Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Bakalářská práce

Monika Hronová 2014

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra společenských věd

Manažerské hodnocení přípravy výstavby rybníka Vypracoval: Monika Hronová

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Oldřich Syrovátka

V Jindřichově Hradci, březen 2014

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Manažerské hodnocení přípravy výstavby rybníka, jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. J. Hradec, březen 2014

Podpis studenta

Anotace Cílem této bakalářské práce je popsat a vyčíslit náklady spojené s procesem výstavby rybníka (vodní nádrže), a to od rozhodnutí investora (stavebníka) přes projektovou přípravu až po samotnou realizaci stavby. Jedná se o poměrně složitou problematiku a záměrem je, aby i laik po jejím přečtení měl základní povědomí o manažerském postupu pro uskutečnění výstavby rybníka a věděl, s jakými náklady musí počítat. Práce objasňuje také některé odborné pojmy z oblasti vodohospodářských staveb, a to technické i právní. Své poznatky jsem získávala z různých zdrojů a spolupracovala jsem i s odborníky, kteří se v dané oblasti pohybují již řadu let. The aim of this thesis is to describe and quantify the costs associated with the process of construction of a pond (water tank) from the investor’s decision (builder) through project preparation to the actual construction. This is a fairly complicated issue and the intention is that even a layman after reading it had a basic understanding of management practices for the implementation of the construction of the pond and knew what costs must be calculated. The work also explains some of the technical terms in the field of hydraulic engineering, both technical and legal. I gained my knowledge from various sources and I have worked with experts who work in this field for many years.

Poděkování Děkuji vedoucímu práce RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc. za rady a připomínky, které mi poskytl při řešení dané problematiky, Ing. Martinu Žižkovi za poskytnutí cenných materiálů a zkušeností v oblasti vodohospodářských staveb a Ing. Ladislavu Šterclovi za získané informace z oblasti environmentální problematiky a rybářství. Dále mé poděkování patří panu Ing. Radku Čáberovi za poskytnuté informace z oblasti projektování vodohospodářských staveb a v neposlední řadě panu Radku Havlínovi, který mi poskytl informace z oblasti geodesie a geografie.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................1 Seznam použitých zákonů, vyhlášek a technických norem vodohospodářské problematiky ..................................................................................................................... 2 Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 2 I. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 3 1

Základní vymezení pojmů ......................................................................................... 3 1.1

Pojem rybník ...................................................................................................... 3

1.2

Pojem rybník z pohledu judikatury .................................................................... 4

1.2.1

Majetkoprávní problematika rybníků – judikatura.................................... 4

1.2.2

Je rybník stavbou? ...................................................................................... 4

1.3

Rybník ................................................................................................................ 6

1.3.1

Dělení rybníků ............................................................................................ 6

1.3.2

Vedlejší význam rybníků............................................................................. 8

1.4

Pojem životní prostředí ...................................................................................... 8

1.5

Technická zařízení rybníků a MVN .................................................................... 8

1.5.1

Hráz ............................................................................................................ 9

1.5.1.1 Materiál pro stavbu hrází ................................................................... 11 1.5.1.2 Založení hráze..................................................................................... 12 1.5.1.3 Návrh výšky hráze .............................................................................. 13 1.5.2 Rybniční kotlina.........................................................................................13 1.5.3

Výpustná zařízení.......................................................................................14

1.5.4

Bezpečnostní přepad.................................................................................. 15

1.6

Základní informace o vodním díle .................................................................... 15

1.6.1

2

Co se nepovažuje za vodní dílo ..................................................................16

1.7

Vodní zákon (č. 254/2001 Sb., o vodách) ......................................................... 17

1.8

Pojem stavba ..................................................................................................... 17

1.8.1

Stavby movité a nemovité ......................................................................... 18

1.8.2

Bližší specifikace staveb vodních děl po technické stránce ...................... 18

Termíny a definice ....................................................................................................19 2.1

Vedoucí projektu ............................................................................................... 19

2.2

Projektant .......................................................................................................... 19

2.3

Geodet ............................................................................................................... 19

2.4

Geolog ............................................................................................................... 19

2.5

Projektová dokumentace................................................................................... 19

2.6

Stavba ............................................................................................................... 20

2.7

Předmět díla ..................................................................................................... 20

2.8

Staveniště ......................................................................................................... 20

2.9

Objednatel ........................................................................................................ 20

2.10

Zhotovitel ......................................................................................................... 20

2.11

Podzhotovitel ................................................................................................... 20

2.12

Soupis prací a dodávek..................................................................................... 20

2.13

Stavební dozor ................................................................................................... 21

2.14

Stavební deník ................................................................................................... 21

2.14.1 3

Denní záznamy ve stavebním deníku ........................................................21

Postup a podmínky při podávání žádosti ................................................................ 22

II. PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 23 Úvod ................................................................................................................................ 23 4

Zjednodušený postup předrealizační fáze ............................................................... 24

5

Praktické informace................................................................................................. 27 5.1

Investiční záměr ............................................................................................... 27

5.1.1

Územní řízení a rozhodnutí ...................................................................... 27

5.1.1.1 Účastníci územního řízení ................................................................. 27 5.1.2 Stavební řízení .......................................................................................... 28 5.1.3

Stavební povolení...................................................................................... 29

5.1.4

Položkový rozpočet ................................................................................... 29

6

Kvalifikovaný odhad finančních nákladů předrealizační fáze................................. 30

7

Výběr zhotovitele stavby .......................................................................................... 33 7.1

Slepý rozpočet .................................................................................................. 33

7.2

Rozpočet stavby s výkazem výměr ................................................................... 33

7.3

Zadávací dokumentace..................................................................................... 34

7.3.1

8

Pojmy vyskytující se v zadávací dokumentaci .......................................... 38

7.3.1.1 Smlouva o dílo ................................................................................... 38 7.3.1.2 Objednavatel...................................................................................... 38 7.3.1.3 Zástupce objednatele ......................................................................... 38 7.3.1.4 Zhotovitel........................................................................................... 38 7.3.1.5 Zástupce zhotovitele ve věcech technických...................................... 38 7.3.1.6 Veřejná zakázka ................................................................................. 38 Procentuální zhodnocení finančních nákladů na stavbu ........................................ 39

8.1 9

Finanční zhodnocení realizace stavby.............................................................. 40

Možnosti financování výstavby rybníků z dotačních programů ............................. 40 9.1

Ministerstvo zemědělství ................................................................................. 40

9.1.1

Operační program Rybářství .................................................................... 40

9.1.1.1 Výše dotace ......................................................................................... 41 9.1.2 Operační program „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží“ .......................................................................................41 9.2

Ministerstvo životního prostředí ...................................................................... 41

9.2.1

Příjemce dotace......................................................................................... 42

9.2.2

Výše dotace ............................................................................................... 42

9.2.3

Podmínky splnění dotace.......................................................................... 43

Závěr ............................................................................................................................... 44 10

Citovaná literatura .............................................................................................. 45

11

Citované internetové zdroje ................................................................................ 45

12

Citované interview .............................................................................................. 48

Seznam obrázků .............................................................................................................. 49 Seznam tabulek ............................................................................................................... 49 Seznam grafů .................................................................................................................. 49 Přílohy ............................................................................................................................. 50 Příloha č. 1: Žádost o územní souhlas .............................................................................. 51 Příloha č. 2: Žádost o stavební povolení k vodním dílům .............................................. 54 Příloha č. 3: Žádost o vydání kolaudačního souhlasu .................................................... 60 Adresa příslušného úřadu ............................................................................................... 60 Příloha č. 4: Žádost o povolení k užívání vodních děl ................................................... 64

Úvod Cílem této práce je přiblížit lidem odbornou problematiku vztahující se k budování rybníka jako vodohospodářského díla. Co to všechno obnáší, kolik finančních prostředků bude na výstavbu potřeba uvolnit, jaké zákonné a technické podmínky musím splnit nebo kteří odborníci se budou podílet na fázi před zahájením samotné stavby. Uvedu, jaké povinnosti musí investor splnit v oblasti majetkoprávních vztahů, jaká povolení a vyjádření ostatních subjektů je třeba získat. V praktické části zpracuji kvalifikovaný odhad finančních nákladů ve fázi před samotnou realizací stavby rybníka, jež zahrnují veškeré náklady spojené s povoleními a zpracováním projektu. Dozvíme se, které osoby se podílejí na zpracování projektové dokumentace, koho potřebujeme k vyjádření o vhodnosti lokality a kdo nám poradí v oblasti vodohospodářské nebo finanční. Zjistíme, jaké jsou odpovědnosti pověřených kvalifikovaných osob a správně zhodnotíme jejich práci na daném projektu. Popíšu postup při rozhodnutí o vybudování rybníka a veškeré podmínky před zahájením stavby. V teoretické části jsem spolupracovala s panem Ing. Ladislavem Šterclem z Rybářství Kardašova Řečice s.r.o. Od pana Štercla jsem získala informace z environmentální oblasti, jako například v otázce správné volby lokality, problematiky povodí a důležitých aspektů týkající se životního prostředí, samotné výstavby rybníka a zákonných povinností před stavbou. Tato problematika je velmi obsáhlá, proto jsem do své práce zahrnula jen ty nejdůležitější hlediska.

1

Seznam použitých zákonů, vyhlášek a technických norem vodohospodářské problematiky Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon novelizován zákonem č. 150/2010 Sb., Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství novelizován zákonem č. 410/2000 Sb., novelizace zákonem č. 99/2004 Sb., Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 185/2000 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, Zákon č. 360/1992 Sb., -o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb novelizován zákonem č. 63/2003 Sb., Vyhláška o technicko-bezpečnostním dohledu č. 471/2001 Sb., o TBD nad vodními díly Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., zákon o oceňování majetku Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních

Seznam použitých zkratek KN MVN OP OP ŽP PD TBD TDI VN

Katastr nemovitostí Malá vodní nádrž Operační program Operační program Životní prostředí Projektová dokumentace Technicko-bezpečnostní dozor Technický dozor investora Vodní nádrž

2

I. TEORETICKÁ ČÁST 1

Základní vymezení pojmů

1.1 Pojem rybník Při vyřčení slova „rybník“, se většině z nás vybaví lesklá vodní plocha, vybízející k letním radovánkám, vodním sportům a k rybaření. Romantikům pak slunce, zapadající na obzoru do potemnělé vodní hladiny. To vše za příjemných zvuků kuňkajících žab a bzučících komárů. Na rybník můžeme pohlížet i z pohledu vodohospodáře a předchozí obrazy zmizí jak mávnutím kouzelného proutku a zůstává jen strohá definice „rybník“, „malá vodní nádrž“, či „vodní dílo“. Definovat tento pojem však není jednoduché a odborná literatura se v tomto případě značně rozchází. Základní problém je v tom, jakou vodní nádrž můžeme označit pojmem „rybník“ a kterou pod tímto pojmem uvést nemůžeme. (Rybník - Wikipedie, 2014) Vodní dílo je obecně používaný termín pro každou stavbu sloužící k zadržování, jímání, vedení nebo jinému nakládání s povrchovou či podzemní vodou. Obecně rybníkem označujeme umělou vodní nádrž vytvořenou člověkem za určitým účelem, chovu ryb, akumulace vody pro odběr apod. Rybník je tvořen hrází, zátopou a dalšími technickými zařízeními, které budou zmíněny v dalších kapitolách.

