VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Optimalizace logistického procesu aplikací mobilního zpracování dat ve výrobní firmě

Bakalářská práce

Autor: Tomáš Mutl Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D.,MBA Jihlava 2013

Anotace Tato práce se týká optimalizace vnitřního podnikového logistického systému. Jejím záměrem je zmapovat aplikaci mobilního zpracování dat ve výrobní firmě. Teoretická část se zabývá teorií logistiky a především je zaměřena na cíle a funkci logistiky, informační systémy a možnosti automatické identifikace zboží v rámci materiálového toku. Je zde naznačena komplexnost logistického procesu, která začíná komunikací s dodavateli, pokračuje plánováním výroby a končí komunikací se zákazníky. V praktické části je představena společnost Bosch diesel s.r.o. od základních údajů přes dodavatele, zákazníky, cíle a vize společnosti a Bosch výrobní systém. Dále jsou v práci uvedené hlavní komponenty (SAP/R3, ALPE Scan, WiFi, mobilní terminály) používané pro mobilní zpracování dat ve společnosti Bosch včetně přínosů aplikace mobilního zpracování dat.

Klíčová slova Logistika, informační systém, automatická identifikace, mobilní zpracování dat, materiálový tok

Annotation Diese Arbeit betrifft Optimierung des internen betrieblichen Logistiksystemes. Arbeitsabsicht

ist

die

Beschreibung

der

mobilen

Datenerfassung

in

der

Produktionsfirma. Theoretischer Teil beschäftigt sich mit Theorie der Logistik und vor allem ist nach Ziel und Fuktion der Logistik, Informationssystem und Möglichkeiten der automatischen Warenidentifikation im Rahmen von Materialfluß orientiert. Hier ist auch Komplexität des Logistikssystemes von der Kommunikation mit Lieferanten, Produktionsplanung und Kommunikation mit Kunden angezeichnet. In dem praktischen Teil ist die Firma Bosch Diesel s.r.o. vorgestellt. Es geht um die Grundinormationen, Lieferanten, Kunden, Ziele, Vision und Bosch Produktionssystem. Weiter sind in der Arbeit die Haupkommponenten (SAP/R3, ALPE Scan, WiFi, mobile Terminals) für mobile Datenerfassung in der Firma Bosch inklusive des Beitrags beschrieben.

Schlüsselwort Logistik, Informationssystem, automatische Identifikation, mobile Datenerfassung, Materialfluß

Poděkování Úvodem bych chtěl poděkovat všem, kteří mi pomohli napsat tuto bakalářskou práci. Děkuji svému vedoucímu práce panu Ing. Petru Tyráčkovi za pomoc při tvorbě práce a užitečné rady.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8.5.2013

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1

Teoretická část .......................................................................................................... 2 1.1

Funkce logistiky ................................................................................................. 2

1.2

Cíle logistiky ...................................................................................................... 3

1.3

Skladování .......................................................................................................... 5

1.4

Produktivita skladových operací ........................................................................ 5

1.5

Informační systémy ............................................................................................ 6

1.6

Mobilní zpracování dat ...................................................................................... 7

1.6.1

Čárový kód .................................................................................................. 8

1.6.2

Radiofrekveční identifikace ........................................................................ 9

1.6.3

Čárový kód versus RFID .......................................................................... 10

1.6.4

Hlasový systém ......................................................................................... 10

1.7 2

Automatická identifikace ................................................................................. 11

Praktická část .......................................................................................................... 12 2.1

Představení firmy Bosch Diesel s.r.o. Jihlava .................................................. 12

2.1.1

Trh a zákazníci organizace ....................................................................... 13

2.1.2

Zákazníci organizace ................................................................................ 14

2.1.3

Dodavatelé organizace .............................................................................. 14

2.1.4

Konkurenti organizace .............................................................................. 15

2.2

Poslání, vize a z nich odvozené cíle organizace .............................................. 15

2.3

Procesní model organizace ............................................................................... 17

2.4

BPS ................................................................................................................... 18

2.5

Představení oddělení fyzické logistiky............................................................. 19

2.6

Podnikový informační systém .......................................................................... 20

2.7

Aplikace mobilního zpracování dat v JhP ........................................................ 21

2.7.1

Důvody aplikace mobilního zpracování dat ............................................. 21

2.7.2 2.8

Aplikace čárového kódu ................................................................................... 22

2.8.1

Podnikový systém SAP/R3 ....................................................................... 22

2.8.2

ALPE Scan ................................................................................................ 25

2.8.3

Přehled profilů .......................................................................................... 25

2.8.4

WiFi .......................................................................................................... 26

2.8.5

Mobilní terminály ..................................................................................... 26

2.8.6

Mobilní tiskárny........................................................................................ 28

2.8.7

Obsluha Mobilních zařízení ...................................................................... 29

2.8.8

Pomocné prvky ......................................................................................... 29

2.9 3

Procesy pro mobilní zpracování dat.......................................................... 22

Realizace radiofrekvenční identifikace (RFID) ............................................... 31

Vlastní stanoviska ................................................................................................... 32 3.1

Jakou automatickou identifikaci zvolit?........................................................... 32

3.2

Přínosy automatické identifikace v JhP ........................................................... 34

Závěr ............................................................................................................................... 37 Seznam použité literatury ............................................................................................... 39 Seznam obrázků .............................................................................................................. 40 Seznam tabulek ............................................................................................................... 41 Seznam grafů .................................................................................................................. 42 Seznam příloh ................................................................................................................. 43

Úvod Ve své bakalářské práci se budu věnovat informačnímu podnikovému systému a logistice. Mým záměrem je zmapovat a popsat možnosti aplikace mobilního zpracování dat pomocí automatické identifikace. Budu se zamýšlet nad vhodným využitím jednotlivých systémů (čárový kód, radiofrekvenční identifikace, hlasový systém). Dále zde budu popisovat komponenty, které se musí při aplikaci především čárového kódu propojit tak, aby systém fungoval a byl přínosem, ať již z hlediska zvýšení produktivity nebo vyvarování se chyb. Dokument by tak bylo možné například použít jako návod pro aplikaci procesu v jiném závodě. Toto téma jsem si vybral, protože se dlouhodobě zabývám zlepšováním logistických procesů, a právě nasazení mobilních terminálů je jedno z témat, na kterém jsem v poslední době intenzivně pracoval. V teoretické části se zaměřím hlavně na logistiku a vysvětlím zde pojmy, jako jsou funkce a cíle logistiky, informační systém, produktivita a řízení skladu. Praktická část nám přiblíží aplikaci konkrétního systému pro zpracování procesů při využití čárového kódu ve společnosti BOSCH Diesel s.r.o. v závodě Jihlava. Popis zahrnuje nastavení jednotlivých prvků systému a ve své práci zmíním i detaily, které v některých případech rozhodují o efektivitě zaváděných procesů. Porovnám současný stav se stavem navrhovaným a budu se snažit zjistit jednotlivá pozitiva a negativa. Součástí analýzy bude i poukaz na efektivnost navrhovaného řešení, včetně jeho dopadu na zvýšení produktivity respektive snížení logistických nákladů a eliminaci chyb, které jsou nedílným prvkem všech procesů prováděných člověkem. Hlavním cílem mé bakalářské práce bude přispět ke zlepšení situace firmy v oblasti logistiky. Tohoto cíle bych chtěl dosáhnout optimalizací procesů. Dílčí cíle tvoří jednotlivé analýzy současné podoby logistického procesu. Dalším cílem jsou následná doporučení ke zrychlení materiálového toku a zvýšení produktivity práce. Tato práce se soustředí na logistiku, která je v dnešní době v popředí zájmu firemních manažerů.

1

1 Teoretická část Pojem LOGISTIKA je odvozen z řečtiny ze slova lagos, což v překladu znamená princip, pořádek, řád, systém. Logistika byla používaná již dlouho před naším letopočtem především v oblasti vojenství a používala ho v padesátých letech minulého století i americká armáda, kde označoval řešení problémů se zásobováním a pohybem vojenských jednotek. V průběhu let se tento pojem začal používat i v civilním sektoru. „Logistika je v současnosti již poměrně rozšířeným, ale stále více nedoceněným pojmem. Přitom právě správně fungující logistické procesy jsou jedny z hlavních pilířů výrobního podniku. Jedná se o komplexní problematiku, ve které nejde pouze o samotnou přepravu, ale i o její načasování, kontrolu a plánovaní“. (Sixta, 2005). Výrobní logistika je útvar, který realizuje většinu činností k zabezpečení výroby, dopravy a skladování. Pořizuje vstupní materiál, zajišťuje expedici hotové výroby a další činnosti, disponuje významnou oblastí pro hledání úspor.

1.1 Funkce logistiky Definice funkce logistiky se mohou velmi lišit. Zde je několik příkladů od autorů jednotlivých děl či informačních zdrojů: Josef Sixta - Logistiku je nutné chápat jako filozofii řízení. Z tohoto pohledu jde o řízení materiálového, informačního i finančního toku s ohledem na co nejrychlejší splnění požadavků finálního zákazníka v prvé řadě a s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu v druhé řadě. Ke splnění požadovaných potřeb finálního zákazníka je nutné napomoci již při vývoji výrobku, výběrem vhodného dodavatele, odpovídajícím způsobem řízení vlastní realizace přání zákazníka (při výrobě výrobku), vhodným přemístěním požadovaného výrobku k finálnímu (konečnému) zákazníkovi a v neposlední řadě i zajištěním likvidace obalu a morálně i fyzicky zastaralého výrobku. (Sixta, 2005). Americká logistická společnost – proces plánování, realizace a řízení účinného, nákladově úspěšného toku a skladování surovin, inventáře ve výrobě, hotových výrobků a příslušných informací z místa vzniku zboží na místo potřeby. Tyto činnosti mohou zahrnovat službu zákazníkovi, předpověď poptávky, distribuci informací, kontrolu

2

zařízení, manipulaci s materiálem, vyřizování objednávek, alokaci pro zásobovací sklad, balení, dopravu, přepravu, skladování a prodej. (Sixta, 2005). Ivan Gros – logistika je postup, jak řídit proces plánování, rozmisťování a kontroly materiálových a lidských zdrojů vázaných ve fyzické distribuci výrobků odběratelům, podpoře výrobní činnosti a nákupních operací. (Sixta, 2005). Podle doc. Stehlíka (2008), logistické funkce bývají zpravidla strukturovány do čtyř úrovní: 

Strategické - dlouhodobě platné rozhodování o zdrojích a postupech



Dispoziční - krátkodobé rozhodování o způsobu uspokojení vzniklých potřeb



Administrativní - jsou to informační procesy, vystavování a evidování dokladů



Operativní - realizace hmotné stránky logistických řetězců podle dispozic nebo příkazů z nadřízených úrovní

1.2 Cíle logistiky Jak uvádí Schulte (1994), ve vyspělém tržním hospodářství může být úspěšný jen ten podnik, který dovede uspokojovat čím dál tím náročnější potřeby zákazníků nabídkou inovovaného zboží nebo služeb. Je potřeba, aby byli k dispozici ve správném množství, jakosti, na správném místě ve správný čas, a to s vynaložením přiměřených nákladů. To znamená, že nabídka musí být pružná, pohotová. Jestliže si zákazník může vybrat mezi službami a zbožím, které mají stejnou kvalitu a cenu, pak se obvykle rozhodne podle pružnosti dodávek. Z toho lze vyvozovat, že cíle logistiky ve výrobní firmě musejí vycházet ze strategie podniku, jako jeden z nejdůležitějších faktorů, který strategie obsahuje. Cíle logistických služeb lze rozdělit do následujících bloků na obrázku 1.

