VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Význam zahraničních pobytů a stáží pro zlepšení zaměstnatelnosti a profesního uplatnění absolventů Bakalářská práce
Autor: Petr Novák Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D Jihlava 2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Petr Novák
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Finance a řízení
Název práce:
Význam zahraničních pobytů a stáží pro zlepšení zaměstnatelnosti a profesního uplatnění absolventů
Cíl práce:
Cílem práce je na základě dotazníkového šetření mezi účastníky výměnných pobytů a stáží v zahraničí přiblížit přínos těchto mobilit pro zvýšení zaměstnatelnosti absolventů a pro praktické uplatnění získaných zkušeností a dovedností v zaměstnání. Dílčím cílem bude popsat možné způsoby hledání zaměstnání v ČR a v zahraničí.
Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce
Ing. Roman Fiala, Ph.D. zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na význam pobytů a stáží v zahraničí pro zlepšení zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů. Popisuji zde podstatu vzdělávací politiky Evropské unie a hlavně její vzdělávací programy týkající se základního, středního, vysokého ale i dalšího vzdělávání. Charakterizuji možné způsoby hledání zaměstnání především v České republice, ale i v zahraničí se zaměřením na práci v Evropské unii v rámci projektu EURES. Uvedu informace o tom, jak sepsat životopis a motivační dopis. Také seznámím čtenáře s projektem týkajícím se zahraničních mobilit EUROPASS. Dále na základě dotazníkového šetření, především mezi účastníky výměnných pobytů a stáží v zahraničí se zaměřením na program ERASMUS, přiblížím přínos těchto zahraničních mobilit pro zvýšení zaměstnatelnosti absolventů a pro praktické uplatnění zkušeností a dovedností v zaměstnání.
Klíčová slova Zahraniční mobilita, vzdělávací politika Evropské unie, vzdělávací programy Evropské unii, EUROPASS, způsoby hledání zaměstnání, EURES, ERASMUS
Annotation Das Thema der Bachelorarbeit sind verschiede Auslandsaufenthalte und ihre Wirkung auf die Beschäftigung und Durchsetzung der Absolventen. Ich befasse mich mit der Bildungspolitik der Europäischen Union, vor allem mit deren Bildungsprogrammen, die die Grund-, Mittel- und Hochschulausbildung und die Weiterbildung betreffen. Hier werden auch verschiedene Möglichkeiten der Arbeitssuche angeführt, hauptsächlich in der Tschechischen Republik, aber auch im Ausland, vor allem in der EU im Rahmen des Projekts EURES. Es gibt hier Informationen darüber, wie man den Lebenslauf und Motivationsbrief gestalten soll. Die Leser werden mit dem Projekt EUROPASS bekannt gemacht, das sich auf ausländische Mobilität orientiert. Auf Grund einer Umfrage, besonders unter den Teilnehmern an verschiedenen Aufenthalten im Rahmen des ERASMUS- Programms, erkläre ich den Beitrag von diesen Aufenthalten für die Beschäftigungsfähigkeit der Absolventen und praktische Anwendung ihrer Erfahrungen und Fertigkeiten auf dem Arbeitsplatz.
Schülerwörter Auslandsmobilität, Bildungspolitik der Europäischen Union, die Bildungsprogramme der Europäischen Union, EUROPASS, Methoden der Arbeitssuche, EURES, ERASMUS
Poděkování Chtěl bych poděkovat mé vedoucí práce Ing. Libuši Měrtlové za její trpělivost při spolupráci se mnou. Vše potřebné mi vysvětlila a pomohla při tvorbě bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat paní PhDr. Jarmile Bílkovské za ochotu informace a pomoc při tvorbě bakalářské práce
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 9 1
2
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11 1.1
Zahraniční mobilita ............................................................................................. 11
1.2
EUROPASS ........................................................................................................ 12
1.3
Programy Evropské unie na podporu vzdělávání................................................ 13
1.4
ERASMUS .......................................................................................................... 14
1.5
Program Leonardo da Vinci ................................................................................ 16
1.6
Program COMENIUS ......................................................................................... 19
1.7
Gruntvig .............................................................................................................. 21
1.8
Euroguidance....................................................................................................... 22
1.9
Jaké má možnosti student VŠPJ v rámci zahraniční mobility?........................... 23
1.10
Jak a kde hledat zaměstnání ................................................................................ 24
1.11
Jak hledat práci v zahraničí? ............................................................................... 25
1.12
EURES ................................................................................................................ 25
1.13
Jak na životopis? ................................................................................................. 27
1.14
Motivační dopis ................................................................................................... 28
1.15
Veletrh pracovních příležitostí ............................................................................ 29
1.16
Personální agentury ............................................................................................. 30
1.17
Outplacement ...................................................................................................... 31
1.18
Kariérový koučink ............................................................................................... 32
1.19
Trainee program .................................................................................................. 33
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 34 2.1
Vyhodnocení dotazníkové šetření ....................................................................... 34
2.2
Postup při podání přihlášky na VŠPJ do programu ERASMUS......................... 55
2.3
Statistiky programu ERASMUS ......................................................................... 58
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 61
Seznam použité literatury ............................................................................................... 64 Seznam obrázků ............................................................................................................... 67 Seznam tabulek ................................................................................................................ 69 Seznam zkratek ................................................................................................................ 69 Přílohy ............................................................................................................................... 70 A
Dotazník
ÚVOD V mé bakalářské práci mám jako cíl přiblížit na základě dotazníkového šetření mezi účastníky výměnných pobytů a stáží v zahraničí přínos těchto mobilit pro zvýšení zaměstnatelnosti
absolventů
a pro
praktické uplatnění
získaných
zkušeností
a dovednosti v zaměstnání. Dílčím cílem bakalářské práce bude popsat způsoby hledání zaměstnání v České republice a v zahraničí. Dotazníkové šetření budu provádět zejména mezi účastníky programu ERASMUS a na základě výsledků přiblížím přínos této zahraniční mobility, tohoto projektu. Co je nebo čeho se vlastně týká mobilita v zahraničí? Mobilitou lze označit pohyb v tomto případě osob, a když uvažujeme zahraniční mobilitu, tak tuto mobilitu lze nazývat jako pohyb osob za hranice území státu. Co se týká mobility v rámci programu ERASMUS jí lze nazvat pracovní nebo studijní stáž v zahraničí a to prostřednictvím školy nebo firmy. K možnostem mobility přiřadit výkon dobrovolné práce v některých z nevládních organizací, nebo v rámci vysokých škol, výměnné programy. Žádosti o mobilitu podávají školy, střediska odborného vzdělávání, mezinárodní kanceláře v akademických institucích, personální oddělení v podnicích a univerzity. Zahraniční mobilitou je vlastně doba, kterou určitá osoba stráví v cizí zemi za účelem odborné praxe, práce nebo vzdělání. U osoby nezáleží na věku, dosaženém vzdělání ani profesi. Stáž většinou probíhá v rámci některého z programu Evropského společenství, který se angažuje v oblasti vzdělávání. V rámci programů celoživotního vzdělávání se angažuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP). Těchto programů se mohou zúčastnit účastníci v předškolním až seniorském věku. K těmto programům patři již zmiňovaný program ERASMUS, dále pak LEONARDO DA VINCI, COMENIUS, GRUNTVIG, LINGUA a další. Zahraniční mobility se týká dále projekt EUROPASS. Tento projekt se týká těch, kteří vycestují zejména za prací do zemí Evropské unie. EUROPASS je vlastně soubor 9
dokumentů, které jsou jednotné pro všechny, kteří jej využívají, jeho význam je zkvalitnění a zjednodušení pracovní mobility. Při hledání práce v rámci zahraniční mobility pomáhá síť úřadů práce EURES. Této skupiny úřadů práce se účastní i české úřady práce, prostřednictvím kterých tedy je možnost hledat práci v zahraničí. V práci přiblížím i možnosti hledání práce v České republice. V rámci teoretické části se dále zmíním o tvorbě životopisu a motivačního dopisu, které se píší vždy při hledání práce nebo i při ucházení se o místo například v programu ERASMUS. V praktické části jsou zpracována data v rámci výsledků mého dotazníkového šetření, která budou doplněna o data ze statistik programu ERASMUS. Všechna data budou okomentována a bude vyzdvižen přínos mobilit pro zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnění na trhu práce.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se zaměřím na Evropskou unii a její programy týkající se zahraniční mobility. Představím Europass a jeho portfolio, ale také služby zaměstnanosti EURES. Také se zaměřím na možnosti, jak může nejen nezaměstnaný hledat zaměstnání zejména v ČR, ale také v zahraničí se zaměřením především na Evropu.
1.1 Zahraniční mobilita1 „Mobilita je jednou ze základních lidských vlastností a potřeb. V souvislosti s trendem globalizace se mobilita ve smyslu cestování, ale i mobilita pracovní a studijní, stala rozšířeným přirozeným společenským jevem. Vyspělé země považují mobilitu obyvatel za přínos jednotlivcům i společnosti, a proto se snaží mobilitu obyvatel podporovat.“1 V rámci jednotného evropského trhu, který v současnosti patří k největším trhům na světě, se členské státy dohodli na zrušení kontroly zboží na hranicích, zároveň zavedli čtyři základní svobody týkající se EU. Jedná se o volný pohyb osob, zboží nebo služeb a také kapitálu. Volným pohybem osob se myslí, že se občané mohou rozhodnout, v jaké zemi chtějí pracovat, žít nebo studovat a to se stejnými podmínkami jako občané jimi vybrané země. Co se týče cestování – mohou bez pasu po celé EU. EU podporuje jak studijní tak pracovní mobilitu obyvatel a to na všech úrovních, přímá mobilita je součástí strategických dokumentů, a doporučení i konkrétních programů. Podporu při hledání pracovních pozic v EU nabízí síť EURES. EURES je portál týkající se pracovní mobility v Evropě. Tato síť má procházet zlepšením a do budoucna se má zaměřit na určité cílové skupiny, ke kterým zejména patří dlouhodobě nezaměstnaní, mladí nebo naopak starší pracovníci, ženy, pracovníci výzkumu a osoby samostatně výdělečně činné zároveň se chce zaměřit na sezónní pracovníky.
1
Mobilita obyvatel. Europass [online]. Praha, 2013 http://www.europass.cz/vzdelavani-v-eu/mobilita-obyvatel/
[cit.
2013-03-24].
Dostupné
z:
11
Subvenční opatření na podporu mobility obyvatel v rámci EU zastupuje právě portfolio dokumentů Europassu nebo plánovaná čipová zdravotní karta, které jsou stejné pro všechny občany EU. Jedním z cílů Národního rozvojového plánu je mobilita obyvatel na národní úrovni. Na základě národního rozvojového plánu, který je východiskem pro strategické dokumenty, čerpá České republika prostředky ze Strukturálních fondů EU.
