VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU

Bakalářská práce

Matyáš Hančl

2010

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU

Produkce rychle rostoucích dřevin v zemědělství České Kanady

Matyáš Hančl

RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc..

2010

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Produkce rychle rostoucích dřevin v zemědělství České Kanady“ jsem zpracoval samostatně a že jsem vyznačil prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpal, způsobem ve vědecké práci obvyklým.

V ..................., dne ..............

........................................................ podpis

Anotace V teoretické části práce vysvětlím základní klíčové pojmy pro pochopení celé práce. Rád bych zde vysvětlil teorii související s obnovitelnými zdroji energie, pěstováním rychle rostoucích dřevin, jejich druhy a možnostmi produkce. Zároveň zde budou nastíněny a uvedeny pozitivní vlivy pěstování rychle rostoucích dřevin a v potřebné míře vysvětleny pojmy související s odtokovými poměry v krajině a krajinným rázem. Dále se zaměřím na konkrétní možnosti využití rychle rostoucích dřevin a v potřebné míře popíši praktické dopady na oblastní ekonomii, ekologii a jiné záležitosti. V praktické části bude navrhnuto konkrétní rozmístění porostu v povodí řeky Dračice a budou zde zohledněny konkrétní krajinné i ekonomické náležitosti.

Abstract In the theoretical part of this work I will explain basic keywords for understanding of the entire work. I would like to explain here related theory of renewable energy resources, planting of fast growing trees, their species and possibilities of production. Also here will be indicated and introduced positive influences of cultivation fast growing trees and in required rate explained terms related to drainage conditions in the countryside and the countryside character. Further I will focus on specific opportunities of utilization fast growing trees and I will explain practical influences on local economy, ecology a other thing in necessary rate. In the practical part of this work will be projected concrete placement of stands in the river basin of Dračice river and here will be also accounted provisions for a specific country and economic requirements.

Poděkování

Rád bych zde poděkoval za nasměrování k tématu, trpělivou pomoc a cenné rady RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc., z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

Za konzultace, kontroly a cenné připomínky bych rád také poděkoval svému otci ing. Vladimíru Hančlovi.

Obsah Úvod 1

............................................................................................................... 3

Teoretická část .............................................................................................. 5 1.1

Klíčové pojmy ........................................................................................... 5

1.2

Obnovitelné zdroje energie ....................................................................... 7

1.2.1

Proč zájem o OZE ? ........................................................................... 8

1.2.2

Rozdělení OZE ................................................................................... 9

1.3

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) .............................................................. 11

1.3.1

Historie a počátky pěstování rychle rostoucích dřevin ................... 11

1.3.2

Druhy rychle rostoucích dřevin ....................................................... 11

1.3.3

Topoly .............................................................................................. 12

1.3.4

Pěstování rychle rostoucích topolů ................................................. 14

1.3.5

Sklizeň rychle rostoucích topolů ...................................................... 16

1.3.6

Možnosti zpracování vytěžených rychle rostoucích topolů ............. 19

1.4

Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na okolí ................................... 20

1.4.1

Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na biodiverzitu ................. 21

1.4.2

Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na krajinný ráz ................. 21

1.4.3

Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na odtokové poměry

v krajině ......................................................................................................... 22 1.4.4

Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na větrnou erozi ............... 23

1.4.5

Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na kvalitu ovzduší............. 24

1.4.6

Ostatní možné pozitivní vlivy pěstování rychle rostoucích dřevin na

okolí

......................................................................................................... 25

1.4.7

Shrnutí vlivů RRD ............................................................................ 26

1

2

Praktická část .............................................................................................. 27 2.1

Popis vymezené části povodí řeky Dračice............................................. 27

2.2

Konkrétní návrh porostů rychle rostoucích dřevin ................................. 28

2.2.1

Údržba v dalších letech a ochrana před okusem zvěří .................... 31

2.2.2

Doba a způsob sklizně RRT ............................................................. 32

2.3

Odhad produkce rychle rostoucích dřevin .............................................. 32

2.4

Ekonomická analýza – rámcový odhad .................................................. 36

2.4.1

Výdaje .............................................................................................. 37

2.4.2

Příjmy .............................................................................................. 43

2.4.3

Závěr ekonomické analýzy ............................................................... 43

2.5 Závěr

SWOT analýza celého projektu .............................................................. 45 ............................................................................................................. 46

Literatura ............................................................................................................. 48 Přílohy

............................................................................................................. 54

2

Úvod Tato práce navazuje na bakalářskou práci Bc. Lucie Krulové s názvem „Ekonomická analýza nákladů spojených s revitalizací podhorských pramenných oblastí“, kde byla navržena vhodná revitalizační opatření na konkrétním území v pramenné oblasti Senotín u řeky Dračice. Kolegyně Krulová zde zpracovala problematiku poškození krajiny a provedla ekonomickou analýzu možných revitalizačních opatření. Ve své bakalářské práci na toto téma navážu a na stejném, výše zmíněném území zmapuji a navrhnu možnost zalesnění porostem rychle rostoucích dřevin s ohledem na revitalizaci této krajiny. V práci bude přihlédnuto i k možné velikosti produkce biomasy plynoucí právě z pěstování rychle rostoucích dřevin. Toto téma jsem si vybral, protože v produkci biomasy za pomocí pěstování rychle rostoucích dřevin spatřuji bezpočet výhod oproti alternativám a to jak v oblasti zemědělské, tak i v oblasti obnovitelných zdrojů. V neposlední řadě jsem zvolil téma rychle rostoucích dřevin z důvodu, že je velmi aktuální. Čímž teď nemyslím jen to, že téma biomasy se v současnosti stalo velice moderním. Ale myslím tím hlavně fakt, že v dnešní době existuje na našem území jen velmi málo oblastí, které by nabízeli takový ekonomický potenciál jako právě obchod s biomasou. Jelikož se jedná o poněkud specifickou zkoumanou oblast s mnoha odbornými termíny a pojmy, tak se na úvod teoretické části této bakalářské práce pokusím ve stručnosti vysvětlit základní klíčové pojmy. Neméně důležitou součástí této bakalářské práce bude vymezení pojmu obnovitelných zdrojů a srovnání využití biomasy z rychle rostoucích dřevin s jinými obnovitelnými zdroji energie. V další kapitole vysvětlím v čem spočívají základní výhody rychle rostoucích dřevin a rozvedu potenciál této oblasti, který jsem již nastínil v úvodu. Poté čtenáře podrobněji seznámím s rychle rostoucími dřevinami a vysvětlím základní specifika této problematiky. Poslední kapitoly teoretické části budou věnovány vlivu rychle rostoucích dřevin na odtokové poměry, krajinný ráz i ostatní související oblasti.

3

V praktické části nejprve konkrétně zmapuji terén povodí řeky Dračice a navrhnu porost rychle rostoucích dřevin, kde využiji znalosti načerpané z teoretické části této práce. Následně odhadnu možnou velikost produkce rychle rostoucích dřevin v této oblasti a nastíním možné další využití získané produkce. Na závěr provedu ekonomickou analýzu celého projektu a zhodnotím klady a zápory formou SWOT analýzy. Cílem práce je stanovení možného rozsahu a produkce porostů RRD na zemědělské půdě ve vybrané části povodí řeky Dračice. V rámci práce bude navázáno na studii Bc. L. Krulové. Jíž navržené protierozní meze zde budou nahrazeny liniemi RRD. Metody využité v této práci budou převážně formou deskripce (popisu) a následné analýzy.

4

1 Teoretická část 1.1 Klíčové pojmy Na úvod teoretické části považuji za důležité uvést několik klíčových pojmů nutných pro pochopení zbytku tohoto textu. Pojmy jsou řazeny podle abecedního pořádku:

Biokoridor - „Krajinná složka, která propojuje jednotlivá biocentra a tím umožňuje migraci jednotlivým organismům, např. : potůčky s doprovodnou zelení, remízky, strouhy a aleje. Jedná se o označení souvislé plochy odlišné vegetace (linie nebo pás), které prostupují jednotvárnou krajinou. V lese je biokoridorem širší cesta nebo průsek, v polích a na loukách mají obdobnou funkci křovinné meze, větrolamy, živé ploty či potoční a říční luhy.“

1

Biomasa - Biomasa se dá definovat několika různými způsoby v závislosti na tom, který vědní obor s tímto pojmem pracuje. Například podle biologů je biomasa souhrn všech těl živých organizmů. Navrhuji pro účely této práce definovat biomasu jako organickou (v tomto případě konkrétně rostlinnou) hmotu využitelnou pro energetické účely.

Krajinný ráz – „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zejména chráněných území, kulturních dominant 2

krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.“

1

Odborný ekologický a přírodovědecký slovník: Význam slova biokoridor [online] [cit. 2010-0422]. Dostupný z WWW: . 2 Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 3 odst. 1a. [online] [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .

5

Obmýtí – Tento pojem označuje období znovu sklizení rychle rostoucích dřevin.

Obnovitelné zdroje energie – Jsou takové zdroje energie, které ať už samy nebo za přispění člověka či jiných vlivů se ještě během svého odebírání znovuobnovují. Mezi typické obnovitelné zdroje energie patří: větrné elektrárny, vodní elektrárny, fotovoltaické články, spalování biomasy a jiné. V další části práce budou obnovitelné zdroje energie pro zjednodušení také označovány zkratkou OZE.

Odtokové poměry – Vyjadřují, jak dlouho trvá vodě, než proteče konkrétní krajinou či územím. Bývají klíčové v souvislosti s povodněmi a půdní erozí

Revitalizace krajiny – Znovuobnovení původního vzhledu či funkce krajiny, případně jiného krajinného útvaru.

Rychle rostoucí dřeviny – Dřeviny se schopností krátké doby obmýtí, jejichž hmotnostní přírůstky jsou mnohem vyšší, než u ostatních dřevin. Bude vysvětleno podrobněji v příslušné kapitole.

Štěpkování – „Příčné dělení vlákna větví nebo kmenů stromů. Produktem je štěpka s různých fyzikálními vlastnostmi. Toto závisí na použité mechanizaci a charakteru zpracovávaných dřevin.“

3

3

CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007, s. 8

6

1.2 Obnovitelné zdroje energie Produkce biomasy úzce souvisí s obnovitelnými zdroji energie. Oproti ostatním obnovitelným zdrojům, nabízí využití biomasy v energetice mnohá specifika se kterými je nutné se seznámit. Proto budou v následující kapitole v rámci možností této práce vysvětleny základní druhy obnovitelných zdrojů energie, jejich definice a základní výhody či případně nevýhody. Definic o tom, co je považováno za obnovitelný zdroj energie je mnoho. Pro účel této práce si dovolím použít tu ze zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb., která v § 7 definuje OZE jako: „Obnovitelné

přírodní

zdroje

mají

schopnost

se

při

postupném

spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.“ Definice je mnohoznačná a dává možnost mnoha výkladům, které jsou však nad rámec této práce s jednou důležitou výjimkou, kterou se pokusím zdůraznit. Jaderná energie podle této definice není považována za OZE, přitom příčinou slunečního záření je právě jaderná reakce na slunci, přesněji více reakcí, které po spotřebování radioaktivních materiálů zanikají, bez přísunu sluneční energie skončí i život na zemi. Tato doba je však natolik vzdálená, že pro účel této práce je sluneční energie považována za OZE. Celkový podíl OZE na primárních energetických zdrojích byl v roce 2007 4

asi 4,6 %. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny v r. 2008 podle byl 5,2 % (v roce 2007 to bylo 4,7 %), podle přístupových dohod ČR do EÚ by podíl měl dosahovat 8 % cíl tedy těžko dosažitelný a téměř v nedohlednu.

