VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA EKONOMICKÝCH STUDIÍ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA EKONOMICKÝCH STUDIÍ

CENTRÁLNÍ SYSTÉM ÚČETNÍCH INFORMACÍ STÁTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor práce: Lenka Kapounová Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Jihlava 2012

List se zadáním práce

Anotace Předmětem bakalářské práce je analyzovat názor územně samosprávných celků na probíhající účetní reformu. Konkrétně je bakalářská práce věnována tématu Státní pokladny a jeho dílčí sloţky Centrálnímu systému účetních informací státu. První část této práce je věnována teoretickým souvislostem s daným tématem. V této části je zpracována problematika územně samosprávných celků, Státní pokladny a jejího Integrovaného informačního systému. Zajisté nechybí ani hlavní část práce a to Centrální systém účetních informací státu, který je klíčovou součástí, na kterou je zaměřeno dotazníkové šetření v praktické části bakalářské práce, které je provedeno prostřednictvím elektronického dotazníku.

Klíčová slova Územně samosprávné celky, Státní pokladna, Integrovaný informační systém státní pokladny, Centrální systém účetních informací státu, dotazníkové šetření

Anotation In my final work I was trying to analyze the view of the territorial self-governing unit on the current financial reform. The first part includes some theoretical issues, the state treasury and it´s integrated information system.A crutial part of my project is The central system of accountanting information. It is followed by an electronic questionnaire in a practical part.

Key word Territorial self-governing units, The State Treasury, The Integrated information system of the State Treasury, The Central system of the accountanting information of government, questionnaire

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Leinveberové za odborné vedení práce a za cenné připomínky. Chtěla bych také poděkovat Krajskému úřadu Kraje Vysočina, konkrétně sekci ekonomiky a podpory, za konzultace, poskytnuté materiály a pomoc při tvorbě dotazníku pro územně samosprávné celky.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 12. 2011 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1

Teoretické souvislosti tématu ................................................................................... 9 1.1

1.1.1

Základní územní samosprávné celky .......................................................... 9

1.1.2

Vyšší územní samosprávné celky ............................................................. 10

1.1.3

Hospodaření územních samosprávných celků .......................................... 11

1.2

Státní pokladna ................................................................................................. 13

1.2.1

Funkce, cíl, poslání Státní pokladny ......................................................... 14

1.2.2

Státní pokladna v České republice ............................................................ 14

1.2.3

Integrovaný informační systém státní pokladny ....................................... 16

1.3

2

Územní samosprávné celky................................................................................ 9

Centrální systém účetních informací státu ....................................................... 19

1.3.1

Automatizovaný rozpočtový informační systém (ARIS) ......................... 21

1.3.2

Odesílání výkazů....................................................................................... 22

1.3.3

Výkazy, termíny........................................................................................ 27

Praktická část .......................................................................................................... 32 2.1

Kraj Vysočina................................................................................................... 32

2.1.1 2.2

Krajský úřad Kraje Vysočina .................................................................... 32

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 33

2.2.1

Dotazníky a vyhodnocení ......................................................................... 35

2.2.2

Shrnutí dotazníkového šetření .................................................................. 56

Závěr ............................................................................................................................... 59 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 62 Seznam pouţitých zkratek .............................................................................................. 65 Seznam obrázků .............................................................................................................. 66 Seznam příloh ................................................................................................................. 66

6

Úvod Účetnictví a účetní výkaznictví v současnosti ve veřejném sektoru prochází rozsáhlou reformou. Za velmi podstatný rok plný změn a začátek reformy je povaţován rok 2010. Při přípravě účetnictví státu existuje snaha o harmonizaci účetnictví, která má sjednotit a přiblíţit účetní pravidla a účetní výkazy různých zemí do takové míry, aby účetní výkazy byly srozumitelné a srovnatelné. Základním cílem účetní reformy je přiblíţení účetnictví, účetního výkaznictví a vypovídací schopnosti účetních informací veřejného sektoru podnikatelské sféře. Sektor veřejné správy se bude i nadále od podnikatelského sektoru odlišovat, neboť ten je zakládán s účelem dosaţení zisku. V této bakalářské práci je zpracována teorie z oblasti územně samosprávných celků, Státní pokladny a „Centrálního účetnictví státu“. Z tématiky územně samosprávných celků budou připraveny jejich základní principy hospodaření. Konkrétně je zde zpracována problematika základních a vyšších samosprávných celků – tedy obcí a krajů a jejich rozpočtů. V teoretické části je dále zpracována problematika Státní pokladny. Vytvoření systému Státní pokladny, který mají i ostatní země v Evropské unii – Slovensko, Velká Británie, Francie, Irsko a jiné, předcházela celá řada doporučení, která měla za důsledek v roce 2008 významný krok v tvorbě tohoto systému v České republice. Práce má za cíl přiblíţit Integrovaný informační systém Státní pokladny, coţ je základní funkční nástroj pro řízení a kontrolu státních financí, s jeho základními čtyřmi integrovanými moduly a jejich harmonogramem vytvoření. Zahájení provozu bylo naplánováno na roky 2010, 2011 a 2012. V poslední fázi mají být zahájeny sloţky Platební systém, Manaţerský informační systém a Realizace rozpočtu. Jednou ze sloţek Státní pokladny je Centrální systém účetních informací státu, který je povaţován za dlouhodobý proces spojený s celou řadou změn, které se týkají nejen postupů účtování, ale i organizačního zajištění sběru informací, jejich evidence, úprav a reportování. Nově zavedené „Centrální účetnictví státu“ navazuje na stávající systém určený pro odesílání výkazů. Centrální systém přinesl pro vybrané účetní jednotky změny jak v oblasti výkaznictví, tak i v oblasti jednotlivých výkazů. Významným pojmem v oblasti výkaznictví je konsolidace dat a konsolidovaná účetní závěrka za Českou republiku, která se má poprvé uskutečnit v roce 2012.

7

Cílem bakalářské práce je zjistit, k jakým zásadním změnám došlo v rámci reformy účetnictví státu v systému sběru účetních informací (tzv. Centrální systém účetních informací státu) a jak tento systém souvisí s projektem Státní pokladna. Zároveň je kladen poţadavek prozkoumat ve vybraném území, zda obce jako územně samosprávné celky byly informovány o změnách. Hlavním účelem je získat a zpracovat základní informace o projektu, jeho cíli, účelu a technických náleţitostech, tj. o průběh odesílání, náleţitostech datových zpráv, jejich formátech apod. V dotazníkovém šetření, ve kterém je pouţita metoda elektronického dotazování a následného vyhodnocení pomocí relativní četnosti, je za hlavní účel povaţováno dostání názoru obcí na úroveň metodické pomoci poskytované obcím ze strany Krajského úřadu Kraje Vysočina v rámci dané problematiky, a to včetně zhodnocení metodické pomoci poskytované detašovanými pracovišti krajského úřadu. Práce chce analyzovat názor obcí na způsob odesílání výkazů prostřednictvím Krajského úřadu Kraje Vysočina, které začalo platit od února 2011 a výhody a nevýhody způsobu odesílání dle obcí v jednotlivých správních okresech kraje. Po zpracování dotazníkového šetření, jednotlivých odpovědí a následného vyhodnocení od účastníků ankety, bude v bakalářské práci provedeno závěrečné shrnutí odpovědí, které jsou povaţovány za klíčové, jak pro tuto práci tak i pro Krajský úřad Kraje Vysočina. Především bude provedena analýzy otázek týkajících se Centrálního systému účetních informací státu, názoru na způsob odesílání výkazů a výhod či nevýhod systému, metodické pomoci poskytované ze strany krajského úřadu a detašovaných pracovišť. Tématika bakalářské práce byla navrţena Krajským úřadem Kraje Vysočina, který se obrátil na Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě s příslibem zpracování metodické pomoci. Tato práce tedy vznikne za podpory krajského úřadu a zároveň i pro krajský úřad, který nyní plní funkci zprostředkovatele pro odesílání výkazů ze strany obcí z Vysočiny a funkci „metodického pomocníka“, kterému budou předány výsledky dotazníkového šetření s následným hodnocením jednotlivých otázek.

8

1

Teoretické souvislosti tématu

V první kapitole je zpracována problematika spojená s účetní reformou veřejných financí a s tím spojenou Státní pokladnou. V této kapitole jsou popsány územně samosprávné celky a jejich hospodaření. Následující podkapitolou je samotný systém Státní pokladny – její funkce, nástroje, důvody pro vytvoření a Integrovaný informační systém státní pokladny. Poslední podkapitolou je hlavní téma celé bakalářské práce a to Centrální systém účetních informací státu – účel, výkazy, odesílání výkazů a změny ve výkazech.

1.1 Územní samosprávné celky V České republice je dvoustupňový systém územně samosprávných celků - základní a vyšší. Za základní územní samosprávné celky povaţujeme obce a za vyšší územní samosprávné celky kraje. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mají ve vlastnictví majetek a hospodaří dle rozpočtu. Do činnosti ÚSC můţe zasahovat stát, jestliţe to vyţaduje ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

1.1.1 Základní územní samosprávné celky „Obec podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

je

základním

územním

samosprávným

společenstvím

občanů,

je

[1, str. 49]

veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek.“

Informace o ÚSC zpracovala R. Merlíčková Růţičková (2011). Kaţdá obec má svůj název a v případě změny dává souhlas Ministerstvo vnitra. Hlavním úkolem kaţdé obce je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů. Úkoly, které jsou stanoveny v zákoně, nemusí obec plnit sama, ale prostřednictvím svých organizačních sloţek či jí zřízených příspěvkových organizací a obchodních společností. Obce vykonávají činnosti buď v samostatné či přenesené působnosti, které vymezuje zákon. Samostatnou působností jsou všechny listiny, které jsou v záhlaví označeny uvedením slova „Obec“ („Město“) a názvem obce či města, odvozeně pak „Městský obvod“ nebo „Městská část“. Přenesenou působností jsou pak písemná opatření starosty, obecní rady a obecních orgánů označeny „Obecní úřad“ („Městský úřad“, „Magistrát“) doplněné názvem obce či města. 9

Přenesenou působností je pro obec výkon státní správy, kterou obec vykonává na svém území. Při výkonu musí obec dodrţovat zákony a právní předpisy vydanými na základě zákona, v ostatních případech musí dodrţovat usnesení vlády a směrnice ústředního správního úřadu. Krajský úřad poskytuje obcím metodickou a odbornou pomoc. V zákoně o obcích (128/2000 Sb.) najdeme orgány obce a vymezený rozsah jejich povinností a rozhodovacích pravomocí. Orgány obce jsou obecní zastupitelstvo, obecní rada a starosta. Obecní zastupitelstvo je vrcholovým orgánem obce. Hlavní činností je vydávání rozhodnutí o záleţitostech v samostatné působnosti, v oblastech přenesené působnosti působí zastupitelstvo jenom tehdy, určuje-li to zákon. Výkonným orgánem je obecní rada v oblasti samostatné působnosti a za svá rozhodnutí odpovídá zastupitelstvu. Starosta zastupuje obec navenek.

1.1.2 Vyšší územní samosprávné celky „Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, otevřel cestu k vytvoření čtrnácti vyšších územních celků krajů.“[1,

str. 44]

-

V České republice bylo k 1. 1. 2000 vytvořeno 14 vyšších územních

samosprávných celků, tedy krajů. Kraje se řídí zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje vlastní práva a pravomoc krajů a jejich činnosti. Kraj můţe vykonávat svou činnost také v samostatné či v přenesené působnosti jako obce dle zákona č. 129/2000 Sb. Samostatnou působností jsou činnosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje. Pro výkon samostatné působnosti můţe kraj zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační sloţky kraje, pokud nestanoví zákon jinak. Orgánem kraje je zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman. Zastupitelstvo kraje je vrcholový orgán. V jehoţ pravomoci je rozhodování o věcech, které patří do samostatné působnosti (např. předkládání návrhu zákonů Poslanecké sněmovně, předkládání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, vydávání obecně závazných vyhlášek kraje, apod.). Výkonným orgánem je Rada kraje v oblasti samostatné působnosti. Rada odpovídá za výkon své působnosti zastupitelstvu. Můţe rozhodovat ve věcech

10

přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon. Rada se skládá z hejtmana, náměstka hejtmana a dalších členů rady. Hejtman zastupuje navenek kraj. Spolu s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje. Úkoly v samostatné působnosti uloţené zastupitelstvem a radou vykonává krajský úřad, v jehoţ čele je ředitel. Krajský úřad vykonává i přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. [2]

1.1.3 Hospodaření územních samosprávných celků Hospodaření s majetkem obce či kraje se řídí zákonem 128/2000 Sb. a 129/2000 Sb. Majetek obce či kraje musí být vyuţíván účelně a hospodárně, aby byl v souladu se zájmy a úkoly, které vyplývají ze zákona vymezené působnosti. Oba celky jsou povinny pečovat o zachování a o rozvoj majetku, který je v jejich vlastnictví. ÚSC mají povinnost vést evidenci svého majetku. Další povinností je ochrana majetku před neoprávněnými zásahy. 1.1.3.1 Hospodaření obce s finančními prostředky Hospodaření s finančními prostředky upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Příjmy rozpočtu obce dle §7 zákona 250/2000 Sb., jsou: [1, str. 52-53] 

„Příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,



příjmy z výsledků vlastní činnosti,



příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo zaloţila,



příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimţ je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků k této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uloţených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo podle zvláštních zákonů,



výnosy z místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,



dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,



dotace z rozpočtu kraje,



prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, 11



přijaté peněţní dary a příspěvky,



jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.“

Výdaji obce jsou: [1, str. 53-54] 

„Závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uloţených jí zákony,



výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,



výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,



závazky vyplývající pro obec s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,



úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,



výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících jejich vlastníků,



výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,



jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.“

1.1.3.2 Hospodaření kraje s finančními prostředky Příjmy rozpočtu kraje dle §8 zákona 250/2000 Sb. jsou: [1, str. 45-46] 

„Příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,



příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo zaloţil,



příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy – zejména správní poplatky a příjmy z vybraných pokut uloţených v pravomoci kraje,



výnosy daní nebo podíly na nich podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů,



dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,



přijaté peněţní dary a příspěvky,



jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje a



prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy.“

12

Výdajem z krajského rozpočtu jsou dle Zákona č. 250/2000 Sb. §10: 

„Závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uloţených zvláštními právními předpisy,



výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,



výdaje spojené s výkonem státní správy, ve které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,



závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliţe k nim přistoupil,



dotace do rozpočtů obcí v kraji,



závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,



úhrada úroku z přijatých půjček a úvěrů,



výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících jejich vlastníkům,



výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,



jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,



dotace Regionální radě regionu soudrţnosti.“ [27]

