VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Vypořádání obchodů s cennými papíry bakalářská práce
Autor: Tereza Petrovická Vedoucí práce: Ing. Luďka Jirků Místo: Jihlava Rok: 2016
Anotace Cílem bakalářské práce „Vypořádání obchodů s cennými papíry“ je analýza procesů spojených s vypořádáním obchodů s cennými papíry a s jejich správou na lokálním trhu ve společnosti Citibank Europe PLC. Bakalářská práce se v úvodní části zaměřuje na zákonnou úpravu kapitálového trhu v České republice, dále charakterizuje jednotlivé finanční instrumenty českého trhu a jejich finanční i majetkové vypořádání, analyzuje zpracování příslušných korporátních akcí a jejich zdanění, v neposlední řadě se zaměřuje na povinná hlášení do České národní banky. V závěrečné části se tato bakalářská práce mimo jiné zabývá chystanými změnami procesu vypořádání, které jsou připravovány Centrálním depozitářem cenných papírů. Tato bakalářská práce bude zároveň sloužit nově vstupujícím zaměstnancům Citibank Europe PLC pro snadnější pochopení procesů vypořádání obchodů s cennými papíry.
Klíčová slova Kapitálový trh, Vypořádání obchodů s cennými papíry, Custody, Finanční instrumenty, Centrální depozitář cenných papírů, OTC, BCPP, ČNB, Citibank Europe PLC
Annotation This bachelor thesis „Securities settlement“ aim is analyzing the securities settlement processes and custody on the local market at Citibank Europe PLC. The bachelor thesis is first focusing legislative regulation of Czech Republic capital market, it also includes introduction of these financial product, taking into account securities and cash settlement, it describes corporate actions processing and their taxation, last but not least it is analyzing Czech National Bank reporting. The final part of this thesis deals, inter alia, with the upcoming changes of settlement process which are prepared by Central Securities Depository. This thesis it will be additionally used by new incoming staff of Citibank Europe PLS for better understanding of the securities settlement processes.
Keywords Capital market, Securities trade settlement, Custody, Financial instruments, Central Securities Depository Prague, OTC, PSE, CNB, Citibank Europe PLC
Poděkování Děkuji všem, kteří jakkoli přispěli k vypracování této bakalářské práce, zároveň děkuji své rodině a přátelům za podporu, kterou mi poskytovali po celou dobu mého studia na VŠPJ.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 29. 4. 2016
...................................................... Podpis
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 8 1
KAPITÁLOVÝ TRH ....................................................................................................... 10
1.1 Účastníci kapitálového trhu ............................................................................................. 10 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4
Investiční služby dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu ................................. 10 Řídící a kontrolní systém ........................................................................................... 11 Zjišťování a řízení střetu zájmů ................................................................................. 11 Ostatní opatření.......................................................................................................... 12
1.2 Ochrana majetku zákazníka ........................................................................................... 12 2
DRUHY CENNÝCH PAPÍRŮ A JEJICH PRÁVNÍ ÚPRAVA ................................... 13
2.1 Třídění cenných papírů.................................................................................................... 13 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 3
Forma cenného papíru ............................................................................................... 13 Zaknihovaný cenný papír jako samostatný pojem ..................................................... 14 Zastupitelné a nezastupitelné cenné papíry ............................................................... 14 Hromadné a individuální cenné papíry ...................................................................... 14 Hlavní a vedlejší cenné papíry ................................................................................... 15
INVESTIČNÍ CENNÉ PAPÍRY ..................................................................................... 16
3.1 Investiční cenné papíry .................................................................................................... 16 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 4
Akcie .......................................................................................................................... 17 Zatímní listy ............................................................................................................... 18 Podílové listy ............................................................................................................. 18 Dluhopisy................................................................................................................... 18 Státní dluhopisy jako nástroj dluhového financování ................................................ 20 Komunální dluhopisy................................................................................................. 20 Hypoteční zástavní listy............................................................................................. 21
EVIDENCE CENNÝCH PAPÍRŮ.................................................................................. 22
4.1 Evidence navazující na Centrální depozitář .................................................................. 22 4.1.1 4.1.2 4.1.3
Investiční nástroje v samostatné evidenci .................................................................. 22 Subjekty samostatné evidence ................................................................................... 23 Navazující evidence na samostatnou evidenci........................................................... 23
4.2 Majetkové účty ................................................................................................................. 24 4.2.1 4.2.2
Účty vlastníků a účty zákazníků ................................................................................ 24 Náležitosti majetkového účtu .................................................................................... 24
4.3 Smlouvy s klienty .............................................................................................................. 25 4.3.1 4.3.2
Smlouvy o převodech cenných papírů ....................................................................... 25 Smlouvy příkazního typu ........................................................................................... 25
4.3.3 4.3.4 5
Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů ................. 26 Service Level Agreement (SLA) ............................................................................... 26
SWIFT ............................................................................................................................... 27
5.1 Historie SWIFT ................................................................................................................ 27 5.2 Bezpečná komunikace ...................................................................................................... 27 5.2.1 6
SWIFT a cenné papíry ............................................................................................... 27
VYPOŘÁDÁNÍ ................................................................................................................. 28
6.1 Peněžní vypořádání .......................................................................................................... 28 6.1.1 6.1.2
Zúčtovací banka ......................................................................................................... 28 Nebankovní účastník ................................................................................................. 28
6.2 Vypořádání cenných papírů v České republice ............................................................. 29 6.2.1 6.2.2 6.2.3
Burzovní obchody a jejich vypořádání ...................................................................... 29 Vypořádání over the counter obchodů ....................................................................... 30 Vypořádání primárních aukcí střednědobých a krátkodobých státních dluhopisů .... 31
6.3 Vypořádání v USA............................................................................................................ 32 6.3.1 7
The Depository Trust Company (DTC) ..................................................................... 32
VYPOŘÁDÁNÍ A SPRÁVA V CITIBANK................................................................... 34
7.1 SW a statická data ............................................................................................................ 34 7.1.1 7.1.2
Nový klient ................................................................................................................ 34 Databáze cenných papírů ........................................................................................... 35
7.2 Od instrukce ke konfirmaci ............................................................................................. 35 7.3 Rekonciliace a závěrka ..................................................................................................... 38 7.3.1 7.3.2 7.3.3 8
Rekonciliace .............................................................................................................. 38 Závěrka neboli End of Day ........................................................................................ 38 Výkaznictví ................................................................................................................ 38
KORPORÁTNÍ AKCE .................................................................................................... 40
8.1 Výnosy z CP ...................................................................................................................... 40 8.1.1 8.1.2 8.1.3 8.1.4 8.1.5
Průběh zdanění .......................................................................................................... 40 Průběh výplaty výnosu .............................................................................................. 42 Dohoda o dvojím zdanění .......................................................................................... 44 Způsoby zdanění v jiných státech .............................................................................. 44 Daň z přidané hodnoty ............................................................................................... 48
8.2 Valné hromady a ostatní korporátní akce...................................................................... 48
ZÁVĚR....................................................................................................................................... 49 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................................ 52 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................. 55 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 56
Úvod Cenné papíry jsou velice atraktivním tématem odborné i laické veřejnosti. Případný zájemce o investování do těchto finančních investičních instrumentů nebo zájemce o práci v tomto oboru, například na pozici makléře, který investuje peníze za jiné, musí být neustále ve střehu a sledovat politické a ekonomické dění po celém světě. Očekávaným cílem vynaloženého úsilí je vygenerování zisku, který lze dále investovat nebo využít jiným způsobem. Je třeba ale brát v úvahu, že cenné papíry, podobně jako peníze, leží na účtech, a to na účtech majetkových, a že je nestačí pouze úspěšně zobchodovat, ale je také nutné, je zdárně převést v depozitáři příslušného trhu, zároveň zde dochází k finančnímu vypořádání mezi peněžními účty depozitářů a jednotlivých klientských účtů nebo v případě vlastních obchodů příslušného obchodníka s cennými papíry na vlastní účty tohoto subjektu. Dále otevírání majetkových účtů, zpracování korporátních akcí a jejich řádné zdanění, fakturace správních a transakčních poplatků nebo v neposlední řadě reportování regulátorovi trhu, kterého v našich podmínkách představuje Česká národní banka (dále jen ČNB). Tyto činnosti, ale i mnoho navazujících činností, patří do náplně práce pracovníků oddělení vypořádání a správy. Názvy oddělení vypořádání se liší společnost od společnosti, můžeme se setkat s názvy back office a settlement, které jsou používány převážně při vypořádání vlastních obchodů společnosti, v případě vypořádání a správy klientských investičních nástrojů se často používá název custody, který lze definovat jako: „držbu a správu finančních instrumentů jménem někoho jiného“ (ecb.europa.eu, 2016). Potřeba správy a úschovy cenných papírů vznikla již před našim letopočtem, samotná úschova, pod latinským názvem depozitum, je definována v Ottově slovníku naučném následovně: „Depositum (Verwahrungsvertrag, §§ 957. až 970. obč. zák.) jest smlouva o uschování a opatrování věci movité (řím. právo) anebo i nemovité (rak. pr. § 960. o. z.) ve prospěch ukladatele (d e p o n e n t a ) a sice bezúplatně (řím. pr.) nebo i za úplatu (rak. pr. § 969 o. z.)…“ (1893). Potřeba efektivnějšího zpracování obchodů s cennými papíry vznikla podstatně později, významnějších
změn
se
způsob
vypořádání
dočkal
na
zahraničních
trzích
v osmdesátých letech minulého století, kdy stouply počty obchodů s cennými papíry (na domácím trhu vznikla tato potřeba, vzhledem k politické situaci, až v letech
8
devadesátých). Jednotlivé společnosti nebyly na tak velké množství obchodů připraveny, obchody nebyly řádně zpracovány, obchodní, operativní a kontrolní části společností obchodujících s cennými papíry nebyly odděleny, což v konečném důsledku vedlo ke ztrátám, tehdy vznikla potřeba vývoje moderních systému pro efektivnější zpracování obchodů a správy cenných papírů. V dnešní době důležitost kvalitního vypořádání nikdo nezpochybňuje, vypořádání a s ním související správa a úschova investičních nástrojů jsou jako doplňkové investiční služby nedílnou součástí kapitálového trhu. (Simons, 2002). Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza vypořádání obchodů s cennými papíry a následná správa majetkových účtů. Samotná práce je mimo úvod a závěr rozdělena na osm kapitol, které společně tvoří tři tematické části. Předmětem analýzy bude nejprve zákonná úprava kapitálového trhu, a to především jeho účastníků a jednotlivých instrumentů, které v prvních třech kapitolách této bakalářské práce společně vytváří základ pro evidenci cenných papírů na majetkových účtech vlastníků a zákazníků. K problematice majetkových účtů se váží smlouvy o cenných papírech, jejichž druhy zde budou také popsány. Vypořádání obchodů s cennými papíry analyzuji v následujících kapitolách pět a šest, které tvoří druhou dílčí část. Zde vysvětlím jednotlivé způsoby vypořádání, jak z pohledu cenných papírů, tak z pohledu peněz. Vysvětlím rozdíly mezi způsobem vypořádání evropským a v rámci Spojených států amerických. Praktickou ukázkou průběhu vypořádání a správy, a zároveň i posledním dílčím cílem, bude třetí část této bakalářské práce, která v kapitolách sedm a osm propojuje předešlé části v souvislý proces vypořádání a správy od zahájení spolupráce s klientem, vypořádání transakce, až po zdanění výnosu v rámci zpracování korporátní akce ve společnosti Citibank Europe PLC. V této bakalářské práci bude použita nejen metoda analýzy, ale také metoda syntézy a deskripce. Ambicí této práce je vytvořit studijní materiál pro vnitřní potřebu Citibank Europe PLC, který pomůže, pochopit fungování vypořádání a správy cenných a papírů.
