VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Nebankovní půjčky Bakalářská práce
Autor: Petra Havlová Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2013
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování půjček a úvěrů nebankovními společnostmi v České republice a dalšími činnostmi, které souvisí s půjčováním peněz. Podrobně analyzuje současnou legislativu dané oblasti z hlediska práva a poukazuje na její mezery. Bakalářská práce se také zaměřuje na úvěrové smlouvy a na proces při sjednávání úvěru. Nakonec práce ukazuje problémy a navrhuje řešení.
Klíčová slova věřitel, dlužník, zprostředkovatel, úvěr, půjčka, úrok, smlouva, smluvní pokuty, rozhodce
Annotation This bachelor thesis deals on loans of non-banking institutions in the Czech Republic and with some related activities, that are connected to money lending It analyses the current legislation from the law and points out the legal gaps. This thesis is focusing on the Credit contract too and process of negotiation loans. Bachelor's thesis eventually shows problems and proposes solutions.
Key words kreditor, debtor, agent, credit, loan, interest, contract, contractual penalties, arbiter
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení práce, za poskytnuté konzultace, za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Na dalším místě bych chtěla také poděkovat Mgr. Haně Maškové za její rady a jedné nejmenované společnosti poskytující nebankovní půjčky za poskytnutí potřebných materiálů, nahlédnutí do archivu a zapůjčení vzorových smluv. Nakonec bych moc ráda poděkovala své rodině, partnerovi, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření práce podporovali, a bez jejich pomoci bych práci jen těžko dokončila.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 5. května 2013
...................................................... Podpis
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1
Nebankovní půjčky a úvěry ............................................................................................ 10 1.1
2
Poskytovatelé nebankovních úvěrů a půjček .............................................................. 10
Legislativní úprava nebankovních úvěrů a půjček ...................................................... 10 2.1
Smlouva o půjčce - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník .................................... 10
2.2
Smlouva o úvěru - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.................................... 12
2.3 Smlouva o spotřebitelském úvěru - Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ........................................................................................ 15 2.3.1
Předmět úpravy § 1 a § 2 .................................................................................... 15
2.3.2
Vymezení některých pojmů § 3 .......................................................................... 16
2.3.3
Informační povinnosti § 4; § 5; § 6 a § 7 ............................................................ 18
2.3.4
Důsledky porušení informační povinnosti § 8 .................................................... 19
2.3.5
Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr § 9 ..................... 19
2.3.6
Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr § 10 ............................... 20
2.3.7
Odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr § 11............. 21
2.3.8
Výpověď spotřebitelského úvěru § 12 a §13 ...................................................... 21
2.3.9
Předčasné splacení spotřebitelského úvěru § 15 ................................................. 22
2.3.10
Některá ustanovení týkající se zprostředkovatelů § 17 ...................................... 22
2.3.11
Dozor nad dodržováním zákona § 19 ................................................................. 23
2.3.12
Správní delikty § 20 a § 21 ................................................................................. 23
2.3.13
Společná ustanovení § 22 a Přechodná ustanovení § 23 .................................... 24
2.4
Doplňující závazkové právo - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník .................... 24
2.4.1
Společné závazky § 511 ...................................................................................... 25
2.4.2
Dohoda stran § 516 ............................................................................................. 25
2.4.3
Prodlení dlužníka § 517 až § 521........................................................................ 25
2.4.4
Prodlení věřitele § 522 ........................................................................................ 25
2.4.5
Postoupení pohledávky § 524 až § 530 .............................................................. 26
2.4.6
Převzetí dluhu § 531 a § 532 .............................................................................. 26
2.4.7
Smluvní pokuta § 544 a § 545 ............................................................................ 26
2.4.8
Ručení § 546 až § 550......................................................................................... 27
2.4.9
Zástavní smlouva § 552 ...................................................................................... 27
2.4.10
Uznání dluhu § 558 ............................................................................................. 29
2.4.11
Splnění dluhu § 559 až § 559.............................................................................. 29
2.5
Trestná činnost proti majetku- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ....................... 30
2.5.1
Úvěrový podvod § 211 ....................................................................................... 30
2.5.2
Lichva § 218 ....................................................................................................... 30
2.5.3
Poškození věřitele § 222 ..................................................................................... 31
2.5.4
Zvýhodnění věřitele § 223 .................................................................................. 31
2.5.5
Způsobení úpadku § 224 ..................................................................................... 31
2.5.6
Porušení povinnosti v insolvenčním řízení § 225 ............................................... 32
2.6
Platby - Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti................................... 32
2.7 Rozhodčí řízení - Zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.................................................................................................................. 32 3
Novela zákona o spotřebitelském úvěru ........................................................................ 34
4
Postup při sjednání úvěru ............................................................................................... 37
5
4.1
Činnosti před podpisem smlouvy ............................................................................... 37
4.2
Podpis smlouvy........................................................................................................... 38
4.3
Čerpání a splácení úvěru ........................................................................................... 40
Poznatky z praxe a návrhy řešení .................................................................................. 42 5.1
Nepřehlednost a neúplnost zákona............................................................................. 42
5.2
Vzdělání a neznalost zákona ...................................................................................... 42
5.3
Nerovnost stran při vymahatelnosti práva ................................................................. 43
5.4
Rozhodčí smlouvy ....................................................................................................... 44
Závěr ........................................................................................................................................ 45 Internetové zdroje ................................................................................................................... 47 Seznam příloh .......................................................................................................................... 50
Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybrala téma nebankovní úvěry, které je podle mě velmi problematické. Nebankovní společnosti jsou na trhu pouze krátce a nemají ještě ustálená pravidla a teprve v dnešní době začínají být omezovány zákonem. Na začátku vzniku těchto společností bylo volné místo na trhu a mnoho zákazníků, kteří potřebovali přefinancovat své bankovní úvěry. Většina těchto lidí nebo i společností už nedosáhla na bankovní produkty, ale v nebankovním sektoru měli ještě možnost. Tuto šanci využili podnikatelé, kteří měli volné peněžní prostředky, vlastní investory, dobré kontakty na právní oddělení a založili společnosti zabývající se přefinancováním bankovních úvěrů, vymáháním pohledávek a poskytováním nebankovních úvěrů v různém rozsahu. v počátku zákon nějak významně nebankovní sektory neupravoval. A to mělo za následek rozšíření podvodných společností, vznik doslova lichvářských společností, které používaly vysoké nemorální úroky, stanovovaly šibeniční termíny vrácení plateb, vybíraly vysoké smluvní pokuty za porušení drobných podmínek a často zneužívaly dodatek rozhodce. Následkem finanční krize roste více zadlužených lidí, kteří nejsou schopni splácet své závazky a na tento problém se navalují další a další problémy, které ovlivňují široké okolí. v současnosti zákony začínají zásadně regulovat nebankovní sektor, ale tato problematika není zdaleka ještě vyřešena a domnívám se tvrdit, že bude trvat ještě několik desítek let, než bude vyřešena. Cílem mé bakalářské práce bude analýza úvěrů, jež poskytují nebankovní firmy na českém trhu širokému spektru klientů. v práci budou analyzovány legislativní předpisy, upravující tuto problematiku, dále údaje o rozsahu a účelu poskytovaných půjček i o evidovaných poskytovatelích. Na závěr bude v práci popsán postup při sjednání půjčky a analýza rizik včetně řešení neuhrazených pohledávek. Bakalářskou práci jsem si rozdělila na legislativní úpravy, praktickou část a nakonec stanovení problémů s návrhy řešení. V úvodní části si rozebereme legislativní úpravy, které nejvíce upravují úvěry, půjčky a spotřebitelský úvěr. Na to navážeme legislativou upravující další náležitosti okolo nebankovních úvěrů a půjček. Tato část se týká především prodlení dlužníka a věřitele, často diskutovaných smluvních pokut, rozhodčích řízení, ručení, zástavních smluv, omezení plateb 8
v hotovosti a dalších. Ukážeme si také správní delikty a tresty hrozící za porušení zákonů. Veškerou uvedenou legislativu se budu snažit zjednodušit a více zkrátit. Na konci legislativní části zmíním novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která nabyla platnost v únoru letošního roku. V části týkající se praxe se pokusím přiblížit nejčastější postup nebankovních společností při sjednávání úvěru. Postup rozdělím do tří částí na činnosti před podpisem smlouvy, následný podpis smlouvy a na konečné čerpání a splácení úvěru. Jelikož je v praxi každý případ individuální, rozhodla jsem se uvést pouze nejčastěji využívaný postup. Nebudu uvádět postupy společností, které jednají v rozporu se zákonem, pouze naznačím způsoby, kdy se dá legálně zákon obejít. Bohužel také nemohu rozebrat všechny různé případy a situace na trhu nebankovních úvěrů, protože to vyžaduje alespoň několikaměsíční průzkum u několika desítek společností a rozebrání stovek případů. V závěru nastíním nejčastější problémy, při sjednávání nebankovních úvěrů a půjček, u kterých se budu snažit navrhnout řešení. Upozorním na problémy, složitosti a neúplnosti zákona, na rozhodce a na nerovné postavení stran v případných sporech. Součástí hodnocení bude i můj názor na problematiku. Pokud tedy považuji rozhodčí doložky za špatné, někdo jiný je může brát jako pozitivní přínos. Proto bych Vás chtěla poprosit o případnou shovívavost v případě opačného názoru. Na konci práce přiložím mnoho různých příloh, na které bych si dovolila upozornit, protože si myslím, že jsou velmi důležité a byla by škoda je opomenout. V bakalářské práci jsem se snažila projít různé zákony a následně je co nejlépe využít. Dále jsem se snažila co nejvíce vycházet z praxe. Měla jsem štěstí na kontakt s advokátní kanceláří a s nejmenovanými společnostmi, které mi poskytly potřebné informace, poznatky z praxe a jejich osobní smlouvy a dokumenty.
9
1
Nebankovní půjčky a úvěry
Úvěr je nejčastěji poskytnutí peněžních prostředků věřitelem dlužníkovi. Dlužník je ochoten za poskytnutí tohoto úvěru zaplatit určitý úrok. Úrok chápeme jako odměnu za půjčení peněz. Nebankovní půjčky poskytují fyzické osoby nebo právnické osoby, které nejsou bankami.