Obrázek 1 Rybník

(ENVIC, 2014)

3

1.2 Pojem rybník z pohledu judikatury (Poslanecká sněmovna České republiky, 2004) Judikaturou bylo opakovaně konstatováno, že rybník není věcí v právním smyslu. Legální definice rybníka je obsažena v zákoně č. 99/2004 Sb., o rybářství: „rybník je vodní nádrží určená především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení“. Rybník bychom mohli definovat také podle vodního zákona 254/2001 Sb., který uvádí, že „rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny“. (Urbánková, 2012) Další definici rybníka najdeme v oceňovací vyhlášce č. 540/2002 Sb.: „Rybník je vodní nádrž se zemní hrází, přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše.“ Rybník je tvořen hrází a pozemkem, na kterém je hráz postavena, a dalšími technickými doplňky (přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při návrhovém průtoku, popřípadě obvodovou stokou). 1.2.1 Majetkoprávní problematika rybníků – judikatura

(Bartůšková, 2004) Nejpočetnější judikaturu k dané problematice je možné nalézt ve sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. S ohledem na právní úpravu vymezující pojem rybník a činnost rybníkářství je vhodné provést časové rozlišení na období: a) platnosti zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství do novely provedené zákonem č. 410/2000 Sb., do této doby neexistovala legální definice rybníka, b) od nabytí účinnosti novely č. 410/2000 Sb. do data účinnosti nového zákona č. 99/2004 Sb., tj. od 29. 11. 2000 do 31. 3. 2004, c) účinnosti zákona č. 99/2004 Sb. po současnost, tj. od 1. 4.2004. 1.2.2 Je rybník stavbou?

Aby určitá stavba byla stavbou ve smyslu občanského práva (občanskoprávních předpisů) a nebyla pouhou součástí pozemku, na němž byla vystavěna, musí být způsobilá být samostatným předmětem občansko-právních vztahů.1 Vodní díla tyto podmínky často splňovat nebudou, neboť jak rozhodl Ústavní soud např. v případě rybníků: Jestliže není fakticky možné stavbu (rybníka) ve smyslu veřejného práva oddělit od pozemku, který tvoří jeho dno a břehy, ne1

Rozsudek NS ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1118/2005

4

může být rybník samostatnou věcí z hlediska práva soukromého, se kterou by mohlo být samostatně nakládáno2. (Hájek, 2014) Jednou z nejdůležitějších změn v rámci nemovitostního práva v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (tzv. nový občanský zákoník), (dále jen „OZ“) je zavedení zásady „superficies solo cedit“, podle které všechny stavby nacházející se na pozemku a pevně spojené se zemí patří neoddělitelně k tomuto pozemku. Vlastník pozemku je vždy vlastníkem všech staveb na pozemku. Podle nové právní úpravy v OZ postačí, když dojde pouze k převodu pozemku, na kterém se nachází stavba. Z této právní úpravy existují nadále (i po 1. lednu 2014) některé výjimky (např. podzemní stavba se samostatným účelovým určením, inženýrské sítě včetně staveb a zařízení, které s nimi provozně souvisí). Nová právní úprava zároveň respektuje stav, kdy vlastnictví mnoha staveb bylo v důsledku předešlé právní úpravy zcela odlišné od vlastnictví pozemků pod těmito stavbami. Skutečnost, že zákon o rybářství zahrnuje do pojmu rybník jak stavbu, tak pozemek, nemůže právně změnit nic na situaci, kdy stavba a pozemek budou mít oddělené vlastníky. Na druhé straně jednotlivé složky rybníka i s vodou v rybníku obsaženou tvoří jeden funkční celek. Nemůže být funkční rybník bez pozemku, bez hráze či bez vody. (Bartůšková, 2005) Zákonná definice označuje rybník za vodohospodářské dílo. Vodní zákon v § 127 odst. 14 uvádí, že pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem „vodohospodářské dílo“, rozumí se tím vodní dílo podle tohoto (tj. vodního) zákona. Dále je třeba zabývat se jednotlivými složkami, které zákon zahrnuje do pojmu rybník: Jde o: - hráz, - pozemek pod hrází, - zatopené pozemky, - další technické doplňky, přítokovou částí, odpadem, popřípadě obvodovou stokou. Dalšími technickými doplňky, se rozumí technická vybavenost nutná k regulaci vodní hladiny. V této práci budeme rybník chápat jako vodohospodářskou stavbu ve smyslu vodního a stavebního zákona. 2

Usnesení ÚS ze dne 16.6.2006, sp. zn. II. ÚS 95/05, obdobně se vyslovil NS v rozsudku ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1221/2002 v případě hrází

5

Obrázek 2 Rybník Dobrá Voda

Zdroj: vlastní tvorba

1.3 Rybník Rybníkem se pro účely vodního zákona č. 254/2001 Sb. rozumí „uměle vytvořené vodohospodářské dílo s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny“. Rybník je tvořen hrázemi a pozemkem, na kterém je hráz postavena, a dalšími technickými doplňky – přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při stoletém průtoku, popřípadě obvodovou stokou. 1.3.1 Dělení rybníků

(Rybníkářství, 1998) Rybníky se podle způsobu zásobení vodou dělí na nebeské (plněné dešťovou vodou), pramenité, říční a potoční. Podle způsobu přívodu vody na boční, obtokové a průtočné. Podle okolí na polní, luční, lesní, návesní a ostatní, podle klimatu na vrchovinné a nížinné. Dále se dělí podle složení vody přitékající do rybníka, jeho velikosti, průměrné hloubky a dalších kritérií. Tyto charakteristiky určují vhodnost pro konkrétní hospodářské využití. (Naše rybářství, 2012) Podle hlavních chovaných ryb dělíme rybníky na kaprové a pstruhové. Podle účelu na závlahové, biologické, požární, zásobárny užitkové vody, usazovací a rekreační… Podle příslušnosti k rybniční soustavě mohou být ojedinělé (izolované) nebo mohou být v rybniční soustavě s napájecími, odvodňovacími náhony a obtokovými stokami pro regulaci přítoku a odtoku vody. Největší rybniční soustavy v Čechách jsou v okolí Třeboně, Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Vodňan, Blatné a Jindřichova Hradce.

6

Obrázek 3 Dělení rybníků z hlediska napájení

Zdroj: Rybníky a účelové nádrže, 1989

a) průtočné; b) obtokové; c) boční

(Rybníkářství, 1998) Právní předpisy dělí vodní díla do čtyř kategorií. Jedná se o kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu (TBD) z vyhlášky č. 471/2001 Sb. o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly. Zařazení do jednotlivých kategorií je zhodnocením možných ztrát na životech, škod a rizik, které mohou vzniknout při havárii vodního díla. I. a II. kategorie – přehrady III. kategorie – zpravidla velké rybníky a ochranné hráze, zdrže apod. IV. kategorie – všechny ostatní vodní díla včetně malých rybníků Podle těchto kategorií se stanovují povinné kontroly technicko-bezpečnostním dozorem. Dozorem se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání, nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a také možných příčin jejich poruch. Provádí se pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením deformací, sledováním průsaku vod a hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezím nebo kritickým hodnotám. Součástí technicko-bezpečnostního dohledu je i vypracování návrhu k odstranění zjištěných nedostatků. U vodních děl III. a IV. kategorie může technicko-bezpečnostní dozor provádět sám vlastník, popřípadě stavebník. Přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla je povinné nejméně jedenkrát ročně u staveb I. kategorie, u II. kategorie nejméně jedenkrát za 2 ro-

7

ky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let. 1.3.2 Vedlejší význam rybníků

(Naše rybářství, 2012) Vodohospodářský – akumulace a retence vody v krajině, ovlivnění vodní bilance, povodně aj. Klimatický – teplota, vlhkost aj. Zásobárna vody – užitková voda, požární nádrže aj. Čištění odpadních vod – biologické rybníky Protierozní význam a význam odbahňování rybníků Rekreační Těžba rybničních porostů jako například rákos Utváření krajiny Výroba elektrické energie 1.4 Pojem životní prostředí Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka, a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Rybníky a vodní nádrže jsou pro životní prostředí velice důležité. Jedná se o významný krajinný prvek, který je zakotvený i v zákoně o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. Jejich hlavním významem je zadržování vody v krajině, dále jsou významným biotopem, který vytváří příznivé podmínky pro rozvoj specifické fauny a flóry. Jedná se o rostliny a organismy vázané na vodní a mokřadní prostředí. Ty pak nemalou mírou přispívají k samočisticím procesům povrchových vod, vytvářejí příznivé podmínky pro hnízdění ptactva a výskyt obojživelníků. Rybníky obecně zvyšují biodiverzitu dané lokality a její ekologickou stabilitu. V neposlední řadě nelze pominout jejich ochranou funkci při povodňových stavech, kdy retenční prostory rybníků a vodních nádrží zpomalují povodňovou vlnu. Rybníky a vodní nádrže mají příznivý estetický význam v krajině. 1.5 Technická zařízení rybníků a MVN (J.Šálek, 1989) Nedílnou součástí rybníků a MVN jsou jejich hlavní technické komponenty a uspořádání, které zahrnují: Hráz (hráze) Rybniční kotlinu (zátopu)

8

Výpustné zařízení (manipulační objekt a spodní výpust) Bezpečnostní přepad s vývařištěm a odpadní stokou 1.5.1 Hráz

(Český normalizační institut, 1997) Hráze jsou nejzákladnějším, nejnáročnějším a také nejnákladnějším komponentem. Podmínka pro malé vodní nádrže (dále jen MVN) stanovuje, že se hráze budují maximálně do výšky 9 m. Navrhují se nejčastěji jako zemní, sypané. Materiálem na výstavbu hráze se stává zemina, jejíž vhodnost se posoudí na základě inženýrsko-geologických průzkumů. V závislosti na použitém materiálu se hráze navrhují jako homogenní, nebo heterogenní, s jádrem plastickým nebo tuhým. Homogenní (stejnorodé) hráze jsou budovány z jednoho dostatečně nepropustného materiálu. Výška stejnorodých hrází se navrhuje do výšky 6 m. Do tělesa homogenní hráze vždy prosakuje určité množství vody a je riziko, že dojde k nežádoucím změnám vlastností materiálu. Heterogenní (nestejnorodé) hráze mají v násypu různé typy materiálů, říká se jim též hráze zonální. Těleso hráze se skládá z části těsnící a stabilizační. Těsnící část je provedena z vhodného nepropustného materiálu. Stabilizační část je možné provést z propustnějších, ale dobře zhutnitelných zemin. Přechod mezi těsnícím jádrem a stabilizační části je řešen filtrační vrstvou kameniva tak, aby nedocházelo k vyplavování jemných částic jádra do části stabilizační. Na rozdíl od hrází homogenních zajišťují filtrační a drenážní vrstvy řízený pohyb vody v tělese hráze a zamezují tak nechtěným změnám tělesa hráze. S tím je však spojena i složitější výstavba a vyšší náklady. Obrázek 4 Hráz retenční nádrže Cvilínek

Zdroj: vlastní zpracování

9

Podle typu prostorového uspořádání rozdělujeme hráze na: čelní, boční, obvodové, dělící. Výhodou nádrží s čelní hrází je nižší spotřeba materiálu na stavbu, daná zejména malou délkou hráze, a tím i nižšími investičními náklady. Nevýhodou je, že veškeré průtoky vody procházejí prostorem nádrže, takže kvůli povodňovým stavům je nutné navrhnout bezpečnostní přeliv na vysokou hodnotu návrhového průtoku. To zase navyšuje investiční náklady a navíc mohutné stavby bezpečnostních přelivů nepůsobí v krajině přirozeně. Boční hráze se budují k oddělení prostoru od koryta vodního toku či jiných vodních ploch. Uplatňují se nejvíce u bočních nádrží. Mohou také sloužit jako ochrana před rozlitím vody rybníka do níže položených pozemků. Dělící hráze, které byly budovány převážně od 2. poloviny 20. století, vznikají rozdělováním nádrže na dílčí vodní plochy. Obvodové hráze jsou tvořeny čtyřmi bočními hrázemi po celém obvodu hráze. Používají se v místech minimálního spádu a v nádržích budovaných na nivách řek. Obrázek 5 Obvodová hráz

Zdroj: J. ŠÁLEK, (Rybníky a účelové nádrže)

10

Podle půdorysného tvaru osy hráze rozdělujeme hráze na: přímé, zakřivené (vypouklé nebo vyduté), lomené. Obrázek 6 Půdorysný tvar hrází

Zdroj: J. ŠÁLEK (Rybníky a účelové nádrže)

Půdorysný tvar hrází a) čelní přímá, b) čelní vypouklá, c) čelní vydutá, d) čelní lomená, e) nepravidelná

1.5.1.1 Materiál pro stavbu hrází Hráze malých vodních nádrží se navrhují zpravidla jako zemní. Výběr vhodného materiálu pro stavbu zemní hráze vychází z výsledků inženýrsko-geologického průzkumu, jehož úkolem je nalézt v blízkosti navrhované nádrže, lokality dostatek vhodných zemin, určit jejich fyzikálně-mechanické vlastnosti, objemy, těžitelnost aj. Zatřídění a vhodnost zeminy pro stavbu hráze uvádí ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. Výhodou zemníku v zátopě budoucí nádrže je skutečnost, že vytěžením zeminy se zvětší objem zásobního prostoru nádrže, pozemky v těchto místech musí být ve vlastnictví stavebníka a rekultivace zemníku po ukončení těžby je snadnější. Zatřídění a vhodnost zemin pro stavbu hráze uvádí norma ČSN 75 2410.

