VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

D ůc h o d o vé p o j i š t ě ní v Č e s ké re p u bl i c e , j e h o vý z n a m, a n al ý z a a v z t a h k v e ř e j ný m f i na n c í m bakalářská práce

Autor: Lenka Vrzalová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2010

Anotace Cílem této bakalářské práce je seznámení s důchodovým pojištěním v České republice, jeho význam, analýza a problematika stárnutí populace v návaznosti na veřejné finance. Práce je rozdělena do dvou základních částí na teoretická a praktická východiska. V teoretické části charakterizuji sociální zabezpečení jako celek a poté následuje podrobnější zaměření na důchodové pojištění. Na závěr je v této části popsáno penzijní připojištění. V praktické části analyzuji důchodovou reformu a uvádím jednotlivé dávky důchodového pojištění a veškeré procesy, které se jich týkají. Provádím analýzu Národního programu přípravy stárnutí populace a vývoje penzijního připojištění jako nástroje pro řešení současné situace v důchodovém systému. V závěru praktické části se věnuji shrnutí současné situace v důchodovém pojištění ve vztahu k veřejným financím.

Klíčová slova Důchodové zabezpečení, důchodový systém, důchodové pojištění, důchod, důchodce

Annotation Das Ziel dieser Bachelorarbeit ist das Kennenlernen mit dem System der Rentenversicherung, seine Bedeutung, Analysen und Fragen zum Alterungsprozess der Population im Bezug auf die öffentlichen Finanzen. Die Arbeit ist in zwei Basisteile geteilt auf die theoretischen und praktischen Ausgangspunkte. Theoretisch wird die soziale Sicherheit als Ganzes und nachfolgend das System der Rentenversicherung ausführlich beschrieben. Zum Schluss befassen wir uns mit dem System der Rentenversicherung. Praktisch wird die Rentenreform analysiert und einzelne Leistungen der Rentenversicherung und alle die das System betreffenden Prozesse angeführt. Es wird das „Nationalprogramm Vorbereitung auf das Altern der Population“ und Entwicklung der Rentenversicherung als Instrument für die Lösung der heutigen Situation im System der Rentenversicherung vorgestellt. Zusammenfassung der aktuellen Situation im System der Rentenversicherung im Verhältnis zu den öffentlichen Finanzen wird den praktischen Teil abschließen.

Schlüsselwörter Rentenversorgung, Rentensystem, Rentenversicherung, Rente, Rentner

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce, Ing. Věře Nečadové za odborné vedení, za ochotu a vstřícnost při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala Bc. Petrovi Štůskovi, Dis. za odborné připomínky a poskytnutí informací při zpracování bakalářské práce. Děkuji i mé rodině a mým blízkým za všestrannou pomoc a trpělivost při tvorbě mé bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 21. 11. 2009 ................................................... Podpis

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 9 I. TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................. 11 1 Sociální zabezpečení ve vztahu k veřejným financím .......................................... 11 1.1 Sociální pojištění............................................................................................... 12 1.2 Sociální zaopatření a podpora............................................................................ 13 1.3 Sociální pomoc ................................................................................................. 13 1.4 Financování sociálního zabezpečení v České republice ..................................... 14 2 Důchodové pojištění ............................................................................................... 14 2.1 Moţnosti financování systému důchodového zabezpečení ................................ 15 2.1.1 Současné financování důchodového pojištění v České republice ................... 16 2.1.2 Typy penzijních plánů .................................................................................. 17 2.1.3 Valorizace v důchodovém zabezpečení ......................................................... 17 2.2 Orgány důchodového pojištění ......................................................................... 18 2.2.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí .............................................................. 19 2.1.2 Česká správa sociálního zabezpečení ............................................................. 19 2.1.3 Okresní správa sociálního zabezpečení .......................................................... 19 2.1.4 Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti .................................................... 20 2.1.5 Obce ............................................................................................................. 20 2.1.6 Ţivnostenské úřady ....................................................................................... 21 2.2 Základní principy důchodového pojištění .......................................................... 21 2.3 Účastníci důchodového pojištění ....................................................................... 22 2.4 Odchod do starobního důchodu ......................................................................... 24 3 Ţádost o důchod a řízení o přiznání důchodu ...................................................... 25 3.1 Předstihové řízení.............................................................................................. 25 3.2 Podání ţádosti o důchod .................................................................................... 26 3.3 Rozhodnutí o důchodu ...................................................................................... 26 4 Penzijní připojištění .............................................................................................. 26 II. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 30 5 Důchodová reforma v České republice ................................................................. 30 6

5.1 První etapa důchodové reformy v České republice ............................................ 30 5.2 Druhá etapa důchodové reformy........................................................................ 32 5.3 Třetí etapa důchodové reformy .......................................................................... 33 6 Dávky důchodového pojištění ............................................................................... 33 6.1 Starobní důchod ................................................................................................ 38 6.1.1 Nárok na starobní důchod .............................................................................. 39 6.1.2 Doba pojištění po novele ............................................................................... 42 6.1.3 Stanovení výše starobního důchodu ............................................................... 43 6.1.4 Stanovení výše starobního důchodu po novele ............................................... 44 6.1.5 Nárok na předčasný starobní důchod ............................................................. 45 6.1.6 Nárok na předčasný starobní důchod po novele ............................................. 46 6.1.7 Stanovení výše předčasného starobního důchodu........................................... 46 6.1.8 Stanovení výše předčasného starobního důchodu po novele ........................... 46 6.1.9 Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti .......................... 48 6.1.10 Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti po novele ........ 49 6.1.11 Souběh starobního důchodu s jinou dávkou ................................................. 49 6.2 Plný invalidní důchod ....................................................................................... 50 6.2.1 Nárok na plný invalidní důchod ..................................................................... 50 6.2.2 Stanovení výše plného invalidního důchodu .................................................. 51 6.2.3 Přeměna invalidního důchodu na starobní podle novely................................. 51 6.3 Nárok na částečný invalidní důchod .................................................................. 51 6.3.1 Stanovení výše částečného invalidního důchodu ............................................ 52 6.3.2 Invalidní důchody po novele ......................................................................... 52 6.3.3 Podmínky nároku na invalidní důchod po novele ........................................... 53 6.3.4 Stanovení výše invalidního důchodu po novele ............................................. 53 6.4 Vdovský a vdovecký důchod ............................................................................. 54 6.4.1 Nárok na vdovský a vdovecký důchod........................................................... 54 6.4.2 Stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu ........................................ 54 6.4.3 Vdovský a vdovecký důchod po novele ......................................................... 55

7

6.4.4 Stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu po novele ........................ 55 6.5 Sirotčí důchod ................................................................................................... 55 6.5.1 Nárok na sirotčí důchod................................................................................. 55 6.5.2 Stanovení výše sirotčího důchodu.................................................................. 56 7 Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva ........................................... 58 7.1 Národní program na přípravu stárnutí v České republice ................................... 59 7.1.1 Národní program přípravy stárnutí pro období 2003 aţ 2007 ......................... 61 7.1.2 Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 aţ 2012 (Kvalita ţivota ve stáří) .................................................................................................................. 63 8 Penzijní připojištění jako nástroj pro zlepšení současné situace v důchodovém systému ...................................................................................................................... 65 8.1 Příspěvky na penzijní připojištění...................................................................... 67 9 Zhodnocení současné situace v důchodovém systému ve vztahu k veřejným financím ..................................................................................................................... 68 10 Zhodnocení praktické části bakalářské práce ..................................................... 74 Závěr a zhodnocení bakalářské práce ...................................................................... 79 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 83 Seznam obrázků .......................................................................................................... 84 Seznam tabulek ........................................................................................................... 84 Seznam příloh ............................................................................................................. 85 Příloha č. 1 - Ukázka ţádosti o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet – majitel účtu ............................................................................................................................. 86 Příloha č. 2 - Ukázka ţádosti o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manţela (manţelky) .................................................................................................................. 88 Příloha č. 3 - Ukázka ţádosti o starobní důchod ...................................................... 90 Příloha č. 4 -Ukázka ţádosti o invalidní důchod ...................................................... 98 Příloha č. 5 - Ukázka ţádosti o pozůstalostní důchod ............................................ 106

8

ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala důchodové pojištění v České republice. Pro tuto volbu jsem měla hned několik důvodů. Tím hlavním je, ţe důchodové pojištění se dříve nebo později týká kaţdého z nás a myslím si, ţe je výhodou mít o tomto systému alespoň základní přehled. Důchodové pojištění je zároveň v současné době snad nejdiskutovanějším tématem: jak z důvodu důchodové reformy, tak propadu na důchodovém účtu. Do konce září bylo totiţ důchodcům státem vyplaceno 252,5 miliardy Kč, avšak stát vybral pouze 232 miliard Kč. Na konci roku je očekáván schodek na důchodovém účtu minimálně 30 miliard Kč. Vláda České republiky prozatím nemá plán jak tuto situaci řešit. Jisté však je, ţe si stát tyto peníze bude muset vypůjčit. Z důvodu mého zájmu o tuto problematiku jsem si zvolila absolvování semestrální praxe na Okresní správě sociálního zabezpečení v Jihlavě na oddělení důchodového pojištění. Tato praxe pro mne byla velkým přínosem. Měla jsem zde moţnost sledovat teoretické poznatky v praxi a konzultovat řešené situace s odbornými pracovníky tohoto oddělení. Cílem této práce je seznámení s důchodovým pojištěním v České republice, jeho význam, analýza a problematika stárnutí populace v návaznosti na veřejné finance. Doufám, ţe se mi podaří vytvořit průvodce důchodovým pojištěním, který bude pro kaţdého čtenáře přínosem. Mým cílem je usnadnit veřejnosti orientaci v této oblasti a jednoduše a přehledně vysvětlit systém a způsob fungování. Zároveň chci přiblíţit nástroje, které má vláda k dispozici pro řešení neudrţitelnosti současného důchodového systému, a obeznámit čtenáře s důvody, které k současné situaci v důchodovém systému v České republice vedly. V bakalářské práci se zaměřuji především na starobní důchod, který se týká prakticky všech občanů. V teoretické části se budu věnovat sociálnímu zabezpečení jako celku a poté se zaměřím na důchodové pojištění z pohledu financování, na jeho orgány, principy a účastníky a průběh vyřizování důchodu. V této části ještě uvedu základní údaje o penzijním připojištění. V praktické části představím aktuální důchodovou reformu a zaměřím se na podrobnější analýzu jednotlivých dávek důchodového pojištění. Dále chci v této části analyzovat 9

Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva, který je důleţitým nástrojem pro řešení stárnutí populace, které představuje velké problémy pro dosavadní důchodový systém. Ještě do této části zařadím analýzu penzijního připojištění jako dalšího nástroje pro východisko ze současné neudrţitelnosti důchodového systému. Základní údaje o něm budou uvedeny v teoretické části. Na závěr provedu analýzu současné situace v důchodovém systému v České republice a pokusím se nastínit řešení pro zlepšení této situace. Vzhledem k tomu, jak je problematika důchodového systému rozsáhlá, není mým cílem detailní a vyčerpávající výklad. Cílem je vytvoření srozumitelného a přehledného průvodce, který bude přínosem pro kaţdého čtenáře bez ohledu na jeho znalosti z této oblasti. V případě zájmu čtenáře o hlubší a detailnější informace, je moţné individuální prostudování literatury na základě odkazů na zdroje, které jsou v mé práci u jednotlivých kapitol uváděny nebo na základě seznamů pouţité literatury či zdrojů rovněţ uvedených v mé práci.

10

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Sociální zabezpečení ve vztahu k veřejným financím 1 Sociální zabezpečení je součástí sociální politiky státu. Cílem sociálního zabezpečení je pomoci lidem ve špatné sociální, ekonomické a zdravotní situaci, pokud si nejsou schopni pomoci vlastním úsilím. Vztahuje se na tyto případy: nezaměstnanost, ohroţení zdraví a nemoc, pracovní úraz a nemoci z povolání, pracovní poškození a invalidita, mateřství, rodičovství, stáří a úmrtí ţivitele. Některé z těchto případů jsou nepředvídatelné (například nemoc), ale potom jsou zde případy očekávané (například stáří), na které je tedy moţné se dopředu připravit (pojistit). Sociální zabezpečení patří mezi veřejné programy a vztahuje se na ně tedy teorie veřejných výdajů. Veřejné výdaje na sociální zabezpečení v České republice stejně jako ve většině vyspělých zemí neustále rostou. Pro veřejné rozpočty představuje sociální zabezpečení velké zatíţení. Značná část sociálního zabezpečení je uskutečňována jako sociální pojištění. Příspěvky na toto pojištění jsou specifickými daněmi. Stejně jako u ostatních daní zde existuje otázka jejich spravedlnosti a efektivnosti. V trţní ekonomice jsou v sociálním zabezpečení respektovány principy univerzality, uniformity, komplexnosti, adekvátnosti, participace, sociální garance, sociální spravedlnosti a solidarity. Od počátku 90. let je sociální zabezpečení tvořeno třemi na sebe navazujícími relativně samostatnými systémy - systém sociálního pojištění, státní sociální zaopatření a podpora a sociální pomoc. Tyto systémy bývají také povaţovány za nástroje sociálního zabezpečení.

1

V celé kapitole č. 1 se prolínají poznatky z knih:

HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ K.: Veřejné finance, učebnice. 2. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o., 2004. 354 s. ISBN 80-86432-88-2. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. PEKOVÁ, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2002. 456 s. ISBN 80-86395-19-7.

11

Systémy se od sebe liší ve třech hlediscích - jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou dávky daného systému financovány a jakým způsobem jsou tyto systémy organizačně zabezpečeny.

1.1 Sociální pojištění Sociální pojištění spočívá v povinném placení příspěvků zaměstnanci, zaměstnavateli i osobami samostatně výdělečně činnými, od kterých jsou odvozovány peněţní částky, které pojištěnec obdrţí v případě pojistné události. Patří do systému veřejných financí a jeho účelem je nejen pojištění proti rizikům, ale i přerozdělení důchodů. U účastníků povinného sociálního pojištění plyne přerozdělování jejich důchodů z nutnosti zajistit, aby byli pojištěni jak chudí, tak bohatí. Chudí lidé ale mohou platit jen malé částky (jinak by se dostali pod ţivotní minimum a byli by závislí na sociálních dávkách), které by nepředstavovaly ţádnou ţivotní jistotu a proto dochází k tomu, ţe bohatí dotují chudé. Pro bohaté tím pojistné ztrácí jako ochrana před rizikem smysl, neboť jeho cena převyšuje uţitek. Příspěvky tak nabývají charakter daně jako povinné neekvivalentní platby. Závěrem je, ţe poplatky u sociálního pojištění závisí na platební schopnosti pojištěnců. Systémy sociálního pojištění jsou zaloţeny na principu průběţného financování (současná produktivní generace platí důchody současným penzistům), který je vhodný pro populaci, v níţ je vţdy převaha příslušníků mladších generací. Druhým principem je fondové financování. V tomto případě si kaţdý účastník spoří na svém účtu, uloţené prostředky jsou kapitalizovány a poté přeměněny na dávky penze či jiné platby. V současnosti se z důvodu stárnutí populace dostává průběţný systém do deficitu a musí být doplněn fondovým financováním. Jsou zde soustředěny případy, na které se lidé mohou předem připravit. Jedná se o důchodové pojištění (je upraveno zákonem č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění, v platném znění) a penzijní připojištění (je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění), nemocenské pojištění (je upraveno zákonem č. 54/1956 a zákonem č. 187/2006), systém státní politiky zaměstnanosti (je upravena zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti), který je zabezpečován prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a úřadů práce a systém zdravotního pojištění (je upraveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném 12

zdravotním pojištění), tento systém je zabezpečován prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny a oborových, resortních a podnikových zdravotních pojišťoven.

1.2 Sociální zaopatření a podpora Sociální zaopatření je alternativou k sociálnímu pojištění a lze jej vyuţít na stejné případy. Můţe být realizováno formou peněţních dávek i nepeněţního plnění. Výdaje jsou hrazeny daněmi z veřejného rozpočtu. Sociální podpora je finanční příspěvek, můţe být realizovaný například poukázkou na nákup zboţí nebo sluţby. Patří sem například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné apod.

1.3 Sociální pomoc Dávky sociální pomoci řeší obtíţné sociální situace, které občan není schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny. Příčina, která ke vzniku této situace vedla, se nezkoumá. Příjemcem této podpory se však nestane osoba, jejíţ hodnota majetku přesahuje určitou výši, protoţe svou situaci můţe zlepšit vyuţitím svého majetku. Sociální sluţby, které jsou formou sociální pomoci, jsou poskytovány především nestátními neziskovými organizacemi, obcemi a kraji. Druhou formou je sociálněprávní ochrana a dávky sociální pomoci, které stát poskytuje prostřednictvím pověřených obecních úřadů. Tyto formy jsou financovány ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí. Dávky mohou být zásluhové, jejichţ výše je odvozena od výdělku, univerzální dávky, které jsou poskytovány všem účastníkům ve stejné výši a dávky individualizované, které jsou poskytované v individuální výši. Jedná se zde o dávky peněţité nebo věcné, určené k zabezpečení výţivy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost nebo sociální sluţby. Patří sem například příspěvek na výţivu dítěte nebo příspěvek při péči o blízkou osobu.

13

1.4 Financování sociálního zabezpečení v České republice V České

republice

je

vyuţíván dvoupilířový systém

financování

sociálního

zabezpečení, který je tvořen veřejným a dobrovolným soukromým pilířem. Základem financování sociálního zabezpečení v České republice je průběţné financování v rámci veřejného pilíře. Cílem veřejného pilíře je zmírnění chudoby ve stáří a pojištění dalších rizik, například nemoci, invalidity i vlivu inflace. Je zaloţen na principu neekvivalence a solidarity, coţ představuje vyuţití všeobecného programu zdravotní péče a programu sociální pomoci, vyuţití univerzálních dávek sociálního zabezpečení, povinné pojištění a státem garantovanou minimální výši starobního důchodu. Veřejný pilíř je rozhodující. Dobrovolný soukromý pilíř je vyuţíván u důchodového pojištění. Tento pilíř je zatím málo významný. Je to forma dobrovolného smluvního připojištění se státním příspěvkem občanů k důchodu, coţ představuje snahu státu motivovat občany, aby si tímto způsobem spořili na stáří. Tento pilíř je zaloţen na zrušení mezigeneračního přerozdělování.

