VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU PODNIKATELSKÉ SFÉRY
Diplomová práce
Bc. Matyáš Hančl 2012
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU PODNIKATELSKÉ SFÉRY
Komparativní analýza konkurenčních dodavatelů elektrické energie domácnostem Bc. Matyáš Hančl
prof. Ing. František Kovář, CSc.
2012
Zde bude vloženo zadání z Isisu.
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Komparativní analýza konkurenčních dodavatelů elektrické energie domácnostem“ jsem zpracoval samostatně a že jsem vyznačil prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpal, způsobem ve vědecké práci obvyklým.
V Jindřichově Hradci, dne 20. června 2012
........................................................ podpis
Anotace V teoretické části této diplomové práce vysvětlím základní pojmy klíčové pro pochopení celé práce. Rád bych zde vysvětlil teorii související s trhem elektrické energie v České republice a strategickou analýzou vnějšího prostředí. Zároveň zde budou nastíněny a uvedeny základní energetické pojmy, složení ceny elektrické energie, historie otevírání trhu s elektrickou energií, působnost Energetického regulačního úřadu a detaily cenového kalkulátoru. Dále se zaměřím na popsání jednotlivých nástrojů strategické analýzy vnějšího prostředí. V praktické části charakterizuji celé odvětví, provedu externí strategickou analýzu a srovnám konkrétní dodavatele elektrické energie domácnostem.
Abstract In the theoretical part of this diploma thesis I will explain basic keywords for understanding the entire work. I would like to explain here the related theory of the electricity market in the Czech Republic and strategic analysis of the external environment. Also here will be indicated and introduced basic energy terms, composition of the electricity prices, history of the electricity market opening, activity of the Energy Regulatory Office and details of the price calculator. Further I will focus on description of the specific external analysis tools. In the practical part of this work I will characterize the whole industry, perform strategic analysis and compare specific suppliers of electricity to households.
Poděkování
Rád bych zde poděkoval za nasměrování k tématu, trpělivou pomoc a cenné rady prof. Ing. Františku Kovářovi, CSc., z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.
Za konzultace, kontroly a cenné připomínky bych rád také poděkoval svému otci ing. Vladimíru Hančlovi.
Obsah Úvod ........................................................................................................................3 1
Teoreticko-metodologická část .....................................................................5 1.1
1.1.1
Původ - otevírání trhu s elektrickou energií ......................................6
1.1.2
Složení ceny elektrické energie ..........................................................9
1.1.3
Faktory ovlivňující cenu elektrické energie .....................................12
1.1.4
Kritéria výběru dodavatele ..............................................................14
1.2
2
Teoretická část ...........................................................................................6
Metodologická část .................................................................................17
1.2.1
Strategická analýza vnitřního prostředí...........................................17
1.2.2
Strategická analýza vnějšího prostředí ............................................18
Praktická část ...............................................................................................30 2.1
PESTEL analýza .....................................................................................30
2.1.1
Politické faktory ...............................................................................30
2.1.2
Ekonomické faktory ..........................................................................32
2.1.3
Sociální faktory ................................................................................34
2.1.4
Technologické faktory ......................................................................35
2.1.5
Ekologické faktory ...........................................................................36
2.1.6
Legislativní faktory ..........................................................................38
2.1.7
Shrnutí PESTEL analýzy ..................................................................39
2.2
Analýza odvětví.......................................................................................42
2.2.1
Základní charakteristiky odvětví ......................................................42
2.2.2
Struktura odvětví ..............................................................................56
2.3
Porterův model pěti konkurenčních sil ....................................................57
2.3.1
Vyjednávací síla zákazníků ..............................................................57
1|Stránka
2.3.2
Vyjednávací síla dodavatelů ............................................................58
2.3.3
Ohrožení vstupem nových firem do odvětví .....................................58
2.3.4
Tlak ze strany substitutů a komplementů .........................................59
2.3.5
Soupeření v rámci současných konkurentů ......................................60
2.3.6
Závěr Porterova modelu pěti konkurenčních sil ..............................60
2.4
Srovnání dodavatelů elektřiny dle stanovených kritérií ..........................62
2.4.1
Srovnávací parametry ......................................................................62
2.4.2
Srovnání dodavatelů pro spotřebu elektřiny bez vytápění a ohřevu
vody
..........................................................................................................68
2.4.3
Srovnání dodavatelů pro spotřebu elektřiny s ohřevem vody ..........71
2.4.4
Srovnání dodavatelů pro spotřebu elektřiny s ohřevem vody a
vytápěním .......................................................................................................73 Závěr .....................................................................................................................76 Zdroje ....................................................................................................................79 Literatura ............................................................................................................79 Elektronické zdroje ............................................................................................80 Seznam použitých obrázků .................................................................................83 Seznam použitých tabulek ...................................................................................84
2|Stránka
Úvod Před více než 2500 lety prováděl řecký učenec Thales z Milétu jednoduché experimenty vykazující známky toho, co dnes nazýváme elektřinou a magnetismem. Ve své době ani nemohl tušit, jakého důležitého fenoménu se svými pokusy dotýká. O mnoho let později sestrojil italský fyzik Alessandro Volta první elektrický článek. V této době již začíná být jasné, že elektřina může sloužit k praktičtějším účelům, než jsou pouhé pokusy. Roku 1883 zkonstruoval americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla první motor na střídavý proud. Tomuto geniálnímu vynálezci a propagátoru střídavého proudu můžeme vděčit za využití elektrické energie v podobě tak, jak ji známe dnes. Postupem času se tedy z fyzikálního jevu stala jedna z nejdůležitějších celosvětových komodit. Dnes je elektřina, respektive elektrická energie nedílnou součástí naší společnosti. Prakticky celá civilizace tak, jak jí známe, se bez ní neobejde. Poptávka po této relativně novodobé komoditě je obrovská a i přes veškerá ekologická opatření neustále narůstá. I to může být jednou z příčin inflace ceny elektrické energie.
Například tlak na vývoj ceny elektrické energie v rámci
našeho území vyvolala privatizace distribučních článků elektrické energie a v neposlední řadě i nedávná liberalizace tohoto trhu. Jako téma této diplomové práce jsem si po konzultaci s panem Profesorem Kovářem zvolil „Komparativní analýzu konkurenčních dodavatelů elektrické energie domácnostem“ v návaznosti na mou semestrální práci z předmětu „Strategický management“. Toto téma je mi velmi blízké, jelikož se i má bakalářská práce dotýkala energetiky a obnovitelných zdrojů. Při hledání pramenů na internetu jsem nenarazil na žádný ucelený materiál popisující běžným zákazníkům celistvou formou možnosti různých dodavatelů elektrické energie a zákonitosti tohoto odvětví. Proto si myslím, že by tato diplomová práce mohla obdobnému účelu dobře posloužit. Tato práce bude standardně rozdělena na teoreticko-metodologickou část a praktickou část. Na úvod teoreticko-metodologické části budou nastíněny základní pojmy a údaje týkající se trhu s elektrickou energií v České republice.
3|Stránka
Za klíčové považuji osvětlit složení výsledné ceny elektrické energie tak, jak se dostane ke koncovému zákazníkovi. Rozvedu zde problematiku otevírání trhu s elektrickou energií a vysvětlím důležité pojmy vedoucí k odpovědi na otázky, proč a jak jsou jednotliví dodavatelé schopni nabídnout konkurenční výhodu v podobě lepší ceny elektrické energie pro domácnosti. Dále zde budou vysvětleny jednotlivé metodologické kroky aplikovatelné v praktické části práce. Z široké škály metodologických možností byly zvoleny takové, které se dají aplikovat na celé odvětví a větší množství dodavatelů elektrické energie. V praktické části této práce budou aplikována metodologická východiska uvedená v teoretické části této práce. Na úvod bude stručně charakterizováno celé odvětví trhu s elektrickou energií na našem území. Dále budou popsány jednotlivé subjekty působící na trhu dodavatelů elektrické energie. Jelikož se jedná o více dodavatelů, bude se jednat o charakteristiku velmi stručnou, obsahující jen relevantní a základní informace o vybraných subjektech. Dle místně a věcně daných parametrů budou v souladu s jednotlivými kritérii vybráni cenově nejvýhodnější dodavatelé z pohledu koncového spotřebitele. Výpočty budou prováděny výhradně softwarem Microsoft Office Excel 2010, k tvorbě tabulek a znázornění přejatých tabulek a diagramů bude mimo MS Office využit také program SmartDraw 2010. V závěru budou shrnuty všechny poznatky a dílčí závěry jednotlivých částí této práce. Podle výsledků jednotlivých východisek z praktické části bude vybrán jeden dodavatel či skupina dodavatelů, kteří daným kritériím nejlépe vyhovují. Zároveň zde bude toto rozhodnutí vysvětleno a odůvodněno. Na úplném konci této práce budou uvedeny zdroje, ze kterých jsem nejen při tvorbě této práce čerpal. Pro jednoduchost a přehlednost budou rozděleny na zdroje elektronické a literaturu. Zároveň zde bude uveden stručný seznam všech obrázků a tabulek z této práce.
4|Stránka
1 Teoreticko-metodologická část V této části budou stručně popsány teoreticko-metodologické nástroje, kterých bude využito v praktické části práce. Samotná teoreticko-metodologická část bude rozdělena také na dvě části. Bude kladen důraz na výklad pojmů tak, aby byla práce snadno čitelná laickou veřejností neznalou trhu s elektrickou energií a nástrojů externí analýzy strategického managementu. První, teoretická část, bude popisovat základní energetické pojmy klíčové k pochopení souvislostí v praktické části a k osvětlení podstaty této problematiky. Bude zde podrobně popsáno složení ceny elektrické energie tak, jak se dostává ke koncovému zákazníkovi. Dále bude stručně popsáno postupné otevírání trhu s elektrickou energií vedoucí až k volbě dodavatele pro odběratelskou domácnost. V neposlední řadě považuji za klíčové, vzhledem k energetické politice České republiky, osvětlit působnost Energetického regulačního úřadu. Tento úřad, respektive instituce, má velmi významný vliv na celé popisované odvětví, tedy i téma této diplomové práce. Energetický regulační úřad provozuje na svých internetových stránkách kalkulátor, který umožňuje dle zadaných parametrů určit výslednou cenu elektrické energie u jednotlivých dodavatelů. Z tohoto kalkulátoru budou ve finální fázi vycházet samotné výpočty a údaje vedoucí ke klasifikaci výhodnosti jednotlivých subjektů. Dalším krokem bude popsání jednotlivých nástrojů strategické analýzy vnějšího prostředí. Jednotlivé kroky této analýzy budou inspirovány a provedeny v souladu s pracemi dvou kapacit v oboru strategického managementu, Michaela E. Portera a profesora Františka Kováře. Především bude tato práce metodologicky opřena o knihy Strategický management a Management změny prof. Kováře a Konkurenční strategie a Konkurenční výhoda M. E. Portera. Konkrétně bude využito nástrojů umožňujících pochopení povahy prostředí identifikace klíčových konkurenčních sil, strategické pozice jednotlivých společností a v neposlední řadě samotné analýzy odvětví, která poskytne klíčové údaje pro komparaci jednotlivých dodavatelů.
5|Stránka
1.1 Teoretická část V této části bude stručně popsán původ otevírání trhu s elektrickou energií a jeho konkrétní časový postup pro oblast České republiky. Dále bude vysvětleno složení ceny elektrické energie včetně faktorů ovlivňujících výslednou cenu, jakožto jeden
z důvodů
existence
konkurenčních
dodavatelů
elektrické
energie
domácnostem. Bude zde popsána a osvětlena činnost Energetického regulačního úřadu a osvětlena kritéria výběru nejvýhodnějšího dodavatele-obchodníka elektrické energie. Hlavním zdrojem při psaní této kapitoly jsou data získaná z Energetického regulačního úřadu.
1.1.1 Původ - otevírání trhu s elektrickou energií „Elektroenergetika“ patří mezi přirozeně monopolní odvětví. Do roku 2000 stanovovalo ceny elektrické energie Ministerstvo financí cenovým výměrem. Avšak na základě Energetického zákona1 byl k 1. Lednu 2001, založen Energetický regulační úřad (ERÚ), který až do 31. Prosince 2005 stanovoval pouze dvě složky ceny elektrické energie - stálou měsíční platbu (za výkon) a platbu za silovou elektřinu. Podrobné kroky při liberalizaci trhu s elektřinou budou popsány v praktické části této práce v kapitole legislativního rámce PESTEL analýzy. liberalizaci
V důsledku snahy Evropského společenství o celkovou
obchodu
dochází
také
v elektroenergetice
k takzvanému
„unbundlingu“, tedy oddělení regulovaných a neregulovaných obchodních činností. Od 1. ledna 2006 jsou regulovány pouze činnosti, které jsou přirozeně monopolní. Nutným důsledkem liberalizace je i rozšíření položek, ze kterých se samotná cena elektřiny skládá.2 Otevírání trhu s elektřinou vychází vedle snahy o liberalizaci obchodu s touto komoditou i ze snahy o přilákání zahraničních investorů do sektoru, který generuje značný zisk, respektive obrat finančních prostředků.
1
Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/sb095-09-pdf.aspx 2 Energetický regulační úřad, Závěrečná zpráva Energetického regulačního úřadu o metodice regulace III. Regulačního období, Praha, 2009.
6|Stránka
Jedním z velmi očekávaných důsledků liberalizace byly snahy o snížení ceny elektřiny pro koncového zákazníka a tím umožněný další rozvoj navazujících průmyslových odvětví. Obchodování s elektřinou má svá omezení a specifika, která vycházejí z fyzikální podstaty elektřiny. Výroba elektřiny se v každém okamžiku musí rovnat spotřebě, není tedy možné vyrábět do zásoby nebo na sklad. Elektrická soustava je systém vzájemně propojených citlivých prvků, jejichž funkčnost musí být v každém okamžiku zajištěna. V minulosti proběhla snaha o omezení regionálních monopolů společností vyrábějících elektřinu a zavedení jednotného Evropského trhu s elektřinou, podobně jako je to na trhu s černým uhlím, které se obchoduje globálně. Výrobci elektřiny v Evropě nakupují černé uhlí například i v Austrálii nebo Jižní Americe. Elektrická soustava v rámci Evropy má svá tzv. „úzká hrdla“, tedy propojení národních a regionálních sítí. Nejedná se pouze o přenos mezi jednotlivými státy, ale např. o neexistující propojení mezi východní a západní částí Německa.
Faktory, které znemožňují volnou tržní cenu elektřiny: 1. Výroba elektřiny se musí v každém okamžiku rovnat spotřebě. 2. Nedostatek výrobních kapacit v některých Evropských regionech (Itálie, Španělsko, Rakousko atd.) spojený s přebytkem výrobních kapacit (Česká republika, Polsko, Rumunsko atd.). 3. Omezená přenosová schopnost (přeshraniční přenosové kapacity). 4. Nízká schopnost a vysoké ztráty přepravy elektřiny na velké vzdálenosti. (nad 1000 km) Všechny výše uvedené body vedly k zavedení různých regulačních modelů pro cenotvorbu elektrické energie. V zemích Evropské Unie „EU – 27“ existuje 27 různých regulačních modelů, které vycházejí ze směrnice č. 2003/54/ES. Regulační model zvolený pro Českou republiku je nejvíce podobný regulačním modelům pro Irsko a Německo, ovšem bez „zpětné vazby“, tedy pokut za
7|Stránka
nedodržení parametrů kvality dodávek elektřiny.3 Popis těchto regulačních modelů je však nad rámec této práce. Pro Českou republiku byl zvolen tzv. „revenue cap“, což jsou povolené výnosy pro dané regulační období. Zjednodušeně lze konstatovat, že Energetický regulační úřad stanoví pro jednotlivé provozovatele distribučních soustav výši povolených
výnosů
nezbytných pro zajištění distribuce samotné elektřiny. Povolené výnosy jsou stanoveny na základě výkazu povolených nákladů dle příloh
vyhlášky
Energetického regulačního úřadu č. 59/2012 Sb. ve smyslu Energetického zákona 458/2000 Sb. Energetický regulační úřad následně vydává roční cenová rozhodnutí pro jednotlivé distribuční tarify.4 Podrobný popis bude uveden později v kapitole o neregulované části ceny elektřiny.
1.1.1.1
Časový postup pro Českou republiku
Liberalizace trhu s elektřinou v České republice se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož
současné
znění
vychází
ze
směrnice
Evropských
Společenství č. 2003/54/ES o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou. Otevření trhu s elektřinou pro zákazníky v praxi znamená, že z původně „chráněného zákazníka", jehož výsledná cena dodávky včetně ceny silové elektřiny byla každoročně stanovována Energetickým regulačním úřadem, se zákazník stává tzv. „oprávněným zákazníkem" s právem volby svého dodavatele silové elektřiny. V případě oprávněného zákazníka byla regulována jen část výsledné ceny. Otevírání trhu s elektřinou probíhalo v České republice od 1. ledna 2002, kdy se postupně
jednotlivé
kategorie
původně
chráněných
zákazníků
stávaly
oprávněnými zákazníky s právem volby dodavatele elektřiny.
3
Energetický regulační úřad, Závěrečná zpráva Energetického regulačního úřadu o metodice regulace III. Regulačního období, Praha, 2009. 4 Energetický regulační úřad, Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2011, [online]. [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: http://www.eru.cz/diasbrowse_articles.php?parentId=39&deep=off&type=
8|Stránka
Trh
s elektřinou
byl
otevírán
pro
jednotlivé
kategorie
zákazníků
v následujících krocích: •
„Od 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh.
•
Od 1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh.
•
Od 1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností.
•
Od 1. ledna 2005 - všichni koneční zákazníci mimo domácností.