4

5

Dle Obnovitelné zdroje energie [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: . 5 Dle Energetický regulační úřad: Oznámení o vyhodnocení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů [online] [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: .

7

1.2.1 Proč zájem o OZE ? Naše civilizace se neobejde bez vysoce koncentrované a všude přítomné energie. Zájem o OZE v poslední době má několik důležitých faktorů:

Faktor energetický Většina energetických zdrojů se nachází mimo hlavní oblasti spotřeby a pouze zlomek vyspělých států (například Rusko) je energeticky soběstačných a schopných vyvážet energetické suroviny. Surovinové zdroje se nacházejí většinou v málo rozvinutých oblastech (Arabský poloostrov, Sibiř, Aljaška atd.) a je nutný jejich transport na dlouhé vzdálenosti. Některé z nejrozvinutějších států světa nemají surovinové zdroje skoro žádné (Japonsko). Surovinové zdroje v oblastech tradičně hospodářsky nejvyspělejších zemí zase docházejí (Anglie, USA ale i Evropa) nebo jsou těžitelné za stále složitějších klimatických podmínek (Arktida) či geologických podmínek (hloubkové vrty v Mexickém zálivu).

Faktor ekologický Po několika staletích průmyslového rozvoje je vliv člověka na okolní životní prostředí prokazatelný: •

Kyselé deště a úbytek lesů

•

Úbytek lesní a zemědělské půdy - nízká schopnost půdy absorbovat vodu - záplavy

•

Skleníkový efekt a zvyšování průměrné teploty

To vše podněcuje zájem o alternativní zdroje paliv místně přístupné a nepodléhající riziku, že ropa a uhlí jednou dojde, a pokud možno i řešící ekologickou problematiku.

8

1.2.2 Rozdělení OZE Tepelná čerpadla Tepelné čerpadlo je „tepelný stroj“, který odebírá tepelnou energii z jednoho prostředí, transformuje ji na vyšší tepelnou úroveň a přenáší do druhého prostředí a k tomu spotřebovává např. elektrickou energii. Pro zjednodušení si tepelné čerpadlo můžeme představit jako obrácenou ledničku. Podle šetření MPO je podíl vyrobeného tepla pouhých 0,03 % na primárních energetických zdrojích.

6

Energie vody Možnosti

využití

energie

vody

jsou

České

v

republice

díky

geomorfologickým podmínkám prakticky vyčerpány. Možnosti pro výstavbu velkého vodního díla zde nejsou a na rozdíl od Alpských nebo podunajských zemí mají zdejší řeky malé spády i průtoky. V sousedním Rakousku v jarním období (tání sněhu v Alpách) je veškerá elektrická energie vyrobená pouze ve vodních elektrárnách a dokonce dochází i k jejímu exportu. V České republice byl podíl elektrické energie vyrobené ve vodních elektrárnách pro rok 2008 pouhých 2,8 % a jak jsem výše uvedl potenciál pro zvýšení není.

7

Energie slunce Má mnoho forem a způsobů využití. V našem klimatickém pásmu však má jeden hlavní faktor, a tím je poměr mezi spotřebou energie (např. v zimním období) a dostupností slunečního záření. V zimním období, kdy je spotřeba energie nejvyšší, je délka slunečního svitu krátká popřípadě slunce nesvítí vůbec. Podíl energie vyrobené ze slunce na spotřebě primárních energetických zdrojů je asi 1%. Díky ne zcela zdařené legislativě nastává v poslední době extrémní rozvoj fotovoltaických elektráren. Zvýšený podíl je však pouze v instalovaném výkonu a

6

Dle Ministerstvo průmyslu a obchodu: Statistika tepelných čerpadel [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: <download.mpo.cz/get/26160/26008/290941/priloha001.pdf>. 7 Dle Energetický regulační úřad: Roční zpráva o provozu ES ČR 2008 [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: .

9

nikoliv ve vyrobené elektřině. Podle již dříve citovaného zdroje ERÚ byl v roce 2008 podíl na hrubé vyrobené elektřině pouhých 0,015 %.

8

Energie větru Další z forem OZE využitelné v ČR je větrná energie, ale vzhledem k tomu, že patříme k vnitrozemským státům není využitelnost větrné energie taková, jako v přímořských státech. Podíl na hrubé výrobě elektrické energie v roce 2008 činil 0,29 %.

Biomasa Za biomasu je považován produkt fotosyntézy rostlin, který může nabývat různých forem. Zajímavostí je, že za biomasu nejsou považovány nerostné suroviny, které z biomasy pocházejí, ale prošly miliony let trvající geologickou proměnou (uhlí, ropa, plyn…). Podíl biomasy v rámci OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů 9

v ČR je velice vysoký a dosahuje nejvyššího – 70 % podílu. Potencionál biomasy na spotřebě primárních energetických zdrojů v ČR je velký a v příštích 15 letech by mohl dosáhnout až 12 %. Vzhledem k tomu, že podíl lesní plochy v ČR je jeden z nejvyšších v Evropě a dosahuje 33,7 %.

10

Lesy v České republice jsou

historicky hospodářsky využívány a kvalitně na základě současné i minulé legislativy udržovány.

8

Dle Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví: Obnovitelné zdroje energie [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: . 9 Dle Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví: Obnovitelné zdroje energie [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: . 10 Dle Ministerstvo zemědělství: Lesy [online] [cit. 2010-04-08]. Dostupný z WWW: .

10

1.3 Rychle rostoucí dřeviny (RRD) 1.3.1 Historie a počátky pěstování rychle rostoucích dřevin Mohlo by se zdát, že rychle rostoucí dřeviny jsou jakýmsi soudobým pojmem, ale není tomu tak. Hospodaření s rychle rostoucími dřevinami, zejména s topoly, má v Evropě dlouhodobou tradici sahající mnohdy až 200 let do historie. Zejména v jižní Evropě (např. Itálii) se těšilo pěstování topolových lignikultur (plantáží s krátkým obmýtím) velké popularitě. Aplikace rychle rostoucích dřevin postupně pronikala do nových oblastí. V minulém století proběhlo několik vln zvyšujících zájem o pěstování rychle rostoucích dřevin. První byla počátkem 50.let a byla způsobena nedostatkem dřeva po druhé světové válce. Z roku 1953 pochází první publikace zabývající se touto problematikou na našem území – „Rychle rostoucí dřeviny a jejich pěstování“. Další vzrůst zájmu o rychle rostoucí dřeviny proběhl po roce 1971, vlivem celkové poptávky po alternativních zdrojích energie způsobenou ropnou krizí. V devadesátých letech posílilo zájem o produkci biomasy z rychle rostoucích dřevin nebezpečí skleníkového efektu a s tím související omezení spalování fosilních paliv. V neposlední řadě ovlivnila rozvoj průmyslu okolo rychle rostoucích dřevin zemědělská politika nejenom EU.

11

1.3.2 Druhy rychle rostoucích dřevin Zakládání lignikultur rychle rostoucích dřevin s požadavkem maximální možné produkce na daném území musí zohlednit konkrétní druhy rychle rostoucích dřevin. V současné době můžeme rychle rostoucí dřeviny rozdělit na 3 skupiny z hlediska jejich poznání na našem území. Jedná se o rychle rostoucí dřeviny ověřené (topoly, vrby), ověřované (pajasany, jilmy) a perspektivní (růže, olše, lípy, lísky, jeřáby). Z hlediska využitelnosti na našem území se tedy jeví jako jediná možnost využití topolů či vrb.

12

Na našem území je patrně nejrozšířenější

11

Dle HAVLÍČKOVÁ a kol., Zhodnocení ekonomických aspektů pěstování a využití rychle rostoucích dřevin. 2007 12 Dle WEGER, Jan, HAVLÍČKOVÁ, Kamila: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:

11

rychle rostoucí dřevinou právě topol. Může to mít za následek několik faktorů. V první řadě rozsah kořenového systému u topolů je mnohem větší než u vrb, což při zohlednění ostatních pozitivních vlivů na krajinu může mít vliv při rozhodování. Další výhodu topolů oproti vrbám lze spatřit v daleko větším průměrném přírůstku sušiny za rok, jak vidíme na následující tabulce: 13

Tabulka 1 - Průměrný roční přírůstek sušiny u topolů a vrb

Topoly

Vrby

Výnos (tsuš.ha-1) tříletý cyklus šestiletý cyklus tříletý cyklus šestiletý cyklus Celkem

187

254

121

107

Roční

15,6

21,2

10,1

8,9

Z této tabulky můžeme jednoznačně porovnat průměrné přírůstky v tří a šesti letých cyklech mezi topoly a vrbami. Z ročního porovnání jednoznačně vyplívají přírůstky topolů jako větší.

Z výše uvedených faktů tedy vyplývá, že pro další účely práce budeme pro výsadbu počítat s rychle rostoucími topoly, o kterých si ještě povíme pár faktů v následující kapitole.

1.3.3 Topoly Topoly patří do čeledi vrbovitých. Jedná se o vyšší dvouděložnou rostlinu. Ve volné přírodě dosahuje výšek až 40 metrů a kmen průměru do 2 metrů. Listy má podlouhlé do 10 cm délky a kůra je zhruba do 8 let vzrůstu hladká a světlá, poté se začíná zdrsňovat a tmavnout. Kořenový systém topolů je velice náročný na vzdušnost půdy (vyžaduje velké množství kyslíku) a v neposlední řadě její kyselost (vyhovuje mu neutrální až mírně kyselá půda, nevyhovující se dá upravit vápnem. Kořenový systém topolů je velmi rozsáhlý (sahá do šíře až 30 metrů a hloubky několika metrů), je proto vhodné vysazovat topoly na místech, kde je dostatek prostoru.

. 13 ŠINKORA, Milan: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

12

Mezi vlastnosti topolů patří vysoká variabilita, která je dále využívána ke křížení různých poddruhů. Na světě je známo kolem 100 druhů topolů volně rostoucích v přírodě, avšak na našem území se přirozeně vyskytují jen 3 druhy – topol černý, topol bílý a topol osika. Na našem území se také vyskytuje topol šedý, který však není přirozeným druhem, ale vznikl křížením topolu bílého a černého, přičemž se volně rozšířil do přírody.

14

V souvislosti s pěstování topolů za účelem produkce biomasy se v současné době nejvíce hovoří o topolech japonských, kanadských a italských. Nejsou to však zdaleka jediné odrůdy či klony topolů. V současné době existuje několik desítek druhů klonů a odrůd topolů využívaných k produkci biomasy.