1.2 Státní pokladna Státní pokladna je základním kamenem při budování systému pro optimální řízení veřejných financí. Státní pokladna má zodpovědět otázky při rozhodování o tom, kolik, jakým způsobem a na co jsou vyuţívány prostředky z veřejných financí. Státní pokladnu lze definovat taktéţ jako komplex řídících a kontrolních nástrojů pro efektivní řízení veřejných financí. Tudíţ státní pokladnu nelze chápat jako informační systém, ale jako komplex nástrojů pro efektivní a transparentní správu veřejných financí.[14]

13

1.2.1 Funkce, cíl, poslání Státní pokladny Hlavní funkcí Státní pokladny je centralizace příjmů, řízení výdajů, státních aktiv, likvidity a státního dluhu, finanční plánování, platební styk, kontrola a účetnictví a výkaznictví.[14] Základním úkolem pro SP je zavedení a fungování centralizovaného účetního systému, který bude sjednocovat účetní data získaná od územních samosprávných celků a vybraných účetních jednotek. Cílem je minimalizovat rizika rozhodovacích procesů. Měla by se tedy zvýšit kvalita řízení státních financí a zamezení vzniku nekrytých závazků ze strany státu v budoucnosti. [18] Účelem při zakládání systému bylo vytvoření systému, který bude „účetním a srdcem státu“. V praxi by to mělo znamenat hlavně zjednodušení přijetí všech financí i financování z veřejných zdrojů a plnění funkce SP, tudíţ přehlednější a zjednodušené řízení likvidity a dluhu. Mezi velmi podstatné poslání Integrovaného informačního systému státní pokladny patří vytváření tří druhů účetních uzávěrkových výstupů výkazy rozpočtového účetnictví, finančního účetnictví a analytika účetnictví nákladů na realizaci akcí. [17] Státní pokladna se také zakládala s úmyslem garance úplnosti, správnosti a věrnosti výkazů účetních uzávěrek a dále s úmyslem pomoci výkonným sloţkám, které připravují účetní a finanční data pro řízení státního sektoru. [17] Cíle, poslání a funkce se formulovaly na základě poţadavků na vytvoření tohoto systému. Hlavním důvodem pro zavedení SP bylo vytvoření účinnější kontroly na vynakládané veřejné prostředky a kontrolovatelnost výsledků a rozhodovacích prostředků. Účel zavedení pokladny státu je spojen také se vstupem do Evropské měnové unie, tudíţ je nezbytné modernizovat řízení veřejných financí. [17]

1.2.2 Státní pokladna v České republice První doporučení k vytvoření IISSP bylo v září 2000 od Světové banky ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR v rámci grantu IDF ve zprávě Strategie pro zavedení střednědobého a výkonově orientovaného rozpočtování v České republice. Následovalo další doporučení Briana Oldena, které bylo v roce 2001 předloţeno, k vytvoření Státní pokladny v České republice. V této studii bylo doporučeno vytvoření 14

SP jako GTS, které taktéţ doporučovala zpráva Stuarta Webstera a Eddieho Fogarty. Způsob SP jako GTS znamená dle Oldena (2001), ţe se přiblíţí přechod k akruálnímu účetnictví, zavede se jednotný účet, který posílí řízení a kontrolu veřejných financí, zavede se jednotný pokladní účet pro konsistentní přístup k oceňování státních aktiv a pasiv a usnadní se výkaznictví, které bude v EU vyţadovat stále větší mnoţství zpráv (pravidelných) a informací postavených na konsolidované bilanci příjmů a výdajů. Na druhé straně se musí počítat s finanční náročnosti při zavedení od samého počátku realizace, s výraznými legislativními změnami a v neposlední řadě s investicí do technologií. SP byla dle doporučení Oldena vytvořena jako součást MF ČR. V letech 2003-2007 bylo zpracováno dvacet studií pro realizaci Státní pokladny. V únoru roku 2005 byl oficiálně oznámen záměr k vytvoření systému formou soutěţního dialogu u firmy SAP. Následně bylo v roce 2006 vyhlášeno řízení o veřejné zakázce, na které se přihlásilo 10 společností. Rok 2007 byl pro Státní pokladnu a celý systém velmi zásadní. V tomto roce byli jmenováni členi hodnotící komise. Dále pak bylo vyhlášeno třetí kolo soutěţního dialogu, ve kterém byly přijímány návrhy a finální prezentace. První kolo bylo pro doplňování návrhu k řešení, druhé kolo pak pro diskuzi k návrhům řešení SP. V srpnu byla zveřejněná poptávka na „Integrovaný rozpočtový systém Státní pokladny. Kdy pak byl do funkce ředitele projektu ISSPP jmenován Pavel Nevšímal. V roce 2009 byl jmenován nový ředitel projektu IISSP Jan Zikl. V lednu 2011 byl jmenován na pozici ředitele projektu Karel Tyll a šéf pro informatiku telekomunikací Ministerstva financí Radoslav Bulíř. [10] Firmou, která bude realizovat systém SP, se stala v roce 2008 IBM Česká republika, s.r.o., která se zavázala vybudovat systém do roku 2012. Původní předpoklady uváděly rok 2010 za finální pro uvedení systému do řádného provozu. Projekt IISSP byl rozdělen na čtyři funkční fáze: [8] 

První fáze – blok Centrální účetnictví státu, blok Ekonomický informační systém Úřadu vlády a Manaţerský informační systém pro tyto bloky. Termín zahájení provozu byl naplánován na 1. 1. 2010.



Druhá fáze – blok Příprava a sestavení rozpočtu a Manaţerský informační systém pro tyto bloky. Zde se počítalo se zahájením provozu na 1. 4. 2010. 15



Třetí fáze – blok Realizace rozpočtu a Manaţerský informační systém pro této blok. Termín zahájení produktivního provozu byl určen na 1. 1. 2011.



Čtvrtá fáze – blok Platební styk a Manaţerský informační systém pro tento blok. Termín zahájení provozu byl stanoven na 1. 1. 2012.

Z právní stránky legislativně upravuje vznik SP: 

Usnesení vlády č. 1217/2009,



Usnesení vlády č. 561/2007 a



Usnesení vlády č. 169/2005.

Organizačně je SP v ČR upravena pro: 

Ministerstvo financí – správce systému,



organizační sloţky státu, včetně kapitol,



státní příspěvkové organizace,



další organizace – fondy, pojišťovny, municipální jednotky, organizace se státní účastí apod.

1.2.3 Integrovaný informační systém státní pokladny „Základním cílem realizace projektu IISSP je implementace takového informačního systému do prostředí realizace funkcí SP České republiky, který umoţní transparentní, účelnou a vzájemně integrovanou realizací funkcí státní pokladny v rámci zvoleného modelu řízení státních veřejných financí v České republice.“ [4, str. 14] Ministerstvo financí mělo za cíl při zakládání systému SP aplikovat i IISSP, jenţ má plnit funkci nástroje pro řízení veřejných financí, centralizaci účetních informací státu, konsolidaci vybraných ekonomických ukazatelů za veřejnou správu a komplexního přesného a včasného výkaznictví za celý veřejný sektor,

[9]

přičemţ by cílem projektu

IISSP mělo být zajištění funkcí SP – klíčových a podpůrných. 

„Klíčové funkce zahrnují: o Centralizaci příjmů, o řízení výdajů, o podporu správy aktiv, o řízení hotovosti, o podporu řízení dluhu. 16



Podpůrné funkce zahrnují: o Rozpočtové plánování, o finanční plánování, o platební styk, o účetnictví, o finanční kontrolu, o výkaznictví.“ [9]

Obr. 1 Rozsah budování státní pokladny (Projektová spolupráce kapitol na implementaci IISSP – prezentace v rámci 3. fáze budování Státní pokladny, 2008)

Na základě cílů k SP lze stanovit základní prvky IISSP, kterými je Integrovaný rozpočtový systém, Řízení státního dluhu, Platební systém, Manaţerský informační systém a Centrální účetní systém. 1.2.3.1 Integrovaný rozpočtový systém (RIS) RIS má z hlediska IISSP plnit základní nástroj pro plánování, schvalování a realizaci rozpočtu, včetně EX-ante kontroly, která umoţňuje metodicky sjednotit postupy v oblasti rozpočtování, účetnictví, řízení dluhu a likvidity státu a výkaznictví. RIS má za úkol propojovat, podporovat strategické řízení, rozhodování a kontrolu veřejných

17

financí, přičemţ má vyuţívat podporu moderních informačních a komunikačních technologií. [15] V cílovém stavu pak má RIS zahrnovat v oblasti Rozpočtování: [14, str. 9] 

„Víceleté prognózy,



modelování víceletých závazků,



střednědobý výhled,



meziroční převod rozpočtu,



plánování ročního rozpočtu,



rozepsaný rozpočet,



alokace zdrojů a výdajové limity.“

Rozpočtový systém je členěn na dvě části, a to na RIS PR, který má připravovat rozpočet a zpracovávat návrh na rozpočtu a rozpisu R1, a na RIS RE, který jiţ realizuje rozpočet, rozpočtová opatření, alokování zdrojů a platby. 1.2.3.2 Řízení státního dluhu (ŘSD) Specializovaný systém SP, který bude pokrývat oblast ŘSD a který bude umoţňovat: [14, str.9]



„Řízení likvidity,



efektivní zhodnocování volných zůstatků na souhrnném účtu Státní pokladny a



realizace finančních operací státu na finančním trhu.“

1.2.3.3 Platební systém (PS) Dle informací z projektu Státní pokladna – komentář k prezentaci (2007) bude zahrnovat PS oblasti: 

Správy účtů SP,



realizování platebního styku,



blokování výdajů na základě limitů,



obsluhy finančních operací státu.

Vybudování systému popisuje Komentář k prezentaci (2007). Proto, aby mohl být PS vybudován, bude vyuţívat bankovní systém „ABO“, který je provozovaný Českou národní bankou. Subsystém PS bude napojen na subsystém ŘSD, kterému bude 18

poskytovat zejména v reálném čase souhrnné informace o pohybech na souhrnném účtu SP, které budou zapotřebí pro řízení denní likvidity souhrnného účtu. Posléze bude PS nezbytnou součástí při realizování projektu IISSP a bude napojen na subsystémy RIS a CÚS. 1.2.3.4 Manažerský informační systém (MIS) Tento systém má být nadstavbou částí IISSP dle Zahájení projektu (2009), tudíţ se v některých publikacích s pojmem MIS vůbec nesetkáme. MIS je tedy nadstavbovou části projektu, která je především určena pro vrcholový a střední management. Tato nadstavbová část bude zpracovávat informace z RIS a CUS (tedy analyzovat data pomocí „infokostek“). MIS bude vyuţívat a dále zpracovávat MF i jednotlivé kapitoly. Účelem součásti IISSP je operativní rozhodování pro řízení a kontrolu, pro prognózování apod. 1.2.3.5 Centrální účetní systém (CÚS) „CÚS bude představovat ekonomicko-informační systém, ve kterém budou shromážděny účetní záznamy účetních jednotek. Základním pilířem tohoto systému je účetnictví státu a centrálně provozovaný informační systém, do kterého budou organizační složky státu a další subjekty odevzdávat definovaná účetní data.“

[15]

Za základní pilíř tedy lze

povaţovat Centrální systém účetních informací státu, o kterém bude pojednávat podkapitola 3. Cílem CÚS je získávání včasných, věrohodných, objektivní informací, které budou dále vyuţívány při sledování účetnictví státu jako celku a jeho jednotlivých sloţek, při řízení hotovosti a poskytování standardních výstupů jak pro Ministerstvo financí tak statistické údaje ČR i EU.

1.3 Centrální systém účetních informací státu „Novela zákona o účetnictví č. 304/2008 Sb. zavedla do tohoto zákona povinnosti týkající se sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za „dílčí konsolidační celky státu“.“ [7, str. 2] Konsolidační celky zpracovali Schneiderová a Nejezchleb (2010). Konsolidačními celky budou podle prováděcí vyhlášky veškeré vybrané účetní jednotky včetně obcí a jimi zřizovanými příspěvkovými organizacemi a veškeré účetní jednotky, které jsou 19

ovládány nebo řízeny některou účetní jednotkou, která vstupuje do konsolidačního celku státu. Za konsolidační celky budou odesílány do systému účetní závěrky, které budou obecně poskytovat komplexní informace o majetku, závazcích, výnosech a nákladech za celou Českou republiku. Předávání výkazů za konsolidační celky bude poprvé v roce 2012 za účetní rok 2011. Za celou republiku budou konsolidované celky sestavovat následující výkazy: 

„Souhrnný výkaz majetku a závazků státu,



souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,



výkaz peněţních toků,



přílohu.“ [3, str. 37]

Dle zákona jsou definovány dva základní cíle existence centrálního úloţiště účetních dat: 

„má se jednat o prostředek pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku,



má slouţit jako místo, kde budou jednotlivé zainteresované subjekty získávat účetní informace o vybraných účetních jednotkách.“ [2, str. 21]

Základním právním rámcem, který legislativně upravuje vedení systému, jsou: 

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění zákona č. 304/2008 Sb.,



Vyhláška č. 383/2009 Sb. novelizované dle vyhlášky č. 434/2010 Sb.,



Vyhláška č. 449/2009 Sb.,



Vyhláška č. 410/2009 Sb.,



Konsolidační a inventarizační vyhlášky.

Základní principy k vytvoření CSÚIS jsou zpracovány v Předkládací zprávě (2007). Proto, aby mohl systém fungovat zcela správně, musí účetní jednotky dodrţovat základní principy účetnictví, kterými je princip věrnosti, úplnosti a včasnosti. Pro účetní jednotky to tedy znamená, ţe při odevzdávání výkazů by měly především dbát na správnost, úplnost a zároveň včasnost. Pro „účetnictví státu“ to znamená tedy, ţe mu bude poskytován objektivní a odpovídající obraz o hospodářském stavu územních samosprávných celků a celkově i státu. Základním cílem systému je získávaní včasných, věrohodných a objektivních dat, která budou slouţit k dalšímu sledování vývoje v oblasti hospodaření státu jak celku, tak 20

i jeho jednotlivých sloţek (správci kapitol, kraje apod.) a zároveň bude dle výstupů moţné

sledovat

řízení

hotovosti

a

poskytování

standardních

výstupů

jak

pro Ministerstvo financí, tak i pro statistické údaje ČR i EU. Na otázku proč se systém zaváděl, lze odpovědět odpovědí, ţe je potřebná digitalizace systému, který tak umoţní lépe zpracovávat účetní záznamy a umoţní jejich další zpracování, vyhodnocení či jejich přehlednost. Druhou odpovědí hned po digitalizaci by mohlo také být, ţe stát chce tímto systémem odstranit mnohonásobnost v předávání informací centrálním orgánům státní správy a výhodou by tedy mělo být odstranění zbytečné zátěţe ze strany administrativy. Systém CSÚIS je zaměřen na sběr účetních záznamů a finančních výkazů, který plně nahradil stávající systém ARIS, o kterém pojednává následující kapitola.

