VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Vývoj a analýza penzijního připojištění v ČR bakalářská práce

Autor: Andrea Čudrnáková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2014

Anotace ČUDRNÁKOVÁ Andrea: Analýza a vývoj penzijního připojištění v České republice Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá vývojem a analýzou penzijního připojištění v České republice. V teoretické části je uvedena charakteristika produktu, vývoj státního příspěvku a daňové úlevy a představení jednotlivých pilířů na trhu. V praktické části srovnávám jednotlivé penzijní fondy jejich historický vývoj, hospodaření, klientelu, zhodnocení prostředků účastníků a investování. Provedu i porovnání výnosnosti jednotlivých penzijních fondů. V dotazníkovém šetření budu zkoumat povědomí a zájem lidí o penzijní připojištění. Klíčová slova: Penzijní připojištění, státní příspěvek, daňová úleva, výnosy.

Annotation ČUDRNÁKOVÁ Andrea: Development and Analysis of Pension Scheme in the Czech Republic Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Depatment of Economic Studies. Thesis supervizor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. This bachelor thesis is the analysis of pension insurance and its development in the Czech Republic. In the teoretical part, I have described the characteristics of the product development of state contributions and tax relief and introduction of the particular pillars of the market. In the practical part, I have compared individual pension funds, their historical development, fund management, clientele, evaluation of participans and investment. I will do the comparison of the profitability of individual pension funds. In my questionnaire surfy, I will explore the awareness of and interest of people in pension isurance. Key words: Pension insurance, state contributions, tax relief, revenues.

Poděkování

Ráda bych poděkovala Ing. Věře Nečadové za odborné vedení bakalářské práce a trpělivost při jejím psaní, za cenné rady a doporučení. Dále bych ráda poděkovala své rodině a blízkým za podporu a trpělivost po dobu mého studia, ale také svému zaměstnavateli paní Marii Pacalové a její dceři Ludmile Doležalové za poskytnuté informace a zasvědcení do světa financí, které mi daly cenné rady do života.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 4. 2014 ..................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 9

2

Teoretická část - Penzijní připojištění .............................................................................. 11

3

2.1

Charakteristika penzijního připojištění ...................................................................... 11

2.2

Podstata penzijního připojištění................................................................................. 12

2.3

Kdo se může penzijně připojistit ............................................................................... 12

2.4

Proč je dobré se penzijně připojistit? ......................................................................... 13

2.5

Kdy je dobré se penzijně připojistit? ......................................................................... 13

2.6

Uzavření a vznik smlouvy o penzijním připojištění: ................................................. 14

Příspěvky .......................................................................................................................... 15 3.1

Státní příspěvek penzijního připojištění .................................................................... 15

3.2

Příspěvek třetí osoby: ................................................................................................ 16

3.3

Příspěvek zaměstnavatele: ......................................................................................... 16

4

Poplatky účtované účastníkovi ......................................................................................... 16

5

Daňové zvýhodnění .......................................................................................................... 16

6

Staré a nové smlouvy o penzijním připojištění ................................................................ 18

7

Nároky dávek účastníků penzijního připojištění .............................................................. 19 7.1

Starobní ...................................................................................................................... 20

7.2

Invalidní ..................................................................................................................... 20

7.3

Výsluhová .................................................................................................................. 20

7.4

Pozůstalostní .............................................................................................................. 20

7.5

Jednorázové vyrovnání .............................................................................................. 21

7.5.1 7.6

Jednorázové vyrovnání a daně ........................................................................... 21

Odbytné ..................................................................................................................... 21

7.6.1

Odbytné a daně ................................................................................................... 21

8

Měsíční příspěvek ............................................................................................................ 22

9

Přehled penzijních fondů, obsazení na trhu a zhodnocení ............................................... 22

10

Důchodová reforma .......................................................................................................... 22 I., II a III pilíř důchodové reformy ....................................................................................... 25 10.1

I.Pilíř – starobní důchod ......................................................................................... 25

10.2

II.Pilíř – důchodové spoření ................................................................................... 26

10.2.1

Nároky z důchodového spoření: ......................................................................... 27

10.2.2

Nároky po zemřelém účastníkovi ....................................................................... 28

10.3 11

III.Pilíř –doplňkové penzijní spoření ..................................................................... 28

Praktická část - Vývoj a analýza penzijních fondů .......................................................... 30 11.1 11.1.1

Penzijní fond České pojišťovny ............................................................................. 30 Základní údaje o penzijním fondu České pojišťovny ....................................... 30

11.1.2

Historie .............................................................................................................. 31

11.1.3

Zhodnocení příspěvků účastníků ....................................................................... 32

11.1.4

Investování penzijního fondu České pojišťovny ............................................... 32

11.2

Penzijní fond České spořitelny .............................................................................. 33

11.2.1

Základní údaje o penzijním fondu České spořitelny .............................................. 33

11.2.2

Historie ............................................................................................................... 34

11.2.3

Zhodnocení příspěvků účastníků ........................................................................ 34

11.2.4

Investování ......................................................................................................... 35

11.3

Penzijní fond Komerční banky .............................................................................. 35

11.3.1

Základní údaje o penzijním fondu Komerční banky ......................................... 35

11.3.2

Historie ............................................................................................................... 36

11.3.3


11.3.4

Investování ......................................................................................................... 37

11.4

Axa penzijní fond ................................................................................................... 37

11.4.1 Základní údaje o penzijním fondu AXA ............................................................... 37 11.4.2

Historie ............................................................................................................... 38

11.4.3


11.4.4

Investování ......................................................................................................... 39

11.5

ČSOB penzijní fond ............................................................................................... 40

11.5.1

Základní údaje o penzijním fondu ČSOB ......................................................... 40

11.5.2

Historie ........................................................................................................... 41

11.5.3

Zhodnocení příspěvků účastníků penzijního fondu ČSOB ............................... 42

11.5.4

Investování ........................................................................................................ 42

11.6

Allianz penzijní fond.............................................................................................. 43

11.6.1

Základní údaje o penzijním fondu Allianz ........................................................ 43

11.6.2

Historie ............................................................................................................... 44

11.6.3

Zhodnocení prostředků účastníků penzijního fondu Allianz ............................. 44

11.6.4

Investování ......................................................................................................... 44

11.7

ING penzijní fond .................................................................................................. 45

11.7.1

Základní údaje o penzijním fondu ING............................................................. 45

11.7.2

Historie ............................................................................................................... 46

11.7.3

Zhodnocení příspěvků účastníků ING penzijního fondu ................................... 46

11.7.4

Investování ......................................................................................................... 46

11.8

AEGON penzijní fond ........................................................................................... 47

11.8.1

Základní údaje o penzijním fondu AEGON ...................................................... 47

11.8.2

Historie .............................................................................................................. 48

11.8.3

Zhodnocení příspěvků účastníků ....................................................................... 48

11.8.4

Investování ........................................................................................................ 48

12

Srovnání penzijních fondů z hlediska výnosů .................................................................. 49

13

Statistiky penzijních fondů ............................................................................................... 50 13.1 Průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem ........................................................................................................................... 50 13.2

Podíl mužů a žen v penzijním připojištění se státním příspěvkem v %................. 51

13.3

Průměrné složení portfolia PF v procentním vyjádření k 31.12.2011 ................... 51

13.4

Obsazenost penzijních fondů na trhu ..................................................................... 52

13.5

Průměrný státní příspěvek...................................................................................... 53

13.6

Vývoj průměrného příspěvku účastníka ................................................................ 53

14

Dotazníkové šetření .......................................................................................................... 54

15

Shrnutí .............................................................................................................................. 70

16

Závěr................................................................................................................................. 77

17

Seznam zdrojů .................................................................................................................. 80

Seznam tabulek ........................................................................................................................ 84 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 85 Seznam grafů ............................................................................................................................ 85

1

Úvod

Téma bakalářské práce Vývoj a analýza penzijního připojištění v České republice jsem si vybrala proto, že v této oblasti pracuji již čtyři roky. Domnívám se, že jsem za tuto dobu získala dostatek informací na toto téma a případně bych ráda získaná fakta a výsledky používala dále pro objektivní informovanost svých klientů. Cílem této bakalářské práce je charakteristika, představení a vývoj penzijního připojištění v České republice, kdy provedu analýzu vývoje penzijního připojištění a porovnání vzájemné výnosnosti jednotlivých penzijních fondů. Zároveň součástí bakalářské práce bude i dotazníkové šetření, jehož účelem bude získání přehledu o tom, zda veřejnost má povědomost o významu a výhodách penzijního připojištění. V teoretické části se budu zabývat charakteristikou a podstatou vzniku penzijního připojištění, nejzákladnějšími pojmy, které bychom měli znát, proč a kdy je dobré se penzijně připojistit, jaké nese produkt výhody a naopak i nevýhody. Penzijní připojištění je výhodné pro účastníky zejména možností využití vysokých státních příspěvků na vložené peníze, ale i daňové úlevy. Další možné výhody spočívají v příspěvku od zaměstnavatele. Vysvětlím, jaká je možnost výběru peněz, a kdy může nastat. Nastíním zde, i jak si jednotlivé penzijní fondy vedly v minulých letech z hlediska připsaných úroků na smlouvy svých klientů. Nakonec si v této kapitole rozeberu jednotlivé 3 pilíře, ve kterých si občané České republiky v současnosti mohou spořit na důchodový věk. První pilíř je takzvaným povinným pilířem a vychází ze současného státního systému, do kterého odvádí každý pracující občan příspěvky na důchodové spoření povinně.

Druhý pilíř je novinkou důchodové reformy

a spočívá v tom, že dochází k vyvázání finančních prostředků z důchodového prvního pilíře ve výši 3 % odvodů do důchodového pojištění a konečně třetím pilířem je pilíř, který představoval klasické penzijní připojištění, nyní má název doplňkové penzijní spoření a liší se od původního spoření pouze v tom, že výběr je až v důchodu a je u něj prodloužena lhůta na výběr invalidní penze. Vlivem reformy se původní penzijní fondy transformovaly na penzijní společnosti. Dále se změny dotkly i daňových úlev a v neposlední řadě i státních příspěvků. V praktické části se zaměřím na specifikaci jednotlivých penzijních fondů jako takových, jejich historický vývoj od roku 1995 až po současnost, kdy docházelo od počátku vzniku k zakládání několika fondů, které nebyly schopni z nějakého důvodu na trhu přežít a byly pohlceny jiným silnějším fondem, provedu analýzu, do čeho každý 9

jednotlivý penzijní fond investuje, dále pak aktuální stav výše majetku jednotlivých penzijních fondů, počet klientů či procentuální zastoupení na celkovém trhu. Nejdůležitější je samozřejmě pro klienty výnos jednotlivého fondu, který seřadím od vzniku penzijního připojištění až po rok 2012 (výsledky za rok 2013 budou známy až v červnu letošního roku) tento výsledek zprůměruji za celou dobu existence penzijního fondu a porovnám s inflací, kterou rovněž zprůměruji za 18 let existence penzijního připojištění. Z tohoto zjistím, zda a kolik jednotlivé fondy připsali zisk svým klientům, jinými slovy zjistím, zda penzijní fond peněžní prostředky klientů zhodnocuje či znehodnocuje. Toto je velice důležité kritérium při výběru penzijního fondu, kterému chceme dát důvěru a hlavně propůjčit své peníze pro jejich zhodnocení. Zmíním také statistiky, co se týče průměrné věkové struktury, podíl mužů a žen, průměrné složení portfolia, procentuální obsazenost penzijních fondů na trhu, průměrného státního příspěvku a vývoj průměrného příspěvku účastníka. Vše popíši a obohatím grafy. Nazávěr práce provedu dotazníkové šetření, ve kterém se budu snažit zjistit, zda veřejnost má povědomost o významu a výhodách penzijního připojištění. Při psaní bakalářské práce jsem využila především studia odborné literatury, legislativy, internetových zdrojů, grafických a statistických metod, metod porovnání a analýz. Zároveň využiji především poznatků z mé praxe v oblasti finančního poradenství, zkušeností a praxe získané u mého zaměstnavatele a dále z dostupných literárních a internetových zdrojů.

2

Teoretická část - Penzijní připojištění

2.1

Charakteristika penzijního připojištění

Důchodové pojištění představuje základní a všeobecný systém, který je povinný. Na důchodové pojištění navazuje penzijní připojištění, které představuje doplňkový systém, který je dobrovolný. Účelem penzijního připojištění je zabezpečit občanům další zdroj příjmů, který bude doplňovat důchody z důchodového pojištění a významně přispívat k udržení přiměřené životní úrovně. Míru této životní úrovně si může při stáří nebo invaliditě určovat každý sám prostřednictvím doplňkových zdrojů příjmů, mezi nimiž by mělo hrát důležitou roli právě penzijní připojištění. Penzijní připojištění je státem podporovaný produkt, jehož prostřednictvím si můžete našetřit peníze na podzim svého života. Pro svou jednoduchost je penzijní připojištění oblíbeným finančním produktem pro širokou veřejnost. Podle údajů Asociace penzijních fondů České republiky, má penzijní připojištění sjednáno okolo 4,6 milionů lidí. V jednoduchosti tohoto zajišťovacího produktu je také jeho největší slabina.1 V České republice je doplňkový důchodový systém upraven od roku 1994 specifickou formou jako penzijní připojištění se státním příspěvkem. Podle zákona číslo 42/1994 sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se penzijním připojištěním se státním příspěvkem rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a od státu, poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplacení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění mohly do konce roku 2012 poskytovat pouze zvláštní instituce, tj. penzijní fondy, které byly akciovými společnostmi, které ke svému vzniku potřebovaly povolení České národní banky (před rokem 2006 Ministersta financí). Po 1. 1. 2013 soukromé fondy, tzv. účastnické fondy. Změna proběhla i v názvu produktu místo penzijního připojištění je nový název doplňkové penzijní spoření, neboli III. Pilíř. Pro provádění penzijního připojištění má zásadní význam penzijní plán, který musí mít každý penzijní fond. Penzijní plán, jehož povinné náležitosti stanoví zákon o penzijním připojištěn, je schvalován

1

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: právní stav k ... 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 1999-, sv. Právo pro

každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4.

Českou národní bankou a je též součástí každé smlouvy o penzijním připojištění. V penzijním plánu jsou upraveny zejména jednotlivé dávky penzijního připojištění, tj. okruh dávek, podmínky nároku a způsob výpočtu, výše příspěvků účastníků, zásady, podle kterých se účastníci penzijního připojištění podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu a další podstatné otázky týkající se provádění penzijního připojištění konkrétním penzijním fondem.2 Novou smlouvu penzijního připojištění bylo možné uzavřít pouze do 31. 12. 2012. Od 1. 1. 2013 bylo toto spoření nahrazeno doplňkovým penzijním spořením. Původní spoření však existují, pouze se úspory klientů účetně vyčlenily z penzijního fondu do transformovaného fondu, který od 1. 1. 2013 spravuje penzijní společnost. Spoření i výplata dávek se však i nadále řídí původními podmínkami a zejména platným penzijním plánem.

2.2

Podstata penzijního připojištění

Penzijní připojištění je státem podporovaná tvorba vlastních finančních prostředků na doplňkové zajištění fyzických osob v důchodovém věku. Penzijní připojištění je založeno na příspěvkovém principu. Účastník si sám ve smlouvě o penzijním připojištění se státním příspěvkem stanoví výši příspěvku, kterou hodlá platit. Smlouva o penzijním připojištění je uzavírána na dobu neurčitou. Vznik nároku na starobní penzi je podmíněn minimální dobou placení příspěvků (60 měsíců) a současně minimálním věkem pro vznik nároku na starobní penzi (60 let). Tyto podmínky jsou stanoveny zákonem a penzijním plánem. Výše dávky se účastníkovi vypočítá až po podání žádosti o její výplatu. Stát má zájem pomáhat občanům udržet jejich životní standard v důchodovém věku, což dokazuje poskytováním státních příspěvků na penzijní připojištění a možností daňových úlev.3

2.3

Kdo se může penzijně připojistit

Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Podmínkou účasti na penzijním připojištění není ani účast na důchodovém pojištění, ani trvání zaměstnání. Účastníkem penzijního připojištění se může stát i poživatel důchodu z důchodového pojištění. 4

2

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: právní stav k ... 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 1999-, sv. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4. 3 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4. 4 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4.

2.4

Proč je dobré se penzijně připojistit?

Účelem penzijního připojištění je zabezpečit občanům další zdroj příjmů, který bude doplňovat důchody z důchodového pojištění a významně přispívat k udržení přiměřené životní úrovně. Hlavním důvodem k využití penzijního připojištění je riziko nízkého státního důchodu vypláceného v budoucnosti. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji, se dá očekávat snižování státního důchodu, který nepokryje základní potřeby občana. Penzijní připojištění by tak mělo být dalším zdrojem pravidelného příjmu v důchodovém věku.5 Dalším důvodem je to, že je možné využít penzijní připojištění jako nástroj dlouhodobého spoření. Základní myšlenkou je postupné střádání relativně malých finančních obnosů během ekonomicky aktivního života, které se hromadí na osobním účtu klienta. Měsíční příspěvek by tedy měl být vyvážený, tzn., že by měl být dostatečně vysoký, aby v budoucnu garantoval dostatečně významný příspěvek do rozpočtu důchodce, ale na druhou stranu by neměl příliš zatěžovat běžný rozpočet klienta. Obecné výhody: Státní příspěvek Každoroční zhodnocení vložených prostředků účastníků na ,,účtech“ penzijního připojištění Daňové úlevy Bez poplatků za sjednání smlouvy a vedení účtu Možnost příspěvků zaměstnavatele Možnost přerušení placení příspěvků Možnost kdykoli vložit mimořádný vklad Možnost změny příspěvku účastníka, a to jak směrem nahoru, tak směrem dolů Bezpečné uložení finančních prostředků – státní dozor (ministerstvo financí, komise pro cenné papíry) a dozor depozitáře6

2.5

Kdy je dobré se penzijně připojistit?

Čím dříve se penzijní pojištění uzavře, tím lépe. Hlavním argumentem pro brzké zahájení plateb je docílený výnos. Díky složenému úročení nastává situace, kdy peníze vydělávají 5

JANDA, Josef. Zajištění na stáří: jak se co nejlépe připravit na podzim života. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 197 s. ISBN 978-80-247-4400-1. 6 penzijnipripojisteni.cz [online]. 2013 [cit. 2011-04-09]. Výhody a nevýhody Dostupné z WWW: .

peníze. Znamená to, že se vždy bude úročit celkově uspořená částka, která bude rok od roku vyšší. Pro dosažení přijatelné výše úspor je dobré začít spořit již před třicátým rokem života. Ze začátku mohou být příspěvky nižší, mladší klienti mohou s postupem pracovní kariéry a růstem příjmů příspěvky na penzijní připojištění zvyšovat, aby bylo dosaženo dostatečných úspor na osobním účtu klienta.7

2.6

Uzavření a vznik smlouvy o penzijním připojištění:

Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy o penzijním připojištění, kterou uzavře osoba, jež splňuje podmínky nutné pro účast na penzijním připojištění, s penzijním fondem, a to dnem, který je uveden ve smlouvě. Smlouva o penzijním připojištění představuje vztah mezi penzijním fondem a účastníkem penzijního připojištění, který je uskutečněn písemnou formou. Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky nebo fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu EU, pokud se účastní důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. Návrh na uzavření smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem (dále jen Návrh smlouvy) podává budoucí účastník na fondem předepsaném formuláři. Smlouva je uzavřena zasláním písemné akceptace návrhu smlouvy fondem do 14 dnů od doručení návrhu do penzijního fondu. Pokud bude návrh smlouvy nesprávně nebo neúplně vyplněn, je penzijní fond oprávněn vrátit návrh smlouvy k přepracování, případně jej odmítnout. Předmětem smlouvy o penzijním připojištění je na jedné straně závazek penzijního fondu poskytovat účastníkovi dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a na straně druhé závazek účastníka platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou. Uzavřít smlouvu o penzijním připojištění lze mnoha způsoby. Tradičním způsobem je sjednávání penzijního připojištění přímo na pobočce penzijního fondu, na České poště, ale stále více je využíván i on-line prodej, kde můžete srovnat všechny nabídky, či sjednání smlouvy po telefonu.8

7

penzijnipripojisteni.cz [online]. 2013 [cit. 2011-04-09]. Výhody a nevýhody Dostupné z WWW:

. 8

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ. Informační příručka pro sjednatele: Aby byl důchod takový, na jaký jste se

těšili. Praha 1: člen skupiny ČSOB, 2005. [cit. 2012-04-25].