1.2 EUROPASS2 „Europass je vlastně prvním jednotným celoevropským souborem dokladů o vzdělání, osobních kompetencích, jazykových dovednostech, odborné kvalifikaci a pracovních zkušenostech jejich držitele.“3 Má jednotnou strukturu a již od roku 2005 zlepšil komunikaci na evropském trhu práce a to i v oblasti vzdělávání, ale zároveň také mobility občanů Evropské unie, členských států Evropského společenství volného obchodu Evropského hospodářského prostoru, přistupujících a kandidátských zemí na základě dobrovolnosti. Pořízení Europassu je bezplatné. Europass je tvořen skupinou pěti dokumentů a to: - Europass-životopis - Europass-jazykový pas - Europass-mobilita - Europass-dodatek k diplomu - Europass-dodatek k osvědčení Hlavním cílem Europassu je pomoc lidem překonat obtíže týkající se mobility. Měl by usnadnit občanům, kteří se například z nejrůznějších důvodů stěhují, za prací nebo
2
Europass [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.europass.cz/co-je-europass/
3
Europass [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.europass.cz/co-je-europass/
12
studiem apod., a to i v rámci jedné země, rychleji se přizpůsobit a uplatnit se v novém prostředí a pomoc při hledání nové práce odpovídající jejich kvalifikacím a zkušenostem nebo se zapsat ke studiu podle svých potřeb. Dokumenty Europassu a jejich možné užívání je dobrovolné. Nabízí občanům používat přehledný soubor všech informací o nich v jakémkoliv jazyce EU, a poskytovat je zaměstnancům, vzdělávacím institucím a dalším subjektům. Uživatel Europassu může lépe podávat informace, které budou správně pochopeny nejen v uživatelově mateřském jazyku a zemi, ale hlavně v zahraničí. Každý kdo chce dokumenty Europassu využívat může se sám rozhodnout, které z portfolia dokumentů si chce pořídit, nemusí využívat všechny dokumenty. Europass lze využít, kromě členských zemí EU, i v zemích ESVO/EHP (Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko), které zatím nejsou členy Společenství, a v kandidátských zemích ucházejících se o členství v EU (Chorvatsko, Turecko, Island). Europass je určen4 především studentům, absolventům, pracujícím, zaměstnavatelům vzdělávacím institucím, ale také sociálním partnerům na národní i evropské úrovni, úřadům práce a personálním agenturám, pořízení Europassu je bezplatné.
1.3 Programy Evropské unie na podporu vzdělávání5 Evropská unie těmito programy podporuje hlavně spolupráci jednotlivých členských zemí, ale také spolupráci podnikového a vzdělávacího sektoru. V oblasti vzdělávání Evropská unie angažuje všechny své orgány, k nejdůležitějším z nich se řadí Evropská rada a také Rada Evropské unie.
4
Pro koho je Europass?. Europass http://www.europass.cz/pro-koho-je-europass/
[online].
2013
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
z:
5
BRDEK, Miroslav a Helena VYCHOVÁ. Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004, s. 168. ISBN ISBN 80-863-9596-0, s. 14 – 16,25.
13
„Vzdělávací politiku lze vymezit jako souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují celou vzdělávací oblast.“ 6 V rámci Evropské unie pak vzdělávací politiku definovat jako souhrn činností a jiných podnětů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Vzdělávací politika Evropské unie se neřadí ke společným politikám. Vzdělávací politika je v rukou členských států. Evropská unie se přednostně angažuje v podpoře evropské mobility studentů a učitelů. Podle EU je vzdělávání jednou z důležitých rolí jak v ekonomickém rozvoji, tak i s řešení problému s nezaměstnaností nebo sociální rozdílností. V současnosti se v rámci vzdělávání v Evropské unii angažuje NAEP – Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Program celoživotního vzdělávání, je jeden z rozsáhlých programů této agentury, který lze rozdělit na programy, které jsou zaměřeny na osoby předškolního věku až po věk seniorský. - Mateřských škol - COMENIUS - Základních škol - COMENIUS - Středních škol - LEONARDO DA VINCI, COMENIUS - Vysokých škol - ERASMUS - Ostatní - GRUNTVIG (vzdělávání dospělých), LINGUA
1.4 ERASMUS 7 „Program ERASMUS, je zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. ERASMUS je vzdělávací program EU, který podporuje
6 BRDEK, Miroslav a Helena VYCHOVÁ. Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004, s. 168. ISBN ISBN 80-863-9596-0, s.16. 7
NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. Praha [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=34&
14
spolupráci vysokoškolských institucí formou různých programů, multilaterálních sítí a multilaterálních projektů.“
8
ERASMUS je určen zejména pro studenty vysokých škol, kteří mají zájem studovat nebo pracovat v zahraničí. Do druhé skupiny, na kterou jsou aktivity programu zaměřeny, patří vysokoškolští pedagogové a školitelé podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí. Poslední skupinou, třetí, na kterou se program ERASMUS soustřeďuje, jsou vysokoškolští pracovníci, kteří mají zájem o zahraniční vzdělání. Hlavní cíle programu9 Program ERASMUS má několik hlavních cílů, ke kterým patří. Zlepšení kvality a zvýšení objemu studentů a zaměstnanců v rámci mobilit týkající se Evropy. Také zvýšit kvalitu a zároveň i objem multilaterální spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi v Evropě. K dalším z cílů patří zvýšení úrovně transparentnosti a slučitelnosti kvalifikací vysokoškolského vzdělávání v Evropě. K Posledním cílům přiřazuje
zlepšení
kvality
a
také
objemu
multilaterální
spolupráce
mezi
vysokoškolskými institucemi a zároveň podniky v Evropě. Kdo se může do programu zapojit? 10 Program ERASMUS slouží zejména pro studenty vysokých a vyšších škol a pro instituce. Z institucí, které se mohou stát součástí programu ERASMUS, se myslí zejména instituce: - vysoké školy – týká se veřejných, státních i soukromých škol
8
NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. Praha [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=34& 9 ERASMUS: mezinárodní kulturní výměna. Ve městě [online]. 2010, 25.10.2010 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.vemeste.cz/2010/10/ERASMUS-mezinarodni-kulturni-vymena/ 10
NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. Praha [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=34&
15
- vybrané vyšší odborné školy - zprostředkovatelské organizace (konsorcia) Hlavní podmínkou pro zapojení vysoké školy nebo vyšší odborné školy do toho programu je přidělení ERASMUS University Charter (EUC). Status EUC přiděluje Evropská komise. Co se týče zprostředkovatelských organizací, těm se přiděluje ERASMUS Consortium Placement Certificate, je to obdobný status jako EUC, který ale pro změnu přiděluje Národní agentura. K hlavním rozdílům, co se týče statusu, patří u zprostředkovatelských organizací zajišťování pouze pracovních stáží studentů. V rámci vysokých škol a vyšších odborných škol se mohou programu účastnit jednotlivci: - studenti - pedagogové - další zaměstnanci Jednotlivci, kteří se chtějí zúčastnit aktivit programu ERASMUS, vždy vybírají školy samy. Jsou to školy, kde tito jednotlivci studují nebo pracují. Bližší informace o nabízených možnostech výjezdů do zahraničí a o jeho podrobných podmínkách výběrového řízení poskytují přímo vysílající školy.
1.5 Program Leonardo da Vinci 11 Program Leonardo da Vinci patří do rodiny programů celoživotního vzdělávání. “Je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání a odborné přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání a přípravu.“11
11
Program celoživotního učení: Leonardo da Vinci. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=62
16
Cílem programu je odborný profesní rozvoj, zvýšení konkurence schopnosti a uplatnění na trhu práce. Cíle programu 11 Cíle programu Leonardo da Vinci je možno rozdělit na dva typy. A to na cíle specifické a cíle operativní. K specifickým cílům programu patří zejména podpora účastníků odborné přípravy a dalších vzdělávacích aktivit v získávání a používání vědomostí, dovedností a kvalifikací podporujících osobní rozvoj, zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce. Další cíl, který program Leonardo da Vinci podporuje a který patří k cílům specifickým je podpora zvyšování kvality a inovací v systému institucí a postupech odborného vzdělávání a přípravy. Dále chce zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání. K operativním cílům programu se řadí zejména: - Zlepšení kvality a zvýšení objemu mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo ke zvýšení počtu stáží v podnicích alespoň na 80 000 za rok. - Dále chce zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě.
Program také chce usnadnit vývoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich přenos, včetně přenosu mezi zúčastněnými zeměmi. K dalším cílům patří zlepšení průhlednosti a uznávání kvalifikací a kompetencí, včetně kvalifikací a kompetencí získaných neformálním a informálním učením. Důležitá je i podpora rozvoje jazykových dovedností nebo podpora vývoje inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.
