VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem se zaměřením na odpadové hospodářství bakalářská práce

Autor: Helena Kupčíková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2010

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hospodaření obce se zaměřením na odpadové hospodářství. Teoretická část je zaměřena zejména na rozpočet obce, vývoj odpadového hospodářství a problematiku komunálních odpadů. Praktická část je zaměřena na město Bystřice nad Pernštejnem. V této části je stručně popsána charakteristika města a jeho hospodaření v letech 2006 – 2009. Podrobněji se v praktické části soustřeďuji na příjmy a výdaje z hlediska odpadového hospodářství. Pro zjištění situace je v praktické části proveden průzkum formou dotazníku, jehož cílem je zjistit jak jsou občané spokojeni se stávajícím systémem nakládání s komunálním odpadem v obci.

Klíčová slova komunální odpad, odpadové hospodářství, příjmy, rozpočet obce, výdaje

Annotation Subject of this bachelor thesis is problem of municipal economy with a focus on waste management. The theoretical part is mainly focused on municipal budget, development of waste management and problem of municipal waste. Practical part is focused on town Bystřice nad Pernštejnem. This section briefly describes the charcteristics of the city and its economy in the years 2006-2009. In practical part I concentrate in detail on revenues and expenditures in terms of waste management. In practical part is conducted questionnaire survey aimed to find out, how are citizens satisfied with the existing system of municipal waste management in the city.

Key words municipal waste, waste management, revenues,municipal budget, expenditures

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych také poděkovala všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a byli ochotni vyplnit dotazník. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. května 2010 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1

2.1.1

Charakteristika a působnost obce ............................................................. 9

2.1.2

Rozpočet obce......................................................................................... 10

2.1.3

Rozpočtový proces.................................................................................. 11

2.1.4

Rozpočtová skladba ................................................................................ 13

2.1.5

Příjmy rozpočtu obce .............................................................................. 15

2.1.6

Výdaje rozpočtu obce ............................................................................. 16

2.2

3

Hospodaření obce a její rozpočet...................................................................... 9

Odpadové hospodářství................................................................................... 18

2.2.1

Historický přehled vývoje odpadového hospodářství............................. 19

2.2.2

Základní pojmy v odpadovém hospodářství ........................................... 20

2.2.3

Druhy a kategorie odpadů....................................................................... 21

2.2.4

Produkce komunálních odpadů v ČR ..................................................... 22

2.2.5

Metody sběru a shromažďování komunálních odpadů........................... 23

Praktická část .......................................................................................................... 25 3.1

Charakteristika města Bystřice nad Pernštejnem............................................ 25

3.2

Legislativní požadavky v oblasti odpadového hospodářství .......................... 26

3.2.1 3.3

Platné právní předpisy v ČR ................................................................... 26

Vývoj hospodaření města Bystřice n/P v období 2006 – 2009....................... 27

3.3.1

Příjmy rozpočtu v letech 2006 – 2009 .................................................... 28

3.3.2

Výdaje rozpočtu v letech 2006 – 2009 ................................................... 30

6

3.4

3.4.1

Příjmy města z hlediska odpadového hospodářství ................................ 31

3.4.2

Výdaje města na zajištění systému odpadové hospodářství ................... 33

3.5

4

Odpadové hospodářství v rozpočtu města ...................................................... 31

Investiční akce města z hlediska odpadového hospodářství ........................... 37

3.5.1

Projekt BUENO (udržitelné a environmentální nakládání s odpady).... 38

3.5.2

Centrální sběrný dvůr města Bystřice nad Pernštejnem ......................... 41

3.5.3

Komunální kompostárna města Bystřice nad Pernštejnem..................... 46

3.6

Vyhodnocení dotazníku .................................................................................. 47

3.7

Shrnutí praktické části .................................................................................... 56

Závěr ....................................................................................................................... 60

Literatura......................................................................................................................... 61 Seznam tabulek a obrázků .............................................................................................. 61 Seznam zkratek ............................................................................................................... 65 Příloha............................................................................................................................. 66

7

1 Úvod Systém veřejné správy procházel v posledních letech důležitými změnami, přičemž jedna z nejpodstatnějších byla reforma v roce 2003, kdy byly zrušeny okresní úřady a vznikly správní obvody obcí s rozšířenou působností. V České republice je v současné době 205 takových obcí a Bystřice nad Pernštejnem je jednou z nich. Aby mohly obce ekonomicky existovat, zabezpečovat hladký chod města a mohly uspokojovat požadavky občanů, je nutné aby hospodařily s kvalitně upraveným rozpočtem, který představuje nástroj hospodaření s finančními prostředky. Rozpočet obce obsahuje předpokládané příjmy a očekávané výdaje, přičemž cílem hospodaření v dlouhodobém horizontu by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy se příjmy rovnají výdajům, popř. rozpočet přebytkový. Dosavadní studium problematiky veřejné správy a veřejných financí a absolvovaná praxe na Městském úřadě v Bystřici nad Pernštejnem v rámci 5. semestru studia mě přivedla ke zpracování bakalářské práce na téma „Analýza rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem“ a jelikož je aktuálním tématem dnešní doby problematika odpadového hospodářství, rozhodla jsem se soustředit především na příjmy a výdaje v rozpočtu města právě z tohoto hlediska. Cílem bakalářské práce je provedení analýzy rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem, když se soustředím především na problematiku v oblasti odpadového hospodářství

a nakládání

s odpadem.

Bakalářská

práce bude doplněna

i dotazníkovým šetřením a bude se zabývat velikostí poplatků, které s výše uvedenou problematikou souvisí, když zároveň budu sledovat jejich vliv na rozpočet města. Při zpracování této práce využiji zejména metodu analýzy a syntézy a dotazníkové šetření. Budu provádět analýzu interních materiálů týkajících se hospodaření obce a problematiky odpadového hospodářství města. Potřebná data získám především z rozpočtů z let 2006 – 2009, výročních výkazů, platných vyhlášek města a přehledů investic. V teoretické části představím čtenáři teorii týkající se dané problematiky s využitím pokladů uvedené odborné literatury. V praktické části práce se zaměřím na příjmy a výdaje z hlediska odpadového hospodářství, investiční akce města a provedu dotazníkové šetření. Na závěr uvedu shrnutí pro připomenutí důležitých informací.

8

2 Teoretická část 2.1 Hospodaření obce a její rozpočet Aby mohla obec ekonomicky existovat, je nutno vedle existujícího majetku obce a stanovení rozpočtových pravidel hospodaření obci zaručit i příjmy plynoucí do obecního rozpočtu. Hospodaří s finančními prostředky, které získává především výběrem daní od občanů, ze státního rozpočtu a dotací, ale také ze své vlastní ekonomické činnosti. Obec hospodaří na základě schváleného rozpočtu, který schvaluje zastupitelstvo obce na kalendářní rok. Hospodaření obce je ze zákona přezkoumáváno vždy za uplynulý kalendářní rok příslušným krajským úřadem či auditorem. Peková (2005, str. 166) charakterizuje rozpočet obce takto: „Obecní rozpočet je nejnižší složkou veřejných financí. Je to decentralizovaný peněžní fond, roční bilance příjmů a výdajů, finanční plán, nástroj municipální politiky, závazný dokument, který schvaluje zastupitelstvo obce.“

2.1.1 Charakteristika a působnost obce Obec je v souladu s čl. 99 Ústavy České republiky (ČR) základní jednotkou územní samosprávy. Problematika obcí a měst je v České republice upravena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecním zřízení), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2001. Podle tohoto zákona je obec společenství osob a majetku na určitém konkrétním území. Obec je vymezena jako veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a je v jistém smyslu oddělena od státu, neboť je svou povahou a postavením nestátním subjekte. Musí při výkonu místní správy plnit úkoly, které jsou vymezeny rámcem tzv. působnosti obce. Působností obce se rozumí právně vymezený okruh společenských vztahů, předmět a obsah činností, v nichž obec realizuje svoji pravomoc. U obcí přichází v úvahu podle platné právní úpravy působnost dvojího druhu, a to tzv. působnost samostatná a dále tzv. působnost přenesená. V rámci samostatné působnosti spravuje svoje záležitosti samostatně, tzn. má určité zákonem upravené pravomoci. Samostatně tedy spravuje záležitosti, které jsou v jejím zájmu a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce. Do samostatné působnosti obce ze zákona patří především zajišťování a rozhodování 9

o způsobu zabezpečování veřejných statků pro své občany, hospodaření s finančními prostředky v rámci svého rozpočtu a jiné. U přenesené působnosti se naopak jedná o výkon státní správy, který stát ovšem nerealizuje přímo, nýbrž prostřednictvím obcí a jejich orgánů. Obec tedy může v přenesené působnosti činit jen to, co na ni zákon v oblasti státní správy výslovně přenáší. Jedná se o zabezpečování úkolů, které jinak náleží státu, ale jsou přeneseny na obec z toho důvodu, aby si občané mohli základní záležitosti z oblasti státní správy vyřizovat přímo v místě.

2.1.2 Rozpočet obce Rozpočet obce je důležitým článkem v soustavě veřejných rozpočtů. Rozpočet můžeme chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky a jako nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce. Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů pokud neprobíhají mimo rozpočet. V České republice se rozpočet obce sestavuje na jedno rozpočtové období, které je shodné pro celou rozpočtovou soustavu a je shodné s kalendářním rokem. Základním právním předpisem pro tvorbu rozpočtu obcí, rozpočtového výhledu, rozpočtového procesu a závěrečného účtu je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočet obce můžeme také charakterizovat jako: •

Decentralizovaný peněžní fond – rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného způsobu financování.

•

Bilanci (z účetního hlediska) – bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období. Cílem hospodaření v dlouhodobém horizontu by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy se příjmy rovnají výdajům, popř. přebytkový rozpočet, kdy jsou příjmy vyšší než výdaje.

•

Finanční plán – rozpočet je významným finančním plánem, podle kterého obec hospodaří.

•

Nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky, nástroj řízení – rozpočet obce je nástrojem realizace koncepce ekonomického a sociálního rozvoje daného území, nástrojem financování volebních programů, nástrojem prosazování zájmů a preferencí obyvatelstva, které žije na daném území.

10

2.1.3 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je souhrn činností, které jsou nezbytné k řízení hospodaření obce v daném rozpočtovém období, které v ČR trvá rok a kryje se s kalendářním rokem. Rozpočtový proces (rozumíme všechny jeho etapy) je však mnohem delší. Zpravidla trvá 1,5 až 2 roky. Jednotlivé fáze rozpočtového procesu lze rozdělit do těchto etap: •

sestavení návrhu rozpočtu,

•

projednávání a schválení,

•

kontrola plnění rozpočtu,

•

přehled o skutečném plnění rozpočtu (závěrečný účet),

•

následná kontrola,

•

aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu.

a) Sestavení návrhu rozpočtu „Práce spojené se sestavováním návrhu veřejného rozpočtu začínají zpravidla půl roku i dříve před začátkem nového rozpočtového období. Sestavení návrhu rozpočtu je nesložitější etapa rozpočtového procesu, má-li být rozpočet reálným finančním plánem.“ (Peková, 2005, str. 217) Sestavení návrhu rozpočtu a tvorbu podkladů provádí výkonný orgán obce, většinou se jedná o finanční odbor v návaznosti na svůj rozpočtový výhled. Při sestavování návrhu rozpočtu se zpravidla postupuje tak, že se bere v úvahu vývoj příjmů a výdajů v minulých letech na úrovni jednotlivých odborů, skutečný vývoj příjmů a výdajů od začátku roku do doby, kdy se začne pracovat na návrhu rozpočtu. Na základě zkušeností s vývojem příjmů a výdajů v minulých letech se provede odhad očekávaného plnění rozpočtu do konce roku. Poté se za všechny odbory provede sumarizace a naplánují se příjmy a výdaje na další rok. Návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu. Případné připomínky mohou občané uplatnit buď písemně nebo ústně na zasedání zastupitelstva.

11

b) Rozpočtový výhled Od roku 2001 mají obce ze zákona povinnost sestavovat kromě ročního rozpočtu i rozpočtový výhled. Jedná se o nástroj, který slouží pro střednědobé finanční plánování a má ho využívat i ta nejmenší obec. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Obce jej sestavují alespoň ve čtyřech základních ukazatelích: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové pohledávky, celkové závazky. c) Projednávání a schválení rozpočtu Jako další krok nastává projednání návrhu rozpočtu ve finančním výboru a v radě obce. Případné připomínky výkonných orgánů musí finanční odbor do návrhu rozpočtu zpracovat. Rada obce dále předává návrh rozpočtu ke schválení zastupitelstvu, které je podle zákona o obcích k tomuto úkonu pravomocné. Zastupitelstvo schvaluje nejen objem a strukturu příjmů a výdajů, ale také věnuje zvláštní pozornost změnám v daňovém určení, případně plánovanému saldu rozpočtu, včetně způsobu úhrady případného deficitu. Pokud se nepodaří schválit návrh rozpočtu do 1. ledna rozpočtového roku, pak se hospodaří do doby schválení rozpočtu podle tzv. rozpočtového provizoria, což je rozpočet stejného časového období minulého rozpočtového roku. d) Hospodaření podle rozpočtu „Územní samosprávné celky a svazky obcí uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.“ (Zákon č. 250/2000 Sb.) Obec je tedy povinna si nechat přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok, a to buď krajským úřadem anebo požádá o přezkoumání auditora či auditorskou společnost. Záleží tedy pouze na uvážení obce, zda se rozhodne pro krajský úřad (kontrolu provádí zdarma), nebo zda si zaplatí auditora. Zpráva o přezkoumání hospodaření obce je nezbytnou součástí projednání závěrečného účtu.

