Č A S O P I S P R O E KO G R A M O T N O S T
Č Í S LO 3 ROČNÍK 6 ČERVEN 2008
HLAVNÍ TÉMA
MĚSTO DĚTI MĚNÍ OKOLÍ SVÉ ŠKOLY | 2 NA ZELENOU V LIBERCI | 6 VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÍP | 7 JAK SE ŽIJE VE MĚSTĚ | 9 AALBORGSKÉ ZÁVAZKY | 11 ZPÁTKY POD STROMY! | 19 MAPOVÁNÍ CEST DO ŠKOLY | 20 SBORNÍK ŠKOLNÍCH PROGRAMŮ ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ | 26 KRAJINA POCHYBNOSTÍ MEZI NEJKRÁSNĚJŠÍMI KNIHAMI ROKU | 26 PARTNERSTVÍ VE MĚSTĚ | 28 PŘÍLOHA: KRAJINA ZA ŠKOLOU (V PRAZE)
LESNÍ ŠKOLA JEZÍRKO
DĚTI MĚNÍ OKOLÍ SVÉ ŠKOLY Lesní škola Jezírko připravila školní projekt, v němž žáci devíti jihomoravských základních škol zkoumali přírodu a historii místa své školy. Projekt vyvrcholil žákovskou konferencí 19. března 2008. V sále Krajského úřadu Jihomoravského kraje zúčastněné kolektivy představily vlastnoručně vyrobené plastické modely a předvedly své prezentace projektu. Devět přihlášených škol obdrželo před dvěma lety pro každého na míru připravené výzkumné balíčky – metodické materiály a pomůcky. Nejprve se žáci s vedoucím pedagogem seznamovali s vývojem krajiny v okolí školy, pak mapovali současný stav přírody v blízkosti školy – měřili, prohlíželi, zaznamenávali. Z tohoto období vznikly mimo jiné úplné soupisy rostlin a živočichů daného místa. Pak nastalo období tvorby série karet, na nichž žáci znázornili vývoj krajiny na našem území od poslední doby ledové až k dnešku. Cílem vytvoření karet bylo zjištění, že nebýt člověka, byl by všude v okolí les. Projekt završila náročná tvorba velkých plastických modelů. Kolektivy dostaly polystyrénové stromy, trávníky, postavičky, zpracované přesně podle skutečného okolí školy. Velké modely – hlavní výstupy projektu – jsou návrhy dětí, jak by si představovaly změny v okolí své školy. Děti si samy dotvořily to, co podle nich v blízkosti školy chybí, a naopak zase odstranily, co tam být nemá. Například pokácely nemocný strom a postavily hřiště. Na konferenci odborná komise, složená z autorky projektu Blanky Ponížilové, zástupců z odboru školství Jihomoravského kraje a Magistrátu města Brna, Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a zahradního architekta, ohodnotila nejlépe zpracovaný projekt, a to žáky ze Základní školy Loděnice. Cenu komise získala za nejlépe připravenou prezentaci ZŠ Újezd u Brna. Speciální ocenění ředitelky Lipky si odnesli žáci ze základní školy Pozořice. Modely žákovských návrhů byly v předsálí Krajského úřadu Jihomoravského kraje vystaveny do 4. dubna 2008. Autorem projektu je Lesní škola Jezírko, odloučené pracoviště Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno. Celý projekt finančně podpořil Jihomoravský kraj. Pavlína Horká, LŠ Jezírko, www.lipka.cz/jezirko Foto Lenka Kvasničková Ilustrační foto z činnosti LŠ Jezírko www.lipka.cz
EDITORIAL Vážení čtenáři, JEDNÍM Z NEJVÝRAZNĚJŠÍCH TRENDŮ SOUČASNOSTI JE RŮST MĚST. Města ovšem mohou existovat a vzkvétat téměř výhradně ze zdrojů za svými hranicemi. Spotřebovávají energii a produkují skleníkové plyny, znečišťují ovzduší, vodu, a to i daleko, daleko za svými hranicemi, zabírají živoucí půdu, snižují biodiverzitu. Městský způsob života „je na rozdíl od venkovského více neosobní, anonymní a účelový. Obyvatelům měst klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů,“ říká česká wikipedie. Soustřeďují se tu sociální a ekologické problémy. A přesto: Města magicky přitahují lidi. Ve městech se koncentruje lidská kultura v nejširším slova smyslu. Jejich obyvatel na celém světě trvale přibývá; aspoň zatím. Očekává se, že v roce 2030 bude žít ve městech šedesát procent světové populace. Nezbývá tedy než hledat způsoby, jak učinit život měst co nejkvalitnější – nejen sociálně a kulturně bohatý, pohodlný, ale také ekologicky šetrný. Jak na to, hledají například evropští zástupci měst již téměř patnáct let při setkáních odstartovaných v dánském Aalborgu. Je to série konferencí, která podporuje vytváření sociálních, politických, komunikačních a informačních sítí s hlavním smyslem hledání a sdílení dobré praxe. V některém městě přijdou na dobrý způsob řešení nějakého problému a ostatní je mohou napodobit. Opisování není za pětku jako ve škole, dokonce není ani závadu. Naopak, opisování dobré praxe je výhodné a je docela pravděpodobné, že opisující města toto řešení zase o něco vylepší. Také se zobecňuje. Tzv. Aaalborgské závazky jsou jakousi esencí základních poznatků, jak činit život ve městech udržitelnější, a to jak vzhledem k ostatnímu území, tak vzhledem k příštím generacím. Velmi podstatná je co největší aktivní účast místních obyvatel na řešení místních záležitostí; říká se tomu participace. I v českých městech a obcích, a dokonce i v českých školách mohou vznikat dobrá řešení. Pár příkladů přinášíme v tomto čísle Bedrníku. A zpráva o projektu Karavana Evropy říká, že v žádném případě se nemá házet flinta do žita. Projekt iniciovalo italské město Seveso, které zná ve světě kdekdo. V roce 1976 unikly ze zdejšího průmyslového závodu ve velkém množství vysoce toxické dioxiny a zamořily oblast. Místní komunita tragickou situaci nakonec přijala jako výzvu a novou příležitost. Nejhůře postižená místa byla přetvořena na přírodní park a město předává své ekologické poselství ostatním. Jednoduše by se dalo shrnout, že jde o to, aby města zanechávala na světě co nejmenší ekologickou stopu. Ale to už je námět, který najde své uplatnění i v příštím čísle Bedrníku s tématem: obchod.
» Constantin Ciosu, Rumunsko, karikatura. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů.
Příjemný a ekologicky šetrný život ve vašem městě či obci přeje Hana Kolářová
OBSAH DĚTI MĚNÍ OKOLÍ SVÉ ŠKOLY ...................................................................... 2
INSPIRACE PRAŽSKÁ KRAJINA ZA ŠKOLOU ................................................................... 4 ZŠ V LIBERCI NA PERŠTÝNĚ – NA ZELENOU V LIBERCI......................... 6 VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÍP ...................................................................... 7 JAK SE ŽIJE VE MĚSTĚ ...................................................................................... 9 MŠ STROJAŘŮ V CHRUDIMI – KOUZELNÁ ZAHRADA ........................10
MAPOVÁNÍ CEST DO ŠKOLY ........................................................................20 POZNEJ MĚSTO TŘEBÍČ.................................................................................22 JAK NA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRŮŘEZOVÉ TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (9) ......................23 BYLINKY V TRUHLÍKU .....................................................................................24
KALENDÁŘ ......................................................................................................25
PROMĚNY
NABÍDKA .........................................................................................................26
CO JSOU A KDE SE VZALY AALBORGSKÉ ZÁVAZKY ............................11 AALBORGSKÉ ZÁVAZKY................................................................................12
ROZMARÝNEK A JEHO PERMAKULTURNÍ ZAHRADA ......................31
NÁZORY ANKETA: UDRŽITELNÝ ROZVOJ JE ZODPOVĚDNÝ ROZVOJ.............17 VÝZVA K VÝCHOVĚ DĚTÍ V KONTAKTU S PŘÍRODOU ..........................19 ZPÁTKY POD STROMY ...................................................................................19 RANNÍ ZÁŽITKY ...............................................................................................19 1/2008
DIDAKTIKA
Titulní strana: Kresba Jana Hrubého k projektu Dejte šanci bioodpadu (www.biosance.cz) občanského sdružení Ekodomov.
Příloha: Envigogika 3/2007 (evaluace environmentálního vzdělávání) 3
INSPIRACE
PRAŽSKÁ KRAJINA ZA ŠKOLOU ...aneb Proměny metropole očima žáků a studentů Jak se nám žije v dnešní Praze? Co všechno se v ní mění? Je Praha lepším a zdravějším místem pro život než před sto lety? Odpovědi na tyto otázky hledali dva roky žáci a studenti deseti pražských škol v rámci projektu Krajina za školou, který koordinuje Sdružení Tereza. Výsledky jejich pátraní si od 23. dubna do 25. května 2008 mohla prohlédnout široká veřejnost na výstavě v prostorách Novoměstské radnice v Praze. Návštěvníci na více než stovce fotografických dvojic sledovali proměnu míst v různých částech metropole. O projektu Krajina za školou jsme psali v Bedrníku 2006/4. Tehdy projekt začínal. Jeho myšlenka se zrodila v občanském sdružení Antikomplex. Projekt navázal na úspěšné Zmizelé Sudety a využil fotografie
jako média, které je přístupné všem a jednoduchým způsobem ukazuje proměny místa a krajiny. Žáci nejprve vyhledávali staré fotografie okolí školy. Pátrali u svých příbuzných, mezi pamětníky či v archivech. Obtížné bylo
i hledání zobrazených lokalit a určování místa původního záběru, z kterého žáci pořídili novou fotografii. Vzniklé fotodvojice vkládali na web, dohledávali informace a zajímavosti o zachycených místech a vytvářeli si vlast-
ü PROMĚNY PALMOVKY
4
Tato trojice fotografií zachycuje proměny křižovatky Palmovka v průběhu více než sta let a výstižně dokumentuje historickou přeměnu celé Libně. Při pátrání po původu názvu jsme byli z exotických domněnek vyvedeni poznatkem, že Palmovkou byla nazývána původní viniční usedlost, která už dnes neexistuje. Jméno se odvozuje od dědičky této usedlosti, paní Voršily Palmové. Jak se měnilo jméno křižovatky, měnilo se paradoxně i její místo. Až do 80. let 20. století se označení Palmovka používalo pro křižovatku ulic Sokolovská a Zenklova. Po roce 1990 se však toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji (na fotkách směrem kupředu) a označuje dnes křižovatku tramvajových tratí z Holešovic, Kobylis, Vysočan a Žižkova. Snad nejmarkantnější změnu doznala levá strana fotografií, kde dříve stávala usedlost Balabenka – podle pražského bankéře a podnikatele Karla Ballabena, který ji vlastnil. Později však byla usedlost přeměněna na továrnu na mýdlo a svíčky a posléze zbořena. Zajímavostí je, že dnes se Balabenkou nazývá křižovatka nacházející se o několik set metrů východněji na hranici městských částí 8 a 9. Důvodem je, že Karel Ballaben zakoupil v 80. letech 18. století v těchto místech další usedlost – letní sídlo. Pokřtil ho Nová Balabenka a tento název už místu zůstal, přestože i tato nová usedlost zmizela ve víru asanace počátkem 90. let 20. století. Na nejstarší fotografii působí zajímavě budka se záchody uprostřed křižovatky, která tam dnes už dávno není (a proto jsou asi okolní parčíky tak zanedbané). Dnes tímto místem denně projíždějí tisíce aut a hlavně mnoho tramvají. Provoz tramvají přibyl zejména, když byla v roce 1990 otevřena trať z Palmovky na Ohradu.
Na fotce vzadu v ulici se nachází železniční přejezd, který zmizel v 80. letech minulého století. Tato původní železniční trať na Vysočany byla zrušena a s ní i stanice Libeň – dolní nádraží, jehož budova ovšem stojí dodnes, obklopená křovím. Nad prostřední fotografií se vznáší duch dělnictva, práce a průmyslové výroby. Objevily se automobily, které ještě v roce 1896 křižovatku nehyzdily, celé místo působí jakýmsi uprášeným dojmem. Asi nejhezčí je přece jen nová fotografie, dýchá určitou volností a přestože je provoz na křižovatce dost silný, pohled na toto místo je příjemný. ZŠ Bohumila Hrabala Stará a prostřední fotografie: Archív DP Praha; nová fotografie: Václav Kříž
3/2008
INSPIRACE
ní názor na proměny svého okolí. „Celkově jsme se v projektu dozvídali hodně nového o našem nejbližším okolí a zvlášť ti, kdo fotili, se museli naučit pořádně dívat kolem sebe. Také jsme se víc poznali mezi třídami a spolupracovali i se staršími studenty, kteří se do projektu ze zájmu připojili ve druhém roce,“ shrnují hlavní přínosy projektu studenti z Křesťanského gymnázia. Profesionálně zpracovaná pražská výstava se stala vyvrcholením celého projektu a žáci škol tak zároveň přispěli zajímavým počinem ke kulturnímu životu metropole. V den vernisáže proběhla společná konference žáků a učitelů, kteří na projektu pracovali. Žáci představili své nejzajímavější zážitky, které jim práce na projektu přinesla, učitelé zhodnotili pedagogické přínosy a úskalí projektu. Na závěr konference byla pokřtěna kniha s výběrem patnácti fotodvojic z každé školy. Projekt spolufinancoval Evropský sociální fond, státní rozpočet ČR a rozpočet hlavního města Prahy. Mgr. Petra Šebešová, Sdružení Tereza,
[email protected], www.terezanet.cz, www. praha.krajinazaskolou.cz Upraveno (red)
ü MODŘANY: JAK SE DOSTAT NA DRUHÝ BŘEH ŘEKY?
ü STARÁ TRAFIKA V RADOTÍNĚ Stará trafika, to byla kdysi krásná dřevěná boudička, která zákazníka uměla upoutat. Dnes na jejím místě stojí nevábná betonová zamřížovaná buňka, před kterou by člověka stěží napadlo nechat se vyfotit.
3/2008
ZŠ Loučanská, Radotín Oto Novotný, 4.B
Tento problém museli řešit i Modřanští. Most přes řeku chyběl, proto bylo nutné zřídit přívozy. V Modřanech byly tři. Průmysl vždy s sebou nesl rozvoj společnosti a dotkl se i dopravy. Modřanští řešili důležitou otázku. Jak se dostat na druhý břeh Vltavy. Most v obci ještě neexistoval, nejbližší byl až v Praze na Výtoni. Byl potřeba přívoz, který by zajistil přepravu nejen osob (jeden byl v Lahovicích), ale i povozů se zbožím. V Modřanech pomohl cukrovar. Jakmile byla zahájena první řepná kampaň, začal vedle osobního přívozu fungovat přívoz pro cukrovar s převozem surovin i zboží. S rostoucím počtem zaměstnanců, kteří pracovali v modřanských průmyslových závodech, vznikl i přívoz proti Velké Chuchli. Byl to v té době nejrychlejší dopravní spoj do zaměstnání. V létě přívoz sloužil také rekreační dopravě. Břehy řeky ožívaly hlasy nejen Modřaňáků, ale i rekreantů z Prahy. Přívoz dostal do správy pan Borovička z Modřan. V roce 1963 byla na příkaz Státní plavební správy provedena náročná rekonstrukce přívozu. V roce 1979 byla však zahájena stavba modřanského zdymadla, a to znamenalo zánik přívozu. Ráz krajiny se v okolí bývalého přívozu a současného zdymadla mění. Levý břeh Vltavy změnil podstatně svou tvář. Stavba zdymadla vzala řece romantiku převozní loďky i výletních parníčků. Zůstaly zachovány pouze přístavní schody. Břeh je pěkně udržovaný, lemuje vzniklou cyklostezku. K řece se tak vrátil život, ale bez přístavních můstků. Z horizontu na pravém břehu Vltavy shlíží stále na řeku malý kostelík. ZŠ K Dolům, Modřany
5
INSPIRACE
ZŠ V LIBERCI NA PERŠTÝNĚ
NA ZELENOU V LIBERCI Žáci z liberecké Základní školy na Perštýně předali zástupcům města, kraje a policie dopravní studii s návrhy opatření na zvýšení bezpečnosti v okolí školy. Studii připravil dopravní odborník na základě školní mapy s nebezpečnými místy, kterou děti zpracovaly před prázdninami. ZŠ Na Perštýně tak ukončila svoji účast v pilotním kole grantového programu Na zelenou, který představila Nadace Partnerství za podpory finanční skupiny Axa. Město Liberec získalo kvalifikovaný podklad pro zvýšení bezpečnosti v okolí školy. Loni před letními prázdninami žáci ZŠ Na Perštýně zakreslili do připravených mapek svou obvyklou cestu do školy a vyznačili místa, která považovali za nebezpečná. Poté s pomocí dospělých vytvořili souhrnnou mapu okolí školy se všemi rizikovými místy a předali ji dopravnímu odborníkovi. Ten na jejím základě zpracoval studii dopravního řešení, která je k dispozici v kanceláři školy. Tuto studii žáci předali 1. října 2007 zástup-
cům města, policie a zástupcům odboru dopravy kraje. Návrhy, jak zvýšit bezpečnost v okolí školy, se poté začal zabývat odbor dopravy, policie a zastupitelstvo, které by mělo na konkrétní řešení uvolnit prostředky z městského rozpočtu. „Drtivá většina žáků zmínila ve své mapce křižovatku ulic Plátenická a U Domoviny. Je to nepřehledné místo, kde chybí chodník i přechod pro chodce a děti proto přecházejí kde
se dá. Dopravní studie však zahrnuje i plánovanou výstavbu v blízkosti školy, která pravděpodobně přinese i vyšší provoz,“ popsal rizika ředitel ZŠ Na Perštýně Jiří Paclt. V rámci projektu Na zelenou byla navíc přestavěna na kolárnu nevyužívaná kůlna v areálu školy. A k vyšší bezpečnosti chodců u školy ještě loni přispěla změna – omezení rychlosti pro motorová vozidla na 30 km/h. „Základní školu Na Perštýně jsme pro projekt Na zelenou vybrali společně s dalšími třemi školami cíleně. Od roku 2008 již mohou žádat o podporu v otevřeném grantovém kole všechny školy v České republice, zejména pak školy základní a střední, kde jsou děti vzhledem ke svému věku nejvíce ohrožené,“ uvedl Radek Patrný z Nadace Partnerství.