17
Kdo si může podat žádost o vstupu do programu Leonardo da Vinci? 12 Jsou to instituce a organizace poskytující možnosti vzdělávání v oblastech, na které se vztahuje program Leonardo da Vinci. Dále sdružení a zástupci těch, kdo se účastní odborného vzdělávání a přípravy, včetně sdružení studentů a učňů, rodičů a učitelů. Podniky, sociální partneři a další zástupci pracovního života, včetně obchodních komor a dalších odborových organizací. Subjekty zabývající se konzultacemi a poradenstvím a informačními službami souvisejícími s různými aspekty celoživotního učení. Subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu odborného vzdělávání a přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni. Výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení. Ale také vysokoškolské instituce, neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace. Žadatel vždy musí mít status právnické osoby. Jaké aktivity program nabízí? 13 Decentralizované aktivity - Přípravné návštěvy - Projekty mobility o Mezinárodní stáže v podnicích nebo vzdělávacích institucích pro osoby v počátečním odborném vzdělávání o Mezinárodní stáže v podnicích nebo vzdělávacích institucích pro osoby na trhu práce o Stáže a výměny zaměřené na další profesní rozvoj pracovníků v odborném vzdělávání a přípravě - Projekty partnerství
12
Program celoživotního učení: Leonardo da Vinci. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=62 13
Program celoživotního učení: Leonardo da Vinci. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=62
18
- Multilaterální projekty/Přenos inovací
Centralizované aktivity - Multilaterální projekty/Vývoj inovací - Tematické sítě - Doprovodné aktivity
1.6 Program COMENIUS 14 Program Comenius je zaměřen nejen na školní vzdělávání, ale také už na předškolní vzdělávání. Zapojit se mohou mateřské školy, základní školy a střední školy. Cílovou skupinou jsou žáci, studenti, učitelé a pedagogičtí pracovníci působící v těchto typech škol. Cíl programu Cílem programu je rozvíjet porozumění mezi mladými lidmi z různých evropských zemí, pomáhat jim osvojit si základní životní dovednosti nezbytné pro jejich osobní rozvoj, pro jejich budoucí zaměstnání a pro aktivní účast v evropských záležitostech. Které země jsou do programu zapojeny? 15 - 27 členských států Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie - země EEA/EFTA: Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko - kandidátské země: Turecko, Chorvatsko
14
Program celoživotního učení: Comenius. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=19&
19
Komu je program určen? 15 - Žákům/studentům ve školním vzdělávání - od mateřských po střední školy - Školám zařazeným v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT: o mateřské školy, včetně speciálních o Základní školy, včetně speciálních a uměleckých o Střední školy, včetně odborných, speciálních, uměleckých a učilišť - Učitelům a dalším pracovníkům v těchto školách - Asociacím, neziskovým a nevládním organizacím zapojeným do školního vzdělávání a zástupcům těchto institucí - Osobám a institucím zodpovědným za organizaci a poskytování vzdělání na místní, regionální a národní úrovni - Výzkumným centrům a institucím zabývající se problematikou celoživotního učení - Vysokým školám, které vzdělávají učitele a budoucí učitele - Institucím zajišťující poradenství a informační servis
Typy aktivit - „Individuální mobility, které mohou zahrnovat: o Mobility žáků/studentů a učitelů (např. výměny učitelů, studijní návštěvy ředitelů, výměny studentů) o Účast na vzdělávacích kurzech/školeních pro učitele a další pedagogické pracovníky působící v oblasti školního vzdělávání o Studijní a přípravné návštěvy pro mobility, partnerství škol, centralizované projekty nebo tematické sítě o Asistentské pobyty pro studenty-budoucí učitele
- Podpora spolupráce mezi: o školami, se zaměřením na rozvoj společných vzdělávacích projektů pro žáky/studenty a jejich učitele (Comenius - projekty partnerství škol)
15
Program celoživotního učení: Comenius. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=19&
20
o organizacemi zodpovědnými za podobu školního vzdělávání, se zaměřením na posílení spolupráce mezi regiony, včetně mezinárodní příhraniční spolupráce (Partnerství Comenius Regio) - Centralizované multilaterální projekty zaměřené na: o rozvoj, propagaci a šíření dobrých příkladů ve vzdělávání, včetně tvorby nových výukových metod a materiálů o výměnu zkušeností nebo tvorbu systémů, které zajišťují informace nebo poradenství pro studenty, učitele a další osoby, na které se vztahuje program Comenius o vytváření, propagace a šíření nových kurzů pro učitele - Centralizované tematické sítě zaměřené na: o rozvoj vzdělávání v tematické oblasti, ve které působí o získávání a šíření ukázek dobrých příkladů a inovačních přístupů o poskytování podpory projektům v dané tematické oblasti o analýzu potřeb a její praktické uplatnění ve školním vzdělávání - Další aktivity/iniciativy zaměřené na podporu hlavních cílů programu Comenius, např. eTwinning“ 16
1.7 Gruntvig17 Program Grundtvig je součástí Programu celoživotního učení. Týká se výuky a vzdělávání osob ve všech formách vzdělávání dospělých. To znamená osob starších 16 let s výjimkou studentů denního studia na střední nebo vysoké škole. Evropská komise zde soustředí prostředky na mobility osob týkající se vzdělávání dospělých a na projekty institucí, které podporují toto vzdělávání.
16 Program celoživotního učení: Comenius. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=19& 17
NAEP-Národní agentura pro evropské vzdělávání: Grundtvig [online]. NAEP, 2013 [cit. 2013-04-16].
Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=63&
21
Tento program nabízí aktivity: 1. Pro jednotlivce - Vzdělávací kurzy - Stáže a konference - Asistentské pobyty - Workshopy 2. Pro instituce - Projekty partnerství - Dobrovolnické projekty - Přípravné návštěvy
1.8 Euroguidance 18 Program Euroguidance vytvořila Evropská komise. Hlavním účelem programu je sladění různorodých přístupů k poradenství v Evropě. Hlavním cílem programu je především výměna zkušeností v oblasti zavádění a realizace poradenství v 34 evropských zemích. Euroguidance19
tvoří síť středisek v celé Evropě, které se zabývají poradenskými
systémy. Euroguidance podporuje mobilitu, pomáhá poradcům a poradkyním a jednotlivcům lépe pochopit možnosti, které se nabízejí občanům a občankám v Evropě. České Centrum Euroguidance realizuje informační a vzdělávací aktivity pro poradce, zejména v oblasti kariérového poradenství u nás i ve světě. Centrum Euroguidance v České republice působí v rámci Národní agentury pro evropské vzdělávací programy.
18
Euroguidance: O nás. Euroguidance http://www.euroguidance.cz/cz/item-o-nas
[online].
2013
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
z:
19
Vzdělávací programy. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=104&
22
1.9 Jaké má možnosti student VŠPJ v rámci zahraniční mobility?20 Vysoká škola polytechnická se podílí na programu ERASMUS, jako mnoho dalších vysokých škol České republiky. V rámci tohoto programu se může student zúčastnit studijního pobytu nebo pracovního pobytu v zahraničí. Co se týče studijního pobytu, musí být student zapsán minimálně v druhém ročníku studia. Každý z uchazečů musí odevzdat přihlášku v písemné formě a dále musí přiložit motivační dopis a strukturovaný životopis v cizím jazyku. V rámci výběrového řízení se především hodnotí úroveň znalosti cizího jazyka, studijní prospěch a test osobnosti. Výběrové řízení se provádí formou pohovoru. Za jednotlivé části výběrového řízení dostává student body. Maximální počet těchto bodů je 80, aby mohl být student vybrán k zahraniční mobilitě, musí být ohodnocen minimálně 30 body. Vždy jsou vybráni nejlépe ohodnocení studenti, v případě shodného počtu bodů u více studentů řeší výběr komise. Ostatní studenti, kteří dosáhnou minimálního počtu, jsou vedeni jako náhradníci. V případě neobsazení destinací může mezinárodní oddělení vypsat dodatečné výběrové řízení. Na zahraniční škole si student zapisuje předměty v rámci svého studijního plánu, které ještě neabsolvoval a to ve výši minimálně 25 kreditů. Co se týká pracovního pobytu, tak pracovní náplň musí být v souladu se studijním programem, a vždy se dává přednost studentům, kteří praxi ještě neabsolvovali. Student opět odevzdává motivační dopis a životopis v cizím jazyku. K přijetí na pracovní pobyt se vyjadřuje i zaměstnavatel. Co se týká počtu studentů, kteří v rámci projektu ERASMUS vycestují, tak škola dostává pokyny od agentury NAEP a MŠMT na určitou sumu finančních prostředků (v posledních třech letech se snižuje). Každá z destinací má agenturou NAEP určenou paušální částku stipendia na jeden měsíc, jinou pro studijní pobyty, jinou pro pracovní stáže. Pokud vyjede ve větším počtu více studentů do některé z drahých destinací, celkový počet studentů, kteří ten rok vyjedou do zahraničí, se sníží, a naopak.
20
Vysoká škola polytechnická Jihlava: Mezinárodní oddělení. In: BÍLKOVSKÁ, Jarmila, [online]. 12. dubna 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/skola/mezinarodni-oddeleni
23
Počet studentů, kteří se zúčastnili zahraniční mobility v rámci programu ERASMUS, se v posledních letech pohybuje mezi 50 a 60. Program ERASMUS není jediná možnost, kterou v rámci zahraniční mobility může student VŠPJ využít. Studenti mohou vyjet do zahraničí v souvislosti s příhraniční spoluprácí České republiky a Rakouska. Student také může vyjet na stipendium nebo grant, které si sám vyřídí, některé z nabídek
zveřejňuje
i
mezinárodní
oddělení,
také
existují
krátkodobé
mobility, jako jsou International Business Week.
1.10 Jak a kde hledat zaměstnání 21 V případě, že se staneme nezaměstnaným nebo jsme čerstvým absolventem vysoké školy a nemáme práci, je nutné se zaregistrovat na úřadu práce. V případě, že tak učiníme, si zajišťujeme sociální a zdravotní pojištění a současně i finanční podporu v nezaměstnanosti. Absolventům se však podpora v nezaměstnanosti v České republice nevyplácí. Aby na podporu dosáhli, musí mít minimálně odpracováno dvanáct měsíců v posledních dvou letech a to ještě před zařazením do evidence. Do těchto dvanácti měsíců se počítají pouze zaměstnání, u kterých bylo odváděno sociální pojištění. Každý, kdo hledá zaměstnání, by se měl aktivně zajímat o trh práce v místě, kde by chtěl uspět při jeho hledání. Prvním krokem je, jak už jsem zde jednou zmínil, evidence na příslušném úřadu práce. Následujícími kroky by pak bylo sestavení životopisu a motivačního dopisu a případně příprava na budoucí pracovní pohovory.
21
SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zaměstnání: rady a tipy pro uchazeče. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 111 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2048-7.
24
Kde práci hledat? V současnosti je možnost, jak hledat práci, velmi široká. Nejčastější je navštívení úřadu práce, ale asi nejrozšířenějším prostředkem je internet, tedy internetové inzerce, dále inzerování v mediích – denní tisk, odborné časopisy, rozhlas, televize nebo teletext. Někdy samy propouštějící organizace mohou nabídnout služby Outplacement, prostřednictvím, kterých pomůžou propuštěnému zaměstnanci najít nové zaměstnání (viz. další kapitoly). Další z možností, jak najít práci je využití některé ze zprostředkovatelských nebo personálních agentur. Některou z dalších možností by mohlo být oslovení co nejvíce možných potencionálních zaměstnavatelů, nebo se může uchazeč o zaměstnání zúčastnit veletrhu pracovních příležitostí. Uchazeč o zaměstnání může hledat zaměstnání i mimo území České republiky a to u krajských pracovišť úřadů práce, které jsou členy programu EURES.
1.11 Jak hledat práci v zahraničí? Práci v zahraničí lze rozdělit na práci v členských zemích Evropské unie, 27 členských států plus Norsko, Lichtenštejnsko a Island, a práci v nečlenských zemích Evropy a ostatních kontinentech. V současné době zprostředkovávají práci pro členské země Evropské unie úřady práce, které jsou součástí evropské sítě EURES. Pro ostatní státy Evropy a ostatních kontinentů lze hledat práci zejména prostřednictvím internetových portálů.
1.12 EURES22 Po připojení České republiky k Evropské unii se úřady práce staly součástí evropské sítě EURES. Základním poslání této sítě je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil.