12

e) Závěrečný účet Po skončení rozpočtového období se sestavuje závěrečný účet, který se společně se zdůvodněním odchylek v plnění rozpočtu opět projednává a schvaluje. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech stanovuje striktní požadavky na povinné údaje, které se musí do závěrečného účtu zahrnout: „V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.“ (Zákon č.250/2000 Sb.)

2.1.4 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba v České republice upravuje podrobné členění příjmů a výdajů pro celou soustavu veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů státu a umožňuje zajistit komplexní pohled na finanční hospodaření. Díky rozpočtové skladbě lze přehledně zjistit potřebné informace v jednotlivých etapách rozpočtového procesu, dále je možné porovnávat jednotlivé rozpočty v čase i prostorově (mezi obcemi, mezi kraji, a to i v delším období). Rozpočtová skladba tedy upravuje způsob třídění všech peněžních operací rozpočtů, fondů a organizačních složek, u kterých jsou obce zřizovatelem. Nevztahuje se však na operace související s podnikatelskou činností subjektů obcí a na příspěvkové organizace zřizované obcemi. „Peněžními operacemi tříděnými rozpočtovou skladbou se rozumí příjem peněžních prostředků na bankovní účet, tzn. inkasa, a výdaje peněžních prostředků, tzn. platby z bankovního účtu zřízených u peněžních ústavů, mimopeněžní operace fondu kulturních a sociálních potřeb, peněžní operace účtů hospodářské činnosti a peněžní operace cizích prostředků. Peněžní operace mají tudíž vztah k pokladnímu plnění územního rozpočtu.“ (Peková, 2004, str. 226)

13

Podle vyhlášky ministerstva financí č. 440/2006 Sb., o rozpočtové skladbě se využívá třídění: •

odpovědnostní – toto třídění je pro obce nepovinné.

•

druhové – je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě. Umožňuje propojení na účetnictví a je důležité z hlediska rozpočtové politiky. Týká se všech peněžních operací a třídí je do osmi tříd: třída 1 – Daňové příjmy třída 2 – Nedaňové příjmy třída 3 – Kapitálové příjmy třída 4 – Přijaté dotace třída 5 – Běžné výdaje třída 6 – Kapitálové výdaje třída 8 – Financování.

•

odvětvové – z tohoto hlediska se příjmy (pouze nedaňové a kapitálové) a všechny výdaje třídí podle odvětví. Třídění vychází z účelů, na které se vynakládají finanční prostředky z rozpočtu v souvislosti se zajišťováním potřeb.

•

konsolidační – třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy.

Třídění příjmů a výdajů rozpočtu podle závazné rozpočtové skladby respektuje tyto zásady: •

zásada jednotnosti a závaznosti – každé hledisko třídění využívá čtyřmístný číselný kód, který má specifický význam,

•

zásada stability třídění rozpočtů – je důležitá pro vypracování makroekonomických analýz a časovou srovnatelnost obsahu rozpočtů,

•

zásada srozumitelnosti – rozpočtová skladba srozumitelně třídí příjmy a výdaje na základě jasně definovaných hledisek, aby byla možná odborná i občanská kontrola,

•

zásada kompatibility – s mezinárodními účetními a statistickými standardy.

14

2.1.5 Příjmy rozpočtu obce „Příjmy

rozumíme

veškeré

nenávratně

inkasované

prostředky,

opětované

i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček, poskytnutých za účelem rozpočtové politiky. Nezahrnují na druhé straně návratná inkasa povahy přijatých výpůjček a přijaté splátky půjček poskytnutých za účelem řízení likvidity.“ (Kinšt, 1998, str. 18)

Obrázek 1: Příjmy rozpočtu obce (zdroj: Peková (2005))

Příjmy rozpočtu jsou základním zdrojem krytí výdajů obce a můžeme je členit z různých hledisek. Jedním z nejvýznamnějších členění příjmů rozpočtu je členění z hlediska návratnosti na nenávratné příjmy, které plynou do rozpočtu obce jako peněžního fondu od různých subjektů. Typickými nenávratnými příjmy jsou daně, dávky, uživatelské poplatky za smíšené veřejné statky, příjmy z pronájmu či prodeje majetku apod. Většina příjmů rozpočtu obce je nenávratného charakteru. Příjmy návratného charakteru jsou čerpané na určitou dobu. Po uplynutí této doby se musí vrátit tomu subjektu, který je půjčil. Většinou se jedná o bankovní úvěry. Dalším důležitým členěním příjmů rozpočtu obce je z časového hlediska, a to na běžné a kapitálové příjmy. Běžné příjmy se každoročně opakují a svým charakterem jsou určeny k financování běžných každoročně se opakujících potřeb, tj. především výdajů

15

na zabezpečení lokálních veřejných statků. Běžné příjmy rozpočtu můžeme členit na příjmy daňové a nedaňové, přičemž se může jednat jak o nenávratné příjmy běžného rozpočtu (např. příjmy z pronájmu, dary apod.), tak i o návratné příjmy (krátkodobé úvěry a půjčky). Kapitálové příjmy rozpočtu obce se každoročně neopakují, jsou spíše jednorázové a většinou účelové. Využívají se k financování dlouhodobých potřeb, jako je pořízení investic ve veřejném sektoru, z nichž budou mít prospěch i budoucí generace. Kapitálové příjmy jsou nedaňového charakteru a jedná se o nenávratné příjmy (např. příjmy z prodeje obecního majetku, dary, dotace na investice z rozpočtové soustavy) a příjmy návratné (např. čerpání investičního úvěru, příjmy z emise cenných papírů). Mezi hlavní příjmy rozpočtu obce patří daňové příjmy jejichž právní úprava je uvedena v zákoně č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Podle aktuálně platného znění zákona o rozpočtovém určení daní se rozděluje obcím 21,4% z celostátního hrubého výnosu sdílených daní (celostátním hrubým výnosem daně se rozumějí finanční prostředky vybrané správcem daně a snížené o vrácené prostředky. Obce se nepodílejí na sdílených daních stejným procentem. Procento se stanovuje podle koeficientu velikostní kategorie obce a počtu obyvatel obce). Mezi daňové příjmy také patří místní poplatky, které si spravují a vybírají obecní úřady samy. Místní poplatky mají v současné době fakultativní charakter což znamená, že obecní zastupitelstvo rozhoduje o tom, zda obec bude vybírat od fyzických nebo právnických osob místní poplatky a jaké. Při stanovení konkrétní sazby poplatku má obec omezenou daňovou pravomoc, neboť v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích jsou stanoveny maximálně možné sazby a náležitosti poplatků. Místní poplatky nepředstavují velký příjem rozpočtu obcí, v průměru nepřesahují 2 % z celkových příjmů rozpočtu. 2.1.6

Výdaje rozpočtu obce

Obce se významně podílejí na zabezpečování a financování veřejných statků pro obyvatelstvo, proto rozhodující část výdajů rozpočtu obce tvoří alokační výdaje na zabezpečování těchto veřejných statků. Výdaje rozpočtu obce se člení obdobným

16

způsobem, jako je tomu v případě státního rozpočtu. Závazně člení výdaje z různých hledisek rozpočtová skladba.

Obrázek 2: Výdaje rozpočtu obce (zdroj: Peková (2005))

Členění výdajů je důležité z hlediska rozpočtového plánování na výdaje plánované a neplánované z toho důvodu, aby bylo možné zvolit vhodnou strukturu příjmů jako zdrojů krytí výdajů obce. Plánované výdaje rozpočtu obce jsou ty, které lze poměrně přesně naplánovat. Jedná se především o výdaje na financování provozu škol, výdaje na učební pomůcky, výdaje na provoz obecního úřadu, výdaje na platy zaměstnanců obecního úřadu apod. U plánovaných výdajů mohou příslušné orgány obce zvažovat jejich objem a strukturu s ohledem na rozpočtové omezení, možné a únosné úspory u neekonomických výdajů. Neplánované výdaje rozpočtu obce jsou především výdaje nahodilé, které se vyskytnou v průběhu rozpočtového období tudíž je velmi obtížné a problematické naplánovat jejich vznik a výši. Mezi neplánované výdaje patří např. finanční podpory z rozpočtu obce poskytované občanům při živelných katastrofách, pokuty za porušení rozpočtové kázně placené do státního rozpočtu, výdaje způsobené nahodilými událostmi apod.

17

Obec si ve svém rozpočtu vytváří rezervy, z kterých jsou tyto neplánované výdaje financovány. Nejčastěji se používá členění z ekonomického hlediska, podle kterého se výdaje dělí na běžné a kapitálové. Běžné výdaje financují běžné, pravidelně se opakující potřeby v příslušném rozpočtovém období. Jedná se zejména o výdaje na chod obecního úřadu, na provoz škol, hřbitova, obecní policie, podporu místní kultury, sportu apod. Z kapitálových výdajů se financují dlouhodobé, běžně se neopakující potřeby, zejména investiční, které přesahují jedno rozpočtové období. Z hlediska konkrétní investice jsou zpravidla jednorázové. Kapitálové výdaje zahrnují výdaje na investiční výstavbu, nákup nemovitostí, a to jak staveb, tak pozemků, také výdaje na generální rekonstrukce budov a zařízení, které zvyšují hodnotu majetku. Patří sem i výdaje na nákup akcií, finanční vklady do obchodních společností a investiční dotace fyzickým a právnickým osobám.

2.2 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je relativně mladé odvětví, které se bezprostředně dotýká všech stupňů výrobního a spotřebního cyklu, tedy od těžby surovin přes výrobu, dopravu a spotřebu produktů až po jejich zneškodnění, kdy se z nich po uplynutí doby jejich životnosti stávají odpady. Hlavním cílem odpadového hospodářství je předcházet a omezovat vznik odpadů a pokud již odpady vzniknou, nakládat s nimi tak, aby byly maximálně využity a aby minimálně narušovaly životní prostředí. Odpadové hospodářství je neodmyslitelné od lidské činnosti a jeho potřeb, které jsou stále větší, což vede ke zhoršování životního prostředí. S růstem počtu lidí odpady nabývají mezinárodního charakteru a proto je zapotřebí právní úpravy. Legislativními zásahy se podařilo mírně snížit globální znečištění, ale za cenu vysokých nákladů. Průmyslově a ekonomicky vyspělé země se začaly intenzivně zabývat odpadovým hospodářstvím teprve před 20 až 30 lety. V České republice vznikl první zákon o odpadech až v roce 1991. Před rokem 1991 nebylo nakládání s odpady v ČR na legislativní úrovni nijak kontrolováno ani řízeno a nebylo ošetřeno žádným složkovým předpisem.

18

„Pro Českou republiku lze v současné době uvést tyto hlavní zásady moderního odpadového hospodářství: 1. Neohrožovat lidské zdraví a životní prostředí 2. Předcházet vzniku havárií a omezovat jejich důsledky 3. Plánovat a řídit odpadové hospodářství 4. Uplatňovat specifické národní podmínky 5. Preferovat předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci a zpracování 6. Uplatňovat zpětný odběr výrobků a obalů 7. Uplatňovat cíle zhodnocování a recyklace obalů a obalových odpadů 8. Uplatňovat zákazy uvádění na trh baterií, akumulátorů, obalů z PVC 9. Uplatňovat nejlepší dostupnou techniku (BAT) 10. Uplatňovat ekonomické nástroje 11. Dodržovat stanovené limity pro provoz zařízení 12. Komunikovat s veřejností.“ (Filip, 2006, str. 11)

2.2.1 Historický přehled vývoje odpadového hospodářství S problémem odpadového hospodářství se lidská společnost potýká už od samého počátku. Problém s odpady začali lidé řešit intenzivněji v době, kdy přešli z kočovného způsobu života k usedlému, tj. asi před 8000 až 10 000 lety. Tehdy zjistili, že je tlející odpadky obtěžují nejen zápachem, ale také vábí divokou zvěř, která se mohla stát nebezpečnou pro obyvatele osady. Proto se naučili vynášen odpadky mimo sídliště do odpadových jam, které jsou dodnes velmi cenným zdrojem informací pro archeology. Již ve starověkých evropských i asijských civilizacích existovaly dobře fungující systémy na odstraňování odpadů, neboť tehdejší vládci věděli o souvislostech mezi nečistotou, nedostatkem hygieny a šířením chorob. Začalo se s úklidem ulic, zřizovaly se zemní nádoby na moč. Po rozpadu starověkých říší a stěhování národů se však dosažená úroveň opět snížila a znalosti o hygieně upadly v zapomenutí téměř na celých tisíc let. Ulice byly znečištěny výkaly lidí a zvířat a proto není divu, že v tomto období zemřela na choroby celá třetina obyvatelstva Evropy. Teprve od 15. století se opět celá situace zlepšuje, a to především v bohatších městech a v kulturnějších oblastech. Začínají se dláždit ulice, uklízejí se exkrementy a bláto z ulic, začíná se řešit problematika odpadů, zemřelí na nakažlivé

19

choroby se spalují apod. Velký podíl na obratu mají především lékaři a další, kteří opět připomněli význam hygieny. V naší zemi se v r. 1826 vydává řád o čištění ulic pro Prahu, zavádí se přesypné nádoby na popel, začínají se stavět vodovody a kanalizace. Na počátku 20. století vznikají první spalovny, skládky a kompostárny. Od tohoto období se odpadové hospodářství vyvíjelo ve všech vyspělých zemích a lidé si konečně začali uvědomovat, jak důležité je nakládání s odpady.

