VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI K ATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU
B AKALÁŘSKÁ PRÁCE
L P
U C I E
O S P Í Š I L O V Á
2011
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI K ATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU
Socioekonomická analýza vybraného území
Vypracovala: Lucie Pospíšilová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Luštický
J i n d ř i c h ů v
H r a d e c ,
d u b e n
2 0 1 1
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Socioekonomická analýza vybraného území“ jsem zpracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Jindřichův Hradec, duben 2011
........................... Podpis studenta
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Martinu Luštickému za odborné vedení a poskytnuté rady a MUDr. Ivaně Dvořákové za užitečnou a milou spolupráci.
Anotace Důkladná socioekonomická analýza území je nezbytným předpokladem pro formulaci úspěšné strategie jeho rozvoje. Bakalářská práce provádí obecnou socioekonomickou analýzu města Humpolec, která resultuje v přehlednou a obsahově odůvodněnou matici SWOT, tedy výčet silných, slabých stránek území, možných příležitostí a ohrožení. Na základě sestavené matice navrhuje hlavní prioritní oblasti pro rozvoj daného území.
Annotation A thorough socio-economic analysis of region is a necessary prerequisite for formulating a successful strategy of its development. Bachelor thesis presents general socio-economic analysis of Humpolec. It leads to a clear and reasoned SWOT matrix, which means a list of strengths, weaknesses, areas of potentional opportunities and threats. The priority areas for development are suggested based on the completed matrix.
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................8 1. Regionální rozvoj a politika ...............................................................................................9 1.1. Územní samospráva a problematika regionálního rozvoje........................................12 1.1.1. Nástroje regionální politiky ..............................................................................14 1.1.2. Regionální plánování........................................................................................14 1.2. Koncepční dokumenty...............................................................................................15 1.2.1. Druhy koncepčních dokumentů:.......................................................................16 1.2.2. Osnova programu rozvoje města ......................................................................18 1.3. Socioekonomická analýza .........................................................................................19 1.4.
SWOT analýza...........................................................................................................21
1.4.1. Nevýhody SWOT analýzy................................................................................21 1.4.2. SWOT matice ...................................................................................................22 2. Socioekonomická analýza města Humpolec ....................................................................23 2.1. Obecná charakteristika města ....................................................................................23 2.1.1. Historie města ...................................................................................................25 2.1.2. Zajímavosti města.............................................................................................26 2.2. Obyvatelstvo..............................................................................................................26 2.2.1. Historický vývoj populace................................................................................26 2.2.2. Současný stav obyvatelstva ..............................................................................27 2.2.3. Přirozený přírůstek/úbytek obyvatelstva ..........................................................28 2.2.4. Mechanický pohyb populace ............................................................................29 2.2.5. Věkové složení populace ..................................................................................29 2.2.6. Domácnosti a jejich struktura ...........................................................................30 2.2.7. Národností složení obyvatelstva.......................................................................31 2.2.8. Náboženské složení obyvatelstva .....................................................................31 2.2.9. Vzdělanostní struktura obyvatel .......................................................................32 2.3. Sociální infrastruktura ...............................................................................................33 2.3.1. Bytový fond a kvalita bydlení ..........................................................................33 2.3.2. Kvalitativní charakteristika bytového fondu ....................................................34 2.3.3. Vzdělávání ........................................................................................................35 2.3.4. Volný čas ..........................................................................................................35 2.3.5. Zdravotní a sociální péče..................................................................................36 2.3.6. Sociální zařízení ...............................................................................................36 2.4. Ekonomická aktivita ..................................................................................................37 2.4.1. Ekonomická aktivita obyvatel ..........................................................................37 2.4.2. Nezaměstnanost ve městě.................................................................................38 2.4.3. Největší zaměstnavatelé v oblasti.....................................................................38 3. Sémantický diferenciál .....................................................................................................40 4. SWOT matice ...................................................................................................................43 4.1. Provázání do klasické SWOT analýzy ......................................................................43 4.2.
Výsledná strategie......................................................................................................46
6
4.2.1. Shrnutí ..............................................................................................................47 Závěr.........................................................................................................................................48 Seznam použitých tabulek a obrázků .......................................................................................50 Seznam použité literatury .........................................................................................................51 Seznam internetových zdrojů ...................................................................................................51
7
Úvod Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Socioekonomická analýza města Humpolec. V Humpolci a jeho okolí trávím svůj volný čas již od ranného dětství, především v letních obdobích. Téma socioekonomické analýzy jsem zvolila pro získání nových informací a poznatků z oblastí, které se mi jeví jako zajímavé, pro zjištění nedostatků v těchto oblastech, a pro navržení možného způsobu řešení či vylepšení současné situace. V teoretické části práce se zabývám regionálním rozvojem a politikou. Podrobně popisuji, jak lze dosahovat předem stanovených rozvojových cílů prostřednictvím regionální politiky a činit tak daný region kvalitnější. Rozvojové cíle nemohou být realizovány bez předchozí analýzy území, tvorby plánů a programování, které je možno provádět na regionální, městské i obecní úrovni. Dalším bodem teoretické části jsou zákonem stanovené koncepční dokumenty vymezující konkrétní rozvojové cíle a způsoby jejich dosažení. Stěžejní smysl této práce se však nachází v praktické časti, která je věnována samotné socioekonomické analýze města Humpolec. Socioekonomická analýza je podrobně prováděna v oblasti obyvatelstva, sociální infrastruktury a ekonomické aktivity obyvatel. Pro její zpracování používám komparativní přístup porovnávání informací o městě Humpolec s údaji okresního města Pelhřimov nebo s údaji vyšších územně - správních celků jako je kraj Vysočina nebo celá Česká republika. V některých případech je také použit dynamický přístup zhodnocení historického vývoje v dané oblasti. Data pro tuto část práce jsou získávána z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Strategického plánu rozvoje města Humpolec. V závěrečné části se dostávám k samotnému cíli této práce - na vypracovanou socioekonomickou analýzu bude navazovat sémantický diferenciál prezentující subjektivní hodnocení zastupitelky města paní Dvořákové a mé osoby. Metodou váženého průměru, kdy hodnocení paní zastupitelky je shledáno jako expertní, tudíž hodnotnější, bude vytvořena klasická SWOT analýza. V poslední části práce je shrnut výsledek analýzy, navržena výsledná strategie a řešení, jak nejlépe využít příležitostí a silných stránek v sociální i ekonomické sféře.
8
1.
Regionální rozvoj a politika Na regionální rozvoj můžeme pohlížet ze dvou úhlů – z akademického a praktického.
Pojem regionální rozvoj z praktického hlediska představuje „vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů“.
1
Potenciál regionu
můžeme pozorovat na mnoha různých ukazatelích jako je hrubý domácí produkt, výše průměrné hrubé mzdy, vzdělanost obyvatelstva, kvalita infrastruktury atd. Základem je hledání příčin rozmístění hospodářských činností, nerovnoměrností v osídlení a zjišťování, jak je možné tyto procesy ovlivnit. Z pohledu akademického se regionální rozvoj týká sociologie, geografie a ekonomie. Při aplikaci těchto věd se zaobírá jevy na systematicky vymezeném území, které jsou ovlivněny právě sociálními, ekonomickými a geografickými podmínkami.2 Akademické pojetí regionálního rozvoje vytváří různé poznatky jako je charakteristika regionů, jejich rozvojové potenciály a nedostatky v rozvoji, které jsou následně díky nástrojům regionální politiky využívány pro praktické pojetí regionálního rozvoje. Regionální politika je nástroj, který využívá poznatky z oblasti regionálního rozvoje (akademického) a ve zpětné vazbě působí na další rozvoj regionu (praktický).“N. Vanhove a L. H. Klaasen i P. Hall uvádějí definici, v níž regionální politika představuje všechny veřejné intervence, které vedou ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive které se pokouší napravit určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky pro dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů“.3 Tito autoři rozlišují následující fáze: 1. definice regionálních problémů a jejich původu, 2. definice kvantifikovatelných cílů,
1
Damborský, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Wokoun, R. et al. Regionální rozvoj. Praha: Linde Praha a. s., 2008. S. 11. ISBN 978-80-7201-699-0. 2 WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. 3 Damborský, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Wokoun, R. et al. Regionální rozvoj. Praha: Linde Praha a. s., 2008. S. 29. ISBN 978-80-7201-699-0.
9
3. definice uplatnitelné strategie, 4. identifikace použitelných nástrojů, 5. vyhodnocení použité politiky. Regionální politika má dvě podoby, tradiční a akcelerační. Tradiční regionální politika je zaměřena na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony, efektivní alokaci kapitálu, využití surovin a meziregionální přerozdělování. Rozdíly v socioekonomických úrovních jednotlivých regionů mají vliv na celkový rozvoj státu a jeho hospodaření. Hlavním cílem regionální politiky je odstranit nebo alespoň zmírnit jednotlivé rozdíly mezi regiony a zvýšit konkurenceschopnost jednotlivých regionů a celého národního hospodářství. 4 Akcelerační přístup je založen na uvolňování tržních sil v regionech a na důvěře v soukromý sektor, vede ke zdůraznění využití vlastního ekonomického potenciálu v regionu a
vnější
podpora
je
brána
pouze
jako
dodatek
k vlastní
regionální
svépomoci.“Charakteristickým rysem je snížení počtu problémových regionů, vymezení prioritních areálů pomoci v zaostalých regionech, zrušení či zmírnění omezení na rozmístění podniků v přetížených regionech, přechod k politice uspořádání území na mezoúrovně a mikroúrovně a přesun těžiště regionálního plánování na nižší administrativní úrovně při současném rozšiřování pravomocí místních a regionálních úřadů“5 Úkolem regionální politiky je ovlivňovat hospodářskou strukturu v regionech tak, aby ve výsledku zefektivnila hospodářskou politiku celého státu. „V tomto smyslu E. Lauschmann identifikuje tři základní typy regionální politiky:“6 1) Růstově orientovanou regionální politiku, která má za úkol optimálně alokovat výrobní faktory koordinací soukromích i veřejných investic. 2) Stabilizačně orientovaná regionální politika prostřednictvím koordinace regionální politiky a odvětvových politik dosahuje relativně vyvážené hospodářské struktury.