Obrázek 1 - Složky logistických služeb (3)

3

Dodací lhůta - vyjadřuje čas, který je třeba od předání objednávky zákazníkem až po okamžik fyzického doručení zboží u zákazníka Dodací spolehlivost - vyjadřuje pravděpodobnost doručení objednaného zboží v předem určený dodací termín Dodací flexibilita - vyjadřuje schopnost logistického systému okamžitě reagovat na změnu požadavků zákazníka Oproti logistickým službám se logistické náklady zákazníka téměř netýkají a jdou v podstatě všechny na úkor dodavatele. Zahrnují následující položky: Náklady na zásoby – vznikají vázáním finančních zdrojů na skladové zásoby (pojištění, ztráty a znehodnocení) Náklady na systém – zahrnují náklady na plánování, kontrolu toku materiálu a náklady na řízení výroby Náklady na skladování – se skládají z nákladů vynaložených na udržování skladových pozic, vyskladňovací a uskladňovací operace Náklady na dopravu – jsou vynaloženy na vnitropodnikovou a mimopodnikovou dopravu Náklady na manipulaci – chápou se jimi všechny náklady na balení, manipulační operace a činnosti. Zde se rozlišuje složka pohotovostních nákladů a složka manipulačních nákladů závislá na objemu (např. obalový materiál, konzervační látky, etikety)

4

1.3 Skladování „Základní funkce skladu je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků“. (Gála (2009). Mezi hlavní funkce patří: 

Vyrovnávací

funkce

při

vzájemně

odchýleném

materiálovém

toku

a materiálové potřebě z hlediska jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozložení. 

Zabezpečovací funkce vyplívající z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích.



Kompletační

funkce

pro

tvorbu

sortimentních

druhů

podle

potřeb

individuálních provozů v průmyslových podnicích. Skladování ve výrobní firmě zahrnuje tradičně skladování dílců přicházejících do podniku od dodavatelů nebo v podniku vyráběných a skladování hotových výrobků před expedicí k zákazníkům. Obecně je snahou každého podniku držet co nejmenší zásoby, protože vážou finanční prostředky. V posledních letech je patrný trend, že sklad se používá více jako „konsolidační bod“. Tento trend sebou přináší daleko větší nároky na informační toky, přesnost a frekvenci dodávek, rychlost procesů v interním materiálovém toku a v neposlední řadě i vhodné vybavení skladu (regály, plocha, technika, informační systém).

1.4 Produktivita skladových operací Zvyšování produktivity skladových operací je pro podnik důležité, protože má přímou návaznost na snižování nákladů a na zvyšování zákaznického servisu. Produktivitu pracovníků logistiky lze měřit více způsoby. Nejpoužívanějším způsobem je měření množství provedených úkonů na pracovníka a čas. Do sledování produktivity se zahrnují především pracovníci provádějící přímo manipulaci s materiálem, ale v některých případech je smysluplné rozšířit sledování o administrativní pracovníky (skladová účetní, fakturace, atd.) V souvislosti s aplikací mobilního zpracování dat je vhodné sledovat obě skupiny pracovníků, protože se systémové operace přenášejí z administrativních na přímé pracovníky. V návaznosti na to lze využít administrativní pracovníky pro jiné činnosti a tím dosáhnout zvýšení produktivity. 5

1.5 Informační systémy V oblasti popisu informačního systému existuje více definic, které jsou si významově blízké. „Informační systém představuje konzistentní uspořádanou množinu komponent spolupracující za účelem tvorby, shromažďování, zpracování, přenášení a rozšiřování informací. Prvky informačního systému tvoří lidé, respektive uživatelé informací, a informatické zdroje. Komponenta je tvořena jedním prvkem nebo více prvky.“ (Gála, 2009) Logistický informační systém lze rozdělit na: 

Technické prostředky (HW) – počítače, mobilní terminály, scannery, čtecí zařízení pro radiofrekvenční identifikaci, atd.



Programové vybavení (SW) – operační, komunikační programy, programy pro řízení skladu, aplikace, atd.



Lidskou složku – ovládání HW, SW



Organizační prostředky – tvořené souborem nařízení a pravidel definujících provozování a využívání informačních systémů a technologií

Obsluha logistického informačního systému je z historického hlediska (HW a SW vybavení) do jisté míry odtržena od fyzického pohybu materiálu. Obecně lze říci, že zpracování dat (příjem, výdej, přeskladnění zboží, atd.) se provádí v kanceláři a na základě vytisknutých dokumentů se provádí identifikace a označení jednotek a až následně skutečný fyzický přesun materiálu na cílové místo. Tento časový nesoulad a chybějící vizuální kontakt pracovníků s materiálem je zdrojem skladových diferencí a záměn materiálu. Takový způsob pořizování dat je neefektivní, protože narušuje plynulost materiálového toku. Pro vyloučení nepřesností a zrychlení materiálového toku je třeba získávat a pořizovat data v reálném čase. Úkolem logistického informačního systému je vytvořit prostředí pro koordinaci logistických aktivit spojených s řízením hmotných toků v logistických řetězcích. To, že jde o velice komplexní oblast, lze rozpoznat ze schématu skladového procesu od objednávky výrobku zákazníkem až po fyzickou dodávku výrobku zákazníkovi na obrázku 2. Komplexnost je jedním z důvodů, že trendem posledních let je aplikace mobilního zpracování dat, které popisuje následující kapitola.

6

Příchod objednávky <> Databáze objednávek

Evidence objednávky

Objednávka zákazníka

Vyhodnocení objednávky (finanční, kapacitní) Je objednávka realizovatelná?

Odmítnutá objednávka

Odmítnutí objednávky

Ne

Ano

Ano

Vystavení požadavků na zboží

Zaslání informace zákazníkovi

Je zboží na skladě?

Objednávka zamítnuta

Ne Vytvoření nákupní objednávky, smlouvy

Dodávka <> Databáze zásob: 2

Čekání na dodávku

<> Databáze zásob: 1 Nákupní objednávka

Přijetí zboží od dodavatele Dodací list dodavatele

Došlá faktura

<> Účetní databáze: 1 Evidence zboží dle dodacího listu

Evidence došlé faktury

Vystavení expedičního příkazu

Rezervace zboží

<> Databáze zásob: 3

Dodací list pro zákazníka

Vyskladnění, vystavení výdejky Vystavení dodacího listu na zákazníka Vystavení dodacího listu na zákazníka

<> Účetní databáze: 2

Faktura pro zákazníka

Zboží odesláno zákazníkovi

Obrázek 2 - Dokumentace skladového procesu (5)

1.6 Mobilní zpracování dat Nejdůležitějším prvkem logistického informačního systému jsou data. Jenom díky přesným a aktuálním datům může být logistický systém efektivní. S rozvojem informačních technologií jsou stále více využívaná mobilní zařízení. Mobilní zařízení zvyšují přesnost zpracování dat a jejich aktuálnost, protože tato zařízení umožňují 7

pořízení dat v reálném čase. Tím je zajištěno, že data v systému odpovídají skutečnému materiálovému toku a jeho přesnost a rychlost se zvyšuje. Důležitým prvkem mobilního zpracování dat technologie identifikace. Nejvyužívanějším prostředkem automatického zpracování dat je čárový kód, radiofrekvenční identifikaci (RFID) a v neposlední řadě hlasový systém (Pick by voice).

1.6.1 Čárový kód „Čárové kódy jsou nejúčelnějším a stále nejlevnějším způsobem, a proto jsou nejrozšířenější, při označování pasivních prvků pro automatickou identifikaci na optickém způsobu“(Sixta, 2005). Existuje celá škála čárových kódů, které se liší použitou metodou kódování, skladbou záznamu a jeho délkou, hustotou záznamu a způsobem zabezpečení správnosti dat. Nejvyužívanější jsou unifikované kódy: 

UCC/EAN 128 - Čárový kód využívaný pro označování obchodních a logistických jednotek



Code 128 - Univerzální volně použitelný čárový kód ke kódování alfanumerických dat



Code 39 - Kód používaný zejména v automobilovém průmyslu, ve zdravotnictví a v mnoha dalších odvětvích průmyslu a obchodu



DataMatrix - Maticový 2D kód používaný v armádních aplikacích, v letectví a pro označování elektronických součástek. Často se používá se spojitosti s technologií DPM (Direct Part Marking - metoda přímého označování součástek)

Čtečky čárových kódů pracují na laserovém či digitálním principu. Při laserovém snímání čárového kódu čtečka pomocí jednoho nebo i více paprsků z laserových diod přečte informaci. Při laserovém snímání není kladen takový důraz na vzdálenost mezi čtečkou a samotným čárovým kódem. Při digitálním snímání čárového kódu je kód vyfotografován jako komplexní obrázek a následně dekódován. Digitální snímače podporují čtení 1D i 2D kódů. Dle uplatnění čteček čárových kódů se rozlišují fixní, ruční, průmyslové a pultové čtečky čárových kódů.

