VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Vývoj živnostenského podnikání n a Vy s o č i n ě Bakalářská práce
Autor: Hana Lískovcová Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2015
Anotace Cílem této bakalářské práce je zhodnotit na základě statických údajů vývoj počtu podnikatelů podle jednotlivých typů živností v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013. Práce se člení na dvě části. V teoretické části jsou definovány základní pojmy týkající se živnostenského podnikání, živností, subjektů a podmínek provozování živností. Závěr této části popisuje, jak vzniká a zaniká živnostenské oprávnění. V druhé části je nejprve charakterizován kraj Vysočina. Dále se věnuje vývoji živnostenského oprávnění v kraji a uvádí možné příčiny růstu či poklesu podnikatelů. V závěru je kraj Vysočina porovnán s ostatními kraji v ČR.
Klíčová slova Živnostenský zákon, živnostenský úřad, živnostenské podnikání, živnostenské oprávnění, živnost, podnikatel, fyzická osoba, právnická osoba, vývoj, kraj.
Annotation The goal of this bachelor thesis is to evaluate the development of trade business in the Vysočina Region between 2008 and 2013 on the basis of statistic data and according to types of business. The thesis consists of two parts. The theoretical part defines the basic concept relating to trade business, subject and conditions of business. The final part describes the origin and ending of trade licence. The second part characterizes the Vysočina Region in the first instance. It also applies development of business license in the region and there are the possible causes of growth and decrease of entrepreneurs. In the end of this part the Vysočina Region compared to other regions in the Czech Republic.
Key words Trades Licensing Act, trade office, trade business, trade licence, business, entrepreneur, natural person, legal person, development, region.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní Ing. Ivaně Důrasové za odborné vedení, vstřícnost, cenné rady a připomínky, které mi poskytovala během psaní bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu Bc. Janu Kubištovi, vedoucímu Obecního živnostenského úřadu, za poskytnutí podkladů a informací. Ráda bych také poděkovala své rodině, která mi věřila a podporovala mne po celou dobu mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 8 1
2
3
4
ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ ................................................................................... 10 1.1
Živnostenské podnikání a související pojmy ............................................................. 10
1.2
Právní úprava živnostenského podnikání ................................................................... 12
ŽIVNOSTENSKÉ ÚŘADY ČESKÉ REPUBLIKY ..................................................... 14 2.1
Živnostenský úřad ...................................................................................................... 14
2.2
Povinnost obecního živnostenského úřadu ................................................................ 18
2.3
Živnostenská kontrola ................................................................................................ 18
ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ .................................................................................. 21 3.1
Subjekty provozující živnost ...................................................................................... 21
3.2
Druhy živností ............................................................................................................ 22
3.3
Průkaz živnostenského oprávnění .............................................................................. 24
3.4
Vznik živnostenského oprávnění ............................................................................... 25
3.5
Zánik živnostenského oprávnění ................................................................................ 27
KRAJ VYSOČINA .......................................................................................................... 28 4.1
Charakteristika kraje .................................................................................................. 28
4.2
Obecní živnostenský úřad v Jihlavě ........................................................................... 29
4.3
Počet a věková struktura obyvatel.............................................................................. 31
4.4
Živnostenské podnikání v kraji Vysočina .................................................................. 32
4.5
Cizinci s platným živnostenským oprávněním .......................................................... 40
4.6
Porovnání živnostenského podnikání s ostatními kraji v ČR..................................... 43
4.7
Zhodnocení výsledků a doporučení ........................................................................... 52
4.7.1
Živnostenské podnikání v kraji Vysočina ........................................................... 52
4.7.2
Živnostenské podnikání v kraji Vysočina dle typů živností ............................... 53
4.7.3
Cizinci s platným živnostenským oprávněním ................................................... 54
4.7.4
Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS II ............................................... 55
4.7.5
Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS III ............................................. 56
4.7.6
Navrhovaná doporučení v podnikání .................................................................. 56
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................... 60 ZÁKONY ................................................................................................................................. 60 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 64 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 64 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 65
Úvod Každým rokem v České republice roste či klesá počet podnikatelů. Jedná se o logický proces, kde ke stávajícím podnikatelům přibývají noví podnikatelé či naopak stávající podnikatelé z různých důvodů přeruší svoji podnikatelskou činnost, dorůstá nová generace, zakládají se nové společnosti nebo dochází k jejich ukončení jejich činnosti. Ve své bakalářské práci s názvem Vývoj živnostenského podnikání na Vysočině jsem se proto rozhodla zabývat právě tématem podnikání, konkrétně živnostenským podnikáním. Cílem bakalářské práce je zhodnotit na základě statistických údajů vývoj počtu podnikatelů podle jednotlivých typů živností v kraji Vysočina v letech 2008 – 2013. Na základě tohoto vývoje vyhodnotit postavení Kraje Vysočina v ČR vzhledem k počtu vydaných živnostenských oprávnění. Většina lidí má nicméně zcela jiné důvody a představy o podnikání. Pod pojmem podnikání si spíše představí život s penězi, luxusními auty, domem, chatou v horských oblastech a různými příležitostmi, které jim přinesou spokojený život bez starostí. Realitou mohou být budoucí podnikatelé velice překvapeni, a to takovými oblastmi života, které určitě nepatří do iluzí budoucích podnikatelů. Může se zejména jednat o ztrátu volného času či málo času na rodinu, přátele nebo koníčky. Nutnost rozhodování se sám za sebe a za svou činnost, obhajoba své činnosti a nesení všech následků za svá rozhodnutí, ať už pozitivních či negativních. Nezanedbatelnou položkou v daném výčtu reality podnikatelského života je samozřejmě i zvýšená míra stresu, což vyplývá ze samostatného rozhodování a jiných externích požadavků na podnikatele, což s sebou nese i vliv na jeho zdraví. Každý budoucí podnikatel by měl být zejména cílevědomý, v rámci své podnikatelské činnosti by měl znát cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout, současně si musí být vědom, jaké povinnosti souvisejí s podnikáním. Podnikatel by měl mít také vytrvalost, protože během podnikání se může setkat s řadou nepříjemností, které vypuknou pravděpodobně v prvních letech podnikání. Na takové nepříjemnosti by měl být připraven a měl by vědět rady s řešením takovýchto situací. Pro toto téma mé bakalářské práce jsem se rozhodla z důvodu toho, že mne jednak živnostenské podnikání zajímá již od prvního seznámení na střední škole, ale také 8
vzhledem k blízkému vztahu k tomuto tématu, neboť kolem sebe znám mnoho živnostníků, kdy jedním z nich je právě můj otec, který začal tuto činnost vykonávat před třemi lety ve strojírenském oboru. Zjištěním vývoje živnostenského podnikání jsem se chtěla více dozvědět, jak se počet vydaných živnostenských oprávnění rok od roku mění, jaký druh živnosti převažuje na trhu práce a v neposlední řadě, jak je na tom kraj Vysočina v porovnání s ostatními kraji. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá hlavními pojmy souvisejícími s živnostenským podnikáním a živnostmi, ale také Živnostenskými úřady působícími v ČR. Praktická část je druhou částí mé bakalářské práce, která se zaměřuje především na vývoj podnikání v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013. Důvodem výběru tohoto kraje je studium v Jihlavě, což je jedním z okresů kraje Vysočina. V závěru této části se pokusím porovnat vývoj živnostenského podnikání tohoto kraje s ostatními kraji v ČR a také analyzovat příčiny růstu případně poklesu počtu podnikatelů. Při zpracování praktické části bylo vycházeno především ze statistik vytvořených Ministerstvem průmyslu a obchodu, které mi poskytl vedoucí pracovník Obecního živnostenského úřadu v Jihlavě.
9
1 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ 1.1 Živnostenské podnikání a související pojmy Živnostenské
podnikání
je
podnikání,
které
je
stanovené
podle
podmínek
živnostenským zákonem. Tento zákon neupravuje podmínky pro podnikatelskou činnost, která není živností. Živnost je možno chápat jak v širším smyslu, jako určitou část podnikatelské činnosti, která je vymezena v obchodním zákoníku, tak v užším smyslu, definovanou živnostenským zákonem, kde je živnostenské podnikání vymezeno pozitivně a negativně. Pozitivně je myšleno tím, že určí jeho pojmové znaky, zatímco negativně určuje činnosti, kterými živnosti nejsou. Pojem „živnost“, se v živnostenském zákoně užívá ve smyslu legislativní zkratky, která označuje živnostenské podnikání. Živnost je podnikání, které splňuje jednotlivé znaky, které jsou uvedené v ŽZ a pokud není podnikání vyloučeno z předmětu jeho úpravy.1 Definice živnostenského podnikání je vymezena v živnostenském zákoně § 2 jako soustavnou činnost, která je provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.2 Abychom mohli určitou činnost považovat za živnost, musí současně naplňovat všechny pojmové znaky. Pojmovými znaky živností rozumíme: Soustavnost, samostatnost, provozování vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Velmi významným kvalifikačním znakem živnosti je Soustavnost. Živností nemůže být činnost, která je jednorázová nebo nahodilá. Tento znak neznamená, že se nejedná jen o činnost trvalou, ale i o činnost, která je provozována v určité době daného roku. Také to může být činnost, která je vždy opakovaně provozována v návaznosti na konkrétní příležitost (např. sezónní prodej velikonočního, vánočního a jiného podobného zboží). Druhým znakem živnostenského podnikání je již zmíněná samostatnost. Samostatnost znamená, že podnikající osoba je při vykonávání podnikatelské činnosti samostatná, to
1
HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi: 2010/2011. 8. aktualizované. Praha: ANAG, 2010, s. 15. ISBN 978-80-7263-615-0. 2 § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
10
je v rozhodování, nikdo ji neřídí a je závislá na problému organizace. Také je závislá na způsobu, rozsahu, doby a především na místa výkonu činnosti organizace 3 Provozování vlastním jménem znamená, že podnikatel je zavázán konat právní úkon pod svým jménem a příjmením nebo obchodní firmou. Obchodní firma představuje označení, pod kterým je podnikající osoba zaznamenána v obchodním rejstříku. Nebere se zde ohled na to, jestli činnost vykonává sám nebo pomocí svých zaměstnanců. Je možnost i jiných pověřených osob, a to pouze na základě smluvního vztahu. Pokud podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku, tak se právní ústav obchodní firma na něj nevztahuje.4 Dalším znakem živnostenského podnikání je provozování živnosti na vlastní odpovědnost. Z tohoto znaku vyplývá, že podnikatel ručí za své závazky, které plynou z jeho podnikání. Za tyto závazky ručí celým svým majetkem. Podnikající osoba by měla být odpovědná i za dodržování právních předpisů a převzatých závazků. Také by měla mít odpovědnost za výsledky vyplývající z jeho podnikání.5 Posledním a zároveň základním znakem je uskutečňování živnosti za účelem dosažení zisku, kterého ve skutečnosti nemusí být dosaženo, postačuje, že zde existuje takový úmysl. Fyzická osoba Fyzická osoba je osoba, neboli člověk, která je přirozená. U této osoby se rozeznává dvojí právní způsobilosti. Jednou z ní je, že je způsobilá mít práva a povinnosti, kde tato způsobilost vzniká narozením a její zánik je úmrtím. Druhá způsobilost je způsobilost k právním úkonům, která vzniká v plném rozsahu zletilosti, to znamená, dosažením věku 18 let. V případě, že fyzická osoba trpí duševní poruchou, může ji soud zbavit způsobilost k právním úkonům, tzn. svéprávnosti.6
3
FLEISCHMANOVÁ, I. a JANDOVÁ V. Živnostenské podnikání: živnostenský zákon s komentářem a přílohami. 1. vyd. Praha: Orac, 2001, s. 7. ISBN 80-86199-24-X. 4 ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 136-137. Management. ISBN 978-80-7418-001-9. 5 ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 137. Management. ISBN 978-80-7418-001-9. 6 OVEČKOVÁ, O. a kol. Slovník obchodního práce. 1. vyd. Praha: Codex, 1996, s. 91. ISBN 80-8596308-6.