1.1 Poskytovatelé nebankovních úvěrů a půjček Fyzické a právnické osoby poskytující nebankovní úvěry mohou podnikat na základě živnosti volné – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy. Za služby organizačně hospodářské povahy považujeme zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů, odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrada, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek.1
2 Legislativní úprava nebankovních úvěrů a půjček Nebankovní úvěry a půjčky upravují Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, Zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
2.1 Smlouva o půjčce - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Předmětem půjčky jsou nejčastěji peníze, ale může to být i jakákoliv jiná věc. Smlouva o půjčce vzniká až předáním předmětu, který je předmětem půjčky. Půjčka může být i bezúročná.
Obsahová náplň živnosti volné: Třetí část seznamu. Businessinfo.cz: Legislativa [online]. 1. 12. 2008 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obsahova-napln-zivnosti-volne-34880.html 1
10
Část osmá Závazkové právo, Hlava pátá: Smlouva o půjčce, § 657 stanovuje smlouvu o půjčce. Udává nám, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dále nám § 658 udává, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Ale půjčka může být i bezúročná.2 S půjčkami úzce souvisí také zprostředkovatelské smlouvy. Ve kterých bývá většinou velmi přemrštěná odměna. Zprostředkovatelé pracují pro jednu nebo i více společností. Zpravidla jejich práce spočívá v kontaktování klienta, sběru materiálů, předání materiálů nebankovním společnostem, domlouvání schůzek mezi klientem a společností, vyvíjení součinnosti pro podpis smlouvy a sjednávání
půjčky.
Za tuto
práci
náleží
zprostředkovateli
odměna
na základě
zprostředkovatelské smlouvy. Smlouvu upravuje část osmá Závazkové právo, Hlava třináctá: Smlouva zprostředkovatelská § 774, § 775, § 776, § 777. Ve zprostředkovatelské smlouvě se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření určité smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu, pokud byla smlouva podepsána s přičiněním zprostředkovatele. Odměna je vyplacena v dohodnuté výši. Po dohodě může být vyplacena také náhrada vzniklých nákladů. Ze zákona, zájemce a zprostředkovatel si musí oznamovat navzájem všechny důležité okolnosti související se zprostředkováním,
především
veškeré
okolnosti,
které
mohou
ovlivnit
uzavření
zprostředkovávané smlouvy. Tyto povinnosti obsahuje velmi často i zprostředkovatelská smlouva. Zprostředkovatel je oprávněn za zájemce nebo věřitele jednat, jen byl – li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí. V dnešní době by měla mít plná moc ověřené podpisy.3
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Hlava pátá: Smlouva o půjčce. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h5.aspx 2
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Hlava třináctá: Smlouva zprostředkovatelská. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h13.aspx 3
11
2.2
Smlouva o úvěru - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník4
Upravuje smlouvu o úvěru. Na rozdíl od smlouvy o půjčce, ve smlouvě o úvěru vzniká závazek již samotným uzavření smlouvy a úrok je zde obsahovou náležitostí smlouvy. Úvěrem se vždy poskytují pouze peněžní prostředky. Část třetí Obchodní závazkové vztahy, Hlava II: Zvláštní ustanovení o některých obchodních závazkových vztazích, Díl V: Smlouva o úvěru, § 497, § 498, § 499, § 500, § 501, § 502, § 503, § 504, § 505, § 506, § 507 obecně upravují smlouvu o úvěru, její následné plnění a povinnosti věřitele a dlužníka a další. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše. Dlužník se naopak zavazuje poskytnuté peněžní prostředky do určité doby vrátit a zaplatit úroky. I když se peněžní prostředky většinou poskytují v české měně, strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Dlužník je ale povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a ve stejné měně také platit úroky. Pouze po vzájemné domluvě, lze vrátit peníze i v jiné měně. Fyzické a právnické osoby, které mají v předmětu podnikání poskytování úvěru, mohou za sjednání úvěru požadovat úplatu. V plnění smlouvy je dlužník oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník nárok na poskytnutí úvěru uplatnit kdykoliv, dokud poskytnutí úvěru některá ze stran nevypoví. v praxi ale dlužník na vyplacení prostředků velmi spěchá, takže je ve smlouvě stanoven přesný termín odeslání financí. Vyplacení může být také stanoveno až po zapsání zástavy na katastrálním úřadě. Jinak je věřitel povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.
Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku: Díl V: Smlouva o úvěru. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast3h2d5.aspx Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. 4
12
Dlužník může vypovědět poskytnutí úvěru s okamžitou účinností, ale věřiteli běží výpovědní lhůta jeden měsíc od konce kalendářního měsíce, v němž byla výpověď doručena dlužníku. Je-li ve smlouvě stanoven účel úvěru např. na rekonstrukci nemovitosti, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s daným účelem. Pokud peněžní prostředky použije dlužník k jinému než určenému účelu, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil použité prostředky i s úroky. Po poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši dané zákonem nebo na základě zákona. Pokud nejsou úroky stanoveny, dlužník platí obvyklé úroky požadované za podobné úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Tento případ se stává pouze velmi zřídka. Společnost, která sjedná úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, má nárok pouze na úroky ve výši nejvýše přípustné. Ohledně úroků jako odměny za samotné půjčení peněz však zákony nestanoví bližší podrobnosti. Do značné míry proto platí smluvní volnost bez ohledu na to, zda se smlouva řídí zákonem. Jestliže se zájemci o půjčku nelíbí výše úroku, neměl by tedy takovou smlouvu vůbec podepisovat. Pokud však na výrazně nevýhodné podmínky přesto přistoupí, může se později bránit. Ve sporu by pak rozhodoval soud, a to vždy podle okolností konkrétního příkladu. Předem tedy určitě nelze říci, která částka je ještě přiměřená a která už nikoliv. Záleží především na souladu smlouvy (úroku) s „dobrými mravy“. Zjednodušeně řečeno, má šanci takový dlužník, který byl v době uzavření nevýhodné půjčky v tísni a věřitel toho nad určitou mez zneužil. Přestože rozhodující budou vždy konkrétní okolnosti daného případu, určité vodítko poskytují dosavadní rozhodnutí Nejvyššího soudu. Značný význam má zejména úroková míra obvyklá v dané době na trhu. Například v prosinci 2004 Nejvyšší soud konstatoval, že při sjednávání úroku jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu v tísni. Nepřiměřeným je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání. Při posuzování „obvyklé situace na trhu“ soud přihlíží zejména k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nicméně Nejvyšší soud připustil, že pro nebankovní subjekty je poskytování půjček výrazně rizikovější než pro klasické banky. Není
13
proto samo o sobě nepřiměřené, jestliže je takový nebankovní úrok třeba i trojnásobně vyšší než je v dané době běžné u bank. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Takto například v roce 2007 na žádost dlužníka zrušil smluvní povinnost platit úrok ve výši deseti procent denně, což byl v porovnání s obvyklou úrokovou mírou peněžních ústavů téměř 250krát více. Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je tedy podle občanského zákoníku neplatná. A záleželo by pak na názvu smlouvy, zda by měl věřitel nárok alespoň na „přiměřený“ úrok (jako je tomu v případě smlouvy o úvěru, nikoliv však smlouvy o půjčce). Za nepřiměřeně vysoké úroky hrozí věřiteli i vězení. Nestačí přitom samotný požadavek těchto úroků, ale je nutné i naplnění druhé podmínky. Věřitel by musel při uzavření smlouvy vědomě zneužít dlužníkovy tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo rozrušení. Soud samozřejmě rozhoduje vždy podle konkrétních okolností.5 Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit půjčené peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. v době, kdy má být vrácena půjčka, jsou splatné i úroky. Splácí-li dlužník poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné vždy i úroky z této splátky. Dlužník může vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. v tomto případě věřitel může požadovat úroky jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě. v případě nestanovení lhůty, musí vrátit peníze do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení požádán věřitelem. Zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní, může věřitel požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku i s úroky. Věřitel je také oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.
Výše úroku záleží na dohodě, přesto má určité hranice. Měšec.cz [online]. 2. 1. 2009 [cit. 2013-0506]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/vyse-uroku-zalezi-na-dohode-ma-vsak-hranice/ 5
14
2.3 Smlouva o spotřebitelském úvěru - Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů6 Nejčastěji poskytované úvěry nebankovními společnostmi jsou spotřebitelské úvěry.
2.3.1 Předmět úpravy § 1 a § 2 Zákon zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Upravuje práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem a jinou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. „Zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu pokud: a) poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je 1. nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, 2. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, 3. změna stavby2) nebo její připojení k veřejným sítím, 4. úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo 5. splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5, b) sjednanou v podobě nájmu věci nebo leasingu, u nichž není sjednáno právo nebo povinnost koupě předmětu smlouvy po uplynutí určité doby, c) poskytnutou bez úroku nebo jakékoli úplaty, d) sjednanou v podobě průběžného poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které spotřebitel může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek,
Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: Část první Spotřebitelský úvěr. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/cast1.aspx Pokud byl v kapitole použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. 6
15
e) s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se považuje smlouva, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, f) kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům jako vedlejší činnost s roční procentní sazbou nákladů nižší, než je roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů obvykle nabízená na trhu, a která není obecně nabízena veřejnosti, g) sjednanou s obchodníkem s cennými papíry nebo bankou, jejímž účelem je provedení operace s investičním nástrojem3), přičemž obchodník s cennými papíry nebo banka jsou do této operace zapojeni, h) v podobě bezplatného odložení platby stávajícího dluhu, i) poskytovanou omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími, než jsou sazby na trhu obvyklé, j) při jejímž poskytnutí je věřiteli přenechána movitá věc a věřiteli nevzniká právo na vrácení peněz, nebo k) která je obsažena ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem.“ 7 Bohužel společnosti často tento zákon obchází tím, že do smlouvy uvedou např. sjednání úvěru za účelem bydlení nebo poskytnutí úvěru k podnikatelským účelům. Potom úvěrovou smlouvu neupravuje tento zákon. Tímto vlastně připravují spotřebitele o větší práva, která by jim byla umožněna na základě tohoto zákonu.
2.3.2 Vymezení některých pojmů § 3 Pro účely tohoto zákona si vysvětlíme některé užívané pojmy. Spotřebitel je fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem nazýváme osobu nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu své práce.
Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: Část první Spotřebitelský úvěr. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/cast1.aspx 7
16
Za zprostředkovatele považujeme osobu, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Pomáhá tak věřiteli hledat nové klienty a dlužníkovi najít společnost, která mu umožní uzavřít úvěr. Smlouvu uzavírá věřitel nebo sám zprostředkovatel jménem věřitele. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr zahrnuje celkové náklady na spotřebitelský úvěr pro spotřebitele. Sazbu vyjadřujeme jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru. Viz příloha č. 5 pro výpočet RPSN. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele jsou veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které musí spotřebitel zaplatit v souvislosti s půjčkou. Do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami, zejména pojistné. Součet celkové výše spotřebitelského úvěru a celkových nákladů úvěru nazýváme celkovou částkou splatnou spotřebitelem. Přečerpání úvěru může nastat, pouze pokud dojde k výslovnému ujednání obou smluvních stran. Dohodnou-li se o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele. Referenční úrokovou sazbu používáme, jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn. Tato sazba pochází z veřejně přístupného zdroje a strany si ji mohou ověřit, ale nemohou ji ovlivnit. Za údaje o věřiteli či o zprostředkovateli považujeme alespoň uvedení jejich jména a příjmení.
Pro fyzickou osobu či právnickou osobu je údajem obchodní firma, místo
podnikání, nebo název, sídlo a popřípadě umístění organizační složky na území ČR. Za trvalý nosič dat uznáváme jakýkoliv nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchovávat informace jemu určené tak, aby je mohl využívat po dobu přiměřenou potřebě těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě. Celková výše spotřebitelského úvěru zahrnuje souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici. Úroková sazba vyjádřená jako pevná nebo pohyblivá sazba uplatňovaná ročně na čerpanou výši spotřebitelského úvěru nazýváme celkovou výší úvěru. 17
Pevná výpůjční úroková sazba je jediná výpůjční úroková sazba sjednaná mezi věřitelem a spotřebitelem na celou dobu trvání úvěru. Tabulka umoření je tabulka obsahující dlužné platby, lhůty a podmínky vztahujíc se ke splacení těchto částek. Ukazuje rozčlenění každé splátky, postupné umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady. Pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je možné dodatečně měnit náklady, musí tabulka obsahovat jasnou stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny údajů.
2.3.3 Informační povinnosti § 4; § 5; § 6 a § 7 Paragraf čtyři stanovuje nabízení úvěru v reklamě. Reklama na spotřebitelský úvěr musí obsahovat jasný údaj o nákladech a dále musí obsahovat jasným výstižným a zřetelným způsobem veškeré informace. Paragraf pět upravuje informace předávané mezi věřitelem a spotřebitelem. Věřitel poskytuje spotřebiteli informace stanovené zákonem vždy buď v listinné podobě, nebo na jiném trvalém nosiči dat. Aby věřitel splnil veškeré informační povinnosti, musí vždy přiložit informace uvedené v příloze č. 6. Informace v příloze č. 7 musí dodat, pokud je spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání splatný na požádání nebo do tří měsíců a pokud je uzavřena dohoda, která se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob placení. Je – li spotřebitelský úvěr sjednáván na žádost spotřebitele prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, které neumožňují poskytnutí předsmluvních informací, je věřitel povinen poskytnout informace bezprostředně po uzavření smlouvy. Spotřebitel musí být na základě informací od věřitele schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva na spotřebitelský úvěr odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Což je velmi složité, protože většina klientů nebankovních společností nemá moc velkou finanční gramotnost nebo si nepřipouští, že úvěr neodpovídá jejich finanční situaci. Věřitel by měl podrobně vysvětlit především předsmluvní informace, důsledky prodlení, informace o jednotlivých nabízených produktech. Pokud jedna ze stran využije pomoci zprostředkovatele, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy informace ve stejném rozsahu v jakém je povinen poskytnout je věřitel. 18
Paragraf šest upravuje povinnosti spotřebitele. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze č. 3 uvedeného zákonu. Nesplnění těchto povinnosti, ale nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení musí vždy obdržet spotřebitel. Věřitel nebo zprostředkovatel je dále povinen spotřebiteli poskytnout na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy. Ale pokud věřitel smlouvu uzavřít nechce, nemusí kopii poskytnout. Následuje paragraf sedm, který stanovuje, že věřitel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru informovat spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o každé změně výpůjční úrokové sazby. Informace musí být podána v optimálním předstihu, aby spotřebitel stihl reagovat. Informace zahrnují výši splátek po úpravě výpůjční úrokové sazby a četnost těchto splátek. Smluvní strany se však mohou dohodnout, že informace o změně výpůjční úrokové sazby mají být spotřebiteli poskytovány v pravidelných intervalech. Pokud je změna závislé úrokové sazby vázaná na referenční sazbu, je vhodné referenční sazbu zveřejňovat a zpřístupnit i v provozovně věřitele. A jestliže je uzavřena smlouva, ve které je sjednán spotřebitelský úvěr s pevně stanovenou dobou trvání, zároveň obsahuje ujednání o umoření jistiny, musí věřitel poskytnout spotřebiteli kdykoliv za dobu trvání smluvního vztahu bezplatně výpis v podobě tabulky umoření.
2.3.4 Důsledky porušení informační povinnosti § 8 Nezahrnuje-li smlouva informace uvedené v § 6 a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, úročí se úvěr od začátku úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou. Porušení těchto informačních povinností sice nemá za následek neplatnost smlouvy, ale vyplívají z toho určité důsledky.
2.3.5 Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr § 9 Před uzavřením smlouvy nebo před navýšením celkové výše spotřebitelského úvěru musí věřitel s odbornou péčí posoudit, jestli je spotřebitel schopný splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení probíhá na základě informací získaných od spotřebitele a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
19
Myslím si, že je velmi náročné posoudit, úvěruschopnost klienta. Klienti totiž často záměrně zkreslují svoje výdaje, záměrně zatajují důležité informace a mnohokrát se potom sami dostávají do problémů svým zaviněním. Nebo jak už jsem uváděla výše, klienti mají nízkou finanční gramotnost, jsou pod tlakem ostatních věřitelů a ve finanční tísni. Naopak na druhé straně jsou společnosti, které nejednají čestně. Uzavírají s klienty úvěrové smlouvy, i když ví, že klienti nebudou schopni pravidelně splácet. Věřitel by měl pravidelně ověřovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Spotřebitel na druhé straně musí poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje, které jsou nezbytné pro toto posouzení. Kontrola spočívá v ověřování nemovitostí, které dlužník vlastní na katastrálním úřadě, kontrole registrů a pravidelném kontaktu s dlužníkem. Pokud se věřitel rozhodne neposkytnout úvěr na základě vyhodnocení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, musí okamžitě a bezplatně vyrozumět spotřebitele o tomto výsledku a sdělit mu údaje o použitých zdrojích a databázích. Osoba,
která
je
oprávněna
zpracovávat
údaje
o spotřebitelích
za účelem
jejich
úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům náhled za určitých podmínek. K datům by měl být umožněný dálkový přístup. Tento zákon platí v celé Evropské unii.
2.3.6 Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr § 10 Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech nákladů spotřebitele sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě sjednané na spotřebitelský úvěr. Počítá se na roční bázi podle vzorce, který najdeme v zákoně v příloze č. 5. Výpočet je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. Níže si výpočet roční procentní sazby nákladů ukážeme. Pokud smlouva o spotřebitelském úvěru umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb souvisejících s úvěrem, zahrnutých do roční procentní sazby nákladů, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, bereme úrokovou sazbu a ostatní platby jako neměnné.
20
Pro účely výpočtu používáme celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku nesplněné některého ze závazků stanovených ve smlouvě a jiných nákladů než kupní ceny, kterou je stejně spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služby uhradit. Do celkových nákladů zahrnujeme náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi. Vždy se nezahrnují případy, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účel byly samostatně uvedeny ve smlouvě uzavřené se spotřebitelem.
2.3.7 Odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr § 11 Spotřebitel může odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě čtrnáct dnů ode dne uzavření této smlouvy. Odstoupení musí podat písemně, a to v souladu s informací uvedenou ve smlouvě o právu odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno věřiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat nejpozději v poslední čtrnáctý den lhůty. Došlo-li k řádnému odstoupení, je spotřebitel povinen věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do třicátého dne ode dne odeslání odstoupení, vrátit jistinu. Spotřebitel je také povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo. Tzn. za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy byla jistina splacena. V tomto případě věřitel nemá právo požadovat od spotřebitele žádné další plnění. Pouze výjimkou je náhrada nevratných poplatků zaplacených věřitelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy.
2.3.8 Výpověď spotřebitelského úvěru § 12 a §13 Paragraf dvanáct stanovuje oprávnění spotřebitele kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to s okamžitou účinností, pokud nebyla sjednána výpovědní lhůta. Výpověď nesmí věřitel zpoplatnit a předem stanovená výpovědní lhůta nemůže být delší než jeden měsíc. Věřitel je naopak oprávněn, pokud je to sjednáno ve smlouvě, ukončit úvěr na dobu neurčitou písemnou výpovědí. Výpověď musí být opět podána v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči a výpovědní lhůta nesmí být kratší než dva měsíce. 21
Paragraf třináct stanovuje, že věřitel může spotřebiteli z objektivních důvodů ukončit oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr, pouze pokud je to zaznamenáno ve smlouvě uzavřené na dobu neurčitou. Důvody, které vedou k ukončení, musí věřitel spotřebiteli sdělit předem. Nemůže-li mu sdělit důvody v předstihu, musí spotřebitele informovat bez zbytečného odkladu po této skutečnosti.
