VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra ekonomických studií

Analýza hospodaření Hasičského záchranného sboru k r a j e Vy s o č i n a bakalářská práce

Autor: Dana Mašterová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Místo: Jihlava Rok: 2011

Anotace Bakalářská práce se zabývá jednou z významných oblastí veřejného sektoru, požární ochranou. Cílem práce je analýza hospodaření Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina se zaměřením na mimorozpočtové zdroje a vliv těchto finančních prostředků na hospodaření organizace. Teoretická část je věnována stručné charakteristice veřejného sektoru a základním informacím týkajících se Hasičského záchranného sboru České republiky. Praktická část je zaměřena na Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina, jeho hospodaření a zdroje financování.

Klíčová slova Hasičský záchranný sbor, hospodaření, mimorozpočtový zdroj, požární ochrana, veřejný sektor

Annotation Analysis Management Fire and Rescue in Highlands Region Thesis deals with one of the major areas of public sector, fire protection. The aim of the work I analyze economic Fire and Rescue in Highlands Region with a focus on extrabudgetary resources and the impact of these funds to economics. The theoretical part is devoted to brief description of the public sector and basic information pertaining to the Fire Brigade of the Czech Republic. The practical part focuses on the Fire and Rescue in Highlands Region, its management and funding.

Key words Fire Brigade, economy, extra-budgetary sources, fire protection, public sector.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych poděkovala také plk. Ing. Haně Krejčové za cenné rady a především za poskytnutí materiálů, které mi sloužily k vypracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 5. 2011 ...................................................... Podpis

Obsah Obsah...............................................................................................................................6 Úvod.................................................................................................................................8 I Teoretická část............................................................................................................10 1 Veřejná ekonomie a veřejný sektor...........................................................................11 1.1 Veřejná ekonomie..................................................................................................11 1.2 Veřejný sektor jako součást národního hospodářství.............................................11 1.3 Veřejný sektor jako součást neziskového sektoru..................................................14 1.4 Veřejný sektor........................................................................................................15 1.5 Zařazení požární ochrany do veřejného sektoru....................................................16 2 Hasičský záchranný sbor České republiky...................................................................19 2.1 Charakteristika HZS ČR........................................................................................19 2.1.1 Znak HZS ČR................................................................................................20 2.1.2 Prapor HZS ČR.............................................................................................20 2.2 Struktura HZS ČR.................................................................................................21 2.3 Organizační složka státu a financování.................................................................22 II Praktická část............................................................................................................24 3 Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina.................................................................25 3.1 Charakteristika HZS kV........................................................................................25 3.2 Organizační členění...............................................................................................26 3.2.1 Krajské ředitelství.........................................................................................27 3.2.2 Územní odbory HZS kraje............................................................................32 3.2.3 Jednotky HZS kV..........................................................................................33 3.3 Personální údaje.....................................................................................................34 3.3.1 Příslušníci......................................................................................................34 3.3.2 Občanští zaměstnanci....................................................................................35 3.3.3 Personální stav..............................................................................................36 4 Mimorozpočtové zdroje..............................................................................................39 4.1 Prostředky fondů ...................................................................................................40 4.1.1 Fond kulturních a sociálních potřeb..............................................................40 4.1.2 Rezervní fond................................................................................................43 6

4.2 Nároky z nespotřebovaných výdajů......................................................................43 4.3 Příspěvky ÚSC......................................................................................................44 4.4 Dary fyzických a právnických osob......................................................................44 4.5 Příjmy z pojistného plnění.....................................................................................44 4.6 Příjmy za pohotovostní a jiné služby nebo práce dle zákona o PO.......................44 4.6.1 Příjmy za technickou pomoc.........................................................................45 4.6.2 Příjmy za likvidační práce u dopravních nehod............................................46 4.7 Prostředky z Evropské unie...................................................................................47 4.8 Nový zdroj financování tzv. „hasičská daň“..........................................................48 5 Úsek ekonomiky..........................................................................................................50 5.1 Rozpočet................................................................................................................50 5.2 Příjmy....................................................................................................................53 5.2.1 Nedaňové příjmy a neinvestiční transfery.....................................................54 5.2.2 Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery............................................55 5.3 Výdaje....................................................................................................................56 5.3.1 Běžné výdaje.................................................................................................57 5.3.2 Výdaje programového financování...............................................................58 5.4 Mimorozpočtové zdroje.........................................................................................60 6 Shrnutí praktické části...............................................................................................63 Závěr..............................................................................................................................69 Seznam použitých zdrojů.............................................................................................71 Seznam použitých symbolů a zkratek.........................................................................75 Seznam tabulek.............................................................................................................76 Seznam obrázků............................................................................................................77 Seznam příloh...............................................................................................................78

7

Úvod Nasazení hasičských záchranných sborů je v dnešní moderní a přetechnizované době pro plnění různých úkolů a požadavků neodmyslitelné. Tam, kde dojde k různým neštěstím, kde je ohrožena ochrana zdraví a životů obyvatel nebo jejich majetku, kde dojde k ekologickým haváriím, jsou vždy potřební hasiči. Kromě boje s ohněm provádějí stále častěji technické práce a různé další úkoly. Nasazení techniky, záchranných prací, pomoci při ekologických katastrofách, povodních, průmyslových haváriích a mnoho dalších činností převažuje nad bojem s ohněm. Hasiči jsou všestranným pomocníkem v nouzi a stále častěji se objevují nové úkoly, které musí řešit. Vedle činností, které jsem vyjmenovala, a výkonu státní správy na úseku požární ochrany dostali hasiči do vínku i novou pracovní náplň, která souvisí s civilní ochranou, a tou je krizové řízení a ochrana obyvatelstva. K tomu, aby mohli plnit své poslání, vyjíždět na zásahy a pomáhat druhým, musí mít odpovídající vybavení. Samozřejmostí výbavy každého hasiče jsou ochranné pracovní prostředky, které slouží k ochraně před všemi nepříznivými vlivy, se kterými se může při výkonu svého povolání setkat. Téma týkající se financování požární ochrany jsem si vybrala z toho důvodu, protože tato problematika je v současné době aktuální a stojí za to, se jí blíže věnovat. Mám tím na mysli šetření, tzn. škrty v rozpočtu pro resort Ministerstva vnitra, jehož složkou je Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina. Dalším důvodem mého výběru bylo to, že jsem měla tu možnost blíže se seznámit s chodem Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, a to prostřednictvím vykonané semestrální praxe u této organizace. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat financování Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. Zaměřím se na jeho rozpočet, konkrétně se budu zabývat jeho příjmovou a výdajovou částí. Větší pozornost budu věnovat mimorozpočtovým zdrojům, které podrobněji popíši a rozeberu. V práci také provedu analýzu zaměstnanců Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, zaměřím se na jejich členění a počty.

8

V práci byla prováděna metoda popisování, analýzy a srovnávání roku 2008, 2009 a roku 2010. Při zpracovávání bakalářské práce jsem využila poznatků z odborné literatury, legislativy a internetových zdrojů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Dříve než přistoupím k samostatné charakteristice požární ochrany a uvedu její znaky, považuji za nutné seznámit čtenáře se základy teorie veřejné ekonomie. V teoretické části, v první kapitole, konkrétně vysvětlím pojmy veřejná ekonomie, národní hospodářství, neziskový a veřejný sektor. Tyto pojmy jsou nezbytné pro vyjádření definice a objasnění fungování požární ochrany, neboť Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina spadá do této oblasti, do oblasti veřejného sektoru. Druhá kapitola se věnuje Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Objasním jeho poslání a úkoly a zobrazím jeho symboly, mezi které patří znak a prapor. Také se budu věnovat organizační složce státu a jejímu financování. Od třetí kapitoly začíná část praktická. Budu charakterizovat Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina a věnovat se analýze jeho zaměstnanců. Ve čtvrté kapitole se pokusím nastínit problematiku mimorozpočtových zdrojů a v poslední části práce se zabývám úsekem ekonomickým. Pokusím se nalézt způsob, za pomoci kterého budu moci účelně analyzovat financování a přehledně interpretovat výsledky analýzy rozpočtu příjmů, výdajů a mimorozpočtových zdrojů.

9

I TEORETICKÁ ČÁST

1 Veřejná ekonomie a veřejný sektor V této kapitole se nejdříve seznámíme s pojmy veřejná ekonomie, národní hospodářství, neziskový sektor a veřejný sektor. Posléze si dokážeme, z jakého důvodu je požární ochrana zařazována do veřejného sektoru. Na závěr se pokusíme přiřadit jednotlivé charakteristické znaky požární ochrany, typické pro tento sektor.

1.1 Veřejná ekonomie Veřejná ekonomie je vědní disciplína a zkoumá strukturu, fungování a efektivnost té části národního hospodářství, která má neziskový charakter a je financována z přerozdělovacích procesů. Tou částí národního hospodářství máme na mysli veřejný sektor. Veřejná ekonomie je, jak už jsme jednou uvedli, součástí vědní disciplíny ekonomie. Dělí se na část makroekonomickou, která se zabývá národním hospodářstvím, a na část mikroekonomickou, ta zkoumá základní ekonomické subjekty v národním hospodářství. (Strecková, Malý, 1998)

1.2 Veřejný sektor jako součást národního hospodářství „Národní hospodářství je jeden ze subsystémů, které definujeme na systém společnost. Je vytvářen složitou soustavou prvků a spletitých vazeb mezi nimi, kde rozhodující význam mají spotřebitel (konzument) a výrobce (producent).“ (Nahodil, 2009) Abychom lépe pochopili kategorii veřejného sektoru, seznámíme se blíže se soustavou kritérií, pomocí nichž členíme národní hospodářství. Podle Streckové a Malého (1998), Rektoříka (2007) a Nahodila (2009) se jedná o následující kritéria: Kritérium odvětví  odvětví výroby – zahrnuje zemědělství, lesnictví, stavebnictví, hutnictví, textilní a kožedělný průmysl, lehké a těžké strojírenství, elektroniku apod.,  odvětví služeb – sem spadají materiální a nemateriální služby apod., k nemateriálním službám řadíme veřejnou správu, policii, armádu, hasiče, 11

justici, školství, kulturu, zdravotnictví, sociální služby, vědu a výzkum, dopravu, spoje a tvorbu informací. Kritérium sektoru  primární sektor – jedná se o odvětví tzv. prvovýroby, tj. odvětví, která produkují statky ve spolupráci s přírodou: těžba surovin, zemědělství, lesnictví, rybolov,  sekundární sektor – zařazujeme sem zpracovatelský průmysl: hutě, strojírenství, chemie,  terciární sektor – zahrnuje dopravu, obchod a opravárenství,  kvartérní sektor – představuje služby veřejné správy, justice, policie, armády a hasičů,  kvintární sektor – jedná se o služby rozvojové: školství, kultura, zdravotnictví, věda a výzkum,  některé sociální služby. Kritérium vlastnictví  soukromý sektor – vlastník nebo majitel, fyzická nebo právnická osoba, živnostník, akcionář, družstevník apod. plně rozhoduje o svém vlastnictví,  veřejný sektor – zde je vlastníkem některý ze subjektů veřejné správy: stát, obec nebo kraj, o nakládání s vlastnictvím rozhodují zvolení zástupci. Kritérium financování provozu a rozvoje  ziskový, tržní sektor – provoz a rozvoj organizací je realizován z tržeb, hlavním cílem je dosahování zisku,  neziskový, netržní sektor – organizace v neziskovém sektoru získávají finanční prostředky na svoji činnost cestou přerozdělovacích procesů, cílem existence je realizace poslání a z něj vyplývající užitky, tento sektor se dále člení na: •

veřejný neziskový sektor ,

•

soukromý neziskový sektor ,

•

sektor domácností.

Národní hospodářství lze ještě dále členit podle mnoha jiných kritérií např. podle územního hlediska, podle velikosti subjektů, podle míry přínosu apod. Pro naši potřebu, 12

z hlediska ekonomiky veřejného sektoru, je nejdůležitější kritérium financování, které si v následujícím textu podrobněji rozebereme. Na základě pojetí neziskového sektoru švédského ekonoma Viktora Pestoffa uvádí Rektořík (2007 b) názornější a detailnější členění národního hospodářství. Pestoff na ploše trojúhelníka rozdělil národní hospodářství na čtyři sektory, a to na základě tří kritérií:  podle kritéria vlastnictví na sektor soukromý a veřejný,  podle kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový,  podle míry formalizace na sektor formální a neformální. Jeho model tedy obsahuje čtyři sektory, které se navzájem ovlivňují, doplňují a prolínají. Jsou jimi:  ziskový soukromý sektor,  neziskový veřejný sektor,  neziskový soukromý sektor,  neziskový sektor domácnosti. (www.e-cvnc.cz)

Obr. 1: Členění národního hospodářství v trojúhelníkovém modelu (zdroj: Rektořík, 2007 b)

13

Členění je rozfázováno do čtyř etap, a to za pomocí dělících přímek. Na obrázku č. 1 na předchozí straně je zobrazena poslední, konečná čtvrtá fáze. Součástí tohoto modelu jsou i smíšené a hraniční organizace, které mají společné znaky pro dva a více sektoru. Smíšenou organizací může být např. soukromá střední škola. Ta svým posláním zasahuje do veřejného sektoru (probíhá zde výuka), má privátní charakter a je z určité části financována z veřejných rozpočtů. Hraniční organizací je např. penzijní fond. Přestože má formu akciové společnosti, dostává zákonem vymezené příspěvky z veřejných financí apod.

