VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Vý b ě r n e v h o d n ě j š í f o r my p o d ni k á n í p ř i z ř í z e ní a ut os e r vi s u Bakalářská práce

Autor: Alena Halíková Vedoucí práce: Ing. Martina Policarová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou výběru nejvhodnější právní formy podnikání pro začínajícího podnikatele, který se chce zabývat činností autoservisu. V Teoretické části jsou blíže specifikovány jednotlivé právní formy podnikání, které si začínající podnikatel může zvolit. V praktické části bakalářské práce jsou tyto jednotlivé právní formy podnikání analyzovány a srovnávány, podle zvolených kritérií a nalezeno optimální řešení. Klíčová slova živnostenské podnikání, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, fyzická osoba, právnická osoba,

Annotation The bachelor thesis deals with the issue of selection of the most efficient legal form of business for a starting entrepreneur, who wants to deal with running a car repair service. There are more closely specified individual legal forms of business in the theoretical part, which can a starting entrepreneur choose. These individual legal forms of business are analyzed and compared in the practical part of this bachelor thesis according to chosen criteria and found an optimal solution. Key words trade business, limited liability company, public limited company, individual, legal entity,

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Martině Policarové za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji panu Hladíkovi za spolupráci a za poskytnuté informace. A také bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým, kteří mi byli oporou během celého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod a cíl práce ...................................................................................... 9

2

Teoretická část ...................................................................................... 10 2.1

Podnikání.......................................................................................................... 10

2.2

Živnostenské podnikání ................................................................................... 11

2.2.1

Činnosti, které nejsou živností .................................................................. 11

2.2.2

Překážky provozování živností ................................................................. 12

2.2.3

Druhy živností........................................................................................... 12

2.2.4

Založení a vznik živností .......................................................................... 14

2.2.5

Výhody a nevýhody .................................................................................. 16

2.3

Společnost s ručením omezeným ..................................................................... 16

2.3.1

Charakteristika společnosti ....................................................................... 16

2.3.2

Základní kapitál ........................................................................................ 16

2.3.3

Povinnosti a práva společníku .................................................................. 17

2.3.4

Rezervní fond ............................................................................................ 17

2.3.5

Založení a vznik společnosti ..................................................................... 17

2.3.6

Orgány společnosti ................................................................................... 19

2.3.7


2.4

Akciová společnost .......................................................................................... 21

2.4.1

charakteristika společnosti ........................................................................ 21

2.4.2

Akcie ......................................................................................................... 22

2.4.3

Základní kapitál ........................................................................................ 22

2.4.4

Práva a povinnosti akcionářů .................................................................... 22

2.4.5

Rezervní fond ............................................................................................ 23

2.4.6

Založení a vznik ........................................................................................ 23

2.4.7

Orgány společnosti ................................................................................... 25 6

2.4.8 2.5

Vedení účetnictví ............................................................................................. 28

2.5.1

Účetnictví .................................................................................................. 28

2.5.2

Daňová evidence ....................................................................................... 29

2.5.3

Evidence příjmů ........................................................................................ 29

2.6

3


Daně ................................................................................................................. 30

2.6.1

Daň z příjmů fyzických osob .................................................................... 30

2.6.2

Daň z příjmů právnických osob ................................................................ 30

2.6.3

Sociální a zdravotní pojištění .................................................................... 31

Praktická část ........................................................................................ 33 3.1

Představení začínajícího podnikatele ............................................................... 34

3.2

Způsob založení a vzniku ................................................................................. 35

3.2.1

U živnostenského podnikání ..................................................................... 35

3.2.2

U společnosti s ručením omezeným ......................................................... 35

3.2.3

U akciové společnosti ............................................................................... 37

3.2.4

Srovnání .................................................................................................... 38

3.3

Výdaje spojené se založením podnikání .......................................................... 38

3.3.1

U živnostenského podnikání ..................................................................... 38

3.3.2

U společnosti s ručením omezeným ......................................................... 38

3.3.3

U akciové společnosti ............................................................................... 39

3.3.4

Srovnání .................................................................................................... 39

3.4

Povinnost vkladu a základní kapitál ................................................................. 40

3.5

Způsob ručení ................................................................................................... 41

3.6

Způsob vedení účetnictví ................................................................................. 41

3.6.1

Daňová evidence ....................................................................................... 43

3.6.2

Účetnictví .................................................................................................. 50

3.6.3

Srovnání .................................................................................................... 52 7

3.7

Daňové zatížení ................................................................................................ 53

3.7.1

Daňové zatížení fyzických osob 2012-2013 ............................................. 54

3.7.2

Daňové zatížení fyzické osoby od roku 2014 ........................................... 55

3.7.3

Daňové zatížení právnické osoby 2012-2013 ........................................... 57

3.7.4

Daňové zatížení právnické osoby od roku 2014 ....................................... 59

3.7.5

Srovnání .................................................................................................... 60

4

Vyhodnocení zjištěných výsledků ........................................................ 62

5

Závěr ..................................................................................................... 64

Seznam použité literatury............................................................................ 65 Seznam Tabulek .......................................................................................... 68 Seznam grafů ............................................................................................... 68 Seznam obrázků .......................................................................................... 69 Seznam příloh .............................................................................................. 69

8

1 Úvod a cíl práce Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila výběr nejvhodnější právní formy podnikání na činnost autoservisu. Toto téma jsem si vybrala, protože se často setkávám se začínajícími podnikateli, kterých se tato problematiky dotýká. Práce je zpracovávaná pro konkrétního začínajícího podnikatele, který si chce zřídit autoservis. Výběr nejvhodnější právní formy podnikání je jedním z prvních rozhodnutí, které musí začínající podnikatel učinit ještě před zahájením podnikatelské činnosti. Teoretická část bakalářské práce bude zaměřena na popis jednotlivých právních forem podnikání, které si může začínající podnikatel zvolit. A to na živnostenské podnikání, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Dále zde bude uveden způsob vedení účetnictví a popis jednotlivých daní, které ovlivňují výběr formy podnikání. V praktické části bakalářské práce bude srovnáváno živnostenského podnikání, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Toto srovnání bude provedeno na základě zvolených kritérií, podle kterých se začínající podnikatel může rozhodnout o výběru nejvhodnější právní formy podnikání. První kritérium, podle kterého budou jednotlivé právní formy podnikání srovnávány, bude způsob založení a vzniku podnikání, protože postup založení a vniku firmy se u jednotlivých právních forem podnikání se výrazně liší. Druhým kritériem budou výdaje spojené se založením firmy, protože toto kritérium určuje, kolik bude začínající podnikatel potřebovat finančních prostředků pro založení firmy. Třetím faktorem, podle kterého si bude začínající podnikatel vybírat právní formu podnikání, bude způsob ručení. Čtvrtým kritériem bude náročnost vedení účetnictví u fyzických a právnických osob. Pro srovnání bude sestaven modelový příklad. A pátým kritériem bude daňové hledisko. Toto kritérium je velmi důležité, protože ovlivňuje výši čistých příjmů podnikatele. Pro srovnání daňového zatížení bude sestaven modelový příklad. Cílem bakalářské práce je analyzovat jednotlivé formy podnikání pro začínajícího podnikatele, který si chce zřídit autoservis, a na základě této analýzy navrhnout optimální řešení.

9

2 Teoretická část 2.1 Podnikání Nejprve je třeba uvést, co to vlastně znamená pojem podnikání. Tento pojem definuje obchodní zákoník takto:„Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažen zisku.“ [1] V České republice lidé mohou podnikat jako fyzické nebo právnické osoby. Fyzické osoby mohou podnikat na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Právnickou osobou se rozumí uměle vytvořený subjekt zapsaný do obchodního rejstříku. Mezi právnické osoby patří: •

veřejná obchodní společnost,

•

komanditní společnost,

•

společnost s ručením omezeným,

•

akciová společnost,

•

družstvo. [18]

Obchodní společnosti jsou také často rozdělovány na osobní a kapitálové společnosti. Každá z těchto skupin má své základní charakteristické rysy. [14] Osobní společnosti Mezi charakteristické rysy osobních společností patří, jak už samotný název napovídá, osobní účast na řízení společnosti. Dalším znakem je, že osobní společnost zakládají minimálně dvě osoby. Jednou z nevýhod osobních společností je neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Mezi osobní společnosti patří: •

veřejná obchodní společnost,

•

komanditní společnost. [14]

Kapitálové společnosti Pro kapitálové společnosti je charakteristické, že společnost má povinnost vytvářet základní kapitál a společníci mají povinnost do společnosti vložit minimální vklad.

10

Společníci za závazky společnosti ručí pouze omezeně nebo vůbec. Mezi kapitálové společnosti patří: •

společnost s ručením omezeným,

•

akciová společnost. [14]

2.2 Živnostenské podnikání Právním předpisem pro provozování živností je zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., který živnost definuje takto: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.„ [7] Živnost může být provozována jak fyzickou osobou tak i právnickou, jsou-li splněny podmínky živnostenského zákona. Živnostník podniká pod svým vlastním jménem a příjmením, případně může použít odlišující dodatek či označení. Pro provozování živnosti podle obchodního zákoníku musejí být splněny tyto všeobecné podmínky: •

dovršení věku 18 let,

•

bezúhonnost,

•

způsobilost k právním úkonům,

•

osoby, které již podnikají nebo podnikali, nesmí mít na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání, také nesmí mít nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění.[7]

Některé živnosti ještě vyžadují splnění zvláštních podmínek pro provozování živnosti jako je odborná a jiná způsobilost.[14]

2.2.1 Činnosti, které nejsou živností Činnosti, které nejsou živností, jsou uvedeny v §3 zákona 455/191 Sb. o živnostenském podnikání. Mezi živnosti nepatří např.: činnost advokátů, lékařů, auditorů, tlumočníků,

11

iny a plynu atd. A to z důvodu povahy a náročnosti čnosti těchto t činností. dále výroba elektřiny Tyto činnosti innosti vyžadují zvláštní a samostatné zákonné úpravy. [14]

2.2.2 Překážky ekážky provozování živností Živnost nemůže že provozovat právnická nebo fyzická osoba, které byla uložena sankce nebo trest zákazu činnosti innosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo v oboru příbuzném. íbuzném. A právnická nebo fyzická osoba, osoba, na jejichž majetek byl prohlášen konkurz nebo proběhlo hlo insolvenční insolvenč řízení. [14]

2.2.3 Druhy živností Živnostenský zákon děli živnosti na ohlašovací a koncesované a to podle podmínek získání živnostenského oprávnění. oprávn [7] Obrázek 1: Rozdělení živností (Vlastní zpracování dle Štěpánová 2007)

Živnosti

Ohlašovací

Řemeslné

Vazané

Koncesované

Volné

Koncesované

2.2.3.1 Ohlašovací živnost Ohlašovací živnosti vznikají dnem ohlášení živnosti. Pokud okud podnikatel splní všechny základní podmínky stanovené zákonem, může m začít ít podnikat ještě ješt před vydáním živnostenského oprávnění. Druhy ohlašovacích živností: •

řemeslné

•

vázané

•

volné [7] 12

Druhy ohlašovacích živností se liší podle nejvyššího dosaženého vzdělání, odborné praxe a kvalifikace. [14] Řemeslné živnosti Seznam těchto živností je uveden v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu. Podmínkou pro provozování řemeslné živnosti je odborná způsobilost prokázaná: •

výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce, diplomem, rekvalifikací v daném oboru, nebo

•

výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce, diplomem, rekvalifikací v příbuzném oboru a dokladem o jednoroční praxi v oboru, nebo

•

dokladem o šestileté praxi.