3 Příspěvky 3.1

Státní příspěvek penzijního připojištění

Ze státního rozpočtu jsou poskytovány ve prospěch účastníků penzijního připojištění státní příspěvky. Ty jsou na konto účastníka připisovány automaticky za každý řádně a včas zaplacený měsíční příspěvek. Výše státního příspěvku za kalendářní měsíc závisí na výši příspěvku účastníka takto: 9 Peníze, které na účet u penzijního fondu účastníci vloží, jsou fondem dále investovány. Pravidla investování určuje zákon a navíc podléhají státnímu dozoru. Peníze účastníka se tedy zhodnotí i o podíl na zisku penzijního fondu. Tabulka č. 1 Výše penzijních příspěvků od roku 1999 po současnost (Zdroj: Informační příručka pro jednatele, vlastní tvorba)

Výše příspěvku účastníka (v Kč) 100 – 199

200 – 299

1. 1. 2000 –31. 12. 2012

40 Kč +32 % z částky

50 Kč + 40 % z částky

nad 100 Kč

nad 100 Kč

72 Kč + 24 % z částky 90 Kč + 30 % z částky

Od 1. 1. 2013

0 Kč

0 Kč

nad 200 Kč

nad 200 Kč


120 Kč + 20 %

nad 300 Kč

z částky nad 300 Kč


140 Kč + 10 %

nad 400 Kč

z částky nad 400 Kč

500

120 Kč

150 Kč

130 Kč

600

120 Kč

150 Kč

150 Kč

700

120 Kč

150 Kč

170 Kč

800

120 Kč

150 Kč

190 Kč

900

120 Kč

150 Kč

210 Kč

1000

120 Kč

150 Kč

230 Kč

300 – 399

400 – 499

9

Do 31. 12. 1999

90 Kč

110 Kč

finance.idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2011-04-09]. Penzijní připojištění Dostupné z WWW:

.

3.2

Příspěvek třetí osoby:

Tento příspěvek může za účastníka platit fyzická osoba (např. rodiče), ale i právnická osoba (někdo jiný než zaměstnavatel). Na příspěvky třetí osoby získává účastník státní příspěvky, nemůže si však na ně uplatnit snížení základu daně z příjmu.

3.3

Příspěvek zaměstnavatele:

Zaměstnavatel může svým zaměstnancům, kteří jsou účastníky penzijního připojištění přispívat na jejich penzijní připojištění. Tyto příspěvky musí zasílat přímo na účet fondu. Na příspěvek zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek. Účastník je povinen ze zákona předem oznámit penzijnímu fondu příspěvek zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele je pro zaměstnance osvobozen od daně z příjmů, maximálně však do výše 5 % z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance na sociálním zabezpečení a státní politice zaměstnanosti.

4 Poplatky účtované účastníkovi Penzijní připojištění jako takové je zcela zdarma. Za sepsání, změnu či ukončení smlouvy neplatíte. Výpisy z účtů jsou zasílány jednou za rok rovněž zdarma. Jediný poplatek, který je účtován, je za předpokladu, že se rozhodnete z fondu, který máte již nejméně 60 měsíců, odejít do jiného fondu, například kvůli zhodnocení. Takovéto transakci se říká převod, který již od 1. 3. 2012 nesmí být prováděn.

5 Daňové zvýhodnění Peněžní plnění, které zaměstnavatel poskytuje za svého zaměstnance penzijnímu fondu, jehož penzijního připojištění je zaměstnanec účastníkem, znamená finanční zvýhodnění zaměstnance, a proto se toto plnění považuje za příjem ze závislé činnosti. Zaměstnanec z tohoto příjmu do konce roku 1999 odváděl daň z příjmů. Od zdaňovacího období roku 2000 do zdaňovacího období roku 2007 (včetně) byl příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, osvobozen od daně z příjmů a zaměstnance odváděl daň z příjmů, tedy jen z té částky, která přesahovala uvedený limit (dani z příjmů podléhala tudíž jen ta část, která přesahovala 5 % uvedeného vyměřovacího základu). K další změně došlo od zdaňovacího období roku 2008, a to na základě zákona číslo 261/2007 Sb. Od roku 2008 platí,

že příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele, do této částky se však započítává též pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně soukromé životní pojištění. 10 Od zdaňovacího období roku 2000, platí dále úprava týkající se nezdanitelné částky základu daně u poplatníka daně z příjmů. Podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění, uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků, zaplacených na penzijní připojištění poplatníkem ve zdaňovacím období, sníženému o částku 6000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období činí 12 000 Kč. Tato daňová úleva, která se týká všech poplatníků této daně (tj. nejen zaměstnanců), tak navazuje na podporu penzijního připojištění formou státního příspěvku. Státní příspěvek se poskytuje na příspěvek účastníka penzijního připojištění, který byl dříve limitován částkou 500 Kč, v současnosti se jedná o částku 1000 Kč (na vyšší příspěvky účastníka již státní příspěvek nenáleží), tj dříve maximálně 6000 Kč ročně, v současné době však 12 000 Kč ročně. Pak náleží uvedená daňová úleva. Pokud příspěvky poplatníka nepřesáhnou za rok v úhrnu 6 000 Kč (v současné době 12 000 Kč), daňová úleva mu nenáleží. Od zdaňovacího období roku 2000 platí daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří platí penzijnímu fondu příspěvky na penzijní připojištění za své zaměstnance. Od roku 2000 do zdaňovacího období roku 2007 (včetně) platilo, že za výdaj (náklad) vynaložený zaměstnavatelem se podle zákona o daních z příjmů považuje také příspěvek zaměstnavatele, poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu (společnosti), maximálně však do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od roku 2000 došlo ke zrušení tohoto limitu, proto se za výdaj (náklad) zaměstnavatele považuje příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu (společnosti) v plné výši (tj. bez limitu), pokud závazek zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění svých zaměstnanců vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy.

10

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4.

Tabulka č. 2 Výše daňové úlevy (zdroj: Mgr. Martin Řehák, důchodová reforma v kostce, vlastní úprava)

Měsíční platba 100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 1000 Kč 1500 Kč 2000 Kč

Státní příspěvek 50 Kč 90 Kč 120 Kč 140 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč 150 Kč

Daňové zvýhodnění X X X X X 1200 Kč 6000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč

6 Staré a nové smlouvy o penzijním připojištění Zákon č. 170/1999 Sb. přinesl na straně jedné určité zvýhodnění penzijního připojištění (zejména vyšší státní příspěvek), na straně druhé však přinesl i zpřísnění podmínek nároků z penzijního připojištění (např. zvýšení věku pro vznik nároku na starobní penzi a stanovení minimální pojištěné doby). Vzhledem k tomu, že penzijní připojištění je založeno na smluvním základě a smlouvy o penzijním připojištění byly uzavírány za určitého právního stavu, stanovil zákon č. 170/1999 Sb., že změny vyplývající z této novely se vztahují pouze na smlouvy o penzijním připojištění mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem uzavřené po schválení změn penzijního plánu Českou národní bankou. Účastník penzijního připojištění a penzijní fond se však mohou dohodnout na změně smlouvy o penzijním připojištění tak, aby tato smlouva odpovídala nové (delší) potřebné době placení příspěvků a věku 60 let stanovenému pro vznik nároku na starobní penzi nebo podmínky přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, popřípadě dalším změnám obsaženým v novele.11 Ve věcech, které se týkají smluvního vztahu mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem, je zachována dosavadní právní úprava penzijního připojištění, pokud smlouvy o penzijním připojištění uzavřené před změnou penzijního plánu provedenou na základě zákona č. 170/1999 Sb. neodpovídají změnám, které přinesl zákon č. 170/1999 Sb. V závislosti na tomto hledisku se smlouvy o penzijním připojištění rozdělují na staré smlouvy, které odpovídají právní úpravě platné před účinností zákona č. 170/1999 Sb., a na nové smlouvy, které byly sjednány již za účinnosti zákona 170/1999 Sb. V závislosti na tom, zda se jedná o novou nebo starou smlouvu o penzijním připojištění, jsou pak upraveny nároky

11


účastníků penzijního připojištění. Penzijní plány musely být změnám vyplývajícím ze zákona č. 170/1999 Sb. přizpůsobeny do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, pro staré smlouvy o penzijním připojištění však platí původní penzijní plán (pokud nedojde ke změně smlouvy).12

7 Nároky dávek účastníků penzijního připojištění Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky: Penze, kterou se rozumí u nových smluv o penzijním připojištění doživotní pravidelná výplata peněžní částky a u starých smluv o penzijním připojištění pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu (tato doba může být stanovena počtem let pobírání penze nebo penze může být vyplácena doživotně). Penze je rozdělena na starobní, invalidní, výsluhovou a pozůstalostní. Jednorázové vyrovnání – pokud jste splnili podmínky nároku na vyplacení starobní, výsluhové nebo invalidní penze, mohou vám být naspořené prostředky včetně státních příspěvků a podílů na výnosech fondu vyplaceny najednou. Odbytné - pokud jste platili příspěvky alespoň po dobu 12 měsíců, vzniká vám nárok na odbytné. Budou vám vyplaceny zaplacené příspěvky, případné příspěvky zaměstnavatele a jim odpovídající výnosy. Ztrácíte ovšem nárok na státní příspěvky a výnosy z nich.

Z penzijního připojištění lze poskytovat penze starobní, invalidní, výsluhové a pozůstalostní. Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi a na jednorázové vyrovnání. Stanovení nároku na ostatní druhy dávek penzijního připojištění záleží na penzijním fondu. Účastník penzijního připojištění může obdržet v případě vzniku nároku dávky - penze, jejichž výše závisí na celkovém objemu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, na výnosech z hospodaření penzijního fondu a na věku, od kterého se dávka poskytuje.

12


7.1

Starobní

Musí být dle zákona vždy sjednána. Podmínkou vzniku nároku na starobní penzi je splnění pojištěné doby (nejméně 60 kalendářních měsíců) a dosažení žádoucího věku účastníka (nejméně 60 let). Nárok na starobní penzi nemůže vzniknout po přiznání nároku na výplatu invalidní penze nebo jednorázového vyrovnání místo invalidní penze. Za řádně a včas zaplacený měsíční příspěvek je z hlediska doby pojištění, a nároku na státní příspěvek považován takový měsíční příspěvek, který je připsán do konce kalendářního měsíce na účet penzijního fondu u jeho depozitáře13

7.2

Invalidní

Sjednávají všichni účastníci. Neplatí se na ni zvláštní příspěvek. Podmínkou vzniku nároku na invalidní penzi je smluvní ujednání poskytování invalidní penze účastníkovi, přiznání plného invalidního důchodu

z důchodového pojištění a splnění pojištěné doby nejméně

36 kalendářních měsíců. Nárok na invalidní penzi nemůže vzniknout po přiznání nároku na výplatu starobní penze nebo jednorázového vyrovnání místo starobní penze.

7.3

Výsluhová

Umožňuje účastníkovi vybrat polovinu naspořených prostředků už po 15 letech spoření. Doporučuje se tento druh výběru sjednat na každé smlouvě každého účastníka mladšího 45 let. Podmínkou vzniku nároku na výluhovou penzi je smluvní sjednání poskytování výsluhové penze účastníkovi a splnění pojištěné doby, spočívající v placení příspěvků na výsluhovou penzi po dobu nejméně 180 kalendářních měsíců. Nárok na výsluhovou penzi nemůže vzniknout po přiznání nároku na výplatu starobní či invalidní penze nebo jednorázového vyrovnání místo starobní či invalidní penze. Nárok na tuto penzi není podmíněn věkem účastníka, nýbrž dobou placení příspěvků.

7.4

Pozůstalostní

Dávka vyplacená podle penzijního plánu fyzickým osobám určených účastníkem ve smlouvě (dále jen určené osoby) v případě úmrtí účastníka a splnění dalších podmínek pro nárok na tuto dávku. Podmínkou vzniku nároku na pozůstalostní penzi je smluvní sjednání poskytování

13

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ. Informační příručka pro sjednatele: Aby byl důchod takový, na jaký jste se

těšili. Praha 1: člen skupiny ČSOB, 2005. [cit. 2012-04-25].

pozůstalostí penze účastníkem a úmrtí účastníka, který splnil pojištěnou dobu nejméně 36 kalendářních měsíců. Nárok na výplatu pozůstalostní penze zaniká úmrtím určené osoby. Pokud je tato penze sjednána, musí se určit osoby, kterým bude poskytována.

7.5

Jednorázové vyrovnání

K jednorázovému vyrovnání dojde, pokud připojištěný splnil podmínky pro čerpání penze a platil příspěvky minimálně po dobu 3 let (v případě vypořádaní nároku na invalidní a pozůstalostní penzi), resp. 5 let (v případě starobní penze). Částka, kterou účastník obdrží, se skládá z příspěvků zaplacených účastníkem, státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a podílu na výnosech z hospodaření fondu. 7.5.1 Jednorázové vyrovnání a daně V případě, že účastník splní podmínky, může požádat o výplatu penze. Penzi lze čerpat postupně, nebo lze požádat o jednorázové vyrovnání, kdy je celá částka vyplacena v jednom termínu. Na rozdíl od odbytného klient získá nejen zaplacené příspěvky, ale také státní podporu a samozřejmě výnosy. I v tomto případě, pokud přispívá zaměstnavatel, budou v případě jednorázového vyrovnání jeho příspěvky zdaněny 15 %, stejně jako všechny výnosy. Ze své dosavadní praxe můžu říct, že jsem se dosud setkala pouze s touto formou výplaty penzijního připojištění.

7.6

Odbytné

O odbytné odpovídající výši příspěvků účastníka zhodnocených o výnosy z hospodaření penzijního fondu smí účastník požádat, pokud ukončí penzijní připojištění trvající alespoň 12 měsíců dohodou či výpovědí a zároveň nepřevádí naspořené prostředky do jiného penzijního fondu. Částky státního příspěvku vrací penzijní fond zpět ministerstvu. Odbytné je určeno také ve smlouvě uvedeným osobám, které jsou oprávněny k čerpání pozůstalostní penze, když účastník zemřel, aniž by mu vznikl nárok na penzi. Odbytné náleží také účastníku bez dosaženého nároku na dávky, jehož penzijní fond zanikl bez právního nástupce. 7.6.1 Odbytné a daně Pokud se rozhodnete ukončit penzijní připojištění, dříve než po jednom roce, počítejte s tím, že nedostanete nic. Vybrat příspěvky můžete až po 12 měsících formou odbytného, ovšem bez státního příspěvku a výnosů z něj. Navíc přispíval-li vám na penzijní připojištění

také zaměstnavatel, bude jeho příspěvek zdaněn 15 %, stejně jako všechny výnosy. V tomto případě je penzijní fond povinen vyplatit odbytné do tří měsíců po doručení žádosti.

8 Měsíční příspěvek Minimální výše měsíčního příspěvku placeného účastníkem a třetí osobou pro získání státního příspěvku je 100 Kč. Horní hranice výše měsíčního příspěvku není stanovena. Měsíční příspěvek může účastník v budoucnu kdykoli měnit (dle důchodové reformy již v nadcházejícím roce od 1. 1. 2013 – není nadcházející rok) Z hlediska maximálního státního příspěvku je vhodné spořit nejméně 500 Kč. Pro maximální daňové úlevy a také větší výnosy je nejvýhodnější vkládat měsíčně 1500 Kč. Dosáhne-li součet příspěvků účastníka za kalendářní rok výše 6001 – 18000 Kč, může si účastník snížit základ daně z příjmu až o 1 – 12 000 Kč. Příspěvky placené účastníkem je možné libovolně předplácet. Pokud bude v kalendářním měsíci účastníkem zaplacena částka vyšší než smluvně sjednaný příspěvek, bude částka přesahující sjednanou výši příspěvku zaúčtována fondem na podúčet předplatného. 14

9 Přehled penzijních fondů, obsazení na trhu a zhodnocení Jaký si vybrat penzijní fond? Jaké má kdo zhodnocení a co pro mě bude nejlepší varianta? V tomto případě bych za sebe nechala mluvit graf a tabulku zhodnocení jednotlivých fondů. V tabulce jsou uvedeny výnosy za rok 2012. Výnosy za rok 2013 budou známy až v červnu letošního roku.15

10 Důchodová reforma Důchodová reforma byla zavedena v roce 2013. Jedná se o dobrovolné spoření v nových penzijních fondech, současně se mění i dosavadní systém penzijního připojištění se státním příspěvkem. 16

14

Řehák Mgr. Martin. PowerPointová prezentace: Důchodová reforma v kostce. Praha: externí prodej penzijního

fondu České Spořitelny [cit. 2012-04-25]. 15

pfondy.cz [online]. 2012 [cit. 2011-04-09]. Srovnání penzijních fondů Dostupné z WWW: .

Důchodová reforma přišla zejména kvůli stárnutí populace. Stát již nemá dost peněz na financování dosavadního průběžného systému. Pokud by se nic nezměnilo, výrazně by se za pár let snížil poměr výše důchodů k předchozí mzdě. Reforma má za úkol nejen ulevit státu, ale také zvýšit vazbu mezi povinně odváděným pojistným a následnou výší důchodů. Lidé si začnou část peněz spořit na svůj účet a zmírní se závislost na početní i ekonomické síle dalších generací. Zatím není definitivně jasné, zda novinka umožní potomkům zvýšit penzi svých rodičů, což stávající systém neumožňuje. Mezi hlavní změny patří to, že lidé mohou část povinných odvodů na důchodové pojištění nově směřovat do soukromých penzijních fondů, na svůj vlastní důchodový účet. Spoření není povinné. Dosud jsou důchody financovány průběžným systémem – lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům. Takzvaný státní pilíř sice i nadále zůstane dominantní, význam jeho role však má klesnout. Současně se prodlouží věk odchodu do důchodu a zrychlí tempo, kterým se sjednotí tento věk u mužů a žen nezávisle na počtu dětí. Tato část reformy už byla schválena dříve a platí od podzimu 2011. Změny oproti dosavadnímu systému čekali hlavně lidé, kterým bylo méně než 35 let. Ti se mohli rozhodnout do června 2013, že část odvodů už nebudou platit do státního (průběžného) systému, ale do penzijního fondu na individuální účet. Lidé narození po roce 1965 navíc půjdou do důchodu později, než předpokládala dosavadní pravidla. Na rozdíl od stávající situace si pohorší ženy, zejména pokud mají více dětí. Postupně totiž skončí pravidlo, podle něhož chodí do penze dříve než muži. Všichni bez rozdílu, tedy od mladých lidí až po současné důchodce, nicméně pocítí důchodovou reformu na vyšší dani z přidané hodnoty. Rodinám s dětmi, důchodcům a nejchudším slibuje vláda toto zdražení kompenzovat. Rodinám se má zvýšit daňová sleva na každé vyživované dítě. Slevu (nebo takzvaný bonus), ale může využít jen rodič nebo prarodič, který má alespoň minimální mzdu (tedy nikoliv dlouhodobě nezaměstnaní). Také důchodcům má být zdražení plně vykompenzováno valorizací penzí. Zvýší se i částky životního minima, proto úměrně se zdražením stoupnou i limity pro pomoc v hmotné nouzi či například pro porodné.