22
Portál Eures. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/623/sekce/portal-eures/
25
Službu EURES (EURopean Employment Services - Evropské služby zaměstnanosti) nabízejí tedy veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských států EU a dále Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Dohodu o účasti v síti EURES má v současnosti také Švýcarsko. Jde o projekt Evropské komise, která ho od roku 1993 organizuje ve spolupráci s partnerskými veřejnými službami zaměstnanosti. Služby EURES jsou zadarmo a jsou financovány Evropskou unií. V případě zájmu o práci v některé ze zemí EU můžete také navštívit příslušný úřad práce (buď v ČR, nebo v zahraničí), kde získáte potřebné informace a aktuální nabídku volných pracovních míst pro konkrétní zemi zájmu od tzv. EURES poradců. V ČR jsou zřízena EURES pracoviště při krajských/regionálních úřadech práce. Zde naleznete speciálně proškolené EURES poradce, kteří jsou schopni zájemcům sdělit informace související se zaměstnáním v jiné členské zemi EU/EHP/Švýcarsku nebo, pokud jde o speciální požadavek, zajistit tyto informace z jiných institucí, zdrojů či od svých kolegů EURES poradců z ostatních států.
Oficiální portál EURES Evropský portál týkající se pracovní mobility při Evropské komisi. EURES je oporou všech databází, s nimiž EURES pracuje. Poskytuje následující služby: - informace o volných pracovních pozicích v jednotlivých členských zemích, o přechodných obdobích a trzích práce v jednotlivých zemích EU - asistenční služby při hledání zaměstnání - EURES pracuje s databází volných pracovních míst a životopisů uchazečů o zaměstnání - poradenské služby při psaní žádostí o zaměstnání, poradenství pro klienty v příhraničních oblastech - pro zaměstnavatele poskytuje pomoc při vyhledávání pracovníků ze zahraničí
26
Internetová inzerce V dnešní době je to nejrozšířenějším způsob podávání informací a to nejen o volných pracovních místech. Najdeme zde mnoho internetových portálů, které se přímo zaměstnávání a práci věnují. Stačí pouze zvolit region, v kterém práci hledáte a obor zaměstnání. Portál vaše požadavky vyhodnotí a nabídne vám možnosti zaměstnání. U některých portálů je nutno se registrovat a vyplnit životopis online. Poté si mohou potencionální zaměstnavatelé tyto registrované uživatele vyhledat a pomocí jejich kontaktních údajů kontaktovat. K těmto portálům patří například: - www.sprace.cz, - www.jobs.cz, - www.mojeprace.cz, - www.prace.cz - atd. V současnosti i úřady práce zveřejňují volná pracovní místa na internetovém portálu Ministerstva
práce
a
sociálních
věcí:
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno
1.13 Jak na životopis?23 Sepsání životopisu je jedním z nejdůležitějších kroků při hledání zaměstnání. Jedním z faktů při psaní životopisu, který je důležitý si uvědomit je, že čtenář náš životopis pravděpodobně nezná. Při jeho psaní je třeba se na životopis podívat z úhlu zaměstnavatele. Životopis reprezentuje uchazeče a měl by zaujmout. Při jeho psaní je zpravidla nutně vědět, že životopis není žádné slohové cvičení a proto není vhodné životopis psát jako souvislý text. Životopis by měl být strukturovaný a neměl by přesáhnout dvě strany, ale to neznamená, že budou vynechané nějaké pracovní
23
Vytváříme CV. www.jobs.cz: Spojení s elitou [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/vytvarim-cv/hlavni-zasady/
27
zkušenosti. Důležité je, aby životopis nebyl psán s chybami, nebo aby v něm nebyly užívány nespisovné výrazy. Životopis, jak už jsem zde jednou uvedl, by měl na první pohled zaujmout. Proto by měl být přehledný a graficky upravený. Ručně psaný životopis se dnes užívá velmi málo a ani se nedoporučuje. Údaje v životopisu je nejčastěji vhodné uvádět chronologicky například uvádění pracovních zkušeností a dosažené vzdělání - od současnosti do minulosti. Je dobré mít připravené životopisy ve více variantách, podle pozice o kterou má uchazeč zájem, protože je dobré, když životopis obsahuje požadavky kladené na tu konkrétní pracovní pozici. Pokud má uchazeč zájem o pozici v zahraniční společnosti, očekává se, že sepíše životopis v cizím jazyce. Toto bývá většinou uvedeno v inzerátu. V životopisu není vhodně uvádět politickou nebo náboženskou orientaci výšku ani váhu. K základním bodům, které se v životopisu vyskytují, patří: - osobní údaje, - vzdělání (naše kvalifikace), - pracovní zkušenost, - jazykové znalosti, - další kvalifikace, - další znalosti, - řidičský průkaz - rejstřík trestů, - reference od bývalých zaměstnavatelů, - osobní profil.
1.14 Motivační dopis 24 Sepsaní kvalitního motivačního dopisu, nazývaného také průvodním dopisem, má každý z uchazečů možnost ukázat, že právě on je tím vhodným, kterého by měla firma
24
Vytváříme CV. www.jobs.cz: Spojení s elitou [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/vytvarim-cv/hlavni-zasady/
28
zaměstnat. Kvalitním motivačním dopisem by uchazeč měl zaměstnavatele nebo personalistů upoutat, vzbudit u nich pozornost, aby zaměstnavatel nebo personalista chtěl po přečtení motivačního dopisu uchazeče poznat osobně a pozval ho na interview. V motivačním dopise se zpravidla uvádí to, co se do životopisu nehodí, je to vlastně i jakýsi profesní cíl. Motivační dopis lze rozdělit na tři druhy. Prvním by byla reakce na vypsané výběrové řízení, tedy sepsání motivačního dopisu na konkrétní inzerát a pozici nalezenou například v denním tisku. V tomto případě známe pozici, tak by měl motivační dopis sdělovat zájem o tuto pozici. Druhým typem je oslovení několika firem, u kterých by chtěl uchazeč pracovat. V případě, že chceme, aby se dopisem někdo zabýval je vhodné dopis adresovat konkrétní osobě. Vyhledání kontaktu ukážeme svůj zájem o práci ve firmě. Není vhodné posílat tento druh motivačního dopisu ve větším počtu do jedné oblasti. K třetímu typu motivačního dopisu je možné přiřadit dopis, který sepisujete na základě upozornění od známého, že firma bude hledat zaměstnance s odborným profilem, který odpovídá vašemu profilu. V tomto typu dopisu se uvádí zdroj, od kterého se potencionální uchazeč dozvěděl o volné pracovní pozici. Motivační dopis by neměl přesáhnout rozsah jedné stránky, v případě zasílání e-mailem má být ještě kratší. Vzhled motivačního dopisu je standardní, jako jiný obchodní dopis.
1.15 Veletrh pracovních příležitostí25 V České republice je to například veletrh Jobs Expo, který se koná tento rok již potřetí v Praze. Příležitost zde dostávají jak zaměstnavatelé, tak zájemci o odpovídající pracovní uplatnění. Přestože je poptávka po zaměstnání značně vyšší než její nabídka, je to jedna z příležitostí, kde hledat pracovní místo a setkat se se zástupci potencionálních zaměstnavatelů face to face. Veletrh se koná pouze dva dny, pro vystavující firmy to znamená setkání s mnoho uchazeči o práci, ale i seriózní reklamu a představení jako dobrého zaměstnavatele. Součástí veletrhu je mezinárodní jazykový a vzdělávací
25
Veletrh: Jobs Expo. Jobs Expo: Incheba [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.jobsexpo.cz/
29
veletrh
LINGUA
SHOW
2013, který
zprostředkovává
jazykové
vzdělávání
a celoživotní vzdělávání.
1.16 Personální agentury26 Personální agentury lze nazývat jako zprostředkovatelny práce. Personální agentury často spolupracují s organizacemi při získávání nových zaměstnanců. Většinou jde o pracovní místa ve středním managementu. Spolupráce organizace s personální agenturou bývá pro organizaci výhodná, protože agentury znají podmínky a situaci na konkrétním trhu práce a zároveň mají k dispozici databázi zájemců o zaměstnání. Personální agentury jsou schopny levně a rychle poskytnout dostatečné množství uchazečů o pracovní místo. Personální agentury většinou zaměstnávají osoby se středoškolským vzděláním, někdy absolventy vysokých škol a to většinou pedagogických, filozofických či ekonomických škol. Personální agentury se zabývají poradenskými aktivitami, které souvisejí s aktivitami v oblasti řízení lidských zdrojů v organizaci. Nabízejí služby, jako jsou například: - Získávání a výběr pracovníků do trvalého pracovního poměru V této službě jde o nalezení vhodných pracovníků do trvalého pracovního poměru na dobu neurčitou a plný pracovní úvazek. - Získávání a výběr pracovníků do přechodného pracovního poměru Jde o vyhledání pracovníků na vstoupení do přechodného pracovního poměru, poměru na dobu určitou nebo zkráceného pracovního úvazku. Jedná se tedy o dočasný pracovní poměr (brigádu), využívá se tam, kde je potřeba pružná pracovní síla.
26
DVOŘÁKOVÁ, Z. Management lidských zdrojů: rady a tipy pro uchazeče. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxii, s.485, Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-893-4, 86
30
- Personální leasing Jedná se o smluvní vztah mezi objednavatelem zakázky a personálně poradenskou firmou, kde se jedná o přechodný nájem zaměstnanců a to na dobu určitou nebo na splnění určitého úkolu. Objednavatel zato platí firmě, která nabízí personální leasing práce zaměstnance zdravotní a sociální pojištění. - Assessement centre Tento termín lze definovat jako diagnosticko-výcvikový program v organizaci. Slouží zejména při výběru a hodnocení pracovního potenciálu pracovníků.
K dalším službám personálních agentur patří: - Personální audit - Executive search - Headhunting - Outsourcing - Outplacement (viz. dále)
1.17 Outplacement 27 Outplacement se vyskytuje u propouštění z nadbytečnosti v organizaci. Tyto služby může organizace nabídnout propouštěnému pracovníkovi. Je to vlastně forma pomoci při ztrátě zaměstnání. Outplacement poskytuje pomoc při ztrátě zaměstnání, ale zároveň pomáhá při hledání nového zaměstnání. Outplacement může zajišťovat sama propouštějící organizace nebo jej zajišťuje externí služba. V dnešní době existují subjekty, které se na outplacement specializují – outplacementové agentury. Outplacement lze pojímat jako personální poradenství propouštěným pracovníkům, analýzu jejich dosavadní kariéry a také rozvoj dovedností při samotném hledání práce. Součástí outplacementu je poskytnutí technické i informační podpory (internet, telefon)
27
KOCIANOVÁ, R. Personální činnosti a metody personální práce: rady a tipy pro uchazeče. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 215 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2497-3.
31
pracovníkovi a v případě potřeby i využití služeb konzultanta. Cílem outplacementu je minimalizování traumat ze ztráty zaměstnání a zároveň i z doby, kdy je pracovník nezaměstnaný. Jedním z úkolů outplacementu je dodat odvahu a mobilizovat jeho sílu k dalšímu hledání práce. Outplacementové programy mohu zahrnovat následující služby: - Pomoc při hledání zaměstnání - Vzdělávací programy - Navazování pracovních kontaktů - Poskytování informací o postupu na úřadech - Pomoc personalistů v době po ztrátě zaměstnání (např. s korespondencí při hledání nového zaměstnání) - Možnost využívání zařízení organizace v době po odchodu z organizace (např. telefon, internet, fax apod.) - Sezení s psychologem (pro propouštěné pracovníky i pro jejich rodiny) - Školení zaměřené na přípravu k hledání nového zaměstnání (sepsání životopisu, motivačního dopisu, jak zvládnout přijímací pohovor atd.)