4
WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7. 5 Damborský, M. Základní východiska regionálního rozvoje. In Wokoun, R. et al. Regionální rozvoj. Praha: Linde Praha a. s., 2008. S. 34. ISBN 978-80-7201-699-0. 6 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. S. 13. ISBN 80-245-0517-7.
10
3) Infrastrukturálně orientovaná regionální politika rovnoměrně vybavuje region infrastrukturou. 7 Regionální politika je postavena na několika principech, jedná se o: Princip koncentrace – stát soustředí prostředky a úsilí do hospodářsky slabších regionů Princip programování – je založen na programové koordinaci aktivit v regionech Princip partnerství – vychází z potřeby spolupráce na vertikální i horizontální úrovni Princip subsidiarity – řešení problémů vychází především z regionální a obecní úrovně Princip adicionality – příspěvky od státu jsou pouze doplňkové zdroje k rozvoji Princip monitorování a vyhodnocování – skládá se ze tří částí a to hodnocení dopadu projektu, monitorování realizace a následné zhodnocení projektu Princip koordinace – spočívá v koordinaci obtížně zvládnutelných úkolů ministerstvy. 8 V následující části bych se ráda věnovala detailněji principu programování, protože právě programování je důležitou součástí strategického řízení při rozvoji regionu. „Programování v regionálním řízení je organizační, rozhodovací a finanční proces, jehož výsledkem je programový dokument rozpracovávající ve střednědobém časovém horizontu dlouhodobé strategické cíle, cesty jejich dosažení, způsob realizace financování.“9 V České republice je programování v kontextu regionálního rozvoje realizováno jako programování střednědobých úkolů regionálního rozvoje České republiky nebo jako programování strukturální pomoci České republice od Evropské Unie. Dále lze na programování nahlížet jako na proces zpracování plánovacího dokumentu. Schválený dokument má normativní závazný charakter, což znamená, že koordinuje aktivity podřízených subjektů a přiměje je k určitému chování, jehož výsledek přispívá k dosažení předem stanovených cílů managementu.10 Existuje programování na úrovni obcí, měst, krajů
7
WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7. 8 ŽÍTEK, V.; KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. 1. vydání. Brno: MASARIKOVA UNIVERZITA, 2008. ISBN 978-80-210-4761-7. 9 WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. S. 446. ISBN 978-80-7201-699-0. 10 WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0.
11
a regionů (popř. i celého státu). Více se o zmiňovaných programech budeme moci dočíst v kapitole Koncepční dokumenty.
1.1.
Územní samospráva a problematika regionálního rozvoje
Existence územní správy v České republice je v současnosti dělena na: •
Místní úroveň organizace veřejné správy – obce
•
Vyšší územní samosprávné celky – kraje
Tabulka znázorňuje přesnější uspořádání územní samosprávy. Tabulka č. 1: Územní samospráva Územní samospráva Územní samospráva krajů a hl. město Praha Obecní územní samospráva:
Statutární město s úřadem magistrátu
Obec s úřadem výkonu rozšířené působnosti
Obec s úřadem výkonu přenesené působnosti
Obec s úřadem výkonu samosprávní funkce
Zdroj: Vytvořeno na základě přehledu Samospráva11 Podle Ústavního zákona ČR12 jsou obce základními územními samosprávními celky. Každá část území ČR musí příslušet k určité obci, pokud zákon nestanoví jinak. Obce i kraje jsou spravovány zastupitelstvy. Zastupitelstvo je voleno na čtyřleté funkční období tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Tyto územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mají vlastní majetek, jež spravují a hospodaří dle svého vlastního rozpočtu. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu kraje. Stát zasahuje do činnosti samosprávných celků pouze, vyžaduje-li to ochrana zákona.13 Pro vznik samosprávných územních celků existuje hned několik důvodů, jeden z těch hlavních je společenský a veřejný zájem a potřeba řídit vlastní záležitosti občanů. 11
KÁŇA, P. Základy veřejné správy. 2. vydání OSTRAVA: MONTANEX, 2007. ISBN 978-80-7225-244-2. Zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 Ústava České republiky. 13 HORZINKOVÁ, E.; NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. vydání Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2010. ISBN 978-80-7380-263-9. 12
12
Samosprávní celky občanům poskytují vědomí územní sounáležitosti a geografické soudržnosti, zabezpečují jejich potřeby a zajišťují ochranu občanských zájmů. Kraje i obce mají ekonomickou samostatnost, disponují materiálními a finančními prostředky, se kterými hospodaří a mají za ně plnou zodpovědnost. Do kompetence členů zastupitelstev obcí spadá vytváření vlastních právních norem (vyhlášky a věstníky kraje, vyhlášky obcí). Jednou z významných stránek tématiky územní samosprávy je i její spojení s regionální politikou, která je určována možnostmi regionálního rozvoje. „Koncepce územní samosprávy
vychází
z autonomie
při
rozhodování
o
správě
vlastních
územních
samosprávných korporací avšak také z odpovědnosti územních samospráv a jejich orgánů za všestranný rozvoj svých územních obvodů a uspokojování svých potřeb, jakož i potřeb svých občanů“ „Rámcovým nástrojem k zabezpečování komplexního územního rozvoje kraje je program rozvoje územního obvodu kraje. Ten je zpracováván na základě analýz a hodnocení úrovně rozvoje. Zákon o podpoře regionálního rozvoje v tomto směru výslovně stanoví, že kraj v samostatné působnosti analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí, a schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje.“14Na základě toho kraj poté podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle aktuálních potřeb s ohledem na souměrný rozvoj celého území. Kraje dále mohou podporovat rozvoj soukromého podnikání, odstraňovat bariéry a nedostatky vzniklé v této oblasti či spolupracovat s ostatními kraji při dosahování společných cílů pro podporu regionálního rozvoje. Z krajského rozpočtu jsou na uskutečňování programu rozvoje vyhrazeny finanční prostředky v objemu, který schvaluje zastupitelstvo kraje. Nejnižší organizační úrovní v oblasti regionálního rozvoje je obecní úroveň. Obce v samostatné působnosti realizují výkonnou a koncepční činnost v oblasti lokálního rozvoje, vzájemně spolupracují při řešení oblastních problémů a definují nadmístní rozvojové programy. Obce při přípravě programu rozvoje spolupracují s krajem, na jehož území se nacházejí. Na rozdíl od ostatních vyšších úrovní regionální politiky nejsou rozvojové povinnosti obcí stanoveny žádným právním předpisem.15Na úrovni obecní, ale především 14
Kolektiv autorů. Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2007. S. 185. ISBN 978-80-7380-028-4. 15 PONIKELSKÝ, P. Vysoká škola regionálního rozvoje [online]. 2007 [cit. 2011-04-07]. Regionální politika. Dostupné z WWW:
.
13
krajské politiky regionální politika pro dosažení svých cílů využívá širokého spektra různých nástrojů.
1.1.1.
Nástroje regionální politiky
Nástroje regionální politiky jsou prostředky, pomocí kterých je dosahováno cílů regionální politiky. Členíme je do tří skupin: 1) Makroekonomické nástroje: Použití těchto nástrojů je silně omezeno dalšími národohospodářskými cíli, jako je udržení inflace, vyrovnanost platební bilance či realizování průmyslových a zemědělských cílů. Konkrétně se jedná o fiskální politiku, monetární politiku a protekcionismus. Tyto nástroje pak umožňují například zavedení nižších sazeb daní ve vybraných podporovaných regionech nebo uvalení dovozních cel na produkty vyráběné v upadajících regionech. 2) Mikroekonomické nástroje:
Hlavním
cílem
mikroekonomických
nástrojů
je
ovlivňovat rozhodnutí ekonomických subjektů v jejich prostorové lokalizaci. Jedná se o relokaci pracovních sil a relokaci kapitálů.16 3) Ostatní nástroje: Ostatní nástroje se používají spíše výjimečně, jde o administrativní nástroje (zejména o rušení nežádoucích ekonomických subjektů v oblasti) a institucionální nástroje. Ty zajišťují existenci regionálních rozvojových agentur, které se zbývají především tvorbou regionálních programů a regionálním plánováním.17
1.1.2.
Regionální plánování
Regionální plánování je jedním z nástrojů regionální politiky, pokud chceme odhadovat budoucí stav jakéhokoli společenství, je nutné vycházet ze stavu stávajícího. Podle V. Šilhánkové je plánování „kvalifikovaný odhad budoucnosti“ a k moderní společnosti neoddělitelně patří.18 Regiony (kraje) v rámci územně správní struktury ČR zaujímají klíčovou roli. Představují spojný článek mezi veřejnou správou na celonárodní úrovni a obcemi jako nositeli 16
WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. 17
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. PLZEŇ : ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4.
18
ŠILHÁNKOVÁ, V. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019-4.
14
státní správy na lokální úrovni. „Regionální plánování je na budoucnost orientované, komplexní a z prostorového aspektu nadřazené, celistvě pojaté plánování na regionální úrovni. Úkolem regionálního plánování je zpracovávat pro části státu (plánovací regiony) plány a programy, které mají z časoprostorového hlediska nadmístní a nadrezortní charakter a tyto plány průběžně přehodnocovat a přizpůsobovat je měnícím se podmínkám. Jeho úkolem je vzájemně koordinovat prostorově relevantní plány a opatření veřejných a ostatních subjektů plánování a účinně tím ovlivňovat utváření a prostorové uspořádání na regionální úrovni.“19 Úkolem regionálního plánování je tedy uspokojovat základní potřeby člověka nejen z kvantitativního hlediska, ale především z kvalitativního a zároveň přispívat k rozvoji regionu v souladu s historickým a přírodním bohatstvím daného regionu. K hlavním principům plánování na regionální či lokální úrovni náleží: 1) řešení sociálních, kulturních, ekologických, ekonomických a jiných otázek, 2) stanovování koncepčních a strategických cílů reagujících na aktuální problémy, 3) vytyčování rámcových pravidel rozvoje obce, hlavních cílů a příprava podmínek pro realizaci těchto cílů pomocí místní politiky, 4) identifikace problémů z hlediska obyvatel, vytváření podmínek pro partnerství rozličných subjektů a místních skupin.20 Regionální plánování je ucelený, logicky provázaný proces, jehož výsledkem jsou nejrůznější koncepční dokumenty. Ty obsahují nejdůležitější výsledky jednotlivých fází plánování a slouží jako základní nástroj regionálního plánování.
