VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Systém rychlé reakce. bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

S y s t é m r y c h l é re a k c e bakalářská práce

Autor: Alexandra Vranková Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D., MBA Jihlava 2016

Anotace Bakalářská práce „Systém rychlé reakce“ je zaměřena na efektivní propojení kvalitativních nástrojů. Teoretická část popisuje nástroje zajišťující kvalitu, zejména Analýzu možných chyb a jejich následků, Sedm základních nástrojů kvality a kontrolní systém „rychlé reakce“. Praktická část se zabývá analýzou současného stavu rekčních hranic a popisuje, jak se dají snížit tyto hranice pomocí propojení kvalitativních nástrojů. Cílem této bakalářské práce je návrh aktualizace pracovního návodu pro Systém rychlé reakce ve společnosti Bosch Diesel s.r.o.

Klíčová slova Analýza možných chyb a jejich následků, Paretův diagram, Systém rychlé reakce, montážní linka, vysokotlaké čerpadlo CP4, reakční hranice, pracovní návod

Annotation Bachelor thesis “Early Warning System” is aimed to effective linking of quality tools. The theoretical part describes quality methods, especially Failure Mode and Effects Analysis, Seven Basic Tools of Quality and “Early Warning” control system. The practical part deals with analysis of the current state action limits and describes how to reduce these limits by linking of quality tools. The aim of this bachelor thesis is a draft of work instruction for Early Warning System at company Bosch Diesel Ltd.

Key words Failure Mode and Effects Analysis, Pareto diagram, Early Warning System, assembly line, high-pressure pump CP4, action limits, work instruction

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Petru Tyráčkovi, Ph.D., MBA za jeho rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Michalu Kabátkovi z analyzačního pracoviště DNA za poskytnuté materiály a nakonec poděkování patří i celému oddělení kvality QMM1 ve společnosti Bosch Diesel s.r.o. za jeho projevenou podporu při vytváření této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 9 1

Metoda FMEA .......................................................................................................... 9 1.1

Uplatnění ............................................................................................................ 9

1.2

Realizace .......................................................................................................... 10

1.3

Tým FMEA ...................................................................................................... 11

1.4

Typy ................................................................................................................. 11

1.4.1

FMEA produktu ........................................................................................ 11

1.4.2

FMEA procesu .......................................................................................... 11

1.5

2

3

Rizikové číslo (RPN) ....................................................................................... 12

1.5.1

Odhad rizika (S, O, D) .............................................................................. 12

1.5.2

Závažnost následků chyb (S) .................................................................... 13

1.5.3

Pravděpodobnost výskytu (O) .................................................................. 14

1.5.4

Pravděpodobnost odhalení (D) ................................................................. 15

Sedm základních nástrojů kvality ........................................................................... 17 2.1

Diagram příčin a následků ............................................................................... 17

2.2

Vývojový diagram ............................................................................................ 18

2.3

Histogram ......................................................................................................... 18

2.4

Formulář pro sběr dat ....................................................................................... 19

2.5

Paretův diagram ............................................................................................... 19

2.6

Bodový diagram ............................................................................................... 20

2.7

Regulační diagram ........................................................................................... 20

Kontrolní systém „rychlé reakce“ ........................................................................... 21 3.1

Postup ............................................................................................................... 21

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 22 4

Bosch Diesel s.r.o. .................................................................................................. 22 4.1

VMS 2020+ ...................................................................................................... 23

4.2

Bosch hodnoty.................................................................................................. 24

4.3

Certifikáty a ocenění ........................................................................................ 25

4.3.1

Národní cena kvality ČR........................................................................... 26

4.3.2

Certifikáty ISO .......................................................................................... 26

4.3.3

Audit „Rodina a zaměstnání“ ................................................................... 27

4.3.4

Volvo Cars Quality Excellence Award ..................................................... 27

4.3.5

Quality First .............................................................................................. 27

4.4 5

6

7

8

Zákazníci .......................................................................................................... 28

Vysokotlaké čerpadlo CP4...................................................................................... 29 5.1

Funkce CP4 ...................................................................................................... 29

5.2

Výroba CP4 ...................................................................................................... 31

5.3

BPS principy .................................................................................................... 31

Montážní linka CP4 ................................................................................................ 32 6.1

Výroba .............................................................................................................. 32

6.2

Forma záznamu chyb a místo sběru ................................................................. 34

6.3

Analýza chyb .................................................................................................... 36

Reakční hranice eskalačního plánu ......................................................................... 38 7.1

Analýza současného stavu................................................................................ 38

7.2

Reakční hranice ................................................................................................ 40

7.3

Eskalační levely ............................................................................................... 44

7.4

Použité nástroje a prostředky ........................................................................... 45

7.5

Simulace procesu ............................................................................................. 46

7.6

Náklady na „nekvalitní výrobu“....................................................................... 49

Aktualizace EWS .................................................................................................... 51 8.1

Návrh ................................................................................................................ 51

Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 55 Literatura ..................................................................................................................... 55 Internet ........................................................................................................................ 56 Ostatní ......................................................................................................................... 56 Seznam grafů .................................................................................................................. 57 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Seznam tabulek ............................................................................................................... 59 Seznam zkratek ............................................................................................................... 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61

Úvod Jako téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala Systém rychlé reakce, ve společnosti Bosch Diesel s.r.o., kde působím již od června roku 2014 jako praktikantka na oddělení kvality DS/QMM1-JhP. Zde mi bylo umožněno vypracovat bakalářskou práci právě díky tomu, že jsem zde absolvovala odbornou praxi při VŠ. Pojem kvalita pro tuto společnost znamená jeden z klíčových faktorů, které výrazně ovlivňují spokojenost zákazníků. Právě to byl jeden z důvodů, proč jsem si vybrala téma, které je úzce spjato se zabezpečením kvality ve výrobě. Cílem

této

bakalářské

práce

je

návrh

na

aktualizaci

pracovního

návodu

pro Systém rychlé reakce JhP-PN-077, který platí pro všechna výrobní oddělení využívající EWS v rámci JhP. Návrh na aktualizaci pracovního návodu musí vycházet z efektivního propojení nástrojů kvality FMEA a EWS, díky němuž je možné se zaměřit zejména na nebezpečné a extrémně nebezpečné chyby, které jsou pro zákazníka rozhodující. Následně je třeba zamezit těmto chybám pomocí snížení reakčních hranic ve výrobním procesu na místech s největší pravděpodobností výskytu. V teoretické části uvádím veškerou metodiku a postupy, které při zpracování této bakalářské práce byly použity. První kapitolu věnuji Analýze možných chyb a jejich následkům, neboť je zapotřebí vysvětlit tuto analytickou metodu a její problematiku, která je výchozí pro moji problematiku. Druhá kapitola je zaměřena na sedm základních nástrojů kvality, mezi něž patří diagram příčin a následků, vývojový diagram, histogram, formulář pro sběr dat, Paretův diagram včetně Paretovy analýzy, bodový a regulační digram. V poslední kapitole teoretické části představím kontrolní systém „rychlé reakce“, jenž je využíván bezesporu v každé výrobní firmě. Tento nástroj

může

být

brán

jako

jakési

KNOW-HOW

společnosti,

jehož prostřednictvím je možné zpracovávat interní výpadky. Na tento kontrolní systém je zaměřena právě převážná část bakalářské práce. Praktická část je následně rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole představím společnost Bosch Diesel s.r.o. Další dvě kapitoly přibližují vybranou výrobu včetně vysokotlakého vstřikovacího čerpadla CP4, které je výsledným produktem této výroby. Tu jsem zvolila jako testovací pro propojení kvalitativních nástrojů FMEA a EWS. Následně bude pokračovat moje analýza současného stavu výroby, 7

kde se pokusím o snížení reakční hranice eskalačního plánu a dále představím simulaci s nově nastavenými hranicemi. Poslední kapitola praktické části je věnována mému návrhu aktualizace pracovního návodu pro Systém rychlé reakce, jenž bude vytvořen na základě mých osobních zkušeností, které jsem získala během práce s kvalitativními nástroji. Jelikož si společnost Bosch Diesel s.r.o. nepřeje, aby byly zveřejněny některé citlivé informace použité v této bakalářské práci. Jsou z tohoto důvodu některé kapitoly zkráceny nebo zcela vynechány.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Metoda FMEA1 Failure Mode and Effects Analysis v překladu Analýza možných chyb a jejich následků je analytickou metodou k vyhledávání potenciálních slabin a ke zjištění jejich významu. Pomocí systematické optimalizace je dosahováno omezení rizik a nákladů na vady a zlepšení spolehlivosti. FMEA se používá u systémů, výrobků a procesů. Při prvním vypracování se FMEA opírá o teoretické znalosti a o stávající zkušenosti. FMEA je průběžně aktualizována, a to nejen s ohledem na zaváděná zlepšovací opatření, nýbrž také na základě poznatků z pokusů atd. a informací z provozu. Dřívější FMEA je možno využít v případě vývoje nového podobného výrobku.

1.1 Uplatnění FMEA se provádí, resp. stávající FMEA se doplňuje u: 

nových výrobků,



nového rozsahu použití,



nových procesů a postupů výroby (zařízení, metody),



modifikace výrobku,



změny vstupních surovin,



nové technologie,

 stěhování technologie. Výsledky doprovázejí výrobek v jeho životním cyklu. Jsou platné spolu s předpisy výrobce a specifikací výrobku. Úpravy v konstrukci a v procesu na základě vad, s nimiž se bylo možno setkat a jejich vyhodnocení doplňují data FMEA tak, aby bylo možné zkušenosti učinit reprodukovatelnými.2

1

AUTOMOTIVE INDUSTRY ACTION GROUP. Potential failure mode and effects analysis (FMEA): reference manual. 4th ed. Southfield, MI: Chrysler LLC, Ford Motor Co., General Motors Corp, 2008. ISBN 9781605341361. Zajišťování kvality před sériovou výrobou: zajišťování kvality během realizace produktu : metody a postupy. Praha: Česká společnost pro jakost, 2005, [240] s. v různém stránkování. Management jakosti v automobilovém průmyslu. ISBN 80-02-01682-3. 2

9

1.2 Realizace Z důvodu udržení minimálních nákladů na odstraňování možných příčin vad i odstraňování vad, se FMEA provádí v co možná nejčasnějším okamžiku návrhu projektu a zavádění výroby. Tento okamžik stanovuje odpovědný vedoucí týmu spolu s vedoucím projektu.3 Každá analýza FMEA probíhá ve čtyřech etapách: 

Analýza současného stavu;



Hodnocení současného stavu;



Návrh opatření;

 Hodnocení stavu po provedení preventivních opatření. Průběh analýzy FMEA se zaznamenává do formuláře FMEA viz obrázek č. 1.

