ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST

ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST

ČÍSLO 2 | ROČNÍK 9 DUBEN 2011

HLAVNÍ TÉMA:

DOBROVOLNICTVÍ PRÁCE PLACENÁ ZÁŽITKY A PŘÁTELSTVÍM ORIGAMI V TVAROŽCE

STRÁŽCI PŘÍRODY

ŽIVOTABĚH NA MODRÉM DOMĚ

JAK SE DĚLÁ OBČANSKÁ SPOLEČNOST

EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 UKLIĎME SVĚT

PŘÍBĚHY DOBROVOLNÍKŮ

ŠKOLY MOHOU UČIT O PŘÍRODĚ V PŘÍRODĚ

PRESTIŽNÍ CENA JOSEFA VAVROUŠKA

SBÍREJTE ZELENÉ KILOMETRY

HODINA ZEMĚ PŘÍLOHA: JAK ŽÍT DOBŘE, ZDRAVĚ A EKOLOGICKY ŠETRNĚ

VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU J

aro je tady, tažní ptáci přilétají ze svých zimovišť a s nimi další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého dru-

hu u nás. Česká společnost ornitologická zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených

ornitologů uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Vítání ptačího zpěvu se bezpochyby nabízí i jako nevšední a působivý doplněk ekologické výchovy. V roce 2011 se akce konají od 16. dubna do 14. května, nejvíce jich proběhne o víkendu 30. dubna až 1. května, po celé České republice, a tak si každý může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálů i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. Působí na území České republiky, kterou zastupuje v mezinárodní organizaci BirdLife International. Přehled jednotlivých termínů a míst Vítání ptačího zpěvu najdete na internetových stránkách www.birdlife.cz. Se zajímavou historií novodobého svátku jara se můžete seznámit v tomto Bedrníku v rubrice Inspirace. Ze zdroje www.birdlife.cz (red)

EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři, SE SLOVEM DOBROVOLNICTVÍ SE MI VÁŽE SLOVO BOHATSTVÍ. Proč? Ještě za totality jsme v rámci Hnutí Brontosaurus pomáhali mapovat stromy v Boubínském pralese. Byla to mravenčí práce pro lesnicko-ekologický výzkum a zároveň práce vznešená, vzhledem k možnosti vlastníma očima a nohama osahávat vnitřek proslulého pralesa. Nezapomenutelné až iniciační zážitky: propojení užitečné činnosti s intenzívně prožívanými vztahy ve skupině vrstevníků. Učili jsme se rozumět přírodě i mezilidským vztahů – a právě to mi tehdy naplnilo obsahem pojem bohatství. Brontosaurus přežil rok 2000, daří se mu velmi dobře, také letos nabízí desítky termínů Prázdnin s Brontosaurem. Je to jedna z bezpočtu nevládních neziskových organizací, jimž je věnován letošní Evropský rok dobrovolnictví. Další pojem, který se ve spojitosti s dobrovolnictvím nabízí, je občanská společnost. Když ho pohledáte, česká Wikipedie tentokrát docela zklame. Dospělejší anglická verze této úžasné občanské instituce je už daleko lepší. Hned v úvodní větě se o občanské společnosti hovoří jako o základech fungování společnosti – v kontrapunktu a zároveň partnerství se státními a tržními institucemi; stav všech tří složek dohromady pak určuje charakter celé společnosti. Chcete-li kvalitnější český zdroj informací o občanské společnosti, vyhledejte stránky www.obcan.ecn.cz. Nabídnou dokonce i něco metodické pomoci pro výchovu vašich svěřenců. Občanskou společnost lze považovat za určitý ideál, souhrn hodnot, kterým věříme a k nimž chceme děti a mladé lidi vést: „...společnost aktivních občanů, kteří umí nejenom vzít svůj život do vlastních rukou, ale jsou ochotni najít si trochu času k péči o věci obecné, snaze o nápravu poměrů, které nevyhovují, či ke zlepšení toho, co zlepšení vyžaduje. K tomu je často zapotřebí i jistá občanská odvaha; aktivita a přesvědčení, že jsme to my, kdo spoluurčujeme běh věcí a nejsme jimi jen pasivně smýkáni; také určitá schopnost empatie – nazření problému z více stran; otevřenost vůči jiným názorům; umění diskuse.“ Zemitějším pojetím občanské společnosti je „hustá síť nejrůznějších občanských sdružení a spolků, fungujících všude tam, kam nedosáhne stát“, tedy také dobrovolnictví. Bedrník vám přináší konkrétní příklady, které vás mohou inspirovat. Ať už jsou to s pomocí dobrovolníků organizované zajímavé akce využitelné pro zpestření vzdělávání, jako je Vítání ptačího zpěvu, Ekologické dny Olomouc, programy ve středisku Sluňákov, Toulcův dvůr nebo Modrý dům, nebo praktická pomoc přírodě, kterou nabízí i pro učitele a studenty Český svaz ochránců přírody, nebo jak škola může pomoci firmě k ekologicky šetrnějšímu chodu či naopak, že lze úspěšně organizovat i firemní dobrovolnictví. A pokud chcete učit iniciativnosti v každodenním životě, dozvíte se, jak a proč ekologicky i společensky ohleduplně vybírat to, co potřebujeme každý den, totiž oblečení. I tentokrát nám zbyl příspěvek – příběh učitelů a dětí, kteří udržují jednu z drobných sakrální památek, jež činí z naší krajiny krajinu domova – přečtete si v příštím Bedrníku s tématem: PAMÁTKY. Bohatství dobrých skutků a zážitků přeje Hana Kolářová

↓ Kresba Dušana Grombiříka získala druhé místo od odborné poroty soutěže kresleného humoru Ekofór 2004. Soutěž pořádá Hnutí Brontosaurus, letos na téma: Voda. Podrobnosti na www.ekofor.brontosaurus.cz.

OBSAH VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU ....................................................2

DIDAKTIKA

INSPIRACE

VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ .....................17 ŠKOLY PRO INTELIGENTNÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE – V PRAXI ......................................19 EVROPSKÁ DOBROVOLNÁ SLUŽBA ..............................22 FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ ...........................................23 UKLIĎME SVĚT ..................................................................24 DOMÁCÍ MAZLÍČCI ...........................................................25 DOBROVOLNĚ PRO PŘÍRODU – KDE A JAK? ................25

DOBROVOLNICTVÍ – PRÁCE PLACENÁ ZÁŽITKY A PŘÁTELSTVÍM... ..............4 ŽIVOTABĚH NA MODRÉM DOMĚ .....................................5 ORIGAMI V TVAROŽCE ......................................................7 STRÁŽCI PŘÍRODY ..............................................................8 JARO OŽÍVÁ BĚHEM VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU ..............10 JAK SE DĚLÁ OBČANSKÁ SPOLEČNOST .......................11

PROMĚNY

NABÍDKA ...........................................................................26

CO JE A KDE SE VZAL

EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 ....................13 DOBROVOLNÍCI MĚNÍ SVĚT ...........................................13 DOBROVOLNICTVÍ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.............14 1 | 2011

HODINA ZEMĚ ..................................................................31

3

INSPIRACE

DOBROVOLNICTVÍ – PRÁCE PLACENÁ ZÁŽITKY A PŘÁTELSTVÍM... Když někomu řeknete, že děláte dobrovolníka v oblasti ekologie nebo ochrany přírody, rovnou si vás představí s kosou a hráběmi někde na louce nebo s rýčem a motykou při sázení stromů. Když někomu řeknete, že děláte dobrovolníka na centru ekologických aktivit, většinou si nepředstaví vůbec nic. Pojďme tedy nakouknout pod pokličku dobrovolnictví v Centru ekologických aktivit Sluňákov.

Sluňákov a jeho EDO Dobrovolníci se u nás, na Sluňákově, uplatňují ve dvou rozdílných oblastech. První je ekologická výchova a osvěta, konkrétně plánování, příprava a realizace akcí pro veřejnost, a druhou oblastí je péče o sluňákovské biocentrum, hlavně bylinkovou zahrádku. Takže nakonec i na ty hrábě dojde… Proč Sluňákov dobrovolníky potřebuje? Jak spolupráce s nimi probíhá? A proč to vlastně dobrovolníci dělají? Sluňákov během roku pořádá tři velké akce pro veřejnost. Nejdelší historii má festival Ekologické dny Olomouc (EDO). Jeho první ročník proběhl v roce 1990 a ani tehdy se neobešel bez dobrovolníků. EDO jsou cyklus přednášek, besed a debat o člověku, přírodě a jejich vzájemném vztahu. V rámci EDO probíhají i vycházky do okolí Olomouce a prvního května také Ekojarmark na Horním náměstí. Jsou-li přednášky spíše pro „starší a pokročilé“, na Ekojarmarku si přijdou na své i děti. Dobrovolníci pro ně připravují několik hravých stanovišť. V loňském roce se mohli návštěvníci vydat na stezku Za zelím s kozlíkem Lojzíkem.

Zimní a letní dny pro veřejnost Další dvě akce pro veřejnost jsou skoro o dvacet let mladší, ale mají se čile k světu. Jedná se o hravé tematické dny určené především pro rodiny s dětmi. První zimní den proběhl v roce 2009 a nesl jméno Ladovská zima, o rok poz-

4

ději jsme se vydali na Expudici na severní tyčnu s medvídkem Pú a letošní zimu jsme věnovali bobru evropskému. Letní akce pro veřejnost odstartoval Jablečný den v roce 2009, následující rok chutnal po medu a letošní září bude na Sluňákově vonět po švestkách. Žádný z těchto dnů by nebyl tak úspěšný, příjemný a nápaditý, kdyby s ním nepomáhali dobrovolníci. A jak konkrétně probíhá spolupráce na těchto akcích? Před každým dnem pro veřejnost se s dobrovolníky dvakrát sejdeme na Sluňákově. Na první schůzce vymýšlíme, co by si děti měly od nás odnést, a to jak v rukách, tak v hlavě. Plánujeme, jaká stanoviště budeme dělat a co k tomu budeme potřebovat. Na druhé schůzce se všichni výtvarně vyřádíme – tvoříme nápisy, pomůcky a kostýmy.

↑ Jablečný den ve Sluňákově ↙ Posádka po sjezdu Mlýnského náhonu ↓ Expudice na severní tyčnu ↘ Bobří den – bobří jídelna aneb proč má bobr tak velké zuby

V den samotný mají dva až tři dobrovolníci na starost jedno stanoviště. Zadávají dětem úkoly a v případě potřeby jim pomáhají s jejich splněním. Na bobří den nachystali dobrovolníci osm stanovišť, na kterých se děti, ale i dospělí hravou formou dozvídali informace o životě bobra evropského. Na stanovištích zaměřených na stavbu těla bobra děti zjišťovaly, proč má placatý ocas, jak vypadají jeho stopy, a přesvědčily se i o tom, jak silné zuby bobr má. Návštěvníci byli spokojení s prací dobrovolníků, oceňovali jejich ochotu, otevřený a milý přístup k dětem

2 | 2011

INSPIRACE

i úsměvy na jejich tvářích. I když se to možná nezdá, práce dobrovolníka na stanovišti je náročná – například na Medový den přišlo přes patnáct set návštěvníků.

Jak se cítí dobrovolníci Jak se po akci pro veřejnost dobrovolníci cítí? „Po skončení dne pro veřejnost jsem dost unavená, ale hlavně velice šťastná. Únava odejde, ale pocit naplnění z toho, že jsem udělala něco, co má smysl zůstane,“ popsala dobrovolnice – studentka Verča. Na dobrovolníky však nečeká na Sluňákově jen práce. Společně se pravidelně scházíme, každoročně pořádáme na Sluňákově maškarní ples, sjíždíme jedno z ramen řeky Moravy na raftech nebo si zahrajeme nějakou zajímavou simulační hru. „Co pro mě dobrovolnictví znamená? Možnost najít přátele, žít naplno, také se mnohému naučit a mnohé dát jiným. Ale hlavně – dnes už je to i součást mě. Nedokážu si svůj život bez dobrovolnictví představit a jsem ráda, že mi Sluňákov a všichni tam dali příležitost být dobrovolníkem,“ svěřila se studentka Bára. „Dělat dobrovolníka pro mě znamená poznat nové lidi a získat tak nové přátele, což je vždycky fajn. Navíc se můžu podílet na zajímavých projektech, to je super, jak kvůli následné práci s lidmi, tak pro to samotné tvoření. Dobrovolnictví – to je práce placená zážitky a přátelstvím...,“ vystihla další studentka, Martina. Všem sluňákovským dobrovolníkům děkuji za jejich nadšení, energii a nápaditost, s jakou dobrovolnickou činnost na Sluňákově vykonávají. Kateřina Jenešová, koordinátora dobrovolníků, Centrum ekologických aktivit Sluňákov Foto Z. Bača a archív CEA Sluňákov

ŽIVOTABĚH NA MODRÉM DOMĚ V malé obci Kostelecké Horky na rozhraní Královéhradeckého a Pardubického kraje můžete na samém kraji vsi narazit na šipku: Modrý dům. Směřuje ke staré venkovské usedlosti s bílou omítkou a dřevěnými vraty do dvora. Odvážíte-li se vstoupit dovnitř, otevře se před vámi výhled na poloroubené a zpola kamenné obytné stavení, budovu chlévů, stodolu a roubenou sýpku s dřevěnou pavláčkou a novou šindelovou střechou.

Životaběh Může se zdát, že jste se dostali o sto let zpět. V budově bývalé sýpky najdete předměty, které při svém životaběhu používaly bezmála naše prababičky – máselnici, kolovrátek, ruční ždímačku, valchu, motovidlo, dřevěnou lopatu na sázení chleba do pece apod. Ale pohled na střešní solární panely či ledničku a mikrovlnku uvnitř obytné místnosti vás vrátí do současnosti. Ještě před patnácti lety byste toto místo nepoznali – místnosti byly zavaleny opadávajícím stropem a vrstvou dvacetiletého prachu, objekt měl oprýskané omítky, zahrada byla zarostlá, rámy malých oken se rozpadaly. Dnes zde najdete středisko environmentální výchovy, kde probíhají programy pro školy, část objektů je využívána jako muzeum a pro výstavní účely, v průběhu roku se zde konají akce pro veřejnost, přednášky a besedy. Téma programů a akcí je nasnadě – udržitelný život na venkově, oživení venkovských tradic a řemesel a v neposlední řadě též ochrana místní přírodní rozmanitosti.

Dobrovolnictví a vzdělávání

2 | 2011

Cesta k tomuto posunu byla klikatá a významný podíl na ní měla dobrovolná činnost. Dobrovolnictví patří ostatně k tradici občanského sdružení INEX –

SDA Kostelecké Horky, které Středisko environmentální výchovy Modrý dům provozuje(původně organizace INEX – Sdružení dobrovolných aktivit, dnes její ekonomicky nezávislá pobočka, podobně jako další pobočky v Brně či v Bílých Karpatech). Mateřská organizace INEX – SDA je od dob svého vzniku na projekty dobrovolnictví přímo zaměřena: mezi její hlavní oblasti působnosti patří např. mezinárodní projekty rozvojového vzdělávání (GLEN, Fotbal pro rozvoj) a také pořádání workcampů – krátkodobých projektů, v rámci kterých pomáhá mezinárodní skupina pěti až dvaceti převážně mladých lidí po dobu dvou až tří týdnů českým či zahraničním organizacím, které o pomoc požádají. Jedná se např. o opravu kulturních a historických památek, výpomoc v údržbě vzácné přírodní lokality či občanské iniciativy.

Špetka exotiky Pobočky samotné tyto projekty nepořádají, avšak jsou jejich hostiteli, stejně jako jimi může být kterékoliv jiné občanské sdružení. Na Modrém domě tak proběhla řada workcampů, které pomohly zvelebit prostředí střediska, učinit opravy a mnohé údržbové práce, pro něž je zapotřebí větší skupiny lidí (stěhování kamenů, předmětů a zajímavých zařízení), a vnést do poklidného místa

5

INSPIRACE

špetku exotiky. Po skončení workcampu se hostitelská organizace obvykle netěší jen z dobře vykonané práce, ale také z historek, které kolují po společenských zařízeních místních obyvatel. Součástí workcampu totiž není jen práce, ale také zábava. Vedoucí mají pro tým, tvořený Korejci, Ukrajinci, Španěly, Němci, Mexičany a dalšími národnostmi, připraveny hry, které vytvoří přátelskou a zábavnou atmosféru a uvolní případnou komunikační propast. Workcampy mají tedy významné socializační výstupy, které mohou v některých případech převážit nad efektivitou práce, zvláště v letních měsících. Na Modrém domě bývají workcampy spojené s akcemi a aktivitami pro veřejnost. Místní lidé proto rádi vzpomínají na Korejce v českém lidovém kroji, tvorbu japonských origami u příležitosti zpracování jablek či Francouze, kteří si oblíbili českou slivovici a naučili se vyrábět kozí sýr.

jekty zaměřují na malé skupinky dobrovolníků či dokonce jednotlivce. Ti na daném místě stráví minimálně dva měsíce až jeden rok, během kterého si zdokonalí své životní kompetence, naučí se novým dovednostem a mají pravidelné kurzy jazyka hostitelské země. Někteří návštěvníci Horecké vánoční hry byli překvapeni, když právě probuzený pastýř Kuba spustil na druhého se silným francouzským přízvukem: „Co se děje? Který čert tě bere?“ Stejně tak se mnozí dodnes podivují nad tím, jak mohl někdo pojmenovat kozu Počítač. Inu, slovo počítač zní cizincům oproti světovým označením tohoto ďábelského přístroje poněkud vtipně. Díky svému jménu je však koza oblíbená zejména u technicky zaměřených chlapců, které matka naláká pryč od počítačových her na to, že jdou navštívit svou kyberpřítelkyni.

Kyberpřítelkyně koza

Zatímco sociální výstupy u tohoto typu projektů jsou nesporné, původní význam dobrovolnictví ve smyslu praktické a ekonomické výpomoci je narušen řadou faktorů, které vyplývají z institucionalizovaného procesu přijetí dobrovolníků. Zdá se, že zejména unijní pojetí dobrovolnictví mládeže, které je např. u zmiňované EDS prezentováno jako proces vzdělávání

Podobně je tomu s projektem Evropské dobrovolné služby (EDS). Tohoto projektu se sice účastní jen evropští dobrovolníci, ale o to je jejich socializace s místními obyvateli snazší. Na rozdíl od krátkodobých workcampů, které jsou určeny pro větší skupinu lidí, se tyto pro-

6

Postmoderní krajánci

a zvyšování kompetencí, může rozmělnit jeho význam ve smyslu nezištné pomoci v postmoderní sběračství zážitků a zvyšování sociálního kapitálu. Na místa, jako je Modrý dům, přicházejí však i dobrovolníci mimo instituce. Patří mezi ně např. místní lidé, přátelé a lidé s podobnými cíli a hodnotami, kteří vypomáhají např. s akcemi pro veřejnost či s kosením ekologicky významných luk v obci. Někteří pomáhají dlouhodobě, jiní se objevují zcela nečekaně – takoví jsou např. krajánci, jak se jeden z nich sám nazval. Dříve byli krajánci vyučení mlynáři, kteří neměli stálou práci a chodili vandrem od mlýna ke mlýnu. Krajánci měli své oblíbené trasy a mlýny, kde pravidelně potěšili báchorkami ze svých cest a vypomáhali za nocleh, stravu a nějaký ten peníz na cestu. A věřte, že stále ještě putují – nechte se překvapit. Všem krajánkům a dalším dobrovolníkům patří náš dík! Alžběta Trojanová Foto archív SEV Modrý dům Účastníci workcampu na Horeckém jarmarku, 26. 6. 2010 ↙ Kosení luk s dobrovolníky EVS, květen 2009 ↓ Dobrovolníci na workcampu podzimního zpracování ovoce, říjen 2010

2 | 2011

INSPIRACE

ORIGAMI V TVAROŽCE Co všechno mohou dobrovolníci zažít v rámci workcampů, popisuje ve svém vyprávění Hana Pechová, studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, která absolvovala již několik workcampů s neziskovou organizací INEX-SDA. Během posledních letních prázdnin se rozhodla vydat jako vedoucí do Tvarožné Lhoty v Bílých Karpatech.