1.2.
Koncepční dokumenty
Koncepční dokumenty vymezují cíle regionálního rozvoje a způsoby, jak těchto cílů dosáhnout. Prioritou je sladit zájmy obyvatel (potažmo jejich zástupců), tak, aby bylo využíváno silných stránek oblasti a nedocházelo ke konfliktům. Při přípravě koncepčních dokumentů se využívá expertního a komunálního přístupu. Expertní přístup je založen na
19
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. S. 202. ISBN 978-80-7380-086-4. 20
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň : ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4.
15
zapojení významných představitelů daného města/regionu. Komunální přístup připouští zapojení všech obyvatel – tedy širokou veřejnost.21
1.2.1.
Druhy koncepčních dokumentů:
Strategie regionálního rozvoje České republiky je střednědobý dokument (na 3-7 let), vyjadřující přístup státu k podpoře regionálního rozvoje především v ekonomické a společenské sféře, nabízí možnosti řešení, stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Podle zákona: “Strategie regionálního rozvoje obsahuje analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti. Ministerstvo při vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje využívá zejména statistické údaje, příslušné územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci podle zvláštního právního předpisu, limity využití území a zásady jeho organizace, principy ochrany a tvorby životního prostředí a programy rozvoje územního obvodu krajů.“22 Dalším koncepčním dokumentem je státní Program regionálního rozvoje České republiky, který je též definován v zákoně o podpoře regionálního rozvoje:
„
Na základě
vládou schválené strategie regionálního rozvoje vypracovává Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady, kraji, a podle potřeby i s ostatními dotčenými osobami, návrh státního programu regionálního rozvoje. Státní program regionálního rozvoje zejména obsahuje vymezení regionu, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti.“23
21
Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2009 [cit. 2011-03-29]. Koncepční dokumenty. Dostupné z WWW: . 22 Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje. 23 Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje.
16
Posledním vymezeným dokumentem je program rozvoje kraje. V programu rozvoje územního obvodu kraje by podle platné právní úpravy neměla chybět: „Analýza
hospodářského
a
sociálního
rozvoje
územního
obvodu
kraje,
charakteristika slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje. Vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření. Úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.“24 Pro nižší správní území existují i programy rozvoje obcí i měst, nejsou však vyžadovány zákonem. Program rozvoje města je koordinační dokument sestavený pro střednědobé i dlouhodobé časové období. Organizuje a koordinuje ekonomické, sociální, kulturní, demografické a geografické aktivity veřejných i soukromých subjektů na území města. Hlavním důvodem existence programu rozvoje je sladění jednotlivých zájmů, díky kterým město dosáhne prosperity. 25 Schvalování programu rozvoje města má ve své kompetenci zastupitelstvo města stejně jako další úzce související pravomoci např. územní plánování, regulační plán, schvalování rozpočtu, zřizování dočasných peněžních fondů atd. „Úkolem programu rozvoje města je zjistit společné zájmy obyvatel, podnikatelských subjektů i města a definovat předpoklady pro realizaci těchto zájmů. Zajistit optimální podmínky pro rozvoj podnikání a bydlení, účelně alokovat veřejné výdaje, jak pro rozvojové potřeby soukromého sektoru, tak pro vytváření stabilních podmínek pro bydlení a podnikání. Definovat dlouhodobé cíle v oblasti ekonomické, sociální a ekologické. Posílit loajalitu a pocit sounáležitosti místních obyvatel a zvýšit odpovědnost za další rozvoj města. “ 26 „Struktura programu musí vycházet z jeho účelu, úkolu a využití. V prvé řadě jde o analýzu vnějších a vnitřních podmínek dosavadního vývoje obce, za druhé o definování
24
Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje. WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. 26 WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. S. 456. ISBN 978-80-7201-699-0. 25
17
rozvojových šancí obce a jejích slabých stránek. Za další by měly na základě výsledků analytických hodnocení být definovány strategické směry, cíle a priority rozvoje obce a formulován návrh opatření k jejich dosažení. A konečně na závěr by měl být navržen katalog projektů nezbytných pro naplnění strategie a odpovídajících definovaným cílům rozvoje. Navržené projekty se pak teprve mohou stát hlavním nástrojem realizace programu rozvoje obce.“ 27
1.2.2.
Osnova programu rozvoje města
Program rozvoje obce může být zpracován například v následujícím pojetí: 1) úvod 2) analýza současné situace – čerpá z již existujících dokumentů (analýzy, územní plány, sociální průzkumy) a obsahuje: obecnou charakteristiku města, vnější vztahy a kontext v regionu, rozbor složek a systémů obce. Do složek a funkčních systémů obce je zahrnována: demografie, bydlení, trh práce, školství a zdravotnictví, doprava a komunikace, komerční služby a maloobchody, sociální péče a veřejně prospěšné služby, průmyslová výroba, stavebnictví, zemědělství, řemesla a podnikatelské aktivity, technická infrastruktura, kultura a rekreační aktivity. Do ekonomické situace se zahrnují rozpočty města, majetková situace a struktura ekonomiky ve městě. Dále pak analýza veškerých podnikatelských aktivit, ekologické situace a životního prostředí, struktury správy obce a obecně závazných vyhlášek v samostatné i přenesené působnosti. Mezi poslední složky analýzy patří místní správa a rozvoj obce podle názorů občanu, analýza předchozích zkušeností s programem rozvoje a konečně samotná SWOT analýza. 3) šance k rozvoji (silné stránky a příležitosti) - zahrnuje výčet příležitostí, které město získá z různých aktivit, jako např. šance získané pomocí řídící činnosti města, z koordinačních činností, šance, které jsou již dané, či ty, které lze získat vnějším zásahem. 4) problémy při rozvoji města (bariéry a slabé stránky) - problémy se dělí podle příčiny vzniku a to na problémy ovlivněné vnějšími zásahy, koordinační činností města a bariéry, které jsou neměnné a dané. 5) hodnocení rozvojových šancí a problémů
27
WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. S. 456-457. ISBN 978-80-7201-699-0.
18
6) zvolení strategických cílů rozvoje města 7) návrh opatření 8) návrhy řešení projektů - definování žádoucího cíle, zdůvodnění projektu, plán na jeho zajištění, výběr metody financování (dotační tituly EU, fondy ČR).28
1.3.
Socioekonomická analýza
Socioekonomická analýza je část dokumentu, ve které jsou zahrnuta data, která co nejpřesněji charakterizují danou oblast po ekonomické, sociální, demografické a geografické stránce. Poznatky zjištěné při této analýze často slouží jako podklady pro následnou SWOT analýzu. Složení a hloubka zkoumaných dat se mohou často lišit. Příprava socioekonomické analýzy je z hlediska sběru a přípravy dat velmi náročná, a proto by měla být zkoumána pouze data, která jsou pro území významná a mají vypovídací hodnotu využitelnou pro další fáze při regionálním plánování.29 Na socioekonomickou analýzu navazuje koordinace dalších procesů jako je zpracování konkrétních návrhů a opatření v rámci regionální politiky. Podle E. Heřmanové30 lze cíl a smysl této analýzy nalézt jak v teoretické, tak i praktické rovině. V teoretické rovině jde o poznání prostorové rozdílnosti různých jevů a procesů a o ověření či vyjádření obecnějších zákonitostí této rozdílnosti. Z praktického pohledu je cílem určit: 1) veškeré pozitivní skutečnosti, příznivé faktory a příležitosti budoucího rozvoje území 2) všechny omezující faktory, limitující skutečností a nerovnovážnosti na daném zemí 3) zvláštnosti a jedinečnosti daného území
28
WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7. 29
ŠILHÁNKOVÁ, V. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. 1. vydání Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019. 30
HEŘMANOVÁ, E. Regionální analýza. In Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň : ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4.
19
Výsledkem analýzy by tedy mělo být komplexní, výstižné a souhrnné zhodnocení situace v regionu, které slouží jako podklad pro regionální politiku. 31 Samotná analytická část se skládá ze dvou částí, a to ze sběru dat a provádění průzkumů a zpracování profilu města. Sběr dat představuje získávání informačních podkladů z různých zdrojů. Nejčastěji využívané jsou Český statistický úřad, Úřad práce a další lokální či regionální instituce a podniky. Podstatnou součástí analýzy jsou i vlastní prováděné průzkumy jako je např. průzkum přístupů podniků nebo průzkum nevládních neziskových organizací atd. Tyto průzkumy poskytují cenné informace o aktuálním podnikatelském prostředí v daném městě. “Analýza má být založena na podrobném hodnocení funkčních složek prostředí. Má tedy mít charakter obšírného sběrného zpracování všech aktivit v území a teprve následné třídění těch informací, dat nebo zjištění, která mohou být pro další práci podstatná.“32 Druhá část analýzy se týká zpracování profilu města, pod čímž se skrývá interpretace významných dat, informací, trendů a srovnávacích ukazatelů vybraných funkčních systémů. Data, která jsou analyzována, můžeme rozdělit do tří skupin: 1) data o obyvatelstvu 2) data o ekonomice 3) data o území Je nutné poznamenat, že socioekonomická analýza není do této doby obsahově specifikována, není tedy stanoveno, co všechno lze nebo co už nelze pod tuto analýzu zahrnovat. V praxi se setkáváme například s následující strukturou městské socioekonomické analýzy: 1) obyvatelstvo a bydlení 2) podnikání a podnikatelské prostředí 3) sociální infrastruktura a vzdělání 4) cestovní ruch 31
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň : ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4. 32
ŠILHÁNKOVÁ, V. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. 1. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007. S. 74. ISBN 978-80-7395-019.
20
5) technická a dopravní infrastruktura, životní prostředí Analýzu nikdy nelze nahradit zkušeností, veřejným míněním obyvatel, znalostí území či citem. Z předchozí charakteristiky vyplývá, že socioekonomická analýza je cenným podkladem pro strategické plánování regionálního rozvoje a celou regionální politiku na daném území. Získané informace jsou vhodné pro zpracování dalších hodnotících analýz jako je např. SWOT analýza.
1.4.