2.2.2 Základní pojmy v odpadovém hospodářství Odpadové hospodářství je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, kontrola těchto činností. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Nebezpečný odpad je uvedený v Seznamu

nebezpečných odpadů uvedeném

v prováděcím právním předpise. Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpise, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Nakládání s odpady znamená jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Shromažďování odpadů je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Skladování odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm. Skládka odpadů je technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země. Sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění.

20

Úprava odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Původcem odpadu je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.

2.2.3 Druhy a kategorie odpadů „Za odpad se považuje movitá věc, která vznikla v procesu výroby (výrobní odpad průmyslový, stavební, zemědělský) nebo při spotřebě výrobku či během poskytování služby (spotřební odpad, např. v domácnosti, obchodě, na úřadech, v armádě) a nelze ji vlastníkem využít, proto ji odkládá. Může to být i movitá věc, která se již nesmí podle zvláštního předpisu použít (např. léky či potraviny s prošlou záruční lhůtou, nepoužitelné výrobky).“ (Filip, 2004, str. 12) Pro všechny činnosti s odpady je nezbytné zvolit vyhovující členění odpadů na druhy. Rozdělení závisí na kritériích, která zvolíme, a na účelu, ke kterému členění slouží. Oficiální je pouze členění odpadů na ty druhy, které jsou uvedeny v katalogu odpadů. Zde jsou odpady rozděleny podle původu a vlastností a jsou přesně vymezeny v zákoně č.185/2001 Sb., o odpadech. Odpady jsou podle vlivu na životní prostředí členěny na zvláštní a ostatní. Zvláštní odpad, který je škodlivinou, nebo může být nebezpečný pro člověka či životní prostředí, může být též nebezpečným odpadem. V katalogu jsou odpady označeny šestimístným číselným kódem a tak zatříděny do skupin (první dvojčíslí), do podskupin (druhé dvojčíslí) a podle druhu odpadu (poslední dvojčíslí). Množství a charakter odpadů je dán zdrojem vzniku a ten určuje jeho vlastnosti, skupenství, chemické složení i časový a prostorový výskyt, které rozhodují o využitelnosti odpadu, způsobu zpracování, nebezpečnosti a nakládání s ním, aby nebylo ohroženo životní prostředí. Často se rozdělují odpady na komunální odpad a na průmyslový odpad.

21

2.2.4 Produkce komunálních odpadů v ČR Pod pojmem komunální odpad se rozumí veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob a jemu podobné odpady ze živností, veřejných úřadů a institucí. V Katalogu odpadů je komunální odpad zařazen do skupiny 20. Jedná se o velmi heterogenní směs, která obsahuje například popel, papír, plasty, kovy, kuchyňské odpady, dřevo, sklo, textil, zemědělské odpady apod. Složení komunálního odpadu se liší podle ročního období, typu zástavby a podle typu sídla, v němž je produkován. Největší podíl komunálního odpadu v České republice v roce 2008 tvořil běžný svoz 71,9% (odpad z popelnic, kontejnerů nebo svozových pytlů), 14,3% tvořil tříděný odpad (papír, sklo, plasty) a 11,4% tvořil objemný odpad (koberce, nábytek). Tabulka 1: Produkce komunálních odpadů v ČR v letech 2004 – 2008 (v t) (zdroj: www.czso.cz) 2004

2005

2006

2007

2008

2 206 214

2 260 222

2 305 070

2 273 836

2 282 866

svoz objemného odpadu

245 273

282 158

283 971

303 014

362 054

odděleně sbírané složky

268 414

300 435

327 023

386 479

454 210

odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků)

121 527

110 864

122 638

61 451

76 804

2 841 428

2 953 679

3 038 702

3 024 781

3 175 934

běžný svoz

Produkce odpadů celkem

Z dlouhodobého hlediska se výše komunálního odpadu pohybuje okolo 3 mil. tun ročně a vykazuje vzrůstající trend. Ve způsobech sběru komunálního odpadu nastávají příznivé změny. Obyvatelé v posledních letech stále více využívají možnosti tříděného sběru a svozu objemného odpadu. Zatímco v roce 2002 tvořil tříděný odpad 5,9% produkce komunálního odpadu, v roce 2008 již bylo vytříděno 14,3%, což ve skutečnosti znamená 44 kg vytříděného komunálního odpadu na obyvatele (v roce 2002 to bylo 16 kg na obyvatele). Oproti roku 2002 vzrostlo množství vytříděného odpadu téměř na trojnásobek, což je zaznamenáno v následujícím grafu.

22

350 300

v kg/ob.

250 200 150

261

263

253

252

259

264

256

16

27

26

29

32

37

44

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

100 50 0

Odděleně sbírané složky

Ostatní komunální odpad (bez oddělené sbíraných složek)

Obrázek 3: Produkce komunálních odpadů v ČR v letech 2002 – 2008 (zdroj: www.czso.cz)

V současné době v České republice zajišťuje systém sdruženého plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů firma EKO – KOM, a. s. Tuto činnost vykonává na základě rozhodnutí o autorizaci, které společnosti udělilo Ministerstvo životního prostředí dne 28. března 2002. Povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů mají podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu. Tyto osoby mohou pro splnění povinností uzavřít Smlouvu o sdruženém plnění se společností EKO – KOM, a. s.. Shromažďování recyklovatelného odpadu je zajišťováno pomocí systému tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. To znamená, že společnost EKO – KOM, a. s. fyzicky nenakládá s obalovým odpadem, ale podílí se zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu. Obec, která provozuje tříděný sběr komunálních odpadů a je zapojena do systému EKO – KOM, získává nárok na odměnu, jejíž výše je závislá na množství vytříděného odpadu.

2.2.5 Metody sběru a shromažďování komunálních odpadů Podle dostupnosti sběrového místa se v současné době rozlišují způsoby sběru na odvozný a donáškový. Při donáškovém způsobu sběru musí fyzické osoby odnést odpad na sběrné místo (hnízdo), které je vybaveno různými nádobami pro tříděný odpad. Používají se nádoby o objemech obvykle 1,1 až 3,5 m3, které jsou barevně rozlišeny a

23

opatřeny nápisy podle jednotlivých sbíraných druhů odpadů. Donášková vzdálenost by měla být do 150 m od obytného objektu. Sběrná místa se zřizují v blízkosti obchodů a nákupních center, škol, zdravotních středisek apod. Počet obyvatel na jedno sběrné hnízdo závisí na typu zástavby, za optimální se však považuje 200 obyvatel. Jednou z forem donáškového způsobu sběru je odkládaní odpadu ve sběrných dvorech. Odvozným sběrem se rozumí takový sběr, při kterém je donášková vzdálenost obvykle do 50 m. Tento způsob sběru je pro občany výhodný, neboť jsou sběrná místa zřizována v blízkosti jejich obytných domů. Odpad se shromažďuje ve sběrných nádobách o objemu 80 až 240 l, v sídlištní zástavbě 1100 l. Specifickým případem odvozového způsobu je tzv. „odvoz od domu“, dále pytlový, balíkový a zastávkový způsob odvozu.

24

3 Praktická část 3.1 Charakteristika města Bystřice nad Pernštejnem Město Bystřice nad Pernštejnem bylo založeno na počátku 13. století. Hlavním předpokladem vzniku zde byl rychlý tok říčky Bystřice, který umožňoval vznik vodních děl – mlýny a valchy, případně barvírny a další řemesla náročná na vodu, tedy předpoklad hospodářského rozvoje. Tehdejší osada vznikla jako správní středisko kolonizovaného kraje šlechtickým rodem pánů z Medlova, předky významného rodu pánů z Pernštejna. Za jejich vlády, zejména v 15. a 16. století, dosáhla Bystřice největšího rozkvětu, který vyvrcholil roku 1580, kdy Rudolf II. povýšil Bystřici na město a udělil jí nová privilegia. Rozvoj Bystřice nad Pernštejnem je však spojen až se zavedením železnice až v roce 1950 a s rozmachem uranového průmyslu koncem 50. let v nedaleké Dolní Rožínce. Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny, asi 50 km severozápadně od Brna, v nadmořské výšce okolo 500-580 m n.m. Dnes má Bystřice nad Pernštejnem 8 788 obyvatel a je obcí s rozšířenou působností státní správy. Správní obvod zahrnuje 39 obcí, což je takřka jedna třetina okresu Žďár nad Sázavou. V současné době dochází k útlumu těžby uranové rudy a proto město podporuje vznik nových pracovních příležitostí, především v průmyslové zóně u nádraží, kde již funguje řada nových podniků. V uplynulých letech bylo ve městě zrealizováno několik velkých investic. Jedná se zejména o moderní kotelnu na biomasu, která zásobuje teplem převážnou část města, modernizovanou čistírnu odpadních vod a nový sportovní areál zahrnující mimo jiné víceúčelovou sportovní halu a venkovní vyhřívané koupaliště. Město se úspěšně rozvíjí v souladu se společenskými podmínkami, bude muset však ještě mnoho vykonat pro přetvoření se na město služeb, inovačních technologií a vzdělanosti. Rozhodující úlohu zde hrají malé a střední podniky. V podnikatelském prostředí ve městě je jako největší nedostatek uváděno nedostatečné dopravní napojení na dopravní skelet ČR, vnitroměstská doprava a nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých oborech. Dalším nedostatkem města je nedostatečné využívání potenciálu cestovního ruchu.

25

3.2 Legislativní požadavky v oblasti odpadového hospodářství Právní základ odpadového hospodářství upravuje více zákonů a zákonných norem, ačkoliv se obvykle vyzdvihuje jen zákon o odpadech. Jak již jeho název napovídá, řeší se v něm právní úprava nakládání s odpady, a to především s pevnými nebo pastovými odpady. Ovšem jiné druhy odpadů, zvláště tekuté a plynné, ale i odpady z obalů a jiné, podléhají též zvláštním právním předpisům, např. vodnímu zákonu, zákonu o ochraně ovzduší, obalovému zákonu atd. Legislativa odpadového hospodářství vychází ze státní politiky životního prostředí ČR, ve které se reaguje na stávající stav a nežádoucí tendence.

3.2.1 Platné právní předpisy v ČR Zákony Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů. Účelem tohoto zákona je stanovit pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a změně některých dalších zákonů. Účelem zákona o obalech je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů. Dále zákon stanovuje práva a povinnosti podnikajících osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů na trh a stanovuje poplatky a ochranná opatření. Vyhlášky •

Vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

•

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

•

Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).

26

•

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi.

•

Vyhláška č. 381/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů.

•

Vyhláška č. 641/2004 Sb., Ministerstva životního prostředí o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Nařízení vlády •

Nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů.

•

Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o plánu odpadového hospodářství České republiky.

3.3 Vývoj hospodaření města Bystřice n/P v období 2006 – 2009 Hospodaření města Bystřice nad Pernštejnem se řídí rozpočtem, který každoročně schvaluje jeho zastupitelstvo. Tabulka 2: Rozpočet města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) (zdroj: Závěrečný účet města) Rok Příjmy Výdaje Saldo

2006 263 711 263 711 0

Schválený rozpočet 2007 2008 2009 273 091 264 659 275 649 272 166 251 819 330 046 925 12 840 -54 397

2006 271 056 270 251 805

Skutečný rozpočet 2007 2008 284 572 261 850 284 617 249 115 -45 12 735

2009 283 918 343 198 -59 280

Jak je uvedeno v tabulce 2, rozpočet města byl schválen v roce 2006 jako vyrovnaný, dále v letech 2007 – 2008 jako přebytkový a v roce 2009 jako schodkový, přičemž schodek dosahoval výše 54 397 tis. Kč. Nárůst předpokládaných výdajů v roce 2009 byl způsoben převážně rozsáhlými investičními akcemi, na kterých se obec podílela spolufinancováním. Jak lze vyčíst z grafu, v prvním ze sledovaných let byl vývoj financí města příznivý. V tomto roce převyšovaly příjmy výdaje o 805 tis. Kč. Další převýšení příjmů nad náklady vidíme v roce 2008, kdy město dosáhlo přebytku ve výši 12 735 tis. Kč.

27

Hospodaření města za rok 2007 vykazuje záporné saldo příjmů a výdajů ve výši 45 tis.Kč. Tato ztráta byla uhrazena z přebytků z minulých let.

