VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií SOCIÁLNÍ POLITIKA

-------------------------------------------------------VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

SOCIÁLNÍ POLITIKA Systém sociálního zabezpečení

Studijní opora

Ing. Věra Nečadová 2014

Recenzovali: Mgr. Jan David Dvořák Ing. Zuzana Pěchotová

Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Sociální politika – Systém sociálního zabezpečení 1. Vydání Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2015 Tisk Ediční oddělení VŠP ©

Ing. Věra Nečadová

ISBN 978-80-88064-08-4

Obsah Úvod ............................................................................................................... 5 1. Systém sociálního zabezpečení v ČR ......................................................... 8 1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti...................... 13 1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení v ČR ...................... 14 Shrnutí ...................................................................................................... 18 1.

Sociální zabezpečení – pojištění .......................................................... 22 1.1.

Sociální zabezpečení – nemocenské pojištění ............................... 25

2.1.1 Nemocenské pojištění ................................................................. 26 2.1.2 Důchodové pojištění.................................................................... 31 2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ................................. 39 Shrnutí ...................................................................................................... 44 3. Zdravotní pojištění ................................................................................... 47 3.1 Pojem „zdravotní pojištění“ ............................................................... 49 3.2 Zdravotní pojišťovny.......................................................................... 53 3.3 Průkaz mimořádných výhod .............................................................. 56 3.4 Česká správa sociálního zabezpečení ................................................. 58 3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění........................................... 62 3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí v České republice .. 68 3.6.1 Státní rozpočet ............................................................................. 69 3.6.2 Příspěvky na zdravotní pojištění ................................................. 69 3.6.3 Přímé platby od pacientů ............................................................. 69 Shrnutí ...................................................................................................... 70 4. Státní sociální podpora ............................................................................. 74 4.1 Pilíře sociálního systému.................................................................... 76 4.2 Státní sociální podpora ....................................................................... 77 4.3 Okruh oprávněných osob ................................................................... 79 4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich vyplácení .................... 80 Shrnutí ...................................................................................................... 81 5. Specifické pojmy související se státní sociální podporou - dávkami a příklady dávek .............................................................................................. 84 5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory .......................................... 88 5.1.1 Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory............. 89 -3-

5.2 Modelové příklady dávek SSP ........................................................... 95 Shrnutí .................................................................................................... 111 Seznam použité literatury........................................................................... 116 Příloha č. 1 ................................................................................................. 120

-4-

ÚVOD Vážení a milí studenti, předkládám vám studijní oporu, která se týká oblasti sociální politiky, když se především v této opoře zaměřím na systém sociálního zabezpečení.. Prostřednictvím této studijní opory byste měli získat základní teoretické znalosti z výše uvedené oblasti, která je velmi významnou oblastí, když možno konstatovat, že tato oblast se přímo dotýká (dříve, či později) každého z nás. S průmyslovým rozvojem každé země dochází ke změnám životních podmínek, způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek a ke změně života člověka vůbec. Tyto změny jsou doprovázeny nárůstem sociálních rizik. Pro člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální události), a proto se snaží prosazovat a stále více uskutečňovat jejich společenské odstraňování. Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme ve své podstatě jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet, zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých zemích má různý obsah. V užším pojetí se omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby, v širším pojetí je do něj zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení v invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti. Sociální zabezpečení ale můžeme charakterizovat i jako souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření kompenzujících nepříznivé finanční a sociální důsledky formou sociálních příjmů (na principu pojištění nebo prostými dávkami), sociálních služeb a sociálních azylů. Cílem této studijní opory je, abyste po jejím prostudování a zodpovězení všech otázek dokázali:  

definovat základní pojmy, které s oblastí systému sociálního zabezpečení souvisejí, vniknout a pochopit poměrně složitou problematiku systému sociálního zabezpečení a dodržování daných norem a předpisů, včetně objasnění základních pojmů s problematikou souvisejících,

-5-



charakterizovat situaci, která v současné době je spojená se systémem sociálního zabezpečení.

Doporučení ke studiu Studijní opora je rozdělena do pěti kapitol, když každá kapitola sleduje vlastní téma a toto je vždy v závěru stručně shrnuté. Věnujte dostatek času na studium jednotlivých kapitol, jako orientační doporučení si vám dovoluji navrhnout v průměru hodinu a půl až dvě hodiny na každou kapitolu. Toto časové rozhraní by mělo zahrnovat kromě intenzivního studia teorie i její zopakování, případně splnění dalších aktivit. D o p o r u č u j i studovat předkládaný materiál důsledně, po jednotlivých kapitolách, tak jak jsou řazeny za sebou a věřím, že vás potom i zaujme více obsah kapitol a dostaví se zároveň předpokládaný výsledek. Při vlastním studiu se snažte vše důkladně promýšlet, vytvářet si vlastní názor a hledat vzájemné souvislosti. Vracejte se ke statím, které vám nebyly dostatečně jasné a srozumitelné, měli jste pocit, že jsou náročné a složité, když hlavně tyto úseky neustále opakujte a pokročte dále ve studiu až budete přesvědčení o tom, že jste danou část zcela zvládli. Pro zdárné a úspěšné studium, a hlavně ve vlastním zájmu, nepřeskakujte žádnou kapitolu, protože jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a jsou právě záměrně takto řazeny za sebou. Nepodceňujte význam kontrolních otázek a snažte se na ně vždy po prostudování kapitoly poctivě odpovědět. Až se vám to zdaří a budete sami se sebou a svými výsledky spokojeni, pak teprve pokračujte ve studiu dále. Pojmy k zapamatování se snažte vždy v závěru kapitoly naplnit adekvátním obsahem a pokud se vám to nepodaří, vraťte se ke studiu příslušné kapitoly opětně. Pokud nebudete mít subjektivní pocit, že danou problematiku zvládáte podle vašich představ, nepokračujte dál ve studiu a soustřeďte se znovu na stávající text. V průběhu studia textu si dělejte poznámky, zaznamenávejte si své vlastní postřehy, případně náměty, když toto vše potom můžete využít při dalším studiu. -6-

Byla bych velice ráda, aby předkládaná studijní opora, úvod které jste právě dočetli až do samého závěru, byla pro vás odpovídajícím studijním zdrojem informací, které nebudete využívat pouze po dobu studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, ale i v dalším vašem aktivním životě, například až se jednou zapojíte do pracovního procesu. Přeji vám při studiu této studijní opory dostatek energie a zároveň i chuti, odvahy a trpělivosti. Jen tak budete mít potom pocit z dobře vykonané práce.

Věra Nečadová autorka

-7-

1. Systém sociálního zabezpečení v ČR Cíl: Tato úvodní kapitola je sestavena tak, abyste po jejím prostudování dokázali:      

charakterizovat systém sociálního zabezpečení, rozlišovat jednotlivé složky sociálního zabezpečení, rozebrat stručně základní pojmy, které s problematikou souvisejí, popsat a stručně vysvětlit podstatu sociálního zabezpečení, vysvětlit a zdůvodnit významnost sociálního zabezpečení, výstižně objasnit postavení sociálního zabezpečení v souvislosti s životní úrovní obyvatelstva.

Klíčová slova: systém sociálního zabezpečení, sociální událost, sociální pomoc, pojištění, zdravotní pojištění, vyměřovací základ, hmotná nouze, životní minimum, existenční minimum

Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tato první kapitola dané studijní opory má za úkol především objasnit některé základní pojmy spojené se systémem sociálního zabezpečení, vymezit jeho místo v oblasti sociální politiky i ve společenském systému a poukázat na jeho důležitost. Předpokládám, vážení studenti, že hned od počátku studia tohoto materiálu budete studovat s chutí a elánem, že nebudete podceňovat tuto úvodní kapitolu a že si na prostudování této kapitoly vyčleníte asi padesát – šedesát minut. Nepodceňujte nikdy úvodní části, kde se seznamujete se základními pojmy! Je třeba jejich obsah dobře znát, neboť z nich budete v dalších kapitolách vycházet. Věnujte pozornost kontrolním otázkám a po jejich vyčerpávajícím zodpovězení se věnujte zapamatování a opětnému vysvětlení klíčových slov, tj. „pojmů k zapamatování“. Studiu této kapitoly byste měli věnovat asi 50 až 60 minut.

-8-

ZÁKLADNÍ POJMY SPOJENÉ SE SYSTÉMEM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR Základní informace o způsobech, ale také o možnostech sociálního zabezpečení v ČR. Co je v podstatě sociální zabezpečení? Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu svým občanům při tzv. sociálních událostech. U některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod. Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti.

Podstata sociálního zabezpečení

Vymezení některých základních pojmů Sociální událost  je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou člověk nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními prostředky. Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví).

Sociální událost

Správa sociálního zabezpečení  je úřad, který má na starosti důchodové pojištění, nemocenské pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění osob samostatně výdělečně činných..

Správa sociálního zabezpečení

Sociální politika  řízení společnosti vedoucí k zajištění potřebné životní úrovně obyvatel. Podpůrčí doba - doba, po kterou je poskytována dávka. Vyměřovací (výpočtový) základ - částka, ze které se vychází při určení výše dávky.

-9-

Nezaopatřené dítě (definice dle zák. o důchodovém pojištění) Nezaopatřeným dítětem je člověk do 26 let, pokud: se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje), nemůže studovat pro nemoc nebo úraz z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, má ukončenou povinnou školní docházku, není mu ještě 18 let, nestuduje, je veden na úřadu práce a nemá nárok na podporu.

Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích:

Pojištění

1) Pojištění je spravedlivé, tzn. pokud si pojištění platíme, můžeme z něho i čerpat, když u nás v ČR se jedná především o pojištění zdravotní a sociální. Nemocenské a důchodové pojištění vyřizuje správa sociálního zabezpečení. - Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky:  nemocenské,  podpora při ošetřování člena rodiny,  vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,  peněžitá pomoc v mateřství.  

Systém dávek státní sociální podpory

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se poskytují 2 dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství.

2) Systém dávek státní sociální podpory - nezávislé na příjmu: (netestované)

- závislé na příjmu: (testované)

porodné , pohřebné , rodičovský příspěvek, pěstounské dávky.

příspěvek na bydlení, přídavek na dítě,

- 10 -

3) Pomoc jedná se také o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže nejrůznější sociální, případně i jiné situace vyřešit vlastními prostředky.

Sociální pomoc

U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče Dávky v hmotné nouzi: doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc,

Dávky sociální péče: příspěvky pro zdrav. postižené, příspěvek na péči.

Sociální zabezpečení dle právního systému ČR V České republice bývá sociálním zabezpečením označováno pouze důchodové a nemocenské pojištění, tak jak to vyplývá z pojmosloví zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Nárok na sociální dávky ze státní sociální podpory má pouze ten, kdo splní podmínky dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů.

- 11 -

Dávky v hmotné nouzi

Obr. č. 1 - Souhrnné schéma dávek sociálního zabezpečení

Zdroj: příručka Sociální zabezpečení 2007, Poslední aktualizace: Tereza Komůrková, srpen 2014; socialni-davky-2013.EU

- 12 -

1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti S průmyslovým rozvojem dochází ke změnám životních podmínek. Pro člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální události), a proto se prosazuje a stále více uskutečňuje jejich společenské odstraňování. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména: nemoc, úrazy, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka apod. Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme jej jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet, zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých zemích má různý obsah. V užším pojetí se omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby. V širším pojetí je do něj zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení v invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti. Obr. č. 2 – Schéma sociálního zabezpečení

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

- 13 -

Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení můžeme charakterizovat i jako souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření kompenzujících nepříznivé finanční a sociální důsledky formou sociálních příjmů (na principu pojištění nebo prostými dávkami), sociálních služeb a sociálních azylů.

1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení v ČR Systém sociálního zabezpeční v ČR

V rámci transformace systému sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatelstva v ČR na počátku 90. let byly vytvořeny 3 na sebe navazující relativně samostatné systémy – sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc.

1) Sociální pojištění Sociální pojištění

V rámci sociálního pojištění - zákon 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou řešeny takové sociální situace, na které se občan může předem připravit (tj. pojistit) formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté dlouhodobé či případně krátkodobé sociální situace.

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění upravuje zákon čís. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou poskytovány následující dávky:  nemocenská,  ošetřovné,  vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,  peněžitá pomoc v mateřství. Orgány nemocenského pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany, vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Důchodové pojištění

Důchodové pojištění je upraveno zákonem čís. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou poskytovány následující dávky:  starobní důchod,  invalidní důchod,

- 14 -

  

vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.

Orgány důchodového pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany, vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ze sociálního pojištění prostřednictvím příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který odvádějí zaměstnavatelé, je financována:  aktivní politika zaměstnanosti i (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, investiční pobídky pro zaměstnavatele) a  pasivní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti). Obr. č. 3 - Pojištění

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

2) Státní sociální podpora V rámci systému státní sociální podpory jsou řešeny takové sociální situace, které jsou na základě určitého společenského opodstatnění uznány, aby jim byla věnována pozornost, tj. takové sociální situace, jako například (narození dítěte, péče rodičů o ně v raném stádiu atd.), kdy je účelné, vhodné a zároveň i žádoucí podpořit rodinu, především rodinu s dětmi.

- 15 -

Dávky sociální podpory

Upravuje ji zákon čís. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé dávky jsou následující, níže uvedené:  přídavek na dítě,  příspěvek na bydlení,  porodné,  rodičovský příspěvek,  pohřebné,  dávky pěstounské péče - jsou financovány ze státního rozpočtu v rámci celospolečenské solidarity a jsou vypláceny prostřednictvím Úřadu práce ČR, krajských poboček.

Obr. 4 – Státní sociální podpora

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

3) Sociální pomoc

Sociální pomoc

V rámci sociální pomoci se řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, tj. situace, které občan není, resp. nebude schopen řešit sám nebo ani s pomocí vlastní rodiny. V návaznosti na výsledcích sociální práce, na základní metody sociální pomoci se sociální pomoc poskytuje v těchto základních formách:  sociální služby, které poskytují zejména obce, kraje a nestátní neziskové organizace (NNO),

- 16 -

  

dávky sociální péče a sociálně právní ochrana; dávky sociální péče - dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, dávky pro zdravotně postižené - tyto dávky jsou poskytovány Úřadem práce ČR, jeho krajskými pobočkami; sociálně právní ochrana je zabezpečována pověřenými obecními úřady; náklady jsou financovány ze státního rozpočtu. Obr. č. 5 – Sociální pomoc

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

Institucionální systém sociálního zabezpečení v ČR Institucionální systém sociálního zabezpečení v České republice tvoří:      

MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví ČR, MPSV ČR –Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, MO ČR – Ministerstvo obrany ČR, MV ČR – Ministerstvo vnitra ČR, MS ČR – Ministerstvo spravedlnosti ČR, NNO – nestátní neziskové organizace.

- 17 -

Institucionální systém sociálního zabezpečení

Σ

Shrnutí Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu svým občanům při tzv. sociálních událostech, když u některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod. Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti. Sociální událost je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou člověk nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními prostředky. Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví). Správa sociálního zabezpečení je úřad, který má na starosti důchodové pojištění, nemocenské pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění osob samostatně výdělečně činných. Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích a to - 1) pojištění (pojištění zdravotní a sociální, nemocenské a důchodové) , - 2) systém dávek státní sociální podpory , (jednak dávky nezávislé na výši příjmu – porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek, pěstounské dávky) a (dávky závislé na příjmu- příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a sociální příplatek). - 3) pomoc - jedná se především o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže nejrůznější sociální, případně i jiné situace vyřešit vlastními prostředky. U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče. Dávky v hmotné nouzi: doplatek na bydlení,

Dávky sociální péče: příspěvky pro zdrav.

- 18 -

příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc,

postižené, příspěvek na péči.

Otázky 1) Definujte pojem sociální zabezpečení a charakterizujte jeho podstatu? 2) Jak byste vysvětlili co znamená jeden ze základních pojmů sociálního zabezpečení a to je sociální událost? 3) Co se považuje za sociální událost? 4) Které tři základní pilíře obsahuje systém sociálního zabezpečení. 5) Stručně charakterizujte první pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho podstatou? 6) Stručně charakterizujte druhý pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho podstatou? 7) Stručně charakterizujte třetí pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho podstatou? 8) Co rozumíte pod pojmem institucionální systém sociálního zabezpečení v České republice a co tento systém tvoří? 9) Jaké znáte dávky v souvislosti se sociální pomocí? 10) Co je podstatou státní sociální podpory a jaké dávky jsou její součástí? 11) Které dávky státní sociální podpory jsou závislé na výši příjmu a u kterých se příjem nezjišťuje, tedy jsou nezávislé na výši příjmu? 12) Co je podstatou sociálního pojištění a o jaké sociální situace se zpravidla jedná?

