VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU

Bakalářská práce

Pavla Drbalová

2009

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU

Analýza návštěvnosti jeskyní

Pavla Drbalová

Vedoucí práce Ing. Martin Musil

2009

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza návštěvnosti jeskyní“ jsem zpracovala samostatně a že jsem vyznačila prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpala, způsobem ve vědecké práci obvyklým.

V Jindřichově Hradci, dne 13. dubna 2009

........................................................ podpis

Anotace Cílem práce bude provedení analýzy návštěvnosti přístupných jeskyní v České republice. Práce zhodnotí a rozebere návštěvnost v čase a dle dalších vhodných ukazatelů. Jedním z cílů bude také posoudit, nakolik má na návštěvnost jeskyní vliv jejich rekonstrukce.

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala za cenné připomínky a rady Ing. Martinu Musilovi z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci. Poděkování za spolupráci a poskytnuté materiály patří také Správě jeskyní České republiky.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

Cestovní ruch .................................................................................................................... 3 1.1

Vymezení základních pojmů................................................................................... 3

1.2

Typologie cestovního ruchu .................................................................................... 4

1.2.1

Druhy cestovního ruchu .................................................................................. 4

1.2.2

Formy cestovního ruchu .................................................................................. 5

1.3

Specifika trhu cestovního ruchu ............................................................................. 7

1.4

Management cestovního ruchu .............................................................................. 8

1.4.1 2

3

4

Marketing cestovního ruchu ......................................................................... 10

Jeskyně České republiky.............................................................................................. 12 2.1

Vymezení základních pojmů................................................................................. 12

2.2

Představení jednotlivých jeskyní .......................................................................... 13

Správa jeskyní České republiky ................................................................................. 18 3.1

Představení organizace .......................................................................................... 18

3.2

Ekonomické zajištění .............................................................................................. 20

3.3

Organizační struktura ............................................................................................ 21

3.4

Personální zajištění organizace ............................................................................. 22

3.5

Mezinárodní spolupráce ........................................................................................ 23

Metodologie a použitá metodika ................................................................................ 24 4.1

Empirický výzkum ................................................................................................. 24

4.2

5

4.2.1

Analýza objemu výroby a tržeb.................................................................... 26

4.2.2

Analýza časových řad .................................................................................... 26

4.2.3

Situační analýza, analýza trhu a analýza podnikatelských příležitostí .. 26

Praktická část .................................................................................................................. 29 5.1

Analýza návštěvnosti ............................................................................................. 29

5.1.1

Neplatící návštěvníci ...................................................................................... 30

5.1.2

Zahraniční návštěvníci ................................................................................... 32

5.1.3

Rozdělení návštěvnosti podle výše vstupného .......................................... 33

5.2

Analýza tržeb........................................................................................................... 34

5.3

Dotazníkové šetření................................................................................................ 35

5.3.1 6

Analýzy v cestovním ruchu................................................................................... 25

Rekonstrukce jeskyní...................................................................................... 49

Návrhová opatření ......................................................................................................... 53 6.1

Návrhy na vylepšení propagace........................................................................... 53

6.2

Návrhy na zvýšení tržeb........................................................................................ 54

6.3

Návrhy na vedení dokumentace .......................................................................... 55

Závěr ......................................................................................................................................... 57 Seznam literatury ................................................................................................................... 60 Seznam grafů .......................................................................................................................... 62 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 62 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 63 Seznam příloh......................................................................................................................... 63

Úvod Cestovní ruch se jako komplexní sociálně-ekonomický jev dotýká každého z nás. Nejen že je významnou složkou národního hospodářství, ale bývá označován také jako neopomenutelná součást spotřeby obyvatelstva. Pohyb lidské populace sloužící k uspokojování potřeb je uskutečňován z mnoha rozličných důvodů, mezi něž lze zařadit rekreaci, poznávání dosud neznámých míst, kultur, ale také služební cesty, aktivní dovolenou či návštěvu příbuzných. Cestovní ruch je důležitým ekonomickým odvětvím rovněž z hlediska tvorby pracovních příležitostí. Podstatnou součástí ekonomiky je právě průmysl cestovního ruchu, který může výrazně přispívat k akceleraci rozvoje regionů. Na našem území se nachází 14 zpřístupněných jeskyní. Patří mezi více či méně významné destinace cestovního ruchu, u nichž je nezbytné dbát na ekologické zatížení životního prostředí. Růst ekonomiky s sebou většinou přináší zhoršování životního prostředí. Každá destinace má jinou absorpční kapacitu. Únosnost počtu návštěvníků je závislá na mnoha činitelích. Cílem práce je analýza návštěvnosti zpřístupněných jeskyní v České republice. Jedním z dílčích cílů je posoudit, zda lze rekonstrukci označit jako podstatný faktor podílející se na zvýšení návštěvnosti. Záměrem realizace analýzy je zhodnocení poznatků získaných studiem

příslušných materiálů a vytvoření návrhových opatření

směřujících ke zlepšení stávajícího stavu. Téma „Analýza návštěvnosti jeskyní“ jsem si vybrala z důvodu zvýšeného zájmu o tuto oblast. Již dlouho pracuji jako sezónní průvodce převážně na Chýnovské jeskyni, a proto jsem měla při tvorbě bakalářské práce možnost vycházet ze zkušeností získaných prací v oboru. Struktura textu je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části se věnuji výkladu pojmů spjatých s cestovním ruchem, popisu zpřístupněných jeskyní, charakteristice příspěvkové organizace – Správa jeskyní České republiky a teoretickometodologickým

východiskům.

Praktická 1

část

je

zaměřena

především

na

problematiku časového vývoje návštěvnosti a tržeb, na aktivní cestovní ruch a dotazníkové šetření, jehož hlavním cílem je rozbor a následné zhodnocení návštěvnosti zpřístupněných jeskyní podle jednotlivých ukazatelů.

2

1 Cestovní ruch 1.1 Vymezení základních pojmů Pojem cestovní ruch definuje Světová organizace cestovního ruchu (United Nation World Tourism Organisation, dále jen UNWTO) jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než jeden rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ 1 Švýcarský profesor C. Kaspar pod pojmem cestovní ruch rozumí „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není 2

hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání.“ Nyní je toto vymezení považováno za oficiální definici Mezinárodního sdružení vědeckých pracovníků cestovního ruchu (Association Internationale d´Experts Scientifique du Tourisme, dále AIEST). Cestovní ruch je dělen do dvou podsystémů, kterými jsou objekt a subjekt cestovního ruchu. Za objekt cestovního ruchu je považováno cílové místo a materiálně-technická základna. Subjektem cestovního ruchu rozumíme spotřebitele produktu cestovního ruchu a jeho poskytovatele, kterými jsou například organizace zabývající se cestovním ruchem. V mé práci se zabývám především vnitřním cestovním ruchem, jež zahrnuje cesty obyvatel po vlastní zemi, tzn. domácí cestovní ruch. Není opomenut ani aktivní zahraniční cestovní ruch, neboli příchod cizinců do dané země, který je označován jako incoming.

1 2

Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Key Publishing s.r.o., 2007, s. 9 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 10

3

1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch (dále CR) může nabývat různých forem a druhů. Jeho členění závisí na volbě jednotlivých klasifikačních kritérií.

1.2.1 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu se odvíjejí od účelu, za kterým účastníci cestovního ruchu pobývají dočasně na cizím místě. 3

Podle Heskové druhy cestovního ruchu dělíme na:


rekreační CR – realizovaný za účelem revitalizace organismu a načerpání nových sil;




sportovní CR – předpokladem je aktivní vykonávání zvoleného druhu sportu;




dobrodružný CR – jako součást sportovního cestovního ruchu nabízí účastníkům dobrodružství například v podobě adrenalinových sportů;




myslivecký a rybářský CR – podléhají legislativě týkající se myslivosti a rybářství;




náboženský CR – charakterizovaný náboženskými motivy a putováním na poutnická místa;




lázeňský CR – účastník zmíněného cestovního ruchu ve svém volném čase využívá přírodních léčivých zdrojů, přispívajících ke zlepšení zdravotního stavu;




zdravotní CR – zaměřuje se na rekreaci, relaxaci a zvýšení kondice;




profesní CR – zahrnuje kongresový a obchodní cestovní ruch, jejichž aktivity jsou spojeny s výkonem povolání;




stimulační CR – slouží k vnější motivaci zaměstnanců a k posílení sociálních vazeb v pracovním kolektivu.

3

Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006

4

1.2.2 Formy cestovního ruchu „Formy cestovního ruchu umožňují blíže určit podstatu cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů jeho účastníků. Toto poznání dovoluje lépe připravit produkt a nabízet ho na trhu cílové skupině účastníků cestovního ruchu.“

4

5

Mezi formy cestovního ruchu dle Heskové patří členění: 1. z geografického hlediska


domácí – cesty obyvatel po vlastní zemi;




zahraniční – zachycuje výjezdy rezidentů do zahraničí (pasivní zahraniční CR) a příjezd cizinců do cílové země (aktivní zahraniční CR);




mezinárodní – zahrnuje příjezdový a výjezdový cestovní ruch;




vnitřní – domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch;




národní – domácí a pasivní zahraniční cestovní ruch;




regionální – jedná se o cestovní ruch regionů a jednotlivých států;

2. podle počtu účastníků


individuální – cesta je organizována jednotlivci;




skupinový – cesta je realizována v organizované skupině;




masový – hromadný cestovní ruch;




ekologický – uživatele cestovního ruchu spojuje vztah k přírodě a její ochraně;

3. podle způsobu organizování


individuální cesty;




organizovaný zájezd/pobyt – činnost cestovních kanceláří, agentur;




klubový cestovní ruch – pobyt v klubových zařízeních je doplněn o animační služby;

4 5

Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 27 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006

5

4. podle věku účastníků


CR dětí – účast dětí do 15 let na organizovaných akcí bez rodičů;




mládežnický CR – spojený s věkovou kategorií od 15 do 25 let;




rodinný – reprezentován mladými rodinami s dětmi;




seniorský;

5. podle délky účasti


výletní – cesta mimo trvalé bydliště je kratší než jeden den;




krátkodobý – spojený s pobytem nepřekračujícím tři přenocování, zahrnuje i víkendový cestovní ruch;




dlouhodobý – délka pobytu přesahující čtyři přenocování;

6. podle převažujícího místa pobytu


městský – cílem změny pobytu účastníka cestovního ruchu je město;




příměstský – zahrnuje zejména sídelní aglomerace;




venkovský;




agroturistika (ekoagroturistika) – cestovní ruch je spojen s pobytem na farmách či selských usedlostech;




horský, vysokohorský – koncentruje se do horských a vysokohorských středisek;




přímořský – jedná se o aktivity spojené s přímořskými letovisky;

7. podle ročního období


sezónní (zimní, letní);




mimosezónní;




celoroční;

8. podle použitého dopravního prostředku


motorizovaný;




železniční;




letecký;




lodní;

6

9. z hlediska dynamiky


pobytový (statický) – vícedenní pobyt na jednom místě;




putovní (dynamický) – často označován jako poznávací cestovní ruch spojený s pohybem po dané trase;

10. ze sociologického hlediska


návštěvy příbuzných;




sociální – poskytován je vymezeným sociálním skupinám obyvatel, část nákladů spojených s cestou či pobytem je hrazena například ze státních zdrojů;




komerční – náklady si hradí účastník cestovního ruchu sám;




etnický – návštěva původní vlasti;




etnografický – poznávání rozličných národností.

1.3 Specifika trhu cestovního ruchu Tento dynamicky se měnící trh se skládá z řady společně působících organizací. Podle 6

Heskové se jedná o cestovní agentury a cestovní kanceláře, dopravní společnosti, komerční ubytovací zařízení, stravovací zařízení, návštěvnické atraktivity i zábavní parky. Trh cestovního ruchu můžeme označit jako cenově elastický. Zákazníci podle provedených studií spojují vyšší cenu s vyšší kvalitou. 7

Jako další specifické rysy trhu cestovního ruchu Ryglová uvádí:

6 7




závislost na přírodních a historických atraktivitách;




produkty cestovního ruchu nelze vyrábět do zásoby;




sezónnost;




značný podíl lidského kapitálu;




mezinárodní charakter;




silná determinace trhu mimoekonomickými faktory;




úzký vztah nabídky a poptávky;

Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 62 Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Key Publishing s.r.o., 2007, s. 12

7




realizace a spotřeba služeb je místně a časově vázaná.

Cestovní ruch je velice složitým procesem. Působí na něj řada vnějších a vnitřních faktorů, která je závislá mimo jiné i na momentálním vývoji hospodářství.