2.3.9 Předčasné splacení spotřebitelského úvěru § 15 Spotřebitel může spotřebitelský úvěr zcela nebo zčásti splatit kdykoliv po dobu trvání spotřebitelského úvěru. v takovém případě má spotřebitel právo na poměrné snížení celkových nákladů úvěru. Naopak věřitel má právo na náhradu nutných a objektivně odůvodněných nákladů vzniklých předčasným splacením. Výše náhrady nákladů nesmí přesáhnout 1 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem úvěru jeden rok. Pokud je doba menší než jeden rok, nesmí výše nákladů přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel nesmí požadovat náhradu nákladů za předčasné splacení, jestliže splacení bylo provedeno v rámci plnění z pojistné smlouvy určené k zajištění splacení úvěru, dále v případě přečerpání nebo pokud byl úvěr splacen v období, kde nebyla stanovena pevná úroková sazba. Náhrada nákladů nesmí nikdy přesáhnout částku úroku, kterou by spotřebitel uhradil za dobu čerpání úvěru.
2.3.10 Některá ustanovení týkající se zprostředkovatelů § 17 Zprostředkovatel je povinen v reklamě a dokumentaci určené pro spotřebitele uvádět rozsah svých oprávnění. Spotřebitel platí zprostředkovateli spotřebitelského úvěru za jeho služby odměnu. Odměna musí být dohodnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, vždy předem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává úvěr. Zprostředkovatel musí sdělit věřiteli výši své odměny, pokud ji platí spotřebitel. Věřitel ji potřebuje znát kvůli výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr.
22
2.3.11 Dozor nad dodržováním zákona § 19 Dozor nad dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonává Česká obchodní inspekce. Dozor nad činností subjektů naopak vykonává Česká národní banka.
2.3.12 Správní delikty § 20 a § 21 Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že:
neuvede v reklamě informace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu na základě § 4
neposkytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy informace podle přílohy č. 2 na základě §5
neposkytne spotřebiteli náležité vysvětlení podle §5
neposkytne spotřebiteli ve smlouvě písemně informace podle uvedené přílohy č. 3 na základě §6
poruší povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr podle § 9
neinformuje spotřebitele o ukončení oprávnění čerpat úvěr v rozporu s § 13
požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení v rozporu s § 15
neposkytne spotřebiteli stanovené informace na v rozporu s § 16
v případě výrazného překročení, které trvá déle než jeden měsíc, neinformuje spotřebitele v rozporu § 16
Pokud zprostředkovatel poruší některou z povinností ohledně uvádění povinných informací v reklamě, dopustí se správního deliktu. Osoba, která je oprávněna zpracovávat a poskytovat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti se dopustí správního deliktu tím, že:
neumožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům
neuveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup
23
Za správní delikt lze uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč, podle závažnosti správního deliktu. Správní delikty podle tohoto zákona projednává správní orgán, v tomto případě Česká národní banka. Příjem pokut uložených Českou národní bankou je příjmem státního rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vybírá Česká národní banka. Náhradu nákladů správních řízení vymáhá příslušný celní úřad. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby porušení právní povinnosti zabránila. Odpovědnost právnické osoby také zanikne, když nebude zahájeno soudní řízení správním orgánem do dvou let, ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán.
2.3.13 Společná ustanovení § 22 a Přechodná ustanovení § 23 Přechodná ustanovení jsou zpravidla v právním předpise stanovena pro překlenutí určitého přechodného období. Řeší některé problematické otázky související s přechodem mezi dosavadní právní úpravou a novou právní úpravou. Jejich povaha je dočasná, později by měla být nahrazena novými. 8 Dlužníci ani věřitelé by tyto ustanovení neměli opomenout.
2.4 Doplňující závazkové právo - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník9 Závazkové právo dále upravuje další náležitosti smlouvy, společné závazky, společná práva, prodlení věřitele nebo dlužníka, převzetí dluhu, postoupení závazku a další. Všechny úpravy si nebudeme uvádět. Ukážeme si jen ty nejdůležitější, které souvisí právě s nebankovními půjčkami.
Sdělení Energetického regulačního úřadu: Výklad přechodného ustanovení. Energetický regulační úřad [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/sdeleni_elektro2/121109_Vyklad_prechodneho_ustanoveni.pdf 8
Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Část osmá Závazkové právo. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h1.aspx Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. 9
24
2.4.1
Společné závazky § 511
Ve smlouvě může být stanoveno více dlužníků, kteří mají témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně. Věřitel může požadovat plnění po kterémkoliv z dlužníků. Jestliže celý dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.
2.4.2 Dohoda stran § 516 Účastníci mohou po vzájemné dohodě změnit vzájemná práva a povinnosti. Strany mohou buď pouze pozměnit stávající závazek, nebo sjednat nový závazek a dosavadní závazek nechat zaniknout.
2.4.3 Prodlení dlužníka § 517 až § 521 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Pokud jej následně nesplnění ani v dodatečně stanovené lhůtě věřitelem, může věřitel odstoupit od smlouvy. Věřitel také může navíc požadovat i úroky z prodlení. Výši těchto úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení. Zde je stanoveno, že výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Tzn. výše poplatku z prodlení činní za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Pro dlužníka je výhodou následující situace. Za situace, kdy je stanovena přesná doba plnění a dlužník se opozdí, musí věřitel oznámit dlužníkovi, že na plnění stále trvá. Jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší. Společnosti si tedy musí pečlivě hlídat veškeré platby svých klientů. Za prodlení nemůžeme uznat, jestliže věřitel včas a řádně nepřijme nabídnuté plnění nebo neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Na to nám navazuje další část prodlení věřitele.
2.4.4 Prodlení věřitele § 522 Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Kromě toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných 25
škod způsobeným prodlením. Věřiteli můžeme přičítat i zavinění. Navíc věřitel si tímto může sám přivodit škodu, protože za dobu prodlení ze strany věřitele není dlužník povinen platit úroky.
2.4.5 Postoupení pohledávky § 524 až § 530 Velkou problematikou je podle mě postoupení pohledávky. Věřitel totiž může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Musí mu pouze bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámit. S postoupením pohledávky tedy přechází i veškerá práva s ní spojená. Myslím si, že by postoupení měl zákon více regulovat. Zákon pouze reguluje pár výjimek, kdy nemůže dojít k postoupení. Dále zákon stanovuje vztahy mezi postupníkem, postupitelem a dlužníkem.
2.4.6 Převzetí dluhu § 531 a § 532 Málokdy se stane, že se někdo rozhodne převzít dluh dlužníka, když dá věřitel souhlas, tak potom přejímatel nastoupí jako dlužník na jeho místo. Smlouva o převzetí dluhu vyžaduje uzavření písemnou formou. Obsah závazku se převzetím nemění.
2.4.7 Smluvní pokuta § 544 a § 545 Jedním z nejběžnějších právních institutů, který je využíván ve smluvních vztazích, je smluvní pokuta. V mnoha smlouvách je využito alespoň jedné smluvní pokuty k utvrzení povinností dlužníka. Sjednají – li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Nejvyšší soud řešil v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 3622/2011 ze dne 18. 12. 2012 otázku, zda může snížit smluvní pokutu v případě, kdy nevznikla pro porušení povinnosti, k níž se smluvní pokuta vztahuje, žádná škoda. Nakonec došel k závěru, že výše škody, jež vznikla oprávněnému porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou, není kritériem ani pro úvahu
26
o nepřiměřenosti smluvní pokuty, ani pro úvahu o odpovídající míře jejího snížení, nýbrž určuje pouze hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit.10 Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty. I po uhrazení pokuty musí dlužník splnit povinnost, jež byla stanovena. Věřitel dále není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti. Nejčastější smluvní pokuty v úvěrových smlouvách jsou za opožděné splátky, za porušení povinností stanovených ve smlouvě, za nepojištění nemovitosti, kterou dlužník ručí zástavní smlouvou. Pojištění musí být uzavřeno vždy ve prospěch věřitele. Na což spotřebitelé zapomínají a pravidelně pojištění uzavírají ve prospěch majitele nemovitosti. Často udělená pokuta je také za zapsání dalšího zástavního práva na nemovitost, která je předmětem ručení. Věřitelé mohou stanovit smluvní pokuty i za porušení informačních povinností.
2.4.8 Ručení § 546 až § 550 Pohledávku lze zajistit ručením. Pokud se smluvní strany dohodnou, vzniká ručení písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost uspokojit pohledávku, kterou neuspokojí dlužník. Ručit majetkem může sám dlužník nebo 3. osoba, kterou nazýváme ručitel. Věřitel je pak povinen kdykoliv sdělit ručiteli na požádání výši své pohledávky. Ručitel má právo uplatnit proti věřiteli všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník. Má také právo plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávku nemůže uspokojit sám dlužník. Po splnění dluhu věřiteli, může ručitel požadovat na dlužníkovi náhradu plnění, které poskytl věřiteli.
2.4.9 Zástavní smlouva § 55211 Zástavní smlouvu dále rozvíjí spíše, Část druhá, Věcná práva, Hlava třetí A: Právo zástavní a zadržovací, Oddíl první: Zástavní právo §153 až § 172.
Soud nemůže snížit smluvní pokutu jen kvůli výši škody. Idnes.cz: Právo [online]. 20. 1. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/soud-nemuze-snizit-smluvni-pokutu-jen-kvuli-vysiskody-p2l-/pravo.aspx?c=A130120_215656_pravo_vr 10
Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Hlava třetí A: Právo zástavní a zadržovací. Business.center.cz[online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast2.aspx#par152 Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. 11
27
Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.12 Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo a další. Nebankovní společnosti uznávají pro účel zástavy zejména nemovité věci, v některých případech i věci movité. Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy. Smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Uvedeme si pouze nejčastější způsob zástavy nebankovních společností a to na věcech nemovitých. Zástavní právo k nemovitým věcem vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas nebo celá, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Dále zákon říká, že vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv. Na základě tohoto věřitelé často vyplácí předchozí zástavy a slučují je, aby měla na nemovitosti zástavu jen jejich společnost a to ve větším podílu. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě. Pokud má dlužník důvod si myslet, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu. Toto oddálení se ale nemusí vyplatit, protože ten kdo podal bezdůvodně žalobu, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy. Nakonec zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdáním se věřitele zástavního práva, uplynutím doby, na níž bylo zřízeno, složí-li dlužník zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy. Promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. Zástavní právo u nemovitých věcí, které vzniklo vkladem do katastru nemovitostí, zaniká výmazem. Zástavní smlouvu najdete přiloženou v příloze pod č 11.
