VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU INFORMACÍ
Bakalářská práce
Gabriela Musilová 2011
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU INFORMACÍ
Finanční bilance domácností
Vypracovala Gabriela Musilová
Vedoucí práce RNDr. Jitka Bartošová Ph.D.
2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Finanční bilance domácností“ jsem zpracovala samostatně a ţe jsem vyznačila prameny, z nichţ jsem pro svou práci čerpala, způsobem ve vědecké práci obvyklým.
Jindřichův Hradec, duben 2011
___________________________________ podpis studenta
Anotace Finanční bilance domácností Práce vymezuje základní pojmy v oblasti úvěrů poskytovaných v České republice. Dále je zaměřena na druhy příjmů, podrobněji jsou zde popsány dávky státní sociální podpory. V práci je rovněţ provedena analýza finanční bilance domácností zaměřená na hledání faktorů, které ji významně ovlivňují. Výsledky této analýzy jsou vyuţity k vytipování domácností, které jsou ohroţeny platební neschopností.
Klíčová slova: bilance, úvěr, úrok, RPSN, exekuce, mzda, plat, dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti, důchodové pojištění, charakteristiky polohy, charakteristiky variability, testování hypotéz.
Annotation Financial balance of households The thesis defines basic terms in field of loans provided in the Czech Republic. It is also focused on different kinds of incomes, dole problem is being detailed here. The thesis includes analysis of financial balance of households focused on searching factors, that impact it significantly. Outputs of this analysis are used to identify households, which are threatened by insolvency.
Key words: balance, loan, interest, APR, seizure, wage, pay, benefits of state social support, unemployment compensation, pension instance, characteristics of position, characteristics of variability, testitng hypotheses.
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce RNDr. Jitce Bartošové Ph.D. za cenné náměty a rady při psaní bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 11 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 13 1
BILANCE .......................................................................................................................... 13 1.1
2
Domácnost a její bilance ........................................................................................ 14
PŮJČKY A ÚVĚRY ............................................................................................................. 16 2.1
Definice a druhy úvěru ........................................................................................... 17
2.2
Úrok a RPSN .......................................................................................................... 18
2.3
Nejčastěji poskytované půjčky a úvěry ................................................................... 18
2.3.1.
Kontokorentní úvěr ......................................................................................... 18
2.3.2.
Půjčka na cokoliv ........................................................................................... 19
2.3.3.
Spotřebitelský úvěr ......................................................................................... 20
2.3.4.
Hypoteční úvěr ............................................................................................... 21
2.4
Negativní dopady zadluženosti ............................................................................... 21
2.4.1. 3
PŘÍJMY ............................................................................................................................ 26 3.1
Pracovní příjmy ...................................................................................................... 26
3.1.1.
Mzda ............................................................................................................... 27
3.1.2.
Plat .................................................................................................................. 29
3.2
4
Exekuce .......................................................................................................... 22
Sociální příjmy od státu .......................................................................................... 30
3.2.1.
Přídavek na dítě .............................................................................................. 31
3.2.2.
Rodičovský příspěvek .................................................................................... 31
3.2.3.
Sociální příplatek ............................................................................................ 32
3.2.4.
Příspěvek na bydlení ....................................................................................... 32
3.2.5.
Porodné ........................................................................................................... 32
3.2.6.
Pohřebné ......................................................................................................... 33
3.2.7.
Dávky pěstounské péče .................................................................................. 33
3.2.8.
Podpora v nezaměstnanosti ............................................................................ 34
3.2.9.
Důchodové pojištění ....................................................................................... 35
STATISTICKÁ TEORIE ....................................................................................................... 36 4.1
Charakteristiky polohy ........................................................................................... 37
4.2
Charakteristiky variability ...................................................................................... 38
4.3
Rozdělení četností – tabulky a grafy ....................................................................... 39
4.4
Testování hypotéz ................................................................................................... 41
4.4.1.
Test shody rozptylů dvou normálních rozdělení ............................................ 42
4.4.2.
Test shody středních hodnot dvou normálních rozdělení ............................... 43
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 44 1
POPIS DAT ........................................................................................................................ 44 1.1
Identifikace domácnosti .......................................................................................... 44
1.2
Příjmy domácnosti .................................................................................................. 46
1.3
Výdaje domácností .................................................................................................. 46
2
ZÁKLADNÍ ROZBOR DAT .................................................................................................. 47
3
PODROBNĚJŠÍ ROZBOR DAT.............................................................................................. 49
4
5
3.1
Věk .......................................................................................................................... 49
3.2
Pohlaví .................................................................................................................... 51
3.3
Vzdělání .................................................................................................................. 52
3.4
Počet dětí ................................................................................................................ 53
3.5
Existence úvěru ....................................................................................................... 55
3.6
Úroveň příjmů ........................................................................................................ 56
TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ ....................................................................................................... 58 4.1
Slovní a symbolické vyjádření hypotéz ................................................................... 59
4.2
P-hodnoty a řešení .................................................................................................. 60
VÝVOJ STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ 2008-2010 .......................................................... 63
ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 66 REJSTŘÍKY A SEZNAMY .................................................................................................... 68 LITERATURA ............................................................................................................................ 68 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................. 68 TABULKY................................................................................................................................. 69 GRAFY ..................................................................................................................................... 70 PŘÍLOHY .................................................................................................................................. 70
ÚVOD Téma „Finanční bilance domácností“ je jistě velmi zajímavá problematika a důleţitá hlavně pro ty, co chtějí mít přehled o svém hospodaření. Kaţdý se denně potýká s rozhodováním, zda si koupit určitou věc, zda na ní má dostatek finančních prostředků a zda koupí vůbec uspokojí svou potřebu. Tento koloběh je všem dobře známý. Výsledkem toho, co vyděláme a co utratíme za naši spotřebu, je právě zmiňovaná bilance, která můţe být negativní či pozitivní. Podstatou této práce bude zjistit, jaké faktory bilanci ovlivňují a to je právě ten aspekt, který je pro mě atraktivní a vedl mě k výběru tohoto tématu. Bakalářská práce je rozdělena na dva celky – teoretickou a praktickou část. V teoretické části je nejdříve vysvětlen pojem bilance, který je důleţitý k pochopení toho, jak celý koloběh funguje a jak důleţité jsou informace získané z bilančního výkazu. Dále jsou zde popsány dva faktory, které dle mého názoru nejzásadněji ovlivňují finanční bilanci domácností. V první řadě se jedná o úvěry a půjčky, které jsou v dnešní době zcela běţnou záleţitostí. Tento fenomén dokáţe stáhnout bilanci hluboko do záporných hodnot. Zaměřím se na problematiku úvěrů, vysvětlím, co je to úrok a RPSN, popíšu nejčastěji poskytované druhy úvěrů a na závěr vyzdvihnu jejich negativní dopady, které vznikají nesplácením dluhů. Druhým faktorem jsou příjmy, které se mohou postarat o udrţení pozitivní bilance. Příjmů existuje několik druhů, které můţeme rozdělit na dvě základní skupiny – na ty, které si vyděláme vlastní činností, ať uţ podnikatelskou nebo závislou, a na ty, které získáváme od státu formou různých dávek. Jelikoţ je u nás poměrně vysoká nezaměstnanost (v únoru 2011 činila kolem 9,6 %), doznívá hospodářská krize, která je nepříznivá jak pro podnikatele, tak i pro domácnosti a vzhledem k tomu, ţe stát, ve snaze zúţit zadluţenost, značně omezil podmínky pro nárok na sociální dávky, dá se předpokládat, ţe se zvýší počet domácností s negativní bilancí. Napovídá tomu i neustálé zdraţování potravin, oděvů a dalších nezbytných statků. Budu se tedy snaţit ověřit hypotézu, ţe většina domácností má v současné době zápornou finanční bilanci. Na závěr teoretické části se pokusím přiblíţit některé pojmy ze statistiky. Poznatky z této části budou vyuţívány při zpracovávání dat, kterému se budu věnovat v části praktické. Při zpracovávání praktické části budu vycházet z dat získaných ze Statistiky rodinných účtů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Budu se snaţit dokázat výše zmíněné domněnky, a více, ţe bilance domácností je ovlivněna úvěry a výší příjmů. Také předpokládám, ţe na výslednou bilanci bude mít vliv věk osoby stojící v čele domácnosti. Dá se očekávat, ţe mladší - 11 -
osoba, která např. dokončila studium na střední či vysoké škole a začínající se o sebe starat sama, se můţe potýkat s problémy, jak správně hospodařit se svými peněţními prostředky. Můţe pro ni být těţší sehnat zaměstnání a také výše příjmů můţe být podprůměrná. Dalším předpokladem pro správné hospodaření je zřejmě co nejvyšší úroveň vzdělání, kterou osoba v čele domácnosti dosáhla. Proto vlastně lidé studují na vysokých školách. A nejedná se pouze o osoby mladé, vysokou školu si „dodělávají“ i dospělé osoby, které jsou uţ dávno zaměstnané. Ano, jedním z důvodů je bezpochyby získání titulu. Existuje totiţ nepsané pravidlo, kterým nás rodiče od malička motivovali k učení – uč se, budeš mít lepší práci a víc peněz. Nemusí to však být vţdy pravda, ale obecně lze očekávat, ţe to tak je a ţe to je právě ten motor, který nás ţene za titulem a tím i za lépe ohodnocenou prací. Za poslední dva, ovšem ne nejméně důleţité faktory, které mohou ovlivňovat finanční bilanci, jsem si zvolila pohlaví a počet nezaopatřených dětí. Ţeny mají totiţ v genech zakódovánu schopnost starat se o druhé. Proto si myslím, ţe budou spořivější neţ muţi. Budou více myslet na budoucnost a nakládání finančními prostředky si lépe promyslí a zorganizují. Muţi jsou oproti tomu známí občasným nerozváţným rozhazováním peněz a mnohem častěji neţ ţeny propadnou různým strohým závislostem, jako je například hazard. Budu tedy ověřovat hypotézu, ţe výše výsledné bilance je závislá také na pohlaví. Co se počtu dětí týče, očekávám, ţe čím více nezaopatřených dětí bude domácnost mít, tím vyšší bude mít výdaje a výsledná bilance se tím bude sniţovat. Je to především z důvodu, ţe dítě do domácnosti nepřispívá ţádným peněţním příjmem, a přitom spotřebovává potraviny i ostatní statky, za které ekonomicky aktivní osoby v domácnosti musí vydávat peněţní prostředky. Na závěr přijde zhodnocení zpracování této práce a jejích výsledků, které nám pomohou přiblíţit situaci českých domácností v oblasti hospodaření s finančními prostředky.
- 12 -
TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se zaměřuji na tři, z mého pohledu, nejvýznamnější problematiky týkající se zvoleného tématu. Prvně vysvětlím, co to vůbec bilance je, co je v ní zobrazeno a jaké informace z ní můţeme získat. Poté se zaměřuji na dva nejvýznamnější faktory, které tuto bilanci ovlivňují. První negativně a druhý pozitivně. Za negativní faktor povaţuji půjčky, úvěry a hypotéky. Mezi pozitivní faktor pak bezpochyby patří příjem domácností. Na závěr pak uvádím krátkou statistickou teorii. Poznatky z ní vyuţiji v praktické části.
1 Bilance Bilance neboli rozvaha, je jedním z výkazů účetní závěrky, ve kterém jsou v peněţních jednotkách zobrazeny aktiva a pasiva. Tento výkaz je vyuţíván v účetnictví, zobrazuje informace o hospodaření podniku za určité časové období (nejčastěji za rok) a mívá podobu T-formy, tabulky, kde vlevo jsou zobrazena aktiva a vpravo pasiva. „Majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA. Aktiva zahrnují peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. Majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen, se nazývá PASIVA. Pasiva zahrnují zejména vlastní kapitál podnikatele, úvěry a závazky.“1Aktiva a pasiva (resp. jejich součet) se musí rovnat, protoţe jde „o dva úhly pohledu na majetek, které vyjadřují skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje.“1 V následující tabulce (Tabulka 1) můţeme názorně vidět, jak rozvaha nemá vypadat, protoţe, jak je zmíněno výše, aktiva a pasiva se musí rovnat.