SWOT analýza
Tato metoda analyzování se v současnosti již běžně používá v oblasti státní správy, regionálního rozvoje i plánování. Název vychází z anglických zkratek slov Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats (tj. silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby). V této analýze se nejedná o sběr informací, ale o jejich vyhodnocení. „Podstatou této metody je odhalení a současně vzájemné porovnání vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu a možností hrozeb, které na něj působí zvenčí. Smysl SWOT analýzy přitom spočívá v akceptování silných stránek a odstraňování (nebo alespoň omezování) stránek slabých, čímž se zvyšuje pravděpodobnost budoucí realizace příhodných možností a naopak se omezuje dopad takto pojmenovaných hrozeb.“33 Úkolem SWOT analýzy je analyzovat současnou a očekávanou budoucí situaci, určit směr rozvoje a najít prostředky pro splnění cíle. Jedná se o složitý proces, který vyžaduje systematický přístup při identifikaci a analýze vnitřních faktorů. Při zařazování jednotlivých faktorů do složek SWOT analýzy je třeba zodpovědně posuzovat aktuální podmínky a relativní podíl těchto faktorů na regionálním rozvoji, neboť tím zpětně ovlivňuje další vývoj regionu. Kvalitní zpracování programu rozvoje včetně návrhů na způsob řešení problémů není možné zpracovat bez pochopení podstaty regionu a odhalení historických souvislostí. 34
1.4.1.
Nevýhody SWOT analýzy
Problém, který hrozí při zpracovávání analýzy, je přílišné zjednodušení analyzovaných informací, upřímnost a otevřenost může působit jako přehnaná sebechvála, a zveřejnění slabin naopak jako přiznání vlastní nedostatečnosti. SWOT analýza také svádí ke zkoumání pouze podstatných záležitostí a tím pádem k eliminaci druhořadých záležitostí. Nelze vždy 33
Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. S. 176. ISBN 978-80-7380-086-4. 34 Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4.
21
jednoznačně určit, je li daná skutečnost silnou či slabou stránkou, příležitostí či spíše hrozbou, proto je potřebné srovnávat situaci v různých regionech ve stejném časovém období a při stejné socioekonomické situaci. Proto se doporučuje tuto analýzu zpracovávat za pomoci komparativního hodnocení.
1.4.2.
SWOT matice
Rozšířená SWOT analýza je pokročilejší metodou pro podporu příznivých tendencí a omezení negativních vlivů. Následující tabulka znázorňuje matici SWOT. Tabulka č. 2: SWOT matice Silné stránky (S) S1 S2
Slabé stránky (W) W1 W2
SO strategie
WO strategie
ST strategie
WT strategie
Příležitosti (O) O1 O2 Hrozby (T)
T1 T2
Zdroj: Vytvořeno na základě http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/rozsirenaswot-analyza.html Tato matice formuje čtyři východiska pro tvorbu strategií. Obecně jsou označována 1) SO (maxi - maxi) tato strategie využívá silné stránky, aby těžila z možných příležitostí 2) WO (mini-maxi) strategie se snaží překonat slabé stránky tak, aby bylo možné užít všech příležitostí 3) ST (maxi-mini) strategie využívá silných stránek v prostředí k omezení potencionálních hrozeb 4) WT (mini-mini) daná strategie řeší výskyt negativních předpokladů a zaměřuje se na minimalizaci negativních efektů35
35
Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2009 [cit. 2011-03-31]. Rozšířená swot analýza. Dostupné z WWW: .
22
2.
Socioekonomická analýza města Humpolec Cílem této části práce je vypracovat socioekonomickou analýzu města Humpolec na
předmětně zvolených oblastech jako je obyvatelstvo, sociální infrastruktura a ekonomická aktivita obyvatelstva. Socioekonomická analýza využívá srovnání hodnocených ukazatelů s celorepublikovými daty či údaji týkající se okresního města Pelhřimov, popř. celého kraje Vysočina. V některých případech je také použit dynamický přístup pro zhodnocení historického vývoje v dané oblasti. V této části vycházím především ze sekundárních dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a mého osobního pohledu na danou problematiku, opírajícího se o fakta ze Strategického plánu rozvoje města Humpolec. Ke konci práce je použit sémantický diferenciál - metoda subjektivního hodnocení prezentující expertní přístup zastupitelky města Humpolec MUDr. Ivany Dvořákové. Zakončení práce je v podobě SWOT matice, podklady pro její vyhodnocení pramení ze třech následujících oblastí.
2.1.
Obecná charakteristika města
Město Humpolec se nachází v severozápadní části kraje Vysočina, v okrese Pelhřimov. Přesnou pozici města v kraji Vysočina můžeme vidět na Obrázku č. 1. Město se nachází v nadmořské výšce 527 m přibližně v polovině cesty po dálnici D1 vedoucí z Prahy do Brna. Od bývalého okresního města Pelhřimov leží necelých 20 km. Rozloha města je 5148,6 ha. 36
36
Portalhumpolec.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-11]. Humpolec - základní informace o městě. Dostupné z WWW: <www.portalhumpolec.cz>.
23
Obrázek č. 1: Mapa kraje Vysočina s polohou města Humpolec
Zdroj: Upraveno na základě http://cygni.risy.cz/okresy_vysocina. Od roku 2003 se Humpolec stal obcí s rozšířenou působností, tzv. „sídlem malého okresu“. Statut města získal ve čtrnáctém století, dodnes je jediným místem ve správním obvodě s tímto statutem. Do humpoleckého správního obvodu patří 25 obcí. Samotné město se skládá z 11 místních částí a to: Brunka, Hněvkovice, Kletečná, Krasoňov, Lhotka, Petrovice, Plačkov, Rozkoš, Světlice, Světlický Dvůr, Vilémov, jak můžeme vidět v následující mapě. 37
37
Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 1. [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: .
24
Obrázek č. 2: Městské části města Humpolec
Zdroj: Upraveno podle http://www.mesto-humpolec.cz/strategicky-plan-rozvoje/d116772/p1=22046.
2.1.1.
Historie města
„Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. První písemná zmínka o vsi je z r. 1178, jméno Humpolec údajně pochází od slov "hon-pole"- tedy "zvláštnosti uprostřed lesů". Majiteli města byly různé šlechtické rody, významněji se zapsal až Jan z Říčan, který r. 1560 založil soukenický cech. V roce 1910 zde byl zřízen okresní úřad. Okresním městem Humpolec zůstal i po 2. světové válce, až do roku 1960, kdy se stal i s okolím součástí pelhřimovského okresu. Ve 13. - 15. století tu nabyla na významu těžba stříbra a od 15. stol. tradiční soukenická výroba. Zdejší heslo "500 let oblékáme svět" není jen reklamní slogan, ale kus historie a slávy
25
Humpolce. V 19. století mělo město již natolik rozvinutou soukenickou výrobu, že zaměstnávala na 2 000 lidí a městu se začalo říkat "Český Manchester".“38
2.1.2.
Zajímavosti města
V Humpolci se nachází mnoho zajímavých památek, nejvýznamnější z nich jsou například: Kostel sv. Mikuláše - nejstarší stavební památka města z roku 1233. Muzeum Dr. Aleše Hrdličky - původně malá dřevěná škola se časem změnila v hlavní, později i v měšťanskou. Navštěvoval ji Aleš Hrdlička (světoznámý antropolog a lékař). Od r. 1935 je v budově muzeum. Humpolecký pivovar – od 16. stol. se v Humpolci nachází vrchnostenský pivovar, v 18. stol. byla vystavěna nová budova, která byla na svou dobu velice moderní. V současné době podnikatelé vlastnící pivovar získali již nejedno ocenění, vaří se zde i pivo Bernard.39
2.2.
Obyvatelstvo
V současné době žije v Humpolci 11 102 obyvatel, ale nebylo tomu tak vždy. Následující kapitola se zabývá vývojovými trendy na území města z historického i novodobého hlediska. Dále je zde shrnut jak přirozený, tak mechanický pohyb obyvatelstva. Poslední dělení analyzuje humpoleckou společnost z pohledu národnostního, náboženského, věkového a vzdělanostního složení.
2.2.1.
Historický vývoj populace
Početní vývoj populace se v Humpolci začal sledovat r. 1869. Vývoj populace je velice rozmanitý, můžeme sledovat dvě významné fáze expanze a také jeden enormní pokles obyvatelstva žijícího ve městě. První růstová fáze nastala na přelomu 19. a 20. století, kdy se zvyšoval administrativní i hospodářský význam měst. Druhá růstová fáze souvisí celkovým populačním boomem v 70. letech 20. století, ale také se socialistickým plánováním, které se
38
Humpolec [online]. 2004 [cit. 2011-04-11]. Informace o městě. Dostupné z WWW: . 39 Městské kulturní a informační středisko v Humpolci [online]. 2005 [cit. 2011-04-11]. Procházka městem. Dostupné z WWW: .
26
soustředilo na budování průmyslových center. Pokles nastal v první polovině 20. století a byl způsoben především válečnými událostmi.
2.2.2.
Současný stav obyvatelstva
V první polovině sledovaného období můžeme pozorovat stagnaci. Ta souvisí se změnou chování populace, kdy je populární migrace mladých lidí do větších měst, oddalování rodičovství popř. pouze trojčlenný model rodin a stále populárnější proces suburbanizace – osidlování příměstských obcí.40 V současnosti dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel Humpolce, tento fakt může souviset s nárůstem porodnosti či atraktivitou města. Následující tabulka zobrazuje konkrétní počty městských obyvatel od r. 2000. Tabulka č. 3: Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 - 2009 Stav obyvatel v letech 2000 – 2009 Rok Počet obyvatel 2000 11 183 2001 10 848 2002 10 889 2003 10 914 2004 10 887 2005 10 941 2006 10 989 2007 11 112 2008 11 161 2009 11 102
Zdroj:
Vytvořeno
na
základě
http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9F003C1DFD/$File/401810148.pdf Většina obyvatel žije v samotném městě, 18 % žije v přidružených částech. Hustota zalidnění je v Humpolci 212 obyv./km2, tedy vyšší v komparaci s celorepublikovým průměrem, který je 131 obyv./km2. Hustota osídlení je nerovnoměrná. Nejhustěji je osídlena městská část Humpolec, dále Vilémov a Světlický Dvůr. Polovina populace žije na 3,2 % rozlohy města. Je to způsobeno existencí panelových sídlišť a vícepodlažních domů. „Struktura populace města dle pohlaví odpovídá celorepublikovému průměru, kdy tzv.
index feminity dosahuje hodnoty 1067 (tzn., že na 1000 mužů připadá 1067 žen), v rámci ČR
40
Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. [cit. 201104-11]. Dostupné z WWW: .