2 | 2011

Je pátek večer, 16. července 2010. Sedím v autobuse směr Hodonín, kochám se rychle ubíhající krajinou a v hlavě již sestavuji plán na následující dva týdny. Letos opět povedu WC v České republice. Nenechte se zmýlit, nestane se ze mě uklízečka záchodů. WC je zkratka ze slova workcamp neboli krátkodobý dobrovolnický projekt. Nezisková organizace INEX-SDA jich v Česku pořádá několik desítek a na každý připadají 1–2 vedoucí (leadeři), kteří jsou vyškoleni na to, aby zajistili hladký průběh projektu. Ráda bych povyprávěla o tom, co mě a mé zahraniční dobrovolníky potkalo na workcampu v Tvarožné Lhotě. Fakt, že budu jako vedoucí jediná, tj. na všechno sama, byl pro mě výzvou a zároveň zdrojem obav. Proto jsem nenechala nic náhodě a přijela do Tvarožné Lhoty v Bílých Karpatech o dva dny dříve, abych uklidila IN-Klub, jenž se měl stát na dva týdny naším domovem, a navázala kontakt s místními. To se dařilo spíše pozvolna v průběhu kempu například tím, že jsme dorazili na hodovou zábavu mnohem méně slavnostně oblečeni než místní, na hudbu polky jsme rozverně tancovali v kroužku, pili kofolu s rumem a u stolu hráli pantomimu. Jak jsme také mohli nevyčnívat, když jsme byli až na jednoho Japonce mezinárodní „babinec“? Španělka Lola trvající na tom, že neumí flamenco; Polka Ola zbožňující všechna zvířata na salaši, kde jsme pracovali, od koně po fenku Benji; druhá Polka Magda za všech okolností okouzlující a poutající pozornost chlapců a chlapů; nejmladší Ana toužící dělat jen věci „which are exciting“; tichá Ko-

rejka So Young nikdy se nezapojující do diskusí; smíšek Korejka Minsun s obdivuhodnou houževnatostí a temperamentní Italka Valentine se zájmem o udržitelný rozvoj. To byly naše holky, které vytvořily neopakovatelnou atmosféru a stmelily se v jeden kolektiv – jednu rodinu, jak s oblibou říkaly. Japonec Taka si užíval své výsadní postavení a v upovídanosti si s holkami nezadal. Klíčovou postavou salaše byl salašník Pavel. Tak čiperného čtyřicátníka jsem snad ještě neviděla. Zkoušel na dobrovolníky pár anglických slovíček, a dokonce s námi jeden večer „zapařil“ na koncertě country kapely. Hlavně měl zlaté srdce a k dobrovolníkům si vytvořil bezvadný vztah. Na rozlučkovém táboráku zněla slova jako „thank you“ a „good group“. Na salaši jsme dělali, co bylo zrovna potřeba, od oplocování stromků, sbírání bylinek a kopřiv až po kosení trávy a pletení plotů. Na starost nás měl Pavel, který věděl, co se má udělat. Stejně jsem si ale připadala jako pingpongový míček, který skáče od jednoho dobrovolníka ke druhému a koriguje jeho pracovní činnost. Na workcampech mě baví, že si osvojím nějakou novou manuální dovednost. V „Tvarožce“ to bylo sečení trávy kosou a práskání bičem. Dost často bylo potřeba převést něco z bodu A do bodu B. Používali jsme skřípající kolečko, což bylo jedno z prvních českých slov, které se dobrovolníci naučili. Ve chvílích volna jsme se starali o zvířátka. Nejmilejší nám byl kozel Křivák, jehož jméno bylo pro Španělku tak nevyslovitelné, že jej přejmenovala na Chamagito, což jí přišlo asi zvukově

JAK SE MEZINÁRODNÍ DOBROVOLNICTVÍ SNOUBÍ S EKOLOGIÍ Přes tisíc českých dobrovolníků ročně vyjíždí ze svých domovů, aby svůj volný čas strávili prací na smysluplném projektu v zahraničí. Nestačí jim běžná turistika a pasivní trávení volného času, jsou proto ochotni pomoci na nejrůznějších projektech jak kulturního, sociálního, tak i ekologického zaměření. Pracovité ruce však nejsou potřeba jen v zahraničí, ale i u nás. Stovky zahraničních dobrovolníků přijíždí ročně také do České republiky, aby zde přiložili ruce k dílu v rámci tzv. workcampů. Jde o dvou až třítýdenní pobyty, kdy mohou dobrovolníci přispět k zajímavému projektu, ale zároveň také poznat řadu nových lidí z různých koutů světa. Díky tomu se workcampy těší velké oblibě. Navíc většina z nich probíhá v letních měsících, kdy mají studenti prázdniny. Jsou tak pro ně zajímavou alternativou oproti běžnému cestování. Mezi největší organizace, které se v České republice věnují vysílání dobrovolníků, jistě patří INEX – Sdružení dobrovolných aktivit (SDA). Organizace, která v letošním roce slaví dvacáté výročí, během své historie stihla na nejrůznější projekty vyslat více než 10 000 dobrovolníků a podle hrubého přepočtu zprostředkovala za uplynulé roky více než 1 000 000 hodin dobrovolnické práce. INEX-SDA tak nemalým dílem skrze práci dobrovolníků přispěl i k ochraně životního prostředí a zlepšení podmínek pro život v České republice. „Do České republiky každoročně přijíždí desítky dobrovolníků, kteří se chtějí podílet na projektech zaměřených na péči o přírodu, chráněná území či veřejná prostranství. Cílem našeho programu Mosty k přírodě je proto kromě přímé pomoci také vést mladé lidi k poznání odpovědnosti za životní prostředí a seznámit je s myšlenkami a principy trvale udržitelného rozvoje,“ uvedl k programu, který je v České republice primárně určen zahraničním dobrovolníkům, ředitel INEX-SDA Robin Ujfaluši. Mladí lidé z České republiky, kteří mají blízko k ekologii a ochraně životního prostředí, se mohou na workcampy hlásit coby vedoucí. V rámci dvou až třítýdenního pobytu pak mají na starosti volnočasové aktivity a celkovou koordinaci workcampu. Případně si mohou vybrat projekt v zahraničí, kam mohou odjet jako dobrovolníci. O pracovité ruce je zájem všude na světě. Kompletní přehled projektů naleznete na webových stránkách www. inexsda.cz.

7

INSPIRACE

STRÁŽCI PŘÍRODY Mirku Kováčovou potkáte nejčastěji ve východních Krkonoších, kam chodí pracovat jako dobrovolná strážkyně přírody. K této zajímavé náplni volného času ji přivedl – její syn!

nejpodobnější. Vždycky nás vítal již od příjezdové cesty a Polky mu trhávaly ty nejchutnější akátové větve. Musím přiznat, že ukočírování osmi lidí mi dalo zabrat. To proto, že jsem jim chtěla ukázat co nejvíce z naší kultury a na každý večer připravit rozmanitý program. Tak jsme naučili v autokempu Korejku plavat, opili se ve vinném sklípku, zablátili si tenisky při túře k nejvyššímu vrcholu Bílých Karpat, prodírali se davy na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, zatancovali si na strážnické diskotéce a v osmi lidech dostopovali zpět domů, naučili se mazurku při české prezentaci, „zabíjeli“ se navzájem při hře na mafiány, ochutnali saké při japonské prezentaci a zahráli jsme si spoustu poznávacích i deskových her. Po návratu do Prahy jsem prospala celý den a noc, jak jsem byla utahaná, ale úspěch akce se měří spokojeností všech zúčastněných a toho se mi myslím díky pozitivním zpětným vazbám podařilo docílit. Poslední den workcampu byl ve velkém stylu. Konal se festival Etnosalaš, kde jsme pomáhali. Každý z dobrovolníků si připravil tvůrčí stanoviště, například malování na obličej, střílení z luku či skládání origami, které pak obcházely děti. To byla pro dobrovolníky nejtěžší zkouška ověřující, jak moc se během dvou týdnů naučili česky. Nakonec z toho byl styl „ruce, nohy“. Náramně jsme si však celý den užili. K večeru jsme zformovali hudební těleso The Colechcos band, kdy každý hrál na barely, láhve, valchu, bubny, pusu… cokoliv, co bylo po ruce. Při táboráku jsme koštovali oskerušovici, bilancovali uplynulé dva týdny a plánovali, kdy a kde se zase uvidíme. To víte, že nějaká ta slzička ukápla, ale to k tomu patří. Každý z nás si v sobě ponese vzpomínky na společné zážitky, diskuse a jeden na druhého.

8

Připravila Adéla Jansová, INEX-SDA Foto archív INEX-SDA

Vzděláním a zkušenostmi je Mirka docela šikovná švadlena, což není právě obor, který by mohla v národním parku dobře využít. Aby mohla pomáhat horám i lidem, musela se naučit a pochopit spoustu informací o přírodě, historii i souvislostech mezi nimi. Protože je Mirka povahou vskutku buldočí, často mi volala v hluboce nočních hodinách s dotěrnými otázkami typu – jaký je rozdíl mezi ortorulou a pararulou a jaký má význam ona pararula pro Černou horu, jak se jmenuje ta jedovatá látka, co vylučuje brouk majka fialová, nebo proč se jeřáb sudetský objevil právě v Krkonoších. Jistě to Mirku bolelo, než získala přehled o tom, co chtěla vědět. Nyní ale povídá o Krkonoších dětem na základních školách nebo návštěvníkům Krkonošského národního parku přímo na horách jako dobrovolný strážce přírody. Mirko, co tě přivedlo na myšlenku chodit po horách a pracovat zadarmo pro Krkonošský národní park? Jednou se můj syn Milan přihlásil do programu Junior Ranger Project, tedy do Projektu Mladých strážců. Jedna z akcí tohoto projektu byla určena i rodičům Mladých strážců – tenkrát děti samy vedly celou skupinu rodičů a dalších dětí z Černého Dolu na Tetřeví boudy. Měly připravené povídání o Krkonoších, o kytkách, které jsme cestou viděli, a o spoustě dalších věcí. I když jsem celý den trpěla, protože jsem si nevzala pořádné boty, akce mě vzala u srdce. Děcka se hodně snažila,

někdy jim to šlo, někdy bylo vidět, že mají před skupinou třiceti rodičů trému. Moc se mi líbilo, že ostatní rodiče udělali jednu velkou skupinu a povídali si mezi sebou a program si užívali. Později jsem mezi nimi poznala několik výborných kamarádek. I když za celý den jsem byla fyzicky utahaná, byla jsem nadšená atmosférou, kterou setkání mělo. Těšila jsem se na další akci. Ta přišla asi o měsíc později. Mladí strážci zase měli svůj program, tenkrát ve Vrchlabí, a pro rodiče byla připravena zvláštní soutěž – dostali jsme několik na první pohled jednoduchých otázek a měli jsme na ně najít odpověď. No, ale řeknete sami, vy víte, jaká je nejoblíbenější značka míčků na squash? Nebo kde je ve Vrchlabí Romulus a Remus? Celé dopoledne jsme běhali po městě a náramně se bavili. Tenkrát mě napadlo, že by bylo škoda jenom čekat, až pro nás někdo něco zase vymyslí, ale že by nebylo špatné se do práce Správy KRNAP zapojit taky. Jako švadlena ses s přírodou příliš nesetkávala. Nechyběly ti znalosti o přírodě? Chyběly, a moc! Na druhou stranu jsem ale objevila úplně jiný svět, než který jsem znala před tím. Nikdy jsem do hor nechodila a najednou jsem si uvědomila, že to je hrozná škoda. Zároveň jsem ale chtěla o horách vědět spoustu věcí. Koupila jsem si proto takovou tlustou knihu o Krkonoších a od kamarádů ze Správy KRNAP dostala hromadu všelijakých letáků a brožurek o Krkonoších. Pak jsem v ní ležela hodiny a hodiny. Doma se můj manžel se mnou ani nebavil, protože si myslel, že jsem se zbláznila. Tady jsem

2 | 2011

INSPIRACE

ale měla velké štěstí na lidi. Kamarádi ze Správy KRNAP mi hodně pomohli a nikdy mi neodmítli cokoli vysvětlit. Nebyl problém jim volat kdykoli večer. Napadlo mě, že bych se mohla stát dobrovolným strážcem, ale taky, že o těch Krkonoších skoro nic nevím. Brala jsem to jako velkou výzvu všechno se naučit a složit zkoušky. Teď už víme, že se ti to povedlo a svůj cíl sis splnila. Přesto jsi na hory nepřestala chodit. Co tě na ně tak táhne? Těší mě, když na horách potkávám lidi a můžu s nimi mluvit. Někdy si povídáme o přírodě, jindy o tom, jak by se v ní lidi měli chovat. Hodně návštěvníků nedodržuje pravidla chování v národním parku jen proto, že je neznají. Těch slušných je hodně, určitě víc než těch druhých. Mám radost, když se s těmi slušnými můžu bavit. Oni si uvědomí, že něco dělali špatně, a svoje chování změní. To je pro mě největší odměna. Hory jsou takové ode zdi ke zdi. Zážitky jsou na nich hodně dobré nebo hodně špatné. Jednou jsem šla Obřím dolem na Úpské rašeliniště a sbírala jsem odpadky. Byla jich plná velká igelitka a já jsem měla vztek, že někdo může být takové čuně a odhodit na cestu třeba plechovku od koly. Když jsem vylezla na hřeben, sedla jsem si na chvíli na kámen u cesty. Byla jsem utahaná a fakt naštvaná. A najednou přiletěl modráček (pozn. redaktora – slavík modráček tundrový je nápadný, ale vzácný pěvec) a posadil se na kleč kousek ode mě. Modráček je moc hezký ptáček s modrorezavou náprsenkou. Hned se mi zlepšila nálada. Už jen pro tu chvíli stálo za to se vláčet na horu a uklízet nepořádek po někom jiném. Ten zážitek byl lepší než cokoli jiného.

2 | 2011

Jak se, Mirko, na tvoji práci na horách dívali lidé z tvého okolí? Neměli tě za blázna? Tvoje placené zaměstnání s přírodou a horami nemá mnoho společného a není právě výnosné. Můj syn Milan byl aktivním Mladým strážcem v projektu, o kterém jsem už mluvila. Jestli jsem pro něj byla bláznivá máma, tak to bylo pro něco jiného. Můj manžel si nejprve klepal na čelo a kroutil nevěřícně hlavou. Pak trochu i nadával, protože jsem byla na horách hodně často. Pak ale sám od sebe šel se mnou na Rýchory! Tak snad mě už nemá za tak velkého blázna. Na té první exkurzi jsem se potkala s mamkou jiného Mladého strážce, s Lenou Drápalovou. Lenka pak přijela na tábor Mladých strážců do Špindlu. Spala tam ve stanu, chodila na brigády, na hory, pracovala v lese, a dokonce přinesla děckám krabici koblih. Já jsem tenkrát kvůli práci nemohla, a tak mě to mrzelo. Nevím, co si kdo myslel, ale mně přišlo, že Lenka je úplně normální.

Ruku na srdce, není ale tvoje dobrovolničení jenom únik do přírody od všední práce? Jasně, hory a příroda mě nadchly, ale jen pro to tam nechodím. To bych se asi dobrovolníkem nestala a netrápila se s nějakými zkouškami. Spousta lidí si myslí, že když je někdo dobrovolný nebo profesionální strážce, tak smí chodit všude. Ale tak to není. Ani strážce si nemůže courat, kde chce. I pro strážce platí zákony. Cítím ke Správě Krkonošského národního parku velkou odpovědnost. Hodně lidí ze správy – ať

to byl třeba Petr Skalský, nebo Tomáš Valer, nebo další strážci z terénní služby – mi pomohlo hory poznat a já je teď nechci zklamat. Cítím k nim a k přírodě velkou odpovědnost. Proto jim i přírodě chci pomoct. Nechci nechat přírodu ničit. Díky, Mirko, ať se ti to daří a ať neztratíš svůj elán. Připravil Michal Skalka, Správa Krkonošského národního parku Foto archív Správy KRNAP

JUNIOR RANGER Správa Krkonošského národního parku realizuje již řadu let v rámci práce s mládeží projekt Junior Ranger. Úspěchem je, že se letos první absolvent tohoto projektu stal profesionálním strážcem Správy KRNAP. Je jím Jan Hanuš a jeho strážním úsekem je Jizera. Projekt Junior Ranger začal v roce 2002 pod záštitou mezinárodní organizace Europarc Federation, která sdružuje chráněná území v Evropě. Vybrané děti po dobu projektu pracují jako tzv. stínoví strážci. Hlavním cílem projektu je seznámit místní mladé lidi s prací profesionálních strážců a při aktivitách založených na každodenní práci strážců jim ukázat význam chráněných území. Jedním z cílů projektu je zlepšit image těchto oblastí prostřednictvím mladých lidí, kteří se díky projektu Junior Ranger stávají vyslanci chráněných území mezi veřejností. S tím koresponduje i motto mladých strážců: „Jednáme, abychom chránili evropské přírodní a kulturní dědictví.“ Projekt se v podmínkách Krkonošského národního parku osvědčil, jak je patrné i z prvního juniora přestoupivšího do řad profesionálních strážců. V tomto školním roce Správa KRNAP své aktivity dokonce rozšířila. Původní jeden oddíl starších děti, které se účastnily letního tábora a scházely se někdy i o víkendech během roku, letos doplnily tři přípravky pro mladší školáky. Kroužky nyní fungují na každém pracovišti terénní služby Správy KRNAP – v Harrachově, Špindlerově Mlýně i v Peci pod Sněžkou – a scházejí se dvakrát měsíčně ve všední den. Jejich náplň je různorodá. Vždy se týká hor, krkonošské přírody i lidí, kteří zde žijí. Probírají se témata jako myslivost, obyvatelé Krkonoš, ptáci, květena, ale i první pomoc či práce Horské služby. Cílem je zejména seznámit děti s prací profesionálních strážců přírody a s hodnotami, které na území národního parku chrání. Na programu jedné z posledních schůzek, která byla věnována nebezpečí lavin, jsme spolupracovali s kolegy z Horské služby. Děti nejprve vyslechly a zhlédly poutavou prezentaci věnovanou lavinám v Krkonoších. Po zodpovězení dotazů se pak samy vrhly do terénu, kde se naučily pracovat s lavinovým vyhledávačem („pípákem“), lopatkou a sondou. Pojem kamarádská záchrana už pro ně není prázdnou frází. Radek Drahný, Správa Krkonošského národního parku Foto Správa KRNAP – Kamila Antošová

9

INSPIRACE

JARO OŽÍVÁ BĚHEM VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Bylo nebylo, jedno květnové nedělní ráno v roce 1983 se v britském Birminghamu sešlo několik místních ornitologů, aby za rozbřesku slunce společně poslouchali a obdivovali koncert ptačích pěveckých mistrů...

Vítání ptačího zpěvu Z prvotního nápadu vznikla posléze tradice International Dawn Chorus Day, která se postupně rozšířila do celé Evropy i jiných koutů světa a díky České společnosti ornitologické (ČSO) i do České republiky. Zde jsme s akcí začali v roce 1992 pod názvem Vítání ptačího zpěvu, který se používá dodnes. Zpočátku to byla spíše komorní setkání několika málo členů ČSO. Při prvním ročníku se lidé sešli pouze na dvou místech, a ke všemu pěkně zmokli. Nové tradici trvalo dlouho, než se ujala. Ještě v roce 1998 jsme obdrželi zprávy o pouhých 13 akcích, na kterých se sešlo necelých 300 lidí. Postupně se však okruh zájemců ochotných uspořádat vycházku čím dál více rozšiřoval. V roce 2004 již bylo akcí 40 a účastníků tisícovka. Díky vytrvalé snaze jednotlivých organizátorů, kteří dobrovolně a nezištně připravují pro účastníky jarní vycházky a další doprovodné akce, se v posledních letech tato tradice stává velice populární a stále roste počet míst, na kterých se na přelomu dubna a května Vítání uskutečňují. V loňském roce proběhl doslova maraton neuvěřitelných sto akcí, navští-

↑ Pod vedením zkušených ornitologů se účastníci Vítání ptačího zpěvu učí poznávat více i méně běžné druhy ptáků. Foto Alena Rulfová.

vených více než dvěma tisíci lidí! Svoji roli určitě hraje i správné načasování – jarní probouzející se příroda, návrat stěhovavých ptáků a jejich ranní koncert od věků lidi fascinoval a po dlouhé zimě každý rád navštíví čerstvě rozpučenou přírodu.

Kukačku obecnou málokdo viděl, její hlas ale pozná každý. Foto archiv Spring Alive.

Čáp bílý přilétá jako první z poslů jara sledovaných v rámci akce Jaro ožívá. Foto archiv Spring Alive.

10

Kromě členů ČSO spolupracují na Vítání ptačího zpěvu i další organizace, jako jsou správy chráněných krajinných oblastí, spřátelené nevládní organizace, záchranné stanice živočichů, muzea a další.

Jeden z nejbarevnějších ptáků naší přírody – vlha pestrá – je od letoška novým poslem jara sledovaným v rámci projektu Jaro ožívá. Foto C. Korkosz.

Čerstvě vylétlá mláďata vlaštovky. Foto archiv Spring Alive.