1.4 Management cestovního ruchu Management je „proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací.“

8

Management plní tři základní úkoly, které jsou aplikovatelné ve všech druzích organizacích, tedy i v cestovním ruchu. Jedná se o řízení práce a organizací, řízení lidí v organizacích a řízení produkcí a operací. Mezi základní funkce patří plánování, organizování, vedení lidí a kontrola. Činnosti organizací se provádějí na třech úrovních. Operační úroveň je zaměřena na produkci výrobků či služeb a efektivní alokaci disponibilních zdrojů. Technická úroveň zabezpečuje propojení vztahů mezi producenty a spotřebiteli. Strategická úroveň určuje dlouhodobé cíle. Existují tři úrovně managementu. Vrcholový management probíhá na strategické úrovni, střední management na technické úrovni a provozní management odpovídá operační úrovni. 9

Podle Němčanského by se management měl řídit pěti zásadami:

8 9




orientace na praxi;




systémová orientace;




vícedimenzionální management;




integrující management;




orientace na hodnoty.

Donnelly J., Gibbon J., Ivancevich J. Management, Grada Publishing a.s., 2005, s. 24 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, 2001, s. 30

8

Teorie managementu v kultuře znázorňuje samostatné odvětví. Podstata řízení zůstává stejná jako u obecné teorie managementu a spočívá „v řízení a optimalizaci podmínek a zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů.“

10

Významné postavení v cestovním ruchu zaujímá cílové místo cesty nazývané rovněž

destinace.

Podle

UNWTO

lze

destinaci

definovat

jako

„místo

s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé

přinášejí

na

trh.“

11

Destinace

podléhá

specifickému

řízení

označovanému též jako destinační management. Jedná se o komplexní „soubor řídících opatření a nástrojů, které jsou využívány pro oblasti plánování, organizování, promotion a rozhodovací procesy.“

12

Proces řízení destinací je podmíněn

především koordinací, kooperací a komunikací mezi subjekty cestovního ruchu. Vzájemná spolupráce má vést ke zefektivnění poskytovaných služeb a rozvoji objektů sdružených na určitém území. Optimalizací aktivit dochází k vytváření

synergického

efektu,

nezbytného

prvku

destinačního

managementu, který podněcuje rozvoj regionu a přispívá k upevnění postavení destinace na trhu. Řízení destinace je specifickou aktivitou destinační společnosti neboli subjektu aplikujícího principy managementu. Jako základní charakteristické znaky 13

managementu destinace Holešinská uvádí:


dvojitá funkce destinační společnosti – odpovědnost manažera za destinaci i fungování organizace;




špatná měřitelnost cílů – nejčastěji se používá indikátorů obsazenost ubytovacího zařízení či počet návštěvníků;

10 11 12 13

Kesner L. Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, a.s., 2005, s. 264 Holešinská A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci, Masarykova univerzita, 2007, s. 19 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 155 Holešinská A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci, Masarykova univerzita, 2007, s. 26

9




omezená možnost vlivu – nepřímé působení subjektů cestovního ruchu na destinační společnost;




působení zájmových skupin.

Aby bylo řízení destinace úspěšné, je důležitá správná volba produktů. Systém produktové

nabídky

je

spojen

s brand

managementem.

Řízení

značek

spoluvytváří image destinace a bývá propojeno s managementem kvality, jež aplikuje standardy jakosti a využívá systému certifikací.

1.4.1 Marketing cestovního ruchu Marketing je dnes považován za klíčový faktor posuzování úspěšnosti jednotlivých podniků, tak jako i organizací cestovního ruchu. Na trhu cestovního ruchu jsou prodávány převážně služby. Tyto služby mají charakteristické rysy, které je oddělují od služeb nabízených v jiných odvětvích. Služby cestovního ruchu v posledních letech vykazují největší dynamiku růstu. Účastníci cestovního ruchu uspokojují jak své existenční potřeby, spojené například s bydlením či jídlem, tak i potřeby spojené s rekreačními aktivitami. „Potřebami a hledáním možností jejich uspokojování účastí na cestovním ruchu se zabývá marketing cestovního ruchu.“

14

Kripendorf definuje

marketingu cestovního ruchu jako „systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni na co nejlepší uspokojování potřeb určitých skupin zákazníků při dosažení přiměřeného zisku.“

15

Marketingový mix obsahuje čtyři základní prvky, tzv. 4P: produkt (product), cena (price), distribuce (place) a marketingová komunikace (promotion). Někteří autoři rozšiřují marketingový mix v cestovním ruchu o další složky. Dle názoru Morrisona jsou nejdůležitější následující proměnné: tvorba balíku služeb (packaging), lidé (people), partnership (spolupráce) a tvorba programů (programming). Výše

14 15

Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Key Publishing s.r.o., 2007, s. 55 Hesková M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, 2006, s. 134

10

zmíněných 8P je managementem v různých situacích ovlivňováno a přizpůsobováno neustále probíhajícím změnám. V praxi neexistuje ideální marketingový mix. Marketingové řízení je součástí managementu organizace. Rozlišujeme strategické, taktické a operativní marketingové řízení. Se strategickým řízením souvisí i tvorba marketingové strategie, jež se realizuje prostřednictvím marketingového plánu. Jako příklady marketingových strategií můžeme jmenovat strategii jednoho cílového trhu, koncentrovanou marketingovou strategii, totální a globální marketingovou strategii. Strategie jednoho cílového trhu vyjadřuje nabídku pouze jednoho tržního segmentu, oproti tomu koncentrovaná marketingová strategie nabízí výběr z několika segmentů. Totální marketingová strategie člení nabídku podle značky. Globální marketingová strategie používá pro všechny své cílové trhy jeden marketingový mix. Aby bylo marketingové řízení efektivní využívá se marketingového výzkumu a s ním související segmentace.

11

2 Jeskyně České republiky 2.1 Vymezení základních pojmů Jeskyni můžeme definovat jako přírodní podzemní prostoru. Jeskyně jsou významnými geologickými, paleontologickými, archeologickými a mineralogickými lokalitami. Podléhají právní úpravě podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ČR. V České republice je 14 veřejnosti zpřístupněných jeskyní. Jsou spravovány příspěvkovou organizací Správa jeskyní České republiky. Lze je rozdělit do třech hlavních skupin:


přírodní jeskyně – vytvořené přírodními procesy;




umělé jeskyně – vytvořené lidskou činností;




přechodný typ – upravené člověkem ke svému užívání.

„V České republice je evidováno 3552 jeskyní, z toho je 2350 krasových a 1202 pseudokrasových“.

16

O krasových jeskyních mluvíme v těch případech, kde působila korozní a erozní činnost vody v rozpustných krasových horninách (vápenec, sádrovec, dolomity, led). Krasové procesy působí na vznik krápníkové výzdoby. Pseudokrasové jeskyně jsou vytvářeny v nerozpustných (nekrasových) horninách mechanickými procesy nebo poruchami skalních masivů. Jeskyně jsou menších rozměrů. Největší jeskynní systém v České republice je Amatérská jeskyně s délkou přesahující 35 km, ve světovém měřítku nejdelší jeskyní soustava je Mammoth cave v USA o délce 563,5 km. Monument v Evropě představuje 215 km dlouhá sádrovcová Optimistická jeskyně nacházející se na území Ukrajiny.

16

Podklady pro připravovanou knihu Jeskyně, z edice Chráněná území ČR.

12

2.2 Představení jednotlivých jeskyní Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně se nachází ve středních Čechách v chráněném území Český kras, nedaleko okresního města Beroun. Tento nejrozsáhlejší třípatrový jeskynní systém v Čechách vznikl v devonských vápencích, jejichž stáří se odhaduje na 400 miliónů let. Jeskyně je významnou geologickou, paleontologickou a archeologickou lokalitou. Byly zde nalezeny kosterní pozůstatky pleistocénních obratlovců a kosti pravěkého člověka Homo sapiens sapiens spolu s jeho nástroji. V 15.století svrchní patro jeskyně sloužilo jako tajná penězokazecká dílna. V Mincovně bylo vyrobeno 5000 falešných husitských haléřů o kupní síle, která byla přibližně obživou jednoho člověka na dva roky. Mezi pozoruhodnosti této jeskyně je řazena i opálová výzdoba tvořící tzv. Koněpruské růžice.

Bozkovské dolomitové jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně leží v severovýchodních Čechách v okrese Semily. Byly vytvořeny v odolné hornině dolomitu. Jeskyně má unikátní krápníkovou výzdobu, jež je nejenom tvořena klasickými krápníky, ale i excentrickými keříčkovitými krápníky. Selektivní koroze se podílela na tvorbě specifických plástevnatých a mřížkovitých struktur křemene, na tzv. křemenných římsách a lištách. Největší podzemní jezero v Čechách se nachází v nejnižších částech jeskynního systému. Plocha hladiny je 320 m2.

Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně se nalézá v jižních Čechách poblíž husitského města Tábor. Vznikla ve vrstvě hrubozrnných krystalických vápenců (mramorů) rozšiřováním pulin korozí a výmolnou činností vodního toku. Tato nejstarší zpřístupněná jeskyně v České republice postrádá krápníkovou výzdobu, ale vyniká barevností stěn a jejich modulací. Dodnes je zde zachován historický ráz prvního zpřístupnění. Jeskyně je

13

největším přirozeným zimovištěm netopýra řasnatého ve střední Evropě. Je zde naleziště minerálu hexagonit, který je známý jen ve dvou místech na světě.

Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně leží na severní Moravě nedaleko lázní Teplice nad Bečvou. Unikátnost vzniku je dána procesem rozpouštění vápenců atmosférickými vodami a silnou korozí teplých kyselek. Výzdoba je tvořena vzácnými raftovými keříčky aragonitu. V níže položených částech jeskynního systému se rozprostírají nebezpečná plynová „jezera“ oxidu uhličitého. Díky tomu se v jeskyni udržuje stálá vysoká teplota kolem 14°C. V blízkosti jeskyně se nachází nejhlubší propast České republiky – Hranická propast.

Javoříčské jeskyně Na střední Moravě v okrese Olomouc se nachází rozsáhlý jeskynní systém Javoříčské jeskyně. Byl vytvořen činností podzemní říčky Špraněk v devonských vápencích. Jeskyně patří mezi nejzdobnější a nejmohutnější u nás. Můžeme zde nalézt bohatou krápníkovou výzdobu, obrovské vstupní prostory, komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí, barevné sintrové vodopády i mohutné stalagmity a stalaktity.

Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně se nalézají na střední Moravě na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Byly vytvořeny ve vápencích, které tvoří malý Mladečský kras. Jeskyně byla známa od pradávna a řadí se mezi významné paleontologické a archeologické lokality. Nacházelo se zde největší a nejstarší sídliště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Cromagnonec pocházel ze starší doby kamenné a bylo u něj prokázáno i lidojedství. V jeskyni byly nalezeny zbytky ohnišť a také mnoho kosterních pozůstatků vymřelých obratlovců.

14

Jeskyně Na Pomezí Na severní Moravě na území Jesenického krasu leží jeskyně Na Pomezí, nejdelší krasový systém vzniklý rozpouštěním krystalických vápenců devonského stáří. Vznikl činností vody, která do jeskyně prosakovala. Nalezneme zde nejen bohatou krápníkovou výzdobu, ale i jezírka s jeskynními perlami, sintrové náteky i záclonky. V tomto dvoupatrovém jeskynním systému převažují vysoké a úzké chodby a větší dómy.

Jeskyně Na Špičáku Jeskyně na Špičáku se nachází na severní Moravě v okrese Jeseník. Byla vytvořena v krystalických devonských vápencích. Tvorba jeskynního systému byla ovlivněna vodami tajícího kontinentálního ledovce, které daly charakteristický tvar dnešním srdcovým chodbám. Jeskyně patří mezi nejdéle navštěvované jeskyně, o čemž svědčí i písemná zmínka z roku 1430 v pokynech pro hledače zlata. Jeskyně dříve pravděpodobně sloužila jako úkryt pronásledovaných lidí a pašeráků i sídlo poustevníků. Spatříme zde mnoho starých kreseb a nápisů. Nejstarší z nich pochází z roku 1519.

Punkevní jeskyně V chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Pustém žlebu leží nejnavštěvovanější jeskyně Punkevní. Je součástí nejdelšího jeskynního systému Amatérské jeskyně dosahujícího přes 35 km. Součástí prohlídky je podzemní „suchý“ okruh, návštěva propasti Macocha (-138 m) a vodní plavba po podzemní říčce Punkvě. Propast Macocha vznikla zřícením stropů nad říčkou Punkvou. Vodní plavba motorovými čluny je přerušena zastávkou v Masarykově dómu.

Jeskyně Balcarka V Suchém žlebu v chráněné krajinné oblasti Moravský kras se nalézá jeskyně Balcarka. Vznikla erozní činností podzemního vodního toku za přispění řícení stropů. 15

Pozornost si zaslouží bohatost a barevnost krápníkové výzdoby i kruhovité propasti nazývané Rotundy. Byla zde odkryta paleolitická ohniště. Vykopány byly i kosterní pozůstatky zvířat spolu s kostěnými i pazourkovými nástroji.

Kateřinská jeskyně V severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras na hranici Suchého žlebu se nachází Kateřinská jeskyně. Byla vytvořena činností podzemního vodního toku v masivu vápenců devonského stáří. Za povšimnutí stojí Hlavní dóm – největší veřejnosti zpřístupněná jeskynní prostora v Čechách. Jeskyně je také jedním z nalezišť kosterních pozůstatků pleistocénních obratlovců, především jeskynních medvědů.

