Scénář publicistického pořadu Reportéři ČT ze dne 26.9.2011 Studio: Vodárenský byznys v českých kulisách. Firma od lidí vybírá stočné, ale obecnímu majiteli potrubí neplatí ani korunu. Státní úředníci udělali chybu při restituci a zaplatí ji občan, kterého poškodili. Zpackané porody. Ženy si prožily peklo, ale odborníci se nejsou schopni shodnout, jestli lékaři postupovali špatně, když při porodu tlačili rodičkám na břicho. Slyšeli jste stručný přehled dnešních reportáží. Dnes publicistika výjimečně bez Marka Wollnera. Já jsem Filip Černý. Vítejte v realitě, vítejte u Reportérů ČT. Výnosný obchod s vodou Filip ČERNÝ, moderátor Slyšeli jste stručný přehled dnešních reportáží. Dnes publicistika výjimečně bez Marka Wollnera, já jsem Filip Černý. Vítejte u Reportérů ČT. Reportáží o obchodu s vodou jsme v našem pořadu odehráli už několik. Upozorňovali jsme na překotné rozprodání vodáren, potrubí i čističek, po kterém obce ztratily přímou kontrolu nad prodejem vody a také nárok na evropské dotace. Teď jsme vyrazili do malého středočeského městečka Nové Strašecí. Jeho příběh ukazuje ještě jednu tvář tohoto výnosného byznysu. Sílu nadnárodních koncernů, které vodovody a kanalizace provozují. Nové Strašecí vlastní kanalizační potrubí a také se o něj stará. Firma Veolia potrubí provozuje, vybírá stočné, ale o výdělek se s městem nedělí. A podniká tady bez platného povolení. Více v reportáži Davida Macháčka. --------------------
Karel FILIP, starosta Nového Strašecí /ČSSD/ Jsme v Novém Strašecí, kudy probíhá kanalizace, kanalizaci přestože ji vlastní město, město za to nedostává ani korunu, přestože je vybíráno stočné. Na začátku roku tady byla nahlášena havárie, že je tady ucpaná kanalizace, všude tady vytýkalo do polí splašky. Čili muselo město na své náklady opravit kanalizační trubky. Já tady mám fakturu, ta faktura je na 107 tisíc. No, a protože nemáme žádné příjmy od provozovatele, museli jsme peníze najít někde jinde a ty peníze byly vzaty z veřejného osvětlení. --------------------
Jan BUREŠ, člen rady města Nového Strašecí /Město pro rodinu/ V našem městě jsou dva vlastníci kanalizace. Je jím město a je jím společnost Vodárny Kladno Mělník, tedy VKM. VKM vlastní více jak 4 kilometry kanalizačních trubek, město vlastní více jak 10 kilometrů kanalizačních trubek. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor V kanalizačním potrubí je ukrytý milionový problém. Akciová společnost Vodárny Kladno - Mělník vlastní červeně vyznačené potrubí. Městu patří to modré. Ani jeden z vlastníků však nezajišťuje provoz, tedy to, co se bude dít se splašky, které odtékají z domů. To má na starosti takzvaný provozovatel. V Novém Strašecí to jsou Středočeské vodárny patřící do skupiny Veolia. Ty od roku 2004 přivádí do města pitnou vodu a odvádí pryč splašky. Jenže za používání potrubí, které pro svůj byznys potřebují, platí jen jednomu vlastníkovi - firmě VKM. Druhý vlastník, tedy město, nedostává ani korunu. --------------------
Stanislav BULVA, investiční ředitel Vodárny Kladno - Mělník /VKM/ Středočeské vodárny mají uzavřenou provozní smlouvu, která byla schválena na valné hromadě roku 2004. Jedná se o pronájem majetku VKM a zároveň provozováním tohoto majetku. Na základě této smlouvy Středočeské vodárny provozují majetek VKM v oblasti kanalizací na území města Nové Strašecí. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor A upravuje ta smlouva i platby za pronájem? --------------------
Stanislav BULVA, investiční ředitel Vodárny Kladno - Mělník /VKM/ Ano, upravuje. Dostáváme nájemné z tohoto majetku ve výši odpisů majetku, které je na území města Nového Strašecí. Upozorňuju majetku VKM. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Městu ale Středočeské vodárny neplatí za užívání kanalizačních trubek nic. Přitom stočné, tedy poplatek za odvod a likvidaci odpadní vody, vybírají vodárny po celém městě. --------------------
Karel FILIP, starosta Nového Strašecí /ČSSD/ Zde jsme na dalším místě, zde je přečerpávací stanice pro město. Minulý rok došlo k havárii na této stanici, město muselo financovat opravu té havárie 40 tisíc korun. V současný době stojí před náma oprava, ta oprava bude stát cirka půl milionu korun. --------------------
Jan BUREŠ, člen rady města Nového Strašecí /Město pro rodinu/ To, že nedostáváme ze stočného nájemné od Veolie, odhadujeme, že přichází o 2 až 3 miliony korun ročně. --------------------