Základní škola v Liberci Na Perštýně. Co o ní říkají žáci: Naše škola je malá, ale útulná. Každý se s každým zná. Je na skvělém místě, na kopci obklopeném přírodou. Patří již mezi starší liberecké budovy. Vedle školy je menší zahrada, kde hrajeme fotbal, a když je teplo, tak tam chodíme na velké přestávky. Ve škole funguje také dětský parlament Také se u nás konají různé akce, které dětem i učitelůM zpříjemňují školní rok. Cílem projektu Nadace Partnerství nazvaného Na Zelenou je zvýšit dopravní bezpečnost dětí při cestě do školy, motivovat je k cestám na kole nebo pěšky a učit je být vnímavý ke svému okolí a věcem veřejným. » Dalším výsledkem projektu je vznik nové kolárny na dvoře školy – žáci tak mají možnost jezdit do školy na kole.
6
3/2008
INSPIRACE
Nadace Partnerství se zabývá mimo jiné podporou ekologicky šetrných způsobů dopravy (veřejná osobní doprava, cyklistika, chůze), zklidňováním dopravy ve městech a obcích a bezpečnými cestami do škol. Projekt Na Zelenou byl inspirován příklady z Velké Británie a čerpá ze zkušeností, které získalo občanské sdružení Pražské matky na základních školách v Praze. „Jsme velice rádi, že se můžeme na tomto projektu podílet, protože se domníváme, že zdraví a životy dětí jsou vždy na prvním místě. Věříme, že prostřednictvím projektu Na zelenou se nám podaří nejen zlepšit bilanci úmrtí a zranění dětí na následky dopravních nehod, ale také podnítit pěší dopravu na cestách do škol, “ řekl Marek Zeman, ředitel PR a komunikace finanční skupiny AXA, která působí v České republice prostřednictvím penzijního fondu a pojišťovny. (qá) S využitím tiskové zprávy Nadace Partnerství z 1. 10. 2007 a www.naperstyne.cz Foto www.zsperstyn.cz ∆ „V pondělí 1. 10. došlo k završení projektu Na zelenou Nadace Partnerství. V červnu jsme předali zmapovaná problémová místa v okolí školy ing. Rozsypalovi z firmy EDIP. Vytvořil dopravní studii (k nahlédnutí v kanceláři školy), kterou jsme předali panu náměstku Červinkovi a panu Rychetskému z odboru dopravy. Díky tomuto projektu vznikne (doufejme) řada úprav na komunikacích v okolí školy,“ zaznamenávají událost aktuality na školním webu. ∆ Škola pořádá cykloturistické kurzy – sedmáci na Hrabětické louce.
VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÍP Už jste si někdy říkali totéž? Známé lidové úsloví vyjadřuje zkušenost mnoha jedinců i generací. Možná tato zkušenost patří k základním fyzikálním jevům. Prostá výměna energie mezi jedincem a prostředím od útlého dětství vede k vrůstání krajiny do člověka a obráceně. Získáváme tím přístup k životní energii, inspiraci a jistotě. Možná je to tak s těmi našimi kořeny, a to dává zvláštní hodnotu krajině, historii i mezilidským vztahům.
Podpora školních projektů
3/2008
Od roku 2007 uskutečňuje českobudějovické Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia projekt Všude dobře, doma nejlíp ve třech pilotních jihočeských obcích – Holubově, Olešnici a Jílovicích. Partnerem při realizaci projektu je Rosa – společnost pro ekologické informace a aktivity. Spolupráce obou organizací s místními obyvateli se zaměřuje na podporu rozvoje společenského života a vnímání hodnot životního prostředí na venkově. CEGV Cassiopeia dlouhodobě působí v environmentální výchově, vzdělávání a osvětě dětí a mládeže. V rámci projektu spolupracuje ve všech třech obcích se základní školou. Pracovníci CEGV Cassiopeia Tomáš Smrž, Lucie Cíchová a Jan Přeslička připravují pro děti dopolední výpravy na různá místa v okolní krajině. Děti si hravou aktivní
formou osvojují znalost místní přírody a krajiny, poznávají její proměny v prostoru i v čase, učí se chápat souvislosti mezi různými jevy a vnímat i nemateriální hodnoty, které krajina poskytuje. Jako inspirace učitelům pro rozvíjení těchto aktivit v dalších letech má sloužit příručka šitá na míru jednotlivým školám. Tato příručka bude obsahovat souhrn námětů pro výchovnou a vzdělávací činnost s dětmi na konkrétních místech v okolní krajině, včetně rozšiřujících informací, mapových zákresů a popisu uskutečněných exkurzí. Cassiopeia dále spolupracuje s učiteli základních škol v Holubově, Olešnici a Jílovicích na tvorbě školních projektů, jejichž cílem je vesměs poznávání obce, její historie a zapojení dětí do různých aktivit, např. oslav výročí nebo vytvoření přírodní zahrady na školním pozemku.
Významné postavení školy v životě obce potvrdili sami obyvatelé v rámci ankety zjišťující kvalitu komunitního života. Anketu zorganizovala Rosa, o.p.s. Až na velmi malé výjimky se všichni odpovídající shodli na tom, že udržení vlastní školy je žádoucí, přestože u malých škol musí obec výrazně doplácet na provoz (ve všech třech obcích fungují málotřídní základní školy). Účast v projektu může přispět ke zviditelnění mnohdy inspirativních činností těchto škol.
Rozvoj místních společenství Rosa, o.p.s., dlouhodobě působí v oboru ekologického poradenství pro veřejnost, instituce a soukromé firmy. Zároveň se věnuje činnostem na podporu rozvoje místních společenství a zachování kulturních tradic na venkově. V rámci projektu spolupracuje ve všech třech
7
INSPIRACE
obcích s dospělými obyvateli. Na pravidelných setkáních vystupují Zuzana Guthová a Hana Janáčková-Kojanová z Rosy v roli moderátorů diskuse nad různými tématy, která se týkají života obce. Práce se skupinami je založena na metodě interpretace místního dědictví. Účastníci setkání se zamýšlejí nad tím, co z historie, přírody a společenského života obce je pro ně významné, čeho si cení. Na to navazují formulací konkrétních námětů pro rozvoj obce (např. zajištění lepší propagace, vytvoření cyklostezky apod.) a způsobů jejich uskutečnění. Smyslem organizace komunitního plánování je nastartovat tvůrčí spolupráci obyvatel na zkvalitňování života v obci a nabídnout vhodnou formu pro jeho pokračování již bez vstupu zvenčí. Projekt Všude dobře, doma nejlíp prověřuje model vzájemné spolupráce obcí, škol a neziskových organizací, který navrhli jeho realizátoři. Po odzkoušení a doladění bude tento model spolupráce možné přenést do dalších obcí a rozvíjet zde aktivity na podporu venkovského života. Na 5. červen 2008 připravili organizátoři v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích konferenci Všude dobře, doma nejlíp, jejímž cílem je představit problematiku anonymity venkovského života, aktivit projektu Všude dobře, doma nejlíp – podpora kvality venkovského života a nabídka jeho realizace, v dalších obcích Jihočeského kraje. Záštitu nad konferencí převzal hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník a konference byla otevřena i zástupcům obcí a škol Jihočeského kraje. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Bližší informace naleznete na www.cegvcassiopeia.cz/vsudedobre, nebo vám je ráda poskytne: Mgr. Helena Kujanová, CEGV Cassiopeia, Jizerská 4, 370 11 České Budějovice, tel. 385 520 951, cassiopeiacb@ centrum.cz, www.cegv-cassiopeia.cz
8
CO SE DĚJE V OBCÍCH Projekt Všude dobře, doma nejlíp kombinuje metody spolupráce obce, školy a neziskových organizací zaměřené na podporu vytváření kladného vztahu obyvatel ke své obci a jejímu okolí. Hlavními aktivitami jsou terénní exkurze žáků škol do okolí obce, projektové vyučování na školách a metody komunitního plánování občanů obcí. Holubov Děti ze základní školy se zúčastnily dopoledních programů v okolí obce. Jedním z programů byla Cesta časem do minulosti, během níž děti procházely časovými branami do různých etap historie krajiny. V době keltského osídlení stavěly z přírodních materiálů domky podle historické předlohy, pokoušely se dobýt oppidum a přivolat déšť pomocí magického rituálu. O událostech 14. století komunikovaly se starou lípou a skládaly text zákona z doby vlády Karla IV. Během další výpravy prošly Lesním pohádkovým královstvím plným lesních bytostí. Navštívily Krále stromů a pomohly dobré víle najít pro zvířata úkryty k přezimování. Během komunitního plánování se holubovská akční skupina rozhodla vytvořit speciální číslo Holubovského zpravodaje s informacemi o zajímavostech a skvostech Holubova a jeho okolí. Dalším cílem je vytvořit v rámci obce kulturní komisi. www.zsholubov.cz, www.holubov.cz Jílovice Dopolední programy pro děti ze základní školy odstartovaly Podzimní výpravu za dvojím překvapením. Jedním z nich byly opuštěné lesní rybníčky na malém potoce. Jeho tok jsme s dětmi sledovali od pramene. U rybníčků děti poznávaly zajímavý podvodní svět drobných živočichů s pomocí misek, lup a obrázkových klíčů. U mohutného vývratu jsme zjišťovali vlastnosti jílovité půdy. Na konci cesty jsme důkladně prozkoumali druhé překvapení – pískovnu nedaleko Hluboké u Borovan. Akční skupina se při komunitním plánování dohodla, že v obci a jejím okolí vytvoří naučnou stezku s několika panely, které by občany i návštěvníky informovaly o zajímavostech v jednotlivých osadách, o místních tradicích a místech k navštívení v okolí. www.obecjilovice.cz Olešnice Během dopoledních výprav s dětmi ze základní školy jsme navštívili různá místa v okolí Olešnice a Bukové. Děti se aktivním způsobem seznamovaly s místní přírodou a učily se chápat pozorované jevy. Na výpravě k Žárskému potoku jsme hledali pramen drobného přítoku, zkoumali povodní stržený břeh, objevovali život na mezi, hráli hry na rozšiřování semen rostlin nebo na přežití ledňáčka v zimě. Na druhé výpravě jsme se věnovali aktivitám zaměřeným na poznávání lesa a došli jsme až do zaniklé osady Plichojice. Zde jsme objevili hráze bývalých rybníků a odhadovali původ názvu osady. Byly to Plic-hojice? Občané Olešnice mají zájem o přípravu propagačního materiálu, jehož obsahem byl bylo několik vycházkových okruhů s popisem místních zajímavostí. Stejně jako občané Jílovic by rádi uspořádali společný výlet po místní zajímavé rybniční soustavě. www.zsolesnice.cz, www.olesnice-obec.cz
3/2008
INSPIRACE
JAK SE ŽIJE VE MĚSTĚ Středisko ekologické výchovy Sever v Hradci Králové vyhlásilo výtvarnou soutěž Jak se žije ve městě. Soutěžit mohly děti od tří let i dospělí, jednotlivci i kolektivy. Práce se musely týkat konkrétních míst a skládat se ze dvou pohledů na životní prostředí ve městě Hradec Králové: Co se nám líbí a vyhovuje lidem i všem ostatním živočichům a rostlinám a co se nám nelíbí a rádi bychom to změnili. Všechny práce byly vystaveny v Rokytově výstavní síni v rámci výstavy Životní prostředí v Hradci Králové od 25. března do 22. dubna 2008. O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala veřejnost. Na Den Země byli slavnostně vyhlášeni vítězové: MŠ Štefancova, 4.A ze ZŠ Mandysova a mezi jednotlivci Iva Fendrychová. Celou netradiční výstavu, kterou připravilo Středisko ekologické výchovy Sever, doprovázel program, který mladé návštěvníky naprosto vtáhl. Nejmenší obyvatelé z mateřských škol z Hradce Králové si společně s Krtkem mohli popovídat o městě, jak to v něm chodí a jaké by si ho přáli mít. Aby nezůstalo pouze u řečí, vše stvrdili pečlivou prací při třídění odpadů a zkoumáním malých živočichů, kteří žijí ve městě a lidských obydlích. Vše vyvrcholilo společným uměleckým ztvárněním vysněného města. Větší návštěvníci základních škol přímo vědecky zkoumali, jaký dopad má na životní prostředí ten či onen výrobek a jak nejlépe naložit s jeho obalem. Zkontrolovali také možné obyvatele města z říše živočichů. Nakonec se pustili do posuzování vodních ploch a parků na území města Hradec Králové společně s pracovním listem. Zástupci vyšších ročníků základních škol a středních škol si na akční výstavě na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je, když se vytrácí přirozené prostředí, na kterém jsou lidé závislí. „Při hře si studenti stoupnou do těsného kruhu za sebe a posadí se vzájemně na kolena. Je to simulační aktivita, při které se mimo jiné utužují kolektivní vztahy,“ vysvětlila Lenka Hronešová, vedoucí královéhradecké pobočky střediska Sever. Kromě znalostí o krajském městě si žáci odnesli i tento nečekaný zážitek. Lenka Rumianová, SEV Sever, upraveno (red)
3/2008
9
INSPIRACE
MŠ STROJAŘŮ V CHRUDIMI
KOUZELNÁ ZAHRADA V naší mateřské škole se dlouhodobě zabýváme ekologickým vzděláváním předškolních dětí. Ekologická výchova je nedílnou součástí školního vzdělávacího programu. S naším programem se úspěšně účastníme krajské ekologické soutěže Zelený ParDoubek, kde jsme získali ocenění Ekologická škola II. stupně.
Hledání prostoru pro praktické aktivity Pro různé ekologické činnosti s dětmi jsme postrádali prostor, ve kterém by byly vytvořeny podmínky pro přímé a praktické pozorování, zkoumání a pracovní aktivity, místo, kde by se děti setkaly s rozličnými přírodními materiály, poznávaly jejich vlastnosti, sledovaly působení počasí atd. Na veliké školní zahradě máme dostatek místa na výstavbu přírodní učebny, kterou jsme postupně od roku 2003 vytvářeli. V roce 2007 jsme uspěli s projektem Kouzelná zahrada u Nadace Partnerství v programu Škola pro udržitelný život a získali jsme finanční prostředky na dokončení naplánované přírodní učebny.
Kamenná řeka i komunitní posezení Za vydatné pomoci rodičů našich dětí a dalších ochotných organizací se nám podařilo v podzimních měsících roku 2007 vybudovat na ploše 1500 m2 pestrou přírodní učebnu s mnoha přírodními prvky a zastávkami, které poslouží dětem pro přímé a praktické činnosti z našeho ekologického programu. Na zahradě vzniklo vrbové iglú, hmatová stezka, kamenná řeka, kamenná pyramida, bylinkové kruhy, suchá kamenná zídka, dřevěný xylofon, bylinková spirála a další. Podzimní počasí příliš nepřálo venkovním pracím, pře-
10
sto jsme díky úsilí všech našich pomocníků zvládli vše dokončit včas, ještě před příchodem zimy. Netrpělivě jsme pak čekali na jarní měsíce, kdy začneme konečně krásný přírodní areál využívat, ale také na příznivé podmínky pro další rozvíjení a doplňování zahrady. V plánu máme dokončit dřevěné komunitní posezení pro děti, které vzniká z bývalého pískoviště, do zahrady umístíme malou zvoničku z rozdvojeného kmene stromu, osázíme suchou zídku suchomilnými rostlinami atd.
Zahrada – důležitý prvek školního vzdělávacího programu Zahrada mateřské školy dostala díky projektu Kouzelná zahrada zcela jiný rozměr. Neslouží již pouze pro hry, sportování a volný pohyb dětí, stala se důležitým prvkem při naplňování záměrů školního vzdělávacího programu. Uskutečněný projekt přinesl i jiná
pozitiva: v plné míře se projevila velmi dobrá spolupráce s rodiči dětí, jejich pomoc při realizaci zahrady byla nenahraditelná. Účast mnoha organizací a firem při výstavbě zahrady pomohla prezentovat práci mateřské školy na veřejnosti, získali jsme nové přátele, ochotné nám pomáhat i nadále. Společná práce rodičů a dětí na zahradě byla pro děti velkým zážitkem a radostí, na kterou často vzpomínají („…jak jsme s taťkou vozili ty kameny“, „…jak jsme s mamkou trhali to listí z těch proutků“ atd.). Vytvořit projekt Kouzelná zahrada a zrealizovat ho v daném termínu bylo velmi náročné. Do akce se zapojily všechny učitelky z mateřské školy, většina provozních pracovníků školy, několik desítek rodičů a na dvě desítky dalších firem a organizací. Přes velkou náročnost a některé opravdu „horké“ chvíle stála celá akce za to a určitě bychom ji znovu zopakovali. Pro zlepšení podmínek ekologického vzdělávání dětí máme již další prima nápady, naše zahrada poskytuje mnoho dalších možností. Bc. Iva Škaloudová, MŠ Strojařů, Chrudim Foto autorka
3/2008
PROMĚNY CO JSOU A KDE SE VZALY
AALBORGSKÉ ZÁVAZKY V dánském městě Aalborgu se v květnu roku 1994 sešli zástupci evropských měst, která se rozhodla jít cestou moderního řízení a udržitelného rozvoje, na První konferenci o trvale udržitelných městech. Účastníci konference vydali společné prohlášení známé pod názvem Charta evropských měst a obcí směřujících k trvale udržitelnému rozvoji – Aalborgská charta. Vedení těchto měst se tak přihlásilo k zodpovědnosti nejen za kvalitu života a zdraví vlastních obyvatel, ale i za stav okolního světa a další generace.
Evropská kampaň za udržitelná města a obce Signatáři Aalborgské charty usilují o vyvážený rozvoj sociální a ekonomické oblasti současně s ochranou životního prostředí a přiměřeným čerpáním přírodních zdrojů. Zajišťují dialog s veřejností a zpětnou vazbu v řízení města. Záměry a rozhodnutí sledují z hlediska dlouhodobých dopadů nejen na život města, ale i na okolí. Města se tak hlásí k principům udržitelného rozvoje, obsaženým v dokumentu Agenda 21, přijatém na Summitu Země v Riu de Janeiro v roce 1992. Český překlad textu Aalborgské charty i bližší informace k udržitelnému rozvoji v místních podmínkách najdete na stránkách http://www.ma21.cz.