1.3.1 Automatizovaný rozpočtový informační systém (ARIS) Automatizovaný rozpočtový informační systém[12]byl vytvořen roku 1993, aby zajišťoval informatické funkce, které se vztahují k datové oblasti účetního a finančního výkaznictví organizačních sloţek státu, kapitol státního rozpočtu, územních samosprávných celků, státních fondů, státních příspěvkových organizací a regionální rady regionů soudrţnosti. Ministerstvo financí se však usneslo, ţe bude v roce 2010 vytvořen IISSP a s tím spojený CSÚIS. Tudíţ k 30. 6. 2010 byl web a systém ARIS ukončen. Cílem ARISu bylo zajistit pracovníkům MF a ostatních orgánů státní správy potřebná data pro průběţné hodnocení plnění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a o hospodaření výše uvedených subjektů. Dále měl systém ARIS zajišťovat zpracování tabulkových částí závěrečných účtů kapitol a státního závěrečného účtu a zpracování finančních ukazatelů pro statistiku vládního sektoru. Informace byly zpracovávány do aplikace prezentačního systému ARISweb. Do webové aplikace systému byly odesílány ze strany „veřejné správy“ finanční a účetní výkazy. Finančními výkazy byly především výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu, ať uţ ze správců kapitol či ze strany územních samosprávných celků, dobrovolných svazků a obcí apod. Rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu k účetní závěrce pak odesílaly subjekty do účetních výkazů.

21

V databázi IDB ARIS přes ARISweb byly shromaţďovány a dostupné informace o finančních ukazatelích z oblasti: 

Účetních a finančních výkazů jednotlivých subjektů,



sumářů výkazů podle definovaných agregací,



vybraných fakultativních výstupů.

Z hlediska právní legislativy byl systém v období let 2001 – 2009 upravován: 

Vyhláškou 16/2001 Sb., byla zrušena vyhláškou č. 449/2009 Sb.,



Zákonem o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok,



Vyhláškou č. 505/2002 Sb., byla zrušena vyhláškou č. 410/2009 Sb.,



Vyhláškou č. 323/2002 Sb., která byla novelizována naposledy vyhláškou č. 175/2009Sb.

1.3.2 Odesílání výkazů Pro odesílání výkazů existují dle platné legislativy dva způsoby odesílání výkazů. První moţností jak odesílat výkazy je, ţe účetní jednotka odesílá data samostatně přímo do CSÚIS. Druhá moţnost nabízí účetním jednotkám zasílat data z výkazů prostřednictvím krajského úřadu, pokud tak místně příslušný krajský úřad stanoví. O tom, jak vypadal stav v České republice k 16. 5. 2010, vypovídá následující mapka (Obr. 2), která uvádí, ve kterých krajích se vyuţívá moţnosti první či druhé.

Obr. 2 Přehled odesílání dat v České republice (Předávání dat CSUIS dle krajů 2010, str. 1)

22

V roce 2010 byly tři moţnosti, jak odesílat výkazy dle Předávání dat CSÚIS dle Krajů (2010): 

Varianta A - odesílání výkazů přímo do CSÚIS přes systém ALIS-ÚS,



varianta B - odesílání výkazů na krajský úřad – odesílání v nezašifrované podobě prostřednictvím internetu,



varianta C - odesílání výkazů v GXML na automat – odesílání na kraj, kde se pouţívá ke zpracování výkazů systém Gordic.

Moţnost odesílat výkazy přímo do CSÚIS vyuţívalo v roce 2010 7 ze 13 krajů. Konkrétně to byl Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Středočeský kraj a Karlovarský kraj. Odesílat výkazy přes variantu B vyuţili kraje Ústecký, Královehradecký a Plzeňský. Zbývající tři kraje Liberecký, Pardubický a Jihomoravský odesílali výkazy přes GXML automat. Od roku 2011 mají vybrané účetní jednotky ještě moţnost odesílat výkaz dle Výkazů 2011 (2011) tzv. variantou S neboli souhrnný export, který nabízí pro zpracování a odesílání výkazů speciální nabídku, která kombinuje odesílání vět 56D a XML výkazů. V současnosti vyuţívá variantu S pouze Jihomoravský kraj. Další změnou by mělo být zrušení varianty C, neboť tuto moţnost do současné doby (v roce 2011) nikdo nepouţíval. V tomto roce došlo ke změně způsobu odesílání výkazů u Jihomoravského kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje a Kraje Vysočina. Liberecký a Pardubický kraj změnili způsob odesílání z varianty C na variantu B a Kraj Vysočina začal odesílat výkazy prostřednictvím krajského úřadu, tedy varianty B. 1.3.2.1 Způsob odesílání výkazů Proto, aby mohly být výkazy odesílány do CSÚIS, musí vybrané celky splňovat náleţitosti vyplývající z legislativy, které jsou chronologicky seřazeny do pěti kroků: [11] 

Registrovat ZO/NZO,



vytvořit výkaz ve formátu XML,



vytvořený soubor XML zašifrovat,



odeslat šifrované XML do CSÚIS, 23



zjistit výsledek zpracování v CSUIS.

„Zodpovědnou osobou nebo náhradní zodpovědnou osobou se rozumí fyzická osoba jmenovaná vybranou účetní jednotkou, která je zodpovědná za přenos dat mezi účetní jednotkou a CSÚIS dle §15 Technické vyhlášky.“[31] Náhradní zodpovědnou osobou je taktéţ fyzická osoba, která nahrazuje funkce zodpovědné osoby. Jedna zodpovědná osoba můţe být zároveň zodpovědnou osobou pro více subjektů. Jak se mají účetní jednotky zaregistrovat, znázorňuje následující schéma na Obr. 3.

Obr. 3 Schéma procesu registrace zodpovědné osoby (http://www.vykaznictvi.cz/komunikace-s-csuis/registracezo.html)

Prvním krokem při registraci zodpovědné osoby je povinnost odeslání řádně vyplněného formuláře s identifikačními údaji o účetní jednotce ve formátu PDF pomocí datové schránky do datové schránky MF. Pokud účetní jednotka nemá aktivní datovou schránku, odešle v listinné podobě formulář do Kompetenčního centra CSÚIS a zároveň i na e-mailovou adresu tohoto centra. Následně v druhém kroku odešle správce CSÚIS účetní jednotce dopis s přihlašovacími údaji a heslem do webové aplikace. Z přijatých údajů se můţe zástupce účetní jednotky přihlásit do inboxu webové aplikace, kde vyplní příslušný formulář a kde si stáhne Zajišťovací a identifikační soubor (ZaIS), který předá zodpovědné osobě. V následujícím kroku musí účetní jednotka prostřednictvím formuláře na webu potvrdit ZaIS. Po odeslání formuláře zašle správce systému jiţ zodpovědné osobě dopis s dekódovacím dopisem. V šestém kroku zodpovědná osoba 24

tedy dekóduje ZaIS a předá kontrolní součet zástupci účetní jednotky. V posledním kroku pak zástupce účetní jednotky odešle vyplněný formulář „Potvrzení o přijetí zabezpečovacích a identifikačních souborů“ správci systému do webové aplikace. Po zaslání a přijetí formuláře je aktivován přístup zodpovědné osoby k CSÚIS. V případě předávání účetních záznamů prostřednictvím krajského úřadu vystupuje krajský úřad jako zástupce účetní jednotky. Krajský úřad je tedy v tomto případě pověřen zasíláním údajů správci CSÚIS prostřednictvím „Hromadného registračního formuláře“. Účetní jednotky se tedy nemusí individuálně registrovat a ani nemusí provádět změny u ZO/NZO. Krajský úřad zašle správci systému „Hromadný registrační formulář“. Následně pak převezme hromadný soubor „Zajišťovací a identifikační soubory“. Odesílat se mohou pouze data pomocí datových souborů ve formátu XML. Kaţdý odesílaný výkaz musí obsahovat údaje dle Technického manuálu (2010): 

V hlavičce – o účetní jednotce a zodpovědné osobě – IČ, údaj o kapitole a identifikaci období, za které je výkaz zasílán,



v tělu – vlastní výkaz,



v patičce – kontrolní součet a případně digitální podpis.

Odesílaný výkaz musí vţdy zodpovědná osoba zašifrovat. Šifrování souboru XML znamená komunikaci mezi zodpovědnou osobou a CSÚIS. Tato komunikace musí probíhat vţdy šifrovaně. Pokud nebude soubor s výkazy správně zašifrován či nebude vůbec zašifrován, bude ze strany systému CSÚIS odmítnut. Zodpovědné osoby mohou soubory zašifrovat pouze prostřednictvím klíče, který obdrţely v rámci procesu registrace od účetní jednotky (krok 5). Vybrané osoby mohou zašifrovat data XML třemi způsoby: [11] 

„Úpravou ekonomického informačního systému účetní jednotky, tak aby vytvořený XML soubor byl i automaticky zašifrován.



Vyuţitím sluţeb soukromých firem, které nabízejí šifrování XML v rámci moţnosti registrovat tyto subjekty jako ZO.



Zašifrováním pomocí Šifrovací ulity publikovanou MF.“

25

Šifrovací ulita je poskytnutý softwarový nástroj systémem účetním jednotkám, jehoţ hlavní výhodou je, ţe ulehčuje práci účetním jednotkám (šifrování a dešifrování zpráv, kontrola a dekódování přístupových údajů ZO v procesu registrace ZO). 1.3.2.2 Zasílání dat přímo do CSÚIS Při odesílání výkazů do CSÚIS mohou ZO vyuţít ze dvou komunikačních kanálů: 

Webová sluţba (SOAP) a



Webová aplikace.

V případě, ţe chce účetní jednotka k přenosu vyuţít z komunikačních kanálů komunikační kanál SOAP, je komunikace mezi nimi iniciována účetní jednotkou. Přenos dat můţe oproti komunikaci probíhat i jak ze strany účetní jednotky, tak i ze strany CSÚIS. Data jsou přednášena prostřednictvím SOAPU do systému asynchronně, tedy klient po odeslání dat neobdrţí okamţitou odpověď s výsledkem zpracování. Zasílání zpráv prostřednictvím WSDL webových sluţeb je přístupné na webových stránkách CSÚIS. Mohou být odesílány jako csuis.wsdl nebo inbox.wsdl. Popis csuis.wsdl je asynchronní webová sluţba pro zasílání účetních záznamů a výkazů do CSÚIS a inbox.wsld je naopak synchronní webová sluţba pro přístup do inboxu ZO (výpis zpráv, staţení zprávy z inboxu). 1.3.2.3 Zasílání dat prostřednictvím krajského úřadu Pokud příslušný krajský úřad stanoví, mohou obce, DSO a příspěvkové organizace odesílat data do CSÚIS prostřednictvím krajského úřadu. Pro obce a další pak můţe tento způsob odesílání následující výhody: 

Zjednodušení předávání účetních a finančních výkazů do CSÚIS.



Sníţení technické náročnosti

- odstraní se povinnost šifrovat a kódovat

výkazové výstupy. 

Odstraní se komunikace s CSÚIS prostřednictvím tzv. „inboxu a service desk“.



Výkazy, které budou odesílány prostřednictvím krajského úřadu, budou zároveň kontrolovány a výkazy budou tedy předány do CSÚIS správně. V případě, ţe ve výkazech budou chyby, budou je pracovníci úřadu řešit přímo s obcemi, DSO a příspěvkovými organizacemi. Oproti tomu, kdyţ jsou výkazy zasílány přímo 26

do CSÚIS je to neosobní jednání a končí pouze jenom konstatováním chyb a ne opravami. 

Účetních jednotek se nedotknou odstávky systému CSÚIS. Výkazový automat je pod správnou krajského úřadu a odstávky jsou minimální (především mimo termíny zasílání výkazů).



Zejména menší obce ušetří na odměnách pro dealery software, kteří zajišťují za obce, DSO a příspěvkové organizace přenos dat do CSÚIS za odměnu.

Pro krajský úřad bude mít tento způsob odesílání přínosy: 

Zjednodušení procesu kontrol účetních dat,



výkazy uloţené na krajském úřadě budou naprosto shodné s výkazy uloţenými v CSÚIS,



znemoţní se přepsání jiţ zkontrolovaných správných dat v CSÚIS bez vědomí krajského úřadu.

1.3.3 Výkazy, termíny Rozdílem pro CSÚIS ve výkazech od systému ARIS je, ţe budou sestavovány výkazy i za konsolidační celky státu, tedy za kapitoly, kraje a municipality. Výkazy za tyto celky budou taktéţ odesílat i obchodní společnosti, ve kterých má stát své podíly či ostatní účetní jednotky vykonávající sluţby veřejnosti s podílem státu na jejich řízení. Odesílání výkazů za konsolidační celky je naplánováno na rok 2012. „Výkazy mají povinnost odesílat vybrané účetní jednotky, kterými jsou organizační sloţky státu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, regionální rada soudrţnosti, municipální příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.“ [10] Od roku 2010 je povaţováno za 5 částí roční účetní závěrky pro vybrané účetní jednotky tyto výkazy: [2, str. 265] 

„Rozvaha,



Výkaz zisků a ztráty,



Příloha,



Přehled o peněţních tocích,



Přehled o změnách vlastního kapitálu.“ 27

Navíc budou odesílány operativní účetní záznamy, za které budou účetní jednotky odevzdávat soupis pohledávek, soupis závazků, soupis podmíněných pohledávek, soupis podmíněných závazků, peněţní prostředky a disponibilní majetek. Operativní záznamy a jiné záznamy předávají organizační sloţky státu a státní fotky v elektronické podobě. Povinnost odesílat vybrané výkazy do IISSP je ročně, čtvrtletně či měsíčně. Měsíčně jsou odevzdávány tzv. „operativní účetní záznamy“ (soupis pohledávek, soupis závazků, soupis podmíněných pohledávek, peněţní prostředky a disponibilní majetek). Jejich termín odevzdávání je tedy měsíční ve stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce, a to nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Další povinností je předávání tzv. „jiných účetních záznamů“, kterými jsou výkazy primární účetní záznam z účetních knih, vyţádaný jiný účetní záznam, účetní záznamy o inventarizaci, vyţádaný konkrétní účetní doklad či vyţádaný seznam primárních účetních záznamů a účetních dokladů dle bliţší specifikace. Tyto „jiné účetní záznamy“ mají povinnost ÚSC a vybrané účetní jednotky odeslat do CSÚIS či na krajský úřad do pěti pracovních dnů ode dne, kdy byly poţádány o předání poţadavků na předání jiného účetního záznamu správcem centrálního systému účetních informací. Za Českou republiku jsou sestavovány roční účetní výkazy k poslednímu dni kalendářního roku. Výkazy jsou tyto: 

„Souhrnný výkaz majetku a závazků státu,



Souhrnný výkaz nákladů a výnosů státu,



Výkaz peněţních toků,



Příloha.“ [2, str. 21]

Z výkazů, které jsou odesílány za stát, tak vyplývá povinnost konsolidačním celkům poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré dokumenty potřebné k tomu, aby mohly být sestaveny výkazy za celou ČR. Tzv. „Konsolidační účetní záznamy“ a s nimi spojené termíny odevzdávání jsou uvedeny v následujícím Obr. 4.