27
jde u indexu feminity o hodnotu 1056. Vyšší zastoupení žen je dáno vyšší nadějí dožití, kdy ženy se dožívají vyššího věku ve srovnání s muži.“41
2.2.3.
Přirozený přírůstek/úbytek obyvatelstva
Přirozený pohyb populace se skládá z porodnosti a z úmrtnosti. Nepříznivý vliv na vývoj přirozeného přírůstku má vysoká úmrtnost, od roku 2000 živě narození pouze v jednom roce převyšovali počty zemřelých. V prvních pěti letech 21. století docházelo ke stagnaci porodnosti, v druhé polovině sledovaného desetiletí došlo k nárůstu porodnosti, jak znázorňuje obrázek č. 5. Situace se podobně vyvíjí i ve zbytku ČR. Úmrtnost byla začátkem sledovaného období poměrně vysoká, můžeme však pozorovat její pokles v průběhu let. Vysoká úmrtnost má největší vliv na přirozený přírůstek, resp. v případě města Humpolec jde o přirozený úbytek obyvatelstva kromě r. 2008, kdy došlo k přírůstku 3 obyvatel. Postupně dochází ke snižování úbytku obyvatel. Za celé období došlo k narození 1052 občanů a 1323 úmrtí. Graf č. 1: Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel v letech 2000 - 2009
Přirozený pohyb obyvatel počet obyvatel 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 20042005 2006 2007 2008 2009 roky
zemřelí narození
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9F003C1DFD/$File/401810148.pdf
41
Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 13. [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: .
28
2.2.4.
Mechanický pohyb populace
Mechanický pohyb obyvatel znamená stěhování obyvatel - do města či z města, jde tedy o tzv. emigraci a imigraci. Město Humpolec je značně atraktivní lokalitou z pohledu migrace, díky této atraktivitě město získává nové občany. Od roku 2000, až na jeden výjimečný rok, byl přírůstek obyvatel stěhováním pozitivní. Z hlediska migrace bylo v r. 1991 zjištěno, že rodáci tvoří pouze 55 % populace, toto číslo se v průběhu posledních let příliš nemění. Vliv na atraktivitu města má místní ekonomika a nově vzniklí zaměstnavatelé v průmyslové zóně. Město může kladně či záporně korigovat celkový přírůstek počtu obyvatel. Emigrace má v dlouhodobém vývoji mírně rostoucí tendenci. Z města se stěhují mladí lidé, kteří po studiích zůstávají ve větších městech. Motivací může být např. lépe placená práce, než jaká se nabízí v Humpolci. Vývoj mechanického pohybu obyvatelstva je znázorněn v následujícím grafu. Graf č. 2: Mechanický pohyb obyvatelstva v letech 2000 - 2009
Mechanický pohyb obyvatelstva počet obyvatel 400 350 300 250 200 150 100 50 0
přistěhovaní vystěhovalí
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 roky
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9F003C1DFD/$File/401810148.pdf
2.2.5.
Věkové složení populace
Z následující tabulky je patrné stárnutí obyvatel. Počet obyvatel v předproduktivním věku klesá, naopak do produktivního věku spadá stále více obyvatel, je to zapříčiněno např. stárnutím silných ročníků ze sedmdesátých let. V poslední kategorii poproduktivního věku by
29
se dalo hovořit o změně vývojové tendence v r. 2009. Tato informace je však matoucí, protože oproti předešlým dvou letem je změněna hranice poproduktivního věku z 59+ na 64+. Kategorie předproduktivního věku vyjadřuje procentní podíl obyvatel do 14 roku života, produktivní věk je v prvních dvou uváděných letopočtech mezi hranicí 15 – 59, v posledním sledovaném roce 15 – 64. Tabulka č. 4: Vývoj věkové struktury města Humpolec (1991 – 2009) Předproduktivní Produktivní Poproduktivní věk věk věk
Zdroj:
1991
20,5
58,8
20,8
2001
15,6
63,2
21,1
2009
14,0
68,2
17,8
Strategický
plán
rozvoje
města
Humpolec
z
http://www.mesto-
humpolec.cz/strategicky-plan-rozvoje/d-116772/p1=22046, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9F003C1DFD/$File/401810148.pdf
2.2.6.
Domácnosti a jejich struktura
„Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo zjištěno, že na území města je 3928 bytových domácností. Většina bytových domácností je jednomodelová, tzn., že je tvořena jen jednou hospodařící domácností (rodinou), takto hospodaří 93 % bytových domácností. Vícečlenné hospodařící domácnosti jsou hlavně v rodinných domech, kde existují lepší podmínky pro koexistenci více lidí pohromadě. Většinou jde o mladé rodiny, které jsou především z finančních důvodů nuceny zůstat u rodičů. Hospodařících domácností je celkově 4253. V době sčítání v roce 2001 bylo na území města registrováno 4316 censovních domácností (tzn. sčítacích domácností – dle definice ČSÚ). Ve struktuře censovních domácností mají převahu úplné rodiny (viz Graf č. 3), druhou největší kategorií jsou pak domácnosti jednotlivců. Úplné rodiny mají v 45,1 % případů ještě na rodině závislé děti. U kategorie neúplných rodin je podíl závislých dětí na rodině ještě větší, a to 56,4 %. Neúplné rodiny jsou ve většině případů tvořeny matkou samoživitelkou a závislými dětmi, nejčastější příčinou vzniku neúplných rodin představuje rozvod (kdy v posledních deseti letech rozvodovost roste).“42
42
Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 20. [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: .
30
Graf č. 3: Struktura censových domácností v r. 2001
Struktura domácností
neúplné rodiny 11%
nerodinné domácnosti 2%
domácnosti jednotlivců úplné rodiny 62%
25%
Zdroj: http://www.mesto-humpolec.cz/strategicky-plan-rozvoje/d-116772/p1=22046
2.2.7.
Národností složení obyvatelstva
Ve městě naprostou většinou převažuje obyvatelstvo české národnosti, nalezneme zde však i obyvatele jiné národnosti, nejvíce zastoupené slovenskou národností. V Sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo zjištěno následující: Tabulka č. 5: Národnostní složení obyvatelstva Národnost Moravská Slezská Slovenská Romská Polská Německá Ukrajinská Vietnamská
Počet obyvatel 8 1 62 6 7 3 21 8
Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/547999?OpenDocument Pozn.: Údaje mohou být zavádějící – ne každý občan uvádí svou původní národnost, pokud získá i českou.
2.2.8.
Náboženské složení obyvatelstva
V celé ČR mají převahu osoby bez vyznání nad osobami věřícími. Ani město Humpolec v tomto není výjimkou, osob bez náboženského vyznání ve městě žije 45%, což je
31
o téměř 15% méně než je celorepublikový průměr. Nejvíce osob se hlásí k římskokatolické církvi a to 32 % obyvatel, což odpovídá i počtům římskokatolických věřících na zbytku území. Naopak nejmenší náboženskou skupinou ve městě jsou lidé hlásící se k náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Graf č. 4: Náboženské složení obyvatelstva
Náboženské vyznání církev římskokatolická; 3873
nezjištěné vyznání; 1552
církev českosl. Husitská; 79
českobratrská bez vyznání; 5020
církev evange.; 127 pravoslavná církev; 15
nábož. společnost Svědk. Jehovovi; 10
Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/547999?OpenDocument
2.2.9.
Vzdělanostní struktura obyvatel
Statistika byla prováděna pouze na osobách starších 15 let. Největší skupinu, (viz. Obrázek 8) 39%, zastupují absolventi středních odborných učilišť a středních škol bez maturity, jako tomu je i na zbytku území ČR. Vzdělanostní struktura ve městě se nijak výrazně neodlišuje od vzdělanostní struktury v celém státě. Pouze podíl obyvatel bez vzdělání je
zhruba
o
polovinu
menší,
32
než
je
republikový
průměr.
Graf č. 5: Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Vzdělání obyvatelstva
nezjištěné; 75 vysokoškolské; 700 vyšší odborné a nástavbové; 378
bez vzdělání; 20 základní včetně neukončeného; 1946
úplné střední s maturitou; 2415 vyučení a střední odborné bez maturity; 3685
Zdroj: Vytvořeno na základě http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/547999?OpenDocument
2.3.
Sociální infrastruktura
Tato kapitola shrnuje současný stav sociální infrastruktury ve městě. Jednou z podkapitol je kvalita bydlení a na ní v realitě navazující aktuální institucionální vybavenost dostupná místní populaci. Souhrnně popisuje možnosti vzdělávání na úrovni mateřských, základních, středních i vysokých škol. V základním výčtu jsou zahrnuty příležitosti pro trávení volného času dětských i dospělých obyvatel, aktivních sportovců a kulturních diváků. V posledních dvou částech se věnuji zajištění zdravotní a sociální péče.
2.3.1.
Bytový fond a kvalita bydlení
„V roce 2001 v době sčítání bylo na území města více než 4,4 tis. bytů, z celkového počtu bytů bylo 88,7% bytů trvale obydleno. Jde o průměrnou míru využití bytového fondu pro účely bydlení, a to v komparaci se všemi srovnávanými územními celky (okres Pelhřimov – 81,5 %; kraj Vysočina 84,5 %; ČR – 87,7 %).“43 Většina obydlených bytů se nachází v bytových domech 57%, 43% pak tvoří byty v rodinných domech. Neobydlených bytů je na
43
Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 23. [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: .
33
území 27%, tyto domy slouží k rekreačním pobytům. V tabulce č. 7 se nachází rozdělení bytů podle vlastnictví. Tabulka č. 6: Obydlené byty podle právního důvodu užívání Ve vlastním domě
1502
Člena V osobním Nájemní bytového vlastnictví družstva 171
1055
998
Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/547999?OpenDocument
2.3.2.
