VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
E ko n o m i c ké a s p e kt y j a d e r n é h o ú lo ž iš t ě n a B y s t ř i c ku
Bakalářská práce
Autor: Kateřina Jakešová Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá projektem hlubinného úložiště v lokalitě Kraví hora na Bystřicku. V teoretické části jsou popsány základní zdroje elektrické energie, hlubinné úložiště a jeho bezpečnost. Praktická část se zaměřuje na náklady hlubinného úložiště, příspěvky jednotlivým obcím lokality, průběhu a výsledkům referend. Cílem je vyhodnotit vhodnost této lokality pro výstavbu hlubinného úložiště na základě srovnání různých alternativ výroby elektrické energie, nákladů na výběr a stavbu úložiště, konkrétních ekonomických přínosů pro obce lokality Kraví hora a vyhodnocení SWOT analýzy.
Klíčová slova Hlubinné úložiště, energie, jaderná elektrárna, jaderný odpad, Bystřicko, lokalita Kraví hora.
Annotation Bachelor’s thesis discusses the underground repository project around the Kraví Hora area on Bystřice region. The theoretical part describes basic sources of electrical energy, underground repository and its safety. The practical part focuses on the costs of repository, contributions to individual municipalities of the area, process and results of the referendum. The aim is to evaluate the suitability of this area for the construction of underground repository based on comparison of various alternatives of electricity generation, choosing and repository building costs, factual economic benefits for municipalities of the Kraví Hora area and evaluation of the SWOT analysis.
Key words Underground repository, energy, nuclear power plant, nuclear waste, Bystřice region, Kraví Hora area.
Poděkování Na prvním místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., za její rady a věnovaný čas. Poděkování patří také Mgr. Tereze Bečvaříkové, vedoucí specialistce pro komunikaci a vnější vztahy ze společnosti SÚRAO, která mi poskytla materiály o lokalitě Kraví hora. Zásluhu na mé práci má i Ing. Edvard Sequens, energetický poradce ekologického občanského sdružení CALLA, který mi poskytl potřebné zdroje a odkazy. V neposlední řadě bych ráda poděkovala starostovi obce Bukov, Jiřímu Vrbkovi, za jeho ochotu při zodpovídání mých otázek. Ráda bych také poděkovala své rodině a nejbližším přátelům, kteří mi byli při vytváření práce velkou oporou, a její dokončení by bylo bez jejich pomoci téměř nemožné.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………. ................................................... Podpis
Obsah 1 Energie a její historie ................................................................................................10 2 Alternativy výroby elektrické energie .......................................................................11 2.1 Vodní elektrárny a jejich princip ........................................................................11 2.2 Větrné elektrárny a jejich princip .......................................................................12 2.3 Sluneční elektrárny a jejich princip ....................................................................13 2.4 Uhelné elektrárny a jejich princip ......................................................................14 2.5 Jaderná elektrárny a jejich princip ......................................................................15 2.5.1 Uran a jeho zpracování................................................................................18 2.5.2 Přepracování vyhořelého paliva ..................................................................19 2.5.3 Bezpečnost jaderných elektráren .................................................................20 3 Hlubinné úložiště jaderného odpadu .........................................................................22 3.1 SÚRAO .............................................................................................................23 3.2 Bezpečnost hlubinného úložiště .........................................................................24 3.3 Komunikace SÚRAO s obcemi ..........................................................................25 3.4 Podoba hlubinného úložiště ...............................................................................25 3.5 Náklady na hlubinné úložiště .............................................................................27 3.6 Výběr lokalit ......................................................................................................31 4 Srovnání jednotlivých alternativ výroby elektrické energie .......................................34 5 Mikroregion Bystřicko .............................................................................................42 5.1 Obyvatelstvo......................................................................................................42 5.2 Nezaměstnanost .................................................................................................43 5.3 Hospodářství......................................................................................................43 5.3 Doprava .............................................................................................................44 6 Lokalita Kraví Hora na Bystřicku .............................................................................45 6.1 Přínosy jednotlivým obcím ................................................................................47 6.2 Postup organizace SÚRAO při hledání vhodné lokality .....................................49
6.3 Konkrétní přístupy obcí mikroregionu Bystřicka ................................................54 6.4 Spolupráce SÚRAO s obcí Bukov......................................................................55 7 Cena elektrické energie.............................................................................................57 8 SWOT analýza Bystřicka..........................................................................................60 Shrnutí ........................................................................................................................63 Závěr ...........................................................................................................................66 Monografie a ostatní zdroje .........................................................................................68 Internetové zdroje........................................................................................................69 Seznam obrázků ..........................................................................................................72 Seznam tabulek ...........................................................................................................72 Seznam grafů ..............................................................................................................73
Seznam zkratek HÚ
Hlubinné úložiště
SÚRAO
Správa úložišť radioaktivních odpadů
SÚJB
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
ÚOS
Úložný obalový soubor
EDU
Elektrárna Dukovany
ETE
Elektrárna Temelín
ERU
Energetický jaderný úřad
CALLA
Sdružení pro záchranu prostředí
MWh
Megawatthodina
MWd/kg
Megawattden na kilogram
Úvod V současné době je aktuálním problémem v České republice hledání vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Protože žiji v jedné z dotčených obcí lokality Kraví hora, která byla vybrána jako vhodná pro úložiště jaderného odpadu, toto téma se mne velice úzce dotýká. Proto bych ve své bakalářské práci chtěla analyzovat, jak případné vybudování hlubinného úložiště v lokalitě Kraví hora na Vysočině ovlivní ekonomický rozvoj mikroregionu Bystřicko. Toto téma jsem si zvolila také z toho důvodu, že i když se vhodná lokalita hledá již od roku 2002, tak široká veřejnost nemá dostatek informací, objevují se jen informace v regionálních médiích. Domnívám se, že by moje práce mohla objasnit nebo alespoň přiblížit některé zajímavé stránky problému. Cílem mé práce bylo posoudit ekonomické aspekty úložiště jaderného odpadu na Bystřicku. Na základě porovnání výrobních cen jednotlivých alternativ výroby elektřiny, uvažovaných nákladů na vybudování úložiště v lokalitě, případných ekonomických přínosů úložiště pro obec a provedené SWOT analýzy Bystřicka vyhodnotit, zda je tento záměr vhodný jak z pohledu vybrané lokality i přínosů pro mikroregion. V první kapitole krátce seznamuji s pojmem energie. Pojednávám o jejím významu pro člověka už od samého počátku civilizace a postupně se dostávám až k významnému vynálezci elektrické žárovky T. A. Edisonovi. Ve druhé kapitole se věnuji základním obnovitelným a neobnovitelným zdrojům elektrické energie a popisuji princip jejich technologií. V závěru této kapitoly se dostávám také k jaderným elektrárnám, kde popisuji zpracování uranu a jeho přepracování a vůbec otázky bezpečnosti jaderných elektráren. V úvodu třetí kapitoly uvádím základní informace o hlubinném úložišti a jeho bezpečnosti. Představuji organizaci SÚRAO a její komunikaci se zástupci obcí v oslovených lokalitách. V rámci referenčního projektu SÚRAO z roku 1999 přibližuji podobu budoucího hlubinného úložiště a náklady na výběr vhodné lokality a následně na výstavbu úložiště. Ve čtvrté kapitole srovnávám jednotlivé typy elektráren, které jsem představila a přiblížila ve druhé kapitole. Vytvořila jsem tabulku, kde poskytuji přehledné srovnání 8
základních typů elektráren, jejich výhody a také nevýhody, a tím nabízím rychlé srovnání a vytvoření si vlastního názoru pro každého čtenáře. Pátou kapitolou představuji mikroregion Bystřicko, jeho polohu a bližší informace o obyvatelstvu, nezaměstnanosti, hospodářství a jeho dopravě. V šesté kapitole se věnuji přímo lokalitě Kraví hora. Uvádím zde vyčíslené příspěvky obcím v případě svolení ke geologickému výzkumu a následně i roční příspěvky jednotlivým obcím z lokality Kraví hora. Součástí této kapitoly je také přehledné nastínění postupu SÚRAO při hledání vhodné lokality a konkrétní výsledky z jednotlivých referend. V závěru se zmiňuji o komunikaci SÚRAO a přímo obce Bukov, ve které bydlím. V další kapitole srovnávám výrobní ceny energie jednotlivých elektráren z roku 2006. Tato data jsou velmi citlivá z hlediska obchodního tajemství, proto se tomuto tématu věnuji poměrně obecně a spíše pro představu. Představuji pojem externí náklady a následně podávám podrobnější vysvětlení. Závěrem mé bakalářské práce je SWOT analýza Bystřicka, kde shromažďuji všechny silné a slabé stránky, hrozby, příležitosti, abych tak mohla dojít k závěru své práce a vyhodnotit vhodnost lokality Kraví hora.
9
1 Energie a její historie „Bez energie by nebylo života ani dnešní civilizace. Lidé se postupně naučili využívat energii vody a větru a později i páry, která jim poprvé umožnila získat zdroj síly nezávislý na přírodě. Jako nejvýhodnější typ energie se ukázala energie elektrická, na kterou dnes převádíme často i jiné druhy energie.“ [1] Bez životadárných paprsků Slunce by život nebyl ani možný. Sluneční energie je dodnes zdrojem života a stojí na samotném počátku potravního řetězce. Na jeho konci je opět člověk. Slunce však dodává i teplo a světlo a prostřednictvím rostlin a živočichů další zdroje. V posledních desítiletích se objevily i elektrárny, které přímo převádějí energii slunečního záření na elektrickou. Jsou ovšem zcela závislé na svém zdroji a ten není k dispozici každých 24 hodin denně. Ostatně i další přirozené zdroje energie, které se člověk naučil využívat, souvisejí s energií Slunce. Je to vítr, voda i žhavé jádro Země. [1] V současnosti si neumí nikdo z nás život bez elektrické energie představit. Pro všeobecné použití v průmyslu, dopravě i domácnostech se elektrická energie vyrábí v různých typech elektráren. (Matoušek, 2003) Stavbou elektrických strojů se vedle vývoje elektrické žárovky a dalších zařízení zabýval americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison. Ten také v roce 1882 uvedl do provozu v New Yorku první elektrárnu na světě, která zásobovala elektřinou obyvatelstvo na ryze ekonomickém základě. První veřejnou elektrárnu v Čechách vybudoval český vynálezce a podnikatel František Křižík v Praze na Žižkově. [2]
10
2 Alternativy výroby elektrické energie Veškeré zdroje elektrické energie na Zemi můžeme rozdělit na: •
Obnovitelné zdroje (voda, vítr, slunce, biomasa, bioplyn)
•
Neobnovitelné zdroje (černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn)
•
Jaderná energetika
2.1 Vodní elektrárny a jejich princip Vodní energie vodních toků patří k jedněm z nejstarších zdrojů energie využívaných lidmi vědomě. Vodní elektrárny využívají mechanickou energii vody, která je relativně levná a ekologicky čistá. Výstavba vodních elektráren byla umožněna až vynálezem vodního motoru – vodní turbíny. V současnosti pracují vodní turbíny s vysokou účinností. (Matoušek, 2003) Vodní energie má největší podíl mezi obnovitelnými zdroji v podmínkách ČR. Hydroenergetika je perspektivní především v oblastech prudkých toků s velkými spády. V ČR nejsou přírodní poměry pro budování vodních energetických děl příliš ideální. Naše toky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký. Významným posláním vodních elektráren v ČR je pracovat jako doplňkové zdroje hlavních zdrojů. [3] Vodní elektrárny zpracovávají vodu přitékající přívodním kanálem. Voda roztáčí turbínu, která je na společné hřídeli s generátorem elektrické energie. Dohromady spolu tvoří tzv. turbogenerátor. Mechanická energie proudící vody se tak mění na základě elektromagnetické indukce na elektrickou energii, která se transformuje a odvádí do míst spotřeby. Obdobný princip se využívá i u uhelných a jaderných elektráren. [4] K pěti největším vodním elektrárnám v ČR z hlediska celkového instalovaného výkonu patří hydroelektrárny Dlouhé stráně (650 MW), Dalešice (450 MW), Orlík (364 MW), Slapy (144 MW) a Lipno (120 MW).