28

Obr. 4 Termíny pro předávání konsolidačních účetních záznamů (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2009 Sb.)

Do CSÚIS jsou odesílány statistická, konsolidační, operativní, finanční a podpůrná data. Statistická data mají utvářet pomocný statistický přehled a výstupy dle poţadavků ČSÚ, útvarů MF a dle poţadavků ostatní uţivatelů (např. NKÚ). Konsolidační data budou sbírat data k výstupu účetních výkazů za ČR. Operativní data obsahují operativní účetní záznamy a jiné účetní záznamy, které budou vznikat dle poţadavků útvarů MF, ostatních sloţek SP či případných dalších uţivatelů. Finanční data vycházejí z plnění 29

rozpočtů, tudíţ obsahují finanční údaje či jiné účetní záznamy, které jsou dle poţadavků útvarů MF a případných dalších uţivatelů. Podpůrná data budou převáţně v podobě rejstříků, číselníků atd. 1.3.3.1 Změny u výkazů Hlavní změny u výkazů zpracovaly Otrusinová a Kubíčková (2011). Struktura výkazů rozvaha a výkaz zisků a ztrát je odlišná mezi jednotlivými typy účetních jednotek a také z rozdílů financování a hospodaření jednotlivých organizací): 

„ Základní,



pro organizační sloţky státu,



pro územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální řady,



pro příspěvkové organizace,



pro státní fondy a Pozemkový fond ČR.“ [3, str. 64]

Za hlavní změny u rozvahy v jejím obsahu a struktuře autorky povaţují: 

Neuvádění zůstatků účtů oprávek a opravných poloţek k pohledávkám jako samostatné rozvahové poloţky, ale pouze ve sloupci „Korekce“.



Nejsou uváděny zůstatky nákladových účtů u účtové třídy 4xx (rozpočtové náklady) – náklady jsou nově vykazovány ve výkazu zisků a ztrát.



Nové

rozdělení

pohledávek

na

dlouhodobé,

které

jsou

přiřazeny

k dlouhodobému majetku, a krátkodobé. 

Nejsou vykazována zvířata v samostatné rozvahové poloţce.



Nově jsou vykazovány účty časového rozlišení a dohadných poloţek v oběţných aktivech a krátkodobých závazcích, na místo stávající samostatné skupiny aktiv a pasiv.



Jsou zrušeny rozvahové poloţky ve vztahu k rozpočtům, protoţe došlo k zániku účtů (účtová skupina 20x,21x, část 22x, část 23x).



Nové vykazování aktiv a pasiv z důvodů jiné struktury, neboť do roku 2009 byly uváděny u aktiv poloţky na úrovni netto na počátku období a k rozvahovému dni. Tudíţ změna je v rozdělení aktiv na čtyři sloupce – brutto, korekce, netto pro běţné období a sloupec pro minulé účetní období.

Výkaz zisků a ztrát je u organizačních sloţek státu a ÚSC sestavován nově od roku 2010, neboť výkaz zisků a ztrát bude součástí účetních výkazů za Českou republiku a 30

za dílčí konsolidační celky státu. V tomto výkazu jsou vykazovány konečné zůstatky účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním či po zdanění za účetní jednotku k rozvahovému dni. Výkaz je členěn na čtyři sloupce – běţné období, ve kterém jsou vykazovány náklady a výnosy z hlavní činnosti (taková činnost, pro kterou byly zřízeny) a z hospodářské činnosti (doplňková činnost). Druhým sloupcem je minulé období, které se také členění na hlavní a hospodářskou činnost. Změny jsou následující: 

„Vykazují se veškeré náklady a výnosy, tzn. I náklady a výnosy rozpočtového hospodaření v rámci hlavní činnosti.



V důsledku vykazování veškerých nákladů a výnosů se zcela mění náplň ukazatele „výsledek hospodaření“.



Náklady a výkazy se vykazují v nové struktuře: 

Náklady a výnosy z činností,



finanční náklady a výnosy,



náklady na nároky na prostředky SR a rozpočtů ÚSC a SF,



výnosy z daní a poplatků,



náklady ze sdílených daní (pouze OSS),



výnosy z nároků na prostředky SR a rozpočtů ÚSC a SF,



výnosy ze sdílených daní (pouze OSS),



výsledek hospodaření. “ [3, str. 67]

Nově sestavují od roku 2010 vybrané účetní jednotky výkazy: „Přehled o peněţních tocích“ a „Přehled o změnách vlastního kapitálu“. Proto, aby vybrané účetní jednotky odesílaly tyto výkazy, musí splňovat současně dvě podmínky: 

„ více neţ 40 000 000 Kč aktiv celkem a



více neţ 80 000 000 Kč ročního úhrnu čistého obratu.“ [13]

31

2

Praktická část

V praktické části je zpracováno dotazníkové šetření v rámci Kraje Vysočina na problematiku účetní reformy – konkrétně CSÚIS. Cílem je zjistit názor respondentů na výkaznictví, metodickou pomoc ze strany krajského úřadu a detašovaných pracovišť.

2.1 Kraj Vysočina Kraj Vysočina je vyšším územním samosprávným celkem od roku 2000, kdy byl původně nazván Jihlavský kraj. V roce 2001 byl Jihlavský kraj přejmenován na kraj Vysočina. V srpnu 2011 byl změněn oficiálně název kraje Vysočina na Kraj Vysočina, aby tak byly vyřešeny problémy s datovými schránkami či s označeními dokumentů. V Kraji Vysočina je 704 obcí, které dohromady sčítají 515 tisíc obyvatel (k 1. 1. 2010). Kraj Vysočina je rozčleněn podle správních okresů na Havlíčkův Brod, Jihlavu, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Na Havlíčkobrodsku je z celkového počtu obcí v kraji celkem 120 obcí. Jihlavsko sčítá dohromady 123 obcí, Pelhřimovsko z celkového počtu 120. Velikány v počtu obcí v okresech Kraje Vysočina jsou obce z okresu Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Zde je počet obcí na Třebíčsku 167 a na Ţďársku 174 obcí.

2.1.1 Krajský úřad Kraje Vysočina „Chceme být moderní respektovanou institucí, která bude efektivně, profesionálně a vstřícně vykonávat veřejnou správu. Naše sluţba je dostupná pro všechny v otevřeném a přívětivém úřadu. Zveme ke spolupráci na rozvoji zdravého a prosperujícího kraje Vysočina.“ [19, str. 1] Krajský úřad Kraje Vysočina je členěn na tři sekce – Sekce ekonomiky a podpory, Sekce pro sluţbu veřejnosti a Sekce pro rozvoj regionu. Jednotlivé sekce jsou členěny na 14 odborů a 2 oddělení, které nejsou zařazeny do odborů. V čele krajského úřadu stojí ředitel (Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec), kterému jsou podřízeni zástupci ředitele – ředitelé sekce (Ing. Eva Janoušková – ředitelka Sekce ekonomiky a podpory, Ing. Miroslav Březina – ředitel Sekce pro sluţbu veřejnosti a RNDr., Ing. Martin Černý, MBA – ředitel Sekce pro rozvoj regionu). V čele jednotlivých oddělení odborů pak stojí vedoucí oddělení, kteří jsou podřízení příslušnému zástupci ředitele neboli ředitele sekce. 32

Výkazy byly v Kraji Vysočina původně odesílány vybranými jednotkami přímo do CSÚIS. Ovšem účetní jednotky musely dříve odesílat výkazy 2x – jednou co CSÚIS, podruhé na automat UCR na kraji. Nevýhodou bylo i rozdílné odesílání výkazů do CSÚIS, tak i na kraj, tudíţ se musely provádět zdlouhavé kontroly. Dle metodického pokynu (2011) došlo ke změně a od období 02/2011 začaly obce, dobrovolné svazky obcí a příspěvkové organizace odesílat výkazy v Kraji Vysočina pouze na automat „VYK“. Výkazy jsou předávány ve formátu XML bez šifrování. Díky tomuto způsobu odesílání výkazů, se ušetří zdlouhavá komunikace účetní jednotky s centrálním systémem při řešení chyb a problémů. Výkazy jsou na automat odesílány podle okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Obce a DSO odevzdávají výkazy na automat a zároveň vytištěné výkazy na odloučená pracoviště a obce ve správním území Jihlavy odevzdávají výkazy na ekonomické oddělení krajského úřad Kraje Vysočina. Příspěvkové organizace také odevzdávají účetní výkazy na automat krajského úřadu, kde po provedené kontrole pracovníci odešlou výkazy přímo do CSÚIS. Příspěvkové organizace také odevzdávají vytištěné výkazy. Neškolská zařízení odevzdávají na odloučená pracoviště, popřípadě na ekonomické oddělení krajského úřadu Kraje Vysočina. Školská zařízení se řídí odborem školství, mládeţe a sportu. Školská zařízení také odesílají výkazy na automat.

2.2 Dotazníkové šetření Z moţností výběru metod pro výzkum je v bakalářské práci zvolena metoda dotazování, neboť zjišťovat údaje prostřednictvím dotazníku je nejpouţívanější metodou pro sběr primárních údajů. Dotazník a dotazníkové šetření je zpracováváno prostřednictvím dokumentů „Google Docs“, který nahradil původní myšlenky o formě písemných dotazníků. Tato zvolená metoda je snadnější z hlediska dostupnosti a rozesílání do obcí v Kraji Vysočina z hlediska jejich četnosti. Webová aplikace „Google Docs“ nabízí i moţnost rozesílání dotazníků, tedy prostřednictvím e-mailu, a zároveň sbírá a vyhodnocuje vyplněné údaje od respondentů. S tvorbou dotazníkového šetření a s otázkami pro šetření pomohl Krajský úřad Kraje Vysočina, konkrétně paní Ing. Janoušková a ekonomické oddělení. 33

Otázky jsou v celém dotazníku formulovány strukturovaně, tudíţ respondenti odpovídají na otázky s pevným počtem odpovědí. U vybraných otázek je moţnost si vybrat více odpovědí či moţnost odpovědět „Jiné“ dle názoru vyplňovatele. Na úvod dotazníku jsou pouţity tzv. kontaktní otázky, které mají za cíl zjistit základní informace o ÚSC, jako je správní okres, typ obce či, kdo dotazník za ÚSC vyplňuje. Po kontaktních otázkách jsou pro zbytek dotazníku k CSÚIS konstruovány otázky uzavřené výsledkové, které jsou pro vyplňujícího jednodušší, neboť si můţe vybrat dle svého názoru odpověď. Při zpracovávání a rozesílání dotazníků byly spojeny dohromady dva dotazníky k bakalářským pracím, které jsou zpracovávány pro Krajský úřad Kraje Vysočina. Spojené dotazníky jsou z důvodu, aby usnadnily přístup vyplňujícím osobám a zároveň jim ušetřily čas. Předpokládaná doba jejich vyplnění je stanovena na 20 minut. V závěru dotazníku jsou zvoleny společné otázky jak pro téma CSÚIS tak i pro téma Reforma účetnictví veřejných financí. Ze strukturovaných otázek na konci dotazníku budou shromáţděna a vyhodnocena data s názorem obcí na metodickou pomoc od Kraje Vysočina a detašovaných pracovišť. Pro zhodnocení metodické pomoci je pouţita i varianta hodnotící škály, jejichţ hodnocení nabízí moţnost výborně – nedostačující. Vyhodnocení dotazníků bude provedeno prostřednictvím rozdělení četností, konkrétně zpracováním a vypočítáním relativní četnosti. Relativní četnost se vypočítá jako podíl jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu souboru. Vyuţití relativní četnosti slouţí k snazší interpretaci výsledků. Proto, aby mohly být otázky vyhodnoceny, je zapotřebí vyhodnotit četnost odpovědí u kaţdé otázky. Tuto funkci počtu odpovědí u dané otázky zaznamenává „Google docs“, tudíţ je v této bakalářské práci vyuţito této moţnosti. Vypočtená data z relativní četnosti budou zaznamenána do výsečového grafu či sloupcového grafu. Tento způsob grafického znázornění patří k velmi oblíbeným grafů. Sloupcový graf bude pouţit v případech, kdy u otázek měli respondenti více moţností k vybrání a dále při porovnání výsledku v rámci správních okresů v Kraji Vysočina.

34

2.2.1 Dotazníky a vyhodnocení K bakalářské práci byl odeslán dotazník všem obcím na území Kraje Vysočina, tedy do 704 obcí. Z celkového počtu se vrátilo vyplněných dotazníků od respondentů 230, coţ je cca 32,67 % z rozeslaných dotazníků. 1) V rámci Kraje Vysočina se Váš územně samosprávný celek nachází ve správním okrese

15% 30% Havlíčkův Brod

16%

Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

13% 26%

Obr. 5 Vyhodnocení otázky č. 1 (vlastní dotazníkové šetření)

Nejvyšší účast lze tedy přiřknout okresu Ţďár nad Sázavou, který z celkového počtu obcí tvoří podíl ve výši 30 %. Následujícími, jak je zřejmé z Obr. 5., je Třebíč (26 %), Jihlava (16 %), Havlíčkův Brod (15 %) a Pelhřimov (13 %). Z analýzy odpovědí z jednotlivých správních okresů obcí je procentě vyčíslena účast jednotlivých okresů k podílu k obcím. Za okres Havlíčkův Brod z celkového počtu 120 obcí v havlíčkobrodském okrese, odpovědělo celkem 34 respondentů, coţ je zhruba 28,3 %. Podobná účast byla i ve správním okrese krajského města Jihlava a v Pelhřimově, přičemţ za Jihlavsko odpovědělo cca 29,3 % (36 respondentů) ze 123 dotázaných a za Pelhřimovsko 25 % (30 respondentů) ze 120 dotázaných. Vyšší účast okolo 40 % byla zaznamenána v bývalém okrese Třebíč a Ţďáře nad Sázavou. Konkrétně dotazník vyplnilo ze 167 třebíčských obcí 60 (coţ je 36 %) a ze Ţďárska 70 obcí z celkového počtu 174 (coţ je 40,2 %). 35

2) Tento dotazník vyplňuje osoba, která je:

0%

1% Starostou/starostkou

6% Místostarostkou/ místostarostou

36%

členem zastupitelstva Účetní Vedoucí/ zaměstnanec finančního útvaru

53% 3% 1%

Zástupcem externí firmy, která zpracovává účetnictví Jiné

Obr. 6 Vyhodnocení otázky č. 2 (vlastní dotazníkové šetření)