11
Právnická osoba Právnická osoba je uměle vytvořený subjekt práv a povinností, kterou vymezuje občanský a obchodní zákoník. Podle občanského zákoníku je právnickou osobou společenství fyzických a právnických osob, společenství majetku nebo jednotka územní samosprávy. Tato osoba je způsobilá mít práva a povinnosti. Vzniká na základě písemné smlouvy či zakládací listiny, a konkrétně dnem, kdy došlo k zápisu do obchodního rejstříku.7 Zahraniční fyzická osoba Fyzická osoba, která má bydliště mimo Českou republiku, může na našem území podnikat na základě živnostenského oprávnění. Podniká za stejných podmínek v plně stejném rozsahu jako česká fyzická osoba. Povinností zahraniční osoby je podnikání na území ČR prostřednictvím svého podniku, nebo organizační složky svého podniku, která je situovaná v zahraničí. Podnikem se nemyslí firma, ale místo podnikání, které se bude nacházet na území České republiky. Dále se zde musí zdržovat legálně, proto musí mít povolení k pobytu nad 90 dnů, tedy na 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu, z toho důvodu, aby zde mohla mít místo podnikání. „Tato úprava se vztahuje i na občany členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace, ti ale mají jiné podmínky pro získání tohoto povolení.“8
1.2 Právní úprava živnostenského podnikání V současnosti mezi nerozšířenější formu podnikání patří živnostenské podnikání, kde právní
úprava je realizována zákonem
o živnostenském
podnikání.
Zákon
o živnostenském podnikání je známější jako Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.). Živnostenský zákon je součástí soukromého práva, jenž především slouží k úpravě podmínek živnostenského podnikání. Tento zákon se skládá z pěti částí, kde první část (§ 1 až § 18) upravuje pojem živnost a podmínky provozování živnosti. Druhá část zákona (§ 19 až § 27) se podrobněji zabývá jednotlivými druhy živností (koncesované a ohlašovací: řemeslné, vázané, volné). Paragrafy 28 až 44, tj. třetí část zákona se zabývá rozsahem živnostenského oprávnění a povinností podnikatele, čtvrtá část 7
OVEČKOVÁ, O. a kol. Slovník obchodního práce. 1. vyd. Praha: Codex, 1996, s. 197-198. ISBN 8085963-08-6. 8 ŠTĚPÁNKOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 44. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4.
12
zahrnující § 45 až § 60 se věnuje vzniku, změně a zániku živnostenského oprávnění a zabývá se živnostenským rejstříkem. Poslední část živnostenského zákona, tudíž pátá část (§ 60a až § 64) upravuje živnostenskou kontrolu a správní delikty.9 Na tento zákon přímo pokračuje zákon o živnostenských úřadech.
9
Živnostenský zákon: Zákony centrum.cz [online]. 2. 10. 1991 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zivnostensky-zakon
13
2 ŽIVNOSTENSKÉ ÚŘADY ČESKÉ REPUBLIKY 2.1 Živnostenský úřad Na živnostenském úřadě si budoucí podnikatel zajišťuje živnostenské oprávnění. Vznik, změny a zánik živnostenského podnikání a především kontrola živnostenského podnikání jsou důležitými činnostmi živnostenských úřadů. Tyto úřady jsou orgány státní správy, které jsou zakládané podle zákona č. 570/1991 Sb. o živnostenských úřadech v aktualizovaném znění.10 Podle tohoto zákona je dále uvedeno, že náš právní řád rozlišuje tři stupně živnostenské správy. Na třetím stupni, to znamená, na nejnižší úrovni jsou obecní živnostenské úřady, poté následují krajské živnostenské úřady a nejvyšším živnostenským úřadem živnostenské státní správy v ČR je Živnostenský úřad České republiky. Výkon působnosti tohoto orgánu je však svěřen Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR z důvodu, že však nebyl do současné doby jako samostatný orgán státní správy zaveden. Obecní živnostenský úřad Jak je výše zmíněno, na nejnižší úrovni živnostenské správy je obecní živnostenský úřad, který je definován v § 1 zákona o živnostenských úřadech. V současné době je v České republice založeno 227 obecních živnostenských úřadů, z čehož plyne, že jsou nejpočetnějšími živnostenskými úřady v ČR. Nejsou zřizovány ve všech obcích, jen v obcích s rozšířenou působností, a to především v postavení jejich odborů. Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecních živnostenských úřadů živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy. Do pravomoci a působnosti těchto živnostenských úřadů, vymezených v § 2 živnostenského zákona patří zejména uskutečnění činností, které se týkají živností ohlašovacích a koncesovaných (přijímají přihlášky k registraci podnikání nebo oznámení změn podnikatelů). Obecní živnostenský úřad funguje především jako centrální registrační místo.11
10
ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 138. Management. ISBN 978-80-7418-001-9. 11 ŠTĚPÁNKOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 164-165. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4.
14
Krajský živnostenský úřad Po Živnostenském úřadě v ČR jsou druhým nejvyšším živnostenským úřadem v České republice krajské živnostenské úřady, které jsou organizační složkou příslušných krajských úřadů v postavení jejich odborů (na území hlavního města Prahy potom jde o odbor Magistrátu hl. města Prahy). Každý kraj v ČR má svůj krajský živnostenský úřad. Na území České republiky existuje celkem 14 krajských živnostenských úřadů. Jako většina orgánů, tak i krajský živnostenský úřad má svého vedoucího, který je určen radou kraje, a to na návrh ředitele krajského úřadu. Rada kraje také může vedoucího krajského živnostenského úřadu odvolat. Působnost krajského živnostenského úřadu je definována v § 3 živnostenského zákona. Tento úřad vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu. Mohou nařídit obecním živnostenským úřadům, aby ve svém správním obvodu provedli živnostenskou kontrolu, a dále rozhodují o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů a spolupracují na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, a to s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími. Jsou provozovateli živnostenského rejstříku, ale v daleko menší míře než obecní živnostenské úřady. 12 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vykonává působnost Živnostenského úřadu ČR, kde současným ministrem je Ing. Jan Mládek, CSc. „Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy, jehož působnost je vymezena zákonem č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ve své činnosti se řídí Ústavou a právními předpisy České republiky.“13 Do působnosti tohoto subjektu, který je vymezen podle § 7 ŽZ, patří především zpracování koncepce týkající se oblasti živnostenského podnikání. Jedná se především o koncepci činnosti živnostenských úřadů, kde vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům. Dále má pravomoc nařídit 12
ŠTĚPÁNKOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 173-174. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4. 13 Přehled povinně zveřejňovaných informací: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 25.8.2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.mpo.cz/cz/povinne-informace.html
15
živnostenským úřadům, aby provedly živnostenské kontroly, a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů. Je určen správcem živnostenského rejstříku a také spolupracuje s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími.14
Obrázek 1: Logo Ministerstva průmyslu a obchodu (Zdroj: mpo.cz)
Centrální registrační místo Před zahájením podnikání je nutností podnikatele, který podniká podle živnostenského zákona, splnit základní registrační povinnosti, navštívit či informovat zejména živnostenský úřad, finanční úřad, českou správu sociálního zabezpečení, příslušnou zdravotní pojišťovnu. V roce 2006 byl zásadně novelizován živnostenský zákon. Od té doby plní živnostenské úřady roli Centrálního registračního místa (CRM). Při ohlášení živnosti či podání žádosti o koncesi v CRM je dále podnikatelům zpřístupněno, aby splnili své povinnosti k registraci kvůli dalším úřadům. Na tomto místě podnikatel také vyplní Jednotný registrační formulář (JRF).15
14
ŠTĚPÁNKOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 175. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4. 15 VEBER, J. a SRPOVÁ J. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2012, s. 78. ISBN 978-80-247-4520-6.
16
Obrázek 2: Logo Centrálního registračního místa (Zdroj: hradeckralove.org)
Jednotný registrační formulář JFR je tiskopis, vydaný ministerstvem průmyslu a obchodu, který slouží k zajištění jednotného podání na veškerých CRM. Tento tiskopis byl dle názoru ministerstva vypracován tak, aby byl co nejpřehledněji pro podnikatele a usnadňoval práci osobám pracujících v příslušných správních úřadech. JFR může ve vztahu k živnostenskému úřadu nahradit následující dokumenty: ohlášení živnosti, žádost o koncesi, oznámení změny, popřípadě doplnění údajů (podle § 49 a § 56 ŽZ), žádost o zrušení živnostenského podnikání, oznámení o zahájení, popřípadě ukončení vykonávání živnosti v provozovně, oznámení o přerušení živnostenského podnikání.16 Při vyplňování JFR se musí přiložit požadované dokumenty, nejčastěji jimi jsou: občanský průkaz, doklady, které prokazují odbornou nebo jinou způsobilost (například praxe, vzdělání, kvalifikační zkoušky) výpis z obchodního rejstříku, 16
ŠTĚPÁNKOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 159-160. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4.
17
prohlášení odpovědného zástupce, a to se souhlasem ustanovení do funkce.17
2.2 Povinnost obecního živnostenského úřadu Systém CRM zaručuje, že informace, ohlášení a oznámení se dostanou k příslušnému správci daně, okresní správě sociálního zabezpečení a rovněž zdravotní pojišťovně, a to z důvodu, aby měl nějaký význam. Tyto povinnosti podnikatel doručil pomocí JRF obecnímu živnostenskému úřadu. Další povinností tohoto orgánu je nutnost předání údajů ohlašovateli nebo žadateli o koncesi, nehledě na to, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Jedná se především o identifikační číslo pro placení pojistného, číslo účtu pro placení pojistného na důchodové zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na nemocenské pojištění. Aby živnostenský úřad splnil výše uvedené povinnosti, musí všechny údaje předat příslušným orgánům, a to ve lhůtě 5 dnů. Počátek lhůty je stanoven dnem, kdy podnikateli vzniklo živnostenské oprávnění. Jestliže se jedná o živnosti ohlašovací, tak to bude dnem, kdy pracovník živnostenského úřadu obdržel ohlášení bez vad, v případě, kdy byly odstraněny vady ohlášení. Z toho vyplývá, že živnostenské oprávnění vzniklo už obdržením ohlášení s vadami. Jedná-li se o koncesované živnosti, je to dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese, v případě změn je to dnem, kdy byly změny bez vad ohlášeny. V neposlední řadě je také určený způsob předávání výše uvedených údajů. Je možné předávání v elektronické podobě nebo v podobě, které umožňují dálkový přístup.18
2.3 Živnostenská kontrola Pod pojmem živnostenská kontrola se rozumí provedení kontrolní činnosti živnostenskými úřady vůči jednotlivcům, kteří podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo osobám, kteří mohou neoprávněně podnikat. Tuto kontrolu provádějí ze zákona o živnostenských úřadech obecní živnostenské úřady. Dále ji může provádět krajský živnostenský úřad, zároveň tento úřad může poručit provést kontrolu právě
17
VEBER J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 79. ISBN 978-80-247-2409-6. 18 ŠTĚPÁNOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 160-161. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4.
18
obecnímu živnostenskému úřadu. Oběma zmíněným úřadům může nařídit vykonat kontrolu Ministerstvo průmyslu a obchodu. Důvodem této kontroly je plnění povinností, které jsou stanoveny v ŽZ, jestli je vydán náležitý živnostenský list nebo jestli je živnost vykonána osobami, které jsou způsobilé k právním úkonům apod. Živnostenskou kontrolu, která je řízena zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, vykonávají zaměstnanci obecních a krajských živnostenských úřadů. Tuto kontrolu není možné svěřit jinému subjektu, například na základě plné moci nebo dalšího smluvního vztahu. Neoprávněné podnikání Neoprávněným podnikáním rozumíme vykonávání živosti bez živnostenského oprávnění pro danou živnost nebo v případě, když je živnost provozována pomocí třetí osoby. Neoprávněné podnikání je každé provozování živnosti, jestliže podnikateli nevzniklo platné oprávnění. Tímto neoprávněným podnikáním se opakovaně zabývá Nejvyšší správní soud, který v rozhodnutí SJS 126/2004 pronesl právní věty: „podnikatel neoprávněně podniká, nemá-li živnostenské oprávnění k provozování činnosti, která je živností, anebo má-li sice živnostenské oprávnění, které ale předmět skutečně provozované činnosti (živnosti) nepokrývá“ a „má-li podnikatel pouze oprávnění k živnosti volné, podniká neoprávněně, vykonává-li v tomto rámci také činnosti, k níž je třeba koncese.“ Sankce za neoprávněné podnikání V živnostenském zákoně jsou sankce vymezeny ve dvojí podobě. Jedná se o finanční a jinou sankci. Za neoprávněné podnikání jsou finanční sankce, tj. pokuty. U fyzické osoby se jedná o pokuty za neoprávněné podnikání: v činnosti, která je předmětem živnosti volné, může být pokuta až 50 000 Kč, v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné a vázané může pokuta dosáhnout až 100 000 Kč,
19
v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované může pokuta činit až 200 000 Kč. O výši pokuty rozhoduje živnostenský úřad, a to na základě skutečného případu, kdy především zkoumá rozsah, důležitost, způsob, dobu trvání a následky protiprávního jednání. Uvedené částky jsou nejvyšší možné pokuty, které uloží ŽÚ. 19
19
ŠTĚPÁNOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 180-182. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4.