15

Obrázek 1- Japonský topol - plantáž

16

Obrázek 2 - Vzrostlý topol

V roce 1999 byl v České Republice vytvořen registr povolených druhů klonů při zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin. Hlavním důvodem, proč tento registr Ministerstvo životního prostředí České Republiky založilo, byla hrozba rizika invazivního šíření v krajině. Vznik tohoto registru upravuje zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Tento registr byl naposledy dle dostupných informací aktualizován v roce 2008 a jeho současný stav je

14 15

16

Dle CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007 Zahradnictví Sekvoj: Japonský topol [online] [cit. 2010-04-02] . Dostupný z WWW: . Japonské topoly mají budoucnost, denik.cz[online] [cit. 2010-04-02] Dostupný z WWW: .

13

k nahlédnutí na stránkách Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zemědělství - http://www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/klonyrrd.html.

17

1.3.4 Pěstování rychle rostoucích topolů S přípravou před samotným založením plantáže rychle rostoucích topolů je nutné začít již s předstihem. Minimálně rok před výsadbou je nutné důkladné odplevelení celého pozemku, kde se bude výsadba vyskytovat. Plevel by mohl zásadním způsobem ovlivnit výnosy z biomasy a doba obmýtí by tím byla výrazně zkrácena. Z hlediska ekologie a dopadů na krajinu není vhodné používat chemické odplevelovací prostředky. Odplevelení tedy probíhá nejčastěji mechanickou cestou, případně je možnost využití bio-degradujících prostředků na bázi soli (Roundup). V případě jarní výsadby probíhá zaorání půdy na podzim. Hloubka zaorání závisí na půdním typu pozemku, nejčastěji se ale doporučuje hluboká orba do hloubky až 80 cm. V případě nedokonalého odplevelení pozemku či jiných nenadálých vlivů je možné zaorání i na jaře před samotnou výsadbou. Jak již bylo zmíněno, půdní výsadba rychle rostoucích dřevin probíhá nejčastěji na jaře. A to konkrétně od března do května v závislosti na vlhkosti a půdních podmínkách. Výsadba je uskutečňována formou řízků, které jsou nečastěji dlouhé kolem 20 cm a jejich šířka se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 2,5 cm. Velice důležité je uskladnění řízků před samotnou výsadbou, musí být provedeno zásadně v prostorách s odpovídající vlhkostí, tak aby nedošlo k uschnutí řízků a zároveň k jejich nadměrnému navlhnutí. Den před výsadbou je pak vhodné řízky namočit do vody.

18

Na výsadbu řízků se využívají v zásadě 3 způsoby. Ruční, mechanizovaná a polo-mechanizovaná. Ruční výsadba je uskutečňována zapichováním řízku šikmo či rovně přímo do půdy. V případě hrozby poškození řízku v důsledku tvrdé půdy je možnost využití ručního sazeče. Mechanické vysazování rychle rostoucích dřevin je možné díky příslušenství za motorizovanou zemědělskou technikou, 17

Údaje čerpány z: WEGER, Jan: Topoly a vrby k energetickému užití. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: . 18 Dle CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007

14

které zpravidla rotací kolečka zapichuje řízky do půdy. Polo-mechanizované sázení řízku je pak kombinací obou předchozích metod a jeho provedení vidíme na následujícím obrázku:

Obrázek 3 - Polomechanizované sázení řízků RRT

19

„Byla vyzkoušena dvě schémata výsadby řízků : •

do jednořádků ve sponech [(0,3 - 0,6 m) x (1,5 – 2 m)]

•

do dvouřádků ve sponech [(0,6 - 0,8 m) x (0,6 - 0,8 m ) a 1,5 – 3 m mezi dvouřádky].

Přesné určení sponu závisí na dostupné mechanizaci, která bude používána k výsadbě a zejména k odplevelování. Dvojřádky zmenšují mechanizovaně udržovanou plochu na minimum, a tím šetří náklady na údržbu, jsou ale mnohem náročnější na ruční nebo polo-mechanizované odplevelování uvnitř dvojřádku. Používají se hlavně pro vrbové a topolové produkční plantáže. Jednořádky jsou vhodnější pro odběr řízků, když klony narostou do větších rozměrů, a proto se používají pro matečnice nebo pro plantáže stromovitých klonů topolů..“

20

I po vysazení topolů je nutné neustále dbát na odplevelení. Zejména v prvních letech od výsadby je nejrizikovější období pro omezení potencionální

19

TRNKA, Miroslav: Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: 20 WEGER, Jan, HAVLÍČKOVÁ, Kamila: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 2002-01-18 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:
15

produkce plevely, které mohou odebírat topolům živiny i poškodit jeho kořenový systém. Teprve při dosažení vzrůstu 2,5 m topoly přirozeně stíní půdu a omezují tak růst plevele. Velmi dobrou metodou při udržování plevele se ukázalo být posyp půdy okolo RRT mulčovanou organickou hmotou, která dodává topolům živiny a částečně zabraňuje růstu plevele. Dalším druhem nebezpečí nikoliv nevýznamným je okus mladých stromků lesní a jinou zvěří. Při zanedbání ochrany před okusem může stádo srnek nebo koz zcela zlikvidovat několikahektarovou plantáž. Možnosti ochrany jsou mechanické (ohrazení) nebo chemické různé druhy bio-degradujících roztoků.

1.3.5 Sklizeň rychle rostoucích topolů Ke sklízení rychle rostoucích topolů dochází v našich zeměpisných šířkách v závislosti na konkrétních podmínkách každých 4 - 6 let (4 roky je naprosté minimum v ideálních podmínkách). Při průměrné životnosti plantáže 15 - 25 let nám tedy jednoduchým výpočtem vychází, že za tuto dobu lze provést kolem 4 sklizní. Nespornou výhodou rychle rostoucích dřevin je fakt, že jejich sklizeň je možno odložit nebo naopak uspíšit v závislosti na vývoji ceny komodity, zde konkrétně biomasy. Pokud tedy například plánuje zemědělec sklidit biomasu ve čtvrtém roce, ale pokles ceny na trhu je natolik významný, že by to poškodilo jeho zisky, může odložit sklizeň na pátý případně šestý rok růstu rychle rostoucích dřevin. Sklizeň může probíhat stejně jako výsadba několika způsoby. Je možná manuální sklizeň pomocí motorových pil a jiného příručního nářadí. Tento způsob sklizně se doporučuje zejména na menších a hůře přístupných plantážích. Samozřejmě je také možnost mechanizované sklizně pomocí automatizovaných sklízecích strojů, které jednotlivé dřeviny podsekávají a snopkují do svazků po několika kusech RRD nebo rovnou vkládají jednotlivé kmeny do tzv. štěpkovačů. Pořízení zemědělské techniky je ale velice nákladné, proto se většinou nevyplatí. Je tedy nutné přistoupit k jejímu zapůjčení či ruční sklizni. V praxi se také vyskytuje sdružování jednotlivých pěstitelů rychle rostoucích dřevin do

16

různých právních uskupení, v jejichž rámci může probíhat společný nákup výše zmíněné nákladné zemědělské techniky. Štěpkování na místě je možné i v případě ruční sklizně, jak vidíme na následujícím obrázku:

Obrázek 4 - Štěpkování rychle rostoucích topolů

21

Existuje tedy několik možných způsobů sklizně dřevní hmoty rychle rostoucích dřevin. V následující tabulce názorně vidíme shrnuté jednotlivé typy vytěžené dřevní hmoty:

21

TRNKA, Miroslav: Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:

17

Tabulka 2 - Fyzikální vlastnosti a charakter různých forem dřevní hmoty z rychle 22 rostoucích topolů (při zpracování v rámci těžby)

Forma suroviny

Štěpka zelená sypaná Štěpka hnědá sypaná Energetická otep do malých topenišť

Objemová hmotnost ρ/ kg.m-3

Střední hmotnost kusu/ kg

133,16

X

243,500

X

X

1, 8

dříví (systém Rojek)

větve bez listí) (zpracovávanou surovinou jsou kmeny)

průměrů do 6 cm, délka je do 40 cm)

vody / 390,027 při 18

1,2 - 2,55

% vody Kusové sekané

(zpracovávanou surovinou jsou

(obsahuje výřezy větví a kmenů

944,20 při 56,35 % Polena

Poznámka

(výřezy délky 35 - 40 cm a průměru 9 – 12 cm) (zpracovávanou surovinou jsou

292,09 při 0 % obsahu vody (sušina)

0,035 – 0,055

větve a kmeny do průměru 8 cm) / délka štípaných kusů se pohybuje v rozsahu 5 – 8 cm

Tato tabulka podává souhrnné informace o fyzikálních vlastnostech jednotlivých možných forem těžby RRT. Můžeme z ní vyčíst rozdíly v objemové a střední hmotnosti.

Důležitou součástí pěstování rychle rostoucích dřevin je rušení plantáží. Po uplynutí své životnosti není již plantáž schopná produkovat takové výnosy rychle rostoucích dřevin jako dříve,

proto je nutné půdu zbavit známek dřívější

přítomnosti rychle rostoucích dřevin. Půda se nejčastěji zaorává.

22

CELJAK, Ivo, BOHÁČ, Jaroslav: Využití biomasy rychle rostoucích dřevin v energetice sídel. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:

18

1.3.6 Možnosti zpracování vytěžených rychle rostoucích topolů Možnosti zpracování rychle rostoucích topolů jsou široké a jejich podrobnější popis by jistě přesahoval rozsah této bakalářské práce. V závislosti na stáří vytěžené biomasy rychle rostoucích topolů je možné její spalování v „pevném“ stavu, a to ve formě polen či svazků či spalování v rozštěpované formě, která může být spalována v sypké formě nebo ve formě peletek či briket. Peletky jsou menší slisované granule ze štěpky či rozemletého dřevního odpadu. Brikety jsou rovněž slisované do pevného tvaru, ale jsou podstatně větší, vhodné zejména pro spalování do domácností jako náhrada kusového dřeva.

Obrázek 5 – Peletky

23

Obrázek 6 - Brikety

24

Je velice důležité uvést, že biomasa z rychle rostoucích dřevin může být využita pro výrobu tepla. V současné době je na našem trhu dostatek kotlů pro domácí využití na výrobu tepla formou ohřevu vody. Velikou výhodou těchto kotlů je i možnost ohřevu užitkové vody pro domácnosti. Vzhledem k možnosti dotací prodej těchto kotlů v poslední době neustále roste. Běžný kotel na biomasu se v současné době dá koupit do 50 tisíc Kč. Dotace z programu Zelená úsporám mohou pak vlastníkovi tohoto kotle vrátit až 80 % vynaložené kupní částky do výše 90 tisíc Kč.

25

23

Peletky [online] [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: . 24 Brikety [online] [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: . 25

Dle Kotle a kamna Mineco[online] [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: < http://www.mineco.cz/kotle_a_kamna/>.

19

Bohužel neexistuje v současné době možnost domácího využití spalné biomasy

k současné

výrobě

elektřiny

a

tepla

tzv.

kogenerace

resp.

mikrokogenerace. K využití spalné biomasy samozřejmě nedochází jen v domácnostech. Existují i kotle na biomasy střední velikosti, které dokážou zásobovat teplem menší vesnici či výrobní podnik. Existence těchto kotlů v blízkosti plantáží rychle rostoucích dřevin výrazně stimuluje lokální ekonomiku a zaměstnanost. Region či oblast se tak stává energeticky soběstačnějším a to, že energie není transportována na větší vzdálenost, lze považovat za výrazně ekologicky prospěšné. Výjimkou nejsou ani kotle větší velikosti. V současné době je v Plzni spouštěn největší energoblok na spalování biomasy u nás. Tento blok má stát 850 milionů Kč a má ročně spotřebovat 120 000 tun biomasy, což má energeticky nahradit spalování 90 000 tun uhlí. Elektrická energie vyráběná z biomasy má státem garantovanou výkupní cenu o 40 % vyšší.