11
Vodní elektrárny neznečišťují ovzduší, nedevastují krajinu a povrchové či podzemní vody těžbou a dopravou paliv a surovin, jsou bezodpadové, nezávislé na dovozu surovin a vysoce bezpečné. [3]
2.2 Větrné elektrárny a jejich princip Využívání větru jako zdroje elektrické energie má v ČR svoji tradici. Dříve se síla větru převáděla na mechanickou energii jako plachtění a větrné mlýny. Pro výstavbu větrných elektráren se většinou využívají plochy s nadmořskou výškou zpravidla nad 600 m. Technologický rozvoj dnešní doby již umožňuje výrobu elektřiny z větru efektivně i v mimohorských oblastech. Většina vhodných lokalit se však nachází v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků, popř. v oblasti Českomoravské vrchoviny. [5] „Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla.“ [6] V každém místě světa proudí vítr různou sílou a tak hlavním cílem je, instalovat větrné elektrárny pouze tam, kde jsou povětrnostní podmínky nejlepší, a provoz elektráren se stane ekonomickým. Moderní elektrárny se přifázují k síti již při rychlosti 4m/s, ale výkon je minimální (roste s třetí mocninou rychlosti větru). [7] Mezi nejvýkonnější větrné elektrárny v ČR patří např. elektrárna Kryštofovy Hamry (42 MW). Moderní větrné elektrárny jsou spolehlivým zdrojem ekologicky čisté energie, jejíž výroba nezatěžuje životní prostředí žádnými odpady. [6]
12
Obrázek 1: Závislost teoreticky využitelného výkonu na rychlosti větru [7]
2.3 Sluneční elektrárny a jejich princip Energie Slunce je základním a nezastupitelným činitelem, který podmiňuje existenci lidstva. Energie, kterou Země zachytí je sice pouze jednou dvoumiliardtinou z celkové energie, kterou Slunce vyzáří do Vesmíru, ale plně postačí k zajištění existence života včetně obrovské rezervy. Záření, které dopadá na zemský povrch má asi 1000 x větší energii, než jakou vyrobí všechny elektrárny na světě za rok. (Balák, 1989) Sluneční výkon 40 bilionkrát přesahuje teoretickou spotřebu lidstva. Dnes však z něj dokážeme využít pouze část. Z celkového dopadajícího záření 180 tisíc terawattů se asi čtvrtina odráží zpět do kosmického prostoru, necelá pětina je pohlcena v atmosféře a téměř polovina se přemění v teplo na povrchu Země. Asi půl promile (90 terawattů) se mění přes fotosyntézu zelených rostlin a fytoplanktonu v chemickou energii uloženou v biomase. [8] Fotovoltaické panely mění dopadající sluneční záření na stejnosměrný proud. Tyto panely jsou připojeny na tzv. střídače, které přeměňují stejnosměrný proud na střídavý. Ten je pak veden domovním rozvodem ke spotřebičům a do veřejné rozvodné sítě. Solární panely vyrábí elektrickou energii ze slunečního záření i tehdy, když je sluníčko pod mrakem, nebo je zataženo. Produkce energie je však v těchto případech nižší. Pokud nedostačuje vlastní solární zdroj k pokrytí spotřeby v budově, je elektrická energie odebírána z rozvodné sítě. V případě dostatečného slunečního svitu jsou
13
spotřebiče v budově napájeny solární elektrickou energií. Přebytky nespotřebované elektrické energie jsou dodávány do veřejné rozvodné sítě. [9] Mezi sluneční elektrárny s největším výkonem v ČR patří: Ralsko Ra 1 (38,3 MW), Vepřek (35,1 MW). Přímé využití energie slunečního záření patří z hlediska ochrany životního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny. Je to energetický zdroj, kterého je a dlouho bude v přírodě dostatek. [7]
2.4 Uhelné elektrárny a jejich princip Uhlí se používá jako zdroj energie zejména pro získání tepla zhruba od poloviny 19. století. Rozložení zásob černého (uhlí o spalném teple větším než 23,9 GJ/t) a hnědého uhlí (uhlí o spalném teple menším než 23,9 GJ/t) na Zemi je velmi nerovnoměrné. Rozšiřování spotřeby uhlí je limitováno ekologickými omezeními. Jedná se především o omezení produkce oxidu uhličitého, označovaného jako „skleníkový efekt“. Ekologickému omezení podléhá i tvorba popelovin a škváry vznikajících v průběhu procesu spalování uhlí, které obsahují biologicky škodlivé látky a radioaktivní prvky. Pro výrobu elektrické energie se v ČR téměř výhradně používá hnědé energetické uhlí. Je to uhlí s nižší výhřevností a s vysokým obsahem balastních látek a škodlivin. (Matoušek, 2003) Základní princip fungování uhelné elektrárny je založen na přeměně energie tepelné na mechanickou a mechanické na elektrickou. Teplo uvolněné v kotli ohřívá vodu procházející trubkami uvnitř kotle a mění ji v páru. Pára proudí do turbíny, jejím lopatkám předá svou pohybovou energii a roztočí ji. Vzhledem k tomu, že je turbína pevně spojena s generátorem, roztáčí se i ten a přeměňuje mechanickou energii na elektřinu. [10] Tepelné elektrárny mají největší podíl na výrobě elektrické energie v ČR. Nachází se většinou v oblastech těžby uhlí (hlavně hnědého) a v blízkosti vodních toků. [11] Mezi tepelné elektrárny s největším výkonem v ČR patří: Prunéřov (1050 MW), Počerady (1000 MW).
14
2.5 Jaderná elektrárny a jejich princip Jedna z možností, jak zajistit lidstvu energii pro budoucí potřebu je využití energie jaderných reakcí. Provozované jaderné elektrárny používají k získání tepelné energie potřebné k výrobě elektrické energie řízenou štěpnou reakci. (Matoušek, 2003) Jaderné elektrárny se od sebe liší použitým technologickým zařízením. Typ technologického schéma je závislé na typu použitého jaderného reaktoru. Jaderný energetický reaktor je zařízení, ve kterém probíhá řízená štěpná reakce. Štěpný materiál je zde uspořádán tak, že v něm může probíhat řízená štěpná reakce při současném odvodu tepla vznikajícího při štěpné reakci takovým způsobem, aby nedošlo k poškození reaktoru a k úniku radioaktivních látek do životního prostředí. (Matoušek, 2003) V ČR je v současnosti v provozu šest jaderných reaktorů – čtyři v JE Dukovany a dva v JE Temelín. Během své životnosti vyprodukují asi 4 000 tun vyhořelého jaderného paliva. Předpokládaná životnost jaderné elektrárny byla původně 30 let, ale podle analýz zbytkové životnosti zařízení (především reaktoru) se skutečná životnost pohybuje dokonce od 70 do 140 let. [12] Soubor po sobě následujících fází zpracování jaderného paliva se nazývá otevřený palivový cyklus, který lze rozdělit do těchto etap: •
těžba uranové rudy a její úprava,
•
rafinace uranového koncentrátu a jeho konverze na hexafluorid uranu,
•
obohacování uranu,
•
výroba palivových článků,
•
provoz článků v reaktoru,
•
přepracování vyhořelého paliva,
•
úprava a likvidace radioaktivních odpadů. (Matoušek, 2003)
Použité jaderné palivo putuje z jaderného reaktoru na několik let do sousedících bazénů. Z bazénů přechází palivo do kontejnerů CASTOR, které se umisťují do meziskladů v areálech jaderných elektráren. Po 50 až 60 letech skladování klesne aktivita jaderného paliva zhruba 200krát. Kontejner CASTOR je 4 m vysoký litinový válcovitý kontejner 15
s 37 cm stěnou. Kapacita jednoho kontejneru je 10 tun použitého jaderného paliva. (SÚRAO, 2011) Jaderná elektrárna je ve své podstatě ekologický (bezemisní) zdroj elektřiny se stabilním výkonem, který by mohl snížit celkové emise v energetice. Jediným jeho problémem je vyhořelé jaderné palivo. Jaderný zdroj energie jako jediný odkládá z každé vyrobené MWh určitou částku na speciální jaderný účet, který bude použit pro likvidaci jaderné elektrárny po skončení její životnosti a také pro likvidaci a zpracování použitého jaderného paliva. I přesto je to jeden z nejlevnějších zdrojů elektrické energie. [13] Výhodou jaderné energetiky je také dostatek surovin pro výrobu paliva. Světové zásoby ekonomicky dostupných jaderných paliv mohou bez recyklace paliva vystačit na 85 let a pokud by se nasadily rychlé reaktory, pak by s recyklací mohly vystačit na 2,5 tisíce let. Zásoby lithia pro další generaci fúzních reaktorů by vystačily dokonce na 46 milionů let. [14] Princip jaderné elektrárny je stejný jako u uhelné elektrárny. U obou typů se elektrická energie vyrábí v generátoru poháněném parní turbínou. V uhelné elektrárně vzniká teplo k vytvoření páry spalováním uhlí. V jaderné elektrárně vzniká teplo řízenou reakcí při štěpení jader uranu. [15]
Obrázek 2: Schéma jaderné elektrárny [16]
16
Jadernými elektrárnami České republiky jsou: Temelín (2000 MW) a Dukovany (1900 MW). Jedním z důvodů proč lidé odmítají jadernou energetiku, je že její vývoj je velmi často spojován s havárií v Černobylu z roku 1986 a nedávnou havárií jaderné elektrárny Fukušima 1 v Japonsku v březnu 2011.
Výroba elektřiny brutto (GWh)
Vlastní spotřeba na výrobu elektřiny (GWh)
Druh elektrárny Uhelné Vodní Jaderné Větrné Sluneční Výroba elektřiny
Druh elektrárny Uhelné Vodní Jaderné Větrné Sluneční Výroba elektřiny
Celkem (GWh) 53 928,1 2 835,0 28 282,6 396,8 2 118,0 87 560,6
brutto
Celkem (GWh)
brutto
4 930,2 13,4 1 574,6 1,6 13,2 6 533,1
Druh elektrárny Celkem (GWh) Uhelné 48 997,9 Výroba elektřiny netto Vodní 2 821,6 Jaderné 697,2 (GWh) Větrné 26 708,0 Sluneční 2 500,0 Výroba elektřiny brutto 81 027,5 Tabulka 1: Bilance elektřiny ČR v roce 2011. Zdroj: Energetický regulační úřad 2012, vlastní přepracování
17
Podíl zdrojů ů energie na celkové výrobě výrob elektřiny řiny v ČR Č
3,20% 2,40% 0,50% Uhelné el.
61,60%
Jaderné el. Vodní el. Sluneční el. Větrné el.
32,30%
Graf 1: Podíl zdrojů. ů. Zdroj: vlastní zpracování
2.5.1 Uran a jeho zpracování „Uran Uran je radioaktivní prvek s atomovým číslem 92 s relativní atomovou hmotností 238,7. Přírodní írodní uran je smě směsí tří radioaktivních izotopů (0,712 %) a
(99,282 % hm.),
(0,006 %). Kromě rozpadu α, který se u těchto chto izotopů vyskytuje
v největší míře, e, podléhají izotopy i spontánnímu štěpení. št V přírodě se uran nachází ve formě rud. Jejich kovnatost (vyjad (vyjadřuje uje procentní obsah daného prvku) má široké rozpětí rozp od tzv. chudých (setiny a ví více procent uranu) po tzv. bohaté (jednotky procent rocent uranu). Nejrozšířenější z uranových rud jsou uraninit a uranový smolinec, které obsahují U3O8. Uranové rudy obsahují v prů průměru ru 0,2 % U3O8 (tj. 2 kg na jednu tunu). Kromě Krom výše uvedených izotopů uranu obsahu obsahují rudy i nepatrné množství štěpitelného ěpitelného izotopu plutonia
(5.10-12 12 %). Z rudy se dnes uran těží nejčastěji ji loužením. Po vytěžení vyt se
výluhy nebo uranová ruda upravuje (odd (oddělují se sloučeniny eniny uranu od hlušiny) a získá se uranový koncentrát ve formě sloučeniny U3O8 (tzv. žlutý koláč), ), který obsahuje až 75 % přírodního írodního uranu. Po rafinaci na oxid UO3 se provádí jeho konverze na plynný hexafluorid uranu UF6, který se dále zpracovává obohacováním. obohacováním.“ (Matoušek, 2003, s.122, 123)
18
Obrázek 3: Schéma otevřeného palivového cyklu. Zdroj: Matoušek, 2003
„Jako perspektivní palivový materiál se jeví karbidy uranu. Uran s obsahem izotopu větším než 0,712 % se vytváří uměle a označuje se jako obohacený uran. Stupeň obohacení závisí na typu reaktoru, v němž bude použit jako palivo, zejména pak na použitém materiálu moderátoru, chladivu i konstrukčních materiálech.“ (Matoušek, 2003, s. 123) Obohacování uranu je jak z pohledu ekonomického tak i technického jedním z nejnáročnějších procesů palivového cyklu.