350 000 300 000

Kč

250 000 celkkové příjmy celkové výdaje

200 000 150 000 100 000 50 000

2006

2007

2008

2009

Obrázek 4: Vývoj celkových příjmů a výdajů v tis. Kč v letech 2006 – 2009 (zdroj: upraveno dle údajů závěrečného účtu)

3.3.1 Příjmy rozpočtu v letech 2006 – 2009 290 000 285 000 280 000

Kč

275 000 270 000

celkové příjmy

265 000 260 000 255 000 250 000 2006

2007

2008

2009

Obrázek 5: Vývoj celkových příjmů v letech 2006 – 2009 v tis. Kč (zdroj: upraveno dle údajů z rozpočtů)

Přestože byly příjmy v roce 2006 překročeny o 3 %, u daňových příjmů došlo ke znatelnému propadu. Největší výpadek byl u daně z příjmů fyzických osob z podnikání, což bylo způsobeno změnou daňových zákonů, a to zavedením tzv. „Společného zdanění manželů“. Tento propad byl zaznamenán i v roce 2007, neboť společné zdanění manželů bylo možné uplatnit tři roky zpětně a mnoho lidí se teprve v průběhu roku 2006 dozvědělo o výhodnosti tohoto institutu. Druhým nejvýznamnějším příjmem 28

v roce 2006 byl výnos za prodej akcií. Město bylo nuceno prodat akcie E.Onu, které přispěly do rozpočtu částkou 19,2 mil. Kč a dále byl dokončen prodej akcií v SATT, a.s. Tyto akcie byly vyměněny za majetek, který se nachází na území města Bystřice nad Pernštejnem. Oproti předešlému roku se příjmy v roce 2007 rozpočtu zvýšily o 5 %. Výše příjmů byla ovlivněna především přijatými dotacemi, které v tomto roce tvořily téměř 60 % celkových příjmů. Za povšimnutí také stojí zvýšená daň za obce, jejíž zvýšení bylo způsobeno zejména prodejem pozemků v průmyslové zóně a tento příjem je příjmem z hospodářské činnosti, ze které se odvádí daň z příjmů. V roce 2008 se příjmy snížily téměř o 20 mil. Kč, což bylo zapříčiněno zejména poklesem výše přijatých investičních dotací od státu a z fondů Evropské unie (EU). Jinak u zbylých příjmů (daňových, nedaňových) nedošlo k výrazným výkyvům oproti předcházejícímu roku. V roce 2009 poklesly daňové příjmy oproti roku 2008 téměř o 6%, a to především z důvodu celosvětové finanční krize, poklesu hospodářského růstu ČR a také díky změnám v daňovém systému. U nedaňových příjmů došlo k výkyvu pouze u výnosů z bankovních vkladů, neboť volné finanční prostředky byly ve značné míře použity na dofinancování velkých investičních akcí, které byly obrovským úkolem města pro rok 2009 a současně i pro následující 2 roky. V tomto roce byly přijaty dotace na vybudování atletického stadionu, kde se Regionální operační program (ROP) podílel částkou 18 600 tis. Kč. Dále Operační program životního prostředí (OPŽP) poskytl částku 2 700 tis. Kč v rámci investiční akce Revitalizace lokality Rácová. Dalším investičním projektem bylo odbahnění Domanínského rybníka, kde se OPŽP zavázal hradit 90% nákladů ve výši 30 315 tis. Kč, v roce 2009 bylo z této částky čerpáno 1 800 tis. Kč. Posledním investičním projektem v roce 2009 byl Projekt BUENO pro zkvalitnění nakládání s odpady, na jehož financování se podílel OPŽP společně s TS města Bystřice. Celkově tedy v příjmové stránce tvořily dotace částku 33 723 tis. Kč.

29

3.3.2 Výdaje rozpočtu v letech 2006 – 2009 400 000 350 000 300 000

Kč

250 000 200 000

celkové výdaje

150 000 100 000 50 000 2006

2007

2008

2009

Obrázek 6: Vývoj celkových výdajů v letech 2006 – 2009 v tis. Kč (zdroj: upraveno dle údajů z rozpočtů)

Vývoj celkových výdajů ve sledovaném období přibližně kopíruje vývoj celkových příjmů. V prvních dvou letech výdaje mírně rostly, v roce 2008 pak jejich výše klesla téměř o 13%. Nejvyšší výdaje město zaznamenalo v roce 2009, jejichž nárůst byl způsoben rozsáhlými investičními akcemi. Výdajová oblast hospodaření města je zobrazena na obrázku 6, kde je zřetelně vidět nárůst výdajů v posledním roce. Největší podíl výdajů tvoří běžné výdaje, jejichž významnou položkou jsou náklady na výkon státní správy a samosprávy. V roce 2006 tyto náklady činily 37 191 tis. Kč a každým rokem se postupně zvyšovaly. Mezi další vysoké položky běžných výdajů patří neinvestiční příspěvky neziskovým organizacím, zejména základním a mateřským školám, které se v průměru pohybují ve výši 14 500 tis. Kč. V roce 2006 byla tato částka navýšena ještě o 5 329 tis. Kč a to z toho důvodu, že byla ukončena oficiálně činnost společnosti Školní stravování, s.r.o., od které město zpět nakoupilo část vybavení, které následně poskytlo nové příspěvkové organizaci a uhradilo ztrátu z minulých let. Významnou položku kapitálových výdajů v roce 2006 tvořil nákup majetku od SATTu výměnou za akcie města ve výši 19 223 tis. Kč. Dále město vykoupilo v tomto roce pozemky, zejména v průmyslové zóně za 12 799 tis. Kč. V roce 2007 se výdaje zvýšily oproti předcházejícímu roku o 6%, což lze připsat opět investičním akcím. Na základní škole byla provedena rekonstrukce tělocvičny za 4 029 tis. Kč a byl vybudován teplovod ve výši 7 924 tis. Kč. V tomto roce byla dokončena rekonstrukce Městského muzea, která začala v roce 2003. Dokončovací

30

úpravy vyšly na 12 089 tis. Kč. Poslední velkou částku ve výdajích tvoří revitalizace panelových domů, kdy došlo k výměně oken a balkonů na ul. Okružní, za 22 112 tis. Kč. V následujícím roce, jak již bylo uvedeno výše, výdaje klesly o 13 % a dosahovaly tak nejnižších hodnot za sledované období. Výši celkových výdajů tvoří především výdaje potřebné pro zajištění obvyklých činností v rámci hospodaření obce. Výdaje v roce 2008 tedy nebyly tolik ovlivněny rozsáhlými investičními akcemi, jako tomu bylo v minulých letech. V roce 2009 bylo naplánováno mnoho velkých investic, což se projevilo ve výši výdajů. Oproti předcházejícímu roku vzrostly o celých 35%, přičemž kapitálové výdaje tvořily přes 40 % celkových výdajů. Koncem měsíce února započala rekonstrukce Masarykova náměstí. Náklady na dofinancování náměstí město rozložilo do dvou let. První část ve výši 54 231 tis. Kč tedy byla zahrnuta do výdajů rozpočtu roku 2009. Dalším projektem je Statické zajištění hradu Zubštejna, na který byly vynaloženy náklady ve výši 4 837 tis. Kč. První výplata dotace na oba tyto projekty bude v roce 2010. Prudký nárůst výdajů souvisí také s realizací projektu pro zkvalitnění nakládání s odpady BUENO (13 491 tis. Kč) a vybudování atletického stadionu (23 536 tis. Kč).

3.4 Odpadové hospodářství v rozpočtu města 3.4.1 Příjmy města z hlediska odpadového hospodářství v letech 2006 – 2009 16 000 14 000 12 000

Kč

10 000 8 000

Příjmy OH

6 000 4 000 2 000 2006

2007

2008

2009

Obrázek 7: Příjmy z hlediska odpadového hospodářství v letech 2006 – 2009 v tis. Kč (zdroj: Závěrečný účet města)

31

Příjmy města z hlediska odpadového hospodářství tvoří v celkových příjmech jen nepatrnou část. V letech 2006 – 2008 představují souhrnně 1,5 % všech ročních příjmů města, v roce 2009 se procento příjmů zvýšilo na 5 % a to díky přijatým dotacím. Z tabulky 3 je patrné, že se příjmy v letech 2006 – 2008 příliš neliší pouze v roce 2009 vzrostly na trojnásobek. Důvodem byly přijaté dotace na realizaci I. etapy projektu BUENO ve výši 3 532 tis. Kč od Státního fondu životního prostředí a příspěvek 5 861 tis. Kč od Technických služeb města a. s.. Tabulka 3: Příjmy z hlediska odpadového hospodářství v letech 2006 – 2007 v tis. Kč (zdroj: Závěrečný účet města) Příjmy

2006

Poplatek za ukládání odpadu Příjem od EKO-KOMU

2008

2009

3 843

3 782

3 811

4 166

469

474

473

548

0

0

0

9 393

4 312

4 256

4 284

14 107

Dotace Celkem

2007

Největší část příjmů tvoří poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Tento poplatek je spojen s vysokými náklady i se složitou správou a výběrem. Výši poplatku ovlivňují náklady a ceny za svoz odpadu v závislosti na míře inflace nebo změna DPH, což je důvod proč obce výši poplatku navyšují téměř každý rok. V Bystřice nad Pernštejnem se do poplatku promítá zvyšující se množství vyprodukovaného odpadu a vyšší ceny za uložení zbytkového odpadu na skládce Bukov. Dále se do poplatku zahrnují výdaje na opravy a nákup kontejnerů, likvidace černých skládek a nebezpečného odpadu. Vývoj poplatku v jednotlivých letech je zaznamenán v tabulce 4. Poplatek v roce 2009 se od roku 2006 zvedl pouze o 50 Kč. Tabulka 4: Vývoj poplatku za komunální odpad (zdroj: Obecně závazné vyhlášky města Bystřice nad Pernštejnem) Rok

Poplatek (Kč)

2006

450

2007

450

2008

450

2009

500

Inkaso příjmů zahrnuje dále příjem za vytříděný odpad od společnosti EKO-KOM. Na základě smluvního vztahu s touto společností město získává finanční prostředky podle množství celkového vytříděného odpadu. Čím tedy více občané vytřídí odpadu, tím více 32

město ušetří finanční prostředky a může tak snižovat vybírané poplatky za komunální odpad. Ale ze zjištěných údajů je patrné, že finanční prostředky od společnosti EKOKOM jsou každým rokem zhruba na stejné úrovni (pohybují se kolem 470 tis. Kč).

3.4.2 Výdaje města na zajištění systému odpadové hospodářství v letech 2006 – 2009 25 000 20 000

Kč

15 000 výdaje OH 10 000 5 000

2006

2007

2008

2009

Obrázek 8: Náklady na odpadové hospodářství v letech 2006 – 2009 v tis. Kč (zdroj: Závěrečný účet města)

Náklady na odpadové hospodářství města Bystřice nad Pernštejnem mají zvyšující se tendenci. Důvodem není, jak by se mohlo zdát, narůstající množství komunálního odpadu, ale rostoucí ceny provozních nákladů. Produkce komunálního odpadu naopak klesá, což můžeme vidět níže v tabulce 5. Nejvíce nákladů v oblasti odpadového hospodářství města připadá na svoz a následné odstranění směsného komunálního odpadu. Výdaje na odpadové hospodářství každoročně narostou v průměru o 3 – 8%. Výjimkou je pouze rok 2009, kdy došlo k nárůstu výdajů o celých 42%. Důvodem bylo financování investičního projektu BUENO pro zkvalitnění nakládání s odpady. Tabulka 5: Produkce komunálního odpadu v Bystřici n/P v letech 2006 – 2009 (t) (zdroj: www.ts-bystrice.cz) Měsíc

Rok I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

celkem

%

2006

163

143

176

197

208

197

182

216

209

220

196

193

2 300

-

2007

194

167

183

182

194

179

209

213

187

210

189

170

2 279

- 0,9

2008

185

167

166

194

197

182

193

212

217

228

192

210

2 343

+ 2,8

2009

193

160

192

196

169

169

204

171

181

185

167

167

2 154

- 8,8

33

Tabulka 6: Výdaje na komunální odpad v roce 2006 (zdroj: Závěrečný účet města 2006)

3722

Komunální odpad provozní výdaje

popis kapitoly Zbytkový komunální odpad - (Bukov) Likvidace černých skládek a úklid kolem kontejnerů

kapitálové výdaje tis. Kč

popis kapitoly

4 650 Příspěvek pro TS Města, a.s. na nákup zvonů na bílé sklo 96

Sběr, svoz a odstraň. komunál. odpadu - plasty

357

Sběr, svoz a odstraň. komunál. odpadu - sklo

142

Sběr, svoz a odstraň. komunál. odpadu - železo

38

Sběr, svoz a odstraň. komunál. odpadu - papír

86

Odstraň. košů z veřejných prostranství (včetně dopravy)

297

Sběrný dvůr (provoz a likvidace)

833

Provoz chráněné dílny

298

Celkem (zvlášť provozní a kapitálové) 2006

380

380

6 797

Celkem (součet provozní a kapitálové) 2006

tis. Kč

7 177

Z tabulky 6 je patrné, že největší podíl výdajů na komunální odpad za rok 2006 připadá na ukládání zbytkových odpadů na skládku Bukov, jejímž zřizovatelem je státní podnik DIAMO. Skládka se nachází 10 km od města Bystřice nad Pernštejnem a TS města a.s. sem sváží zbytkový odpad, který vzniká po vytřídění využitelného odpadu a nebezpečných složek komunálního odpadu. Další položkou ve výdajích je sběr, svoz a odstraňování vytříděných složek komunálního odpadu v celkové výši 623 tis. Kč. Město resp. jeho 100% vlastněná dceřinná společnost TS města, a.s. provozuje sběrný dvůr, kam občané mohou ukládat komunální odpad i jeho vytříděné složky. Náklady na jeho provoz a likvidaci odpadů v roce 2006 byly ve výši 833 tis. Kč. Posledním výdajem z městského rozpočtu je příspěvek na provoz chráněné dílny ve výši 298 tis. Kč. TS města a.s. přistoupila ve spolupráci s místním úřadem práce a městem Bystřice nad Pernštejnem v roce 2001 k realizaci vzniku chráněného pracoviště. Chráněná dílná v současné době zaměstnává 5 pracovníků se změněnou pracovní schopností a jejich hlavní pracovní náplní je dotřiďování plastů a papíru. Jen díky příspěvku města se společnosti daří dlouhodobě zaměstnávat handicapované pracovníky. Z hlediska kapitálových výdajů město poskytlo příspěvek na pořízení separačních nádob na bílé sklo ve výši 380 tis. Kč. 34


3722


popis kapitoly


popis kapitoly

Sběr a svoz komunálních odpadů

5 754

Svoz a sběr ostatních odpadů

1 825

Analýza odpadového hospodářství

190


7 769


tis. Kč

7 769

V roce 2007 výdaje vzrostly o 8 %. Příčinou nebylo zvýšení objemu produkce komunálního odpadu (ten naopak klesl o 0,9 %), ale spíše rostoucí ceny provozních nákladů. Celkem v tomto roce město vynaložilo na sběr, svoz a likvidaci komunálních a ostatních odpadů 7 579 tis. Kč. Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 – 2013 z evropských fondů – Fondu soudružnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přes 5 miliard euro. Cílem tohoto programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí. Operační program, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu projektů v sedmi oblastech, mezi nimiž je i oblast zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Z tohoto důvodu si město nechalo zpracovat Analýzu odpadového hospodářství ve městě Bystřice nad Pernštejnem včetně návrhu na opatření za 190 tis. Kč, kde zpracovatel navrhl městu 4 varianty řešení systému odpadového hospodářství. Projekt s rozsáhlým názvem „BUENO – Bystřicko – udržitelné a environmentální nakládání s odpady“ se ve městě Bystřici nad Pernštejnem začal koncepčně připravovat v roce 2007. Na základě zpracovaných podkladů byla Státnímu fondu životního prostředí ještě na konci roku 2007 podána žádost o dotaci a té bylo po příslušném schvalovacím procesu vyhověno.