9
1 Kapitálový trh „Kapitálové trhy nebo také finanční trhy jsou trhy s finančními zdroji (penězi, akciemi, obligacemi aj.). Společně s finančními zprostředkovateli tvoří prostředníky, skrze něž se v ekonomice úspory mění v investice.“ (Samuelson, 2010). V praxi běžně užívaný pojem kapitálový trh český právní řád přesně nedefinuje, přestože se s ním setkáváme v souvislosti s úpravou podnikání na kapitálovém trhu nebo s dozorem nad kapitálovým trhem. Kapitálový trh lze zjednodušeně definovat jako součást finančního trhu, kde dochází k pohybu kapitálu mezi účastníky kapitálového trhu, kapitál představují různé formy cenných papírů. Samotné podnikání na kapitálovém trhu, poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů upravuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Nedílnou součástí tohoto zákona je také vymezení účastníků kapitálového trhu a vymezení investičních služeb kapitálového trhu. (Doleček, businessinfo.cz, 2016)
Účastníci kapitálového trhu
1.1
Účastníky kapitálového trhu jsou především obchodníci s cennými papíry, kteří poskytují investiční služby na základě povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry od České národní banky, která tato povolení uděluje výhradně akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným. Česká národní banka v povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry uvádí hlavní a doplňkové investiční služby, které je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat, alespoň jedna hlavní investiční služba musí být v povolení obsažena.
1.1.1 Investiční služby dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu Hlavními investičními službami jsou:
přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,
provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet jiné osoby,
obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,
obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj,
upisování nebo umisťování emisí investičních nástrojů. 10
Doplňkovými investičními službami jsou:
správa investičních nástrojů,
úschova investičních nástrojů,
poskytování úvěru nebo půjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel úvěru nebo půjčky podílí,
poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodů podniků,
poradenská činnost týkající se investování do investičních nástrojů,
provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb,
služby související s upisováním emisí investičních nástrojů,
pronájem bezpečnostních schránek. (§ 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu)
1.1.2 Řídící a kontrolní systém Zákon o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje obchodníkům s cennými papíry pravidla činnosti a hospodaření. Především je obchodník s cennými papíry povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí a přijmout opatření pro obezřetné poskytování investičních služeb, tj. zejména zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém. Součástí kontrolního systému obchodníka s cennými papíry je vedení evidence zaknihovaných cenných papírů v elektronické podobě a listinných investičních nástrojů podle podmínek stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.
1.1.3 Zjišťování a řízení střetu zájmů Obchodníci s cennými papíry mají také povinnosti zavést a udržovat postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi: 1. obchodníkem s cennými papíry, jeho vedoucími osobami, vázanými zástupci a jeho zaměstnanci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potenciálními zákazníky, 2. osobou, která ovládá obchodníka s cennými papíry, je ovládána obchodníkem s cennými papíry nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako obchodník s
11
cennými papíry a jejich vedoucími osobami a vázanými zástupci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potenciálními zákazníky, 3. zákazníky nebo potenciálními zákazníky obchodníka s cennými papíry navzájem.
1.1.4 Ostatní opatření Neméně důležitými opatřeními, která zákon obchodníkům s cennými papíry ukládá, jsou opatření k ochraně vnitřních informací a opatření k předcházení manipulace s trhem.
1.2 Ochrana majetku zákazníka Ochrana vlastnického práva zákazníka je dalším z opatření, které je obchodník s cennými papíry povinen zavést, důvodem je ochrana majetku zákazníka a to především v případě úpadku obchodníka s cennými papíry. Důvodem je také zamezení použití investičních nástrojů zákazníka k vlastním či jiným klientským obchodům. Klientský majetek musí být oddělen od vlastního majetku obchodníka a od majetku ostatních zákazníků s výjimkou případu, kdy zákazník udělil k takovému postupu souhlas. Stejná opatření je obchodník s cennými papíry povinen zavést i v případě nakládání s peněžními prostředky zákazníků. Přijatá opatření na ochranu majetku zákazníka podléhají externímu auditu, prostřednictvím auditorské zprávy informuje obchodník s cennými papíry o přiměřenosti opatření Českou národní banku, a to minimálně jednou ročně.
12
2 Druhy cenných papírů a jejich právní úprava Cenné papíry jsou obecně právně upravovány občanským zákoníkem, konkrétně je jejich právní úprava obsažena v ustanovení § 514 občanského zákoníku, který definuje cenný papír, jeho právní formu, podmínky vydávání cenného papíru. Současně také občanský zákoník nově obsahuje právní úpravu zaknihovaných cenných papírů. Jednotlivé druhy cenných papírů jsou upravovány následujícími přepisy:
zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (úprava smluv týkajících se cenných papírů, úprava cenných papírů souvisejících s akciovou společností – akcie, zatímní listy, opční listy, dluhopisy, náložní listy, skladištní listy),
zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový,
zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech,
zákonem č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, (úprava zemědělských skladních listů),
zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,
zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,
zákonem č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu,
zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance,
zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
2.1 Třídění cenných papírů 2.1.1 Forma cenného papíru Jakým způsobem je možné cenné papíry převádět, určuje právě forma cenného papíru. Cenné papíry lze vydat ve formě na doručitele, na řad nebo na jméno. Za cenný papír na doručitele považujeme cenný papír, který neobsahuje jméno oprávněné osoby. Pokud cenný papír jméno oprávněné osoby obsahuje, jedná se o cenný papír na řad.
2.1.1.1 Cenné papíry na řad Pouze držitel cenného papíru na řad, který má své jméno uvedeno na rubopisu cenného papíru, je oprávněn s takovým cenným papírem nakládat, případný převod je opět zaznamenán na rubu cenného papíru. Rubopis je písemný záznam na rubu nebo 13
přívěsku cenného papíru, kterým se zaznamenává převod cenného papíru novému majiteli. Cenné papíry na řad se dále člení na zákonné a ostatní, zákonnými jsou akcie na jméno, šeky na jméno, směnky či dluhopisy na jméno.
2.1.1.2 Cenné papíry na jméno Stejně jako v případě cenných papírů na řad je i na cenných papírech uvedeno jméno oprávněné osoby, nelze je však převádět rubopisem, ale pouze písemnou smlouvou o postoupení práv a předáním.
2.1.2 Zaknihovaný cenný papír jako samostatný pojem Občanský zákoník nově zavedl pojem zaknihovaný cenný papír, hovoří-li tedy zákon o cenném papíru, jedná se výlučně o cenný papír listinný, tedy v hmotné podobě. Zaknihovaným cenným papírem pak zákon rozumí výlučně cenný papír zaznamenaný pouze zápisem v příslušné evidenci, tedy v podobě nehmotné. Jeho převod pak lze uskutečnit pouze v rámci příslušné evidence. Zaknihované cenné papíry v České republice eviduje Centrální depozitář cenných papírů (dále jen „Centrální depozitář“), který je akciovou společností zřízenou dle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, výjimku tvoří:
cenné papíry kolektivního investování, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci,
zaknihované cenné papíry vedené v evidenci České národní banky.
Občanský zákoník také podrobně řeší případnou přeměnu podoby cenného papíru.
2.1.3 Zastupitelné a nezastupitelné cenné papíry Podle občanského zákoníku jsou zastupitelné cenné papíry takové, které jsou stejného druhu, vydávané stejnou osobou ve stejné formě, z nichž vznikají stejná práva. Například akcie stejného druhu, o stejné jmenovité hodnotě, vydané ve stejné formě jednou akciovou společností. Pokud cenné papíry tyto podmínky nesplňují, jedná se o cenné papíry nezastupitelné.
2.1.4 Hromadné a individuální cenné papíry Zastupitelné cenné papíry popsané v předcházejícím bodě lze nahradit hromadnou listinou, pro kterou platí stejné emisní podmínky jako v případě jednotlivého cenného 14
papíru, práva z takové hromadné listiny není možné převodem dělit na jednotlivé podíly. Individuální cenné papíry jsou nezastupitelné bez možnosti náhrady hromadnou listinou.
2.1.5 Hlavní a vedlejší cenné papíry Hlavním cenným papírem je cenný papír dlouhodobého charakteru jako například akcie nebo dluhopis. Vedlejšími cennými papíry jsou práva k akciím (viz kapitola 3.1.1.3 Samostatně převoditelná práva), opční listy nebo kupony dluhopisů.
15
3 Investiční cenné papíry Investiční cenné papíry patří podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu do skupiny investičních nástrojů. Tato skupina je velice rozsáhlá a mimo jiné dále zahrnuje cenné papíry kolektivního investování1, nástroje peněžního trhu, finanční deriváty, nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, finanční rozdílové smlouvy, komoditní deriváty nebo jiné derivátové investiční nástroje. Obchodovat s cennými papíry lze v rámci organizovaného či neorganizovaného trhu. Obchodování na organizovaném trhu tedy na BCPP se řídí přísnými pravidly, ale pro obchodování na neorganizovaném trhu nestanoví právní řád žádné zvláštní požadavky, výjimku tvoří pravidla pro nabízení cenných papírů veřejnosti.
3.1 Investiční cenné papíry Finanční investiční instrumenty jsou představovány především cennými papíry, finančními deriváty a prostředky uloženými u profesionálních správců majetku (investiční smlouvy). Cenné papíry považujeme za klasický nástroj investování. Již v době alexandrijské se objevují počátky vzniku cenných papírů, kdy dlužník potvrzoval bankéři svůj závazek vystavením a podepsáním dlužního listu, současně bankéř vystavoval při přijímání vkladů vkladateli písemná potvrzení o přijetí vkladu. K významnějšímu posunu v rozvoji cenných papírů dochází ve středověku, kdy se objevují tzv. generální úvěrové listy, které byly vystavovány knížaty, papeži nebo jinými vysokými hodnostáři na vlastní účet, kdy se emitent zavazoval těm, kteří mu poskytli úvěr koupí úvěrového listu, splatit upsanou částku včetně úroků. Případný prodej takového úvěrového listu byl již tehdy možný, a to za stávajících podmínek. Stěžejním pro cenné papíry se stává rozvoj kapitalistické ekonomiky, technika bankovních operací se zdokonaluje, úvěrové vztahy jsou institucionalizovány do různých druhů cenných papírů. Vládní deficitní financování a akciová forma podnikání přispělo k rozvoji trhů cenných papírů. Cenný papír představuje sám osobě právní nárok majitele vůči tomu, kdo je v něm zavázán, zároveň se stává nástrojem, který obíhá na finančních trzích, je nositelem právního nároku, který v sobě ztělesňuje a je pro jeho vznik, existenci, převod a zánik v zásadě nenahraditelný. (Musílek, 2014) 1
Cennými papíry kolektivního investování jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu zejména akcie investičního fondu a podílové listy
16
3.1.1 Akcie Akcie nebo obdobné cenné papíry představují podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, náležitosti akcií nově upravuje Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen zákon o obchodních korporacích). Zákon o obchodních korporacích definuje akcii a náležitosti akcie následovně: „Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcie obsahuje:
označení, že jde o akcii
jednoznačnou identifikaci společnosti
jmenovitou hodnotu
označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír
u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře
údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy“ (§ 256 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)
Akcie může znít na jméno nebo na majitele, pokud společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, opis takového seznamu akcionářů je společnost povinna vydat každému svému akcionáři. Akcie jedné společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu.