Karel FILIP, starosta Nového Strašecí /ČSSD/ Není to normální, aby někdo na vašem majetku vlastně podnikal, že jo, a potom když se na to majetku dojde k nějaký škodě, tak aby potom řekl: tady máte váš majetek, opravte si to sami. Čili to jako, pro mě je to nepřijatelný tohle. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor V českém vodárenství to po jeho privatizaci v 90. letech není nic neobvyklého. Naposledy jsme reportáž o tom, kdo na vodě vydělává, vysílali letos v únoru. --------------------
Filip ČERNÝ, redaktor /Reportéři ČT, 7. 2. 2011/ Evropskou komisi vyděsilo, že českomoravské obce předaly provozování vodovodů a kanalizací soukromým firmám a že se tak na desítky let zbavily výdělků i kontroly. --------------------
Michaela JANDEKOVÁ, mluvčí ministerstva životního prostředí /Reportéři ČT, 7. 2. 2011/ Evropská komise už od roku 2004 upozorňovala na to, že provozní smlouvy jsou nastaveny ve velký neprospěch vlastníků těch vodohospodářských sítí, což byly obce, protože vlastně ve velkém nepoměru šly ty prostředky provozovatelům, což byly soukromé firmy. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Zatímco únorová reportáž upozorňovala na to, jak prodělávají ty obce, které svůj majetek pronajaly příliš levně nebo se ho zbavily výměnou za podhodnocené akcie, v Novém Strašecí je situace ještě o stupeň horší. Město se majetku ani nezbavilo, ani nepřistoupilo na nevýhodnou smlouvu. Jenže nijak --------------------
si tím nepomohlo. Středočeské vodárny začaly v roce 2004 jeho potrubí používat bez smlouvy a zadarmo. Karel FILIP, starosta Nového Strašecí /ČSSD/ Na tom systému, že trubky patří městu a stočné vybírá někdo jiný, čili Veolie, tratí město 2 až 3 miliony korun ročně. --------------------
Jan BUREŠ, člen rady města Nového Strašecí /Město pro rodinu/ Za celou tu dobu, co trvá tato anomálie, přišlo město o více jak 20 milionů korun. --------------------
Jakub KLEINDIENST, bývalý starosta Nového Strašecí /ODS/ Když jsme v roce 2004 zjistili, že se vlastně společnost VKM rozděluje na vlastnickou a infrastrukturní, tak jsme se snažili s novou společností, se Středočeskými vodárnami uzavřít smlouvu o provozování nebo respektive nájemní smlouvu a měli jsme představu, že ten nájem se bude pohybovat někde kolem 700, 750 tisíc korun. Nicméně pokaždé dorazila smlouva, která byla jiná a byla v řádu několika desítek korun za rok. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Nevýhodnou smlouvu odmítlo město podepsat a s vodárnami se na ceně za pronájem potrubí nikdy nedohodlo. Vedení Středočeských vodáren slíbilo, že vysvětlení k celé situaci podá osobně v rozhovoru před kamerou. Mělo se tak stát přesně před týdnem. --------------------
Lenka KOZLOVÁ, mluvčí Středočeských vodáren Dobrý den. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Dobrý den. --------------------
Lenka KOZLOVÁ, mluvčí Středočeských vodáren Kozlová. My jsme si psali, já tady nemám duši. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Dobrý den. A já se jenom zeptám, proč ten rozhovor nemůže proběhnout? --------------------
Lenka KOZLOVÁ, mluvčí Středočeských vodáren Ne, takhle se v pátek rozhodlo. Já vám nedokážu říct tedy vlastně názor vedení a dál nevím. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor No, já jsem korektně požádal o rozhovor. --------------------
Lenka KOZLOVÁ, mluvčí Středočeských vodáren Ano. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Vy jste potvrdila, že v proběhne v pondělí v 10 hodin. --------------------
Lenka KOZLOVÁ, mluvčí Středočeských vodáren --------------------
No, pak vedení připravilo písemné stanovisko a požádalo mě, abych vám napsalo, že pouze se bude vyjadřovat písemně. David MACHÁČEK, redaktor Dobře. Jak tedy po zrušeném rozhovoru vedení Středočeských vodáren vysvětluje, že užívá městské kanalizační potrubí bez řádné smlouvy? --------------------
redaktorka /citace z písemné odpovědi Středočeských vodáren/ "Město Nové Strašecí bez zjevného důvodu předkládané návrhy nepodepsalo. Respektive se k celé věci nevyjadřovalo." --------------------
Jakub KLEINDIENST, bývalý starosta Nového Strašecí /ODS/ Jednali jsme, já bych řekl, téměř mnohokrát, ale pokaždé to skončilo úplně stejně. Vždycky nám přišla zpátky smlouva, která byla pro nás, jako pro město, absolutně nevýhodná. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Za 7 let se oběma stranám nepodařilo žádnou smlouvu uzavřít. Po celou dobu si ale Středočeské vodárny nechávají veškeré vybrané stočné. --------------------
