časopis pro ekogramotnost číslo 6 ročník 9 prosinec 2011

časopis pro ekogramotnost

e

ř ed í t s pro u ím ostí n t ln vo up i  ž led h da h a ác l tosti u o r k šk bez torským přáním n a e k ky ným r á lně p l rket svět ma

Vánoce na

zám ku Adventní čas v m Víte, s čím ál si h o Vánoce p ra řát jet tří e Jak obda ro lsk e? é va Vánočn k t í do s  br o Projekt á EEkopro DUR r v Vánoč oz v ní Cesta d ke P od Ob s a Sup er

n d

ol k íš

hl avní téma

číslo 6 | ročník 9 prosinec 2011

: ván

oce

VÁNOCE NA ZÁMKU A

lcedo, středisko volného času Vsetín, připravuje již patnáct let pro mateřské a základní školy programy zaměřené na tradice, tzv. vánoční a velikonoční programy. Z kapacitních důvodů a pro vytvoření svátečnější atmosféry, jsme při realizaci těchto programů „opustili“ budovu Alceda a v současné době je realizujeme ve Vsetínském zámku. Cílem těchto programů, je seznámení s původem a smyslem vánočních a velikonočních svátků a zvyků, se zacílením na regionální zvyky a tradice. Valašská muzika Pedagogy a děti vítá v sále zámku cimbálová muzika sestavená s externích a interních pracovníků Alceda. Betlém V úvodním dvacetiminutovém pásmu se přeneseme do Betléma. Prostřednictvím moderátora se děti dozvídají o narození Krista, kterému se přijdou poklonit pastýři i Tři králové. V minulosti bylo do úvodního bloku zakomponováno i vystoupení našeho pěveckého sboru. Jeho členky jsou v současnosti zaneprázdněny studiem na vysokých školách, další jsou již zaměstnané a jejich nástupkyně zatím nedorostly k vystupování na veřejnosti. Jedno ze zdařilých vystoupení se nám podařilo zaznamenat na hudebním CD, které od nás třída obdrží jako dárek na závěr programu.

Vánoční věštírna Po úvodním bloku děti rozdělíme do dílen, ve kterých se vyrábějí vánoční ozdoby, povídáme si o historii vánočního stromečku, v kuchyňce se peče vánoční cukroví a prostírá štědrovečerní tabule. Velmi populární je vánoční věštírna s odléváním olova, pouštěním svíček a krájením jablíčka. Obdarováni radostí V letošním roce s námi začala spolupracovat kurátorka ze Vsetínského zámku. V čase velikonočních programů vystavoval na zámku Bob Zbránek. Mezi jeho exponáty se nacházelo drobné dílko nazvané Velikonoční pták. Tento dekorativní kytičkovaný pták snáší dekorativní vejce. Vsetínští muzejníci k němu vymysleli poetický příběh a děti přímo v prostoru galerie vyráběly a zdobily vejce “bájného” ptáka. V metodě tisku se objevoval i grafický postup používaný autorem. Toto spojení sil se nám moc osvědčilo a již se těšíme, co vymyslí vsetínští muzejníci k letošním vánočním programům! V horečném tempu dnešní doby chceme připomenout, že symbolem vánoc nejsou přeplněné obchodní domy a hromadění věcí. Za nejdůležitější považujeme, že účastníci našeho programu odcházejí obdarováni radostí a vánoční atmosférou. Jaroslav Hlinský, Alcedo – středisko volného času Vsetín Foto: archiv SVČ Alcedo, není-li uvedeno jinak

Vsetínský zámek s vánoční atmosférou. Foto: Ing. Jiří Trezner, Muzeum regionu Valašsko, p. o.

editorial

V

ážené čtenářky, vážení čtenáři, SPOLEČNĚ PROŽITÉ KONÁNÍ MÁ SMYSL. – Když jsem článek paní ředitelky Sofie Hladíkové z málotřídky v obci Kocbeře dočetla k téhle větě, dojalo mě to. Vyprávěním o adventním čase v malé škole na Trutnovsku spustila onen vzácný pocit spokojenosti, lidskosti, obyčejného štěstí, který míváme spojený právě s Vánoci. Pouhé čtyři zaměstnankyně ve škole v někdejších vykořeněných Sudetách se skromnými prostředky využívají přirozené motivace, toho, co je dětem důvěrně známé, a podporují lidskou sounáležitost a citlivost, s níž – věřím – všechno jde snáz. Je to příjemný kontrast k rozbujelé komercionalizaci nejmilejších svátků v roce. Potřebu vzájemnosti potvrzuje i pan Tibor Schwarz z ekocentra v Chrudimi: na jejich vánoční zpívání v parku rok od roku přichází více lidí. Ano, v atmosféře Vánoc lze podpořit duševní růst dětí a zároveň obohatit vánoční školní programy o globální pohled. Vánoce v současném životním stylu naší, bohatší, části světa mají totiž i odvrácenou stranu, kterou běžně nevnímáme. Můžeme na ni ale nahlédnout s pomocí neziskové organizace NaZemi – společnosti pro fair trade, která má ve svém portfoliu řadu kvalitních vzdělávacích aktivit a pomůcek. Jde o to, že některé hračky, které děti dostanou jako projev lásky pod stromeček, jsou vykoupené prakticky otrockými podmínkami, za nichž je vyrábějí naši bližní v té druhé části světa. Další hračky „se podílejí“ na likvidaci vzácných tropických ekosystémů. „Nechodím s holkou, která podporuje kácení pralesů,“ vzkázal oblíbené panence Barbie její partner Ken na happeningu hnutí Greenpeace. Přečtete si o tom v rubrice Inspirace. Ale nebojte, kampaň Víte, s čím si hrajete? sice odhaluje nehezké zákulisí příjemných věcí, ale zdaleka není bezvýchodná; naopak, nabízí různé možnosti, jak mohou dospělí i děti pomáhat učinit svět o něco lepším místem k životu. Pokud budete chtít Vánoce své a svých svěřenců ve škole obohatit o pocit, že jste učinili něco dobrého navíc, držíte v ruce správný časopis. Bedrník vám přináší náměty od lidí, kteří se v zavedených neziskových organizacích do hloubky zabývají environmentálním vzděláváním, ekologickým poradenstvím či ochranou zvířat. Můžete využít českých

↓  Znáte Joulupukkiho? Bydlí v Laponsku a u finského štědrovečerního stolu se ptá: „Onko täällä kilttejä lapsia? − Jsou zde nějaké hodné děti?“ Ano, je to obdoba našeho Ježíška, finská mystická postava. Jeho jméno pochází ze slov Joulu, které znamená Vánoce či slavnost na počest zimního slunovratu, a názvu staré finské tradice nuuttipukki, kdy se lidé oblékali do kozích kůží. Zdroj: Wikipedie

i jiných tradic, ale i zcela moderní náměty na ekologicky šetrnější vánoční svátky. Vaše dárky i dárky dětí, které vedete a jejich prostřednictvím ovlivňujete jako učitelé celé rodiny, mohou způsobit více radosti a menší ekologickou stopu. Může to být krásné, neotřelé a někdy to nemusí stát ani korunu – začtěte se do Vánoční dobré rady, Dárků trochu jinak nebo do Vánočních dárků bez krutosti. Ať čas, kdy aspoň na jeden večer ve velké části světa pravda a láska skutečně vítězí nad lží a nenávistí, kdy se otupí sváry a vrchu nabývá tolerance ke všem myslitelným rozdílům, ve vás zanechá zdroj radosti a pohody na dlouhé dny příští, přeje Hana Kolářová PS: Solidaritě se budeme věnovat i v příštím čísle Bedrníku − jmenovitě té mezigenerační.

obsah vánoce na zámku...........................................................2

didaktika

Inspirace

VÁNOCE VE SVĚTĚ…..........................................................17 BARBORKY.........................................................................19 SVÍCEN SVĚT.......................................................................20 JAK OBDAROVAT S OHLEDUPLNOSTÍ............................20 NĚKOLIK VÁNOČNÍCH TIPŮ................................................. 20 DÁRKY TROCHU JINAK.......................................................... 20 VÁNOČNÍ DÁRKY BEZ KRUTOSTI........................................ 22 PROJEKT E-DUR.................................................................23 HRY SE SEMÍNKY.................................................................... 23 EKOPROVOZ VE ŠKOLÁCH..............................................25 OPATŘENÍ PRO ÚSPORY ENERGIE VE ŠKOLÁCH..........25 CESTA KE SPLNĚNÝM KANTORSKÝM PŘÁNÍM.............27

VÁNOCE NEJSOU JEN ŠTĚDRÝ DEN..................................4 VÁNOČNÍ JARMARK POMÁHÁ POTŘEBNÝM...................5 ADVENTNÍ ČAS V MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE............................6 VÍTE, S ČÍM SI HRAJETE?.....................................................7 VÁNOČNÍ ZPÍVÁNÍ V PARKU............................................10

proměny CO Jsou A KDE SE VZALy

vánoce..............................................................................13 VÁNOCE V TRADICI................................................................ 11 VÁNOCE VE VĚKU GLOBALIZACE........................................ 13 VÁNOCE PŘÁTELSKÉ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ.............. 14 6 | 2011

nabídka............................................................................28 supermarket svět.........................................................31

Foto na titulní straně: Jitka Dvorská

3

inspirace

VÁNOCE NEJSOU JEN ŠTĚDRÝ DEN Když se řekne slovo Vánoce, vybavím si překrásné chvíle ztišení a radosti, báječnou atmosféru provoněnou kořením a vůní pryskyřice z čerstvého stromečku či uhasínajících svíček, setkáním celé rodiny u svátečně prostřeného stolu, zpíváním koled… Myslíte si, že je to sentimentální, nostalgická vzpomínka z  dětství? Ne, není. Mám ráda Vánoce, moc je mám ráda do dneška. Mám dokonce ráda i  čas předvánoční. Nikdy jsem nepodlehla postupným nakupovacím mániím, nikdy jsem nepekla zbytečně velké množství cukroví ani jsem se nepředháněla v množství druhů. Zkrátka snažím se připravovat Vánoce tak jako moje babička a pak maminka. Vím, že žily skromně a přitom šťastně. Samozřejmě vnímám změny, které smysl Vánoc úplně změnily, vnímám zbytečný shon a  stres… Poezii Vánoc změnila i televize, množství darů, umělý stromeček a přejídání...

Štědrovečerní večeře Ano, štědrovečerní večeře má být bohatá, ale naši předkové drželi celý den půst a  pak si dopřáli větší výběr jídel. Potraviny, ze kterých byla štědrovečerní jídla připravována, měly svou důležitost. Věřilo se podle lidové symboliky, že zajistí pro celou rodinu v příštím roce zdraví, štěstí, hojnost, ochranu osob, dobytka i polí… Proto se vařil černý kuba (kroupy, houby, česnek), jedl hrách, čočková polévka, placky s  medem, červená jablka, ořechy a  muzika – pokrm z  rozvařeného sušeného ovoce. Muzika se prý jedla proto, aby panovala v  rodině po celý rok svornost. Na stole nesměl chybět chléb a  vánočka. Vánočka nebyla jen jedním z  chodů večeře, ale obecně

4

významným jídlem celých Vánoc. Babička jich pekla velké množství, protože je rozdávala čeledi, která u  nich na statku celý rok pracovala. A tu první upečenou dostal děda – hospodář, aby se příští rok urodilo hodně obilí.

Stromeček a dárky Stromeček jsme měli vždycky, ale nebyl to ten nejvýstavnější jehličnan. Naopak byl to „mrzáček“, který byl vyříznut, aby uvolnil místo v hustém porostu. Leckdy mu i chyběly větve. Tatínek si ho však vzal do parády. Stromek o  jedno patro zkrátil a  těchto větví využil k  doplnění prázdných míst – tam kde větve chyběly. Po tomto nenáročném zásahu to byl nejkrásnější stromek na světě. Dárečky byly drobnosti, které udělaly radost. Babička mi však vyprávěla, že pro její babičku byla největším dárkem hubička. Ano, snoubenci si pod stromečkem mohli dát první veřejné políbení a snubní prstýnky.

Betlém a koledy Mým velkým potěšením byly a  jsou betlémy. Vytvářely pravou vánoční náladu. Babička ho měla vystavený mezi okny − postavičky z  těsta zapíchané do mechu. Maminka mu vždy uvolnila poličku a  já dnes svou sbírku i  vystavuji. Byly to moc příjemné chvíle, když jsem mohla sledovat tatínka při vyřezávání Al-

šova betlému, který je na počet postav tak velký, že jsme museli najít nové místo na vystavení. Neodmyslitelnou součástí Vánoc je hudba a  koledování. Velmi mi chybí v  současné době štědrovečerní pastýřské vytrubování. Bylo to něco úchvatného a  mohu potvrdit společně s  panem Ladou, že lepší začátek Vánoc si dodnes neumím představit.

Vánoce na Toulcově dvoře Od počátku vzniku střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr zde probíhá program Vánoce na statku. Jeho cílem je na chvíli se zastavit a  popřemýšlet. Vyprávíme si s  dětmi a  porovnáváme, jak tyto tajemné svátky slavili jejich praprababičky a prapradědové a jak je slaví ony dnes. Formou her a ukázek se dozví, jak se bavili před Vánocemi i o svátcích, co jedli, jaké zvyky dodržovali a  že do rituálu svatvečera se zapojovala i domácí zvířata, stromy, pole, studny a také Meluzína. „Jak dlouho trvají Vánoce?“ pokládám dětem během programu otázku. „Jeden den,“ volá většina, některé dítě dodá nesměle „tři dny“. Jsou překvapeny, že Vánoce Štědrým dnem začínají a  trvají až do Tří králů – tedy dvanáct dní. Dostáváme se ke kořenům. Děti se dozví, že slavení Vánoc dvanáct dní má kořeny hluboko v  minulosti. Jak je to možné?

6 | 2011

INSPIRACE ZŠ ŠKOLNÍ, VRCHLABÍ

VÁNOČNÍ JARMARK POMÁHÁ POTŘEBNÝM V roce 2003 se v naší škole poprvé konaly vánoční trhy. Motivací bylo získat finanční prostředky pro dětský hospic v Malejovicích.

Kořeny ve slunovratu

6 | 2011

Vánoce jsou svátky křesťanské a  navazují na pohanské slavnosti zimního slunovratu. Pohané oslavovali 25. prosince narození boha Slunce. Noc ze 24. na 25. prosince byla považována za „svatou noc“. Se stoupajícím sluncem přibývá i  den, a  to je důvod k radosti. Oslavy trvaly dvanáct nocí. Těchto dvanáct nocí zároveň představovalo dvanáct měsíců v  roce a  oni pomocí čar a  kouzel nahlíželi do budoucností a zjišťovali, jaký bude příští rok. I pro křesťany je toto období důležité. Ježíš Kristus se narodil také 25. prosince. Církev tak časově spojila narození Spasitele se zimním slunovratem a dala pohanské posvátné noci křesťanský rozměr. Ale křesťané radostnou událost narození Ježíše oslavovali tak, jak byli zvyklí − postaru. Nechtěli se vzdát radovánek, zábavy a osvědčených praktik. Je moc zajímavé, že z těchto pradávných dob pocházejí všelijaká kouzla, pověry, čarování a  převlékání se do masek, zdobení příbytků zelenými chvojkami, pojídání ořechů a červených jablíček, pečení nejrůznějšího pečiva v  podobě pletenců (dnešní vánočky) a  slunečních kotoučů, hvězd či měsíčních srpků (cukroví, které také pečeme dodnes). Církvi se nepodařilo pohanské zvyky úplně potlačit. Nakonec došlo ke spojení důležitých křesťanských svátků s  obřady pohanskými. Časem se mnohé pohanské zvyky za-

pomněly, vydržely ty nejvíce osvědčené. Tak na vytváření příjemné vánoční atmosféry se dodnes podílejí některé dávné zvyky a  tradice. A křesťané slaví Vánoce dvanáct dní dodnes.

Dvanáct nocí I  na další otázku „Kde se vzal název Vánoce?“ hledáme odpověď v dávné minulosti. Je to jedna z možností a já jí věřím. Vánocům dalo název právě, pro naše předky, tak důležité období DVANÁCTI NOCÍ. Nazývali ho časem „o dvanácti nocích“ a zkomolením vzniklo „o vánocích“. Nemám v úmyslu vám popisovat celý náš program. Nevynikl by. Je třeba si ho prožít. Zmíním se ještě jen několika slovy o  praktické části tohoto programu. Děti si vyrobí krásně voňavé svíčky ze včelích mezistěn, upečou tradiční mikulášské pečivo, namalují perníčky, vyrábějí řetěz ze slámy... Jejich radost je i naší radostí. Dovolte mi na závěr konstatovat, že našim předkům nevadilo, že mají peněz poskrovnu, protože dříve Vánoce nebyly ani tak o dárcích, ale spíše o  vzájemné lásce, radosti a  o  pocitu sounáležitosti v  rodině. Vždyť dlouhá léta nosil dětem dárky jen svatý Mikuláš a ty štědrovečerní měly jen symbolický význam. Bylo by dobré se k  této tradici vrátit. Marie Moravcová, SEV Toulcův dvůr Foto: archiv SEV Toulcův dvůr

Žáci při projektových dnech (Učíme se pomáhat potřebným), ale i doma s rodiči, vyrábějí výrobky s vánoční nebo zimní tematikou, povídají si o charitě, vzájemné pomoci, humanitárních či rozvojových tématech. Výrobky pak sami prodávají na trzích rodičům, babičkám, strýčkům, absolventům naší školy a  všem návštěvníkům, kterým není lhostejný osud lidské společnosti ani zapálená práce našich dětí. Kromě našich žáků mívá ve školních chodbách stánek také školní družina a Střední hotelová škola. To, že si rodič, kamarád nebo učitel koupí výrobek dětí, jistě nejednoho z nich potěší. A z žáků, zejména mladších ročníků, se stávají obchodníci, kteří neváhají smlouvat o cenách, ze zamlklých dítek se stávají výřeční licitátoři, kteří se snaží rozprodat výrobky celé své třídy do posledního kousku. Dobrý pocit završí sčítání finančního výtěžku, který nás nepřestává udivovat. Letos se při vánočním jarmarku naplní prostory školy již po deváté. Dosavadních osm ročníků „vydělalo“ 422 271 Kč. Je to velká suma, která pomohla spoustě lidí i organizacím a ukázala, že i v uspěchaném světě si dokážeme najít čas a otevřít svá srdce (tedy peněženky) pro dobro druhých. O tom, kam škola pošle ten který rok výtěžek z vánočních trhů, rozhodují žáci a učitelé v hlasování. Kam to bude letos, ještě nevíme. Když se ale ohlédneme zpátky, zjistíme, že jsme pomohli při výstavbě dětského hospicu v Malejovicích, věnovali jsme peníze na léčbu dětí v Praze i  ve Vrchlabí, nezapomněli jsme ani na vrchlabské důchodce, přispěli jsme na provoz vrchlabské Diakonie, na výcvik asistenčního psa i  na obnovu útulku pro poraněná divoká zvířata ve Vrchlabí. Adoptovali jsme Jervina a Mary z Indie (umožňujeme jim získat základní vzdělání) i  exotická zvířata v  královédvorské zoologické zahradě. Přijďte pobejt, poslechnout si koledy, ochutnat fair trade kávu nebo čaj, zahřát se svařáčkem či klobásou a posunout naši lidskost zase o jednu metu dál. Podrobnosti o tomto projektu naleznete na školním webu www.zsskolnivr. cz v  sekci školní projekty. Na shledání se těší 2. prosince 2011 od 15.00 do 18.00 hod. žáci i učitelé Základní školy Školní ve Vrchlabí. Ze školní kroniky (také ji naleznete na našem webu v sekci o škole) čerpal Dušan Vodnárek

5

INSPIRACE ZŠ A MŠ KOCBEŘE

ADVENTNÍ ČAS V MaLOTŘÍDNÍ ŠKOLE V dnešní uspěchané době se rádi vracíme k tradicím jako k připomínce klidu a jistoty a stále více škol seznamuje své žáky se zvyklostmi, které se pojí v našich podmínkách zpravidla s Vánoci. To, o čem budu psát, bude mnoha kolegům z vesnických škol jistě blízké. Nejsme ničím výjimeční. Jde mi spíše o zamyšlení nad tím, co nám předvánoční čas nabízí v oblasti výchovy (a nejen environmentální) a zda umíme tento potenciál správně zhodnotit ve výchově. Při vzdělávání žáků mladšího školního věku musíme vycházet z  toho, co je dětem důvěrně známé, proto dění v naší malotřídní škole vychází z  života přírody a  lidí během roku. A  adventní čas v tomto ohledu nabízí spoustu pestrých činností a aktivit, které naše žáky těší, ale také přináší poznání a rozvíjí žádoucí dovednosti a kompetence.

Protipól agresivní reklamě Vše začíná již koncem listopadu zpěvem koled a přípravou vánočních dárků a přáníček. Zde má škola velký úkol, na který bychom neměli rezignovat, a měli bychom působit jako protipól agresivní reklamní kampani všelikých prodejců a supermarketů. Proto jsou výrobky našich žáků většinou z přírodních materiálů a inspiraci hledáme v tvorbě našich předků. V Podkrkonoší je tradiční výroba skleněných foukaných ozdob, proto si i naše děti zkusily zdobit svoji kuličku, někdy samy, někdy s  inspirativní ukázkou profesionální malířky. Oblíbená je práce s včelím voskem, sušenými plody apod. V předvánočním čase přichází do školy ochotná maminka-keramička, která s  dětmi vyrábí vánoční dárek z keramické hlíny – a vždy vymyslí něco nového.

starostka a řada přátel a rodičů, kteří pomáhají z organizací všech akcí.

