VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Bakalářská práce

Tereza Humešová 2014

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

Komplexní pozemkové úpravy v managementu krajiny

Autor bakalářské práce: Tereza Humešová Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. Rok obhajoby: 2014

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Komplexní pozemkové úpravy v managementu krajiny“ jsem zpracovala samostatně a že jsem vyznačila prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpala, způsobem ve vědecké práci obvyklým.

V Jindřichově Hradci dne 17. dubna 2014

........................................................ podpis

Anotace

Cílem práce je navrhnout vhodná opatření pro KPÚ zaměřená na stabilizaci odtokových poměrů v krajině vybraného povodí, navržený stav konfrontovat s projektem KPÚ v katastru, kde již byla příslušná opatření realizována, a zjištěný stav v tomto katastru kriticky zhodnotit.

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat za cenné rady, inspiraci a především za čas, který mi věnoval RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc., z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci. Za vstřícnost a důležité informace, které mi poskytli, děkuji Ing. Pavlu Květoňovi, z Pozemkového úřadu v Pelhřimově a panu Františku Pinkasovi, starostovi obce Lukavec.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 2 1.

Teoretická část .................................................................................................................... 4 1.1

Management krajiny .................................................................................................... 4

1.2

Voda............................................................................................................................. 5

1.2.1 1.3

Meliorace ..................................................................................................................... 7

1.4

Povodně ....................................................................................................................... 8

1.5

Vodní eroze.................................................................................................................. 9

1.6

Zemědělství ............................................................................................................... 11

1.6.1

Agrochemie ........................................................................................................ 12

1.6.2

Zásady správné zemědělské praxe ..................................................................... 13

1.7

Znečištění................................................................................................................... 13

1.8

Revitalizace krajiny ................................................................................................... 14

1.8.1

Významné krajinné prvky .................................................................................. 14

1.8.2

Územní systém ekologické stability ................................................................... 15

1.8.3

Koeficient ekologické stability........................................................................... 16

1.9

Pozemkové úpravy .................................................................................................... 17

1.9.1 2.

Vodní cyklus ........................................................................................................ 6

Popis jednotlivých opatření ................................................................................ 18

Praktická část .................................................................................................................... 21 2.1

Popis území................................................................................................................ 21

2.1.1

Koeficient ekologické stability........................................................................... 25

2.1.2

Erozní ohroženost ............................................................................................... 27

2.1.3

Územní systém ekologické stability (ÚSES) ..................................................... 29

2.2

Zemědělství ............................................................................................................... 29

2.3

Návrh krajinných opatření ......................................................................................... 31

2.4

Rozhovor s úředníkem pozemkového úřadu ............................................................. 35

2.5

Obec Lesná – hodnocení realizovaných KPÚ ........................................................... 36

Závěr......................................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 43 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 46 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................................ 47 Seznam příloh ........................................................................................................................... 48 1

Úvod Záměrem této bakalářské práce je vytvořit návrhy opatření, která by měla být zahrnuta do komplexních pozemkových úprav v katastru obce Lukavec. Tato opatření budou zaměřena především na stabilizaci odtokových poměrů v této oblasti. Obnova odtokových poměrů je jedním z nejdůležitějších záměrů, které je nutné v krajině realizovat, protože jejich narušení má za následek mnoho negativních přírodních jevů ovlivňujících život společnosti. Pozemkové úpravy jsou klíčem k revitalizaci krajiny a rozvoji venkova. Obnovují osobní přístup lidí k půdě a krajině. Tento vztah byl přerušen v období kolektivizace. Pozemkové úpravy pomáhají rozvíjet přírodní a kulturní hodnoty venkova, zdravé životní prostředí a ekologické hospodaření. První část této práce se zabývá významem odtokových poměrů v krajině. Popisuje důležitost základní složky životního prostředí, vody. Stejně tak jako každý živý organismus i krajina potřebuje pro svůj život vodu. Lidé však krajinu svou činností narušili natolik, že již není schopná vodu pro svůj správný život zadržet. Práce dále shrnuje zásadní a nejzávažnější vlivy, které vodní režim krajiny narušují. Významným faktorem je zde zemědělství, lidská činnost působící na krajinu již od mladší doby kamenné. Meliorace, orba půdy a zejména zprůmyslnění zemědělské výroby negativně ovlivnily vlastnosti půdy, včetně snížení její retenční schopnosti. Dešťové srážky dopadající na takto poškozenou půdu se nevsakují, stékají po povrchu do nejbližších vodních toků a odnáší s sebou částečky půdy, živiny, které byly do půdy vpraveny pomocí hnojiv a s tím také pesticidy a další látky na hubení škůdců. Tak přichází nazmar lidské úsilí a peníze, které byly na tato hnojiva vynaloženy, ale také dochází ke znečišťování vodních toků. Přemíra živin ve vodě způsobuje zvýšený růst vodních řas a ty ubírají kyslík, následkem může být úhyn ryb a jiných vodních živočichů. Chemické látky rozpuštěné ve vodě ovlivňují také kvalitu pitné vody. Vyčistit takto znečištěnou vodu, aby byla pro lidi nezávadná, je velmi nákladná záležitost. Lidé pak mohou pít závadnou vodu, která může být původcem mnoha nemocí. Příkladem je město Plzeň, kde lidé pijí vodu ze značně znečištěné řeky Úhlavy viz MEDUNOVÁ, 2013.

2

Dalším následkem snížené retenční schopnosti krajiny je vznik povodní. Ty negativně ovlivňují život mnoha lidí, a to čím dál tím častěji. Zájmem všech lidí by mělo být uzdravení krajiny. Navrátit jí schopnost zadržovat vodu a také omezit nakládání s chemickými látkami při pěstování zemědělských plodin. Nápravnými opatřeními mohou být například odstranění drenážních trubek, vysazování zeleně, obnova mezí, mokřadů, rašelinných luk, obnova přirozených koryt vodních toků, omezení použití hnojiv a pesticidů, orba po vrstevnici, na svazích nepěstovat širokořádkové plodiny. V praktické části pak bude důkladně rozebráno vybrané území a bude navrženo několik řešení pro zlepšení základních funkcí krajiny. Tyto návrhy mohou sloužit jako podklad pro vypracování komplexních pozemkových úprav pro katastr dané obce. Dále bude zjištěn stav realizace plánu společných zařízení v obci, která má ukončené komplexní pozemkové úpravy. Cílem je také zjistit, jaké jsou největší překážky v realizaci komplexních pozemkových úprav.

3

1. Teoretická část 1.1 Management krajiny V období neolitu nastal v lidské kultuře a přírodních ekosystémech zásadní zlom. Lidé, místo lovení a sbírání plodů, začínají pěstovat první rostliny. A s tím samozřejmě souvisí i první zásahy do krajiny. Vznikají pravidelná políčka, lesy jsou káceny pro získání další půdy a vznikají malé trvalé usedlosti. Můžeme říci, že tehdy vznikl management krajiny (LÖW a MÍCHAL, 2003). Od té doby se mnohé změnilo. Současnou krajinu tvoří lány polí, města, rychlostní silnice a monokulturní lesy. Jen málokde najdeme zdravou a zachovalou přírodu. Naštěstí si již lidé začali uvědomovat její hodnotu, a tak na těchto místech vznikají chráněné oblasti a přírodní rezervace. Krajina by neměla být chráněna jen kvůli přírodě, ale také pro nás, pro lidi, protože v ní žijeme a nalézáme odpočinek. Každý člověk by měl mít přístup do málo porušené přírody. Harmonie a krása krajiny má i značný ekonomický význam. Lidé chtějí bydlet v čisté a hezké krajině, která láká i k dalším aktivitám jako je turistika, cykloturistika, jízda na koni apod. Tím, že pečujeme o krajinu, pečujeme i o její obyvatele. Péče o krajinu je dlouhodobý proces, který vyžaduje uvažování na několik let dopředu. Každý špatný zásah do krajiny se projeví až po mnoha letech a má dlouhodobé následky (BENDL, 2004). Krajina by se měla udržovat zdravá a krásná. Změny v krajině provádějí různé orgány státní správy. Jejich opatření by měla být v souladu s veřejným zájmem, platnou legislativou a současnými poznatky. Rozhodování o ochraně krajiny zasahuje do kompetencí resortu životního prostředí, rozvoje místní kultury a zemědělství. Při tvorbě návrhů různých opatření by mělo docházet ke konsensu mezi jednotlivými resorty, k této skutečnosti je však stále velmi daleko. Stav krajiny závisí v první řadě na vůli vlastníků pozemků. Vždy bude záležet na jejich kultivovanosti, na jejich vztahu ke krajině a chuti krajinu pozitivně ovlivňovat (LÖW a MÍCHAL, 2003).

4

1.2 Voda Více než dvě třetiny zemského povrchu pokrývá voda. Její objem odhadujeme na 1 400 mil. km3. Nejpodstatnější část tvoří slaná voda v oceánech a mořích, a to až 97 %. Ve vodě vznikl život. Voda je nezbytnou podmínkou existence života na Zemi a tvoří základní složku životního prostředí. Bez příjmu vody v tekutém stavu nemůže existovat většina organismů (HERČÍK, 2006). Neuvěřitelně velkou zásobárnou vody jsou světové oceány, jejichž hloubka dosahuje v průměru až 4000 m. Původ vody je dodnes značně nejasný. Nejvíce vody se na Zemi vytvořilo zřejmě v období, kdy planeta chladla. Možná přispěly i velké ledové komety, které Zemi bombardovaly po miliony let ještě předtím, než se zde vyvinul vzdušný obal (REICHHOLF, 1998). Řeky a potoky tvoří z hlediska objemu celkových zásob zanedbatelný podíl, ale z pohledu využívání lidmi patří k těm nejvytíženějším. Lidé se vždy snažili přizpůsobit si řeky podle svých potřeb; narovnávají je, zpevňují břehy a koryta, čerpají z nich vodu a podobně (BEGON a HARPER, 2010). Na území České republiky se hospodaření s vodními zdroji vyvíjí po celá staletí. Již v počátcích, kdy lidé začali osídlovat území, se snažili regulovat vodní režim tím, že odvodnili bažiny a močály a naučili se stavět rybníky. Aby ochránili území před povodněmi, stavěli retenční nádrže a regulovali vodní tok. Čím hustější bylo osídlení, tím vyšší byla potřeba pitné vody a odvádění odpadních vod. S vyššími nároky na zemědělství přišla také potřeba závlah a odvodnění. Voda dále sloužila jako zdroj energie, který poháněl mlýny, a s technickým pokrokem umožnila vyrábět elektrickou energii. Řeky byly také často využívány pro lodní dopravu. Díky její stále rostoucí oblibě došlo k rozšíření a výstavbě nových vodních cest. V dnešní době již není na vodu pohlíženo jen jako na surovinu, ale také jako na základní součást životního prostředí, která propojuje jednotlivé složky a kterou musíme chránit a uchovat pro příští generace v co možná nejlepší kvalitě a množství (Agentura ochrany přírody a krajiny, 2002). Čistá, nekontaminovaná voda je a bude velmi žádanou komoditou, ale také velmi drahou, jelikož ke znečišťování dochází dnes a denně a čistící postupy, které by dokázaly odstranit veškeré znečištění, jsou velmi drahé (BEGON a HARPER, 2010). 5