2 | 2011

INSPIRACE

Fantastické koncerty V ideálním případě začínají vycházky ještě před rozbřeskem, kdy zpívají první ptáci. Jejich hlasy se postupně slévají v jeden veliký ptačí chór. Někteří organizátoři zpestřují své akce přednáškami, výstavkami, nahrávkami ptačích hlasů, odchytem a kroužkováním ptáků nebo soutěžemi pro děti. Často bývají součástí vycházek i pikniky – společné snídaně, které by se však symbolicky měly obejít bez vajec. Někde také Vítání ptačího zpěvu pojímají jako dvoudenní táboření. Večer se všichni sejdou u táboráku, přespí pod stanem nebo přímo pod širákem a ráno se probouzejí uprostřed ptačího koncertu a naslouchají výkladu vedoucího ornitologa přímo ze spacáků. Na závěr všichni obdrží tiskoviny a propagační materiály či jiné upomínky připravené Českou společností ornitologickou. Teprve díky Vítání ptačího zpěvu mnoho lidí objevuje, jak kouzelná je ranní příroda, probouzená fantastickým koncertem desítek ptačích hlasů.

JAK SE DĚLÁ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Mezi základní cíle občanského sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice patří rozvoj občanské společnosti, podpora angažovanosti občanů, rozvoj dárcovství a dobrovolnictví. Sdružení vytváří programy na podporu neziskového sektoru. Vzděláváním a poradenstvím přispívá k profesionalizaci pracovníků neziskových organizací, osvětovými a informačními aktivitami podporuje zapojování veřejnosti, činnost dobrovolníků, včetně budování regionálního partnerství.

Jaro ožívá Od roku 2010 se vítání jara rozrostlo o další akci, připojili jsme se totiž k celoevropské kampani Spring Alive, zaměřené především na děti. Pod názvem Jaro ožívá vyzýváme veřejnost k  nahlášení prvních pozorovaných příletů poslů jara – čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného, kukačky obecné a nově i vlhy pestré – na stránkách www.springalive. net. Do programu se nadšeně zapojili nejen jednotlivci, ale také vedoucí dětských oddílů a kroužků a učitelé. Ti nad rámec svých povinností podle stránek www. springalive.net připravují pro děti vycházky, obohacují výuku, hrají hry a soutěže. Vším tím seznamují děti se životem poslů jara, se zázrakem ptačí migrace a s nutností mezinárodní ochrany ptáků, neboť ptáci, jak známo, neznají hranice. Jak již názvy obou akcí napovídají, je Vítání ptačího zpěvu i  Jaro ožívá úzce propojeno. V  obou případech se jedná o  oslavu příchodu jara, které symbolicky přilétá na křídlech stěhovavých ptáků. Však mnohá kukačka nahlášená na stránkách www.springalive.net se svým posluchačům ozvala poprvé právě během Vítání ptačího zpěvu. V  obou případech by akce nemohly probíhat nebýt desítek nadšených dobrovolníků, kteří nezištně seznamují veřejnost s jedinečným světem ptáků. Podrobný seznam všech akcí v rámci Vítání ptačího zpěvu naleznete na www.birdlife.cz. 2 | 2011

Lucie Hošková, Česká společnost ornitologická

↑ Centrum rozvoje Česká Skalice sídlí ve Vile Čerych, kde se natáčel film Václava Havla Odcházení.

Podpora neziskového sektoru Od svého založení v roce 2003 Centrum rozvoje Česká Skalice realizovalo několik desítek projektů zaměřených na posilování a profesionalizaci neziskových organizací v Královéhradeckém kraji. Dárcovství a dobrovolnictví na regionální úrovni S Nadací rozvoje občanské společnosti spolupracovalo Centrum rozvoje Česká Skalice v roce 2003 v rámci Královéhradeckého kraje na pilotním projektu, jehož cílem bylo zlepšit úroveň informovanosti a povědomí o problematice neziskového sektoru, dárcovství a dobrovolnictví. V rámci projektu vznikla putovní výstava Dobrovolnictví bez hranic, která prezentovala neziskovky Královéhradeckého kraje. Rozvoj obce za účasti veřejnosti Na neziskové organizace a veřejnou správu na území Královéhradeckého kraje byl zaměřen vzdělávací cyklus z roku 2003, jehož tématem byly metody komunitní práce: jak zapojit obyvatele do života obce či regionu, jakým způsobem vtělit principy trvalé udržitelnosti do rozvojových plánů, jak vést efektivní jednání a podporovat partnerství subjektů, jak se dozvědět

o potřebách a zdrojích regionu, jak vytvořit a uskutečňovat vizi komunity, jak chránit a rozvíjet její přírodní a kulturní bohatství. Budování regionálního partnerství V roce 2006 sdružení partnersky spolupracovalo s Královéhradeckým krajem na projektu zaměřeném na regionální neziskové organizace v okrese Náchod. Sdružení zajišťovalo přenos informací mezi krajem a jednotlivými nevládními neziskovými organizacemi, další aktivity spočívaly v budování partnerství a vytváření databáze. Vzdělávání pracovníků neziskových organizací Nastartovaný projekt pokračoval v následujícím roce cyklem vzdělávacích seminářů pro pracovníky a dobrovolníky zapojené v neziskových organizacích. Část seminářů byla zaměřena na vyhledávání zdrojů pro financování, na schopnost o tyto zdroje žádat a následně řídit projekty, monitorovat je a vyhodnotit jejich dopad. Kulturní, zdravá města s aktivní občanskou společností V roce 2008 se Centrum rozvoje Česká Skalice zaměřilo na vytvoření strategie dlouhodobé spolupráce mezi part-

11

INSPIRACE

a organizací. Jedině díky takovéto formě podpory mohou dostaveníčka probíhat až desetkrát do roka. Pomocí dostaveníček ve Vile Čerych se daří vzbuzovat zájem místních obyvatel o aktivní koncertování a muzicírování. Hudební dostaveníčko v letošním roce, i když proběhlo po delší odmlce, se setkalo s obrovskou účastí a spokojeností. Tato dobrá zpráva potvrzuje, že v tradici stojí za to pokračovat.

Zahrada plná zážitků

nerskými městy Česká Skalice (Česko), Bardo Śląskie a Polanica-Zdrój (Polsko) a Liptovský Hrádok (Slovensko). Projekt vznikl z potřeby nastartovat a rozvíjet mezinárodní spolupráci mezi městy, jejich občany, institucemi, místními organizacemi, podnikateli a spolky. Prostřednictvím řady osobních setkání a schůzek bylo zmapováno prostředí v partnerských městech a posléze podepsána Deklarace vzájemné spolupráce a podpory mezi několika subjekty z České republiky, Polska a Slovenska.

Slavnost stromů

12

Na řadě aktivit Centra rozvoje Česká Skalice se podílejí dobrovolníci. Slavnost stromů, která se pravidelně koná koncem října, je významnou celosvětovou akcí, ke které se po roce 1989 opět připojila i Česká republika. Říjen je měsíc vhodný pro novou výsadbu a stromy v té době hrají všemi barvami. V průběhu Slavnosti stromů se vyhlašují výsledky celostátní ankety Strom roku. Je to příležitost pro konání výstav, seminářů, koncertů inspirovaných stromy, výletů za stromy, ale především pro sázení nových stromů do krajiny. K myšlence oslav Dne stromů se počínaje rokem 2003 připojilo také občanské sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice a jeho dlouholetý partner občanské sdružení Společnost pro záchranu Babiččina údolí. Dosud se jim v rámci slavnosti podařilo vysázet přes čtyřicet stromů, jako jsou platany, jinan, jeřáb černý i červený, lípa srdčitá, oskeruše a další, na různých místech v České Skalici a blízkém okolí, například v Babiččině údolí. Nedílnou součástí Slavnosti stromů jsou přednášky a programy zaměřené na ekologii a dendrologii, výstavy, promítání a podobně. Prostor dostává také připomenutí osobností, které působily v ochraně přírody. Účast dobrovolníků na Slavnosti stromů je vždy veliká, ať už se jedná o přípravné aktivity, či o jednotlivá kulturní vystoupení.

Dárci a dobrovolníci z Vily Čerych Na posílení dárcovství a dobrovolnictví v českoskalickém regionu se zaměřuje květnová akce s názvem Slavnost dárců a dobrovolníků Vily Čerych spojená s předáváním Ceny Ladislava Čerycha. Slavnost je veřejným poděkováním místním dárcům, kteří přispěli v předchozím roce dobrovolnou prací, finanční částkou nebo materiální pomocí. Podnětem pro uspořádání této slavnosti byl dar bratří Čerychů, kteří v květnu 2001 věnovali Vilu Čerych do rukou Nadace rozvoje občanské společnosti Praha. Podmínkou darování objektu bylo jeho další využívání k neziskovým účelům, vzdělávání, rozvoji místní kultury a evropské spolupráce, což od roku 2003 zajišťuje právě občanské sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice. Během Slavností dárců a dobrovolníků probíhá každoročně bohatý kulturní program určený široké veřejnosti. Lidé, kteří umí pomoci, si zaslouží pozornost. Jednou z možností, jak získávat finanční prostředky na údržbu, opravy a obnovu krásy zahrady vzdělávacího střediska Vila Čerych, je pořádání beneficí. Díky velkorysosti firem i veřejnosti se tak v letech 2007–2010 podařilo získat finance k zakoupení nových laviček a osvětlení ve stylu, který souzní s architekturou objektu, jenž je kulturní památkou. Benefiční akce také doprovází bohatý kulturní program pro děti i dospělé. Pomáhají ho zajistit právě dobrovolníci. S jejich přispěním se konají různá představení, módní přehlídky, nechybí ani hudební vystoupení. V letošním roce bude benefice zaměřena na obnovu původního rozária v zahradě Vily Čerych.

Hudební dostaveníčka Také na Hudebních dostaveníčkách sdružení spolupracuje s dobrovolníky. V prostorách Vily Čerych už zazněla široká škála hudebních žánrů. Mnozí účinkující vystupují na akcích jako dobrovolníci bez požadavků na odměnu. Ostatní pomáhají s občerstvením, přípravami

Od samého počátku sdružení zaměřuje své síly k vyhledávání a organizování aktivit, které jsou určeny dobrovolníkům. Krásné prostředí vzdělávacího střediska Vila Čerych je ideální prostor pro jejich setkávání. Zahrada i objekt celoročně nabízí vhodný prostor pro dobrovolnou práci, kvalitní a neobyčejné místo pro pořádání různých setkání a kulturně-osvětových akcí. Spousty nových nápadů z řad členů sdružení daly v roce 2010 vzniknout dobrovolnickému klubu, který se schází pravidelně jednou za měsíc. Za pomocí komunitního plánování se v zahradě Vily Čerych rodí projekt Zážitková zahrada, do kterého jsou od počátku zapojeni místní lidé – dobrovolníci. Právě oni mohou dobře reagovat na konkrétní potřeby a příležitosti a zároveň podpořit své okolí k dalším aktivitám. Smyslem dobrovolnického klubu je povzbudit v místních lidech a v různých věkových skupinách odpovědnost za místo, kde žijí, a nabídnout jim možnost podílet se na jeho proměnách. Jak taková práce probíhá? Kromě běžného a neustále potřebného udržování zahrady dobrovolníci především pomáhají s pracemi v zahradě. Kromě historicky daného altánu, jezírka, ovocného sadu či zákoutí s kameny se v zahradě od roku 2003 nově buduje například Stezka stromů, pocitová stezka a bylinková zahrádka. V návrhu, který vzniká v dobrovolnickém klubu, se počítá s dalšími asi patnácti novými ekologickými stanovišti, jako jsou sluneční hodiny, kompost, úkryty pro zvířata, ozvučené břízy, altán jako výstavní prostor, babiččina zahrádka nebo suchá zídka. Hmatatelným důkazem celoroční spolupráce s dobrovolníky bude i vytvoření rododendronového koutku, který bude v zahradě osázen v rámci Slavnosti stromů. Centrum rozvoje Česká Skalice chce dobrovolníky zapojit i do plánování, přípravy, propagace a realizace kulturně-osvětových aktivit, které v zahradě pravidelně pořádá. Jejich přáním je, aby se náplň akcí více přiblížila požadavkům lidí, kteří na ně docházejí. Ing. Martina Vavrdová, Centrum rozvoje Česká Skalice, redakčně zkráceno a upraveno Foto P. Doležal a archív CRČS

2 | 2011

PROMĚNY CO JE A KDE SE VZAL

EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 Motto: Zhruba 100 milionů Evropanů se oddává dobrovolnické práci neboli volunteeringu. Jinými slovy, investuje svůj čas do nezištných aktivit ve prospěch společnosti, v níž žije. Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

www.dobrovolnik.cz

DOBROVOLNÍCI MĚNÍ SVĚT Téma dobrovolnictví se letos dostalo do centra zájmu. Rok 2011 byl totiž vyhlášen jako Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství, zkráceně Evropský rok dobrovolnictví (ERD 2011).

Proč rok dobrovolnictví O vyhlášení Evropského roku dobrovolnictví (ERD) rozhodla už v listopadu 2009 Rada ministrů Evropské unie zodpovědných za kulturu. Mezi hlavní cíle Evropského roku dobrovolnictví patří: snížit překážky pro vykonávání dobrovolné činnosti v zemích Evropské unie, posílit pravomoci dobrovolnických organizací a zvýšit kvalitu dobrovolnictví, dále oceňovat a uznávat dobrovolnické činnosti a zvýšit povědomí o významu dobrovolnictví. Evropský rok dobrovolnictví 2011 odstartovala začátkem prosince 2010 Evropská komise sloganem: „Dobrovolníci mění svět.“ Během ERD probíhají na evropské úrovni stovky projektů a také celoevropská kampaň. Její součástí je turné po všech evropských zemích – ERD Tour, které se v České republice zastaví ve dnech 2.–8. listopadu 2011. Mezi další naplánované akce patří například tvorba filmových reportáží o dobrovolnických organizacích či pořádání mezinárodních tematických konferencí. V České republice je národním koordinátorem Evropského roku dobrovolnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Aktivity v rámci ERD jsou financovány z grantu Evropské komise a spolufinancovány MŠMT. V souvislosti s přípravami na ERD vyhlásilo MŠMT v červnu 2010 Mimořádný dotační program Evropský rok dobrovolnictví. MŠMT na přípravě i realizaci ERD spolupracuje s koordinačním výborem, ve kterém jsou zastoupeny i další resorty, včetně Ministerstva životního prostředí, neziskové organizace a média. V prosinci 2010 u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků (5. 12.),

2 | 2011

→ Kosení luk – tábor Hnutí Brontosaurus. →→ Prázdniny s Brontosaurem – CHKO Český kras.

proběhla v Berouně celostátní síťovací konference k ERD. Na ní byly pro deset oblastí dobrovolnictví v České republice ustanoveny následující pracovní skupiny, které sdružují zejména neziskové organizace: Dobrovolnictví ve zdravotnictví, Dobrovolnictví v sociálních službách, Dobrovolnictví v kultuře, Dobrovolnictví ve sportu, Dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží, Dobrovolnictví v ekologii, Mezinárodní dobrovolnictví, Dobrovolnictví v krizových situacích, Firemní dobrovolnictví a Komunitní dobrovolnictví.

Bohužel, stávající zákon neuznává za dobrovolníky členy organizací. Přitom členové – dobrovolníci pracují v mnoha neziskových organizacích v oblasti ochrany životního prostředí, v oblasti práce s dětmi a mládeží a dalších. Jedním z cílů Evropského roku dobrovolnictví 2011 v České republice proto je přijetí novely tohoto zákona. Práce na její přípravě byly již v předchozích letech zahájeny. Zda se tento cíl podaří splnit, ukáže čas.

Dobrovolnictví ve prospěch životního prostředí

Zákon o dobrovolnické službě Před deseti lety proběhl Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, vyhlášený OSN. České republice přinesl, mimo jiné, zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Tento zákon umožňoval v následujících letech organizacím akreditovaným pro práci s dobrovolníky čerpat dotace na dobrovolnickou činnost. Zákon, udělování akreditací a rozdělování dotací jsou v gesci Ministerstva vnitra, které např. v roce 2010 rozdělilo v této oblasti cca 13 mil. Kč.

Ministerstvo životního prostředí ČR dlouhodobě podporuje dobrovolnické projekty v rámci dotací pro nestátní neziskové organizace (NNO). Mezi dobrovolnické činnosti v ochraně životního prostředí patří například:  péče o cenná přírodní území, terénní práce – kosení luk, výsadby stromů a sazenic, práce v lesních školkách, údržba zeleně, sběr odpadků, záchranné transfery ohrožených živočichů, likvidace černých skládek, prevence pytláctví v lese;

13

PROMĚNY

 péče o studánky;  údržba naučných stezek, údržba terénních základen, průvodcovství;  činnost dobrovolné stráže přírody;  systematická práce s dětmi (ekologická výchova), příprava výukových pomůcek, zajištění soutěží, práce s kolektivy mladých ochránců přírody;  pomoc při organizování a zajišťování osvětových akcí (Den Země, biojarmarky, infostánky, semináře…);  výzkumné programy – sledování ptáků v terénu, sčítání ptáků, monitorování živočichů a rostlin. Pro rok 2011 byla mezi vyhlášená témata dotací pro nestátní neziskové organizace zahrnuta i podpora dobrovolnictví a propagace dobrovolnických aktivit. Informace z projektů podpořených v minulých letech lze najít v databázi na www.mzp.cz/projekty.

Průzkum o environmentálním dobrovolnictví Ministerstvo životního prostředí si v souvislosti s přípravami na Evropský rok dobrovolnictví udělalo květnu 2010 malý dotazníkový průzkum mezi spolupracujícími organizacemi. Jaké byly jeho výsledky? Z celkem asi 160 oslovených organizací zaslalo vyplněné dotazníky 33 občanských sdružení nebo obecně prospěšných společností, které uvedly, že pracují

s dobrovolníky. Na práci těchto 33 organizací se podílí celkem 11 000 dobrovolníků. Z toho 52 % jsou členové organizace, 45 % nečlenové a 3 % dobrovolníci podle zákona o dobrovolnické službě. Nejvíce dobrovolníků má Český svaz ochránců přírody (62 %), dále Hnutí Brontosaurus (20 %), Čmelák – Společnost přátel přírody (5 %), Hnutí Duha (2 %) a Česká společnost ornitologická (2 %). Na zbývajících 28 nestátních neziskových organizací připadá 9 % dobrovolníků. Dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě mají pouze tři organizace – Hnutí Brontosaurus (85 %), Hnutí Duha (14 %) a Sluňákov (1 %). V souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví byla vytvořena pracovní skupina pro dobrovolnictví v ekologii (přesněji v ochraně životního prostředí). V této skupině jsou zástupci všech nejvýznamnějších ekologických dobrovolnických organizací, zástupci MŽP a některých jeho resortních organizací a další zájemci. Skupina by měla jednak spolupracovat s MŠMT v rámci Evropského roku dobrovolnictví, ale také vyvíjet své vlastní projekty a aktivity. Kontakty na pracovní skupinu: [email protected], [email protected], [email protected]. Helena Knappová, členka koordinačního výboru pro ERD za Ministerstvo životního prostředí

DOBROVOLNICTVÍ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

14

Význam dobrovolnické péče o přírodní dědictví a životní prostředí potvrzuje jednak dlouhodobá tradice této činnosti a také tisíce zapojených dobrovolníků všech generací. porují, nemohly čerpat dotace na práci Přínosy a strasti dobrovolnictví s dobrovolníky ani jiné výhody. Společenská prestiž dobrovolníků Dobrovolníci se starají o významné v oblasti ochrany životního prostředí je přírodní lokality, kosí chráněné louky, malá a povědomí veřejnosti o dobrovolsází stromy, pečují o ohrožená zvířata či nické práci v ekologických organizacích budují naučné stezky. Velký přínos mají nízké. Také média mají jen malý zájem v ekologické výchově dětí a mládeže či při o příklady dobrovolnické práce a dobroosvětě veřejnosti. Dobrovolníci pomáhavolnické aktivity vůbec. jí také v zázemí organizací, při pořádání Malé nebo prakticky žádné jsou fiakcí apod. Dobrovolnictví v životním pronanční prostředky na práci s dobrovolstředí je důležité pro dlouhodobou péči níky a na propagaci dobrovolnických o konkrétní lokality, ale také má v potenaktivit. Organizace nemají dostatečnou ciál oslovit mladé lidi nabídkou smysluplkapacitu pracovat systematicky s dobroných aktivit. volníky. Za největší specifické problémy dobV České republice působí několik výrovolnictví v oblasti životního prostředí znamných environmentálně zaměřených se považují následující tři nedostatky: organizací, které pracují s dobrovolníky. Současný zákon o dobrovolnické Český svaz službě neuznává jako dobrovolníka čleochránců přírody – ČSOP na organizace. To znamená, že nevládní neziskové organizace využívající dobroČeský svaz ochránců přírody sdružuje volnické práce svých členů, kteří přirona 350 základních organizací, které se po zeně členstvím činnost organizace pod-

PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA: JAN KŘIVONOŽKA

Inu, dobrovolnictví… Dostal jsem se k němu vlastně tak trochu nevědomky už někdy v patnácti, kdy jsem začal dělat dětské tábory pro mladší děti. I když to zní podivně, tehdy pro mě byl táborový týden vždy ten nejzajímavější z celých prázdnin, a to i přesto, že jsme se od rána do večera nezastavili a v noci se pracovalo zase na dalším programu. Jak šel čas, aktivit přibývalo, až pak najednou jsem se dostal na matfyz do Prahy. To znamenalo konec starým dobrým časům. Chtěl jsem dál kromě studování a vysedávání u počítače něco zajímavého podnikat. Představy však byly mlhavé. A tak jsem se v marných záchvatech aktivity potácel celý první rok. Pak se ale začaly odehrávat jisté „náhody“, které mě šťastně nasměrovaly až tam, kde jsem teď. Přijel jsem na jednu z brontosauřích víkendovek. A hned na to jsem dostal pozvánku na organizátorský kurz Akce příroda. Tam jsem potkal tahouny Hnutí Brontosaurus a poznal cesty k mnoha zajímavým projektům. Chtěl jsem začít také pořádat akce, na nichž by se setkávali mladí lidé jako já. Ale hledal jsem v tom všem nějaký hlubší smysl. Napadlo mě, že ideální by bylo začít dělat víkendovky Akce příroda u nás na Horní Bečvě, kde v té době správa chráněné krajinné oblasti hledala nadšence na záchranu přírodní památky Kudlačena. Začal jsem tam tedy na jaře roku 2006 s první akcí a další dvě byly hned na podzim. Zachraňovali jsme jednu z nejvzácnějších luk v Beskydech, což bylo poměrně náročné, ale současně fascinující. Na moje akce přijela hned první rok skoro stovka nadšenců. Potkal jsem tehdy spoustu lidí, kteří mě obohatili, a postupně jsem začal brontosauří aktivity rozšiřovat. Tradiční letní kosení louky pokračuje letos už pátým rokem – znovu zde díky nám rozkvetly vzácné orchideje a mečíky. A co víc – na našich akcích učíme účastníky zapomenutá řemesla jako zpracovávání vlny, řezbářství, tkaní, síťování, drátenictví, košíkářství a letos přibude tradiční tesařství. Já osobně jsem s výsledkem velmi spokojen a musím přiznat, že vše, co jsem se díky svým dobrovolnickým aktivitám naučil, jsem už mnohokrát využil, a to dokonce ve svých zaměstnáních. Ať už to bylo v učitelství, koordinaci projektů v neziskovkách, řemeslnické práci, anebo při rekonstrukci starého vodního mlýna, kde působím nyní jako správce a restaurátor. Jan Křivonožka, 26 let Foto archív Hnutí Brontosaurus

2 | 2011

PROMĚNY

celé České republice věnují ochraně přírody, krajiny a životního prostředí, ekologické výchově a podpoře trvale udržitelného života. Od roku 1979, kdy ČSOP vznikl, dobrovolníci dlouhodobě pečují o stovky přírodně významných lokalit. V současné době organizace sdružuje přes 9 000 členů, z nichž valnou část tvoří právě dobrovolníci. ČSOP koordinuje program Místo pro přírodu, podporuje vznik pozemkových spolků, zastřešuje Národní program ochrany biodiverzity, vede na 130 kolektivů mladých ochránců přírody. Jeho dobrovolnické činnosti se orientují převážně na dlouhodobou péči o přírodně cenná území, zachování druhového bohatství, starost o hendikepované živočichy, ale také na práci s dětmi. Mezi tradiční projekty patří například celostátní program péče o studánky nebo koordinace kampaně Ukliďme svět, v jejímž rámci organizují skupiny dobrovolníků na celém světě úklid svého okolí, parků, cest, břehů řek a potoků, chráněných území, likvidaci černých skládek... K ochraně druhové pestrosti přírody se váže např. program Akce žába, v němž dobrovolníci zachraňují obojživelníky, kteří na svých cestách často zbytečně hynou pod koly projíždějících vozidel. www.csop.cz

Hnutí Brontosaurus Hnutí Brontosaurus se věnuje především rozvoji osobnosti mladých lidí ve vztahu k životnímu prostředí a přírodě a odklonu od konzumní společnosti. To realizuje prostřednictvím osvěty, vzdělávání, prožitkových aktivit, her, přímého kontaktu s přírodou a především skrze dobrovolnic-

2 | 2011

kou práci pro přírodní a kulturní dědictví – kosení luk, obnovu pramenů, výsadbu zeleně, pomoc na ekocentrech apod. Za 36 let činnosti prošly Brontosaurem tisíce mladých lidí, kterým hnutí nabízí programy a akce propojující smysluplnou dobrovolnickou práci, neformální vzdělávání a zajímavý prožitkový program. Brontosauři se věnují také volnočasové ekologické výchově dětí. Tradičním programem Hnutí Brontosaurus jsou například Prázdniny s Brontosaurem – letní tábory, kterých se každoročně zúčastní více než tisíc mladých lidí. Přes rok pomáhají na víkendových akcích programů Akce příroda a Akce památky. Za rok tak odpracují přes 40 000 hodin přímé dobrovolnické práce pro naše životní prostředí. Dobrým příkladem je regionální projekt Cesta ke kořenům, který díky dobrovolnické práci mladých lidí nejen přispívá k obnově starých pramenů, budování naučných stezek či obnově drobných památek, ale především k zapojení místní veřejnosti do péče o svůj kraj. www.brontosaurus.cz

Čmelák – Společnost přátel přírody Společnost přátel přírody je společenství lidí, které podporuje a provádí aktivity ve prospěch přírody, krajiny a trvale udržitelného života. Jejich posláním je chránit, rozmnožovat a obnovovat rozmanitost přírody a zároveň spojovat tuto činnost s ekologickou výchovou a osvětou. V Česku působí od roku 1994. Čmelák mapuje výskyt ohrožených a vzácných dřevin, pěstuje sazenice původních dřevin v malých lesních školkách a sází je zpět na vhodná místa v lese. Zabývá se také výchovou a osvětou.

PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA: OLGA MADERLYOVÁ

Už na gymnáziu jsem si všimla, že učení se, dobré známky a vidina budoucí kariéry ve velké firmě pro mě postrádá takový ten všeobjímající smysl – něco mi chybělo, a tak jsem neustále to „něco“ hledala. Když jsem jako sedmnáctiletá vyjela s dobrovolnickou organizací do zahraničí, kde jsem pomáhala na environmentálním projektu, ještě jsem netušila, jak tento zážitek ovlivní mé další směrování. V té samé organizaci jsem pak v průběhu bakalářských studií pomáhala jako dobrovolnice v kanceláři a takto jsem vlastně poprvé „přičichla“ k té části společnosti, které se říká „občanský sektor“. Potkala jsem spoustu zajímavých lidí, dobrovolníky i zaměstnance neziskových organizací, jejichž práce mě okamžitě nadchla, a pak bylo jen přirozenou volbou vybrat si jako navazující magisterský obor Studia občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Díky škole jsem se dostala i na doposud nejzajímavější dobrovolnickou praxi – pomoc v občanském sdružení Zelený kruh při organizaci celodenní osvětové akce Ekofestival 2010. Konal se 3. června 2010 na Náměstí Míru v Praze. Zelený kruh je asociací environmentálních neziskových organizací a Ekofestival je jenom jednou z mnohých aktivit, kterým se lidé ze sdružení věnují. Hlavním tématem Ekofestivalu 2010 byla odpovědná spotřeba a ochrana biodiverzity. Prostor na prezentaci proto dostaly hlavně ty neziskové organizace, které se těmto tématům věnují, aby prostřednictvím informačních stánků obeznámily širokou veřejnost se svými aktivitami. Kromě neziskovek se na Ekofestivalu obyčejně prezentují i instituce veřejné správy zabývající se ochranou životního prostředí a firmy, jejichž výrobky jsou přátelské k životnímu prostředí. K příjemné festivalové atmosféře samozřejmě patří i hudební kulturní program. Má dobrovolnická cesta byla vlastně velmi jednoduchá a zajímavá. Napsala jsem do Zeleného kruhu, zda by nepotřebovali pomoc, následovala osobní schůzka a pak už to šlo samospádem: přístup k ekofestivalové emailové adrese, komunikace s potenciálními účastníky – neziskovkami, veřejnou správou i firmami –, příprava doprovodního kulturního programu (Která kapela se hodí na Mírák? Jak půjdou po sobě? Kdo bude zvučit?), programu pro školy (úkoly pro děti na stáncích), příprava plakátů, správa akce na Facebooku atd. Těch pár měsíců příprav uběhlo, ani nevím jak, a nastal den E. Počasí sice nebylo takové, jak jsme si pro Ekofestival vysnili, ale většinu lidí to neodradilo a odbitím desáté hodiny ranní Náměstí Míru ožilo. Návštěvníci se procházeli mezi stánky, zastavovali se u těch, které je něčím zaujaly, pozpěvovali si spolu se sbory a kapelami na pódiu, když vyhládli, dali si bio-občerstvení, vyzkoušeli si slack-line, prohlédli si zajímavé výstavy… A já osobně ještě doufám, že se každý také alespoň na chviličku zamyslel, jaký je jeho osobní příspěvek ke stavu životního prostředí, a uvědomil si, že vůbec není až tak těžké chovat se odpovědněji k přírodě i jiným lidem. Za sebe můžu odpovědně přiznat, že na Ekofestivalu 2010 o nové informace a zážitky opravdu nebyla nouze a jsem velmi ráda, že jsem mohla být součástí organizačního týmu. Vyzkoušela jsem si na vlastní kůži, jaké to je mít odpovědnost za průběh akce, ale hlavně jsem vděčná za možnost potkat tolik zajímavých lidí. Již teď se těším na další ročníky Ekofestivalu! Olga Maderlyová

15

PROMĚNY

Dobrovolnická pomoc je realizována především v rámci víkendovek a Týdnů pro les. Čmelák vysadil již přes 100 000 sazenic původních dřevin z lesních školek do lesů Jizerských hor, Ještědského hřbetu, Pojizeří a Českého ráje. www.cmelak.cz

Hnutí Duha Hnutí Duha prosazuje řešení ekologických problémů, která přinesou konkrétní prospěch pro zdraví a kvalitu života každého z nás. V České republice působí od roku 1989. Mezi dobrovolnické projekty Hnutí Duha se řadí především vlčí a rysí hlídky. Dobrovolníci pravidelnými hlídkami a monitoringem chrání vzácné šelmy před pytláky. V rámci Týdnů pro les pak dobrovolnicí pomáhají s obnovou lesních porostů na Šumavě, v Beskydách či v Moravském krasu. www.hnutiduha.cz

Další organizace Mezi další organizace zabývající se ekologickými tématy a pracující s dobrovolníky patří například:

 Zelený kruh – asociace, která sdružuje 28 členských environmentálních nevládních neziskových organizací (www. zelenykruh.cz)  Česká společnost ornitologická (www.cso.cz)  Arnika (www.arnika.org)  Nesehnutí (www.nesehnuti.cz)  Pavučina – sdružení středisek ekologické výchovy (www.pavucina-sev.cz) Našli bychom samozřejmě i mnoho dalších, lokálních organizací. K dobrovolnickým činnostem v oblasti ochrany přírody patří jistě práce stovek dobrovolných strážců přírody – Stráž ochrany přírody (www.strazprirody.cz). Ti se na základě působnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody věnují kontrolní činnosti, strážním službám, ale také osvětě a informování veřejnosti. Přehled dobrovolnických akcí lze najít např. na webech: www.prazdniny.brontosaurus.cz, www.akcepriroda.cz, www. ekostan.brontosaurus.cz, www.hnutiduha.cz, www.dobrovolne.nesehnuti.cz, www.csop.cz, www.ekolist.cz. Na základě podkladů MŽP ČR zpracoval Dalimil Toman, redakčně upraveno Foto archiv Hnutí Brontosaurus

EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 – EKOAKCE → Ekofestival, Praha 2, Náměstí míru, 16. června, 10.00–19.00, festival u příležitosti světového dne životního prostředí → Dobrovolnický festival na MUNĚ, Mikulovice, 23.–25. září, festival a setkání dobrovolníků z letních akcí u příležitosti projektu Městečko neziskovek v bývalém lesním areálu kasáren → Výměna zkušeností organizátorů dobrovolnických akcí, 25.–27. listopadu, konference – setkání organizátorů dobrovolnických akcí v oblasti péče o přírodní a kulturní dědictví → Dobrovolná a profesionální ochrana přírody, Praha, Brno, říjen, kulatý stůl → říjen 2011 - měsíc pro dobrovolnictví v oblasti životního prostředí  Průměrný český dobrovolník pracuje pravidelně a dlouhodobě – až tři čtvrtiny dobrovolníků pracuje déle než dva roky pro tu samou organizaci.

 Je loajálním členem své organizace i proto, že zde nachází přátelské prostředí a silné emocionální vazby na jiné členy organizace.

 Většinou jde o menší zájmovou organizaci (klub, sdružení, spolek) bez zaměstnanců s nízkou mírou profesionalizace řízení dobrovolníků. Tato organizace působí hlavně v oblastech sportu, kultury a rekreace.  Součástí motivace průměrného dobrovolníka je samozřejmě snaha pomáhat, ale kromě toho lidé vykonávají dobrovolnické aktivity také proto, že je to baví a přináší jim to nové zážitky a zkušenosti. Zdroj: Národní dobrovolnické centrum Hestia

 MŠMT nyní realizuje projekt ESF Klíče pro život, který se mimo jiné zaměřuje na uznávání zájmového a neformálního vzdělávání. Ve spolupráci se zaměstnavateli se tvoří popisy klíčových pozic z oblasti práce s dětmi a mládeží, které budou k dispozici personalistům.  Je nutné najít jednotnou a všeobecně uznávanou metodiku oceňování dobrovolnické práce. S její oporou by pak např. bylo možné jasně kvantifikovat a uznat dobrovolnou práci jako zdroj spolufinancování projektů podporovaných z veřejných i soukromých prostředků. Dobrovolnický sektor by tak získal alespoň částečnou kompenzaci za sociální i ekonomické hodnoty, které vytváří. Zdroj: MŠMT

16

PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA: PAVEL MAŠÍN

Už od dětství mi vadilo poškozování životního prostředí a vypouštění toxických látek do řek či ovzduší. Navíc mě bavila chemie, a tak jsem vystudoval střední průmyslovou školu chemickou, obor monitorování životního prostředí. Později jsem ve studiu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v oboru technologie ochrany prostředí, abych mohl analyzovat toxické látky a pomáhat navrhovat technologie, které budou omezovat další znečišťování životního prostředí. V současné době se věnuji disertační práci, která je zaměřena na termickou desorpci kontaminovaných tuhých materiálů. Problematikou odstraňování starých ekologických zátěží se zabývám také ve firmě, ve které jsem zaměstnán. K Hnutí Duha jsem se dostal prostřednictvím reklamního letáčku umístěného v tramvaji, ve kterém byla nabídka účasti na sázení stromků při Týdnech pro les pořádaných Hnutím Duha. To mě velmi oslovilo, protože jsem týden strávený dobrovolnou činností považoval za skvělou příležitost, jak pomoci přírodě a zároveň poznat podobně naladěné lidi. A tak jsem se v roce 2009 poprvé zúčastnil Týdne pro les zaměřeného na revitalizaci rašelinišť na šumavské Kvildě. Téma ochrany lesů mě nadchlo nejen proto, že jsem mohl pozorovat výsledky vlastní dobrovolné práce, ale také proto, že jsem se dostal do kontaktu s ostatními dobrovolníky, pro které je důležité smysluplné využití volného času. Měl jsem možnost seznámit se s pracovníky Hnutí Duha, poznat blíže jejich činnost, která se týká zdraví lesů, ale i ostatních aspektů ochrany přírody a zdravého životního stylu. Lesní tematika mi zůstala nejbližší, a proto jsem se pustil i do dalších aktivit, při kterých mám možnost pomoci lesům. V létě jsem strávil týden u informačního stánku u pramene Vltavy na Šumavě, kde jsem turistům vysvětloval význam přirozeného vývoje lesa a zjišťoval jejich postoje k lesnímu hospodaření. Na Týden pro les jsem samozřejmě vyrazil i další rok a kromě toho jsem na Šumavu zavítal i v zimě v rámci Rysích hlídek. Vědomí, že se mohu v průběhu roku zapojovat do kampaní na podporu divoké přírody, čerpat cenné informace od odborníků Hnutí Duha a sdílet svůj zájem s dalšími lesními nadšenci, je pro mě odměnou za dobrovolnou práci, které se ve volném čase věnuji. Pavel Mašín, 29 let, postgraduální student a pracovník firmy, která se zabývá odstraňováním starých ekologických zátěží Foto Marie Dušková

2 | 2011

DIDAKTIKA

VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Co si představit pod pojmem vzdělávání pro udržitelný rozvoj?

WWW.VUR.CZ Proč vzdělávání pro udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je úsilím o nalezení rovnováhy mezi kvalitou životního prostředí a rozvojem společnosti (kvalitou života lidí), jak napovídá už název nejvýznamnější mezinárodní instituce i nejvýznamnějšího mezinárodního jednání, které stály u zrodu a rozšíření tohoto pojmu – Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, jež v r. 1987 vydala zprávu Naše společná budoucnost, a Konference OSN o životním prostředí a rozvoji – tzv. Summitu Země – v Riu de Janeiro v červnu 1992. Jde tedy o alternativu k tradičnímu pojetí „rozvoje“ jako jednostranného (= jednorozměrného) ekonomického (kvantitativního) růstu, který nebere ohledy na stav životního prostředí. V české legislativě je definován a zároveň v souvislosti se vzděláváním zmiňován již ve střešním zákoně o životním prostředí (zákon č. 17/1992 Sb.) – výchova, osvěta a vzdělávání mají vést k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Stejně tak je zmiňován i ve školském zákoně (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) – k obecným cílům vzdělávání patří „získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje“. Obě uvedené citace ukazují, že vzdělávání pro udržitelný rozvoj je oblast historicky vycházející environmentálního / ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a úzce s ním související. Samostatně se v dokumentech objevuje až po roce 2005. Přesto je dnes spíše vnímáno jako svébytná oblast s poněkud odlišnými důrazy a zaměřením než samotné EVVO.

