ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST
Pusťme si domů dešťovou vodu V divočině zvané blackboard jungle Proč jsme hledali křídlatku
Vodní stopa bavlny
HLAVNÍ TÉMA:
VIRTUÁLNÍ VODA
Světový obchod s virtuální vodou
Václav Cílek: Sklizeň vody Kudy kráčí kapky?
Vasrůvka nad Brnem Hra U jezera Studánková poradna
Natočte si kohoutkovou Big jump!
ČÍSLO 4 | ROČNÍK 9 SRPEN 2011
ladí tvůrci pro Dunaj je mezinárodní výtvarná soutěž pro všechny děti mateřských, základních a středních škol, děti nejrůznějších zájmových uskupení a děti ze speciálních zařízení. Soutěž je orientována zejména na povodí Dunaje, což však neznamená, že by se děti z jiných oblastí naší republiky nemohly zúčastnit. Stačí, aby dílo bylo vytvořeno v povodí Dunaje. Hlavní myšlenka výtvarné soutěže spočívá v tvorbě prostorového díla z přírodního materiálu. Kvalita soutěžních prací je stejně tak důležitá jako skutečnost, že děti a jejich učitelé jdou společně do přírody, k vodě − řekám, potoků, rybníkům či mokřadům. V České republice se každoročně soutěže účastní stovky dětí, v celém povodí Dunaje pak tisíce. V každém účastnickém státu je vybrán jeden národní vítěz. Na podzim se pak v jednom z podunajských států koná setkání těchto národních vítězů a volba vítěze mezinárodního. Soutěž každoročně vyhlašuje Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje se sídlem ve Vídni. Mezinárodní koordinací soutěže bylo v letech 2003−2010 pověřeno Dunajské environmentální fórum (DEF), v letošním roce soutěž zaštiťuje Global Water Partnership (mezinárodní uskupení organizací i firem věnujících se ochraně vod). Národní kola pak pořádají jednotliví členové sítě DEF. V České republice soutěž od počátku pořádá občanské sdružení Unie pro řeku Moravu, jako reprezentant a zakládající člen DEF, ve spolupráci s dalšími partnery. Letos bylo v rámci soutěže oceněno 15 výtvarných děl. Hlavní cenou pro 10 dětských kolektivů (tj. až 30 dětí) a 10 dospělých (učitelé, rodiče) bylo splouvání meandrující řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví na raftech s vodáckými instruktory, zdravotníky a odborným doprovodem. Každá škola, která se soutěže zúčastnila, obdržela zdarma výukový materiál Dunaj v kufru. Pomůcka pomáhá lidem pochopit řeku v její rozmanitosti a vidět člověka jako součást říčního systému. Více na www.dunajvkufru.cz.
M
Ze zdroje www.uprm.cz vybrala a upravila qá 1 2
3 4
5
6
1| Stromořeka. První cena – národní vítěz VIII. ročníku MTPD. Autoři: Jakub Vávra, Johana Vávrová, Žaneta Prausová, ZUŠ Jedovnice, pedagog: Mgr. Jitka Vávrová. 2| Říční víla Rusava. Autor: Emma Kmény, ZUŠ Kroměříž 3| Noha Bečvy. Autoři: Simona Štůralová, Terezka Solanská, Markétka Ostřanská, ZŠ a MŠ Dolní Bečva 4| Motýl u řeky (Dyje). Autoři: Martin Křivák, Jitka Solaříková, Anna Šupolíková, ZUŠ Velké Bílovice 5| Dech pro řeku. Autoři: Žaneta Poláková, Aneta Trávníčková, Jakub Krejčík, ZŠ Tyršova Brno 6| Ruce pro Třebůvku. Autoři: Zuzana Keslarová, Veronika Bernardy, Daniela Fritscherová, ZŠ Loštice – DPS Větrník
EDITORIAL
V
ážené čtenářky, vážení čtenáři, PŘI KOUPI ŘEZANÉ RŮŽE NEBO BAVLNĚNÉHO TRIČKA SE MŮŽEME STÁT SPOLUODPOVĚDNÝMI ZA VYSYCHÁNÍ JEZER. Už jsme si docela zvykli na význam a obsah pojmu ekologická stopa. Vodní stopa je něco obdobného. Značí, kolik vody „padlo“ na výrobu konkrétního produktu. Tak třeba na kytici 20 růží to je 100 litrů, na kilový chléb 1300 litrů, na jediný hamburger 2500, a na kilo hovězího masa dokonce 15 500 litrů. Tato voda vlastně „cestuje“ s výrobkem až k člověku, který využije jejího dobrodiní třeba na druhém konci světa. Britský profesor John Anthony Allan pro ni v roce 1994 prvně použil pojem „virtuální voda“. A tak se tedy třeba právě my v Česku prostřednictvím koupě řezaných růží podílíme na spotřebě vody z keňského jezera Naivasha, kde místní lidé trpí nedostatkem pitné vody. Jsou asi za práci při pěstování těchto růží vděční, protože jim skýtá mzdu. Vědí ale, jak souvisí s vysycháním životadárného jezera? Můžeme pomoci my? Možná, když si místo afrických růží raději dopřejeme pěstování milých květin třeba v kořenáči. Jiný příklad: bavlna. Na jedno tričko je třeba asi 2700 litrů vody. Ve střední Asii sovětské hospodářství od roku 1954 rozjelo monstrózní projekt pěstování bavlny s neefektivním zavlažováním z řek Amudarja a Syrdarja. Výsledkem je, že čtvrté největší jezero světa, zvané Aralské moře, se z 90 % změnilo v toxickou poušť, odkud vítr roznáší zbytky hnojiv a pesticidů. Těch se při pěstování a zpracování spotřebuje hodně. Například v Indii nakupují místní zemědělci na trzích bez potřebných znalostí chemikálie, které jsou u nás dávno zakázané. Těžko se vzdáme příjemného bavlněného oblečení. Ale můžeme vyhledávat bavlnu s certifikátem bio − pěstovanou a zpracovávanou šetrněji. Alespoň tzv. šedá, tedy znečištěná voda, která se do vodní stopy výrobku také započítává, se v tomto případě šetří. Obchod s virtuální vodou po celém světě má obrovské rozměry. S jeho paradoxy se můžeme setkat v běžném supermarketu, když na krabičce s rajčaty najdeme zemi původu: Izrael. Tedy zemi, která stejně jako další v této části světa čelí vodnímu stresu, a přesto vyváží v podobě rajčat vodu! Bohatý Izrael ale využívá obchod s virtuální vodou i opačným, žádoucím směrem: prostřednictvím dovozu obilí chybějící vodu do země dostává. Chudé země si bohužel
↓ Kresba Askin Ayrancioglu, Turecko. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů.
výpomoc prostřednictvím dovozu „virtuální vody“ mohou dovolit těžko, naopak vyvážejí třeba růže… A jsme na začátku koloběhu… O konceptu virtuální vody, který nám pomůže o něco lépe pochopit fungování světa, a možná dokonce i změnit něco k lepšímu, nabízíme text z bakalářské práce Kima Králíka, první v tomto rozsahu v českém jazyce. Řadu informací odborných, ale i jednoduše srozumitelných, včetně příběhů z oblastí, kde je voda nad zlato, poskytují i webové stránky Cena vody. Dobrá, čistá voda je ostatně vysoce ceněná i v našich strdím a mlékem oplývajících středoevropských končinách, a tak vás upozorňujeme na fungující registr studánek. Samozřejmě nabízíme několik propracovaných metodických materiálů, které vám usnadní výuku a dětem pochopení vodního cyklu, naučí uvědoměle šetřit vodou i při tak banálních činnostech, jako je čištění zubů. Na závěr vás pozveme vykoupat se v řece. Plovárny přece u nás patřily k tradičnímu společensko-odpočinkovým zařízením. Anebo stačí přirozený říční břeh, ručník přehozený přes větev… Stromy budou tématem příštího čísla Bedrníku. Obyčejná i úchvatná setkávání s vodou v jejích nekonečných podobách fyzických i virtuálních přeje Hana Kolářová
OBSAH ŘEKA JE VÍC NEŽ JEN VODA ...............................................2
NÁZORY
INSPIRACE
CO JE PŘÍRODA .................................................................19
CENA VODY .........................................................................4 PUSŤME SI DOMŮ DEŠŤOVOU VODU .............................7 V DIVOČINĚ ZVANÉ BLACKBOARD JUNGLE ...................8 PROČ JSME HLEDALI KŘÍDLATKU ....................................9 DVĚ EKOŠKOLY V HOSTĚTÍNĚ .......................................11 PÁTRÁNÍ PO VYDŘE NA ŘECE BEČVĚ .............................11
DIDAKTIKA
PROMĚNY
NABÍDKA ...........................................................................28
VODA KOLEM NÁS ...........................................................20 VODA VE ŠKOLE PRO ŽIVOT ...........................................23 VASRŮVKA NAD BRNEM ..................................................25
CO JE A KDE SE VZALA
VIRTUÁLNÍ VODA..............................................................12 SKLIZEŇ VODY .................................................................17
BIG JUMP! aneb RENESANCE KOUPÁNÍ V ŘEKÁCH ......31
3 4 | 2011
INSPIRACE
CENA VODY Rádi bychom vám ukázali, jak drahocennou surovinou je pro řadu lidí obyčejná voda, která nám běžně teče z kohoutku − vítají návštěvníky internetové stránky o Ceně vody na www.rozvojovka.cz.
Rozvojovka o vodě Cena vody se jmenuje kampaň, kterou v roce 2010 zahájilo informační centrum Rozvojovka, které spadá pod společnost Člověk v tísni. Cílem kampaně je informovat veřejnost o globálním problému nedostatku a špatné kvalitě vody v rozvojových zemích, spolu se souvisejícím problémem nedostatečné sanitace − nedostupnosti toalet a hygienických zařízení. Důraz klade na hlubší pochopení důsledků nedostatku kvalitní vody a sanitace, zejména souvislostí ve vztahu vyspělého a rozvojového světa. Jde o to, aby se každý mohl sám zapojit do řešení těchto problémů, které jsou propojeny s českým spotřebitelským chováním. Jen dobře informovaní lidé, kteří lépe pochopí komplexnost globálních problémů, v tomto případě problematiky nedostatku a znečištění vody, jsou schopní a zároveň motivovaní podporovat přímo rozvojové projekty, ale především vhodně měnit své spotřebitelské chování či zapojit se do veřejné debaty.
Věděli jste například… Že do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50 %, v zemích vyspělých o 18 % a 1,8 miliardy lidí bude žít v zemích s absolutním nedostatkem vody? Že průjmová onemocnění jsou nejčastějším onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí vůbec, umírá na ně až 43 % lidí? A že změnou svého nákupu ovlivníme množství a znečištění vody v rozvojových zemích? Další překvapivé informace můžete zjistit na stránkách o Ceně vody a najde-
te na nich také příběhy žen, které musí pro vodu denně chodit i desítky kilometrů, aby pak dlouhé hodiny čekaly ve frontě před vodními vrty…
Vodní osudy Děti byly kvůli vodě nemocné třikrát do měsíce Baida Hajisaid z obce Second Mekele musela strávit několik hodin denně nošením vody. „Dřív jsme tady měli vrt, ale rozbil se. Vodu jsme tak mohli brát buď z rybníčka, který je nedaleko odsud, nebo jsme museli jezdit až do Alaby,“ popisuje žena, která má tři děti. Alaba Kulito je hlavní město okresu Alaba Special, žije tu zhruba 25 tisíc lidí a jsou tu čtyři vrty. V celém okrese je asi čtvrt milionu lidí, hlubinných vrtů je tu čtyřicet, z nich osm nyní nefunkčních. Podzemní voda se nachází 200 až 300 metrů pod povrchem. Oblast je proto velmi zranitelná při déletrvajícímu suchu. Navíc tu vysoký výskyt nemocí souvisí s kontaminovanou vodou a špatnou hygienou, objevil se i případ cholery. Potvrzuje to i Baida. Když rodina používala vodu z rybníka, neobešlo se to bez zdravotních komplikací. „Problémy měly hlavně děti. Zpravidla měly různá průjmová onemocnění,“ líčí Baida. S dětmi poté museli vždy k lékaři. Nejbližší byl v Alabě, dvě hodiny pěšky. K lékaři museli průměrně dvakrát až třikrát měsíčně. I nezávadná voda byla nejblíže v Alabě. „Museli jsme vyjíždět kolem sedmé ráno, zpátky jsme se vraceli kolem druhé hodiny. Takhle jsme museli jezdit jednou za tři dny, vozili jsme ji na oslíkovi nebo s koňským povozem,“ líčí žena, které s nošením vody pomáhají děti. „Teď je to mnohem jednodušší. Kro-
mě toho, že máme opravený vrt s nezávadnou vodou, nám tu Člověk v tísni postavil zdravotní středisko,“ říká Baida. Pětičlenná rodina potřebuje denně tři dvacetilitrové kanystry s vodou. Za jeden zaplatí rodina 30 centů (v přepočtu asi 50 haléřů). Děti konečně můžou chodit do školy Až šestkrát do měsíce byly kvůli špatné vodě nemocné děti Zenebeh Bargeny, která rovněž bydlí v obci Second Mekele. Téměř dva roky tady lidé měli rozbitý vodní vrt, pak ho opravil Člověk v tísni z prostředků OSN a také svého Klubu přátel. „Je to velká změna a hodně nám pomůže. Hlavním přínosem je, že ušetříme čas. Navíc děti už nejsou nemocné, mohou chodit do školy,“ raduje se Zenebeh. Dřív i tato žena strávila spoustu času dovážením vody z Alaby. „Jezdili jsme tam zhruba jednou za tři dny. Zabralo to skoro celý den. Vyjížděli jsme kolem sedmé ráno, vraceli se až v pět odpoledne. U vrtu bývá hodně lidí, trvá dlouho, než na vás přijde řada,“ vysvětluje žena, která pro vodu chodila sama nebo s dětmi. Kanystry vozila na oslíku. Nezávadnou vodu používali jen na pití a vaření, zbytek brali z místního rybníčku. „Ta byla na praní, pro dobytek nebo na zalévání zeleniny. Na vaření jsme se ji snažili nepoužívat. Když jsme ji použili, děti z toho měly okamžitě problémy,“ vzpomíná. Děti trpěly i šestkrát do měsíce různými parazity nebo průjmem. „Když měla nemoc závažný průběh, museli jsme s dětmi k lékaři do Alaby,“ popisuje. I tato starost nyní odpadla, protože Člověk v tísni ve vesnici postavil zdravotní středisko. Stálo zhruba 60 tisíc korun.
→ Cena vody v Etiopii. Foto: Alžběta Jungrová
4
4 | 2011
INSPIRACE
Sedmičlenná rodina Zenebeh potřebuje denně dva až tři dvacetilitrové kanystry vody. Pro vodu chodím tři hodiny Obyvatelé obce Kobo Geto mají již několik měsíců velké problémy s vodou. Hlubinný vrt na vodu v blízkém Kobo Chobare je rozbitý. „Kvůli vodě musím chodit až do sousedního regionu, do Kebele Solicha. Jen cesta tam zabere tři hodiny,“ popisuje Shegitu Jamal. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se ze Solichi vrátí s nepořízenou. „Bývá tam hodně lidí, musím vždy dlouho čekat. A občas se na mě ani nedostane řada,“ stýská si žena, která má doma malé děti. „Musím je nechávat doma samotné. Domů se přitom vrátím až odpoledne,“ dodává. Dvacetilitrové kanystry nosí sama na zádech, vždy tedy dojde pouze pro jeden. „Chodím tam obden, to nám ale nestačí. Kdybychom měli oslíka, mohla bych vzít najednou kanystrů víc,“ říká Shegitu. Zbylou vodu musí brát rodina z rybníčku, který ale není čistý. „Problémy přijdou záhy po tom, co vodu použijeme. Máme střevní infekce, jsme zesláblí a i proto máme častěji malárii,“ líčí žena, která obstarává vodu pro celou svou osmičlennou rodinu.
O dvanácti měsíčkách v globalizovaném světě Kdyby dnes macecha poručila Marušce, aby došla uprostřed mrazivého ledna pro jahody nebo rozkvetlé růže, nebyl by to žádný problém. Stačilo by přeci jen zajít je koupit do stánku... Jak změnou svého nákupu ovlivníme množství a znečištění vody v rozvojových zemích? Na výrobu, produkci a přepravu téměř všech druhů zboží je potřeba energie a voda. Samozřejmě jsou věci, které potřebujeme, spotřebu jiných můžeme značně omezit, a bez většiny věcí bychom se asi obešli. Můžeme aspoň přejít na etičtější alternativu. Změnou chování pomůžeme ke
4 | 2011
PROČ INVESTOVAT DO KVALITNÍ ČISTÉ VODY A PŘÍSTUPU K HYGIENICKÝM ZAŘÍZENÍM Investice do zásobování obyvatel pitnou vodou a přístupu k hygieně má mnohonásobně vyšší ekonomické přínosy. Na každý investovaný dolar se odhaduje zisk 3−34 USD. Zisk pramení z úspory času a produktivity práce, ale i z úspor výdajů na zdravotnictví ze státních rozpočtů. V rozvojových zemích je to asi 15 dolarů na osobu za rok. Zdroj: http://www.unwater.org/ statistics.html
zlepšení prostředí v rozvojových zemích, i co se týče čerpání a znečišťování vody. Sto litrů na dvacet růží Z 50 řezaných květin prodávaných v ČR bylo 49 vypěstováno v zahraničí − především v Africe, Jižní Americe a Asii, protože to vyjde levněji. Největším zdrojem evropských květin jsou plantáže v Keni u jezera Naivasha. Rozloha jezera se kvůli zavodňování farem a klimatickým změnám zmenšila o čtvrtinu, snižování hladiny nadále díky květinovým farmám pokračuje, hrozí zmizení jezera. Květiny se musí pravidelně zavlažovat, a to se děje i v oblastech, kde je nedostatek pitné vody pro místní obyvatele. K vypěstování jedné růže v Keni je potřeba 5 litrů vody, pro kytici 20 růží je to 100 litrů, za rok se z Keni doveze do EU 85 000 tun květin. Na květinových plantážích v Keni pracuje cca 200 000 lidí – v nepříznivých pracovních podmínkách, pracovníci jsou vystaveni používání chemických postřiků a pesticidů. Chemické látky se dostávají do jezera a znečišťují vodu. Přitom 41 % Keňanů nemá přístup k nezávadné pitné vodě.
Jaká je alternativa? Řezané květiny vůbec nekupovat, anebo když je potřebujeme „nezbytně“, tak s certifikátem Fairtrade nebo Flower Label Program (více info v kampanmi Fair Flowers). Dobrou alternativou jsou živé květiny v květináči − polovina z nich pochází z ČR anebo zahradní a luční květy. Bavlněného tričko: 2 700 litrů vody Ke skutečné ceně bavlny patří i její vodní stopa. Zpracování bavlny je totiž složitý proces, který si vyžádá 11 000 litrů vody na 1 kg finální bavlněné látky: zavlažování plantáží, ředění umělých hnojiv a chemických látek při zpracování bavlny na textil, bělení a barvení. Obří spotřeba vody pro produkci bavlny má neméně masivní dopad na životní prostředí produkujících zemí. Příkladem problému zavlažování bavlníkových plantáží v oblastech s nedostatkem vody je katastrofální vysychání Aralského jezera, které se zmenšilo o 90 % původní plochy. Rybáři ztratili obživu a trpí vážnými onemocněními kvůli toxickému prachu z vyschlého jezera. Při zpracování bavlny také vzniká kontaminace vody toxickými látkami. Při pěstování se totiž používají pesticidy a zemědělci v rozvojových zemích často nepoužívají ochranné prostředky. V mnoha rozvojových zemích, například v Indii, si zemědělci na tržištích kupují chemické látky, které jsou v EU a USA pro použití v zemědělství dávno zakázány kvůli jejich dopadům na lidské zdraví a životní prostředí. Používáním těchto chemikálií kontaminují vodní zdroje, kterou poté místní pijí. V indických oblastech, kde se pěstuje bavlna, umírá nejvíc lidí právě na otravu pesticidy. Barvírny bavlny tu často nemají čističky odpadních vod, takže znečištěná voda odtéká přímo do vodních zdrojů. Alternativou je oblečení z organické bavlny. Zaručuje, že rostliny nebyly ošetřovány pesticidy ani hnojivy, a nedocházelo tedy ke znečištění vody a půdy. Mezi nejvýznamnější producenty organické bavlny patří Turecko, Indie, Čína,
5
INSPIRACE
VODNÍ STOPA RŮZNÝCH POTRAVIN
Sýrie, Peru, Uganda, Tanzanie, Izrael, USA a Pákistán. Také oblečení s certifikátem Fair Wear Foundation zaručuje, že při výrobě a zpracování bavlny byly zohledněny standardy ochrany přírody a pracovních podmínek zemědělců a zpracovatelů bavlny. Na internetu lze najít řadu možností nákupu oblečení jak z šetrněji pěstované a zpracovávané bavlny, například www.biotricko.cz, http:// continentalclothing.com/page/earthpositive_2010, www.junglemoda.cz, www.goorganic.cz, www.ecovoice.cz, www.amva.cz a další. Stále častěji se oblečení z biobavlny prodává i v běžných obchodech.