1.18 Kariérový koučink 28 Nejčastěji je spojení koučink slyšet v souvislostech se sportem, objevuje se ale i ve spojitosti s vrcholovým managementem. Když se mluví o koučinku, nejedná se o poradenství, protože kariérový poradce nabízí řešení, kdežto kouč řešení s klientem hledá. Dobrý kouč se snaží klientovi klást otázky tak, aby našel klient řešení sám. Koučování znamená maximální využívání potenciálu klienta k naplnění cílů. Karierový koučink se zejména zabývá zvládáním situace při ztrátách zaměstnání, nacházení nového uplatnění, hledání nových profesí pro klienty, plánování kariéry, změně zaměstnání nebo jiné pracovní změně apod.
28
Cílený koučink: Když nevíte kudy kam... [online]. http://www.cilenykoucink.cz/pracovni-koucink/karierovy.htm
[cit.
2013-04-16].
Dostupné
z:
32
1.19 Trainee program29 Trainee program je mezinárodně uznávaným termínem. Jde o první pracovní zkušenost ušitou každému absolventi na míru. Pro absolventy je tento program vhodný hlavně v tom, že získají pracovní návyky a poznají firmu. Součástí programu se může absolvent stát maximálně dva roky po ukončení vysoké školy. Tento program trvá přibližně 6 – 18 měsíců, kdy je kandidát připravován na vybranou pozici. V rámci trainee programu se jeho účastník zaučí, pozná firmu a její prostředí, někdy firma přidělí účastníkovi patrona z firmy. Po ukončení trainee programu lze očekávat, že firma účastníkovi nabídne místo.
29
Je pro vás trainee program to pravé?. Jobs.cz [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/clanky/je-pro-vas-trainee-program-to-prave/
33
2 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je zaměřena na dotazníkové šetření především mezi účastníky výměnných pobytů a stáží a jeho vyhodnocení. Na základě výsledků šetření přiblížím přínos mobilit pro zvýšení zaměstnatelnosti absolventů. Dále uvedu přínosy ve formě získaných zkušeností, dovedností a dalších znalostí respondentů během zahraničních pobytů, studijních či pracovních, které jsou důležité pro praktické uplatnění na trhu práce nejen České republiky ale i v zahraničí, které může účastník získat (vše na základě mého šetření). Výsledek dotazníkového šetření bude doplněn statistickými daty programu ERASMUS. Součástí praktické části bude také přiblížení postupu při podání přihlášky do programu ERASMUS v rámci VŠPJ.
2.1 Vyhodnocení dotazníkové šetření Toto šetření bylo prováděno za účelem získání osobních názorů a zkušeností těch, kteří se některých ze zahraničních pobytů zúčastnili. Vyplňování dotazníku jsem uskutečnil pouze elektronickou formou. Dotazník má celkem 32 otázek (včetně dílčích otázek). Dotazník mohli vyplnit ti, kteří se pobytů zúčastnili, ale také i ti, kteří se zahraniční mobility nezúčastňují. Těm se dotazník výrazně zkrátil, zajímalo mě hlavně, zda by byli ochotni pracovat někde v Evropě, a kde pracují v současnosti. Dotazník byl publikován veřejně pomocí portálu vyplňto.cz, kde mohl kdokoliv na otázky dotazníku odpovědět. Dále na základě kontaktů zveřejněných v databázi ERASMUS (http://ERASMUS-databaze.naep.cz/), jsem e-mailem oslovil potencionální respondenty. Odkaz na dotazník jsem také umístil na sociální síť. Konečný počet respondentů, kteří dotazník vyplnili, je 128. Návratnost dotazníků byla necelých 53 %, v návratnosti je ale také zahrnuté pouhé zobrazení dotazníku.
34
Obrázek 1: Poměr mezi pohlavím respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)
Z první otázky vyplývá, že se dotazování zúčastnily zhruba tři čtvrtiny žen a jedna čtvrtina mužů.
Obrázek 2: Struktura věku respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)
Ve stáří respondentů je největší skupinou věková kategorie 21 - 30 let. Z toho vyplývá, že převážná většina respondentů jsou studující nebo absolventi.
35
V následujícím grafu je zobrazen trvalý pobyt respondentů. Jelikož jsem se v dotazníku nezaměřil na žádný konkrétní region, a přestože vedoucí skupinou je kraj Vysočina, z grafu je zřejmé, že šetření obsahuje respondenty i z ostatních krajů, kromě Karlovarského a Zlínského kraje.
Obrázek 3: Trvalý pobyt respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)
Z grafu (obrázek 4.) na základě otázky „Jaký je Váš společenský status?“ je vidět, že většina respondentů ještě studuje. Což si myslím, že zobrazuje docela současnou situaci na trhu práce. Protože v současné situaci je málo volných místo, proto je výhodné pro ty, kterým to věk povoluje, studovat.
36
Obrázek 4: Společenský status (Zdroj: vlastní tvorba)
Také je z výsledků patrné, že odpovídali jak studenti a absolventi, nezaměstnání, zaměstnání, ale i zaměstnavatelé. O zaměstnaných a zaměstnavatelích lze na základě výsledků šetření říci, že většina se zúčastnila některého ze zahraničních pobytů, ať už studijního nebo pracovního.
Následující otázka je pouze otázkou třídící. Většina respondentů končí studium na vysoké škole tento rok, tedy 2013. Někteří z jiných respondentů i později, ale to neznamená, že už nějakou vysokou školu neabsolvovali. Zároveň můžu zhodnotit i graf týkající se typu studia, kde se s nejvyšším počtem výjezdů nachází prezenční typ studia, tito respondenti mají na zahraniční studijní pobyty nebo pracovní stáže čas.
37
Obrázek 5: Rok ukončení studia respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)
Když student volí kombinovaný typ studia je zřejmě, že kvůli souběžné práci nebo dalšímu studiu není pravděpodobné, že by se některého z pobytu zúčastnil.
Obrázek 6: Typ studia respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)
38
Obor studia, který respondenti studují nebo studovali je velice pestrý. Vedoucí skupinou je obor Finance a řízení. Jelikož jsou respondenti z různých koutů České republiky, obor Finance a řízení, který se mezi respondenty objevoval nejčastěji, se může týkat i dalších škol, nejen VŠPJ. Druhou skupinou s nejvyšším počtem respondentů je skupina s oborem Cestovní ruch. U těchto respondentů lze očekávat, že se někdy nějakého zahraničního pobytu zúčastnili. Ostatní odpovědi týkající se studijního oboru byly velmi široké – vyskytlo se zde podnikání a daně, rostlinolékařství, kartografie, účetnictví, sport, sociologie, rybářství, biologie, geografie a mnoho dalších oborů.
Obrázek 7: Studijní obor respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)
Výsledek další otázky „Zúčastnil/a jste se zahraničního pobytu?“ ukazuje procentické zastoupení účastníků zahraničních pobytů, kdy 68 % respondentů se pobytu nezúčastnili. Podle mého tento výsledek odráží skutečnost v ČR, protože většina obyvatel ČR nikdy nepracovala nebo nestudovala v zahraničí.
39
Obrázek 8: Zúčastnění zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba)
Obrázky 29. a obrázek 30., které nejsou výsledky mého průzkum, ale dokazují, že jsou zahraniční pobyty například v rámci programu ERASMUS stále oblíbenější a dosažitelné všem. Z grafů vyplývá, že v rámci programu vyjíždějí čeští studenti a zaměstnanci do zahraničí, ale stejně tak přijíždějí zaměstnanci i studenti ze zahraničí do České republiky. Dále je zřejmé že počet vyjíždějících i přijíždějících se rok od roku zvyšuje. V grafech je dále vidět, že počet vyjíždějících studentů je vyšší než počet vyjíždějících zaměstnanců, to platí i o přijíždějících studentech a zaměstnancích. Nejčastěji se zahraniční pobyt, studijní i pracovní, stále více stává součástí vysokoškolského nebo jiného studia ale také i běžného pracovního života. O tomto svědčí výsledky, zobrazené v následujícím grafu, na základě výsledků otázky „Ve kterém semestru jste se zúčastnil/a zahraničního pobytu?“. Tento grafu ukazuje tu studentskou skupinu respondentů.
40
Obrázek 9: Semestr VŠ absolvování zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba)
Jak lze z grafu vyčíst, nejčastěji se vyskytuje třetí semestr studia na vysoké škole. Ale jsou tu i odpovědi respondentů, v grafu znázorněné oranžovou barvu, kteří uvedli jako semestr absolvování nulu. To znamená, že se zúčastnili zahraničního pobytu, studijního nebo pracovního, ale ne během studia na vysoké škole. Mohli se ho zúčastnit už na střední škole nebo až po studiu na vysoké škole.
Převážná většina těch, kteří se zúčastní některého z pobytů, má několik možností. Mohou se zúčatnit studijního, pracovního nebo obou druhů pobytů. Většina respondentů se zúčastnila studijního pobytu (88 %).
41
Obrázek 10: Druh zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba)
Následující otázka se týká respondentů, kteří by se zúčastnili nebo nezúčastnili zahraničního pobytu v současné době. Převážná většina těch, kteří na tuto otázku odpovídali, by nevadilo, pracovat někde v Evropě. A podle mého názoru je to jedině dobře, protože jak už naznačuje současná situace na trhu práce, je zřejmé, že počet volných pracovních míst nekryje počet nezaměstnaných, a proto je vhodné vyrazit za prací do sousedních zemí nebo i dál.
Obrázek 11: Práce v zemích EU (Zdroj: vlastní tvorba)
42
Otázkou „Kde převážně pracujete?“ jsem chtěl zjistit, u které firmy a v které zemi respondenti pracují, zda pracují v České republice nebo v zahraničí. Z výsledků vyplynulo, že do nejvíce početné skupiny patří nezaměstnaní, kam jsou počítáni i studenti, kteří nepracují. 45,31 % respondentů pracuje u české firmy, 36,72 % nepracuje, 14,84 % respondentů ukazuje u zahraniční firmy v ČR a 3,13 % u zahraniční firmy v zahraničí.
Obrázek 12: Kde respondenti pracují? (Zdroj: vlastní tvorba)
Následovala nepovinná otázka, pro respondenty, kteří pracují v zahraničí, na to ve které zemi pracují. Z odpovědí se nejčastěji vyskytovaly země: Německo, Rakousko, Slovensko a Velká Británie. U prvních třech zemí to lze očekávat, protože jsou to naši sousedé. K Velké Británii lze říct, že je to země, kam se často jezdí jako aupaier, takže je samozřejmé, že v této zemi mají mnozí kontakty a práci.