Pojmy k zapamatování    

systém sociálního zabezpečení sociální událost základní pilíře sociálního zabezpečení sociální pomoc

- 19 -

    

dávky sociální péče dávky v hmotné nouzi státní sociální podpora sociální pojištění institucionální systém sociálního zabezpečení

Doporučená literatura ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. Vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN 978-802-4737-249. DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. Vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-802 -4738-802. Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

- 20 -

Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, následující kapitoly dané studijní opory bych velice ráda věnovala podrobnějším údajům, které se týkají jednotlivých částí systému sociálního zabezpečení, neboť se domnívám, že je třeba, abyste se v oblasti sociálního zabezpečení dokázali dobře orientovat a jeho jednotlivým částem dobře porozuměli a správně pochopili jejich podstatu a význam. Nechtěla bych se ale zaměřovat příliš na některé detaily, které se velice často mění, ale chtěla bych, abyste dobře znali podstatu, charakteristiku a především chápali význam systému sociálního zabezpečení, když bych chtěla poukázat i na skutečnost, že každý člověk se může ve svém životě setkat s nepříznivou situací nebo obdobím, kdy není schopen ze svých příjmů nebo úspor hradit své náklady, aniž by se mu radikálně nesnížil životní standard. Ve vyspělých zemích je součástí životní úrovně jak stránka hmotná (např. přístup k bydlení, vybavenost domácností elektrospotřebiči, auty, mobilními telefony apod.), ale i nehmotná. A tuto nehmotnou stránku životní úrovně (často nesmírně špatně exaktně měřitelnou) tvoří především soustava práv (ale i povinností) občanů – právo na vzdělání (a přístup k němu), právo na informace, právo na účast ve veřejném životě apod., ale i sociální jistoty – zajištění a garance ekonomických práv v nepříznivých životních situacích. Hlavní součástí (nikoliv ale jedinou) sociálních jistot je právě sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení je potom základní součástí státní sociální politiky. Hlavním důvodem vzniku státní sociální politiky byla potom skutečnost, že ve všech společnostech se vyskytoval stav určitého sociálního napětí – tzv. sociální otázka. Zjednodušeně možno říci, že sociální otázka je existence rozdílu v právech politických, ekonomických i osobních a v možnostech disponování s ekonomickými statky mezi různými sociálními skupinami. Tyto rozdíly mohou být tak velké, že ohrožují samu existenci společnosti, případně i státu. Obsahem státní sociální politiky v novodobé historii je – v té nejobecnější poloze – péče o blahobyt lidí. Stát přispívá k zajištění vzdělání, zdraví a nezbytného příjmu. Konkrétní obsah státní sociální politiky se liší v závislosti na ekonomických podmínkách, na kulturní vyspělosti a na tradicích (včetně politických) země. A právě nejvýznamnější částí státní sociální politiky se ale ve všech vyspělých zemích stalo sociální zabezpečení.

- 21 -

1. Sociální zabezpečení – pojištění Cíl: Druhá kapitola studijní opory je věnována problematice pojištění, vztahující se k systému sociálního zabezpečení. Až budete mít tuto kapitolu důkladně prostudovanou, tak by Vám nemělo činit potíže  vysvětlit podstatu pojištění v obecné rovině v souvislosti se sociálním zabezpečením,  rozlišit a definovat charakter sociálního pojištění,  objasnit způsob placení pojistného,  charakterizovat jednotlivé druhy pojistného,  rozebrat problematiku nemocenského a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,  popsat podstatu zdravotního pojištění.

Klíčová slova: pojištění, sociální pojištění, placení pojistného, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zdravotní pojištění

Průvodce studiem Vážení studenti, předkládám Vám poněkud obsáhlejší kapitolu týkající se pojištění, a to především proto, abyste správně a v souvislostech pochopili problematiku pojištění obecně, ale zároveň abyste se seznámili s jednotlivými formami pojištění v souvislosti se systémem sociálního zabezpečení. I když jsou ve financování sociálního zabezpečení u nás používány i další nástroje, stále jeho nejvýznamnější část je navázána na oblast sociálního pojištění. Proto se v této kapitole snažím o to, abyste dobře pochopili obsah jednotlivých druhů pojištění, ale také abyste si zároveň dobře uvědomili i nezastupitelný význam pojištění v souvislosti se systémem sociálního zabezpečení. Jsem přesvědčena, že text zpracovaný v této kapitole se Vám bude dobře studovat, když studiu byste měli věnovat cca 2 hodiny.

- 22 -

Sociální zabezpečení – sociální pojištění a jeho podstata Jak jsem již uvedla výše, je nejvýznamnější částí státní sociální politiky ve všech vyspělých zemích sociální zabezpečení. Chtěla bych na tomto místě poukázat a zároveň se odvolat na Konvenci No. 102/1952 Mezinárodní organizace práce (International Labour Office) kde se doporučuje, aby se sociální zabezpečení vztahovalo na následující případy: - ohrožení zdraví a nemoc, - pracovní poškození a invalidita, - pracovní úrazy a nemoci z povolání, - nezaměstnanost, - stáří, - mateřství a rodičovství, - úmrtí živitele. Ve všech vyspělých zemích existují různé způsoby zajištění pro výše uvedené případy, ovšem významně se samozřejmě liší jak rozsahem, tak i nástroji konkrétní realizace, tj. způsobem financování. Je proto zcela nepochybné, že sociální zabezpečení je v současné době ve všech vyspělých zemích (nejen tedy u nás v České republice) velmi úzce spojeno s veřejnými příjmy i s veřejnými výdaji, a výdaje na sociální zabezpečení mají stále vzrůstající tendenci.

Tab. č. 1 - Vývoj vládních výdajů na sociální ochranu a ochranu zdraví ve vybraných zemích EU – v procentech z hrubého domácího produktu

-------------------------------------------------------------------------------------------Země Rok 2002 2011 -----------------------------------------------------------------------------------------------EU – 27 24,6 26,9 Belgie 24,2 27,4 Česká republika 21,2 21,4 Dánsko 30,2 33,6 Francie 28,3 32,2 Nizozemí 21,4 25,7 Německo 28,1 26,6 Velká Británie 21,6 25,9 Zdroj: Vlastní úprava dle - Eurostat (Statistics in focus 9/2013: Freysson, Wahrig

- 23 -

K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení (tj. k hlavním mechanismům financování) patří kromě sociálního pojištění ještě sociální podpora a sociální pomoc. K doplňkovým nástrojům (které ale v některých zemích mají v sociálním zabezpečení velmi významné místo, například v USA) se řadí soukromé (komerční) pojištění, podnikové zaopatření, charitativní pomoc, apod. Ve většině zemí je obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů: - pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje nebo jejich kombinace. Ovšem je třeba dodat, že jednotlivé státy se od sebe liší nejen v jednotlivých použitých nástrojích, ale i v případech, na které je aplikují a také v jakém rozsahu je aplikují. Sociální pojištění

Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům ještě významný úkol – redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na základě solidarity – bohatí dotují chudé¸ mladí staré, bezdětní ty, kteří mají děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu. Systém sociálního pojištění bývá někdy nepřesně označován pojmem sociální zabezpečení. Tyto pojmy ale nejsou totožné. Podíl sociálního pojištění na sociálním zabezpečení se liší v jednotlivých zemích podle typu jejich sociální politiky. Některé země mají sociální zabezpečení založeno především na sociálním pojištění (takto je to i u nás v České republice), jiné země využívají především jiných nástrojů sociálního zabezpečení a sociální pojištění jako veřejnoprávní pojištění tam není vůbec zavedeno.

Systémy sociálního pojištění

Systémy sociálního pojištění jsou založeny na jednom ze dvou základních principů: průběžném financování nebo fondovém financování.

Průběžné financování

V systému průběžného financování („PAY-as-you-GO“) plynou do státního rozpočtu nebo mimorozpočtového fondu prostředky, dávky jsou vypláceny zpravidla do výše zdrojů. Plátci jsou tedy jiní lidé než příjemci dávek. Tento systém je silně založen na principu neekvivalence, solidarity a na mezigeneračním přerozdělování.

Fondové financování

Při fondovém financování si každý účastník spoří sám na svém účtu, tyto prostředky jsou kapitalizovány a pak přeměněny na vyplácené dávky (tj. plátci jsou stejní lidé jako příjemci dávek). Ve většině zemí (také u nás v České republice), kde byl v minulosti využíván především systém průběžného financování, se v posledních letech - 24 -

přechází k systémům smíšeným: ke kombinaci obou uvedených způsobů financování, kdy hovoříme o tzv. vícepilířovém systému financování.

1.1. Sociální zabezpečení – nemocenské pojištění Vycházíme-li z legislativy, která se týká problematiky sociálního pojištění tak je na místě uvést, že se jedná o povinné veřejnoprávní pojištění a v České republice ho upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že sociální zabezpečení zahrnuje: 1. pojistné na nemocenské pojištění, 2. pojistné na důchodové pojištění, 3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Úkoly sociálního pojištění: -

pojištění proti rizikům, přerozdělení důchodů.

Část jen pro zájemce Pojistné se platí v české měně: a) na účet, který přísluší okresní správě sociálního zabezpečení a který je vedený u poskytovatele platebních služeb, b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci, který je pověřený přijímat pojistné, ale lze zaplatit nejvýše částku 10 000 Kč v jednom kalendářním dni. Za den platby se považuje den platby pojistného: a) pokud se platba provádí přes účet, je to den, kdy dojde k připsání peněz na účet poskytovatele platebních služeb příslušné OSSZ. b) pokud se platba provádí hotovostí přímo zaměstnanci příslušné OSSZ, je to den, kdy přijal příslušný zaměstnanec hotovost.

- 25 -

Promlčení pojistného Ode dne splatnosti je to 10 let, kdy se právo předepsat dlužné pojistné promlčuje. Pokud se ale zjišťovalo výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta, a to od toho dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Po dobu řízení u soudu promlčecí doba neběží. Penále Pokud ve stanovené lhůtě nebylo pojistné uhrazeno anebo pokud bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je povinen plátce pojistného platit penále, které činí za každý kalendářní den 0,05 % dlužné částky. Toto platí i pro výši zálohy na pojistné (§ 14 odst. 8), zákona číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. První placení penále se uskuteční za kalendářní den, který následuje po dni splatnosti pojistného. Poslední placení penále se naposledy platí za ten den, ve kterém bylo dříve nezaplacené pojistné zaplaceno. Pro osobu samostatně výdělečně činnou je posledním dnem, za který platí penále z dlužných záloh na pojistné: a) den, ve kterém OSVČ podala přehled za kalendářní rok (§ 15), za který vznikl dluh na zálohách a pokud byl ve stanovené lhůtě podán tento přehled, b) poslední den lhůty, která je stanovená pro podání přehledu za kalendářní rok (§ 15), za který vznikl na zálohách dluh, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě . 2.1.1 Nemocenské pojištění Důchodové a nemocenské pojištění Nemocenské pojištění

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu. Problematiku nemocenského pojištění legislativně upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Je povinné pro zaměstnance, pro OSVČ je účast na něm dobrovolná. Jde o celkovou úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje:

- 26 -

-

okruh osob účastných nemocenského pojištění, nároky z pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, organizační uspořádání nemocenského pojištění.

Pojištění je prováděno příslušnými orgány nemocenského pojištění. To jsou: - OSSZ - okresní správy sociálního zabezpečení, - ČSSZ - Česká správa sociálního zabezpečení, - Ministerstvo práce a sociálních věcí, - služební orgány.

Orgány nemocenského pojištění

Služebními orgány jsou: - Ministerstvo obrany, - Ministerstvo vnitra, - Bezpečnostní informační služba, - Úřad pro zahraniční styky a informace, - Generální ředitelství cel, - Generální inspekce bezpečnostních sborů, - Vězeňská služba České republiky. Pojistné na nemocenské pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: a) b) c) d)

nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Všechny dávky nemocenského pojištění jsou hrazeny se ze státního rozpočtu a vyplácí je OSSZ. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

a) nemocenské Nemocenské

Zaměstnanec, který je dočasně práce neschopný a uznal to ošetřující lékař, má nárok od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní - 27 -

Dávky nemocenského pojištění

neschopnosti až do konce trvání na nemocenské, maximálně však 380 kalendářních dnů. Od 4. pracovního dne do 14. pracovního dne dostane zaměstnanec náhradu mzdy, kterou mu poskytne zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy je ve výši 60 % průměrného výdělku. Osoba samostatně výdělečně činná musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň tři měsíce před vznikem dočasné pracovní neschopnosti pro získání nároku na nemocenské. b) peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou: Zaměstnanec -účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta musí trvat v posledních dvou letech minimálně 270 dnů. OSVČ -účast na nemocenském pojištění jako OSVČ musí trvat v posledním roce minimálně 180 kalendářních dnů, -u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. -pojištěnec, který převzal dítě do vlastní péče, činí doba, po kterou má být podle zákona vyplácena peněžitá pomoc v mateřství 22 týdnů. Pokud má pojištěnec více dětí v péči, tak doba činí 31 týdnů. Tuto dávku je možné pobírat nejdéle do jednoho roku věku dítěte, pokud jde o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Pokud ale jde o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče, pak je to do věku 7 let a 31 týdnů. c) ošetřovné

Ošetřovné

Nárok na tuto dávku má zaměstnanec, který nemůže pracovat ze zákona stanoveného důvodu. To jsou: -

osoba ošetřuje nemocného člena domácnosti, osoba pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, protože:  školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno,  dítěti byla nařízena karanténa,  onemocněla osoba, která jinak o dítě pečuje.

Na tuto dávku zaměstnanec nemůže uplatnit nárok, pokud už druhý z rodičů uplatnil nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství. Ale toto neplatí, pokud:

- 28 -

druhý z rodičů onemocněl, - druhý z rodičů utrpěl úraz, - u druhého z rodičů nastaly zákonem stanovené situace, - druhý z rodičů porodil, - druhému z rodičů byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným a jen jednou, jestliže se v ošetřování vystřídají. Nepovažuje se za nový případ ošetřování změna druhu onemocnění. Do roku 2008 se tato dávka nazývala "Podpora při ošetřování člena rodiny". -

d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tento příspěvek náleží zaměstnankyni, která byla převedena na jinou práci, z důvodu mateřství, těhotenství nebo kojení a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, ve kterých byla převedena na jinou práci. Tato dávka se vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu a do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Výše této dávky se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Tab. č. 2 -Výdaje nemocenského pojištění v roce 2011 v mil. Kč Částka celkem Kč Výdaje na dávky celkem V tom: - nemocenské - ošetřovné - peněžitá pomoc v mateřství - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

21 505 13 354 640 7 506 6

Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2012 (http://www.czso.cz)

Zde je na ukázku formulář, který je nutný odevzdat při žádosti o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

- 29 -

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Zdroj: www.cssz.cz/cz/tiskopisy/

Pro dokreslení celé situace problematiky nemocenského pojištění přikládám tabulku výdajů v roce 2013, když tyto výdaje byly spojeny s nemocenským pojištěním. Tabulka má značnou vypovídací schopnost a nalezneme zde přehledně uspořádané jednotlivé peněžité dávky celkem za celou Českou republiku a zároveň jsou zde údaje rozdělené i podle jednotlivých krajů.

- 30 -

Tab. č. 3 -Výdaje státu na nemocenské pojištění Přehled, jaký měl stát výdaje v roce 2013 na nemocenské pojištění podle peněžitých dávek. Kraj

nemocenské ošetřovné v tis. Kč v tis. Kč

peněžitá pomoc v mateřství v tis. Kč

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství v tis. Kč

výdaje celkem v tis. Kč

Česká republika

12 035 454

842 641

7 258 352

6 991

20 143 438

Hlavní město Praha

2 291 793

173 653

2 621 888

1 271

5 088 605

Středočeský kraj

1 097 408

81 980

576 496

1 121

1 757 006

Jihočeský kraj

709 640

50 543

317 045

178

1 077 405

Plzeňský kraj

673 882

53 999

305 171

214

1 033 265

Karlovarský kraj

234 336

18 864

104 868

288

358 356

Ústecký kraj

837 543

55 179

342 333

493

1 235 549

Liberecký kraj

459 489

33 842

218 867

368

712 566

Královéhradecký kraj

499 390

43 478

255 738

321

798 926

Pardubický kraj

505 527

35 794

290 652

205

832 178

Vysočina

493 244

32 497

224 037

204

749 981

1 301 013

81 997

828 706

1 012

2 212 728

Olomoucký kraj

635 974

41 247

276 036

286

953 542

Zlínský kraj

709 106

43 892

286 151

146

1 039 295

1 587 111

95 677

610 363

885

2 294 037

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj

Zdroj: www.vdb.czso.cz, vlastní zpracování

2.1.2 Důchodové pojištění Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako svoji hlavní činnost (v tomto případě platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň z minimálního

- 31 -

Důchodové pojištění

vyměřovacího základu. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako svoji vedlejší činnost je důchodové pojištění povinné pouze v případě, že dosáhne určité hranice příjmu. Pokud této hranice příjmu nedosáhne, může se ale stát dobrovolným účastníkem důchodového pojištění. Osoby, které nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se mohou k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně. Dávky důchodového pojištění Dávky důchodového pojištění

a) starobní důchod, b) invalidní důchod, další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to: c) vdovský důchod, d) vdovecký důchod, e) sirotčí důchod. Všechny dávky se skládají ze základní a procentní výměry. a) starobní důchod

Starobní důchod

Podmínky odchodu do starobního důchodu: -

dosažení určitého věku získání potřebné doby pojištění.