20
3 ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ 3.1 Subjekty provozující živnost Podle živnostenského zákona může živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba a to v případě, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Tento zákon dále rozlišuje fyzické a právnické osoby na české a zahraniční. Českou fyzickou a právnickou osobou rozumíme osobu, která má bydliště, u právnické je to sídlo, na území České republiky, tzn. trvalý pobyt. Chce-li zahraniční osoba provozovat živnost na území ČR (nepodniká v zahraničí), tak může, ale musí mít povolení k pobytu na tomto území, pokud se nejedná o občana členského státu Evropské unie nebo státu, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu, z důvodu, že toto omezení nepřipouští.20 Podmínky provozování živnosti Podmínky, které stanovuje živnostenský zákon, je nutné splnit, což je základním předpokladem získání živnostenského oprávnění. Níže uvedené podmínky se posuzují ve vztahu k určité fyzické osobě, které podnikatel musí splňovat jak při zahájení podnikání, tak i po celou dobu vykonávání živnosti. V případě, že podnikatel přestane splňovat podmínky, může tak to dojít k pozastavení provozování nebo dokonce ke zrušení živnostenského oprávnění. Rozlišují se dva druhy podmínek, a to všeobecné a zvláštní podmínky. Všeobecné podmínky Všeobecné podmínky vykonávání činnosti vymezuje § 6 živnostenského zákona, kterými jsou: dosažení věku 18 let – aby byla fyzická osoba subjektem živnostenského oprávnění, musí dosáhnout věku 18 let, tj. být zletilý. Zde se vyřazuje použití úprav Občanského zákoníku, podle kterého je možné dosáhnout zletilosti uzavřením manželství s mladší osobou.
20
FLEISCHMANOVÁ, I. a JANDOVÁ V. Živnostenské podnikání: živnostenský zákon s komentářem a přílohami. 1. vyd. Praha: Orac, 2001, s. 14. ISBN 80-86199-24-X.
21
způsobilost k právním úkonům – být způsobilý k právním úkonům vzniká dosažením 18 let věku. Osoba, která není způsobilá k právním úkonům, přesto může živnost provozovat. V takové situaci musí být podnikatelská činnost vykonávána osobou odpovědného zástupce, který je však zcela způsobilý k právním úkonům. Bezúhonnost – tato podmínka se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, který však nesmí být starší než 3 měsíce. Pro význam ŽZ je bezúhonnost definována negativně, zákon určuje, kdo není bezúhonný. Bezúhonná osoba není ta, která byla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu svobody pro trestný čin, který byl záměrný a to v trvání přinejmenším 1 roku. Tento trestný čin mohl být spáchán samostatně nebo i jinými trestnými činy. Dále osoba, která byla pravomocně odsouzena pro chtěný trestní čin, jehož skutková podstata je související s podnikáním.21 Zvláštní podmínky Zvláštními podmínkami provozování činnosti se rozumí odborná či jiná způsobilost, která se dokazuje u každé živnosti jinak. U řemeslné živnosti to je dokladem o vyučení a praxi, u vázané živnosti se podnikatel prokazuje dokladem o zvláštní odborné způsobilosti, jako je např. osvědčení nebo autorizace, dále dosažením středoškolského či vysokoškolského vzdělání a také odbornou praxí. Aby živnostník mohl vykonávat koncesovanou živnost, musí se prokázat odbornou způsobilost a splnit podmínky na základě zvláštního zákona.22
3.2 Druhy živností Dle vzniku živnostenského oprávnění, konkrétně z hlediska podmínek, živnostenský zákon rozlišuje živnosti ohlašovací a živnosti koncesované.
21
ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 141-143. Management. ISBN 978-80-7418-001-9. 22 VEBER J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. a roz. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 77. ISBN 978-80-247-2409-6.
22
Živnosti ohlašovací Živnosti ohlašovací mohou být vykonávány již na základě ohlášení. Ohlašovatel však musí splňovat podmínky, které jsou stanovené zákonem pro danou živnost. Pro získání živnostenského
oprávnění
podnikatel
nepotřebuje
schválení
nebo
rozhodnutí
živnostenského úřadu. V případě, že by živnostenský úřad odhalil, že podnikající osoba nesplňuje stanovené podmínky pro vykonávání ohlašovací živnosti, vydal by nařízení o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo.23 Podle živnostenského zákona se ohlašovací živnost dále rozděluje na řemeslnou, vázanou a volnou živnost. živnost řemeslná – je definována v příloze č. 1 živnostenského zákona. K provozování této živnosti je požadovaná odporná způsobilost, z čehož vyplývá být vyučen v oboru, popřípadě mít šestiletou praxi také v oboru. Řemeslnou živností je např. holičství, kadeřnictví, řeznictví a uzenářství apod. živnost vázaná – jejich seznam činností je uveden v příloze č. 2 ŽZ. K vykonávání vázané živnosti nestačí pouze výuční list, je zde potřeba vyšší odborná způsobilost. Do této živností spadá např. provozování autoškoly, vedení účetnictví, oční optika apod. živnost volnou – obory činností (80), které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona. K provozování této živnosti není třeba prokazovat žádnou způsobilost, může ji provozovat i osoba, která nemá nedokončené ani základní vzdělání. Živnosti koncesované Koncesované živnosti, které jsou definovány v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu, vznikají na základě splnění zvláštních podmínek. Rozdílem mezi touto živností a ohlašovací je, že na koncesovanou živnost není právní nárok. O koncesi žádáme živnostenský úřad, neohlašujeme ji. „Koncese tedy nemůže být udělena bez kladného vyjádření příslušného orgánu státní správy, např. Ministerstva vnitra, České národní banky, Českého telekomunikačního úřadu apod. Vedle odborných podmínek je třeba
23
ŠVARC, Z a kol. Základy obchodního práva. 2., rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 37. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7380-144-1.
23
splnit i morální kritéria. Podmínky reflektují požadavky na ochranu zdraví, majetková práva a veřejné zájmy. Patří sem např. směnárenská činnost, taxi služba, nakládání s nebezpečnými odpady, výcvik v zacházení se zbraní a řada dalších.“24
3.3 Průkaz živnostenského oprávnění Pod pojmem průkaz živnostenského oprávnění je podle zákona doklad o získaném živnostenském oprávnění. Podnikatel prokazuje své oprávnění podnikat výpisem z živnostenského rejstříku. U ohlašovací živnosti ŽÚ prověřuje, a to ještě před vydáním živnostenského listu, jestli podané ohlášení obsahuje všechny náležitosti. Dále prověřuje, zda ohlašovatel splňuje podmínky, které jsou stanovené ŽZ. Jsou-li všechny podmínky uskutečněny a ohlášení nemá závadu, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a poté vydá výpis. Tento zápis je povinen vykonat do 5 dnů ode dne hlášení. Pokud je zjištěno, že ohlášení nesplňuje náležitosti, je ohlašovatel povinen k jejich odstranění. Zde je stanovena postačující lhůta, nejméně 15 dnů. Jestliže ohlašovatel stihne odstranit nedostatky ve stanovené lhůtě, je dáno, že toto ohlášení bylo bez závad a poté je vystaven výpis z živnostenského rejstříku. Co se týče koncesované živnosti, ŽÚ přezkoumává ještě před rozhodnutím o udělení koncese, jestli jsou provedeny náležitosti o koncesi a netrvá překážka vykonávání živnosti. Pokud jsou splněny dané podmínky, je vydáno rozhodnutí o udělení koncese. Zmíněné rozhodnutí musí ŽÚ provést v stanovené lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost podána. Dále živnostenský úřad vydá výpis z živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci o udělení koncese. V jiném případě, tj. pokud nejsou splněny podmínky provozování této živnosti, žádost o koncesi bude živnostenským úřadem zamítnuta. Údaje, které obsahuje živnostenské oprávnění, musí být v souladu s živnostenským rejstříkem. V případě, že by tomu bylo jinak, pak by byly dané průkazy neplatné.25
24
ZEMÁNEK, J., LACINA, J. Příručka pro začínající podnikatele. 1. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, s. 31. ISBN 978-80-7402-109-1. 25 ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 146-147. Management. ISBN 978-80-7418-001-9.
24
Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je zčásti veřejný seznam všech podnikatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění a vykonávají svou živnost v okresu daného živnostenského úřadu. Živnostenský rejstřík obsahuje údaje týkající se podnikatele a hlavně také živnosti. Další uváděný údaj je identifikační číslo, předmět a místo podnikání, je-li jmenován odpovědný zástupce, tak jeho osobní údaje, dále bydliště nebo pobyt na území ČR.26 Uvedené oznamovací povinnosti se vztahují i na změny živnostenského oprávnění, které musejí být uskutečněny do 30 dnů ode dne, kdy bylo toto oprávnění vydáno.27
3.4 Vznik živnostenského oprávnění Pod pojmem živnostenské oprávnění se rozumí oprávnění podnikatele vykonávat živnost, kde podle tohoto oprávnění může živnost vykonávat po celém území ČR a to bez výhrad. Výjimky mohou plynout pouze ze zvláštních zákonů. Toto oprávnění se týká pouze osoby podnikatele, nemůže přejít na druhou osobu, také je vyloučeno ho pomocí smlouvy převést na jiný subjekt, opět s výjimkou případů uvedených v ŽZ (např. pokračování živnosti v případě úmrtí podnikatele). Opatření tohoto oprávnění se liší na základě živnosti, jakou podnikatel provozuje. U živnosti ohlašovací vzniká živnostenské oprávnění ze zákona dnem ohlášení živnosti na živnostenský úřad. Je možný i pozdější den, který se v ohlášení uvede jako den vzniku oprávnění. Ohlašovatel musí splňovat podmínky provozování živnosti a dále živnost správně ohlásí bez závad ŽÚ. U druhé živnosti, tj. koncesované, ten kdo bude vykonávat tuto živnost, musí písemně požádat o vydání koncese živnostenskému úřadu. U těchto živností jsou předepsány vyšší požadavky na odbornou způsobilost (a další způsobilost), kterou je nutno doložit doklady. Ty jsou však uvedené v příloze č. 3 k ŽZ. Oprávnění k podnikání vznikne dnem, kdy nabude rozhodnutí právní moci o udělení koncese.28
26
Businesscenter. Živnostenský rejstřík [online]. 1998, 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/urady/zu/rejstrik.aspx 27 ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 147-148. Management. ISBN 978-80-7418-001-9. 28 ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 143-144. Management. ISBN 978-80-7418-001-9.
25
Vznik živnostenského oprávnění u ohlašovací živnosti Pokud se fyzická osoba rozhodne provozovat ohlašovací živnost je povinen to oznámit živnostenskému úřadu. Než byly zřízeny Centrální registrační místa29, ohlášení se podávalo na tiskopise s názvem Ohlášení živnosti, které vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. V ohlášení podnikatel uvádí své osobní údaje, identifikační číslo (pokud bylo přiděleno), dále místo, kde bude vykonávat svoji podnikatelskou činnost, předmět podnikání, které musí být vymezeno rozhodně a jasně a datum zahájení provozování živnosti (v případě, že není shodné s datem ohlášení). Jestli bude podnikatel vykonávat činnost v provozovně, tak ji musí také uvést. Pokud bude jmenován odpovědný zástupce, tak jeho identifikační údaje. Pak je třeba sdělit datum ukončení činnosti, jestliže má v úmyslu provozovat živnost na dobu určitou a v neposlední řadě údaj jestli státní orgán nebo soud zakázal činnost nebo trvá další překážka pro vykonávání živnosti či bylo za poslední 3 roky zrušeno živnostenské oprávnění. Povinností fyzické osoby je k ohlášení přiložit tyto doklady: výpis z rejstříku trestů (nesmí být starší jak 3 měsíce) výpis z rejstříku trestů a čestné prohlášení odpovědného zástupce (pokud je jmenován) dokument prokazující odbornou způsobilost, popřípadě i odbornou způsobilost odpovědného zástupce doklad, který dokazuje právní původ pro užívání prostoru (jestliže se liší od bydliště) doklad o zaplacení správního poplatku. Vznik živnostenského oprávnění u koncesované živnosti Fyzická osoba, která se chystá vykonávat koncesovanou živnost, je povinna požádat živnostenský úřad o vydání koncese na základě tiskopisu, který se nazývá žádost o koncesi. Tato žádost obsahuje podobné údaje jako u ohlášení živnosti. Je zde třeba dále uvést i údaje, které plynou ze zvláštních předpisů, které musejí být doloženy doklady. 29
Viz kapitola 2.1. Živnostenský úřad
26
Dle přílohy č. 3 živnostenského zákona je povinností osoby uvést předmět podnikatelské činnosti. „Pokud je podle této přílohy nutné stanovisko, povolení určitého orgánu předloží mu ŽÚ žádost o koncesi včetně všech dokladů předložených žadatelem, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy. Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti. Vydaným stanoviskem je živnostenský úřad vázán.“ 30
3.5 Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění může vzniknout, ale také může pozbýt platnosti. Podle živnostenského zákona se jedná o jeho zánik, přičemž živnostenské oprávnění může být zrušeno podle živnostenského zákona či na nařízení živnostenského úřadu. Dle živnostenského zákona toto oprávnění podnikat zaniká smrtí podnikatele, zdali nepokračují v živnosti dědicové či správci dědictví. Dalším důvodem je, pokud podnikatel jako právnická osoba zanikne nebo zahraniční osoba bude vymazána z obchodního rejstříku, nebo v případě, že bylo živnostenské oprávnění omezeno na určitou dobu a tato doba uplyne a také dle zvláštního právního předpisu. Jak již bylo výše zmíněno, může zrušit živnostenské oprávnění i nařízení živnostenského úřadu, pokud je to na žádost podnikatele nebo pokud tento již nesplňuje podmínky či nastaly překážky (např. konkurz) v provozování živnosti. Také může zrušit oprávnění podnikat na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, pokud podnikatel neplní závazky vůči státu. V případě, že zahraniční osoba nemá povolení k pobytu je živnostenský úřad povinen této osobě také zrušit oprávnění k podnikání. Může nastat situace, kdy živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti, a to na základě žádosti živnostníka nebo také tehdy, když orgán státní správy objeví nedostatky. Povinností živnostníka je odstranění těchto nedostatků.31
30
ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, s. 144-146. Management. ISBN 978-80-7418-001-9. 31 VEBER J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. a roz. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 295. ISBN 978-80-247-2409-6.