Tabulka 1:
Nesprávná podoba rozvahy AKTIVA
Rozvaha k 31. 1. 2010
PASIVA
Zásoby
120 000 Kč Vlastní kapitál
100 000 Kč
Peněžní prostředky
300 000 Kč Závazky
150 000 Kč
Pohledávky Celkem aktiva
80 000 Kč 500 000 Kč Celkem pasiva
1
250 000 Kč
ŠTOHL, P. 2005. Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. 7. upravené vydání. Znojmo, 2005. str. 34
- 13 -
Jak ale docílit rovnosti? Účetní jednotce (podniku apod.) vzniká za účetní období hospodářský výsledek (HV), který má podobu zisku nebo ztráty. A právě pomocí hospodářského výsledku se dosáhne rovnosti. Hospodářský výsledek je totiţ rozdíl mezi celkovými aktivy a celkovými pasivy. Zisk vzniká v případě, kdy jsou aktiva vyšší neţ pasiva, ztráta pak v opačném případě. Hospodářský výsledek se pak zapisuje do rozvahy mezi pasiva, a to s kladným (v případě zisku) nebo záporným znaménkem (v případě ztráty). V následující tabulce (Tabulka 2) je hospodářský výsledek zachycen a zobrazuje zjednodušenou formu rozvahy.
Tabulka 2:
Rozvaha AKTIVA
Rozvaha k 31. 1. 2010
PASIVA
Zásoby
120 000 Kč Vlastní kapitál
100 000 Kč
Peněžní prostředky
300 000 Kč Závazky
150 000 Kč
Pohledávky Celkem aktiva
80 000 Kč HV 500 000 Kč Celkem pasiva
250 000 Kč 500 000 Kč
Výše zmíněné poloţky rozvahy se ale objevují u hospodaření firem, podnikatelů a dalších subjektů. U domácností to bude trošku jiné.
1.1
Domácnost a její bilance Domácnost je ekonomický subjekt vystupující v trţním mechanismu spolu s firmami
a státem. Na trh přichází se záminkou uspokojit své potřeby, resp. potřeby všech členů rodiny. Domácnost je totiţ vlastníkem výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), které prodává firmám poptávající právě tyto faktory. Za získané peníze si domácnosti kupují statky a sluţby, které, jak jsem jiţ zmínila, slouţí k uspokojení potřeb. Cena výrobních faktorů a statků a sluţeb je odlišná, utváří se podle nabídky a poptávky na trhu. Výše uvedený text jiţ napovídá, ţe bilance v tomto případě bude zcela odlišná. Zachová se pouze podoba bilance, a to T-forma. Aktiva budou nahrazeny příjmy domácnosti, pasiva pak výdaji. Je jasné, ţe příjmy a výdaje se nebudou rovnat a tudíţ ani bilance nebude vyrovnaná. Ovšem z jejich rozdílu získáme stejným způsobem jako u aktiv a pasiv výsledek hospodaření, který se ovšem do této bilance zapisovat nebude. Pokud budou převyšovat příjmy, opět se jedná o zisk a domácnost tedy hospodaří se svými prostředky správně. Pokud ovšem převyšují - 14 -
výdaje, domácnost se zadluţuje a hospodaří špatně. Nebo právě v důsledku zadluţení je bilance negativní. A z čeho se vůbec dozvím, jaká bilance domácností je? Budu vyuţívat data ze Statistiky rodinných účtů provedenou Českým statistickým úřadem. Statistika rodinných účtů sleduje hospodaření soukromých domácností a poskytuje informace o jejich výdajích a struktuře spotřeby. Data získaná z provedené statistiky mají široké vyuţití. Slouţí především jako podklad pro kvalifikované rozhodování v oblasti sociální politiky státu, pro sociální a ekonomický výzkum, dále jsou tyto data vyuţívána Českým statistickým úřadem a také slouţí
k mezinárodnímu
srovnání.
Šetření
je
prováděno
kaţdoročně
zhruba
u
3 000 domácností, které byly vybrány záměrným kvótním výběrem, coţ omezuje moţnost aplikaci údajů na celou populaci. [12] Prvotní údaje o příjmech, výdajích a spotřebě domácností se zjišťují metodou průběţných záznamů tak, ţe vybraná domácnost denně zapisuje všechny své peněţní i naturální příjmy a výdaje všech členů domácnosti. Tyto údaje se zapisují do tzv. Deníku zpravodajské domácnosti, coţ je tiskopis ve formě sešitu na příslušný měsíc. Za řádné vyplnění je domácnosti vyplacena peněţitá odměna. Některé druhy příjmů a výdajů můţeme vidět v následující tabulce (Tabulka 3). [12]
Tabulka 3:
Bilance domácnosti
Příjmy
Rozvaha k 31. 1. 2011
Výdaje
Pracovní příjmy
Výdaje na potraviny a nápoje, stravování
Důchody
Výdaje na alkohol a tabák
Nemocenské vyplácené OSSZ
Výdaje na odívání
Podpora v nezaměstnanosti
Výdaje na bydlení, zařízení domu
Přídavek na dítě (děti)
Výdaje na zdraví
Sociální příspěvek
Výdaje na dopravu, telekomunikaci
Příspěvek na bydlení
Výdaje na rekreaci a kulturu
Rodičovský příplatek
Výdaje na vzdělání
Dávky pěstounské péče
Ostatní výdaje na zboží a služby
Ostatní dávky SSP (porodné a pohřebné)
Sociální a zdravotní pojištění
Jiné sociální příjmy
Daň z příjmů Ostatní daně Splátky půjček na dům Splátky ostatních půjček
- 15 -
2 Půjčky a úvěry Půjčování peněz se za mnoho staletí stalo jakýmsi hitem. „Představa zadlužené rodiny odkazovala na nějaký reálný problém uvnitř sociální jednotky – např. na hazard, alkohol nebo jiný důvod, který by vedl k pohoršení obvyklých zvyklostí.“2 A uţ jen výše zmíněné stačilo k tomu, aby si rodina nepůjčila, nezadluţila se a přečkala tuto těţkou dobu s tím, co měla. V současnosti se ale jedná o zcela běţnou věc. Lidé si bohuţel s půjčkami moc hlavu nelámou a uţ vůbec ne s jejími důsledky. Uvaţování jedince 21. století je velmi jednoduché. Jedinec chce uspokojit svou potřebu, a pokud na toto uspokojení nemá z vlastních prostředků, půjčí si. Toto chování s chutí podporují bankovní instituce, které poskytují půjčky tzv. „na cokoliv“, bez nutnosti ručitele a dokládání, na co peníze dotyčný pouţije. Pro jedince je tak lehké půjčku získat. A to je lákadlo, kterému mnozí podlehnou. Dnešní společnost je ke všemu velmi tolerantní. Na jedince, který si půjčí peníze se tedy nepohlíţí „skrz prsty“ jako tomu bylo dříve. Jedinec tak nemá ţádný ostych a ohroţuje tím finanční bilanci celé domácnosti. V prvotní fázi jen málo kdo přemýšlí nad způsobem, jak půjčku splatí. Ano, existují lidé, kteří dokáţou racionálně uvaţovat a spočítají si, jak moc je pro ně půjčka výhodná nebo nevýhodná. Zjistí si, jak vysoké jsou úroky a kolik ve finále přeplatí. Zda pro ně budou měsíční splátky přijatelné. Nakonec dochází i k zváţení, zda opravdu tu danou věc tak moc potřebují, ţe by se kvůli ní museli zadluţit. Na druhé straně se ovšem setkáváme s jedinci, kteří např. v televizi uvidí lákavou reklamu, ve které vystupuje příjemná a věrohodná osoba s nabídkou „velmi výhodné“ půjčky. Jedná se především o půjčky na vánoční dárky a běţné movité věci, jako je elektronika, nábytek nebo domácí spotřebiče. Jde o zbytečnosti, kvůli kterým se mnoho lidí dostává do problémů. Následky mohou být opravdu závaţné. Ze začátku se bankovní instituce chová jako „kamarád“, který chce svému klientovi pomoci splnit jeho sny. Kdyţ ovšem dojde k potíţím, kdy klient nemá dostatečné peněţní prostředky, aby půjčku splácel, z banky se stane velmi silný „soupeř“. Jedná se o nepříjemnosti, jako jsou upomínky, penále a v nejhorším případě i exekuce.
2
SMRČKA, L. 2010. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. str. 369.
- 16 -
Definice a druhy úvěru
2.1
Poskytování úvěru je nejčastější činností bank. Ta vystupuje jako věřil a půjčí dluţníkovi za úplatu (úrok) peněţní prostředky, které je dluţník povinen před uplynutím doby splatnosti splatit. Úvěry dělíme podle 3 kritérií: »
doba trvání
»
účel
»
způsob jištění. [5]
Doba trvání je doba, za kterou je nutno úvěr splatit. Patří sem krátkodobý úvěr, kde je poţadováno splatit úvěr do jednoho roku, poté střednědobý - do dvou aţ čtyř let a dlouhodobý úvěr, kde je doba splatnosti delší neţ čtyři roky. Dalším kritériem je účel, na který je úvěr pouţit. Jedná se o úvěr provozní, investiční a překlenovací. Provozní úvěr je vyuţíván hlavně k financování provozních potřeb. U podniků je to např. dodávka materiálu, náklady na opravu, výplata mezd zaměstnanců nebo nájemné. U domácností bych do této kategorie zařadila „úvěr na cokoliv“, který mohou dluţníci vyuţít k nákupu čehokoliv. Tento úvěr je blíţe specifikován níţe. Investiční úvěr je pouţíván k financování investic. Bývá většinou zajištěn předmětem investice, pokud to je moţné, pokud to povaha předmětu umoţňuje. Do této kategorie patří „hypoteční úvěr“ a „spotřební úvěr“. „Překlenovací úvěr je zvláštní varianta provozního úvěru, přičemž cílem není nějaký přesně definovaný účel, nýbrž pouze dočasné zajištění platební schopnosti. Typickým příkladem jsou překlenovací úvěry, jež poskytuje banka, která poskytla garanci na půjčku či leasing a platila nějakou splátku, garančnímu dlužníku. Ten má v určené době svůj závazek vůči garantující bance, která za něj zaplatila, vyrovnat.“3 Posledním kritériem je způsob jištění. Rozeznáváme úvěry zajištěné a nezajištěné. Těch zajištěných je drtivá většina, skoro nikdo dnes uţ nepůjčí peníze, jak se říká, na dobré slovo. Přesto nezajištěné úvěry existují a jejich poskytovateli jsou banky. Nejznámějším příkladem je „kontokorentní úvěr“.
3
KROH, M. 1999. Jak si vzít úvěr. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-617-X. str. 30.
- 17 -
Úrok a RPSN
2.2
„Banky půjčují peníze za úplatu, kterou představuje určité procento ročního zhodnocení, jež nazýváme úrok. Jednoduše řečeno – úrok představuje cenu peněz.“4 Dluţník za dobu splatnosti splatí úrok a tzv. jistinu, coţ je částka, kterou si od banky vypůjčil. Výše úroku je ovlivněna hned několika faktory. Tím nejdůleţitějším je diskontní sazba centrální banky, kdy úrok komerční banky je vţdy o něco vyšší. Výši úroku dále ovlivňuje míra inflace, síla měny a trţní konkurence. [5] Známe dva druhy úroku, fixní a klouzavý. Fixní úrok je bankou stanoven jednou provţdy a nemůţe být změněn. Výjimkou je pouze nesplácení úvěru, kdy banka k běţnému úroku přidá ještě úrok sankční. Klouzavý úrok, jak jiţ název napovídá, se neustále mění a to v důsledku ovlivnění výše zmíněnými faktory. Při získávání půjčky je velmi obtíţné zjistit, která z nabízených je nejvýhodnější. Úroková sazba je nedostačující informace. Proto je vyţadováno RPSN. Tato zkratka znamená „roční procentní sazba nákladů“. RPSN vyjadřuje procentní podíl z dluţné částky, který musí dluţník zaplatit v průběhu jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji týkajících se úvěru. Mezi další výdaje můţeme zahrnout poplatky za uzavření smlouvy, za vedení úvěrového účtu, za správu úvěru, za převody peněţních prostředků apod. Další výhodou RPSN je, ţe je udáváno roční sazbou, nikoliv roční, měsíční či týdenní, jako tomu můţe být u úrokové sazby. Je tedy zřejmé, ţe RPSN značně ulehčuje porovnání úvěrů a tím i výběr toho nejvýhodnějšího.
2.3 2.3.1.
Nejčastěji poskytované půjčky a úvěry Kontokorentní úvěr Kontokorent je sluţba poskytovaná bankami k běţnému účtu. Klient můţe ze
svého účtu čerpat hotovost i v případě, ţe zde nemá dostatek vlastních peněţních prostředků. Banka mu tímto potřebné peněţní prostředky půjčí (poskytne kontokorentní úvěr) a klient se dostává tzv. „do mínusu“. Kontokorent je limitován, tzn., ţe je určena maximální částka, kterou banka klientovi půjčí. S kontokorentem je také spojena úroková sazba a poplatky za jeho sjednání a vedení. 4
KROH, M. 1999. Jak si vzít úvěr. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-617-X. str. 27.