1.3 Veřejný sektor jako součást neziskového sektoru V této podkapitole se seznámíme s charakteristikou neziskových organizací a uvedeme pár jejich znaků, kritérií třídění, a to proto, abychom pochopili její poslání a cíle. Kritérium zakladatele  veřejnoprávní organizace, které jsou založené veřejnou správou, tj. státní správou nebo územní samosprávou,  soukromoprávní organizace, které jsou založené soukromou fyzickou nebo právnickou osobou,  veřejnoprávní instituce, např. veřejná vysoká škola. Kritérium globálního charakteru poslání  organizace veřejně prospěšné, které jsou založeny za účelem uspokojování potřeb společnosti, a to prostřednictvím produkce veřejných a smíšených statků,  organizace vzájemně prospěšné, které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů mající společný zájem. Kritérium právně organizační normy  organizace založené podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění,  organizace založené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace, 14

 organizace založené podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů a organizace s podobným charakterem. Kritérium financování  financované zcela z veřejných rozpočtů, patří sem organizační složky,  financované z části z veřejných rozpočtů, jedná se o příspěvkové organizace, církve a náboženské společnosti, politické strany a politická hnutí a vybraná občanská sdružení,  financované z různých zdrojů, kterými jsou dary, sbírky, granty, sponzoring, ale i zdroje z vlastní činnosti,  financované z výsledků realizace svého poslání. (Rektořík, 2007 a)

1.4 Veřejný sektor Na veřejný sektor lze nahlížet jako na nepostradatelnou součást moderní ekonomiky. Zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo, a to na neziskovém principu, a proto je financován z veřejných rozpočtů. Veřejným statkem se myslí takové služby a aktivity, které jsou víceméně užitečné celé společnosti a neprochází trhem. Sektor je řízen a spravován veřejnou správou (státní správou nebo územní samosprávou). K hlavním a důležitým činnostem orgánů veřejné správy patří zajišťování veřejných služeb, a to převážně institucemi a organizacemi ve veřejném sektoru jak na národní, regionální, tak i lokální úrovni. O produkci veřejných statků, jejich struktuře, množství a kvalitě se rozhoduje veřejnou volbou, a to prostřednictvím nepřímo volených zástupců. Ze strany příslušných kontrolních orgánů podléhá veřejné kontrole a ze strany občanů kontrole občanské. Do veřejného sektoru zařazujeme veřejnou správu, justici, policii, armádu, hasiče, školství, vědu a výzkum, kulturu, tělesnou kulturu a sport, zdravotnictví, sociální služby, veřejnou hromadnou dopravu, spoje, sociální bydlení, informační systémy a masmédia, vodní hospodářství a ochranu životního prostředí. (Peková, 2005)

15

1.5 Zařazení požární ochrany do veřejného sektoru Spousta ekonomů zařazuje požární ochranu do veřejného sektoru podle různých specifických vlastností. V následující části se zaměříme na dva pohledy různých autorů a na jejich pojetí týkajícího se požární ochrany jako veřejného statku. Požární ochrana ve veřejném sektoru dle Nahodila (2009) a Streckové s Malým (1998) Pro začlenění požární ochrany do veřejného sektoru existuje několik systematik. Požární ochrana může spadat do veřejného sektoru podle kritéria charakteru statků (veřejné, smíšené, privátní), kritéria finančních toků (toky k institucím, k obyvatelstvu), kritéria zakladatele (obec, kraj, stát), kritéria funkcí (ekonomická, sociální, politická, etická), kritéria podílu vlastnictví majetku (soukromé, obecní, státní) a podle kritéria potřeb. Autoři uvádějí, že nejvhodnější pro zkoumání bude členění veřejného sektoru podle kritéria potřeb, protože se blíží samotnému smyslu veřejného sektoru, kterým je uspokojování potřeb občanů a institucí. Veřejný sektor se podle kritéria potřeb člení do šesti bloků odvětví: 1. odvětví společenských potřeb – veřejná správa, policie, hasiči, justice, armáda, 2. odvětví rozvoje člověka – školství, kultura, zdravotnictví a sociální služby, 3. odvětví poznání a informací – věda a výzkum, informace, masmédia, 4. odvětví

technické

infrastruktury

–

doprava,

energetika,

spoje,

vodní

hospodářství, odpadové hospodářství, 5. odvětví soukromých statků podporovaných z veřejných rozpočtů – bydlení, zemědělství, lesnictví, rybolov, 6. existenční jistoty – zaměstnanost, sociální zabezpečení, životní prostředí. Hasiči se podle kritéria potřeb členěných do šesti bloků odvětví zařazují do prvního bloku, do odvětví společenských potřeb, protože smyslem a posláním hasičů je uspokojování potřeb ochrany lidských životů, zdraví obyvatel a všech majetkových hodnot. Požární ochrana sem spadá společně s orgány veřejné správy, policií, justicí, armádou apod. 16

Požární ochrana ve veřejném sektoru dle Rektoříka (2007 b) Autor dělí statky do čtyř skupin, a to podle rivality (dělitelnosti) spotřeby a možnosti vylučitelnosti. Jejich klasifikace je souhrnně uvedena v tabulce č. 1. K tomuto členění se přiklání i další řada autorů, např. Mankiw (2002) a Frank s Bernankem (2003). Tab. 1: Dělení statků (zdroj: Rektořík, 2007 b)

Spotřeba

Vylučitelná

Nevylučitelná

Rivalitní

A

B

Nerivalitní

C

D

Sloupce ukazují obtížnost vyloučení neplatícího spotřebitele ze spotřeby. Statky v pravém sloupci jsou na rozdíl od statků v levém sloupci nevylučitelné. Řádky tabulky udávají míru rivality spotřeby. Statky v horní řadě jsou na rozdíl od ostatních statků ve spodní řadě rivalitní. A – čisté soukromé statky  jsou charakterizovány nízkými náklady na vyloučení a rivalitní spotřebou,  produkují a poskytují je soukromé firmy prostřednictvím trhu, jejich produkce je financována z jejich prodeje,  jedná se např. o potraviny, oděv, automobily. B – smíšené statky  nelze je vyloučit ze spotřeby, pro tyto statky je typická rivalitní spotřeba,  jsou spotřebovávány kolektivně, mohou být produkovány státem i soukromou firmou a jsou financovány z prodeje,  jedná se např. o veřejný park, veřejné koupaliště. C – smíšené statky  vyloučení je zde možné, statky v této skupině mají nerivalitní spotřebu,  produkují je soukromé firmy, jsou poskytovány prostřednictvím trhu a financovány z příjmů z prodeje,  jedná se např. zdravotnické služby, kabelová televize atd. D – čisté veřejné statky 17

 mají vysoké náklady na vyloučení nebo je tu nemožnost vyloučení, je charakterizován nerivalitní spotřebou,  jsou produkovány státem a poskytovány z veřejných rozpočtů, financovány z daňových příjmů, jedná se např. národní obranu, policii, hasiče, justici atd. Hlavním rozlišujícím znakem veřejných statků je to, že nejsou určeny jedné osobě nebo domácnosti, nýbrž všem. Příkladem může být pouliční osvětlení. Čistý veřejný statek se od soukromého odlišuje přítomností dvou ekonomicky výrazných znaků:  nedělitelnost (má-li jedna osoba ze statku užitek, nebere tím nikomu jinému možnost mít stejný užitek z téhož statku současně; spotřebitelé nejsou rivaly ve spotřebě statku, nesoupeří spolu navzájem),  nevylučitelnost ze spotřeby (v případě poskytnutí statku nelze nikomu zabránit, aby ho používal). V tomto případě zařadíme požární ochranu pod bod D, protože spadá do kompetence Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) a získává finanční prostředky formou přerozdělovacích procesů z veřejných rozpočtů. Podle Stiglitze (1997) splňuje zároveň dvě podmínky, kterými jsou nemožnost a neprospěšnost vyloučení ze spotřeby. V našem případě by bylo těžké, zároveň i nemožné, vyloučit kohokoliv ze spotřeby. Stiglitz uvádí, že zvýšení počtu zákazníků požární stanice má velmi nízké náklady, protože hasiči většinu pracovní doby tráví čekáním na zásah. Pouze v případě, kdy nastane více událostí (požár, nehoda) najednou, budou náklady na vyloučení zákazníků citelné.

18

2 Hasičský záchranný sbor České republiky V této kapitole se budeme zabývat Hasičským záchranným sborem České republiky. Obecně naznačíme jeho poslání, úkoly a symboly. Jelikož je Hasičský záchranný sbor České republiky organizační složkou státu, bude vhodné, abychom čtenářům objasnili i tento pojem.

2.1 Charakteristika HZS ČR Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „HZS ČR“) je zřízen zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru, ve znění pozdějších předpisů, je organizační složkou státu a jako součást rozpočtové kapitoly 314 MV je přímo napojen na státní rozpočet. HZS ČR má stanoveny úkoly i kompetence, a to v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“). HZS ČR, jako jedna z nejdůležitějších částí IZS, hraje stěžejní roli a zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události, ať se jedná o hrozby terorismem, průmyslových havárií, nebo živelních katastrof. Hasiči plní v současné době kromě hašení požárů i další úkoly. Vyjíždí k dopravním nehodám, ekologickým haváriím či haváriím s nebezpečnými látkami, taktéž je zaměstnávají živelní pohromy. Může se jednat o povodně, vichřice, sesuvy půdy aj. Za pomoci hasičů specialistů provádí potápěčské práce, práce na vodní hladině, práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Hasiči také vyjíždí k člověkem záměrně způsobeným mimořádným událostem typu teroristických útoků apod. Při plnění svých úkolů spolupracují hasiči s ostatními složkami IZS, se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, s mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty.

19

2.1.1 Znak HZS ČR

Obr. 2: Znak HZS ČR (zdroj: www.hzscr.cz)

Symbolem HZS ČR je znak, který je stylizován do tvaru pavézy1. Ve středové části je umístěno malé logo HZS ČR, které tvoří přilba a dvě zkřížené sekyrky ohraničené neuzavřeným věncem z lipových ratolestí, na jehož spodní části je zakomponován znak civilní ochrany. Znak je ve zlatavém provedení na tmavomodrém podkladu.

2.1.2 Prapor HZS ČR

Obr. 3: Prapor HZS ČR (zdroj: www.hszcr.cz)

Přední strana praporu je tvořena hasičským znakem, do které je vepsán oficiální název sboru. Po obvodu praporu bývají stylizované zdobné obvodové linky. Znak uprostřed praporu byl už popsán v předchozí podkapitole „Znak HZS ČR“. Zadní strana je tradičně vyhrazena pro zpodobnění sv. Floriána, patrona hasičů. Ten je tu zobrazen jako římský voják s přilbou, korouhví a s vědrem, z něhož vylévá vodu na plamen. Strana bývá doplněna opisem některého z tradičních hasičských hesel

1

Pavézou se rozumí velký čtyřhranný nebo pětihranný štít, který zakrývá celou postavu.

20

a zdobnými linkami a rohovými motivy. Barevnost stran je s ohledem na hasičské tradice laděna do modré barvy.

2.2 Struktura HZS ČR HZS ČR tvoří:  generální ředitelství (dále jen „GŘ), je součástí MV ČR, jeho hlavním úkolem je řízení a metodické usměrňování hospodaření HZS krajů,  14 HZS krajů (hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj),  Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně (od roku 2010),  Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Ke GŘ HZS ČR také spadají vzdělávací, technická a účelová zařízení. Ta plní významné úkoly ve výzkumu a ve vývoji na úseku požární ochrany a ve všestranném zabezpečení potřeb HZS ČR. Jedná se o Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Borovanech a Brně), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a dále pak Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základnu logistiky Olomouc. Povinnost zřizovat jednotky požární ochrany mají, kromě HZS ČR (HZS kraje), i další subjekty. Podle zákona o požární ochraně se jedná o:  jednotku HZS podniku, ta je složena ze zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v podniku jako své zaměstnání, podnikem se v tomto případě rozumí právnická osoba i podnikající fyzická osoba,  jednotku SDH obce, je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,  jednotka SDH podniku, je složena ze zaměstnanců právnické či podnikající fyzické osoby, tito zaměstnanci nevykonávají činnost v jednotce jako své zaměstnání.

21

Vnitřní organizace, vybavení jednotek požární ochrany a rozmístění jednotlivých stanic jednotek požární ochrany, musí být voleny tak, aby území celého kraje, obce bylo zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu.

2.3 Organizační složka státu a financování Organizační složka státu (dále jen „OSS“) je útvarem, který je za organizační složku prohlášen prostřednictvím zákona nebo zřizovatelem při zřízení. Má vymezenou působnost nebo předmět činnosti. Zaměřuje se na zabezpečování činností orgánů státní správy, zdravotnictví, školství, policie, hasičů apod. Není právnickou osobou, a proto nemůže v právních vztazích vystupovat svým jménem. Je účetní jednotkou a má své vlastní identifikační číslo, název a sídlo. OSS nemá vlastní majetek, tzn. že hospodaří s majetkem státu. Při své činnosti se řídí zákony a vyhláškami platnými pro státní správu. Financování OSS se vyznačuje svým zvláštním způsobem finančního hospodaření, protože veškeré právní úkony činí jménem státu a hospodaří s majetkem státu. OSS hospodaří během roku s prostředky podle schváleného rozpočtu své kapitoly. To znamená., že její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a její výdaje jsou výdaji státního rozpočtu. Rozpočtové prostředky musí být použity jenom v příslušném rozpočtovém roce, a to pouze k účelům, pro které byly určeny. OSS sestavuje svůj rozpočet většinou s pasivním saldem, tzn. že výdaje převyšují příjmy. (Nováková, 2006). OSS dosahují nízkých příjmů, které odvádějí do rozpočtu zřizovatele. Naopak všechny výdaje jsou jim financovány z rozpočtu zřizovatele formou běžných a kapitálových dotací. (Peková, Pilný, Jetmar, 2005). OSS také hospodaří s mimorozpočtovými zdroji. Jsou jimi prostředky fondů (Rezervní fond a Fond kulturních a sociálních potřeb), příspěvky Územně samosprávných celků (dále jen „ÚSC“), tzn. krajů a obecních úřadů, dary od právnických i fyzických osob a prostředky poskytnuté Evropskou unií (dále jen „EU“).

22

Při sledování plnění státního rozpočtu uplatňují všechny OSS jednotné třídění příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby, kterou stanovuje Ministerstvo financí. Musí se přitom řídit platnými rozpočtovými pravidly. Pokud OSS potřebuje během roku úhradu rozpočtově nezajištěnou, musí si ji zajistit, a to zákonem vymezenými způsoby a provedením příslušných rozpočtových opatření. O provedení rozpočtového opatření musí podat písemnou žádost, která musí obsahovat stanovené náležitosti. Po uplynutí rozpočtového roku sestavují správci kapitol o výsledcích rozpočtového hospodaření návrh závěrečného účtu své kapitoly. (Nováková, 2006).

23

II PRAKTICKÁ ČÁST

3 Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina Základním úkolem této kapitoly bude představení Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, jeho organizačního členění a struktury krajského ředitelství. V další části budeme podrobněji analyzovat personální údaje.

3.1 Charakteristika HZS kV Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina (dále jen „HZS kV“) je součástí HZS ČR, jehož základním posláním je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, ať již se jedná o živelné pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. HZS kV je:  správním úřadem na úseku požární ochrany2, přičemž vykonávají státní správu na správních obvodech, kterými jsou kraje,  OSS3, funkci zřizovatele plní MV prostřednictvím GŘ HZS ČR,  účetní jednotkou4, jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly MV; HZS kV nemá vlastní právní subjektivitu, v právních vztazích jedná jménem ČR a přísluší mu hospodařit s majetkem státu, vystupovat jeho jménem a brát na sebe práva a povinnosti v rozsahu působnosti a způsobem upraveným zákonem5,  orgánem státní správy, který vykonává státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka6,  dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva7.