Příkladem řemeslné živnosti je řeznictví. [14] Vázané živnosti U živností vázaných není odborná způsobilost obecně vymezena. Odbornou způsobilost ke každé živnosti stanovuje příloha č. 2 k živnostenskému zákonu. Vázanou živností je například provádění staveb. [14] Volné živnosti Pro výkon volných živností, není třeba žádná odborná způsobilost, pouze je nutné splnit všeobecné podmínky pro provozování živností. Seznam těchto živností je obsažen v nařízení vlády ČR č. 140/2000 Sb. a dále je tato problematika upravena v nařízení vlády ČR č. 469/2000 Sb. Do této skupiny živností patří například ubytovací služby.[14] 2.2.3.2 Koncesované živnosti Koncesované živnosti, na rozdíl od ohlašovacích živností, vznikají až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Seznam koncesovaných živnosti ale také zvláštní

podmínky pro

provozování

živností

jsou

uvedeny v příloze č.

3

k živnostenskému zákonu. Každý, kdo chce provozovat koncesovanou živnost, musí nejprve splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živností. Dále musí získat státní povolení k provozování živnosti, tzv. koncesi. Mezi koncesované živnosti patří činnosti, u kterých může vzniknout ohrožení na zdraví, životě, majetku a státem 13

chráněných veřejných zájmu. Například sem patří provozování cestovní kanceláře a pohřební služby. [14]

2.2.4 Založení a vznik živností Začínající podnikatel si nejprve musí zjistit, zda činnost, kterou bude vykonávat, vyžaduje živnostenské oprávnění a zda se nejedná-li o činnost, která živností není. Dále je třeba určit, o jaký druh živnosti se jedná, protože u každého druhu živnosti jsou v zakládání živnosti drobné odlišnosti. [19] Živnost lze ohlásit, v případě koncesované živnosti zažádat o koncesi, na kterémkoliv živnostenském úřadě a to buď osobně, poštou nebo elektronicky. Další možností je osobně navštívit kontaktního místa veřejné správy na tzv. Czech POINT. [17] Na živnostenském úřadě je třeba předložit doklady potřebné k ohlášení živnosti nebo k podání žádosti o koncesi. Mezi tyto doklady patří: •

ohlášení živnosti u ohlašovacích živností, žádost o koncesovanou živnost u koncesovaných živností,

•

doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele, pokud to daná živnost vyžaduje,

•

doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, které jsou místem podnikání, pokud se liší od bydliště podnikatele, případně další doklady vyžaduje-li to zvláštní právní předpis,

•

doklad o zaplacení správního poplatku. [17]

Dále začínající podnikatel vyplní na finančním úřadě tzv. jednotný registrační formulář pro fyzické osoby. Vyplnění tohoto formuláře znamená ohlášení živnosti, automatické registrování k dani z příjmu fyzických osob a registrování k platbě zdravotního a sociálního pojištění. [19] Tento formulář obsahuje: [17] •

jméno a příjmení,

•

bydliště,

•

státní občanství,

•

datum a místo narození, rodné příjmení a rodné číslo, 14

•

údaje týkající se odpovědného zástupce, pokud je živnost provozována pomocí odpovědného zástupce,

•

předmět podnikání,

•

místo podnikání,

•

identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

•

provozovnu, ve které se bude živnost provozovat.

Výše správního poplatku za přijetí žádosti při vstupu do živnostenského podnikání je 1 000 Kč.[17] U ohlašovacích živností živnostenský úřad do pěti dnů od doručení ohlášení provede zápis do živnostenského rejstříku. U koncesovaných živností je to o trochu složitější, protože nejprve musí být rozhodnuto o udělení koncese a to do třiceti dnů ode dne doručení žádosti o koncesi. A do pěti dnů od udělení koncese provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku.[17] Živnosti ohlašovací vznikají dnem ohlášení živnosti a podnikatel nemusí čekat na výpis ze živnostenského rejstříku. Živnosti koncesované vnikají až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. [17] Začínající podnikatel má povinnost do třiceti dnů od vydání živnostenského oprávnění zaregistrovat se k platbě dani z příjmů fyzických osob na finančním úřadě. [5] Dále má povinnost do osmi dnů od zahájení podnikatelské činnosti registrovat se u zdravotní pojišťovny k platbě zdravotního pojištění a na správě sociálního zabezpečení k platbě sociálního pojištění. Tato povinnost mu nevzniká, pokud tak učinil již při vyřizování živnostenského oprávnění na finančním úřadě. [19]

15

2.2.5 Výhody a nevýhody Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody živnostenského podnikání (vlastní zpracování dle Štěpánová 2007) Výhody •

snadný a rychlý způsob založení

•

menší výdaje spojené se založením

•

nízké počáteční náklady

•

nezávislost

•

možnost výběru způsobu vedení

Nevýhody •

ručení za závazky společnosti celým svým majetkem

•

obtížné získání cizího kapitálu pro rozvoj podnikání

účetnictví •

možnost uplatnění paušálních výdajů

2.3 Společnost s ručením omezeným 2.3.1 Charakteristika společnosti Společnost s ručením omezeným může být založena minimálně jedním společníkem a maximálně padesáti společníky. Společníkem může být fyzická i právnická osoba. U této formy podnikání obchodní zákoník stanovuje minimální hodnotu základního kapitálu a to 200 000Kč, který musí být zachován po celou dobu existence společnosti. Dalším charakteristickým znakem společnosti je povinnost vytváření orgánů společnosti a rezervního fondu. [8] Obchodní název společnosti musí obsahovat pouze označení „společnost s ručením omezeným“ nebo postačí zkratky „s.r.o.“ či „spol. s. r. o.“, jinak obchodní název může být libovolný, který si zakladatelé společnosti určí. [1]

2.3.2 Základní kapitál Podle obchodního zákoníku musí být základní kapitál u společnosti s ručením omezeným v minimální výši 200 000Kč, přičemž výše vkladu jednoho společníka musí činit minimálně 20 000Kč. Každý společník může vkládat do společnosti pouze jeden vklad a výše vkladu se může u každého z nich lišit. Předmět vkladu může být peněžitý i nepeněžitý, ale nepeněžitý vklad musí být splacen před vznikem společnosti. Forma 16

nepeněžitého vkladu je sice administrativně náročnější, ale z hlediska potřeby peněz může být pro společníka vhodnější. Zakládá-li společnost pouze jeden zakladatel, musí být základní kapitál splacen v plné výši, ještě před zápisem do obchodního rejstříku. [8]

2.3.3 Povinnosti a práva společníku Povinností společníků při založení společnosti je vložit do základního kapitálu vklad ve výši 20 000Kč ve stanovené lhůtě, která je dána ve společenské smlouvě Je-li zakladatelem společnosti pouze jedna osoba, musí při založení společnosti mít všechny peněžité vklady splacené v plné výší. Další povinností je ručit za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Mezi další práva společníků patří požadovat od jednatelů společnosti informace o chodu firmy a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tyto doklady. Společníci mají právo podílu na zisku společnosti. Výše jejich podílu je dána ziskem, který je určen valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru k jejich obchodnímu podílu. [1]

2.3.4 Rezervní fond Společnost má povinnost vytvářet rezervní fond, který může být vytvořen již při vzniku společnosti nebo ho může společnost vytvářet postupně z čistého zisku společnosti. Podle obchodního zákoníku je minimální výše rezervního fondu 10% z čistého zisku a maximální 5% ze základního kapitálu.[1]

2.3.5 Založení a vznik společnosti Při zakládaní společnosti s ručením omezeným záleží na počtu společníků. Pokud společnost zakládají alespoň dva společníci, musí být sepsána společenská smlouva. Tuto smlouvu společníci sepíší společně u notáře. Ale je-li pouze jeden společník, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina, která má také formu notářského zápisu. [1] Společenská a zakladatelská listina musí podle obchodního zákoníku minimálně obsahovat: [1]

17

•

obchodní název a sídlo společnosti,

•

určení společníka uvedením firmy nebo jména a sídla právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby,

•


•

výši základního kapitálu, způsob a lhůta splacení vkladu,

•

jména a adresy prvních jednatelů společnosti a způsob jakým jednají jménem společnosti,

•

jména a adresy členů první dozorčí rady, pokud vznikla,

•

určení správce vkladu,

•

jiné údaje, které vyžaduje zákon.

Dalším krokem je splacení počátečního vkladu a to buď v bance, nebo u notáře. [8] Je-li společnost s ručením omezeným založena za účelem podnikání, musejí jednatelé požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.[1] Nakonec musejí jednatelé podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Ten musí být podán do devadesáti dnů od sepsání zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí obsahovat: [1] •


•


•

právní formu podnikání,

•

výši základního jmění,

•

uvedení společníků,

•

uvedení jednatelů a členů dozorčí rady, byla-li zřízena,

K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se předkládá: [1] •

společenská nebo zakladatelská smlouva,

•

stanovy, pokud jsou-li přijaty,

•

živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, je-li předmětem činnosti podnikání,

•

doklady o splacení vkladu,

•

doklady o sídle společnosti, 18

•

doklady o jednatelích a to výpis z rejstříku trestů a čestné prohlášení,

•

doklady o členech dozorčí rady, pokud je tento orgán zřízen,

•

ostatní dokumenty.

Poplatek za podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku činní 6000Kč [8] Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. [1] Jestliže se podnikatel nezaregistroval pomocí jednotného registračního formuláře k platbě daní, je povinen se přihlásit do třiceti dnů od získání podnikatelského oprávnění

k příslušnému

správci

daně.

Pokud

bude

společnost

zaměstnávat

zaměstnance, musí se ještě zaregistrovat na správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. [20]

2.3.6 Orgány společnosti 2.3.6.1 Valná hromada Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Valnou hromadu svolávají jednatelé minimálně jednou do roka. Mezi její základní činnosti patří: •

schvalování jednání,

•

schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrada ztrát,

•

schvalování stanov,

•

rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy,

•

rozhodování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu,

•

jmenování a odvolávaní jednatelů, členů dozorčí rady a likvidátora a rozhodování o jejich odměňování,

•

schvalování smluv,

•

rozhodování o zrušení společnosti s likvidací a o vyloučení společníka.

Každý společník má povinnost se účastnit valné hromady. Aby valná hromada byla usnášení schopná, musí se schůze účastnit společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Počet hlasů společníků je určen podle výše jejich vkladu a to za každých 1 000 Kč mají jeden hlas. Aby mohla valná hromada přijmout rozhodnutí, je potřeba 19

alespoň prostá většina hlasů přítomných společníků. Z každého konání valné hromady musí být proveden zápis. Pokud má společnost pouze jednoho společníka, funkce valné hromady vykonává tento společník. Jeho rozhodnutí musí mít písemnou formu a musí být stvrzeno jeho podpisem. Vyžaduje-li zákon u usnesení přijatých na zasedání valné hromady notářský zápis, je třeba, aby i v těchto případech bylo rozhodnutí sepsáno formou notářského zápisu. Společník má právo vyžadovat po jednateli a dozorčí radě, aby se účastnili na jeho rozhodnutí, pokud jsou zřízeny. Rozhodnutí, které společník učiní, musí být zasláno jednateli a dozorčí radě.[1] 2.3.6.2 Jednatelé Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé nebo jeden jednatel. Pokud je jednatelů více, mohou všichni jednat jménem společnosti, nestanoví-li to společenská smlouva jinak. Jednatele jmenuje valná hromada buď z řad svých společníků, nebo do této funkce dosadí jiné fyzické osoby. Hlavní činností jednatelů je obchodní vedení firmy. Dále jsou povinni zajistit řádné vedení účetnictví, informovat společníky o záležitostech firmy a vést seznam společníků. Jednatelé nesmějí podnikat ve stejném nebo podobném oboru podnikání jako společnost, v ní jsou jednateli, ani být členem jiného statutárního orgánu. Pokud je společnost založena jediným společníkem, může i on vykonávat funkci jednatele. Potom může společník jednat neomezeně jménem společnosti. Podle zákona tak společníkovi vzniká povinnost sepisovat písemně všechny smlouvy, které jsou uzavřeny mezi ním a společností. [1] 2.3.6.3 Dozorčí rada Dozorčí rada nemusí být zřizována. Ale je-li tomu tak, členy dozorčí rady volí valná hromada. Členové dozorčí rady nemohou být zároveň jednateli společnosti. Dozorčí radu musí tvořit minimálně tři členi. Mezi hlavní činnosti dozorčí rady patří: •

kontrolování činnosti jednatelů,

•

kontrolování účetních knih a jiných dokladů, 20

•

přezkoumání účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady,

•

podávání zpráv valné hromadě, minimálně však jednou ročně.[1]