Obrázek č. 1: Příklad formuláře FMEA (zdroj: TYRÁČEK, Petr. Management jakosti výrobků a služeb, s. 36)

Součástí formuláře je podrobná hlavička, v níž jsou specifikovány základní údaje o analyzovaném konstrukčním či technologickém návrhu, odpovědných pracovnících a času provedení.4

Zajišťování kvality před sériovou výrobou: zajišťování kvality během realizace produktu : metody a postupy. Praha: Česká společnost pro jakost, 2005, [240] s. v různém stránkování. Management jakosti v automobilovém průmyslu. ISBN 80-02-01682-3. 3

TYRÁČEK, Petr. Management jakosti výrobků a služeb. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 125 s. ISBN 978-80-87035-07-8. 4

10

1.3 Tým FMEA Analýzu provádí interdisciplinární tým skládající se z odborníků ze zodpovědných a příslušných funkčních oddělení a také moderátor. FMEA se obvykle účastní oddělení vývoje, výroby, řízení kvality, logistiky, marketingu, nákupu či testování. Jádro týmu z těchto oddělení se stará o celkový průběh procesu vytváření FMEA. Součástí týmu musí být i odborníci z ostatních oddělení, zákazníci nebo dodavatelé.5

1.4 Typy Oblastmi použití FMEA jsou vývoj produktu a plánování procesů. FMEA produktu zkoumá možné chybné funkce systémů produktů jako jejich možné poruchy. Analýzy poruch postupují tam, kde je to potřebné, postupně až k prvotním poruchám jednotlivých dílů. Pracovní postup FMEA produktu lze přenést také na analýzu výrobních procesů. FMEA procesu zkoumá možné chybné funkce výrobního procesu (např. postupů výroby, montáže, logistiky nebo dopravy) jako možné poruchy.6

1.4.1 FMEA produktu FMEA produktu analyzuje funkce a vlastnosti produktů. Analyzují se potenciální odchylky od požadavků a následně se stanovují aktivity minimalizující riziko.

1.4.2 FMEA procesu FMEA procesu analyzuje funkce a vlastnosti procesů. Zvažují se požadavky na faktory, jež ovlivňují proces. Berou se v úvahu potenciální odchylky a následně se stanovují akce minimalizující riziko procesu.

TYRÁČEK, Petr. Management jakosti výrobků a služeb. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 125 s. ISBN 978-80-87035-07-8. 5

Zajišťování kvality před sériovou výrobou: zajišťování kvality během realizace produktu : metody a postupy. Praha: Česká společnost pro jakost, 2005, [240] s. v různém stránkování. Management jakosti v automobilovém průmyslu. ISBN 80-02-01682-3. 6

11

1.5 Rizikové číslo (RPN) Aby bylo možné identifikovat všechny vady, je analyzovaný objekt rozkládán na jednotlivé skladebné prvky (výrobek na díly, proces na jednotlivé operace). V každém prvku je definován projev možných vad, jejich následky pro zákazníka a uvedeny pravděpodobné příčiny. Pro přijetí účinných preventivních opatření se stanoví míra rizika – rizikové číslo. Při jeho výpočtu jsou zohledněny: 

pravděpodobnost výskytu (četnost výskytu vady),



význam vady pro zákazníka (závažnost vady),

 pravděpodobnost, že vadu zákazník neodhalí (zjistitelnost vady). Je logické, že po výpočtech není možné začít řešit všechny vady, ale zaměřit se na ty, u nichž je rizikové číslo nejvyšší.7 Rizikové číslo RPN je produktem individuálního odhadu: RPN = S * O * D kde S je závažnost následků chyby, O je pravděpodobnost výskytu chyby a D je pravděpodobnost odhalení chyby. Hodnocení pro rizikové číslo nemají být jediným hodnotícím kritériem při stanovování nápravného opatření ve FMEA. Pro různé případy aplikace mohou být určena specifická kritéria (např. S*O, O*D).8

1.5.1 Odhad rizika (S, O, D)9 Odhad rizika si klade za cíl stanovit priority u potenciálně slabých bodů, najít výchozí bod pro optimalizaci. Tabulka s ohodnocením 10 (nejhorší případ) až 1. Snížení ohodnocujícího čísla musí mít své opodstatnění. Pokud při hodnocení není dosaženo shody, použije se příslušné ohodnocující vyšší číslo. Kritický odhad je předpokladem pro efektivní FMEA. Je nutné vyhnout se dvojímu ohodnocení, např.: Zjistitelnost je velmi dobrá (D=1), vada se nedotkne zákazníka, proto S=1.

VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 201 s. ISBN 978-80-247-1782-1. 7

8

AUTOMOTIVE INDUSTRY ACTION GROUP. Potential failure mode and effects analysis (FMEA): reference manual. 4th ed. Southfield, MI: Chrysler LLC, Ford Motor Co., General Motors Corp, 2008. ISBN 9781605341361. 9

AUTOMOTIVE INDUSTRY ACTION GROUP. Potenti5al failure mode and effects analysis (FMEA): reference manual. 4th ed. Southfield, MI: Chrysler LLC, Ford Motor Co., General Motors Corp, 2008. ISBN 9781605341361.

12

1.5.2 Závažnost následků chyb (S)10 Hodnotící číslo S se určuje z následku chyby na té nejvyšší úrovni rozsahu analýzy a/nebo na rozhraní definovaném na horní úrovni systému. V případě vyhodnocování následků chyb se předpokládá, že se tento typ chyby objevil a není odhalen. Popis a vyhodnocení následků chyby musí být mezi FMEA produktu a procesu v rovnováze. Je užitečné použít vyhodnocovací tabulky specifické pro produkt nebo specifické pro sektor. Tabulka č. 1: Klasifikace kritérií závažnosti (S) následku chyby

FMEA Produktu/Procesu: S – Závažnost následků chyb EXTRÉMNĚ NEBEZPEČNÁ CHYBA, Chyba ovlivňující bezpečnost a/nebo soulad s právními požadavky, bez varování.

Klasifikace S 10

NEBEZPEČNÁ CHYBA, Chyba, která by mohla ovlivnit bezpečnost a/nebo soulad s právními požadavky, s varováním.

ZÁVAŽNÁ CHYBA, V činnosti hlavních funkcí výrobku.

9 8

ZÁVAŽNÁ CHYBA, Fungování výrobku je vážně omezeno, a /nebo chyba funkcí, jež jsou pro operaci nezbytné.

STŘEDNĚ ZÁVAŽNÁ CHYBA, Chyba důležitých operačních a komfortních systémů; zhoršené fungování výrobku.

STŘEDNĚ ZÁVAŽNÁ CHYBA, Zhoršená funkce důležitých operačních a komfortních systémů.

STŘEDNĚ ZÁVAŽNÁ CHYBA, Špatné fungování důležitých operačních a komfortních systémů.

7 6 5 4

MÉNĚ VÝZNAMNÁ CHYBA, Zákazníka to pouze nepatrně obtěžuje a pravděpodobně zaznamená jen nepatrné zhoršení.

SOTVA PATRNÁ CHYBA, Je nepravděpodobné, že by chyba měla nějaký znatelný vliv na chování výrobku.

NEPOSTŘEHNUTELNÁ CHYBA

3 2 1

(zdroj: interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o.)

10


13

1.5.3 Pravděpodobnost výskytu (O)11 Vyhodnocení „O“ ukazuje pravděpodobnost výskytu příčiny chyby. Při tomto posuzování se bere v úvahu účinnost zavedených akcí, jež zabraňují výskytu příčin chyby. Klasifikační číslo O je nutno považovat spíše za relativní vyhodnocení než za absolutní vyhodnocovací proměnnou. Pokud nejsou popsány žádné preventivní akce, vyhodnocení je O=10. Pravděpodobnost výskytu musí pokrýt celou životnost výrobku (FMEA produktu). U procesů se musí brát v úvahu časové faktory (FMEA procesu), např. životnost nástroje. Tabulka č. 2: Pravděpodobnost výskytu (O) – příklad (FMEA produktu a procesu)

Obecná kritéria vyhodnocení Velmi vysoká Je téměř jisté, že tato příčina chyby se bude objevovat velmi často.

Vysoká Příčina chyby se objevuje opakovaně. Problematický, nezralý systém nepřesného procesu.

Střední Příčina chyby se vyskytuje příležitostně. Pokročilá zralost systému. Srovnatelné s procesem, jež příležitostně vyrábí vady, ale ne ve velké míře.

Nízká Chyba se vyskytuje málo. Ověřený design systému, ověřený proces.

Nepravděpodobná Výskyt příčiny chyby je nepravděpodobný.

ppm1

cpk3

Vyhodnocení

100 000 50 000

-2 -2

10 9

20 000 10 000

-2 -2

8 7

5 000 1 000 500

0,94 1,10 1,17

6 5 4

67 6,7

1,33 1,50

3 2

<0,67

>1,67

1

(zdroj: interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o.) 1

na životní cyklus výrobků / interní poruchovost pro procesy

2

tato informace není potřebná

3

pouze pro FMEA procesu

11


14

1.5.4 Pravděpodobnost odhalení (D)12 Pravděpodobnost odhalení (D) je pravděpodobnost, se kterou se pomocí kontrolních opatření odhalí příčina chyby mechanismu nebo typ chyby před přepravou k zákazníkovi. Pravděpodobnost (likelihood) není „Statistická pravděpodobnost“ (statistical probability). Navzdory opačným tvrzením v některých jazykových příručkách, ve všech druzích angličtiny znamená „pravděpodobný“ v tomto smyslu standard bez bližšího určovacího slova: 

Bude to pravděpodobně nepříjemná debata.

 Tato zásilka dorazí pravděpodobně ve čtvrtek. Zákazník je osoba následující proces, jež pojímá výsledek práce příslušného procesního kroku. Akce, jež umožňují detekovat chybu až po doručení k zákazníkovi, jsou hodnoceny jako D=10. Pokud nejsou popsány žádné detekční akce, vyhodnocení musí být D=10. Hodnotí se účinnost detekčních akcí, ne počet odhalených vad. Je třeba posuzovat schopnost sledování procesu. Namátkové zkoušky se nehodí pro odhalování zřídka se vyskytujících vad a pro zabránění dalšímu zpracování defektních dílů v následujícím procesu.

12


15

Tabulka č. 3: Pravděpodobnost odhalení (D) – FMEA procesu

Obecná kritéria vyhodnocení

jistota testovacího postupu

Vyhodnocení

-

10

90 %

9 8 7

98 %

6

99,70 %

5

99,90 %

4 3 2

99,99 %

1

Nepravděpodobná. Vada nebude nebo nemůže být odhalena.