16

mfcr.cz [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: .

Může Vás napadnout i otázka, jak se změní odchod do důchodu? Dnešní třicátníci půjdou do důchodu o více než pět let starší oproti věku, v němž chodí lidé nyní. Zvyšování důchodového věku totiž bude postupně pokračovat i nad hranici 65 let, s níž počítaly už dříve schválené plány. Dosud platí, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech, stejně jako ženy s jedním dítětem, o rok dříve jdou do penze ženy se dvěma dětmi. Postupné zvyšování podle schválené reformy přitom neobsahuje horní hranici. Letos narozené děti by tedy měly jít do důchodu až v 73 letech. Naspořené peníze začnou fondy vyplácet po dosažení důchodového věku.

Půjde

o postupně vyplácenou rentu, jednorázová výplata nebude možná. Budoucí důchodce si může zvolit, zda půjde o doživotní rentu, nebo rentu vyplácenou po dobu (minimálně) 20 let. Lidé si budou moci zvolit k doživotní penzi výplatu penze pozůstalostní pro svého manžela či manželku, maximálně však po dobu tří let, případně rentu na dobu určitou. Konkrétní výše renty bude záležet na úspěšnosti fondu, tedy na zhodnocení investovaných vkladů. Na výběr bude ze čtyř fondů. Při úmrtí účastníka jsou součástí dědického řízení naspořené peníze jen tehdy, jestliže člověk zemře ještě ve spořicí fázi, tedy před odchodem do penze. Zemře-li později, dostanou dědici zbytek naspořených peněz jen tehdy, jestliže se důchodce původně rozhodl pro dvacetiletou výplatu renty. Pokud se rozhodl pro formu doživotní penze, pak výplata končí smrtí penzisty. Stát negarantuje úspory v soukromých penzijních fondech. Určitou výjimkou může být veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů. Běžné vklady v bankách jsou sice teoreticky pojištěné, ale při pádu velké banky nebo systémové krizi by toto pojištění stejně nestačilo. Pojištění je tak spíše iluzí než jistotou. Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat stávající penzijní fondy, jež projdou transformací a dostanou novou licenci. Penzijní společnosti povinně nabídnou čtyři investiční profily včetně fondu investujícího výhradně do českých státních dluhopisů pro občany preferující jistotu státní garance. Vláda slibuje, že trh finančních zprostředkovatelů bude přísně regulován tak, aby se minimalizovaly obchodní náklady penzijních společností a aby došlo ke zprůhlednění vztahu poradce a jeho klienta. Náklady důchodové reformy a výpadek příjmů z odvodů do státního systému se mají zaplatit vyšší daní z přidané hodnoty. Vláda tím má získat 21 až 22 miliard Kč ročně navíc oproti současnému stavu, současně však z rozpočtu vydá 3-4 miliardy na vyšší daňovou slevu na

děti. ti. Všechny takto získané peníze slibuje vláda použít na financování důchodové d dů reformy a výplaty stávajících důchodů ů ů (snížení schodku příslušné p íslušné položky ve státním rozpočtu). rozpo Systém penzijního připojištění ění se státním příspěvkem p vkem byl zachován, stal se z něj takzvaný třetí pilíř reformy (nazývaný doplňkové dopl penzijní spoření).. Na státní příspěvek přísp však nově dosáhne jen ten, kdo si ukládá alespoň 300 Kč měsíčně (dříve stačilo čilo pouze 100 Kč). Změnil se i výpočet státního příspěvku. ř ěvku. Při P měsíčním vkladu účastníka v rozmezí od 300 do 999 Kč podpora nově činní 90 Kč plus 20 % z částky přesahující 300 Kč.. Kdo spoří spoř alespoň 1000 Kč měsíčně, dostává od státu pevných 230 Kč. K Na novém systému takk vydělali vydě všichni, kdo si spoří více než 600 Kč měsíčně ě čně. Při pravidelném ukládání 800 Kč měsíčně ě čně se státní příspěvek p zvýšil ze současných asných 150 Kč na 190 Kč, při ukládání 1000 Kč měsíčn ě čně pak stát přispívá 230 Kč namísto předchozích edchozích 150 Kč. Naopak všichni, kteří si spoří méně než 600 Kč měsíčně, dostávají nižší státní příspěvek p než v předchozích edchozích letech. Např. Např při měsíčním ukládání 500 Kč klesl příspěvek říspěvek z původních p 150 Kč na 130 Kč. Kdo si ukládá 300 Kč měsíčně, dostává od státuu jen 90 9 Kč místo předešlých 120 Kč. Úplně bez podpory státu pak zůstávají všichni, kteří ří si spoří méně mén než 300 Kč. 17

I., II a III pilíř důchodové reformy

Obrázek č. 1 Rozdělení pilířů řů (zdroj: Dopl Doplňkové penzijní spoření České pojišťovny)

10.1 I.Pilíř – starobní důchod První pilíř se nazývá průběžný ů ěžný pilíř pilí a vychází ze současného asného státního systému, do kterého odvádí každý pracující občan čan povinně příspěvky na důchodové chodové spoření, přičemž p výše příspěvku vku je stanovena zákonem. Současným Sou asným zdrojem pro výplaty starobního důchodu d jsou odvody na důchodové chodové pojištění občanů ob (představuje 6,5 %) a jejich zaměstnavatel ěstnavatelů (21,5 %).

17

socialniporadce.mpsv.cz [online]. 2014 [cit. 2011-04-09]. 2011 Penzijní společnost nost Dostupné z WWW:

.

Dohromady tedy bude v I. pilíři 28 % z vyměřovacího základu, a i po změně bude představovat rozhodující část příjmu v důchodu. Základní výměra důchodu – stejná pro všechny, stanovuje stát. V roce 2014 činí 2340 Kč. Procentní výměra důchodu – závisí na příjmech a počtu let pojištění Penzijní společnost – je akciová společnost se sídlem na území v ČR. Předmětem podnikání je provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, provozování doplňkové ho penzijního spoření, důchodového spoření, další poskytování služeb na finančním trhu (pojištění, vzdělávací činnost, odborné zkoušky) 18

10.2 II.Pilíř – důchodové spoření Do druhého pilíře může vstoupit fyzická osoba starší 18 let, která uzavře smlouvu s penzijní společností nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let. Účastníci starší 35 let mohli do tohoto pilíře vstoupit pouze do 31. Června 2013. Účastníkem se však nemohla stát osoba, které již byl přiznán starobní důchod. Prostředky vložené účastníkem se budou zhodnocovat, účastník si bude moci vybrat strategii rozložení prostředků spoření (zhodnocování). Vstup je naprosto dobrovolný a účastník bude mít individuální účet u penzijního fondu. V nově vzniklém II. pilíři dochází k vyvázání finančního prostředků z I. pilíře. Účastník penzijního připojištění tak může část povinných odvodů z I. pilíře (představuje 3 % odvodu na důchodové pojištění) odvést na soukromé účastnické penzijní fondy, konkrétně na svůj individuální účet u penzijního fondu. Aby to mohl učinit, musí doplnit další 2 % ze svých vlastních prostředků, která jsou vypočítána z vyměřovacího základu. Z druhého pilíře však nelze prozatím vystoupit. Pokud se tedy takto rozhodne, nelze již krok vrátit zpět. Jediné, co se může ve druhém pilíři měnit je to, že účastník může změnit účastnický fond (u jedné penzijní společnosti), který spravuje jeho finanční prostředky. Výběr prostředků pak bude

18

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ. Penzijní reforma v kostce: leden 2012. Praha 1: Penzijní fond České pojišťovny, a.s,

2012. [cit. 2012-04-25].

následně probíhat pravidelným vyplácením penze ke státnímu důchodu, d tedy nebude možné 19 peníze vybrat jednorázově, ě, ale pouze formou důchodu. d

Obrázek 2 Nabídka investování v druhém pilíři pilí (zdroj: Důchodové spoření České pojišťovny)

10.2.1 Nároky z důchodového spoření: Úhrada jednorázového pojistného na pojištění pojišt důchodu – účastníkovi astníkovi vzniká dnem, od kterého je mu přiznán starobní důchod dů ze základního důchodového chodového pojištění, nárok na převod p prostředků do zvolené pojišťovny. ťovny. Z pojistné smlouvy o pojištění důchodu ůchodu vzniká nárok na: doživotní starobní důchod, ůchod, doživotní starobní důchod d chod se sjednanou výplatou pozůstalostního poz důchoduu po dobu 3 let, starobní důchod d po dobu 20 let. Úhrada 60% prostředků ř ů účastníka úč do státního rozpočtu – pokud účastník ú požádá o starobní důchod chod ze základního důchodového d pojištění ní ve výši invalidního důchodu d pro invaliditu třetího stupněě a udělí udě souhlas s převodem 60 % svých prostř středků do státního rozpočtu, penzijní společnost tyto prostředky prost převede. Úhrada prostředků účastníka častníka v souvislosti s převodem důchodových chodových práv do důchodového d systému, pokud česká eská správa sociálního sociá zabezpečení písemně sdělí ělí penzijní penz společnosti, že účastník s převodem evodem svých důchodových práv souhlasí, je penzijní společnost společnost povinna převést p prostředky účastníka astníka nejpozději nejpozdě do 1 měsíce od obdržení tohoto sdělení ělení na účet, ú který česká správa sociálního zabezpečení čení ve svém sdělení sd uvedla.

19

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ. Penzijní reforma v kostce: kostce leden 2012.. Praha 1: Penzijní fond České

pojišťovny, a.s, 2012. [cit. 2012-04 04-25].

10.2.2 Nároky po zemřelém účastníkovi Úmrtí účastníka ve spořící době – prostředky účastníka se v případě jeho úmrtí za trvání smlouvy stávají předmětem dědictví. Je-li dědicem osoba mladší 18 let věku, použijí se prostředky účastníka na úhradu jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu. Je-li dědicem osoba starší 18 let věku, která je účastníkem důchodového spoření, převede penzijní společnost prostředky účastníka na osobní důchodový účet dědice. Je-li dědicem osoba starší 18 let, která není účastníkem důchodové spoření, vyplatí penzijní společnost prostředky účastníka dědici.

10.3 III.Pilíř –doplňkové penzijní spoření Poslední III. Pilíř představuje ”doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem a daňovým zvýhodněním. Tento pilíř je založen na principu průběžného financování, kdy pojistné placené zaměstnanci je použito na výplatu důchodů. Vzhledem k tomu, že se pojištění nezměnilo, reforma se v žádném případě nedotkla smluv, které již občané uzavřeli před reformou. Nově pouze došlo k oddělení majetků účastníků (vznikly tzv. účastnické fondy) a majetků (vznikly penzijní společnosti, které spravují uvedené účastnické fondy). Z předešlých fondů se staly transformované fondy. 20 Účastníkem doplňkového penzijního spoření může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Nárok na státní příspěvek má účastník, který má trvalý pobyt na území ČR nebo má bydliště na území členského státu a je účasten důchodového pojištění podle tuzemských právních předpisů, poživatelem důchodu z tohoto důchodového pojištění, nebo účasten veřejného zdravotního pojištění v ČR. Ve III. pilíři vzniklo oddělení majetku účastníků a správců penzijních fondů, nemá právní subjektivitu, součastné penzijní plány zůstávají v platnosti i s garancí nezáporného výnosu, je uzavřen pro nové klienty, přestupy jsou možné pouze do nových účastnických fondů, dojde ke změně státních příspěvků (stát přispívá až na úložku 300 Kč měsíčně od 90-230 Kč). Možnosti výplaty zůstávají stejné jako v předchozích letech.

20

Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2011-04-09]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: .

Obrázek 3 Důchodová reforma v ČR (zdroj: powerpointová prezentace, důchodová reforma v kostce)

Po důchodové reformě bylo cílem posílit zejména pozici penzijních fondů. Ty mezitím prošly transformací a přeměnily se na penzijní společnosti. Klientům je nyní nabízeno od těchto společností tzv. Doplňkové penzijní spoření, ale již se zcela novými podmínkami. Očekává se, že fondy budou mít po reformě lepší zhodnocení, protože si mohou dovolit více riskovat v investicích. Mohou investovat například do cenných papírů a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Donedávna fondy musely každým rokem vykazovat alespoň nezáporné zhodnocení, které samozřejmě dávalo klientům jistotu, že o prostředky, které do fondu vložili, nepřijdou. Nejhorší varianta tedy pro klienta byla ta, kdy mu fond nepřipsal žádné zhodnocení. Při sjednání smlouvy o doplňkovém penzijním připojištění však takovou garanci klient očekávat nemůže. Penzijní společnosti nemusí vykazovat kladný výsledek hospodaření a už vůbec ho negarantují.

Praktická část - Vývoj a analýza penzijních fondů

11

Tato část práce bude praktická a věnována konkrétně základním údajům, historickému vzniku a vývoji jednotlivých penzijních fondů, jejich výnosům, investování a klientele. Penzijní fond má v České republice uzavřeno více jak 4,5 milionů obyvatel. Uvedu, jaké má procentuální zastoupení klientů jednotlivý penzijní fond. Dále pak srovnám jednotlivé fondy, co se týče výnosnosti, neboli zhodnocení peněžních prostředků účastníků od roku 1995 až po rok 2012, který je znám. Z jednotlivých výsledků udělám průměry a porovnám je k průměrné inflaci za stejné roky. Tím zjistím, zda penzijní fond zhodnocuje či znehodnocuje peněžní prostředky svých klientů. Na závěr této praktické části provedu dotazníkové šetření, zda má česká veřejnost povědomí o tom, co je penzijní připojištění a ověřím si tak některé teoretické údaje v praxi.

11.1 Penzijní fond České pojišťovny 11.1.1

Základní údaje o penzijním fondu České pojišťovny

Datum vzniku: 19. 9. 1994 Základní kapitál: 214 milionů Kč Výše rezervního fondu: 381 milionů Kč Celková aktiva: 59 371 milionů Kč Hlavní akcionář: Česká pojišťovna, a.s. – 100 % Počet účastníků: 1 162 495 Příspěvky účastníků: 48 160 milionů Kč Státní příspěvky: 8 536 milionů Kč21 Úvodem začnu, že Penzijní fond České pojišťovny se může honosit titulem dominantní a jednoznačně největší fond, který můžete na českém finančním trhu najít. Před fondem České spořitelny, který se nachází na druhém místě, má náskok v počtu klientů zhruba 9 %. Toto je opravdu vysoké číslo. Konkrétně má tento fond 26,7% ze všech klientů u nás. Má i velký majetek, který je tak jistotou výnosů, které účastníkům penzijního připojištění připisuje. 21

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: .

Pravdou ale je, že dlouhodobý trend ukazuje lehký pokles. Při pohledu na tabulku výnosů Vás asi nejvíce překvapí rok 2008, kdy tento fond připsal svým klientům pouze 0,2 %. Toto je však důvod ekonomické krize, která omezila investice, ale i hospodaření všech penzijních fondů. Tento fond ale patří mezi ty, které se s tímto jevem vyrovnaly nejlépe. Fond se nedá charakterizovat bez konkrétnosti v číslech. Vlastní kapitál penzijního fondu České pojišťovny je 369 milionů Kč. Tento fond těží především z ohromného vkladu klientů, kterých má nejvíce na trhu. Pokud bych vložené prostředky sečetla, finanční obnos by překonal hranici 44 miliard Kč, což nemá žádný jiný fond u nás. Procentuální klientelu jsem již výše uvedla, tyto procenta představují 1,1 milionů klientů. Výhradním vlastníkem je pak samozřejmě Česká pojišťovna a depozitář má na starosti UniCredit Bank.22 11.1.2 Penzijní fond

Historie je

právním nástupcem nového PF penzijního fondu, a.s. a přebral ke dni

sloučení veškeré závazky vůči přecházejícím účastníkům včetně příjemců penzí, kteří měli sjednáno penzijní připojištění u zrušeného penzijního fondu podle penzijních plánů, na kterých jsou vedeni aktivní účastníci. Jedná se o penzijní fondy, které byly jednotlivými fondy a to je penzijní fond KORUNA, penzijní fond JISTOTA, penzijní fond ŠKODA, penzijní fond STAVEBNÍ, penzijní fond RENTIA a penzijní fond ABN-AMRO. U zrodu penzijního připojištění byl penzijní fond RENTIA a.s., který vznikl dne 6.4.1995 a penzijní fond JISTOTA a.s., který vznikl 12. 12. 1994. Penzijní fond RENTIA se sloučil s penzijním fondem JISTOTA. Ve druhé etapě již byly tři penzijní fondy na trhu a to penzijní fond JISTOTA, a.s. a na trh vstupují i nové fondy a to penzijní fond ŠKODA, a.s. a penzijní fond KORUNA, a.s. Penzijní fond JISTOTA, a.s. a KORUNA, a.s. poté vystupují už pod jedním jménem a to penzijní fond JISTOTA a KORUNA, a.s. Ve třetí etapě se k nim přidává velice silný fond ABN-AMRO, a.s. a Všeobecný vzájemný penzijní fond, a.s. Penzijní fond ABN-AMRO převzal klienty penzijních fondů KORUNA a JISTOTA a na trh vstupují nové fondy Stavební penzijní fond ČR, a.s. a Všeobecný vzájemný fond převzal nový fond s názvem Commercial Union penzijní fond a.s.

22

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: .