2.3.7 Výhody a nevýhody Tabulka 1: Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným (vlastní zpracování dle Dědič 1998) Výhody •

omezené ručení

•

bližší

přístup

Nevýhody •

k cizím

•

jednoduchý

• převod

účasti

•

•

zvýšení hodnoty společnosti v čase,

vytváření

základního

administrativní náročnost při řízení společnosti

řízení společnosti je možné předat dalším společníkům.

povinnost kapitálu

na

společníka •

společnosti

finančním

zdrojům

vyšší výdaje spojené se založením

•

podíly na zisku zdaněny srážkovou daní

společnost může být prodána nebo předána potomkům

2.4 Akciová společnost 2.4.1 charakteristika společnosti Akciová společnost je kapitálovou společností. Společnost může založit jeden a více zakladatelů. Zakladatelem může být fyzická i právnická osoba. Základní jmění akciové společnosti je rozděleno na určitý počet akcií, které mají předem určenou jmenovitou hodnotu. Vlastník akcie se stává akcionářem a zdržení akcie mu vyplývají určitá práva. Akcionáři neručí za závazky společnosti. [15] Obchodní jméno společnosti si muže zakladatel zvolit jakékoli, ale musí obsahovat označení „akciová společnost“ nebo zkratku „akc. spol.“ nebo „a. s.“. [1]

21

2.4.2 Akcie Akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře. Akcie musí obsahovat: •


•

číselné označení akcie a její jmenovitou hodnotu,

•

označení, zda jde o akcii na majitele či na jméno,

•

výši základního jmění,

•

datum vydání akcie.

Druhy akcií: •

akcie na jméno,

•

akcie na majitele.

další akcie: •

zaměstnanecké akcie,

•

prioritní akcie. [15]

2.4.3 Základní kapitál Akciová společnost může být založena s veřejnou nabídku akcií a bez veřejné nabídky akcií. Podle toho se odvíjí i výše základního kapitálu. Je-li společnost založena s veřejnou nabídkou akcií, základní kapitál musí být v minimální výši 20 000 000 Kč. Pokud je akciová společnost založena bez veřejné nabídky akcií, základní kapitál musí činit alespoň 2 000 000 Kč. [1]

2.4.4 Práva a povinnosti akcionářů Jedinou povinností akcionáře je včas splatit emisní kurz akcií, které upsal při založení společnosti. Jedním ze základních práv akcionáře je podílet se na zisku společnosti a to ve formě dividend. Výše podílu se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře k jmenovité hodnotě akcií ostatních akcionářů. Pokud je společnost zrušena s likvidací, má akcionář právo podílet se na likvidačním zůstatku společnosti. 22

Dalším právem akcionáře je účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. Někteří akcionáři mají také právo požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. [1]

2.4.5 Rezervní fond Akciová společnost má ze zákona povinnost vytvářet rezervní fond. Rezervní fond je tvořen z čistého zisku společnosti. Minimální výše rezervního fondu je 20% z čistého zisku a maximální 10% z hodnoty základního kapitálu. [1]

2.4.6 Založení a vznik Zakládání akciové společnosti se výrazně liší od zakládání ostáních obchodních společností. Pro založení akciové společnosti je třeba přijetí rozhodnutí o založení akciové společnosti, schválení návrhu stanov a volba orgánu společnosti. Akciová společnost může být založena dvojím způsobem a to buď na základě veřejné nabídky akcií, nebo bez veřejné nabídky akcií. [8] Pokud akciovou společnost zakládá jeden zakladatel, sepíše zakladatelskou listinu. V případě více zakladatelů se sepisuje zakladatelská smlouva. Zakladatelská smlouva nebo listina musí podle obchodního zákoníku minimálně obsahovat: [1] •

obchodní název, sídlo a předmět podnikání,

•

navrhovaný základní kapitál,

•

počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu,

•

označení akcií, zda je na jméno nebo na majitele a jejich počet,

•

pokud jsou vydány akcie různého druhu, musí být uveden jejich název a popis práv s nimi spojenými,

•

počet akcií, které zakladatel upisuje a za jaký emisní kurz, způsob a lhůtu pro splacení emisního kurzu,

•

určení, splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsob splácení, počet, podobu, formu a druh akcií, které se vydají za nepeněžité vklady,

•

přibližnou výši nákladů, které vyvstanou se založením společnosti,

•

určení správce vkladu splacených před vznikem společnosti, 23

•

Jsou-li akcie vydány na základě veřejné nabídky, musí zakladatelská listina nebo smlouva obsahovat další údaje uvedené v §163 odstavci 2 písm. a) až g),

•

návrh stanov.

Založení společnosti s veřejnou nabídkou akcií není v České republice tak časté a to z důvodu, že jde o složitý postup. Zakladatelé neupisují celý základní kapitál, ale musejí získat zdroje financování z vnějšku a to tak, že učiní veřejnou nabídku akcií. Zakladatelé mají za povinnost veřejnou nabídku akcií vhodným způsoben zveřejnit. S veřejnou nabídkou akcií musí být i uveřejněn prospekt cenných papíru. Tento prospekt musí být před uveřejněním schválen Českou národní bankou. Po upsání alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií se koná ustanovující valná hromada. Základní funkcí ustanovující hromady je učinit rozhodnutí o založení společnosti, schválení stanov, o volbě orgánu společnosti. Rozhodnutí valné hromady musí mít formu notářského zápisu. [21] Další možností jak založit akciovou společnost je založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií. Tento způsob zakládání akciové společnosti je v České republice nejběžnější. Takto je možno založit akciovou společnost v případě, že se zakladatelé dohodnou, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál. V případě, že se nekoná ustavující valná hromada, právní postavení přebírají sami zakladatelé. Zakladatelé rozhodují o založení společnosti, schvalování stanov a volení orgánu společnosti místo valné hromady. Rozhodnutí zakladatelů musí být zaznamenáno formou notářského zápisu. [21] Před podáním návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio. U zakládání společnosti s veřejnou nabídkou musí být splaceno minimálně 6 000 000 Kč a u zakládání společnosti bez veřejné nabídky musí být splaceno minimálně 600 000 Kč.[21] Pokud je akciová společnost založena za účelem podnikání, musí zakladatele požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Po obdržení těchto oprávnění, podávají zakladatelé návrh na zápis do obchodního rejstříku. Ten musí být podán do devadesáti dnů od založení společnosti. [21]

24

K návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí akciová společnost předkládat tyto přílohy: [21] •

doklad o založení společnosti,

•

doklad o předmětu podnikání,

•

doklad o splacení vkladu,

•

doklady o sídle společnosti,

•

doklady o členech představenstva,

•

doklady o členech dozorčí rady,

•

doklady do sbírky listin,

•

a ostatní doklady.

Akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a tento návrh musí podepsat všichni členové představenstva. [21] Stejně jako u společnosti s ručením omezeným je podnikatel povinen do třiceti dnů od získání podnikatelského oprávnění přihlásit se u příslušného správce daně, tedy na příslušném finančním úřadě. Pokud tak neučiní pomocí jednotného registračního formuláře, již na živnostenském úřadě. Pokud bude společnost zaměstnávat zaměstnance, musí se ještě zaregistrovat na správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. [20]

2.4.7 Orgány společnosti 2.4.7.1 Valná hromada Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Tvoří jí všichni akcionáři, kteří jsou na ní přítomní. Podle zákona se musí valná hromada konat nejméně jednou do roka. Valná hromada je schopná usnášet, jenom pokud jsou na ní přítomní akcionáři, kteří vlastní akcie, jejichž jmenovitá hodnota je vyšší než 30% základního kapitálu společnosti. Na valné hromadě se rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů. Valná hromada rozhoduje o: •

změně stanov,

•

zvýšení nebo snížení základního kapitálu, 25

•

vydání dluhopisů,

•

volbě a odvolání členů představenstva, pokud není ve stanovách určeno, že jsou voleni a odvolávaní dozorčí radou,

•

volbě a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánu určených ve stanovách,

•

odměňování členů představenstva a dozorčí rady,

•

schválení řádné a mimořádné účetní uzávěrky, konsolidované účetní uzávěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo rozhodnutí o úhradě ztráty,

•

podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu a o jejich vyřazení z obchodování,

•

zrušení společnosti s likvidací a schválení návrhu o rozdělení likvidačního zůstatku,

•

fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, o změně právní formy,

•

schvalování různých smluv,

•

v dalších otázkách, které obchodní zákoník nebo stanovy společnosti nezahrnují.

Z jednání valné hromady se pořizuje zápis. Pokud je ve společnosti pouze jeden akcionář, valná hromada se nekoná a všechny funkce valné hromady vykonává tento akcionář. Jeho rozhodnutí musí mít písemnou formu a musí být stvrzeno jeho podpisem. Vyžaduje-li zákon usnesení přijatých na zasedání valné hromady notářský zápis, je třeba, aby i v těchto případech bylo rozhodnutí sepsáno formou notářského zápisu. Akcionář má právo požadovat, aby se na jeho rozhodnutí podílelo představenstvo a dozorčí rada. Smlouvy uzavřené mezi akcionářem, který jedná jménem firmy a společností, musí mít formu notářského zápisu. [1] 2.4.7.2 Představenstvo Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo, které řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo se skládá nejméně ze tří členů. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů svých členů, přičemž každý člen představenstva má jeden hlas.

26

Povinnostmi představenstva jsou: •

obchodní vedení akciové společnosti,

•

předkládat valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku,

•

předkládat valné hromadě návrh na rozdělení zisku nebo návrh na úhradu ztráty,

•

předkládat valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti a stavu majetku a to nejméně jednou za účetní období,

•

svolat valnou hromadu, pokud společnosti hrozí úpadek.

V případě, že má akciová společnost pouze jednoho akcionáře, přebírá funkce představenstva tento akcionář. [1] 2.4.7.3 Dozorčí rada Společnost má povinnost vytvářet dozorčí radu. Dozorčí rada se skládá minimálně ze tří členů. Úkolem dozorčí rady je dohlížet na představenstvo. Dozorčí rada má za úkol: •

přezkoumávat roční účetní uzávěrku,

•

kontrolovat návrh na rozdělení zisku nebo návrh na úhradu ztráty,

•

svolávat valnou hromadu v případě, pokud to vyžadují zájmy společnosti,

•

seznamovat valnou hromadu s výsledky své činnosti.

Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasů většiny hlasů svých členů, přičemž každý člen má jeden hlas. [1]

27

2.4.8 Výhody a nevýhody Tabulka 2: Výhody a nevýhody akciové společnosti (vlastní zpracování dle Dědič 1998) Výhody •

akcionáři

za

závazky

Nevýhody společnosti

•

neručí

společnosti

•

působí důvěryhodněji a seriozněji

•

bližší

•

přístup

k cizím

•

vysoké výdaje spojené se založením akciové společnosti

finančním

prostředkům

•

vysoký počáteční kapitál

řízení společnosti je možné předat

•

administrativní náročnost při řízení

dalším společníkům •

složitý a zdlouhavý způsob založení

zvyšování hodnoty společnosti v čase, společnost může být prodána nebo

společnosti •

podíly na zisku zdaněny srážkovou daní

předána potomkům

2.5 Vedení účetnictví 2.5.1 Účetnictví Účetnictví a postupy účtování jsou upraveny zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. Podle tohoto zákona má povinnost vést účetnictví každý subjekt, který se stane účetní jednotkou. Účetní jednotkou jsou: •

právnické osoby,

•

zahraniční osoby, pokud podnikají na území České republiky nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

•

fyzické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku,

•

fyzické osoby, jejichž obrat přesáhl předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč,

•

fyzické osoby, které se sami rozhodly vést účetnictví,

•

fyzické osoby, které musí vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu,

•

organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu.