8

Pro značení manipulačních jednotek se používají standardizované štítky, visačky, etikety. V automobilovém průmyslu řeší značení materiálu především norma VDA Německá asociace automobilového průmyslu. V této normě je přesně popsáno, jaká data má etiketa obsahovat viz příklad na obrázku 3.

Obrázek 3 - VDA Etiketa (5)

1.6.2 Radiofrekveční identifikace RFID je bezdotykový automatický identifikační systém sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Princip identifikace je patrný z obrázku 4. Podobně jako u čárových kódů se informace ukládají na nosič - čip (tag). Existují různé druhy čipů (aktivní, pasivní) viz příklady provedení od společnosti Intermec na obrázku 5. Tento způsob identifikace lze aplikovat i na procesy, které nesouvisí přímo s identifikací dílců. Systém najde široké uplatnění např. při evidenci docházky pracovníků, sledování provozu manipulační techniky nebo provádění inventarizace majetku.

Obrázek 4 - Princip RFID (6)

Obrázek 5 - RFID čipy (7)

9

Základním předpokladem úspěšné aplikace technologie je výběr vhodné frekvence: 

LF (nízká frekvence) – snímání na vzdálenost < 0,5 m, malá rychlost snímání, vhodné např. pro docházkové systémy



HF (vysoká frekvence) – snímání na vzdálenost < 1 m.



UHF (velmi vysoká frekvence) – snímání na vzdálenost < 3 m, vysoká rychlost snímání, vhodné pro sledován toku materiálu, obalů, třídění zásilek

1.6.3 Čárový kód versus RFID „Čárové kódy se ve skladové a distribuční technice dalekosáhle prosadily a díky standardizaci se používají na celém světě“ (Sixta, 2005). Rozvoji RFID brání zatím vysoká cena čipů a vyšší počáteční investice do technologie (readery, antény, atd.). Z toho důvodu se RFID využívá především ve vnitropodnikové logistice, protože v případě, kdy zboží označené čipem opouští závod, bývá jejich použití nehospodárné. Základní rozdíly shrnuji v tabulce 1. Tabulka 1 - Porovnání čárového kódu a RFID (6)

Čárový kód

RFID

Nutná přímá viditelnost

Snímání přes různé materiály

Čtení vždy jednoho č. kódu

Možnost mnohačetného snímání

Snímání na vzdálenost 0 – 15 m

Snímání na 0 – 15 m

Velmi nízké výrobní náklady

Výrobní náklady závislé na aplikaci

Obtížné automatizování

Možnost vyššího stupně automatizace

1.6.4 Hlasový systém Další z dostupných technologií pro automatizované zpracování dat je tzv. Pick by voice. Tato technologie není v České republice příliš rozšířená. V principu jde o hlasový systém, kdy komunikuje pracovník se systémem pomocí sluchátek a mikrofonu, viz obrázek 6. Systém je vhodný především v provozech, kde potřebuje pracovník tzv. obě ruce volné pro manipulaci s materiálem – operátoři mají ruce i oči stále volné pro jejich pracovní činnost. Tento systém umí plně nahradit mobilní terminály a díky větší svobodě pohybu je vychystávání objednávek efektivnější.

10

Obrázek 6 - Prvky hlasového ovládání (7)

1.7 Automatická identifikace Automatická identifikaci při využití technologií uvedených v kapitole 1.6 umožňuje především: 

Řízení procesů – řízení skladových procesů, třídění materiálu, kompletace materiálu



Kontrolu stavů – stav zásob skladu i během průběhu zaskladnění či vyskladnění



Sběr informací – vyhledávání a čtení údajů v katalozích, evidence, atd.



Provádění transakčních procesů – např. výstupní kontrolu zboží u pokladních terminálů

11

2 Praktická část 2.1 Představení firmy Bosch Diesel s.r.o. Jihlava 

Firma Bosch Diesel s.r.o. (dále „JhP“) se sídlem Pávov 121, 586 01 Jihlava je zapsána u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 8864 od 4. ledna 1993 a byla založena jako společný podnik s jihlavským strojírenským závodem Motorpal a. s. Právní forma podnikání je společnost s ručením omezeným a předmětem podnikání je výroba součástí motorových vozidel.



Základní kapitál 150 000 tis. Kč.



Společnost je plně vlastněna společností Robert Bosch Investment Nederland B. V. zapsanou v Nizozemí a mateřská společnost celé skupiny je společnost Robert Bosch GmbH, zapsaná ve Spolkové republice Německo.



Jednatelé společnosti jsou pánové Herrmann Butz a Karsten Müller.

Společnost provozuje v Jihlavě 3 závody:

Obrázek 7 - Závody firmy Bosch v Jihlavě (5)

12

2.1.1 Trh a zákazníci organizace Hlavním trhem, na kterém společnost podniká, je trh s komponenty pro výrobu dieselových motorů a tím pádem automobilový průmysl. Převážně se jedná o výrobky systému „Common Rail“: 

Tlaková čerpadla



Tlakové zásobníky



Regulátory tlaku



Sériové opravy čerpadel a vstřikovačů

Vysokotlaká vstřikovací čerpadla – CP1, CP1H, CP3, CP4 Jsou to komponenty palivového vstřikovacího systému Common Rail, které se používají při výrobě osobních a nákladních vozů. Zajišťují plnění Railu dostatečným množstvím paliva při požadovaném tlaku. CP4 je nejnovějším produktem z rodiny Common-Railvysokotlakých čerpadel ve firmě Bosch a na jeho výrobě se podílí i mateřský závod Feuerbach. Čerpadlo má tlak až 2000 barů a je nabízeno ve variantách s jednou vysokotlakou hlavou válce (CP4.1) nebo dvěma vysokotlakými hlavami válce (CP4.2). Vysokotlaký regulační ventil - RAIL Je další součástí systému Common Rail. Jedná se o zásobník, kam proudí palivo z čerpadla pod tlakem a z kterého je rozváděno k jednotlivým vstřikovacím jednotkám. Tlakový regulační ventil – DRV Reguluje tlak paliva mezi čerpadlem a motorem, montuje se na RAIL a používá se s čerpadlem. Rotační čerpadla VE, radiální čerpadla VP44, vstřikovací jednotky Jde o produkty mimo systém Common Rail. Pokud tyto produkty nesplňují požadované parametry pro provoz v naftových motorech, jsou v Jihlavě opravovány. Demontovány na jednotlivé součástky, které se kontrolují na opotřebení a jsou případně nahrazovány novými. Čerpadla jsou opět sestavována a seřízena pro opětovné použití v motorech, poté jsou odeslána k zákazníkům.

13

2.1.2 Zákazníci organizace Zákazníky společnosti jsou v podstatě všechny renomované světové automobilky. Na evropském trhu dodává společnost své výrobky tradičním výrobcům automobilů, jakými jsou například BMW, Mercedes-Benz, koncern VW zastoupený automobilkami VW, AUDI a Škoda-Auto, FIAT, PSA, RSA. V posledních letech stoupá na významu asijský trh zastoupený hlavně Jižní Koreou (Hyundai, KIA, Chevrolet/Daewoo), Japonskem (Toyota, Mazda, Honda) a dále nová odbytiště v Číně.

Obrázek 8 - Zákazníci JhP (5)

2.1.3 Dodavatelé organizace Dodavatelé se nacházejí ve všech zemích světa, ale převážná část dodavatelů je z Evropy. Za výběr dodavatelů je zodpovědný centrální nákup a díky své dlouhodobé působnosti v daném odvětví spolupracuje společnost s nejlepšími dodavateli. Ve strategii týkající se dodavatelů se dbá na to, aby byl zpracováván globální trh, přičemž důraz je v poslední době kladen na "Emerging Markets", tzn. nízkonákladové oblasti jako např. východní Evropa, Asie nebo Jižní Amerika.

14

2.1.4 Konkurenti organizace Konkurenti společnosti jsou firmy Denso Automotive, Delphi a Siemens AG. Jako konkurenta lze uvést i jihlavskou firmu Motorpal, která rovněž vyrábí komponenty do naftových motorů.

2.2 Poslání, vize a z nich odvozené cíle organizace Vizí společnosti Bosch Diesel je „Vytvářet hodnoty – žít hodnoty“. Je to dominující představa o budoucnosti. Ukazuje směr energického rozvoje skupiny Bosch, který má zajistit výnos a růst.

Obrázek 9 - Logo společnosti Bosch (5)

Těchto pět červených písmen a kotva razí již řadu desetiletí image firmy Bosch. Dalším pilířem této značky je slogan „Stvořeno pro život“, jenž zprostředkovává zásadní kompetence a přínos značky Bosch. Tento slogan je užit vždy v domácím jazyce a zahrnuje technologické vedení (sílu inovace), kvalitu našich služeb a přínos našich produktů. Jeho dvojí význam byl užit záměrně: Kromě trvanlivosti a spolehlivosti zdůrazňuje techniku sloužící životu. Tím přináší slogan zvláštní odpovědnost vůči svému vyjádření. Poslání Poslání firmy je rozděleno do čtyř kategorií: 

Finanční výsledky o Trvale dosahujeme našich cílů v oblasti nákladů s důsledným zaměřením na náklady v rámci našeho zlepšování. o Pomocí vysoké flexibility našich strojů, procesů a zaměstnanců zlepšujeme náš bod zvratu.



Výrobky o Díky našim technickým kompetencím jsme uznávaným partnerem pro vývoj budoucích produktů. o Přizpůsobujeme naše technické portfolio stávajícím a budoucím požadavkům vztahujícím se na naše produkty a trhy.

15



Procesy o Rychle a efektivně reagujeme na odchylky v našich procesech dodržováním definovaných standardů. o Stále zlepšujeme naše hodnotové toky a procesy, které jsou flexibilní, štíhlé a ohleduplné k životnímu prostředí. o Jak externím tak interním zákazníkům dodáváme produkty a služby s 0 chybami.