- 18 -
Není zde určena fixní výše splátky. Zpravidla zde bývá určena podmínka, ţe se klient musí za určité období (nejčastěji jednou za rok) dostat zpět „do plusu“. Poté můţe kontokorentní úvěr opět čerpat.
2.3.2.
Půjčka na cokoliv
Jak jiţ název napovídá, peníze získané z této půjčky můţeme pouţít opravdu na cokoliv. Je určena pro osobní, nepodnikatelské účely. Většina bank působících na českém trhu tento typ půjčky poskytuje. Výše půjčky se zpravidla pohybuje od 20 000 Kč do 600 000 Kč, doba splatnosti potom kolem 1-7 let. K získání půjčky není potřeba ručitel ani dokládání účelu pouţití půjčky, coţ poměrně zlehčuje její získání. Banky od svých klientů poţadují doloţit pouze dva doklady totoţnosti a doklad o výši příjmů. Úvěr je pak jednorázově připsán na účet. V dnešní době ovšem nic není zadarmo. Za všechny tyto výhody zaplatíme poměrně vysoký úrok (resp. RPSN), viz následující tabulka (Tabulka 4).
Tabulka 4:
Půjčka na cokoliv od Československé obchodní banky, a.s. Půjčka na cokoliv
Celková výše úvěru
100 000 Kč
Doba trvání
4 roky
Roční úroková sazba
13,9 %
RPSN
16,74 %
Výše jednotlivých měsíčních splátek
2 729 Kč
Celková částka splatná klientem
134 660 Kč
Poplatky spojené s úvěrem
Jednorázový poplatek za zpracování úvěru 1 000 Kč, měsíční poplatek za správu úvěru 50 Kč, měsíční poplatek za inkaso splátky 6 Kč.
Zdroj: www.csob.cz >> Československá obchodní banka, a. s. >> Lidé >> Půjčky a úvěry >> Půjčka na cokoliv >> reprezentativní přehled
- 19 -
2.3.3.
Spotřebitelský úvěr
Spotřebitelský úvěr se od úvěru na cokoliv liší hned v několika bodech. Tím nejvýznamnějším je dokládání účelu pouţití půjčky a to pomocí smluv a faktur. Jedná se především o koupi movitých věcí, pořízení a modernizaci bydlení. Za modernizaci bydlení se povaţuje „rekonstrukce koupelny a kuchyně, nákup volně stojícího nábytku, opravy oken, dveří a podlah, modernizace rozvodů v bytě nebo domě, rekonstrukce fasád a střech, modernizace chaty nebo chalupy, pořízení bazénu, úprava zahrady a oprava plotu.“5 Díky dokládání účelu se sniţují úrokové sazby. Banky poskytují úvěry od 100 000 Kč, maximální výše není určena, ovšem do 500 000-600 000 Kč není potřeba ručitel a zajištění nemovitosti. Tyto úvěry jsou splatné v době 1-10 let, kdy si dobu i výši splátek můţete rozvrhnout sami. Čím niţší splátky, tím vyšší doba splácení. Úvěr také bývá připisován bezhotovostně na účet. Můţe se jednat buď o jednorázovou platbu, nebo je úvěr postupně připisován podle dokládání faktur, které jsou bankou „propláceny“. V následující tabulce (Tabulka 5) můţeme vidět značné sníţení úroků (popř. RPSN) oproti předchozí tabulce (Tabulku 4) zobrazující údaje o půjčce na cokoliv.
Tabulka 5:
Půjčka na lepší bydlení od Československé obchodní banky, a.s. Půjčka na lepší bydlení
Celková výše úvěru
150 000 Kč
Doba trvání
5 let
Roční úroková sazba
8,7 %
RPSN
10,37 %
Výše jednotlivých měsíčních splátek
3 093 Kč
Celková částka splatná klientem
190 418 Kč
Poplatky spojené s úvěrem
Jednorázový poplatek za zpracování úvěru 1 000 Kč, měsíční poplatek za správu úvěru 50 Kč, měsíční poplatek za inkaso splátky 6 Kč.
Zdroj: www.csob.cz >> Československá obchodní banka, a.s. >> Lidé >> Půjčky a úvěry >> Půjčka na lepší bydlení >> reprezentativní přehled
5
www.csob.cz >> Československá obchodní banka, a.s. >> Lidé >> Půjčky a úvěry >> Půjčka na lepší bydlení
- 20 -
2.3.4.
Hypoteční úvěr
Hypoteční úvěr je speciální druh úvěru, kde dluţník ručí svou nemovitostí, na kterou bance poskytuje zástavní právo. „Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.“6 Banky nabízejí garanci fixního úroku většinou na dobu prvních 5 let splácení, který se pohybuje od 3,6 % ročně. Výše úvěru je min. 100 000 Kč a maximální částka nebývá často určena. Doba splácení se pohybuje od 5 do 40 let. Hypotéku na byt či dům má dnes skoro kaţdá rodina. Tento úvěr je totiţ oboustranně výhodný, jak pro rodinu, tak pro banku. Rodina získá niţší úrok neţ u jiných druhů půjček. Banka zase sniţuje své podnikatelské riziko a to značným způsobem, protoţe v případě nesplácení úvěru můţe nemovitost zastavit a prodat.
2.4
Negativní dopady zadluženosti Jak uţ jsem zmínila výše, dopady zadluţenosti mohou být opravdu drsné. Nejsilnější dopad
je bezpochyby na naší psychiku. Člověk, který se dostal do finanční tísně a nemá jak (resp. nemá dost peněţních prostředků) úvěr splácet, je pod značným psychickým tlakem, je stále ve stresu a nedokáţe se radovat ze ţivota. Známe mnoho případů, kdy takováto ţivotní situace dovedla slabé jedince aţ k sebevraţdě. Existuje však mnohem schůdnější cesta. Není od věci zajít za finančním odborníkem a nechat si poradit, jak z takové situace ven. Celý nepříjemný proces začíná v den, kdy nedodrţíme termín splátky. Banka nás na tuto skutečnost nejdříve upozorní telefonicky a vyzve k zaplacení dluţné částky. Pokud na tuto výzvu nereagujeme, v rozmezí 15-20 dnů po době splatnosti splátky se v naší poštovní schránce objeví první upomínka. Součástí upomínky bývají sankce a úroky z prodlení. Výše těchto poplatků se u kaţdé banky a typu úvěru liší. Při neuhrazení splátky a poplatků po přijetí první upomínky následuje upomínka druhá, ve které jsou poplatky poměrně vyšší. Např. Československá obchodní banka, a. s. si za první upomínku ke spotřebitelskému úvěru účtuje 300 Kč, za druhou (resp. za výzvu k zaplacení) 500 Kč. [11] Pokud s dluţníkem nepohne ani druhá upomínka, banky podstupují daleko razantnější kroky. „Co následuje? Splátková společnost uplatní svou dohodu se zaměstnavatelem 6
§ 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
- 21 -
a dlužnou částku si začne strhávat přímo ze mzdy – většinou pokud nezaplatíte alespoň dvě po sobě jdoucí splátky. Anebo předá celou záležitost specializovaným firmám na vymáhání závazku či právníkovi – neplatič pak může stanout až před soudem. V den, kdy měla být uhrazena poslední nezaplacená suma, ale nestalo se tak, obdrží dlužník předsoudní výzvu – samozřejmě za další poplatek, kolem tisícovky. Pokud nedojde k úhradě ani tehdy, přichází na řadu exekuce majetku.“7 V mnoha článcích se uvádí, ţe banky se snaţí svým klientům vycházet maximálně vstříc. A tak po obdrţení telefonátu či dopisu je vhodné do banky zajít a domluvit se. Většina nabídne svému zákazníkovi úpravu splátkového kalendáře a to například odkladem splátek. Můţeme se tak vyhnout nepříjemným upomínkám, sankcím a dokonce i exekuci.
2.4.1.
Exekuce
Exekuce je právní úkon, jehoţ podstatou je zabavení majetku dluţníkovi ve prospěch věřitele. „Exekuční řízení se pak zahajuje na návrh oprávněné osoby, nesplní-li povinný (dlužník) dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul.“8 Dle § 104 je za exekuční titul povaţováno vykonatelné rozhodnutí podle § 74 nebo vykonatelný smír, který musí schválit správní orgán. Ten tak učiní, pokud smír neodporuje veřejnému zájmu nebo právním předpisům. [10] „Návrh se podává k okresnímu soudu (exekuční soud), v jehož obvodu má dlužník bydliště, případně zde sídlí jeho právnická osoba. V návrhu na provedení exekuce musí být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce. Z návrhu musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí návrh na nařízení exekuce obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popř. v jakém rozsahu, povinný vymáhanou povinnost splnil, popř. označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.“8 „V září 2001 byla zákonem zřízena instituce soudního exekutora, tedy soukromé osoby, kterou stát pověřil výkonem exekuční činnosti. Exekutor je nucen fungovat rychle a efektivně, 7
ZELENKOVÁ, K. Nesplácení spotřebitelského úvěru končí u soudu. iDnes.cz [online]. 2004-3-30. Dostupný z WWW: <www.finance.idnes.cz>. 8
SMRČKA, L. 2010. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. str. 464.
- 22 -
protože na rozdíl od soudů je na výsledcích své činnosti přímo ekonomicky závislý. Jeho odměna se vypočítává z vymožené částky, a pokud nic nevymůže, nic nevydělá.“ 9 Jak bude provedena exekuce určí exekutor, musí ovšem vycházet z exekučního řádu. Jedná-li se o vymáhání peněţitého plnění, můţe jí exekutor dosáhnout následujícími způsoby: »
sráţky ze mzdy a jiných příjmů
»
přikázání pohledávky
»
prodej movitých věcí a nemovitostí
»
prodej podniku. [6]
Pokud se jedná o vymáhání nepeněţitého plnění, exekuci lze provést následujícími způsoby: »
vyklizení
»
odebrání věci
»
rozdělení společné věci
»
provedení prací a výkonů. [6]
A co všechno můţe tedy exekutor zabavit? Lepší otázkou bude – co zabavit nemůţe? „Podle občanského soudního řádu exekutor nesmí zabavit pouze věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů nebo výkonu podnikatelské činnosti a věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Jedná se zejména o oděvy a obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten, zdravotnické potřeby a pomůcky a hotové peníze do 1.000,– Kč.“10 Obvyklým vybavením domácnosti ovšem není myčka, mikrovlnná trouba, televize a další elektronika. Stejně tak můţe exekutor zabavit automobil, pokud povinný nepracuje například jako taxikář a nepotřebuje automobil ke své podnikatelské činnosti. [13] Hrát si na hluchého a slepého se určitě nevyplácí. Schovávat se před upomínkami, nevyzvedávat doporučené dopisy na poště apod. Soud můţe totiţ povinného odsoudit i bez jeho vědomí a pak je překvapení ještě větší, kdyţ za dveřmi stojí exekutor. Vůbec nepomáhají prohlášení typu: „To auto ale není moje!“, protoţe pokud ho povinný normálně pouţívá, můţe se stát předmětem exekuce. Úplně k ničemu je také na poslední chvíli převést všechny peněţní prostředky k někomu známému na účet, exekutor to snadno zjistí a můţe lehce získat peníze
9
BUKAČ, P. Exekuce - kladivo na dluţníky. Měšec.cz [online]. 2004-8-31. Dostupný z WWW: <www.mesec.cz>. 10 BUKAČ, P. Exekuce není legrace. Měšec.cz [online]. 2004-9-7. Dostupný z WWW: <www.mesec.cz>.