či marocká provincie Beni-Mellal. V České republice ji jako první podepsal Vsetín v roce 2003, druhý pak Hlučín, na Slovensku Banská Bystrica, Poprad a Spišská Nová Ves. Společně s obyvateli, podnikateli a zájmovými skupinami vytváří veřejná správa v těchto městech a obcích strategické a akční plány udržitelného rozvoje, tzv. místní Agendy 21 – procesy zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického řízení, zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji. Evropskou kampaň za udržitelná města a obce podporuje aliance pěti mezinárodních organizací: Mezinárodní výbor místních ekologických iniciativ (ICLEI), Rada evropských místních úřadů a regionů (CEMR), síť Eurocities, Organizace spojených měst (UTO) a Svě-
« Národní den bez aut se v Mladé Boleslavi v roce 2007 již tradičně stal důvodem k omezení automobilové dopravy ve městě a na pár hodin ulice zaplnili cyklisti a bruslaři. Foto: www.dataplan.nszm.cz
3/2008
Podpisem Aalborgské charty odstartovala signatářská města Evropskou kampaň za udržitelnost měst a obcí. Jejím cílem je propagovat principy trvale udržitelného života na místní úrovni s využitím místní Agendy 21. K 8. listopadu 2007 bylo evidováno 2503 signatářů Aalborgské charty. Nejvíce komunit a regionů podepsalo chartu ve Španělsku, celkem 1084, včetně Madridu, dále v Itálii 833, včetně Říma, v Británii 104, včetně Londýna, v Německu 77, včetně Berlína. Zajímavostí je, že se k Aalborgské chartě přihlásila i mimoevropská města, jako je izraelský Jeruzalém
měst prostřednictvím čtvrtletního zpravodaje, e-mailů a webových stránek; získávání návodů, nástrojů a podpory prostřednictvím mezinárodní organizace a partnerství obcí a měst; kontakty s kolegy a organizacemi z celé Evropy, výměna zkušeností a znalostí, pomoc při hledání partnerů pro projekty; informace o evropské politice a příležitostech využití evropských fondů. Začlenění se do kampaně nepřináší žádné výdaje. Kterákoliv místní správa (zástupce města, obce, sdružení obcí, regionu) se může připojit ke kampani přijetím a podpisem Aalborgské charty. V rámci kampaně se již uskutečnil, nebo dosud pokračuje například projekt Udržitelná spotřeba ve městech – za produkci bez zbytečných odpadů a za recyklované produkty. Každoročně se soutěží o Cenu za evropské udržitelné město roku (Sustainable City Award). Proběhly několikaleté projekty Iniciativa za udržitelnou dopravu pro místní životní prostředí (SMILE), Management udržitelné energie na místní a regionální úrovni (SavePenelope-Baccus), Monitoring a vyhodnocení dopravy a radikální strategie pro čistou
« Evropský týden mobility 2006 v Písku. Foto MÚ Písek
tová zdravotnická organizace (WHO) – projekt Zdravé město. Tyto organizace vytvářejí a zprostředkovávají know-how, jak začlenit ideu dlouhodobé udržitelnosti do politiky, plánů a opatření na úrovni měst, podporují výměnu informací a zkušeností formou konferencí, publikací, webových stránek a organizují semináře a soutěže. Aktivity kampaně odborně podporuje i Evropská komise. Účast v kampani nabízí městům a obcím výhody, jako je například: účast na největším evropském hnutí za místní udržitelný rozvoj; získávání informací od ostatních evropských
městskou dopravu (Meteor). Od roku 2002 pravidelně stále více měst organizuje Evropský týden mobility spojený s Dnem bez aut.
Inspirace pro budoucnost – – Aalborg + 10 Aalborgskou konferenci o udržitelných městech a obcích v Evropě následovala druhá v Lisabonu 1996 a třetí v Hannoveru v roce 2000. A vize evropských udržitelných měst shrnutá v Aalborgské chartě se vyvíjela. Za výrazný milník tohoto procesu se
11
PROMĚNY
≈ Ulice pro lidi – pouliční kavárna na Smetanově nábřeží, jedna z akcí Evropského týdne mobility 2006. Foto Eva Veverková, MŽP ČR
považuje Čtvrtá evropská konference udržitelných měst a obcí, která proběhla opět v Dánsku v Aalborgu v červnu 2004. Setkala se s úspěchem. Celkem sto měst a obcí se při ní podpisem připojilo k politickému prohlášení a výzvě s názvem Inspirace pro budoucnost – Aalborgské závazky. Týkají se deseti oblastí udržitelného rozvoje na lokální úrovni. Aalborgské závazky navazují na předchozí dokumenty Evropské kampaně za udržitelná města a obce, tedy na Aalborgskou chartu, Lisabonský akční plán, Hannoverskou výzvu a Johannesburskou výzvu ze Světového summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002, která podněcovala: od místní Agendy 21 k místním akcím! Závazky představují přechod od agen-
dy ke strategické a koordinované akci. Města, která závazky podepsala, si zároveň stanovila konkrétní cíle, které se budou snažit naplnit. V roce 2006 měly Aalborgské závazky přes 300 signatářů. Více informací o výsledcích konference naleznete na www.aalborgplus10.dk. „Aalborgské závazky mají dva základní významy: Za prvé zvyšování povědomí o udržitelném rozvoji na místní úrovni a za druhé představují praktický nástroj pro plnění strategií směrem ke kvalitě života a udržitelnosti. V současnosti vzrůstá zájem o Aalborgské závazky jako doposud jediný funkční implementační nástroj Strategie udržitelného rozvoje EU a dalších politik územního rozvoje. V České republice se doposud k Aalborg-
ským závazkům nepřipojilo žádné město, ale projekt Zdravé město WHO, jehož reprezentantem v ČR je Národní síť Zdravých měst, je explicitně uveden jako jeden z klíčových partnerů implementace Aalborgských závazků a Lipské charty. I proto v současné době chystá Národní síť Zdravých měst informační seminář na toto téma, který bude součástí Letní školy NSZM, jež proběhne od 18. do 20. června ve Strakonicích. Na základě dlouhodobé spolupráce s ICLEI bychom chtěli dále rozvíjet tyto myšlenky a přivést česká a moravská města do rodiny aktivních a vyspělých evropských samospráv, které již Aalborgské závazky přijaly,“ uvádí Petr Švec, ředitel NSZM. „Účastníci se dozvědí konkrétní informace, jak postupovat a jaké jsou vytvořené nástroje a informační materiály, které pomáhají zájemcům připravit konkrétní plán závazků a jejich plnění. Aalborgské závazky souvisejí s další aktivitou na evropské úrovni, tzv. Paktem starostů (Covenant of Mayors), který vyjadřuje odhodlání starostů aktivních evropských měst přispět k plnění závazků vyplývajících ze Strategie udržitelného rozvoje EU v oblasti místní energetiky. Aalborgské závazky zahrnují celkem deset rozvojových oblastí a mají podobnou strukturu, jakou používají Zdravá
AALBORGSKÉ ZÁVAZKY Společná vize zástupců evropských místních samospráv, spojených v Evropské kampani za udržitelná města a obce, shromážděných na konferenci Aalborg + 10, hovoří o městech a obcích, které jsou otevřené, prosperující a udržitelné, poskytují dobrou životní úroveň všem občanům a umožňují jim účastnit se všech oblastech městského života. Naše výzvy Při plnění zodpovědnosti místní samosprávy a managementu jsme čím dál více závislí na společném tlaku ekonomické globalizace a technologického vývoje. Jsme konfrontováni s fundamentálními ekonomickými změnami, stejně jako s antropogenními i přírodními hrozbami pro naši společnost a naše zdroje. Čelíme skličujícím výzvám: vytvářet zaměstnanost v ekonomice založené na bázi znalostí, bojovat proti chudobě a vyloučení ze společnosti, zabezpečovat efektivní ochranu našeho životního prostředí, snižovat naši ekologickou stopu, reagovat na demografické změny a překonávat kulturní odlišnosti, stejně jako bránit konfliktům a udržovat mír v zemích, které byly zasaženy válkou. Naše zodpovědnost
12
Máme ústřední roli při zajišťování udržitelného rozvoje ve spolupráci s dalšími úrovněmi státní správy a zároveň čelíme různým problémům.
Tato ústřední role vyžaduje, abychom přijali energičtější a integrovanější přístup k místní politice, harmonizujíce environmentální, sociální, kulturní a ekonomické cíle. Současně musíme zajistit, aby naše úsilí zlepšit kvalitu života v naší obci či městě neohrozilo kvalitu života lidí v jiných částech světa nebo budoucím generacím. Jsme úrovní veřejné správy, která je v nejbližším každodenním kontaktu s evropskými občany a máme jedinečnou příležitost nasměrovat chování jednotlivců k udržitelnému rozvoji skrze vzdělávání a osvětu. Naše odpověď: Aalborgské závazky My, evropské místní samosprávy, na sebe bereme tyto závazky a uvědomujeme si naši zodpovědnost. Přijímáme Aalborgské závazky jako významný krok vpřed, od agendy ke strategické a koordinované akci. Urychlíme naše úsilí směřující k udržitelnému rozvoji našich obcí a měst, berouce inspiraci z principů ustavených v Aalborgské chartě. Naším cílem je přetvořit naši vizi udržitelných budoucích měst do konkrétních cílů a akcí na lokální úrovni. Přijímáme Aalborgské závazky jako zdroj inspirace, ze kterého si vybereme priority přiměřené k naší místní situaci a potřebám, které také berou ohled na globální vliv našich aktivit. Budeme iniciovat místní participativní proces, abychom identifikovali specifické cíle a časové rámce k monitorování pokroku k jejich dosažení.
3/2008
PROMĚNY
města a obce ve svých komunitních plánech zdraví a kvality života“ přibližuje v prezentaci na www.zdravamesta.cz Antonín Tym z kanceláře Národní sítě Zdravých měst ČR. Signatáři Aalborgských závazků slibují, že do roka ode dne podpisu odstartují ve své obci tento postup, zahájí proces místní Agendy 21, nebo jinou akci naplňující principy udržitelného rozvoje. Souhlasí rovněž s vytyčením priorit tak, aby mohli plnit Aalborgské závazky a stanoví si do dvou let vlastní cíle v tomto kontextu. Souhlasí také s vytvořením pravidelného monitoringu plnění stanovených závazků, jejich zveřejňováním a s pravidelným poskytováním informací o svých cílech a pokroku partnerským organizacím a městům. „První evropské vyhodnocení se očekává v roce 2010, následující přehledy každých pět let,“ doplňuje Antonín Tym
Tematická strategie EU pro městské životní prostředí Evropská komise představila svou analýzu problémů městských oblastí v předběžném sdělení Vstříc tematické strategii městského životního prostředí z roku 2004. Cílem je přispět k lepší kvalitě života obyvatel měst tím, že bude zajištěno čisté životní prostředí a míra znečištění se bude udržovat na úrovni, která nebude poškozovat lidské zdraví a životní prostředí. Navrhla opatření ve čtyřech prioritních oblastech: městský management, udržitelná doprava, udržitelná výstavba a udržitelné plánování měst. Více na http://ec.europa.eu/environment/
urban/home_en.htm. Většina měst v Evropské unii čelí společné skupině ekologických problémů, jako je znečištěné ovzduší, vysoká dopravní zátěž a dopravní kongesce, vysoká hladina hluku, nízká kvalita zastavěného prostředí, zdevastovaná území, emise skleníkových plynů, rozpínání měst do okolní krajiny, vysoká produkce odpadu a odpadních vod. Jako možné příčiny těchto problémů byly označeny změny životního stylu obyvatel Evropy (např. rostoucí závislost na osobním automobilu, nárůst počtu jednočlenných domácností, vyšší spotřeba zdrojů na hlavu) a demografické změny, které je třeba zohlednit při hledání řešení. Při zlepšování životního prostředí mají klíčovou úlohu místní úřady a místní samosprávy. „Celkovou prioritou je zdravější a atraktivnější prostředí k životu ve městech, zvýšení pracovních příležitostí a přílivu investic. K dosažení těchto cílů strategie navrhuje například jednotný přístup environmentálního řízení, plány udržitelné městské dopravy a úzkou mezinárodní spolupráci mezi jednotlivými evropskými městy,“ shrnula Tematickou strategii o městském životním prostředí Veronika Hunt Šafránková, ředitelka odboru Evropské unie Ministerstva životního prostředí ČR, na www.euroskop.cz. Plánování udržitelných měst (adekvátní územní plánování) by mělo výrazně napomoci zastavení živelného růstu měst a likvidaci přírodních stanovišť a biologické diverzity. Integrované řízení městského životního prostředí by mělo zastřešovat politiku udržitelného využívání území, ve které se nepočítá s rozpínáním měst do krajiny a se zábory
Naši partneři Vyzýváme všechny evropské místní a regionální samosprávy, aby se k nám připojily podpisem Aalborgských závazků a informovaly Evropskou kampaň udržitelných měst a obcí o svém rozhodnutí. Vyzýváme naše národní asociace místní a regionální samosprávy, naše národní vlády, Evropskou komisi a ostatní evropské instituce aby uznaly Aalborgské závazky za významný příspěvek ke snahám Evropy o udržitelný rozvoj, a podpořily naši práci s Aalborgskými závazky. Vyzýváme sítě místních samospráv, včetně Asociace měst a obcí pro recyklaci (ACRR), Klimatické aliance, Rady evropských obcí a regionů (CEMR), Enrgie-Cités, Eurocities, ICLEI – Místních samospráv za udržitelný rozvoj, Medcities, Unie baltských měst (UBC) a Zdravých měst Světové zdravotnické organizace, aby podporovaly naši práci s Aalborgskými závazky, aby nám pomáhaly v dosahování a monitorování našeho pokroku a poskytly nám své vlastní expertízy. 1 n VEŘEJNÁ SPRÁVA
3/2008
Zavazujeme se k tomu, že budeme posilovat náš rozhodovací proces zvýšením míry participace. Proto budeme usilovat o: 1. formulování společné vize pro udržitelné město nebo obec 2. zvyšování míry participace a zlepšení možností pro udržitelný rozvoj v místní komunitě a obecní administrativě
půdy, a která podporuje městskou biodiverzitu. Plány trvale udržitelné městské dopravy pomohou snížit znečištění ovzduší a hlukovou zátěž a budou podporovat vytváření prostorů pro cyklistiku a chůzi, čímž se přispěje ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Plné znění Tematické strategie EU pro městské životní prostředí a metodiku k ní, s názvem Integrovaný přístup ke správě životního prostředí lze vyhledat na www. env.cz.
Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi. Provádí se v konkrétním čase a místě a v obci nebo regionu. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického řízení, zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. V České republice funguje pracovní skupina Rady vlády pro udržitelný rozvoj pro místní Agendy 21, které předsedá ministr životního prostředí. Skupina sestává ze zástupců ministerstev, CENIA – české informační agentury životního prostředí, krajských úřadů, městských úřadů, Národní sítě Zdravých měst ČR, státní ochrany přírody, nevládních neziskových organizací a akademické obce. Za hlavní cíl si stanovila, aby se proces MA21 stal běžným nástrojem fungování veřejné správy v České republice.
3. přizvání všech sektorů místní společnosti k efektivní účasti v rozhodovacím procesu 4. to, aby naše rozhodnutí byla otevřená, transparentní a zodpovědná 5. efektivní partnerskou spolupráci se sousedními obcemi, ostatními městy a obcemi a dalšími sférami veřejné správy 2 n MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Zavazujeme se implementovat efektivní způsob managementu, postupující od formulace přes implementaci k vyhodnocení. Proto budeme usilovat o: 1. posílení místní Agendy 21 nebo jiných procesů pro místní udržitelnost a jejich nasměrování k samému srdci místní samosprávy 2. zajištění integrovaného managementu pro udržitelný rozvoj, založeného na principu prevence a s ohledem na přicházející tematickou strategii EU pro městské životní prostředí 3. stanovení cílů a časových schémat v rámci Aalborgských závazků a zajištění a sledování monitoringu Aalborgských závazků 4. to, aby témata udržitelného rozvoje byla prioritou v městských rozhodovacích procesech, a aby rozdělení zdrojů bylo založené na jasných a všeobecně platných kritériích udržitelnosti 5. spolupráci s Evropskou kampaní za udržitelná města a obce a jejími sítěmi na monitoringu a hodnocení pokroku směrem k našemu cíli – udržitelnému rozvoji
13
PROMĚNY
Výsledkem činnosti pracovní skupiny je stanovení kritérií pro MA21, podle kterých bude možné objektivně hodnotit stav v jednotlivých městech, obcích a regionech České republiky. Rozcestník místní Agenda 21 na www. cenia.cz soustřeďuje informační zdroje k tomuto tématu. Obsahuje rovněž databázi místních Agend 21 v ČR – konkrétní města, obce a regiony.
MÍSTNÍ AGENDA 21 – VYSVĚTLENÍ POJMŮ
Agenda 21
Dokument OSN, který byl přijat na konferenci o životním prostředí v Rio de Janiero roku 1992 (na Summitu Země). Je programem pro 21. století, ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj.
Místní
Odkazuje na vlastní místo působení, bydliště, obec, případně region.
Národní síť Zdravých měst ČR
Agenda
Slovo latinského původu a znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle.
V roce 1988 iniciovala OSN – Světová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt Zdravé město (WHO Healthy City Project), ke kterému přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct let trvání projektu vzniklo v Evropě 1300 Zdravých měst ve 31 zemích. Zdravá města v České republice pro svůj rozvoj využívají proces místní Agendy 21. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i ve městech České republiky. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR). Od roku 2003 je asociace otevřena všem formám municipalit. Asociaci dnes tvoří několik desítek měst, obcí, mikroregionů a krajů. Řádní členové asociace se zapojují do postupu strategického rozvoje v souladu s požadavky EU: udržitelným rozvojem a aktivním zapojením veřejnosti do diskusí o současných záměrech i o místní či regionální budoucnosti. Postup k vizi Zdravého města, obce, regionu se neobejde bez každodenní úzké spo-
21
Vztahuje se k tomu, co musíme udělat v 21. století, vyzývá k uvažování v delším časovém horizontu.
Udržitelný rozvoj
...nebo také trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby (G. H. Brundlandová, Naše společná budoucnost, 1987). Je to způsob života, který je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím. Spočívá také na rovnováze mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (§ 6 zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí). Zdroj: www.cenia.cz
lupráce vedení municipality s řadou místních odborných i nevládních partnerů, jako jsou odborné instituce, nevládních organizace, školy, firmy, ale i s nejširší veřejností. Ve Zdravých městech, obcích a regionech nacházíme ukázku, co v praxi znamenají pojmy místní Agenda 21 a zejména celková dobrá správa věcí veřejných (good governance).
3 n SPOLEČNÉ PŘÍRODNÍ ZDROJE Zavazujeme se plně přijmout naši zodpovědnost při ochraně a uchování přírodních zdrojů a při zajištění rovného přístupu ke společnému přírodnímu bohatství. Proto budeme v celé naší obci usilovat o: 1. redukci primární spotřeby energie a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů 2. zlepšení kvality vody, šetření vodou a efektivní využívání vody 3. podporu a zvyšování biodiverzity a rozšíření a kvalitní péči o určená přírodní území a zeleň 4. zlepšení kvality půdy, uchování ekologicky cenné půdy a podporu udržitelného zemědělství a lesního hospodářství 5. zlepšení kvality ovzduší 4 n ZODPOVĚDNÁ SPOTŘEBA A VOLBA ŽIVOTNÍHO STYLU
14
Zavazujeme se přijmout a usnadnit umírněné a efektivní využívání zdrojů a podporovat udržitelnou spotřebu a produkci. Proto budeme v celé naší obci usilovat o: 1. snížení množství odpadu a zvýšení znovuvyužití a recyklace 2. zacházení s odpadem v souladu se standardy nejlepší praxe 3. předcházení zbytečné spotřebě energie a zlepšení efektivity využití energie u koncového spotřebitele
V souhrnu lze říci, že Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s obyvateli. Věří, že občané získají „zdravý patriotismus“, že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat.