Velmi malá. Existuje velmi malá pravděpodobnost, že vada bude odhalena.

Malá. Existuje malá pravděpodobnost, že vada bude odhalena.

Střední. Existuje středně velká pravděpodobnost, že vada bude odhalena.

Vysoká. Existuje vysoká pravděpodobnost, že vada bude odhalena.

Velmi vysoká. Existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že vada bude odhalena.

(zdroj: interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o.)

16

2 Sedm základních nástrojů kvality Jde o nástroje, které pomáhají managementu odhalovat a analyzovat problém s kvalitou. K. Ishikawa: „lze s nimi vyřešit 95 % problémů podniku.“ Tyto metody mají zajistit trvalé zlepšování procesů. Patří sem: 

Diagramy příčin a následků



Vývojové diagramy



Histogramy



Formuláře pro sběr dat



Paretův diagram



Bodové diagramy

 Regulační diagramy.

2.1 Diagram příčin a následků13 Známý také jako Ishikawův diagram či diagram rybí kosti. Graficky znázorňuje příčiny daného následku, kde výchozím bodem mohou být nestrukturované existující informace z brainstormingu. Otázky ohledně účinků člověka, stroje, materiálu, metody a prostředí dávají výchozí body pro další členění. Diagram příčin a následků slouží k: 

analýze příčin



klasifikaci procesu

 vyšetřování příčin.14

JANÍČEK, Přemysl a Jiří MAREK. Expertní inženýrství v systémovém pojetí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 592 s. ISBN 978-80-247-4127-7. 13

HUSÁK, Martin. Nástroje managementu kvality. Brno, 2010. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce Doc. Ing. ALOIS FIALA, CSc. 14

17

2.2 Vývojový diagram15 Znázorňuje kroky procesu graficky. Zkoumaný proces rozděluje do dílčích kroků a okamžiků

rozhodování.

Je

vhodný nejen

při

popisu

stávajících

procesů,

ale i pro analýzu nových procesů. Od určitého výchozího bodu jsou činnosti jasně seřazeny a popsány pomocí symbolů. U vývojových diagramů se mohou používat různé symboly. Jejich význam musí být ovšem dostatečně srozumitelný. Zásady a předpoklady při tvorbě: 

ohraničený proces

 dodržování symboliky (ISO 5807). Používá se zejména pět následujících symbolů: 

spojovací čára



blok činnosti



rozhodovací blok

 blok počátku nebo konce16 Je vhodný nejen při popisu stávajících procesů, ale i pro analýzu nových procesů.

2.3 Histogram17 Zobrazuje data formou vedle sebe seřazených obdélníků (tříd). Výška obdélníku odpovídá četnosti výskytu dat, připadajícím do každé třídy. Histogram umožňuje udělat si představu o rozdělení naměřených hodnot. Nejdříve se rozdělí rozsah, ve kterém se pohybují hodnoty, na sekce. Tyto, většinou stejně velké sekce se nazývají třídy. Hodnoty, které oddělují třídy, se nazývají hranice tříd.

15

Základní nástroje zajišťování jakosti. Stuttgart © 1992, 1997 Robert Bosch GmbH

Vývojové diagramy. Ikvalita.cz: http://www.ikvalita.cz/tools.php?ID=25 16

17

portál

pro

kvalitáře

[online].

[cit.

2015-11-24].

Dostupné

z:


18

2.4 Formulář pro sběr dat18 Umožňují zaznamenat získané informace, znázornit vzájemné vztahy a utřídit je tak, aby poskytly přehledný obraz o situaci a poskytly tak základ pro další analýzu. Neexistuje standardizovaný formát formuláře, pro každý problém je třeba zvolit vhodnou strukturu formuláře. Zásady a předpoklady při tvorbě: 

jednoduchost, přehlednost, logické uspořádání

 jednoznačná identifikace (řízená dokumentace – záznam) Sebraná data mohou posloužit např. k Paretově analýze.

2.5 Paretův diagram19 Paretův diagram je obecná metoda ke zjišťování priorit (nejdůležitějších problému, faktorů, vlivů apod.). Je založen na tzv. Paretově principu, který říká, že problém, který může mít velmi mnoho příčin, jich má ve skutečnosti jen velmi málo (tzv. rozhodující menšina). Proto je účelné, tyto příčiny zjistit a pak podrobně vyšetřit. Lorencova křivka doplňuje Paretův diagram o grafické znázornění podílu jednotlivých příčin na celkovém následku. Zásady a předpoklady při tvorbě:  informace o všech možných příčinách (např. pomocí Ishikawova diagramu) a jejich četnostech Paretova analýza (ABC analýza) seřazuje příčiny (vlivy) podle jejich důležitosti. Cílem analýzy je stanovit, kterému problému by měla být dána priorita a jaká zlepšení se vyřešením tohoto problému očekávají.

18


19


19

2.6 Bodový diagram20 Známý také jako Korelační diagram, zobrazuje spárovaná data. Ty jsou zakreslena tak, aby se mohlo určit, zda je nějaká spojitost mezi dvěma proměnnými. Bodový diagram je obzvlášť užitečný při odhalování předpokládaného vztahu mezi dvěma proměnnými (příčina a následek). Při zkoušení je často výhodné pracovat s veličinou, která se jednodušeji zpracovává a má silnou korelaci s ostatními zkušebními veličinami.

2.7 Regulační diagram21 Graficky znázorňuje naměřené výsledky. Pokud se zaznamenává v delším časovém úseku, jsou rozeznatelné zákonitosti v chování procesu. Vývoj sledovaných veličin v čase je zobrazen vůči regulačním mezím, jejichž vzdálenost vychází z přirozeného kolísání kontrolované veličiny. Překročení meze je signálem, že něco není v pořádku a je třeba provést zásah. Zásah a předpoklady pro tvorbu:  dle charakteristiky sledované veličiny zvolit vhodný typ regulačního diagramu (např. jednostranné nebo oboustranné tolerance)

20


21


20

3 Kontrolní systém „rychlé reakce“ Early Warning System (EWS) v překladu Systém rychlé reakce umožňuje rozpoznávat případy, kdy začíná docházet k nestandardně zvýšenému výskytu výpadků a má zajistit rychlé informování pracovníků odpovědných za vypracování a zavedení nápravných opatření. To umožní řešit včas vážné problémy a zabrání se tím možným zákaznickým reklamacím a interním výpadkům.

3.1 Postup Při nastavení EWS je postup následující: 

Vybrat pracoviště, kde bude aplikován EWS



Provést analýzu výpadků



Stanovit hranice zásahu



Vypracovat „záznamovou kartu“



Vypracovat reakční/eskalační plán



Zavést na pracoviště

 Udržovat systém

21

PRAKTICKÁ ČÁST Na úvod Vám představím společnost Bosch Diesel s.r.o., na niž je mnou zpracována praktická část bakalářské práce. V této části chci také představit finální produkt vysokotlaké čerpadlo CP4, které je vyráběno v jihlavském Boschi. Dále samotnou výrobu rozumějte montáž čerpadla, při jejímž procesu se pokusím o propojení dvou kvalitativních nástrojů. Následně Vás seznámím i s výsledky, které jsem získala během simulace, při níž jsem snížila hranice výpadkovosti pomocí statistického výpočtu. Na závěr Vám představím svůj návrh aktualizace pracovního návodu JhP-PN-077 pro Systém rychlé reakce.

4 Bosch Diesel s.r.o. Historie firmy Bosch v Jihlavě se začala psát v lednu 1993. Šlo o společný podnik firmy Robert Bosch GmbH ze Stuttgartu a jihlavského strojírenského závodu Motorpal a.s. V roce 1996 společný podnik zanikl a Bosch Diesel s.r.o. se stal standardním výrobním závodem dieselové výrobní divize skupiny Bosch. V minulosti patřil k závodu také Automotive Lighting. Od roku 2003 ale patří tato firma výhradně společnosti Magneti Marelli. Hlavní výrobní program jihlavského závodu tvoří komponenty pro vstřikovací systémy vznětových motorů typu Common Rail (vstřikovací čerpadla, tlakové zásobníky, regulační tlakové ventily) a sériové opravy vstřikovacích systémů. Během 20 let své existence zaznamenala firma prudký rozvoj. Byly vybudovány další dvě výrobní haly a díky tomu jihlavské závody patří vůbec k největším závodům dieselové výrobní divize skupiny Bosch.22 Jednateli společnosti jsou obchodní ředitel Ralph Carle (od 1. května 2015) a technický ředitel Stefan Hamelmann (od 1. března 2015). Holandská společnost Robert Bosch Investment Nederland B. V. je jediným společníkem. Jedná se tedy o společnost

se

zahraniční

majetkovou

účastí.

Základní

kapitál

společnosti

činní 150 000 000,- Kč23

22

Diesel Report: časopis zaměstnanců společnosti BOSCH Diesel, s.r.o. Jihlava. Číslo 3. 2013.

23

Výroční zpráva společnosti BOSCH Diesel s.r.o.

22

4.1 VMS 2020+ V této zkratce se ukrývá V – Vize, M – Mise a S – Strategie pro rok 2020 a následující období.

Management

společnosti

definoval

strategický směr a

propojil

ho

s tzv. Kreativním puzzle, které je základem pro strategie celého Bosche, divizí i lokalit. Struktura VMS 2020+ jasně definuje vizi s misí, silné stránky, strategii u zájmových skupin, cestu společnosti či stěžejní/hlavní témata. VMS 2020+ stojí na hodnotách firmy Bosch a kodexu obchodního jednání. Vize a mise jsou na obrázku č. 4 zobrazeny jako šipka směřující k primárním cílům strategie na nejvyšší úrovni. Společnost si uvědomuje i svoje silné stránky a právě mezi tyto strategické silné stránky patří vynikající výsledky, nejvyšší kvalita a flexibilní výroba. Silnou stránkou je také to, že Bosch Diesel je uznávaným partnerem pro své zainteresované strany.

Obrázek č. 2: VMS 2020+ společnosti Bosch Diesel s.r.o. (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

Strategie je jasná s ohledem na zájmové skupiny společnosti, jako jsou zákazníci, Bosch a zaměstnanci. U každé této zainteresované strany společnost ví, čeho chce dosáhnout. Je také přesvědčena o tom že ví, po jaké strategické cestě jde. Uvědomuje si svoji roli na trhu a ví, co jí pomůže k dosažení strategických cílů a následně její vizi. Vedle kvality a zvládnutých procesů se zaměřuje na inovace a konkurenceschopnost. 23

Stěžejní témata podporují společnost na cestě k excelenci. Strategická témata jsou aktuální napříč celou firmou, jsou jasně definovaná a pravidelně vyhodnocována. Legalita a Bosch hodnoty jsou základem, definují kulturu firmy a jsou důležitým rámcem všech jejích činností na všech úrovních společnosti.