Výklad 2376 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: zástavní právo. Business.center.cz[online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p557-zastavni-pravo.aspx 12
28
2.4.10 Uznání dluhu § 55813 Pro vymáhání pohledávek se používá uznání dluhu. Pokud věřitel půjčí peníze další osobě bez smlouvy, často nastane situace, že dlužník neustále slibuje vrácení půjčených prostředků, ale nevrátí je. Věřitel nemá ani žádný doklad pro vymáhání. Potom si tedy věřitel obstará uznání dluhu, kde dlužník písemně uzná, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Uznání dluhu tedy vylepšuje důkazní pozici věřitele při případném následném vymáhání dluhu vůči dlužníkovi. 2.4.11 Splnění dluhu § 559 až § 559 Pokud je dluh splněn řádně a včas zaniká závazkový smluvní vztah. Další nároky budou brány jako nepředmětné, jednalo by se o bezdůvodné obohacení. Dluh zahrnuje nejen půjčené peníze a úrok, RPSN, ale i další poplatky jako pojištění, poplatky za správu úvěru atd. Věřitel je potom vždy povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o splacení části nebo celého dluhu. Smlouva o úvěru může zaniknout i výpovědí, zánikem subjektu nebo odstoupením od smlouvy. Při zániku jednoho ze subjektů také nastává zánik závazkového vztahu. v případě zaniknutí poskytovatele, je třeba, aby bylo u právnických osob výslovně ve smlouvě sjednáno nástupnictví. Naopak u fyzických osob dochází k přechodu na případné dědice.
Celá tato podkapitola vychází z Uznání dluhu a uznání závazku: V ČEM UZNÁNÍ POMŮŽE PROTI DLUŽNÍKOVI?. Advokátní kancelář: Slavičín - Valašské Klobouky [online]. [cit. 2013-0506]. Dostupné z: http://www.advokat-zlinsko.cz/uzn%C3%A1n%C3%AD-dluhuuzn%C3%A1n%C3%AD-z%C3%A1vazku-vzor-zdarma 13
29
2.5 Trestná činnost proti majetku- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník14 Zákon nám přímo stanovuje, že čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. 15 Část druhá Zvláštní část, Hlava V: Trestné činy proti majetku, zákon nám stanovuje trestné případy § 211 Úvěrový podvod, § 218 Lichva, § 222 Poškození věřitele, § 223 Zvýhodnění věřitele, § 224 Způsobení úpadku, § 225 Porušení povinnosti v insolvenčním řízení.
2.5.1 Úvěrový podvod § 211 Zahrnuje situace, při kterých nastává úvěrový podvod. Jedná se například o tyto situace:
uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru
použití prostředků získaných účelovým úvěrem na jiný než určený účel bez souhlasu věřitele
Příprava nebo uskutečnění těchto dvou případů je trestné. Za uskutečnění těchto situací hrozí trest odnětí svobody ve výši několika měsíců až deseti let, podle závažnosti porušení. Společnostem také hrozí zákaz činnosti.
2.5.2 Lichva § 218 Jedná se o závazek nepřiměřený k zisku, nejčastěji v souvislosti s úvěrem či půjčkou. Za lichvu je tedy označována taková půjčka, kde je nepřiměřeně vysoký úrok. Zákon poruší ten, kdo zneužívá něčí rozumové slabosti, nezkušenosti, tísně, rozrušení a dá sobě nebo jinému poskytnout plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. Za lichvu hrozí odnětí svobody na šest měsíců až osm let podle závažnosti.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: Hlava V: Trestné činy proti majetku. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestnizakonik/cast2h5.aspx 14
15Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: Hlava I: Působnost trestních zákonů. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestnizakonik/cast1h1d1.aspx 30
2.5.3 Poškození věřitele § 222 Za poškození věřitele považujeme různé situace. Např. dlužník zmaří uspokojení svého věřitele. Tato činnost je trestná. Trest může být stanoven odnětím svobody až na osm let nebo zákazem činnosti, podle závažnosti činnosti. Stejně bude potrestán, kdo třeba i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby. K zmaření uspokojení věřitele může dojít způsoby:
poškozením, zničením, zatajením, zcizením, nebo odstranění majetku nebo jeho části
postoupením pohledávky, anebo převzetím dluhu jiného
zatížením věci, která je předmětem závazku, nebo jejím pronajmutím
předstíráním nebo uznáním neexistujícího nebo zkresleného práva nebo závazku
předstíráním splnění závazku, nebo předstíráním úpadku a zdánlivým zmenšováním majetku
2.5.4 Zvýhodnění věřitele § 223 Dlužník, který je v úpadku, může zmařit, třeba i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele. Tím může způsobit škodu na cizím majetku a být potrestán odnětím svobody až na osm let nebo zákazem činnosti.
2.5.5 Způsobení úpadku § 224 Do úpadku se dostane společnost, pokud se stane neschopnou hradit své splatné peněžní závazky nebo se předluží a dostane se do situace, kterou nazýváme také úpadek. Úpadek je řešen likvidací, konkurzem, vyrovnáním či exekucí. Za úpadek hrozí také trest odnětí svobody. Stejně bude potrestán ten, kdo přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. Toto je v dnešní době velmi častá situace, které se dlužníci vědomě dopouští. Tato činnost je trestná. Úpadek lze přivodit úmyslně nebo nedbalostí tím, že osoba nebo společnost:
činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům
spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým 31
užívá poskytnutý úvěr v rozporu s jeho účelem
poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry, ač je to v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům
učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod, který není shodný s jeho pravidelnou podnikatelskou činností nebo je hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům
2.5.6 Porušení povinnosti v insolvenčním řízení § 225 Porušení povinnosti v insolvenčním řízení nastane, jestliže účastník řízení hrubě ztěžuje funkce insolvenčního správce a tím ohrozí účel insolvenčního řízení. Jednání je trestné, může být udělen trest až do výše tří let.
2.6 Platby - Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Tento zákon se také vztahuje k vyplácení úvěru. Upravuje a stanovuje případy, kdy nastává povinnost provést platby bezhotovostně. Např. stanovuje že, poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč je povinen provést platbu bezhotovostně.16
2.7 Rozhodčí řízení - Zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů17 Rozhodčí doložku vysvětlujeme zejména proto, že bývá často přikládána nebankovními společnostmi ke smlouvě o úvěru. Viz příloha č. 12. Rozhodce je osoba, skupina osob nebo instituce, která působí jako rozhodčí určitého sporu a bývá obvykle vybrán účastnými stranami sporu. Rozhodčí doložka je zvláštní doložka ve smlouvě, která zakládá pravomoc rozhodců k rozhodování případných sporů z této smlouvy vzniklých, a to na místo obecných soudů. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti: Zákon o omezení plateb v hotovosti. Business.center.cz[online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/omezeniplateb/cast1.aspx 16
Celá tato podkapitola vychází z Výkladu 2376 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: Arbitr. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/pojem.aspx?PojemID=2452 Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. 17
32
Přináší to pro účastníky smlouvy rychlé a spravedlivé řešení jejich sporů Rozhodčí řízení je upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“).18 Dle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů může být rozhodcem občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům. Cizinec může být rozhodcem, je-li podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům, postačí však, je-li způsobilý k právním úkonům podle práva České republiky.
Výklad 2376 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: Rozhodčí doložka. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p2460-rozhodci-dolozka.aspx 18
33
3 Novela zákona o spotřebitelském úvěru19 Dne 25. února 2013 byla pod číslem 43/2013 Sb. vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky novela zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, která se snaží postihovat některé nečestné praktiky na trhu spotřebitelských úvěrů v ČR. Vzhledem k tomu, že tato novela byla přijata dne 31. ledna 2013 a nabyla účinnosti okamžitě dnem jejího vyhlášení, museli se poskytovatelé spotřebitelských úvěrů velmi rychle připravit na zamýšlené změny, neboť zákonodárce jim na přípravu téměř žádný čas neposkytl. V následujících odstavcích si uvedeme přehled nejdůležitějších změn, které tato novela přináší pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Důvodem přijetí byla nutnost transportovat směrnici komise EU, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů. Záměrem je, aby roční procentní sazba nákladů u spotřebitelských úvěrů byla srovnatelná v celé EU. Vedlejším důvodem bylo také podle důvodové zprávy, že si stát začal všímat, že existuje velká informační asymetrie mezi poskytovateli spotřebitelských úvěrů a jejich klienty a to hlavně vzhledem velké finanční gramotnosti některých občanů ČR. Z předchozích důvodů se stát rozhodl více posílit ochranu spotřebitelů. Na základě definovaných problémů se zákonodárce rozhod přijmout následující opatření, která mají chránit spotřebitele před nástrahy související s úvěry. Mezi první zásadní opatření patří upřesnění posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tuto povinnost měl věřitel již před přijetím novely, ale v zákoníku chybělo výslovné ustanovení, že v případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí věřitel úvěr poskytnout. Proto bylo do zákoníku zakotveno oprávnění poskytnout úvěr jen osobám, které budou schopni splácet úvěr. Toto usnesení proběhne po řádném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud věřitel takto neučiní, bude sjednaná smlouva na spotřebitelský úvěr absolutně neplatná. Bohužel novela vůbec neuvádí, které parametry by měl věřitel hodnotit, pouze stanovují, že věřitel by měl při posuzování úvěruschopnosti postupovat s odbornou péčí.