•
Od 1. ledna 2006 - všichni koneční zákazníci včetně domácností.“5
1.1.2 Složení ceny elektrické energie Cena elektrické energie je složena ze dvou částí - regulované a neregulované části ceny. Regulovaná je tzv. silová elektřina, tedy samotná fyzická elektřina vyrobená v elektrárnách. S regulovanou cenou elektrické energie nemůže dodavatel nic udělat, tato část tvoří zhruba polovinu výsledné ceny (jak můžeme vidět na obrázku 1). Co ale dodavatel ovlivnit může, je neregulovaná část ceny. Cena za dodávku silové elektřiny je určována výhradně obchodníky a na základě tržního principu, který se uskutečňuje převážně na energetických burzách. Obrázek 1 - Složení ceny elektřiny
Zdroj: www.nazeleno.cz
5
Energetický regulační úřad, Často kladené dotazy - Ceny dodávky elektřiny a související podmínky, [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=172
9|Stránka
1.1.2.1 Regulovaná část ceny •
Poplatek za přenos a přenosovou soustavu ČEPS.
•
Distribuce.
•
Systémové regulační služby ČEPS.
•
Podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE).
•
Činnost Operátora trhu OTE.
•
Ostatní položky.
• Jednotlivé položky regulované části ceny podrobněji: •
Poplatek za přenos a přenosovou soustavu představuje náklady na provoz přenosové soustavy 220 a 440kV vlastněné státní akciovou společností ČEPS a.s.
•
Distribuce představuje poplatek za přenos elektřiny po sítích 110kV, 22kV a 380V ke koncovému spotřebiteli. Distribuční společnosti budou podrobněji popsány v praktické části této práce.
•
Systémové (regulační) poplatky představují náklady státní akciové společnosti ČEPS a.s. spojené s nákupem regulační energie nutné pro zajištění rovnováhy výroby se spotřebou elektřiny a mezistátního tranzitu elektřiny.
•
Podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) představuje poplatek resp. příplatek k ceně elektřiny vyrobené v malých vodních elektrárnách, fotovoltaických elektrárnách, větrných elektrárnách a elektřiny vyrobené kogenerací, tedy společně s vyrobeným a prodaným teplem.
•
Činnost Operátora trhu představuje náklady státní akciové společnosti Operátora trhu OTE a.s., který zabezpečuje činnosti spojené s obchodováním s elektřinou.
Cena za distribuci se skládá z: •
Měsíčního platu za příkon podle velikosti jističe v ampérech.
•
Platu za distribuované množství elektřiny v MWh.
10 | S t r á n k a
Energetický
regulační
úřad
vydává
cenové
rozhodnutí
vždy
koncem
předcházejícího roku pro nadcházející rok. Pro období 2012 vydal rozhodnutí v listopadu 2011. Cenové rozhodnutí obsahuje například podmínky platnosti pro vysoký a nízký tarif, podmínky pro blokování dálkově ovládaných spotřebičů a další. Příklad cenového rozhodnutí je vidět v Tabulce 1. Tabulka 1 - Příklad cenového rozhodnutí pro nejzákladnější tarif D01d
Sazba D01d - Jednotarifová sazba (pro malou spotřebu) cena za 1 MWh v Kč
E.ON
PRE
ČEZ
5159,54
5059,15
5594,77
jistič do 3x10 A do 1x25 A včetně
62
102
67,20
jistič nad 3x10 A do 3x16 A včetně
64
106,80
72
jistič nad 3x16 A do 3x20 A včetně
65
109,20
74,40
jistič nad 3x20 A do 3x25 A včetně
68
112,80
78,-
jistič nad 3x25 A do 3x32 A včetně
70
117,60
82,80
jistič nad 3x32 A do 3x40 A včetně
72
123,60
88,80
jistič nad 3x40 A do 3x50 A včetně
76
130,80
96
jistič nad 3x50 A do 3x63 A včetně
81
140,40
105,60
Jistič nad 3x63A za každou 1 A
0,36
0,72
0,72
Jistič nad 1x25 A za každou 1 A
0,12
0,24
0,24
Jistič měsíční plat v Kč
Zdroj: www.eru.cz
11 | S t r á n k a
1.1.2.2 Neregulovaná část ceny Jednotliví obchodníci stanovují neregulovanou část ceny elektřiny zcela na tržním principu. Cena za dodávku elektřiny se odvozuje od ceny na energetické burze. Někteří obchodníci nabízí fixaci ceny na delší období, například dva roky. V tom případě obvykle nakoupí v době uzavření kontraktu elektřinu na celou dobu dodávky. Riziko ztráty nebo možnost zisku při změnách cen na energetické burze se pak přenáší na zákazníka. Například zákazníci, kteří si fixovali cenu na začátku roku 2009, kdy ceny na burze v návaznosti na finanční krizi prudce klesly, v důsledku dalšího poklesu cen na burze prodělali. Nevydělal však obchodník, ale výrobce elektřiny. Nejméně v jednom případě však obchodník pravděpodobně spekuluje na budoucím poklesu ceny elektřiny. Pokud by naopak došlo k růstu cen elektřiny, pak by při ceně, kterou nabízí, prodělal. V protikladu k tomu jsou nabízeny kontrakty, u nichž je cena vázána na vývoj cen na burze. Rovněž tento typ kontraktů minimalizuje riziko obchodníka.6
1.1.3
Faktory ovlivňující cenu elektrické energie
Protože trh s elektřinou je trh jako každý jiný, jsou i zde ceny určeny převážně vztahem nabídky a poptávky. Samozřejmostí tedy je, že cena není určena pouze náklady na výrobu, odpisy či úrovní mezd. Rozhodně ale neplatí, že v chudých zemích je elektřina levnější, než v zemích bohatých. Například v zemích jihovýchodní Evropy jsou ceny elektřiny vyšší, než centrální Evropě. 7
6
Cena elektřiny roste: Vyplatí se fixace? [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/elektrina/clanky/cena-elektriny-roste-vyplati-se-fixace.aspx 7, 8 Ceny elektřiny. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z:http://www.cez.cz/cs/pro-media/otazkyodpovedi/4.html
12 | S t r á n k a
Faktory na straně nabídky: •
Výrobní možnosti - instalovaná kapacita.
•
Náklady na výrobu.
•
Palivo.
•
Ekologická politika emisní povolenky.
•
Počasí.
•
Hydrologická situace.
•
Vítr.
•
Teplota.
Faktory na straně poptávky: •
Makroekonomické ukazatele.
•
Počasí.
•
Politika a regulace.8
Podle studie Evropské federace obchodníků s elektrickou energií se obchodníci domnívají, že cenu elektřiny v příštích 5 letech nejvíce ovlivní cena fosilních paliv, v těsném závěsu bude ekologická politika, jíž vliv bude postupně narůstat. Téměř poloviční vliv na cenu bude mít liberalizace trhu a rozvoj infrastruktury, jíž vliv bude postupně klesat. Vzhledem k tomu, že se liší zdroje energie napříč Evropou, na různých místech kontinentu mají různé vlivy různou váhou na výslednou cenu. Např. v kontinentální Evropě je cena více závislá na vývoji cen uhlí a dalších komodit využívaných v elektrárnách. Naopak Skandinávie je více závislá na vodních elektrárnách a tedy stavu vody. Díky tomu, že se Skandinávie propojuje s kontinentální Evropou, začínají mít vlivy formující cenu ve Skandinávii dopad i na cenu více ve vnitrozemí Evropy. Vzhledem k tomu, že dodávky elektřiny jsou vázány na vlastníka elektrických sítí, je liberalizace obchodování možná pouze u tzv. silové elektřiny, jak již bylo uvedeno.
13 | S t r á n k a
1.1.4 Kritéria výběru dodavatele Přímé porovnání jednotlivých dodavatelů-obchodníků bude realizováno pomocí výpočtu ceny elektrické energie modelové domácnosti v několika krajích – distribučních regionech. Každý, kdo si chce zvolit nejvhodnějšího dodavatele-obchodníka elektrické energie má několik možností, jak postupovat. Jako první se nabízí zjistit si, kteří dodavatelé operují v jeho kraji a porovnat jejich jednotlivé nabídky dle letáků či internetových stránek. To by bylo však velmi zdlouhavé, proto se všeobecně doporučuje využití služeb tzv. energetických poradců (obdobné jako finanční poradenství) nebo využití některého z internetových kalkulátorů, kam zákazník zadá potřebné údaje pro stanovení jednotlivých cenových nabídek ze stran dodavatelů elektřiny. Ačkoliv kalkulátor ceny elektřiny nabízí téměř každý dodavatel a existuje několik verzí nezávislých kalkulátorů. V rámci objektivity byl zvolen dobře zpracovaný kalkulátor, který se nachází přímo na stránkách Energetického regulačního úřadu (http://kalkulator.eru.cz/). Ukázka tohoto kalkulátoru je uvedena na Obrázku 2.
Obrázek 2 - Cenový kalkulátor
Zdroj: http://www.eru.cz/
14 | S t r á n k a
1.1.4.1 Popis vstupních údajů cenového kalkulátoru 1) Typ odběru: odběry kategorie D - domácnosti, C – podnikatelé. 2) Distribuční území - Distributoři a dodavatelé. (Rozdíl mezi distributory a dodavateli bude podrobně vysvětlen v praktické části této práce.) 3) Sazba za distribuci se určuje podle příkonu a charakteru připojených domácností. Jedno-tarifní pro nízkou a střední spotřebu. Dvou-tarifní pro spotřebu vyšší s přepínáním platnosti nízkého a vysokého tarifu a rozdělením podle účelu spotřeby (například akumulační nebo přímotopná a tepelná čerpadla). 4) Rozdělení tarifu podle příkonu spotřebičů tedy velikosti jističe od 10A do 63A. Podmínky přiznání jednotlivých tarifů jsou uvedeny v cenovém rozhodnutí ERÚ 9/2009. 5) Roční spotřeba elektřiny ve vysokém tarifu. 6) Dodavatel elektřiny - může být obchodník mající stejné vlastníky jako držitel licence na příslušném distribučním území nebo jiný nezávislý obchodník. 7) Produkt. Volbě produktu je nutné věnovat velkou pozornost, v podstatě se jedná o obchodní podmínky k jednotlivým tarifům s různými variantami: •
Způsob tvorby ceny elektřiny - podle burzy nebo stálá cena.
•
Doba platnosti ceny. (E.ON Fix 2013).
•
Doba platnosti smlouvy.
•
Servisní poruchová služba na všechny spotřebiče v domácnostech. (E.ON Trend)
•
Způsob komunikace (ČEZ e-tarif pro pouze elektronickou komunikaci)
15 | S t r á n k a
Pro výsledný výpočet jsou tedy dle ERÚ klíčová následující kritéria: •
Fakturační období (počátek – konec).
•
Typ odběru (domácnost, podnik. Maloodběr.)
•
Území (kraje).
•
Sazba za distribuci.
•
Současný dodavatel.
•
Produkt.
•
Spotřeba (Vysoký/Nízký tarif).
•
Nainstalovaný jistič.
Ze strany zákazníka není možné ovlivnit cenu za regulované položky; cenu za systémové služby, cenu na krytí více nákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinovanou výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Cena za služby operátora trhu za zúčtování odchylek je jednotná pro všechny konečné zákazníky v České republice bez ohledu na místo připojení a zvoleného dodavatele. Platí tedy, že část nákladů za elektřinu na hladině nízkého napětí pro spotřebitele kategorie D je možné ze strany odběratele aktivně ovlivnit volbou dodavatele silové elektřiny, zbytek tvoří regulovaná cena distribuce a ostatní regulované položky. Podíl jednotlivých položek je u každého konečného zákazníka různý s ohledem na typ sazby a velikost spotřeby, v průměru tvoří podíl regulovaných položek zhruba 50 % výsledné ceny dodávky pro zákazníky kategorie domácností (u některých sazeb však třeba jen 20 %). 9 Možné je také ovlivnit smluvní, platební a jiné podmínky správnou volbou dodavatele – obchodníka, ale zejména typ produktu spojený s určitým tarifem.
9
Portál liberalizace.cz, Liberalizace trhu s elektřinou v ČR, [online]. [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: http://liberalizace.nycor.cz/text/liberalizace-trhu-s-elektrinou-v-cr.html
16 | S t r á n k a
1.2 Metodologická část V současné době prakticky neexistuje souhrn strategických nástrojů věnující se výhradně popisu konkrétního odvětví, ale téměř vždy jsou jednotlivé části metodologie vztaženy k popisu odvětví z pohledu konkrétního podniku a jeho externího prostředí. Tato diplomová práce se nebude věnovat jednomu podniku, ale celému odvětví, konkrétně více dodavatelům elektrické energie. Přesto se domnívám, že nástroje externí analýzy z pohledu jednoho konkrétního podniku se dají stejně dobře využít k popisu celého odvětví jako celku.
1.2.1 Strategická analýza vnitřního prostředí Okolní prostředí podniku se rozděluje na interní neboli vnitřní a externí neboli vnější. V rámci tohoto rozdělení může být provedena interní či externí analýza podniku. S tím, že interní analýza by měla být zpravidla prováděna před externí strategickou analýzou. Obě tyto analýzy spadají do analytické části strategického plánovacího cyklu. Analytická část předchází strategické a následné realizační části. Strategický plánovací cyklus považujeme za základní orientační nástroj při tvorbě strategických plánů. Každá část strategického plánovacího cyklu se skládá z dalších dílčích etap. Interní analýza je velmi důležitou součástí při tvorbě strategie podniku. Pomáhá uvědomit si, jaká je současná pozice podniku, kam by měl podnik v budoucnu směřovat a kterých konkurenčních výhod by měl k tomuto směřování využít. Konkurenční výhodu definujeme coby souhrn všech potencionálních zdrojů, které může
podnik
využít
oproti
své
konkurenci.
Porovnáním
jednotlivých
konkurenčních výhod poté vzniká komparativní výhoda. Konkurenční výhodu můžeme nalézt jak prostřednictvím externí analýzy, tak prostřednictvím analýzy interní. A právě z interní analýzy vychází snaha identifikovat interní konkurenční výhodu, jíž základem může být vlastnictví unikátního zdroje či dovednosti. Interní strategická analýza začíná auditem zdrojů a rozborem dovedností. Dalším krokem je odhad relativní konkurenční síly, která staví na klíčových faktorech a nejbližší konkurenci. Interní strategická analýza by především měla odpovědět na otázku,
17 | S t r á n k a
zda zdroje a možnosti skutečně odpovídají prostředí, ve kterém se společnost nachází. 10
1.2.2 Strategická analýza vnějšího prostředí Popis vnějšího prostředí společnosti je klíčový z hlediska pochopení jeho povahy a vymezení klíčových faktorů, které z vnějšku na společnost nebo v případě této práce na odvětví nejvíce působí. Vnější prostředí definujeme jako operační prostor, který může být vymezen věcně či územně. Věcné vymezení se týká konkrétních aktivit, které podnik provádí. Územní uspořádání vnějšího prostředí chápeme víceúrovňově. Jednotlivé úrovně jsou následující: •
Prostředí prvního řádu - lokální.
•
Prostředí druhého řádu – regionální.
•
Prostředí třetího řádu – národní.
•
Prostředí čtvrtého řádu – mezinárodní.
•
Prostředí pátého řádu – globální.
Prostředí prvního řádu chápeme coby přímé okolí společnosti, kde společnost čerpá své vstupy a kam umisťuje výstupy. Regionální prostředí představuje homogenní strukturu prostředí lokálních a z potřeb dalšího průběhu této práce můžeme regionální prostředí chápat z hlediska krajského rozdělení národního prostředí. Samotné národní prostředí je zpravidla vymezeno hranicemi státu. Prostředí mezinárodní vzniká cestou integračního uskupení a prostředí globální představuje celosvětovou působnost. Pro externí strategickou analýzu je klíčové rozdělení prostředí na konkurenční prostředí a makrookolí. Popis makrookolí nám poskytuje pohled na to, v jakém prostředí se podnik či v případě této práce celé odvětví nachází. Umožňuje nám
10
Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Kapitola 4: Strategický plánovací cyklus
18 | S t r á n k a
pohled na jednotlivé vlivy působící na makroúrovni. Nejznámější metody k popisu makrookolí jsou PEST analýza a metoda 4C.11 Profesor Kovář definuje vazbu analýz prostředí na určení strategické pozice podniku následujícím způsobem: 1. Pochopení povahy prostředí. 2. Prověřování vlivů na prostředí. 3. Identifikace klíčových konkurenčních sil. 4. Identifikace konkurenční pozice. 5. Identifikace klíčových konkurenčních sil. Výše uvedený postup prof. Kovář nazývá „Brašnou na nářadí“. Obsahem oné pomyslné brašny jsou následující položky analýzy: •
Analýza dimenzí vnějšího prostředí.
•
Analýza sil a vlivů na vnější prostředí.
•
Analýza kritických, klíčových faktorů úspěchu.
•
Směrová matice politiky.