4. garanci udržitelného způsobu zprostředkování energií 5. aktivní prosazování udržitelné produkce a spotřeby, zejména ekolabellingu a bioproduktů 5 n PLÁNOVÁNÍ A DESIGN Zavazujeme se ke strategické roli při územním plánování a designu a k řešení environmentálních, sociálních, ekonomických, zdravotních a kulturních otázek pro všeobecný prospěch. Proto budeme usilovat o: 1. znovuvyužití a regeneraci opuštěných a znevýhodněných území 2. zamezení urban-sprawlu dosahováním přiměřené městské hustoty a upřednostňováním brownfields pozemků před rozvojem na zelené louce 3. zajištění smíšeného funkčního využití budov a rozvojových ploch s dobrým vyvážením práce, bydlení a služeb, dávajíce prioritu bydlení v centrech měst 4. zajištění přiměřené ochrany, renovace a (znovu)využití našeho městského kulturního dědictví 5. aplikaci požadavků na udržitelné projektování a výstavbu a propagaci vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií 6 n ZLEPŠENÍ MOBILITY, MÉNĚ DOPRAVY Vnímáme vzájemné vazby mezi dopravou, zdravím a životním prostředím a zavazujeme se silně prosazovat udržitelné alternativy mobility.
3/2008
PROMĚNY
« Na příkladu měst, jako je dánský Aalborg, je vidět, že integrované přístupy ke správě vedou ke zlepšení profilu, pověsti a konkurenceschopnosti měst, říká se v metodice k tematické strategii EU pro městské životní prostředí. Foto www.ess.co.at Národní síť Zdravých měst pomáhá svým členům především metodicky a informačně. Provozuje například na webových stránkách www.dataplan.info informační systém pro strategické řízení
měst, obcí a regionů, zkráceně DataPlán NSZM. Ten podporuje přehledné a efektivní řízení procesů v rámci veřejné správy. Tato internetová aplikace umožňuje sledovat koncepční a strategické doku-
Proto budeme pracovat na: 1. redukci nezbytného používání individuální automobilové dopravy a propagaci atraktivních alternativ dostupných všem 2. zvýšení podílu cest vykonaných veřejnou dopravou, pěšky a na kole 3. podpoře přechodu na nízkoemisní vozidla 4. vytvoření integrovaného a udržitelného plánu městské mobility 5. snížení vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel 7 n MÍSTNÍ AKCE PRO ZDRAVÍ
3/2008
Zavazujeme se chránit a zlepšovat zdraví a pohodu našich občanů. Proto budeme usilovat o: 1. zvyšování povědomí a pořádání akcí o širších faktorech zdraví, z nichž většina leží mimo zdravotnický sektor 2. prosazení plánování vývoje zdraví města, které zajistí našim městům prostředky k budování a udržování strategických partnerství pro zdraví 3. redukci nerovností při péči o zdraví a chudoby, což bude vyžadovat pravidelné zprávy o pokroku ke zmenšení sociálních rozdílů 4. zavedení vyhodnocování vlivů na zdraví jako prostředku k zaměření úsilí všech sektorů na zlepšení zdraví a kvality života 5. mobilizaci pořizovatelů a zpracovatelů územních plánů k integraci úvah o zdraví do svých plánovacích strategií a iniciativ
menty na úrovni municipalit, porovnávat rozvojové plány, poukazuje na vzájemné souvislosti, prezentuje příklady dobré praxe, aktivity, záměry a plány provazuje s rozpočty.
8 n ŽIVÁ A UDRŽITELNÁ MÍSTNÍ EKONOMIKA Jsme zavázáni vytvářet a podporovat živou místní ekonomiku, která bude zvyšovat zaměstnanost, aniž by poškozovala životní prostředí. Proto budeme usilovat o: 1. přijetí opatření, která stimulují a podporují místní zaměstnanost a nově založené podniky 2. kooperaci s místními podnikateli za účelem podpory a implementaci dobré společné praxe 3. vytváření a implementaci principů udržitelného rozvoje pro sídla podniků 4. podporu trhu s vysoce kvalitními místními a regionálními produkty 5. propagaci místní udržitelné turistiky 9 n SOCIÁLNÍ ROVNOST A SPRAVEDLNOST Jsme zavázáni k zabezpečení otevřené a solidární komunity. Proto budeme usilovat o : 1. vytvoření a implementaci programů prevence a zmírnění chudoby 2. zajištění rovného přístupu k veřejným službám, vzdělání, zaměstnání, příležitostem zvyšování kvalifikace, informacím, kultuře 3. pomoc při zařazení do společnosti a rovnost pohlaví 4. zlepšení jistoty a bezpečnosti v obci 5. zajištění kvalitního a sociálně integrovaného bydlení a životních podmínek
15
PROMĚNY
Společné evropské indikátory Součástí evropské kampaně za udržitelnost měst a obcí jsou systémy sledování postupu – indikátory místní udržitelnosti. Slibně se rozvíjí projekt Společné evropské indikátory trvale udržitelného rozvoje (European Common Indicators – ECI). V roce 2004 se ho účastnilo celkem 144 měst nejrůznější velikosti z 22 států, z českých Vsetín. V rámci projektu sledují města například celkovou úroveň spokojenosti místních občanů s prostředím, ve kterém žijí, kvalitu ovzduší a úroveň hluku ve městech, dostupnost ploch pro rekreaci a odpočinek a základních služeb, úroveň místní přepravy obyvatel a další hlediska. Výsledky pak slouží nejen pro lepší rozhodování o klíčových otázkách ve městech, ale také ke vzájemnému srovnání na evropské úrovni. Sledování místních indikátorů koordinuje v České republice občanské sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), www.timur.cz. Města a obce, které se připojí, užívají vybrané indikátory ze sady Společných evropských indikátorů a zároveň některé zvláštní indikátory charakterizující podmínky v českých a moravských městech. Vybrala a zpracovala Hana Kolářová především z následujících zdrojů: www.env.cz, www.cenia.cz, www.zdravamesta.cz, www.euroskop.cz, www.ec.europa.eu
INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE SPRÁVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Systém integrovaného přístupu ke správě životního prostředí (IEMS) má za cíl zlepšit stav životního prostředí v městských oblastech a přispět tak k lepší kvalitě života. Systém IEM určený pro správu celé funkční městské oblasti se obvykle skládá z pěti hlavních kroků, které se opakují v ročních cyklech: 1. Výchozí analýza Při výchozí analýze je posuzován stávající stav životního prostředí a správního systému, požadavky vyplývající z právních předpisů a politické priority. Vytvoří se tak základ pro pozdější fáze procesu, včetně určení akcí vyplývajících ze strategického programu. Jako vhodný prostředek posouzení výchozí situace ve veřejné správě se jeví SWOT analýza (analýza silných stránek (S – strengths), slabých stránek (W – weaknesses), príležitostí (O – opportunities) a hrozeb (T – threats)). 2. Určení cíle – vypracování strategického programu a akčních plánů Strategický program je vytvářen za účelem stanovení cílů a určení priorit, iniciativ a akcí, které jsou potřebné v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Podle případových studií by měl program směřovat k aktivnímu zapojení občanů, komerčních subjektů, státních a nevládních organizací. 3. Politické závazky – schválení strategického programu Strategický program je schválený dokument, který má širokou podporu a je nedílnou součástí strategického plánování místních úřadů. Zkušenosti ukazují, že zapojení všech důležitých místních subjektů do přípravy programu napomáhá předcházet konfliktům při zavádění akčního plánu a dlouhodobých vizí rozvoje města. 4. Provádění akčního plánu, monitoring Po schválení strategického programu je dalším krokem provedení různých opatření a kroků, a to integrovaným způsobem. 5. Vykazování a hodnocení Zkušenosti dokládají nutnost průběžného posouzení účinnosti akčního plánu vzhledem ke strategickým cílům města. Takovéto posouzení může vést k navržení nových opatření nebo k novému nastavení stávajících činností. V rámci různých projektů byly vyvinuty nástroje napomáhající místním úřadům při měření a vykazování stavu životního prostředí a přispívající tak k transparentnosti místní správy. Zdroj: Integrovaný přístup ke správě životního prostředí – – metodika k Tematické strategii EU pro městské životní prostředí, www.env.cz
10 n OD LOKÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU Jsme zavázáni k převzetí naší globální zodpovědnosti za mír, spravedlnost, rovnost, udržitelný rozvoj a ochranu klimatu. Proto budeme usilovat o: 1. vytvoření a dodržování strategického a integrovaného přístupu ke zmírnění klimatických změn, a o udržitelnou hladinu emisí skleníkových plynů 2. zacílení politiky v oblasti energie, dopravy, infrastruktury, odpadu, zemědělství a lesnictví k ochraně klimatu 3. zvyšování povědomí o příčinách a pravděpodobných dopadech klimatické změny a integraci preventivních akcí do našeho politického přístupu ke změně klimatu 4. snížení vlivu na globální životní prostředí a prosazování principu environmentální spravedlnosti 5. posílení mezinárodní spolupráce měst a obcí a vytvoření místní odezvy globálním problémům v partnerství s místními samosprávami, komunitami a ostatními relevantními subjekty Zdroj: www.env.cz, zkráceno (red)
16
ZÁKLADNÍ PRVKY UDRŽITELNOSTI PRO VÝBĚR INDIKÁTORŮ 1. Rovnost a společenské začlenění (dostupnost přiměřených a cenově přijatelných základních služeb pro všechny, např. vzdělání, zaměstnání, energie, zdraví, bydlení, školení, doprava) 2. místní správa / pravomoci / demokracie (účast všech skupin místní komunity na místních plánovacích a rozhodovacích procesech) 3. lokální/globální vztahy (uspokojovat místní potřeby místně, od výroby po spotřebu a odpad; uspokojovat ty potřeby, které nelze uspokojit lokálně, udržitelnějším způsobem) 4. místní hospodářství (sladit místní dovednosti a potřeby s dostupností zaměstnání a dalšími zařízeními tak, aby co nejméně ohrožovaly přírodní zdroje a životní prostředí) 5. ochrana životního prostředí (přijmout přístup vytváření ekosystémů; minimalizovat využívání přírodních zdrojů a půdy, tvorbu odpadů a znečišťujících emisí, chránit biologickou rozmanitost) 6. kulturní dědictví / kvalita vybudovaného životního prostředí (ochrana, zachování a rehabilitace historických, kulturních a architektonických hodnot, včetně budov, památníků, událostí; rozšiřovat a chránit přitažlivost a funkčnost prostor a budov Zdroj: www.timur.cz
3/2008
NÁZORY ANKETA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ JE ZODPOVĚDNÝ ROZVOJ Na otázky Bedrníku na téma město odpověděli: PhDr. Alena Bauerová, samostatný odborný konzultant, dlouhodobě se věnuje praktickému uplatňování udržitelného rozvoje, místní Agendy 21 v ČR, spolupracuje s organizacemi ve Velké Británii, Nizozemí a Německu. Mgr. Ladislav Chlupáč, město Litoměřice, starosta. RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství. Ing. arch. Marie Petrová, odbor environmentálního vzdělávání Ministerstvo životního prostředí ČR, specializace na místní Agendu 21, výkonná tajemnice Pracovní skupiny pro MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Mgr. Petr Štěpánek, CSc., radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a odpadového hospodářství. Ing. Petr Švec, ředitel Národní sítě Zdravých měst ČR. RNDr. Viktor Třebický, PhD., Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, zabývá se udržitelným rozvojem a jeho indikátory včetně ekologické stopy, strategickým plánováním a interakcí mezi turismem a ochranou přírody. Co si představíte pod pojmem udržitelný rozvoj města? Alena Bauerová: Takový rozvoj města, který zajišťuje dobrou kvalitu života pro většinu jeho obyvatel, a to z hlediska dobré ekonomické úrovně, pracovního uplatnění, bydlení, sociálních, zdravotních a dalších služeb, vzdělávání pro udržitelný rozvoj, společenského života, vč. dobrých vztahů, sportovního a kulturního vyžití, urbanistického uspořádání města, vč. kvalitního a hezkého životního prostředí – dostatku zeleně, ploch pro setkávání, relaxaci, čistého ovzduší, kvalitní pitné vody, nezávadných potravin a dalšího. Udržitelnost spočívá v dlouhodobosti zajištění takové
kvality a v tom, že není dosahována na úkor jiných lidí – v prostoru i čase – a na úkor přírodního prostředí. Ladislav Chlupáč: Udržitelný rozvoj v podmínkách města Litoměřice vidím jako rozvoj, který vychází z minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů a maximalizace využívání obnovitelných zdrojů. Jde samozřejmě o celkovou změnu v myšlení obyvatel města, která zahrnuje pozitivní přístup lidí vůči životnímu prostředí a preferování ekologicky šetrných výrobků a služeb. Miroslav Kundrata: Město, které se rozvíjí udržitelným způsobem (a neberme, prosím, tento pojem absolutně), má v centru zájmu kvalitu života občana, chová se hospodárně
a odpovědně ke svým zdrojům a zároveň poměřuje každou svoji investici vlivem na životní prostředí a v širším slova smyslu na svoji ekologickou stopu. Marie Petrová: Dlouhodobou koncepci rozvoje – vizi, zapojení občanů (nevládní neziskové organizace, podnikatelé, městské instituce, široká veřejnost) do rozhodování. Jejich skutečná (nikoliv formální) participace na tvorbě strategického plánu i jednotlivých dílčích koncepcí rozvoje města. Osvícená, vzdělaná a vzdělávající se, novým pohledům přístupná veřejná správa. Systémové nastavení řízení města, jeho vysoká kvalita. To vše zahrnuje místní Agenda 21.Udržitelný rozvoj není nová samostatná disciplína – myšlenka udržitelnosti by měla prostupovat vším. Čím frekventovanější užití pojmu, tím větší jeho vyprázdnění. Udržitelně se rozvíjet znamená myslet na následující generace a nechat i jim možnost volby. Petr Štěpánek: Město bez aut, s kvalitní veřejnou dopravou, cyklostezkami a nízkoenergetickými domy s dostatkem zeleně. Petr Švec: Zde jde spíše o to, abychom eliminovali negativní vliv měst na udržitelný rozvoj. Město samo o sobě bude vždy svým způsobem „neudržitelné“, neboť je plně závislé na svém okolí, které ho zásobuje. Má to tedy dvě roviny. Jednak je třeba zvyšovat kvalitu života, tedy zajistit dobré služby, šetrnou dopravu, energetiku atd. pro místní obyvatele, ale zároveň nesmí tento rozvoj omezit a ohrozit
» Světelné znečištění Země
3/2008
17
NÁZORY
rozvoj okolí. Tento princip platí i ve vztahu k budoucím generacím. Myslet při tom, co děláme, vždy na to, jak to může ovlivnit ostatní lidi kolem nás – a i ty, co teprve přijdou – to je jeden ze základních principů zodpovědného rozvoje. Často se pro vyjádření vlivu města vůči udržitelnému rozvoji využívá indikátor „ekologická stopa města“. Viktor Třebický: Města jsou ze své podstaty neudržitelná a pravděpodobně vždycky budou, alespoň pokud jde o tzv. „tvrdou udržitelnost“. Jsou závislá na širokém okolí, pokud jde o zdroje, energie a likvidaci odpadů. Na druhé straně není představitelné, že by všech 10 miliard lidí, kteří budou na Zemi kolem poloviny století, žilo na venkově. Město usilující o „menší neudržitelnost“ by mělo aktivně snižovat svoji ekologickou stopu a přitom dbát na sociální, ekonomický a participativní rozměr svého rozvoje. Co podle vás patří mezi nejdůležitější změny, které by měly nastat ve veřejné správě, aby městské prostředí umožňovalo obyvatelům dobrou kvalitu života?
18
Alena Bauerová: Systémový přístup k řízení / rozhodování – uvažovat věci v souvislostech a z hlediska dlouhodobých dopadů – na konkrétní záležitosti přizvat odborníky na udržitelnost té které oblasti. Znalosti nebo alespoň povědomí o závislosti člověka na přírodě, ekosystémech, vzájemných vlivech činností, přírody a člověka, vlivu města a silnic na krajinu atd. Vědomí, že kvalita života nespočívá jen v materiální spotřebě. Zodpovědnost za ostatní lidi, další bytosti, přírodu, Zemi. Větší propojení s Evropou, se světem – vše se týká všech. Pojmout funkci ve veřejné správě jako službu veřejnosti, nikoli jako zdroj vlastní moci a cesty k prospěchu. Komunikační dovednosti, schopnost spolupráce. Ladislav Chlupáč: Především by mělo dojít k omezení byrokracie spojené s vypracováváním nejrůznějších statistik a zvýšení pravomocí obcí a měst z hlediska postihů neekologického chování jejich obyvatel. Miroslav Kundrata: Změny by nebyly tak těžké, kdyby se rozvoj více podřizoval potřebám občanů. Myslím, že klíčové je přehodnocení priorit infrastruktury. Myslím, že by stálo za to pozastavit stavby silnic, obchvatů či nákupních zón a zkusit nejprve fixovat zelené koridory, kterými lidé mohou bezpečně chodit, případně jezdit na kole do zaměstnání i za rekreací. Dát tomu skutečnou prioritu. Vytlačit parkující auta z center a oživit náměstí i ulice aktivitami, které přinášejí daleko větší ekonomický užitek než věčné zácpy. To samozřejmě nejde bez velkých investic do kvalitní veřejné dopravy. Osobně bych se hodně přimlouval za motivační nástroje pro ozeleňování střech, fasád a pro osazování střech slunečními kolektory.