19
Celá tato podkapitola vychází z NOVELY ZÁKONA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU. . Epravo.cz [online]. 13.3.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona-o-spotrebitelskem-uveru-89937.html Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. 34
V novele zákona dochází také k vyloučení použití směnky nebo šeku. Použití směnky jako zajišťovacího či platebního instrumentu je velice specifické. Směnka musí splňovat veškeré požadované náležitosti a potom je bez ohledu na hlavní závazek platná a vymahatelná. Zákonodárce se rozhodl vyloučit používání směnky nebo šeku ke splacení či zajištění spotřebitelského úvěru. Pro toto omezení se zákonodárce rozhodl na základě úsudku, že běžný spotřebitel nedisponuje potřebnými znalostmi pro používání směnek. Pokud toto věřitel nebo zprostředkovatel poruší, odpovídají spotřebiteli společně a nerozdílně za škodu způsobenou porušením této povinnosti. Další úpravou prošlo také zajištění spotřebitelského úvěru. Novela reagovala zejména na praktiky, kdy věřitelé požadovali nepoměrné mnohonásobně větší zajištění, které bylo v zjevném nepoměru k hodnotě pohledávky. Nově vložené ustanovení stanovuje, že zajištění úvěru nesmí být v zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Ovšem zpráva opět nijak nenaznačuje, co by mohlo být značný nepoměr. Myslím si, že zákon opět nechává volnost pro obcházení zákonů, ve finále bude tedy opět záležet na rozhodnutí soudce nebo nejvyššího soudu. Zákon uvádí pouze pro právní nejistotu věřitelů sousloví zcela zjevný nepoměr. Záměrem je, aby na první pohled bylo zřejmé, že v rozporu se zákonem nebudou jakékoliv případy, kdy hodnota zajištění převýší hodnotu zajištěné pohledávky, ale jen ty nejvýraznější. Novela dále omezuje použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou. Ustanovení mělo být dle mého zavedeno již dříve. Jedná se obvykle o čísla začínající číslicí 9, u kterých většinou platí, že 4. a 5. pozice v telefonním čísle určuje cenu za minutu volání v Kč včetně DPH. Např. při volání na vymyšlené telefonní číslo 900 751 234 by byla účtována cena 75 Kč/min. včetně DPH. Cílem je zamezit případům, aby se zájemce o úvěr, který je ve finanční tísni, dále zadlužoval nebo byl nucen platit vysoké částky za hovorné při sjednávání a zjišťování informací o úvěru. Zprostředkování spotřebitelského úvěru prošlo také změnami. Zákon stanovuje povinné náležitosti
uzavřené
zprostředkovatelské
smlouvy,
která
sjednává
zprostředkování
spotřebitelského úvěru. Zakotvuje se zde písemná forma a uvedení informace o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy. V případě nedodržení se smlouva považuje za absolutně neplatnou. Spotřebitel má nově právo odstoupit bez jakéhokoliv důvodu a jakékoliv sankce od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud ve lhůtě čtrnáct dní od jejího uzavření nedošlo na jejím základě ke sjednání spotřebitelského úvěru. 35
Okamžikem odstoupení od smlouvy samozřejmě zajikají ze zákona i případné uzavřené smlouvy o doplňkových službách, jako jsou různá pojištění atd. Jako poslední změna je zvýšení sankcí. Všechny výše uvedené prohřešky zákonodárce označil za správní delikty, za které je možné uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. Přitom podle původního znění hrozila za správní delikty pokuta podle závažnosti porušení až do výše 5 mil. Kč. Toto opatření považuji za správné. Novela se tedy rozhodně snažila vypořádat s neférovými praktikami na trhu spotřebitelských úvěrů. Rozhodně měla být stanovena přesněji, aby poskytovatelé nemohli zákon obcházet. Navíc novela nemůže upravit zmiňovanou problematiku, jako je finanční gramotnost a opatrnost spotřebitelů.
36
4 Postup při sjednání úvěru Každý případ je velmi individuální, jak ze strany spotřebitele, tak ze strany poskytovatele. Každá společnost funguje jinak, poskytuje různé druhy půjček a úvěrů, na různou dobu, na různé účely atd. Spotřebitelé naopak žádají o půjčení různých částek, na různě dlouhou dobu, nabízí různé druhy ručení. Proto nemůžeme tento postup úplně standardizovat, ale ukážeme si ten, který je nejčastěji užíván. Postup si rozdělíme do tří částí a to před podpisem smlouvy, podpis smlouvy, čerpání a splácení úvěru.
4.1 Činnosti před podpisem smlouvy Klient
kontaktuje
poskytovatele
nebankovních
půjček
buď
sám,
nebo
pomocí
zprostředkovatele. V České republice existují i zprostředkovatelské společnosti. Ty fungují tak, že klient poskytne společnosti potřebné údaje a ta je rozešle více nebankovním společnostem. Nejvýhodnější nabídky dále předloží klientovi, ten si může vybrat vyhovující produkt. Nevýhodou jsou vysoké zprostředkovatelské provize, které si zprostředkovatel naúčtuje v případě uzavření úvěru. Ve druhém případě klient vyhledá společnost na internetu nebo v reklamě a kontaktuje ji pro bližší informace telefonicky, osobně nebo pomocí internetu. Společnost zpracovává požadavky klientů na základě informací, které klient uvedl v dotazníku nebo v žádosti o půjčku. Nejčastěji uváděné informace jsou jméno, příjmení, trvalé bydliště, výše požadovaných peněžních prostředků, účel půjčky, výše měsíčního příjmu, možnosti případného ručení, ostatní půjčky a úvěry, které klient již čerpá, exekuce. Vybrané zájemce společnost kontaktuje a zároveň začne zjišťovat jejich schopnost splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost splácet zjišťuje na základě příjmu, ten lze ověřit u zaměstnavatele nebo z daňového přiznání o dani z příjmu, dále prověřuje zájemce v registrech dlužníků a na katastrálním úřadě. Na katastru nemovitostí se prověřují především nemovitosti, které zájemce vlastní a zástavy umístěné na nemovitosti nebo popřípadě na nemovitosti třetích osob sloužící k zajištění. Velmi důležité je také prověření občanského průkazu v databázi neplatných či odcizených dokladů. Většina společností chce znát přibližnou výši příjmů rodiny a výdajů rodiny, jestli jim vůbec zbývají finance na splácení úvěru. Příjmy si společnost ověří, ale výdaje nikdy zjistit přesně 37
nemůže, proto musí spoléhat pouze na upřímnost klientů. Z tohoto důvodu je nechává podepisovat čestná prohlášení. V další fázi společnost rozhodne o poskytnutí či zamítnutí úvěru. O výsledku svého rozhodnutí následně co nejdříve informuje zájemce. Pokud klientův zájem nadále trvá, sestaví poskytovatel splátkový kalendář, který s klientem řádně prokonzultuje. Před podpisem smlouvy potřebuje společnost znát ještě další údaje např. rodné číslo, způsob ručení, číslo účtu pro odeslání poskytnutých prostředků a další. Smlouvy se málokdy shodují, jsou velmi individuální, z tohoto důvodu si společnosti nechávají vypracovávat smlouvy u advokátních kanceláří nebo mají své právní oddělení.
4.2 Podpis smlouvy Podpis smlouvy je také velmi individuální záležitostí. Nejčastěji k podepisování smluv dochází v advokátní kanceláři nebo u notáře. Notáři i někteří advokáti mají oprávnění ověřovat podpisy a vyhotovovat ověřené kopie. V některých případech se smlouvy podepisují na kancelářích nebo na pobočkách nebankovních společností a podpisy se následně uznávají za vlastní na Czech Pointu, který můžeme nalézt i na České Poště. Úřední orgán ověřuje pravost podpisu tak, že před ním osoba vlastnoručně podepíše smlouvy a orgán ověří totožnost osoby podle občanského průkazu nebo pasu. Smlouvy o úvěru jsou zpravidla vyhotovovány v počtu účastníků. Věřitel si podpisy nechává ověřit ve vlastní smlouvě nebo v zástavních smlouvách pro katastrální úřady. Katastrální úřady mají přesně stanovené požadavky na smlouvy. Ověřené podpisy vyžaduje věřitel především pro možné soudní spory, např. z důvodu oddalování soudního rozhodnutí ze strany dlužníka na základě tvrzení, že smlouvu nepodepsal sám dlužník. Po tomto tvrzení následuje zdlouhavé vyhotovování posudků znalců ručního písma. Aby se této situaci věřitelé vyvarovali, nechávají si alespoň jedno vyhotovení smlouvy s ověřenými podpisy. V příloze č. 8 přikládám Smlouvu o podnikatelském úvěru. Tato smlouva se používá velmi často, protože se na ni nevztahují zákony upravující spotřebitelský úvěr. V názvu smlouvy musí být vždy uveden druh smlouvy. Následují údaje o věřiteli a dlužníkovi. Preambuli či vybrané definice a výklad nebudu podrobněji vysvětlovat, zaměřím se až na další části smlouvy. Předmět smlouvy nám zkráceně vysvětluje účel této smlouvy a celkovou výši úvěru.
38
Navazující část poskytnutí podnikatelského úvěru rozvádí části podnikatelského úvěru a jejich čerpání. Zde bývá více částí o vyplacení úvěru, protože věřitel vyplácí za dlužníka různé další půjčky a exekuce na různé bankovní účty. Odstavce věnované úplatě za sjednání závazku a úroku udávají přesné částky a sazby za poskytnutí úvěru. Doba a splatnost podnikatelského úvěru vychází ze splátkového kalendáře přiloženého v příloze č. 9, stanovuje dobu, splatnost, předčasné
splacení,
další
náležitosti
a smluvní
pokuty
s tímto
související.
Účel
u podnikatelského úvěru je jasný, musí být vždy spojen s podnikatelskou činností, ale v případě obyčejného úvěru nebo půjčky může být stanoven na různý účel např. renovace domu, koupě chaty. Další část se týká sesplatnění podnikatelského úvěru, zejména prodlení, změny podmínek, následného postupu v případě odstoupení od smlouvy a opět stanovuje další smluvní pokuty. Smluvní pokuta a úrok z prodlení rozvádí sankce za řádné a včasné nesplácení podnikatelského úvěru. Odstavec započtení upravuje podmínky, kdy mají věřitel a dlužník vzájemné pohledávky stejného druhu a mohou si je započíst. Následuje velmi důležitá část zajištění podnikatelského úvěru, kde se stanovuje ručení movitým majetkem nebo zástavou na nemovitosti, zástavce a povinnosti dlužníka. V prohlášení dlužníka je shrnut stav jeho dalších pohledávek vůči dalším věřitelům a ujednána smluvní pokuta za uvedení nepravdivých informací. Informační povinnosti dlužníka jsou téměř stejné jako pro věřitele. Veškeré změny musí být doručeny druhé straně písemně doporučeným dopisem. Za nedodržení této povinnosti hrozí dlužníkovi opět smluvní pokuta. Část nakládání s osobními údaji vychází ze zákona. Dnes se velmi rozmohlo také prohlášení o přiměřenosti, kde dlužník prohlašuje, že sazby, poplatky a úroky jsou odpovídající a přiměřené. V této smlouvě jsou také ostatní ujednání, ty mohou být uvedeny, ale nemusí. Obsahují další povinnosti, oprávnění a prohlášení dlužníka. i když se zdá, že odstavec stanovující společná a závěrečná ustanovení není důležitý, rozhodně tomu tak není. Bývají zde velmi rozhodující části smlouvy. Nejdůležitější je část, kde dlužník stvrzuje, že si smlouvu řádně přečetl, jejímu obsahu rozumí, nepodepsal ji pod nátlakem a následně vše stvrzuje svým podpisem. Nakonec máme volné řádky pro podpisy věřitele a dlužníka. V příloze č. 10 přikládám rozhodčí smlouvu, kterou věřitelé často přikládají ke smlouvám o úvěru, protože jim urychluje případné řešení vzniklých sporů s dlužníkem. Tato smlouva neobsahuje žádné záludnosti, pouze stanovuje rozhodce, místo konání řízení, poplatky za řízení, povinnosti žalobce, informační povinnosti a dohodu smluvních stran o využití rozhodce v případně vzniklém sporu. Na konci máme opět volné řádky pro podpisy účastníků.