- 23 -
zpět, prohlásit tento úkon za neplatný a povinný můţe být ke všemu obviněn z maření soudního výkonu rozhodnutí. [13] „Navíc dlužník nese veškeré náklady exekuce, které představuje odměna exekutora, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty. Oprávněný má rovněž právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí rovněž povinný.“11 „Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové dohody patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové dohody, i manžel/ka povinného. Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů.“12 Exekucí můţe být také postiţen majetek, který nepatří do společného jmění manţelů z důvodu smluvního zúţení. Pokud by snad manţele napadlo se kvůli exekuci dokonce rozvést, aby na jednoho z nich byl převeden všechen majetek a na druhého dluhy, vůbec by jim to před exekucí nepomohlo. Vypořádání majetku při rozvodu se totiţ musí řídit pravidlem, ţe nesmí být poškozena práva věřitele. Takţe pokud by došlo aţ na rozvod, kaţdý z manţelů by si z manţelství odnesl poměrnou část majetku i dluhů. A dá se vůbec proti exekuci bránit? Do jisté míry určitě ano. Rozhodně není vhodný způsob obrany útok na soudního vykonavatele, exekutora. Pod vším tím tlakem, překvapením ţe za dveřmi stojí exekutor, stresem a rozčílením udělá člověk snad cokoliv. Ale vybíjet se na exekutorovi opravdu není vhodné řešení. Dluţník by si při takovéto situaci měl rozhodně zachovat chladnou hlavu. Pokud by totiţ došlo k fyzickému útoku, dluţník by mohl být obviněn z útoku na veřejného činitele či maření soudního rozhodnutí a problémy by určitě nevyřešil, nýbrţ si ještě zavařil na další. V dnešní době existuje plno podvodníků. První obranou proti exekuci je tedy zabezpečit, ţe dluţníkovi nevyrabuje byt nějaký zloděj pod záminkou exekuce, ale skutečný exekutor. Takţe pokud si povinný opravdu není vědom ţádného dluhu, který nesplatil, a mohla mu tím hrozit exekuce, určitě není na škodu od exekutora poţadovat jeho průkaz a listiny dokazující 11
SMRČKA, L. 2010. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. str. 468. 12
SMRČKA, L. 2010. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. str. 466.
- 24 -
rozhodnutí soudu o exekuci. Většinou chodí exekutoři vykonávat exekuci do místa bydliště v doprovodu policistů. Chrání tím i vlastní bezpečnost, například kvůli hrozícímu nebezpečí od rozzuřeného dluţníka. Pokud má povinný stále pochybnosti a policie zde není přítomna, není od věci o její asistenci zavolat na linku 158. Pravý exekutor by takovémuto poţadavku neměl bránit, provedení telefonátu tedy umoţnit a vyčkat na jejich příjezd. Pokud se jedná o podvodníka, určitě se bude snaţit telefonát rozmluvit a s největší pravděpodobností nakonec „vezme nohy na ramena“. Pokud se tedy ujistíme, ţe exekutor je pravý, proti exekuci se můţeme bránit těmito způsoby: »
odvolání
»
návrh soudu na zastavení exekuce
»
vylučovací ţaloba. [6]
„Obranou proti exekuci je zejména odvolání do rozhodnutí soudu o nařízení exekuce. Toto odvolání však soud odmítne, pokud nebude osvědčovat nedostatek zákonných podmínek pro nařízení exekuce“. Například exekučním titulem je platební rozkaz, předpokladem jeho vykonatelnosti však musí být i skutečnost, že byl dlužníkovi doručen do vlastních rukou. Pokud dlužník v odvolacím řízení prokáže, že mu nebyl uvedený platební rozkaz doručen, nelze na jeho základě vést exekuci a rozhodnutí o jejím nařízení odvolací soud zruší. To ale bude znamenat pouze krátké oddálení problému. Za několik týdnů proběhnou věci správně a exekuce nebude z tohoto důvodu odvolatelná.“13 Návrh na zastavení exekuce můţe povinný jen v případě, kdy převáţná část dluhu byla splacena před nařízením exekuce nebo zda-li je exekuce uvalena na věci, které nemohou být předmětem exekuce. [6] „Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.“14 Pokud soud odloţení vyhoví, stanoví i dobu, na kterou exekuci odkládá a po jejím uplynutí pokračuje exekutor ve své práci. Vylučovací žaloba se podává v případě, kdy byly exekutorem zabaveny věci, které nebyly ve vlastnictví povinného. Ţaloba se podává k soudu a pravý vlastník musí doklady prokázat, ţe
13
SMRČKA, L. 2010. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. str. 469. 14
§ 266, odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
- 25 -
daná věc opravdu patří jemu. Pokud se ţaloba týká movitých věcí, hrozí zde nebezpečí, ţe majitel o své věci přijde, ţe je exekutor prodá dříve, neţ se o rozhodnutí dozví. Takováto ţaloba totiţ nemá odkladný účinek. To znamená, ţe rozhodnutí soudu musí proběhnout co nejrychleji, aby se případnému prodeji movitých věcí zabránilo. Naštěstí, v případě nemovitých věcí vylučovací ţaloba odkladný účinek má. [6] Nejlepším řešením je samozřejmě dluh splatit. Čím dříve, tím lépe. Pokud to dluţník stihne ještě před doručením usnesení o nařízení exekuce, ušetří si všechny dodatečné náklady, které jsem zmínila výše. Je dokonce lepší si peníze na splacení závazku půjčit, neţ si nechat zabavit všechen majetek. Je to sice jen krytí dluhu dalším dluhem, dluţník tím ovšem získá více času a doufejme, poučí se ze svých chyb a nový dluh splatí dříve, neţ dojde ke stejné situaci.
3 Příjmy Následující text je rozdělen na dvě kapitoly – příjmy z pracovní činnosti a sociální příjmy poskytované státem. A co ţe to vůbec příjem je? Myslím, ţe většina si pod tímto pojmem představí peněţní výdělek. Příjem můţe být i naturální, jako tomu bývá zvykem třeba ve druţstvech, ale těmi se v této práci zabývat nebudu. Peníze pak slouţí hlavně k uspokojování potřeb a to je hlavní důvod, proč jich lidé chtějí získat co nejvíce.
3.1
Pracovní příjmy Za pracovní příjem budeme povaţovat mzdu či plat. Jedná se o odměnu, kterou získá
zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr. Mzda se od platu liší, proto je vysvětlím kaţdou zvlášť. Jedno má ovšem mzda a plat společné, obě se totiţ „poskytují podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.“15
15
§ 109 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- 26 -
3.1.1.
Mzda
„Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci (není-li v zákoníku práce stanoveno jinak).“16 Výše mzdy bývá nejčastěji stanovena v pracovní smlouvě (podle § 113 odst. 1 také v kolektivní smlouvě, v jiné smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v mzdovém výměru [9]) a její výše nesmí být niţší neţ minimální mzda. „Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovně právním vztahu.“ 17
Do minimální mzdy se přitom nezahrnují příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek,
v noci, ve ztíţeném pracovním prostředí ani příplatky za práci v sobotu a neděli. Výše minimální mzdy činí 8 000 Kč/měsíc nebo 48,10 Kč/hod. [7] Za mzdu můţeme povaţovat základní mzdu, osobní ohodnocení, periodické prémie, cílové prémie, naturální mzdu, příplatky či doplatky. [7] Známe hned 5 forem základní mzdy: »
časová
»
úkolová
»
podílová
»
provizní
»
osobní. [7]
Časová mzda je vyuţívána hlavně tam, kde není moţné přesně změřit výsledky práce. Vypočítává se jako součin celkového odpracovaného času a mzdového tarifu (viz. Tabulka 6). „Rozlišujeme časovou mzdu: »
s pevným tarifem (tzv. prostou časovou mzdu), kdy jsou pracovníci zařazeni do určitých tarifních stupňů podle odborné náročnosti, složitosti a namáhavosti vykonané práce (základní mzdový tarif), např. v Kč/hod. pro určitou funkci či pracovní činnost;
»
s rozpětím tarifů, kdy konkrétní sazba tarifu se pracovníkovi určí mzdovým dekretem;
»
časová mzda s odstupňovaným tarifem, kdy pro zařazení do tarifních stupňů jsou stanovena kritéria kvantitativní (počet let praxe, počet let odpracovaných ve
16
VYBÍRAL, V. 2010. Mzdové účetnictví 2010 praktický průvodce. Třinácté vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3347-0. str. 77. 17
VYBÍRAL, V. 2010. Mzdové účetnictví 2010 praktický průvodce. Třinácté vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3347-0. str. 78.
- 27 -
firmě) nebo kvalitativní (kvalita práce, stupeň zmetkovitosti, ovládání více příbuzných profesí aj.); »
časová mzda diferencovaná, kdy je tarif ovlivňován koeficientem vyjadřujícím plnění výkonu či normy v procentech.“18
Tabulka 6: Tarifní stupeň
Mzdové tarify účinné od 1.7.2006 Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu
v Kč za měsíc
1
48,1
7 955
2
50,1
8 280
3
52,3
8 650
4
55,0
9 090
5
58,7
9 710
6
63,1
10 440
7
68,1
11 260
8
73,9
12 210
9
80,3
13 270
10
88,1
14 570
11
97,5
16 120
12
108,3
17 900
Zdroj: Nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíţeném a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci
Úkolová mzda se pouţívá hlavně ve výrobních podnicích, kde jsou zaměstnanci odměňováni za mnoţství odvedené práce. Celková výše se stanoví jako součin počtu jednotek, které zaměstnanec vyrobil a sazby za jednu jednotku. Z výše uvedeného je patrné, ţe tento druh odměňování působí na zaměstnance motivačně, protoţe čím více vyrobí, tím více dostane zaplaceno. Je zde ovšem ohroţena kvalita výrobků, protoţe zaměstnanec můţe za vidinou vyššího výdělku práci tzv. „odfláknout“. „Podílová mzda se určí jako podíl v procentech z jednotky vyjádřené v Kč, např. z tržeb.“18 Tento druh mzdy se pouţívá například v různých obchodech, kde se prodavačky musí snaţit 18
VYBÍRAL, V. 2010. Mzdové účetnictví 2010 praktický průvodce. Třinácté vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3347-0. str. 79.
- 28 -
něco prodat, protoţe bez trţby nebude ani mzda. Myslím si, ţe podílová mzda je pro zaměstnance velmi motivující a nehrozí zde, ţe by práci neudělal pořádně. Pokud si nedá záleţet, zákazník odejde a to si zaměstnanec rozhodně nepřeje. „Provizní mzda se stanoví jako podíl v procentech z realizovaných obchodů, zakázek, množství získaných klientů apod.“19 „Osobní mzda se uplatňuje u pracovníků, kteří mají po delší dobu stabilní pracovní tempo a požadovanou kvalitu práce. Může být stanovována jak u dělnických profesí, tak u manažerů a vedoucích zaměstnanců.“19
3.1.2.
Plat
„Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: »
stát;
»
územní samosprávný celek;
»
státní fond;
»
příspěvková organizace nebo
»
školská právnická osoba.“20
Výše platu je uvedena v Nařízení vlády č. 130/2009 Sb., ze dne 4. května 2009, kterým se mění Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o
platových poměrech zaměstnanců ve veřejných
sluţbách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb. Toto nařízení uvádím jako Přílohu 1 této práce. V tomto platovém systému jsou zahrnuty čtyři sloţky, z nichţ kaţdá má určitou stimulační funkci. Mezi tyto sloţky patří: »
platový tarif – stanovený stupni pro kaţdou platební třídu
»
osobní příplatek – slouţící k ocenění osobní schopnosti pro výkon práce
»
příplatky vyjadřující specifický charakter práce
»
odměny – slouţící k ocenění splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu. [3]
19
VYBÍRAL, V. 2010. Mzdové účetnictví 2010 praktický průvodce. Třinácté vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3347-0. str. 80. 20
VYBÍRAL, V. 2010. Mzdové účetnictví 2010 praktický průvodce. Třinácté vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3347-0. str. 77
- 29 -
3.2
Sociální příjmy od státu V této části se budu věnovat hlavně dávkám státní sociální podpory. Tyto dávky jsou
upraveny zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a celý následující text je čerpán z tohoto zákona a oficiálních internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí [14]. Dále se zaměřím na podporu v nezaměstnanosti a důchody. Mezi dávky státní sociální podpory patří: »
přídavek na dítě
»
rodičovský příspěvek
»
sociální příplatek
»
příspěvek na bydlení
»
porodné
»
pohřebné
»
dávky pěstounské péče.
Dříve, neţ začnu jednotlivé dávky rozebírat, musím vysvětlit jeden pojem, který je důleţitý pro určení, zda daná rodina má či nemá nárok dávky státní sociální podpory pobírat. Tímto pojmem je ţivotní minimum. „Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.“21 Výše ţivotního minima se liší podle druhu rodiny, coţ je patrné z následující tabulky (Tabulka 7). Celková výše ţivotního minima je potom součtem částech jednotlivých členů domácnosti.
Tabulka 7:
Částky ţivotního minima Ţivotní minimum
Výše v Kč
pro jednotlivce
3 126
pro první osobu v domácnosti
2 880
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem
2 600
pro nezaopatřené dítě ve věku »
do 6 let
1 600
»
6 aţ 15 let
1 960
»
15 aţ 26 let (nezaopatřené)
2 250
Zdroj: www.mpsv.cz >> Ministerstvo práce a sociálních věcí >> Příjmy a ţivotní úroveň >> Ţivotní minimum
21
www.mpsv.cz >> Ministerstvo práce a sociálních věcí >> Příjmy a ţivotní úroveň >> Ţivotní minimum
- 30 -
Přídavek na dítě
3.2.1.
„Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte.“22
Tabulka 8:
Výše přídavků na dítě
Věk nezaopatřeného dítěte
Přídavek na dítě v Kč měsíčně
do 6 let
500
6 – 15 let
610
15 – 26 let
700
Zdroj: www.mpsv.cz >> Příjmy a ţivotní úroveň >> Státní sociální podpora
Přídavek je poskytován pouze na nezaopatřené dítě do věku 26 let, pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, tzn. ţe chodí do školy. Nebo pokud se nemůţe připravovat na budoucí povolání v důsledku úrazu či nemůţe vykonávat výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. [8]
Rodičovský příspěvek
3.2.2.
Rodičovský příspěvek získá rodič, který se po celý kalendářní měsíc stará osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině. Výše příspěvku bývá různě vysoká. Jeho výše se odvíjí od rozhodnutí rodiče, jak dlouho bude rodičovský příspěvek čerpat. To je moţno po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Druhy čerpání jsou následující: »
rychlejší čerpání – výše příspěvku činí 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; tato zvýšená výměra se vyplácí po peněţité pomoci v mateřství (dále jen PPM) a nárok na ní má pouze rodič, jehoţ PPM byla alespoň ve výši 380 Kč za den
»
klasické čerpání – výše příspěvku činí 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte; tato základní výměra se vyplácí téţ po PPM a nárok na ní má rodič, který má nárok na PPM
»
pomalejší čerpání – výše příspěvku je 7 600 Kč do 9 měsíců věku dítěte a dále 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte; tato základní a sníţená výměra se vyplácí po PPM nebo od narození dítěte, pokud nevznikl nárok na PPM
22
www.mpsv.cz >> Ministerstvo práce a sociálních věcí >> Státní sociální podpora
- 31 -
Rodič musí o vybraný druh čerpání poţádat písemně příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. „Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci.“23 Pokud dítě dosáhlo věku 3 let, nesmí navštěvovat mateřskou školu apod. déle, neţ 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci. Zákon potom upravuje i podmínky pro získání rodičovského příspěvku zdravotně postiţeným rodičem nebo na zdravotně postiţené dítě. Výše příjmů rodiče nehraje při získávání příspěvku ţádnou roli.
3.2.3.
Sociální příplatek
Cílem tohoto příplatku je zlepšovat ţivotní situaci rodinám s nízkými příjmy, jejíţ členem je zdravotně postiţená osoba. Tou můţe být nezaopatřené dítě nebo alespoň jeden z rodičů. Sociální příplatek se odvíjí od příjmů rodiny. Výše těchto příjmů musí být v předcházejícím čtvrtletí niţší neţ dvojnásobek ţivotního minima rodiny.
3.2.4.
Příspěvek na bydlení
Touto dávkou se stát snaţí přispět na náklady na bydlení rodinám s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek má vlastník bytu nebo osoba, která má byt v pronájmu a má zde hlášen trvalý pobyt, pokud 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí na pokrytí nákladů na bydlení.
3.2.5.
Porodné
Porodné je dávka, kterou stát jednorázově přispívá matce na náklady spojené s narozením dítěte. Nárok na tuto dávku má pouze matka s trvalým pobytem na území České republiky. Výše a podmínky vyplácení porodného se od 1.1.2011 změnily. Do roku 2010 měla nárok na porodné kaţdá matka, tzn. ţe nebyly posuzovány příjmy rodiny. Výše porodného bylo stanoveno na 13 000 Kč za kaţdé narozené dítě a o jeho výplatu bylo moţné poţádat do jednoho roku od narození dítěte, poté nárok zanikal. Od roku 2011 se ovšem posuzují příjmy rodiny. Aby rodina dostala příspěvek, nesmí její příjmy za předcházející čtvrtletí přesáhnout 2,4násobek ţivotního minima rodiny, do kterého se 23
www.mpsv.cz >> Ministerstvo práce a sociálních věcí >> Dávky státní sociální podpory >> Rodičovský
příspěvek
- 32 -
započítává i narozené dítě. Do příjmů rodiny se nezapočítávají pouze příjmy z pracovní či podnikatelské činnosti, nýbrţ i sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti či výţivné. Výše porodného činí 13 0000 Kč na první ţivě narozené dítě, pokud se s prvním ţivě narozeným dítětem narodí i jiné ţivě narozené děti (tzn. dvojčata, trojčata), je výše porodného 19 500 Kč.
3.2.6.
Pohřebné
„Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.“24
3.2.7.
Dávky pěstounské péče
„Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče.“ 25 Navíc jsou tyto dávky kombinovatelné i s ostatními dávkami státní sociální podpory. Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte „má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek životního minima dítěte, v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje.“27 Odměna pěstouna je „projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV., činí odměna pěstouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje.“27
24
www.mpsv.cz >> Dávky státní sociální podpory >> Pohřebné
25
www.mpsv.cz >> Dávky státní sociální podpory >> Dávky pěstounské péče
- 33 -
Dále náleţí pěstounovi příspěvek při převzetí dítěte, který má pokrýt počáteční náklady spojené s potřebami dítěte. Výše příspěvků jsou stanoveny podle věku a to následovně: »
do 6 let
8 000 Kč
»
6 – 15 let
9 000 Kč
»
15 – 18 let
10 000 Kč.
Stát navíc přispívá pěstounovi, který se stará o nejméně 4 děti, na koupi automobilu. Výše příspěvku činí 70 % pořizovací ceny automobilu, nejvýše však 100 000 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti
3.2.8.
Podporu v nezaměstnanosti (dále jen PvN) má nárok pobírat fyzická osob, která má trvalý pobyt na území ČR a v posledních třech letech před zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání získala min. 12 měsíců důchodového pojištění. Nárok na tuto podporu nemá osoba, která pobírá starobní důchod, dávky nemocenského pojištění, podporu při rekvalifikaci nebo byla vzata do vazby. Dále nemá nárok uchazeč o zaměstnání, kterému skončil pracovní vztah z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Také uchazeč, který v posledním půl roce sám ukončil zaměstnání (třeba i opakovaně), které mu zajistil úřad práce. Doba, po kterou bude uchazeči o zaměstnání vyplácena PvN (= podpůrčí doba) je závislá na věku uchazeče a to následovně: »
do 50 let
5 měsíců
»
50 – 55 let
8 měsíců
»
více neţ 55 let
11 měsíců.
Výše PvN se vypočítává procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období (3 měsíce) přepočteného na 1 měsíc. Procentní sazby jsou následující: »
první dva měsíce
65 %
»
další dva měsíce
55 %
»
zbytek podpůrčí doby
45 %.
A jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním? Zdravotní pojištění hradí po dobu evidence uchazeče na úřadu práce stát. Sociální pojištění ovšem stát nehradí, přesto se uchazeči započítává účast na důchodovém pojištění.
- 34 -
I podpora v nezaměstnanosti prošla mnoha změnami platnými od 1. 1. 2011. Ke změnám došlo v rámci úsporných opatření, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí snaţí sníţit deficit veřejných výdajů. Úsporná opatření pak znamenají poměrně vysoký příjem do státního rozpočtu. Sníţila se výše podpory na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku u osob, které daly výpověď nebo ukončili pracovní poměr dohodou. Tato výše je platná po celou podpůrčí dobu. K další změně došlo u osob, kterým náleţí odstupné, odbytné nebo odchodné. Těm nebude poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu pobírání odstupného, přičemţ podpůrčí doba se nezkrátí, pouze se posune právě o dobu pobírání odstupného. Předposlední změnou je zákaz přivýdělku, který byl do roku 2010 povolen a uchazeč o zaměstnání si mohl vydělat aţ 4 000 Kč. Na závěr byl zaveden překlenovací příspěvek, který je určen pro ty, kteří se rozhodli řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Tento příspěvek se bude vyplácet nejdéle 5 měsíců ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství.
Důchodové pojištění
3.2.9.
Mezi dávky důchodového pojištění patří starobní důchod, předčasný starobní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod a invalidní důchod. Ve své práci se zaměřím především na starobním důchod, protoţe se jedná o poměrně aktuální a velmi často probírané téma. Objevují se i návrhy důchodové reformy, které se pokusím přiblíţit. Nárok na starobní důchod vzniká v okamţiku dosaţení příslušného, zákonem poţadovaného věku a získáním potřebné doby pojištění. Věková hranice se v průběhu let měnila. Rozlišujeme následující věkové hranice: »
osoby narozené před rokem 1936 o u muţů 60 let o u ţen 53 aţ 57 let podle počtu vychovaných dětí
»
osoby narozené mezi lety 1936 aţ 1968 se důchodový věk postupně zvyšuje o u muţů o 2 měsíce za kaţdý rok o u ţen o 4 měsíce za kaţdý rok
»
osoby narozené po roce 1968 o u muţů 65 let o u ţen 62 aţ 65 let podle počtu vychovaných dětí.
- 35 -
Doba pojištění musí být 25 let při dosaţení důchodového věku před rokem 2010. Postupně se tato doba ovšem prodluţuje, např. při dosaţení důchodového věku v roce 2010 musí být doba pojištění 26 let, v roce 2011 – 27 let, v roce 2012 – 28 let atd. Výše starobního důchodu se skládá: »
„základní výměra 2 230 Kč (od 1. 1. 2011) – stejná pro všechny
»
procentní výměra – stanovena procentní sazbou za stanovenou dobu pojištění z výpočtového základu
»
všeobecný vyměřovací základ činí v roce 2011 – 24 091 Kč“26
Důchodová reforma je (podle MPSV) velmi potřebná. Zvyšuje se totiţ průměrná doba doţití a na základě toho by se měla zvyšovat i hranice pro nárok na důchod. Ubývá vlastně ekonomicky aktivního obyvatelstva, které by na vyplácení důchodů přispívalo. „Cílem není uspořit na důchodech vyplácených v průběžném systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení spoření na důchod. Vytvoří se soustava s více pilíři, které budou účelně kombinovat solidární pojetí výplaty penzí s kapitálovými prvky spoření.“27 Financování základního důchodového pojištění by mělo být postupně upravováno a doplněno o tzv. kapitalizační pilíř, jehoţ podstatou je moţnost klienta dobrovolně se účastnit fondového penzijního spoření.
4 Statistická teorie Na závěr teoretické části si vysvětlíme pár důleţitých pojmů ze statistiky, které se budou objevovat v praktické části. Je to důleţité pro pochopení toho, co nám jaký výsledek v praktické části bude říkat. Popíšu charakteristiky polohy, charakteristiky variability, rozdělení četností, kde uvedu tabulky a grafy a na závěr testování hypotéz. Všechen následující text je čerpán ze tří knih zaměřených na statistiku, od autorů Bartošová, Cyhelský a Komárková (viz. seznam literatury [1] [2] [4]).
26
www.mpsv.cz >> Důchodce >> Důchodové pojištění - DP
27
www.mpsv.cz >> Důchodce >> Důchodová reforma
- 36 -
4.1
Charakteristiky polohy Mezi charakteristiky polohy patří minimum, maximum, modus, kvantily a průměry.
Všechny si postupně vysvětlíme a ukáţeme, jak se označují. Minimum je nejniţší (minimální) varianta v souboru, neboli dolní mez oboru hodnot. Značíme ji xmin. Pravým opakem je maximum, coţ je nejvyšší (maximální) varianta v souboru (horní mez oboru hodnot) a značíme ji xmax. Modus je nejčastěji se opakující hodnota v souboru a značí se xˆ . Kvantily dělíme hned na 3 skupiny – kvartily, decily a percentily. Co patří mezi kvartily a jak se označují ukazuje následující tabulka (Tabulka 9). Decily pak rozdělují soubor po x0,10 , ~ x0, 20 , .., ~ x0,90 . Percentily rozdělují soubor po procentech, desítkách procent, např. ~
x0,01 , ~ x0,02 , .., ~ x0,99 . Jedná se o speciální typy kvantilů a uvádím je pouze pro ukázku, např. ~ v praktické části je hledat nebudu, zabývat se budu pouze kvartily.
Tabulka 9:
Kvartily
Název kvartilu
Označení
Popis
Medián
~ x , med
prostřední kvartil; hodnota, která dělí hodnoty seřazené podle velikosti v poměru 1:1
Dolní kvartil
~ x0, 25 , Q1
varianta ¼ všech hodnot uspořádaných podle velikosti, tzn. čtvrtina souboru s nejniţšími hodnotami
Horní kvartil
~ x0,75 , Q3
varianta ¾ všech hodnot uspořádaných podle velikosti, tzn. čtvrtina souboru s nejvyššími hodnotami
Zdroj: BARTOŠOVÁ, J. 2006. Základy statistiky pro manažery. Oeconomica. 2006. ISBN 80-245-1019-7. str 13.