3.1.1.1 Druhy akcií Zákon o obchodních korporacích rozeznává akcie kmenové, zaměstnanecké a prioritní. Kmenové akcie jsou základním typem akcií, ke kterým náleží pouze základní práva akcionáře. Přednostní práva na dividendy nebo na podíl na likvidačním zůstatku jsou spojena s akciemi prioritními. Zaměstnanecké akcie jsou kmenové akcie, které zaměstnanci společnosti nabývají za zvýhodněných podmínek.
3.1.1.2 Převoditelnost akcií Akcie na jméno se převádí rubopisem a předáním a není nutné ji označit doložkou na řad, současně s převodem dochází i ke změně v seznamu akcionářů. Na základě stanov 17
společnosti je možné omezit převoditelnost nebo určit podmínky převodu či odkupu akcií na jméno. Akcie na majitele je možné vydat pouze v zaknihované nebo imobilizované podobě2, jsou neomezeně převoditelné. Změnu vlastníka zaknihovaných akcií lze prokázat výpisem z evidence emise akcií nebo výpisem z majetkového účtu vlastníka. Převodem akcie se převádějí veškerá práva s akcií spojená.
3.1.1.3 Samostatně převoditelná práva Na základě rozhodnutí emitenta akcií lze oddělit právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak s akcií, takové právo je za daných podmínek dále možné samostatně převádět.
3.1.2 Zatímní listy Zatímní list je cenný papír, ke kterému se vztahují práva vyplývající z akcií, které nahrazuje, zároveň se k němu váže povinnost splatit jejich emisní kurz. Po splacení emisního kurzu dochází k výměně zatímního listu za akcie.
3.1.3 Podílové listy Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu, který vydáváním podílových listů shromažďuje do podílového fondu peněžní prostředky.
3.1.4 Dluhopisy S dluhopisem je spojeno právo na splacení dlužné částky odpovídající jeho jmenovité hodnotě a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopisy mohou mít jak listinou, tak zaknihovanou podobu, v případě listinné podoby se jedná o cenný papír na řad.
2
Podle zákona o cenných papírech je imobilizovaný cenný papír listinný cenný papír, který byl předán do hromadné úschovy a dále vystupuje v zaknihované podobě
18
3.1.4.1 Náležitosti dluhopisu Dluhopis má tyto náležitosti:
označení „dluhopis“ (ne u hypotečního zástavního listu, státní pokladniční poukázky nebo poukázky České národní banky),
údaj o druhu dluhopisu,
údaje identifikující emitenta,
jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku,
výnos dluhopisu nebo způsob, jakým lze tuto informaci zjistit,
datum splatnosti dlužné částky,
údaje identifikující vlastníka dluhopisu, tento údaj se v případě zaknihovaného dluhopisu nepoužívá,
podpis emitenta,
číselné označení, tento údaj se v případě zaknihovaného dluhopisu nepoužívá,
datum emise.
U zaknihovaného dluhopisu jsou tyto identifikace obsaženy v centrální evidenci.
3.1.4.2 Emise dluhopisu Dluhopisy může v dnešní době vydávat právnická i fyzická osoba. Podmínkou zdárné emise je uveřejnění emisních podmínek nejpozději k datu emise dluhopisů. Emisní podmínky jsou velice obsáhlým dokumentem, který v souladu se zákonem o dluhopisech vymezuje práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu, zároveň obsahují podrobnější informace o emisi dluhopisů jako náležitosti dluhopisu, a dále například údaj o podobě dluhopisu (listinný nebo zaknihovaný), lhůtu pro upisování emise dluhopisu (emisní lhůta), emisní kurs, způsob určení výnosu z dluhopisu, informace o upisování dluhopisu, datum a způsob splatnosti, údaje o zdaňování výnosu dluhopisu, identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (ISIN). Úročení dluhopisu může být fixní (stálý úrok až do splatnosti dluhopisu), nulové (zero bond3) nebo variabilní (měnící se např. jednou do roku), výpočet AÚV (alikvótní úrokový výnos) se řídí podle standardu 30E/360, ACT/360 nebo ACT/ACT. Veškeré 3
Dluhopis s nulovým kuponem, emitován s diskontem vůči nominální hodnotě
19
tyto detaily včetně splatnosti, nominální hodnoty, administrátora emise a výplaty výnosu a dalších náležitostí jsou také uvedeny v emisních podmínkách dluhopisu.
3.1.5 Státní dluhopisy jako nástroj dluhového financování Státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou jsou vydávány na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, na lokálním trhu se prodávají prostřednictvím České národní banky. K financování rozpočtového deficitu používá stát několik nástrojů, jedním z nich je právě dluhové financování prostřednictvím státních dluhopisů. Stát emituje cenné papíry a nabízí je dalším subjektům (bankám, firmám, domácnostem), tyto subjekty nakupují a tím poskytují státu peníze, které pak mohou být použity k financování veřejných výdajů. Za takto vypůjčené peníze platí stát jejich držitelům úrok.
3.1.5.1 Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy Státní dluhopisy s dobou splatnosti nad jeden rok se nazývají střednědobé, s dobou splatnosti nad 3 roky se nazývají dlouhodobé, tyto dluhopisy jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu, jsou především využívány k financování dlouhodobého státního dluhu nebo i k financování dluhu krátkodobého, ale to pouze v případě schváleného schodkového státního rozpočtu. Vydávají se již od roku 1993. Státní dluhopisy jsou zaknihovány v centrálním depozitáři. Jsou volně obchodovatelné na kapitálových trzích až do doby rozhodného dne pro výplatu výnosu, v případě splatnosti dluhopisu i výplaty jistiny.
3.1.5.2 Statní pokladniční poukázky Státní dluhopisy se splatností do jednoho roku se nazývají státní pokladniční poukázky, jejich centrální evidence je vedena prostřednictvím systému SKD České národní banky nikoli prostřednictvím Centrálního depozitáře.
3.1.6 Komunální dluhopisy Dluhopisy, které jsou vydávány územním samosprávným celkem, a k jejichž vydání je nutný předchozí souhlas Ministerstva financí ČR se nazývají komunální. Příkladem mohou být dluhopisy hlavního města Prahy.
20
3.1.7 Hypoteční zástavní listy Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, které může vydávat pouze banka se sídlem v České republice. Jejich jmenovitá hodnota a výnos jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů.
21
4 Evidence cenných papírů Tato část bakalářské práce se zabývá samostatnou a navazující evidencí cenných papírů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Centrální evidence cenných papírů prostřednictvím Centrálního depozitáře a osob oprávněných vést evidenci navazující se týká především zaknihovaných cenných papírů. Výjimky tvoří zaknihované cenné papíry kolektivního investování, které mohou být evidovány v rámci samostatné evidence a zaknihované cenné papíry v evidenci České národní banky upravené zákonem upravujícím činnost České národní banky. Evidence cenných papíru na českém kapitálovém trhu vyhovuje evropským požadavkům.
4.1 Evidence navazující na Centrální depozitář Evidenci navazující na Centrální depozitář mohou vest následující osoby: 1. obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, 2. investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, 3. Česká národní banka, 4. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v bodech 1. a 2., a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice, 5. zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.
4.1.1 Investiční nástroje v samostatné evidenci Investiční nástroje, které lze evidovat v samostatné evidenci: 1. zaknihované cenné papíry kolektivního investování, 2. listinné investiční nástroje v úschově, 3. zahraniční investiční nástroje, které má ve své moci obchodník s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,
22
4. investiční nástroje, které nejsou uvedeny v předchozích bodech, a jejichž povaha to umožňuje.
4.1.2 Subjekty samostatné evidence Subjekty, které mohou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů: 1. Centrální depozitář 2. obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, 3. ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem, 4. provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro v zákoně uvedené investiční nástroje, u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a dluhy z obchodů, 5. banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, 6. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 2 až 4 a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice, 7. Česká národní banka.
4.1.3 Navazující evidence na samostatnou evidenci Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést: 1. obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, 2. investiční společnost, pokud jde o evidenci zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, vydávaných podílovým fondem, který obhospodařuje, nebo investičním fondem, se kterým má uzavřenu smlouvu o obhospodařování majetku investičního fondu podle zákona upravujícího kolektivní investování, 23
3. provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro v zákoně uvedené investiční nástroje, u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a dluhy z obchodů, 4. banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, 5. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v předchozích bodech a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice, 6. zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.
4.2 Majetkové účty 4.2.1 Účty vlastníků a účty zákazníků K evidenci cenných papírů se používají majetkové účty, jejich legislativní úprava se nachází v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Z pohledu evidence dělíme majetkové účty na dva druhy. První skupinou jsou účty vlastníků pro osoby, které jsou vlastníky investičních nástrojů evidovaných na těchto účtech. V druhém případě se jedná o účty zákazníků, kteří nejsou vlastníky investičních nástrojů evidovaných na těchto majetkových účtech, ale vedou evidenci navazující na evidenci vedenou Centrálním depozitářem nebo na samostatnou evidenci. Centrální depozitář vede v centrální evidenci oba typy majetkových účtů, jak účty vlastníků, tak zákazníku. V případě evidence navazující na centrální evidenci se jedná o evidenci pouze na účtech vlastníků. Samostatnou evidenci a evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů lze vést na obou typech majetkových účtů.
4.2.2 Náležitosti majetkového účtu Každý majetkový účet musí obsahovat základní údaje o osobě, pro kterou je veden, u fyzické osoby též rodné číslo nebo případně datum narození, u právnické osoby IČ nebo mu musí být přidělen NID (náhradní identifikační číslo). Majetkové účty jsou určeny k evidenci investičních nástrojů, ale také jsou zde evidována samostatně převoditelná práva k investičním nástrojům, zástavní práva a pozastavení výkonu práva nakládat s investičními nástroji. Dále jsou na účtech evidovány informace o osobách oprávněných
24
tato práva vykonávat nebo údaje o případném zástavním věřiteli. Evidováno může být také omezení výkonu práva nakládat s investičním nástrojem ze strany emitenta.
4.3 Smlouvy s klienty Právní úprava smluv o cenných papírech je obsažena v občanském zákoníku. Smlouvy o cenných papírech můžeme rozdělit do čtyř skupin, kterými jsou:
smlouvy o převodech cenných papírů,
smlouvy příkazního typu,
smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů, a
smlouvy o zastavení cenných papírů.
4.3.1 Smlouvy o převodech cenných papírů Tato kategorie smluv obsahuje smlouvu o úplatném a bezúplatném převodu cenných papírů a smlouvu o zápůjčce cenných papírů. Smlouva o úplatném převodu se řídí právní úpravou kupní smlouvy. K náležitostem smlouvy patří mimo jiné také identifikace převáděných cenných papírů a jejich kupní cena. Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se vzhledem ke své podstatě řídí právní úpravou darovací smlouvy. Tento druh smluv se v případě vypořádání a správy jako bankovního produktu používá jen zřídka, uplatnění nachází v případě jednorázového převodu cenných papírů například u příležitosti korporátní akce.
4.3.2 Smlouvy příkazního typu Do této kategorie náleží příkazní smlouva, smlouva o zprostředkování a komisionářská smlouva. Předmětem těchto smluv je závazek k obstarání obchodů s cennými papíry. Právě tyto smlouvy jsou nejčastěji základem právních vztahů při poskytování investičních služeb. Mají písemnou formu a jsou uzavírány mezi zákazníkem a obchodníkem s cennými papíry, což vychází ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který poskytování investičních služeb jiným subjektům neumožňuje. Přehled investičních služeb:
přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,
provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,
obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, 25
obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,
investiční poradenství týkající se investičních nástrojů,
provozování mnohostranného obchodního systému,
upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,
umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.