4.2 Bosch hodnoty Neboli základy, na kterých si Bosch staví. Mnohé z nich uctíval již samotný zakladatel Robert Bosch. V Bosch hodnotách se odráží styl podnikání samotné společnosti (např. jednání s obchodními partnery, investory, zaměstnanci či veřejností). Orientace na budoucnost – Společnost se při své činnosti zaměřuje na výsledek. Díky tomu je schopna si zajistit budoucnost a díky tomu má též silný základ pro své obecně prospěšné projekty a nadace. Odpovědnost a udržitelnost – Společnost jedná zodpovědně ve svém zájmu a neopomíná ani společenské a ekologické aspekty své činnosti. Iniciativa a odhodlanost – Společnost jedná z vlastní iniciativy, nevyhýbá se podnikatelské odpovědnosti a jde odhodlaně za vytyčenými cíli. Otevřenost a důvěra – Včas a otevřeně mluví o důležitých tématech týkajících se firmy, aby její spolupráce mohla stavět na vzájemné důvěře. Čestnost – S kolegy a obchodními partnery jedná čestně, neboť jednání v tomto duchu je základem jejího úspěchu. Spolehlivost – Neslibuje nic, co by nedokázala splnit. Slib je pro společnost závazkem. Ctí zákon a vždy jedná v jeho mezích. Rozmanitost – Váží si rozmanitosti a podporuje ji, neboť ta, společnost obohacuje a je neodmyslitelnou součástí jejího úspěchu.24

Hodnoty. Bosch Česká republika [online]. [cit. 2015-11-24]. http://www.bosch.cz/cs/cz/sustainability_innovation_7/values_7/values-landingpage.html 24

Dostupné

z:

24

4.3 Certifikáty a ocenění Jihlavský Bosch získal mnoho certifikátů a byl mu udělen nespočet ocenění. Zde jsem připravila malý souhrn těch nejvýznamnějších a stručný popis několika z nich, kterými se Bosch Diesel může pyšnit. Tabulka č. 4: Souhrn certifikátů a ocenění společnosti Bosch Diesel s.r.o.

Mezinárodní certifikáty

Národní ocenění

Management kvality: ISO 9001:2000, TS/ISO 16949

„Investor roku“

Management ochrany životního prostředí: ISO 14001:2004

„Exportér roku“

Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: OHSAS 18001:2007

„Zaměstnavatel regionu“

„Bezpečný podnik“

„CZECH TOP 100“ „Národní cena kvality – excelentní firma“

Zákaznická ocenění

„HREA Excellence Award“

Volkswagen: „Formel Q Fähigkeit, Prozessaudit A95%, A-Lieferant“

„Audit rodina a zaměstnání“

Toyota Motor Europe: „Certificate of Recognition – Quality in 2011“

„Nejžádanější zaměstnavatel“

Ford: „The Ford Q1 Award“

„Nejlepší zahraniční závod TPM“ „Cyklozaměstnavatel roku 2014“

(zdroj: intranet společnosti BOSCH, Vlastní zpracování)

25

4.3.1 Národní cena kvality ČR Tuto cenu získal Bosch Diesel Jihlava v roce 2011 a díky ní se může pyšnit titulem Excelentní firma.25 Jedná se o ocenění excelentních výkonů a důsledného rozvoje společnosti. Základem hodnocení uchazečů o Národní cenu kvality je Model excelence EFQM, který slouží v rámci výrobní divize Dieselových systémů jako nástroj pro celkové řízení společnosti.

Obrázek č. 3: Národní cena kvality ČR (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

4.3.2 Certifikáty ISO Jde o mezinárodně uznávané certifikáty, jež přidávají vlastníkovi na důvěryhodnosti. Udělují se na základě nezávislého posouzení, jak je organizace schopna plnit požadavky dle daných norem ISO,26 (např. ISO 9001 Managementu kvality či ISO 14001 Environmentální management).

intranet společnosti BOSCH ČSN EN ISO 9001:2009 - Management kvality. CQS: Sdružení pro certifikaci systémů jakosti [online]. [cit. 201511-24]. Dostupné z: http://www.cqs.cz/Normy/CSN-EN-ISO-90012009-Management-kvality.html 25 26

26

4.3.3 Audit „Rodina a zaměstnání“ V letech 2013 a 2014 byla Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR udělena tato cena za rozvoj a optimalizování personální politiky ve firmě. Audit je výjimečný tím, že se na něm podílí samotní zaměstnanci. Na základě návrhů vybraných zaměstnanců probíhá jednání s managementem, která následně přináší nová opatření na podporu sladění práce a rodiny.

4.3.4 Volvo Cars Quality Excellence Award Je velice komplexní cenou zohledňující dvanáct elementů, ve kterých závod musí dosáhnout požadovaných kritérií (např. ppm, kvalita, logistika, důvěra zákazníka, dopad na zákazníka, certifikáty a další).

4.3.5 Quality First Cena je udělována dodavatelům společnosti Ford. Kromě splnění náročných technických požadavků, musí dodavatel prokázat výjimečnou a stabilní kvalitu svých výrobků, spolehlivost a logistickou způsobilost. Zisk ceny Ford Q1 znamená, že dodavatel dosáhl excelence ve čtyřech kategoriích: 

Systémy



Vysoký výkon



Prvotřídní výrobní procesy

 Spokojenost zákazníka

27

4.4 Zákazníci Společnost vyrábí v Jihlavě ve třech výrobních závodech komponenty pro dieselový vstřikovací systém Common Rail. K hlavním výrobkům patří dieselová vysokotlaká vstřikovací čerpadla, vysokotlaké zásobníky (raily) a tlakové regulační ventily.27 Jihlavský závod má celosvětově více než 90 zákazníků, kterým dodává své výrobky, jež musí splňovat i ta nejpřísnější a nejnáročnější kritéria kvality. Většina výrobků je dodávána na evropský trh, což je patrné již z obrázku č. 6.

Obrázek č. 4: Zákazníci společnosti Bosch Diesel s.r.o. (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

Evropa odebírá až 74 % všech výrobků, které jsou vyrobeny v Jihlavě. Zbylých 26 % odebírá Amerika společně s Asií, kde došlo k nepatrnému snížení oproti dřívějšku.

Pobočky - BOSCH DIESEL s.r.o. - Jihlava. Bosch Česká republika [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/cs/cz/our_company_7/locations_7/jihlava_menu/jihlava_menu_uvod.html 27

28

5 Vysokotlaké čerpadlo CP4 Ke zpracování této bakalářské práce je nutné vybrat vhodnou výrobu s co nejlepšími podmínkami ke sběru dat (tzn. dostatečné množství) a následně jejich analýzou. Ale především

je

nutné,

vybrat

výrobu

rozumějte

pracoviště,

které

má

již aktualizovanou FMEA procesu a je zcela v pořádku. Díky čemuž pro mne bude snazší pokusit se o propojení kvalitativních nástrojů FMEA a EWS. S těmito předpoklady jsem jednoznačně došla k závěru, že pro nastavení EWS vyberu sériovou výrobu vysokotlakého vstřikovacího čerpadla CP4. Tato výroba má ze všech v jihlavském Boschi největší produkci a zároveň největší výpadkovost. Ta, je právě pro Systém rychlé reakce a přenastavení jeho reakčních hranic důležitá. K lepšímu pochopení výroby jsem se rozhodla nejprve představit výrobek čerpadlo CP4, kterému je tato kapitola věnována.

5.1 Funkce CP4 Pro vysokotlaké vstřikovací čerpadlo CP4 je charakteristický pohon vačkovou hřídelí, který je také symbolem CP4-loga viz obrázek č. 7. Vysokotlaké čerpadlo CP4 se nabízí ve dvou základních variantách. První variantou je čerpadlo CP4.1 s jednou vysokotlakou hlavou válce. Druhá varianta pak je čerpadlo CP4.2 se dvěma vysokotlakými hlavami válce. Díky důsledné modulární konstrukci čerpadla CP4 je pouze těleso jediným rozdílem mezi oběma základními čerpadly, všechny ostatní díly jsou stejné. Čerpadla CP4 se v dnešní době vyrábí pro tlak až 2000 bar a může být použito jak v osobních tak i v užitkových vozech s výkonem motoru do 350 kW. V konstrukci čerpadla CP4 je zahrnuto mnoho inovací. Například převodový poměr mezi otáčkami čerpadla a motoru může být až 1:1. Doposud byly většinou realizovány převody v poměru 1:2 a 2:3, přičemž se čerpadlo otáčí pomaleji než motor. Čerpadlo CP4 bylo navíc navrženo s dvojitou vačkou. Zatímco dříve byl možný pouze jeden podávací zdvih na jednu otáčku čerpadla, mohou se dnes s jednou otáčkou vykonat dva podávací zdvihy.28 Inovace jako tyto dělají čerpadlo CP4 jedinečným a atraktivním pro trh.

28

Interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o.

29

Obrázek č. 5: Logo CP4 (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

Na následujícím obrázku je zobrazen průřez vysokotlakého čerpadla CP4 s jednotlivě popsanými částmi, ze kterých je tvořeno.

Obrázek č. 6: Průřez čerpadla CP4 s popisem jednotlivých částí (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

30

5.2 Výroba CP4 Sériová výroba čerpadla CP4 začala s pilotním zákazníkem BMW v září 2006 ve Stuttgart-Feuerbach v Německu. Druhým závodem v mezinárodní výrobní síti (IPN) pro výrobu čerpadel CP4 je Jihlava, jež zahájila výrobu v lednu 2008 pro Volkswagen. Závod ve Feuerbachu je vedoucím závodem a je zodpovědný za celosvětovou koordinaci v tomto IPN.29 Modulární stavba čerpadla CP4 umožňuje důsledně standardizovat procesy v celé mezinárodní výrobní síti. Díky tomu jihlavský závod může vyrábět ještě štíhleji a rychleji reagovat na potřeby zákazníků. Výroba je natolik flexibilní, že většinu strojů a zařízení lze přeseřídit za méně než jednu minutu. Také dodavatelé a zákazníci byli začleněni do hodnotového toku CP4, s cílem vybudovat štíhlou výrobu podle principů Bosch Production System.