Sloupsko-šošůvské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně se nalézají v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras v okrese Blansko. Jeskyně vznikla v devonských vápencích díky činnosti Sloupského potoka. Dvoupatrový jeskynní systém je komplexem chodeb, dómů i hlubokých propastí. Jeskyně je využívána jako dětská léčebna k léčbě horních cest dýchacích, jedná se o speleoterapii. Prohlídka je propojena s jeskyní Kůlnou, s pravěkým sídlištěm, kde byly nalezeny zlomky kostí neandrtálského člověka.

Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek se nachází na jižní Moravě nedaleko obce Adamov. Na vzniku se podílela ponorová činnost Křtinského potoka. Jeskyně byla známá od počátku 17. století. Na začátku 20. století zde probíhala těžba fosfátových hlín a došlo tedy ke zničení většiny archeologických nálezů. Před druhou světovou válkou jeskyně sloužila jako sklad munice armády první republiky. Německá armáda zde v roce 1943 vybudovala podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Návštěvníci si mohou prohlédnout tajné velitelské stanoviště a protiatomový kryt, který byl v 60. letech vybudován Československou lidovou armádou.

16

Jeskyně Na Turoldu V chráněné krajinné oblasti Pálava, v Pálavských vrších, leží jeskyně Na Turoldu. V návaznosti na horotvorné procesy alpínského vrásnění vznikla jeskyně činností podzemních vod na zlomech a puklinách v jurských vápencích. Místo klasické krápníkové výzdoby, jež je zde vidět jen zřídka, můžeme pozorovat korozní formy vápence připomínající korálové útesy a keříčkovité výrůstky s drúzami krystalků čistého kalcitu.

Obrázek 1: Mapa zpřístupněných jeskyní

Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní České republiky

17

3 Správa jeskyní České republiky Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1. dubna 2006 Opatřením č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. Složkami tohoto samostatného orgánu státní správy je čtrnáct správ jeskyní a odborné oddělení péče o jeskyně.

3.1 Představení organizace Sídlo organizace se nachází v Praze, Květnové náměstí č.3, 252 43 Průhonice. Identifikační číslo: 75073331 Právní forma: státní příspěvková organizace. Funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo životního prostředí. Organizace byla zřízena na dobu neurčitou. Účelem vzniku Správy jeskyní ČR je „zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy.“

17

Hlavní činností správy je:


„ochrana, zajišťování provozu a péče o zpřístupněné jeskyně;




zajišťování

průvodcovských

služeb výhradně

vlastními

zaměstnanci

ve

zpřístupněných jeskyních;


zajišťování bezpečnosti ve zpřístupněných jeskyních včetně bezpečnosti práce a bezpečnosti návštěvníků;




17

18

provozování vodní dopravy 18 na řece Punkvě;

Opatření č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění.

18




zajišťování průzkumu, výzkumu, monitoringu, vedení evidence a dokumentace zpřístupněných jeskyní;




na základě požadavků orgánů ochrany přírody provádění průzkumu, výzkumu, monitoringu a dokumentace ostatních jeskyní;




zajišťování

a

realizace

opatření

podle

schválených

plánů

péče

ve

zpřístupněných jeskyních;


spolupráce s orgány a organizacemi ochrany přírody, koordinace odborné činnosti a výměny zkušeností při ochraně, péči a provozu zpřístupněných jeskyní, zvláště působením v profesních sdruženích, včetně mezinárodních.“

Jinou činností Správy související s provozem zpřístupněných jeskyní je :


„provozování informačních, prezentačních a výchovných středisek a zařízení souvisejících s hlavní činností a ochranou přírody;




poskytování služeb veřejnosti související s hlavní činností, včetně poskytování tématických průvodcovských služeb a dalších prací a služeb v souvislosti s požadavky orgánů ochrany přírody;




organizování odborných konferencí, sympozií, seminářů, dalších kulturních a vzdělávacích programů vztahujících se k hlavní činnosti a k ochraně přírody;




zajišťování pořádkové a informační služby v souvislosti s hlavní činností;




placená reklamní činnost související s hlavní činností;




výroba,

prodej,

vydávání

a

veřejné

šíření

publikací,

tiskovin,

audio

a videonahrávek a jiných medií a upomínkových a podobných předmětů souvisejících s hlavní činností, příprava a prodej občerstvení;


pronájem dočasně nevyužívaných nemovitost,í pokud to není v rozporu s hlavní činností;




poskytování zařízení a vybavení zpřístupněných jeskyní pro konání kulturních a vzdělávacích akcí, pokud to není v rozporu s hlavní činností.“

19

19

Opatření č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky.

19

Správa jeskyní nevyužívá v plném rozsahu všech výše jmenovaných činností. Provozuje je v souladu se zřizovací listinou a na základě živnostenského oprávnění. Věnuje se především provozování odstavných ploch a parkovišť, spolupráci při konání kulturních akcí, prodeji upomínkových předmětů a občerstvení.

3.2 Ekonomické zajištění Celkový majetek Správy jeskyní ČR k datu 31.12.2007 činí 243 505,74 Kč (viz tabulka 1). Největší podíl oběžného majetku tvoří finanční majetek ve výši téměř 15 mil. Kč (viz tabulka 2). Tabulka 1: Majetek organizace k 31.12.2007

Majetek Správy jeskyní ČR

243 505,74 tis. Kč.

Dlouhodobý nehmotný majetek 2 595,65 tis. Kč Dlouhodobý hmotný majetek činí 240 910,09 tis. Kč z toho stavby 169 281,47 tis. Kč pozemky 1 000,72 tis. Kč Zdroj: Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb., vlastní úprava. Tabulka 2: Oběžný majetek

Pohledávky v celkové výši

z obchodního

styku 1 213,57 tis. Kč

Pohledávky po lhůtě splatnosti Pohledávky za dlužníky v konkursním řízení Pohledávky, které jsou předmětem právních sporů Pohledávky odepsané

nejsou žádné nejsou žádné 203,13 tis. Kč nejsou žádné

Finanční majetek ve výši 14 824,74 tis. Kč Zdroj: Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb., vlastní úprava. „Majetek je pravidelně účetně odepisován dle odpisového plánu. Jeho hlavní část tvoří finanční prostředky vlastních fondů. Dotace a návratné výpomoci není organizace oprávněna poskytovat. Programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebyly dosud realizovány.“ 20

20

Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb.

20

3.3 Organizační struktura21 Organizační struktura vyjadřuje postavení pracovních vztahů a napomáhá delegování pravomocí, čímž se snižuje počet nedorozumění vzniklých špatným definováním předpokládaného chování jednotlivých zaměstnanců. Organizační struktura Správy jeskyní České republiky je následující: „1) ředitel (pracoviště Průhonice) – přímo řídí vedoucího sekretariátu ředitele, ekonomickoprovozního a odborného náměstka, závodního, všechny vedoucí správ jeskyní; 2) sekretariát ředitele; 3) referát závodního; 4) ekonomicko-provozní náměstek – přímo řídí odbor ekonomicko-provozní s útvary referát plánu a rozpočtu, referát personální práce, oddělení účetnictví, oddělení technické; 5) odborný náměstek – přímo řídí oddělení péče o jeskyně (pracoviště Průhonice, Blansko, Bozkov); 6) správy jeskyní:


Správa Bozkovských dolomitových jeskyní (pracoviště Bozkov);




Správa Koněpruských jeskyní (pracoviště Koněprusy);




Správa Chýnovské jeskyně (pracoviště Dolní Hořice);




Správa Jeskyně Na Špičáku (pracoviště Supíkovice);




Správa Jeskyní Na Pomezí (pracoviště Vápenná);




Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní (pracoviště Teplice nad Bečvou);




Správa Mladečských jeskyní (pracoviště Mladeč);




Správa Javoříčských jeskyní (pracoviště Javoříčko);




Správa Jeskyně Na Turoldu (pracoviště Mikulov);




Správa jeskyní Moravského krasu (pracoviště Blansko) – zahrnuje oddělení ekonomické, technické, jiné činnosti, informační služba a provozy Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Výpustek.“22

21 22

Organizační schéma je uvedeno v příloze. Roční zpráva za rok 2007 dle vyhlášky č. 323/2005 Sb.

21

3.4 Personální zajištění organizace „Funkční označení vedoucího Správy jeskyní České republiky je ředitel. Ředitele jmenuje do funkce a odvolává z funkce ministr životního prostředí. Právní úkony Správy jeskyní České republiky ve všech věcech činí ředitel jako statutární orgán nebo jím pověřený náměstek jako jeho statutární zástupce. Za správu jeskyní České republiky mohou činit právní úkony i jiní její zaměstnanci, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech Správy jeskyní České republiky nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé.“23 K 31.12.2007 zaměstnává organizace 132 zaměstnanců, z toho 65 žen a 67 mužů. Největší zastoupení dle členění zaměstnanců podle věku mají zaměstnanci ve věkovém intervalu od 51 do 60 let, zde se nachází třetina pracovní síly. Organizace nezaměstnává žádného zaměstnance, který nedosáhl věkové hranice 21 let. Pokud se zaměříme na členění zaměstnanců dle vzdělání, největší procento zastoupení je u dosaženého úplného středního odborného vzdělání, je to přesně 50% zaměstnanců. Vysokoškolské vzdělání má 15 zaměstnanců, jedná se především o pracovníky, na které je delegována větší odpovědnost a kompetence. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance k 31.12.2007 je 20 892,- Kč. Zaměstnanci

organizace

jsou

pravidelně

vzděláváni.

Jednou

z forem

jsou

rekvalifikační kurzy. K získání provozních zkušeností a prohlubování odborných vědomostí

pracovníci

využívají

gremiálních

porad

a

prohlídek

vybraných

podzemních prostor. V rámci působnosti státní příspěvkové organizace funguje odborová organizace sdružující zaměstnance téměř na všech pracovištích Správy jeskyní. Odborová organizace se nazývá Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody, základní odborová organizace Moravský kras při Správě jeskyní České republiky.

23

Opatření č. 1/06 Ministerstva životního prostředí o zřízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky.

22

Odbory nezastupují pouze registrované odboráře, ale hájí zájmy všech zaměstnanců. Odborová organizace spolupracuje s vedením Správy jeskyní. Jako výsledek spolupráce

můžeme

zmínit

projednané

a

schválené

organizační

normy,

např. kolektivní smlouvu, směrnice pro zajištění bezpečnosti práce, které jsou závazné pro všechny zaměstnance. V souladu se zásadami hospodaření poskytuje odborová organizace členům formy finančních příspěvků, návratné bezúročné půjčky a dary při životních a pracovních výročích. Činnost členů odborového výboru je prováděna nad rámec pracovních úvazků v příspěvkové organizaci.

3.5 Mezinárodní spolupráce Správa jeskyní ČR je členem Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní – ISCA (International Show Caves Association). Jako řádný člen je nucena hradit předepsaný členský příspěvek. Mezinárodní spolupráce je zaměřena na účast na mezinárodních odborných konferencích s cílem reprezentovat nejenom nově vzniklou Správu jeskyní ČR, ale také zpřístupněné jeskyně a jejich význam. Jedním z dalších cílů je navázání dobrých vztahů, získání pracovních kontaktů a odborných poznatků. Získané zkušenosti jsou využívány k řešení problémových úkolů Správy jeskyní. Organizace spolupracuje například s přední speleologickou mezinárodní organizací FSUE, UIS a Švédskou speleologickou federací. Významná spolupráce je se Slovenskou republikou, převážně se Správou slovenských jaskýň, mimo jiné také se Slovenským muzeem ochrany prírody a jaskyniarstva (SMOPaJ).

23

4 Metodologie a použitá metodika 4.1 Empirický výzkum Při zpracování bakalářské práce jsem pracovala se specifickou výzkumnou metodou, a to s empirickým výzkumem, který „zajišťuje přenos informací mezi realitou a jejím 24

vědeckým zachycením, zpracováním a uchováním“.