2

Podle § 23 a § 26 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů 3 Podle § 2 odst. 7 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů 4 Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 5 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 6 Podle § 27 písm. g) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů 7 Podle § 10 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

25

HZS kV byl zřízen zákonem o HZS ČR a jeho postavení, práva a povinnosti jsou upraveny především těmito zvláštními právními předpisy:  Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. HZS kV při plnění svých úkolů, které vykonávají příslušníci a občanští zaměstnanci, spolupracuje se správními úřady, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami a zahraničními subjekty. Předmětem spolupráce je zejména stanovení práv a povinností při vzájemném poskytování pomoci a informací při mimořádných událostech. Požární ochranu na území kraje Vysočina zajišťuje 21 profesionálních jednotek HZS, 3 jednotky HZS podniku, 16 jednotek SDH podniku a celkem 876 jednotek SDH. Hasiči podniku jsou zřízeny v organizacích, jejichž činnost představuje pro obyvatelstvo zvýšené riziko.

3.2 Organizační členění HZS kV se z hlediska vnitřní struktury člení na:  ředitelství HZS kraje se sídlem v Jihlavě; organizačními součástmi krajského ředitelství jsou krajské operační a informační středisko (dále jen „KOPIS“) a technická a účelová zařízení,  územní odbory HZS kraje mající sídla v bývalých okresních městech kraje: Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou,  jednotky HZS kraje, které jsou dislokovány na stanicích převážně v obcích s rozšířenou působností .

26

3.2.1 Krajské ředitelství V čele HZS kV stojí ředitel, který mimo jiné odpovídá za odborné řízení a koordinaci činnosti HZS kraje, za investiční činnost a správu majetku HZS kV. Řediteli jsou podřízeni tři náměstci (náměstek pro úsek prevence a civilní nouzové připravenosti, náměstek pro ekonomiku a náměstek úseku IZS a operačního řízení) a ředitel kanceláře ředitele HZS kV. Řediteli HZS kV podléhají i ředitelé územních odborů kraje. Struktura krajského ředitelství je následující: I. Kancelář krajského ředitele  oddělení organizační  oddělení personální  právní pracoviště  psychologické pracoviště II. Úsek prevence a civilní a nouzové připravenosti (dále jen „CNP“)  Odbor prevence •

oddělení stavební prevence

•

oddělení kontrolní činnosti a zjišťování příčin požáru (dále jen „ZPP“)

 Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení •

oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva

•

oddělení krizového řízení

III. Úsek IZS a operačního řízení  Odbor IZS a služeb •

oddělení IZS a řízení jednotek požární ochrany

•

oddělení služeb •

chemická služba

•

technická služba

•

strojní služba

 Odbor operačního řízení, komunikačních a informačních systémů •

oddělení KOPIS

•

oddělení komunikačních a informačních systémů 27

IV. Ekonomický úsek  Oddělení finanční •

oddělení rozpočtu

•

oddělení účetnictví

 Odbor provozní a správy majetku •

oddělení provozní a zásobování

•

oddělení správy majetku

•

technická a účelová zařízení

V. Pracoviště kontroly VI. Pracoviště interního auditu Kancelář krajského ředitele Kancelář krajského ředitele odpovídá za organizaci a koordinaci činnosti krajského ředitelství včetně agend v oblasti organizační, personální práce, vzdělávání, právní, práce a mezd, sociální, informací a zahraniční spolupráce, psychologické služby a styků s veřejností. Úsek prevence a CNP Tento úsek je tvořen odborem prevence a odborem ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Odborně řídí a kontroluje činnost územních odborů HZS kV v oblasti požární prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V čele úseku stojí náměstek krajského ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelů odborů. Odbor prevence se podílí na odborné přípravě hasičů a na preventivně výchovné činnosti. Plní úkoly v oblasti kontroly, stavební prevence a zajišťování příčin vzniku požáru. Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení odpovídá za řešení problematiky ochrany obyvatelstva včetně varování, evakuace, nouzového přežití a výchovy a připravuje podklady pro zpracování krizového plánu kraje. Úsek IZS a operačního řízení

28

Je tvořen odborem IZS a služeb a odborem operačního řízení, komunikačních a informačních systémů. V čele úseku stojí náměstek krajského ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelů uvedených odborů. Odbor IZS a služeb odpovídá za řešení problematiky HZS, koordinaci záchranných prací a spolupráci složek IZS, dohlíží na činnost jednotek požární ochrany, na organizaci a výkon služby v jednotkách HZS kV a odbornou přípravu v této oblasti. Zabezpečuje akceschopnost požární techniky a kontroluje plnění úkolů strojní, chemické a technické služby. Odbor operačního řízení, komunikačních a informačních systémů odpovídá za plnění úkolů operačního řízení jednotek požární ochrany, za výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí, zřizování a zabezpečení systému varování a za krizovou komunikaci. Ekonomický úsek V čele úseku stojí náměstek krajského ředitele, který je přímým nadřízeným ředitelů finančního odboru a odboru provozního a správy majetku. Ekonomický úsek zabezpečuje chod HZS kV.  Odbor finanční Odbor finanční odpovídá za přípravu rozpočtu HZS kV a za rozpočtové hospodaření podle schváleného rozpočtu. Odbor se vnitřně člení na oddělení rozpočtu a oddělení účetnictví. •

oddělení rozpočtu plní zejména následující úkoly: − zpracovává podklady pro sestavení rozpočtu, − řídí a usměrňuje hospodaření s rozpočtovanými prostředky HZS kV, − řídí čerpání rozpočtu HZS kV, provádí rozpočtová opatření, − zpracovává analytické zprávy plnění včetně podkladů pro státní závěrečný účet, − zabezpečuje agendu ozdravných pobytů, − zabezpečuje dispozice fondu kulturních a sociálních potřeb. 29

•

oddělení účetnictví plní zejména tyto úkoly: − vykonává funkci účtárny HZS kV, vede předepsanou účetní evidenci a zpracovává předepsané doklady statistického výkaznictví, − provádí účetní analýzu hospodaření s rozpočtovými prostředky HZS kV v návaznosti na stanovený rozpočet, − zabezpečuje výplatu mzdových prostředků a ostatních peněžních náležitostí pracovníkům HZS kV, − odpovídá za odbornou přípravu zaměstnanců HZS kV v oblasti finančního zabezpečení, − vykonává funkci pokladny HZS kV.

 Odbor provozní a správy majetku Tento odbor odpovídá za hospodaření s majetkem HZS kV. Člení se na oddělení provozní a zásobování a oddělení správy majetku. Do působnosti tohoto odboru spadají také technická a účelová zařízení. •

oddělení provozní a zásobování plní zejména následující úkoly: − zpracovává plány materiálního a technického zabezpečení, a to na základě podkladů odborných pracovišť, − řídí výběrová řízení v působnosti HZS kV, − pořizuje movitý majetek, − zabezpečuje přípravu a rozpis rozpočtu a realizaci investičních výdajů na stavbách, − řídí investiční činnost a vypracovává souhrnné dokumenty investičního rozvoje, − řídí autoprovoz na krajském ředitelství, provoz, údržbu, opravu nezásahové techniky, materiálu a prověřuje čerpání přidělených rozpočtových prostředků, − vykonává funkci přímého investora na stavbách, plánuje a zabezpečuje nezbytné opravy, rekonstrukce a údržbu nemovitostí, − zabezpečuje technický dozor a provádí revizi,

30

− dohlíží na dodržování předpisů a kontrolu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, energetické údržby, vodohospodářské a ekologické činnosti, − společně s odborem IZS sleduje a vyhodnocuje provozuschopnost techniky a použitelnost materiálu, navrhuje jejich obměnu, − zabezpečuje vystrojování příslušníků HZS kV. •

oddělení správy majetku plní především tyto úkoly: − stanovuje limity a normy zásob materiálu a řídí skladové hospodářství HZS kV, − vyřazuje přebytečný a neupotřebitelný majetek, − řídí odpadové hospodářství, zabezpečuje fyzickou likvidaci přebytečného majetku, − zpracovává a eviduje smlouvy o převodech a vlastnictví nemovitého majetku, − řídí vytváření zásob věcných prostředků a jejich obměnu ve skladech HZS kV, − zabezpečuje evidenci a účtování majetku HZS kV, vymáhání pohledávek a agendu škod na majetku HZS kV.

•

technická a účelová zařízení

Technickým zařízením rozumíme sklad a chráněné pracoviště. Sklad slouží pro skladování, ošetřování a obměnu materiálu (i techniky). Účelová zařízení jsou využívána zejména ke školení a výcviku, dále pro rekreaci a další aktivity zaměstnanců HZS kV a jejich rodinných příslušníků. Pracoviště kontroly a pracoviště interního auditu Tato pracoviště jsou při plnění jim svěřených úkolů podřízena krajskému řediteli. Zajišťují obecnou, finanční a veřejnoprávní kontrolu, organizují a koordinují plnění úkolů HZS kV. Kontrolují dodržování právních předpisů a interních aktů. Pracoviště kontroly řídí kontrolor. Jmenuje a odvolává ho krajský ředitel. Pracoviště interního

31

auditu má na starosti interní auditor, kterého jmenuje a odvolává krajský ředitel po projednání s ministrem vnitra. Činnost těchto pracovišť spolu s finanční kontrolou tvoří vnitřní kontrolní systém HZS kV. (www.hasici-vysocina.cz)

3.2.2 Územní odbory HZS kraje Územní odbor v čele s ředitelem územního odboru řídí činnost stanic HZS kV a je podřízen krajskému ředitelství HZS kV. Územní odbor je zřízen pro zabezpečení plnění stanovených úkolů státní správy na úseku požární ochrany, IZS, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek HZS kV, zpracovává a vede přehled o organizaci jednotek požární ochrany a jejich vybavení, organizuje odbornou přípravu a připravuje prověřovací a taktická cvičení, zabezpečuje provoz informačních a komunikačních sítí a služeb IZS, podílí se na plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva, zejména zabezpečení varování a vyrozumění obyvatelstva, provozuje pracoviště krizového řízení a zabezpečuje podklady pro zpracování krizového plánu kraje. Místní působnost územního odboru je dána s ohledem na správní členění kraje podle působnosti obce s rozšířenou působností. Název územního odboru je odvozen od názvu města, ve kterém sídlí. V sídle HZS kV není zřízen územní odbor, a proto mají příslušné úkoly na starosti úseky krajského ředitelství a kanceláře krajského ředitele. Územní odbory HZS kV jsou zobrazeny na následujícím obrázku.

Obr. 4: Mapa kraje – územní odbory HZS kV (zdroj: http://cygni.risy.cz/Ekonomicke_subjekty_vysocina)

32

Organizační struktura územního odboru je následující:  oddělení prevence  oddělení ochrany obyvatelstva a krizového a havarijního plánování  oddělení IZS a výkonu služeb  provozní pracoviště  stanice

3.2.3 Jednotky HZS kV Jednotkami požární ochrany se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky (výbava automobilů, agregáty apod.). Základním úkolem jednotek HZS kV je provádění požárních zásahů, záchranných a likvidačních prací. Jednotky jsou dislokovány na stanicích. Dislokace stanic je znázorněna na obrázku č. 5.

Obr. 5: Mapa kraje – stanice HZS (zdroj: www.hasici-vysocina.cz)

33

Jednotky jsou podřízeny územnímu odboru HZS kV. Umístění stanic je provedeno dle struktury osídlení, charakteru území a rizik v kraji. Činnost stanice řídí velitel stanice. Celkově je v kraji Vysočina 21 stanic profesionálních hasičů:  region Jihlava – 4 stanice: Jihlava, Polná, Třešť a Telč,  územní odbor Havlíčkův Brod – 4 stanice: Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou,  územní odbor Pelhřimov – 4 stanice: Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov,  územní odbor Třebíč – 5 stanic: Třebíč, Hrotovice, Jemnice, Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou,  územní odbor Žďár nad Sázavou – 4 stanice: Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Velká Bíteš a Velké Meziříčí.

3.3 Personální údaje U HZS kV jsou zaměstnáni jak příslušníci, tak i občanští zaměstnanci. Pracovněprávní vztah příslušníků podléhá zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů8. Pracovněprávní vztah občanských zaměstnanců se řídí zákoníkem práce9.

3.3.1 Příslušníci Pod pojmem „příslušník“ si můžeme představit profesionálního hasiče a záchranáře, pracovníka operačního střediska a příjmu tísňového volání. Příslušníkem se může stát pouze občan ČR, který je plnoletý, bezúhonný, plně způsobilý k právním úkonům a splňuje podmínku dosaženého stupně vzdělání. Dále musí být fyzicky a zdravotně způsobilý k výkonu služby. Služební poměr vzniká jmenováním a jeho podmínkou je složení přísahy. „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit

8

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů 9 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

34

rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.“ (www.hasici-vysocina.cz) Nově přijatý příslušník je po dobu tří let ve služebním poměru na dobu určitou. Aby se mohl zařadit do služebního poměru na dobu neurčitou, musí úspěšně vykonat zkoušku. Každý příslušník má nárok na služební výstroj a na služby spojené s údržbou výstroje. Pracovníci mají oproti občanským zaměstnancům určité výhody a nevýhody. První výhodou je týdenní pracovní doba, která je u příslušníků o 2,5 hodiny kratší. Pracovní doba příslušníka je tedy 37,5 hodiny týdně, a to jak v pravidelném, tak nepravidelném režimu. Nepravidelným režimem máme na mysli dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý režim služby. Další výhodou je 6 týdnů dovolené, tzn. oproti zaměstnancům v pracovním poměru 2 týdny dovolené navíc. V případě, že příslušník studuje nebo se účastní výběrového řízení, má nárok na studijní volno i na služební příjem. Dále může využít bezplatnou psychologickou péči a má nárok na poskytnutí ozdravného pobytu ve formě lázeňské péče nebo tělesných rehabilitačních aktivit, a to za předpokladu, že jeho služební poměr trval nejméně 15 let. Tato podmínka odpracovaných let je důležitá ještě v případě skončení služebního poměru10, kdy má příslušník nárok na odchodné (jednorázově) nebo výsluhový příspěvek (v pravidelných měsíčních intervalech). Mezi nevýhody řadíme např. to, že nesmí být členem politické strany nebo hnutí, nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů, nemůže vykonávat jinou výdělečnou činnost a v případě potřeby musí v zájmu služby vykonat bezplatný výkon služby přesčas maximálně v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

3.3.2 Občanští zaměstnanci Obvykle se jedná o zaměstnance, kteří jsou na pracovních pozicích v oblasti administrativy, servisní údržby, programátorů a v omezeném počtu i některých dalších specializací. Pracovní doba občanských zaměstnanců je shodná s dobou uvedenou v zákoníku práce, tzn. 40 hodin týdně. Přijímací řízení nepřekračuje běžný standard. K nejdůležitějším podmínkám pro přijetí do pracovního poměru patří absolvování zdravotní prohlídky, 10

Neplatí pro ty příslušníky, kteří byli propuštěni z důvodu porušení služebního slibu nebo spáchání úmyslného trestného činu.