1.2.1

Vodní cyklus

Celkový koloběh vody obsahuje relativně stálé množství vody, které se neustále recykluje. Díky energii ze Slunce se voda odpařuje z moře i pevniny a dochází k evapotranspiraci rostlin. Odpařená voda za určitých podmínek kondenzuje a ve formě srážek se vrací zpátky na Zem (BEGON a HARPER, 2010). Reichholf (1998) rozlišuje koloběh vody v přírodě na malý a velký. „Velký koloběh vody“ lze popsat velmi snadno: voda, která se vypařuje z moří a oceánů, se v podobě mraků dostává nad souš, kde kondenzuje a v podobě srážek naplňuje řeky a půdu. Díky řekám se voda dostane zpět do moře. Souš je zásobována vodou nerovnoměrně a dochází ke značným místním a časovým rozdílům. Rozmístění srážek by se ale od nynějšího stavu lišilo, kdyby půdu nepokrývaly rostliny. Každá rostlinka, kdekoliv na souši, ovlivňuje koloběh vody. Retenčně evapotranspirační jednotka – malý vodní cyklus Rostliny ovlivňují koloběh vody tím, že jejich přežití závisí na efektivním chlazení svých orgánů – listů. K tomuto chlazení neboli transpiraci rostliny odebírají vodu z půdy a proměňují ji v páru. Díky tomu ochlazují i okolní vzduch a snižují průnik tepla do půdy. Odpařená voda se změní v déšť a znovu zavlažuje zemi. Rostliny tak nejen regulují teplotu, ale ovlivňují i místní klima. Velký strom je schopen za jeden den odpařit stovky litrů vody. Vliv lesů a dalších rostlinných porostů na hospodaření s vodou v krajině je velmi silný a trvalý (REICHHOLF, 1998). Pokud však není vody v půdě dostatek, rostliny nemohou transpirovat a vzduch a půda se ohřívají. Chlazení samozřejmě nefunguje tam, kde žádné rostliny nejsou; půda je například zakrytá stavbami. V takovýchto oblastech je teplota vzduchu o mnoho vyšší než na zelené louce. Přehřátý vzduch, obsahující velké množství vody, stoupá do velkých výšek a tam se ochlazuje. Voda kondenzuje a vznikají odpolední bouřky z tepla s lokálními přívalovými srážkami. Povrch půdy je však proschlý, voda dopadající na zem se nevsakuje, stéká rychle po povrchu a vzniká lokální povodeň (SYROVÁTKA, ŠÍR a TESAŘ, 2002). Herčík (2006) uvádí, že ke snižování či dokonce zamezení retenční schopnosti krajiny vede mnoho faktorů jako například odstraňování zeleně, mokřadů, zánik lesů a zhoršování jejich stavu, pěstování nevhodných plodin, nevhodná orba, meliorace, napřimování toků a mnoho dalších zásahů do krajiny. Tyto zásahy vedou k tomu, že se voda v krajině nezadržuje, odtéká

6

rychleji a způsobuje buď povodně, nebo pokles minimálních průtoků. V rozsáhlých oblastech našeho státu dochází k trvalému poklesu hladiny podzemních vod. Důsledkem plošného omezení transpirační funkce je narušení normálního toku energie a vody, a to nejen v daném místě, ale i v rámci celého kontinentu. Změní se pohyb velkých vzduchových mas a začnou se vyskytovat extrémní povětrnostní jevy jako je sucho, záplavy, přívalové srážky a podobně. Narušení transpirace má tedy významný dopad na kvalitu života celé společnosti. Současný přístup k řešení ekologické nestability krajiny, jako je výstavba nových přehrad a regulace vodních toků, je v porovnání s obnovou retenčně-evapotranspirační funkce krajiny, jako když stavíme kbelíky tam, kde nám kape voda, místo toho abychom opravili střechu. Měli bychom se soustavně snažit o obnovení schopnosti krajiny zadržet vodu v půdě pomocí transpirujících rostlin, a tím obnovit její funkci pro stabilizaci klimatu (SYROVÁTKA, ŠÍR a TESAŘ, 2002). Aktuálně začíná být velkým problémem stále větší a větší sucho. Vysychání půdy bude časem ohrožovat čím dál větší část České Republiky. Vody ubývá pomalu, ale nepřetržitě. Dle bioklimatologa Miroslava Trnky z brněnské Mendelovy univerzity je nyní téměř o dvacet procent méně dostupné vody pro rostliny, než bylo před padesáti lety (NAVARA, 2014).

1.3 Meliorace Meliorace neboli plošné odvodnění pramenných oblastí, je jedním z důvodů, proč dochází k porušení systému transpiračního chlazení. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla krajina na mnoha místech plošně odvodněna a zorněna. Prameny a malé vodní toky byly uzavřeny do potrubí a svedeny pod zem, a tím se zrychlil odtok vody z krajiny. Důvodem byla snaha po zvýšení výnosů v zemědělství. Tento zásah vedl k zániku důležitých lučních a mokřadních ekosystémů a také byl značně narušen vodní režim v celé krajině. Negativní dopady meliorace jsou způsobené hlavně tím, že byla vykonána bez respektování základních funkcí krajiny. Meliorace byly prováděny v zájmu okamžitého ekonomického výsledku, z důvodu vyšší specializace zemědělské velkovýroby a intenzifikace rostlinné výroby (SYROVÁTKA, 1994). Pro představu, v České republice bylo odvodněno 25 % zemědělské půdy a 72 % zorněno. Bylo upraveno 40 % vodních toků a v úvahu je potřeba také brát zakrytí půdy stavbou domů a cest (SYROVÁTKA, ŠÍR a TESAŘ, 2002). 7

Negativní dopady Rozsáhlá meliorace spolu s dalšími hrubými zásahy do krajiny jako je odstranění mezí, trvalých travních porostů, rašelinných luk a mokřadů vedly k tomu, že krajina již není schopná zadržovat vodu. Došlo ke zkrácení dráhy odtoku povrchových vod a k výraznému rozšíření plochy okamžitého odtoku. Důsledkem je rychlé zvýšení povodňových vln a vodní eroze, která s sebou přináší pokles půdní úrodnosti, zhoršení kvality povrchové vody, vysoký obsah splavenin v tocích a jejich velké zanášení. Mimo to jsou meliorované půdy zcela bez organické složky a organismy žijící v půdě prakticky vymizely. V porovnání s původní půdou se v meliorované půdě velice pomalu rozkládá organická hmota, je zde snížená zásoba podzemní vody a v období sucha dochází k vyschnutí půdy i malých vodních toků. Změny funkcí půdy a následné dopady na regionální a globální ekosystémy mají samozřejmě i významné ekonomické a sociální dopady. Je nutné tato hlediska brát v úvahu při manažerském rozhodování ve všech oblastech lidských činností (SYROVÁTKA, ŠÍR a TESAŘ, 2002).

1.4 Povodně Už po staletí se lidé snaží zamezit řekám, aby jejich případné rozvodnění poničilo majetek a úrodu. Paradoxem je, že čím více lidé do přírody z tohoto důvodu zasahují, tím více ji narušují a způsobují tím větší a hlavně častější povodně. Většina zemí Evropy a s nimi i Česká republika jsou od začátku devadesátých let minulého století ovlivňovány zvýšeným výskytem silných povodní. Takovéto povodně neměly v předcházejících sto letech obdoby. Státy na tuto situaci reagovaly tím, že zpracovaly strategii prevence před povodněmi. Chtěly především omezit ztráty na životech a materiální škody, které silně zasahovaly do hospodaření a rozpočtů postižených území. U nás byla tato strategie zpracována po extrémních povodních v letech 1997 a 1998. Navzdory tomu všemu jsou povodně přirozenou součástí koloběhu vody v přírodě. Vedle meteorologických jevů však povodně výrazným způsobem ovlivňuje i způsob využívání a nakládání s pozemky v jednotlivých povodích (Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi, 2010). Největší narušení přírodního rázu krajiny je způsobeno nevhodnými zemědělskými postupy. Velké lány polí, orba po spádnici, pěstování širokořádkových plodin na nevhodných místech, nedodržení ochranných pásem kolem vodních toků apod. Poničená příroda ztrácí svoji 8

retenční schopnost a nedokáže zadržovat velké množství vody. Voda stéká po povrchu a odnáší s sebou půdu, která se pak usazuje na dně koryt a snižuje jejich objem. Dnes stačí jen dva dny vytrvalého deště, aby nastala hrozba nebezpečné povodně. Dříve, kdy vlhké oblasti nebyly odvodněny a řeky a potoky se netísnily v rovných betonových korytech, stoupl jejich průtok na tutéž úroveň až po více než týdnu vytrvalého deště. Poškozený systém, zvyšující riziko povodní, nutí lidi stavět na řekách stále mohutnější stavby, ty ale problém neřeší, naopak ho ještě více komplikují a výsledkem těchto lidských zásahů je často zhoršení povodňové situace. Následky nesprávných zásahů do vodního režimu krajiny se projeví až po mnoha letech například poklesem hladiny podzemních vod, nebo když vyschlou úrodnou půdu odplaví nenadálé přívalové deště. Reichholf (1998) uvádí, že přehradní nádrže, při jejichž stavbě budeme dodržovat ekologické požadavky, mohou mít pro přírodu značně kladný přínos. Naplavený humus a půda se usazují v okolí přítoku a vytváří sladkovodní deltu, která je rájem nejen pro rostliny, ale i pro mnoho druhů živočichů obývajících vlhké biotopy. I samotné povodně však mají pozitivní vliv a v určitých místech jsou pro přírodu existenčně důležité. Lužní les zátopu potřebuje. Ničivá síla povodní mu přináší nové živiny a možnosti růstu a existence. Ve střední Evropě doprovázely lužní lesy každou řeku, dokud je člověk nezačal přeměňovat k obrazu svému. Zaplavovaná území jsou totiž značně úrodná. Záplavy obohacují i samotný tok ohromným množstvím živin (BEGON a HARPER, 2010).