V další etapě zůstává již pouze ABN-AMRO a opět se k ní přidává nový fond Penzijní fond České pojišťovny, a.s. a ČP penzijní fond, a.s., který převzal Commercial Union penzijní fond a.s. V předposlední etapě již vystupují pouze dva fondy a to Penzijní fond České pojišťovny, a.s. a Nový ČP Penzijní fond, a.s.. Tyto dva penzijní fondy se stávají pouze jedním penzijním fondem a to Penzijním fondem České pojišťovny a transformací se změnil konečný název na Penzijní společnost České pojišťovny. Níže se dozvíte, že v tomto posledním kroku došlo i ke sloučení penzijního fondu Generali s penzijním fondem České pojišťovny. Nejposlednější aktualitou je, že na poli penzijního připojištění došlo k další fúzi. Po víc než roce na trhu se Raiffeisen penzijní společnost rozhodla prodat svůj klientský kmen Penzijní společnosti České pojišťovny. Změna se týkala více jak 12 tisíc klientů23 11.1.3

Zhodnocení příspěvků účastníků

Výnosy tohoto penzijního fondu mají klesající tendenci. Na úplném počátku začal na 10,3 %, postupně klesal až do roku 2003, kdy se ocitl na hranici 3,1%, poté začíná opět mírně vzrůstat ale pouze dva roky a opět dochází k poklesu. O výrazném výkyvu výnosu na 0,2 % v období finanční krize jsem již výše mluvila. Nyní se výnos ustálil kolem 2 %. Proto můžeme na penzijní fond České pojišťovny nahlížet jako na největší a do jisté míry také nejstabilnější, které finanční trh České republiky nabízí.24

Tabulka č. 3 Výnosy penzijního fondu České pojišťovny (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 10,3 2005 3,8 11.1.4

1996 9,2 2006 3,3

1997 9,6 2007 2,4

1998 9,72 2008 0,2

1999 6,6 2009 1,2

2000 4,5 2010 2

2001 3,8 2011 1,5

2002 3,2 2012 2,2

2003 3,1

2004 3,5

Investování penzijního fondu České pojišťovny

Penzijní fond České pojišťovny investuje z nejvíce do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek. V procentech to bylo v roce 2012 76,6 %. Dalších téměř 10 % investuje do bankovních dluhopisů, 6 % pak do podnikových dluhopisů a 5,6 % je investováno v termínovaných vkladech včetně zůstatku běžných účtů. Zbylé 2 % jsou 23

Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: . 24 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: .

investovány v akciích, podílových listech a ostatních investicích jako jsou například nemovitosti. Oproti roku 2011 penzijní fond České pojišťovny investoval více procent do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek a termínovaných vkladů včetně zůstatku běžných účtů do ostatních statků investovali méně procent.25 Tabulka č. 4 Struktura investic penzijního fondu České pojišťovny (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)

Struktura investic v % Státní dluhopisy včetně pokladničních poukázek Bankovní dluhopisy Podnikové dluhopisy Akcie Podílové listy Termínované vklady včetně zůstatku běžných účtů Ostatní investice (např. nemovitosti)

2011

2012

75,2

76,6

10,7 6,9 0,1 2,1

9,8 6,1 0,1 1,4

4,2

5,6

0,8

0,4

11.2 Penzijní fond České spořitelny 11.2.1

Základní údaje o penzijním fondu České spořitelny

Datum vzniku: 23. 12. 1994 Základní kapitál: 350 milionů Kč Výše rezervního fondu: 234 milionů Kč Celková aktiva: 40 075 milionů Kč Hlavní akcionář: Česká spořitelna, a.s. – 100 % Počet účastníků: 938 209 Příspěvky účastníků: 32 270 milionů Kč Státní příspěvky: 2 709 milionů Kč26

25

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: .

26

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České spořitelny. Dostupné z WWW: .

Penzijní fond České spořitelny je druhý největším fondem, jak jsem již řekla. Pokud se podíváte na Českou spořitelnu komplexně, je jednou ze základních kamenů našeho finančního trhu vůbec. Stejně tak se chová i penzijní fond České spořitelny, který patří mezi největší instituce. Podíl klientů penzijního připojištění na celém trhu je 17,9 %. I díky své jistotě a velikosti je typický nesmírně stabilní výnosností, který byl od počátku vzniku až po rok 2007 vždy nad 3 % (jedinou výjimkou byl rok 2003, kdy byl výnos pouze 2,64 %). Výkyv nastal opět v době finanční krize, kdy tento penzijní fond připsal své klientele pouze 0,4 % zhodnocení. I tento fond se s tímto dopadem ale vyrovnal dobře a poskytl svým klientům alespoň nějaký kladný výnos. Základní kapitál tohoto fondu je 350 milionů Kč. Nyní se ale majetek tohoto penzijního fondu pohybuje na hranici až 685 milionů Kč. Při sečtení veškerých prostředků, včetně prostředků, které mají ve fondu uložené účastníci tohoto spoření, výsledkem by byla hranice 29,5 miliard Kč. Procentuální vyjádření počtu klientů již řečeno bylo. Číselně se jedná zhruba o 778 tisíc účastníků. Výhradním majitelem je Česká spořitelna a depozitář zajišťuje Komerční banka.27 11.2.2 Historie Tento fond nemá moc bohatou historii, co se týče slučování a změn názvů. Na počátku byly dva penzijní fondy a to Penzijní fond GARANT, a.s. a Spořitelní penzijní fond, a.s.. Tyto dva se sloučili pod jeden název a to Spořitelní penzijní fond, a.s., který se pak jen změnil na Penzijní fond České spořitelny, a.s. a transformací pak na Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s..28 11.2.3 Zhodnocení příspěvků účastníků Výnosnost tohoto fondu měla počátek v 4 %. I tento fond v dřívějších dobách připsal svým klientům zhodnocení i 9,05 %. Poté docházelo k postupnému poklesu až do roku 2008, období již zmíněné finanční krize, kdy připsal pouze 0,4 % a i nadále potom výnosnost tohoto fondu klesala. Z finanční krize se oklepal až za dva roky, kdy připsal v roce 2010 své klientele výnos přes 2%, které udržel i pro rok 2011. Další rok ale opět výnosnost klesá. Takto se ale

27

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České spořitelny. Dostupné z WWW: . 28 Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: .

penzijní fond České spořitelny zdá jako stabilní. Uvidíme, jak dopadne na konci této práce při globálním srovnání jednotlivých penzijních fondů vzhledem k inflaci.29 Tabulka č. 5 Výnosy penzijního fondu České spořitelny (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 4 2005 4,03

1996 8,1 2006 3,04

1997 9,05 2007 3,1

1998 8,33 2008 0,4

1999 4,4 2009 1,28

2000 4,2 2010 2,34

2001 3,8 2011 2,07

2002 3,5 2012 1,63

2003 2,64

2004 3,74

11.2.4 Investování Penzijní fond České spořitelny investuje největší část peněz klientů do státních dluhopisů stejně jako penzijní fond České pojišťovny. Druhou největší část téměř 16 % investuje do termínovaných vkladů včetně zůstatku běžných účtů. Třetí největší podíl 9,8 % do bankovních dluhopisů, 7 % má v podílových listech a 5 % v podnikových dluhopisech. Oproti roku 2011 navýšil investici do termínovaných vkladů a podílových listů. Do ostatních statků podíl procent snížil. Do akcií tento fond neinvestuje vůbec.30 Tabulka č. 6 Struktura investic penzijního fondu České spořitelny (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


2011

2012

64,1

62,1

9,9 5,3 0 6,8

9,8 5,1 0 7,2

13,9

15,8

0

0

11.3 Penzijní fond Komerční banky 11.3.1

Základní údaje o penzijním fondu Komerční banky

Datum vzniku: 28. 11. 1994 Základní kapitál: 200 milionů Kč Výše rezervního fondu: 286 milionů Kč

29

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České spořitelny. Dostupné z WWW: . 30 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond České spořitelny. Dostupné z WWW: .

Celková aktiva: 32 603 milionů Kč Hlavní akcionář: Komerční banka, a.s. – 100 % Počet účastníků: 507 626 Příspěvky účastníků: 25 777 milionů Kč Státní příspěvky: 4 208 milionů Kč31 Mnohé by překvapilo, že penzijní fond Komerční banky patří spíše mezi ty průměrné a to především co se týče počtu klientů k celkovému trhu. Možnou příčinou může být i to, že tento penzijní fond není schopen zajistit dlouhodobě stabilní výnosy tak, jako to zvládá jeho konkurence. Tento fond využívá 11,3 % z celé klientely, což je stále průměrné. Jeho kladem je, jak se dokázal vyrovnat s ekonomickou krizí v roce 2008. Tento fond připsal svým klientům výnos 0,58 %. V porovnání s ostatními fondy je toto číslo opravdu vysoké. Základním kapitálem, se kterým začínal penzijní fond Komerční banky, byl 200 milionů Kč. Ten postupně stoupal až na 438 milionů Kč. Při součtu i s příspěvky účastníků se částka pohybuje kolem 25,8 miliard Kč. Počet těchto účastníků je necelý půl milion. Výhradním vlastníkem je Komerční banka, která má depozitář zřízen zase na oplátku u České spořitelny.32 11.3.2 Historie Pouze se změnil název transformací a to z Penzijního fondu Komerční banky, a.s. na Penzijní společnost Komerční banky, a.s.33 11.3.3 Zhodnocení příspěvků účastníků Tento fond začínal na výnosu 9,44 %. K výraznému poklesu v tomto ohledu došlo v roce 2003, kdy se výnos ocitl až na úroku 3,4 %. Dokonce k dalšímu většímu poklesu došlo ještě před finanční krizí, kdy byl výnos pouhé 2,3 %. V období krize roku 2008 klesla výnosnost až

31

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: . 32 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: . 33 Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: .

na 0, 58 % a v roce 2009 klesla až na 0,24 %. Poté došlo k navýšení až přes 2 % a opětovnému poklesu na 1,58 %. U tohoto penzijního fondu docházelo k mnoha výkyvům. 34 Tabulka č. 7 Výnosy penzijního fondu Komerční banky (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 9,44 2005 4

1996 8,36 2006 3

1997 9,1 2007 2,3

1998 9,5 2008 0,58

1999 7,2 2009 0,24

2000 4,89 2010 2,23

2001 4,4 2011 2

2002 4,63 2012 1,58

2003 3,4

2004 3,5

11.3.4 Investování Penzijní fond Komerční banky stejně jako již dva zmíněné fondy investuje největší část peněz, se kterými může disponovat do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek a to ve výši 58 %. Toto procento se oproti roku loňskému snížilo o více jak 6 %, které penzijní fond raději investoval do termínovaných vkladů. Tam penzijní fond v roce 2012 investoval dokonce téměř 26 %. Dále pak investoval 10 % do bankovních dluhopisů a 5 % pak do podnikových dluhopisů. Do akcií, podílových listů a nemovitostí tento fond neinvestuje.35 Tabulka č. 8 Struktura investic penzijního fondu Komerční banky (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


2011

2012

64,89

58,48

10,49 5,85 0 0

10,26 5,41 0 0

18,77

25,85

0

0

11.4 Axa penzijní fond 11.4.1 Základní údaje o penzijním fondu AXA Datum vzniku: 1. 12. 1994 Základní kapitál: 398,5 milionů Kč Výše rezervního fondu: 522 milionů Kč

34

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: . 35 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: .

Celková aktiva: 36 062 milionů Kč Hlavní akcionář: Societe Beajon S.A., Francie – 99,98% Počet účastníků: 472 169 Příspěvky účastníků: 28 140 milionů Kč Státní příspěvky: 4 765 milionů Kč36 Tento fond patří také k těm větším na našem trhu. Dle údajů má klientelu 12,75 %. Fond AXA se vyznačoval ze začátku poměrně vysokými a stabilními výnosy. Vyjímkou byl ale rok 2008, kdy penzijní fond nepřipsal svým klientům žádný zisk a i po tomto období výnosnost neustále klesá. I přesto je penzijní fond AXA velmi dobrou variantou, jak realizovat penzijní připojištění. Mohou Vás zaujmout i jeho další parametry. Jeho kapitál je 414 milionů Kč, a kdybych sečetla prostředky všech účastníků, částka by se pohybovala okolo 33 miliard Kč. Počet klientů již téměř dosáhl půl milionu, takže i tento fond se může pyšnit velkou oblibou a slušným portfoliem klientů. Tento fond není českou společností, a proto je důležité zmínit podíly na vlastnictví. Většinový podíl mají francouzští investoři, celý zbytek pak švýcarští. Depozitář zajišťuje UniCredit Bank.37 11.4.2 Historie Na úplném počátku byly dva penzijní fondy a to Winterthur penzijní fond Praha, a.s. a Univerzální penzijní fond EVEREST, a.s. V další etapě byly fondy rozšířeny o další a to penzijní fond SLÁVIE, a.s., Bižuterní otevřený penzijní fond, a.s., CR Fontána penzijní fond, a.s. a penzijní fond Energie, a.s. Tyto fondy se rychle sloučili do dvou penzijních fondů a to z penzijního fondu Slávie, a.s. se stal penzijní fond Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, a.s., z ostatních vyjmenovaných fondů se stal jeden penzijní fond a to Winthertur penzijní fond, a.s.. K těmto dvěma se přidal nový penzijní fond a to Bánský a hutní penzijní fond, a.s.. Ve čtvrté etapě se z těchto penzijních fondů stal pouze jediný a to Winthertur penijní fond, a.s.. Dalšími novými fondy byl Vojenský otevřený penzijní fond, a.s., Podnikatelský penzijní

36

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AXA. Dostupné z WWW: . 37 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: .

fond, a.s a Penzijní fond Union, a.s. Tyto tři poslední zmíněné fondy se sloučili do jednoho a vystupovaly pod jedním názvem Vojenský otevřený penzijní fond, a.s. a Winthertur penzijní fond změnil název na CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÍ FOND, a.s.. Poté došlo ke sloučení těchto dvou penzijních fondů pod společný název CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÍ FOND, a.s.. Tento byl ale poté změněn zpět na Winthertur penzijní fond a později na konečný název AXA penzijní fond, a.s. a transformací se název ještě upravil na AXA penzijní společnost, a.s..38 11.4.3 Zhodnocení příspěvků účastníků Výnos tohoto fondu začínal na 12,8 %. Opět i tento fond á klesající tendenci a klesal až do období finanční krize. V roce 2007 klesl na 2,2 % a v období ekonomické krize nepřipsal svým klientům žádný zisk. Další roky nato začal připisovat zisk, který ale byl maximálně 2 % a to v roce 2009. I nadále má klesající tendenci. 39 Tabulka č. 9 Výnosy penzijního fondu AXA (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 12,8 2005 3,7

1996 11,45 2006 2,5

1997 11,2 2007 2,2

1998 10,1 2008 0

1999 6,5 2009 2

2000 4,1 2010 1,47

2001 4,25 2011 1,47

2002 3,41 2012 1,23

2003 3,36

2004 3,1

11.4.4 Investování Stejně tak jako ostatní penzijní fondy největší část prostředku tento fond investuje do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek a to dokonce v roce 2012 bylo téměř 61 %. Druhou největší část investuje do podnikových dluhopisů a to 17 %. Dalších 5,6 % investuje do nemovitostí, 5,35 % do bankovních dluhopisů což je o necelé 2 % méně než předchozí rok. Tento fond také investuje do akcií 1,77 %, do termínovaných vkladů pak 4,59 %. Zatím jako jediný investuje do všech zmíněných produktů včetně akcií. I možná proto má výnosnost tohoto fondu stále klesající tendenci a je jedna z nejmenších na trhu. 40

38

Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: . 39 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: . 40 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AXA. Dostupné z WWW: .

Tabulka č. 10 Struktura investic penzijního fondu AXA (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


2011

2012

58,18

60,87

7,25 17,55 1,71 5,55

5,35 17,01 1,77 4,81

5,04

4,59

4,70

5,60

11.5 ČSOB penzijní fond 11.5.1

Základní údaje o penzijním fondu ČSOB

Datum vzniku: 26. 10. 1994 Základní kapitál: 297 milionů Kč Výše rezervního fondu: 204 milionů Kč Celková aktiva: 31 255 milionů Kč Hlavní akcionář: Československá obchodní banka, a.s. – 100 % Počet účastníků: 721 634 Příspěvky účastníků: 24 166 milionů Kč Státní příspěvky: 4 483 milionů Kč41 Jedná se o jediný penzijní fond na našem trhu, který se mohl pyšnit hned dvěma penzijními fondy. Tato informace je cenná zejména proto, když budu procházet tabulky penzijních fondů, protože pochopitelně je potřeba sečíst parametry obou fondů, abych získala celkový obraz o penzijním fondu ČSOB. Platí to zejména, co se týče počtu účastníků. Jedná se o penzijní fondy Progres a Stabilita. Penzijní fond Stabilita je mnohem známější. Dohromady využívá penzijní fond ČSOB zhruba 15,8 % účastníků, pokud vezmeme oba fondy jako celek. To ho řadí mezi nejlepší fondy na trhu vůbec. Typickými rysy tohoto fondu je stabilita výnosů. ČSOB Progres, byl jedním z mála na trhu, který byl schopen dokonce připisovat vyšší výnos 41

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond ČSOB. Dostupné z WWW: .

i na úkor svého základního kapitálu, ze kterého je musel odepisovat. V praxi měl základní kapitál 320 milionů Kč. Před sloučením se pohyboval na hranici 120 milionů Kč, společně s příspěvků klientů tento fond vlastnil necelých sedm miliard Kč. Počet účastníků byl 6,3 % a číselně se jednalo o 276 tisíc klientů. Penzijní fond Stabilita měl hodnotu jmění 15,7 miliard Kč, jeho klientela dosahovala 9,5 %, což představovalo číselně 413 tisíc klientů. Výhradním majitelem je ČSOB a depozitář má u UniCredit Bank.42 11.5.2

Historie

Na počátku byl penzijní fond spokojenosti, a.s. ten pak převzal penzijní fond spokojenosti Českých přístavů, a.s a vznikl nový penzijní fond Hornický penzijní fond Ostrava, a.s. ten pak změnil název na jednodušší a to Hornický penzijní fond, a.s.. Penzijní fond spokojenosti Českých přístavů, a.s. se změnil na penzijní fond ČSOB, a.s. a vznikly nové penzijní fondy a to penzijní fond ZDRAVÍ, a.s., Český penzijní fond, a.s., Občanský penzijní fond, a.s. a Českomoravský penzijní fond, a.s. V další etapě se Hornický penzijní fond stal znovu Hornickým penzijním fondem Ostrava, a.s. fond ČSOB, a.s. se změnil na penzijní fond ČSOB progres, a.s.. České penzijní fond, a.s. a penzijní fond ZDRAVÍ, a.s. měl jednotný název Český penzijní fond ZDRAVÍ, a.s. a Občanský penzijní fond, a.s. a Českomoravský penzijní fond, a.s, měli také jeden název a to Českomoravský penzijní fond, a.s.. V třetí etapě došlo ke sloučení ČSOB Progres, a.s. a Hornický penzijní fond Ostrava, a.s., které vystupují již pod jedním názvem a to ČSOB penzijní fond Progres, a.s.. Dále se sloučil Český penzijní fond zdraví, a.s. s Českomoravským penzijním fondem, a.s pod společným názvem Českomoravský penzijní fond, a.s. Ve čtvrté etapě dochází ke sloučení ČSOB Progres penzijního fondu, a.s. a Zemského penzijního fondu, a.s. a společným názvem je ČSOB penzijní fond Progres, a.s. a z Českomoravského penzijního fondu se sává penzijní fond Stabilita, a.s.

42

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AXA. Dostupné z WWW: .