Vlastní vodní kalkulačku vede i slavný časopiu National Geographic. Je vtipná a poví, kolik spotřebujete vody ve všem, co sníte a koupíte si. Odkaz na Světový den vody − 22. březen – nabídne web plný informací o vodní problematice na celém světě. Anebo si najděte Vodní fakta: všechny informace o problémech vody a sanitace a „vodní krizi“. Zpráva o jednotlivých regionech světa vám poví, jaké dopady na jejich vodní zdroje má a bude mít klimatická změna. Ze zdroje www.rozvojovka.cz vybrala a upravila Hana Kolářová, konzultace Marie Hokrová, koordinátorka kampaně Cena vody, Člověk v tísni
Zjistěte o Ceně vody více
6
Na internetových stránkách o Ceně vody na www.rozvojovka.cz objevíte jak základní informace o problematice vody a sanitace, tak tipy a další odkazy, jak změnou svého nákupu zlepšíte dostupnost vody v rozvojovém světě, jak se osobně zapojit a zlepšit situaci. A praktické tipy vám poradí, jak ušetřit ve vlastní domácnosti (či škole) vodu a energii, jaké typy spotřebičů kupovat. Argumentačně vám pomohou odborné texty, které jsou zde k tématu shromážděny. Například zpráva Bílé zlato, pravá cena bavlny od Environmental Justice Foundation, která se zabývá dopady pěstování bavlny především v Uzbekistánu, je to hodnotný zdroj informací k celému procesu zpracování bavlny a socioekonomickým a environmentálním dopadům. Podrobná kalkulačka vaší vodní stopy prozradí, kolik spotřebujete vody v závislosti na tom, co jíte. Tušili jste, že na šálek vaší kávy bylo spotřebováno 160 litrů vody? Ano − na zavlažování kávových plantáží a v dalším procesu zpracování kávových zrn.
Na www.rozvojovka.cz pod odkazem Cena vody se nabízí možnost zapůjčení putovní výstavy fotografií Voda nad zlato − může být i ve vaší škole. Foto: Alžběta Jungrová
Jablko, hruška / 1 kg ........................... 700 l Banán / 1 kg ....................................... 860 l Hovězí / 1 kg ................................. 15 500 l Pivo (z ječmene) / 1 sklenice (250 ml) ... 75 l Chléb (z mouky) / 1 kg .................... 1 300 l Kapusta / 1 kg .................................... 200 l Sýr / 1 kg ......................................... 5 000 l Kuře / 1 kg ...................................... 3 900 l Čokoláda / 1 kg ............................. 24 000 l Káva / 1 šálek (125 ml) ....................... 140 l Okurka, tykev / 1 kg ............................ 240 l Datle / 1 kg ...................................... 3 000 l Arašídy (ve slupce) / 1 kg ................. 3 100 l Salát / 1 kg ......................................... 130 l Kukuřice / 1 kg ................................... 900 l Mango / 1 kg ................................... 1 600 l Mléko / 1 sklenice (250 ml) ................. 250 l Olivy / 1 kg ...................................... 4 400 l Pomeranče / 1 kg ................................ 460 l Broskev, nektarinka / 1 kg ................ 1 200 l Vepřové / 1 kg ................................. 4 800 l Brambory / 1 kg ................................. 250 l Rýže / 1 kg ....................................... 3 400 l Cukr (z cukrové třtiny) / 1 kg ........... 1 500 l Čaj / 1 šálek (250 ml) ........................... 30 l Rajčata / 1 kg ...................................... 180 l Víno / 1 sklenice (125 ml) ................... 120 l Analýza od profesora Arjena Y. Hoekstry z University of Twente v Nizozemsk o virtuální vodě (na www.rozvojovka. cz, v sekci Cena vody v angličtině i v češtině) objasňuje, kolik vody je potřeba na produkci jednotlivých potravin, plodin. Důležité je, že voda na produkci potravin pro nás je často spotřebována v chudých rozvojových zemích, a to i v oblastech, kde je vody málo pro obživu místních obyvatel, což je obrovský problém. Zdroj: www.rozvojovka.cz
4 | 2011
INSPIRACE
PUSŤME SI DOMŮ DEŠŤOVOU VODU Ekocentrum Koniklec uspořádalo letos na jaře v rámci dlouhodobého projektu Pusťme si domů dešťovou vodu, který probíhá za podpory Státního fondu životního prostředí ČR a Ministerstva životního prostředí, čtyři projektové dny zaměřené na problematiku udržitelného hospodařeni s vodou v krajině a ve městech. Vodní projektové dny byly určené pro žáky druhých stupňů základních škol a proběhly na dvou školách na Praze 12 (ZŠ Angel, ZŠ Meteorologická), na Praze 10 (ZŠ Nad Vodovodem) a na Praze 4 (ZŠ Jeremenkova). Projektový den sestával ze tří různých aktivit, na nichž se žáci ve skupinách postupně střídali. První byla přednáška o důležitosti vody v krajině, o vlivu vody na klimatické změny a opatřeních pro zlepšení vodního režimu krajiny. Následovaly vodní hry a experimenty, při nichž se žáci dozvěděli informace k tání ledovců, vodnímu cyklu, zásobní-
kům vody, fotosyntéze atp. V poslední části programu žáci vytvářeli postery,
na nichž někteří z nich výtvarně ztvárnili dům s udržitelným hospodařením s vo-
dou a někteří naopak ztvárnili opatření v domě a na zahradě, jež jsou v rámci trvale udržitelného hospodaření s dešťovou vodou nevhodná. Celkem se projektového dne zúčastnilo 430 žáků ve věku 12 až 16 let. S programem byli většinou velmi spokojeni. O téma projevili velký zájem a k výrobě posterů přistupovali velmi nadšeně a kreativně. Učitelé ocenili zejména různorodost aktivit jak z pohledu tématu, tak z pohledu různých činností a aktivit. Program sklidil velkou pochvalu všech. Na úplný konec programu byly vyhlášeny tři nejlepší postery. Vítězové
PŘÍKLADY METODICKÉHO POPISU K TÉMATŮM VODNÍHO DNE → ZÁSOBNÍKY VODY Mladší žáci se rozdělí do dvojic, starší pracují individuálně. Jejich úkolem je k jednotlivým názvům zásobníků vody (moře a oceány, ledovce a sníh, podzemní voda, jezera a vnitrozemská moře, půdní vlhkost, voda v atmosféře, voda řek, biota) přiřadit modely různých zásobníků vody na planetě Zemi. Jedná se o krychle různých velikostí, které představují jednotlivé zásobníky vody na planetě Zemi. Lektor poté prozrazuje výsledky od největšího zásobníku k nejmenšímu a nechá žáky porovnávat, např. kolikrát je více vody v atmosféře než v řekách (cca 10x), kolikrát je v půdě více vody než v řekách (cca 50x) atd. → KOLOBĚH VODY A VODNÍ PÁRA
4 | 2011
Lektor ukáže žákům koloběh vody na Zemi. Zeptá se jich, zda je pravda, že: „Voda z potůčků teče do potoků, z potoků do řek, z řek do moří a v mořích je čím dál tím víc vody, proto se zvedá hladina světových oceánů.“ Lektor nechá žáky diskutovat o tomto tvrzení a vyvodit závěr, že voda v přírodě se
pohybuje i opačným směrem, z moří a oceánů směrem na pevninu. Důvodem je vypařování vody a nevyvážená bilance srážek nad oceány a pevninami (část vody, která se vypaří z moří a oceánů, vyprší nikoli nad mořem a oceánem, ale nad pevninou). Tomu říkáme velký koloběh vody v přírodě. Lektor se zeptá žáků, co je malý koloběh vody v přírodě. Voda se vypaří z pevniny a zase nad pevninou vyprší (event. se vypaří nad oceánem a do oceánu zase naprší), zůstává v daném regionu. Lektor sdělí žákům zajímavost, že se ročně z hladiny moří a oceánů vypaří cca 1,4 metru vodního sloupce. Poté lektor rozdá žákům do 5 skupinek nákres dopadu slunečního záření na vlhkou krajinu a odvodněnou krajinu. Každé skupině dá pytlík se šipkami výparu a tepla. Jejich úkolem je umístit správně šipky do nákresu, tak aby všechny šipky v každé krajině dávaly dohromady 100 %. Lektor poté diskutuje s žáky o správném řešení. Sdělí žákům, že Slunce dodává energii na Zemi už 5 miliard let, ročně dopadá 180 000 TW, člověk ročně spotřebuje 14 000 TW na celou ekonomiku. Osud dopadajícího slunečního záření značně závisí na přítomnosti vody v přírodě. Lektor dále vysvětlí žákům, že vodní pára je skleníkovým plynem, který také, stejně jako CO2 a metan, ovlivňuje klima.
7
INSPIRACE
byli odměněni čokoládovými výrobky fair trade. Závěrečné zprávy z projektových dní je možné shlédnout na webu Ekocentra Koniklec (www.ekocentrumkoniklec.cz). V případě zájmu o realizaci vodního projektového dne, mohou školy kontaktovat Ekocentrum Koniklec, který jej zrealizuje. Alžběta Škodová, Ekocentrum Koniklec Foto: archiv Ekocentra Koniklec
V DIVOČINĚ ZVANÉ BLACKBOARD JUNGLE Všichni jsme absolventi. Jsou ale tací, kteří si to nechtějí připomínat a nikdy by nepřekročili práh své bývalé školy. Pak jsou ti, kteří by si jen nakrátko opět vyzkoušeli posezení ve školní lavici. Ale jen málokdo z nich by měl tu odvahu postavit se dobrovolně před katedru a čelit tomu nezvladatelnému živlu zvanému žactvo či studentstvo.
Dobrovolníci, kteří chtějí spasit svět
VODNÍ DEN V ZŠ METEOROLOGICKÁ V PRAZE-LIBUŠI Stalo se již tradicí, že se naše škola při oslavách Dne Země zapojí do některého z projektů občanského sdružení Koniklec, ekocentra, které je stále více v povědomí jako prostředník mezi dětmi z města a přírodou. Tentokrát jsme vybrali téma Pusťme si domů dešťovou vodu týkající se úlohy vody v krajině a klimatických změn. Žáci druhého stupně pracovali celé dopoledne na stanovištích s imaginárními zásobníky vody na Zemi, porovnávali jejich význam a velikost, experimentovali s ledem a vodním válcem, a dokazovali tak fyzikální zákony, které již znají z výuky, a diskutovali nad termosnímky odvodněných měst a regionů. Závěrem každá skupinka vytvořila postery znázorňující rozdíly mezi domem, který využívá ke svému hospodaření dešťovou vodu, a domem, který ji nevyužívá. Zjištěné rozdíly jsou alarmující. Žáci pak využili nabízená opatření k diskusi o důležitosti dešťové vody v životě jednotlivce. Doufejme, že podobné projektové dny se stanou jednou z cest, která vnese citlivý a rozvážný přístup do jednání budoucí generace, jíž jsou naši žáci součástí.
Mezi těmi, kteří tento děs a hrůzu každoročně podstupují, a to, prosím pěkně, bez náročného pedagogického výcviku „jak přežít v divočině zvané blackboard jungle“, patří účastníci projektu, za nímž stojí Východočeská pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ). Projekt je zasvěceným v Královéhradeckém kraji znám již několik let pod titulem Ekologické výukové programy s Nadací Veolia (dříve s Nadací Veolia Voda). Je určen pro základní a střední školy v kraji. Odvěká otázka dobrovolnictví, tedy proč si lidé nedají pokoj, proč raději nesedí doma v klidu a teplíčku, je na místě i zde. K ní však v tomto případě přistupuje i další tázání. Tak třeba: Proč se vměšovat, povětšinou coby úplní laici, do dokonalé školské výuky? Proč se plést do propracovaných
školských osnov? Proč narušovat ustálený běh a rytmus osvědčeného školského systému? Systému s jasnými pravidly: na jedné straně žáci lačnící po vědomostech, na druhé vyučující profesionálové perfektně vybaveni znalostmi oborovými i pedagogickými. Najít skulinky v tomto ideálním systému českého školství je nad síly neziskové dobrovolnické organizace. Však tady také projekt nemá pražádné ambice. Může existovat a fungovat jen díky zkušeným a zapáleným pedagogům, kteří reagují na nabídku tohoto projektu a kteří si žádají jednotlivá přednášková témata podle potřeb svých svěřenců a zaměření školy.
Vzdělávání bez finančních nákladů A o jaká témata jde? Nechybí tu zastoupení tradičních přírodovědných předmětů, jako je botanika – kytičky a houby –, zoologie – brouci a ptáci –,
Ing. T. Hrubá, ZŠ Meteorologická, Praha-Libuš Foto: archiv ZŠ Meteorologická
8
4 | 2011
INSPIRACE
ale také téma příroda a krajina v blízkém okolí, příroda exotická i Země jako zázračná planeta, ba i lesnictví a včelařství. Dále pak životní prostředí versus zdraví a nové technologie, voda pitná i jako povodňová hrozba, šetrná doprava, spalovny odpadů, ovlivňování rozhodovacích procesů veřejností, fungování státní správy a samosprávy a jiné. Přednášky na tato témata si kladou za cíl přispívat k prohlubování environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, podporovat zájem o otázky životního prostředí, přispívat k rozšiřování vědomostí o něm, k jeho ochraně, a také k aktivnímu občanskému přístupu v této oblasti. Pro školy nejsou spojeny s žádnými finančními náklady. Mohlo by se zdát, že pro samotné lektory jde o celkem nudnou záležitost. Ale chyba lávky, skutečnost je úplně jiná. Naši lektoři se setkávají u posluchačů jak s prostou zvědavostí – jsou neokoukaní –, tak se zvídavostí – přednášejí něco nového a jinak, než je běžné. Přinášejí poznatky ze života, aktuality a postřehy, které dokáží zaujmout i paní učitelku.
Ekologické výukové programy s Nadací Veolia Suma sumárum, obvykle jde o zážitky pro všechny zúčastněné. Ale pohlédneme-li na ně z jistého odstupu, provází je celá řada otázek. Jistě, umíme si odpovědět na otázku, nač dítko z praktické školy, budoucí kuchař nebo zedník potřebuje orientaci v problematice životního prostředí. Ano, není těžké si představit, že bude jednou toto prostředí spoluvytvářet, vychovávat na základě svých zkušeností své děti, stane se plnoprávným členem občanské společnosti… Pak jsou tu otázky, na které zůstávají odpovědi bohužel až příliš často nezodpovězené či neuspokojivé. Otázky typu nakolik bylo účinkování našeho lektora přínosné, jakou zanechalo u posluchačů stopu, a v neposlední řadě, zda kantoři s nově získanými poznatky a impulsy dále pracují. Z právě uvedeného vyplývá, že ani chvála pedagogů, která lektory spolu s poděkováním vyprovází, která provází i projekt jako celek, nepotlačí jeden nepřehlédnutelný osten. Osten a výzvu zároveň. Totiž, že tu existuje nemalý prostor pro prohlubování spolupráce aktivních pedagogů s aktivními dobrovolníky. Na druhou stranu, není ona spontánnost projektu Ekologické výukové programy s Nadací Veolia právě na tom všem to nejkrásnější?
4 | 2011
Miroslav Petr, Východočeská pobočka STUŽ Foto autor
ZŠ A MŠ RAŠKOVICE
PROČ JSME HLEDALI KŘÍDLATKU O jednom školním projektu.
Záchrana lužních stanovišť Naše raškovická škola se nachází v blízkosti řeky Morávky, jejíž břehy zarůstala invazní rostlina – křídlatka. Vytlačovala původní rostlinstvo, ohrožovala vzácné organismy. Tam, kde rostla, její mělké kořeny nezpevňovaly půdu, která tak byla při povodních vystavena erozi. V okolí řeky v letech 2007–2010 probíhal projekt Moravskoslezského kraje Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky s cílem likvidace křídlatky a revitalizace ošetřených ploch. Organizátoři projektu připravili v roce 2008 pro žáky 6. a 7. ročníku naší školy exkurze k řece a seznámili je s krajským projektem. Při našich dřívějších průzkumných výpravách a z informací od našich rodičů jsme zjistili, že se křídlatka vyskytuje i v místech velmi vzdálených od toku Morávky, například kolem cest, v lesích, na horách, poblíž chat, v zahradách, na obecních prostranstvích a soukromých pozemcích. Uvědomili jsme si, že z těchto a některých výše položených míst by se křídlatka díky své obrovské regenerační schopnosti (i 5 g oddenku stačí k rozmnožení) mohla zpětně rozšířit do lokalit, kde již byla vyhubena. Abychom zjistili, kde se vyskytuje, omezili její další invazi a pomohli tak šetřit prostředky vynaložené na její likvidaci, uskutečnili jsme náš školní projekt Křídlatka, založený na spolupráci s pracovníky Českého svazu ochránců přírody Salamandr z Rožnova pod Radhoštěm, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Lesů České republiky.
Výzva ke spolupráci Při pohledu na mapu jsme si uvědomili, že údolí Morávky je velmi dlouhé a že mapování nemůžeme zvládnout sami. Proto jsme se obrátili s výzvou ke spolupráci na školy v povodí Morávky, starosty, obecní úřady a občany obcí. Na počátku roku 2009 jsme v naší škole připravili úvodní setkání koordinátorů EVVO a organizátorů krajského projektu. Domluvili jsme se na společném postupu a způsobu mapování. Na jaře pak pokračovaly exkurze s organizátory krajského projektu za-
měřené na původní a invazní rostliny. Pan Ing. Barták a RNDr. Misiaček žákům přiblížili práci na projektu, vysvětlili, jak probíhá revitalizace území, zodpověděli naše dotazy o ochraně přírody. Určovali jsme kolem řeky nalezené rostliny a živočichy. Učili jsme se poznat druhy křídlatky, všímali jsme si, jak křídlatka ovlivňuje místa, kde roste. Vyplněním pracovních listů jsme si utřídili své vědomosti a vyvodili význam krajského projektu pro naši oblast.
Jak na invazní křídlatku Mapování výskytu křídlatky jsme zahájili na Den Země 2009 a probíhalo až do června. Nejprve žáci 9. ročníku seznámili mladší spolužáky s tím, jak poznat křídlatku, čeho si všímat, které údaje zapisovat do map, jež nám poskytla paní Ing. Bártová z KÚ MSK. Mapování prováděla celá škola na trasách od Skalice až po Morávku. Pomáhali nám také žáci ZŠ Morávka, Dobrá, Frýdek-Místek, ulice 1. Máje a studenti Střední průmyslové školy chemické a gymnázia Jaroslava Heyrovského Ostrava. Další údaje jsme získali od pracovníků Lesů ČR a z dotazníků, vyplněných občany okolních obcí. Při mapování jsme zaznamenávali, kde a v jakém stavu se křídlatka vyskytuje, zda je zdravá, poškozená postřikem nebo již suchá. Zároveň jsme zpracovávali pracovní listy, které jsme si sami vytvořili a které jsme také poskytli zapojeným školám. Sledovali jsme výskyt invazních rostlin a živočichů, naši původní flóru a faunu, poznávali a kreslili přírodniny, chráněné druhy, zaznamenávali černé skládky a sbírali odpadky. Zabývali jsme se působením invazních druhů na naši přírodu v evropsky významných lokalitách. Vymýšleli jsme, jak můžeme pomoci přírodu chránit proti invazním druhům. Údaje jsme zaznamenávali do map, které jsme předávali organizátorům krajského projektu, konkrétně paní inženýrce Konupkové Kalousové k dalšímu organizování hubení křídlatky. Křídlatku jsme našli i v místech po již provedené likvidaci a uvědomili jsme si,
9
INSPIRACE
jak je to odolná rostlina. Vyskytovala se i daleko od vodních toků, například v oblasti Bílého Kříže, Zlatníku, a překvapil nás i výskyt uprostřed lesa v oboře na Pražmě.
Nápady, akce, pokusy, poznatky Svou práci na školním projektu Křídlatka jsme představili na naší školní konferenci zástupcům ČSOP a Lesů ČR. Žákovské prezentace obsahovaly informace o invazních druzích, shrnutí výsledků jarního mapování škol, přehlednou mapu výskytu křídlatky, a navíc mapu černých skládek. Děvčata devátého ročníku vymyslela pokusy s křídlatkou – sledovala, v jaké půdě se křídlatce daří. Zjistila, že se křídlatka uchytila ve všech použitých půdách, jen v písčité rostla pomaleji. Při kontrolním mapování na začátku dalšího školního roku jsme si stanovili úkol projít trasy, které jsme navštívili na jaře, a zjistit, zda se likvidace křídlatky v létě podařila. Také jsme sbírali semena našich původních rostlin pro obnovení rostlinstva na březích řeky. Třídy 9. B a 8. A prošly nové výše položené trasy, a to údolí Velké Lipové a Slavíč. I tam křídlatku objevili, v některých případech u chat jako okrasné rostliny nebo u lesních cest. Představili jsme si, co by se stalo, kdyby na horním toku řeky křídlatka nebyla zlikvidována a při nejbližší povodni se dostala zpět. Mnoho užitečných poznatků si žáci osmého ročníku přinesli z exkurze v území Národní přírodní památky Skalická Morávka. Připadali si jako na jiné planetě, když procházeli rozlehlé plochy plné suchých křídlatek. Viděli výsledky náročné práce záchranářů lužních stanovišť. Obdivovali, jak jsou břehy rozlehlé a prosvětlené. Největším překvapením byl zachráněný keř vzácného a ohroženého židoviníku německého.