35


3722


popis kapitoly Zbytkový komunální odpad - (Bukov) Likvidace černých skládek


popis kapitoly

5 225 Projekt sběrného dvora 95 Projekt kompostárny


439


201


31 30

40


120


320


952


320

Ostatní činnosti

249


tis. Kč

61

7 963


8 024

V roce 2008 byly vynaloženy kapitálové výdaje na projekt sběrného dvora a kompostárny v celkové výši 61 tis. Kč. Do roku 2006 sídlil sběrný dvůr v prostorách bývalých sběrných surovin na okraji města. Bylo však zjištěno, že toto místo neplní právní požadavky na sběrný dvůr, proto TS města a.s. začaly hledat nové prostory. Tohoto cíle dosáhly v roce 2006, kdy si pronajaly rozsáhlý areál stavební firmy. V roce 2008 se TS konečně podařilo vyjednat koupi tohoto areálu a proto nastal čas připravit projekt na realizaci centrálního sběrného dvora. V tomto roce byl také vypracován projekt na komunální kompostárnu města za 30 tis. Kč. Kompostování bioodpadu provozují TS města a.s. již více než 10 let. Problémem jsou však nevyhovující prostory, kde je kompostování prováděno. Prostory jsou pronajaté a jejich parametry dovolují provozovat zde pouze zařízení malého rozsahu, což neodpovídá potřebám a nevyhovuje z důvodů kapacitních i provozně technických. Proto se město rozhodlo vypracovat projekt a v rámci projektu BUENO zažádat o dotace na výstavbu kompostárny. Z hlediska provozních výdajů nedošlo k žádným významným změnám. Oproti předcházejícímu roku vzrostly pouze o 2,5 %.

36


3722


popis kapitoly Zbytkový komunální odpad - (Bukov) Likvidace černých skládek Úklid kolem kontejnerů


popis kapitoly

5 712 BUENO I 100 Nákup nádob na bioodpad 43


439


250


138


339


982


369


13 491 100

42


Ostatní činnosti

tis. Kč

50 8 464


13 591

22 055

Celkové výdaje na zajištění systému odpadového hospodářství v roce 2009 činily 22 055 tis. Kč přičemž největší položku tvoří kapitálový výdaj na projekt BUENO ve výši 13 491 Kč. S ohledem na rozsah projektu a na disponibilní finanční prostředky byl projekt rozdělen do čtyř etap. První etapa byla realizovaná a financovaná právě v roce 2009. Podrobnější informace o tomto projektu uvádím v následující kapitole.

3.5 Investiční akce města z hlediska odpadového hospodářství Město se rozhodlo systematicky řešit jeden z problémů, který se týká snižování zátěže vůči životnímu prostředí, konkrétně zkvalitnění systému odpadového hospodářství, a to nejen vlastního, ale i spádového regionu. Městem založená společnost Technické služby města a.s. zajišťuje svoz a nakládání s odpady pro 134 obcí s celkem 62 tis. obyvateli.

37

Město si z těchto důvodů definovalo následující cíle, které má zájem postupně realizovat: •

zajistit odpadové hospodářství svozové oblasti na úroveň 21. století,

•

zvýšit podíl recyklace a tím pádem snížit množství odpadů ukládaných na skládku,

•

zvýšit podíl odpadů jako suroviny pro další využití,

•

využít odpady (hlavně složku BRO) pro energetické účely,

•

zapojit veřejnost, nevládní organizace a firmy do systému odpadového hospodářství města a svozové oblasti,

•

snížit ekonomický tlak občana.

Důvody pro stanovení těchto cílů jsou následující: •

nedostatečná technologie provozovatele systému odpadového hospodářství,

•

nutnost zvýšené efektivity při nakládání s odpady,

•

zvýšení množství zpracovaného odpadu (tříděného, materiálově využitého, energeticky využitého),

•

pozitivní vliv záměru na životní prostředí,

•

soulad s rozvojovou strategií kraje Vysočina, s dílčím cílem v oblasti odpadového hospodářství, který se týká podpory ekologického i ekonomického nakládání s odpady.

Uvedené cíle odpovídají obecným představám o udržitelném rozvoji a město se je pokusí realizovat prostřednictvím následujících projektů.

3.5.1 Projekt BUENO (Bystřicko – udržitelné a environmentální nakládání s odpady) Projekt BUENO se ve městě začal koncepčně připravovat v roce 2007. Obec se mimo jiné inspirovala úspěšnými projekty jiných měst, které v minulém programovacím období vybudovaly za podpory zdrojů Evropské unie ucelený a moderní systém sběru tříděného odpadu. K dosažení uvedeného cíle bylo nezbytné formulovat aktivity, které byly následně za pomoci odborné konzultační firmy rozděleny do několika etap.

38

Na základě zpracovaných podkladů byla na konci roku 2007 Státnímu fondu životního prostředí podána žádost o dotaci, které bylo po příslušném schvalovacím procesu vyhověno. Poté se však další postup projektu zabrzdil, jelikož byla projektu přiznána relativně nižší podpora než se předpokládalo v žádosti. To vedlo k výrazně vyšším nárokům na vlastní zdroje města jako příjemce dotace, což v první chvíli ohrozilo realizaci projektu. Nakonec se podařilo projednat takové dílčí změny, které umožní financování ze strany města, aniž by došlo k ohrožení naplnění závazných monitorovacích ukazatelů. Druhou velkou brzdou projektu byl a stále je dlouhodobý výběr vhodných dodavatelů. Vzhledem ke složité vnitřní struktuře se město rozhodlo rozdělit projekt na tři logické části a na každou z nich vypsat samostatné výběrové řízení. I. etapa První etapa projektu zahrnuje tři okruhy vzájemně navazujících činností. Z důvodu zvýšení podílu recyklace ve městě a okolí je první z nich stavba zpevněných ploch pro kontejnery na tříděný odpad. Bylo rozhodnuto o vytvoření celkem 54 ploch, které by svým rozmístěním měly optimálně pokrýt celé území města. Charakter stavebních prací a zároveň velikost a tvar jednotlivých ploch se liší takřka místo od místa, protože při jejich návrhu bylo nutné respektovat specifika dané lokality a minimalizovat zásahy do stávajícího využití ploch. Na vytvořené zpevněné plochy byly umístěny nové kontejnery pro separaci papíru a lepenky, plastů, bílého a barevného skla. Třetí část etapy pak zahrnuje pořízení dopravně manipulační techniky na svoz a další manipulaci s vytříděnými složkami odpadu. Zahájení realizace první etapy projektu proběhlo 1. 4. 2009 a projekt byl úspěšně dokončen 31. 12. 2009. Následující tabulka zobrazuje financování první etapy projektu.

39

Tabulka 10: Financování první etapy projektu BUENO (zdroj: Analýza odpadového hospodářství) BUENO - financování položky automobil na sovz separ. odpadu- lineární press s rukou

celkem vč. DPH

z toho TS

z toho město

4 195 000 4 195 000

automobil na sovz separ. odpadu- s rukou 8 m a vlekem technické zhodnocení auta s rukou čelní kolový nakladač kompostu příslušenství k nakladači 3 kontejner - papír (1,1 m ) 3 kontejner - plasty (1,1 m ) 3 kontejner - sklo bílé (2,1 m ) 3 kontejner - sklo barevné (2,1 m ) zpevněná plocha stání pro kontejnery vč. úprav dle smlouvy zpevněná plocha stání pro kontejnery vč. úprav skutečné fakturace

2 492 648 2 492 648 49 000 49 000 1 140 000 1 140 000 118 095 118 095 264 000 517 000 250 000 550 000

264 000 517 000 250 000 550 000

1 882 404 1 934 223

zpevněné plochy - vyloučeno ze způsobilých výdajů zpevněné plochy - neuznatelné vícepráce zpevněné plochy - uznatelné výdaje domácí kompostér dokumentace pro stavební povolení zadávací dokumentace pro výběrové řízení finanční a ekonomická analýza zpracování žádosti provedení výběrového řízení další nezpůsobilé propagace a publicita CELKEM Dotace Podíl města resp. TS

169 429 51 819 1 712 975 150 000 52 400 9 243 75 000 75 000 120 000 14 805 3 748 12 101 623 7 994 743 3 532 550 2 134 000 8 477 613 5 860 743

169 429 51 819 1 712 975 150 000 52 400 9 243 75 000 75 000 120 000 14 805 3 748 4 015 420 1 398 550 2 616 870

II. etapa Druhá etapa projektu zahrne zřízení nového sběrného dvora, dotřiďovací linky separovaného odpadu se skladem, čímž město získá větší možnost přizpůsobit se potřebám smluvních odběratelů vyseparovaných složek odpadů. Dále bude vybudováno překladiště komunálního odpadu, tzn. že bude komunální odpad překládán ze sběrných vozů do velkoobjemového přepravního přívěsu k odvozu na skládku a současně může překladiště sloužit k dotřídění odpadu. Druhá etapa projektu bude realizována v tomto roce.

40

III. – IV. Etapa Třetí etapa předpokládá vybudování komunální kompostárny na zpracování a následné využití biologicky rozložitelného odpadu vznikajícího na území města a do etapy čtvrté byly zařazeny další dlouhodobé a v danou chvíli ne zcela přesně specifikovatelné aktivity směřující k posílení a stabilizaci systému třídění jako základního nástroje pro naplnění plánů odpadového hospodářství jak města tak i kraje Vysočina. Realizací tohoto projektu dojde ke zkvalitnění nakládání s odpady a navýšení kapacity jejich zpracování či třídění o 43 t/rok.

3.5.2 Centrální sběrný dvůr města Bystřice nad Pernštejnem Město resp. jeho 100 % vlastněná dceřinná společnost TS města a.s. provozují místo, kde občané mohou odkládat komunální odpad i jeho vytříděné složky. Charakter tohoto místa je však produktem úsilí města z druhé poloviny 90. let nastartovat systém třídění. Technické služby tehdy sídlily v areálu, který nebyl dostatečně prostorný pro umístění sběrného dvora, proto bylo vybráno místo bývalých surovin na okraji města, které splňovalo veškeré praktické nároky pro provoz sběrného dvora. Zanedlouho se však zjistilo, že toto místo nenaplňuje právní požadavky na sběrný dvůr a to zejména proto, že se nachází v zátopovém území říčky Bystřice. Proto následující léta město hledalo nový prostor pro TS, který by umožnil v daném místě zřídit i sběrný dvůr. Tohoto cíle bylo částečně dosaženo v roce 2006, kdy si TS pronajaly areál bývalé stavební firmy a začaly tam postupně stěhovat své provozy. Současně pak TS zahájily jednání o koupi tohoto areálu. Realizace tohoto projektu byla vyčíslena na necelých pět milionů korun a městu se podařilo v rámci projektu BUENO získat ze Státního fondu životního prostředí dotaci ve výši 90 % z celkové sumy uznatelných nákladů. Město prostřednictvím TS sice provozuje sběrný dvůr již 10 let, avšak sběrný dvůr ve skutečnosti vznikne až realizací tohoto projektu. Pro nový sběrný dvůr je důležité definovat počet obyvatel spádové oblasti. Pro město se to ale jeví jako značná komplikace. Jako základ pro určení tohoto čísla je nutno vzít počet obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem, kterých je asi 8 800. Pro tyto občany je sběrný dvůr základním a takříkajíc „každodenním“ místem pro odkládání odpadů. Jsou však i další cílové skupiny, které sběrný dvůr využívají. Jedná se například o chataře a chalupáře z širšího okolí, kteří velmi rádi využívají zejména sobotních otvíracích hodin

