VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Bakalářská práce

Aktuální stav důchodové reformy

Autor: Mayerová Soňa Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na důchodový systém České republiky, zabývá se novými změnami v systému a jeho aktuální podobou. Zvláštní pozornost je věnována jednotlivým pilířům důchodové reformy. V práci jsou vysvětleny základní pojmy této problematiky, které by každý laik měl znát.

Anotation This Bachelor thesis is focused on the pension system in the Czech Republic, deal with the new changes in the system and its current form. Particular attention is paid to the individual pillars of pension reform. The work explains the basic concepts of this issue, which every layman should know.

Klíčová slova Důchodová reforma, Sociální politika, penze, důchodový věk, penzijní fondy, penzijní společnosti, pilířový systém, doba pojištění

Keywords Pension system, Social policy, pensions, retirement age, pension funds, pension companies, pillared system, the period of insurance

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za její odborné vedení, podporu, náměty a připomínky k práci. Děkuji za její čas a ochotu se mnou diskutovat o tématu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2013

...................................................... Podpis

Obsah 1.

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2.

DŮCHODOVÁ REFORMA .................................................................................. 8 2.1 PROČ BYLO NUTNÉ ZAVÉST DŮCHODOVOU REFORMU ............................................ 8 2.2 HLAVNÍ CÍLE DŮCHODOVÉ REFORMY ..................................................................... 9 2.3 PRVNÍ PILÍŘ PENZIJNÍ REFORMY ........................................................................... 10 2. 3. 1 Důchodový věk ............................................................................................ 12 2. 3. 2 Doba pojištění ............................................................................................. 14 2. 3. 3 Změny průběžného důchodového systému .................................................. 14 2.4 DRUHÝ PILÍŘ PENZIJNÍ REFORMY – DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ .................................... 15 2. 4. 1 Kdy získáme své úspory? ............................................................................ 17 2.5 TŘETÍ PILÍŘ PENZIJNÍ REFORMY – DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ......................... 18 2.6 PŘEDDŮCHOD ...................................................................................................... 19 2.7 DOPADY ZAVEDENÝCH ZMĚN NA ÚČASTNÍKY PENZIJNÍHO FONDU ....................... 20 2.8 SOCIÁLNÍ VÝDAJE V ČR ....................................................................................... 21

3.

DŮCHODOVÉ SYSTÉMY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH .............................. 23 3.1 3.2 3.3 3.4

4.

DŮCHODOVÝ SYSTÉM NA SLOVENSKU ................................................................. 23 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V NIZOZEMSKU ................................................................. 24 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V AUSTRÁLII ..................................................................... 25 DŮCHODOVÝ SYSTÉM VE VELKÉ BRITÁNII .......................................................... 25

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 26 4.1 PŘÍPADOVÁ STUDIE .............................................................................................. 26 4.1.1 Informovanost veřejnosti ............................................................................ 26 4.1.2 Vstoupit či nevstoupit do II. pilíře .............................................................. 41 4.1.3 Výhodnost či nevýhodnost systému ............................................................. 44 4.1.4 Názory některých politiků ........................................................................... 45

5.

ZÁVĚR .................................................................................................................. 47

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 48 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 50 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 50 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 52 PŘÍLOHA A: DŮCHODOVÝ VĚK POJIŠTĚNCŮ NAROZENÝCH PO ROCE 1936 ................... 52 PŘÍLOHA B: VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ OCHRANU V ZEMÍCH EU (V % HDP) ...................... 55

1.

Úvod

Stejně jako v ostatních vyspělých zemích světa, tak i v České republice bylo zavedení důchodové

reformy

nevyhnutelné.

Vstoupením

v platnost

této

reformy

dne

1. 1. 2013 prochází sociální systém České republiky největšími změnami za poslední dvě desetiletí. Díky klesání počtu ekonomicky aktivních lidí, dochází ke stárnutí populace a tím ke špatné ekonomické udržitelnosti původního systému. Ten musel být přenastaven tak, aby nedocházelo k prohlubování schodku státní pokladny a aby nevystavovalo občany rizikům hrozící chudoby v důchodu. Popíšeme jednotlivé pilíře nového důchodového systému a ujasníme si, jakým způsobem si můžeme finančně přilepšit ke starobnímu důchodu neboli státnímu příspěvku na důchod. Cílem této bakalářské práce je analyzovat situaci českého penzijního systému, osvětlit nutnost reformy a nastínit dopady zavedených změn na účastníky penzijního systému. Následující text usiluje o vysvětlení terminologie týkající se této problematiky a o vysvětlení jednotlivých změn, které se dotknou každého z nás. Na názorném případu si předvedeme jednoduchý výpočet mého věku odchodu do důchodu. Tato věková hranice se bude každým rokem zvyšovat, tudíž pro mne nejspíš nebude překvapením, jakého výsledku se doberu. Pro porovnání nové reformy v Čechách si vybereme čtyři vyspělé země a popíšeme jejich nastavení důchodových systémů. Zde bych chtěla zmínit důchodový systém Austrálie, který mne asi nejvíce zaujal. Dále si ukážeme, jak moc přemýšlíme o své budoucnosti a jak se na stáří zabezpečujeme. Provedeme analýzu dat získaných pomocí krátké ankety, které budeme graficky vyhodnocovat a rozebírat. Cílem této ankety bylo zjišťování kvalitní informovanosti občanů ČR. Další důležitou součástí práce je rozhodování o vstoupení do II. nového pilíře důchodové reformy. Namodelováním klientů různých věkových kategorií, pohlaví a odlišných příjmů pomocí důchodových kalkulaček sestavíme studii, která ukáže pro koho je vstoupení do druhého pilíře přínosem a pro koho naopak.

7

Teoretická část je zaměřena na objasnění důvodů vzniku důchodové reformy v ČR a její cíle. Charakterizuje současný třípilířový systém, vymezuje podmínky pro účast a uvádí rozdíly mezi jednotlivými pilíři. V dalších bodech práce jsou zaznamenány dopady zavedených změn na účastníky penzijního fondu a představení tzv. předdůchodu, jako nově vzniklého mechanismu. Posledním tématem teoretické části je objasnění situace důchodových systémů a jejich reforem ve vybraných zemích světa.

2. 2.1

Důchodová reforma Proč bylo nutné zavést důchodovou reformu

K zavedení penzijní reformy došlo z důvodu prodlužování průměrné doby dožití populace a snižování počtu ekonomicky aktivních obyvatel, kteří přispívají na výplatu penzí dnešním důchodcům. Systém, fungující do doby platnosti současné penzijní reformy, byl nastaven před více, než sto lety tzn., že podmínky, či věková hranice ekonomicky aktivních obyvatel se pohybovala úplně na jiné úrovni než dnes, bylo tedy nutné se současným podmínkám přizpůsobit. Vzhledem k faktu, že přibývá lidí důchodového věku, se věková hranice odchodu do důchodu zvyšuje. V tomto období lidského života se již nelze spoléhat pouze na podporu státu, je nutné myslet na svou budoucnost a patřičně se připravit na období, kdy nebudeme moci pracovat a mít tak stálý finanční příjem. Důchodový systém fungující do roku 2012 byl financován až z 95 % pouze státem. Toto však vystavovalo důchodce rizikům, kterým bylo nutné zabránit. Stát tedy přikročil k zavedení nového systému, kde je „důchodové pojištění doplněno o důchod ze spořícího fondově financovaného systému, tzv. II. pilíře,“ 1 který popíši více v samostatné kapitole.

1

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/2

8

“K realizaci výše uvedeného došlo přijetím zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, který byl schválen v prosinci 2011 a jehož účinnost je stanovena tak, aby pro klienty začal fungovat k 1. lednu 2013.” 2 V případě, že bychom nezvolili způsob vlastního přispívání na čas důchodového věku, mohli bychom se potom ocitnout v situaci, kdy by byl starobní důchod od státu tak nízký, že bychom se mohli dostat až na hranici chudoby.

2.2

Hlavní cíle důchodové reformy

Hlavním cílem důchodové reformy je zajištění dlouhodobě a finančně udržitelného vývoje důchodového spoření pro budoucí generace, uvádí portál MPSV. K tomu jsou nutné postupné parametrické úpravy základního důchodového pojištění a jeho doplnění o tzv. kapitalizační pilíř, založený na dobrovolné účasti zákazníků ve fondovém penzijním spoření. Základními body penzijní reformy jsou: 1. „zavedení možnosti dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby ve výši 2 % z hrubé mzdy 2. vstup do dobrovolného opt-outu bude umožněn lidem mladším 35 let, jejich rozhodnutí je nevratné, ze zvoleného systému nebude možné vystoupit (zda využijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, budou moci rozhodnout do 31. 12. 2012, na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsíců, vstup do systému individuálních účtů jim bude umožněn právě v prvním pololetí roku 2013).“ 3 Dle mého názoru jsou výše uvedené základní body reformy celkem výhodné, lidé si budou postupně měsíčně spořit ze své výplaty symbolickou částku, která jim v současné době (ekonomická krize, vysoká nezaměstnanost apod.) nebude výrazně chybět. Do doby než odejdou do důchodu, si naspoří alespoň něco na přilepšenou. 2


3


9

Dalším důležitým cílem reformy je stabilizace systému důchodového pojištění a zastavení růstu deficitu veřejných prostředků v důchodové oblasti. Dále také vytvoření podmínek pro vznik nového dobrovolného penzijního spoření (tzv. opt-out) a dosáhnout tedy možnosti neomezovat se v důchodovém věku pouze na jediný zdroj příjmů. A v neposlední řadě rozložení rizik snížením závislosti na I. pilíři reformy. Důvěra a informovanost obyvatel jsou dvě základní podmínky pro úspěch reformy, z hlediska vkládání jejich finančních prostředků do nově vzniklého systému. Zdali budou tyto podmínky splněny, se ukáže právě v tomto roce.