Kvalitativní charakteristika bytového fondu
Nejvíce zastoupené jsou byty střední velikosti, tedy byty o třech obytných místnostech. Druhou největší skupinou jsou byty se dvěmi obytnými místnostmi. Velikost bytů souvisí s typem domů, ve kterých se nachází. Byty o velikosti tří nebo dvou obytných místností se často nachází v obytných domech, kdežto byty v domech rodinných jsou často větší, co do počtu místností, tak i do velikosti místností. Průměrný počet osob připadající na 1 bytovou místnost o velikosti 8+ m2 je pak 1 obyvatel. Zastoupení bytů podle jejich velikosti je znázorněno v Obrázku č. 9. Graf č. 6: Obytné byty podle počtu místností
Byty podle počtu obytných místností
4 místnosti 15%
5+ místnost 8%
1 místnost 14%
2 místnosti 26% 3 místnosti 37%
Zdroj: http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/547999?OpenDocument
34
2.3.3.
Vzdělávání
Ve městě se nacházejí vzdělávací organizace pro všechny stupně vzdělání. Mateřské školy jsou zde tři a to Smetanova, Na Rybníčku a Na Skalce. Všechny tyto MŠ spadají pod Mateřskou školu Humpolec. Základní školy jsou ve městě dvě – Hálkova a Hradská a také je zde jedna Zvláštní a Pomocná škola. Učňovské a středoškolské vzdělání je nabízeno na střední škole Česká zemědělská akademie v Humpolci, na Středním odborném učilišti obchodním a Odborné škole SČMSD a na Gymnáziu dr. A. Hrdličky. Relativní novinkou ve městě je vysokoškolský bakalářský studijní obor Speciální chovy zaměřený na chov koní a jezdectví, který zde v roce 2005 otevřela Česká zemědělská univerzita. Celoživotní vzdělávání se zaměřením na vzdělávání dospělých a posílení jejich uplatnění na trhu práce probíhá na České zemědělské akademii či na SOU obchodní. Dále je možno navštěvovat různé kurzy, přednášky a semináře pořádané kulturními organizacemi nebo městem Humpolec.
2.3.4.
Volný čas
Ve městě nalezneme také několik institucí zajišťujících program pro volný čas dětí a mládeže. Jedná se o Základní uměleckou školu Gustava Mahlera, Středisko volného času při ZŠ Hradská, které připravuje zájmové kroužky pro děti, Dětský domov Humpolec pečující o 36 dětí a rodinné centrum CIPÍSEK, které slouží pro potřeby rodin s dětmi. Pro sportovní vyžití je občanům nabízeno mnoho sportovních aktivit, jak pro indoorové, tak i outdoorové sporty. Velké vyžití poskytuje koupaliště Žabák. Dále zde nalezneme krytý zimní stadion, fotbalový stadion, sokolovnu, Fitness Chilli a další sportoviště. Nejvíce využívané ze sportovních klubů jsou např. Český rybářský svaz, Jezdecký klub Humpolák, TJ Jiskra Humpolec, FC Humpolec atd. Hlavním organizátorem kulturního života ve městě je Městské kulturní a informační středisko. To poskytuje informace o dění ve městě občanům i turistům, organizuje koncerty, besedy, přednášky, jazykové kurzy a divadelní představení. Provozuje informační server www.infohumpolec.cz, který je hlavním zdrojem informací o dění ve městě. Středisko je provozovatelem místního kina, muzea a knihovny. Každoročně jsou Městským kulturním a informačním střediskem pořádány kulturní, sportovní i jiné společenské akce. Každým rokem se pořádá jezdecký závod Zlatá podkova,
35
Pivní slavnosti ve spolupráci s pivovarem Bernard, květnový Majáles, či Filmové léto na nedalekém hradě Orlík. 44
2.3.5.
Zdravotní a sociální péče
„Spektrum zdravotních a sociálních služeb odpovídá velikosti a významu města
Humpolce. V rámci reorganizace zdravotní péče a optimalizace sítě nemocnic byla v Humpolci ukončena činnost nemocnice. Občané města jsou vázáni na nemocnice v okolních městech, spádově na nemocnici v Pelhřimově.“45 Místní zdravotnická zařízení momentálně ve městě zastupují: CTM Hospital a.s. LDN - nemocnice následné péče – léčebna dlouhodobě nemocných se nachází v bývalých prostorách nemocnice, funguje od r. 2001, poskytuje 70 míst a pro nemocné na přechodnou dobu 3 měsíců. Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí - zřizovatelem je město Humpolec, zajišťuje 80 lůžek. Zdravotní služby Města Humpolec – zajišťují výjezdovou lékařskou službu první pomoci, rychlou lékařskou pomoc a dopravní služby Samostatné ordinace lékařů
2.3.6.
Sociální zařízení
Několik organizací provozuje centra pro seniory, kde jsou zajišťovány různorodé služby, především jde o pečovatelskou službu, rehabilitace, doplňkové služby jako pedikér, kadeřník, holič, zajišťování stravy přizpůsobené speciálním potřebám obyvatel, ošetřujícího lékaře, 24hodinovou službu zdravotních sester a ošetřovatelek. Většina těchto zařízení je bezbariérových, vybavení usnadňuje pobyt i méně pohyblivým či imobilním obyvatelům: Pečovatelská služba v Humpolci ASTRA – denní centrum pro seniory
44
Kolektiv autorů. Strategický 2011-04-11]. Dostupné z 116772/p1=22046>. 45 Kolektiv autorů. Strategický 2011-04-11]. Dostupné z 116772/p1=22046>.
plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 20. [cit. WWW:
plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 57. [cit. WWW:
36
Domov důchodců Humpolec Domov blahoslavené Bronislavy v Humpolci
2.4.
Ekonomická aktivita
V kapitole Ekonomická aktivita se obyvatelstvo rozděluje na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva patří osoby, které jsou zaměstnáni, zaměstnavatelé, osoby samostatně činné nebo např. ženy na mateřské dovolené, osoby vykonávající vojenskou službu nebo osoby nezaměstnané. Ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří práci sice nemají, ale ani ji aktivně nehledají, tzn. studenti, učni, osoby v domácnosti nebo osoby pobírající invalidní či starobní důchod. V následujících podkapitolách je nahlíženo především na ekonomicky aktivní obyvatelstvo a to z hlediska sektorové zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti. Poslední část je věnována nejvýznamnějším zaměstnavatelům v Humpolci.
2.4.1.
Ekonomická aktivita obyvatel
Podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 200146 bylo z celkového počtu 10 848 obyvatel 5 337 obyvatel ekonomicky aktivních, tj. pouze necelých 50 %. Pokud nahlédneme na zaměstnanost podle sektorů, zjistíme, že nejvýznamnější postavení má sektor služeb, kde pracuje 53% obyvatel. Na druhém místě je skupina osob zaměstnaná v průmyslové výrobě – 35 % osob. Nejméně osob je zaměstnáno v zemědělství – 5%. Podobně uspořádána je i struktura zaměstnanosti ČR. Pro upřesnění uvádím zaměstnanost ve městě konkrétněji podle odvětví. Dle odvětvového členění nejvíce občanů pracuje v průmyslovém odvětví, konkrétně 17%. Menší poměr představuje zaměstnanost ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a také v obchodu a v opravách motorových vozidel. Nejméně obyvatel působí ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybolovu a úplně nejnižší počet obyvatel spadá do odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení. „K roku 2006 bylo na území města registrováno téměř 2,3 ekonomických subjektů, avšak ve většině případů jde o malé podniky. Více než 87 % ekonomických subjektů z celkového počtu je bez zaměstnance, jde tedy např. o podniky samostatně výdělečně činných 46
Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2011-04-16]. Sčítání lidu, bytů a domů 2001. Dostupné z WWW: .
37
osob, občanská sdružení aj. Většina těchto malých hospodářských subjektů je registrována v sektoru služeb (cca 69 %) většinou jde o činnosti spojené s obchodem a opravou spotřebního zboží.“47
2.4.2.
Nezaměstnanost ve městě
Vývoj na trhu práce v Humpolci se vyvíjí velice podobně jako na celém území republiky. V následujícím grafu (Obrázek č. 10) je znázorněn vývoj nezaměstnanosti ve městě Humpolec a pro srovnání i v okresním městě Pelhřimov. Do roku 2008 byla situace relativně stabilní, nezaměstnanost se pohybovala okolo 5 % míry nezaměstnanosti. V roce 2008 nastal zlom a nezaměstnanost prudce stoupala až do roku 2010, kdy se situace opět uklidnila. Celý vývoj posledních dvou let je způsoben Světovou hospodářskou krizí. V březnu 2011 byla naměřena míra nezaměstnanosti 8,5 %, vzhledem k ustupující hospodářské krizi můžeme i v Humpolci očekávat příznivější vývoj pro další období. Graf č. 7: Vývoj nezaměstnanosti v Pelhřimově a Humpolci
Nezaměstnanost 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00%
Pelhřimov Humpolec
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
roky
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem
2.4.3.
Největší zaměstnavatelé v oblasti
Největším zaměstnavatelem je Valeo Compressor Europe, tato společnost patří k předním výrobcům kompresorů pro klimatizační jednotky osobních automobilů. V Humpolci 47
Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006. S. 26. [cit.
2011-04-11]. Dostupné 116772/p1=22046>.
z
WWW:
38
působí od roku 2002. Dalším velkým zaměstnavatelem je akciová společnost Humpolecké strojírny zabývající se výrobou čelních nakladačů a hydraulické techniky s již třicetiletou historií. Společnost DH Dekor s padesátiletou tradicí je třetím největším zaměstnavatelem ve městě, zabývá se výrobou řeziva a deskových materiálů pro nábytkové dílce. Deset nejvýznamnějších zaměstnavatelů je uvedeno v Tabulce č. 8. Tabulka č. 7: Deset největších zaměstnavatelů ve městě Humpolec
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Zdroj:
Zaměstnavatel Valeo Compressor Europe, s.r.o. Humpolecké strojírny Humpolec a.s. DH Dekor spol. s r.o. CONTEG, spol. s r.o. HSE Humpolecké Stavební Elementy, spol. s r.o. STATUS stavební a.s. Střední zemědělská škola Školní statek, Humpolec VODAK Humpolec, s.r.o. ASO HUMPOLEC a.s.