26

V neposlední řadě je také možné využít sklizenou štěpku do dřevotřísek či jiného stavebního materiál. V poslední době se ukázala jako velice moderní stavba tzv. ekonomů, k jejichž stavbě bývá ve formě různých stavebních prvků využito ve velké míře právě biomasy.

1.4 Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na okolí Pěstování rychle rostoucích dřevin na určitém území sebou přináší spoustu pozitivních vlivů na okolí se kterými je nutné počítat a s přihlédnutím k této skutečnosti bývají mnohdy plantáže zakládány. V následujících kapitolách budou tyto hlavní vlivy vyjmenovány a stručně vysvětleny. Shrnutí zmíněných vlivů je velmi důležité vzhledem k celkovému hodnocení úspěšnosti celého projektu výsadby rychle rostoucích dřevin na určitém území.

26

Dle Energetický regulační úřad: Cenová rozhodnutí ČR 2009 [online] [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: .

20

1.4.1 Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na biodiverzitu Biodiverzitu můžeme definovat jako rozmanitost živých organismů. Jinými slovy jedná se počet živých organismů, které se vyskytují na daném území. V současnosti biodiverzita neustále vlivem působení člověka klesá, proto je důležité konat v přírodě taková opatření, aby počet živočichů a rostlin v naší krajině neklesal, ale naopak rostl. Na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů energie, jejichž vlivem dochází naopak k útisku živočišných organismů, plantáže rychle rostoucích dřevin mohou poskytnout útočiště rozličné fauně i floře. Vlivem zemědělské činnosti na našem území dochází k postupnému mizení remízků a ostrůvků v polích, které poskytují útočiště živočichům například při probíhající sklizni. Liniově vysazované rychle rostoucí dřeviny by mohly těmto živočichům poskytnou v těchto případech dočasné útočiště. Na plantážích rychle rostoucích dřevin se nejčastěji vyskytují bezobratlí živočichové, zejména hmyz. Jejich výskyt bývá většinou ve spodních částech rostlin a mohou působit pozitivně z mnoha ohledů. Pomocí jejich působení může být okysličována půda (žížaly, roztoči), což má pozitivní vliv na přírůstky rychle rostoucích dřevin. Zároveň mohou bezobratlí živočichové působit jako potrava pro některé větší živočichy, například koroptve. Rychle rostoucí dřeviny však nemusí poskytovat útočiště jen pozitivně působícím druhům živočichů. Negativně mohou působit někteří škůdci či některé invazivní typy živočichů.

27

1.4.2 Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na krajinný ráz Požadavky rychle rostoucích dřevin na prostor jsou poměrně značné, proto i jejich vliv na krajinný ráz bude velice významný. Porosty RRT jsou spíše vzhledem ke krátké době obmýtí spíše keřovitého charakteru, proto bude jejich vliv na krajinný ráz nejmenší v krajině, pro kterou je výskyt keřů typický. V naší přírodě se vyskytují keřovité porosty prakticky na všech místech vhodných pro výsadbu rychle rostoucích topolů, proto jejich vliv na lokální krajinu nemůže být v žádném případě nikterak významný. 27

Dle Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008.

21

Jak již bylo řečeno na začátku této bakalářské práce, rychle rostoucí dřeviny můžeme vysazovat v zásadě dvěma způsoby, a to buď plantážově (jednořádkově či dvouřádkově) nebo liniově (jak bude uvedeno detailně ukázáno v praktické části práce). Hodnocení krajinného rázu je jistě velice subjektivní, ale dle autora této práce nemůže být v případě ani jednoho ze dvou výše uvedených způsobů výsadby RRT řeč o negativním ovlivnění krajinného rázu. Naopak v některých případech může být vliv jejich výsadby i pozitivního charakteru. Například dlouhodobě využívané zemědělské plochy, kde byli dříve porosty křovin či dřevin, mohou být vysazením RRT navráceny zpět ke svému původnímu stavu. Jistým problémem v souvislosti s hodnocením vlivu RRT na krajinný ráz by mohla být několikaletá doba obmyti, která má na krajinný ráz také vliv. Tyto změny v krajině jsou ale minimální oproti například zemědělské činnosti, kde probíhají rozsáhlé krajinné změny v řádu jen několika měsíců. Pokud porovnáme vliv produkce biomasy s jinými druhy obnovitelných zdrojů, opět z toho vychází produkce rychle rostoucích dřevin daleko lépe. Jejich porosty působí například oproti vodním či větrným elektrárnám, proti jejichž výstavbě se v poslední době vedou četné protesty, v přírodě už ze své podstaty daleko přirozenějším dojmem.

1.4.3 Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na odtokové poměry v krajině V posledních pár letech postihlo naše území několik rozsáhlých povodní doprovázených mnoha menšími lokálními povodněmi či erozemi. Ochrana před povodněmi a erozemi ve formě stavění různých stěn a valů je velice nákladná a její největší nevýhoda spočívá v tom, že neřeší příčinu povodní a erozí, ale až následek. Jednou z hlavních příčin povodní i erozí na našem území je fakt, že velká část půdy na našem území ztratila vlivem zemědělské činnosti a melioračních opatření schopnost zadržovat vodu. Tento problém se dá velice „elegantně“ vyřešit pomocí zřízených plantáží či liniových porostů rychle rostoucích dřevin. Jejichž rozsáhlý kořenový systém navrací půdě alespoň částečně schopnost zadržovat vodu v krajině. Pokud porovnáme náklady na

22

protipovodňové stěny, které se mnohdy pohybují v řádech desítek až stovek milionů s náklady na cílené pěstování rychle rostoucích dřevin, jejichž náklady zpravidla nevybočí z řádek statisíců, jasně nám vychází, že využití porostů rychle rostoucích dřevin jako ochrany před povodněmi či erozí je značně ekonomicky výhodnější. Nemusí se ale jednat jen o rozsáhlé povodně, velkým problémem můžou být i menší lokální eroze způsobené náhlým návalem dešťových srážek. Rozeznáváme dva typy erozí, rýhovou a výmolovou. Rýhová eroze je méně závažnějšího charakteru, typická rýhami, které se vzájemně spojují, naproti tomu eroze výmolová je závažnější ve formě až několika metrových výmolů. Oba typy erozí mohou způsobit rozsáhlé škody na zemědělské půdě a na delší dobu tak znemožnit výnosy na daném území.

28

„Účinné a trvalé protierozní opatření mohou zajistit ochranné lesní pásy tvořené rychle rostoucími topoly a linie dřevinné zeleně. Ochranné pásy by měly být obecně orientovány kolmo na spádnici, resp. Ve formě vrstevnic. Vždy bude záležet na posouzení konkrétní situace z hlediska možných odtoků vody (cestami, kterými nezpůsobí jiné škody). Odtoky je třeba řešit v souladu se zákony hydrodynamiky a s ohledem na tuto skutečnost například orientovat porosty na svahu, šířku a hustotu porostů v souladu s předpokladem jejich propustnosti. Ochranný lesní pás může vodu částečně propouštět, resp. snižovat objem odtékající vody.“

29

1.4.4 Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na větrnou erozi Stejně nebezpečnou pro zemědělskou produkci na daném území může být včetně vodní eroze i eroze větrná. O co se vlastně v případě větrné eroze jedná? "Větrná eroze" ("deflace") je proces rozrušování půdního pokryvu a nezpevněných jemnozrnných sedimentů a jeho transport do míst sedimentace. Podstata větrné eroze je v mechanické síle větru. Větrnou erozi lze rozdělit na -

28

29

Dle Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008. Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008 s.19

23

erozi saltací a prašné bouře. Při erozi saltací přenáší vítr půdní částice jen po půdním povrchu (klouzáním, válením nebo krátkými skoky) a transportuje je jen na malé vzdálenosti. Při prašné bouři se půdní částice vznáší ve vzduchu a vítr je transportuje na velké vzdálenosti (100 až 1 000 km i více).“

30

Vysazování rychle rostoucích topolů může být velmi účinnou ochranou proti větrné erozi. Zemědělská půda může být osázena několika liniemi rychle rostoucích topolů v závislosti na síle větru a sklonu pozemku. Rychle rostoucí topoly mají ale několikaletou dobu obmýtí pro jejich produkci, proto by bylo vhodné vysazení v několika etapách, tak aby sklizní nezanikal efekt ochrany proti větrné erozi.

31

1.4.5 Vliv pěstování rychle rostoucích dřevin na kvalitu ovzduší Jak již bylo uvedeno v kapitole o biodiverzitě pěstování rychle rostoucích dřevin, má oproti ostatním obnovitelným zdrojům mnoho výhod vyplývajících z jejich rostlinné podstaty, jednou z nich je nezanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší. Hlavním důvodem je fotosyntéza. Což „ …je základní proces zabezpečující život na Zemi. Téměř veškerá biomasa vzniká fotosyntézou oxidu uhličitého. V atmosféře je obsaženo 0,03 objemového procenta oxidu uhličitého. Odhaduje se, že fotosyntézou se ročně přemění 0,2 bilionu tun oxidu uhličitého. Vzhledem k tomu, že na každých 6 molekul CO2 vznikne 6 molekul O2, je také množství kyslíku vznikajícího při fotosyntéze velmi vysoké.“

32

Uvádí se, že hektar plantáže rychle rostoucích dřevin může po 8 letech růstu vyprodukovat až 7 tun kyslíku za rok.

30

31

32

33

33

Katalog geologických rizik [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: . Dle Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008. Dle Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008. Dle Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008.

24

1.4.6 Ostatní

možné

pozitivní

vlivy

pěstování

rychle

rostoucích dřevin na okolí Kromě výše zmíněných vlivů pěstování rychle rostoucích dřevin existuje ještě celá řada pozitivních vlivů, které je nutno vyjmenovat. Už ze své podstaty vysokého vzrůstu a vysokých ročních přírůstků je možné využít rychle rostoucí topoly jako protihlukových zástěn. V dnešní době existuje na našem území mnoho sídel potýkajících se s nadměrným hlukem z okolních komunikací a cílenými liniemi rychle rostoucích topolů by se dala velice jednoduše snížit hlučnost. Samozřejmě náklady by byly daleko nižší, než v případě pevných protihlukových zástěn. S blízkostí silničních komunikací souvisí kromě hluku také zvýšená a prašnost a RRT mohou velice účinně kromě hluku pohlcovat i prach. Proto je jejich výsadba v oblastech se zvýšenou prašností velice vhodná. Rychle rostoucí topoly mohou plnit i funkci větrolamů a napomoci tak k lepší tepelné regulaci budov v místech s nadměrným výskytem větru. V rybníkářství je možné využít porostu rychle rostoucích topolů ke zpevnění břehů a hrází či k částečnému zastínění vodní plochy.