2.3

První pilíř penzijní reformy

Jedná se o průběžný státní důchodový systém. Jinými slovy o jediný příjem každého starobního důchodce do doby platnosti penzijní reformy 2013. Je to povinný základní pilíř pro všechny osoby starší 18 let, kteří jsou poplatníci důchodového pojištění. Jeho hlavní úlohou je poskytovat primární zabezpečení příjmu v důchodovém věku. Tento systém je založen na principu pay-as-you-go (PAYG) tedy na příspěvcích ekonomicky aktivních obyvatel (pojistné od podnikatelů a zaměstnanců), nevytváří se tedy žádné finanční rezervy na důchody těmto pracujícím občanům. „Existují 2 typy PAYG, dávkově a příspěvkově definované. Dávkově definované systémy zaručují svým účastníkům určitou danou výši penzijních dávek v závislosti na počtu let, po které odváděli příspěvky, nebo výši jejich příjmů během ekonomicky aktivního života. Tímto způsobem funguje i systém státem garantovaných penzí v České republice. Příspěvkově definované systémy neposkytují takovou jistotu svým účastníkům, neboť výše budoucí dávky závisí na dalších faktorech, proto poskytují svým účastníkům menší míru jistoty ohledně výše jejich budoucích dávek.“

4

Předpokládá se, že jim bude na důchody

přispívat další generace pracujících tedy jejich potenciální děti a vnoučata. Když se podíváme na aktuální situaci, kdy ekonomicky aktivních obyvatel je mnohem více než současných důchodců, řekla bych, že se jedná o solidaritu pracujících vůči nepracujícím, protože ti se teď nemají vůbec zle. Naopak když se posuneme o generaci dál, kdy naši pracující budou důchodci, tak těch bude zase mnohem více než současných pracujících, proto se budou důchody snižovat a jejich výše zcela nepokryje 4

Holman, R. a kol. Studie k reformám zdravotního a penzijního pojištění, str. 109

10

jejich náklady, navíc když k tomu přimyslíme ještě zdražování služeb, zboží a dalších životu potřebných věcí, tak je opravdu nutné nespoléhat se pouze na tento státní příspěvek. Rozdíly ve výši důchodu z tohoto pilíře nejsou až tak odlišné, přestože příjmy v období pracovní kariéry mohly být až několikrát rozdílné. Chtěla bych podotknout, že se jedná o příjem stálý, tzn. je příjmem jistým, na druhou stranu však pokryje opravdu jen základní životní potřeby důchodců. Ukončení účasti v tomto pilíři není možné. V současné době žije v ČR více než 2,3 miliony důchodců, kteří pobírají důchod z tohoto systému, v průměru se jedná o částku ve výši 10.500 Kč na osobu. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná, v roce 2012 činila 2.270 Kč, k této částce se přičítá procentní výměra důchodu, která závisí na příjmech a počtu let pojištění. Tato procentní výměra se vypočte následně: Nejprve se vypočte osobní vyměřovací základ (mzda za každý rok od roku 1986 se vynásobí koeficientem každoročně stanoveným MPSV a vypočte se průměrná měsíční mzda), tento základ se následně redukuje aktuálními procenty. V roce 2012 byly tyto: - do 11.061 Kč se započítává 100 % - nad 11.061 Kč do 29.159 Kč se započítává 29 % - nad 29.159 Kč do 100.548 Kč se započítává 16 % - nad 100.548 Kč se započítává 8 %. Získaný redukovaný základ se vynásobí za každý odpracovaný rok 1,5 %, za 40 let je to 60 %. Sečtením základní výměry a procentní výměry získáme výsledný starobní důchod. V případě, že osoba vstoupí do II. pilíře, důchod se bude počítat obdobně jen s jedinou změnou – redukovaný vyměřovací základ se vynásobí 1,2 % (namísto 1,5 %) za každý rok účasti ve II. pilíři a důchod se nebude krátit za náhradní doby např. mateřská dovolená, dlouhodobá nemoc. To je jednou z hlavních změn schválení penzijní reformy, platné od 1. 1. 2013.

11

První pilíř důchodového systému nabízí tyto druhy důchodů: •

starobní důchod,

•

invalidní důchod,

•

sirotčí důchod,

•

vdovský a vdovecký důchod.

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením důchodového věku a na době placení důchodového pojištění Tato doba je upravena platným zákonem, lze o ní říci, že se prodlužuje. Důchodový věk je stanoven podle pohlaví a u žen počtem narozených dětí. Dříve platilo, že pokud jsme odváděli pojištění nejméně po dobu 25 let a pro odchod do důchodu nám chyběly nanejvýš 3 roky, mohli jsme zažádat o předčasný starobní důchod. To však dnes již nelze. Invalidním důchodem se rozumí jeden druh důchodů, rozlišujeme pouze, zda se jedná o invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Důchod starobní a invalidní spadají do kategorie přímých důchodů, vyměřují se na základě doby pojištění. Na druhé straně máme důchody odvozené, kam patří důchod sirotčí a vdovský, jež vyměřujeme na základě procentní výměry důchodu přímého. Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, které je v situaci, kdy mu zemřeli rodiče nebo osoba, která si ho vzala do péče, či zanikl nárok osvojení jakýmkoli jiným způsobem.

2. 3. 1 Důchodový věk Obecně platným, zákonem daným, pravidlem je, že osoby mají nárok na získání starobního důchodu dosažením důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Hranice důchodového věku je odlišná pro muže a ženy, dále je rozdílná podle ročníku narození osoby. U osob narozených před rokem 1936 je důchodovým věkem u mužů 60 let a u žen 53 až 57 let podle počtu narozených dětí. Osoby narozené v období mezi rokem 1936 a 1977 mají nárok na starobní důchod stanovený tabulkou „Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936,“ kterou uvádím v příloze.5 Narozeným po roce

5

Příloha A

12

1977 se starobní důchod počítá tak, že k věku 67 let se připočte počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi jeho rokem narození a rokem 1977. Pro názornost uvedu situaci na svém příkladu. Jsem narozená v roce 1988, tedy podle výše uvedeného propočtu bych počítala takto: 67 + (1988-1977) = 67 + 11 (let) 11* 2 = 22 Výsledných 22 měsíců se připočte k věku 67, dle stávajícího výpočtu bych šla do důchodu ve věku 68 let a 10 měsíců. Každý si může přesně zjistit svůj důchodový věk na internetových stránkách MPSV po kliknutí na odkaz věkové kalkulačky, kde se otevře soubor v MS Office Excelu a na základě námi zadaných údajů si věk odchodu do důchodu jednoduše vygenerujeme. To, že česká populace stárne a rodí se méně dětí, zobrazuje následující graf z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Karlovy Univerzity, který je sestaven na základě jejich získaných dat a prognóz.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

65 + 55-64 20-54 0-19

2010

2020

2030

2040

2050

Obrázek 1: Věková struktura obyvatelstva ČR v rozmezí příštích 40. let (zdroj: vlastní zpracování dat ČSÚ dostupných na www Ministerstva financí) 6

6

http://www.mpsv.cz/cs/2435

13

Tzv. valorizace důchodů znamená, že se důchody pravidelně zvyšují, stává se tak většinou vždy v lednu nového kalendářního roku. Míra valorizace důchodů se mění na základě aktuálního vývoje inflace a růstu reálných mezd. Díky opatřením, která vláda schválila pro roky 2013 až 2015, dojde ke snižování deficitu státního rozpočtu tak, že důchody budou valorizovány o třetinu růstu průměrné mzdy a třetiny nárůstu spotřebitelských cen. Schodek státního rozpočtu v I. pilíři důchodového systému je velmi žalostný, pohybuje se pod hranicí hrubého domácího produktu (HDP) a pokud by vláda nezakročila do tohoto vývoje, mohlo by se stát, že v roce 2100 by se schodek pohyboval až 5 % pod hranicí HDP. Jinými slovy rozdíl mezi výší vyplácených důchodů by se razantně zvýšil oproti výnosům důchodového pojištění.

2. 3. 2 Doba pojištění Mnohé z nás může zarazit, co je to vlastně doba pojištění, o které jsem se zmínila výše v textu. Jednoduše to vysvětlím, jedná se o dobu pojištění potřebnou pro nárok na starobní důchod, která se postupně prodlužuje na 35 let. Od roku 2010 se tato doba zvyšuje vždy o 1 rok z původních 26 let. V roce 2018 bychom dosáhli již zmiňovaných potřebných 35 let pro nárok na důchod. Odvody na důchod se odvádí z hrubé mzdy. Doba pojištění je tedy doba, za kterou odvádíme sociální pojištění ze své pracovní činnosti. Aktuální odvody v procentech: •

„6,5 % odvádí zaměstnavatel za zaměstnance

•

21,5 % odvádí zaměstnavatel, tj. celkem 28 % do tzv. prvního pilíře (státem vyplácené důchody)“7

2. 3. 3 Změny průběžného důchodového systému V ČR se vývoj změn I. pilíře datuje počátkem roku 1990. V roce 1995 byl zákon o důchodovém spoření nahrazen zákonem o důchodovém pojištění, jehož hlavním úkolem bylo zohlednit obecný mzdový nárůst při výpočtu důchodů, zvedl věkovou hranici odchodu do starobního důchodu a posílil pojistné principy. Tento vývoj změn chápeme jako nezbytný proces pro vývoj české ekonomiky, který neustále trvá. Další významnou změnou v roce 2013 došlo ke snaze postupného navyšování důchodového 7


14

věku a jeho sjednocení pro muže a bezdětné ženy na věkovou hranici 63 let. Podmínky pro odchod do předčasného důchodu byly zpřísněny a byl definitivně zrušen krácený předčasný starobní důchod. Díky snížení počtu penzistů, byla navýšena sazba pojistného

na

důchodové

pojištění

z původních

26 %

na

nynějších

28 %

z vyměřovacího základu. U OSVČ byl navýšen minimální vyměřovací základ pro stanovení daňového základu z 35 % na 50 %. Zákon č. 306/2008 Sb. přijatý v roce 2008 změnil do té doby platný zákon o důchodovém pojištění. Jedná se prakticky o první etapu současné reformy, která má zajistit dlouhodobou stabilitu důchodového systému a lepší finanční udržitelnost základního důchodového pojištění. Tato opatření nabyla platnosti v roce 2010. Tzv. malá důchodová reforma představuje novelu zákona o důchodovém pojištění. Byla započata v červenci 2011, kdy došlo k přechodu z průběžného systému financování do podoby dnešní. „Reforma měla několik etap, v první zářijové etapě dochází především ke změně stanovení výpočtového základu se třemi redukčními hranicemi a k dalšímu zvýšení věkových hranic pro odchod do starobního důchodu.“

8

Přijetím další novely v roce 2012 došlo k současnému způsobu určení

základní výměry důchodu podle průměrné mzdy a k zamezení odchodu do předčasného důchodu.