Nárok na starobní důchod má pojištěnec, který dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk se postupně prodlužuje tak, aby u pojištěnců narozených v roce 1983 a později byl jednotně pro muže a ženy 68 let. Potřebná doba pojištění se zvyšuje z původních 25 let na cílových 35 let podle data odchodu do důchodu (např. v roce 2013 to bylo nutných 29 let pojištění), v roce 2015 je potřebná doba pojištění 31 let. Výši této dávky vypočítají pracovníci ČSSZ. Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí, zda mu bude přiznán starobní důchod a pokud ano, tak tam bude uvedena i výše důchodu. Dále tento občan obdrží osobní list, ve kterém jsou příjmy v rozhodném období a započítaná doba pojištění. V zákonem stanovených případech rozhodují o dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti. Základní výměra starobního důchodu, která je stejná pro všechny důchody, v roce 2014 činila 2 340 Kč měsíčně, v roce 2015 je tato částka Kč 2 400,-. Procentní výměra se stanovuje procentní sazbou individuálně z výpočtového základu podle získané doby pojištění.

- 32 -

V tabulce je vidět rozdělení vyplacených důchodů v jednotlivých krajích v roce 2013. Údaje jsou uvedeny v tis. Kč. Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013 byl Kč 2 340 321.

Tab. č. 4 -Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013

počet

průměrná výše

Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

muži

ženy

celkem

muži

ženy

98 652 104 753 53 975 49 792 25 054 68 419 37 683 49 604 44 905 45 972 97 278 54 219 49 996 106 701

169 086 166 870 88 048 79 547 40 905 110 981 60 964 81 237 72 569 72 671 163 656 91 436 85 425 169 923

267 738 271 623 142 023 129 339 65 959 179 400 98 647 130 841 117 474 118 643 260 934 145 655 135 421 276 624

12 790 12 268 11 911 12 043 11 863 12 126 11 978 11 908 11 818 11 752 11 963 11 729 11 878 12 686

10 891 9 999 9 945 9 925 9 746 9 792 9 975 9 948 9 803 9 714 9 881 9 718 9 771 9 546

Zdroj: vlastní zpracování dle www.cssz.cz

Starobní důchod a potřebná doba pojištění Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 , zákona č. 155/ 1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů činí: dosažení důchodového věku potřebná doba pojištění činí: před rokem 2010 v roce 2010 v roce 2011 v roce 2012 v roce 2013 v roce 2014 v roce 2015

25 let 26 let 27 let 28 let 29 let 30 let 31 let - 33 -

v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 po roce 2018

32 let 33 let 34 let 35 let

Pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující výhradně rok dosažení důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal. Přikládám aktuální přehled týkající se důchodového věku pojištěnců narozených po roce 1936, který je členěn na důchodový věk týkající se mužů i žen, když uvedeny jsou roky (r) a k tomu připočtený počet měsíců (m). ---------------------------------------------------------------------------------------

Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936 Důchodový věk činí u Rok narození žen s počtem vychovaných dětí mužů 0 1 2 3a4 5 a více 1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r 1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r 1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r 1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r 1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r 1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r 1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r 1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m 1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m 1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r 1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r 1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r

- 34 -

1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983

63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 67r 67r 67r 67r 67r 67r 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 68r 68r 68r 68r 68r 68r

------------------------------------------------------------------------------------------Vysvětlivky: "r" znamená rok, "m" znamená měsíc

Poznámka: Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené v roce 1984 a mladší vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky.

Zdroj: MPSV, 2015

- 35 -

b) invalidní důchod Nárok na invalidní důchod má pojištěnec, který se stal invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, dosáhnul potřebné doby pojištění, ještě nemá nárok na starobní důchod nebo invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podmínky pobírání dávek invalidního důchodu: -

dlouhodobě špatný zdravotní stav.

Tato dávka souvisí s pojmem invalidita a má na ni nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem. Od 1. 1. 2010 je invalidita rozdělena na tři stupně. Dříve to byla pouze invalidita plná a částečná. Výše invalidního důchodu se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Podle zákona je tedy pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti. Rozdělení invalidity -

-

-

35 % až o 49 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o invaliditu prvního stupně,  sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,5 %, o 50 % až o 69 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o invaliditu druhého stupně,  sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,75 %, o 70 % a více míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o invaliditu třetího stupně,  sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 1,5 %.

Dané ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši Kč 770,- měsíčně je stále platné i bez ohledu na stupeň invalidity. Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.

- 36 -

Nárok na invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod je jen za předpokladu, že je pojištěnec uznán invalidním a má potřebnou dobu pojištění, případně se stal invalidním následkem pracovního úrazu. Částka invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra byla je roce 2015 měsíčně Kč 2 400,-, nejnižší procentní výměru, jak je již výše uvedeno činí Kč 770,- měsíčně. c) vdovský důchod Vdovský důchod

Vdovský důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok vdova, za podmínek stanovených zákonem. Nárok na vdovský (vdovecký) důchod má ovdovělý partner, pokud zemřelý manžel (manželka) byli poživateli důchodu (starobního nebo invalidního), nebo ke dni úmrtí splnili podmínku pro nárok. Standardní doba pro výplatu je jeden rok, déle pouze v případech přesně vymezených zákonem. Výše procentní výměry vdovského (vdoveckého) důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti. Žádost o vdovský důchod může podat: -

oprávněná osoba opatrovník oprávněné osoby, pokud její svéprávnost byla omezena natolik, že není schopna sama v této věci právně jednat.

Rodinní příslušníci mohou žádat o tuto dávku, pokud oprávněná osoba si sama vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat žádost o dávku důchodového pojištění. Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, jestliže zemřelý: -

pobíral starobní důchod, pobíral invalidní důchod, ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod, zemřel následkem pracovního úrazu.

Vdovský důchod zpravidla náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Může to být i déle, ale to musí vdova splňovat dané podmínky. Např. pečovat o nezaopatřené dítě, být invalidní ve třetím stupni, atd.

- 37 -

d) vdovecký důchod Vdovecký důchod je stejný jako vdovský důchod, pouze se liší v tom, že důchod pobírá manžel po zemřelé manželce.

Vdovecký důchod

e) sirotčí důchod Sirotčí důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok, zletilé i nezletilé nezaopatřené dítě, mladší 26 let. Nárok na sirotčí důchod má osiřelé nezaopatřené dítě, jehož rodič byl poživatelem důchodu a to buď důchodu starobního, nebo invalidního, nebo ke dni úmrtí splnil podmínky pro jeho výplatu nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Pokud zanikl nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu - podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Žádost o sirotčí důchod může podat: -

zákonný zástupce dítěte, které nedosáhlo zletilosti zletilé nezaopatřené dítě, popř. opatrovník zletilého nezaopatřeného dítěte, pokud bylo omezeno ve svéprávnosti v takovém rozsahu, že není schopno v této věci samostatně právně jednat

Nezaopatřené dítě Je dítě před skončením povinné školní docházky, ale nejdéle do 26. roku věku. Dále musí splňovat tyto podmínky: soustavně se připravovat na budoucí povolání, nemůže se připravovat na budoucí povolání pro úraz nebo nemoc , z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat výdělečnou činnost. Za nezaopatřené dítě lze považovat i dítě, která ukončilo povinnou školní docházku, ale je mu do 18. roku věku a je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě se naopak nepovažuje dítě, které pobírá invalidní důchod třetího stupně.

- 38 -

Sirotčí důchod

2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým určitým „pojištěním“ pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným. Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti – má člověk, který v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění (případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se potom jedná celkem o 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby 65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy). Pokud žadatel o podporu v nezaměstnanosti ukončil předchozí zaměstnání dohodou se zaměstnavatelem nebo bez vážného důvodu sám, výše podpory je celou podpůrčí dobu jen 45 procent předchozího průměrného výdělku. Obdržené odstupné znamená odklad nároku na podporu v nezaměstnanosti. Když se obdrží např. odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, tak se začne podpora v nezaměstnanosti vyplácet až od 4. měsíce evidence na úřadu práce.

Státní politika zaměstnanosti Dnem 1. 10. 2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje: 

dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,

- 39 -

Státní politika zaměstnanosti

 

o produktivní využití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.

Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce (ÚP). ÚP jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejíž nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV). ÚP mají tyto funkce: 



  

  





 

sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky; informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil; zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání; poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací; vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti; rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení; organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání; hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, podporují vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením; vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jeho rodinnými příslušníky; spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, organizačních a racionalizačních opatřeních, s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů;

- 40 -

Funkce úřadů

Aktivní politika zaměstnanosti

hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce.



Aktivní politika zaměstnanosti Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Na následujícím grafu je na ukázku vidět poměr mezi zaměstnanými a nezaměstnanými od roku 1993 do roku 2012. Tab. č. 5 – Zaměstnanost a nezaměstnanost v období let 1993 - 2012

Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku 1993 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zaměstnaní (tis.osob) Zdroj: mpsv.cz, vlastní zpracování

- 41 -

Nezaměstnaní (tis.osob)

Část jen pro zájemce Sociální pojištění zaměstnanců

Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění (plnění v peněžní i nepeněžní formě a výhody poskytnuté zaměstnavatelem). Výše pojistného je omezena maximálním vyměřovacím základem. Od roku 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu, který již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2015 je stanoven částkou 1 277 328 Kč, pro rok 2014 pak částkou 1 245 216 Kč (pro rok 2013 činil 1 242 432 Kč, pro rok 2012 pak 1 206 576 Kč).

Sazby pojistného na sociální pojištění ---------------------------------------------------------------------------Sazby pojistného činí:

v letech 2012, 2013, 2014,2015

----------------------------------------------------------------------------------------Zaměstnanec celkem 6,5 % Nemocenské pojištění 0% Důchodové pojištění 6,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0% Zaměstnavatel celkem 25 % Nemocenské pojištění 2,3 % Důchodové pojištění 21,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % ------------------------------------------------------------------------------------------- 42 -

Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů mpsv.cz

Platba pojistného na sociální pojištění Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Příklad Paní Svobodová má průměrnou měsíční mzdu 16 950 Kč. Paní Svobodová obdržela od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost (dle § 52 zákoníku práce). Paní Svobodová pracovala u svého zaměstnavatele 7 let. Paní Svobodová obdržela tříměsíční odstupné. Paní Svobodová je mladší 50 let. Jak vysokou bude mít paní Svobodová podporu v nezaměstnanosti v jednotlivých měsících v roce 2015?

Jaká je situace, když není žádný příjem v rozhodném období? Někteří žadatelé o podporu v nezaměstnanosti splňují potřebnou dobu pojištění prostřednictvím získání potřebné doby pojištění se započítáním náhradní doby pojištění. 

Např. maminky, které pečovaly o dítě do 4 let věku, např. skončení pracovního poměru na smlouvu na dobu určitou, dohoda o ukončení pracovního poměru, ukončení samostatné výdělečné činnosti, nebo invalidní důchodci třetího stupně, kterým byl snížen stupeň invalidity ze třetího stupně na druhý stupeň.

- 43 -

Platba pojistného za sociální pojištění

V takovém případě náleží pouze podpora v nezaměstnanosti v minimální výši. Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 se odvíjí od průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí roku 2014. V prvních dvou měsících činí 0,15násobek této průměrné mzdy, v dalších dvou měsících 0,12násobek průměrné mzdy a následující měsíce 0,11násobek průměrné mzdy. Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 Průměrná měsíční mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2014 činila dle vyhlášky MPSV č. 311/2014 Sb. částku 25 179 Kč. 



Σ

Minimální podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících tedy činí 3 777 Kč (25 179 Kč x 0,15), v dalších dvou měsících 3 022 Kč (25 179 Kč x 0,12) a následující měsíce 2 770 Kč (25 179 Kč x 0,11). Výsledky se vždy zaokrouhlují na Kč nahoru. Legislativou je stanovena i maximální měsíční podpora v nezaměstnanosti, která činí 0,58násobek průměrné mzdy. V roce 2015 je to částka 14 604 Kč (25 179 Kč x 0,58).

Shrnutí Nejvýznamnější částí státní sociální politiky je ve všech vyspělých zemích sociální zabezpečení. K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení patří kromě sociálního pojištění ještě sociální podpora a sociální pomoc. K doplňkovým nástrojům se řadí soukromé (komerční) pojištění, podnikové zaopatření, charitativní pomoc, apod. Ve většině zemí je obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů: pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje nebo jejich kombinace. Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům ještě významný úkol – redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na základě solidarity – bohatí dotují chudé¸ mladí staré, bezdětní ty, kteří mají děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu. Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného.

- 44 -

Dávky důchodového pojištění a) starobní důchod, b) invalidní důchod, další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to: c) vdovský důchod, d) vdovecký důchod, e) sirotčí důchod. Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako svoji hlavní činnost. Osoby, které nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se mohou k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým určitým „pojištěním“ pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným. Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti – má člověk, který v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění (případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se potom jedná celkem o 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby 65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy). Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti:  rekvalifikace,  investiční pobídky,  veřejně prospěšné práce,  společensky účelná pracovní místa,  překlenovací příspěvek,  příspěvek na dopravu zaměstnanců,  příspěvek na zapracování,

- 45 -



příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Otázky 1) Na jaké situace se zpravidla vztahuje sociální zabezpečení? 2) Vyjmenujte hlavní a doplňkové nástroje sociálního zabezpečení. 3) Charakterizujte sociální pojištění. Čím se vyznačuje? 4) Na jakých principech je systém sociálního zabezpečení založen? 5) Které oblasti sociální zabezpečení zahrnuje? 6) Na jakém principu je založeno důchodové a nemocenské pojištění? 7) Jaké znáte orgány nemocenského pojištění? 8) Jaké dávky se poskytují z nemocenského pojištění? 9) V čem vidíte podstatu důchodového pojištění? 10) Jaké jsou dávky důchodového pojištění? Stručně je popište. 11) Co rozumíte pod pojmem „státní politika zaměstnanosti“? 12) Vysvětlete podstatu a význam příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 13) Jak byste popsali aktivní politiku zaměstnanosti a v čem je její význam?

Pojmy k zapamatování           

sociální zabezpečení – sociální pojištění a jeho podstata principy systémů sociálního pojištění nemocenské pojištění podstata pojistného principu legislativa v oblasti sociálního zabezpečení orgány nemocenského pojištění peněžité dávky poskytované z nemocenského pojištění důchodové pojištění a dávky důchodového pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti funkce úřadu práce aktivní politika zaměstnanosti

Doporučená literatura LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130

- 46 -

ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN 978-802-4737-249. Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online]. © 2002-2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-87035-84-9

3. Zdravotní pojištění Cíl: Třetí kapitola této studijní opory je věnována zdravotnímu pojištění, které patří do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění občanů. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdraví přece představuje významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako celek. Po prostudování této kapitoly byste bez problémů měli být schopni:  rozlišit jednotlivé druhy pojištění včetně veřejného zdravotního pojištění, soukromého zdravotního pojištění a umět popsat principy veřejného zdravotního pojištění,  rozebrat problematiku zdravotnického systému a plátců zdravotního pojištění,  popsat opodstatnění zdravotních pojišťoven,  charakterizovat zdroje financování zdravotnictví a toky financí v ČR,  vysvětlit jaké je postavení finančně správní instituce – České správy sociálního zabezpečení, znát její organizační strukturu a úkoly v oblasti sociálního zabezpečení,  objasnit kdo tvoří hlavní subjekty zdravotního pojištění v ČR.

- 47 -

Klíčová slova: zdravotní pojištění, způsob placení pojistného, vyměřovací základ, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení, zdravotnický systém, principy veřejného zdravotního pojištění, subjekty zdravotního pojištění, plátci zdravotního pojištění

Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tato kapitola, kterou se právě chystáte studovat Vás jistě zaujme, neboť oblast zdravotního pojištění je oblastí zajímavou a poměrně velmi diskutovanou v laické i odborné veřejnosti. Snažila jsem se zde i nastínit jednotlivé souvislosti, které se týkají problematiky zdravotnictví jako celku a zároveň bych chtěla na tomto místě také poukázat na skutečnost, že jste již v minulosti měli možnost se s otázkami zdravotního pojištění seznámit při studiu na VŠP i v mnohých odborných předmětech, které byla zařazeny ve studijním plánu vašeho studijního oboru. Je proto třeba toto vše si spojit, aby tak byl vytvořen dokonalý pohled na problematiku zdravotního pojištění. Předpokládám, že studiu této kapitoly byste měli věnovat tak cca 90 minut.

Aristoteles: "Zdraví je nejdůležitější kvalita těla".

ZÁKLADNÍ POJMY SOUVISEJÍCÍ SE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍM Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako celek. Sám vrcholný řecký filosof Aristoteles vyřknul v antické době myšlenku, která platí napříč staletími dodnes. Tou myšlenkou je dodnes velice známý a často používaný citát, který jsem zvolila jako motto třetí kapitoly, která je věnována zdravotnímu pojištění. Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a

- 48 -

pracovních podmínek a způsobem života. Veřejné zdraví je základním bodem vládních programů všech států. Zdraví obyvatelé země mohou snížit náklady na zdravotní a sociální péči.