Průměr vyjadřuje průměrnou hodnotu všech hodnot v souboru. Rozeznáváme hned 4 druhy průměrů – aritmetický, geometrický, harmonický a kvadratický. S prvními dvěmi se v ekonomické praxi setkáváme častěji. Všechny tyto průměry se vyskytují ve dvou obměnách. Záleţí na tom, zda vycházíme z neuspořádaných (prostý průměr) nebo z uspořádaných dat v tabulce četností (váţený průměr). Blíţe si představíme nejpouţívanější průměr – aritmetický. Vypočítá se tak, ţe se sečtou všechny hodnoty v soubory a vydělí se jejich počtem. Prostý aritmetický průměr se vypočítá podle vzorce: [1]
1 n x xi n i 1 - 37 -
Vážený aritmetický průměr se od prostého liší tou vlastností, ţe se jednotlivým obměnám proměnné x přiřazují různé váhy. Vypočítá se podle následujícího vzorce: k
x i 1
4.2
xi ni ni
Charakteristiky variability „Měření variability je důležité mj. pro posouzení vypovídací schopnosti aritmetického
průměru. Obecně platí, že čím je odlišnost sledovaného znaku větší, tím menší má průměr vypovídací schopnost.“28 „K měření stupně variability se používá velmi mnoho charakteristik variability, které jsou vesměs koncipovány tak, že jejich nulová hodnota znamená konstantnost nebo jinak řečeno nulovou variabilitu, kdežto jejich vyšší kladné hodnoty naznačují zpravidla, že jde o vyšší stupeň variability. Je tedy jasné, že žádná z charakteristik variability nemůže nabýt zápornou číselnou hodnotu.“29 Rozlišujeme absolutní a relativní variabilitu souboru. Mezi absolutní variabilitu řadíme variační rozpětí, rozpětí kvantilů, kvartilová odchylka, rozptyl a směrodatná odchylka. Mezi relativní variabilitu patří variační koeficient a poměrný kvartilový koeficient. Všechny tyto charakteristiky variability jsou přehledně uspořádány v následující tabulce (Tabulka 10). [1] [2]
Tabulka 10: .. Charakteristiky variability Název
Výpočet
Popis
Variační rozpětí
R = xmax - xmin
vyjadřuje vzdálenost maximální a minimální varianty
Rozpětí kvantilů: » kvartilové rozpětí » decilové rozpětí » percentilové rozpětí
Rq ~ x0, 75 ~ x0, 25 ~ R x ~ x
vyjadřuje vzdálenost horního a dolního kvartilu, resp. decilu či procenta
Kvartilová odchylka
IQ
28
d
0 , 90
0 ,10
Rp ~ x0,99 ~ x0, 01
vyjadřuje polovinu kvartilového rozpětí
Rq 2
BARTOŠOVÁ, J. 2006. Základy statistiky pro manažery. Oeconomica. 2006. ISBN 80-245-1019-7. str. 27.
29
CYHELSKÝ, L., et al. 2001. Elementární statistická analýza. Vydání 2. doplněné. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-003-1. str. 66.
- 38 -
Rozptyl: » »
populační
2
1 n 1 n ( xi x ) 2 xiě x 2 n i 1 n i 1
s2
1 n 1 n 2 nx 2 ( xi x ) 2 xi n 1 n 1 i 1 n 1 i 1
výběrový
s s2
Variační koeficient
V
Poměrný kvartilový koeficient
~ x0,75 ~ x0, 25 ~ ~ x x
x
0 , 75
4.3
xA odmocnina rozptylu; vyjadřuje max. odchylku většiny hodnot od průměru v obou směrech vyjadřuje podíl směrodatné odchylky a arit. průměru
2
Směrodatná odchylka
rozptyl je určen jako arit. průměr odchylek jednotlivých variant xi od jejich arit. průměru
vyjadřuje relativní kvartilovou odchylku
0 , 25
Rozdělení četností – tabulky a grafy Nyní si ukáţeme, jaké tabulky a grafy se budou vyskytovat v praktické části. Jedná se
o vyjádření (zobrazení) numerických (číselných) dat. Známe celkem 4 druhy četností. První, co musíme s daným souborem udělat je, ţe numerickou proměnnou xi seřadíme podle velikosti, tzn. ţe x1 < x2 < … < xK. Z daného souboru snadno zjistíme absolutní četnosti, která vyjadřuje počet hodnot kaţdé proměnné a značíme ji ni. Dále je moţné zjistit relativní četnosti, které značíme pi a vyjadřují podíl počtu výskytů ni na celkovém rozsahu souboru. Vzoreček je následující: pi ni
N
Nakonec známe kumulativní četnosti, absolutní a relativní, jejichţ podstatou je nasčítávání hodnot absolutních a relativních četností. Všechny zmíněné vztahy přehledně zobrazuje následující tabulka (Tabulka 11). Tabulka 11: Symbolika pro tabulku rozdělení četností Varianta proměnné xi x1 x2 . . . xK Celkem
Četnost
Kumulativní četnost
absolutní ni
relativní pi
absolutní
relativní
n1 n2 . . . nK n
p1 p2 . . . pK 1,000
n1 n1 + n2 . . . n x
p1 p1 + p2 . . . 1,000 x
Zdroj: CYHELSKÝ, L., et al. 2001. Elementární statistická analýza. Vydání 2. doplněné. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-003-1. str. 38.
- 39 -
„Tabulka rozdělení četností numerické proměnné, která nabývá mnoha variant, nepřináší téměř nikdy žádoucí zpřehlednění statistických údajů.“30 Jak tedy docílit přehlednosti? Sestavíme tabulku intervalového rozdělení četností. „Podstata tohoto postupu spočívá v tom, že vědomě zanedbáváme malé odlišnosti mezi sobě blízkými variantami proměnné tak, že rozdělíme variační rozpětí na určitý počet vzájemně se vylučujících (disjunktních) intervalů a shrneme vždy určitý počet blízkých obměn do jednoho intervalu.“30 Do intervalů můţeme například rozdělit věk respondentů – do 25 let, 26-50 let, 51 a více. Ke grafickému zobrazení se nejčastěji vyuţívá histogram, box plot (krabicový diagram) a výsečový graf. Příklady těchto grafů můţeme vidět na následujících obrázcích.
Graf 1:
Histogram
Histogram je sloupcový diagram, který je tvořen z obdélníků, jejichţ obsahy (plochy) jsou úměrné četnostem příslušných intervalů.
Graf 2:
Krabicový diagram
Krabicový diagram se pouţívá hlavně v případech, kdy potřebujeme srovnat určitý numerický statistický znak ve dvou souborech.
30
CYHELSKÝ, L., et al. 2001. Elementární statistická analýza. Vydání 2. doplněné. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-003-1. str. 45.
- 40 -
Graf 3:
Výsečový graf
Výsečový k vyjádření
graf
se
pouţívá
procentního
hlavně
podílu
na
celkovém souboru.
4.4
Testování hypotéz „Statistické hypotézy jsou jednoduše formulované domněnky o populaci, jejichž pravdivost
lze ověřovat (testovat) pomocí výběrů.“31 Před začátkem testování se musí stanovit dvě hypotézy – nulová hypotéza H0 a alternativní hypotéza H1. „Tvrzení, jehož platnost se snažíme prokázat, a které obvykle lze charakterizovat jako „něco se stalo“, vede k formulaci hypotézy alternativní. Oproti tomu, tvrzení, které lze obvykle charakterizovat jako „nic se nestalo“, slouží k formulaci hypotézy nulové. V případě, že parametr je reálným číslem, jehož možné hodnoty leží v množině R , potom lze obecně nulovou a alternativní hypotézu zapsat následovně:“32
H 0 : 0 H 1 : 1
.
Rozeznáváme jednostrannou a oboustrannou alternativu (tzn. alternativní hypotézu H1). Jednostranná alternativa nastává v okamţiku, kdy se místo symbolu ≠ (nerovná se) objevují symboly < (menší neţ) a > (větší neţ). Jednostrannou alternativu pak rozeznáváme levostrannou a pravostrannou, podle strany, z které je omezena. Symbolicky se tyto tři alternativy zapíší takto: H 0 : 0 proti H 1 : 0 , H 0 : 0 proti H 1 : > 0 , [4] H 0 : 0 proti H 1 : 0 .
31
BARTOŠOVÁ, J. 2006. Základy statistiky pro manažery. Oeconomica. 2006. ISBN 80-245-1019-7. str. 136.
32
KOMÁRKOVÁ, L. et al. 2007. Základy analýzy dat a statistického úsudku s příklady v R. Skriptum pro přednášku 6MI211. str. 208.
- 41 -
„Nyní je třeba rozhodnout, kterou z uvažovaných hypotéz přijmeme. Metody matematické statistiky neumožňují hypotézu dokázat či ji vyvrátit. Na základě těchto metod lze pouze považovat danou hypotézu za přijatelnou nebo nepravděpodobnou.“33 Rozhodovat se budu hlavně podle výsledku p-hodnoty provedeného testu. Pokud je p-hodnota > 0,05, zamítáme H1 a prokazujeme H0. Pokud je p-hodnota ≤ 0,05, zamítáme H0 a prokazujeme H1. Při testování hypotéz se setkáváme s parametrickými a neparametrickými testy. Parametrické testy jsou zaloţené na tom, ţe známe typ rozdělení odhadované populace (rozdělení populace je normální) a náhodný výběr je nezávislý. Pokud tyto předpoklady nejsou splněny, musíme provádět neparametrické testy. V praktické části budu provádět statistiku rodinných účtů. Soubor je získaný ze stránek Českého statistického úřadu, kde se uvádí, ţe se sloţení souboru operativně mění. Z toho vyplývá, ţe budu při testování hypotéz vycházet z nezávislého výběru. Proto blíţe popíšu dva parametrické testy:
4.4.1.
»
test shody rozptylů dvou normálních rozdělení
»
test shody středních hodnot dvou normálních rozdělení Test shody rozptylů dvou normálních rozdělení
Jelikoţ se jedná o dva nezávislé výběry tak předpokládáme, ţe oba náhodné výběry jsou z normálního rozdělení o velikostech n1 a n2. Hypotézy jsou formulované takto:
H 0 : 12 22 H 1 : 12 22 Zabývám se pouze oboustrannou alternativou, nikoliv levostrannou či pravostrannou. Tímto testem zjišťujeme, zda oba výběry pocházejí z populace se stejnou variabilitou či nikoliv. Jako testové kritérium pouţijeme statistiku
F
s12 , s 22
kde s12 a s 22 představují výběrové soubory z jednotlivých souborů. Pokud nezamítáme H0, má výše uvedený vzoreček rozdělení F(n1 – 1; n2 – 1). 33
CYHELSKÝ, L., et al. 2001. Elementární statistická analýza. Vydání 2. doplněné. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-003-1. str. 241.
- 42 -
4.4.2.
Test shody středních hodnot dvou normálních rozdělení
Opět uvaţujeme o dvou nezávislých náhodných výběrech s normálním rozdělením o velikostech n1 a n2. Hypotézy (opět uvaţujeme jen oboustrannou alternativu) jsou formulované takto:
H 0 : 1 2 H 1 : 1 2
.
Tímto testem zjišťujeme, zda jsou populační průměry 1 a 2 rozdělení, z nich výběry pochází, shodné či nikoliv. „Další postup závisí na tom, co platí pro rozptyly. Pokud známe rozptyly 12 a 22 základního souboru, z něhož vybíráme (což je vzácné), testovým kritériem bude statistika
u
x1 x 2
12 n1
22 n2
mající při pravdivosti H0 rozdělení N(0; 1).“34 Můţe se ovšem stát, ţe rozptyly základních souborů neznáme. Pokud můţeme ovšem předpokládat jejich shodu 12 22 , je testovým kritériem následující výraz:
t
x1 x 2 (n1 1) s (n2 1) s 22 n1 n2 2 2 1
, 1 1 n1 n2
který má pravdivosti H0 rozdělení t (n1 + n2 – 2).
34
CYHELSKÝ, L., et al. 2001. Elementární statistická analýza. Vydání 2. doplněné. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-003-1. str. 271.
- 43 -
PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části se zaměřím na statistiku rodinných účtů. Budu zjišťovat, jestli české domácnosti umí hospodařit s finančními prostředky, tedy zda mají pozitivní nebo negativní bilanci. Domácnosti budu dělit podle různých kritérií. Např. podle vzdělání - jak hospodaří rodina, kde je v čele osoba s vysokoškolským vzdělám, středoškolským vzděláním apod. Vycházet budu ze Statistiky rodinných účtů za rok 2008, souboru, který je dostupný z webových stránek Českého statistického úřadu a jehoţ data si nejdříve představíme. První stránku tohoto souboru uvádím pro ukázku jako Přílohu 2.