Zaměstnanci a učení se o Žijeme Business Excelencí a EFQM, BPS a BES a neustále se zlepšujeme jako učící se organizace. o Kompetence našich zaměstnanců rozvíjíme s ohledem na budoucnost. Díky nim jsme flexibilní. o Oceňujeme vysoké nasazení zaměstnanců a odměňujeme jejich vynikající výkon. o Díky úzké spolupráci se školami a univerzitami získáváme včas vhodné pracovníky.

Cíle Pokud vezmu cíle „globálně“, pak jsou cíle společnosti rozděleny do tří bloků: 

Robert Bosch – Disponujeme technickou kompetencí a díky nejvyšší kvalitě našich výrobků a konkurenceschopným nákladům jsme atraktivním výrobním a vývojovým

závodem.

Rosteme

spolu

s produkty,

které

orientujeme

na budoucnost. 

Zákazníci – Víme, co od nás očekávají naši zákazníci a dosahujeme jejich nejvyšší spokojenosti.



Zaměstnanci – Získáváme a udržujeme si motivované a schopné pracovníky.

Na „závodové“ úrovni lze použít také rozdělení na 3 bloky – náklady, kvalita, dodávka. Při určování nákladových cílů se vychází z nákladů měřených na 1 výrobek (PHEK). Z tohoto cíle jsou odvozeny cíle pro jednotlivá přímá i nepřímá střediska, které se dále rozpadají na cíle pro jednotlivé procesy.

16

2.3 Procesní model organizace Procesní přístup je definován pro snadnější pochopení souvislostí a zákonitostí činností, které mají být řízeny a které vytváří vzájemnou symbiózu materiálových, informačních a finančních toků uvnitř organizace. Procesní mapa JhP znázorňuje podnikové procesy, zobrazuje jejich posloupnost a vzájemné působení. Vstupy, výstupy a ukazatele pro měření efektivity a účinnosti procesu jsou popsány v procesních listech. Jednotlivé procesy a činnosti jsou podrobněji popsány v postupových návodech, směrnicích a pracovních postupech JhP.

Obrázek 10 - Procesní mapa JhP (5)

Procesní mapa je zobrazena v horizontálně uspořádaných oblastech na základě požadavků zákazníka. Řídící procesy tvoří komplexní řídící kruh, který kontroluje přidanou hodnotu zahrnutím očekávání a zpětné vazby zákazníka. Funkční procesy sestávají z technické podpory, která obsahuje především konstrukci a vývoj produktů, a z procesů tvořících přidanou hodnotu. Zde se nacházejí procesy od dodávky dílců, přes plánování výroby, transport materiálu, výrobu a konče dodávkou výrobků zákazníkům. Podpůrné procesy obsahují především finance a controlling, management jakosti, lidské zdroje, nákup.

17

2.4 BPS Společnost Bosch představila v roce 2002 svůj vlastní výrobní systém. Výrobní systém Bosch (BPS) je založen na stejných principech jako výrobní systém Toyoty. Filozofie BPS je založena na optimalizaci výrobních procesů. Výrobní systém Bosch je charakterizován v první řadě štíhlostí, vysokou efektivností a vysokým stupněm standardizace. BPS je zaváděn v reakci na globální vývoj ekonomik výrobních podniků, kdy je kladen důraz na snižování nákladů při snaze o vyšší kvalitu. Zavedením výrobního systému se stává podnik konkurenceschopnějším. Jelikož se tyto systémy v minulosti osvědčily, zákazníci, ať už se jedná o jednotlivce nebo automobilové koncerny, jej požadují a dají přednost firmě s tímto konceptem než podnikům s tradičním způsobem výroby. BPS je komplexní systém. Jeho prostřednictvím se optimalizují nejen dílčí procesy nebo oblasti, ale všechny procesy a organizační jednotky a zejména jejich vzájemná součinnost. BPS je tedy systematické používání celé řady nástrojů, které cíleně přispívají ke zlepšení jakosti, nákladů a dodávek. Realizací systému BPS by měly být dosaženy „nejvyšší požadavky ve své kategorii“ na standardizované, štíhlé a rychlé procesy. V systému BPS je ústředním tématem zabránění plýtvání. S ohledem na logistiku se uplatňují především následující principy. Celkový proces – snaha o spojení materiálových doků do celkového procesu, řízení a další neustálé zlepšování. Tímto krokem máme možnost zlepšovat a řídit celkový proces na místo toho, abychom řídily a optimalizovali pouze dílčí procesy. Cíl je zaměřen na zákazníky. Vyvarování se chyb – cílem jsou „žádné chyby“. Důraz je kladen na to, aby bylo chybám předcházeno. Odhalování chyb je stavěno až na druhé místo. Díky kombinaci preventivních opatření a rychlé reakce se vyvarujeme opakovaným chybám a je možné dosáhnout vysoké úrovně bezvadné výroby. Rovněž je sníženo zatížení zaměstnanců. Princip tahu – Vyrábět pouze takové výrobky a v takovém množství, které zákazník požaduje. V principu tahu se spustí výroba v řetězci zhodnocování pouze tehdy, pokud je zákazníkem, ať již interním nebo externím vyvolán požadavek. Současným propojením plynulé výroby a synchronizované logistiky je možné snížit průběžnou dobu výroby i zásoby na minimum.

18

Flexibilita – flexibilita je schopnost jednoduše a rychle se přizpůsobit novým požadavkům zákazníka. Vztahuje se na pracovníky, zařízení, stroje i organizaci práce. Zařízení používaná ve firmě jsou spolehlivá a dají se snadno a rychle připravit na nové požadavky. I pracovníky je možné pružně nasazovat do výrobního procesu. Vyvarování se ztrát – Neustálá snaha o odhalování plýtvání a redukci činností, které nepřidávají hodnotu výrobku. Odhalování a následná eliminace všech druhů plýtvání jako je nadprodukce, plochy, transporty, skladování, časy přesunů, prostoje, vícepráce. Tím, že jsou tyto ztráty eliminovány, je možné dosáhnout vyšší přidané hodnoty výrobku. Standardizace – procesy, metody, které jsou osvědčené a vyzkoušené se stávají standardem, který se stále rozvíjí. Realizují se ty standardy, které jsou „nejlepší ve své třídě“. Transparentnost – Všechny podnikové procesy a průběh výroby musí být jasný na první pohled a veškeré odchylky od nadefinovaného stavu musí být okamžitě viditelný. Každý zaměstnanec díky transparentnosti zná své úkoly a cíle. To vše napomáhá přehlednosti a pozitivnímu image.

2.5 Představení oddělení fyzické logistiky Fyzická logistika v JhP má přibližně 150 zaměstnanců a je rozdělena do třech skupin. LOG11 je zodpovědné za expedici výrobků, fakturaci a celní náležitosti. LOG13 provádí balení nesériových výrobků a je zodpovědné za organizaci dopravy. LOG14 je zodpovědné za sklady a interní materiálový tok. Vedle těchto třech skupin zde působí tým projektových pracovníků, který se zabývá implementací BPS.

19

2.6 Podnikový informační systém Ve firmě Bosch Diesel je používán systém SAP/R3. SAP R/3 je softwarovým produktem společnosti SAP, který slouží pro řízení podniku (Enterprise resources planning – ERP). Tento systém se skládá z několika modulů. Pro logistické operace se jedná zejména o moduly IM (Inventory Management – evidence zásob) a WM (Warehouse Managment – řízení skladů). Modul IM je používán pro evidenci zásob a informace z tohoto modulu se využívají od plánování, objednávání dílců přes plánování výroby až po expedici výrobků zákazníkům. Modul WM se využívá pro řízení skladů a logistických procesů. Ve své práci se zabývám především modulem WM, proto zde zmiňuji i strukturu tohoto modulu. Číslo skladu - Pod číslem skladu jsou shrnovány organizační a fyzické znaky (vlastnosti) skladovacího komplexu. Celá struktura skladu je spravována pod jedním číslem skladu. Číslu skladu jsou přiřazeny typy skladu. Typ skladu - je skladovací plocha, skladovací zařízení nebo skladovací zóna, která je definována pod číslem skladu. Jedná se o jednoznačnou oblast uvnitř skladu nebo skladovacího komplexu, která je vyznačena požadovaným prostorem a organizační strukturou a která se skládá z několika skladovacích míst. Pro každé číslo skladu můžete definovat více typů skladů. Zóna skladu - Každý typ skladu je rozdělen na zóny (oblasti) skladu. K jedné zóně skladu patří zpravidla všechna skladovací místa, která mají společné určité vlastnosti, jako např. skladovací místa pro „rychloobrátkové zboží“ nebo „zboží s nízkou obrátkou“ v blízkosti zóny výdeje zboží. Skladové místo - Každý skladový regál se skládá z řady skladovacích jednotek, které jsou ve WM označeny jako skladová místa. Skladové místo je nejmenší prostorová jednotka, která je v daném typu skladu uvedena. Skladová místa se udávají pomocí souřadnic, které se vztahují na konkrétní místo ve skladu, na kterém může být zboží uskladněno.

20

2.7 Aplikace mobilního zpracování dat v JhP 2.7.1 Důvody aplikace mobilního zpracování dat Při ohlédnutí do roku 2004 je standardem pro plánování a zásobování výroby vychystávání na zakázky (tzv. kusovník). Současně se zaváděním BPS principů dochází od roku 2005 ke změně řízení výroby, což má podstatný vliv na požadavky směrem k logistice. Změna trendu je patrná z tabulky 2. Tabulka 2 - Změna principu řízení výroby a její dopad na logistiku (5)

Princip řízení výroby

Sledovaný cíl

Požadavky na logistiku

Signál

Reakční doba

Zakázková výroba (týdenní/měsíčn í dávka)

Produktivita

Komise s přesností na kus

Potřeba

24 hod.

Termínovaná sériová výroba (k zákaznickému termínu)

Max. využití kapacit

Dodávky zaokrouhlené na nejmenší skladovou jednotku

Potřeba

Nivelizovaná montáž (jako stimulátor předcházejících procesů)

Uklidnění řídícího procesu, předpoklad pro princip tahu Optimální rozložení zásoby na různých úrovních

Komplexní vysokofrekve nční zásobování – optimalizova né přepravní jednotky

Spotřeba

Eliminace ztrát z neseřizování

Minimalizace zásob

Způsob transportu

Zakázkový kusovník 3–4 hod.