Následující dvě otázky se týkají motivace, a to pro srovnání motivace studia na vysoké škole a motivace k zahraničním pobytům, studijním či pracovním. 43
Obrázek 13: Motivace ke studiu (Zdroj: vlastní tvorba)
Obrázek 14: Motivace k pobytu v zahraničí (Zdroj: vlastní tvorba)
Nejčastěji vyskytující se odpovědi u motivace ke studiu na vysoké škole je investice do osobního vzdělání a motivace u pobytu v zahraničí je prohloubení znalostí, což jsou velice podobné odpovědi. Na základě těchto dvou otázek jsem chtěl zjistit, co nejčastěji motivuje a vybízí dotazované k těmto dvěma činnostem, tedy ke studiu na vysoké škole a k zahraničním pobytům. Každý z respondentů považuje za druhou nejčastější odpověď výhodu při hledání práce. Podle mého názoru se v dnešní době zahraniční pobyty, ne rekreační, považují za docela žádané u firem, které mají své pobočky v zahraničí, často se jako podmínka objevují už v inzerátech. Ale zahraniční pobyty nejsou jen o práci, ale v dnešní době se využívají především jako možnost naučit se jazyk a jazyky jsou dnes velice důležité a mnohdy žádané. Absolvování vysoké školy, přestože mnozí mají různé motivace ke studiu, nejsou zárukou pro nalezení lepší nebo 44
lépe placené práce, tím nechci samozřejmě říci, že by lidé neměli studovat na vysoké škole. V dnešní době nezajistí dobrou práci ani to, že umíte jazyk ale určitě to ty, kteří znají cizí jazyk, posune při přijímacích pohovorech výše.
Následující graf vypovídá o tom, že většina respondentů si myslí, že jejich zkušenosti ze zahraničních pracovních a studijních pobytů, jsou výhodou pro jejich pracovní využití. Podle mého názoru, každá zkušenost je dobrá, protože je vhodné zvýšit svoje šance při přijímacím řízení.
Obrázek 15: Hodnocení zahraničního pobytu s ohledem na pracovní využití (Zdroj: vlastní tvorba)
Obrázek 16 opět vypovídá o tom, že určitou výhodu při hledání zaměstání zahraniční pobyt, ať studijní či pracovní, má. 53,66 % respondentů uvádí, že jim zahraniční pobyt přinesl výhody při hledání zaměstnání, 46,34 % respondentů tento názor nesdílí.
45
Obrázek 16: Výhody při hledání práce (Zdroj: vlastní tvorba)
Následovala otázka navazující na výhody při hledání práce. Některé z výhod zde uvedu. K nejčastěji se vyskytujícím odpovědím patří jazykové zkušenosti a dovednosti, ztráta ostychu komunikovat v cizí řeči, celá práce v zahraničí, nebo třeba odpovědi, že zkušenost se studijním nebo pracovním pobytem dobře vypadá v životopise.
Obrázek 17: Zahraniční pobyt - součást každého vysokoškolského studia (Zdroj: vlastní tvorba)
46
Necelých 76 % opovědí těch, kteří se některého z pobytů zúčastnili, se staví k této otázce kladně, tedy souhlasí s odpovědí, že by měl být zahraniční pobyt součástí každého vysokoškolského studia. Myslím si, že v současné době se na většině vysokých škol programy zahraničních mobilit například program ERASMUS, hodně rozvíjejí a zúčastňuje se těchto programů rok od roku více studentů. Ale myslím si, že žádný z programů není v takovém stupni vývoje, kdy by byl schopen nabídnout pobyt v zahraničí v určitém semestru všem studentům, a vlastně by poté nebyly absolventi vysokých škol ničím odlišní a zahraniční pobyty by se stávaly samozřejmostí.
V další otázce mohli respondenti oznámkovat kvalitu jejich zahraničního pobytu od nuly do pětky, kdy: 0- nehodnoceno, 1 - výborně, 5 – nedostatečně. Tabulka 1 ukazuje průměr a rozptyl v hodnocení respondenty.
Tabulka 1: Kvalita zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba)
Podotázka
Průměr
Rozptyl
Náplň studia
1,829
1,117
Zkušenosti s výukou na zahraniční vysoké škole
1,512
0,884
Zkušenosti s organizací pobytu
1,707
0,939
Komunikace s ostatními studenty v cizím jazyce
1,415
0,584
Osobní kontakty
1,463
0,541
Ubytování
1,732
1,221
47
Obrázek 18: Co by respondent nejvíce po absolvování pobytu ocenil (Zdroj: vlastní tvorba)
Respondenti nejvíce během pobytu ocenili poznání kultury dané země, ale s velkou četností se vyskytují i odpovědí o poznání jazyku od rodilých mluvčích, velkou roli také hraje nutnost postarání se samostatně o sebe.
Další navazující otázka „Jaký je největší přínos Vašeho zahraničního pobytu?“ má velice rozmanité odpovědi. Především se zde vyskytují jazykové zkušenosti, ale odpovědi se neorientují jen na jazyk, ale také na orientaci v cizím prostředí, získání zkušenosti samostatnosti, zkušenosti do budoucna, komunikace s lidmi jiných národností, přizpůsobení se jiné zemi, poznání tamního školství, větší rozhled, změna myšlení atd. K nejčastěji používaným jazykům při zahraničním pobytů bezpochyby patří angličtina. Toto lze říci i bez jakéhokoliv průzkumu. Druhým nejpoužívanějším jazykem je němčina. K dalším cizím řečem, které respondenti využívali během zahraničního pobytu, jsou španělština, polština, ruština apod.
48
Obrázek 19: Nejčastěji používané jazyky (Zdroj: vlastní tvorba)
Následující otázka se pořád zabývá tématem jazyků. Respondenti měli ohodnotit svoje jazykové schopnosti před absolvováním a po absolvování zahraničního studijního nebo pracovního pobytu. Mohli zde oznámkovat své schopnosti známkou 1 – 5, kdy jedna znamená výborně a pět nedostatečně.
Tabulka 2: Hodnocení jazykových schopností před a po absolvování zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba)
Podotázka
Průměr
Rozptyl
Před zahraničním pobytem
3,39
0,823
Po absolvování pobytu
2,146
0,564
Podle předchozí tabulky, kde je vypočítán průměr a rozptyl, ze známek respondentů, je zřejmé, že pobyt v zahraničí přispěl všem o jeden stupeň ke zlepšení svých jazykových znalostí a tabulka toto jedině potvrzuje. 49
Následující graf zobrazuje integraci mezi studenty případně kolegy při zahraničním pobytu.
Obrázek 20: Integrace (Zdroj: vlastní tvorba)
Většina respondentů odpověděla, že hodnotí integraci výborně (26,83 %) a velmi dobře (36,59 %), známkou 3 hodnotí integraci 36,59 % respondentů.
50
Obrázek 21: Hodnocení odborného přínosu (Zdroj: vlastní tvorba)
Touto otázkou jsem sledoval hodnocení hlavně toho, co může respondent využít v budoucnu z hlediska pracovního, tedy vše odborné a týkající se především jeho typu studia. Většina respondentů hodnotí odborný přínos kladně, a to známkou jedna, dvě a tři. Známkou čtyři a pět hodnotí přínosy pouze 7,32 % respondentů. Přínosy tohoto druhu se soustředily hlavně na znalosti jazyku, zahraničního obchodu a historie zemí.
51
Obrázek 22: Inspirace k dalšímu pobytu (Zdroj: vlastní tvorba)
Převážnou většinu respondentů, která vyplnila dotazník, inspirovala zahraniční pobyt i k dalšímu zahraničnímu pobytu v jiné zemi. To dokazuje i obrázek 10, kde je zřejmě, že 10 % respondentů se zúčastnilo pracovního i studijního pobytu.
Obrázek 23: Účast v programu ERASMUS (Zdroj: vlastní tvorba)
Většina vysokoškolských studentů nebo absolventů, kteří dotazník vyplnili a zúčastnili se zahraničního, studijního nebo pracovního, pobytu se zároveň zúčastnila programu Evropské unie ERASMUS. Všichni, kteří se programu ERASMUS zúčastnili, program 52
také hodnotili, na výběr měli opět z pěti známek. Hodnocení se vyskytovalo pouze kladné. Výsledek hodnocení zobrazuje následující graf.
Obrázek 24: Hodnocení programu ERASMUS (Zdroj: vlastní tvorba)
Navazující otázka pro ty, kteří se programu ERASMUS zúčastnili, se týkala další účasti i v jiném programu tohoto typu. 97 % respondentů odpovědělo pro účast v dalším zahraničním pobytu a to jiného než v rámci programu ERASMUS.
53
Obrázek 25: Zájem o další zahraniční pobyt než ERASMUS (Zdroj: vlastní tvorba)
Poslední otázka se týká současné práce respondentů a její souvislosti s vystudovaným studijním oborem a uplatněním zkušeností ze zahraničního pobytu, ať studijního nebo pracovního. Necelých 71 % odpovědělo, že jejich současná práce souvisí s vystudovaným studijním oborem a že v této práci uplatňují zkušenosti z již zmíněných pobytů.
Obrázek 26: Souvislost práce s vystudovaným oborem a zahraničním pobytem (Zdroj: vlastní tvorba)
54
2.2 Postup při podání přihlášky na VŠPJ do programu ERASMUS30 VŠPJ vyhlašuje vždy na každý semestr nabídku studijních pobytu a pracovních stáží. V případě zájmu se student musí přihlásit do výběrového řízení prostřednictvím řádné přihlášky, s kterou odevzdává motivační dopis a strukturovaný životopis v cizím jazyku. 1. Přihláška + motivační dopis + strukturovaný životopis V přihlášce se vyplňují základní údaje jako jméno, příjmení, bydliště ale jednou z nejdůležitějších věcí je vypsání vybrané destinace. 2. Dotazník (vyplnění dotazníku) 3. Pohovor – během pohovoru je hodnoceno a bodováno několik kritérií: a. Znalost studijního jazyka b. Studijní prospěch (průměr do 3,0 a za každý semestr studia získat alespoň 20 kreditů) c. Osobnostní test d. Motivace (hodnoceny na základě motivačního dopisu) e. Účast v programu ESA Tabulka 3: Kritéria hodnocení výběrového řízení ERASMUS na VŠPJ (Zdroj: vlastní tvorba)
30
Kritéria
Body
Znalost studijního jazyka
30
Studijní prospěch
20
Osobnostní test
10
Motivace
10
Účast v programu ESA
10
CELKEM
80
Vysoká škola polytechnická Jihlava: Mezinárodní oddělení. In: BÍLKOVSKÁ, Jarmila, [online]. 12.
dubna 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/skola/mezinarodni-oddeleni/vyberoverizeni
55
Na základě pohovoru a hodnocení jsou vybráni vždy nejlépe hodnocení studenti, ti s méně body jsou vždy vedení jako náhradnicí.