Jakub DRÁBEK, advokát Pokud se tedy bavíme o tom, jestli provozovatel vodovodů, kanalizací používá infrastrukturu obcí, případně soukromých subjektů, aniž je s tím vlastníkem domluven, dopouští se zcela nepochybně bezdůvodného obohacení. Každý, kdo se dopouští bezdůvodného obohacení, je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Středočeské vodárny ale na otázku, jak se stočným, které vydělaly na městském potrubí, naložily, neodpovídají. Pro město to je přitom klíčová věc. Lidé v Novém Strašecí platí druhé nejvyšší vodné a stočné v celé republice. Zatímco třeba obyvatelé Trutnova platí za 1 kubík vody necelých 55 korun a v Praze nebo v Brně to je 60 korun, v Novém Strašecí stojí kubík vody více než 77 korun. Dražší už je pouze voda v Táboře. Ze 77 korun za každý kubík vody připadá 44 korun na vodné a 33 korun na stočné. Ze stočného pak lidé v každém kubíku platí přibližně 10 korun na údržbu a obnovu kanalizační sítě. --------------------
Vladimír CHALOUPKA, ministerstvo zemědělství, Odbor vodovodů a kanalizací Celorepublikově zhruba z ceny až 34, teda 34 procent věnováno na obnovu a opravy těch vodovodních zařízení, protože ty samozřejmě stárnou a musí se průběžně obnovovat. Takže se vytváří nebo je vytvořen fond obnovy těch zařízení a je to financováno z těhle prostředků. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Každý rok se v Novém Strašecí zpracovává přibližně 200 tisíc kubíků odpadní vody. Na stočném se tak za loňský rok vybralo přes 6 milionů korun. A do Fondu údržbu a rozvoj sítě měly přibýt zhruba 2 miliony. Od roku 2004, co kanalizaci v Novém Strašecí provozují Středočeské vodárny, to je i přes proměnlivou výši stočného více než 10 milionů. --------------------
Jan BUREŠ, člen rady města Nového Strašecí /Město pro rodinu/ Středočeské vodárny jsme upozornili na to, že provozují naši kanalizační síť bez oprávnění, že nám nedávají žádné nájemné a budeme požadovat zpětně nájemného. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor A co vám na to řekly, jak se tvářily? --------------------
Jan BUREŠ, člen rady města Nového Strašecí /Město pro rodinu/ Zatím nám ještě na tuto otázku neodpověděly. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Pátrání po tom, kde skončily miliony z vybraného stočného, odhalilo ještě další problém. Středočeské vodárny působí na té části Nového Strašecí, kde kanalizační potrubí patří městu, v rozporu se zákonem. Na svou činnost nemají povinnou státní licenci. --------------------
Vladimír CHALOUPKA, ministerstvo zemědělství, Odbor vodovodů a kanalizací Provozovat něco bez uzavření smlouvy zákon neumožňuje. Krajský úřad, který vydává povolení k provozování, tak má za povinnost ze zákona přímo takové povolení dát jenom osobám, které buď samy ty vodovody a kanalizace vlastní, anebo mají smlouvu s vlastníkem, který opravňuje ty vodovody a kanalizace provozovat. --------------------
Markéta VÍTKOVÁ, tiskový odbor Krajského úřadu Středočeského kraje Krajský úřad vydal povolení pro provozování kanalizace společnosti Středočeské vodárny pouze na tu část kanalizace, která patří společnosti VKM. Co se týče té části kanalizace, která patří městu Nové Strašecí, tak na tu společnost Středočeské vodárny povolení nemá. --------------------
David MACHÁČEK, redaktor Středočeské vodárny své podnikání bez platné licence nevysvětlují. V písemné odpovědi pouze tvrdí, že nikdy neprovozovaly majetek města ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. --------------------
Karel FILIP, starosta Nového Strašecí /ČSSD/ Já pořád vidím vlastně, já nevím, nedostatky v tom, že někdo na vašem majetku podniká, nedá vám z toho ani korunu, je to bez provozovatelský smlouvy a výsledek je, když se potom něco opravdu na tom majetku, tady ten majetek máte, opravte si to a zase my to budeme provozovat dál, nedáme vám za to ani korunu. Čili pro mě je tohle to nepřijatelný a dost nepochopitelný. --------------------
Úřednická chyba u státní restituce Filip ČERNÝ, moderátor Náprava křivd z minulosti může v Česku někdy skončit dost smutně. Dokládá to příběh Běly Stadlerové z Prahy, která usilovala o restituci pozemku po svých prarodičích. Stát jí navrácení rodinného majetku před 18 lety slíbil. Ale paní Stadlerová nemá nic. Kvůli lajdáctví úřadů přišla nejdříve o vrácený pozemek, a pak také o 130 tisíc korun. A při snaze vyřešit chyby státu, které sama nezavinila, naráží jen na neochotu a přezíravost úředníků. Natáčela Jana Sotonová. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Tady v těchto místech je pozemek, který patřil naší rodině od roku 1927 a který byl v 50. letech znárodněn. --------------------