2.4

Druhý pilíř penzijní reformy – důchodové spoření

Druhý pilíř je novým fondově financovaným systémem. Jedná se o typ spoření zavedený vládou kvůli tomu, aby si občané mohli zajistit druhý příjem v období budoucího důchodu. Občané neztratí starobní důchod z I. pilíře, II. pilíř slouží pouze jako doplněk k tomu základnímu státem přiznanému důchodu. Vstup do tohoto pilíře je dobrovolný, ale na druhou stranu také nevratný krok, protože po registraci z něj nelze vystoupit, je tedy krokem trvalým. Obecně se o vstupu do II. pilíře dá říci, že je spíše výhodnějším pro mladší občany (budou spořit déle) a pro ty s nadprůměrným příjmem (naspořená částka bude vyšší). Pro účast ve II. pilíři reformy je nutné uzavřít s jakoukoliv penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření a tím se registrovat do Centrálního registru smluv (CRS), teprve tehdy bude smlouva účinná. V případě změny penzijní společnosti zde není žádný problém. Správcem CRS je Generální finanční ředitelství, tedy nejvyšší orgán Finanční správy ČR. Účastník si ve smlouvě 8

Sládková, A.: Bakalářská práce, 2012 str. 34

15

zvolí strategii spoření, kterou lze kdykoliv ve spořící době změnit na základě písemné žádosti. Poplatek za uzavření smlouvy o důchodovém spoření u jedné penzijní společnosti nesmí překročit částku 500 Kč, kterou vymezuje zákon č. 426/2011 Sb., § 36. Možnost účasti ve II. pilíři mají všechny osoby starší 18 let vyjma těch, kteří důchod již pobírají. Do tohoto systému lze vstoupit kdykoliv, nejpozději však do dosažení věku 35 let (bere se v úvahu konec kalendářního roku, kdy bylo dosaženo 35 let). Osoby starší 35 let mají tuto možnost pouze do června 2013. Jak funguje II. pilíř? Z původních 28 %, které odvádíme státu ze své hrubé mzdy na sociální pojištění, budeme odvádět jen 25 % s tím, že zbylá 3 % budeme odvádět na svůj vlastní spořící účet. Nutnou podmínkou je však přidat k tomuto ještě další 2 % z našich příjmů, které budou odcházet také na tento účet. Celkem si tedy budeme moci spořit celých 5 % za období své pracovní kariéry plus k nim přičteme finanční prostředky, které získáme zhodnocením těchto úspor. V případě, kdy bude účastník tohoto pilíře nezaměstnaný, na rodičovské dovolené nebo v zahraničí, není povinen platit pojistné do II. pilíře, lépe řečeno mu to nebude ani umožněno. Abychom výše uvedená 3 % odváděli do II. pilíře ze své mzdy, musíme o tom písemně informovat zaměstnavatele, který je povinen příslušnému správci daně podat o tom hlášení v elektronické podobě. Toto „hlášení obsahuje údaje rozhodné pro výpočet zálohy za jednotlivé zaměstnance a souhrn plátce pojistného celkem.“ 9 Správu finančních prostředků naspořených ve II. pilíři vykonávají penzijní společnosti, které získali licenci od ČNB. Prozatím to jsou Allianz, Česká pojišťovna, ČSOB, Raiffeisen, KB a Česká spořitelna. Všechny tyto společnosti musí nabízet 4 druhy fondů (vyvážený, dynamický, konzervativní a státních dluhopisů), které se liší investičními strategiemi. Obecně lze říci o fondu státních dluhopisů, že většina finančních prostředků bude investována do státních dluhopisů ČR a částečně také do státních dluhopisů zemí EU a OECD. Konzervativní fond bude investovat prostředky do dluhopisů členských států EU a do nástrojů finančního trhu. U dynamického a vyváženého fondu budou společnosti na rozdíl od konzervativního investovat finanční prostředky také do akcií a cenných papírů. 9

http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf str. 13

16

Penzijní fondy mají možnost dle zákona investovat do : „a) dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, c) podílových listů otevřených podílových fondů, d) cenných papírů, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu, e) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů, f) nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.“ 10

2. 4. 1

Kdy získáme své úspory?

Nárokovat své naspořené peníze máme možnost samozřejmě až při odchodu do důchodu, kdy si budeme moci zvolit z 3 možností čerpání těchto prostředků. Můžeme si vybrat mezi doživotním důchodem, doživotním důchodem s pozůstalostní penzí na tři roky a důchodem vypláceným po dobu 20. let. V případě poslední možnosti se jedná o osobní majetek, jinými slovy, když dojde k předčasné smrti občana, bude možné nevyčerpané peněžní prostředky dědit. To, kolik máme naspořeno, zjistíme z každoročního výpisu, který je nám penzijní společnost povinna bezplatně poskytnout, případně na požádání kdykoli budeme chtít, avšak tento krok je už zpoplatněn.

10

http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=38407 str.22

17

2.5

Třetí pilíř penzijní reformy – doplňkové penzijní spoření

Třetí pilíř důchodové reformy vznikl v roce 1994, jedná se o původní penzijní připojištění s dobrovolným vstupem účastníka. Od 1. 1. 2013 došlo k velkým změnám v tomto systému, měnily se podmínky sjednání smlouvy, výplaty finančních prostředků, ale i název produktu. Účastníkem se stává osoba starší 18. let, která si sjednala s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Do 30. 11. 2012 se jednalo o smlouvu o penzijním připojištění. Tzn., že do tohoto data jsme měli možnost uzavřít penzijní připojištění za předchozích podmínek. Správcem našich finančních prostředků je tedy opět soukromá penzijní společnost držící licenci od ČNB a splňující nezbytné podmínky pro její držení. Hlavní změnou, která nastává přijetím důchodové reformy, je „oddělení majetku stávajících účastníků penzijního připojištění od majetku správce, tj. penzijního fondu. Majetek účastníků bude evidován v tzv. transformovaném fondu, který bude spravován penzijní společností a bude od ní bilančně oddělen. Od ledna 2013 budou vznikat nové účastnické fondy. Díky oddělení majetku již nebude možné, aby byly náklady správce (např. na akvizici nových účastníků) hrazeny přímo z prostředků účastníků, jak tomu bylo doposud v sektoru penzijního připojištění.“ 11 Penzijní připojištění se státním příspěvkem bude stále existovat, nebude však otevřené novým účastníkům. Nově vzniklý systém doplňkového spoření (DPS) bude otevřen pro všechny občany, kteří myslí na svou budoucnost a mají zájem si nad rámec důchodu vypláceného státem, vytvořit dostatečnou rezervu na období svého důchodového věku. Rozdíl mezi penzijním připojištěním platným do listopadu 2012 a novým doplňkovým spořením je hlavně v tom, že noví účastníci mohou uzavřít pouze doplňkové spoření, které se liší spořením do účastnických fondů s cílem vyššího zhodnocení finančních prostředků oproti původnímu penzijnímu připojištění. Co se týče investování, má nový systém volnější pravidla, což také nese své riziko tím, že se vytvoří předpoklady pro dosažení výnosu dlouhodobě překonávajícího inflaci. U penzijního připojištění k tomuto nedochází. Zde jsou účastníci automaticky převedeni do fondu transformovaného, kde mají jistotu zachování garance nezáporného výnosu (tzv. černá nula) a možnost čerpání až poloviny naspořených finančních prostředků již 11


18

po 15 letech spoření, bez ohledu na to, kolik jim v té době bude let. Těchto občanů se změna penzijního systému nedotkne, všechny práva a podmínky zůstávají zachovány. Při účasti ve III. pilíři je možné spořit nejméně 300 Kč měsíčně, abychom získali státní příspěvek. Výše tohoto příspěvku se liší v období po a před reformou a závisí na výši příspěvku účastníka. Obecně pro obě období platí: čím více peněz si budeme spořit, tím bude vyšší státní příspěvek. Tabulka 1: Srovnání státního příspěvku před a po reformě v závislosti na velikosti příspěvku účastníka (zdroj: Tabulka na www stránkách důchodové reformy) 12 Příspěvek účastníka v Kč

1000 100

200

300

400

500

600

700

800

900

a více

Státní příspěvek před

90

120

140

150

150

150

150

150

150

150

0

0

90

110

130

150

170

190

210

230

reformou Státní příspěvek po reformě

Z tabulky je patrné, že při vyšší částce příspěvku účastníka se zvyšuje částka příspěvku státního. Při úložce nad 600 Kč je z tabulky zjevné, že státní podpora je vyšší v období po přijetí penzijní reformy. Změnu výše svého příspěvku můžeme provést kdykoli na pobočce naší penzijní společnosti, kde tuto změnu musíme ztvrdit podpisem.

2.6

Předdůchod

Předdůchodový mechanismus dávek funguje od ledna 2013. Jedná se o finanční zabezpečení osob blížících se důchodovému věku, které mají v tomto období zvýšená rizika udržení si práce, možnosti absolvovat rekvalifikace či trpí zdravotními problémy, které nejsou natolik vážné, aby měli nárok na důchod invalidní. Tyto finanční

12

http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf

19

prostředky jsou v podstatě naše úspory z doplňkového penzijního spoření, který je součástí III. pilíře. Je to řešení pro občany, které jim umožňuje: „1. čerpat úspory z doplňkového penzijního spoření o několik let dříve, aniž by ztratili nárok na výplatu státního příspěvku, 2. být státním pojištěncem, a tedy nemuset platit zdravotní pojištění, 3. zachovat výši nároku na starobní důchod z I. penzijního pilíře (nárok nebude krácen jako u odchodu do předčasného důchodu), 4. neodcházet do předčasného důchodu.“ 13 Nárok na předdůchod bude mít občan nejdříve 5 let před důchodovým věkem, což je nutná hranice pro vznik nároku na důchod starobní z I. pilíře. V tomto případě se nerozlišuje pohlaví žadatele, tato časová podmínka platí stejně pro muže i ženy. Ovšem je také nutné splnit předpoklad nejméně naspořených prostředků. Mělo by se jednat o 30 % aktuální průměrné mzdy, vyplácené nejméně po dobu 2 let. Jinými slovy při průměrné měsíční mzdě 8.000 Kč, budeme muset mít naspořeno minimálně 90 tis. Kč. Při čerpání předdůchodu si nemusíme platit zdravotní pojištění, v tomto období sestáváme státními pojištěnci.