Spolupráce školy s veřejností
10
Velmi důležité v našem školním projektu byly informování a pomoc veřejnosti. V říjnu 2009 jsme pro ni u příležitosti Dne stromu uspořádali další školní konferenci. Shrnuli jsme výsledky kontrolního mapování křídlatky a spolupráce s občany a Lesy ČR. Zajímavé byly prezentace odborníků a jejich diskuse s účastníky o průběhu krajského projektu. Zabývali jsme se zamezením dalšího šíření křídlatky v důsledku nezodpovědného chování lidí. V rámci celostátního programu Sdružení Tereza Les ve škole – škola v lese jsme získali prostředky od společnosti Provident Financial na výsadbu dřevin v okolí školy. Konferencí však naše práce nekončila. Před námi byl rok 2010 a věděli jsme, že je to poslední rok šance zničení kříd-
latky v rámci projektu záchrany lužních stanovišť s finanční podporou Evropské unie. Proto jsme se snažili rozšířit informovanost občanů dalším způsobem. Žákyně 7. tříd v loňském školním roce vytvořily kalendář s tématem invazní druhy, protože jen malé množství lidí v našem okolí ví, co to invazní druhy jsou. Ke kalendáři byl přiložen text, který informoval o našem projektu, spolupráci naší školy, jak pomáháme v boji proti křídlatce, a obsahoval také výzvu k pomoci při letošním monitorování. Slavnostně jsme jej předali zastupitelstvu naší obce a pracovníkům Saft Ferak, a. s., který vydání kalendáře pomohl naší škole financovat. Výtěžek jeho prodeje a také sběru elektrospotřebičů jsme se rozhodli věnovat na koupi GPS, kterou budeme potřebovat při dalších průzkumech. Na setkání se seniory v Raškovicích jsme spolu s paní Ing. Konupkovou z ČSOP Salamandr představili oba projekty a měli jsme radost, že se naši dědečkové a babičky o ochranu přírody velmi zajímali. Na jaře jsme navštívili starosty Sdružení obcí povodí Morávky, kde jsme byli velmi srdečně přijati. Seznámili jsme je s našimi záměry a požádali o spolupráci. V obecních zpravodajích byly uveřejněny výzvy, aby občané nahlásili, kde křídlatka v jejich okolí roste. Na obecní úřady jsme umístili krabice a hlášenky, které jsme až do srpna předávali organizátorům krajského projektu. Setkání se starosty nám bylo také povzbuzením do další práce. V létě jsme pak připravili pro občany výstavu Krajina a křídlatka v Malé galerii Raškovic.
Návrh prevence proti invazi V roce 2010 jsme získali a předali realizátorům záchrany lužních stanovišť povodí Morávky aktuální údaje o výskytu křídlatky v mnoha dalších lokalitách a o obnově růstu křídlatky u řeky po povodních. Přestože se snažili tato místa ošetřit, myslíme si, že by bylo v záchraně přírody v povodí Morávky v rámci krajského projektu pokračovat ještě alespoň dva až tři roky. Jsme rádi, že jsme organizátorům mohli pomoci, a vědomí, že se podařilo udělat všechno proto, aby se křídlatka již dále nerozrůstala, je pro nás velmi důležité. Potěšilo nás, že jsme byli pozváni na zajímavou mezinárodní konferenci o invazních druzích, která se konala v září 2010 v Třinci. Měli jsme příležitost představit náš projekt i zahraničním odborníkům a seznámit je s našimi návrhy prevence šíření křídlatky: My (žáci, studenti): bychom měli informovat organizátory krajského projektu o výskytu křídlatky, netrhat křídlatku, neroznášet ji, seznamovat občany se
škodlivými vlivy invazních organismů na původní přírodu. Občané, rodiče: by měli informovat obec o výskytu křídlatky, likvidovat ji podle ověřeného návodu odborníků zabývajících se likvidací křídlatky, nepoužívat zeminu nebo stavební materiál s částmi nebo semeny křídlatky, nevysazovat křídlatku jako okrasnou nebo medonosnou rostlinu, kontrolovat vlastní pozemky, zda na nich nedochází k pronikání invazních rostlin. Firmy: část prostředků uvolnit na postřik herbicidem, nerozvážet materiály kontaminované křídlatkou, kontrolovat místa uskladnění materiálů, obnaženou půdu urychleně osazovat zelení, aby se křídlatka zde nemohla uchytit. Stát, obec: informovat občany o problematice invazních druhů, vyrábět reklamy upozorňující na nebezpečí jejich šíření, přispět na likvidaci těchto organismů, dát peníze firmám na likvidaci křídlatky v postižených oblastech, vytvořit předpisy, zákony, které by pomohly zabránit invazi nežádoucích druhů rostlin a živočichů.
Proč jsme tedy hledali křídlatku? Abychom pomohli chránit rozmanitost (biodiverzitu) přírody v evropsky významných lokalitách, abychom se podíleli na řešení environmentálních problémů v okolí školy, abychom prohloubili naši spolupráci s veřejností a informovali ji o problematice invazních druhů a sestavili zásady k přírodě šetrného chování, abychom vytvořili síť škol zapojených v našem projektu, abychom pomohli realizátorům krajského projektu Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Máme radost z naší práce a z proměny okolí naší řeky. Morávka je nyní opět otevřena pohledům a procházkám návštěvníkům Beskyd od pramenů až po ústí do Ostravice. Nebude jednoduché udržet takový stav proti pronikání i dalších invazních rostlin − bolševníku a netýkavky žláznaté. Proto budeme dále spolupracovat s obecními úřady, KÚ MSK a Lesy ČR a mapovat výskyt těchto rostlin. Pustili jsme se do vlastních žákovských projektů a v okolí řeky sázíme stromečky a budeme se o ně starat. Pomáhat přírodě může každý. Děkujeme všem, kteří se na záchraně okolí naší blízké řeky podíleli a budou nadále podílet. Děkujeme za krásnou řeku Morávku. Dana Kuriplachová, učitelka, a žáci 8. a 9. ročníku Základní školy a mateřské školy Raškovice
4 | 2011
INSPIRACE
DVĚ EKOŠKOLY V HOSTĚTÍNĚ Zástupci třídních ekotýmů ZŠ Bratrství Čechů a Slováků z Bystřice pod Hostýnem se 10. června společně se skupinou žáků ze ZŠ Hulín vydali do Hostětína, kde se zúčastnili výukového programu, který připravily pracovnice ekologického centra Veronika Hostětín v rámci programu Ekoškola. Obě školy už v té době za sebou měly společné akce. První setkání zástupců ekotýmů proběhlo na začátku března 2011, kdy bystřická škola pozvala žáky z Hulína pod vedením paní Dany Hozové na návštěvu na svou školu. Celkem 14 žáků, zástupců ekotýmu ZŠ Hulín, zůstalo na ZŠ Bratrství celé dopoledne. Seznamovali se s opatřeními týkajícími se ekologizace provozu školy a školní zahradou. Co naše školy spojuje? Obě se aktivně účastní mezinárodního projektu Ekoško-
la, který v České republice koordinuje sdružení Tereza. Hulínská škola letos na jaře obhájila mezinárodní titul Ekoškola podruhé, ZŠ Bratrství Čechů a Slováků má za sebou obhájení titulu již potřetí. Školy jsou poměrně blízko (vlakem asi 30 minut), budovy jsou postaveny ve stejné době – dělí je od jejich uvedení do provozu necelý jeden rok − a obě školy jsou si velmi podobné – jsou postaveny podle podobných projektů. Výukový program plný her, kvízů a hádanek byl zaměřen na tmelení ekotý-
mů. Práce probíhala ve skupinách tvořených žáky z obou spřátelených škol. Co žáci nejvíce ocenili? Radek: Soutěže byly skvělé, dozvěděli jsme se spoustu nových věcí a výborně se pobavili. Zuzce a Gabči se nejvíc líbilo „Stavění věže“, Klárka zase oceňuje soutěž „Risk“. Staňa s Áďou budou vzpomínat na Kufr. Zpestřením programu byla prohlídka zahrady s dalšími aktivitami, což zase ocenily Venda, Sabča a Kája. Také toto druhé setkání uteklo rychle jako voda. Do autobusu jsme usedli unavení a plni nových dojmů a s novými přáteli. Tak zase někdy: Ahoj! Jitka Vašinová, koordinátorka EVVO, ZŠ Bratrství Čechů a Slováků
ZŠ PRAKTICKÁ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM
PÁTRÁNÍ PO VYDŘE NA ŘECE BEČVĚ Vydra říční byla ještě počátkem minulého století běžným obyvatelem všech řek, říček, zarybněných potoků a rybníků. V současné době patří mezi druhy, kterým se v posledních letech věnuje zvýšená pozornost. Stala se jedním ze symbolů evropské ochrany přírody. Ve většině průmyslových zemí Evropy je vydra řazena mezi druhy kriticky ohrožené nebo vymizelé.
Dokonalý plavec mezi šelmami Vydra říční je šelma z čeledi kunovitých, která se specializovala na pohyb a lov ve vodním prostředí. Vydry jsou nejdokonalejší plavci ze všech šelem. Ve vodě se pohybují s neobvyklou lehkostí a ladností. Zvíře poznáme podle protáhlého válcovitého těla, dlouhého, u kořene zesíleného ocasu a krátkých končetin s plovacími blanami. Její smyslové orgány (zrak, čich a sluch) jsou na malé hlavě umístěny v jedné rovině, aby i po vynoření jen malé části hlavy zjistila, co se děje nad hladinou. Při jídle je velice hlučná. Hlasitě mlaská, když svými ostrými zuby drtí kosti a schránky svých kořistí. Člověk má k vydře rozporuplný vztah. Někteří lidé ji obdivují a jsou vydrou okouzleni pro její neutuchající zvědavost a hravost, ladnost a eleganci pohybů či pro její inteligenci. Avšak existuje i druhá část lidí, která se nerozpakuje použít proti vydře násilí, aby ji vypudila z revíru kvůli škodám páchaným na majetku.
Jak poznáme přítomnost vydry?
4 | 2011
Přítomnost vydry se dá zjistit nepřímo podle zbytků potravy na kamenech u vody a podle stop na měkkém podkladu: mají charakteristický tvar a obvykle jsou vidět i otisky plovacích blan. Dále můžeme najít trus, který vydra ukládá na
viditelných místech, a značkuje tak své teritorium. Vydřin trus se pozná podle protáhlého tvaru a přítomnosti rybích šupin, kostí a jiných nestravitelných zbytků. Proto i děti ze ZŠ praktická Rožnov pod Radhoštěm v ekologickém kroužku věnovaly vydře říční svoji pozornost. Pod odborným vedením vyhledávaly v literatuře i na internetu možné faktory ohrožující vydru říční, seznámily se s jejím způsobem života a obdivovaly nespočetné fotografie jejího akrobatického plavání. Se svým odborným průvodcem Michalem Šulganem ze SVČ v Rožnově pod Radhoštěm se také vydaly pátrat do terénu po stopách přítomnost vydry na rožnovské Bečvě. Doklad o pobytu vydry našly děti hned pár metrů od školy pod mostem. Objevily tam na velkém kameni u břehu zbytky potravy a trus. Další důkazy objevily i při hledání podél břehů Bečvy. Děti si také na výpravě prakticky ověřily, že i rožnovskou vydru ohrožuje úbytek
stanovišť, ve kterých by měla zajištěné příznivé životní podmínky. Zjistily, že vlivem zúrodňování pozemků, úpravou a napřimováním koryt vodních toků, kácením břehových porostů, rozšiřováním průmyslové a bytové zástavby, nedostatkem soukromí, ale i znečišťováním vodních toků a kulminací škodlivin ve vodě dochází k neustálému zmenšování plochy a počtu stanovišť poskytujících dobré životní podmínky vydře říční. Děti si ověřily, že i rostoucí doprava a počet automobilů na cestách každoročně zvyšuje počet zvířecích obětí, a tedy i vyder. Mnoho jich na silnici zahyne i v nejbližším okolí Rožnova pod Radhoštěm. Bronislava Pleváková, ZŠ praktická Rožnov pod Radhoštěm Foto autorka
11
PROMĚNY CO JE A KDE SE VZALA
VIRTUÁLNÍ VODA Voda, základní podmínka života na Zemi, je nezbytná pro živočichy, rostliny i pro nejjednodušší organismy. Pro lidstvo má obrovskou důležitost také jako základní faktor živočišné a rostlinné výroby a nejdůležitější surovina všech průmyslových odvětví. S rostoucí populací se však zdroje vody dostávají do ohrožení a přibývá lidí, kteří nemají přístup k nezávadné pitné vodě. Tento problém je nejvýraznější především v rozvojových zemích, které jsou příliš chudé na to, aby mohly svým občanům zajistit dostatek vody pro spotřebu a zemědělství. Úbytek vody však v současnosti postihuje i ekonomicky silné a rozvinuté země v důsledku přílišného zatěžování přírodního prostředí. Největším odběratelem a konzumentem sladké vody je zemědělství. Z celkového objemu vody, které lidstvo využívá, zaujímá voda pro zavlažování až 70 %. Proto můžeme zemědělství považovat za sektor, ve kterém lze vhodnými úpravami a využíváním zdrojů dosáhnout významných úspor. Ohrožené země mohou zajistit dostatečné množství potravin a zároveň ušetřit vlastní zdroje vody pomocí mezinárodního obchodu se zemědělskými komoditami. Tuto problematiku zvolil jako téma své bakalářské práce s názvem Virtuální voda student Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Kim Králík. Téma zpracoval v roce 2010 na katedře rozvojových studií pod vedením Doc. RNDr. Pavla Nováčka, CSc. V bakalářské práci hodnotí rizika spojená s nedostatkem vody a její dostupnosti ve svě-
12
tě. Blíže popisuje problémy ve vybraných regionech světa, obzvláště v rozvojových nebo transformujících se zemích. Rozvojové země, které jsou nejvíce ohroženy úbytkem vodních zdrojů a bez dostatečných finančních prostředků, nejsou schopny se jakkoliv bránit. V dalších kapitolách své práce Kim Králík představuje možná řešení − jakými způsoby lze uchovat dostatek zdrojů, zvýšit efektivitu užívání vody, případně jaké jsou alternativní zdroje sladké vody. Zvláštní pozornost věnuje novým a perspektivním konceptům virtuální vody a vodní stopy, které jednak popisují specifické faktory vztahu populace ke zdrojům vody a zároveň představují jedno z možných řešení úspory zdrojů a dosažení vodní bezpečnosti. V české literatuře se doposud těmito koncepty nikdo blíže nezabýval.
Vložená voda Pojem virtuální voda poprvé použil v roce 1994 Tony Allen, důvtipně jím nahradil dříve užívané pojmenování tzv. vody vložené, „embedded water.“ Označuje se tak voda vložená do produktů při jejich výrobě. Voda je potřebná při produkci potravin a zemědělských komodit, jako jsou například: obiloviny, zelenina, ovoce, maso a mléčné výrobky. Množství vody, které je při výrobě těchto produktů spotřebováno a obsaženo ve výrobku, se nazývá „virtuální voda“. Kupříkladu pro vypěstování jednoho kilogramu pšenice potřebujeme zhruba 1000 litrů vody a na jeden kilogram masa spotřebujeme vody pětkrát až desetkrát tolik. Kdyby se všichni lidé na Zemi stravovali podle západních návyků, kde maso představuje základní složku, ze-
4 | 2011
PROMĚNY
mědělství by spotřebovalo až o 75 % více vody, než je tomu dnes. Na zemědělskou výrobu se v současnosti využívá kolem 70 % z celkového objemu sladké vody odebírané z prostředí. To nám ukazuje, jak silný vliv má výživa populace na využívání vodních zdrojů. Změna našich návyků by mohla zpřístupnit vodu také pro jiné účely, ale virtuální voda není pouze o výživě nebo stravování. Její podstatnou částí je také obchod a ten dělá z „pouhé“ vložené vody celosvětové téma. Kupříkladu země regionu MENA (Middle East & North America) na přelomu tisíciletí dovážely přes 50 milionů tun obilí ročně, což odpovídá 50 kubickým kilometrům sladké vody vložené do obilí. Tento objem je adekvátní zhruba třetině objemu všech vodních zdrojů těchto zemí. Na tomto příkladu lze dokumentovat, že obchod s virtuální vodou není zanedbatelným či teoretickým fenoménem, ale účinným prostředkem, jak ušetřit drahocennou vodu v regionech, kde je jí nedostatek.
Water footprint – vodní stopa
4 | 2011
Objem virtuální vody obsažené v produktu nám dává určitou informaci o tom, jaký dopad na životní prostředí má konzumace daného výrobku. Znalost obsahu vody v nás také vytváří povědomí o kategorizaci produktů dle objemu vody vložené a podle těchto kategorií se snadněji posuzuje, ve které oblasti lze efektivně šetřit vodu. V roce 2002 představili Hoekstra a Hung koncept „water footprint“, vodní stopy, který je analogií, k již dříve používaným pojmům, ekologická stopa nebo uhlíková stopa. Na rozdíl od ekologické stopy, která sleduje rozlohu zemědělských ploch potřebných pro přežití určité populace, vodní stopa sleduje objem vody, který je nezbytný pro uspokojení potřeb dané populace. Společným znakem obou konceptů je převod spotřeby populace a jejího vlivu na využívání přírodních zdrojů. Water footprint nám tedy ukazuje propojení mezi spotřebou vody, využíváním vodních zdrojů a hospodařením s nimi a světovým obchodem. Vodní stopa se obvykle vyjadřuje objemem spotřebované sladké vody za jeden rok. Zaměření na sladkou vodu je pro tento koncept klíčové, protože právě sladká voda je vnímána jako vzácný a omezený zdroj. Water footprint staví své základy na virtuální vodě, tedy na celkovém objemu použité vody, která nemusí aktuálně být v tekuté formě, ale může být také vložená do nejrůznějších produktů. Vodní stopa tedy sleduje, kolik vody skutečně spotřebováváme, ať už chceme vypočíst spotřebu jednotlivce, nebo například celého státu, což může být efektivním ukazatelem o udržitelnos-
Voda obsažená ve vybraných produktech a jejich podíl na využívání vody
Druh produktu (množství) / Objem virtuální vody vložené do produktu (v litrech)
Globální spotřeba vody na tento produkt (ročně) / podíl na světovém využívání vody (%)
Spotřeba vody pro produkci směřující na světové trhy / podíl na světovém pohybu virtuální vody
Ječmen (1kg) / 1300 l
190 mld. m³/ 3 %
20 mld. m³ / 1,5 %
Kukuřice (1kg) / 900 l
550 mld. m³ / 8 %
40 mld. m³ / 3 %
Rýže (1kg) / 3400 l
1350 mld. m³ / 21 %
75 mld. m³ / 6 %
Pšenice (1kg) / 1300 l
790 mld. m³ / 12 %
75 mld. m³ / 6 %
Káva (1kg) / 21000 l (1 šálek / 125 ml) / 140 l
120 mld. m³ / 2 %
80 mld. m³ / 6 %
Virtuální voda v produktech vyjadřuje, kolik vody je nutné použít pro výrobu daného produktu. Většinou se uvádí v litrech potřebných na výrobu 1 kg produktu, nebo ve specifických případech na výrobu menšího množství, které nám dokáže blíže poukázat na výrobní náročnost daného produktu. Například 1 kus ovoce, 1šálek nebo sklenice nápoje. Na internetových stránkách věnovaných vodní stopě www.waterfootprint.org, odkud je převzata informační grafika u tohoto článku, najdete například publikace, prezentace s fotografiemi, interaktivní hru a další zajímavé materiály využitelné pro výuku, vše v angličtině. Zdroj: WaterFootprint.org – Product Gallery
ti nebo závislosti dané země na vodních zdrojích. Celkový objem vody použitý na výrobu věcí nebo na zemědělství, v rámci jedné země, nevypovídá přesně o tom, kolik vody populace daného státu skutečně spotřebovává. Pokud například dováží některé zemědělské komodity, měly by tyto být přepočítány na virtuální vodu a přičteny k celkovému objemu spotřebovanému v dané zemi. Pokud je naopak vyváží, měl by být objem vyvezené virtuální vody od celkového objemu odečten. Číslo, které vznikne součtem celkové domácí spotřeby a objemu přivezené vody, se nazývá water footprint státu. Vodní stopa může sloužit jako silný nástroj, s jehož pomocí lze lidem ukázat jejich vliv na prostředí a zdroje.