2 Důchodové pojištění Důchodové pojištění je v České republice od 1. ledna 1996 upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Představuje základní zabezpečení občanů ve stáří, při ztrátě ţivitele a invaliditě. V důchodovém pojištění se poskytují tyto dávky: 

starobní důchod,



invalidní důchod,

  

částečný invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod.

Patří tedy mezi nejvýznamnější a zároveň nejnákladnější úseky sociálního zabezpečení, tvoří totiţ zhruba 28 % výdajů státního rozpočtu. 2 2

PŘIB, J., VOŘÍŠEK, V.: Důchodové předpisy s komentářem. 5. vydání. Olomouc: ANAG, s.r.o., 2007. 479 s. ISBN 978-80-7263-379-1.

14

2.1 Moţnosti financování systému důchodového zabezpečení 3 Důchodové zabezpečení můţe být financováno ze státního rozpočtu, kde zdroj prostředků představují daně z příjmů. Zde je uplatněna nejvyšší sociální solidarita, neboť s rostoucími příjmy roste daňové zatíţení a úroveň důchodu ve srovnání s rostoucím výdělkem klesá. Coţ v praxi znamená, ţe občan s nadprůměrným příjmem odvádí do systému více, ale dostává méně neţ občan s niţšími příjmy. Dalším způsobem je financování ze státního rozpočtu, zdroj prostředků jsou v tomto případě příspěvky na sociální důchodové pojištění. Zde jsou příspěvky stanoveny jednotným procentem z výdělku. Cílem je, aby kaţdý věděl, na co platí, tzn., aby byl systém financování ,,průhledný“. Financování můţe probíhat také z fondu odděleného od státního rozpočtu, ve kterém se shromaţďují příjmy z příspěvků, ale bez vytváření kapitálové rezervy. Jde o klasický případ průběţného financování. Tento systém je zároveň pouţívaný ve většině zahraničních systémů, tzv. systém ,,pay as you go“. Systém vychází z námětu mezigenerační solidarity. V praxi to znamená, ţe v současnosti výdělečně činní občané odvádí příspěvky na sociální zabezpečení, ze kterých jsou ihned vypláceny dávky současným důchodcům. Pokud nastane situace, ţe na vyplácení dávek není dostatek prostředků, musí být dotován ze státního rozpočtu. Moţností je také financování z fondu, ve kterém se při průběţném financování vytváří rezerva na úrovni dlouhodobě investovaného kapitálu. Takováto úroveň rezerv je však moţná pouze v případě trvalého převyšování výdajů příjmy. Financování na principu čistě fondovém je další moţností. Pojištěnci si zde vytvářejí kapitálové rezervy pomocí pojišťovacího systému. Tyto rezervy jsou potom pouţity na financování jejich vlastních důchodů. Při výběru systému je potřeba hodnotit jejich výhody i rizika. Doporučení však obecně směřují k tomu, aby státy přistoupily k omezení systémů zaloţených na průběţném financování a více podporovaly spoření na stáří formou soukromých důchodových fondů.

3

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4.vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

15

2.1.1 Současné financování důchodového pojištění v České republice 4 V současné době je Český důchodový systém tvořen v podstatě dvěma pilíři. Prvním pilířem je základní povinný dávkově definovaný, průběţně financovaný pilíř, ze kterého jsou poskytovány starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. Druhým pilířem je doplňkový, dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí tohoto pilíře je také soukromé ţivotní pojištění. V devadesátých letech minulého století začalo vznikat současné uspořádání českého důchodového systému. Postupně byly přijímány dílčí reformní kroky. V roce 1990 šlo například o odstranění diskriminace osob samostatně výdělečně činných, v roce 1993 došlo k zavedení pojistného jako zvláštní platby mimo daňový systém nebo například v roce 1994 byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem. K završení reformních kroků došlo v roce 1995, kdy byl přijat nový zákon o důchodovém pojištění. Hlavním cílem byla restrukturalizace dávkového systému takovým způsobem, aby v případě nepříznivého demografického vývoje nebylo nutné v budoucnu zvyšovat odvodové zatíţení ekonomicky aktivního obyvatelstva, zvyšovat podíl sociálních výdajů na hrubém domácím produktu a moţnost těsnější vazby u vyplácených důchodů na mzdový a cenový vývoj. V roce 1996 byla Česká republika jednou z prvních zemí ve východní a střední Evropě, realizující dílčí reformu důchodového systému. I přesto český důchodový systém stojí před nutností výrazných změn. Není totiţ moţné dlouhodobě a systematicky zvyšovat princip zásluhovosti, aniţ by současně nedocházelo ke zvyšování míry zdanění nebo sniţování výše důchodů.

4

Český důchodový systém - Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz /duchody-a-penze/informace/duchodovy-system/soucasny-stav-v-Ceske-republice/. ISSN 1213-4325.

16

2.1.2 Typy penzijních plánů 5 Při zavádění jednotlivých forem financování důchodu musíme zvolit typ penzijního plánu. Jednou z moţností jsou dávkově definované systémy (DB – defined bendit). Tyto systémy zaručují určitou výši penzijních dávek v závislosti na kombinaci počtu let, po které občan odváděl příspěvky do systému a výše příjmu občana za určité období. Další variantou jsou příspěvkově definované systémy (DC – defined contribution). V tomto případě nejsou účastníkům poskytnuty jistoty ohledně výše jejich budoucích penzí v takové míře. Účastníci tedy platí stanovenou příspěvkovou sazbu. Avšak výše jejich budoucích penzí závisí nejen na velikosti odvedených příspěvků, ale i na míře výnosu z investování těchto úspor na kapitálovém trhu. Hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC – notional defined contribution) jsou dalším typem. Kaţdý účastník má v tomto systému svůj individuální účet, na který jsou připisovány jím odvedené příspěvky včetně jejich zhodnocování v čase. Toto zhodnocování závisí na tzv. hypotetické míře výnosnosti systému, nejčastěji definované jako míra růstu základu, z něhoţ jsou placeny příspěvky. Za vhodnou aproximaci tohoto základu je povaţován objem mezd a platů. Takový způsob definice základny a míry výnosu umoţňuje brát v úvahu změny v průměrné mzdě i v nabídce pracovních sil. V okamţiku odchodu účastníka do důchodu je tedy výše penze přímo závislá na celkových úsporách na jeho účtu a nepřímo závislá na průměrné očekávané délce ţivota generace nastávajících důchodců.

2.1.3 Valorizace v důchodovém zabezpečení 6 S ohledem na růst ostatních hospodářských ukazatelů je nezbytností vyuţití systému pravidelných úprav za účelem přizpůsobování důchodového pojištění. Existuje zde přizpůsobování v závislosti na růstu maloobchodních cen a ţivotních nákladů, kde je cílem zachování reálné hodnoty vypláceného důchodu a zabránění poklesu jeho kupní síly. Představuje tak minimální hranici úprav.

5

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4.vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

6

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4.vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1.

17

Druhým okruhem je přizpůsobování v závislosti na růstu mezd ekonomicky aktivních členů společnosti. Cílem je zamezení vzniku neopodstatněných rozdílů mezi úrovní důchodů vyměřených v různých obdobích při srovnatelných pracovních zásluhách a zabezpečit úměrný vývoj důchodů a mezd. Výhodou tohoto způsobu je snadné stanovení ukazatele vývoje mezd. V případě růstu reálných mezd zajišťuje tento způsob valorizace i růst kupní síly důchodů. Je moţné jej označit jako důleţitý prvek ţivotní úrovně důchodců. ,, Systém valorizace důchodů by měl vycházet z těchto cílů: umožnit rozhodování o valorizaci až na základě statisticky zjištěných skutečností, a to i za cenu opožděné valorizace, a tím odstranit nutnost rozhodovat na základě odhadu; usnadnit provádění (umožnit racionálnější organizačně-technické a finanční zajištění akce); udržovat relaci důchodu ke mzdě přibližně na současné úrovni sladit valorizace důchodů se zvyšováním redukčních hranic “ 7

2.2 Orgány důchodového pojištění 8 Orgány důchodového pojištění jsou: 

Ministerstvo práce a sociálních věcí



Česká správa sociálního zabezpečení



okresní správy sociálního zabezpečení

Působnost na úseku důchodového pojištění vykonávají ve stanoveném rozsahu také obce a ţivnostenské úřady. U jednotlivých orgánů důchodového pojištění jsem se rozhodla jmenovat pouze z mého pohledu nejzajímavější činnosti, které vykonávají.

7

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4.vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1, s. 190. 8

Celá podkapitola 2.2 a její podkapitoly vychází ze zákona č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění, kde je uveden popis v plném znění.

18

2.2.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Českou správu sociálního zabezpečení a řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení. Dále plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv a zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení. Vykonává tedy především legislativní působnost. Další činností Ministerstva práce a sociálních věcí je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů za účelem přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního ve věcech důchodového pojištění, a pokud bylo napadeno rozhodnutí vydané na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení. Za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

2.1.2 Česká správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení. Zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných zákonem a vede registr pojištěnců důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o důchodech a zařizuje výplatu dávek důchodového pojištění, o kterých rozhodla. Nepatří sem důchody, o kterých rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení. V případě, ţe byl občanovi poskytnut důchod neprávem nebo v nesprávné výši, rozhoduje o povinnosti občana tento důchod vrátit. Současně rozhoduje o povinnosti zaměstnavatelů nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o odvoláních rozhodnutí vydaných v prvním stupni okresní správou sociálního zabezpečení.

2.1.3 Okresní správa sociálního zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny pro obvody, které se shodují s územními obvody okresů. Na území hlavního města Prahy je působnost okresní správy sociálního zabezpečení vykonávána Praţskou správou sociálního zabezpečení. Na území města Brna vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Městská správa sociálního zabezpečení Brno.

19

Z činností vykonávaných okresními správami sociálního zabezpečení bych jmenovala především to, ţe ve sporných případech rozhodují o vzniku a zániku důchodového pojištění a rozhodují ve sporech mezi občany a zaměstnavateli o správnosti zápisů v evidenčních listech důchodového pojištění. Okresní správy sociálního zabezpečení sepisují ţádosti o dávky důchodového pojištění. Poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech důchodového pojištění. Vedou evidenci osob samostatně výdělečně činných a osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění pro účely důchodového

pojištění.

Kontrolují

plnění

uloţených

povinností

občanů

a zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění. Další významnou činností je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení, poskytnutí dávek a mimořádných výhod při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tímto účelem je posuzována například plná nebo částečná invalidita apod.

2.1.4 Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti Ministerstvo obrany provádí, řídí a kontroluje důchodové pojištění u vojáků z povolání. U příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a příslušníků Bezpečnostní

informační

sluţby

je

důchodové

pojištění

prováděno,

řízeno

a kontrolováno Ministerstvem vnitra. Důchodové pojištění příslušníků Vězeňské sluţby České republiky provádí, řídí a kontroluje Ministerstvo spravedlnosti.

2.1.5 Obce Obecní úřad rozhoduje v přenesené působnosti o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. A to v případě zjištění, ţe výplatou dávky není dosaţeno účelu, ke kterému má slouţit, nebo jsou výplatou poškozovány osoby, které má důchodce povinnost vyţivovat, anebo oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nemůţe výplatu přijímat. Zvláštní příjemce má povinnost pouţít dávku pouze ve prospěch oprávněného a osob, které má oprávněný povinnost vyţivovat. Obec potom dohlíţí, jak jsou stanovené povinnosti zvláštním příjemcem plněny.

20

2.1.6 Ţivnostenské úřady Ţivnostenské úřady přijímají od osob samostatně výdělečně činných provozujících samostatně výdělečnou činnost na základě ţivnostenského zákona oznámení o zahájení činnosti a přihlášky k účasti na důchodovém pojištění, coţ oznamují okresním správám sociálního zabezpečení. Stejně tak oznamují i zánik.

2.2 Základní principy důchodového pojištění 

Důchodové pojištění se řídí základními principy, mezi které patří:



Účast prakticky všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění.



Princip jednotné úpravy – V České republice platí pro zaměstnance v pracovním poměru, osoby samostatně výdělečně činné, osoby ve sluţebním poměru, členy druţstev a ostatní skupiny pojištěnců, jednotné nároky na důchody a jejich výpočty.



Povinná účast – Představuje nemoţnost vyvázat se z důchodového pojištění a neplacení pojistného i v případě, ţe má občan dostatečné příjmy k zabezpečení svého stáří nebo jiţ pobíral starobní důchod.



Obligatornost dávek – Při splnění stanovených podmínek dochází ke vzniku právního nároku na důchod z důchodového pojištění.



Zajištění soudní ochrany – Navazuje na princip nárokovosti dávek, protoţe ve věcech důchodového pojištění je uplatňováno soudní přezkoumávání rozhodnutí vydaných Českou správou sociálního zabezpečení a ostatních plátců důchodů, týkajících se dávek z důchodového pojištění.



Garance státem – Důchody z důchodového pojištění jsou garantovány státem, protoţe výdaje na důchodové pojištění jsou součástí výdajů státního rozpočtu.



Platba stanoveného pojistného – Sazba na důchodové pojištění činí 28 % z vyměřovacího základu. Pokud jde o pojištěnce, který pracuje pro nějakého zaměstnavatele, podílí se zaměstnavatel 21,5 % a zaměstnanec platí pouze 6,5 % z celkové sazby pojistného.

21



Princip solidarity – Je uplatňován především u pojištěných osob s vyššími příjmy s pojištěnými osobami s niţšími příjmy, protoţe od určité výše se základ pro výpočet důchodu plně nezohledňuje. Je zde uplatňována také solidarita ekonomicky aktivních občanů s občany, kteří pobírají důchod. Vyplácené důchody jsou uhrazovány vybraným pojistným na důchodové pojištění, coţ představuje princip průběţného financování.



Dynamičnost – Projevuje se hlavně při výpočtu důchodů pojištěných osob v aktualizaci hodnoty jejich příjmů prostřednictvím koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. A to tak, ţe nejsou stanoveny hranice, které omezují výši důchodů, jsou stanovena pravidla pro zvyšování vyplácených důchodů a také jsou stanovena pravidla pro zvyšování hranic redukce u osobního vyměřovacího základu. Dynamičnost je významným principem současného důchodového pojištění.



Široký okruh náhradních dob pojištění – Jde o doby, za které pojištěná osoba pojistné na důchodové pojištění neplatí, a přesto jsou mu pro účely důchodového pojištění započítány. 9

2.3 Účastníci důchodového pojištění Okruh pojištěných osob je upraven podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a patří do něj například: 

zaměstnanci v pracovním poměru,



příslušníci Policie České republiky, Vězeňské sluţby České republiky, Bezpečnostní informační sluţby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle sluţebního zákona,



osoby samostatně výdělečně činné,



zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,



soudci,

9

PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6.

22



členové zastupitelstev územních samosprávních celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,



poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,



prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové rady Ústavu pro studium totalitních reţimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce veřejného arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,



dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby,



osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,



osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosaţení věku 18 let,



osoby, které konají vojenskou sluţbu v ozbrojených silách České republiky,



osoby, které vykonávají civilní sluţbu,



osoby, které pečují o děti ve věku do 4 let,



poţivatelé plného invalidního důchodu a to do dosaţení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod,



osoby pracující v pracovním vztahu, který je uzavřený podle cizích právních předpisů. 10

10

Okruh pojištěných osob je v úplném znění uveden v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 5.

23

2.4 Odchod do starobního důchodu Rozhodnutí o tom, kdy a jestli vůbec bude podána ţádost o přiznání důchodu z důchodového pojištění, je vţdy záleţitostí pouze oprávněné osoby. Nikdo nemůţe být nucen k odchodu do důchodu a to ani zaměstnavatelem. Odchod do starobního důchodu je potřeba pečlivě zváţit. Občan by měl zváţit příjmovou úroveň po odchodu do penze, zhodnotit zdravotní stav nebo zájem zaměstnavatele na pokračování v zaměstnání. Pokud se občan rozhodne pro odchod do důchodu, měl by mít k dispozici všechny potřebné doklady. Jedná se především o doklady, které se týkají vzdělání (denní formou pro doloţení a započítání případné náhradní doby pojištění), evidenční list důchodového pojištění, doklady, které prokazují dobu pojištění, kterou Česká správa sociálního zabezpečení nemá ve své evidenci, doklad prokazující výkon vojenské sluţby, rodné listy dětí u ţen, potvrzení o vyplácených náhradách za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, které náleţí za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, v případě poţadavku zasílání důchodu na účet, přiloţí „Ţádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“, ukázka této ţádosti je uvedena v příloze č. 1, v případě, ţe jde o účet majitele. V případě potřeby zasílat vyplácený důchod na účet manţela (manţelky) je ukázka této ţádosti uvedena v příloze č. 2. Před odchodem do důchodu je potřeba také projednat skončení pracovního poměru. Je potřeba, aby měl občan ţádající o předčasný starobní důchod ukončený pracovní poměr nejpozději ke dni, který předchází datu přiznání důchodu. U řádného starobního důchodu, při kterém lze nadále pracovat do 31. 12. 2009 platí, ţe musí být pracovní poměr také skončený nejdéle ke dni, který předchází datu přiznání důchodu. Pokud bude i nadále tento důchodce výdělečně činný v řádném starobním důchodu, musí mít nejdříve od data přiznání důchodu počátek nové pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku.

24

Od 1. 1. 2010 jiţ toto omezení u starobních důchodců, kteří odcházejí do řádného starobního důchodu nebo pobírají dávky předčasného starobního důchodu a dosáhnou data nároku na řádný starobní důchod a chtějí být výdělečně činní, není. 11

3 Ţádost o důchod a řízení o přiznání důchodu 12 Dávky důchodového pojištění jsou přiznávány na základě podání ţádostí pojištěnců. Sepisování ţádostí podléhají stanoveným pravidlům. Všechny ţádosti o důchod (výjimku tvoří důchody, které jsou v působnosti patřičného orgánu Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva obrany ČR nebo Ministerstva spravedlnosti ČR) sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), praţské správy sociálního zabezpečení (PSSZ) a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení (MSSZ). Ţadatel se obrací na OSSZ a MSSZ podle místa trvalého bydliště. Pokud pojištěnec ţádá u PSSZ, můţe se obrátit na jakékoliv územní pracoviště v Praze.