2.7

Dopady zavedených změn na účastníky penzijního fondu

„Vznik nového druhu spoření a to II. pilíře s názvem Důchodové spoření. Změnilo se původní penzijní připojištění na III. pilíř nesoucí název Doplňkové penzijní spoření. Od 1. 1. 2013 funguje tří-pilířový systém důchodového spoření.“ 14 Pro občany mladšího a středního věku do 45 let je zavedení II. pilíře jistě výhodné, poběží jim delší doba spoření, které je bezpečné a nízkonákladové. Dále získají jistotu, že nedojde ke zneužití jimi naspořených prostředků. 10 let před odchodem do důchodu budou tyto prostředky „bezpečně převáděny do nástrojů s velmi nízkým rizikem“. 15 Účtované poplatky má v kompetenci stát, který bude jejich výši regulovat, tímto získají 13

http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf

14

http://www.penzijnireforma2013.cz/

15


20

jistotu nízkých nákladů. „Důchodové spoření je ochrání před nekalými praktikami na finančním trhu. Nemůže se jim stát, že při sjednání produktu na 20 až 30 let zaplatí hned na začátku náklady odpovídající celé době spoření, které se jim při předčasném ukončení smlouvy nevrátí.“ 16 Pro občany registrované v systému do 2012, nyní nesoucí název III. pilíř, se nic nezměnilo, ovšem pro nové účastníky se již podmínky změnily. Podrobněji k jakým změnám došlo, se zabývám v kapitole třetího pilíře. Hlavní negativní dopad přijetí reformy má např. na osoby, kterým bude přiznán důchod v roce 2013, který bude vyměřen už podle přísnějších redukčních pravidel oproti tomu, když byl nárok na důchod v roce 2012, který byl za původních podmínek výhodnější. Ovšem ten, kdo se dobře informoval, mohl toto obejít jednoduchou fintou. Zažádal si o předčasný důchod bez výplaty dávek, a v momentě, kdy dosáhl nároku na starobní důchod, si nechal dávky uvolnit. Jedná se o zcela legální cestu, která byla do roku 2012 možná, nyní už ne. Dále nebude možné zažádat o předčasný důchod, který byl přijetím reformy zrušen.

2.8

Sociální výdaje v ČR

Všechny sociální systémy v ČR představují největší část vládních výdajů. Evropská společnost je typická vyspělým sociálním systémem, každá země se liší, co by vazbou do historie určitými specifiky, které je nutné v rámci komunitární politiky EU respektovat. Veškeré reformy lze provádět pouze s ohledem na souvislosti mezinárodní a nebrat ohled jen na české klima a prostředí. Optimalizovat sociální výdaje patří k nelehkým úkolům každé hospodářské politiky, která se zabývá ekonomickou prosperitou a celospolečenskou ohleduplností. Kompromis by měl být řešením, kdy je nutné podporovat dlouhodobý ekonomický a společenský vývoj pomocí stanovení optimálních sociálních výdajů. Snaha o snižování sociálních výdajů, byla v ČR v roce 2008 narušena díky krizovému vývoji hospodářské politiky. Kdy byly výdaje na vyplácení dávek sociální ochrany ze státního rozpočtu velmi vysoké. Způsobila to situace občanů, kteří se v období krize

16


21

dostali do finančně tíživé situace. Důchodová reforma odlehčí výdajovou složku státního rozpočtu. Jak (zda) to bude fungovat, se ale pozná až v průběhu několika desítek let, proto bylo nutné v současné době podpořit příjmovou složku státního rozpočtu, a to zvýšením sazeb DPH, což má přínos do státní pokladny téměř okamžitý. Analýza struktury sociálních výdajů dle dat EUROSTATU zobrazuje, že Česká republika vydává mnohem více finančních prostředků na sociální ochranu obyvatel, než je průměr v ostatních zemích EU. Tento rozdíl však není výrazný, tím chci naznačit, že vysoké sociální výdaje nejsou jenom problémem ČR, ale i celé Evropy. Níže uvádím úzký výběr výdajů zemí z tabulky zveřejněné Eurostatem.17 Tabulka 2: Výdaje na sociální ochranu ve vybraných zemích EU (v % HDP) (zdroj: vlastní výběr z tabulky v příloze B) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

18,68498

19,37487

19,40076

18,62429

18,36908

17,99424

18,0444

18,03614

20,43089

Německo

29,67235

30,32088

30,74149

30,08742

30,02689

28,90229

27,78768

27,96514

31,3775

Francie

29,61986

30,4733

31,04748

31,38034

31,52383

30,87717

30,62428

31,00658

33,05602

Polsko

20,97284

21,1349

21,02044

20,09174

19,70906

19,3754

18,14743

18,56143

19,7135

18,93643

19,08672

18,3888

17,20357

16,49651

16,32844

16,0318

16,02411

18,81275

26,83785

25,70733

25,74154

25,88403

26,26496

26,02264

23,27502

26,28023

29,19728

Česká republika

Slovenská republika Velká Británie

Z naší tabulky je zřejmé, že rozdíly mezi výdaji různých zemí jsou opravdu nepatrné. Vybrala jsem si ty země, kde se zdá být rozdíl ve výdajích na sociální ochranu značně rozlišný. Například ve Francii vzrostly tyto výdaje v průběhu sledovaných let až o 3,4 %. Stejně tak Velká Británie zaznamenala několikaprocentní zvýšení. V Polsku se naopak sociální výdaje snížily, když budu brát v úvahu začátek a konec sledovaného období. Pro názorné zobrazení uvádím graf, ze kterého jsou rozdíly vidět na první pohled.

17

Viz příloha B

22

34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15

Výdaje na sociální ochranu ve vybraných zemích EU (v % HDP)

Česká republika Německo Francie Polsko Slovenská republika Velká Británie

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Obrázek 2: Graf výdajů na sociální ochranu ve vybraných zemích (zdroj: vlastní zpracování údajů z tabulky v příloze B) Jelikož procentuální hranice neklesla nikde pod 15 %, tak ji v grafu ani nezobrazuji. Jinými slovy svislá osa ukazuje procentuální změny a vodorovná jednotlivé roky. Barevnými sloupci jsou vyobrazeny jednotlivé země. Nejvyšší sociální náklady mají, dle grafu a tabulky, Francie a Německo. Dále by to byla Velká Británie. Poměrně zanedbatelné procentuální rozdíly jsou mezi Polskem, Slovenskem a Českou republikou.

3. 3.1

Důchodové systémy ve vybraných zemích Důchodový systém na Slovensku

Slovenský důchodový systém prodělal změny již v roce 2005, kdy se skládal ze tří pilířů. I. pilíř a do té doby jediný představuje Sociální pojišťovna, kde zaměstnavatelé odvádí za své pracovníky odvody 18 % z hrubé mzdy na starobní důchody. Jedná se 23

o příspěvkový systém PAYG, o kterém jsem se již zmínila u I. pilíře české důchodové reformy. Cíl tohoto pilíře je jednoznačný, zabezpečit stávající důchodové a nemocenské pojištění. Oproti ČR vzniká mužům i ženám nárok na starobní důchod ve věku 62 let při splnění podmínky spoření nejméně 15 let. II. pilíř vznikl v lednu 2005 a je zastoupen důchodovými správcovskými společnostmi. Z 18 % odvodů do I. pilíře, jde do II. pilíře polovina a polovina zůstává v prvním. Jedná se o fondový typ spoření, který nabízí 3 druhy fondů, a to růstový, vyvážený a konzervativní. Tyto druhy se, stejně jako u druhů fondů v ČR, liší investičními strategiemi. Nejrizikovějším a zároveň nejpřínosnějším je fond růstový. Doplňkový třetí pilíř reformy představují doplňkové důchodové společnosti. Příspěvky účastníků tohoto pilíře jsou daňově zvýhodněné. Každý se může dobrovolně rozhodnout „pro doplňkové důchodové spoření, investiční nebo kapitálové životní pojištění, případně spořit v podobě účelových investic“. 18 Česká penzijní reforma se jistě nechala inspirovat zahraničními systémy důchodů a i tím slovenským. Pozorujeme zde velmi podobné prvky, které obsahují oba systémy. Hlavní podobu vidíme v systému založeném na třech pilířích, investiční strategie penzijní fondů a jejich typů, které se sice liší, ale myšlenka různých investičních strategií zůstává zachována. Věková hranice odchodu do důchodu i procentuální sazby příspěvků v pilířích jsou také odlišné. Slovensko aktuálně projednává možné změny svého systému, a to hlavně u zvyšování výnosů II. pilíře.

3.2

Důchodový systém v Nizozemsku

Podle společnosti Mercel je důchodový systém v Nizozemsku nejlepší. Zde si lidé spoří na důchod již od 15 let. Nizozemsko má třípilířový systém s podmínkou účasti na důchodovém pojištění po dobu 50 let. Kdy samozřejmě nemusí po celou dobu pracovat a za každý nesplněný rok (např. při nezaměstnanosti) se jim výše důchodu krátí o 2 %. Kdo však splní podmínku 50 let má, nárok na stoprocentní důchod. I. pilíř představuje státní důchod (AOW - Algemene Ouderdoms Wet), platný je od roku 1956. Druhým pilířem jsou zaměstnanecká penzijní pojištění, jedná se o historicky motivační

18

http://www.investujeme.cz/slovensky-duchodovy-system-v-kostce/

24

prvek pro zaměstnance, kteří tento typ pojištění získávali ve formě benefitů od zaměstnavatelů.

3.3

Důchodový systém v Austrálii

Australský důchodový systém je zcela odlišný od těch výše zmíněných. Do důchodu odchází muži ve věku 65 let a ženy v 60. letech a předpokládá se, že se tato věková hranice bude postupně posunovat nahoru. Nárok na starobní důchod není podmíněn počtem odpracovaných let, ale je posuzován podle majetku žadatele o důchod a podle výše jeho příjmů. V případě, že má svobodný žadatel za dva týdny vyšší příjem, než $1647.60, tak mu nárok na vyplacení důchodu zcela zaniká. Do těchto příjmů jsou zahrnuty příjmy z akcií, příjmy z penzijního připojištění a úroků z bankovního konta, které si žadatel platil během let pracovní aktivity. Jednoduše řečeno ten, kdo moudře investoval nebo vydělával pěkné peníze v období před důchodem, dostane zkrácený státní příspěvek na důchod, nebo také nemusí dostat žádný.

3.4

Důchodový systém ve Velké Británii

Velká Británie má moderní důchodový systém, který se skládá ze dvou částí: základní rovná penze a penze závislá na výši příjmů. Z důvodu nízkého sociálního pojištění, které je nejnižší v EU mají občané nárok na státní důchod ve výši 14 % z průměrné mzdy, což není mnoho. Tím se také stávají nezávislými na státním příspěvku na důchod. Britové si hojně zřizují zaměstnanecké pojištění nebo dobrovolné pojištění. Minimální doba pojištění pro vznik nároku na státní důchod je 30 let. Věková hranice odchodu do důchodu se v této zemi posunuje až na 68 let, a to je nejvíce z celé Evropy.

19

•

„občané starší 50 let mají nárok na státní penzi v rozmezí 65 až 66 rokem,

•

občané ve věku 42 až 49 let mají nárok na starobní penzi v 66 až 67 rokem,

•

občané ve 33 až 41 letech mají nárok na penzi mezi 67 a 68 rokem,

•

občané mladší 32 let odejdou do penze v 68 letech.“19

http://www.investujeme.cz/velka-britanie-zakladni-statni-duchod-14-prumerne-mzdy/

25

Výše jejich státního důchodu je tedy tak nízká, že jsou donuceni si spořit a být tak v důchodu nezávislí na příjmu od státu. V průměru již ve 28 letech se připravují na penzi a skoro 90 % Britů je přesvědčeno o své zodpovědnosti za svoji budoucnost.