Druhy virtuální vody Virtuální vodu lze rozdělit na několik druhů, abychom ji mohli lépe rozlišit a specifikovat. Podle původu vody, která je obsažená v produktech, rozlišujeme virtuální vodu modrou, zelenou a šedou. a) Jako modrou označujeme vodu, která se vyskytuje v jezerech, řekách a jiných povrchových zdrojích, a také vodu, která je zachycena v podzemí. b) Zelená voda je označení pro půdní vláhu a vodu, která je vstřebávána a odpařována rostlinami. c) Šedá virtuální voda je označení pro vodu, která byla během výrobního procesu znečištěna nebo jinak znehodnocena. Tato voda může být různého původu, ať už je to srážková voda, která se v půdě kontaminuje hnojivy a pesticidy, nebo se
může jednat o původně modrou vodu, která byla při průmyslové výrobě znehodnocena. Hlavní rozdíl mezi modrou a zelenou virtuální vodou je především v jejich skupenství. Modrá se vyskytuje ve formě tekuté vody, kdežto zelená je většinou ve skupenství plynném. Od toho se také odvíjí rozdílné možnosti využití této vody. Modrou, tedy kapalnou vodu, lze použít v zemědělství při umělém zavlažování, nebo pro potřeby průmyslu, který je také významným spotřebitelem vody. Možnosti přímého využívání zelené vody, která je pro nás prakticky nedostupná, jsou velmi omezené. Nicméně zelená voda je pro nás velmi důležitá, a to především jako nezbytný a nenahraditelný zdroj pro veškerou vegetaci, ať už divokou, nebo kultivovanou. Tato vegetace vytváří biomasu a zajišťuje obživu pro nás i pro všechny další suchozemské tvory. Zelené virtuální vody je na naší planetě téměř dvakrát více než modré, ale je jí věnována jenom malá pozornost vědců a odborníků. Kdybychom dokázali zefektivnit využívání zelené vody a zvýšit produkci biomasy, získali bychom z přírody mnohem více zdrojů, potravy i energie.
Bezpečnost a efektivita využívání zdrojů Obchodování s virtuální vodou je staré jako sama směna zboží a potravin. S tímto zbožovým obchodem, především s potravinami, je spojen tok vložené vody ze země vyvážející do dovážející země. Dovážející země tak mohou ušetřit vlastní vodu, kterou by musely vynaložit
13
PROMĚNY
14
na výrobu těchto produktů, a případně ji využít jiným způsobem. Z tohoto úhlu pohledu tedy lze na virtuální vodu nahlížet jako na alternativní zdroj vody. To bylo také jednou z hlavních myšlenek Tonyho Allana, který je otcem tohoto konceptu. Tedy, že virtuální voda může být nástrojem pro řešení geopolitických problémů a může zamezit konfliktům o zdroje vody. Dalším faktorem, o kterém je potřeba se zmínit, je ekonomická teorie komparativních výhod. Ta říká, že pro státy je výhodné vyvážet zboží, které mohou snadno a levně vyrábět, a naopak dovážet zboží, jehož výroba je pro ně nevýhodná a drahá. Když tuto teorii aplikujeme na vodu jako druh zboží, respektive komoditu, vyjde najevo, že země trpící nedostatkem vodních zdrojů by rozhodně neměly vyrábět zboží, které je náročné na spotřebu vody. Naopak by ho měly kupovat a využít svou komparativní výhodu v produkci zboží, které není tak náročná na vodu, tudíž výhodnější. Toto řešení vede k uvolnění tlaku na využívání omezených vodních zdrojů a přispívá k dosažení vodní soběstačnosti. Kdybychom tuto teorii pojali globálně, mohli bychom dosáhnout velkých úspor ve spotřebě vody. Ve světě je jenom pár zemí vyvážejících obiloviny. Většina států tyto komodity kupuje v zahraničí nebo si vystačí se
svou produkcí. Nejde však pouze o obchodování na úrovni států. Koncept virtuální vody najde své uplatnění také na lokální úrovni nebo v rámci větších celků, např. povodí řek. Chudé země s nedostatkem vodních zdrojů jsou zcela závislé na svém samozásobitelském zemědělství. Při nepřízni počasí, když je například sucho nebo povodně, je tento stav velice zranitelný, a pokud je narušen, vede k nedostatečné produkci potravin, která se většinou řeší dovozem zemědělských komodit ze zahraničí, případně potravinovou pomocí. V této potravinové pomoci, respektive zemědělských komoditách, je vložena virtuální voda. A právě v tomto se skrývá její další výhoda. Virtuální voda může být ve formě potravin skladována a přepravována a v případech potřeby tak může vyrovnat skutečný vodní deficit. Koncept virtuální vody je stejně důležitý pro rozvinuté i rozvojové země. Regionální plánování a spolupráce, pokud by braly v úvahu virtuální vodu, by mohly vést k rozšíření výměny zboží, diversifikaci plodin, zvýšení povědomí o důsledcích nesprávného využívání zdrojů nebo k odstranění a výměně nevhodných odrůd v daných oblastech. Pro státy, jako je Indie nebo Čína, to není problém dostupnosti, ale spíš otázka priorit a potravinové nezávislosti. Kdyby zde byl vhodně apli-
kován koncept virtuální vody a obchodu s ní, ušetřily by se obrovské prostředky i voda používaná k zavlažování. Bohužel, vlády si mnohdy neuvědomují důsledky svých rozhodnutí a nemají zájem podporovat dlouhodobou udržitelnost, chránit své životní prostředí a zdroje. Obchodování s virtuální vodou nám může pomoci optimalizovat efektivitu využívání zdrojů, a šetřit tak životní prostředí, zvýšit kvalitu lidského života dosažením vodní bezpečnosti a udržitelnosti, ale také ušetřit potenciální výdaje na stavby nových přehrad a zavlažovacích systémů.
Světový obchod s virtuální vodou (obilím) Obchodování se zemědělskými komoditami, respektive s virtuální vodou, je dalším ze způsobů, kterým lze ušetřit domácí vodní zdroje a zároveň uspokojit požadavky obyvatelstva. Tímto obchodem lze ušetřit významné množství vody, které může být využito pro jiné potřeby, například pro města a obce. Jedním ze základních důvodů pro uskutečňování takového obchodu je princip komparativních výhod. Tedy v našem případě to, že v některé zemi je výhodné pěstovat např. obilí a pro jinou zemi je výhodnější obilí nepěstovat, ale kupovat, kvůli nedostatku vodních
4 | 2011
PROMĚNY
4 | 2011
zdrojů nebo nevhodným klimatickým podmínkám. Takovýto obchod je oboustranně výhodný a ušetří se jím zdroje v obou zemích. Pro mnohé státy však nemusí jít ani tak o komparativní výhodu, jako o nutnost vyrovnat domácí nedostatek potravinových zdrojů a zachovat tak sociální stabilitu. A právě pro tyto země a jejich vlády má koncept virtuální vody klíčovou důležitost, pro zajištění potravinové bezpečnosti a dostupnosti vody pro všechny, při rostoucí
a neúrodě vypukl hladomor, který si vyžádal mnoho tisíc obětí. S využitím konceptu virtuální vody bychom mohli být připraveni čelit podobným situacím dovozem uskladněných potravin, případně nákupem na světových trzích. Lze předpokládat, že na zvýšenou poptávku na světových trzích zareagují prodejci zvýšením cen primárních komodit. Jakékoliv zvyšování cen nejvíce poškodí chudé země, ve kterých jsou problémy s nedostatkem vody
álně, ale také do budoucna. Tohoto stavu lze docílit snahou o potravinovou soběstačnost, tedy stavem, kdy je většina zemědělských produktů určených ke konzumaci produkována domácími výrobci. Nebo také kombinací domácí produkce a dovozu komodit ze zahraničí. Je věcí každého státu, jakým způsobem se snaží docílit potravinové bezpečnosti, ale skutečnost nám říká, že velké a lidnaté státy se snaží být nezávislé na dovozu potravin z jiných zemí, protože by se touto závislostí cítily ohroženy. Podobně se chovají také chudé, rozvojové země, které jednoduše nemají prostředky na nakupování komodit, takže si musí vystačit s domácí produkcí. Oba zmíněné limity však mohou být odstraněny. Nebezpečí přílišné závislosti na dovozu komodit se výrazně zmenší, pokud diversifikujeme plodiny a také zdroje, ze kterých nakupujeme. Žádný z prodejců by si v konkurenčním prostředí nemohl dovolit jakkoliv omezovat suverenitu svých zákazníků, pokud by měly nakupující státy možnost výběru mezi mnoha prodejci. Toto konkurenční prostředí by zároveň mohlo vést ke snižování cen základních komodit, což by je zpřístupnilo chudším státům. Nezbytné je tedy nastavit pravidla pro obchodování s komoditami tak, abychom zamezili vzniku monopolů, nebo spekulací s cenami komodit.
populaci. Velice často se k této strategii uchylují země, které se nachází na hranici vodního stresu nebo z jiných důvodů nejsou schopny si zajistit dostatečnou domácí produkci obilnin. Takových států ve světě stále přibývá, především kvůli prudkému růstu populace, degradaci životního prostředí a úbytku vodních zdrojů. V Africe, střední Asii a na Blízkém východě je v současnosti přes 30 států, které čelí úbytku vody a vodnímu stresu. Většina z nich dováží část své spotřeby ze zahraničí a více jak polovina z nich dováží alespoň 20 % roční spotřeby. Mezi největší dovozce obilnin patří Izrael, který dováží kolem 87 % své spotřeby, Jordánsko s 91 % a Saudská Arábie s 50 %. S rostoucím počtem obyvatel na Zemi budou do skupiny zemí čelících vodnímu stresu přibývat další. Okolo roku 2025 to s velkou pravděpodobností bude dalších 10 zemí na africkém kontinentu, Pákistán, Indie a možná také Čína. Pokud se tak skutečně stane, bude se muset s nedostatkem vody potýkat asi třikrát více lidí než dnes, tedy až 3 miliardy, což bude zhruba 40 % světové populace. V takovém případě by mohlo dojít zároveň s nedostatkem vody také k potravinovým krizím. Takovou situaci zažila v osmdesátých letech Etiopie a Somálsko, kde kvůli nedostatku srážek
a potravin nejvýraznější již dnes. Proto je důležité připravit se na budoucí situace a snažit se vytvořit vhodná pravidla pro obchodování s obilím a jinými komoditami, abychom předešli problémům, které mohou přijít náhle a postihnout miliony lidí. Celou situaci mohou ještě zkomplikovat klimatické změny, které by nás mohly připravit o další zdroje a vystavit tak nedostatku vody další miliony lidí.
Environmentální dopady
Virtuální voda v politice Před tím, než zahrneme koncept virtuální vody do svých politik, bychom měli provést analýzu dopadů a snažit se hlouběji pochopit souvislosti spojené s aplikací tohoto konceptu. Zajímat by nás měly především sociální, ekonomické, environmentální a kulturní změny. Pokud bychom nevěděli, jaké vlivy má tato koncepce a jaké změny mohou nastat, mohli bychom způsobit více škody než užitku a nebyli bychom schopni včas zareagovat na nastalé situace.
Potravinová bezpečnost a soběstačnost Jako potravinovou bezpečnost označujeme stav, při kterém je stát schopen zajistit všem svým obyvatelům dostatečnou a kvalitní výživu, a to nejenom aktu-
Další oblastí, na kterou má koncepce virtuální vody zásadní vliv, je životní prostředí. Jedním ze základních motivů a argumentů podporujících aplikaci virtuální vody, jsou úspory vody v zemích, které mají omezené zdroje. Jde především o zdroje podzemní vody, protože v suchých oblastech jsou povrchové zdroje velice slabé, tudíž se pro zavlažování používá voda podzemní. Nadměrné využívání podzemních zdrojů vede k poklesu hladiny podzemní vody a postupně může dojít až k úplnému vyčerpání. Vlády se snaží tomuto přečerpávání zabránit rozšiřováním povrchových zdrojů, zejména stavbou přehrad, což je finančně velice náročné. Obchod se zemědělskými komoditami může nahradit zavlažovací zemědělství a ušetřit tím, jak zdroje podzemní vody, tak výdaje státu spojené s údržbou a stavbou přehrad. Na druhou stranu však mohou nastat situace, kdy některé země velice nešetrně nadužívají své zdroje, aby mohly vyprodukovat více plodin, které jsou určeny na export, a tím generovat větší zisk. Například čtvrtina dostupné vody v Thajsku je využívána pro pěstování plodin na vývoz. Dalším příkladem může být situace v Mexiku, kterému se po vstupu do organizace NAFTA, otevřely trhy ve
15
PROMĚNY
Spojených státech a Kanadě. Mexičané expandovali na tyto trhy se svými zemědělskými produkty, což značně pozměnilo portfolio pěstovaných plodin, ale také znamenalo výrazné úbytky zdrojů vody. Kupříkladu největší mexické jezero Chapala ztratilo od roku 1994 necelých 15 % ze svého objemu. Obchodování se zemědělskými komoditami tedy může přinášet jak pozitivní, tak negativní dopady. Koncept obchodu s virtuální vodou by měl být aplikován především v aridních zemích s omezenými zdroji vody, aby se předešlo dalšímu úbytku. Pro tyto země může být virtuální voda alternativním zdrojem, a přispět tak k menšímu zatížení životního prostředí.
Zaměstnanost Jednou z nejdůležitějších oblastí, ve které mohou nastat změny při větší míře zahraničního dovozu, je zaměstnanost v zemědělském sektoru. Zejména farmáři z rozvojových zemí se mohou cítit ohroženi, protože v těchto chudých zemích je zemědělství sektorem s nejvyšší zaměstnaností. Je logické si myslet, že pokud část své stávající produkce nahradíme dovozem, bude to znamenat ztrátu práce pro část zemědělců. Nemusí to však být pravidlem, protože zemědělské trhy jsou poměrně flexibilní a farmáři se mohou přeorientovat na jiné plodiny. Například ve Španělsku byli farmáři nuceni omezit pěstování vojtěšky a kukuřice kvůli velké intenzitě zavlažování, nicméně zemědělský sektor nezaznamenal výrazné propouštění, protože farmáři se dokázali přeorientovat na pěstování oliv a hroznového vína. Ne všichni se však přeorientují na méně náročné plodiny. Nebezpečné může být, když země chudé na vodu omezí domácí produkci obilovin s cílem snížit nároky na zavlažování, a zemědělci na to zareagují vysázením plodin ještě náročnějších, aby zvýšili své zisky. Proto je potřeba snažit se omezovat domácí produkci postupně a kontrolovat farmáře, aby nezatěžovali životní prostředí.
Příklad: Blízký východ
16
Zemědělství je pro obyvatele Blízkého východu tradičním odvětvím, kterému se lidé věnují po tisíciletí. S příchodem 21. století se však musí obyvatelé regionu vyrovnávat se zcela novou situací. Vodní zdroje v oblasti vykazují výrazné známky úbytku a při současném tempu růstu populace nebudou v blízké budoucnosti schopny pokrýt požadavky rostoucích měst, průmyslu a zároveň zemědělství. Na tuto hrozbu reagují vlády Izraele, Jordánska a Palestiny dovozem velkého množství obilnin ze zahraničí. S dove-
zeným obilím zároveň dováží virtuální vodu. Jsou tedy schopni zajistit dostatek potravin pro své obyvatele a zároveň ušetřit významné množství sladké vody, která by byla použita pro vypěstování tohoto obilí. V Izraeli žilo v roce 2003 zhruba 6,5 milionu obyvatel a zdroje sladké vody dosahovaly 1600 milionů m³ na rok, což odpovídá dostupnosti zhruba 250 m³ na obyvatele na rok. Na území Palestiny žilo 3,2 milionu obyvatel a její zdroje dosahovaly mírně přes 250 milionů m³ na rok, což na jednoho obyvatele činí cca 80 m³ na rok. V Jordánsku žilo přes 5 milionů lidí a jeho zdroje dosahovaly 1000 milionů m³, takže na jednoho člověka vychází zhruba 200 m³ na rok. Tyto hodnoty jsou hluboko pod hranicí vodního stresu a také pod minimální hranicí objemu vody potřebné pro dosažení potravinové soběstačnosti. Navíc do roku 2030 se předpokládá nárůst populace u všech tří států zhruba o 40–50 %, což sníží dostupnost vody na jednoho člověka na kritické minimum.
Obchod s virtuální vodou Izrael se často označuje za průkopníka koncepce virtuální vody, protože byl první zemí, která takto reagovala na úbytek zdrojů. Spolu s odsolováním a efektivnějším využíváním stávajících zdrojů je nyní schopen zajistit alespoň nezbytné minimum pro své obyvatelstvo. Navíc takové nahrazení domácích zdrojů může být pro Izrael vysoce profitabilní. Uvádí se, že výnos z kubického metru vody použité pro zemědělství je zhruba 2 USD, kdežto výnos kubického metru vody použitého v průmyslové výrobě nebo v komerční sféře může být od 100 USD až do 500 USD. Izraelci tedy nejenom ušetří své zdroje, ale zároveň je využijí v sektorech s vyšší přidanou hodnotou a tímto si vydělají dostatek zdrojů na nákup komodit v zahraničí. Palestina a Jordánsko jsou na tom však výrazně hůře, protože jsou mnohonásobně chudší. Proto by měla vzniknout organizace, která by sdružovala země obchodující s komoditami a zastřešila by i ty nejchudší země světa. Tato organizace by mohla být jakousi Světovou Potravinovou Bankou, která by regulovala monopoly na trhu a také ceny primárních komodit, aby se staly dostupnější pro chudé země.
Klíčový faktor pro rozvoj lidské společnosti Dosažení vodní bezpečnosti a udržitelnosti jsou jedny z klíčových faktorů pro další rozvoj lidské společnosti. S ros-
toucí populací na Zemi rostou také nároky kladené na životní prostředí. Vodní zdroje jsou však omezeny, proto je nutná revize našeho hospodaření s vodou. Zásadní by pro nás měla být snaha o efektivní využívání stávajících zdrojů a výzkum alternativních způsobů získávání a využívání vody. Přehodnocena by měla být snaha mnoha států o zachování potravinové soběstačnosti navzdory jejich nepříznivým klimatickým podmínkám. Produkce zemědělských komodit, zvláště pak pěstování obilnin, je vysoce náročné na vodu. Snaha o udržení potravinové soběstačnosti, tedy stavu, při kterém si většinu zemědělských produktů státy pěstují doma, může vést až ke ztrátě vodní soběstačnosti. Tento stav přitom představuje mnohem větší ohrožení, protože vodu, na rozdíl od potravin, dovážet ze zahraničí nelze. Státy se totiž snaží uchovat své zdroje především pro sebe, a i kdyby měly vody nadbytek a ochotu ji prodávat, její cena by byla zřejmě vysoce nadhodnocena. Proto je pro země ohrožené úbytkem vodních zdrojů nutností snažit se omezit plýtvání a racionalizovat využívání vodních zdrojů, aby byly schopny uspokojit své budoucí nároky. Pokud toho nebudou schopny, může v nich vzniknout velice nestabilní sociální a ekonomické prostředí, které by mohlo vést k vypuknutí občanských nepokojů nebo migraci obyvatelstva. Vzdát se dnes části své zemědělské produkce, omezit svou spotřebu a investovat do efektivnějších způsobů využívání vody znamená zajistit si dostatek zdrojů pro zítřek, a tím si uchovat vyhlídku na prosperující budoucnost. Vybrala a upravila Hana Kolářová ze zdroje: Kim Králík – Virtuální voda. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, katedra rozvojových studií. Olomouc 2010. Kompletní bakalářská práce je dostupná na: http://theses.cz/ id/7wjpds/102669-729989165.pdf. 4 | 2011
PROMĚNY
SKLIZEŇ VODY Staré techniky a výrobní procesy mají i z pohledu naší doby několik výhod. Jsou časem osvědčené, jednoduché, a protože lidé těch dob měli k dispozici málo energie, tak obvykle energeticky nenáročné. Na druhou stranu pracují s malým množstvím surovin a jsou adaptovány na místní podmínky či suroviny, takže většinou nejsou univerzálně přenosné. Jednou z důležitých výjimek je hospodaření s vodou, kterou můžeme považovat za vůbec nejvíc globální „surovinu“.
Voda zadarmo V posledních zhruba deseti letech je velká pozornost věnována staré technice ještě s pravěkými základy, které se říká sklizeň vody (water harvesting). Jedná se o způsob zachycování vody na svazích ještě před tím, než steče do údolí. Důvody k jejímu zavádění jsou jednoduché. Populace roste, města se zvětšují a zásobníky podzemních vod se rychle vyčerpávají. Je třeba hledat jiné zdroje, a tím opět přichází ke slovu obyčejná srážková voda. Je i s dopravou na místo určení úplně zadarmo. Posledních několik let jsem se na různých archeologických lokalitách Egypta a Blízkého východu věnoval změnám prostředí. Ty prakticky vždy souvisí s hospodařením s vodou a ochranou půdy. Již český spisovatel Alois Musil si koncem 19. století všiml, že jeden z nejpropracovanějších systémů vodního hospodářství nalezneme v jordánském městě Petra, které bylo hlavním obchodním a pout-
4 | 2011
ním centrem Nabatejské říše. Její hlavní část se však rozkládala ve vyprahlé izraelské poušti Negev. Musil se domníval, že samotné pouštní prostředí vtisklo nomádským kmenům touhu po silné a celistvé jednoduchosti, která se dávno před křesťanstvím či islámem projevovala nějakou formu monoteismu. Jakoby beduínům stačil jeden stan, jedna miska a jeden bůh. Kromě tohoto duchovního základu nejvíc ze všeho potřebovali dobrou adaptaci na pouštní podmínky, a to znamená hlavně znalost vody. Nabatejská historie začíná někdy v 7. století př. n. l., kdy kmeny blízké Sabejcům, které sídlily na území dnešního Jemenu a na jihu Arabského poloostrova, podlehly tlaku několik staletí trvajícího suššího období a vydaly se po starých karavanních cestách na sever až do oblasti dnešního Jordánska. Ze své vlasti, později nazvané Arabia Felix – Šťastná Arábie – si sebou přinášeli znalost obchodu a důmyslných závlahových systémů.