2.5.2 Přepracování vyhořelého paliva „Přepracování vyhořelého jaderného paliva je jednou částí uzavřeného palivového cyklu. Při provozu jaderného reaktoru dochází k postupnému snižování obsahu původního štěpného materiálu (ve vyhořelém článku zůstává stále značná část štěpného materiálu nerozštěpena), současně dochází k růstu koncentrace sekundárních štěpných materiálů a především produktů štěpení. Na rozdíl od klasických paliv, která v procesu přeměny energie zcela degradují, zůstává v jaderném reaktoru poměrně značná část uranu
nerozštěpena a současně vzniká nové palivo, které se může případně
využít.“ (Matoušek, 2003, s. 124) 19
„Vyhoření (energie, kterou můžeme získat z jednoho kilogramu paliva určitého typu) původního štěpného materiálu je přitom závislé na konstrukci jaderného reaktoru, použitém chladivu a moderátoru a na stupni obohacení paliva. U kovového uranu se dosahuje vyhoření řádově do 10 MWd/kg uranu, lehkovodní reaktory s palivem UO2 dosahují vyhoření 25 až 60 MWd/kg uranu. U rychlých reaktorů se předpokládá vyhoření 80 až 100 MWd/kg uranu.“ (Matoušek, 2003, s. 125)
2.5.3 Bezpečnost jaderných elektráren Jaderná bezpečnost je schopnost jaderných zařízení a jejich obsluhy zabezpečit při štěpení jaderného paliva (za normálních i havarijních podmínek provozu) izolaci radioaktivních látek a záření od životního prostředí. Vyžaduje se vysoká technická úroveň projektu elektrárny i jejího technologického zařízení. Rozsáhlá a přísná kontrola jakosti projekčních prací, zajištění jakosti prací během výroby a montáže zařízení i dobře vyškolená, zkušená a schopná obsluha při provozu a údržbě elektrárny jsou základními podmínkami jaderné bezpečnosti. Jaderná energetika je obor lidské činnosti, který je ve svých prvcích a krocích z hlediska bezpečnosti velmi důkladně a přísně kontrolován jako žádný jiný. Jaderná elektrárna musí odolat nejen vnějším vlivům (pád letadla, zemětřesení, útok teroristů), ale musí vlastními silami zvládnout všechny představitelné poruchy a havárie. Za tímto účelem je vytvořena řada systémů ochrany při provozu, jako je např. systém havarijního odstavení reaktoru a dochlazování jeho aktivní zóny, ochranná obálka atd. (Matoušek, 2003) „Zvláštní režim a zvláštní opatření z hlediska radiační ochrany vyžaduje manipulace s vyhořelým palivem. U tlakovodních reaktorů jsou palivové soubory po skončení kampaně přemístěny pomocí zavážecího stroje do bazénu vyhořelého paliva. Bazén vyhořelého paliva je umístěn v bezprostřední blízkosti šachty reaktoru a transport se provádí pod vodou, čímž je zaručen trvalý odvod zbytkového tepla paliva a zároveň je využíván stínící efekt vodní vrstvy. Kapacita bazénu dovoluje ukládat v něm vyhořelé palivo řadu let (nejméně 3 roky), část bazénu musí zůstat trvalé volná a připravená pro nouzové vyvezení paliva z celé aktivní zóny v případě mimořádných událostí. Riziko vnějšího ozáření je významně sníženo vrstvou vody a konstrukčními materiály bazénu.“ (Klener, 2000, s. 401) 20
Výstavba jaderných elektráren s sebou přináší řadu technických i společenských problémů. Rovněž rizika provozu těchto zařízení jsou vzhledem k přítomnosti radioaktivních látek a radioaktivního záření kvalitativně nová a vysoká. Proto, stejně jako v ostatních státech, je v ČR dozor nad jadernou bezpečností jaderných elektráren a ostatních jaderných zařízení vyhrazen státu. Stát dozoruje prostřednictvím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), resortu zdravotnictví a dalších organizací. Zaručuje svým občanům, že jaderná zařízení budou v provozu bezpečná a nebudou narušovat životní prostředí. Výstavba a provoz jaderných elektráren a zařízení se řídí českými právními předpisy a zákony. (Matoušek, 2003)
21
3 Hlubinné úložiště jaderného odpadu Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů je místo, kde má být natrvalo uloženo vyhořelé (použité) palivo z jaderných reaktorů a v menší míře také vysokoaktivní odpady vznikající v jaderné energetice, průmyslu, výzkumu a zdravotnictví. V ČR se počítá s jeho výstavbou na rok 2050 ve vhodném žulovém masivu zhruba 500 metrů pod zemským povrchem. Do té doby budou pokračovat započaté výzkumné a projektové práce a také dialog s veřejností související s vyhledáváním vhodné lokality pro výstavbu úložiště. (SÚRAO, 2011) Ve všech odvětvích, kde se pracuje s radioaktivními látkami, vznikají radioaktivní odpady, které dělíme do dvou skupin: •
Radioaktivní odpady vznikající v jaderné energetice – jedná se o nejrůznější kapaliny, kaly, pomůcky, materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radionuklidy.
•
Institucionální odpady – vznikající ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu. Mohou to být staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečištěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky apod.
Radioaktivní odpady se dělí podle aktivity na přechodné, nízko- a středněaktivní a vysokoativní odpady. Zneškodnění nízko- a středněaktivních a vysokoaktivních odpadů musí zajistit jejich úplnou izolaci od biosféry po dobu, po kterou mohou ohrozit člověka a životní prostředí. Obvykle je to tři sta až pět set let. Tyto odpady je možné ukládat v povrchových nebo přípovrchových úložištích, jako jsou úložiště Dukovany, Richard a Bratrství. Vyhořelé jaderné palivo nebo vysokoaktivní odpad je potřeba izolovat od životního prostředí v řádu desetitisíců let. [17] Vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady již v ČR existují. Každý rok vznikne okolo 80 tun. Většinu z tohoto množství tvoří použité palivo z jaderných elektráren. Praxe posledních třiceti let prokázala, že použité jaderné palivo i vysokoativní odpady lze bezpečně ukládat. Ukládají se například ve speciálních kovových nebo betonových kontejnerech, jejichž stěny jsou dostatečně silné, aby zabránily radioaktivnímu záření, izolovaly skladovaný materiál a ochránily člověka i životní prostředí. Tím by se teoreticky dalo alespoň odložit zneškodnění vyhořelého jaderného paliva jeho 22
dostatečně dlouhým skladováním. Zhruba každých 100 let by se muselo přeložit do nových kontejnerů. Takovýto postup by byl však nákladný a přenášel by odpovědnost za konečné řešení na budoucí generaci. (SÚRAO, 2011) Dalším řešením, jak s použitým jaderným palivem naložit, je jeho přepracování. Vznikne tak nové palivo využitelné v některých typech reaktorů. Po přepracování však stále zbývají vysokoaktivní odpady, které je nutné zneškodnit. V ČR se použité jaderné palivo zatím nepřepracovává. Proto po zvážení všech možností se ČR i naprostá většina ostatních zemí využívajících jaderné elektrárny snaží o vybudování hlubinného úložiště. Považují to za jediné správné, zodpovědné a technicky i ekonomicky proveditelné řešení. (SÚRAO, 2011) Finanční zajištění nakládání s radioaktivními odpady se řídí zásadou „původce platí“. Významná část nákladů se vztahuje především ke hledání vhodných lokalit a detailnímu průzkumu horninového prostředí na vybrané lokalitě. Peníze určené na výstavbu hlubinného úložiště se postupně ukládají na zvláštní účet zřízený u České národní banky a spravovaný ministerstvem financí. Každý rok na něj přichází více jak miliarda korun od provozovatele jaderných elektráren v ČR – ČEZ, a.s., a od dalších původců radioaktivních odpadů. Na konci roku 2010 bylo na účtu přibližně 15 miliard korun. (SÚRAO, 2011)
3.1 SÚRAO Přijetím atomového zákona (č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření) převzal zodpovědnost za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů stát. V souladu s tímto zákonem zajišťuje SÚRAO jako organizační složka státu řadu funkcí souvisejících s bezpečným nakládáním se všemi druhy radioaktivních odpadů a s výzkumem a vývojem v oblasti nakládání s radioaktivními odpady. Součástí je i projekt přípravy hlubinného úložiště. SÚRAO byla zřízena k 1. 6. 1997 Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jako státní organizace na základě atomového zákona. Od roku 2000 je SÚRAO organizační složkou státu. Její činnost kontroluje Rada SÚRAO, jejímž hlavním úkolem je dohlížet na hospodárnost a účelnost vynakládaných prostředků. Členy Rady jmenuje ministr průmyslu a obchodu na období pěti let. Jsou mezi nimi
23
zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. (SÚRAO, 2011)
3.2 Bezpečnost hlubinného úložiště Hlubinné úložiště musí být postaveno a provozováno takovým způsobem, aby mohla být věrohodně prokazatelná bezpečnost. Několikanásobný systém bariér použitých v hlubinném úložišti zajišťuje, že radioaktivita zůstane oddělena od okolí. Bariéry jsou tvořeny z geologické, zcela přírodní části a z inženýrských bariér vytvořených člověkem. Vzájemně se podporují tak, aby zajišťovaly bezpečnost úložiště na stovky tisíc let. Procesy, které mohou nastat v úložišti, lze zkoumat nejen na počítačích a v laboratořích, ale i na příkladech známých přírodních jevů (analogů). Některé z těchto jevů probíhaly či probíhají i miliony let. Tyto přírodní jevy slouží k ověřování a dalšímu zpřesňování matematických modelů. Jedním z přírodních analogů studovaný v ČR je výskyt uranové rudy. V těsném okolí ložiska uranové rudy na lokalitě Ruprechtov v západních Čechách se zkoumal pohyb uranu v jílech. I zde uran proniká do okolí velmi pomalu a na povrchu jej nelze zaznamenat. (SÚRAO, 2011)
Obrázek 4: Přírodní analog. Zdroj: SÚRAO, 2011
24
3.3 Komunikace SÚRAO s obcemi Pro přípravu hlubinného úložiště je důležité, aby obce a jejich občané měli v tomto procesu dostatek informací, ale také dostatečné pravomoci a záruky. SÚRAO proto navrhla několik zásad pro vytvoření vztahu mezi státem a obcemi: •
Obce mají právo odmítnout hlubinné úložiště.
•
Obce mají právo účastnit se všech zásadních jednání týkajících se přípravy průzkumných prací i budoucí výstavbě hlubinného úložiště.
•
Ohleduplnost k životnímu prostředí a důkladné doložené zajištění bezpečnosti.
•
Průzkum lokality neproběhne bez souhlasu obcí a bez projednání příslušných detailů.
•
Průzkum i případná výstavba a provoz hlubinného úložiště musí znamenat pro obce přínos. Jeho součástí je i motivační příspěvek za účast v procesu výběru od počátku zahájení průzkumných prací.
•
Celý proces musí probíhat transparentně, s plnou informovaností obcí a občanů, mimo
jiné
například
prostřednictvím
moderních
informačních
center
vybudovaných v lokalitách, kde byly zahájeny výzkumné práce. (SÚRAO, 2011) Geologický průzkum ve vytipovaných lokalitách je plánován následovně: Pro nalezení vhodné lokality bude třeba vymezit v hloubce okolo 500 m pod povrchem prostor pro budoucí úložiště (rozloha 3–5 km2). Průzkumné práce budou prováděny v síti 100 x 100 m v časovém rozsahu 3 měsíců a budou sestávat z odběru vzorků do hloubky 1–2 m, případně do 3–5 m. Geofyzikální průzkum bude prováděn pouze měřeními z povrchu terénu. Výsledkem by mělo být navržení míst pro několik vrtů do hloubky cca 500 m a pro jeden vrt do hloubky 1000 m. [18]
3.4 Podoba hlubinného úložiště Řešení hlubinného úložiště v ČR se podobá projektům v zahraničí. Konečná podoba úložiště, např. umístění budov, potřebná plocha na povrchu atd., budou velmi záležet na podmínkách konkrétní lokality, která bude zvolena. Snahou SÚRAO je začlenit stavbu co nejšetrněji do okolního prostředí dané lokality. Pokud by to bylo možné, mohla by 25
být velká část zařízení umístěna pod zemí, což by zmenšilo podstatně potřebnou plochu na povrchu. (SÚRAO, 2011) Nadzemní areál „Velikost areálu bude záviset jak na jeho koncepčním řešení, tak terénních podmínkách a možnostech v konkrétní lokalitě. Například nejnovější verze referenčního projektu 2011 pracuje s rozlohou areálu 23,4 ha, přičemž plocha aktivních provozů, kde se předpokládá manipulace s přivezenými kontejnery CASTOR, je jen 2,1 ha velká. Zbytek tvoří plochy pro manipulaci s vytěženou horninou, administrativní budovy a plochy železniční vlečky. Pokud by se manipulovalo s horninou mimo areál, tak jeho plocha může být dokonce poloviční nebo i menší.“ (SÚRAO, 2011, s. 18)
Obrázek 5: Nadzemní část areálu. Zdroj: SÚRAO, 2011
Podzemní prostory „Podzemní ukládací prostory budou s povrchovým areálem propojeny svislými přístupovými šachtami a zároveň tunelem ve tvaru šroubovice. Bude tak oddělena cesta pro dopravu úložných kontejnerů od cest sloužících k těžbě ukládacích prostorů, přístupu pracovníků do podzemí, zajištění větrání a ústupových cest pro zajištění bezpečnosti. Ukládací chodby (vrty) budou vybudovány v hloubce zhruba 500 metrů (podle geologických podmínek ve vybrané lokalitě) ve stabilní geologické formaci. Jejich délka může být až 300 metrů.“ (SÚRAO, 2011, s. 18) 26
Důležitou roli pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti hlubinného úložiště má speciální ukládací kontejner s dlouhodobou životností. Kontejner musí vyhovět řadě požadavků, jako je dlouhodobá těsnost, odolnost vůči chemickému prostředí a vůči okolnímu tlaku. Materiál, ze kterého bude kontejner vyroben, musí být mechanicky odolný, musí vzdorovat všem typům koroze a musí zachovávat své původní vlastnosti i po dlouhodobém vystavení radioaktivitě. (SÚRAO, 2011)
3.5 Náklady na hlubinné úložiště Tak, jako veškeré projekty budoucího úložiště, tak i náklady na jeho výstavbu jsou pouze odhadem. Vše závisí na podmínkách konkrétní lokality, která by byla vyhodnocena jako vhodná. V současné době jsou veškerá data zpracovávána formou referenčního projektu. Následující informace v této kapitole jsem čerpala od Mgr. Terezy Bečvaříkové, vedoucí specialistky pro komunikaci a vnější vztahy ze společnosti SÚRAO. Celkové náklady na přípravu hlubinného úložiště včetně jeho výstavby byly v referenčním projektu SÚRAO vyčísleny na 47 mld. Kč v cenách z roku 1999. Z velké části tyto náklady kryjí průzkum vhodných lokalit a výzkumu horninového prostředí vybrané lokality. Celkové náklady zahrnují: •
projektové a průzkumné práce
•
technologická část – provozní soubory
•
stavební část – stavební objekty
•
vedlejší náklady
•
rezerva
•
jiné investice
•
náklady hrazené z provozních prostředků
Náklady provozních souborů jsou uvedeny bez nákladů na úložné obalové soubory, což představuje asi 10 511 300 tisíc Kč. Tato položka je brána jako budoucí náklad a je přímo závislá na ceně a počtu ÚOS.