28

Úkolem účetnictví je věrně zobrazit informace o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky. Účetnictví se rozlišuje finanční a manažerské účetnictví. [11]

2.5.2 Daňová evidence Daňová evidence nahradila jednoduché účetnictví, které bylo v roce 2004 zrušeno. Daňovou evidenci upravuje § 7b zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu. Tuto evidenci mohou vést subjekty, které nejsou účetními jednotkami. Úkolem daňové evidence je poskytnou potřebné údaje pro zjištění základu daně z příjmu. Daňová evidence musí obsahovat: [12] •

evidenci příjmů a výdajů, ve členění potřebném pro zjištění základu daně,

•

evidenci pohledávek a závazků,

•

evidenci majetků.

Zákon o dani z příjmů neuvádí, jak má přesně daňová evidence vypadat. Pouze poskytuje informace o tom, co daňová evidence příjmů a výdajů zajišťuje, jakým způsobem je oceněn majetek a jaké jsou závazky a způsob provádění inventarizace a archivace. [22]

2.5.3 Evidence příjmů V evidenci příjmů si podnikatel uplatňuje výdaje tzv. paušálem. Paušální výdaje upravuje §7 zákona o dani z příjmů a může je uplatňovat pouze osoba OSVČ. V tomto případě postačí, aby podnikatel vedl evidenci příjmů a pohledávek. Výdaje se vypočítají jako procento z příjmů. Paušální výdaje jsou ve výši: [11] •

80% z řemeslných živností, zemědělské výroby a lesní a vodní hospodářství,

•

60% z ostatních živností,

•

40% ze svobodných povolání, příjmů z autorských práv a podnikání podle zvláštních předpisů,

•

30% z příjmů z pronájmů.[2]

29

2.6 Daně Daně jsou rozděleny na daně přímé a nepřímé. Přímými daněmi jsou daně z příjmů a daně majetkové. Do daní nepřímých patří daň z přidané hodnoty, daň spotřební a ekologická daň. [9] Jediná daň z příjmů může podnikatele ovlivnit při volbě právní formy podnikání.

2.6.1 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. Poplatníkem daně z příjmů fyzických jsou všechny fyzické osoby. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Předmětem daně jsou veškeré příjmy uvedené v §3 zákona o dani z příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně. Příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v §4 zákona o dani z příjmů. [2] Základ daně tvoří příjmy snížené o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tento základ daně se snižuje o nezdanitelné části základu daně, uvedené v §15 zákona o dani z příjmů a o odčitatelné položky od základu daně, které jsou uvedené v §34 zákona o dani z příjmů. Poté se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. A vypočte se daň. Sazba daně činní 15%. Vypočtená daň lze ještě snížit o různé slevy, které jsou uvedeny v §35, 35ba a v §35c zákona o dani z příjmů. [2] Výsledná daňová povinnost je důležitá pro určení záloh na dani z příjmů, které má fyzická osoba povinnost v průběhu následujícího období odvádět. [9]

2.6.2 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob upravuje zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. Poplatníci daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. Zdaňovacím obdobím je: •

kalendářní rok,

•

hospodářský rok,

•

období ode dne fúze nebo rozdělení obchodních společností nebo družstva a účetní období, pokud je delší než dvanáct měsíců.

30

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Příjmy osvobozené od daně z příjmů jsou uvedené v § 19 zákona o dani z příjmů. Základem daně je výsledek hospodaření zjištění z účetnictví, který je dále upraven o položky odpočitatelné od základu daně uvedené v §20 a §34 zákona o dani z příjmů. Následně se základ daně zaokrouhlí na celé tisícikoruny dolů. Z tohoto upraveného základu daně se poté vypočte daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmu právnických osob pro letošní rok činní 19%. Vypočtená daň se dále snižuje o různé slevy na dani uvedené v §35 zákona o dani z příjmů. Daňová povinnost je určující pro stanovení záloh na dani z příjmů. U kapitálových společnostní podíly na zisku a dividendy tvoří samostatný základ daně a zdaňují se srážkovou daní ve výši 15%. [2]

2.6.3 Sociální a zdravotní pojištění Sociální a zdravotní pojištění není sice přímo daní, ale má daňový charakter. [9] V této části je uvedeno pouze sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ, protože osoby samostatně výdělečně činné mají povinnost toto pojistné platit. 2.6.3.1 Sociální pojištění Sociální pojištění zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ mají povinnost se účastnit na důchodovém pojištění (28%) a platit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2%). Nemocenské pojištění je 2,3%. Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Sociální pojištění se počítá z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činní 50% příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Minimální záloha na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je pro rok 2012 1 836 Kč. A maximální záloha činí 29 361 Kč. Zálohy na sociální pojištění se nejpozději odvádějí do 20. dne následujícího měsíce. [16]

31

2.6.3.2 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění činí 13,5% z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ tvoří 50% příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění pro rok 2012 činí 1 697 Kč a maximální je ve výši 20 361 Kč. Zálohy na zdravotním pojištění jsou splatné 8. dne následujícího měsíce. [4]

32

3 Praktická část V praktické části bakalářské práce je srovnáváno živnostenské podnikání, společnost s ručením omezeným a akciová společnost na základě zvolených kritérií. Akciová společnost je zde nastíněna stručněji a to z toho důvodu, že pan Hladík nemá dostatek finanční prostředků pro založení akciové společnosti. Autoservis spadá do oboru živnosti „opravy silničních vozidel“, což je živnost řemeslná.

33

3.1 Představení začínajícího podnikatele Michal Hladík vystudoval střední odbornou školu v Ledči nad Sázavou, obor automechanik. V roce 2003 tuto školu ukončil složením odborné zkoušky. Po střední škole začal pracovat v autoservisu, ve kterém pracuje dodnes. V současné době by se chtěl ale osamostatnit. Pro výpočet daně z příjmů je důležité ještě uvést, že Michal Hladík je svobodný a nemá žádné děti. U živnostenského podnikání Michal Hladík podnikat pod svým jménem a příjmením. V případě založení firmy bude název společnosti Autoservis Dobrá. Sídlo společnosti a místo provozovny: Dobrá 108, Přibyslav 582 22 Předmět podnikání: •

opravy silničních vozidel

Služby poskytované autoservisem: Autoservis bude poskytovat především mechanické práce. A to: •

kontrola automobilu,

•

opravy motoru,

•

testování a kontrola brzd a tlumičů,

•

výměna olejů, filtrů a provozních kapalin,

•

opravy klimatizací,

•

opravy a výměny výfuků.

A ostatní poskytované služby: •

montáže doplňků (alarmů, autorádií, handsfree atd.)

•

čištění interiéru a exteriéru vozu

Vklady do podnikání: Michal Hladík může do podnikání vložit 450 000 Kč.

34

Pro provozování činnosti autoservisu bude potřebovat: •

zdvihací stroj v ceně cca 70 000 Kč,

•

auto-diagnostiku v hodnotě 70 000 Kč,

•

zařízení pro výměnu olejů v hodnotě 6 000 Kč,

•

sadu nářadí, v ceně cca 38 000 Kč,

•

brusku v hodnotě 400 Kč,

•

stahovačku v hodnotě 400 Kč,

•

a další nářadí v hodnotě 30 000Kč.

3.2 Způsob založení a vzniku První kritérium, podle kterého se bude začínající podnikatel rozhodovat, bude náročnost založení u jednotlivých forem podnikání.

3.2.1 U živnostenského podnikání Pro založení živnosti stačí, aby začínající podnikatel na kterémkoliv živnostenském úřadě ohlásil živnost. Na živnostenském úřadě pan Hladík předloží občanský průkaz, výuční list a doklad o zaplacení správního poplatku. Dále předloží vyplněný jednotný registrační formulář pro fyzické osoby, pomocí něhož ohlásí živnost, zaregistruje se k dani z příjmu fyzických osob, a zaregistruje se k platbě sociálního a zdravotního pojištění. Živnostenský úřad do pěti dnů od ohlášení provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis ze živnostenského rejstříku. Podnikatel může začít podnikat hned po ohlášení živnosti. Po vyplnění jednotného registračního formuláře se už podnikatel nemusí registrovat na finančním úřadě k dani z příjmů ani k platbě zdravotního a sociálního pojištění.

3.2.2 U společnosti s ručením omezeným Začínající podnikatel musí nejprve sepsat u notáře zakladatelskou listinu. Pro sepsání zakladatelské listiny stačí pouze předložit občanský průkaz. V zakladatelské listině bude především uvádět: 35

•

název společnosti – Autoservis Dobrá, s.r.o.,

•

Sídlo společnosti – Dobrá 108, Přibyslav

•

předmět podnikání – Opravy silničních vozidel

•

výše základního kapitálu – 200 000 Kč

•

údaje o prvních jednatelích – jednatelem společnosti bude pouze Michal Hladík

•

údaje o členech dozorčí rady – dozorčí rada nebude zřízena.

Notář zakladateli vyhotoví dvakrát výpis z katastru nemovitosti, výpis z rejstříku trestu a čestné prohlášení jednatele. Potom Michal Hladík v bance složí základní kapitál ve výší 200 000 Kč. Banka zakladateli vydá potvrzení o zaplacení základního kapitálu. Dále zakladatel navštíví živnostenský úřad a ohlásí živnost. Na živnostenském úřadě předloží občanský průkaz, výuční list, doklad o zaplacení správního poplatku, zakladatelskou listinu, výpis z katastru nemovitosti a vyplněný jednotný registrační formulář pro právnické osoby. Živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku do pěti dnů od ohlášení živnosti a vydá podnikateli výpis ze živnostenského rejstříku. Poté do devadesáti dnů od sepsání společenské smlouvy musí být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku. Tento návrh podnikatel podá na pobočce krajského soudu v Jihlavě. Podpis na návrhu musí být úředně ověřen. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku je třeba předložit: •

zakladatelskou smlouvu,

•

živnostenské oprávnění,

•

doklad o splacení základního kapitálu,

•

výpis z katastru nemovitosti,

•

doklady o jednatelích – výpis z rejstříku trestu, čestné prohlášení jednatele.

Rejstříkový soud vydá usnesení do pěti pracovních dní. Po přijetí usnesení se Michal Hladík znovu dostaví na Krajský soud, kde podepíše převzetí o usnesení a vzdání se práva na odvolání. Poté rejstříkový soud do pěti dnů provede zápis do obchodního rejstříku.

36

Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Podnikatel se už nemusí registrovat u finančního úřadu k platbě daně z příjmů fyzických osob. Jelikož bude ve své firmě zaměstnán, má povinnost se do osmi dnů od vzniku společnosti registrovat na správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny, pokud to již neučinil na finančním úřadě. Založení společnosti s ručením omezeným bude začínajícímu podnikateli trvat necelý měsíc.

3.2.3 U akciové společnosti Akciová společnost může být založena buď na základě veřejné nabídky akcií, nebo bez veřejné nabídky akcií. Pokud by Michal Hladík zakládal akciovou společnost, zvolil by založení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií, protože je tento postup jednodušší. Nejdříve zakladatel sepíše u notáře zakladatelskou listinu, ve které bude začleněno rozhodnutí o založení společnosti, schválení stanov a rozhodnutí o volbě orgánu společnosti. V tomto případě bude zakladatel volit pouze členy dozorčí rady. U notáře si nechá vyhotovit dvakrát výpis z katastru nemovitosti a výpis z rejstříku trestu. Dále v bance splatí vklad ve výši 2 000 000 Kč. Banka mu vydá potvrzení o složení vkladu, které předloží při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Poté bude zakladatel postupovat stejně jako při zakládání společnosti s ručením omezeným. Pouze při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku předloží ještě doklady o členech dozorčí rady (výpis z rejstříku trestu a čestné prohlášení) Založení akciové společnosti obvykle trvá okolo dvou měsíců. Zakladatel nemusí akciovou společnost zakládat sám, ale může využít služeb tzv. Ready Made společností, které se zabývají zakládáním firem. Začínající podnikatel by si tak koupil již založenou společnost.