4.3.3 Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů Smlouva o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů se v praxi nazývá custody smlouva, předmětem takové smlouvy je závazek schovatele převzít cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a závazek uschovatele zaplatit za to úplatu. Samostatná úschova představuje uložení cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od cenných papírů ostatních uschovatelů a následné navrácení stejného cenného papíru, který byl svěřen do úschovy. Hromadná úschova představuje společné uložení cenného papíru uschovatele společně s cennými papíry ostatních uschovatelů, cenné papíry ale musí být odděleny od cenných papírů schovatele.
4.3.4 Service Level Agreement (SLA) SLA je kombinací komisionářské a custody smlouvy rozvedené do nejmenších detailů a situací, které mohou nastat. Tento druh smlouvy uzavírají především custodiani4 mezi sebou. Jedná se o velmi obsáhlou smlouvu, kde jsou přesně vymezeny jednotlivé činnosti vykonávané v rámci custody služeb včetně odpovědných osob, termínů, způsobu komunikace, záložní způsob komunikace, zpracování korporátních akcí, poplatková struktura a případné sankce.
4
Poskytovatel služby custody
26
5 SWIFT Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (SWIFT) je celosvětový procesní a komunikační kanál a jazyk pro mezinárodní finanční transakce používaný finančními institucemi fungující na principu členství nebo partnerství.
5.1 Historie SWIFT SWIFT byl založen roku 1973 v Bruselu. Na počátku stálo 239 bank z 15 zemí světa, které v průběhu 4 let intenzivně pracovaly na vytvoření komunikačních standardů, pravidel a principů SWIFT, tak aby v roce 1977 mohl belgický princ Albert poslat první SWIFT zprávu. Počet uživatelů začal prudce stoupat. Významným pro cenné papíry se stal rok 1987, kdy došlo k použití první zprávy určené pro komunikaci ohledně vypořádání. V současné době má SWIFT více než 11000 členů.
5.2 Bezpečná komunikace Principem a účelem SWIFT je vysoká bezpečnost komunikačního kanálu a standardizace komunikace mezi jednotlivými finančními institucemi a uživateli SWIFT. Každý z účastníků nebo uživatelů má přidělenu jedinečnou adresu BIC, jedná se o kód, ze kterého lze vyčíst, zda je daný uživatel členem nebo partnerem SWIFT a země původu (například BIC Komerční banky, a.s. je KOMBCZPP). Uživatelé SWIFTu si spolu nejprve vymění SWIFT klíč a ve chvíli, kdy ho obě strany akceptují, mohou mezi sebou komunikovat. Jednotlivé druhy SWIFT zpráv jsou podle svého druhu rozděleny do deseti skupin, pro potřeby cenných papírů se používají zprávy typu pět.
5.2.1 SWIFT a cenné papíry Cílem moderního zpracování nejen obchodů s cennými papíry je dosažení zpracování bez manuálního zásahu nebo s minimálním manuálním zásahem. Tento způsob se nazývá Straight Thru Processing (STP) a využívá právě SWIFT jako komunikační prostředek mezi klientem a poskytovatelem služby vypořádání a custody. Každý typ transakce má přesně nadefinovaná pole podle standardů ISO 15022, je tedy možné propojit SWIFT se softwarem určeným ke zpracování obchodů s cennými papíry. (SWIFT.com, 2016)
27
6 Vypořádání Vypořádání burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry zajišťuje na českém kapitálovém trhu pro své účastníky Centrální depozitář. Vypořádání jednotlivých obchodů lze rozdělit na dvě fáze, na převod peněžních prostředků a převod cenných papírů. V případě, že oba kroky proběhnou ve stanoveném časovém limitu v rámci procesu vypořádání, nazývá se tento model dodání cenných papírů proti zaplacení, také se pro tento model používá anglický název delivery versus payment nebo jeho zkratka DVP. Centrální depozitář také umožňuje převádět cenné papíry formou bezplatné dodávky, pro kterou se používá název delivery free of payment (DFP), v tomto případě zajišťuje depozitář pouze převod cenných papírů a peněžní převod si účastníci transakce zajišťují jiným způsobem.
6.1 Peněžní vypořádání Peněžní vypořádání obchodů provádí Centrální depozitář formou debetování nebo kreditování peněžních účtů clearingových bank v systému CERTIS5. CERTIS je mezibankovní platební systém ČNB. Účastníci systému CERTIS jsou jednoznačně identifikováni kódem banky, který je povinnou součástí každé bankovní transakce. Pro bližší specifikaci plateb se dále používají další číselné kódy (tzv. symboly plateb). Do CERTIS vstupuje Centrální depozitář jako třetí strana. Účastníky centrálního depozitáře lze v rámci peněžního vypořádání rozdělit na dva typy, a to na účastníka zúčtovací banku a nebankovního účastníka. (cnb.cz, 2016)
6.1.1 Zúčtovací banka Zúčtovací bankou se může stát jakýkoli peněžní ústav, který má bankovní licenci ČNB a který má v CERTIS zřízen clearingový účet, tento účet je v případě nákupu cenných papírů debetován nebo kreditován v případě prodeje.
6.1.2 Nebankovní účastník Nebankovní účastník vypořádání je takový účastník, který nemá bankovní licenci a tím pádem ani clearingový účet v CERTIS. Peníze související s prodeji a nákupy cenných papírů jsou pro tohoto účastníka vypořádávány na clearingovém účtu vybrané banky,
5
Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system
28
která se na základě smluvního vztahu s účastníkem stává tzv. zúčtovací bankou. Samotné vypořádání probíhá stejným způsobem jako u bankovního účastníka, kdy dochází k debetování nebo kreditování účtu zúčtovací banky, která je o příslušných pohybech na účtu předem informována.
6.2 Vypořádání cenných papírů v České republice V tomto případě se jedná o převod cenných papírů od prodávajícího k nakupujícímu. Předmětem převážné části transakcí s cennými papíry, ať již jsou realizovány na BCPP nebo jsou uzavírány jako mimoburzovní obchody, známé pod názvem over the counter trade (dále jen OTC), jsou převody zaknihovaných cenných papírů. Změna v takových případech probíhá mezi majetkovými účty jednotlivých účastníků. Depozitář vede evidenci cenných papírů na těchto účtech, rozlišuje vlastní cenné papíry na účtu účastníka a klientské cenné papíry na klientských účtech účastníka nebo zákaznické účty účastníka. Centrální depozitář také zajišťuje převody listinných cenných papírů, které má uložené ve svém smluvním depozitáři.
6.2.1 Burzovní obchody a jejich vypořádání Obrázek 1.
Logo Burza cenných papírů Praha
Zdroj: www.bcpp.cz
Burzovní obchody, jak už jejich název napovídá, jsou vkládány členy burzy jako nákupní a prodejní objednávky do obchodního systému BCPP, následně dochází k registraci a ke spárování s protiobjednávkou. Takto spárované obchody jsou předány depozitáři k vypořádání. Veškeré burzovní obchody jsou realizovány pouze způsobem delivery versus payment. Vypořádání probíhá prostřednictvím člena BCPP, který je účastníkem Centrálního depozitáře nebo s clearingovou smlouvou o účastnictví. Vypořádání burzovních obchodů může také provádět účastník Centrálního depozitáře, který není členem BCPP, ale člena pouze pro účely vypořádání zastupují. Vypořádání obchodů uzavřených na BCPP je neodvolatelné a je garantováno Clearingovým fondem centrálního depozitáře (CLF).
29
6.2.1.1 Vypořádání v čase T + 2 Standardně vypořádání burzovních obchodů probíhá v den S = T + 2, kdy S je den vypořádání a T je den zobchodování. Pokud v den S některá ze stran obchodu nesplní svůj závazek vůči protistraně, vzniká suspendovaný obchod. Důvodem vzniku suspendovaného obchodu bývá nejčastěji nedodání cenných papír nebo nezaplacení dohodnuté ceny obchodu. Pokud se ani po třech dnech od vzniku suspendovaného obchodu nepodaří obchod vypořádat, dochází ke zrušení obchodu a Centrální depozitář zprostředkuje obchod náhradní.
6.2.1.2 Průběh náhradního obchodu Většina náhradních obchodů vzniká v důsledku nedodání cenných papírů, kdy Centrální depozitář vyzve všechny členy BCPP, aby cenné papíry dodaly za člena, který selhal. V případě, že tržní cena cenného papíru stoupne v den náhradního obchodu oproti tržní ceně v den uzavření původního obchodu, stává se takový náhradní obchod pro ostatní členy burzy velice atraktivní. Rozdíl mezi oběma pořizovacími cenami hradí původní strana obchodu, která nebyla schopna cenné papíry dodat a přičteme-li poplatky za jednotlivé dny, kdy byl obchod suspendován, včetně poplatku za zrušení obchodu (1% z celkové pořizovací ceny, minimálně však 1 000 CZK a maximálně 100 000 CZK), a v neposlední řadě poškození jména člena BCPP, stává se takto nevypořádaný obchod pro nedodávajícího člena silně nevýhodným.
6.2.2 Vypořádání over the counter obchodů Over the counter, tedy mimoburzovní obchod je jakýkoli obchod, jehož vypořádání probíhá prostřednictvím centrálního depozitáře, ale který není uzavřen a registrován na BCPP. Za OTC obchody jsou považovány veškeré obchody mezi dvěma účastníky depozitáře, půjčky cenných papírů, repo6 operace nebo obchody typu buy-sell7. Mezi OTC obchody patří také technické převody mezi dvěma různými účty jednoho majitele. Stejně jako v případě burzovních obchodů probíhá vypořádání transakcí dvěma způsoby a to v prvním případě, jako dodávka proti zaplacení, kdy v případě této DVP transakce dochází k úplatnému převodu cenných papírů, jehož součástí je vypořádání peněz a zároveň i cenných papírů. Druhým způsobem vypořádání je bezplatná dodávka cenných 6
Forma úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů Nákup a zpětný prodej (nebo prodej a zpětný nákup) určitého počtu cenných papírů uzavřený s jednou protistranou v jeden okamžik s rozdílnými dny vypořádání 7
30
papírů. DFP transakce realizuje pouze převod cenných papírů, převod peněz musí být zajištěn jiným způsobem. OTC transakce sice nejsou depozitářem garantované, ale i tak představují bezpečný způsob vypořádání obchodů na mimoburzovním trhu. Den vypořádání si protistrany obchodů volí podle potřeby a to v rozmezí T + 0 až T + 15 nebo v případě odnoženého vypořádání T + 16 až T + 99, odložené vypořádání se používá v případě obchodů typu forward8. Nejčastěji se OTC obchody vypořádávají v S = T + 2 jako BCPP obchody, a to z důvodu, že na ně navazují.
6.2.3 Vypořádání primárních aukcí střednědobých a krátkodobých státních dluhopisů 6.2.3.1 Primární aukce Primární úpis (aukce) státních dluhopisů se splatností větší než jeden rok probíhá elektronicky podle kalendáře primárních aukcí a to jednou až dvakrát měsíčně. Aukci organizuje ČNB pro Ministerstvo financí. Oznámení o aukcích jsou vždy dostupná na webových stránkách Ministerstva financí a ČNB. Aukce se dělí na konkurenční a nekonkurenční části. V konkurenční části se nabízí 100% celkové nominální hodnoty státních dluhopisu jednotlivé tranše. Objednávky, které mají nižší cenu, než je cena minimální akceptovaná, jsou odmítnuty, tento způsob prodeje se nazývá americká aukce. V nekonkurenční části se nabízí 20% celkové nominální hodnoty. Cena této části aukce se určuje jako průměrná cena z konkurenční části primární aukce.