Společně prožité konání má smysl Poslední dny před vánočními prázdninami chodíme s  dětmi do lesa připravovat nadílku zvěři a  ptákům v  lese a  poslední den se naděluje i  ve škole. Žáci se obdarovávají navzájem, každý samozřejmě dostane něco i  od učitelek a  pod stromečkem bývá i  něco nového do školní družiny. Využíváme také nabídek spřátelených škol, muzea a  kulturního zařízení k  návštěvě jimi pořádaných vánočních trhů

a výstav, vždy to bývá obohacení a další inspirace. Neříkám, že je to jednoduché – jsme v naší škole i s paní školnicí pouze čtyři ženy. Myslím si však, že všechno to společně prožité konání má smysl, buduje v  dětech vztah k  domovu a  ukazuje, že Vánoce nejsou jen o nákupech v supermarketech a  plných lednicích. Těší nás, že se mnoho našich akcí stává již tradicí a přidávají se k nám naši bývalí žáci i dospělí občané vesnice. Sofia Hladíková, Základní škola a Mateřská škola Kocbeře, Trutnovsko Foto: archiv ZŠ a MŠ Kocbeře

Škola otevřená pro veřejnost

6

Patří sem i  organizace vánoční dílny pro veřejnost, na jejíž organizaci se podílí základní škola a mateřská škola společně s členkami Místního sboru pro občanské záležitosti. V naší vesnici v bývalých Sudetech se žádné tradice nedochovaly, zanikla i spolková činnost, proto si každý takový počin hýčkáme. Očekávaná je návštěva Mikuláše v  mateřské i  základní škole – i  zde nám pomáhají ochotní rodiče, zastupitelé obce či přátelé a rodinní příslušníci. A stále se zpívá a recituje a připravuje vánoční vystoupení pro veřejnost. Někdy bývají společná s naší mateřskou školou v tělocvičně školy, některé roky v klubovně, kde si žáci připravili vystoupení a dárečky pro naše seniory. Poslední roky jsme oživili alespoň v  předvánočním čase naši kapli a  vystupovali v  ní. Loni jsme připravili živý betlém se zpíváním před koncertem skupiny Oboroh. Velkou oporou v našem konání je nám paní

6 | 2011

INSPIRACE

VÍTE, S ČÍM SI HRAJETE? Jmenuji se pan Béďa, a jak jste si možná všimli podle mojí visačky, vyrobili mě v Číně. Do České republiky jsem přijel až z daleké továrny na hračky v jihočínské provincii Guangdong, abych vám mohl povědět svůj příběh a najít mezi vámi kamarády, kteří mi pomohou zlepšit podmínky dělníků v továrnách na hračky.

Seznamte se s panem Béďou! Továrna, kde jsem se narodil, byla obrovská a  pracovalo tam hodně lidí, většinou ženy a mladé dívky. Některým z nich bylo jenom patnáct let. Všechny dělnice, kterým jsem prošel rukama, pocházely z  chudého venkova v  čínském vnitrozemí. Do továrny na hračky přišly v  naději, že tam najdou důstojnou práci, která jim umožní něco málo si našetřit a  vrátit se domů ke svým rodinám. Medvídci z  jiných továren, se kterými jsem se setkal na lodi při převozu do Evropy, říkali, že i  v  jejich továrnách pracovali především lidé, co přišli z vnitrozemí − pracovní migranti, tak jim říkali.

O  důstojné práci za zdmi mé továrny hovořit věru nelze. Lidi tam hračky vyrábějí za mizernou a  nespravedlivou mzdu bez řádných pracovních smluv, bez sociálního zabezpečení, ve zdraví škodlivých podmínkách. Každodenní realitou tam jsou dvanáctihodinové pracovní směny a nucené přesčasy, kdykoli se to továrně hodí − především v době od června do listopadu, kdy se vyrábějí hračky pro vánoční prodej. Jako většinu hraček z  továrny i  mne vyrobili pro velkou nadnárodní hračkářskou firmu. Její představitelé se s manažery z mé továrny dohadovali o krácení dodacích lhůt a  snižování cen. Hovořili přitom o  ziscích ve velkých číslech, ale nikdy se nezmínili o zvyšování platů pro

dělníky a dělnice. Ti přitom za svou práci dostávají takovou mzdu, že si z ní často nemohou ani dovolit ubytování mimo přeplněné ubytovny, které jsou součástí samotných továren. Staňte se mými kamarády a pomozte mi změnit podmínky, v jakých se méďové jako já dnes vyrábějí. Hračky přece mají přinášet radost! Pan Béďa je plyšový maskot mezinárodní kampaně Víte, s  čím si hrajete?, která má přimět velké hračkářské firmy, aby přijaly zodpovědnost za své dodavatelské řetězce a podnikly konkrétní kroky ke zlepšení pracovních podmínek v  továrnách zejména v Číně, odkud pochází asi 80 % celosvětově prodaných hraček. Kampaň je společným projektem pěti evropských nevládních organizací a partnerských organizací z Číny a Hongkongu. Účastní se jí i  česká nevládní organizace NaZemi – společnost pro fair trade. Neziskové organizace požadují, aby výrobci zamezili nucené a dětské práci, nepřiměřeně dlouhé pracovní době a vyplácení mezd pod úrovní existenčního minima a  zajistili bezpečnost práce a  dodržování čínského a  mezinárodního pracovního práva.

Kdo vyrábí naše hračky?

6 | 2011

Přestože Česká republika jako země s  dlouhou tradicí hračkářské výroby by mohla spotřebitelům nabídnout spoustu původních hraček, skutečnost ve většině obchodů je jiná. Čtyři z pěti hraček, které dostanou české děti k Vánocům, pocházejí z jedné z pěti tisíc továren v oblasti kolem ústí Perlové řeky v čínské provincii Guangdong. Zatímco my se spolu se svými dětmi těšíme z  plyšáků a  panenek, čínští dělníci pracují v  otřesných podmínkách a za mizerné platy. „Vyrábím hračky pro vývoz. Pracovní podmínky v  továrně se dají přirovnat k otroctví, nemám ani čas se vyspat. Chtěla bych odejít, ale není to jednoduché. Vedení továrny zadržuje naše platy 45 dní,“ říká dělnice v továrně Tianyu Toys, Dongguan, která vyrábí plyšové hračky pro firmu Disney.

7

INSPIRACE

Přesun výroby do Číny a dalších asijských zemí firmám umožňuje, aby držely výrobní a mzdové náklady na velmi nízké úrovni. Rozsah problému je přitom obrovský – hračkářský průmysl zaměstnává jen v Číně asi 4 miliony dělníků a dělnic, kteří vyrábějí hračky především pro evropský a americký trh. Pracovní podmínky v továrnách jsou šokující. Za roztomilými plyšovými medvídky, oblíbenými postavičkami a autíčky se skrývá porušování práv lidí, kteří pracují a často i žijí v podmínkách pro nás nepředstavitelných. Mezi hlavní problémy, kterým zaměstnanci čínských továren na hračky čelí, patří velmi dlouhá pracovní doba, často 15 i  více hodin denně po 7 dní v  týdnu. Mzdy jsou nižší než zákonem stanovená minimální mzda, která je navíc nižší než reálné životní náklady. Povinné jsou přesčasy bez příplatků. Nedostatečná je bezpečnost a  ochrana zdraví na pracovišti, pracovní prostředí je zdraví škodlivé, stroje zastaralé a  školení o  bezpečnosti

tel, Hasbro či Disney, kteří kontrolují většinu trhu, tlačí na extrémně krátké dodací lhůty a  diktují továrnám cenové podmínky sotva pokrývající výrobní náklady.

Dětská práce a nebezpečné hračky Výskyt dětské práce v  továrnách na hračky není výjimkou. Pravděpodobnost zaměstnávání dětí se zvyšuje zejména v hlavní sezóně výroby hraček pro vánoční trh, kdy bývá množství zakázek vyšší. Vzhledem ke zkracujícím se dodacím lhůtám může být zaměstnání dětských pracovníků vítaným způsobem jak zvýšit počet dělníků v  továrně. Podobně jako velmi mladé ženy jsou navíc děti snadněji manipulovatelné a obvykle také ochotné pracovat za nižší mzdy. Při inspekcích bývají dělníci pod minimální věkovou hranicí stanovenou zákonem jednoduše posláni pryč, než kontrola skončí. Když v  roce 1993 zanechaly dva požáry v  asijských továrnách na hrač-

Pan Béďa, maskot kampaně Víte, s čím si hrajete?, oslavil na Den dětí 2011 svoje první narozeniny v parku v brněnských Lužánkách. Děti si užily edukativně-zábavné dílny a hry, vystupovaly tu oživlé hračky, stavěl se obří dort, skládala se origami. Na programu se podíleli i studenti Gymnázia P. Křížkovského, kteří vystavovali svoje díla z fotografií mapujících život a pracovní podmínky v továrnách na hračky.

8

práce nedostatečné. Neexistují pracovní smlouvy, na základě kterých by se dělníci mohli domáhat svých práv, ani sociální dávky jako mateřská dovolená, zdravotní pojištění nebo důchodové pojištění. Nezákonné a svévolně určované jsou pokuty za „přestupky” jako pozdní příchody, nenošení pracovního průkazu, mluvení a další. Neexistuje ochrana před (nespravedlivým) propuštěním, není možnost sdružovat se ve fungujících odborových svazech. Ženy, které jsou zranitelnější a  snadněji manipulovatelné, jsou diskriminovány. V  ubytovnách panují nelidské podmínky, hygienická zařízení jsou nevyhovující, strava nedostatečná a nekvalitní. Tuto situaci způsobuje nákupní politika nadnárodních hračkářských firem, které zneužívají nevymahatelnosti zákonů a  neexistence nezávislých odborů v Číně. Hračkářští „obři“, jako jsou Mat-

ky 200 dělníků mrtvých a  více než 600 zraněných, zaměřila sem poprvé svou pozornost média a  světová veřejnost. Dalším mezníkem byl rok 2007, kdy firma Mattel musela stáhnout z oběhu 18 milionů hraček kvůli toxickým barvám a  špatně upevněným drobným magnetům. Západní svět byl tehdy šokován existencí hraček importovaných z Číny, které mohou ohrozit zdraví dětí. Bohužel, daleko méně lidí se už zajímalo o to, co toxické barvy způsobují dělníkům v čínských továrnách, kteří hračky vyrábějí po mnoho hodin každý den.

Na vině jsou Vánoce? V  době, kdy na Vánoce ještě většina z  nás příliš nepomýšlí, pracují dělníci v čínských továrnách na hračky už několik měsíců až 400 hodin měsíčně bez jedi-

ného dne volna. Není neobvyklé, že kvůli nelidským pracovním podmínkám někdo u běžícího pásu zkolabuje. V extrémních případech dochází až ke smrti z vyčerpání, pro což má čínština dokonce zvláštní výraz – guolaosi. Přesčasy, které čínští dělníci kvůli evropským spotřebitelům odvádějí, se ale na jejich prosincových výplatních páskách neprojeví. Ačkoliv čínské pracovní právo stanovuje čtyřicetihodinový pracovní týden, sociální pojištění a  omezený počet přesčasů, devět z deseti čínských továren se toho nedrží. Obrovský rozdíl mezi objemem zakázek v sezóně, během níž se vyrábějí hračky pro vánoční trh, a mimo ni patří ke specifikům hračkářského průmyslu. Některé firmy vytvoří až 60 % svého ročního obratu bezprostředně před Vánocemi. Navíc se snaží přijít na vánoční trh s nejnovějšími hity, a tak své zakázky objednávají co nejpozději. Vyvíjejí tak na své dodavatele obrovský tlak, když požadují velké množství zboží za nízké ceny a ve vel-

mi krátkém čase. Rozdíly ve výrobě mezi obdobím hlavní sezóny a  mimo ni mají mimo jiné za následek nejistotu pro dělníky a dělnice. Je obvyklé, že v hlavní sezóně najímají továrny nové dělníky, v některých případech včetně dětí. Mimo sezónu jsou naopak mnozí dělníci nuceni vzít si volno a přicházejí o možnost výdělku.

Odpovědnost firem a férové hračky Zatím neexistuje žádná speciální certifikace pro „férové“ hračky a k dispozici není ani žádný seznam „férových“ výrobců a  obchodníků s  hračkami, u  kterých by spotřebitelé měli jistotu, že kupují eticky vyráběné hračky. Výjimku tvoří hračky, které se prodávají ve specializovaných fair trade obchodech, a  tuzemské dřevěné nebo textilní hračky. Mnohé hračkářské firmy zavedly v posledních letech vlastní etické kodexy, kterými chtějí ve svých továrnách a u dodavatelů zajistit dodržování určitých pracovněprávních a lidskoprávních standardů. Mít kodex však nestačí, je nutné, aby se v  celém dodavatelském řetězci také

6 | 2011

INSPIRACE

6 | 2011

Ken se rozchází s Barbie kvůli násilí na tygrech

dodržoval a jeho dodržování bylo možné věrohodně prokázat. Důvěryhodnou a  tedy nezávislou kontrolu sama firma nemůže provést. Čínští dělníci bývají nabádáni, aby kontrolory, kteří jsou téměř vždy předem ohlášeni, obelhávali. Za to většinou dělníci dostanou příplatek. Když odpovídají podle pravdy, hrozí jim propuštění. Mnoho továren vede dvojí mzdové účetnictví a  vyhotovuje dvoje docházkové karty s  odpracovanými hodinami. Kontrolorům se pak předkládají falšované dokumenty s vyššími mzdami a menším množstvím přesčasů. Nadnárodní hračkářské společnosti subkontraktují výrobu do zemí s  levnými výrobními náklady, zejména do Číny, případně pouze prodávají licence značek. Složitá síť dodavatelů a  subdodavatelů znesnadňuje nejen přehled o  tom, pro koho vlastně továrny vyrábí, ale také účinnou kontrolu podmínek, za kterých výroba probíhá. Aby se vyhnuly své zod-

S výrobou oblíbených hraček jsou spojeny i další závažné problémy – ekologické. Barbie, nejznámější panenka světa, je zapletena do devastace deštného pralesa. Mezinárodní ekologická organizace Greenpeace letos zveřejnila výsledky svého šetření: obaly pro panenku se vyrábějí ze dřeva pocházejícího z  indonéských deštných pralesů, domova řady ohrožených druhů, např. tygra sumaterského, orangutanů nebo slona sumaterského. Celosvětovou kampaň usilující o  to, aby hračkářské firmy přestaly podporovat odlesňování v Indonésii, odstartovala v červnu 2011 akce v Los Angeles, kde je hlavní sídlo firmy Mattel, výrobce Barbie. Aktivisté Greenpeace vylezli na budovu Mattelu a  vyvěsili obrovský transparent s  nápisem: „Barbie, je konec. Nechodím s  holkou, která podporuje kácení pralesů.“ Formou parodie na

Kampaň Víte, s čím si hrajete? nabízí možnost podpořit snahy o zlepšení pracovních podmínek dělníků v čínských továrnách na hračky a další příležitosti, jak zmírňovat či odstranit negativa globalizované výroby hraček. Zapojit se můžete jako jednotlivec, skupina přátel, školní třída, mateřské centrum či jakákoli jiná instituce a  vybrat si formu podpory, od

povědnosti, používají značkové firmy navíc „cut and run“ strategii − jakmile vyjde najevo, že v dodavatelském řetězci značkových firem dochází k případům porušování lidských a  pracovních práv, popřou firmy svoji zodpovědnost, ukončí veškeré vztahy s  dodavatelem, aby ukázaly, že s  podobnými továrnami nechtějí spolupracovat, a přejdou k jinému dodavateli. Dokud budou značkové firmy zadávat objednávky za neudržitelně nízké ceny a s nereálnými dodacími lhůtami, nemohou být jejich etické kodexy považovány za nic víc než za pěkné gesto. Je třeba, aby se změnily především nákupní praktiky mezinárodních značkových firem. Kampaň Víte, s čím si hrajete? považuje za nezbytné zapojení nevládních organizací, odborů a samotných dělníků do formulace a  kontroly firemních etických kodexů. Tento účel dobře plní nezávislé vícestranné iniciativy, které spojují různé zájmové skupiny, které mohou problémy společně probrat a  provést potřebná a  účinná opatření k  jejich nápravě. Pro hračkářský průmysl zatím žádná taková důvěryhodná iniciativa nevznikla.

proslulý „pár snů“ tak Greenpeace poukázali na závažný problém odlesňování světových pralesů a provázanosti světových značek s firmami, které bezohledně ničí vzácné biotopy a  životní prostředí řady ohrožených druhů i  místních obyvatel závisejících na pralese. Indonéský deštný prales je jedním z nejrychleji devastovaných na světě. Indonéská vláda odhaduje, že každým rokem je vykáceno přes milion hektarů. Forenzní testy vláken prokázaly, že obaly panenky Barbie pocházejí právě z  indonéských deštných pralesů. Obsáhlé pátrání Greenpeace pak prokázalo, že firma Mattel spolu s dalšími předními výrobci hraček včetně firmy Disney, Hasbro nebo Lego používají obaly vyrobené společností Asia Pulp and Paper (APP), které byla již mnohokrát prokázána devastace indonéského deštného pralesa kvůli obalům, které nakonec stejně skončí v  odpadkovém koši. „Mattel a další hračkářské firmy jako Disney musí přijmout zodpovědnost a  podpořit čistý, nízkouhlíkový rozvoj. Měly by okamžitě zrušit kontrakty s APP a  místo toho podporovat odpo-

těch nejjednodušších až po ty aktivnější a časově náročnější. Informujte sebe i ostatní. Zajímejte se o  podmínky, za kterých vznikají hračky, které kupujete. Objednejte si zdarma informační a propagační materiály a šiřte informace o  kampani a  problematice výroby hraček ve svém okolí. Materiály kampaně si můžete prohlédnout na: www.vitescimsihrajete.cz. Aktuálně můžete podpořit jeden tzv. urgentních apelů − výzvu k  podpisové akci adresované společnosti Mattel. Je to konkrétní příklad, jak mohou lidé vyjádřit zájem o zlepšení podmínek, v nichž se hračky vyrábějí. Cílem tohoto apelu je přimět Mattel převzít odpovědnost za případ sebevraždy dělnice v továrně, která vyrábí panenky Barbie pro tuto společnost a  přimět zástupce Mattelu usednout k  jednacímu stolu s  dalšími zainteresovanými stranami. Více najdete na: http://www.svetvnakupnimkosiku. cz/detail-apelu/10-pozvete-mattel-k-jednacimu-stolu/. Ptejte se na původ hraček personálu v  obchodech, kde hračky nakupujete.

vědné indonéské výrobce,“ uvedl Bustar Maitar, vedoucí kampaně Greenpeace za záchranu indonéských pralesů. Greenpeace spolu s kampaní spustilo v několika jazykových verzích i webovou stránku, z níž mohou lidé z celého světa poslat e-mail výkonnému řediteli Mattelu s  žádostí, aby Mattel přestal ničit deštné pralesy kvůli obalům. K dispozici je i v češtině na http://www.greenpeace. org/czech/barbie, kde můžete zhlédnout i video Barbie, je konec!

Strkejme do toho nos

9

INSPIRACE

Prodejci většinou neznají odpovědi na otázky po původu a způsobu výroby zboží, které prodávají. Čím více zákazníků jim je ale bude pokládat, tím spíše se jimi management obchodů bude muset zabývat. Přinejmenším tak prodejcům dáte najevo, že vám původ hraček, které kupujete, není lhostejný. Bojkoty nestačí. Kampaň Víte, s  čím si hrajete? usiluje o zlepšení pracovních podmínek dělníků v továrnách, a nechce tedy, aby zaměstnanci továren o svá místa přišli, aby objednavatelské společnosti přesunuly svou výrobu jinam. Cílem je přimět firmy k takové výrobě hraček, při které nedochází k  nesnesitelnému tlaku na dělníky. Organizátoři se snaží oslovovat spotřebitele, aby pomohli dát hračkářskému odvětví najevo, že má zlepšit své postupy a  vytvořit dlouhodobé etické vztahy s dodavateli. Hračky, které jsou vyráběné eticky a s ohledem na životní prostředí, nabízejí specializované fair trade obchody. Čím více lidí bude nakupovat zboží v  těchto obchodech, tím více bude konkurenci zřejmé, že přijdou o  podíl na trhu, pokud věrohodně neukáží snahu o zajištění etického původu zboží, které prodávají. Více informací o  fair trade neboli spravedlivém obchodě najdete například na www.fairtrade.cz. Jakoukoli akci informující o  problémech při výrobě hraček a  kampani Víte, s  čím si hrajete? můžete uspořádat i  vy sami – od menších pro omezený okruh lidí až po velké události určené široké veřejnosti. Při takových aktivitách vás podpoří nebo se jich přímo zúčastní i organizátoři kampaně Víte, s  čím si hrajete?. Objednejte si pro tyto účely zdarma informační a  propagační materiály kampaně, jako jsou letáky, informační brožury, samolepky nebo dřevěná joja s  logem kampaně. Informace o vámi chystané akci také rádi zveřejní na svých stránkách či na facebooku a pomohou tak s propagací.