34

Další pozitivní vliv pěstování rychle rostoucích dřevin souvisí s místní mikroklimatem a RRD dřeviny. Mezi nejdůležitější ovlivnění mikroklimatu RRD patří ovlivňování tepelné bilance a vzdušné vlhkosti. „Rostliny aktivně ochlazují svoje orgány i okolní vzduch a omezují průnik tepla do půdy. Skupenská přeměna vody v páru disipuje obrovské množství energie, které při kondenzaci zpětně ohřívá vzduch. Rostliny jsou tak nejen chladičem, ale i regulátorem místního klimatu. Voda pro transpiraci je odebírána z půdy; pokud se však zásoba půdní vody vyčerpá, rostliny netranspirují, chlazení nefunguje, vzduch a půda se ohřívají.“

34

35

35

Dle Celjak I.,Boháč J., Kohout P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008. Syrovátka O., Šír M. a Tesař M., 2002: Změna přístupů ke krajině - podmínka udržitelného rozvoje. In: Sborník příspěvků konference Tvář krajiny - krajina domova (Praha - Průhonice, 21.-23.2.2001) sv. 1: Krajina jako přírodní prostor, 87 - 96. ISBN 80-86512-02-9.

25

1.4.7 Shrnutí vlivů RRD Na závěr teoretické části bakalářské práce uvádím shrnutí základních vlivů porostu rychle rostoucích dřevin v krajině:

„Základní funkce porostů rychle rostoucích dřevin v krajině: • Obnova organické složky půdy; • Dekontaminace půdy; • Celkové zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, zvýšení retenční kapacity půdní nádrže; • Protierozní ochrana půdy (ochrana svahů, stabilizace břehů řek); • Ochrana půdy před evaporací; • Stabilizace odtoků; • Stabilizace místního klimatu (krátký vodní cyklus, chlazení transpirací); • Vytváření úkrytů a podmínek pro vývoj a život různých živočichů; • Přínos ke stabilitě globálního klimatu: využití rychle rostoucích dřevin v energetice přispívá k omezení spalování fosilních paliv, ke stabilizaci globálního cyklu uhlíku a toku energie v globálním ekosystému; • Široké možnosti využití dřevní hmoty v průmyslu; • Na místní úrovni možný významný dílčí zdroj energie a forma zachování zaměstnanosti na venkově.“

36

36

Syrovátka O., 2008: Krajinně ekologická hlediska prevence negativních dopadů klimatických změn v povodích. Studie pro Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

26

2 Praktická část 2.1 Popis vymezené části povodí řeky Dračice Detailní popis daného území byl proveden Bc. Lucií Krulovou v bakalářské práci

s názvem

Ekonomická

analýza

nákladů

spojených

s

revitalizací

37

podhorských pramenných oblastí (model Senotín)

Byly zde navrženy meze, které jsou v příloze ve Výhledové studii vyznačeny oranžovou barvou. Na místě těchto mezíc v následující kapitole vyprojektuji konkrétní porosty rychle rostoucích topolů. Pro nastínění situace na daném území přikládám několik pořízených fotografií. Fotografie byly pořízeny záměrně za deštivého počasí, aby byly názorně ukázány problémy s odtokovými poměry v krajině. Na následující historické mapě můžeme vidět, jak zkoumaná oblast vypadala v polovině předminulého století. Můžeme si povšimnout naznačených mezí a linií porostů, které zde dříve pravděpodobně také existovaly.

Obrázek 7 - Historická mapa daného území z roku 1836-52

37

38

KRULOVÁ, Lucie . Ekonomická analýza nákladů spojených s revitalizací podhorských pramenných oblastí (model Senotín). Jindřichův Hradec, 2009. 52 s. Bakalářská práce. VŠE Fakulta Managementu. 38 Mapy.cz: Historická mapa z roku 1836-1852. [online][cit. 2010-04-03]. Dostupné z WWW:

27

2.2 Konkrétní návrh porostů rychle rostoucích dřevin V této kapitole vyprojektuji na místě mezí navržených Bc. Lucií Krulovou konkrétní porosty rychle rostoucích topolů, tak aby co nejlépe plnily svůj účel a byl maximalizován užitek z jejich produkce. Samozřejmě zohledním pozitivní vlivy pěstování rychle rostoucích topolů. „Na celkové ploše bylo dle výhledové studie navrženo 11 stabilizovaných mezí. Jejich šířka je 1,5 m a výška přibližně 0,5 m. Délka jednotlivých mezí je uvedena v příloze č. 2 – Výhledová studie. Celková délka mezí je 3 810 m a meze tak zabírají jen 0,398 % z celkové plochy. Meze byly navrženy tak, aby byl mezi nimi umožněn průjezd a bezproblémový pohyb i těžké zemědělské techniky.“

39

Pokud zohledním nečastější formy vysazování rychle rostoucích topolů, tak jak bylo uvedeno v teoretické části, tedy jednořádkový či dvouřádkový. Zjistím, že je možné vysadit rychle rostoucí topoly na místě zamýšlených mezí v zásadě třemi následujícími způsoby: Jednořádkově se vzdáleností 0,3 m mezi jednotlivými RRT •

Jednořádkově se vzdáleností 0,5 m mezi jednotlivými RRT

•

Dvouřádkově se vzdáleností 0,75 m mezi jednotlivými RRT i řádky

Následujícím výpočtem spočítám konkrétní počet možné výsadby rychle rostoucí topolů pro výše zmíněné 3 způsoby. (Pro přehlednost bude uveden jen výpočet pro dvouřádkovou výsadbu. Pro jednořádkovou výsadbu probíhá výpočet identicky, jen nebude délka mezí násobena dvěma. )

Celkový počet vysazovaných RRT (3 810 x 2) / 0,75 = 10 160 kusů

Vyšlo tedy, že na vymezeném území bude možné zasadit 10 160 kusů rychle rostoucích topolů. Toto množství je poměrně vysoké vzhledem k liniovému typu vysazování a odpovídá zhruba půlce hektaru plantáže s rychle rostoucími 39

KRULOVÁ, Lucie . Ekonomická analýza nákladů spojených s revitalizací podhorských pramenných oblastí (model Senotín). Jindřichův Hradec, 2009. 52 s. Bakalářská práce. VŠE Fakulta Managementu.

28

dřevinami. V následující tabulce vidíme přehledně uvedeny počty kusů RRT pro jednotlivé typy výsadby: Tabulka 3 - Počet RRT dle jednotlivých typů výsadby – Vlastní výpočet

Typ výsadby

Počet kusů RRT na 3 810m

Dvouřádkový (0,75 x 0,75 m)

10 160

Jednořádkový (0,3 m)

12 700

Jednořádkový (0,5 m)

7 620

V této tabulce jsou uvedeny spočítané celkové možnosti kusové produkce RRT pro jednotlivé typy výsadby.

Z tabulky můžeme jednoduše vyčíst, že jednořádkovým způsobem výsadby se vzdáleností 0,5 m mezi jednotlivými RRT můžeme na místě zamýšlených mezí vysadit zdaleka nejméně kusů – 7 620. Tento způsob výsadby proto zavrhuji. Jednořádkovým stylem výsadby se vzdáleností 0,3 m mezi jednotlivými RRT vyšel největší počet kusů RRT – 12 700. Mohlo by se tedy zdát, že tento způsob výsadby ze zmíněných tří upřednostníme, ale dle mého názoru by byl nejvhodnější způsob výsadby dvouřádkový. Nabízí sice o 1 540 kusů RRT méně, než zmíněný jednořádkový, ale vzhledem ke své podstatě nabídne daleko lepší zpevnění daného. Výraznější budou v případě dvouřádků i další pozitiva pěstování RRT. V neposlední řadě je nutné uvést, že vzdálenost 0,3 m mezi jednotlivými sazenicemi je vzhledem k rozsáhlému kořenovému systému a následné sklizni příliš malá a využívá se spíše u plantáží s kratší dobou obmýtí, než 4 - 6 let. Na následujícím obrázku je názorně vyobrazeno schéma výsadby dvouřádkovým způsobem. Jednotlivé sazenice budou vysazovány v pomyslných čtvercích o hraně 0,75 m v linii. Od okraje šířky linie (1,5 m) bude vzdálenost jednotlivých sazenic poloviční, tedy přibližně 0,375 m

Obrázek 8 - Schéma výsadby dvouřádkovým způsobem – Vlastní tvorba

29

Pokud se jedná o konkrétní návrh porostu rychle rostoucích topolů na daném území, je třeba zohlednit vliv na krajinný ráz. Měl jsem možnost shlédnout konkrétní revitalizované území a dle mého názoru nemůže v žádném případě dojít k výraznému negativnímu porušení krajinného rázu. Jak vyplívá i z fotografií uvedených v této bakalářské práci, rychle rostoucí topoly na dané území esteticky i krajinně zapadají. Jejich výsadba na určených místech naopak může napomoci k optickému rozdělení krajiny na více částí, a tím alespoň trochu odlesněné krajině navrátit původní vzezření. Vzhledem k tomu, že se jedná o sázení RRT na pozemku s výškovým rozlišením není a v daleko menším rozsahu, než je u plantáží RRT obvyklém, není moc vhodné uvažovat s mechanizovaným nebo polomechanizovaným sázením a následně sklizní RRT. Manuální sázení, údržba a následně sklizeň může mít pozitivní vliv na míru nezaměstnanosti v okolí Nové Bystřice (únor 2010 15,17 %).

40

Doba výsadby je obvyklá od poloviny března do konce dubna, vzhledem k tomu, že se pohybujeme v nadmořské výšce okolo 600 m.n.m. a obvyklým klimatickým podmínkám v místě výsadby (pozdní nástup jara) předpokládám spíše pozdní termín, tedy konec dubna. Lze předpokládat, že sázení bude probíhat do relativně studené půdy předpokládám použití speciálního sázecího rýče pro ruční výsadbu. Jeho využití je také vhodné z hlediska menšího rizika poškození řízku. Zároveň

s výsadbou

předpokládám

hnojení

organickým

hnojivem

s vysokým obsahem dusíku, které podle literatury i mých zkušeností nejlépe přispívá ke zlepšení růstu zejména v prvních letech po výsadbě. Hnojení je možné provézt ovčím hnojem, který je v dané lokalitě volně k dispozici (náklady pouze za odvoz) a vykazuje lepší vlastnosti než hnůj kravský, vepřový nebo slepičí nepálí a je vhodný i k přímému hnojení. Hnojení ovčím hnojem s vyšším podílem steliva v prvních měsících po výsadbě plní zároveň funkci mulčovací (omezující produkci plevele).

40

Nová Bystřice: Zápis z jednání zastupitelstva [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: .

30

Konkrétní popis způsob výsadby a přípravy sadby (řízků) je však již mimo rozsah této práce.