27
4 KRAJ VYSOČINA 4.1 Charakteristika kraje Kraj Vysočina zaujímá centrální polohu uvnitř České republiky sousedící s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. S těmito kraji vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Pro tento kraj je charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Důvodem řídkého osídlení je především rozdrobená sídelní struktura, kdy dochází k vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel. Tento kraj řadíme mezi regiony nadprůměrné velikosti, a to z důvodu rozlohy, která činí téměř 6 800 km2. Rozsáhlejší kraje, než je Vysočina, existují pouze čtyři. Po administrativní stránce se území kraje Vysočina člení na 5 okresů. Jsou to okres Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.
Obrázek 3: Okresy kraje Vysočina
(Zdroj: risy.cz) V kraji Vysočina se nachází 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ).
32
Kraj Vysočina má kromě svého
krajského úřadu také celkem 15 obecních živnostenských úřadů. Tyto úřady se
32
Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 19.01.2015 [cit. 2015-0419]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_kraje
28
nacházejí ve všech okresech tohoto kraje, ale také i v dalších městech. Jsou jimi: Bystřice pod Pernštejnem, Humpolec, Chotěboř, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Světlá nad Sázavou, Telč a Velké Meziříčí.33
4.2 Obecní živnostenský úřad v Jihlavě Obecní živnostenský úřad v Jihlavě sídlí v ulici Třebízského. Na živnostenském odboru v Jihlavě pracuje celkem 13 zaměstnanců, kde vedoucí tohoto odboru je paní Irena Niklová, jejím úkolem je zajištění odborných činností registračního, kontrolního a správního oddělení. Z toho vyplývá, že Obecní živnostenský úřad zahrnuje dvě oddělení – registrační, kontrolní a správní oddělení, přičemž každé z nich má své určené vedení. Vedoucím registračního oddělení je pan Bc. Jan Kubišta, který zajišťuje odborné činnosti toho oddělení v oblasti živnostenského podnikání. Dále na tomto oddělení pracuje dalších 7 zaměstnanců. Druhé oddělení je vedeno panem Bc. Petrem Drozdem, který se také zabývá zajištěním odborných činností daného oddělení v oblasti živnostenského podnikání. Na tomto oddělení pracují další 3 zaměstnanci.34
Obrázek 4: Obecní živnostenský úřad Jihlava (Zdroj: jihlava.cz)
33
Živnostenské úřady - Kraj Vysočina: BusinssInfo.cz [online]. © 1997-2015 CzechTrade, 9. 4. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnostenske-urady-kraj-vysocina4870.html 34 Obecní živnostenský úřad: Kontakt [online]. 19.1.2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=5967&id_u=39645&p2=2&p1=50142
29
Činnosti registračního oddělení Podle názvu oddělení vyplývá, že se zde pracovníci zabývají registrací podnikatelů. Každý žadatel musí nejdříve vyplnit elektronické podání, které se vyplňuje do tzv. jednotného registračního formuláře (JRF). Tento formulář používají všechny obecní živnostenské úřady po celé České republice. Pokud by nastal problém s počítačovou sítí, je nutné vyplnit zmíněný formulář v papírové podobě. Pracovníci registračního oddělení přijímají od podnikatelů ohlášení nových živností (ohlašovacích, vázaných a volných), žádostí o koncesi, oznámení změn údajů (např. změna trvalého bydliště, změna místa podnikání a sídla firmy, změna příjmení), žádosti o přerušení a pokračování v provozování živnosti a rovněž přijímají žádosti o zrušení živnostenského oprávnění. Povinností pracovníka na registračním oddělení je provést výše zmíněné úkony v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne oznámení podnikatelem. Poté je vydán a předán podnikateli výpis na základě žádosti. Může jím být: výpis z živnostenského rejstříku, změnový výpis z živnostenského rejstříku, vyrozumění o přerušení a pokračování v provozování živnosti a rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Pracovníci na registračním oddělení také rozhodují o udělení koncese, o schválení výkonu funkce odpovědného zástupce, provádějí transformaci živností a předávají data určeným orgánům státní správy. Dále přijímají přihlášky k registraci nebo oznámení v oblasti správce daně a předávají je příslušnému finančnímu úřadu. V neposlední řadě přijímají oznámení a hlášení v oblasti sociálního a zdravotního zabezpečení a předávají příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Činnosti kontrolního a správního oddělení Druhým oddělením, je již zmíněné oddělení kontrolní a správní. Toto oddělení se na rozdíl
od
registračního
oddělení
zabývá
převážně
živnostenskou
kontrolou
u podnikatelů v celém rozsahu druhů živností. Pracovníci tohoto oddělení kontrolují, zda nedochází k porušení zákona o ochraně spotřebitele, spotřebních daních, zemědělství, opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a zákonů, které kontrolní pravomoc obecním živnostenským úřadům svěřují. Dále kontrolují, zda se dodržuje nařízení obce – tržní řád. O vykonané kontrole spolu s podnikatelem sepíší protokol, podle kterého činí 30
zápisy do živnostenského rejstříku. Za porušení výše uvedených zákonů, při zjištění neoprávněného podnikání a přestupků stanovených živnostenským zákonem, ukládají pracovníci kontrolního a správního oddělení pokuty podnikatelům. Na požádání provádí společné kontroly s ostatními orgány státní správy, jako jsou například policie ČR, Česká obchodní inspekce. Za nesplnění všeobecných podmínek a překážek provozování živnosti jsou povinni zrušit živnostenské oprávnění. Dále mohou zrušit nebo pozastavit provozování živnosti v případě porušení živnostenského zákona, souvisejících předpisů a v případech stanovených živnostenským zákonem.35
4.3 Počet a věková struktura obyvatel Tabulka 1: Složení obyvatelstva v okresech kraje Vysočina dle věku v roce 2013
Okres
Celkem obyvatel
Základní věkové skupiny (%) 0 - 14
15 - 64
Průměrný věk Průměrný 65 a více věk Ženy Muži
Havlíčkův Brod
94 843
14,7
67,2
18,1
41,9
43,3
40,5
Jihlava
112 220
15,3
67,6
17,1
41,2
42,7
39,8
Pelhřimov
72 224
14,2
66,6
19,3
42,5
43,9
41,1
Třebíč
112 372
14,4
68,3
17,3
41,6
42,9
40,2
Žďár nad Sázavou
118 550
15,1
67,4
17,4
41,1
42,4
39,8
Celkem
510 209
14,8
67,4
17,8
41,6
43,0
40,2
(Zdroj: czso.cz, vlastní zpracování)
Sčítáním lidu, domů a bytů bylo zjištěno, že na konci roku 2013 žije v kraji Vysočina 510 209 obyvatel, z čehož žen bylo 50,4 % a mužů 49,6 %. S porovnáním se stavem na začátku roku bylo o 998 osob méně. Celkový úbytek obyvatel mohl být způsoben dvěma vlivy, a to jak negativním saldem migrace, tak i poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou36. Tento kraj patří mezi nejméně zalidněné kraje v České republice,
35
Obecní živnostenský úřad: Náplň činnosti [online]. 19.1.2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=5967&id_u=39645&p2=1&p1=50170 36 Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_kraje_klesa
31
avšak největší počet osob žije v okrese Žďár nad Sázavou, poté následuje okres Třebíč a okres Jihlava. Naopak je tomu v okrese Pelhřimov, kde žije nejmenší počet osob. K 31. 12. 2013 bylo zjištěno, že podle věkové struktury obyvatelstva kraje Vysočina tvoří největší část osoby ve věku 15 až 64 let (67,4 %), poté následuje populace starší 65 let (17,8 %) a nejnižší podíl, tj. 14,8 % připadá na tzv. dětskou složku, tedy děti ve věku 0 až 14 let. Průměrný věk obyvatele kraje Vysočina v roce 2013 byl 41,6 let, tj. o 0,1 roku více než je průměr České republiky. Průměrný věk u žen představuje rovných 43 let, u mužů 40,2 let. Je patrné, že průměrný věk žen je vyšší, než mužů, i přes to, že se za 20 let zvýšil o 5,7 roku. U žen průměrný věk vzrostl o 5,4 roku. Okres Žďár nad Sázavou má nejnižší průměrný věk obyvatel mezi okresy Vysočiny (41,1), naopak nejvyšší v okrese Pelhřimov (42,5). 37
4.4 Živnostenské podnikání v kraji Vysočina
Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013 20 18
V procentech
16 14 12 ŽO-celkem
10 8 6 4 2 2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 -2013
Graf 1: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013 (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Jaký byl celkový růst či pokles počtu vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina je znázorněno v uvedeném grafu 1, který udává každoroční procentní vývoj 37
Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_na_vysocine_v_roce_2013
32
živnostníků. Tento vývoj je zkoumán v letech 2008 až 2013. Můžeme vidět, že křivka má tendenci každoročního růstu. Rok 2008 V roce 2008 bylo celkem vydáno 112 032 platných živnostenských oprávnění. Nejvíce registrovaných živnostníků je v okresech Žďár nad Sázavou (23,2 %), Třebíč (21,9 %) a Jihlava (21,7 %). Naopak nejméně registrovaných živnostníků je v okrese Havlíčkův Brod (17,5 %) a v Pelhřimově (15,7 %). Rok 2009 V tomto roce se oproti roku přecházejícímu zvýšil počet živnostenských oprávnění o 4 496, tj. o 4 % více. Jako v roce 2008, tak i nadále bylo nejvíce registrovaných živnostníků v okrese Žďár nad Sázavou (23, 1%). Oproti předcházejícímu, v tomto roce následuje okres Jihlava (21,9 %) a Třebíč (21,6 %). Nejméně registrovaných živnostníků je opět v okresech Havlíčkův Brod (17, 6%) a Pelhřimov (15,8 %). Rok 2010 V porovnání s rokem předešlým, se počet osob podnikající na základě živnostenského oprávnění opět zvýšil, a to o 4 945, tj. o 4,2 % více. Rok 2011 Ke konci roku 2011 bylo evidováno o 5 444 živnostníků více, než v roce 2010. V tomto roce nastal 4,5% nárůst. Rok 2012 Jak v předcházejících letech, tak v roce 2012, došlo také ke zvýšení počtu vydaných živnostenských oprávnění. Ve srovnání s rokem 2011 se počet živnostníků zvýšil o 3 638, což je o 2,9 % více. Tento růst byl s předešlými roky zatím nejmenší. Rok 2013 Ve 4. čtvrtletí 2013 bylo zjištěno, že je evidováno 134 724 živnostenských oprávnění. V porovnání s předešlým rokem, se počet živnostenského oprávnění také zvýšil o 3,2 %. Od roku 2009 do konce tohoto roku bylo nejvíce vydaných živnostenských oprávnění v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava a Třebíč. Naopak nejméně vydaných
33
živnostenských oprávnění bylo v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Ve zkoumaných letech, tj. od roku 2008 do roku 2013 se počet živnostníků navýšil o 20,3 %. Jak uvedl Týden.cz „Počet živnostníků roste, podnikat chce pětina Čechů.“38 Někteří zaměstnanci získali mnoho zkušeností během svého pracovního poměru u různých firem, jsou samostatní a nebojí se riskovat, proto zkusí podnikat. Dalším důvodem, proč se zvyšuje počet živnostníků, může být i podpora začínajícím podnikatelům prostřednictvím dotací od úřadu práce. Tento finanční příspěvek dosahuje až 80 000 korun. Živnostníci mohou být rovněž podporováni i z různých grantů, jejichž podoba se v rámci krajů liší.39 Zejména v kraji Vysočina, kde podnikatelský subjekt získá finanční příspěvek z Fondu Vysočiny. Po průzkumu možností na dotaci z tohoto fondu, připadá jako přístupný jediný grantový program: Rozvoj podnikatelů 2013. Jedná se o program na zvýšení konkurenceschopnosti podniků na Vysočině, zejména na pořízení strojů či strojních zařízení. Tato podpora je určena malým podnikům kraje, kde příjemcem této dotace může být fyzická a právnická osoba. Příjemci dotace musejí splňovat podmínky: mít sídlo na území kraje Vysočina, mít ke dni podání žádosti méně než 50 zaměstnanců, mít uzavřené účetnictví minimálně za poslední dvě účetní období. Žadatelem o zmíněnou dotaci nemůže být fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění a také, která je zároveň v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele.40
38
Počet živnostníků roste, podnikat chce pětina Čechů: Týden.cz [online]. 19.04.2012 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/podnikani-a-prace/pocet-zivnostniku-roste-podnikatchce-petina-cechu_231810.html#.VEjNS_msXht 39 Kraje podporují podnikatele. Platí ale "jiný kraj, jiný mrav": Podnikatel.cz [online]. 10. 7. 2008 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/kraje-podporuji-podnikatele/ 40 Dotace: Rozvoj podnikatelů 2013: Hospodářská komora České republiky [online]. 4. dubna 2013 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:http://www.hktrebic.cz/clanky/dotace-rozvoj-podnikatelu-2013
34
Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou 22 20 18 V procentech
16 14 12
Jihlava
10
Žďár nad Sázavou
8 6 4 2 2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 2: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina je ve výše uvedeném grafu č. 2 porovnán s vývojem živnostníků v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou. Je patrné, že trend vývoje mají obě křivky značně podobný. V obou okresech byl největší nárůst živnostníků v letech 2008 až 2011. V tomto období, přesněji každým rokem, růst počtu registrovaných podnikatelů přesahoval 4% navýšení. V dalších letech se rozvoj vydaných živnostenských oprávnění zvyšoval pomaleji. Jak můžeme vidět v grafu, počet živnostníků ve zkoumaném období, tj. od roku 2008 až do roku 2013 stoupl v Jihlavě o 19,8 % a ve druhém okrese o 19,5 %.