Petra – div světa Prošli Vyprahlou Arábií a usídlili se v Arábii Kamenité mezi dnešní pouští Negev v propadlině Mrtvého moře a městem Petrou. Založili zde obchodní království, které v době největší slávy kontrolovalo oblast mezi Damaškem a Akabským zálivem a na většině Arábie zajišťovalo bezpečnost obchodních karavan s kadidlem a dalším zbožím. V té době již byli známi jako Nabatejci a jejich centrem se stalo skalní město Petra, které bylo nedávno zařazeno mezi divy světa. Většina nabatejských měst leží v Izraeli, ale Petra je přehlíží z výše vysokých
1| Petra, Jordánsko. 2| Petra − kanálek na sběr vody. 3| Petra − srážková voda je jímána kanálky, ty směřují na sochu slona, který dává vláhu. 4| Vodovod v Petře je vytesaný do boku údolí. Původně byl krytý.
1
2
3
4
17
PROMĚNY
svahů jordánského riftového údolí. Teprve v roce 1995 po podepsání mezistátních dohod se mohli setkat izraelští a jordánští archeologové a skládat společný obraz důležitého zaniklého království, které trvalo skoro tisíc let. Nabatejci mají symbolický národní význam pro Araby, Židy i křesťany. Jsou viditelným důkazem, že arabské kmeny byly schopny založit před více jak dvěma tisíci let vlivné a dobře organizované království.
Bůh je krychle Nabatejci měli zakázáno pít alkohol a sázet stromy. První zákaz pravděpodobně přešel do Koránu. Druhý zákaz se netýká nenávisti vůči stromům, ale obavy beduínů, že se usadí a začnou hromadit bohatství a rozkoše. Z toho pak pramení rozbroje a ztráta kmenové celistvosti. Jedním z rysů původní nabatejské kultury je totiž neustálá snaha po zjednodušování, po odkládání zbytečných věcí. Dokonce i nejvyššího boha si představovali jako krychli a vytesávali mu ze skal jednoduché hranoly podob-
né Kábě v Mekce. Ostatně i slovo Kába má stejný slovní základ jako „cube“, tedy krychle. Jednalo se o zákaz − nezobrazovat boha jako postavu podobnou člověku či zvířeti. Bůh k lidem nesestupoval v lidské podobě, ale spíš jako sen přicházející z nějaké nepopsatelné oblasti ducha. Zdá se, že část této přísnosti ovlivnila židovské sekty blízké Essencům, kteří sídlili mezi nedalekým Jerichem a Kumránem a jež přispěly k formování raného křesťanství. Odkaz Nabatejců tak představuje možná jedinou společnou pouštní stopu, která vede k judaismu, křesťanství a nejvíc ze všeho k islámu. Až třeba jednou na Blízkém východě na čas zavládne mír, tak o Nabatejcích možná uslyšíme jako o vzájemných kořenech dnes nesmířených náboženství. Zatím se musíme spokojit s jejich praktickým dědictvím – vodním hospodářstvím –, které zdědili jak pouštní Arabové, tak i Židé budující své osady na již dříve osídlených místech, kde se ve svých kibucech naučili obnovovat místní závlahové systémy.
Sklizeň vody 5| Petra − odvodnění chrámové plošiny směřuje do centrální jímky. 6| Sabaloka, Sudán, šestý nilský katarakt − dole u řeky probíhá běžné závlahové hospodaření, ale výš ve svazích je nutné chytat vodu. 7| Ještě jeden pohled na Petru v Jordánsku.
Sklizeň vody je až čtyřikrát účinnější než zachycování vody v nádržích v údolí, kdy se cestou voda vsákne nebo na teplém povrchu odpaří. Prakticky to vypadá tak, že pod šikmými skalními stěnami jsou vytesány žlábky, které svádějí vodu do cisteren všech možných veli-
kostí. Ty nejmenší jsou jako kryté „kapsy“ vytesány do boků skal a vejde se do nich třeba jen 20 litrů vody, ty největší jímají desítky kubíků vody. Velká pozornost je věnována úzkým roklím, které jsou přehrazeny vyvýšenými prahy svádějícími vodu. Podobně jako v našich pískovcových oblastech vidíme stopy, které v okolní krajině již dávno zanikly – např. plošiny, trámové kapsy, sklípky a kamenné studánky, tak i v Petře můžeme studovat např. odvodňovací žlábky uprostřed cest nebo terasy, které zadržují vodu a brání erozi půdy. Nabatejci měli neobvyklou strategii boje. Když se blížil nepřítel, tak se přesunuli do pouště k tajným cisternám a prostě počkali, až se nepřítel trpící žízní stáhne. Několik takovýchto struktur bylo nedávno objeveno. Představte si, že jdete místní pouštní krajinou mezi mnoha pískovcovými kupolemi. Některé kupole však mají kolem sebe vytesané žlábky nebo vystavěné nízké zídky, které nejsou zezdola vůbec vidět. Jímací žlábky obkrouží kopec a malým otvorem svedou vodu do podzemní cisterny, která je přiklopená kamenem. Vznikne tak tajná zásobárna vody, jakých byly pravděpodobně stovky. Mnoho z nich je využíváno dodnes. Jiným způsobem sklizně vody na Blízkém východě bylo využívání krasových závrtů, které mají tvar trychtýře. Mezery mezi kameny je nutné ucpat jílem a pak vytvořit systém stružek,
5
6
18
7 4 | 2011
PROMĚNY
který soustředí řadu drobných toků do jedné nádrže. Podobný mechanismus byl používán i na Balkáně a nejblíž se zachoval na Plešivecké planině ve Slovenském krasu, kde italská firma na principu sklizně vody postavila betonové napajedlo pro dobytek. Ve slovenské lidové tradici se hovoří o tom, že do deštěm rozměklé půdy vybraných krasových závrtů jako např. u Silice byl vyháněn dobytek, aby kopýtky zašlapal jíl mezi kameny, a umožnil tak lepší sklizeň vody. Jiným, zcela samozřejmým příkladem sklizně vody, který se v Evropě hromadně využíval až do konce 19. století, bylo využívání dešťové vody ze střech budov. Mnoho hradů nemělo studny, ale jen cisterny jímající srážky. V Břevnovském klášteře jsme při výzkumu zdánlivě běžné studny s obyčejnou pumpou zjistili, že se jedná o cisternu napojenou na okapy jedné části kláštera.
Návrat staré myšlenky
4 | 2011
Sklizeň vody je několik let starý trend, který se pomalu prosazuje v mnoha indických, afrických i evropských městech. Základní důvod je podobný jako u Nabatejců. Města rostou a zásobníky podzemních vod nestačí potřebám lidí. Z evropského hlediska je téměř absurdní někde sto kilometrů za městem jímat vodu, čistit ji, přečerpat do vyvýšené městské vodárny a pak kvalitní pitnou vodu použít na zalévání rostlin nebo splachování na záchodě a přitom ještě platit stočné. Přímým využíváním dešťové vody se šetří peníze i energie. Jeden z nejvíc ambiciózních městských projektů sklizně vody se prosadil v korejském Soulu. Základní východiska projektu jsou založená jak na pozorované situaci, tak i na budoucích výhledech. V příštích letech se dají čekat jak klimatické změny s možností sucha, tak další ropný šok a zdražení energií. Kromě toho již dnes pozorujeme, že hladina podzemní vody v Soulu klesla o 0,6 m v okrajových oblastech a o 3,2 m v rezidenčních čtvrtích. Před urbanizací se vsakovalo zhruba 40 % srážek, dnes jenom 23 % srážek. Dřív hustá vegetace zpomalovala povrchový odtok, který tvořil jen 9 % celkových srážek. Dnes to je 47 %. Rychlejší odvod vody vede k zatápění sklepů a podzemních garáží, ale také zvyšuje městskou teplotu, protože schází voda, která by se mohla odpařovat, a tím ochlazovat město. V okolní krajině se mění říční režim způsobem,
jaký pozorujeme i na našich tocích. Když zaprší, tak se povodím rychle prožene přívalová vlna, ale jinak mají řeky většinu roku méně vody, a jsou tím pádem víc znečištěné. Nehodí se ani pro ryby ani pro rekreaci. V zásadě rozlišujeme dva základní druhy sklizně vody. Při prvním z nich jímáme vodu do cisteren a pak ji dál využíváme. U druhého způsobu necháváme vodu vsáknout na místě. To jednak umožňuje obnovování vody v podzemních zásobnících, jednak se bráníme povodním a přívalovým dešťům. Z technického hlediska se jedná o poměrně jednoduchá opatření. Cisterny na dešťovou vodu se budují všude tam, kde existují velké nepropustné plochy například střechy. Voda je sváděna nejprve do menší jímky, kde se filtruje přes štěrk a písek a pak je přepadem vedena do podzemních nádrží. Pokud se však jedná o prosté vsakování, je situace ještě jednodušší. Základem je změna reliéfu, o které se hovoří jako o záměně kopečků za misky. Nově zakládané zahrady mají skoro vždy tvar mělké mísy, do které stéká voda a vsakuje se. Zelené pruhy uprostřed dálnice mají podobu mělkých struh. Na parkovacích plochách jsou voleny různé druhy vsakovacích roštů. Mělká údolí jsou přehrazována kamenitými valy, které zpomalují proud dešťové vody.
Nové, víc samostatné město Starost o dešťovou vodu je součástí péče o nové město, které se ze svých vlastních zdrojů snaží pokrývat část energie. Druhým krokem je snižování závislosti na vodě dopravované z venkova a třetím, zatím nejméně propracovaným aspektem, se stává pěstování vlastních potravin třeba na balkonové zahrádce. Ekologický audit týkající se místního vodního hospodářství začíná být vyžadován u řady nových stavebních projektů, jako je např. korejské Star City. Myslím, že hlavní výsledek je ten, že lidé začínají hlouběji uvažovat o svém městském prostředí. Pokud např. jako pravidlo jsou budovány zahloubené zahrady a travní plošky, tak ve středu strouhy či mísovité deprese je vlhčeji než na okrajích, a to vyžaduje jiné rostliny, nebo dokonce trsy rákosu. Tím se z původně jednolité, bezmyšlenkovitě založené travní plochy stává stále více promýšlená městská „krajina“, která uspokojuje své obyvatele a ve které najdou svůj domov třeba i motýli a ptáci. Václav Cílek Foto: autor
NÁZORY PROMĚNY
CO JE PŘÍRODA Zamyšlení nad problémem implementace ekologické a environmentální výchovy do současného školského systému. Všichni se patrně shodneme na tom, že ekologická a environmentální výchova pracuje s pojmy příroda (přeneseně pak životní prostředí). Horší to ale bude s vlastním vymezením pojmu příroda. Naše představy se různí a sémantické pole tohoto slova se rozprostře každému jinak v závislosti na jeho vlastní zkušenosti s přírodou. Někomu bude lesem, loukou, někomu výčtem chráněných, více či méně roztomilých zvířátek, pro někoho to bude „to zelené“ v rámci jeho rozlišovacích schopností. Najdou se i ti, jimž se vybaví souhrn pocitů, které zakouší v krajině. Nakonec zjistíme, že spojujícím článkem nebude např. symbolická „zelenost“ (ostatně medvěd je hnědý, a ne zelený), ale nejasná prchavost pojmu. To, co bude společné, bude nejspíš nejistota, jak pojem vymezit. Naše novověké myšlení je však doslova závislé na definicích a pojmech. Celá věda 19. století nás učila třídit a zařazovat jsoucna do menších a menších škatulek, krájet je na kousíčky, které jsou označené jménem, štítkem, případně alespoň zkratkou či identifikačním číslem. Náš vztah k přírodě je často redukován na vztah k jednotlivým živáčkům (nejlépe chlupatým a s čumákem, ačkoliv se najdou i milci méně atraktivních až bizardních druhů…). V takovémto myšlenkovém prostředí lze pak těžko hledat zpátky ztracený vztah k celku – tedy k přírodě. Ekologická a environmentální výchova by měla být pokusem právě o tento návrat, kdy příroda je společným kontextem života všech bytostí. Bohužel však často stále tápe svázaná právě naším pojmoslovím a akademickými představami. Michaela Zemková, PřF UK Praha, katedra filosofie a dějin přírodních věd
19
DIDAKTIKA
VODA KOLEM NÁS
Motto: Pitná voda není samozřejmost.
Podrobný metodický popis svého výukového programu o vodě poskytlo pražské Ekocentrum Podhoubí. V popisu jsou zachovány i poznámky o pomůckách a pracovních listech, které lektoři s dětmi při programu používají. Téma: Množství pitné vody na světě, výroba vody a její náročnost, šetření vodou Cíle: Cíle obecné: Děti seřadí druhy vody, které se na zemi vyskytují, podle procentuálního zastoupení. Děti popíší proces výroby pitné vody. Děti změří množství vody, které proteče při nešetrném mytí rukou. Děti prožijí energetickou náročnost výroby vody.
3.
20
Zdroje pitné vody 2 vyučovací hodiny
2.
Kdo šetří, má za 3 (2 vyučovací hodiny)
1.
Kudy kráčí kapky? 1 vyučovací hodina
Blok
Cíle zaměřené na znalost obce: Děti zakreslí do mapy své obce vše, co souvisí s vodou. Cíle osobní: Děti navrhnou možnosti snížení spotřeby vody a vyberou opatření, které je přijatelné pro ně. Varianta pro mladší i pro starší Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova, tematický okruh
Ekosystémy – Vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím), tematický okruh Základní podmínky života – Voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty), tematický okruh Vztah člověka a prostředí – Náš životní styl (způsoby jednání a vlivy na prostředí); vzdělávací oblast Matematika a její aplikace − Závislosti, vztahy a práce s daty, vzdělávací oblast Člověk a jeho svět − Rozmanitost přírody.
Dílčí aktivity
Čas
Pomůcky
Evokace tématu – varianta pro mladší
10 min.
tabule, křída
Evokace tématu – varianta pro starší
15 min.
větší archy papíru, okolo kterého se vejde celá skupina, pastelka/ /fixa
Odhad s PET lahvemi – varianta pro mladší
10 min.
5 dvoulitrových lahví, na lístečcích napsané druhy vody (pro každou skupinu všech 5 názvů, každá skupina má svou barvu)
Odhad s PET lahvemi – varianta pro starší
10 min.
6 dvoulitrových lahví, na lístečcích napsané druhy vody (pro každou skupinu všech 5 názvů, každá skupina má svou barvu)
Práce s grafem – varianta pro mladší i pro starší – hodnocená aktivita, kritérium: matematické operace
15 min.
pracovní list (příloha 1 – ve čtyřech variantách, příloha 1B – také ve 4 variantách)
Reflexe – varianta pro mladší
10 min.
tabule, křída
Reflexe – varianta pro starší
10 min.
výtvory skupin z první aktivity, pastelky / fixy jiné barvy (na doplnění)
Kdybych byl/a kapka na cestě do vodovodního kohoutku, tak bych na své cestě potřeboval/a… varianta pro mladší
15 min.
žádné
Myšlenková mapa – varianta pro starší
15 min.
větší archy papíru, fixy/pastelky
Pouť kapky Vodušky – varianta pro mladší i starší
30 min.
kartičky s obrázky (příloha 2), texty k obrázkům (příloha 3 – pro mladší, příloha 3B – pro starší)
Kapka Voduška a zakreslování do mapy – varianta pro mladší i pro starší – hodnocená aktivita, kritérium obsahové a formální zpracování
1 vyučovací hodina
Domácí příprava – varianta pro mladší i pro starší
seřazené obrázky a texty z přílohy 3 a 4, lepidlo, nůžky, pastelky, větší balicí papír), mapa, papíry nebo barevné papíry
tužka, papír
Evokace – varianta pro mladší i pro starší
5 – 10 min.
pracovní list (příloha 1 nebo 1B), PET lahve s vodou z 1. bloku, plakát vytvořený v bloku číslo 2
Šetrnov a Plejtvákov – varianta pro mladší i pro starší
35 min.
2 větší nádoby pro každou skupinu, 2 litry vody v jedné z těchto nádob, 1 kelímek o objemu 0,2 l pro každou skupinu, seznam úkolů (příloha 4 – pro mladší, příloha 4B – pro starší)
Experiment mytí rukou – varianta pro mladší i pro starší – hodnocená aktivita, kritéria provedení experimentu a skupinová práce
1 vyučovací hodina
pracovní list vodní experiment – příloha 5 pro mladší, příloha 5B – pro starší, mýdlo, nádoba, odměrka, komiks / plakát ze 2. bloku, pokud ho děti ještě potřebují dodělat, papír, tužka, lepenka, seznam činností, při kterých se spotřebovává voda (z dobrovolného úkolu), šetření vodou (příloha 6)
Reflexe – varianta pro starší i pro mladší
15 min.
žádné 4 | 2011
DIDAKTIKA
Očekávané výstupy: Matematika a její aplikace − Závislosti, vztahy a práce s daty – 2. období Dítě čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy. Dítě vyhledává, sbírá a třídí data. Člověk a jeho svět − Rozmanitost přírody – 2. období Dítě objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody. Dítě založí jednoduchý pokus, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu. Rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Dítě se přizpůsobí různým výukovým aktivitám (individuální zkoumání, kooperativní činnosti apod.) dle zadání učitele. Dítě vypracuje jednoduchý úkol s využitím nabídnutých informačních zdrojů. Kompetence k řešení problémů Dítě provádí jednoduchý experiment. Dítě vyhodnocuje výsledky jednoduchého experimentu. Kompetence komunikativní Dítě odpoví na položenou otázku, řekne svůj názor na věc. Dítě různými způsoby vyjádří své názory, pocity a myšlenky.
1. BLOK – KUDY KRÁČÍ KAPKY?
4 | 2011
Čas: 1 vyučovací hodina Cíle: Děti seřadí druhy vody, které se na zemi vyskytují, podle procentuálního zastoupení. Evokace tématu – 10 min. Zeptáme se dětí, kde si myslí, že se všude v přírodě nachází voda. Děti říkají své nápady, které píšeme na tabuli nebo na balicí papír (papír, křída). Potom navedeme děti k tomu, aby jednotlivé nápady pospojovaly do užších okruhů (potůček, řeka, studánka, rybník, jezero = povrchová sladká voda). Se zobecňováním jim můžeme pomoci. V brainstormingu dětí nemusí zaznít všechny typy vody, například voda v atmosféře nebo v ledovcích zvlášť menší děti nemusí napadnout, to ale nevadí. Varianta pro starší – myšlenková mapa − 15 min.: Místo frontálního brainstormingu mohou děti pracovat na stejném úkolu samostatně ve skupinách – tedy sepisovat možnosti, kde se nachází voda a spojovat je do obecnějších kategorií. Na konci můžeme jimi vytvořené kategorie projít a porovnat, na co skupiny přišly. Odhad s PET lahvemi – 10 min. Nyní řekneme dětem, že na to, jaké jsou druhy vody a jak jsou na světě zastoupené, zkusíme přijít. Ukážeme jim 5 dvoulitrových lahví, rozmístěných po třídě. Tyto lahve představují jednotlivé „druhy“ vody (povrchová, podpovrchová, ledovce, oceán, voda v atmosféře), množství v nich představuje v poměru skutečné
množství vody na Zemi. Lahve jsou neoznačené. Každé projektové skupince dáme jinou barvou napsaných 5 názvů druhů vody (povrchová voda, podpovrchová…). Každá skupinka umístí všechny své názvy k lahvím tak, aby lístečky odpovídaly jejich představám. (Př.: Když si skupinka myslí, že nejvíce vody je v oceánech, umístí svůj lísteček „voda v oceánech“ k lahvi s největším množstvím vody.) U každé lahve tak budou čtyři lístečky – jeden od každé skupinky. Varianta pro starší − 10 min.: Pro starší děti můžeme ztížit tak, že dáme lahví 6 (1 matoucí), aby nemohly postupovat jen vylučovací metodou. Poslední, šestá, láhev bude například naplněná do poloviny. Tip: Aktivitu můžeme zrealizovat i tak, že každé skupince dáme jeden název, dohodnout se musí celá třída, jak lístečky umístí. Množství vody v lahvích (poměrově k reálnému množství vody na světě) Povrchová voda: 0,36 ml Podpovrchová voda: 11,9 ml Ledovce: 35,5 ml Voda v atmosféře: 0,018 ml Světový oceán: 2000 ml Práce s grafem − 15 min. – hodnocená aktivita Každé skupince dáme jeden pracovní list (pracovní list – každá skupina dostane jinou variantu pracovního listu s jiným kompletním údajem o vodě). V prvním úkolu mají děti zjistit správné pořadí druhů vody a doplnit je do tabulky. V tabulce mají údaj jen o jednom druhu vody. Ostatní údaje musí zjistit od ostatních skupin a naopak svůj údaj musí poskytnout jim. Potom děti správně vybarví a doplní a vybarví graf. Varianta pro starší − 15 min.: Žáci mají těžší pracovní list (pracovní list – každá skupina dostane jinou variantu pracovního listu s jiným kompletním údajem o vodě). Žáci v něm porovnávají objemy vody v lahvích, procentuální zastoupení a tabulku na zápis údajů musí navrhnout sami. Reflexe – 10 min. Děti se podívají znova na tabuli. Jak tipovaly? Jaké druhy vody jim v jejich úvahách na začátku chyběly? Nové údaje můžeme do tabule zapisovat jinou barvou. Pokud máme čas, může každé dítě říct, co ho v této hodině o vodě překvapilo – zaujalo. Varianta pro starší – 10 min.: Skupiny se vrací ke svému seznamu z úvodu hodiny, který si samostatně sestavovaly.