3.1 Předstihové řízení Předstihové řízení je přípravnou fází, kdy ţadatel získá informace o údajích, které má ve své evidenci Česká správa sociálního zabezpečení. Občané mají od roku 2006 jedenkrát za rok nárok na zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění, který je zasílán orgány sociálního zabezpečení. Obsahem informativního listu je přehled dob pojištění a za období od roku 1986 údaje o vyměřovacích základech a vyloučených dobách, které příslušný orgán sociálního zabezpečení eviduje. Informativní list je občanovi zaslán do 90 dnů ode dne doručení jeho ţádosti. Tento výpis je tedy velkým přínosem, protoţe občan má moţnost včas zjistit doby pojištění, které v evidenci orgánů sociálního zabezpečení chybí a zajistit jejich doloţení.

11

PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10.vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6. 12

Celá 3. kapitola vychází z knihy PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6.

25

3.2 Podání ţádosti o důchod Ţádost o přiznání důchodu je písemná. Vyplnění a odeslání ţádosti o přiznání důchodu orgánu, který o důchodu rozhoduje, má v kompetenci OSSZ, PSSZ a MSSZ. K ţádosti občan přikládá potřebné doklady (viz kapitola 2.4.). Podání ţádosti o důchod je moţné nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého občan ţádá o přiznání důchodu. Ţádost je moţné podat i zpětně, v tomto případě vzniká nárok na zpětné vyplacení důchodu v případě splnění stanovených podmínek. Ukázka ţádosti o starobní důchod je uvedena v příloze č. 3. Ukázka ţádosti o invalidní důchod je uvedena v příloze č. 4 a ukázka ţádosti o pozůstalostní důchod je uveden v příloze č. 5.

3.3 Rozhodnutí o důchodu Rozhodnutí o důchodu je vţdy písemné a je doručováno do vlastních rukou. V rozhodnutí o přiznání důchodu se uvádí den, od kterého byl důchod přiznán, výše důchodu a skutečnosti, které byly při výpočtu důchodu brány v úvahu. Součástí rozhodnutí je také osobní list důchodového pojištění, na jehoţ základě se občan můţe přesvědčit o správnosti výpočtu a vyuţití veškerých údajů především o dobách pojištění a výdělcích.

4 Penzijní připojištění 13 Penzijní připojištění představuje pro občany další zdroj příjmů, který doplní jejich důchody z důchodového pojištění. Je proto významným prvkem, který přispěje k udrţení přiměřené ţivotní úrovně důchodců. Penzijní připojištění je v České republice upraveno od roku 1994 jako penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

13

V celé 4. Kapitole se prolínají poznatky z knih:KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6.

26

Penzijní připojištění je moţné označovat jako třetí pilíř důchodového zabezpečení. Je zaloţeno na dobrovolném rozhodnutí občana. Je fondově financované a podporované státem formou státního příspěvku, který je odvozován od výše pojistného. Penzijní připojištění vzniká na základě uzavření písemné smlouvy o penzijním připojištění. Uzavřít smlouvu můţe kaţdá fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky. Jedná se o vztah mezi občanem a penzijním fondem. Pojištěnec můţe smlouvu kdykoliv písemně a bez udání důvodu vypovědět. Penzijní připojištění můţe také zaniknout na základě dohody dnem, na kterém se pojištěnec a penzijní fond dohodli. Zánikem je také ukončení výplaty poslední penze nebo výplata jednorázového vyrovnání. Penzijní připojištění samozřejmě zaniká v případě úmrtí pojištěnce. Penzijní fond můţe písemně vypovědět penzijní připojištění účastníka, který uvedl při uzavření smlouvy nepravdivé údaje nebo zatajil důleţité skutečnosti. Toho, kdo po dobu alespoň 6 kalendářních měsíců neplatil příspěvky nebo kdo nesplňuje podmínky stanovené zákonem. Účastník penzijního připojištění má nárok na státní příspěvek, který je státní dotací do tohoto systému. Výše příspěvků uvádí tabulka č. 1 u nových smluv a tabulka č. 2 u starých smluv. Tento příspěvek je základním motivačním faktorem díky své srozumitelnosti před daňovými úlevami, které si většina účastníků neumí sama spočítat. Příspěvek je připisován přímo na účet účastníka u penzijního fondu, čímţ přímo plní funkci finanční podpory ve stáří. Daňové úlevy tuto funkci přímo neplní, protoţe takto ušetřené peníze můţe účastník spotřebovat kdykoli a na cokoli. Od roku 2000 lze podle zákona o daních z příjmů od základu daně z příjmu fyzických osob za zdaňovací období odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění. Odečítaná částka se rovná úhrnu příspěvků, zaplacených poplatníkem za zdaňovací období, který se sníţí o částku 6 000,00 Kč, ale maximální částka, kterou lze takto odečíst je 12 000,00 Kč. Zákon o penzijním připojištění vytváří právní rámec pro činnost a vznik penzijních fondů a způsob nakládání s jejich prostředky a způsob jejich hospodaření. Tím je zaručena ochrana účastníků penzijního připojištění ze strany státu.

27

Penzijní fond poskytuje na základě výběru účastníka penzijního připojištění několik druhů dávek. Jedná se o jednorázové vyrovnání, které představuje dávku, která účastníkovi náleţí místo penze. Tato dávka je tvořena souhrnnou částkou, kterou účastník naspořil, státních příspěvků a podílu na výnosech fondu z obou těchto částek. Jednorázové vyrovnání se vyplácí například při ukončení trvalého pobytu na území České republiky. Další dávkou je odbytné, které představuje dávku, která účastníkům nebo pozůstalým náleţí za předpokladu, ţe byly zaplaceny příspěvky, alespoň na 12 kalendářních měsíců. Je vypláceno, pokud penzijní připojištění zaniklo nebo účastník zemřel. Je sloţeno ze souhrnné částky, kterou účastník naspořil a z podílu na výnosech fondu z této částky. Státní příspěvky ani výnosy fondu ze státních příspěvků nejsou v tomto případě vypláceny. Poslední formou dávky je penze, která představuje pravidelnou výplatu peněţní částky, u starých smluv (zaloţených před účinností zákona č.170/1999 Sb., novela zákona o penzijním připojištění) po stanovenou dobu a u nových smluv (zaloţených za účinnosti zákona č. 170/1999 Sb., novela zákona o penzijním připojištění) jde o doţivotní výplatu. Prvním typem penze je penze starobní, která musí být poskytnuta vţdy. Účastník na ni získává nárok dosaţením 60 let věku nebo dosaţením důchodového věku z důchodového pojištění, u starých smluv dosaţení nejméně 50 let věku. U starých smluv je další podmínkou placení příspěvků na penzijní připojištění po dobu, která nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců. U nových smluv je doba placení příspěvků na penzijní připojištění minimálně 60 a maximálně 120 kalendářních měsíců. Druhým typem penze je penze invalidní, jejíţ podmínkou je přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Pro placení příspěvků zde platí, ţe u starých smluv pojištěná doba nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců a u nových smluv musí tato doba činit minimálně 36 a maximálně 60 kalendářních měsíců. Třetím typem penze je penze výsluhová, u které je podmínkou nároku placení příspěvků účastníkem po dobu minimálně 180 kalendářních měsíců. Tento typ penze je vhodný především pro účastníky, kteří vykonávají obtíţnou práci, kterou ve vyšším věku

28

nebudou schopni vykonávat. V případě, ţe budou muset přejít na méně placenou práci, pomůţe jim tato penze udrţet si příjem, na který byli zvyklí. Posledním typem je penze pozůstalostní, která vzniká na základě úmrtí účastníka a přechází na osoby, které mají nárok na tuto penzi podle smlouvy o penzijním připojištění. Tabulka č. 1: Státní příspěvky u nových smluv penzijního připojištění (nejdříve od 1. 1. 2000) (Zdroj: PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6, s. 112.)

Výše příspěvku účastníka v Kč

Výše státního příspěvku v Kč

100 aţ 199

50 + 40 % z částky nad 100 Kč

200 aţ 299

90 + 30 % z částky nad 200 Kč

300 aţ 399

120 + 20 % z částky nad 300 Kč

400 aţ 499

140 + 10 % z částky nad 400 Kč

500 a více

150 Kč

Tabulka č. 2: Státní příspěvky u starých smluv penzijního připojištění (Zdroj: PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6, s. 112.)

Výše příspěvku účastníka v Kč

Výše státního příspěvku v Kč

100 aţ 199

40 + 32 % z částky nad 100 Kč

200 aţ 299

72 + 24 % z částky nad 200 Kč

300 aţ 399

96 + 16 % z částky nad 300 Kč

400 aţ 499

112 + 8 % z částky nad 400 Kč

500 a více

120 Kč

29

II. PRAKTICKÁ ČÁST 5 Důchodová reforma v České republice 14 V 6. kapitole chci provést podrobné rozčlenění dávek poskytovaných z důchodového pojištění a jejich podmínky nároku a stanovení výše v roce 2009 a zároveň uvést porovnání jak se změní po novele k 1. 1. 2010. Z tohoto důvodu se chci v této kapitole věnovat tomu, jak vlastně důchodová reforma v České republice proběhne. Jen málokomu uniklo, jak velice je důchodová reforma v poslední době diskutována. Důchodová reforma je rozčleněna do tří etap. První etapa důchodové reformy je jiţ schválena a většina změn přejde v účinnost 1. 1. 2010. Druhá a třetí etapa čeká na své schválení. První etapa zahrnuje změny parametrických změn základního důchodového pojištění. Druhá etapa obsahuje změnu financování základního pojištění a soukromých důchodů jako je penzijní připojištění nebo ţivotní pojištění. Třetí etapa představuje pro pojištěnce moţnost zvolit si vyvázání se ze základního důchodového systému do soukromého systému.

5.1 První etapa důchodové reformy v České republice Faktory, které vedly k uvaţování o nutnosti reformy, jsou zejména prodluţující se střední délka ţivota, nárůst podílu starších osob na celkové populaci a růst počtu osob důchodového věku se současným poklesem ekonomicky aktivních osob. Podle předpokladů by měl v příštích 50 letech podíl osob starších 60 let vzrůst ze současných 20 % na 35 %. Z těchto údajů je jistě pro kaţdého patrná finanční neudrţitelnost důchodového pojištění.

14

Celá 5. kapitola vychází z údajů na internetových stránkách www.finance.cz , www.mv.cz a www.cssz.cz [cit. 2009-11-09].

30

Jak jsem jiţ zmínila, první etapa představuje tzv. parametrické změny, tedy úpravy současného systému a nejde o zásadní zásah do důchodového systému, tedy reformu v pravém slova smyslu, je to jen součást velké reformy, která měla přijít a pádem vlády nepřišla. Z první etapy bych jako nejdůleţitější změny uvedla následující body: 

U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk 65 let, stejný věk je stanoven i pro ţeny, které nevychovaly ţádné či pouze jedno dítě, u ţen s více dětmi se důchodový věk pohybuje od 62 do 64 let.



Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se zvyšuje postupně ze současných 25 let aţ na 35 let.



Pro mnohé pojištěnce bude určitě přínosem zvýhodnění souběhu starobního důchodu s výdělečnou činností, zrušením omezení trvání pracovního poměru na dobu určitou.



Z mého pohledu nevýhodou pro moji generaci je nezapočítávání doby studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole do náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod, kterou pojištěnec získá po 31. 12. 2009.



Byla zavedena třístupňová invalidita podle procentního poklesu pracovní schopnosti.

Jednotlivé změny podrobněji analyzuji v 6. kapitole, po přiřazení k příslušným dávkám. Jak jsem jiţ zmínila, první etapa přinese také zrušení doby studia jako náhradní doby pojištění. Doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 1996 po skončení povinné školní docházky do dosaţení 18 let je započítávána v plném rozsahu, po dosaţení 18 let se počítá nejvýše šest let, tato doba se ale bude započítávat pouze v rozsahu 80 %. Po roce 1995 je započítávána pouze doba studia po dosaţení 18 let, také maximálně šest let a to v rozsahu 80 %. Doba studia získaná po 31. 12. 2009 se však nebude započítávat do náhradní doby pojištění pro nárok a výši starobního důchodu vůbec. Doba studia získaná před datem účinnosti navrhované změny bude posuzována a započítávána stále podle právní úpravy platné před tímto datem. Od 1. 1. 2010 se tedy studenti mohou důchodového pojištění účastnit dobrovolně. Nejniţší měsíční částka pojistného činí 1 660,00 Kč pro rok 2010. Tato částka 31

je stanovena jako 28 % z částky, která odpovídá jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010. Dobrovolného pojištění se obecně mohou účastnit osoby starší 18 let. Doba studia není do náhradních dob pojištění zahrnuta například také v Dánsku, Francii, Finsku, Irsku, Itálii, Rakousku, Portugalsku a Španělsku.

5.2 Druhá etapa důchodové reformy Druhá etapa obsahuje reformy v oblasti soukromých důchodů. Jde především o dobrovolné penzijní připojištění se státním přípěvkem a produkty komerčních pojišťoven hlavně v oblasti ţivotního pojištění. Hlavními cíly bude zprůhlednění systému a vytvoření motivace účastnit se připojištění či spoření pro občany. Změny také přinese nový zákon o penzijním spoření. Tyto změny se odrazí ve výši státních příspěvků, které jsou uvedeny v tabulce č. 3. Například minimální státní příspěvek 50,00 Kč bude spojen s vkladem 300,00 Kč. Tabulka č. 3: Státní příspěvky v penzijním připojištění (Zdroj: Důchodová reforma–zaměření na soukromé financování - Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/postup-duchodove-reformy/soukromeduchody/. ISSN 1213-4325.)

Měsíční platba

Státní příspěvek

300 - 399 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 300 Kč

400 - 499 Kč

90 Kč + 30 % z částky nad 400 Kč

500 - 599 Kč

120 Kč + 20 % z částky nad 500 Kč

600 - 699 Kč

140 Kč + 10 % z částky nad 600 Kč

700 a více Kč

150 Kč

Dalšími změnami bude oddělení majetku akcionářů a klientů, účastník si bude smět vybrat mezi povinným dynamickým, povinným konzervativním a povinným smíšeným fondem. Hovořit se bude o penzijních společnostech nikoliv o penzijních fondech a zaměstnavatel nebude moci ovlivnit zaměstnance při volbě penzijní společnosti.

32

5.3 Třetí etapa důchodové reformy Třetí etapa bude řešit diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s umoţněním částečné volby pojištěnců k vyvázání se ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Bude jim umoţněna volba, jestli jejich důchody poplynou pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně také ze spořícího pilíře důchodového systému. Pojištěnci by si tedy nevolili, jestli budou nebo nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje pro financování jejich důchodů.

6 Dávky důchodového pojištění 15 Dávky důchodového pojištění se dělí na důchody přímé a důchody odvozené. Mezi přímé důchody patří starobní důchod, plný invalidní důchod a částečně invalidní důchod. Tyto důchody jsou vyměřovány podle dob pojištění a výše výdělků oprávněné osoby. Mezi odvozené důchody se řadí vdovské a vdovecké důchody a sirotčí důchody. Odvozené důchody jsou stanovovány z přímého důchodu, který zesnulý pobíral nebo na něj měl nárok. Výše všech důchodových dávek vyplácených z důchodového systému je tvořena základní výměrou a procentní výměrou. Základní výměra je stanovena pevnou částkou, která je stanovena vládou České republiky a procentní výměra je stanovována procentní sazbou z výpočtového základu u starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu nebo procentní výměrou u důchodu vdovského, vdoveckého a sirotčího. Osobní vyměřovací základ (OVZ) získáme, kdyţ vynásobíme naše příjmy v daném roce od roku 1986 do posledního uzavřeného roku, který předchází roku, v němţ je přiznán 15

Plná znění dávek důchodového pojištění, jejich nároků a stanovení výše jsou ustanovena v zákoně

č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Údaje o novele k 1. 1. 2010 v 6. kapitole vychází z údajů na Postup důchodové reformy v ČR Finance.cz,

[online].

[cit.

2009-11-09].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/duchody-a-

penze/informace/postup-duchodove-reformy/. A z konzultací s pracovníky důchodového oddělení OSSZ Jihlava. Správnost způsobu a postupu výpočtu příkladů v celé 6. kapitole byla konzultován s pracovníky oddělení důchodového pojištění OSSZ Jihlava.