35

případně i psychologické vyšetření, prokázání bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů, dosažení požadovaného stupně vzdělání stanoveného pro obsazované pracovní místo a v neposlední řadě i jazykové znalosti.

3.3.3 Personální stav Stav příslušníků a zaměstnanců HZS kV je v posledních letech téměř neměnný. V této části budeme vycházet z údajů roku 2009. 3.3.3.1 Počet zaměstnanců U HZS kV je zaměstnáno celkem 571 příslušníků ve služebním poměru a 36 občanských zaměstnanců v pracovním poměru. 3.3.3.2 Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví Z tabulky č. 2 vyplývá, že HZS kV nezaměstnává žádné osoby mladší dvaceti let. Největší zastoupení zaměstnanců je u mužů v počtu 177 spadajících do věkové kategorie od 31–40 let, 24 žen je zařazeno do kategorie 41–50 let. Od 51–60 let stavy zaměstnanců, převážně u mužů, výrazně klesají. Celkem 7 zaměstnanců je starší 61 let. Tab. 2: Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví k 31. 12. 2009. (zdroj: HZS kV)

Věk

Muži

Ženy

Celkem

Do 20 let

0

0

0

21–30 let

166

18

184

31–40 let

177

16

193

41–50 let

125

24

149

51–60 let

55

19

74

6

1

7

529

78

607

61 a více let Celkem

3.3.3.3 Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví Jedním z nejdůležitějších předpokladů a požadavků pro výkon některých funkcí je dosažení určitého stupně vzdělání, případně dalších odborností či absolvování kurzů. Například zaměstnanci ve služebním poměru musí mít alespoň středoškolské vzdělání. Jak vidíme z tabulky č. 3, právě tato skupina má největší zastoupení. Poměrně dost vysoký

je

počet

zaměstnanců

s

vysokoškolským

vzděláním.

S

největší 36

pravděpodobností se jedná o zaměstnance pracující ve vedoucích funkcích (krajský ředitel, ředitelé úseků, velitelé apod.). Naopak u HZS kV nepracují žádní zaměstnanci, kteří by měli pouze základní vzdělání. Tab. 3: Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví k 31. 12. 2009 (zdroj: HZS kV)

Vzdělání

Muži

Ženy

Celkem

Základní

0

0

0

Vyučen

18

0

18

Úplné střední

413

53

466

Vyšší odborné

8

2

10

Vysokoškolské

90

23

113

529

78

607

Celkem

Pro lepší názornost byl vyobrazen graf, který znázorňuje počty mužů a žen zařazených podle dosaženého stupně vzdělání.

Vysokoškolské

113

23

90

10 2 8

Vyšší odborné

Úplné střední

466

53

Vyučen

0

Základní

0 0 0 0

413

18 18

50

100

150 Muži

200 Ženy

250

300

350

400

450

500

Celkem

Obr. 6: Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví (zdroj: vlastní zpracování)

3.3.3.4 Vznik a ukončení pracovních a služebních poměrů V průběhu roku 2009 bylo přijato 9 zaměstnanců a 12 jich odešlo. K případnému přijímání nových členů dochází v souvislosti s doplněním stavů o příslušníky a občanské zaměstnance, kteří během roku ukončili své pracovní či služební poměry. V průběhu roku byly ukončovány zejména služební poměry, kde si žádost o ukončení podali zaměstnanci sami. Hlavním důvodem byl nárok na přiznání výsluhového 37

příspěvku. Z dalších možných příčin ukončení poměru mohou být zdravotní důvody, zrušení ve zkušební době nebo přeložení do jiného HZS v rámci celé České republiky. 3.3.3.5 Doba trvání pracovního a služebního poměru Tab. 4: Doba trvání pracovního a služebního poměru k 31. 12. 2009 (zdroj: HZS kV)

Doba trvání

Počet

Do 5 let

187

6–10 let

145

11–5 let

91

16–20 let

102

Nad 20 let

82

Celkem

607

Uvedená tabulka i graf znázorňují délku trvání pracovního a služebního poměru jednotlivých zaměstnanců. Vyplývá z nich, že více jak polovina (55 %) všech zaměstnaných pracuje u hasičů méně než 10 let. HZS kV eviduje 187 zaměstnanců s dobou trvání do pěti let. Celkem 145 mužů a žen vykonává své povolání od 6–10 let. Od 11–15 let má odpracováno a odslouženo 91 zaměstnanců, v rozmezí 16–20 let je to 102 lidí a více než 20 let vykonává toto zaměstnání u sboru 82 zaměstnanců, což představuje 14 %. 14% 31% 17%

15% 24% Do 5 let

6 – 10 let

11 – 15 let

16 – 20 let

Nad 20 let

Obr. 7: Doba trvání pracovního a služebního poměru k 31. 12. 2009

3.3.3.6 Jazykové znalosti Kvalifikační požadavek standardizované jazykové zkoušky má u HZS kV celkem 30 zaměstnanců. Ti ovládají především jazyk anglický, německý a další jazyky. 38

4 Mimorozpočtové zdroje Tato kapitola se bude věnovat mimorozpočtovým zdrojům, které jsou spolu se zdroji ze státního rozpočtu základními prostředky financování HZS kV. - Rozpočtové zdroje HZS kraje - Mimorozpočtové zdroje - Prostředky fondů

- Fond kulturních a sociálních potřeb - Rezervní fond

- Nároky z nespotřebovaných výdajů - Příspěvky ÚSC - Dary PO a FO - Pojistná plnění - Příjmy za pohotovostní a jiné služby nebo práce dle zákona č. 133/1985 Sb., o PO

- Příjmy za technickou pomoc - Příjmy za likvidační práce u dopravních nehod

- Prostředky z EU Obr. 8: Finanční zdroje HZS kV (zdroj: vlastní zpracování)

Mimorozpočtové zdroje HZS kV, které jsou uvedeny na obrázku č. 8, tvoří jednak prostředky fondů, příspěvky ÚSC, dále peněžité dary a prostředky od právnických a fyzických osob získané na základě smluv v souladu s § 45 odst. 11 zákona o rozpočtových pravidlech11, příjmy realizované dle § 97 zákona o PO12, náhrady od pojišťoven a prostředky z EU.

11

„OSS je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů SR podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.“ 12 „Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.“

39

4.1 Prostředky fondů 4.1.1 Fond kulturních a sociálních potřeb FKSP je podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších úprav vytvářen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb svých zaměstnanců. Sestavování fondu a čerpání je v kompetenci HZS kV. Fond je určen pro zaměstnance v pracovním poměru, příslušníkům ve služebním poměru, důchodcům, kteří při prvním odchodu do důchodu pracovali u zaměstnavatele, rodinným příslušníkům zaměstnanců, jiným právnických a fyzickým osobám atd. FKSP je tvořen zůstatkem fondu na počátku roku včetně splátek půjček a plánovaným základním přídělem z rozpočtu, který činí 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Dalšími příjmy jsou náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny, které se vztahují k majetku pořízenému z fondu, spolu s peněžitými a jinými dary určenými do fondu. Počínaje rokem 2011 se základní příděl z rozpočtů HZS krajů snížil z dřívějších 2 % na polovinu. Argumentem pro toto snížení procentuální sazby bylo škrtání kvůli snížení deficitu státního rozpočtu. Rozpočet fondu musí být používán v souladu s pravidly čerpání. Z fondu lze čerpat přímo výdaje na rekreaci zaměstnanců i rodinných příslušníků, na kulturní akce, provoz rekreačních zařízení, bezúročné půjčky, sociální výpomoci, dary, příspěvky apod. Zaměstnavatelé mohou přispívat svým zaměstnancům i na důchodové připojištění, mohou jim poskytnou jednorázovou částku při tíživých nebo neočekávaných sociálních situacím nebo bezúročnou půjčku. Musíme se zmínit i o tom, že na poskytnutí příspěvku není právní nárok. Z FKSP lze poskytnout příspěvky na:  Příspěvek na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců Z fondu jsou hrazeny náklady na provoz kulturních, rekreačních, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení i masáží a také autobusu, který dopravuje zaměstnance do těchto zařízení. Lze také přispívat na nákup vitamínů, na 40

očkování, pokud ho ovšem nehradí pojišťovna, na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad stanovený limit, na jednotné oblečení a na vybavení pro sport a zájmovou činnost.  Pořízení hmotného majetku Prostředky z FKSP se poskytují za účelem pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců.  Půjčky na bytové účely Půjčku lze poskytnout na pořízení domu či bytu, na jeho rekonstrukci a na bytové zařízení. Lze ji použít i na splacení zůstatku půjčky z fondu poskytnutého předchozím zaměstnavatelem. Tyto půjčky mají jednu obrovskou výhodu, jsou bezúročné.  Stravování Z fondu lze poskytnout příspěvek zaměstnancům na závodní stravování.  Rekreace Z fondu jsou poskytovány prostředky zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreační pobyty včetně rehabilitace a také na tuzemské i zahraniční zájezdy.  Výměnné akce Při vzájemných výměnných rekreacích, zájezdech, kulturních akcích a sportovních soutěží lze z fondu, při zajištění vzájemnosti, hradit pobytové náklady zaměstnanci jiných tuzemských i zahraničních osob.  Kultura, tělovýchova a sport Z fondu lze přispívat zaměstnancům i jejich rodinným příslušníkům na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a zároveň na dopravu na tyto akce. Dále se může přispívat na náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané OSS. Jedná se např. o vstupenky do bazénů a divadel, permanentky do posiloven, jsou určeny i na sportovní, tělovýchovné a kulturní akce pro děti zaměstnanců, na pořádání společenských akcí typu oslav výročí, besídek, může se jednat i o sraz důchodců (bývalých zaměstnanců) aj. 41

 Sociální výpomoci a půjčky Poskytují se v hotovosti, a to formou jednorázové sociální výpomoci zaměstnancům nebo jejich nejbližším pozůstalým v mimořádně závažných situacích nebo ve formě půjčky na překlenutí tíživé situace (v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií apod.).  Penzijní připojištění OSS může za své zaměstnance hradit až 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. V tomto případě nemá zaměstnanec nárok na státní příspěvek.  Pojistné na soukromé životní pojištění Zaměstnavatel může za zaměstnance hradit pojišťovně část pojistného, maximálně však 50 % měsíční splátky. Podmínkou tu je, aby pojistná smlouva byla uzavřena nejméně na dobu pěti let a pojistné plnění bylo vyplaceno nejdříve ve věku 60 let.  Příspěvek odborové organizaci Odborové organizace mohou dostat příspěvek až do výše prokazatelných nákladů, ale jen za určitých podmínek. V žádném případě se nejedná o příspěvek na vlastní chod odborové organizace, ale o příspěvek na náklady, které vzniknou řešením pracovněprávních otázek za všechny pracovníky.  Dary Dary, věcné i peněžní, poskytnuté za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele (nejedná se o plnění úkolů vyplývající z pracovní smlouvy) nebo při pracovních a životních výročích. Dar lze dostat i při prvním odchodu do důchodu. Z tohoto fondu mohou zaměstnanci HZS kV čerpat prostředky na:  rekreační pobyty, tuzemské i zahraniční kulturní, poznávací a sportovní zájezdy, dětské tábory,  půjčky na bytové účely,  příspěvky na penzijní připojištění,  sociální výpomoci,  ještě do konce roku 2010 jim mohli být poskytnuty příspěvky na stravování. 42

HZS kV dále z fondu poskytuje prostředky na:  dary poskytované především při životních výročích,  kulturu, tělovýchovu a sport, kde přispívá zaměstnancům na vstupenky a permanentky, financuje setkání s důchodci (bývalými zaměstnanci) apod.

4.1.2 Rezervní fond Zdrojem tohoto fondu jsou prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, které si HZS kV dále člení na účelové a neúčelové. Účelově určené prostředky ze zahraničí a dary jsou používány v souladu s jejich určením. Neúčelové používá v případě úhrad rozpočtem nezajištěných provozních potřeb a na výdaje, které povolí MV. Dalším zdrojem mohou být odvody neoprávněně použité nebo zadržené peněžní prostředky13, které jsou v členění podle původního účelu a jsou používány na dotace a návratné finanční výpomoci. Na výdaje na reprodukci majetku nabytým darem nebo děděním se použijí příjmy z prodeje majetku.

4.2 Nároky z nespotřebovaných výdajů Nároky z nespotřebovaných výdajů jsou tvořeny podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdrojem nároků z nespotřebovaných výdajů jsou nevyčerpané finanční prostředky z předchozích let. Mohou vznikat z různých důvodů, jedním z nich může být dosažení úspor důsledkem efektivního hospodaření. HZS kV může o částku těchto nároků překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti. Nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů se používají na tytéž účely, na něž byly vyčleněny a u programů a projektů na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.

13

Podle § 44 odst. 2 písm. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

43

4.3 Příspěvky ÚSC Ze zákona o požární ochraně vyplývá kraji povinnost zabezpečit plošné pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, a to formou příspěvku HZS kV na financování jeho potřeb. Obce by měly také poskytovat peněžní prostředky na provoz a vybavení. Nikde ale není uveden příkaz k placení, a tak ÚSC tuto povinnost moc nerespektují. Záleží na jejich představitelích, zda poskytnou příspěvek, v jaké výši, nebo ho neposkytnou. Můžeme říci, že kraj Vysočina se snaží přispívat každoročně, a to nemalou částkou, ale u obcí je to jiné. Některé přispívají pravidelně, ať větší či menší částkou, ale stále se najdou takové, které pro účely požární ochrany nedaly doposud „ani korunu“. Představitelé těchto obcí jsou toho názoru, aby jednotky HZS kV byly financovány pouze ze státního rozpočtu. Vymlouvají se na to, že finanční možnosti obcí jsou omezené a z toho důvodu jim na příspěvky pro požární ochranu prostě nezbývají finance.