3.1 Pojem „zdravotní pojištění“ Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako: - udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka, - udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu člověka, - předcházení, odhalení a odstranění nemoci , - pomoc při porodu dítěte a při reprodukci , - posuzování zdravotního stavu jedince.

Definice „poskytnutí zdravotní péče“

Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vznik a zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění vzniká dnem: - narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, - kdy se cizinec stal zaměstnancem, - získání trvalého pobytu na území České republiky.

Vznik zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění zaniká dnem: - úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, - kdy cizinec přestal být zaměstnancem, - ukončením trvalého pobytu na území České republiky.

Zánik zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé.

Zdravotní pojištění

a) Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní

- 49 -

Veřejné zdravotní pojištění

příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity. Veřejné zdravotní pojištění je povinné pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, avšak jsou zaměstnáni u zaměstnavatele majícího sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, nebo dnem, kterým se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem, nebo získala trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění končí dnem úmrtí pojištěnce, dnem prohlášení za mrtvého nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území ČR. Nárok na bezplatnou zdravotní péči získává pojištěnec na základě placení pojištění.

Plátci zdravotního pojištění: Plátci zdravotního pojištení

  

zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd zaměstnanců, pojištěnci  OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci v pracovním poměru, stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel.

Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí zdravotní pojištění sami za sebe.

Za koho platí stát zdravotní pojištění?

Stát se stává plátcem zdravotního pojištění u těchto osob:  nezaopatřené děti do 26 let,  poživatelé důchodů,  osoby na rodičovské a mateřské dovolené,  příjemci rodičovského příspěvku,  lidé evidováni na úřadu práce,  osoby pobírající dávky sociální péče,  osoby závislé na péči jiné osoby i osoby o ně pečující,  osoby vykonávající civilní službu a vojenskou službu,  osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu,  osoby pečující osobně a celodenně o alespoň jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. b) Soukromé zdravotní pojištění

Soukromé zdravotní pojištění

Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Sjednání tohoto pojištění je zcela na komerční bázi. Jedná se o smluvní vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Financování se - 50 -

odvíjí od uzavřené smlouvy, výše platby je závislá např. od věku a zdravotního stavu pojištěnce. U soukromého zdravotního pojištění nelze očekávat prvek solidarity, tak jak je tomu u veřejného zdravotního pojištění. Typickým příkladem státu, kde hlavní zdroj financování zdravotní péče tvoří soukromé zdravotní pojištění je USA, kde přes 70 % obyvatel státu má sjednané soukromé zdravotní pojištění určitého typu. Ve Francii a Kanadě je soukromé zdravotní pojištění jakýmsi doplňkem veřejného zdravotního pojištění, používaným nejčastěji k úhradě doplatků a nejrůznějších poplatků. Všeobecně lze konstatovat, že soukromé zdravotní pojištění znamená pro člověka větší svobodu a možnost ve volbě, z druhé strany musí být člověk opatrný a zodpovědný v oblasti požadavků na zdravotní péči. Výše a způsob placení pojistného Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Výše a způsob placení pojistného

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance ve výši 9% z hrubé mzdy a 4,5% z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec. Vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Minimální vyměřovací základ Zdravotní pojištění je povinné odvádět alespoň z minimální mzdy. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, musí zaměstnanec doplatit zdravotní pojišťovně přes svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Když má zaměstnanec více zaměstnavatelů, může si vybrat, přes jakého zaměstnavatele odvede pojistné. Rozdíl doplácí zaměstnavatel, pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby: -

s těžkým postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, které dosáhly věku potřebného, ale nesplňují jiné podmínky pro jeho přiznání, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

- 51 -

Minimální vyměřovací základ

-

které jsou současně vedle zaměstnání OSVČ a odvádějí zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu

Je možné minimální vyměřovací základ snížit na poměrnou část, která odpovídá počtu kalendářních dnů, pokud: -

zaměstnání netrvalo celý měsíc, zaměstnanec dostal pracovní volno, kvůli důležitým osobním překážkám v práci, zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, zaměstnanec byl osobou s těžkým postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, zaměstnanec byl v důchodu bez nároku na starobní důchod, zaměstnanec byl osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let.

-

Maximální vyměřovací základ Pro roky 2013-2015 dochází ke zrušení maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. V roce 2012 byl maximální vyměřovací základ 1 809 864 Kč. Občané, kteří maximální vyměřovací základ překročili, tak z částky nad maximální vyměřovací základ neplatili zdravotní pojištění. Zrušení maximálního vyměřovacího základu znamená i vyšší mzdové náklady pro zaměstnavatele. Do základu se naopak nezahrnují: -

-

náhrada škody, odstupné, odchodné a odbytné, věrnostní přídavek horníků, odměny z vynálezů a zlepšovacích návrhů, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc týkající se živelní pohromy, požáru nebo průmyslové havárie, dávky starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání.

- 52 -

Příklad Praktický příklad Zaměstnanec Roční příjem zaměstnance činí - 3 000 000 Kč Odvod zdravotního pojištění v roce 2012 – 81 444,- (4,5% z 1 809 864 Kč) Odvod zdravotního pojištění v roce 2013-15 – 135 000,- (4,5% z 3 000 000Kč) Zaměstnavatel Odvod zdravotního pojištění v roce 2012 –162 888,(9 % z 1 809 864Kč) Odvod zdravotního pojištění v roce 2013-15 –270 000,(9% z 3 000 000Kč)

3.2 Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny: 1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, kterou upravuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. Podnikové a resortní, oborové a další pojišťovny, které upravuje zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce provádějící veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny uzavírat připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi. "Každý občan si však mohl dobrovolně zvolit svoji oborovou nebo regionální či podnikovou pojišťovnu a ti, kteří se nepřihlásili k některé z pojišťoven, se stali automaticky pojištěnci VZP." (Zlámal, 2013). Podle § 17 odst. 1 jsou zdravotní pojišťovny povinny uhradit poskytovatelům tyto poskytnuté služby ve sjednaných lhůtách. Pokud není - 53 -

Zdravotní pojištovny

účastníky smlouva sjednána, a jsou-li ZP podle tohoto zákona povinny poskytnuté služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1. Zdravotní pojišťovna poskytne úhradu ve výši 100 Kč za každý den smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb, ve kterém byla v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 poskytnuta lůžková péče, a to za každou osobu. Den přijetí a den ukončení péče se počítá jako 1 den. Úhrada od pojišťovny se poskytne formou měsíčních záloh. Základ zálohy se vypočte jako 1/12 z celkových regulačních poplatků, které poskytovatel platil v předchozím roce. V měsíci červenci současného roku uhradí ZP poskytovateli základ zálohy ve výši sedminásobku, a to nejpozději do 31. 7. Měsíční zálohy na srpen - prosinec ZP poskytovateli uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace zdravotní pojišťovna provede do 30. Června následující rok. Zdravotní pojišťovny rozhodují o vydání povolení podle koordinačních nařízení. Z žádosti musí být patrné, jaké služby bude čerpat pojištěnec, kde je bude čerpat a jak dlouho je bude čerpat. ZP povolení podle koordinačních nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky, dle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci SSZ, v platném znění, stanovené koordinačními nařízeními. Pokud je možné, že daná zdravotní služba nemůže být pojištěnci poskytnuta na území České republiky, kvůli jeho zdravotnímu stavu včas a pokud hrozí nebezpečí z prodlení, musí ZP vydat okamžitě povolení podle koordinačních nařízení. ZP poskytnou na žádost pojištěnce náhradu nákladů, a to nejdéle do posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí.

Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům  místní dostupnost hrazených služeb,  časovou dostupnost hrazených služeb. Místní dostupnost je vzdálenost místa bydliště pojištěnce od pojišťovny a vyjadřuje dojezdovou dobou, která se rozumí v minutách a stanoví ji vláda. Místní dostupnost zdravotnické záchranné služby stanoví zákon, upravující tuto problematiku.

- 54 -

Časová dostupnost je doba, ve které zajistí pojišťovna v lhůtě stanovené podle naléhavosti poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb. Tyto lhůty stanoví vláda. Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny v ČR jsou neziskové a veřejnoprávní organizace. "Hlavní činností zdravotní pojišťovny je provádění veřejného zdravotního pojištění."(Zlámal, 2013). Jako doplňková činnost je přípustná i smluvní pojištění a připojištění.

Hlavní činnost zdravotních pojišťoven

Financování zdravotní péče bylo počínaje rokem 1992 převedeno na zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny soustřeďují vybrané částky zdravotního pojištění od obyvatelstva. Zdravotnická zařízení uzavírají se zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče. Ve lhůtách dohodnutých smluvně se následně uhradí ze strany pojišťoven poskytnutá péče zdravotnickým zařízením. V současné době funguje v České republice sedm zdravotních pojišťoven. Převážná část populace je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je nejsilnější v postavení mezi pojišťovnami. Mezi jednotlivými pojišťovnami dochází ke konkurenčním bojům, snaží se získat pojištěnce různými výhodnými balíčky a programy. Pozitivní stránkou konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami je skutečnost, že se takto předhání ve vyších nabízených úhradách na tyto výhodné programy, např. balíčky na očkování, na ozdravné pobyty. 

Zdravotní pojišťovny jsou právnické osoby, které byly zřízeny na základě zákonů:



zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR,



zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

Zdravotní pojišťovny vedle svého názvu používají k označení číselný kód, který je v praxi velmi používaný. V ČR působí v současné době sedm zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny kód a název pojišťovny:  111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR  201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR  205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

- 55 -

Zdravotní pojišťovny v ČR v roce 2015

   

207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

3.3 Průkaz mimořádných výhod Jedná se o průkazy typu TP, ZTP a ZTP/P, když průkaz mimořádných výhod je průkaz postižené osoby. TP – průkaz pro osoby těžce postiženým ZPT – průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým ZPT/P – průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým s průvodcem Občanům s těžkým postižením - tělesným, smyslovým nebo mentálním, které toto postižení omezuje, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce. Na obrázku níže, je vidět, jak vypadal průkaz ZTP v silniční dopravě v minulém roce.

Zdroj: busportal.cz

- 56 -

Tab. č. 6 -Výhody z držitelství průkazů – počet držitelů

TP

ZTP

ZTP/P

celkem

Kraj

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

2003

2004

9 451 4 900 2 450 1 720 161 1 674 483 1 880 1 099 938 2 868 2 414 723 4 362 35 123

10 180 4 458 1 849 1 968 1 061 1 870 641 2 492 916 1 081 3 187 2 692 1 402 4 758 38 555

2003

2004

25 464 29 229 21 450 22 838 19 870 17 918 10 553 11 979 1 518 3 767 12 360 12 828 5 295 5 159 12 461 13 643 8 542 6 401 13 602 14 557 17 489 19 710 11 672 15 289 7 069 12 389 16 997 17 619 184 342 203 326

2003

2004

7 406 7 686 4 856 3 631 869 4 482 1 291 4 471 2 978 3 252 5 873 3 984 2 620 9 044 62 443

9 649 7 547 4 491 4 152 2 150 4 606 1 393 4 405 1 934 3 706 6 226 5 537 4 123 9 017 68 936

2003

2004

42 321 49 058 34 036 34 843 27 176 24 258 15 904 18 099 2 548 6 978 18 516 19 304 7 069 7 193 18 812 20 540 12 619 9 251 17 792 19 344 26 230 29 123 18 070 23 518 10 412 17 914 30 403 31 394 281 908 310 817

Zdroj: MPSV, 2014

Mimořádné výhody I. stupně = průkaz TP 



Nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázánou na zakoupení místenky. Nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání.

Průkaz TP I. stupeň

Mimořádné výhody II. stupně = průkaz ZTP   

Všechny výhody uvedené u průkazu TP. Nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob. Sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a sleva 62% v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

- 57 -

Průkaz ZTP II. stupeň

Mimořádné výhody III. stupně = průkaz ZTP/P Průkaz ZTP/P III. stupeň

 

Všechny výhody uvedené u průkazu ZTP. Nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě. U úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.



V tabulce výše uvedené, je vidět kolik bylo v České republice osob s danými průkazy v letech 2003 a 2004.

3.4 Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho více než 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění. 

Přínos České správy sociálního zabezpečení do státního rozpočtu tvoří více než 1/3 všech příjmů. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Organizační struktura Organizační struktura ČSSZ

Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, regionální pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. Všechny organizační jednotky a útvary ČSSZ mají své ředitele, územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno své vedoucí. Vznik České správy sociálního zabezpečení

Vznik ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči

- 58 -

o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu, není tedy samostatnou právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. Úkoly České správy sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení -

-

Úkoly ČSSZ

řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti pojištění, rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech pojištění, vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné, vede registr zaměstnavatelů, zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy používají, zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti pojištění.

Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. d) a j) zákona č. 187/2006, o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, pro účely odvolacího řízení. Zdravotnická zařízení Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu dělí zdravotnická zařízení na nestátní a státní. Státní zdravotnická zařízení v ČR mají formu

- 59 -

Zdravotnická zařízení

příspěvkových organizací. Nestátní zdravotnická zařízení zřizují kraje, obce nebo jiné právnické a fyzické osoby. Zdravotnická zařízení představují také ve své podstatě podnik, jelikož v rámci jejich činnosti dochází k ekonomickým procesům majících vliv na provoz daného zařízení. Zdravotnická zařízení v ČR mohou zřizovat: - Ministerstvo zdravotnictví České republiky, - kraje a obce v rámci samostatné působnosti, - fyzické a právnické osoby.

Zdravotnický systém Zdravotnický systém

Zdravotnický systém, neboli systém zdravotní péče je celek uspořádaných vztahů v rámci poskytovatelů zdravotní péče, občany, financujícími subjekty, státními orgány.

Obrázek č. 7: Zdravotnický systém, systém zdravotní péče a jeho subjekty

Financující subjekty

Občané, pacienti

Poskytovatelé zdravotní péče

Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha 2013, vlastní úprava

- 60 -

Obrázek č. 8: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v ČR za období 20062011

Zdroj: databáze OECD Health Data 2013, vlastní úprava

Výdaje států na zdravotnictví po celém světě rostou, stejně také v České republice. Celková částka vydaná na jednoho obyvatele České republiky a jeho zdravotní stav se od roku 2005 po současnost zvedla téměř o trojnásobek. Přibližně na stejné úrovni zůstává v posledních letech podíl výdajů na HDP.

- 61 -

Tabulka č. 7: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví vůči HDP ve světě v % Stát / Rok Česká republika Belgie Finsko Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Řecko Slovensko Švýcarsko Austrálie Japonsko Kanada USA

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6,70 9,50 8,30 11,00 8,80 8,30 10,60 6,20 10,20 9,70 7,30 10,40 8,50 8,20 10,00 15,90

6,50 9,50 8,00 10,90 8,50 7,70 10,50 6,30 10,30 9,80 7,80 10,20 8,60 8,20 10,00 16,20

6,80 9,90 8,30 11,00 8,90 7,50 10,70 6,90 10,50 10,10 8,00 10,30 8,80 8,60 10,30 16,60

8,00 10,60 9,20 11,70 9,40 7,70 11,80 7,20 11,20 10,20 9,20 11,00 9,00 9,50 11,40 17,70

7,40 7,50 10,50 10,50 9,00 9,50 11,70 11,60 9,20 9,40 8,00 7,90 11,50 11,30 7,00 6,90 11,00 10,80 9,50 9,10 9,00 7,90 10,90 11,00 8,90 9,60 11,40 11,20 17,70 17,70

Zdroj: databáze OECD Health Data, vlastní úprava

3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění Legislativa v oblasti zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění osob v ČR definuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v aktualizovaném znění. Upravuje především veřejné zdravotní pojištění, podmínky a rozsah, za nichž je zdravotní péče poskytována. Navazuje na něj zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Ze zdravotního pojištění se v ČR hradí veškerá zdravotní péče poskytnutá na území ČR, případně se hradí i nutné a neodkladné ošetření, léčení potřebné během pobytu v cizině, do výše stanové pro úhradu takové péče na území České republiky. Veřejné zdravotní pojištění v ČR je povinné pro všechny občany ČR. Každý občan má právo na zvolení své zdravotní pojišťovny. Pokud si nevybere svoji zdravotní pojišťovnu, automaticky se stává pojištěnce VZP.

- 62 -

Plátci zdravotního pojištění jsou: 

plátcem zdravotního pojištění je občan  jako OSVČ, zaměstnanec v pracovním poměru,



plátcem zdravotního pojištění je také zaměstnavatel, který platí za své zaměstnance část pojistného. Vypočítá se jako procentní odvod z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen odvést za všechny své zaměstnance. Odvádí také tu část pojistného, které je povinen zaměstnanec odvést za sebe. Odvádí jej formou srážky z platu nebo mzdy i bez souhlasu zaměstnance.



plátcem zdravotního pojištění je také stát, prostřednictvím státního rozpočtu. Stát hradí zdravotní pojištění za některé skupiny obyvatel, např.: za studenty, nezaměstnané, starobní a invalidní důchodce.