1.5 Vodní eroze Vodní eroze je proces narušující půdní povrch a transportující půdní částice působením vody. Eroze je přírodní proces, který nelze zastavit. Rozlišujeme erozi normální a zrychlenou. Normální eroze působí ne reliéf území neustále, je přirozená, probíhá postupně a je prakticky krátkodobě nepozorovatelná. Zrychlená eroze smývá půdní částice tak silně, že je půdotvorný proces nestačí nahradit. Vodní eroze ohrožuje téměř 50 % orné půdy v České republice. Vznik vodní eroze ovlivňuje sklonitost pozemku, délka pozemku po spádnici, vegetační pokryv, vlastnosti půdy a také častý výskyt přívalových srážek střídající období sucha. Krajinné prvky jako jsou meze, zatravněné údolnice, polní cesty a rozptýlená zeleň účinně zrychlené vodní erozi brání.

9

Hlavní důsledky vodní eroze dělíme do tří skupin: -

Ztráta půdy

-

Transport chemických látek

-

Transport a sedimentace půdních částic, zanášení vodních toků

Ministerstvo zemědělství ve své příručce o ochraně proti vodní erozi objasňuje, že protierozní opatření spočívají v ochraně půdy před působením dopadajících kapek, zachycení po povrchu odtékající vody a její vsak do půdního profilu, snížení rychlosti odtékající vody a snížení erodovatelnosti půdy. Nejefektivnější technologií jak zabránit erozi na strmém svahu je pěstování na terasovitě uspořádaných polích. Na méně strmém svahu se vodní erozi zabrání jednoduše tím, že se seje a sází po vrstevnicích (BEGON a HARPER, 2010). Ministerstvo zemědělství ve své příručce ochrany proti vodní erozi dělí ochranná opatření na tři druhy: Opatření organizačního charakteru Tato opatření zahrnují návrh optimálního tvaru a velikosti půdního bloku, návrh na vhodné umístění pěstovaných plodin, návrh ochranného zatravnění a doporučení pro pásové pěstování plodin. Agrotechnická opatření Tato opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy, snižují její erodovatelnost a především chrání půdní povrch při přívalových deštích. Agrotechnická opatření zahrnují zejména setí a sázení po vrstevnici, ochranné obdělávání, hrázkování, důlkování a řadu dalších šetrných agrotechnických postupů. Technická opatření Navrhují se v případech, kdy už možnosti organizačních a agrotechnických opatření byly vyčerpány. Často tato opatření doplňuje. Technická opatření zahrnují terénní urovnání, meze, příkopy, průlehy, zatravněné dráhy soustředěného odtoku, polní cesty, ochranné hrázky, protierozní nádrže a terasy.

10

1.6 Zemědělství Již od mladší doby kamenné je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Lidé získávali a dodnes získávají další a další plochy pro zemědělskou půdu tím, že odlesňují, odvodňují a upravují si krajinu k obrazu svému. Velmi negativní vliv má intenzifikace zemědělství a jednostranné využívání půdy a krajiny (SYROVÁTKA, ŠÍR a TESAŘ, 2002). Zemědělská půda je nejdůležitějším zdrojem potravy pro celé lidstvo. Je typickým obnovitelným zdrojem, který při správném používání poskytuje trvalý užitek. V České republice se hospodaří na 4 264 tis. ha zemědělské půdy, což je přibližně polovina plochy státu (MOLDAN, JENÍK a ZÝKA, 1989). Z hlediska zemědělského využití lze každou krajinu zařadit do jednoho z pěti základních krajinných typů: -

Přírodní krajina – krajina, v níž převažují přírodní prvky, člověk obdělává méně než polovinu a to pouze extenzivním způsobem

-

Obhospodařovaná krajina – člověk obhospodařuje více než polovinu extenzivním způsobem

-

Obdělávaná krajina – hospodaření intenzivními hospodářskými postupy

-

Příměstská krajina – krajina ovlivněná urbanizovaným prostředím

-

Městská krajina – zcela urbanizovaná (MANA a BROKL, 2006)

Vlivem zemědělského hospodaření dochází k poškození tzv. přírodní infrastruktury (meze, remízky, zatravněné údolnice). Nadměrné používání přípravků na ochranu rostlin, syntetických hnojiv, špatné kultivační postupy a nevhodné zavlažování vedou k degradaci a kontaminaci přírodních zdrojů, to má za následek ztrátu biodiverzity a celkovou nefunkčnost ekosystému. Na vině není jen tzv. kolektivizace minulého režimu, ale i současné způsoby hospodaření. Významný je vliv těžké široko-záběrové zemědělské techniky, nepřiměřeně velké půdní bloky, nesprávné a nadměrné užívání agrochemie. Na vině je tlak velkých dodavatelů, ale především neznalost a nezodpovědnost lidí, pracujících v tomto odvětví (MARADA, 2011).

11

„Vztah intenzivně hospodařících zemědělců k přírodě není vztah partnerů žijících v symbióze; lze ho přirovnat ke vztahu tasemnice trápící psa nebo plísně parazitující na bramboře.“1 1.6.1

Agrochemie

Polní monokultury ztratily svoji autoregulačních schopnost, proto zde dochází k přemnožení škůdců a tato schopnost musí být nahrazena pesticidy. Pesticidy jsou látky používané proti škodlivým živočichům, rostlinám a houbám. Mnohé jsou toxické a mají nepříznivé vedlejší účinky na lidi i ostatní volně žijící živočichy a rostliny (HERČÍK, 2006). Z důvodu nadměrného používání insekticidů, herbicidů a pesticidů je intenzivní zemědělství také spojeno se zvýšeným tokem dusíku a fosfátu do řek. Vysoký obsah dusičnanů v pitné vodě může způsobovat zdravotní problémy. Mnoho zemí již posílilo své zákony zakazující vypouštění splaškových vod z velkochovů do řek. Nejlepší metodou, jak s těmito odpady naložit, je jejich navrácení zpět do země. Dusíkaté látky ve vodě nemají vliv jen na člověka, ale také výrazně narušují fungování ekosystémů. Kontaminovaná voda se dostává do rybníků, jezer i oceánů a způsobuje nadměrný rozvoj řas, které vytlačují ostatní rostliny. Při jejich rozkladu klesá obsah kyslíku ve vodě a to má za následek úhyn mnoha vodních živočichů (BEGON a HARPER, 2010). Na portále eAGRI v odkaze udržitelné používání pesticidů se můžeme dočíst, že v roce 2009 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady, která stanovuje rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů. S touto směrnicí byly přijaty i dva právní předpisy pro povolování přípravků na ochranu rostlin a pro jejich uvádění na trh. Směrnice se týká především oblasti zdraví lidí a ochrany všech složek životního prostředí.

1

MARADA, Petr. Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb. 1. vyd. Praha, 2011, 151 s. ISBN 978-80-247-3885-7, str. 17

12

1.6.2

Zásady správné zemědělské praxe

Zásady správné zemědělské praxe jsou uvedeny v příloze 1, Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření). V této příloze najdeme osm zásad, které by měly být v zemědělství dodržovány. 1. Na vysoce svažitých pozemcích nepěstovat širokořádkové plodiny a agrotechnické práce provádět po vrstevnici. 2. Travní porosty spásat nebo sekat minimálně dvakrát ročně a biomasu z pozemku odstranit. 3. Dodržovat pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami, aby nedocházelo ke kontaminaci životního prostředí. 4. Na svažitých orných půdách bez porostu neprodleně zapravovat hnojiva do půdy. 5. Vést a nejméně 7 let uchovávat evidenci o použitých hnojivech. 6. Z žádných faremních prostor nesmí unikat žádné závadné látky. 7. Zabezpečit hospodářským zvířatům podmínky pro zachování jejich života, zdraví a pohody, zejména dostatečný přístup ke kvalitnímu, zdravotně nezávadnému krmivu a nezávadné vodě. 8. Žadatel nesmí v určitém období změnit travní porost na ornou půdu (eAGRI Zásady správné zemědělské praxe).

1.7 Znečištění Vizuálně můžeme vodu v řece zhodnotit jako „čistou“ nebo „špinavou“. Toto hodnocení však není objektivní skutečností. Vodohospodáři raději používají označení „znečištění“. Světová zdravotnická organizace (WHO) tento pojem definuje takto: „Řeka je znečištěna, je-li složení vody změněno v důsledku přímé nebo nepřímé činnosti člověka tak, že je méně vhodná pro některé nebo všechny účely, pro které je vhodná voda v přirozeném stavu“2. Ing. Medunová uvádí jako vážný dopad znečištění, problém se zásobováním pitnou vodou město Plzeň (MEDUNOVÁ, 2013). Vypouštěním znečištěných odpadních vod do povrchových vod dochází k jejich soustavnému znečišťování. Další příčinou znečištění těchto vod jsou havárie, které jednorázově zamoří

2

Úprava a čištění vody. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://homen.vsb.cz/hgf/546/Materialy/Radka_2010/dv.html

13

vodu velkým množstvím znečišťujících látek (ropa, olej, močůvka atd.). Katastrofické pro celý vodní ekosystém jsou úniky toxických látek, například kyanidů. Zemědělství spolu s průmyslem jsou největší odběratelé a zároveň znečišťovatelé vody. Řešením tohoto problému je minimalizace produkce a likvidita každé formy znečištění. Rozhodující opatření musí být zakotvena přímo ve výrobní technologii (HERČÍK, 2006). V současné moderní době se objevil ještě jeden závažný znečišťovatel vody. Je jím masová rekreace. Voda je nejvyhledávanější rekreační oblastí hlavně v letním období. Působení rekreačních aktivit, jako je plachtění, surfing, koupání, vodní motorismus, táboření na břehu, rybaření, je sice různé, ale na vodní prostředí působí všechny negativně (REICHHOLF, 1998).