41

sběrného místa. Dále pak například u nebezpečného odpadu, který je velmi nesnadný korektně odložit ve své obce, slouží sběrný dvůr v Bystřici nad Pernštejnem jako jediné použitelné a dostupné místo. Do této kategorie obyvatel lze zařadit teoreticky celé spádové území města Bystřice nad Pernštejnem, tj. asi 20 tis. obyvatel. Na druhé straně je dojezdová vzdálenost z některých okrajových částí regionu natolik veliká, že občané těchto obcí využijí sběrný dvůr v Bystřici nad Pernštejnem opravdu jen výjimečně. Za reálné nasávací území sběrného dvora lze pokládat oblast, která má přímou spádovost do města, např. lidé dojíždí do zaměstnání, za zdravotnictvím či za nákupy. Tato oblast zahrnuje např. obce Dalečín, Vír, Dolní Rožínka, Rožná, Štěpánov nad Svratkou a Rozsochy, přičemž celkový počet obyvatel takto definované spádové oblasti činí asi 13 tis. lidí. Jistou komplikaci přináší i definování kapacity sběrného dvora. Vzhledem k charakteru projektu a jeho zvoleného řešení je kapacita dvora teoreticky neomezená, resp. není snadné definovat úzká místa systému, která jeho kapacitu určují. Sběr se uskutečňuje do velkokapacitních sběrných nádob, jejichž celkovou kapacitu lze navýšením frekvence vývozu navyšovat takřka neomezeně. Ani samotný odvoz nemusí být limitou kapacity, protože při plném vytížení vlastních dopravních prostředků lze využít kapacit komerčních dopravců. Při stanovení kapacity sběrného dvora u jednotlivých komodit se vychází ze skutečných objemů, které prošly sběrným místem v předešlých letech. V tomto smyslu je třeba uváděné kapacity chápat jako kapacity minimální. Tabulka 11: Kapacita sběrného dvora u jednotlivých komodit (zdroj: Analýza odpadového hospodářství)

Komodita

Kapacita oblasti (t/rok)

papír plast sklo bioodpad železo pneumatiky nebzpečný odpad stavební odpad komunální odpad zpětný odběr elektrozařízení Kapacita sběrného dvora celkem

73,8 53,1 110,7 172,0 25,3 5,8 13,7 194,5 2 182,0 22,2

42

Kapacita sběr. dvora (t/rok) 34,3 0,0 9,9 25,0 25,3 5,8 13,1 178,1 128,0 22,2 492,2

% materiál. využití 100 65 100 100 100 100 0 100 0 -

Kapacity pro jednotlivé komodity jsou v tabulce 11 vyhodnoceny jednak v absolutním objemu, který vzniká a je nějakým způsobem sbírán či svážen na území města Bystřice nad Pernštejnem. Následně je zde pak uváděn podíl z těchto odpadů, který skutečně v dnešní době prochází stávajícím sběrným dvorem. Tento údaj uvádí onu zmiňovanou minimální kapacitu, pod kterou s vysokou pravděpodobností nikdy neklesne. Vzájemný vztah těchto dvou údajů pak naznačuje potenciál růstu kapacity sběrného dvora pro tu kterou komoditu. Nakonec je v tabulce uvedeno procento materiálového využití, které je podrobněji popsáno níže u jednotlivých komodit. Papír Papír je dnes na území města sbírán dvěma způsoby. Jednak pravidelným svozem jedenkrát měsíčně přímo od obytných domů, jednak do sběrných nádob, jejichž počet se v rámci I. etapy projektu BUENO zvýšil z 5 ks na více než 50 ks. Od toho si město slibuje výrazný nárůst objemu vytříděného papíru, jako vedlejší efekt však lze očekávat, že objem odpadu odevzdaného ve sběrném dvoře rozhodně růst nebude, spíše bude klesat. Vytřídění papír je v plném rozsahu odvážen do papíren, takže je 100 % materiálově využíván. Plasty Ve sběrném dvoře bude možno odkládat i plasty, avšak jejich objem je v současnosti naprosto zanedbatelný. To lze očekávat i v budoucnu, neboť stávající kontejnerový systém sběru plastů je na území města již dlouhodobě zaveden a je stabilní. Co se týče následného využití, pak asi 65 % plastů se předává k recyklaci firmě ODAS a. s. a zbylých 35 % se spaluje v brněnské spalovně. Sklo Sklo se ve městě třídí a sváží kontejnerovým systémem, takže je podíl skla ve sběrném dvoře na celkovém objemu vytříděného skla poměrně malý. Vytříděné sklo se ve 100 % předává společnosti ODAS a. s. k dalšímu využití. Bioodpad Taktéž u bioodpadu je podíl sběrného dvora na celkovém sebraném objemu relativně malý. Technické služby provozují kompostárnu zatím v provizorních podmínkách, kde je zpracována drtivá většina bioodpadu ze sběrného dvora.

43

Železo Naopak železo prochází sběrným dvorem takřka všechno. To je kromě vlastního sběru přímo ve sběrném dvoře způsobeno i pravidelným mobilním sběrem po městě, který organizačně a evidenčně prochází sběrným dvorem. Železo je předáváno firmě METALPLAST k plnému materiálovému využití. Pneumatiky Taktéž pneumatiky na území města procházejí takřka výlučně sběrným dvorem. Následně jsou pak předávány firmě QUAILL, která je zpracovává na výrobu sanačního materiálu, což znamená že i u pneumatik dochází k plnému materiálovému využití. Nebezpečný odpad Ve sběrném dvoře budou do speciálně zabezpečených kontejnerů sbírány i jednotlivé komodity nebezpečného odpadu. V současném areálu TS se nachází sklad nebezpečných odpadů, kde jsou odpady následně bezpečně uloženy až do okamžiku jejich předání další oprávněné osobě. Nebezpečné odpady se předávají firmě SITA a. s., která je částečně spaluje a částečně sládkuje, takže u této komodity k materiálovému využití nedochází. Stavební odpad Sběrným dvorem projde převažující část stavebního odpadu vzniklého na území města. Ten je následně předáván firmě STAREDO s. r. o., která jej zpracovává na stavební recykláž, který je následně využíván ve stavebnictví, tudíž i zde lze hovořit o 100 % materiálovém využití. Velkoobjemový odpad Sběrný dvůr je pochopitelně ideálním místem pro odložení velkoobjemového odpadu. V tomto smyslu funguje stávající sběrné místo a bude tak fungovat i nový sběrný dvůr. Údaj o kapacitě sběrného dvora však u velkoobjemového odpadu není v tabulce uveden. Zaměstnanci TS totiž za účelem snadnější manipulovatelnosti a efektivnější dopravy dle svých možností odpad upraví tak, že svým charakterem splní kritéria na odpad komunální a proto je tak i následně vykazován.

44

Komunální odpad Možnost uložit komunální odpad ve sběrném dvoře využívají zejména majitelé rekreačních objektů, pro které je v mnoha případech nelehké zařadit se do systému pravidelného svozu komunálního odpadu. Komunální odpad ze sběrného dvora se stejně tak jako veškerý komunální odpad z oblasti ukládá na skládce, tudíž k materiálovému využití v tomto případě nedochází. Zpětný odběr elektrozařízení Přestože se nejedná o ryze městskou aktivitu v oblasti sběru a třídění odpadů, byl systém

kolektivního

zpětného

odběru

provozovaného

firmami

ASEKOL,

ELEKTROWIN a EKOLAMP zařazen do výpočtu kapacity sběrného dvora. Město ani TS v systému zpětného odběru nefungují jako původce či oprávněná osoba, takže nelze konstatovat podíl materiálového využití vzniklých odpadů. V tabulce 12 jsou vyčísleny předpokládané náklady na výstavbu sběrného dvora. Jak je již zmíněno výše, městu se podařilo získat dotaci ve výši 90 % z celkové sumy. Ve výběrovém řízení na dodavatele stavby zvítězila společnost města Technické služby města a. s. Realizace projektu započala v jarních měsících a ukončení je naplánováno na konec července roku 2010. Tabulka 12: Kumulativní propočet nákladů na sběrný dvůr (zdroj: Analýza odpadového hospodářství) Druh nákladu

Cena

Projekční příprava Technický dozor stavby Publicita Objekt SO 01 - Opěrná stěna Objekt SO 02 - Přístřešek kontejnerů Objekt SO 03 - Buňka obsluhy Objekt SO 04 - Skladový přístřešek Objekt SO 05 - Zpevněná plocha, úprava okolí objektu Celkem za projekt

45

80 000 55 000 50 000 949 475 142 734 200 148 252 134 3 226 187 4 955 678

3.5.3 Komunální kompostárna města Bystřice nad Pernštejnem Jediným místem pro odložení biologicky rozložitelného odpadu v celé spádové oblasti je dnes sběrný dvůr v Bystřici nad Pernštejnem. Kompostování bioodpadu provozují TS města a. s. již více než 10 let, činí tak však v pronajatých a provizorních prostorách, jejíž parametry dovolují provozovat zde pouze zařízení malého rozsahu do 150 tun ročně, což dnes již sotva odpovídá potřebám a do budoucna rozhodně nemůže vyhovovat jak z důvodů kapacitních tak i provozně technických. Proto byla výstavba nové komunální kompostárny zařazena do třetí etapy projektu BUENO. Biologicky rozložitelný odpad vzniká z údržby zeleně na území města Bystřice nad Pernštejnem, ze sběrného dvora, kde jej odloží občané města nebo spádové oblasti a z údržby zeleně na území obcí spádové oblasti. Zeleň na území města Bystřice nad Pernštejnem udržuje na základě smlouvy TS města a. s., což je stejná společnost, která je provozovatelem kompostárny. Tím je zaručeno, že veškeré kompostovatelné odpady končí v provozu kompostárny, zatímco odpady dřevního charakteru se odvážejí ke štěpkování a následně spálí v městské biomasové kotelně. Množství kompostovatelného odpadu v současné době činí přibližně 180 tun ročně. V budoucnu lze očekávat pouze mírný nárůst díky rozšiřování ploch veřejné zeleně a z jejich údržby. Město odhaduje produkci tohoto odpadu na 230 tun ročně. Město dosud nezavedlo žádný svozový systém pro sběr biologického odpadu vytříděného z odpadu komunálního od obyvatel města. Jediným místem, kam mohou občané tento odpad odkládat, je sběrný dvůr. Současný objem odkládaného odpadu na sběrný dvůr je asi 30 tun ročně. U tohoto zdroje biologického odpadu ovšem lze očekávat v budoucnosti největší nárůst a to zejména v souvislosti s povinností provozovat systém sběru biologicky rozložitelného odpadu. Cílová kapacita této komodity je odhadována na 300 tun ročně. Objemově nejméně významný je komunální biologický odpad ze spádových oblastí a v současné době činí pouze 10 až 20 tun ročně. Jelikož spádovou oblast tvoří zejména malé obce, lze očekávat výrazně jiný vývoj produkce odpadu než jaký je očekáván v městské zástavbě. Město Bystřice nad Pernštejnem navíc nemá žádný vliv na chování těchto obcí a jejich občanů ve vztahu k nakládání s biologickým odpadem, a proto je odhadováno v této oblasti maximálně 50 tun za rok.

46

Projektovaná kapacita komunální kompostárny tedy po součtu výše uvedených činí 600 tun ročně. Na tento objem je projekt stavebně koncipován, ale do jisté míry unese i variantu, že bude bioodpadu ve skutečnosti více. Kompostárna je navrhována jako jednoduchá zabezpečená plocha, tudíž umožňuje další rozšiřování kapacity různými úpravami. Následující tabulka zobrazuje předpokládané náklady na realizaci komunální kompostárny města. Celkem jsou rozpočtovány náklady na projekt ve výši 5 108 886 Kč a z toho byla na základě podané žádosti Státnímu fondu životního prostředí uznána podpora 4 597 997 Kč. Realizace projektu je plánována nejdříve v roce 2011. Tabulka 13: Kumulativní propočet nákladů na komunální kompostárnu (Zdroj: Analýza odpadového hospodářství) Druh nákladu

Cena

Nákup pozemku Projekční příprava Technický dozor stavby Publicita Stavba Překopávač kompostu Rozpočtová rezerva Celkem za projekt

255 060 90 000 85 000 70 000 3 908 826 500 000 200 000 5 108 886

3.6 Vyhodnocení dotazníku Prostřednictvím dotazníku jsem se snažila zjistit od občanů jak jsou spokojeni se stávajícím systémem nakládání s komunálním odpadem v obci Bystřice nad Pernštejnem a v jaké míře třídí odpad. Zdrojem následujících dat bylo tedy dotazníkové šetření. Dotazník obsahoval dvanáct jednoduchých otázek, na které respondenti odpovídali. Dotazník jsem odeslala elektronicky, ale bohužel jsem se nedočkala vysoké návratnosti. Proto jsem se rozhodla o šetření v terénu. Pochůzka se nakonec jevila jako nejlepší varianta. V konečné fázi mi tedy dotazník vyplnilo 207 občanů. V následující části jsou výsledky šetření zobrazeny v přehledných tabulkách a grafech.