27
Vzhledem k tomu, že je velmi náročné odhadnout náklady tohoto dlouhodobého projektu přípravy a realizace hlubinného úložiště, je použita rezerva 15 %. Tyto celkové náklady však nezahrnují následující položky: •
vícenáklady na výzkum a vývoj
•
náklady na práci s veřejností a úpravu legislativy
•
podpůrné projektové práce a studie
•
náklady na vyřazování
28
Náklady
Celkové náklady stavby
I.
Projektové a průzkumné práce
2 087 068 000 Kč
II.
Provozní soubory celkem
2 533 900 000 Kč
III.
Stavební objekty celkem
7 922 440 000 Kč
IV.
Stroje, zařízení, nářadí
50 000 000 Kč
V.
Umělecká díla
10 000 000 Kč
VI.
Vedlejší náklady:
1 043 534 000 Kč
•
zařízení staveniště
•
územní vlivy
•
mimořádně zatížené pracovní prostředí
•
ostatní
VII.
Ostatní náklady
VIII.
Rezerva
IX.
Jiné investice
X.
Náklady
1 572 800 000 Kč
hrazené
50 000 000 Kč z
investičních
prostředků nezahrnované do ZP
XI.
Náklady
hrazené
z provozních
2 247 260 000 Kč
(neinvestičních) prostředků •
Celkem
z toho kompletační činnost
1 252 240 000 Kč
17 517 002 000 Kč
Tabulka 2: Celkové náklady hlubinného úložiště. Zdroj: SÚRAO,1999, vlastní přepracování
29
Hlava I. Projektové práce Projektové a průzkumné práce
2 087 068 000 Kč
Hlava I celkem
2 087 068 000 Kč
Hlava II. Provozní soubory Nadzemní část
2 264 400 000 Kč
Podzemní část
269 500 000 Kč
Hlava II celkem
2 533 900 000 Kč
Hlava III. Stavební objekty Nadzemní část Inženýrské objekty
1 647 140 000 Kč 75 300 000 Kč
Podzemní část
6 200 000 000 Kč
Hlava III celkem
7 922 440 000 Kč
Hlava IV. Stroje a zařízení Laboratorní přístroje
8 500 000 Kč
Manipulační stroje a zařízení
20 300 000 Kč
Dopravní zařízení
21 200 000 Kč
Hlava IV celkem
50 000 000 Kč
Hlava V. Umělecká díla
10 000 000 Kč
Hlava VI. Vedlejší rozpočtové náklady Z Hlavy II
51 290 000 Kč
Z Hlavy III
792 244 000 Kč
Hlava VI celkem
1 043 534 000 Kč 30
Hlava VIII. Rezerva 15 %
1 572 800 000 Kč
Hlava VIII celkem
1 572 800 000 Kč
Hlava IX. Jiné investice Výkup pozemků
50 000 000 Kč
Hlava IX celkem
50 000 000 Kč
Hlava XI. Náklady hrazené z provozních prostředků Kompletační činnost
1 252 240 000 Kč
Inženýrská činnost
626 120 000 Kč
Revize, zkoušky
10 000 000 Kč
Bezpečnostní dokumentace a analýzy
18 900 000 Kč
Komplexní vyzkoušení
80 000 000 Kč
Programové vybavení
260 000 000 Kč
Hlava XI celkem
2 247 260 000 Kč
Náklady celkem
17 517 002 000 Kč
3.6 Výběr lokalit Dlouhodobá strategie České republiky v oblasti zneškodňování vysokoativních odpadů je formulována v dokumentu, který se nazývá Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Tento materiál schválila vláda v květnu roku 2002.
Koncepce
doporučuje
jako
nejvhodnější
variantu
pro
zneškodnění
vysokoaktivních odpadů hlubinného úložiště. Doporučuje však i sledovat nové technologie, které by vedly k dalšímu využití vyhořelého jaderného paliva.
31
Koncepce obsahuje základní časový harmonogram přípravy hlubinného úložiště: Cíl prací Výběr dvou vhodných lokalit pro hlubinné úložiště Výběr finální lokality Výstavba podzemní laboratoře v lokalitě Zahájení provozu hlubinného úložiště Tabulka 3: Harmonogram hlubinného úložiště [17]
Termín dokončení prací 2015 2025 2030 2065
Příprava hlubinného úložiště v ČR byla zahájena již v roce 1990. Počátkem roku 2003 bylo doporučeno 6 lokalit na základě hodnocení archivních geologických informací. Na podzim roku 2003 byla provedena letecká geologicko-fyzikální měření na šesti lokalitách, jejichž cílem bylo získat podrobnější informace pro budoucí zúžení území lokalit na rozlohu cca 10 km2. V následujícím období pěti let bylo vyhlášeno vládní moratorium, které vzhledem k odmítavému postoji obyvatelstva pozastavilo další geologicko-průzkumné práce v původních šesti lokalitách. Toto období bylo ukončeno koncem roku 2009 a v současnosti probíhají intenzivní jednání s obcemi s cílem získat jejich souhlas, aby mohl být geologický průzkum opět obnoven. Tento souhlas není souhlasem k vybudování budoucího hlubinného úložiště, ale pouze souhlas ke geologickému průzkumu, který má dvě fáze: •
Vyhledávací fáze – předběžně plánovaná na období 2010–2015. Tato fáze zahrnuje podrobné geofyzikální a geochemické mapování lokalit. Na základě těchto výzkumů bude zpracováno technické řešení povrchového areálu, podzemního areálu a jejich propojení. Výsledkem celé fáze bude návrh úložiště v hlavní a jedné záložní lokalitě.
•
Ověřovací fáze – (2015–2025) v této fázi se bude jednat o potvrzení vhodnosti vybrané lokality na základě vrtných prací a dalších výzkumů hornin. Záložní lokalita bude zkoumaná pouze v tom případě, že hlavní lokalita nebude z nějakých důvodů splňovat původní předpoklady.
Výhledově v letech 2025–2035 přejdou práce do finální fáze důlními díly a k výstavbě podzemní laboratoře. Vlastnosti a vhodnost horninového prostředí budou zkoumány přímo na lokalitě v horninovém komplexu. Pokud i tato fáze věrohodně prokáže
32
bezpečnost vybrané lokality, bude vypracována zpráva pro povolení výstavby hlubinného úložiště. To by mělo začít fungovat v roce 2065. [17] Od roku 2003 společnost SÚRAO oslovila postupně všechny lokality a setkala se s odmítavým postojem. V dotčených obcích proběhlo během této etapy výzkumů celkem 27 místních referend s průměrnou účastí 73%, v nichž obce jednoznačně vyjádřily svůj negativní postoj k umístění úložiště na jejich území /dvě referenda byla neplatná z důvodu nízké účasti občanů/. Proto byly další práce ve zkoumaných lokalitách rozhodnutím Vlády ČR do konce roku 2009 přerušeny.
Obrázek 6: Vytipované lokality. Zdroj: SÚRAO, 2011
V roce 2008 proběhl geologický výzkum v pěti vojenských újezdech v ČR, jehož účelem bylo rozšířit vhodné lokality o méně konfliktní území z hlediska postoje veřejnosti. Dodatečně byl přidán vojenský prostor Boletice, který jako jediný splňoval podmínky pro vybudování úložiště. [18]
33
4 Srovnání jednotlivých alternativ výroby elektrické energie Srovnání jednotlivých alternativ výroby elektrické energie je velmi složité. Každý zdroj energie můžeme hodnotit z mnoha hledisek, a pokud se budeme snažit upřednostnit některé výhody nebo nevýhody, nebude výsledek srovnání nikdy objektivní. Životní prostředí je ovlivněno každým větším zdrojem energie. Proto je kladen velký důraz na vliv elektráren na krajinnou ekologii, na spalovací technologie a emisím skleníkových plynů. Z hlediska jaderných elektráren sledujeme především jadernou a radiační bezpečnost. Tabulka č. 8 srovnává výhody a nevýhody jednotlivých typů elektráren pro výrobu elektrické energie. Z hlediska životního prostředí je důležité vystihnout všechny nežádoucí rizika spojená s použitým palivem – od jeho těžby, přes dopravu, úpravu, využití až po emise a odpady. Hlavním plusem vodních elektráren je jejich ekologická šetrnost a především skutečnost, že pro svůj provoz potřebují vodu, což je obnovitelný zdroj. Vodní elektrárny jsou vysoce bezpečné a mají minimální nároky na svoji údržbu. Naopak nevýhodou je jejich závislost na stabilním průtoku vody, nákladech na jejich výstavbu a především nutnost zatopení velkého území, které s sebou nese velké zásahy do podoby krajiny v jejím okolí. Význam vodních elektráren by se mohl zvýšit s postupným vyčerpáním neobnovitelných zdrojů.
34
Obrázek 7: Vodní elektrárna [19]
Stejně jako vodní elektrárny, tak i větrné jsou velmi šetrné k životnímu prostředí a využívají k výrobě elektrické energie obnovitelné zdroje. Jejich výstavba je samozřejmě určitým zásahem do krajiny, ale neprodukují žádné emise zdraví škodlivých látek. Stavba větrných elektráren přináší pro obce značné přínosy ať už formou finanční tak i nefinanční. Za každou elektrárnu získá obec pravidelné finanční příspěvky do rozpočtu, které může investovat např. do svého rozvoje. Mezi nefinanční přínosy patří např. zpevnění a oprava polních cest, zatraktivnění lokality pro turistický ruch, je zde možnost zařazení mezi ekologická města a obce, podpora trvale udržitelného rozvoje. Větrným elektrárnám je často vytýkána jejich hlučnost. Jedná se většinou o starší typy elektráren postavených v první polovině devadesátých let. V nejbližším dosahu by však neměly být obydlené domy. Hluk způsobují aerodynamické síly kolem listů vrtule, turbulence atd. Větrné elektrárny ruší elektromagnetické pole, což může narušit televizní signál. Dalším často diskutovaným tématem v souvislosti s větrnými elektrárnami je ohrožení ptáků v blízkosti elektrárny. Podle studií připadá na 10 000 ptáků jedno úmrtí ročně, které je způsobeno lopatkou vrtule. Stíny, které vytvářejí listy rotoru za určitého postavení slunce lze snížit lepší konstrukcí lopatek. V potaz je třeba
35
také brát nestálost větrného zdroje. Dostatečně silný vítr na roztočení větrné turbíny není pořád.
Obrázek 8: Větrná elektrárna [19]
Sluneční energie je opět nevyčerpatelný zdroj, jehož používáním se šetří neobnovitelné zdroje. Počáteční investice pro výstavbu sluneční elektrárny jsou vysoké, ale provozní náklady jsou velmi nenáročné. Výroba sluneční energie je velmi ekologicky nenáročná, ale za to nestálá. Přísun slunečního záření během roku kolísá, proto nelze tento zdroj využívat samostatně. Je potřeba používat doplňkový zdroj, který bude krýt zvýšenou spotřebu v době, kdy je nedostatek slunečního záření.
36
Obrázek 9: Sluneční elektrárna [19]
Uhelné elektrárny jsou nejrozšířenějším zdrojem elektrické energie. Jsou velmi stabilním zdrojem elektrické energie, ale zároveň také velmi znečišťují životní prostředí, především ovzduší. Do ovzduší vypouštějí zejména oxid uhličitý, siřičitý, oxidy dusíku a oxidy některých aromatických uhlovodíků. Jejich budoucnost není příliš perspektivní z důvodu omezených zásob uhlí.
37
Obrázek 10: Uhelná elektrárna [19]
Jaderné elektrárny mají důležitou roli ve světě energetiky. Je to stabilní zdroj elektrické energie. Na rozdíl od uhelných elektráren jsou šetrnější k životnímu prostředí. Za běžného provozu elektrárny nevznikají téměř žádné emise (elektrárna produkuje pouze odpadní teplo a vodní páru). Dosáhnout efektivní výroby elektřiny je velmi náročné. Lze toho dosáhnout pouze v případě, že bude jaderná elektrárna pracovat soustavně. Regulace výkonu je totiž omezená a finančně velmi náročná. Nevýhodou jaderných elektráren jsou vysoké počáteční investice. Dalším problémem je ukládání jaderného odpadu a s tím spojené problémy s vytipováním vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště. Velmi diskutovaným tématem je také bezpečnost jaderných elektráren, která vzbuzuje u lidí nedůvěru vzhledem k havárii v Černobylu a jejím několikaletým následkům.