Některé z destinací, které v rámci pracovních stáží ERASMUS VŠPJ nabízí: - Lucembursko - Německo - Velká Británie - Belgie - Litva - Portugalsko - Malta - Španělsko - Řecko - Turecko - Německo - Rakousko - Itálie
V rámci výsledků jsem vyfiltroval ze získaných dat z mého dotazníkového šetření data týkající se oborů VŠPJ. Vybral jsem dva obory, které se na VŠPJ vyučují, ale jelikož v dotazníku nebyla otázka, kde by se uváděla přímo konkrétní vysoká škola, tak se tyto výsledky nemusí stoprocentně týkat jen VŠPJ. Vybral jsem tedy obory Cestovní ruch a Finance a řízení.
56
Obrázek 27: Respondenti oboru cestovní ruch a finance a řízení (Zdroj: vlastní tvorba)
Obrázek 28 ukazuje účast studentů, kteří studovali obor cestovní ruch nebo obor finance a řízení v zahraničních programech.
Obrázek 28: Respondenti oboru cestovní ruch a oboru finance a řízení a jejich účast v zahraničních programech (Zdroj: vlastní tvorba)
57
2.3 Statistiky programu ERASMUS V rámci projektu Celoživotního vzdělávání uvádí agentura NAEP různé statistiky týkající se programů do této skupiny patřících. Vybral jsem statistiky týkající se vyjíždějících a přijíždějících studentů nebo zaměstnanců, týkající se programu ERASMUS. Jak je již zřejmé, tak v rámci již zmiňovaného programu studenti i zaměstnanci nejen vyjíždějí z České republiky, ale také zahraniční studenti a zaměstnanci přijíždějí v rámci toho programu do České republiky. Z následujících dvou obrázků (obrázek 29., obrázek 30.) je zřejmé, že počet jak vyjíždějících, tak přijíždějících studentů i zaměstnanců je rok od roku vyšší.
Obrázek 29: Vývoj mobilit studentů (Zdroj: naep.cz)
58
Obrázek 30: Vývoj mobilit zaměstnanců (Zdroj: naep.cz)
Obrázek 31: Nejoblíbenější destinace studijních pobytů (Zdroj: naep.cz)
59
Obrázek 32: 10 nejoblíbenějších zemí studentů vyjíždějících na pracovní stáže (Zdroj: naep.cz)
K nejoblíbenějším zemím dle obou variant, i přestože se grafy týkají vždy jiného roku, patří jeden z našich sousedů Německo, dále Francie, Velká Británie, Španělsko. K těm méně oblíbeným patří i někteří z dalších sousedů jako jsou Rakouskou nebo Slovensko. K dalším patří i pět ze šesti zakladatelských zemí Evropského společenství, jednou již zmíněné Německo, Francie, Belgie, Itálie Nizozemsko.
V České republice je do programu ERASMUS zapojeno 28 veřejný vysokých a státních škol, 30 soukromých vysokých škol a 12 vyšších odborných škol. (údaje k akademickému roku 2012/ 2013). Celkem je tedy zapojeno do programu ERASMUS 70 českých vysokých a vyšších škol.
60
3 ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo posoudit a přiblížit na základě dotazníkového šetření mezi účastníky výměnných pobytů a stáží v zahraničí přínosy těchto mobilit pro zvýšení zaměstnatelnosti
absolventů
a pro
praktické uplatnění
získaných
zkušeností
a dovedností v zaměstnání. Dílčím cílem bylo popsat možné způsoby hledání zaměstnání v České republice a v zahraničí, kde jsem se zaměřil především na Evropu a Evropskou unii. Data k praktické části jsem získal především z vlastního dotazníkového šetření zejména mezi účastníky programu ERASMUS. Doplnil jsem je také statistickými daty z webových stránek agentury NAEP. Co se týká dotazníkového šetření, tak jsem využíval online databázi programu ERASMUS, kde jsem hledal kontakty na respondenty. Zprvu jsem vybíral kontakty na studenty, především absolventy Vysoké školy polytechnické. Po jejich vyčerpání, protože ne každý má v databázi uveden soukromý e-mail, jsem využil kontakty i na osoby z jiných náhodně vybraných škol z celé republiky. Prostřednictvím e-mailu jsem požádal množství osob, aniž bych je znal, o vyplnění dotazníku. Setkal jsem se i s několika kladnými ohlasy na zajímavé téma i dotazník. V rámci tohoto šetření se mohli v odpovědích dotazníku vyjádřit i tací, kteří se žádného studijního nebo pracovního pobytu nezúčastnili. Podle mého nastavení návaznosti otázek mohli vyplnit pouze některé. Dotazník jsem umístil i na internetové stránky k tomu určené, kde ho mohl vyplnit ten, kdo měl zájem, odkaz jsem umístil i na sociální síť. Během spuštění dotazníkového šetření jsem i některou z otázek dodatečně doplnil, toto ale nemělo vliv na konečný výsledek šetření. Šetření prostřednictvím dotazníku jsem prováděl během měsíce března.
Ze svého dotazníkového šetření bych chtěl vyzdvihnout přínosy, které zahraniční pobyty, ať už studijní či pracovní, mají pro jejich účastníky. Jde zejména o zlepšení komunikačních a jazykových dovedností. V současnosti se téměř při každém zaměstnání vyžadují znalosti jazyků. K těm nejčastějším patří angličtina a dále také němčina. Znalost jazyků určitě zvyšuje zaměstnatelnost zejména při ucházení se o práci v zahraničních firmách nebo ve firmách s častou zahraniční spoluprácí, kde pak je 61
možné jazykové zkušenosti prakticky uplatnit a postupem času při pravidelném používání také zdokonalit. S jazykem souvisí také země, ve které se osoba zúčastní zahraničního, studijního nebo pracovního, pobytu. Většinou je využívána angličtina, která se ve školách vyučuje, ale pokud se jedná o pobyt v anglicky nemluvící zemi, má účastník možnost naučit se základy dalšího jazyku. Osoba pozná nejen kulturu země, ale také tamní poměry, lidi, kolegy nebo studenty. Zahraniční pracovní nebo studijní pobyty jsou velice tolerantní a neomezené co se týká oboru, což je dobré pro účastníky. Vzhledem ke zvyšování účastníků například v programu ERASMUS je zřejmý zájem o tyto pobyty. Co se týká programu ERASMUS, tak je možné ho zařadit mezi nejznámější programy zřizované Evropskou unií v Evropě. Nejčastěji se objevují studijní pobyty, z čehož vyplývá, že nejčastěji se právě studenti účastní těchto vzdělávacích programů v zahraničí. Pro mnohé je zahraniční pobyt, ať už studijní nebo pracovní, velkým poznáním nejen cizí země, cizího prostředí, ale především vytvoření nových kontaktů nebo nalezení nových přátel a známých. Pro mnohé jsou tyto pobyty životní zkušeností a zkušeností jak se o sebe postarat sami. Pro některé absolventy pobytů může mít účast v některém z pobytů vliv na pozdější pracovní pozici, kde může třeba uplatnit některé ze zkušeností, které získal, a to nejen jazykové zkušenosti. Z dalších okruhů poznání, které mnozí i v mém dotazníkovém šetření uváděli, patří kulturní a historické poznání odlišné země, poznání jiného stylu výuky apod. Některé studenty, kteří se například zúčastnili studijního pobytu programu ERASMUS, motivuje tento pobyt k dalšímu pobytu, v rámci programu ERASMUS pak mohou absolvovat pracovní stáž. V rámci programu ERASMUS se pro ty, kteří se ho chtějí zúčastnit, otevírají dveře do vysokých škol po celé Evropě a myslím si, že tím, že se zúčastní, zlepšují a zvyšují svoji šanci na trhu práce. Mnozí, kteří se zúčastnili zahraničního pobytu, ať studijního nebo pracovního, by měli odvahu odjet za prací do zahraničí. A vzhledem k současné situaci na českém trhu práce, která není nejlepší, je práce v zahraničí jednou z šancí, kde práci hledat.
Při psaní této bakalářské práce jsem se dozvěděl mnoho o zahraniční mobilitě a hlavně o programu ERASMUS. Přečetl jsem i mnoho osobních zkušeností lidí, kteří se tohoto programu zúčastnili. Přestože jsem se žádného z programu zaměřeného na zahraniční mobilitu a tedy ani programu ERASMUS nezúčastnil, mohu říci, že pro převážnou 62
většinu, ne-li pro všechny zúčastněné, měla účast v programu ERASMUS nebo v některém z podobných programů neocenitelné zkušenosti jazykové, životní, kulturní, historické nebo i studijní.
63
Seznam použité literatury Monografie ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy: 10. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. BRDEK, M. a H. VYCHOVÁ Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004, 167 s. ISBN 80-863-9596-0. DVOŘÁKOVÁ, Z. Management lidských zdrojů: rady a tipy pro uchazeče. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxii, 485 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807179-893-4. DVOŘÁKOVÁ, Z. Řízení lidských zdrojů. Vyd. 1. v Praze: C. H. Beck, 2012, xxvi, 559 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-347-9. KOCIANOVÁ, R. Personální činnosti a metody personální práce: rady a tipy pro uchazeče. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 215 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80247-2497-3. SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zaměstnání: rady a tipy pro uchazeče. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 111 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-2048-7.
Elektronické dokumenty [uspořádala KRŇANSKÁ, Petra E.]. Erasmus očima studentů [online]. Praha: Dům zahraničních služeb, 2010 [cit. 2013-04-14]. ISBN 978-808-7335-093. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=301&view_type_code=program&#top Erasmus očima studentů [online]. Praha: Dům zahraničních služeb, 2011 [cit. 2013-0414]. ISBN 978-808-7335-222. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=viewproject-folder&project_folder_id=301&view_type_code=program&#top
64
Webové stránky Cílený koučink: Když nevíte kudy kam... [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.cilenykoucink.cz/pracovni-koucink/karierovy.htm ERASMUS: mezinárodní kulturní výměna. Ve městě [online]. 2010, 25.10.2010 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.vemeste.cz/2010/10/ERASMUS-mezinarodnikulturni-vymena/ NAEP: ERASMUS - Seznam zapojených škol [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=59& NAEP-Národní agentura pro evropské vzdělávání: Grundtvig [online]. NAEP, 2013 [cit.
2013-04-16].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-
folder&project_folder_id=63& Europass [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.europass.cz/co-jeeuropass/ Euroguidance: O nás. Euroguidance [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.euroguidance.cz/cz/item-o-nas Je pro vás trainee program to pravé?. Jobs.cz [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/clanky/je-pro-vas-trainee-program-to-prave/ Leták
Gruntvig.
Gruntvig
[online].
[cit.