1 Popis dat V souboru, s kterým budu pracovat, se vyskytuje nespočetně proměnných, které si můţeme rozdělit do tří skupin, které si pak podrobněji popíšeme: »
identifikace domácnosti,
»
příjmy domácnosti,
»
výdaje domácnosti.
Daný soubor čítá na 2934 domácností, u nichţ jsou vyplněny výše uvedené proměnné.
1.1
Identifikace domácnosti K identifikaci domácnosti máme k dispozici mnoho proměněných. Jedná se například
o sociální skupinu osoby v čele domácnosti. Všechny proměnné nabývají číselných hodnot. U sociální skupiny se vyskytují čísla 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9 s následujícím významem: »
1 niţší zaměstnanec
»
2 samostatně činný
»
3 vyšší zaměstnanec
»
6 důchodce v domácnosti s EA členy
»
7 důchodce v domácnosti bez EA členů
»
8 nezaměstnaný
»
9 ostatní .
Můţeme tak zjistit, jak hospodaří různí lidé na různých pracovních místech, např. jak se liší bilance obyčejného dělníka ve výrobě od řídícího manaţera, podnikatele apod. - 44 -
Mezi další proměnné patří počet osob v domácnosti, EA neboli počet ekonomicky aktivních osob, převaţující ekonomická aktivita osoby v čele, počet nezaopatřených dětí (těmi se rozumí děti v předškolním věku, na základní škole nebo připravujících se na povolání – učni, studenti, nejvýše do věku 25 let včetně), věk osoby v čele (20-90 let), pohlaví osoby v čele (1-muţ, 2-ţena), nebo počet osobních automobilů, které domácnost pouţívá. Dále se zde objevuje proměnná počet spotřebních jednotek. Jedná se o číselnou hodnotu, která je součtem za jednotlivé osoby v domácnosti. Výše spotřební jednotky pro jednotlivé osoby závisí na sloţení domácnosti a věku dětí: »
1,0 osoba v čele domácnosti
»
0,5 děti ve věku 0 aţ 13 let
»
0,7 ostatní děti a osoby.
V souboru jsou také zahrnuty údaje o tom, zda domácnost vlastní dům nebo byt. Jsou zde uvedeny různé druhy domů i bytů, které pro nás ovšem nejsou důleţité. Proměnnou, kterou budu při zkoumání bilance rodinných účtů určitě potřebovat, je vzdělání osoby v čele. Tato proměnná nabývá hodnot 1-9 a má následující významy: »
1 neukončené základní
»
2 základní
»
3 vyučení, niţší střední (bez maturity)
»
4 úplné střední s maturitou
»
5 nástavbové studium, pomaturitní kurzy
»
6 vyšší odborné
»
7 vysokoškolské bakalářské
»
8 vysokoškolské magisterské, inţenýrské
»
9 doktorské.
Poslední proměnnou slouţící k identifikaci domácnosti je přepočítací koeficient pro odhad úhrnu. Tento koeficient nabývá dvou hodnot – 0,8606002 a 1,7212005, přičemţ druhé číslo je právě dvojnásobkem toho prvnímu (s rozdílem jedné miliontiny). Neţ začnu data zpracovávat, musím domácnosti, které mají vyšší hodnotu koeficientu zkopírovat do souboru ještě jednou, abychom vycházeli ze správných hodnot. Výsledný soubor tak bude čítat informace o 3410 domácnostech.
- 45 -
1.2
Příjmy domácnosti Mezi příjmy domácností jsou zahrnuty jak příjmy z výdělečné činnosti, tak sociální příjmy
od státu. Patří sem proměnné jako výše důchodu, výše nemocenského, výše podpory v nezaměstnanosti, výše přídavků na děti, výše rodičovského příspěvku, výše sociálního příplatku, výše jiných sociálních dávek a výše ostatních sociálních dávek státní sociální podpory jako je pohřebné a porodné. Nejvýznamnější poloţkou v příjmech budou u domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele bezpochyby příjmy ze závislé či samostatně výdělečné činnosti. V souboru jsou uvedeny čisté peněţní příjmy, tzn. hrubé příjmy po odečtení sociálního pojištění, zdravotního pojištění a daně z příjmu. Tyto proměnné tedy nebudu do výdajů domácností zahrnovat, protoţe to bychom je odečítali dvakrát.
1.3
Výdaje domácností Členění výdajů domácností je velmi podrobné. Cílem Českého statistického úřadu bylo
získání členitých dat k vytvoření představy, za co domácnosti nejvíce utrácejí. Jsou zde zahrnuty výdaje spojené s kaţdodenními potřebami – potraviny a nealkoholické nápoje, alkohol a tabák, odívání a obuv. Dále výdaje na zdraví, dopravu, telekomunikační sluţby, rekreaci a kulturu, vzdělání, stravování a ubytování a ostatní výdaje. Dále se zde vyskytují výdaje související s bydlením – výdaje za bydlení, vodu, energie a paliva, výdaje za bytové vybavení, zařízení domácnosti a opravy. V neposlední řadě jsou zde uvedeny výdaje, které souvisejí s vklady a půjčkami. Půjčky máme rozděleny na půjčky poskytnuté, splátky půjček na bydlení a splátky ostatních půjček. Tato proměnná pro nás bude hodně důleţitá, protoţe já osobně předpokládám, ţe právě ony budou mít na finanční bilanci domácností velký vliv. To je také jeden z důvodů, proč byly popisovány v teoretické části.
Hodnoty příjmů a výdajů jsou vyjádřeny v Kč za měsíc. Tato hodnota je průměrná, tzn. ţe byla získána zprůměrováním hodnot za 12 měsíců u kaţdé domácnosti.
- 46 -
2 Základní rozbor dat Ze všeho nejdříve zjistím, kolik, resp. jaké procento domácností má kladnou a negativní bilanci. Výsledku docílím tak, ţe u kaţdé domácnosti sečtu všechny příjmy a všechny výdaje a v zápětí od sebe odečtu celkovou sumu příjmů a výdajů. Po provedení této operace jsem zjistila, ţe: »
1399 domácností má kladnou bilanci,
»
2011 domácností má negativní bilanci.
Graf 4:
Procentuální podíl domácností dle výsledné bilance
Z grafu je patrné, ţe téměř 60 % domácností má negativní bilanci. To je poměrně vysoké číslo. Znamená to, ţe 6 domácností z 10 je zadluţeno. Následující tabulka (Tabulka 12) zobrazuje konkrétní číselné hodnoty ze souboru.
Tabulka 12: Charakteristiky polohy domácností Min
~ x0, 25
xˆ
~ x
~ x0,75
Max
- 204 705
- 18 489
- 4 224
- 7 066
7 448
91 324
Tyto číselné údaje nám říkají, ţe nejvyšší částka negativní je více jak dvakrát vyšší neţ nejvyšší částka pozitivní bilance. Kromě toho, průměrná bilance domácnosti je také negativní. Je více neţ jasné, ţe většina domácností ţije „v záporných číslech“. Hodnoty z této tabulky je moţno zobrazit pomocí boxplotu. - 47 -
Graf 5:
Boxplot výsledné bilance
Na grafu vidíme, ţe se zde vyskytuje poměrně
málo
odlehlých
hodnot
(zobrazeny prázdnými kolečky). Dá se ovšem předpokládat, ţe vysoké procento výskytu negativní bilance je způsobeno právě těmito odlehlými hodnotami. Jinak se většina dat výsledné bilance (negativní i pozitivní) drţí okolo středu.
Abych tento předpoklad ověřila, rozdělím si data na 5 skupin (po 60 000), podle toho, jaká je jejich výsledná bilance. Data nemůţu rozdělit podle výše uvedených hodnot v tabulce. Tam jsou zachyceny kvartily, které soubor rozdělí na 4 stejné části. Proto jsem si zvolila vlastní kategorie: »
velmi negativní
-205 000 aţ -145 000
»
negativní
-144 999 aţ -85 000
»
spíše negativní
-84 999 aţ -25 000
»
průměrná
-24 999 aţ 35 000
»
pozitivní
35 001 aţ 92 000.
Graf 6:
Negativní a pozitivní bilance podle skupin
- 48 -
Zde můţeme vidět, ţe ikdyţ je podíl negativní bilance větší, neţ pozitivní, jedná se spíše o negativitu způsobenou menšími zápornými čísly. Velmi negativní nebo negativní bilance dosahuje velmi malých hodnot, stejně tak i 100% pozitivní.
3 Podrobnější rozbor dat Jak to vypadá s celým souborem jsme si uţ ukázali. Teď se zaměřím na faktory, které bilanci ovlivňují. Budu zkoumat, jak se bilance liší u různých domácností. Nejdříve si data rozdělím na dvě velké skupiny – na ty s pozitivní bilancí a na ty s negativní bilancí. V obou skupinách pak příslušná data rozdělím do podskupin podle následujících kritérií:
3.1
»
věk
»
pohlaví
»
vzdělání
»
počet dětí
»
existence úvěru
»
úroveň příjmů.
Věk Předpokládá se, ţe hodnota výsledné bilance se bude lišit podle věku osoby v čele
domácnosti, resp. podle věkových skupin, do které bude věk osoby v čele spadat. Je totiţ dost pravděpodobné, ţe mladší člověk bude hospodařit jinak neţ člověk starší. V datovém souboru se vyskytují údaje o 20 aţ 90-ti letých osobách, proto jsem si věkové intervaly zvolila následovně: »
20-35 let
»
36-60 let
»
61-90 let.
První skupina bude reprezentovat osoby mladé, druhá skupina potom osoby ve středním věku a poslední osoby staré, většinou jiţ v důchodu.
- 49 -
Tabulka 13: Záporná bilance – věk Věková skupina mladí střední staří
Absolutní četnost
Relativní četnost
488
24,3 %
-204 705
-24 592
-19 731
-10 088
- 80
1 355
67,4 %
-153 180
-25 887
-19 823
-9 565
-4
168
8,3 %
-34 758
-13 745
-9 620
-1 841
- 17
~ x0, 25
Min
~ x
~ x´75
Max
Tabulka 14: Kladná bilance – věk Věková skupina
Absolutní četnost
Relativní četnost
mladí
98
7%
11
1 025
5 242
7 031
71 744
střední
308
22 %
4
1 631
5 967
8 223
91 324
staří
993
71 %
181
7 346
11 742
16 805
42 908
Graf 7:
~ x0, 25
Min
~ x
~ x´75
Max
Boxplot záporné a kladné bilance dle kritéria věk
Z výše uvedených tabulek a grafických zobrazení můţeme vidět, ţe nejčastěji se s negativní bilancí potýkají osoby ve středním věku. Ovšem nejvyšších záporných hodnot dosahují osoby mladé. Tyto dvě skupiny jsou nejvíce ohroţeny platební neschopností. Důsledkem takovéto situace mohou být nízké příjmy, potřeba financování bydlení z cizích zdrojů nebo dokonce nerozváţnost při nakládám s penězi. Hodnota 8,3 % u starších osob poukazuje na to, ţe ti se svými finančními prostředky umí hospodařit velmi dobře.
- 50 -
U kladné bilance je situace otočená, kdy pozitivními čísly se mohou chlubit hlavně osoby starší a ve středním věku. Pokud bych z těchto tří skupin měla vybrat jednu, která je nejvíce ohroţená, byli by to určitě domácnosti s mladší osobou v čele.
3.2
Pohlaví V této kategorii budeme zjišťovat, kolik procent ţen a muţů hospodaří kladně a kolik
procent ţen a muţů hospodaří záporně. Jak je známo, pohlaví mezi sebou často soupeří a dohadují se, kdo je např. lepší řidič, proto jsem zvědavá na zjištěné hodnoty v této kategorii. Tento poznatek bude určitě velmi zajímavý.
Tabulka 15: Kladná a záporná bilance – pohlaví Četnost
Kladná bilance
Záporná bilance
Muţ
Ţena
Muţ
Ţena
Absolutní
883
516
1 505
506
Relativní
63 %
37 %
75 %
25 %
Graf 8:
Kladná a záporná bilance dle kritéria pohlaví
Z grafu i tabulky vyplývá, ţe muţi dosahují negativní i pozitivní bilance procentuálně vyšších hodnot neţ ţeny. Je to způsobeno také tím, ţe ţen je 2x méně neţ muţů. Proto jsou hodnoty u muţů také 2-3x vyšší neţ u ţen. Z toho se dá vyvodit závěr, ţe pohlaví hraje velmi malou roli v tom, zda bude výsledná bilance pozitivní či negativní. Pravdivost mého úsudku si ověříme v kapitole 4 – Testování hypotéz.