37

3.2.4 Srovnání Nejméně časově náročné je založení živnostenského podnikání, protože si zde stačí pouze připravit příslušné doklady a navštívit živnostenský úřad kde živnost ohlásit. Založení živnosti tak zabere začínajícímu podnikateli jeden až dva dny. V případě zakládání společnosti s ručením omezeným nejenže musí podnikatel na živnostenský úřad, ale musí ještě k notáři, do banky a na krajský soud. Založení společnosti mu tak zabere zhruba jeden měsíc. Nejnáročnější je založení akciové společnosti. Nejprve musí začínající podnikatel určit, v jakém poměru upíše akcie a v jaké podobě budou akcie vydány. Poté napsat návrh stanov a zvolit členy dozorčí rady. Teprve pak navštíví notáře, živnostenský úřad, banku a krajský soud. Založení akciové společnosti tak obvykle trvá okolo dvou měsíců.

3.3 Výdaje spojené se založením podnikání Žádný podnikatel se při zakládaní živnosti nebo jakékoli společnosti nevyhne počátečním výdajům. Těmito výdaji se rozumí různé poplatky, které začínající podnikatel musí zaplatit.

3.3.1 U živnostenského podnikání Při založení živnosti je třeba uhradit při ohlášení živnostenského podnikání poplatek, který je podle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích 1 000 Kč. První výpis ze živnostenského rejstříku při zakládání živnosti je zdarma. Tedy celkové výdaje na založení živnosti činí 1 000 Kč.

3.3.2 U společnosti s ručením omezeným U společnosti s ručením omezeným bude muset zakladatel nejprve sepsat společenskou smlouvu u notáře. Cena za tuto službu bude 5 200 Kč. (3 200 Kč odměna notáři a 2 000 Kč náhrada za promeškaný čas). Ověření podpisu a listin u notáře bude stát kolem 210 Kč (30 Kč za ověření stránky nebo podpisu). Dále zaplatí 350 Kč za vyhotovení výpisu z rejstříku trestu (50 Kč) a dvou výpisů z katastru nemovitosti (150 Kč). Ceny za složení základního kapitálu pohybují kolem 500 Kč. Za ohlášení živnosti zaplatí 1 000 Kč. Dále musí zaplatit poplatek za zápis do obchodního rejstříku v částce

38

6 000 Kč. Výpis z obchodního rejstříku stojí 100 Kč, Celkové náklady spojené se založení společnosti s ručením omezeným by se pohybovaly kolem 13 360 Kč. [23]

3.3.3 U akciové společnosti U Akciové společnosti jsou náklady na založení společnosti o něco vyšší. Nejprve bude muset zakladatel sepsat zakladatelskou listinu, za níž zaplatí 14 800 Kč (základní odměna notáři 12 800 Kč a 2 000 Kč za promeškaný čas). Za dva výpisy z katastru nemovitosti (150 Kč) a výpis z rejstříku trestu (50 Kč) zaplatí 350 Kč. Ověření podpisů a listin u notáře bude stát kolem 990 Kč (30 Kč za ověření stránky nebo podpisu). Poté složí základní kapitál v bance, cena se bude pohybovat kolem 500 Kč. Dále získá podnikatelské oprávnění v podobě živnostenského oprávnění, které bude stát 1 000 Kč. A nakonec zakladatel zaplatí poplatek za zápis do obchodního rejstříku, který činí 12 000 Kč. Za výpis z obchodního rejstříku zaplatí 100 Kč. Celkové výdaje na založení akciové společnosti se budou pohybovat ve výši 29 740 Kč. [23] Ceny za založení akciové společnosti pomocí Ready Made společnosti se pohybují kolem 40000Kč. Pokud by měl začínající podnikatel dostatek finančních prostředků, je možné uvažovat o založení společnosti i touto cestou, protože založení akciové společnosti je opravdu velmi náročný a zdlouhavý proces.

3.3.4 Srovnání V následující tabulce jsou pro lepší srovnání uvedeny výdaje, které jsou spojeny se založením živnostenského podnikání, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Tabulka 3: Výdaje spojené se založením (vlastní zpracování)

Položky Živnostenské podnikání

Částka v Kč 1 000

Společnost s ručením omezeným

13 360

Akciová společnost

29 740

39

Výdaje spojené se založením 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Živnostenské podnikání Společnost s ručením omezeným

Akciová společnost

Graf 1: Výdaje spojené se založením (vlastní zpracování)

V tabulce a na grafu je vidět, že výdaje spojené se založením živnostenského podnikání jsou nejnižší. Naopak nejvyšší jsou u akciové společnosti. Tento rozdíl je způsoben tím, že u živnostenského podnikání stačí pouze zaplatit za ohlášení živnosti. U kapitálových společností je třeba provést více úkonů, proto jsou zde výdaje vyšší. V tomto případě je tedy pro pana Hladíka nejvýhodnější založení živnostenského podnikání.

3.4 Povinnost vkladu a základní kapitál Kritérium povinnosti vkladu a základního kapitálu je také důležité, protože ovlivňuje, výši finančních prostředků, které musí začínající podnikatel do podnikání vložit. Živnostníkovi podle zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. nevzniká povinnost vytváření základního kapitálu. Společnost s ručením omezeným musí mít základní kapitál ve výši 200 000 Kč. Jelikož je Michal Hladík jediným zakladatelem společnosti, tento vklad musí splatit sám v plné výši, ještě před založením společnosti. U akciové společnosti je výše základního kapitálu bez veřejné nabídky akcií 2 000 000 Kč. Pan Hladík momentálně nemá dostatek finančních prostředků pro splacení základního kapitálu. Pro lepší názornost je povinnost základního kapitálu zobrazená v následující tabulce.

40

Tabulka 4: Výše základního kapitálu (vlastní zpracování)

Formy podnikání Živnostenské podnikání Společnost s ručením omezeným Akciová společnost

Částka v Kč 0 200 000 2 000 000

Tato tabulka ukazuje, že nejvhodnější je pro pana Hladíka z hlediska finanční náročnosti živnostenské podnikání, protože zde nevzniká povinnost vytváření základního kapitálu. Naproti tomu nejvyšší základní kapitál je u akciové společnosti, proto je pro pana Hladíka vzhledem k jeho finanční situaci tato forma podnikání nemyslitelná.

3.5 Způsob ručení Způsob ručení za závazky společnosti je pro pana Hladíka jedno z důležitých kritérií při rozhodování o volbě právní formy podnikání. Pokud se začínající podnikatel rozhodne podnikat na základě živnostenského oprávnění, za závazky společnosti bude ručit celým svým majetkem. Naproti tomu, rozhodne-li se pro založení společnosti s ručením omezeným, za závazky společnosti sice společnost ručí celým svým majetkem, ale zakladatel za závazky společnosti neručí. U akciové společnosti je to stejné jako u společnosti s ručením omezeným. Za závazky společnosti společnost ručí veškerým svým majetkem, ale podnikatel by za závazky společnosti neručil. Pan Hladík nechce za závazky společnosti ručit svým majetkem a to z toho důvodu, že si bude muset některé vybavení firmy pořídit na leasing nebo si vzít úvěr. V tomto případě je tedy pro něho vhodnější založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

3.6 Způsob vedení účetnictví Pokud by se Michal Hladík rozhodl podnikat jako OSVČ, má možnost vést daňovou evidenci. V případě právnické osoby tato možnost nevzniká. Proto se jedná také o jeden 41

z rozhodujících faktorů. Pro lepší názornost jsou hlavní rozdíly mezi daňovou evidenci a účetnictví demonstrovány na modelovém příkladu. Modelový příklad č. 1 Modelový příklad slouží pro porovnání příjmů, výdajů v daňové evidenci a výnosu a nákladů v podvojném účetnictví. Z důvodu přesného porovnání a zachycení hlavních rozdílu mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím, neobsahuje tento modelový příklad operace, které se týkají majetku podnikatele. Příklad také neobsahuje operace, které jsou spojeny se vznikem autoservisu a to z toho důvodu, že poplatky spojené se založením živnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti jsou rozdílené. Modelový příklad je zadán tak, aby co nejvěrohodněji zaznamenával předpokládané transakce v průběhu podnikání a na konci účetního období. Předpokládejme, že Michal Hladík nebude plátcem DPH. A že už má k dispozici nějaké náhradní díly. Operace v průběhu podnikání: Prvním výdajem bude nákup v hotovosti kancelářských potřeb v celkové v hodnotě 500 Kč. Dále předpokládejme, že Michal Hladík vystaví fakturu v hodnotě 6 100 Kč za kontrolu a opravu brzd a fakturu výměnu olejů v hodnotě 2 500 Kč. Za kontrolu automobilu vystaví příjmový pokladní doklad v hodnotě 3000Kč. Poté vystaví další dvě faktury první v hodnotě 24 600 Kč za opravu výfuku a druhou v hodnotě 15 000 Kč za opravu klimatizace. Podnikatel provede opravu motoru v hodnotě 56 100 Kč na fakturu za opravu motoru. A obdrží fakturu za náhradní díly v celkové hodnotě 53 500 Kč. Na konci měsíce vystaví podnikatel fakturu za umytí a čistění automobilu v hodnotě 2 200 Kč Podnikali přijde bankovní výpis, kde budou uhrazené všechny faktury a poplatky za vedení běžného účtu jsou ve výši 150Kč a připsané úroky ve výši 53Kč Operace ke konci účetního období: Podnikatel umyje a vyčistí zákazníkovi osobní automobil, zákazník zaplatí hotově 1 000 Kč. Dále vystaví zákazníkovy fakturu za opravu motoru v hodnotě 48 200 Kč a další fakturu za kontrolu automobilu za odstranění zjištěných závad v hodnotě 20 200 Kč. Potom vystaví příjmový pokladní doklad v hodnotě 3 500 Kč za výměnu 42

olejů, dále vyfakturuje zákazníkovi fakturu za opravu klimatizace v hodnotě 5 860 Kč. Poté nakoupí potřebné součástky v hodnotě 37 000 Kč na fakturu. Další vystavená faktura je na za kontrolu automobilu a opravu brzd v hodnotě 4 600 Kč. Předpokládejme, že poté vystaví příjmový pokladní doklad v hodnotě 1 200 Kč za testování brzd a za testování tlumičů za 1 500 Kč, celkem tedy 2 700 Kč. Dále Michal Hladík vystaví výdajovou fakturu zjištění závad vozidla a jejich odstranění v hodnotě 28 800 Kč. Podnikatel provede opravu motoru a zákazníkovi vystaví za zjištění závad a opravu motoru fakturu v hodnotě 32 600 Kč. Michal Hladík zaplatí v hotovosti 5 000 Kč za likvidaci nebezpečného odpadu. V prosinci bude podnikateli zaslán výpis z bankovního účtu, ve kterém budou uhrazeny vystavené faktury v hodnotě 48 200 Kč, 20 200 Kč, 5 860 Kč, 4 600 Kč, 28 800 Kč. A zaplacené všechny příjmové faktury. Poplatky za vedení běžného účtu ve výši 150 Kč, připsaný úrok z běžného účtu ve výši 53 Kč

3.6.1 Daňová evidence Pokud by se Michal Hladík rozhodl podnikat na základě živnostenského oprávnění, tak podle zákona o účetnictví může vést daňovou evidenci. Podnikatel začne vést daňovou evidenci ke dni vzniku živnosti. K tomuto dni si tedy založí deník příjmů a výdajů a knihu pohledávek a závazků, dále povede přehled o stavu dlouhodobého majetku a přehled o stavu náhradních dílů. Do evidence příjmů a výdajů bude podle časové souslednosti zapisovat jednotlivé příjmy a výdaje. Také bude rozlišovat, zda tyto příjmy a výdaje jsou daňové či nedaňové. Do knihy pohledávek a závazků bude zaznamenávat jednotlivé přijaté a vydané faktury, u kterých bude sledovat jejich datum úhrady. [12] V daňové evidenci budou jednotlivé operace zaznamenány takto: Tabulka 5: Daňová evidence (vlastní zpracování)

č.