5.3 BPS principy Dalo by se říci, že jednotlivé metody jsou druhořadé, důležité jsou právě principy. Je to něco, co se nemění každou novou návštěvou zákazníka, novým vedoucím nebo novým školením. BPS (Bosch Production System) principy stimulují výrobu a pomáhají snižovat různé formy plýtvání v celém hodnotovém toku. S jejich zavedením by se mělo dosahovat následujících cílů: 

vysoká produktivita,



nízké výrobní náklady,



krátké průběžné doby,



malé zásoby,



krátké doby na přeseřízení,



flexibilní nasazení pracovníků,



vysoká flexibilita zařízení,



vysoká standardizace procesů.30

Podstata Bosch Production System je v samotných základech systému. To znamená eliminovat identifikované plýtvání pomocí známých nástrojů.

29 30

Interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o. intranet společnosti BOSCH

31

6 Montážní linka CP4 Prostřednictvím této kapitoly představím a zároveň definuji sériovou výrobu vysokotlakého čerpadla CP4 na montážní lince s vlastním analyzačním pracovištěm, která je nejproduktivnější výrobou v rámci jihlavského Bosche. Dále uvedu formu záznamu chyb, místo sběru a následně jejich analýzu.

6.1 Výroba Sériová výroba vysokotlakého čerpadla CP4 na montážní lince č. 12 byla vybrána jako pracoviště pro odhalování chyb, které díky svému automatickému zaznamenávání výpadků je nejlepší volbou pro moji práci. Systém EWS, který je již zapracován na této montážní lince, pomohl nahradit sběrné karty chyb, do kterých bylo nutné veškeré data o výpadcích zapisovat ručně. V současné době se již tyto informace zaznamenávají elektronicky. Výroba vysokotlakého čerpadla CP4 probíhá celkově na osmi montážních linkách, přičemž devátá montážní linka je již v přípravné fázi neboli QA0 (Quality Gate). Zde je nutné zohlednit veškeré požadavky zákazníka, než dojde k samotné realizaci výstavby montážní linky. Pro analýzu jsem vybrala linku č. 12, která vyrábí jednoduchý typ čerpadla CP4, konkrétně typ CP4.1. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 5.1, jedná se o výrobu čerpadla s jednou vysokotlakou hlavou válce. Montážní linka je rozdělena na dvě části a to na suchou a mokrou část. Každá výroba musí již v přípravné fázi, tedy v QA0 začít vytvářet FMEA, jejíž první verze musí být dokončena do QA1, což je další část přípravné fáze. Druhá verze procesní FMEA musí být dokončena nejpozději do SOP (Start of Production). Na obrázku č. 9 je graficky znázorněn proces vývoje produktu a procesu, kterým musí projít každá plánovaná výroba.

Obrázek č. 7: Proces vývoje produktu a procesu zahrnující všechny QA a SOP (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

32

Procesní FMEA montáže CP4 je pro všechny montážní linky čerpadla CP4 totožná. Pro propojení analýzy FMEA a systému EWS, byla použita pouze část z vypracovaného formuláře FMEA pro montáž čerpadla CP4 (viz. Příloha č. 1). V této příloze jsou podrobně popsány procesy jednotlivých stanic z mokré části. Ta je specifická tím, že zde dochází k funkčním zkouškám např. za pomoci kapaliny (ISO PAR H) tzv. Bubble test, či zde dochází ke kompletacím čerpadla CP4. Formulář FMEA obsahuje všechny možné druhy chyb, které mohou nastat při daných procesech na stanicích a jejich následky. Jsou zde vypsané i příčiny, které mohou způsobit danou chybu. Dále jsou definovány prevence a detekce vypsaných chyb. A nakonec jsou uvedena riziková čísla (RPN) pro jednotlivé příčiny chyb. Ty jsou vypočteny pomocí součinu tří sloupců, jež obsahují: 

hodnocení závažnosti chyby (Z),



pravděpodobnost výskytu příčin chyby (V),

 „pravděpodobnost“ odhalení příčin dané chyby (D). Jelikož se chci zaměřit pomocí propojení FMEA a EWS právě na zákazníka a zajištění kvality již ve výrobním procesu. Rozhodla jsem se FMEA propojit v bodě, který nám již může napovědět, jak závažné mohou být chyby vzniklé při výrobním procesu pro zákazníka a tyto chyby ve formě výpadků na montážní lince podrobit náležité kontrole a dohledu. Pro rychlou přehlednost jsem připojila příklad záhlaví formuláře FMEA procesu, kde právě na pravé straně jsou ony zmiňované tři sloupce „Z“, „V“, „D“ a sloupec „RPN“. Právě na sloupec „Z“ upřete svoji pozornost při náhledu do přílohy č. 1.

Obrázek č. 8: Záhlaví formuláře FMEA procesu (zdroj: interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o.)

33

Jako klíčový bod pro propojení jsem vybrala sloupec (Z) – hodnocení závažnosti chyby z formuláře FMEA procesu, konkrétně hodnocení:  10 – EXTRÉMNĚ NEBEZPEČNÉ CHYBY, jež ovlivňují bezpečnost a/nebo soulad s právními požadavky.  9 – NEBEZEPEČNÉ CHYBY, které by mohly ovlivnit bezpečnost a/nebo soulad práce s právními požadavky. V příloze č. 1 jsem všechna hodnocení 10 a 9 ve sloupci „Z“ zvýraznila červenou barvou, pro Vaši lepší orientaci v rozsáhlém formuláři FMEA. Dle počtu zvýrazněných hodnocení lze usoudit, že při montáži čerpadla CP4 na mokré části může nastat nejedna nebezpečná či dokonce extrémně nebezpečná chyba, kterou je zapotřebí co nejvíce detekovat. Touto problematikou se budu opět zabývat v kapitole 7.

6.2 Forma záznamu chyb a místo sběru Chyby jsou zaznamenávány elektronickou formou a automaticky vyhodnocovány pomocí výrobního zařízení, na kterém se v ten daný okamžik objeví výpadek. Toto výrobní zařízení musí vyhodnotit dle nastaveného EWS, zda se ještě jedná o standardní množství výpadků, či nikoliv. V případě, že nastane výpadek, je vadný kus vložen do červené bedny, kterou každých 30 minut interní svozař vyprazdňuje a všechny takto nashromážděné výpadky ze všech montážních linek následně převeze na přilehlé analyzační pracoviště (DNA). Zde se čerpadlo načte, zanalyzuje, určí se chyba a zanese do databáze. Je cca 30 typů sledovaných chyb, které mohou vzniknout při výrobě čerpadla CP4. Automatický systém pak každých pět minut databázi vyhodnocuje, a pokud některá z chyb přesáhne určitou hranici, zareaguje. Přehled

všech

chyb

(nesoucí

název

místa

nalezení),

které

se

vyskytují

na montážní lince č. 12, jsem zaznamenala do tabulky v podobě jakéhosi seznamu.

34

Tabulka č. 5: Seznam chyb vyskytujících se na montážní lince č. 12

Pořadové číslo

Název chyby

1

Funkční zkouška: St. 300 – TP02-TP15 Tlak railu

2

Funkční zkouška: St. 300 – TP02-TP14 UEM

3

Funkční zkouška: St. 300 – TP08-TP15 Delta-T

4

Funkční zkouška: St. 310 – Netěsné WDR

5

Kompletace: St. 505 – Bubble test

6

Kompletace: St. 510 – Polohování Nockenwelle

7

Kompletace: St. 550 – Typový štítek

8

Kompletace: St. 600 – Vizuální kontrola

-

Poškození: ND-vývod

-

Poškození: Nockenwelle

-

Poškození: ZK

(zdroj: interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o., Vlastní zpracování) Poznámka: chyby označené jako poškození, mohou nastat kdykoliv během celého výrobního procesu. Seznam je uspořádán chronologicky podle toho, kde se tyto chyby objevují ve výrobě na montážní lince čerpadla CP4, kromě poškození viz poznámka. To značí, že pokud je první v seznamu „Funkční zkouška: St. 300 - Tlak railu“ objeví se jako první předpokládaný výpadek při montáži čerpadla na mokré části montážní linky právě problém s tlakem railu. Samozřejmě musíme brát v potaz i to, že poškození ND-vývodu, Nockenwelle či ZK se může objevit kdykoliv během výrobního procesu např. i před problémy s tlakem railu.

35

6.3 Analýza chyb Jak již bylo zmíněno v podkapitole 6.2, informace o výpadcích na montážní lince čerpadla CP4 jsou sbírány přímo výrobním zařízením ve výrobě, ty jsou následně zaznamenávány do Paretova diagramu tzv. „pareta“, (viz Příloha č. 2). Paretův diagram o výpadkovosti na všech montážních linkách čerpadla CP4 spravuje analyzační pracoviště (DNA), na které jsou zároveň předány špatné kusy. Na tomto pracovišti jsou kusy načteny operátorem, který díky záznamu z výrobního zařízení pozná, o jakou chybu se jedná. Následně vadný kus operátor zanalyzuje, přičemž musí postupovat dle předepsaného

pracovního

postupu.

Tento

postup

je

předem

definovaný

již s nastaveným EWS. Operátor DNA při přijetí špatného kusu, má již informace přímo z výrobního zařízení. Podle nahlášené chyby pracovník ví, jak má postupovat, neboť předepsaný postup je natolik detailně vypracován, že počítá s jakoukoliv známou chybou. Tyto pracovní postupy vytvářejí a upravují technologové zodpovědní za daný proces na montážní lince. Vzhledem k tomu, že výrobu na všech montážních linkách má na starost celkem 7 technologů napříč výrobními procesy, z toho 4 mají na starost mokrou část a analyzační pracoviště mají na starost další 2. Podílejí se všichni na tvorbě tohoto technologického postupu. Pokud se operátor DNA řídí dle navrženého postupu, měl by chybu potvrdit a zanést do databáze. Jestliže je kus ještě možné pomocí předepsaného opatření jakýmkoliv způsobem opravit např. demontáží, vrátí se tento kus respektive samostatné dílce zpět do výroby. V případě, že některá z chyb přesáhne určitou hranici, systém automaticky zareaguje. Prostřednictvím emailu a zároveň SMS jsou informováni: 

seřizovači, kteří zodpovídají za chod montážní linky,



technolog, který odpovídá za daný výrobní proces, na němž došlo k eskalaci,



směnový mistr, na jehož směně došlo k eskalaci,



hlavní mistr, který je zodpovědný za produkci montážních linek

 a další určení pracovníci. V mailu je pak popsáno o jakou chybu jde, na jaké konkrétní lince a jaké následné kroky je nutné udělat. Email obsahuje také link na tabulku, kde je přesně definováno, co má např. seřizovač na lince provést. Následně po zásahu na stroji, zapíše seřizovač informace o své práci do další tabulky, link na ní je také uveden v již zmiňovaném 36

emailu. Tato informace odchází dále na technology, ostatní seřizovače, směnové mistry a další zainteresované. Pokud dojde např. k nové chybě je potřeba zavést nová opatření, jež musí být zapracovány do formuláře FMEA procesu. V FMEA je zapotřebí zkontrolovat, zda nalezená chyba je ve formuláři. Pokud ano, ve většině případů dochází k tomu, že právě příčina této chyby v FMEA není zapracována. Pak je tedy zapotřebí příčinu zapsat a následně ji ohodnotit. Všechny informace o interních výpadcích jsou pak probírány na denních poradách DNA.