Ze dvou silných penzijních fondu Stabilita a Progres se stává jeden penzijní fond a to Penzijní fond Stabilita, a.s. a po transformaci se změnil název na ČSOB Penzijní společnost, a.s. člen skupiny ČSOB.43 11.5.3

Zhodnocení příspěvků účastníků penzijního fondu ČSOB

11.5.3.1

ČSOB Stabilita

Tento fond začínal na 10,6 % a poté klesal až do roku 2003, kdy klesl na hranici 2,3 %, poté došlo k dvouletému vzestupu na 4 % a opětovnému poklesu až do období krize, kde byl výnos pouze 0,05 %, což není téměř nic a poté výnosy opět vzrůstaly, ale v roce 2012 ještě nedosahoval ani na 2 % úrok.44 Tabulka č. 11 Výnosy penzijního fondu ČSOB Stabilita (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 10,6 2005 4

1996 10,9 2006 2,8

11.5.3.2

1997 10,3 2007 2,4

1998 10,02 2008 0,05

1999 6,1 2009 1,37

2000 4,2 2010 1,49

2001 3,2 2011 1,71

2002 3 2012 1,84

2003 2,3

2004 4,3

ČSOB Progres

Tento fond vznikl až v roce 1995, a k jeho sloučení došlo v roce 2012, tedy tyto dva roky jsou z hlediska výnosnosti nepodstatné. V roce 1996 připsal nejvyšší výnos a to 16,4 % právě na úkor svého základního kapitálu. I v roce 1998 připsal 10,9 % což je relativně vysoké číslo v roce 2004 a 2005 se drželi nad 5 %. Poté dochází k výraznému poklesu o více jak 50 % až do období finanční krize, kdy výnos klesl na historické minimum 0,02 %. Poté postupně stoupal, ale hranice 2 % také nedosáhl. Tabulka č. 12 Výnosy penzijního fondu ČSOB Progres (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 2005 5 11.5.4

1996 16,4 2006 2,3

1997 8 2007 2,4

1998 10,9 2008 0,02

1999 7,7 2009 1

2000 5,62 2010 1,03

2001 3,9 2011 1,71

2002 4,26 2012 -

2003 4,3

2004 5,3

Investování

I tento penzijní fond investuje největší část svých prostředků do státních dluhopisů a to 75 %. Nemalé množství 20 % investuje do bankovních dluhopisů. Zbylých 5,5 % investuje 43

Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: . 44 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AXA. Dostupné z WWW: .

téměř rovnoměrně do podnikových dluhopisů, akcií, termínovaných vkladů včetně zůstatku běžných účtů a malou část také do nemovitostí. Tento penzijní fond vůbec neinvestuje do podílových listů.45 Tabulka č. 13 Struktura investic penzijního fondu ČSOB (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


2011

2012

74,1

75,1

21,1 2 1,1 0

19,8 1,9 1,2 0

1,4

1,6

0,4

0,4

11.6 Allianz penzijní fond 11.6.1

Základní údaje o penzijním fondu Allianz

Datum vzniku: 1. 10. 1997 Základní kapitál: 60 milionů Kč Výše rezervního fondu: 107, 058 milionů Kč Celková aktiva: 12,957 milionů Kč Hlavní akcionář: Allianz pojišťovna, a.s. – 100 % vlastník Počet účastníků: 213 421 Příspěvky účastníků: 10 125 milionů Kč Státní příspěvky: 1 564 milionů Kč46 Fond byl založen v říjnu roku 1997. Allianz penzijní fond získal nejvíce klientů v roce 2012, před vznikem penzijní reforma a přetransformování fondů, kdy bylo jeho hlavním tahem zúročení vkladů účastníků penzijního připojištění 3 % úrok, což bylo v té době nejvíce na trhu. Penzijní fond Allianz ale i přesto zaujímá jedno z posledních příček, co se týče počtu 45

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond ČSOB. Dostupné z WWW: . 46 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Allianz. Dostupné z WWW: .

účastníků, který se pohybuje kolem 5 % z celkového trhu. V tomto roce vzrostl počet účastníků o více jak 130 %. Z čeho vyplývá, že tomuto penzijnímu fondu tento tah byl rozhodně ku prospěchu. Před rokem 2012 byl jedním z nejvýkonnějších penzijních fondů na českém trhu a pravidelně obsazoval přední příčky při porovnání penzijních fondů v oblasti připisovaného zhodnocení. V době ekonomické krize tento fond přispal svým klientům zhodnocení 3 %, což bylo nejvíce na trhu. Celková aktiva tohoto fondu jsou téměř 13 milionů korun. Stoprocentním vlastníkem tohoto fondu je Allianz pojišťovna. 11.6.2 Historie Na počátku byly dva penzijní fondy a to Živnobanka-penzijní fond, a.s. a ALLIANZ-HYPO penzijní fond, a.s., kteří se pak sloučili do jednoho penzijního fondu pod název ALLIANZŽivnobanka, penzijní fondy, a.s. , a pak se pouze měnily názvy na Allianz penzijní fond, a.s. a transformací se název upravil na Allianz penzijní společnost, a.s..47 11.6.3 Zhodnocení prostředků účastníků penzijního fondu Allianz První dva roky tento fond na trhu vůbec nepůsobil. Své zhodnocení začal v roce 1997 a to na 8,9 %. O rok později byl dokonce 9,1 %. Tento fond poté začal připisovat menší a menší zhodnocení, ale pouze tento penzijní fond dokázal i v období ekonomické krize připsat svým účastníkům 3 % úrok, což si udržel i další dva roky po této krizi. Poté už ale i tento fond šel dolů až pod 2 % úrok. Penzijní fond Allianz udržel výnos na 3 % právě z důvodu, aby před nástupem penzijní reformy nalákal co největší počet klientů pro vstup právě do jeho fondu. Tabulka č. 14 Výnosy penzijního fondu Allianz (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 2005 3

1996 2006 3,11

1997 8,9 2007 3

1998 9,1 2008 3

1999 6 2009 3,1

2000 3,8 2010 3

2001 4,36 2011 2,69

2002 3,71 2012 1,85

2003 3

2004 3

11.6.4 Investování Fond investuje největší procento rovněž do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek a to více jak 87 %, 5,5 % investuje do termínovaných vkladů a zbylých 6 % investuje tento

47

Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: .

penzijní fond největší mírou do bankovních dluhopisů dále do podílových listů a v neposlední řadě do podnikových dluhopisů. Do akcií a nemovitostí tento fond neinvestuje.48 Tabulka č. 15 Struktura investic penzijního fondu Allianz (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


2011

2012

90,90

87,69

4,19 1,25% 0 1,62

3,89 1,17 0 1,72

2,04

5,53

0

0

11.7 ING penzijní fond 11.7.1

Základní údaje o penzijním fondu ING

Datum vzniku: 10. 2. 1995 Základní kapitál: 50 milionů Kč Výše rezervního fondu: 196 milionů Kč Celková aktiva: 26 561 milionů Kč Hlavní akcionář: ING Continental Europe Holdings B.V. – 100 % Počet účastníků: 408 312 Příspěvky účastníků: 21 625 milionů Kč Státní příspěvky: 873 milionů Kč49 ING penzijní fond je instituce, která ve všech okolnostech dokonale reprezentuje vývoj na současném trhu. Počet klientů nenarůstá a počet připisovaných výnosů neustále klesá. Říkám to z pohledu potencionálního účastníka. To je ovšem problém. Počet účastníků je 9,3 % z celého trhu. V roce 2008 penzijní fond připsal svým klientů zanedbatelný výnos ve výši 0,04 %, opět je to příchodem ekonomické krize. Základní kapitál tohoto fondu byl na hranici 48

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond Allianz. Dostupné z WWW: . 49 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond ING. Dostupné z WWW: .

minima tedy na částce 50 milionů Kč. Nyní je jeho majetek v řádu 484 milionů Kč. Pokud bych přičetla i prostředky všech účastníků, se kterými penzijní fond ING operuje, pohybuji se na hranici 21,6 miliard Kč. Tento penzijní fond má v současnosti asi 448 tisíc klientů. Majitelem je společnost ING Holding a sám si spravuje i depozitář.50 11.7.2 Historie Z historie můžu říci pouze to, že se měnil jen název. Původním názvem byl Průmyslový penzijní fond, a.s., který se změnil na ING Penzijní fond, a.s. a pak pouze transformací na ING Penzijní společnost, a.s..51 11.7.3 Zhodnocení příspěvků účastníků ING penzijního fondu Tento fond začal v roce 1995 a připsal svým klientům výnos ve výši 12,8 %. Poté výnos klesal, ale i v roce 2003 byl ještě 4 %. Poté opět začal klesat až na 2,5 % úrok a v období krize dokonce pouze 0,04 % ani v roce 2009 to nebylo s výnosem slavné a připsal svým účastníkům pouze 0,1 %. Za poslední tři roky to ale bylo ke 2 %, což není špatné.52 Tabulka č. 16 Výnosy penzijního fondu ING (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 12,8 2005 4,2

1996 12,1 2006 3,6

1997 11 2007 2,5

1998 9,34 2008 0,04

1999 6 2009 0,1

2000 4,4 2010 2,1

2001 4,8 2011 2,1

2002 4 2012 1,75

2003 4

2004 2,5

11.7.4 Investování Ani tento fond není výjimkou a 76,7 % investuje do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek, 11,53 % do bankovních dluhopisů, 8,68 % do termínovaných vkladů včetně zůstatků běžných účtů a 3 % do podnikových dluhopisů. Do ostatních investic tento fond nevkládá své prostředky.53

50

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond ING. Dostupné z WWW: . 51 Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: . 52 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond ING. Dostupné z WWW: . 53 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond ING. Dostupné z WWW: .

Tabulka č. 17 Struktura investic penzijního fondu ING (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


2011

2012

77,65

76,7

9,6 3,12 0 0

11,53 3,09 0 0

9,64

8,68

0

0

11.8 AEGON penzijní fond 11.8.1

Základní údaje o penzijním fondu AEGON

Datum vzniku: 15. 6. 2007 Základní kapitál: 50 milionů Kč Výše rezervního fondu: 22,7 milionů Kč Celková aktiva: 5 234 milionů Kč Hlavní akcionář: AEGON Tsjechië Holding. B.V. – 90 %, ZFP akademie, a.s. – 10 % Počet účastníků: 114 521 Příspěvky účastníků: 3 952 milionů Kč Státní příspěvky: 766 milionů Kč54 Tento fond je zpravidla vždy uváděn pouze pro úplnost z pohledu informací. Nedá se předpokládat, že noví klienti by vstoupili právě do tohoto fondu a nějakým způsobem by zaujal. Vznikl až v roce 2007, což znamená, že se objevil až ve ztrátovém období všech penzijních fondů. Podíl klientů je asi 2,6 %. Protože působí na trhu velice krátce, nemáme o tomto fondu tolik informací. V období krize patřil k fondům, které připsaly svým klientům vyšší zisk a to 3,5 %. To mu přineslo velké ztráty na kapitálu, ale na druhou stranu potřeboval získat nové klienty. Základní kapitál penzijního fondu byl minimální a to 50 milionů Kč. Z důvodu, že v období ekonomické krize připsal účastníkům penzijního připojištění již výše zmíněný zisk, se jeho základní kapitál snížil na hodnotu necelých 46 milionů Kč. S příspěvky

54

Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AEGON. Dostupné z WWW: .

účastníků má k dispozici asi 597 milionů Kč. Z toho vyplývá, že jako jediný z fondů nepřekonal hranici jedné miliardy Kč. Počet klientů je 54 tisíc. Hlavním vlastníkem je společnost AEGON Tsjechië Holding a depozitář zajišťuje Česká spořitelna.55 11.8.2

Historie

U tohoto penzijního fondu není třeba zmiňovat historii. Tento penzijní fond měl od počátku stejný název. Pouze při transformaci se z Penzijního fondu AEGON stala penzijní společnost AEGON.56 11.8.3

Zhodnocení příspěvků účastníků

Tento fond vznikl až v roce 2007 a začínal s výnosem 4,5 % úrok. V období krize zaznamenal výnos 3,5 % ale pouze z toho důvodu, aby nalákal nové klienty pro vstup do tohoto fondu. Od tohoto roku výnosy jako u všech ostatních fondů klesají a pohybují se maximálně kolem 2 % úroku. Tento penzijní fond se svoji novotou a velkou konkurenceschopností chlubit rozhodně nemůže.57 Tabulka č. 18 Výnosy penzijního fondu AEGON (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava)

1995 2005 11.8.4

1996 2006 -

1997 2007 4,5

1998 2008 3,5

1999 2009 2,1

2000 2010 2,11

2001 2011 1,6

2002 2012 2,21

2003 -

2004 -

Investování

Ani tento fond nevybočil z řady, a vkládá největší část finančních prostředků v roce 2011 to bylo dokonce 88 % v roce 2012 investici do státních dluhopisů včetně pokladničních poukázek ponížil na pouze 77 % naopak v roce 2011 investoval pouhé 2 % do termínovaných vkladů a o rok později do tohoto investoval již o 10 % více. 5% pak tento fond v roce 2012 investoval do bankovních dluhopisů a ještě o 1 % více do podnikových dluhopisů.58

55

Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AEGON. Dostupné z WWW: . 56 Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2011-04-09].Tabulka_2013_09_23_Vyvojpenzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: . 57 Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AEGON. Dostupné z WWW: . 58 Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2011-04-09]. Penzijní fond AEGON. Dostupné z WWW: .

Tabulka č. 19 Struktura investic penzijního fondu AEGON (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)


12

2011

2012

88

77

4 6 0 0

5 6 0 0

2

12

0

0

Srovnání penzijních fondů z hlediska výnosů

Počáteční zisky fondů jsou již minulostí. Výnosy se od roku 2000 ustálily mezi dvěmi a čtyřmi procenty ročně. V posledních čtyřech letech pak klesly ještě níže. Inflace se však pohybuje víceméně podobně, a je jen o něco nižší než výnosy. Inflaci je důležité porovnávat s výnosy, protože není důležité, kolik na konci spoření na účtu u penzijního fondu budete mít, ale kolik sit oho za dané peníze budete moci koupit. Tím je myšleno, aby byla zachována hodnota peněz , musí být výnosy stejné nebo vyšší než hodnota inflace. Nyní je důležité porovnat výnosy k inflaci, jestli se účastníkům jejich peníze zhodnocují, či nikoliv. Z níže uvedené tabulky je patrné, že u třech penzijních fondů peněžní prostředky klientů ztrácí svoji hodnotu. Jedná se o penzijní fond AEGON, Allianz a Česká spořitelna. U ostatních penzijních fondů je zhodnocení vzhledem k inflaci v kladných číslech. Největší zhodnocení za celou dobu existence připsal svým klientům penzijní fond Generali, který je již nyní sloučen s penzijním fondem České pojišťovny. Připsal za dobu 18 let skutečný výnos 0,92 nad inflaci. Na druhém místě byl penzijní fond ING, který je na trhu stejnou dobu jako penzijní fond Generali a jeho výnos je 0,76, třetí je penzijní fond ČSOB. Zde bych ráda konstatovala, že jsem vzala průměrný zisk fondu ČSOB Progres a ČSOB Stabilita, který jsem pro objektivitu zprůměrovala, a konečný skutečný výnos vyšel 0,74. Čtvrtou příčku obsadil penzijní fond AXA se skutečným výnosem 0,61. Dále v oblasti výhodnosti se umístil penzijní fond České pojišťovny, který jak jsem již zmínila je penzijním fondem s největší klientelou. Ten připsal za 18 let svým klientům průměrně 0,36 a posledním, ale s kladným zhodnocením skončil penzijní fond Komerční banky, který má skutečný výnos 0,2. Pouze tedy 3 fondy nejsou prozatím schopni zhodnotit peníze svých klientů nad inflaci.

Tabulka č. 20 Skutečná výhodnost x nevýhodnost fondů (vlastní úprava)

Penzijní fond AEGON Allianz AXA ČSOB Generali ING Česká Pojišťovna Česká spořitelna Komerční banka

13

Průměrné zhodnocení fondu 2,67 4,03 4,7 4,83 5,01 4,85

Průměrná inflace

Výnosnost

4,09 4,09 4,09 4,09 4,09 4,09

-1,42 -0,06 0,61 0,74 0,92 0,76

4,45

4,09

0,36

3,86 4,29

4,09 4,09

-0,23 0,2

Statistiky penzijních fondů

13.1 Průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem Dle níže uvedeného je nejvíce účastníků penzijního připojištění ve věku nad 60 let. Toto můžu vysvětlit tím, že právě tito účastníci již splnily první podmínku pro výběr penzijního připojištění a to je věk 60 let. Znamená to, že právě tato věková skupina uzavírá penzijní připojištění na pouhých 5 let. Jak jsme se zmínila v praktické části, pro výběr peněz je třeba spořit 60 kalendářních měsíců. Proto je pro tuto početnou skupinu tento produkt nejefektivnější pro zhodnocení prostředků a rychlé zhodnocení o státní příspěvky. Druhou skupinou jsou účastníci těsně před šedesátým rokem, kteří již brzy splní první podmínku šedesáti let a tak tohoto produktu rovněž využívají ve velké míře. Další shodné skupiny jsou ve věku 30 – 39 let. Ti již vědí, že se na stáří budeme muset připravit i jinak než se spoléhat pouze na důchod od státu. Mají ještě relativně daleko ale jak 60 let věku. Nejmenší procento zastoupení, což je pochopitelné. Jedná se o zejména mladé lidi, kteří nad zajištěním na stáří ještě vůbec nepomýšlí. Toto číslo velice ovlivnil příchod důchodové reformy. Zejména kvůli podvědomí starších osob (rodičů, prarodičů) využili členové této skupiny možnost uzavřít penzijní připojištění, byť jen na částku 100 Kč měsíčně a bez státního příspěvku, ještě před nástupem důchodové reformy za starých dobrých podmínek.

Graf č. 1 Průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice)

13.2 Podíl mužů a žen v penzijním připojištění se státním příspěvkem v % Z níže uvedeného grafu je patrné, že penzijní připojištění má sjednáno o 6% více žen než mužů.

Graf č. 2 Podíl mužů a žen v penzijním připojištění se státním příspěvkem v % (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice)

13.3 Průměrné složení portfolia PF v procentním vyjádření k 31.12.2011 Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Detailní regulaci investiční činnosti penzijních fondů provádí ČNB. V praktické části jsem již uváděla, do čeho a v jaké míře investují peníze účastníků penzijního připojištění jednotlivé penzijní fondy. Vzhledem k tomu, že musí vykazovat zisk, fondy uskutečňují pouze konzervativní investice, a nemohou realizovat nebezpečné investování.

Kdybych to zhrnula, celkově nejvíce všechny fondy investují do státních dluhopisů, a to průměrně 87%. Toto je pochopitelné. Státní dluhopisy jsou nejbezpečnějším investováním na trhu. Dalších 7,8 % investují fondy do termínovaných vkladů včetně peněz na běžných účtech, 2,4 % pak do podílových listů a zbylá 3% jsou rovnoměrně

rozložena do

pokladničních poukázek, akcií, nemovitostí a ostatních aktiv. To jaký bude zisk souvisí s vývojem na trhu.