11

Obrázek 7 Použití materiálu

Zdroj: J. ŠÁLEK (Rybníky a účelové nádrže)

a) homogenní materiál, b) s vnitřním těsnícím jádrem, c) s návodovým těsněním, d) z různorodých materiálů, e) s těsnícím zámkem, f) s těsnící štětovou stěnou

1.5.1.2 Založení hráze Způsobu a hloubce založení hráze do podloží je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Tímto místem by mohlo docházet k průsakům vody pod hrází a při vyšších průsacích i k vyplavování zeminy. To by vedlo k postupnému vytváření preferenčních cest proudění s rizikem destrukce hráze. Hloubka založení se stanoví na základě výsledků inženýrsko-geologického průzkumu, který provede kvalifikovaný geolog. Před zahájením výstavby je nutno připravit vhodným způsobem základovou spáru, tj. odstranit z celého půdorysu hráze stromy, keře, drnovou vrstvu, orniční vrstvu, kořeny vegetace atd. Místa, ve kterých by nebylo možné sypaninu dostatečně zhutnit (prohlubně, poruchy, dutiny apod.), se vyplní jiným vhodným materiálem (vhodná zhutnitelná zemina s nízkým koeficientem propustnosti). Ve složitějších případech je na tato místa zpravidla používán beton.

12

1.5.1.3 Návrh výšky hráze (J.Šálek, 1989) Celková výška hráze je dána vztahem:

Kde: Hcel - celková výška hráze od paty po korunu; Hzh - hloubka založení hráze; Hzp - hloubka zásobního prostoru nádrže; Hrp - hloubka retenčního prostoru nádrže; Hbpk - bezpečnostní převýšení koruny hráze nad maximální hladinu vody v nádrži. 1.5.2 Rybniční kotlina

Dno rybníka musí být při jeho výstavbě urovnáno a zbaveno vegetace či jiných nežádoucích přírodních překážek. Dno je spádováno do nejnižšího místa zátopy tak, aby bylo zajištěno úplné vypuštění rybníka. V nejhlubším místě nádrže se osazuje spodní výpust. Dále se budují další objekty podle využití rybníka např. u rybochovných loviště a v jeho těsné blízkosti kádiště. Jejich velikost a tvar závisí na intenzitě chovu ryb a technice odlovu. Obrázek 8 VN Návary


13

1.5.3 Výpustná zařízení

(J. Šálek, 1993) Výpustná zařízení účelových vodohospodářských nádrží slouží k regulovanému vypouštění vody z nádrže za všech situací popř. dle potřeby, aby bylo možno vypustit vodu z nádrže v požadovaném čase. Výpustné zařízení umísťujeme obvykle do nejnižšího místa nádrže, aby ji bylo možno zcela vypustit a odvodnit (v případě MVN k čelní hrázi). Nádrže s objemem vody větším než 500 000 m3 mají být vybaveny alespoň dvěma výpustmi. Jako druhá výpust může sloužit i odběrné zařízení (pro závlahy, energetické účely aj.), kterým lze vypouštět vodu do toku pod nádrží. Každé výpustné zařízení se skládá z uzavíracího prvku a zařízení pro odvedení vody. Nejčastějším uzavíracím prvkem na rybnících je požerák (lidově kbel) hrazený dřevěnými dlužemi, případně v kombinaci s tabulovým uzávěrem (lidově lopatou). Podle konstrukčního uspořádání rozdělujeme výpusti na: Otevřené (stavidlové) Uzavřené (trubní) Otevřené výpusti patří k nejjednodušším a nejstarším. Tvoří je železobetonové nebo kamenné žlaby, jejichž dno odpovídá úrovni nejnižšího místa nádrže. Hradící zařízení otevřených výpustí tvoří: stavidla, segmentové uzávěry, klapkové uzávěry. Otevřené výpusti se používají obvykle do výšky 4 m. Uzavřené výpusti se používají k vypouštění vody z nádrže potrubím zabudovaným do nejnižšího místa hráze. Trubní výpustím patří: čapy, požeráky (nejčastější), lopaty a šoupátkové uzávěry, spodní výpusti či násosky.

14

1.5.4 Bezpečnostní přepad

(Přibyl, 2001) Označují se jako splavy či jalové přelivy. Bývají budovány na průtočných nádržích. V neprůtočných nádržích mohou být nahrazeny vhodnou výpustí. Bezpečnostní přepady jsou budovány proto, aby voda nikdy nedostoupila koruny hráze. Kapacitně jsou navrhovány na Q100 („stoletá voda“ – je pravděpodobnost výskytu povodňového průtoku jednou za 100 let). Bezpečnostní přeliv se skládá z přelivné hrany, skluzu, a odpadního koryta, které bezpečně převede povodňové průtoky mimo vodní dílo. Nejčastější typy bezpečnostních přepadů: Přímé, přes korunu hráze (korunové) Boční bezpečnostní přelivy Kašnové bezpečnostní přelivy Obrázek 9 Kašnový bezpečnostní přepad


1.6 Základní informace o vodním díle Ke stavbě vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad je v tomto případě tzv. speciálním stavebním úřadem oprávněným povolit stavbu vodního díla. Stavebním povolením v případě rybníka se rozumí povolení dle § 8 a § 15 zákona 254/2001 Sb., § 8 – povolení k nakládání s povrchovými vodami § 15 – povolení stavby

15

(254/2001 Sb., Zákon o vodách, 2001) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména: a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže 

V případě rybníka je důležitý odstavec a)

b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů3 včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu h) stavby odkališť i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod j) studny k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle vodního zákona. 1.6.1 Co se nepovažuje za vodní dílo

(Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2001) Za vodní díla se podle vodního zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod a vodovodní a kanalizační přípojky. Za vodní díla se také nepo-

3 Vodárenskými objekty se podle § 2 odstavce 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanaliza-

cích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění, rozumí zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.

16

važují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad4. 1.7 Vodní zákon (č. 254/2001 Sb., o vodách) Vodní zákon (č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) nabyl účinnosti 1. ledna 2002. Od roku 2002 byl vodní zákon několikrát novelizován, významná novela vodního zákona nabyla účinnosti 1. srpna 2010 (zákon č. 150/2010 Sb.). Zákon stanoví: -

podmínky pro využívání povrchových a podzemních vod, uceleně upravuje problematiku ochrany před povodněmi, stanoví působnost orgánů veřejné správy, ukládá povinnosti právnickým a fyzickým osobám v souvislosti s ochranou povrchových a podzemních vod, upravuje systém plateb a financováním výdajů ve veřejném zájmu.

Účelem tohoto zákona je zejména: -

chránit povrchové a podzemní vody, stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů, zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvoření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, zajistit bezpečnost vodních děl.

1.8 Pojem stavba (Poslaneská sněmovna parlamentu České republiky, 2012) Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

4

Příslušným vodoprávním úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností dle § 106 odstavce

1 vodního zákona.

17

1.8.1 Stavby movité a nemovité

Pouze stavby spojené se zemí pevným základem smíme označit, jako stavby nemovité. Ostatní stavby, které nejsou se zemí spojené pevným základem, jsou stavby movité – není však v zákoně stanoveno, jak pevný má být základ, aby se taková stavba dala považovat za stavbu nemovitou. V zákoně měla být pravděpodobně formulace, že „nemovitostmi jsou stavby pevně spojené se zemí základem“, nikoliv „spojené pevným základem“. 1.8.2 Bližší specifikace staveb vodních děl po technické stránce

Bližší požadavky na vodní díla, především po technické stránce, stanoví vyhláška Ministerstva zemědělství č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, prováděcí předpis zrušeného stavebního zákona5. Vyhláška č. 590/2002 Sb. je základním prováděcím předpisem stavebního zákona ve věcech staveb vodních děl. V § 2 definuje řadu základních technických pojmů vážících se k vodním dílům. V § 3 stanoví základní požadavky na vodní díla, mezi nimi především splnění požadavků z hlediska mechanické odolnosti a stability, ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnosti při jeho užívání a požární bezpečnosti, přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností a ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin, přičemž odkazuje na další předpisy a normy ČSN. Stanoví také, že vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami a řadu dalších podmínek. Vyhláška přitom vždy stanoví jen základní obecná pravidla, jimiž by se měly projektování, příprava, realizace i provoz vodních děl řídit, a řadu odkazů na další předpisy převážně technického charakteru6. Ty samozřejmě v řadě případů dále odkazují na jiné předpisy a normy ČSN7 a TVN8. 5

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

6 Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 185/2000 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod, ČSN 75 2410 malé vodní nádrže, TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních 7

Česká technická norma, vydává Český normalizační institut.

18

2 Termíny a definice 2.1 Vedoucí projektu Práce spojené se zadáním a zařizováním stavby od investičního záměru přes projektovou dokumentaci, výběrové řízení na dodavatele až po realizaci stavby. Zastupuje stavebníka (investora) na základě plné moci. V průběhu přípravy s ním konzultuje navržená řešení. 2.2 Projektant Zpracovává jednotlivé stupně projektové dokumentace. V případě výstavby rybníka se jedná o autorizovanou osobu v oboru vodohospodářských staveb dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 2.3 Geodet Úkolem geodeta je vyměřování a vytyčování pozemků a jejich zanášení do geodetických map, vedení evidencí a další dokumentace pro potřeby klientů. Další činností geodeta je vytyčování staveb a jednotlivých stavebních objektů podle schválené projektové dokumentace. Vytýčení provádí před započetím stavebních prací. Po dokončení pak změří skutečný stav, případně vyhotoví geometrický plán pro vklad na katastrální úřad. 2.4 Geolog Úkolem geologa je zkoumat a posuzovat složení zemské kůry, nerostů, hornin a řídí geologické práce, dále provádí geologické průzkumy a geologické mapování. Zpracovává zprávy o výsledcích provedených a vyhodnocených geologických průzkumů – vedení geologické dokumentace. V případě výstavby rybníka je jeho úkolem inženýrsko-geologický průzkum dané lokality. Z jeho výsledků pak vychází projektant při návrhu hrází, zakládání objektů atd. V průběhu stavby vykonává geologický dohled. 2.5

Projektová dokumentace

Jedná se o kvalifikovaně zpracované podklady, které definují stavební záměry objednavatele. Určuje stavbu do technických, ekonomických a architektonických podrobností, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotné, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispo8

Odvětvové technické normy vodního hospodářství, vydává Ministerstvo životního prostředí.