37

7 Reakční hranice eskalačního plánu Je nutné zmínit, že chyby v automobilovém průmyslu se nesmí vyskytovat. Tomu mají předcházet právě kvalitativní nástroje pro zajišťování chyb ve výrobě. Prostřednictvím propojení kvalitativních nástrojů

FMEA a EWS se pokusím o efektivní analýzu,

jejíž pomocí na vytipovaných místech provedu snížení reakční hranice eskalačního plánu a dále Vás seznámím se simulací procesu při nově nastavených hranicích.

7.1 Analýza současného stavu Jeden z cílů mojí práce je právě propojení FMEA a EWS, s jehož pomocí provedu analýzu současného stavu chyb. V podkapitole 6.1 jsem Vám již nepatrně naznačila, kam chci směřovat tuto práci, tzn. směrem na zákazníka. Použila jsem tedy pro požadované propojení kvalitativních nástrojů sloupec „Z“ - hodnocení závažnosti chyb z formuláře FMEA procesu a Paretův diagram, jenž vykazuje celkovou chybovost na montáži čerpadla CP4. Tyto dva rozbory jsem se pokusila synchronizovat do jednoho souboru, viz Příloha č. 3. Soubor má podobu rozsáhlé excelové tabulky, která obsahuje informace z procesu montáže čerpadla CP4, konkrétně: 

o jaký se jedná proces s číslem stanice (příloha č. 1),



druh chyb, které mohou nastat při procesu (příloha č. 1),



všechny možné příčiny daných chyb (příloha č. 1),

 druh výpadku, který nastane v případě předchozích bodů (příloha č. 2). Pokud si pečlivě projdete přílohu č. 3, narazíte na červeně zvýrazněné buňky s popisem „nelze přiřadit“. To ovšem neznamená, že ke druhu chyby či jejím příčinám nelze přiřadit žádný výpadek ba naopak. Chci Vám tímto naznačit, že k uvedeným příčinám chyb nelze přiřadit pouze jeden výpadek. Avšak jedna příčina může způsobit jakýkoliv výpadek během celého výrobního procesu, který probíhá během montáže i při dokončení na montážní lince. Výsledkem propojení nástrojů by se mohl zdát totožný seznam chyb, který sem již uvedla v tabulce č. 5., ovšem není tomu tak. Vzpomeňte si, že v podkapitole 6.1 jsem se zmiňovala o tom, že procesní FMEA montáže čerpadla CP4 je pro všech osm montážních linek totožná. 38

Pokud se vrátíme pro změnu k podkapitole 5.1, zde jsem zmiňovala ten fakt, že na montáži se rozlišují dva typy čerpadel. Je pak tedy logické, že ne všechny procesy, které se vztahují na montáž čerpadla složitějšího typu CP4.2 (konkrétně procesy, které jsou spojeny s montáží dvou vysokotlakých hlav válce), budou užívány pro montáž čerpadla typu CP4.1. Proto jsem vytvořila opět jakýsi seznam chyb, které vzešly z propojení nástrojů. Tabulka č. 6: Výsledky efektivního propojení FMEA a EWS

Pořadové číslo

Název chyby

1

Funkční zkouška: St. 300 – TP02-TP15 Tlak railu

2

Funkční zkouška: St. 300 – TP02-TP14 UEM

3

Funkční zkouška: St. 300 – TP08-TP15 Delta-T

4

Funkční zkouška: St. 310 – Netěsné WDR

5

Kompletace: St. 505 – Bubble test

6

Kompletace: St. 510 – Polohování Nockenwelle

7

Kompletace: St. 522 – Kontrola meziflansche*

8

Kompletace: St. 530 – Šroubování matky*

9

Kompletace: St. 550 – Typový štítek

10

Kompletace: St. 565 – Montáž Winkel příruby*

11

Kompletace: St. 600 – Vizuální kontrola

12

Poškození: ND-vývod

13

Poškození: Nockenwelle

14 Poškození: ZK (zdroj: interní data společnosti BOSCH Diesel s.r.o., Vlastní zpracování) * chyby, které vznikají pouze při výrobním procesu čerpadla CP4.2 V tabulce jsou obsaženy chyby, jež vzešly ze synchronizace formuláře procesní FMEA a pareta, které považuji za nejdůležitější kvalitativní nástroj systému EWS. Seznam je tvořen celkem 14 chybami. Ovšem ne všechny tyto chyby se vztahují k montáži čerpadla CP4.1. Na chyby vztahující se k čerpadlu CP4.1, jež jsou obsaženy v tabulce č. 7, bude zaměřen zbytek kapitoly 7.

39

7.2 Reakční hranice Z výsledků, které jsem získala pomocí propojení kvalitativních nástrojů je zřejmé, že budu sledovat reakční hranice na výsledných místech, tzv. kritické chyby. Tyto místa již mají nastavené hranice zásahu dle EWS, které by se měli přezkoumávat minimálně každého půl roku, aby docházelo k neustálému zlepšování kvality procesu. Nicméně nemohu se však spoléhat na to, že všechna tato místa mají nastavenou reakční hranici tak efektivně, aby bylo zamezeno nebezpečným případně extrémně nebezpečným chybám. Proto jsem zaměřila svoji pozornost právě na reakční hranice, kde je zapotřebí zjistit, zda alespoň u jedné hranice z vytipovaných míst by byla možnost snížení a tím by se pak dosáhlo požadovaného zlepšování kvality procesu. Při kontrole všech nastavených hranic jsem zjistila, že některé stanice mají již dostatečně zpřísněné hranice, se kterými již není možno pracovat. Avšak díky této kontrole jsem rovněž našla i takové stanice, na které nebyla dosud upřena dostatečná pozornost. Na těchto místech se mi naskytla možnost přenastavení nových hranic zásahu. Pochopitelně je zapotřebí nejprve zjistit, jak moc je možné snížit tyto hranice a tím zajistit i pro zákazníky společnosti Bosch jistotu kvalitních výrobků z Jihlavy. Dle kontroly na vytipovaných místech jsem zjistila, že je možné snížit nastavené reakční hranice na:  St. 300 – TP02-TP14 UEM,  St. 500 – Polohování Nockenwelle,  St. 550 – Typový štítek. V příloze č. 4 naleznete excelový soubor se třemi listy, které obsahují přehled výpadků za jednotlivé směny na zmiňovaných stanicích montážní linky čerpadla CP4 č. 12 v období od 1. června 2015 do 31. srpna 2015. Tyto data jsou potřebná k výpočtu nových reakčních hranic. Při pohledu na následující grafy si můžete představit, jak moc mírně jsou nastavené reakční hranice eskalačního plánu. Všechny následující grafy v této podkapitole znázorňují výpadkovost za období od 1. června 2015 do 31. srpna 2015 na zmiňovaných třech místech montážní linky č. 12. Výpadky jsou barevně rozlišeny dle směn, při kterých k nim došlo. 40

Graf č. 1: Přehled výpadků na St. 300 za období od 1. 6. 2015 do 31. 8. 2015 (zdroj: interní data společnosti BOSCH Diesel s.r.o., Vlastní zpracování)

Z grafu č. 1, který zobrazuje výpadkovost na St. 300 je patrné, že ve sledovaném tříměsíčním intervalu nedocházelo na montážní lince č. 12 k nijak zvláště vysoké chybovosti. Ovšem povšimněte si, kde až je nastavená hranice zásahu, která je v grafu znázorněna červenou barvou. Dle mého názoru byla hranice zásahu nastavena s dostatečnou rezervou pro vznik většího množství výpadků, kde hrozilo například nevědomé

uvolňování

špatných

kusů

pro

transport

k zákazníkovi

a

jeho

následná reklamace. Celkově došlo k 8 výpadkům, z toho při ranní směně k nim docházelo nejčastěji.

41


Graf č. 2, zobrazující výpadkovost na St. 510, obsahuje již daleko více dat než graf předešlý. Je to i z toho důvodu, že polohování Nockenwelle k němuž dochází na tomto místě, které je monitorováno, je jednou z častých příčin reklamací čerpadla CP4. Proto je dle mého názoru hranice zásahu, jež je zvýrazněna červenou barvou, opět nastavena s dostatečně velkou rezervou. Celkem došlo ve sledovaném období k 39 výpadkům, z toho zvýšenou výpadkovost můžete sledovat v celém průběhu června 2015, kdy v průměru nejvíce výpadků zaznamenali na noční směně. Největší počet výpadků za jednu směnu však zaznamenala odpolední směna 14. června 2015, kdy došlo celkem až k 5 výpadkům. Toto množství je dle mého názoru již při srovnání s ostatními stanicemi, dosti alarmujícím číslem. Proto věřím, že díky výpočtu pro snížení reakční hranice dojde i ke snížení množství všech výpadků na této stanici.

42


Poslední graf zobrazující přehled výpadků na St. 550 je nejobsáhlejší na počet chyb, které zaznamenaly směny na montážní lince č. 12. Zde došlo k celkem 84 výpadkům za sledované tři měsíce. Troufám si říct, že tuto chybu nemusíme brát doslova jako kritickou, ovšem její zvýšený a častý výskyt není pro výrobní proces respektive pro kompletaci čerpadla žádaný. Proto jsem přesvědčena, že pokud dojde ke snížení reakční hranice, seřizovači budou důkladněji prověřovat nastavení výrobního zařízení, které tuto chybu způsobuje. Do přílohy č. 4 jsem přidala i výpočet pro nastavení nových reakčních hranic s výslednými hodnotami, které mi vyšly. Nové hranice jsem počítala dle již definovaného vzorce, který používají technologové/plánovači výroby pro nastavení nových reakčních hranic.