35
Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Třebíč 23 20
V procentech
17 14 Jihlava 11
Třebíč
8 5 2 2008 - 2009
2009 - 2010
2010 - 2011
2011 - 2012
2012 - 2013
Graf 3: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Třebíč (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Dalším okresem kraje Vysočina, který je v následujícím grafu porovnán s Jihlavou, je Třebíč. Jak je z grafu 3 patrné, i zde mají křivky stálého růstu. V letech 2008 – 2009 a 2009 – 2010 počet vydaných oprávnění v Jihlavě přibývalo rychleji než v Třebíči. Zlomem nastalo období 2010 – 2011, kdy bylo tempo rozvoje živnostníků rychlejší v Třebíči, a to až do roku 2013. V tomto okrese se celkově navýšil počet osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění o 21,6 %, tj. o 1,8 % více oproti okresu Jihlava.
36
Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod 27 24
V procentech
21 18 Jihlava
15
Havlíčkův Brod
12 9 6 3 2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 4: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Čtvrtým okresem kraje Vysočina je Havlíčkův Brod, který je také porovnán s Jihlavou. Z výše uvedeného grafu je viditelné, že stoupání v letech 2008 – 2009 je značně podobné. Dále je zřejmé, že v dalších obdobích má značně rychlejší tempo růstu okres Havlíčkův Brod. V tomto okrese se za sledované období zvýšil počet registrovaných živnostníků o 24,6 %, tj. o 4,8 % více než v okrese Jihlava.
37
Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Pelhřimov 24 21
V procentech
18 15 Jihlava 12
Pelhřimov
9 6 3 2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 5: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Pelhřimov (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Pelhřimov je posledním okresem kraje Vysočina. Při srovnání tohoto okresu s Jihlavou, jak vidíme v grafu 5, mají tendenci vývoje obě křivky skoro stejnou. V prvních třech letech sledovaného období byl vývoj živnostníků největší, růst se pohyboval v rozmezí 4,0 % až 5,1 %, poté počet registrovaných podnikatelů rostl pomalejším tempem. V uvedeném grafu je také viditelné, že tempo zvyšování počtu živnostníků je v okrese Pelhřimov vyšší. Za zkoumané období se vývoj vydaných živnostenských oprávnění zvýšil o 22,3 %.
38
Vydané živnostenské oprávnění dle typů živností 80000 70000
Počet
60000 50000
ŽO-koncesované
40000
ŽO-vázané ŽO-řemeslné
30000
ŽO-volné
20000 10000 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 6: Vydané živnostenské oprávnění dle typů živností (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
V grafu 6 jsou uvedeny typy živností, které podnikatel může provozovat. Nejvyšší hodnoty znázorňují volnou a řemeslnou živnost a naopak nejmenší hodnoty živnost koncesovanou a vázanou. Budoucí podnikatelé se rozhodují nejvíce provozovat živnost volnou z toho důvodu, že zde nejsou stanoveny žádné požadavky na vzdělání ani prokázané praxe, jak je tomu u ostatních živností. Někteří lidé mohou považovat předkládání odborné způsobilosti za komplikaci v podnikání. Volná živnost v sobě také zahrnuje dalších 80 oborů činností, zatímco ostatní živnosti představují vždy pouze jednu. Co se týká nejméně provozované živnosti, koncesované živnosti, tato je uplatňována pouze v úzce specifických oblastech podnikání, je u ní nutný větší dohled státu a přísnější podmínky. Vstup do těchto živností je složitější pro nové subjekty, proto ne každý podnikatel hodlá provozovat právě koncesovanou živnost. První zmíněná kategorie v grafu má každým rokem tendenci nepatrného růstu, a to do roku 2012, který je výjimkou, protože v tomto roce nastal slabý pokles. Tento pokles zaznamenal bez mála o 1 % živnosti koncesované méně. V dalším roce se počet živnosti zvýšil až o 18,8 % více, což představuje za uvedené roky nejvyšší nárůst dané živnosti. Druhou zmíněnou živností je vázaná živnost, která každým rokem stoupá. Důležitou zmínkou je, že v roce 2011 v porovnání s rokem předešlým nastal největší růst této živnosti. Vázaná živnost stoupla až o 18 % více oproti roku předcházejícího. Živnost 39
řemeslná a živnost volná, jak již bylo výše zmíněno, představují v grafu nejvyšší hodnoty. Tyto živnosti každoročně rostou, nýbrž od roku 2011 rostou pomaleji než v předcházejícím období. Hlavním důvodem mírného nárůstu je především celosvětová ekonomická krize, která se projevila v druhé polovině roku 2008. Ačkoliv tato finanční krize způsobila hospodářský propad, tak počet registrovaných živnostníků se nesnížil. Tato skutečnost potvrzuje, že tito podnikatelé jsou považovány za stabilizátory české ekonomiky.41 Dalším argumentem, proč dochází k mírnému růstu podnikatelů, může být i to, že absolventi škol a nezaměstnaní nemohou sehnat zaměstnání, a proto zkouší podnikat. Většina z nich však po čase trvale nepodniká a živnost přerušuje.
4.5 Cizinci s platným živnostenským oprávněním Důvodem podnikání je především členství ČR v Evropské unii. Podnikání cizinců ze států EU je na území České republiky dnes daleko snadnější.42 Cizinci s živnostenským oprávněním provozují svoji činnost ve středu České republiky, to je především v Praze a Středočeském kraji, nejméně vykonávají svoji činnost v kraji Vysočina a v dalších krajích. V kraji Vysočina se vyskytují pouze 2 % všech živnostníků. Na grafu 7 lze pozorovat vývoj počtu cizinců s platným živnostenským oprávněním za jednotlivé okresy kraje v letech 2008 až 2013. Data, která jsou použita v následujícím grafu, byla zjištěna vždy ve 4. čtvrtletí daného roku.
41
Živnostníků je v ČR zhruba 40 %. Sníží jejich počet vyšší pokuty za švarcsystém?: Živnostníci jsou stabilizátory české ekonomiky [online]. 27.12.2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/zivnostniku-je-v-cr-zhruba-40-snizi-jejich-pocet-vyssi-pokuty-zasvarcsystem/ 42 Co obnáší zahájení podnikání v České republice pro cizince: Interexpert [online]. 31.1.2014 [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://mzdy-dane-ucetnictvi.cz/co-obnasi-zahajeni-podnikani-v-ceske-republice-procizince/
40
Cizinci s platným živnostenským oprávněním v kraji Vysočina dle okresů 700 600 500
Havlíčkův Brod
400
Jihlava Pelhřimov
300
Třebíč 200
Žďár nad Sázavou
100 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 7: Cizinci s platným živnostenským oprávněním v kraji Vysočina (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Havlíčkův Brod V okrese Havlíčkův Brod bylo ve 4. čtvrtletí roku 2008 evidováno 322 cizinců podnikatelů. Následující rok, tj. rok 2009 zaznamenal 9,6 % přírůstek v porovnání s rokem předešlým. V letech 2009 až 2010 nastal pokles počtu těchto podnikatelů. Jak můžeme vidět v uvedeném grafu, tento pokles pokračoval až do roku 2013. Největší snížení živnostníků proběhlo v období 2010 až 2011, kde byl zaznamenán 12,4 % pokles. V tomto okrese se celkem snížil počet zahraničních podnikatelů o 44 %. Jihlava V prvním sledovaném období, počínaje rokem 2008 do roku 2009 bylo zjištěno, že v okrese Jihlava se počet vydaných živnostenských oprávnění cizincům zvýšil o 17,4 %. Příbytek zahraničních podnikatelů sledujeme i v letech 2009 až 2010. V následujícím období se naopak počet živnostníků snižoval, a to až do konce zkoumaného období. Celkový pokles činil téměř 42 %. Pelhřimov Ve 4. čtvrtletí roku 2008 bylo v okrese Pelhřimov evidováno 217 cizinců. O rok později, to je v roce 2009, bylo zaznamenáno 441 podnikatelů, což znamená, že 41
s porovnání s předcházejícím rokem se počet vydaných platných živnostenských oprávnění zvýšil dvojnásobně. Růst zahraničních podnikatelů pokračoval i v období 2009 – 2010. V následujícím období ale už nastal pokles, jak tomu bylo i v ostatních okresech kraje Vysočina. Okres Pelhřimov zaregistroval 56% úbytek cizinců podnikatelů. Třebíč Okres Třebíč zaznamenal narůst pouze v letech 2008 až 2009. V dalších obdobích se počet cizinců s platným živnostenským oprávněním pouze snižoval. Tento pokles byl téměř o 38 %. Žďár nad Sázavou Ve zkoumaném období, to je od roku 2008 až do roku 2013, byl ve Žďáru nad Sázavou každoroční pokles počtu zahraničních podnikatelů. V tomto okresu se počet cizinců snížil téměř o 43 %. V kraji Vysočina nastal pokles počtu podnikatelů, který ovšem souvisí s celkovým snížením počtu cizinců v České republice. Jedním z důvodu tohoto poklesu počtu zahraničních osob je především kontrola živnostenských úřadů. Za porušení živnostenského zákona jsou udělovány pokuty, v některých případech sankčně zrušeno živnostenské oprávnění či pozastaveno provozování živnosti. Dalším důvodem za ztráty počtu podnikatelů cizinců může i přísnější proces při poskytování povolení k pobytu (to se týče cizinců, kteří jsou povinni ho mít k pobytu na území České republiky) nebo správním vyhoštěním osob, např. z důvodu, že jim bylo vydáno rozhodnutí o porušení pobytového režimu. V kraji Vysočina má v současnosti živnostenské oprávnění nejvíce cizinců z Vietnamu. Dále z Ukrajiny a Slovenska. Většina živnostníků vietnamské národnosti se zabývá především obchodem, prodejem oblečení nebo potravin. Podnikatelé z Ukrajiny a Slovenska se zaměřují na stavebnictví či jiné podobné podnikání. Většina živnostníků ze zahraničí provozuje pouze volnou živnost, je to především z toho důvodu, že nemusí nikde dokazovat dosažené vzdělání. Získání živnostenského oprávnění je pro ně snadnější.