Rozpad pro výrobní dávku 1–2 hod.

Kanban JIS

Trend zvyšování frekvence je patrný i na straně dodávek materiálu od dodavatelů. Logistika se musí přizpůsobit a zajistit vyšší frekvenci dodávek, které musí odpovídat nejen vybavení skladu a techniky, ale především skladové procesy. Právě s tímto trendem přišel požadavek na zrychlení skladových procesů respektive materiálového toku při zachování „nulové“ chybovosti. Hlavní důvody realizace mobilního zpracování dat v JhP tedy jsou: 

Omezení administrativní zátěže



Zrychlení procesů



Vyloučení chyb (uložení materiálu na nesprávné místo, záměna materiálu) 21

2.7.2 Procesy pro mobilní zpracování dat Na začátku je třeba identifikovat procesy, kde má aplikace mobilního zpracování dat smysl. Časově náročný proces, velké vzdálenosti mezi materiálem a vybavením skladu (tiskárny, PC pracoviště), procesy s vysokou chybovostí. Přesně to jsou místa, která se dají optimalizovat automatickou identifikací materiálu. V JhP jde především o: 

Příjem materiálu do evidence zásob (vedení zásob)



Zaskladnění materiálu na cílové skladové místo (řízení skladu)



Potvrzení (kvitace) materiálu při uskladnění/vyskladnění materiálu z/na skladové místo



Přeskladnění materiálu



Objednání materiálu do výroby



Odhlašování hotových výrobků (polotovarů) ve výrobě

2.8 Aplikace čárového kódu Z možností automatické identifikace (čárový kód, RFID, Pick by voice) popisuji nejdříve aplikaci čárového kódu. Je to logická volba, protože čárový kód je standardem pro značení zboží v automobilovém průmyslu a většina průvodních dokladů v materiálovém toku čárový kód obsahuje. V JhP vyžaduje aplikace automatické identifikace pomocí čárového kódu propojit následující komponenty: 

Podnikový systém SAP/R3



ALPE Scan (modul v SAP/R3 pro zpracování čárového kódu)



Mobilní zařízení (terminály, tiskárny)



Bezdrátovou síť (WiFi)



Obsluhu mobilních zařízení



Pomocné prvky

2.8.1 Podnikový systém SAP/R3 Aplikace mobilního zpracování dat se týká především nastavení Customizingu. Nastavení lze rozdělit do 2 skupin:  

Nastavení typu skladu Nastavení formulářů a tiskáren

22

Nastavení typu skladu: 

Správa skladových jednotek - základním předpokladem pro automatickou identifikaci je správně označený materiál – skladová jednotka. SAP/R3 disponuje tzv. „Správou skladových jednotek“. Aktivací tohoto prvku viz obrázek 11 lze pracovat s číslem skladové jednotky, která jednoznačně identifikuje manipulační jednotku (paletu, bednu, vozík, atd.). Přes číslo skladové jednotky lze v systému jednoznačně identifikovat typové číslo materiálu, šarži, množství a další identifikátory náležející dané jednotce.



Uskladnění s povinným potvrzením – aktivace této strategie umožňuje provádět při fyzickém uskladnění materiálu verifikaci, zda pracovník uskladnil jednotku na správné skladové místo – pracovník naskenuje číslo skladové jednotky z uskladňovacího lístku a číslo skladového místa z regálu – tím dojde k ověření a při neshodě dostane pracovník chybovou hlášku.



Vyskladnění s povinným potvrzením – aktivace této strategie umožňuje provádět při fyzickém odběru materiálu verifikaci, zda byl odebrán správný materiál – pracovník naskenuje číslo skladové jednotky nebo číslo skladového příkazu z vyskladňovacího lístku a číslo skladové jednotky z uskladňovacího lístku – tím dojde k ověření a při neshodě dostane pracovník chybovou hlášku.

Obrázek 11 - Definice typu skladu v SAP (5)

23

Nastavení formulářů etiket a tiskáren: Klasický sapový lístek (etiketa) pro uskladnění či vyskladnění materiálu má několik údajů v čárovém kódu. Především je zde číslo skladového příkazu a v závislosti na variantě formuláře i další kódy (typové číslo, šarže, cílové místo, atd.). Číslo skladové jednotky, zmíněné v předchozí kapitole, zde není. To je důvod pro změnu klasického formuláře na tzv. flexibilní formulář. Tento formulář umožňuje, jak již napovídá název, individuální nastavení dat na formuláři. Existuje možnost výběru z několika formátů (DIN A5, A6, A8) a jednotlivé informace zobrazované na formuláři se nastaví dle potřeby pro konkrétní proces a konkrétní úsek skladu. Na obrázku 12 a 13 uvádím příklad formulářů DIN A5 pro uskladnění a vyskladnění. Pro mobilní zpracování dat se na interních dokladech JhP používají následující identifikátory: 

Číslo skladové jednotky (LE – používá se u komponentů)



Číslo manipulační jednotky (HU – používá se u hotových výrobků)



Číslo skladového příkazu (používá se u komponentů i hotových výrobků)



Číslo kanbanu (Kanban ID – používá se pro objednání komponentů do výroby)

Obrázek 12 - Skladový lístek s čárovým kódem skladové jednotky (5)

Obrázek 13 - Skladový lístek s čárovým kódem kanbanu (5)

Nastavení flexibilních formulářů včetně jejich použití pro konkrétní typy skladů provádějí dle požadavků pracovníci ICO. Pro nastavení Customizingu u základních procesů je nadefinován „Checklist“ viz příloha 1. Aplikace procesů vyžaduje vždy individuální přístup a bezchybné zmapování činnosti v daném úseku. Před samotným nasazením do produktivního provozu je vhodné tisk formulářů odzkoušet na testovacím systému.

24

2.8.2 ALPE Scan Systém

SAP/R3

disponuje

modulem

ALPE

Scan

(Automotive Logistic and Production Execution), který je určen k on-line zpracování logistických či výrobních operací pomocí mobilních terminálů při využití čárových kódů. Pro zpracování dat se musí uživatelé přihlásit mobilním terminálem s využitím bezdrátové sítě (WiFi) do systému SAP. Centrální CI vytvořilo škálu transakcí, které mohou

Obrázek 14 - ALPE Scan – základní menu (5)

jednotlivé Bosch závody využívat pro své procesy. V systému jsou transakce rozdělené do menu dle oblastí, viz obrázek 14, v kterých jsou transakce pro zpracování dat v dané oblasti. Příklad z menu pro logistiku uvádím na obrázku 15. Aby

nemusel

pracovník

listovat

v dlouhém

seznamu

transakcí, lze založit profily, do kterých se přiřadí transakce potřebné v konkrétním úseku a jednotlivým pracovníkům se pak přiřazují profily v závislosti na tom, v kterém úseku zrovna pracují. Transakce je třeba v závislosti na procesech v daných úsecích pro každý závod individuálně nastavit. Založení profilů, přiřazení transakcí do profilů včetně jejich nastavení provádí pracovníci ICO (integrace procesů) na základě IT-tiketu. Přiřazení profilů uživatelům provádí Obrázek 15 - ALPE Scan pracovníci LOG1.

transakce z menu pro logistiku (5)

2.8.3 Přehled profilů Aktuálně jsou v JhP k dispozici následující profily:        

01 LOG1-BPS – testovací profil 02 Výroba – profil pro pracovníky výroby v závodech I, II, III 03 Expedice – profil pro pracovníky expedice 04 Milkrun – profil pro řidiče milkrunů 05 Balící dílna – profil pro pracovníky balící dílny 06 Sklad WI – profil pro pracovníky skladu na závodě I 07 Retrack WIII – profil pro řidiče VZV na závodě III 08 Příjem zboží – profil pro pracovníky příjmu zboží

25

Rozdělením do profilu získá především uživatel, protože má k dispozici pouze transakce, které v daném úseku potřebuje. Dalším důležitým faktorem při úvaze o počtu profilů je možnost rozdílného nastavení stejné transakce v různých profilech. Jako příklad lze uvést potvrzení (kvitaci). Při uskladnění materiálu na cílové skladové místo se od pracovníka skladu vyžaduje verifikace uložení na skladové místo, dle toho je nastavena transakce a pracovník musí naskenovat 2 čárové kódy - na rozdíl od pracovníka výroby, který potvrzuje dodání materiálu do výroby, ale bez verifikace cílového místa a musí naskenovat pouze jeden čárový kód. Pokud by měl pracovník skladu přístup na transakci výroby, mohl by si práci zjednodušovat a efektivita mobilního zpracování, v tomto případě směrem k vyloučení chyb, by ztrácela na významu. Přehled profilů včetně transakcí a stručného popisu uvádím v příloze 2.

2.8.4 WiFi Zřízení bezdrátové sítě v jednotlivých úsecích (halách) zajišťuje oddělení CI. Nejprve je nutno provést měření a dle toho navrhnout vhodné komponenty sítě (Acces pointy, antény). Měření a návrh sítě provádí externí odborná firma ve spolupráci s oddělením CI. Náklady hradí jednotlivá střediska, která instalaci požadují. Na základě navrženého umístění přístupových bodů provede oddělení správy budov (FCM) instalaci sítí (Ethernet, 220 V) a posléze instalaci samotného zařízení.

2.8.5 Mobilní terminály JhP/LOG1 používá standardně mobilní terminály od společnosti Intermec s operačním systémem Windows Mobile. Typy terminálů - Výběr vhodného terminálu je závislý na procesu a úseku, kde má být terminál používán. Ruční terminály jsou vhodné pro pozice s velkým podílem manuální činnosti (např. komise materiálu). Vozíkové terminály, už ze své podstaty, jsou vhodné pro úseky, kde řidič vozíku přemisťuje ucelené skladové jednotky, aniž by musel z vozíku sestoupit. Dalším důležitým faktorem je vybavení terminálu vhodným optickým zařízením (laserem). V závislosti na optice je zařízení schopno číst různé druhy kódů (klasické nebo 2D kódy) na kratší či delší vzdálenosti viz specifikace u jednotlivých typů níže.