Vytvořeno
na
základě
Počet zaměstnanců 350-400 300-350 200-250 150-200 100-150 100-150 100-150 100-150 100-150 50-100
http://www.mesto-humpolec.cz/strategicky-plan-
rozvoje/d-116772/p1=22046
39
3.
Sémantický diferenciál Dle přesné definice je sémantický diferenciál „sociálně pedagogická a sociologická
metoda měření intenzity postojů na bipolární stupnici podle amerického psychologa Charlese Egertona Osgooda.“48 Sémantický diferenciál byl v této práci zvolen z důvodu přehledného grafického zaznamenání více subjektivních názorů – v tomto případě dvou. Při tvorbě otázek byla jako podkladový materiál použita socioekonomická analýza města Humpolec. Každá otázka v sémantickém diferenciálu se vztahuje ke konkrétní kapitole předchozí analýzy a byla položena tak, aby měla co největší vypovídací hodnotu o dané problematice. Škála hodnocení byla uzpůsobena, aby po vyhodnocení odhalila silné a slabé stránky, což je hlavním cílem tohoto dotazování. Silné a slabé stránky jsou dále použity ve SWOT analýze. Bodová stupnice je vytvořena v rozmezí hodnot mínus dva až plus dva, kdy mínus dva zaznamenává velice negativní postoj k dané věci, mínus jedna je pouze negativní, nula je neutrální hodnocení, jedna pozitivní a dva velice pozitivní ohodnocení. V dotazníku jsou zaznamenávány dva názory – jeden neodborný, založený pouze na zkušenostech, občasném pozorování dění
ve městě Humpolec a výše uvedené
socioekonomické analýze, tedy můj. Druhý názor je považován za názor expertní, patří zastupitelce města Humpolec MUDr. Ivaně Dvořákové. MUDr. Dvořáková se nejen aktivně účastní veřejného života v Humpolci, ale především je členkou městského zastupitelstva, má tedy přístup k interním informacím a hlubší povědomí o městě než běžní občané. Na základě těchto okolností byla zvolena rozdílná výše vah každého z názorů. V samotném sémantickém diferenciálu je expertní názor paní zastupitelky znázorněn červenou barvou, modrá barva znázorňuje mé osobní hodnocení.
48
ABZ slovník cizích slov [online]. 2006 [cit. 2011-04-17]. Pojem sémantický diferenciál. Dostupné z WWW: .
40
Obrázek č.3: Sémantický diferenciál
Zdroj: Vlastní tvorba
41
V dotazníku můžeme pozorovat několik stejných nebo velice podobných názorů. Zejména oblasti týkající se ekonomiky města, vzdělávání a kapacit ve školách se alespoň částečně shodují. Pravý opak znázorňuje ohodnocení v oblastech týkajících se národnostních menšin a migrace. Rozdílnost těchto hodnocení přikládám právě neodbornosti mého názoru. Při svých víkendových návštěvách města nepřijdu do kontaktu s národnostními menšinami vůbec, ať přímo či nepřímo. Paní zastupitelka se pravděpodobně setkává s touto problematikou mnohem častěji.
42
4.
SWOT matice Co je to SWOT matice bylo již řečeno v teoretické části práce. Nyní se zaměřím na
její tvorbu. Výchozím materiálem je především sémantický diferenciál, získané informace z rozhovoru s MUDr. Dvořákovou a mé názory a hodnocení.
4.1.
Provázání do klasické SWOT analýzy
Pro sestavení klasické SWOT analýzy jsem se rozhodla použít metodu váženého aritmetického průměru. Jak je již zmíněno výše, názor MUDr. Dvořákové byl shledán jako názor hodnotnější a významnější, a proto mu byla přiřazena hodnota 0,6 bodu, svůj názor hodnotím váhou 0,4 bodu. Do obecného vzorce pro výpočet váženého aritmetického průměru dosazuji zvolené váhy ( W1 a W2 ) a hodnotu ( X1 a X2 )dle sémantického diferenciálu.
Po dosazení do vzorce zjistíme u každé problematiky zmíněné v sémantickém diferenciálu její celkovou hodnotu. Ve SWOT analýze se tato hodnota nachází vždy v závorce na konci jednotlivých bodů. Hodnoty za celý sektor jsou poté sečteny v jeho posledním řádku. Na hodnotu v sektoru slabých stránek a hrozeb při finálním vyhodnocení strategie musí být pohlíženo v absolutní hodnotě. Otázky v sémantickém diferenciálu byly formulovány pouze pro zjištění slabých a silných stránek. Z tohoto důvodu byly oblasti příležitostí a hrozeb zvoleny na základě osobního rozhovoru s MUDr. Dvořákovou, konkrétní důvody výběru jsou uvedeny ve shrnutí pod SWOT maticí. Hodnoty jednotlivým oblastem byly přiděleny dle mého subjektivního uvážení, na základě socioekonomické analýzy. Součet hodnot jednotlivých sektorů se opět nachází v řádku pod sektorem.
43
Tabulka č. 8: SWOT matice
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Výborné postavení místních podniků na trhu díky své lokaci (2)
Nedostatečné kapacity mateřských škol (-1,6)
Vzdělávací instituce ve městě poskytují kvalitní vzdělání (1,2)
Nedostatečné kapacity domovů pro seniory (-1,4)
Dostatečný počet indoorových sportovišť (1,2)
Výběr běžných (každodenních) kulturních akcí je značně omezen (-0,8)
Dostatečný počet outdoorových sportovišť (1) Kvalitní zdravotní a sociální péče (1)
Zvyšující se migrace je (-0,8) Omezený výběr institucí pro středoškolské vzdělávání (-0,8)
Národnostní menšiny jsou přínosem pro město (0,8)
Nedostatečný bytový fond při současném nárůstu populace (-0,6)
Klesající nezaměstnanost (0,8)
Příznivé prostředí z hlediska ekonomických subjektů (0,6)
Výběr výjimečných – každoročních kulturních akcí je omezen (-0,4)
Národností menšiny způsobují ve městě problémy (-0,4)
nových
Město zvládá nárůst penzistů (0,2)
Dostačující kapacita základních škol (0)
Stagnující kriminalita v době vyšší míry nezaměstnanosti (0)
Součet hodnot = 8,8 Příležitosti (O)
Součet hodnot = |-6,8| Hrozby (T)
Příliv nových investorů (1,5)
Stěhování mladých lidí z města (-1)
Rozvoj malých podniků (1)
Stárnutí obyvatel (-1)
Možnosti nové výstavby soukromých pozemcích (0,8)
Poptávka po kvalifikované pracovní síle ze strany zaměstnavatelů (0,5)
domů
na
Levná pracovní síla (-0,8)
Růst počtu obyvatel v poproduktivním věku (-0,2)
Nízký podíl ekonomicky obyvatelstva (-0,2)
Součet hodnot = 3,8
Součet hodnot = |-3,2|
44
aktivního
V silných stránkách města výrazně dominuje postavení místních podniků na trhu díky své pozici. Blízkost dopravní tepny vedoucí z Prahy do Brna skýtá nejen mnoho logistických příležitostí pro národní i nadnárodní společnosti. To také dokazuje ocenění „Město pro byznys“, které Humpolec získal v roce 2008. V roce 2009 se Humpolec umístil na čtvrté pozici, obě dvě ocenění jsou pro město velmi významné. Umístění na předních příčkách tohoto výzkumu nepřímo dokládá přátelskost podnikatelského prostředí k ekonomickým subjektům.V návaznosti lze hodnotit situaci s mírou nezaměstnanosti. V posledních letech se hodnoty nezaměstnanosti pomalu vrací zpět na únosnou míru. Nárůst v minulosti způsobily právě nadnárodní společnosti sídlící v Humpolci, které jsou lehce ovlivnitelné celosvětovým děním a tedy i hospodářskou krizí. Pozitivní je, že i v době vyšší nezaměstnanosti se neprojevil nárůst kriminality. Dále je město v okolí vyhlášeno svou vysokou úrovní vzdělávání, dokladem toho je Gymnázium dr. A. Hrdličky, kam dojíždějí studenti i ze vzdálených měst jako je Pelhřimov nebo Jihlava. Pozitivně byl také přijat nový studijní obor České zemědělské univerzity. Pro volný čas je v Humpolci dostatek sportovišť a stále dochází k jejich rozvoji. V nedávné minulosti byla vybudována nová tenisová hala, zrekonstruováno místní fotbalové hřiště a diskutována je také výstavba krytého bazénu. Při pohledu na slabé stránky je nejzávažnějším problémem v současné době „baby boomu“ nedostatek kapacit v mateřských školách. Rodiče si stěžují, že docházku svého dítěte do mateřské školy musí někdy odkládat až o celý rok. Situace je velmi podobná s kapacitou v domovech pro seniory, čekací doba může být až tři čtvrtě roku. Nepříliš příznivá situace je v oblasti kultury, Městské kulturní a informační středisko vynakládá snahu na organizování kulturních akcí, chyba však může být např. v zastaralých prostorách místního kina a divadla nebo neochota místních obyvatel investovat do kulturního života. Nedostatek vyhovujících bytových prostor pociťují zejména občané, kteří se do města přistěhovali za prací. Přímým důkazem jsou národnostní menšiny mající problém s nalezením vhodného bydlení. Tyto problémy ale mohou být i společenského charakteru. Humpolec má celou řadu příležitostí, jak zlepšovat a rozvíjet aktuální situaci. Nejvýznamnější z nich se týkají přivedení nových investorů do města a rozvoje malých podniků ve větší společnosti. Obě dvě tyto skutečnosti by mohly vést k dalšímu přílivu
45
obyvatelstva. Kvůli současnému nedostatečnému bytovému fondu by tato skupina obyvatel mohla pokračovat v další výstavbě rodinných domů. V Humpolci se projevuje celorepublikový trend, kdy se mladí lidé přemisťují do velkých, lukrativnějších měst. Situace se s velkou pravděpodobností v blízké budoucnosti příliš nezmění. Nejinak zní prognózy týkající se stárnutí obyvatelstva. Nízký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva má úzkou souvislost právě se stárnutím populace, kdy spousta obyvatel odchází do penze. Hrozbou levné pracovní síly se opět dostáváme k tématu národnostních menšin. Národnostní menšiny z východních zemí přijíždějí za prací do místních průmyslových továren, kde jsou oproti českým zaměstnancům shledáváni jako levná pracovní síla. Problémem je, že čeští zaměstnanci jim svými platovými požadavky nemohou konkurovat a dochází ke tvorbě napjaté atmosféry mezi všemi zaměstnanci.