4.4 Dary fyzických a právnických osob HZS kV přijímá dary od právnických a fyzických osob (dále jen „PO a FO“). Ty mohou být peněžní nebo věcné. Při poskytování darů od těchto osob se stanoví, na jaký účel budou vynaloženy, a to na základě právního aktu. Buď jsou poskytovány účelově, přímo na určitou věc, zde je při zapojení prostředků důsledně dodržována účelovost stanovená ve smlouvách, nebo neúčelově, ale vždy nepřímo pro účely požární ochrany.

4.5 Příjmy z pojistného plnění Finanční prostředky jsou vypláceny z pojistných plnění od pojišťovny, u které má HZS kV vozidlo v době nehody pojištěno povinným ručením. Přijaté náhrady se používají na opravy zásahových vozidel.

4.6 Příjmy za pohotovostní a jiné služby nebo práce dle zákona o PO Hasiči si nechávají proplácet předem dohodnuté pohotovostní a jiné služby nebo práce, které se týkají základní náplně jejich činnosti a při kterých nedojde k ohrožení akceschopnosti jednotky. Jedná se o službu (práci) za úhradu vynaložených výdajů HZS kV.

44

4.6.1 Příjmy za technickou pomoc Jednotky požární ochrany jsou stále častěji zneužíváni k úkonům, které přímo nesouvisí s jejich pracovní náplní. Lidé počítají s bezplatnou prací hasičů a zvou si je i na takové případy, které si lze za úplatu objednat u soukromých firem. Uvedeme si na příkladu zabouchnutých dveří. V případě, že majitel potřebuje otevřít byt a nehrozí akutní nebezpečí (zapnutý sporák, malé dítě v bytě aj.), nemusejí být přivoláni hasiči, stačí zámečník. Když už hasiči budou muset k tomuto zásahu vyjet, budou za svoji práci požadovat zaplacení. Celková suma vychází ze spotřebovaného množství pohonných hmot, materiálu potřebného k zásahu, nákladů na údržbu nasazené techniky a práce samotných hasičů. Mezi úkony, které hasiči neprovádí bezplatně patří:  otevírání domů a bytů,  odstraňování sněhových převisů a rampouchů z okapů a střech,  odchyt volně se pohybujících zvířat, které jsou chované v zajetí nebo v podmínkách domácího chovu, včetně rojů včel apod.,  vysoušení objektů, demolice, odstranění sutin,  rozřezání stromů spadlých na komunikaci,  odstranění naplavenin a bahenních nánosů. K nejvýznamnějším příjmům za technickou pomoc HZS kV patří příjmy z provozu pultu centralizované ochrany. Pulty centralizované ochrany (dále jen „PCO“) jsou služby nabízené soukromými společnostmi, které jsou provozovány na KOPIS HZS kV. Na tyto pulty jsou pomocí zařízení dálkového přenosu připojeny elektronické požární signalizace. Ty v případě požáru nebo technické závady (např. únik plynu) vyšlou zprávu na PCO, zpráva se zpracuje a jednotky HZS kV neprodleně vyjíždí k zásahu. Na PCO je v současné době připojena a ochráněna celá řada objektů – archivy, finanční úřady, katastrální úřady, subjekty samosprávy, správy sociálního zabezpečení, soudy, úřady práce, divadla, knihovny, muzea, galerie, domovy důchodců, školy, banky, kancelářské budovy, nákupní centra, průmyslové areály a jiné objekty.

45

Mezi výhody připojení na PCO patří to, že je zvýšena požární bezpečnost, díky včasnému varování jsou škody na majetku a zdraví osob minimální či žádné. V současné době činí měsíční příjmy z provozu PCO téměř 170 tis. Kč, tzn. přibližně 2 mil. Kč za rok. Do budoucna lze předpokládat, že se počet připojených objektů i nadále bude zvyšovat, a proto poroste výše příjmů HZS kV.

4.6.2 Příjmy za likvidační práce u dopravních nehod HZS ČR a Česká kancelář pojistitelů (dále jen „ČKP“) jako zástupce pojišťoven, u kterých je sjednáváno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se dohodly na tom, že pojišťovny budou proplácet hasičům tzv. likvidační práce vynaložené v souvislosti s dopravní nehodou, a to od 1. června 2010. Jedná se o práce, které nesouvisí přímo se zachraňováním životů nebo odvrácením nebezpečí. Z toho důvodu začala platit směrnice upravující pravidla k vyúčtování náhrad za likvidační práce u dopravních nehod, které jsou prováděné HZS kV. Součástí směrnice je postup jednotek HZS kV na místě zásahu a provádění likvidačních prací, postup komunikace mezi HZS kV a pojišťovnou, specifická pravidla pro vyřizování nároku náhrady od pojišťovny a ceník vynaložených výdajů. V praxi to znamená, že v případě pojištěných škod bude HZS kV uplatňovat nárok u příslušné pojišťovny, u které má viník nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě škody způsobené řidičem s nepojištěným vozidlem bude ČKP poskytovat plnění z garančního fondu a následovně jej vymáhat na nepojištěném viníkovi v rámci celkových nákladů na pojistném plnění. Ceník zahrnuje sazebník na jízdu jednotlivých typů vozidel a sazebník na použití nasazené techniky a sazbu za samotnou práci hasiče. Například hodina práce hasiče je oceněna 270 Kč, náklady na 1 km jízdy nasazené techniky činí průměrně 50–60 Kč a hodina práce zásahového vozidla přesahuje částku 2 100 Kč (výše částky se vždy odráží podle druhu vozidla). Prostředky získané touto formou mají sloužit k posílení provozních výdajů. Podle sazebníku HZS kV vyjde obyčejný zásah na pár tisíc korun, u složitého zásahu, kde bude zasahovat větší počet hasičů, se může celková cena vyšplhat až na desetitisíce korun. 46

Hasiči si nejčastěji nechávají proplácet:  úklid trosek automobilů, střepů,  odstranění překážek silničního a železničního provozu,  odstranění použitých sorbentů,  omytí vozovky,  naložení havarovaných automobilů na odtah,  přečerpávaní nebezpečných látek z nepojízdných či poškozených cisteren. Získávání finančních prostředků za likvidační práce spojené s dopravní nehodou má spoustu nevýhod. Těmi jsou zdlouhavé a zbytečné papírování mezi HZS kV a danou pojišťovnou a posléze čekání na proplacení výdajů spojených s nehodou.

4.7 Prostředky z Evropské unie Posledním způsobem, jak se HZS kV může dostat k zdrojům financování, jsou prostředky z Evropské unie (dále jen „EU“). HZS kV možnosti získat prostředky z EU využije až v průběhu roku 2011, tzn. že doposud nečerpal v rámci svého rozpočtu žádné finanční prostředky na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu EU. Prostředky na financování programu budou plynout z projektu Integrovaného operačního programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj pod názvem „Standardizace operačních středisek základních složek IZS“. Projekt se týká oblastí informačních a komunikačních technologií. Jeho cílem je systémová modernizace technologií a činností v rámci příjmu tísňového volání a operačního řízení na operačních střediscích základních složek integrovaného záchranného systému. Uskutečněním projektu dojde ke zefektivnění příjmu tísňového volání základních složek IZS na všech tísňových linkách a také k zrychlení a upřesnění výměny informací o vyslaných silách na místo události. Tento projekt přispěje díky rychlejšímu vysílání sil a prostředků na místo události ke snížení škod na životech, zdraví, majetku a na životním prostředí.(www.hzscr.cz) V návaznosti na změny týkající se realizací Integrovaného operačního programu bylo nutné provést stavební úpravy v budově krajského ředitelství Jihlava, a to prostor KOPIS a místností s jeho činností související. Celkové finanční náklady činily téměř 4 mil. Kč. 47

4.8 Nový zdroj financování tzv. „hasičská daň“ Představitelé Středočeského a Pardubického kraje chtěli zajistit nový zdroj financování pro HZS krajů a SDH, a proto prosazovali novelu zákona o pojišťovnictví. Nový zdroj financování by měly zajistit pojišťovny, které by odváděly 4 % z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla do rozpočtové kapitoly MV na jeho speciální účet. MV by tato 4 % vzala a následně přerozdělila 2 % profesionálním hasičům a 2 % dobrovolným hasičům. Peníze by byly investovány na pořízení a obnovu požární techniky. Návrh novely zákona bohužel neprošel v Poslanecké sněmovně. Proti němu byla jak vláda, plátci pojistného na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak samotné pojišťovny. Návrh se jim zdál nesystémový. Pojišťovny se vymlouvaly na to, že už dnes platí z povinného ručení zásahy hasičů u nehod a posílají jim dostatek peněz. Tímto argumentem snadno přesvědčily samotné poslance. Plátcům pojistného se nelíbilo zase to, že by hrozilo zdražení povinného ručení. Financování z povinného ručení by bylo zvoleno z toho důvodu, protože je toto pojištění ze zákona povinné a protože se podstatná část výjezdů hasičů týká právě zásahů u dopravních nehod. Novela zákona si kladla za cíl:  získat potřebné částky pro financování obměny záchranářské techniky,  prostřednictvím MV začít diskutovat ve vládě nad tím, kde vzít finance na podporu jednotek SDH,  připomenout pojišťovnám, že více lepší techniky povede ke snížení nákladů na krytí pojistných událostí. Je zajímavé, že v okolních státech si toho jsou vědomi a buď na stejném nebo podobném způsobu to tak chodí např. v Německu, Rakousku, dokonce i v Polsku i na Slovenku. Pro zajímavost si uvedeme, že téměř na stejném principu, který je v této práci prezentován, funguje získávání finančních prostředků u našich východních sousedů, na Slovensku, a to už téměř 11 let. Ze zákona14 tam mají pojišťovny povinnost odvést 8 % z povinného ručení na účet MV. Prostředky z účtu jsou rozděleny hasičským jednotkám a složkám Zdravotnického záchranného sboru na úhradu nákladů souvisejících se 14

Podle § 30 zákona č. 95/2002 Z. z. o poisťovnictve a o zmene niektorých zákonov

48

záchrannou lidských životů a materiálních hodnot v dopravě. HZS používají tyto finanční prostředky na nákup, údržbu a provoz techniky a pořízení hasičského materiálu.

49

5 Úsek ekonomiky Tato kapitola je věnována financování požární ochrany. Veškeré údaje, které byly použity pro účely analýzy hospodaření, vycházejí z ročních zpráv o stavu požární ochrany kraje Vysočina. Pro naše účely byla vybrána období 2008, 2009 a 2010. Výsledky této analýzy jsou rozbory financování HZS kV s přihlédnutím na mimorozpočtové zdroje a jejich komentář.

5.1 Rozpočet Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. „Rozpočet je plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách.“ (Rektořík, 2007 b). Rozpočet HZS kV stanoví správce kapitoly státního rozpočtu, v našem případě se jedná o MV. Základní práva a povinnosti v oblasti ekonomického řízení kapitoly MV jsou rozděleny následovně:  MV odpovídá za správu kapitoly MV, schvaluje kapitolu státního rozpočtu, rozpis rozpočtu, závěrečný účet, pololetní a roční účetní a finanční výkazy a zprávu o zúčtování se státním rozpočtem, má práva zřizovatele OSS a odpovídá za ni,  za HZS komunikuje s MV generální ředitel a jeho náměstek pro ekonomiku. HZS kV musí nejdříve vědět jaká bude potřeba finančních prostředků k zajištění činnosti a teprve až potom může sestavovat rozpočet. Ten smí zahrnovat pouze ty příjmy a výdaje, které souvisí s jeho činností. HZS kV má povoleno čerpání prostředků pouze do výše závazných limitů a ukazatelů stanovených GŘ HZS ČR. Kromě prostředků ze státního rozpočtu hospodaří HZS kV i s mimorozpočtovými zdroji. Finanční odbor krajského ředitelství HZS kV zpracovává na daný rok rozpočet příjmů a výdajů při dodržení závazných limitů a ukazatelů, a to v členění podle položek rozpočtové skladby s rozdělením na krajské ředitelství a územní odbory. V průběhu rozpočtového roku porovnává předpoklady se skutečností, zpracovává rozbory 50

hospodaření a provádí rozpočtové změny (opatření) jak z úrovně správce kapitoly, tak ve

vlastní

pravomoci.

Vlastními

rozpočtovými

opatřeními

jsou

zapojeny

mimorozpočtové zdroje nebo jsou prováděny přesuny finančních prostředků v rámci stanovených ukazatelů. Také zpracovává podklady pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a podílí se na finančním vypořádání prostředků se státním rozpočtem za příslušný rok. (roční zpráva požární ochrany HZS kV za rok 2010) Podrobnější přehled o celkovém hospodaření HZS kV za roky 2008–2010 podává následující tabulka. Tab. 5: Plnění závazných ukazatelů HZS kV (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Rok

Ukazatel

Schválený Upravený rozpočet rozpočet

Mimor. zdroje

Možnost čerpání

Skutečné čerpání

Procento čerpání

Příjmy

77 387

77 904

-

77 904

85 185

109,35

Výdaje

426 456

471 576

9 548

481 124

480 852

99,94

Příjmy

74 553

75 432

-

75 432

83 709

110,97

Výdaje

418 958

442 443

9 179

451 622

451 425

99,96

Příjmy

72 286

72 537

-

72 537

81 688

112,62

Výdaje

423 131

441 847

8 247

440 094

439 907

99,96

2008

2009

2010

V průběhu roku 2008 bylo ze strany GŘ HZS ČR provedeno celkem 35 rozpočtových opatření, kterými byl schválený rozpočet příjmů z 77 387 tis. Kč navýšen o 517 tis. Kč na konečných 77 904 tis. Kč. Skutečné plnění příjmů bylo 85 185 tis. Kč, což představuje 109,35 % k upravenému rozpočtu. Rozpočet výdajů byl z 426 456 tis. Kč navýšen o 45 120 tis. Kč na celkových 471 576 tis. Kč. Současně bylo ze strany HZS kV provedeno 81 vlastních rozpočtových opatření, kterými byly zapojeny mimorozpočtové zdroje, tj. povolení překročení rozpočtu výdajů, ve výši 9 548 tis. Kč a také byly prováděny přesuny rozpočtových prostředků v rámci stanovených závazných ukazatelů. Celkové prostředky byly čerpány na 99,94 %. V roce 2009 bylo provedlo GŘ HZS ČR celkem 31 rozpočtových opatření, schválený rozpočet se tím v oblasti příjmů z 74 553 tis. Kč navýšil o 879 tis. Kč na 75 432 tis. Kč. Skutečné plnění příjmů představovalo 83 709 tis. Kč, což znamenalo 51

plnění na 110,97 %. V oblasti výdajů vzrostla částka z 418 958 tis. Kč o 23 485 tis. Kč na celkových 442 443 tis. Kč. Zároveň HZS kV uskutečnil 57 vlastních rozpočtových opatření, kterými byly zapojeny mimorozpočtové zdroje ve výši 9 179 tis. Kč a prováděny přesuny rozpočtových prostředků v rámci stanovených závazných ukazatelů. Skutečné plnění výdajů bylo 99,96 %. V roce 2010 provedlo GŘ HZS ČR celkem 34 rozpočtových opatření. Schválený rozpočet příjmů byl jimi navýšen z 72 286 tis. Kč na celkových 72 537 tis. Kč, tzn. navýšení

o

251 tis. Kč. Skutečné

příjmy

činily

81 688 tis. Kč,

tj.