33

důchod (např. pokud ţádá v roce 2009, tak naposled do roku 2008). Tyto hrubé výdělky vynásobené koeficienty nárůstu, které jsou stanovené vládou České republiky, sečteme a získáme úhrn všeobecného vyměřovacího základu. Úhrn všeobecného vyměřovacího základu (ÚVVZ) dosadíme do vzorce a vynásobíme stanovenou konstantou 30,4167, coţ je průměrný počet dní v měsíci a takto vynásobené číslo vydělíme počtem kalendářních dnů rozhodného období (PKDRO). Jde o počet dnů od roku 1986 do roku 2008 včetně přestupných dnů, od kterých se odečte počet vyloučených dnů (např. období nemoci, mateřská dovolená, období péče o osobu blízkou nebo období evidence na úřadu práce) za rozhodné období (PDVO) let 1986 aţ 2008. Vzorec: 𝑶𝑽𝒁 =

Ú𝐕𝐕𝐙 × 𝟑𝟎, 𝟒𝟏𝟔𝟕 𝐏𝐊𝐃𝐑𝐎 − 𝐏𝐃𝐕𝐎

OVZ – osobní vyměřovací základ ÚVVZ - úhrn všeobecného vyměřovacího základu PKDRO - počtem kalendářních dnů rozhodného období PDVO - počet dnů vyloučených období Takto se vypočítal osobní vyměřovací základ, který se ještě dále redukuje. Do první redukční hranice, kterou je částka 10 500,00 Kč, se počítá v plném rozsahu, rozdíl nad první redukční hranicí, která je tvořena částkou v rozpětí 10 500,00 Kč aţ 27 000,00 Kč se bere pouze ve výši 30 % a rozdíl nad druhou redukční hranicí, kterou představuje částka nad 27 000,00 Kč ve výši 10 %. Tímto došlo k redukci osobního vyměřovacího základu. A součtem redukovaných částek je všeobecný procentní základ (VPZ). Z této částky získáváme procentní výměru důchodu, o které jsem se jiţ zmiňovala, tím, ţe veškerou celkovou dobu pojištění, kterou pojištěnec za celý jeho ekonomicky aktivní ţivot získal (včetně náhradní doby pojištění, které hodnotí zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších novel v době přiznání důchodu), vynásobíme 1,5 % za kaţdý rok a výsledné procento z všeobecného procentního základu odpovídá

34

zmíněné procentní výměře důchodu. K této procentní výměře se připočte základní výměra 2 170,00 Kč. Výsledkem tohoto součtu je konečná výše důchodu. Pro lepší názornost předvedu příklad výpočtu starobního důchodu pro srovnání v roce 2009 a v roce 2010. Příklad: Výpočet starobního důchodu pojištěnce, který je narozen 30. 12. 1947 a odpracoval 40 let, splňuje dobu pojištění i věk pro dosaţení nároku na starobní důchod k 30. 12. 2009. Vypočítám, jaký bude rozdíl ve výši důchodu, pokud se rozhodne odejít do důchodu k 30. 12. 2009 nebo k 1. 1. 2010. Rok 2009:

Rok

Příjem z výdělečné činnosti

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

40 107 43 209 46 207 50 564 54 809 67 567 73 657 79 678 91 456 108 579 124 702 135 877 157 544 165 736 174 958 196 569 205 566 209 898 208 123 220 567 224 678 230 098 244 789

celkem

Vyloučené doby

14 34

6

12

26

8

Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu

Přepočtený příjem z výdělečné činnosti

7,9470 7,7842 7,6107 7,4306 7,1683 6,2118 5,0721 4,0493 3,4157 2,8824 2,4344 2,2022 2,0145 1,8613 1,7461 1,6089 1,4993 1,4047 1,3172 1,2523 1,1748 1,0942 1,0000

318 730,33 336 347,50 351 667,61 375 720,86 392 887,35 419 712,69 373 595,67 322 640,13 312 386,26 312 968,11 303 574,55 299 228,33 317 372,39 308 484,42 305 494,16 316 259,86 308 205,10 294 843,72 274 139,62 276 216,05 263 951,71 251 773,23 244 789 7 280 988,66

100

35

𝑂𝑉𝑍 =

7 280 988 × 30, 4167 8 401 − 100

Součet dnů = 23 let x 365 (+ den za kaţdý přestupný rok) OVZ = 26 680,00 Kč VPZ = 10 500,00 + 30 % z (26 680,00 – 10 500,00) VPZ = 10 500,00 + 4 854,00 = 15 354,00 Kč Výše procentní výměry důchodu: 40 let x 1,5 % = 60 % (Do této chvíle je to pro všechny typy důchodu stejné a poté se u vdovského a vdoveckého bere 50 % a u sirotčího 40 %) 60 % z VPZ = 9 212,00 Kč 9 212,00 Kč + 2 170,00 Kč = 11 382,00 Kč Starobní důchod v roce 2009 činní 11 382,00 Kč.

36

Rok 2010:

Rok

Příjem z výdělečné činnosti

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

40 107 43 209 46 207 50 564 54 809 67 567 73 657 79 678 91 456 108 579 124 702 135 877 157 544 165 736 174 958 196 569 205 566 209 898 208 123 220 567 224 678 230 098 244 789 248 675

celkem

Vyloučené doby

14 34

6

12

26

8

30 130

Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu

Přepočtený příjem z výdělečné činnosti

7,9987 7,8348 7,6601 7,4789 7,2149 6,2521 5,1051 4,0756 3,4379 2,9011 2,4502 2,2165 2,0275 1,8734 1,7574 1,6194 1,5090 1,4138 1,3258 1,2605 1,1824 1,1013 1,0184 1,0000

320 803,86 338 533,87 353 950,24 378 163,10 395 441,45 422 435,64 376 026,35 324 735,66 314 416,58 314 998,54 305 544,84 301 171,37 319 420,46 310 489,82 307 471,19 318 323,84 310 199,09 296 753,79 275 929,47 278 024,70 265 659,27 253 406,93 249 293,12 248 675,00 7 579 868

37

𝑂𝑉𝑍 =

7 579 868 × 30, 4167 8 766 − 130

Součet dnů = 24 let x 365 (+ den za kaţdý přestupný rok) OVZ = 26 697,00 Kč VPZ = 10 500,00 + 30 % z (26 697,00 – 10 500,00) VPZ = 10 500,00 + 4 859,00 = 15 359,00 Kč Výše procentní výměry důchodu: 40 let x 1,5 % = 60 % 60 % z VPZ = 9 215,00 Kč 9 215,00 Kč + 2 170,00 Kč = 11 385,00 Kč Starobní důchod v roce 2010 činní 11 385,00 Kč. V tomto případě je rozdíl výsledů obou výpočtů minimální. V roce 2010 vyšel starobní důchod pouze o 3,00 Kč vyšší, neboť koeficienty všeobecného vyměřovacího základu zvýšily nařízení Vlády České republiky z úsporných opatření na důchodovém systému pouze nepatrně. Vyměřovací základ za rok 2009 odpovídal předchozím vyměřovacím základům a nedošlo k ţádnému výraznému navýšení. Naopak v tomto případě přispěla k této výši vyloučená doba 30 dní v posledním započítávaném roce z hlediska solidárního nastavení výpočtu důchodu. Následující podkapitoly obsahují údaje o změnách, které nastanou v důsledku novely zákona o důchodovém pojištění, která vstoupí v platnost 1. 1. 2010 a která bude měnit důchodový systém postupně.

6.1 Starobní důchod Účelem starobního důchodu je finanční zabezpečení občana při dovršení důchodového věku, kde se předpokládá, ţe dojde ke sníţení schopnosti vykonávat výdělečnou činnost a tím k neschopnosti zajistit své potřeby. 38

Starobní důchody stále více zatěţují státní rozpočet. V tabulce č. 4 jsou uvedeny údaje o vyplacených starobních důchodech vţdy k 31. 12. daného roku v letech 2000 aţ 2008. Starobní důchod představuje základní dávku důchodového pojištění. Tabulka č. 4: Vyplácené starobní důchody v ČR k 31. 12. daného roku (Zdroj: Vyplácené důchody - Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/vyvoj/vyplacene-duchody/. ISSN 1213-4325.)

Průměrná výše důchodu v Kč

Počet důchodců

Průměrný věk

Rok Muţi Ţeny Celkem Muţi 2008 1 066 465 1 687 546 2 754 011 10 046

Ţeny Celkem Muţi Ţeny Celkem 9 032 9 424 64 66 65

2007 1 045 146 1 674 015 2 719 161 9 145

8 194

8 560

64

66

65

2006 1 027 504 1 656 280 2 683 784 8 563 2005 1 007 516 1 637 584 2 645 100 8 102

7 667 7 244

8 010 7 571

64 64

65 65

65 65

2004

995 686

1 629 999 2 625 685 7 613

6 816

7 118

63

65

64

2003

978 920

1 611 924 2 590 844 7 408

6 649

6 936

63

65

64

2002

971 439

1 606 359 2 577 798 7 159

6 428

6 703

63

65

64

2001 2000

973 120 964 450

1 610 898 2 584 018 7 147 1 603 415 2 567 865 6 593

6 409 5 913

6 687 6 169

63 63

65 65

64 64

Z tabulky je jasné, ţe počet důchodců se v jednotlivých letech zvyšuje a stejně tak se zvyšuje i průměrná výše důchodů. U muţů došlo za toto období k nárůstu o 102 015 osob a průměrná výše důchodů vzrostla za toto období o 3 453,00 Kč. U ţen došlo k nárůstu o 84 131 osob a průměrná výše důchodů vzrostla o 3 119,00 Kč.

6.1.1 Nárok na starobní důchod Pro uznání nároku na starobní důchod musí pojištěnec splňovat dobu pojištění nejméně 25 let a věk potřebný pro důchod nebo dobu pojištění 15 let a dosaţení věku alespoň 65 let. Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku v období do 31. 12. 1995 je uveden v tabulce č. 5, týká se tedy pojištěnců narozených před rokem 1936. Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku v období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012 je uveden v tabulce č. 6, vztahuje se na pojištěnce, kteří jsou narození v letech 1936 aţ 1968. U pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku aţ po 31. 12. 2012 je věková hranice uvedena v tabulce č. 7, jedná se o pojištěnce narozené po roce 1968. 39

Tabulka č. 5: Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhli věkové hranice do 31. 12. 1995 (Zdroj: PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6, s. 112.)

u muţů:

60 let

u ţen:

53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti 55 let, pokud vychovaly 2 děti 56 let, pokud vychovaly 1 dítě nebo 57 let

40

Tabulka č. 6: Věkové hranice od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012 důchodový věk činí (roky + měsíce) (Zdroj: PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s., ISBN 978-80-247-2805-6, s. 112.) Ţeny (podle počtu vychovaných dětí)

Rok bezdětná

1 dítě

2 děti

3 děti

4 děti

5 a více dětí

60 + 2

57

56

55

54

54

53

1937

60 + 4

57

56

55

54

54

53

1938

60 + 6

57

56

55

54

54

53

1939

60 + 8

57 + 4

56

55

54

54

53

1940

60 + 10

57 + 8

56 + 4

55

54

54

53

1941

61

58

56 + 8

55 + 4

54

54

53

1942

61 + 2

58 + 4

57

55 + 8

54 + 4

54 + 4

53

1943

61 + 4

58 + 8

57 + 4

56

54 + 8

54 + 8

53 + 4

1944

61 + 6

59

57 + 8

56 + 4

55

55

53 + 8

1945

61 + 8

59 + 4

58

56 + 8

55 + 4

55 + 4

54

1946

61 + 10

59 + 8

58 + 4

57

55 + 8

55 + 8

54 + 4

1947

62

60

58 + 8

57 + 4

56

56

54 + 8

1948

62 + 2

60 + 4

59

57 + 8

56 + 4

56 + 4

55

1949

62 + 4

60 + 8

59 + 4

58

56 + 8

56 + 8

55 + 4

1950

62 + 6

61

59 + 8

58 + 4

57

57

55 + 8

1951

62 + 8

61 + 4

60

58 + 8

57 + 4

57 + 4

56

1952

62 + 10

61 + 8

60 + 4

59

57 + 8

57 + 8

56 + 4

1953

63

62

60 + 8

59 + 4

58

58

56 + 8

1954

63 + 2

62 + 4

61

59 + 8

58 + 4

58 + 4

57

1955

63 + 4

62 + 8

61 + 4

60

58 + 8

58 + 8

57 + 4

1956

63 + 6

63

61 + 8

60 + 4

59

59

57 + 8

1957

63 + 8

63 + 4

62

60 + 8

59 + 4

59 + 4

58

1958

63 + 10

63 + 8

62 + 4

61

59 + 8

59 + 8

58 + 4

1959

64

64

62 + 8

61 + 4

60

60

58 + 8

1960

64 + 2

64 + 2

63

61 + 8

60 + 4

60 + 4

59

1961

64 + 4

64 + 4

63 + 4

62

60 + 8

60 + 8

59 + 4

1962

64 + 6

64 + 6

63 + 8

62 + 4

61

61

59 + 8

narození

Muţi

1936

1963

64 + 8

64 + 8

64

62 + 8

61 + 4

61 + 4

60

1964

64 + 10

64 + 10

64 + 4

63

61 + 8

61 + 8

60 + 4

1965

65

65

64 + 8

63 + 4

62

62

60 + 8

1966

65

65

65

63 + 8

62 + 4

62

61

1967

65

65

65

64

62 + 8

62

61 + 4

1968

65

65

65

64

63

62

61 + 8

41

Tabulka č. 7: Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou věkové hranice po 31. 12. 2012

(Zdroj:ČSSZ: Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010, příručka) u muţů:

u ţen:

65 let 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti 63 let, pokud vychovaly 3 děti 64 let, pokud vychovaly 2 děti nebo 65 let

Důchodový věk 65 let je v současné době poměrně běţným důchodovým věkem v řadě evropských států. Tento věk platí například v Belgii, Irsku, Finsku, Německu, Španělsku, Nizozemí, Portugalsku nebo Lucembursku.

6.1.2 Doba pojištění po novele Potřebná doba pojištění se bude postupně zvyšovat ze současných 25 na 35 let, aby byl vliv na generaci pojištěnců připravujících se na důchod co nejšetrnější. Nejmenší potřebná doba pojištění v novém systému je uvedena v tabulce č. 8. Zvýšení na 35 let bude platit pro pojištěnce, kteří dosáhnou důchodového věku po roce 2018. Aby občan zjistil, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující rok dosaţení důchodového věku i v případě, ţe byl důchodový věk dosaţen, ale nebyla získána potřebná doba pojištění, kterou občan získá aţ v některém z následujících roků.

42

Tabulka č. 8: Nejmenší potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod po novele

(Zdroj: Nárok na získání starobního důchodu podle novely- Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/starobni-duchod/narok-podle-novely/. ISSN 1213-4325.) Počet let důchodového pojištění

Dosaţení důchodového věku v roce

25

před rokem 2010

26

2010

27

2011

28

2012

29

2013

30

2014

31

2015

32

2016

33

2017

34

2018

35

po roce 2018

Pro lepší názornost předvedu příklad práce s potřebnou dobou pojištění po novele. Příklad: Pan Jan dosáhl důchodového věku v roce 2013, nárok na starobní důchod mu však nevznikl, neboť získal pouze 27 let pojištění. Po získání chybějících 2 roků doby pojištění mu nárok na starobní důchod vznikne, a to i přesto, ţe občané, dosahující důchodového věku ve stejném roce (např. v roce 2015) mají jiţ stanovenou potřebnou dobu pojištění delší (např. 21 let).

6.1.3 Stanovení výše starobního důchodu Výše starobního důchodu je sloţena ze základní výměry starobního důchodu, která je jednotná a činní 2 170,00 Kč měsíčně a z výše procentní výměry. Další sloţkou je výše procentní výměry starobního důchodu, která je individuální a je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění do vzniku nároku a po vzniku nároku na důchod, tato výše činní nejméně 770,00 Kč měsíčně. Za kaţdý celý rok pojištění do okamţiku vzniku nároku na důchod náleţí 1,5 % výpočtového základu. Do doby pojištění se v tomto případě započítávají náhradní doby pojištění

43

v rozsahu 80 %. Příkladem takové náhradní doby je například doba nezaměstnanosti, doba pobírání plného invalidního důchodu a doba výkonu civilní sluţby. Mezi náhradní doby, které jsou započítávány v plném rozsahu, patří například výkon vojenské sluţby v ozbrojených silách České republiky nebo mateřská dovolená. Názorný výpočet starobního důchodu jsem předvedla v kapitole 6. V případě, ţe pojištěnci vznikl nárok na přiznání starobního důchodu, ale nepoţádá o něj nebo poţádá o jeho přiznání, ale nenechá si ho vyplácet a bude pracovat dál, navyšuje se mu důchod za kaţdých 90 kalendářních dnů o 1,5 %. To v praxi představuje mnohem rychlejší zvyšování důchodu pojištěnce neţ před touto dobou.

6.1.4 Stanovení výše starobního důchodu po novele K 1. 1. 2010 zůstane výše základní výměry stejná, coţ znamená, ţe činí 2170,00 Kč měsíčně. Stejné zůstane i stanovení výše procentní výměry. Ta se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Procentní sazba se skládá ze sazby za dobu pojištění získanou do vzniku nároku na důchod, která činí 1,5 % výpočtového základu za kaţdý rok pojištění. V současném systému jsou tři moţnosti, jak je moţné postupovat při vzniku nároku na důchod. První moţností je začít pobírat starobní důchod a tím ukončit výdělečnou činnost. Druhá moţnost je pobírat starobní důchod a při splnění stanovených podmínek zůstat výdělečně činný. Poslední moţností je zůstat výdělečně činný bez pobírání starobního důchodu a tím si zvyšovat procentní výměru pro výpočet starobního důchodu. Změnou je, vznik moţnosti souběhu výdělečné činnosti a dvouvariantního pobírání důchodu, tzn. pobírání poloviny důchodu nebo celého a vzniknou i dvě moţnosti přepočtu důchodu. 

Pokud bude občan při výdělečné činnosti pobírat polovinu starobního důchodu, důchod se přepočítá tím způsobem, ţe za kaţdých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti vzroste procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu.

44



Pokud bude občan při výdělečné činnosti pobírat celý starobní důchod, důchod se přepočítá tím způsobem, ţe za kaţdých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti vzroste procentní výměra o 0,4 % výpočtového základu.

Stejné zůstává i to, ţe výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770,00 Kč měsíčně.

6.1.5 Nárok na předčasný starobní důchod Nárok na předčasný starobní důchod mají osoby, které získaly do 31. 12. 2006 dobu pojištění minimálně 25 let a ke dni, od kterého má být starobní důchod přiznán, pobírají částečný invalidní důchod, v takovém případě lze přiznat starobní důchod aţ 2 roky před dosaţením řádného důchodového věku. Další skupinou osob, které mají nárok na předčasný starobní důchod, jsou pojištěnci, kteří do 31. 12. 2006 získali dobu pojištění minimálně 25 let a alespoň 5 let pobírali nepřetrţitě plný invalidní důchod a nárok na tuto dávku jim zanikl, v tomto případě lze přiznat starobní důchod, pokud ode dne odnětí dávky plného invalidního důchodu do dosaţení důchodového věku chybí maximálně 5 let. U těchto dvou typů předčasného důchodu se jedná o dočasně sníţený předčasný starobní důchod. Výhodou tohoto typu je, ţe nezaniká nárok na obecný starobní důchod, při dosaţení důchodového věku si můţe pojištěnec o tuto dávku poţádat. Nárok na starobní důchod před dosaţením důchodového věku má pojištěnec, pokud splnil dobu pojištění minimálně 25 let a do dosaţení důchodového věku mu ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, chybí maximálně 3 roky. Tento typ předčasného starobního důchodu představuje trvale sníţený předčasný starobní důchod. Nevýhodou tohoto typu je, ţe po jeho přiznání uţ nelze zaţádat o přiznání obecného starobního důchodu při dosaţení důchodového věku.

45

6.1.6 Nárok na předčasný starobní důchod po novele Přiznání předčasného starobního důchodu aţ tři roky před dovršením důchodového věku bude moţné i po 31. 12. 2009. Pojištěnci, jejichţ důchodový věk činní 63 nebo více let, budou moci odejít do důchodu dokonce v 60 letech. U pojištěnců, kteří mají důchodový věk stanovený na 65 let, bude tedy doba předčasného důchodu dokonce 5 let.