Doklad

1 VPD

Popis transakce nákup kancelářských potřeb

Částka Kč

Zúčtování v daňové evidenci

500 deník příjmů a výdajů

43

2 VFA

za kontrolu a opravu brzd

6 100 kniha pohledávek

3 VFA

za výměnu olejů


4 PPD

za opravu výfuku

3 000 deník příjmů a výdajů

5 VFA

za opravu výfuku


6 VFA

za opravu klimatizace


7 VFA

za opravu motoru


8 PFA

za náhradní díly

53 500 evidence náhradních dílu, kniha závazků

9 VFA

za umytí a vyčištění vozu

2 200 deník příjmů a výdajů, kniha pohledávek

10 BV

úhrada VFA


11 BV

úhrada VFA


12 BV

úhrada VFA


13 BV

úhrada VFA


14 BV

úhrada VFA


15 BV

úhrada PFA

53 500 deník příjmů a výdajů, kniha závazků

16 BV

úhrada VFA


17 BV

poplatky za vedení účtu

150 deník příjmů a výdajů

18 BV

připsané úroky

19 PPD

za umytí vozu

20 VFA

za opravu motoru


21 VFA

za kontrolu automobilu


53 deník příjmů a výdajů 1 000 deník příjmů a výdajů

44

22 PPD

za výměnu olejů


23 VFA



24 PFA

za náhradní díly

37 000 evidence náhradních dílů, kniha závazků

25 VFA



26 PPD

za testování brzd a tlumičů


27 VFA

za odstranění zjištěných závad


28 VFA

za opravu motoru


29 VPD

za likvidaci odpadu

30 VBU

úhrada VFA

5 000 deník příjmů a výdajů 48 200 deník příjmů a výdajů, kniha pohledávek

31 VBU

úhrada VFA


32 VBU

úhrada VFA


33 VBU

úhrada PFA

37 000 deník příjmů a výdajů, kniha závazků

34 VBU

úhrada VFA


35 VBU

úhrada VFA


36 VBU

poplatky za vedení účtu

37 VBU

připsané úroky

150 deník příjmů a výdajů 53 deník příjmů a výdajů

V daňové evidenci je velmi důležitý deník příjmů a výdajů ten bude vypadat takto:

45

Tabulka 6: Deník příjmů a výdajů (vlastní zpracování)

Doklad

Příjmy

operace

Popis transakce

a

b

c

Číslo

Výdaje

zahrnované

za kontrolu vozidla

odčitatelné od nezahrnované neodčitatelné ZD

do ZD

od ZD

5

6

7

8

500 3000

2 VBU uhrazená VFA

6 100

3 VBU uhrazená VFA

2 500

5 VBU uhrazená VFA

24 600

6 VBU uhrazená VFA

15 000

7 VBU uhrazená VFA

56 100

8 VBU uhrazená VFA

2 200

9 VBU uhrazená PFA

53 500

11 VBU poplatky za vedení BU 12 VBU připsané úroky z BU

Výdaje

do ZD

1 VPD za nákup kancelářských potřeb 4 PPD

Příjmy

150 53

13 PPD

umytí automobilu

1 000

14 PPD

za výměnu olejů

3 500 46

Doklad

Příjmy

operace

Popis transakce

a

b

c

Číslo

15 PPD

testování

Výdaje

zahrnované do ZD

ZD

do ZD

od ZD

5

6

7

8

2 700 5 000

17 VBU uhrazená VFA

48 200


20 200


5 860

20 VBU uhrazená PFA

37 000


4 600


28 800

23 VBU poplatky za vedení BU Celkem Základ daně

Výdaje

odčitatelné od nezahrnované neodčitatelné

16 VPD za likvidaci odpadu

24 VBU připsané úroky z BU

Příjmy

150 53 224 466

96 300

0

0

128 166

47

Ke konci účetního období, tedy k 31. 12. 2012, musí podnikatel uzavřít daňovou evidenci, ze které zjistí celkovou částku zdanitelných příjmů a celkovou částku zdanitelných výdajů, a rozdíl mezi těmito částkami, který je potřebný pro výpočet daně z příjmů. Dále si zjistí stav pohledávek a závazků, potom stav peněžních prostředků v podkladně a na bankovním účtu. Tyto jednotlivé údaje zaznamená do přehledu o stavu příjmů a výdajů a přehledu o stavu majetku. [12] Jelikož modelový příklad neobsahuje operace tykající se majetku podnikatele, je zde uveden pouze přehled o příjmech a výdajích. Tabulka 7: Přehled o příjmech a výdajích

(vlastní zpracování) Položka Zdanitelné příjmy Výdaje odčitatelné od ZD Rozdíl mezi příjmy a výdaji

Stav na konci období v Kč 224 466 96 300 128 166

3.6.1.1 Paušální výdaje Živnostník má také možnost v daňové evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu uplatnit výdaje paušálem. V tomto případě by si mohl uplatnit výdaje ve výši 60% ze zdanitelných příjmů. Pokud bychom vycházeli z modelového příkladu, kdy příjmy činí 224 466 Kč, tak paušální výdaje by byly ve výši 13 4680 Kč. Základ daně by činil 89 786 Kč, což je méně, než v modelovém příkladu č. 1. Tento rozdíl je však způsoben tím, že v modelovém příkladu č. 1 nejsou zahrnuté výdaje, které by podnikateli vyvstaly hned na začátku podnikání.

48

Tabulka 8: Výdaje uplatněné paušálem (vlastní zpracování)

Položka

Částka v Kč

Zdanitelné příjmy

224 466

Paušální výdaje

134 680

Rozdíl mezi příjmy a výdaji

89 786

3.6.1.2 Optimalizace daňového základu Jedna z výhod daňové evidence je možnost podnikatele ovlivnit základ daně. Základ daně se dá ovlivnit neuhrazenými pohledávkami nebo závazky, které jsou uhrazeny v tomto roce, ale nákladem jsou až v příštím. Pro názornost: kdyby poslední faktura v hodnotě 28 800 Kč měla datum splatnosti až v příštím roce, tak by tato faktura do základu daně pro tento rok nevstupovala a byla by zahrnutá do základu daně až v roce následujícím. Základ daně by tedy činil 99 366 Kč. Tento základ daně nazveme základ daně č. 2. A naopak kdyby na konci roku byly všechny faktury uhrazené, základ daně by byl ve výši 160 766 Kč. Tento základ daně je označen, jako základ daně č. 3. Údaje jsou pro přehlednost zobrazeny do tabulky a do grafu. Tabulka 9: Optimalizace daňového základu (vlastní zpracování)

Modelové situace

Základ daně v Kč

Základ daně č. 1

128 166

Základ daně č. 2

99 366

Základ daně č. 3

160 766

49

Optimalizace daňového základu 200 000 160 000 120 000 80 000 40 000 0 Základ daně č. 1

Základ daně č. 2

Základ daně č. 3

Graf 2: Optimalizace daňového základu (vlastní zpracování)

3.6.2 Účetnictví Pro srovnání podvojného účetnictví a daňové evidence se vychází ze stejného modelového příkladu. Pro lepší názornost jsou jednotlivé operace zaúčtovány. Tabulka 10: Účtování jednotlivých operací (vlastní zpracování)

Č. Doklad

Popis transakce

Částka

1 VPD

nákup kancelářských potřeb

500

501

321

2 VF

kontrola a oprava brzd

6 100

311

602

3 VF

výměnu olejů

2 500

311

602

4 PPD

kontrola vozidla

3 000

211

602

5 VF

oprava výfuku

24 600

311

602

6 VF

oprava klimatizace

15 000

311

602

7 VF

oprava motoru

56 100

311

602

8 PF

nákup součástek

53 500

501

321

9 VF

umytí a čištění automobilu

2 200

311

602

uhrazená VF

6 100

221

311

10 VB

MD

Dal

50

11 VB

uhrazená VF

2 500

221

311

12 VB

uhrazená VF

24 600

221

311

13 VB

uhrazená VF

15 000

221

311

14 VB

uhrazená VF

56 100

221

311

15 VB

uhrazená PF

53 500

321

221

16 VB

uhrazená VF

2 200

221

311

17 VB

poplatky za vedení běžného účtu

150

568

221

18 VB

připsané úroky na běžném účtu

53

221

662

19 PPD

za umytí automobilu

1 000

211

602

20 VF

za opravu motoru

48 200

311

602

21 VF

za kontrolu automobilu

20 200

311

602

22 PPD

za výměnu olejů

3 500

211

602

23 VF

oprava klimatizace

5 860

311

602

24 PF

nákup součástek

37 000

501

321

25 VF

oprava klimatizace

4 600

311

602

26 PPD

za testování brzd a tlumičů

2 700

211

602

27 VF

za zjištění závad a jejich odstranění

28 800

311

602

28 VF

za opravu motoru

32 600

311

602

29 VPD

likvidace nebezpečného odpadu

5 000

518

211

30 VB

uhrazená VF

48 200

221

311

31 VB

uhrazená VF

20 200

221

311

32 VB

uhrazená VF

5 860

221

311

33 VB

uhrazená PF

37 000

321

221

34 VB

uhrazená VF

4 600

211

311

35 VB

uhrazená VF

28 800

211

311

36 VB

poplatky za vedení běžného účtu

150

568

221

37 VB

připsané úroky na běžném účtu

53

221

662

Na konci účetního období, tedy k 31. 12., se uzavřou všechny účty a sestaví se konečná rozvaha a výkaz zisku a ztrát. V tomto příkladě není sestavená konečná rozvaha, protože modelový příklad neobsahuje operace týkající se obchodního majetku. Účetní uzávěrka by tedy vypadala takto: 51

Tabulka 11: Výkaz zisku a ztrát (vlastní zpracování)

Položky

Částka v Kč

Provozní výnosy (60x-64x)

256 960

Provozní náklady (50x-55x)

96 000

Provozní výsledek hospodaření

160 960

Finanční výnosy (66x)

106

Finanční náklady (56x,57)

300

Finanční výsledek hospodaření

-194

Mimořádné výnosy (68x)

0

Mimořádné náklady (58x)

0

Výsledek hospodaření

160 766

Výsledek hospodaření je 160 766 Kč. Tento výsledek se zároveň rovná základu daně, protože v modelovém příkladu nejsou uvedeny žádné položky, které by upravovaly výsledek hospodaření.

3.6.3 Srovnání Jak lze vidět na tomto příkladě, tak s daňovou evidencí bude mít podnikatel méně práce. Její vedení není tak náročně a mohl by ho zvládnout sám. Na modelovém příkladu č. 1 je také vidět rozdíl ve stanovení hospodářského výsledku (základu daně) u daňové evidence a v účetnictví. V daňové evidenci se hospodářský výsledek (základ daně) stanovuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Tento základ daně lze optimalizovat. V účetnictví se hospodářský výsledek (základ daně) stanovuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady. V tomto příkladě jsou rozdílné hodnoty ve stanovení základu daně vidět v následující tabulce a grafu.