4. 4.1

Praktická část Případová studie

4.1.1 Informovanost veřejnosti Každá sociální reforma je založená na důvěře těch, kterých se nejvíce dotkne, tedy občanů. Dále je také důležité, zda je účast v systému dobrovolná nebo nedobrovolná. Čeští občané jsou velmi konzervativní typy lidí, kteří nové změny vnímají negativně, a současná politická situace k tomu také příznivě nepřispívá. Nedůvěra ve vládu může způsobit, že se do nově vzniklého dobrovolného systému spoření zapojí menší počet lidí, než by si vláda představovala. „Zásadním problémem je nedůvěra v obezřetné a poctivé hospodaření penzijních společností se svěřenými prostředky a také skutečnost, že rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře je nevratné a definitivní.“ 20 Reforma je v současné době velmi diskutabilní téma, zejména pak špatné šíření informací týkajících se této problematiky. Nejasnosti informací o důchodové reformě jsou

patrné

z článků

v novinách,

na

internetu,

ale

i

v odborné

literatuře.

A to hlavně nešťastně zvolené pojmy, které jsou nejen pro laickou veřejnost zmatené. V článcích jsem se dočetla o zaměňování názvů „dobrovolné penzijní spoření“ a „důchodové spoření“ dále „je matoucí také to, že oba systémy budou pod správou penzijních společností, které vzniknou ze současných penzijních fondů, proto se zákonná úprava regulující hospodaření těchto společností v určitých oblastech shoduje, nicméně oba systémy, tedy II. a III. pilíř důchodového systému, jsou svým účelem i podmínkami fungování odlišné.“

21

Spolehlivé a nezavádějící informace je možné čerpat

z důvěryhodných zdrojů na WWW stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. 22 20


21


22

Důchodová reforma: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/

26

Ovšem na druhou stranu se zde např. vůbec nedozvíme o pojmu doplňkového penzijního připojištění, pravděpodobně z důvodu zjednodušení terminologie naší problematiky. Případovou studii problematiky důchodové reformy jsem založila na krátké anketě o 12 otázkách o důchodové reformě a dalších čtyřech doplňujících profilů respondenta. Tento průzkum by měl ukázat, zda byla veřejnost dostatečně informovaná o této problematice, zda jí rozumí a jestli se nového systému účastní. Oslovila jsem celkem 119 respondentů a jejich odpovědi budu dále v textu analyzovat a rozebírat. Všechny odpovědi respondentů mám archivované a v případě potřeby k dispozici. Otázky v anketě byly vytvořeny tak, abych zjistila, co nejvíce informací o povědomí občanů ČR o reformě důchodového systému. Cíleně byli osloveni lidé i bez ekonomického vzdělání, prostí občané z důvodu nenarušení vypovídací schopnosti mého průzkumu. Otázky byly seřazené od náročnějších po lehčí. Pro vysokou návratnost jsem zvolila vyplňování ankety formou webového odkazu, kde respondenti své odpovědi odeslali jednoduchým kliknutím. Anketa probíhala cca 14 dní od 26. 3. 2013 do 6. 4. 2013, nejvíce odpovědí jsem získala v posledních 4 dnech, kdy jsem oslovené respondenty zaurgovala o její vyplnění.

27

Tabulka 3: Do jaké věkové kategorie spadáte? (zdroj: vlastní zpracování ankety)

Počet účastníků Nabízené možnosti

Počet účastníků

vyjádřených v % z celkového počtu 119

Do 30 let

27

23 %

31 až 45 let

40

34 %

46 let a víc

52

44 %

Do jaké věkové kategorie spadáte? 46 let a víc 43%

Do 30 let 23% 31 až 45 let 34%

Obrázek 3: Rozdělení respondentů do třech věkových kategorií (zdroj: vlastní zpracování ankety) Respondenty jsem rozdělila do třech věkových kategorií – do 30 let, 31 až 45 let a 46 let a víc. Nejvíce účastníků spadalo do posledních dvou. Jak lze z grafu nebo z tabulky zjistit, přesně 43 % z dotázaných byli starší osoby 46 let. 34 % účastníků vyplňování ankety patřilo do věkové kategorie od 31 do 45 let a nejméně tedy 23 % bylo respondentů mladších 30 let.

28

Tabulka 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Základní

5

5

Střední

85

71

Vysokoškolské

29

24

80 71% 70 60 50

základní

40

střední

30

24%

vysokoškolské

20 10

5%

0

Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Obrázek 4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů (zdroj: vlastní zpracování ankety) Dále jsem účastníky kategorizovala podle pohlaví a dosaženého vzdělání (základní, střední, vysokoškolské). 63 % z odpovídajících byly ženy a nejvíce jich dosáhlo středního stupně vzdělání. 29 účastníků mělo vysokoškolské vzdělání a 5 pouze základní.

29

Tabulka 5: Jaké výše dosahuje Váš plat? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Podprůměr

81

68

Nadprůměr

38

32

Nadprůměr 32%

Podprůměr 68%

Obrázek 5: Rozdělení respondentů dle výše jejich platu (zdroj: vlastní zpracování ankety) Posledním krokem pro rozlišení respondentů bylo jejich rozdělení dle výše platu, a to na podprůměrný a nadprůměrný, kde hranici tvořila průměrná hrubá mzda v ČR, která je v současné době ve výši 25.500 Kč. Nemalá část z celkového počtu účastníků, přesně 32 % odpovědělo, že má plat nadprůměrný, zbytek má výši platu pohybující se pod průměrem.

30

Tabulka 6: Slyšeli jste o důchodové reformě dříve, než vstoupila v platnost? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Ano, dostatečně včas

96

80

Ano, ale pozdě

14

12

Vůbec ne

9

8

Slyšeli jste o důchodové reformě dříve než vstoupila v platnost? Ano, ale pozdě 12% Ano, dostatečně včas 80%

Vůbec ne 8%

Obrázek 6: Informovanost občanů před vstoupením v platnost důchodové reformy (zdroj: vlastní zpracování ankety) Převážná většina respondentů odpověděla na první informativní otázku o důchodové reformě, zda o ní slyšeli dříve, než vstoupila v platnost, že ano. Takto odpovídaly převážně ženy starší 31 let. 20 % dotazovaných naopak o reformě vůbec neslyšeli nebo ano, ale informace se k nim dostali pozdě, tedy po vstoupení reformy v platnost. 31

Tabulka 7: Odkud jste se o reformě dozvěděli? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Internet

17

14

Média

78

66

Přátelé

8

7

Finanční poradce

16

13

Zdroje informací respondentů 66%

70 60 50 40 30 20

14%

13% 7%

10 0 Internet

Média

Přátelé

Finanční poradce

Obrázek 7: Hlavní informační zdroje respondentů (zdroj: vlastní zpracování ankety) Na otázku odkud se o reformě dozvěděli, byla v odpovědích na prvním místě média jako hlavní informační zdroj, dále to byl internet a 14 % ze 119 účastníků ankety uvedlo finančního poradce. Někteří lidé středního či staršího věku se obracejí na poradce, ale pro mne bylo překvapením, že z uvedených 14 %, byla čtvrtina z nich ve věku do 30 let.

32

Tabulka 8: Byly informace, které jste získali dostačující? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Absolutně

8

7

Ano

36

30

Ne, musel jsem si je dohledat

37

31

38

32

jinde Určitě ne

Dostačující informace 35 30%

30

31%

32%

25 20 15 10

7%

5 0 Absolutně

Ano

Ne, musel jsem si je dohledat jinde

Určitě ne

Obrázek 8: Graf o dostačujících informacích o penzijní reformě (zdroj: vlastní zpracování ankety) 33

V další otázce jsem se ptala, zda byly získané informace o důchodové reformě dostačující. Z možných čtyř odpovědí, jsou tři z nich na procentuálně vyrovnané pozici. 32 % respondentů se shodlo na tom, že čerpané informace určitě dostačující nebyly, dalších 31 % odpovědělo ne s tím, že si informace museli dohledávat, aby zjistili více. Vedle toho stojí s 30 % procenty odpověď asi ano. Řekla bych, že kdo odpovídal takto, buď se o reformu moc nezajímá, nebo to nějak neřeší. Pouze 7 % respondentů odpovědělo, že získané informace byly absolutně dostačující. Výše uvedené svědčí hlavně o tom, že stát, jako hlavní iniciátor reformy by se měl co nejvíce angažovat v oblasti kvalitního šíření informací této problematiky. Tabulka 9: Myslíte, že by vláda měla zahájit informační kampaň o této problematice? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Ano

94

79

Ne

25

21

Stejně jako já, tak 79 % respondentů ankety si myslí, že by bylo dobré, kdyby vláda zahájila informační kampaň o důchodové reformě. Z toho je zjevné, že informovanosti o sociálních reformách není nikdy dost a bylo by potřeba okolnosti a terminologii reformy více objasnit. Přestože jsou Češi konzervativci, jak jsem se již zmínila, tak dle tohoto průzkumu je zajímá vše, co se dotkne jich samotných. Tudíž kvalitní informace v těchto oblastech jsou na místě.

34

Tabulka 10: Myslíte, že bylo zavedení důchodové reformy nezbytné? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Ano

41

34

Ne

37

31

Nevím

42

35

Myslíte, že bylo zavedení důchodové reformy nezbytné? Nevím 35%

Ano 34% Ne 31%

Obrázek 9: Znázornění odpovědí na otázku o nezbytnosti zavedení důchodové reformy (zdroj: vlastní zpracování ankety) Na otázku jestli bylo zavedení důchodové reformy nezbytné se 1/3 dotázaných domnívá, že ano, druhá třetina, že ne a poslední třetina neví, viz graf výše.

35

Tabulka 11: Jakým způsobem jsou placeni současní důchodci? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Ze státní pokladny

55

39

Ze svých naspořených peněz

9

6

Z peněz ekonomicky

76

54

1

1

aktivních obyvatel Jinak

V dalších otázkách mne zajímalo, jakými informacemi moji respondenti korespondují a zda jsou správné. Nejprve jsem se jich zeptala, zda vědí, jakým způsobem jsou placeni současní důchodci, měli na výběr čtyři možnosti, kde mohli zaškrtnout i více správných odpovědí. Většina z nich byla správných, tedy z peněz ekonomicky aktivních obyvatel a ze státní pokladny, 6 % dotázaných odpovědělo, že žijí ze svých naspořených peněz.

36

Tabulka 12: Víte, který pilíř je úplně novým? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




I.