Plátci zdravotního pojištění

Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na solidaritě:   

pracujících s nepracujícími, bohatými s chudými, zdravými s nemocnými.

Systém veřejného zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění a jeho formy:  

veřejné zdravotní pojištění  povinné, soukromé zdravotní pojištění  dobrovolné.

Zdravotní péče v ČR je poskytována zařízeními z převážné většiny na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Soukromé zdravotní pojištění je doplňkové.

Subjekty veřejného zdravotního pojištění Subjekty veřejného zdravotního pojištění můžeme rozlišit na hlavní a ostatní subjekty. Hlavními subjekty systému zdravotního pojištění jsou:  pojištěnci (příjemci zdravotní péče),  plátci zdravotního pojištění,  poskytovatelé zdravotní péče (oprávněný subjekt poskytovat zdravotní službu),

- 63 -

Subjekty veřejného zdravotního pojištění



zdravotní pojišťovny (instituce, u kterých jsou pojištěnci pojištěni).

Ostatní subjekty systému zdravotního pojištění:  Ministerstvo zdravotnictví,  Ministerstvo financí,  Senát, Poslanecká sněmovna,  Informační centrum zdravotních pojišťoven,  Národní referenční centrum,  Centrum mezistátních úhrad.

Obr. č. 9: Hlavní subjekty zdravotního pojištění v České republice

Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha, vlastní úprava

Pojištěnci Pojištěnci

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, definuje pojem pojištěnec a stanovuje, kdo se jím stává. Také vymezuje práva a povinnosti pojištěnce, podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady. Pojištěncem je osoba, která je povinně zdravotně pojištěna. Jsou to osoby:  osoby s trvalým pobytem na území ČR,

- 64 -



osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Pojištěnec na jedné straně je v postavení plátce zdravotního pojištění, na druhé straně potřebuje zdravotní péči a ta je přes zdravotní pojišťovnu proplácena zdravotnickému zařízení. Pojištěnec má stanoveny povinnosti: 

oznamovací povinnost v případě jakýchkoliv změn v pojistném vztahu,



oznámit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn,



dostavit se do 8dnů na příslušnou zdravotní pojišťovnu k převzetí průkazu pojištěnce, ode dne kdy mu vznikla účast na zdravotnímu pojištění,



poskytnout součinnost při poskytování zdravotních dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim,



podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví zákon nebo obecně závazné právní předpisy,



vyvarovat se jednání, jehož cílem by bylo vědomé poškození svého zdraví,



oznámit příslušné pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu,



prokazovat se při poskytování zdravotní péče průkazem pojištěnce

Povinnosti pojištěnce

služeb,

Pojištěnec má stanovena práva: 

na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěnec pojištěn. Zdravotní pojišťovnu lze měnit jednou za 12 měsíců a to vždy jen k 1. Lednu následujícího roku. Přihláška se podává vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Právo výběru pojišťovny je právem pojištěnce, pojišťovna nesmí pojištěnce odmítnout, ani s ním pojistný vztah ukončit. Právo volby pojišťovny nemají novorozenci, automaticky se stávají pojištěnci zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna matka v den porodu.



na zdravotní péči bez přímé úhrady poskytnuté v rozsahu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o neodkladnou a urgentní péči na území ČR Lékař nesmí odmítnout ošetření pacienta jak při úrazu, tak ani při akutním zhoršení zdravotního stavu.

- 65 -

Práva pojištěnce



právo na zdravotní péči plně hrazenou ze zdravotního pojištění – zahrnuje především léčebnou a diagnostickou zdravotní péči, pohotovostní a záchrannou zdravotnickou službu, poskytování léčebných a zdravotnických prostředků,



kontrola poskytnuté a vykázané zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění,



na výběr lékaře, klinického psychologa, zdravotnické zařízení a dopravní zdravotní službu.

Plátci zdravotního pojištění Plátci zdravotního pojištění

Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění jsou určeny tyto skupiny plátců zdravotního pojištění: - pojištěnec – jsou to: - zaměstnanci, - osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), - osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), zaměstnavatel, stát. Právní předpis upravující výši pojistného, jeho odvádění a případné penále je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění.

Část jen pro zájemce 31.12.2012 bylo v České republice evidováno celkem 28 753 zdravotnických zařízení, oproti roku 2011 došlo k nárůstu o 303 zdravotnických zařízení.

Rozdělení zdravotnických zařízení podle zřizovatele

Zdravotnická zařízení rozdělené dle zřizovatele: 

213 zařízení státních  zřizovatel MZ 117 zařízení, ostatní centrální orgány 96 zařízení,



28 540 zařízení nestátních  zřizovatel kraj 149 zařízení, zřizovatel město nebo obec 169 zařízení, zřizovatel FO, církev a jiné PO u 28 222 zařízení.

Ke dni 31. 12. 2012 pracovalo ve všech zdravotnických zařízeních v ČR celkem 46 968 lékařů. V průměru připadalo na jednoho lékaře 224 obyvatel ČR.

- 66 -

Zdravotnická zařízení v ČR pro sekundární a terciární péči jsou ambulance, nemocnice a specializovaná lůžková zařízení. V současné době je přibližně 75 % ambulantních zařízení již zprivatizována. Nemocnice se dělí na: fakultní, krajské, okresní, a místní nemocnice. Fakultní nemocnice jsou jako příspěvkové organizace řízeny Ministerstvem financí. Ke dni 30 .6. 2013 bylo v ČR evidováno celkem 188 nemocnic. Z tohoto počtu bylo:



24 nemocnic státních (19 nemocnic přímo zřízených MZ, 5 nemocnic řízeno ostatními centrálními orgány  spravedlnost, obrana),

  

23 nemocnic nestátních  spravované kraji, 17 nemocnic nestátních  spravované městy a obcemi, 122 nemocnic nestátních  zřizované jinou právnickou osobou.

Úhrady zdravotní péče v ČR Tabulka č. 8: Vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice Vývoj výdajů na zdravotnictví v ČR Veřejné výdaje absolutní vyjádření (mil. Kč) podíl na HDP (%) Soukromé výdaje absolutní vyjádření (mil. Kč) Celkové výdaje absolutní vyjádření (mil. Kč) podíl na HDP (%)

1995

2000

2005

2009

2010

2011

2012

93 309 6,08

132 962 5,86

191 356 6,14

244 754 6,51

243 281 6,42

242 410 6,34

246 918 6,42

9 355

13 873

27 418

47 954

45 754

45 358

46 717

102 664 6,69

146 835 6,47

218 774 7,02

292 708 7,79

289 035 7,62

287 768 7,53

293 635 7,63

(zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava)

Z tabulky dokládající vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice v období od roku 1995 až do roku 2012 je zřejmé, že dochází každoročně k navyšování výdajů do této oblasti. Zdravotnictví vyžaduje vyšší náklady vlivem stále inovujících se technologických postupů, vývojem nových léčiv

- 67 -

a medikamentů. Oblast financování a fungování zdravotního systému v ČR je neustále předmětem všestranných diskusí veřejnosti, odborníků i politiků.

Tabulka č. 9: Veřejné výdaje na zdravotnictví v České republice Veřejné výdaje na zdravotnictví v ČR Stát a územní rozpočty státní rozpočty územní rozpočty Zdravotní pojišťovny z toho na zdravotní péči

1995 15 076 7 796 7 280 78 233 74 126

2000 17 170 8 319 8 851 115 792 111 164

2005 21 263 12 334 8 930 170 093 163 543

2010 20 781 10 147 10 634 222 500 214 373

2011 16 863 7 491 9 372 225 547 217 653

2012 15 648 6 071 9 577 231 270 222 769

Celkem

93 309

132 962

191 356

243 281

242 410

246 918

(zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava)

Veřejné výdaje na zdravotnictví zahrnutí výdaje států, územně samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Z vývoje je zřejmé, že státní rozpočty zaznamenávají klesající objem výdajů, zatímco výdaje zdravotních pojišťoven každoročně rostou.

3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí v České republice Vícezdrojové financování zdravotnictví v ČR

V České republice je tzv. vícezdrojové financování zdravotnictví. Jedná se o veřejné rozpočty, přímé platby pacientů a veřejné zdravotní pojištění. Hlavním zdrojem financování zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění.

Zdroje financování zdravotnictví v České republice: Zdroje financování zdravotnictví v ČR

    

státní rozpočet, příspěvky na zdravotní pojištění - pojištěnci, zaměstnavatelé, stát, přímé platby od pacientů, kombinace finančních zdrojů, regulační poplatky.

- 68 -

3.6.1 Státní rozpočet Nedílnou součástí státního rozpočtu jsou odvody státu na zdravotní pojištění určitých skupin obyvatel, např. studentů, důchodců, dětí a nezaměstnaných. Tyto odvody státu se uvádějí v kapitole ministerstva financí státního rozpočtu.

3.6.2 Příspěvky na zdravotní pojištění Zdravotní péče je poskytována na základě smluvních vztahů mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna následně uhrazuje ze svého základní fondu zdravotního pojištění jednotlivé výkony. Fond základního zdravotního pojištění zdravotní pojišťovna tvoří z výběru pojistného od pojištěnců. Část vybraného zdravotního pojistného se přerozděluje mezi zdravotními pojišťovnami, tím se zajišťuje určitá solidarita pojištěnců u jednotlivých pojišťoven. Přerozděluje se 60 % pojistného vybraného všemi pojišťovnami, veškeré pojistné hrazené státem. V tomto přerozdělení je povinna VZP zřídit speciální účet všeobecného zdravotního pojištění.

3.6.3 Přímé platby od pacientů Přímé platby od pacientů se týkají relativně úzce vymezené oblasti poskytovaných zdravotnických služeb, jedná se především o stomatologii, estetickou chirurgii, v gynekologii. U obvodních lékařů lze přímo hradit za aplikaci očkovací látky, za potvrzení pro řidičský průkaz, vstupní vyšetření do zaměstnání. Přímou platbu na sebe váže také oblast léků, zdravotnických prostředků a pomůcek. V roce 1997 došlo vlivem dosavadního vývoje ke změnám v úhradách zdravotní péče. Změny měly pozitivní dopad v objemu nadbytečné péče, začaly se snižovat úhrady pojišťoven. Pro oblast stomatologie byl vytvořen ceník materiálů a výkonů, pro oblast praktických lékařů se zavedla kapitační platba kombinovaná s výkonovou úhradou. V lůžkových zdravotnických zařízeních bohužel zůstal systém nastaven, docházelo k nízké motivaci k vyšší výkonnosti zařízení. Od roku 2001 se začala ověřovat možnost zavedení systému úhrad akutní péče DRG. Tento systém objektivně zahrnuje náročnost a objem poskytnuté péče, oproti paušální náhradě.

- 69 -

Státní rozpočet

Příspěvky na zdravotní pojištění

Přímé platby od pacientů

V současné době se uskutečňují úhrady zdravotní péče těmito způsoby: Paušální platba

Paušální platba - platba na pacienta a platba podle počtu evidovaných pacientů. Užívá se u ambulantní péče, domácí péče, následné lůžkové péče a u akutní lůžkové péče.

Kapitační platby

Kapitační platby - jedná se o paušální platbu na jednoho registrovaného pacienta bez jakéhokoliv ohledu na jeho nemocnost či zdraví. Mezi lékařem a zdravotní pojišťovnou je uzavřena smlouva, která stanovuje určitý dohodnutý počet pojištěnců registrovaných u lékaře. Výše kapitační platby se liší v závislosti dle věku a pohlaví. Kapitační platby se používají u ambulantní péče a domácí péče. Přednosti: nevytváří se podmínky pro poskytování zbytečné péče, snižuje administrativní zatížení lékařů Nedostatky: nebezpečí odmítání pojištěnců do registrace, v méně osídlených oblastech znevýhodňuje lékaře Výkonové platby - základem je platba za provedený zdravotní výkon. Podle náročnosti ošetření a úkonů je stanoven dopředu bodový systém hodnocení. Sestavuje se seznam výkonů, jejich ohodnocení počtem bodů a ohodnocení bodu v peněžním vyjádření. Stanovení peněžní hodnoty bodu je otázkou vyjednávání zdravotních pojišťoven a poskytovateli zdravotní péče. Výkonový systém se používá u ambulantní péče, lůžkové akutní péče, následné péče, při přepravě pacientů a nemocných. Přednosti: motivace k výkonům, zájem o získání největšího počtu pacientů, motivace k nabízení co nejširší škály služeb Nedostatky: závislost na počtu nemocných pacientů, náročnost na vstupy, nemožnost kontroly vykázaných výkonů, snaha o vytváření zbytečných výkonů

Σ

Shrnutí Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako celek. Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako: - udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka,

- 70 -

-

udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu člověka, předcházení, odhalení a odstranění nemoci, pomoc při porodu dítěte a při reprodukci, posuzování zdravotního stavu jedince.

Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní pojištění vzniká dnem: - narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, - kdy se cizinec stal zaměstnancem, - získání trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění zaniká dnem: - úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, - kdy cizinec přestal být zaměstnancem, - ukončením trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé. Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity. Plátci zdravotního pojištění:   

zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd zaměstnanců, pojištěnci  OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci v pracovním poměru, stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel.

Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí zdravotní pojištění sami za sebe. Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

- 71 -

Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce provádějící veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny uzavírat připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi.

Otázky 1) Co rozumíte pod pojmem zdraví a jak byste definovali veřejné zdraví? 2) Charakterizujte podstatu zdravotního pojištění a v čem tkví jeho význam? 3) Vysvětlete podstatu veřejného zdravotního pojištění a soukromého zdravotního pojištění? 4) Popište činnost a úkoly zdravotní pojišťovny. 5) Co je to zdravotnický systém? Čím se především vyznačuje? 6) Jaké znáte principy veřejného zdravotního pojištění? 7) Co jsou to formy zdravotního pojištění? 8) Na čem je především založen systém veřejného zdravotního pojištění a jaké jsou subjekty veřejného zdravotního pojištění? 9) Kdo to jsou pojištěnci a jaké mají stanovené povinnosti? 10) Co je předmětem zákona č. 48/1997 Sb.? 11) Jaký typ financování zdravotnictví se uplatňuje v České republice? 12) Jaké znáte zdroje financování zdravotnictví v ČR? 13) O čem pojednává zákon č. 592/1992 Sb.?

Pojmy k zapamatování          

zdravotní pojištění veřejné zdravotní pojištění soukromé zdravotní pojištění zdravotní pojišťovna zdravotnický systém principy veřejného zdravotního pojištění subjekty veřejného zdravotního pojištění pojištěnci plátci zdravotního pojištění zdroje financování zdravotnictví

- 72 -

Doporučená literatura BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1. vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN 978-80-0104485-8. MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-807357-912-8. ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 249 s. ISBN 978-80-7013-551-8. NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance: Studijní opora, Jihlava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012, 327 s. ISBN 978-80-87035-69-6. Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

- 73 -

4. Státní sociální podpora Cíl: Cílem této kapitoly je problematika státní sociální podpory, když příjemci dávek státní sociální podpory se můžeme stát ze dne na den každý z nás. Mnohdy nepředvídané situace nás nečekaně překvapí a my si uvědomíme, že jsme vyčerpali všechny naše dostupné možnosti a tak náhle musíme spoléhat na pomoc státu a právě v těchto případech nastupuje systém státní sociální podpory. Proto bych byla ráda, abyste nepodceňovali studium této čtvrté kapitoly a po důkladném prostudování této kapitoly uměli:  vyjmenovat orgány státní sociální podpory a nastínit jejich činnost, úkoly a poslání v rámci systému státní sociální podpory, jakož i pochopili postavení orgánů státní sociální podpory v souvislosti se státním rozpočtem ČR,  charakterizovat kdo to jsou oprávněné osoby,  rozlišovat takové pojmy jako například životní minimum a existenční minimum,  rozebrat podstatu jednotlivých dávek státní sociální podpory,  popsat způsob vyplácení dávek státní sociální podpory,  utřídit a zařadit jednotlivé dávky státní sociální podpory a objasnit jejich podstatu, význam, charakter a také určit komu jsou přesně adresovány,  vysvětlit základní pojmy, které se týkají státní sociální podpory,  objasnit a srozumitelně se orientovat v modelových příkladech s problematikou státní sociální podpory související,  si představit co se považuje za hlavní priority v oblasti sociální politiky, sociálního zabezpečení a státní sociální podpory.

Klíčová slova: státní sociální podpora, orgány státní sociální podpory, žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory, životní minimum, existenční minimum, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné

- 74 -

Průvodce studiem Vážená studentky, vážení studenti, domnívám se, že kapitolu, se kterou se právě začínáte seznamovat budete studovat se zájmem, neboť hned při prvních větách poznáte, že se jedná o problematiku, která se může dotýkat každého z nás a dovolím si zde přímo konstatovat, že řada z Vás pobírá některou z dávek státní sociální podpory již nyní. A protože řada z Vás po dokončení vysokoškolských studií bude zakládat rodiny, tak tím je ještě větší předpoklad, že se mohou stát i další z Vás přímými účastníky systému dávek státní sociální podpory. Údaje v této kapitole jsou jednak zajímavé, ale rozhodně je dobré pro další Váš život je dobře znát a umět se v nich orientovat. Věřím, že budete tuto kapitolu studovat se zájmem, když předpokládám, že studium by Vám mělo zabrat tak cca 100 minut.