Graf č. 3 Průměrné spoření portfolia penzijního fondu v procentním vyjádření (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice)

13.4 Obsazenost penzijních fondů na trhu Toto téma jsem již otevřela při představování penzijních fondů, kde jsem se zmínila o procentuálním zastoupení klientů jednotlivých penzijních fondů. Nejdominantnější na trhu je Penzijní fond České pojišťovny (se kterým se sloučil penzijní fond Generali), který má 26 %, druhý je penzijní fond České spořitelny se 17 %, třetí místo zaujímá penzijní fond ČSOB, kdy došlo ke sloučení ČSOB Progres a ČSOB Stabilita a tento fond má 15% klientů, čtvrtý je penzijní fond AXA se 13 %, pátý je penzijní fond Komerční banky s 11%, šestou nejvyšší klientelu má ING penzijní fond a to 9%, předposlední fond je penzijní fond Allianz s 5 % a fondem s nejnižším počtem klientů je spíše doplňkový fond AEGON s necelými 3 %.

Graf č. 4 Obsazenost penzijních fondů na trhu v roce 2011 (zdroj: Průzkum penzijního připojištění, vlastní tvorba)

13.5 Průměrný státní příspěvek I toto kritérium se samozřejmě vyvíjí od počátku vzniku penzijního připojištění. Při vzniku tohoto produktu v roce 1995 byl průměrný státní příspěvek 93 Kč. Výkyv byl v roce 1996, který ale rok poté opět upadl. K trendu navyšování došlo až v roce 2003 kdy od tohoto roku docházelo každým rokem k navýšení státních příspěvků (s tím souvisí i navýšení měsíční úložky klienta). K ustálení došlo až od roku 2008, kdy se výše průměrného státního příspěvku ustálila až do roku 2011 na částce 105 Kč.

Graf š. 5 Průměrný státní příspěvek (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice)

13.6 Vývoj průměrného příspěvku účastníka I průměrný příspěvek účastníka se vyvíje od počátku vzniku penzijního připojištění. V roce 1995 začínal na částce 262 Kč měsíčně, kdy do roku 1998 docházelo každým rokem k navýšení příspěvků účastníků. Až v roce 1999 došlo k poklesu. Poté ale měsíční příspěvek účastníků začal opět růst až do období krize roku 2008 kdy dokonce stoupl až na 450 Kč. Další roky se měsíční příspěvek pohybuje v rozmezí 440 – 444 Kč měsíčně.

Graf č. 6 Vývoj průměrného příspěvku účastníka (zdroj: Asociace penzijního připojištění v České republice)

14 Dotazníkové šetření V dotazníkovém šetření budu zkoumat, zda občan České republiky má povědomí o tom, co penzijní připojištění je, zda jej má uzavřeno, kolik je jeho příspěvek, v jaké frekvenci penzijní připojištění platí a další otázky. Na můj dotazník odpovědělo 156 respondentů.

1. Víte co znamená pojem penzijní připojištění? U této otázky je z jak z tabulky tak z grafu patrné, že převážná část responedentů (99,36 %) má ponětí co to znamená penzijní připojištění. Pouze jeden účastník mého dotazníku neví, co je to penzijní připojištění. Tabulka č. 21 Co znamená pojem penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Ano Ne

Absolutní četnost 155 1

Relativní četnost 99,36 % 0,64 %

Graf č. 7 Co znamená pojem penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

2. Máte obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku? Spíše ano, to je odpověď, která byla na moji otázku nejčastější. Odpovědělo tak 46,79 % lidí. Rozhodně ano byla druhou nejčastější odpovědí a jednalo se o 29,49 % dotazovaných. Další odpovídali spíše ne to představuje 13,46 %. Ne nemám odpovědělo 7 respondetů, nevím 6 respondetů a rozhodně ne 3 respondenty. Z průzkumu tak vyplývá, že většina lidí má obavu z toho, jak bude vycházet z příjmů v důchodovém věku. Tabulka č. 22 Obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Spíše ano Rozhodně ano Spíše ne Ne, nemám Nevím Rozhodně ne

Absolutní četnost 73 46 21 7 6 3

Relativní četnost 46,79 % 29,49 % 13,46 % 4,49 % 3,85 % 1,92 %

Graf č. 8 Obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku (zdroj: vyplnto.cz)

3. Máte uzavřeno penzijní připojištění? Smlouvu o penzijním připojištění má uzavřeno 78,85 % zbylých 21,15 % respondent nemá penzijní připojištění. Tabulka č. 23 Počet účastníků, kteří mají uzavřeno penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Ano Ne



Graf č. 9 Počet účastníků, kteří mají penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

4. U jakého penzijního fondu jste uzavřeli penzijní připojištění? U PF České pojišťovny, a.s. má uzavřeno penzijní připojištění nejvíce respondent a to 21,67 %, za ním následuje penzijní fond České spořitelny a o druhé místo se podělil s penzijním fondem Allianz a to s 19,7 %. Dalším je penzijní fond AXA, který má uzavřeno 12,5 % respondent. Penzijní fond Komerční banky aČSOB jsou na tom téměř stejně. První zmíněný má 19 % a druhý pak 9,17 %. Nejmenší počet procent má ING penzijní fond a to 5,83% a úplně poslední je penzijní fond AEGON, který mají uzavřeno pouze tři dotazovaní. Moje dotazníkové šetření co se týče prvních dvou mist a posledního místa se naprosto shoduje se skutečností. Tabulka č. 24 Penzijní fond (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Česká pojišťovna Česká spořitelna Allianz Axa Komerční banka ČSOB ING AEGON

Absolutní četnost 26 23 23 15 12 11 7 3

Relativní četnost 21,67 % 19,17 % 19,17 % 12,5 % 10 % 9,17 % 5,83 % 2,5 %

Graf č. 10 Penzijní fond (zdroj: vyplnto.cz)

5. Z jakého důvodu jste neuzavřeli penzijní připojištění? (odpovídali pouze respondenti, kteří na otázku 3 odpověděli ne) Odpovědí na tuto otázku bylo spousta nejčastěji se objevovali odpovědi typu: jsem student, jsem nezaměstnaný, stáří mám v nedohlednu, mám jiný druh spoření, nepovažuji to za důležité, naspořím si sám a další odpovědi

Graf č. 11 Proč neuzavřeli penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

6. Proč jste uzavřeli penzijní připojištění? (možnost více odpovědí) U této otázky bylo povoleno více odpovědí. Nejčastějším důvodem, proč lidé uzavírají penzijní připojištění je zajištění na stáří. Takovou odpověď jsem dostala od 73,17 % dotazovaných. Dalším důvod je státní příspěvek který se pohybuje od 90 Kč do 230 Kč. Takto odpovídalo 43,9 %. Neméně zajímavým je příspvěk zaměstnavatele, který využívá 17,89 % respondent. Následuje hrozba příchodu důchodové reform s 8,13 % ale i jiné důvody. Tabulka č. 25 Proč uzavřeli penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Zajištění na stáří Státní příspěvek Příspěvek zaměstnavatele Kvůli hrozbě příchodu důchodové reformy Daňová úleva Jiný důvod

Absolutní četnost 90 54 22

Relativní četnost 73,17 % 43,9 % 17,89 %

16

13,01 %

10 5

8,13 % 4,07 %

Graf č. 12 Proč uzavřeli penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

7. Jakým způsobem jste uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění? Na tuto otázku byla u 65 % respondentů odpověď, že uzavřeli penzijní připojištění prostřednictvím finančního poradce, dalších 23,58 % uzavřelo penzijní připojištění na pobočce penzijního fondu, 11 respondentů uzavřelo penzijní připojištění jiným způsobem další dva uzavřeli penzijní připojištění na poště a jeden dotazovaný na internetu.

Tabulka č. 26 Způsob uzavření penzijního připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Prostřednictvím finančního poradce Na pobočce penzijního fondu Jiným způsobem Na poště Na internetu

Absolutní četnost

Relativní četnost

80

65,04 %

29 11 2 1

23,58 % 8,94 % 1,63 % 0,81 %

Graf č. 13 Způsob uzavření penzijního připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

8. Jaký je Váš měsíční příspěvek? Nejvíce dotazovaných a to 54 což představuje 44,63 % si přispívá částku 300 Kč, což pro mě není žádným překvapením, vzhledem k tomu, že respondent byli mladšího věku. Při tomto příspěvku, má klient státní podporu 90 Kč, je to zároveň i minimální částka pro čerpání státní podpory a procentuálně jde o 30 % zhodnocení peněz. Na druhém místě je příspěvek 500 Kč což představuje 26,45 %. Třetí největší příspěvek je 100 Kč, na toto má dopad právě důchodová reforma, kdy tuto částku si spoří nejmladší účastníci penzijního připojištění, kteří pouze pro nastartování penzijní fond uzavřeli na symbolickou stokorunu. Další jsou pak účastníci, kteří si spoří 1000 Kč jde o účastníky, kterým se blíží věk 60ti let pro splnění podmínek výběru a zároveň čerpání nejvyššího možného státního příspěvku. Dále pak klienti, kteří spoří vice jak 1000 Kč, zde se jedná o vrstvu, která čerpá daňovou úlevu a zároveň i nejvyšší státní příspěvek, což využívají rovněž starší klienti. Stejný počet respondent si

spoří i 400 Kč a 200 Kč v procentech s jedná o 2,56 % dotazovaných. Částku 900 Kč a 700 Kč si spoří pouze jeden dotazovaný. Tabulka č. 27 Výše měsíčního příspěvku (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď 300 Kč 500 Kč 100 Kč 1000 Kč Nad 1000 Kč 400 Kč 200 KČ 900 Kč 700 Kč

Absolutní četnost 54 32 14 7 4 4 4 1 1

Relativní četnost 44,63 % 26,45 % 8,97 % 4,49 % 2,56 % 2,56 % 2,56 % 0,64 % 0,64 %

Graf č. 14 Výše měsíčního příspěvku (zdroj: vyplnto.cz)

9. Od kolika let máte penzijní připojištění? Nejčastější věk pro uzavření penzijního připojištění je 18-24 let, kdy tuto odpověď označilo 68 dotazovaných. Právě toto je i následek příchozí důchodové reformy. Tehdy zejména mladší účastníci uzavírali penzijní připojištění jen proto, aby ho měli. To samé nastává I ve druhé kategorii 26-29, kdy uzavřelo penzijní připojištění 23,58 % respondentů. Další dvě kategorie jsou takřka totožné na odpovědi a jedná se o věk 30 – 39 let, kdy penzijní připojištění uzavřelo vice jak 6,5 % účastníků. Kolem padesátého roku uzavřelo penzijní připojištění 4 % dotazovaných a 4 respondenti až po 60 věku, kdy je penzijní připojištění již kdykoliv k výběru.

Tabulka č. 28 Od kdy máte penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď 18-24 25-29 35-39 30-34 40-49 60 a vice

Absolutní četnost 68 29 9 8 5 4

Relativní četnost 55,28 % 23,58 % 7,32 % 6,5 % 4,07 % 3,25 %

Graf č. 15 Od kdy máte penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

10. Jakým způsobem hradíte příspěvky na penzijní připojištění? Největší počet dotazovaných hradí své příspěvky bezhotovostně, což v dnešním počítačovém světě není nic překvapivého. Jedná se o naprostou většinu a to 81,97 %. Dalších devět účastníků platí své příspvěky přes SIPO, 6,56 % platí prostřednictvím zaměstnavatele srážkou ze mzdy a ostatní platí jiným způsobem jako například platbou přímo na pobočce penzijního fondu, nebo si předplatí na pět let dopředu. Tabulka č. 29 Způsob hrazení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Bezhotovostně Přes SIPO Prostřednictvím zaměstnavatele srážkou ze mzdy Jiným způsobem



8

6,56 %

5

4,1 %

Graf č. 16 Způsob hrazení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz)

11. Jakou jste zvolil frekvenci placení? Nejvíce lidí platí své příspěvky měsíčně, a to 114 dotazovaných, další oblíbenou frekvencí je pak roční platba, kterou využívá 3,28 %, čtvrtletní využívá 2,46 % a pouze 0,82 % platí pololetně.

Tabulka č. 30 Frekvence placení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Měsíční Roční Čtvrtletní Pololetní

Absolutní četnost 114 4 3 1

Graf č. 17 Frekvence placení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz)

Relativní četnost 93,44 % 3,28 % 2,46 % 0,82 %

12. Přispívá Vám zaměstnavatel? V 98 případěch byla odpověď na tuto otázku ne a ve 28 případech ano. Málo který zaměstnavatel má informace o možnosti přispívat svým zaměstnancům, aniž by příspěvek podléhal dani a povinným odvodům. Někteří zaměstnavatelé nemají finanční prostředky proto, aby mohli svým zaměstnancům přispívat. Jedná se zejména o male podnikatele. Zpravidla svým zaměstnancům přispívají velké firmy.

Tabulka č. 31 Příspěvek zaměstnavatele (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Ne Ano



Graf č. 18 Příspěvek zaměstnavatele (zdroj: vyplnto.cz)

13. Kolik Vám zaměstnavatel přispívá? (odpovídal pouze respondent, který na otázku číslo 12 odpověděl ano) Tuto otázku jsem nechala otevřenu. Respondenti odpovídali dle pravdy číslovkou. 7,69 % v absolutní četnosti dva respondenti odpověděli následující: 800 Kč, 450 Kč, 200 Kč, 100 Kč a 500 Kč. Další odpovědi v procentech 3,85 byly: 3 % nebo 2 % z hrubé mzdy, 1100 Kč a 1000 Kč. Dalšími odpovědmi byly příspěvky i vyšší než 1000 Kč což v mém okrese přispívá pouze Jaderná elektrárna Dukovany.

Tabulka č. 32 Kolik zaměstnavatel přispívá (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Absolutní četnost 2 2 2 2 2 1 1 1 1 12

Odpověď 800 Kč 450 Kč 200 Kč 100 Kč 500 Kč 3% z hrubé mzdy 1100 Kč 2 % z hrubé mzdy 1000 Kč Ostatní odpovědi

Relativní četnost 7,69 % 7,69 % 7,69 % 7,69 % 7,69 % 3,85 % 3,85 % 3,85 % 3,85 % 46,15 %

14. Čerpáte daňovou úlevu? Odpovědi na tuto otázku mě rovněž nepřekvapily. Naprosto tato odpověď souvisí s měsíčními příspěvky účastníků, kdy daňovou úlevu může čerpat pouze klient, který si měsíčně přispívá vice jak 1000 Kč nebo který na konci roku dokládá 12 000 Kč právě pro účely daňové úlevy. Ne odpovědělo 100 dotazovaných a daňovou úlevu čerpá pouze 24 dotazovaných. Tabulka č. 33 Čerpání daňové úlevy (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Ne Ano


Graf č. 19 Čerpání daňové úlevy (zdroj: vyplnto.cz)


15. Myslíte si, že je veřejnost dostatečně informovaná o možnostech spoření v penzijních fondech? I přesto, že před důchodovou reformou byla velice rozmanitá meidální kampaň pro poslední možnost vstupu do třetího pilíře, občané si nemyslí, že je veřejnost dostatečně informovaná o tomto typu spoření, 34,48 % neví, zda je veřejnost informována a 21,15 % si myslí že ano.

Tabulka č. 34 Dostatečná informovanost veřejnosti (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Ne Nevím Ano

Absolutní četnost 62 50 33

Relativní četnost 42,76 % 34,48 % 21,15 %

Graf č. 20 Dostatečná informovanost veřejnosti (zdroj: vyplnto.cz)

16. Kde jste se o možnosti uzavřít penzijní připojištění dozvěděli? (respondent mohl označit více odpovědí) I v této otázce byla možnost více odpovědí. Nejvíce respondentů se o penzijním připojištění dozvědělo od rodičů. Tato odpověď je naprosto pochopitelná. Níže se dozvíte, že věkově nejvíce respondentů bylo mezi 18 a 30 lety. Odpověď ostatní, byla ve stejném procentuálním zastoupení tedy 31,88 %. Zde bych ráda zmínila, že většina dotazovaných se zřejmě o této možnosti dozvěděla právě od svého finančního poradce. Další velká většina respondent se dozvěděla o tomto typu spoření od známých, 23,91 % pak z internet, 16,67 % z televise (je možné, že právě z předreformních kampaní), 8,7 % z novin, kde bylo toto téma rovněž velice projednáváno a 5,8 % z reklam.

Tabulka č. 35 Od koho se dozvěděli o penzijním připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Od rodičů Ostatní Od známých Z internet Z televize Z novin Z reklam

Absolutní četnost 44 44 42 33 23 12 8

Relativní četnost 31,88 % 31,88 % 30,43 % 23,91 % 16,67 % 8,7 % 5,8 %

Graf č. 21 Od koho se dozvěděli o penzijním připojištění (zdroj: vyplnto.cz)

17. Máte představu do čeho Vámi vybraný penzijní fond investuje? Většina klientů, kteří mají penzijní připojištění uzavřeno bohužel neví, do čeho jejich penzijní fond investuje. Jak jsem již ale výše rozebírala, všechny penzijní fondy převážnou většinu investují do státních dluhopisů, což je konzervativní investování tedy, neriskujete. Jen malý zlomek se investuje do vysoce rizikových akcií. Množství investování do akcií je omezeno zákonem. 70,08 % respondent neví do čeho penzijní fondy investují zbylých necelých 30 % tuto skutečnost ví. Tabulka č. 36 Představa do čeho fond investuje (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Ne Ano



Graf č. 22 Představa do čeho fond investuje (zdroj: vyplnto.cz)

18. Pohlaví Z tabulky vyplývá, že dotazník vyplnilo 91 tedy 58,71 % žen a 64 tedy 41,29 % mužů.

Tabulka č. 37 Pohlaví respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Žena Muž


Graf č. 23 Pohlaví respondentů (zdroj: vyplnto.cz)


19. Věk Věk respondentů, kteří vyplnili můj dotazník se nejvíce pohyboval mezi věkem 21-35 let toto je pochopitelné, protože se jedná o moje věkové vrstevníky. Další věkovou skupinou je 36-50 let, vzhledem k tomu, že dotazník byl k vyplněný dostupný jak na internet tak v papírové formě mi odpovědi poskytli moji klienti tak tato věková skupina byla v 12,34 % pak následovala věková skupina 50-65 zde se jednalo o papírové vyplnění mými klienty a nad 65 let se opět jednalo o klienty. Tyto věkové skupiny však často nemají přístup k internetu. Tabulka č. 38 Věk respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Absolutní četnost 127 19 6 2

Odpověď 21-35 36-50 50-65 65 a více

Relativní četnost 82,47 % 12,34 % 3,9 % 1,28 %

Graf č. 24 Věk respondentů (zdroj: vyplnto.cz)

20. Nejvyšší dosažené vzdělání? Mezi respondenty byla převážná část vysokoškolského vzdělání a to 51,97 %, druhá skupina tvořili respondenti s maturitní zkouškou a to 38,82 % dalších 13 dotazovaných bylo vyučeno a pouze jeden měl vyšší odborné vzdělání.

Tabulka č. 39 Vzdělání respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Vysokoškolské Úplné střední odborné (ukončeno maturitní zkouškou) Střední odborné (vyučen) Vyšší odborné

Absolutní četnost 79

Relativní četnost 51,97 %

59

38,82 %

13 1

8,55 % 0,66 %

Graf č. 25 Vzdělání respondentů (zdroj: vyplnto.cz)

21. V současné době je Váš stav následující? Tento dotazník vyplnilo 52,98 % zaměstnaných, 26,49 % student, 7,95 % nezaměstnaných a podnikatelů a 4,64 % žen na mateřské dovolené. Bohužel zde chybí kategorie důchodců, kde by byla odpověď minimálně od dvou dotazovaných.