6.1.7 Stanovení výše předčasného starobního důchodu Výše základní výměry je stanovena pevnou částkou stejně jako u obecného starobního důchodu, která činí 2 170,00 Kč. Výše procentní výměry je stanovována stejným způsobem jako výše procentní výměry starobního důchodu přiznaného po dosaţení důchodového věku a za kaţdých 90 kalendářních dnů (i započatých) z období ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosaţení důchodového věku je procentní výměra sniţována o 0,9 % výpočtového základu. Výše procentní výměry po sníţení nesmí být však niţší neţ 770,00 Kč měsíčně.

6.1.8 Stanovení výše předčasného starobního důchodu po novele Výše základní výměry zůstane k 1. 1. 2010 opět stejná, coţ je 2170,00 Kč měsíčně. Změna nastane ve stanovení výše procentní výměry předčasného starobního důchodu, která je stanovována stejně, jako u obecného starobního důchodu. Tato výše se sniţuje za kaţdých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosaţení důchodového věku o 

0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů,



1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Stejné zůstane, ţe výše procentní výměry po tomto sníţení však nesmí být niţší neţ 770 Kč měsíčně. Pro lepší názornost zde předvedu výpočet trvale kráceného předčasného starobního důchodu v roce 2009 a v roce 2010: 46

Příklad, rok 2009: Pan Bedřich byl nepřetrţitě zaměstnán od 1. 1. 1968 do 31. 12. 2008 a získal tak 41 let pojištění. Jeho výpočtový základ je 15 000,00 Kč (postup výpočtu výpočtového základu je uveden v řešeném příkladu v kapitole 6). Zvaţuje, ţe odejde do důchodu o 3 roky dříve, neţ dosáhne důchodového věku. Jaká bude výše jeho důchodu? Řešení: Odchod do předčasného starobního důchodu 3 roky před dosaţením důchodového věku, např. k 1. 1. 2009, u tohoto muţe představuje 13 (1 095 / 90) období (kaţdých 90 kalendářních dnů, i započatých, z období ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosaţení důchodového věku). 13 období znamená sníţení procentní výměry důchodu o 11,7 % (13 x 0,9) výpočtového základu. Procentní výměra činí 1,5 % výpočtového základu za kaţdý rok pojištění, tj. 9 225,00 Kč (41 let x 15 000,00 Kč x 0,015), sníţení bude o 1 755,00 Kč (15 000,00 Kč x 11,7 %), důchod tedy bude 7 470,00 Kč (9 225,00 Kč – 1 755,00 Kč). Včetně základní výměry 2 170,00 Kč činí předčasný starobní důchod 9 640,00 Kč (7 470,00 Kč + 2 170,00 Kč) měsíčně. Nyní změním příklad tak, aby bylo moţné předvést výpočet pro rok 2010. Příklad, rok 2010: Panu Bedřichovi chybí k 22. 12. 2009 do důchodového věku tři roky, tj. 1 095 + 1 dnů, protoţe rok 2012 je přestupný. Získal 41 let pojištění a jeho výpočtový základ je 15 000,00 Kč. Řešení: Pokud by datum přiznání bylo například o 18 dnů později, postupovalo by se uţ podle nového systému (platnost od 1. 1. 2010). V tomto případě by chybělo 1 078 dnů do důchodového věku. Sníţení by tedy podle nové úpravy činilo za prvních 720 dnů 8 x 0,9 % = 7,2 % a za dalších 358 dnů 4 x 1,5 %, tedy 6 %, čili celkem 13,2 % výpočtového základu. Procentní výměra je 1,5 % výpočtového základu za kaţdý rok pojištění, tj. 9 225,00 Kč (41 let x 15 000,00 Kč x 0,015), sníţení bude o 1 980,00 Kč (15 000,00 Kč x 13,2 %), důchod tedy činí 7 245,00 Kč (9 225,00 Kč – 1 980,00 Kč). Včetně základní výměry 2 170,00 Kč činí předčasný starobní důchod 9 415,00 Kč (7 245,00 Kč + 2 170,00 Kč) měsíčně. 47

6.1.9 Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti Důchodce, který pobírá starobní důchod po dosaţení důchodového věku, můţe ještě k tomuto důchodu vykonávat výdělečnou činnost. Nárok na přepočet důchodu v případě přesluhování je moţný jen v případě, ţe v daných letech nebyl pobírán starobní důchod. V případě, kdy je vyplácen starobní důchod před dosaţením důchodového věku, můţe vykonávat výdělečnou činnost, která však nezakládá účast na sociálním pojištění. Například

tedy dohoda

o

provedení

práce.

Nesmí

být

pobírána

podpora

v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Důvody, proč někteří důchodci i po dosaţení nároku na důchod pokračují ve výkonu výdělečné činnosti, je několik. Tím nevýznamnějším je udrţení ţivotní úrovně, na kterou byli při vykonávání výdělečné činnosti zvyklí. Pro zajímavost uvádím tabulku č. 9, která znázorňuje srovnání průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě. Jde o srovnání období od roku 1994 do roku 2008. Z tabulky je zřejmé, ţe procentní vyjádření vykazuje poměr důchodu k čisté a hrubé mzdě zhruba kolem 50 %. Například nejniţší poměr důchodu k hrubé mzdě byl v roce 2008, kdy tento poměr představoval pouze 39,7 %. Naopak například nejvyšší poměr důchodu k čisté mzdě byl v roce 1998, kdy tento poměr představoval 58,2 %.

48

Tabulka č. 9: Relace průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě (Zdroj: Vývoj starobního důchodu - Finance.cz, [online]. Aktualizováno 20. srpna 2009 [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/vyvoj/starobni-duchod/. ISSN 1213-4325.

1994 Průměrná hrubá měsíční mzda Kč 7004 Průměrná měsíční výše důchodu Kč 3059 Průměrná čistá měsíční mzda Kč 5484

1995

1996

1997

1998

1999

2000

8307

9825

10802 11801 12797 13614 14793

3578

4213

4840

5367

5724

6446

7654

8436

9228

10033 10660 11583

5962

2001

6352

Důchod / hrubá mzda

% 43,7

43,1

42,9

44,8

45,5

44,7

43,8

42,9

Důchod / čistá mzda

% 55,8 2002

55,5 2003

55 2004

57,4 2005

58,2 2006

57,1 2007

55,9 2008

54,8

Průměrná hrubá měsíční mzda Kč 15866 16917 18041 18992 20219 21694 23542 Průměrná měsíční výše důchodu Kč 6830 7071 7256 7728 8 173 8 736 9 347 Průměrná čistá měsíční mzda Kč 12432 13212 14036 14377 15620 17115 17192 Důchod / hrubá mzda

% 43

41,8

40,2

40,7

40,4

40,3

39,7

Důchod / čistá mzda

% 54,9

53,5

51,7

53,8

52,3

51

52,2

6.1.10 Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti po novele Při výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod po 31. 12. 2009 bude moţné pojištěnci vyplácet kromě celého starobního důchodu i polovinu. Polovina starobního důchodu se bude vyplácet na základě ţádosti pojištěnce a jedná se o polovinu základní výměry a polovinu procentní výměry. Další změnou bude zánik podmínky stanovené pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která musí být sjednána jako pracovněprávní vztah nejdéle na dobu jednoho roku. Po 31. 12. 2009 vznikne také moţnost přepočítat starobní důchod i v případě, ţe byl v průběhu výdělečné činnosti pobírán starobní důchod.

6.1.11 Souběh starobního důchodu s jinou dávkou V případě, ţe dojde ke splnění podmínek nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu současně, je vyplácena pouze jedna z těchto dávek, a to ta vyšší. Pokud budou ve stejné výši, pak si pojištěnec můţe zvolit, kterou dávku chce pobírat. 49

V případě, ţe vznikne nárok na starobní, plný nebo částečně invalidní důchod a současně na vdovský nebo vdovecký a sirotčí důchod, je vyplacen nejvyšší důchod v plném rozsahu a z dalších dávek je vyplacena polovina procentní výměry. Sirotek, kterému vznikne nárok na sirotčí důchod z obou stran, má vyplácen v plném rozsahu vyšší důchod a niţší sirotčí důchod je vyplácen ve výši procentní výměry. Pokud jsou oba důchody stejně vysoké, je jeden důchod vyplácen v plném rozsahu a druhý je vyplácen ve výši procentní výměry.

6.2 Plný invalidní důchod Plný invalidní důchod je dávka z důchodového pojištění, kterou lze pojištěnci přiznat při prokázání jeho plné invalidity na základě lékařského posudku potvrzujícího dlouhodobě špatný zdravotní stav pojištěnce, který potrvá déle neţ jeden rok. Dlouhodobě špatný zdravotní stav pojištěnce je příčinou ztíţeného postavení nebo i nemoţnosti uplatnit se na trhu práce.

6.2.1 Nárok na plný invalidní důchod Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci v případě, ţe se stal plně invalidní a získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal plně invalidní následkem pracovního úrazu. Přehled potřebné doby pojištění je uveden v tabulce č. 10. Nárok na tuto dávku má tedy osoba, které z důvodu dlouhodobě špatného zdravotního stavu poklesla schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost na 66 %. Nebo osoba, u které je soustavná výdělečná činnost moţná jen za zcela mimořádných podmínek. Tabulka č. 10 Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod (vlastní úprava) (Zdroj: Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění)

Věk

Potřebná doba pojištění

do 20 let 20 - 22 let 22 - 24 let 24 - 26 let 26 - 28 let

méně neţ 1 rok 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky

nad 28 let

5 let

50

Doba pojištění potřebná pro nárok na plný invalidní důchod je zjišťována z období před vznikem plné invalidity. U pojištěnce, který je ve věku nad 28 let, se bere doba z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění je také splněna v případě, ţe byla tato doba získána v období deseti let po vzniku plné invalidity. Dobou pojištění je i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosaţením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky.

6.2.2 Stanovení výše plného invalidního důchodu Výše základní výměry činí 2 170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry za kaţdý celý rok pojištění činí 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Příklad: Panu Petrovi byl přiznán plný invalidní důchod 20. 1. 2009. Jeho celková doba pojištění činí 44 roků a 156 dnů. Výpočtový základ činí 8 500,00 Kč. Řešení: Procentní výměra bude vypočtena z doby pojištění, která zahrnuje pouze celé roky: 44 let x 1,5% = 66 % z částky 8 500,00 Kč = 5 610,00 Kč Výše základní výměry = 2 170,00 Kč + 5 610,00 Kč = 7 780,00 Kč Plný invalidní důchod pana Petra činí 7 780,00 Kč měsíčně.

6.2.3 Přeměna invalidního důchodu na starobní podle novely Změnou k 1. 1. 2010 bude i moţnost přeměnit invalidní důchod na starobní důchod takto: pokud poţivatel plného nebo částečného invalidního důchodu dosáhne před 1. 1. 2010 věku 65 let, zanikne mu na tento invalidní důchod nárok a to dnem 1. 1. 2010 a v tentýţ den mu vznikne nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké mu náleţel dosavadní důchod. Pojištěnci ale nezanikne moţnost poţádat o důchod standardním způsobem.

6.3 Nárok na částečný invalidní důchod Nárok na částečný invalidní důchod má pojištěnec, který získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal částečně invalidní následkem pracovního úrazu.

51

Na částečný invalidní důchod vzniká nárok v případě poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a to nejméně o 33 %. Podmínka je splněna i v případě, ţe dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěţuje obecné ţivotní podmínky. Doba pojištění potřebná pro nárok na částečný invalidní důchod je posuzována stejně jako u plného invalidního důchodu. Pokud byl bezprostředně před vznikem částečné invalidity pobírán plný invalidní důchod, je doba pojištění povaţována za splněnou.

6.3.1 Stanovení výše částečného invalidního důchodu Výše základní výměry činí 2170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Procentní sazba se stanoví za kaţdý celý rok pojištění ve výši 0,75 % výpočtového základu měsíčně. Procentní výměra činí nejméně 385,00 Kč. Příklad: Pan Milan byl od 5. 3. 2009 uznán částečně invalidní. Ke dni vzniku získal 40 roků pojištění a jeho výpočtový základ činil 8 700,00 Kč. Řešení: Výše procentní výměry bude činit 30 % (40 let x 0,75 %) z částky 8 700,00 Kč tj. 2 610,00 Kč + základní výměra je 2 170,00 Kč = 4 780,00 Kč Částečný invalidní důchod pana Milana činí 4 780,00 Kč měsíčně.

6.3.2 Invalidní důchody po novele Plný a částečný invalidní důchod bude k 1. 1. 2010 nahrazen jedinou invaliditou rozdělenou do tří stupňů podle procentního poklesu pracovní schopnosti. Došlo k návaznosti systému důchodového pojištění na systém nemocenského pojištění. Dočasná pracovní neschopnost ve velké řadě případů přechází v dlouhodobou pracovní neschopnost do rámce invalidity. 

1. stupeň - pokles nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %,



2. stupeň - pokles nejméně o 50 % a nejvýše o 69 %,



3. stupeň - pokles nejméně o 70 %.

52



Plný invalidní důchod, na který vznikne nárok před 1. 1. 2010, se ve výši, v jaké náleţí ke dni 31. 12. 2009, bude od 1. 1. 2010 povaţován za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.



Částečný invalidní důchod, na který vznikne nárok před 1. 1. 2010, se ve výši, v jaké náleţí ke dni 31. 12. 2009, bude od 1. 1. 2010 povaţovat za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, pokud byl důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ostatní případy.



Částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok ke dni 1. 1. 1996 z důvodu výsluhy let, se ve výši, v jaké náleţí ke dni 31. 12. 2009, bude od 1. 1. 2010 povaţován za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

6.3.3 Podmínky nároku na invalidní důchod po novele Podmínky nároku na invalidní důchod k 1. 1. 2010 se změní v poţadavku na potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba se bude zjišťovat z období před vznikem plné invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod bude povaţovat za splněnou i v případě, ţe byla tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity a potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.

6.3.4 Stanovení výše invalidního důchodu po novele Výše základní výměry invalidního důchodu k 1. 1. 2010 zůstane stejná jako v roce 2009, coţ představuje 2170,00 Kč měsíčně. Změněna bude výše procentní výměry invalidního důchodu. Za kaţdý celý rok doby pojištění bude počítána takto: 

0,5 % výpočtového základu pro 1. stupeň,



0,75 % výpočtového základu pro 2. stupeň,



1,5 % výpočtového základu pro 3. stupeň.

53

6.4 Vdovský a vdovecký důchod Účelem vdovského a vdoveckého důchodu je zejména částečná náhrada příjmu partnera bezprostředně po jeho úmrtí.

6.4.1 Nárok na vdovský a vdovecký důchod Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po smrti jednoho z manţelů, který: 

byl poţivatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo



splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Tento důchod náleţí po dobu jednoho roku od smrti jednoho z manţelů. Po uplynutí tohoto roku má v případě splnění podmínek stanovených zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění nadále moţnost pobírat přiznanou dávku (především v případě, pokud například pečuje o nezaopatřené nebo studující dítě, pobírá plný invalidní důchod, nebo do 5 let od zastavení ročního pobírání důchodu splnil podmínku pro obnovení stanovenou věkem, která je u ţen 55 let u muţů 58 let do 31. 12. 2009). Nárok na vdovský důchod zanikne uzavřením nového manţelství. V případě zániku nároku na dávku z tohoto důvodu, náleţí vdově nebo vdovci částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského nebo vdoveckého důchodu, na který měl pozůstalý nárok ke dni zániku nároku na tento důchod.

6.4.2 Stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 2170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu je 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl jeden ze zemřelých manţelů nárok v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu v případě ţe jeden z manţelů ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod.

54

6.4.3 Vdovský a vdovecký důchod po novele Úprava k 1. 1. 2010 reaguje na změny týkající se invalidního důchodu. Místo plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu náleţí jen jeden druh důchodu, a to invalidní důchod, který bude rozdělen do tří stupňů. Další změnou je, ţe pokud dojde po zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod k jeho obnově, pak výše procentní výměry nové dávky nesmí být niţší, neţ byla výše původní procentní výměry dávky. Tento fakt představuje zvýhodnění oproti dosavadnímu stavu, neboť nárok není nově přepočítán, čímţ nedochází ke ztrátě všech valorizačních navýšení. Další změnou je sjednocení a navýšení věkové hranice nároku na obnovení této dávky. Toto zvýšení hranice odpovídá roku o 4 roky niţšímu neţ je věk data nároku na řádný starobní důchod muţe. To platí pro muţe i ţeny stejného data narození, aniţ by se přihlíţelo u ţen k počtu vychovaných dětí.

6.4.4 Stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu po novele Vše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí k 1. 1. 2010 2170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nárok jeden ze zemřelých manţelů v době smrti.

6.5 Sirotčí důchod Poslední dávkou důchodového pojištění je sirotčí důchod, na který má nárok nezaopatřené dítě v případě smrti rodičů.

6.5.1 Nárok na sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemře: 

rodič (osvojitel) dítěte, nebo

55



osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převáţně odkázáno výţivou, kterou nemohli ze závaţných důvodů zajistit jeho rodiče.

Zesnulý musí být poţivatelem starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu, nebo musí splňovat ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod, starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Nárok na sirotčí důchod zanikne osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zanikne nárok na ten sirotčí důchod, který náleţel po osobě, kterou osvojitel nahradil. V případě, ţe dojde ke zrušení osvojení, vznikne opět nárok na sirotčí důchod, a to ve výši, v jaké by náleţel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení.

6.5.2 Stanovení výše sirotčího důchodu Výše základní výměry sirotčího důchodu činí jako u ostatních dávek důchodového pojištění 2170,00 Kč měsíčně. Výše procentní výměry sirotčího důchodu je 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl zesnulý nárok v době úmrtí, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu, v případě, ţe zesnulý nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod. Souhrnný přehled všech příjemců vyplácených dávek vyjadřuje tabulka č. 11.

56

Tabulka č. 11: Příjemci dávek důchodového pojištění v ČR k 31. 12. 2008 (Zdroj: Česká republika od roku 1989 v číslech, [online]. Aktualizováno 20. října 2009 [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#1.)