osoba /Československý filmový týdeník, 1948/ --------------------
Předseda vlády Klement Gottwald prohlásil ve svém projevu, že nová vláda zařadí do svého pracovního programu požadavky rolnického sjezdu stejně tak, jako tam zařadí požadavky sjezdu závodních rad a odborových organizací. Jana SOTONOVÁ, redaktorka Paní Běla Stadlerová ještě před několika lety věřila, že stát dokáže křivdy minulého režimu napravit. Jenže stát napáchal křivdy ještě větší. Nejenom, že nedokázal paní Stadlerové vrátit rodinný majetek, ale ještě ji připravil o deseti tisíce korun. --------------------
Petr ŠŤOVÍČEK, 1. náměstek ředitele Pozemkového fondu ČR Já si myslím, že to je velmi nešťastný případ, ale skutečně se musíme podívat zpátky do historie, protože existuje řada takových případů, kdy v 70. letech neexistoval katastr nemovitostí. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Tady jsou fotografie mojí maminky zamlada, dneska je mamince 95 let a samozřejmě velice stála o ten pozemek, který vlastně tady patřil jejím rodičům, toto jsou její rodiče. Protože měla k tomu pozemku vztah, na ten pozemek chodili, pracovali tam, má spoustu vzpomínek okolo toho pozemku. Takže velice si přála, aby ten pozemek získala zpátky. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Původní louku a sad na okraji Berouna ale Stadlerovi získat zpět nemohli. Za dobu, kdy si pozemek přivlastnil socialistický režim, na něm vyrostl zemědělský areál. Stát tedy rodině přislíbil, že jí ztracenou půdu nahradí. Původní restituční nárok ocenil na 15 tisíc korun a Stadlerovi si mohli vybrat pozemek ve stejné hodnotě jinde, nebo si za nějaký hodnotnější připlatit. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Ty pozemky se získávaly formou soutěží, kde bylo vždycky více zájemců. A kdo nabídl za pozemek větší částku, tak ten pozemek získal. No, maminka se mnou ze začátku jezdila, ale potom už, když jí bylo 88 let, už nebyla schopná, už neměla sílu se mnou jezdit, tak v roce 2004 ten restituční nárok převedla na mě. Mně se potom v roce 2005 podařilo získat tady tento pozemek. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Pozemek za vesnicí Chyňava u Berouna paní Stadlerová po několika letech vybojovala ve veřejných soutěžích za cenu 51 tisíc korun. Na výpisu z katastru nemovitostí se v roce 2005 ubezpečila, že jí stát parcelu převedl a ona je její jedinou majitelkou. O 2 roky později ale dostala zarážející dopis. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka V roce 2007 jsem dostala dopis od katastrálního úřadu, že nejsem jediným vlastníkem tohoto pozemku, což bylo pro mě velikánský šok. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Na novém výpisu z katastru nemovitostí se v roce 2007 náhle objevili jako spoluvlastníci pozemku manželé Jindrovi z Chyňavy. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Když jsem to četla, tak jsem si říkala, že to není možný, že prostě já jsem v právu, že jsem získala pozemek od státu, že stát přece by mě nechtěl nějak podvést, tak jsem se obrátila na katastrální úřad. Ten řekl, že to řešit nebude tuto situaci. Obrátila jsem se na Pozemkový fond a Pozemkový fond mi --------------------
řekl, že to taky řešit nebude, že pokud si to chci vyřešit a nechci být spoluvlastníkem s nějakým cizím člověkem, tak se musím obrátit na soud. Jana SOTONOVÁ, redaktorka Paní Stadlerová poslechla doporučení úřadu a podala žalobu na určení vlastnictví. Spor ovšem prohrála. Kromě výdajů na vlastního právníka tak musela platit soudní výlohy i protistraně, tedy manželům Jindrovým. U soudu se totiž ukázalo, že parcela předtím, než ji Pozemkový fond převedl na paní Stadlerovou, státu vůbec nepatřila. --------------------
Petr ŠŤOVÍČEK, 1. náměstek ředitele Pozemkového fondu ČR Celá kauza vznikla již v roce 72, kdy předchozí vlastníci, to byli manželé Kytkovi, nabídli pozemek ONV v Berouně, ale v roce 73 ti samí manželé Kytkovi pozemek prodali manželům Jindrovým. Tím vznikly takzvané dva právní tituly k těmto pozemkům. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Okresní soud v Berouně v roce 2010 rozhodl, že pozemek patří podle smlouvy z roku 1973 manželům Jindrovým. Naopak postup, jakým ho měl kdysi získat stát, prohlásil za neplatný. Názor potvrdil i odvolací krajský soud. Manželé Jindrovi se tak dostali do zmatené situace stejně nezaviněně jako paní Stadlerová. Převody pozemků v 70. letech ale nechtějí komentovat. My tady točíme teďka v Chyňavě. --------------------