47

1. Pohlaví respondenta Tabulka 14: Pohlaví respondenta Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Muž

93

45%

Žena

114

55%

Celkem

207

100%

45%

Muž Žena

55%

Obrázek 9: Pohlaví respondenta

Na otázky v dotazníkovém šetření odpovídalo mírně více žen (55 %) než mužů (45 %). 2. Věk respondenta Tabulka 15: Věk respondenta Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

do 20 let

46

22%

21 - 35 let

64

31%

36 - 50 let

58

28%

51 a více

39

19%

207

100%

Celkem

48

14%

15%

do 20 let 21 - 35 let 36 - 50 let

29%

51 a více 42%

Obrázek 10: Věk respondenta

Do dotazníkového šetření se zapojily všechny věkové kategorie. Z grafu je patrné, že nejvíce oslovených je ve věkové skupině 21 až 35 let. 3. Třídíte odpad? Tabulka 16: Třídění odpadu

Odpověď

Absolutní četnost

Ano

198

96%

9

4%

207

100%

Ne Celkem

Relativní četnost

4%

Ano Ne

96%

Obrázek 11: Třídění odpadu

49

Na otázku zda občané třídí komunální odpad odpovědělo ano 198 dotázaných a zbylých 9 občanů odpovědělo ne. Procentuální zastoupení uvádí obrázek 10. Pokud ano, tak jaký? Tabulka 17: Tříděné složky komunálního odpadu Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Papír

159

77%

Plast

198

96%

Sklo

180

87%

Kovy

102

49%

Bioodpad

48

23%

Jiné

26

13%

100%

80%

60%

40%

20%

0% Papír

Plast

Sklo

Kovy

Bioodpad

Jiné

Obrázek 12: Tříděné složky komunálního odpadu

Z grafu je patrné, že obyvatelé třídí nejčastěji plasty (96 %) a to především pet lahve, sklo (87 %) a papír (77 %). Kovy třídí 49 % dotázaných a bioodpad pouhých 23 % respondentů. Tak nízké procento u třídění bioodpadu je zapříčiněno především tím, že občané žijí převážně v panelových domech a bioodpad končí v popelnici. Naopak občané, kteří žijí v rodinném domě většinou využívají bioodpad na vlastní kompostování. 13 % občanů uvádí, že třídí i jiný odpad (např. baterie, nápojové kartony, textil).

50

4. Zdá se Vám poplatek za komunální odpad přiměřený? Tabulka 18: Spokojenost s výší poplatku Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

86

42%

Ne

121

58%

Celkem

207

100%

42% Ano Ne 58%

Obrázek 13: Spokojenost s výší poplatku

Celkem 121 dotázaných (58 %) není spokojeno s výší poplatku za komunální odpad (v současné době se pohybuje ve výši 500 Kč za osobu) a uvítali by poplatek nižší. Právě devět z nich, kteří výše uvedly, že netřídí odpad, zdůvodňují svoje rozhodnutí příliš vysokým poplatkem. Pro 86 dotázaných (42 %) je vybíraný poplatek přiměřený. 6. Nachází se ve městě dostatek kontejnerů pro tříděný odpad? Tabulka 19: Dostatek kontejnerů ve městě Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

162

78%

Ne

45

22%

207

100%

Celkem

51

22%

Ano Ne

78%

Obrázek 14: Dostatek kontejnerů ve městě

S počtem kontejnerů ve městě je spokojeno 78 % dotázaných. K tomu jistě přispělo dokončení I. etapy projektu BUENO v roce 2009, kdy bylo vybudováno 54 ploch na nové kontejnery. Občané uvítali navýšení počtu kontejnerů, ale řadě z nich nevyhovují nové kontejnery na plasty. Nelíbí se jim, že jsou kontejnery uzavřené a mají pouze dva otvory na plastovou láhev a tudíž nemají kam dávat pytle, do kterých byly zvyklí plast třídit. Radnice celou situaci monitoruje a pokud zaznamená úbytek tříděného odpadu bude muset najít jiné řešení. Zbylých 22 % se domnívá, že ve městě není dostatek kontejnerů. 7. Jsou kontejnery na tříděný odpad vyváženy dostatečně často? Tabulka 20: Frekvence svozu tříděného odpadu Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

156

75%

Ne

51

25%

207

100%

Celkem

25%

Ano Ne

75%

Obrázek 15: Frekvence svozu tříděného odpadu

52

S frekvencí svozu tříděného odpadu je spokojeno 75 % obyvatel. 25 % dotázaných vyslovilo nesouhlas. 8. Využíváte sběrný dvůr odpadu? Tabulka 21: Využití sběrného dvora Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

144

70%

Ne

63

30%

207

100%

Celkem

30% Ano Ne 70%

Obrázek 16: Využití sběrného dvora

Z celkového počtu dotázaných 70 % využívá sběrný dvůr k odkládání odpadů. Zbylých 30 % sběrný dvůr nevyužívá. Pokud ano, tak k odkládání? Tabulka 22: Odkládaný odpad na sběrný dvůr Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Nebezpečných odpadů

84

58%

Objemného odpadu

78

54%

Elektrozařízení

93

65%

9

6%

Biologicky rozložitelného odpadu

53

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Nebezpečných odpadů

Objemného odpadu

Elektrozařízení

Biologicky rozložitelného odpadu

Obrázek 17: Odkládaný odpad na sběrný dvůr

Nejvíce občané odkládají na sběrném dvoře elektrozařízení (65 %), nebezpečný odpad (58 %) a objemný odpad (54 %). Biologicky rozložitelný odpad zde odkládá pouze 9 dotázaných občanů. 9. Vyhovuje Vám provozní doba sběrného dvora? Tabulka 23: Provozní doba sběrného dvora Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

186

90%

Ne

21

10%

207

100%

Celkem

10%

Ano Ne

90%

Obrázek 18: Provozní doba sběrného dvora

54

Provozní doba sběrného dvora vyhovuje 90 % dotázaným. Sběrný dvůr je otevřen v týdnu od 9 do 17 hod (kromě čtvrtka, kdy je celý den zavřeno) a v sobotu od 8 do 12 hod. Pro 10 % dotázaných občanů je tato provozní doba nevyhovující. 10. Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu? Tabulka 24: Dostatek informací o třídění odpadu Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

181

87%

Ne

26

13%

207

100%

Celkem

13%

Ano Ne

87%

Obrázek 19: Dostatek informací o třídění odpadu

Bylo zjištěno, že 87 % procent má dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu. Naopak 13 % dotázaných má pocit nedostatečné informovanosti. 11. Jakou formu poskytování informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu rádi uvítáte? Tabulka 25: Forma poskytování informací o třídění odpadu Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Místní rozhlas

45

22%

Informační leták do schránky

81

39%

Obecní nástěnka

24

12%

Internetové stránky města

87

42%

Městské noviny Ani jedna z možností, mám dostatek informací Ani jedna z možností, o danou problematiku se nezajímám

84

41%

27

13%

0

0%

55

50% 40% 30% 20% 10%

Dostatek informací

Městské noviny

Internetové stránky města

Obecní nástěnka

Informační leták do schránky

Místní rozhlas

0%

Obrázek 20: Forma poskytování informací o třídění odpadu

Informace o novinkách a změnách v oblasti odpadového hospodářství se občané nejraději dozví prostřednictvím letáku vhozeného do schránky (39 % dotázaných), internetových stránek města (42 %) a nakonec prostřednictvím městských novin (41 %). 13 % občanů má dostatek informací a proto nevyhledává žádnou z možností. Překvapivě ani jeden z dotázaných neuvedl, že se o danou problematiku nezajímá. 12. Máte nějaké návrhy na zlepšení systému nakládání s komunálním odpadem? Zde měli dotazovaní možnost vyjádřit se k návrhům na zlepšení systému. Odpověděli však pouze 4 z dotázaných a navrhli regulovat nepořádek kolem kontejnerů.

3.7 Shrnutí praktické části Hospodaření města Bystřice nad Pernštejnem se řídí rozpočtem, který každoročně schvaluje jeho zastupitelstvo. Rozpočet byl v jednotlivých letech schválen jako vyrovnaný (2006), přebytkový (2007 – 2008) a v roce 2009 jako schodkový. Ve skutečnosti město vykazovalo záporné saldo příjmů a výdajů v letech 2007 a 2009 zatímco v ostatních letech byl vývoj financí příznivý. Příjmy města z hlediska odpadového hospodářství tvoří v celkových příjmech jen nepatrnou část. V letech 2006 – 2008 představují souhrnně 1,5 % všech ročních příjmů města, v roce 2009 se procento příjmů zvýšilo na 5 % a to díky přijatým dotacím na realizaci I. etapy projektu BUENO ve výši 3 532 tis. Kč od Státního fondu životního

56

prostředí a příspěvku 5 861 tis. Kč od Technických služeb města a. s. Druhou největší část příjmů po dotacích tvoří poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. V Bystřice nad Pernštejnem se do poplatku promítá zvyšující se množství vyprodukovaného odpadu a vyšší ceny za uložení zbytkového odpadu na skládce Bukov. Dále se do poplatku zahrnují výdaje na opravy a nákup kontejnerů, likvidace černých skládek a nebezpečného odpadu. Do roku 2008 se výše poplatku nezměnila až v roce 2009 se poplatek zvýšil z 450 Kč na 500 Kč. Inkaso příjmů zahrnuje dále příjem za vytříděný odpad od společnosti EKO-KOM. Na základě smluvního vztahu s touto společností město získává finanční prostředky podle množství celkového vytříděného odpadu. Ale ze zjištěných údajů je patrné, že finanční prostředky od společnosti EKO-KOM jsou každým rokem zhruba na stejné úrovni (pohybují se kolem 470 tis. Kč). Náklady na odpadové hospodářství města Bystřice nad Pernštejnem mají zvyšující se tendenci. Důvodem jsou především rostoucí ceny provozních nákladů. Výdaje na odpadové hospodářství každoročně narostou v průměru o 3 – 8 %. Výjimkou je pouze rok 2009, kdy došlo k nárůstu výdajů o celých 42%. Důvodem bylo financování investičního projektu BUENO pro zkvalitnění nakládání s odpady. Největší podíl výdajů na komunální odpad připadá na ukládání zbytkových odpadů na skládku Bukov, jejímž zřizovatelem je státní podnik DIAMO. Skládka se nachází 10 km od města Bystřice nad Pernštejnem a TS města a.s. sem sváží zbytkový odpad, který vzniká po vytřídění využitelného odpadu a nebezpečných složek komunálního odpadu. Dalšími položkami ve výdajích je sběr, svoz a odstraňování vytříděných složek komunálního odpadu, náklady na provoz sběrného dvora kam občané mohou ukládat komunální odpad i jeho vytříděné složky a příspěvek na provoz chráněné dílny, kde je zaměstnáno 5 pracovníků se změněnou pracovní schopností a jejich hlavní pracovní náplní je dotřiďování plastů a papíru. Město se rozhodlo systematicky řešit jeden z problémů, který se týká snižování zátěže vůči životnímu prostředí, konkrétně zkvalitnění systému odpadového hospodářství, a to nejen vlastního, ale i spádového regionu. Městem založená společnost Technické služby města a.s. zajišťuje svoz a nakládání s odpady pro 134 obcí s celkem 62 tis. obyvateli. Město si proto definovalo cíle, které má zájem prostřednictvím několika investičních projektů realizovat.

57

Prvním z nich je projekt BUENO – Bystřicko – udržitelné a environmentální nakládání s odpady. K dosažení moderního systému sběru tříděného odpadu bylo nezbytné formulovat aktivity, které byly následně za pomoci odborné konzultační firmy rozděleny do několika etap. První etapa projektu zahrnuje tři okruhy vzájemně navazujících činností. Z důvodu zvýšení podílu recyklace ve městě a okolí je první z nich stavba zpevněných ploch pro kontejnery na tříděný odpad. Bylo rozhodnuto o vytvoření celkem 54 ploch, na které byly umístěny nové kontejnery pro separaci papíru a lepenky, plastů, bílého a barevného skla. Třetí část etapy pak zahrnuje pořízení dopravně manipulační techniky na svoz a další manipulaci s vytříděnými složkami odpadu. Na tuto etapu získalo město dotace od OPŽP 3 532 tis. Kč a příspěvek od Technických služeb města a.s. 5 860 tis. Kč. Druhá etapa projektu zahrne zřízení nového sběrného dvora, dotřiďovací linky separovaného odpadu se skladem a překladiště komunálního odpadu. Druhá etapa projektu bude realizována v tomto roce. Třetí etapa předpokládá vybudování komunální kompostárny na zpracování a následné využití biologicky rozložitelného odpadu vznikajícího na území města a do etapy čtvrté byly zařazeny další dlouhodobé a v danou chvíli ne zcela přesně specifikovatelné aktivity směřující k posílení a stabilizaci systému třídění jako základního nástroje pro naplnění plánů odpadového hospodářství jak města tak i kraje Vysočina. Realizací tohoto projektu dojde ke zkvalitnění nakládání s odpady a navýšení kapacity jejich zpracování či třídění o 43 t/rok. Druhým projektem je vybudování nového sběrného dvora. Realizace tohoto projektu byla vyčíslena na necelých pět milionů korun a městu se podařilo v rámci projektu BUENO získat ze Státního fondu životního prostředí dotaci ve výši 90 % z celkové sumy uznatelných nákladů. Město prostřednictvím TS sice provozuje sběrný dvůr již 10 let, avšak sběrný dvůr ve skutečnosti vznikne až realizací tohoto projektu. Ve výběrovém řízení na dodavatele stavby zvítězila společnost města Technické služby města a. s. Realizace projektu započala v jarních měsících tohoto roku a ukončení je naplánováno na konec července roku 2010. Jediným místem pro odložení biologicky rozložitelného odpadu v celé spádové oblasti je dnes sběrný dvůr v Bystřici nad Pernštejnem. Kompostování bioodpadu provozují TS města a. s. již více než 10 let, činí tak však v pronajatých a provizorních prostorách, jejíž parametry dovolují provozovat zde pouze zařízení malého rozsahu do 150 tun ročně, což dnes již sotva odpovídá potřebám a do budoucna rozhodně nemůže

58

vyhovovat jak z důvodů kapacitních tak i provozně technických. Proto bylo rozhodnuto o vybudování nové komunální kompostárny v rámci projektu BUENO. Celkem jsou rozpočtovány náklady na projekt ve výši 5 108 886 Kč a z toho byla na základě podané žádosti Státnímu fondu životního prostředí uznána podpora 4 597 997 Kč. Realizace projektu je plánována nejdříve v roce 2011. Prostřednictvím dotazníku jsem se snažila zjistit od občanů jak jsou spokojeni se stávajícím systémem nakládání s komunálním odpadem v obci Bystřice nad Pernštejnem a v jaké míře třídí odpad. Dotazník vyplnilo 207 občanů, z toho 114 žen a 93 mužů. Z celkového počtu dotázaných 198 třídí odpad, zbylých 9 odpad netřídí a to především z důvodu vysokého poplatku za sběr komunálního odpadu. obyvatelé třídí nejčastěji plasty (96 %) a to především pet lahve, sklo (87 %) a papír (77 %). Kovy třídí 49% dotázaných a bioodpad pouhých 23 % respondentů. 13 % dotázaných uvádí, že třídí i jiný odpad (např. baterie, nápojové kartony, textil). V současné době se poplatek za komunální odpad pohybuje ve výši 500 Kč za osobu, což je pro 58 % dotázaných mnoho a uvítali by jeho snížení. Pro zbylých 42 % je poplatek přiměřený. Převážná většina respondentů si myslí, že je ve městě dostatek kontejnerů a jsou vyváženy dostatečně často. Z celkového počtu dotázaných 70 % využívá sběrný dvůr zejména k odkládání elektrozařízení, nebezpečného a objemného odpadu.