Evropská strategie

2 | 2011

Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj přijatá Evropskou hospodářskou komisí OSN v březnu 2005, k níž se přihlásila i Česká republika, definuje vzdělávání pro udržitelný rozvoj jako „komplexní pojem zahrnující vzájemně propojené environmentální, ekonomické a sociální otázky“ a vyjadřuje tím jak odlišnost, tak i provázanost EVVO a vzdělávání pro udržitelný rozvoj: V ohnisku EVVO jsou ekologické a environmentální otázky (samozřejmě, že

se však přitom EVVO dotýká řady společenských a technických souvislostí), zatímco vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zacíleno výhradně na interakci mezi životním prostředím a rozvojem lidské společnosti, resp. mezi životním prostředím, ekonomikou a sociálními otázkami, a zdůrazňuje tak mezioborovost (vzhledem k tomu, že jde o interakci, mají však všechna témata vzdělávání pro udržitelný rozvoj více či méně výrazný ekologický aspekt a v tomto smyslu souvisejí s EVVO). Evropská strategie dále upřesňuje tento vztah takto: Vzdělávání pro udržitelný rozvoj „rozšiřuje pojem environmentálního vzdělávání, které stále více řeší širokou škálu témat v oblasti rozvoje. Environmentální vzdělávání by se proto mělo rozvíjet a doplňovat o jiné oblasti vzdělávání, a to integrujícím způsobem směřujícím ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj.“ Další výraznou charakteristikou vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zaměření na povzbuzování k aktivní účasti, zapojení, kompetenci jednat. Evropská strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj k tomu říká: Aby bylo vzdělávání pro udržitelný rozvoj účinné, mělo by „používat širokou škálu participatorních vzdělávacích metod orientovaných na proces a řešení a šitých na míru vyučovaným. Vedle tradičních metod by tyto metody měly zahrnovat mimo jiné diskuse, pojmové a vjemové mapování, filozofické zkoumání, objasňování hodnot, simulace, scénáře, modelování, hraní rolí, hry, informační a komunikační technologie (ICT), šetření, případové studie, exkurze a učení venku, projekty zaměřené na potřeby vyučovaných, analýzy správných postupů, zkušenosti z pracovišť a řešení problémů.“

Aktuální situace v ČR V roce 2005 se Česká republika přihlašuje ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN, na jejíž přípravě se předtím čeští experti významně podíleli, v roce 2007 je do vlády předložena první verze národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj, v roce 2008 pak druhá verze, která je vládním usnesením v červenci schválena. Zároveň pracují zástupci České republiky v řídícím výboru a pracovních skupinách Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN – např. na vývoji indikátorů vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Nové internetové stránky Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) – www.vur.cz – slouží především jako sběrné místo pro informace k  VUR. Jsou otevřeny především vzdělavatelům a veřejné správě, kteří jsou klíčovými hráči v  této oblasti a  kteří především mohou posunout rozvoj VUR nejen v  teoretické, ale i  v  praktické rovině. Stránky jsou vytvořeny pro vzájemné informování o  aktivitách v rámci VUR, jako jsou semináře, diskuse, konference, ale též informování o  tvorbě nových programů, výukových pomůcek atd., ze strany veřejné správy o  politice a  finanční podpoře na státní i  regionální úrovni. Stránky slouží i  pro přenos dobré praxe, a  to jak v  rámci České republiky, tak i  s  přesahem do zahraničí. Jsou zde zveřejňovány informace o  mezinárodních aktivitách v  rámci EHK OSN, UNEP, UNESCO a  o  všech aktivitách ČR na mezinárodním poli. Jedná se o  oficiální informační a  metodické stránky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství pro environmentální vzdělávání a  vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Provozovatelem stránek je odbor nástrojů politiky životního prostředí MŽP. Zdroj: www.vur.cz

Důležitým impulsem pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj je od r. 2004 i zavádění tzv. průřezových témat v novém národním školním kurikulu – rámcových vzdělávacích programech pro jednotlivé stupně vzdělávání. Tato průřezová témata jsou povinnou součástí výuky, jsou zaměřena na aktuální problémy současného světa, tvoří jakýsi spojník napříč předměty a většina z nich má bezprostřední vztah ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj – zejména environmentální výchova (resp. člověk a prostředí), výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova či výchova demokratického občana. V červenci 2008 byl vládou ČR přijat i první samostatný národní dokument – Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (2008–2015). Návazně v roce 2011 přijala vláda Akční plán VUR na léta 2011 a 2012.

17

DIDAKTIKA

Důležití partneři Klíčová koordinační role a zodpovědnost za rozvoj vzdělávání pro udržitelný rozvoj je v souladu se Strategií VUR v ČR na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Významnou iniciační a metodickou roli zastávalo při přípravě strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj také Ministerstvo životního prostředí, které je mj. pověřeno zastu-

pováním ČR v Řídícím výboru Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN. Ministerstvo životního prostředí je také doposud hlavním podporovatelem projektů a aktivit vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Důležitými partnery by se postupně měly stát i další resorty s gescemi za ekonomické a sociální aspekty rozvoje. Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj v ČR dále identifikuje tyto důle-

žité partnery: školy a školská zařízení, resortní odborné ústavy, vysoké školy a výzkumné instituce, kraje a obce, vzdělavatele, profesní a odborové svazy, nestátní neziskové organizace, kulturně výchovné instituce a média. S použitím textu ze zdroje www.vur.cz zpracovali Miroslav Novák a Hana Kolářová

AKČNÍ PLÁN PRO OBDOBÍ 2011–2012 Opatření pro roky 2011 a 2012 ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008–2015) bylo schváleno usnesením vlády č. 143 ze dne 23. února 2011 Vzdělávání je tradiční oblastí péče o rozvoj lidské individuality s cílem posilování soudržnosti a demokratických principů společnosti, posilování principů partnerství a solidarity, zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti, ale i zvyšování zaměstnatelnosti, vytváření příznivého vztahu k přírodě a životnímu prostředí či zprostředkování historického odkazu aj. Současný model vzdělávání a vzdělávacího systému se odvolává na znalostní společnost, na zvýšení konkurenceschopnosti z ekonomického hlediska, ale i na předávání tradičních hodnot západní civilizace a ukotvení ve společenství Evropské unie. V teoretické rovině je vzdělávání v současné době silně oborově orientované a využívá poznání, které se však velmi rychle mění. Do jisté míry postrádá vizi budoucnosti, a to takovou, která zohledňuje etické předpoklady (vyváženost naplňování potřeb člověka a jeho odpovědnosti za zachování podobných podmínek i pro další generace) a současný stav vědeckého poznání. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj rozšiřuje aktuální pojetí vzdělávání právě o přístup orientovaný na budoucnost. V tomto svém zaměření vychází z propojení sociálních, ekonomických a environmentálních aspektů rozvoje (zde využívá celospolečenský dialog), klade důraz na propojení oborů, směřuje k celostnímu rozvoji lidského jedince (rozvoj znalostí, dovedností, postojů, hodnot) a akcentuje moderní metody a formy vzdělávání (projektová výuka, kritické učení aj.). VUR přispívá k rozvoji kvality ve vzdělávání a podporuje implementaci kurikulární reformy. Vyvažuje význam pojmů užívaných běžně ve strategických úvahách o rozvoji vzdělávací soustavy z hlediska všech tří dimenzí udržitelnosti: např. adaptabilita (nejen ekonomická, ale i sociální a environmentální), vzdělání pro konkurenceschopnost (vzdělání tohoto typu podporuje utváření odpovědného a důvěryhodného prostředí pro ekonomické aktivity, založeného na respektování norem, závazků a etických kodexů) aj. Pomáhá systémovým změnám ve vzdělávací soustavě, které ji přibližují světovým standardům.

Klíčová témata V návaznosti na Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR a Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR byla zvolena následující klíčová témata VUR pro řešení v období 2011 a 2012, přičemž se předpokládá, že v navazujících obdobích dojde k výběru dalších klíčových témat:  Rozvoj občanské participace a dobrovolnictví  Vztah k místu  Udržitelná spotřeba a výroba  Snižování sociálního napětí  Průřezová opatření k realizaci VUR

18

 Rozvoj občanské participace a dobrovolnictví představuje motivaci veřejnosti k zapojování se do diskuse o veřejném prostoru. Předpokladem je rozvinutí takových výchovně vzdělávacích strategií, které vybaví cílové skupiny potřebnými akčními kompetencemi, jako je relevantní znalost, motivace a odhodlání k řešení, schopnost formulovat vize budoucího vývoje a zkušenosti, kooperativní a výzkumné dovednosti či schopnost kritického myšlení, komunikace a vyjednávání.  Vztah k místu koresponduje s celkovým trendem soustředit se ve výchově ve větší míře na lokální problematiku, prostřednictvím které mohou žáci i široká veřejnost lépe porozumět problematice socioekonomických a environmentálních vazeb, dopadů a vlivů. Druhou oblastí, která je v rámci tématu Vztah k místu zastoupena, je interpretace přírodního a kulturního dědictví ( jako nástroje pro pochopení historických, kulturních a dalších souvislostí), která se zaměřuje na mnohostranné interpretování konkrétní lokality.. Pro formování vztahu k místu hraje důležitou roli bezprostřední kontakt a praktické zkušenosti s přírodou.  Snižování sociálního napětí představuje významné téma nejen kvůli místním problémům se sociálně znevýhodněnými skupinami obyvatel, ale i kvůli přetrvávající ekonomické krizi ve světě. Sociální napětí se v ČR projevuje silněji zejména v lokalitách, kde jsou koncentrovány větší počty obyvatel sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením. Důležitá je podpora vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti metodiky napomáhající ke snižování sociálního napětí ve společnosti.  Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je téma, které se zabývá vlivy spotřeby obyvatel ČR na ekonomickou, sociální a environmentální oblast. Klíčový důraz bude kladen na spotřebitelskou výchovu a osvětu. Důležité je i zapracování problematiky udržitelné výroby do výuky středních škol a dalších subjektů. Cílem je vzrůst poptávky po šetrnějších výrobcích a službách, a tím i zájem podniků o certifikaci ekologicky šetrné výroby (EMAS atd.), výrobků a služeb (označování), což bude mít příznivé dopady nejenom na životní prostředí, ale i na rozvoj příslušných odvětví.  Průřezová opatření k realizaci VUR propojují ostatní zvolená témata a týkají se celkového systému vzdělávání. V jeho rámci by mělo dojít k systémovému zkvalitnění implementace moderních metodických nástrojů a forem v českém pedagogickém prostředí, počínaje podporou výzkumu, přes podporu vzdělavatelů po revizi kurikulí. Zdroj: www.vur.cz

V příloze tohoto Bedrníku najdete materiál, který vám může pomoci s klíčovým tématem: Udržitelná spotřeba a výroba. Jde o ukázku z publikace Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně, kterou vydalo sdružení Arnika. Další informace o publikaci též v rubrice Nabídka. (red) 2 | 2011

DIDAKTIKA

ŠKOLY PRO INTELIGENTNÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE – V PRAXI Originální metodu vzdělávacího projektu Školy pro inteligentní využívání energie – SIEU jsme představili čtenářům Bedrníku v čísel 2010/1. K projektu se nyní vracíme a přibližujeme, jak probíhá prakticky.

Projekt s dějovou linií Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER Horní Maršov se stalo partnerem mezinárodního projektu Školy pro inteligentní využívání energie – SIEU. V rámci projektu, do něhož je zapojeno 11 partnerů a 90 středních odborných škol z devíti zemí Evropské unie, budou studenti řešit aktuální a skutečné zadání týkající se úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Projekt využívá novou metodu dě-

jové linie, která do našeho prostředí přichází z Holandska. Skupina studentů (třída) založí vlastní Agenturu pro energii a prostřednictvím SEVERu obdrží zadání od konkrétní firmy, obecního úřadu, knihovny, muzea či jiné organizace (klienta). V rámci agentury si studenti rozdělí funkce a úkoly a intenzivně pracují na řešení zadání. Výstupem je doporučení, které klientovi nastíní možné způsoby řešení jeho energetického problému. Studenti budou pracovat jednak individuálně, jednak ve skupinách

PŘÍKLADY ZPRACOVÁNÍ Z PRVNÍHO KOLA PROJEKTU VYBRANÁ ŘEŠENÍ STUDENTŮ: 1

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ A STROJNÍ A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ PARDUBICE Prezentace studentů z Pardubic.

2 | 2011

Pracovní tým: Tomáš Záleský, Miroslav Uhlíř, Martin Kercl, Petr Víšek, Kamil Mertl, Lukáš Lustyk, Lukáš Zita, Miroslav Čížek, Vojtěch Mísař, Petr Uttendorfský, Tomáš Nádvorník, Tomáš Zatloukal, Lukáš Jiráček, Lukáš Kovařík, Ondřej Konfršt, Ondřej Šimák, Roman Hambálek, Tomáš Krchov Paní profesorka: Mgr. Marie Papíková Poradenská agentura: Green Power Information Jak se odlišujeme: perspektiva, rychlost, objektivnost, mladý tým, moderní vybavení

NÁVRHY ŘEŠENÍ 1. Okna Současný stav: Špaletová okna → Nutnost vyměnit okna Navrhované řešení: → SETT-HK → Perfectline – VP pětikomorový PVC prvek, rovný profil z vysoce úderového PVC, tloušťka stěn o nejvyšším standardu kvality podle RAL „třída A“. → Cena použitých oken: 43 000 Kč

2. Zateplení stěn Současný stav: součinitel prostupu tepla U: 1,96 W/m2.K

a v rámci tvůrčího procesu budou získávat relevantní poznatky a informace, pomocí nichž si budou utvářet představu o nejnovějších trendech a možnostech energetických řešení. Krystalizující nápady průběžně konzultují s odborníky a na závěr zpracují vlastní prezentaci. Všechny skupiny (Agentury pro energii) na konci projektu představí své prezentace na společném setkání klientovi, který si podle svého zvážení vybere projekt, jenž bude nejlépe odpovídat jeho specifickým podmínkám a zadání.

ZADÁNÍ Klientem se v prvním kole stala prodejna a jídelna zabývající se alternativními směry stravování v Hradci Králové – Bazalka. Studenti prostřednictvím své agentury radí firmě Bazalka, jak na téma úspory ve firmách. Obchod se zdravou výživou se chce dozvědět především, jaké lednice jsou nejúspornější (zda prosklené, uzavřené či otevřené), dále se zajímá o úspory v osvětlení či topení a o zavedení rekuperace v jídelně. Druhou možnost, kterou si studenti mohou vybrat, je zavedení solárních panelů na ohřev vody či výroba elektřiny na střechu bio jídelny. Bazalku zajímají nejen finance (kolik bude vložená investice, jaká je návratnost, kolik ušetří peněz), ale také jak budou jednotlivá opatření působit na životní prostředí – tedy kolik ušetří zdrojů, kolik nevypustí oxidu uhličitého atd. Studenti se tak snaží najít co nejlepší konkrétní řešení, které sami považují za nejvýhodnější.

Navrhované řešení: → Materiál – minerální vata – fasádní deska 15 cm → Nový součinitel prostupu tepla U: 0,2 W/m2.K → cca 10x vetší nepropustnost tepla → Cena zateplení stěn: 324 000 Kč

3. Zateplení podlah Současný stav: součinitel prostupu tepla U: 5,93 W/m2.K Navrhované řešení: → Materiál – polystyrénové desky 18 cm → Nový souč. prost. tepla U: 0,27 W/m2.K → cca 22x vetší nepropustnost tepla → Cena zateplení podlah: 120 000 Kč

19

DIDAKTIKA

4. Zateplení střechy

Shrnutí:

Současný stav: Zateplení 20 cm podstropní izolací od firmy Ecotherm → Součinitel prostupu tepla U: 0,3 W/ m2.K → Zateplení je vyhovující.

Současný stav: → Roční spotřeba tepla 37960 kWh/rok → Měrná potřeba tepla na vytápění 447 kWh/m2.rok Výsledná spotřeba na vytápění po „zateplení“: → Měrná potřeba tepla na vytápění 121 kWh/m2.rok → Změna energetické náročnosti – 72,9 % → Ročně ušetříte spálení 10 922 kg uhlí → Ušetříte 5 792 kg CO2

5. Součásti elektrárny Fotovoltaické panely → 20 panelů → Výkon panelu: 230 Wp → Rozměry modulu: 1629 x 989 x 47,5 mm → Záruka: 25 let na pokles výkonu → Cena: 12 500 Kč → Měnič SunEzy – beztransformátorový měnič vyšší třídy. Cena: 48 000 Kč → Montážní materiál – rozvaděč, kabeláž, úchytný systém. Cena cca: 23 000 Kč bez DPH. Doporučení: vyjádření statika ke stavu budovy → Fotovoltaická elektrárna o výkonu až 4 600 Wp

Úspora → Průměrná roční výroba elektřiny: 4 320 kWh → Při spotřebě veškeré vyrobené elektřiny je roční úspora nákladů: 19 440 Kč → Předpokládaná roční výše zeleného bonusu je: 48 730 Kč → Celkový roční benefit elektrárny: 68 170 Kč

2

Celková cena zateplení: Okna ....................................... 43 000 Kč Zateplení stěn ....................... 324 000 Kč Zateplení podlahy ................ 120 000 Kč Cena elektrárny: Dle počtu použitých komponentů Výkon panelů

Typ měniče

Počet panelů

Max. DC výkon měniče

3680 Wp

SunEzy4000

16

Easy

rezerva 10 %

271 710 Kč

4140 Wp

SunEzy4000

16

Medium

rezerva 20 %

296 550 Kč

4600 Wp

SunEzy4000

20

Optimum

Optimum

321 000Kč

5060 Wp

SunEzy4000

22

Top

přetížení 10 %

346 230 Kč

Využití měniče

Cena

+ montážní materiál cca 23 000 Kč. Cena balíčku optimum a materiálu: 344 000 Kč Součet: Náklady na solární elektrárnu ......................................................................321 000 Kč Náklady na zateplení ...................................................................................607 000 Kč Náklady na zateplení s rekuperací ...............................................................734 000 Kč Celkové náklady .....................................................................................728 000 Kč Celkové náklady s rekuperací ..............................................................1 055 000 Kč Návratnost elektrárny je 7–8 let

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA, NOVÝ BYDŽOV, JANA MALÁTA 1869

Prezentace studentek z Nového Bydžova.

NÁVRHY ŘEŠENÍ 1. Osvětlení – jídelna Nyní: lineární zářivky – 12 ks, T8, G13, d = 26 mm, 1 x 58 W, 6 h. denně, stmívací elektronický předřadník, světelné čidlo = Dobrá volba Návrh 1: Výměna za Philips Master TL-D Eco 51W/840, životnost 20 000 h, cena 148 Kč, úspora až 10 % oproti běžným zářivkám.(viz tabulka č.1).

20

Zateplení střechy .................. 120 000 Kč Náklady na zateplení objektu 607 000 Kč Rekuperace ........................... 127 000 Kč Náklady na zateplení objektu s rekuperací ............. 734 000 Kč

Pracovní tým: Aneta Bílková, Michaela Dvořáková, Pavlína Fládrová, Tereza Jilemnická, Zuzana Jiránková, Denisa Jirásková, Petra Klimtová, Tereza Langhammerová, Tereza Macháčková, Adéla Maissnerová, Jana Mikulková, Iveta Muchová, Kateřina Ornstová, Nikola Pavlíčková, Kateřina Poláková, Jakub Renner, Kristýna Térová, Kateřina Volejníková Paní profesorky: Ing. Blanka Macháčková, Mgr. Jaroslava Baťková Poradenská agentura: 3E – energeticky, ekologicky, ekonomicky / Jsme start pro Vaši budoucnost!

Tabulka č. 1

1 rok

6 let

10 let

Úspora Kč

- 286 Kč

2367 Kč

3625 Kč

Úspora kg CO2

149 kg

895,20 kg

1,5 t

Návratnost: 3,4 roku Návrh 2: LED zářivka T8 20W (230V), cena 2976 Kč, životnost 50 000 h, drahé (12 ks 36 000 Kč), návratnost 12,5 let , šetří životní prostředí, dlouhá životnost (2,5x delší). Viz tabulka č. 2.

Návrh 3 – další úspory: Nahradit plastové kryty leštěnou hliníkovou mřížkou = úspora až 30 % energie. Výměna celého osvětlení s leštěnou hliníkovou mřížkou, velmi nákladné 1 osvětlení cca 1 500,- Kč a výše. 2 | 2011

DIDAKTIKA

→ Změna barvy výmalby Nyní: matná purpurově červená barva Průměrný činitel odrazu světla vnitřních povrchů místnosti by měl být vyšší než 47,5 %. Doporučení: změnit barvu výmalby (světlá, lesklá, hladká); ponechat barvu (moderní, příjemná); dotazník pro návštěvníky.

Tabulka č. 2

1 rok

6 let

10 let

20 let

Úspora Kč

- 32 160

- 17 762,-

- 7 109,-

23 512,-

809,89 kg

4,9 t

8,1 t

16,2 t

Úspora CO2

1 rok

Tabulka č. 3

6 let

10 let

Philips

LED

Philips

LED

Philips

LED

Úspora Kč

340

111

1430

5952

2197

10841

Úspora CO2 kg

54

331

390

1800

539

3300

2. Osvětlení – WC Nyní: 7 ks 40W žárovek (Ž – 4 ks, M – 3 ks), bez oken, provoz cca 4 hodiny Návrh: porovnat 40W s úspornějšími žárovkami se stejnou paticí E27 Návrh 1: → Úsporná žárovka Philips Stick 9 W A, životnost 6 000 hodin, energetické účinnosti: třída A. Návrh 2: → LED žárovka 2,5 W , životnost 30 000 hodin. → Jednoduchá výměna. Philips ž. – návratnost 2 roky, 6x delší živ. než 40W žárovky LED ž. – návratnost 10 let, 5x delší životnost než Philips, 30x delší životnost než 40W žárovky, velmi šetrné k životnímu prostředí. Viz tabulka č. 3.