1.8 Revitalizace krajiny Revitalizace krajiny znamená obnovení původních funkcí krajiny, které byly vlivem člověka narušeny. Jde o soubor činností směřujících k obnovení ekologické stability. Za hlavní cíle revitalizace krajiny můžeme považovat posílení retenční schopnosti a obnovu původní funkce vodních toků. (AOPK, Revitalizace) 1.8.1

Významné krajinné prvky

Krajinné prvky jsou důležitou součástí zemědělské krajiny, člení ji a vytvářejí její ráz. Rozlišujeme krajinné prvky přírodní a člověkem vytvořené. Jsou to významné části krajiny, vytvářejí její vzhled a udržují stabilitu. Příkladem může být les, vodní tok, rybník, rašeliniště, údolní nivy. Některé prvky jsou registrovány orgány ochrany přírody zejména mokřady, meze, trvalé travní porosty, skalní útvary, naleziště nerostů. Významné krajinné prvky jsou chráněné (eAGRI Krajinné prvky). Velmi důležitá je obnova a péče o původní mokřadní ekosystémy a malé vodní plochy. Tyto prvky plní funkci protipovodňovou, zadržují přívalové srážky a podílejí se na obnově hladiny spodních vod. Terénní úpravy spojené s realizací mokřadů jsou nenáročné, a to jak po stránce technologické tak i administrativní. Navíc jsou tato opatření součástí dotační politiky Ministerstva životního prostředí (MARADA, 2011). Stručný popis jednotlivých krajinných prvků nalezneme v katalogu krajinných prvků, který byl sestaven na základě zkušeností jednotlivých evropských zemí.

14

1.8.2

Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů udržujících přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je podpořit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Jde zejména o: -

Ochrana a obnovení genofondu krajiny

-

Podpora rozmanitosti přirozených biologických druhů (biodiverzity)

-

Vytvoření ekologicky stabilních míst (eAGRI Tvorba krajinných prvků)

Skladebnými

částmi

ÚSESu

jsou

biocentra,

biokoridory

a

interakční

prvky.

Biocentra jsou ostrůvky v krajině, které svými ekologickými podmínkami umožňují výskyt přirozených nebo přírodě blízkých společenstev a jejich trvalou existenci. Podstatná je jejich malá velikost, která umožňuje vznik tzv. vnitřního prostředí, tj. prostředí, do kterého nevnikají rušivé vlivy z okolí. Čím více jsou vazby v systému členitější, tím více je biocentrum stabilnější. Důležitá je i věková různorodost dřevinného patra a osazování biocentra porosty vyskytujícími se v dané lokalitě. Biokoridory propojují biocentra, a tím umožňují migraci a vzájemný kontakt organismů v nich žijících. Jsou to zejména liniové úseky lemující zemědělskou půdu a vodní toky. Mají stanovenou délku a šířku. Interakční prvky jsou významné krajinné prvky, které nenaplňují parametry biokoridorů a biocenter. I přes to jsou důležitou součástí ÚSES. Jsou to různé prostorové útvary jako například remízky, skupiny stromů, prameniště, pastviny, sady, mokřady. Můžou to být i aleje, doprovodná zeleň cest a vodních toků, meze s vegetací. Čím je jejich síť hustší, tím je jejich vliv na krajinu větší. Právě tyto prvky jsou při realizace komplexních pozemkových úprav nejčastěji doplňovány (VLASÁK a BARTOŠKOVÁ, 2007).

15

1.8.3

Koeficient ekologické stability

Pokud chceme zlepšit přírodní hodnotu nějakého území, musíme nejprve zhodnotit stav přírody v dané lokalitě. Posouzení stavu je základem pro volbu vhodného přístupu a plánování jednotlivých opatření. Hodnocení krajiny se provádí již v rámci územního plánování, především je však součástí první etapy pozemkových úprav. Známe několik možností jak zhodnotit stav krajiny. Pro základní vyhodnocení ekologické stability vybraného území je nejlepší si vybrat tzv. koeficient ekologické stability (dále jen KES). KES je poměrové číslo, které porovnává tzv. stabilní a nestabilní prvky. Mezi stabilní prvky řadíme lesy, vodní plochy, toky, mokřady, trvalý travní porost, pastviny, louky, sady a vinice. Mezi nestabilní ornou půdu, zastavené plochy a ostatní plochy. Výměru jednotlivých ploch nalezneme například na stránkách českého statistického úřadu. Výsledné číslo se pak zařadí do tabulky číslo 1, kde je popsán stav dané krajiny (MARADA, 2011). Tabulka č. 1: Vyhodnocení koeficientu ekologické stability Menší nebo rovno 0,10 0,11 – 0,30 0,31 – 1,00 1,01 – 2,99 3,00 a více

Území s maximálním narušením přírodní struktury Nadprůměrně využívané prostředí se zřetelným narušením přírodních struktur Intenzivně využívané území, zejména zemědělskou velkovýrobou Vyvážená krajina, technické objekty relativně v souladu s dochovanou přírodní strukturou Přírodní a přírodě blízká krajina, ekologicky stabilní struktura, nízká intenzita využití krajiny člověkem

Zdroj: vlastní tvorba dle údajů z (MARADA, 2011)

16

1.9 Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy jsou nejdůležitějším nástrojem pro obnovu a rozvoj venkova, podporu podnikání a udržitelného rozvoje. Pomocí pozemkových úprav dochází k prostorovému a reálnému vymezení pozemků všech vlastníků v řešeném území. Dále pomáhají ve zlepšování životního prostředí, ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvýšení ekologické stability krajiny a obnově vodního hospodářství. Formy pozemkových úprav: Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) Jsou řešením určité části jednoho katastrálního území respektive jen určitého problému. Komplexní pozemkové úprav (KPÚ) Ucelené řešení celého katastrálního území (mimo zastavěného území), jedná se zejména o zpřístupnění pozemků, protierozní ochranu, vodohospodářská opatření a ekologickou stabilitu území. Cíle pozemkových úprav jsou -

Navrátit lidem kladný vztah ke krajině

-

Umožnit racionální hospodaření na jednotlivých pozemcích

-

Intenzivní ochrana zemědělské půdy

-

Zlepšení retenční schopnosti vody, zamezení znečišťování vody a snížení povodňových škod

-

Obnova biodiverzity a celkové ekologické stability

Velký význam mají pozemkové úpravy také pro vlastníky pozemků a jejich uživatele. Pozemkové úpravy upřesní výměru vlastněného pozemku, umožní pozemky scelit a upraví jejich tvar. Zpřístupní pozemky sítí polních cest a zvýší jejich tržní cenu. Díky novým polním cestám může vlastník začít svůj dříve nepřístupný pozemek využívat. Zvýší se efektivita využití pozemků a dojde k uzavření nových nájemních smluv. Pro obce přinesou pozemkové úpravy zprůhlednění vlastnických vztahů k pozemkům, vymezení církevního majetku, dohledání nezapsaného obecního majetku a díky novým polním cestám se sníží pohyb zemědělské techniky uvnitř obce. Krajina obklopující obec bude kvalitnější díky výsadbě zeleně. Nové polní cesty mohou být také využity jako turistické a cykloturistické trasy. Vyřešení vodohospodářských opatření a zvýšení ekologické stability ochrání obec před 17

záplavami. Nové uspořádání pozemků umožní jejich zemědělské využití i po realizace obchvatů, silničních a železničních koridorů (MZ, pozemkové úpravy). Pozemkové úpravy řeší pouze zemědělskou půdu. Ostatní plochy intravilánu obce řeší územní plán. Pozemkové úpravy jsou zajišťovány místně příslušným pozemkovým úřadem. Vztah KPÚ ke krajině velmi podrobně ve své diplomové práci zpracovává Ing. Medunová (MEDUNOVÁ, 2013). 1.9.1

Popis jednotlivých opatření

Pozemkové úpravy mohou navrhovat v krajině mnoho změn a opatření. Následující popsaná opatření jsou jen výběrem těch, která jsou pro tuto práci nejdůležitější. Tato opatření mají mnoho funkcí například protierozní, estetickou, retenční, dopravní, rekreační. Jejich vytvoření nepřináší pouze chtěný efekt, ale mnohdy je s nimi spojeno mnoho dalších přínosů pro krajinu. V této části je čerpáno z těchto autorů BURIAN, 2011, MARADA, 2011 a zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Polní cesty Polní cesty jsou významné především pro zemědělce. Umožňují jim přístup na plochy půdního fondu. Důležitost polních cest tkví nejen v tom, že krajinu propojují a zpřístupňují, ale také tvoří relativně přirozenou hranici a bariéru. Cesty nejsou ale využívány jen zemědělci. Slouží také pro turisty a jsou součástí cykloturistických tras. Zlepšení sítě polních cest pak může mít kladný dopad nejen ve formě lepšího přístupu k pozemkům, ale také může značně ulevit dopravě v obci. Zemědělská technika často způsobuje znečištění pozemních komunikací a zatěžuje obec hlukem. Navržená cesta by měla být vodě propustná, na její zpevnění volíme tedy směs různě velkých kamenů. Stromořadí Každá cesta by měla být doprovázena zelení. Pro tyto účely je vhodné volit stromy ovocné. Jejich plody pak ocení nejen lidé, ale i divoká zvěř. Důležité je volit domácí druhy dřevin. Nepůvodní druhy jsou velmi agresivní a původní druhy vytlačují. Nově vysazené dřevy je nutné chránit a pečovat o ně.

18

Revitalizace vodního toku Prvním velkým zásahem při revitalizaci vodního toku by mělo být odstranění pevného, uměle vytvořeného dna. Dále je důležité nechat vodní tok, aby si sám našel své původní koryto. V tom mu můžeme pomoci umístěním velkých lomových kamenů na břeh. Potok pak vytvoří zvlněnou trasu tzv. meandry. Důležité je také zajistit, aby se střídaly úseky s menším a větším sklonem. Doprovodná zeleň Doprovodná zeleň je posledním krokem revitalizace vodního toku. Důležitý je výběr vhodných druhů dřevin. Zeleň se sází skupinově ne podélně kolem celého toku. Výsadba by měla být pestrá. Malé vodní nádrže Dnes se budují převážně z důvodu krajinotvorného. Mohou mít ale i jiné účely například požární, vodárenské, biologické, průmyslové apod. Každá nádrž se dělí na dva prostory, a to prostor normálního objemu vody a prostor ochranný. Ochranný prostor slouží k zadržení vody v případě silných dešťů nebo tání sněhu. Okolo nádrže by měl být pás trvalých travních porostů, který nádrž ochrání před zanášením splaveninami. Kolem nádrže je také vhodné vysadit skupinky různých druhů místních dřevin. Hrázky Zamezují splachu půdy vodou z přívalových dešťů. Hrázky jsou až 1,5m vysoké nadzemní opevnění. Před hrázkou se zachycuje naplavený materiál a dále odtéká jen čistá voda. Hrázku je nutné zatravnit a na jejím vrchu vysázet stromy. Zatravnění Na zvlněných pozemcích v přirozených úžlabinách, kde prochází dráha soustředěného odtoku, se mohou při silných deštích vytvářet erozní rýhy. Tato místa je nutné trvale zatravnit. Zatravněná plocha pak také zadržuje vodu v krajině, chrání půdu před vysoušením a zvyšuje estetiku a průchodnost krajiny. Zatravnění se dále doporučuje kolem mokřadů a vodních toků. Tráva zabraňuje splachu půdy do vodního toku, a tím brání jeho zanášení a znečištění. Důležité je travní porosty udržovat.