VÁNOČNÍ ZPÍVÁNÍ V PARKU Je to docela zajímavý paradox − největší akcí Ochránců přírody v Chrudimi a Ekocentra Zelený dům v roce je Vánoční zpívání v parku. Je spojeno s pouštěním lodiček s betlémským světlem po náhonu řeky Chrudimky v přírodní památce Ptačí ostrovy, která se nachází v centru města. Tradiční akci Vánoční zpívání v parku obnovilo Ekocentrum Zelený dům v roce 2007. A jak vidíme z pravidelně pořizovaných fotek, každým rokem je účastníků více a  více. Jsme za to moc rádi. Loňského Vánočního zpívání se zúčastnili obyvatelé nejen z Chrudimě. Měli jsme návštěvníky z Hrochova Týnce, Pardubic, a  dokonce přijeli i  z Řečan nad Labem a dalších obcí Pardubického kraje. Lidé přicházejí 23. prosince do parku Střelnice, který je osvětlený lampionky. Dojdou až k  vatře. Zde začínáme program povídáním o  Vánocích s  místním duchovním − vikářem, farářem... Pokračujeme zpíváním koled, pijeme vánoční čaj a rozdáváme si například perníčky. Poté se přesuneme k  náhonu řeky Chrudimky, který ozáří lodičky s  betlémským světlem. Připraveno je samozřejmě také čerstvé jmelí, které si lidé berou domů. V  době, kdy jsme ještě měli útulek, lidé donesli něco i pejskům − nyní připravujeme malý zookoutek. Sám právě v  den Vánočního zpí-

vání začínám vnímat, že Vánoce jsou již skutečně za dveřmi. Světelné reklamy obchodních domů od listopadu, dědové Mrázové a Santové mi Vánoce příliš nepřipomínají. Lidé uklízejí a honí se po nákupech v přeplněných obchodech, které nás neustále a čím dál dříve před svátky vybízejí, abychom zde utratili co nejvíc. Vánoce nejsou o  komerci, ale o  lidech a  vztazích. Pokud člověk má problémy ve své rodině, právě v tuto dobu na něj nejvíce doléhají. Pohoda a  trávení času s  našimi nejbližšími, čekání na našeho malého Ježíška, který zazvoní, než jdeme společně ke stromečku, procházky po jesličkách v našich kostelích, půst před tím, než uvidíme zlaté prasátko, rybí šupina pro štěstí pod talířem, voňavé cukroví, pouštění lodiček v ořechových skořápkách, zpívání koled – to jsou Vánoce. Srdečně vás zveme do Chrudimě – přijďte se inspirovat 23. prosince od 17 hodin. Tibor Schwarz, Ekocentrum Zelený dům Chrudim Foto: archiv Ekocentra Zelený dům

Vybrala a upravila Hana Kolářová ze zdroje: www.vitescimsihrajete.cz Foto: archiv NaZemi

NaZemi – společnost pro fair trade prosazuje globální rozvojové vzdělávání do škol i  mimo ně, zasazuje se o  zodpovědnost firem v  jejich dodavatelském řetězci a  propaguje fair trade jako účinnou podporu chudým pěstitelům a  řemeslníkům z  rozvojových zemí. Do 1. dubna 2011 existovala pod názvem Společnost pro Fair Trade. Více informací najdete na: www.nazemi.cz a www.svetvnakupnimkosiku.cz.

10

6 | 2011

proměny CO JSOU A KDE SE VZALY

VÁNOCE VÁNOCE V TRADICI Proč každoročně sháníme dárky, zdobíme stromeček, chystáme bohatý stůl, rozkrajujeme jablka, navštěvujeme příbuzné, vodíme děti do kostela podívat se na betlémy?

Advent Advent znamená doslova „příchod“ a byl dobou očekávání příchodu Mesiáše na svět. Přípravná doba na Vánoce zahrnovala čtyři neděle. Byla dobou postní, v  níž platily zásady střídmosti v  pití a jídle, intenzivního zbožného rozjímání a  zákazu zábav, tance a  zpěvu. Přesto se o adventu konaly četné lidové obřady a zvyky, které postní zásady porušovaly.

Sv. Barbora − 4. prosinec V  předvečer svátku chodívaly po venkovských domech „Barborky“, ženy a děvčata zahalené do bílých prostěradel či šatů se závojem přes obličej. V  ruce držely košík s  ovocem a  sladkostmi, jimiž podělily děti, ve druhé měly metlu, jíž hrozily zlobivým dětem. Svůj příchod někdy ohlašovaly zvonkem, tlučením na okno nebo jen tiše vstoupily a křesťansky pozdravily. Lidé řezali toho dne třešňové větvičky „barborky“ nejen jako ozdobu světnice, ale jejich prostřednictvím se rovněž věštilo. (Návod na barborky nejen z třešní najdete v rubrice Didaktika.)

Sv. Mikuláš − 6. prosinec

colaus, odvozeně Santa Claus) naděluje dětem dárky o  Vánocích v Anglii, USA a  dalších zemích. V  české tradici se mikulášská nadílka odbývala vždy v  předvečer světcova svátku. Rozpustilé mikulášské maškary obcházely domácnosti již ve středověku, v českých zemích existují nejstarší zápisy o nich ze 14. století. Teprve později se změnily v nadílku dětem.

Sv. Lucie − 13. prosinec Sv. Lucie je uctívána jako patronka švadlen a kočích, český lid ji v minulosti považoval za ochránkyni před čarodějnicemi. Je známo pořekadlo Svatá Lucie, noci upije, které znamenalo, že od tohoto dne by se měl začít zimní den prodlužovat a noc zkracovat. Nemá však pravdu, protože to se děje až od zimního slunovratu. Rozdíl vyplývá z nesrovnalostí mezi starším juliánským kalendářem a  skutečným slunečním časem. Tak se mohlo ve středověku stát, že svátek sv. Lucie v určitých letech připadl podle kalendáře na den zimního slunovratu. Po reformě kalendáře a posunu času přestalo pořekadlo platit, přesto ho lidová ústní tradice uchovala. Sv. Lucie se v  českých zemích dávala vždy do souvislosti s předením lnu. Nejrůznější zvyky, obchůzky masek, rozma-

nité proslovy i kontrola tradičních zákazů byly záležitostí dívek a žen. Především na Moravě platil přísný zákaz příst na svátek sv. Lucie.

Štědrý den − 24. prosinec Štědrý den souvisel těsně s  následujícím svátkem, Božím hodem vánočním, dnem narození Ježíška. Byl dnem postu a  přípravy, doprovázený řadou lidových zvyků, od rozmanitých pověr až po poetické obyčeje, které zlidšťují liturgickou dobu Vánoc. Během dne se dříve měl dodržovat přísný půst, rodiče slibovali dětem, že uvidí večer zlaté prasátko, pokud půst dodrží. Také je strašili, že Perchta rozpáře ty, kteří se nepostili. V  16. a  17. století chodívaly po českých vsích na Štědrý den různé maškary, proti nimž brojili všichni karatelé a mravokárci. Jejich původ snad může sahat až k předkřesťanským obřadům zimního slunovratu. Adventní půst končil o Štědrém večeru s  východem první hvězdy. Teprve tehdy zasedala rodina ke slavnostní večeři. Lidé věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto předem zvali hosty, aby se tomuto nebezpečí vyhnuli. Před večeří se společně pomodlili, děkovali za vše dobré

Narodil se v  lykijském městě Pataře kolem roku 250 v rodině zbožných křesťanů. Po smrti rodičů rozdal část majetku chudým. Legenda vypráví, že se v  té době dostal jistý muž do takových dluhů, že mu zbývalo jediné – prodat své tři dcery do nevěstince. Když se o tom dozvěděl sv. Mikuláš, vhazoval otevřeným oknem do ložnice dívek tři noci za sebou peníze, jimiž jejich otec nejen splatil dluhy, ale ještě mu zbylo na věno. Později byl sv. Mikuláš v  městě Myra zvolen biskupem. Ve středověku sv. Mikuláš chránil námořníky a rybáře, ve střední Evropě převozníky, pečoval o  mosty, chránil před povodněmi. Štědrost světce vychází z  legendy o obdarování tří dcer. Sv. Mikuláš (St. Ni-

6 | 2011

→  Mikulášský jarmek ve Valašských kloboukách.

11

proměny

12

předchozího roku a prosili za požehnání. Časté bylo přání, aby se všichni stolovníci opět spolu sešli u příští štědrovečerní tabule. Večeře měla obvykle několik chodů, tradiční česká vánoční jídla byla jiná, než jaká známe dnes. Objevoval se kuba, muzika, pukance s mákem a medem, hrachová nebo čočková polévka, hubník (nákyp s  houbami) a  řada dalších. Někdy se také jedla ryba, ale oblíbená příliš nebyla. Teprve v 19. století se kapr stal pokrmem vánočních tabulí. Jídla na štědrovečerní tabuli muselo být tolik, aby se všichni nasytili a  ještě zbylo, neboť podle lidové víry to bylo zárukou hojnosti v příštím roce. Lidé se také snažili, aby byly na stole co nejrozmanitější pokrmy − od masa a pečiva přes ovoce, sladkosti, nápoje až po nepostradatelný chléb. Část pokrmů ze štědrovečerní tabule se dávala dobytku, kladla se ke kořenům stromů do zahrady a sypala se do studně. Ohlas prastaré oběti měl vyjadřovat vzájemnost osudů celého hospodářství a současně byl přáním zdaru v příštím roce. Ježíš Kristus se narodil ve chlévě, v  prostých jeslích poblíž města Betléma. Od počátku je ve výtvarném umění, čerpajícím z  křesťanství, narození Ježíše jedním z častých motivů. Chápání Vánoc se výrazně posunulo do poeticky lidské sféry. U počátku tohoto posunu stál také sv. František z Assisi, který toužil prožít vánoční noc prostě, jak ji podle jeho představ prožívali lidé kdysi v Betlémě. Proto dal před Vánocemi roku 1223 postavit v  jeskyňce nedaleko Assisi jesle vystlané senem, k nim přivedl osla a vola, a v tomto prostředí sloužil kněz slavnostní mši, při níž sv. František zpíval evangelium o  narození Páně. Od té doby šířili především členové františkánského řádu jesle v celé Evropě. Již ve středověku se stavěly jesle v kostelích a Ježíškovo narození zde začali předvádět žáci z kolejí a škol zřizovaných u některých chrámů. Později je předváděli žáci dům od domu při vánoční koledě. To vedlo ke zkracování her a zjednodušování textů, až se ztratil epický obsah a zůstala jen řada scén s texty a písněmi. S tím souvisí podoba lidových koled, jak je z  českých zemí známe z 19. století. Z  církevního prostředí se jesličky dostávaly do světského, nejprve do zámeckých kaplí, počátkem 18. století se objevují v  prostředí nižší šlechty a  poté v  měšťanských domácnostech. Do lidového prostředí jesličky pronikly koncem 18. století, s  největší pravděpodobností v  souvislosti s  osvícenskými reformami císaře Josefa II., který  jesle v  kostelech i  vánoční hry zakázal. Tímto zákazem však tuto tradiční a  poetickou součást oslav Vánoc z myslí lidí nevymýtil. Krásný biblický příběh o chudé pronásledované matce a  bezbranném dítěti si udržuje

ZE ŠTĚDROVEČERNÍHO STOLU Vánoční kuba − nazýval se též černý. V  hrnci se uvařily vyprané krupky, ve druhém se udusily na másle a  cibulce nakrájené sušené houby. Aby byl kuba skutečně „černý“, doporučovaly se zvláště hřiby modráky. Obsah obou hrnců se promíchal, přidala se sůl, pepř, majoránka, proti nečistým silám nesměl chybět česnek, někdy se také přidávala vepřová krev. Promíchaná směs se dala na vymaštěný pekáč a upekla v  troubě. Jahelník − spaří se dva díly jahel a jeden díl rýže, dobře se promíchají. K  tomu se přidají sušené švestky, nakrájená jablka a  omastek, podle chuti se přisolí či přisladí. Vše se důkladně promíchá, vloží se do vymaštěné formy a zaleje mlékem, potom se jahelník peče v troubě. Čert ze švestek − figurka, která se prodávala na předvánočních trzích. Zhotovíme ji ze špejlí, na něž navlékneme sušené švestky (tvoří ruce a nohy), a ze sušených hrušek (hlava, tělo). Tělo čerta můžeme zhotovit i z pěkného červeného jablka. Do ruky dáme čertu papírový řetěz a metličku, pozlacená dřívka na hlavě představují rohy. K němu lze zhotovit čertici s červenou sukní. Svět ( ježek, král) – ozdobené jablko se prodávalo se na mikulášských trzích a zhotovovalo se jako vánoční ozdoba a  pro potěšení dětí. (Podrobný návod na výrobu najdete v rubrice Didaktika.) Třesolka − do jablka na místo stopky kolmo vbodneme stéblo slámy, jehož vršek opatrně rozřízneme na podélná vlákna, na jejichž konce připevníme mandle nebo hrášky. Vánoční ozdoba byla současně jednoduchou dětskou hračkou.

nadčasovou platnost. Lidé na venkově si začali stavět vlastní jesličky. Již v  prvních lidových jesličkách se kromě tradičních postav, známých z bible, objevují i další postavy, které řezbáři znali ze svého okolí − venkované, vesničtí řemeslníci, pastýři, ponocný. Pro většinu betlémářů se práce na betlému stala celoživotní zálibou, pro některé i  skrovnou obživou. Mnozí vystavovali během

vánočního času své betlémy (ty největší zabraly skoro celou světnici, kde stály od počátku adventu až do Hromnic), na ně se chodívali dívat lidé ze širokého okolí a nikdo nezapomněl dát hospodáři malý dárek. Kromě vyřezávaných ze  dřeva jsou známé i betlémy keramické, vázané z  kukuřičného šustí, těstové, voskové, sádrové, ručně malované na deskách dřeva i na papíru a od poloviny 19. století také tištěné na arších. Prvá zmínka o  vánočním stromku zdobeném ovocem, sladkostmi a papírovými květinami, postaveném ve světnici, pochází z roku 1570 z brémské kroniky. Stál v cechovní budově, kam byly pozvány děti řemeslníků. Počátkem 19. století se objevuje v  českých zemích. V Praze ho prý poprvé jako překvapení pro své hosty vystrojil roku 1812 režisér Stavovského divadla Liebich. Záhy se vánoční stromek objevil v jídelnách české šlechty, ozdobený si ho lidé věšeli nad štědrovečerní stůl. V  pražských měšťanských rodinách byl značně rozšířen již ve 40. letech 19. století. Na venkově se stromek ujal pod vlivem života na zámcích a  ve městech jen s nepatrným zpožděním. Se Štědrým dnem byla vždy spojena nadílka. Již Jan z Holešova koncem 14. století uváděl, že „staří nejen lidem, ale i dobytku v tento večer projevovali štědrost“. Řemeslničtí tovaryši připravovali dárky pro své mistry, kteří je za to dobře pohostili. Čeleď dostávala výslužku od hospodáře, dárky si navzájem nadělovali příbuzní, přátelé a dostávaly je pochopitelně také děti. Pověr o  Štědrém dnu bylo víc než dost. Nesmělo se zametat, aby se z domu nevymetly duše zemřelých předků, nesmělo se bílit, mlít obilí, šít, vylévat vodu na dvůr, vynášet popel, a dokonce ani prudce vstávat od stolu, v  nemilosti byl hlasitý smích i hovor, ve sváteční den se nesmělo nic půjčovat z  domu, kupovat i  prodávat, dokonce přísné zákazy nedoporučovaly ani kýchání, protože by se mohla přivolat smrt. Před večeří, v jejím průběhu i po ní platily další zvyky… A nakonec se šla rodina hospodáře s celou chasou vykoupat kvůli dobrému zdraví v příštím roce do mlýnské strouhy. Štědrej večer nastal, koledy přichystal. Panímámo vstaňte, koledu nám dejte. Panímáma vstala, koledu nám dala. Štědrý den byl podle lidové víry pro předvídání budoucnosti nejvhodnějším dnem roku. Ráno se lidé chodili umýt ke studni či potoku, aby byli celý rok zdraví. Po večeři rozkrajovali jablka a podle tvaru jaderníku odhadovali osud. Pokud měl jaderník podobu kříže, měla přijít nemoc,

6 | 2011

proměny

či dokonce smrt, hvězda přináší štěstí, majetek. Červivé nebo zkažené jádro rozlousknutého ořechu také předpovídalo nepříznivou budoucnost. Do vody se lilo ze lžíce rozžhavené olovo. Jeho ztuhlý tvar napověděl, co se stane. Pokud v noci vyšel člověk mimo ves do polí, mohl spatřit, co obec očekává v příštím roce. V žádné sféře života neexistovalo tolik pověr, jako byly praktiky svobodných děvčat, jimiž chtěla poznat budoucího muže, zjistit dobu svatby či osud manželství.

Boží hod vánoční − 25. prosinec Starokřesťanská církev v Římě stanovila Ježíšovo narození na tento den již ve 4. století, aby vytvořila protiváhu starší pohanské slavnosti, související se zimním slunovratem. Z Říma se tento zvyk rozšířil do všech katolických zemí. Na Boží hod vánoční měli věřící zbožně rozjímat, podle lidové víry se vůbec nesmělo pracovat.

Sv. Štěpán − 26. prosinec Sv. Štěpán se považoval za patrona koní. Proto se toho dne před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou,

aby byli celý rok zdraví a  čilí. Světil se oves a někdy i jiné obilí určené pro jarní setbu. I  když byly obchůzky po domácnostech a  koledování znakem mnoha lidových svátků, nikde se nerozvinulo do tak bohaté podoby, nebylo tak oblíbené a četné jako právě na Vánoce. Přání zdaru spojené s  obchůzkami rodin se stalo společenskou událostí, tradičním zvykem konaným pro radost a  zábavu. Vánoční koledování začínalo již na Štědrý den, pokračovalo na sv. Štěpána a v různé podobě trvalo až do sv. Tří králů. V 19. století chodívali někdy koledníci s malým betlémem uspořádaným ve skříňce, jindy s velikou hvězdou na hůlce. Koleda, koleda, Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu, psi se na mě seběhli, koledu mi snědli. Co mám smutný dělati? Musím jinou žebrati. Koledu mi dejte, jen se mi nesmějte! Koledu mi dali, přece se mi smáli.

Hudba patří neodmyslitelně ke dnům i  večerům vánočních svátků. Nevlídné zimní období krátkých dnů a  brzkých nocí s  pozdním svítáním dokázali naši předkové překlenout zpěvem. Vánoční hudba měla ještě silnější vliv na atmosféru času i na psychiku člověka ve dnech, kdy se slunce často po celé týdny neobjeví na obloze a vládne šedivé šero. Hudba pomáhala posilovat plamínky naděje příchodu Spasitele. Vznešeným a oslavným vánočním tónům předcházely rozverné dávné tance, případně písně kouzelné, které církev zakazovala ve snaze vymýtit pohanské zvyky oslav zimního slunovratu. Nejstarší zápisy vánoční hudby v Čechách pocházejí z  gotického období, vztahují se k  adventu a  jsou věnovány chvále Panny Marie. Písně vánoční byly ve 14. století prvními písněmi s  českým textem. Ze zdrojů Lucie Malinové www.ceske-tradice.cz, publikací Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce (knihy: Jaro, Léto, Podzim, Zima) zpracovala Iva Koutná, redakčně zkráceno  Foto: archiv ZO ČSOP Kosenka

VÁNOCE VE VĚKU GLOBALIZACE V současné době se původní, náboženský, význam Vánoc poněkud vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků. Zvyklosti jsou různé nejen kraj od kraje, ale také se mění postupem času. Nicméně spojuje je, zdá se, důraz na lidskou vzájemnost. I v dynamickém věku globalizace a vysoké prostupnosti informací se můžeme na chvíli zastavit a obohatit se poznáním řady forem, jak lidskou sounáležitost projevují různé národy.

Nejdůležitější svátek pro křesťany i nekřesťany

6 | 2011

Vánoce (z  něm. Weihnachten svaté noci), oslava narození Ježíše Krista, patří spolu s Velikonocemi a Letnicemi k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století. Některé z  vánočních tradic pocházejí již z  předkřesťanských dob a  souvisí s  oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. Podle hypotézy, která pochází z  18. století, mají Vánoce kořeny v  předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých či Saturnálie v antickém Římě). Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánoci. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27. listopadem a  3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, tato označení ale nemají s křesťanskou tradicí nic spo-

lečného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků. Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím advent a také

postní období. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem noč-

13

proměny

ní vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům. Ne všichni křesťané však Vánoce slaví. Například v  17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích vánoce kvůli možnému pohanskému původu zakázány; podobně některé novodobé skupiny vycházející z křesťanství Vánoce neslaví ani dnes, například Svědci Jehovovi. Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i  pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času v rodinném kruhu. S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí, a to i tam, kde křesťanství nemá silnou tradici či stoupence. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel.