19

ziční a provozní vlastnosti a jakost. Dále umožňuje bez problému vyhotovit výkaz výměr a slouží pro veřejnoprávní projednávání a realizaci stavby. Obsah a dělení PD je dána stavebním zákonem a vyhláškou č. 499/2006 Sb. o projektové dokumentaci a pozdějšími změnami č. 63/2013 Sb. 2.6 Stavba Stavbou se rozumí stavební dílo prováděné zpravidla na pracovišti jako souhrn stavebních prací, včetně dodávek technologického zařízení a montáží. Stavbou se dále rozumí také její část (stavební objekt), přístavba, nástavba nebo stavební úprava. 2.7 Předmět díla Předmětem díla je stavba rybníka. 2.8

Staveniště

(České stavební standardy, 2014)Staveništěm se rozumí prostory nebo plochy určené ve schválené projektové dokumentaci pro stavěné objekty a pro předpokládané zařízení staveniště. Staveniště předává zhotoviteli objednatel. 2.9 Objednatel Je to právnická nebo fyzická osoba, jíž se zhotovitel zavazuje provést dohodnuté stavební práce a která je za to povinna zhotoviteli poskytnout dohodnutou odměnu. 2.10 Zhotovitel

Jedná se o právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k provádění staveb jako předmětu své činnosti. Vystupuje jako smluvní strana ve smlouvě o dílo, jejímž předmětem plnění je stavba. 2.11 Podzhotovitel

Je to právnická nebo fyzická osoba provádějící dílčí podnikatelskou činnost pro zhotovitele na základě samostatné smlouvy o dílo. 2.12 Soupis prací a dodávek Soupis prací a dodávek definuje technické požadavky zadavatele na druh, kvalitu a kvantitu požadovaných prací, dodávek a služeb.

20

2.13 Stavební dozor Stavebním dozorem se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, případně se jedná o technický dozor najatý investorem (TDI) stavby za účelem kontroly kvality dodavatelem prováděných prací. Je vykonávaný kvalifikovanou osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. 2.14 Stavební deník (Dokumentace staveb, 2012) Vede ho zhotovitel ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby. Stavební deník musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám. Záznamy mohou provádět jen osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů9 2.14.1 Denní záznamy ve stavebním deníku

Pravidelné denní záznamy obsahují: - jména a příjmení osob pracujících na staveništi, - klimatické podmínky na staveništi, - popis a množství provedených prací a montáží, - dodávky materiálů, výrobků a zařízení pro stavbu, způsob jejich uskladnění, případně zabudování, - nasazení mechanizačních prostředků. Stavební deník musí zhotovitel po ukončení stavby předat stavebníkovi. Stavební deník je povinen uchovávat vlastník stavby po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje.

9

Zákon 183/2006 Sb., Stavební zákon § 157 Stavební deník

21

3 Postup a podmínky při podávání žádosti Vyplněnou žádost a projektovou dokumentaci stavby vodního díla společně s dalšími požadovanými přílohami podáme vodoprávnímu úřadu městského úřadu se sídlem v místě realizace stavby. Před podáním žádosti o stavební povolení musí být vydáno územní rozhodnutí pro umístění stavby vodního díla. Tento postup vyžaduje stavební zákon pro každou stavbu, pro kterou je třeba stavební povolení. Územní rozhodnutí vydává stavební úřad. Součástí podávané žádosti k povolení stavby vodního díla musí být i rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí). Úřad poté ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování (ustanovení § 15 odst. 2 stavebního zákona). Na které instituci situaci řešit: Vodoprávní úřad je součástí odboru životního prostředí a zemědělství městského úřadu Kde, s kým a kdy situaci řešit: Odbor životního prostředí a zemědělství Městský úřad Jaké doklady je nutné mít s sebou: Platný doklad totožnosti nebo plnou moc stavebníka v případě, že je stavebník zastupován druhou osobou. Jaké jsou poplatky a kde je lze uhradit: Za vydání stavebního povolení ke stavbě vodního díla „většího rozsahu“, např. rybník, zaplatí žadatel správní poplatek ve výši 3 000 Kč. Za územní rozhodnutí je správní poplatek (od roku 2014) ve výši 1 000 Kč. Kdo je oprávněn v této věci jednat: Žádost o povolení stavby vodního díla podává fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání nebo občan, za podmínek stanovených vodním zákonem a dalšími prováděcími předpisy. Výčet podmínek je vždy uveden v příslušném formuláři žádosti v části Příloha a Vysvětlivky, které jsou na poslední straně formuláře. Formulář ke stažení najdete na stránkách příslušného města. V našem případě v této věci jedná vedoucí projektu na základě plné moci investora (stavebníka).

22

II. PRAKTICKÁ ČÁST Úvod Tato kapitola vychází ze stavby rybníka o rozloze 3,5 ha, který byl realizován od poloviny roku 2012 do roku 2013 v okrese Jindřichův Hradec a financován z vlastních zdrojů. Dle ČSN 75 2410 spadá do kategorie A2 „Ochranná retenční nádrž“. Hlavní funkcí ochranné retenční nádrže je zachycovat povodňové odtoky a zlepšovat jakost a využití vody. Na tuto stavbu (vodohospodářské dílo) jsem uplatnila hlediska téměř celé praktické kapitoly. Certifikovaná a kvalifikovaná firma s dlouhou tradicí v oboru vodohospodářských staveb mi umožnila přístup ke kompletním dokumentům týkající se samotné stavby i k dokumentům před realizací stavby, se kterými jsem pracovala a analyzovala je. Použila jsem je do kvalifikovaného odhadu, ze kterého jsem následně vycházela. Z větší části jsem informace, hodnoty a dokumenty získávala od autorizovaného vodohospodářského inženýra pana Ing. Martina Žižky, dále od projektanta Ing. Radka Čábery z firmy Projektování vodohospodářských staveb s.r.o. Pelhřimov a v neposlední řadě jsem své otázky z problematiky geodézie směřovala na pana Radka Havlína, který má v Jindřichově Hradci geodetickou kancelář. V praktické části bakalářské práce uvedu a vysvětlím důležité informace, které jsou podstatné pro splnění všech podmínek v předrealizační fázi. Uvedu zjednodušený postup předrealizační fáze, kvalifikovaný odhad finančních nákladů a také se zaměřím na výběr zhotovitele stavby a podmínek, které se výběru týkají. Uvedu procentuální zhodnocení celé stavby, která je rozdělena na náklady spojené s projektovou dokumentací, dále náklady spojené s výkupem pozemků a náklady na samostatnou realizaci stavby. Zhodnotím finanční náklady na stavbu před realizací i po samostatné realizaci, až po samotný výběr zhotovitele stavby. V závěru okrajově uvedu některé možnosti financování z dotačních programů Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR ve spolupráci s Evropskými fondy.

23

4 Zjednodušený postup předrealizační fáze INVESTOR

ROZODNUTÍ O STAVBĚ RYBNÍKA

VYTYPOVÁNÍ POZEMKŮ

VEDOUCÍ PROJEKTU P PROJEKTANT (PROJEDNÁNÍ) P INVESTIČNÍ ZÁMĚR (STUDIE)

NEVHODNÁ LOKALITA

KONEC

PROJEKTOVÁ PŘIPRAVA K ÚŘ

ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

PD KE STAVEBNÍMU ŘÍZENÍ

STAVEBNÍ POVOLENÍ VÝBĚR ZHOTOVITELE

REALIZACE STAVBY KOLAUDACE (kolaudační souhlas k dokončené stavbě)

UVEDENÍ DO PROVOZU

24

Zjednodušený postup předrealizační fáze - zjištění informací o pozemku na stavebním a katastrálním úřadě případně od stavebníků - návštěva staveniště – zaměření a fotodokumentace - prvotní návrh – studie stavby - vypracování projektové dokumentace pro územní a stavební povolení - zjištění vyjádření a stanovisek dotčených organizací a orgánů státní správy (např. Městský a krajský úřad, Lesy ČR, povodí, ochránci přírody apod.). Zpracování jejich připomínek do projektové dokumentace. - odevzdání projektové dokumentace stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání územního rozhodnutí. Ve správním řízení je poté projektová dokumentace projednána a schválena. Po schválení následuje vydání územního rozhodnutí. Následuje zapracování případných připomínek a podmínek územního rozhodnutí do projektové dokumentace ke stavebnímu řízení a odevzdání projektové dokumentace speciálnímu stavebnímu úřadu (vodohospodářský úřad) s žádostí o vydání stavebního povolení. Stavebním povolením v případě rybníka se rozumí povolení dle § 8 a § 15 zákona 254/2001 Sb., § 8 – povolení k nakládání s povrchovými vodami § 15 – povolení stavby Ve správním řízení je poté projektová dokumentace projednána a schválena, následuje vydání rozhodnutí vodohospodářského orgánu podle výše citovaných paragrafů, tzv. stavební povolení. V dalším kroku vybereme zhotovitele stavby, podle podmínek stanovených zákonem. Realizace stavby na základě této dokumentace, nebo vypracování detailnější dokumentace pro provedení staveb. Závěrem je kolaudace, resp. vydání Kolaudačního souhlasu k dokončené stavbě. Zhotovitel dodá objednavateli soubor dokladů ke kolaudaci (zejm. předávací protokol stavby, projekt skutečného provedení, geometrický plán pro zápis nového stavu do katastru nemovitostí, doklady o použitých materiálech aj.). Poté následuje napuštění a uvedení stavby do provozu.

25

Obrázek 10 Pracovní stroj


26

5 Praktické informace 5.1 Investiční záměr (Golfer, 2014) Investiční záměr je součástí předprojektové přípravy. Je souhrnem požadavků a návrhů řešení s předběžnými odhady nákladů. Investiční záměr se neobejde bez zpracování nezbytné dokumentace, která dá investorovi odpovědi, jak v záměru pokračovat a jakou rentabilitu lze očekávat. Hodnocení investičního záměru probíhá v několika krocích: - prvotní posouzení, příprava a vypracování investičního záměru, - koncepční a finanční hodnocení, - analýza trhu, - prezentace investičního záměru. (Získejte přehled o projektové dokumentaci, 2013) Analýza investičního záměru je přípravná fáze před samostatným projektováním: prověření staveniště, vhodnost lokality, vlastnosti pozemku, limity území, zpracování studie ve více variantách včetně barevného řešení. 5.1.1 Územní řízení a rozhodnutí

(Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2012)Prvotním článkem v povolování staveb vodních děl tvoří územní povolení. V územním řízení se vydává územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení. 5.1.1.1 Účastníci územního řízení Žadatel, obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. -

-

-

Vedle toho je účastníkem územního řízení: vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám, sousedním pozemkům či stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. občanská sdružení), (Územní rozhodnutí, 2014) Územního rozhodnutí je potřeba vždy k: rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,

27

-

rozhodnutí o stavební uzávěře, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.

V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení. 5.1.2 Stavební řízení

Správní řízení o vydání stavebního povolení. Bývá zahájeno podáním žádosti o stavební povolení u příslušného stavebního úřadu. -

-

(Územní a stavební řízení, 2006) Účastník stavebního řízení je: stavebník, vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena, vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno, společenství vlastníků jednotek ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku (v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu).

28

5.1.3

Stavební povolení

Jedná se o správní úkon, kterým se povoluje stavba, a stanovují se podmínky výstavby. (Stavební povolení, 2014) Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí. Společně se stavebním povolením se vydává povolení k nakládání s vodami, které se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví podmínky, za kterými se povolení vydává dále, účel, rozsah a povinnosti. V tomto dokumentu je také vyjádření osoby, která je odborně způsobilá. 5.1.4

Položkový rozpočet

Položkový rozpočet stavby je jeden z nejdůležitějších dokumentů stavby. Na základě tohoto dokumentu je stavba prováděna. Jednotlivé ceny položek rozpočtu jsou určujícími pro stanovení ceny v návaznosti na objem provedených prací za dané období a odčerpáním množství provedených prací z položkového rozpočtu. Stanovuje se dle cenové soustavy platné v daném roce. Ve stavebnictví je nejčastěji používaná cenová soustava společnosti ÚRS Praha, nebo RTS Brno.