6.2.3.2 Primární dealeři Primárních aukcí se účastní pouze členové skupiny účastníků aukcí primárních emisí (především členové BCPP a členové Centrálního depozitáře) nazývají se primární dealeři. Povinností primárního dealera je se aukcí účastnit a koupit minimálně 3% z celkové nominální hodnoty dluhopisů prodaných v aukcích v průběhu jednoho roku. V den aukce jsou nabízeny oba druhy dluhopisů, jak střednědobý, tak dlouhodobý. Na primární úpis navazují sekundární prodeje do trhu, obchodování na sekundárním trhu se musí primární dealeři účastnit jako jeho tvůrci (zadávají kotace a na kotace reagují). Představitelé primárních dealerů se pravidelně potkávají se zástupci 8
Nákup nebo prodej cenných papírů za aktuální cenu, ale s vypořádáním v budoucnosti.
31
Ministerstva financí a podílejí se na přípravě kalendářů emisí státních dluhopisů a navrhují ministerstvu alternativní instrumenty financování rozpočtového deficitu.
6.2.3.3 Vypořádání primární aukce Nedílnou součástí primárních aukcí je i jejich vypořádání v Centrálním depozitáři cenných papírů, upsané dluhopisy musí být řádně umístěny na majetkových účtech jednotlivých upisovatelů, peníze musí být převedeny od investorů do ČNB. Vypořádání bylo ještě začátkem roku 2015 administrativně složité a zdlouhavé, což odrazovalo především zahraniční investory. V průběhu roku 2015 došlo po dohodě primárních dealerů s ČNB a Centrálním depozitářem ke zkrácení doby vypořádání na T + 2. Další podstatnou změnou je přímá registrace primárního úpisu v systému Centrálního depozitáře. České republice se tak podařilo dosáhnout plné harmonizace vypořádání jak na primárním, tak i na sekundárním trhu státních dluhopisů. (CDCP, 2016)
6.3 Vypořádání v USA Vypořádání cenných papírů v USA je zastřešeno společností The Depository Trust & Clearing Corporation (dále jen DTCC). Prostřednictvím svých dceřiných společností zajištuje DTCC vypořádání obchodů s akciemi, dluhopisy a OTC obchody s deriváty. Způsob vypořádání v DTC je založen na dodání cenných papírů bez spárování s protiobjednávkou a probíhá v průběhu celého vypořádacího dne, nakupující strana pouze potvrdí přijetí cenných papírů, tento krok inicializuje okamžitý převod cenných papírů. Pokud k potvrzení o přijetí nedojde, jsou cenné papíry vráceny zpět na účet prodávajícího. DTC využívá pro vypořádání netting, nepřevádí jednotlivé pohyby cenných papírů, ale zúčtovává konečné saldo, což eliminuje počet suspendovaných obchodů. Mimo vypořádání obchodů s cennými papíry nabízí DTCC také služby depozitáře, správu majetkových účtů a aktiv, zpracovává obchody s podílovými fondy a pojišťovací kontrakty. (dtcc.com, 2016)
6.3.1 The Depository Trust Company (DTC) Jednou z dceřiných společností DTCC je společnost DTC, která byla založena v roce 1973. Důvodem založení byla potřeba snížení nákladů a zvýšení efektivity při vypořádání a zúčtování. DTC zajišťuje vypořádání pro všechny obchody zúčtovávané přes National Securities Clearing Corporation a pro tzv. institucionální obchody, což 32
jsou obvykle převody peněz a cenných papírů mezi korporátními bankami a brokery nebo obchodníky s cennými papíry. Dále DTC zajištuje zpracování korporátních akcí, administrátorství emisí, daňový servis a další. (dtc.com, 2016)
6.3.1.1 National Securities Clearing Corporation (NSCC) Další dceřinou společností DTCC je NSCC, byla založena v roce 1976, provádí clearing tedy zúčtování, vypořádání, risk management, službu centrální protistrany. Garantuje dokončení všech obchodů mezi brokery a to obchodů s akciemi, korporátními a komunálními dluhopisy, American Depository Receipts9, jednotkami podílových a investičních fondů, pojišťovacími produkty a jinými cennými papíry. NSCC také provádí pro své členy netting (zúčtování salda) obchodů a plateb, tím se značně snižuje počet převodů cenných papírů a peněz, což v konečném důsledku přináší úspory. Vypořádání v NSCC probíhá v T+3. NSCC je regulován prostřednictvím U. S. Securities and Exchange Commission (SEC). (nscc.com, 2016)
6.3.1.2 Fixed Income Clearing Corporation (FICC) Společnost FICC funguje od roku 2003 pro potřeby snadnějšího zpřístupnění transakcí s dluhopisy prováděných Government Securities Clearing Corporation a the MortgageBacked Securities Clearing Corporation klientům DTCC. FICC se dělí na dvě divize: jedna slouží trhu s americkými státními dluhopisy a ta druhá trhu s hypotéčními zástavními listy.
The Government Securities Division (GSD) zajišťuje kompletní zpracování, risk management a netting obchodů s americkými vládními cennými papíry. Standardní cyklus vypořádání a zúčtování je v GSD T+1.
The
Mortgage-Backed
Securities
Division
zajišťuje
zpracování,
risk
management a netting obchodů s hypotéčními zástavními listy.
6.3.1.3 DTCC Solutions LLC Tato
dceřiná
společnost
DTCC
poskytuje
komplexní
řešení
pro
finanční
zprostředkovatele, zpracovává korporátní akce, jako jsou emise cenných papírů, konverze, štěpení a jiné. (dtc.com, 2016)
9
Americké depozitní certifikáty, které fungují na stejném principu jako akcie
33
7 Vypořádání a správa v Citibank Společnost Citibank Europe plc, organizační složka (dále jen Citi nebo banka) se sídlem Praha 5 - Nové Butovice, Bucharova 2641/14, působí v České republice od roku 1991, nabízí kompletní nabídku bankovních produktů a služeb korporátním zákazníkům, součástí těchto produktů je také vypořádání a správa cenných papírů. Citi je účastníkem Centrálního
depozitáře,
clearingu
a
globálního
vypořádání
prostřednictvím
Clearstremu10. Celosvětově Citi působí na trhu finančních produktů a služeb včetně osobního bankovnictví a úvěrových produktů, firemního a investičního bankovnictví, obchodování s cennými papíry, transakčních služeb a služeb wealth managementu11, zákazníky jsou fyzické osoby, firmy, vlády a instituce. Vznikla před 200 lety v USA a následně se rozrostla po celém světě, v současné době je přítomna zhruba ve 160 zemích světa. (citibank.cz, 2016)
7.1 SW a statická data Jednou z primárních potřeb pro vypořádání a správu cenných papírů je vhodný software, který je třeba naplnit statickými daty a tato data pravidelně aktualizovat. Data lze rozdělit na dvě základní skupiny, první je databáze klientů, druhá je databáze cenných papírů. Databáze klientů je představována jednotlivými majetkovými účty klientů, které jsou otevírány na základě pravidel popsaných v kapitole čtyři této bakalářské práce. Podstatou údajů v databázi cenných papírů se zabývají kapitoly dvě a tři této bakalářské práce. V rámci ochrany majetku zákazníka jsou striktně odděleny veškeré vlastní účty banky od účtů klientů.
7.1.1 Nový klient Na počátku spolupráce banky, která poskytuje vypořádání a správy cenných papírů, a klienta, je mnoho hodin a dní ujednávání pravidel a následné sepisování smluv. Samotným procesem získávání nového klienta se zabývají pracovníci Custody sales, tedy prodejci služeb custody a vypořádání za podpory právních oddělení. Dle povahy produktu dochází k uzavření příslušné smlouvy.
10 11
Mezinárodní organizace pro správu a vypořádání cenných papírů Správa majetku
34
Jak již bylo v této bakalářské práci uvedeno, společnost Citi je orientována na korporátní klientelu a své služby vypořádání a správy cenných papírů poskytuje převážně klientům z řad zahraničních custodianů, kteří mají zájem o vypořádání a správu na českém trhu. Obě zúčastněné strany budoucí dohody si musí přesně domluvit, jakým způsobem, a za jakých podmínek budou správa a vypořádávání cenných papírů poskytovány. Nejběžněji uzavíranou smlouvou v Citi, pro potřebu vypořádání a správy účtů cenných papírů, je Service Level Agreement (SLA), která zachycuje právě tato detailní nastavení spolupráce. Neobvyklou nebývá ani komisionářská smlouva nebo smlouva o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů. Následujícím krokem po podepsání smlouvy je otevření majetkových účtů v systémech banky, na kterých budou cenné papíry vedeny, a které jsou následně propojeny s majetkovými účty jednotlivých depozitářů. Pro potřebu vypořádání na domácím trhu je také třeba zajistit otevření účtů u Centrálního depozitáře, pokud má klient zájem i o zahraniční trhy a je tato skutečnost také smluvně podložena, dochází k otevření účtů v Clearstreamu. Podle povahy klienta se jedná o účty vlastníka nebo o účty zákazníka. Neméně důležité je i otevření peněžních účtů, v příslušných měnách v systémech banky, které jsou také provázány s majetkovými účty. Na základě smlouvy je k majetkovému účtu nadefinován sazebník transakčních a správních poplatků.
7.1.2 Databáze cenných papírů Neméně důležitou databází je databáze cenných papírů, do které jsou vkládány a následně aktualizovány jednotlivé emise. Jako podklad pro vložení cenného papíru do databáze slouží deskripce cenného papíru, která obsahuje informace například o druhu, formě, podobě, datu vydání, datu výplaty výnosu, datu splatnosti, nominální hodnotě, úročení a dalších. Součástí databáze cenných papírů jsou i informace o emitentovi, a to především o jeho ekonomické činnosti a o místě sídla společnosti.
7.2 Od instrukce ke konfirmaci Samotné obchody se zpracovávají na základě instrukcí, které klient posílá zpravidla prostřednictvím SWIFT, případně zabezpečeným faxem nebo datovým souborem. Způsob zasílání instrukcí je součástí SLA a není možné akceptovat jinou formu, než tu, která je přesně vymezena konkrétní smlouvou. Instrukce musí mít přesné náležitosti jako je směr obchodu (zda se jedná o nákup či prodej), číslo majetkového účtu, datum
35
uzavření obchodu, datum vypořádání obchodu, identifikace cenných papírů pomocí ISIN12, počet kusů cenných papírů, místo vypořádání, které představuje příslušný depozitář, cena za kus a celkový objem k vypořádání v měně obchodu, pokud se nejedná o vypořádání bez peněz, specifikaci protistrany obchodu a jejího custodiena.
Druhy SWIFT instrukcí k vypořádání:
MT540 Receive Free - nákup bez peněz,
MT541 Receive Against Payment – nákup proti penězům,
MT542 Deliver Free – prodej bez peněz,
MT543 Deliver Against Payment – prodej proti penězům.
Tabulka 1.