0

0

II.

72

61

III.

13

10

Nevím

34

29

III. 10%

Nevím 29% I. 0%

II. 61%

Obrázek 10: Který pilíř je pilířem novým? (zdroj: vlastní zpracování ankety) Dvě další otázky se týkaly nově vzniklého druhého pilíře. 61 % respondentů ví, že novým pilířem důchodového systému je právě tento. Dalších 10 % tipovalo, že se jedná o III. pilíř a zbylých 29 % nevědělo. Možnost zaškrtnout odpověď I. pilíř nezvolil nikdo. Z předchozího grafu, lze jasně vyčíst, jak respondenti odpovídali na otázku, zda znají podstatu důchodové reformy, která je založená na nově vzniklém II. pilíři.

37

Tabulka 13: Existují dva dobrovolné pilíře, víte, ze kterého nelze vystoupit? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




I.

14

12

II.

56

47

III.

7

6

Nevím

42

35

III. 6 %

Nevím 35 %

I. 12 % II. 47 %

Obrázek 11: Ze kterého pilíře nelze vystoupit? (zdroj: vlastní zpracování ankety) Na základě výše uvedených údajů lze konstatovat, že necelá polovina respondentů ví o II. pilíři, tzn. i o důchodové reformě. To, že kolem 30 % dotázaných nevědělo, který pilíř je nově vzniklým a ze kterého nelze vystoupit svědčí o špatné informovanosti veřejnosti a vláda by měla zahájit případné kroky ke zlepšení problému neinformovanosti občanů.

38

Tabulka 14: Co znamená důchodový věk? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Období nad 60 let

24

20

Věková hranice odchodu do

92

77

3

3

důchodu Předdůchod

Na otázku: „Co znamená důchodový věk?“ odpověděla drtivá většina respondentů správně, že se jedná o věkovou hranici odchodu do důchodu. Úmyslně jsem do možností uvedla matoucí odpovědi, že se může také jednat o věkové období nad 60 let a nebo předdůchod. 20 % respondentů jsem zmátla druhou možností a 3 % tou poslední. Domnívám se, že se jedná o vysoké procento lidí, které nedokáže správně zodpovědět ani takto jednoduchou otázku, že je to nepřípustné a buď by se měli sami informovat o problematice důchodů, nebo by měl zakročit stát či média a tuto problematiku více rozebrat a objasnit. Dle mého průzkumu je patrné, že většina lidí se buď částečně, nebo stoprocentně spoléhá na příspěvek státu v období důchodu. Ti, kteří odpověděli, že se na něj nespoléhají nelze přesně kategorizovat do nějaké věkové skupiny či průměrně nebo podprůměrně příjmově hodnocených lidí. Spíše mne zarazilo u těchto respondentů, že přestože se na příspěvek od státu nespoléhají, tak na otázku zda si na důchod spoří a jak, odpovědělo několik z nich, že nespoří. Hádám, že tito respondenti buď o své budoucnosti ještě nepřemýšlí a tudíž je nezajímá, jaký příjem budou mít, až dosáhnou důchodového věku nebo jsou natolik finančně zabezpečeni, že toto vůbec nemusí řešit.

39

Tabulka 15: Jak si spoříte na období důchodu? (zdroj: vlastní zpracování ankety)




Mám založeno nebo si 70

52

16

12

Vstoupím do II. pilíře

5

4

Investuji do podílových

11

8

32

24

založím doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění) Spořím si v rámci stavebního spoření

fondů, akcií Nespořím

Jak si spoříme na důchod? 60

52 %

50 40 30

24 %

20

12 %

10

4%

8%

0 Mám založeno nebo si založím doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění) Spořím si v rámci stavebního spoření Vstoupím do II. pilíře Investuji do podílových fondů, akcií Nespořím

40

Obrázek 12: Grafické znázornění, jak si respondenti spoří na důchod (zdroj: vlastní zpracování ankety) O tom jak si spoří na důchod museli respondenti v anketě také zodpovědět a většina z nich odpovědělo kladně a to tak, že si buď spoří, nebo si založí doplňkové penzijní spoření. Někteří si spoří v rámci stavebního spoření, jiní investují do podílových fondů a do akcií. Zhruba čtvrtina dotázaných si na toto období nespoří. Při analýze této odpovědi v porovnání s ostatními jsem zjistila, že se to týká především těch, kteří jsou nedostatečně o reformě informovaní, nedůvěřují vládě a spíše se spoléhají na státní příspěvek. Nepovinnou otázku: „Jaká je hlavní příčina důchodové reformy?“ jsem dala bez možností, tudíž každý respondent měl šanci se k této problematice vyjádřit po svém. Při studii těchto odpovědí jsem se někdy i pobavila, např. odpověď „Rath“ čtenář měl pravděpodobně na mysli korupční skandál točící se okolo známého politika Ratha. Další úsměvnou odpovědí byla „málo peněz na důchod, na který v životě nepůjdu“. Jinak se většina odpovědí shoduje na: nedostatku financí ve státní pokladně, stárnutí populace, špatná politika, špatné hospodaření státu, kde opět narážíme na nedůvěru v současnou vládu.

4.1.2 Vstoupit či nevstoupit do II. pilíře Tuto otázku si jistě klade mnoho lidí, kteří se alespoň trochu o problematiku důchodové reformy zajímají. V následující části se pokusím alespoň nastínit, pro koho by byl vstup přínosem a pro koho ne. Modelový klienti, na kterých studii předvedu, jsou rozděleni podle pohlaví (muž/žena), podle věku a podle výše jejich příjmů. Pomocí důchodové kalkulačky zveřejněné na WWW stránkách23 o důchodové reformě, lze jasně a přehledně spočítat rozdíl ve výší důchodu I. a vstupu do II. pilíře. Hlavním kritériem bude rozlišení investiční strategie, kterou jsme si zvolili při vstupu do II. pilíře reformy, viz kapitola II. pilíř, kde tyto strategie stručně popisuji. Aby naše výsledky byly přehledné a jasné, budeme se zabývat pouze jedním typem investiční strategie a to státními dluhopisy, které jsou úročeny výnosem 2,5 %.

23

http://www.duchodovareforma.cz/

41

1.

Modelový klient - žena ve věku 25 let (narozená v roce 1988), bezdětná

s měsíčním hrubým příjmem 24.900 Kč se zvolenou investiční strategií II. pilíře do státních dluhopisů. - důchod v I. pilíři (státní důchod při odvodu 28 %, vyplácen doživotně) 13.157 Kč - důchod při vstupu do II. pilíře (státní důchod při odvodu 25 %, vyplácen doživotně) 11.127 Kč plus důchod z II. pilíře (při odvodu 3 + 2 % hrubé mzdy) 5.202 Kč. Celkem by její důchod činil 16.329 Kč. Rozdíl mezi účastí a neúčastí v II. pilíři důchodové reformy činí u naší první modelové klientky 3.172 Kč. V tomto případě bych doporučila vstoupení klientky do II. pilíře reformy, protože dle použité kalkulačky, je pro ni výhodnější. Naše modelová klientka bude mít nárok na odchod do důchodu ve věku 68 let a 10 měsíců. Stejně tak to vychází pro muže stejného věku, příjmu a bez dětí. 2.

Modelový klient – žena ve věku 35 let (narozená v roce 1988), dvě děti

s měsíčním hrubým příjmem 26.900 Kč se zvolenou investiční strategií II. pilíře do státních dluhopisů. - důchod v I. pilíři (státní důchod při odvodu 28 %, vyplácen doživotně) 13.312 Kč - důchod při vstupu do II. pilíře (státní důchod při odvodu 25 %, vyplácen doživotně) 11.170 Kč plus důchod z II. pilíře (při odvodu 3 + 2 % hrubé mzdy) 3.471 Kč. Celkem by její důchod činil 15.241 Kč. Rozdíl měsíčně vyplácené částky mezi účastí a neúčastí v II. pilíři důchodové reformy činí u druhé modelové klientky 1.929 Kč. Oproti první modelové klientce je na tom druhá klientka hůře. Přesto by se jí vyplatilo do II. pilíře vstoupit. Nárok na důchod ji vznikne při dosažení věku 67 let a dvou měsíců. Stejně tak to vychází pro muže stejného věku a příjmu, děti se u něj nezohledňují. Přesto je podivující, že pro ženu se dvěma dětmi vychází vypočtená částka důchodu stejně jako pro muže, kde se děti v důchodové kalkulačce ani nepočítají. 3.

Modelový klient – žena ve věku 45 let (narozená v roce 1978), tři děti

s měsíčním hrubým příjmem 20.900 Kč se zvolenou investiční strategií II. pilíře do státních dluhopisů. - důchod v I. pilíři (státní důchod při odvodu 28 %, vyplácen doživotně) 12.170 Kč 42

- důchod při vstupu do II. pilíře (státní důchod při odvodu 25 %, vyplácen doživotně) 10.778 Kč plus důchod z II. pilíře (při odvodu 3 + 2 % hrubé mzdy) 2.697 Kč. Celkem by její důchod činil 13.485 Kč. 1.315 Kč činí rozdíl ve výši měsíčního důchodu při vstoupení do II. pilíře. S tím, že důchodová kalkulačka počítá dobu spoření na 33 let. Při měsíční investici do II. pilíře ve výši 1.045 Kč, s průměrným ročním zhodnocením 2,5 % a s inflací 1,9 % by měsíční penze po dobu 20 let byla ve výši 1.753 Kč z II. pilíře. Třetí modelová klientka bude mít nárok na odchod do důchodu v 67 letech a 2 měsících. V případě, že by začala spořit do II. pilíře v roce 2013 při splnění doby spoření 33 let bude klientce 78 let. V tomto případě se mi zdá vstup do II. pilíře nevýhodný. Pro muže stejného věku a výše hrubé mzdy vycházejí údaje stejně, jako pro třetí modelovanou klientku. Abych ukázala rozdíl, namodeluji muže stejného věku s vyšší výší hrubé mzdy. 4.

Modelový klient – muž ve věku 45 let, s měsíčním hrubým příjmem 24.900 Kč

a zvolenou investiční strategií II. pilíře do státních dluhopisů. - důchod v I. pilíři (státní důchod při odvodu 28 %, vyplácen doživotně) 12.932 Kč - důchod při vstupu do II. pilíře (státní důchod při odvodu 25 %, vyplácen doživotně) 11.443 Kč plus důchod z II. pilíře (při odvodu 3 + 2 % hrubé mzdy) 3.214 Kč. Celkem by jeho důchod byl ve výši 14.656 Kč. Oproti předchozímu muži je na tom sice lépe, ale rozdíl mezi vstupem do II. pilíře je nižší a to o 1.724 Kč. Opět bych vstup do II. pilíře klientovi nedoporučovala.