2. BLOK – ZDROJE PITNÉ VODY
Cíle: Děti popíší proces výroby pitné vody. Kdybych byl/a kapka na cestě do vodovodního kohoutku, tak bych na své cestě potřeboval/a… 15 min.
Děti stojí v kroužku. Dáme jim jednoduchou otázku: Jak se voda dostává k nám do kohoutku doma? Představte si, že jste kapka vody. Kudy byste putovali a co – nebo koho – byste na své cestě potřebovali? Aktivitu začneme my, aby pro děti bylo snazší si představit, co po nich chceme. Řekneme například: Kdybych byl/a kapka vody, tak bych… a doplníme svůj nápad (například bych vytékal/a z pramínku v lese) a na své cestě bych potřeboval/a nebo potkával/a… (například koryto říčky, stromy na březích). V tuto chvíli ukážeme na 1 nebo 2 děti a ty musí předvést, co jsme řekli. Potom buď pokračuje stejné dítě a vypráví takto příběh, nebo určíme pravidlo, že se po každém říkání děti vystřídají. Doprostřed pak jde dítě, které předvádělo. Pokud předvádělo víc dětí, jde doprostřed dítě, na které říkající dítě ukázalo jako první. Pokud máme třídu, která na podobnou aktivitu nepřistoupí, začneme hodinu otázkami: Jak se k nám do kohoutku dostává pitná voda? Kudy putuje, kudy prochází? Varianta pro starší – myšlenková mapa − 15 min.: starší děti mohou vytvořit myšlenkovou mapu – v centru myšlenkové mapy je napsáno heslo: PITNÁ VODA. Pokud děti nikdy nedělaly myšlenkovou mapu, je možná vhodné ji v krátkosti vysvětlit na jiném tématu – například na jednoduchém tématu škola. Pouť kapky Vodušky – 30 min. Děti pracují v základních skupinách. Každé skupině dáme kartičky s obrázky cesty vody z nádrže do domácností (kartičky s obrázky). Dětem také dáme texty k obrázkům (texty k obrázkům). Děti přiřazují k obrázkům texty a zároveň obrázky a texty řadí do správné posloupnosti. Když všechny skupiny dokončí řazení, jdou se všechny děti postupně podívat na výtvory ostatních skupinek, které jsou rozložené po lavici. Ptáme se dětí: Souhlasí všichni se vším? Máte to stejně nebo se v něčem vaše řazení liší? Děti si vyjasňují, co jak zařadily, pokud je potřeba, upřesníme jejich dohady my. Varianta pro starší – 30 min.: Aktivita probíhá stejně, starší děti mají těžší texty (texty k obrázkům pro starší). Kapka Voduška a zakreslování do mapy - 1 vyučovací hodina – hodnocená aktivita Začneme otázkou: Kudy kapka Voduška putuje u nás v obci? Kde všude se objevuje? Kde bydlí? Jaké stavby jsme jí my lidé postavili? Děti mají za úkol zakreslit do mapy obce vodu a stavby s vodou spojené – řeku, mosty, čištičku, studánku, kašnu… (mapa obce, papíry, pastelky, fixy, barevné papíry, lepidlo). Jedna skupinka zakresluje stavby do mapy, ostatní skupinky: a) vytváří plakát. To znamená, že barevně ztvární nadpis, ztvární cyklus Pouť kapky Vodušky (mohou použit kartičky a dokreslit například šipky nebo můžou vše
21
DIDAKTIKA
nakreslit a například vystříhat jen text, případně mohou použít obrázky a něco dokreslit). Můžeme dětem říct, že by to mohl být plakát, z kterého by lidé pochopili, jak se voda čistí, a který je také zaujme (obrázky, texty k obrázkům, lepidlo, nůžky, pastelky, větší balicí papír). b) vytváří komiks na motivy tématu „Pouť kapky Vodušky – komiks obsahuje pouť kapky, jak ji děti skládaly v předešlé aktivitě, ale mohou si dosadit vlastní postavy, zápletku a příběh. Tato varianta je spíš pro starší děti, ale pokud máme čas a děti jsou schopné, můžeme využít i tuto variantu (papíry, pastelky, případně obrázky, nůžky, lepidlo na koláž z obrázků a textů). Pokud děti nestihnou komiks nebo plakát vytvořit tuto hodinu, mají možnost na jejich tvorbě pokračovat ještě v jedné části 3. bloku. Varianta pro starší − 1 vyučovací hodina: Aktivita pro starší děti probíhá stejně, ale je pro ně vhodná spíše varianta B – tedy tvorba komiksu, která je náročnější a pro starší děti zajímavější a více motivační. Tip: Děti mohou nakreslit komiks na téma putování kapky Vodušky. Mohou udělat návrh na malý papír a výsledný komiks překreslit na velký formát. V komiksu použijí informace z obrázků a zároveň si do něj mohou dosadit svou vlastní zápletku. Komiksy vystavíme ve třídě, děti mají o přestávkách možnost si je přečíst.
3. BLOK – KDO ŠETŘÍ, MÁ ZA TŘI
22
Domácí příprava Děti si týden zapisují, k čemu všemu používají v domácnosti vodu. Snaží se zapsat si co nejvíc rozmanitých činností, u kterých je voda potřeba (tužka, papír). Děti, které tento úkol splní, mají splněný dobrovolný úkol. Evokace – 5–10 min. Na úvod se vrátíme k předešlým aktivitám. Buď k pracovnímu listu (ve variantě pro starší), do kterého si děti psaly množství vody na Zemi, nebo jim znovu ukážeme lahve s množstvím vody. Vrátit se můžeme také ke schématu „Pouť kapky Vodušky“ nebo ke komiksu, pokud ho děti kreslily. Ptáme se dětí: Podívejte se do pracovního listu. Kolik je vody v oceánech? Kolik je pitné vody? Je sladké vody na světě málo nebo hodně? Podívejte se na to, jak putovala kapka Voduška. Je náročné vyrobit z odpadní vody vodu čistou? Apod. Jak je to náročné, si nyní trochu vyzkoušíme ve hře, kterou si teď zahrajeme. Šetrnov a Plejtvákov – 35 min. Rozdělíme děti na 2 skupiny (případně při větším počtu dětí ve skupině na 4 skupiny). Polovina dětí představuje Šetrňáky, polovina představuje Plejtváky. Každé skupině dáme do nádoby 2 litry vody. Každá
skupina dostane ještě kelímek (obyčejný, například od jogurtu, důležité je, aby jeho objem byl 0,2 l). Na druhou stranu třídy dáme obdobné nádoby, ale prázdné. Skupiny budou „používat“ vodu. Každé skupině dáme seznam úkolů (např. umyli jste si ruce, použili jste při tom 2 kelímky vody − tyto 2 kelímky vody jsou na celou skupinu, ne pro každé dítě zvlášť). Děti ve skupině se v běhu s kelímkem štafetově střídají. S každým kelímkem vody běží někdo jiný. Skupiny musí udělat všechny úkoly. Skupině, která nešetří vodou, ale voda dojde dřív, než stihne všechny úkoly dokončit. Skupina Šetrňáků úkoly dokončí. První skupina, aby dokončila úkoly, musí použitou vodu vyčistit. Vyčistí ji tak, že ji nanosí zpět, ale za každý „vyčištěný“ kelímek vody udělá někdo ve skupině 10 dřepů. Když obě skupiny dokončí úkol, rozebíráme s nimi: Čí úkol byl jednodušší? Proč? Je to tak i ve skutečnosti? Je jednodušší vodou šetřit, nebo ji znovu vyčistit a použít? Co všechno je potřeba na to, aby se voda zase vyčistila? Varianta pro starší: Probíhá stejně, jen má jiný (obsáhlejší) seznam úkolů. Experiment mytí rukou – 45 min. – hodnocená aktivita V této aktivitě bude vždy jedna skupina provádět jednoduchý experiment, další tři skupiny budou pracovat na jiných úkolech. V provádění experimentu se skupiny střídají. Děti provedou dvakrát měření vody při mytí rukou – poprvé vodu nechají při mydlení téct, podruhé ji zastaví. Obě měření musí být stejně dlouhá – trvají jednu minutu. Odtékající vodu v obou pokusech zachytávají do nádobky. Pokaždé objem vody změří. Ve skupině si rozdělí úkoly – jeden se myje, druhý drží nádobu na odchyt vody, další dva potom odměří množství napuštěné vody, další je časoměřič (při opakování se prostřídají). Výsledky pokusu zaznamenávají do pracovního listu Vodní experiment (pracovní list vodní experiment). Další 3 skupiny: a) Dodělávají komiksy nebo plakáty z bloku 2, pokud je ještě nestihli. b) Vymýšlejí způsob, jak a kde v domácnosti nebo ve škole šetřit vodou. Při vymýšlení se snaží vycházet ze svých záznamů o tom, kde všude používají vodu. Mohou se snažit k jednotlivým způsobům vymyslet smysluplné šetrné opatření. Své nápady píší na větší papíry a věší je lepenkou po třídě. Když už bude nějaký nápad vyvěšený, nemůže ho použít jiná skupina. Na závěr můžeme skupinám ukázat tipy na šetření v domácnosti (šetření vodou). Skupiny by měly na dodělání komiksu nebo plakátu dostat omezený čas, aby ještě stihly vymýšlet způsoby lepšího hospodaření s vodou. Varianta pro starší – 1 vyučovací hodina: Experiment pro starší děti probíhá stejně, ale použijí pracovní list pro starší.
Reflexe – 15 min. Na závěr se ptáme skupin: Jak velký byl rozdíl vody při prvním a druhém pokusu? Překvapilo vás to? Dále k nápadům: Napadá vás ještě něco? Jaké 2 nápady jste schopní dělat v domácnosti i vy? Vyberte si každý 2 věci. (Děti obejdou papíry a udělají tečku k těmto nápadům.) Tyto nápady si napíší i do svých domečků. Varianta pro starší – 15 min.: Probíhá stejně. Dobrovolné úkoly: 1. Týden v domácnosti sleduji, při jakých činnostech se spotřebovává voda. Přinesu to zapsané na papíře. 2. Dva týdny denně dodržuji 1 úsporné opatření směřované k šetření vody. Musí to být věc, kterou jsem dosud nedělal/a. 3. Zjistím na internetu, kolik vody se v domácnosti spotřebuje na jakou činnost, a zjistím celkovou spotřebu vody průměrné domácnosti. Zdroj: Ekocentrum Podhoubí − občanské sdružení, které se věnuje environmentální výchově, vzdělávání a osvětě dětí, mládeže, odborné i široké veřejnosti a v letošním roce otevřelo pro veřejnost Ekoškolku Rozárku, www.podhoubi.cz
EKOLOGICKÉ VÝUKOVÉ PROGRAMY …představují komplex vzájemně propojených výukových aktivit, které účastníky seznamují s environmentální tematikou a vedou je k samostatnému řešení různých problémů týkajících se životního prostředí. Naše jedinečnost se projevuje v individuálním a osobním přístupu ke klientům, pomáháme pedagogům se startem a rozvojem ekologické výuky. Snažíme se vyjít vstříc, a proto se při tvorbě ekologických výukových programů držíme několika základních principů: → Veškeré programy jsou mobilní – odpadají vám nepříjemnosti spojené s cestováním, lektor přijede s pomůckami přímo do vaší školy. → Respektujeme odlišnosti škol a tříd, programy šijeme na míru tak, aby účastníkům co nejlépe vyhovovaly. → Aktivity využijete ve vlastní výuce – programy vytváříme tak, abyste si mohli na základě našeho návodu ekologickou výchovu realizovat sami vlastními silami. → Programy jsou začlenitelné do RVP – můžete je funkčně zařadit do výuky některých předmětů. Zdroj: Ekocentrum Podhoubí, www.podhoubi.cz 4 | 2011
DIDAKTIKA
VODA VE ŠKOLE PRO ŽIVOT Řadu metodik využitelných k tématu udržitelného hospodaření s vodou obsahuje praktická publikace Škola pro život II, která má podobu velkého kroužkového sešitu s vyndavacími listy. Najdete v ní náměty pro školáky od těch nejmenších až po středoškoláky. Publikaci připravilo Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina v rámci projektu Vzdělávání školních koordinátorů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Jedním z univerzálních, dobře pochopitelných námětů, který může pomoci i menším dětem odhalit nečekané, je – obyčejné čištění zubů. Další, který jsme pro vás k tématu tohoto čísla Bedrníku vybrali, se jmenuje Nošení vody a pomůže rovněž i mladším dětem pochopit problémy s nedostatkem vody v chudých regionech světa. V publikaci najdete dále například metodiky: Voda, Koupat, nebo sprchovat?, Úspory v domácnosti, Znečištění vody a půdy. (red)
ČIŠTĚNÍ ZUBŮ
4 | 2011
Autorka popisu: Helena Nováčková, Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s. Věková skupina: 1.–3. ročník ZŠ Návaznost na vzdělávací oblasti a průřezová témata: Člověk a jeho svět: → Rozmanitost přírody → Člověk a jeho zdraví Environmentální výchova: → Vztah člověka k prostředí → Lidské aktivity a problémy životního prostředí Klíčové kompetence: Kompetence k učení: → Žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti. Kompetence k řešení problémů: → Žák prakticky ověřuje správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací. Kompetence sociální a personální: → Žák přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy. Kompetence občanské: → Utváření ohleduplného vztahu k přírodě a hledání možností aktivního uplatnění při ochraně přírody. Vzdělávací a výchovné cíle: Cíle v oblasti Člověk a jeho svět a v průřezovém tématu Environmentální výchova: → žáci zjistí, kolik vody odteče, než si vyčistí zuby, když zapomenou zastavit vodu (tj. kolik vody zbytečně proteče, aniž bychom ji k něčemu využili); → zjistí, že i malé změny každodenních
návyků jim mohou výrazně pomoci chránit vodu i vlastní peněženku (děti často netuší, že se za vodu platí); → znají principy správného hospodaření s vodou v každodenním životě. Pojmy: Šetření vodou, pitná, užitková a odpadní voda, nedostatek pitné vody ve světě. Převažující metody práce: Pokusy a praktické činnosti ve třídě, dramatické ztvárnění, diskuze. Pomůcky: Umyvadlo s tekoucí vodou, hodinky s vteřinovou ručičkou, láhev od mléka o objemu 1 litr. Prostorové požadavky: Třída nebo kuchyňka s umyvadlem. Doba trvání aktivity: 45 minut. Motivace: Ještě dříve, než prozradíme téma této lekce, začneme pantomimickým předváděním různých běžných činností. Vyzveme dobrovolníky k pantomimickému předvedení ranního vstávání, večerního ukládání ke spánku, čištění bot apod. Pak požádáme dobrovolníka, aby předvedl, jak si čistí zuby. Popis, pravidla: Dobrovolník pravděpodobně půjde k umyvadlu, otočí kohoutkem a nechá vodu téct a začne si čistit zuby. Pokud se tomu tak stane, zkusíme děti oslovit takto: „Je tady někdo, kdo by to zkusil předvést jinak? A třeba při tom čištění myslel taky na přírodu?“ Děti časem samy přijdou na to, že správná varianta je vodu při čištění zastavit. Potom se pokusíme zjistit, kolik vody odteklo zbytečně. Budeme potřebovat hodinky s vteřinovou ručičkou. Jako měřítko můžeme použít odměrku nebo plastovou láhev od mléka (objemem 1 litr), kterou odměřujeme množství odtékající vody po dobu jedné minuty. Výsledky zapíšeme. Při otevřených kohoutcích vytéká volně do odpadu každou minutu přibližně 5 litrů vody. Kolik vody odteče zbytečně, když si čistíme zuby ráno a večer po dobu dvou minut? Starší žáci už si dokážou spočítat, kolik vody takto denně vyplýtvá čtyřčlenná rodina (80 litrů). A kolik to bude za týden či za rok? (Za týden 560 l a za rok skoro 30 000 litrů.) Je důležité upozornit děti, aby nešetřily vodou tak, že budou zkracovat dobu čištění na pár vteřin (dvě minuty i více je optimální doba doporučená stomatology). Závěr, hodnocení: Hodnocení vzhledem ke stanoveným cílům provádíme formou opakování toho, co žáci zjistili. Následuje diskuze nad
výsledky provedeného experimentu, do které by každý žák měl být schopen přispět. Diskuze nad tím, jak to chodí v domácnostech dětí a zda si z této činnosti mohou něco odnést do svého praktického života.
NOŠENÍ VODY Autorka: Helena Nováčková, Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Věková skupina: 1.–3. ročník ZŠ Návaznost na vzdělávací oblasti a průřezová témata: Člověk a jeho svět: → Rozmanitost přírody → Člověk a jeho zdraví Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech: → Evropa a svět nás zajímá Environmentální výchova: → Základní podmínky života → Vztah člověka k prostředí → Lidské aktivity a problémy životního prostředí Klíčové kompetence: Kompetence k učení: → Žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti. Kompetence k řešení problémů: → Žák ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací. Kompetence sociální a personální: → Žák přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy. Kompetence občanské: → Utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně. Vzdělávací a výchovné cíle: Cíle v oblasti Člověk a jeho svět: → Žáci si uvědomí vliv lidské činnosti na přírodu; → poznávají podstatu zdraví a příčiny nemocí. Cíle v průřezových tématech Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Environmentální výchova: → Žáci (přiměřeně věku) znají globální problém nedostatek vody v některých regionech světa; → dokážou přemýšlet o skutečnosti, že pro všechny děti světa není vůbec samozřejmé chodit do školy, trávit čas hrou, mít dostatek vody na pití;
23
DIDAKTIKA
24
→ ověří a zapamatují si důležitou myšlenku: „Voda k pití není samozřejmost.“ Pojmy: Země – modrá planeta, voda jako hlavní podmínka života, šetření vodou, světové zásoby vody, pitná, užitková a odpadní voda, nedostatek pitné vody ve světě, znečištění vody a nemoci. Převažující metody práce: Rozvíjení a nácvik skupinové práce, dělby rolí, kooperace a komunikace v pracovní skupině, pokusy a praktické činnosti přímo v přírodě, diskuze. Pomůcky: Fotografie (např. z Haiti nebo jiné rozvojové oblasti) – dítě nesoucí vodu, suchá krajina bez stromů; větší nádoby (kbelíky) na vodu a plastové misky velké tak, aby se daly nést na hlavě dítěte; v případě „zimní verze“ korálky, balónky, kostky nebo jiný drobný materiál, který lze nabírat. Zde možno použít zbylé foto z článku Cena vody z Etiopie – prosím s popiskou a uvedením autorství. Prostorové požadavky: „Letní verze“ – trávník, „zimní verze“ – třída s pohyblivými lavicemi. Doba trvání aktivity: 45 minut. Motivace: Dětem ukážeme fotografie a výuku zahájíme pomocí otázek: „Co dělá dítě na fotografii?“ (Nese vodu.) „Museli jste si také někdy vodu ze studny donést? Teď si to společně vyzkoušíme.“ Popis, pravidla: Nošení vody Aby se děti mohly lépe vcítit do situace dětí z obrázku, zahrajeme si s nimi hru, při které si mohou vyzkoušet nošení vody na hlavě. Děti rozdělíme do 5–8 členných družstev. Dráha začíná na startovní čáře, za kterou stojí jednotlivé zástupy a končí čárou, označující cílovou rovinku. Dráha může být ztížena o terénní překážky (lavička apod.). Každá skupina dostane dvě nádoby, jednu naplněnou do poloviny vodou a druhou prázdnou. Také dostanou plastovou misku na přenášení vody. Úkolem hry je přemístit vodu ze startu do cíle nošením na hlavě. Děti se ve skupině střídají. Nehodnotíme rychlost, ale množství přenesené vody za určitý časový úsek (voda je vzácnost) a úroveň spolupráce ve skupině. Diskuze na téma „nedostatek vody jako důsledek kácení stromů“. Následuje diskuze nad fotografiemi, která je navozena otázkami: „Kam vodu dítě asi nese?“ Proč ji nese zrovna dítě?“ (Děti běžně vykonávají i těžké práce, rodiče je často proto ani neposílají do školy.) Nastíníme těžký život dětí i dospělých na příkladu Haiti, nejchudší země severní polokoule. Na Haiti bylo zlikvidováno 95 % lesů. „Proč je ti lidé asi vykáceli?“ (Je to jediný zdroj energie a jsou tak chudí, že nemohou jinak uvařit jídlo pro své děti.)