SWIFT instrukce MT543
Ukázka struktury MT543 (pouze povinná pole) :16R:GENL :20C::SEME//16099F00329 :23G:NEWM :16S:GENL :16R:TRADDET :98A::TRAD//20160405 :98A::SETT//20160407 :35B:ISIN CS0008418869 PHILIP MORRIS ORD :16S:TRADDET :16R:FIAC :36B::SETT//UNIT/24, :97A::SAFE//XXXXXXXXX :16S:FIAC :16R:SETDET :22F::SETR//TRAD :16R:SETPRTY :95P::REAG//BACXCZPP :16S:SETPRTY :16R:SETPRTY :95P::BUYR//CNORUS44 :97A::SAFE//XXXXXXXXX :16S:SETPRTY 12
Popis pole obecné informace reference odesílatele funkce zprávy - nová/rušící detaily obchodu datum zobchodování datum vypořádání ISIN cenného papíru název cenného papíru identifikace účtu počet kusů akcií majetkové číslo účtu klienta podrobnosti vypořádání typ obchodu strany vypořádání identifikace člena depozitáře zastupujícího protistranu - Unicredit identifikace protistrany - NORTHERN TRUST číslo majetkového účtu protistrany
International Securities Identification Number
36
:16R:SETPRTY :95P::PSET//UNIYCZPP :16S:SETPRTY :16R:AMT :19A::SETT//CZK319577,45 :16S:AMT :16S:SETDET
místo vypořádání - Centrální depozitář peněžní vypořádání celkový objem k vypořádání
Zdroj: vlastní tabulka
Pokud klient zašle instrukci na vypořádání nákupu, je ihned systémem zkontrolováno, zda má klient dostatek finančních prostředků na peněžním účtu na realizaci tohoto nákupu cenných papírů. V případě instrukce k vypořádání prodeje systém zjišťuje, zda má klient na majetkovém účtu dostatek cenných papírů k prodeji. Pokud je vše v pořádku, odchází instrukce elektronicky do systému Centrálního depozitáře, kde je následně spárována s instrukcí protistrany. V tuto chvíli je instrukce registrována v Centrálním depozitáři, a čeká do plánovaného dne vypořádání (den S, T + 2), kdy jsou cenné papíry převedeny z majetkového účtu prodávajícího na majetkový účet kupujícího. V průběhu zpracování je klient neustále informován o stavu instrukce a to prostřednictvím zpráv MT548, zabezpečeným emailem a telefonicky. Peněžní prostředky jsou pomocí clearingového systému CERTIS převedeny mezi bankou a protistranou. Samotné vypořádání v Centrálním depozitáři probíhá v cyklech, kterých je momentálně 5 denně (v 8:00, 10:00, 11:00, 12:30 a pouze DFP instrukce v 16:30). Informace o vypořádaných a nevypořádaných (suspendovaných) obchodech ukládá Centrální depozitář do schránek obchodníka, které jsou v podobě datových souborů nahrávány do systému banky. Po obdržení informace o převedení cenných papírů v Centrálním depozitáři jsou cenné papíry převedeny i na majetkových účtech klientů vedených v bance, zároveň jsou převedeny peníze za vypořádané obchody mezi účty klientů a clearingového účtu určeného pro vypořádání v Centrálním depozitáři. Bezprostředně po vypořádání jsou klientům generovány konfirmace, které jim odcházejí pomocí SWIFT nebo jiným způsobem. Přehled jednotlivých druhů konfirmací:
MT544 Receive Free Confirmation – konfirmace o nákupu bez peněz,
MT545 Receive Against Payment Confirmation – konfirmace o nákupu s penězi,
MT546 Deliver Free Confirmation – konfirmace o prodeji bez peněz, 37
MT547 Deliver Against Payment Confirmation – konfirmace o prodeji s penězi,
MT548 Settlement Status / Processing Advice – informace o průběhu vypořádání.
7.3 Rekonciliace a závěrka 7.3.1 Rekonciliace Odesláním klientských konfirmací o obchodech celý proces nekončí, nyní přichází na řadu důkladná kontrola. Stavy na všech majetkových účtech vedených bankou se musí přesně shodovat se stavy klientských účtů v Centrálním depozitáři. Tato kontrola se provádí pomocí datového souboru s názvem Salda CP, který posílá Centrální depozitář pomocí schránek, stejně jako v případě uzavřených a vypořádaných obchodů. V případě zahraničních cenných papírů vedených v Clearstreamu jsou stavy majetkových účtů vedených v bance kontrolovány proti výpisům MT535 Statemenet of holding zaslaných Clearstreamem. Dále se kontroluje, zda byly zaúčtovány veškeré platby, které souvisejí s vypořádáním obchodů. Stav na clearingovém účtu musí být na konci dne nulový. Kontrola je prováděna jak pracovníky oddělení vypořádání a správy, tak nezávisle kontrolním oddělením.
7.3.2 Závěrka neboli End of Day Pokud jsou veškeré zůstatky na účtech cenných papírů a peněz v pořádku, jsou do systému nahrány aktuální kurzy cenných papírů a měn, následně dochází k přecenění jednotlivých portfolií a generování reportů a výpisů určených klientům. Přehled jednotlivých druhů potvrzení:
MT535 Statement of holding – souhrnné potvrzení o pozicích cenných papírů,
MT536 Statement of transactions – souhrnné potvrzení o vypořádaných instrukcích,
MT537 Statement of pending transactions – souhrnné potvrzení o nevypořádaných instrukcích.
7.3.3 Výkaznictví Na závěr této kapitoly je nutné zdůraznit, že veškeré procesy, které v Citi probíhají, podléhají principu minimálně čtyřech očí. Výsledkem dodržování takového principu je 38
extrémně nízká chybovost, která má pozitivní dopad ve vztahu s klienty, ale také ve vztahu s regulátorem trhu ČNB, kterému se pravidelně jednou do měsíce, nebo na vyžádání, posílá deník obchodníka a výkaz JISIFE o majetku zákazníků. Deník obchodníka se dělí na čtyři výkazy, které jsou spolu vzájemně provázány: 1. MOKAS44 – Informace o osobách, představuje databázi klientů a protistran 2. MOKAS43 – Informace o nástrojích, představuje databázi cenných papírů 3. MOKAS41 – Informace o pokynech, představuje veškeré přijaté pokyny a instrukce 4. MOKAS42 – Informace o obchodech, představuje veškeré realizované pokyny a instrukce (cnb.cz, 2016)
39
8 Korporátní akce Zpracování korporátních akcí je součástí správy majetkových účtů a přímo navazuje na vypořádání. Korporátní akce představují výplaty výnosů z cenných papírů, splatnost cenného papíru, účast na valných hromadách, povinné odkupy, štěpení cenných papírů, fúze nebo například akvizice. Základními zdroji informací o korporátních akcích jsou v případě lokálního trhu Věstník Centrálního depozitáře a Věstník BCPP, dále také oznámení v novinách. V případě zahraničních cenných papírů informuje Clearstream o korporátních akcích prostřednictvím SWIFT MT56X. Nejběžněji používané SWIF zprávy:
MT564 Corporate Action Notification – oznámení o korporátní akci,
MT566 Corporate Action Confirmation – konfirmace o korporátní akci,
MT565 Corporate Action Instruction – instrukce korporátní akce,
MT567 Corporate Action Status – informace o stavu instrukce probíhající korporátní akce,
MT599 Free Format Message.
8.1 Výnosy z CP Nejběžnějším druhem korporátních akcí jsou výnosy z cenných papírů. Jedná se o výplaty dividend akcií a kuponů dluhopisů. Nárok na výnos má ten, kdo byl držitelem cenných papírů v rozhodný den pro výplatu výnosu, tedy zpravidla, kdo měl v rozhodný den cenné papíry na svém majetkovém účtu. V takovém případě pak zpracuje banka žádosti o výplaty výnosů za své klienty. Tyto žádosti musí být podloženy dokumenty, které identifikují konečného vlastníka cenných papírů. Identifikace je nutná i kvůli řádnému zdanění výnosu. Pokud banka za svého klienta nedodá daňový domicil, zdaní administrátor výplatu výnosu nejvyšší možnou sazbou, bez ohledu na mezinárodní dohody o dvojím zdanění.
8.1.1 Průběh zdanění 8.1.1.1 Danění výnosů z dluhopisů emitovaných v České republice. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění jeho pozdějších novel upravuje danění úroků z dluhopisů vydaných na našem území. Fyzické osoby jako poplatníci odvádí daň 40
formou daně srážkové, nemusí podávat daňové přiznání, pokud jim k jeho podání nevznikla povinnost na základě jiných skutečností. Na dluhopisy emitované do roku 2000 se vztahuje sazba daně 15%, tuto daň odvádí emitent nebo administrátor výplaty tzv. u zdroje, a to vždy spolu s výplatou výnosů. Fyzické osoby nedaní výnos z kuponu dluhopisu, pokud cenný papír prodají před rozhodným dne pro výplatu výnosu, neboť příjemcem výnosu je v takovém případě již nový vlastník. V případě zdanění zisků z nákupů a prodejů dluhopisů je postup odlišný. Základem pro výpočet výše daně je zisk, který plynul poplatníkovi z předmětného obchodu, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou, za niž předmětné cenné papíry prodal. Je-li tento rozdíl záporný, tedy poplatník prodal cenné papíry se ztrátou, daň z povahy věci nevzniká. Jedná se o daně z příjmu, tedy daně přímé, osoba plátce a poplatníka tak splývá v jedno. Stejně jako u jiných cenných papírů, po uplynutí šesti měsíců od nákupu dluhopisu jsou zisky od daně osvobozeny, pokud jsou dluhopisy prodány před šestiměsíční lhůtou, jsou daněny jako součást příjmu (nutno zahrnout do daňového přiznání). Právnickým osobám se daní výnos přímo u zdroje, sražená daň se poté započte. Pokud právnické osobě vznikne daňová povinnost menší, než již placená srážková daň, vznikne daňovému poplatníkovi přeplatek. Speciální režim se uplatní u hypotéčních zástavních listů (HZL), jako speciálního druhu dluhopisů. Jedná se o cenné papíry, jejichž hodnota je zásadně zajištěna zástavním právem k nemovitostem hypotéčních dlužníků. Výnosy z jsou daňově osvobozené.
8.1.1.2 Danění výnosů z akcií emitovaných v České republice. Dividendy z akcií (podíl na zisku společnosti) se také zdaňují srážkovou daní, tedy 15% z jejich nominální výše. Výjimečně se můžeme setkat s výplatou dividend formou snížení kapitálu, v tomto případě dividenda srážkové dani nepodléhá a vyplácí se v hrubé výši, majitel výnosu musí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání a může si proti ní uplatnit daňové odpočty a slevy. Zdanění zisku z nákupů a prodejů akcií se řídí stejným pravidlem jako v případě nákupů a prodejů dluhopisů, pokud máte akcie na účtu déle než šest měsíců a teprve poté se je rozhodnete prodat, zisk z tohoto prodeje dani nepodléhá. Pokud dojde k prodeji akcií se ziskem v kratší době než je šest měsíců, je potřeba tento zisk zdanit. Pokud bude prodej akcií ztrátový, lze ztrátu se ziskem vzájemně započítat. Toto pravidlo lze uplatnit na celé portfolio, to znamená, že 41
není nutné, aby se jednalo pouze o jeden titul (například zisk z obchodování na akciích ČEZ lze započítat se ztrátou z obchodování na akciích UNIPETROL a naopak).
8.1.1.3 Co znamená zdanění u zdroje? Jakým způsobem stát daně z výnosů z cenných papírů vybírá v praxi? Zodpovědnost za řádně odvedenou daň do státní pokladny za jednotlivé majitele cenných papírů nese především emitent (ten, který cenné papíry vydává, především korporátní společnosti, nebo stát). Emitent si pří emitování cenných papírů vždy vybírá manažera emise, administrátora emise nebo případně výplatního agenta, se kterými uzavírá smlouvy, tyto údaje jsou součástí emisních podmínek každého cenného papíru. Administrátorství emisí vykonávají banky, stejně je tomu i u výplatního agenta. Jejich úkolem je získání žádosti od držitelů cenných papírů podložené dokumenty, řádný výpočet a výplata výnosu, ale zároveň i odvod řádně vypočtené daně.