43

7.3 Eskalační levely Při EWS se celkem rozlišují čtyři úrovně eskalačních levelů, jež jsou součástí eskalačního plánu. V každém levelu jsou jasně definované subjekty, které by měli být informovány při potížích ve výrobě. Samotný eskalační plán začíná eskalačním levelem 0, kdy během výroby dojde k výpadku (1 ks). Ten je zaznamenán automaticky ve stroji, následně je vložen do červené bedny a odvezen k operátorovi na DNA, kde se již provedou náležitá opatření. Pokud nedojde k dosažení určitého počtu výpadků (např. 3 ks), jimiž je definována reakční hranice, informován bude pouze operátor DNA, který je povinen informace o provedení opatření zaznamenat do databázového systému CP4. K systému s informací o výpadku má přístup pouze technolog odpovědný za proces, na němž došlo k danému výpadku. V případě, že dojde k dosažení určitého počtu výpadků, který je definován jako reakční hranice, přechází se již do eskalačního levelu 1. V této situaci, kdy je dosaženo zásahové hranice, či dokonce je překročena, spustí se automatická eskalace na směnové mistry a seřizovače na montážní lince. O eskalaci jsou informováni tito lidé prostřednictvím eskalačního emailu a zároveň s ním je odeslána i SMS, na niž mohou reagovat prakticky ihned. Následně je zapotřebí zjistit, zda se jedná o kritickou chybu a je nutné zastavit výrobu či nikoliv. Pokud chyba není kritická, výroba pokračuje a je zahájeno řešení problému, tzn. nutné dokumentování a sledování výroby. Jestliže problém je vyřešen do cca 2 hodin od počátku eskalace, je eskalace ukončena. V opačném případě jsou o eskalaci uvědomeni vedoucí výrobního oddělení (pro čerpadlo CP4) a eskalační plán tak přechází do eskalačního levelu 2. Následně je opět pokračováno v nutném řešení problému, dokumentování a sledování výroby. Zde již nastává otázka, zda je problém vyřešen do 24 hodin? V případě, že ano. Eskalace může být zdárně ukončena. V případě, že problém nelze vyřešit, přechází eskalační plán do eskalačního levelu 3. Zde jsou již o problému ve výrobě informováni nejen vedoucí odpovědní za výrobu, ale také vedoucí výrobního úseku, vedení kvality či dokonce vedoucí závodu, konkrétně technický

ředitel.

Výstupem

třetího

levelu

je

denní

komunikace

mezi zmíněnými osobami a odděleními a Q-záznamy: CIP (Continuous improvement process), LL (Lessons Learned), 8D report, Shainin či Six Sigma. Ukončení eskalačního procesu představuje vyřešení daného problému. Eskalační plán s popisem všech levelů je umístěn na centrálním informačním místě na pracovišti, kde dochází k pravidelným schůzkám odpovědných osob za výrobu na montážní lince čerpadla CP4. 44

7.4 Použité nástroje a prostředky Pro přenastavení reakčních hranic v EWS jsem použila několik nástrojů a prostředků, jimiž se zcela nezabývá pracovní návod JhP-PN-077 pro Systém rychlé reakce. Dle tohoto návodu by se měla přitom řídit všechna výrobní oddělení, která mají zřízený kontrolní systém rychlé reakce. Nyní bych provedla stručné shrnutí již zmíněných nástrojů a prostředků. Zprvu jsem využila již zpracovaný formulář FMEA procesu, u kterého byla jistota, že je zcela v pořádku a nic v něm nebude chybět, k době zpracování této bakalářské práce. Neboť procesní FMEA montážní linky čerpadla CP4 byla nově aktualizovaná týmem FMEA v čele s moderátorem v květnu 2015. Právě díky tomu jsem mohla ke své analýze použít aktuální data. Následně jsem použila přehled chyb, který je spravován na analyzačním pracovišti v podobě pareta, jenž je rychlým přehledem výroby na montážních linkách čerpadla CP4. Jelikož jsem se rozhodla provést analýzu pouze na části montážní linky, kde je zaznamenávání chyb jednodušší díky elektronickému záznamu, přehled chyb se zredukoval. Díky propojení části formuláře FMEA a části pareta EWS jsem vytipovala 7 míst, z nichž u 3 bylo možné snížit reakční hranici. K výpočtu nových reakčních hranic na jednotlivých místech bylo nutné, abych nasbírala data za poslední tři měsíce, před plánovaným nastavením simulačních hranic. Prostřednictvím statistického výpočtu, jenž je definován ve zmiňovaném pracovním návodu JhP-PN-077, jsem vypočetla nové hranice. Výpočet nových hranic jsem prováděla pomocí excelových funkcí. Dalšími prostředky, které se běžně používají v průběhu EWS:  Databázový systém CP4 (automaticky zasílá eskalační emaily/SMS),  Pracovní postup (tabulka, určující opatření pro zajištění chyby),  Informační tabule (zápisy z eskalací).

45

7.5 Simulace procesu Během simulace procesu s nově nastavenými hranicemi zásahu, které jsem vypočítala z výpadků za poslední tři měsíce v období od 1. června 2015 do 31. srpna 2015, nedošlo k žádnému šokujícímu zvýšení výpadků, spíše naopak. Mohu konstatovat, že u výsledků zobrazených v následujících třech grafech, jež ukazují průběh výpadkovosti v období od 1. září 2015 do 30. listopadu 2015, došlo k plynulejší výrobě možná i díky sníženým hranicím zásahu.

Graf č. 4: Přehled výpadků na St. 300 při simulovaných reakčních hranicích (zdroj: interní data společnosti BOSCH Diesel s.r.o., Vlastní zpracování)

Z grafu č. 4 je zřejmé, že seřizovači na montážní lince č. 12 zpozornili a již při prvním výpadku byli obezřetní. Neboť druhý výpadek by znamenal automatickou eskalaci a ta by znamenala i následné zvýšení nákladů na výrobu. Dle mého názoru snížení této hranice, bylo účinné. Jelikož došlo ke snížení z celkových 2 výpadků na 1 za směnu, jež následně byly analyzovány. A operátoři na DNA díky tomu získali více potřebného času k těmto analýzám. Věřím, že pokud bude tato hranice nastavena pevně a bude působit dlouhodobě, dojde k nejen velké úspoře času pro operátory na analyzačním pracovišti, ale také dojde k celkovému zlepšení daného výrobního procesu.

46


Porovnáme-li graf č. 5 s grafem č. 2, zjistíme, že opět došlo k požadovanému snížení počtu výpadků na stanici 510 montážní linky č. 12. Tento jev se dá opět vysvětlit tím, že seřizovači se stali obezřetnými již při vzniku prvního výpadku ve výrobě. Během tříměsíční simulace procesu s nově nastavenými hranicemi nedošlo ani ke zvýšenému počtu výpadků, ani k „simulační“ eskalaci, jež by znamenala pohotovost na mnoha místech spojených s výrobou. Dle mého názoru by tato hranice měla být nastavena a následně s možností kladného přepočtu snížena, neboť je zapotřebí aby docházelo k neustálému zajištění kvality procesu. Při pohledu na tento graf je zřejmé, že tato stanice má jistý potenciál pro další snižování reakční hranice. Ale pouze v tom případě, že v následujících měsících nedojde k nečekaným problémům ve výrobě.

47


I graf č. 6 hovoří o tom, že nová „simulovaná“ hranice na St. 550, způsobila zvýšenou pozornost její obsluhy oproti dřívějšku. Neboť výpadkovost se na této stanici snížila o více než ¼, což je při tak časté výpadkovosti velmi příjemné zjištění. Během tříměsíčního sledování tohoto druhu chyby ovšem došlo také k jedné „simulační“ eskalaci, která se naštěstí nedostala dál než do eskalačního levelu 1. Nejspíše tedy došlo k zanedbání samotným seřizovačem, jehož úkolem je pravidelná kontrola nastavení a údržba výrobního zařízení. Dle mého názoru, nastavená simulační hranice byla dobrou ukázkou toho, jak by mohla výroba fungovat při těchto hranicích zásahu. Výsledky, které vzešly za pomocí nastavených simulačních hranic, byly prodiskutovány s pracovníky analyzačního pracoviště DNA a následně schváleny odpovědnými osobami. K 1. prosinci 2015 došlo tedy ke změně tří zásahových hranic: 

St. 300 – TP02-TP14 UEM



St. 510 – Polohování Nockenwelle

 St. 550 – Typový štítek

48

7.6 Náklady na „nekvalitní výrobu“ Důvod, proč se sledují tyto náklady na výpadkovost, je jejich optimalizace. Stručně řečeno, pokud jsou sledovány tyto náklady, zvyšuje se efektivita odstranění některých nákladů na opakované činnosti spojené s výpadky. Názorně je to předvedeno při analýze FMEA viz obrázek č. 11, jež je používána ve společnosti.

Obrázek č. 9: Efektivnost nákladů při používání FMEA (zdroj: intranet společnosti BOSCH)

Na obrázku je graficky znázorněna efektivnost nákladů při používání metody FMEA společně s křivkou, která zobrazuje náklady na chybovost. Zde můžete vidět, že pokud je FMEA aplikována již ze začátku, tedy při plánování. Pro společnost tyto náklady znamenají běžné náklady spojené s prevencí. Pokud dojde například při výrobě součástek k odhalení chyby, tyto náklady se již zvyšují. V případě že dojde k odhalení až při montáži těchto součástek, náklady se opět zvýší. Ovšem dojde-li k odhalení interních/externích chyb až při používání výrobku u zákazníka, znamená to reklamaci, v nejhorších případech ztrátu důvěryhodnosti a odstoupení od spolupráce ze strany zákazníka. Samozřejmě jsou s tím spojeny i enormní náklady. 49

Právě z těchto důvodů je ve společnosti zaveden kontrolní systém rychlé reakce. Náklady na nekvalitní výrobu jsou ohodnocovány ve společnosti skutečnou kalkulací. Díky tomu je přehled nákladů na nekvalitu zjištěn ihned po ukončené eskalaci. Společnost Bosch Diesel sleduje náklady na výpadky, které jsou poté srovnávány k celkovému prodeji čerpadel CP4. Jedná se tedy o ukazatel nejdražších chyb k celkovému prodeji čerpadel CP4. Z informací, které jsem získala, vyplývá fakt, že nejnákladnějšími chybami jsou ty chyby, u nichž dochází k nejmenším výpadkovostem a je na ně zaměřena větší pozornost. V případě mojí analýzy se jedná o St. 300 – TP02-TP14 UEM.

50

8 Aktualizace EWS Po přenastavení reakčních hranic EWS jsem se rozhodla, že vytvořím návrh aktualizace pracovního návodu JhP-PN-077 pro Systém rychlé reakce, který bude vycházet ze zkušeností, jež jsem získala během vlastní provedené analýzy.

8.1 Návrh Návrh by měl obsahovat, nástroje a prostředky, které byly použity při zmiňované analýze reakčních hranic. Jelikož se jedná o návrh pracovního návodu, který je převážně tvořen postupem jak pracovat s EWS, rozhodla jsem se tento obsáhlý dokument pouze poupravit, přidáním dvou dodatků. Struktura každého PN ve společnosti Bosch Diesel musí obsahovat tyto náležitosti: 

Účel,



Odpovědnosti,



Oblast platnosti,



Pojmy a definice,



Obecné informace,



Postup,



Sledované veličiny,



Odkazy,

 Školící podklady. Můj návrh aktualizace se bude zabývat pouze postupem, konkrétně dvěma body: První dodatek: Zjištění kritických chyb; bod 6.2 Provést analýzu výpadků v PN V druhé fázi, pokud se pracuje již s funkčním EWS je možné druh výpadku určit za pomoci propojení některých nástrojů kvality např. FMEA v kombinaci s paretem výpadků, které je spravováno příslušným analyzačním pracovištěm (např. DNA).