Zdeňka JINDROVÁ, majitelka pozemku Běžte točit, ale nás ne. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Paní Stadlerové se neměl chaos ve vlastnictví pozemku ze 70. letech vůbec dotknout. To by se ovšem nesměl katastrální úřad dopustit v roce 99 zásadní chyby. --------------------
Štěpán HUDEC, ředitel Katastrálního úřadu v Berouně V roce 99 při digitalizaci souboru popisných informací naše pracovnice nesprávně vyhodnotila situaci a napsala uvedené pozemky pouze, pouze na stát. V roce 2007 po upozornění, řekněme, druhých vlastníků se chyba napravila, byla zavedena duplicita, byli vyrozuměni vlastníci. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Můžete vysvětlit, jak je možné, že vlastně pracovník katastrálního úřadu takto svévolně zapsal tedy vlastnictví pouze jedné straně? --------------------
Štěpán HUDEC, ředitel Katastrálního úřadu v Berouně Špatně vyhodnotil listinu. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Kvůli chybě katastrálního úřadu tak ovšem celý problém padl na paní Stadlerovou. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Nikdy by mě nenapadlo, že mi dá stát něco, co mu nepatří. Nevím, kde se stala chyba, jestli na katastrálním úřadě nebo na Pozemkovém fondu. Ale rozhodně já nejsem ničím vinna, já prostě jsem tu chybu nezpůsobila a musela jsem to řešit. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka --------------------
Paní Stadlerová ovšem nebyla sama, komu stát prodal pozemek u Chyňavy, který přitom nevlastnil. Stejný problém se stal také s dalšími parcelami rodiny Jindrových, které uvízly v chaotické evidenci pozemků ze 70. let. Jana KYNČLOVÁ, obyvatelka Chyňavy V roce 2005 jsme získali od Pozemkového fondu na nároky pozemky tady v katastru Chyňavy. No, posléze se tam vyskytlo duplicitní vlastnictví, došlo až na soud. No, ale ten jsme potom vzdali, protože paní, která se soudila před námi v tom samým případě, tak soud prohrála. Takže bylo jasný, že prostě další, kteří jsou zúčastněni, prohrajou taky. Takže nemělo smysl dál se soudit a přicházet o peníze. Pozemku jsme se vzdali, Pozemkový fond nám vrátil nazpátek vlastně tu částku, která byla cena jako toho pozemku v těch nárocích. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Také paní Stadlerové vrátil Pozemkový fond alespoň 51 tisíc korun, které za pozemek v Chyňavě zaplatila. Kvůli restituční tečce z roku 2005 totiž nemá nárok, aby získala další náhradní pozemek, přestože o něj stála. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Dneska jsem v situaci, že nemám vůbec žádný pozemek, Pozemkový fond mi odmítl vydat nějaký náhradní pozemek. A navíc jsem ještě k dnešnímu dni musela zaplatit soudní výlohy i protistrany ve výši 133 tisíc korun. A nemám absolutně vůbec nic. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Úřady sice přiznávají, že se stala chyba. Dosud ale nebyly schopné zpackanou restituci napravit a zbytečně prosouzených 130 tisíc korun paní Stadlerové nahradit. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Stát vlastně na mě přehodil napravení své vlastní chyby a celou situaci jsem musela řešit já, ač jsem ji nezpůsobila, ač jsem ji nezavinila. Požadovala jsem na Pozemkovém fondu, aby mi zaplatil tyhle ty náklady celého tohohle případu, ovšem Pozemkový fond toto odmítl. --------------------
Petr ŠŤOVÍČEK, 1. náměstek ředitele Pozemkového fondu ČR Paní Stadlerová samozřejmě za to nemůže. Pozemkový fond také za to nemůže. Ale byla skutečně věc katastru nemovitosti, aby důsledně prověřoval nabývací tituly. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Z jakého důvodu katastrální úřad paní Stadlerové na její dotaz doteď narovinu nepřiznal, že ano, u něj vznikla chyba a že teda kam se může v tom případě obrátit? --------------------
Štěpán HUDEC, ředitel Katastrálního úřadu v Berouně Bohužel na tuto otázku vám nemůžu odpovědět, protože jsem ani jednu z těch odpovědí ani nepsal, ani jsem ji nepodepisoval. A nevím, s kým paní Stadlerová jednala, kdo odpovídal a co odpovídal. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Ta odpověď byla z katastrálního úřadu, který řídíte, tak. --------------------
Štěpán HUDEC, ředitel Katastrálního úřadu v Berouně Odpověď je taková, jakou jsme dali a nevím, nemůžu se vyjadřovat ke kroku, který jsem sám neudělal. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka A jak hodnotíte situaci té paní Stadlerové, která nyní má řešit takovéhle potíže, přestože sama neudělala nikde žádnou chybu? --------------------