Tato „brašna“ nabízí organizovaný a strukturovaný postup pro posouzení a zvážení všech faktorů externí analýzy. Okolní prostředí může nabízet jak příležitosti, tak i hrozby. Vhodnou volbou analytických nástrojů může společnost maximalizovat užitek z příležitostí a minimalizovat riziko plynoucí z hrozeb. V souvislosti
s popisem
celého
odvětví
dodavatelů
elektrické
energie
domácnostem budou dle této pomůcky zvoleny vhodné nástroje strategické analýzy vnějšího prostředí. Profesor Kovář dále dle této „brašny“ uvádí PEST analýzu jako základní nástroj pro analýzu dimenze vnějšího prostředí. Jako prostředek analýzy a vlivů na vnější prostředí je uváděn Porterův model pěti sil. Uváděny jsou také metoda 4C a metoda tvorby scénářů. Metoda 4C popisuje prostředí z hlediska faktorů zákazníků (customers), nákladů (costs), národních specifik (country) a konkurentů
11
Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Kapitola 5: Strategická analýza vnějšího prostředí
19 | S t r á n k a
(competitors)12 a je vhodná spíše pro popis národního trhu z hlediska mezinárodního obchodu. Metoda tvorby scénářů vychází z potřeb jednoho podniku a management prostřednictvím této metody simuluje jednotlivé varianty vývoje externího prostředí. Základem výběru správné metody pro externí analýzu je dle profesora Kováře pokládat si ty správné otázky. PEST analýza nám například podává odpověď na otázku: „Co tvaruje budoucnost a jak by měla vypadat?“ Porterův model pěti sil nám například odpovídá na otázku: „Jak atraktivní je tento trh a jaké jsou priority pro další rozvoj?“ 13
1.2.2.1
PESTEL analýza
„Podnikání se neodehrává ve vakuu. Odehrává se ve skutečném světě a reálný svět je velmi složité a dynamické místo. Firmy jsou neustále ovlivňovány všemi událostmi, které se odehrávají okolo nich. Pracují v neustále se měnícím mnohostranném prostředí, které organizace ke své škodě často ignorují.“14 Výše zmíněný citát z knihy profesora Kováře dokládá důležitost provedení PESTEL analýzy vzhledem k rozličným vlivům externího prostředí. PESTEL analýza je primárně určena k popisu okolních vlivů působících na jeden konkrétní podnik. Stejně tak může být ale využita k popisu celého odvětví a ilustraci všech vlivů či faktorů, které na toto odvětví působí. Vzhledem k tomu, že prostředí dodavatelů elektrické energie domácnostem podléhá poměrně značné legislativní regulaci a mnoha ekonomickým vlivům, je klíčové tuto analýzu podrobně popsat před jejím samotným provedením v praktické části. Slovo PESTEL je akronym, složený z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů, jejichž význam včetně překladu je přehledně vidět na následujícím obrázku:
12
Strategická situační analýza. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.strateg.cz/Strategicka_analyza.html 13 Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 65 - 68 14 Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 68
20 | S t r á n k a
Obrázek 3 - PESTEL analýza
Zdroj: www.byznysslovicka.com
PESTEL analýza je variací PEST analýzy, která se zaměřuje jen na politické, ekonomické, sociální a technologické vlivy působící na popisovaný objekt. PESTEL analýza není jediným rozšířením. V praxi se můžeme setkat například s analýzami SLEPT, STEEPLE, STEEPLED nebo STEER. Všechny tyto zkratky jsou marketingově upraveny do akronymů zaměnitelných se skutečnými anglickými slovy. Například PESTEL analýza využitá v této práci bývá uváděna pod názvem PESTLE, což znamená „tlouct“ v angličtině.15 Pro účely této práce byla zvolena PESTEL analýza, jelikož rozšiřuje původní PEST analýzu o vlivy životního prostředí a legislativy, které jsou z hlediska energetiky více než klíčové. PESTEL analýza by měla zohlednit všechny důležité vlivy makrookolí klíčové k popisu objektu. Tato analýza může být velmi rozsáhlá, což by ale nemělo být cílem jejího provedení. Měla by tvořit jen střípek z celkové externí analýzy a konkrétního pohledu na daný objekt. 15
ZIKMUND, Martin. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza: PEST a její variace. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pestanalyza
21 | S t r á n k a
Na Obrázku 4 navazujícím na Obrázek 3 vidíme příklady konkrétních faktorů makrookolí zohlednitelných při provádění PESTEL analýzy. Obrázek 4 – PESTEL analýza s příklady
Zdroj: http://www.byznysslovicka.com/
Profesor Kovář dále uvádí následující důležité vlivy16: •
Politicko-právní. o Legislativa monopolů. o Stabilita vlády.
•
Ekonomické. o Volné zdroje. o Dostupnost energie a náklady.
•
Sociálně-kulturní. o Sociální mobilita. o Změny životního stylu.
16
Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 69
22 | S t r á n k a
•
Technologické. o Průmyslové zaměření na technologické aktivity. o Míra zastarávání technologií.
U PESTEL analýzy by se mělo postupovat v několika následujících krocích: „V prvním kroku je důležité vytyčit si u jednotlivých písmen relevantní oblasti. Často jich totiž eliminujete drtivou většinu. V dalším kroku je dobré si stanovit požadovanou hloubku analýzy. Tady nelze než doporučit takový postup, že do detailu se jde až tehdy, když se narazí na něco nepředpokládaného, zvláštního nebo zcela odlišného od dění v domovské zemi (pakliže se bavíme o analýze v zahraničí). Ve třetím kroku se připraví samotná analýza, která může klidně zabrat i pár desítek stran. Ve čtvrtém kroku se pak z analýzy udělá výtah, ideálně ve formě bodů stejně jako u SWOT analýzy. Rozdíl je jen v tom, že tady nemusí nutně všichni vědět, co se pod daným bodem myslí, takže k případnému vysvětlení dobře poslouží ona detailní analýza. Na závěr pak nezbývá než konstatovat, že u PEST analýzy nejde ani tak o to, aby byla detailní jako o to, aby dokonale postihla a dostatečně zvýraznila všechny klíčové rizikové nebo zpeněžitelné faktory.“17
1.2.2.2
Analýza odvětví
„Věcná podoba operačního prostoru souvisí s definováním odvětví, ve kterém podnik provádí své aktivity. Analýza odvětví se soustřeďuje na vše podstatné z hlediska formování strategie firmy. Po objevení hybných sil a faktorů směřuje k nalezení závěrů o výhledech a celkové dlouhodobé atraktivitě odvětví.“18
17
ZIKMUND, Martin. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza: Jak používat PEST analýzu. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-kcemu-je-pest-analyza 18 Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 87
23 | S t r á n k a
1.2.2.3
Základní charakteristiky odvětví:
Dle profesora Kováře se při popisu odvětví užívají následující faktory uvedené s možnými charakteristikami: •
Velikost trhu. o Charakteristika – celkový obrat.
•
Geografický rozsah konkurence. o Charakteristika – Globální, regionální a lokální.
•
Vývoj trhu. o
•
Fáze v životních cyklech trhu: Vznik, růst, nasycení a úpadek.
Konkurenti – počet i velikost. o Monopol, oligopol a monopolní konkurence.
•
Zákazníci. o Počet a velikost.
•
Míra vertikální integrace. o Zpětná x dopředná. o Úplná x částečná.
•
Vstupní bariéry. o Legislativní úprava. o Nákladové výhody. o Úspory z rozsahu. o Zkušenostní efekt. o Loajalita zákazníků.
•
Výstupní bariéry. o Provázanost firem. o Fixní výstupní náklady.
•
Diferenciace produkt.
24 | S t r á n k a
•
Míra hospodárnosti. o Zkušenostní efekt. o Úspory z rozsahu.19
1.2.2.4 Struktura odvětví K pochopení struktury odvětví se dá využít dat z předchozí části. Popsání základních faktorů působících v odvětví může odhalit důležitá fakta klíčová k určení momentální struktury odvětví. Struktury odvětví mohou být následující: •
Automatizované konkurenční okolí. o Nízká úroveň vstupních bariér. o Malá diferenciace výrobku.
•
Oligopol. o Několik dominantních podniků.
•
Konsolidované konkurenční okolí. o Malý počet firem s velkým tržním podílem. o Existence vstupních bariér. o Akce jednoho podniku ovlivňuje chování ostatních.
19
Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 88
25 | S t r á n k a
1.2.2.5
Porterův model pěti sil
PESTEL analýza sloužila k popisu vlivů makrookolí, kdežto Porterův model pěti sil se snaží definovat a popsat bezprostřední okolí podniku. Porterův model pěti konkurenčních sil můžeme zařadit do nástrojů analýzy konkurenčního okolí, která by měla přímo navazovat na analýzu odvětví popsanou v předchozí kapitole této práce. Autorem matice je, jak název napovídá, Michael E. Porter. Tato matice byla vyvinuta na Harvard Business School v roce 1979 tak, aby pomohla manažerům identifikovat síly působící v bezprostředním okolí podniku.20 Dle profesora Kováře, Porterův model pěti konkurenčních sil: „Umožňuje popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř každého jednotlivého odvětví a tak vytvořit informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody podniku.“21 Obrázek 5 - Porterův model pěti konkurenčních sil
Zdroj: Kovář, František Strategický management
Na Obrázku 5 je vyobrazen Porterův model pěti konkurenčních sil. Je zde vidět možné hrozby pro stávající podnik v daném odvětví ze strany nově vstupujících
20
Porter five forces analysis. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vectorstudy.com/management_theories/porters_five_forces.htm 21 Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 105.
26 | S t r á n k a
podniků. Také se z tohoto modelu dají identifikovat možné hrozby plynoucí ze substitutů a komplementů. Zároveň jsou zde naznačeny kupní síly zákazníků a dodavatelů. Všechny tyto 4 faktory vzájemně působí na pátý faktor v podobě samotného popisovaného konkurenčního odvětví. Dle M. E. Portera těchto 5 dynamických faktorů přímo rozhoduje o výnosnosti odvětví. Dodavatelé i kupující využívají své dohadovací schopnosti v tlaku na konkurenční odvětví, kde probíhá soupeření mezi stávajícími podniky. „Společné působení těchto pěti dynamických konkurenčních faktorů rozhoduje o schopnosti firem v daném odvětví vytěžit z investic takové míry zisku, které převyšují cenu vloženého kapitálu. Síla působení těchto pěti faktorů je od odvětví k odvětví různá a může se měnit, jak se odvětví vyvíjí.“22 Porter dále uvádí, že těchto pět dynamických faktorů rozhoduje o výnosnosti celého odvětví ovlivněním ceny, nákladů a potřebných investic. Síla působení jednotlivých faktorů není stejná a jak již bylo řečeno, s nárůstem počtu subjektů uvnitř konkurenčního prostředí se zvyšuje intenzita konkurenčního prostředí. Hrozba vstupu nových subjektů do odvětví záleží na existenci či neexistenci bariér vstupu. Zároveň závisí na potencionální reakci stávajících konkurentů vůči novému subjektu. Pokud jsou bariéry vysoké, společnost může očekávat ostrou reakci ze strany stávajících společností. V takovém případě je riziko nově vstupujících společností nízké. Bariéry vstupu se mohou, odvětví od odvětví lišit. Profesor Kovář uvádí za možné bariéry vstupu následující: •
Existence unikátní vlastnické technologie.
•
Požadavky na kapitál.
•
Stávající distribuční kanály.
•
Vládní licence a omezení.
Kromě bariér vstupu do odvětví mohou nově vstupující subjekty odradit následující skutečnosti: •
Diferenciace stávajících výrobků.
22
PORTER, Michael E. Konkurenční výhoda: (Jak vytvořit a udržet si nadprůměrný výkon). Praha: Victoria Publishing, 1993, Str. 23.
27 | S t r á n k a
•
Neochota zákazníků měnit výrobky.
•
Úspory z rozsahu stávajících subjektů na trhu.23
Rivalita mezi konkurujícími si firmami má podobu boje o postavení na trhu a zákazníky. V rámci konkurenčního prostředí dochází k použití cenových, marketingových a jiných taktik. Profesor Kovář uvádí, že konkurenční tlak je vyšší za těchto předpokladů: •
Konkurenti jsou stejnoměrně vyvážení.
•
Fixní náklady jsou vysoké.
•
Zákazníci mohou snadno přecházet od výrobku k výrobku.
•
Organizace toleruje ztráty za účelem dlouhodobého umístění.
•
Trh se nerozvíjí.
•
Firmy nemohou zanechat své podnikatelské činnosti.24
Z hlediska trhu s elektrickou energií pro domácnosti je velmi důležité popsání vlivu ze strany dodavatelů. Dodavatelé mohou uplatňovat svou vyjednávací sílu tlakem na cenu a kvalitu dodávaného zboží. Na čím méně dodavatelích je subjekt závislý, tím více roste vyjednávací síla konkrétního dodavatele a tím vyšší tlak na intenzitu konkurenčního prostředí lze očekávat. Dle profesora Kováře je skupina dodavatelů silná za následujících okolností: •
Dodavatelů je málo a jsou koncentrovaní.
•
Nemusí konkurovat jiným substitučním výrobkům.
•
Odvětví není pro dodavatele významným zákazníkem.
•
Výrobek dodavatele je důležitým vstupem v oboru podnikání kupujícího.
•
Výrobek dodavatele je diferencován nebo má zabudované náklady na změnu dodavatele.
•
Dodavatel hrozí reálnou možností dopředné integrace.25
23
Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 106 - 107. 24 Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 109. 25 Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 111
28 | S t r á n k a
Zákazníci velkou měrou prostřednictvím ceny ovlivňují konkurenční prostředí. Jejich ovlivnění vypovídá o tom, jak snadno mohou mezi jednotlivými dodavateli přecházet. Zákazníci mohou ovlivňovat i ziskovost odvětví jako celku. Intenzita konkurenčního prostředí bude ovlivněna existencí substitučních a komplementárních produktů. Dle profesora Kováře: „Ve sledovaném odvětví bude tím vyšší, čím bude vyšší tlak ze strany substitučních a nižší tlak ze strany komplementárních produktů na dané odvětví.“ Substitučními výrobky chápeme takové výrobky, které dokáží z hlediska funkce nahradit stávající výrobky. Hrozba substituce může nabývat několika různých podob: •
Hrozba substituce produktu produktem.
•
Hrozba substituce potřeby.
•
Hrozba generické substituce.
•
Hrozba absolutní substituce. 26
26
Kovář, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. Str. 114 – 116.
29 | S t r á n k a
2 Praktická část Praktická část této diplomové práce bude využívat poznatků uvedených v teoreticko-metodologické části. Samotná praktická část bude opět rozdělena do dvou částí. Nejdříve bude provedena strategická analýza vnějšího prostředí formou PESTEL analýzy, analýzy odvětví a Porterova modelu pěti konkurenčních sil. Velký důraz bude kladen na analýzu odvětví, která bude kromě základních charakteristik v odvětví, představovat konkrétní porovnávané subjekty. V závěru každé kapitoly (analýzy) bude uvedena jednoduchá tabulka (diagram) se stručným souhrnem. Druhá část praktické části se bude věnovat nejprve určení modelové spotřeby elektrické energie v domácnosti a dále bude porovnávat dodavatele pro tuto spotřebu v jednotlivých distribučních regionech.
2.1 PESTEL analýza V této kapitole budou popsány politické, ekonomické, sociální, technologické, ekologické
a
legislativní
faktory
ovlivňující
trh
s elektrickou
energií
domácnostem. V mnoha ohledech je obtížné zařazení konkrétních faktorů pod jednotlivé „sféry“ vlivů. Například problematika ekologických daní se dotýká politických, ekonomických, legislativních i ekologických faktorů.
2.1.1 Politické faktory Elektřina je strategickou komoditou, kterou si musí opatřit všechny domácnosti, žádný obyvatel se bez ní neobejde. Život bez elektřiny si v dnešní době neumíme představit. Dodávky elektřiny mají svojí okamžitou působnost, zásoby strategických komodit jako ropa, plyn a uhlí jsou v řádu měsíců - zásoby elektřiny (jak jsem zdůvodnil v teoretické části) nejsou a nemohou být žádné. Politické faktory velmi významně ovlivňují trh s elektrickou energií. Zajištění energetické bezpečnosti by mělo patřit mezi základní priority každé vládnoucí strany napříč politickým spektrem. A mnohá důležitá rozhodnutí podléhají a v minulosti podléhala politickému konsenzu. Mimo základního rámce energetické politiky České republiky zde bylo v minulosti několik velice diskutovaných témat.
30 | S t r á n k a
Jednalo se zejména o problematiku jaderných elektráren, těžebních limitů na černé a hnědé uhlí a cen elektrické energie. Velice významně z politického hlediska ovlivňuje trh s elektrickou energií fakt, že Česká republika prostřednictvím svého Ministerstva financí většinově vlastní společnost ČEZ, a. s. Bez elektřiny nemůže fungovat žádná státní infrastruktura a organizace. Při dlouhodobém zhroucení dodávek elektřiny hrozí nejenom nesmírné ekonomické škody, ale i chaos, zmatek a rabování s následnými politickými konsekvencemi vedoucí ke zhroucení dnešní demokratické společnosti. Příkladů, zejména z USA, kde jsou výpadky elektřiny poměrně časté, je mnoho.27 Logickým zájmem každé vlády je předcházet výpadkům v elektroenergetice, které ve svých konečných důsledcích mohou způsobit nejenom pád vlády, ale i zhroucení celého systému. Klíčové je budovat dobře zainvestované a udržované energetické systémy. Z formálního hlediska nemají na našem území politická rozhodnutí přímý vliv na cenu elektrické energie, která jak již bylo řečeno, vzniká zčásti na základě trhu a z části na základě rozhodnutí nezávislého úřadu (ERU). Nicméně politická moc není zas až tak bez vlivu na výslednou cenu elektrické energie a na celé odvětví dodavatelů elektrické energie domácnostem. Dá se tedy říci, že otevřením trhu s elektrickou energií klesla ovlivnitelnost ceny politickou mocí. Politické vlivy působí na cenu a odvětví nepřímo. Otázkou zůstává, nakolik může například vláda zákulisně formou lobby či nepolitických nátlaků ovlivnit nezávislý úřad, kterým ERÚ je. Dalo by se tedy říci, že možnosti politiků, jak ovlivnit výslednou cenu elektřiny, jsou víceméně omezené až nulové. Byť v minulosti proběhly četné snahy v rámci populismu na snížení ceny elektrické energie.28 K ovlivnění výsledné ceny pro konkrétního spotřebitele může z politických vlivů dojít formou změny daňové sazby, kterou spotřebitel pocítí. Tento vliv ale spíše spadá do ekonomických faktorů, kam bude v rámci této analýzy zařazen. Výrazným politickým vlivem je dodržování „Státní energetické koncepce“. 27
New York independent systém operator, NYISO Interim Report August 14, 2003 Blackout. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.hks.harvard.edu/hepg/Papers/NYISO.blackout.report.8.Jan.04.pdf 28 TOMAN Karel, Změní politici ceny elektřiny? [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=634964
31 | S t r á n k a
Trh s elektřinou v ČR je dále velmi výrazně ovlivňován snahou o harmonizaci a integraci trhu v rámci celé EU a energetickou politikou EU jako celkem. Shrnutí politických faktorů: •
Vlastnictví společnosti ČEZ Ministerstvem financí ČR.
•
Zajištění energetické bezpečnosti.
•
Státní energetická koncepce.
•
Nepřímé vlivy.
•
Populismus politiků.
•
Integrace trhu se zbytkem Evropy.
•
Energetická politika Evropské Unie.