112,62 %

k upravenému rozpočtu. Rozpočet výdajů vzrostl o 18 716 tis. Kč, z 423 131 tis. Kč na 441 847 tis. Kč. Současně HZS kV provedl 86 vlastních rozpočtových opatření, kterými byly zapojeny mimorozpočtové zdroje v celkové hodnotě 8 247 tis. Kč a prováděny přesuny rozpočtových prostředků v rámci stanovených závazných ukazatelů. HZS kV měl možnost čerpat výdaje ve výši 440 094 tis. Kč, ale ve skutečnosti použil 439 907 tis. Kč, což představuje plnění na 99,96 %. Lze říci, že s nedaňovými a kapitálovými příjmy nemůže HZS kV až tak počítat, protože nikdy nemůže dopředu vědět, kolik finančních prostředků dostane od dárců, kolik se stane událostí, které bude chtít proplatit, ať už se bude jednat o likvidační práce u dopravních nehod nebo technickou pomoc apod. Proto je HZS kV rozpočtuje v nízkých částkách. V následující části je porovnáván vývoj skutečných příjmů a výdajů za jednotlivé roky. Z tabulky č. 6 lze vyčíst, že vývoj hospodaření má celkem pravidelné rozdíly mezi příjmy a výdaji. Ve sledovaném období je viditelný pokles jak příjmů na jedné straně, tak výdajů na straně druhé. Tab. 6: Skutečné příjmy a výdaje (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Rok

Příjmy

Výdaje

Rozdíl

2008

85 185

480 352

-395 167

2009

83 709

451 425

-367 716

2010

81 688

439 907

-358 219

HZS kV je organizační složkou státu a je přímo napojen na státní rozpočet. Jeho příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a její výdaje jsou výdaji státního rozpočtu.

52

Na obrázku, který je uveden na následující straně, jsou graficky znázorněny celkové údaje o příjmech a výdajích HZS kV za období 2008–2010. 500 000

480 352

451 425

439 907

400 000 300 000 200 000 100 000

85 185

83 709

81 688

0 2008 Příjmy

2009 Výdaje

2010

Obr. 9: Rozpočet příjmů a výdajů HZS kV (v tis. Kč)

V roce 2008 přesahovaly výdaje příjmy o 82 %, což představovalo rozdíl ve výši 395 157 tis. Kč. V roce 2009 činil rozdíl příjmů a výdajů 367 716 tis. Kč a v roce 2010 358 219 tis. Kč. V obou případech převýšily výdaje příjmy o 81 %.

5.2 Příjmy HZS kV člení rozpočet příjmů na: •

příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „poj. na SZ a PZ“),

•

nedaňové příjmy a neinvestiční transfery (dále jen „NP a NT“),

•

kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery (dále jen „KP a IT“).

Podrobnější informace týkající se příjmů HZS kV za sledované období jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 7: Příjmová část rozpočtu (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Závazný ukazatel

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

76 318

74 089

72 325

NP a NT

4 034

5 250

4 988

KP a IT

4 833

4 370

4 375

Celkem

85 185

83 709

81 688

Poj. na SZ a PZ

53

Pro lepší pochopení je znázorněn graf, který je uveden na obrázku č. 10 80000

90%

89%

89%

70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000

5%

6%

6%

6%

5%

5%

0 Rok 2008 Příjmy z poj. na SZ a PZ

Rok 2009

Rok 2010

NP a NT

Přijaté IT a KP

Obr. 10: Poměr základních příjmů HZS kV (zdroj: vlastní zpracování)

Největší objem prostředků, které tvořily rozpočet příjmů, a to ve všech třech sledovaných letech, představovaly příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jejichž plnění navazuje na čerpání mzdových prostředků příslušníků. Tyto příjmy tvoří 89–90 % celkových příjmů. Zbytek představují NP a NT společně s KP a IT, každý z těchto příjmů se pohybuje v rozmezí 5–6 %. U NP a NT lze od roku 2009 sledovat nepatrný růst, o 1 %, naopak u přijatých KP a IT můžeme vidět nepatrný pokles, o 1 %.

5.2.1 Nedaňové příjmy a neinvestiční transfery Tab. 8: Nedaňové příjmy (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Nedaňové příjmy a neinvestiční transfery

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

Neinvestiční dary od ÚSC od jiných FO a PO pro účely požární ochrany

1 813

2 768

970

Technická pomoc

1 359

1 815

2 067

-

-

Likvidační práce u dopravních nehod Pojistné plnění Prodej krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku Pronájem majetku Příjmy z úroků

789

4

63

49

33

5

383

198

105

130

15

18

13

54

Přijaté sankční platby a vratky

253

136

152

Ostatní nekapitálové příjmy

292

265

409

67

75

26

4 034

5 250

4 988

Ostatní nedaňové příjmy Celkem

NP a IT byly v roce 2008 tvořeny z největší části, tj. 45 %, především neinvestičními dary od ÚSC a od jiných PO a FO pro účely požární ochrany. 34 % představovaly přijaté finanční prostředky za technickou pomoc. 21 % nedaňových příjmů zabírají ostatní položky, které nejsou pro naše účely tak významné. V roce 2009 byly NP a IT tvořeny z více jak poloviny, tj. 53 %, neinvestičními dary od ÚSC a od jiných PO a FO pro účely požární ochrany. Taktéž jako v roce předešlém byly druhým

nejdůležitějším

nedaňovým

příjmem

příjmy

za

technickou

pomoc,

představovaly 35 %. V roce 2010 plynuly do rozpočtu pod ukazatelem nedaňové příjmy největší částky za technickou pomoc. Tyto příjmy rok od roku rostou a oproti předešlým obdobím zaznamenaly nárůst o 6–7 %. Příjmy z neinvestičních darů od ÚSC a od jiných FO a PO pro účely požární ochrany zabíraly 19 % nedaňových příjmů. Za zmínku stojí i příjmy za likvidační práce u dopravních nehod, které si HZS kV začal nechávat proplácet, a to od 1. června 2010. Za půl roku vyplácení náhrad za tyto práce už příjmy dosáhly na 16 % celkových NP a IT. Do budoucna počítá HZS kV s tím, že nadále tyto příjmy porostou a v běžném roce převýší příjmy za technické práce. Přijaté neinvestiční dary od ÚSC a jiných PO a FO pro účely požární ochrany, příjmy z pojistného plnění a příjmy za pohotovostní a jiné služby a práce (technické práce a likvidační práce u dopravních nehod) se nerozpočtují, lze o ně překročit stanovený rozpočet výdajů. Tyto vyjmenované příjmy jsou zařazovány do mimorozpočtových zdrojů.

5.2.2 Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery Důležitým příjmem státního rozpočtu jsou investiční příspěvky od ÚSC a jiných FO a PO. Z tabulky č. 9 je patrné, že tyto příjmy klesají. V roce 2009 byly téměř o půl milionu nižší, než v roce předcházejícím. V roce 2010 se dosáhlo téměř stejných hodnot jako v roce 2009. 55

Tab. 9: Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

Investiční příspěvky od ÚSC a PO a FO

4 833

4 348

4 318

Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku

0

22

57

4 833

4 370

4 375

Celkem

5.3 Výdaje HZS kV člení rozpočet výdajů na:  běžné výdaje,  výdaje programového financování. Následující tabulka zaznamenává rozpočet výdajů HZS kV. Průběh celkových výdajů je pravidelně klesající. Od roku 2008 postupně rostly a klesaly běžné výdaje, při tom všem se pohybovaly v rozmezí 382 069 tis. Kč až 404 518 tis. Kč. Výdaje programového financování zaznamenaly od roku 2008 pouze pád. Jejich hodnota se z 98 783 tis. Kč snížila na 41 660 tis. Kč. 450000

90%

79%

400000

91%

350000 300000 250000 200000 150000

21%

100000

10%

50000

9%

0 Rok 2008 Běžné výdaje

Rok 2009 Výdaje programového financování

Rok 2010

Obr. 11: Poměr běžných výdajů a výdajů na programové financování (zdroj: vlastní zpracování) Tab. 10: Výdajová oblast rozpočtu (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování )

Závazný ukazatel Běžné výdaje Výdaje programového financování Celkem

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

382 069

404 518

398 247

98 783

46 907

41 660

480 852

451 425

439 907

56

V roce 2008 se na celkových výdajích podílely 79 % běžné výdaje a 21 % výdaje programového financování. Hodnota běžných výdajů v posledních dvou letech vzrostla a pohybovala na úrovni 90–91 % celkových výdajů, zbytek, tj. 10–9 %, tvořily výdaje programového financování.

5.3.1 Běžné výdaje Tab. 11: Běžné výdaje (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Běžné výdaje

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

42 520

60 840

59 797

242 049

251 885

246 881

83 167

84 105

82 064

Převod FKSP

4 713

4 917

4 824

Sociální dávky

9 619

2 771

4 681

382 069

404 518

398 347

Ostatní provozní výdaje Platy příslušníků a obč. zaměstnanců Povinné pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění

Celkem

Podíváme-li se na běžné výdaje v tabulce č. 11, je na první pohled patrné, že mají kolísavý vývoj. Nejvýznamnější položkou poskytovanou ze státního rozpočtu jsou výdaje na platy příslušníků a občanských zaměstnanců, které tvoří 62 % celkových běžných výdajů, a s nimi spojené výdaje na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění s podílem 20 % na celkových běžných výdajích. Vývoj výdajů na platy, mzdy a povinné pojistné byl ve sledovaném období kolísavý. Ale vždy tyto položky dosáhly stejného nebo o 1–2 % se lišícího podílu celkových běžných výdajů. V roce 2009 měly rostoucí trend, ale naopak v roce 2010 klesající. Do budoucna (pro rok 2011) lze s jistotou říct, že vývoj platů a povinného pojistného bude i nadále klesat, a to z důvodu šetření resortu MV. V důsledku toho muselo dojít k 10% snížení mzdových prostředků. I výdaje na pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění poklesnou. Tab. 12: Průměrné mzdové prostředky k 31. 12. 2008 (zdroj: vlastní zpracování)

Ukazatel

Hodnota v Kč

Průměrný plat příslušníka

33 500

Průměrná mzda občanských zaměstnanců

24 338

57

Z tabulky č. 12 vyplývá, že rozdíl průměrného platu od průměrné mzdy činí 9 162 Kč. Průměrný plat převyšuje 1,4 krát průměrnou mzdu. Položka výdajů na platy příslušníků a mezd občanských zaměstnanců zahrnuje např. i odměny za práce dle dohod a také refundace hrazené jiným organizacím. Oblast výdajů sociálních dávek má nejdříve klesající a posléze rostoucí trend. HZS kV rozlišuje sociální dávky do dvou oblastí. První jsou tzv. dávky nemocenské péče, které jsou vypláceny v případě pracovní neschopnosti zaměstnanců z důvodu nemoci. Do druhých, tzv. ostatních zvláštních dávek, zařazuje výdaje např. odchodné příslušníků, úmrtné atd. Jednou z příčinou kolísavého vývoje běžných výdajů bylo to, že rostla potřeba ostatních provozních výdajů. Ty v roce 2008 představovaly 12 % celkových běžných výdajů a v roce 2009 a 2010 se nepatrně zvýšily na 15 %. Mezi ostatní provozní výdaje, které velkou měrou odčerpávají finanční zdroje, jsou začleňovány výdaje spojené s:  provozem objektů, zejména výdaje na elektrickou energii, plyn a vodu,  opravou a udržováním majetku (výměna oken a dveří, oprava oplocení apod.),  opravami automobilní techniky,  nákupem pohonných hmot,  nákupem materiálu a ochranných pomůcek (zásahové oděvy, zásahová obuv a rukavice, přilby, pracovní stejnokroje, obleky a vybavení lezecké skupiny, ochranné protichemické oděvy, ochranné oděvy proti sršňům, svítilny apod.),  obnovou výpočetní a komunikační techniky (servery, notebooky apod.),  ozdravnými pobyty příslušníků. Převody FKSP představují stanovené převody z vyplacených platů. Za sledované období se držely, dá se říci, téměř na stejné úrovni.

5.3.2 Výdaje programového financování U výdajů programového financování, které slouží především k rozvoji činnosti HZS kV, dochází k značnému poklesu. Během roku 2009 se investiční výdaje vůbec nepřiblížily k hodnotám roku předcházejícího, prudce klesly o více než 43 %, v roce 2010 se taktéž snížily, ale pokles oproti roku 2009 už nebyl tak razantní (11 %). I přes toto každoroční 58

snižování se investiční výdaje v roce 2008 podílely 82 %, v letech 2009 a 2020 téměř 100 % na celkových výdajích programového financování. Tab. 13: Výdaje programového financování za období 2008–2010 (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Výdaje programového financování

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

Investiční výdaje

81 320

46 888

41 610

Neinvestiční výdaje vázané k investičním programům

17 463

19

50

Celkem

98 783

46 907

41 660

Neinvestiční výdaje vázané k investičním programům v roce 2008 činily 17 463 tis. Kč, v roce 2009 klesly na pouhých 19 tis. Kč a v roce 2010 se nepatrně zvýšily na 50 tis. Kč. Investiční a neinvestiční výdaje vázané k investičním programům jsou realizovány na základě jednotlivých programů a podprogramů. Pro zajímavost uvedeme akce, které byly uskutečněny v roce 2010. Dříve, než se začalo se samotnou realizací, musel odbor provozní a správy majetku HZS kV zpracovat v oblasti kapitálových výdajů investiční záměry a další podklady pro získání finančních prostředků v rámci programového financování v roce 2010 na 37 akcí. Výdaje, které byly s těmito akcemi spojené, byly kryty:  z prostředků státního rozpočtu formou systémové dotace ve výši 89,5 % z celkového objemu výdajů, tj. 37 292 tis. Kč,  a z mimorozpočtových zdrojů ve výši 10,5 % z celkového objemu výdajů, na financování investičních akcí z mimorozpočtových zdrojů byly použity přijaté prostředky od kraje, obcí kraje a jedné obchodní společnosti v celkové výši 4 368 tis. Kč. Finanční prostředky z celkových výdajů programového financování byly směřovány na pořízení a technické zhodnocení movitého majetku (41 %) a nemovitého majetku (31 %), na periodickou obnovu mobilní požární techniky (12 %), do oblasti stavební připravenosti pro realizaci integrovaného operačního programu (9 %) a do oblasti reprodukce informačních a komunikačních technologií (7 %).