Sestavený dotazník byl určen k vyplnění osobám, které vykonávají na územně samosprávném celku funkci - starosty (starostky), místostarosty (místostarostky), člena zastupitelstva, účetní, vedoucího či zaměstnance finančního útvaru nebo zástupce externí firmy, která zpracovává účetnictví. Pokud by se respondenti nenalezli ani v jedné z připravených moţností, byla pro ně přichystána moţnost „Jiné“, kam mohli doplnit své postavení na územním úřadě dle skutečnosti. Největší podíl v rámci osob, které dotazník vyplnili, byly účetní, kteří zpracovávají problematiku účetní reformy a CSÚIS téměř denně. Účetních tedy vyplnilo toto dotazníkové šetření celkem 53 % (122 osob). Moţnost vyplnit dotazník vyuţili také starostové či starostky, kteří spolupracovali s dotazníkem - 36 % (82 respondentů). Ostatní účast respondentů se pohybovala v malé výši. 6 % účast v podobě 14 respondentů byla zaznamenána od vedoucích či zaměstnanců finančního útvaru. Za místostarosty či místostarostky vyplnilo dotazník k poměru 230 celkových respondentů 8 dotazovatelů, tudíţ 3 % z celkového počtu. Moţnost vyuţít poloţku „Jiné“ vyuţili dva respondenti, tudíţ je jejich procentní podíl zanedbatelný, neboť je ve výši 1 %, coţ je obdobné jako u osob, kteří vyplnili, ţe jsou 36

členem zastupitelstva. Však lze podotknout, ţe se dotazníkového šetření zhostil tajemník obce a starosta-účetní v jedné osobě dohromady. Na druhé straně se dotazníkového výzkumu nezúčastnil ţádný zástupce externí firmy, která by zpracovávala účetnictví územně samosprávnému celku. 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

účetní starosta místostarosta finanční útvar zastupitel jiné

Havl. Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 7 Vyhodnocení otázky č. 2 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

Z vyhodnocení dle správních okresů je potvrzena opět nejvyšší účast ze ţďárského a třebíčského okresu. Dotazníkového šetření se v těchto dvou okresech zhostily nejvíce osoby, které na obci vykonávají funkci účetní. Na Ţďársku to bylo 61 % (43) a na Třebíčsku 63 % (38). Poloviční účast na výzkumu ze strany účetních byla na Jihlavsku, kde vyplnilo dotazník rovných 50 % (18) účetních. Z havlíčkobrodského okresu bylo zaznamenáno 38 % (13) účetních. Nejmenší účast ze strany účetních byla z pelhřimovského okresu, kde otázku č. 2, ţe vykonávají funkci účetní, vyplnilo 33 % (10). Jenom ve dvou okresech přesáhla účast starostů účast účetních, konkrétně to byly Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Účast havlíčkobrodských starostů byla nadpoloviční 53 % (18) a pelhřimovských starostů 40 % (12). V ostatních okresech byla účast niţší jihlavský (36 %, 13), třebíčský (30 %, 18) a ţďárský (30 %, 21).

37

Vyplňující osoby byly převáţně z funkce účetní či starostky, starosty. Ostatní funkce nedosáhly takového podílu jako funkce předcházející. Za místostarosty, místostarostky dotazník vyplnili na Jihlavsku (6 %,2), Pelhřimovsku (10 %,3) a Ţďársku (4 %,3). Zástupcem či vedoucím finančního útvaru uvedli v dotazníku, ţe byly z okresů: Havlíčkův Brod 6 % (2), Jihlava 3 % (1), Pelhřimov 17 % (5), Třebíč 7 % (4) a Ţďár nad Sázavou 3 % (2). Výzkumu se zúčastnil jeden havlíčkobrodský zastupitel (3 %) a jeden ţďárský zastupitel (1 %). Moţnost „Jiné“ vyuţily pouze dvě osoby na Jihlavsku (6 %) – jedna osoba označila, ţe vykonává zároveň funkci starosty a účetního, druhá osoba označila, ţe je tajemníkem obce. 3) Byl/a jste informován/a o novém systému „Centrální systém účetních informací státu“?

10% 29%

ano, byl/a jsem seznámen/a velmi podrobně ano, ale jenom omezeně

ne

61%

Obr. 8 Vyhodnocení otázky č. 3 (vlastní dotazníkové šetření)

Hodnocení od 230 „zástupců“ územně samosprávných celků v Kraji Vysočina bylo pozitivní, protoţe „zástupci“ byli z převáţné většiny seznámeni se systémem, avšak z tohoto bylo seznámeno pouze omezeně 61 % (141). Velmi podrobně bylo seznámeno 29 % z odpovídajících (66). Zbylých 10 % (23) odpovědí nebylo vůbec informováno o novém systému „Centrální systém účetních informací státu“. Z převáţné většiny nebyli seznámeni s novým systémem starostové či starostky obcí, coţ je 70 % z 23 respondentů, kteří nebyli seznámeni. Nepříznivé je, ţe zároveň bylo i 22 % (5) účetních 38

neinformováno

o

„Centrálním

systému

účetních

informací

státu“,

coţ

je

nezanedbatelné, neboť účetní právě spolupracují s odesíláním výkazů. 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Podrobně Omezeně Ne

Havlíčkův Brod

Jihlava

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Pelhřimov

Obr. 9 Vyhodnocení otázky č. 3 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

Hodnocení dotazníkového šetření o informovanosti ve správních okresech vyplývá z Obr. 9. Se systémem spojeným s výkaznictvím byli podrobně seznámeni nejvíce na Třebíčsku (30 %) a na Ţďársku (27 %), kde zároveň byly „zástupci“ taktéţ seznámeny, ale jen omezeně – Třebíčsko 57 % a Ţďársko 70 %. Nejméně byli však jak podrobně (23 %, 7) tak omezeně (60 %, coţ je 18 lidí) se systémem seznámeni na Pelhřimovsku. Na Jihlavsku a zároveň na Havlíčkobrodsku byli seznámeni respondenti omezeně ve stejném počtu, konkrétně 20 respondentů z celkového počtu odpovídajících, tudíţ v procentním vyjádření odpovědělo na tuto moţnost okolo 56 % z celkového počtu odpovídajících v jednotlivých správních okresech. V okresu Havlíčkův Brod bylo podrobně seznámeno 26 % (9) z celkového počtu odpovídajících, coţ bylo 34 osob. V okrese krajského města – Jihlavska – bylo seznámeno velmi podrobně 36 % (13) z 36 osob, kteří vyplnili tento dotazník. Hodnocení „Ne“ vyuţilo pro svou odpověď na Havlíčkobrodsku 15 % (5) respondentů. Na Jihlavsku byla neinformovanost „pouze“ 8 % (3), coţ byly odpovědi ze strany starostů. 39

Neinformovanost v ostatních správních okresech se pohybuje v průměru okolo 11 %. Nejméně informování byli na Třebíčsku (13 %, 8) a Pelhřimovsku (17 %, 5). Ţďársko, ze kterého se zúčastnilo nejvíce osob dotazníkového šetření, nebylo informováno „pouze“ 3 % z dotázaných, coţ jsou 2 osoby ze 70 ze Ţďárska. 4) Informace o CSÚIS Vám byly poskytnuty spíše ze strany:

Jiné

10%

Nebyly poskytnuty

10%

Jiné obce

5%

Obce III. typu

4%

KrÚ Kraje Vysočina

75%

MF ČR

19% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Obr. 10 Vyhodnocení otázky č. 4 (vlastní dotazníkové šetření)

Při vyplňování této otázky mohli respondenti vybrat více odpovědí, odkud získali informace o centrálním systému. Vyuţít moţnost více odpovědí byla zaznamenána v celkovém počtu 282 (123 %). Respondenti mohli také uvést i svoje centrum informací v podobě odpovědi „Jiné“. Nejčastější odpovědí, kde byly získány potřebné informace k systému, byl Krajský úřad Kraje Vysočina. Tato odpověď byla zaznamenána ve výši 75 % (173). Dále se informovali respondenti u Ministerstva financí České republiky, kdy této odpovědi bylo vyuţito v 19 % (43). Moţnost získat informace u jiné obce či obce III. typu vyuţily obce téměř z 5 %. Informace z jiné obce byly poskytnuty obcím ve 12 případech, coţ je 5 % z celkového počtu odpovědí u této otázky, a ze strany obce III. typu byly poskytnuty informace 10 obcím, coţ jsou 4 %. Předpokládáme, ţe obce mohly být informovány i z jiných zdrojů, neţ jsou zde uvedeny. Moţnost odpovědět jinak, neţ bylo v nabídnutých odpovědích, vyuţilo 10 %

40

respondentů. Mezi nejčastější odpovědi byly zaznamenány následující odpovědi – dodavatel softwaru či softwarová firma, která účetním jednotkám dodává software pro účetnictví, Organizační kancelář Znojmo (2x), správce informačního systému či programu, vzdělávací agentura či individuální moţnost pro vzdělávání. Jak také vyplývá z otázky č. 3, nebyli někteří odpovídající seznámeni. V tomto případě odpovědělo 10 % (22), ţe jim nebyly poskytnuty informace.

Informace nebyly

poskytnuty 5 účetním, 15 starostům či starostkám a 1 zaměstnanci finančního útvaru. 5) Vyhovovala Vám více možnost odesílání výkazů přímo do CSÚIS nebo Vám spíše vyhovuje stávající možnost odesílání prostřednictvím automatu „VYK“ na krajském úřadě?

5% Spíše mi vyhovovala možnost odesílání přímo do CSÚIS

38%

Spíše mi vyhovuje možnost odesílání prostřednictvím sběrového automatu VYK Je mi to jedno

57%

Obr. 11 Vyhodnocení otázky č. 5 (vlastní dotazníkové šetření)

Více neţ z poloviny odpovědí je patrné, ţe povaţují respondenti za lepší moţnost odesílání výkazů prostřednictvím sběrového automatu „VYK“ na Krajském úřadě Kraje Vysočina – 57 % (131), které začalo platit od února 2011 dle rozhodnutí krajského úřadu. Menšině vyhovoval spíše stávající systém odesílání výkazů do CSÚIS přímo, neboť tuto odpověď označilo 5 % z respondentů (12). Respondenti měli na výběr i ze třetí moţnosti – „Je mi to jedno“. V Kraji Vysočina je „zástupcům“ obcí, městysů či měst z 38 % (87) jedno, jakým způsobem data odesílají do Integrovaného informačního systému státní pokladny. 41

40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

CSÚIS VYK je mi to jedno

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 12 Vyhodnocení otázky č. 5 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

Jelikoţ více neţ polovina z respondentů povaţuje za vhodnější způsob odesílání výkazů prostřednictvím sběrové automatu „VYK“ na krajském úřadě, převaţuje tento trend i mezi správními okresy kraje. Z respondentů v okrese Havlíčkův Brod převyšuje taktéţ moţnost automatu „VYK“ – 56 % (19). Moţnost jiţ vyzkoušeného odesílání přímo do státní pokladny vyhovovala téměř 6 % (2) z řad „zástupců“ Havlíčkobrodska. Více neţ jedna třetina (38 %, 13) způsob odesílání neřeší, zřejmě je to způsobeno důvodem, ţe výkazy musí odeslat v kaţdém případě. Na Jihlavsku převaţuje taktéţ moţnost odesílání prostřednictvím automatu na kraji nad zbývajícími moţnostmi. Konkrétně sdílí tento názor 75 % (27) „Jihlavanů“. Zanedbatelný je podíl 3 % odpovědi „Spíše mi vyhovovala moţnost odesílání přímo do CSÚIS“, neboť tuto odpověď zvolil(a) dle svého názoru pouze jeden starosta (či jedna starostka). Způsob odesílání výkazů „je jedno“ 22 % (8) respondentů z Jihlavska. Pelhřimovsko má obdobný trend jako Havlíčkův Brod, avšak jen ve zmenšeném poměru k počtu odpovídajících. 10 % (3) vyhovoval spíše způsob odesílání přímo do CSÚIS zodpovědnou osobou, 50 % (15) vyhovuje stávající způsob odesílání prostřednictvím krajského úřadu v našem kraji a zbývajících 40 % (12) neřeší, zda 42

odesílat výkazy způsobem A (tedy přímo do CSÚIS) či způsobem B (prostřednictvím krajského úřadu). Odpověď „Spíše mi vyhovuje moţnost odesílání prostřednictvím sběrového automatu VYK“ byla povaţována i na Třebíčsku za výhodnější a za lepší způsob odesílání. Konkrétně tuto moţnost zvolila nadpoloviční většina respondentů z tohoto okresu – 62 % (37). Pro způsob odesílání A bylo téměř 3 % (2) dotázaných a pro moţnost „Je mi to jedno“ 35 % (21) z řad dotázaných a odpovídajících Třebíčanů. Na Ţďársku taktéţ převaţovalo odesílání způsobem B nad způsobem A, avšak zároveň souhlasil počet odpovědí pro eventualitu prostřednictvím krajského úřadu a „je mi to jedno“. Podíl těchto dvou odpovědí byl tedy shodný ve výši 47 % (33). Zbývajících 6 % (4) osob označilo za vyhovující moţnost přímého odesílání do systému státní pokladny. 6) V čem spatřujete největší přínos v současném systému odesílání výkazů prostřednictvím sběrového automatu VYK?

Jiné

13%

V rámci tohoto způsobu je poskytována metodická pomoc

48%

Odpadla komunikace s centrálním kontaktním místem

46%

zasílané výkazy není třeba šifrovat

20%

0%

20%

40%

60%

Obr. 13 Vyhodnocení otázky č. 6 (vlastní dotazníkové šetření)

U otázky č. 6 si mohly osoby, které dotazník vyplnily, vybrat z více moţností, které jim vyhovují. Více odpovědí bylo vyuţito ze strany 128 % odpovědí, tudíţ bylo zaznamenáno celkem 294 odpovědí.

43

Účastníci dotazníkového výzkumu povaţují za největší přínos to, ţe je od Krajského úřadu Kraje Vysočina poskytována metodická pomoc obcím. Ze 128 % zaznamenaných odpovědí bylo 48 % (110) právě s moţností metodické pomoci. Největším přínosem pro obce je z výsledků výzkumu taktéţ povaţováno to, ţe odpadla komunikace s centrálním kontaktním místem, které povaţují za přínosné 46 % (106) z účastníků výzkumu. Za výhodu povaţují taktéţ účastníci výzkumu zkušenost, ţe odpadlo šifrování výkazů, tudíţ 20 % (47) osob vybralo tuto moţnost za přínos. Hodnocení odpovědi „Jiné“ (13 %, 31) se projevilo spíše negativně, neboť většina z dotázaných neshledává ţádný přínos při odesílání výkazů prostřednictvím kraje. Nejčastěji zaznamenanými odpověďmi bylo, ţe vyplňující nedokáţou posoudit, zda je stávající způsob přínosný či není, nebo povaţoval vyplňující stejný způsob odesílání jako předchozí. Za přínosné povaţovali vyplňující moţnosti „Jiné“, ţe Centrální kontaktní místo mělo neustálé odstávky, dlouhá doba očekávání, zda jsou výkazy správné či, ţe je moţné pracovat v sobotu a v neděli. 7) V čem naopak spatřujete nevýhody v současném systému odesílání výkazů prostřednictvím sběrového automatu VYK?