Energetická bilance našich měst je neudržitelná a s relativně malými investicemi se dá hodně změnit. Marie Petrová: Politici by měli by mít dlouhodobou vizi a naslouchat při tom „hlasu lidu“ (říká se tomu participativní demokracie). Neměli by „své“ čtyři roky „držet moc“ – neřku-li ji zneužívat. Svou práci brát jako službu, cítit dlouhodobou zodpovědnost. S tím souvisí odstranění korupce a nastavení státní správy v úřadě ve stejném duchu. Existuje pojem „good governance“, který zastřešuje mnoho aspektů (podrobnější popis přesahuje prostor mé odpovědi). Čeština pro jistotu uvádí „dobrá správa věcí veřejných“, aby si přesný překlad „dobré vládnutí“ někdo špatně nevyložil. Petr Štěpánek: Umožnit občanům v maximální míře účastenství již na úrovni záměrů, nikoliv až v samotných řízeních (myšleno: územní, stavební apod.). Petr Švec: Za poslední dobu se u nás v oblasti kvality veřejné správy udělal velký kus práce. Ze svého pohledu považuji za důležité zejména vzbudit zájem obyvatel o to, co se kolem nich děje, a zapojit je aktivně do života jejich komunity. To je úkol zejména pro samosprávy. Rovněž je třeba, aby se i rozhodnutí veřejné správy, která ovlivňují život každého z nás, poměřovala principy udržitelného rozvoje. Zde nám může hodně pomoci širší uplatnění místní Agendy 21. Viktor Třebický: Zdůraznil bych dva principy – větší zodpovědnost (anglicky accountability) a větší míru participace veřejnosti na místním rozhodování. Předpokladem prvního je, že zvolená reprezentace představí smysluplný, stručný a jasný plán (udržitelného) rozvoje místa, který spravuje, jehož součástí jsou měřitelné indikátory a jejich cílové hodnoty. Po uplynutí volebního období se každý může na základě výsledků indikátorů přesvědčit, nakolik byly zvolené cíle splněny. Předpokladem druhého je větší otevřenost úřadů veřejnosti a občanské společnosti na jedné straně a větší zájem veřejnosti o „věci veřejné“ na straně druhé. Které město u nás či ve světě je vám osobně sympatické, myslíte si, že se v něm lidem dobře žije? Alena Bauerová: V ČR je mi sympatický Hradec Králové. V zahraničí např. Oslo, Berlín, Lisabon… Obecně se mi líbí města, která myslí na lidi, jsou hezká, uchovávají historii a místní zajímavosti, jsou propojena s přírodou a je v nich dostatek zeleně, města, kde se dobře dýchá, člověk si má kam sednout a jen tak relaxovat, může se toulat a přitom vidí dost zajímavých věcí a hezkých budov, nemusí tam jezdit autem, protože je město uspořádáno tak, že je možné pěšky nebo s vlídnou hromadnou dopravou obsáhnout vše důležité, zajímavé a příjemné. Ladislav Chlupáč: Jako správný patriot musím
preferovat své domovské město – Litoměřice. Svým zaměřením na podporu solární energie mě ale osobně velice zaujalo město Freiberg a pro svou úplnou energetickou soběstačnost a turistické zaměření na alternativní zdroje rakouský Güssing. Podporou malých pivovarů a širokým využíváním geotermální energie může být příkladem také město Altheim. Tato města pro své stávající obyvatele i budoucí generace vytváří zdravé životní prostředí, které je jedním z limitujících faktorů kvality života, a obyvatelé se dobrovolně a přirozeně přiklánějí k respektování a podpoře tohoto směru rozvoje. Miroslav Kundrata: Jsou to města, kde se člověk nemusí bát přejít ulici, aniž by ho přejelo auto, kde je hodně zeleně a radnice reagují na potřeby lidí. Ve všech západoevropských městech vidíme velké změny, které postupně přijdou i k nám. Sympatický je mi třeba Amsterodam pro svoji síť kanálů a cyklodopravu, Kodaň pro svoji politiku nahrazování parkovišť na náměstích kavárnami, německý Freiburg pro hravou vodu v ulicích nebo u nás třeba hanácká města Kroměříž a Olomouc. Marie Petrová: V mnoha městech je velká tvůrčí snaha, aby se v nich lidem dobře žilo. Já vím o těch, která jsou na špičce místní Agendy 21 – nebudu ale jmenovat jedno (doporučuji www.ma21.cz). Ve světě jsou mi sympatická zejména severská města (v Dánsku, Švédsku), která vsadila na udržitelnost a dosahují obdivuhodných výsledků. Protože se zúčastňuji setkávání evropských udržitelných měst, vím, že sympatických měst, kde se dobře žije, je hodně. Žiju v od narození v Praze a mám k ní – už z tohoto důvodu – zásadní osobní vztah. I když zdaleka ne vše je ideální. Petr Štěpánek: Praha a New York, byť jsou jako oheň a voda. Petr Švec: Měst a obcí, ve kterých se žije dobře, je myslím celá řada, jak u nás, tak ve světě. Problém vidím spíše v tom, zda je dosažená kvalita života v těchto městech v souladu s dlouhodobě udržitelným rozvojem. Tedy jinak řečeno, zda si tak trochu neužíváme na úkor budoucích generací. Z tohoto pohledu se obávám, že většina našich měst tyto principy prozatím nenaplňuje. Ale podobně je na tom většina zemí světa, jejichž ekologická stopa je stále větší, než je naše planeta v dlouhodobém horizontu schopna unést. Viktor Třebický: Obecně mám pocit, že v mnoha moravských městech se lidem „lépe dýchá“ než v jejich českých protějšcích. Asi to má do značné míry historické kořeny. Uherské Hradiště, Velké Meziříčí, Vsetín, Krnov – jsou města, která díky své práci trochu znám a jsou mi sympatická. Šlo by jmenovat i další. Ve světě mě přišlo, že po stránce veřejných služeb dobře fungují města ve Skandinávii, i když žít vzhledem ke klimatu bych tam nechtěl. To bych raději volil špinavější a chaotičtější, ale teplejší města Středomoří. Připravila Hana Kolářová
3/2008
NÁZORY
VÝZVA K VÝCHOVĚ DĚTÍ V KONTAKTU S PŘÍRODOU
ZPÁTKY POD STROMY Mnohé děti dnes rozvíjejí své schopnosti velmi jednostranně. Ztrácejí kontakt s přírodou a s reálným světem; naopak stále více času tráví ve světě virtuálním. Většinu svého života prožívají v interiéru – ve škole, v tělocvičně, na různých kroužcích, v autě... Smyslem výzvy Zpátky pod stromy je důkladněji poznat tento trend i související problémy a hledat cesty k řešení. Aniž si to v každodenním životě uvědomujeme či připouštíme, takzvaná „skleníková“ výchova dětí může souviset s řadou civilizačních problémů nebo dokonce onemocnění (nuda a hledání různých forem „úniku ze světa“, deprese, neschopnost a nezájem starat se o cokoli živého, nejrůznější výkyvy oproti normálnímu vývoji osobnosti jako přetrvávající infantilita, přecitlivělost či naopak bezcitnost, bojácnost nebo narušení pudu sebezáchovy, neschopnost vnímat přímé informace z přírodního prostředí a pružně na ně reagovat, různé civilizační choroby až celkový pokles vitality). Informace týkající se této problematiky jsou velmi útržkovité, protože soustavný výzkum v dané oblasti není zatím považován za prioritu. Získané poznatky jsou v každém případě velmi znepokojivé a ukazují, že tato problematika zasluhuje další a soustavnější pozornost. Z tohoto důvodu se obracíme na odbornou, ale i širokou laickou veřejnost s výzvou nazvanou Zpátky pod stromy. Proč tento název – a k čemu výzva směřuje? Nechceme takzvaně brzdit pokrok a nehlásáme „návrat na stromy“. Domníváme se však, že kdyby děti dostaly ve správný čas a ve správné míře příležitost strávit část svého času pod stromy (míněno obrazně i doslova), byly by všestrannější, spokojenější, životaschopnější, lépe vybavené pro život. Jde nám „pouze“ o to, aby se ve výchově dětí nezapomínalo na kontakt s přírodou a s reálným světem vůbec, na přímý prožitek a zkušenost. V praxi budeme považovat za úspěch, pokud například pomůžeme některým rodičům pochopit, že „patlání se v hlíně“ nebo válení sudů na louce je pro jejich dítě stejně důležité jako výuka angličtiny (přestože se na první pohled může zdát, že výsledek zde není měřitelný úspěchem u přijímacích zkoušek na prestižní školu). Nebo pokud dokážeme kompetentní osoby přesvědčit, že je důležité finančně podporovat udržování a budování školních zahrad (jakožto plnohodnotného místa pro výuku a formování dětské osobnosti), pokud se nám podaří rodiče i pedagogy
inspirovat, jak smysluplně trávit s dětmi čas v přírodě. Další informace a text celé výzvy najdete na adrese www.irisops.cz. Zde se také zájemci mohou k výzvě připojit a přispět informacemi z odborného i laického pohledu, zkušenostmi a názory. Vítáme i kritické připomínky. Eva Rázgová, koordinátorka výzvy Iris, o.p.s. - společnost pro osvětu a vzdělávání, Polní 23, 252 64 Velké Přílepy, tel. a fax 220 930 410, e-mail
[email protected], www.iris-ops.cz
INICIÁTOŘI VÝZVY Organizace: n Iris, o.p.s. – společnost pro osvětu a vzdělávání n Společnost pro trvale udržitelný život (o. s.) Jednotlivci: n Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., evoluční biolog n Doc. PhDr. Marek Franěk, CSc., PhD., sociolog n Doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD., etolog n PhDr. Miroslav Hudec, dětský a školní psycholog n PhDr. Helena Chvátalová, publicistka n Mgr. Kateřina Jančaříková, VŠ pedagožka n Magda Kapuciánová, pedagožka, ředitelka MŠ n PhDr. Markéta Machková, dětská psycholožka, ředitelka MŠ n RNDr. Jan Pokorný, CSc., ekolog n Mgr. Eva Rázgová, bioložka a publicistka n PaedDr. Jiří Roth, pedagog v. v. n Mgr. Emilie Strejčková, ekoložka a defektoložka
RANNÍ ZÁŽITKY „A já prosím, aby v tento čas, poprosil zas někdo pěkně nás,“ zazpívá hned po ránu každodenní, žáky zažitou prosbičku pan učitel, před svojí třídou pevně stojící. Ozve se prosba druhá, tentokrát od Honzíka, kterému je zrovna dnes věnován den: „Prosím, zavřete oči.“ Když už Honzík vidí, že nikdo nevidí, zapěje opět známou melodickou frázičku: „Zdalipak je tady Mareček?“ a Mareček, kterého si dnes Honzík vybral, mu odpoví: „Už jsem tady, milý Honzíku.“ Přitom již Mareček otvírá oči a hledá, koho, s očima zavřenýma, si pro dnešek vybere a zeptá se, zdalipak… Tak čekají žáci naší třídy každé ráno na své „probuzení“. Pan učitel před sebou jasně vidí třídní vztahy, probuzenost a naladění žáků, jejich vyvíjející se intonační schopnosti a sám se přitom těší, kdo osloví jeho, neb tuto hru hraje pochopitelně s nimi. V naší třídě zaujímají ranní rituály své důležité místo. Jednou, když jsem ztratil hlas a ani osvědčená Vincentka nepomohla, jsem celé ono ranní počínání odehrál na flétnu. A žáci? Ti by si to v podstatě zvládli udělat sami. Další z ranních aktivit jsou zážitky. Viktor má funkci (každý ze třídy za něco zodpovídá), že hned po ránu vybere pět dětí, které budou dnes „mít zážitky“. Je to jeho pravomoc a den následující vybere zas zájemce další. Všichni už se těší, až pan učitel zazpívá: „Včera i dnes hodně se stalo, vězte, že toho nebylo málo, jediný veliký zážitek mám, a já teď právě s ním 3/2008
přicházím k vám.“ Když jsou děti moc hodné nebo v pondělí, zážitky malujeme – tedy všichni, jindy však jen ono patero vyvolených. Ti, jeden po druhém, svůj zážitek ze včerejšího či dnešního dne buď říkají, nebo jej před celou třídou předvádějí. Spolužáci mají možnost tří pokusů k hádání, co že to vlastně zažili a s čím se chtějí podělit. Je to jednak hezký projev vzájemné komunikace a prezentace, taky skutečnost, že by si to žáci stejně – tajně ve vyučování řekli a hlavně se na to dá skoro vždy navázat nějakým ponaučením, úvahou či dokonce téma použít v následujícím vyučování. Ukazuje se mi však ještě jedna, a možná ta nejdůležitější dovednost. V loňském roce si rodiče naříkali, že se velmi málo od dětí dozvědí, co se ve škole dělo. Hraje v tom roli pochopitelně více faktorů. Jedním z nich je však všímavost a uvědomělost. To, že ději dne jen tak nepropluji, ale mám zájem se o zážitek podělit s ostatními… Letos si rodiče chválí, že se již dozvědí více. Tak snad tomu přispívají i naše ranní zážitky. Jiří Sadila, učitel waldorfské druhé třídy v Olomouci,
[email protected] 8. ledna 2008
19
DIDAKTIKA
MAPOVÁNÍ CEST DO ŠKOLY Aktivitu mapování kolizních míst a problémů spojených s cestou do a ze školy a do volnočasových aktivit metodicky popsala Jitka Heinrichová v publikaci Bezpečná cesta do školy, která vznikla v rámci stejnojmenného projektu na půdě Centra dopravního výzkumu v Brně. Bude ku prospěchu všem, pokud tuto aktivitu do svého vzdělávacího programu zařadí každá škola. Dá se považovat za jeden ze základních kamenů dopravní výchovy. „Je potřeba si uvědomit, že cílem aktivity není vyřešit rizikovou lokalitu, ale mnohem důležitější je uvědomění dětí, že touto lokalitou procházejí. Chovají se pak obezřetněji. V mnoha případech však nadšení a akceschopnost dětí přiměje zodpovědné orgány se problémovému místu skutečně věnovat. Je rovněž nutno zdůraznit, že touto lokalitou často není nejbližší přechod pro chodce,“ říká autorka Jitka Heinrichová, která dnes pracuje jako metodička dopravní výchovy. Celá metodika je dostupná na internetové adrese http://www.cdv.cz/text/oblasti/bsp/projekty-domaci/bcds_metodika.pdf. (red) Cílem této aktivity projektu je upozornit na nebezpečná místa. Děti si zmapováním rizikových míst a následným navrhováním řešení uvědomují nebezpečí, které jim v daném úseku hrozí. Chovají se pak obezřetněji. Úkolem je zakreslit celou cestu z domova do školy, zvýraznit riziková místa a navrhnout řešení ke zmírnění nebezpečí.
Mapování bezpečné cesty do školy n Vytvoření mapy cest do školy Necháme na volbě dítěte, pro kterou va-riantu vytvoření mapy se rozhodne. Má více možností, např. mapu si může nakreslit, vymodelovat, slepit z krabiček, ale i překopírovat, použít z internetu apod. n Zanesení možných cest z domova do školy do mapy Z každého domova je pravděpodobně více možností cest. Děti nejčastěji chodí cestou nejkratší, ale ta právě nemusí být tou nejbezpečnější.
20
n Zakreslení nejčastěji používané cesty Ale pokud děti používají více cest, je mnohem lepší, aby řešily všechny možné varianty. Často se stává, že odcházejí do školy společně a střídají se v místech odchodu. Jednou odcházejí od Honzy, podruhé od Petra apod. Do školy pak jdou rozdílnými cestami. A přitom právě ve skupině nedávají dostatečný pozor na dění kolem sebe a nesledují, s jakým nebezpečím se mohou setkat. n Zakreslení světelně řízených přechodů, přechodů pro chodce (zebry), stezek pro chodce a cyklisty apod. Na cestě do školy může být i řada míst pro snadnější přecházení, které děti neumí rozpoznat. Na tato místa je mohou upozornit dospělí. n Zvýraznění rizikových míst Děti zakreslí obecně známá místa, o kterých se hovoří jako o nebezpečných. Dětem pomohou statistiky, které získají, pokud
budou spolupracovat s policií, ale také jim poradí rodiče, kteří o těchto místech vědí. n Zakreslení míst, kde různé překážky komplikují cestu (Na stejné cestě mohou mít děti různý pohled na nebezpečí a z našeho pohledu zcela nepatrné překážky mohou děti zavést na mnohem nebezpečnější cestu.) Tato fáze je mnohem důležitější než předchozí. Protože zde děti zaznamenávají nebezpečí, které vnímají na cestě do školy samy. Pohled dítěte je zcela odlišný než pohled nás dospělých. Pokud jim máme pomoci, musíme vědět, co je trápí. Jedna holčička si stěžovala, že chodí do školy kolem plotu, kde na ni doráží pes. Tento stres ji každý den zavádí na silnici, kde sama cítí menší nebezpečí. Raději obchází dům po rušné silnici, s pocitem, že ji řidiči vidí a „nic se jí nemůže stát“, než by šla po chodníku, kde je pes za plotem. Jinde si děti stěžovaly, že jim vede ke škole pěkný park, ale každé ráno se tam nacházejí bezdomovci a odpoledne narkomani. Obou skupin se děti obávají, a proto raději chodí rušnější částí města, kde mají v cestě velmi přetíženou křižovatku. n Vytvoření mapy nejbezpečnější cesty Je jen málo pravděpodobné, že právě ta nejbezpečnější cesta, bude tou cestou, kterou děti každý den chodí a budou chodit. Přesto zvolení a zakreslení nejbezpečnější cesty má svůj smysl, protože si dětí více uvědomí, že cesta, kterou každý den chodí do školy, není zcela bezpečná a musí být opatrnější. Děti se totiž velmi často domnívají, že jim na cestě, na kterou jsou zvyklí, a kterou dobře znají,
3/2008
DIDAKTIKA
GRAF 1 | CO VZBUZUJE 300
POCIT NEBEZPEČÍ PŘI CESTĚ DO ŠKOLY
238 nic auta špatná viditelnost tma restaurace a herny místa, kde se zdržuje větší množství lidí opuštěná místa lesopark
250
200
150
128
100
68 50
32
63 21
28
18
13
0
GRAF 2 | KDE
SE CÍTÍ BEZPEČNĚ PŘI PŘECHÁZENÍ SILNICE
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
všude
tam, kde je zebra
nic nehrozí, jako příklad mohu uvést výsledky průzkumu, který uskutečnili v Orlové. Velké procento dětí vůbec nebezpečí v dopravním prostředí nevnímá. Na otázku „Co vzbuzuje pocit nebezpečí při cestě do školy?“ děti ve většině odpověděly, že nic. (Graf 1)
tam, kde je semafor
tam, kde je policista
A na otázku „Kde se cítí bezpečně při přecházení silnice?“ (Graf 2) odpověděly – všude a pod dohledem policisty. Přitom děti nikdy nesmí spoléhat na jinou osobu. Ať je to maminka, kamarád nebo policista. Dítě policistu respektuje, ale může se „přiřítit“ nezodpovědný řidič, který nebere ohled ani na policistu a ani na děti a následky jsou
katastrofální. Bohužel máme i tyto zkušenosti a jsou většinou se smrtelnými následky. Někteří řidiči nerespektují ani světla na semaforu. Sama mám tuto zkušenost, kdy jsem se třídou přecházela na řízeném přechodu na zelenou a jeden netrpělivý řidič, kterému svítila červená na funkčním semaforu, vyjel z kolony a projel před první dvojicí ve vzdálenosti třiceti až padesáti centimetrů. Návrhy řešení konfliktních míst a situací Do mapy děti zanesly řadu více či méně konfliktních míst, která musí každý den překonávat. V této fázi navrhují různá řešení, jak tato místa napravit. Ve svých pracovních skupinách navzájem konzultují, která varianta by mohla být nejlepší, která nejschůdnější. Návrhy mohou zpracovávat různými výtvarnými technikami, ale mají možnost i literárně, formou článků do obecního zpravodaje apod. (dle zájmu a zaměření dětí). Mnohá místa se ale většinou z finančních důvodů nepodaří vyřešit. V tomto případě pak děti navrhují, jak ovlivnit sebe, své spolužáky a řidiče, aby nedošlo v daném úseku k nehodě. Své návrhy mohou konzultovat se zástupci obce a s odborníky Jedna z aktivit projektu Bezpečná cesta do školy je i spolupráce v pracovní skupině. Aktivitu „Mapování“ a řešení výsledků mapování je vhodné právě v této pracovní skupině konzultovat. Jsou-li zástupci obce od začátku do projektu zapojeni, lépe pochopí problémy dětí, více mohou děti usměrňovat, aby jejich plány byly reálné a zároveň cítí spoluzodpovědnost za cestu dětí do školy. Tato spolupráce je oboustranně prospěšná. Navíc z dětí vychovají vhodné nástupce. Jitka Heinrichová,
[email protected]
3/2008
nnn ZŠ Zachar, Kroměříž nnn ZŠ Merhautova, Brno nnn Také takovou cestou chodí děti každý den do školy (Křtiny).