Tabulka č. 4

1 rok

6 let

10 let

Úspora Kč

-1002

357,90

- 1446

Úspora CO2 kg

76,47

453,10

764

Tabulka č. 5 Navržený

4. Výpočet úspor spotřebiče

2 | 2011

Viz tabulka č. 5. Návrh 1: Výměna lednice prosklené (A) za lednici plnou (A++): 2,14 – 0,3 = 1,84 kWh/den 1,84 x 365 = 671,6 kWh/rok, to je přepočítáno uhlíkovou kalkulačkou 123,6 kg CO2. Návrh 2: Výměna lednice prosklené (A) za lednici prosklenou (A++):

lednice plná

ET

A++

Spotřeba /24 h

0,3

Kč/den

1,25

úspora za rok Přepočtená

lednice prosklená

Kč/rok

A++

o 30 % větší

2 658

mrazák malý

B

0,78

3,25

1 186

Navržený

mrazák malý

A++

0,45

1,87

682

mrazák velký

B

0,581**

2,42

883

Navržený

mrazák velký

A++

0,7

2,91

1 062

Původní

lednice prosklená

A++

2,14

8,9

3 251

úspora za rok

504

2,14 – 0,4 = 1,74 kWh/den 1,74 x 365 = 635,1 kWh/rok, to je přepočítáno uhlíkovou kalkulačkou 116,9 kg CO2. Návrh 3: Výměna mrazáku malého (B) za mrazák (A++): 0,78 – 0,45 = 0,33 kWh/den 0,33 x 365 = 120,45 kWh/rok, to je přepočítáno uhlíkovou kalkulačkou 22,2 kg CO2.

5. Rekuperace Význam: využívá teplo vzduchu odcházejícího z domu pro ohřev vzduchu přicházejícího z venku. Účinnost: až 90 % Cena: 50 000 – 1 000 000Kč → Údaje k výpočtu vhodné rekuperace Otevírací doba: 9 h. – 17 h. (otevírací doba 8 h.) Počet strávníků za den: 450 Rozměry kuchyně: 8 m x 6 m x 2,5 m =120 m3 Rozměry jídelny: 7 m x 7 m x 2,5 m = 122,5 m3 Výměna vzduchu na osobu: 50 m3 → Vhodnost rekuperace – vypočítaný potřebný průtok vzduchu: 3 300 m3 – vhodný typ rekuperační jednotky: ARCE 3000 Rekuperace je v kuchyni nevhodná kvůli usazovaným mastnotám.

Návratnost

13 000

4-5 let

15 000

5-6 let

6 500

13 let

593*

úspora za rok

Původní

Cena nového spotřebiče

456 2795

Původní

3. Osvětlení – kancelář Nyní: lin. zářivky T8, G13, d 26 mm, 1 ks 2 x 36 W, mag. před., cca 6 hodin Návrhy → Vyměnit mag. předřadník za elek. před. ( jako v jídelně), (úspora cca 6,5 W na 1 osv.). Návratnost investic za 2 roky a 2x delší životnost. → Nahradit plastový kryt leštěnou hlin. mřížkou (podobně jako v jídelně) – úspora až 30 % energie. → Vyměnit celé osvětlení za úspornější s leštěnou hliníkovou mřížkou – velké náklady. → Kombinace LED stolní lampu (při práci u stolu) 3 h a stropní světlo – lin. zář. s el. před. ( jednání, návštěvy) 3h. Lampa stolní Work LED (79391), Paulmann, cena 1000,Viz tabulka č. 4. Návratnost investic za 4,2 let. Prodloužení životnosti zářivky s el. před. – šetří životní prostředí již v 1. roce provozu.

Typ spotřebiče

→ Jak jsme počítali: Teplota v místnosti: 20 °C Průměrná venkovní teplota: 4,3 °C Vzduch při současném způsobu vytápění se ohřívá o 16 °C. Cena za energii při současném vytápění 34 000 Kč. Při použití rekuperace s účinností 70 % je třeba ohřát o 5° Cena za energii při použití rekuperace: 25 600 + 1 850 = 27 450 Kč Ušetřená energie: 6 550 Kč Cena rekuperační jednotky bez DPH: 75 000 Kč Návratnost investice: 11,5 let → Doporučení Doporučená doba návratnosti je 5 let. zde 11,5 let – nevyhovuje. Snížení emisí CO2: 290 kg CO2.rok.

Další návrhy, prezentace jednotlivých škol a další zajímavosti o projektu se dočtete na stránkách: www.sieu.info/cz/. Dotazy k projektu můžete směřovat na koordinátorku: Ing. Eliška Knížková, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Horská 175, 542 26 Horní Maršov, www.sever.ekologickavychova.cz, tel. 734 310 966, e-mail eliska.knizkova@ ekologickavychova.cz Foto archív SEVERu

21

DIDAKTIKA

JAK NA TO?

EVROPSKÁ DOBROVOLNÁ SLUŽBA Na Toulcově dvoře již od roku 2005 každoročně uvítáme nového dobrovolníka z některé evropské země, který se pak na rok stane součástí naší organizace. Jejich pobyt je možný jen díky podpoře z programu Evropská dobrovolná služba. Vzhledem k tomu, že v současnosti vybíráme již sedmého dobrovolníka, máme v této oblasti řadu zkušeností, o které se rádi podělíme – je to příležitost i pro školy.

Co je to Evropská dobrovolná služba? Evropská dobrovolná služba je jednou z aktivit programu Evropské unie Mládež v akci. U nás ji koordinuje Česká národní agentura Mládež se sídlem v Praze a se sítí regionálních konzultantů. Program umožňuje mladým lidem zapojit se do individuálních či skupinových dobrovolnických projektů. Pro české neziskovky, ale třeba i školu či obec, je to příležitost, jak financovat dlouhodobý pobyt dobrovolníka v organizaci. Finanční podpora projektu totiž zahrnuje dobrovolníkovo kapesné, ubytování, stravování, hodiny češtiny a velkou část cestovních nákladů.

Jak by měl dobrovolnický projekt vypadat? Podporovány jsou pouze ty projekty, kdy dobrovolnická práce nenahrazuje pracovní pozici. Jde o to, aby z doby strávené v Česku neprofitovala jen organizace, ale hlavně aby z ní něco měl dobrovolník. Kromě poznání nové kultury, lidí a jazyka by to měly být nové zkušenosti a dovednosti, které při projektu získá.

Na co si dát pozor? Při každé práci s dobrovolníky je dobré dopředu si uvědomit, zda se nám energie, kterou do dobrovolníka

22

vložíme, vrátí. Akreditace organizace, komunikace s dobrovolníky a vysílající organizací, zařizování zázemí pro dobrovolníka, plánování jeho práce – to jsou všechno věci, které je pro dobře fungující projekt třeba udělat. Je dobré si také rozmyslet, zda v organizaci máme člověka, který si komunikaci se zájemci (angličtina je prakticky nutností), psaní žádosti a vlastní koordinaci dobrovolníka může vzít na starosti. Zamyslete se také nad prací, kterou chcete po dobrovolníkovi z jeho pohledu. Bude pro něj přínosná? Naučí se při ní něco? Bude dělat pořád to samé, nebo mu nabídnete víc věcí, ze kterých si bude moci vybrat? Bude mít možnost realizovat své nápady? Zůstane po něm něco?

Co je potřeba pro podporu udělat? Pokud se rozhodnete, že budete chtít hostit dobrovolníky, musíte nejdříve podstoupit akreditaci. V jejím rámci vznikne popis vašeho projektu v angličtině (tzv. Expression of Interest), absolvujete školení a návštěvu z České národní agentury. Jejím cílem není odstrašit vás, ale pomoci vám při počátcích práce s dobrovolníky. Pokud je akreditace úspěšná, je váš projekt zařazen do celoevropské databáze projektů a začnou se vám hlásit zájemci z celé Evropy. Poté, co si některého z nich vyberete, sepíšete spolu s jeho vysílající organizací žádost o podporu k České národní agentuře. Ta se už an-

glicky psát nemusí, ale my to kvůli komunikaci s dobrovolníkem a vysílající organizací v angličtině píšeme. Nechce se nám jim dávat podepisovat něco, čemu nerozumí. Uzávěrky jsou čtyřikrát do roka a pokud dodržíte podmínky projektu, máte velkou šanci na úspěch.

Naše zkušenosti Jak už jsem psal, měli jsme v naší organizaci dosud šest dobrovolníků. Až na výjimku to byli úžasní lidé, kteří rychle zapadli do našeho kolektivu, zapojili se do našich aktivit a jsme s nimi v kontaktu i po jejich odjezdu domů. Za pobytu u nás se naučili mnohým věcem, často si také zvedli sebevědomí a ujasnili si, co chtějí dále v životě dělat. Zásadní pro průběh projektu je komunikace s potenciálními dobrovolníky a kritéria pro jejich výběr. Dnes už nehodnotíme tolik vzdělání a praxi v životopisu, ale koukáme hlavně na to, jaká je motivace dobrovolníka pro účast na našem konkrétním projektu. Dobrovolníci k nám jezdí vždy na jeden rok – od srpna do srpna. Na začátku je vždy seznámíme se všemi našimi aktivitami a nabídneme jim, kde všude nám mohou pomoci. Po vzájemné dohodě se pak zapojují do přípravy a realizace výukových programů či akcí pro veřejnost, pomáhají na farmě či v areálu. Snažíme se také, aby dobrovolník v druhé části pobytu pracoval na svém dlouhodobém projektu – věci, která ho zajímá a která nám zároveň něco přinese. Dobrovolníci nám tak sami vytvořili například čtyřmetrový model vodního toku na výukový program či hmatovou stezku v areálu. V současnosti dobrovolnice pracuje na vzniku nové permakulturní zahrádky. „Chtěl bych doporučit každému dělat dobrovolní rok, protože zkušenosti, které se dostane a poznání noví lidé je nadherní. Vedle toho se učí ještě další jazyk. EVS také ovlivnuje charakter. U mne to bylo například tak, že jsem potom věděl co budu studovat,“ napsal nám Paul z Německa. Další informace najdete na stránkách programu Mládež v akci: http://www. mladezvakci.cz. Jan Chvátal, ZČHB Botič, Toulcův dvůr Foto archiv Toulcova dvora

2 | 2011

DIDAKTIKA

FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ Firemním dobrovolnictvím rozumíme takovou spolupráci s firmou, kdy firma nechává své zaměstnance pracovat pro neziskovou organizaci.

Motivace i kontrakty Nejčastěji zaměstnanci dochází do neziskové organizace ve své pracovní době a firma jim hradí běžnou mzdu. Další možností je práce o víkendu, za kterou si zaměstnanci vybírají náhradní volno. Pokud pracují ve svém volném čase, jde o běžné dobrovolnictví, které je v každé neziskové organizaci také velmi prospěšné. Z vlastní zkušenosti ale víme, že tento typ dobrovolnictví je mnohem méně frekventovaný. Vyžaduje zejména silnou motivaci dobrovolníka, která se přemění ve skutečně vykonanou práci jen zřídka. Kromě toho je mnohem náročnější věnovat se jednotlivcům individuálně. Firmy je možné ke spolupráci vyzvat přímo, a to nabídkou určitého partnerství a spolupráce. To ale není snadné. Znamená to, stejně jako ve většině jiných případů, uzavřít s firmou kontrakt. Někdy se také firma ozve neziskové organizaci sama. Nestává se to každý den, ale pokud je nezisková organizace zajímavá a známá, stát se to může.

Jak dostat manažery z kompostu

2 | 2011

Velkým pomocníkem pro zajištění firemních dobrovolníků může být například občanské sdružení Byznys pro společnost, spolupracující s Fórem dárců. Toto sdružení zajišťuje část organizace firemních dnů pro neziskový sektor pomocí webového portálu, kromě toho vyřizuje pojištění pro firemní dobrovolníky. Toulcův dvůr s tímto sdružením delší dobu spolupracuje. Díky této spolupráci se nám daří stabilně získávat firemní dobrovolníky. Organizace dobrovolnických dnů je poměrně náročná. Větší dobrovolnický den zaměstná celou organizaci a může kolidovat s jejím každodenním provozem. Proto je také nezbytné připravit rozpočet a nakoupit vše potřebné. Přesto se ale vyplatí investovat energii a získat na jeden den dostatek pracovních sil na různé manuální práce, které často nejsou organizace schopny vykonat nebo jim zaberou příliš mnoho času. Skutečně není třeba, abychom se obávali připravit dobrovolníkům téměř jakoukoli práci. Častým jevem je právě to, že například bankovní úředníci jsou s fyzickou prací velmi spokojeni. Představuje pro ně změnu denního stereotypu a práci si pak dokáží doopravdy užít. Pro firmy taková práce představuje i určitou formu teambuildingu, při společné práci se vytváří neformální vztahy v týmu. Pracovní

aktivitu pak vede například ten, kdo se orientuje v daném řemesle. Naše zkušenost je taková, že dostat vrcholné manažery na konci pracovního dne domů z kompostu, který celý den přehazovali, je celkem obtížné.

Dobrý mediální obraz a ekologické osvícenství Je zřejmé, že je mnohem výhodnější spolupracovat s organizovanými firemními dobrovolníky. Pro organizace, které využívají dobrovolnickou práci, je velmi důležité, aby naplánovaný dobrovolnický den opravdu proběhl a aby bylo možné akci dopředu dobře naplánovat, což se v případě individuálních dobrovolníků někdy nepodaří. Zaměstnavatel firemní dobrovolníky v den dobrovolné práce platí, proto po zaměstnancích vyžaduje jejich účast a kontroluje ji. Větší firmy někdy poskytují různé příspěvky na průběh dobrovolnických dní. Často se můžete setkat s příspěvkem na oběd, případně na pracovní pomůcky. Pokud s firmou zavedete dobrou spolupráci a dokážete jí nabídnout také dobrý projekt, může tento vztah přerůst ve firemní dárcovství. Například v případě, uspořádá-li firma s neziskovou organizací velký dobrovolnický den, na který přispěje větší částkou na materiál a nářadí. Firmy tímto způsobem zlepšují svůj mediální obraz. Nelze ale vyloučit i existenci skutečně osvícených manažerů, kteří si přejí určitým způsobem přispět ať už ke zlepšení životního prostředí, nebo sociálních služeb. Dobrovolnické dny jsou příležitostí pro představení neziskové organizace. Jednak

se prezentují před firmou, dále také před zaměstnanci, kteří se přímo účastní dobrovolnických dní. Na začátku dobrovolnického dne je velmi důležité představit pracovníky, kteří povedou dobrovolníky u jednotlivých prací. Dále je nutné dobrovolníky seznámit s harmonogramem a organizaci samotného dobrovolnického dne, vybavit dobrovolníky ochrannými prostředky a nástroji, uvést je na pracoviště a práci náležitě vysvětlit. Důležité také je na práci v průběhu dne dohlížet.

Rozvíjení organizací a vztahů Samostatnou a zásadní kapitolou je představení neziskové organizace dobrovolníkům. V Toulcově dvoře této aktivitě věnujeme cca 45 minut, kdy vysvětlujeme, jak Středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr vzniklo, jaký je jeho účel a aktivity, které provozuje. Součástí je také prohlídka historických budov a přírodního areálu. Zásadní informací pro dobrovolníky je to, jak konkrétně nám pomohli a proč je to důležité. Pokud ve své práci nenajdou smysl a opravdový účel, nebudou se do organizací vracet a vztah mezi firmou a neziskovou organizací se nebude dále rozvíjet. Pokud se podaří navázat vztahy s firmami, správně zorganizovat dobrovolnické dny a dobře se prezentovat firmám a dobrovolníkům, je dobrovolnictví výborným nástrojem rozvoje neziskové organizace. Proto všem přejeme hodně úspěchů při spolupráci s dobrovolníky a radosti ze společně vykonané práce. Václav Kugler, ZČHB Botič, Toulcův dvůr Praha

23

DIDAKTIKA

UKLIĎME SVĚT Žáci základních škol pomáhají každoročně uklidit přírodní lokality v jižní části Prahy. Organizaci akce zajišťuje Ekocentrum Koniklec. V roce 2004 byla umístěna naučná stezka v Modřanské rokli, o rok později pak v lesoparku Kamýk – společně s tělocvičnou v přírodě. Od té doby probíhá každoročně v těchto lokalitách jako příspěvek k celosvětové kampani Ukliďme svět oprava naučných tabulí a úklid odpadu. Do akce, která se koná vždy v pátek před oslavami Dne Země na Praze 12, se tradičně zapojují zástupci příslušných městských částí a zástupci dalších organizací a občanů. Klíčové brigádníky však tvoří žáci ZŠ Na Beránku, ZŠ Meteorologická a ZŠ Ladislava Coňka, ale i členové přírodovědně ochranářského oddílu Ostříži z Kamýku, členové Jezdeckého klubu Tomáše Duchconě z Cholupic a členové Ekocentra Koniklec. Při zahájení akce se vždy brigádníci nejprve krátce seznámí s kampaní Ukliďme svět, s novinkami v oblasti nakládání s odpady, s významem a průbě-

hem akce. Někteří poté obdrží nátěrové a jiné potřeby pro opravu tabulí, laviček a košů, ostatní pracovní rukavice a pytle pro sběr odpadu. Pak se již společně postupuje po vytyčené trase. Pracovníci ekocentra navíc zpříjemňují dětem a mládeži práci herními aktivitami zaměřenými na zajímavosti dané přírodní lokality (žáci si vyzkouší např. odchyt a určování vodních bezobratlých živočichů) či na odpadovou problematiku (např. na dobu rozkladu různého druhu odpadu). Žáci tak nejen pomohou přírodě, ale odnesou si i řadu znalostí a zážitků z pobytu v ní. Školy, které by se chtěly v dalších letech prospěšné akce zúčastnit, mohou kontaktovat pracovníky ekocentra na e-mailové adrese: [email protected] či tel. č.: +420 222 948 758.

CLEAN UP THE WORLD

Alice Končinská, Ekocentrum Koniklec Foto archív Ekocentra Koniklec

Clean Up the World (Ukliďme svět!) je mezinárodní kampaň, v jejímž rámci organizují skupiny dobrovolníků na celém světě úklid svého okolí, parků, cest, břehů řek a potoků, chráněných území, likvidaci černých skládek... Smyslem akce však není pouze uklízet, ale přimět lidi k zájmu o stav životního prostředí, ve společné věci zaangažovat různé zájmové skupiny lidí, školy, firmy, státní správu i jednotlivce a přimět je k aktivnímu postoji. V roce 2011 proběhne tato kampaň již 19. rokem. Každoročně se do akce zapojí asi 35 milionů dobrovolníků z více jak 100 zemí. Koordinátorem kampaně pro Českou republiku je Český svaz ochránců přírody. Dříve byla akce v České republice vázána ke konkrétnímu termínu, nyní probíhá průběžně, obvykle však na jaře (v období březen–duben) a na podzim (nejčastěji třetí víkend v září). Do kampaně se můžete zapojit prostřednictvím ČSOP, který současně poskytuje i materiální a metodickou podporu. Více informací najdete na webových stránkách ČSOP www.csop. cz nebo na celosvětových stránkách kampaně www.cleanuptheworld.org. Zdroj: www.csop.cz

24

2 | 2011

DIDAKTIKA

ZŠ PRAKTICKÁ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

DOMÁCÍ MAZLÍČCI Chovají Češi domácí zvířata? Ano. Jsou velcí milovníci domácích zvířat. Nějakého domácího mazlíčka má nadpoloviční většina z nich. Ve škole můžete uspořádat výukový program Domácí mazlíčci. Nabízíme příklad takového programu. Mezi nejčastěji chovaná zvířata v českých domácnostech patří pes a kočka, ale některé chovatele exotických zvířat nemusí překvapit ani houpající se opice na lustru, krokodýl ve vaně nebo hroznýš obtočený kolem kuchyňského stolu. Naše škola, ZŠ praktická Rožnov pod Radhoštěm, ve spolupráci s některými rodiči uspořádala v rámci enviromentální výchovy výukový program s názvem Domácí mazlíčci. Děti naší školy v něm představily spolužákům své mazlíčky, především drobná zvířata chovaná v teráriích nebo ve voliérách. Ve třídách a v tělocvičně školy si tak děti mohly vzájemně představit a zblízka prohlédnout běžně chovaná zvířata – myš, křečky, morče, králíky, potkana, činčilu, andulky, papouška, ale i psa a pakobylku. Na začátku programu děti – chovatelé, se svými rodiči či sourozenci, spolužákům prozradily, jak se mazlíčci jmenují, co žerou, jak si hrají, jak děti o svá zvířátka pečují, kam chodí k veterináři, jak čistí jejich příbytek a srst, jaké nemoci je ohrožují a také něco o možných alergiích.