Jiné

21%

Časté změny v počátku fungování systému CSÚIS

44%

Nevyjasněné postupy

16%

Větší tlak na termíny

30%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Obr. 14 Vyhodnocení otázky č. 7 (vlastní dotazníkové šetření)

U otázky č. 7 mohli respondenti vybrat taktéţ více odpovědí najednou. Suma odpovědí dosáhla po uzávěrce přijímání odpovědí počtu 255, coţ je 111 %.

44

Za nejvíce označovanou nevýhodu povaţují „zástupci“ územně samosprávných celků nejčastěji „časté změny v počátku fungování systému CSÚIS“. Tuto moţnost označilo z celkového počtu 44 % (101). Druhou často označovanou odpovědí bylo, ţe tímto způsobem je větší tlak na termíny. „Větší tlak na termíny“ označilo celkem 30 % (70) z odpovídajících na tuto otázku. Třetí moţnost s pevnou odpovědí označilo celkem 16 % (36), kteří povaţují tento systém a celý způsob odesílání výkazů s nevyjasněnými postupy. Velmi překvapivé hodnocení bylo u moţnosti „Jiné“ 21 % (48). Zde měli odpovídající hodnotit nevýhody systému odesílání prostřednictvím krajského úřadu, avšak toto hodnocení mělo spíše pozitivní charakter, neboli většina shledává, ţe tento systém ţádné nevýhody nemá. Ze strany starostů, starostek či místostarostů nebo místostarostek spíše došlo k odpovědím typu, ţe sami nedokáţou posoudit situaci či ţe dané problematice nerozumí. Dle názorů dvou účetních chybí tomuto stávajícímu způsobu odesílání výkazů provázanost s CSÚIS, tudíţ chybí zpětná vazba mezi CSÚIS, krajem a obcí. 8) Co považujete za největší problém v rámci reformy účetnictví, která zahrnuje i nový centrální systém účetních informací státu?

3% 14% 26%

nový systém je zbytečně složitý nemám dostatek informací stát vydává pozdě příslušné standardy nejednosnost v metodice

33% 24%

jiné

Obr. 15 Vyhodnocení otázky č. 8 (vlastní dotazníkové šetření)

45

Systém zavádění účetní reformy a s tím i spojený pojem výkaznictví můţe mít dle zúčastněných respondentů své nevýhody, problémy. Tato otázka má za cíl zanalyzovat to, co povaţují za problém při zavádění právě zúčastněné osoby. Za největší problém je povaţováno dle odpovědí, ţe stát vydává pozdě příslušné standardy. Tuto moţnost označilo 33 % (76) z vyplňujících. Druhým nejvíce označovaným problémem byl problém, ţe je nový systém zbytečně sloţitý a zároveň, ţe nemají dotazované osoby dostatek informací k právě probíhající účetní reformě. Z 230 účastníků označilo systém za zbytečně sloţitý 26 % (59). Nedostatek informací můţe taktéţ souviset s tím, ţe stát vydává pozdě příslušné standardy. Nevyhovující stav informací označilo 24 % (55). 14 % (33) má za největší problém s tímto souvisejícím tématem nejednotnost v metodice poskytované obcím. Poslední moţností, kterou mohli označit, bylo „Jiné“. Tuto moţnost vyuţilo 3 % (7) z respondentů. Mezi odpověďmi „Jiné“ bylo uvedeno: 

Naprostá neschopnost MF ČR tento systém zavést.



Neschopnost státu účelně a bezproblémově zavést.



Vše výše uvedené.

26 24 22 20 Složitý systém

18 16

Nedostatek informací

14 stát vydává pozdě příslušné standardy

12 10

nejednosnost v metodice

8 6

jiné

4 2 0 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 16 Vyhodnocení otázky č. 8 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

46

Zaznamenané odpovědi z Havlíčkova Broda a okolí mají jiný trend neţ celkové hodnocení. Za největší problém je z této oblasti Vysočiny povaţována sloţitost systému, kterou označilo 35 % (12) z odpovídajících z tohoto správního území, na rozdíl od celkového hodnocení, kde je za největší problém povaţováno nevčasné vydávání standardů.

Druhým označovaným problémem bylo, ţe účetní jednotky

samosprávných celků mají nedostatek informací pro zpracování potřebných materiálů apod. Tento problém vybralo za svou odpověď 29 % (10) odpovídajících. Nevčasné vydávání příslušných standardů a nejednotnost v metodice označilo shodně 18 % (6) respondentů. Obdobný trend zaznamenaných odpovědí o problému s účetní reformou byl ve správních okresech Jihlava, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Za největší problém v těchto správních okresech shledávali respondenti, ţe stát vydává pozdě příslušné standardy – Jihlavsko 42 % (15), Třebíčsko 40 % (24) a Ţďársko 33 % (23). Další moţnost z výběru moţných odpovědí byla označována jako druhá v pořadí nejčastěji sloţitost systému – Jihlavsko 22 % (8) a Třebíčsko 22 % (13). Na Ţďársku jako druhý problém označili dotázání nedostatek informací – 27 % (19). K třetí moţnosti se vyjádřili na Jihlavsku a Třebíčsku stejně. Za nedostatek systému reformy označili málo informací – 22 % (8) a 17 % (10). Na Ţďársku označili jako třetí problém sloţitost systému – 21 % (15). Nejednotnost v metodice byla četnostmi odpovědí zařazena na čtvrté místo u všech správních okresech – 8 % (3), 18 % (11) a 14 % (10). Z četnosti 3 % byly zaznamenány všechny odpovědi „Jiné“ v oblasti Jihlavska, Třebíčska a Ţďárska. Na Jihlavsku byla účast 6 % (2), na Třebíčsko 3 % (2) a v posledním Ţďársku 4 % (3). Na

Pelhřimovsku

nebyl

dodrţen

původní

trend

celkových

odpovědí.

Za nejproblematičtější zde odpovídající povaţují sloţitý systém, který tak označilo 37 % (11). Shodně byly označeny moţnosti „nedostatek informací“ a „pozdě vydávané příslušné standardy“ – 27 % (8). Zbývajících 10 % (3) vybralo za nevyhovující s reformou účetnictví „nejednotnost v metodice“.

47

9) Využíváte pravidelně na webových stránkách Krajského úřadu Kraje Vysočina odkaz Servis pro obce – Účetnictví a výkaznictví?

2% 3% 7%

ano, využívám ho pravidelně 41%

ano, využívám ho občas ne, nevyužívám ho ne, nevím o jeho existenci jiné

47%

Obr. 17 Vyhodnocení otázky č. 9 (vlastní dotazníkové šetření)

Téměř polovina (47 %, 108) z počtu oslovených pracovníků za územně samosprávné celky označilo, ţe vyuţívá odkaz „Servis pro obce – Účetnictví a výkaznictví občas“. Pravidelně odkaz na webu Krajského úřadu Kraje Vysočina vyuţívá 41 % (95). Na druhé straně odkaz Servis pro obce, kde lze najít jak metodické pokyny, příklady účtování, výkaznictví a další potřebné informace, nevyuţívá 7 % (17) dotázaných. Alarmujícím zjištěním je, ţe téměř 3 % (6) vůbec neví o samotné existenci odkazu. Zbylé 1 % (4) vyuţilo moţnosti odpovědět „Jiné“, přičemţ jejich odpověď by mohla být, ţe nenavštěvují odkaz, neboť se obhajují tím, co přijde na e-mail od kraje naleznou i na stránkách a ţe je web nepřehledný a špatně se zde orientují. Tuto moţnost vyuţil i jeden starosta, který si myslí, ţe odkaz navštěvuje jejich účetní.

48

38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Pravidelně Občas Ne Nevím o jeho existenci Jiné

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 18 Vyhodnocení otázky č. 9 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

Havlíčkův brod a obce pod jeho správním okresem navštěvuje odkaz Servis pro obce pravidelně 26 % (9) a občas 62 % (21). Odkaz vůbec nenavštěvuje 9 % (3) a 3 % (1) vůbec neví o existenci webu. Jihlavané zpravidla vyuţívají odkaz pravidelně 53 % (19) a občas 44 % (16). Na moţnost „Ne – nevyuţívám ho“ neodpověděl ţádný „zástupce obce“ z Jihlavska. Naopak 3 % (1) označil, ţe vůbec neví o existenci webového odkazu Servis pro obce – Účetnictví a výkaznictví. Dalším správním okresem v pořadí vyhodnocení je Pelhřimovsko, ve kterém byly označeny téměř všechny moţnosti aţ tedy na moţnost „Jiné“, která označena nebyla. Celkově navštěvuje odkaz na webu krajského úřadu více neţ 80 %, přičemţ pravidelně ho navštěvuje 40 % (12) a občas ho navštíví 43 % (13). Odkaz nenavštěvuje či vůbec neví o jeho existenci 17 % odpovídajících, ze kterých 10 % (3) nenavštěvuje odkaz a zbylých 7 % (2) vůbec neví o existenci webové stránky Servis pro obce. Na Třebíčsku převaţují taktéţ odpovědi typu „Navštěvuji odkaz“. Pravidelně prohlíţí web 33 % (20) odpovídajících a rovná polovina dotázaných 50 % (30) občas navštíví odkaz. 12 % (7) Třebíčanů nevyuţívá stránku k získávání informací o metodické pomoci ze strany krajského úřadu. Jeden starosta a jedna účetní (3 %) odpověděli, ţe 49

vůbec neví o existenci odkazu. Další starosta (2 %) z obce na území správního okresu Třebíč vyuţil moţnost „Jiné“ k tomu, aby uvedl, ţe odkaz vyuţívá jejich účetní. Posledním správním okresem v Kraji Vysočina je Ţďár nad Sázavou, ve kterém odpověděly osoby, ţe pravidelně navštěvují odkaz (50 %, 35). Občas hledá potřebné informace na webu 40 % (28) respondentů. Vůbec ho nenavštěvuje 6 % (4) a 1 % (1) vůbec neví, ţe nějaký odkaz na webu určený pro obce s metodickou pomocí existuje. 3 % (2) nenašlo svoji odpověď v nabídnutých moţnostech a tudíţ vyuţilo pole „Jiné“, neboť nepovaţují tyto stránky za potřebné, coţ lze soudit z jejich uvedených odpovědí – špatná orientace, často chybí informace a pokladny a zároveň informace přichází na e-mail. 10) Jak byste ohodnotil/a metodickou pomoc (možnost konzultací, možnost osobní návštěvy, pořádaná školení a porady, informace ve Zpravodaji, e-mailem, na www stránkách), kterou poskytuje ekonomický odbor Krajského úřadu Kraje Vysočina?

0% 6%

13%

Výborně chvalitebně dobře

37%

dostačující nedostačující 44%

Obr. 19 Vyhodnocení otázky č. 10 (vlastní dotazníkové šetření)

Zhodnotit metodickou pomoc bylo náplní otázky č. 10, ve které bylo nabídnuto měřítko hodnotící škály od 1 (výborně) – 5 (nedostačující). Celkově zhodnotili respondenti z územně samosprávných celků metodickou pomoc ekonomického odboru velmi kladně. 50

Často byla ohodnocena metodická pomoc chvalitebně, tudíţ za dva. 44 % (100) povaţují úroveň metodické pomoci (moţnost konzultací, osobní návštěvy, pořádaná školení apod.) za chvalitebné. Výborně shledává úroveň metodické pomoci 13 % (29). Průměrně hodnotí úroveň pomoci ze strany ekonomického oddělení Krajského úřadu Kraje Vysočina 37 % (86). Názor, ţe je poskytovaná pomoc podprůměrná (dostatečná), zastává 6 % (14) respondentů. Objevil se i názor, ţe poskytovaná metodika je nedostačující. Procentní podíl však této odpovědi je zanedbatelný, neboť tuto moţnost označila pouze jedna osoba (0 %). 30 28 26 24 22 20 18

1

16

2

14

3

12

4

10

5

8 6 4 2 0 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 20 Vyhodnocení otázky č. 10 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

Na výbornou byla ohodnocena metodická pomoc krajského úřadu ve všech správních okresech – Havlíčkův Brod 9 % (3), Jihlava 17 % (6), Pelhřimov 23 % (7), Třebíč 10 % (6) a Ţďár nad Sázavou 10 % (7). Chvalitebně ohodnotili ve všech okresech metodickou pomoc, přičemţ četnost tohoto hodnocení dosáhlo ve všech okresech větší hodnoty neţ předcházející. Na Havlíčkobrodsku to bylo 41 % (14), Jihlavsku 47 % (17), Pelhřimovsku 43 % (13), Třebíčsku 47 % (28) a Ţďársku 40 % (28). Průměrně shledává na Havlíčkobrodsku více dotázaných, neţ ohodnotilo výborně a chvalitebně metodickou podporu. Pro tuto moţnost se rozhodlo 47 % (16). V ostatních správních okresech bylo průměrné hodnocení tedy za tři, v menší četnosti neţ chvalitebně – Jihlavsko 31 % (11), Pelhřimovsko 33 % (10), Třebíčsko 37 % (22) a Ţďársko 39 % (7). Za nedostačující 51

povaţuje metodickou pomoc celkově 13 % z odpovídajících. Přeneseně na správní okresy byla tato moţnost hodnotící škály za 4 vyuţita v Havlíčkobrodsku, Jihlavsku, Třebíčsku a Ţďársku. 3 % (1) z počtu odpovědí zaznamenaných na území Havlíčkova Brodu, celkově 6 % (2) na Jihlavsku, na Třebíčsku byl počet odpovědí „za 4“ ve výši 7 % (4). Nejvyšší počet zaznamenaných odpovědí byl na Ţďársku, kde byla také četnost odpovědí nejvyšší, 10 % (7). V tomto okrese byla taktéţ zaznamenána jedna odpověď nedostatečně, kterou uvedl starosta/starostka. 11) Využíváte služby detašovaných pracovišť Krajského úřadu Kraje Vysočina pro metodickou pomoc v oblasti účetnictví a výkaznictví?