Měsíční výše důchodu (Kč) 1 - 2 999 3 000 - 3 999 4 000 - 4 599 4 600 - 4 999 5 000 - 5 599 5 600 - 5 999 6 000 - 6 599 6 600 - 6 999 7 000 - 7 599 7 600 - 7 999 8 000 - 8 599 8 600 - 8 999 9 000 - 9 999 10 000 - 10 999 11 000 a více Měsíční výše důchodu (Kč) 1 - 2 999 3 000 - 3 999 4 000 - 4 599 4 600 - 4 999 5 000 - 5 599 5 600 - 5 999 6 000 - 6 599 6 600 - 6 999 7 000 - 7 599 7 600 - 7 999 8 000 - 8 599 8 600 - 8 999 9 000 - 9 999 10 000 - 10 999 11 000 a více

Muţi Typ důchodu starobní plný

starobní poměrný

invalidní plný

invalidní částečný

1 166 1 433 920 715 1 356 1 173 2 479 2 560 5 706 7 752 17 561 27 453 150 934 179 775 255 968

102 738 190 112 140 68 54 28 22 5 9 5 4 5 9

starobní plný

starobní poměrný

invalidní plný

invalidní částečný

2 615 5 169 3 586 3 209 7 319 7 523 19 030 25 586 68 907 77 067 169 915 106 107 175 383 91 603 64 565

290 2 211 169 324 964 186 223 397 229 54 29 13 13 4 5

863 1 008 554 527 1 024 980 2 197 5 284 16 601 15 103 35 403 15 965 29 559 15 972 5 771

1 516 3 102 3 250 11 016 27 594 22 349 19 652 4 220 1 427 88 31 20 30 23 16

239 706 518 1 586 375 1 608 387 6 501 626 14 645 368 16 927 657 33 599 2 007 19 668 9 300 12 837 8 228 1 189 22 020 2 694 10 832 83 35 928 190 39 435 53 50 170 57 Ţeny Typ důchodu

57

vdovecký kombinosólo vaný 104 2 423 16 384 15 1 420 16 1 878 42 1 367 58 1 354 92 366 104 175 247 15 297 18 529 1 411 1 3 352 0 20 183 0 60 467

vdovský kombinosólo vaný 137 16 466 58 642 78 1 126 71 3 723 219 4 268 291 10 832 2 780 11 313 1 803 6 776 4 157 1 713 4 831 1 355 14 571 912 18 814 659 113 183 49 220 194 30 162 138

7 Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva 16 Kromě důchodové reformy je další pouţívanou formou řešení neudrţitelnosti současného důchodového systému Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva. Vzhledem k jiţ zmiňovanému problému stárnutí populace je jedním z řešení pro vyrovnání se s touto situací změna postoje společnosti ke starší generaci a současně změna postoje seniorů samotných. Přibývající počet starších občanů totiţ představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího se zdravotního stavu populace velký potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Je v zájmu společnosti, aby seniorská populace měla dostatek příleţitostí pro aktivní a plnohodnotný ţivot, a aby ţila ve společnosti, která je vstřícná k jejich potřebám a preferencím. Činnosti a úkoly, které by k tomuto měly přispět, jsou zpracovány v Národním programu přípravy na stárnutí pro období 2003 aţ 2007 a pro období 2008 aţ 2012. Program vychází z respektování lidských práv a z přesně definovaných etických hodnot. Představuje program pro celou společnost, nejde o program pouze pro seniory, ale o program pro všechny generace. Stárnutí a příprava na stáří je pojímána jako celoţivotní proces, ve kterém má kaţdý jednotlivec nenahraditelnou roli a individuální odpovědnost. Jeho

přijetí

prohloubilo

diskuse

o

sociálních

a

ekonomických

důsledcích

demografického vývoje a o příleţitostech a ţivotních podmínkách starších osob. Programem stanovené cíle jsou promítnuty do činností jednotlivých ministerstev. Tyto činnosti spočívají v legislativních opatřeních, v podpoře projektů realizovaných prostřednictvím dotačních a dalších programů a v mnoha dalších činnostech. Velice důleţité je, aby mladá generace přijala pozitivní přístup ke starším lidem a stáří vůbec. Přínos starší generace v oblasti kulturní, duchovní, sociální a ekonomické je pro společnost cenný. Součástí programu musí být příprava mladé generace na pozdější ţivotní etapy a podpora mladé generace v pozitivním a aktivním přístupu ke stáří.

16

7. kapitola čerpá údaje z: Příprava na stárnutí – MPSV.cz, [online]. Aktualizováno 1. srpna 2008 [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2856

58

Péče a ohled na starší členy společnosti jsou jedny ze stálých hodnot v lidské kultuře kdekoliv na světě. Je důleţité, aby byl mladou generací přijat princip nediskriminace a solidarity. A aby byl přijat fakt, ţe starší občané přinášejí do ţivota společnosti nezastupitelné kvality, ţe nejsou ohroţením národního ţivotního standardu, ale naopak, ţe se mohou významně podílet na jeho tvorbě. Nejpočetnější a ekonomicky aktivní část společnosti je tvořena střední generací, která odpovídá za přípravu na stárnutí, vytváření opatření ve prospěch seniorů a zároveň je zodpovědná i za vlastní přípravu na stárnutí a stáří. Jedním z hlavních bodů je zajištění rovných práv a příleţitostí pro individuální rozvoj všech věkových kategorií, posílení postavení starších občanů a významu procesu stárnutí. Vytvořením potřebných iniciativ a prosazováním celospolečenských opatření pro realizaci přípravy na stárnutí dojde k rozvoji společnosti pro všechny generace. Součástí procesu je rovněţ oblast výzkumu v oblasti stárnutí, monitorování kvality ţivota, názorů a potřeb stárnoucí populace a seniorů, stavu dodrţování lidských práv a také rodiny. Také přístup samotných seniorů je důleţitý pro přijetí starší generace jako plnoprávné části společnosti. Svými postoji a činnostmi by také oni měli přispívat ke změně vnímání stárnutí a stáří. Proto je potřebné seniorům poskytnout vhodné podmínky a prostor pro aktivní spolupráci na rozvoji společnosti. Stejně tak oni se musí naučit vyuţívat všechny moţnosti, které jsou jim společností nabízeny za účelem zlepšení jejich postavení a plného a rovnoprávného zapojení. To by mělo přispět k vytvoření osobní

pohody.

Účast

seniorů

na

kulturních,

ekonomických

a

sociálních

či dobrovolných aktivitách by měla zase přispět k pozitivním postojům společnosti vůči stáří.

7.1 Národní program na přípravu stárnutí v České republice Zlepšení ţivotních a pracovních podmínek, sociální rozvoj, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, ţe se dnes sniţuje počet lidí, kteří zemřou předčasně v dětství nebo v průběhu ekonomicky aktivního ţivota. Současně je problémem

méně

dětí,

neţ

bývalo

v minulosti.

Stárnutí

populace

je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. A v dalších letech bude tento demografický vývoj 59

pokračovat. Důvodem je zestárnutí populačně silných poválečných ročníků a následně především prodluţující se pravděpodobná doba doţití. Podle předpokladů demografického vývoje zpracovaných Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, coţ představuje přibliţně 3 miliony osob. V roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6% obyvatel České republiky. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 ţít v České republice přibliţně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 124 937 v roce 2007). Naděje doţití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muţe a 84,5 pro ţeny (oproti 73,7 let pro muţe a 79,9 let pro ţeny v roce 2007). Úhrnná plodnost po značném poklesu v devadesátých letech 20. stol. pomalu stoupá. Demografické prognózy předpovídají další růst plodnosti, která v České republice v současnosti patří k nejniţším na světě. Přibývající počet starších lidí představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího se zdraví populace potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj. Politika přípravy na stárnutí by měla reagovat na dvě základní výzvy: integrovat starší osoby do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvořit věkově inkluzívní společnost. Důleţité je přizpůsobit politiku zaměstnanosti, důchodovou politiku a další politiky a sluţby probíhajícím sociálním a demografickým změnám. Dne 9. 1. 2008 přijala vláda Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012. Jedná se o strategický dokument, který stanovuje cíle a opatření, která je nutné přijmout v oblastech demografického stárnutí a sociálních změn. Cílem je zajištění odpovídajících reakcí dílčích politik na tyto změny a na problémy a potřeby starších občanů. Podle tohoto programu je pro zvýšení kvality ţivota ve stáří nutné zaměřit se na témata jako je aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů, podpora participace na ţivotě společnosti a ochrana lidských práv. Tento program navazuje na Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 aţ 2007, na dokumenty a doporučení Organizace Spojených Národů a ostatních mezinárodních organizací. Především jde o Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (Madrid 2002).

60

Prioritami z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou podpora podnikání všech osob, podpora rodiny, podpora tvorby strategií zaměstnavatelů vůči starším zaměstnancům a zvýšení jejich zaměstnanosti, zlepšování zdraví seniorů, ochrana seniorů v rizikových situacích, zvyšování povědomí lidí o stárnutí a stáří, coţ představuje vytvoření vhodných informačních a komunikačních nástrojů k tomuto účelu a rozvoj spolupráce mezi státní správou, regionální a místní samosprávou, neziskovými organizacemi a sociálními partnery. Důleţité je zabránění diskriminaci na základě věku a poukázání na přínos a roli starších občanů v ekonomice, celé společnosti a rodině a zapracovat na jejich rozvoji a podpoře. V roce 2012 bude vyhodnocen a revidován. Stanovené základní prioritní směry by však měly mít dlouhodobější platnost.

7.1.1 Národní program přípravy stárnutí pro období 2003 aţ 2007 Národní program přípravy na stárnutí pro období 2003 aţ 2007 obsahoval tyto body: 

Etické principy

Cílem bylo například vytvoření podmínek pro rovnoprávný a aktivní ţivot seniorů, zamezení diskriminace seniorů a uznání jejich přínosu rodině a společnosti. 

Přirozené sociální prostředí

Cílem byl například rozvoj společenského postavení seniorů. 

Pracovní aktivity

Cílem byla například veřejná podpora zůstat v zaměstnání a vytvoření podmínek pro růst zaměstnanosti starší generace. 

Hmotné zabezpečení

Cílem bylo například podporování uvědomění vlastní odpovědnosti za přípravu na stáří a posílení významu penzijního pojištění. 

Zdravý ţivotní styl, kvalita ţivota

61

Cílem byla dlouhodobá podpora a rozvoj opatření a programů, které by na základě podpory zdravého ţivotního stylu vedly ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a tím došlo ke sniţování počtu závislých seniorů. 

Zdravotní péče

Cílem bylo zvyšování účinnosti a účelnosti zdravotní péče. Úsilí o zlepšení zdravotního stavu stárnoucí populace se zaměřením na prodlouţení střední délky ţivota. 

Komplexní sociální sluţby

Cílem bylo například zajištění pomoci rodinám, pečujícím o nesoběstačné seniory. 

Společenské aktivity

Cílem bylo například umoţnit seniorům ovlivňovat politický a společenský vývoj, formulovat své potřeby a poţadavky s podílením se na jejich realizaci. 

Vzdělávání

Cílem bylo například poskytnutí moţnosti vzdělávat se po celou dobu ţivota člověka. 

Bydlení

Cílem bylo například poskytnutí podpory seniorům při přizpůsobení bydlení jejich potřebám a zlepšovat podmínky jejich bydlení. Splnění těchto cílů bylo převáţně úspěšné a pro většinu bodů bylo nalezeno řešení, jak daného cíle dosáhnout. Opatření, provedená v jednotlivých politikách, která jsou významná z hlediska stárnutí populace, jakými jsou důchodová politika, zdravotní politika, bytová politika, problematika sociální ochrany, vzdělávací politika, politika zaměstnanosti, rodinná politika a další se vzájemně ovlivňují. Pro efektivní plnění cílů Programu a politiky státu vůči seniorům je důleţitá spolupráce jednotlivých oborů působnosti, spolupráce s odbornou veřejností, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, soukromého sektoru, zástupci nestátních neziskových organizací i dalších subjektů. Přes všechny tyto činnosti a opatření ministerstev je evidentní, ţe některým celospolečenským otázkám a prioritám uvedeným v Programu je nezbytné v dalším období věnovat zvýšenou pozornost a úsilí na jejich řešení. Jde především o oblasti, 62

v nichţ přetrvává neuspokojivá situace. Příkladem je aktivní stárnutí a postavení starších lidí na trhu práce či kvalita a dostupnost zdravotní a sociální péče.

7.1.2 Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 aţ 2012 (Kvalita ţivota ve stáří) Jak jsem jiţ zmínila, tento Program navazuje na Program na období 2003 aţ 2007. Národní program přípravy na stárnutí na období 2008 aţ 2012 obsahuje principy, ze kterých vychází přístup ke starším osobám. Jde o: 

Celoţivotní přístup - Zdraví a kvalita ţivota ve vyšším věku jsou hodně ovlivněny

ţivotními

podmínkami,

událostmi

a

rozhodnutími

v dětství

a dospělosti, včetně ţivotního prostředí a ţivotního stylu. Celoţivotní přístup je potřeba uplatnit jak v oblasti zdraví, tak i ve vzdělávání, zaměstnatelnosti, bydlení a hmotného zabezpečení. 

Partnerství vlády a samosprávy - Místní a regionální samospráva má výrazný vliv na kvalitu a dostupnost bydlení, zdravotních a sociálních sluţeb, dopravy, příleţitostí pro sociální, kulturní a volnočasové aktivity a bezpečnost, coţ je důleţité pro kvalitu ţivota. Samospráva by měla být podpořena vládou.



Mezigenerační vztahy a soudrţnost - Jednotlivé generace jsou na sobě vzájemně závislé. Hodnoty, kultury a zkušenosti se předávají v rámci mezigeneračních vztahů. Mezigenerační vztahy mají význam pro rozvoj jedince i společnosti. Z odstranění věkových bariér a mezigenerační soudrţnosti můţe mít prospěch celá společnost.



Zvláštní pozornost věnovaná znevýhodněným a zranitelným skupinám - Starší lidé se závaţným zdravotním postiţením, duševně nemocní, obyvatelé nevhodně vybavených lokalit venkova a měst vyţadují vzhledem k rizikům sociálního vyloučení zvláštní pozornost a opatření.



Genderový přístup - Mezi staršími lidmi v důsledku vyšší naděje doţití převaţují ţeny a jejich podíl se ve vyšších věkových kategoriích zvyšuje. Proto starší ţeny ţijí bez partnera častěji neţ starší muţi. Muţi a ţeny stojí proti odlišným rizikům na trhu práce a mají odlišná zdravotní rizika. U ţen je zdraví obecně horší neţ 63

u muţů. Důleţité je jak zohlednění převaţujícího počtu ţen ve vyšších věkových kategoriích, tak i rozdílných rizik a potřeb ţen a muţů v jednotlivých etapách ţivota. 

Dialog s občanskou společností a sociálními partnery - Neziskové organizace a zájmy, které prosazují, jsou různorodé tak jako starší populace. Pro zlepšení situace starších osob na trhu práce a v dalších oblastech je důleţité zapojení všech sociálních partnerů. Je vhodné usilovat o zapojení a účast samotných starších osob na řešení otázek, které se jich dotýkají, a na rozvoji společnosti.



Odpovědnost jednotlivce a společnosti - Za kvalitu ţivota ve stáří a aktivní zapojení do společnosti mají odpovědnost jak jednotlivci, tak i společnost. Starší lidé mají jako všichni ostatní odpovědnost za vyuţití příleţitostí k uplatnění, za odpovědný přístup k ţivotu a ke svému zdraví. Rovné šance pro zdravý a aktivní ţivot by měly být společností poskytnuty lidem kaţdého věku.



Sniţování sociálních a geografických rozdílů – Vhodné je usilovat o sociální spravedlnost a sniţovat územní rozdíly v dostupnosti a kvalitě sluţeb a zajistit rovnost přístupu k důleţitým sluţbám a produktům. Důleţité je sníţení rozdílů mezi venkovem a městem.



Politika podloţená důkazy - Politika reagující na stárnutí a opatření v jednotlivých oblastech významných pro kvalitu ţivota ve stáří musí být podloţena ověřenými poznatky a musí být monitorovány a vyhodnocovány.



Důstojnost - Důstojnost ve stáří vyţaduje uspokojení duchovních a kulturních potřeb, „zplnomocnění“ a podporu aktivní nezávislosti.



Informovanost a mainstreaming – Je nutné znát potřeby, preference, rizika a omezení různých skupin starých lidí. Zájem a hodnocení navrhovaných změn včetně opatření z hlediska dopadu na staré občany můţe přispět k zabránění neţádoucích důsledků nebo jejich nápravě.

Východiskem Programu je předpoklad, ţe ke zvýšení kvality ţivota ve stáří a k úspěšnému řešení výzev v důsledku demografického stárnutí je nutné zaměřit se na strategické oblasti a priority jako je aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů 64

a podpora participace na ţivotě společnosti a ochrana lidských práv. Tyto cíle je potom vhodné prosazovat horizontálně napříč sektory a na všech úrovních veřejné správy.