Tabulka č. 40 Povolání respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)

Odpověď Jsem zaměstnán/a Jsem student/ka Jsem nezaměstnán/a Jsem OSVČ Jsem na mateřské dovolené

Absolutní četnost 80 40 12 12 7

Relativní četnost 52,98 % 26,49 % 7,95 % 7,95 % 4,64 %

Graf č. 26 Povolání respondentů (zdroj: vyplnto.cz)

15 Shrnutí V praktické části jsem rozebrala jednotlivé penzijní fondy, které máme na trhu. Jedná se o penzijní fond České pojišťovny, který koupil penzijní fond Generali a penzijní společnost Raiffeisen, dalším penzijním fondem je Česká spořitelna, AXA, Komerční banka, Allianz, AEGON, ING a penzijní fond ČSOB, kdy se sloučil penzijní fond ČSOB Progres a ČSOB Stabilita. U každého jednotlivého penzijního fondu jsem zmínila datum vzniku, základní kapitál, výši rezervních fondů, celkových aktiv, hlavního akcionáře, počet účastníků, výši příspěvků účastníků a výši státních příspěvků. U každého penzijního fondu jsem napsala procentuální zastoupení klientů, kdy největším penzijním fondem z tohoto hlediska se stal penzijní fond České pojišťovny, druhým byl penzijní fond České spořitelny, třetí penzijní fond ČSOB, čtvrtý penzijní fond AXA, pátý penzijní fond Komerční banky, šestý skončil ING penzijní fond, sedmý pak Allianz penzijní fond a nejmenším fondem v tomto ohledu je penzijní fond AEGON. Důležitým kritériem při výběru penzijního fondu je jeho výnosnost já jsem vyhledala u každého fondu jeho zhodnocení v jednotlivých letech od roku 1995 až po rok 2012. Nejhorší zhodnocení měly takřka všechny penzijní fondy v roce 2008, kdy v České republice probíhala ekonomická krize. Některé fondy nepřipsaly účastníkům žádné zhodnocení, jiné sice připsali, ale bylo hluboko pod 1%. Našly se ale také fondy, například penzijní fond Allianz, který připsal svým klientům výnos ve výši 3 %. Tento fond měl vše

promyšlené, a v roce 2012, kdy bylo možné uzavírat poslední smlouvy za starých dobrých podmínek, tohoto tahu využil a navýšil svoji klientelu o 130 %. Zanalyzovala jsem jednotlivé penzijní fondy a zprůměrovala jejich výnosnost za 18 let. Zprůměrovala jsem i inflaci a tyto dva údaje od sebe odečetla. Vyšel mi skutečný výnos jednotlivých penzijních fondů. Tři z osmi mi vyšly v záporných číslech. Jednalo se o penzijní fond České spořitelny, Allianz a AEGON. Ostatní penzijní fondy jsou v kladných číslech nejlépe na tom byl penzijní fond Generali, který již koupil penzijní fond České pojišťovny, ten převyšoval inflaci o 0,92, druhý skončil ING s výnosem 0,76, na třetím místě je ČSOB s výnosem 0,74, čtvrtý pak penzijní fond Axa a skutečný výnos 0,61, pátý pak největší fond České pojišťovny s výnosem 0,2. Mezi další zajímavé statistiky patří průměrná věková struktura účastníků, kdy nejvíce početnou skupinou, která má uzavřené penzijní připojištění je věk 60 a více, cože je logické. Tato věková skupina má již předem splněnu první podmínku pro výběr peněz a nečeká na výběr prostředků tak dlouho jako skupina mladších účastníků. Druhá nejpočetnější skupina je těsně před šedesátkou věku, ale ani skupina mezi 30 a 50 lety není neméně početná. Jediná skupina, která stojí sama, a přesáhla jen velice málo přes 10%, jsou účastníci mezi 18 a 30 lety, kdy mají velice daleko výběr finančních prostředků. Většina z nich má penzijní připojištění uzavřeno pouze z důvodu toho, že se obávali, co přinese důchodová reforma, a chtěli mít penzijní připojištění uzavřeno za starých dobrých podmínek. Penzijní připojištění má uzavřeno o 6% více žen než mužů. Největší množství finančních prostředků jednotlivé penzijní fondy investují konzervativně a to do státních dluhopisů, které jsou nejbezpečnější, dále pak do termínovaných vkladů. Velice malé procento investují do podílových listů, pokladničních poukázek, akcií, nemovitostí a ostatních aktiv. Prvním penzijním fondem, který vznikl, byl penzijní fond České pojišťovny, který vznikl dnem 19. 09. 1994. Nejvyšší základní kapitál měl penzijní fond AXA a tvořil 398,5 milionů Kč má zároveň i největší rezervní fond 522 milionů Kč. Největší celková aktiva má opět penzijní fond České pojišťovny a jedná se o výši 59 371 milionů Kč má i nejvyšší počet klientů a to 1 162 495 účastníků což představuje v procentuálním vyčíslení 26,7 % a logicky i příspěvky účastníků jsou nejvyšší na celém trhu tedy 48 160 milionů Kč a státní příspěvky jsou rovněž nejvyšší 8 536 milionů Kč. Nejvyšší výnos po inflaci vytváří penzijní fond ČSOB a je to 0,71 %.

Tabulka 41 Přehled nejdůležitějších číselných údajů penzijních fondů (www.apfcr.cz, vlastní úprava)

Datum vzniku

Česká

Česká

Komerční

pojišťovna

spořitelna

banka

19.9.94

23.12.94

214

AXA

ČSOB

Allianz

ING

AEGON

28.11.94

1.12.94

26.10.94

1.10.97

10.2.95

15.6.07

350

200

398,5

297

60

50

50

381

234

286

522

204

107,058

196

22,7

59 371

40 075

32 603

36 602

31 255

12,957

26 561

5 234

1 162 495

938 209

507 626

472 169

721 634

213 421

108 312

114 521

48 160

32 270

25 777

28 140

24 166

10 125

21 625

3 952

8 536

2 709

4 208

4 765

4 483

1 564

873

766

26,7 %

17,9 %

11,3 %

12,75%

15,8 %

5%

9,3 %

2,6 %

0,2

0,61

0,74

-0,06

0,76

-1,42

Základní kapitál (v mil. Kč)

Rezervní fond (v mil. Kč)

Celková aktiva (v mil. Kč) Počet účastníků Příspěvky účastníků (v mil. Kč) Státní příspěvky (v mil. Kč) Zastoupení klientů Výnosnost po inflaci

0,36

-

0,23

Vyvíjel se i průměrný státní příspěvek v roce 1995 byl 93 Kč, pak nastal výkyv, kdy v roce 1996 stoupl na částku 103 Kč, poté dochází opět k poklesu a k opětovnému navýšení došlo opět až v roce 2003. K ustálení došlo až v roce 2008, kdy v období krize dochází paradoxně k navýšení průměrných státních příspěvků a v roce 2011 dochází k naprostému ustálení na částce 104 Kč. K podobnému vývoji došlo i v oblasti průměrného příspěvku účastníka. V roce 1995 začínal tento údaj na 262 Kč a do roku 2008 docházelo ke každoročnímu navyšování. Zlom přišel v období krize, kdy v roce 2008 příspěvek stoupl na 450 Kč a i další roky se držel mezi 440 – 443 Kč. V poslední části jsem přistoupila k dotazníkovému šetření, v němž jsem chtěla zjistit, zda veřejnost má povědomí o významu a výhodách penzijního připojištění. Dotazník obsahoval 21 otázek a vyplnilo ho 156 respondentů. Pomocí tohoto šetření jsem zjistila, že pouze jeden z dotazovaných nemá ponětí, co je to penzijní připojištění, 46 % respondentů má obavu z poklesu životní úrovně v důchodovém věku téměř 79 % dotázaných má uzavřeno penzijní připojištění. Ověřila jsem si i obsazenost penzijních fondů kdy největší počet respondentů má uzavřeno penzijní připojištění právě u největšího fondu v naší republice a to penzijního fondu České pojišťovny, dále pak 19 % u České spořitelny a stejný počet i u Allianz, která toto tempo nasadila právě tím, že dávala svým účastníkům před důchodovou reformou 3 % úroků, nyní se bohužel tento fond pohybuje pod hranicí 2 % úroků, 12 % má uzavřen penzijní fond AXA 10 % pak Komerční banku 9 % ČSOB a zbylých 7 % se dělí mezi ING a AEGON, což odpovídá téměř přesně i teoretickému průzkumu. Dotazník obsahoval i otázku pro ty, co nemají uzavřeno penzijní připojištění, a zajímalo mě, z jakého důvodu toto neudělali. Odpovědí bylo mnoho. Nejčastěji se opakovali odpovědi typu student, nezaměstnaný, dlouhodobý produkt, malé zhodnocení a další. Stejná otázka byla pro ty, co penzijní připojištění uzavřeli a opět mě zajímalo, proč uzavřeli penzijní připojištění. Zde mohli odpovědět více odpovědí. Nejčastějším důvodem bylo zajištění na stáří 73 %, státní příspěvek odpovědělo 45 % zúčastněných, téměř 18 % pak odpovědělo, že kvůli příspěvku zaměstnavatele následující odpovědi byly daňová úleva, příchod důchodové reformy a jiné důvody. 65 % respondentů uzavřelo penzijní připojištění prostřednictvím finančního poradce další pak na pobočce penzijního fondu, internetu či poště. Nejčastější odpovědí na měsíční příspěvek bylo 300 Kč. Toto číslo neodpovídá teoretickému údaji, který uvádí 440 Kč měsíčně. Odchylka mohla vzniknout tím, že mi odpovídali zejména mladší respondenti, kdy nejčastější věk respondentů byl mezi 21 a 35 rokem. Právě toto mělo za následek i to, že nejčastějším věkem pro uzavření penzijního připojištění bylo opět v kategorii 18 – 24 let, kdy

uzavřelo penzijní připojištění více jak 55 % respondentů a vzápětí byl věk mezi 15 a 29 rokem a to 23,58 % dotazovaných. Většina lidí, mající penzijní připojištění, platí své příspěvky bezhotovostně. Jedná se o téměř 82 %. Toto číslo není v dnešním internetovém světě rovněž nic neobvyklého a nejčastější frekvencí placení je měsíční. Ze své zkušenosti vím, že tato frekvence je nejméně bolestivá z hlediska odtoku peněz z účtu. Měsíčně na své penzijní připojištění poukazuje platby 93,44 % dotazovaných. Odpovědi na otázku číslo 12, kdy jsem se ptala na příspěvky zaměstnavatele mě překvapilo, že zaměstnavatelé spíš svým zaměstnancům nepřispívají nevím, zda je to neinformovaností zaměstnavatelů či opravdu nemohou. Myslím, že příspěvky zaměstnavatelů jsou u penzijního připojištění výhodné pro obě dvě strany z hlediska toho, že zaměstnavatel nemusí z tohoto příspěvku odvádět sociální a zdravotní pojištění a ještě si tuto operaci může zaúčtovat jako daňově uznatelnou položku. Našla jsem pouze 22 % respondentů, kterým zaměstnavatel přispívá a částky, které přispívá jsou různé nejčastěji se objevovalo 800 Kč, 450 Kč, 100 Kč, 200 Kč. Vyjímkou ale nebylo například 2 nebo 3 % z platu či 1100 Kč, což vím, že přispívá hlavně zaměstnavatel JE Dukovany svým zaměstnancům. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně v příspěvků státu a posunu hranice spoření pro daňovou úlevu, nepřekvapilo mě, že 80 % dotazovaných daňovou úlevu nečerpá. Daňová úleva jak jsem říkala v praktické části je možná, až pokud spoříte více jak 1000 Kč měsíčně. Je ale možnost jednorázově doplatit určitou část peněz právě pro tyto daňové účely. Většina dotazovaných si myslí, že veřejnost není dostatečně informována o spoření v penzijních fondech a 70 % dokonce neví, do čeho jimi zvolený penzijní fond investuje jejich peníze. Další můj dotaz směřoval k tomu, kde se respondenti dozvěděli o možnosti spořit v penzijním fondu. Většina odpovídala, že od rodičů či známých, výjimkou ale nebyla ani televize, internet, noviny a ostatní. Zde jsem zřejmě ještě měla dodat možnost od finančního poradce, která by zřejmě mohla být dokonce nejčastější odpovědí. Můj dotazník vyplnilo 91 žen a 64 mužů jeden zřejmě dotazník nedoplnil až do úplného konce. Z toho bylo 52 % vysokoškolského vzdělání, 39 % s maturitním vysvědčením, 9 % vyučených a necelé jedno procento s vyšším odborným vzděláním. Povolání respondentů bylo v 53 % zaměstnaných, 26,5 % studentů, 8 % nezaměstnaných, 8 % OSVČ a 5 % maminek na mateřské dovolené. Já osobně mám uzavřené penzijní připojištění u České pojišťovny. Velice mě překvapily výsledky, co se týče zhodnocení penzijního fondu. Myslela jsem si, že vzhledem ke stabilitě

výnosů za posledních několik let, že i umístění tohoto penzijního fondu bude na vyšších příčkách mého průzkumu. Tento penzijní fond jsem uzavřela právě kvůli stabilitě výnosů, ale rovněž je velice výhodné, že se mohu denně podívat na internetu na stav účtu svého penzijního připojištění, výši mých příspěvků, výši příspěvků státu, výši úroků za celou dobu spoření ale i další údaje jako jsou moje osobní údaje, způsob placení a frekvenci placení. Tento penzijní fond mohu doporučit. Něměla jsem s ním jediný problém, komunikace je rychlá a spolehlivá. Hlavně pobočku tohoto penzijního fondu najdete v každém větším městě tedy i v případě přestěhování najdete svého nového finančního poradce v této oblasti velice snadno a rychle. Moji prarodiče a bratr mají rovněž penzijní fond České pojišťovny. Domnívám se, že všichni by si, dle mého názoru, na seniorský věk měli spořit. Protože v současné době vydělávám, tak právě svým prarodičům spořím já. Uzavřela jsem jim tento penzijní fond proto, že mu nejvíce důvěřuji. Tento penzijní fond při nároku na starobní penzi vyplácí klientům peníze ve tříměsíční výpovědní lhůtě. Výhodou je pozůstalostní penze, která je vyplácena velice rychle. Tento penzijní fond nabízízel úrazové pojištění BONUS se slevou 15 %. Moji rodiče mají uzavřeno penzijní připojištění u penzijního fondu AXA. Tento penzijní fond vyšel pro mě překvapivě z hlediska výnosnosti velice pozitivně. Neměli možnosti výběru penzijního fondu, zaměstnavatel měl zřejmě klauzuli s nějakým finančním poradcem. Velkou výhodou tohoto penzijního fondu je, že účastník tohoto penzijního připojištění, kterému přispívá zaměstnavatel, může toto penzijní připojištění v okamžiku výběru vybrat na dvakrát. Což pro tohoto účastníka znamená, že příspěvky zaměstnavatele při tomto výběru nebude danit. Tuto výhodu a možnost nabízí pouze tento penzijní fond. Dále umožňuje nahlížení na účet penzijního připojištění svým klientům přes internet. Rovněž výpověď u tohoto penzijního připojištění netrvá dlouho. Klient při požádání o starobní penzi dostává při jednorázovém vyrovnání své peníze do měsíce na účet, což je nejkratší dobou ze všech penzijních fondů. Tento penzijní fond nabízel svým klientům, kteří uzavřeli tento penzijní fond přes internet bonus ve výši 500 Kč. Účastníci rovněž mohou využívat služeb AXA karty, která připisuje 1 % z každého nákupu na spoříčí účet. Šlo tak rozšiřovat penzijní účet i běžnými nákupy. Samozřejmostí byl i internetový online přístup k účtu, na kterém lze sledovat, jak peníze postupně přibývají. Tuto výhodu nabízí i penzijní fond České spořitelny, ING penzijní fond. Tyto karty jsou prvním rokem zcela zdarma, později jsou ale podmíněny intenzitou využívání.

Výhodou pro klienty penzijního fondu komerční banky jsou slevy přes Sphare card, která je klientům komerční banky zřízena zdarma automaticky. Je zde úrazové pojištění a slouží k nákupu se slevou až 40%. Ta spočítá v tom, že můžete využívat různých slev, které jsou uvedeny v katalogu. Jedná se o slevy po clé České republice, Slovenské republice ale i Evropské Unii. Jedná se o více než 10 tisíc míst v České a Slovenské republice. Tento věrnostní program se neustále rozšiřuje a zkvalitňuje. Je největším věrnostním programem svého druhu. Slevy se vztahují na služby, bydlení, auto-moto, módy a doplňky, hobby, cestování, ubytování, kulturu, vzdělání, sport a volný čas, krásu a zdraví, gastronomii a elektro. Samozřejmostí tohoto penzijního fondu je i náhled na stav účtu penzijního připojištění 24 hodin denně. Nevýhoda tohoto penzijního fondu spočívá v tom, že pozůstalostní penze z tohoto penzijního fondu je posíláná po dobu tří let. ČSOB penzijní fond zase přišel s bonusy ve formě slevy na pojištění domácnosti ve výši 5 % při uzavření penzijního připojištění právě u tohoto fondu nebo mohl využít slevy 7 % na vybrané zájezdy u cestovní kanceláře ČEDOK Ostatní penzijní fondy se nevyznačují žádnou výhodou. Obrovskou nevýhodou všech penzijních fondů obecně spočívá v tom, že vklady do tohoto produktu nejsou pojištěny. Další nevýhodou je, že prostředky penzijního fondu mají minimální likviditu. Během spoření není téměř možné s penězi operovat. Výplata starobní penze je možná až po šedesátém roku účastníka. Nejvýše polovinu naspořených peněz může účastník vybrat až po 15 letech spoření. Majetek klientů a akcionářů fondů není oddělen. Protože má penzijní fond uzavřený 4,5 milionů lidí v České republice, což je 45 % z veškeré populace tak si myslím, že občané mají povědomí o tomto produktu, většina z nich využívá výhody spokené s tímto produktem. Já osobně svým klientům doporučuji penzijní fond České pojišťovny, mám s ním osobní dobrou zkušenost, jsou komunikativní a líbí se mi i nahlížení přes internet kdykoliv mne napadne. Každý spoří dle svých možností. Měsíční příspěvek se může jak snižovat, tak i zvyšovat. I toto se dokáže tedy přizpůsobit aktuální situací člověka. Toto spoření je velice výhodné pro všechny kdo si chtějí naspořit nějaké prostředky na seniorský věk a mohu jej všem doporučit.