Ježíšek, Santa, děda Mráz, skřítci – vyberte si V západní Evropě a v Severní Americe se Vánoce slaví v duchu náboženské tradice, spojené s  obdarováváním bližních dárky, jež se rozbalují 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v  tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší muž jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a  jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci. V  pravoslaví se Vánoce začínají slavit až 6. a 7. ledna z důvodu posunu ve východních církvích stále používaného juliánského kalendáře o  13 dnů oproti západnímu gregoriánskému kalendáři (25. prosinec juliánského kalendáře tak spadá až na 7. leden gregoriánského). V  historii byly Vánoce spojeny s  velkým množstvím tradic, které upadly z  velké části do zapomnění po oficiálním zákazu

Vánoc v Sovětském svazu v  roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je děda Mráz. Lidé v Dánsku si o  Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser a kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. V  některých oblastech panuje také zvyk vítání „vánočního posla“, který zaklepe na dveře a  každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovaného. Prvním vánočním svátkem ve Švédsku je 13. prosince Den sv. Lucie, který se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s  hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Po vánoční večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček Jultomten (Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit. V Polsku se na začátku štědrovečerní večeře rodina a  hosté dělí oplatkou. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat jeden talíř s příborem navíc pro případného hosta. Jedná se o aluzi na židovskou tradici vyhrazení místa u  pesachového stolu proroku Eliáši. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. V Belgii, podobně jako v  sousedním Nizozemsku, děti prožívají více svátek sv. Mikuláše než Vánoce. Tehdy totiž ty hodnější dostávají dárky od Sinterklaase (ve Vlámsku) nebo Saint Nicholase (ve Valonsku). Zlobivějším pak hrozí, že si je odnese Černý Petr, prý do Španělska. Vánoční svátky jsou tradičně zasvěceny spíše setkávání rodin a přátel namísto rozdá-

vání dárků. V posledních letech však i Belgie podléhá komerčním vlivům a Santa Claus obvykle pod vánoční stromek či do punčoch zavěšených u krbu něco nadělí. V Itálii bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z  generace na generaci. Vánočním dnem je 25. prosinec. Dárky jsou spojené s osobou italské obdoby Santa Clause − Babbo Natale. Po snídani jde zpravidla celá rodina do kostela. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovaným ovocem. V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek Epifania. Čarodějnice Befana sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí. V Řecku se v  dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s  triangly a  bubínky ke známým a  sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z  nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s  kaštanovou nádivkou, mleté maso a  piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda. (Metodický návod na vánoční výpravu do světa najdete v rubrice Didaktika.) Zdroj a více informací: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vánoce, vybráno a upraveno (red) Foto: archiv ZO ČSOP Kosenka

VÁNOCE PŘÁTELSKÉ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Občanské sdružení EkoCentrum Brno vydává edici Dobrá rada − sérii publikací kapesního formátu na podporu ekologicky šetrného životního stylu. Brožurek vyšlo již třináct, mezi nimi i Vánoční dobrá rada – podívejte se na: www.ecb.cz/dobra_rada.

Zelené vánoční hody

14

K  prožití příjemných, výjimečných a vůči planetě šetrných vánočních svátků se nemusíte dát na askezi a odepřít si všechno sváteční „rozmazlování“ a věci, co máte rádi. K prožití krásných svátečních chvil, které zbytečně nezatíží životní prostředí, nepotřebujete žádná složitá a nákladná opatření. Stačí si vše trochu více rozmyslet dopředu a  vsadit na vlastní vynalézavost a  tvořivost.

Že nemáte čas v  předvánočním shonu přemýšlet, jak na to? Přinášíme vám několik jednoduchých, ale efektních tipů, jak strávit vánoční svátky příjemněji a šetrněji – vůči životnímu prostředí, vlastnímu zdraví a konečně i vlastní peněžence.

Zlaté pravidlo Zlaté pravidlo pro zelenější Vánoce je velice jednoduché. Vyhýbejte se všemu, co je na jedno použití a nedá se běžně recyklovat ( jako se dá třeba papír) nebo se

v přírodě nerozloží ( jako se rozloží živý stromeček). Právě jednorázové vánoční dekorace, balicí celofány, ozdobné lepicí pásky, umělohmotné stuhy a plastové obaly tvoří většinu našeho každoročního vánočního dárečku planetě – 5 milionů tun odpadu navíc k naší běžné spotřebě. Rozhodněte se, že do tohoto balíčku nepřispějete. Čím ale jednorázové věci nahradit? Namísto zuřivého pobíhání po obchodech si můžete doma v  klidu sednout třeba i se svými blízkými a spoustu věcí

6 | 2011

proměny

Bio. Pro pěstování ztepilých jedliček či smrčků se často používají pesticidy likvidující škůdce. Bio vánoční stromek je oproti tomu vypěstován bez takové chemické zátěže. Z  vlastní zahrádky. Pokud patříte k  těm šťastlivcům, co mají stromeček v zahradě, jeho výzdobou můžete potěšit nejen oči kolemjdoucích, ale i ptactvo – mezi ozdůbky rozvěšte pár lojových kuliček a váš vánoční stromek navíc obživne štěbetáním sýkorek. V  květináči. Vždy před Vánoci je možné zakoupit jedličku v květináči, obvykle takový prodej organizují „zelené“ neziskové organizace. Výhoda je zřejmá – stromeček můžete později vysadit na zahradě či na dvorku, anebo na jaře s  ostatními „kupci“ vysadit vánoční jedličky na předem domluvené místo. Květináčovou jedličku můžete také zasadit i  s  květináčem do půdy před domem a  před svátky ji opět vyjmout a  přenést do bytu.

včelařských potřebách můžete koupit krásné svíčky s vyřezávanými vánočními motivy, anebo si koupit pláty včelího vosku a svíce si sami velice jednoduše vyrobit srolováním plátu do válečku příslušné délky. Dále si svíčky můžete nazdobit vonným kořením nebo barevnými stužkami. Včelí vosk je čistě přírodní produkt, který se v  přírodě rozloží, a  navíc máte jistotu, že pálením svíček nevdechujete žádné zbytečné škodliviny. Sviťte smysluplně, pokud se rozhodnete pro elektrická vánoční světýlka. Nenechávejte je svítit „pro nikoho“ celý den. Jestli plánujete i venkovní vánoční dekoraci, rozmyslete si, zda opravdu musíte mít celý dům nasvícený 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu. Vsaďte na LED. Vánoční světýlka s LED diodami se rozhodně vyplatí. Spotřebují o  95 % energie méně než obyčejná vánoční světýlka a  vydrží svítit až 100 000 hodin.

Balení dárků

Tip

si vyrobit. Nebo můžete navštívit vánoční tvořivé dílny, jejich nabídka je opravdu široká pro všechny, děti i  dospělé. Užijete si radost z  tvoření a  výsledek bude daleko originálnější a hodnotnější než to, co byste koupili v obchodě.

Vánoční stromeček

6 | 2011

Vánoční stromeček může mít spoustu podob. Například: Symbolický. Pokud se vám líbí netradiční věci, můžete stromeček kreativně zpracovat jako symbol. Co třeba seskládat stará cd do tvaru stromečku a vhodně osvítit. Stromeček bude hrát všemi barvami duhy. Symbolický stromeček můžete vytvořit téměř z  čehokoliv – dřevěných odřezků, zbytků látky či vlny, drátu či lepenky. Spoustu inspirace můžete najít na internetu, a  pak už se stačí jen probrat zásuvkami a skříněmi a použít co najdete. Podle staré lidové tradice. Ještě před rozšířením tradice stromečků, jak je známe dnes, si naši předci zdobili místo nad vánočním stolem zelenými větévkami. Pokud máte zahradu a v ní vzrostlou cesmínu nebo nějaké jehličnany, uřízněte pár větví, nazdobte je perníčky, sušeným ovocem a  látkovými stuhami a  pověste nad vánoční stůl. Nebo si nazdobte byt větévkami ve vázách – tak můžete mít „ministromeček“ v každé místnosti. Živý a voňavý. Dnes se většina stromků pěstuje na farmách, takže jejich vykácením neutrpí lesy. Výhodou je, že živý stromek lze po svátcích zmulčovat anebo spálit v kamnech.

Pozvěte přátele nebo rodinu a  uspořádejte si recyklační adventní večírek. Dejte na hromádku všechny možné zbytky, uvařte si vánoční punč a  pusťte se do tvoření. Zaručeně se při společné výrobě recyklovaných ozdob budete dobře bavit. Navíc můžete vyhlásit soutěž o tu nejoriginálnější či nejšílenější vánoční ozdobu – nezapomeňte poslat její fotografii do EkoCentra Brno, rádi ji zveřejní na svých webových stránkách!

Světýlka a svíčky Světla v  domácnosti spolknou až 15 % měsíční spotřeby energie. O Vánocích toto číslo samozřejmě stoupá díky vánočním světýlkům, která zdobí nejen stromečky, ale často i  průčelí, vchody, okna a  zahradní stromky. Jak můžete vytvořit příjemnou vánoční atmosféru a přitom neplýtvat zbytečně energií? Svíčky lepší než žárovičky. Svíčky na stromečku vytvoří jemnější a decentnější atmosféru než elektrická světýlka, a navíc nespotřebují žádnou elektrickou energii. Obzvláště se budou hodit ke stromečku zdobenému perníčky a sušeným ovocem. Vyzkoušejte a uvidíte sami. Není svíčka jako svíčka. Parafínové svíce se vyrábí z vedlejších produktů ropného průmyslu a vonné příměsi jsou jen málokdy přírodní éterické oleje – mnohem častěji jsou to chemické látky, které vašemu zdraví neprospějí. Jestli chcete krásně a zdravě provoněný vánoční čas, sáhněte po svíčkách ze včelího vosku. Ve

Všechny ty krásné barevné papíry s  vánočními motivy, složitě seskládané a nařasené lesklé celofánové stuhy a také tuny lepicí pásky končí hned po rozbalení obvykle v koši. Opět jedna z věcí, která na našem způsobu slavení Vánoc ilustruje neúctu k věcem i životnímu prostředí. Jak se zbavit zbytečných obalů? Začněte už v  obchodě. Noste si na nákupy vlastní tašku či batoh a odmítněte balení do zbytečných igelitek či mikrotenových sáčků. Vyberte co nejpapírovatější papír. Když už se rozhodnete dárky zabalit do kupovaného papíru, snažte se vybrat si co nejméně lesklý. Čím míň příměsí v papíru, tím lépe je recyklovatelný. Obyčejný krepový papír má také svoje kouzlo, obzvláště pokud zvolíte k zabalení dárků vhodné barevné kombinace. Odložte pro další použití. Po rozbalení dárků zachovalé kousky balicího papíru odložte pro příští rok. Když použijete stužky, lýko nebo provázek místo lepicí pásky, většina vánočních papírů zůstane použitelná a poslouží vám i na další Vánoce. Nejoriginálnější je vlastní. Krásný balicí papír si můžete jednoduše vyrobit s minimálními náklady. Koupíte obyčejný balicí papír v  skládaných arších (ne v  roli). Doma posbíráte všechny barvičky, vyberete velké štětce a  štětky a  pustíte se do díla. Můžete prostě jen rozmáchle „naházet“ barvičky na papír, výborná vánoční kombinace je modrá a bílá barva. Když pak archy rozstříháte pro jednotlivé dárky, každý kousek bude vypadat originálně a  krásně. Výsledkem je opravdu hodně muziky za málo peněz. Použitý papír potom můžete buď odložit, anebo s čistým svědomím hodit do kontejneru na papír.

15

proměny

Neobvyklé varianty balení dárků. Další skvěle vypadající materiál na balení dárků jsou staré kalendáře, staré sešity komiksů, staré mapy či noty nebo nevyužité zbytky tapet, které vám už roky leží ve skříni. Projděte všechna zákoutí domu a určitě toho najdete spoustu k využití. Látkové pytlíčky. Jestli chcete balení dárku vyřešit jednou provždy, posbírejte zbytky pěkných látek a  ušijte si vánoční pytlíčky různých velikostí. Nebo si nechejte vánoční pytlíčky ušít od babičky jako vánoční dárek. Jestli se vám nechce přemýšlet nad látkami, pořiďte si ve výtvarných potřebách barevnou nebo přírodní jutu. Jutové pytlíčky převázané lýkem nebo stuhou budou pod stromečkem vypadat krásně a nezatíží zbytečně ani váš rozpočet, ani životní prostředí. Papírové sáčky. Použijte obyčejné svačinové. Podle vlastní fantazie dotvořte namalovaným obrázkem, směsicí barev, vystřihovanou sněhovou vločkou z  papíru nebo koláží z  reklamních letáků (ať jsou k  něčemu, když už skončily v naší schránce). Vánoční motivy na pytlíčky můžete vytvořit i ze zbytků látek či otisknout tiskátkem vyřezaným z  brambory. Nezapomeňte na svázání pěknou mašličkou nebo můžete z  barevného lýka vytvořit ouška a z obyčejného pytlíku se stane pěkná taštička. Krabičky. Zkuste je vytvořit z  domácích zbytků tvrdšího papíru, kartonu nebo z  barevné lepenky (k  zakoupení je i  ve výtvarných potřebách). Vzorů a  střihů na krabičky nejrůznějších tvarů a velikostí najdete víc než dost na internetu, v  časopisech či knihách typu „pro šikovné ruce“. Originální detail. A  co třeba tentokrát nelepit na dárečky hvězdy z  celofánových stuh, ale zkusit něco víc originálního? Příroda poskytuje zdarma tuny dekoračního materiálu – sušené květiny či traviny, červené šípky, kuličky jeřabin, větévky se šiškami, vylisované barevné listí... To všechno v  malém množství dodá vašim dárečkům šmrnc a po použití nezanechá žádný zbytečný odpad.

Dárky

16

Mějte na paměti, že u dárků jde především o kvalitu, a ne o kvantitu, o gesto vyjadřující přátelství, lásku a úctu. Je důležité darovat něco, co opravdu potěší, a  ne zahrnout obdarované spoustou plastových zbytečností „jen aby se to odbylo“. Už za týden o  nich možná nebudou vědět, v  horším případě budou přemýšlet, jak se jich zbavit. Zde je pár užitečných tipů ro vaše dárky. Napište si o to. I když se u vás doma už Ježíškovi nepíše a  všichni přijali fakt, že dárky si dáváme navzájem, je užitečným pomocníkem malá vánoční nástěnka. Každý člen rodiny sem v nestřežené

chvilce může pod své jméno napsat, co by chtěl dostat. Napíše vlastně Ježíškovi, ale tajně i  veřejně zároveň. Ostatní pak mají pár tipů pro inspiraci a  dotyčný nepřijde o radost z překvapení, které z jeho přání se nakonec pod stromečkem zhmotní.

Tip Slavíte Vánoce ve větší společnosti dospělých a  máte hrůzu z  toho množství dárků, které musíte pořídit? Zkuste se domluvit na malé vánoční loterii. Při nějakém předvánočním rodinném setkání sepište jména všech na lístečky, ty hoďte do klobouku a  poté losováním každému členovi rodiny přidělte někoho, komu pořídí dárek. Losování může být tajné, takže obdarovaný může jen hádat, od koho letos dárek dostane. Tuto strategii můžete s  výhodou použít i  v  kruhu přátel či spolupracovníků na vánoční párty – každý na párty přinese jeden „univerzální dárek“ a poté se losuje, kdo co dostane.

Co je zblízka, to se počítá. Darujte věci vyrobené co nejblíže vašemu domovu. Spousta umění, krásy a užitku se dá pořídit uvnitř hranic naší republiky. Nekupujte zboží, které cestuje tisíce kilometrů, a nese tak s sebou zátěž velkých emisí a znečištění. Navíc koupí místních produktů podpoříte místní umělce či řemeslníky a  místní ekonomiku. Podobnou zásadou se řiďte i při nakupování na internetu. Když už se k  vám zboží musí dopravovat z jiného města, ať je to aspoň co nejblíže vašemu bydlišti. Recyklování dává smysl. Pokud máte možnost, upřednostněte vždy zboží z recyklovaného materiálu. Vánoce nejsou na baterky. Vyhněte se raději všemu, co je na baterky. Od dětských hraček až po drobné přístroje. Baterky vždy představují zbytečnou zátěž pro životní prostředí – obsahují toxické látky, v přírodě se nerozloží a jejich recyklace je složitá. I ty dobíjecí se musí jednou vyhodit. A  když už potřebujete darovat něco na baterky, věnujte i dobíječku a pár dobíjecích baterek. Nevyhazujte, co se nehodí. Když dostanete něco, co se vám nehodí nebo to právě nepotřebujete, pouvažujte, komu by se věc mohla hodit nebo ji věnujte na charitu. Nezapomenutelný zážitek. Chcete darovat nezapomenutelný dárek? Darujte zážitek: různé poukázky – k vyhlášené kadeřnici, na masáž, na cvičení, na taneční hodiny, na plavání, do sauny, do zajímavých restaurací, kaváren či čajoven, na

pobyt v lázních, horské chatě či ekofarmě, na nákup v zajímavém obchodě, na přechod vysokých hor s horským vůdcem, na prázdninovou zážitkovou akci, jazykový nebo dovednostní kurz či seminář. Další možností jsou vstupenky na kulturní akce. Pokud trochu znáte vkus obdarovaného, určitě se trefíte a připravíte mu dárek, na který bude rád vzpomínat. Něco hezkého slibte. Pak to ale také samozřejmě splňte! Třeba na kousek pěkného papíru napište poukázku na pomoc se stěhováním, s hlídáním dětí, s péčí o zahradu, s doučováním neoblíbeného předmětu nebo příslib víkendových snídaní do postele či uvaření pár exkluzivních specialit na přání a podobně. Připište, kolik času jste ochotni dané činnosti věnovat, a podepište se. A pak už jen s radostí a úsměvem vyplňte někdy během roku to, co jste slíbili. Něco dobrého připravte. Jedlé dárky jsou naprosto výborná ekologická varianta. Každý umí něco dobrého, v  čem je expert: buchtu, dort, marmeládu, čalamádu, utopence, nakládaná sušená rajčata, nakládaný hermelín, ovocnou šťávu… Sklenička džemu z  vlastnoručně vypěstovaného ovoce s pěkným věnováním zaručeně potěší. Dárky s  přidanou hodnotou. Jestli chcete darovat opravdu velkorysý dárek, darujte něco s přidanou hodnotou k radosti obdarovaného. Například kupte pro někoho symbolické vlastnictví stromu za příspěvek na zřízení soukromé přírodní rezervace nebo cihlu za příspěvek na zřízení kavárny, která zaměstnává lidi s handicapem. Ať nejde o život. Raději neexperimentujte se živými dárky, tedy domácími zvířátky, a věnujte je jen po domluvě s obdarovaným. Ať darovaným štěňatům, koťatům či morčatům nejde hned po svátcích o život a nejsou vyhozeni na mráz. Když darujete živáčka, nezapomeňte věnovat i jídlo na první dny, potřeby pro chovatele mívají přes svátky jako všechny obchody zavřeno. A  nakonec nezapomeňte na toho, kdo celý rok dává nám. Země vám poskytuje prostor, vzduch k  dýchání, vodu k pití, jídlo a vůbec všechno, co potřebujete k životu. Zkuste na Vánoce symbolicky obdarovat planetu. Třeba pěší procházkou místo výletu autem. Nebo tříděním odpadů, které přes svátky vyprodukujete. Můžete mít jistotu, že tento dar se opravdu neztratí. Z níže uvedeného zdroje na www.ecb.cz, kde najdete další vánoční tipy, vybrala (red) Vánoční dobrá rada. Jak prožít Vánoce přátelsky vůči životnímu prostředí. Edice Dobrá rada – inspirace pro ekologicky šetrný životní styl, svazek 7. Připravil kolektiv ekoporadců EkoCentra Brno. Vydalo EkoCentrum Brno, 2009.

6 | 2011

didaktika

VÁNOCE VE SVĚTĚ… …aneb Jak zdobí vánoční stromek ve světě Popis programu poskytly Chaloupky, pracoviště Velké Meziříčí. Program je součástí sady vánočních programů: Adventní čas (postavy adventu), Vlněné Vánoce (zpracování vlny s příběhem podle koledy Pásli ovce Valaši), Staročeské Vánoce (betlémy, štědrovečerní hostina), Vánoce ve světě (vánoční multikulturní výchova).   Věková skupina: 2.–5. třída   Výchovně vzdělávací cíl: Seznámit děti s  lidovými tradicemi a  významem Vánoc v  různých částech světa, ukázat, že každá oblast je rozdílná, ale přesto lze najít společné prvky. Posílit zručnost a estetické cítění. Ukázat možnosti využití přírodních materiálů.