29

6 Kvalifikovaný odhad finančních nákladů předrealizační fáze Tabulka 1: Kvalifikovaný odhad finančních nákladů

P.č. 1

Činnost

Měrná Množství jednotka

Cena (Kč)

Cena celkem (Kč)

Výběr lokality Zpracování investičního záměru

Ks

1

11 000

11 000

Práce vedoucího projektu

H

20

600

12 000

Km

156

9

1 404

Cestovní výlohy CELKEM

2

24 404

Odkup pozemků pro stavbu rybníka Náklady na odhad

ks

1

3 000

3 000

Náklady na výkup

m2

50000

8

400 000

100 bm

2

5 000

10 000

Náklady na smlouvy ke vkladu

ks

3

4 500

13 500

Náklady na vlastní vklad (celkem 3 pozemky) vklad do KN se platí od roku 2013 1000,-Kč

ks

3

500

1 500


h

160

600

96 000

km

250

9,00

Náklady na geodetické práce

Cestovní výlohy CELKEM 3

2 250 526 250

Získání územního rozhodnutí

(cca 3 měsíce v ideálním případě)

Vypracování PD k územnímu řízení

ks

1

31 000

31 000

Vyřízení vlastního územního řízení

ks

1

8 000

8 000

Správní poplatek za UR

ks

1

1 000

1 000


H

50

600

30 000

km

162

9

Cestovní výlohy CELKEM

1 458 71 458

Zdroj: vlastní zpracování (dle podkladů zrealizované stavby, projekční a geodetická kancelář)

30

Získání stavebního povolení

4

(cca 3 měsíce v ideálním případě)

Vypracování PD ke stavebnímu řízení

ks

1

28 000

28 000

Vyřízení vlastního stavebního povolení

ks

1

6 000

6 000

Správní poplatek za SP

ks

1

3 000

3 000

Vypracování položkového rozpočtu stavby

ks

1

2 500

2 500


h

45

600

27 000

Cestovní výlohy

km

200

9,00

1 800

Kategorizace vodního díla

ks

1

6 800

6 800

CELKEM

75 100


Tabulka 2 Náklady na přípravu stavby

Náklady na přípravu stavby celkem (Kč)

697 212

Z toho výkup pozemků

526 250

Z toho projektová příprava

170 962

Zdroj: vlastní zpracování (dle podkladů zrealizované stavby)

Náklady na přípravu stavby (od investičního záměru přes výkupy pozemků, projektová příprava po vydání SP)

Tabulka 3 Rekapitulace nákladů

REKAPITULACE NÁKLADŮ CELKOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY Název

Kč

Výběr lokality

24 404

Odkup pozemků pro stavbu rybníka

526 250

Získání územního a stavebního povolení

146 558

Výběr zhotovitele stavby CELKOVÉ NÁKLADY NA PŘÍPRAVU STAVBY

21 370 718 582


31

Tabulka 4 Kvalifikované osoby v procesu výstavby a jejich ohodnocení

Funkce kvalifikovaných osob

Charakter činnosti

Požadavky na výkon

Hodinová sazba v Kč

Vedoucí projektant

Odborné činnosti vysoce kvalifikované

Odpovědnost za vedení zakázky, řešení obtížných problémů

600 až 800,-

Projektant

Odborné činnosti středně kvalifikované

Vedení dílčích částí zakázky řešení dílčích problémů

450 až 600,-

Geodet

Kvalifikované činnosti

Vytyčování vlastnických hranic a jednotlivých objektů stavby

800,- a výše

Geolog

Kvalifikované činnosti

Inženýrskogeologický průzkum dané lokality

800,- a výše

Technik

Pomocné činnosti méně kvalifikované, popřípadě nekvalifikované

Pomocné práce a řešení jednotlivých dílčích úkolů

150 až 250,-

Zdroj: vlastní zpracování (dle cen již provedené stavby)

32

7 Výběr zhotovitele stavby Pro výběr zhotovitele stavby je potřeba mít finanční přehled nákladů, se kterým jsou posléze konfrontovány nabídky případných dodavatelů. Je třeba zhotovit podklady pro výběrové řízení, tzv. slepý rozpočet (výkaz výměr). Provedení výběru dodavatele na rybník posuzované velikosti externí firmou stojí mezi 40 000 až 70 000,- Kč. Tabulka 5 Výběr zhotovitele projektu

Práce vedoucího projektu - výběr zhotovitele projektu Zadávací dokumentace

h

16

600

9 600 Kč

Práce spojené s přípravou VŘ

h

8

600

4 800 Kč

Vlastní VŘ včetně vyhodnocení

h

7

600

4 200 Kč 270 Kč

Cestovní výlohy

km

30

9

Materiál (kopírování tisk pošta)

kpt

1

2 500

2 500 Kč 21 370 Kč

CELKEM Zdroj: vlastní zpracování (dle podkladů zrealizované stavby)

7.1 Slepý rozpočet Slepý rozpočet nebo výkaz výměr je nutný pro kvalitní výběr dodavatele stavebního záměru a zajistí pro všechny oslovené dodavatelské firmy stejné podmínky pro oceňování. Slepý rozpočet není nic jiného, než odborně sestavený výčet prací a dodávek podle projektové dokumentace stavby, avšak bez cen. Na základě takto připravených podkladů je možno objektivně vybrat vhodného dodavatele pro svůj stavební záměr.10 7.2 Rozpočet stavby s výkazem výměr Souhrnný přehled objemových položek jednotlivých prací a dodávek, jednotlivých cen a cen po položkách s účelovým popisem prací a dodávek. Položky podrobně dokumentují zvolenou technologii prací nebo kvalitativní standard specifikací a dodávek na dané zakázce ve vazbě na projektovou dokumentaci. Stanovuje se dle cenové soustavy platné v daném roce. Ve stavebnictví je nejčastěji používaná cenová soustava společnosti ÚRS Praha, nebo RTS Brno.

10

Rozpočtování staveb dostupné z: http://rozpoctovani.nolimit.cz/rubriky/slepy-rozpocet

33

7.3 Zadávací dokumentace (STAVEBNÍ PORADNA, 2011) Zadávací dokumentace je jedním z rozhodujících dokumentů, které zadavatel předkládá uchazečům pro zpracování nabídek. Níže uvedené informace a obsah zadávací dokumentace jsou převzaty ze zadávací dokumentace stavby rybníka, na kterou aplikuji tuto praktickou část. Obsah zadávací dokumentace: Povinným obsahem zadávací dokumentace jsou podle zákona obchodní podmínky, požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, včetně platebních podmínek, podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny a jiné požadavky pro realizaci veřejné zakázky. Obsah zadávací dokumentace stavby: 1. Základní identifikační údaje o informace o zadavateli o zastoupení zadavatele v řízení 2. Zadávací dokumentace 3. Vymezení plnění veřejné zakázky o předmět plnění 4. Doba realizace veřejné zakázky o doba realizace veřejné zakázky o místo plnění zakázky o zadávací lhůta – zadavatel stanový zadávací lhůtu například ve výši 5 měsíců, po kterou jsou uchazeči vázáni svými nabídkami 5. Obsah a forma nabídky o požadavky na zpracování nabídky o členění nabídky 6. Kvalifikační předpoklady dodavatele o prokazování splnění kvalifikace o základní kvalifikační předpoklady o profesní kvalifikační předpoklady o ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady o pojištění odpovědnosti za škodu ve výši min. 10 mil. Kč o přehled dosaženého celkového obratu a obratu za stavební práce za poslední 3 roky o technické kvalifikační předpoklady o seznam min. 3 staveb obdobného charakteru, tj. výstavby nových rybníků s finančním objemem každé stavby min. 6 34

mil Kč bez DPH (tyto povinnosti si stanový zadavatel) o kopie certifikátu systému řízení jakosti v souladu s požadavky ISO řady 9001, vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou, zavedeného a používaného dodavatelem pro stavební práce a dodávky vztahující se k předmětu plnění o kopie certifikátu řízení z hlediska ochrany životního prostředí s souladu s požadavky ISO řady 14 001 vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou, zavedeného a používaného dodavatelem pro stavební práce a dodávky vztahující se k předmětu plnění o jiné požadavky zadavatele na plnění zakázky o v souladu s § 44 ods. 3 písm. i)zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zadavatel požaduje k plnění veřejné zakázky doložit kopii certifikátu managementu bezpečnosti a ochrany zpraví při práci vydaného dle českých technických norem akreditovanou osobou – certifikátu OHSAS 18 001 o prokazování splnění kvalifikace výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů o prokazování kvalifikace certifikátem systému certifikovaných dodavatelů 7. Prohlášení uchazeče o prohlášení, že: o „uchazeč je seznámen s podmínkami staveniště a se všemi okolnostmi, které mohou mít vliv na navržený obsah smlouvy o dílo a na cenu díla; že předložená nabídka tyto okolnosti respektuje a nedokonalá informovanost uchazeče není důvodem k pozdější změně ceny díla a termínů pro její provedení“ o „zakázku nepostoupí jinému zhotoviteli a ani nezmění další zhotovitele (subdodavatele). Porušení tohoto pravidla může být důvodem pro odstoupení objednavatele od smlouvy. o pravdivost údajů obsažených v nabídce musí být potvrzena čestným prohlášením, které bude podepsáno osobou 35

oprávněnou jednat jménem uchazeče 8. Návrh smlouvy o dílo o návrh smlouvy o dílo o musí být v souladu s podmínkami veřejné zakázky, zadávací dokumentací a jím předloženou nabídkou. o platební podmínky zadavatele o zhotovitel bude jednou měsíčně předkládat soupisy provedených prací a dodávek provedených v uplynulém měsíci odsouhlasených zástupcem objednatele tzv. TDI (technický dozor investora) 9. Cenová část nabídky o cenová část nabídky o nabídková cena o zadavatel bude posuzovat přiměřenost nabídnuté ceny ve vazbě na úplnost uchazečem předaných cenových podkladů, dále na požadovaný a uchazečem nabízený standard materiálů a dodávek, zejména dodržení kvalitativních standardů¨ o nabídková cena musí být zpracována v souladu s podmínkami zadávací dokumentace, nabídkový rozpočet musí být součástí uzavřené smlouvy o dílo o cena díla musí být deklarována jako cena nejvýše přípustná, kterou lze měnit jen za podmínek stanovených v uzavřené smlouvě o způsob doložení a prokázání nabídkové ceny o povinná cenová příloha o oceněný výkaz výměr o změna ceny díla o celková sjednaná cena může být změněna pouze tehdy, dojde-li ze změnám sazeb DPH – cena bude změněna v souladu s platnými předpisy 10. Záruka za dílo o předmětem hodnocení tohoto kritéria bude délka záruční doby na celé dílo 11. Smluvní pokuty o smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s termínem dokončení a případné vady díla v % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení 36

12. Informace o subdodavatelích o uchazeč uvede seznam všech subdodavatelů potřebných ke komplexnímu zajištění dané zakázky, jejich identifikační údaje, popis činnosti a výkonů v tisících Kč bez DPH a procentuální vyjádření o podíl prací realizovaných subdodavateli může činit maximálně 30 % z ceny zakázky 13. Lhůta plnění o uchazeč uvede do návrhu smlouvy o dílo garantovanou dobu realizace díla v měsících nebo týdnech. Lhůta není předmětem hodnocení nabídek 14. Další informace k veřejné zakázce o ochrana důvěrných informací 15. Variantní řešení 16. Otevírání obálek 17. Posouzení a hodnocení nabídek o kritéria pro hodnocení nabídek a jejich váha a) Výše nabídkové ceny (60 %) b) Záruka na dílo (20 %) c) Smluvní pokuty (20 %) 18. Uzavření smlouvy o zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější o pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek 19. Obchodně-technické údaje a požadavky objednatele 20. Definice – vysvětlení některých pojmů 21. Zpráva zadavatele Pravidla musí být pro všechny uchazeče stejná, aby byly nabídky srovnatelné, zároveň nesmí být diskriminační, aby se výběru mohlo zúčastnit více firem. Následuje výběr dodavatele podle nejvhodnější nabídky s ohledem na cenu, ale také s přihlédnutím, zda za uvedenou cenu je firma schopna stavbu zhotovit – oznámení výsledků – rozhodnutí o nejvhodnější nabídce.