2.1.2 Ekonomické faktory V současné době, která je mnohdy nazývána „finanční krizí“ či recesí, má stát logický zájem o co největší přísun peněz do státního rozpočtu a využívá proto všech prostředků. Daň z elektřiny a dividenda ze státem vlastněné společnosti ČEZ, která je v jednom subjektu výrobce distributor i obchodník s elektrickou energií, jsou výrazným příspěvkem do státního rozpočtu. Například za rok 2011 získal stát na dividendách z ČEZu téměř 19 miliard Kč29 Zájem naplnění státního rozpočtu převažuje nad dalším zájmem státu, vytváření konkurenceschopných podmínek pro českou ekonomiku a přiměřenou koupěschopnost a spokojenost obyvatelstva. Vliv na celé odvětví trhu s elektřinou má samozřejmě celá řada ekonomických ukazatelů a jevů, jako například kupní síla obyvatelstva, inflace nebo hrubý domácí produkt. Z hlediska komodit energetických zdrojů se již několik let potýkají energetické zdroje prakticky celosvětově s inflací.30 Tuto inflaci způsobuje z velké části stále větší poptávka po elektřině.
29
ČTK. ČEZ začal vyplácet dividendy. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cez-zacal-vyplacet-dividendy-stat-ziskal-temer-19miliard/669832&id_seznam=8093 30 ČNB. Vliv dosud rychle rostoucích světových cen energetických zdrojů. [online]. [cit. 2012-0609]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2008/2008_IV/boxy_a_prilohy/zoi_2008 _iv_box1.html
32 | S t r á n k a
Zhoršení stavu hrubého domácího produktu vede ke zhoršení kupní síly obyvatelstva. Spolu s nárůstem cen elektrické energie to významně ovlivňuje hrubý domácí produkt na straně poptávky a výslednou poptávku po elektrické energii. Vliv na výslednou cenu elektrické energie a trh s elektřinou má celá řada daní splatných ať už dodavatelem, koncovým spotřebitelem či výrobci elektrické energie. Mezi tyto daně patří (v závorce poplatník/plátce): •
emisní poplatky (energetické společnosti a teplárny),
•
daň z elektřiny (konečný spotřebitel/dodavatel),
•
„CO2“ povolenková daň (energetické společnosti a teplárny),
•
solární daň (Výrobci elektřiny z fotovoltaiky/ provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy),
•
uhlíkové daně (domácnosti a firmy).31
Spotřební daně např. na alkohol, tabák a benzín postihují pouze určitou vrstvu obyvatel, daň z elektřiny je v podstatě skrytou daní z dividend společnosti ČEZ a postihuje všechny vrstvy obyvatel. Stát motivovaný především zájmem na naplnění státního rozpočtu má zájem na zvyšování cen elektřiny a tomu přizpůsobí i svoje působení na nezávislého regulátora ERÚ - to je však již prolínání politických a ekonomických vlivů. Zdá se býti nelogické, aby regulační orgán prováděl opačnou politiku než vláda.
Shrnutí ekonomických faktorů: •
Vliv ekonomické krize (recese).
•
Dividendy státu ze společnosti ČEZ.
•
Energetická daň.
•
Spotřební daň v energetice.
•
Ekologické daně.
•
Kupní síla obyvatelstva.
31
Energostat. Energetické daně v ČR. [online]. [cit. 2012-06-08]. Dostupné z: http://www. energostat.cz/energeticke-dane.html
33 | S t r á n k a
•
Hrubý domácí produkt.
•
Inflace.
2.1.3 Sociální faktory Mezi sociální faktory by se dala zařadit i koupěschopnost obyvatelstva, která byla zařazena
v minulé
„kapitole“
ekonomických
faktorů.
Koupěschopnost
obyvatelstva bývá nejčastěji označována coby socio-ekonomický faktor. Stát má zájem na zachování sociálního smíru, protože je k tomu politicky motivován. Při porušení sociálního smíru může docházet a pravidelně i dochází k politické změně. Mezi základní úkoly státu by mělo patřit zajištění energetické bezpečnosti, jinak by docházelo k sociálnímu rozpadu společnosti. V porovnání s okolními zeměmi je koupěschopnost českého obyvatelstva několika násobně nižší.32 Sociální faktor je v České republice možná i na kritické úrovni. Přesto vzhledem k výše uvedenému ekonomickému vlivu, nemá v České republice sociální vliv na energetiku tak velkou váhu jako v některých jiných zemích. V některých zemích EU zejména na Balkáně platí tzv. sociální tarif, který je asi 70% pod běžnou cenou a platí na omezené množství elektřiny33. Se zavedením tzv. sociálního tarifu však ve svých volebních programech nepočítají ani radikální levicové strany. Mezi významné sociální faktory působící na odvětví dodavatelů elektrické energie by se dala považovat i vzdělanost. Dalo by se uvažovat, že vzdělaní lidé jsou lépe informovaní a budou si vybírat dodavatele s lepšími podmínkami. Na trhu budou tudíž „vítězit“ ryzí podnikatelé nad podnikavci nabízejícími nevýhodné podmínky špatně informovaným zákazníkům. Dalším významným faktorem je životní úroveň. Patrně by se dala najít jistá kauzalita mezi rostoucí životní úrovní a nutností vyšší spotřeby elektrické energie. Byť moderní trendy velí spolu s vyšší životní úrovní podřídit život ekologičnosti, tudíž i energetické úspoře.
32
Eurostat. Purchasing power parties. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/introduction 33 AUTORITATEA NATIONALA DE REGLEMENTARE IN DOMENIUL ENERGIEI. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.anre.ro/informatii.php?id=66
34 | S t r á n k a
Odvětví dodavatelů elektrické energie domácnostem bude jistě ovlivňovat i dostatek kvalifikovaných pracovníků schopných práce v oboru a to nejen v oboru dodavatelů elektrické energie případně energetickém poradenství, ale i v oboru energetiky celkově.
Shrnutí sociálních faktorů: •
Zachování sociálního smíru.
•
Existence sociálního tarifu v jiných zemích.
•
Vzdělanost.
•
Životní úroveň obyvatelstva.
•
Dostatek kvalifikovaných pracovníků v energetice a oboru dodavatelů elektřiny domácnostem.
2.1.4 Technologické faktory Česká republika má velice dobře technologicky rozvinutý systém výroby, přenosu, distribuce a obchodování s elektrickou energií. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že systém v České republice je na vyšší úrovni, než je tomu v západních zemích. Jak jsem uvedl v teoretické části, v Německu není do této doby dobudováno propojení východ - západ a toky se vyrovnávají přes robustně vybudovanou Českou přenosovou soustavu. 34 Limitujícím faktorem elektrické energie coby komodity, je nemožnost jejího skladování. Dalším výrazným prvkem technologické vyspělosti je tzv. hromadné dálkové ovládání - HDO, které zahájilo svoji činnost v Československu 60. letech minulého století zpočátku pouze jako přepínání tarifů „den – noc“, později i jako ovládání převážně akumulačních spotřebičů (boiler, akumulační kamna atd.). V ostatních zemích Evropy HDO nedosáhlo takové penetrace jako v České
34
ČEPS a.s. Odhad přeshraničních přenosových kapacit. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Odhad-preshranicnich-prenosovychkapacit.aspx
35 | S t r á n k a
republice. Dnes je HDO nahrazováno systémem „smart grids“ (inteligentní sítě) za velké podpory centrálních orgánů EU. Technologický důsledek vlivu „smart grids“ může být takový, že v zájmu zachování nutné rovnováhy mezi výrobou spotřebou, bude ze strany výrobce elektřiny (nebo jiného centrálního orgánu) ovládána spotřeba tak, aby došlo k co největšímu vyrovnání výroby a spotřeby elektřiny. 35 Dalším technologickým faktorem může být vývoj nových spotřebičů vedoucích ke značné úspoře energie a poklesu poptávky. Stejně tak může dojít k ovlivnění trhu v případě příchodu nových technologií výroby elektrické energie.
Shrnutí technologických faktorů: •
Dobře rozvinutý systém přenosu a výroby elektřiny.
•
Nemožnost skladování elektřiny.
•
Nové trendy a možnosti výroby elektrické energie.
•
Existence nízkého a vysokého tarifu.
•
Úsporné spotřebiče.
•
Nové zdroje energie.
•
Akumulační spotřebiče.
•
Inteligentní sítě (smart grids) řízení rovnováhy spotřeby a výroby elektřiny.
2.1.5 Ekologické faktory Výroba elektřiny patří historicky k největším znečišťovatelům životního prostředí. Pokusů, jak zmírnit tyto vlivy proběhlo již mnoho. Od odsíření spalin v 90. letech minulého století po obchodování s emisními povolenkami CO2. To však zásadně neplatí pro distribuci, spotřebu a obchodování s elektrickou energií. Na rozdíl od vytápění pevnými, kapalnými nebo plynnými palivy nepředstavuje spotřeba
35
ČEZ a.s. Smart grids. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.futuremotion.cz/smartgrids/cs/index.html
36 | S t r á n k a
elektřiny pro koncového spotřebitele žádnou, ale opravdu žádnou ekologickou zátěž. Nicméně i tak mají různé formy ekologie nezanedbatelný vliv na výslednou cenu elektrické energie, tudíž i jeho cenu. Jak bylo uvedeno v teoretické části této práce, z výsledné ceny elektrické energie putuje zhruba 5% na podporu obnovitelných zdrojů energie. Těchto zhruba 5% představuje poplatek resp. příplatek
k
ceně
elektřiny vyrobené
v
malých
vodních
elektrárnách,
fotovoltaických elektrárnách, větrných elektrárnách a elektřiny vyrobené kogenerací. Dále bylo u ekonomických faktorů uvedeno „ekologické zdanění“, které má vést k výrobě „čistší energie“ a zkvalitnění životního prostředí. Toto zdanění se týká produkce elektřiny, její distribuce i koncové spotřeby. V posledních letech byl velmi diskutovaným problém podpory fotovoltaiky. Podpora fotovoltaických elektráren utvořila velmi živelný proces vedoucí k neprospěchu koncových spotřebitelů. De facto zde došlo k selhání legislativního procesu a zákazníci byli donuceni bez vlastního přínosu přispět k ekonomicky nevýhodnému podnikání soukromým společnostem. Dle Energetického regulačního úřadu jen fotovoltika vyvolá náklady 2,8 mld. Kč za 240 GWh vyrobené elektřiny a v roce 2010 se na ekologické dotace vybralo od konečných zákazníků 9,1mld Kč. 36
Shrnutí ekologických faktorů: •
Ekologická náročnost výroby elektřiny.
•
Podpora obnovitelných zdrojů elektrické energie.
•
Ekologické zdanění.
•
Neúměrná podpora výroby energie z fotovoltaiky.
36
Pojištěnec.cz. Ceny elektřiny naposled. [online]. [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://pojistenec.cz/ceny_elektriny_naposled.htm
37 | S t r á n k a
2.1.6 Legislativní faktory Legislativní vlivy jsem již dostatečně popsal v teoretické části své práce, pokusím se spíše o shrnutí a upřesnění. Co se týká legislativy, mohou se vlivy působící na trh s elektřinou vnímat ve dvou rovinách v rovině národní a rovině evropské (mezinárodní). Legislativa se v oblasti energetiky poměrně rychle a často mění, proto by jí měli dodavatelé a obchodníci bedlivě sledovat. Energetická legislativa EU v současnosti cílí spíše na vedlejší aktivity, než na zásadní nedostatek budoucnosti v podobně nedostatečných výrobních kapacit. Energetická legislativa EU je velmi nekonzistentní a mnohdy protichůdná, přesto se jí subjekty na úrovni České republiky musí v přeneseném významu implementace řídit. Slaďování české legislativy s legislativou EU probíhá již od roku 1993 energetických otázek nevyjímaje. Jde například o přijímání směrnic v souvislosti s liberalizací trhu s plynem a elektřinou.
Směrnice, nařízení a
rozhodnutí vydává Evropský parlament, Evropská rada i Evropská komise. Evropská komise ovlivňuje lokální energetické podmínky formou tzv. balíčků. Například Liberalizační balíček z roku 2007, Klimatický balíček z roku 2008 a Balíčky k energetické bezpečnosti a účinnosti z roku 2009. Nemusí se jednat jen o nařízení přímo působící na energetiku, ale například i nařízení týkající se zateplení budov a energetické náročnosti spotřebičů a tudíž i vliv na spotřebu energií. Česká republika všechna tato nařízení a balíčky přejímá a kontroluje jejich dodržování. Na národní úrovni se trh s energiemi řídí „Cenovými rozhodnutími“, které každoročně vydává Energetický regulační úřad, dále „Energetickým zákonem ve formě zákonů: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a jeho novelizacích, prováděcími vyhláškami ERÚ k jednotlivým energetickým zákonům, vyhláškami Ministerstva průmyslu a obchodu ČR i Ministerstva pro místní rozvoj a zákonem o hospodaření s energii č. 406/2000 Sb. Mimo těchto legislativních dokumentů působících de facto přímo na trh s elektřinou, existuje v rozsáhlém českém právním řádu i řada předpisů a zákonů dotýkajících se tohoto odvětví nepřímo.
38 | S t r á n k a
Samozřejmostí je zařazení daňové problematiky pod legislativní faktory, ale ta již byla dostatečně probrána u faktorů ekologických a ekonomických.37
Shrnutí legislativních faktorů: •
Možné změny legislativy.
•
Energetická legislativa EU.
•
Energetický regulační úřad a jeho cenová rozhodnutí.
•
Energetické zákony.
•
Vyhlášky ministerstev.
2.1.7 Shrnutí PESTEL analýzy Na Obrázku 6, vycházejícím ze souhrnné zprávy ERÚ za tzv. 3. regulační období 2010 – 2014, je zobrazeno postavení Energetického regulačního úřadu jako ústředního orgánu odpovědného za nezávislou úlohu regulace na trhu s elektřinou. To jakým způsobem je funkce regulátora spíše závislá na rozhodnutí státního aparátu, jsem uvedl v části ekonomických faktorů. Pokud je státní rozpočet ze značné části postaven na příjmech z elektřiny, jde podle mého názoru nezávislost ERÚ stranou a převáží ekonomický zájem (naplnění státního rozpočtu) nad sociálním vlivem (udržení sociálního smíru).
37
ARMEX Energy a.s. Legislativa. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.armexenergy.cz/elektricka-energie/legislativa-vyhlasky-zakony
39 | S t r á n k a
Obrázek 6- Postavení Energetického regulačního úřadu
Zdroj: www.eru.cz
Pozice regulovaných společností a nejedná se pouze o ČEZ, ale o mnohem silnější nadnárodní koncerny, jako E.ON či zhruba 41% akcionář PRE – EnBW, je velice významná. Tržní kapitalizace společnosti ČEZ je pouze třetinová, ve srovnání s konkurenty v České republice.38 Z poměru tržní kapitalizace je možné dovodit i možný vliv na údajně nezávislého regulátora, tedy i vliv na navyšování konečné ceny. Ostatní skupiny jsou sice početné ale jejich zájem a vliv na regulaci podmínek trhu s elektřinou není tak výrazný. Na Obrázku 7 je shrnuto všech 6 faktorů PESTEL analýzy. 38
ČEZ a.s. CEZ GROUP: THE LEADER IN POWER MARKETS OF CENTRAL AND SOUTHEASTERN EUROPE. 2011. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.cez.cz/edee/content/file/investors/investment-stories/equityinvestors_november_2011.pdf
40 | S t r á n k a
Obrázek 7 - PESTEL analýza – dodavatelé elektrické energie.
Zdroj: Vlastní tvorba.
41 | S t r á n k a
2.2 Analýza odvětví V této kapitole bude zanalyzováno odvětví dodavatelů elektrické energie domácnostem dle poznatků uvedených v teoretické části a běžně dostupných veřejných údajů.
2.2.1 Základní charakteristiky odvětví Zde budou uvedeny základní charakteristiky daného odvětví klíčové pro pochopení dění v rámci tohoto odvětví.
2.2.1.1 Velikost trhu Zdroje neuvádějí úhrnnou velikost celkového teoreticky možného obratu na trhu s elektrickou energií směrem k domácnostem (maloodběratelům), proto je nutné jí dle zjištěných údajů vypočítat. Podle údajů vydaných Energetickým regulačním úřadem byla celková spotřeba Elektrické energie na území České republiky za rok 2011 58,63 TWh, což činí pokles 1% oproti roku 2010. Hrubá výroba elektrické energie vzrostla o 2% na 87,56 TWh. Čisté saldo exportu elektrické energie z České republiky do zahraničí dosáhlo velikosti 17 TWh. Spotřeba velkoodběratelů a průmyslových podniků činila 34,82 TWh, oproti tomu u maloodběratelů včetně domácností činila celková spotřeba na našem území 22,25TWh.
39
Hodnota 22,25TWh zahrnuje
maloodběratele mezi podnikateli a maloodběratele mezi obyvatelstvem, tedy domácnostmi. Maloodběratelé mezi domácnostmi za rok 2011 spotřebovali 14,2 TWh elektrické energie. 40
39
Finance.cz. ERÚ: Spotřeba elektřiny loni klesla o procento, z obnovitelných zdrojů předvedl největší expanzi bioplyn [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/341353-eru-spotreba-elektriny-loni-klesla-o-procento-zobnovitelnych-zdroju-predvedl-nejvetsi-expanzi-bioplyn/ 40 Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2011. Praha: 2012.
42 | S t r á n k a
Jednoduchým
výpočtem
sestávajícím
se z vynásobení
celkové
spotřeby
domácností průměrnou cenou za kWh zjistíme hodnotu přibližnou hodnotu celkového obratu na trhu s elektrickou energií domácnostem.
Výpočet je
následující:
14,2 TWh = 14 200 000 000 kWh 14 200 000 000 x 4,45 = 63 190 000 000 Kč
Velikost trhu v rámci dodavatelů elektrické energie domácnostem činilo v obratu za rok 2011 přibližně 63,19 miliard Kč.