Pomůcky: nahrávka bolivijských písní, ozdobená větvička, kříže ze špejlí, různobarevné zbytky vlny, nůžky. Námět k diskusi: Co se v Bolívii, příp. v Peru vyrábí z  vlny? Tradiční vlněné látky. (Může se využít panenka z Peru, k dostání na www.fair-trade.cz.)   Japonsko Děti zavřou oči a pustíme jim nahrávku japonské hudby. Necháme je chvíli potichu poslouchat, přineseme větvičku ozdobenou origami a začneme jim vyprávět o zemi, kam jsme se právě přenesli. V  této zemi mnohem více než Vánoce slaví Nový rok. Ve všech chrámech je Nový rok vyhlašován 108 údery na gong, které představují hříchy, jichž se lidé mají během roku vyvarovat. Během tohoto rituálu musí lidé vyjít ze svých bytů a  po posledním úderu se do nich vrátit, lehnout si a  spát. Vstává se pak před úsvitem. Nejstarší muž rodu přináší vodu, v níž se všichni myjí. Mezi vzájemně vyměňovanými dárky jsou borovice, aby byli dlouho živí, větvičky bambusu, aby byli silní, a hojnost švestek, aby stejně rychle jako ony rostly i  děti. Vánoce zde nejsou klasickými svátky, ale spíše cizokrajným zpestřením. Kdybychom si v této zemi měli představit vánoční stromek s  typickými ozdobami, byly by to ozdoby z  papíru. Neodmyslitelně k  této zemi patří origami – papírové skládačky ptáků, květů a lidských postav. Děti tipují zemi, lektor napovídá: země vycházejícího slunce, tvořena ostrovy, tradiční pití čaje, tradiční jídlo rýže. Přenesli jsme se do Japonska. Necháme děti, aby našli fotografii japonských dětí a  připevníme si ji na mapu světa. Pak děti skládají origami – papírový stromeček. Během výroby necháme tiše hrát hudbu. Pomůcky: nahrávka japonských písní, ozdobená větvička, čtverečky zeleného papíru, podložky, tuhá lepidla, jehla, nit. Námět k diskusi: Proč se v Japonsku objevily Vánoce? Pronikání západní kultury, hlavně z USA... 3

  Děti z celého světa – úvodní aktivita Na zemi máme rozložené fotografie dětí z  různých zemí. (Dobrým zdrojem obrázků jsou diáře a  kalendáře vydávané Dětským fondem OSN − UNICEF.) Ptáme se dětí: Co mají fotografie společného? Jsou na nich děti. Poznáte, odkud ty děti jsou, z  jakého státu? Podle čeho to můžeme poznat? Jsou jinačí než my? V čem se od nás odlišují? Mají jinou barvu pleti, vlasů, očí, odlišné rysy obličeje (šikmé oči…), jiné oblečení, pochází z  různých sociálních skupin, mají jinou řeč, tradice… Všechny tyto děti také slaví Vánoce, ale trochu jinak než my. My teď budeme společně cestovat a o některých zvyklostech si povíme. 1

  Bolívie (Jižní Amerika) Děti zavřou oči a pustíme jim hudbu (nahrávku písně z Bolívie). Necháme je chvíli potichu poslouchat, přineseme větvičku ozdobenou vlněnými hvězdami a začneme jim vyprávět o zemi, kam jsme se právě přenesli. Vánoční oslavy jsou pro ně velmi důležitými svátky. Žijí zde vedle sebe potomci Portugalců a Španělů, indiáni a  míšenci (mestici). Všichni se radují, přejí si vše nejlepší k Narození Páně a zdobí stromečky spoustou nejbarevnějších vánočních ozdob. Téměř všechny vánoční stromky jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Většina lidí navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem. Děti tipují zemi, lektor napovídá: původní obyvatelé jsou indiáni, domácí zvíře lama, lidé zpracovávají její srst na vlněné látky, tradičním oblečením je pončo. Přenesli jsme se do Jižní Ameriky, do Bolívie. Necháme děti, aby našly fotografii indiánské holčičky, a  připevníme si ji na mapu světa. Pak děti vyrábí bolivijskou hvězdu z  vlny. Během výroby necháme tiše hrát bolivijskou hudbu. 2

6 | 2011

  Havaj Děti zavřou oči a  pustíme jim havajskou hudbu. Necháme je chvíli potichu poslouchat, přineseme na bílo natřenou větvičku ozdobenou látkovými květy 4

a začneme jim vyprávět o zemi, kam jsme se právě přenesli. Vánoce v této zemi můžete strávit na prosluněné pláži, kde samozřejmě po sněhu není nikde ani památky. Nenajdeme zde ani jehličnaté vánoční stromky. Lidé natírají na bílo větvičky listnatých stromů a zdobí je látkovými a papírovými květy. Děti tipují zemi, lektor napovídá: souostroví v Tichém oceánu, vítání květinovými náhrdelníky, vyhledávaný cíl turistů, spolkový stát USA. Přenesli jsme se na Havajské souostroví. Necháme děti, aby našly fotografie havajských dětí, a  připevníme je na mapu světa. Poté si děti vyrobí látkovou květinu, kterou si ozdobí větvičku. Během výroby necháme tiše hrát hudbu Pomůcky: nahrávka havajských písní, bíle natřené větvičky ovocných stromů, látkové nebo papírové čtverečky, jehly, nitě, korálky, nůžky.   Etiopie Děti zavřou oči a pustíme jim africkou hudbu. Necháme je chvíli potichu poslouchat a začneme jim vyprávět o zemi, kam jsme se právě přenesli. Vánoce se slaví bez ozdobeného stromečku. Po zemi se rozhodí květy a  do ohně, na kterém se tradičně připravuje jídlo, se dá hrst vonných bylin. Vánoce jsou hodně spojeny s modlitbami, ale nezapomíná se ani na pozemské radovánky. Peče se speciální slané pečivo a vaří domácí pivo. Děti tipují zemi, lektor napovídá: dřívější název země Habeš, leží na nejchudším kontinentu, řada lidí tam trpí hladem. Do mapy světa si doplníme fotografie afrických dětí. V Etiopii se stromeček nezdobí, slaví se tancem, zpěvem a  vařením domácího piva a  my si s  dětmi také zatančíme. Pustíme africkou píseň, děti si stoupnou do kruhu a  do rytmu předvádí práci africké ženy při chystání slavnosti (chůze pro vodu, praní prádla, vaření piva apod.). Pomůcky: nahrávka afrických písní. Námět k  další diskusi: Jak žijí děti v Etiopii, proč mohou mít hlad? 5

  Mexiko Děti zavřou oči a pustíme jim mexickou hudbu. Necháme je chvíli potichu 6

17

didaktika

poslouchat a začneme jim vyprávět o zemi, kam jsme se právě přenesli. Vánoce v  této zemi oslavují pro ně typicky − hlučně a vesele. Zdobení stromečku u  nich nemá dlouhou tradici, ale dnes tam můžeme potkat třeba i  vánočně nazdobený kaktus. Sladkosti a hračky dávají do velkého hliněného džbánu na vodu − pinaty–, který visí ze stropu a  je ozdobený peřím. Děti pak se zapálenými svíčkami procházejí domem a klepou na zamčené dveře na připomínku lidí, kteří odmítli vpustit Marii a Josefa do domu. Otevřené dveře jsou až v místnosti s pinatou. Děti se po něm natahují, tlučou dřevěnými hůlkami tak dlouho, dokud jim nespadne a sladkosti a dárky se nevysypou. Děti tipují zemi, lektor napovídá: střední Amerika, sousedí s USA, velké klobouky, charakteristickou rostlinou země je kaktus, fazole, chili papriky. Zahrajeme si s dětmi hru motivovanou hledáním džbánu se sladkostmi. Doprostřed místnosti umístíme nádobu se zabalenými kousky sušeného ovoce. Děti rozdělíme na skupinky. Postupně si vždy jedna skupina dětí zaváže oči šátkem a poté se hůlkou snaží převrátit nádobu. Až se jí to podaří, mohou si oči rozvázat a vzít si každý jeden balíček. Ostatní skupinky mohou napovídat hledačům. Až se všichni vystřídají, mohou si balíčky rozbalit. Dalším úkolem dětí je poznat, co v balíčku mají, najít obrázek plodu a obrázek rostliny. Pomůcky: nádoba nazdobená peřím, kousky sušeného (kandovaného) ovoce (banán, ananas, papája) a kokosové kostky – vše zabalené v barevném hedvábném papíře, obrázky rostlin a  plodů banánovníku, ananasovníku, papáji a  kokosové palmy, šátky, hůlky. Námět k další diskusi: Jaké jsou pracovní podmínky zemědělců, kteří pěstují tropické plodiny, které my kupujeme?  Závěr: Vzpomenete si, kde všude jsme cestovali? Do kterých zemí jsme se podívali? Jak se tam slaví Vánoce a Nový rok? Mají naše Vánoce něco společného s těmito zeměmi? Etiopie – vonné květy se hází do ohniště, u  nás purpura na plotně, Havaj – někteří Češi tráví vánoční svátky u  moře, Mexiko – sladkosti na vánočním stole…  Autor programu: Chaloupky, o. p. s.

18

Pro Bedrník připravila Mgr. Jana Audy, vedoucí pracoviště Velké Meziříčí

Bolivijská hvězda

havajská květina

spojený roh A

odstřihnout

zboku

shora

B

uvázat na uzel

japonský stromeček strany přitisknout k sobě otočit na 2. stranu

6 | 2011

didaktika

BARBORKY Kvetoucí rostliny lákají svou krásou každého, a může-li si je sám napěstovat a přivést k rozkvětu, je jeho radost i zážitek ještě silnější.

6 | 2011

  Cíl: Uvědomit si, že i v zimním období můžeme zkrášlit své okolí rozkvetlými větvičkami, pokud vytvoříme podmínky podobné jejich životnímu cyklu v období květu.   Motivace: Kdy kvete většina rostlin a  za jakých podmínek? Proč ne v zimě? Co musíme udělat, aby rostliny začaly kvést? Co se rozumí tím, když se řekne rozkvetlé barborky? Barborky jsou prastarý lidový adventní zvyk, který se váže na svátek sv. Barbory dne 4. prosince, 20 dnů před Štědrým dnem, kdy se uřežou větvičky třešní nebo višní, vloží se doma do vázy s vodou tak, aby do Vánoc doma v  teple rozkvetly. Pěkně rozkvetlé barborky o  Vánocích symbolizují nejen příchod nového světla v  podobě Ježíše Krista, ale připomínají nám i  právě proběhnuvší zimní slunovrat, který v konečném důsledku způsobí zánik zimy a  příchod dalšího voňavého a  květy ozdobeného jara. Také to může znamenat, že se dívka, která barborku měla ve váze, do roka a do dne vdá.  Doba trvání: 1 hodina  Místo: park, les, zahrada, pracovna  Potřeby a materiál: zahradnické nůžky na stříhání, váza, větvičky vhodných druhů dřevin (viz následující text)   Postup: 1. Příprava K  řezu vybereme větve, na kterých je hodně květních pupenů. Poznáme je podle toho, že jsou větší, kulatější a často více nahlučeny (třeba u třešní). U zlatice kvetou až dvouleté větve. Řez větví může začít již prosinci, jakmile předcházelo dostatečně dlouhé období chladu. 2. Realizace Větve dlouhé alespoň 50 až 80 cm svážeme do svazečků a necháme několik hodin zvolna rozmrznout. Pak je dáme přibližně na 12 hodin celé do vody teplé 30 °C. Uložíme je na noc třeba do vany. Následně je umístíme do vázy. Pokud chceme větvičky výrazně rychlit, tak je druhý den zabalíme do mikroténového sáčku a  kolmo postavíme do okurkové sklenice v místnosti teplé alespoň 20 °C. Necháme je tak týden či dva, než začnou výrazně rašit. Pak větve aranžujeme do váz a občas mlžíme. Po třech až pěti dnech seřízneme a vyměníme vodu. Stačí teplota 16−18 stupňů. Při vyšších teplotách rosíme. Zasychání větviček ve vázách je způsobeno moc suchým vzduchem v našich bytech, hlavně na počátku rychlení.

Někdy nemusí větvička ani kvést a je pěkná již zelení nových listů. Vzpomeňme si na právě rašící břízy nebo modříny.  Reflexe: Průběh rychlení mohou žáci pozorovat a jednotlivé změny zapisovat.  Očekávané výstupy: Kompetence k  učení: Rozumí základním projevům vegetačního období jednotlivých druhů rostlin i  kvetoucích dřevin. Znají vhodné druhy i  správné postupy rychlení, které mohou využívat v praktickém životě. Kompetence komunikativní: Rozšiřují si slovní zásobu o  odborné výrazy, rozumí různým druhům textů, vyhledávají další informace a přemýšlí o nich. Kompetence pracovní: Používají bezpečně materiály i  nástroje, zvládají běžné pracovní činnosti potřebné k dosažení výsledku. Dodržují vymezená pravidla z hlediska svého zdraví i zdraví ostatních.   Začlenění okruhů průřezového tématu: EVVO – Základní podmínky života   Cílová skupina: 1.−9. ročník   Mezipředmětové vztahy: Př, Vv, Pč

Bezpochyby nejjednodušší a  nejspolehlivější je přirychlit si na Vánoce zlatici, které se nesprávně říká také „zlatý déšť“ (Forsythia). Pravé „barborky“ jsou ovšem větve třešní a  višní, z  příbuzných okrasných druhů různé slivoně, sakury, mandloně (Prunus triloba, P. kurilensis, P. serrulata, P. avium, P. tenella). Velmi dobře a rychle nakvete dřín (Cornus mas), pravý žlutě kvetoucí jasmín (Jasminum nudiflorum), kalina vonná (Viburnum fragrans), všechny vilíny (Hamamelis) nebo jen 20 cm vysoký keřík vřesovec pleťový (Erica carnea). Pro pozdější rychlení od února se hodí třeba čilimník (Cytisus x praecox), kdoulovce (Chaenomeles), okrasné jabloně (Malus). Mgr. Marie Kordulová, certifikovaná lektorka DVPP, [email protected] Metodika byla vydána v rámci pravidelných metodických listů pro učitele na podporu EVVO ve školách, kterou poskytuje Líska – občanské sdružení pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ve Zlínském kraji.

19

didaktika

SVÍCEN SVĚT Soubor pracovních listů Inspirace pro podzim a zimu je určen pro pedagogy mateřských škol a 1. stupně základních škol. Publikaci tvoří soubor výtvarných činností inspirovaných přírodou a  činnostmi člověka svázanými s ročními dobami. U jednotlivých výrobků je podrobně popsán postup i  potřebný materiál, využívající převážně přírodních zdrojů či odpadového materiálu. Autorkou je Bc. Lenka Hronešová, vydalo středisko SEVER 2010. Obdobně vydal SEVER i publikaci Inspirace pro jaro a léto. Pro vánoční aktivity můžete využít ukázku − návod na výrobu svícnu.  Materiál a pomůcky: →  větší červené jablko →  špejle →  svíčka na stromeček →  skořápky od 1 vlašského ořechu →  smrkové větvičky nebo zimostráz →  obilné klásky →  sušené švestky, jablka a hrozinky →  červená bavlnka →  lepidlo Herkules →  nůžky  Postup: Jablko omyjeme a  vyleštíme. Do skořápky ořechu vložíme konec ca 7 cm dlouhé bavlnky a slepíme. Druhý konec bavlnky zapíchneme pomocí kousku špejle do jablka v  místě „bubáka“. Ze špejlí vytvoříme „nohy“, které zapíchneme do jablka tak, aby ořech volně visel. V místě stopky připevníme pomocí špejle nebo rozehřátého vosku svíčku. Do jablka zapichujeme střídavě zelené větvičky, klásky a  špejle ozdobené sušeným ovocem. Bc. Lenka Hronešová, Středisko ekologické výchovy SEVER, Hradec Králové, www.sever.ekologickavychova.cz

20

JAK OBDAROVAT S OHLEDUPLNOSTÍ Vánoce se nabízejí jako dobrá, přirozená motivace k přemýšlení o světě a vztazích, jichž jsme součástí. Můžeme s dětmi hovořit o méně obvyklých způsobech obdarovávání, nebo je dokonce zrealizovat. Předkládáme vám k tomu něco námětů…

DÁRKY TROCHU JINAK Pro většinu z nás jsou Vánoce spojeny kromě jiných rituálů samozřejmě s vánočními dárky, kterými obdarováváme své blízké. Přitom zároveň tušíme, že přepych a plýtvání „není zadarmo“, ale také, že dárky nemusí nutně znamenat drancování přírody ani naši peněženek. Pokud už dárky dáváme a chceme dávat, máme řadu možností, jak pořídit takové, které znamenají menší zátěž pro životní prostředí, případně které mohou pomoci a udělat radost i jiným. Je to však i otázka rodinných zvyklostí a ochoty je měnit. Nabízíme vám několik tipů na Vánoce šetrnější, jak k  přírodě, tak k  vám samotným a mnohdy i k vaší peněžence.

Nemateriální dárky Darujte ostatním svůj čas, pozornost či práci, například v podobě poukazu na hlídání dětí nebo budoucí libovolné výpomoci. Můžete věnovat dárkový certifikát, který potvrzuje, že obdarováváte bližní částí lesa (např. v Bílých Karpatech, viz www.zachranles.cz). Můžeme také uvažovat o pod-

poře nějakého ústavu sociální péče, střediska pro uprchlíky, či dokonce o pomoci dětem v  zahraničí formou adopce na dálku. Skvělý je i  projekt Člověka v Tísni skutecnydarek.cz. Jeho prostřednictvím můžete chudým lidem v Africe věnovat např. kozu, šicí stroj či kanystry na vodu. Pěkné je dávat dárky, které jsou na první pohled nemateriální, i  když samozřejmě jejich výroba již zátěž pro životní prostředí znamená: potěšíme své blízké předplatným environmentálního časopisu, například Veroniky či Sedmé generace, ale i  periodik a  knih mimo oblast životního prostředí. Tyto typy dárků udělají radost nejen obdarovaným, ale vyjádří zájem a  účast na činnosti vydávajících organizací, často neziskových. Věnovat lze desítky typů permanentek, vstupenek či poukázek: do divadla, na koncert, do kina, na bazén, pro jízdy na koni, pro pu-

NĚKOLIK VÁNOČNÍCH TIPŮ  Fairtrade – nejznámější etická značka Známka Fairtrade je světově nejznámějším označením pro etický původ produktů. Vyplývá to z nedávného průzkumu provedeného společností GlobeScan. Průzkum zahrnul 17 000 respondentů z  24 zemí a  probíhal i  v České republice. Podle něj šest z deseti dotázaných spotřebitelů cítí možnost udělat změnu prostřednictvím své spotřebitelské volby. Více než 60 % spotřebitelů také uvedlo, že je pro ně známka Fairtrade důvěryhodná – v případě spotřebitelů, kteří známku znali, se jednalo dokonce o 90 %. „Tento průzkum ukazuje, že se spotřebitelé opravdu zajímají o  lidi a  komunity na druhé straně dodavatelského řetězce,“ říká Rob Cameron, výkonný ředitel

Fairtrade International. „Lidé si chtějí být jistí, že jejich každodenní nákupy odrážejí jejich vlastní hodnoty, a očekávají, že velké společnosti budou tuto jejich potřebu reflektovat.“ Zdroj: NaZemi – společnost pro fair trade  Aukce uměleckých děl Nadace Veronica Nadace Veronica uskutečňuje letos již devátý ročník benefiční aukce obrazů, grafik, fotografií, soch a  šperků známých i  začínajících umělců, např. Olbrama Zoubka, Vlastimila Zábranského, Rudolfa Brančovského, Lucie Filimonové a  mnoha dalších. Na večerní aukci konanou 21. listopadu na Nové radnici v Brně navazuje internetová aukce, do níž se zařazují kromě neprodaných děl i další díla. Tradice benefiční aukce Nadace Veronica vznikla v  roce 2003 jako spontánní snaha získat peníze na záchranu a  výkup stoletého jedlobukového pralesa na Valašsku. Díky aukci se tak například po-

6 | 2011

didaktika

EKOLOGICKÁ PORADNA VERONICA Ekologická poradna Veronica radí již dvacet let zdarma nejširší brněnské i mimobrněnské veřejnosti, a to každý všední den od 9 do 18, v pátek do 14 hodin v centru Brna v Panské ulici 9. Zaměřuje se na otázky životního prostředí od ochrany přírody a krajiny, odpadové tematiky, spotřebitelských otázek týkajících se ekologicky šetrného nakupování, úklidu, ale i zapojování veřejnosti do územního plánování, zabývá se i otázkami klimatu a ekologického zemědělství. V poradně je k dispozici také specializované poradenství v  podobě studánkové poradny a  poradny přírodních zahrad. Poradnu navíc doplňuje prodej tzv. fair trade výrobků, výrobků z chráněných dílen a hostětínských moštů z Bílých Karpat, jež nesou etiketu tradičního lokálního výrobku. Pro město Brno provozuje Ekologická poradna Veronica službu Zelený telefon: 542 422 750. Více informací najdete na: http://www.veronica.cz/poradna. 

tování za vínem, masáže, výlet po Baťově kanálu či jiných řekách. Předplatit je možné blízkým také nákupy v  prodejnách zdravé výživy či nákup fair trade zboží.

Vlastnoruční dárky Vlastnoručně vyráběné dárky dávají skoro všechny malé děti, ale jen velmi málo dospělých. Přitom tyto výrobky mají velkou přidanou hodnotu právě proto, že je nedělal nikdo jiný než vy! Rukodělná výroba sice vyžaduje vklad ve formě práce a času, který se mnohdy z ekonomického hlediska „nevyplatí“, její hodnotou je však radost z  výroby a  porozumění procesu, který se ve výrobě skrývá. Nepravidelnosti, kterými se taková věc liší od strojové výroby, se pak stávají její „duší“ − zdrojem porozumění pro toho, kdo ji dostane jako dar. Navíc tyto dárky mohou mít malou ekologickou stopu − když jsou vyrobeny z  místních surovin či znovu použitých výrob-

dařilo zachránit vzácný jedlovobukový les v Bílých Karpatech před vykácením, vykoupením pozemků scelit rezervace Javorůvky Dobšená, vykoupit cca 15 ha květnatých mokřadních luk na Vysočině a  v Černovic↓  Lucie Kuzová Filimonová – Dragonflies.

ků. Inspirací mohou být doma nasušené bylinky, jablka či houby, podarovat můžete domácí marmeládou, batikovaným tričkem, upletenou šálou nebo květinou vypěstovanou v květináči. Pro méně rukodělně zdatné může být motivací složení básně či písně, popř. jednoduché ruční úkony, jako je výroba originálních obalů na dárky z  těch loňských či ušití plátěných pytlíků na dárky s vánočními motivy, které vydrží řadu let; ostatně děda Mráz, Weihnachtsmann, Santa Claus i Mikuláš nosí dárky v pytli!