Za hlavní nástroj realizace sociální politiky se považuje sociální zabezpečení, které slouží k řešení sociálních konfliktů. Ovšem žádná z definic sociálního zabezpečení není zcela úplná a není ani obecně přijímána, i když název „sociální zabezpečení“ patří k velice známým pojmům, které jsou srozumitelné a chápané. Chceme-li pojem sociální zabezpečení vyjádřit odbornou definicí, dostáváme se do značných potíží. „Nicméně v naší společnosti je termín sociální zabezpečení termínem obecně přijímaným, a proto ho budeme užívat i nadále, i když jsme si vědomi jeho částečně změněného obsahu. Pro naše další potřeby budeme pojem státní sociální zabezpečení chápat jako pojem komplexní, je vnitřně dále částečný a znamená soubor právních norem, institutů, institucí a vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka.“ (Gregorová, 2005) V životě člověka se stane tolik sociálních událostí a některé vedou i ke značně tíživým situacím, ale jen některé jsou brány za sociální události, které se spojují se sociálním zabezpečením. Jde zde o pojem, označuje obecně podmínky života nehledě na to, zda se pohybujeme v oblasti zdravotní či státní sociální podpory. (Gregorová, 2005)

- 75 -

Sociální zabezpečení – hlavní nástroj realizace sociální politiky

4.1 Pilíře sociálního systému Průvodce studiem Vážení studenti, na tomto místě bych Vás velice ráda upozornila, že o třech základních atributech sociálního systému již pojednává první kapitola s názvem Systém sociálního zabezpečení v ČR, když někdy v oblasti názvosloví sociální politiky nepanuje zcela shoda a jednotnost, proto se v této souvislosti hovoří buď o třech systémech sociálního zabezpečení (jak jsem to zvolila ve zmíněné první kapitole), ale v případě státní sociální podpory je spíše více obvyklé hovořit o třech základních pilířích. Tak tolik pro Vaši informaci na vysvětlenou.

1. pilíř sociálního zabezpečení v ČR je sociální pojištění

a) První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové, nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody, nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního pojištění. V této souvislosti bych jenom upozornila na tyto právní normy:   



2. pilíř sociálního zabezpečení – státní sociální podpory

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdější předpisů, zákon .č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů , a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů.

b) Druhý pilíř (systém) sociálního systému –státní sociální podporavznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské solidarity pomocí státního rozpočtu – daní. Pro nárok na dávky a výpočet dávek státní sociální podpory se používá částky životního minima dle - 76 -

zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě skupiny a to na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu a na dávky ostatní. c) Třetí pilíř sociální systému – sociální pomoc řeší obtížné sociální situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 % obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže postarat.

3. pilíř sociálního zabezpečení – sociální pomoc

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Třetí pilíř je hrazen ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí a krajů, fyzických i právnických osob, ale také i z různých nadací či dobrovolných organizací.

4.2 Státní sociální podpora Jak již bylo uvedeno státní sociální podpora je upravena zákonem. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti zčásti 1. Října 1995 a v plném rozsahu 1. Ledna 1996. Od tohoto roku do současné doby došlo k významným změnám a to jak v okruhu poskytování dávek, výpočtu, ale také se měnily orgány, které jednotlivé dávky vyplácely. Prvotně byly dávky vypláceny okresními úřady a dále obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Od začátku dubna roku 2004 o dávkách rozhodovaly úřady práce s tím, že odvolacími orgány byly krajské úřady. Jedinou výjimku a to do 31. Prosince 2008 tvořila Praha, kde dávky poskytovaly úřady městských částí a odvolacím orgánem byl Magistrát hlavního města Prahy. Od 1. Ledna 2009 přešla i Praha do působnosti úřadu práce. Úřad práce České republiky rozhoduje o jednotlivých dávkách s pomocí krajských poboček Úřadu práce, kde odvolacím orgánem je od 1. Ledna 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke změnám došlo i u poskytovaných dávek. Zpočátku byly některé dávky zrušeny a jiné zavedeny. Z původních dávek státní sociální podpory byl zrušen příspěvek na dopravu a také zaopatřovací příspěvek náležející při výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Do roku 2007 byly zrušeny další dvě dávky a to dávka náležející dětem umístněným do zařízení

- 77 -

Státní sociální podpora legislativa

pro okamžitou pomoc a příspěvek na školní pomůcky, který byl určen na krytí školních pomůcek pro děti jdoucích do prvních tříd. V roce 2011 byl zrušen sociální příplatek, který především náležel rodinám se zdravotně postiženým rodičem nebo dítětem. Jako náhradou za zrušení tohoto příspěvku došlo ke zvýšení příspěvku na péči. V roce 2012 poskytovala státní sociální podpora šest dávek, které byly rozděleny na dávky testované a na dávky netestované. V roce 2013 došlo k přesunutí dávek pěstounské péče, které upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. V roce 2014 státní sociální podpora poskytuje pět základních dávek, které jsou rozděleny na dávky testované a na dávky netestované. Jednotlivé dávky státní sociální podpory pro rok 2014 Jednotlivé dávky státní sociální podpory

    

přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné.

Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který je stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, obě dvě dávky mohou být přiznány i jiným osobám. Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy. Úkolem státní sociální podpory je finančně zabezpečit tyto osoby a to tím způsobem, že náklady na SSP hradí stát, neboť se jedná o státní sociální systém. Stát hradí náklady na dávky samotné a také náklady, které vznikly v souvislosti s řízením o tyto dávky. Orgány státní sociální podpory Orgány státní sociální podpory

Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory. Na prvním stupni státní sociální podporu provádějí krajské pobočky Úřadu práce České republiky a pobočky pro hlavní město Prahu. Podle Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků se Krajské pobočky dále člení na kontaktní pracoviště. Státní sociální podporu provádí ve druhém stupni Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí je i správcem informačního systému o dávkách. Informační systém zahrnuje informace o všech dávkách, o jejich výši, o žadatelích a poživatelích těchto dávek a - 78 -

osobách s nimi společně posuzovaných. Tyto informace slouží ostatním státním orgánům státní sociální podpory a jsou jednotnou složkou informační systému práce a sociálních věcí.

Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti:     

Činnost kontaktních pracovišť

rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek.

4.3 Okruh oprávněných osob Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny fyzickým osobám a osobám, hlášeným k trvalému pobytu na území České republiky. Jestli jde o cizince, musí mít bydliště a trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Dále dávky státní sociální podpory můžou být vypláceny i osobám nebo osobám společně s ní posuzovaným, které nemají trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu na území České republiky, pokud se jedná o a) cizince, kteří jsou hlášení na území České republiky k pobytu a žádají o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra po uplynutí 365 dní ode dne hlášení pobytu, b) cizince narozené na území České republiky a hlášené na území České republiky k pobytu do 1 roku jejich věku, c) nezletilé cizince, kteří jsou svěřeni do péče rodičů nebo do ústavní péče, d) cizince, kteří jsou vlastníkem povolení, jak k trvalému tak k dlouhodobému pobytu na území České republiky, e) rodinné příslušníky cizince, m bylo vydáno k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

povolení

f) cizince, kteří v České republice jsou za účelem vědeckého výzkumu a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

- 79 -

Oprávněné osoby

g) cizince, m byla poskytnuta doplňková ochrana, h) cizince, kteří v České republice vykonávají zaměstnání s vysokou kvalifikací a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Jediný, kdo může ve výjimečných případech odpustit podmínku trvalého pobytu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve sporných případech zákon o pomoci v hmotné nouzi rozhoduje, co se rozumí bydlištěm.

4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich vyplácení Žádosti o poskytnutí dávek a způsob vyplácení dávek

Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České republiky dle místa trvalého bydliště. Žádosti jsou vyplaceny těm občanům, kteří mají na dávku nárok, tj. právě již výše uváděná oprávněná osoba. Formuláře na poskytnutí jednotlivých dávek státní sociální podpory jsou umístěny buď na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo v tištěné podobě na příslušném úřadě. Žádost tedy můžeme podávat, jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Na tomto místě nutno ovšem uvést, že při elektronické podobě je třeba mít vytvořený elektronický podpis. Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů, tzv. (sKaret). Karta sociálních systémů začínala v roce 2012 a měla být využívána jako způsob pro výplatu všech sociálních dávek. Měla to být moderní cesta k registraci a k rychlejší identifikaci jednotlivých uživatelů. Tato karta však vyvolala řadu diskuzí a výsledkem tohoto všeho bylo, že sKarty nebudou fungovat pouze jako průkaz a nebudou v provozu ani jako způsob výplaty sociálních dávek. Dlouhodobá a značně obsáhlá kritika napříč politickým spektrem a i značná kritika široké laické a odborné veřejnosti a špatné fungování systému sKaret nakonec vedlo k jejich zrušení. Na základě ustanovení zákona se k 30.dubnu 2014 sKarty zrušily a finanční prostředky, které na kartě zůstaly, si mohli občané, kterých se to týkalo, vybrat zdarma na pobočkách České spořitelny. Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma způsoby, a to:  

bezhotovostní výplatou, poštovní poukázkou.

- 80 -

Shrnutí První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové, nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody, nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního pojištění. Druhý pilíř (systém) sociálního systému –státní sociální podpora vznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské solidarity pomocí státního rozpočtu – daní. Třetí pilíř sociální systému – sociální pomoc řeší obtížné sociální situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 % obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže postarat. Státní sociální podpora je upravena zákonem č. 117/995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé dávky státní sociální podpory jsou:     

přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné.

Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který je stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, protože obě dvě dávky mohou být přiznány i jiným osobám. Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy. Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory

- 81 -

Σ

Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti:  rozhodují o přiznání příslušné dávky,  zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,  vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,  rozhodují o námitkách účastníka řízení,  zaznamenávají informace k výplatě dávek. Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České republiky dle místa trvalého bydliště. Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů, tzv. (sKaret). Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma způsoby, a to:  

bezhotovostní výplatou, poštovní poukázkou.

Otázky Co tvoří první pilíř sociální systému? Do kterého pilíře byste zařadili státní sociální podporu a proč? Která sociální oblast je obsažena ve třetím pilíři sociálního systému? Jaká základní legislativa se vztahuje ke státní sociální podpoře? Jak dělíme dávky státní sociální podpory? Které dávky státní sociální podpory patří do dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmů? 7) U kterých dávek státní sociální podpory se příjmy nesledují a proč tomu tak je? 8) Jaké znáte orgány státní sociální podpory? 9) Co jsou to kontaktní pracoviště a jaká je jejich činnost? 10) Vysvětlete pojem „oprávněná osoba“ v souvislosti s dávkami SSP? 11) Kde se vyřizují žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory? 12) Jakým způsobem se vyplácejí dávky státní sociální podpory? 1) 2) 3) 4) 5) 6)

- 82 -

Pojmy k zapamatování          

státní sociální podpora, orgány státní sociální podpory, žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory, životní minimum, existenční minimum, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné.

Doporučená literatura BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3. BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010, 239 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-807-2636-099. DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-802 -4738-802. GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-723-9176-3. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

- 83 -

5. Specifické pojmy související se státní sociální podporou - dávkami a příklady dávek

Cíl: Tato kapitola se zabývá specifickými pojmy a odbornými obraty, které bezprostředně souvisí s problematikou státní sociální podpory, s jednotlivými dávkami státní sociální podpory, když součástí této kapitoly jsou i modelové příklady na jednotlivé dávky státní sociální podpory. Je zde řada poznatků přímo z praxe, což by mělo být pro studenty zvláště cenné. Po prostudování této kapitoly by vám nemělo činit potíže:  charakterizovat jednotlivé dávky státní sociální podpory a poukázat na jejich podstatu,  podrobně vysvětlit základní pojmy spojené s problematikou státní sociální podpory,  podrobně popsat obsah a postup při jednotlivých dávkách státní sociální podpory,  objasnit význam dávek státní sociální podpory a zaměřit se na jejich sociální podstatu,  definovat možné postupy v souvislosti s životním minimem a existenčním minimem,  rozebrat jednotlivé modelové příklady na konkrétní dávky státní sociální podpory,  umět nahlížet na problematiku státní sociální podpory nejen z hlediska sociální politiky státu, ale i v souvislosti s hospodářskou politikou vlády, v souvislosti s rozpočtovou politikou a veřejnými financemi, včetně spojitosti a návaznosti na státní rozpočet.

Klíčová slova: nezaopatřené dítě, výdělečná činnost, životní náklady, existenční minimum, životní minimum, testované dávky, netestované dávky, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné

- 84 -

Průvodce studiem Vážení studenti, kapitolu, kterou vám nyní předkládám ke studiu jsem zaměřila již i na praktickou část, tj. je zde zařazena i řada modelových příkladů, se kterými se pracovníci působících na kontaktních místech setkávají. Věnujte těmto příkladům dostatečnou pozornost, protože vám pomohou ještě důsledněji proniknout do podstaty státní sociální podpory a také ještě zřetelněji pochopíte význam státní sociální podpory. Zároveň také uvidíte, že není tak zcela jednoduché zneužívat veřejné finance a snažit se například i některými méně čestnými způsoby dosáhnout na dávky spojené se státní sociální podporou. Věřím, vážení studenti, že studium této kapitoly bude pro vás zajímavé, že více proniknete do podstaty státní sociální podpory a že si i více uvědomíte pro koho a k čemu dávky státní sociální podpory slouží. Domnívám se, že na studium této kapitoly by vám mělo stačit cca 90 minut.

Pojem „nezaopatřené dítě“ z pohledu státní sociální podpory Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, která trvá 9 let. U dítěte, které trpí mentálním, tělesným nebo smyslovým postižením trvá povinná školní docházka 10 let. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku (§11 zákona č. 117/1995 Sb.), jestliže: 



se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz; z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např. nesplňuje podmínku, že v posledních 3 letech odpracovalo alespoň 12 měsíců).

- 85 -

Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za nezaopatřené dítě.

Výdělečná činnost Výdělečná činnost

Na výdělečné činnosti jsou závislé některé druhy dávek státní sociální podpory a při zjišťování nároku na dávky je nezbytné zkoumat výdělečnou činnost. Výdělečná činnost je důležitá k posuzování nezaopatřenosti dítěte a pro nárok na rodičovský příspěvek. Výdělečnou činností se rozumí činnost, která je vykonávána v České republice a která zakládá účast na nemocenském pojištění. Dále se za výdělečnou činnost považuje činnost osoby samostatně výdělečně činné, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění nebo činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé částky životního a existenčního minima, které jsou platné od 1. 1. 2012 jsou určeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Životního a existenčního minimum využijeme především při použití právní normy v souvislosti s dávkami státní sociální podpory, když budeme čerpat informace ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Je všeobecně známá skutečnost, že někteří naši spoluobčané se snaží mnohdy spekulovat s dávkami státní sociální podpory a pokouší se obcházet určitá nařízení, když právě z těchto důvodů se stát snaží, aby legislativa reagovala na možná „bílá místa“ v oblasti státní sociální podpory, aby tato nemohla být pokud možno žádným způsobem zneužívána a byla zde pro ty občany, kteří se opravdu ocitli v takové situaci, že žádat o státní sociální podporu je opodstatnělé. Podle těchto dvou hranic (životního a existenčního minima) se zjišťuje, zda má osoba na dávky nárok a v jaké výši budou dávky vyplaceny.

- 86 -

a) Životní minimum Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

Životní minimum

b) Existenční minimum Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční

minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Tab. 10: Částky životního minima platné od roku 2014 v Kč

Posuzovaná osoba

Měsíční částka

Pro jednotlivce

3410

Pro první dospělou osobu v domácnosti

3140

Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti

2830

Pro nezaopatřené dítě ve věku: do 6 let

1740

6 až 15 let

2140

15 až 26 let (nezaopatřené)

2450

Zdroj: MPSV Zákon č. 110/2006 Sb., vlastní úprava

Část jen pro zájemce Minimální mzda, životní a existenční minimum v roce 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci. Její základní právní úprava je stanovena v zákoníku práce. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnávané v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vláda ČR přijala na svém jednání dne 15. září 2014 nařízení vlády č. - 87 -

Existenční minimum

204/2014 Sb., kterým došlo ke změně nařízení o minimální mzdě. S účinností od 1. ledna 2015 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy. Výše minimální hodinové sazby

55,- Kč / hod

Výše minimální měsíční mzdy (pokud zaměstnanec odpracováno 40 h týdně)

má 9 200 Kč

Životní a existenční minimum Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Životní minimum představuje minimální peněžní příjmy, které jsou nezbytné pro zajištění výživy a k uspokojení ostatních základních potřeb člověka. Výše životního minima je stejná jako v roce 2014 (viz tabulka č. 10, str. 87 této studijní opory. Existenční minimum je považováno za minimální hranici peněžních příjmů sloužící k zajištění nezbytné výživy a ostatních základních potřeb člověka na úrovni umožňující přežití. Životní a existenční minimum je rozhodující pro přiznání sociálních dávek a výpočet jejich výše. Pokud příjmy konkrétní rodiny nedosahují výše životního minima nebo jeho určitého násobku, má rodina nárok na určité dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, porodné). Životní minimum také plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají u krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana. Životní minimum má své opodstatnění také v soudní praxi při stanovení alimentů nebo u nezabavitelných částek při exekuci. Existenční minimum Jednotlivec

2 200 Kč

5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny: A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky testované), B) ostatní dávky (dávky netestované).