52

Tabulka 12: Srovnání základu daně (vlastní zpracování)

Položky

Částky v Kč

základ daně v daňové evidenci

128 166

základ daně v účetnictví

160 766

Srovnání základu daně 200 000 160 000 120 000 80 000 40 000 0 základ daně v daňové evidenci

základ daně v účetnictví

Graf 3: Srovnání základu daně (vlastní zpracování)

Rozdíl mezi základem daní je způsoben neuhrazenou vystavenou fakturou v hodnotě 32 600 Kč, která má datum splatnosti až v následujícím roce. Živnostník má podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, který vede daňovou evidenci, možnost uplatňovat výdaje paušálem. V tomto případě je výhodnější vést daňovou evidenci, tedy podnikat na základě živnostenského oprávnění.

3.7 Daňové zatížení Začínající podnikatel se bude rozhodovat o výběru právní formy podnikání i na základě daňového zatížení. Tento faktor patří mezi důležité, protože ovlivňuje výši jeho čistých

53

příjmů. Pro srovnání daňového zatížení u fyzické a právnické osoby je sestaven modelový příklad č. 2. V roce 2014 dojde ke změně výpočtu daně z příjmů a výpočtu sociálního a zdravotního pojištění. Proto je zde uveden výpočet celkové daňové povinnosti fyzických a právnických osob pro rok 2012-2013 a výpočet celkové daňové povinnosti fyzických a právnických osob od roku 2014.[24] Modelový příklad č. 2 Aby bylo možno co nejlépe porovnat daňovou povinnost fyzické a právnické osoby, je třeba stanovit stejné základy daně. Předpokládejme, že daňový základ bude ve výši 357 900 Kč. Tento daňový základ je převzat od firmy, která poskytuje služby autoservisu. Firma nechce být z důvodu ochrany osobních informací v bakalářské práci uváděna.

3.7.1 Daňové zatížení fyzických osob 2012-2013 3.7.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Podle zákona o dani z příjmů daň z příjmů fyzických osob pro činí 15%. Daň z příjmů se počítá ze zaokrouhleného základu daně. Od základu daně si živnostník může v tomto případě odečíst slevy na poplatníka v celkové výši 24 840 Kč. Tabulka 13: Výpočet daně z příjmů 2012-2013

(vlastní výpočet) Položky

Částka v Kč

Základ daně

357 900

Zaokrouhlený základ daně

357 900

Daň 15 %

53 685

sleva na poplatníka

24 840

Daň po slevě

28 845

Daň z příjmů by tedy činila 28 845 Kč.

54

3.7.1.2 Sociální pojištění Pokud by se Michal Hladík rozhodl podnikat na základě živnostenského oprávnění, bude muset odvádět zálohy na sociální pojištění. Předpokládejme, že Michal Hladík si bude platit pouze důchodové pojištění. Podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, pojištění činí 29,2% z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50% rozdílu mezi příjmy a výdaji. V tomto případě se bude vyměřovací základ rovnat základu daně. Roční zálohy by tedy činily 52 254 Kč. 3.7.1.3 Zdravotní pojištění Dále bude podnikatel odvádět zálohy na sociální pojištění. Podle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění jsou zálohy na zdravotním pojištění 13,5% z vyměřovacího základu. Vyměřovací základe je 50% z rozdílů příjmu a výdajů. Vyměřovací základ se v tomto případě rovná základu daně. Roční zálohy by byly ve výši 24 159 Kč. 3.7.1.4 Celková daňová povinnost Pokud sečteme daň z příjmu ve výši 28 845 Kč, sociální pojištění ve výši 52 254 Kč a zdravotní pojištění ve výši 24 159 Kč, vyjde celková daňová povinnost 105 258 Kč. Viz následující tabulka. Tabulka 14: Celková daňová povinnost 2012-2013 (vlastní zpracování)

Položky

Částka v Kč

Daň z příjmu

28 845

Sociální pojištění

24 159

Zdravotní pojištění

52 254

Celková daňová povinnost

105 258

3.7.2 Daňové zatížení fyzické osoby od roku 2014 Od roku 2014 se sazba daně z příjmů fyzických osob zvedne z 15% na 19%. Dále se změní se výpočet zdravotního a sociálního pojištění u OSVČ. [24] 55

3.7.2.1 Daň z příjmů fyzických Výpočet daně z příjmů fyzických viz následující tabulka. Tabulka 15: Výpočet daně z příjmů od roku 2014 (vlastní výpočet)

Položky

Částka v Kč

Základ daně

357 900


357 900

Daň 19 %

68 001

Sleva na poplatníka

24 840

Daň po slevě

43 161

Daň z příjmu fyzických osob by činila 43 161Kč. 3.7.2.2 Sociální a zdravotní pojištění Sociální a zdravotní pojištění OSVČ klesne na 6,5%, ale bude se počítávat ze 100% hrubého zisku.[24] Předpokládejme, že hrubý zisk se rovná základu daně ve výši 357 900 Kč. Zálohy na sociálním a zdravotním pojištění by byly ve výši 46 528 Kč (SP 23 264 Kč + ZP 23 264 Kč) 3.7.2.3 Celková daňová povinnost Celková daňová povinnost u živnostníka by tak činila 89 689 Kč. Výpočet je uveden v následující tabulce.

56

Tabulka 16: Celková daňová povinnost od roku 2014 (vlastní zpracování)

Položky

Částka v Kč

Daň z příjmu

43 161

Sociální pojištění

23 264

Zdravotní pojištění

23 264


89 689

3.7.3 Daňové zatížení právnické osoby 2012-2013 Pro výpočet daňové povinnosti je stanovený stejný základ daně 357 900 Kč jako u fyzické osoby. Daň z příjmu právnických osob podle zákona o dani z příjmů činí 19%. Daň se vypočítá ze zaokrouhleného základu daně. V případě právnické osoby bude nejspíš podnikatel ve své společnosti zaměstnán. To je třeba zohlednit, protože tato skutečnost ovlivní celkovou daňovou povinnost. Předpokládejme, že jeho mzda bude ve výši minimální mzdy tedy 8 000 Kč. Tabulka 17: Výpočet mzdy (vlastní zpracování)

Položky Hrubá mzda

Částka v Kč 8 000

Zdravotní pojištění 4,5%

360

Sociální pojištění 6,5%

520

Pojistné placené zaměstnavatelem 34% Základ daně

2 720 10 720

Záloha na daň

1 608

Sleva na dani

2 070

Daň po slevě

-462

Čistá mzda

7 582

57

Podnikatel má možnost si čistou mzdu dát do nákladu. O tuto mzdu by byl daňový základ nižší, ale pro lepší srovnání vycházejme ze stejného základu daně. Daň z příjmu právnických osob podle zákona o dani z příjmů činí 19%. Daň se spočítá ze zaokrouhleného základu daně. Tabulka 18: Výpočet daně z příjmů právnických osob (vlastní zpracování)

Položka

Částka v Kč

Základ daně

357 900


357 000

Daň 19%

67 830

Daň z příjmů právnických osob činí 67 830 Kč. Čistý zisk společnosti je ve výši 290 070 Kč. Z tohoto zisku si může podnikatel vyplatit podíly na zisku nebo dividendy. Předpokládejme, že by si vyplatil podíl na zisku v částce 30 000 Kč. Tento podíl tedy musí zdanit srážkovou daní 15%, v tomto případě by daň činila 4 500 Kč. 3.7.3.1 Celková daňová povinnost Celková daňová povinnost u právnické osoby se bude skládat z daně z příjmů 67 830 Kč, ročních záloh na zdravotní a sociální pojištění ve výši 46 528 Kč, zdravotní pojištění za zaměstnavatele ve výši 32 640 Kč a ze srážkové daně 4 500 Kč. Celková daňová povinnost bude tedy ve výši 151 498 Kč. Celková daňová povinnost je uvedená v následující tabulce.

58

Tabulka 19: Celková daňová povinnost právnické osoby 2012-2013

(vlastní zpracování) Položky

Částka v Kč

Daň z příjmu

67 830

Sociální a zdravotní pojištění zaměstnance

46 528

Zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem

32 640

Srážková daň

4 500

Daň ze mzdy

0


151 498

3.7.4 Daňové zatížení právnické osoby od roku 2014 Daň z příjmů právnických bude ve výši 19%. V tomto případě bude daň z příjmů právnických osob stejná jako v letech 2012-2013 tedy 67 830 Kč. Jelikož bude podnikatel ve společnosti zaměstnán, předpokládejme, že jeho mzda bude také ve výši 8 000 Kč. Zálohy na sociálním a zdravotním pojištění se spočítají jako 6,5% z hrubého příjmů.[24] Na zálohách na pojistném by ročně zaplatil 12 480 Kč (SP 6 240 Kč a ZP 6 240 Kč). Zdravotní a sociální pojištění, které odvede, jako zaměstnavatel bude ve výši 32,5% tedy 31 200 Kč. Daň by byla nulová. Dále si podnikatel vyplatí podíl na zisku nebo dividendu ve výši 30000Kč. Podíl na zisku bude zdaněn 15%. Daň bude činit 4500Kč. 3.7.4.1 Celková daňová povinnost Celková daňová povinnost je uvedena v následující tabulce.

59

Tabulka 20: Celková daňová povinnost od roku 2014

(vlastní zpracování) Položky Daň z příjmu Sociální a zdravotní pojištění zaměstnance Zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem Srážková daň Daň ze mzdy Celková daňová povinnost

Částka v Kč 67 830 12 480 31 200 4 500 0 116 010

3.7.5 Srovnání V následující tabulce a v následujícím grafu je vidět, že celkové daňové zatížení v letech 2012-2013 je vyšší u právnických osob. Tabulka 21: Srovnání celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby 2012-2013

(vlastní zpracování) Položka Celková daňová povinnost fyzické osoby Celková daňová povinnost právnické osoby

Částka v Kč 105 258 151 498

Srovnání celkové daňové povinnosti u fyzické a právnické osoby 2012-2013 180 000 150 000 120 000 90 000 60 000 30 000 0 Celková daňová povinnost fyzické osoby

Celková daňová povinnost právnické osoby

Graf 4: Srovnání Celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby 2012-2013

(vlastní zpracování) 60

I přesto že daň z příjmů fyzických a právnických osob sjednotí na 19%, bude celkové daňové zatížení u právnické osoby stále vyšší a to z toho důvodu, že podnikatel bude ve své firmě zaměstnán a musí ještě odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. Viz následující tabulka a graf. Tabulka 22: Srovnání Celkové daňové povinnosti od roku 2014 (vlastní zpracování)

Položka Celková daňová povinnost fyzické osoby Celková daňová povinnost právnické osoby

Částka v Kč 89 689 116 010

Srovnání celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby od roku 2014 150 000 120 000 90 000 60 000 30 000 0 Celková daňová povinnost fyzické osoby

Celková daňová povinnost právnické osoby

Graf 5: Srovnání celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby od roku 2014

(vlastní zpracování) Další nevýhodou u právnických osob je dvojí zdanění. Pokud si podnikatel bude chtít vyplatit podíl ze zisku nebo dividendy, musí je zdanit 15% srážkovou daní. V tomto případě by bylo výhodnější pro začínajícího podnikatele, aby začal podnikat na základě živnostenského oprávnění.