Petr ŠŤOVÍČEK, 1. náměstek ředitele Pozemkového fondu ČR Já myslím, že jsou zde další postupy, kdy stát umožňuje nahradit škodu, kterou způsobil nesprávným úředním postupem a tyto může paní Stadlerová vyzkoušet. --------------------
Jana SOTONOVÁ, redaktorka Danou škodu tedy bude nyní hradit kdo, která vznikla paní, paní Stadlerová? --------------------
Štěpán HUDEC, ředitel Katastrálního úřadu v Berouně Pokud má paní Stadlerová dojem, že jí vznikla škoda nesprávným úředním postupem, má možnost uplatit náhradu škody. V našem případě je k tomu oprávněn řešit tyto problémy Český úřad zeměměřičský a katastrální. --------------------
Běla STADLEROVÁ, restituentka Velice mě mrzí, že stát měl při restitucích napravit staré křivdy a místo toho způsobil nové a dá se říct ještě větší. --------------------
Kontroverzní porodnická metoda Filip ČERNÝ, moderátor Prý platí pořekadlo, "že když se dva perou, třetí se směje". Jak to ale dopadne, když se nemůžou shodnout lékaři na tom, jak používat jistou kontroverzní metodu? A co když je to postup, který má při špatném použití katastrofální následky? Ukážeme vám dva případy s tragickým koncem. Lékaři při porodu tlačili nastávajícím maminkám na břicho. Jasná pravidla, jak a jestli vůbec takovou metodu aplikovat, neexistují. A tak se poškozené ženy a jejich rodiny domáhají rozuzlení u soudu. A nemají to lehké. Natáčela Jana Neumannová. --------------------
Jana POSPÍŠILOVÁ Čekala jsem na dítě dlouho, ale nedařilo se to a pak jsem byla ráda, že se mi povedlo otěhotnět. A podle lékařů bylo všechno v pořádku. Takže to byla jako rodinná idylka, bylo to krásný, těšili jsme se na miminko. K tomu nemůžu nic dodat, pro mě to bylo velmi krásný období. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Paní Pospíšilové se rázem změnil život. Z úspěšné a sebevědomé manažerky se stala absolutní troska. Za všechno mohl zpackaný porod. --------------------
Jana POSPÍŠILOVÁ Protože mně praskla děloha, byla jsem těch 5 dní uvedena v umělým spánku. A až po těch 5 dnech mě vlastně probouzeli. A vím teda z povídání manžela, že manžel mi řekl, že mi dávali asi tak 10 procent na přežití. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Prožila jak fyzické, tak psychické peklo. Její dítě naštěstí přežilo. Podobný osud potkal i manžele Dunovské. I paní Dunovské při porodu praskla děloha. Novorozený syn ale krátce poté zemřel. --------------------
Daniel DUNOVSKÝ Pak mě vyhodili z toho sálu, čekal jsem venku. Čekal jsem, že uslyším nějakej pláč, křik miminka, jako jsem to slyšel u prvního kluka. Nic se nestalo, začali tam běhat doktoři, pediatři z dětský JIPky a začali mýho syna resuscitovat. Udělali mu nějaký kompletní vyšetření mozku, řekli nám, že v podstatě nemá vůbec žádnou šanci přežít, že to je jenom otázka dnů. Trvalo to 17 dní, než umřel. Byli jsme tam u něj pořád. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Oba případy mají mnohé společné. Při porodu oběma matkám tlačili porodní asistentky se souhlasem lékařů na břicho. --------------------
Jana POSPÍŠILOVÁ Najednou se tam objevila velká sestra a on jako takhle na ni kývnul a oni mi přivázali nohy a řekli: tak a jedeme. Takhle vzala loket a na to břicho a takhle vám začalo jako velkou silou úplně hrnout. Já jsem... to bylo... takhle ho prostě úplně hrozně hrnula. Já jsem, vůbec jsem nemohla dýchat. Ten tlak byl jako strašně velký. A už jsem se i potřebovala nadechnout. A ona jak znova, já jsem se snažila nadýchnout a jak ona zrovna zahrnula, tak jak mi tam, jak zatlačila, tak jsem ucítila obrovskou jako nepřirozenou bolest, začalo mi být strašně špatně. Já jsem zažila ukrutný strach, já jsem... prostě mi začalo v hlavě něco říkat, že umírám. Prostě ten signál, to tělo to asi ví, to vám dávají tuhle, to vám dá tu informaci. Tak jsem si říkala: no, vždyť on ve mně zemře. Jako co, co budu dělat teďko. Tak jsem řekla, že ty stahy mám, i když jsem je už neměla, protože žádný nebyly a snažila jsem se tlačit, jak kdybych jako třeba šla na velkou. A to samozřejmě ani nešlo. A takže on pan primář už použil kleště a dostali ho ven. --------------------
Mario ŠVEHELKA, obhájce poškozených rodin Musela být opakovaně operována, přišla o řadu orgánů. Přišla o dělohu, přišla o vejcovody, o vaječníky. Trpěla neprůchodností střev, musela podstoupit další operaci. Byla jí odebrána část střev, i když se jí pokoušeli zavést trubičku, která usnadňuje dýchání, jí byly vylámány zuby. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Manželé Pospíšilovi se tedy obrátili na ministerstvo zdravotnictví. Podle nich museli lékaři udělat chybu. Případ tedy řešila Ústřední znalecká komise. --------------------