Celý empirický výzkum jsem rozdělila do několika po sobě jdoucích etap. V přípravné etapě jsem si definovala cíl a provedla bližší specifikaci problému. Poté jsem stanovila program výzkumu. Následovalo získání primárních dat terénním sběrem dat. Po zpracování dat a jejich interpretaci jsem vypracovala zprávu o výsledcích a následných návrzích na opatření. V rámci empirického výzkumu jsem používala dvou metod získávání informací – primární a sekundární metodu získávání informací. Primární data jsou získávána za konkrétním účelem, mají přímou vazbu na cíle výzkumu a zdroj dat je záznamem reality, nikoliv její interpretací. Sekundární data byla získána původně jako data primární a nyní jsou znovu aplikovány za jiným účelem. Tyto informace získáváme například z odborných publikací, různých statistických šetření, výročních zpráv, stanov, zakládacích listin, smluv atd. Metody empirického výzkumu se dělí do čtyř základních skupin – dotazování, pozorování, experiment, analýza věcných skutečností. Metoda dotazování se zakládá na výpovědích respondentů. Zdrojem informací je zde dotazovaný. Pozorování zachycuje reakce lidí na měnící se podněty v jejich okolí. Při experimentu pozorujeme vliv uměle vyvolaných faktorů na danou situaci. Analýza věcných skutečností zpracovává dokumenty obsahující primární i sekundární data. V rámci mého výzkumu jsem primární data získala metodou dotazování. Nástrojem zajištění empirických dat bylo neadresné písemné dotazování. Informace jsem tedy

24

Surynek A., Komárková R., Kašparová E. Metody sociologického a sociálně psychologického výzkumu, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 14

24

obdržela prostřednictvím výpovědí respondentů. Zkoumanou populaci mohu vymezit jako návštěvníky zpřístupněných jeskyní v České republice během sezóny roku 2008. Velikost vzorku je 650 respondentů, respektive platných a do hodnocení zařazených dotazníků. Výsledky dotazníků byly zpracovány prostřednictvím statistického programu R 2.6.0 a programu Microsoft Excel. Při zpracování dat jsem se setkala se dvěma typy výzkumů – výzkum od stolu a výzkum terénní. Tyto dva způsoby šetření jsou složky empirického výzkumu. Výzkumu terénnímu, který pracuje s primárními daty, předchází výzkum od stolu zpracovávající data sekundární. Další dvě etapy empirického výzkumu jsou kvantitativní a kvalitativní výzkum. V mé práci jsem se setkávala převážně s výzkumem kvantitativním. Pozorujeme zde jevy „zpravidla dostatečně přesně popsané jak v dynamice tak ve struktuře.“

25

Pomocí

statistických postupů a metod se zde měří převážně charakteristiky jako rozsah zastoupení, frekvence a intenzita. Kvalitativní výzkum zkoumá souvislosti mezi jednotlivými složkami, jejich existenci, vlastnosti a faktory na ně působící.

4.2 Analýzy v cestovním ruchu Cestovní ruch je velice komplikovaný systém s významným postavením v ekonomice. Působí na něj i řada často opomínaných faktorů, mezi které lze zařadit kupříkladu ekologické zatížení, absorpční kapacitu turistických destinací či strukturu materiálně technické základny. Analýzy slouží k bližší specifikaci jednotlivých činitelů, ovlivňujících poptávku po produktech cestovního ruchu. Pokud chceme zvýšit počet návštěvníků jednotlivých destinacích, neobejdeme se bez prognózování budoucího vývoje. Predikce vývoje souvisí s analýzou objemu výroby a tržeb, situační analýzou a v neposlední řadě i s analýzou trhu a podnikatelských příležitostí.

25

Surynek A., Komárková R., Kašparová E. Metody sociologického a sociálně psychologického výzkumu, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, s. 16

25

4.2.1 Analýza objemu výroby a tržeb Zde dochází ke zhodnocení faktorů, které měly zásadní vliv na ekonomickou situaci podniku. Mezi dvě základní složky patří objem výroby a tržby. Podle Němčanského

26

objem výroby můžeme vyjádřit v jednotkách naturálních (množství jednotek, které poskytl podnik trhu), pracovních (množství vynaložené práce) a hodnotových (objem výroby v peněžním vyjádření). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb jsou součástí provozních výnosů a tvoří tu část produkce, která byla trhem spotřebována za účelem uspokojení poptávky.

4.2.2 Analýza časových řad Časová řada je časová posloupnost obsahující chronologicky uspořádaná data. Jedním z cílů této analýzy je odhad budoucího vývoje zkoumaných veličin. Časová řada je složena „z náhodné a systematické složky. Systematická složka se může dělit dále na složku 27

trendovou a sezónní.“ Sezónní složka znázorňuje odchylky od dlouhodobého trendu.

4.2.3 Situační analýza, analýza trhu a analýza podnikatelských příležitostí 28

Mezi tři základní techniky analýzy v cestovním ruchu, které popisuje Němčanský , patří analýza trhu, analýza podnikatelských příležitostí a situační analýza. Jedná se o procesy, jejíž jednotlivé činnosti na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. Na začátku je nutno provést analýzu trhu. Poskytne nám obraz potencionální poptávky. Následuje analýza podnikatelských příležitostí. Tato rozšířená analýza trhu zohledňuje ekonomickou proveditelnost. Nyní se zaměřím na situační analýzu prováděnou již u zaběhnutých firem. Situační analýza se zaměřuje především na analýzu silných a slabých stránek podniku činného v cestovním ruchu. Provádí se každoročně a soustřeďuje svou pozornost na

26

27

28

Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 63 Komárek A., Komárková L. Statistická analýza závislostí s příklady v R, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007, s. 302 Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 99

26

vývoj trendů ve společnosti, což souvisí s kontrolou dodržování strategického plánování.

Výsledky

situační

analýzy

jsou

podkladem

pro

vypracování

marketingového plánu zaměřeného především na silné stránky a nové příležitosti podniku. Situační analýza také poskytuje informace o minulosti, současnosti i budoucnosti, jenž mohou přispět k vylepšení stávajících podmínek a k informování o současném stavu. 29

Produkty situační analýzy podle Němčanského jsou:


identifikace silných a slabých stránek organizace;




identifikace silných a slabých stránek konkurentů;




profil organizace;




posouzení dopadů nekontrolovatelných faktorů;




záznam marketingových činností, převážně úspěchů a neúspěchů.

Situační analýzu můžeme rozdělit do několika časově následných dílčích kroků. Jedná se „o analýzu prostředí, analýzu umístění a společnosti, analýzu hlavních konkurentů, analýzu tržního potenciálu, analýzu služeb a nakonec analýzu marketingové pozice a plánu.“

30

Při analýze prostředí je možné využít jak primárních, tak i sekundárních informačních zdrojů. Primární data je možno získat pomocí formulářů. Empirické výzkumné šetření se ale většinou realizuje prostřednictvím sekundárních zdrojů informací. V tomto případě se využívá publikovaných zpráv výzkumných firem, které obsahují kvantitativní, ale i kvalitativní data. Při vypracování analýzy umístění se zaměřujeme především na výhody místa umístění, především na dostupnou vzdálenost a viditelnost. Pro analýzu společnosti je nezbytné hodnocení trendů a jejich vlivu na vývoj společnosti. Stěžejní informací, kterou nám poskytuje analýza hlavních konkurentů, je, jaké silné stránky používají konkurenti. V rámci analýzy tržního potenciálu vystupují do popředí především potencionální a minulí zákazníci, kteří

29

Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 69 30

Němčanský M. Analýza a kalkulace v cestovním ruchu, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001, s. 70

27

poskytují způsob, jak zvýšit četnost a pravidelnost návštěv. Analýza služeb poskytuje SWOT analýzu a odpovídá na otázku, jaké jsou naše silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Analýza marketingové pozice identifikuje efektivnost marketingu a pozici na trhu.

28

5 Praktická část 5.1 Analýza návštěvnosti Návštěvnost lze považovat za jeden z rozhodujících faktorů majících vliv na ekonomickou situaci organizace. Počet návštěvníků odráží rovněž atraktivitu turistické destinace. Tabulka 3: Vývoj návštěvnosti

VÝVOJ NÁVŠTĚVNOSTI Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 790 991 771 181 772 218 674 473 699 374 762 372 Počet Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava.

2006

2007

2008

759 488

849 734

781 251

Graf 1: Vývoj návštěvnosti Návštěvnost

Počet návštěvníků

900 000 850 000 800 000 750 000 700 000 650 000 600 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok Návštěvnost

Upravená návštěvnost

Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Graf 1 zobrazuje vývoj návštěvnosti za sledované období. Průměrná návštěvnost za zkoumané období je 762 342 návštěvníků, nejnižší byla zaznamenána v letech 2003 – 2004, v době kdy byly uzavřeny Zbrašovské aragonitové jeskyně. Roku 2007 byla evidována nejvyšší návštěvnost za posledních deset let. V ostatních letech se návštěvnosti přibližují hladině zjištěného průměru, nepatrnou odchylku lze pozorovat v roce 2000. Vývoj návštěvnosti jednotlivých jeskyní je uveden v příloze. Řada upravené návštěvnosti zachycuje fiktivní data, která byla vykalkulována na základě průměrných návštěvností Zbrašovských aragonitových jeskyní, Chýnovské jeskyně a Balcarky. Zmíněné národní přírodní památky byly tou dobou uzavřeny 29

z důvodu přestavby, tudíž jejich návštěvnost v době rekonstrukce byla nulová. Spojnice

upravené

návštěvnosti

znázorňuje

modelovou

situaci

teoretické

návštěvnosti, jež by pravděpodobně nastala v případě, kdyby nebyly jeskyně uzavřeny.

5.1.1 Neplatící návštěvníci Jako neplatící návštěvníky označujeme osoby, jimž byl poskytnut volný vstup do objektu. Analýza trendu vývoje neplatících návštěvníků je neopomenutelnou složkou celkové návštěvnosti turistických objektů. Tabulka 4: Neplatící návštěvníci

NEPLATÍCÍ NÁVŠTĚVNÍCI Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet 42 335 42 032 43 860 42 367 52 622 61 660 neplatících návštěvníků Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava.

2006

2007

2008

60 201

78 179

73 547

2006

2007

2008

Graf 2: Vývoj neplatících návštěvníků

Procento z celkové návštěvnosti

Neplatící návštěvníci 10,00% 9,50% 9,00% 8,50% 8,00% 7,50% 7,00% 6,50% 6,00% 5,50% 5,00% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok

Zdroj: Interní materiály Správy Chýnovské jeskyně, vlastní úprava. Graf 2 vykazuje téměř stále rostoucí trend, a tedy zřetelný nárůst osob, kterým byl poskytnut volný vstup do objektu. Od roku 2000 je evidován nárůst neplatících návštěvníků bezmála o 5 %. V současné době je téměř 10 % návštěvníků neplatících. Mezi neplatící návštěvníky jsou řazeny děti do 6 let, vyjma zájezdů mateřských škol, členové České speleologické společnosti, členové Slovenské speleologické společnosti, 30

zaměstnanci Správy slovenských jeskyní, zaměstnanci správ jeskyní sdružených v ISCA, členové Českého svazu ochránců přírody mladší 15ti let a návštěvníci disponující slevovými kupony (např. Cestovní kniha, Olomouc Card). Roku 2005 byla zavedena skupinová sleva na každých 20 osob jedna zdarma. Tabulka 5: Procentuální vyjádření návštěvníků, kterým byl poskytnut volný vstup

PROCENTO NEPLATÍCÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ Z CELKOVÉ NÁVŠTĚVNOSTI Koněpruské jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně Chýnovská jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně Jeskyně Na Pomezí

2000 3,92 %

2008 7,83 %

5,75 %

10,64 %

0,84 %

11,98 %

3,87 %

10,31 %

0,00 %

12,43 %

11,06 % 5,59 %

10,87 % 9,20 %

Jeskyně Na Špičáku Punkevní jeskyně Jeskyně Balcarka Kateřinská jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně Jeskyně Výpustek Jeskyně Na Turoldu

2000 6,78 %

2008 11,20 %

4,42 %

7,07 %

8,50 % 6,88 %

9,37 %

5,18 %

12,77 % 6,36 % 14,79 %

Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Pro názornost jsem v tabulce 5 uvedla procenta neplatících návštěvníků na jednotlivých jeskyních. Nejlépe dopadl Výpustek a nejnavštěvovanější jeskyně Punkevní a Koněpruské. Alarmující procento je patrné u Jeskyně Na Turoldu.

Graf 3: Ztráta na vstupném zapříčiněná neplatícími návštěvníky

Ztráta na vstupném 7 000 000 6 000 000

Kč

5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 Řada1

2004

2005

2 641 045

3 083 859

2006

2007

3 103 890

5 715 188

Rok

Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava.

31

Graf 3 zachycuje ztrátu na vstupném vypočítanou jako součin počtu neplatících návštěvníků a průměrného vstupného. V roce 2007 se značně zvýšila návštěvnost a ztráta na vstupném dosáhla až 5,7 mil. Kč, což je více než dvojnásobná hodnota ztráty z roku 2004.

5.1.2 Zahraniční návštěvníci Nejfrekventovanějšími zahraničními návštěvníky jsou turisté z Polska tvořící čtvrtinu veškeré mezinárodní návštěvnosti. Jako důvod zvýšeného zájmu o české jeskyně lze stanovit malou dojezdovou vzdálenost a absenci většího počtu krasových útvarů na území Polska. Početné skupiny cizozemců jsou tvořeny návštěvníky z Německa, Slovenska, Nizozemí a Ruska. Bezmála polovina zahraničních návštěvníků se soustředí výhradně na Punkevní jeskyně navštěvované převážně frekventanty z Polska, Ruska a Taiwanu. Mezi ostatní krasové objekty s největším množstvím mezinárodních návštěvníků se řadí Bozkovské dolomitové a Koněpruské jeskyně. Nejméně cizinců bylo evidováno na Mladečských jeskyních. Zahraničních klientů stále více přibývá. Během posledních dvou letech se jejich počet stabilizoval a dosahuje přibližně 170 000.