59

Tab. 14:.Investiční akce roku 2010 (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Program

Čerpání

Reprodukce inform. a komunikačních technologií

Procento čerpání

2777

7

Reprodukce nemovitého majetku

12 828

31

Reprodukce movitého majetku

16 979

41

Rozvoj a obnova požární techniky

5 076

12

Integrovaný operační program

4 000

9

41 660

100

Celkem

5.4 Mimorozpočtové zdroje V průběhu let 2008–2010 HZS kV prováděl celou řadu vlastních rozpočtových opatření (povolených překročení rozpočtu výdajů), kterými byly do čerpání, v souladu s rozpočtovými

pravidly,

zapojeny

i

některé

prostředky

získané

formou

mimorozpočtových zdrojů (tabulka č. 15). Každoročně se tyto příjmy podílely na financování ve výši 2 % celkových výdajů HZS kV. Tab. 15: Výše mimorozpočtových zdrojů (v tis. Kč) (zdroj: vlastní zpracování)

Zdroje Příjmy za technickou pomoc Příjmy za likvid. práce u dopravních nehod Přijaté pojistné plnění Prostředky z rozpočtů ÚSC Dary PO a FO Prostředky FKSP Prostředky RF Nároky z nespotřebovaných výdajů Celkem

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

1 349

1 815

2 067

-

-

789

0

58

49

6 369

6 587

5 165

276

430

122

0

0

0

1 554

0

0

0

189

101

9 548

9 179

8 293

Prostředky přijaté z rozpočtů ÚSC a jiných PO a FO V tabulce č. 16 jsou uvedeni poskytovatelé darů roku 2008 a výše jejich příspěvku. Tab. 16: Prostředky od ÚSC a jiných PO a FO za rok 2008 (v tis. Kč) (zdroj: HZS kV)

Poskytovatel

Příspěvek (v tis. Kč)

Kraj Vysočina

4 376

Havlíčkův Brod Chotěboř

400 60

60

Jihlava

160

Ledeč nad Sázavou

300

Náměšť nad Oslavou

60

Pacov

60

Pelhřimov

199

Třebíč

699

Třešť

50

Žďár nad Sázavou

5

Souhrn darů od PO a FO

276 6 645

Celkem

Z tabulky lze vyčíst, že kraj Vysočina v roce 2008 přispěl největším objemem finančních prostředků. Mezi města, která poskytla dosti vysoký dar, můžeme zařadit Třebíč, Havlíčkův Brod a Ledeč nad Sázavou. Právnické i fyzické osoby podarovávají HZS kV celkovou částkou 276 tis. Kč. Prostředky přijaté od ÚSC a PO a FO dosáhly v roce 2009 hodnoty 7 117 tis. Kč. Celková

částka,

která

byla

poskytnuta

od

ÚSC

činila

6 587 tis. Kč. Nejvyšší hodnota daru byla 4 500 tis. Kč a věnoval ji kraj Vysočina. K nejvýznamnějším dárcům dále patří město Třebíč, které věnovalo 850 tis. Kč a Havlíčkův Brod s 399 tis. Kč. Celkem 16 společností a podnikatelů poskytlo HZS kV finanční prostředky v souhrnné částce 430 tis. Kč. Dílčí částky od těchto PO a FO se pohybovaly v rozmezí od 5 tis. Kč do 50 tis. Kč. Téměř všechny tyto prostředky od PO a FO, tj. 425 tis. Kč, a dary od kraje Vysočina (100 tis. Kč) a města Třebíče (50 tis. Kč) byly použity na financování celorepublikového XXXVIII. Mistrovství HZS ČR v požárním sportu konaného v Třebíči. V roce 2010 přispěl, jako každoročně, opět nejvyšší částkou kraj Vysočina, a to 3 500 tis. Kč, dále pak město Třebíč s 800 tis. Kč a Havlíčkův Brod se 450 tis. Kč. Od ÚSC bylo vybráno v souhrnné částce 5 165 tis. Kč. Dohromady 6 firem věnovalo finanční příspěvky v souhrnné částce 122 tis. Kč. Oproti minulým rokům se počet dárců i prostředků, které od nich byly vybrány, razantně snížil. Rozdíl oproti roku 2009 činil 1,4 mil. Kč. Do čerpání roku 2008 byly zapojeny mimorozpočtové zdroje v celkové výši 9 548 tis. Kč. Prostředky rezervního fondu byly použity na odchodné, za příjmy za 61

technickou pomoc byly nakoupily ochranné prostředky a od ÚSC, PO a FO byla financována celá řada investičních akcí a také jimi byly kryty rozpočtem nezajištěné provozní potřeby. V roce 2009 byly do čerpání zapojeny mimorozpočtové zdroje v celkové výši 9 179 tis. Kč. Příjmy za technické práce byly použity na nákup ochranných pomůcek a na částečnou úhradu energií na krajském ředitelství. Příjmy z pojistného plnění sloužily na opravu zásahových vozidel. Za nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2008 byly nakoupeny ochranné pomůcky a uhrazeny výdaje spojené s výstavbou požární stanice v Kamenici nad Lipou. V roce 2010 byly do čerpání zapojeny přijaté náhrady od pojišťoven, příjmy za technickou pomoc a likvidační práce u dopravních nehod, zároveň byly zapojeny i nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2009 a prostředky z rozpočtů ÚSC, FO a PO. Prostředky v celkové výši 8 247 tis. Kč byly použity na financování investičních akcí a na krytí rozpočtem nezajištěných provozních potřeb, kterými jsou např. pořízení výpočetní techniky, věcných prostředků a vybavení pro nově postavenou požární stanici v Kamenici nad Lipou, opravy nemovitostí, krytí výdajů na soutěže v požárním sportu apod.

62

6 Shrnutí praktické části V praktické části této bakalářské práce jsem se kromě podrobné charakteristiky HZS kV zabývala i oblastí personální. Důležitou informací je to, že u sboru mohou vykonávat své zaměstnání jak příslušníci, a to na základě služebního poměru, tak občanští zaměstnanci, na základě pracovního poměru. Podrobněji jsem se věnovala služebnímu poměru a jeho podmínkám pro přijetí a uvedla jeho výhody a nevýhody oproti pracovnímu poměru. Dále jsem rozebrala členění zaměstnanců podle věku a pohlaví, vzdělání a pohlaví a podle doby trvání poměru. Uvedla jsem informace o počtu příslušníků a občanských zaměstnanců, o jazykových znalostech zaměstnanců a údaje o počtu nástupů a odchodů. Z analýzy 607 zaměstnanců plyne, že 97 % tvoří příslušníci a zbylá 3 % občanští zaměstnanci, z toho je 92 % mužů a pouze 8 % žen. Tito pracovníci jsou rozmístěni do 21 požárních stanic a jednoho krajského ředitelství na území kraje Vysočina. Podmínkou k přijetí do služebního nebo pracovního poměru je potřeba mít odpovídající vzdělání (celkem 77 % zaměstnanců má alespoň středoškolské vzdělání), uchazeč musí být bezúhonný, prochází zdravotní prohlídkou, psychologickým vyšetřením a musí úspěšně zdolat fyzické testy. Tyto podmínky se mohou lišit jak pro příslušníky, tak pro občanské zaměstnance. Co se týká finančního ohodnocení, jsou na tom lépe příslušníci. Jejich průměrný plat je o 9 tis. Kč vyšší než průměrná mzda občanského zaměstnance. V další části jsem věnovala popisu mimorozpočtových zdrojů. Jedná se o další zdroj financování HZS kV. Jedná se o:  FKSP – Tento fond je tvořen přídělem z rozpočtu HZS kV, který je určen jako podíl výdajů na platy, mzdy a odměny.  Rezervní fond – Zdroji rezervního fondu jsou především prostředky ze zahraničí, peněžní dary, příjmy z prodeje majetku nabytého darem a děděním.  Nároky z nespotřebovaných výdajů – Zdrojem nároků z nespotřebovaných výdajů jsou nevyčerpané prostředky z předchozích let. 63

 Příspěvky ÚSC – Ze zákona o požární ochraně by měly kraj a jednotlivé obce kraje poskytovat peněžní prostředky na provoz a vybavení. Možnost přispět HZS kV stále nevyužívá celá řada měst, a proto by stálo za zvážení, zda by nebylo dobré stanovit alespoň minimální výši částky nebo sazby, kterou by krajské úřady a obce musely pro potřeby požární ochrany vyčlenit ze svých rozpočtů. Mohlo by se tak dít na základě různých kritérií, za nejvíce pravděpodobné by se jevilo kritérium procentuální sazby ze sdílených daní, tj. DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob krajského rozpočtu a rozpočtu obce.  Dary fyzických a právnických osob – HZS kV přijímá dary od fyzických a právnických osob. Mohou být věcné nebo peněžní, které jsou buď poskytnuté na konkrétní účel, nebo nepřímo využívány pro účely požární ochrany.  Pojistná plnění – Přijaté náhrady se používají na opravy zásahových vozidel, které byly poškozeny v důsledku nehody.  Příjmy za technickou pomoc – Hasiči i nadále chtějí ve vybírání peněžních prostředků za technickou pomoc pokračovat, protože je to podle nich jedna z možností, jak pomoci již tak napjatému rozpočtu. Nejvýznamnější položkou příjmů za technickou pomoc jsou příjmy z provozu pultu centralizované ochrany.  Příjmy za likvidační práce u dopravních nehod – Od 1. června 2010 si HZS kV nárokuje u pojišťoven provozujících pojištění odpovědnosti z provozu vozidla náhradu nákladů za likvidační práce provedené v souvislosti s dopravními nehodami. HZS kV počítá s tím, že se tyto příjmy za likvidační práce u dopravních nehod stanou jedním z nejvýznamnějších mimorozpočtových zdrojů a že na konci rozpočtového roku dosáhnou vyšších hodnot než příjmy za technickou pomoc.  Prostředky z Evropské unie – Tyto prostředky jsou spojeny s projektem, který se týká oblasti informačních a komunikačních technologií. Jeho cílem je modernizace technologií a činností v rámci příjmu tísňového volání a operačního řízení na KOPIS. 64

 Nové zdroje financování – Po snížení příjmů státního rozpočtu, je velmi důležité, stále hledat nové zdroje financování, které by pomohly vyřešit problém nedostatečného financování HZS krajů. I přes všechny snahy se nepodařilo prosadit zákonnou normu, podle které by se pojišťovny podílely na financování požární ochrany přímo z povinného ručení ve výši 4 %. Nebylo by na škodu, kdyby se představitelé HZS ČR sešli se zástupci pojišťoven a dohodli se na nějakém kompromisu. Do budoucna by stálo za zvážení předložit Poslanecké sněmovně upravený návrh novely zákona o pojišťovnictví a pokusit se tak o jeho přijetí. Hasičské záchranné sbory by si tímto přilepšily, zvýšily by se jim finanční prostředky plynoucí do mimorozpočtových zdrojů. Předmětem hlavní analýzy bylo na základě komparace HZS kV hodnoceno hospodaření za období 2008–2010. Rozpočet GŘ HZS ČR stanovuje pro HZS kV na daný rok závazné limity a ukazatele, na základě kterých zpracovává HZS kV podrobný rozpočet příjmů a výdajů. Z úrovně správce kapitoly se provádí rozpočtová opatření, kterými se navyšuje schválený rozpočet příjmů a výdajů. Na základě pravomoci HZS kV se provádějí vlastní rozpočtová opatření, kterými jsou prováděny přesuny rozpočtových prostředků a kterými jsou zapojovány finanční prostředky z mimorozpočtových zdrojů, jedná se o tzv. povolené překročení rozpočtu výdajů. Oblast příjmů Vývoj příjmů má celkem pravidelný klesající trend, poklesy lze vyčíslit 1–2 mil. Kč za rok. Příčinou poklesu je snížení příjmů z pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pro rok 2011, v důsledku snižování mezd, klesnou tyto příjmy, protože plynou z platů příslušníků. Příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti tvoří 90 % celkových příjmů. Zbytek představují nedaňové příjmy a neinvestiční transfery spolu s kapitálovými příjmy a přijatými investičními transfery. Každý z těchto příjmů se pohybuje kolem 5 % celkových příjmů. K nejvýznamnějším nedaňovým příjmům a neinvestičním transferům patří příjmy za technickou pomoc 65

a neinvestiční příspěvky od kraje, obcí kraje a jiných PO a FO. Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery tvoří s téměř 100 % investiční příspěvky od ÚSC a PO a FO. Oblast výdajů Vývoj výdajů má taktéž, jako v případě příjmů, pravidelný klesající trend. V roce 2009 se snížily o 29 mil. Kč a v roce 2010 o 12 mil. Kč oproti roku předcházejícímu. V roce 2008 se na celkových výdajích podílely 79 % běžné výdaje a 21 % výdaje programového financování. V roce 2009 a 2010 celková hodnota běžných výdajů vzrostla o 11 %, naopak výdaje programového financování o tuto hodnotu poklesly. Vývoj výdajových prostředků není počínaje rokem 2010 moc ideální a lepší to nebude ani v roce 2011. Rozpočet výdajů bude o 9 mil. Kč nižší. Největší výdajovou položkou jsou výdaje na platy příslušníků a mzdy občanských zaměstnanců a s nimi spojené výdaje na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Mimorozpočtové zdroje Při analýze bylo zjištěno, že největší část mimorozpočtových zdrojů tvořily prostředky z rozpočtů ÚSC. K nejvýznamnějším poskytovatelům finančních darů je zařazován kraj Vysočina, město Třebíč a Havlíčkův Brod. V každém roce kraj Vysočina věnoval HZS kV částku kolem 4 mil. Kč. Dalším významným zdrojem financování jsou příjmy za technickou pomoc, ty také rok od roku rostou, v roce 2009 překročily hranici 2 mil. Kč. Dobře na tom jsou i příjmy za likvidační práce spojené s dopravními nehodami. V roce 2010 se od 1. června vybralo 789 tis. Kč. HZS kV předpokládá, že tyto příjmy do budoucna překročí hranici příjmů za technickou pomoc a že jejich hodnota bude činit 3–4 mil. Kč za rok. Finanční prostředky z mimorozpočtových zdrojů se používají na financování investičních akcí a na krytí rozpočtem nezajištěných provozních potřeb. Dostatečné finanční zabezpečení je jedním z rozhodujících faktorů pro řádné plnění stanovených úkolů v oblasti požární ochrany. V důsledku vládních škrtů, v rámci šetření ze strany MV (HZS kV byl rozpočet na rok 2011 snížen o 9 mi. Kč), se nedaří plnit některé koncepční úkoly materiálního charakteru. 66