Vlastimil SRŠEŇ, mluvčí ministerstva zdravotnictví V tomto případě byla komise zastoupena 6 odbornými lékaři, včetně patologa, plus jednoho právníka. Komise posuzovala 12 základních postupů při léčbě té pacientky. Bohužel u 8 z těch postupů konstatovala, že nebyly zcela v pořádku přímo non lege artis. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Podle komise to byly právě chyby lékařů, které mohou za hrozné komplikace paní Pospíšilové. Ministerstvo tedy podalo trestní oznámení, případ byl publikován v odborném tisku. --------------------
Vlastimil SRŠEŇ, mluvčí ministerstva zdravotnictví Aby se i ostatní lékaři mohli z tohoto případu poučit a tyto chyby se opakovaly co možná nejméně. Byla tam použita takzvaná Kristellerova exprese a i použití této exprese hodnotila komise negativně. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Kristellerova exprese je právě ono tlačení, které paní Pospíšilová popisuje. --------------------
Tomáš BINDER, vedoucí perinatologického centra FN Motol Ve všech vyspělých státech je tato metoda považována jako za zapovězenou, čili non lege artis a neměla by se používat. Je to vlastně, jako kdybyste tlačila na balon, protože ta děloha je vlastně dutý orgán. Když vyvinete příliš velkou silou, tak může dojít k poškození toho dutého orgánu, v tomto případě teda dělohy, může prasknout. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Manželé Pospíšilovi se tedy začali soudit. Chtějí po čáslavské nemocnici odškodnění. Nemocnice se k zodpovědnosti nehlásí. --------------------
redaktor /citace: Martin NOVÁK, Městská nemocnice Čáslav/ "Vzhledem k probíhajícímu soudnímu řešení se nemocnice nebude vyjadřovat." --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Paní Dunovská má již jedno dítě - syna. Toho porodila císařským řezem. Druhý porod je pak podle odborníků velmi rizikový. --------------------
Pavel CALDA, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF a VFN Pokud má žena za sebou císařský řez, tak při tom dalším porodu, lidově se dá říct, chodíme kolem té dělohy po špičkách. To znamená, samozřejmě nebudeme na ni vykonávat žádné tlaky a vykonávat nějaký hrubý tlak jednoděložní je obecně kontraindikované, přeloženo do češtiny tedy zakázané. --------------------
Daniel DUNOVSKÝ Manželce přistavili k posteli stoličku, aby na ni byli vejš a v podstatě loktama na ni začali velkou silou tlačit. Když to udělali asi podruhý, manželka strašně vykřikla, že to strašně bolí i přesto, že byla napíchlá v tom Epiduralu, kterej to měl celej znecitlivět. Řekli jsme, ať už netlačí, ať už to nedělaj, protože ta bolest, bylo na ni vidět, že byla opravdu silná. --------------------
Pavel CALDA, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF a VFN Během takového porodu hrozí, že ta jizva po tom předchozím řezu může prasknout. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Jako jednoznačnou chybu to označil i posudek 3. Lékařské fakulty. --------------------
Daniel DUNOVSKÝ Ta děloha praskla jednak v tom místě, kde už měla první císařskej řez a současně jí prasklo ještě na druhý straně ta děloha, což pro nás znamenalo jediný, že už nikdy nemůže mít manželka děti. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Manželé Dunovští přišli o dítě v mostecké nemocnici. Její tiskový mluvčí odpověděl takto: --------------------
redaktor /citace z e-mailu Jiřího Vondry, mluvčího nemocnice v Mostě/ "Případ byl řešen soudně a soud první instance vynesl rozsudek, který je v neprospěch žalobců. Nevidíme proto důvod k případu se vyjadřovat." --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka --------------------
Soudy ale trvají dál. K prvnímu zprošťujícímu rozsudku přispěl posudek uznávaného porodníka Pavla Čepického. Podle něj bylo tlačení na břicho pouze drobné pochybení, které nemělo na smrt dítěte vliv. Je možné provést expresi děložního fundu v případě, kdy měla předtím žena císařský řez, kdy žena měla... Pavel ČEPICKÝ, soudní znalec, porodník Na to odmítám odpovědět. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Je možné... --------------------
Pavel ČEPICKÝ, soudní znalec, porodník Já na to odmítám odpovědět. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Jakýchkoliv tlak na břicho rodičky je v českém porodnictvím velmi kontroverzní téma. Lékaři se neshodují na tom, jak a kdy ženě při porodu pomoci. Přesto se takové metody používají velice často. --------------------