32

5.1.3 Rozdělení návštěvnosti podle výše vstupného Tabulka 6: Rozdělení návštěvnosti podle výše vstupného 31

NÁVŠTĚVNOST BOZKOVSKÝCH DOLOMITOVÝCH JESKYNÍCH Dospělí 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Důchodci

Děti

Zdarma

Sleva Benefit

32

Celkem

38 255

53 %

0

0%

29 790

41 %

3 912

6%

0

71957

35 562

48 %

4 036

5%

30 349

41 %

4 764

6%

0

74711

35 970

43 %

10 144

12 %

33 079

39 %

4 932

6%

0

84125

32 869

46 %

4 179

6%

28 645

41 %

5 209

7%

0

70902

31 286

44 %

5 873

8%

28 483

40 %

5 898

8%

0

71540

31 549

47 %

4 566

7%

25 078

37 %

6 444

9%

0

67637

34 979

47 %

6 130

8%

26 572

36 %

6 337

9%

0

74018

37 084

48 %

5 774

7%

26 592

34 %

8 127

11 %

83

77660

36 185

47 %

6 318

8%

26 228

34 %

8 192

11 %

99

77022

Zdroj: Interní materiály Bozkovských dolomitových jeskyních, vlastní úprava. Tabulka 6 představuje rozdělení návštěvnosti dle výše vstupného odvíjejícího se od věkové kategorie. Téměř polovina návštěvníků si zakoupí základní vstupné určené dospělým osobám. Snížené vstupné je vyhrazeno především pro seniory, děti a studenty. Průměrně jeskyni navštíví 8 % seniorů a 38 % dětí a studentů. Z tabulky je zřetelné, že se zvyšujícím se počtem neplatících návštěvníků klesá počet prodaných dětských vstupenek.

31

32

Jako reprezentativní vzorek byly vybrány Bozkovské dolomitové jeskyně. Rozdělení návštěvnosti podle výše vstupného se v ostatních jeskyních významně neliší. Sleva Benefit je poskytovaná Libereckým krajem.

33

5.2 Analýza tržeb Výsledkem spotřeby produktů cestovního ruchu jsou tržby. Představují mimo jiné i základní zdroj financování nabízených služeb. Graf 4: Vývoj tržeb Tržby 65000,000 60000,000 Tis. Kč

55000,000 50000,000 45000,000 40000,000 35000,000 30000,000 25000,000 Řada1

2 000

2 001

2 002

2 003

2 004

2 005

2 006

2 007

2 008

28731,317

31649,349

30418,713

34252,995

35100,877

38129,221

39158,280

62118,850

55966,329

Rok

Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Graf 4 vykazuje takřka rostoucí tendenci způsobenou postupným zvyšováním cen. Ke zdražení vstupného došlo v letech 2002, 2003 a 2007. Navýšení cen se pohybovalo v intervalu od 25 % do 50 %. Největší odchylku ve vývoji tržeb lze pozorovat v roce 2007, kdy se celková tržba současně odvíjela od nárůstu cen a vysoké návštěvnosti.

34

Tabulka 7: Návštěvnost a tržby

NÁVŠTĚVNOST A TRŽBY Tržby

Procento z celkové tržby

95 114

6 848 690

12 %

77 022

4 343 235

8%

37 067

1 778 795

3%

49 005

2 660 910

5%

43 476

2 637 050

5%

19 239

806 450

1%

55 925

3 220 210

6%

Návštěvnost

Koněpruské jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně Chýnovská jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně Jeskyně Na Pomezí

Tržby

Procento z celkové tržby

17 809

774 875

1%

216 266

23 799 139

43 %

56 729

2 516 305

4%

57 591

3 591 195

6%

29 276

1 732 530

3%

26 732

1 256 945

2%

36 705

1 891 180

3%

Návštěvnost

Jeskyně Na Špičáku Punkevní jeskyně Kateřinská jeskyně Sloupskošošůvské jeskyně Jeskyně Výpustek Jeskyně Na Turoldu Jeskyně 33

Balcarka

Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava. Tabulka 7 znázorňuje návštěvnost, hrubý zisk a procentuální podíl jednotlivých jeskyní na celkové tržbě. Suverénně nejvíce tržeb je odváděno z Punkevních jeskyní. Význačný podíl na celkové tržbě mají i Koněpruské jeskyně. Nejmenší návštěvnosti a s tím spojené velice nízké tržby jsou zaznamenány v Jeskyních na Špičáku a Mladečských jeskyních. Tržby závisí na návštěvnosti a stanovené výši vstupného. S rostoucí návštěvností se zvyšují téměř ve všech případech i tržby.

5.3 Dotazníkové šetření Nástrojem zajištění primárních empirických dat bylo neadresné písemné dotazování. Zkoumanou populaci mohu vymezit jako návštěvníky třinácti zpřístupněných jeskyní v České republice během sezóny roku 2008. Do výzkumu nebyla zařazena Jeskyně Balcarka,

33

která

tou

dobou

procházela

rekonstrukcí.

Velikost

vzorku

je

Jeskyně Balcarka byla v roce 2008 uzavřena z důvodu rekonstrukce, proto jsou zde použity údaje z předcházejícího roku. Data slouží pouze pro představu, procento z celkové tržby odpovídá situaci v roce 2007.

35

650 respondentů, respektive platných a do hodnocení zařazených dotazníků. Výsledky dotazníků byly zpracovány prostřednictvím statistického programu R 2.6.0 a programu Microsoft Excel. Cílem dotazníkového šetření byl rozbor a následné zhodnocení návštěvnosti zpřístupněných jeskyní dle jednotlivých ukazatelů. Jedním z dílčích cílů bylo zjištění vlivu rekonstrukce na návštěvnost. Místa sběru dat za sezónu 2008:


Střední Čechy – Koněpruské jeskyně;




Východní Čechy – Bozkovské dolomitové jeskyně;




Jižní Čechy – Chýnovská jeskyně;




Severní Morava – Zbrašovské aragonitové jeskyně, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně na Špičáku, Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně;




Jižní Morava – Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Jeskyně Výpustek, Jeskyně na Turoldu.

Otázka č. 1: Jaké ostatní zpřístupněné jeskyně respondenti navštívili Cílem této otázky bylo zjištění vlivu lokalizačních podmínek ovlivňujících rozvoj cestovního ruchu. Jeskyně byly rozděleny do třech geografických oblastí.


Jeskyně v Čechách

Chýnovská

jeskyně

byla

nejvíce

navštěvována

frekventanty

z nedalekých

Koněpruských jeskyní. Jelikož je jedinou zpřístupněnou jeskyní v Jižních Čechách, 34 % respondentů uvedlo, že navštívilo od roku 2000 pouze tuto jeskyni. Značná část zde dotázaných respondentů vypověděla, že zavítala i do jeskyní Moravského Krasu, převážně se jednalo o Punkevní, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Kateřinskou jeskyni. Koněpruské jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými krasovými útvary ve Středních Čechách. To je patrně hlavní důvod, proč právě 44 % dotázaných uvedlo, že navštívilo od roku 2000 výlučně tyto jeskyně. Jako v případě ostatních jeskyní zde byl pozorován zvýšený zájem o jeskyně v Moravském Krasu, především o Punkevní jeskyně

36

a Jeskyni Balcarku. Zřetelný je zde vzájemný vztah mezi návštěvami Chýnovské jeskyně a Koněpruských jeskyní. Bozkovské dolomitové jeskyně nacházející se ve Východních Čechách jsou nejméně vzdáleny od Koněpruských jeskyní. Na základě získaných výsledků mohu tvrdit, že většina zde dotázaných navštívila jak Bozkovské dolomitové, tak i Koněpruské jeskyně.


Jeskyně Severní Moravy

Jeskyně Na Špičáku se nachází nedaleko Jeskyní Na Pomezí. Většina respondentů proto uvedla návštěvu obou národních přírodních památek. Dalšími nejvíce frekventovanými místy uvedenými návštěvníky Jeskyně Na Špičáku byly Bozkovské dolomitové, Javoříčské a Punkevní jeskyně. Přestože u Jeskyní Na Pomezí je patrný vztah vzájemné návštěvnosti s nedalekými Jeskyněmi Na Špičáku, 32 % respondentů uvedlo, že navštívilo pouze tuto lokalitu. Mezi nejoblíbenější místa patřily Punkevní, Sloupsko-šošůvské a Javoříčské jeskyně. Většina návštěvníků Mladečských jeskyní uvedla i někdejší návštěvu Javoříčských jeskyní. Zmínky o prohlídkách jiných krasových objektů byly zanedbatelné, ovšem s výjimkou jeskyní Moravského Krasu. Ačkoliv bych předpokládala, že Javoříčské jeskyně budou nejvíce navštěvovány frekventanty z Mladečských jeskyní, není tomu tak. Respondenti spíše zmiňovali návštěvu Zbrašovských aragonitových jeskyní. Uvádění ostatních jeskyní je zanedbatelné, tedy opět až na jeskyně Moravského Krasu. Při výzkumu prováděném na Zbrašovských aragonitových jeskyních převážná část respondentů uvedla předchozí návštěvu Javoříčských jeskyních. Mezi další frekventované lokality patřily jeskyně Punkevní, Mladečské a Na Špičáku. 32 % dotazovaných navštívilo pouze tuto lokalitu.


Jeskyně Jižní Moravy

Převážná část dotazovaných Na Turoldu navštívila více než šest jeskyní. Návštěvníci Moravského Krasu v dotazníku uvedli prohlídky jeskyní nacházejících se v blízkém

37

okolí. Nejfrekventovanějšími byly návštěvy Punkevních, Sloupsko-šošůvských a Kateřinské jeskyně.

Otázka č. 2: Spolu s kým dotázaní navštívili jeskyni Graf 5: S kým respondenti navštívili jeskyni

S kým respondenti navštívili jeskyni

9%

26%

s ám s rodinou

33%

s přáteli, znám ým i či s poluces tujícím i s partnerem , partnerkou

32%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Nejvíce zastoupenými skupinami byly rodiny (33 %), přátelé, známí a spolucestující (32 %) a partneři (26 %). V těchto třech kategoriích bylo téměř shodné zastoupení. Nejslabší skupinou byla necelá desetina návštěvníků, která jeskyni navštívila sama.

Otázka č. 3: Kým byla návštěva jeskyně organizována Graf 6: Organizace návštěvy jeskyně Organizace návštěvy jeskyně

8%

4%

cestovní kancelář, agentura vlastní os oba jiný způsob 88%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava.

38

Jak vyplývá z grafu 6, návštěvu si respondenti převážně organizovali sami. Pouhá 4 % dotázaných se na určité místo dostala prostřednictvím cestovní kanceláře či agentury. Většinou se jednalo o dětské zájezdy, popřípadě zájmové a firemní akce. Jako jiný způsob bylo označováno zprostředkování návštěvy školou.

Otázka č. 4: Jakým způsobem se návštěvníci dozvěděli o jeskyni Graf 7: Zdroje informací o jeskyni

Zdroje informací o jeskyni

Počet respondentů

250

215

200 150

102

96

100

98 73

66

50 0 propagační materiály

internetové stránky jeskyně

média (rozhlas, televize, tisk, internet)

směrové tabule

příbuzní, známí

jiný způsob

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Dotázaní respondenti preferovali nepersonální zdroje informací před personálními. Nejvíce informací získaných prostřednictvím nepersonálních zdrojů pocházelo z propagačních materiálů (16 %) a internetových stránek jeskyně (15 %). Skupinou s menším procentuálním zastoupením byla média (11%) a směrové tabule (10 %). Třetina dotazovaných se o jeskyni dozvěděla díky příbuzným a známým. Informace byly získávány také především z map, Cestovní knihy

34

a prostřednictvím sběru

turistických známek.

34

Cestovní kniha je publikace obsahující volné vstupenky na hrady, zámky, do jeskyní, muzeí, poukázky na drobné občerstvení atd.

39

Graf 8: Čerpání informací z propagačních materiálů a internetových stránek jeskyně

16 14 12 10 8 6 4 2 0

propagační materiály internetové s tránky jes kyně

Je P u sk yn nke ě vn N íj a Tu . ro K on ld u ěp ru Bo sk zk é K at ov j. eř sk in é s do ká lo j. m Zb ito ra vé šo Ja j. vs ké voř ar íčs ag ké on j. ito vé S M lo j. la up d sk eč osk šo é Je šů j. sk v yn sk ě á N j. a Je P sk om yn ez ě í V ýp us C Je te k sk hýn yn ov ě sk N á a j. Š pi čá ku

Počet respondentů

Propagační materiály a internetové stránky jeskyně

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Pokud se blíže zaměříme na kategorie propagační materiály a internetové stránky jeskyně můžeme shledat, že návštěvníci jeskyní Na Turoldu a Bozkovských dolomitových nejvíce čerpali z propagačních materiálů. Oproti tomu nejméně dotazovaných uvedlo propagační materiály u Koněpruských a Sloupsko-šošůvských jeskyní. Internetové stránky preferovali návštěvníci Kateřinské jeskyně a nejméně zastoupenou

skupinou

získání

zdrojů

z internetových

stránek

jeskyně

byli

respondenti navštěvující Jeskyně Na Pomezí.