21
DIDAKTIKA
POZNEJ MĚSTO TŘEBÍČ Středisko ekologické výchovy Chaloupky vydalo v roce 2003 pracovní listy Poznej město Třebíč aneb Sedmero zastavení. K bližšímu poznání třebíčských pamětihodností je mohou využít kolektivy dětí a mládeže, ale i jednotlivci, dospělí nebo celé rodiny. Autorem odborné části je ing. arch. Jiří Herzán, pedagogičtí pracovníci střediska Chaloupky dopracovávali otázky, ověřovali stezku s učiteli dějepisu a přírodopisu a upravili pracovní listy, aby vše bylo pěkně srozumitelné. Tento nevšední „průvodce“ vede při procházce městem návštěvníky (nebo třeba místní školáky) k vlastní aktivitě. Trasa po městě je určena pomocí mapy, byla vybrána tak, aby se vyhnula rušným křižovatkám. Každé zastavení je v průvodním listu uvedeno krátkou informací o historickém místě, kde se návštěvník nachází. Následují otázky. Záleží na vynalézavosti dětí a jejich spolupráci, jakým způsobem získají další informace, které jim umožní správně odpovědět. Mnoho zjistí přímo na místě, kde se nacházejí, mohou navštívit některé památky. Odpovědi se zapisují přímo do kolonky u jednotlivých úkolů. Vše je pojato jako soutěž. K otázkám jsou zpracovány i správné odpovědi. Průvodce a soutěž jsou vhodným doplňkem k vyučování dějepisu, zeměpisu, občanské výchovy, českého jazyka. Průvodce v podobě pracovních listů byl v prodeji v místním turistickém centru, líbil se, v současnosti je již vyprodán. Zájem o něj však projevili i učitelé odjinud, chápali ho jako možnou inspiraci pro své vlastní město.
Správné odpovědi: V/1 čísla domu jsou 14 a 8 a nachází se na ulici Leopolda Pokorného V/2 fasáda je klasicistní (dozví se z informační tabule umístěné na domě) V/3 čísla domů jsou 16 /18, 19 a-b) a 57 (17), stačí uvést vždy jedno číslo pro každý dům V/4 drážky sloužily k zasunování prken pro ochranu před povodněmi V/5 Jihlava – Dyje – Morava – Dunaj – Černé moře
22
3/2008
DIDAKTIKA
JAK NA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY
PRŮŘEZOVÉ TÉMA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (9) V posledním článku ze série Jak na školní vzdělávací programy vás budeme informovat o tom, jakým způsobem a s jakým přínosem pro školy probíhaly konzultace poskytované učitelům v rámci projektu Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů.
3/2008
Poskytování konzultací a přímé pomoci učitelům je jednou z klíčových aktivit projektu zaměřeného na podporu při začleňování průřezového tématu Environmentální výchova do školních vzdělávacích programů. Konzultace jsou určeny učitelům všech úplných ZŠ a gymnázií s nižším stupněm v České republice, vyjma hlavního města Prahy, a jsou poskytovány zkušenými a speciálně vyškolenými pracovníky celkem patnácti středisek ekologické výchovy. Konzultace jsou poskytovány dvojím způsobem, jako tzv. běžné konzultace a systematická pomoc. Běžné konzultace zahrnují spíše jednorázovou podporu a odpovědi na dotazy učitelů, vztahující se k dílčím problémům naplňování průřezového tématu environmentální výchovy (EV). Systematická pomoc je určena především školám se zájmem dlouhodobě rozšiřovat a zkvalitňovat realizaci EV ve škole nad povinný rámec, stanovený rámcovými vzdělávacími programy. Konzultace a přímá pomoc jsou poskytovány formou osobních návštěv učitele ve středisku, případně konzultanta ve škole, telefonicky, e-mailem nebo jinak písemně. Dotazy učitelů lze zařadit do pěti tematických oblastí: n příprava, realizace a vyhodnocování školních vzdělávacích programů obecně, n začleňování průřezového tématu EV do školních vzdělávacích programů (náležitosti školních dokumentů, vyhodnocování podmínek školy a zvolené formy realizace průřezového tématu EV), n metodika EV (metody, formy, aktivity, pomůcky apod. vhodné pro praktickou realizaci EV), n podpůrné informace pro realizaci EV na škole (nabídky středisek ekologické výchovy, užitečné odkazy na instituce apod.), n ostatní (strategické plánování, teambuilding a komunikační dovednosti pro pedagogický sbor, psaní žádostí o grant apod.). Z dosavadního průběhu projektu vyplývá, že běžné konzultace učitelů se týkají především témat, jako je vhodné zařazení nabídek vzdělávacích institucí do konkrétních školních vzdělávacích programů, informace o možnostech ekologizace provozu konkrétních škol a o možnostech získání finančních prostředků na realizaci EV ve škole, informace o možnostech vzdělávání vhodného pro učitele v oblasti EV, pomoc při provádění SWOT analýzy podmínek pro realizaci EV v kon-
krétních školách, konzultace úprav školního pozemku či zahrady pro výuku a další. V případě systematické pomoci školy spolupracují se středisky ekologické výchovy (SEV) dlouhodobě (tj. minimálně v délce 20 hodin). Systematická pomoc se soustřeďuje na vytváření, vyhodnocování a úpravy stávajícího zařazení EV do konkrétních školních vzdělávacích programů, podporu při vytváření programů či plánů EVVO „na míru“ konkrétním školám, přípravu projektových dnů s ekologickou tematikou (v posledním období zejména dubnových Dnů Země), konzultace žádostí o grant pro účely realizace EV a další. V současnosti jsou SEV zapojená do projektu schopna uspořádat také tzv. skupinovou
konzultaci, tj. konzultaci k předem připravené problematice či otázkám s celým pedagogickým sborem nebo skupinou učitelů. Především dlouhodobá systematická spolupráce se školami se osvědčila jako opravdu přínosná pro realizaci průřezového tématu EV – školy s delší tradicí realizace ekologické výchovy s pomocí pracovníků SEV vyhodnocovaly a zdokonalovaly své programy EVVO, méně zkušené školy měly možnost se učit příkladem a realizovat za asistence konzultantů i obtížnější projekty. Konzultace v rámci projektu jsou poskytovány zdarma do konce května 2008, vyškolení konzultanti však budou k dispozici školám i nadále. Seznam kontaktů na tyto konzultanty naleznete na adrese www.pavucina-sev. cz/konzultanti.htm. Júlia Sokolovičová, SSEV Pavučina Lenka Daňková, SSEV Pavučina
ZÁKLADNÍ ŠKOLA LITOMĚŘICE, NA VALECH Spolupracovala se Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, pobočka Litoměřice. Na začátku projektu středisko informovalo vedení školy o možnosti prohloubení spolupráce. Výhodou byl předcházející poměrně intenzivní kontakt školy se střediskem. Systematická pomoc probíhala v období březen 2007 až leden 2008. Podněty pro konzultace přicházely po celé období ze strany pedagogických pracovníků školy. Konzultace probíhaly v různém rozsahu a různou formou, převážně se však jednalo o osobní setkání vždy s několika pedagogickými pracovníky, především s koordinátorkou EVVO a ředitelem školy. Hlavním tématem spolupráce byla metodická pomoc při realizaci EV ve výuce – krátké aktivity zaměřené na EV do jednotlivých vyučovacích hodin, vhodné pomůcky a publikace do školní knihovny, nabídka zajímavých akcí a projektů pro nepovinné předměty a volnočasové aktivity, dále pomoc se zapracováním průřezového tématu EV do ŠVP školy a pomoc s přípravou akčního plánu EVVO školy. Zároveň pracovníci Severu pomáhali s přípravou a realizací několika projektových dnů (jednodenních – Noc s pohádkou – i vícedenních – ozdravné pobyty, stmelovací pobyty pro kolektivy v přírodě), konzultovali realizaci jednoho mezinárodního projektu (sestavení projektové žádosti, metodická pomoc s realizací projektu, propagace projektu, navázání spolupráce s partnery apod.) a jednoho regionálního projektu (konzultace, aktivity k tématu vývoj vztahu člověka a krajiny). Díky dlouhodobé spolupráci začala škola v rámci Akčního plánu EVVO (plán realizace EV zpravidla na jeden školní rok, stojící mimo ŠVP) pravidelně a systematicky využívat nabídky výukových programů ekocenter a dalších organizací zabývajících se EV v kraji. Učitelé pravidelně využívají semináře dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Po konzultacích učitelé obohatili svůj repertoár metod a témat potřebný k začlenění průřezového tématu EV do svého předmětu a naučili se využívat více pomůcek a publikací pro účely EV v hodinách. Průřezové téma EV se škole nakonec podařilo začlenit i do volitelných předmětů Globální výchova a Seminář a praktikum z přírodopisu. Pracovníci Severu nadále aktivně pomáhají se sestavováním činností a realizací projektových dnů, které se staly jednou z forem naplňování ŠVP na této škole. Ozdravné pobyty a sportovní akce zařazují aktivity orientované na EV či metody typické pro EV (smyslové vnímání, terénní průzkum, aktivity pro rozvoj týmové spolupráce apod.). V současné době vytváří škola ve spolupráci se SEV společný projektový záměr – ověření začlenění tématu EV do ŠVP školy a projekt zaměřený na ekologicky šetrný provoz školy, připravuje seminář EV pro pedagogický sbor školy a osvětovou akci pro veřejnost
23
DIDAKTIKA
BYLINKY V TRUHLÍKU I v té „nejměstštější“ škole bez kouska půdy mohou děti pěstovat bylinky. Vyrobme si s dětmi malou zahrádku za oknem třídy. Jak na to, poradí aktivita ze sborníku Sedm barev duhy, kterou v rámci stejnojmenného projektu vydal Sluňákov, Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s. Pomůcky Směs koření koriandr, kopr, bazalka (směs vybraných semen bylin je součástí metodického balíčku Sedm barev duhy), půda pro pokojové či venkovní rostliny, truhlík se samozavlažovacím systémem. Společné vysetí a péče Postup: V průběhu února až června vysejeme do truhlíku naplněného hlínou směs semen dle návodu. Domluvíme se v kolektivu, kdo se bude starat o pravidelnou zálivku a péči o truhlík. Sledujeme klíčení semen, růst rostlinek. Vyrobíme k rostlinám cedulky informující o rostlině a jejím vzhledu (lze využít karet, které jsou součástí metodického balíčku). Pokud bychom vyseli časně na jaře, můžeme již na konci dubna začít sklízet voňavou aromatickou nať bylinek. S dětmi si pak připravíme několik jídel podle vybraných receptů. Pokrmy Pomůcky: nakrájené čerstvé bylinky, pomůcky k vaření, suroviny dle receptu. Koriandr, kopr i bazalka patří k velmi zajímavým aromatickým bylinám. Existuje dlouhá řada receptů, které využívají jejich vůni a chuť. Najděte společně s žáky vhodný pokrm, který jste schopni společně vyrobit. Vybírejte ze začátku raději jednodušší pokrmy, jako jsou saláty nebo pomazánky. Bylina by se měla sklízet těsně před použitím, aby byla čerstvá, nebo ji správně usušte. Budete tak mít zásobu i pro další příležitosti. S dětmi si pak připravíme několik jídel podle vybraných receptů. Připravila Petra Koppová, Sluňákov, Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s.
n JEDNODUCHÁ POMAZÁNKA Z PLANÉ BYLINY
24
Chcete-li se seznámit s chutí vybrané bylinky, nabízíme vám jednoduchou variantu, jak rychle připravit pomazánku ve spolupráci s dětmi. Ingredience: hrst omytých a nasekaných lístků popence, 4 lžíce rostlinného másla, 1 balení pomazánkového másla. Postup: smícháme rostlinné a pomazánkové máslo a přisypeme do něj nasekané lístky popence. Vše zamícháme a můžeme jemně dosolit. Necháme zaležet. Mažeme na kousky cereálního pečiva. Připravené jednohubky můžeme ozdobit květy popence, sedmikrásky nebo violky (tyto květy jsou jedlé).
Podobně můžeme využít nasekané lístky řebříčku, šťovíku nebo pampelišky (raději je nekombinujeme). Místo pomazánkového másla můžeme použít smetanový tavený sýr (Želetava, Veselá kráva), bílý jogurt (nutno dále ochutit), tvaroh nebo majonézu. n OVESNÉ VLOČKY S BYLINKAMI Ingredience: hrst prvních jarních bylin - kopřivy, mladé listy lopuchu, pár listů řebříčku a jahodníku, 300 g ovesných vloček, 1 stroužek utřeného česneku, sůl, majoránka, kmín, 1 vejce, 2 lžíce krupice. Postup: listy důkladně propláchneme pod tekoucí vodou v sítku a spaříme vodou. Pak
teprve nasekáme na drobné kousky. Pár hrstí ovesných vloček povaříme několik minut v troše vody a pak do nich vmícháme směs bylin. Okořeníme bramborákovým kořením, tedy jedním stroužkem utřeného česneku, solí, majoránkou a kmínem. Pokud v lese najdete popenec, přidejte pár lístků na okořenění. Na zpevnění konzistence tam přidáme jedno vejce. Můžeme ještě zahustit dvěma lžícemi krupičky. Pokud chceme zapečené bylinky, vymažeme olejem plech a na něj nalijeme výše uvedenou směs. Jestliže máte rádi smažené karbanátky, nabírejte naběračkou a smažte na pánvi. Jako bylinkovou oblohu lze použít velmi mladé listy pampelišky, ze kterých se dá udělat i jarní salát.
3/2008
KALENDÁŘ 9. – 13. červen 2008 LETNÍ ŠKOLA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Letní škola v Hostětíně přivítá všechny zájemce o metody, nástroje a konkrétní projekty na téma udržitelného rozvoje. Týden prezentací, diskusí, workshopů a exkurzí po modelových projektech v místě konání připraví zkušení lektoři – ostřílení iniciátoři komunitních projektů z neziskového prostředí. Škola nabízí rovněž jedinečnou možnost prostoru ke sdílení znalostí a zkušeností mezi neziskovými organizacemi, veřejnou správou a dalšími zájemci. Cena: 1600,- Kč. Zahrnuje ubytování v energeticky úsporném pasivním domě Centra Veronica, celodenní stravování a lektorné. Pro přihlášku a bližší informace na adrese www. hostetin.veronice.cz nebo u Hany Němcové:
[email protected], tel.: 572 630 670. 16. – 17. červen 2008 JAK NA PŘÍPRAVU VOLNÉHO ČASU Již čtvrtý ročník mezinárodní konference o výchově a volném čase, jenž se koná v areálu Kempu Sedmihorky, organizuje Katedra pedagogiky a psychologie Fakulty pedagogické TU v Liberci spolu s Asociací vzdělavatelů pedagogů volného času. Letošní ročník je zaměřen na porovnávání teoretických východisek metodické přípravy studentů. Příspěvky i účastníci jsou vítáni. Další informace na stránkách: www.fp.tul.cz/kpp/konferencepvc.htm nebo u Jana Činčery:
[email protected]. 21. červen 2008 POZNEJTE ZÁMECKÉ PARKY A ARBORETA Denní seminář v rozsáhlém parku u zámku Kozel je určený pro pedagogy přírodopisu, zeměpisu a ekologie, kteří se zde mohou seznámit nejen s botanickými, ale i s dendrologickými zajímavostmi, na které jsou Západní Čechy obzvlášť bohaté. Účastníci obdrží materiály se vzory pracovních listů pro děti. Cena: 500,- Kč. Přihláška a bližší informace u Jitky Rajdlové:
[email protected], tel.: 271 750 548. 29. červen – 4. červenec 2008 INSPIRACE ZE ST. MARIENTHALU Německá spolková nadace na ochranu životního prostředí (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) pořádá již 14. ročník mezinárodní letní akademie, tentokrát na téma Proměna dětství a mládí – změna utváření vědomí o životním prostředí. Bližší informace na www.dbu.de.
3/2008
6. – 11. červenec 2008 NEBOJME SE S DĚTMI DO TERÉNU Pětidenní kurz terénní přírodovědy a environmentální výchovy pro všechny učitele, studenty, ale i další zájemce o příjemně
strávený týden v okolí Vlašimi a Posázaví. Pod vedením odborníků budeme určovat rostliny, živočichy, horniny a houby, sjedeme na kánoích po Sázavě, navštívíme ekofarmu, kde leccos také ochutnáme, a vyzkoušíme si také některé aktivity využitelné pro pobyt s dětmi v přírodě. Kurz je akreditován u MŠMT. Cena: 1500,- (zahrnuje lektorné, dopravu a půjčovnu lodí). Ubytování v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim nebo ve Spolkovém domě ve Vlašimi. Více informací a přihlášky: Mgr. Petra Macháčková, Podblanické ekocentrum ČSOP, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim,
[email protected], tel.: 317 845 169/965. Přihláška rovněž ke stažení: www.csopvlasim.cz/seminare.php. Termín doručení přihlášky: 13. 6. 2008. Do přihlášky uveďte adresu a napište, co od kurzu očekávate a jaká témata vás zajímají. 29. srpen 2008 ZAHRADA VE ŠKOLE – –ŠKOLA V ZAHRADĚ Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník vás zve na již 2. ročník Dne otevřených dveří. V programu je pro návštěvníky připravena nejen prohlídka zahrady, ale i mnoho soutěží a prezentace programů pro školy i pro volnočasové aktivity. Bližší informace na www.szesrak.cz/aktuality nebo u p. Františka Pazdery, e-mail: frantisek.