↑ Cena vody v Etiopii. Foto: Alžběta Jungrová
„Co je důsledkem takového kácení?“ (Důsledkem je nedostatek pitné vody, který sužuje místní obyvatele. V současnosti je pro místní obyvatele čistá a hygienicky nezávadná voda vzácností. To se projevuje zvláště vysokou nemocností kojenců a dětí předškolního věku, ale částečně i dospělých. Nejčastějšími chorobami, souvisejícími s nekvalitní vodou, jsou střevní onemocnění, která mohou končit i smrtí.) „Co se stane, když vykácíme všechny stromy, tak jako na obrázku?“ (Stromy pomáhají zadržet vodu v krajině – pokud je vykácíme, studny vyschnou a vody je méně, také méně prší.) Údaje, které potřebuje znát učitel: Voda je jedinečnou součástí zemského povrchu a podle toho se také Zemi říká „modrá planeta“. Voda sice pokrývá až 70 % zemského povrchu, ale její převážnou většinu najdeme v mořích a oceánech. Pouze 2 % z celkových zásob tvoří voda sladká a jen 0,6 % z jejího celkového množství je možné pít. Svět čelí z hlediska vody globální krizi: → více než 1 miliarda lidí nemá přístup k čisté pitné vodě; → více než 2,4 miliardy lidí žije ve špatných hygienických podmínkách (tj. nejsou napojeni na kanalizaci, nemají žádná zařízení k čištění odpadní vody a splašků); → odhaduje se, že v roce 2025 budou dvě třetiny světové populace trpět nedostatkem vody; → v důsledku znečištění pitné vody na světě denně umírá 25 000 lidí, převážně dětí. Údaje převzaty z: Mindjov, K.: Voda: Základ života. Zelený balíček. Regionální environmentální centrum pro střední a východní Evropu. Praha, 2004 Závěr, hodnocení: Po hře navodíme diskuzi o pocitech dětí: „Co pro vás bylo obtížné? Jaké to asi je, když děti musí nosit tak těžké nádoby?“ Následuje diskuze shrnující téma; uvede-
me ji např. otázkami: „Jakým způsobem nakládat s vodou? Můžeme my, lidé v České republice, nějak pomoci dětem, o kterých jsme si povídali?“ Může to být úvod k přemýšlení o rozvojové pomoci a spolupráci. (Dětem se snaží pomáhat projekt Adopce na dálku na Haiti, i celá škola si může adoptovat jedno dítě a pomoci mu pravidelným posíláním peněz. Více informací najdete na www.acho.caritas.cz.) Pokud máme k dispozici více než jednu vyučovací hodinu, můžeme zařadit aktivitu „Dokonči příběh“ jako další způsob upevnění hlavní myšlenky hry „Voda k pití není samozřejmost“ a delší reflexi. Navazující aktivita: Dokonči příběh Aktivita navazuje na Nošení vody. Tentokrát si žáci představí sebe sama v situaci, kdy pitné vody není dostatek a pokusí se problém (slovně) vyřešit. Motivace: Přečteme si nahlas první odstavec 2. kapitoly knihy Malý princ od Antoine de Saint Exupéryho. Popis, pravidla: Úkolem pro žáky je vyprávět (nebo napsat − v případě starších žáků) příběh začínající slovy „Moje letadlo havarovalo v poušti a já jsem začal/a hledat oázu, abych přežil/a“. Žáci dostanou nějaký čas (10 minut) na rozmyšlení, pak vyprávějí svoje příběhy před celou skupinou, nebo v menších skupinkách po několika dětech, které učitel navštěvuje. Nejlépe se vypráví v sedě na koberečcích nebo venku na trávě, pokud je k dispozici. Zdroj: Škola pro život II. Jak na ekologickou/environmentální výchovu po zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Editoři: Lenka Daňková, Jiří Kulich, Blanka Toušková. Kolektiv autorů: pracovníci členských středisek SSEV Pavučina, spolupracující učitelé a další. Vydalo SSEV Pavučina, www.pavucina-sev.cz
4 | 2011
DIDAKTIKA
VASRŮVKA NAD BRNEM Rezekvítek, sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, připravilo nový terénní výukový program Vasrůvka nad Brnem. Program nese netradiční název, který je inspirovaný brněnským nářečím – tzv. hantecem. Vasrůvka znamená v překladu − voda. Seznamte se, prosím…
Základní informace Název výukového programu: Vasrůvka nad Brnem Doba trvání: 4 vyučovací hodiny Místo realizace: Brněnská přehrada a okolí, rybník Rakovec Délka trasy: 3,2 km Realizátor výukového programu: Rezekvítek (www.rezekvitek.cz) Kontaktní osoba: Petra Švihelová,
[email protected], 775 580 201 Zakotvení výukového programu do RVP Dle rámcových vzdělávacích programů tento výukový program navazuje na průřezové téma Environmentální výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální a také občanské kompetence. Ve výukovém programu jsou zastoupeny vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Umění a kultura, Člověk a jeho svět a Jazyk a jazyková komunikace. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti žáků v rámci těchto vyučovacích předmětů: český jazyk, prvouka, přírodověda, vlastivěda, výtvarná výchova, tělesná výchova. Výchovně vzdělávací cíle → Žáci popíší, jakým způsobem může řeka formovat krajinu. → Žáci vyjmenují funkce vodních útvarů – řeka, rybník, přehrada. → Žáci vyjmenují a umí změřit vybrané vlastnosti vody a jejich vliv na živočichy. → Žáci určí nejběžnější vodní bezobratlé živočichy rybníka. → Žáci vysvětlí, co jsou to sinice a co způsobuje jejich přemnožení.
gramu dětem vyprávět příběhy ze svého života a v nich budou mít děti ukryté indicie, které jim napoví něco o životě či vzhledu této postavičky. Zároveň dětem na závěr každého příběhu postavička zadá nějaký úkol, který mají děti splnit, aby se o ní dozvěděly něco dalšího. Za splnění každého úkolu děti dostanou část zašifrované abecedy, pomocí níž mohou rozluštit jméno postavičky skryté v šifře. Tato koncepce výukového programu je výhodná především proto, že dětská touha po odhalení tajemné šifry udrží děti po celou dobu výukového programu v pozoru. První úkol, který dětem tajemná postavička zadává, je, aby jí pomohly vyznat se v pojmech, které lidé používají pro různé druhy vod. Aby to bylo zábavné, děti si vytvoří model vody v krajině, kde ztvárňují tok od pramene k ústí v souvislosti s přilehlou krajinou a vodními plochami, které na toku člověk vytvořil. Dále se dozvědí, k jakým účelům člověk vodní toky a vodní plochy využívá, a to dnes i v minulosti. Tato aktivita bývá velmi oblíbená, protože si děti připomenou období, kdy si hrávaly na pískovišti, a zároveň si uvědomí, jak vlastně souvisí vodní toky s reliéfem a jak je člověk využívá. Poté, co se naučíme rozpoznávat různé vodní útvary a části toku včetně jejich vyžití, přesuneme se na místo, kde je pěkný výhled na přehradu. Zde mají děti za úkol rozluštit tajemství, které ukrývá Brněnská přehrada. K úspěšnému rozluštění jim dopomůže báseň a fotografie z různých období této oblasti a také nápovědy ukryté v příběhu tajemného zvířátka.
Konečně se dostáváme k tolik očekávanému lovu vodních bezobratlých živočichů, na který se zpravidla děti těší již od samého začátku výukového programu. Tuto aktivitu nelze dopředu utajit, vždy ji prozradí neskladné síťky, které neseme v rukou. Vodní „breberky“ lovíme proto, abychom poznali sousedy a kamarády naší tajemné bytůstky. Tato činnost je pro děti velmi přitažlivá, občas se setkáme s ostychem, když mají obsah síťky vysypat na misku a sáhnout tedy rukou na síťku s živočichy. Kromě lovu mají také děti za úkol zkusit si určit svoje nalovená zvířátka. Pro tyto účely mají k dispozici jednoduché obrázkové klíče k určování vodních bezobratlých živočichů (viz obrázek). Po samostatném určování vybereme z nalovených živočichů ty nejzajímavější a nejběžnější a umístíme si je do kelímků s lupou. Pod lupou si živočichy můžeme detailně prohlédnout a společně si je pojmenujeme. Děti se také dozví různé zajímavosti z jejich života. Abychom se trochu uvolnili a odreagovali, zahrajeme si hru, kde si děti vyzkouší, jak bruslařky loví. Následují pokusy, které nám objasní základní zákonitosti života pod vodou a pomohou nám je pochopit. Na závěr se seznámíme s tím, co trápí tajemnou postavičku i další vodní obyvatele. Jak neuvážená lidská jednání negativně ovlivňují život ve vodě a způsobují narušení rovnováhy ve vodních ekosystémech, jejichž důkazem je přemnožení sinic. Společně přijdeme na to, jak tomu předcházet či zabránit. Poté si zahrajeme hru, kde si na potravním řetězci názorně
Obsah výukového programu aneb na co se můžete ve výukovém programu těšit
4 | 2011
Výukový program je určen pro žáky prvního stupně základních škol a je zpracován zábavnou a poutavou formou. Děti se mohou těšit na příběhy tajemné postavičky, kterou mají v průběhu výukového programu poznávat a prostřednictvím plnění různých úkolů a indicií odhalit, kdo jim příběhy vypráví. Tajemná postavička je vedoucí linie výukového programu, díky které plynule přechází jedna aktivita v druhou. Na začátku výukového programu dostane každá skupinka šifru, pod kterou je ukrytý název tajemné postavičky. Postavička bude v průběhu výukového pro-
25
DIDAKTIKA
ukážeme, jak se mění život a vztahy mezi organismy ve stabilním a narušeném vodním ekosystému. Hra je mezi dětmi velmi oblíbená, protože je velmi dynamická a akční. Děti se konečně mohou vyběhat a trochu si zařádit. Tak a výukový program je u konce, jen ještě děti rozluští šifru a radostně nám ji sdělují. Společně si prohlédneme obrázek tajemného zvířátka. Nezapomeneme se dětí zeptat na jejich dojmy z výukového programu a pak všichni spokojeně odcházíme domů. Zajímalo by vás, kdo je tedy tou tajemnou postavičkou a vypráví dětem všechny příběhy? To vám prozradit nemůžeme, ale rádi pro vás výukový program zrealizujeme a tam se to dozvíte!
Pracovní list – V rámci výukového programu žáci obdrží pěkný pracovní list, se kterým budeme společně pracovat.
Ukázka příběhu od tajemné postavičky Ale já bych vám toho chtěla říct ještě mnohem víc! Třeba jaké to bylo a koho jsem potkala, když jsem byla ještě malá, měla jsem totiž strašně zajímavé sousedy a kamarády. Moji zvířecí sousedi vypadali mnohdy velmi pozoruhodně, často měli 6 nožiček jako já, ale někteří jich měli mnohem více. U nás můžete také potkat stvoření, která naopak nemají nožky žádné a jen se pomalu sunou po dně vod. Měla jsem také kamarády, co si umí postavit domečky nebo lovit malinkatá zvířátka do sítí, podobně jako pavouci na souši. Většina z nás dobře plave, ale někteří se schovávají spíše na dně nebo ve vodních rostlinkách. Někteří malí tvorečkové mi připomínají kosmonauty, protože se ve vodě vznáší jako lidé ve vesmíru. Měla jsem také sousedku a ta vám uměla věci. Dokázala chodit po vodě, ale na tu já se dívám vždycky zespodu, moc si spolu nepovídáme, mám z ní trochu strach. Taky jsem si všimla, že jsou zvířátka, co jim nestačí kyslík ve vodě, ale musí se nadechovat nad hladinou! To jim teda nezávidím, ti se nadřou. Ale co vám budu vyprávět, nejlepší bude, když se s nimi seznámíte sami. → Najděte zvířátka, která mohla být sousedy či kamarády naší vypravěčky, když byla malá? Všímejte si, kde jste jednotlivé živočichy našli ( jestli na dně, v rostlinkách či na hladině). → Pozorujte nalovená zvířátka a zjistěte, jakým způsobem se pohybují (leze, plave dobře, plavě špatně a vznáší se).
Ukázková aktivita na téma sinice a rovnováha ekosystému Pokus – Jak poznat, jestli jsou ve vodě sinice nebo řasy
26
Pomůcky: PET láhev, voda z vodní nádrže, makrofotografie sinic
Výukový metoda: demonstrační pokus Úvod Na úvod se dětí zeptáme, jestli ví, co jsou to sinice, a jestli už o nich něco slyšely. Vysvětlíme jim, že jsou to velmi významné organismy, které najdeme téměř všude na Zemi. Sinice jsou přirozenou součástí mnoha ekosystémů, včetně vodních. Problém nastává, pokud dojde k jejich přemnožení. K přemnožení sinic ve vodních nádržích dochází vlivem nepřirozeného zvýšení obsahu dusíku a fosforu, které se do vody dostanou nejčastěji splachem hnojiv z polí, případně vypouštěním odpadních vod do vodních nádrží nebo jejich prosáknutím. Tyto látky jsou pro sinice něco jako pro nás potrava. Čím je více potravy, tím je více sinic. Sinice jsou pro člověka nebezpečné především kvůli tomu, že produkují jedovaté látky, které mohou způsobovat řadu potíží (kožní problémy, střevními a žaludeční potíže, bolesti hlavy nebo potíže s dýcháním). Vodní živoči-
chy a rostliny přemnožené sinice ohrožují také, nejen vylučováním jedovatých látek, ale rovněž tím, že snižují obsah kyslíku ve vodě a zhoršují průhlednost vod. Postup Bezbarvou PET láhev naplníme cca do ¾ vodou ze zkoumané vodní nádrže. Vodu v láhvi necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. Pokud se u hladiny vytvoří zelený prstenec tvořený zelenými částečkami, které připomínají malé jehličky či krupici, jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Pokud se ve vodě nevyskytují zároveň také řasy, zůstane zbytek vodního sloupce čirý. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy. Existují samozřejmě i případy, kdy se ve vodě vyskytují sinice i řasy zároveň. Závěr Na závěr je vhodné se dětí zeptat, jestli by věděly, jak může člověk předcházet přemnožení sinic.
4 | 2011
DIDAKTIKA
Následně dětem ukážeme makroskopické fotky sinic, aby si uvědomily, jak mohou být tak nenápadné organismy krásné. Hra na potravní vztahy v ekosystému rybník a změny při narušení jeho stability
4 | 2011
Pomůcky: míčky z papíru, obrázky na záda (larva potápníka, jepice a detrit), provázky (životy) Výuková metoda: didaktická hra Úvod: Nejprve se dětí zeptáme, jestli vědí, co je to potravní řetězec, a jestli by zkusily nějaký potravní řetězec např. v rybníce vymyslet. Řekněte dětem, že si na takový potravní řetězec zahrajete. Na hru je potřeba najít ohraničenou plochu (např. hřiště) nebo si plochu ohraničit, např. provázkem. Pravidla hry: 1. kolo Představíme dětem náš potravní řetězec, který má 3 články: detrit, jepice a potápník. Děti rozdělíme do 3 skupin. Detritu by mělo být nejvíce, aby to odpovídalo realitě, jepic o něco méně a potápníků nejméně. Hráči mají zezadu za kalhoty zastrčený provázek, který symbolizuje jejich život. Pokud o provázek přijdou, vypadávají ze hry a jdou mimo hrací pole. Princip hry vychází z honěné, hráči se snaží sebrat provázek jiným hráčům a zároveň o ten svůj nepřijít. → Jepice honí detrit. → Potápník honí jepici. → Detrit nehoní nikoho, pouze se snaží uniknout. Pozn.: Potápníka nikdo nehoní, jepice je honěna a také chytá detrit. Hra se ukončuje zapískáním na píšťalku. Zhodnotíme závěrečný stav a poměr hráčů, kteří nevypadli. 2. kolo Hra probíhá stejně jako v prvním kole, změna je pouze v tom, že do hry vstupují ještě sinice. Sinice ostatní hráče nehoní, ale hází po nich míčky jako ve vybíjené. Hráč zasažený míčkem vypadává. V tomto kole tedy mohou vypadnout hráči buď proto, že jim někdo sebral provázek (život), nebo že je sinice zasáhla míčkem (sebrala jim vzduch a otrávila je). Z části dětí, které byly předtím detrit, udělejte sinice. Hra končí, až sinice vybijí všechny ostatní hráče nebo opět zapískáním. Pozn.: Provázek musí s kalhot viset minimálně ze 2/3, musí být dobře vidět, nesmí být schovaný pod tričkem a hráč si ho nesmí bránit.
Na závěr je dobré vyhodnotit, čeho zůstalo v rybníce nejvíce a proč se to tak stalo. V rybníce zůstane nejvíce sinic, které ostatní organismy vyhubily, protože se přemnožily. Teorie k aktivitě Potravní řetězec – popisuje zjednodušené potravní vztahy mezi jednotlivými druhy v ekosystému. Příklad potravního řetězce: sinice → perloočka (plankton) → plotice obecná → štika obecná → člověk Detrit je drobná drť skládající se z odumřelých částí rostlin a živočichů, která již podléhá rozkladnému procesu. Jepice – Dospělci jepic nepřijímají potravu a žijí 1−3 dny, zato vodní larvy mohou žít až několik let. Živí se hlavně detritem, nárosty na rostlinách a kamenech. Jsou důležitou potravou ryb. Samice umírá po nakladení vajíček a samec umírá po kopulaci. Potápník – Dospělý potápníci i jejich larvy jsou dravci. Dospělci pod vodou
dýchají vzdušný kyslík z bubliny, kterou nosí na konci zadečku. V noci přelétají a hledají si nová loviště. Samičky dělají zářezy do stvolů vodních rostlin, kam vsunou vajíčko. Larvy s dlouhými kusadly loví a vysávají nejčastěji pulce a potěr rybek. Larvy jsou schopny ulovit kořist dvakrát větší, než jsou samy. Kuklí se v břehu, kde si ze slin a půdy vyrobí skrýš, ze které asi za dva týdny vylétají dospělí brouci. Výukový program byl vytvořen v rámci projektu „Podpora průřezového tématu environmentální výchova na školách, včetně využívání moderních informačních technologií", Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/08.00.30, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Petra Švihelová, Rezekvítek Foto: archiv Rezekvítku
27
NABÍDKA PUBLIKACE UDRŽITELNÝ ROZVOJ PODLE PAVLA NOVÁČKA Již před čtyřiceti lety jsme dokázali vyslat lidi na Měsíc, ale zabránit tomu, aby lidé umírali hladem, neumíme dodnes. Životní prostředí je v mnoha regionech poškozeno, či přímo devastováno. Nenávratně nám vlivem člověka mizí živočišné a rostlinné druhy. Počet obyvatel na zemi pořád ješ-
UDRŽITELNÝ ROZVOJ „Bylo už nanejvýš potřebné, aby tento zčásti zprofanovaný pojem někdo uchopil v jeho původním obsahu, podloženém hlubokou znalostí přírodních i společenských zákonitostí, historie, politiky, vědy a jejich vzájemných kontextů. Předpokládal jsem mylně, že se takového úkolu může úspěšně zhostit jen široký kolektiv odborníků nejrůznějších oborů, kteří pod jednotící rukou a osnovou osvíceného redaktora pojednají tuto různorodou problematiku každý ze svého odborného pohledu a takto vznikne ucelené dílo, ozřejmující celý obsah tohoto pojmu ve všech souvislostech. Že se totéž, a oproti mnohočlennému autorskému kolektivu v mnohem sevřenější a myšlenkově konzistentní podobě podaří jedinému, byť velmi vzdělanému a charakternímu autorovi, jsem nepředpokládal ani v nejfantastičtějších představách. RNDr. Pavlovi Nováčkovi, CSc. z Univerzity Palackého se to s podporou a s prostředky Evropského sociálního fondu v ČR, Evropské unie, Ministerstva školství a mládeže ČR, Operačního programu EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost a samozřejmě i mateřské Univerzity Palackého v Olomouci podařilo a je to úctyhodné dílo, které by si snad měl přečíst každý občan republiky, určitě každý maturující nebo graduovaný student,“ uvádí v rozsáhlé recenzi Martin Říha na internetových stránkách Společnosti pro trvale udržitelný život. Není co dodat, stojí za to prolistovat, číst už se bude chtít samo… Zdroj: www.stuz.cz
28
tě roste, a zvyšuje se tak antropogenní tlak na ekosystémy a na čerpání přírodních zdrojů. Ale nejzásadnější pro vývoj v první polovině 21. století budou asi tři relativně nové a velmi komplikované megavýzvy – klimatické změny, ropný zlom a terorismus. Potřebujeme proto vizi, jak dál, ale možná více než jen to. Potřebujeme hledat, slovy Viktora Frankla, „vůli ke smyslu“, to znamená nalézat ve svém životě a v každé jednotlivé životní situaci smysl a oddat se mu, naplnit jej. Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímu prostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů. Kniha se zabývá jevy zřejmými a celkem snadno prokazatelnými (např. analýzou řady globálních, nejen environmentálních problémů), ale také jevy těžko prokazatelnými, často na hranici reality a fantazie, či dokonce na pomezí reality a fikce, které však jsou pro vývoj lidské společnosti neméně důležité. Autor je přesvědčen, že to vše má při hledání smyslu a vyústění lidského příběhu na této planetě své nezastupitelné místo. Pavel Nováček: Udržitelný rozvoj. Vydala Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. Publikace je dostupná na www.e-shop.upol.cz
ŽIVEL VODA V rámci své m u l timediální edice Živly vydala Agentura Koniklec v roce 2005 publikaci Živel voda, která dlouhodobě zůstává kvalitním zdrojem informací o tomto živlu z nejrůznějších pohledů: voda v kulturněspolečenských souvislostech, voda v přírodě, voda v přírodě, voda ve službách člověka, voda a životní prostředí člověka. Knihu Živel voda doplňuje filmový dokument Živel voda: Sen o vodě a CD Živel voda. Ukázky najdete na: www.agentura. koniklec.cz/zivly_nabidka. Série čtyř publikací Živly představuje: Oheň – energii, Zemi, Vodu a Vzduch. Knihy s pěknými fotografiemi a dalšími ilustracemi nabízejí v širokém pojednání texty o přírodě (fauna, flora, geologie, atmosféra apod.), ekologii (negativní působení člověka na přírodu a její ochrana,
role státu, výzkumu a nevládních organizací atd.), kulturně-společenských tématech (lidové tradice, divadlo a drama, filosofie, výtvarné umění, hudba atd.) a technických souvislostech (fyzika, chemie, historie, domácnost, sport a rekreace atd.) jednotlivých živlů. Autory textů jsou přední čeští publicisté a odborníci − V. Cílek, Z. Neubauer, L. Petráňová, P. Brzáková, J. Popovský, J. Zemánek, B. Blažek, V. Matoušek a další. Zdroj: www.agentura.koniklec.cz
BEDRNÍK O VODĚ Číslo Bedrníku, které právě držíte v ruce (případně prohlížíte na www.pavucina-sev.cz) tematicky volně navazuje na Bedrník 2005/2, jehož hlavním tématem byla: Voda. (red)
VODA V MRKVIČCE Součástí Mrkvičky, informačního bulletinu sítě mateřských škole se zájmem o ekologickou výchovu, který vydává Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, byl v číslech 2007/1 až 2010/1 metodický popis celoročního projektu Otvírání studánek aneb Abeceda pro objevitele a strážce vody. Autorkou projektu je Helena Nováčková ze Sluňákova – Centra ekologických aktivit města Olomouce (www. slunakov.cz). Projekt kompletně vyšel v nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., v publikaci Svět průřezových témat pro 1. stupeň, a to v rámci tematického celku Environmentální výchova pod označením F 2.5. (red) Tématu voda bylo věnováno rovněž celé číslo bulletinu Mrkvička 2010/3.