59

4 Závěr Cílem této bakalářské práce byla především analýza rozpočtu města Bystřice nad Pernštejnem se zaměřením na oblast odpadového hospodářství. Práce byla doplněna o dotazníkové šetření mezi občany města. Dále se zabývala výší poplatků za provoz systému

shromažďování,

sběru,

přepravy,

třídění,

využívání

a odstraňování

komunálního odpadu, které s problematikou souvisí. Domnívám se, že výše uvedené cíle práce, se mi podařilo splnit. Po prozkoumání všech dostupných podkladů jsem dospěla k následujícím závěrům. Příjmy města z hlediska odpadového hospodářství tvoří v celkových příjmech rozpočtu jen nepatrnou část. Stejně je tomu tak i u výdajů. Výjimkou byl pouze rok 2009, kdy se jak příjmy, tak i výdaje z hlediska odpadového hospodářství výrazně zvýšily, a to díky investičnímu projektu BUENO. Největší část příjmů tvořil poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Výše poplatku však nepokryla veškeré náklady, město tak muselo zbytek dotovat ze svého rozpočtu. Město se rozhodlo systematicky řešit jeden z problémů, který se týká snižování zátěže vůči životnímu prostředí, konkrétně zkvalitnění systému odpadového hospodářství, a to nejen vlastního, ale i spádového regionu. Toho se snaží dosáhnout především realizací projektu BUENO, který začal ve sledovaném roce 2009. V budoucích dvou letech bude také v rámci projektu vybudován nový sběrný dvůr a komunální kompostárna. Věřím, že tato změna přispěje k lepšímu i kvalitnějšímu poskytování služeb v odpadovém hospodářství v Bystřici nad Pernštejnem. Město se zároveň zařadí po bok obcí, které se mohou pyšnit svým přístupem k oblasti nakládání s odpady. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 207 respondentů. Z odevzdaných dotazníků vyplynula

skutečnost,

že

jsou

občané

se

stávajícím

systémem

nakládání

s komunálním odpadem relativně spokojeni. Zejména uvítali realizaci I. etapy projektu BUENO, ve kterém došlo k navýšení počtu kontejnerových míst. Závěrem lze říci, že město Bystřice nad Pernštejnem hospodaří uvážlivě. Jeho schodkové hospodaření v letech 2007 a 2009 je opodstatněné investiční výstavbou. Věřím, že má práce může být přínosem, jak pro město, tak i pro všechny, kteří se chtějí seznámit s problematikou odpadového hospodářství. 60

Literatura FILIP, J.; BOŽEK, F.; KOTOVICOVÁ, J. Komunální odpad a skládkování. 1. vyd. Brno : MZLU, 2003. 128 s. ISBN 80-7157-712-X. FILIP, J. Odpadové hospodářství. 1.vyd. Brno : MZLU, 2004. 135 s. ISBN 80-7157608-5. FILIP, J.; ORAL, J. Odpadové hospodářství II. 1.vyd. Brno : MZLU, 2005. 75 s. ISBN 80-7157-682-4. HORZINKOVÁ, E.; NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. 1.vyd. Plzeň : Čeněk Aleš, 2008. 240 s. ISBN 978-80-7380-096-3. KINŠT, J. Rozpočtová skladba pro rozpočtové organizace, obce a okresní úřady od 1.1.1998. 1.vyd. Praha : Pragoeduca, 1998. 199 s. ISBN 80-85856-56-5. KOLÁŘ, L.; KUŽEL, S. Odpadové hospodářství. 1.vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2000. 193 s. ISBN 80-7040-449-3. KOUDELKA, Z.; ONDRUŠ, R.; PRŮCHA, P. Zákon o obcích (obecní zřízení). 3. dopl. vyd. Praha : Linde, 2005. 448 s. ISBN 80-7201-525-7. NEČADOVÁ, V. Veřejná správa. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. NEČADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1.vyd. Praha : Management Press, 2004. 376 s. ISBN 80-7261-08. PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1.vyd. Praha : ASPI, 2005. 441 s. ISBN 80-7357-052-1. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2.vyd. Praha : GRADA , 2009. 280 s. ISBN 978-80-247-2789-9. SCHNEIDEROVÁ, I. Rozpočtová skladba v roce 2009. Praha : REVOS-L, 2009. 264 s. ISBN 978-80-903160-8-9.

61

Internetové zdroje Bystřice nad Pernštejnem [online]. 2002-2010 [cit. 2010-04-14]. O městě. Dostupné z WWW: <www.bystricenp.cz>. Český statistický úřad [online]. c2010 [cit. 2010-04-10]. Vysočina - ekologie. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>. EKO-KOM [online]. 2009 [cit. 2010-03-20]. Systém EKO-KOM. Dostupné z WWW: <www.ekokom.cz>. Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. 2008 [cit. 2010-03-28]. Odpadové hospodářství. Dostupné z WWW: <www.mzp.cz>. Operační program životního prostředí [online]. c2010 [cit. 2010-03-9]. Přehled podpořených projektů. Dostupné z WWW: <www.opzp.cz>. TS města a. s. [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Odpady. Dostupné z WWW: <www.tsbystrice.cz>. Právní normy Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů Obecně závazná vyhláška č. 1/01 Sb., o systému nakládání s odpady na území města Bystřice nad Pernštejnem Obecně závazná vyhláška města Bystřice nad Pernštejnem č. 3/04 Sb., o místních poplatcích

62

Seznam tabulek a obrázků Obrázek 1: Příjmy rozpočtu obce ................................................................................... 15 Obrázek 2: Výdaje rozpočtu obce................................................................................... 17 Obrázek 3: Produkce komunálních odpadů v ČR v letech 2002 – 2008 ........................ 23 Obrázek 4: Vývoj celkových příjmů a výdajů v tis. Kč v letech 2006 – 2009 ............... 28 Obrázek 5: Vývoj celkových příjmů v letech 2006 – 2009 v tis. Kč.............................. 28 Obrázek 6: Vývoj celkových výdajů v letech 2006 – 2009 v tis. Kč ............................. 30 Obrázek 7: Příjmy z hlediska odpad. hospodářství v letech 2006 – 2009 v tis. Kč....... 31 Obrázek 8: Náklady na odpadové hospodářství v letech 2006 – 2009 v tis. Kč ............ 33 Obrázek 9: Pohlaví respondenta ..................................................................................... 48 Obrázek 10: Věk respondenta......................................................................................... 49 Obrázek 11: Třídění odpadu ........................................................................................... 49 Obrázek 12: Tříděné složky komunálního odpadu ......................................................... 50 Obrázek 13: Spokojenost s výší poplatku....................................................................... 51 Obrázek 14: Dostatek kontejnerů ve městě .................................................................... 52 Obrázek 15: Frekvence svozu tříděného odpadu ............................................................ 52 Obrázek 16: Využití sběrného dvora .............................................................................. 53 Obrázek 17: Odkládaný odpad na sběrný dvůr............................................................... 54 Obrázek 18: Provozní doba sběrného dvora ................................................................... 54 Obrázek 19: Dostatek informací o třídění odpadu.......................................................... 55 Obrázek 20: Forma poskytování informací o třídění odpadu ......................................... 56

Tabulka 1: Produkce komunálních odpadů v ČR v letech 2004 – 2008 (v t)................. 22 Tabulka 2: Rozpočet města Bystřice nad Pernštejnem v letech 2006 – 2009 ................ 27 Tabulka 3: Příjmy z hlediska odpadového hospodářství v letech 2006 – 2007.............. 32 Tabulka 4: Vývoj poplatku za komunální odpad............................................................ 32

63

Tabulka 5: Produkce komunálního odpadu v Bystřici n/P v letech 2006 – 2009 (t)...... 33 Tabulka 6: Výdaje na komunální odpad v roce 2006 ..................................................... 34 Tabulka 7: Výdaje na komunální odpad v roce 2007 ..................................................... 35 Tabulka 8: Výdaje na komunální odpad v roce 2008 ..................................................... 36 Tabulka 9: Výdaje na komunální odpad v roce 2009 ..................................................... 37 Tabulka 10: Financování první etapy projektu BUENO ................................................ 40 Tabulka 11: Kapacita sběrného dvora u jednotlivých komodit ...................................... 42 Tabulka 12: Kumulativní propočet nákladů na sběrný dvůr........................................... 45 Tabulka 13: Kumulativní propočet nákladů na komunální kompostárnu....................... 47 Tabulka 14: Pohlaví respondenta.................................................................................... 48 Tabulka 15: Věk respondenta ......................................................................................... 48 Tabulka 16: Třídění odpadu............................................................................................ 49 Tabulka 17: Tříděné složky komunálního odpadu ......................................................... 50 Tabulka 18: Spokojenost s výší poplatku ....................................................................... 51 Tabulka 19: Dostatek kontejnerů ve městě..................................................................... 51 Tabulka 20: Frekvence svozu tříděného odpadu ............................................................ 52 Tabulka 21: Využití sběrného dvora............................................................................... 53 Tabulka 22: Odkládaný odpad na sběrný dvůr ............................................................... 53 Tabulka 23: Provozní doba sběrného dvora ................................................................... 54 Tabulka 24: Dostatek informací o třídění odpadu .......................................................... 55 Tabulka 25: Forma poskytování informací o třídění odpadu ......................................... 55

64

Seznam zkratek ČR — Česká republika PVC — polyvinylchlorid EU — Evropská unie ROP — Regionální operační program OPŽP — Operační program životního prostředí TS — Technické služby města a. s.

65

Příloha Dotazník Vážení spoluobčané, do Vašich rukou se dostal dotazník, jehož cílem je zjistit Vaši spokojenost se stávajícím systémem nakládání s komunálním odpadem v obci Bystřice nad Pernštejnem. Dotazník je anonymní. Svoji odpověď zaškrtněte křížkem, kde je třeba se rozepsat, učiňte tak prosím. Získané informace budou použity pro potřeby mé bakalářské práce. Děkuji za Váš čas a spolupráci. Helena Kupčíková 1. Vaše pohlaví:

□ muž

□ žena

2. Věk:

□ do 20 let □ 21 – 35 let

□ 36 – 50 let

□ 51 a více

3. Třídíte odpad?

□ ano

□ ne

Pokud ano, tak jaký?

□ papír □ plast □ sklo □ kovy □ bioodpad □ jiné ………………………………………………………………. 4. Zdá se Vám poplatek za odpad přiměřený?

□ ano

□ ne

4. Nachází se ve městě dostatek kontejnerů pro tříděný odpad?

□ ano

□ ne

Pokud ne, navrhněte jejich nové stanoviště: …………………………………….

66

5. Jsou kontejnery na tříděný odpad vyváženy dostatečně často?

□ ano

□ ne

6. Využíváte sběrný dvůr odpadu?

□ ano

□ ne

Pokud ano, tak k odkládání:

□ nebezpečných odpadů □ objemného odpadu □ elektrozařízení □ biologický rozložitelných odpadů 7. Vyhovuje Vám provozní doba sběrného dvoru?

□ ano

□ ne

8. Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu?

□ ano □ ne 9. Jakou formu poskytování informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu rádi uvítáte?

□ místní rozhlas □ informační leták do schránky □ obecní nástěnka □ internetové stránky města □ městské noviny □ ani jedna z možností, mám dostatek informací □ ani jedna z možností, o danou problematiku se nezajímám 10. Máte nějaké návrhy na zlepšení systému nakládání s komunálním odpadem ve městě? Pokud ano, uveďte: ……………………………………………………………......... ……………………………………………………………………………………………

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Recommend Documents