16

Závěr

Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Vývoj a analýza penzijního připojištění v České republice. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou a podstatou penzijního připojištění, jenž je státem podporovaný produkt, jehož prostřednictvím je nám umožněno naspořit si peníze na podzim našeho života. Proč a kdy je dobré se penzijně připojistit, že penzijní připojištění může uzavřít pouze osoba starší 18 let s trvalým pobytem v České republice a rovněž ho může uzavřít i osoba, která má trvalé bydliště na území jiného státu EU, ale účastní se důchodového a zdravotního pojištění v České republice, nebo osoba, která již pobírá starobní důchod. Vyjmenovala jsem výhody penzijních připojištění. Mezi hlavní patří státní příspěvky. Ty jsou od 90 Kč do 230 Kč. Dalším argumentem je daňová úleva maximálně 1800 Kč ročně. V penzijním připojištění je možnost příspěvku zaměstnavatele, který využívá spousta zaměstnavatelů, protože příspěvek je osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění. K uzavření smlouvy penzijního připojištění může dojít na pobočce, po telefonu, na internetu nebo třeba na poště. Při splnění podmínek máme nárok na výběr peněz. Jednou podmínkou je věk účastníka 60 let (u smluv uzavřených do roku 1999 je to pouze stáří 50 let) a splnění 60 úložek na penzijní připojištění. Peníze můžeme vybrat, i když podmínky pro výběr nebyly splněny. V tomto případě se dávka nazývá odbytné, ale vracíme veškeré státní příspěvky a poplatek 800 Kč za předčasné ukončení. Ještě exitují další dvě penze z nichž jedna je invalidní, kdy účastník má plnou invaliditu a penzijní připojištění může vybrat po 36 měsících spoření a poslední penzí je pozůstalostní, která nastává po smrti účastníka a všechny finanční prostředky dostává oprávněná osoba. Aby měly motivaci uzavřít penzijní připojištění i zástupci mladší generace, existuje ještě možnost tzv. výsluhové penze, kdy mladý účastník penzijního připojištění má nárok na výplatu jedné poloviny celého účtu svého penzijního připojištění vybrat. Tuto možnost má ale pouze jednou za trvání smlouvy, a je nutné splnit podmínku spoření ve výši 180 měsíců. V roce 2013 došlo k penzijní reformě, mezi jejíž hlavní důvody nastoupení patřilo stárnutí populace, kdy došlo k rozdělení penzijního připojištění do třech pilířů, z nichž první je klasický starobní důchod, pak nově vzniklý druhý pilíř, jenž je naprosto dobrovolný a funguje na principu, kdy odvedete o 3% méně na důchodové pojištění, ale tyto prostředky odvedeme do soukromého účastnického penzijního, konkrétně na svůj individuální účet u penzijního fondu a další 2 % odvede za účastníka zaměstnavatel z jeho mzdy. Z tohoto pilíře však nelze

prozatím vystoupit. Poslední je třetí pilíř. Jedná se vlastně o původní penzijní připojištění, které se transformovalo na penzijní společnosti. Rozdíl je v invalidní penzi, která je až po 60 měsících spoření a výnosy penzijních společností nejsou garantovány, tedy nemusí vykazovat zisk a mohou být i ztrátové. Rovněž mají v podmínkách i to, že si mohou účtovat poplatky. V praktické části jsem rozebrala jednotlivé penzijní fondy, které máme na trhu. Jedná se o penzijní fond České pojišťovny, který koupil penzijní fond Generali a penzijní společnost Raiffeisen, dalším penzijním fondem je Česká spořitelna, AXA, Komerční banka, Allianz, AEGON, ING a penzijní fond ČSOB, kdy se sloučil penzijní fond ČSOB Progres a ČSOB Stabilita. U každého jednotlivého penzijního fondu jsem zmínila datum vzniku, základní kapitál, výši rezervních fondů, celkových aktiv, hlavního akcionáře, počet účastníků, výši příspěvků účastníků a výši státních příspěvků. U každého penzijního fondu jsem napsala procentuální zastoupení klientů, kdy největším penzijním fondem z tohoto hlediska se stal penzijní fond České pojišťovny. Nejhorší zhodnocení měly takřka všechny penzijní fondy v roce 2008, kdy v České republice probíhala ekonomická krize. Zanalyzovala jsem jednotlivé penzijní fondy a zprůměrovala jejich výnosnost za 18 let. Zprůměrovala jsem i inflaci a tyto dva údaje od sebe odečetla. Vyšel mi skutečný výnos jednotlivých penzijních fondů. Tři z osmi mi vyšly v záporných číslech. Jednalo se o penzijní fond České spořitelny, Allianz a AEGON. Ostatní penzijní fondy jsou v kladných číslech nejlépe na tom byl penzijní fond Generali, který již koupil penzijní fond České pojišťovny, ten převyšoval inflaci o 0,92. Mezi další zajímavé statistiky patří průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění, kdy nejvíce početnou skupinou, která má uzavřené penzijní připojištění je věk 60 a více, cože je logické. Tato věková skupina má již předem splněnu první podmínku pro výběr peněz a nečeká na výběr prostředků tak dlouho jako skupina mladších účastníků. Největší množství finančních prostředků jednotlivé penzijní fondy investují konzervativně a to do státních dluhopisů, které jsou nejbezpečnější, dále pak do termínovaných vkladů. Velice malé procento investují do podílových listů, pokladničních poukázek, akcií, nemovitostí a ostatních aktiv. Vyvíjel se i průměrný státní příspěvek v současné době se pohybuje mezi 440 – 443 Kč. V poslední části jsem přistoupila k dotazníkovému šetření, v němž jsem chtěla zjistit, zda veřejnost má povědomí o významu a výhodách penzijního připojištění. Pomocí tohoto šetření jsem zjistila že účastníci mají ponětí, co je penzijní připojištění a že většina z nich penzijní připojištění má a zároveň má obavu z poklesu životní úrovně v důchodovém věku. Největší

počet respondentů má uzavřeno penzijní připojištění právě u penzijního fondu České pojišťovny, což odpovídá téměř přesně i teoretickému průzkumu. Ti co penzijní připojištění nemají odpovídali proč tomu tak je důvody byly nesledující: student, nezaměstnaný, dlouhodobý produkt, malé zhodnocení a další. Nejčastějším důvodem proč mít penzijní připojištění bylo zajištění na stáří a většina jej uzavřela u finančního poradce. Nejčastější odpovědí na měsíční příspěvek bylo 300 Kč toto číslo neodpovídá teoretickému údaji, který uvádí 440 Kč měsíčně. Odchylka mohla vzniknout tím, že mi odpovídali zejména mladší respondenti, kdy nejčastější věk respondentů byl mezi 21 a 35 rokem. Právě toto mělo za následek i to, že nejčastějším věkem pro uzavření penzijního připojištění bylo opět v kategorii 18 – 24 let, kdy uzavřelo penzijní připojištění více jak 55 % respondentů. Většina lidí mající penzijní připojištění platí své příspěvky bezhotovostně jedná se o téměř 82 %. Měsíčně na své penzijní připojištění poukazuje platby 93,44 % dotazovaných. Našla jsem pouze 22 % respondentů, kterým zaměstnavatel přispívá a částky, které přispívá jsou různé nejčastěji se objevovalo 800 Kč, 450 Kč, 100 Kč, 200 Kč. Vyjímkou ale nebylo například 2 nebo 3 % z platu či 1100 Kč, což vím, že přispívá hlavně zaměstnavatel JE Dukovany svým zaměstnancům. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně v příspěvků státu a posunu hranice spoření pro daňovou úlevu, nepřekvapilo mě, že 80 % dotazovaných daňovou úlevu nečerpá. Daňová úleva jak jsem říkala v praktické části je možná až pokud spoříte více jak 1000 Kč měsíčně. Většina dotazovaných si myslí, že veřejnost není dostatečně informována o spoření v penzijních fondech a 70 % dokonce neví, do čeho jimi zvolený penzijní fond investuje jejich peníze. Další můj dotaz směřoval k tomu, kde se respondenti dozvěděli o možnosti spořit v penzijním fondu. Většina odpovídala, že od rodičů či známých. Můj dotazník vyplnilo 91 žen a 64 mužů jeden zřejmě dotazník nedoplnil až do úplného konce. Z toho bylo 52 % vysokoškolského vzdělání, 39 % s maturitním vysvědčením, 9 % vyučených a necelé jedno procento s vyšším odborným vzděláním. Povolání respondentů bylo nejvíce zaměstnaných. Domnívám se, že svojí prací jsem přiblížila čtenářům problematiku penzijního připojištění. Výsledky analýzy a porovnání výnosnosti představím svému zaměstnavateli, abychom i toto hledisko mohli zahrnout při výběru vhodného penzijního připojištění pro klienta. Protože penzijní připojištění jako takové důchodovou reformou zaniklo a stalo se doplňkovým penzijním připojištěním, může být tato moje práce připomínkou pro všechny finanční poradce, jaká byla vlastně historie a vývoj penzijního připojištění v České republice do roku 2012. Domnívám se, že tímto jsem cíl bakalářské práce splnila.

17

Seznam zdrojů

Literatura ČEJKOVÁ,V.: Pojistný trh, 1.vydání, Grada 2002, Praha, ISBN 80-247-0137-5 JANDA, Josef. Zajištění na stáří: jak se co nejlépe připravit na podzim života. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 197 s. ISBN 978-80-247-4400-1. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013. 130 s. ISBN 978-80-7204-861-8.

NEČADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 str., ISBN 978-8087035-16-0. NEČADOVÁ, V., Veřejná správa, VŠP Jihlava, 2009, ISBN 978-80-8703519-1 NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská skripta¸Jihlava, NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-87035-84-9 OBCHODNÍ ODDĚLENÍ. Informační příručka pro sjednatele: Aby byl důchod takový na jaký jste se těšili. Praha 1: člen skupiny ČSOB, 2005. [cit. 2014-04-14]. Interní materiál OBCHODNÍ ODDĚLENÍ. Penzijní reforma v kostce: leden 2012. Praha 1: Penzijní fond České pojišťovny, a.s, 2012. [cit. 2014-04-14]. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 642 s. ISBN 978-80-7357-698-1.

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4. PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: právní stav k ... 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 1999-, sv. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4. REVENDA, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vydání. Praha 2008. ISBN 978-80-7261-132-4 ROSEN, H. S. Public finance. Irwin: Homewood, 1992. ISBN 0-256-08376-2. ROSEN, Harvey S. Public Finance. 3rd Ed. Homewood: Irwin, 1992, 657 s. ISBN 02-560-83762.

Řehák Mgr. Martin. PowerPointová prezentace: Důchodová reforma v kostce. Praha: externí prodej penzijního fondu České Spořitelny

ŠELEŠOVSKÝ,J. a kol.: Fondové financování jako faktor diverzifikace VF, Masarykova Univerzita, Brno 203, ISBN 80-210-3065-8 ŠULC, J.: Penzijní připojištění. 2. vydání. Grada 2004, Praha, ISBN 80-247-0772-1 Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-82-87035-50-4 Internetové zdroje:

ALLIANZ [online]. 2008 [cit. 2014-04-14]. Penzijní připojištění. Dostupné z WWW: . allianz.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Penzijní spolčenost Dostupné z WWW:

. APFCR.cz [online]. 2004 [cit. 2014-04-14]. Asociace penzijních fondů ČR. Dostupné z WWW: <www.apfcr.cz >. Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond České spořitelny. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond AXA. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond ČSOB. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond Allianz. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond ING. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond AEGON. Dostupné z WWW: . Asociace penzijních fondů v České republice [online]. 2009 [cit. 2014-04-0914]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: . ceskapenzijni.cz[online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond české spořitelny Dostupné z

WWW: .

Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fondy. Dostupné z WWW: . Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fondy. Dostupné z WWW: . Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2014-04-14]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: . finance.idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Penzijní připojištění Dostupné z WWW:

. investujeme.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Zhodnocení penzijních fondů Dostupné z

WWW: . kbps.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. III. Pilíř. Dostupné z WWW: . mfcr.cz [online]. 2005 [cit. 2014-04-14]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: .

Penize.cz [online]. 2001 [cit. 2014-04-14]. Důchodová reforma. Dostupné z WWW: . Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond AEGON. Dostupné z WWW: . Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond AXA. Dostupné z WWW: . Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond České pojišťovny. Dostupné z WWW: . Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond České spořitelny. Dostupné z WWW: . Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond ING. Dostupné z WWW: . Penzijní fond [online]. 2011 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fond Komerční banky. Dostupné z WWW: . penzijnipripojisteni.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Výhody a nevýhody Dostupné z

WWW: . penzijnisrovnavac.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. O penzijním připojištění Dostupné z

WWW: .

Pfcp.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Doplňkové penzijní spoření. Dostupné z WWW: . pfondy.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Srovnání penzijních fondů Dostupné z WWW:

. Pojisteno.cz [online]. 2004 [cit. 2014-04-14]. Penzijní fondy. Dostupné z WWW: . socialniporadce.mpsv.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Penzijní společnost Dostupné z

WWW: . Vývoj penzijních fondů a společností v ČR [online]. 2013 [cit. 2014-0414].Tabulka_2013_09_23_Vyvoj-penzijnich-fondu-a-spolecnosti-v-CR. Dostupné z WWW: .

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Výše penzijních příspěvků od roku 1999 po současnost (Zdroj: Informační příručka pro jednatele, vlastní tvorba)...................................................................................... 15 Tabulka č. 2 Výše daňové úlevy (zdroj: Mgr. Martin Řehák, důchodová reforma v kostce, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 18 Tabulka č. 3 Výnosy penzijního fondu České pojišťovny (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) .......................................................................................................... 32 Tabulka č. 4 Struktura investic penzijního fondu České pojišťovny (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)...................................................................................................... 33 Tabulka č. 5 Výnosy penzijního fondu České spořitelny (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 35 Tabulka č. 6 Struktura investic penzijního fondu České spořitelny (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)...................................................................................................... 35 Tabulka č. 7 Výnosy penzijního fondu Komerční banky (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 37 Tabulka č. 8 Struktura investic penzijního fondu Komerční banky (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava)...................................................................................................... 37 Tabulka č. 9 Výnosy penzijního fondu AXA (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 39 Tabulka č. 10 Struktura investic penzijního fondu AXA (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 40 Tabulka č. 11 Výnosy penzijního fondu ČSOB Stabilita (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 42 Tabulka č. 12 Výnosy penzijního fondu ČSOB Progres (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 42 Tabulka č. 13 Struktura investic penzijního fondu ČSOB (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 43 Tabulka č. 14 Výnosy penzijního fondu Allianz (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 44 Tabulka č. 15 Struktura investic penzijního fondu Allianz (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 45 Tabulka č. 16 Výnosy penzijního fondu ING (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 46 Tabulka č. 17 Struktura investic penzijního fondu ING (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 47 Tabulka č. 18 Výnosy penzijního fondu AEGON (zdroj: www.penzfondy.cz, srovnání, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 48 Tabulka č. 19 Struktura investic penzijního fondu AEGON (zdroj: www.apfcr.cz, investování, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 49 Tabulka č. 20 Skutečná výhodnost x nevýhodnost fondů (vlastní úprava) .............................. 50 Tabulka č. 21 Co znamená pojem penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) .... 54 Tabulka č. 22 Obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 55 Tabulka č. 23 Počet účastníků, kteří mají uzavřeno penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) .......................................................................................................................... 55 Tabulka č. 24 Penzijní fond (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) .............................................. 56 Tabulka č. 25 Proč uzavřeli penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ............. 58 Tabulka č. 26 Způsob uzavření penzijního připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) .... 59 Tabulka č. 27 Výše měsíčního příspěvku (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ......................... 60 Tabulka č. 28 Od kdy máte penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) .............. 61

Tabulka č. 29 Způsob hrazení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) .......................... 61 Tabulka č. 30 Frekvence placení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ...................... 62 Tabulka č. 31 Příspěvek zaměstnavatele (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)........................... 63 Tabulka č. 32 Kolik zaměstnavatel přispívá (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ..................... 64 Tabulka č. 33 Čerpání daňové úlevy (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)................................. 64 Tabulka č. 34 Dostatečná informovanost veřejnosti (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ......... 65 Tabulka č. 35 Od koho se dozvěděli o penzijním připojištění (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 66 Tabulka č. 36 Představa do čeho fond investuje (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ............... 66 Tabulka č. 37 Pohlaví respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ................................... 67 Tabulka č. 38 Věk respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava)......................................... 68 Tabulka č. 39 Vzdělání respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ................................. 69 Tabulka č. 40 Povolání respondentů (zdroj: vyplnto.cz, vlastní úprava) ................................. 69 Tabulka 41 Přehled nejdůležitějších číselných údajů penzijních fondů (www.apfcr.cz, vlastní úprava) ...................................................................................................................................... 72

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Rozdělení pilířů (zdroj: Doplňkové penzijní spoření České pojišťovny) ........... 25 Obrázek 2 Nabídka investování v druhém pilíři (zdroj: Důchodové spoření České pojišťovny) .................................................................................................................................................. 27 Obrázek 3 Důchodová reforma v ČR (zdroj: powerpointová prezentace, důchodová reforma v kostce) ................................................................................................................................... 29

Seznam grafů Graf č. 1 Průměrná věková struktura účastníků penzijního připojištění (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice) ........................................................................................ 51 Graf č. 2 Podíl mužů a žen v penzijním připojištění se státním příspěvkem v % (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice) ........................................................................ 51 Graf č. 3 Průměrné spoření portfolia penzijního fondu v procentním vyjádření (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice) ........................................................................ 52 Graf č. 4 Obsazenost penzijních fondů na trhu v roce 2011 (zdroj: Průzkum penzijního připojištění, vlastní tvorba) ...................................................................................................... 53 Graf š. 5 Průměrný státní příspěvek (zdroj: Asociace penzijních fondů v České republice) ... 53 Graf č. 6 Vývoj průměrného příspěvku účastníka (zdroj: Asociace penzijního připojištění v České republice) .................................................................................................................... 54 Graf č. 7 Co znamená pojem penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz) .................................... 54 Graf č. 8 Obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku (zdroj: vyplnto.cz) ............... 55 Graf č. 9 Počet účastníků, kteří mají penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz) ........................ 56 Graf č. 10 Penzijní fond (zdroj: vyplnto.cz)............................................................................. 57 Graf č. 11 Proč neuzavřeli penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz) ........................................ 57 Graf č. 12 Proč uzavřeli penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz) ............................................ 58 Graf č. 13 Způsob uzavření penzijního připojištění (zdroj: vyplnto.cz) .................................. 59 Graf č. 14 Výše měsíčního příspěvku (zdroj: vyplnto.cz)........................................................ 60 Graf č. 15 Od kdy máte penzijní připojištění (zdroj: vyplnto.cz) ............................................ 61 Graf č. 16 Způsob hrazení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz)......................................................... 62

Graf č. 17 Frekvence placení příspěvků (zdroj: vyplnto.cz) .................................................... 62 Graf č. 18 Příspěvek zaměstnavatele (zdroj: vyplnto.cz) ......................................................... 63 Graf č. 19 Čerpání daňové úlevy (zdroj: vyplnto.cz) ............................................................... 64 Graf č. 20 Dostatečná informovanost veřejnosti (zdroj: vyplnto.cz) ....................................... 65 Graf č. 21 Od koho se dozvěděli o penzijním připojištění (zdroj: vyplnto.cz) ........................ 66 Graf č. 22 Představa do čeho fond investuje (zdroj: vyplnto.cz) ............................................. 67 Graf č. 23 Pohlaví respondentů (zdroj: vyplnto.cz) ................................................................. 67 Graf č. 24 Věk respondentů (zdroj: vyplnto.cz) ....................................................................... 68 Graf č. 25 Vzdělání respondentů (zdroj: vyplnto.cz) ............................................................... 69 Graf č. 26 Povolání respondentů (zdroj: vyplnto.cz) ............................................................... 70

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Recommend Documents