ČUS VYDRUS Český nadační fond pro vydru vydal novou komiksovou publikaci, která vtipnými texty a obrázky pobaví nejen děti, ale i dospělé. Čtenář je zá-
4 | 2011
NABÍDKA bavnou formou proveden celým vydřím životem a vydřím světem okolo vodních toků. Obrázky i texty do komiksu v publikaci Čus Vydrus vytvořily a vymyslely děti z kroužku Českého svazu ochránců přírody Volavky Třeboň pod vedením Vaška Bartušky, který dal publikaci konečnou kvalitu a vzhled. Do publikace jsou vloženy dva plakáty, které formou komiksu seznamují s problémy dravců versus sloupy elektrického vedení a jak se těmto problémům ve spolupráci s ochránci přírody snaží předcházet firma E.on. Bližší informace naleznete na webových stránkách www.vydry.org. Ing. Marie Pacovská, Český nadační fond pro vydru, upraveno (red)
POMŮCKY doplněné o pohádku Veliké putování kapky vody. 7. Zvířata a rostliny u rybníka − určování organismů dle slovního popisu spolužáků. 8. Povídání nad obrázkem − určování bezobratlých vodních organismů z obrazu. 9. Závěrečné opakování − hra s velkým obrazem rybníka a figurkami. Cena včetně obalů a cestovní tašky: 10 000 Kč. Cena zapůjčení na týden: 200 Kč. Objednávat lze na: www.rezekvitek.cz. Zdroj: Rezekvítek, sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, www.rezekvitek.cz
KRABICE PLNÁ VODY DUNAJ V KUFRU Krabice plná vody autorky Pavlíny Horké je učební pomůcka, která obsahuje aktivity zaměřené na život ve vodě. Určená je zejména žákům prvního stupně základních škol, případně o něco starším (zhruba do 7. třídy). Jednotlivé komponenty slouží k doplnění a rozšíření výuky prvouky, přírodovědy a přírodopisu. Krabice obsahuje každou pomůcku v pěti vyhotoveních, aby učitel mohl s žáky pracovat ve skupinách. Popis možného využití veškerých komponent spolu s poznámkami pro učitele najdete v metodické pomůcce. Ta dále obsahuje CD s hlasy vodního ptactva, které je možno využít jako zvukovou kulisu k programu. Součástí krabice jsou omalovánky a vystřihovánky, které si děti mohou ponechat (potravní řetězce a zvířecí jídelníček). Obsah: 1. Život ve vodě − poznávaní rostlin a živočichů žijících u nebo ve vodě. 2. Od vajíčka k dospělci − sestavování vývojových řad 7 vodních živočichů. 3. Život v rybníce a jeho okolí − určování správného místa výskytu 15 vodních organismů. 4. Zvířecí jídelníček − omalovánka a vystřihovánka, kterou si děti mohou ponechat. 5. Potravní řetězec − omalovánka a vystřihovánka na sestavení řetězců z vodních organismů. 6. Koloběh vody − laminované pohyblivé leporelo znázorňující koloběh vody,
Dunaj v kufru je výukový program k ochraně vod pro děti základních škol. Je zaměřen na ochranu a únosné využívání vod v povodí Dunaje. Základní myšlenkou Dunaje v kufru je pomoci lidem pochopit řeku v její rozmanitosti a vidět člověka jako součást říčního systému. Materiály obsažené ve výukové pomůcce jsou určeny pro děti ve věku 9 až 12 let. Formou interaktivní výuky ve třídě i venku se výukový program pomáhá dostat povodí Dunaje do srdcí a povědomí žáků. Pomůcka obsahuje metodickou příručku pro učitele a složky s aktivitami pro žáky: Koloběh vody, Ekosystém povodí Dunaje, Význam a funkce nepoškozených vodních toků, Využití vody v povodí Dunaje, Povodí Dunaje, Úzká spolupráce a udržitelný rozvoj. Dále je k dispozici plakát, kvarteto a český dodatek k mezinárodní pomůcce: Morava pro Dunaj, Krajina a povodně, Proměny lužního lesa – fotografie a popisky, Hydrobiologické pexeso. Česká verze výukové pomůcky Dunaj v kufru je ke stažení na internetových stránkách českého partnera projektu – Unie pro řeku Moravu: http://www. uprm.cz/aktivity/danube-box.
systému. Autorkou je Karla Petřivalská. Praktické a jednoduché skládací leporelo autorky se jistě stane nepostradatelným pomocníkem pro menší i větší výzkumníky, kteří chtějí blíže poznat tajemství života pod vodou. Díky laminované úpravě je vhodné i pro použití v terénu. Najdete v něm nové přesnější obrázky, více druhů živočichů a podrobněji se seznámíte s jejich ekologií. První část leporela vás formou jednoduchých „ano- ne” otázek provede popisem jednotlivých typických zástupců hlavních taxonomických skupin (především na úrovní řádů a čeledí), se kterými se u nás můžete nejčastěji setkat. Postupně vás tak dovede k přesnému určení vašeho úlovku. Dále klíč obsahuje popis typických druhů pro tekoucí i stojaté vody a jejich adaptaci na tato prostředí. Najdete zde také přehled a stručný popis jednotlivých taxonomických skupin, kterými vás provedl systém „ano-ne” otázek. Podrobné ilustrace živočichů i pozadí klíče vznikly rukou výtvarnice Pavly Dvorské. Cena pomůcky je 30 Kč. Obrázek leporela najdete v tomto Bedrníku na str. 27 v článku o výukovém programu Rezekvítku Vasrůvka nad Brnem, v němž se jako pomůcka používá. Zdroj: Rezekvítek, www.rezekvitekl.cz
HRA U JEZERA Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER vydalo novou simulační hru U jezera. Tato hra umožňuje do školního vzdělávacího plánu zařadit téma společného přírodního zdroje. K tomu napomáhá také její příjemný vzhled, svižný spád a možnost zapojit do hry celou třídu. Hra simuluje využívání společného přírodního zdroje (vody v jezeře). Hráči jsou řediteli podniků na břehu jezera, jejich cílem je zajistit pro podnik co nejvyšší zisk... Herní plán, záznamové archy, žetony, bioindikátory a hrací kostka − vše je zabaleno v praktické tašce. Hru lze objednat za 1440 Kč ve středisku SEVER na internetových stránkách v e-shopu, nebo přímo na tel.: 734 310 969 nebo e-mailu:
[email protected]. Zdroj: www.sever.ekologickavychova.cz
Zdroj: www.uprm.cz
KLÍČ K URČOVÁNÍ VODNÍCH BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ
4 | 2011
V našich vodách — potocích, řekách, různých tůňkách, mokřadech, rybnících i přehradách — žije několik tisíc drobných bezobratlých živočichů. Rezekvítek letos vydal nové, přepracované vydání klíče k určování těchto živočichů, kteří tvoří důležitou součást nejen vodního eko-
29
NABÍDKA
INTERNET STUDÁNKOVÁ PORADNA Český svaz ochránců přírody, regionální sdružení v Brně, vede internetové stránky Studánková poradna: http:// studanky.uffs.net/index.htm. „Jak známe z pohádek, ve studánce se můžeme uvidět, ale odraz naší tváře se může zdát ve srovnání se současnou technikou nedokonalý. Nemusí to být pravda. Voda, u které zjistíme, co vše obsahuje, nám o nás řekne daleko víc. Bude proto asi žádoucí, aby těch pár posledních pramenů, které mají vodu, jakou pili i naši předkové, bylo chráněno,“ praví Studánková poradna na uvítanou. Najdete v ní odpovědi na dotazy, které můžete i sami položit, nabídku exkurzí po studánkách v okolí Brna, výběr chemických rozborů studánek v okolí Brna, ale i informace k chemickému složení a fyzikálním vlastnostem prodávaných balených vod a další zajímavosti. Zdroj: www. studanky.uffs.net
E-STUDÁNKY Vítejte v národním registru pramenů a studánek – na www.estudanky.cz. Nalézt ve správnou chvíli v přírodě pramének čisté vody je mnohdy malý zázrak, ten úžasný pocit ostatně zná každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou. To platilo od pradávna, zkušenosti dávných lovců, zemědělců i cestovatelů si neseme v sobě, a tak ani v dnešní době nepřekvapí, že krásná studánka je ozdobou mnohého koutu naší přírody, na který se vzpomíná ještě po mnoho let. V moderní uspěchané době, kdy je prý na vodu nejlepší umělohmotná láhev, zdá se, význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká. Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně, pamětníci rozsáhlých pramenišť odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to velká škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy.
Pojďte s námi hledat a do budoucna podchytit všechny veřejně přístupné přírodní zdroje vody (tedy praménky, studánky...), aby i ostatní věděli, kde třeba v nouzi nejvyšší nalézt chladivé osvěžení. A pokud se ptáte jaký má tento projekt význam, proč se vůbec snažit o vodní zdroje pečovat, zkuste si přečíst stručné pojednání na úvodní straně internetového registru studánek. O jeho významu a životaschopnosti svědčí ale i poslední záznamy aktuálního dění: 7. 6. 2011 − pokud hledáte studánky na facebooku, budete neúspěšní, skupina byla zrušena, neboť byl ze strany facebooku zrušen účet správce − dobrá zpráva je, že bez tohoto se dá žít podstatně déle než bez vody :) 26. 6. 2011 − počet záznamů dospěl na kótu 4200, což je již pěkný rozhled 3. 7. 2011 − při detailním výpisu každého záznamu přibyl v pravém sloupci seznam 10 nejbližších zdrojů 19. 7. 2011 − ke každému záznamu byla doplněna obec, ve které se zdroj nachází 22. 7. 2011 − máme tady 4300 záznamů v registru To je tedy fofr, sto nových záznamů zhruba za měsíc! Na webu najdete i fotografickou studánkovou galerii. Klikněte si taky na: www.estudanky.cz (text mírně upraven redakcí Bedrníku)
NATOČTE SI KOHOUTKOVOU „Natočte si kohoutkovou,“ radí Ekologická poradna Veronica ve svém videospotu oceněném odborníky jako vítězný ekoporadenský počin za rok 2010. Spot reaguje na trend nákupu balených vod, které zatěžují životní prostředí, a upozorňuje na ekologicky šetrnější pití vody z kohoutku. Lidé mohou klip vidět v kinech a sdílet jej na sociálních sítích.
Redakční rada:
Bedrník, časopis pro ekogramotnost, byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.
30
Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail
[email protected] Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček
Praha – Tomáš Hodina (ZČ HB Botič Toulcův dvůr) Středočeský kraj – Jana Dufalová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Navrátilová (Ametyst Plzeň) Ústecký kraj – Šárka Lepší (SEVER, pracoviště Litoměřice) Kraj Vysočina – Jana Čížková (Chaloupky Kněžice) Zlínský kraj – Ivana Machalová (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj – Zuzana Janková (Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce) Jihočeský kraj – Erika Hovorková (CEGV Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj – Markéta Navrátilová (Lipka Brno) Královéhradecký kraj – Radka Urbánková (SEVER, pracoviště Hradec Králové) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA Pardubice) Liberecký kraj – Lenka Dědková (SEV Divizna, ZOO Liberec) Moravskoslezský kraj – Michaela Valová (SSEV Pavučina) SSEV Pavučina – Blanka Toušková
Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1100 ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky, prosím, posílejte na adresu redakce.
Soutěž o nejlepší počin českých ekologických poraden byla letos poprvé vyhlášena Sítí ekologických poraden STEP. Spot Natočte si kohoutkovou zaujal porotu zejména jako nový prostředek komunikace s veřejností, který oproti klasickým „letáčkům“ využívá aktuálních trendů – sociálních sítí –, přitom ale nezapomíná také na konzervativnější publikum. To spot oslovil z filmových pláten 21 kin sedmi krajů České republiky. Ve dvanácti kinech byl k vidění po dobu jednoho měsíce (v každém kině jeden měsíc), dalších devět kin se připojilo odvysíláním klipu v rámci Světového dne vody 22. března. Tématu propagace pití vody z kohoutku oproti nákupu balených vod se Ekologická poradna Veronica věnuje dlouhodobě. „Každoročně řešíme v poradně řadu dotazů týkajících se jak nakládání s plastovými obaly, tak kvality vody. Mnoho lidí si však neuvědomí, že pitím vody z kohoutku neprodukujeme žádný zbytečný odpad v podobě PET lahví, ale ušetříme i mnoho emisí skleníkových plynů a fosilních paliv. Ta jsou s balenou vodou spojena také – kvůli její přepravě a obalu,“ uvádí Petr Ledvina, vedoucí Ekologické poradny Veronica. „Mnozí se často domnívají, že balená voda je lepší. Voda z kohoutku je ale jednou z nejkontrolovanějších potravin, v České republice je vysoce kvalitní. Oproti balené vodě, která leží v obchodě i několik týdnů, je voda z kohoutku vždy čerstvá, dostupná a také levná,“ dodává Monika Vokálová, poradkyně Ekologické poradny Veronica. Videospot je dostupný na www.veronica.cz/voda, v síti Facebook a YouTube. Vznikl v rámci projektu: Voda. Voda? Voda! Na jeho stránkách www.veronica. cz/voda najdete k tématu další zajímavé i praktické informace. Zdroj: www.veronica.cz
BEDRNÍK 4/2011 | srpen 2011 | časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.
SEVER, Horská 175, 542 26 Horní Maršov 499 874 280, 739 203 200 e–mail
[email protected] www.sever.ekologickavychova.cz
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 234 621 386 e–mail
[email protected]
Objednávky: Eva Lučanová, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Úpická 146/18, 541 01 Trutnov,
[email protected], 739 203 201
Hlavní téma příštího čísla: STROMY (redakční uzávěrka 31. 8. 2011)
4 | 2011
B
ig Jump neboli Evropský den koupání v řekách vyhlašuje pravidelně Síť evropských řek (European Rivers Network). Akce spojené s propagací řek a jejich významu pro život člověka se v České republice letos uskutečnily v Děčíně, Praze, Brně, Jihlavě, Třeboni, Mělníce a na dalších místech. Otcem nápadu na Dny koupání v řekách je Roberto Epple ze Sítě evropských řek, který je doma na mnohých evropských tocích. Společným koupáním v mnoha místech chtěl oslavit úspěchy dosažené ochránci řek v Evropě, ať už se jednalo o zlepšení čistoty vody, nebo o ochranu přirozeného charakteru řek. Koupání v řekách je symbolem toho, že řeky nejsou a nemají být jen stokou, zdrojem vody či dopravní cestou, ale že mohou a mají být součástí našeho života, místem odpočinku a setkávání s přírodou a její krásou. První Koupací den v České republice vyhlásila česká nezisková organizace Arnika v roce 2002 na Labi jako součást Prvního mezinárodního dne koupání v Labi. Na více než 70 místech se tehdy této akce zúčastnilo kolem 100 000 lidí, z toho asi 10 000 na 11 místech v České republice. Od té doby vyhlašuje Arnika koupací dny každoročně, od roku 2005 již nejen na Labi, ale na všech našich řekách. V letech 2005 a 2010 se Koupací den odehrál v měřítku celé Evropy, pod názvem Big Jump! Statisíce lidí na stovkách míst ve více než 20 zemích v Evropě slavily tento den společně. Milníky projektu Big Jump jsou roky 2005, 2010 a 2015. Toto načasování není náhodné − úzce souvisí s harmonogramem naplňování Rámcové směrnice o vodách, která má být hlavním právním nástrojem k dosažení dobrého ekologického stavu evropských vod. A právě v roce 2015 má být tohoto cíle dosaženo. Koupání v tekoucích vodách evropských řek má dlouhou tradici. Až do první poloviny 20. století bylo naprosto samozřejmým druhem zábavy jejích obyvatel.
Koupání v přírodě je neúměrně levnější záležitost než nákladné akvaparky, budované v poslední době v okolí velkých měst. A to levnější jak pro rodiny s dětmi, tak pro případné investory − obce. Osobně se domnívám, že i zážitek z koupání v řece, která proudí, má kolem sebe stromy a jsou v ní ryby, je hodnotnější než dovádění v akvaparku s chlorovanou vodou. David Pithart, biolog, předseda Koalice pro řeky Zdroj: Ekologický institut Veronica
Viditelnou připomínkou koupání jsou historické plovárny. Ty nejpoužívanější plovárny tvořily důležitá sociální zařízení a jako taková byla v majetku města. Pak se však mnoho evropských řek stalo obětí technického pokroku a průmyslového rozvoje. V dnešní době ale na mnoha evropských řekách dochází k velkým změnám. Mnichov například zahrnuje výstavbu nových plováren a míst určených ke koupání v řece Isaru do svého urbanistického plánování. Vídeň s velmi pozitivním ohlasem obyvatelstva již zřídila na Dunaji místa ke koupání. Stejný vývoj můžeme sledovat na příklad i ve Francii. Proto dnes můžeme mluvit o renesanci koupání v řekách. Dny koupání v řekách jsou příležitostí: > radovat se ze zlepšení kvality vody řekách, díky kterému je možné se v nich opět koupat; > připomenout historické plovárny, otevírat nové; > představit přírodní krásy a hodnoty říční krajiny, historické i současné lidské aktivity spojené s řekou (sportovní rybolov, vodní turistiku, historii využívání vodní energie apod.), odraz řeky v umění apod.; > představit možnosti harmonického soužití s řekou (přírodě blízké protipovodňové ochrany, obnovy přirozené říční krajiny a šetrného hospodaření v nivách). Z www.arnika.org vybrala a upravila (red)
< Big Jump s podtitulem Love Labe v Děčíně se 10. července 2011 nesl v duchu odpolední plážové párty, ke které významně přispělo nádherné letní počasí. Na nábřeží se rozléhal jazz, swing i worldmusic v podání děčínského DJ, malovalo se na těla i na papír, popíjel se čaj, podepisovala se petice Člověk a voda a lidé se koupali, bavili nebo relaxovali. Vyvrcholením celé akce byla večerní módní performance, kdy labské kameny byly symbolicky navráceny řece. Foto: Arnika
Foto: F t Alž Alžbět Alžběta bět JJungrová á
Peníze jsou jako voda – nikdo je nevlastní. Michael Reynolds (www.zemelod.cz)