19

Režim (plán) péče Jedná se o souhrn činností, které jsou stanoveny s cílem podpořit stabilitu určitého ekosystému či dosáhnout žádoucího stavu. Obvykle jde o tyto aktivity: šetrné pokosení (kosa, lehká zemědělská technika), přepasení; reintrodukce vybraných druhů rostlin či živočichů aj. Zalesnění Zalesnění zemědělské půdy posílí biodiverzitu krajiny a zvýší ekologickou stabilitu. Zalesňují se především místa méně vhodná pro zemědělskou činnost. Lesní porosty jsou také důležitým zdrojem obnovitelné suroviny, ale jsou i prvkem majícím vliv na vodní režim a ochranu půdy.

20

2. Praktická část V této části bakalářské práce je proveden podrobný rozbor vybraného území z hlediska ztráty přirozeného rázu krajiny ovlivňujícího vodní režim. Cílem je nalézt nejvíce ohrožená místa a navrhnout opatření, která by bylo dobré v místě realizovat pro zvýšení retenční schopnosti půdy a zvýšení biologické rozmanitosti krajiny. Návrh těchto opatření je proveden na základě znalostí, které byly získány v rámci předmětu environmentální management a studiem literatury viz např. MARADA, 2011 a BURIAN, 2011. Pro vyznačení návrhů v dané oblasti je využit program Quantum GIS. Tyto návrhy pak mohou sloužit jako podklad pro komplexní pozemkové úpravy. Dále bude u příslušných subjektů (obecní úřad a Pozemkový úřad v Pelhřimově) zjištěno, v jakém stavu se nachází proces komplexních pozemkových úprav na vybraném území, jak jejich realizace probíhá a jaké jsou největší překážky. Subjekty budou navštíveny a osobním rozhovorem bude zjištěn tento stav. Dále bude zhodnocen stav KPÚ na katastrálním území obce Lesná, kde by již měly být KPÚ hotové.

2.1 Popis území Obec Lukavec se nachází na území kraje Vysočina. Ve svém správním obvodu má ještě obec Bezděkov, Velká Ves a Týmova Ves. Současným starostou je pan František Pinkas. Lukavec má status městys a výměra katastrálního území je 2 148 ha. Podle českého statistického úřadu zde žilo k 1. 1. 2013 1038 obyvatel a počet podnikatelských subjektů v zemědělství, lesnictví a rybářství byl 28. Území obce se nachází v rozmezí 580 - 600 m n. m. Z hornin se zde vyskytuje převážně pararula (Oficiální web městyse Lukavec). Západní a severní hranici katastru tvoří hranice kraje Vysočina s krajem Středočeským. Východní hranici pak z velké části tvoří Kateřinský potok. Jižní hranice je uměle vytyčená a probíhá lesem. Lesy jsou tvořeny převážně smrkovou monokulturou s příměsí listnatých stromů.

21

Obrázek č. 1: Katastrální území obce Lukavec

Zdroj: vlastní tvorba pomocí programu Quantum GIS

Nedaleko Lukavce najdeme přírodní rezervaci Údolí potoka u Dolské myslivny. Rezervací byla vyhlášena v roce 1985. Územím protéká Kateřinský potok. Část území této rezervace je tvořena převážně rašelinnými loukami. Rostou zde ohrožené a vzácné rostliny jako například prstnatec májový, vachta trojlistá, zábělník bahenní, na sušších místech i prvosenka jarní a mnoho dalších. Pozoruhodnou faunu zastupují teplomilný druh pavouka běžník hlínový, některé druhy můr, z ptáků zde hnízdí pěnice černohlavá, linduška luční a bramborníček hnědý. Našli se zde i vzácné druhy hub zahrnuté v Červeném seznamu hub České republiky, např. muchomůrka olšinná (DAVID, 2010). Významné krajinné prvky Registrované významné krajinné prvky se na území obce nacházejí dva. Jde o oblast U Musilova mlýna a zámecký park (Rozbor udržitelného rozvoje obce Lukavec). Zámecký park anglického typu je významnou součástí obce. V parku najdeme mnoho zajímavých míst. Je zde zámek, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Momentálně je zámek nevyužitý a postupně chátrá. Dalším zajímavým objektem je altán Hříbek, ve kterém žila rodina básníka Antonína Sovy. Nyní je v altánu umístěna expozice se vzpomínkou právě na Antonína Sovu. Parkem prochází také nově vybudovaná křížová cesta končící u objektu boží muka sv. Rocha. Za zmínku jistě stojí kaple Panny Marie, která se 22

nachází na přilehlém hřbitově. Právě existence těchto a několika dalších nemovitých kulturních památek dává obci příležitost k rozvoji v oblasti cestovního ruchu. Oblast u Musilova mlýna je významná především z hlediska přírodního. Povodí Obrázek č. 2: Povodí

Zdroj: vlastní tvorba

Vodní toky náleží do povodí Želivky. Západní část území odvodňuje Martinický potok, východní část Lukavecký potok a jižní část spadá do povodí Huťského potoka (Územní plán, 2011). Martinický potok pramení ve vsi Slavětín, která se nachází přibližně 5 km od obce Lukavec. Teče velkými oblouky převážně východním směrem. Délka toku je 36 km. Plocha povodí měří 116,1 km². Je levostranným přítokem řeky Želivky. Lukavecký potok má plochu povodí 11,6 km² a je pravostranným přítokem potoka Martinického. Jeho délka je přibližně 4,5 km a pramení v nadmořské výšce 640 metrů. Na jeho toku se nachází mnoho rybníků a rybníčků. Za zmínku stojí rybník Lázeň, Pavlovec a Loutovec. Potok pramení v blízkosti lesa u silnice číslo 128 vedoucí z Lukavce na Pacov. Teče podél silnice, protéká lukaveckým parkem a zasahuje do několika zahrad místních obyvatel. Za obcí dále protéká v umělém korytě. Za čističkou odpadních vod do něj ústí slepé rameno a dále již pokračuje v přirozeném toku. Spolu s Kateřinským potokem se vlévá do potoka Martinického (Wikipedia, Martinický potok). Huťský potok je evidován jako přírodní památka, důvodem ochrany je výskyt kriticky ohrožených druhů ryb a obojživelníků, především střevle potoční a mihule potoční. Jeho délka je 5,4 km a pramení u obce Týmova Ves. Vlévá se zleva do říčky Trnavy (Wikipedia, Huťský potok).

23

Obrázek č. 3: Říční síť Želivky

Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Říční_síť_Želivky_-_Martinický_potok.png

Vodní zdroj V lesním komplexu kolem vrchu Strážiště, se nachází několik zdrojů pitné vody, které zásobují vodou celý Lukavec. Zároveň je tato oblast významným zdrojem vody pro prameny, které se vyskytují na úbočí a sytí vodní toky nejen na území obce Lukavec. Všechny tyto zdroje se nacházejí v ochranném pásmu (Územní plán, 2011).

24

2.1.1


Pro výpočet koeficientu ekologické stability (dále jen KES), je nutné znát výměru jednotlivých druhů pozemků pro daný katastr. Tento údaj se dá dohledat například na stránkách českého statistického úřadu. Následující tabulka číslo 2 přehledně uvádí jednotlivé výměry pro katastr obce Lukavec.

Tabulka č. 2: Plochy jednotlivých druhů pozemků v obci Lukavec Obec Lukavec Celková výměra pozemku Orná půda

2 148 962

Chmelnice Vinice Zahrady Druhy pozemků (ha)

22

Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda

206 1 190

Lesní půda

811

Vodní plochy

24

Zastavěné plochy

26

Ostatní plochy

97

Zdroj: vlastní úprava údajů z ČSÚ, dostupných na: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualiz ovat&pro_1_154=548332#pozn4

Dále se jednotlivé druhy pozemků rozdělí na plochy stabilní a nestabilní. Mezi stabilní plochy řadíme lesy, vodní toky, plochy, mokřady, travní porosty, pastviny, louky, vinice, sady a mezi nestabilní ornou půdu, zastavěné a ostatní plochy. Následujícím krokem je součet jednotlivých ploch stabilních prvků a jednotlivých ploch nestabilních prvků. Pokud se tato čísla sečtou, vyjde celková rozloha katastru. K získání koeficientu se ale tato čísla dělí. Následující tabulka číslo 3 zobrazuje konkrétní výpočet.

25

Tabulka č. 3: Výpočet KES Stabilní prvky

1 063

lesy

811

vodní toky, plochy, mokřady

24

travní porosty, pastviny, louky

228

vinice, sady Nestabilní prvky

0 1 085

orná půda

962

budovy + ostatní plochy

123

celkem plocha

2 148

KES

0,98

Zdroj: vlastní tvorba dle údajů z tabulky číslo 2

KES pro obec Lukavec vyšel 0,98. Dále se číslo 0,98 zařadí do tabulky číslo 4. Tabulka č. 4: Rozlišení KES 0

maximální narušení

0,1

0,11

zřetelné narušení

0,3

0,31

intenzivně využívané

1

1,01

vyvážená krajina

2,99

3

přírodní krajina

Max

Zdroj: vlastní tvorba dle údajů z tabulky číslo 1

Krajinu v tomto katastru můžeme tedy označit za intenzivně využívanou. Tato skutečnost je dána zejména velkou rozlohou orné půdy. KES je nutné brát s rezervou zejména proto, že považuje les za stabilní prvek, nicméně některé lesy jsou stabilnější (např. prales) a jiné lesy jsou méně stabilní či téměř nestabilní (monokulturní smrkový les). Dále musíme brát v úvahu rozložení ekosystémů v krajině. KES nerozeznává, zda jsou v krajině velké lány polí střídané velkými lesy nebo zda je krajina pěkně mozaikovitá. Pro orientační přehled o využití krajiny je ale toto číslo postačující (MÍCHAL, 1994).