37

7.3.1 Pojmy vyskytující se v zadávací dokumentaci

7.3.1.1 Smlouva o dílo Smlouvou o dílo se rozumí dokument, případně soubor dokumentů připravujících veškerá smluvní ujednání ve věci mezi oběma stranami. Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednavatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. 7.3.1.2 Objednavatel Objednavatelem je právní subjekt zastoupený pověřenými zástupci, kteří budou uvedeni ve smlouvě o dílo, případně vybaveni plnou mocí objednavatele. Objednavatel je oprávněn rozhodovat o platbách poskytovaných zhotoviteli díla způsobem sjednaným ve smlouvě o dílo, dále je oprávněn kontrolovat a schvalovat jakost dodávky a technické postupy dodavatele. 7.3.1.3 Zástupce objednatele Osoba uvedená jako zástupce objednatele ve smlouvě o dílo nebo dodatečně vybavená plnou mocí objednatele, např. i zástupce objednatele ve věcech technických – TDI (technický dozor investora), který vykonává svou činnost obvykle na základě mandátní smlouvy. 7.3.1.4 Zhotovitel Právní subjekt vybraný ve veřejné soutěži, s nímž objednavatel uzavřel smlouvu o dílo. Předmětem této smlouvy je zhotovení díla (stavby). Zhotovitel je zastoupený pověřenými zástupci uvedenými ve smlouvě o dílo, případně zástupci na základě plné moci, s jejímž udělením musí objednavatel souhlasit. 7.3.1.5 Zástupce zhotovitele ve věcech technických Osoba uvedená jako zástupce ve smlouvě o dílo – stavbyvedoucí, je povinen prokázat zvláštní způsobilost k provádění díla (osvědčení o autorizaci) 7.3.1.6 Veřejná zakázka Veřejnou zakázkou se rozumí pro účely budoucí smlouvy o dílo vztahy mezi objednavatelem a dodavatelem stavebních prací, resp. zhotovitelem při plnění vzájemných povinností, závazků a odpovědností při provádění práce, dodávkách materiálu a zařízení nezbytných k provedení díla zhotovitelem předepsaných dokumentací veřejné zakázky.

38

8 Procentuální zhodnocení finančních nákladů na stavbu

Graf 1 Procentuální vyjádření finančních nákladů stavby

Zdroj: vlastní zpracování (dle finančních dokumentů zrealizované stavby)

Tabulka 6 Procentuální vyjádření finančních nákladů

PROCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ FINANČNÍCH NÁKLADŮ STAVBY Celkové náklady stavby

Náklady

Náklady

(Kč)

(%)

7 447 212

100

Příprava PD

170 962

2,30

Příprava výkup pozemků

526 250

7,10

6 750 000

90,60

Realizace stavby

Zdroj: vlastní zpracování (dle dokumentů zrealizované stavby)

39

8.1 Finanční zhodnocení realizace stavby Vlastní realizace stavby, tedy stavební práce najaté firmy, počínaje převzetím stavby a konče předáním stavby zhotoviteli, byly vyčísleny na 6 750 000,- Kč bez DPH (viz. tabulka č.6), kde v průměru na jeden ha vychází 1,93 mil Kč. Tato částka má na celém projektu nejnáročnější finanční zastoupení ve výši 90 %, kde jsou započítány průměrné finanční náklady na stavbu jednotlivých objektů rybníka, kterými jsou: hráz, výpust, přeliv, úprava dna rybníka, ale také na stavební stroje a mzdy pracovníků, režii firmy aj. Jednotlivé částky jsou zavádějící, protože i stejně velký rybník o rozloze 3,5 ha může mít jiný finanční rozpočet v závislosti na odlišných místních podmínkách a dalších faktorech ovlivňující cenu stavby.

9 Možnosti financování výstavby rybníků z dotačních programů Na závěr bych ráda okrajově uvedla některé možnosti financování stavby rybníka z dotačních zdrojů. Dotační programy se stanovují na předem určenou dobu např. (2007 - 2013), (2014 – 2020) a ukládají podmínky, které žadatel musí splnit, aby mu mohla být poskytnuta dotační částka. (Černý, 2009) Dříve se rybníky stavěly ručně a byly financovány šlechtou. Dnes může být výstavba rybníka financována z vlastních finančních zdrojů, stejně jako v případě analyzovaného rybníka, nebo může být využita státní podpora – dotace, kterou uděluje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí z jednotlivých operačních programů Evropské unie. 9.1 Ministerstvo zemědělství 9.1.1 Operační program Rybářství

(Aleš, 2014) Hlavním cílem Operačního programu (dále jen OP) Rybářství je posílení konkurenceschopnosti domácích produkčních a zpracovatelských podniků v sektoru rybářství, zejména posílení malých a středních podniků. OP je financován Evropským rybářským fondem ze 75 % a Ministerstvem zemědělství z 25 %. Žadatelé OP mohou žádat o spolufinancování například výstavby a modernizace rybníků a dalších rybochovných zařízení, odbahňování rybníků, investice do rybářských farem, modernizace zpracovatelských kapacit apod.

40

Operační program Rybářství je určen pro: a) Žadatele, který má více než 20 ha rybníků - Výstavba nebo modernizace či odbahnění rybníků nebo soustav s velikostí každého do 1 ha b) Žadatele, který má méně než 20 ha rybníků - Výstavba libovolně velkého rybníka. Modernizace či odbahnění rybníka do 20 ha. c) výstavbu rozšíření, vybavení nebo modernizaci rybníků a rybničních soustav 9.1.1.1 Výše dotace Pro fyzické nebo právnické osoby vyhovující definici mikropodniku, malého a středního podniku představuje částku do 60 % způsobilých výdajů. Pro fyzické nebo právnické osoby – podniky, které nespadají pod definici mikropodniků, malých a středních podniků, avšak mají méně než 750 zaměstnanců nebo obrat nižší než 200 milionů EUR představuje částku do 30 % způsobilých výdajů. Minimální výše způsobilých výdajů pro poskytnutí dotace je 50 000 Kč a maximálně 7 000 000 Kč na každý jednotlivý projekt. Dotační program Ministerstva zemědělství, který je dotovaný pouze z národních zdrojů je: 9.1.2 Operační program „Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží“

Dotace může být až do výše 100 % nákladů na vlastní realizaci podle podmínek stanovených v OP. Dotace zahrnuje stavební práce, technologické dodávky a zajištění posudku environmentálního experta. U výstavby nových vodních nádrží i na výkupy pozemků nutných pro realizaci stavby. Úhrada se provádí na základě předložených a ověřených dokumentů. 9.2 Ministerstvo životního prostředí (Aleš, 2014) Operační program Životní prostředí (OP ŽP), který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s EU, nabízí v letech 2007–2013 z evropských fondů 4, 92 miliard Euro, tedy 18,4 % veškerých finančních prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Cílem tohoto programu je ochrana a zlepšování kvality životního pro-

41

středí. České republice přináší prostředky na podporu konkrétních projektů v osmi oblastech. Pro výstavbu rybníků je nejdůležitější oblast podpory 6.4. – Optimalizace vodního režimu krajiny. Na tento program je z celkového rozpočtu vyčleněno 225 milionu Eur. Dotaci lze získat na realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní. Lze ji využít například na rekonstrukce, výstavbu a odbahňování rybníků. 9.2.1 Příjemce dotace

-

fyzické osoby nepodnikatelé obce, města, kraje státní organizace, organizační složky ČR, příspěvkové organizace, Lesy ČR, podniky povodí - občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti Příjemcem dotace naopak nemohou být právnické a fyzické osoby, které podnikají. 9.2.2 Výše dotace

Způsobilé výdaje jsou takové, na které lze čerpat dotaci, aby se zajistila maximální finanční úspora investora. Pro všechny příjemce podpory je maximální výše dotace 90 % ze způsobilých výdajů, mezi které patří:  výdaje na přípravu projektu (max. 7 % z investičních výdajů)  projektová dokumentace pro uzemní řízení, stavební povolení, zadávací dokumentace, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace skutečného provedení stavby další podkladové studie a analýzy (hydrogeologický průzkum, geodetické zaměření, rozbory sedimentu apod.)  zpracování žádosti o dotaci  technický a autorský dozor (max. 4 % z investičních výdajů)  nákup pozemků s výjimkou budování a obnovy retenčních nádrží a realizace  protierozních opatření (max. 10 % z investičních výdajů)  přímé realizační výdaje souvisejících s projektem  zřízení staveniště (max. 3 % z celkových způsobilých výdajů) 

poplatky za pronájem lokalit určených k uložení sedimentu

42

9.2.3 Podmínky splnění dotace

Po dobu 12 let se nesmí provádět intenzivní chov ryb. Výstavba se může provádět pouze mimo katastrální území obce aj. Uvedené informace z oblasti financování výstavby rybníka jsou velice zestručněné a pro dokonalou informovanost je třeba čerpat z aktuálních zdrojů. Koncem března roku 2014 vyjdou v planost nové podmínky z dotačních programů pro roky 2014–2020. Pro přehlednost a úplnost potřebných materiálů a informací mohu doporučit webové stránky www.dotace.nature.cz, kde v pravé horní části hlavní stránky nalezeme „přehled programů“, tedy výčet programů, které jsou aktuální pro dané období. Zde najdete i kompletní dokumenty ke stažení. Dále doporučuji také webové stránky Ministerstva životního prostředí www.mzp.cz/cz a Ministerstva zemědělství (resortní portál Ministerstva zemědělství) www.eagri.cz.

43

Závěr Žijeme v době, kdy v důsledku rozvoje průmyslových zón, výrobních a obchodních komplexů, rychle ubývá tradiční různorodé krajiny, která byla pro Českou republiku tak typická. Výstavbou dochází k úbytku zemědělské půdy i lesa. Z velkých zpevněných ploch, jež brání vsakování vody do půdy, rychle odtéká srážková voda. Odtokové poměry v krajině jednotlivých povodí značnou měrou negativně ovlivnily také zásahy prováděné v druhé polovině minulého století v souvislosti s kolektivizací a modernizací zemědělství. Mám na mysli odvodňování zemědělských ploch (meliorace) nebo rozorávání mezí, které fungovaly jako účinná protierozní ochrana. Vzhledem k významu rybníků a vodních nádrží v krajině se domnívám, že je v zájmu celé společnosti podporovat výstavbu vodních ploch, aby naše krajina byla dostatečně členitá a netrpěla nedostatkem vody. Rybníky jsou unikátní vodní ekosystémy, jejichž hlavním významem je zadržování vody v krajině, zároveň jsou i významným biotopem, který vytváří příznivé podmínky pro rozvoj specifické fauny a flóry. Důležitý je také jejich estetický význam v krajině. Problematika výstavby vodohospodářského díla (rybníka, vodní nádrže) je velmi složitá a vyžaduje odborné znalosti z oblasti vodohospodářské, environmentální a právní (stavební zákon, vodní zákon, vyhlášky, technické normy a jiná nařízení). Je třeba ji pochopit v celé její šíři, abychom ji mohli následně správně aplikovat. Doufám, že moje práce alespoň malou měrou pomůže případným investorům při výstavbě rybníků a vodních nádrží, a tím trochu přispěje i k obnově naší krajiny, tak jak si jí pamatují dřívější generace.

44

10 Citovaná literatura [1] J.Šálek, Z. Mika, A.Tresová. 1989. Rybníky a účelové nádrže. Praha : Redakce stavební, vodohospodářské a hornické literatury, 1989. ISBN 80-03-00092-0. [2] Kolektiv autorů. 2012. Naše rybářství. České Budějovice : Rybářské sdružení České republiky, 2012. ISBN 978-80-901510-7-8. [3] Český normalizační institut,. 1997. Česká technická norma, Malé vodní nádrže. Praha : Český normalizační institut , 1997. ČSN 75 2410. [4] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky,. 2012. Stavební zákon 183/2006. Praha : centrum ČKAIT, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-87438-32-9. [5] STAVEBNÍ PORADNA, s.r.o. 2011. Zadávací dokumentace stavby. NÁVARY. České Budějovice, České Budějovice, Česká republika : Společnost pro inženýrské a cenové poradenství, 21. prosinec 2011. 1. [6] Kolektiv autorů. 2012. Naše rybářství. České Budějovice : Rybářské sdružení České republiky, 2012. ISBN 978-80-901510-7-8. [7] Kolektiv autorů. 2012. Naše rybářství. České Budějovice : Rybářské sdružení České republiky, 2012. ISBN 978-80-901510-7-8. [8] Čítek, J., Krupauer, V. a Kubů, F. 1998. Rybníkářství. Praha : INFORMATORIUM, spol. s r.o., 1998. ISBN 80-86073-37-8. [9] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky,. 2012. Stavební zákon 183/2006. Praha : centrum ČKAIT, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-87438-32-9.