- 88 -

A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – testované dávky: -

1) přídavek na dítě,

-

2) příspěvek na bydlení a

-

3) porodné.

B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu – netestované dávky : -

4) rodičovský příspěvek a

-

5) pohřebné.

Dávky testované

Dávky ostatní - netestované

5.1.1 Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory

1) Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Jde přitom o dávku, která je nárokem dítěte, i když za nezletilé dítě uplatňuje tento nárok jeho zákonný zástupce. Nárok na tuto dávku závisí na výši příjmu dítěte a osob s ním pro tyto účely společně posuzovaných, tj. příjmu rodiny, nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

Přídavek na dítě

Výše přídavku na dítě: Výše přídavku je stanovena měsíčně a vyplácí se podle následující tabulky: Tab. 11: Výše přídavku na dítě pro rok 2014 Věk nezaopatřeného dítěte

Výše přídavku na dítě

do 6 let

500 Kč

od 6 do 15 let

610 Kč

od 15 do 26 let

700 Kč

Zdroj: Zákon č. 117/1995 Sb., vlastní úprava

- 89 -

Výše přídavku na dítě

Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě: 

žádost o přídavek na dítě,



občanský průkaz,



u dětí do 15 let jejich rodný list,



doklad o výši ročního příjmu,



prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,



doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za příslušný kalendářní rok,



doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let: 

"potvrzení o studiu“ nebo



"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem)“ nebo



"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ nebo



"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

2) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám nebo jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy. Tento příspěvek se poskytuje na základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, kde je hlášen k trvalému pobytu, jestliže: a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35. b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

- 90 -

Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu. Tyto náklady se dokládají nájemní smlouvou a výše přídavku se určí z průměrných nákladů zaplacených za předchozí kalendářní rok. Normativní náklady slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení a její výše se stanovuje podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Tyto náklady zahrnují nájemné, ceny služeb a energie, dále odpady, vodné, stočné a vytápění. Náklady jsou propočítané na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, který v nich trvale bydlí. Poplatky, které jsou spojeny s televizí, rozhlasem, případně telefonem se nepovažují za náklady na bydlení. Výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy je uvedena v první tabulce. Ve druhé tabulce je uvedena výše částky pro družstevní byty a byty vlastníků. Výše těchto nákladů je platná od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. Náklady na bydlení se dokládají fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti. Tab. 12: Měsíční normativní náklady na bydlení pro byty na základě nájemní smlouvy pro rok 2014 Počet osob v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč Praha

Více než 100 000

50 000 99 999

10 000 – 49 999

Do 9 999

Jedna Dvě Tři

7 711 11 081 15 096

6 156 8 952 12 312

5 873 8 566 11 807

5 028 7 409 10 294

4 809 7 110 9 903

čtyři a více

18 899

15 542

14 932

13 108

12 636

Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní úprava

- 91 -

Tab.13: Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků pro rok 2014 Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři čtyři a více

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč

4 448 6 644 9 263

Více než 100 000 4 448 6 644 9 263

50 000 99 999 4 448 6 644 9 263

10 000 – 49 999 4 448 6 644 9 263

11 792

11 792

11 792

11 792

Praha

Do 9 999 4 448 6 644 9 263 11 792

Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní úprava

Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení:         

Příspěvek na bydlení

žádost o příspěvek na bydlení, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši čtvrtletního příjmu, doklad o výši nákladů na bydlení, nájemní smlouvu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném, pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti, jestliže žadatel je občanem jiného státu EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let: 

"potvrzení o studiu“ nebo



"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem)“ nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“





- 92 -

3) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka, která je vyplacena za rodičovský příspěvek, činí 220 000 Kč. Výše denního vyměřovacího základu určuje měsíční výši rodičovského příspěvku, kterou může rodič volit. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč. Výše rodičovského příspěvku se může měnit za 3 měsíce a určuje se následovně: a) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je stejný nebo menší než částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek právě činí 7 600 Kč, b) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je větší než částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek se může pohybovat od 7 600 do 11 500 Kč, c) jestliže nemůžeme stanovit denní vyměřovací základ v den narození nejmladšího dítěte, pak rodičovský příspěvek činí 7 600 Kč. d) pokud nelze ani u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací základ, pak se rodičovský příspěvek vyplácí jako pevná částka. Do 9. měsíců věku dítě se vyplácí 7 600 Kč a do 4 let věku dítěte se vyplácí 3800 Kč. Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek:        

žádost o rodičovský příspěvek, občanský průkaz, u dítěte do 15 let rodný list, potvrzení o nároku na dávky, potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje, potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplacení dávek v rámci EU, rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině, jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem dítěte.

- 93 -

Rodičovský příspěvek

4) Porodné Porodné

Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká nárok v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte. Podmínkou dále je, že výše příjmu rodiny v kalendářním čtvrtletí nepřesáhne součet částky životního minima rodiny a koeficientu 2,7. Jak narození prvního dítěte, tak výše příjmu rodiny musí být splněno současně, jinak není nárok na porodné. Nárok na porodné má i otec dítěte, pokud se stane, že matka při porodu zemře. Dále může být porodné vyplacené i osobě, která převzala dítě do trvalé péče a není mu více než 1 rok. Zákonem stanovené porodné činí 13 000 Kč na každé první živě narozené dítě. Jestli se narodí více dětí najednou, činí výše porodného 19 500 Kč. Porodné na druhé dítě je ve výši 10 000 Kč. Od ledna 2015 má matka získat vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním, nebo druhém porodu. Doklady k žádosti o porodné:     

žádost o porodné, občanský průkaz, rodný list dítěte, v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů, rozhodnutí příslušného orgánu. doklad o výši čtvrtletního příjmu.

5) Pohřebné Pohřebné

Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na území České republiky. Nárok na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné:   

žádost o pohřebné, občanský průkaz, rodný list dítěte,

- 94 -

   

fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav úmrtní list, doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu, doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce),

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:   



"potvrzení o studiu“ nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem)“ nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby.

Vyřizování a odbavování dávek sociální podpory

Činnost kontaktních pracovišť:     

rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek.

5.2 Modelové příklady dávek SSP V této části studijní opory uvedu pro názornost jednotlivé dávky státní sociální podpory a způsoby jejich vyplácení v praxi. Dále zde připomenu i některé důležité informace související s těmito příklady. V modelových příkladech budou uvedeny jednotlivé dávky státní sociální podpory a jejich vyplácení. V těchto příkladech uvidíte různé odlišné situace a zároveň zde budou provedeny i jejich výpočty.

- 95 -

Činnost kontaktních pracovišť

Protože jsou některé dávky státní sociální podpory odvozeny od výše příjmu rodiny, měsíční příjmy jsem u modelových příkladů určila přímo sama.

Životní minimum Životní minimum

Ještě než začnu s příklady jednotlivých dávek, chtěla bych zde opětně zmínit životní minimum, které je důležité pro určení nároku na tyto dávky. Životní minimum je částka, která nám určí hranici minimálních příjmů společně posuzovaných osob k opatření výživy a jiných základních potřeb. Podle výše životního minima se určuje nárok na některé dávky a je velice důležitý pro výpočet těchto dávek. Pro připomenutí zde uvádím výši životního minima podle počtu společně posuzovaných osob od roku 2014 a to: Pro jedince: 3 410 Kč Pro první dospělou osobu: 3 140 Kč Pro druhou a další dospělou osobu: 2 830 Kč Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let: 2 450 Kč Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let: 2 140 Kč Nezaopatřené dítě do 6 let: 1 740 Kč Zde uvádím vypočtené hranice rozhodného příjmu pro určité rodiny:

Rodiče + jedno dítě (4 roky)Životní minimum: Rodiče + dítě (4 roky) Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + dítě (1 740 Kč) = 7 710 Kč Životní minimum: Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima): Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + dítě (1 740 Kč) = 7 710 Kč Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního m 7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.

Rodiče7+710 dvěKč děti (4 roky, 15 let) x 2,4 = 18 504 Kč. Životní minimum:

Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + děti (1 740 Kč + 2 450 Kč) = 10 160 Kč - 96 Vypočtená hranice rozhodného 7 710 Kč x 2,4 = 18 504 příjmu Kč. pro nárok (2,4násobek životního minima):

Rodiče + tři děti (5 let, 10 let, 14 let)

Životní minimum:

Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + děti (1 740 Kč + 2 140 Kč + 2 140 Kč) = 11 990 Kč

Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):

Jednotlivé dávky státní sociální podpory v praxi V této části bych chtěla přiblížit vyplácení dávek státní sociální podpory a uvést několik příkladů k jednotlivým dávkám. Jsou to příklady z našeho každodenního života. 11 990 Kč x 2,4 = 28 776 Kč. Jednotlivé dávky státní sociální podpory se dělí, jak už bylo řečeno na dvě základní skupiny a to na: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, ke kterým patří: - přídavek na dítě, - příspěvek na bydlení, - porodné, a b) na ostatní dávky, do kterých patří: 7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč. - rodičovský příspěvek, - pohřebné.

Představení dávek státní sociální podpory v praxi

1) Přídavek na dítě Jednou ze základních dávek je přídavek na dítě, je určen pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Tato dávka je poskytována v závislosti na výši příjmu rodiny a nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě, kde rozhodný příjem rodiny za minulý kalendářní rok, nepřevýší součin životního minima této rodiny a koeficientu 2,40. Výše přídavku na dítě Pro připomenutí je přídavek na dítě vyplácen ve třech výších podle věku a to:

- 97 -

Přídavek na dítě

Věk nezaopatřeného dítěte

Výše přídavku na dítě

do 6 let

500 Kč

6 - 15 let

610 Kč

15 - 26 let

700 Kč

Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě:       

žádost o přídavek na dítě, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši ročního příjmu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za příslušný kalendářní rok, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:   



"potvrzení o studiu“ nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem)“ nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Příklad č. 1 Jestliže rodina žádá o přídavek na dítě, musí doložit příjmy za rok 2014 a to do 30. 9. 2015. Jestliže rodina nedoloží příjmy ani do konce října, nárok na tuto dávku zaniká. Jestliže rodina doloží příjmy, nárok na přídavek vzniká od 1. 10. 2015 a bude trvat až do 30. 9. 2016. Nárok jde uplatnit 3 měsíce zpětně.

- 98 -

Příklad č. 2 Rodinu Novotných tvoří otec a matka s dvěma dětmi. Karolínka navštěvuje základní školu a nedávno oslavila své 12 narozeniny a Janička oslavila své 7 narozeniny a v září se chystá nastoupit do téže základní školy. Čistý měsíční příjem pana Novotného je 15 000 Kč a paní Novotné je 9 000 Kč. Celkový měsíční příjem Novotných je tedy 24 000 Kč. Životní minimu této rodiny je: Otec: Jan Novotný Mata: Jana Novotná Dcera: Karolína Novotná Dcera: Jana Novotná

3 140 Kč 2 830 Kč 2 140 Kč 2140 Kč

10 250 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 24 600 Kč. Vzhledem k tomu, že příjem (24 000 Kč) rodiny Novotných je nižší než životní minimum vynásobené koeficientem 2,40 (24 600 Kč) má rodina Novotných nárok na přídavek na dítě. Nárok na přídavek vznikne od 1. října 2014 a bude činit 610 Kč pro Karolínku a 610 Kč pro Janičku. ----------------------------------------------------------------------------------------

Dále si uvedeme příklad, kde bude opačná situace, kde nárok na přídavek na dítě nevzniká. Příklad č. 3 Rodinu Janovských tvoří otec, matka a 5letý syn Jakub. Čistý měsíční příjem Janovských byl 20 000 Kč.

Životní minimum této rodiny je: Otec: Libor Janovský Matka: Renata Janovská Syn: Jakub Janovský

3 140 Kč 2 830 Kč 1 740 Kč

7 710 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 18 504 Kč. Jelikož je příjem (20 000 Kč) rodiny Janovských vyšší než 2,4 násobek jejího životního minima (18 504 Kč) nárok na tuto dávku bohužel nevzniká. ----------------------------------------------------------------------------------------

- 99 -

2) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení

Jediný příspěvek, který není vázán na péči o nezaopatřené dítě, je právě příspěvek na bydlení. Tento příspěvek je určen nejen rodinám s dětmi, ale i jednotlivci a má za úkol přispět právě na náklady spojené s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je hlášena k trvalému pobytu, a která je vlastníkem nebo nájemcem bytu. Dále musí splňovat další dvě kritéria a to:  náklady na bydlení přesahují součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35),  součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Výše příspěvku na bydlení se stanovuje podle počtu osob, které mají v bytě trvalý pobyt a podle velikosti obce. K výpočtu výše příspěvku na bydlení slouží normativní náklady, které jsou uvedeny v první tabulce a které zahrnují nájemné, vodné a stočné, ceny služeb energií a vytápění. Ve druhé tabulce jsou uvedeny částky pro družstevní byty a byty vlastníků. A ve třetí tabulce jsou náklady na bydlení podle počtu posuzovaných osob. Veškeré náklady ohledně bytu se dokládají spolu s nájemní smlouvou při podání žádosti. Příspěvek na bydlení se poskytuje po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. 1. Normativní náklady na bydlení pro byty na základě nájemní smlouvy pro rok 2014: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři čtyři a více

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč Praha

Více než 100 000

50 000 99 999

10 000 – 49 999

Do 9 999

7 711 11 081 15 096

6 156 8 952 12 312

5 873 8 566 11 807

5 028 7 409 10 294

4 809 7 110 9 903

18 899

15 542

14 932

13 108

12 636

- 100 -

2. Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků pro rok 2014: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři čtyři a více

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč

4 448 6 644 9 263

Více než 100 000 4 448 6 644 9 263

50 000 99 999 4 448 6 644 9 263

10 000 – 49 999 4 448 6 644 9 263

11 792

11 792

11 792

11 792

Praha

Do 9 999 4 448 6 644 9 263 11 792

3. Náklady na bydlení za kalendářní měsíc podle počtu posuzovaných osob pro rok 2014: Počet osob v rodině jedna dvě tři čtyři a více

Kč 1 835 2 511 3 284 3 960

Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení:         

žádost o příspěvek na bydlení, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši čtvrtletního příjmu, doklad o výši nákladů na bydlení, nájemní smlouvu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném, pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti, jestliže žadatel je občanem jiného státu EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:   



"potvrzení o studiu“ nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem)“ nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

- 101 -

Příklad č. 1 Manželé Chaloupkovi, kteří mají jedno dítě, spolu bydlí v obecním bytě na základě nájemní smlouvy. U manželů Chaloupkových došlo k situaci, že se rozvádějí. Oba zažádali o příspěvek na bydlení a oba uplatnili nárok na tento příspěvek. Jelikož oba uplatnili nárok na příspěvek, tak pouze příslušný úřad práce rozhodne, kterému z nich bude příspěvek přiznán. Oba manželé budou posuzováni společně, ale příslušný úřad bude nejspíše přihlížet k osobě, která má v péči dítě. --------------------------------------------------------------------------------------------

Příklad č. 2 Rodina Píchova s dětmi Aničkou (6 let) a Martínkem (6 let) bydlí ve vlastním domku v Hlinsku. Hlinsko se nachází v Pardubickém kraji a má 9 880 obyvatel. Průměrný měsíční příjem této rodiny je 20 000 Kč a náklady na elektřinu, vodné, plyn apod. činí 5600 Kč. Rozhodný příjem rodiny: Náklady na elektřinu apod.: Náklady na bydlení (podle počtu posuzovaných osob): Celkové náklady na bydlení: (5 600 + 3 960) Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob):

20 000 Kč 5 600 Kč 3 960 Kč 9 560 Kč 11 792 Kč

Splnění kritéria pro nárok na dávku: Celkové náklady na bydlení (9 560 Kč) přesahují součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (20 000 * 0,30 = 6 000 Kč) - SPLŇUJE Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (20 000 * 0,30 = 6 000 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (11 792 Kč). – SPLŇUJE Výše příspěvku na bydlení: Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi náklady na bydlení a mezi součinem rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30. Tzn. 9 560 – (20 000 * 0,30) = 3 560 Kč. Rodina splňuje obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši 3 560 Kč.