2.2.1 Údržba v dalších letech a ochrana před okusem zvěří Údržba zeleně v dalších letech po výsadbě je klíčovou záležitostí vzhledem k více než 30 % průměrným hmotnostním přírůstkům podle Tabulky 2. v teoretické části. Může dojít tedy ke zvýšení nebo snížení produkce o desítky procent případně k úplnému znehodnocení porostu. Vzhledem k tomu, že se jedná o území kde nemůžeme vyloučit okus 41

výsadby lesní nebo domácí zvěří je nutné aplikovat chemický způsob ochrany, jak bylo zdůvodněno v teoretické části. Chemickou zábranu proti okusu je nutné aplikovat v pravidelných intervalech společně s odplevelením. Odplevelení je nutné mechanické, protože RRT vykazují zvýšenou citlivost na působení herbicidů. V prvních dvou letech po výsadbě předpokládám mechanické odplevelení společně s chemickou zábranou proti okusu 3x ročně, v dalších letech až do sklizně 1x ročně. Podle literatury a vlastních zkušeností je možné odplevelení i v prvních letech po výsadbě 1x ročně, a to podle průběhu počasí v jarních měsících.

42

V případě studeného a vlhkého jara je produkce plevele značné a

naopak v případě suchého a teplého jara je produkce plevele malá a odplevelení je dostačující 1x ročně. Dále předpokládám použití dřevěného popela jako „dodatečného hnojiva“.

43

Popel musí pocházet pouze ze dřeva a podléhá registraci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

44

V tomto modelovém případu není použití popela na dodatečné hnojení až tak významným faktorem, jedná se spíše o účelné využití popelu ne jako odpadu,

42

Dle CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007

43

Zákon č. 156/1998 Sb. O hnojivech, pomocných půdních látkách…§ 2 Vymezení pojmů [online] [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .

44

Hnojiva a půda [online] [cit. 2010-04-20] Dostupné z WWW: .

31

ale jako přírodního hnojiva a zamezení budoucím možným problémům se skládkováním popela jako odpadu v případě tepelných elektráren. Produkce a použití popela v případě spalování biomasy je zcela jistě velice zajímavým námětem pro další práce.

2.2.2 Doba a způsob sklizně RRT Jak jsem uvedl v teoretické části, nejvhodnějším obdobím pro sklizeň RRT jsou zimní měsíce. Stromy jsou bez listí, obsahují málo mízy a v případě mrazů je i lepší dostupnost terénem. Výjimku tvoří ale letošní zima 2009/2010, kdy byla výška sněhové pokrývky tak velká, že neumožňovala těžbu dřeva prakticky až do jarních měsíců. Jinými slovy z důvodu klimatických podmínek není možný pevný termín plánování sklizně RRT. Právě obsah vody (mízy) je velice důležitý při spalování dřevní hmoty. Vysoký obsah vody čerstvého dřeva snižuje výhřevnost až o polovinu, zhoršuje podmínky spalování a způsobuje zanášení výhřevných ploch, kouřovodů a komína.

45

Základní podmínky pro sklizeň dřeva při dvouřádkovém pěstování jsou velice jednoduché a použitá mechanizace standardní, jak bylo uvedeno v teoretické části. Předpokládaná velikost RRT v době sklizně je - váha do 34 kg, délka do 11 m a průměr pařezu do 14 cm.

46

2.3 Odhad produkce rychle rostoucích dřevin V předchozí kapitole byl spočítán a určen optimální počet vysazovaných rychle rostoucích topolů na daných mezích. V této kapitole bude z daného množství spočítána respektive odhadnuta možná produkce biomasy na daném území, tak aby toto množství bylo dále možné užít při vypočítání celkové ekonomické návratnosti projektu. Ač má tato práce za cíl co nejpřesněji spočítat a určit veškeré množné údaje, jedná se přeci jen o rostliny a jejich produkci není nikdy možné odhadnout dopředu se 100 % přesností. Rovněž se v průběhu růstu může objevit spousta nepředvídatelných okolních vlivů, které mohou mít 45 46

Vlastní zkušenost Dle CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007

32

nezanedbatelný vliv na velikost produkce. Bude se proto pracovat také se zprůměrovanými údaji a odchylkami. V následující tabulce vidíme závislost hmotnosti topolů na době pěstování, ze které lze jednoznačně vyčíst, proč je nejvýhodnější právě doba obmýtí 4 - 6 let. Dolní a horní mez hmotnosti v jednotlivých letech jsou dopočítány odečtením, respektive přičtením průměrné odchylky vzhledem k průměrné hmotnosti stromu v čerstvém stavu. Meziroční přírůstky jsou spočítány jako odečet průměrné hmotnosti stromu v předchozím roce od roku následujícího. (Například meziroční přírůstek v pátém roce byl spočítán jako rozdíl průměrné hmotnosti v pátém a čtvrtém roce). Přírůstek prvního roku se samozřejmě rovná průměrné hmotnosti v prvním roce. Výpočty byly provedeny v programu Microsoft Excel.

Tabulka 4 - Hmotnostní přírůstky RRT

Průměrná hmotnost Stáří stromu v stromů čerstvém stavu (rok) (kg) 1. 0,017 2. 0,22 3. 3,21 4. 12,67 5. 18,622 6. 28,63 7. 36,89

47

Průměrná odchylka (kg) 0,008 0,11 1,19 3,743 5,073 5,262 9,105

Dolní mez hmotnosti (kg) 0,009 0,11 2,02 8,927 13,549 23,368 27,785

Horní mez hmotnosti (kg) 0,025 0,33 4,4 16,413 23,695 33,892 45,995

Meziroční rozdíl hmotnosti (kg) 0,017 0,203 2,99 9,46 5,952 10,008 8,26

Zde jsou zobrazeny průměrné roční přírůstky v kg na jeden kus RRT. Ve druhém sloupci je uvedena průměrná odchylka a v následujících 3 sloupích je dopočítána dolní, horní mez a průměrné meziroční přírůstky, které jsou klíčové pro zhodnocení nejvýhodnější doby sklizně.

47

Údaje z: CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007, s.36

33

Stejné údaje jsou zaneseny do následujícího grafu, kde je patrný největší nejv meziroční ní rozdíl hmotnosti od 4. roku růstu. r Rovněžž zde lze názorně názorn vidět největší nárůst průměrné ěrné hmotnosti právě práv také po 4. Roce růstu. ůstu. Tento graf i tabulka potvrzují, pročč je nejvýhodnější nejvýhodn jší sklízet rychle rostoucí topoly mezi 4 - 6 rokem růstu.

Graf 1 - Hmotnostní přírůstky RRT – Vygenerovaný graf z tabulky 4

Jak již bylo uvedeno v teoretické části, v případě poklesu ceny biomasy na trhu je možné počkat po s jeho sklizní i do následujícího roku. Pokud tedy například nap poklesne cena biomasy výrazně výrazn po 6. Roce růstu, stu, je možné se sklizní počkat po do 7. Roku, kdy jsou přírůstky p pořád ještě relativně vysoké. V následující tabulce je vypočítána vypo ítána celková hmotnost produkce rychle rostoucích topolů pro 10 160 kusů. Výpočet et byl proveden vynásobením průměrné pr hmotnosti stromu v čerstvém stavu celkovým počtem tem kusů kus rychle rostoucích topolů.

34

Tabulka 5 - Celkový objem produkce biomasy v čerstvém stavu – Vlastní výpočet

Stáří stromů (rok) Celkový objem produkce z 10160 kusů RRT (kg) 1.

172,72

2.

2235,20

3.

32613,60

4.

128727,20

5.

189199,52

6.

290880,80

7.

374802,40

Zde můžeme vidět celkový objem produkce připravený ke sklizni v jednotlivých letech od výsadby.

Z tabulky je opět možné vyčíst, proč je z hlediska objemu produkce nejvýhodnější sklizeň mezi 4 až 6 rokem. Jak již bylo řečeno v průběhu této práce, pokud poklesne cena komodity je možné sklizeň posunout o rok, případně více. Jelikož se ale zde jedná o vysazování liniově v mezích, nikoliv plantážově. Budu pro další účely této práci počítat se sklizní po 6. roce od výsadby. Považuji to výhodné jak z hlediska přírůstků dřevní hmoty, tak i z hlediska praktického, vzhledem k tomu, že v dalších letech jsou dřeviny výrazně těžší, jejich manuální sklízení by se stávalo obtížnějším. Jak je uvedeno v tabulce, budeme dále počítat s hodnotou celkové produkce v čerstvém stavu 290 880,80 kg. S touto hodnotou ale nemůžeme dále počítat jako s vhodnou pro spalování, jelikož se jedná o čerstvě vytěženou biomasu, jejíž průměrná vlhkost se u rychle rostoucích topolů pohybuje kolem 65 %. Abychom mohli vytěženou biomasu spalovat nebo jinak zpracovávat musí být její vlhkost kolem 20 %. Uvádí se, že po půl roce skladování klesne vlhkost na 19,23 %.

48

V závislosti na ročním období

sklizně můžeme nechat biomasu vysychat různě dlouhou dobu. Ale ani například po roce skladování neklesne průměrná vlhkost rychle rostoucích topolů výrazně pod 20 % obsahu vody. Z celkové produkce v čerstvém stavu při průměrném obsahu vody 65 % je nutné vypočítat váhu vytěžené biomasy po vyschnutí na průměrnou hodnotu

48

Údaje z: CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007, s.40

35

obsahu vody vhodnou pro spalování – 20 %. Tento výpočet bude proveden na následujících řádcích. Nejprve bude vypočítán celková hmotnost vody z vytěžené biomasy a hmotnost 20 % obsahu vody po vyschnutí

Celková hmotnost vody (65 %) 290 880,80 x 0,65 = 189 072,52 kg

Celková hmotnost vody (20 %) (189 072,52 / 65) x 20 = 58 176,16 kg

Dále bude vypočtena hmotnost sušiny bez jakéhokoliv obsahu vody. Celková hmotnost sušiny 290 880,80 – 189 072,52 = 101 808,28 kg

Jako poslední bude k hmotnosti sušiny připočtena hmotnost 20 % vody. Celková hmotnost biomasy při 20% vlhkosti 101 808,28 + 58 176,16 = 159 984,44 kg

Celková hmotnost vytěžené biomasy, kterou je možné vyprodukovat z daného území na mezích o délce 3810 metrů při dvouřádkovém stylu vysazování je při době obmýtí 6 let a 20% vlhkosti 159 984,44 kg. Pro ekonomické hodnocení náročnosti projektu v následující kapitole můžeme tuto hodnotu zaokrouhlit na celá čísla směrem dolů – 159 984 kg. Zjednodušeně se dá konstatovat, že z daného vyprojektovaného porostu rychle rostoucích topolů se dá za 6 let vyprodukovat přibližně 160 tun biomasy připravené ke spalování.

2.4 Ekonomická analýza – rámcový odhad V této kapitole se pokusím zhodnotit ekonomický přínos celého projektu. Vzhledem k tomu, že tato práce není primárně zaměřena na ekonomické ukazatele ani ukazatele výnosnosti, bude využito základního výpočtu formou rozdílu mezi výdaji a příjmy souvisejícími s celým projektem. Tato forma hodnocení investic

36

plně dostačuje záměrům této bakalářské a osobně si myslím, že je vhodnější, než využití složitějších ukazatelů vzhledem k tomu, že pěstování rychle rostoucích dřevin s sebou přináší mnoho pozitivních vlivů, které jsou neméně důležité, ale je téměř nemožné je finančně zhodnotit. V neposlední řadě je nutné uvézt, že Bc. Lucie Krulová v práci na kterou tato bakalářská práce navazuje využila obdobného výpočtu, proto je více než vhodné zvolit výpočet stejného typu pro vzájemné porovnání prací a jednotlivých krajinných opatření. Všechny částky uvedené v této kapitole budou uvedeny včetně aktuálního DPH a bude se jednat o ceny běžně dostupné na trhu s daným zbožím či službami.