38
Obrázek 11: Jaderná elektrárna [19]
39
Výhody Vodní elektrárny
•
obnovitelný zdroj
•
neznečišťují okolí exhalacemi a odpady z výroby
•
nedevastují krajinu a povrchové či
Nevýhody •
přehrady vyžadují zatopení velké části území, což má za následek změnu krajinného rázu a pozměnění ekosystémů
•
závislost na stabilním průtoku vody
•
nutnost vybudování přehradní nádrže
podzemní vody těžbou a dopravou paliv a surovin
Větrné elektrárny
•
vysoce bezpečné
•
obnovitelný zdroj
•
vysoká počáteční investice
•
nízké provozní náklady
•
nepředvídatelný zdroj (nutnost
•
neprodukuje při výrobě emise
•
vliv na turistický ruch
zálohování) •
hluk (zejména u elektráren starší konstrukce)
Sluneční elektrárny
•
vliv stínu rotující vrtule, tzv. diskoefekt
•
obnovitelný zdroj
•
vysoká počáteční investice
•
téměř žádné provozní náklady
•
energetická náročnost výroby článku
•
neprodukuje při výrobě emise
•
nepředvídatelný zdroj (nutnost
40
zálohování)
Uhelné elektrárny
Jaderné elektrárny
•
stabilní zdroj
•
palivo těžitelné v ČR
•
nízká cena vyrobené energie
•
vysoké emise
•
velká provozní účinnost
•
velký objem paliva i odpadu
•
stabilní zdroj
•
nehodí se pro regulaci (neekonomické)
•
možnost rychlého předzásobení palivem
•
vysoká počáteční investice
•
nenulová teoretická možnost nehody
(na roky)
•
velký podíl ceny paliva na ceně vyrobené elektřiny
s únikem radioaktivity •
velmi nízká cena vyrobené energie
•
nebezpečný odpad
•
neprodukuje emise
•
vysoké náklady na ukládání jaderného
•
malý objem paliva i odpadu
•
velmi vysoká hustota energie
•
nízký podíl ceny paliva na vyrobenou
odpadu
elektřinu
Tabulka 4: Srovnání alternativ výroby elektrické energie. Zdroj: vlastní zpracování
41
5 Mikroregion Bystřicko Bystřicko je svoji rozlohou 320 km2 druhým největším z pěti mikroregionů ždárského okresu. V rámci kraje Vysočina tvoří jeho nejvýchodnější část, přičemž sousedí s Jihomoravským a Pardubickým krajem.
5.1 Obyvatelstvo Kraj Vysočina se s 511 659 obyvateli řadí k méně lidnatým krajům České republiky. V tabulce č. je vidět evidentní pokles počtu obyvatel v mikroregionu Bystřicka v letech 2005–2011. Tento úbytek je 457 obyvatel. Období
2005
Mikroregion 20 816
2006
2007
2008
2009
2010
2011
20 704
20 629
20 622
20 489
20 391
20 359
Bystřicko Tabulka 5: Úbytek obyvatel mikroregionu Bystřicko. Zdroj: Profil kraje Vysočina 2012, vlastní přepracování
Na území mikroregionu žije celkem v 34 obcích přibližně 20 000 lidí. Oblast je v převážné míře tvořena malými obcemi do 500 obyvatel (do 199 obyvatel – 46 %, 200–500 obyvatel – 25 %). Největším sídlem je město Bystřice nad Pernštejnem s více než osmi tisíci obyvateli. V tomto regionu došlo v minulosti vlivem zahájení těžby uranu na Dolní Rožínce k nárůstu obyvatel. Po roce 1989 je zaznamenáván úbytek obyvatel spojený s celospolečenskými změnami – zakládání rodin až v pozdějším věku, omezení podpory rodinné výstavby a mimo jiné i útlum těžby uranu. V současné době má počet obyvatel v těchto malých obcích dlouhodobě klesající tendenci, přičemž u některých dochází k jejich trvalému vylidňování. Pro sídelní strukturu mikroregionu je charakteristická její členitost, rozdrobenost a relativně velká hustota, což jsou typické znaky osídlení pro celou oblast Českomoravské vrchoviny. Převažuje velký počet sídel a obcí, což zvyšuje finanční nároky na dopravní obslužnost.
42
5.2 Nezaměstnanost Bystřicko je dlouhodobě nejproblémovějším mikroregionem okresu Žďár nad Sázavou. Jeho průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla za rok 2011 hodnoty 11,7 %, tedy o cca 1,7 % nad průměrem okresu (10,0 %). Hlavní příčinou je jeho geografická poloha – hornatý, v zimě místy zcela nepřístupný terén, který firmám, které jsou na dopravě zcela závislé, neumožňuje podnikatelský rozvoj a vlastní chod firmy. I z tohoto důvodu se mikroregion trvale vyznačuje poměrně nízkou aktivitou jak ze strany místních podnikatelů, tak i podnikatelů z jiných oblastí, kteří nemají vhodné podmínky pro rozvoj svých podnikatelských činností. A také je evidentně jasné, že samotný turismus tuto oblast z hlediska zaměstnanosti nedokáže celoročně podpořit. Proto se tento stav tak silně negativně projevuje na výši nezaměstnanosti a na nedostatku volných pracovních míst. Na Bystřicku připadá na 1 volné pracovní místo 119 uchazečů, což je nejvyšší počet v celookresním měřítku.
5.3 Hospodářství Rozhodujícím zaměstnavatelem mikroregionu je „s.p. DIAMO, o.z. GEAM Dolní Rožínka“, který zaměstnává celkem asi 960 pracovníků. Dalším významným zaměstnavatelem mikroregionu je společnost „WERA WERK s.r.o.“, která zde ve sféře kovodělného a spotřebního průmyslu zaměstnává cca 450 pracovníků (nárůst proti roku 2010 o cca 50 zaměstnanců). Dalším významným zaměstnavatelem je výrobní společnost „Železárny s.r.o.“ a německá firma „Rathgeber k.s.“. Poměrně velká část obyvatel trvale žijících v regionu dojíždí do zaměstnání do Tyco Electronics Czech s.r.o. v Kuřimi, které má více než 1900 zaměstnanců, kde převážnou část tvoří ženy. Mikroregion Bystřicko je původně zaměřen především na zemědělství a později i na turistiku, to znamená, že zde není dostatečně silný průmysl na to, aby zaměstnal větší počet lidí. Současně v této lokalitě žije nadprůměrný počet obyvatel se základním vzděláním a vyučených, tedy mimo jiné s menšími možnostmi zajištění si práce v místě bydliště. Dalším z faktorů, který negativně ovlivňuje nezaměstnanost, je samotná demografická skladba obyvatelstva a konkrétně na Bystřicku například i vyšší podíl osob se změněnou pracovní schopností.
43
5.3 Doprava Sice se jedná o zemědělskou oblast s na Vysočinu poměrně příznivými výrobními podmínkami, ovšem lokalita leží mimo hlavní dopravní spojení, stranou významných dopravních tahů. Proto je zde i malý příliv podnikatelských subjektů, a to včetně nových místních podnikatelských subjektů. Je malá možnost nově vznikajících pracovních příležitostí. Územím Mikroregionu vede i železniční trať, která má spíše lokální význam, spočívá v propojení Bystřicka s okresním městem Žďárem nad Sázavou a dále přes Havlíčkův Brod až do Prahy. Na straně druhé vede do Tišnova, Kuřimi a do Brna. Trať je využívána i pro rekreační dopravu z Brněnska na Vysočinu. Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Značným problémem zůstává i nadále výše zmíněné špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací. Na jihozápadním okraji města Bystřice nad Pernštejnem v těsné blízkosti železničního nádraží se nachází průmyslová zóna. Její celková plocha činí 53 ha, z toho necelých 30% je již využíváno společnostmi LOO s.r.o., MEGA-TEC s.r.o., CORMEN s.r.o. Nevyužívané pozemky, tj. necelých 40 ha, jsou převážně ve vlastnictví města Bystřice nad Pernštejnem. Průmyslová zóna má k dispozici kompletní napojení na technickou infrastrukturu, je připojena na inženýrské sítě. Nevýhodou je značná vzdálenost od dálnice D1 – asi 35 km.
44
6 Lokalita Kraví Hora na Bystřicku Koncem roku 2011 byla k vybraným lokalitám přidána další lokalita Kraví hora, která se nachází na území obcí Bukov, Věžná, Střítež, Moravecké Pavlovice, Drahoní, Olší, Milasín a Sejřku spadající pod kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Leží v území mezi dvěma zlomovými liniemi s významným uranovým zrudněním. Na západní linii se nachází těžené ložisko Rožínka a na východní opuštěné ložisko Olší. Lokalita je tvořena metamorfovanými horninami, které mají obdobné chemické složení jako žuly.
Obrázek 12: Věžná. Zdroj: Zpravodaj SÚRAO, 2012
Výhodou této oblasti z hlediska geologických průzkumů jsou velmi podrobné znalosti v jejích okrajových částech, kde se nacházela uranová ruda. V letech 1955–1985 zde bylo vyvrtáno přes 600 vrtů různých hloubek. Přehledy vrtů by mohly být použity pro posouzení vhodnosti lokality, tím by byl průzkum úspornější a efektivnější, s minimem dalších vrtů a bez větších zásahů do práv vlastníků pozemků. (Zpravodaj SÚRAO, 2012) 45
Rozloha navrhovaného průzkumného území v katastrálním území dotčených obcí je 17 109 km2 (Zpravodaj občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví Hora, 2013)
Obrázek 13: Moravecké Pavlovice. Zdroj: Zpravodaj SÚRAO, 2012
V polovině září roku 2012 obdrželi starostové obcí lokality Kraví hora návrh dohody o podmínkách geologických průzkumů. Z této dohody vyplývá jednotlivým obcím právo na vlastní dodatek k této původní dohodě, který by zohlednil jejich konkrétní situaci. Dále bude mít lokalita svého vlastního odborníka, který by obce zastupoval a hájil jejich vlastní zájmy. SÚRAO v již zmíněné dohodě potvrzuje, že souhlas obcí vytipované lokality se týká pouze vyhodnocování lokalit geologickými průzkumy, nikoli souhlasu k výstavbě hlubinného úložiště. Jakmile by společnost SÚRAO podepsala se všemi obcemi lokality dohodu o podmínkách geologických průzkumů, podala by žádost o stanovení průzkumného území na ministerstvo životního prostředí. Stanovením průzkumného území mají obce možnost čerpat zákonné finanční příspěvky. Jednou velmi často kladenou námitkou ohledně výstavby hlubinného úložiště v oblasti Kraví hora byl argument, že podle zákona nesmí být úložiště budované méně jak 3 km od starých důlních děl. Vzdálenost sice není stanovena v zákoně, ale stanovuje ji platná vyhláška státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V případě, že bude tedy geologický průzkum v oblasti Kraví hora schválen, bude zaměřen především na 46
prozkoumání vlivů starých děl na činnost vybudování hlubinného úložiště a na jeho bezpečnost.
6.1 Přínosy jednotlivým obcím O zákonem stanovené příspěvky pro zvolené lokality usilovala správa úložišť radioaktivních odpadů od roku 2004. Společně se starosty a nevládními organizacemi z lokalit vytvořila Pracovní skupinu pro Dialog o hlubinném úložišti, která prosazuje zájmy obcí a snaží se o posílení jejich postavení. Příspěvky z průzkumů byly jedním z hlavních bodů, s nímž Pracovní skupina pro Dialog apelovala na vládu. Vládní nařízení bylo schváleno koncem roku 2011. (Zpravodaj SÚRAO, 2012) Příspěvky obcím jsou formou ocenění těch obcí, které povolí průzkum a zároveň se tak zodpovědně postaví k problematice hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Jak již bylo jednou zmíněno, společnost SÚRAO zdůrazňuje skutečnost, že povolení obcí k průzkumu není zároveň svolením k výstavbě úložiště. Geologické průzkumy slouží k prozkoumání lokality a v případě nevyhovujících výsledků k jejímu vyřazení. Pokud obce svolí geologické průzkumy, mohou začít pobírat následující zákonem stanovené příspěvky. Přípěvky mohou využít na veřejně prospěšné činnosti, na investice zaměřené na zlepšování infrastruktury, na zlepšení dopravní obslužnosti i životního prostředí a na plánování svého dalšího rozvoje. Získané peníze nemusí utratit v daný kalendářní rok, mohou si je nechat převádět do dalších let. Příspěvky obcím: •
roční příspěvek 600 tisíc pro každou obec
•
ročně 30 haléřů za metr čtvereční katastrálního území obce, který bude stanoven jako průzkumné území
•
maximální částka pro obec je 4 miliony korun ročně
•
peníze lze převádět do dalších let (nemají lhůtu pro vyčerpání)
47
Roční příspěvky jednotlivým obcím lokality Kraví hora Střítež
2 331 994 Kč
Drahonín
1 650 132 Kč
Moravecké Pavlovice
1 413 859 Kč
Bukov
1 125 370 Kč
Věžná
914 092 Kč
Sejřek
696 889 Kč
Milasín
620 700 Kč
Olší
609 816 Kč
Celkem ročně
8 742 152 Kč
Tabulka 6: Roční příspěvky obcím. Zdroj: Zpravodaj SÚRAO, 2012, vlastní přepracování
Nevýhody pro obec Nevýhodou výstavby hlubinného úložiště pro obec je především rozměr stavby pro vzhled krajiny. Výhody pro obec a) Krátkodobé (spojené s výzkumnými prácemi) •
Podrobné „geologické“ zmapování lokality (podzemní zdroje pitné vody)
•
Pomoc s přípravou rozvojových projektů, územních plánů apod.