Tabulka 8: Absolutní a relativní četnosti proměnných věk a zdroj získání informací o jeskyni

ABSOLUTNÍ ČETNOSTI do 15 let 15 – 25 let 5 28 2 30 RELATIVNÍ ČETNOSTI

26 – 60 let 58 61

26 – 60 let 11 4

do 15 let 15 – 25 let Propagační materiály 23 % 13 % Internetové stránky jeskyně 9% 14 % Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava.

26 – 60 let 16 % 17 %

26 – 60 let 24 % 9%

Propagační materiály Internetové stránky jeskyně

V tabulce 8 je uveden popis vztahu dvou proměnných – věku a způsobu získání informací o jeskyni. Můžeme zde pozorovat obdobu výsledků, a to u nejmladší 40

a nejstarší generace. První a čtvrtá věková kategorie preferovala spíše propagační materiály nad internetovými stránkami jeskyně. U nejvíce zastoupených kategorií, druhá a třetí věková kategorie, byly výsledky podobné, mírně převažovalo tvrzení, že informace o jeskyni respondenti získali spíše z internetových stránek jeskyně.

Otázka č. 5: Četnost návštěv Graf 9: Četnost návštěv

Četnost návštěv

42%

poprvé již vícekrát 58%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Ve zkoumané populaci převažovali respondenti navštěvující danou jeskyni poprvé .

Graf 10: Četnosti návštěv na jednotlivých jeskyních

Četnost návštěv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

již vícekrát

Je Pu sk nk yn ev ě ní N j. a Tu r o Ko ld u ně pr us B ké oz K j. ko at eř vs i ns ké ká do j. lo m ito Zb vé ra Ja šo j. vs vo ří ké č s ar ag ké j. on ito vé Sl M j. ou la de ps č ko sk -š é oš j. Je ův sk sk yn á ě j. N a Je P o sk m yn ez ě í Vý pu st C ek Je hý sk no yn vs ě ká N j. a Š pi čá ku

poprvé

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. 41

Z grafu 10 je patrno, že pouze ve čtyřech jeskyních (Koněpruské, Bozkovské dolomitové, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Chýnovská jeskyně), převažují opakované návštěvy jeskyní. Můžeme se domnívat, že jedním z důvodů je jejich umístění. Koněpruské jeskyně jsou jediné zpřístupněné jeskyně ve středních Čechách, Bozkovské dolomitové jediné ve Východních Čechách a Chýnovská jeskyně je jedinou zpřístupněnou jeskyní na území Jižních Čech. Největší odchylku můžeme pozorovat u Jeskyně Výpustek. Bezmála všichni návštěvníci navštívili jeskyni poprvé (92 %). Je to dáno tím, že jeskyně nebyla přístupná široké veřejnosti. Otevřena pro návštěvníky byla v říjnu roku 2007.

Tabulka 9: Tabulka absolutních a relativních četností dvou proměnných věk a četnost návštěv

ABSOLUTNÍ ČETNOSTI 15 – 25 let 26 – 60 let 107 222 106 147 RELATIVNÍ ČETNOSTI

26 – 60 let 29 17

do 15 let 15 – 25 let 26 – 60 let Poprvé 86 % 50 % 60 % Vícekrát 14 % 50 % 40 % Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava.

26 – 60 let 63 % 37 %

Poprvé Vícekrát

do 15 let 19 3

Prostřednictvím získaných údajů z tabulky 9 nebyla zjištěna tendence k opakovaným návštěvám. Nelze tvrdit, že se stoupajícím věkem roste sklon k opětovným návštěvám. Pouze u druhé věkové kategorie byla polovina respondentů v jeskyni poprvé a druhá polovina sem zavítala už alespoň jednou. U nejmladší věkové skupiny 86 % dotázaných navštívilo jeskyni poprvé.

42

Otázka č. 6: Návštěva jeskyně z hlediska cílového místa Graf 11: Příčina návštěvy jeskyně

Příčina návštěvy jeskyně

hlavní cíl 2%

12% 10%

40%

cíl v rám ci program u dovolené cíl v rám ci program u turis tického zájezdu s píš e náhodná

36%

jiný důvod

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Respondenti v dotazníku uvedli, že do jeskyně zavítali převážně z důvodu, že se jednalo o hlavní cíl cesty (40 %) nebo o jeden dílčí cíl v rámci programu dovolené (36 %). Návštěva nebyla cílená pro 12 % dotazovaných. 10 % respondentů navštívilo jeskyni jako součást turistického zájezdu. Jinou příčinou návštěvy jeskyně byl například geocaching

35

a lázeňský cestovní ruch (jeskyně Zbrašovské aragonitové

a Na Pomezí).

35

Geocaching je hra určená pro majitele navigačního systému GPS. Na základě známých geografických souřadnic hráči hledají ukrytý objekt známý jako cache.

43

Otázka č. 7: Důvod návštěvy jeskyně Graf 12: Důvod návštěvy jeskyně

Počet respondentů

Dův od náv štěv y jeskyně 422

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

65

atraktivní přírodní zajímavost

možnost zábavy

43

54

špatné počasí

program pro děti

34

32

informace o jeskyni v médiích

jiný důvod

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Značná část respondentů (65 %) označila jako hlavní důvod návštěvy atraktivní přírodní zajímavost. Podíly zbývajících eventualit jako možnost zábavy, špatné počasí, program pro děti a informace v médiích se procentuálně pohybovaly v rozmezí od 5 % – 10 %. Dalšími důvody návštěvy byly volné vstupenky v Cestovní knize a zájem o jeskyně.

Graf 13: Informace o jeskyni v médiích

Informace o je skyni v médiích 12

4 1

4 1

4 1

2

2

M la de S lo čs up ké sk j. ošo šů vs Je ká sk j. yn ě N a P om ez Je í sk yn ě V ýp us te k C hý no Je vs sk ká yn j. ě N a Š pi čá ku

3

K on B ěp oz ru ko sk vs é ké j. do Zb l o ra m šo ito vs vé ké j. ar ag on ito vé j.

Je sk yn ě

N a

Tu ro ld u

Počet respondentů

14 12 10 8 6 4 2 0

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava.

44

Zvláštní pozornost si zaslouží informace o jeskyních uváděné v médiích. Nejvíce případů, kdy jeskyně byla navštívena díky prezentovaným informacím v médiích, bylo zjištěno u jeskyně Výpustek. Důvodem je zvýšený zájem o tuto nově zpřístupněnou jeskyni v České republice. Uvedené hodnoty vypovídají o velice nízké prezentaci jeskyní právě v médiích.

Otázka č. 8: Názor dotázaných na stanovenou výši vstupného Graf 14: Výše vstupného

Výše vstupného

79% příliš vys oké

17%

vyhovující; příliš nízké

83%

vyhovující příliš nízké

4%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. 36

Na základě uvedeného grafu můžeme konstatovat, že vstupné do jeskyní

je

stanoveno v uspokojivé výši. 83 % procent respondentů je názoru, že vstupné je vyhovující nebo příliš nízké. Zbylým 17 % dotázaných se zdá příliš vysoké.

36

Ceník vstupného do zpřístupněných jeskyních platný pro rok 2008 je uveden v příloze.

45

Graf 15: Příliš vysoké vstupné

30 25 20 15 10 5 0

24 14

11

8

8

8

7

7

6

8

7

1

4

P un Je ke sk vn yn ě íj N . a Tu ro ld Ko u ně pr us ké Bo j. Ka zk te ov ř in sk sk é á do j. lo m ito vé Zb j. ra Ja šo vo vs ří čs ké ké ar j. ag on ito vé j. M Sl la ou de ps čs ko ké -š j. oš Je ův sk sk yn á ě j. N a Po Je m sk ez yn í ě V ýp us te C k hý Je no sk vs yn ká ě j. N a Šp ič ák u

Počet respondentů

Příliš vysoké vstupné

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava.

Graf 16: Výše vstupného na Koněpruských jeskyních

Výše vstupného (Koněpruské jeskyně)

6%

46%

vyhovující příliš vys oké příliš nízké

48%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Nejhůře byla výše vstupného hodnocena na Koněpruských jeskyních. Skoro polovina dotázaných posoudila vstupné jako příliš vysoké. Průměrná hodnota zachycující příliš vysoké vstupné byla 17 %, u Koněpruských jeskyní byla skoro třikrát tak vysoká a dosáhla až 48 %.

46

Graf 17: Výše vstupného na Mladečských jeskyních

Výše vstupného (Mladečské jeskyně )

2% 2%

vyhovující příliš vys oké příliš nízké

96%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Nejlépe se v průzkumu umístily Mladečské jeskyně. Pouze jeden respondent hodnotil výši vstupného jako příliš vysokou.

Tabulka 10: Tabulka absolutních a relativních četností dvou proměnných věk a výše vstupného

ABSOLUTNÍ ČETNOSTI Vyhovující Příliš vysoké 13 6 171 36 302 57 26 14 RELATIVNÍ ČETNOSTI

Příliš nízké 3 6 14 6

Vyhovující Příliš vysoké do 15 let 59 % 27 % 15 – 25 let 80 % 17 % 26 – 60 let 82 % 15 % nad 60 let 57 % 30 % Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava.

Příliš nízké 14 % 3% 3% 13 %

do 15 let 15 – 25 let 26 – 60 let nad 60 let

Nejpočetnějším souborem byla vyhovující výše vstupného. Z tabulky relativních četností je zjevné, že výše vstupného byla vyhovující především pro respondenty ve věku od 15 do 60 let. Věkové kategorie od 15 – 25 let a 26 – 60 let vykazovali téměř shodné procentuální rozložení. Podobně tomu bylo u kategorií do 15 let a nad 60 let. Necelé třetině dotazovaných z nejmladší a nejstarší věkové kategorie se výše

47

vstupného zdála příliš vysoká. Mohu předpokládat, že výše vstupného závisí na výši příjmů, jelikož příjmy naposledy jmenovaných věkových kategorií se pohybují většinou na nižší úrovni než u výdělečně činného obyvatelstva.

Otázka č. 9: Věk respondentů Graf 18: Věk návštěvníků Věk

7%

3% 33%

do 15 let 15 - 25 let 26 - 60 let nad 60 let

57%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Cílem této otázky bylo posoudit, zda některá tvrzení budou záviset na věku respondentů. Respondenti byli rozděleni do následujících čtyř věkových kategorií: 1. do 15 let; 2. 15 – 25 let; 3. 26 – 60 let; 4. nad 60 let. Do první a druhé věkové kategorie se řadí převážně děti a studenti, kterým je poskytováno snížené poloviční vstupné. Nejvíce zastoupená třetí věková kategorie hradí plné vstupné. Seniorům ve věkové kategorii nad 60 let je nabízeno snížené vstupné. Více než polovina respondentů spadala do věkové kategorie 26 – 60 let. Třetina dotazovaných byla ve věku 15 – 25 let. Nejmenší zastoupení bylo v kategoriích nad 60 let (7 %) a do 15 let (pouhé 3 %). Věkové zastoupení se v jednotlivých jeskyní výrazně nelišilo. 48

5.3.1 Rekonstrukce jeskyní Otázka A: Povědomí návštěvníků o rekonstrukci Graf 19: Povědomí respondentů o rekonstrukci Zda respondenti věděli o rekonstrukci

34%

ano ne 66%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Z grafu 18a vyplývá, že dvě třetiny dotazovaných nevěděly o prošlé rekonstrukci.

Tabulka 11: Data rekonstrukcí

DATA REKONSTRUKCÍ Bozkovské dolomitové jeskyně Chýnovská jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně

1995 – 1997 2002 – 2005

Jeskyně Na 2007 – 2008 Špičáku Punkevní jeskyně 1995 – 1996 Jeskyně Balcarka 2007 – 2009

1997 –1998

Kateřinská jeskyně

1997

2003 – 2004

Sloupsko-šošůvské jeskyně Jeskyně Na Pomezí 2004 – 2005 Jeskyně Výpustek Zdroj: Interní materiály Správy jeskyní ČR, vlastní úprava.

2007 – 2008 (1994 – 1995) 1997 – 2000 2007 – 2008

Tabulka 11 zachycuje délku trvání rekonstrukcí a období, v kterém byly uskutečněny.