39
Při poskytnutí velkého objemu peněžních prostředků požaduje věřitel po dlužníkovi zajištění nemovitostí. Zajištění nemovitosti se zajišťuje smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou přikládám v příloze č. 11. Smlouva začíná údaji o věřiteli a dlužníkovi, navazuje předmět zástavy, vysvětlení pohledávek, prohlášení a povinnosti zástavce, smluvní pokuty za porušení podmínek a další ustanovení. Nakonec musí smlouvu opět podepsat dlužník i věřitel. K těmto smlouvám může být také podepisována rozhodčí smlouva, kterou přikládám v příloze č. 12. V případě, že dlužníkovi ručí třetí osoba, podepisuje ručitel ručitelské prohlášení. Ručitelské prohlášení přikládám v příloze č. 13. Ručitel zde souhlasí za převzetí závazku dlužníka, pokud přestane dlužní splácet svůj dluh nebo se dostane do prodlení. Smlouva stanovuje práva a povinnosti ručitele. Smlouvu vždy podepisuje věřitel a ručitel, nikoliv však dlužník. Pokud ručitel souhlasí se zástavou nemovitosti, podepisuje se smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti, viz příloha č. 14. Tato smlouva je velmi podobná smlouvě o zřízení zástavního práva na dlužníkově nemovitosti. Stejně jako u všech předešlých případů mohou věřitel a ručitel podepsat rozhodčí smlouvu přiloženou v příloze č. 15. Další potřebné dokumenty a instrukce pro zapsání zástavního práva nalezneme na webových stránkách katastrálních úřadů nebo je můžeme vyzvednout osobně na katastrálním úřadě. Nalezneme zde i potřebné formuláře pro různé účely např. návrh na vklad práva do katastru nemovitostí.
4.3 Čerpání a splácení úvěru Klient splácí úvěr podle splátkového kalendáře, pokud však přestane splácet tak následují kroky, které uvedu níže. V první řadě věřitel kontaktuje telefonicky nebo pomocí emailu dlužníka a pokusí se s ním vyřešit důvody jeho nesplácení. Pokud klient nereaguje, musí mu věřitel poslat výzvu doporučeným dopisem. V některých případech se klient snaží komunikovat a snaží se domluvit, vysvětlit důvody opožděných plateb a nesplácení. Ve většině případů však klienti absolutně nereagují na žádné výzvy a myslí si, že když je věřitel nemůže kontaktovat, nebude se dále nic dít. V tom se ovšem dost mýlí, protože věřitel, který nevidí žádnou snahu o komunikaci ze strany klienta, předá celou kauzu svému právnímu zástupci.
40
Právní oddělení jedná vždy samostatně na základě plné moci od věřitele. Právní zástupce je nejprve povinen dlužníkovi zaslat předžalobní upomínku. Tato upomínka upomíná úhradu dluhu, obsahuje upozornění na neuhrazený dluh, výzvu k úhradě do dne a na určitý účet, upozornění na soudní a exekuční vymáhání dluhu v případě neuhrazení. Neuhradí-li klient opět do stanoveného termínu finanční prostředky, vydá advokátní kancelář návrh na zahájení rozhodčího řízení nebo vydání platebního rozkazu k soudu. Dále proběhne rozhodčí nebo soudní řízení. V drtivé části výsledek řízení dopadne ve prospěch věřitele. Potom se čeká na právní moc rozhodnutí a na základě tohoto se stává exekuční titul vykonavatelný. Advokátní kancelář opět zašle dlužníkovi další dokument tzv. předexekuční výzvu. Usnesení o nařízení exekuce by mělo donutit dlužníka zapřemýšlet se především nad velkými náklady, které mu vzniknou v případě vymáhání dluhu exekutorem. Věřitel nebo právní zástupce předává případ dále exekutorovi. Exekutor je pověřen státem a má právo vymáhat peněžní částky od dlužníků na základě soudního rozhodnutí, dražit majetek, zablokovat majetek, nařídit srážky ze mzdy a další. Práce a celý postup exekutora je opravdu velmi rozsáhlý a složitý. V této fázi věřitel čeká na peníze, které soudní vykonavatel vymůže a dlužník najednou zjistí, že opravdu není nedosažitelný. Některé společnosti ani nevyužívají služeb exekutora a před soudními spory pohledávky prodávají jiným nebankovním subjektům.
41
5 Poznatky z praxe a návrhy řešení V následujících bodech si dovolím shrnout podle mého největší problémy nebankovních půjček. Pokusím se také navrhnout řešení.
5.1 Nepřehlednost a neúplnost zákona Prvním problémem je nepřehlednost a neúplnost v oblasti úvěrů a půjček. Zákony nejsou ještě úplně uceleny. Velké mezery často doplňuje výklad Nejvyššího soudu. Problematika nebankovních společností je na trhu pouze krátce a teprve v dnešní době nastávají velké důsledky vzniklé z nebankovních půjček. Myslím si, že někdy i sám zákon umožňuje nebankovním společnostem obcházet stanovené zákony. Např. pokud nebankovní společnost do smlouvy uvede, že se jedná o smlouvu o úvěru určenou na bydlení nebo pro podnikání, nevztahuje se pak na tuto smlouvu zákon upravující spotřebitelský úvěr. Při soudních sporech má tedy společnost značně navrch, protože jedná v souladu se zákonem. Dlužník podepsal, že peněžní prostředky sjednané v úvěru chtěl pro výše uvedené účely, takže vlastně on je ten, který porušil smlouvu. Zákony jsou velmi složité a nepřehledné, roztroušené, spotřebitel má podle mě velký problém se v nich zorientovat. Myslím si, že problémy by měl v tomto případě i sám věřitel, ale ten využívá ve většině případů právní služby advokátních kanceláří. Řešení vidím pouze v úpravě zákonů. Jejich sjednocení, změna, vydání nových legislativních opatření jsou akutní.
5.2 Vzdělání a neznalost zákona Myslím si, že toto je také jeden z největších problémů. Dlužníci nemají skoro žádnou finanční gramotnost, neznají hodnotu peněz, nejsou schopni si spočítat, jestli je úrok výhodný nebo alespoň přiměřený. Podle mě, smlouvu kolikrát ani řádně nečtou, protože jí prostě nerozumí. Nepožadují vysvětlit, proč je ve smlouvě např. smluvní pokuta nebo další slova a fráze, kterým vůbec nerozumí. Nebankovní společnosti na dlužníka samozřejmě z velké části pohlíží jako na zisk a snadný výdělek. Ale na spotřebitele je potřeba hledět také jako na člověka, který má svá práva.
42
Věřitelé vědí, že většina dlužníků si vůbec neuvědomuje následky svého extrémního zadlužení. Velká část dlužníků nebankovních společností má majetek, např. nemovitost, díky které si mohou dále a dále půjčovat další peněžní prostředky. Sem tam splácí, pokud jim peníze dojdou, vezmou si další úvěr a tím pak zase splácí předchozí půjčky a úvěry. Tak žijí i několik let, než přijde okamžik, kdy se dostanou na samé dno, přijdou o nemovitost a zůstanou jim často i další dluhy. Můžeme říci, že se ocitají v začarovaném kruhu, který se ale jednou uzavře. Toho společnosti často využívají. Praxe také ukazuje, že přibývá dlužníků, kteří si uvědomují, že jejich smlouva může být v rozporu s dobrými mravy, ale neobrátí se ani na soud, ani na polici a ani na advokáty. Rozhodnou se většinou dále úvěr splácet nebo přestanou platit úplně. Všechny tyto situace vznikají především u méně vzdělaných klientů. Řešením by bylo, kdyby už na základních školách a posléze i na učilištích a středních školách bylo více času věnováno právě této problematice.
5.3 Nerovnost stran při vymahatelnosti práva Při vymahatelnosti prává je podle mě věřitel ve výrazně silnější pozici. Věřitel si často nárokuje pod sankcí a výhružkami exekutorů např. okamžité splacení úvěru, které dlužník považuje za nezákonné, ale stejně se nakonec raději podřídí. Bojí se věřitele, ten je zastoupen advokátem, který ví jak obejít zákon. Pokud naopak věřitel poruší svoje povinnosti, dlužník tuto situaci ve většině případů vůbec neřeší. Nemůže si být totiž jistý, že by soudní spor vyhrál a bojí se, že by musel v případě prohry uhradit náklady soudního řízení, což by pro něj bylo likvidační. Navíc pokud by spor vyhrál, nemusí se mu to vyplatit. Pro dlužníka je totiž také velmi důležitý čas, finance potřebuje co nejdříve zpět, aby mohl uhradit dluhy dalším věřitelům. Dlouhé soudní řízení nejsou v České republice výjimkou, proto se do těchto sporů dlužníci raději nepouštějí. Tento stav odrazuje poškozené od vymáhání svých práv a nebankovní společnosti naopak k porušování smluv přímo motivuje. Řešením může být zavedení vyšších pokut pro nebankovní společnosti. Výsledkem by bylo, že společnosti by si více hlídaly, aby nedocházelo k porušování smluv.