2.2.1.2 Geografický rozsah konkurence Na trhu s elektřinou působí regionální distributoři s exkluzivní licencí na 25 let k distribuci v určitém regionu. Zároveň zde existují dodavatelé – obchodníci s elektrickou energií, coby držitelé neexkluzivní licence a registrace s možností působit a obchodovat s elektřinou na celém území České republiky. Licence je tedy platná na celém našem území, ale ne každý z dodavatelů působí celostátně. Zejména někteří z menších dodavatelů operují jen v určitých krajích. Považuji za klíčové osvětlení rozdílu mezi regionálními distributory a dodavateli obchodníky elektrické energie na tomto území. Za klíčové to považují z důvodu, že většina laické veřejnosti tyto dvě slova považuje takřka za synonyma (včetně autora této práce před jejím napsáním). Jak se tedy konkrétně dají změnit distributoři elektrické energie? Nijak, jedině přestěhováním se do jiného kraje České republiky v působnosti jiného distributora. Distributoři jsou totiž teritoriálně determinovaní na základě licence na 25 let a změnit je nelze. V současné době na našem území působí tři distributoři elektrické energie:
43 | S t r á n k a
Obrázek 8 - Distributoři elektrické energie
Zdroj: www.energetickecentrum.cz
Z výše uvedené „mapky“ můžeme vyčíst, že jako regionální distributor PRE působí pouze v Praze, E.ON v Jižních Čechách a na Jižní Moravě a ČEZ ve zbytku republiky. Nutno zde ještě podotknout, že všichni 3 regionální distributoři působí i jako dodavatelé elektřiny po celé republice. V roce 2006 oddělili původní distributoři obchod s elektřinou od její distribuce. Modře je označen distribuční region PRE, oranžově distribuční region ČEZ a červeně distribuční region E.ON. A jaký že je vlastně rozdíl v dodavatelích na rozdíl od regionálních distributorů? Laicky řečeno jsou dodavatelé virtuální obchodníci, kteří se snaží srazit cenu co nejníže, tak aby to zákazníkovi co nejvíce vyhovovalo. Pro zjednodušení je nasnadě přirovnání k virtuálním telefonním operátorům, kteří nic v souvislosti s distribucí produktu fyzicky nevlastní, ale jen s danou službou či komoditou obchodují.
2.2.1.3 Vývoj trhu Vývoj trhu bude charakterizován z hlediska vývoje spotřeby daného tržního segmentu a vývoje ceny dané komodity (elektřiny). Vhodný by byl i popis z hlediska počtu zákazníků a jejich „migrace“ mezi dodavateli, ale to bude dostatečně probráno v samostatné kapitole o zákaznících.
44 | S t r á n k a
Otevírání trhu s elektrickou energií probíhalo v postupných krocích od roku 2002 pro jednotlivé kategorie zákazníků dle velikosti ve 4 etapách. V poslední (páté) etapě proběhlo toto otevření trhu i pro domácnosti. Od 1. ledna 2006 mají domácnosti možnost volby dodavatele elektrické energie pro svou potřebu. Do této doby tu byli jen regionálně determinovaní distributoři bez možnosti jejich volby. Odvětví dodavatelů elektrické energie domácnostem je tedy velmi mladé. Pokud bychom měli toto odvětví zařadit k jednotlivé fázi vývoje odvětví (vznik, růst, zralost a úpadek), bylo by to pravděpodobně někde na pomezí růstu a zralosti. O změnu dodavatele meziročně žádá stále více domácnosti. Trh však vykazuje známky nasycenosti a nabídka dodavatelů do jisté míry velmi převyšuje poptávku domácností po jejich změně. Na Obrázku 8 je vidět vývoj celkové spotřeby energie v domácnostech. Je zde vidět pozvolný trend r růstu s výraznými výkyvy v letech 2010 a 2011.
Obrázek 8 Celková spotřeba elektřiny domácností
Zdroj: Vlastní tvorba (data - Energetický regulační úřad).
Na obrázku 9 je graf vývoje průměrné ceny elektřiny za jednotlivé roky 2008 až 2011. Jak již bylo několikrát v této práci uvedeno. Cena elektřiny je podřízena trvalému trendu inflace této komodity. Spolu s tím, že stoupá i spotřeba elektřiny v domácnostech, můžeme říci, že objem trhu s elektřinou nadále spíše roste. Dá se očekávat konsolidace trhu a zostřování konkurence.
45 | S t r á n k a
Obrázek 9 - Vývoj ceny elektřiny
Zdroj: www.cenyenergie.cz
Do budoucna se očekává růst spotřeby elektrické energie a bohužel i její inflace. Na Obrázku 10 vidíme předpokládaný vývoj spotřeby elektrické energie dle referenčního scénáře.41
Obrázek 10 – Predikce vývoje spotřeby elektrické energie (GWh)
Zdroj: www.elektri.tzb-info.cz
2.2.1.4 Konkurenti: počet a velikost V současné době působí na území ČR 307 obchodníků - dodavatelů elektřiny (údaj z 1. ledna 2012 dle eru.cz). Tento údaj zahrnuje držitele licencí pro obchod s elektřinou, ne všichni držitelé této licence se ale obchodu e elektřinou aktivně zúčastňují. Například různé dceřiné společnosti ČEZu a E.ONu vlastní několik licencí. Licenci je poměrně jednoduché získat. Po splnění faktických požadavků týkajících se odborné způsobilosti stačí složit správní poplatek 100 000 Kč a 41
HALUZA MIROSLAV, MACHÁČEK JAN. Spotřeba elektrické energie domácností, predikce a potenciální úspory pomocí BACS [online]. [cit. 2012-06-17]. Dostupné z: http://elektro.tzbinfo.cz/8570-spotreba-elektricke-energie-domacnosti-predikce-a-potencialni-uspory-pomoci-bacs
46 | S t r á n k a
zaregistrovat se jako registrovaný účastník trhu (RÚT) za správní poplatek 50 000 Kč Výše zmíněné tedy naznačuje, že obchodovat s elektřinou mohou i mnohem menší subjekty, než jsou dodavatelé. Za spoustou dodavatelů na našem trhu však stojí často velmi silní majitelé či zahraniční investoři. Za toto částečně mluví i fakt, že se vlivem podpory solární energie stala „česká energetika“ lákavou pro zahraniční subjekty. Ne všichni dodavatelé elektrické energie působí v celostátním měřítku, ale zaměřují se jen na "své" kraje. Dle počtu aktivních zákazníků u dodavatelů elektrické energie můžeme hovořit o následujících 20 dodavatelích (včetně ČEZu, E.ON a PRE), kteří mají nad 200 zákazníků. Jednotlivé počty zákazníků budou konkrétně pro každou společnost uvedeny v kapitole o zákaznících. Údaje o ekonomickém obratu a tržbách 42
společností jsou jen informativní, jelikož se společností nevěnují výhradně jen
distribuci elektřiny domácnostem, ale i plynu nebo dodávkám velkoodběratelů.
Hlavní hráči na trhu mezi dodavateli elektrické energie (seřazeno dle počtu zákazníků: 1. ČEZ Prodej, s.r.o. 2. E.ON Energie, a.s. 3. Pražská energetika, a.s. 4. CENTROPOL ENERGY, a.s. 5. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. 6. BICORN s.r.o. 7. RWE Energie, a.s. 8. České Energetické Centrum a.s. 9. VEMEX Energie a.s. 10. United Energy Trading, a.s. 11. České Energetické Centrum Jih s.r.o. 12. ARMEX ENERGY, a.s. 13. X Energie, s.r.o.
42
ENERGOSTAT. Přehled dodavatelů elektřiny a plynu [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://energostat.cz/srovnani-dodavatelu.html
47 | S t r á n k a
14. Lumen Energy a.s. 15. Optimum Trading, s.r.o. 16. Nano Energies Trade s.r.o. 17. Europe Easy Energy a.s. 18. GLOBAL ENERGY, a.s. 19. ELIMON a.s. 20. CORASTA s.r.o.
Zde budou uvedeny v jednotlivých odstavcích krátké charakteristiky 10 největších dodavatelů elektřiny domácnostem na našem trhu. ČEZ Prodej, s.r.o. je dceřiná společnost energetického gigantu ČEZ. Byla založená výhradně z důvodu obchodování s elektřinou. Počet jejich zaměstnanců je zhruba 250 a výše základního kapitálu těsně přesahuje 5,5 miliardy Kč. Tržby této společnosti dosahovali za rok 2010 téměř 80 miliard Kč.43 E.ON Energie, a.s. " je akciová společnost E.ON Energie zodpovědná za oblast obchodování s elektrickou energií, a to pouze na českém trhu. Koordinuje a řídí aktivity skupiny v těchto oblastech a usiluje o získání dlouhodobého a vedoucího postavení na českém energetickém trhu."44 Tržby této společnosti dosahovali za rok 2010 47,5 miliard Kč. Pražská energetika, a.s. je třetím největším dodavatelem elektřiny v České republice. Historie společnosti je úzce spjatá s Prahou a sahá až do roku 1897. Tržby této společnosti dosahovali za rok 2010 téměř 20 miliard Kč. "Základní aktivity subjektů Skupiny PRE se soustřeďují na prodej elektřiny, obchodování s elektřinou, její distribuci a doplňkové energetické služby."45 CENTROPOL ENERGY, a.s. hospodařil za rok 2011 s tržbami 4,65 miliard Kč, což je téměř dvojnásobek tržeb z roku 2010 a čtyřnásobek z roku 2009. Tato
43
ČEZ, a.s. Informace o společnosti. [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/spolecnosti-skupiny-cez-v-cr/cezprodej/informace-o-spolecnosti.html 44 E.ON Energie, a.s. Profil společnosti. [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.eon.cz/cs/about-corporate/profile/eon_energie.shtml 45 PRE distribuce, a.s. Kdo jsme. [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.pre.cz/pre/ospolecnosti.html
48 | S t r á n k a
společnost působí na trhu od roku 2007. Centropol má největší počet zákazníků ze všech alternativních dodavatelů, dle obchodního rejstříku se počet jejich zaměstnanců pohybuje mezi 50 a 99. V roce 2011 byla tato společnost předmětem šetření Energetického regulačního úřadu kvůli nekalým praktikám.46 Bohemia Energy entity s.r.o. je alternativním dodavatelem elektrické energie i plynu. Obchodní rejstřík uvádí počet zaměstnanců v rozmezí 25 až 49. Tržby této společnosti dosahovali za rok 2010 4,5 miliard Kč. Společnost na trhu působí od roku 2006. V roce minulosti byla společnost známá kvůli klamavé reklamě, kdy slibovala suverénně nejnižší cenu energie. Tímto uvedla v omyl téměř 200 000 zákazníků. BICORN s.r.o. má dle obchodního rejstříku 6 - 25 zaměstnanců. Přes tento relativně malý počet se jedná o 6. největšího dodavatele elektrické energie domácnostem na našem území a tržby této společnosti dosahovali za rok 2010 250 milionů Kč. Společnost působí na trhu od roku 2005 a dodává elektřinu i plyn maloodběratelům a velkoodběratelům. Svým zákazníkům nabízí například bonus za loajalitu. 47 RWE Energie, a.s. je součástí energetického gigantu RWE, který patří mezi 5 největších evropských elektrárenských a plynárenských společností. Na našem území se dříve společnost RWE zaměřovala na obchodování a distribuce s plynem. Tato společnost vznikla v roce 2009 fúzí Středočeské, Západočeské a Severočeské plynárenské. Dochází zde k zajímavému konkurenčnímu boji, kdy se plynárenská společnost věnuje obchodování s elektřinou. Oproti tomu ČEZ a E.ON obchodují s plynem, kde proběhla obdobná liberalizace trhu. RWE Energie, a.s. vykázala v roce 2010 tržby ve výši 20 miliard Kč. 48 České Energetické Centrum a.s. je dodavatel, který si zakládá na nadstandartních službách pro své zákazníky. Nabízí exkluzivní možnosti pojištění
46
Česká televize. ERÚ šetří Centropol Energy kvůli podezření na nekalé praktiky. [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/139325-eru-setricentropol-energy-kvuli-podezreni-na-nekale-praktiky/ 47 BICORN s.r.o. Elektřina. [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.bicorn.cz/elektrina/ 48 RWE Energie, a.s. RWE Energie. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/rwe-v-cr-rwe-energie/
49 | S t r á n k a
a pomoc při řešení havárií či krizových situací. Domácnosti tvoří zhruba 85% klientů této společnosti. Společnost patří k novějším na trhu, na který vstoupila v roce 2009. Tato společnost s kyperskými vlastníky rozšiřuje své aktivity i na Slovensko, Polsko i Maďarsko. Údaje o tržbách a obratu společnost neuvádí. 49 VEMEX Energie a.s. je co do počtu zákazníků 9. Největším dodavatelem elektrické energie domácnostem na našem území. Tržby této společnosti dosahovali za rok 2010 414 milionů Kč. Společnost je z 50,1 % vlastněna Gazpromem Germania.50 United Energy Trading, a.s. hospodařila za rok 2010 s tržbami ve výši 8 miliard Kč. Tato společnost byla založena v roce 2005 a je součástí energetického holdingu, který obsahuje více než dvacet společností působících v energetice. Společnost nabízí domácnostem speciální tarif produktové řady HOME.51
Na Obrázku 11 je výsečový graf znázorňující procentuální podíl jednotlivých dodavatelů elektrické energie domácnostem na celkovém počtu zákázníků (odběratelů). Jasně je zde vidět nadpoloviční podíl společnosti ČEZ, téměř čtvrtinový podíl skupiny E.ON a desetinový podíl PRE. Ostatní dodavatelé si rozdělují různou měrou zbylých 11% tržního segmentu. „Alternativním“ dodavatelem energie s nejvíc domácnostmi je CENTROPOL ENERGY a.s.
49
Infoenergie.cz. Dodavatelé elektřiny a jejich charakteristiky. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=10&nav02=884 50 ULJAČENKOVÁ Jana, E15. Vemex převzal majoritu v RSP Energy. [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vemex-prevzal-majoritu-v-rspenergy-699047 51 Ušetřeno.cz. Profil United Energy Trading, a.s. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.usetreno.cz/profil-spolecnosti/united-energy-trading-a-s
50 | S t r á n k a
Obrázek 11- Podíl na počtu maloodběratelů (domácností)
Zdroj: Vlastní tvorba (data - Energetický regulační úřad).
2.2.1.5 Zákazníci Pokud je tato práce o trhu dodavatelů elektrické energie domácnostem, tak je třeba podotknout, že na území České republiky se dle Českého statistického úřadu nacházelo v roce 2010 zhruba 4 411 500 hospodařících domácností. Samotných domácností je pak v reálu méně, než odběrných míst pro maloodběratele – domácnosti. Operátor trhu s elektřinou (OTE a.s.) uvádí za rok 2010 celkový počet odběrných a předávacích míst jednotlivých v přibližné hodnotě 5,7 milionu.52 Dle údajů Energetického regulačního úřadu vychází součet všech maloodběratelů domácností (u společností nad 200 zákazníků) na hodnotu 5 804 536. Tyto hodnoty se ale samozřejmě každý den mění. Můžeme tedy říci, počet zákazníků v segmentu dodavatelů elektrické energie domácnostem se pohybuje těsně pod 6 miliony. Na trhu s elektřinou pro maloodběratele – domácnosti je velké množství zákazníků s relativně malou kupní silou každého z nich. Ovlivnění odvětví ze strany zákazníků je tu proto menší, než u velkoodběratelů. Za rok 2010 změnilo odběratele elektřiny 184 000 zákazníků, tento počet se v roce 2011 téměř zdvojnásobil a dodavatele elektrické energie změnilo 374 000 52
OTE, a.s. Počty OPM dodavatelůs. [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z:http://www.otecr.cz/statistika/mesicni-zprava-elektrina/pocty-opm-dodavatelu
51 | S t r á n k a
domácností.
Mezi zákazníky jasně vévodí ČEZ. Mezi největší alternativní
dodavatele z hlediska počtu zákazníků patří Centropol Energy a.s. a Bohemia Energy entity s.r.o. Vývoj trhu kopíruje vývoj na německém území a u všech dominantních dodavatelů vstupem nových subjektů klesá počet zákazníků. Na následující tabulce vidíme počty zákazníků jednotlivých dodavatelů (20 největších, nad 200 zákazníků) ke konci roku 2011.
Tabulka 2 - Počty zákazníků u dodavatelů elektřiny za prosinec 2011
Název dodavatele
Počet odběratelů (prosinec 2011)
ČEZ Prodej, s.r.o.
3 400 000
E.ON Energie, a.s.
1 200 000
Pražská energetika, a.s.
560 000
CENTROPOL ENERGY a.s.
237 911
BOHEMIA ENERGY s.r.o.
208 218
BICORN s.r.o.
51 123
RWE Energie, a.s.
47 563
České Energetické Centrum a.s.
47 260
VEMEX Energie a.s.
13 404
United Energy Trading, a.s.
10 476
České Energetické Centrum Jih s.r.o.
10 096
ARMEX ENERGY, a.s.
4 165
X Energie, s.r.o.
3 187
Lumen Energy a.s.
2 982
Optimum Trading, s.r.o.
2 522
Nano Energies Trade s.r.o.
2 129
Europe Easy Energy a.s.
2 022
GLOBAL ENERGY, a.s.
962
ELIMON a.s.
298
CORASTA s.r.o.
218
Zdroj: www.ote-cr.cz
52 | S t r á n k a
2.2.1.6 Míra vertikální integrace U energetických společností bývá míra vertikální integrace celkově vysoká. To se týká hlavně gigantů jako ČEZ nebo E.ON. U některých menších dodavatelů elektrické energie je samozřejmě míra vertikální integrace relativně malá. Vysoká míra vertikální integrace představuje zpravidla úsporu nákladů a vyšší kvalitu výrobků a celkového marketingu, zároveň ale činí společnost méně přizpůsobivou změnám. I to může být jedním z důvodů větší cenové flexibility menších dodavatelů. Zda se jedná o zpětnou či dopřednou integraci závisí na posouzení konkrétních podniků. Z hlediska zpětné i dopředné integrace se u dodavatelů elektřiny domácnostem dají najít znaky obou druhů. Zpětná integrace představuje vazby na dodavatele konkrétní společnosti a dopředná vazbu na zákazníky. Domnívám se, že pro dodavatele elektřiny domácnostem je důležitější dopředná integrace, jelikož vazby na „dodavatele“ jim nemohou přinést takovou konkurenční výhodu jako dokonalá integrace se zákazníky.