49

Graf 20: Povědomí respondentů o jednotlivých rekonstrukcích

Zda respondenti věděli o rekonstrukci 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ne

Je sk yn ě

N a

Šp Je ičá sk ku yn ě S V lo ýp up us sk te Zb ok šo ra šů šo vs vs ká ké j. ar ag on ito vé j. Bo C hý zk no ov vs sk ká é do j. lo m ito vé j. P un ke vn íj . K at eř in sk á j. M la de čs ké j. Ja vo Je ří čs sk ké yn ě j. N a Po m ez í

ano

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Pouze ve dvou místech sběru dat, v Jeskyních Na Špičáku a Výpustku, byla více než polovina respondentů informována o prošlé rekonstrukci. Změny zde proběhly v letech 2007 – 2008. Neočekávaným výsledkem bylo 48 % respondentů na Sloupskošošůvských jeskyních, jenž měli povědomí o rekonstrukci konané před deseti lety. Téměř polovina zkoumané populace na Zbrašovských aragonitových jeskyních a na Chýnovské jeskyni byla obeznámena s provedenými přestavbami. Vysoké povědomí je zapříčiněno uzavřením jeskyní veřejnosti. Chýnovská jeskyně nebyla přístupná po jednu sezónu a jeskyně u Zbrašova celé dva roky. Rekonstrukce Bozkovských dolomitových jeskyních proběhla až v roce 2007, přesto pouze třetina dotázaných o ní věděla. Čtvrtina respondentů z Kateřinské, Punkevních a Mladečských jeskyní uvedla, že ve zmíněných národních přírodních památkách proběhla jim známá rekonstrukce. Dotazovaní na jeskyních Javoříčských a Na Pomezí (rekonstrukce v letech 2004 – 2005) nebyli o rekonstrukcích téměř informováni. Malé povědomí návštěvníků o rekonstrukci je v mnoha případech zapříčiněno rozsahem prací. V převážné většině jeskyní se provedla pouze úprava chodníků a elektrického osvětlení. Ke zpřístupnění nových částí došlo pouze u Chýnovské jeskyně a Zbrašovských aragonitových jeskyní.

50

Otázka B: Způsob informování se o rekonstrukci Graf 21: Zdroj informací o rekonstrukci

Zdroj informací o rekonstrukci

14%

internetové s tránky jeskyně

18%

m édia (rozhlas , televize, tisk, internet) známí, příbuzní 34%

34%

jiný způsob

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Třetina respondentů se o rekonstrukci dozvěděla od známých či příbuzných. Stejně důležitým zdrojem informací byla média. Pouhých 18 % respondentů bylo informováno prostřednictvím internetových stránek.

Otázka C: Rekonstrukce jako důvod opětovné návštěvy Graf 22: Rekonstrukce jako důvod opětovné návštěvy Rekonstrukce jako důvod opětovné návštěvy

34%

ano ne 66%

Zdroj: Výsledky dotazníkového šetření, vlastní úprava. Pouhá třetina respondentů uvedla rekonstrukci jako důvod opakované návštěvy. Převážně se jednalo o klienty jeskyní Na Špičáku, Chýnovské a Zbrašovských

51

aragonitových jeskyní. V případě dvou naposledy zmíněných jeskyní jsou důvodem opakované návštěvy nově zpřístupněné prostory. Souhrn základních poznatků Zpracováním

příslušných

dat

lze

demonstrovat

vliv

faktorů

ovlivňujících

návštěvnost. Alarmující je především nárůst neplatících osob. Hlavní opatření, vedoucí k nárůstu disponibilních finančních prostředků, by měla být cílena převážně na rodiny s dětmi a zahraniční návštěvníky, jejichž počet se v posledních letech rapidně zvyšuje. Je patrná určitá závislost na geografickém umístění jednotlivých analyzovaných objektů. Výši vstupného většina respondentů považovala za adekvátní, s výjimkou Koněpruských jeskyní, kde téměř polovina dotázaných posoudila

výši vstupného

jako

příliš

vysokou.

Informovanost

jednotlivých

respondentů pramení ve zvýšené míře od lidí z nejbližšího okolí, přičemž média a vlastní propagační materiály Správy jeskyní ČR zaujímají až sekundární postavení. Úloha rekonstrukce se z hlediska návštěvnosti jeví překvapivě, neboť její vliv je spíše marginální. Zjištěné závěry umožňují snadnější orientaci v problematice návštěvnosti jeskyní a následnou eliminaci negativních faktorů, na kterou se zaměřuji v následující kapitole.

52

6 Návrhová opatření Návrhy na opatření vychází z faktů získaných při tvorbě bakalářské práce. Jedná se o rozbor výsledků obdržených kombinací zpracování primárních a sekundárních dat. V následujícím zhodnocení se budu soustředit na své návrhy, které by měly pomoci zvýšit návštěvnost. Opatření budou formulována tak, aby jejich aplikace byla reálně využitelná v praxi. Je obtížné obstát v konkurenci populárních zahraničních zájezdů, na druhé straně je domácí cestovní ruch stále více podporován. Není možné neomezeně zvyšovat návštěvnost, každá jeskyně má jinou absorpční kapacitu. Teoreticky nejlepším řešením by bylo rovnoměrné rozložení celkové návštěvnosti. Nefunkčnost tohoto systému je v praxi dána především lokalizačními podmínkami a specifiky každého krasového systému.

6.1 Návrhy na vylepšení propagace Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo upozorněno na nízkou prezentaci jeskyní v médiích. Každá správa jeskyní by měla minimálně jednou ročně kontaktovat vybraná důvěryhodná média, ať už u příležitosti nadcházejícího významného výročí či pouze pro zvýšení povědomí o jeskyni. Propagace by měla být zaměřena na motivaci potencionálních návštěvníků a tím i zvýšení atraktivity krasových útvarů. Nespornou výhodou především v době dovolených je poskytování specifických služeb i za klimatické nepřízně. Podstatné je správné zaměření propagace na specifické skupiny obyvatel. Pokud je propagace cílena na seniory, je důležité prezentovat především finanční dostupnost služeb, atraktivitu objektu, možnost dopravy a kvalitu poskytovaných služeb. Jestliže jsou cílovou skupinou děti, měla by se pozornost orientovat na možnost exkurze v rámci školních osnov a implementace získaných poznatků do praxe. Česká republika disponuje význačným množstvím kulturně-historických památek, evidováno je zde přibližně 2200 hradů a zámků. Správa jeskyní ČR by měla monitorovat významné pamětihodnosti v nejbližším okolí jeskyní a pokusit se

53

s vybranými objekty uzavřít dohody o vzájemné spolupráci. Oboustrannou propagaci by bylo možné realizovat prostřednictvím propagačních materiálů či přímou propagací v místě nabízených služeb. Existují případy, kdy návštěvník čeká na prohlídku jeskyně delší dobu. Navrhuji do areálů umístit informační tabule s údaji o zpřístupněných jeskyních na našem území. Jeskyně České republiky jsou prezentovány na veletrzích cestovního ruchu. Taxativně lze jmenovat tuzemské veletrhy Holiday World, Regiontour, MADI. Významná je i účast na mezinárodních veletrzích na Slovensku a v Polsku. S ohledem na stále stoupající počet ruských turistů navrhuji prezentaci českých jeskyní i na veletrzích cestovního ruchu v Rusku. Správa jeskyní by měla využívat poznatků získaných empirickými výzkumy. Podle průzkumu STEM /MARK a.s. je Jižní Morava hodnocena jako třetí nejatraktivnější region, hned po Jižních Čechách a Šumavě. Zintenzivnění spolupráce s příslušnými regiony a místními úřady je jedna z dalších možností zvýšení počtu návštěvníků. Jednotlivé správy jeskyní by se měly pokusit oslovit širokou veřejnost pořádáním periodických či jednorázových kulturních aktivit. Program by měl být uzpůsoben požadavkům všech věkových kategorií, především však potřebám rodin s dětmi.

6.2 Návrhy na zvýšení tržeb Atraktivita domácího ruchu spočívá i ve finančních možnostech rekreantů. V posledních

letech

lze

pozorovat

zkracující

se

interval,

v němž

dochází

ke zdražování vstupného. Poslední navýšení proběhlo roku 2009. S přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření ohledně stanovené výše vstupného a vzhledem k letošnímu zdražení vstupného, bych nedoporučila další změnu cen. Jednou z hlavních alternativ pro zvýšení hladiny tržeb je snížení počtu neplatících návštěvníků. Volných vstupů poskytovaných majitelům Cestovních knih stále přibývá. Účelem uzavření smlouvy o vzájemné spolupráci mezi vydavatelstvím S&D a Správou jeskyní ČR bylo zvýšení tržeb z prodeje publikací a současně zvýšení návštěvnosti. Pro názornost bych uvedla situaci na Chýnovské jeskyni. Majiteli

54

Cestovních knih jsou většinou příslušníci celé rodiny a nebo osoby navštěvující jeskyni sami. Cestovní knihy platí do roku 2010, další prodlužování smlouvy by bylo pro Správu jeskyní ČR ztrátové. Pokud by došlo k prodloužení dohody, výrazně bych doporučila zavedení omezující podmínky například v následující podobě: „K jedné zakoupené vstupence druhá zdarma.“ Od roku 2005 byla zavedena skupinová sleva – na každých dvacet osob jedna zdarma. Navrhuji zvýšení z dvaceti osob na pětadvacet, což přinese nepatrné snížení počtu neplatících návštěvníků.

6.3 Návrhy na vedení dokumentace Na základě vlastní praxe bych doporučila systémovější a efektivnější vedení evidence mezinárodních návštěvníků. Získaná data mohou být použita k propagaci v zahraničí. V současné době by měla každá jeskyně zaznamenávat příchod zahraničních návštěvníků a zároveň evidovat jejich počet spolu s národností. Prostřednictvím studia poskytnutých materiálů jsem zjistila nesrovnalosti v záznamech. Jako příklad lze uvést evidenci cizinců na Chýnovské jeskyni za červenec roku 2008. Převážnou většinu zahraniční návštěvnosti zde tvoří turisté z Lucemburska, přestože již po několik let jeskyni navštěvují zejména občané z Nizozemí. Porovnala jsem tedy záznamy evidence zahraničních návštěvníků Správy jeskyní ČR, z nichž jsem při analýze čerpala, s dokumenty poskytnutými Správou Chýnovské jeskyně, kde se uvádí, že i v tomto období tvořili téměř veškerou mezinárodní klientelu Holanďané. Pravděpodobně se jedná o chybu vzniklou přenosem dat. Záznamy poskytnuté jednotlivými správami jeskyní následně zpracovává sekretariát ředitele příspěvkové organizace. Doporučuji vytvoření jednotné předlohy, do které bude možné zapisovat potencionální zahraniční návštěvníky. V nynější době neexistuje uniformní model. Pro každé období je tvořena nová tabulka, obsahující jiné uspořádání analyzovaných zemí, čímž může docházet ke zmíněným nedopatřením.

55

Bezmála všechny jeskyně opomíjejí správu přehledů o neplatících návštěvnících. Navrhuji, aby každá jeskyně byla povinna vést záznamy o poskytnutých volných vstupech. Do průzkumu by měly být zařazeny jen ty kategorie, jejichž bližší klasifikace by vedla k posouzení efektivity poskytovaných slev. Z tohoto důvodu není nezbytné evidovat děti do 6 let. Vyloučením této kategorie dojde k usnadnění šetření.

56

Závěr V úvodu jsem zmínila důležitost průmyslu cestovního ruchu. Nelze jej však realizovat bez potencionálních uživatelů služeb. Predikce budoucího vývoje jednotlivých destinací a analýza působících faktorů je avšak obtížná. Cílem práce byla analýza návštěvnosti zpřístupněných jeskyní v České republice. V bakalářské práci jsem zhodnotila poznatky získané studiem příslušných materiálů a vytvořila návrhová opatření směřující ke zlepšení stávajícího stavu. Význačnou složkou práce jsou relevantní zjištění zachycující faktory ovlivňující návštěvnost zmiňovaných krasových útvarů. Samotnou realizací analýzy jsem se zabývala v praktické části. Nejprve jsem se zaměřila na vývoj návštěvnosti v čase. Uváděné hodnoty, zachycující počty návštěvníků zpřístupněných jeskyní od roku 2000, jsou téměř konstantní. Případné výkyvy v letech 2003 a 2004 jsou způsobeny uzavřením Zbrašovských aragonitových jeskyní z důvodu rekonstrukce. Závažným zjištěním je zřetelný nárůst osob, kterým byl poskytnut volný vstup do objektu.

Doporučuji zavedení preventivních

opatření spočívajících

převážně

v rozvázání dříve zmíněné spolupráce s vydavatelstvím S&D. V opačném případě lze příští vydání Cestovní knihy doplnit o dodatek omezující poskytnutí slevy. Důležitou roli z hlediska návštěvnosti hraje stále rostoucí aktivní zahraniční cestovní ruch. Prezentaci na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu lze označit jako perspektivní. Dotazníkové šetření zachycuje parciální zobrazení faktorů ovlivňujících návštěvnost. Prvním z nich je bezpochyby destinace turistického objektu. Z mého vlastního výzkumu vyplývá určitá závislost na geografickém umístění. Turisté se nejčastěji orientují na jeskyně v nejbližším okolí. Ačkoliv by se na první pohled mohla zdát skladba zákazníků jako marginální jev, není tomu tak. Největší zastoupení mají rodiny s dětmi a pokud by došlo

57

k procentuální depresi, mohla by se snížit i celková návštěvnost. Spolu s rodiči totiž přichází i jejich potomci, čímž se zvyšuje hladina počtu účastníků cestovního ruchu. Dotazníkové šetření ukázalo, že návštěvu analyzovaných objektů si organizují klienti převážně sami. Procentuální účast cestovních kanceláří či agentur na uspořádání zájezdu směřujícího na jeskyně je prezentována jako minimální. Studiem interních materiálů Správy jeskyní České republiky jsem dospěla k odlišnému názoru. Účast cestovních kanceláří není zanedbatelná. Odchylka je zapříčiněna časem konání průzkumu probíhajícího převážně v srpnu a září. Nejfrekventovanějším obdobím z hlediska účasti cestovních kancelářích je nicméně měsíc červen. Následujícím

významným

faktorem

je

zdroj

informovanosti

o

jeskyni.