26

2.1.2

Erozní ohroženost

Katastr obce Lukavec se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny. Poznávacím znamením je především vrch Stražiště (744 m), který je jedním z nejvyšších vrchů Pacovské pahorkatiny tvořící část Českomoravské vrchoviny. Krajina je zde proto již mírně kopcovitá s vyšším výskytem lesů. Téměř každý velký lán pole má svažitý terén a ten může být ohrožen vodní erozí. Na erozí ohrožených polích by se neměly pěstovat širokořádkové plodiny. Na obrázku číslo 4 vidíme, že přívalový déšť stékal po svahu kukuřičného pole a odnášel půdu na přilehlou silnici. V tomto případě byl nános půdy odstraněn pomocí těžké techniky a žádná závažná škoda se nestala. Mohlo však dojít k dopravní nehodě, pokud by projíždějící vůz dostal na bahně smyk. V takovýchto případech neodnáší voda pouze půdu, ale i hnojivo a pesticidy, které byly na rostliny aplikovány. Pokud by se pod kopcem nacházel například rybník nebo vodní tok, došlo by k jeho znečištění a zanesení částečkami půdy. Obrázek č. 4: Kukuřičné pole na svahu, GPS N49°33.094' E14°59.429'

Zdroj: vlastní tvorba pomocí Google Street View

27

Obrázek č. 5: Erozní ohroženost katastru

Obrázek č. 6: Legenda k obrázku č. 5

Zdroj: http://www.sowac-gis.cz/index.php?projekt=vodni&s=hledej

Obrázek získaný z mapového serveru Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy zobrazuje přibližnou ohroženost katastru vodní erozí. Světlejší část je tvořena půdou, která je téměř bez ohrožení, jsou to půdy náchylné. Tmavší část jsou půdy mírně ohrožené. Ochranná opatření pro svahy bez ochranné vegetace jsou zejména sázení vhodných plodin, vrstevnicové obdělávání, zakládání zatravněných teras, ojediněle i suchých poldrů.

28

2.1.3

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Prvky ÚSESu jsou vedeny většinou lesními porosty, které tvoří hranici území obce. V severní části katastru nalezneme nivu Martinického potoka s nivními loukami a smrčinami. Velkou část tohoto území tvoří prameniště, a proto je zde vysoká hladina podzemní vody a dochází k častému zamokřování. V potoční nivě rostě převážně olše lepkavá.

Jednotlivé prvky

ÚSESu tvoří síť, která propojuje přírodní celky, umožňuje migraci zvířat a jejich život. Minimální rozloha biocentra by měla být 3 ha. Tento požadavek je u všech biocenter na území obce dodržen. Jako příklad biocentra vyskytujícího se na území obce jmenujme například biocentrum V Bubenči, které je funkční, má rozlohu 4 ha a je tvořeno vlhkou přirozenou nivou s olšinou. Biocentrum Nad Bezděkovem je přirozená podmáčená rašelinná nivní louka s olšinou. Plný výčet biocenter nalezneme v územním plánu obce (Územní plán, 2011). 2.2

Zemědělství

Na řešeném území se nachází jedno zemědělské družstvo. Svou velikostí a působností se řadí k těm větším. Zemědělské družstvo zaměstnává 102 zaměstnanců.

Družstvo se zabývá

rostlinnou a živočišnou výrobou s produkcí mléka. Celková výměra zemědělské půdy je 2655 ha, z toho je 424 ha travních porostů a 2228 ha orné půdy. Mezi nejvíce pěstované plodiny patří pšenice, které bylo v roce 2013 zaseto 378 ha a kukuřice, která rostla na 300 ha. Neméně významný podíl má i řepka pěstovaná na 257 ha. Dále se pěstuje také ječmen, žito, oves, brambory a jetel. (Dle sdělení pracovnice družstva, která si nepřeje být jmenována) Co se týče postupů obdělávání a nakládání s půdou, můžeme nalézt některé kladné, ale i velmi záporné zásahy. Za kladné považujeme využití jednoho velkého pole pro pěstování více druhů plodin, kde kukuřice, jako širokořádková plodina, je pěstována uprostřed a okolo je pruh pšenice nebo jiné obilniny. Tento způsob využití orné půdy alespoň trochu omezuje rychlý odtok vody z kukuřičného pole. Bohužel je tento způsob stále málo využívaný a kukuřice se dále pěstuje samostatně na svažitých polích. Za kladné také můžeme považovat snahu o využití tuhého a tekutého statkového hnoje k hnojení pole. Při využívání statkového hnoje je nutné dodržovat určitá pravidla, aby jeho využití nemělo místo kladného záporný efekt. Místní zemědělci ale tato pravidla nedodržují. Jmenujme například uložení tuhého statkového hnoje na nevhodném místě. Pokud je tento hnůj uložen na kopci, na svahu, na nevhodném podloží nebo v blízkosti vodního toku, můžou se látky obsažené v hnoji dostat do vodního toku a znečistit ho. Tekutý statkový hnůj nesmí být aplikován na zmrzlou půdu, jeho aplikace 29

by se také neměla provádět na louku. Velmi negativní je také aplikace pesticidů v blízkosti vodních toků či rybníků. Vlastní fotodokumentace zachycující tyto nesprávné zemědělské praktiky se nachází v příloze číslo 1. Na obrázku číslo 7 jsou vyznačena místa, kde došlo k melioraci (odvodnění). Při podrobnějším zkoumání zjistíme, že jsou to ta místa, která jsou v další kapitole navržena na revitalizaci. Jde o místa, kde se nachází prameniště, případně vyšší vlhkost půdy. I přes velký počet melioračních zásahů se nepodařilo úplně této vlhkosti zbavit, případně už je meliorační soustava narušená natolik, že neplní svoji funkci. V těchto místech je vhodné meliorační zásahy definitivně přerušit a místa zrevitalizovat podle návrhů uvedených v další kapitole. Samozřejmě lze předpokládat, že výsadba dřevin ke zrušení funkce podzemní drenáže významně přispěje. Obrázek č. 7: Odvodněná místa

Zdroj: vlastní úprava mapových podkladů dostupných z http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/

30

2.3

Návrh krajinných opatření

Vyznačení drah soustředěného odtoku Dráhy soustředěného odtoku jsou místa, části území, kde se soustřeďuje odtok vody. Těmto místům musíme věnovat pozornost a tento odtok vody z území zbrzdit a vodu co nejlépe zadržet. Obrázek č. 8: Dráhy soustředěného odtoku Lukavec

Zdroj: vlastní tvorba v programu Quantum GIS

31

Obrázek č. 9: První část navržených opatření (popis viz tabulka č. 5)


Tabulka č. 5: Popis jednotlivých úprav Oblast

Návrh opatření

1 Velká zamokřená Revitalizace potoka, zalesnění – pramenná oblast výsadba smíšeného porostu místních dřevin, kolem toku skupinová doprovodná zeleň 2 Lán pole Vybudování stálé polní cesty, výsadba rozdělený sezónní stromořadí (místní odrůda ovocných cestou stromů)

3 Svažité pole 4 Svažité pole

Obdělávání po vrstevnici, sázet vhodné plodiny, hrázky Vytvoření polní cesty, zatravnění přirozené úžlabiny, výsadba stromořadí (místní odrůda ovocných stromů)


32

Zdůvodnění

Stabilizace odtokových poměrů, zlepšení rázu krajiny, krajinný prvek, součást ÚSESu, biocentrum Protierozní opatření, zlepšení rázu krajiny, krajinný prvek, turistická nebo cykloturistická trasa, zlepšení průchodnosti krajiny, zdroj potravy pro ptáky a zvěř Protierozní opatření, stabilizace odtoku, doplněk krajinného rázu Protierozní opatření, zlepšení průchodnosti krajiny, krajinný prvek, stabilizace odtokových poměrů

Obrázek č. 10: Druhá část navržených opatření (popis viz tabulka č. 6)



Návrh opatření

5 Vlhká louka

Revitalizace potoka, skupinová doprovodná zeleň místních druhů dřevin, plán péče

6 Lán pole

Vybudování polní cesty, výsadba stromořadí (místní dřeviny, případně místní druhy ovocných stromů)

7 Vlhká pramenná oblast

Zalesnění - výsadba smíšeného porostu místních dřevin, zatravnění, vybudování polní cesty, výsadba stromořadí (místní dřeviny, případně místní druhy ovocných stromů)

8 Polní cesta

Výsadba stromořadí (místní dřeviny, případně místní druhy ovocných stromů)


33

Zdůvodnění

Významný krajinný prvek, cenné biocentrum, biologická rozmanitost, stabilizace odtokových poměrů Protierozní opatření, zlepšení průchodnosti krajiny, krajinný prvek, cesta se může stát součástí turistických případně cykloturistických tras Stabilizace odtokových poměrů, zlepšení průchodnosti krajiny, krajinný prvek, zlepšení krajinného rázu, cesta se může stát součástí turistických případně cykloturistických tras Zlepšení krajinného rázu, interakční prvek ÚSESu, zdroj potravy pro zvěř

Obrázek č. 11: Třetí část navržených opatření (popis viz tabulka č. 7)



Návrh opatření

9 Velká pramenná oblast

Zalesnění - výsadba smíšeného porostu místních dřevin

10 Vodní tok

Revitalizace vodního toku, výsadba skupinové doprovodné zeleně na obou březích toku (skupina místních dřevin) Zalesnění - výsadba smíšeného porostu místních dřevin

11 Vlhká pramenná oblast


34

Zdůvodnění

Stabilizace odtokových poměrů, protierozní opatření, zlepšení krajinného rázu, biocentrum, ochrana proti zanášení vodního toku a rybníka Stabilizace odtokových poměrů, krajinný prvek, významný biokoridor