[email protected], tel.: 313 251 014. 17. září 2008 VELETRH PROGRAMŮ EVVO NA ZLÍNSKU Alcedo – středisko volného času zve všechny zájemce o ekologickou výchovu na již 5. ročník krajského veletrhu programů a aktivit na podporu EVVO. Veletrh, který se bude konat od 9–16 hod v terénním středisku Hájenka Na Novém světě v Semetíně u Vsetína, bude probíhat formou praktických ukázek výukových programů a aktivit vhodných jak pro výuku, tak pro zájmové vzdělávání. Představené materiály a pomůcky bude možno na místě zakoupit. Přihlášky a informace na adrese: ALCEDO – středisko volného času, Z. Kalandry 1095, 755 01 Vsetín, www.alcedovsetin.cz,
[email protected], tel. 571 417 704. 8. – 10. říjen 2008 LESY V ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVĚ Víkendový seminář na téma Význam a funkce lesů v rámci environmentální výchovy dětí a mládeže pořádá IVS Budy, Křivoklátsko o.p.s. V bohatém programu nechybí přednášky o historii lesnictví či lesnické pedagogice a jejím využití, lesnicko-geologická exkurze v okolí Křivoklátska či ukázky z výukových programů. Bližší informace na adrese: IVS Budy, Křivoklátsko o.p.s., Nám. Svatopluka Čecha 82, 270 23 Křivoklát, www.is-krivoklat.cz, tel. 313 558 123, e-mail:
[email protected].
9. – 12. říjen 2008 LESNÍ SEMINÁŘ V KRUŠNÝCH HORÁCH Přijeďte do Krušných hor, krajiny plné kontrastů, kde se snoubí zachovalá i zcela zničená krajina, na zajímavý seminář o rekultivaci a obnově lesních ekosystémů a hospodaření severních Čech, který pořádá Hnutí Brontosaurus Botič. Připravený program je opravdu bohatý, seznámíte se se základy lesního hospodaření, od pěstování přes výchovu až po těžbu lesa, dozvíte se, jaké škodlivé vlivy na les v těchto podmínkách působí, jaké jsou způsoby ochrany proti nim a proniknete do managementu lesních ekosystémů v chráněných územích. Seminář je akreditován MŠMT. Cena: 750,- Kč (zahrnuje ubytování v zámku Červený Hrádek v Jirkově, plnou penzi a dopravu v průběhu semináře). Podrobný program s přihláškou naleznete na www.toulcuvdvur. cz, bližší informace získáte na tel.: 271 750 548 nebo na e-mail:
[email protected]. Vybrala (qá), zpracovala (kch)
KALENDÁŘ AKCÍ PŘÍRODĚ OK http://www.prirodeok.cz Přehledný internetový kalendář chystaných akcí. Server je provozován v rámci projektu Přírodě OK Server je součástí projektu Informačního centra environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty – Přírodě Olomouckého kraje, jenž má za cíl informovat veřejnost o širokém spektru rozmanitých aktivit pořádaných pro veřejnost 16 organizacemi či institucemi ze jmenovaného kraje (např.: města, obce, ekologické organizace, veřejné instituce a podnikatelské subjekty). Kalendář akcí je naplňován informacemi o plánovaných výletech, exkurzích, přednáškách, besedách či seminářích. Na nich se návštěvníci mohou seznámit s nejzajímavějšími místy krajiny regionu a setkat se s lidmi, kteří přírodu ochraňují a nejrůznějším způsobem objevují. Informace jsou podávány velmi přehlednou formou, k místu a času konání je vždy připojena stručná anotace programu. Jednotlivé akce jsou řazeny chronologicky a jejich vyhledávání je usnadněno barevným rozlišením, které vyznačuje jednotlivé oblasti kraje. Nejaktuálnější nabídka akcí je uvedena ve vedlejším rámečku Aktuality.
25
NABÍDKA PUBLIKACE n SBORNÍK ŠKOLNÍCH PROGRAMŮ ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
26
Sborník obsahuje celkem 138 školních programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) – závěrečných prací absolventů pěti běhů specializačního studia pro školní koordinátory EVVO, které pořádalo v letech 2006 – 2007 Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina (SSEV Pavučina) a jeho členské organizace v rámci projektu Vzdělávání školních koordinátorů EVVO. Projekt byl financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Sborník se skládá z publikace a DVD. V publikaci jsou uvedeny anotace jednotlivých závěrečných prací řazené podle krajů a v rámci krajů dle typu školy – základní školy s mateřskou školou, základní školy, základní školy speciální a praktické (zde jdou uvedeny i školy různou formou integrující žáky s postižením), střední odborné školy a střední odborná učiliště, gymnázia, střední školy s vyšší odbornou školou. V rámci typu školy jsou pak závěrečné práce řazeny abecedně dle příjmení autora. V záhlaví každé anotace najdete úplný název školy a její adresu, jméno autora, jeho aprobaci, předměty, které vyučuje, a funkci, kterou ve škole zastává, kontakty na školu a název školního programu EVVO. Na DVD jsou k dispozici všechny školní programy EVVO v plném rozsahu. DVD na rozdíl od tištěné části publikace umožňuje práce třídit kromě krajů také například podle typu školy, velikosti školy nebo předmětů, jež autor vyučuje. Zadáním všech závěrečných prací bylo vytvořit koncept ekologické / environmentální výchovy (EV) pro školu, na které účastník specializačního studia působí. Zadání závěrečné práce bylo rozděleno do dvou hlavních částí – první zahrnující dlouhodobé záměry školy v oblasti EV, jak se k nim dospělo a jak byly zapracovány do dokumentů školy, a druhá zahrnující roční realizační plán na školní rok 2007/2008. Dlouhodobé záměry školy v oblasti EV měly obsahovat následující: SWOT analýzu stavu EV na škole (tj. popis výchozího stavu – silné stránky v realizaci EV na škole, slabé stránky v téže oblasti, zatím nevyužité příležitosti a případná ohrožení realizace EV), cíle a prostředky výchovy a vzdělávání žáků či studentů v oblasti EV a cíle a prostředky zabezpečení realizace EV na škole (organizační, technické a další). Tato část dále měla zahrnovat informace, jakým
způsobem se zpracované dlouhodobé záměry školy v EV promítly do oficiálních dokumentů školy a jakým způsobem autor dlouhodobé záměry zpracovával a prosazoval. Roční realizační plán na školní rok 2007/2008 měl být konkretizací dlouhodobých záměrů pro daný školní rok, zahrnující přehled aktivit s uvedením termínu a specifikací, pro koho je aktivita určena (pro jakou třídu, ročník) a kdo za ni zodpovídá. Velká část autorů připojila bohaté přílohy, které většinou dokumentují realizaci EV na škole – podrobné popisy projektů, osnovy vyučovacích předmětů, fotodokumentaci a další. Zpracování závěrečných prací vyžadovalo ze stran jejich autorů velké úsilí, bylo časově náročné a zároveň náročné na spolupráci s kolegy ze školy. Obsah jednotlivých prací ovlivnily různé podmínky na školách – např. velikost a zaměření školy, to, zda škola má již zpracovaný ŠVP, velikost obce, skladba žáků (místní, dojíždějící, z jakých sociálních skupin). Zároveň to ale také znamená, že tyto školní programy EVVO byly jednotlivým školám tzv. „šité na míru“ a mohou poskytnout inspiraci učitelům ze škol nejrůznějších typů. Kolektiv autorů: Sborník školních programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. SSEV Pavučina 2007. ISBN 978-80-903345-8-8 Mgr. Lenka Daňková, koordinátorka projektu Vzdělávání školních koordinátorů EVVO a ředitelka SSEV Pavučina Mgr. Júlia Sokolovičová, koordinátorka projektu Vzdělávání školních koordinátorů EVVO. Kráceno a upraveno (red)
n KRAJINA POCHYBNOSTÍ MEZI NEJKRÁSNĚJŠÍMI KNIHAMI ROKU V překrásných prostorách Strahovského kláštera v Praze byly vyhlášeny výsledky soutěže Nejkrásnější knihy roku 2007. V prestižní kategorii vědecká a odborná literatura byl oceněn druhým místem sborník textů z festivalu Ekologické dny Olomouc, nazvaný Krajinou pochybností (některé statě z něj jsme otiskli například v Bedrníku 2008/1). Soutěž o nejkrásnější knihy má dlouhou
tradici – pod názvem Československé nejkrásnější knihy byla uspořádána již v roce 1965. Od roku 1993 se uskutečňuje jako soutěž Nejkrásnější české knihy roku. Letošní ročník pořádaný tradičně Památníkem národního písemnictví a Ministerstvem kultury ČR byl již třiačtyřicátý. Soutěž byla rozdělena do šesti kategorií (odborná literatura, krásná literatura, literatura pro děti a mládež, učebnice a didaktické pomůcky v tištěné podobě, obrazové publikace a katalogy). V každé kategorii byly vyhlášeny tři ceny. Do soutěže bylo letos přihlášeno celkem 217 publikací od 109 nakladatelů. Na českém knižním trhu se v roce 2007 objevilo 15 500 knih. Přihlášené knihy byly hodnoceny nejprve technickou komisí a posléze výtvarnou porotou. Porota velmi pozitivně hodnotila zvýšený počet přihlášených knih a také fakt, že soutěž kladně motivuje vydavatele ke zkvalitňování jejich knižní produkce. Porotci se letos výrazně, i přes generační rozdílnost a profesní různost, shodli jak na užším výběru z přihlášených knih, tak na konečném pořadí umístěných publikací. Oceněný sborník Krajinou pochybností obsahuje texty předních českých esejistů a popularizátorů vědy: například Jana Zrzavého, Václava Cílka, Ivana M. Havla, Stanislava Komárka, Antona Markoše, Zdeňka Kratochvíla, Jiřího Sádla, Václava Bělohradského, Jana Kellera a dalších. Editorem byl Michal Bartoš. Obálka a grafická úprava byla záležitostí studia Kultivar, Jany Honecové a Zuzany B. Horecké. Obě grafičky navrhly sazbu písma, originální otevřenou šitou vazbu, obal knihy i přiloženého DVD s filmem Tomáše Škrdlanta Hledání ekologického myšlení. Autentická krabička navíc obsahuje i poznámkový sešit pro vyjádření pochybností čtenářů. Technickým redaktorem byl Michal V. Hanzelín. Knihu vydala O.P.S. Nymburk a tisk byl pořízen u PBtisk Příbram. Sborník Krajinou pochybností je také součástí výstavy, která bude putovat z Památníku národního písemnictví po městech u nás i v zahraničí. Ke koupi je v mnoha knihkupectvích a také přímo v nízkoenergetickém domě Sluňákov v Horce nad Moravou. Více informací o něm najdete na www.slunakov.cz. Krajinou pochybností. Sborníku úvah z Ekologických dnů Olomouc v letech 2005 a 2006. Editor Michal Bartoš. Vydala O.P.S., Nymburk – Olomouc 2007, ISBN 978-80903773-4-9. Tisková zpráva SEV Sluňákov, upraveno (red)
3/2008
NABÍDKA
n MÍSTNÍ AGENDA 21 – – INFORMACE, POSTUPY, KRITÉRIA Aktualizovaná a ucelená metodická publikace k místním Agendám 21 v České republice je určena mnoha různým skupinám čtenářů. Jejím cílem je však oslovit zejména zástupce veřejné správy – tajemníky, ředitele úřadů, vedoucí odborů rozvoje a také místní politiky. Bez zapojení veřejné správy nemůže žádná místní Agenda 21 (MA21) uspět. Materiál vznikal od dubna roku 2006 na platformě Pracovní skupiny Rady vlády pro udržitelný rozvoj pro místní Agendy 21. Na vzniku publikace se podílela řada lidí – odborníků na problematiku udržitelného rozvoje, na strategické plánování či metody zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, ale také lidí s praktickou zkušeností z obecních a krajských úřadů či neziskových organizací. Z obsahu: Jak poznat dobrou místní Agendu 21?, Politické zaštítění a organizační zázemí MA21, Strategické řízení k udržitelnému rozvoji, Síťová spolupráce a příklady dobré praxe v ČR i zahraničí. Publikace je dostupná ve formátu pdf na www.cenia.cz. Přiložené CD obsahuje kritéria, postupy MA21, informace o strategickém plánování, indikátorech udržitelného rozvoje, texty důležitých mezinárodních i českých dokumentů, přednášky. Místní Agenda 21 – informace, postupy, kritéria. Vydalo Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Pracovní skupinou RVUR pro MA21, Praha 2006, ISBN 80-7212-435-8 Zdroj: www.cenia.cz
n EKONOMIE A POLITIKA MĚSTSKÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
3/2008
Nová publikace představuje ekonomický pohled na životní prostředí měst. Snahou autorky z katedry ekonomiky životního prostředí na NF VŠE bylo napsat publikaci i pro čtenáře, který není vystudovaný ekonom. Publikaci lze zakoupit na VŠE v prodejně odborné literatury. Z obsahu: Vývoj a současná situace životního prostředí měst, Úloha ekonomie v ochraně městského životního prostředí, Vybrané ekonomické pojmy, Tržní selhání, Selhání
veřejného sektoru, Školy ekonomické teorie, Klasické problémy životního prostředí měst, Doprava, Příroda a krajina ve městě, Územní rozvoj, Rozhodování o veřejných investicích. Eliška Vejchodská: Ekonomie a politika městského životního prostředí. Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, Praha 2007. Zdroj: NSZM
n MĚSTA PRO LIDI Kvalita života v mnoha evropských m ě s tech je negativně ovlivněna prudkým nárůstem intenzity dopravy. Publikace Města pro lidi s podtitulem Koncepce snižování automobilové dopravy – příklady evropských měst se věnuje kvalitě prostředí v městských oblastech právě z hlediska silniční dopravy. Jedná se o doplněný český překlad anglické příručky vydané Evropskou komisí, navazuje na předchozí publikace Děti na cestě – bezpečně po městech a Cyklistika pro města. Tradiční reakcí na problém s dopravními zácpami je zvětšení silničního prostoru, který mají vozidla k dispozici. V úvodu publikace se zkoumá „teorie postupného vymizení dopravy“ jako koncepce, která jde proti logice klasického přístupu: „Tato teorie podporuje tezi, že snížení kapacity ulic v městských centrech ucpaných dopravou může napomoci udržitelnému rozvoji města a může být řešením pro přípravu nového městského územního plánování. Navíc, jakmile je městský prostor zbaven automobilů, začíná být přátelským místem pro život, a nejen pro přežívání.“ Příručka dále popisuje dobré zkušenosti se zvládáním městské dopravy v evropských městech, jako je finské Kajaani, Vauxhal Cross v Londýně, německý Norimberk, Štrasburk ve Francii, belgický Gent nebo britský Cambridge a Oxford. Nabízí se i stručné návody, jak na to a příklady z České republiky. Města pro lidi. Koncepce snižování automobilové dopravy – příklady evropských měst. Evropská komise 2004. MŽP ČR 2005. ISBN 80-7212-355-6. Ke stažení na http://www.env.cz/AIS/web-edba.nsf/$pid/ mzpevfgov4g0/$file/Mesta-PDF.pdf
n ZVÍŘE VE MĚSTĚ Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., zpracoval pro obyvatele Prahy letáky v sérii Rádce
pro Pražany na téma Hluk, Odpady a Zvíře ve městě. Jsou k dispozici na úřadech pražských městských částí a také se dají stáhnout přímo z webových stránek ÚEP – http://ekopolitika.cz/cs/publikace/publikace-uep/index.php. Leták o hluku poradí, co dělat s odpady z domácností a jaké právní předpisy se odpadové problematiky týkají. Další leták seznamuje občany Prahy s problematikou hluku a jeho riziky, představuje také platné právní předpisy a rady, co dělat, když jsou porušovány. Zdroj: www.ekopolitika.cz
n MAPA PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH LÁTEK V PROSTŘEDÍ Chemické látky jsou všude okolo nás a je důležité vědět, jak působí na nás i na naše prostředí, případně jak se jim v běžném životě vyhnout. Zároveň je to ale téma mnohdy těžko uchopitelné. Sdružení Arnika nabízí novou mapu Perzistentní organické látky v životním prostředí České republiky. Perzistentní organické látky (POPs) dlouho přetrvávají v životním prostředí, kumulují se v živočišných tucích a mohou způsobovat problémy již v nízkých koncentracích. Patří mezi ně například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly. Mapa shrnuje informace o perzistentních organických látkách v životním prostředí České republiky. Poskytuje srozumitelný přehled o zdrojích úniků těchto látek i o jejich koncentracích ve vodě, půdě, rybách, drůbežích vejcích či lidských tkáních, čímž ukazuje vazbu mezi zdroji těchto látek a zátěží různých složek životního prostředí. Mapa obsahuje také řadu dalších informací o charakteru látek, o jejich kumulaci v životním prostředí či o jejich regulaci zákonem. Umožňuje tak širokou škálu uplatnění. Je vytištěna barevně v měřítku 1:520 000. Cena je 65 Kč. Další informace o POPs najdete na stránce kampaně Budoucnost bez jedů http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208407, o dioxinech pak na http://www.dioxin.cz. Objednávku zašlete nejlépe e-mailem na
[email protected], faxem na 222 781 471 nebo poštou na adresu: Arnika, o.s., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Zdroj: Tisková zpráva sdružení Arnika
27
NABÍDKA
PROJEKTY n PARTNERSTVÍ VE MĚSTĚ Nadace Partnerství je nejvýznamnější českou nadací podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Během 15 let své existence podpořila formou nadačních příspěvků ve výši 185 miliónů korun už na 2100 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership for Sustainable Development. Posláním Nadace Partnerství je pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na věcech veřejných. Nadace dosahuje svých cílů udělováním grantů, organizováním stáží, školení, seminářů a jiných vzdělávacích modulů, vydáváním publikací, aktivním propojováním obdobných projektů doma i v zahraničí, zprostředkováváním informací a kontaktů z oblasti životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje i vlastními programy. Ve svém portfoliu má Nadace Partnerství několik programů a cen, které přispívají ke zlepšování kvality života ve městech, například Město stromů. Projekty v rámci programu Prostory Program usilují o zlepšování kvality veřejných prostranství. Zaměřují se na budování a obnovu prostranství v obcích a městech, na vytváření míst každodenního života a setkávání. Klíčovým je zapojování budoucích uživatelů do procesu plánování a realizace daného místa. V Brně a Praze letos v únoru pořádala nadace mezinárodní konferenci Město pro pěší, která otevřela téma návratu chůze do systému dopravy i každodenního života. V rámci rozsáhlého Dopravního programu nadace poskytuje například granty a odbornou podporu v projektech Na zelenou a Bezpečné cesty do školy. Soutěž Cesty městy, zaměřená na zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR, je určená pro obce, města, městské obvody a části na celém území České republiky. Upozorňuje nejenom na problémy spojené s dopravou v našich sídlech, ale i na možnosti jejich řešení. Dobrá dopravní řešení, která vedou ke zlepšení životního prostředí, zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu (zvláště těch nejzranitelnějších - chodců a cyklistů) a která vytváří příjemné prostředí pro intenzivnější sociální kontakty mezi obyvateli, se objevují i u nás a mohou být zajímavou inspirací pro všechny zájemce.