8.1.2 Průběh výplaty výnosu Celý proces zpracování korporátní akce probíhá následovně: 1. Oznámení o výplatě výnosu je uveřejněno ve Věstníku Centrálního depozitáře a v novinách na základě emisních podmínek. 2. V rozhodný den pro výplatu výnosu administrátor výplaty získává výpis emise z Centrálního depozitáře, na kterém jsou veškeré majetkové účty (včetně identifikace majitelů účtů), na kterých v rozhodný den pro výplatu výnosu cenné papíry ležely. 3. Administrátor výplaty výnosu obdrží od všech majitelů cenných papírů žádosti o výplaty výnosů, které musí být podloženy výpisy z Obchodního rejstříku. Pokud je majitel cenného papíru rezidentem jiného státu než České republiky, je povinen doložit příslušné dokumenty včetně jejich překladu do Českého jazyka tak, aby mu byla odvedena daň dle dohody o dvojím zdanění (DTT 13), pokud je taková dohoda uzavřena. Veškeré dokumenty musí administrátor uschovat pro potřebu kontroly z finančního úřadu.
13
Double Tax Treaty
42
Tabulka 2.
Přehled danění pro rok 2016
Přehled danění jednotlivých skupin rezidentů pro rok 2016 Typ investora Daňoví rezident České republiky
Typ osoby Fyzické osoby
Sazba daně
Požadované daňové dokumenty
15% veškeré Deklarace konečného výnosy vlastníka výnosu
Daňoví rezident České 15% dividendy Právnické osoby republiky 0 % kupony Daňoví rezidenti EU, EEA (European Economic Area), TIEA (Tax Information Právnické a 15% veškeré Exchange Agreements) fyzické osoby výnosy nebo DTT (ti kteří chtějí uplatnit výhodu v rámci dohody o dvojím zadnění Daňoví rezidenti zemí, které mají uzavřenou dohodu o Právnické a DTT sazba dvojí zadnění s Českou fyzické osoby republikou Země, které se nenacházejí v EU/EEA, které nemají Právnické a 35% veškeré DTT nebo TIEA uzavřenou fyzické osoby výnosy s Českou republikou Penzijní frondy, které jsou Právnické a 0% veškeré rezidenty EU, Norska nebo fyzické osoby výnosy Islandu
Deklarace konečného vlastníka výnosu
Deklarace konečného vlastníka výnosu
Daňový domicil, Deklarace konečného vlastníka výnosu Žádné daňové dokumenty Daňový domicil, Deklarace konečného vlastníka výnosu
Zdroj: vlastní tabulka
4. Kalkulační agent přepočítává výnos a daň na základě podkladů od administrátora. 5. Den výplaty výnosu - emitent vyplatí na účet administrátora nebo agenta nezdaněný výnos z celé emise. 6. Administrátor výplaty nebo výplatní agent vyplácí žadatelům výnos a zároveň odvádí daň na účet příslušného daňového úřadu, vystavuje potvrzení o výplatě a odvedené dani.
43
8.1.3 Dohoda o dvojím zdanění Dohoda o dvojím zdanění se týká plátců daně, kteří jsou rezidenti určité země, kde mají příjmy a odvádí daně, ale zároveň mají příjmy i ze zahraničí. Příjmem ze zahraničí se rozumí takový příjem, který plyne ze zahraničních zdrojů. Tento zahraniční příjem podléhá zdanění v souladu s mezinárodní smlouvou. Vyloučení dvojího zdanění je obsaženo v zákoně o daních z příjmu. Jednotlivé smlouvy o vyloučení dvojího zdanění, které má uzavřené Česká republika s ostatními státy, uveřejňuje ministerstvo financí. Pokud s některou zemí není uzavřena tato smlouva, potom se postupuje podle zákona o daních u příjmu, vylučují se příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Pokud jsou daně placeny v zahraničí, je nutné se prokázat potvrzením od zahraničního správce daně. V případě výnosů z cenných papírů se vzhledem k dani srážkové stačí prokázat potvrzením o sražené dani od výplatního agenta nebo administrátora výplaty. Pokud se plátci daně nepodaří získat toto potvrzení před podáním daňového přiznání, uvede v přiznání pouze předpokládanou výši příjmu. Následně po získání potvrzení je třeba ho doložit k daňovému přiznání, případně přiznání opravit.
8.1.4 Způsoby zdanění v jiných státech 8.1.4.1 Zdanění v USA Ráda bych vám nyní nastínila, jakým způsobem si chrání příjmy do státní poklady Spojené Státy Americké, kde panují nejpřísnější pravidla pro danění výnosů z cenných papírů, které jsou tam emitovány. Tuto agendu má na starost Internal Revenue Service of USA (IRS), který má v tomto případě za úkol evidovat veškeré výnosy z cenných papírů emitovaných v USA a zároveň veškerých příjmy amerických osob, které jsou majiteli jakýchkoliv cenných papírů (například evropských).
8.1.4.2 QI - Qualified intermediary a US person Nejprve je nutné vysvětlit některé důležité zkratky. Kdo to je QI? Qualified intermediary (QI) je kvalifikovaný zprostředkovatel, je to neamerická finanční instituce, která má písemnou dohodu s Internal Revenue Service of USA (IRS). QI je na základě této smlouvy povinen získávat a uchovávat dokumenty pro potřeby IRS, pravidelně také IRS informuje. Pobočky finančních institucí z USA, které působí například v Evropě, mohou tuto roli zprostředkovatele také vykonávat. Roli QI vykonávají především velké banky, které jsou zároveň i správci účtů cenných papírů a 44
zabývají se vypořádáním obchodů na globálních trzích, včetně korporátních akcí, do kterých patří výplaty výnosů. Jednou z hlavních výhod bank majících status QI je, že může chránit identitu svých neamerických majitelů účtů, kteří drží cenné papíry emitované v USA. Pokud tedy občan České republiky vlastní akcie Coca-Cola na majetkovém účtu spadajícím pod QI, nebude jeho identita pro potřebu IRS reportována, ale pouze informace, že se jedná o ne-amerického majitele, spadajícího do příslušné daňové sazby (pool 15/0 – 15% akcie, 0% dluhopisy). IRS ale může uplatnit své právo a detailně prověřit veškerou dokumentaci, na základě které uplatnil QI srážkovou daň při danění výnosů svých klientů. QI také dokumentuje, zda majitel účtu cenných papírů je nebo není tzv. US Person. Kdo je US Person a kdo non-US Person? Podle IRS je americká osoba – pobočka zahraniční společnosti, společnost, korporace nebo sdružení založené nebo řízené v USA nebo podle právních předpisů USA. Tyto osoby musí pro potřeby QI vyplnit IRS formulář W9 – žádost o přidělení identifikace a certifikace (Request for Taxpayer Identification Number and Certification). Non-US Person jsou všechny osoby, které nejsou US Person, tyto osoby vyplňují formulář W8 (W – 8BEN, W – 8ECI, W – 8EXP nebo W – 8IMY) Osvědčení o statutu konečného vlastníka cenných papírů. (irs.gov, 2016)
8.1.4.3 Postup zahraničního výplatního agenta Výplatní agent, který provádí výplatu výnosu, odvádí srážkovou daň podobně jako v našich podmínkách. V případě, že majitel účtu cenných papírů řádně nedoloží dokumentaci ke konečnému vlastníku cenných papírů, zadrží výplatní agent daň ve výši 30% z částky vypláceného výnosu. Pokud se výplatnímu agentovi, který provádí platbu cizímu státnímu příslušníkovi, za majitele účtu zaručí QI a tím převezme odpovědnost za provedení srážky, nemusí výplatní agent zadržet 30%, ale může postupovat podle DTT. Jak již jsem zmiňovala v této bakalářské práci, QI podléhá kontrole/auditu IRS. Pokud audit shledá, že společnost, která má status QI, nedodržuje stanovené podmínky, status QI společnosti odebere, což může mít za následek značné finanční ztráty a poškození pověsti společnosti. V zájmu QI tedy je, mít veškerou dokumentaci v naprostém 45
pořádku. Z tohoto důvodu se při otevírání nových majetkových účtů zároveň s podpisem smlouvy přebírají i potřebné daňové dokumenty, které jsou pravidelně aktualizovány. Na základě těchto daňových dokumentů je potom majetkový účet zařazen do příslušného daňového poolu, kde leží veškeré účty cenných papírů různých klientů, kteří splňují podmínky poolu. Dokumenty k daňovému poolu jsou zaslány výplatnímu agentovi, který na ně následně aplikuje příslušnou sazbu daně. QI tedy nemusí zasílat žádosti o výplaty výnosů za každou emisi zvlášť, jak je tomu v České republice, ale agent vyplácí výnosy automaticky. Na roční bázi vždy na začátku roku QI vytváří za každý daňový pool daňové přiznaní (IRS form 1042), které odesílá do IRS. Na tento formulář vyplní QI součet veškerých výnosů z dividend a součet veškerých výnosů z kuponů dluhopisů a sečte odvedenou daň. Obrázek 2.
Form 1042 – S
Zdroj: http://www.irs.gov/pub/irs-pdf/f1042s.pdf
Ráda bych celý postup vysvětlila z pohledu investora na příkladech. Představme si, že se rozhodneme, z důvodu úspory na dani, založit společnost v některém z daňových rájů například na Bermudách a vzhledem k tomu, že je momentálně výhodné nakupovat 46
americké cenné papíry, rozhodneme se tedy zakoupit na nově založenou společnost akcie McDonald a dluhopis CITIBANK.
Nejprve je třeba otevřít majetkový účet u některé z finančních institucí, která poskytuje služby správy a úschovy cenných papírů.
Dalším krokem je vyplnění požadovaného formulář W 8BEN
Banka přiřadí náš matkový účet do poolu náležícímu Bermudám (viz příloha DTT této bakalářské práce)
Proběhne nákup cenných papírů
V den výplaty výnosu bude vyplacen výnos, který bude v obou případech zdaněn 30% a to z důvodu, že Bermudy nemají uzavřenou dohodu o dvojím zdanění s USA. Pokud původní zadání trochu pozměníme a místo Bermud zvolíte pro svou novou společnost Britské panenské ostrovy, které smlouvu o dvojím zdanění s USA uzavřenou mají, tak bude při výplatě dividendy sražena daň 15% a při výplatě kuponu 10%. V případě, že se rozhodneme ponechat sídlo společnosti na území naší republiky, bude nám sraženo 15% z dividendy a kupon dluhopisu nám bude vyplacen v plné výši.
8.1.4.4 FATCA Co je to FATCA? Jedná se o zkratku Foreign Account Tax Compliance Act a jde o daňový zákon z roku 2010, který byl v USA přijat jako součást balíčku HIRE (Hiring Incentives to Restore Employment). Důvodem přijetí tohoto zákona bylo zabránit americkým občanům, aby se mohli vyhýbat zdanění jejich příjmů převodem těchto příjmů do zahraničí (do zahraničních finančních institucí) a zároveň i zabránit investování do zahraničních aktiv. Pro zahraniční (neamerické) banky FATCA znamená zvýšení nároků na postup identifikace US Person, kteří investují do neamerických institucí. V této souvislosti zavedla IRS nové kontrolní postupy a povinnosti. Finanční instituce (především banky, správci majetku, pojišťovny a penzijní fondy) musely v souladu s ustanovením zákona FATCA uzavřít smlouvu s IRS a harmonizovat interní procesy právě podle tohoto zákona. Jedná se především o procesní postupy, risk management a informační technologie, dále musely analyzovat daňové a právní dopady těchto opatření. Pokud by se finanční instituce rozhodly smlouvy neuzavřít, mohly by čelit významným sankcím.