Dárky s dalším efektem Materiální dárky, které koupíme, mohou samy přinést další přidanou environmentální či sociální hodnotu. Sem patří nákup a  následný dar předmětu z umělecké benefiční aukce, jejíž výtěžek jde na „bohulibou věc“. Darovat lze také stromky, a  to nejen lesní, ale i  ovocné, nejlépe regionálních

kém hájku v Brně pro jejich lepší ochranu. Výtěžek z loňské aukce byl letos poprvé na základě doporučení odborné komise rozdělen mezi několik projektů. Ředitelka Nadace Veronica Jasna Flamiková říká: „Výtěžek z letošní aukce opět podpoří několik vybraných projektů ve prospěch ochrany přírody. Peníze za darovaná díla tak podpoří díky dárcům umělcům dobrou věc.“ Katalog aukce je k nahlédnutí na www.aukceproprirodu.cz. Zdroj: Nadace Veronica  Zelená móda

6 | 2011

V Německu již existuje přes 100 oděvních značek, které se zcela upsaly zelené filosofii. „Na jedné straně si kritičtí zákazníci přejí moderní design, na druhé straně však nechtějí běžet za každým krátkodobým trendem, který se už v  příští sezoně nenosí,“ vysvětluje expertka na ekomódu Dr. Kirsten Broddeová nesnadno řešitelný úkol. Aby mladí designéři pro toto téma získali cit, zařazuje stále více oděvních škol do svého rozvrhu hodin ekologii a  etiku nebo věnuje zelené módě dokonce vlastní studij-

odrůd − v budoucnu bude sad oživením nejen venkovské krajiny. Věnovat můžeme dřevěný kompostér, ptačí či netopýří budku, nebo krmítko pro ptáky. Pro firemní prezentaci je možné pořídit přáníčka nebo PF, popř. dárky z chráněných dílen, ústavů, zemí třetího světa, z uprchlických táborů; vzpomínka letí nejen obdarovaným, ale zároveň těm, kteří jsou na rukodělné tvorbě závislí, a to ne finančně, spíše tím, že mohou pro někoho tvořit. Ekologická poradna Veronica si tak nechává ušít bavlněné tašky v chráněné dílně − cena je podobná jako u bezejmenných tašek ze zahraničí, radost oné dílny je ale nesrovnatelná.

Certifikované šetrnější dárky Nejen na Vánoce se můžeme obdarovávat dárky, které mají k  životnímu prostředí šetrnější složku nebo sociální rozměr. Nakupujeme místní produkty či výrobky z blízka a z místních surovin, biopotraviny, výrobky se značkou ekologicky šetrný výrobek, výrobky ze dřeva, které nesou certifikát FSC pro šetrné lesnictví, oblečení z biobavlny, potraviny a rukodělné výrobky se značkou fair trade. Nákupem těchto výrobků propagujeme šetrnost a povzbuzujeme firmy, aby výrobky s  deklarovanou šetrností produkovaly. Pozor, u  některých výrobků se značkou: je zbytečné kupovat argentinské biovíno, když můžeme koupit i víno z Moravy. Rukodělné místní výrobky lze zakoupit na různých mikulášských a vánočních trzích, jen musíme odlišit trhy s tradičními výrobky od trhů s cetkami. Pro orientaci existují ochranné známky regionálních

ní programy. Co odlišuje ekologicky a eticky správnou módu od té, která se jen „zeleně“ tváří? Postačí, že je surovina z  ekologické produkce? Nebo by mělo být nezávadné i  barvení a  potiskování? A  co spravedlivé odměňování švadlen, které zastávají namáhavou práci na samém konci výrobního řetězce? Prodejci a  především spotřebitelé musí disponovat množstvím odborných znalostí, aby mohli všechny tyto aspekty při nákupu rozlišit. Kolik nebezpečných látek se stále ještě používá v textilní výrobě producentských zemí Asie, nedávno ukázala zpráva organizace Greenpeace s  názvem Špinavé prádlo. Studie o  trendech roku 2011 říká: Spotřebitelům dnes jde o víc než jen bio. Oblečení by mělo být nejlépe vyrobeno nejen šetrně k životnímu prostředí, ale také se sociální odpovědností. Bio ve spojení s férovostí však ještě není samozřejmostí. Organizace na ochranu životního prostředí, spotřebitelské poradny a  organizace testující výrobky stále častěji prověřují, zda ekomóda skutečně splňuje to, co slibuje. Zdroj: tisková zpráva BioFach, www.bio-info.cz

21

didaktika

produktů − v Bílých Karpatech je to např. známka Tradice Bílých Karpat, podobné značení mají i na Šumavě, v Krkonoších, v Polabí, v Beskydech, na Vysočině, v Orlických horách, v regionu či v okolí Jablunkova (více na www.domaci-vyrobky.cz). Do této kategorie patří i vánoční jedlička v  květináči. Jejím nákupem nejen ušetříme jeden stromek před zničením, ale naopak po vánočním veselení počká stromek na své vysazení do lesa.

Dárky s malou ekologickou stopou I  mezi dárky, které nejsou ani místní, ani nijak certifikované, si lze vybrat. Je nutné přemýšlet, aby přírodě škodily co nejméně. Pro děti kupujeme dřevěné hračky vyrobené u  nás, nikoliv plastové, a  už vůbec ne ty, co jsou vyrobeny z PVC. Kosmetika nemusí být testována na zvířatech, a  pokud je z  biosurovin, tím lépe.

Krásné dárky najdeme i  v  antikvariátech, second handech a  na burzách: jedněm už dosloužily, ale u  nás najdou své místo. Vy sami můžete do burz, second handů, charitě či útulkům pro zvířata věnovat dárky a věci, které již nepotřebujete. Možností je spousta, ale stejně platí, že dárkem s nejmenší ekologickou stopou je NIC. Za Ekologickou poradnu Veronica Petr Ledvina

VÁNOČNÍ DÁRKY BEZ KRUTOSTI Žijeme v komerční době, kdy jsme zavaleni záplavou zboží a reklam, často klamavých. V předvánočním čase tento trend každoročně ještě graduje. Někdy není pro spotřebitele lehké se v obrovském množství nabízených výrobků zorientovat, aby nepodporovali společnosti, které v rámci výrobního procesu svého zboží způsobují poškozování přírody, porušování lidských práv či týrání zvířat. Přitom právě zodpovědný nákup je jedna z forem, jak aktivně podpořit etické výrobky. Připravili jsme pro vás malý návod, jak si vybírat zboží s co možná největším respektem ke zvířatům. V tomto případě se jedná o  vybrané druhy zboží. Pokud chcete k  ochraně zvířat přispět i  jinak, můžete si například namísto živočišných výrobků vybrat rostlinné. I omezení konzumace živočišných produktů je cesta správným směrem, jelikož většina těchto produktů pochází z velkochovů, kde jsou naprosto ignorovány potřeby zvířat.

Móda bez krutosti aneb jak se vyhnout kožešinám

22

Nechcete-li při svých vánočních nákupech podporovat krutý kožešinový průmysl, kvůli němuž každoročně na světě zahyne více než 88 milionů tzv. kožešinových zvířat, řiďte se pravidlem: „nekupovat žádné kožešiny“. Tato rada se na první pohled může zdát triviální, skutečnost je ovšem mnohdy mnohem složitější. Kožešiny dnes na pultech obchodů naleznete především v  podobě tzv. trimů (lemů bund, obuvi apod.), jejichž přítomnost na oblečení můžete snadno přehlédnout. Mějte na mysli, že většinu světového trhu s  kožešinami dnes zásobuje Čína. V  této zemi dosud neplatí žádné zákony na ochranu zvířat a zvířata (včetně koček, psů nebo například psíků mývalovitých) jsou zde chována i zabíjena za velmi krutých a  bolestivých podmínek, mnohdy stahována z kůže zaživa. Objevily se případy, kdy byla pravá kožešina z Číny falešně označena jako umělá. Nevěřte proto příliš cedulkám na oblečení, ale raději sami pečlivě prověřte, zda se jedná o  pravou, či umělou kožešinu. V tom vám může pomoci průvodce, který naleznete na webu www.protisrsti.cz. Nejjednodušší však je nakupovat pouze u obchodníků, kteří se zapojili do celosvětového certifikačního programu

Obchod bez kožešin, a  zavázali se tím, že ve svých obchodech nebudou prodávat žádné produkty obsahující pravou kožešinu. V  těchto obchodech se proto nemusíte obávat, že byste si výrobek s  pravou kožešinou omylem zakoupili. Jejich aktualizovaný seznam naleznete na www.obchodbezkozesin.cz.

Krása bez krutosti Ostražití byste měli být také při nákupu kosmetiky. Ačkoli je v Evropské unii zakázáno testování kosmetických výrobků i složek na zvířatech, obsahuje tento zákaz několik výjimek, a proto mohou být složky používané v kosmetice z části stále testovány na zvířatech. Mnoho výrobců vydává prohlášení ohledně netestování na zvířatech, často ale mají na mysli jen konečné výrobky a  nadále používají složky, při jejichž testování byla použita zvířata. Pokud chcete mít jistotu, že kvůli vašemu vánočnímu dárku netrpěla zvířata, měli byste upřednostnit výrobky s certifikátem Humánní kosmetický standard (HCS). Jedná se o  jediný mezinárodně uznávaný certifikát, který zaručuje, že jak finální výrobky, tak jejich jednotlivé složky nebyly testovány na zvířatech. Pouze

SVOBODA ZVÍŘAT

logo znázorňující králíka s  hvězdami je platnou značkou tohoto certifikátu. Mezi společnosti s HCS patří např. The Body Shop, Freeman, L´Occitane, Manufaktura, Marks & Spencer nebo Mary Kay. Seznam všech značek s HCS naleznete na webových stránkách www.netestovanonazviratech.cz.

Zvíře jako vánoční dárek Pokud chcete obdarovat někoho pod stromeček živým zvířátkem, nedělejte to. Pravděpodobně to nedopadne dobře. Vlastnictví živého tvora by si měl zvolit každý sám, na vlastní zodpovědnost a na základě znalosti daného živočišného druhu. Ani pro děti, které si zvíře často přejí, není vhodným dárkem pod stromeček. Mnoho těchto zvířat každoročně po vánočních svátcích končí v  záchranných stanicích a útulcích. Pokud již žijete v jedné domácnosti se zvířetem a chcete jej obdarovat nějakým pamlskem, nenakupujte toto zboží ve zverimexech, kde jsou chována a nabízena k prodeji živá zvířata. Zvířata v těchto obchodech trpí velkým stresem, nedostatkem prostoru, denního světla atd. Děkujeme, že vám není lhostejné utrpení zvířat, a přejeme vám příjemně strávené vánoční svátky. Benefiční vánoční dárky, jimiž podpoříte činnost organizace Svoboda zvířat (trička, knížky atd.), naleznete v e-shopu na webu www.svobodazvirat.cz. Bc. Barbora Večlová, organizace na ochranu zvířat Svoboda zvířat

Svoboda zvířat je nezisková organizace pro ochranu práv zvířat sdružující osoby sympatizující s jejími cíli. Vychází z myšlenky, že každý život má svou vlastní neopakovatelnou hodnotu, která není závislá na momentálním hodnocení člověkem. Svoboda zvířat se snaží změnit vztah lidí ke zvířatům, hlavní snahou je změnit pohled na zvířata tak, aby byla vnímána jako tvorové, kteří mají hodnotu sami o sobě. Zacházení s nimi by nemělo být hodnoceno podle jejich možného užitku pro člověka. V současnosti vede Svoboda zvířat kampaně za ukončení chovu tzv. kožešinových zvířat, za nahrazení pokusů na zvířatech a za cirkusy bez zvířat. Velkou váhu přikládá ekologické a etické výchově, její lektoři úspěšně přednáší o ekologii a ochraně zvířat na základních školách. Sekce na ochranu koček při Svobodě zvířat pečuje o opuštěné a toulavé kočky v Plzni a okolí. 6 | 2011

didaktika

PROJEKT E-DUR Projekt Environmentální vzdělávání − dovednosti pro udržitelný rozvoj (E-DUR), který probíhá v letech 2010–2013, nabízí komplexní přístup ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Je určen školákům základních a středních škol z celé České republiky. Spolu se svými učiteli budou zapojeni do realizace tří typů celoročních projektů: Zelený ostrov, Zlatá nit a Udržitelný rozvoj. Každé projektové téma je nabízeno jako soubor praktických aktivit pro rozvoj klíčových kompetencí v  oblasti udržitelného rozvoje. Pro učitele vznikají metodické sady včetně elektronických pomůcek a  možnosti dalšího vzdělávání. Do projektu E-DUR bude postupně zapojováno 800 základních a  středních škol sítě MRKEV (příp. další zájemci), kterou vede SSEV Pavučina − celostátní

síť organizací specializovaných na environmentální výchovu. Projekt je podpořen z  prostředků Evropského sociálního fondu a  státního rozpočtu ČR formou Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Nositelem projektu je Sluňákov − centrum ekologických aktivit města Olomouce. Partnery projektu jsou Univerzita Palackého v Olomouci a SSEV Pavučina.

Zelený ostrov, Zlatá nit a Udržitelný rozvoj Metodika Zelený ostrov je členěna do osmi částí, které symbolizují fáze postupného návratu života na ostrov Krakatau. Na počátku příběhu je výbuch sopky a na konci je hledání odpovědi na otázku, jaká bude budoucnost ostrova. Ostrov je symbolem naší planety Země, která je jediným známým „ostrovem života” ve vesmíru. Metodický materiál Zlatá nit je určen k  environmentální výchově dětí ve věku 9−13 let. Je motivovaný tematikou Slunce a  poukazuje na souvislosti spojené s touto hvězdou. Projekt se snaží přivést děti k žasnutí nad krásou přírody a pro-

HRY SE SEMÍNKY Ukázka aktivit publikovaných v metodice Zelený ostrov – kapitola Semínka.

  Létalka

4

Pozorovali jste s dětmi javorové nažky? Křídla nažek jsou mistrovským výtvorem z umělecké dílny přírody. Pohrajte si s nimi, pouštějte je z  výšky a  pozorujte, jak letí vzduchem. Pomůcky: Pracovní list č. 4, kancelářská sponka, nažky javoru. Postup: Namnožíme pracovní listy podle počtu dětí tak, aby si každé dítě mohlo vyrobit vlastní panenku Létalku. Vlasy přehneme na opačné strany, spodní část zatížíme kancelářskou sponkou a  můžeme začít s  létáním. Panenku vyhodíme co nejvíce do vzduchu a pak už jen pozorujeme krouživý pohyb vrtulky, podobně jako je tomu u javorové nažky. Házením z balkonu nebo z vyvýšeného místa si Létalek užijeme ještě více, hrozí ale, že nám je vítr odnese neznámo kam, třeba až na ostrov Rakata.

  Dešťová hůl

6 | 2011

V Jižní Americe vznikl zajímavý hudební nástroj, dešťová hůl. Jedná se o ceremoniální hudební nástroj pro přivolávání deště. Její původ je v Chile, kde žily indiánské kmeny závislé na dešťové vodě. Šamani měli k  přivolávání deště právě tento magický hudební instrument. Dešťová hůl je vyrobena ze zdřevnatělého odumřelého kaktusu, vnitřek kmínku je vydlabán a ve spirále jsou umístěny přepážky. Dovnitř hole se nasypaly oblázky z  vulkanického popela. Konce kmínku jsou zaslepeny a  povrch je různě upraven a omalován. Dešťová hůl se v současnosti používá jako hudební nástroj všude ve světě. Zvuk nástroje je popisován

jako uklidňující šumění dlouho očekávaného deště. Její napodobeninu si můžeme velmi snadno vyrobit. Používat lze k  poznávání semínek i k hudební výchově. Pomůcky: Papírové ruličky od alobalu či potravinové fólie, delší papírové ruličky (od koberce), semínka, plody, samolepky, plastové víčko nádobky od vitaminů, hřebíky (cca o 1cm kratší, než je průměr roličky), kladívko, lepicí páska. Postup: Do papírové ruličky naklepeme malé hřebíčky do spirály. Jeden konec uzavřeme plastovým víčkem nádobky od vitaminů,

zalepíme a druhým koncem vsypeme různě velká semínka. Vybereme semínka či plody různé velikosti (od máku až po fazole). Poté druhý konec uzavřeme stejným způsobem. Rulička se může polepit barvenými papíry, samolepící fólií nebo potiskat tiskátky z brambor. Upozornění: Před úplným zalepením ruličky, nejprve vyzkoušejte, zda je v  holi semínek dostatek, nebo jestli není potřeba doklepat více hřebíků. Děti se pokusí přiřadit hole podle různých zvuků, které vznikají přesypáváním obsahu, ke správným semínkům. (Podle Renaty Čechové, Vila Doris, Šumperk 2009)

23

didaktika

vázanosti veškerého dění na Zemi ovlivněného Sluncem. Metodický materiál Udržitelný rozvoj je určen žákům nejvyšších ročníků základní školy a  žákům středních škol. Nabízí nejaktuálnější témata, která mladí lidé v tomto věku řeší a zároveň jsou spojena s  otázkami udržitelného rozvoje. Tento materiál je obohacen o autobiografickou knihu z  cest Pavla Nováčka a o putovní fotografickou výstavu.

Jak zapojit školu do projektu a získat publikace Na krajských konferencích, dílnách či seminářích nebo u koordinátora sítě MRKEV ve Vašem kraji získáte základní informace o  projektu E-DUR a  tam si také můžete převzít metodické publikace a  pomůcky, které jsou pro vás připravovány v rámci projektu zdarma. Jejich prostřednictvím výrazně podpoříte začleňování průřezového tématu environmentální výchova do většiny předmětů.

Jedinou podmínkou pro bezplatné získání publikací je zaslání e-mailu o realizaci aktivit se žáky na vaší škole (přičemž můžete náměty z  metodik využít jak ve vyučovacích hodinách zvolených předmětů, tak formou tematického dne či týdne). Asi po třech měsících od převzetí publikace a  pomůcek budete kontaktováni koordinátory projektu a  vyzváni k  zaslání e-mailu, ve kterém doložíte zapojení školy.

E-mail zašlete na adresu: [email protected]. Přílohy e-mailu bude tvořit vyplněný formulář o zapojení školy, elektronické seznamy žáků zapojených tříd, jména zapojených učitelů a dvě fotografie z průběhu aktivit.

ZELENÝ OSTROV V srpnu letošního roku se podařilo Sluňákovu vydat v rámci projektu E-DUR první z řady metodik, které jsou určeny pro učitele základních a středních škol v celé České republice. Knižní podoba metodiky Zelený ostrov obsahuje aktivity určené pro žáky 1.– 4. ročníku Základní školy a měla by pomoci těm učitelům, kteří se rozhodnou prostřednictvím skutečného příběhu indonéského ostrova Krakatau nabídnout svým žákům možnost zkoumat a objevovat zákonitosti návratu života na místa zničená výbuchem sopky. Kniha není předkládána jako nezáživný teoretický materiál, ale je obohacena o  zajímavé grafické prvky a fotografie z již realizovaných školních projektů. Svým celkovým pojetím, spolu s ostatními pomůckami, se stává inspirujícím materiálem a povzbuzením pro ty, kteří se snaží svým žákům nabízet zajímavé cesty učení.

  Hledej ukrytá semínka Pomůcky: Pracovní list č. 5 Postup: Můžeme pracovat s  obrázky například takto: „Semínka se nám ukryla na různá místa, odhalíš je? Poslední okénko je prázdné, co tam dokreslíš?“

5

  Schovalo se v semínku Pomůcky: Pracovní list č. 6 Postup: Pracovní list slouží k přemýšlení o tom, co vše může být ze semen vyrobeno pro naše běžné použití. Poslední okénko je prázdné a nabízí prostor pro návrhy dětí.

  Ornament na dlaň Cílem této aktivity je především relaxace, uvolnění, zprostředkování neobvyklého zážitku s doteky od druhé osoby, které ale nejsou příliš osobní. Pomůcky: Krém na ruce, semínka, misky do dvojic, víčka od minerálek, příjemná hudba. Postup: Děti pracují ve dvojicích, každá dvojice dostane jedno víčko s trochou krému a  misku se semínky. Jeden ze dvojice si natře pravou dlaň krémem a  zavře oči. Druhý mu na dlaň skládá ze semínek ornament. Pak si role ve dvojici vymění. Důležité je navození příjemné atmosféry. Doporučujeme zachytit pomíjivé výtvory alespoň fotoaparátem.