5.

Modelový klient – žena ve věku 55 let (narozená v roce 1968), dvě děti

s měsíčním hrubým příjmem 21.500 Kč se zvolenou investiční strategií II. pilíře do státních dluhopisů. - důchod v I. pilíři (státní důchod při odvodu 28 %, vyplácen doživotně) 11.861 Kč - důchod při vstupu do II. pilíře (státní důchod při odvodu 25 %, vyplácen doživotně) 10.929 Kč plus důchod z II. pilíře (při odvodu 3 + 2 % hrubé mzdy) 1.591 Kč. Celkem by její důchod činil 12.520 Kč.

43

Rozdíl mezi důchodem z I. pilíře a důchodem při účasti ve II. pilíři činí pouze 659 Kč. Pro muže stejného věku a příjmu vychází čísla stejně. Žena se čtyřmi dětmi by na tom byla obdobně, rozdíl by byl ještě o něco nižší než u ženy se dvěma dětmi, přesně 609 Kč. V případě této věkové kategorie bych o vstupu do II. pilíře ani neuvažovala. Oproti měsíční investici 1.075 Kč je příjem z II. pilíře opravdu nízký a stává se nevýhodným.

4.1.3 Výhodnost či nevýhodnost systému Na základě studie NADACE CERGE – EI dostupné z WWW stránek,

24

lze

důchodovou reformu označit jako velmi opatrnou. Díky této studii českého důchodového systému, podloženou několika grafy a výpočty a vysvětlujícími postupy, lze konstatovat, že „současný systém je výhodnější pro starší ročníky, které již do průběžného systému hodně „investovaly“. Dnešní systém je také obecně výhodnější pro ženy než pro muže“. 25 Studie má výpočty podložené informace, na jejímž základě vyhodnotila nevýhodnost nového důchodového systému pro většinu české populace, a to převážně z hlediska čisté diskontované hodnoty (net present value - NPV). Dle CERGE – EI by se nový systém mohl vyplatit 50 % mužů a 30 % žen. Nicméně autoři Ondřej Schneider a Jiří Šatava podotýkají, že přínos přestupu do nového pilíře by byl poměrně nízký. Pro mladší a vyšší příjmové skupiny obyvatel vycházejí statistiky negativně. „Čím vyšší je věk, tím vyšší je NPV důchodového systému, neboť zbývá kratší doba pojištění. Pro vyšší příjmové skupiny je ale důchodový systém nevýhodný i pro muže ve věku 45 let. Pro ženy jsou výsledky velmi podobné, jen pro nejchudší příjmový decil je NPV důchodového systému vždy kladné.“ 26 Studie používá pro výpočty NPV mikroekonomickou databázi SILC (Statistics on Income and Living Conditions), která poskytuje charakteristiku osobních a rodinných údajů, Česká republika se do ní zapojila roku 2005. „Pro vyčíslení NPV jednotlivých pilířů důchodového systému využíváme pro výpočty budoucích příspěvků a důchodů v rámci daného pilíře charakteristiky pohlaví, věk, nejvyšší dokončené

24

http://idea.cerge-ei.cz/documents/studie_2012_04.pdf

25


26


44

vzdělání, věk při prvním zaměstnání, věk dětí žijících ve společné domácnosti a současnou hrubou roční mzdu. Dále pro agregaci příspěvků a důchodů jednotlivců v čase a výpočet měsíčního důchodu z II. pilíře a III. pilíře používáme věkově a gendrově podmíněné pravděpodobností dožití se věku x a jejich projekce pro kalendářní roky do roku 2050, které poskytlo MPSV v rámci dokumentu AWG Budgetary Projections vytvořeného Directorial General Economic and Financial Affairs (ECFIN).„ 27 Komplexnost nového systému představují tři pilíře, zároveň to znamená jeho větší složitost a možné problémy vlády při odhadování budoucího vývoje důchodového systému. Tento systém vyžaduje mnohem větší finanční zodpovědnost všech účastníků. 28

4.1.4 Názory některých politiků Opoziční strana ČSSD proti současné vládě Petra Nečase, plánuje v případě vyhraných voleb, II. pilíř reformy úplně zrušit. Hospodářské noviny uvádí rozhovor s vedoucím odborné komise ČSSD panem Martinem Potůčkem, který se přiklání ke zrušení II. pilíře reformy, který nazývá „narozené mrtvé dítě“ a k zavedení tzv. švédského systému, který je založen na principu, virtuálních důchodových účtů, kde by výši důchodu určovalo, kolik let a kolik peněz do něj občan vloží. Co se týče I. pilíře, tak se vyslovil k návratu k předchozímu systému. A III. pilíř by také změnil k původním podmínkám, alespoň té části, kdy by garance výnosů byla alespoň nenulová. Jinými slovy to zní, jako kdyby současná reforma, byla k ničemu a vše, co bylo schváleno, se zase zruší nebo pozmění, dle představ možné budoucí vládnoucí strany. Toto jasně svědčí o politice našeho státu, je značně nejednotná a to, co udělá jedna politická strana, druhá zase zruší, až se dostane k vládě. Bývalý prezident Václav Klaus v období kdy ještě působil ve funkci prezidenta, vetoval zákon o II. pilíři. Jako hlavní důvody uvádí, že obsah, příprava a realizace reformy vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. Dále zastává názor, že zavedení II. pilíře silně ovlivní pilíř první a dojde k prohloubení současného finančního schodku. 27

http://idea.cerge-ei.cz/documents/studie_2012_04.pdf str. 19

28


45

Zároveň Klaus podotýká, že II. pilíř ohrožuje stávající průběžný důchodový systém, na kterém je závislá současná i budoucí generace důchodců. Díky tomuto vetování se návrh zákona dostal zpět do poslanecké sněmovny, kde byl přehlasován (k přehlasování prezidentského veta, bylo potřeba min. 101 hlasů). Karel Schwarzenberg se vyjádřil k zavedení nového pilíře kladně a zmínil potřebnou nutnost začít se zamýšlet nad svou budoucností. Důstojné stáří podle něj spočívá v materiálovém zabezpečení. Ministr práce a sociálních věcí pan Jaromír Drábek, jako jeden z tvůrců této reformy, je jejím zastáncem. Jedná se totiž o jeden z klíčových programů strany TOP 09, jejíž je pan Drábek místopředsedou. Ministr financí Miroslav Kalousek v tiskové konferenci zveřejněné na webových stránkách strany TOP 09 29 se vyjádřil k II. pilíři tak, že v jeho 52 letech velmi rád využije této možnosti a vstoupí do II. pilíře. Se slovy odpovědnosti za svou budoucnost věří, že se lidé rozhodnou také tak.

29

http://www.top09.cz/proc-nas-volit/fakta-a-argumenty/odpovedni-duchodovou-reformuvyuziji-11185.html

46

5.

Závěr

V úvodní kapitole bakalářské práce jsou vysvětleny hlavní důvody vzniku důchodové reformy, které je nezbytné znát, pro její pochopení. Následně je charakterizována třípilířová struktura penzijního systému. Jsou zde představeny a podrobně popsány všechny tři pilíře. Dále je zde vysvětlen rozdíl ve výpočtu výše důchodu při vstoupení či nevstoupení do II. pilíře penzijní reformy. V další části práce jsou rozebrány dopady zavedených změn na účastníky penzijního fondu. Jsou zde vyhodnoceny pozitivní i negativní vlivy jednotlivých změn. Důchodová reforma spadá do oblasti sociálních problematik, týkajících se zejména občanů. Úspěšnost každé sociální reformy je založena na kvalitní informovanosti občanů a jejich důvěře. Toto kritérium však nebylo splněno hlavně z důvodu špatné informovanosti občanů a zavádějících informací o důchodové reformě z médií, tisku apod. Poslední kapitola teoretické části představuje fungování důchodových systémů ve vybraných zemích světa. Nízká úroveň informovanosti občanů je popsána v praktické části této práce. Výsledky anketního průzkumu, které jsou podrobně popsány a graficky znázorněny, ukazují na nedostatky poskytnutých informací. Anketa byla anonymně provedena elektronickou formou, kde respondenti odpovídali na několik otázek. Oblastí ochoty či neochoty vstoupení do II. pilíře se zabývá další kapitola, kde jsou namodelovaní klienti různých věkových kategorií. Tato část je zaměřena hlavně na doporučení či nedoporučení vstupu do II. pilíře reformy na základě věku, pohlaví a výše příjmů. Díky důchodové kalkulačce dostupné na WWW stránkách byl každému klientovi spočítán věk odchodu do důchodu a výše důchodu při vstupu do II. pilíře. Následně bylo vyhodnoceno, zda je vstup do II. pilíře pro klienta výhodný a naopak. Studie NADACE CERGE – EI se touto oblastí zabývá podrobněji a v současné době disponuje s nejlepší a nejkvalitnější důchodovou kalkulačkou. Poslední kapitola se věnuje názorům některých vybraných politiků na celou problematiku důchodové reformy. Čtenář této práce by měl získat jasný přehled o aktuální podobě důchodové reformy a obdržet jednoznačné informace, které by mu měli pomoci při porozumění této problematiky.

47

Seznam použité literatury 1.

Borůvková, J.: Formální úprava bakalářské práce, 2009.

2.

Holman, R. a kol. Studie k reformám zdravotního a penzijního pojištění. Praha: Oeconomica, 2005. 205 s. ISBN 80-245-0994-6

3.

Sládková, A.: Bakalářská práce 2012

4.

Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření

5.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

6.

[online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/2

7.

[online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duchodova_Reforma_Letak_01.p df

8.

[online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duchodova_Reforma_Letak_02.p df

9.