•
Maximální využití místních firem
•
Zaměstnanost při průzkumných pracích
•
Nabídka na zaplacení nezávislého odborníka
•
Možnost zřízení informačních center v obcích, vč. zaměstnání pro jednoho pracovníka IC
•
Vydávání/informování, vč. finančního příspěvku, o konkrétních věcech prostřednictvím místního tisku
•
Nabídka exkurzí do jaderných zařízení v ČR (EDU, ETE) 48
•
Úsilí o změnu Atomového zákona
b) Dlouhodobé •
Pravidelné finanční „dotace“ na rozvoj obcí – nutnost zakotvit v Atomovém zákonu
•
Zvýšení počtu stálých pracovních míst [20]
6.2 Postup organizace SÚRAO při hledání vhodné lokality Státní organizace SÚRAO již deset let jedná se zastupiteli dotčených obcí v šesti vytipovaných lokalitách vhodných k vybudování úložiště. Organizuje veřejné debaty přímo v obcích, cílem je otevřená komunikace a jednání s občany, zodpovídání otázek veřejnosti za příslibu, že průzkumy budou provedeny pouze se souhlasem obcí. Postupně během let 2003–2005 v jednotlivých obcích proběhla místní referenda, která zavázala většinu starostů k tomu, aby o geologickém průzkumu, jenž by vyhodnotil vhodnost území pro úložiště, vůbec nevyjednávali. Na protest vzniklo občanské sdružení Bezjaderná Vysočina, které společně se sdružením CALLA a Hnutím Duha chtějí provést legislativní změny, aby obce měly větší pravomoce při dalších rozhodováních. Výsledky dosud uskutečněných obecních referend k otázce: „Souhlasíte s tím, aby bylo na území obce vybudováno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivních odpadů?“ jsem získala na vyžádání od Ing. Edvarda Sequense, energetického poradce ekologického občanského sdružení CALLA.
49
Souhlas s
Nesouhlas s
úložištěm
úložištěm
80,0 %
1,5 %
98,5 %
15. 11. 2003
67,5 %
2,8 %
95,7 %
Magdalena
15. 11. 2003
76,4 %
0,6 %
99,4 %
Božetice
Magdalena
15. 11. 2003
73,0 %
2,8 %
97,2 %
Hodov
Horka
6. 1. 2004
72,5 %
4,0 %
96,0 %
Rudíkov
Horka
24. 1. 2004
71,9 %
4,0 %
95,7 %
Budišov
Horka
32. 1. 2004
59,1 %
12,1 %
81,8 %
Nárameč
Horka
31. 1. 2004
71,7 %
5,2 %
93,4 %
Lodhéřov
Čihadlo
31. 1. 2004
84,0 %
0,6 %
99,4 %
Deštná
Čihadlo
31. 1. 2004
63,4 %
1,8 %
93,1 %
Zhoř
Magdalena
7. 2. 2004
69,1 %
0%
99,3 %
Jistebnice
Magdalena
17. 4. 2004
54,3 %
1,8 %
97,3 %
Pačejov
Pačejov
24. 4. 2004
80,8 %
1,75 %
95,5 %
Maňovice
Pačejov
24. 4. 2004
89,5 %
0%
97,1 %
Olšany
Pačejov
24. 4. 2004
95,1 %
0%
99,4 %
Rohy
Horka
12. 6. 2004
65,2 %
9,6 %
89 %
Hojkov
Hrádek
28. 4. 2007
92,4 %
0%
98,3 %
Hrádek
29. 9. 2007
5,2 %
94,8 %
Opatov
Hrádek
10. 11. 2007
67,5 %
2,8 %
95,4 %
Dušejov
Hrádek
24. 11. 2007
65,3 %
3,7 %
95,8 %
Jedlov
Hrádek
24. 11. 2007
68,7 %
1,9 %
98,1 %
Obec
Lokalita
Datum
Účast
Oslavička
Horka
13. 9. 2003
Nadějkov
Magdalena
Přeštěnice
Nový Rychnov
47,2 % neplatné
50
Milíčov
Hrádek
8. 12. 2007
86,4 %
1,1 %
95,5 %
Dvorce
Hrádek
15. 12. 2007
73,3 %
4,5 %
95,5 %
Hubenov
Hrádek
15. 12. 2007
82,6 %
1,1 %
98,9 %
Cejle
Hrádek
22. 3. 2008
72,6 %
15,1 %
79,4 %
Rohozná
Hrádek
15. 8. 2009
75,0 %
2,6 %
96,6 %
Čihadlo
10. 10. 2009
59,5 %
5,7 %
93,2 %
Kraví hora
8. 9. 2012
44,2 %
48,8 %
Okrouhlá Radouň
Věžná
25,4 % neplatné
Tabulka 7: Výsledky referend. Zdroj: Edvard Sequens, Calla, stav k lednu 2013
V Lubenci byla otázka zaměřena na souhlas s průzkumy: „Má zastupitelstvo a starosta obce Lubenec při výkonu samostatné působnosti využít všech zákonných prostředků, aby zabránili
provedení
geologického
průzkumu
předcházejícího vybudování
hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivních odpadů na území obce Lubenec?“ Obec
Lokalita
Datum
Účast v
Lubenec
Čertovka
29. 6. 2012
53,4 %
Souhlas s
Nesouhlas s
úložištěm
úložištěm
17,2 %
79,7 %
Tabulka 8: Výsledky referenda v obci Lubenec. Zdroj: Edvard Sequens, Calla, stav k lednu 2013
V Bukově byla otázka položena na spolupráci se SÚRAO: „Souhlasíte s tím, aby obec Bukov spolupracovala s Českou republikou – Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů?“
51
Obec
Lokalita
Datum
Účast
Bukov
Kraví hora
11. - 12. 1. 2013
87,9 %
Souhlas s
Nesouhlas s
úložištěm
úložištěm
42,7 %
51,9 %
Tabulka 9: Výsledky referenda v obci Bukov. Zdroj: Edvard Sequens, Calla, stav k lednu 2013
V roce 2008 zahájila Správa úložišť ověřování území pěti vojenských újezdů. Výsledky ukázaly, že potřebné podmínky by mohly být splněny pouze ve vojenském újezdu Boletice. Na konci roku 2012 byla dokončena studie proveditelnosti pro lokalitu Boletice, z které vyplývá, že z pohledu ochrany fauny a flóry je tato lokalita nejméně vhodná. Boletice jsou totiž na seznamu Ptačích oblastí, Evropsky významných lokalit a v systému ochrany přírody Natura 2000. V roce 2010 vznikla z iniciativy SÚRAO Pracovní skupina pro Dialog o hlubinném úložišti, která sdružuje představitele státní správy, obcí a neziskových organizací. Jejím úkolem je zajišťovat otevřený dialog mezi veřejností a státními orgány, podávat informace pro lidi v dotčených obcích, pomáhat sladit dosavadní rozdílné názory. Koncem roku 2011 byly tedy obcím nabídnuty finanční dotace, které by mohly obce čerpat v období geologického průzkumu. Stát rozhodl vybraným obcím nabídnout za povolení průzkumů až 100 miliónů korun, tedy jednotlivé obce by si mohly podle velikosti území, které bude podléhat průzkumům, rozdělit 8–12 miliónů korun. I přesto obce nedaly svolení ke geologickým průzkumům. V prosinci roku 2011 přibyla na seznam vhodných lokalit jako poslední lokalita Kraví hora. Ta leží na jih od Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku. Jedná se o oblast, kde již přes padesát let živí mnoho lidí uranový průmysl a kde jsou lidé na uran zvyklí, tedy zde lze předpokládat nejmenší odpor lidí. V této oblasti již v minulosti byla zahájena stavba Centrálního meziskladu jaderného odpadu Skalka. Tento sklad by sloužil jako překladiště jaderného odpadu a podzemní štolou by se převážel do případného jaderného úložiště umístěného v podzemí Kraví hory. Společnost SÚRAO nechala vypracovat výzkum veřejného mínění na téma“ Vývoj názorů na možnost uložení radioaktivních odpadů ve vybraných lokalitách“. Tento výzkum provedl Sociologický ústav Akademie věd ČR v období od 31. 3. – 21. 4. 2012 52
ve všech dotčených obcích jednotlivých 7 vytipovaných lokalit. Byl proveden metodou sběru dat formou osobního rozhovoru tazatele s respondentem, který vyplnil dotazník. Dotazníkové šetření vyhodnotil Český statistický úřad a výsledky zveřejnil v červnu 2012. Z výsledků vyplývá, že vstřícný postoj k záměrům a aktivitám organizace SÚRAO existuje v lokalitách Kraví hora a Čihadlo. Aktuálně v žádné z lokalit nepřevažuje představa, že projekt HÚ bude znamenat pozitivní přínos pro danou lokalitu. Obyvatelé lokalit si celkově přínos zřízení a provozu HÚ spojují zejména s podporou nebo dotacemi od státu a s pracovními příležitostmi při stavbě a při provozu. Analýza obav potvrzuje, že Kraví hora je lokalitou, kde myšlenka zbudování HÚ naráží na nejmenší nesouhlas místních obyvatel, ale ani v Kraví hoře míra obav není nízká.
Obrázek 14: Souhlas s provedením geologického průzkumu v referendu (v %) [21]
V lednu 2013 Ministerstvo průmyslu a obchodu převedlo odpovědnost za geologické průzkumy ze Správy úložišť jaderného odpadu na státní podnik DIAMO. Ten podal žádost o povolení prozkoumání oblasti Kraví hory. V únoru 2013 vznikla výzva s názvem “K hlubinnému úložišti férově“, kterou podepsali starostové měst a obcí a zástupci občanských sdružení z různých lokalit v republice, kde stát zvažuje umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Výzvu podpořilo zatím 123 starostů měst a obcí, 27 sdružení a další jednotlivci i subjekty. Požadují obnovu demokratického a zodpovědného procesu výběru bezpečné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. 53
6.3 Konkrétní přístupy obcí mikroregionu Bystřicka Lokalita Kraví Hora zahrnuje v současné době celkem osm dotčených obcí. Jedná se o velmi malé obce s nízkým počtem obyvatel, v rozpětí od 49–296 obyvatel. Některé vesnice s průzkumem souhlasily, protože pro jejich rozpočty jsou velmi lákavé dotace nabízené státem. Dalším pádným argumentem se zdá slibované posílení ekonomiky regionu, zlepšení infrastruktury a možnost vzniku vyššího počtu volných pracovních míst. Nezaměstnanost v mikroregionu Bystřicko je nejvyšší z oblasti Vysočiny. V jednotlivých obcích proběhly ankety, v nichž občané byli dotazováni, zda souhlasí se stanovením průzkumného území pro vybudování jaderného úložiště.
Obrázek 15: Výsledky anket a referend v lokalitě Kraví hora v roce 2012. Zdroj: Zpravodaj občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, 2013
Některé vesnice s průzkumem souhlasily, ale v obci Bukov proběhlo ve dnech 11.–12. ledna 2013 referendum, v němž převážily hlasy odpůrců průzkumů.
54
Vybudování jaderného úložiště v lokalitě Kraví hora se kromě výše uvedených dotčených obcí týká také obcí, které sousedí s oblastí plánovaného úložiště. Tyto obce však nemají možnost vyjádřit se k povolení průzkumů, protože jejich území nespadá do lokality Kraví hora. Např. obec Strážek, která by mohla být v případě provádění průzkumných vrtů ohrožena možností ztráty podzemních toků. Na podzim roku 2012 vzniklo sdružení „Nechceme úložiště“, které sestavilo „Petici proti souhlasu s geologickým průzkumem“. V této petici měli možnost vyjádřit se občané i z okolních míst. Podle sdružení Nechceme úložiště lidé nemají dostatečné informace a neuvědomují si, že jejich souhlas může nastartovat proces, který už nepůjde zastavit, a na jehož konci bude úložiště.
6.4 Spolupráce SÚRAO s obcí Bukov První zprávy, že naše obec Bukov spadá do lokality Kraví hora, která byla dodatečně doplněna do seznamu vhodných lokalit k vybudování jaderného úložiště, se objevily na jaře roku 2012, těsně před uskutečněním dotazníkového šetření o názoru občanů na vybudování jaderného úložiště. Ač se vhodná lokalita hledala už od roku 2002, neměli jsme téměř žádné informace, nevěděli jsme, co to je společnost SÚRAO a co je jejím úkolem. S touto společností jsme byli seznámeni na květnové veřejné besedě, které se zúčastnilo velmi málo občanů a na které prezentovalo SÚRAO jen informace z jednoho úhlu pohledu, byli jsme seznámeni jen s pozitivy, v podstatě nám bylo objasněno, že naše obec bude prozatím jen předmětem průzkumu pro úložiště jaderných odpadů. Starosta s většinou zastupitelů s tímto záměrem již byli seznámeni dříve a považovali ho jako přínosný pro rozpočty obcí, posílení infrastruktury a celkové ekonomiky regionu. Část občanů nesouhlasila s jejich názorem a sestavila petici proti tomuto záměru. Současně vzniklo i sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, které také předalo petici zastupitelům. Zastupitelstvo ostatních dotčených obcí této lokality většinou souhlasilo se záměrem SÚRAO a schválilo podepsání dohody o spolupráci. V Bukově zastupitelé umožnili občanům se vyjádřit nejdříve v anketě a později v referendu, v němž převážili odpůrci jaderného úložiště. Na základě výsledků referenda tj. nesouhlasu občanů s průzkumy zastupitelstvo Bukova nepodepsalo dohodu o spolupráci s organizací SÚRAO. Nutno poznamenat, že obec Bukov jako jediná z dotčených obcí netrpí 55
nedostatkem financí. Do jejího rozpočtu přichází příjmy ze skládky komunálního odpadu, která se nachází na jejím území.