2.2.1.7 Vstupní bariéry Obchodování s elektřinou není přímo definované dle Živnostenského zákoníku. Získání licence pro obchod s elektřinou vyžaduje částku 100 000 Kč. Licenci vydává Energetický regulační úřad. „Každý držitel licence se po registraci stává registrovaným účastníkem trhu a je veden v evidenci systému Operátora trhu (OTE), kde má přiděleno registrační číslo a kód. Oficiální seznam rozhodnutí o udělení, zrušení nebo zániku licence uveřejňuje ERÚ, dle zákona č. 458/2000 Sb., v Energetickém regulačním věstníku.“.53Dalším nákladem je registrace u „Operátora trhu“, která činí částku ve výši 50 000 Kč. Licence je udělována na dobu 5 let.
53
Cenyenergie.cz. Držitel licence. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/drzitel-licence.dic
53 | S t r á n k a
Za nepřímou vstupní bariéru by se dala považovat i loajalita zákazníků. Kteří vzhledem k tomu, že je trh s elektřinou otevřen teprve 6 let, důvěřují svému původnímu, dlouholetému dodavateli. Celkově se dá říci, že vstupní bariéry na trh s elektřinou jsou velmi nízké. Náklady s tím spojené jsou pro větší finanční skupinu zanedbatelné a na trhu vzrůstá počet konkurentů.
2.2.1.8 Výstupní bariéry Popsat výstupní bariéry v takto mladém odvětví není úplně jednoduché, jelikož není známý případ výstupu u odvětví u významnějšího subjektu. Přesto se domnívám, že výraznější výstupní bariéry zde téměř neexistují. Nejedná se o investičně náročné odvětví, ani nejsou známy žádné legislativní omezení při výstupu z odvětví. Neexistují tu žádné fixní náklady při výstupu, ani vysoké investice bez variant použití. Jediné výstupní náklady by mohly nastat při provázanosti podniků, ale tam už se jedná o individuální problémy konkrétních subjektů. Pokud například dodavatel elektřiny i plynu přestane dodávat elektřinu, může to znamenat pokles tržeb u zákazníků s plynem.
2.2.1.9 Diferenciace produktu V případě elektřiny se jedná o stejný produkt s nulovou mírou diferenciace. Jednotliví dodavatelé se liší prakticky jen cenou služeb a smluvními, případně doprovodnými podmínkami. Přesto je značná snaha zákazníků o přechody mezi dodavateli-obchodníky. Například od roku 2003 - 2010 změnilo dodavatele celkem 257 000 odběratelů. Zákonná pravidla umožňují rychlý přechod (3dny) mezi jednotlivými dodavateli-obchodníky.
2.2.1.10
Míra hospodárnosti
Menší dodavatelé jsou flexibilnější v tvorbě ceny a výhodnějších smluvních podmínek, také mají celkové náklady nižší a minimální počet zaměstnanců. Větší hospodárnost se dá docílit dříve nakoupenou energií. Jelikož se v tomto odvětví
54 | S t r á n k a
jedná prakticky jen o přeprodej služeb/komodity, prakticky se zde nedají využít výhody větších subjektů, co se týká úspor z rozsahu.
2.2.1.11
Shrnutí základních charakteristik odvětví
Základní charakteristiky jsou heslovitě a přehledně uvedeny na následující tabulce: Tabulka 3 - Základní charakteristiky odvětví
Zdroj: Vlastní tvorba.
55 | S t r á n k a
2.2.2 Struktura odvětví Obchod s elektřinou a energiemi obecně byl dlouhou dobu v rukou jednoho subjektu – Českých energetických závodů. Je otázkou, do jaké míry se dá hovořit o monopolu v období plánovaného hospodářství. Jisté ale je, že se v rané fázi přechodu k tržnímu hospodářství (začátek devadesátých let) nacházel „trh“ s elektřinou v rukou jednoho monopolního subjektu. Postupem času došlo k privatizaci a trh s elektřinou byl v rukou několika dominantních subjektů, tedy klasickém „oligopolu“. V současné době došlo vlivem liberalizace trhu s elektřinou k rozmělnění oligopolu vstup dalších ekonomických subjektů na trh dodavatelů s elektrickou energií domácnostem. Značný vliv a tržní podíl původních „oligopolních“ subjektů zůstal do jisté míry zachován. Přesto je tu přítomno značné množství menších subjektů. Odvětví dodavatelů elektrické energie domácnostem je charakterizováno nízkou úrovní vstupních bariér a nulovou diferenciací produktu, což jsou typické znaky automatizovaného konkurenčního okolí. Zároveň je zde ale malý počet firem (ČEZ, E.ON a PRE) ovládající velký tržní podíl a vedle několik menších firem. Tyto skutečnosti jsou zase typickým znakem konsolidovaného odvětví. Cena zde však není stanovována a diktována velkými subjekty (viz. Kapitola o složení ceny elektrické energie). Dá se tedy říci, že v současné době vykazuje struktura tohoto odvětví znaky konsolidovaného i automatizovaného konkurenčního okolí. Vlivem vývoje
celého
odvětví
je
možný
příklon
více
či
méně
výhradně
k automatizovanému či konsolidovanému konkurenčnímu okolí. Autor této práce se domnívá, že pozice velkých subjektů zůstane v nejbližších několika letech přes malý
odklon
zákazníků
k menším
dodavatelům
zachována.
Z pohledu
dlouhodobějšího vývoje je však nevylučitelné rozmělnění celého odvětví do ryze automatizované konkurenčního okolí. Vývoj struktury odvětví je naznačen na následujícím obrázku.
56 | S t r á n k a
Obrázek 9 - Vývoj struktury odvětví
Zdroj: vlastní tvorba
2.3 Porterův model pěti konkurenčních sil V této kapitole bude popsáno konkurenční okolí dodavatelů elektrické energie domácnostem dle Porterova modelu pěti konkurenčních sil. Bude využito poznatků uvedených v teoretické části této práce. Dále budou konkretizovány některé údaje a faktory uvedené konkrétně v PESTEL analýze a Analýze odvětví.
2.3.1 Vyjednávací síla zákazníků Vyjednávací síla souvisí především s velikostí daného trhu, strukturou jeho konkurenčního prostředí, počtem zákazníků, jejich strukturou a možností migrace mezi konkurencí. Dodavatelé elektrické energie zpravidla nenabízejí elektrickou energii nebo plyn jen
maloodběratelům
–
domácnostem.
Mezi
jejich
zákazníky
patří
i
maloodběratelé – podnikatelé a různé úrovně velkoodběratelů. V porovnání s podnikateli a zejména velkoodběrateli je vyjednávací síla domácnosti velmi nízká. Zákazníci sice tvoří trh o celkovém ročním obratu desítek miliard, ale jedná se o velmi velký počet zákazníků o relativně malé peněžní spotřebě. Maloodběratelé tak mohou velmi těžko oproti velkoodběratelům tlačit na dodavatele elektřiny vzhledem k výsledné ceně. Jelikož se jedná o nulově diferenciovaný produkt, zákazníci zde ani nemohou projevovat svou sílu z hlediska poptávky po vyšší kvalitě. Dalším důvodem zákazníků je i přes jednoduchou a levnou možnost přechodu mezi dodavateli elektřiny, jejich neochota ke změně koncového
57 | S t r á n k a
dodavatele elektrické energie. Za rok 2011 změnilo dodavatele elektrické energie necelých 7% (údaj z vlastního výpočtu) domácností. Domácnosti vytvářejí nekoordinovanou a nekoncentrovanou skupinu odběratelů velice těžko ovlivnitelnou skupinu. Podle obrázku 6 o postavení Energetického regulačního úřadu, uvedeném v PESTEL analýze, je vliv domácností vedle uvedených silných skupin velice malý.
2.3.2 Vyjednávací síla dodavatelů Vyjednávací síla dodavatelů je postavena na jejich pozici vzhledem k odběratelům a samozřejmě také na nabízeném produktu, jeho důležitosti, kvalitě a specifičnosti. Obchodníci s elektřinou mají možnost nakupovat elektřinu na energetických burzách. Mohou ji také nakupovat na domácím či zahraničním trhu přímo od výrobců či prostředníků dle aktuální cenové nabídky. Výsledná cena elektrické energie je relativně přísně regulována, jak již bylo popsáno v teoretické části této práce. Producenti elektřiny jsou také svázání technologickými a konkurenčními vlivy na výslednou nabízenou cenu dodavatelům elektrické energie domácnostem. Je tu relativní hrozba kartelových dohod mezi jednotlivými producenty elektřiny, což je do jisté míry eliminováno energetickou burzou a velmi přísnými sankcemi z řad regulačních úřadů. Dalo by se říci, že producenti elektřiny by mohli ovlivnit svou vyjednávací sílu kvalitou dodávek elektřiny, ale je logické, že o nestabilní dodávky elektřiny by nikdo neměl zájem, stejně tak by se to jistě nelíbilo regulačním orgánům na našem území. Dá se tedy napsat, že vyjednávací síla dodavatelů je v tomto případě spíše malá.
2.3.3 Ohrožení vstupem nových firem do odvětví Vzhledem k nízkým vstupním bariérám popsaných v analýze odvětví je ohrožení vstupem nových firem do odvětví velmi vysoké. Specifický případ ohrožení vstupem nových firem může nastat v případě, že se v České republice vyskytne dodavatel elektřiny, který tuto komoditu levně nakoupí např. na Ukrajině, přenese ji přes všechny přeshraniční i přenosové kapacity a levně bude prodávat v České
58 | S t r á n k a
republice. Tato možnost je zajímavá, ale z pohledu dodavatelů zatím ne příliš úspěšná. O něco podobného se pokouší společnost Vemex, dceřiná společnost ruského nadnárodního gigantu Gazprom. I když z českého pohledu disponuje takřka neomezenými finančními prostředky, počtem zákazníků a objemem prodejů elektřiny je až na 9. místě, jak bylo uvedeno v kapitole „Konkurenti: počet a velikost“.
2.3.4 Tlak ze strany substitutů a komplementů Vliv substitutů elektřiny je zdánlivě zanedbatelný, vždyť elektřinu přece potřebuje každý a v dnešní době se velmi těžko nahrazuje jinými energiemi. Nicméně je možné nahradit elektřinu například z hlediska topení či ohřevu teplé vody plynem, topením pevnými palivy či solárním ohřevem. Na příkladu dnešního Německa můžeme vidět přechod k decentrální distribuci. Jednou z vizí je decentrální výroba elektřiny v malých kogeneračních jednotkách umístitelných do téměř každé domácnosti. Kogenerační jednotky vyrábějí elektrickou energii pro domácnost z centrálně dodávaného plynu. Německá společnost Viesmann nabízí kogenerační jednotky schopné pohánět průměrnou domácnost54. To že tato vize již není pouze vizí, ale reálnou variantou je vidět na Německé energetické politice - dobudování plynovodu Nordstreem, odstavení jaderných elektráren, nevybudování propojení „východ – západ“ a zejména legislativní podpora decentrální výroby elektřiny. To vše
může
vést
k postupné
výrobě
elektřiny
v domácnostech
pomocí
centralizovaných dodávek plynu. Na našem území se jedná ale zatím o zanedbatelnou hrozbu substituce v rovině teorie a budoucnosti. Nezanedbatelný je také vliv komplementů, zejména spotřebičů elektrické energie. Existence spotřebičů je silně provázána s elektrickou energií jakožto komoditou. Vždyť fakt, že máme v domácnostech spotřebiče, velkou měrou upravuje naši poptávku po elektrické energii. Úspornost a cena spotřebičů má vliv na poptávku
54
Viessmann a.s. Kogenerační jednotky. [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.viessmann.cz/cs/Bytove_domy/produkte/Blockheizkraftwerke/GasmotorenModule_im_Erdgasbetrieb.html
59 | S t r á n k a
po elektřině, ale také cena elektřiny má vliv na poptávku po spotřebičích a jejich úspornosti.
2.3.5 Soupeření v rámci současných konkurentů Konkurenti nemají příliš velký prostor v oblasti cenotvorby. Cena se utváří převážně na burzách a konkurenti nemají velkou možnosti ji ovlivnit. Podstatné je však soupeření v rámci nastavení smluvních podmínek. Rozdílné může být: •
Nastavení délky platnosti smluvní ceny.
•
Zaručení ceny na delší časové období. o Může být rizikem pro odběratele při poklesu ceny.
•
Nastavení výpovědní lhůty. o Může být zajímavým podnětem pro přechod ke konkurenci.
•
Způsob cenotvorby a její nastavení variantně průměrné ceny za určité období nebo aktuální ceny na burze.
Společnosti na trhu s elektřinou se snaží vymezit vůči svým konkurentům z hlediska přístupu k zákazníkům a kvalitou doprovodných služeb k dodávkám elektrické energie. Značná je snaha o vymezení se k původním distributorům a tlaku na zákazníky na přechod k alternativním dodavatelům elektřiny. Obchodníci s elektřinou mnohdy bohužel využívají amorálních/nekalých praktik formou podomního prodeje a lživého přesvědčování zákazníků a výhodnosti jejich dodávek.
2.3.6 Závěr Porterova modelu pěti konkurenčních sil Zajímavým podnětem do budoucnosti je úvaha nad přeměnou distribuce elektřiny z centrální na decentralizovanou. Podnětem může chování největší Evropské ekonomiky Německa, popsané v části o substitutech, ale i ohromné náklady na udržování a obnovu distribuční sítě pod vlivem současné úvěrové krize. Distribuční soustava na našem území byla vybudovaná v 70. letech minulého století a je na hranicí své životnosti. Technologická obnova distribuční sítě by byla velmi nákladná a substituty jsou tak reálnou možností, jak toto částečně řešit, případně jak ulevit distribuční síti stávající.
60 | S t r á n k a
Na Obrázku 10 je uvedeno stručné shrnutí Porterova modelu pěti konkurenčních sil pro dodavatele elektřiny domácnostem. Obrázek 10 - Porterův model pěti konkurenčních sil – dodavatelé elektrické energie
Zdroj: vlastní tvorba
61 | S t r á n k a
2.4 Srovnání dodavatelů elektřiny dle stanovených kritérií V této kapitole budou srovnáni jednotliví dodavatelé elektrické energie domácnostem pro dané varianty průměrných, respektive obvyklých spotřeb a pro konkrétní distribuční regiony. Výsledkem srovnání bude určení nejlevnějšího dodavatele elektřiny v daném distribučním regionu a určení úspory oproti klasickému (původnímu) distributorovi elektrické energie pro modelovou spotřebu. Vzhledem k většímu počtu dodavatelů bude pro přehlednost uvedeno v tabulce uvedeno 5 nejvýhodnějších dodavatelů elektřiny, 5 nejméně výhodných (pokud budou takového počtu u obou variant dosahovat) a cenové zvýhodnění oproti nejčastějšímu dodavateli (původnímu distributorovi) v dané distribuční oblasti. Ve srovnání nebudou uvažovány fixační tarify elektrické energie, jelikož je nenabízí každý dodavatel elektřiny a jejich výhodnost se může vzhledem k vývoji konkurence či ceny na trhu, meziročně měnit. Pokud bude jeden dodavatel nabízet více tarifů pro danou spotřebu, bude brán v úvahu ten nejvýhodnější. Zároveň nebude brán zřetel na tarify dostupné jen za podmínek, společné dodávky elektřiny a plynu či uzavření smlouvy pro více odběrných míst. Naopak tarify za podmínek uzavření a kontroly přes internet budou brány v úvahu. Bude zde využito údajů získaných prostřednictvím Energetického regulačního úřadu
2.4.1 Srovnávací parametry Aby mohlo proběhnout samotné srovnání, musí být nejprve určeny parametry, dle kterých srovnání proběhne. Srovnání proběhne za zúčtovací období pro rok 2012 a platné ceny odběru elektřiny za tento rok. Jak již vyplývá z názvu této práce, srovnání proběhne u maloodběratelů – domácností.
2.4.1.1 Distribuční regiony Srovnání proběhne v rámci distribučního regionu ČEZ, distribučního regionu E.ON a distribučního regionu PRE. Jednotlivé distribuční regiony představují homogenní oblast, co se týká cenové nabídky jednotlivých dodavatelů elektřiny.
62 | S t r á n k a
Někteří menší dodavatele elektřiny se soustředí jen na některé kraje, přesto je jejich cenová nabídka dle ERÚ platná na území celého distribučního regionu. Distribuční region ČEZ shrnuje 9 následujících krajů: •
Plzeňský kraj.
•
Karlovarský kraj.
•
Středočeský kraj.
•
Ústecký kraj.
•
Královehradecký kraj.
•
Pardubický kraj.
•
Olomoucký kraj.
•
Moravskoslezský kraj.
Distribuční region E.ON zahrnuje 4 následující krajů: •
Jihočeský kraj.
•
Kraj Vysočina.
•
Jihomoravský kraj.
•
Zlínský kraj.
Distribuční region PRE zahrnuje pouze „kraj“ Praha.
2.4.1.2 Sazba za distribuci Domácnost má možnost volby mezi devíti sazbami za distribuci elektřiny. Volba sazby elektřiny je klíčová, domácnost tak může ušetřit desítky procent nákladů za elektřinu. Sazby D01d a D02d jsou jednotarifní sazby. Na našem území jsou obě sazby nejužívanější a uvádí se, že sazbu D02d užívá až 66% domácností. Sazba D01d je určena malým domácnostem do dvou členů. Sazba D02d je pro nejvhodnější sazbou pro průměrné odběry, menší domy a byty. Pro získání těchto tarifů nemusí splnit zákazník žádné zvláštní podmínky a získává je automaticky. Zbytek sazeb jsou sazby dvoutarifní. U dvoutarifních tarifů musí uživatel doložit například instalaci bojleru či tepelného čerpadla. Dvoutarifní sazby jsou určeny zejména pro domácnosti, kde se elektřinou vytápí a ohřívá teplá užitková voda. Dvoutarifnost znamená, že se neplatí celý den stejná cena za elektřinu, ale střídá
63 | S t r á n k a
se nízký a vysoký tarif s rozdílnou sazbou. Většina uživatelů však používá jednotarifní sazby. Přehled tarifů, včetně jejich běžného využití je následující: •
D01d - malá spotřeba.
•
D02d - střední spotřeba.