26

Ruční terminály: 

CK3 – terminál s vestavěným skenerem, který lze objednat s lineárním nebo 2D laserem (obrázek 16) o Linear Imager EV12 – čtení klasických čárových kódů (< 0,5 m) o Area Imager EA20x – čtení klasických i 2D kódů (< 1 m) o Near-Far Imager EX25 - čtení klasických i 2D kódů (< 10 m)



CK71 - terminál s vestavěným skenerem, který lze objednat s lineárním nebo 2D laserem, tento terminál je navíc vybaven fotoaparátem, který je využíván pro dokumentaci poškozených zásilek (obrázek 17) o Linear Imager EV12 – čtení klasických čárových kódů (< 0,5 m) o Area Imager EA20x – čtení klasických i 2D kódů (< 1 m) o Near-Far Imager EX25 – čtení klasických i 2D kódů (< 10 m)

Obrázek 16 - Terminál CK3 (7)

Obrázek 17 - Terminál CK71 (7)

Vozíkové terminály: 

CV30 – terminál s velkým dotykovým displejem a bezdrátovým skenerem SR61 s 2D laserem (obrázek 18 a 19)



CV41 - terminál s dotykovým displejem rozšířený o klávesnici pro jednodušší obsluhu skladových aplikací. K terminálu lze připojit také skener SR61 s 2D laserem (obrázek 20)

Obrázek 18 – Terminál CV30 (7)

Obrázek 19 – Skener SR61 (7)

Obrázek 20 – Terminál CV41 (7)

27

Nastavení mobilních terminálů - nastavení terminálu provádí pracovníci logistiky na základě podkladů od dodavatele a pracovníků CI. Součástí dodávky terminálu musí být internetový prohlížeč od společnosti Naurtech. Tento prohlížeč umožňuje zamknout (zakódovat) terminál pro neoprávněné změny nastavení terminálu a další nastavení pomocí skriptů, která zvyšují efektivitu používání mobilních terminálů. Samotné nastavení se skládá ze dvou částí: 

Nastavení terminálu pro připojení k bezdrátové síti (WiFi) o Network type:

Infrastructure

o SSID:

xxxxxxxx*

o Power Mode:

Disabled (CAM)

o 8021x Security: xxxx* o Association:

xxx*

o Encryption:

xxxx*

o Username:

xxxxxx*

o Password:

xxxxxxxxx*

o Mixed cell:

= Off

* Z důvodu zamezení přístupu neoprávněným uživatelům neuvádím konkrétní údaje. 

Nastavení internetového prohlížeče Naurtech o Nastavení adresy serveru ALPE Scan o Nastavení parametrů pro bezdotykové ovládání (po naskenování čárového kódu se provede automaticky další krok – např. uložení dat, otevření dalšího skenovacího dialogu, atd.)

Důležitým faktorem při nákupu terminálů je výběr vhodného příslušenství (baterie, montážní sady do vozíků, ovladače skenerů, ochranné folie, pouzdra, atd.) Ideální je konzultace oddělení nákupu s odbornou firmou.

2.8.6 Mobilní tiskárny Důležitým aspektem mobilního zpracování dat se v posledních letech stávají mobilní tiskárny. Jejich aplikace je vhodná zejména tam, kde pracovník operuje na větší ploše a potřebuje označovat skladové jednotky etiketou. Mobilní tiskárnou se eliminují ztráty,

28

které pracovník ztratí přesunem od pevné tiskárny k materiálu a také časové ztráty spojené s hledáním materiálu. Aplikace mobilní tiskárny v JhP vyžaduje: 

Nastavení SAP/R3 o Výběr a nastavení vhodného formuláře (rozměr, data, atd.) o Založení tiskárny do systému o Nastavení kombinace typů skladů a čísla tiskárny, na které se mají etikety tisknout



Nastavení tiskárny pro připojení k WiFi

V JhP je od 01.2013 v produktivním provozu mobilní tiskárna PB50

od

společnosti

Intermec.

Tiskárna

doplnila

proces

uskladňování materiálu na příjmu zboží, kde je systémové uskladnění prováděno mobilním terminálem s tiskem skladové etikety na mobilní tiskárně. Při výběru tiskárny je nutné ověřit, jaké datové věty umí tiskárna zpracovat a zda korespondují se systémem, z kterého se data posílají.

Obrázek 21 - Tiskárna PB50 (7)

2.8.7 Obsluha Mobilních zařízení Lidský prvek hraje při mobilním zpracování dat velmi důležitou roli. Základ úspěchu je v jednoduchosti ovládání mobilních zařízení a vědomostech pracovníků. Pracovníci musí absolvovat školení na obsluhu samotného terminálu (zapnutí/vypnutí, restartování, výměna baterií, atd.) a na ovládání jednotlivých transakcí. Jakou transakci, které doklady respektive čárové kódy má pracovník při konkrétním procesu použít musí být řádně popsáno a pracovník musí být s tímto dokumentem prokazatelně seznámen. Popis ovládání transakcí včetně grafického návodu popisuje dokument Dokumentace ALPE Scan v JhP.

2.8.8 Pomocné prvky Při mobilním zpracování dat se porovnávají systémové informace s realitou nebo se na základě externího dokladu iniciuje zpracování v systému. Je zřejmé, že pouze dokumenty ze systému SAP nestačí. Klasickým příkladem je verifikace uskladnění materiálu na správné skladové místo – pracovník identifikuje paletu naskenováním čísla skladové jednotky z průvodního dokladu a při ukládání materiálu naskenuje číslo 29

skladového místa z regálu – tím je prokázáno, že provedl uložení na správné místo. Pro tisk pomocných dokladů se v JhP používají běžně dostupné prostředky v MS Office (především Excel) a čárový kód typu Code 39. Typické příklady čárových kódů používaných při mobilním zpracování dat uvádím na obrázku 22 až 24.

Obrázek 22 - Označení regálových pozic (5)

Obrázek 23 - Označení fixních skladových míst (5)

Obrázek 24 - Kanbanová karta pro odhlašování hotových výrobků (5)

30

2.9 Realizace radiofrekvenční identifikace (RFID) V předchozí kapitole jsem se věnoval podrobně aplikaci automatické identifikace za využití čárového kódu, protože tato identifikace je v JhP nejvyužívanější. Realizaci radiofrekvenční identifikace, s ohledem na požadovaný rozsah této práce, zmiňuji pouze okrajově. Na realizaci RFID procesů pracují kolegové v Německu ze závodu v Homburgu a Bambergu ve spolupráci s univerzitou v Lipsku a Spolkovým ministerstvem hospodářství Německé republiky. Ve zmíněných závodech úspěšně aplikovali RFID pro interní materiálový tok mezi skladem a výrobou. Aplikace vyžaduje stejně jako u čárového kódu propojení několika komponent, jde především o: 

Podnikový systém SAP/R3



ALPE RFID (modul v SAP/R3 pro RFID)



Snímací zařízení (RFID brány – readery, antény, optická čidla, atd.)



Prvky pro popis čipů (speciální tiskárny, readery s možností čtení i zápisu)

Aktuálně jsou v Jihlavě postavené 2 RFID brány (příjem zboží, expedice) a pracuje se na nastavení procesu v SAP, který umožní zpracování příjmu zboží při průjezdu skladové jednotky označené čipem skrz RFID bránu viz obrázek 25. V prvních fázích se bude využívat RFID pro příjem zboží do SAP a následné operace v rámci interního materiálového toku budou zpracovávané pomocí čárového kódu. Bude se tedy současně využívat dvou způsobů automatické identifikace, protože vybudování infrastruktury pro RFID v interním materiálovém toku bude vyžadovat ještě značné investice do HW a časově náročné nastavení procesů v SAP.

Obrázek 25 - RFID brána - příjem zboží (5)

31

3 Vlastní stanoviska 3.1 Jakou automatickou identifikaci zvolit? Při komisi materiálu potřebuje pracovník obě ruce volné. Nabízí se tedy aplikace systému Pick by voice, zmíněném již v teoretické části této práce. Pracovník dostává informace o zdrojovém/cílovém skladovém místě a množství k odebrání/uskladnění pomoví hlasového povelu přes sluchátka. V JhP by tento systém byl přínosem především pro interní milkruny, které v intervalu 30 minut vychystají ve skladě dílce a následně je transportují do výroby. Problém je ovšem v hlučnosti prostředí. V prostoru logistiky je relativně ticho, ale na výrobních halách je velký hluk a systém by nedokázal v tak velkém hluku správně zpracovat informace, které mu pracovník diktuje. Dalším faktorem je i bezpečnost pracovníků – pokud má pracovník na hlavě sluchátka v místech s velkým provozem manipulační techniky a chodců, což je ve výrobních úsecích běžné, hrozí velké riziko nehody. Závěr tedy je, že tato technologie není pro výrobní provozy v JhP vhodná. Rozhodnutí, zda aplikovat čárový kód nebo RFID je podstatně složitější. Oba systémy přináší své výhody i nevýhody. Když jsem porovnával, zda aplikovat pro interní materiálový tok mezi skladem a výrobou RFID, dospěl jsem k názoru, že to není efektivní. Porovnal jsem procesy zásobování výroby pomocí čárového kódu v JhP se zásobováním s využitím RFID v sesterském závodě v Homburgu (viz příloha 3). RFID je oproti čárovému kódu efektivnější především díky možnosti hromadného snímání několika čipů najednou. Při pohledu na proces v Homburgu není této výhody využito, protože pracovník přikládá k RFID čtečce pouze jednotlivé karty. Efektivita čárového kódu je při srovnání s takto nastaveným RFID procesem zcela srovnatelná. Dalším pozitivním faktorem ve prospěch čárového kódu je eliminace kanbanové karty a verifikace odběru a uskladnění prováděné při zásobování výroby v JhP. V tabulce 3 srovnávám výhody a nevýhody obou procesů - pozitivní faktory hovořící ve prospěch čárového kódu jsem označil zeleně.