24

Připravila Zdenka Štefanidesová, Sluňákov − centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s., www.slunakov.cz Foto: archiv SEV Sluňákov

6

6 | 2011

didaktika

EKOPROVOZ VE ŠKOLÁCH Ministerstvo životního prostředí vydalo publikaci, která školám pomůže snížit jejich ekologickou stopu. Příručka pro pedagogy a zřizovatele základních a středních škol vznikla ve spolupráci se Sdružením Tereza, které je rovněž koordinátorem mezinárodního programu Ekoškola v České republice. V rámci programu Ekoškola žáci a studenti základních a středních škol ve spolupráci s učiteli a vedením školy usilují o dosažení ekologicky šetrnějšího provozu školy a zlepšení životního prostředí ve škole i  jejím okolí. V  současné době je do programu zapojeno 240 škol z celé republiky. Příručka Ekoprovoz ve školách vychází ze zkušeností škol zapojených do programu Ekoškola a  je rozčleněna do šesti témat – energie, voda, odpady, prostředí, doprava, environmentálně šetrná

spotřeba –, přičemž každé obsahuje teoretický základ včetně souvisejících právních předpisů, dále pak přehled praktických příkladů uplatnění ve školách a v neposlední řadě také seznam zdrojů, kde lze získat další informace. Na zpracování jednotlivých témat se podíleli odborní garanti, kteří se danou problematikou dlouhodobě zabývají a  zároveň mají zkušenosti ze školního prostředí. Jsou tudíž schopni posoudit, která opatření je smysluplné školám doporučovat.

Publikace předkládá řešení, která jsou nejen ekologická, ale zároveň také ekonomická, neboť současně vedou ke snížení nákladů na provoz školy. Nejedná se však nutně o  opatření s  vysokou po-

Ukázky z knihy:

OPATŘENÍ PRO ÚSPORY ENERGIE VE ŠKOLÁCH Beznákladová opatření Opatření organizačního charakteru většinou stojí pouze dobrou vůli a zvýšené úsilí osazenstva školy. Nikdo nezná školu tak dobře jako její uživatelé. Pro dosažení úspor s minimálními náklady je potřeba se vybavit pozorovacím talentem, nápaditostí a organizačním duchem. Nabízíme několik tipů, jak na to.

  Zjistěte spotřebu energie ve škole. Spotřeba energie ve škole kolísá v  závislosti na vnějších podmínkách. Při dlouhodobém sledování a srovnávání s charakterem topné sezóny či aktuálního počasí můžete nicméně dospět k jasnému trendu, odhalit náhlé výkyvy (např. v důsledku poruch) a sledovat účinnost úsporných opatření. Citlivost sledování (intervaly získávání dat) se odvíjí od vašich potřeb – někomu stačí souhrnný údaj za kalendářní rok, jiný odečítá každodenní spotřebu.

  Sviťte jen, když je to opravdu třeba. Domluvte si s žáky jasná pravidla, kdy je ve třídách, na chodbách a v dalších prostorách školy potřeba svítit, a  kdy ne. Například ten, kdo odchází poslední ze třídy, zhasíná; pokud venku svítí slunce, není nutné, aby se svítilo, apod. Společným pravidlům by mělo předcházet hledání důvodů, proč je třeba energií šetřit. Dodržování pravidel můžete podpořit informačními cedulkami u vypínačů nebo v jejich blízkosti.

  Větrejte tím správným způsobem.

6 | 2011

Bylo zjištěno, že v mnoha případech jde většina ztrát tepla z  prostoru třídy ve škole na vrub větrání. Běžnou praxí je trvalá ventilace do třídy. Ta vede jednak k nerovnoměrnému rozložení teploty vzduchu ve

třídě, pocitům chladu z proudění vzduchu u žáků sedících u oken a ochlazování některých stěn. Nutným důsledkem je zvyšování teploty vzduchu v místnosti, kvůli kterému je pak potřeba znovu větrat. Nejlepší je krátké pětiminutové a  intenzivní větrání. Opět žáky nezapomeňte seznámit s  důvody takového jednání.

znamená každé ušetřené procento nákladů na vytápění úspory ve výši desítek tisíc korun. Nastavení optimální regulace vytápění vyžaduje spolupráci odborníků s uživateli.

Nízkonákladová opatření   Nastavte optimální teplotu ohřívané vody a ohřívejte ji jen tehdy, když je to potřeba. Víte, na kolik stupňů se ohřívá teplá voda u vás ve škole? Pokud k ohřevu vody používáte bojler či kotel, není problém to zjistit u pana školníka. Často je teplota vody zbytečně vysoká a pro její ohřev se spotřebuje velké množství energie. Je dobré vědět, že optimální teplota vody na straně uživatele je 45 °C. V mnoha školách je množství ohřívané vody vyšší, než je potřeba. Udržování její teploty (nezřídka zbytečně vysoké) pak zvyšuje spotřebu energie. Totéž platí o dnech, kdy ve škole není vůbec teplá voda potřeba. Vždy je ekonomičtější dohřev vypnout a  vodu znovu ohřát před použitím (např. v noci z neděle na pondělí). Stejný princip můžeme aplikovat i na vytápění budovy. Je to jako s  děravým kýblem: buď zalepíme díru (zabráníme únikům tepla), nebo ho necháme vytéct a dolijeme vodu tehdy, když ji budeme potřebovat. Dolévat vodu pořád, abychom vykryli ztráty z kýblu, je zbytečné. Škola je instituce s  časově omezenou činností – víkend tvoří 29 % dnů v týdnu. Výuka probíhá přibližně 1/3 času během každého dne. Přepočítáme-li si to na hodiny v týdnu, jsou místnosti ve škole většinou využívány pouze 25 % času! Na případových studiích škol se ukázalo, že správnou regulací je možné ušetřit až 40 % nákladů na vytápění. U průměrné školy s několika stovkami žáků

  Měřte teplotu ve třídách. Největší podíl na spotřebě energie v budově má vytápění, proto je důležité vytápět třídy na optimální teplotu tak, aby byla zachována tepelná pohoda, což je 20 až 22 °C. Každý stupeň vytápění navíc znamená zvýšení spotřeby, a tedy i nákladů, o přibližně 6 %. Pocit tepelné pohody je však individuální – sporům mezi žáky předejdeme jednoduše – pořídíme si do třídy teploměr a topíme např. na 21 °C. Pocit tepelné pohody nám dodává i barva a materiál povrchů stěn a především optimální vlhkost vzduchu (relativní vlhkost vzduchu mezi 40–50 %).

  Odstraňte kryty před radiátory. Kryty před radiátory mají negativní vliv na předávání tepla z radiátorů do místnosti. Místo cirkulujícího vzduchu se ohřívají kryty radiátorů a obvodové zdivo. Ochranné či okrasné kryty, nábytek, poličky či záclony snižují předávání tepla až o  30 %. Doporučujeme tyto kryty odstranit nebo vyřešit tak, aby byla umožněna volná cirkulace vzduchu kolem radiátorů.

  Vypínejte elektrospotřebiče, pokud je delší dobu nepoužíváte. Velká část elektrospotřebičů odebírá proud, i  když jsou vypnuté. Jde hlavně o  elektroniku: televize, videa, počítače a tiskárny, faxy, kopírky, ale i mnoho druhů

25

didaktika

čáteční investicí, v  některých případech i opatření s počátečními náklady v řádu stokorun může v dlouhodobém časovém horizontu vést k nezanedbatelným úsporám. Skutečnost, že každá škola si může z nabízené škály zvolit řešení odpovídající jejím finančním možnostem, jen zvyšuje pravděpodobnost, že publikace osloví i ty školy, které o ekologizaci svého provozu zatím nepřemýšlely.

Neméně významnou součástí publikace jsou doporučení, jak do ekologizace provozu školy přímo zapojit žáky a  studenty. Ti se touto cestou mohou praktickou formou, navíc v prostředí, kde tráví podstatnou část dne, naučit také to, jak snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí.

lampiček. Jak je to možné? Tyto spotřebiče mají zabudovaný transformátor, který když je připojen k síti, spotřebovává proud neustále, neboť vypínač je umístěn až za tímto transformátorem. Tato klidová (stand-by) spotřeba se u starších spotřebičů pohybuje mezi 5–8 W. U novějších je to obvykle 1 až 4 W. Spotřebiče s nízkým příkonem při provozu (rádia, hifi věže) tak často spotřebují více elektřiny během většiny času dne, kdy jsou vypnuté, než během svého provozu. Naštěstí platí směrnice EU, podle které většina nových výrobků od roku 2010 může mít maximální příkon ve stand-by režimu 1 W. Pokud chcete tuto zbytečnou spotřebu eliminovat, nemusíte pokaždé vytahovat šňůru ze zásuvky. Stačí pořídit prodlužovačku s  centrálním vypínačem zásuvek nebo dálkové vypínání zásuvek v místnosti.

podlažími, které bývají hůře dosažitelné. Pak je možné zvážit vyplnění úzké šachty izolací (skelná vata, polystyrenové kuličky). Ve velkých budovách škol jsou trvalým spotřebičem oběhová čerpadla topného okruhu. Kromě toho, že je lze rovněž zaizolovat, je dobré zvážit: a) jestli není čerpadlo předimenzované (projevuje se hučením v topném okruhu); b) jestli neběží čerpadlo zbytečně v době, kdy se škola nevytápí; c) jestli není na trhu úspornější čerpadlo o stejném příkonu ( je-li vaše čerpadlo starší deseti let, určitě najdete úspornější). Protože úspory na tomto prvku mohou jít až do stovek kilowatthodin elektřiny měsíčně, vyplatí se jej zkontrolovat. Totéž se týká cirkulačního okruhu teplé vody. Zkontrolujte zejména, zda cirkulace funguje pouze v době, kdy je v budově spotřeba teplé vody. Horší než spotřeba elektřiny na provoz čerpadla je nechtěné vytápění budovy cirkulačním okruhem, zejména v případech, kdy je voda ohřívána drahou elektřinou.

  Chystáte se do školy pořídit nový spotřebič? Zaměřte se na jeho spotřebu již při výběru. U  počítačů, tiskáren, kopírek a  další kancelářské techniky se můžeme setkat se značkou Energy Star, která označuje zařízení s  nízkou spotřebou. Další značkou je TCO, která vedle nízké spotřeby hodnotí i  dopady spotřebiče na životní prostředí, počínaje jeho výrobou až po likvidaci. Značka byla původně zaměřena na certifikaci monitorů, ale rozšiřuje dnes svoji působnost i  na další výrobky z  oblasti výpočetní techniky a mobilní telefony. Pokud pořizujete nové elektrospotřebiče, které se dodávají i do domácností, sledujte energetické štítky. Ty informují o energetické třídě. Dnes se můžeme setkat s třídou A, A+, A++, která označuje nejúspornější spotřebiče. Energetické štítkování se bohužel netýká výrobků pro průmyslové použití, tedy např. profesionálního gastrozařízení. Tady je potřeba se pečlivě ptát dodavatelů. Otázka po spotřebě energie a  provozních nákladech je bohužel často zaskočí, přitom příkon některých velkokuchyňských spotřebičů je více než 10 kW.

  Zaizolujte rozvodové trubky, zkontrolujte oběhová čerpadla.

26

Pokud rozvody tepla procházejí prostorami, které nechcete s  jejich pomocí vytápět, je na místě je zaizolovat. Na dobře dostupných místech je to dnes již standardem, horší už je to v šachtách a průchodech mezi

Pavla Vidanová

  Dejte za topení reflexní fólie. Část tepla vyzařovaného radiátory přechází bez velkého užitku do zdi za radiátorem. Na termosnímcích budov je patrné, že právě v  místech radiátorů uniká obvodovou zdí nejvíce tepla. Tuto energii můžete zhodnotit pomocí hliníkové izolační fólie, která odráží až 90 % sálavého tepla. Opatření ušetří podle zahraničních zkušeností 2–5 % celoroční spotřeby tepla potřebného k  ohřevu místnosti. Návratnost vložených prostředků se projeví už za jednu či dvě sezóny. Pro zlepšení izolačních vlastností je možné fólii kombinovat s polystyrenem.

  Nainstalujte termostatické hlavice na radiátory. Termostatické hlavice reagují na teplotu v místnosti. To znamená, že se na nich ručně či elektronicky nastaví požadovaná teplota, kterou pak udržují. Jestliže se teplota v místnosti zvýší díky jiným zdrojům tepla, jako je např. slunce, elektrické spotřebiče nebo větší počet osob zdržujících se v místnosti, termostatický ventil uzavře přívod tepla. Naopak v  případě, že teplota v  místnosti klesne pod požadovanou hodnotu, ventil se samočinně otevře. Pomocí těchto hlavic můžete ušetřit až 20 % tepelné energie. Při

využití kvalitních ventilů a správné instalaci je jejich životnost odhadována nejméně na 25 let a  návratnost celé investice přibližně na dva roky. Průměrné náklady na jeden ventil se pohybují okolo 300 Kč, náklady na kvalitní hlavici od 350 Kč. Dříve než se pustíte do montáže, je potřeba vědět, že: a) většinou je s  hlavicí nutné vyměnit i ventil (nelze za provozu), b) celá otopná soustava (či větev) se musí osadit ventily s hlavicemi a zaregulovat zároveň, c) klasické termostatické hlavice je potřeba kombinovat s  dalšími regulačními prvky – standardní hlavice nereaguje na využití místnosti v čase, d) nejčastějším problémem hlavic ve školách jsou jejich krádeže a  manipulace hlavicí žáky, je proto vhodné rovnou stanovit způsob zabezpečení. Sofistikovanější systémy individuální regulace místností poměřují teplotu v  místnosti s  nastaveným programem pro konkrétní místnost. Velmi dobře tak ošetřují různé časové využití místností. Jejich nevýhodou je nutnost kabeláže (či bezdrátových řídicích jednotek) a  cena od 1 000 Kč za hlavici.

Příklady dobré praxe: ZŠ Generála Janouška, Praha 9 − Černý Most Snížili jsme spotřebu energie Žáci zpracovali analýzu školy a  její výsledky doplnili závěry z  odborného energetického auditu. Ekotým navrhl potřebná úsporná opatření ke snížení spotřeby energie. Větší kroky, například výměna běžných zářivek za úsporné, i  menší krůčky každé třídy, jako třeba hlídání teploty ve třídách, nakonec dovedly školu k téměř 23% úspoře financí. Ušetřené peníze škola vložila do obnovy školní zahrady a na vybudování naučné stezky. Zdroj: Ekoprovoz ve školách. Příručka pro pedagogy a zřizovatele základních a středních škol. Vydalo Ministerstvo životního prostředí 2011. Připraveno ve spolupráci se Sdružením Tereza. Příručka je dostupná v elektronické podobě na: http://www.mzp. cz/osv/edice.nsf/0F7603A986C1980FC125793300455A28/$file/OVV-ekoprovoz_na_skolach-20111024.pdf

6 | 2011

didaktika

CESTA KE SPLNĚNÝM KANTORSKÝM PŘÁNÍM Sedm běhů specializačního studia pro koordinátory EVVO, která realizuje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, úspěšně zakončilo 174 učitelek a učitelů. O  těchto specializačních studiích jsme v Bedrníku informovali již několikrát a  určitě ne naposledy. Dovolujeme si připomenout, že specializační studia jsou součástí projektu „Nastavení a ověření podmínek pro vzdělávání k  výkonu specializované činnosti v oblasti environmentální výchovy“, zkráceně „Specializované činnosti v EV“. Projekt je finančně podpořen z Operačního programu Vzdělávání pro kon-

učiteli co nejpřirozenější, méně formální, a tím přínosnější. Pobyty zahrnovaly kromě odborných přednášek, workshopů, terénních exkurzí, praktických ukázek metodik také např. návštěvy škol nebo vlastní vystoupení a  prezentace účastníků. K odborné části je nutno dodat, že záměrem studií bylo, aby si účastníci odnesli do své praxe znalosti a praktické dovednosti v oblasti PLÁNOVÁNÍ, REALIZACE i KOORDINACE environmentální výcho-

plán na tento školní rok a vlastní učební celek – vyučovací hodinu, projekt či jiný celek v rozsahu podle vlastního uvážení. Tvorba závěrečné práce prolínala celým studiem. Naší snahou bylo, aby tvorba závěrečné práce do maximální možné míry respektovala individuální možnosti a potřeby účastníka. Obhajoba práce byla hlavní částí závěrečných zkoušek, které se uskutečnily pro všechny běhy studia v září nebo říjnu, a současně završením celého studia.

kurenceschopnost (OP VK), jednoho z  operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF), a  ze státního rozpočtu ČR. Partnerem projektu je Technická univerzita v Liberci. Projekt trvá od července 2009 do června 2012. Do sedmi běhů studia realizovaných v  každém z  regionu soudržnosti NUTS II (viz níže) kromě Prahy nastoupilo celkem 179 učitelů. Pro úplnost uvádíme jednotlivé regiony soudržnosti: Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj), Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), Jihovýchod (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj), Střední Čechy (Středočeský kraj), Střední Morava (kraj Olomoucký a Zlínský), Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj).

vy na školách a dále především spokojenost a motivaci do další práce. V červenci a srpnu letošního roku se sešli účastníci každého z  běhů specializačního studia a  absolvovali závěrečné týdenní pobyty, které byly naplněny především tím, o  co učitelé projevili v  průběhu studia velký zájem. Významná část týdenních pobytů se věnovala také závěrečným pracím účastníkům.

174 statečných

Znalosti pro pedagogickou praxi

6 | 2011

Specializační studia se realizovala formou několika pobytových seminářů rozložených do roku a půl, dohromady zahrnují 250 vyučovacích hodin. Pobytová forma umožňuje zaměřit se jak na odbornou stránku studia, tak systematicky pracovat se skupinou, a  napomáhat tak vytvoření tvůrčího prostředí, kde je učení, výměna zkušeností i  pouhé setkávání se mezi

Závěrečná práce: školní program EVVO Jako svoji závěrečnou práci účastníci zpracovávali školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), který svými dlouhodobými cíli navazuje na školní vzdělávací program a  kromě toho zahrnuje také akční plán na jeden školní rok. Toto pojetí školního programu EVVO je plně v  souladu s Metodickým pokynem k EVVO. Účastníci postupovali od ŠVP a  jeho rozboru ve vztahu k EVVO, přes SWOT analýzu EVVO ve škole (analýzu silných a  slabých stránek, příležitostí a  ohrožení) až k formulaci cílů, výstupů a poté konečně k aktivitám EVVO (prostředkům). Kromě dlouhodobého plánu EVVO na škole si každý účastník vytvořil také akční

Až do úspěšného závěru došlo celkem 174 účastníků, kterým patří velká gratulace za nemalou snahu, kterou museli vynaložit, za trpělivost, kterou byli nuceni občas projevit, i  za splnění poměrně velkých nároků na ně kladených. Všem úspěšným absolventům přejeme hodně elánu, odhodlání a sil do nelehké práce učitele a  koordinátora EVVO na škole a občas nějaké to splněné kantorské přání v podobě spokojených a motivovaných žáků i spolupracujících kolegů. Tím ale ještě nekončíme… Na viděnou se všemi absolventy se těšíme na doškolovacích seminářích plánovaných na březen a  duben 2012, kde budeme společně reflektovat, jak se dřina vynaložená při studiu vyplatila v praxi. A pro vás ostatní máme také malé překvapení. Druhé číslo Bedrníku v roce 2012 zaměříme kompletně na specializační studia, budete mít příležitost podívat se na některé výstupy, kterých dosáhli kolegové v  rámci studia, a  získat tak náměty pro svou vlastní práci ve škole. Za celý projektový tým Lenka Broukalová, SSEV Pavučina Foto: archiv SSEV Pavučina

27

nabídka publikace

kalendář

MALÁ ENCYKLOPEDIE VÁNOC

VÁNOCE V ČESKÉ KULTUŘE

VÁNOČNÍ PROGRAMY

Autorka Valburga Vavřinová v  jednotlivých, esejisticky psaných statích vypráví o  svátcích od počátku adventu až po Hromnice, o  tom, jak se slaví Mikuláš a  Vánoce v řadě dalších zemí, o zvycích, koledách, stolování, vánočních pokrmech, cukroví, čarování ap. Vydalo nakladatelství Libri, 2005.

Nakladatelství Vyšehrad vydalo v  roce 1988 knihu Václava Frolce a  spoluautorů Vánoce v  české kultuře. V  roce 2001 se pak publikace dočkala již třetího vydání. Pět skutečných odborníků se pokusilo poprvé v naší literatuře pojednat o fenoménu českých Vánoc komplexně (V. Frolec − vánoční lidové zvyky, J. Snížková − česká vánoční hudba, J. Červenka − vánoční motivy v české literatuře, J. David − vánoční motivy ve výtvarném umění, L. Dvorský − prožitek Vánoc v současnosti).