11 Citované internetové zdroje [1] Achour & Hájek. 2014. Právo stavby podle nového občanského zákona. česká advokátní kancelář. [Online] 7. Duben 2014. [Citace: 24. únor 2014.] http://www.achourhajek.com/resources/files/pravo_stavby.pdf. [2] Černý, Pavel. 2009. Možnosti financování a výstavba pro chov ryb v České republice. Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta v Českých Budějovicích. [Online] březen 2009. [Citace: 3. březen 2014.] http://invenio.nusl.cz/record/48334?ln=en.

45

[3] ENVIC. 2014. Komentovaná vycházka „Proměny Boleveckých rybníků“. Environmentální Informační Centra. [Online] 2014. [Citace: 24. březen 2014.] www.envic.cz. [4] Golfer. 2014. Investiční záměry. Golfer course creators. [Online] 12. březen 2014. [Citace: 13. březen 2014.] http://www.golfer.eu/cz/investicni-zamery. [5] HAVIT, s.r.o. 2014. Územní rozhodnutí. Business Center. [Online] 2014. [Citace: 23. březen 2014.] http://business.center.cz/business/pojmy/p1710-uzemnirozhodnuti.aspx. [6] Bartůšková, Jiřina Mgr., ČZU Praha. 2005. www.agris.cz. vlastnictví a koupě rybníku. [Online] 31. květen 2005. [Citace: 23. březen 2014.] http://www.agris.cz/Conetent/files/main_files/61/139367/bart.pdf. [7] Kolektiv autorů,. 2008. Územní a stavební řízení. Občanská společnost. [Online] 20. Listopad 2008. [Citace: 13. únor 2014.] http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=1974863. [8] —. 2014. Rybník - wikipedie. wikipedia. [Online] 17. 2 2014. [Citace: 13. Březen 2014.] http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rybn%C3%ADk. [9] —. 2014. Operační program rybářství. Finanční nástroje pěče o přirodu. [Online] 2014. [Citace: 10. březen 2014.] http://www.dotace.nature.cz/operacni-program-rybarstviprogramy.html. [10] Ministerstvo spravedlnosti. 2012. Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy. Nový občanský zákoník. [Online] 9. 11 2012. [Citace: 22. únor 2014.] Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy. [11] Pojmy a definice. České stavební standardy. [Online] Pojmy a definice. [Citace: 22. Březen 2014.] http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Bid=2&ID=2. [12] Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. 2001. 254/2001 Sb., zákon o vodách. Ministerstvo životního prostředí České republiky. [Online] 28. 6 2001. [Citace: 18. únor 2014.] http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/2a434831dcbe8c3fc1256 4e900675b1b/20F9C15060CAD3AEC1256AE30038D05C/$file/z%C3% A1kon%20%C4%8D.%20254-2001%20Sb..pdf.

46

[13] —. 2004. 99/2004 Sb.,. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. [Online] 1. duben 2004. [Citace: 12. březen 2014.] http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=99&r=2004. [14] —. 2010. Sbírka zákonů - Vodní zákon. Ministerstvo vnitra České republiky. [Online] 22. září 2010. [Citace: 14. únor 2014.] http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&v ed=0CDEQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.mvcr.cz%2Fsoubor%2Fsbir ka-zakonu-dokumenty-sb101-10pdf.aspx&ei=uO8eU8G5BsvQ7Abp5YHwCw&usg=AFQjCNE_Vv51rvRaNNgryOi22p8_2TUTw&bvm=bv.62788935,d.ZGU. [15] —. 2014. Stavební zákon, Stavební povolení. Business center. [Online] 2014. [Citace: 13. únor 2014.] http://business.center.cz/business/pojmy/p1714-stavebni-povoleni.aspx. [16] Přibyl, Filip. 2001. Bakalářské práce. Katedra geografie, přírodovědná fakulta, univerzita Palackého v Oloumouci. [Online] 2001. [Citace: 12. březen 2014.] http://geography.upol.cz/bakalarskeprace. [17] Projektování staveb. 2013. Získejte přehled o projektové dokumentaci. Projektová dokumentace. [Online] 2013. [Citace: 4. Březen 2014.] http://www.projektovadokumentace.cz/. [18] Urbánková, Naděžda. 2012. Bakalářské práce. Ketedra geografie, přírodovědná fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci. [Online] 11. říjen 2012. [Citace: 11. březen 2014.] http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2013geo/2013_Urbankova.pdf. [19] VŠB - TUO. 2012. Dokumentace staveb. Vodohospodářská zařízení - stupně projektové dokumentace. [Online] 2012. [Citace: 11. březen 2014.] http://hgf10.vsb.cz/546/VHZ1/vyuka/dokumentace/stupne.html.

47

12 Citované interview [1] Kůrka Aleš, Ing. 2014. Operační program Rybářství. [dotazovaný] Monika Hronová. Kardašova Řečice, 15. Březen 2014. [2] Žižka Martin, Ing. 2014. Rozdělení rybníků dle zařazení do kategorie. [dotazovaný] Hronová Monika. Jindřichův Hradec, 9. Únor 2014.

48

Seznam obrázků Obrázek 1 Rybník ................................................................................................... 3 Obrázek 2 Rybník Dobrá Voda .............................................................................. 6 Obrázek 3 Dělení rybníků z hlediska napájení ...................................................... 7 Obrázek 4 Hráz retenční nádrže Cvilínek.............................................................. 9 Obrázek 5 Obvodová hráz .................................................................................... 10 Obrázek 6 Půdorysný tvar hrází ........................................................................... 11 Obrázek 7 Použití materiálu .................................................................................12 Obrázek 8 VN Návary ...........................................................................................13 Obrázek 9 Kašnový bezpečnostní přepad ............................................................. 15 Obrázek 10 Pracovní stroj .................................................................................... 26

Seznam tabulek Tabulka 1: Kvalifikovaný odhad finančních nákladů .......................................... 30 Tabulka 2 Náklady na přípravu stavby .................................................................31 Tabulka 3 Rekapitulace nákladů ..........................................................................31 Tabulka 4 Kvalifikované osoby v procesu výstavby a jejich ohodnocení ............ 32 Tabulka 5 Výběr zhotovitele projektu.................................................................. 33 Tabulka 6 Procentuální vyjádření finančních nákladů ....................................... 39

Seznam grafů Graf 1 Procentuální vyjádření finančních nákladů stavby .................................. 39

49

Přílohy Příloha č. 1 Žádost o územní souhlas Příloha č. 2 Žádost o stavební povolení k vodním dílům Příloha č. 3 Žádost o vydání kolaudačního souhlasu Příloha č. 4 Žádost o povolení k užívání vodních děl

50

Příloha č. 1: Žádost o územní souhlas Příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad:.................................................................. Ulice................................................................... PSČ, obec: .........................................................

Věc: ŽÁDOST O ÚZEMNÍ SOUHLAS podle ustanovení § 96 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

ČÁST A I. Identifikační údaje záměru (druh a účel záměru, v případě souboru staveb označení jednotlivých staveb souboru, místo záměru – obec, ulice, číslo popisné / evidenční) ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... II. Pozemky, na kterých se záměr umisťuje katastrální území

parcelní č.

druh pozemku podle katastru nemoviVýměra tostí

Umisťuje-li se záměr na více pozemcích / stavbách, žadatel připojuje údaje obsažené v tomto bodě v samostatné příloze: ano ne 51

III. Identifikační údaje žadatele (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu popřípadě adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností, uvede fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, IČ, bylo-li přiděleno, místo trvalého pobytu popřípadě adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; právnická osoba uvede název nebo obchodní firmu, IČ, bylo-li přiděleno, adresu sídla popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby) ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ Telefon / mobilní telefon:…................................................................................... Fax / e-mail: …………….……………………………………………………………………………… Datová schránka: ……............................................................................................. Žádá-li o vydání rozhodnutí více žadatelů, připojují se údaje obsažené v tomto bodě v samostatné příloze: ano ne IV. Žadatel jedná samostatně je zastoupen; v případě zastoupení na základě plné moci, je plná moc připojena v samostatné příloze (u fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu popřípadě adresa pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; právnická osoba uvede název nebo obchodní firmu, IČ, bylo-li přiděleno, adresu sídla popřípadě adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby): ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ Telefon / mobilní telefon: ……............................................................................... Fax / e-mail / datová schránka: ….........................................................................

52

V. Popis záměru ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ...................................................................................................................................

VI. Posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu Záměr nevyžaduje posouzení jeho vlivů na životní prostředí: nevztahuje se na něj zákon č. 100/2001 Sb. ani § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti sdělení příslušného úřadu, že podlimitní záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení

V …………...……………………dne……..…....…….

…………………………………………… podpis

53

Příloha č. 2: Žádost o stavební povolení k vodním dílům ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ K VODNÍM DÍLŮM1) [§ 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména, příjmení . . . . . . . . . . . . . . ................................................. ............................... Sídlo / Místo podnikání / Adresa místa pobytu.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................................... .......................................... Adresa pro doručování .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČO3) nebo obdobný údaj / Datum narození………….. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CZ-NACE4). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Žádá-li o vydání rozhodnutí více žadatelů, připojí se údaje obsažené v tomto bodě v samostatné příloze: ano ne 1a. Žadatel jedná samostatně je zastoupen: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma zástupce; místo trvalého pobytu/adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování, není-li shodná): ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ………………………………………………………………………………………………………………… 2. Název stavby ................................................. ............................. ................................................ .............................. 3. Druh stavby (správný údaj označte křížkem) -

novostavba změna dokončené stavby přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vod

54

-

-

stavby kanalizačních stok a objektů včetně čistírny odpadních vod, stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace na ochranu před povodněmi stavby k vodohospodářským melioracím – zavlažování pozemků stavby k vodohospodářským melioracím – odvodňování pozemků stavby, které se zřizují k plavebním účelům v korytech vodních toků nebo na jejich březích stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu stavby odkališť stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod studny stavby k hrazení bystřin a strží (v působnosti vodního zákona)

-

jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolované podle § 8 vodního zákona

-

1. Účel stavby5) ............................................................ ..................... ................................................................................. 2. Předpokládaný termín – dokončení stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . – u dočasné stavby i dobu jejího trvání… … 3. Údaje o místu stavby Název obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Název katastrálního území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Orientační určení polohy (souřadnice X, Y určené v souřadnicovém systému SJTSK)6)……………………………………………………………… V případě, že se žádost o stavební povolení týká vodního toku Název vodního toku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Říční kilometr (staničení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Pozemky, které se mají použít pro výstavbu Pozemek parc. č.

druh

Katastrální území

Vl ast n í k a j e ho a dr es a

55

(V případě většího počtu pozemků než 6 se jejich seznam uvede v příloze žádosti: ne)

ano

5. Sousední pozemky, včetně staveb na nich Pozemek parc. č.

druh

Katastrální území

Vl ast n í k a j e ho a dr e sa

St av b a

(V případě většího počtu pozemků než 6 se jejich seznam uvede v příloze žádosti: ano ne)

6. Zpracovatel projektové dokumentace Jméno, popřípadě jména, příjmení, titul. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Číslo, pod kterým je zapsán v seznamu autorizovaných osob . . . . . . . . . . . . . . 7. Zhotovitel stavby ( je-li v době podání žádosti znám) Název stavebního podnikatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sídlo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČO3) (bylo-li přiděleno) …………………………………………………………. 8. Navrhovaná stavba je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, doklad o tom je součástí projektové dokumentace v příloze žádosti je v souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů, doklad o tom je součástí projektové dokumentace v příloze žádosti

56

9. Základní údaje o stavbě (uvedení úplného výčtu staveb, o jejichž povolení je žádáno včetně základních technických parametrů - členěno podle stavebních objektů) ................................................. .............................. .................................................. ............................. ................................................. .............................. (V případě většího počtu údajů se údaje o stavbě uvedou v příloze žádosti.)