[online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf

10. [online]. [cit. 2013-13-03]. Dostupné z: http://www.penzijnireforma2013.cz/ 11. [online]. [cit. 2013-13-03]. Dostupné z: http://www.reformapenzijni.eu/ 12. [online]. [cit. 2013-14-03]. Dostupné z: http://www.penzijnipripojisteni2013.cz/zmeny-penzijni-pripojisteni 13. [online]. [cit. 2013-14-03]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/ 14. [online]. [cit. 2013-17-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435 15. [online]. [cit. 2013-18-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/379342-ii-pilir-co-je-dobre-vedet-nez-serozhodnete/ 16. [online]. [cit. 2013-18-03]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=38407 17. [online]. [cit. 2013-20-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/16032-jake-existujidruhy-duchodu 18. [online]. [cit. 2013-23-03]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=38407

48

19. [online]. [cit. 2013-23-03]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/duchodovareforma-na-slovensku-inspirace-pro-cr/ 20. [online]. [cit. 2013-25-03]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/slovenskyduchodovy-system-v-kostce/ 21. [online]. [cit. 2013-25-03]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/chile-ma-nejstarsiduchodovy-system-v-nizozemsku-setri-na-penzi-od-15-let-14c/viteze.aspx?c=A110414_155828_viteze_hru 22. [online]. [cit. 2013-26-03]. Dostupné z: http://www.cesky-dialog.net/clanek/4936penzijni-system-v-australii/ 23. [online]. [cit. 2013-27-03]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/velka-britaniezakladni-statni-duchod-14-prumerne-mzdy/ 24. [online]. [cit. 2013-27-03]. Dostupné z: http://www.ceskapenze.cz/duchody-vesvete/duchodove-systemy-ve-svete/velka-britanie/ 25. [online]. [cit. 2013-28-03]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/klaus-vetovaldruhy-pilir-duchodove-reformy-co-na-to-politici/ 26. [online]. [cit. 2013-29-03]. Dostupné z: http://www.top09.cz/co-delame/medialnivystupy/ministr-drabek-duchody-a-druhy-pilir-ktery-potrebujeme-6509.html 27. [online]. [cit. 2013-3-04]. Dostupné z: http://www.top09.cz/proc-nas-volit/fakta-aargumenty/odpovedni-duchodovou-reformu-vyuziji-11185.html 28. [online]. [cit. 2013-3-04]. Dostupné z: http://idea.cergeei.cz/documents/studie_2012_04.pdf

49

Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání státního příspěvku před a po reformě v závislosti na velikosti příspěvku účastníka......................................................................................................... 19 Tabulka 2: Výdaje na sociální ochranu ve vybraných zemích EU (v % HDP) .............. 22 Tabulka 3: Do jaké věkové kategorie spadáte? .............................................................. 28 Tabulka 4: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? .................................................... 29 Tabulka 5: Jaké výše dosahuje Váš plat?........................................................................ 30 Tabulka 6: Slyšeli jste o důchodové reformě dříve, než vstoupila v platnost? ............... 31 Tabulka 7: Odkud jste se o reformě dozvěděli? ............................................................. 32 Tabulka 8: Byly informace, které jste získali dostačující? ............................................. 33 Tabulka 9: Myslíte, že by vláda měla zahájit informační kampaň o této problematice? 34 Tabulka 10: Myslíte, že bylo zavedení důchodové reformy nezbytné? ......................... 35 Tabulka 11: Jakým způsobem jsou placeni současní důchodci? .................................... 36 Tabulka 12: Víte, který pilíř je úplně novým? ................................................................ 37 Tabulka 13: Existují dva dobrovolné pilíře, víte, ze kterého nelze vystoupit? ............... 38 Tabulka 14: Co znamená důchodový věk? ..................................................................... 39 Tabulka 15: Jak si spoříte na období důchodu? .............................................................. 40

Seznam obrázků Obrázek 1: Věková struktura obyvatelstva ČR v rozmezí příštích 40. let ...................... 13 Obrázek 2: Graf výdajů na sociální ochranu ve vybraných zemích ............................... 23 Obrázek 3: Rozdělení respondentů do třech věkových kategorií ................................... 28 Obrázek 4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ..................................................... 29 Obrázek 5: Rozdělení respondentů dle výše jejich platu ................................................ 30 Obrázek 6: Informovanost občanů před vstoupením v platnost důchodové reformy ..... 31 Obrázek 7: Hlavní informační zdroje respondentů ......................................................... 32 Obrázek 8: Graf o dostačujících informacích o penzijní reformě .................................. 33 Obrázek 9: Znázornění odpovědí na otázku o nezbytnosti zavedení důchodové reformy ........................................................................................................................................ 35 Obrázek 10: Který pilíř je pilířem novým? ..................................................................... 37 Obrázek 11: Ze kterého pilíře nelze vystoupit? .............................................................. 38 50

Obrázek 12: Grafické znázornění, jak si respondenti spoří na důchod .......................... 41

51

Přílohy Příloha A: Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936 Důchodový věk činí u Rok narození

žen s počtem vychovaných dětí mužů 0

1

2

3a4

5 a více

1936

60r+2m

57r

56r

55r

54r

53r

1937

60r+4m

57r

56r

55r

54r

53r

1938

60r+6m

57r

56r

55r

54r

53r

1939

60r+8m 57r+4m

56r

55r

54r

53r

1940

60r+10m 57r+8m 56r+4m

55r

54r

53r

54r

53r

1941

61r

58r

56r+8m 55r+4m

1942

61r+2m 58r+4m

1943

61r+4m 58r+8m 57r+4m

1944

61r+6m

1945

61r+8m 59r+4m

1946

61r+10m 59r+8m 58r+4m

1947

62r

59r

60r

57r

55r+8m 54r+4m 56r

57r+8m 56r+4m 58r

58r+8m 57r+4m

1948

62r+2m 60r+4m

59r

1949

62r+4m 60r+8m 59r+4m

54r+8m 53r+4m 55r

56r+8m 55r+4m 57r

53r+8m 54r

55r+8m 54r+4m 56r

57r+8m 56r+4m 58r

53r

54r+8m 55r

56r+8m 55r+4m

52

1950

62r+6m

1951

62r+8m 61r+4m

1952

62r+10m 61r+8m 60r+4m

1953

63r

61r

62r

59r+8m 58r+4m 60r

58r+8m 57r+4m 59r

60r+8m 59r+4m

55r+8m 56r

57r+8m 56r+4m 58r

63r+2m 62r+4m

1955

63r+4m 62r+8m 61r+4m

1956

63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m

1957

63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m

1958

63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m 64r

64r

59r+8m 58r+4m

56r+8m

1954

1959

61r

57r

60r

57r

58r+8m 57r+4m 59r

57r+8m 58r

63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m

1960

64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m

1961

64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m

1962

64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m

1963

64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m

1964

64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m

1965

65r

65r

65r

64r+8m 63r+2m 61r+8m

1966

65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m

1967

65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m

1968

65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m

1969

65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m

63+8m

53

1970 1971

65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m 66r

66r

66r

66r

66r

64r+8m

1972

66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m

1973

66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m

1974

66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m

1975

66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m

1976

66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m

1977

67r

67r

67r

67r

67r

67r

1978

67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m

1979

67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m

1980

67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m

1981

67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m

1982

67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m

1983

68r

68r

68r

68r

68r

68r

30

Vysvětlivky: „r“ – rok, „m“ – měsíc.

30


54

Příloha B: Výdaje na sociální ochranu v zemích EU (v % HDP) Expenditure on social protection % of GDP geo\time

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

EU (27 countries) Euro area (17 countries) Euro area (16 countries) Belgium

:

:

:

:

27,07207

26,62671

25,72928

26,69680

29,505781

26,75752

27,32372

27,72262

27,6064

27,63831

27,20973

26,76057

27,45484

30,190021

26,77107

27,3393

27,74019

27,62443

27,65904

27,23334

26,78668

27,47706

30,207072

26,30628

26,65888

27,38522

27,40831

27,32335

27,05961

26,77664

28,14024

30,43839

Bulgaria

:

:

:

:

15,09883

14,21128

14,14855

15,48641

17,206724

Czech Republic Denmark

18,68498

19,37487

19,40076

18,62429

18,36908

17,99424

18,04443

18,03614

20,430889

29,22689

29,69447

30,88399

30,7168

30,23806

29,24032

28,76127

29,63708

33,44216

Germany

29,67235

30,32088

30,74149

30,08742

30,02689

28,90229

27,78768

27,96514

31,377496

Estonia

12,99746

12,66052

12,54023

12,99536

12,55623

12,12646

12,10916

14,87175

19,191595

Ireland

14,73423

17,04252

17,6734

17,89382

17,94954

18,24821

18,75953

22,03953

27,881084

Greece

24,29966

23,99187

23,4691

23,61804

24,85026

24,7183

24,80473

26,27437

27,965695

Spain

19,69821

20,02908

20,29276

20,34088

20,58358

20,52636

20,68239

22,12226

25,041028

France

29,61986

30,4733

31,04748

31,38034

31,52383

30,87717

30,62428

31,00658

33,056016

Italy

24,94586

25,3081

25,80769

25,98837

26,37814

26,64252

26,73122

27,80697

29,822093

Cyprus

14,92317

16,27674

18,44699

18,14713

18,35225

18,53091

18,17153

18,49019

20,928968

Latvia

14,74553

14,25381

14,00518

13,19944

12,80458

12,69559

11,27808

12,70203

16,849137

Lithuania

14,7016

14,01503

13,50546

13,37327

13,22767

13,36217

14,39824

16,07096

21,250702

Luxembourg

20,87616

21,57605

22,13147

22,28825

21,69273

20,44303

19,30851

20,24557

23,108459

Hungary

19,46902

20,43131

21,33325

20,78272

21,89909

22,47001

22,68785

22,88410

23,409298

Malta

17,47368

17,57623

17,90007

18,57707

18,41612

18,33829

18,02491

18,45997

20,005562

Netherlands

26,49135

27,56968

28,26112

28,34254

27,85996

28,80589

28,30564

28,48097

31,602658

Austria

28,59122

28,96957

29,42196

29,08785

28,72182

28,23814

27,76593

28,41659

30,760429

Poland

20,97284

21,1349

21,02044

20,09174

19,70906

19,3754

18,14743

18,56143

19,713495

Portugal

21,92633

22,86468

23,30527

23,9195

24,58534

24,59347

23,88518

24,34964

26,943483

Romania

12,77552

13,56135

13,05948

12,822

13,43839

12,81993

13,55158

14,25328

17,076984

Slovenia

24,37839

24,33381

23,64985

23,27273

23,02155

22,6996

21,30307

21,35200

24,263615

Slovakia

18,93643

19,08672

18,3888

17,20357

16,49651

16,32844

16,0318

16,02411

18,812752

Finland

25,00634

25,69453

26,60588

26,65669

26,69636

26,421

25,36534

26,16307

30,257898

Sweden

30,43086

31,25866

32,23194

31,56748

31,13656

30,36611

29,21253

29,51702

32,116723

United Kingdom Iceland

26,83785

25,70733

25,74154

25,88403

26,26496

26,02264

23,27502

26,28023

29,197279

19,41876

21,24047

22,97072

22,61719

21,66929

21,22178

21,42593

21,97113

25,369559

55

Norway

25,41827

25,95315

27,20742

25,88166

23,84002

22,60438

22,88151

22,49237

26,414967

Switzerland

27,69298

28,53808

29,17779

29,32073

29,26241

27,98389

27,34179

26,35555

:

Zdroj: EUROSTAT.CZ

56

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií

Recommend Documents