Tematické vánoční programy hledejte na internetových stránkách středisek ekologické výchovy a podobných organizací ve svém okolí. Zde nabízíme několik tipů:   Vánoce na statku: Toulcův dvůr, Praha. Termíny pro MŠ 28. 11. – 1. 12., 19.–21. 12., pro ZŠ 6.–9. 12., 13.−16. 12., pro veřejnost 12. 12. 2011. www.toulcuvdvur.cz   Valašský mikulášský jarmek: Valašské Klobouky. Mimořádná společenská a kulturní akce s dvacetiletou tradicí 2.–4. 12. 2011. www.jarmek.cz   Předvánoční rozjímání: Chaloupky, Vysočina. Víkend především pro rodiny s dětmi 2.–4. 12. 2011. www.chaloupky.cz   Vánoční svícny: Přírodovědná stanice Kamenáčky, Brno. Akreditovaný kurz DVPP 16. 12. 2011. www.kamenacky.com

Zdroj: www.libri.cz

ČESKÉ ZVYKY A OBYČEJE

Zdroj: www.ikarmel.cz

Bohatě ilustrovaná publikace autorky Aleny Vondruškové předkládá ucelený přehled našich svátků, zvyků a  obyčejů. Ke každému ze svátků a zvyků, k těm známým i těm, na které se už pozapomnělo, najdete v této malé encyklopedii komentář, ilustraci, informaci o  jeho původu i  o  způsobu, jak se slaví a jaké rituály jsou s ním spojeny. Knížka je doplněna rejstříkem, seznamem doporučené literatury a  odkazy na užitečné instituce. Bohužel, publikace, kterou vydalo v  roce 2004 nakladatelství Albatros v  edici Oko, je rozebraná, hledejte ji tedy v knihovnách. Zdroj: www.knihy.cz

RODINNÉ SVÁTKY A OSLAVY Kniha Aleny Vondruškové zachycuje a  popisuje nejdůležitější okamžiky v  životě člověka od narození po smrt. Dozvíte se o  zvycích spojených s  narozením dítěte, o  narozeninách, jmeninách, o dospívání a škole, o svatbě, manželství, ale i rozvodu, o svátcích starší generace a  také o  obřadech a  tradicích spojených s koncem života člověka. Autorka zabíhá do dávné historie, srovnává zvyky se současností a také líčí, jak stejné oslavy a slavnosti prožívají ve vzdálených zemích. Vedle historického povědomí z  knihy získáte zkušenosti a  rady, které jsou potřebné a  velmi aktuální pro dnešní život. Kniha nepřímo navazuje na předchozí úspěšný titul edice Oko České zvyky a  obyčeje. Knížka může vhodně doplnit učebnici dějepisu, ale především se uplatní v hodinách občanské výchovy na základních školách. Vydalo nakladatelství Albatros v roce 2010.

28

Zdroj: www.albatrosmedia.cz

EVROPSKÉ VÁNOCE Kniha Evy Večerkové a  Věry Frolcové Evropské Vánoce v  tradicích lidové kultury líčí kulturní tradice spojené s  oslavou Vánoc národů evropského Západu a  Východu. Mnohé se dochovaly do současnosti a  mají křesťanské i  mimokřesťanské kořeny. Kapitoly odhalují pozůstatky pohanských slavností spojených se slunovratem, s  novoroční magií a  hostinami uprostřed zimy; patří k  nim obřadní spalování vánočního polena, pečení velkých kulatých chlebů nebo koledování. Zvláštní pozornost věnují autorky kultu Kristova narození, jak se projevuje v  písních, betlémech a  hrách. Publikace pokračuje v díle Václava Frolce a  kolektivu Vánoce v  české kultuře, aby představila křesťanské svátky Narození Páně jako fenomén evropské kultury, který zachoval mnoho společných jevů v  nesmírné rozmanitosti. Evropské Vánoce jsou jedinečné už proto, že dochovaly zvlášť různorodé projevy svátečnosti a kultu, čerpající z pohanství a  z  křesťanství, a  neznají konfrontační tón. Vypoví o  tom kapitoly věnované koledním obchůzkám, štědrovečerní noci, stolování a  pokrmům nebo písním. Autorky se snaží o vyvážený přístup ke kulturnímu prostoru západního a východního křesťanství. Knihu doplňují některé autentické dokumenty (fotografie, ukázky písní). Vydalo nakladatel-

ství Vyšehrad v  roce 2010. Na http:// www.ivysehrad.cz/data/products/ down_1733.pdf najdete obsáhlou ukázku z publikace věnovanou Štědrému dni. Zdroj: www.ivysehrad.cz

ČESKÉ VÁNOCE V KUCHYNI Velká obrazová publikace Petra Herynka s  podtitulem Staročeské vánoční zvyky a pokrmy popisuje jednotlivé vánoční svátky, s  nimi spojené rituály a  jídla, tradiční i netradiční, která se k jednotlivým dnům připravovala. Kromě zapomenutých receptů jsou v  ní i  návody na výrobu figurálních pečiv, využívaných ke zdobení vánočních stromečků, k  výrobě betlémů, dárků a  podobně. Dozvíme se zajímavosti o  jednotlivých plodinách, ovoci, okrasných rostlinách vhodných ke kuchyňskému zpracování, o  zelenině a potravinách. Vydalo nakladatelství Argo. Zdroj: www.argo.cz

LIDOVÉ VÁNOČNÍ OZDOBY Stěžejní část publikace Petra Herynka je věnována ozdobám z  přírodních materiálů, např. ze šustí, slámy, trávy, semen, plodů a  listů, ale i  ozdobám

6 | 2011

nabídka

paličkovaným, háčkovaným, síťovaným, drátovaným, korálkovým, které si můžeme také vyrobit, protože u většiny ozdob nalezneme návody na jejich výrobu, navíc tam , kde je to nutné, i  nákresy. Jiná kapitola se zabývá historií vánočních ozdob a  zdobení vánočního stromku. Kniha s  bohatým obrazovým doprovodem může být přínosná pro práci s  dětmi ve školkách, školních družinách i doma. Vydalo nakladatelství Argo. Zdroj: www.argo.cz

SVĚT V NÁKUPNÍM KOŠÍKU Publikaci Svět v  nákupním košíku – případové studie dopadů spotřeby na rozvojové země – vydala Společnost pro fair trade v  roce 2010. Představuje příběhy lidí a oblastí na Zemi, jež jsou nějakým způsobem ovlivněny spotřebou zboží. Naše spotřeba, ač se odehrává na určitém místě uprostřed Evropy, má dalekosáhlé dopady na země velmi vzdálené. Jednotlivé příklady problematického vlivu spotřeby na rozvojové země jsou tu představeny v  kontextu právě té naší spotřeby – jak moje ranní káva a  každodenní čištění zubů souvisí s  kácením pralesů v Chile či s  chudobou ve Vietnamu? Případové studie, jež jsou v textech vyznačeny, mohou velmi dobře posloužit i  těm z  vás, kteří pracujete s  dětmi, žáky či studenty. Hotové texty se hodí jako podklad k diskuzi, základ rolových her či jako materiál pro různé metody čtení a kritického myšlení. Texty jsou navíc doplněny fotografiemi a informacemi, které konkrétní příklady uvádějí do globálního kontextu. Inspirativní mohou být i obrázky komixu. Kompletní publikaci v  elektronické podobě najdete na h t t p : / / w w w. fa i r t ra d e . c z / cz/15-publikace, stejně jako další zajímavé pomůcky k  tomuto tématu. 6 | 2011

Zdroj: www.fairtrade.cz

POMŮCKY PODOBAL Příručku o  globálních souvislostech našeho obchodování s  názvem PodObal vydala nezisková organizace NaZemi – společnost pro fair trade. Obsahuje: 32 lekcí globálního rozvojového vzdělávání do různých předmětů, 5 dokumentárních filmů (Příběh věcí, 100% cotton, Toxiny se vracejí, Always Coca-Cola, Kvetoucí obchod), 67 fotografií, ilustrované přílohy. Přes označení „příručka“ se tedy jedná o kvalitně vybavenou multimediální pomůcku. Jak nejlépe zobrazit vzájemnou provázanost lidí na světě než přes ekonomiku?! Předměty a potraviny, které jsou fyzické, cestují, jsou předmětem obchodu, který v  celé historii lidstva byl příčinou objevů a  motorem globalizace. Proto je téma příručky formulované jako spotřeba – tedy o věcech, které používáme a jíme, kde se berou, co přinášejí jiným lidem, za jakých podmínek jsou obchodovány. A dále – co ovlivňuje naše nakupování, jak jsou utvářena naše přání a jak můžeme věci a situace měnit. Kapitoly: Když chcete, ...aby se studenti podívali jinak, ...aby studenti přišli na nové souvislosti, …aby studenti téma prožili, …aby studenti přemýšleli o sobě, ...studenty inspirovat, ...pracovat s filmem …a něco navíc. Lekce podporují: myšlení v souvislostech, hledání různých perspektiv v dialogu se spolužáky a hlasy lidí z odlišného prostředí, hledání možností vlastního vlivu a změny. Zařazení do výuky: Výchova k  myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova. O filmu Příběh věcí (Story of Stuff) jsme informovali v Bedrníku 2011/1. Na výše uvedené webové adrese najdete link jak na tento film, tak na pracovní list k němu. Práce s  filmem: Studenti kriticky analyzují film a přesvědčovací techniky, které používá. Zároveň se zamýšlejí nad vlastními spotřebními návyky. Film 100 % cotton: V první části sledujeme osudy Ananda, indického pěstitele bavlny, který se postupně dostává na sestupnou dráhu půjček a dluhů, díky své závislosti na drahých pesticidních přípravcích. Poněkud šokující záběry ukazují, za jakých podmínek se bavlna v Indii pěstuje a  kdo vydělává na prodeji pesticidů. Poslední třetina filmu zahrnuje všechny ostatní části řetězce výroby a  prodeje bavlněného oblečení. Důraz je kladen na environmentální rizika i ohrožení zdraví pracovníků v  jednotlivých fázích výroby. V závěru promlouvají zástupci velkých oděvních firem o svém postoji k této problematice. Práce s  filmem: V  hodině studenti

průběžně odhadují další vývoj Anandovi situace, seznamují se se začarovaným kruhem zadlužení, v kterém se octli tisíce indických farmářů. V druhé části formulují otázky zástupcům oděvních značek a tvůrcům filmu. Film Toxiny se vracejí pojednává o  tom, jak Evropa sice zakázala používání mnoha toxických látek, tyto se jí ale přesto vrací, a to doslova. Sledujeme práci pracovníků celnice v Hamburku, kteří před otevíráním každého kontejneru se zbožím z Asie musí provádět toxikologické testy, aby vážně neohrozili své zdraví. Jedním z  důvodů kontaminace kontejnerů zejména s  textilem jsou samotné praktiky při jejich výrobě. Dalším důvodem jsou ovšem evropské předpisy, které nařizují, že kontejnery s  textilem musí být chemicky ošetřeny, aby se zabránilo rozšíření plísní či molů. Nikdo ovšem neřeší, čím jsou kontejnery ošetřovány, ani varování pracovníků, kteří pak s tímto zbožím nakládají. Ve filmu vystupuje několik pracovníků, jejichž zdraví bylo vážně poškozeno, nejsou to ale jen pracovníci z  producentských zemí, ale i Německa. I  tím je výborně ilustrována materiální propojenost producentských a  spotřebitelských zemí. Ve filmu dále promlouvá řada lékařů a  laboratorních pracovníků o  poněkud alarmujících výsledcích testování různého zboží. Film ukazuje, že ekologická a zdravotní rizika chování velkých obchodních společností nezůstávají v Indii či Číně, ale že tytéž sloučeniny ohrožují i Evropu. Tvůrci filmu to interpretují jako daň za rychlost, rozsah a praktiky mezinárodního obchodu. Práce s  filmem: V  návazné hodině mají studenti možnost diskutovat nad zodpovědností jednotlivých aktérů ve výrobním a  obchodním řetězci za problémy způsobené pesticidy používanými při pěstování bavlny. Film Always Coca-Cola na příkladu této firmy ukazuje, k  čemu může vést politika velkých obchodních společností motivovaná především ziskem. V Německu sklízí Coca-Cola kritiku za to, že pouze využívá investiční pobídky a  po uplynutí krátké doby své továrny v Německu zavírá a  centralizuje, čímž zaniká velké množství pracovních míst. Naproti tomu v Indii místní protestují a  požadují, aby zdejší stáčírna Cocacoly byla zavřena, především proto, že odčerpává jejich podzemní vodu. Práce s filmem: V lekci studenti pracují s  různými výroky vystupujících postav, zamýšlí se nad důvody pro různé protichůdné postoje a nad paradoxem mezi sportovním image Coca-coly a  jejími praktikami. Studenti srovnávají různé pohledy a postoje lidí z filmu na půso-

29

nabídka výstavy

bení firmy Coca-Cola, mají možnost si tak uvědomit komplexnost problematických okolností fungování nadnárodních společností. Součástí lekce je i  vyjádření režisérky Inge Altemeier. Ve filmu Kvetoucí obchod je poetickým způsobem vylíčena situace několika lidí žijících v Keni poblíž jezera Naivasha, kolem nějž se rozmáhají květinové farmy. Rozmach tohoto výnosného byznysu se každého z  nich dotýká jiným způsobem, ve všech případech ovšem jejich životní situaci zhoršuje. Film může vyvolat u studentů silné reakce − od naštvání po skepsi. Nejsou totiž prezentovány žádné fungující alternativy, důvěryhodnost fair trade certifikace, které se film jinak nevěnuje, je zpochybněna, hlavní hrdinka, matka tří malých dětí je v závěru filmu propuštěna z práce. Příručka PodObal zpřístupňuje témata cyklu Svět v nákupním košíku v běžné výuce, doplňuje a rozvíjí novou interaktivní výstavu Supermarket svět. Ukázky z příručky najdete na: http://www.fairtrade.cz/ cz/15-publikace. Objednat za 320 Kč můžete na e-mailu: [email protected]

DESIGNEM PROTI KOŽEŠINÁM Ilse Vandecapelle z Belgie vytvořila vítězný plakát v soutěži DAF 2011 v kole Evropa a mezinárodní. Design Against Fur − DAF (Designem proti kožešinám) je mezinárodní studentská soutěž v navrhování plakátů a v tvorbě animací. Studenti mají za úkol vymyslet originální plakát či animaci vyslovující se proti kožešinové módě, které by mohla některá ze světových organizací na ochranu zvířat využít ve své protikožešinové kampani. Již od roku 2003 v České republice soutěž každoročně vyhlašuje o. s. Svoboda zvířat ve spolupráci s Aliancí za módu bez kožešin (Fur Free Alliance, FFA). V roce 2011 byla soutěž v tvorbě plakátů rozdělena do 4 světových regionů (Velká Británie a Irsko, Evropa a  mezinárodní, Rusko a Čína). Vítězné plakáty z  těchto regionů pak jsou zařazeny do hlavního finále, v  němž se rozhoduje o  celosvětovém vítězi. Souběžně probíhá celosvětová soutěž v tvorbě animací. Čeští a slovenští studenti soutěží jednak v rámci kola Evropa a mezinárodní a jednak v rámci česko-slovenského kola, které vyhlašuje Svoboda zvířat. Vyhlášení výsledků letošní soutěže a zároveň vernisáž výstavy Designem proti kožešinám DAF 2011 proběhlo 3. října v pražské

Zdroj: www.nazemi.cz

Kavárně Velryba, večerem provázel herec a moderátor Petr Vacek Nezisková organizace Svoboda zvířat v  současné době propůjčuje zdarma pět putovních výstav: novou výstavu Designem proti kožešinám 2011 (z roku 2011) a  starší výstavy DAF10 (z  roku 2010), DAF09 (z  roku 2009), DAF08 (z  roku 2008) a FASHION VICTIMS (z roku 2007). Například výstava DAF10 sestává ze 14 soutěžních plakátů z  ročníku DAF 2010 (8 plakátů formátu A3 a  5 o  velikosti A2). Obsahuje vítězné české práce a  vítězné plakáty světových oblastí a  další vybrané práce, které zaujaly porotu. Ke každé výstavě patří katalog se všemi pracemi českých studentů z  roku 2008, případně 2007. V  katalozích z  let 2009 a  2010 naleznete návrhy českých i slovenských studentů. Součástí výstavy mohou dle domluvy být také informační panely (o  rozměrech 100 x 70 cm) o Svobodě zvířat a  kampani Proti srsti. Aktuální umístění výstav můžete sledovat v  pravidelně aktualizovaném kalendáři na www.dafcr.cz. Máte-li o  výstavu zájem, můžete kontaktovat koordinátorku soutěže Lucii Moravcovou, tel. 736 766 188; e-mail: [email protected]. Zdroj: www.dafcr.cz

INTERNET ŽIVÉ VÁNOČNÍ STROMKY SE ZNAČKOU FSC Brněnská nezisková organizace Veronica organizuje prodej živých vánočních jedliček v  květináči od 28. listopadu do 23. prosince 2011 a  vyzývá: „Přijďte si koupit živý vánoční stromeček − jedličku s certifikátem FSC, na jaře z nich společně vysadíme kousek nového lesa!“ Jedná se o 3−4 leté sazenice jedle bělokoré výšky cca 40 cm, jedna stojí 90 Kč. Prodej probíhá v Ekologické poradně Veronica, Panská 9, Brno, pondělí − čtvrtek 9−18 hod, pátek 9−14 hod. Chcete-li si jedličku

odnést, doneste si, prosím, vlastní tašku. Projekt Vánoční stromky − stromy pro život vznikl v roce 1998 ve spolupráci Veroniky, Lipky a Hnutí Duha v Brně. Myšlenka projektu spočívá v  předvánočním prodeji jedlí bělokorých v  květináči, které po Vánocích zůstanou na zahrádkách nebo se vysazují do lesů v  okolí. Nabízí tak alternativu živých vánočních stromečků k  řezaným, aby lidé mohli využít tradic vánočních svátků k podpoře městské zeleně nebo lesa výsadbou naší původní dřeviny jedle bělokoré. Prostřednictvím webové adresy www.veronica.cz si můžete také stáh-

Redakční rada:

Bedrník, časopis pro ekogramotnost, byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.

30

Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail [email protected] Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček

Praha – Tomáš Hodina (ZČ HB Botič Toulcův dvůr) Středočeský kraj – Jana Dufalová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Prunerová (Ametyst Plzeň) Ústecký kraj – Šárka Lepší (SEVER, pracoviště Litoměřice) Kraj Vysočina – Jana Čížková (Chaloupky Kněžice) Zlínský kraj – Jakub Boháč (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj – Zuzana Janková (Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce) Jihočeský kraj – Erika Hovorková (CEGV Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj – Markéta Navrátilová (Lipka Brno) Královéhradecký kraj – Radka Urbánková (SEVER, pracoviště Hradec Králové) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA Pardubice) Liberecký kraj – Lenka Dědková (SEV Divizna, ZOO Liberec) Moravskoslezský kraj – Michaela Rybová (SSEV Pavučina) SSEV Pavučina – Blanka Toušková

Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1100 ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky, prosím, posílejte na adresu redakce.

nout příručku Vánoční stromky, která vám pomůže zorganizovat prodej vánočních jedliček i u vás. Od druhého ročníku prodeje jsou jedličky navíc s certifikátem FSC − tato certifikace je obdobou označování produktů ekologického zemědělství – zdravých potravin pocházejících z  šetrně a  udržitelně obhospodařované půdy. Na webovkách ekoporadny Veronica si můžete stáhnout i celý návod, jak se o jedličku starat. Dále si můžete počíst o  Vánocích na: www.veronica.cz/vanoce, kde najdete tipy na šetrnější vánoční dárky, kam patří i jedličky v květináči. Zdroj: www.veronica.cz

BEDRNÍK 6/2011  |  prosinec 2011  |  časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – Sever pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

SEVER, Horská 175, 542 26 Horní Maršov ( 499 874 280, 739 203 200 e–mail [email protected] www.sever.ekologickavychova.cz

SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 ( 234 621 386 e–mail [email protected]

Objednávky: Eva Lučanová, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Úpická 146/18, 541 01 Trutnov, [email protected], ( 739 203 201

Hlavní téma příštího čísla: MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA (redakční uzávěrka 31. 12. 2011)

6 | 2011

SUPERMARKET SVĚT

U

nikátní interaktivní výstava Supermarket svět pro střední školy a vyšší ročníky základní školy, kterou připravila nezisková organizace NaZemi – společnost pro fair trade, zve studenty ke zkoumání věcí a globálních souvislostí jejich výroby, vlastních otázek i postojů. Na pěti stanovištích s interaktivními předměty a panely studenti doslova zváží své oblečení, rozeberou mobil v nadživotní velikosti, zaplatí za čokoládu pěstiteli kakaovníku a sledují, kde se peníze po cestě k němu ztrácejí. Mohou se inspirovat dobrými zprávami o úspěšných snahách lidí, kteří se pokusili zlepšit něco z problematických okolností mezinárodního obchodování a nakupování. Výstavu doplňuje a pro výuku rozvíjí příručka o globálních souvislostech obchodování nazvaná PodObal a stejnojmenný seminář pro učitele. Seminář je možné uskutečnit zdarma přímo na škole, kde bude probíhat výstava. Vernisáž výstavy Supermarket svět proběhla 6. října 2011 v Brně na Staré radnici. Záštitu nad ní převzal vizuální umělec Petr Nikl. Poté výstava začala putovat po středních školách. Studenti tak nemusí chodit daleko za interaktivní výukový program s globálními souvislostmi. Je možné pozvat rodičovskou veřejnost nebo okolní školy za symbolické vstupné. Další informace naleznete na:   http://www.fairtrade.cz/cz/vystavy-1. Zařazení do výuky: výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Předměty: zeměpis, základy společenských věd, ekologie, ekonomie Klíčové pojmy: lidská práva, pracovní podmínky, elektronický odpad, obchod, fair trade, reklama, externalita, aktivní občanství. Průběh: Po společném úvodu se účastníci po menších skupinkách nebo individuálně střídají na jednotlivých stanovištích. Společnou závěrečnou reflexi vede pedagog. Doba prohlídky: 90 minut. Zdroj: www.fairtrade.cz

d

Dvojím

zp

ůs

ob

em

se

m

e zase vr átí tak s a me a, t na ě sv m

že

ís

ů

to

o

li.

m

,

d ku

js

vyš e m

e

do sta

mů. První je t do , ž e zů

m

st

e

k

o

em

le

an

,

kd

e

js

me

ruhý . D

, že se vy

dám e

[Gilbert Keith Chesterton]

na

ce s

tu