18%

ano ne

82%

Obr. 21 Vyhodnocení otázky č. 11 (vlastní dotazníkové šetření)

Smyslem posledních dvou otázek je zhodnocení vyuţití detašovaných pracovišť Krajského úřadu Kraje Vysočina, které jsou v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a ve Ţďáře nad Sázavou. Více neţ dvě třetiny (82 %, 188) uvedly, ţe navštěvují detašovaná pracoviště úřadu v kraji. Zbylých 18 % (42) dotázaných nevyuţívá sluţeb poskytovaných detašovanými pracovišti. Stejný trend odpovědí byl zaznamenán taktéţ i v rozčlenění na správní okresy, o kterém vypovídá Obr. 21. Téměř ve všech oblastech v Kraji Vysočina vyuţívá více neţ 80 % osob, které se zúčastnily dotazníkového šetření, sluţeb detašovaných pracovišť. 52

Pro dotazníkové šetření k účetní reformě a s tím spojeným výkaznictvím se předpokládá, ţe navštěvují „zástupci obcí“ detašované pracoviště ekonomického odboru ve svých správních okresech, tudíţ v Havlíčkově Brodě, Třebíči, Jihlavě, Pelhřimově a Ţďáře nad Sázavou. V Havlíčkově Brodě byla účast na těchto odpovědích ve výši 88 % (30). V Pelhřimově odpovědělo 87 % (26) osob ano, stejný počet procentně byl uveden i ze strany obcí na Třebíčsku 87 % (52), a na Ţďársku byla zaznamenána četnost odpovědí „Ano“ 80 % (56). Odpověď „Ne“ byla na Havlíčkobrodsku ve výši 12 % (4), Třebíčsku 13 % (8), Pelhřimovsku 13 % (4) a na Ţďársku 20 % (14). Na Jihlavsku byl poměr odpovědí niţší neţ u předcházejících okresů. Odpověď „Ano“ uvedlo při výzkumu 67 % (24) z dotázaných osob a odpověď „Ne“ zbylých 33 % (12) respondentů. 60 50 40 30

ano ne

20 10 0 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 22 Vyhodnocení otázky č. 11 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

53

12) Jak často v průměru navštěvujete detašovaná pracoviště Krajského úřadu Kraje Vysočina za účelem osobní konzultace v oblasti účetnictví a výkaznictví?

1x za měsíc

12%

1x za čtvrtletí 12% 1x za pololetí 6%

52%

8% 10%

1x za rok nikdy využívám jen telefonický a e-mailový kontakt

Obr. 23 Vyhodnocení otázky č. 12 (vlastní dotazníkové šetření)

Tato otázka koresponduje s předešlou otázkou, jejímţ cílem je zhodnocení vyuţitelnost detašovaných pracovišť krajského úřadu. V dnešní době pohodlnější způsob komunikace přes telefonický a e-mailový kontakt vyuţívají i na obcích pro konzultaci s odloučenými pracovišti. Tento způsob komunikace vyuţívá při spolupráci s detašovanými pracovišti 52 % (119) respondentů. Shodně vyuţívá ve výši 12 % (27) pro konzultaci způsob osobní návštěvy alespoň jedenkrát měsíčně či jedenkrát čtvrtletně. Jedenkrát za pololetí vyuţívá pro osobní návštěvu detašovaná pracoviště 6 % (14) respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Jedenkrát ročně vyplnilo 8 % (20) z odpovídajících, ţe osobně navštěvuje pracoviště ve svém správním okresu ke konzultaci s probíhající účetní reformou a výkaznictvím. 10 % (23) uvedlo, ţe nikdy nevyuţívá moţnost konzultace.

54

46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

1x za měsíc 1x za čtvrtletí 1x za pololetí 1x za rok nikdy Telefonický kontakt Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Obr. 24 Vyhodnocení otázky č. 12 dle správních okresů (vlastní dotazníkové šetření)

Předpokladem této otázky je splnění osobní návštěvy detašovaného pracoviště v daném okresu vyplňovatele. V Havlíčkově Brodě osobní návštěvu vyhledává 56 % z dotázaných. Alespoň 1x za měsíc navštíví pracoviště krajského úřadu 38 % (13), 1x za čtvrtletí 15 % (5), 1x za pololetí nenavštěvuje ţádný z odpovídajících detašovaná pracoviště a alespoň 1x za rok 3 % (1). Vedle osobní návštěvy je i důleţitý nějaký kontakt s pracovištěm, dotázané osoby měly na výběr telefonický a e-mailový kontakt, který označilo za moţnost komunikace 9 % (12) z dotázaných. Nikdy označili 3 % (3) „zástupců“ z havlíčkobrodských obcí. Procentní podíl na Jihlavsku pro osobní návštěvu byl velmi nízký, tuto moţnost vyplnilo jenom 19 % z respondentů z okolí Jihlavy. Měsíčně navštěvuje pracoviště pouze 3 % (1), které bylo zaznamenáno i u pololetní a roční návštěvy, a čtvrtletně 11 % (4). Telefonický a e-mailový kontakt označilo 64 % (23) respondentů za způsob, který vyuţívají pro komunikaci s detašovanými pracovišti. 17 % (6) označilo moţnost, ţe nikdy nevyuţívá sluţby poskytované pracovišti. Na Pelhřimovsku skoro polovina (47 %) z dotázaných odpověděla, ţe vyuţívá osobní návštěvy pro konzultaci. Z počtu odpovědích pro osobní návštěvu bylo 23 % (7) měsíčně, 20 % (6) čtvrtletně, 3 % (1) pololetně a 0 % ročně. Pro způsob komunikace přes telefon či e-mail bylo 50 % (15) dotázaných osob, které se zúčastnily výzkumu 55

pro krajský úřad. Jedna osoba – starosta, starostka - (3 %) se vůbec nezúčastňuje návštěv či jiné komunikace s detašovanými pracovišti. Na Třebíčsku taktéţ odpověděli, ţe se osobně zúčastňují návštěv – měsíčně 7 % (4), čtvrtletně 17 % (10), pololetně 8 % (5) a ročně 12 % (7). Stejný počet odpovědí byl zaznamenán i pro „Nikdy“, kterou označilo tedy 12 % (7) z Třebíčanů. Zbylým 45 % (27) vyhovuje spíše telefonická či e-mailová komunikace. Největší okres v Kraji Vysočina, tedy Ţďár nad Sázavou, má obdobný trend jako ostatní regiony, neboť převaţuje více odpovědí pro osobní návštěvu a neosobní návštěvu nad ţádnou účastí. Osobní návštěvu označilo celkem 31 %, přičemţ pro měsíční návštěvu odpovědělo 3 % (2), čtvrtletní návštěvu taktéţ 3 %, pololetní návštěvu označilo více dotázaných osob ze Ţďárska 10 % (7). Vyšší četnost odpovědí byla zaznamenána u osobní návštěvy 1x za rok 16 % (11). Nejvyšší účast na telefonních a e-mailových konzultacích ekonomického odboru detašovaných pracovišť ze všech správních okresů kraje je právě na Ţďársku, přičemţ tuto odpověď označilo celkově 60 % (42) z odpovídajících v této oblasti. Moţnost, ţe nikdy není vyuţívána návštěva pro konzultaci u detašovaných pracovišť, vyuţilo pro označení 9 % (6) respondentů.

2.2.2 Shrnutí dotazníkového šetření Dotazníkový výzkum byl zaměřen na zjištění názoru respondentů na odesílání výkazů do CSÚIS, odkud získali potřebné informace pro výkaznictví a pro ohodnocení způsobu odesílání výkazů prostřednictvím sběrového automatu „VYK“ na Krajském úřadě Kraje Vysočina.

Cílem dotazníkového šetření taktéţ bylo zjistit, jak „zástupci“ územně

samosprávných celků hodnotí metodickou pomoc krajského úřadu a také, zda vyuţívají sluţeb detašovaných pracovišť krajského úřadu, neboť v budoucnosti moţná budou detašovaná pracoviště zrušena. Výzkumu se zúčastnilo celkově 33 % ze 704 dotázaných. Největší účast byla zjištěna ve ţďárském okrese a v třebíčském okrese. Nejmenší účast byla zaznamenána na Pelhřimovsku. Bakalářská práce je zaměřena na CSÚIS a názor obcí na Vysočině.

Lze tedy

předpokládat, ţe se dotazníkového šetření zúčastnili především účetní. Avšak byla zaznamenána účast jak ze strany účetních (53 %), tak i ze strany starostů (36 %),

56

místostarostů (3 %), zaměstnanců finančního útvaru (6 %), členů zastupitelstva (1 %) a jiných (1 %). Jelikoţ se výzkum týkal změny v oblasti výkaznictví a odesílání výkazů státu, předpokladem bylo, ţe o změnách a o systému byly obce, města či městyse informovány. Téměř 90% respondentů uvedlo, ţe bylo seznámeno s projektem a se systémem odesílání výkazů. 61% odpovídajících uvedlo, ţe bylo seznámeno podrobně a 29% bylo seznámeno omezeně. Obdobný trend informovanosti byl zaznamenán i v jednotlivých správních okresech kraje. Ve všech okresech byla zaznamenána vyšší omezená informovanost, přičemţ nejvíce z odpovídajících uvedlo, ţe informace získali ze strany Krajského úřadu Kraje Vysočina a MF České republiky. Novou změnou v oblasti výkaznictví bylo v kraji, ţe od února začalo platit odesílání prostřednictvím krajského úřadu. Další otázka byla zaměřena právě na tuto problematiku. Otázkou bylo, zda povaţují odpovídající tento způsob odesílání za lepší neţ přímé odesílání do Státní pokladny. 57 % odpovídajících uvedlo, ţe jim tento způsob vyhovuje, avšak 5% spíše vyhovovalo odesílání přímé a 38% je způsob odesílání „jedno“. Nejčastěji uváděnými výhodami u tohoto způsobu odesílání jsou metodická pomoc ze strany kraje, odpadnutí komunikace s centrálním kontaktním místem a nešifrování výkazů. Ovšem na druhé straně označili odpovídající také tyto nevýhody: časté změny v počátku fungování CSÚIS, větší tlak na termíny a jiné. Čerpat materiály, metodické pokyny a pomoci mohou obce na webu krajského úřadu, konkrétně na odkazu „Servis pro obce – Účetnictví a výkaznictví“. Lze tedy předpokládat, ţe všechny zúčastněné osoby výzkumu, tento odkaz navštěvují. S tímto lze souhlasit, neboť 47 % uvedlo, ţe odkaz vyuţívá občas a 41 % pravidelně. Zbylých 12 % odkaz nenavštěvuje, přičemţ 3 % ani neví, ţe nějaký odkaz přímo pro obce určený existuje. Jihlavské a ţďárské obce navštěvují odkaz pravidelně, havlíčkobrodské, pelhřimovské a třebíčské ho navštěvují nepravidelně (občas). Pro informace a konzultace k účetní reformě mohou navštěvovat územně samosprávné celky krajský úřad a jeho detašovaná pracoviště. Úroveň metodické pomoci poskytované ze strany ekonomického odboru krajského úřadu hodnotí nejvíce zúčastněných dle četnosti zaznamenaných odpovědí chvalitebně (44 %). Tento počet odpovědí byl zaznamenán i v jednotlivých okresech – Havlíčkův Brod 41 %, Jihlava 47 %, Pelhřimov 43 %, Třebíč 47 % a Ţďár nad Sázavou 40 %. Vedle krajského úřadu 57

mohou ÚSC vyuţívat sluţeb detašovaných pracovišť. Tyto sluţby vyuţívá 82% respondentů, přičemţ převáţně vyuţívají spíše telefonický a e-mailový kontakt (52 %) neţ osobní konzultace. Způsob telefonické a e-mailové konzultace byl označen i ve všech správních okresech za nejčastěji vyuţívaný.

58

Závěr Cílem práce bylo zjistit, k jakým zásadním změnám došlo v rámci reformy účetnictví státu v systému sběru účetní informací. Problematika účetní reformy veřejných financí se dotýká především územně samosprávných celků, proto v této práci byly zpracovány základy týkající se právě územně samosprávných celků. Zpracovávání teoretické části bylo náročné z hlediska literatury, neboť účetní reforma je zatím ve fázi zavádění, ke které je prozatím málo zpracovaných materiálů. V práci bylo čerpáno především z vyhlášek, zákonů a materiálů poskytovaných Ministerstvem financí České republiky. V teoretické části je zpracován samotný projekt Státní pokladny, který je představen svojí funkcí, cílem a posláním v České republice a jeho Integrovaným informačním systémem Státní pokladny a jeho sloţkami. Původní harmonogram zavedení sloţek byl naplánován na rok 2010 – 2012. V současnosti jsou v rutinním provozu bloky Centrálního systému účetních informací státu, Ekonomického informačního systému a Manaţerského informačního systému. Bloky o Rozpočtu a Platebním styku jsou naplánovány na rok 2012. „Účetním a srdcem státu“ je systém Státní pokladny, který začal fungovat v roce 2010. Pozornost je věnována Státní pokladně a jeho integrovanému informačnímu systému, jehoţ důleţitou součástí je samotný systém Centrální systém účetních informací státu. Cílem výkaznictví je sestavovat výkazy za Českou republiku jako za celek = konsolidace. Termín konsolidované účetní závěrky byl naplánován na rok 2012, avšak uţ nyní je patrné, ţe první sestavování a předávání bude aţ v roce 2014 za období roku 2013. S podobným systémem se však mohly územně samosprávné celky setkávat, jiţ v minulosti před účetní reformou, neboť podobný systém v podobě ARISu jiţ existoval. Systém ARIS slouţil taktéţ ke sběru výkazů a jejich vyhodnocování, který plně nahradil Centrální systém účetních informací státu a odesílání výkazů do Státní pokladny. Praktická část byla zaměřena na zhodnocení informovanosti obcí jako územně samosprávných celků, odesílání výkazů, metodické pomoci poskytované ze strany krajského úřadu či detašovaných pracovišť, jenţ bylo zjišťováno prostřednictvím

59

elektronického dotazníkového šetření a vyhodnocení relativní četností, které je také uvedeno a zpracováno v podkapitole Shrnutí dotazníkového šetření. Obce lze povaţovat za informované, neboť tuto skutečnost v proběhlém dotazníkovém šetření označila většina respondentů. Informace, materiály a pokyny byly poskytnuty především ze strany krajského úřadu či Ministerstva financí České republiky. Právě pro poskytování informací, materiálu, pokynů a pomoci je na webu krajského úřadu zřízen odkaz Servis pro obce, který více neţ 80 % z odpovídajících účastníků dotazníkového šetření vyuţívá. Při případných problémech mohou své problémy konzultovat obce s odloučenými pracovišti úřadu. Sluţby detašovaných pracovišť jsou z převáţné většiny navštěvovány, přičemţ převaţuje především forma elektronické či telefonické komunikace. Dalším cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názor na odesílání výkazů a výkaznictví. V Kraji Vysočina platí odesílání prostřednictvím krajského úřadu, které nahradilo přímé odesílání do Integrovaného informačního systému Státní pokladny a zároveň odesílání na krajský úřad. Stávající způsob odesílání prostřednictvím sběrového automatu vyhovuje 57 % odpovídajícím. Hlavními klady tohoto způsobu odesílání je poskytovaná metodická pomoc a komunikace s krajem, která nahradila komunikaci s centrálním kontaktním místem. Nevýhody nebyly shledány se způsobem odesílání, ale spíše se samotným systémem, který zpočátku představoval nevyřešené problémy, které se však za téměř dva roky samotné existence podařily odstranit. Snaha přiblíţit účetnictví veřejného sektoru podnikatelskému se tímto velice přiblíţí, avšak je to „běh na dlouhou trať“, který zatím v počátku svého zavádění přináší nevyřešené problémy, ať uţ v oblasti samotné účetní reformy či výkaznictví a konsolidovaných výkazů za stát jako Českou republiku. Práce vznikala za podpory krajského úřadu, který tématiku práce navrhl. Cílem bylo zhodnotit metodickou pomoc a informovanost obcí. Krajský úřad můţe výsledky bakalářské práce vyuţít proto, aby mohl zlepšit problémy zjištěné dle názoru obcí a rozvíjet oblasti své metodické pomoci, ať uţ v podobě více informovaných zaměstnanců, poskytování stále nových materiálů či seminářů, ať uţ prostřednictvím zaměstnanců úřadů či vzdělávacích agentur.