61

4 Vyhodnocení zjištěných výsledků V praktické části jsou analyzována jednotlivá kritéria, podle kterých se začínající podnikatel zvolí právní formu podnikání. Z hlediska způsobu založení by začínající podnikatel zvolil podnikání na základě živnostenského oprávnění, protože by se založením živnosti měl nejméně práce. Oproti tomu založení společnosti s ručením omezeným je o trochu náročnější, samotné založení trvá zhruba kolem jednoho měsíce. Nejnáročnější je založení akciové společnosti, které trvá i několik měsíců. Nejnižší výdaje spojené se založením podnikání jsou u živnostenského podnikání, pohybují se kolem 1 000 Kč. Proto by si i v tomto případě Michael Hladík zvolil živnostenské podnikání. Dále by podle začínajícího podnikatele přicházelo v úvahu i založení společnosti s ručením omezeným. Výdaje spojené se založením společnosti s ručením omezeným jsou sice o dost vyšší, pohybují se kolem 13 360 Kč, ale jeho finanční situace mu to umožňuje. Výdaje spojené s akciovou společností se pohybují kolem 29 740 Kč. Podle kritéria povinnosti vkladu a základního kapitálu je nejvhodnější živnostenské podnikání, protože zde nevzniká povinnost vytváření základního kapitálu. V případě společnosti s ručením omezeným má společník povinnost vložit do podnikání 200 000 Kč, což by pro pana Hladíka nebyl problém. U akciové společnosti je základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč, na nějž nemá Michael Hladík dostatek finančních prostředků, aby mohl založit akciovou společnost. V tomto případě pro něho přichází v úvahu založení živnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Kritérium ručení je pro pana Hladíka jedno z rozhodujících. V tomto případě by si založil společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, protože za závazky společnosti by nemusel ručit. Naopak v případě podnikání na základě živnostenského podnikání by musel ručit za závazky společnosti celým svým majetkem. Výhodou živnostenského podnikání je, že si Michal Hladík může vybrat, zda povede daňovou evidenci nebo účetnictví. Vedení daňové evidence je jednodušší a pan Hladík by jej zvládl sám. Dále je zde možnost optimalizace daňového základu. Také lze uplatnit výdaje paušálem. Všechny právnické osoby mají povinnost vést podvojné účetnictví. 62

Z hlediska daňového zatížení je pro pana Hladíka výhodnější podnikat na základě živnostenského oprávnění. A to i přesto, že se daň z příjmů a fyzických a právnických osob sjednotí na 19%. Pokud by pan Hladík podnikal jako právnická osoba, bude ve své společnosti zaměstnán a tak mu vzniká povinnost odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Další nevýhodou u právnických osob je dvojí zdanění.

63

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat jednotlivé formy podnikání pro začínajícího podnikatele Michala Hladíka, který si chce zřídit autoservis, a na základě této analýzy mu navrhnout optimální řešení. Začínajícímu podnikateli bych doporučila podnikat na základě živnostenského oprávnění. A to z toho důvodu, že založení živnosti mu zabere nejméně času a zároveň se založením nebude mít velké výdaje. Výhodou této formy podnikání je také, to že pan Hladík bude moct vést daňovou evidenci. Díky její jednoduchosti zvládne vedení daňové evidence sám. A může zde také optimalizovat základ daně. I přesto, že se v následujících letech daňové sazby daně z příjmů sjednotí na 19%, se panu Hladíkovi nevyplatí podnikat jako právnická osoba. Protože nejen, že by musel odvést daň z příjmu právnických osob, ale jelikož bude ve své společnosti zaměstnán, tak by měl i povinnost odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Pokud si podnikatel bude chtít vyplatit podíl na zisku, tak i tento podíl musí zdanit 15% srážkovou daní. Díky tomu zde vzniká tzv. dvojí zdanění. Živnostenské podnikání má samozřejmě i své nevýhody. Například to, že pan Hladík bude muset ručit za závazky společnosti celým svým majetkem. Michalu Hladíkovi bych vzhledem k výsledkům mé analýzy nedoporučovala založení akciové společnosti, protože zakládání této společnosti je velmi náročné a zdlouhavé. Do podnikání by také musel vložit nemalé finanční prostředky. Navíc by i jako jediný zakladatel akciové společnosti měl povinnost vytvářet dozorčí radu. Pan Hladík s těmito doporučeními souhlasí. A na základě výsledů mé analýzy by si zvolil živnostenské podnikání. Tato bakalářská práce je přínosem pro všechny začínající podnikatele, protože jim může pomoci usnadnit orientaci v této problematice podnikání. A také byla přínosná i pro mě, protože kdybych chtěla v budoucnu začít podnikat, tak už bych věděla podle čeho a jak si zvolit formu podnikání.

64

Seznam použité literatury Zákony [1]

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

[2]

zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů

[3]

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

[4]

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

[5]

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

[6]

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

[7]

zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Literární zdroje [8]

DĚDIČ, Jan. a kol. Obchodní právo 2. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1998. 408 s. ISBN 80-7175-064-6.

[9]

DUČEK, Jiří. Daně z příjmů 2011. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3801-7.

[10]

HROZINKOVÁ, Eva. URBAN Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady. Praha: Linde, a.s., 2008. 319 s. ISBN 978-80-7201-720-1.

[11]

RUBÁKOVÁ, Věra. HROUDA Pavel. Účetnictví pro úplné začátečníky 2012, Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-4186-4.

[12]

SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2011. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3802-4.

[13]

SRPOVÁ Jitka. ŘEHOŘ Václav. Základy podnikání.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

[14]

ŠŤEPANOVÁ Silvie. Zakládáme a provozujeme živnost. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 210 s. ISBN 978-80-251-1735-4.

65

[15]

ŽÁČEK Vladimír. KRATOCHVÍL Jaroslav. Akciová společnost s.r.o. a jiné obchodní společnosti. Praha: Profit, a.s., 1992. 107 s. ISBN 80-85603-04-7.

Internetové zdroje [16]

Česká správa sociálního zabezpečení [on-line] 2012 [cit. 2012-03-02]. Zálohy na pojistné a důchodové pojištění. Dostupné z WWW:

[17]

Internetové stránky ministerstva průmyslu a obchodu [on-line] 2012. Průvodce živnostenského podnikání pro české fyzické osoby. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument77388.html>

[18]

Podnikatel.cz [on-line]. 2009 [cit. 2012-02-15]. Právní formy podnikání. Dostupnéz WWW:

[19]

Idnes.cz [on-line]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Krok za krokem jak založit živnost a neudělat chybu. Dostupné z WWW:.

[20]

Business.center.cz [on-line] 2012 [cit. 2012-03-02]. Registrace právnické osoby. Dostupné z WWW:

[21]

BusinessInfo.cz [on-line] 2012 [cit. 2012-02-15]. Založení a vznik akciové společnosti. Dostupné z WWW:

[22]

Euroekonom.cz [on-line] 2011 [cit. 2012-03-02]. Daňová evidence. Dostupné z WWW:< http://www.euroekonom.cz/podnikani-evidence.php>

[23]

E-s.r.o.cz [on-line] 2011 [cit. 2012-03-02]. Náklady na založení společnosti. Dostupné z WWW:

66

[24]

Czech.cz [on-line] 2011 [cit. 2012-03-02]. Nová daňová reforma v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomickafakta/Nova-danova-reforma-v-CR>

67

Seznam Tabulek Tabulka 1: Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným ................................ 21 Tabulka 2: Výhody a nevýhody akciové společnosti ..................................................... 28 Tabulka 3: Výdaje spojené se založením ........................................................................ 39 Tabulka 4: Výše základního kapitálu.............................................................................. 41 Tabulka 5: Daňová evidence........................................................................................... 43 Tabulka 6: Deník příjmů a výdajů .................................................................................. 46 Tabulka 7: Přehled o příjmech a výdajích ...................................................................... 48 Tabulka 8: Výdaje uplatněné paušálem .......................................................................... 49 Tabulka 9: Optimalizace daňového základu ................................................................... 49 Tabulka 10: Účtování jednotlivých operací .................................................................... 50 Tabulka 11: Výkaz zisku a ztrát ..................................................................................... 52 Tabulka 12: Srovnání základu daně ................................................................................ 53 Tabulka 13: Výpočet daně z příjmů 2012-2013 ............................................................. 54 Tabulka 14: Celková daňová povinnost 2012-2013 ....................................................... 55 Tabulka 15: Výpočet daně z příjmů od roku 2014 ......................................................... 56 Tabulka 16: Celková daňová povinnost od roku 2014 ................................................... 57 Tabulka 17: Výpočet mzdy ............................................................................................. 57 Tabulka 18: Výpočet daně z příjmů právnických osob .................................................. 58 Tabulka 19: Celková daňová povinnost právnické osoby 2012-2013 ............................ 59 Tabulka 20: Celková daňová povinnost od roku 2014 ................................................... 60 Tabulka 21: Srovnání celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby 2012-2013 ........................................................................................................................................ 60 Tabulka 22: Srovnání Celkové daňové povinnosti od roku 2014 ................................... 61

Seznam grafů Graf 1: Výdaje spojené se založením ............................................................................. 40 Graf 2: Optimalizace daňového základu ......................................................................... 50 Graf 3: Srovnání základu daně........................................................................................ 53 Graf 4: Srovnání Celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby 2012-2013.... 60 Graf 6: Srovnání celkové daňové povinnosti fyzické a právnické osoby od roku 2014 61

68

Seznam obrázků Obrázek 1: Rozdělení živností ........................................................................................ 12

Seznam příloh Příloha 1: Vzor zakladatelské listiny .............................................................................. 70 Příloha 2: Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby ........................................... 73 Příloha 3: Jednotný registrační formulář pro právnické osoby ....................................... 74

69

Příloha 1: Vzor zakladatelské listiny

ZAKLADATELSKÁ LISTINA Čl. 1 Obchodní firma spol. s r.o. … Čl. 2 Sídlo společnosti … Čl. 3 Předmět podnikání Čl. 4 Společníci Jediným společníkem společnosti je ..., se sídlem/bytem ... Čl. 5 Základní kapitál společnosti a podíly společníků Základní kapitál společnosti tvoří vklad jediného společníka ve výši ...,- Kč, který byl v okamžiku podpisu této listiny plně splacen. Správou vkladu byla pověřena banka … Čl. 6 Orgány společnosti Orgány společnosti tvoří – a) valná hromada, b) jednatel. Čl. 7 Valná hromada 1. Působnost valné hromady vykonává zakladatel jako jediný společník svým rozhodnutím.

2. Zakladatel se může nechat zastoupit zástupcem, který se musí prokázat písemnou plnou mocí, vystavenou za tímto účelem. Čl. 8 Jednatel 1. Prvním a jediným jednatelem společnosti je pan ..., trvale bytem ... 2. Jednatel jedná ve všech věcech společnosti samostatně v postavení statutárního orgánu navenek vůči třetím osobám. 3. Pro jednatele platí zákaz dle ustanovení § 136 ObchZ. Čl. 9 Jednání a podepisování za společnost 1. Jménem společnosti jedná jako statutární orgán její jednatel, a to samostatně a v plném rozsahu. V rozsahu stanoveném touto smlouvou nebo obecně závazným právním předpisem může jednatel udělit k právním úkonům plnou moc i třetí osobě. 2. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo nadepsané obchodní firmě společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis jednatel nebo jím zmocněná osoba. Čl. 10 Rezervní fond 1. Společnost vytvoří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10% z čistého zisku, avšak ne více nežli 5% základního kapitálu. 2. Rezervní fond se každoročně doplňuje o částku nejméně 5% z čistého zisku až do dosažení výše 10% základního kapitálu. Čl. 11 Účast ve společnosti, převod obchodního podílu 1. Zakladatel je oprávněn převést svůj obchodní podíl nebo jeho část na třetí osobu. 2. Smlouva o převodu obchodního podílu musí být písemná a nabyvatel musí výslovně prohlásit, že přistupuje k této zakladatelské listině, resp. jejím doplňkům.

Čl. 12 Závěrečná ustanovení 1.

Tato zakladatelská listina a z ní vyplývající právní vztahy se řídí českým právem.

2.

V případě zrušení společnosti bude likvidace provedena podle příslušných ustanovení v ObchZ.

3.

Tato zakladatelská listina, jakož i její změny a doplňky nabývají platnosti a účinnosti dnem podpisu.

4. Zakladatelská listina, jakož i její změny a doplňky se sepisují v 6 stejnopisech, z nichž po dvou obdrží rejstříkový soud, po dvou zakladatel a po dvou společnost.

V Praze dne

Podpis zakladatele

Příloha 2: Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby

Příloha 3: Jednotný registrační formulář pro právnické osoby

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Recommend Documents