10. Územní rozhodnutí – územní souhlas ze dne ...................................... čj. ....................................................................... vydal .................................................................................................................. 11. Seznam a adresy účastníků vodoprávního řízení, kteří jsou žadateli známi. Název nebo obchodní firma / Jméno, příjmení

Ad r es a

(V případě většího počtu účastníků řízení než 6 se jejich seznam uvede v příloze žádosti: ano ne)

15. Orientační náklad na provedení stavby včetně technologie. . . . . . . . . . tis. Kč V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.................................. podpis(y) žadatele(ů) (jméno, příjmení, funkce) 57

Přílohy 1. Územní rozhodnutí (s doložkou nabytí právní moci) nebo územní souhlas. 2. Souhlas stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. 3. Doklad prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě anebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud vodoprávní úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí. 4. Projektová dokumentace stavby ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě stavby, ve třech vyhotoveních; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení projektové dokumentace. V případě, že se povolované vodní dílo týká hraničních vod, předloží se projektová dokumentace v minimálním počtu 2 vyhotovení. Projektová dokumentace dále obsahuje: a. výčet a druh chráněných území a ochranných pásem stanovených podle zvláštních právních předpisů7), pokud by mohly být stavbou dotčeny, b. údaje o průtocích vody ve vodním toku podle druhu vodního díla (Qmdenní, Qn-leté), pokud se žádost o povolení týká vodního toku, c. číslo hydrogeologického rajonu a útvaru podzemních vod, pokud se žádost o stavební povolení týká vodního díla souvisejícího se zdrojem podzemních vod. 5. Plán kontrolních prohlídek stavby. 6. Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů. 7. Doklady o jednání s účastníky řízení (byla-li předem vedena). 8. Závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštním právním předpisem7), pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, provedením stavby dotčeny: samostatně jsou připojena v dokladové části dokumentace, s uvedením příslušného orgánu, č.j. a data vydání, a to na úseku: ochrany přírody a krajiny …………………………………………………………………………………….. ochrany ovzduší ………………………………………………………..………………………....................... ochrany zemědělského půdního fondu ………………………………………………………………….. ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesů……………………..……….……………............. ochrany ložisek nerostných surovin ……………………………………………………………………… odpadového hospodářství ………………………………………………………..………………….. veřejného zdraví ………………………………………………………………………………………………….. lázní a zřídel ....……………………………………………………………………………………………………. prevence závažných havárií ………………..………………………………………………………………... veterinární péče …………………………………………………………..……………………....................... památkové péče…………………………………………………………..……………………........................ dopravy na pozemních komunikacích …………………………………………………………………... dopravy drážní …………………………………………………………..……………………......................... dopravy leteké…………………………………………………………..……………………..........................

58

dopravy vodní ……………………………………………………………..………………….......................... energetiky....…………………………………………………………..…………………................................. jaderné bezpečnosti a ochrany před ionizujícím zářením…………………………………………. elektronických komunikací……………………………………..……………………………………………. obrany státu.......................................................................................................................... bezpečnosti státu ..............………………………………………………………………..…………………. civilní ochrany………………………………………………………………..……………….......................... požární ochrany…………………………………………………………………………..………………………. jiné ……………………………….…………………………………………………………………………………… 9. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou se stavba bude napojovat, k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese. samostatně jsou připojena v dokladové části dokumentace, s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání, a to na úseku: elektrické energie.………………………………………………………………………..………. plynu.………………………………………………………………………………………………. rozvodu tepla.……………………………………………………………………………........... vody.…………………………………………………………………………………….............. kanalizace.………………………………………………………………………………............ elektronických komunikací.……………………………………………………………….……. dopravy .…………………………………………………………………………………………… ostatní.……………………………………………………………………………...…………….. 10. Posudek o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu na vodním díle zpracovaný odborně způsobilou osobou pověřenou k tomu Ministerstvem zemědělství8) v případě žádosti o povolení nového nebo změnu dokončeného vodního díla podléhajícího technickobezpečnostnímu dohledu. 11. Povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami podle § 8 vodního zákona, bylo-li vydáno k předmětné stavbě předem jiným vodoprávním úřadem než příslušným k vydání stavebního povolení. 12. Stanovisko správce povodí, s výjimkou případů, kdy se žádost o stavební povolení týká přeložky vodovodů nebo kanalizací, včetně ověření orientační polohy vodního díla v souřadnicích X, Y určených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v návaznosti na evidenci vodních toků. 13. Vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud se žádost o stavební povolení týká vodního díla souvisejícího s tímto vodním tokem. 14. Plná moc žadatele pro jeho zástupce s uvedením rozsahu právních úkonů, a to v případě, že žádost je podána v zastoupení.

59

Příloha č. 3: Žádost o vydání kolaudačního souhlasu Příloha č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

Adresa příslušného úřadu Úřad:..................................................... Ulice:..................................................... PSČ, obec:.............................................

Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ KOLAUDAČNÍHO SOUHLASU podle ustanovení § 122 č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 18i vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu

ČÁST A I. Identifikační údaje stavby (název, účel stavby, místo, pokud dochází ke změně parcelního čísla – uvést původní a nové parc. č.) …................................................................................................................................ …................................................................................................................................ …................................................................................................................................ …................................................................................................................................

II. Identifikační údaje stavebníka (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností, uvede fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, IČ, bylo-li přiděleno, místo trvalého pobytu popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; právnická osoba uvede název nebo obchodní firmu, IČ, bylo-li přiděleno, adresu síd-

60

la popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby) ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... Telefon / mobilní telefon: ........................................................................................ Fax / e-mail: …………….............................................................................................. Datová schránka: ..………..........................................................................................

Žádá-li více osob, připojují se údaje obsažené v tomto bodě v samostatné příloze: ano

ne

III. Stavebník jedná samostatně je zastoupen; v případě zastoupení na základě plné moci, je plná moc připojena v samostatné příloze (u fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; právnická osoba uvede název nebo obchodní firmu, IČ, bylo-li přiděleno, adresu sídla popřípadě též adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby): ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ................................................................................................................................... ...................................................................................................................................

61

Telefon / mobilní telefon: ........................................................................................ Fax / e-mail: ……………………….................................................................................. Datová schránka:..……….......................................................................................

IV. Základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba provedena (označení stavebního úřadu / jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření) …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..……………………………………………………………………………………………………………

Stavba byla provedena s nepodstatnými odchylkami od uvedených dokumentů nebo od projektové dokumentace ne ano (popis a zdůvodnění nepodstatných odchylek) …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..…………………………………………………………………………………………………………… …..……………………………………………………………………………………………………………

62

V. Předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání ................................................................................................................................. .................................................................................................................................

VI. U dočasné stavby Doba trvání do.........................................................................................................

VII. Údaj o zkušebním provozu Byl proveden

ne ano na základě rozhodnutí, které vydal……………………………………….. dne …………………..…pod č.j…………………..…….……………………….. doba jeho trvání ….…………………………………………..……….………...

V …………...……………………dne……..…....…………..

……………………………………………….. podpis

63

Příloha č. 4: Žádost o povolení k užívání vodních děl

ŽÁDOST O POVOLENÍ K UŽÍVÁNÍ VODNÍCH DĚL [§ 15 vodního zákona a § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.]

1. Žadatel1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě jména, příjmení………………...... …………………………………………………………………………………………………………………. Sídlo / Místo podnikání / Adresa místa pobytu……………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………. Adresa pro doručování………………………………………………………………………………… IČO2) nebo obdobný údaj / Datum narození………………………………………………….. CZ-NACE3)…………………………………………………. Telefon………………………………………………………. E-mail……………………………………………………….. Žádá-li o vydání rozhodnutí více žadatelů, připojí se údaje obsažené v tomto bodě v samostatné příloze: ano ne 1.a Žadatel jedná samostatně je zastoupen: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma zástupce; místo trvalého pobytu/adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování, není-li shodná): ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ………………………………………………………………………………………………….................... 12. Základní údaje o stavbě Název stavby………………………………………………………………………………………… Stavební povolení (popřípadě změna stavby před jejím dokončením) - rozhodnutí č. j.: ze…………………………..dne………………………………………… - vydáno (úřad)…………………………………………………………………………………… Předpokládaný termín dokončení stavby……………………………………………………. Termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby………………. Zkušební provoz (nehodící se škrtněte) ANO / NE - doba jeho trvání………………………………….

64

13. Údaje o místu stavby Název obce…………………………………………………. Název katastrálního území…………………………………. Parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí…………………………………. Přímé určení polohy (souřadnice)4) X…………………….Y …………………….. 4. Provozovatel vodního díla (pokud je znám) Název nebo obchodní firma / Jméno, popřípadě jména, příjmení……………. Sídlo / Adresa místa trvalého (přechodného) pobytu…………………………… IČO2) / Datum narození………………………….…………….…………….……………. CZ-NACE3) …………….…………….…………….…………….…………….………………. Telefon…………….…………….…………….…………….…………….…………….…….… 5. Seznam a adresy účastníků vodoprávního řízení, kteří jsou žadateli známi. Název nebo obchodní firma / Jméno, příjmení

Adresa

(V případě většího počtu účastníků řízení než 6 se jejich seznam uvede v příloze žádosti: ano ne)

V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.................................. podpis(y) žadatele(ů) (jméno, příjmení, funkce)

65

Přílohy 1.

2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

Zaměření skutečného provedení stavby, a to v případech, kdy se nepředkládá geometrický plán (pozn. u podzemních sítí technického vybavení ještě před jejich zakrytím), včetně polohopisných souřadnic X, Y v systému JTSK. S výjimkou domovní čistírny odpadních vod, studny nebo jiného vodního díla potřebného k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých občanů (domácností). Geometrický plán (pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí). Doklady, jimiž bylo podmíněno vydání stavebního povolení nebo jejichž doložení ke kolaudaci bylo uloženo rozhodnutím podle vodního zákona. Doklad o jednání se správními orgány, pokud byla předem o stavbě vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními předpisy6) včetně dokladů o splnění požadavků na ochranu zdravých životních podmínek. Popis a zdůvodnění provedených odchylek od územního rozhodnutí a stavebního povolení. Doklad, že se nový vlastník stavby stal právním nástupcem původního stavebníka, došlo-li v průběhu výstavby ke změně stavebníka. Kopie povolení stavby vodního díla, pokud bylo v minulosti vydáno jiným úřadem než vodoprávním úřadem dnes příslušným k vydání kolaudačního rozhodnutí. Plná moc žadatele pro jeho zástupce s uvedením rozsahu právních úkonů, a to v případě, že žádost je podána v zastoupení.

K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením se předkládají7) 9. Doklad o vytýčení stavby (vytyčovací protokol, vytyčovací výkres). 10. Doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a měření a o způsobilosti provozních zařízení k plynulému a bezpečnému provozu, vyhodnocení zkušebního provozu8), pokud musel být prováděn, popřípadě zprávu o výsledku komplexního vyzkoušení. 11. Projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo při povolení změny stavby před jejím dokončením. 12. Výkresy s vyznačením změn, ke kterým došlo během provádění stavby. Tyto změny mohou být na základě kolaudačního rozhodnutí vyznačeny v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, pokud řízení o nich stavební úřad spojil s kolaudačním řízením. 13. Zápis o předání a převzetí stavby, pokud byl sepsán. 14. Doklady o ověření požadovaných vlastností výrobků9) a další doklady stanovené v podmínkách stavebního povolení.

66

67

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Recommend Documents