56
7 Cena elektrické energie Mezi nejvýznamnější složky ceny elektrické energie patří: •
silová elektřina (asi 37 %) jedná se o cenu vyrobené elektřiny přímo u zdroje
•
přenos elektřiny a systémové služby (asi 11 %) doprava elektřiny z elektráren nadřazenou soustavou
•
distribuce elektřiny (asi 34,5 %) doprava elektřiny k zákazníkovi
•
ostatní (asi 17,5 %) podpora obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, DPH atd. [22]
Cena energie je závislá na konkrétním zdroji elektrické energie, jeho účinnosti a velikosti jeho fixních a proměnných nákladů spojených se zajištěním výroby. O aktuální výrobní ceny jednotlivých elektráren jsem si žádala na Energetickém regulačním úřadě, kde mi poskytli ceny z cenového rozhodnutí pro podporované zdroje (POZE). Tyto ceny ERÚ počítá na základě zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Výpočet je založen na předpokladu 15tileté návratnosti investice. Jedná se tedy o ceny výkupní. Výrobní ceny jaderných a uhelných elektráren bohužel nemají k dispozici, nespadají do jejich kompetence. S žádostí o tyto informace jsem se obrátila na společnosti ČEZ, a.s. a E.ON Česká republika, s.r.o., kde jsem byla informovaná, že ceny jsou závislé na konkrétním zdroji elektrické energie, jeho účinnosti a velikosti jeho fixních a proměnných nákladech spojených se zajištěním výroby. Tyto data společnosti neposkytují, jedná se o citlivá data z hlediska obchodního tajemství.
57
Výrobní ceny elektrické energie 2006 (Kč/MWh) Typ elektrárny
Výrobní ceny elektřiny
Externality (ExternE)
Malá vodní
2 340,-
114,-
Větrná
2 460,
10,- až 43,-
Sluneční
13 200,-
171,-
Uhelná
900,-
800,- až 1 800,-
Jaderná
Temelín 900,-
10,- až 114,-
Dukovany 600,Výkupní cena stanovena ERÚ. U jaderných elektráren je zahrnuta do výrobních cen částka 50Kč/MWh, která se ukládá na jaderný účet pro likvidaci elektrárny a vysoce radioaktivního odpadu. Tabulka 10: Výrobní ceny elektrické energie [23], vlastní přepracování
Pro srovnání výrobních cen energie z jednotlivých typů elektráren se mi podařilo sehnat údaje alespoň z roku 2006. Proto je třeba brát tyto ceny s ohledem na rok, ze kterého jsou a působení inflace. Jako nejlevnější typ elektrárny pro výrobu elektrické energie se podle tabulky č. 10 jeví jaderné elektrárny a uhelné. Je však potřebné brát v úvahu i cenu externalit, které neplatí výrobce, ale spotřebitelé. Je to také jeden z důvodů, proč jsou podporovány více drahé obnovitelné zdroje energie oproti uhelným a jaderným elektrárnám. Konečná cena energie z uhlí a jádra je tak mnohem větší, než se udává. Externí náklady zahrnují škody na životní prostředí, zdraví obyvatelstva a vliv na zemědělskou produkci. Nejrozsáhlejší metodou měření externích nákladů je metodika ExternE. Tyto metody se liší nejen u jednotlivých zdrojů, ale také zemí a lokalit. Je to dáno typem paliva, hustotou obyvatelstva dané lokality atd. Náklady externalit se počítají z celého cyklu dané elektrárny. Od její výstavby, provozu až po likvidaci. Předmětem měření této metodiky je především vliv na zdraví obyvatel. Mezi to patří vyšší úmrtnost daná dopravními nehodami během stavby, během transportu paliva, při 58
údržbě a provozu. Vychází se z průměrné nehodovosti na počet ujetých km v jednotlivých lokalitách. Dalšími pozorovanými vlivy ze zranění nebo zabití vlivem elektrárny – zabití odlétajícím kusem vrtule, výbuchem plynu, nehody při těžbě (závaly, důlní výbuchy), úniky radiace, havárie ropných tankerů atd. Zahrnuje se také léčba zranění a nemocí způsobených provozem elektrárny (astma, alergie, rakovina). Vypočítávají se i emise z dopravy zvýšené díky elektrárnám. V rámci externalit se neměří pouze vlivy na obyvatelstvo, ale také na zemědělskou produkci. Možné jsou i pozitivní vlivy, jako je zvýšení produkce díky emisím NOx. Převahou jsou však negativní vlivy, jako je zhoršení kvality a úbytek lesů, poškození toků řek atd. Dalším vlivem způsobeným elektrárnami jsou i tzv. kyselé deště, které způsobují korozivost střech budov a automobilů. [24] Co se týče nákladů na externality, které platíme my spotřebitelé, největší škody na životní prostředí a obyvatelstvo vykazují již zmíněné uhelné elektrárny. Pokud se podíváme do přehledného srovnání údajů v tabulce č. 10, zjistíme, že v rámci těchto nákladů jsou větrné, jaderné a vodní elektrárny jedny s nejnižšími externími náklady. V případě vodních elektráren zahrnují externality rozkládání naplavenin, bahna a uvolňování metanu. Jedním z rizik, i když velmi málo pravděpodobným, je protržení hrází a ztráta majetku a lidských životů. Dalším nákladem je velké množství energie (emise, rizika z dopravy) při výstavbě elektrárny. Také sluneční elektrárny mají poměrně velké náklady na externality z důvodu jejich malého výkonu. Slunečních elektráren je tak potřeba velké množství, čím se tvoří spoustu emisí při jejich výstavbě.
59
8 SWOT analýza Bystřicka Silné stránky •
vybudovaná průmyslová zóna v Bystřici n. P. na ploše 53 ha, inženýrské sítě (průmyslová zóna je využívaná dosud jen z 30%),
•
možnost čerpání finančních dotací z fondu EU,
•
zachovalý ráz venkovské krajiny vhodný pro rozvoj agroturistiky,
•
vhodné podmínky pro ekologické zemědělství – převažují pastviny,
•
z rekreačního hlediska výhodná poloha v blízkosti brněnské aglomerace,
•
podnebí i příroda vhodné pro letní i zimní rekreaci, cykloturistiku a pěší turistiku,
•
hustá a rovnoměrná síť cyklotras na území mikroregionu,
•
poloha mikroregionu na dálkových cyklotrasách,
•
vysoký počet obcí s dostatečným ubytovacím zařízením cestovního ruchu,
•
historické kulturní památky (hrad Pernštejn, kostel ve Zvoli, zříceniny hradů)
•
ve většině obcí dobře pracují zájmové spolky, které zajišťují zachovávání tradic, společenské a sportovní vyžití obyvatel regionu,
•
dobré podmínky pro rozvoj lovecké turistiky,
•
nízká zátěž intenzivní dopravou.
Slabé stránky •
dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost mezi mikroregiony okresu,
•
nedostatek financí v rozpočtech obcí,
•
rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí,
•
velmi nízká hustota zalidnění,
•
nepříznivá věková struktura obyvatel ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu,
•
nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel,
•
nevyhovující napojení na dálnici D1 (vzdálenost 35 km),
•
špatná dopravní obslužnost malých obcí,
•
celkově špatný stav silniční sítě, 60
•
nedostatečný počet nově vytvářených pracovních míst,
•
nízká intenzita malého a středního podnikání,
•
nízké zastoupení progresivních výrobních odvětví na hospodářské základně,
•
krajina lokálně poznamenaná těžbou uranové rudy,
•
nedostatečná propagace regionu.
Příležitosti •
nevyužité průmyslové a zemědělské objekty vhodné k podnikání,
•
zkvalitnění dopravní sítě, vybudování přímého napojení na dálnici D1, zlepšení dopravní obslužnosti jednotlivých obcí,
•
vhodná oblast pro rozvoj různých forem agroturistiky,
•
zvýšená poptávka po moderních produktech cestovního ruchu (venkovská turistika, lovecká turistika),
•
podmínky pro další rozvoj turistiky a prodloužení doby pobytu návštěvníků vybudováním další infrastruktury cestovního ruchu,
•
podpora tvorby nových pracovních příležitostí a využití všech stávajících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
•
přilákání zahraničních investorů do připravené průmyslové zóny v Bystřici n. P. může významně zvýšit hospodářský potenciál mikroregionu,
•
v souvislosti s hledáním vhodné lokality v ČR pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, možnost dalšího ekonomického a hospodářského rozvoje v oblasti Dolní Rožínky a s tím související zvýšení zaměstnanosti v mikroregionu,
•
výstavba kanalizací v dalších obcích mikroregionu.
Hrozby •
ukončení činnosti podniku s.p. DIAMO, o.z. GEAM Dolní Rožínka – zvýšení nezaměstnanosti,
•
odchod mladé generace z ekonomických důvodů a z důvodu neatraktivnosti regionu,
•
nedostatečná podpora malého a středního podnikání jako vhodného zdroje pracovních míst, 61
•
zdevastování krajiny zastavením její kultivace (nezájem o sečení luk),
•
kvalita silniční sítě brání rozvoji podnikání v mikroregionu (rozpad vozovek některých silnic III. třídy a jejich následné vyřazení ze silniční sítě),
•
stále se zvyšující podíl starého obyvatelstva může vyvolat problémy v oblasti zdravotnictví a sociální péče (vyšší nároky na kapacity zařízení a poskytované služby),
•
nerentabilita budování technické infrastruktury v rozdrobené sídelní struktuře může nadále snižovat atraktivitu malých obcí pro bydlení i podnikatelskou činnost,
•
postupný úbytek soukromě hospodařících rolníků vlivem špatné ekonomické situace a zhoršené věkové struktury,
•
dlouhodobé vylidňování venkovských obcí a vůbec trvalý úbytek obyvatelstva,
•
odchod obyvatel s vyšším vzděláním mimo mikroregion,
•
odchod kvalifikovaných pracovníků z venkova do měst za vyššími výdělky,
•
špatná dopravní obslužnost mikroregionu bude i nadále bránit rozvoji velkých podnikatelských aktivit,
•
staré ekologické zátěže v oblasti Rožná spojené s těžbou uranové rudy,
•
v případě výběru lokality Kraví hora jako vhodné pro jaderné úložiště může dojít ke snížení atraktivity pro rekreační účely.