42
4.6 Porovnání živnostenského podnikání s ostatními kraji v ČR Následující část se zaměřuje na porovnání vývoje vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina s ostatními kraji v ČR, a to vzhledem k počtu registrovaných živnostníků na 1000 obyvatel. Tyto okraje jsou v grafu rozděleny z důvodu přehlednosti pro podle NUTS II.
Vývoj živnostenského podnikání kraji Vysočina a v NUTS II Praha 24 21
V procentech
18 15 Hl. město Praha
12
Kraj Vysočina
9 6 3 0 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 8: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Praha (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Z grafu 8 je patrné, že v kraji Vysočina bylo v letech 2008 až 2009 tempo růstu rychlejší než v Praze. Počet vydaných oprávnění v hlavním městě v dalším období stoupl o 4,7 %, což je více než v kraji Vysočina, ale i přesto tento narůst, bylo celkové tempo růstu stále nižší. Od této doby v Praze každým rokem rychleji narůstá počet živnostníků, ale vzhledem k pomalému přírůstku v prvním časovém úseku, bylo v kraji Vysočina rychlejší tempo za sledované období. Počet vydaných oprávnění k podnikání se v kraji Vysočina navýšil o 21,4 % a v Praze o 20,3 %. Dle podnikatelského prostředí a životní úrovně se Praha umístila jako druhé nejlepší město pro podnikání, které se týká střední a východní Evropy. Podle studie společnosti, kde shrnul výsledky analýzy Constatntin Kinský z pražské kanceláře Roland Berger, skončilo hlavní město ČR na druhém místě z důvodu, že má velmi vzdělané, zkušené
43
a také inovativní lidi. Důležitým předpokladem pro podnikatele je, že tento kraj má nejlepší infrastrukturu, různé kulturní možnosti a další podstatná kritéria.43 Na území hlavního města Prahy bylo pro pražské podnikatele zřízeno kontaktní centrum, které vzniklo 16. ledna 2013 v rámci Akcelerace. Paní Aleksanda Udženija, radní hlavního města Prahy pro majetek a podporu podnikání (ODS), která se zúčastnila otevření tohoto centra a na tiskové konferenci uvedla: „Akcelerace je program zaměřený na podporu podnikání v pražském regionu. V rámci tohoto programu budeme podporovat začínající podnikatele, ale i ty, kteří již podnikají.“ Dále podotkla: „Malí a střední podnikatelé tvoří svou činností občanskou vybavenost, jsou poskytovateli služeb a nabídky pro obyvatele regionu. Navíc čím pestřejší a komplexnější nabídka bude, tím lépe budou uspokojeny potřeby obyvatel a tím více budou občané spokojeni s životem v Praze. V neposlední řadě je třeba zmínit i pozitivní vliv na podporu zaměstnanosti v regionu. Naším záměrem je prostřednictvím nových metod a nástrojů docílit zlepšení stavu podnikatelského prostředí v Praze, zkvalitnit a zefektivnit podporu směrující k podnikatelským subjektům.“44 Hlavní výhodou tohoto programu bude především časová úspora, protože noví podnikatelé či živnostníci, kteří začínají svoji podnikatelskou činnost, nemají dostatek prostředků a času, aby se věnovali veškeré správě a jiné pracovní náplně, která je spojena s jejich činností. Tito podnikatelé potřebují úsilí a čas potřebný k podnikání.45 V tomto kraji bylo ve 4. čtvrtletí roku 2013 evidováno celkem 620 827 živnostníků, což představuje 18,7 % z celkového počtu zaregistrovaných živnostníků v České republice. V Praze zaujímá 31,7 % podíl registrovaných zahraničních podnikatelů vzhledem k počtu vydaných ŽO na území ČR.
43
Praha je druhým nejlepším městem pro podnikání ve střední Evropě. Po Vídni: iDNES.cz/Ekonomika [online]. 31.8. 2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/praha-je-druhym-nejlepsim-mestem-pro-podnikani-ve-stredni-evrope-povidni-1rk-/ekonomika.aspx?c=A100831_102004_ekonomika_spi 44 Pro pražské podnikatele bylo otevřeno kontaktní centrum: Portál hlavního města Prahy [online]. 16.1. 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/pro_prazske_podnikatele _bylo_otevreno.html 45 Pro pražské podnikatele bylo otevřeno kontaktní centrum: Portál hlavního města Prahy [online]. 16.1. 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/pro_prazske_podnikatele _bylo_otevreno.html
44
Ve srovnávacím výzkumu MĚSTO PRO BYZNYS se v ročníku 2013 za všechna zařazena města ze všech krajů ČR stal Humpolec46. Humpolec je jedno z měst okresu Pelhřimov kraje Vysočina, které má velmi dobře rozvinuté podnikatelské prostředí. Do tohoto průzkumu se jednotlivá města nepřihlašují, nýbrž je jejich zařazení do zhodnocení automatické. Základním principem této soutěže je určit pořadí měst s nejlepšími podmínkami pro podnikání v České republice, ale i v jednotlivých krajích.47 V kraji Vysočina bylo ke stejnému čtvrtletí a roku evidováno 134 724 (4,1 %) podnikatelů podnikajících na základě živnostenského oprávnění a 1 928 (2 %) platných živnostenských oprávnění v ČR cizincům.
Vývoj živnostenského podnikání kraji Vysočina a v NUTS II Střední Čechy 22 20 18 V procentech
16 14 12
Středočeský kraj
10
Kraj Vysočina
8 6 4 2 0 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 9: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Střední Čechy (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina byl značně rychlejší ve srovnání se Středočeským krajem. Od roku 2008 do roku 2013 stoupl počet vydaných oprávnění k podnikání ve Středočeském kraji pouze o 14,1 %, což znamená, že v tomto kraji byla o 7,3 % menší rychlost nárůstu živnostníků než na Vysočině.
46
MĚSTO PRO BYZNYS: Výsledky ročníku 2013 [online]. © 2013 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://www.mestoprobyznys.cz/download/2013/Celostatni_vysledky_2013.pdf 47 Cíle výzkumu: Město pro byznys, cena týdeníku Ekonom [online]. © 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.mestoprobyznys.cz/hodnoceni
45
Krajský živnostenský úřad Středočeského kraje evidoval v roce 2013 celkem 395 895 živnostníků. Tato hodnota tvoří 11,9 % z celkového počtu registrovaných podnikatelů na území ČR. K tomuto období bylo registrováno 11 665 zahraničních podnikatelů (11,5 %).
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Jihozápad 23 20
V procentech
17 Jihočeský kraj
14
Plzeňský kraj
11
Kraj Vysočina 8 5 2 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 10: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Jihozápad (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
V prvním sledovaném úseku, tj. od roku 2008 do roku 2009 bylo nejrychlejší tempo růstu v Plzeňském kraji, který dosáhl 4,5 % navýšení registrovaných živnostníků. Od dalšího období je na tom lépe kraj Vysočina. Jak můžeme vidět v uvedeném grafu, tento kraj roste v porovnání s Plzeňským krajem a Jihočeským krajem, co se týče v počtu vydaných živnostenských oprávnění nejrychleji. Poté následuje Jihočeský kraj (17,1 %) a Plzeňský kraj (14,7 %). V Jihočeském kraji bylo ve 4. čtvrtletí v posledním zkoumaném období, tj. v roce 2013 zaznamenáno 196 699 (5,9 %) vydaných živnostenských oprávnění a 4 025 zahraničních podnikatelů (4 %). V Plzeňském kraji 172 155 (5,2 %) živnostníků a 7 077 (7 %) cizinců.
46
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Severozápad 24 21
V procentech
18 15
Karlovarský kraj
12
Ústecký kraj
9
Kraj Vysočina
6 3 0 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 11: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Severozápad (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Tempo růstu živnostníků v kraji Vysočina je jednoznačně rychlejší než v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. V uvedeném grafu je patrné, že tyto dva kraje mají trend vývoje velmi podobný. Za sledované období se zvýšil počet živnostníků v Karlovarském kraji o 14 % a v Ústeckém kraji o 14,1 %. Ve 4. čtvrtletí v posledním zkoumaném roce, bylo zaznamenáno 92 833 (2,8 %) vydaných živnostenských oprávnění v Karlovarském kraji a 6 921 (6,8 %) vydaných oprávnění zahraničním podnikatelů. Ve stejném období krajský živnostenský úřad v Ústeckém kraji zaznamenal 214 716 (6,5 %) zaregistrovaných živnostníků a 9 612 (9,5 %) cizinců s živnostenským oprávněním.
47
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Severovýchod 24 21
V procentech
18 15
Liberecký kraj
12
Královehradecký kraj Pardubický kraj
9
Kraj Vysočina
6 3 0 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 12: Vývoj živnostenského podnikán v kraji Vysočina a v NUTS II Severovýchod (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Jak můžeme vidět na výše uvedeném grafu, rozvoj živnostníků v Libereckém kraji stoupal nejpomaleji ze všech uvedených krajů. Vývoj živnostenského oprávnění v Králohradeckém kraji, Pardubickém kraji a v kraji Vysočina byl značně podobný za sledované období. Za tohoto období se zvedl počet vydaných živnostenských oprávnění v Libereckém kraji o pouhých 13,6 %, v Královéhradeckém kraji o 19,3 % a v Pardubickém kraji o 18,9 %. V Libereckém kraji bylo v posledním čtvrtletí též roku 2013 evidováno 143 315 živnostníků. Tato hodnota představuje 4,3 % z celkového počtu registrovaných podnikatelů s živnostenským oprávněním na našem území. V Královéhradeckém kraji to byl počet 171 216 (5,2 %) a v Pardubickém kraji 146 889 (4,4 %). V těchto krajích také podnikají zahraniční podnikatelé. V prvním zmíněném kraji jich bylo zaznamenáno 3 463 (3,4 %), v Královéhradeckém kraji 3 222 (3,2 %) a v neposlední řadě v Pardubickém kraji 2 752 (2,7 %).
48
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Jihovýchod 24 21
V procentech
18 15 Jihomoravský kraj
12
Kraj Vysočina
9 6 3 0 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 13: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Jihovýchod (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Trend vývoje v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina, jak je uvedeno v grafu, je do sledovaného časového úseku 2010 až 2011 téměř stejný. Zde vidíme, že křivky mají přibližně stejné tempo stoupání. Nelze si nevšimnout, že v období od roku 2011 až 2012 se rychlost přibývajících registrovaných živnostníků v Jihomoravském kraji velmi zpomalil. Za zkoumané období se v tomto kraji zvýšil počet vydaných živnostenských oprávnění o 16,6 %. Tato hodnota představuje o 4,7 % pomalejší rychlost růstu ve srovnání s Vysočinou. V regionu Jihovýchod, který představuje Jihomoravský kraj, bylo k 31.12.2013 zaznamenáno 367 368 podnikatelů, kterým bylo vydáno živnostenské oprávnění. Tento počet představuje 11,1 % ze souhrnného počtu registrovaných živnostníků na území ČR. V této oblasti také podnikají zahraniční podnikatelé. Jejich počet představuje 8,4 % ze všech těchto podnikatelů, kteří zde vykonávají podnikatelskou činnost.
49
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Střední Morava 24 21
V procentech
18 15
Olomoucký kraj
12
Zlínský kraj
9
Kraj Vysočina
6 3 0 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 14: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Střední Morava (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Rychlost přibývání osob, které podnikají na základě živnostenského oprávnění je v Olomouckém kraji a ve Zlínském kraji skoro totožný. V letech 2008 až 2013 se počet podnikatelů v Olomouckém kraji zvětšil o 15,6 % a ve druhém kraji patřící do regionu Střední Morava o 16,6 %. Oproti kraji Vysočina jsou tato tempa růstu pomalejší. Odbor krajského živnostenského úřadu v Olomouci evidoval 171 078 (5,2 %) vydaných živnostenských oprávnění. Uvedený počet byl zjištěn k 4. čtvrtletí roku 2013. V Olomouckém kraji v tomto období bylo registrováno 2 515 podnikajících cizinců, tj. 2,5 %. Ve druhém výše zmíněným kraji, Zlínském, bylo evidováno 177 175 (5,3 %) podnikatelů. Co se týká zahraničních podnikatelů, těchto bylo zaznamenáno 2 300, což představuje 2,3 % ze všech cizinců podnikajících na našem území.