Potom přestavování a prožitkovou část programu vystřídala část programu zabývající se konkrétními potřebami zvířat. Třídní kolektivy v připravených pracovních listech vyplňovaly leták Péče, děti si zahrály na zvířecího detektiva, pátraly po zvířecích kamarádech, hledaly nezbytné věci pro chov mazlíčků a sestavovaly Chartu zvířat. Závěr velmi zdařilé akce patřil plyšovým mazlíčkům, které si děti s velkým nadšením také přinesly. Program Domácí mazlíčci měl za úkol představit zvířátka jako vnímavé tvory, schopné emocionálního chování. Měl také za úkol zvýšit informovanost dětí o chovatelských možnostech, měl vytvořit široké povědomí o zvířecích potřebách a vést děti k rozpoznání nezodpovědného chování majitele. Směřoval rovněž k uvědomění si zodpovědnosti za spokojenost a zdraví svého domácího mazlíčka a k poznání jeho vhodných životních podmínek. Program také směřoval k prevenci krutosti a týrání. Děti se učily toleranci, laskavosti a lásce ke všemu živému. Také se zábavnou a zají-

ŠKOLA OCENĚNÁ ZA EKOLOGICKOU VÝCHOVU Základní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm byla na loňské Krajské konferenci o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě ve Zlínském kraji vyhodnocena jako nejlepší a získala Cenu za přínos k rozvoji enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji v roce 2010. Za pedagogy a lektory získala ocenění i učitelka této školy Bronislava Pleváková. Za získané ocenění patří dík také všem pedagogům a asistentům školy, kteří se nezištně, se zaujetím a s bezbřehou fantazií věnují enviromentální výchově. O to, aby škola byla blízká přírodě, se zasloužily paní učitelky Anna Telčerová, Eva Kulišťáková, Marie Leideová, Blažena Janišová, Veronika Škrobáková a asistentky pedagoga Zuzana Hlavicová, Helena Šimurdová, Emilie Tomaštíková, Soňa Kalužová a náš správce sítě Tomáš Drkula. Zdroj: www.zsproznov.cz

mavou formou dověděly o problémech drobných chovatelů. Závěr prožitkového dne patřil slibu: „Slibuji, že budu se všemi zvířaty zacházet opatrně, zodpovědně a laskavě.“ Bronislava Pleváková, ZŠ praktická Rožnov pod Radhoštěm

DOBROVOLNĚ PRO PŘÍRODU – KDE A JAK? Základní organizace Českého svazu ochránců přírody JARO v Jaroměři nabízí různé možnosti zapojení dobrovolníků, včetně učitelů a jejich žáků, do praktické ochrany přírody.

Východočeské přírodní lokality Pomoc s ochranou přírodovědně cenných lokalit (údržba travních porostů, likvidace náletů, stavba zimovišť pro živočichy…) v oblasti východních Čech je možná jak pro jednotlivce, tak zejména pro celé kolektivy (zhruba do 60 osob na jednu akci). Máme zajištěny souhlasy vlastníků, přivezeme na lokalitu vhodné nářadí, zajistíme odvoz biomasy a zkrátka uděláme maximum pro to, aby pomoc dobrovolníků s ochranou přírody byla přínosná a efektivní, aby výsledkem byla spokojenost nad kusem dobře odvedené práce. Vybírat je možné z nejméně 70 východočeských lokalit (www.jarojaromer. cz/spolek), zahájení záchrany dalších právě rozjíždíme. Tento způsob spolupráce už dlouhodobě funguje např. s gymnáziem ve Dvoře Králové a v Náchodě.

Na Slovensko

2 | 2011

Pomoc s ochranou přírodovědně cenných lokalit na Slovensku je záležitost ješ-

tě hodně čerstvá, ale již alespoň částečně funguje. Jsme schopni sehnat rozumné ubytování (např. v terénní stanici chráněné krajinné oblasti) a smysluplnou náplň práce, v závislosti na lokalitě pak i vhodné nářadí a technické a odborné zázemí. Prozatím je tento způsob dobrovolné pomoci možný jen na západním Slovensku (Biele Karpaty, Pováží, Podunají, snad i Strážovské vrchy), ale postupně se budeme snažit rozšířit nabídku míst vhodných pro pomoc dobrovolníků na celé slovenské území. Skupiny o více než deseti osobách mohou vyrazit pomáhat individuálně. Seznam konkrétních akcí pro jednotlivé dobrovolníky je spolu s dalšími informacemi zveřejňován a pravidelně aktualizován na www.jarojaromer.cz/slovensko.

Stromy v krajině Pomoc s výsadbou stromů ve volné krajině je tradiční a atraktivní činnost, která se dobrovolníkům vždy líbí. Bohužel nám však na ni v posledních letech už nezbývá tolik sil jako dříve, a tak je mož-

né se účastnit jen jedné či dvou akcí do roka. Bližší informace jsou zveřejňovány v seznamu našich akcí na našem hlavním webu www.jarojaromer.cz.

Přírodovědný výzkum Pomoc se sledováním a výzkumem přírodovědně cenných lokalit je vhodná zejména pro studenty a učitele gymnázií a dalších středních a vysokých škol. Jsme schopni nabídnout témata vhodná pro výzkum, včetně doporučení vhodných lokalit (v našich databázích máme desetitisíce údajů k tisícovkám lokalit) i smysluplné využití výsledků výzkumů. Spíše pro individuální dobrovolníky nabízíme ještě další, mnohdy specifičtější možnosti pomoci, například pomoc s údržbou čapích hnízd, vyvěšováním budek pro ptáky. Více informací najdete na http://www.jarojaromer.cz/dobrovolna.html. David Číp, ZO ČSOP JARO Jaroměř

25

NABÍDKA KALENDÁŘ

PUBLIKACE JAK ŽÍT DOBŘE, ZDRAVĚ A EKOLOGICKY ŠETRNĚ

26

V příloze tohoto Bedrníku najdete ukázku z publikace Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně. Publikace je nabitá praktickými informacemi zasazenými do souvislostí a přehledně uspořádanými. Poskytuje nejen konkrétní návody, ale i obecná vodítka a potřebné znalosti k tomu, abychom mohli vést životní styl šetrný k životnímu prostředí. „Jsou lidé, kteří věří, že jsou pány svého osudu. Ostatní lidé a všechno kolem je pro ně jen kulisa jejich vlastního osobního příběhu. Jsou lidé, kteří věří, že jsou bezmocnou hříčkou a obětí nepochopitelných sil – kdysi sil přírody, dnes spíše ekonomických zvratů a rozmarů státní moci. A pak jsou lidé (a k těm patřím), kteří věří, že je to ještě jinak. Že jsme součástí nekonečně složité sítě vztahů a souvislostí, ale přesto svobodní. Svobodní teď, v tomto okamžiku, při každém jednotlivém malém i velkém rozhodnutí. Neboť kdykoli se vědomě rozhodujeme, můžeme se vzepřít minulosti a ovlivnit budoucnost. K svobodnému rozhodování však potřebujeme vědomí souvislostí. Vědomí příčin, které nás nutkají rozhodovat se tak a ne jinak, ale i vědomí možných důsledků naší volby. A o tom druhém je tato kniha. Je o důsledcích našich každodenních rozhodnutí – co koupit, co jíst a pít, kde bydlet, jak cestovat, jak se bavit... Podává informace, popisuje důsledky obvyklých rozhodnutí a nabízí alternativy. Leccos jste možná už slyšeli, mnohé informace pro vás mohou být nové. Málokde je však najdete takto pohromadě. Nemusíte a neměli byste tuto knihu brát jako dogma, jako obyčejný kárající prst. Přečtěte si ji a přijímejte svá vlastní rozhodnutí. S plným vědomím důsledků,“ říká v předmluvě Vlastimil Karlík, jeden z autorů a editorů, kteří se na její tvorbě podíleli. Publikace Jak žít dobře, zdravě a ekologicky šetrně vznikla na základě volného přepracování knihy Resource Kit on Sustainable Consumption and Production vydané v roce 2009 Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Česká publikace je členěna do kapitol: Životní styl – žít pro dnešek a pro zítřek; Potraviny – jak nakrmit svět, aniž bychom zbídačili planetu; Textil a odívání – móda, která Zemi moc nestojí; Volný čas: udělej si sám, zahradničení – pro život dnes i zítra; Bydlení – v souladu s přírodou; Energie – úspory pro Zemi – nejlepší energie je ta, kterou nemusíte vyrobit; Mobilita – svět na dosah ruky; Nové informační a komunikač-

ní technologie – urychlení udržitelného rozvoje; Voda – využívejme ji s rozvahou; Turistika – cíl cesty: udržitelnost; Reklama a masmédia – nástroje pro podporu spotřeby; Ekodesign – výroba ohleduplná k životnímu prostředí; Chemické látky – včasná varování, pozdní poučení; Ekoznačení – chrání spotřebitele. Kapitoly jsou členěny na popis problému, negativní dopady dosud zažitých postupů a řešení. Závěr každé kapitoly obsahuje rady a přehled odkazů, které se k tématu vztahují. V závěrečné části najdete užitečnou encyklopedii pojmů z oblasti péče o životní prostředí a udržitelného rozvoje. Publikaci loni vydala nezisková organizace Arnika – program Toxické látky a odpady. Více informací na http://arnika.org/zdrava-planeta. qá

NOVÉ PUBLIKACE REZEKVÍTKU

Představujeme vám publikace, které v loňském roce vydalo Tvůrčí centrum Rezekvítku.

 Barvy přírody (autorka Petra Pakostová): Pracovní sešit plný omalovánek a hříček pro šikovné děti od 5 do 9 let. Děti se seznámí s některými z rolí, které mají barvy v přírodě, naučí se poznávat řadu zvířat a rostlin a jejich typické barvičky, poznají barvy duhy a jak vznikají či si vyzkouší napodobit krycí zbarvení chameleona. Publikace je vhodná jak pro zpestření výuky v základních či mateřských školách, tak pro vzdělávání dětí v rodinném prostředí. Vydání publikace bylo finančně podpořeno Jihomoravským krajem, a tak je dostupná za velmi příznivou cenu 20 Kč.  Klíč k určování vodních bezobratlých živočichů (autorka Karla Petřivalská): Klíč k určování vodních bezobratlých, který jsme kdysi vytvořili překladem z anglického originálu vydaného společností FSC, je velmi oblíbený. Nyní jsme, i díky finanční podpoře Jihomoravského kraje,

 EKOLOGICKÉ DNY OLOMOUC 2011 Dvacátý první ročník ekologického festivalu o vztahu člověka a krajiny, kterou obývá, pořádá od 12. 4. do 1. 5. 2011 Centrum ekologických aktivit města Olomouce. Letošní téma: O zemi v čase tří krizí. Společná porada o světě, ve kterém prožíváme tři krize najednou: environmentální, sociální a ekonomickou. Pár pálivých kapek uzdravující skepse do příliš optimistických a zjednodušujících vizí světa. V rámci EDO 2011 mimo jiné můžete navštívit 1. května Ekojarmark na Horním náměstí v Olomouci (tradiční řemesla, programy a divadlo pro rodiče s dětmi, nevládní organizace, informace o životním prostředí, životní alternativy a pestrost, odpady, biodiverzita přírody a lidských přístupů k ní, pohled na Olomouc z radniční věže, Lesy v Olomouckém kraji – lesy pro lidi, Koncert EDO 2011). Od 28. dubna do 31. července probíhá ve Vlastivědném muzeu Olomouc výstava EDO 2011: Cesty odpadu: Kuky se vrací – olomoucké odpady taky (součást velké výstavy o Kukym Jana Svěráka, informace o cestách, kterými se olomoucké odpady proměňují na nové výrobky, Olomouc očima Kukyho přátel aneb hra pro všechny rodiče s dětmi: vyrobte si svého vlastního Kukyho z něčeho starého, co najdete doma nebo venku; dejte mu jméno, posaďte ho a vyfotografujte někde v Olomouci na veřejném prostranství; fotografii vložte v jednoduchém rozhraní na web a popište, proč jste vybrali právě toto místo, co se vám zde líbí nebo nelíbí; postavy, místa a názory lidí najdete na internetové mapě dostupné na webových stránkách Sluňákova). Aktuální a podrobný program EDO 2011 na: www.slunakov.cz.

tento klíč přepracovali pro podmínky české fauny a doplnili o některé zajímavosti z ekologie vhodné pro výuku dětí. Také jsme nechali zkušenou výtvarnici Pavlu Dvorskou nakreslit přesné a podrobné obrázky jednotlivých určovaných druhů bezobratlých. Výsledkem je velice pěkný a kvalitní klíč. Toto praktické skládací leporelo se jistě stane nepostradatelným pomocníkem pro menší i větší výzkumníky, kteří chtějí blíže poznat tajemství života pod vodou, ať již s rodiči, v přírodovědném kroužku, či při školní výuce. Vydání klíče

2 | 2011

NABÍDKA POMŮCKY ZEPTEJME SE ZVÍŘAT

bylo finančně podpořeno Jihomoravským krajem, a tak je nabízen za velmi příznivou cenu 30 Kč.  Karty stromů – Listnáče 2 (autorka Anna Bártová): Karty stromů představují jednu z výukových pomůcek Rezekvítku určených pro naše nejmenší – ideální je pro děti ve věku 3 až 10 let. Pomůcka obsahuje sadu velkých karet se siluetami pěti stromů a k nim menší karty s jejich jednotlivými částmi. Nejmenší děti mohou s kartičkami pracovat a přiřazovat je pomocí jednoduchých symbolů, později se naučí poznávat i jednotlivé části stromů. Pro dospělého či pedagoga obsahují karty text, pomocí kterého může dětem přiblížit informace o daném stromu pochopitelnou formou, a také návod na devět různých her a hříček s kartami. Listnáče 2 představují pět našich běžných stromů – olši, javor mléč, jírovec maďal, akát a jasan – a navazuje na díly Jehličnany a Listnáče 1. Listnáče 2 zakoupíte na Rezekvítku za 95 Kč.

Pracovní příručku Hospodářská zvířata – známe je? připravila organizace Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP. Materiál je určen školám a zařízením pro práci s dětmi. Přináší základní informace o hospodářských zvířatech, jednotlivých druzích, jejich etologii, sociálních vztazích, o požadavcích pro zajištění dobrých životních podmínek, způsobu jejich chovu a využití živočišných produktů. Tyto základní informace doplňují listy o šlechtění zvířat, potravních řetězcích, intenzivních chovech, etickém spotřebitelství a vlivu na životní prostředí. Informace jsou členěny do informačních listů pro učitele a do pracovních listů pro žáky, které jsou rozděleny pro 1. a 2. stupeň. Materiál také obsahuje hry a testy, barevné fotografie hospodářských zvířat a tři krátké filmy na DVD: Zeptejme se zvířat, Hospodářská zvířata a my, Pomozme Zemi – jezme méně masa. Vydání materiálu podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Z krátkého filmu pro žáky základních škol, ekologickou výchovu, výuku

anglického jazyka Zeptejme se zvířat (Let´s Ask the Animals) se přibližně ve 22 minutách dovíte více o životě hospodářských zvířat, jejich potřebách, které se v tom základním neliší od potřeb našich. Dokument má čtyři základní části: Zeptejme se zvířat, Naše základní potřeby, Další potřeby, které máme společné, Jak zvířata odpovídají. Za asistence odborníků sama hospodářská zvířata „odpovídají“ na otázky o potřebách ve svém životě, o který se dělí s námi, lidmi. Ukáží nám, jak svůj život vnímají, včetně svého okolí, a toho, co se s nimi děje. Hospodářská zvířata jsou představena zcela jiným úhlem pohledu. Slepice zdolává překážkovou dráhu, drůbež roste před očima, prasata předvádějí pozoruhodnou vnímavost a inteligenci, ovce ukazují, kolik toho vědí o výživě. Žáky překvapí, a snad i přimějí k zamyšlení, a podpoří jejich zájem poznat více o životě a chování živých tvorů. Film propaguje ohleduplnost a úctu ke zvířatům, ukazuje jedinečnost každého zvířete. Poukazuje na skutečnost, že hospodářská zvířata si zaslouží prožít svůj život v dobrých životních a sociálních podmínkách (welfare). Dokument je vhodný pro rozvoj kompetence občanské a kompetence pracovní, pro využití v předmětech prvouka, přírodopis, biologie, občanská nauka, pro ekologickou a etickou výchovu a pro výuku anglického jazyka. Připravila Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP, podle anglického originálu The Association for the Study of Animal Behaviour. Vydáno s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2009, a The Association for the Study of Animal Behaviour, Velká Británie. Dvd obsahuje také původní anglickou verzi. Oba texty jsou k dispozici na www.spolecnostprozvirata.cz, odkaz Nabídka materiálů. Zdroj: Společnost pro zvířata – z. o. ČSOP.

PROGRAMY ŠKOLY MOHOU UČIT O PŘÍRODĚ V PŘÍRODĚ

Všechny publikace a výukové pomůcky i s možností jejich objednání naleznete na www.rezekvitek.cz.

2 | 2011

Rezekvítek – sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, Kamenná 6, 639 00 Brno, www.rezekvitek.cz

Školy v Královéhradeckém kraji mají novou příležitost, jak učit své žáky o přírodě přímo v přírodě. Správa Krkonošského národního parku pro ně připravila netradiční terénní ekologický výukový program Za Naturou na túru, který probíhá v chráněném území Slunečná stráň u Svobody nad Úpou. Od dubna 2011 do konce roku se ho školy mohou účastnit zcela zdarma. „V našich terénních programech se snažíme využí-

vat netradiční způsoby výuky, které rozšiřují nejenom znalosti dětí, ale zlepšují i jejich schopnost pracovat ve skupině, řešit problémy a hledat odpovědi na to, co se děje v přírodě. Zároveň musí děti ale i bavit,“ říká lektor Michal Skalka ze Správy KRNAP. Během výukového programu Tvary a barvy Sluneční stráně se žáci vydají zkoumat Krakonošovo území. Na horských loukách se naučí poznávat nejen běžné rostliny, ale také vzácné orchideje. O takovéto louky je potřeba řádně pečovat, a proto je součástí programu

27

NABÍDKA

i jejich kosení, které si žáci budou moci vyzkoušet. Výukový program trvá tři až čtyři hodiny, během nichž se projde trasa dlouhá 3 km. Téma je vhodné pro žáky středních škol a druhého stupně základních škol. Žáky vždy provází zkušený lektor. „Programy jsme odzkoušeli již na podzim a děti nejvíce zaujalo stavění kamenných mužiků z fylitu, horniny typické pro Slunečnou stráň,“ ohodnotil zkušenosti s výukou Michal Skalka. Výukové programy jsou součástí celorepublikového projektu Za Naturou na túru, který ukazuje, jak o přírodě učit nápaditě a efektivně. Ideou projektu a jeho 25 terénních ekologických výukových programů je přenést část výuky do přírody, kde mohou žáci vidět v souvislostech to, co se za zavřenými dveřmi třídy obtížně vysvětluje. „Při přípravě výukových programů se kromě rozmanitých témat objevuje vždy jedno společné. Tím je vysvětlení, co se vlastně chrání soustavou Natura 2000 a proč to chránit chceme. Tomu veřejnost často nerozumí, a to bychom chtěli změnit,“ komentovala účel projektu Erika Smrtová ze sdružení Apus, které celý projekt vede a zastřešuje. Přehled výukových programů včetně on-line objednávky naleznou školy na webových stránkách www.zanaturou.cz. Tisková zpráva správy KRNAP a o. s. Apus, upraveno (red)

PRÁZDNINY S BRONTOSAUREM 2011 Hnutí Brontosaurus letos nabízí letní akce programu Prázdniny s Brontosaurem na více než třiceti lokalitách Čech a Moravy. Zájemci si mohou vybírat z více než čtyřiceti akcí, které mají jedno společné – všechny nabízejí pozoruhodný mix dobrovolnické práce pro přírodu

28

a památky, netradičních zážitků a aktivit a přátelský kolektiv mladých lidí. Prázdniny s Brontosaurem jsou určeny všem lidem ve věku 15–26 let, kteří se chtějí v létě bavit smysluplně a získávat radost a zkušenosti z dobrovolnické práce. Na těchto akcích se zapojí například do budování naučných stezek nebo obnovy pastvin a ovocných sadů. „Typickou náplní práce na našich táborech je kosení chráněných luk, letošní nabídka je ale opravdu bohatá. Na dalších akcích se účastníci mohou zapojit do vykopávek nebo oprav zdiva na hradech či stavby ekologického domu ze slámy. Milovníci zvířat si zase mohou vybrat tábory u koní nebo přijet pomáhat na stanice ohrožených zvířat,“ říká koordinátorka programu Prázdniny s Brontosaurem Lucie Chadimová. Brontosaurus nabízí i tábory v zahraničí. Zajímavou zkušeností může být například prožitkový tábor v oblasti rumunského Banátu, zaměřený na podporu jazykové a kulturní svébytnosti krajanských komunit. Mladí lidé pomáhají starousedlíkům každoročně se zemědělskými pracemi, řemesly nebo péčí o zvířata. Zcela samostatnou kapitolou je pak dlouholetý projekt Krajní meze v severoindických Himalájích v oblasti Ladakh, v němž čeští dobrovolníci pomáhají při stavbě místní školy. Hnutí Brontosaurus svými aktivitami působí v oblasti neformálního vzdělávání a výchovy k nekonzumnímu způsobu života, osobnostnímu rozvoji a vztahu k přírodě. „Dobrovolnické akce mladým lidem nabízí aktivní trávení volného času a zároveň každoročně přispívají k zachování mnoha přírodně nebo historicky cenných lokalit,“ říká Dalimil Toman, vedoucí kanceláře Brontosaura. Více informací na: www.brontosaurus.cz Foto archiv Hnutí Brontosaurus