 Je nutné opravovat a modernizovat nevyhovující techniku a v případě potřeby pořídit chybějící. Prostředky ze státního rozpočtu v oblasti investičních výdajů i v oblasti provozních výdajů neustále scházejí zejména proto, že výše finančních prostředků je nižší než v létech předcházejících, tzn. finanční prostředky jsou zcela nedostačující.  Oblast stavebních investic má také problémy s nedostatkem finančních prostředků. Nelze tak zajistit zkvalitnění podmínek pro výkon služby a činnost na stanicích. V současnosti je potřeba rekonstruovat či opravit objekty s neuspokojivým technickým stavem, a to i za cenu odložení či omezení jiného úkolu HZS kV.  Z důvodu nedostatku peněžních prostředků omezí jednotlivé stanice HZS kV počet odborných programů při ukázkových dnech složek IZS, tzn. zmenší se počet ukázek techniky a speciálních činností (vyprošťování z havarovaných automobilů, lezecké skupiny).  HZS kV hledá různá opatření, která by omezila spotřebu finančních prostředků, tzn. při kterých by se ušetřilo. Týká se to např. ozdravných pobytů. Na poskytnutí čtrnáctidenního ozdravného pobytu ve formě lázeňské péče mají v souladu se zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů v současné době nárok pouze příslušníci, kteří mají odslouženo minimálně 15 let a kteří jsou starší padesáti let nebo po služebním úrazu. Ostatní, na které se nevztahuje podmínka stáří nebo služebního úrazu, ale mající odslouženo 15 let, využívají buď ozdravný pobyt ve formě rehabilitační péče nebo individuální pobyt. Při individuálním pobytu nejezdí v rámci šetření do žádného střediska, ale jsou doma. Mají jen doporučeno chodit na procházky, relaxovat apod.  V rámci šetření bylo omezeno používání automobilů na jízdy při pohotovosti a používání zásahové techniky pro účel kondiční jízdy nad rámec.  HZS kV od roku 2011 počítá s ušetřením finančních prostředků za elektrickou energii a plyn, přechází totiž k novým, levnějším dodavatelům. Ti byli vybráni MV formou elektronické aukce na Českomoravské komoditní burze Kladno jako tzv. centrální dodavatelé, kteří budou dodávat energie jednotlivým HZS krajů 67

a ostatním útvarům resortu MV. Obrovskými výhodami tohoto nákupu jsou silně konkurenční prostředí na burze a výše poptávaného objemu energií, díky kterým je možné realizovat velmi výhodnou cenu a ušetřit tím mnoho finančních prostředků.  Byly zrušeny příspěvky na stravování v podobě stravenek pro všechny zaměstnance.  Snížily se platy příslušníků a mzdy občanských zaměstnanců, a to v celkové výši 10 %.  Se šetřením je spojeno i snižování početních stavů. Snižování počtu příslušníků a občanských zaměstnanců se především projeví neobsazováním uvolněných tabulkových míst, tzn. že snižování stavů bude řešeno přirozeným odchodem zaměstnanců.  Až v tom nejhorším případě by musel HZS kV uzavírat požární stanice, a to za předpokladu, že by mu scházely peněžní prostředky na provoz. Pro rok 2011 bude v kraji Vysočina i nadále fungovat 21 požárních stanic.

68

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit a analyzovat zdroje financování Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. Zaměřila jsem se především na mimorozpočtové zdroje. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem si dala za cíl vymezit základní pojmy související s veřejným sektorem,

protože

do

něho

spadá

oblast

požární

ochrany.

Prostřednictvím

charakteristiky požární ochrany jsem došla k závěru, že je do veřejného sektoru oprávněně zařazována, jakožto organizační složka zřízena státem, jejíž hlavní cíl je uspokojování potřeb společnosti, nikoliv dosahování zisku. Na služby požární ochrany se díváme jako na čisté veřejné statky, které jsou charakteristické nemožností vyloučení a nerivalitní spotřebou. Požární ochrana je financována z veřejných rozpočtů. V návaznosti na tyto informace jsem se charakterizovala Hasičský záchranný sbor České republiky. Praktická část byla věnována Hasičskému záchrannému sboru kraje Vysočina. V práci jsem se zaměřila na analýzu zaměstnanců a na analýzu příjmů a výdajů, především jsem se pokusila přiblížit problematiku mimorozpočtových zdrojů. Porovnávala jsem údaje roku 2008, 2009 a 2010, které vycházejí z ročních zpráv o stavu požární ochrany kraje Vysočina. Lze konstatovat, že finanční prostředky ze státního rozpočtu jsou jistým zdrojem, se kterým

Hasičský

záchranný

sbor

kraje

Vysočina

počítá,

ale

v

případě

mimorozpočtových zdrojů tomu tak není. Nikdy nemůže dopředu vědět, jaká bude jejich výše, přibližnou částku může pouze odhadovat. Hodnota finančních prostředků, které budou tvořit mimorozpočtové zdroje, závisí na ekonomické situaci státu, na štědrosti, solidaritě kraje Vysočina, obcí a právnických a fyzických osob, na politické situaci a různých nepředvídatelných situacích (přírodní vlivy, teroristické útoky apod.). Při psaní této práce jsem dospěla k závěru, že finanční prostředky plynoucí ze státního rozpočtu jsou pro Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina nedostatečné. V regionu kraje Vysočina, který má na svém území jadernou elektrárnu a vede přes něj 69

nejdůležitější transitní tepna České republiky dálnice D1, by nemělo docházet k úbytku finančních prostředků poskytovaných do rozpočtu Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, ba naopak, měly by růst. Ale není tomu tak. Dokud se tak nestane, budou se muset Hasičské záchranné sbory krajů snažit hledat nové zdroje financování. Od 1. června 2010 si nechávají pojišťovnami proplácet likvidační práce u dopravních nehod a snaží se o novelu zákona o pojišťovnictví. Chtěli by, aby se pojišťovny podílely na financování požární ochrany přímo z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sbory by tím rychleji dostávaly finanční prostředky, protože by papírování, které je s nehodami spojeno, nebylo tak zdlouhavé. Závěrem lze tedy říci, že současné finanční zajištění Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina neodpovídá jeho potřebám a požadavkům. Zároveň bych chtěla uvést, že hasiči mají nepostradatelnou roli při záchraně lidských životů, zdraví a majetku obyvatel před požáry, poskytují účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, a proto by si stát měl uvědomit, že k činnosti a ke správnému fungování potřebují odpovídající finanční zajištění. Podle mého názoru byl cíl bakalářské práce splněn. Provedla jsem analýzu hospodaření se zaměřením na mimorozpočtové zdroje a uvedla informace, které se týkají úspor finančních prostředků Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina.

70

Seznam použitých zdrojů LITERATURA: FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 804 s. ISBN 80-247-0471-4. HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K.: Veřejné finance, učebnice. 2. vyd. Praha: Eurolex, 2004. 356 s. ISBN 80-86432-88-2. HZS kV: Roční zpráva o stavu požární ochany kraje Vysočina za rok 2008 HZS kV: Roční zpráva o stavu požární ochany kraje Vysočina za rok 2009 HZS kV: Roční zpráva o stavu požární ochany kraje Vysočina za rok 2010 KOLÁŘ, P.: Ekonomie. Ministerstvo financí, Bilance, 1997. 288 s. MANKIW, N. G.: Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 232 s. ISBN 80-7169-891-1. NAHODIL, F. a kol.: Ekonomika veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Eupress, 2006. 104 s. ISBN 80-86754-05-7. NAHODIL, F. a kol.: Veřejné finance v České republice. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380-162-5. NEČADOVÁ, V.: Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: Ediční oddělení VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. NEČADOVÁ, V.: Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Ediční oddělení VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. NEUMANN a GÖBEL: 1000 hasičských vozů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2007. 336 s. ISBN 978-80-242-1790-1. NOVÁKOVÁ, Š.: Účetnictví státní správy a samosprávy. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006. 231 s. ISBN 978-80-245-1068-2.

71

OSTŘÍŽEK, J. a kol.: Public Private Partnership. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 284 s. ISBN 978-80-7179-744-9. PEKOVÁ, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 528 s. ISBN 80-7357-049-1. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1. REKTOŘÍK, J. a kol.: Krizový management ve veřejné správě, teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2004. 249 s. ISBN 80-86119-83-1. REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. (citace: Rektořík, 2007 a) REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. 312 s. ISBN 978-80-86929-29-3. (citace: Rektořík, 2007 b) ROSEN, H. S.: Public finance. Irwin: Homewod, 1992. 657 s. ISBN 0-256-08376-2. RYBA, D. a kol.: Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina. 1. vyd. 2010. 167 s. SKALSKÁ, M., HANUŠKA, Z., DUBSKÝ M.: Integrovaný záchranný systém a požární ochrana. 1. vyd. Praha: MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 99 s. ISBN 978-80-86640-59-4. STIGLITZ, E. J.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Grada publishing, spol. s r. o. 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1. STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6.

LEGISLATIVA: Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 72

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 95/2002 Z. z. o poisťovnictve a o zmene niektorých zákonov Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších úprav Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti ve znění vyhlášky č. 407/2008 Sb.

INTERNETOVÉ ZDROJE: ČTRNÁCTÝ, K.: Nové stejnokroje příslušníků HZS ČR [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné na www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/112/2005/unor/ctrnacty.pdf JIŘIČKA, J.: Povinné ručení se možná zdraží, vnitro chce miliardu pro hasiče a policisty [online]. Aktualizováno 8. 10. 2010. [cit. 2010-11-10]. Dostupné na www: http://zpravy.idnes.cz/povinne-ruceni-se-mozna-zdrazi-vnitro-chce-miliardu-pro-hasicea-policisty-1um-/domaci.asp?c=A101008_122719_domaci_jj. 73

ŠENOVSKÝ, M., HANUŠKA, Z.: Organizace požární ochrany a integrovaný záchranný

systém

[online].

[cit. 2010-12-01]

Dostupné

na

www:

www.fbi.vsb.cz/miranda2/export/sites-root/fbi/030/cs/sys/resource/PDF/organizace-poa-izs.pdf ŠKARABELOVÁ, S.: Definice neziskového sektoru [online]. [cit. 2010-12-09]. Dostupné na www: www.e-cvns.cz/soubory/Definice_neziskoveho_sektoru.pdf Mapa okresů kraje Vysočina [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné na www: http://cygni.risy.cz/Ekonomicke_subjekty_vysocina Novela zákona o pojišťovnictví - „hasičská daň“ [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné na www: http://m.cfoworld.cz/legislativa/novela-zakona-o-pojistovnictvi-hasicska-dan581 PCO – pulty centralizované ochrany [online]. [cit. 2011-03-05]. Dostupné na www: http://www.patrol.cz/pco-pulty-centralni-ochrany.html Slavnostní vyšívané prapory hasičské [online]. [cit. 2010-12-09]. Dostupné na www: http://www.alerion.cz/slavnostni-vysivane-prapory-hasicske/ Oficiální

stránky

Hasičského

záchranného

sboru

kraje

Vysočina:

www.hasici-vysocina.cz Oficiální stránky Hasičského záchranného sboru České rebupliky: www.hzscr.cz Oficiální stránky Ministerstva vnitra: www.mvcr.cz

74

Seznam použitých symbolů a zkratek ČKP

Česká kancelář pojistitelů

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

PO a FO

Fyzická a právnická osoba

GŘ

Generální ředitelství

HZS

Hasičský záchranný sbor

HZS kV

Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina

IZS

Integrovaný záchranný systém

KOPIS

Krajské operační a informační středisko

KP a IT

Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery

MV

Ministerstvo vnitra ČR

NP a NT

Nedaňové příjmy a neinvestiční transfery

PCO

Pult centralizované ochrany

Poj. na SZ a PZ

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

SDH

Sbor dobrovolných hasičů

SR

Státní rozpočet

ÚSC

Územní samosprávný celek

75

Seznam tabulek Tab. 1: Dělení statků Tab. 2: Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví k 31. 12. 2009 Tab. 3: Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví k 31. 12. 2009 Tab. 4: Doba trvání pracovního a služebního poměru k 31. 12. 2009 Tab. 5: Plnění závazných ukazatelů HZS kV (v tis. Kč) Tab. 6: Skutečné příjmy a výdaje (v tis. Kč) Tab. 7: Příjmová část rozpočtu (v tis. Kč) Tab. 8: Nedaňové příjmy (v tis. Kč) Tab. 9: Kapitálové příjmy a přijaté investiční transfery (v tis. Kč) Tab. 10: Výdajová oblast rozpočtu (v tis. Kč) Tab. 11: Běžné výdaje (v tis. Kč) Tab. 12: Průměrné mzdové prostředky k 31. 12. 2008 Tab. 13: Výdaje programového financování za období 2008–2010 (v tis. Kč) Tab. 14: Investiční akce roku 2010 (v tis. Kč) Tab. 15: Výše mimorozpočtových zdrojů (v tis. Kč) Tab. 16: Prostředky od ÚSC a jiných PO a FO za rok 2008 (v tis. Kč)

76

Seznam obrázků Obr. 1: Členění národního hospodářství v trojúhelníkovém modelu Obr. 2: Znak HZS ČR Obr. 3: Prapor HZS ČR Obr. 4: Mapa kraje – územní odbory HZS Obr. 5: Mapa kraje – stanice HZS Obr. 6: Členění zaměstnanců podle vzdělání a pohlaví Obr. 7: Doba trvání pracovního a služebního poměru Obr. 8: Finanční zdroje HZS kV Obr. 9: Rozpočet příjmů a výdajů HZS kV (v tis. Kč) Obr. 10: Poměr základních příjmů HZS kV Obr. 11: Poměr běžných výdajů a výdajů na programové financování

77

Seznam příloh Příloha 1: Organizační schéma krajského ředitelství HZS kraje Vysočina

78