50
Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Moravskoslezsko 23 20
V procentech
17 14
Moravskoslezský kraj
11
Kraj Vysočina
8 5 2 2008 - 2009 2009 -2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 15: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Moravskoslezsko (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Rozvoj registrovaných podnikatelů, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění, má tendenci každoročního vzestupu. Křivky v uvedeném grafu znázorňují, že počty těchto podnikatelů stoupají rychleji v kraji Vysočina oproti porovnávanému Moravskoslezskému kraji. V tomto kraji se zvětšil počet živnostníků za sledované období o 18,9 %, tj. o 2,5 % méně než v kraji Vysočina. Posledním krajem, který je taktéž porovnán s Vysočinou, je Moravskoslezský kraj. V Moravskoslezském kraji, který spadá do regionu Moravskoslezsko bylo registrováno 316 399 podnikajících osob na základě živnostenského oprávnění, tj. 9,5 % z celkového počtu již evidovaných podnikatelů v ČR a 5 423 (5,3 %) cizinců s platným vydaným oprávněním k podnikání. V České republice bylo k roku 2013 vydáno celkem 3 321 289 živnostenských oprávnění, kde nejvíce ho bylo vydáno, jak již bylo výše zmíněno, s celkovým počtem 620 827 v hlavním městě Praha (18,7 %), poté následuje Středočeský kraj s 395 895 živnostníky (11,9 %) a Jihomoravský kraj se 367 368 osobami podnikajícími na základě živnostenského oprávnění (11 %). Ze všech 14 krajů v České republice je kraj Vysočina třináctým krajem s největším počtem živnostníků. Tento kraj zaujímá pouhých 4,1 % z celkového počtu vydaných oprávnění k podnikání. 51
4.7 Zhodnocení výsledků a doporučení 4.7.1 Živnostenské podnikání v kraji Vysočina V této části se zaměříme na vývoj živnostenského podnikáni v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013, kde údaje vycházejí z grafu 1: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013. V období od roku 2008 do roku 2009 v kraji Vysočina stoupl počet registrovaných živnostníků o 4 %. V roce 2008 bylo celkem evidováno 112 032 platných živnostenských oprávnění a v roce 2009 byl zaznamenán počet 116 528. V tomto časovém úseku se nejrychleji navýšil počet v okrese Pelhřimov, který zaznamenal 5,1% nárůst. Zvýšení počtu vydaných živnostenských oprávnění bylo zaznamenáno i v letech 2009 až 2010. V tomto období podnikatelé vzrostli o 4,2 %, což je o pouhé 0,2 % více než za předcházející sledovaný úsek. Nejrychlejší tempo růstu živnostníků bylo v okrese Havlíčkův Brod. V letech 2010 až 2011 byl na Vysočině zaznamenán největší přírůstek osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Tento přírůstek zaregistroval 4,5 % růst. V tomto období přibyli nejrychleji noví živnostníci v okrese Třebíč. Další zkoumaný časový úsek, tj. od roku 2011 do roku 2012 zanesl nejmenší zvýšení počtu vydaných živnostenských oprávnění, který vykazuje pouhé 2,9 % navýšení. V okrese Havlíčkův Brod byla největší rychlost nárůstu podnikatelů (4,8 %). Poslední porovnávací období, tedy rok 2012 a rok 2013, přinesl opět slabý vzestup počtu živnostníků. Jedná se o 3,2 % růst, který je sice o 0,3 % vyšší oproti předcházející době, ale stále nižší než v prvních třech srovnávaných letech. Závěrem je tedy možné říci, že v kraji Vysočina se v letech 2008 až 2013 počet registrovaných živnostníků každým rokem zvyšuje. Důležité je zmínit, že nejen v tomto kraji dochází k růstu podnikatelů, ale i ve všech krajích v České republice. Důvodů může být několik. Někteří zaměstnanci získali mnoho zkušeností během svého pracovního poměru u různých firem, jsou samostatní a nebojí se riskovat, proto zkusí podnikat.
52
Argumentem ke stálému zvýšení počtu živnostníků může být i podpora začínajícím podnikatelům, kterou poskytují úřady práce. Výše této dotace je až 80 000 korun. Živnostníci mohou být podporovány taktéž z různých grantů, které se v rámci krajů liší. Podnikatelé, kteří mají sídlo na území kraje Vysočina, mohou získat finanční příspěvek z Fondu Vysočiny, kde možnou dotací je grantový program: Rozvoj podnikatelů 2013. Cílem tohoto programu je posílení stability malých podniků, zejména poskytnutí příspěvku na pořízení nových technologií a výrobních zařízení. Bohužel žadatelem nemůže být osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění a je zároveň v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele. Za zmíněné sledované období se počet podnikatelů zvyšoval každoročně poměrně rychle s výjimkou v roce 2011, od kterého docházelo k nárůstu registrovaných živnostníků pomalejším tempem. Tato změna byla vyvolána především celosvětovou ekonomickou krizí, která se projevila v druhé polovině roku 2008. Během krize nedošlo k poklesu, ale ani k velkému růstu, jelikož stávající živnostníci a podnikatelé drželi svůj standart a neinvestovali finanční prostředky na rozvoj svých firem, tím pádem nevzniklo k registraci tolik živnostníků, kteří jsou naopak závislí právě na rozvoji již stávajících podniků. Dalším argumentem, proč dochází k mírnému růstu podnikatelů, může být i to, že absolventi škol a nezaměstnaní nemohou sehnat zaměstnání, a proto zkouší podnikat. Většina z nich však po čase trvale nepodniká a živnost přerušuje. Kvůli lepší přesnosti je zde zaměřeno i na vývoj podnikání na základě živnostenského oprávnění v okresech kraje Vysočina vzhledem k počtu vydaných živnostenských oprávnění na 1000 obyvatel. Nejvíce pomalé tempo růstu živnostníků v okrese kraje Vysočina je Žďár nad Sázavou, kde se počet podnikatelů za sledované období navýšil o 19, %. Nejlépe na tom byl okres Havlíčkův Brod, ve kterém počet živnostníků stoupl o 24,6 %.
4.7.2 Živnostenské podnikání v kraji Vysočina dle typů živností Budoucí podnikatelé se rozhodují nejvíce provozovat živnost volnou. Důvodem jejich rozhodnutí může být, že zde nejsou stanoveny žádné požadavky na vzdělání ani prokázané praxe, jak je tomu u ostatních živností. Někteří lidé mohou považovat předkládání odborné způsobilosti za komplikaci v podnikání. Volná živnost v sobě také zahrnuje dalších 80 oborů činností, zatímco ostatní živnosti představují vždy pouze 53
jednu. Co se týká nejméně provozující živnosti, koncesované živnosti, jsou ve specifických oblastech podnikání, je u nich nutný větší dohled státu a přísnější podmínky. Vstup do těchto živností je složitější pro nové subjekty, proto ne každý podnikatel hodlá provozovat zrovna koncesovanou živnost.
4.7.3 Cizinci s platným živnostenským oprávněním Jak v kraji Vysočina, tak i v ostatních krajích ČR podnikají osoby ze zahraničí. Za sledované období byl v každém okresu kraje Vysočina zaznamenán pokles těchto podnikatelů. Tento pokles samozřejmě souvisí s celkovým poklesem cizinců v České republice. Jedním z důvodu tohoto poklesu zahraničních osob je především kontrola živnostenských úřadů. Za porušení živnostenského zákona jsou uděleny pokuty, v některých případech sankčně zrušeno živnostenské oprávnění či pozastaveno provozování živnosti. Dalším důvodem za ztráty počtu podnikatelů cizinců může i přísnější proces při poskytování povolení k pobytu (to se týká cizinců, kteří jsou povinni ho mít k pobytu na území České republiky) nebo správním vyhoštěním osob, např. z důvodu, že jim bylo vydáno rozhodnutí o porušení pobytového režimu. V kraji Vysočina má v současnosti živnostenské oprávnění nejvíce cizinců z Vietnamu. Dále z Ukrajiny a Slovenska. Většina živnostníků vietnamské národnosti se zabývá především obchodem, prodejem oblečení nebo potravin. Podnikatelé z Ukrajiny a Slovenska se zaměřují na stavebnictví či jiné podobné podnikání. Většina živnostníků ze zahraničí provozuje pouze volnou živnost, je to především z toho důvodu, že nemusí nikde dokazovat dosažené vzdělání. Získání živnostenského oprávnění je pro ně snadnější.
54
4.7.4 Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS II
Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS II 22 20
V procentech
18
Praha
16
Střední Čechy
14
Jihozápad
12
Severozápad
10
Severovýchod
8
Jihovýchod
6
Střední Morava
4
Moravskoslezsko
2 0 2008 - 2009 2009 - 2010 2010 - 2011 2011 - 2012 2012 - 2013
Graf 16: Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS II (Zdroj: Obecní živnostenský úřad Jihlava, vlastní zpracování)
Porovnání vývoje počtu vydaných živnostenských oprávnění v regionech soudržnosti bylo zjištěno, že nejrychlejší tempo vývoje podnikání na základě živnostenského oprávnění je v Praze a v regionu Moravskoslezsko, který je součástí Moravskoslezského kraje. Dále následuje region soudržnosti Jihovýchod, který se sestává z kraje Vysočina a z Jihomoravského kraje. Tyto dva kraje mají vývoj živnostenského podnikání do určitého časového úseku skoro stejný, avšak poté se rozvoj v Jihomoravském kraji zpomalil a kraj Vysočina na tom byl mnohem lépe. Kraj Vysočina patří mezi kraje s nejrychlejším tempem růstu podnikatelů. Nejpomalejší tempo vývoje podnikání na základě živnostenského oprávnění podle regionů soudržnosti je na Severozápadě, v Středních Čechách a na Jihozápadě. Do NUTS II Severozápad spadá Karlovarský a Ústecký kraj. Oba tyto kraje patří ke krajům s nejpomalejším tempem přibývání živnostníků v České republice, a proto je jejich trend vývoje velmi podobný. Jihozápad představuje Jihočeský a Plzeňský kraj, kde Jihočeský kraj patří ke krajům s nejrychlejším rozvojem nových registrovaných podnikatelů. Opakem je Plzeňský kraj, který řadíme mezi oblasti s nižší rychlostí růstu živnostníků. 55
4.7.5 Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS III Při porovnání živnostenského podnikání kraje Vysočina s jednotlivými kraji v České republice, neboli podle NUTS III, docházíme k závěru, že v krajích je celkem rozdílná rychlost přírůstku nových evidovaných podnikatelů. V České republice existují oblasti, jež mají vyšší tempo růstu počtu nových živnostníků, jako jsou zejména kraje Vysočina, hlavní město Praha, Královéhradecký, ale také kraje Pardubický a Moravskoslezský. Kraj Vysočina je ideální místo nejen k žití, práci, ale i k podnikání. Prioritou tohoto kraje je zachované životní prostředí. 48 K přednostem také patří silniční a železniční síť, která má účel jak z pohledu vnitrostátního, tak i celoevropského.49 Hlavní město Praha a Královéhradecký kraj jsou podle podnikatelského prostředí a životní úrovně velmi vhodná města pro podnikání. Praha má nejlepší infrastrukturu a další důležité předpoklady pro podnikatele. Naopak mezi kraje s nižší rychlostí růstu zařazujeme Liberecký kraj, Karlovarský kraj, Středočeský kraj a také kraj Ústecký a Plzeňský.