8 Penzijní připojištění jako nástroj pro zlepšení současné situace v důchodovém systému Jak jsem jiţ zmínila ve 4. kapitole, třetím pilířem důchodového zabezpečení je penzijní připojištění. Penzijní připojištění bude mít pro občany stále větší význam. Hlavním důvodem proč vyuţít penzijního připojištění je riziko nízkého státního důchodu vypláceného v budoucnosti. Vzhledem k jiţ zmíněnému nepříznivému demografickému vývoji se očekává sniţování státního důchodu, který nedokáţe pokrýt ani základní potřeby občanů. Penzijní připojištění je nástrojem dlouhodobého spoření a základem je postupné střádání financí v průběhu ekonomicky aktivního ţivota. Výši měsíčního příspěvku si občan volí sám a proto je výše naspořené konečné částky závislá pouze na jeho volbě. Měsíční příspěvek by však neměl být příliš vysoký, aby nezatěţoval běţný rozpočet občana a zároveň dostatečně vysoký, aby v budoucnu zajistil významný příspěvek do rozpočtu důchodce. Jak jsem jiţ zmínila, penzijní připojištění je významným prvkem, na který bude kladen důraz při řešení současného propadu důchodového systému. Proto také tento pilíř projde v blízké budoucnosti důleţitými změnami. Například fondy budou moci razantněji investovat, nevýhodou však bude i vyšší riziko. Více typů investičních plánů však bude velkým přínosem, podle mého názoru především pro mladší generaci, protoţe starší generace je konzervativnější a bude volit méně odváţnou strategii. Jiţ nyní je však zřejmé, ţe se občané naučili vyuţívat penzijní připojištění. Grafické vyjádření nárůstu účastníků je vyjádřeno v obrázku č. 1. V roce 2008 opět rostla míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění. K 31. 12. 2008 bylo evidováno 4.295.603 účastníků, coţ je o 333.505 více neţ k 31. 12. 2007, kdy byl počet účastníků 3.962.098. To znamená, nárůst o 8,4 %. Zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 60 % práce schopných občanů v České republice, nejsou zde započítaní připojištěnci nad 60 let věku, ti tvoří asi 23 % z celkového počtu spořících osob. V roce 2009 míra zapojení obyvatelstva opět rostla. V prvním čtvrtletí 2009 bylo evidováno 65

4 346 436 účastníků, ve druhém čtvrtletí 4 405 020 a ve třetím čtvrtletí 4 428 256 účastníků. To představuje zvýšení počtu připojištěných osob o 132 653, coţ představuje

1500

1740

1637

1564

2000

1290

2500

2662

2597

2508

2144

3000

2379

3500

2950

3611

4000

3284

4500

3962

5000

4295

3 %. Měsíční průměrný nárůst činil 14,7 tisíc účastníků. 17

1000 500 0

Obrázek č. 1: Počet účastníků penzijního připojištění (vlastní úprava) (Zdroj:Vývoj počtu účastníků – penzijní fondy – Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/druha-cast/. ISSN 12-13-4325.)

V roce 2008 byl nejvyšší podíl připojištěných osob tvořen věkovou skupinou od 50 do 59 let, která byla zastoupena 24,2 %. Oproti roku 2007 šlo o pokles o jeden procentní bod, kdy tato skupina představovala podíl 25,31 %. Ve srovnání s rokem 2007 vzrostl počet penzijně připojištěných ve věku nad 60 let, dosahující podíl 23,4 %, neboť v roce 2007 představoval tento podíl 22 %. Tato skupina je nejvýrazněji zastoupena kategorií občanů ve věku 60 aţ 64 let. Procentní účast připojištěnců rozdělených do věkových skupin uvádí obrázek č. 2.

17

Zdroj: Počet účastníků penzijního připojištění vzrostl – penzijní připojištění, [online]. Aktualizováno 12. listopadu 2009 [cit. 2009-11-13]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.info/clanky/51-12-penzijnipripojisteni/20604-pocet-ucastniku-penzijniho-pripojisteni-vzrostl

66

18 - 29 13%

60 a více 23%

30 - 39 21% 50 - 59 24%

40 - 49 19%

Obrázek č. 2: Věková struktura účastníků penzijního připojištění (vlastní úprava) (Zdroj:Vývoj počtu účastníků – penzijní fondy – Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/druha-cast/. ISSN 12-13-4325.)

8.1 Příspěvky na penzijní připojištění Prostředky vedené ve prospěch účastníků stále narůstají. K 31.12 2007 bylo na účtech připojištěnců 162 miliard Kč. Za čtvrté čtvrtletí 2008 byl zaznamenán nárůst na 186 miliard Kč. Celoroční nárůst představoval 24 miliard Kč, coţ představuje měsíční nárůst 2 miliardy Kč. Grafické znázornění pohybu výše průměrných příspěvků je uvedeno v obrázku č. 3. Za rok 2008 činila průměrná výše měsíčního účastnického příspěvku zhruba 450,00 Kč, která je stejná jako v roce 2007. V roce 2006 byla tato částka 431,00 Kč, v roce 2005 byla 408,00 Kč a v roce 2004 byla 397,00 Kč. Výše těchto příspěvků je neuspokojivá, neboť představuje zhruba 2 % průměrné hrubé mzdy. To znamená, ţe nemůţe zajistit vyrovnání poklesu příjmu při odchodu do penze. Především mladší generace bude nucena vyrovnat pokles relativní úrovně státních důchodů a bude tedy nutné střádat větší příspěvky za účelem vyrovnání úbytku, který v budoucnu zcela jistě nastane.

67

450

450

431

406

383

354

337

324

333

262

300

305

350

333

400

348

450

397

500

250 200 150 100 50 0

Obrázek č. 3: Průměrná výše státního příspěvku na penzijní připojištění (vlastní úprava) (Zdroj:Vývoj počtu účastníků – penzijní fondy – Finance.cz, [online]. [cit. 2009-11-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/treti-cast/. ISSN 12-13-4325.)

9 Zhodnocení současné situace v důchodovém systému ve vztahu k veřejným financím Důchodové pojištění je velice sloţitou oblastí systému sociálního zabezpečení. Zároveň je v poslední době nejdiskutovanějším tématem, především v souvislosti s důchodovou reformou. Nejzávaţnějším problémem je aktuální problémem propadu důchodového účtu. Jak jsem jiţ zmínila, sociální zabezpečení tvoří podstatnou část příjmů státního rozpočtu, podíl jednotlivých příjmů státního rozpočtu v procentním vyjádření názorně vyjadřuje obrázek č. 4. Současně sociální dávky představují největší část výdajů státního rozpočtu. Procentní podíl jednotlivých výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu znázorňuje obrázek č. 5. Pro lepší představu jsem se rozhodla uvést strukturu státního rozpočtu, která je následující:

68

Příjmová strana 1. Daně přímé, které zdaňují majetek nebo příjem osoby: 

Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob



Daně z nemovitosti



Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací



Daně silniční

2. Daně nepřímé, které zdaňují prodej zboţí nebo sluţeb: 

Spotřební daň



Daň z přidané hodnoty (DPH)

3. Sociální pojištění 4. Evropské fondy 5. Ostatní 

Zisk ze státní účasti v podnicích



Příjmy z privatizace

Výdajová strana 1. Mandatorní výdaje – jde o výdaje, které musí být investovány vládou ze zákona. Jde například o dávky sociálního zabezpečení, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření. 2. Ostatní mandatorní výdaje – obsahují například hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu a realizace státních záruk. 3. Kvazimandatorní výdaje – jsou tvořeny například výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru a armádu. 4. Ostatní výdaje – stát nemá povinnost realizovat tyto výdaje, ale chce. Například, aby mohla vláda splnit svůj vládní program.

69

Typy rozpočtu: 

Vyrovnaný rozpočet (v případě, ţe se výdaje rovnají příjmům)



Přebytkový rozpočet (v případě, ţe jsou příjmy vyšší neţ výdaje)



Schodkový téţ deficitní rozpočet (v případě, ţe jsou výdaje vyšší neţ příjmy)

nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery; 24,6%

pojistné na SZ; 33,4%

DPH; 13,9% daně z příjmu FO; 8,9%

spotřební daně; 9,4%

ostatní daně; 1,7% daně z příjmu PO; 8,1% Obrázek č. 4: Příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 (vlastní úprava) (Zdroj:Ministerstvo financí České republiky – A. Pokladní plnění státního rozpočtu, [online]. [cit. 200911-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html.)

Z celkových příjmů tedy 33,4 % představují příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, daň z přidané hodnoty (DPH) tvoří 13,9 %, podíl příjmů ze spotřebních daní je 9,4 %, daně z příjmu fyzických osob (DPFO) představují 8,9 % a daně z příjmů právnických osob (DPPO) tvoří 8,1 %. 24,6 % jsou nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery. Ostatní příjmy, zahrnující například poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí, majetkové daně a správní poplatky včetně kolků, nejsou tolik významné, jedná se o 1,7 % z celkových příjmů.

70

kapitálové výdaje; 11,64%

sociální dávky; 38,32%

ostatní běžné výdaje; 35,17%

neinvestiční transfery územním rozpočtům; 11,61%

státní dluh; 3,26%

Obrázek č. 5: Výdaje státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 (vlastní úprava) (Zdroj:Ministerstvo financí České republiky – A. Pokladní plnění státního rozpočtu, [online]. [cit. 200911-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html)

Z celkových výdajů jsou skutečně nejvýznamnější částí sociální dávky, které tvoří 38,32 %. Druhou nejvýznamnější část představují ostatní běţné výdaje, které tvoří 35,14 % z celkových výdajů. Kapitálové výdaje jsou 11,64 % a téměř stejnou část představují neinvestiční transfery územním rozpočtům se svými 11,61 %. Státní dluh je 3,26 % z celkových výdajů. Vzhledem k tomu, ţe sociální dávky mají skutečně největší podíl ve státním rozpočtu, předvedu v obrázku č. 6 účast jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách ve státním rozpočtu.

71

důchody; 78,66%

dávky státní sociální podpory; 9,72%

dávky nemocenského pojištění; 6,93%

podpory v nezaměstnanos ti; 2,93%

ostatní dávky; 1,76%

Obrázek č. 6: Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách za 1. čtvrtletí 2009 (vlastní úprava) (Zdroj:Ministerstvo financí České republiky – A. Pokladní plnění státního rozpočtu, [online]. [cit. 200911-09]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_47773.html)

Do konce září vyplatil stát důchodcům 252,5 miliardy Kč, ale vybral pouze 232 miliard Kč. Na konci roku je očekáván schodek na důchodovém účtu minimálně 30 miliard Kč. Šokující byla také rychlost nárůstu deficitu, který byl podle ministerstva financí na konci srpna deset miliard a za dalších třicet dní se zdvojnásobil. Nepříjemnou skutečností je, ţe vláda nemá plán, jak se tohoto schodku zbavit. Podle mého názoru by bylo moţné zachovat se stejně jako v roce 2004, kdy byl schodek vyřešen zvýšením penzijního pojištění z 26 na 28 % hrubé mzdy. Otázkou však zůstává, zda by bylo další zvýšení únosné. Pravdou přesto je, ţe od té doby vykazoval důchodový účet přebytek. Přikláním se také k moţnosti, ţe jedním z důvodů, proč k tomuto propadu došlo, byl protikrizový balíček, který umoţnil firmám sníţení pojistného, které platí za své zaměstnance s podprůměrnými platy. Tato příčina vykazuje o 7 miliard Kč menší příjem. Stálo by tedy za uváţení, zda by nebylo lepší toto zvýhodnění zrušit.

72

Jako další důvod bych uvedla nárůst nezaměstnaných osob, které neplatí pojistné či současnou ekonomickou krizi. Ačkoliv vláda zatím nemá plány jak důchodový systém vrátit do rovnováhy, je zřejmé, ţe v příštím roce rozhodně nedojde ke zvyšování důchodů a budou zrušeny slevy na pojistném. Smutným faktem zůstává, ţe i v příštím roce bude pokračovat nárůst výdajů na důchody z důvodu nástupu nových důchodců a nelze ani očekávat nárůst příjmů systému, neboť se neočekává zvyšování mezd. Pokud tedy bude tento stav přetrvávat, očekává se prohlubování ztráty o tři miliardy Kč měsíčně. Skutečností tedy je, ţe jen letos vydá stát nejméně o 30 miliard Kč víc, neţ je schopný vybrat. O to horší je fakt, ţe aby stát byl schopen důchody ve slibované výši vyplácet, bude si muset všechny tyto finanční prostředky půjčit. Výdaje na důchody neustále rostou a to i přes to, ţe nedojde k jejich zvýšení a to právě z důvodu kaţdoročního nárůstu důchodců a jsou to navíc lidé, jejichţ důchody jsou ještě vyšší neţ důchody starších důchodců. Na příští rok se tak celkové výdaje na důchody navýší o 8,5 miliardy Kč. Z tohoto důvodu je současný důchodový systém předurčen k trvalým schodkům. Toto vše je důkazem, jak moc důchodový systém České republiky vyţaduje reformu, stejně tak vyuţívání a prohlubování Národního programu přípravy na stárnutí, který poskytuje východiska z pohledu zvyšování míry zaměstnanosti obecně, a především udrţení starších osob na trhu práce, neboť prodluţování očekávané doby doţití musí být doprovázeno také odpovídajícím prodlouţením pracovního ţivota. Přičemţ zvýšení zaměstnanosti je významným faktorem pro zlepšení finanční stability a udrţitelnosti důchodového systému. Podle mého názoru by dále mělo dojít k rozvoji a výraznějšímu vyuţití soukromých důchodových systémů. Pro dosaţení dlouhodobé finanční udrţitelnosti bude potřeba učinit změny stávajícího důchodového systému a současně by mělo dojít v oblasti veřejných financí k přijetí opatření, která pomohou zabránit dalšímu zvyšování vládního dluhu.

73

Pro Českou republiku by byl nejlepším řešením systém, který by kombinoval všechny tři pilíře. Současný systém je financován ze státního důchodového účtu a penzijního připojištění, bylo by tedy vhodné vyuţít prvek fondového financování. Další otázkou však zůstává, na kolik by mělo být fondové financování povinné či dobrovolné.

10 Zhodnocení praktické části bakalářské práce V praktické části jsem se snaţila provést analýzu důchodové reformy, dávek vyplácených z důchodového pojištění, Národního programu přípravy na stárnutí obyvatelstva, penzijního připojištění a současné situace v důchodovém systému ve vztahu k veřejným financím. Myslím si, ţe se mi podařilo provést všechny tyto analýzy a shrnu zde výsledky, ke kterým jsem dospěla. V úvodu praktické části jsem stručně analyzovala důchodovou reformu, v jakých etapách bude probíhat a co je jejich obsahem. Jako nejpodstatnější změny první etapy jsem zvolila: zvýšení důchodového věku pojištěnců narozených po roce 1968, zvýšení potřebné doby pojištění, zvýhodnění souběhu starobního důchodu s výdělečnou činností, zrušením omezení trvání pracovního poměru na dobu určitou, nezapočítávání doby studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole do náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod, kterou pojištěnec získá po 31. 12. 2009 a zavedení třístupňové invalidity. Druhá etapa obsahuje reformy v oblasti soukromých důchodů. Půjde především o dobrovolné penzijní připojištění se státním přípěvkem. Cílem bude zprůhlednění systému a vytvoření motivace účastnit se připojištění či spoření pro občany. Hlavní motivací budou vyšší státní příspěvky. Třetí etapa umoţní pojištěncům částečnou volbu k vyvázání se ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Bude jim umoţněna volba, jestli jejich důchody poplynou pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně také ze spořícího pilíře důchodového systému. Pojištěnci by si tedy nevolili, jestli budou nebo nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje pro financování jejich důchodů. Dále jsem provedla analýzu důchodového pojištění. Na začátku 6. kapitoly jsem se snaţila vysvětlit postup výpočtu dávek vyplácených z důchodového pojištění. Názorný výpočet výše procentní výměry všech dávek vyplácených z důchodového pojištění je uveden v 6. kapitole a je pro všechny dávky jednotný. Příklad výpočtu konečné výše 74

dávky je uveden vţdy v konkrétní podkapitole, která se k dané dávce vztahuje. Zejména u starobního a předčasného starobního důchodu jsem provedla výpočty příkladů v roce 2009 i v roce 2010, protoţe se výpočet před novelou a po novele k 1. 1. 2010 značně liší. Při výpočtu předčasného starobního důchodu jiţ nebude procentní výměra sniţována o 0,9 % výpočtového základu za kaţdých 90 kalendářních dnů (i započatých) z období ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosaţení důchodového věku. Sníţení procentní výměry k 1. 1. 2010 se mění tak, ţe za období prvních 720 kalendářních dnů se sniţuje o 0,9 % a za období od 721. kalendářního dne o 1,5 % výpočtového základu. Coţ logicky povede k tomu, ţe bude procentní výměra daleko niţší. Pro zajímavost jsem dále předvedla výpočet plného a částečného invalidního důchodu. Pro lepší názornost jsem se pokusila uvést takové příklady výpočtů, podle kterých bude moci postupovat většina čtenářů. Vzhledem k tomu, ţe první etapa reformy byla schválena a vstoupí v platnost k 1. 1. 2010, jsem v podkapitolách 6. kapitoly uváděla u jednotlivých dávek vyplácených z důchodového pojištění změny, které tato novela přinese. Podrobně jsem analyzovala jednotlivé dávky důchodového pojištění. Snaţila jsem se zpracovat přehledného průvodce, který bude pro kaţdého čtenáře velkým přínosem a usnadní mu orientaci v této problematice. Z tohoto důvodu jsem u kaţdého typu dávky uvedla komu je dávka určena, podmínky nároku, stanovení výše a změny po novele k 1. 1. 2010. Dále jsem v této kapitole uvedla přehledy srovnání vyplácených dávek důchodového pojištění a počty osob pobírajících tyto dávky v jednotlivých letech nebo například relaci průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě. Z přehledů je jasné, ţe počet důchodců se stále zvyšuje a stejně tak se zvyšuje i průměrná výše vyplácených důchodů. Od 2000 do roku 2008 došlo k nárůstu o 102 015 muţů pobírajících starobní důchod a průměrná výše důchodů vzrostla za toto období o 3 453,00 Kč. U ţen došlo k nárůstu o 84 131 osob a průměrná výše důchodů vzrostla o 3 119,00 Kč. Coţ je důkazem toho, jak moc je výdajová strana státního rozpočtu těmito dávkami stále více zatěţována. Přitom z relace průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě vyplývá, ţe například v roce 2008 byla relace průměrné měsíční výše důchodu k průměrné čisté měsíční mzdě pouhých 52,2 %. Myslím si, ţe jsem tímto způsobem provedla přehlednou a informačně přínosnou analýzu důchodového pojištění.