4.2.
Výsledná strategie
Výsledná strategie byla zvolena na základě bodového hodnocení jednotlivých sektorů. Došlo k porovnání součtových řádků, tedy hodnot 8,8 za Silné stránky (S) a 6,8 za Slabé stránky (W). A dále hodnot 3,8 za Příležitosti (O) a 3,2. za Hrozby (T). Podle výše bodového hodnocení, kdy Silné stránky (S) a Příležitosti (O) dosáhly nejvyššího počtu bodů bylo rozhodnuto, že se jedná o tzv. strategii SO. Dle teoretické části se jedná o strategii označovanou jako SO (maxi – maxi), která využívá silných stránek k tomu, aby těžila z možných příležitostí. V následujících několika odstavcích se věnuji konkrétním příkladům silných stránek ve spojení s možnými příležitostmi. Jednou z největších výhod města Humpolec je jeho pozice u dálnice D1. Dosavadní hospodářské úspěchy místních podniků spolu s touto výhodnou pozicí mohou být velkým lákadlem pro nové investory. Zároveň této pozice mohou k expanzi využít někteří drobní podnikatelé nebo zcela začínající ekonomické subjekty. Vznikem dalších společností by se zvedl počet pracovních míst pro obyvatele, což by v současné době město jistě uvítalo i přesto, že situace s nezaměstnaností se stále zlepšuje. Z mého osobního pohledu je přilákání nového investora do města dobrý způsob pro oživení tamní ekonomiky v době po hospodářské krizi.
46
Z analýzy vyplynulo, že v Humpolci je poskytováno kvalitní středoškolské vzdělání, někteří zaměstnavatelé si však stěžují, že je stále těžké sehnat kvalifikované pracovníky na vyšší posty v jejich společnostech. Příležitostí pro místní obyvatelstvo je dosáhnout požadované vzdělání a kvalifikace, ať již na středoškolských institucích ve městě či vysokých školách v jiných městech a získat tak dobře placené místo ve společnosti. V oblasti sociální infrastruktury je poskytována kvalitní zdravotní a sociální péče. To jistě ocení i místní senioři, kterých ve městě přibývá. Městu však jejich nárůst nezpůsobuje problémy, jsou pro ně organizovány různé společenské a kulturní akce, vzdělávací přednášky a semináře.
4.2.1.
Shrnutí
Město Humpolec by si i nadále mělo zachovat svou atraktivitu z hlediska podnikatelského prostředí, kterou bezpochyby získalo díky své výtečné pozici v blízkosti nejvýznamnějšího dálničního tahu na území České republiky. S ústupem hospodářské krize se opět začíná dařit největším zaměstnavatelům v oblasti, míra nezaměstnanosti se pomalu vrací do přijatelnějších hodnot a optimističtější výhled slibuje i plánovaný developerský projekt na novou bytovou výstavbu. Výstavba nových bytů se plánuje kvůli rostoucímu počtu obyvatel a nově vznikajícím pracovním místům.
47
Závěr Záměrem mé bakalářské práce bylo vytvořit Socioekonomickou analýzu města Humpolec. Konkrétním cílem bylo teoretické zpracování problematiky regionálního rozvoje, provedení hloubkové socioekonomické analýzy, ze získaných informací za pomoci sémantického diferenciálu vytvořit SWOT analýzu a navrhnout řešení problémů v daném městě. V první kapitole se věnuji regionálnímu rozvoji a regionální politice v teoretické rovině. Definuji možnosti pohledu na regionální rozvoj a propojenost s regionální politikou. Regionální politika je nástrojem regionálního rozvoje, její pomocí lze dosahovat rozvojových cílů. Určitých cílů může být dosaženo pouze při použití správně orientované regionální politiky. První podkapitola je věnována územní samosprávě v kontextu regionálního rozvoje, hlouběji popisuji regionální politiku a především její nástroje, konkrétně na plánování jsem se zaměřila detailněji. V další podkapitole teoretické části jsou definovány koncepční dokumenty, bez kterých by se rozvoj regionu jen těžko obešel, s hlubší orientací na Osnovu programu rozvoje města. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsem věnovala charakteristice socioekonomické analýzy a SWOT analýze. Práce dále pokračuje kapitolou Socioekonomická analýza města Humpolec, dělí se na čtyři hlavní podkapitoly a to Obecná charakteristika města, Obyvatelstvo, Sociální infrastruktura a Ekonomická aktivita. V Obecné charakteristice města Humpolec podávám informace o pozici města v rámci České republiky a kraje Vysočina, krátce informuji o historii a významných památkách. Kapitola Obyvatelstvo nejčastěji prezentuje údaje v rozmezí let 2001 – 2009, ke slovním hodnocením historického a současného počtu obyvatel, přirozeného a mechanického pohybu obyvatel a národnostnímu, věkovému a náboženskému složení jsou pro názornost dokládány grafy a tabulky. V části zaměřené na sociální infrastrukturu jsem vymezila oblast vzdělání, volného času, bytového fondu, zdravotní a sociální péče a sociálních zařízení. V části Ekonomická aktivita je uvedeno procento ekonomicky aktivního obyvatelstva a hodnocení situace. Značná pozornost je věnována i míře nezaměstnanosti, protože se s ní nepotýká jen Humpolec, ale celá Česká republika. Navazující Sémantický diferenciál je nástrojem pro subjektivní hodnocení. S jeho pomocí byly vygenerovány potřebné silné a slabé stránky pro SWOT analýzu. Aby tyto informace odpovídaly odbornosti, byly zhodnoceny pomocí aritmetického průměru. Pro
48
určení příležitostí a hrozeb byly použity informace z osobního rozhovoru se zastupitelkou města Humpolec. V závěru práce se nachází samotná SWOT analýza obsahující čtyři klasické sektory. Cílem této matice bylo zjistit silné a slabé stránky města Humpolec a definovat naskytnuté příležitosti a hrozby. Na základě porovnání bodového ohodnocení každého ze sektorů byla určena výsledná strategie SO neboli strategie silných stránek a příležitostí. Poslední část se zabývá výše uvedenou strategií, návrhem možných opatření. Konečná podkapitola – Shrnutí, je věnována optimistickému pohledu na blízkou budoucnost, kdy už existují jasné důkazy toho, že celosvětová hospodářská krize je na ústupu a město čekají nové rozvojové projekty.
49
Seznam použitých tabulek a obrázků Tabulka č. 1: Územní samospráva Tabulka č. 2: SWOT matice Tabulka č. 3: Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 – 2009 Tabulka č. 4: Vývoj věkové struktury města Humpolec (1991 – 2009) Tabulka č. 5: Národnostní složení obyvatelstva Tabulka č. 6: Obydlené byty podle právního důvodu užívání Tabulka č. 7: Deset největších zaměstnavatelů ve městě Humpolec Tabulka č. 8: SWOT matice Graf č. 1: Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel v letech 2000 – 2009 Graf č. 2: Mechanický pohyb obyvatelstva v letech 2000 – 2009 Graf č. 3: Struktura censových domácností v r. 2001 Graf č. 4: Náboženské složení obyvatelstva Graf č. 5: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Graf č. 6: Obytné byty podle počtu místností Graf č. 7: Vývoj nezaměstnanosti v Pelhřimově a Humpolci Obrázek č. 1: Mapa kraje Vysočina s polohou města Humpolec Obrázek č. 2: Městské části města Humpolec Obrázek č. 3: Sémantický diferenciál Obrázek č. 4:Vzorec pro výpočet váženého průměru
50
Seznam použité literatury HORZINKOVÁ, E.; NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. vydání Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2010. ISBN 978-80-7380-263-9 KÁŇA, P. Základy veřejné správy. 2. vydání OSTRAVA: MONTANEX, 2007. ISBN 978-80-7225-244-2. Kolektiv autorů. Územní samospráva v České republice a Evropě. Plzeň: ALEŠ ČENĚK S. R. O., 2007. ISBN 978-80-7380-028-4 ŠILHÁNKOVÁ, V. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019-4 WOKOUN, R. et al. Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha a. s., 2008. ISBN 978-80-7201-699-0 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do EU. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7 Zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 Ústava České republiky Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 O podpoře regionálního rozvoje ŽÍTEK, V.; KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. 1. vydání. Brno: MASARIKOVA UNIVERZITA, 2008. ISBN 978-80-210-4761-7
Seznam internetových zdrojů ABZ slovník cizích slov. Pojem sémantický diferenciál [online]. 2006 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/semanticky-diferencial Český statistický úřad. Sčítání lidu, bytů a domů [online]. 2001 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/547999?OpenDocument Český statistický úřad. Tabulka 148 [online]. 2009 [cit. 2011-04-15]. z http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/9F003C1DFD/$File/401810148.pdf
Dostupné
Humpolec. Informace o městě [online]. 2004 [cit. 2011-04-11]. z http://www.humpolec.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4932&id=34311&p1=203
Dostupné
Integrovaný portál MPVS. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. 2011 [cit. 2011-0410]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Metodická podpora regionálního rozvoje. Koncepční dokumenty [online]. 2009 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/koncepcni-dokumenty.html Městské kulturní a informační středisko v Humpolci. Procházka městem [online]. 2005 [cit. 2011-0411]. Dostupné z http://www.infohumpolec.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=200040&id_org=200040&id=6455&p1=2428 &p2=&p3= Portalhumpolec.cz. Humpolec - základní informace o městě [online]. 2008 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z www.portalhumpolec.cz. Regionální informační servis. Okresy kraje Vysočina [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z http://cygni.risy.cz/okresy_vysocina Kolektiv autorů. Strategický plán rozvoje města Humpolec [online]. 2006 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z http://www.mesto-humpolec.cz/strategicky-plan-rozvoje/d-116772/p1=22046 PONIKELSKÝ, P. Regionální politika [online]. 2007 [cit. 2011-04-07]. Regionální politika. Dostupné z http://www.vsrr.cz/reg/kestazeni/uvod7.pdf
51