Zlepšení krajinného rázu, stabilizace odtokových poměrů

2.4

Rozhovor s úředníkem pozemkového úřadu

Cílem této části práce je navštívit starostu obce Lukavec a zjistit více podrobností o stavu komplexních pozemkových úprav. Dle stránek eAGRI provozovaných Ministerstvem zemědělství, kde si přímo vybereme konkrétní katastr, jsou na území obce Lukavec KPÚ právě v průběhu. Na osobním setkání s panem starostou, bylo ale zjištěno, že v obci KPÚ zahájené nejsou. Obec posílala žádost na pozemkový úřad již v roce 2007 (viz příloha číslo 2), ale dosud nebyly KPÚ zahájeny. Co brání tomu, aby byl tento proces zahájen, jsem se rozhodla zjistit na Pozemkovém úřadě v Pelhřimově. Pan Ing. Pavel Květoň, zástupce ředitele pozemkového úřadu, byl velmi ochotný a zodpověděl mi veškeré dotazy. Hlavní překážkou v zahájení KPÚ v obci Lukavec je skutečnost, že se plánuje kolem obce vystavět obchvat. Aby tedy mohlo dojít ke spuštění KPÚ, je nejprve nutné udělat geometrický plán resp. návrh obchvatu. Tento plán bude dělat organizace, která bude obchvat investovat. Až vznikne pevný návrh této silnice, tak dojde k zahájení KPÚ s tím, že právě v rámci KPÚ dojde ke směně pozemků, kterých se obchvat dotkne. Pozemky tedy nemusí být od vlastníků vykupovány a situaci to značně zjednoduší. V současné době se plánuje vytvořit návrh obchvatu v horizontu tří až pěti let. V případě obce Lukavec by mohlo dojít k zahájení KPÚ také z moci úřední. V této situaci by se musela udělat okolo trasy obchvatu studie, která by zjistila, které pozemky budou stavbou obchvatu zasaženy. V těchto případech není pozemkový úřad povinen hradit celé KPÚ, ale je dohodnuto, že například 20 % KPÚ zaplatí investor, protože KPÚ byly zahájeny z titulu vyvolané investice. Při zahájení KPÚ z moci úřední není vyžadován souhlas 50 % vlastníků. Vlastníci jsou s touto situací pouze seznámeni. Velkým problémem, který všeobecně zpomaluje proces vytváření pozemkových úprav, je financování. Výdaje ze státního rozpočtu do této oblasti jsou stále značně omezené. Pro představu Pozemkový úřad v Pelhřimově žádal na letošní rok rozpočet 12 milionů korun, ale uznáno bylo pouze 8 milionů. Další peníze se získávají z Plánu rozvoje venkova a Státního zemědělského investičního fondu. O tyto peníze je nutné zažádat na základě schváleného projektu. Vše musí splnit určitá kritéria. Dále se také musí vypsat výběrové řízení na dodavatele. Vše je ještě komplikované tím, že se zákony neustále mění a zpřísňují. Celý tento proces trvá velmi dlouho.

35

KPÚ pak zpracovávají firmy, které pro tuto činnost mají oprávnění. Díky nedostatku peněz tyto firmy přežívají velmi těžko a mnoho jich končí. Dalším problémem je častá změna zřizovatelů a neustále se snižující stav lidí pracujících v této oblasti. Současný počet zaměstnanců úřadu je 6. KPÚ se pak musí dělat postupně katastr po katastru, nelze řešit tuto situaci komplexně. Realizace navržených KPÚ není pro obce povinná. KPÚ jsou sestaveny odborníky, pokud obce navržená opatření zrealizují, pak se vyhnou erozním či jiným škodám, proti kterým tato opatření bojují. Pokud nedojde k realizaci těchto opatření, přijde například přívalový déšť a způsobí jim určitou škodu (například zanese rybníky), tak odbor životního prostředí, který to začne řešit, si zjistí, zda byla pro daný katastr vytvořena KPÚ. V případě, že pro daný katastr KPÚ existuje, ale obec její návrhy nedodržela, může odbor životního prostředí udělit pokutu. Zájem o KPÚ je veliký. Bohužel nelze všem žádostem vyhovět najednou. Z kapacitního důvodu se musí KPÚ realizovat postupně. Zájem mají pak především lokality, na nichž hospodaří zemědělské družstvo, které zná KPÚ z jiných katastrů. Například zemědělské družstvo z Velké Chyšky hospodaří na několika katastrech včetně katastrů, na kterých již došlo k realizaci KPÚ. Konkrétně jde o obce Lesná a Útěchovice. Nyní zemědělské družstvo podporuje i KPÚ pro Velkou Chyšku.

2.5 Obec Lesná – hodnocení realizovaných KPÚ Lesná je malá obec vzdálená od Lukavce 7 km. Obec má 70 trvale žijících obyvatel. Rozloha katastrálního území činí 495 ha. Z toho je přibližně 97 ha lesů, 267 ha orné půdy, 47 ha trvalých travních porostů. Obec spadá do povodí řeky Vltavy, dílčí povodí Želivka (Oficiální web obce Lesná). Dle údajů získaných na Pozemkovém úřadě v Pelhřimově od pana Ing. Květoně (aktuální přehled o stavu KPÚ viz příloha č. 3) byly KPÚ v obci Lesná zahájeny v roce 2001 a ukončeny v roce 2005. Důvodem zahájení byla žádost vlastníků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v katastrálním území. V rámci pozemkové úpravy je navrženo zřízení biokoridorů a biocenter na výměře 11,6 ha, ozelenění cca 5 km cest a rekonstrukce 9,406 km polních cest (z toho dokončeno 1,66 km a vyprojektováno 2 km). V rámci protierozní ochrany půdy je navrženo zatravnění 20 ha orné půdy včetně jednoho průlehu o výměře 0,3370 ha, úprava tras a opříkopování cest navržených k rekonstrukci. V rámci návrhu společných zařízení je z hlediska protierozní ochrany

36

vyhodnocen každý souvisle obdělávaný blok zemědělské půdy podle stanovených odtokových linií. Po zjištění těchto informací jsem obec Lesná a její okolí osobně navštívila a zdokumentovala místa, kde by podle mého uvážení měla být některá opatření zrealizována. Od ukončení KPÚ uběhlo již 9 let. Nějaká výrazná změna nebo zásah do krajiny ale viditelný není. Jako pozitiva bych uvedla osázení cest stromy, travní pás a zatravněná dráha soustředěného odtoku nad potokem, viz obrázky číslo 12 a 13. Obrázek č. 12: Cesta

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

Obrázek č. 13: Zatravněná dráha odtoku, ochranný pás

37

Vyznačení drah soustředěného odtoku pomůže navrhnout vhodná opatření na správná místa. Obrázek č. 14: Dráhy soustředěného odtoku Lesná


Obrázek č. 15: Navržená opatření pro obec Lesná (popis viz tabulka č. 8)


38

Tabulka č. 8: Popis jednotlivých úprav Oblast 1Pramenná oblast

Návrh opatření Zalesnění - výsadba smíšeného porostu místních dřevin, zatravnění

2 Dráha odtoku 3 Svah

Zatravnění Hrázky, obdělávání po vrstevnici, pěstování vhodných plodin Zatravnění Zatravnění Revitalizace vodního toku navrácení do původního koryta, meandry, výsadba skupinové doprovodné zeleně na obou březích toku (skupiny místních dřevin) Výsadba stromořadí (místní dřeviny, případně místní druhy ovocných stromů), hrázky, obdělávání po vrstevnici, vhodné plodiny

4 Dráha odtoku 5 Dráha odtoku 6 Vodní tok

7 Místní komunikace, svah

Zdůvodnění Stabilizace odtokových poměrů, protierozní opatření, zlepšení krajinného rázu, biocentrum Stabilizace odtokových poměrů Protierozní opatření, stabilizace odtoku, doplněk krajinného rázu Stabilizace odtokových poměrů Stabilizace odtokových poměrů Stabilizace odtokových poměrů, krajinný prvek, biokoridor

Protierozní opatření, stabilizace odtoku, doplněk krajinného rázu


I přesto, že katastr lesná má dle údajů z pozemkového úřadu KPÚ i plán společných zařízení hotové, skutečný stav je z hlediska odtokových poměrů nevyhovující. V katastru nebylo nalezeno téměř žádné opatření, které by nějakým způsobem vylepšilo odtokové poměry. Za jednu výjimku lze považovat zatravněnou dráhou soustředěného odtoku a zatravněný ochranný pás kolem pole. Hlavním nedostatkem celého katastru jsou neochráněné dráhy soustředěného odtoku a nezrevitalizovaný potok viz obrázek č. 16 a 17. Kladné je vysázení stromů kolem cest což zlepšuje ráz krajinky, její estetickou hodnotu a dokonce lze hovořit i o vytvoření interakčních prvků USESu.

39

Obrázek č. 16: Neochráněná dráha odtoku


Obrázek č. 17: Nezrevitalizovaný potok


40

Závěr Cílem této práce bylo navrhnout opatření, zejména z hlediska zlepšení vodního režimu. Tato opatření zlepšují odtokové poměry v oblasti, mají protierozní účinnost a zlepšují ráz krajiny. Tato opatření by měla být realizována v rámci plánu společných zařízení při tvorbě KPÚ. Realizace vodní režim zlepšujících opatření by však vedla k omezení zemědělské výroby. Hrázky, meze, zatravnění, zalesnění apod. jsou velké zásahy, které omezí použití velké široko-záběrové zemědělské techniky a to dnes, v době hlavní priority zisku, nechtějí zemědělské podniky dopustit. Katastr obce Lukavec je stejně jako mnoho dalších velmi zatížen zemědělskou činností. Velké lány polí a nevzhledná krajina narušuje život všech. Musí dojít ke změně dotační politiky státu a Evropské unie vůči zemědělské výrobě. Podpora bioplynových stanic vede ke zvýšení pěstování kukuřice, která je na potřebu pesticidů jedna z nejnáročnějších. Kukuřice se pak pěstuje na nevhodných místech a pesticidy spláchnuté z polí znečišťují vodní toky. Nedostatečná evidence a kontrola pesticidů pak může za používání levných a normy nesplňujících přípravků z Číny (SYROVÁTKA a SLUNEČKO, 2012). Přístup místního zemědělského podniku ke krajině a přírodě obecně je velmi špatný. Jedná se především o nedodržování zásad správného uskladnění statkového hnoje, nesprávnou aplikaci tekutého statkového hnoje, orbu po spádnici, pěstování kukuřice na nevhodných místech, použití pesticidů apod. Tento stav může být způsoben i pouhou neznalostí lidí. Bylo by proto velmi vhodné, aby byli tito lidé seznámeni s problémem, jeho následky a možným řešením. Komplexní pozemkové úpravy a tvorba plánu společných zařízení je v současné době velmi důležitá problematika. Je to způsob, jak by mohla být poničená krajina znovu obnovena a využívána udržitelným způsobem. Nicméně důležitost tohoto problému si uvědomuje stále málo lidí a pro stát je to pouze okrajová záležitost. Nedostatečný zdroj financí způsobuje, že celý proces tvorby komplexních úprav je velmi pomalý a v podstatě ztrácí ten efekt, který by měl přinést zejména z pohledu managementu krajiny. Pokud ale již existují podklady pro to, aby obec požádala o vytvoření KPÚ a plánu společných zařízení a dojde k odsouhlasení, měl by být tento proces co nejefektivnější. Důležité je odborné posouzení krajiny a navržení správných opatření. Prioritou by měl být vodní režim krajiny, odtokové poměry, ochrana před erozí, povodněmi, suchem apod. Finance, které stát pro jednotlivé katastry vyčlení, by měly být využity co nejefektivněji. To nejdůležitější ale je, aby KPÚ byly projektovány skutečně s důrazem na stabilizaci odtokových poměrů a aby se nakonec vše zrealizovalo tak, jak je 41