4.7.6 Navrhovaná doporučení v podnikání Způsob, jak zrychlit tempo růstu počtu nových živnostníků nejen v České republice, ale i po celém světě, pravděpodobně neexistuje. Rychlost nárůstu je závislý na vývoji celosvětové ekonomiky. K pomalému nárůstu počtu nově registrovaných podnikatelů došlo po roce 2008. Nicméně s příchodem celosvětové finanční krize, která nastala v druhé polovině roku 2008, došlo k této změně. Dle mého názoru má největší podíl na vývoji aktuální cena ropy. Téměř každý obor je závislý na autodopravě. Se zvyšující se cenou ropy rostou i náklady dopravců, na kterých jsou teoreticky závislí všichni živnostníci a podnikatelé. Rovněž kvalitní dopravní infrastruktura je důležitým faktorem nejen pro rozvoj podnikání, ale i pro konkurenceschopnost. Dopravní infrastruktura je pro podnikatele v jeho okolí velmi důležitá, pokud chce, aby se k němu bezpečně, spolehlivě a rychle dostali např. obchodní partneři, zákazníci či dodavatelé.50 Opatření nutná pro rozvoj podnikání vidím ve zlepšení dopravní infrastruktury, zvyšování konkurenceschopnosti, snížení DPH, snížení administrativní zátěže
48
Vítejte na Vysočině: O kraji Vysočina [online]. 11.6.2008 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 49 Charakteristika kraje Vysočina: Výstavba a doprava [online]. 30. 5. 2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-kraje-vysocina-2102.html#doprava 50 Napojení sídla firmy na dopravu: Začátek podnikání [online]. © 2012 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/sidlo-firmy/n:16616/Napojeni-sidla-firmy-na-dopravu
56
a zlepšení podnikatelského prostředí. Podnikatelské prostředí je dané zejména legislativními i ekonomickými aspekty země. Toto prostředí působí nejen na podnikatele, ale i naopak, podnikatelé určují charakter prostředí. Příkladem může být příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, která představuje nemalý příjem do státního rozpočtu, a zároveň tato položka je nemalým nákladem pro osoby, kteří vykonávají podnikatelskou činnost. Je možné říci, že podnikatelé velmi vnímají kvalitu podnikatelského prostředí.51 Kraj Vysočina vytváří grantový program pro rozvoj podnikatelů pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků, a to na základě příspěvku na pořízení strojů či strojních zařízení, jenž však není určen pro živnostníky. Samotnému kraji by velice prospělo, pokud by se mu podařilo vytvořit pestrý výběr projektů právě na podporu živnostníků. Takové programy, s cílem zvýšit počet podnikatelů v kraji Vysočina, by mohly zahrnovat aktivity jako například zřízení či obnovu ploch a prostor pro nové živnostníky, podporu při propagaci poskytovaných služeb, zpracování různých projektů a v neposlední řadě podporu výroby, kde by byl kladen důraz na moderní technologie. Jelikož kraj Vysočina, co se týče počtu osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění, zaujímá 13. místo ze všech 14 krajů České republiky, touto podporou by své postavení mohl zlepšit.
51
Je Česká republika rájem pro podnikání nebo podnikatelům nepřeje?: iPodnikatel.cz [online]. © 2011 2014, 10.8.2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani/je-ceskarepublika-rajem-pro-podnikani-nebo-podnikatelum-nepreje.html
57
Závěr Podnikání je trvalý trend, který zaznamenal největší nárůst v 90. letech 20. století. V současné době do podnikání vstupují pouze ti, kteří nemohou sehnat zaměstnání nebo naopak práci mají a podnikáním jistí svou finanční situaci při možné ztrátě zaměstnání. Také mohou generačně přebírat živnost po rodičích či prarodičích. Podnikatelé, kteří se rozhodnou podnikat na základě živnostenského oprávnění se nazývají živnostníci. Největší výhodou tohoto statutu je sice rychlé a jednoduché zahájení činnosti, pokud tedy budoucí podnikatel splňuje podmínky pro získání oprávnění k podnikání, další nespornou výhodou je nižší administrativní zatížení u této formy podnikání, zejména co se týká oblasti účetnictví. Mezi negativa živnostenského podnikání můžeme zařadit obtížné získávání cizího kapitálu pro rozvoj podnikání v průběhu podnikání. Velkou zátěží jsou i povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, jež každý živnostník musí odvádět státu. V bakalářské práci jsem se věnovala vývoji živnostenského podnikání v kraji Vysočina. Tento rozvoj nově registrovaných živnostníků jsem sledovala v období 2008 až 2013, a dále porovnala kraj Vysočina s ostatními kraji v rámci České republiky. Pro správné pochopení dané problematiky jsem se v první části této práce věnovala teorii živnosti a živnostenského podnikání. Zde jsem se také zmínila o živnostenských úřadech, především jaké je jejich rozdělení a působnost. Dále jsem uvedla subjekty, které mohou provozovat živnost, především, jaké musí splňovat podmínky stanovené živnostenským zákonem. Poté jsem se zaměřila na jednotlivé druhy živnosti, které jsem stručně charakterizovala. V závěru teoretické části jsem popsala, jak živnostenské oprávnění vzniká a naopak zanikne. V druhé, praktické, části jsem se nejdříve zaměřila na charakteristiku kraje, strukturu, včetně počtu obyvatel a představila jsem organizaci obecního živnostenského úřadu v Jihlavě. Zde jsem stručně úřad popsala a uvedla, jaká je náplň jeho činnosti. Dále jsem se věnovala vývoji živnostenského podnikání v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013. Zjistila jsem, že v tomto kraji se počet vydaných živnostenských oprávnění každým rokem celkem rychle zvyšuje, až na rok 2011, kdy se tempo růstu zpomalilo. Následně jsem srovnávala rychlost růstu nově registrovaných živnostníků v jednotlivých okresech kraje Vysočina, přičemž nejrychlejší růst byl v okrese Havlíčkův Brod. V neposlední 58
řadě jsem se také zaměřila na podnikání dle typů živnosti a na zahraniční podnikatele s vydaným platným živnostenským oprávněním. Závěrem praktické části mé práce jsem porovnávala růst počtu živnostníků v kraji Vysočina s ostatními kraji v České republice. Tímto bylo zjištěno, že nejrychlejší nárůst počtu živnostníků byl zaznamenán ve sledovaném kraji Vysočina, v hlavním městě Praha, Královéhradeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Cíl mé bakalářské práce, stanovený v úvodu, zní: „Zhodnotit na základě statistických údajů vývoj počtu podnikatelů podle jednotlivých typů živností v kraji Vysočina v letech 2008 – 2013. Na základě tohoto vývoje vyhodnotit postavení kraje Vysočina v ČR vzhledem k počtu vydaných živnostenských oprávnění.“ Při zpracování této práce jsem vycházela ze statistik poskytnutých vedoucím pracovníkem Obecního živnostenského úřadu v Jihlavě. Z těchto údajů byla práce zpracována, přičemž rozvoj počtu živnostníků jsem znázornila pomocí grafů, které jsem následně popsala a uvedla příčiny růstu či poklesu počtu těchto podnikatelů. Myslím si, že se mi podařilo dosáhnout cíle, který jsem si pro svoji bakalářskou práci zvolila.
59
Seznam použité literatury FLEISCHMANOVÁ,
Irena
a
Venuška
JANDOVÁ. Živnostenské
podnikání:
živnostenský zákon s komentářem a přílohami. 1. vyd. Praha: Orac, 2001, 234 s. ISBN 80-86199-24-X. HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi: 2010/2011. 8. aktualiz. vyd. Praha: ANAG, 2010, 344 s. ISBN 978-80-7263-615-0. OVEČKOVÁ, Olga. Slovník obchodního práva. 1. vyd. Praha: Codex, 1996, 339 s. ISBN 80-85963-08-6. ŠTĚPÁNOVÁ,
Silvie. Zakládáme
a
provozujeme
živnost:
podnikání
podle
živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, 210 s. Právo pro denní praxi. ISBN 978-80-251-1735-4. ŠVARC, Zbyněk a kol. Základy obchodního práva. 2., rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 432 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7380-144-1 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert. ISBN 978-80-247-2409-6. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 311 s. Expert. ISBN 978-80-247-4520-6. ZEMÁNEK, Josef a Jiří LACINA. Příručka pro začínající podnikatele. 1. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 96 s. ISBN 978-80-7402-109-1. ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2008, 196 s. Management. ISBN 978-80-7418-001-9.
Zákony Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění
Internetové zdroje Cíle výzkumu: Město pro byznys, cena týdeníku Ekonom [online]. © 2013 [cit. 201504-19]. Dostupné z:http://www.mestoprobyznys.cz/hodnoceni 60
Co obnáší zahájení podnikání v České republice pro cizince: Interexpert [online]. 31.1.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://mzdy-dane-ucetnictvi.cz/co-obnasizahajeni-podnikani-v-ceske-republice-pro-cizince/ Dotace: Rozvoj podnikatelů 2013: Hospodářská komora České republiky [online]. 4. dubna 2013 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:http://www.hktrebic.cz/clanky/dotace-rozvojpodnikatelu-2013 Charakteristika kraje Vysočina: Výstavba a doprava [online]. 30. 5. 2011 [cit. 2015-0419]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-kraje-vysocina2102.html#doprava Je Česká republika rájem pro podnikání nebo podnikatelům nepřeje?: iPodnikatel.cz [online]. © 2011 - 2014, 10.8.2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani/je-ceska-republika-rajem-pro-podnikaninebo-podnikatelum-nepreje.html Kraje podporují podnikatele. Platí ale "jiný kraj, jiný mrav": Podnikatel.cz [online]. 10. 7. 2008 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/kraje-podporujipodnikatele/ Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 19.01.2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_kraje Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_na_vysocine_v_roc e_2013 Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: Český statistický úřad [online]. © ČSÚ, 2012, 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_kraje_klesa MĚSTO PRO BYZNYS: Výsledky ročníku 2013 [online]. © 2013 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://www.mestoprobyznys.cz/download/2013/Celostatni_vysledky_2013.pdf
61
Napojení sídla firmy na dopravu: Začátek podnikání [online]. © 2012 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/sidlofirmy/n:16616/Napojeni-sidla-firmy-na-dopravu Obecní živnostenský úřad: Kontakt [online]. 19.1.2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=5967&id_u=39645&p2=2&p1=50142 Obecní živnostenský úřad: Náplň činnosti [online]. 19.1.2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=5967&id_u=39645&p2=1&p1=50170 Počet živnostníků roste, podnikat chce pětina Čechů: Týden.cz [online]. 19.04.2012 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/podnikani-a-prace/pocetzivnostniku-roste-podnikat-chce-petina-cechu_231810.html#.VEjNS_msXht Praha je druhým nejlepším městem pro podnikání ve střední Evropě. Po Vídni: iDNES.cz/Ekonomika [online]. 31.8. 2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/praha-je-druhym-nejlepsim-mestem-pro-podnikani-vestredni-evrope-po-vidni-1rk-/ekonomika.aspx?c=A100831_102004_ekonomika_spi Pro pražské podnikatele bylo otevřeno kontaktní centrum: Portál hlavního města Prahy [online]. 16.1. 2013 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/pro_pra zske_podnikatele_bylo_otevreno.html Přehled povinně zveřejňovaných informací: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 25.8.2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z:http://www.mpo.cz/cz/povinne-informace.html Vítejte na Vysočině: O kraji Vysočina [online]. 11.6.2008 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 Živnostenské úřady - Kraj Vysočina: BusinssInfo.cz [online]. © 1997-2015 CzechTrade, 9. 4. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zivnostenske-urady-kraj-vysocina-4870.html Živnostníků je v ČR zhruba 40 %. Sníží jejich počet vyšší pokuty za švarcsystém?: Živnostníci jsou stabilizátory české ekonomiky [online]. 27.12.2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/zivnostniku-je-v-cr-zhruba-40-snizi-jejichpocet-vyssi-pokuty-za-svarcsystem/ 62
Živnostenský rejstřík: Právní úprava a zapisovací údaje [online]. © 1998 - 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: Dostupné z: http://business.center.cz/business/urady/zu/rejstrik.aspx Živnostenský zákon: Zákony centrum.cz [online]. 2. 10. 1991 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zivnostensky-zakon
63
Seznam obrázků Obrázek 1: Logo Ministerstva průmyslu a obchodu ............................................................... 16 Obrázek 2: Logo Centrálního registračního místa ................................................................. 17 Obrázek 3: Okresy kraje Vysočina .......................................................................................... 28 Obrázek 4: Obecní živnostenský úřad Jihlava ........................................................................ 29
Seznam grafů Graf 1: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v kraji Vysočina v letech 2008 až 2013 .......................................................................................................................................... 32 Graf 2: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou ..................................................................................................................................... 35 Graf 3: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Třebíč .................... 36 Graf 4: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod ...... 37 Graf 5: Vývoj vydaných živnostenských oprávnění v okresech Jihlava a Pelhřimov .............. 38 Graf 6: Vydané živnostenské oprávnění dle typů živností ........................................................ 39 Graf 7: Cizinci s platným živnostenským oprávněním v kraji Vysočina .................................. 41 Graf 8: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Praha ........................ 43 Graf 9: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Střední Čechy ........... 45 Graf 10: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Jihozápad ............... 46 Graf 11: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Severozápad ........... 47 Graf 12: Vývoj živnostenského podnikán v kraji Vysočina a v NUTS II Severovýchod ........... 48 Graf 13: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Jihovýchod ............. 49 Graf 14: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Střední Morava ...... 50 Graf 15: Vývoj živnostenského podnikání v kraji Vysočina a v NUTS II Moravskoslezsko ....................................................................................................................... 51 64
Graf 16: Vývoj živnostenského podnikání podle NUTS II ....................................................... 55
Seznam tabulek Tabulka 1: Složení obyvatelstva v okresech kraje Vysočina dle věku v roce 2013 ................. 31
65