•
D25d - akumulační ohřev vody.
•
D26d - akumulační ohřev vody nebo vytápění.
•
D35d – smíšené vytápění.
•
D45d – přímotopy.
•
D55d – tepelné čerpadlo.
•
D56d – tepelné čerpadlo.
•
D61d – chata a chalupa.55
2.4.1.3 Určení modelové spotřeby domácnosti Spotřebu elektrické energie v domácnosti můžeme v zásadě rozdělit trojím způsobem. Elektřina se dá využívat k vytápění, ohřevu vody nebo k ostatní spotřebě. Pod ostatní spotřebu zahrnujeme například světlo či elektrospotřebiče. Na následujícím obrázku vidíme přibližné rozdělení výše zmíněných spotřeb energie v domácnosti. Z grafu je zřejmé, že největší množství energie - 80% v domácnosti je vzhledem ke klimatickému pásmu spotřebováno na vytápění a ohřev užitkové vody.
55
Cenyenergie.cz. Tarify a sazby elektřiny: Jak se v nich vyznat? [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/nejnovejsi-clanky/tarify-a-sazby-elektriny-jak-se-v-nichvyznat.aspx
64 | S t r á n k a
Obrázek 11 - Průměrné rozdělení spotřeb energie v domácnosti
Zdroj: www.ned.kvalitne.cz
Ostatní spotřeba může být prováděna výhradně pomocí elektřiny, vytápění a ohřev užitkové vody může být zajištěn elektřinou, plynem, pevnými palivy nebo například solárními panely. Na následujícím obrázku vidíme přibližné rozdělení ostatní spotřeby, tedy spotřeby elektrické energie v domácnosti bez vytápění a teplé vody. U spotřeby elektrické energie (bez vytápění a ohřevu vody) je situace obdobná a největší spotřeba 56% je spojena s přípravou a uchováním potravy. „Pouhých“ 12% je spojeno s osvětlením.
Obrázek 12 - Přibližné rozdělení spotřeby elektřiny v domácnosti
Zdroj: www.ned.kvalitne.cz
V následující tabulce můžeme vidět přibližně rozdělení spotřeb jednotlivých spotřebičů v domácnosti dle Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie.
65 | S t r á n k a
Tabulka 4 - Spotřeba elektřiny na provoz spotřebičů za rok
Spotřeba elektrické energie kromě rozdělení spotřeby podle spotřebičů je dána i způsobem měření elektrické energie. V současnosti je stále velké množství odběrných míst osazeno dnes již zastaralým magneto-elektrickým elektroměrem, který měří nedokonale zejména spotřebiče s rychlou regulací a pohotovostní spotřebu tzv. vypnutých spotřebičů (zlomky wattů). S nástupem dokonalejších tzv. „elektronických“ elektroměrů mnoho domácností zažívá nepříjemnou zkušenost jak velká je spotřeba např. PC, plazmových obrazovek nebo napáječů v tzv. pohotovostním režimu. Internetové energetické konzultační a informační středisko uvádí průměrnou spotřebu elektrické energie v běžné domácnosti ve výši 4000 kWh za rok, bez ohřevu vody a topení.56 Zároveň velice podobné číslo vychází z výše uvedených grafů průměrné spotřeby elektřiny. Jiné zdroje uvádějí průměrnou spotřebu kolem 2500 kWh za rok. Zde patrně dochází k rozporu, zda se jedná o průměrnou domácnost či průměrný odběr elektrické energie z celkového odběru všech domácností. U obou hodnot ale dochází k užití stejných tarifů, jističů i sazeb, tak je v zásadě jedno, zda bude počítáno s 2500 či 4000 kWh za rok. Vzhledem k podobným hodnotám z několika různých zdrojů bude průměrná spotřeba
56
I-ekis.cz. Spotřeba elektřiny[online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.iekis.cz/?akce=archiv&idp=4285
66 | S t r á n k a
domácnosti pro porovnání dodavatelů elektrické energie zaokrouhlena na 4000 kWh za rok bez vytápění a ohřevu teplé vody. Tuto spotřebu pro dané srovnání označujeme za modelovou Aby mělo porovnání jednotlivých dodavatelů elektřiny větší vypovídací hodnotu, budou porovnány hodnoty spotřeby s ohřevem teplé vody a s ohřevem teplé vody i vytápěním. Na Obrázku 11 je vidět, že ostatní spotřeba elektřiny může tvořit celkové spotřebě elektřiny včetně topení a ohřevu vody, 20%. Celková hodnota spotřeby v průměrné domácnosti využívající elektřinu k topení i ohřevu vody by mohla tvořit 20000 kWh za rok. Ohřev vody v domácnosti může tvořit zhruba 26% celkové spotřeby. Pokud by domácnost využívala elektřinu k ohřevu vody a ostatní spotřebě mohlo by se jednat o průměrnou spotřebu 9200 kWh za rok.
2.4.1.4 Volba jističe Zákazník může ušetřit i volbou nainstalovaného jističe, je pro něj výhodné mít jistič co nejnižší hodnoty vzhledem ke své spotřebě. Za jistič se platí stálá měsíční platba dle jeho typu. Vzhledem k průměrným hodnotám spotřeby z minulé kapitoly připadají v úvahu dva typy jističů. Jistič 1x25 A je nejvhodnější pro domácnost, která využívá elektřinu jen ke svícení a provozu elektrospotřebičů v menší míře. Měsíční platby za tento jistič se pohybují kolem 30 Kč v závislosti na konkrétním dodavateli elektřiny. Jistič 3x25 A je vhodný pro byty či domy, které elektřinou ohřívají teplou vodu, případně i vytápějí. Měsíční platby za tento jistič se pohybují okolo 90 Kč v závislosti na konkrétním dodavateli elektřiny.57
57
Cenyenergie.cz. Velikost hlavního jističe: Jak ji spočtete?? [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/elektrina/clanky/velikost-hlavniho-jistice-jak-ji-spoctete.aspx
67 | S t r á n k a
2.4.2 Srovnání dodavatelů pro spotřebu elektřiny bez vytápění a ohřevu vody V této kapitole budou srovnáni dodavatelé elektřiny pro odběr 4000 kWh za rok v jednotlivých distribučních regionech. Jakožto výchozí tarif pro srovnání s nabídkami dodavatelů bude brán základní a nejběžnější tarif v daném distribučním regionu. Volba jističe a sazby je v souladu s informacemi v přecházejících kapitolách.
Podmínky srovnání dodavatelů- obchodníků: •
Modelový odběr 4000 KWh/rok. (Bez vytápění a ohřevu užitkové vody)
•
Distribuční region E.ON. o Jihočeský kraj. o Stávající tarif – E.ON ElektřinaKlasik.
•
Distribuční region PRE. o Praha. o Stávající tarif – KOMFORT KLASIK 24.
•
Distribuční region ČEZ. o Středočeský kraj. o Stávající tarif – D-Standard – Comfort.
•
Sazba D02d. o Nejběžnější pro tento typ odběru a spotřebu. o 66% domácností v ČR.
•
Jistič 1x25A.
68 | S t r á n k a
2.4.2.1 Distribuční region E.ON – spotřeba 4000 kWh Tabulka 5 - Distribuční region E.ON - 4000 kWh
Dodavatel Amper Market, a.s. Europe Easy Energy, a.s. Comfort Energy, s.r.o. BICORN s.r.o. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. E.ON Energie, a.s. Pražská energetika, a.s.
Celková platba za elektřinu 18 018,34 Kč 18 152,74 Kč 18 219,94 Kč 18 469,54 Kč 18 488,74 Kč 19 568,74 Kč 19 789,54 Kč
Úspora 1 550,40 Kč 1 416,00 Kč 1 348,80 Kč 1 243,20 Kč 1 099,20 Kč 0 -220,80 Kč
Zdroj: vlastní tvorba
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejlevnějším dodavatelem elektřiny podle zadaných parametrů je společnost Amper Market, a.s. prostřednictvím svého tarifu HOME BASIC 24. Oproti standartnímu a nejběžnějšímu dodavateli v daném regionu a pro danou spotřebu nabízí úsporu téměř 10% ročních nákladů na elektřinu. Společnost E.ON vychází za daných parametrů ve srovnání ostatními dodavateli velmi špatně. Horší cenu nabízí jen Pražská energetika a.s. Oproti tarifu E.ON ElektřinaKlasik nabízí úsporu i další tarif společnosti E.ON - E.ON ElektřinaTrend_červen. Zákazníci tu tedy ušetří i přechodem k jinému tarifu v rámci společnosti E.ON.
2.4.2.2 Distribuční region PRE – spotřeba 4000 kWh Tabulka 6 - Distribuční region PRE - 4000 kWh
Dodavatel Amper Market, a.s. Europe Easy Energy, a.s. BICORN s.r.o. Comfort Energy, s.r.o. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Pražská energetika, a.s.
Celková platba za elektřinu Úspora 17 570,21 Kč 1 771,20 Kč 17 671,01 Kč 1 670,40 Kč 18 021,41 Kč 1 320,00 Kč 18 059,81 Kč 1 281,60 Kč 18 227,81 Kč 19 341,41 Kč
1 113,60 Kč 0
Zdroj: vlastní tvorba
V porovnání s ostatními distribučními regiony je v regionu PRE elektřina pro tuto spotřebu vůbec nejlevnější. I pro distribuční oblast PRE vychází nejlevněji společnost Amper Market, a.s. Pražská energetika tu nabízí vůbec nejhorší cenové podmínky ze všech dodavatelů v daném regionu. Cenově hůře vychází oproti
69 | S t r á n k a
tarifu KOMFORT KLASIK 24 jen tarif GARANT 2012 od stejného „dodavatele“. Domácnost tedy pro tento region a za daných podmínek nemůže změnou dodavatele prakticky prodělat a téměř vždy si cenově polepší.
2.4.2.3 Distribuční region ČEZ – spotřeba 4000 kWh Tabulka 7 - Distribuční region ČEZ - 4000 kWh
Dodavatel
Celková platba za elektřinu Úspora
Amper Market, a.s.
18 984,05 Kč
1 488,00 Kč
Comfort Energy, s.r.o.
19 008,05 Kč
1 464,00 Kč
Europe Easy Energy, a.s.
19 051,25 Kč
1 420,80 Kč
BOHEMIA ENERGY entity s.r.o.
19 104,05 Kč
1 368,00 Kč
BICORN s.r.o.
19 435,25 Kč
1 036,80 Kč
ČEZ Prodej, s.r.o.
19 896,05 Kč
0
Pražská energetika, a.s.
20 755,25 K
-859,20 Kč
Zdroj: vlastní tvorba
V distribučním regionu ČEZ je v porovnání s ostatními regionu elektřina pro danou spotřebu nejdražší. Opět tu vychází nejlevněji společnost Amper Market, a.s. Cenově nejhůře vychází nabídka Pražské energetiky, a.s. Nejběžnější nabídka společnosti ČEZ Prodej, s.r.o. – tarif D-Standard Comfort tu vychází jako druhá cenově nejhorší. Pokud se tedy zákazník vyhne společnosti PRE, neměl by v daném distribučním regionu změnou dodavatele prodělat.
70 | S t r á n k a
2.4.3 Srovnání
dodavatelů
pro
spotřebu
elektřiny
s ohřevem vody V této kapitole proběhne srovnání dodavatelů elektřiny pro odběr 9200 kWh za rok v jednotlivých distribučních regionech. Výchozí tarif pro srovnání s nabídkami dodavatelů bude základní a nejběžnější tarif v daném distribučním regionu. Jistič a sazba za odběr budou zvoleny v souladu s informacemi v přecházejících kapitolách. Sazba D25d opravňuje zákazníka využívat 8 hodin denně nízkého tarifu. Energostat dále uvádí, že při sazbě D25d je na celkové spotřebě elektřiny nízký tarif zastoupen zhruba 47% a vysoký tarif 53%.
Podmínky srovnání dodavatelů- obchodníků: •
Průměrný odběr 9200 KWh za rok. (s ohřevem užitkové vody) o 4324 kWh nízký tarif. o 4876 kWh vysoký tarif.
•
Distribuční region E.ON. o Jihočeský kraj. o Stávající tarif – E.ON ElektřinaAku.
•
Distribuční region PRE. o Praha. o Stávající tarif – KOMFORT AKU 8.
•
Distribuční region ČEZ. o Středočeský kraj. o Stávající tarif – D-Aku 8 – Comfort.
•
Sazba D25d. o Nejběžnější pro tento typ odběru a spotřebu.
•
Jistič 3x25A.
71 | S t r á n k a
2.4.3.1 Distribuční region E.ON – spotřeba 9200 kWh Tabulka 8 - Distribuční region E.ON - 9200 kWh
Dodavatel Amper Market, a.s. Comfort Energy, s.r.o. FOSFA, a.s. Europe Easy Energy, a.s. BICORN s.r.o. E.ON Energie, a.s.
Celková platba za elektřinu 32 650,10 Kč 33 532,40 Kč 33 566,66 Kč 33 784,04 Kč 33 849,38 Kč 35 882,27 Kč
Úspora 3 232,17 Kč 2 349,86 Kč 2 315,61 Kč 2 098,22 Kč 2 032,89 Kč 0
Zdroj: vlastní tvorba
I pro spotřebu elektřiny s ohřevem teplé vody z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejlevnějším dodavatelem je společnost Amper Market, a.s. prostřednictvím svého tarifu HOME AKU. Amper Market nabízí oproti E.ONu o téměř 10% lepší cenu. Společnost E.ON tu vychází vůbec nejhůře a zákazníci ušetří přechodem na jakéhokoliv jiného dodavatele elektřiny.
2.4.3.2 Distribuční region PRE – spotřeba 9200 kWh Tabulka 9 - Distribuční region PRE - 9200 kWh
Dodavatel Amper Market, a.s. Europe Easy Energy, a.s. Comfort Energy, s.r.o. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Centropol Energy, a.s. Pražská energetika, a.s. E.ON Energie, a.s. ČEZ Prodej, s.r.o.
Celková platba za elektřinu 31 943,77 Kč 32 031,35 Kč 32 093,40 Kč 32 479,80 Kč 32 684,38 Kč 34 682,17 Kč 34 828,40 Kč 34 932,05 Kč
Úspora 2 738,40 Kč 2 650,83 Kč 2 588,77 Kč 2 202,37 Kč 1 997,80 Kč 0 -146,23 Kč -249,88 Kč
Zdroj: vlastní tvorba
Pro tuto distribuční oblast je elektřina nejlevnější ve srovnání s ostatními regiony. Nejlevněji zde opět vychází společnost Amper Market, a.s.
Horší cenové
podmínky než PRE tu nabízí jen ČEZ a E.ON. Domácnost tedy pro tento region a za daných podmínek ušetří výběrem jakéhokoliv alternativního dodavatele mimo ČEZ, E.ON a PRE.
72 | S t r á n k a
2.4.3.3 Distribuční region ČEZ – spotřeba 9200 kWh Tabulka 10 - Distribuční region ČEZ - 9200 kWh
Dodavatel
Celková platba za elektřinu Úspora
Amper Market, a.s.
34 779,92 Kč
2 988,28 Kč
Comfort Energy, s.r.o.
34 980,16 Kč
2 788,04 Kč
BOHEMIA ENERGY entity s.r.o.
35 294,56 Kč
2 473,64 Kč
Europe Easy Energy, a.s.
35 361,64 Kč
2 406,56 Kč
FOSFA, a.s.
35 696,48 Kč
2 071,72 Kč
ČEZ Prodej, s.r.o.
37 768,20 Kč
0
Zdroj: vlastní tvorba
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ČEZ nabízí za daných podmínek vůbec nejhorší cenu. Zákazník tedy ušetří výběrem jakéhokoliv jiného dodavatele elektřiny. Nejlevněji zde opět vychází společnost Amper Market nabízející úsporu téměř 3 tisíce Kč oproti společnosti ČEZ.
2.4.4 Srovnání
dodavatelů
pro
spotřebu
elektřiny
s ohřevem vody a vytápěním Zde proběhne srovnání dodavatelů elektřiny pro odběr 20000 kWh za rok v jednotlivých distribučních regionech. Tato spotřeba se může rovnat například rodinnému domu. Výchozí tarif pro srovnání s nabídkami dodavatelů bude základní a nejběžnější tarif v daném distribučním regionu. Volba jističe a sazby je v souladu s informacemi v přecházejících kapitolách. Sazba D45d opravňuje zákazníka využívat 20 hodin denně nízkého tarifu. Dle údajů z Energostatu je na celkové spotřebě elektřiny nízký tarif zastoupen zhruba 95% a vysoký tarif 5%.
Podmínky srovnání dodavatelů- obchodníků: •
Modelový odběr 20000 KWh za rok. (s ohřevem užitkové vody) o 19000 kWh nízký tarif. o 1000 kWh vysoký tarif.
•
Distribuční region E.ON. o Jihočeský kraj. o Stávající tarif – E.ON ElektřinaPřímotop.
73 | S t r á n k a
•
Distribuční region PRE. o Praha. o Stávající tarif – KOMFORT PŘÍMOTOP 20.
•
Distribuční region ČEZ. o Středočeský kraj. o Stávající tarif – D-Přímotop – Comfort.
•
Sazba D45d. o Nejběžnější pro tento typ odběru a spotřebu.
•
Jistič 3x25A.
2.4.4.1 Distribuční region E.ON – spotřeba 20000 kWh Tabulka 11 - Distribuční region E.ON - 20000 kWh
Dodavatel Comfort Energy, s.r.o. Amper Market, a.s. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Europe Easy Energy, a.s. X Energie s.r.o. E.ON Energie, a.s.
Celková platba za elektřinu 51 537,38 Kč 51 560,18 Kč 52 478,18 Kč 52 685,78 Kč 52 986,98 Kč 56 634,98 Kč
Úspora 5 097,60 Kč 5 074,80 Kč 4 156,80 Kč 3 949,20 Kč 3 648,00 Kč 0
Zdroj: vlastní tvorba
Pro daný distribuční region a roční spotřebu vychází nejlevněji nabídka společnosti Comfort Energy, s.r.o. Cenová úspora zde může činit přes 5 tisíc Kč. E.ON zde opět nabízí nejhorší cenu ze všech dodavatelů a zákazník ušetří přechodem na libovolného dodavatele za daných podmínek.