32

Tabulka 3 - Porovnání procesu s využitím čárového kódu a RFID (5)

Činnost

E-Kanban Čárový kód

E-Kanban RFID

Eliminace chyb automatizovaným zpracováním dat

ano

ano

Manipulace s kanbanovou kartou a její skladování ve výrobě

ne

ano

Elektronické předání objednávky z výroby do skladu

ano

ano

Verifikace odběru správného materiálu ve skladě

ano

ne

Nutnost přiřazení kanbanové karty k materiálu

ne

ano

Verifikace uskladnění materiálu do správné dráhy v supermarketu výroby

ano

ne

Dle mého názoru je pro zásobování výroby z manuálně obsluhovaného skladu, což je případ JhP, čárový kód výhodnější. Bude trvat ještě několik let, než se procesy a systémové návaznosti v interním materiálovém toku přizpůsobí automatické identifikaci pomocí RFID.

33

3.2 Přínosy automatické identifikace v JhP Přínosy aplikace automatické identifikace pomocí čárového kódu v JhP vidím ve 4 úrovních: Vyvarování se chybám – při odběru materiálu ze zdrojového místa a uskladnění materiálu na cílové místo se plošně provádí ověření, zda je odebírán správný materiál a zda je uskladňován na správné skladové místo. Tímto procesem došlo k redukci záměn a diferencí materiálu, což mělo pozitivní vliv na celkové inventurní rozdíly oddělení logistiky, viz graf 1. Inventurní diference 1300

T.Kč

1100 900 700 500 2010

2011

2012

Rok

Graf 1 - Inventurní diference JhP/LOG1 (5)

Spolehlivost a včasnost dodávky – při zásobování výroby CP4 a CPN5 se využívá proces popsaný v příloze 3. Tento proces využívá ve výrobě mobilní terminál pro objednání materiálu ze skladu, a také pro verifikaci uložení materiálu do správné FIFO dráhy ve výrobě. Přínosem je v tomto případě vyloučení chyb, viz předchozí odstavec, a také využití systémových časů pro sledování doby od objednání po skutečnou dodávku materiálu do supermarketu výroby. Z hlediska výroby i skladu je to vhodné měřítko ukazující na spolehlivost procesu. Čas od objednání po dodávku materiálu do výrob CP4 a CPN5 uvádím v grafu 2.

34

Sledování dodávek materiálu do 2 hod od objednání 94,0% 92,0% 90,0% 88,0%

Dodáno do 2 hod.

86,0%

Cíl

84,0% 82,0%

Graf 2 - Sledování dodávek materiálů do výroby (5)

Snížení nákladů na spotřební materiál - nasazením mobilních terminálů a vhodných procesů lze eliminovat v interním materiálovém toku průvodní doklady. Nalepení dokladu na skladovou jednotku stojí nejen čas pracovníka, ale i peníze na nákup papíru, etiket, fólií, samolepek pro připevnění dokladů na skladovou jednotku a v neposlední řadě i náklady na údržbu tiskáren a nákup toneru. V JhP se nám podařilo aplikovat proces, který využívá v interním materiálovém toku od příjmu zboží až po dodání materiálu do výroby pouze dvou dokladů, viz schéma dokladů před a po realizaci procesu na obrázku č. 26. Celková úspora spotřebního materiálu byla vyčíslena na 100 000 Kč/rok.

Obrázek 26 – Redukce dokladů v interním mat. toku (5)

35

Zvýšení produktivity – každý skenovací proces stojí čas pracovníka. Aby měla automatická identifikace pozitivní vliv na produktivitu, musí být proces jednoduchý – rychlé ovládání mobilního terminálu, vyloučení maxima průvodních dokladů z oběhu, skenování minima čárových kódů pro iniciaci a ukončení jednoho procesu, eliminace časových ztrát (chůze pracovníka, hledání materiálu). To, že se daří aplikovat dobré procesy, naznačuje růst produktivity pracovníků na příjmu zboží (viz graf 3) po zavedení procesu uskladnění mobilním terminálem v kombinaci s mobilní tiskárnou viz mobilní pracoviště na obrázku 27.

Příjem zboží - produktivita Počet pohybů/pracovník/hod.

9 8 7 6 5 4 Q3 2012

Q4 2012

Q1 2013

Čas

Graf 3 - Vývoj produktivity na příjmu zboží (5)

Obrázek 27 - Mobilní pracoviště pro systémové uskladnění materiálu (5)

36

Závěr Cílem mé bakalářské práce byla aplikace mobilního zpracování dat ve výrobní firmě. Hlavním tématem teoretické části práce byly funkce a cíle logistiky. Představil jsem 3 základní možnosti pro automatickou identifikaci zboží, které ukazují moderní směry interní logistiky a které se budou určitě ještě dále rozvíjet. Při psaní praktické části práce jsem vycházel především ze svých zkušenosti získaných při realizaci projektů v rámci fyzické logistiky ve společnosti Bosch Diesel s.r.o. Problematika mobilního zpracování dat byla od roku 2010 jedním z hlavních témat, kterým jsem se věnoval. Těžiště mé práce spočívalo v koordinaci nákupu a nastavení mobilních terminálů, výstavbě bezdrátové sítě (WiFi) v jednotlivých prostorách firmy a nastavení systému SAP včetně nasazení nových procesů do provozu. Ve firmě velikosti Bosch s řadou centrálních funkcí a IT zabezpečením není aplikace mobilního zpracování dat lehkým úkolem. Jedním ze stěžejních kroků bylo nastavení mobilních terminálů a transakcí v SAP. Bosch v Jihlavě byl jedním z prvních závodu nasazujících modul ALPE Scan do provozu. Transakce sice systémově fungovaly, ale jejich obsluha vyžadovala manuální potvrzování funkčními tlačítky terminálu a bylo nutné ve spolupráci s vývojáři transakce upravit. Právě problém s manuálním potvrzováním byl rozhodující pro nasazení ALPE Scan do procesu, protože je důležité, aby obsluha terminálu pracovníka při manipulaci s materiálem zatěžovala pouze minimálně. Na základě naší žádosti se zavedla funkce pro automatické uložení příkazu, respektive automatické otevření následujícího dialogu po naskenování čárového kódu. Funkce se jmenuje „AutoFcode“ a umožňuje nastavit proces tak, že pracovník ovládá mobilní terminál pouze jednou rukou a uložení příkazu nebo posunutí kurzoru do jiného dialogu je prováděno automaticky systémem. O úspěšném respektive neúspěšném provedení operace je pracovník informován akustickým signálem. Zavedením této funkce se stalo ovládání terminálu podstatně efektivnějším, protože se pracovník nemusí soustředit na ovládání miniaturních tlačítek na terminálu a volnou rukou může paralelně provádět komisi nebo značení materiálu skladovým lístkem. V práci uvádím především základní souvislosti a prvky potřebné pro aplikaci mobilního zpracování dat. Konkrétním procesům jsem se s ohledem na požadovaný rozsah práce příliš nevěnoval. Nicméně bych chtěl závěrem zmínit, že analýza stávajícího procesu včetně identifikace potenciálů a návrh nového procesu za využití mobilních zařízení je 37

tím nejdůležitějším aspektem pro efektivnost mobilního zpracování dat. Jedině správně nastavený a jednoduchý proces má pro logistiku přínos. V kapitole 4.1 jsem uvedl porovnání konkrétního procesu zásobování výroby s využitím čárového kódu a RFID. I přesto, že RFID je v obecném srovnání efektivnější než čárový kód, dovolím si tvrdit, že v tomto konkrétním případě je efektivnější čárový kód. Z mého pohledu se při výběru vhodné technologie musí jít do hloubky a zvážit všechny varianty, protože nejmodernější technologie nemusí být automaticky i ta nejefektivnější. V poslední části této práce jsem uvedl přínosy aplikace mobilního zpracování dat v JhP. Zmínil jsem zde především redukci nákladů, zvýšení produktivity a zabezpečení kvality logistického procesu. Logistika se stává v posledních letech významným konkurenčním faktorem a je nucena hledat stále další oblasti finančních úspor. Aplikace moderních způsobů řízení logistických procesů popsané v této práci je dle mého názoru tou správnou cestou k zajištění spolehlivého procesu a úspoře nákladů. Pro mě osobně byl tento projekt úspěšný. Svědčí o tom i zájem a hodnocení kolegů z jiných závodů.

38

Seznam použité literatury 1. Sixta Josef a Mačát Václav. Logistika - teorie a praxe. Brno: ComputerPress, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 2. Stehlík Antonín, Kapoun Josef. Logistika pro manažery. Praha: Ekopress, 2008. ISBN978-80-86929-37-8. 3. Schulte, Christof. Logistika. [překl.] Tonek Gustav a Adolf Baudyš. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN-13 978-80-85605-87-7. 4. Gála Libor, Pour Jan, Šedivá Zuzana. Podniková informatika 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN978-80-247-2615-1 5. Interní materiály společnosti Bosch Diesel s.r.o. 6. www.kodys.cz/rfid.html 7. http://www.intermec.com/products/rfid/index.aspx 8. www.droptop.cz 9. www.bosch.cz

39

Seznam obrázků Obrázek 1 - Složky logistických služeb (3) ...................................................................... 3 Obrázek 2 - Dokumentace skladového procesu (5) .......................................................... 7 Obrázek 3 - VDA Etiketa (5) ............................................................................................ 9 Obrázek 4 - Princip RFID (6) ........................................................................................... 9 Obrázek 5 - RFID čipy (7) ................................................................................................ 9 Obrázek 6 - Prvky hlasového ovládání (7) ..................................................................... 11 Obrázek 7 - Závody firmy Bosch v Jihlavě (5) .............................................................. 12 Obrázek 8 - Zákazníci JhP (5) ........................................................................................ 14 Obrázek 9 - Logo společnosti Bosch (5) ........................................................................ 15 Obrázek 10 - Procesní mapa JhP (5) ............................................................................... 17 Obrázek 11 - Definice typu skladu v SAP (5) ................................................................ 23 Obrázek 12 - Skladový lístek s čárovým kódem skladové jednotky (5) ........................ 24 Obrázek 13 - Skladový lístek s čárovým kódem kanbanu (5) ........................................ 24 Obrázek 14 - ALPE Scan – základní menu (5) ............................................................... 25 Obrázek 15 - ALPE Scan - transakce z menu pro logistiku (5) ...................................... 25 Obrázek 16 - Terminál CK3 (7) ...................................................................................... 27 Obrázek 17 - Terminál CK71 (7) .................................................................................... 27 Obrázek 18 –Terminál CV30 (7) .................................................................................... 27 Obrázek 19 – Skener SR61 (7) ....................................................................................... 27 Obrázek 20 – Terminál CV41 (7) ................................................................................... 27 Obrázek 21 - Tiskárna PB50 (7) ..................................................................................... 29 Obrázek 22 - Označení regálových pozic (5) ................................................................. 30 Obrázek 23 - Označení fixních skladových míst (5) ...................................................... 30 Obrázek 24 - Kanbanová karta pro odhlašování hotových výrobků (5) ......................... 30 Obrázek 25 - RFID brána - příjem zboží (5) .................................................................. 31 Obrázek 26 – Redukce dokladů v interním mat. toku (5) ............................................... 35 Obrázek 27 - Mobilní pracoviště pro systémové uskladnění materiálu (5) .................... 36