47
V praxi by to znamenalo, že jakákoli příchozí platba z USA by podle FATCA byla předmětem srážkové daně 30%. Dále FATCA ukládá povinnost shromažďovat určité informace o majitelích účtů, které si může vyžádat, v případě odmítnutí spolupráce opět bude každá příchozí (připsaná) platba zdaněna 30% a tato srážková daň bude odvedena do IRS. Tento zákon nabyl účinnosti v roce 2013 a většina nadnárodních finančních skupin na něj byla dobře připravena. (irs.gov, 2016)
8.1.5 Daň z přidané hodnoty DPH se výnosů z cenných papírů nepřímo dotýká, vztahuje se na většinu zboží a na většinu služeb a do státního rozpočtu ji odvádí dodavatelé, kteří jsou registrování jako plátci této daně, ti ji ovšem přeúčtovávají odběratelům tedy spotřebitelům. Jedná se tedy o daň nepřímou, kdy osoba poplatníka a plátce daně jsou odlišné. DPH má v České republice tři sazby, základní sazba 21%, snížená sazba 15%, druhá snížená sazba 10% (platí od roku 2015). Některé služby jsou od DPH osvobozeny, jedná se o rozhlasové a televizní vysílání, zdravotnictví, vzdělávání, sociální péče, některé poštovní služby a finanční a pojišťovací služby. V případě, že držíte cenné papíry u některého ze správců, který mimo jiné zařizuje i výplaty výnosů, platíte takovému správci správní poplatek za tuto a jiné služby. Z tohoto poplatku odvádí správce účtu DPH, které vyfakturuje majiteli účtu. V tomto případě se jedná o základní sazbu daně, to je 21%.
8.2 Valné hromady a ostatní korporátní akce Hlasování na valných hromadách je také součástí custody služeb. Banka zpracuje pro klienta program valné hromady a na základě instrukcí klienta se valných hromad účastní pracovník banky a hlasuje dle klientova přání. Podobně se postupuje i u ostatních korporátních akcí jako jsou například fúze a akvizice. Banka zpracuje detaily konkrétní akce a informuje klienta, který se na základě těchto informací dále rozhoduje, zda CP například prodá nebo je bude nadále držet.
48
Závěr Vypořádání obchodů s cennými papíry a následná správa majetkových účtů cenných papírů, které tvoří společně náplň této bakalářské práce, jsou jako doplňkové investiční služby úzce spjaty s obchodováním na kapitálovém trhu. Hlavním cílem, který jsem si stanovila, bylo analyzovat vypořádání a správu cenných papírů. V první části bakalářské práce jsem tak učinila z pohledu české legislativy. Především zákon o podnikání na kapitálovém trhu obchodníku s cennými papíry ukládá poskytovat investiční služby s odbornou péčí a přijmout opatření pro jejich obezřetné poskytování. Což mimo jiné znamená vedení předepsané evidence cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a to odděleně od vlastního majetku obchodníka a od majetku ostatních zákazníků nebo vedení samostatné a navazující evidence. V rámci navazující evidence obchodníka s cennými papíry se majetkové účty dále dělí na účty vlastníka a účty zákazníka. Právní úpravu smluv, které jsou základem spolupráce obchodníků s cennými papíry a jejich klientů, najdeme v občanském zákoníku. Samotné cenné papíry, které jsou předmětem evidence, jsou podle platné legislativy rozděleny na jednotlivé druhy podle formy, dále podle podoby, zastupitelnosti, zda jsou ve formě hromadné či individuální, hlavní nebo vedlejší. Předmětem vypořádání a správy cenných papírů jsou především cenné papíry investiční, které jsou představovány akciemi, dluhopisy, státními dluhopisy, HZL, komunálními dluhopisy, podílovými a zatímními listy. Jednotlivé investiční cenné papíry mají svou vlastní právní úpravu, obchodování na kapitálovém trhu je však spojuje. Dalším, dílčím cílem mé práce, bylo analyzovat vypořádání obchodů s cennými papíry se zaměřením na zaknihované cenné papíry z pohledu depozitáře a z pohledu samotného custodiana. Nejprve jsem představila SWIFT, bez kterého není možné na mezibankovním trhu komunikovat, vypořádávat a spravovat cenné papíry. Dále jsem se věnovala základním principům peněžního vypořádání a následně převodům cenných papírů v depozitáři. Zaměřila jsem se na podstatu vypořádání garantovaných obchodů, OTC obchodů, primárních aukcí státních dluhopisů. Tyto jednotlivé části se propojily v souvislý proces vypořádání a správy cenných papírů z pohledu custodiani, představující třetí, dílčí cíl mé práce. Pro účel srovnání jednotlivých trhů jsem velmi zjednodušeně popsala principy vypořádání ve Spojených státech amerických (dále USA). Podobně jako v Kanadě se 49
v USA vypořádávají obchody formou dodání bez předešlého spárování na trhu, obchod se vypořádá na základě potvrzení nakupujícího, celý proces je zcela STP a probíhá v reálném čase za využití nettingu. Český způsob vypořádání je založen na stejném základu jako ostatní evropské způsoby, kde dochází nejprve k registraci, spárování a teprve poté následuje samotné vypořádání. Při registraci a párování obchodů v Centrálním depozitáři je nutný manuální vstup, není tudíž zcela STP, je STP s manuálním vstupem. K vypořádání nedochází v reálném čase, ale v jednotlivých cyklech. Centrální depozitář, na rozdíl od rozvinutějších evropských trhů, neprovádí netting, je tedy nutné, dodržovat časovou posloupnost jednotlivých obchodů, nákup musí předcházet prodej, což vzhledem k počtu účastníků depozitáře (zhruba 20 aktivních) není vždy reálné a vede k velkému počtu suspendovaných burzovních i neburzovních obchodů. Je zřejmé, že objemy transakcí v USA, ale také například ve Velké Británii, jsou nesrovnatelné s našimi domácími objemy transakcí, stejně nereálné je srovnávat historie a kulturu těchto trhů s novodobou historií českého kapitálového trhu. Přesto vnímám trend, kterým se ČNB, Centrální depozitář a BCPP ve spolupráci s účastníky trhu vydali za pozitivní, ať už se jedná o transformaci Střediska cenných papírů a UNIVYCu v Centrální depozitář nebo zahraniční emise Erste Bank, STOCK nebo jiné, které lze obchodovat a vypořádávat na více trzích, přímá registrace primárních aukcí státních dluhopisů nebo sjednocení výkaznictví do ČNB. V horizontu dvou let se pod názvem „Centrální protistrana“ chystá zavedení nettingu pro garantované obchody. Cílem tohoto projektu je snížení počtu náhradních obchodů členů burzy. Samostatnou kapitolu této bakalářské práce jsem věnovala korporátním akcím. Zaměřila jsem se především na výplatu výnosu z cenných papírů a její danění v České republice a zároveň jsem popsala způsob danění v USA. Na první pohled je patrné, že USA se snaží minimalizovat prostor pro daňové úniky, a příjmy do státní pokladny si přísně chránit. Bylo by jistě zajímavé zjistit, jaké náklady se s tímto zajištěním placení daní pojí a zda by bylo možné, a zároveň žádoucí, implementovat taková pravidla i v našich podmínkách. Ambicí této práce bylo vytvořit studijní materiál pro vnitřní potřebu Citibank Europe PLC, který by obecně vysvětlil jak vypořádání a správa cenných a papírů fungují, důvodem bylo a stále je, že k této problematice je obecně málo literatury, dostupné jsou
50
především profily jednotlivých trhů a depozitářů, které nejsou vždy snadno srozumitelné. Jednotlivé kroky vypořádání a správy podrobně popisují procedury na oddělení vypořádání a správy. Podle těchto procedur je v podstatě kdokoli v bance v krátké době schopen otevřít majetkové účty, zadat novou emisi cenného papíru do databáze, přijmout instrukci, zaregistrovat a spárovat obchody v depozitáři, zpracovat vypořádané obchody, poslat konfirmace, vyplatit výnos a další. K tomu procedury slouží a je to tak správně. Pochopit důvod, proč je třeba jednotlivé kroky provádět je o minimálně jeden stupeň složitější a je k tomu třeba času a znalosti trhů. Osobně doufám, že tato práce k pochopení vypořádání a správy cenných papírů přispěla a v budoucnu ještě přispěje. Závěrem bych ráda vyjádřila názor, že hlavní cíl této práce, kterým bylo analyzovat vypořádání obchodů s cennými papíry a jejich správu, byl splněn.
51
Seznam literatury Monografie HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-497-0. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-574-8. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-70-5. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Polička: Argo, 1997, 317 s. ISBN 80-7203-007-8. REDDY, Michael T. Securities operations: a guide to operations and information systems in the securities industry. New York, N.Y.: New York Institute of Finance, c1990. ISBN 0137991231. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 149 s. ISBN 978-80-7261-279-6. SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie: 19. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2013, 660 s. ISBN 978-80-205-0629-0. SIMMONS, Michael. Securities operations: a guide to trade and position management. New York, NY: J. Wiley, c2002, XVII s. ISBN 0471497584. Zákony a právní předpisy Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, (úprava zemědělských skladních listů), Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,
52
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Internetové zdroje About Clearstream. Clearstream.com [online]. 2016 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.clearstream.com/clearstream-en/about-clearstream CERTIS - Systém mezibankovního platebního styku. Cnb.cz [online]. 2016 [cit. 201604-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis Custody.
Ecb.europa.eu
[online].
2016
[cit.
2016-04-20].
Dostupné
z:
https://www.ecb.europa.eu/paym/pol/secover/custody Fixed Income Clearing Corporation (FICC). Dtcc.com [online]. 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.dtcc.com/about/businesses-and-subsidiaries/ficc Foreign Account Tax Compliance Act. Irs.gov [online]. 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné
z:
https://www.irs.gov/Businesses/Corporations/Foreign-Account-Tax-
Compliance-Act-FATCA Informace ČNB k deníku obchodníka. Cnb.cz [online]. 2016 [cit. 2014-04-15]. Dostupné
z:
https://www.cnb.cz/cs/legislativa/leg_kapitalovy_trh/informace
_CNB_k_deniku_obchodnika Kapitálový trh, Mgr. Marek Doleček. Businessinfo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kapitalovy-trh Market Profile - U.S.A.. Clearstream.com [online]. 2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.clearstream.com/clearstream-en/products-and-services/marketcoverage/americas/united-states-of-america Messaging and Standards. Swift.com [online]. 2016 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: https://www.swift.com/about-us/discover-swift/messaging-standards#topic-tabs-menu National Securities Clearing Corporation (NSCC). Dtcc.com [online]. 2016 [cit. 201604-26]. Dostupné z: http://www.dtcc.com/about/businesses-and-subsidiaries/nscc 53
O
burze.
Pse.cz
[online].
2016
[cit.
2016-04-01].
Dostupné
z:
https://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy Qualified Intermediaries (QI). Irs.gov [online]. 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://www.irs.gov/Businesses/Corporations/Qualified-Intermediaries-(QI) SKD - systém krátkodobých dluhopisů. Cnb.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/skd The Depository Trust Company (DTC). Dtcc.com [online]. 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.dtcc.com/about/businesses-and-subsidiaries/dtc.aspx Trh státních dluhopisů. Cnb.cz [online]. 2016 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu Vypořádání.
Cdcp.cz
[online].
2016
[cit.
2016-02-22].
Dostupné
https://www.cdcp.cz/index.php/cz/vyporadani
54
z:
Seznam obrázků Obrázek 1.
Logo Burza cenných papírů Praha .......................................................... 29
Obrázek 2.
Form 1042 – S......................................................................................... 46
55
Seznam tabulek Tabulka 1.
SWIFT instrukce MT543 ........................................................................ 36
Tabulka 2.
Přehled danění pro rok 2016 ................................................................... 43
56