62
Shrnutí Cílem mé bakalářské práce bylo posoudit, jak by mohlo případné vybudování hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Kraví hora ovlivnit ekonomický rozvoj regionu Bystřicko. Seznámila jsem s historií vývoje výroby energie a s její dnešní nepostradatelností, představila alternativy výroby energie s jednotlivými výhodami a nevýhodami. Z analýzy podílů jednotlivých druhů elektráren je zřejmé, že bez jaderné energie se v budoucnu neobejdeme. I když podpora obnovitelných zdrojů stoupá, jaderná energie se v roce 2011 podílela na celkové výrobě necelými 33%. Přiblížila jsem činnost státní organizace SÚRAO, zejména její postup při komunikaci s obcemi. Podrobněji jsem se věnovala Referenčnímu projektu hlubinného úložiště, který zachycuje celkové náklady. SÚRAO již od roku 2002 aktivně komunikuje s obcemi vybraných lokalit, hledá spolupráci s obecními samosprávami formou veřejné diskuse s příslibem finančních dotací od státu. Dosud se nepodařilo v žádné lokalitě získat souhlas všech dotčených obcí s průzkumnými pracemi. Představitelé obcí spolu s občanskými sdruženími požadují legislativní úpravu zákonů. Mikroregion Bystřicko je oblastí, kde v uplynulých desetiletích byla dominující ekonomickou aktivitou těžba a zpracování uranové rudy. Protože postupně dochází k útlumu uranové činnosti, snaží se obce společně s podnikatelskou sférou hledat alternativní činnosti. Jednou z nich je turistika, cykloturistika, agroturistika spojená s programy na prodloužení pobytu v regionu. Všechny tyto aktivity přinášejí finance do regionu. Oblast má pro ně příhodné podmínky a ještě nejsou v plné míře využívány. I když se situace v posledních letech zlepšila, stále není dostatečná propagace území. Na Bystřicku jsou nadprůměrné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Atraktivní krajina zahrnuje množství významných přírodních lokalit a kulturních památek. Jedno z nejvíce turisticky navštěvovaných míst v mikroregionu je Westernové městečko Šiklův Mlýn u Zvole, kam každoročně přijíždí několik tisíců návštěvníků. Středem turistického zájmu je nedaleký hrad Pernštejn, barokní kostel ve Zvoli – dílo architekta Santiniho, řada dalších památek, zřícenin a hradů. V důsledku činnosti spojené s realizací výstavby HÚ může dojít ke zhoršení kvality rekreačního, turistického i sociálního prostředí v regionu. 63
V posledních letech se velká část soukromých zemědělců věnuje ekologické produkci, výrobě tradičních výrobků – především domácích sýrů, pěstování brambor, chovu skotu, drobného zvířectva apod. Jedná se o drobné podnikatele, kteří se obávají poklesu zájmu ze strany kupujících z důvodu sousedství s jaderným úložištěm. Silnou stránkou je již vybudovaná průmyslová zóna v Bystřici nad Pernštejnem, jejíž kapacita je využívaná jen z 30%. Přilákání nových investorů do této oblasti by posílilo hospodářskou situaci. Pokud by došlo ke zkvalitnění dopravních komunikací a k napojení na dálnici D1, zvýšil by se patrně zájem investorů o tuto oblast. Region by současně potřeboval velkou podporu malého a středního podnikání. Velkou hrozbou pro region Bystřicko je v budoucnosti ukončení těžby uranu, kterou zajišťuje v současnosti největší zaměstnavatel regionu státní podnik DIAMO. Pokud by se v naší lokalitě prováděly průzkumné práce, tento podnik by pravděpodobně převzal všechny kompetence a opět by zaměstnával velký počet pracovníků. Z přístupu a jednání zastupitele státu, organizace SÚRAO vyplývá, že konečné rozhodnutí, zda bude umožněno provedení průzkumných prací je na obyvatelích dotčených obcí. Tím se lidé dostávají do tlaku, nikdy po nich takového rozhodnutí nebylo žádáno, alespoň v této oblasti. Jedna část je zásadně proti budování úložiště a i proti samotným průzkumům, druhá vidí ve vzniku jaderného úložiště v tomto regionu velký přínos pro ekonomiku a pak jsou tu lidé, kterým je to jedno. Odpůrci úložiště se domnívají, že pokud dají svůj souhlas se zahájením průzkumů, tak stát investuje nemalé finanční prostředky a i když lokalita nebude úplně ta nejvhodnější, bude zde již proinvestováno a jaderný odpad se nakonec bude ukládat na této lokalitě. Lidé se bojí poklesu cen nemovitostí, odchodu mladé generace z dotčených obcí. Málokdo bude chtít stavět rodinné domy, koupit či vybudovat chatu k rekreaci a žít v blízkosti území, pod kterým bude úložiště s jaderným odpadem s poločasem rozpadu 150 tisíc let a snad i víc. K této části patří i soukromí zemědělci a vlastníci ekofarem. Jaké procento lidí uvěří, že jejich produkce vypěstovaná v těsném sousedství s úložištěm je ekologická? Lidé mají strach i ze ztráty podzemních vodních zdrojů v některých obcích, kde často nemají napojení na veřejný vodovod a studny jsou jediným zdrojem vody. Mají obavy ze života vedle obřího staveniště, kde bude vysoká frekvence pohybu stavebních strojů, vrtných souprav a nákladních automobilů. Někteří lidé si ještě 64
pamatují dobu, kdy zde začínala uranová těžba a byly prováděny průzkumné vrty a mají negativní zkušenosti s průběhem a následným odstraňováním škod vzniklých v důsledku hledání rudných ložisek. Lidé požadují záruky, že se tu nebude skladovat jaderný odpad i z jiných zemí, mají obavy, aby se Česká republiky nestala skladištěm Evropy. Současná legislativa neumožňuje vývoz či dovoz jaderného odpadu, ale vzhledem k vzdálenému časovému horizontu zahájení činnosti úložiště mohou být podmínky pro skladování a zákony několikrát změněny. Sice málo pravděpodobné, ale musí se také brát v potaz, je riziko havárie nebo teroristického útoku. Obce v určitém okruhu jaderného úložiště, v tzv. zóně havarijního plánování, budou muset mít havarijní a krizový plán a budou na něj pravidelně připravovány. Druhá skupina lidí vidí v možnosti vybudování jaderného úložiště v této lokalitě záchranu
ekonomiky
regionu
především
posílením
infrastruktury,
zvýšení
zaměstnaností na několik příštích desetiletí a zviditelnění této oblasti. Zdá se pravděpodobné, že průzkumné práce bude vykonávat státní podnik DIAMO, který v současné době zaměstnává kolem 1000 obyvatel oblasti. Takže by nehrozilo v případě útlumu uranové činnosti propouštění zaměstnanců, naopak by zde mohli najít pracovní uplatnění i další lidé z řad nezaměstnaných. Zastupitelé dotčených obcí vidí velký přínos dotací od státu za umožnění průzkumných činností. Posílením chudých rozpočtů obcí chtějí zlepšit podmínky života na vesnici a přilákat mladé lidi nabídkou stavebních parcel, zlepšení vzhledu obcí, vybudování sportovních zařízení a jiných společenských aktivit. Vedle těchto dvou skupin lidí, kteří jsou pro nebo proti úložišti, existuje další skupina která má pocit, že jich se toto rozhodování netýká. Samotné úložiště se začne budovat až v roce 2030 a ukládat odpad se bude někdy po roce 2050, tudíž je jim tato realita vzdálená. Od ostatních vhodných lokalit se lišíme skutečností, že jen nepatrná část lidí má obavy z možných zdravotních rizik. Obavy ze zdravotních rizik a následků tu jsou, ale zřejmě ne v tak velké míře jako v ostatních vybraných lokalitách. Často je objevuje názor: “Žijeme tu už s uranem přes padesát let a jsme na něj zvyklí.“
65
Závěr Hlavním cílem mé práce bylo posoudit, jak případné budování a následný provoz hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Kraví hora ovlivní ekonomický rozvoj regionu Bystřicko. Myslím, že tento cíl se mi podařilo splnit. Budoucnost Bystřicka nemá zrovna nejlepší vyhlídky. Klesá počet obyvatel regionu, mladí lidé často odcházejí do sociálně a ekonomicky atraktivnějších oblastí České republiky. Dlouhodobá nezaměstnanost snižuje celkovou životní úroveň obyvatelstva v tomto kraji. Region potřebuje posílit ekonomickou situaci vstupem velkého podniku, který by zaměstnal velký počet pracovníků, tím by došlo i k posílení kupní síly obyvatelstva, k rozvoji a zkvalitnění služeb a k větším nárokům na kulturní a společenské vyžití. Domnívám se, že zahájením průzkumných geologických prací na lokalitě Kraví hora vznikne potřeba nových pracovníků. Průzkumné práce bude realizovat s.p. DIAMO, který je největším zaměstnavatelem regionu. Pokud bude lokalita vyhovovat po geologické stránce, tak případná realizace HÚ přinese vznik dalších pracovních míst, bude se jednat o stavbu obřích rozměrů. Samotný provoz HÚ bude vyžadovat kvalifikované odborníky, kteří se mohou v regionu trvale usídlit. Dojde k posílení infrastruktury a celkové dopravní obslužnosti. Současně se předpokládá vznik informačních center pro HÚ. V případě dotací konkrétním obcím, bude záležet na obecních samosprávách, jak vhodně příspěvky investují. Zůstává však otázkou, zda vybudování hlubinného jaderného úložiště v našem regionu přispěje k jeho rozvoji po ekonomické stránce i s tím rizikem, že možná utlumí počínající se rozvoj atraktivní turistické a rekreační oblasti. Můžeme si dovolit svěřit tento problém k vyřešení politikům, jaderným expertům a technikům, obecním samosprávám nebo do něj má právo hovořit i široká veřejnost? Jedno je jisté, jaderný odpad už tu je. Nejsme schopni se v současné době obejít bez jaderných elektráren a tak musíme vyřešit i otázku, jak dále budeme s jaderným odpadem nakládat. Vznik a provoz hlubinného úložiště bude posílením ekonomického rozvoje regionu jen za předpokladu vyváženého a citlivého přístupu k dosavadním hodnotám regionu. Musí být především zajištěna vhodná legislativa ze strany státu a maximální informovanost a 66
spolupráce s obyvateli žijícími v těsné blízkosti jaderného úložiště. Doufám, že i moje práce přispěje k větší informovanosti veřejnosti o problematice hledání lokality pro hlubinné úložiště.
67
Monografie a ostatní zdroje BALÁK, Rudolf. Nové zdroje energie. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1989, 205 s. ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Roční zpráva o provozu ES ČR 2011. Praha: Oddělení statistik ERÚ, 2012. KLENER, Vladislav. Principy a praxe radiační ochrany. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 2000, 619 s. ISBN 80-238-3703-6. KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Profil Kraje Vysočina. Krajský úřad kraje Vysočina, 2012, 166 s. MATOUŠEK, Antonín. Výroba elektrické energie. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2003, 165 s. SEQUENS, Edvard: Výsledky konaných referend k datu 2013. SÚRAO. Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Praha: SÚRAO, 2011, 24 s. SÚRAO. Referenční projekt 1999: Celkové náklady stavby. SÚRAO, 1999. SÚRAO. Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů: Zprávy ze správy. Praha: SÚRAO, 2012. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ NECHCEME ÚLOŽIŠTĚ KRAVÍ HORA. Zpravodaj občanského sdružení nechceme úložiště Kraví hora: Nechceme úložiště. Občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, 2013.
68
Internetové zdroje [1]
Energie:
Historie
[online].
[cit.
2013-02-24].
Dostupné
z:
http://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedieenergetiky/01/energie_1.html [2] Vodní a tepelné elektrárny: Princip tepelné elektrárny [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.vodni-tepelne-elektrarny.cz/princip-tepelne-elektrarny.htm [3] Alternativní zdroje energie. Vodní elektrárny, geotermální energie [online]. [cit. 2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-
energie.htm [4] Voda: Princip fungování vodních elektráren [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z:
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/flash-
model-jak-funguje-vodni-elektrarna.html [5] Vítr: Informace o větrné energetice [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/vitr/informace-o-vetrneenergetice.html [6] Vítr: Fungování větrných elektráren [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/vitr/flash-model-jak-fungujevetrna-elektrarna.html [7] Zdroje elektrické energie v ČR. Větrné elektrárny [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.obec-vyprachtice.cz/clanky/zdroje-elektricke-energie-v-cr/ [8] Slunce: Slunce [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyrobaelektriny/obnovitelne-zdroje/slunce.html [9] Solární elektrárny: Princip fotovoltaických elektráren [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.zlutaenergie.cz/princip-fotovoltaickych-elektraren-fve [10] Uhelné elektrárny: Proces výroby v uhelných elektrárnách [online]. [cit. 2013-0318]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/flash-modeljak-funguje-uhelna-elektrarna.html
69
[11] Energetický průmysl ČR. Tepelné elektrárny [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomicka-fakta/Energeticky-prumysl-CR [12] Společnost ABB se podílí na modernizaci jaderných elektráren: Retrofit prodlouží životnost
JE
[online].
[cit.
2013-04-14].
Dostupné
z:
http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=39307 [13] Zdroje elektrické energie v ČR: Jaderné elektrárny [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.obec-vyprachtice.cz/clanky/zdroje-elektricke-energie-v-cr/ [14] Výroba elektřiny. Jaderná energetika [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika.html [15] Jaderná energetika. Jak funguje jaderná elektrárna [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné
z:
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/interaktivni-
model-je-jak-funguje-jaderka.html [16] Encyklopedie fyziky. Jaderná elektrárna [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/822-jaderna-elektrarna [17] SÚRAO: Ukládání radioaktivního odpadu [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Radioaktivniodpady/Ukladani-radioaktivniho-odpadu [18]
SÚRAO:
Výběr
lokality
[online].
[cit.
2013-04-03].
Dostupné
z:
http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinneuloziste/Vyber-lokality [19] Příprava na vyučování Zeměpisu s cíli v oblasti EV. Druhy elektráren [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.ptac.cz/data/jednotky/druhy_elektraren.pdf [20] SÚRAO: Klady a zápory, přínosy obcím [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinneuloziste/Klady-a-zapory-prinosy-obcim [21] Vývoj názorů na možnost uložení radioaktivních odpadů ve vybraných lokalitách: závěrečná
zpráva
z
výzkumu.
[online].
[cit.
2013-04-28].
Dostupné
z:
http://www.dolnicerekev.cz/uploads/vyhlasky/Zaverecna_zprava_VVM.pdf 70
[22] Zdroje elektrické energie v ČR: Skladba ceny elekrické energie [online]. [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://www.obec-vyprachtice.cz/clanky/zdroje-elektricke-energiev-cr/ [23] Zdroje elektrické energie v ČR: Obnovitelné zdroje energie [online]. [cit. 2013-0408]. Dostupné z: http://www.obec-vyprachtice.cz/clanky/zdroje-elektricke-energie-v-cr/ [24] Problematika externích nákladů. PRO ATOM WEB [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020302
71
Seznam obrázků Obrázek 1: Závislost teoreticky využitelného výkonu na rychlosti větru ......................13 Obrázek 2: Schéma jaderné elektrárny .........................................................................16 Obrázek 3: Schéma otevřeného palivového cyklu ........................................................19 Obrázek 4: Přírodní analog. .........................................................................................24 Obrázek 5: Nadzemní část areálu. ................................................................................26 Obrázek 6: Vytipované lokality ...................................................................................33 Obrázek 7: Vodní elektrárna ........................................................................................35 Obrázek 8: Větrná elektrárna .......................................................................................36 Obrázek 9: Sluneční elektrárna ....................................................................................37 Obrázek 10: Uhelná elektrárna ....................................................................................38 Obrázek 11: Jaderná elektrárna ....................................................................................39 Obrázek 12: Věžná .....................................................................................................45 Obrázek 13: Moravecké Pavlovice ..............................................................................46 Obrázek 14: Souhlas s provedením geologického průzkumu v referendu (v %) ...........53 Obrázek 15: Výsledky anket a referend v lokalitě Kraví hora v roce 2012 – 2012 ........54
Seznam tabulek Tabulka 1: Bilance elektřiny ČR v roce 2011...............................................................17 Tabulka 2: Celkové náklady hlubinného úložiště .........................................................29 Tabulka 3: Harmonogram hlubinného úložiště.............................................................32 Tabulka 4: Srovnání alternativ výroby elektrické energie.............................................41 Tabulka 5: Úbytek obyvatel mikroregionu Bystřicko ..................................................42 Tabulka 6: Roční příspěvky obcím ..............................................................................48 Tabulka 7: Výsledky referend ......................................................................................51 Tabulka 8: Výsledky referenda v obci Lubenec ...........................................................51 Tabulka 9: Výsledky referenda v obci Bukov ..............................................................52 Tabulka 10: Výrobní ceny elektrické energie ...............................................................58
72
Seznam grafů Graf 1: Podíl zdrojů .....................................................................................................18
73