60

Dotazník byl zpracován pro dvě bakalářské najednou z důvodu usnadnění vyplňování ze strany územně samosprávných celků především z časového hlediska. Pro vyplňující osoby byly připraveny čtyři oblasti dotazníku – 1. obecné informace o správním celku, 2. účetní reforma veřejných financí, 3. Centrální systém účetních informací státu a 4. společné otázky pro obě dvě témata. Obě dvě práce byly zpracovávány pro Krajský úřad Kraje Vysočina, přičemţ téma této bakalářské práce je součástí druhé bakalářské práce, která je zaměřena na „Účetní reformu veřejných financí v Kraji Vysočina“, neboť tento systém byl zaveden v rámci probíhající účetní reformy. Proto, aby práce byly od sebe odlišeny, je v této bakalářské práci vyhodnocení dle jednotlivých správních okresů, kdeţto v druhé práci je vyhodnocení provedeno dle funkcí odpovídajících osob.

61

Seznam použité literatury Odborné publikace [1] MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace : vznik, účetnictví, daně. 11. aktualizované vydání. Olomouc : ANAG, spol.s.r.o., 2011. 255 s. ISBN 97880-7263-675-4 [2] SCHNEIDEROVÁ, Ivana; NEJEZCHLEB, Zdeněk. Účetní reforma 2010 a ÚSC. 1. vydání. [s.l.] : Nakladatelství Acha obec účtuje s.r.o., 2010. 346 s. ISBN 978-80-2546862-3. [3]

OTRUSINOVÁ,

Milana;

KUBÍČKOVÁ,

Dana.

Finanční

hospodaření

municipálních účetních jednotek - po novele zákona o účetnictví. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. [4] ŠTALMACH, Pavel. CEVROINSTITUT,

2008

Státní [cit.

pokladna a platební 2011-08-29].

styk [online]. [s.l.] :

Dostupné

z

WWW:

. [5] FORET, Miroslav ; PROCHÁZKA, Petr; URBÁNEK, Tomáš. Marketing základy a principy. první. Brno : Computer Press, 2003. 200 s. ISBN 80-722-6888-0. [6] KOZEL, Roman, et al. Moderní marketingový výzkum. První. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966-X.

Seriálové publikace [7] HARNA, Lubomír. Účetní výkazy za ČR a dílčí konsolidační celky : příprava, význam. Účetní nevýdělečných organizací a obcí. Září 2010, Číslo 3, s. 1-6. ISSN 12133493.

Internetové zdroje [8] Itbiz.cz [online]. 2009-08-26 [cit. 2011-09-10]. IBM bude budovat systém Státní pokladny aţ do roku 2012. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-1581.

62

[9] Státní pokladna [online]. Praha 1 : Ministerstvo financí ČR, © 2011 [cit. 2011-0829]. MFČR Státní pokladna : Integrovaný informační systém státní pokladny (IISSP). Dostupné z WWW: . [10] RUSEK, Michal. Evropský rozhled [online]. Hluboká nad Vltavou : Ingrid Romancová, 2011-05-06 [cit. 2011-08-29]. Integrovaný informační systém státní pokladna - iissp - zadavací dokumentace. Dostupné z WWW: . ISBN 1804-8773. [11] Výkaznictví.cz [online]. 2010 [cit. 2011-10-07]. Komunikace s CSÚIS. Dostupné z WWW: . [12] MF ČR[online]. Prohlášení o přístupnosti mapa webu © Asseco Central Europe, a.s., 2001-2009 [cit. 2011-10-19]. Server ARISweb - webové rozhraní pro zobrazování dat z aplikace ARIS. Dostupné z WWW: . [13] MF ČR [online]. © 2005, Ministerstvo financí ČR, 2011-01-21 [cit. 2011-11-01]. Sestavení účetní závěrky. Dostupné z WWW: . [14] MF ČR [online]. c2011 [cit. 2011-10-09]. Státní pokladna ČR příručka. Dostupné z WWW: . [15] MF ČR [online]. 2008-06-23 [cit. 2011-07-13]. Zahájení projektu IISSP. Dostupné z WWW: . [16] CSUIS Technický manuál [online]. [s.l.] : [s.n.], 2010, 2011-09-05 [cit. 2011-1007]. Dostupné z WWW: . [17] Ministerstvo financí ČR. Komentář k prezentaci - Státní pokladna z července [online]. [2011-08-22]. Dostupné z:

[18] PLESNIVÝ, Petr. Předkládací zpráva. Praha : Ministerstvo financí ČR, 2010. 7 s. 63

[19] Vize Krajského úřadu kraje Vysočina [online]. Jihlava : Vysočina - krajský úřad, 2006 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . [20] Projektová spolupráce kapitol na implementaci IISSP – prezentace v rámci 3. fáze budování Státní pokladny [online]. [s.l.] : Ministerstvo financí ČR, 2008 [cit. 2011-0829]. Dostupné z WWW: . [21] MFČR Státní pokladna [online]. c2011, 2011-04-12 [cit. 2011-10-01]. CSÚIS Základní popis. Dostupné z WWW: . [22] Www.alis.cz [online].ALIS spol. s.r.o., 2010 [cit. 2011-10-09]. Předávání dat CSÚIS - dle krajů. Dostupné z WWW: . [23] Www.alis.cz [online]. ALIS spol. s.r.o., 2011 [cit. 2011-10-09]. Výkazy 2011. Dostupné z WWW: . [24] Metodický pokyn - výkaznictví obcí a DSO v roce 2011 [online]. Kraj Vysočina : Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011-01-31 [cit. 2011-11-01]. Dostupné z WWW: . [25] Metodický pokyn k předávání výkazů obcemi, DSO a příspěvkovými organizacemi za období leden až září 2011 [online]. Kraj Vysočina : Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011-09-21

[cit.

2011-11-01].

Dostupné

z

WWW:


vysocina.cz/metodicke-pokyny-pro-obce-a-dso/ds-301766/p1=42698>. [26] OLDEN, Brian. Www.mfcr.cz [online]. 2001 [cit. 2011-08-29]. Strategické řízení funkcí

Státní

pokladny

v

České

republice.

Dostupné

z

WWW:

.

Právní normy [27] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) [28] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) [29] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [30] Informace prováděcí vyhlášky účetnictví státu 64

[31] Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a poţadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech) [32] Vyhláška č. 434/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb. [32] Usnesení vlády č. 1217/2009 [32] Usnesení vlády č. 561/2007 [32] Usnesení vlády č. 169/2005

Seznam použitých zkratek ÚSC

Územně samosprávné celky

SP

Státní pokladna

IISSP

Integrovaný informační systém státní pokladny

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

GTS

General Treasury System

CSÚIS

Centrální systém účetních informací státu

RIS

Integrovaný rozpočtový systém

ŘSD

Řízení státního dluhu

PS

Platební systém

MIS

Manaţerský informační systém

CÚS

Centrální účetní systém

ARIS

Automatizovaný rozpočtový informační systém

DSO

Dobrovolné svazky obcí

65

Seznam obrázků Obr. 1 Rozsah budování státní pokladny ....................................................................... 17 Obr. 2 Přehled odesílání dat v České republice ............................................................. 22 Obr. 3 Schéma procesu registrace zodpovědné osoby ................................................... 24 Obr. 4 Termíny pro předávání konsolidačních účetních záznamů ................................. 29 Obr. 5 Vyhodnocení otázky č. 1 ..................................................................................... 35 Obr. 6 Vyhodnocení otázky č. 2 ..................................................................................... 36 Obr. 7 Vyhodnocení otázky č. 2 dle správních okresů .................................................. 37 Obr. 8 Vyhodnocení otázky č. 3 .................................................................................... 38 Obr. 9 Vyhodnocení otázky č. 3 dle správních okresů .................................................. 39 Obr. 10 Vyhodnocení otázky č. 4 ................................................................................... 40 Obr. 11 Vyhodnocení otázky č. 5 ................................................................................... 41 Obr. 12 Vyhodnocení otázky č. 5 dle správních okresů ................................................. 42 Obr. 13 Vyhodnocení otázky č. 6 .................................................................................. 43 Obr. 14 Vyhodnocení otázky č. 7 ................................................................................... 44 Obr. 15 Vyhodnocení otázky č. 8 .................................................................................. 45 Obr. 16 Vyhodnocení otázky č. 8 dle správních okresů ................................................ 46 Obr. 17 Vyhodnocení otázky č. 9 ................................................................................... 48 Obr. 18 Vyhodnocení otázky č. 9 dle správních okresů ................................................ 49 Obr. 19 Vyhodnocení otázky č. 10 ................................................................................ 50 Obr. 20 Vyhodnocení otázky č. 10 dle správních okresů .............................................. 51 Obr. 21 Vyhodnocení otázky č. 11 ................................................................................ 52 Obr. 22 Vyhodnocení otázky č. 11 dle správních okresů ............................................. 53 Obr. 23 Vyhodnocení otázky č. 12 ................................................................................. 54 Obr. 24 Vyhodnocení otázky č. 12 dle správních okresů .............................................. 55

Seznam příloh Příloha č. 1 – Průvodní dopis Příloha č. 2 - Dotazník

66

Příloha č. 1 - Průvodní dopis

Váţená paní starostko, váţený pane starosto, váţená paní účetní, další zaměstnanci obecního úřadu, dovolujeme si Vás oslovit s prosbou ke spolupráci k bakalářské práci studentek Vysoké školy polytechnické Jihlavě. Rády bychom Vás poţádaly o vyplnění přiloţeného dotazníku, který bude slouţit k vyhodnocení Vašeho názoru na účetní reformu veřejných financí a Centrálního systému účetních informací státu. Zajímá nás také úroveň metodické pomoci ze strany krajského úřadu. Vaše odpovědi nám umoţní objektivně vyhodnotit názor na tuto reformu, který mají představitelé a zaměstnanci územně samosprávných celků Kraje Vysočina. Myslíme si totiţ, ţe názor této cílové skupiny dosud nikdo nezkoumal. Vaše odpovědi budou zaznamenány anonymně a nebudou zneuţity. Pro vyšší objektivnost a ucelenost jsme se rozhodly zpracovat dotazníky ke dvěma bakalářským pracím do jednoho souboru, abychom Vám ušetřili čas při jeho vyplňování. Otázky i celý dotazník jsme se snaţily vytvořit v jednoduché i srozumitelné formě, aby Vám vyplnění zabralo maximálně 25 minut Vašeho času. Děkujeme za Vaši spolupráci a ochotu při vyplnění a za čas, který jste nám věnovali při vyplnění. Omlouváme se Vám ještě jednou za nevyţádaný e-mail. Chtěly bychom Vás poprosit o vyplnění do 6. listopadu 2011. S pozdravem Lenka a Pavla Kapounovy (studentky Vysoké školy polytechnické v Jihlavě)

Příloha č. 2 - Dotazník Obecné informace o územním samosprávném celku V rámci kraje Vysočina se Váš územně samosprávný celek nachází ve správním okrese: * Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár nad Sázavou Tento dotazník vyplňuje osoba, která je: * starostkou / starostou místostarostkou / místostarostou členem zastupitelstva účetní vedoucí / zaměstnanec finančního útvaru zástupcem externí firmy, která zpracovává účetnictví Jiné:

Byl/a jste informován/a o novém systému "Centrální systém účetních informací státu" * ano, byl/a jsem seznámen/a velmi podrobně ano, ale jenom omezeně

ne Informace o CSÚIS Vám byly poskytnuty spíše ze strany: * Ministerstva financí České republiky Krajského úřadu Kraje Vysočina Obce III. typu Jiné obce nebyly poskytnuty Jiné: Vyhovovala Vám více moţnost odesílání výkazů přímo do CSÚIS nebo Vám spíše vyhovuje stávající moţnost odesílání prostřednictvím sběrového automatu VYK na krajském úřadě? * Spíše mi vyhovovala moţnost odesílání přímo do CSÚIS Spíše mi vyhovuje moţnost odesílání prostřednictvím sběrového automatu VYK Je mi to jedno V čem spatřujete největší přínos v současném systému odesílání výkazů prostřednictvím sběrového automatu VYK? * Zasílané výkazy není třeba šifrovat Odpadla komunikace s centrálním kontkatním místem na Ministerstvu financí V rámci tohoto způsobu je poskytována metodická pomoc Jiné:

V čem naopak spatřujete nevýhody v současném systému odesílání výkazů prostřednictvím sběrového automatu VYK? * Větší tlak na termíny Nevyjasněné postupy Časté změny v počátku fungování systému CSÚIS Jiné: Společné otázky pro účetní reformu veřejných financí a CSÚIS Co povaţujete za největší problém v rámci reformy účetnictví, která zahrnuje i nový centrální systém účetnictví státu? * Nový systém je zbytečně sloţitý Nemám dostatek informací Stát vydává pozdě všechny příslušné standardy Nejednotnost v metodice Jiné: Vyuţíváte pravidelně na webových stránkách (www.kr-vysocina.cz) odkaz Servis pro obce - Účetnictví a výkaznictví? * ano, vyuţívám ho pravidelně ano, vyuţívám ho občas ne, nevyuţívám ho ne, nevím o jeho existenci Jiné:

Jak byste ohodnotil/a metodickou pomoc (moţnost konzultací, moţnost osobí návštěvy, pořádaná školení a porady, informace ve Zpravodaji, e-mailem, na www stránkách), kterou poskytuje ekonomický odbor Krajského úřadu Kraje Vysočina? * 1

2

3

4

výborně

5 nedostačující

Vyuţíváte sluţby detašovaných pracovišť Krajského úřadu Kraje Vysočina pro metodickou pomoc v oblasti účetnictví a výkaznictví? * ano ne Jak často v průměru navštěvujete detašované pracoviště Krajského úřadu Kraje Vysočina za účelem osobní konzultace v oblasti účetnictví a výkaznictví? * Alespoň 1x za měsíc Alespoň 1x za čtvrtletí Alespoň 1x za pololetí Alespoň 1x za rok Nikdy Vyuţívám jen telefonický a e-mailový kontakt