40

Seznam tabulek Tabulka 1 - Porovnání čárového kódu a RFID (6) ......................................................... 10 Tabulka 2 - Změna principu řízení výroby a její dopad na logistiku (5) ........................ 21 Tabulka 3 - Porovnání procesu s využitím čárového kódu a RFID (5) .......................... 33

41

Seznam grafů Graf 1 - Inventurní diference JhP/LOG1 (5) .................................................................. 34 Graf 2 - Sledování dodávek materiálů do výroby (5) ..................................................... 35 Graf 3 - Vývoj produktivity na příjmu zboží (5) ............................................................ 36

42

Seznam příloh Příloha 1 - Checklist pro nastavení customizingu v SAP ............................................... 44 Příloha 2 - Seznam profilů a transakcí používaných v JhP............................................. 45 Příloha 3 – Porovnání procesu zásobování výroby ......................................................... 46

43

Příloha 1 - Checklist pro nastavení customizingu v SAP Checklist pro nastavení Customizingu Oblast

Proces

Nastavení Customizingu Aktivace skladových jednotek pro typ skladu (při

Uskladnění materiálu na cílové

aktivaci musí být sklad bez zásob)

skladové místo (s tiskem

Změna formuláře skladového lístku (DIN A8) pro

skladového lístku)

kombinaci skladů (od - do) Aktivace uskladnění s povinným potvrzením

Aktivace skladových jednotek pro typ skladu Uskladnění materiálu na cílové Příjem

skladové místo (s anonymní

zboží

etiketou)

Vypnutí tisku skladových lístků pro kombinaci typů skladů Aktivace uskladnění s povinným potvrzením Povolení externí číselné řady pro skladové jednotky Aktivace skladových jednotek pro typ skladu (při

Potvrzení uskladnění materiálu

aktivaci musí být sklad bez zásob)

s verifikací cílového

Změna formuláře skladového lístku - čárový kód

skladového místa

skladové jednotky vpravo nahoře Aktivace uskladnění s povinným potvrzením

Potvrzení výdeje s verifikací odběru správného materiálu

Aktivace skladových jednotek pro typ skladu (při aktivaci musí být sklad bez zásob) Aktivace vyskladnění s povinným potvrzením Aktivace skladových jednotek pro typ skladu (při

Výdej zboží

Přeskladnění materiálu z regálu na fixní místa pomocí elektronického seznamu skladových příkazů

aktivaci musí být sklad bez zásob) Aktivace uskladnění s povinným potvrzením s fixními místy Vypnutí tisku skladových lístků pro kombinaci typů skladů (od - do)

44

Příloha 2 - Seznam profilů a transakcí používaných v JhP Profil

Menu

01 Kvitování

02 Výroba 02 Zpětné hlášení

Transakce

Popis

01 K-SP + c.misto 6

Kvitace uskladnění načtením skladového příkazu s verifikací cílového skladového místa (verifikace pouze prvních 6 znaků skl. místa = řada a vzdálenost)

02 K-SP

Kvitace uskladnění načtením skladového příkazu s verifikací cílového skladového místa

03 K-SP + material

Kvitace uskladnění načtením skladového příkazu s verifikací čísla materiálu

04 K-SP-seznam

Kvitace uskladnění - výběr ze seznamu nepotvrzených skladových příkazů

02 10ti místne

Odhlašování EZFE naskenováním TTNr., počtu kusů, výrobní verze z jednoho čárového kódu

01 13ti místne + text

Odhlašování hotových výrobků naskenováním TTNr., počtu kusů, výrobní verze z jednoho čárového kódu - lze doplnit libovolnou textovou poznámku

01 13ti místne

Odhlašování hotových výrobků naskenováním TTNr., počtu kusů, výrobní verze z jednoho čárového kódu

03 P-LE do vyroby

Přeskladnění do výroby načtení LE a načtením cílového typu skladu a skladového místa

04 Kanban

Objednání kanbanového dílce načtení Kanban ID

05 P-LE do skladu

Přeskladnění do skladu načtením LE a načtením cílového typu skladu

Kvitace uskladnění načtením skladového příkazu s verifikací cílového skladového místa (verifikace 01 K-HU + c.misto 6 pouze prvních 6 znaků skl. místa = řada a vzdálenost)

03 Expedice

04 Milkrun

02 K-balici list + H

Zobrazí po zadání cílového typu skladu 916 a čísla dodacího listu seznam nepotvrzených skladových příkazů k vyskladnění, po výběru příkaz se provede kvitace načtením zdrojového HU

03 P-HU na popr.

Přeskladnění do skladu načtením HU a načtením cílového typu skladu

04 N zasoba

Náhled na zásobu načtením LE nebo TTNr. nebo skl. místa

01 P-sklad - FNL

Založí skladovou potřebu pro přesun materiálu z regálu na fixní skladové místo - iniciace načtením TTNr, čísla PVB a množství z jednoho čárového kódu

02 K-SP + zLE

Kvitace skladového příkazu při výdeji materiálu ze skladu s verifikací zdrojové skladové jednotky

03 K- uskl. LE

Kvitace uskladnění načtením skladové jednotky s verifikací cílového skladového místa

45

04 K-SP + místo vykl.

Kvitace skladového příkazu při uskladnění materiálu ve výrobě načtením skladového příkazu a cílového místa ze supermarketu

05 K-SP + TTNr. 1st

Kvitace skladového příkazu při výdeji materiálu ze skladu s verifikací typového čísla

06 K-SP + c.misto 6

Kvitace uskladnění načtením skladového příkazu s verifikací cílového skladového místa (verifikace pouze prvních 6 znaků skl. místa = řada a vzdálenost)

07 Objednani kanban Objednání kanbanového dílce načtení Kanban ID

05 Balící dílna

06 Sklad WI

07 Retrack WIII

08 N zasoba

Náhled na zásobu načtením LE nebo TTNr. nebo skl.místa

01 P-LE na popr.

Přeskladnění materiálu do skladu načtením LE a cílového typu skladu a skladového místa

02 N zasoba

Náhled na zásobu načtením LE nebo TTNr. nebo skl.místa

01 K-LE + c.misto 4

Kvitace uskladnění načtením skladového příkazu s verifikací cílového skladového místa (verifikace pouze prvních 4 znaků skl. místa = řada a vzdálenost)

02 K-SP + c.misto 4

Kvitace uskladnění načtením skladové jednotky s verifikací cílového skladového místa (verifikace pouze prvních 4 znaků skl. místa = řada a vzdálenost)

03 P-sklad - FNL 13

Založí skladovou potřebu pro přesun materiiálu z regálu na fixní skladové místo - iniciace načtením TTNr, čísla PVB a množství z jednoho čárového kódu - 13ti místné typové číslo

04 K-SP + TTNr.

Kvitace skladového příkazu při výdeji materiálu ze skladu s verifikací typového čísla

05 P-sklad - FNL 10

Založí skladovou potřebu pro přesun materiiálu z regálu na fixní skladové místo - iniciace načtením TTNr, čísla PVB a množství z jednoho čárového kódu - 10ti místné typové číslo

06 N zasoba

Náhled na zásobu načtením LE nebo TTNr. nebo skl. místa

07 P-sklad - FNL 10+

Založí skladovou potřebu pro přesun materiálu z regálu na fixní skladové místo - iniciace načtením TTNr, čísla PVB a množství z jednoho čárového kódu - 10ti místné typové číslo

08 P-LE na popr.

Přeskladnění materiálu do skladu načtením LE a cílového typu skladu a skladového místa

01 P-sklad - FNL

Založí skladovou potřebu pro přesun materiiálu z regálu na fixní skladové místo - iniciace načtením TTNr, čísla PVB a množství z jednoho čárového kódu

02 K-SP + zLE

Kvitace skladového příkazu při výdeji materiálu ze skladu s verifikací zdrojové skladové jednotky

46

03 K- uskl. LE

Kvitace uskladnění načtením skladové jednotky s verifikací cílového skladového místa

04 K-seznam od-do

Zobrazí po zadání cílového typu skladu seznam nepotvrzených skladových příkazů k vyskladnění, po výběru příkazu se provede kvitace načtením zdrojového LE a cílového skladového místa

05 Objednani kanban Objednání kanbanového dílce načtení Kanban ID

01 Prijem zbozi

06 P-LE na popr.

Přeskladnění materiálu do skladu načtením LE a cílového typu skladu a skladového místa

07 N zasoba

Náhled na zásobu načtením LE nebo TTNr. nebo skl. místa

01 Jednotlivý prijem

Příjem zboží načtením dat z VDA etikety

Zaskladní materiál na cílové skladové místo otevření skladové potřeby naskenování čísla 01 Z-prijemka + eLE příjemky materiálu, změna množství do kontroly jakosti, naskenování externí skladové jednotky (anonymní etikety) 08 Přijem zboží

02 Zaskladněni

02 P_LE na pozadi

Přeskladnění materiálu do skladu načtením LE a cílového typu skladu

03 P-kanban ID

Přeskladnění materiálu do skladu načtením Kanban ID a cílového typu skladu

04 Kvit.uskl.LE

Kvitace uskladnění načtením skladové jednotky s verifikací cílového skladového místa

05 N zasoba

Náhled na zásobu načtením LE nebo TTNr. nebo skl. místa

47

Příloha 3 – Porovnání procesu zásobování výroby

Proces s využitím čárového kódu - Jihlava:

Proces s využitím RFID – Homburg:

48