2.4.1 Výdaje Zde budou spočítány v jednotlivých kategoriích výdaje, které budou následně na konci kapitoly sečteny dohromady.

Pořízení řízků rychle rostoucích topolů Pro pořízení řízků rychle rostoucích topolů jsem zvolil Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ) se sídlem v Průhonicích u Prahy. Jedná se totiž o špičkové výzkumné pracoviště, které se dlouhodobě zabývá výzkumem a prodejem rychle rostoucích dřevin. Toto pracoviště jsem měl osobně možnost navštívit a prohlédnout si jednotlivé druhy rychle rostoucích dřevin. VÚKOZ nabízí k prodeji široké množství klonů rychle rostoucích topolů dostupných k velkoodběru za cenu jednotlivého řízku 4,70 Kč 49

včetně 10 % DPH. Jedná se o cenu na trhu poměrně běžnou a příznivou Jednoduchým výpočtem spočítám celkovou cenu řízků potřebných na daném území, tedy 10 160 kusů

Celková cena za pořízení řízků RRT 10 160 x 4,70 = 47 752 Kč

49

Dle Informace k prodeji řízků rychle rostoucích dřevin – VÚKOZ [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

37

Chemická ochrana proti okusu - pořízení Jedno balení „Stopkusu“ po 10 kg za 684 Kč vystačí na 3 000 sazenic na pořízení plantáže a roční spotřebu předpokládám 30 kg přípravku.

50

Náklady na ošetření jednou proti okusu za jeden rok 3 x 684 = 2 052 Kč

Náklady na ošetření jednou proti okusu za první dva roky 2 052 x 3 x 2 = 12 310 Kč

Náklady na ošetření jednou proti okusu za další čtyři roky 2 052 x 4 = 8 208 Kč

Celkové náklady za 6 let na ošetření proti okusu 12 310 + 8 208 = 20 520 Kč

Náklady na přípravu plochy před sázením, sázení, aplikace hnojiva a repelentu Stopkus Základní příprava plochy může být provedena podle práce Bc. L. Krulové dozerem Cat D6M. Počítám pouze se základní ruční přípravou pěstební plochy speciálním sázecím krumpáčem a aplikací ovčího hnoje jako hnojiva a zároveň mulčování vč. aplikace repelentu. Počítám se skupinou 3 pracovníků a terénním vozidlem pick-up např. Ford Ranger 2,5 Tdci se závěsným zařízením ISO 50 a přívěsným vozíkem

pro

přepravu hnoje a přepravních beden s řízky RRT (celkem 10 ks). Předpokládám ve vozidle 3 pracovníky na 5 pracovních dní a 8 hodinovou pracovní dobu. Hodinová mzda 105 Kč je již snížená o zdravotní a sociální pojištění. Sazba půjčovného vozu je 1 890 Kč na den.

50

51

51

Sazba na přívěsný vozík brzděný s

Cena Stopkusu – eshop Les cr [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . Cena půjčení terénního automobilu [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

38

nosností 1 460 kg je 860 Kč.

52

Náklady na palivo při průměrné spotřebě 11,6 l

/100 km budou navýšeny o 20 % (jízda terénem a tažení přívěsného vozíku s plným zatížením 1,5 t).

Při stanovení průměrné ceny paliva vycházím

z

průměrné ceny pohonných hmot pro účely cestovních náhrad dle Zákoníku práce od 1.1. 2010 která je pro naftu 27,20 Kč.

53

Předpokládám 1 500 ujetých kilometrů. U ovčího hnoje předpokládám náklady pouze na dopravu, která je zahrnutá do již zmíněných 1 500 ujetých kilometrů.

Náklady na 3 pracovníky po dobu 5 dní s 8 hodinovou pracovní dobou 3 x 8 x 5 x 105 = 12 600 Kč

Půjčovné za Ford Ranger a přívěs na 5 dní (1 890 + 860) x 5 = 13 600 Kč

Náklady na palivo za ujetý kilometr (11,6 x 1,2 x 27,2) / 100 = 3,78 Kč/km

Náklady na ujetí 1 500 km 1 500 x 3,78 = 5 670 Kč

Náklady na pravidelnou roční údržbu zeleně Odplevelení v prvních dvou letech provádíme 3x ročně společně s aplikací repelentu v dalších letech 1 x ročně. Jednou ročně předpokládám také přihnojení popelem s náklady pouze za práci a odvoz. Předpokládám 3 pracovníky na 8 hodin a 5 dní, vozidlo a přívěs za stejných podmínek jako v předcházejícím případě. V případě potřeby je možné i dohnojení ovčím hnojem podle okamžité situace. Náklady jsou zahrnuty v počtu ujetých kilometrů a lidské práci.

52

53

Cena půjčení přívěsu [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . Zákoník práce – průměrná cena pohonných hmot [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

39

Náklady na 3 pracovníky po dobu 2 dní s 8 hodinovou pracovní dobou 3 x 8 x 2 x 105 = 5 040 Kč

Půjčovné Ford Ranger a přívěs 2 dny (1 890 + 860) x 2 = 5 500 Kč

Náklady na palivo za ujetý kilometr (11,6 x 1,2 x 27,2) / 100 = 3,78 Kč/km

Náklady na ujetí 1000km 1 500 x 3,78 = 3 780 Kč

Náklady na pravidelnou údržbu zeleně 5040 + 5500 + 3780 = 24 320 Kč

Celkové náklady na údržbu zeleně za 6 let (2 roky, 3x ročně, 4 roky 1 x ročně) 2 x 3 x 24 320 + 4 x 24 320 = 243 200 Kč

Náklady na sklizeň, štěpkování a dopravu štěpky Předpokládám 3 pracovníky na 8 hodin denně a 10 dní, vozidlo a přívěs za stejných podmínek jako dříve. Vozidlo bude bez přívěsu s taženým štěpkovačem 54

Vermeer BC 600XL za 2 916 Kč na den.

Dopravu štěpky předpokládám

nákladním automobilem Liaz s nástavbou o objemu 16 m3.

Náklady budou na

ujetý kilometr 44 Kč na vzdálenost 2 x 10km, skladování předpokládám ve vlastním zařízení (bez nákladů).

55

Měrná hmotnost 1 m3 štěpky je 446 kg a na

celkovou produkci čerstvé štěpky 290 880 tun odpovídá 657 m3 a 42 jízd po 20 km.

54

55

Cena půjčení štěpkovače [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . Ceník zemních prací – Červený Praha [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

40

Náklady na 3 pracovníky po dobu 10 dní s 8 hodinovou pracovní dobou 3 x 8 x 10 x 105 = 25 200 Kč

Půjčovné Fordu Ranger a přívěsu za 10 dní (1 890 + 860) x 10 = 27 200Kč

Náklady na štěpkovač 10 x 2 916 = 29 160 Kč

Náklady na dopravu čerstvé štěpky 42 x 20 x 44 = 36 960Kč

Souhrnné zhodnocení nákladů projektu Souhrnné zhodnocení je uvedeno v níže přiložené tabulce. Náklady jsou to značné. Největší položkou jsou celkové náklady na údržbu zeleně za 6 let. Vzhledem k možným rizikům (zničení celé plantáže okusem nebo náhle výkyvy počasí) není možné tuto položku podceňovat. Rezervu jsem neuváděl jako samostatnou položku, u projektů bývá obvyklá částka kolem 3,5 % z celkových nákladů. Rezerva je zahrnuta v počtu ujetých kilometrů a v lidské práci. Ve svých kalkulacích jsem uváděl vždy 3 pracovníky a množství práce korigoval odpracovanými dny - pro případ praktické realizace je lepší z hlediska odpovědnosti za odvedenou práci kalkulovat se stejnými pracovníky. Další rezerva je zahrnuta v typu použitého terénního vozu Ford Ranger, pokud bude docházet k pravidelným zápůjčkám je možné dosáhnou výhodnějších cen než v mém výpočtu uvedené ceny.

41

Tab. 6 - Souhrnné náklady celého projektu

Činnost

Cenový odhad

Pořízení RRT

47 752 Kč

Chemická ochrana proti okusu - pořízení

20 520 Kč

Náklady na přípravu plochy před sázením, sázení, aplikace hnojiva a repelentu Stopkus

31 870 Kč

Náklady na pravidelnou roční údržbu zeleně

24 320 Kč

Celkové náklady na údržbu za 6 let

243 200 Kč

Náklady na sklizeň, štěpkování a dopravu štěpky

118 520 Kč

Celkové náklady za 6 let trvání

461 862 Kč

Zde jsou uvedeny ceny za jednotlivé činnosti zahrnuté v nákladech. Následně jsou součtem vypočítány celkové náklady za 6 let.

Dotace Situace v poskytování dotací je v posledních letech poměrně nepřehledná a často se měnící. V letech 2000-2006 se postupovalo podle nařízení vlády 500/2000 Sb. a 505/2002 Sb., dále podle NV 308/2004 Sb. Podle těchto nařízení byla velikost dotace na založení plantáže až 60 000 Kč na hektar a na pěstování až 4 000 Kč na hektar. V současnosti (pro období 2007 – 2013) probíhá Program na rozvoj venkova (PRV OSA-1) v rámci státního fondu životního prostředí.

56

Podpora se

může týkat založení plantáže včetně investičních nákladů na stroje a zařízení. Celková podpora může být asi 40 – 60 %.

O dotaci může žádat fyzická,

právnická osoba, majitel nebo nájemce zemědělské půdy. Dále je možné požádat SFZIP o přidělení tzv. uhlíkového kreditu (povolenky) s kterým je možné dále obchodovat.

56

57

57

Podpora přidělením uhlíkového kreditu však v roce 2010 bude

Přiručka pro žadatele o dotace 2010 [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . Zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a související předpisy [online] [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=695/2004&number2=&name=&text=>.

42

zrušena. Zajímavostí je že o tento typ dotace nemohou požádat Lesy České republiky, s.p..

58

2.4.2 Příjmy V této kapitole spočítám přibližnou tržní cenu celkového vytěženého množství dřevní štěpky. Obvyklá výkupní cena dřevní štěpky pocházející z produkce rychle rostoucích dřevin se pohybuje kolem 2,56 Kč za kg hmotnosti při dodržené vlhkosti 20 %.

59

Touto hodnotou vynásobím celkovou hmotnost vytěžené biomasy při 20% vlhkosti.

Příjmy z prodeje vytěžené biomasy 2,56 x 159 984 = 409 559 Kč

Za vytěženou biomasu pěstovanou ve vyprojektované oblasti je možné utržit 409 559 Kč. Jedná se o příjem za šestileté období, pokud bych potřeboval vědět průměrný příjem za 1 rok, musel bych výslednou částku samozřejmě vydělit 6 a tato hodnota by se poté rovnala 68 259,84 Kč.