naplánováno. Neexistence nástroje, který by donutil obce vyprojektovaná společná zařízení zrealizovat, je zásadní chyba. Plány obnovy krajiny a veškeré vynaložené náklady pak přichází vniveč. Obec Lesná ukončila KPÚ a plán zařízení již v roce 2005. Dosud však není vidět žádná zásadní změna. Navržená opatření, která by se zrealizovala, ušetří mnoho peněz. Přívalové deště každý rok napáchají mnoho škod a způsobují i rozsáhlé záplavy. Většina následků, které velká voda přináší, se dá minimalizovat revitalizací krajiny. Náklady na obnovení správných funkcí krajiny jsou přitom mnohem nižší než náklady vynaložené na obnovu měst a obcí po záplavách. Nemluvě o ztrátě na lidských životech, která je nevyčíslitelná. Velkým problémem je také složitý a nepřehledný byrokratický aparát, který vše nadmíru ztěžuje, nedostatečná snaha státu a omezené možnosti místní samosprávy. Další překážkou je také neznalost, nezájem a neochota lidí tento proces podstoupit. Velmi důležitá je proto osvěta a informování lidí. Sami vlastníci, občané a obce se musí začít o krajinu starat. Začít vnímat jednotlivé problémy, které s poškozením krajiny souvisí a snažit se je napravit. Teorie udržitelnosti mluví o respektu k základním funkcím krajiny, tento respekt však musí získat především lidé, kteří v dané krajině žijí. Pokud budeme čekat na to, až si stát uvědomí, že je třeba zasáhnout, může být už pozdě (SYROVÁTKA a DUCHEK, 2013).

42

Seznam použité literatury AOPK ČR: Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. [online]. 2002 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.dotace.nature.cz/voda-problemy-moznosti-reseni-vyhledavani.html AOPK: Revitalizace. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://praha.ochranaprirody.cz/pece-o-vodni-rezim-krajiny/revitalizace-vodnich-toku/ BENDL, Petr. Předmluva. In: [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://krajina.krstredocesky.cz/article.asp?id=54 BURIAN, Zdeněk. Pozemkové úpravy. Praha: Consult, 2011, 207 s. ISBN 978-80-903482-8-8 Český statistický úřad: Vybrané statistické údaje za obec. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=MOS+ZV01&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualiz uj=Aktualizovat&pro_1_154=548332#pozn4

DAVID, Petr. Pelhřimovsko. 1. vyd. Praha: S, 2010, 183 s. ISBN 978-80-86899-26-8. Geoportál SOWAC - GIS: Vodní eroze. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.sowac-gis.cz/index.php?projekt=vodni&s=hledej HERČÍK, Miloslav. Životní prostředí. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006, 142 s. ISBN 978-80-248-1073-7. Huťský potok. In: Wikipedia [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Huťský_potok_(přírodní_památka) Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. [online]. 2010 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/koncepce-a-strategie/koncepce-reseni-problematiky-ochrany.html KROLÁK, JAROLÍMOVÁ a ŘEZNÍČKOVÁ. Územní plán. 2011. [online]. [cit. 2014-0319]. Dostupné z: http://lukavec.cz/koncept-up-lukavec/d-1826/p1=1876 LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 80-863-8627-9. MARADA, Petr. Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb. 1. vyd. Praha, 2011, 151 s. ISBN 978-80-247-3885-7.

43

MANA, Vladimír a Michal BROKL. Katalog krajinných prvků České Republiky [online]. Opava: EKOTOXA OPAVA s.r.o., 2006 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.belbo.cz/wp-content/uploads/2009/12/Katalog-krajinnych-prvku.pdf Martinický potok. In: Wikipedia [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Martinický_potok_(přítok_Želivky) MEDUNOVÁ, Iveta. Modelová studie optimalizace managementu správy povodí [rukopis]. Diplomová práce. 2013. Michael BEGON a John L HARPER. Základy ekologie. 1. české vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, xii, 505 s. ISBN 978-80-244-2478-1. MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s. ISBN 80-853-6822-6. MOLDAN, Bedřich, Jan JENÍK a Jaroslav ZÝKA. Životní prostředí očima přírodovědce člověk v bios éře. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Academia, 1989, 163 p. ISBN 80200-0042-9. NAVARA, Luděk. Česko jako vyprahlá step. Mladá ronta dnes. Praha: MAFRA, a.s, 2014, XXV/89. Oficiální web městyse Lukavec. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://lukavec.cz Oficiální web obce Lesná. [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://lesna.cz/zakladniudaje/d-1022/p1=1052 Portál eAGRI: resortní portál Ministerstva zemědělství. Krajinné prvky [online]. [cit. 201401-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zivotni-prostredi/ochranakrajiny/krajinne-prvky/ Portál eAGRI: resortní portál Ministerstva zemědělství. Tvorba krajinný prvků [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zivotni-prostredi/ochranakrajiny/krajinne-prvky/tvorba-krajinnych-prvku/ Portál eAGRI: Resortní portál Ministerstva zemědělství. Udržitelné používání pesticidů [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/udrzitelne-pouzivani-pesticidu/

44

Portál eAGRI: Resortní portál Ministerstva zemědělství. Zásady správné zemědělské praxe [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravnipredpisy-mze/tematicky-prehled/100048806.html Příručka ochrany proti vodní erozi. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011. ISBN 978-807084-996-5. [online]. [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/aktuality/prirucka-ochrany-proti-vodni-erozi-2014.html Pozemkové úpravy nástroj pro udržitelný rozvoj venkovského prostoru. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011. ISBN 978-80-7084-944-6. [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/pozemkoveupravy/publikace/pozemkove-upravy-nastroj-pro-udrzitelny-1.html REICHHOLF, Josef. Pevninské vody a mokřady ekologie evropských sladkých vod, luhů a bažin. Vyd. 1. Praha: Ikar, 1998, 223 s. ISBN 80-720-2185-0. Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lukavec. [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.mestopacov.cz/upload/dokumenty/uzemni_plany/UAP/pri/lukavec.htm Říční síť Želivky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Říční_síť_Želivky_-_Martinický_potok.png SYROVÁTKA, O. - ŠÍR, M. - TESAŘ, M., 2002: Změna přístupů ke krajině - podmínka udržitelného rozvoje. In: Sborník příspěvků konference Tvář krajiny - krajina domova (Praha Průhonice, 21. -23. 2. 2001) sv. 1: Krajina jako přírodní prostor, 87 - 96. ISBN 80-86512-02-9. SYROVÁTKA, O. a kol.: Koncepce revitalizace pramenných oblastí, Případová studie Senotín, Závěrečná zpráva etapy 1994 Syrovátka O. a Duchek S., 2013: Role občanské společnosti v udržitelném managementu krajiny – pilotní projekt revitalizace řeky Úhlavy. In: Socioekonomické a environmentální aspekty udržitelného rozvoje, 1. Vyd., České Budějovice: VŠERS, 2013, ISBN 978-8087472-47-7, 196 – 200. SYROVÁTKA, Oldřich a Martin SLUNEČKO. Kvalita pitné vody v Plzni In: Ranní infoservis ČT, ČT 2, 2012-11-04, 10:35. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://tv.sms.cz/televize/CT2/20121104/1540056876-Nedej-se?porad_stav=archiv VLASÁK, Josef a Kateřina BARTOŠKOVÁ. Pozemkové úpravy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007, 168 s. ISBN 978-80-01-03609-9.

45

Seznam použitých zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČSÚ Český statistický úřad JPÚ

Jednoduché pozemkové úpravy

KES


KPÚ Komplexní pozemkové úpravy ÚSES Územní systém ekologické stability

46

Seznam obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Katastrální území obce Lukavec ........................................................................ 22 Obrázek č. 2: Povodí ................................................................................................................ 23 Obrázek č. 3: Říční síť Želivky ................................................................................................ 24 Obrázek č. 4: Kukuřičné pole na svahu, GPS N49°33.094' E14°59.429' ............................... 27 Obrázek č. 5: Erozní ohroženost katastru................................................................................. 28 Obrázek č. 6: Legenda k obrázku č. 5 ...................................................................................... 28 Obrázek č. 7: Odvodněná místa ............................................................................................... 30 Obrázek č. 8: Dráhy soustředěného odtoku Lukavec ............................................................... 31 Obrázek č. 9: První část navržených opatření (viz tabulka č. 5) .............................................. 32 Obrázek č. 10: Druhá část navržených opatření (viz tabulka č. 6) ........................................... 33 Obrázek č. 11: Třetí část navržených opatření (viz tabulka č. 7) ............................................. 34 Obrázek č. 12: Cesta ................................................................................................................. 37 Obrázek č. 13: Zatravněná dráha odtoku, ochranný pás .......................................................... 37 Obrázek č. 14: Dráhy soustředěného odtoku Lesná ................................................................. 38 Obrázek č. 15: Navržená opatření pro obec Lesná (viz tabulka č. 8)....................................... 38 Obrázek č. 16: Neochráněná dráha odtoku .............................................................................. 40 Obrázek č. 17: Nezrevitalizovaný potok .................................................................................. 40 Tabulka č. 1: Vyhodnocení koeficientu ekologické stability ................................................... 16 Tabulka č. 2: Plochy jednotlivých druhů pozemků v obci Lukavec ........................................ 25 Tabulka č. 3: Výpočet KES ...................................................................................................... 26 Tabulka č. 4: Rozlišení KES .................................................................................................... 26 Tabulka č. 5: Popis jednotlivých úprav .................................................................................... 32 Tabulka č. 6: Popis jednotlivých úprav .................................................................................... 33 Tabulka č. 7: Popis jednotlivých úprav .................................................................................... 34 Tabulka č. 8: Popis jednotlivých úprav .................................................................................... 39

47

Seznam příloh Příloha č. 1 – Nesprávné zemědělské praktiky Příloha č. 2 – Žádost obce o KPÚ Příloha č. 3 – Stav KPÚ podle pozemkového úřadu Příloha č. 4 – Navržená opatření

48

Příloha č. 1 – Nesprávné zemědělské praktiky

Zdroj: vlastní fotodokumentace




Příloha č. 2 – Žádost obce o KPÚ (Zdroj: Obecní úřad Lukavec)

Příloha č. 3 – Stav KPÚ podle pozemkového úřadu

Zdroj: Pozemkový úřad Pelhřimov

Příloha č. 4 – Navržená opatření (Zdroj: Vlastní tvorba v programu Quantum GIS)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Recommend Documents