2.4.4.2 Distribuční region PRE – spotřeba 20000 kWh Tabulka 12 - Distribuční region PRE - 20000 kWh
Dodavatel Comfort Energy, s.r.o. Amper Market, a.s. Europe Easy Energy, a.s. BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Centropol Energy, a.s. Pražská energetika, a.s. ČEZ Prodej, s.r.o. Zdroj: vlastní tvorba
74 | S t r á n k a
Celková platba za elektřinu Úspora 50 743,19 Kč 5 053,20 Kč 51 272,39 Kč 4 524,00 Kč 51 407,99 Kč 4 388,40 Kč 51 583,19 Kč 52 040,39 Kč 55 796,39 Kč 55 859,99 Kč
4 213,20 Kč 3 756,00 Kč 0 -63,60 Kč
Stejně jako v případě distribučního regionu E.ON také v distribučním regionu PRE nabízí pro daný odběr nejlepší cenu Comfort Energy, s.r.o. Nabízí zde více než 5 tisícovou úsporu oproti tarifu KOMFORT PŘÍMOTOP 20.
2.4.4.3 Distribuční region ČEZ – spotřeba 20000 kWh Tabulka 13 - Distribuční region ČEZ - 20000 kWh
Dodavatel
Celková platba za elektřinu Úspora
Comfort Energy, s.r.o.
51 566,70 Kč
6 181,20 Kč
BOHEMIA ENERGY entity s.r.o.
52 334,70 Kč
5 413,20 Kč
Amper Market, a.s.
52 584,30 Kč
5 163,60 Kč
Europe Easy Energy, a.s.
52 724,70 Kč
5 023,20 Kč
Centropol Energy, a.s.
53 509,50 Kč
4 238,40 Kč
ČEZ Prodej, s.r.o.
57 747,90 Kč
0
Zdroj: vlastní tvorba
Daná spotřeba je ze všech distribučních regionů v regionu ČEZ vůbec nejdražší. Nejlevnější ze všech dodavatelů je zde opět Comfort Energy a nabízí oproti ČEZu lepší cenu o více než 6 tisíc korun, což tvoří přes 10 % původní cenové nabídky.
75 | S t r á n k a
Závěr Cenová nabídka dodavatelů a podmínky odběru elektrické energie celkově jsou pro zákazníky ve zdánlivém chaosu. Volba ideálního dodavatele za daných podmínek tak není mnohdy vůbec jednoduchá. Otázkou je, nakolik může být tento stav nepřehlednosti a lehké netransparentnosti na trhu záměrem. Po přečtení této práce by měla být pro „zákazníka“ orientace na trhu s dodavateli elektrické energie snazší. Čtenář by poté měl sám být schopný si vybrat nejvýhodnějšího dodavatele a nespoléhat se na samotnou nabídku dodavatelů či energetických poradců. Zároveň by měl pochopit chování a záměry jednotlivých subjektů působících na trhu s elektrickou energií domácnostem. Hlavní záměrem této práce bylo zmapování trhu dodavatelů elektrické energie domácnostem, provedení externí strategické analýzy a cenová komparace jednotlivých subjektů na trhu. Z provedené PESTEL analýzy vyplývá, že dodavatele elektřiny velkou měrou ovlivňují legislativní a ekologické faktory. Na základě analýzy odvětví se dá říci, že toto „mladé“ odvětví bude díky nízkým vstupním bariérám, velkému počtu potencionálních zákazníků a inflačnímu výhledu elektřiny, nadále růst. Z Porterova modelu pěti konkurenčních vyplývá do budoucna „zajímavá“ hrozba přechodu z centrální na decentralizovanou výrobu elektřiny. Na základě získaných poznatků je možné uvést, kteří dodavatelé se jeví výhodněji, než ostatní a na základě čeho to tak může být. Dodavatelé elektřiny nabízejí různé cenové podmínky a zvýhodnění. Mimo parametrů porovnávaných v této práci může domácnost ušetřit například volbou stejného dodavatele elektřiny i plynu za výhodnějších podmínek. Dále dodavatelé nabízejí možnost uzavření dlouhodobého kontraktu za výhodnější cenu či využití fixačního tarifu. Fixační tarif se pro domácnost snadno může proměnit v „loterii“ a jak již bylo uvedeno v praktické části této práce, existence fixačních tarifů je z hlediska rizika výhodná spíše pro dodavatele než odběratele. V následující tabulce jsou uvedeni nejvýhodnější dodavatelé elektřiny pro jednotlivé modelové varianty spotřeby ve třech distribučních regionech. V šesti z devíti modelových případů vychází nejlevněji společnost Amper Market, a.s. Z tabulky je vidět, že volbou této společnosti můžeme oproti standartnímu
76 | S t r á n k a
distributorovi ušetřit až 9% nákladů na spotřebu elektřiny. Zdánlivě je například roční úspora 1550 Kč zanedbatelná, ale v době ekonomické recese tuto úsporu leckterá domácnost jistě ocení. Společnost Amper Market působí na trhu s elektřinou až od roku 2011. Byla založena vlastníky elektráren zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Společnost se kromě toho, že nabízí pro velmi výhodné cenové podmínky, snaží nabízet elektřinu pocházející převážně z obnovitelných zdrojů. Bude jistě zajímavé do budoucna sledovat, jak si tato společnost na trhu s elektřinou povede do budoucna ve srovnání se zkušenějšími dodavateli elektřiny. Tabulka 14 - Úspora u nejvýhodnějších dodavatelů
Distribuční region Nejvýhodnější dodavatel Úspora v Kč Úspora v % Spotřeba 4000 kWh za rok (běžná spotřeba) Distribuční region E.ON Amper Market, a.s. 1 550,40 Kč 7,92% Distribuční region PRE Amper Market, a.s. 1 771,20 Kč 9,16% Distribuční region ČEZ Amper Market, a.s. 1 488,00 Kč 7,48% Spotřeba 9200 kWh za rok (běžná spotřeba s ohřevem vody) Distribuční region E.ON Amper Market, a.s. 3 232,17 Kč 9,01% Distribuční region PRE Amper Market, a.s. 2 738,40 Kč 7,90% Distribuční region ČEZ Amper Market, a.s. 2 988,28 Kč 7,91% Spotřeba 20000 kWh za rok (běžná spotřeba s ohřevem vody a vytápěním) Distribuční region E.ON Comfort Energy, s.r.o. 5 097,60 Kč 9,00% Distribuční region PRE Comfort Energy, s.r.o. 5 053,20 Kč 8,92% Distribuční region ČEZ Comfort Energy, s.r.o. 6 181,20 Kč 10,70% Zdroj: vlastní tvorba
Mimo cenové výhodnosti a smluvních podmínek by si měli zákazníci všímat například i vlastnické struktury a ekonomické stability dodavatelů. Společnost Comfort Energy, s.r.o. nabízí nejvýhodnější cenové podmínky pro domácnosti, které elektřinou mimo klasické spotřeby i vytápějí a ohřívají teplou vodu. Tato společnost má velmi podobnou tarifní nabídku jako společnost Bohemia Energy entity. Je to dáno tím, že obě společnosti mají stejného vlastníka. Je zde patrně možná snaha oddělit „podomní“ nabídku dodavatelů elektřiny od serióznějšího jednání se zákazníky. V průběhu práce bylo uvedeno, že menší dodavatelé elektřiny jsou schopni zpravidla nabízet lepší cenovou flexibilitu a zákaznické podmínky. Nicméně někteří menší dodavatelé nejsou tak ekonomicky stabilními subjekty jako například ČEZ či E.ON. Odvětví dodavatelů elektřiny je velmi mladé a vzhledem
77 | S t r á n k a
k vlivům popsaným v PESTEL analýze i relativně nestálé. Porterův model pěti konkurenčních sil pak značí velkou hrozbu ze strany nově vstupujících subjektů do odvětví. Otázkou tak zůstává, jestli zákazník upřednostní riziko finanční nestability menšího u dodavatele před výhodnější cenou či naopak Z komparativního porovnání dodavatelů - obchodníků vyplývá, že nejlevnější dodavatelé - obchodníci jsou zpravidla „malé“, nově založené společnosti s minimálními náklady, maržemi a počtem zaměstnanců. Nejdražšími dodavateli-obchodníky jsou regionální distributoři E.ON, PRE a ČEZ. Menší agilní společnosti s nízkou mírou stálých nákladů dokáží snížit cenu ke spokojenosti spotřebitelů. Nutné náklady pro licenci a registraci jsou pro všechny dodavatele - obchodníky stejné. Vysoká míra stálých nákladů může být způsobena zbytečně robustními výpočetními systémy (např. SAP), velkou mírou vertikální integrace a nadstandardně vybavenými zákaznickými středisky. Mezi nevýhody této práce patří až přílišná stručnost při popisu některých oblastí souvisejících s energetikou, legislativou a technickými aspekty elektřiny v domácnostech. Tyto parametry by byly jistě velmi zajímavými náměty na samostatnou bakalářskou či diplomovou práci.
78 | S t r á n k a
Zdroje Literatura IBLER, Z. st., IBLER Z. ml., KARTÁK J., MERTLOVÁ J. Energetika v příkladech; Praha: Nakladatelství BEN - technická literatura, 2003. ISBN 807300-097-0. KOVÁŘ, František Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. ISBN 978-80- 7261-177-5. KOVÁŘ, František. Management změny. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. ISBN 978-80-86730-42-4. MIKEŠ, J., EFMERTOVÁ, M., ČVUT. Elektřina Na Dlani. Praha: Milpo media, 2008. ISBN 978-80-87040-08-9. PORTER, M. E. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing, 1993. ISBN 80-85605-12-0. PORTER, M. E. Konkurenční strategie. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-7226-220-3. SEDLÁČKOVÁ, H., BUCHTA, K. Strategická analýza. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-367-1. VEBER, J. a kol. Management II. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. ISBN 80-7079-406-2.
79 | S t r á n k a
Elektronické zdroje ARMEX Energy a.s. Legislativa. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.armexenergy.cz/elektricka-energie/legislativa-vyhlasky-zakony AUTORITATEA NATIONALA DE REGLEMENTARE IN DOMENIUL ENERGIEI. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.anre.ro/informatii.php?id=66 BICORN s.r.o. Elektřina. [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.bicorn.cz/elektrina/ Cena elektřiny roste: Vyplatí se fixace? [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/elektrina/clanky/cena-elektriny-roste-vyplati-se-fixace.aspx Ceny elektřiny. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z:http://www.cez.cz/cs/pro-media/otazkyodpovedi/4.html Cenyenergie.cz. Držitel licence. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/drzitel-licence.dic Cenyenergie.cz. Tarify a sazby elektřiny: Jak se v nich vyznat? [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/nejnovejsi-clanky/tarify-a-sazby-elektriny-jak-se-v-nichvyznat.aspx Cenyenergie.cz. Velikost hlavního jističe: Jak ji spočtete?? [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/elektrina/clanky/velikost-hlavniho-jistice-jak-ji-spoctete.aspx ČEPS a.s. Odhad přeshraničních přenosových kapacit. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Odhad-preshranicnich-prenosovychkapacit.aspx Česká televize. ERÚ šetří Centropol Energy kvůli podezření na nekalé praktiky. [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/139325-eru-setricentropol-energy-kvuli-podezreni-na-nekale-praktiky/ ČEZ a.s. CEZ GROUP: THE LEADER IN POWER MARKETS ČEZ a.s. Smart grids. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.futuremotion.cz/smartgrids/cs/index.html ČEZ, a.s. Informace o společnosti. [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/ospolecnosti/skupina-cez/spolecnosti-skupiny-cez-v-cr/cez-prodej/informace-o-spolecnosti.html ČNB. Vliv dosud rychle rostoucích světových cen energetických zdrojů. [online]. [cit. 2012-0609]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2008/2008_IV/boxy_a_prilohy/zoi_2008 _iv_box1.html
80 | S t r á n k a
ČTK. ČEZ začal vyplácet dividendy. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cez-zacal-vyplacet-dividendy-stat-ziskal-temer-19miliard/669832&id_seznam=8093 E.ON Energie, a.s. Profil společnosti. [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.eon.cz/cs/about-corporate/profile/eon_energie.shtml Energetický regulační úřad, Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2011, [online]. [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: http://www.eru.cz/diasbrowse_articles.php?parentId=39&deep=off&type= Energetický regulační úřad, Často kladené dotazy - Ceny dodávky elektřiny a související podmínky, [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=172 Energetický regulační úřad, Závěrečná zpráva Energetického regulačního úřadu o metodice regulace III. Regulačního období, Praha, 2009.. Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2011. Praha: 2012. Energostat. Energetické daně v ČR. [online]. [cit. 2012-06-08]. Dostupné z: http://www. energostat.cz/energeticke-dane.html ENERGOSTAT. Přehled dodavatelů elektřiny a plynu [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://energostat.cz/srovnani-dodavatelu.html Eurostat. Purchasing power parties. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/purchasing_power_parities/introduction Finance.cz. ERÚ: Spotřeba elektřiny loni klesla o procento, z obnovitelných zdrojů předvedl největší expanzi bioplyn [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/341353-eru-spotreba-elektriny-loni-klesla-o-procento-zobnovitelnych-zdroju-predvedl-nejvetsi-expanzi-bioplyn/ HALUZA MIROSLAV, MACHÁČEK JAN. Spotřeba elektrické energie domácností, predikce a potenciální úspory pomocí BACS [online]. [cit. 2012-06-17]. Dostupné z: http://elektro.tzbinfo.cz/8570-spotreba-elektricke-energie-domacnosti-predikce-a-potencialni-uspory-pomoci-bacs I-ekis.cz. Spotřeba elektřiny[online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.iekis.cz/?akce=archiv&idp=4285 Infoenergie.cz. Dodavatelé elektřiny a jejich charakteristiky. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=10&nav02=884 Liberalizace.cz, Liberalizace trhu s elektřinou v ČR, [online]. [cit. 2012-06-10]. Dostupné z: http://liberalizace.nycor.cz/text/liberalizace-trhu-s-elektrinou-v-cr.html
81 | S t r á n k a
New York independent systém operator, NYISO Interim Report August 14, 2003 Blackout. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.hks.harvard.edu/hepg/Papers/NYISO.blackout.report.8.Jan.04.pdf OF CENTRAL AND SOUTHEASTERN EUROPE. 2011. [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.cez.cz/edee/content/file/investors/investment-stories/equityinvestors_november_2011.pdf OTE, a.s. Počty OPM dodavatelůs. [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z:http://www.otecr.cz/statistika/mesicni-zprava-elektrina/pocty-opm-dodavatelu Pojištěnec.cz. Ceny elektřiny naposled. [online]. [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://pojistenec.cz/ceny_elektriny_naposled.htm Porter five forces analysis. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vectorstudy.com/management_theories/porters_five_forces.htm PRE distribuce, a.s. Kdo jsme. [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.pre.cz/pre/ospolecnosti.html RWE Energie, a.s. RWE Energie. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.rwe.cz/cs/rwe-v-cr-rwe-energie/ Strategická situační analýza. [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.strateg.cz/Strategicka_analyza.html TOMAN Karel, Změní politici ceny elektřiny? [online]. [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=634964 ULJAČENKOVÁ Jana, E15. Vemex převzal majoritu v RSP Energy. [online]. [cit. 2012-06-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vemex-prevzal-majoritu-v-rspenergy-699047 Ušetřeno.cz. Profil United Energy Trading, a.s. [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné z: http://www.usetreno.cz/profil-spolecnosti/united-energy-trading-a-s Viessmann a.s. Kogenerační jednotky. [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné z: http://www.viessmann.cz/cs/Bytove_domy/produkte/Blockheizkraftwerke/GasmotorenModule_im_Erdgasbetrieb.html Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/sb095-09-pdf.aspx ZIKMUND, Martin. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza: Jak používat PEST analýzu. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-jepest-analyza
82 | S t r á n k a
Seznam použitých obrázků Obrázek 1 - Složení ceny elektřiny ..........................................................................9 Obrázek 2 - Cenový kalkulátor ..............................................................................14 Obrázek 3 - PESTEL analýza ..............................................................................21 Obrázek 4 – PESTEL analýza s příklady ...............................................................22 Obrázek 5 - Porterův model pěti konkurenčních sil ..............................................26 Obrázek 6- Postavení Energetického regulačního úřadu .......................................40 Obrázek 7 - PESTEL analýza – dodavatelé elektrické energie. ............................41 Obrázek 8 - Distributoři elektrické energie............................................................44 Obrázek 9 - Vývoj struktury odvětví .....................................................................57 Obrázek 10 - Porterův model pěti konkurenčních sil – dodavatelé elektrické energie ....................................................................................................................61 Obrázek 11 - Průměrné rozdělení spotřeb energie v domácnosti ..........................65 Obrázek 12 - Přibližné rozdělení spotřeby elektřiny v domácnosti .......................65
83 | S t r á n k a
Seznam použitých tabulek Tabulka 1 - Příklad cenového rozhodnutí pro nejzákladnější tarif D01d ..............11 Tabulka 2 - Počty zákazníků u dodavatelů elektřiny za prosinec 2011 .................52 Tabulka 3 - Základní charakteristiky odvětví ........................................................55 Tabulka 4 - Spotřeba elektřiny na provoz spotřebičů za rok .................................66 Tabulka 5 - Distribuční region E.ON - 4000 kWh .................................................69 Tabulka 6 - Distribuční region PRE - 4000 kWh...................................................69 Tabulka 7 - Distribuční region ČEZ - 4000 kWh ..................................................70 Tabulka 8 - Distribuční region E.ON - 9200 kWh .................................................72 Tabulka 9 - Distribuční region PRE - 9200 kWh...................................................72 Tabulka 10 - Distribuční region ČEZ - 9200 kWh ................................................73 Tabulka 11 - Distribuční region E.ON - 20000 kWh............................................74 Tabulka 12 - Distribuční region PRE - 20000 kWh ..............................................74 Tabulka 13 - Distribuční region ČEZ - 20000 kWh ..............................................75 Tabulka 14 - Úspora u nejvýhodnějších dodavatelů .............................................77
84 | S t r á n k a