PROJEKTY ŠKOLY PRO UDRŽITELNÝ ŽIVOT

I letos podpoří Nadace Partnerství a Středisko ekologické výchovy Sever školní projekty vznikající za spolupráce žáků, rodičů, obce a další veřejnosti. Žáci tak mají možnost zapojit se do konkrétních změn v jejich obci a naučit se spolupracovat s ostatními partnery, kteří se na projektu podílejí. Finanční podporu ve výši až 55 000 korun mají možnost získat všechny školy zapojené do sítě Škol pro udržitelný život. „Všechny školy, které jsou do sítě Škol pro udržitelný život zapojené, už mají za sebou plánování s komunitou, na kterém si stanovily téma svého projektu a určily, jak do něj co nejefektivněji zapojit všechny partnery. Právě díky dobrému naplánování svého projektu mají možnost na něj získat finanční podporu,“ uvádí Zuzana Eliška Veselá z Nadace Partnerství. „Program Škola pro udržitelný život je ale otevřený i dalším zájemcům, stačí vyslat alespoň jednoho pedagoga na náš vzdělávací kurz a vytvořit spolu se zástupci komunity zásobník školních projektů podporujících udržitelný rozvoj místa,“ doplňuje Veselá. Cílem programu Škola pro udržitelný život je prohloubit spolupráci mezi učiteli, žáky, obcí a místními obyvateli. Obsah konkrétních projektů se poměrně různí: „V minulých letech školy například pomohly upravit místní parky a dětská hřiště, čistily studánky, řešily problémy s dopravou a odpady, instalovaly solární panely nebo rozšiřovaly povědomí o místních potravinách i biopotravinách a zaváděly jejich používání do školních jídelen. Každá škola má ve spolupráci s místními obyvateli možnost společně řešit problém, který právě vnímají jako potřebný,“ uvádí Lucie Munzarová ze Střediska ekologické výchovy Sever. Program Škola pro udržitelný život běží již od roku 2004, začínal nejprve v několika krajích ČR a postupně se úspěšně rozrostl do celorepublikové působnosti. V roce 2007 obdržel program prestižní Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí, kterou uděluje Business Leaders Forum. Více informací na: www.skolaprozivot.cz. Tisková zpráva Nadace Partnerství, upraveno (red)

2 | 2011

NABÍDKA

SOUTĚŽE PRESTIŽNÍ CENA JOSEFA VAVROUŠKA

2 | 2011

Mohl by být váš kolega, kolegyně, soused, sousedka nebo někdo jiný ve vašem okolí příkladem pro ostatní tím, co dělá pro zlepšení životního prostředí? Navrhněte je na Cenu Josefa Vavrouška! Její patnáctý ročník vyhlásila Nadace Partnerství a Nadace Charty 77. O laureátech rozhodne jedenáctičlenná porota složená z předních odborníků a osobností v oblasti ochrany životního prostředí. „Cena není omezena na profesi ani věk, může ji získat zasloužilý profesor stejně jako mladý nadšený ochranář, úředník nebo právník,“ uvádí ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Cenu Josefa Vavrouška získal například také Aleš Máchal (v roce 2000) z brněnského střediska ekologické výchovy Lipka, Hana a Jiří Kulichovi (v roce 2004) ze střediska Sever Horní Maršov nebo Yvonna Gaillyová mj. za rozvoj ekoporadenství a energii, kterou dává do realizace unikátních modelových projektů v obci Hostětín. Josef Vavroušek byl jako federální ministr životního prostředí jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy. Jako vůbec první například uspořádal setkání evropských ministrů svého resortu. Jeho odkaz tak dodnes zůstává inspirací k většímu respektu vůči životnímu prostředí. „Získat Cenu Josefa Vavrouška je stejně tak prestižní jako obdržet Cenu Jaroslava Seiferta nebo Cenu Františka Kriegla,“ doplňuje předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch. Způsob nominace je jednoduchý, vyplňuje se on-line na webových stránkách Nadace Partnerství: www.nadacepartnerstvi.cz/vavrousek. Uzávěrka nominací je 30. dubna. Slavnostní vyhlášení proběhne v červnu. Laureáta odmění obě nadace čestným diplomem, umělecky ztvárněnou cenou a 50 tisíci korunami. V loňském roce obdrželi Cenu Josefa Vavrouška místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt a lucemburští ochránci přírody manželé Adri van Westerop (in memoriam) a Raymond Aendekerk. Vladimír Buřt byl oceněn za vytrvalou obhajobu udržitelného rozvoje obcí proti soukromým zájmům těžebních firem. Porota ocenila také jeho aktivní upozorňování na chyby v horním zákoně a snahu zabránit likvidaci obce a znehodnocení soukromých i veřejných investic v důsledku prolomení těžebních limitů. „Každým rokem mě překvapuje, jak kvalitní kandidáti jsou mezi nominovaný-

mi. Těší mě, že je u nás tolik těch, kteří se zabývají životním prostředím a snaží se pracovat na jeho proměně k lepšímu,“ uvádí Eva Vavroušková, členka poroty Ceny Josefa Vavrouška. Více informací: www.nadacepartnerstvi.cz/vavrousek. Tisková zpráva Nadace Partnerství a Nadace Charty 77, upraveno (red)

SBÍREJTE ZELENÉ KILOMETRY Udělejte něco pro životní prostředí. V rámci celoevropské kampaně ZOOM – děti v pohybu 2011 byla vyhlášena Soutěž o zelené kilometry. Kampaň na podporu ekologických způsobů dopravy od roku 2002 vyhlašuje Evropské sdružení na podporu životního prostředí. Kampaň je určena pro školáky z celé Evropy. Sbíráním zelených kilometrů ukazují školáci dospělým, jak snadné je chránit životní prostředí.

Cílem Soutěže o zelené kilometry je pomoci dětem vykonávat každodenní cesty samostatně nebo v doprovodu rodičů ekologickým způsobem. Vzdělávací aktivity, které jsou součástí této soutěže, nabízejí konkrétní nápady a aktivity pro učitele a rodiče, jak hravou formou děti seznámit s problematikou ekologie dopravy. Sběrem zelených kilometrů si děti uvědomí, co může jedinec udělat pro ochranu životního prostředí, a získají pocit, že jsou součástí komunity. Kdo se může zapojit? Děti z MŠ a 1. stupně ZŠ: 1. kategorie (město do 50 000 obyvatel) – skupiny (celá škola, celá třída), jednotlivci (vybrané děti ze školy, děti se svými rodiči nebo prarodiči); 2. kategorie (město nad 50 000 obyvatel) – skupiny (celá škola, celá třída), jednotlivci (vybrané děti ze školy, děti se svými rodiči nebo prarodiči). První kolo probíhá 1. dubna – 18. června 2011, druhé kolo 1. září – 18. listopadu 2011. Nejpilnější sběrači v každé kategorii budou odměněni věcnými cenami. Podrobnosti o pravidlech soutěže najdete na: www.vzdelavani.auto-mat.cz v části soutěže. Zdroj: Auto*Mat, o. s.

JAK BY MĚL VYPADAT LES? „Jak by měl vypadat les, ve kterém byste se dobře cítili? Je podle vás takový les spíš velký nebo malý? Starý nebo mladý?“ ptá se Zelený kruh pražských dětí a těší se na jejich výtvarné zpracování tématu soutěže Les podle mých představ. Rok 2011 byl vyhlášen Organizací spojených národů (OSN) Mezinárodním rokem lesů s cílem zvýšit povědomí o problematice ochrany lesů a posílit trvale udržitelné obhospodařování všech typů lesů a ochranu přírody. U příležitosti Mezinárodního roku lesů vyhlašuje asociace ekologických organizací Zelený kruh výtvarnou soutěž pro děti z hlavního města Prahy s názvem Les podle mých představ. Zúčastnit soutěže se mohou děti základní školou povinné, a to ve dvou věkových kategoriích: 6–10 let a 11–15 let. Téma soutěže mohou zpracovat libovolným způsobem. Fantazii se meze nekladou, výtvarníci a výtvarnice mohou soutěžit s fotografií, obrazem, reliéfem, sochou, plastikou, filmem, prostě s čímkoli, co se jim bude zdát vhodné k vyobrazení právě toho jejich ideálního Lesa. Cílem soutěže je upozornit na problematiku udržitelného hospodaření v lesích s důrazem na příměstské lesy. Příměstské lesy a jejich ochrana je jedním z hlavních témat Ekofestivalu 2011, který se uskuteční 16. června na náměstí Míru. Návštěvníci festivalu budou mít příležitost se srozumitelnou a příjemnou formou informovat o aktuálních problémech v ochraně lesů, o vazbách mezi městem a přírodou, získat mohou také praktické spotřebitelské rady. Výtvarná soutěž končí 15. května 2011. Porota bude hodnotit jak míru výtvarného zpracování, tak i nápad a originalitu díla. Autoři a autorky vítězných děl budou slavnostně vyhlášeni 16. června v den konání Ekofestivalu 2011 na náměstí Míru v Praze. Vítězná díla budou vystavena v průběhu festivalu na náměstí Míru a následně v měsíci červnu a červenci v prostorách radnice Městské části Prahy 2. Vítěz či vítězka soutěže získá možnost vysadit si vlastní strom v centru Prahy za asistence paní radní a svých spolužáků. Další v pořadí obdrží hodnotné ceny od partnerů Ekofestivalu, jimiž jsou CENIA, Městská část Praha 2, Rock Point a Zelená domácnost. Pokud máte chuť se soutěže účastnit, zašlete nebo zaneste své dílo na adresu Zelený kruh, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2. Pravidla soutěže naleznetena: www.zelenykruh.cz/cz/soutez. Zdroj: Zelený kruh

29

NABÍDKA

INTERNET DOBROVOLNÍK ONLINE

KOMIKS NA TÉMA CHEMIE Před sto lety byla udělena Nobelova cena za chemii první ženě – Marii Curie-Sklodowské. Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (IUPAC) při této příležitosti navrhla zdůraznit přínosy mezinárodní vědecké spolupráce a zapojení žen ve vědě. Ve spolupráci s UNESCO byl rok 2011 vyhlášen Mezinárodním rokem chemie s podtitulem: „Chemie – náš život, naše budoucnost“. Více informací je k dispozici na www.chemistry2011.org. V průběhu roku 2011 se uskutečňuje řada akcí, které připomínají, jak chemie přispívá k uspokojování našich životních potřeb. Zapojuje se do nich i Ministerstvo životního prostředí ČR, protože jedním z jeho úkolů je zajistit, aby chemické látky nepoškozovaly životní prostředí a neohrožovaly naše zdraví, stejně jako napravovat škody způsobené v minulosti nevhodným nakládáním s chemickými látkami či plynoucí ze starých zátěží. Odbor environmentálních rizik MŽP pořádá výtvarnou soutěž k Roku chemie pro žáky základních a středních škol. Umíme žít bez toho, abychom využívali produkty, které vznikly za pomoci chemie? Víte, že chemie je i v pohádkách? Jaká je budoucnost chemie? Malujte, foťte, tvořte koláže a můžete soutěžit i s využitím počítače. Uzávěrka soutěže je 31. května 2011 a na vítěze čeká řada hodnotných věcných cen. Více informací k soutěži najdete na http://www.mzp. cz/cz/rok_chemie_soutez. Kateřina Šebková, MŽP, upraveno (red)

Portál www.dobrovolnik.cz je servisní a informační portál o dobrovolnictví v České republice. Vznikl v březnu 2001. Do roku 2011 vstoupil ve zcela nové podobě – v nové grafice, s novým obsahem a zásadní změnou v interakci. Současně se stal oficiálním internetovým portálem pro Evropský rok dobrovolnictví v České republice. Nabízí mnohá vylepšení a nové formy vzájemné komunikace a prezentace. Evropský rok dobrovolnictví a informace o jeho průběhu je možné sledovat takřka v přímém přenosu. Články, akce a další počiny realizované pod záštitou nebo u příležitosti ERD 2011 na webu zveřejňuje redakční tým sestavený ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národního institutu dětí a mládeže, Národního dobrovolnického centra Hestia, dalších organizací a jednotlivců, kteří se v oblasti českého dobrovolnictví dlouhodobě angažují a mají s jeho koordinací bohaté zkušenosti. České i mezinárodní dobrovolnictví má na internetu oporu v mnoha dalších portálech, v národních či regionálních stránkách místních dobrovolnických organizací. Dlouhodobě největším českým portálem (existuje od roku 2001) je právě www.dobrovolnik.cz a jeho anglická mutace www.volunteer.cz určená především pro cizince, kteří přijíždějí studovat nebo pracovat do České republiky. „Evropský rok dobrovolnictví a jeho oficiální portál www.dobrovolnik.cz je výbornou příležitostí, jak poznávat velké mezinárodní projekty zaměřené na vzdělávání, spolupráci, sbírání zkušeností nebo pomoc tam, kde je třeba. Současně přináší i mož-

Redakční rada:

Bedrník, časopis pro ekogramotnost, byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.

30

Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail [email protected] Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček

Praha – Tomáš Hodina (ZČ HB Botič Toulcův dvůr) Středočeský kraj – Jana Dufalová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Navrátilová (Ametyst Plzeň) Ústecký kraj – Šárka Lepší (SEVER, pracoviště Litoměřice) Kraj Vysočina – Jana Čížková (Chaloupky Kněžice) Zlínský kraj – Ivana Machalová (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj – Alena Kohoutová (Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce) Jihočeský kraj – Erika Hovorková (CEGV Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj – Markéta Navrátilová (Lipka Brno) Královéhradecký kraj – Radka Urbánková (SEVER, pracoviště Hradec Králové) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA Pardubice) Liberecký kraj – Lenka Dědková (SEV Divizna, ZOO Liberec) Moravskoslezský kraj – Michaela Valová (Vita Ostrava) SSEV Pavučina – Blanka Toušková

Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1300 ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky, prosím, posílejte na adresu redakce.

nost seznamovat se s malými, někdy téměř neviditelnými, dobrými skutky jednotlivců, kteří svou dobrou vůli projevují aktivně řadu let nebo jen několik hodin ročně. Ukazuje se, že fenomén dobrovolnictví dokáže spojovat nejen lidské osudy, ale velmi dobře propojuje všechny tři sektory (státní, komerční a neziskový) celé společnosti,“ představil obsah portálu ministr školství Josef Dobeš. Co portál www.dobrovolnik.cz nabízí? Jeho tvůrci si předsevzali následující: → komunikace – mluvme spolu o dobrovolnictví a jeho nekonečných polohách či podobách, mluvme spolu odborně i hovorově, verbálně i neverbálně, česky i anglicky na www.volunteer.cz; → interakce – diskutujme o tom, co je třeba změnit, posunout nebo vytvořit, aby dobrovolnictví zůstalo nedílnou součástí naší společnosti nebo mezilidských vztahů; → sdílení – nabízejme si navzájem příklady dobré dobrovolnické praxe; → propagace – čtěme příběhy jednotlivců, kteří se rozhodli stát dobrovolníky a zveřejňujme svá dobrovolnická know-how; → seznamka – poznávejme fenomén dobrovolnictví, poznávejme projekty a organizace, které dobrovolnictvím žijí, poznávejme skrze dobrovolnictví sami sebe; → vzdělávání – profesionalizujme dobrovolnictví, učme se od sebe navzájem, předávejme své zkušenosti dál. Každý návštěvník webu může na stránkách zanechat svůj otisk, a to především díky propojení portálu s jeho profilem na Facebooku. Již během pár dní získal www.dobrovolnik.cz několik desítek přátel a každým dnem přibývají další. Také kalendář akcí se začal plnit. Tisková zpráva k ERD 2011, redakčně upraveno

BEDRNÍK 2/2011 | duben 2011 | časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

SEVER, Horská 175, 542 26 Horní Maršov  499 874 280, 739 203 200 e–mail [email protected] www.sever.ekologickavychova.cz

SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1  234 621 386 e–mail [email protected]

Objednávky: Eva Lučanová, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Úpická 146/18, 541 01 Trutnov, [email protected],  739 203 201

Hlavní téma příštího čísla: PAMÁTKY (redakční uzávěrka 30. 4. 2011)

2 | 2011

26. 3. 2011 / 2030–2130

TMA

postupně oběhla celou planetu. Začala na Fidži a skončila o den později na ostrově Samoa. Hodina Země se konala 26. března 2011 po celém světě od 20:30 místního času. Miliony lidí symbolickým hodinovým vypnutím veřejného osvětlení, zhasnutím v domácnosti či firmě vyjádřily své odhodlání chránit klima a chovat se šetrně k životnímu prostředí. Hodina Země se zařadila mezi historicky největší globální akce občanské společnosti. První ročník proběhl 31. března 2007, když více než 2,2 milionu domácností a firem v australském Sydney zhasnulo na hodinu světla. Každým rokem se počet zapojených měst, firem i jednotlivců zvyšuje. Letos už pátý rok zhasínala světla na světoznámých dominantách, jako je Golden Gate Bridge v San Francisku, římské Koloseu, londýnský Piccadilly Circus, Eiffelova věž v Paříži nebo socha Krista v Riu de Janeiro. V České republice se do přirozené tmy ponořily například památky v Kutné Hoře, některé objekty Národního divadla v Praze či divadlo Husa na provázku v Brně. Ze známých osobností se k Hodině Země hlásí například generální tajemník OSN Ban Ki-moon či britský premiér David Cameron. Celosvětově akci pořádá WWF, největší mezinárodní organizace pro ochranu přírody. V České republice Hodinu Země koordinuje Ekologický institut Veronica – základní organizace Českého svazu ochránců přírody. Jeho ředitelka Yvonna Gaillyová letos již v březnu vyzvala: „Povzbuzujte podniky, se kterými spolupracujete, města a obce, kde bydlíte, a své známé k účasti na této akci. Vyzvěte je, ať zhasnou svoje světla a o akci dále informují. Je potřeba dávat veřejně najevo, že změna klimatu je problém, který vnímáme a chceme řešit.“ A reakce? Na více než čtyřnásobek poskočil počet měst a obcí České republiky, které se letos k mezinárodního happeningu na podporu ochrany klimatu přidaly. Na 134 českých obcí, 60 firem a tisíce jednotlivců pozhasínaly, a vyslaly tak společný signál, že je třeba klást větší důraz na politiku ochrany klimatu, energetické úspory a šetrnější zacházení s životním prostředím. Celosvětově pátý ročník Hodiny Země proběhl za účasti 134 zemí a přibližně 4500 měst. Hodinou Země to ale jenom začíná. Je toho spousta, co mohou obce, firmy i jednotlivci udělat pro ochranu klimatu. I pro realizaci odpovědné klimatické politiky je rozhodující mínění jednotlivců. Například starosta australského Sydney Clover Moore slíbil vybudování dalších šesti velkých cyklostezek a instalaci superúsporného LED osvětlení v parcích a ulicích. Aby jej mohly následovat i české obce, vydává Ekologický institut Veronica tři tematické publikace. První z nich je český překlad studie Kodaňská diagnóza, která shrnuje poslední vědecké výzkumy v oblasti změny klimatu. Druhou je publikace Jana Hollana o světelném znečištění Venkovní osvětlení v obcích a třetí představuje práci Jana Labohého pod názvem Města a ochrana klimatu, v níž naleznou samosprávy návod, jaké konkrétní opatření mohou pro snížení emisí CO2 ve svém městě učinit. „Po symbolické akci musí přijít dlouhodobé a koncepční změny ve způsobu, jakým získáváme a využíváme energii. Proto má letošní logo Hodiny Země vedle čísla 60 velké plus,“ vysvětlil Jan Labohý z Ekologického institutu Veronica, koordinátor Hodiny Země v České republice. Informace o Hodině Země, včetně fotogalerie a mapy zúčastněných měst, najdete na www.hodinazeme.cz, mezinárodní informace a fotografie pak na www.earthhour.org. Navštívit můžete i stránky na Facebooku www.facebook.com/hodinazemecr a Twitteru www.twitter.com/hodinazeme. Z využitím informací Ekologického institutu Veronica zpracovala Hana Kolářová Foto www.hodinazeme.cz

Ho H odoní nín ín přřed d↑ap po o↓

Rymi Ry ymice miice m ce p pře ře řed ed ↑ a po o↓

Zále Zá le ezice zice p zi pře řed ↑ a po řed po ↓

Život měříme skutky, ne časem.

[Seneca] Prázdniny s Brontosaurem. Foto archiv Hnutí Brontosaurus.