- 102 -

Příklad č. 3 Manželé Svobodovi jsou přihlášeni k trvalému pobytu v nájemním bytě v Praze. Průměrný měsíční příjem manželů je 22 000 Kč. Celkové náklady na bydlení (nájemné a další náklady započitatelné do nákladů na bydlení) činí 14 000 Kč. Rozhodný příjem manželů: Celkové náklady na bydlení: Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob):

22 000 Kč 14 000 Kč 11 081 Kč

Splnění kritéria pro přiznání příspěvku: Celkové náklady na bydlení (14 000 Kč) přesahují součin rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35 (22 000 * 0,35 = 7 700 Kč) - SPLŇUJE Součin rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35 (22 000 * 0,35 = 7 700 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (11 081 Kč). – SPLŇUJE Výše příspěvku na bydlení: Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a mezi součinem rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35. Tzn. 11 081 – (22 000 * 0,35) = 3 381 Kč. Manželé splňují obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši 3 381 Kč měsíčně.

3) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, na kterou má nárok rodič (matka nebo otec), který celodenně pečuje o nejmladší dítě v rodině, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, tedy pokud má na mateřskou rodič nárok. Pokud rodič nárok na mateřskou nemá, začne rodičovský příspěvek čerpat hned po narození dítěte. Jestliže chce rodina pobírat rodičovský příspěvek, musí dodržovat některé podmínky ohledně celodenní péče. Například u dětí mladších 2 let se sleduje rozsah hodin strávených v jeslích či v obdobných zařízeních. Doba, která je určena u dětí mladších 2 let, je 46 hodin v kalendářním měsíci. U dětí starších 2 let je docházka nesleduje.

- 103 -

Rodičovský příspěvek

Příklad č. 1 Matka Helena, která pobírá rodičovský příspěvek, občas dává syna Adámka (1,5 roku) do mateřské školy. Mateřskou školu navštěvuje Adámek 14 dní v měsíci a to jen dopoledne od 8:00 do 12:00. Nárok na výplatu rodičovského příspěvku vzniká, protože matka nepřesáhla v kalendářním měsíci 46 hodin.

Celková částka, která je vyplacena pro všechny stejně, je částka 220 000 Kč. Pouze na rodiči zůstává rozhodnutí ohledně doby čerpání. Rodič, který si neplatil nemocenské pojištění, neměl nárok na mateřskou dovolenou, proto patří do nejpomalejší a vlastně i nejméně výhodné kategorie čerpání. Ovšem takový rodič, který si platí nemocenské pojištění, si může zvolit rychlejší a tedy kratší způsob čerpání výplaty. Pomalé a nejméně výhodné čerpání představuje po dobu devíti měsíců částku 7 600 Kč a poté až do čtyř let dítěte částku 3 800 Kč měsíčně. Rychlejší a kratší způsob výplaty představuje maximálně 11 500 Kč a současně nesmí výše měsíčního příspěvku přesáhnout 70% hrubé mzdy. Rodič tedy nemůže pobírat víc, než si předtím vydělával. Výhodou rychlého čerpání je, že si rychlost čerpání je možno jednou za čtvrt roku změnit. Změna výše čerpání se provádí na základě písemné žádosti, která se podá na příslušný Úřad práce.

Příklad č. 2 Paní Adámková pobírá od března rodičovský příspěvek 10 476 Kč. Změnit výši rodičovského příspěvku může paní Adámková až od června.

Příklad č. 3 Manželům Svobodovým, Petře a Honzovi se narodila dcera Amálka. Mateřská dovolená Petře právě končí a nastupuje na rodičovskou dovolenou. Nastává rozhodnutí, jak dlouho a v jaké výši bude Petra pobírat rodičovský příspěvek. Hrubá mzda jejího manžela je 18 000 Kč a Petry mzda je 15 000 Kč. 18 000 * 70 % = 12 600 Kč

- 104 -

Jestliže se rozhodnou pro rychlé čerpání maximální měsíční příspěvek bude 11 500 Kč, protože výše měsíčního příspěvku nepřesáhla 70 % hrubé mzdy. Čerpat tento příspěvek bude Petra do dvou let dcery Amálky. Kdyby se Manželé Svobodovi rozhodli, že bude Petra doma s Amálkou čtyři roky, pobírala by minimální rodičovský příspěvek a to 5 116 Kč měsíčně právě po dobu čtyř let.

- 105 -

V následujícím přehledném uspořádání údajů můžeme vidět částku rodičovského příspěvku při zvolené délce čerpání:

Doba čerpání Rodičovský příspěvek 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců

11 500 11 000 10 476 10 000 9 565 9 167 8 800 8 462 8 148 7 857 7 586 7 333 7 097 6 875 6 667 6 471 6 286 6 111 5 946 5 789 5 641 5 500 5 366 5 238 5 116

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek:       

žádost o rodičovský příspěvek, občanský průkaz, u dítěte do 15 let rodný list, potvrzení o nároku na dávky, potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje, potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplacení dávek v rámci EU,

- 106 -



rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině, jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem dítěte.

4) Porodné Porodné je dávka, která vzniká ve spojení s porodem prvního živě narozeného dítěte. Nárok na tuto dávku má matka, kde její rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficient 2,40. Může dojít i k situaci, kdy nárok na porodné bude mít i otec a to v případě, když žena zemře, a ke dni porodu splňovala podmínky pro nárok na dávku. Dále může mít nárok na porodné osoba, která si narozené dítě vzala po porodu do trvalé péče. Nárok na dávku lze uplatit 1 rok zpětně. Rozhodným příjmem je myšleno kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, kdy se dítě narodilo. Příklad č. 1 Například když se dítě narodilo 9. 8. 2014, tak příjmy se zjišťují za období od 1. 4. 2014 do konce června 2014.

Výše porodného: První živě narozené dítě:

13 000 Kč

Druhé a více narozených dětí:

19 500 Kč.

Doklady k žádosti o porodné: 

žádost o porodné,



občanský průkaz,



rodný list dítěte,



v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů, rozhodnutí příslušného orgánu,



doklad o výši čtvrtletního příjmu,

- 107 -

Porodné

Příklad č. 2 Manželům Adámkovým se v dubnu narodila holčička. Měsíční příjem této rodiny byl k předcházející kalendářnímu čtvrtletí, tj. v tomto případě leden až březen, 17 500 Kč. Životní minimum této rodiny je: Otec:

Karel Adámek

3 140 Kč

Matka:

Aneta Adámková

2 830 Kč

Dcera:

Petra Adámková

1 740 Kč

7 710 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 18 504 Kč

Nárok na porodné vznikne, protože je splněna podmínka výše rozhodného příjmu (částka životního minima je vyšší než měsíční příjem) rodiny Adámkových. Rodina Adámkových si proto přilepší o 13 000 Kč.

Příklad č. 3 Pan Janoušková porodila holčičku, ale holčička po týdnu v nemocnici zemřela. Nárok na porodné u této rodiny také vznikne, protože jsou splněny podmínky výše příjmu v rodině. A dále je velice důležité v tomto případě, že se dítě narodilo živé. Opak by v tomto případě byl, kdyby se dítě narodilo při porodu mrtvé. Nárok na porodné by v tomto případě nevznikl.

- 108 -

Příklad č. 4 Příklad výpočtu nároku na porodné u rodiny čekající druhé dítě Pan a paní Novákovi mají jedno 2-leté dítě a v roce 2015 očekávají narození druhého potomka. Paní Nováková je na rodičovské dovolené a její příjem je tedy 7600 Kč měsíčně (rodičovský příspěvek). Pan Novák je zaměstnaný a jeho průměrný měsíční příjem je 16.000 Kč měsíčně     

Životní minimum rodiny (2 dospělí a 2 děti) je 9 450 Kč (*) 2,7 násobek životního minima je 25 515 Kč Průměrný měsíční příjem Novákových je 23.600 Kč Na porodné na druhé dítě budou mít nárok. V roce 2015 dostanou porodné ve výši 10.000 Kč

5) Pohřebné Pohřebné se považuje za ostatní dávky, které nejsou poskytovány v závislosti na výši příjmu. Pohřebné je vyplaceno osobě (fyzické osobě, nemusí být v žádném příbuzenském vztahu), která vypravuje pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která je rodičem právě nezaopatřeného dítěte. U pohřebného nejsou testovány příjmy rodiny. Výše pohřebného: Pevně stanovená částka:

5 000 Kč

Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné:       

žádost o pohřebné, občanský průkaz žadatele o dávku, rodný list dítěte, fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav úmrtní list, doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu, doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce),

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:  

"potvrzení o studiu“ nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem)“ nebo - 109 -

Pohřebné





"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“ nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Příklad č. 1 Manželé Jůnovi žijí v Praze se synem Tadeášem (21 roků, student VŠ). Pan Jůn měl autonehodu, při níž zemřel. Nárok na pohřebné má paní Jůnová ve výši 5 000 Kč, protože vypravuje pohřeb osobě, která je rodičem nezaopatřeného dítěte. --------------------------------------------------------------------------------------------

- 110 -

Shrnutí Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny: A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky testované), B) ostatní dávky (dávky netestované). A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – testované dávky: 1) přídavek na dítě, 2) příspěvek na bydlení a 3) porodné. B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu – netestované dávky: 4) rodičovský příspěvek a 5) pohřebné. 1) Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. 2) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám nebo jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy. 3) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka, která je vyplacena za rodičovský příspěvek, činí 220 000 Kč. 4) Porodné Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká nárok v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte. 5) Pohřebné Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila

- 111 -

Σ

pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na území České republiky. Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby. Činnost kontaktních pracovišť:      

rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek, posuzují zdravotní stav pro účely nepojistných dávek.

Otázky 1) Jaký význam má po státní sociální podporu životní a existenční minimum? 2) Jaké jsou částky životního existenčního minima? 3) Jak rozdělujeme dávky státní sociální podpory v souvislosti s příjmem rodiny? 4) Které dávky jsou dávkami testovanými a které patří do skupiny dávek netestovaných? 5) Charakterizujte dávku „přídavek na dítě“? Co je podstatou této dávky a kdy je tato dávka vyplácena? 6) Charakterizujte dávku „příspěvek na bydlení“? Co je podstatou této dávky a kdy je tato dávka vyplácena? 7) Charakterizujte dávku „rodičovský příspěvek“? Co je podstatou této dávky a kdy je tato dávka vyplácena? 8) Charakterizujte dávku „porodné“? Co je podstatou a kdy je tato dávka vyplácena? 9) Charakterizujte dávku „pohřebné“? Co je podstatou a kdy je tato dávka vyplácena? 10) Který úřad se zabývá vyřizováním dávek státní sociální podpory? 11) Co to jsou tzv. „ kontaktní pracoviště“? Jaká je činnost kontaktních pracovišť? - 112 -

Pojmy k zapamatování       

testované dávky státní sociální podpory netestované dávky státní sociální podpory kontaktní pracoviště životní a existenční minimum výdělečná činnost legislativní rámec státní sociální podpory modelové příklady a jejich náročnost

Doporučená literatura MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-807357-912-8. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN 978-802-4737-249. BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3.

- 113 -

Závěrečný průvodce studiem Vážení a milí studenti, prostudovali jste poslední 65. kapitolu této studijní opory, ve které jsem se zabývala systémem sociálního zabezpečení. Předpokládám, že jste také odpověděli na všechny otázky, které jsem za každou kapitolou uvedla, když věřím, že jste si zároveň i zopakovali vše podstatné. Pokud je tomu tak, není co dodat, pouze ocenit vaše úsilí a snahu. Předložený text by vám měl poskytnout poměrně podrobné informace o systému sociálního zabezpečení v České republice. Byla bych velice ráda, kdyby předložený text ve vás vzbudil zájem o další studium sociální politiky, neboť se domnívám, že základy sociální politiky by měl znát každý nejen vysokoškolsky, ale i středoškolsky vzdělaný člověk. Vždyť člověk by si měl uvědomit, že i on sám se může někdy dostat do velice složité životní situace, kterou on sám, případně ani s pomocí své rodiny a blízkých nebude moci zvládnout a potom bude třeba hledat pomoc u státu. Je dobré znát, jak se v takové situaci zachovat a také znát, jaké stát má možnosti pomoci v tíživých životních situacích svým občanům. Zároveň bych vás chtěla upozornit na skutečnost, že v minulosti jsem již napsala tři studijní opory, kde rovněž najdete určité poznatky o systému sociálního zabezpečení, ovšem nikoliv v tomto podrobnějším rozsahu. Jednalo se o následující studijní opory: NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2010,102str.ISBN978-80-87035-49NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská skripta¸Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-8287035-50-4 NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-8087035-84-9 Já sama, i když jsem především ekonom, jsem několik let v oblasti sociální politiky působila a věřte mi, že to byla výborná zkušenost. Myslím si také, že je rozhodně dobré, když lidé mají sociální cítění, jsou nakloněni pomoci tam, kde je to potřeba, pomoci a pochopit člověka, který pomoc potřebuje a umět podat pomocnou roku v pravý čas. Ať využijete vědomosti získané studiem tohoto materiálu jakkoliv, přeji vám, aby bylo vaše vystupování a uplatňování získaných znalostí vždy profesionální a efektivní. Abyste uměli dobře zúročit vše, co jste studiem tohoto odborného materiálu získali. Pokud vás předložený text alespoň částečně zaujal a nestudovali jste jej pouze z donucení, ale trochu i se zájmem, tak je to pro mne zadostiučinění, že jsem tento text nepsala zbytečně. Pokud se budete k tomuto textu vracet,

- 114 -

budu tím velice potěšena. Vážení studenti, jestliže budete tato vysokoškolská skripta studovat s takovým nadšením a zájmem s jakým já jsem je pro vás připravovala, tak budete jistě v prokazování znalostí úspěšní a také budete sami se sebou a svým výkonem spokojeni. Přeji vám hodně štěstí při studiu, ve vaší práci i v osobním životě. Vaše autorka

- 115 -

Seznam použité literatury ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezečení.1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN 978-8027749 BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2010, 224 s. ISBN 978-807357-503-8. BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1. vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN 978-80-0104485-8. DOLANSKÝ, Hynek. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2008, 133 s. ISBN 978-80-7248-482-9.

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-802 -4738-802. DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 249 s. ISBN 978-80-2450-998-3. GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, 392 s. ISBN 978-80-7226-996-9. GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80723-9176-3. JANEČKOVÁ, Hana a Helena HNILICOVÁ. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009, 296 s. ISBN 978-80-7367592-9. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7204-618-8.

- 116 -

MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-80-7357-912-8. NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2010, 102 str. ISBN 978-80-87035-49-8 NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská skripta¸Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-8287035-50-4 NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-8087035-84-9 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1. PETEROVÁ, Helena. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. 3. vyd. Praha: Institut pro veřejnou správu, 2012, 147 s. ISBN 97880-86976-24-2. SEEMANOVÁ, Jana a Eliška KODYŠOVÁ. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou: Příručka pro rodiče 2013. Praha: Aperio, 2013, 95 s. ISBN 978-80-904301-3-6. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účtová osnova, České účetní standarty 2014: pro některé vybrané účetní jednotky. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 608 s. ISBN 978-80-7263-864-2. ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 249 s. ISBN 978-80-7013-551-8. Sociální a zdravotní pojištění. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-azdravotniho-pojisteni/

PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, Zákon č. 20/1996 Sb., České národní rady o správních poplatcích,

- 117 -

Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů , Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení pro rok 2014.

Internetové zdroje Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. © 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/home

- 118 -

Integrovaný portál MPSV: Státní sociální podpora [online]. © 2002-2012 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online]. © 20022012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr MPSV.CZ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ Sociální dávky - změny 2014 [online]. © 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://socialni-davky-2013.eu/socialni-davky-2014-zmeny/ Sociální zabezpečení v ČR. Olomouc, 2012. Dostupné http://www.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdFkatedry/KAZ/FRVS/10_Studijni_pomocnik_17_1_2012.pdf

z:

Státní sociální podpora. Portal veřejné správy [online]. 2014 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z:http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/195/

- 119 -

Příloha č. 1

Vysvětlivky k používaným symbolům Cíle Na začátku kapitol naleznete formulované cíle. Jejich prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování příslušného tématu umět, znát, co budete schopni používat. Průvodce studiem Prostřednictvím průvodce vás autor provází textem, předkládá důležité informace ke studiu a vložený průvodce vás informuje o časovém prostoru vhodném k efektivnímu studiu. Část pro zájemce Upozorňuje na rozšířené učivo nad základní a informuje o možnosti jeho prohloubení.

Σ

Shrnutí kapitoly Klíčové body pro opakování a signalizace k opakovanému studiu částí, kterým nerozumíte. Testy a otázky Prověřte, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si podstatné informace a pojmy. Je to informace, zda jste splnili v úvodu kapitol stanovené cíle. Věnujte jim maximální pozornost! Pojmy k zapamatování Klíčové pojmy, které umíte vysvětlit, aplikovat, odborné termíny, které bezpečně znáte a používáte. Vracejte se k nim po prostudování následujících kapitol, jen opakováním je fixujete v paměti. Úkoly k zamyšlení Prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro seberealizaci, aktivitu a tvořivost. Často bývá součástí zkoušky. Příklad Konkretizace problematiky v praxi, v reality. Je inspirací pro rozvedení poznatků na dalších praktických aplikacích. Literatura Použitá literatura ve studijním materiálu, typy pro doplnění a rozšíření základních poznatků nabytých studiem opory.

- 120 -