51

Druhý dodatek: Přenastavení reakčních hranic; bod 6.7 Udržování systému v PN V případě že místo s nastavenou hranicí zásahu, vykazuje potenciál pro snížení. Doporučují se extrahovat jeho data o výpadcích z elektronické „záznamové karty“ (např. za poslední 3 měsíce). Na základě statistického výpočtu, jenž je uveden v bodě 6.3, budou vypočteny „simulační“ hranice. Výpadky by měly být za přítomnosti této hranice následně, alespoň 1 měsíc (max. 3 měsíce) monitorovány. V případě že stav výpadků tato hranice negativně ovlivní, nedojde k přenastavení reakční hranice. V opačném případě, dojde k transformaci simulační hranice na novou reakční hranici.

52

Závěr V úvodu teoretické části jsem představila metodu FMEA, z níž vycházela následně moje analýza v praktické části. Dále jsem zmínila tzv. sedm základních nástrojů kvality, jenž jsou využívány ve firmách k zajišťování kvality ve výrobě. Z uvedených sedmi nástrojů jsem osobně pracovala se dvěma, konkrétně s formulářem pro sběr dat, který je na montáži používán v elektronické formě a s Pareto diagramem. Poslední část teorie jsem věnovala Systému rychlé reakce. V praktické části jsem na úvod představila společnost Bosch Diesel s.r.o., kde jsem prováděla analýzu reakčních hranic a kde jsem zároveň získávala informace potřebné ke zpracování této bakalářské práce. Následně jsem blíže představila finální produkt vysokotlaké vstřikovací čerpadlo CP4, které je vyráběno právě na montáži, na níž jsem provedla vlastní analýzu. Pochopitelně jsem přiblížila i montáž potažmo montážní linku čerpadla CP4 č. 12, kde jsou prováděny mimo jiné i funkční zkoušky a kompletace zmiňovaného čerpadla. Dále jsem se již zaměřila na reakční hranice eskalačního plánu, kde jsem provedla analýzu současného stavu zásahových hranic pomocí propojení analýzy FMEA a pareta EWS. Kromě toho jsem představila reakční hranice, které byly nastaveny na monitorovaných místech s velkou rezervou a kde hrozila zvýšená výpadkovost. Definovala jsem také všechny levely eskalačního plánu, které zmiňují v jakých situacích, mají být informovány odpovědné osoby, a jak mají jednat. Uvedla jsem i použité nástroje a prostředky, díky kterým bylo možné vytipovat místa, na nichž jsem následně byla schopna vypočíst nové reakční hranice. Tyto hranice jsem nejprve nastavila jako „simulační“, aby při výrobním procesu nedocházelo ke zmatku a nedošlo tak ke zbytečným chybám. Všichni pracovníci, jež byli zapojeni do výrobního procesu na montáži čerpadla CP4, byli obeznámeni s mojí analýzou a mými cíli bakalářské práce. Tudíž jsem přesvědčena, že i díky této informaci ve sledovaném období od 1. září 2015 do 30. listopadu 2015, kdy byly do EWS nastaveny simulační hranice, se nevyskytovala na žádném z monitorovaných míst zvýšená výpadkovost. O ostražitost byli požádáni i seřizovači montážní linky č. 12 a operátoři na analyzačním pracovišti CP4. Výsledek této práce se projevil v podobě sníženou výpadkovostí až o ¼ na sledovaných místech. A mé simulační hranice, tak následně mohly být nastaveny jako nové reakční hranice. Díky spolupráci seřizovačů, došlo ke snížení výpadků, úspoře času, jenž mohl být věnován na důkladnou analýzu chyb a také snížení 53

vynaložených nákladů, které jsou bezesporu spojené s nekvalitou, o nichž jsem se nepatrně zmínila v závěru praktické části. Nakonec jsem na základě propojení kvalitativních nástrojů FMEA a EWS, vytvořila návrh aktualizace pracovního návodu pro Systém rychlé reakce JhP-PN-077. V závěrečné kapitole praktické části jsem ke dvěma bodům ze stávajícího PN přidala dva dodatky, přičemž první dodatek hovoří o vytipování míst, které jsou zvažovány pro aplikaci kontrolního systému rychlé reakce. Druhý dodatek pak hovoří o postupu, jímž by se měli technologové/plánovači výroby řídit, při plánovaném přenastavení zásahových hranic. Dodatky pracovního návodu pro Systém rychlé reakce byly vypracovány na základě mých osobních zkušeností, které jsem získala díky analýze stavu reakčních hranic, které již byly nastaveny. Během analýzy, jsem získala zkušenosti i z prostředí přenastavování reakčních hranic na chybách, které jsem vytipovala pomocí zmiňovaného propojení analýzy FMEA a pareta EWS. Věřím, že tato bakalářská práce byla alespoň trochu přínosná pro společnost Bosch Diesel v oblasti zajišťování kvality v průběhu výrobního procesu a dodatky, které byly zmíněny, budou upotřebitelné pro další uživatele pracovního návodu JhP-PN-077. Na závěr bych pouze dodala, že cíl této bakalářské práce byl úspěšně splněn.

54

Seznam použitých zdrojů Literatura 

AUTOMOTIVE INDUSTRY ACTION GROUP. Potential failure mode and effects analysis (FMEA): reference manual. 4th ed. Southfield, MI: Chrysler LLC, Ford Motor Co., General Motors Corp, 2008. ISBN 9781605341361.

 HUSÁK, Martin. Nástroje managementu kvality. Brno, 2010. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce Doc. Ing. ALOIS FIALA, CSc.  JANÍČEK, Přemysl a Jiří MAREK. Expertní inženýrství v systémovém pojetí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 592 s. ISBN 978-80-247-4127-7.  TYRÁČEK, Petr. Management jakosti výrobků a služeb. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 125 s. ISBN 978-80-87035-07-8.  VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 201 s. ISBN 978-80-247-1782-1.  Zajišťování kvality před sériovou výrobou: zajišťování kvality během realizace produktu: metody a postupy. Praha: Česká společnost pro jakost, 2005, [240] s. v různém stránkování. Management jakosti v automobilovém průmyslu. ISBN 80-02-01682-3.  Základní nástroje zajišťování jakosti. Stuttgart © 1992, 1997 Robert Bosch GmbH

55

Internet  ČSN EN ISO 9001:2009 - Management kvality. CQS: Sdružení pro certifikaci systémů

jakosti

[online].

[cit.

2015-11-24].

Dostupné

z:

http://www.cqs.cz/Normy/CSN-EN-ISO-90012009-Management-kvality.html  Hodnoty. Bosch Česká republika [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/cs/cz/sustainability_innovation_7/values_7/valueslandingpage.html  Pobočky - BOSCH DIESEL s.r.o. - Jihlava. Bosch Česká republika [online]. [cit. 2015-11-24].

Dostupné

z:

http://www.bosch.cz/cs/cz/our_company_7/locations_7/jihlava_menu/jihlava_m enu_uvod.html  Vývojové diagramy. Ikvalita.cz: portál pro kvalitáře [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.ikvalita.cz/tools.php?ID=25

Ostatní 

Diesel Report: časopis zaměstnanců společnosti BOSCH Diesel, s.r.o. Jihlava. Číslo 3. Jihlava, 2013, 20 s.

 interní zdroje společnosti BOSCH Diesel s.r.o.  Výroční zpráva společnosti BOSCH Diesel s.r.o.

56

Seznam grafů Graf č. 1: Přehled výpadků na St. 300 za období od 1. 6. 2015 do 31. 8. 2015 ............. 41 Graf č. 2: Přehled výpadků na St. 510 za období od 1. 6. 2015 do 31. 8. 2015 ............. 42 Graf č. 3: Přehled výpadků na St. 550 za období od 1. 6. 2015 do 31. 8. 2015 ............. 43 Graf č. 4: Přehled výpadků na St. 300 při simulovaných reakčních hranicích ............... 46 Graf č. 5: Přehled výpadků na St. 510 při simulovaných reakčních hranicích ............... 47 Graf č. 6: Přehled výpadků na St. 550 při simulovaných reakčních hranicích ............... 48

57

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Příklad formuláře FMEA.......................................................................... 10 Obrázek č. 2: VMS 2020+ společnosti Bosch Diesel s.r.o. ............................................ 23 Obrázek č. 3: Národní cena kvality ČR .......................................................................... 26 Obrázek č. 4: Zákazníci společnosti Bosch Diesel s.r.o. ................................................ 28 Obrázek č. 5: Logo CP4 .................................................................................................. 30 Obrázek č. 6: Průřez čerpadla CP4 s popisem jednotlivých částí ................................... 30 Obrázek č. 7: Proces vývoje produktu a procesu zahrnující všechny QA a SOP ........... 32 Obrázek č. 8: Záhlaví formuláře FMEA procesu ........................................................... 33 Obrázek č. 9: Efektivnost nákladů při používání FMEA................................................ 49

58

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Klasifikace kritérií závažnosti (S) následku chyby................................... 13 Tabulka č. 2: Pravděpodobnost výskytu (O) – příklad (FMEA produktu a procesu) ..... 14 Tabulka č. 3: Pravděpodobnost odhalení (D) – FMEA procesu ..................................... 16 Tabulka č. 4: Souhrn certifikátů a ocenění společnosti Bosch Diesel s.r.o. ................... 25 Tabulka č. 5: Seznam chyb vyskytujících se na montážní lince č. 12 ............................ 35 Tabulka č. 6: Výsledky efektivního propojení FMEA a EWS ....................................... 39

59

Seznam zkratek BPS

Bosch Production System

EWS

Early Warning System

FMEA

Failure Mode and Effects Analysis

IPN

International Production Network

JhP

Jihlava Plant

QA

Quality Gate

SOP

Start of Production

UEM

Überstrommenge

60

Seznam příloh Příloha č. 1: Formulář procesní FMEA pro ML CP4 (mokrá část) Příloha č. 2: Pareto výpadků vč. seznamu všech možných chyb (EWS) Příloha č. 3: Synchronizace FMEA a EWS Příloha č. 4: Přehled výpadků s výpočtem nových reakčních hranic

61

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Systém rychlé reakce. bakalářská práce

Recommend Documents