Pavel CALDA, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF a VFN Já už jsem to říkal mnohokrát v podobných situacích, porodnictví je, je umění. Každý porod je jiný a během každého porodu se ten porodník v reálném čase musí rozhodovat, jak ten porod vést a samozřejmě to záleží od jeho zkušeností, jeho schopností, jeho vzdělání a tady bych řekl, že ne každý se bude v dané nebo ve stejné situaci chovat stejně. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Je jisté, že již zmiňovaná Kristellerova exprese je jednoznačně zakázaná. Laicky se dá popsat jako použití hrubé síly. Jakési jemnější použití tlaku na břicho rodičky část odborníků schvaluje. Je pojmenované přidržení děložního fundu. Shoda mezi odborníky ale rozhodně není. --------------------
Pavel ČEPICKÝ, soudní znalec, porodník Princip obou metod je stejný. Tlakem na fundus, tedy vrchol děložní napomoci porodním silám, aby tedy vytlačily plod z dělohy a porodních cest ven. Rozdíl je v technice. Kristellerova exprese v tom původním popisu se dělá tak, že porodník stojí vedle rodičky, dvěma dlaněmi uchopí děložní fundus, zmáčkne ho, čili vyvolá děložní stah a poté ho těmi dvěma dlaněmi mačká dál. Zatímco ta exprese přidržení fundu se dělá tlakem dlaní na fundus děložní nebo tlakem předloktí na fundus děložní poté, co nastala kontrakce spontánně a ten tlak by měl, ta křivka toho tlaku by měla kopírovat křivku té děložní kontrakce. --------------------
Zdeněk ŠTEMBERA, sekce perinatální medicíny ČGPS Tam lze těžko stanovit, formulovat, kvantifikovat, jak má to přidržování vypadat. --------------------
Pavel CALDA, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF a VFN Je známo řada situací, při kterých tato metoda nebo při tom tlačení na břicho může dojít ke katastrofám. Na druhé straně ve většině případů k nim nedojde. Takže tato metoda se ve vhodných situacích nebo řekněme ve zcela, ve zcela bezpečných situacích provádí, provádí se nezřídka. --------------------
Jaroslav FEYEREISL, ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě --------------------
Víme, že něco jako přidržení fundu se používá na řadě pracovišť. Ale to není ten, ten čistý směr porodnictví, který většina z nás podporuje, že. Tam musí být jasně řečeno, že potenciál tohohle manévru je nebezpečný. Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Tuto metodu odmítla schválit i Česká gynekologicko-porodnická společnost mezi doporučené postupy. --------------------
Tomáš BINDER, vedoucí perinatologického centra FN Motol V žádném okolním státě taková metoda není. Čili perinatologická společnost v tom závěrečném, výbor perinatologické společnosti se v tom závěrečném hlasování přiklonilo k tomu, že to není akceptovatelná metoda a nebyla doporučena. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Důvod byl právě ten, že není možné jasně oddělit, co je potenciálně neškodné zatlačení a co již nepovolená Kristellerova exprese. --------------------
Tomáš BINDER, vedoucí perinatologického centra FN Motol Ta hranice je tak, tak nejasná, že to nešlo vlastně schválit. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Autorem rozporuplného popisu metody nazvané přidržení děložního fundu je právě znalec Pavel Čepický. --------------------
Jaroslav FEYEREISL, ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě "A tady popisuji expresi plodu přidržením děložního fondu... fundu." No, to je popis fakticky Kristellerovy exprese. --------------------
Pavel ČEPICKÝ, soudní znalec, porodník Já odmítám být konfrontován v televizi s Feyereislem. Pokud mi od docenta Feyereisla přinesete jednu jedinou vědeckou studii, která prokazuje to, co říká, tak máte u mě láhev koňaku podle vlastního výběru v jakékoliv ceně. --------------------
Jana NEUMANNOVÁ, redaktorka Právě Pavel Čepický ale napsal posudky, které v našich případech slouží jako obrana lékařů. U paní Pospíšilové šlo podle něj o neškodnou metodu expresi děložního fundu a postup byl lege artis. Kvůli protichůdným posudkům se soudy táhnou už roky. --------------------
Jana POSPÍŠILOVÁ Já jsem si prožila neuvěřitelný peklo a snažit se domoct nějaké spravedlnosti. A tohle to je prostě něco, s čím jsem vůbec nepočítala, že prostě tohle se bude dít, no. --------------------
Filip ČERNÝ, moderátor Tak to byla dnešní várka reportáží. Těšíme se na vás zase za týden, hezký večer. --------------------