75

Z důvodu nutnosti řešit neudrţitelnost současného systému důchodového zabezpečení a zlepšení jeho kritické situace jsem jako jednu z moţností řešení kromě důchodové reformy uvedla Národní program přípravy na stárnutí obyvatelstva. Vzhledem k jiţ zmiňovanému problému stárnutí populace je jedním z řešení pro vyrovnání se s touto situací změna postoje společnosti ke starší generaci a současně změna postoje seniorů samotných. Přibývající počet starších občanů totiţ představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího se zdravotního stavu populace velký potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj společnosti. Je v zájmu společnosti, aby seniorská populace měla dostatek příleţitostí pro aktivní a plnohodnotný ţivot, a aby ţila ve společnosti, která je vstřícná k jejich potřebám a preferencím. Program byl sestaven pro období 2003 aţ 2007. Z analýzy programu vyplynulo, ţe splnění těchto cílů bylo převáţně úspěšné a pro většinu bodů bylo nalezeno řešení, jak daného cíle dosáhnout. Opatření, provedená v jednotlivých politikách, která jsou významná z hlediska stárnutí populace, jakými jsou důchodová politika, zdravotní politika, bytová politika, problematika sociální ochrany, vzdělávací politika, politika zaměstnanosti, rodinná politika a další se vzájemně ovlivňují. Pro efektivní plnění cílů Programu a politiky státu vůči seniorům je důleţitá spolupráce jednotlivých oborů působnosti, spolupráce s odbornou veřejností, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, soukromého sektoru, zástupci nestátních neziskových organizací i dalších subjektů. Programem stanovené cíle jsou promítnuty do činností jednotlivých ministerstev. Tyto činnosti spočívají v legislativních opatřeních, v podpoře projektů realizovaných prostřednictvím dotačních a dalších programů a v mnoha dalších činnostech. Přes všechny tyto činnosti a opatření ministerstev je evidentní, ţe některým celospolečenským otázkám a prioritám uvedeným v Programu je nezbytné v dalším období věnovat zvýšenou pozornost a úsilí na jejich řešení. Jde především o oblasti, v nichţ přetrvává neuspokojivá situace. Příkladem je aktivní stárnutí a postavení starších lidí na trhu práce či kvalita a dostupnost zdravotní a sociální péče. Dále jsem analyzovala Program stanovený pro rok 2008 aţ 2012, který navazuje a prohlubuje Program pro období 2003 aţ 2007. Jeho vyhodnocení však z důvodu neukončeného období není moţné. Jedním z jeho hlavních cílů je zabránění

76

diskriminace na základě věku a poukázání na přínos a roli starších občanů v ekonomice, celé společnosti a rodině a zapracovat na jejich rozvoji a podpoře. Přesto, ţe nejsou výsledky dosaţení a splnění cílů zjištěny, doufám, ţe právě pro tento bod bude nalezeno řešení. Jako další nástroj řešení současné situace v důchodovém zabezpečení jsem zvolila penzijní připojištění. V 8. kapitole jsem provedla podrobnou analýzu, jejímţ účelem bylo zjistit jaký je vývoj: počtu účastníků, výše státních příspěvků a výše částek ukládaných připojištěnci. Penzijní připojištění bude mít pro občany stále větší význam. Hlavním důvodem proč vyuţívat penzijní připojištění je riziko nízkého státního důchodu vypláceného v budoucnosti. Vzhledem k jiţ zmíněnému nepříznivému demografickému vývoji se očekává sniţování státního důchodu, který nedokáţe pokrýt ani základní potřeby občanů. Jak je z provedené analýzy patrné, je tento pilíř na vzestupu. Občané si pomalu, ale jistě zvykají na nutnost připojištění a stejně tak i stát si uvědomuje nutnost motivace formou zvyšování státních příspěvků, ke kterému v příštích obdobích dojde. K 31. 12. 2008 bylo evidováno 4.295.603 účastníků, coţ je o 333.505 více neţ k 31. 12. 2007, kdy byl počet účastníků 3.962.098. Prostředky vedené ve prospěch účastníků také stále narůstají. K 31.12 2007 bylo na účtech připojištěnců 162 miliard Kč. Za čtvrté čtvrtletí 2008 byl zaznamenán nárůst na 186 miliard Kč. Celoroční nárůst představoval 24 miliard Kč. Průměrná výše měsíčního účastnického příspěvku od roku 2004 do roku 2008 vzrostla z 397,00 Kč na 450,00 Kč měsíčně, coţ představuje průměrný nárůst o 53,00 Kč. Výši měsíčního příspěvku si občan volí sám a proto je výše naspořené konečné částky závislá pouze na jeho volbě. Měsíční příspěvek by neměl být příliš vysoký, aby nezatěţoval běţný rozpočet občana a zároveň dostatečně vysoký, aby v budoucnu zajistil významný příspěvek do rozpočtu důchodce. V 9. kapitole jsem provedla analýzu současné situace v důchodovém systému ve vztahu k veřejným financím, jejímţ účelem měl být přehled, jak moc dávky důchodového pojištění zatěţují státní rozpočet a jak se pro něj stávají neúnosnými, coţ se také koncem září roku 2009 potvrdilo vznikem 30 miliardového schodku na důchodovém účtu. Z celkových příjmů státního rozpočtu představují příjmy z pojistného na sociální zabezpečení

33,4 %.

Z celkových

výdajů

státního

nejvýznamnější částí sociální dávky, které tvoří 38,32 %. 77

rozpočtu

jsou

skutečně

Dále jsem se zde snaţila uvést důvody, které k současné kritické situaci v důchodovém zabezpečení mohly vést a jak by ji bylo moţné z mého pohledu řešit. Z analýzy vyplynulo, ţe současný důchodový systém České republiky vyţaduje reformu, stejně tak vyuţívání a prohlubování Národního programu přípravy na stárnutí a mělo by dojít k rozvoji a výraznějšímu vyuţití soukromých důchodových systémů. Pro dosaţení dlouhodobé finanční udrţitelnosti bude potřeba učinit změny stávajícího důchodového systému a současně by mělo dojít v oblasti veřejných financí k přijetí opatření, která pomohou zabránit dalšímu zvyšování vládního dluhu. Současný systém je financován ze státního důchodového účtu a penzijního připojištění, bylo by tedy vhodné vyuţít prvek fondového financování.

78

Závěr a zhodnocení bakalářské práce Důchodové pojištění procházelo, prochází a ještě dlouho procházet bude neustálými změnami, ať jiţ z důvodu stárnutí populace, či vývoje současné ekonomické krize. Jak jsem jiţ několikrát zmínila, důchodový systém je velice rozsáhlý a sloţitý, a proto jsem neměla za cíl detailní a vyčerpávající rozbor. I přesto z mých analýz v praktické části vyplývá fakt, ţe důchodový systém České republiky velice nutně vyţaduje reformu. Výdaje na důchody neustále rostou a to i přes to, ţe nedojde k jejich zvýšení a to právě z důvodu kaţdoročního nárůstu důchodců, navíc jde o osoby, jejichţ důchody jsou ještě vyšší neţ důchody starších důchodců. Na příští rok se tak celkové výdaje na důchody navýší o 8,5 miliardy Kč. Z tohoto důvodu je současný důchodový systém předurčen k trvalým schodkům. Ačkoliv vláda zatím nemá plány jak důchodový systém vrátit do rovnováhy, je zřejmé, ţe v příštím roce rozhodně nedojde ke zvyšování důchodů a budou zrušeny slevy na pojistném. Jak jsem jiţ zmínila, přikláněla bych se k řešení současné kritické situace, které bylo pouţito jiţ v roce 2004, kdy byl schodek vyřešen zvýšením penzijního pojištění z 26 na 28 % hrubé mzdy. Otázkou je, zda by bylo další zvýšení únosné. Důchodový účet však od té doby vykazoval přebytek. Dále bych si dovolila tvrdit, ţe jedním z důvodů, proč k tomuto propadu došlo, byl protikrizový balíček, který umoţnil firmám sníţení pojistného, které platí za své zaměstnance s podprůměrnými platy. Tato příčina totiţ vykazuje o 7 miliard Kč menší příjem. Stálo by tedy za uváţení, zda by nebylo lepší toto zvýhodnění zrušit. Jako další příčinu uvádím nárůst nezaměstnaných osob, které neplatí pojistné či současnou ekonomickou krizi. V teoretické části bakalářské práce jsem se snaţila vysvětlit nejdůleţitější pojmy z oblasti: sociálního zabezpečení, důchodového pojištění a penzijního připojištění. Mým cílem bylo vysvětlit čtenáři jak je vlastně celý systém provázaný a jak funguje. Předvést: jaký vztah má sociální zabezpečení k veřejným financím, co je to vlastně 79

důchodové pojištění, jaké jsou moţnosti jeho financování a jak je v současné době financován v České republice, jaké jsou orgány důchodového pojištění a jejich činnosti. Dále jsem se snaţila čtenáři vysvětlit postup vyřizování a přiznávání dávek důchodového pojištění, uvést jaké doklady k podání ţádosti o dávky důchodového pojištění potřebuje a v příloze předvést ukázky jak ţádost o dávky důchodového pojištění vypadá. V závěru teoretické části jsem ještě vysvětlila pojem penzijního připojištění. V úvodu praktické části jsem stručně přiblíţila čtenáři důchodovou reformu, jejíţ první etapa je aktuální právě v roce 2010. Poté jsem v 6. kapitole vysvětlila postup výpočtu dávek vyplácených z důchodového pojištění. Názorný výpočet výše procentní výměry všech dávek vyplácených z důchodového pojištění je uveden v 6. kapitole a je pro všechny dávky jednotný. Příklad výpočtu konečné výše dávky je uveden vţdy v konkrétní podkapitole, která se k dané dávce vztahuje. Pro lepší názornost jsem se pokusila uvést takové příklady výpočtů, podle kterých bude moci postupovat většina čtenářů. V jednotlivých podkapitolách jsem se snaţila předvést základní přehled změn po novele k 1. 1. 2010 přímo na jednotlivých dávkách důchodového pojištění. Předvedla jsem výpočet předčasného trvale kráceného starobního důchodu v roce 2009 a poté po novele v roce 2010, neboť zde dochází k výrazné změně výpočtu. Dále jsem pro zajímavost předvedla výpočet plného a částečného invalidního důchodu. Z analýzy vyplácených dávek důchodového pojištění, počtu osob pobírajících tyto dávky a výše vyplácených dávek v jednotlivých letech je jasné, ţe počet důchodců se stále zvyšuje a stejně tak se zvyšuje i průměrná výše důchodů. Coţ je důkazem toho, jak moc tyto výdaje zatěţují státní rozpočet. Navíc jejich objem stále roste. Toto není plusem ani pro příjemce těchto dávek, jak by se snad mohlo zdát, neboť z relace průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě vyplývá, ţe například v roce 2008 byla relace průměrné měsíční výše důchodu k průměrné čisté měsíční mzdě pouhých 52,2 %. Objem vyplácených dávek totiţ neroste z důvodu rapidního zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění, důvodem je nástup nových důchodců. Nelze ani očekávat nárůst příjmů systému, neboť se neočekává zvyšování mezd. Pokud tedy bude tento stav přetrvávat, očekává se prohlubování ztráty o tři miliardy Kč měsíčně. Myslím si, ţe jsem tímto způsobem provedla přehlednou a informačně přínosnou analýzu důchodového pojištění. 80

V 7. kapitole jsem provedla analýzu Národního programu přípravy na stárnutí obyvatelstva pro období 2003 aţ 2007 a vyhodnocení splnění cílů a provedla jsem analýzu programu pro období 2008 aţ 2012, kde jsem bohuţel vzhledem k neukončenému období nemohla zhodnotit dosaţení cílů. Avšak vzhledem k tomu, ţe je prokázané stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva, je důleţité nastavit systém důchodového pojištění tak, aby s tímto faktem korespondoval. Myslím si proto, ţe velice důleţitý nástroj pro zlepšení současné situace spočívá ve vyuţívání a prohlubování Národního programu přípravy na stárnutí obyvatelstva, především z hlediska udrţení starších osob na trhu práce, v důsledku očekávané doby doţití, která musí být doprovázena odpovídajícím prodlouţením pracovního ţivota. Coţ zároveň přispěje ke zlepšení finanční stability a udrţitelnosti důchodového systému. Jak je patrné z analýzy penzijního připojištění, kterou jsem provedla v 8. kapitole, je tento pilíř na vzestupu. Z analýzy vyplývá, ţe občané si pomalu, ale jistě zvykají na nutnost připojištění a stejně tak i stát si uvědomuje nutnost motivace formou zvyšování státních příspěvků, ke kterému v příštích obdobích dojde. V 9. kapitole jsem se snaţila provést analýzu současné situace v důchodovém systému ve vztahu k veřejným financím. Pokusila jsem se analyzovat, jak moc dávky důchodového pojištění zatěţují státní rozpočet a jak se pro něj stávají neúnosnými, coţ se také koncem září roku 2009 potvrdilo vznikem 30 miliardového schodku na důchodovém účtu. Ačkoliv vláda prozatím nemá přesný plán, jak bude tuto situaci řešit, je jisté, ţe dojde k dalšímu zadluţení České republiky, neboť nebude jiné východisko neţ nutnost si tyto prostředky vypůjčit. Do konce roku 2009 se předpokládá minimální výše schodku 33 miliard Kč. Řešení této situace však půjčkou finančních prostředků nekončí. Z analýzy vyplynulo, ţe současný důchodový systém České republiky vyţaduje reformu, stejně tak vyuţívání a prohlubování Národního programu přípravy na stárnutí a mělo by dojít k rozvoji a výraznějšímu vyuţití soukromých důchodových systémů. Pro dosaţení dlouhodobé finanční udrţitelnosti bude potřeba učinit změny stávajícího důchodového systému a současně by mělo dojít v oblasti veřejných financí k přijetí opatření, která pomohou zabránit dalšímu zvyšování vládního dluhu. Současný systém

81

je v České republice financován ze státního důchodového účtu a penzijního připojištění, bylo by tedy vhodné vyuţít prvek fondového financování. Proto by pro Českou republiku byl nejlepším řešením systém, který by kombinoval všechny tři pilíře. V 10. kapitole jsem uvedla souhrn poznatků, které vyplynuly z provedených analýz v jednotlivých kapitolách praktické části. Cílem mé bakalářské práce bylo seznámení s důchodovým pojištěním v České republice, jeho význam, analýza a problematika stárnutí populace v návaznosti na veřejné finance. Účelem této práce je, aby čtenářům usnadnila orientaci v oblasti důchodového pojištění, jeho systému a způsobu fungování. Přiblíţila jim nástroje, které má vláda k dispozici pro řešení neudrţitelnosti současného důchodového systému a obeznámit je s důvody, které k současné situaci v důchodovém systému v České republice vedly. Nejvíce jsem se věnovala starobním důchodům, které se týkají kaţdého z nás, a myslím si, ţe z tohoto důvodu by měl kaţdý z nás mít o této problematice alespoň základní přehled. Snaţila jsem se, aby pro čtenáře byla co nejsrozumitelnější a zároveň dostatečně informující. Myslím si, ţe jsem toho dosáhla díky tomu, ţe jsem se vyhnula zdlouhavým a detailním výkladům zákonů a ostatních dostupných zdrojů, které si v případě zájmu na základě odkazů uvedených v bakalářské práci můţe kaţdý prostudovat sám. Věřím, ţe se mi podařilo vytvořit srozumitelného, přehledného a informačně přínosného průvodce spletitým systémem důchodového pojištění. A zároveň zaujmout zajímavými a přínosnými informacemi o současné situaci v této oblasti. Myslím si, ţe bude pro čtenáře velice zajímavé zjištění, jak se vlastně výše důchodů počítá, neboť tyto údaje nejsou běţně k dispozici. Velkým přínosem při psaní bakalářské práce mi bylo absolvování semestrální praxe na Okresní správě sociálního zabezpečení v Jihlavě, na oddělení důchodového pojištění. Zde jsem měla moţnost pozorovat aplikaci teoretických znalostí v praxi. Mohla jsem se učit z pozorování práce, jednání s klienty a řešení problémů spojených s vyřizováním důchodů od velice zkušených pracovníků tohoto oddělení. A poté tyto zkušenosti vyuţít při psaní bakalářské práce.

82

Seznam pouţitých zdrojů Publikace 1) ČSSZ: Změny v důchodovém pojištění od 1. ledna 2010, příručka 2) HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ K.: Veřejné finance, učebnice. 2. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o., 2004. 354 s. ISBN 80-86432-88-2. Pokud byl pouţit jiný zdroj, je v kapitole uveden. 3) KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. 4) PEKOVÁ, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2002. 456 s. ISBN 80-86395-19-7. 5) PŘIB, J.: Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2805-6. 6) PŘIB, J., VOŘÍŠEK, V.: Důchodové předpisy s komentářem. 5. vydání. Olomouc: ANAG, s.r.o., 2007. 479 s. ISBN 978-80-7263-379-1. 7) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Elektronické zdroje www.cssz.cz www.finance.cz www.mfcr.cz www.mpsv.cz www.mv.cz www.zlatakoruna.cz

83

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Počet účastníků penzijního připojištění Obrázek č. 2: Věková struktura účastníků penzijního připojištění Obrázek č. 3: Průměrná výše státního příspěvku na penzijní připojištění Obrázek č. 4: Příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 Obrázek č. 5: Výdaje státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 Obrázek č. 6: Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách za 1. čtvrtletí 2009

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Státní příspěvky u nových smluv penzijního připojištění (nejdříve od 1. 1. 2000) Tabulka č. 2: Státní příspěvky u starých smluv penzijního připojištění Tabulka č. 3: Státní příspěvky v penzijním připojištění Tabulka č. 4: Vyplácené starobní důchody v ČR k 31. 12. daného roku Tabulka č. 5: Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhli věkové hranice do 31. 12. 1995 Tabulka č. 6: Věkové hranice od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2012 důchodový věk (roky + měsíce) Tabulka č. 7: Důchodový věk pojištěnců, kteří dosáhnou věkové hranice po 31. 12. 2012 Tabulka č. 8: Nejmenší potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod po novele Tabulka č. 9: Relace průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě Tabulka č. 10: Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod Tabulka č. 11: Příjemci dávek důchodového pojištění v ČR k 31. 12. 2008

84

Seznam příloh Příloha č. 1: Ţádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet – majitel účtu Příloha č. 2: Ţádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manţela (manţelky) Příloha č. 3: Ţádost o starobní důchod Příloha č. 4: Ţádost o invalidní důchod Příloha č. 5: Ţádost o pozůstalostní důchod

85

Příloha č. 1 - Ukázka ţádosti o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet – majitel účtu

86

87

Příloha č. 2 - Ukázka ţádosti o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manţela (manţelky)

88

89

Příloha č. 3 - Ukázka ţádosti o starobní důchod

90

91

92

93

94

95

96

97

Příloha č. 4 -Ukázka ţádosti o invalidní důchod

98

99

100

101

102

103

104

105

Příloha č. 5 - Ukázka ţádosti o pozůstalostní důchod

106

107

108

109

110

111

112

113