2013-04-14].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=63& Mobilita obyvatel. Europass [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.europass.cz/vzdelavani-v-eu/mobilita-obyvatel/ NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. Praha [cit. 201303-24].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-
folder&project_folder_id=34& Portál Eures. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/623/sekce/portal-eures/
65
Program celoživotního učení: Leonardo da Vinci. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské
vzdělávání
[online].
2013
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=62 Program celoživotního učení: Comenius. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské
vzdělávání
[online].
2013
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=19& Pro koho je Europass?. Europass [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.europass.cz/pro-koho-je-europass/ Veletrh: Jobs Expo. Jobs Expo: Incheba [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.jobsexpo.cz/ Vytváříme CV. www.jobs.cz: Spojení s elitou [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/poradna/vytvarim-cv/hlavni-zasady/ Vysoká škola polytechnická Jihlava: Mezinárodní oddělení. In: BÍLKOVSKÁ, Jarmila, [online].
12.
dubna
2013
[cit.
2013-04-16].
Dostupné
z:
https://www.vspj.cz/skola/mezinarodni-oddeleni Vývoj mobility: grafy. Program Erasmus: Vývoj mobilit [online]. 2010, s. 3 [cit. 201304-14].
Dostupné
z:
http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-
folder&project_folder_id=60& Vzdělávací programy. NAEP. NAEP: Národní agentura pro evropské vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=viewproject-folder&project_folder_id=104& Zprávy z mobilit studentů ERASMUS: Databáze zkušeností [online]. 2013 [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://erasmus-databaze.naep.cz/modules/erasmus/
66
Seznam obrázků Obrázek 1: Poměr mezi pohlavím respondentů (Zdroj: vlastní tvorba) ......................... 35 Obrázek 2: Struktura věku respondentů (Zdroj: vlastní tvorba) ..................................... 35 Obrázek 3: Trvalý pobyt respondentů (Zdroj: vlastní tvorba) ........................................ 36 Obrázek 4: Společenský status (Zdroj: vlastní tvorba) ................................................... 37 Obrázek 5: Rok ukončení studia respondentů (Zdroj: vlastní tvorba) ............................ 38 Obrázek 6: Typ studia respondentů (Zdroj: vlastní tvorba) ............................................ 38 Obrázek 7: Studijní obor respondentů (Zdroj: vlastní tvorba) ........................................ 39 Obrázek 8: Zúčastnění zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba) .............................. 40 Obrázek 9: Semestr VŠ absolvování zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba) ........ 41 Obrázek 10: Druh zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba) ..................................... 42 Obrázek 11: Práce v zemích EU (Zdroj: vlastní tvorba) ................................................ 42 Obrázek 12: Kde respondenti pracují? (Zdroj: vlastní tvorba) ....................................... 43 Obrázek 13: Motivace ke studiu (Zdroj: vlastní tvorba)................................................. 44 Obrázek 14: Motivace k pobytu v zahraničí (Zdroj: vlastní tvorba) .............................. 44 Obrázek 15: Hodnocení zahraničního pobytu s ohledem na pracovní využití (Zdroj: vlastní tvorba) ................................................................................................................. 45 Obrázek 16: Výhody při hledání práce (Zdroj: vlastní tvorba) ...................................... 46 Obrázek 17: Zahraniční pobyt - součást každého vysokoškolského studia (Zdroj: vlastní tvorba) ............................................................................................................................. 46 Obrázek 18: Co by respondent nejvíce po absolvování pobytu ocenil (Zdroj: vlastní tvorba) ............................................................................................................................. 48 Obrázek 19: Nejčastěji používané jazyky (Zdroj: vlastní tvorba) .................................. 49 67
Obrázek 20: Integrace (Zdroj: vlastní tvorba) ................................................................ 50 Obrázek 21: Hodnocení odborného přínosu (Zdroj: vlastní tvorba)............................... 51 Obrázek 22: Inspirace k dalšímu pobytu (Zdroj: vlastní tvorba) .................................... 52 Obrázek 23: Účast v programu ERASMUS (Zdroj: vlastní tvorba)............................... 52 Obrázek 24: Hodnocení programu ERASMUS
(Zdroj: vlastní tvorba)...................... 53
Obrázek 25: Zájem o další zahraniční pobyt než ERASMUS (Zdroj: vlastní tvorba) ... 54 Obrázek 26: Souvislost práce s vystudovaným oborem a zahraničním pobytem (Zdroj: vlastní tvorba) ................................................................................................................. 54 Obrázek 27: Respondenti oboru cestovní ruch a finance a řízení (Zdroj: vlastní tvorba) ........................................................................................................................................ 57 Obrázek 28: Respondenti oboru cestovní ruch a oboru finance a řízení a jejich účast v zahraničních programech (Zdroj: vlastní tvorba) ........................................................... 57 Obrázek 29: Vývoj mobilit studentů (Zdroj: naep.cz) .................................................... 58 Obrázek 30: Vývoj mobilit zaměstnanců (Zdroj: naep.cz) ............................................. 59 Obrázek 31: Nejoblíbenější destinace studijních pobytů (Zdroj: naep.cz) ..................... 59 Obrázek 32: 10 nejoblíbenějších zemí studentů vyjíždějících na pracovní stáže (Zdroj: naep.cz) ........................................................................................................................... 60
68
Seznam tabulek Tabulka 1: Kvalita zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba) .................................... 47 Tabulka 2: Hodnocení jazykových schopností před a po absolvování zahraničního pobytu (Zdroj: vlastní tvorba) ......................................................................................... 49 Tabulka 3: Kritéria hodnocení výběrového řízení ERASMUS na VŠPJ........................ 55
Seznam zkratek ČR
Česká republika
EEA
European Economic Area
(Evropská agentura pro životní prostředí) EFTA
European Free Trade Association (Evropské sdružení volného obchodu)
EHP
Evropský hospodářský prostor
EUC
ERASMUS University Charter
EU
Evropská unie
EURES
EURopean Employment Services
(Evropské služby zaměstnanosti) MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NAEP
Národní agentura pro evropské vzdělávací programy
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická Jihlava
69
Přílohy
DOTAZNÍK
1. Jakého jste pohlaví? MUŽ
2. Jaký je Váš věk? méně než 20 let 20 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let více let
3. Jaký je Váš trvalý pobyt? Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Hlavní město Praha Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj
ŽENA
4. Jaký je Váš současný společenský status? (zvolte pouze jednu odpověď) student zaměstnanec zaměstnavatel (živnostník) nezaměstnaný jiné 5. Rok ukončení studia na vysoké škole?
6. Jaký obor studujete nebo jste studoval/a na vysoké škole?
7. Jaký typ studia jste absolvoval? (zvolte pouze jednu odpověď) Prezenční typ (denní studium) Kombinovaný typ (dálkové studium)
8. Absolvoval/a jste někdy zahraniční pobyt, studijní či pracovní? ANO NE
9. V jakém semestru jste absolvoval/a zahraniční pobyt?
10. Jaký druh zahraničního pobytu jste absolvoval? (zvolte pouze jednu odpověď) Pracovní
Studijní Pracovní i studijní
11. Měli byste v současnosti odvahu vyrazit za prací do zemí EU? ANO NE
12. Kde převážně pracujete? (zvolte pouze jednu odpověď) u české firmy v ČR u české firmy v zahraničí u zahraniční firmy v ČR u zahraniční firmy v zahraničí
V případě, že pracujete v zahraniční – V jaké zemi?
13. Co vás nejvíce motivovalo ke studiu na vysoké škole? (možnost více odpovědí) titul Bc. investice do osobního vzdělávání a získání kvalifikace k výkonu povolání výhoda při hledání zaměstnání motivace ze svého okolí (Přátelé, Rodina) jiné motivace žádné motivace
14. Co Vás nejvíce motivovalo k pobytu v zahraničí (studijnímu nebo pracovnímu)? (možnost více odpovědí)
prohloubení znalostí kariérní postup výhoda při hledání zaměstnání motivace ze svého okolí (Přátelé, Rodina) jiné motivace žádné motivace
15. Jak hodnotíte Vaše zkušenosti ze zahraničního pobytu s ohledem na pracovní využití? (1 – výborně, 5 – nedostatečně) (zvolte pouze jednu odpověď) 1
2
3
4
5
16. Přinesl Vám pobyt v zahraničí (studijní nebo pracovní) výhody při hledání zaměstnání? ANO NE Pokud ANO, vyjmenujte jaké:
17. Myslíte si, že by měl být zahraniční pobyt, ať už pracovní či studijní, součástí každého vysokoškolského studia? (zvolte pouze jednu odpověď) ANO
NE
NEVÍM
18. Oznámkujte kvalitu vašeho zahraničního pobytu? (1 – výborně, 5 – nedostatečně) Náplň studia
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Zkušenosti s výukou na zahraniční vysoké škole
Zkušenosti s výkonem práce v zahraničí
1
2
3
4
5
Zkušenosti s organizací pobytu
1
2
3
4
5
jazyku
1
2
3
4
5
Osobní kontakty
1
2
3
4
5
Ubytování
1
2
3
4
5
Komunikace s ostatními studenty v cizím
19. Co byste po absolvování pobytu nejvíce ocenil/a? (možnost více odpovědí) Poznání jazyku od rodilých mluvčích Poznání kultury země Poznání místního vysokého školství Poznání pracovních zvyklostí a firemní kultury v práci s lidmi Nutnost samostatně se o sebe postarat v cizí zemi a cizím prostředí a další
20. Jaký je největší přínos vašeho zahraničního pobytu?
21. Jaký cizí jazyk jste nejčastěji při svém zahraničním pobytu používal/a?
22. Jak byste ohodnotil/a své znalosti cizího jazyka, který jste v zahraničí používal/a? (1 – výborně, 5 – nedostatečně) Před zahraničním pobytem
1
2
3
4
5
Po absolvování pobytu
1
2
3
4
5
23. Jak hodnotíte Vaši integraci mezi místní studenty (v případě studijního pobytu) nebo kolegy (v případě pracovního pobytu)? (1 – výborně, 5 – nedostatečně)
1
2
3
4
5
24. Hodnocení odborného přínosu zahraničního pobytu? (1 – výborně, 5 – nedostatečně) 1
2
3
4
5
Uveďte nějaký z přínosů:
25. Inspiroval Vás zahraniční pobyt k dalšímu zahraničnímu pobytu v jiné zemi? ANO NE
26. Zúčastnil/a jste se programu ERASMUS? ANO NE
27. Jak byste celkově ohodnotil/a svůj zahraniční pobyt v rámci program ERASMUS? (1 – výborně, 5 – nedostatečně) 1
2
3
4
28. Měl/a byste zájem o nějaký další pobyt (i jiné než ERASMUS) v zahraničí? ANO NE
29. Souvisí vaše současná práce s vystudovaným studijním a uplatňujete v ní své zkušenosti ze zahraničního pobytu? ANO NE
Děkuji za Váš čas strávený s dotazníkem.
oborem