28
Zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz, zpracovala (qá)
n EVROPSKÝ TÝDEN MOBILITY A EVROPSKÝ DEN BEZ AUT 2008 V roce 2008 se mohou města, obce, ale i různé organizace a jednotlivci opět zapojit do celoevropské akce Evropský týden mobility (16. – 22. září) a Evropský den bez aut(22. září), která se letos bude v Evropě konat už posedmé. Evropský týden mobility je osvětová kampaň pro občany měst, které upozorňuje na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou ve městech a kterým zároveň nabízí možnosti a výhody udržitelných druhů dopravy. Mnohá evropská města už pochopila, že prostor v ulicích patří také chodcům, cyklistům a veřejné dopravě, nejen autům. Ulice mohou být opět místem setkávání, místem pro život. A tomu má Evropský týden mobility pomoci. V letošním roce se kampaň zaměří na téma Čistý vzduch všem, tedy na zlepšení kvality ovzduší ve městech. Jako první se k Evropskému týdnu mobility v roce 2008 přihlásila města Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Letovice, Luhačovice, Pardubice, Přeštice a Sokolov. V rámci Evropského týdne mobility se ve městech nabízejí občanům různé akce, zaměřené na udržitelné formy dopravy a dopravní výchovu (cyklojízdy, pěší výlety, akce pro rodiče s dětmi, pro seniory, pro občany s hendikepem, výlety historickou tramvají, semináře, akce na dětském dopravním hřišti apod.). Na Evropský den bez aut dne 22. září by měla být část města uzavřena automobilové dopravě. Tento den se pořádají akce podle tématu Evropského týdne mobility. K Evropskému týdnu mobility spojeném s Evropským dnem bez aut se mohou připojit všechna města. Podmínkou je, aby vedené města schválilo Chartu (dokument deklarativního charakteru, ve kterém jsou stanovena pravidla a rámec akce) a aby ustanovilo místního koordinátora či koordinátorku. Město by také mělo přijmout jedno či více trvalých opatření, tedy během roku uskutečnit aspoň jeden projekt na zklidnění dopravy ve městě, na přerozdělení dopravního prostoru či na zvýšení bezpečnosti chodců při pohybu ve městě. Rady k výběru těchto opatření přinese příručka dostupná na internetových stránkách www.env.cz/etm. Program měst bude opět vystaven jak na těchto českých stránkách, tak na evropských stránkách http:// www.mobilityweek.eu, kde se mohou místní koordinátoři akce zaregistrovat sami v češtině. ETM a EDBA v rámci České repub-
liky koordinuje ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Všem zástupcům měst, kteří o účast projeví zájem, pošle národní koordinátorka Chartu a později pak i příručku 2008 na požádání poštou. Při zapojení do kampaně je také možné získat plakáty a logo k potisku propagačních materiálů. Kontakt na národní koordinátorku EDBA a ETM: Mgr. Eva Veverková, odbor vnějších vztahů MŽP ČR, tel. 267 122 139,
[email protected], www.env.cz/etm Zpráva MŽP ČR, upraveno (red)
n KARAVANA EVROPY Ve Zdravém městě Litoměřice odstartoval přesně na mezinárodní Den Země projekt Karavana Evropy. Jeho cílem je zvýšit povědomí o problematice průmyslových rizik ve velkých chemických podnicích a možnostech, jak jim předcházet. Myšlenka projektu Karavana Evropy vznikla v rámci projektu Seveso + 30 s cílem připomenout nehodu, ke které v italském městě Sevesu došlo 1. července 1976. Při nehodě unikly jedovaté látky – dioxinu – z chemické továrny společnosti Icmesa. Projekt Seveso+30 chce rozvíjet práci na rozličných změnách a dobré praxi započatých po nehodě z roku 1976, na šíření environmentálního kulturního významu parku Bosco Delle Querce, vytvořeného rekultivací nejzamořenější zóny. Místní společenství v Sevesu zahájilo proces vedoucí k připomenutí nehody a problémů, jež vznikly zejména v sociální a environmentální oblasti, které ale místní komunita dokázala přeměnit v novou příležitost pro svůj rozvoj. V posledních dvou letech bylo na téma nehody v Sevesu vydáno pět nových knih, věnujících se jejím sociálním, environmentálním a právním důsledkům. Obce Meda, Seveso, Cesano Maderno a Desio založily sdružení Agenda 21 Intercomunale spojující občany, místní úřady a asociace, které společně realizují plán udržitelného rozvoje. Oblast, která byla nejvíce zamořena dioxiny, byla přetvořena na přírodní les, jenž byl v roce 2005 uznán jako přírodní a regionální park Bosco Delle Querce (Dubový les). Seveso je díky této nehodě, a zejména díky evropským směrnicím, které po nehodě vznikly a upravují prevenci a bezpečnostní opatření v průmyslu, známé v Evropě i po celém světě. Obce zapojené do místní Agendy 21, společně s Nadací Lombardia
3/2008
NABÍDKA
per l’ambiente, založily v roce 2005 agenturu InnovA21 pro udržitelný rozvoj, neziskovou organizaci, jež si klade za cíl šíření dobré praxe na poli udržitelného rozvoje, rozvoj vědeckého výzkumu, partnerství a vzdělávacích programů. Další náplní agentury je rozvoj diskuse a návrhů na podporu inovací a aktivit na poli energetiky, využití přírodních zdrojů, udržitelné dopravy a kvalitní veřejné správy ohleduplné k životnímu prostředí. Městům přináší projekt Karavana Evropy Místní prohlášení – manifest, věnovaný životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji, a Poselství,
jež upozorňuje na místa, která se vyrovnala s poškozením životního prostředí a přeměnila je v sociální a kulturní příležitost. Prohlášení a Poselství budou sdíleny společenstvími napříč Evropou, kde budou probíhat diskuse a návrhy směrem k asociacím a místním úřadům. Projekt Karavana Evropy si klade za cíl umožnit kontakt mezi různými místy s různými podmínkami v Evropě a zvýšit povědomí o principech udržitelného rozvoje, o bezpečnostních opatřeních v oblasti prevence průmyslových rizik a významu zapojení komunity do místní samosprávy.
Karavana rovněž shromažďuje rozdílné zkušenosti a názory týkající se řízení a prevence environmentálních rizik a navrhne možnosti koordinace politiky a místních úřadů, spolupráce firem a občanů, asociací a akademické obce. Karavana Evropy procestuje deset zemí východní Evropy – Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Rumunsko, Českou republiku, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Konečnou zastávkou bude Evropský parlament v Bruselu a Štrasburku. Zdroj: tisková zpráva NSZM, upraveno (red)
SOUTĚŽE n NEJKRÁSNĚJŠÍ NÁDRAŽÍ ČR 2008 Soutěž o nejkrásnější nádraží ČR vyhlásila Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o. s., poprvé v roce 2007. Spoluvyhlašovateli byli a nadále zůstávají dva význační spojenci v obnově nádraží a stanic Bezdružicka: Mikroregion Konstantinolázeňsko a Plzeňská dráha, o.s. Mediálním partnerem je Český rozhlas 2 – Praha. Spolupracují Správa železniční dopravní cesty a České dráhy. Smyslem soutěže je upozornit širokou veřejnost na stav našich nádraží. Přichází očekávaná odezva. Lidé si všímají malebných nádražíček, kde personál velmi dobře plní své úkoly a nad rámec svých povinností se stará o krásu prostředí. Udržuje čistotu, natřený mobiliář, květinovou výzdobu. Takové nádraží je pohlazením po duši a věřte, že i setkání s těmi, kteří se o tento stav zasloužili, je zážitkem, na který se nezapomíná. Jsou totiž hrdí na svou stanici a přirozeně vlídní na cestující. Všem je tam totiž hezky. Na druhé straně si lidé všímají zanedbaných, bortících se, abnormálně špinavých a nevhodně využívaných budov. Píší buď s recesí nebo pobouřením. Velmi nás ale těší, že všichni mají zájem stav změnit a jsou ochotni osobně přispět. Druhý ročník soutěže právě startuje. Těšíme se na podněty a spolupráci. Už samotným projevením zájmu nám s nelehkým úkolem velmi pomáháte. Hlasování probíhá ve dvou kolech. V prvním kole do 23. května veřejnost navrhovala své favority. Podmínkou návrhu bylo, aby obsahoval tři fotografie, stručné zdůvodnění návrhu a stručný popis, jak nádraží nyní funguje a návrh, co zlepšit. Z došlých návrhů » Ostroměř – nejkrásnější nádraží roku 2007
vyhlašovatelé vybrali deset finalistů, kteří byli zveřejněni v médiích a na webových stránkách vyhlašovatelů a spolupracujících organizací: www.aefcz.org, www.mikroregion-konstantinolazensko.cz, www.plzenskadraha.cz, www.szdc.cz, www.cd.cz a www.rozhlas.cz/praha. Ve druhém kole posílá veřejnost do 15. června 2008 do 24 hodin své hlasy jednot-
livým finalistům. Slavnostní vyhlášení proběhne 18. června 2008 ve vládním salonku Hlavního nádraží v Praze. Adresa pro zasílání hlasů: Asociace EF CZ – Souznění, Vyšehrad, V pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2, e-mail
[email protected]. Zdroj: Asociace Entente Florale CZ – Souznění, upraveno (red)
INTERENET ZAJÍMAVÉ ADRESY K TÉMATU: MĚSTO n Informační zdroje k místní Agendě 21 – www.monet.cz n Města a obce online – www.mesta.obce.cz n Občanská společnost, návod k použití – www.obcan.ecn.cz n Otevřete, web pro otevřenost veřejné správy – www.otevrete.cz n Spojená občanská sdružení, SOS Praha – www.sospraha.cz n Stránky obcí ČR, informační systém o území – www.isu.cz/obce n Svaz měst a obcí České republiky – www.smocr.cz n Národní síť Zdravých měst ČR – www.nszm.cz n Centrum pro komunitní práci – www.sustainable-cities.org/indicators n Institut komunitního rozvoje – www.ikor.cz¨ n TIMUR, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj – www.timur.cz n Mezinárodní rada pro místní iniciativy v oblasti životního prostředí (The International Council for Local Environmental Initiatives, ICLEI) – www.iclei.org n Místní Agenda 21 ve světě (Local Agenda 21 in the World) – http://www.econtur.de/la21/linkliste.htm n Světová zdravotnická organizace, projekt Zdravá města (WHO Centre for Urban Health, Healthy Cities Project) – www.who.dk/healthy-cities n Centrum OSN pro lidská sídla (United Nations Centre for Human Settlements, HABITAT) – www.unchs.org n Rada evropských samospráv a regionů (Council of European Municipalities and Regions, CEMR) – www.ccre.org n Místní udržitelnost, Evropský informační servis praktických zkušeností (Local Sustainability – the European Good Practise Information Service) – www.cities21.com/europractice n Projekt Evropská trvale udržitelná města (European Sustainable Cities & Towns Campaign and the European Sustainable Cities Project) – www.sustainable-cities.org n Asociace velkých evropských měst, Eurocities – www.eurocities.org n Projekt CEROI (City Environment Report On Internet) – www.ceroi.net n Společné evropské indikátory (Towards a Local Sustainability Profile – European Common Indicators) – www.sustainable-cities.org/indicators n Stránky Evropské unie o životním prostředí ve městech – ec.europa.eu/environment/urban/home_ en.htm n Světová federace měst, World Federation of United Cities (WFUC) – www.wbcsd.org n Aalborgská charta a závazky – www.aalborgplus10.dk
3/2008
Připravila Hana Kolářová
29
NABÍDKA
ZAHRADA PRO VZDĚLÁNÍ I RELAXACI Botanická zahrada Střední zemědělské školy v Rakovníku slaví letos 45. výročí svého založení a 5. výročí od chvíle, kdy byla vyhlášena významným krajinným prvkem v intravilánu města Rakovníka. V roce 2005 se Botanická zahrada Rakovník stala zakládajícím členem Unie botanických zahrad ČR. Zahradu založil roku 1963 pan Václav Pelikán, tehdejší zástupce ředitele školy. Od počátku byla koncipována jako účelové zařízení školy, jehož hlavním posláním bylo napomáhat výuce teorie, praktických cvičení a praxe žáků. Zahrada představuje zdroj poučení nejen pro studenty SZeŠ, ale i pro ostatní školy v regionu. Navíc dobře slouží i občanům a návštěvníkům města, kteří ji využívají jak ke svému vzdělávání, tak i k relaxaci. Současný stav a uspořádání botanické zahrady Při uspořádání zahrady se pohlíželo na účelovost, ale i na hledisko estetické. Její účelová část je zasazena do rámce travnatých ploch a parkové výsadby okrasných dřevin, přičemž byly respektovány jednak sadovnické zásady barevného sladění, jednak velikosti jednotlivých druhů. Záměrem koncepce zahrady je doplnit druhový rejstřík o výjimečné a vzácné druhy dřevin. Za dobu její existence vznikl v této části typický ekosystém lesoparku s mikroklimatickými podmínkami vhodnými pro založení kultury lužních a hájových rostlin, čehož se v roce 2005 ujal prom. biol. Václav Laňka. Zahrada je rozdělena do několika částí, z nichž z hlediska výuky nejvýznamnější je botanický systém, jenž je zároveň nejnáročnějším oddělením na údržbu. Jednotlivé druhy rostlin jsou zde řazeny podle příslušnosti k botanickým čeledím ve třech odděleních. Další částí je systém hospodářský, který slouží hlavně výuce speciálního pěstování rostlin. V současné době je tvořen oddělením polních plodin, polních zelenin, oddělením pícnin (jetelovin a trav) a energetických plodin. V rámci praxe se žáci seznamují s jejich obděláváním a učí se pracovat s malou zahradní mechanizací. Pivoňková louka, motýlí zahrada a masožravé rostliny Dále se v zahradě nacházejí oddělení léčivých rostlin, zelenin, ovocných dřevin,
Časopis Bedrník vychází v rámci projektu Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
30
drobného ovoce a květin, kam patří i nedávno založená pivoňková louka a motýlí zahrada. Specializací botanické zahrady jsou sbírky áronovitých rostlin, které jsou pěstovány v druhově bohaté kolekci i početnosti. Středoevropské druhy i druhy ze Středozemí rostou na venkovních plochách, skleník pak hostí choulostivé a vzácné rostliny z vysokohorských poloh Tibetu, subtropických i tropických zemí. Zahrada se může pyšnit i malým mokřadem a zahradním rašeliništěm s ukázkou masožravých rostlin, jejichž výstava přilákala mnoho návštěvníků. Narůstající zájem o tuto bezpochyby atraktivní skupinu v rostlinné říši bude podpořen realizací schváleného projektu Tajemný svět masožravých rostlin. Sbírka genetických zdrojů i místo pro praxi Botanická zahrada je významným místem introdukce se sbírkou genetických zdrojů rostlin s několika tisíci druhy a kultivary rostlin z celého světa Představuje nezastupitelný vzdělávací a kulturně výchovný přínos nejen pro SZeŠ, ale i pro město Rakovník a širší region. Studenti zde vykonávají svá pravidelná praktická cvičení a využívají ji pro své samostatné práce. Zahrada je místem soutěžních přírodovědeckých a ekologických aktivit, například cyklu přírodovědných a botanických soutěží
Redakční rada: Helena Kujanová (Jihočeský kraj), Eva Kazdová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Lenka Navrátilová (Plzeňský a Karlovarský kraj), Pavla Novotná (Praha), Kateřina Červenková (Středočeský kraj), Ivana Poláčková (Ústecký kraj), Květoslava Burešová (Vysočina), Pavel Bartoň (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko), Lenka Daňková (SSEV Pavučina).
Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail
[email protected] Korektury: Helena Pilátová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček
Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks Vytištěno na recyklovaném papíře. Příspěvky posílejte na adresu redakce.
v jarním a podzimním období, a uplatňuje se při zlepšování životního prostředí a veřejné zeleně ve městě. Vstup pro veřejnost zdarma Během roku se rovněž otevírá široké veřejnosti města, které i přes nemalé finanční nesnáze umožňuje vstup zdarma a připravuje pro ni mnohé zajímavé akce. Patří mezi ně například Dny otevřených dveří botanické zahrady, Den Země, Den stromů, Den BZ ČR, praktické ukázky zahradnických prací, výstavy aj. Na závěr u příležitosti 45. výročí založení Botanické zahrady SZeŠ v Rakovníku bychom chtěli poděkovat všem minulým i současným studentům, všem bývalým i stávajícím pedagogický pracovníkům za jejich práci na budování a rozvoji zahrady. V současnosti o botanickou zahradu pečují zahradníci Ing. Walter Richter, prom. biolog Václav Laňka a Iva Poláčková. Poděkování patří také zástupcům všech škol a školských zařízení, organizacím, institucím, kolektivům i jednotlivcům, se kterými Botanická zahrada SZeŠ Rakovník léta spolupracuje na řadě projektů, akcí a soutěží. Žákům, studentům, učitelům i široké veřejnosti děkujeme za podporu a za jejich účast na akcích botanické zahrady. Botanická zahrada SZeŠ Rakovník má pro veřejnost zdarma otevřeno od května do listopadu ve všední dny od 8 do 13 hodin. Bývá otevřena vícekrát v roce i přes víkend, termíny zveřejňuje regionální tisk a informační tabule u botanické zahrady. V případě hromadných návštěv je možno zajistit průvodce a odborný výklad od pracovníků SZeŠ Rakovník. Ing. František Pazdera, vedoucí praktického vyučování a Botanické zahrady SZeŠ Rakovník, Pražská 1222, 269 01 Rakovník, tel. 313 251 014, frantisek.pazdera@ seznam.cz, www.szesrak.cz Zkráceno a upraveno (kch)
BEDRNÍK červen / 2008 | časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.
SEVER, 542 26 Horní Maršov 89 ( 499 874 280, 499 874 326 e–mail
[email protected] www.sever.ekologickavychova.cz
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 ( 234 621 386 e–mail
[email protected]
Objednávky: SEVER, Barbora Tichá, 542 26 Horní Maršov 89,
[email protected], ( 499 874 280, 739 203 205
Hlavní téma příštího čísla: OBCHOD (redakční uzávěrka 25. 6. 2008)
3/2008
Když se dva prvky setkají takovým způsobem, že velikost toho, čeho můžou dosáhnout společně, mnohonásobně přesahuje součet toho, čeho by dosáhly každý zvlášť, vzniká synergie. Synergetické interakce přinášejí nápady a inspiraci, vytvářejí volnou energii pro další růst a zjemňují komunikaci a vnímání. Richard Bach