43
5.4 Rozhodčí smlouvy Smluvním stranám byla dána možnost zvolit alternativní řešení sporu. Někdo bere rozhodčí smlouvy za pozitivní, kvůli rychlé době rozhodnutí, nízkým platbám a neformálnosti. Já si naopak myslím, že tím stát opět dost zlehčil problematiku nebankovních půjček. Spory by měl podle mě řádně řešit soud a ne jen rozhodce.
44
Závěr Ve své bakalářské práci jsem nejprve prošla zákony upravující nebankovní půjčky. Při zpracování jsem narazila na jeden z největších problémů a to je nesjednocenost zákonů. Pro úspěšné vyvození závěrů se musíte orientovat v občanském zákoníku, obchodním zákoníku, trestním zákoníku a v mnoha jejich rozsáhlých různých částech. Což pro mne bylo někdy pěkně náročné a záludné, proto si vůbec nedovedu představit vyhledávání práv a povinností v legislativě na pozici dlužníka. Zmíněná novela upravující spotřebitelské úvěry se sice snažila o změnu, ale ne v takovém rozsahu, v jakém by měla být vydána. Zákonodárce se snaží vypořádat s neférovými praktikami na trhu spotřebitelských úvěrů, jenže ne v dostatečné míře, aby stanovil pevná jasná pravidla a zamezil obcházení zákona. Postup při sjednávání úvěru má sice dána pravidla, která se ale mohou různě měnit v rozlišných případech. Každá kauza je individuální a jiná, proto by bylo zajímavé zaměřit se na dlouhodobý a rozsáhlý průzkum trhu s nebankovními úvěry. Myslím si, že při detailním prozkoumání by se našlo stovky případů, kdy lze legálně obcházet zákon. Já jsem ve své bakalářské práci uváděla pouze nejběžnější postup při sjednávání nebankovních půjček. Neuváděla jsem nelegální praktiky společností, lichvářské společnosti a praktiky, které jsou protizákonné. Naznačovala nebo jsem přímo uváděla jen situace, kdy nebankovní společnosti mohou obcházet zákon, protože jim to legislativa umožňuje svojí benevolentností. Jediné co ovlivňuje jejich obcházení, jsou rozhodnutí nejvyššího soudu, která značně doplňují nebo částečně dotváří legislativu. Bohužel zde hodně záleží na soudci, každý soudce má totiž na různé situace různé názory. Ve všech částech při sjednávání úvěru je velmi patrný vliv advokátních kanceláří, které tvoří stavební základy pod nebankovními společnostmi, samozřejmě hned nad legislativou, která tvoří pevnou půdu pro celou stavbu. Bez advokátních kanceláří by neměly společnosti téměř žádnou moc. Advokáti radí společnostem jak zpracovat zákon ve svůj prospěch, řádně vypracovávají veškeré smlouvy, zastupují společnosti při soudních nebo rozhodčích řízeních, zastrašují dlužníky různými dopisy, umí jednat se soudci, policií i exekutory. Na druhé straně u dlužníků stojí jeden z největších problémů nebankovních půjček. Dlužníci nemají téměř žádnou finanční gramotnost, nejsou schopni rozlišit, jestli je úrok přiměřený, neznají hodnotu peněz. Myslí si, že jsou nedotknutelní, protože se ocitají v dlouhém kruhu desítek bankovních a nebankovních půjček, které čerpají, ale často nesplácejí. Pokud mají nemovitost, mohou takto žít i několik let, než se kruh uzavře a následuje rychlý konec, při 45
kterém dlužníkům nezůstane žádný majetek, ale jen dluhy. Smlouvy dlužníci řádně nečtou, protože jim nerozumí. Ani nepožadují vysvětlit pojmy nebo fráze, kterým nerozumí. Věřitelé tak často této skutečnosti využívají. Poslední dobou se také ukazuje, že přibývá dlužníků, kteří si uvědomují, že jejich smlouva je v rozporu se zákonem či dobrými mravy, ale na nikoho se neobrátí. Což je opravdu špatně. Nerovnosti obou stran jsou tedy značné, věřitel je ve výrazně silnější pozici. Nejvíce se rozdíly projevují při vymahatelnosti práva. Pokud věřitel poruší svoje povinnosti, dlužník tuto situaci ve většině případů neřeší. Bojí se advokátních zástupců společnosti, kteří vědí, jak obejít zákon. Dlužník si nemůže být jistý, že by soudní spor vyhrál a odrazují ho vysoké náklady soudního řízení v případě prohry, což by pro dlužníka mohlo být likvidační. Peníze dlužník potřebuje co nejdříve zpět, aby mohl uhradit závazky dalším věřitelům, proto zde hraje svoji roli i čas. Naopak pokud poruší své povinnosti dlužník, věřitel okamžitě zareaguje. Úprav potřebuje tato problematika mnoho. Doporučila bych především sjednocení zákonů, pro zjednodušení a lepší přehlednost. Větší upřesnění legislativy, aby nedocházelo k jejímu obcházení. Zvýšení pokut nebankovním společnostem by podle mě také výrazně pomohlo. Za důležité považuji vzdělávání. Obyvatelé ČR potřebují zvýšit svoji finanční gramotnost. Ve školách by měla probíhat výuka zaměřená na finance, hodnotu peněz, určitě i výpočet výše úroků a přiměřenosti poplatků. Měl by se žákům přiblížit podpis smlouvy, náležitosti smluv, soudní řízení a další. Tato výuka by měla začít už na základních školách a rozvíjet se na učilištích a středních školách všech oborů. Doufám, že se mi v bakalářské práci podařilo přiblížit problematiku nebankovních půjček a úvěrů a situaci na trhu nebankovních produktů. Závěrem můžu říci, že tato problematika je opravdu velmi složitá, začíná teprve docházet k úpravám legislativy a myslím si, že bude trvat ještě několik desítek let, než bude tento problém vyřešen.
46
Internetové zdroje Celá tato podkapitola vychází z NOVELY ZÁKONA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU. . Epravo.cz [online]. 13.3.2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona-o-spotrebitelskem-uveru-89937.html Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. Celá tato podkapitola vychází z Uznání dluhu a uznání závazku: V ČEM UZNÁNÍ POMŮŽE PROTI DLUŽNÍKOVI?. Advokátní kancelář: Slavičín - Valašské Klobouky [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.advokat-zlinsko.cz/uzn%C3%A1n%C3%AD-dluhuuzn%C3%A1n%C3%AD-z%C3%A1vazku-vzor-zdarma Celá tato podkapitola vychází z Výkladu 2376 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: Arbitr. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/pojem.aspx?PojemID=2452 Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: Část první Spotřebitelský úvěr. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-0506]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelskyuver/cast1.aspx Pokud byl v kapitole použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Část osmá Závazkové právo. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h1.aspx Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Hlava třetí A: Právo zástavní a zadržovací. Business.center.cz[online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast2.aspx#par152 Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován. Celá tato podkapitola vychází ze Zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku: Díl V: Smlouva o úvěru. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast3h2d5.aspx Pokud byl použit jiný zdroj, je v kapitole přímo citován.
47
Obsahová náplň živnosti volné: Třetí část seznamu. Businessinfo.cz: Legislativa [online]. 1. 12. 2008 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obsahovanapln-zivnosti-volne-3-4880.html Sdělení Energetického regulačního úřadu: Výklad přechodného ustanovení. Energetický regulační úřad [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/sdeleni_elektro2/121109_Vyklad_prechodneho_ustanoveni. pdf Soud nemůže snížit smluvní pokutu jen kvůli výši škody. Idnes.cz: Právo [online]. 20. 1. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/soud-nemuze-snizitsmluvni-pokutu-jen-kvuli-vysi-skody-p2l-/pravo.aspx?c=A130120_215656_pravo_vr Výklad 2376 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: zástavní právo. Business.center.cz[online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p557-zastavni-pravo.aspx Výklad 2376 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání: Rozhodčí doložka. Business.center.cz[online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p2460-rozhodci-dolozka.aspx Výše úroku záleží na dohodě, přesto má určité hranice. Měšec.cz [online]. 2. 1. 2009 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/vyse-uroku-zalezi-na-dohode-mavsak-hranice/ Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů: Část první Spotřebitelský úvěr. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spotrebitelsky-uver/cast1.aspx Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti: Zákon o omezení plateb v hotovosti. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/omezeniplateb/cast1.aspx Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Hlava pátá: Smlouva o půjčce. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h5.aspx
48
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník: Hlava třináctá: Smlouva zprostředkovatelská. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h13.aspx Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: Hlava I: Působnost trestních zákonů. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/cast1h1d1.aspx Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: Hlava V: Trestné činy proti majetku. Business.center.cz [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/cast2h5.aspx
49
Seznam příloh Přílohy se nachází na přiloženém CD. Příloha č. 1: Povinné informace v reklamě (zdroj dat: www.business.center.cz, aktuální k 1. 5. 2013) Příloha č. 2: Povinné informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelsky úvěr (zdroj dat: www.business.center.cz, aktuální k 1. 5. 2013) Příloha č. 3: Povinné informace ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelsky úvěr (zdroj dat: www.business.center.cz, aktuální k 1. 5. 2013) Příloha č. 4: Povinné informace po dobu trvání spotřebitelského úvěru ve formě možnosti přečerpání (zdroj dat: www.business.center.cz, aktuální k 1. 5. 2013) Příloha č. 5: Výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelsky úvěr (zdroj dat: www.business.center.cz, aktuální k 1. 5. 2013) Příloha č. 6: Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (zdroj dat: www.business.center.cz, aktuální k 1. 5. 2013) Příloha č. 7: Formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání a za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení Příloha č. 8: Smlouva o úvěru vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) Příloha č. 9: Splátkový kalendář (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) Příloha č. 10: Rozhodčí smlouva ke smlouvě o úvěru vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) Příloha č. 11: Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti dlužníka vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) Příloha č. 12: Rozhodčí smlouva ke smlouvě o zřízení zástavního práva k nemovitosti dlužníka vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) Příloha č. 13: Dohoda – ručitelské prohlášení vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) 50
Příloha č. 14: Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti zástavního věřitele vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost) Příloha č. 15: Rozhodčí smlouva ke smlouvě o zřízení zástavního práva k nemovitosti zástavního věřitele vzor (zdroj dat: nejmenovaná nebankovní společnost)
51