2.4.3 Závěr ekonomické analýzy Celkové příjmy za hodnocené šestileté období jsou 409 559 Kč. Celkové výdaje bez poskytnutých dotací vyšly na 461 862 Kč. Z těchto dvou čísel je zřejmé, že bez poskytnutých dotací je projekt ztrátový s konkrétní ztrátou 52 303 Kč. Ekonomická ztráta neznamená, že projekt je nevýhodný a neprospěšný z jiných hledisek, jak je uvedeno v závěrech SWOT analýzy.

58

59

Možnost získání dotací pro pěstování RRD – VÚKOZ [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . Cena štěpky – Biomasa Habartice [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

43

Pokud by byla poskytnuta dotace ve výši 60 % celkových projekt by se stal ziskovým v řádu několik stovek tisíc Kč. Vzhledem k nejasným podmínkám v poskytování dotací další výpočet nebudu uvádět. Jiným způsobem využití štěpky je spálení za účelem vytápění ve vlastním zařízení a tím úspora nákladů na pořízení zemního plynu nebo jiného paliva. 160 tun štěpky připravené k vytápění představuje množství energie (výhřevnost 12,9 MJ/kg, účinnost 80%):

60

(160 000 x 12,9 x 0,8) / 1 000 = 1651 GJ

Podle dalších tepelně technických výpočtů jejichž zhodnocení přesahuje rámec této práce (postup je uveden na www portálech zabývajících se úsporami energie např.

61

Další parametry výpočtu: venkovní výpočtová teplota -12 oC, vnitřní výpočtová teplota 19 oC, tepelné ztráty 17,4 kW objektem může např. být větší špatně tepelně izolovaný rodinný dům (statek) tak jak je v lokalitě Novobystřicka obvyklé. Celková potřeba energie v GJ na vytápění a ohřev teplé užitkové vody ve výši 165,1 GJ. Hodnota 1651 GJ bude dostatečná na vytápění 10 objektů výše uvedených vlastností. Pro lepší orientaci ve spotřebě tepla na vytápění a ohřev teplé užitkové vody se spotřeba tepla v běžném bytě se pohybuje mezi 60 - 90 GJ za rok. Zhodnocení tohoto způsobu využití štěpky je zcela jistě výborným námětem pro další práce.

60

61

Zplyňovací kotle – ATMOS [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . Potřeba tepla pro vytápění a ohřev teplé vody – Technická zabezpečení budov [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

44

2.5 SWOT analýza celého projektu Některé přínosy i negativní vlivy související s celým projektem jsou obtížně finančně kvantifikovatelné, tudíž nebylo možné je v předchozí kapitole zahrnout do rámcové ekonomické analýzy. Pokusím se je alespoň trochu shrnout do SWOT analýzy, která by měla vyznačit hlavní silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby související s produkcí biomasy na daném území. Silné stránky – Strenghts •

Zvyšování kvality ovzduší v krajině

•

Protierozní ochrana půdy (vodní i větrná)

•

Pozitivní vliv na biodiverzitu v krajině

•

Snížení hluku z okolí

•

Pozitivní vliv na mikroklima

•

Snižování prašnosti z okolí

•

Zlepšení krajinného rázu

•

Nulová bilance emisí CO2

Slabé stránky – Weaknesses •

Menší ekonomická výnosnost plynoucí z malého rozsahu mezí

•

Relativní náročnost sklizně, následného zpracování a dopravy

•

Finanční náročnost dopravy

Příležitosti – Opportunities •

Zlepšení lokální zaměstnanosti

•

Zajištění vyšší energetické bezpečnosti na lokální úrovni v případě rozšíření

Hrozby – Threats •

Snížení produkce vlivem škůdců

•

Snížení produkce nepříznivého počasí či katastrof

•

Snížení výkupní ceny biomasy

•

Změna legislativy vzhledem k podpoře obnovitelných zdrojů energie

45

Závěr Cílem práce bylo stanovení možného rozsahu a produkce porostů RRD na zemědělské půdě ve vybrané části povodí řeky Dračice. Nejprve popsal a vysvětlil jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie. Jednotlivé druhy OZE jsem také porovnal s možným využitím biomasy. Dále jsem popsal konkrétní druhy rychle rostoucích dřevin a ve stručnosti jsem vysvětlil základní možnosti jejich výsadby a pěstování. V další části teoretické části této práce jsem

zhodnotil veškeré

pozitivní vlivy, které přináší pěstování rychle rostoucích dřevin, konkrétně topolů na určitém území. Tyto poznatky byly dále využity a rozpracovány v praktické části této bakalářské práce. V praktické části jsem nejprve popsal konkrétní území v povodí řeky Dračice. Využil jsem navržených mezí Bc. L. Krulovou a místo nich jsem navrhl konkrétní porosty RRT v liniích o celkové délce 3 810 m. Liniové porosty RRT by měly plnit stejný účel jako vyprojektované meze. Byla by možná i jejich výsadba na zvýšené meze a tím jejich posílení. Toto řešení jsem ale zavrhl, jelikož by to celé náklady více než zdvojnásobilo. Z celkové délky mezí jsem vypočítal možnost výsadby 10 160 kusů RRT ve dvouřádcích z ohledem na maximalizaci pozitivních vlivů na okolí. Z této hodnoty jsem vypočítal možný objem produkce - 159 984 kg. Následně byla provedena přibližná analýza možných nákladů spojených s celým projektem, náklady byly vyčísleny na 461 862 Kč. Následně jsem spočítal vzhledem k ceně obvyklé na trhu s biomasou možnou výkupní cenu - 409 559 Kč. Je tedy patrné, že projekt by byl o zhruba 50 tisíc Kč ztrátový. Pokud ale tuto ztrátu porovnám s celkovými náklady na stavbu mezí spočítanou Bc. L. Krulovou - 454 551 Kč bez DPH, vyjde mi jednoznačně mnou navrhované porosty RRT jako daleko výhodnější varianta. Do mnou vypočítané částky navíc nejsou započítány dotace, v jejichž případě by byl projekt jednoznačně ziskovým.

Další věcí, které hovoří ve prospěch realizace celého projektu jsou možné pozitivní vlivy pěstování RRT na okolí, které jsem shrnul v teoretické části a SWOT analýze.

46

Vzhledem k těmto okolnostem tedy musím tento projekt jednoznačně doporučit k realizaci.

47

Literatura Písemné zdroje CELJAK, I.,BOHÁČ, J., KOHOUT, P.., Význam cíleně pěstovaných rychle rostoucích topolových porostů v krajině :; vědecká monografie / - 1. vyd.. - České Budějovice, 2008.

CELJAK, I.: Rádce pro začínající pěstitele plantáží rychle rostoucích topolů. 2007, s. 8

HAVLÍČKOVÁ a kol., Zhodnocení ekonomických aspektů pěstování a využití rychle rostoucích dřevin. 2007

KRULOVÁ, Lucie . Ekonomická analýza nákladů spojených s revitalizací podhorských pramenných oblastí (model Senotín). Jindřichův Hradec, 2009. 52 s. Bakalářská práce. VŠE - Fakulta Managementu.

SYROVÁTKA

O.,

2008:

Krajinně

ekologická

hlediska

prevence

negativních dopadů klimatických změn v povodích. Studie pro Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, proj. Výzkum adaptačních opatření pro eliminaci dopadu klimatické změny v regionech ČR, Mze ČR, 60 str.

SYROVÁTKA O., ŠÍR M. a TESAŘ M., 2002: Změna přístupů ke krajině podmínka udržitelného rozvoje. In: Sborník příspěvků konference Tvář krajiny krajina domova (Praha - Průhonice, 21.-23.2.2001) sv. 1: Krajina jako přírodní prostor, 87 - 96. ISBN 80-86512-02-9.

48

Internetové zdroje Brikety – ilustrační fotografie [online] [cit. 2010-04-14]. Dostupné z WWW: .

CELJAK, Ivo, BOHÁČ, Jaroslav: Využití biomasy rychle rostoucích dřevin v energetice sídel. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

Cena půjčení přívěsu [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

Cena půjčení štěpkovače [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

Cena půjčení terénního automobilu [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

Cena Stopkusu – eshop Les cr [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

Cena štěpky – Biomasa Habartice [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: . 1

Ceník zemních prací – Červený Praha [online] [cit. 2010-04-22].

Dostupné z WWW: .

49

Energetický regulační úřad: Cenová rozhodnutí ČR 2009 [online] [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: .

Energetický regulační úřad: Roční zpráva o provozu ES ČR 2008 [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

Energetický regulační úřad: Oznámení o vyhodnocení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů [online] [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: .

Hnojiva a půda [online] [cit. 2010-04-20] Dostupné z WWW: .

Informace k prodeji řízků rychle rostoucích dřevin – VÚKOZ [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

Japonské topoly mají budoucnost, denik.cz [online] [cit. 2010-04-02] Dostupný z WWW: .

Katalog geologických rizik [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: .

Kotle a kamna Mineco [online] [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: < http://www.mineco.cz/kotle_a_kamna/>.

50

Nová Bystřice: Zápis z jednání zastupitelstva [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

Mapy.cz: Historická mapa z roku 1836-1852. [online][cit. 2010-04-03]. Dostupné z WWW:

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Statistika tepelných čerpadel [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: <download.mpo.cz/get/26160/26008/290941/priloha001.pdf>.

Ministerstvo zemědělství: Lesy [online] [cit. 2010-04-08]. Dostupný z WWW: . Možnost získání dotací pro pěstování RRD – VÚKOZ [online] [cit. 201004-20]. Dostupné z WWW: .

Obnovitelné zdroje energie [online] [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: .

Odborný ekologický a přírodovědecký slovník: Význam slova biokoridor [online] [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: .

Peletky – Ilustrační fotografie [online] [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: .

Potřeba tepla pro vytápění a ohřev teplé vody – Technická zabezpečení budov [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

51

Přiručka pro žadatele o dotace 2010 [online] [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

Topoly a vrby k energetickému užití. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

TRNKA, Miroslav: Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví: Obnovitelné zdroje energie [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

WEGER, Jan, HAVLÍČKOVÁ, Kamila: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 2002-01-18 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

Zahradnictví Sekvoj: Japonský topol [online] [cit. 2010-04-02] . Dostupný z WWW: .

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 3 odst. 1a. [online] [cit. 2009-04-13]. Dostupné z WWW: .

52

Zákon č. 156/1998 Sb. O hnojivech, pomocných půdních látkách…§ 2 Vymezení pojmů [online] [cit. 2009-04-13]. Dostupné z WWW: .

Zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a související předpisy [online] [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .

Zákoník práce – průměrná cena pohonných hmot [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .

Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online] [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: .

Zplyňovací kotle – ATMOS [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: .

53

Přílohy Příloha č. 1 – Fotografie pořízené na daném území Příloha č. 2 – Výhledová studie

54

Příloha č. 1 – Fotografie pořízené na daném území

Situace na daném území 1 - Vlastní tvorba, duben 2010

Situace na daném území 2 - Vlastní tvorba, duben 2010

55

Situace na daném území 3 - Vlastní tvorba, duben 2010

Situace na daném území 4 - Vlastní tvorba, duben 2010

56

Situace na daném území 5 - Vlastní tvorba, duben 2010

Situace na daném území 6 – Syrovátka, 2006

57

Situace na daném území 7 – Syrovátka, 2006

58

Příloha č. 2 – Výhledová studie

59