Upřednostňovány jsou nepersonální zdroje informací. V mé práci poukazuji na nízkou prezentaci jeskyní v médiích a navrhuji efektivnější propagační opatření. V prvé řadě by měly správy jeskyní kontaktovat důvěryhodná média a propagaci zaměřit na motivaci specifických skupin obyvatel, zejména rodin s dětmi vzhledem k jejich procentuálnímu zastoupení. Pro většinu respondentů byla návštěva jeskyně hlavním cílem, popřípadě jedním z hlavních bodů v rámci dovolené. Důvodem byl fakt, že se jedná o atraktivní přírodní zajímavost. Ostatní podněty se jeví jako zanedbatelné. Vstupné do jeskyní je na základě výpovědí klientů stanoveno v uspokojivé výši. Výjimku tvoří Koněpruské jeskyně, kde je se vstupným nespokojena polovina dotázaných. Jedním z dílčích cílů mé bakalářské práce bylo zjištění, zda lze rekonstrukci označit jako fundament mající vliv na návštěvnost. Průzkum poukázal, na nízké povědomí respondentů o rekonstrukci. Jedním z hlavních důvodů je uskutečněný rozsah prací. V převážné většině analyzovaných objektů došlo výlučně k úpravě chodníků či elektrického osvětlení. Nové prostory byly zpřístupněny pouze na Zbrašovských aragonitových jeskyních a Chýnovské jeskyni. Jako hlavní zdroje informovanosti lze označit média a zprávy od příbuzných či známých. Pouhá desetina dotázaných vypověděla, že důvodem návštěvy byla rekonstrukce. Převážně se jednalo o klienty 58

jeskyní Na Špičáku, Chýnovské a Zbrašovských aragonitových jeskyní. V případě dvou naposledy zmíněných jeskyní jsou příčinou nejspíše nově zpřístupněné prostory. Na základě studia dokumentů Správy jeskyní ČR nelze prokázat růst návštěvnosti z důvodu uskutečněné rekonstrukce. Vliv tohoto analyzovaného faktoru lze považovat za marginální.

59

Seznam literatury Odborná literatura [1] DONNELLY, J., GIBSON, J., IVANCEVICH, J., Management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 1997, dotisk 2005. ISBN 80-7169-422-3. [2] DVORŠČAK, K., The use of modern technologies in the development of caves for tourism. 1. vydání. Postojna: Postojnska jama, 2004. ISBN: 961-6466-02-X. [3] HAMARNEHOVÁ, I., Geografie cestovního ruchu. Evropa. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-093-2. [4] HESKOVÁ, M. A KOL., Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. [5] HOLEŠINSKÁ, A., Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4500-2. [6] HROMAS, J., CÍLEK, V., BÍLKOVÁ, D., NOVOTNÁ, J., VÁVRA, M., Navštivte… Podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vydání. Praha: Olympia, a.s., 2002. ISBN 807033-519-X. [7] INDROVÁ, J., MALÁ, V., MLEJNKOVÁ, L., NETKOVÁ, J., VAŠKO, M., Cestovní ruch I. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0799-4. [8] KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1104-4. [9] NĚMČANSKÝ, M., Analýza a kalkulace v cestovním ruchu. 1. vydání. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2001. ISBN 80-7248-094-4. [10] NOVOTNÁ, E., Lokální ankety. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0829-X. [11] RYGLOVÁ, K., Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 2. vydání. Ostrava: KEY Publishing, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87071-44-1.

60

[12] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E., Metody sociologického a sociálně psychologického výzkumu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-203-5.

Interní firemní materiály [13] Roční zpráva za rok 2007. Praha: Správa jeskyní České republiky, květen 2008. [14] Zpřístupněné jeskyně 2007. Ročenka zprávy jeskyní České republiky. 1. vydání. Praha: Správa jeskyní České republiky, listopad 2008. ISBN 978-80-903927-4-8.

Elektronické dokumenty [15] KOMÁREK, A., KOMÁRKOVÁ, L., Statistická analýza závislostí s příklady v R. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 31. srpna 2007. [cit. 2009-03-13]. <Stat_analyza_zav.pdf> [16] KOMÁRKOVÁ, L., KOMÁREK, A., BÍNA, V., Základy analýzy dat a statistického úsudku s příklady v R. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta managementu, 31. srpna 2007. [cit. 2009-03-02]. [17] STEM/MARK a.s. Motivace k návštěvě turistických regionů v České republice [online], květen

2004,

[cit.

2009-03-18].

Dostupné

na

World

.

Internetové stránky [18] Správa jeskyní České republiky [online], [cit. 2009-01-18]. . [19] Cestovní kniha [online], [cit. 2009-03-30]. .

61

Wide

Web:

Seznam grafů Graf 1: Vývoj návštěvnosti Graf 2: Vývoj neplatících návštěvníků Graf 3: Ztráta na vstupném zapříčiněná neplatícími návštěvníky Graf 4: Vývoj tržeb Graf 5: S kým respondenti navštívili jeskyni Graf 6: Organizace návštěvy jeskyně Graf 7: Zdroje informací o jeskyni Graf 8: Čerpání informací z propagačních materiálů a internetových stránek jeskyně Graf 9: Četnost návštěv Graf 10: Četnosti návštěv na jednotlivých jeskyních Graf 11: Příčina návštěvy jeskyně Graf 12: Důvod návštěvy jeskyně Graf 13: Informace o jeskyni v médiích Graf 14: Výše vstupného Graf 15: Příliš vysoké vstupné Graf 16: Výše vstupného na Koněpruských jeskyních Graf 17: Výše vstupného na Mladečských jeskyních Graf 18: Věk návštěvníků Graf 19: Povědomí respondentů o rekonstrukci Graf 20: Povědomí respondentů o jednotlivých rekonstrukcích Graf 21: Zdroj informací o rekonstrukci Graf 22: Rekonstrukce jako důvod opětovné návštěvy

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa zpřístupněných jeskyní

62

Seznam tabulek Tabulka 1: Majetek organizace k 31.12.2007 Tabulka 2: Oběžný majetek Tabulka 3: Vývoj návštěvnosti Tabulka 4: Neplatící návštěvníci Tabulka 5: Procentuální vyjádření návštěvníků, kterým byl poskytnut volný vstup Tabulka 6: Rozdělení návštěvnosti podle výše vstupného Tabulka 7: Návštěvnost a tržby Tabulka 8: Absolutní a relativní četnosti proměnných věk a zdroj získání informací o jeskyni Tabulka 9: Tabulka absolutních a relativních četností dvou proměnných věk a četnost návštěv Tabulka 10: Tabulka absolutních a relativních četností dvou proměnných věk a výše vstupného Tabulka 11: Data rekonstrukcí

Seznam příloh Příloha 1: Organizační schéma Správa jeskyní ČR Příloha 2: Grafy návštěvností jeskyní Příloha 3: Dotazník Příloha 4: Provozní doby a ceník vstupného pro rok 2008

63

Příloha 1: Organizační schéma Správy jeskyní ČR 2 referát závodního

ŘEDITEL

1 sekretariát ředitele

odborný náměstek vedoucí oddělení

ekonom.-provozní náměstek - ved. odboru 3 ODBOR EKONOMICKOPROVOZNÍ 31 referát plánu a rozpočtu

51 Správa Bozkovských dolomitových jeskyní 52 Správa jeskyní

Koněpruských

32 referát personální práce

53 Správa Chýnovské jeskyně

33 účetnictví

oddělení 54 Správa Jeskyně Na Špičáku

34 technické

oddělení 55 Správa Jeskyní Na Pomezí 56 Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní 57 Správa jeskyní

Mladečských

58 Správa jeskyní

Javoříčských

59 Správa Jeskyně Na Turoldu 50 Správa jeskyní Moravského krasu 501 oddělení ekonomické 502 oddělení technické 509 oddělení jiné činnosti 503 informační služba 504 provoz Punkevní jeskyně 505 provoz Kateřinská jeskyně 506 provoz Jeskyně Balcarka 507 provoz Sloupskošošůvské jeskyně 508 provoz jeskyně Výpustek

4 ODDĚLENÍ PÉČE O JESKYNĚ

Příloha 2: Grafy návštěvností jeskyní Návštěvnost jeskyní v Čechách

Počet návštěvníků

120 000 100 000

Chýnovská jeskyně

80 000 60 000

Bozkovské dolomitové jeskyně

40 000

Koněpruské jeskyně

20 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Návštěvnost jeskyní Severní Moravy

Počet návštěvníků

80 000 70 000

Javoříčské jeskyně

60 000 Mladečské jeskyně

50 000 40 000

Zbrašovské aragonitové jeskyně

30 000 20 000

Jeskyně Na Pomezí

10 000 0

Jeskyně Na Špičáku 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Návštěvnost jeskyní Jižní Moravy

Počet návštěvníků

250 000 Punkevní jeskyně

200 000

Sloupsko-šošůvské jeskyně 150 000

Kateřinská jeskyně Jeskyně Balcarka

100 000

Jeskyně Na Turoldu 50 000

Jeskyně Výpustek

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Jeskyně Na Turoldu byla zpřístupněna v červenci 2004 a Jeskyně Výpustek v říjnu 2007.

Příloha 3: Dotazník Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Dobrý den. Jmenuji se Pavla Drbalová a jsem studentkou Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve své bakalářské práci na téma „Analýza návštěvnosti jeskyní“ se zaměřuji na faktory motivující turisty k návštěvě těchto přírodních památek. Jedním z cílů práce i tohoto dotazníku je zkvalitnění poskytovaných služeb. Výsledky bakalářské práce budou zohledněny Správou jeskyní České republiky, která je provozovatelem zpřístupněných jeskyní. Ráda bych Vás požádala o spolupráci vyplněním tohoto dotazníku. Předem děkuji za Vámi věnovaný čas.

1) Navštívil/a jste od roku 2000 i jiné zpřístupněné jeskyně v České republice, než tuto? Pokud ano, o jaké se jednalo?
ne
Koněpruské jeskyně
Bozkovské dolomitové jeskyně
Chýnovská jeskyně
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Javoříčské jeskyně
Mladečské jeskyně
Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Balcarka
Kateřinská jeskyně
Punkevní jeskyně
Jeskyně Sloupsko-Šošůvské
Jeskyně Výpustek
Jeskyně Na Turoldu 2) Tuto jeskyni jste navštívil/a [pouze jedna možná převažující odpověď]
sám
s rodinou
s přáteli, známými, či spolucestujícími
s partnerem, partnerkou 3) Návštěva této jeskyně byla organizována [pouze jedna možná odpověď]
cestovní kanceláří (agenturou)
vlastní osobou
jiným způsobem: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4) Způsob, jakým jste se o jeskyni dozvěděl/a
propagační materiály
internetové stránky jeskyně
média - rozhlas, televize, tisk, internet
příbuzní, známí
směrové tabule
jiný způsob: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5) Tuto jeskyni jste navštívil/a
poprvé
již vícekrát

[pouze jedna možná odpověď]

6) Návštěva jeskyně byla
hlavním cílem
jedním z cílů v rámci programu dovolené
jedním z cílů v rámci turistického zájezdu
spíše náhodná, např. díky místnímu informačnímu značení
z jiného důvodu: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7) Důvod návštěvy jeskyně
jedná se o atraktivní přírodní zajímavost
možnost zábavy
špatné počasí
program pro děti
informace o jeskyni v médiích
jiný důvod: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8) Vstupné do této jeskyně je dle Vašeho názoru
vyhovující
příliš vysoké
příliš nízké

[pouze jedna možná odpověď]

9) Váš věk:
do 15 let
15 – 25 let
26 – 60 let
Nad 60 let

A) Věděl/a jste, že tato jeskyně prošla rozsáhlou rekonstrukcí?
ano
ne [pokud ne, na další otázky již neodpovídejte] B) Způsob, jakým jste se o rekonstrukci dozvěděl/a
internetové stránky jeskyně
média - rozhlas, televize, tisk, internet
známí, příbuzní
jiný způsob: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C) Byla rekonstrukce důvodem Vaší návštěvy?
ano
ne.

Velmi Vám děkuji za Váš čas a vyplnění dotazníku.

Pavla Drbalová

Příloha 4: Provozní doby a ceník vstupného pro rok 2008