- 51 -
3.3
Vzdělání V identifikaci dat jsem uvedla, ţe máme 9 úrovní vzdělání. Já si tyto úrovně pro
zjednodušení shrnu do 3 skupin: »
základní a středoškolské vzdělání bez maturity (úrovně 1, 2, 3) – ZŠ
»
středoškolské vzdělání s maturitou (úrovně 4, 5) – SŠ
»
vysokoškolské vzdělání (úrovně 6, 7, 8, 9) – VŠ.
Cílem zkoumání takového rozdělení je zjistit, zda méně vzdělaní lidé hospodaří hůře neţ vzdělanější a zda lidé „s titulem“ se např. při studiích naučili se svými prostředky hospodařit. Ať uţ tím, ţe byli mimo domov a museli se spoléhat sami na sebe nebo jim s hospodařením pomohly poznatky získané při vyučování.
Tabulka 16: Záporná bilance – vzdělání Absolutní četnost
Relativní četnost
ZŠ
925
46 %
-153 180
-23 140
-16 476
-7 068
-4
SŠ
807
40 %
-204 706
-26 528
-19 619
-9 065
-5
VŠ
279
14 %
-90 463
-34 875
-25 206
-13 062
-92
Vzdělání
~ x0, 25
Min
~ x
~ x´75
Max
Tabulka 17: Kladná bilance – vzdělání Absolutní četnost
Relativní četnost
ZŠ
824
59 %
12
4 705
SŠ
451
32 %
4
VŠ
124
9%
11
Vzdělání
~ x0, 25
Min
~ x´75
Max
10 019
14 590
42 908
4 210
9 730
13 271
91 326
4 409
11 029
16 954
32 835
~ x
Ze získaných číselných hodnot můţeme usoudit, ţe právě lidé se základním a středním vzděláním bez maturity mají v obou skupinách největší zastoupení. Neřídím se absolutními četnostmi, protoţe oba soubory neobsahují stejný počet dat, nýbrţ relativními četnostmi. Ty jsou také zobrazeny v následujícím grafu (Graf 9).
- 52 -
Graf 9:
Kladná a záporná bilance dle kritéria vzdělání
V tabulce i grafu vidíme, ţe procenta v kladné i záporné bilanci jsou dle rozdělení skupin téměř stejná. Znamená to, ţe v rámci jednotlivých úrovní vzdělání je poměr pozitivní a negativní bilance téměř stejný. Pokud ale porovnáme úrovně mezi sebou, hodnoty se výrazně liší a je zde tedy patrná závislost výše výsledné bilance na úrovni vzdělání.
Počet dětí
3.4
Je docela pravděpodobné, ţe domácnosti s dětmi budou mít vyšší hodnotu výdajů neţ bezdětné domácnosti. Zvýšení hodnoty mají za následek výdaje na potřeby dítěte. To do domácnosti nepřispívá ţádnými příjmy, a proto můţe být bilance vlivem výdajů na potřeby dítěte negativně ovlivněna. V souboru se vyskytují domácnosti s 1 – 5 dětmi. Pro zjednodušení jsem je opět shrnula do skupin: »
ţádné dítě (hodnota 0)
»
max. 2 děti (hodnoty 1, 2)
»
více neţ 2 děti (3, 4, 5).
- 53 -
Tabulka 18: Záporná bilance – počet dětí Počet dětí
Absolutní četnost
Relativní četnost
0
971
48,3 %
-162 764
-20 905
-15 018
-5 575
-4
1-2
957
47,5 %
-204 706
-29 336
-22 363
-11 664
-15
3-5
83
4,2 %
-90 463
-33 480
-25 553
-14 160
-298
~ x0, 25
Min
~ x
~ x´75
Max
Tabulka 19: Kladná bilance – počet dětí Počet dětí
Absolutní četnost
Relativní četnost
1 200
86 %
12
5 433
1-2
185
13 %
4
3-5
14
1%
291
0
~ x0, 25
Min
~ x´75
Max
10 714
15 270
91 324
1 560
5 904
7 844
71 744
1 234
4 468
5 542
15 049
~ x
První, do očí bijící informací je, ţe převáţná část domácností je bezdětná. Těch s kladnou bilancí dokonce 86 %, ale i v záporné bilanci má velké zastoupení. Poukazuje to tedy na to, ţe existence dětí můţe být příčinou negativní výsledné bilance. Např. domácnost s 1-2 dětmi má zápornou bilanci ve výši 200 tis. Kč, coţ je dost alarmující hodnota. Jedná se ovšem o ojedinělou extrémní hodnotu, jak můţeme vyčíst z následujícího grafu. Hodnoty se nejčastěji pohybují mezi hodnotami -50 000 aţ -130 000 Kč.
Graf 10:
Boxplot záporné a kladné bilance dle kritéria děti
- 54 -
Existence úvěru
3.5
Jak jsem zmínila v kapitole týkající se výdajů domácností, v souboru jsou uvedeny 3 druhy úvěrů. Ty, které domácnost někomu poskytla a poté ty, které sama získala. Poskytnuté půjčky nás aţ tak moc zajímat nebudou, protoţe se jedná většinou a jednorázový výdaj, zatímco u půjček získaných se setkáváme s měsíčními splátkami. V této kategorii jsou úvěry na bydlení (neboli hypotéky) a úvěry ostatní, které zobrazují následující tabulky (Tabulka 20 a Tabulka 21).
Tabulka 20: Záporná bilance – existence úvěru Druh úvěru
Absolut. četnost
Relativní četnost
ne
1429
35,5 %
-79 752
-22 590
-15 993
-6 349
-4
ano
582
14,5 %
-204 706
-33 021
-26 206
-13 489
-91
ne
1630
40,5 %
-153 180
-25 372
-17 644
-7 573
-4
ano
381
9,5 %
-204 701
-32 618
-24 531
-12 095
-15
Bydlení Ostatní
~ x0, 25
Min
~ x
~ x´75
Max
Tabulka 21: Kladná bilance – existence úvěru Úvěr Bydlení Ostatní
ne ano ne ano
Absolut. četnost
Relativní četnost
1301
46,5 %
4
4 771
98
3,5 %
11
1319
47,1 %
80
2,9 %
~ x0, 25
~ x´75
Max
10 107
14 556
42 908
1 645
8 802
12 148
91 324
4
4 639
10 107
14 518
91 324
11
2 887
8 507
11 549
42 436
Min
~ x
Potěšující údaj z předchozích tabulek je, ţe většina domácností nemá úvěr - konkrétně 83 %. Méně pozitivní uţ ovšem je, ţe kdyţ domácnost úvěr má, dosahuje vysokých hodnot aţ 200 000 Kč. Přitom hodnoty hypotéky a ostatních úvěrů jsou téměř stejné. Očekávala bych, ţe absolutní četnost u hypoték bude vyšší, hlavně kvůli niţším úrokům, ale výsledky mluví jinak. Kdyţ se podíváme například na průměrnou výši kladné bilance, zjistíme, ţe hodnoty jsou si velmi podobné nehledě na to, zda domácnost úvěr má či ne. Poukazuje to na to, ţe pokud uţ si domácnost vzala úvěr, dobře si spočítala veškeré náklady a bez problémů dokáţe udrţet svou
- 55 -
Bilanci „v kladných číslech“. U negativní bilance jsou uţ rozdíly značnější, nejedná se ovšem o extrémní hodnoty.
Graf 11:
Průměrná záporná a kladná bilance domácností, které mají úvěr
Ačkoliv máme dat v negativní bilanci 2011 a v pozitivní 1399, tzn. v poměru 3:2, průměrné hodnoty bilance v tomto poměru nejsou. Pokud by byly, znamenalo by to, ţe vliv úvěru má stejný vliv na jakýkoliv druh bilance. Bohuţel zde máme poměr 3:1, který svědší o tom, ţe na domácnosti s negativní bilancí má existence úvěru 2x větší dopad neţ na domácnosti s bilancí pozitivní.
3.6
Úroveň příjmů Od příjmů se bezpochyby odvíjí výsledná bilance. Dalo by se očekávat, ţe čím má osoba
vyšší příjem, tím vyšší musí být i výslednou bilanci. Podle mě je ale pravděpodobnější to, ţe čím vyšší příjmy člověk má, tím více utrácí. Co je pravdou zjistíme z následujících tabulek (Tabulka 22 a Tabulka 23). Údaje z výchozího souboru jsem si opět rozdělila do skupin: »
2 500 - 8 000
nízký příjem
»
8 001 - 25 000
průměrný příjem
»
25 001 - 100 000
nadprůměrný příjem
»
100 001 - 310 600
vysoký příjem.
- 56 -
Tabulka 22: Záporná bilance – úroveň příjmů Úroveň příjmů nízký průměrný nadprůměrný vysoký
Absolutní četnost
Relativní četnost
26
1,3 %
-18 069
-6 529
-4 451
-1 222
-89
704
35,0 %
-56 935
-15 981
-10 839
-4 056
-4
1271
63,2 %
-162 764
-30 615
-23 412
-12 637
-17
10
0,5 %
-204 705
-71 598
-60 223
-24 987
-7 944
~ x0, 25
Min
~ x´75
~ x
Max
Tabulka 23: Kladná bilance – úroveň příjmů Úroveň příjmů nízký průměrný nadprůměrný
Absolutní četnost
Relativní četnost
90
6,5 %
34
1065
76,1 %
241 3
vysoký
~ x0, 25
~ x
~ x´75
4 771
5 770
7 467
9 207
12
5 223
10 395
14 826
32 835
17,2 %
4
2 231
9 195
14 548
42 908
0,2 %
42 436
57 090
68 501
81 532
91 324
Min
Max
Tabulky nám potvrzují, ţe opravdu lidé s nadprůměrnými příjmy se nejčastěji potýkají s negativní bilancí. Ze všech osob, které spadají do kategorie nadprůměrných příjmů, se negativní bilance vyskytuje o 1 000 případů častěji, coţ je alarmující hodnota. Kladnou bilancí se mohou pyšnit domácnosti s průměrným příjmem. Tvoří ¾ všech domácností s kladnou bilancí. Je tedy jasné, ţe úroveň příjmů má vliv na výslednou bilanci. Platí tu ovšem inverzní vztah – čím vyšší příjem, tím niţší bilance. Následující graf (Graf 12) nám graficky zobrazuje tato tvrzení.
Graf 12: Záporná a kladná bilance dle kritéria výše příjmů
- 57 -
4 Testování hypotéz Nyní přejdeme k samotnému testování hypotéz. Budu ověřovat na čem je výsledná bilance opravdu závislá. Výsledků dosáhneme provedením testu o shodě průměrů dvou nezávislých výběrů. Tato část bude velmi obsáhlá. Aby bylo moţné hypotézy testovat, je zapotřebí, aby byla splněna podmínka normality (= normální rozdělení dat, ţádná hodnota není příliš odlehlá). Normalita se dá zjistit pomocí Shapiro-Wilkův test normality v programu R Commander. O tom, zda jsou data normální či ne rozhodujeme podle p-hodnoty získané provedením testu. Druhá moţnost, jak zjistit, zda data splňují podmínku normality, je počet dat, s kterými pracujeme. Pokud je počet vyšší neţ 50, automaticky se předpokládá, ţe je normalita splněna. Jelikoţ máme k dispozici 3 410 dat, povaţujeme podmínku normality za splněnou. Testy budu provádět v programu R Commander, konkrétně testy dvouvýběrové. Výsledky získáme tak, ţe v programu zadáme hodnoty do Statistics/Means/Independent samples t-test. Tento test ovšem umoţňuje zjistit závislost kvantitativní proměnné (výše bilance) na kvalitativní proměnné (pohlaví), které nabývá pouze dvou hodnot (muţ, ţena). Pouţít ho tedy mohu pouze u hypotéz č. 2 a 5. Kvalitativní proměnné u ostatních hypotéz nabývají více jak dvou hodnot, budu zde tedy muset pouţít vícevýběrový test – ANOVA, neboli Analýza rozptylu. U obou testů se budu rozhodovat podle výše p-hodnoty, kdy v případě, ţe hodnota bude vyšší neţ 5 %, H0 nezamítáme, v opačném případě zamítáme a potvrzujeme H1. Klasickou Anovu jednoduchého třídění můţeme pouţít v případě, ţe je splněna normalita a homoskedasticita (=shoda rozptylů). Normalitu splněnu máme, jak jsem zmínila výše. Pro zjištění homoskedasticity budeme muset provést Leveův test homoskedasticity (viz. dále). Testováním hypotéz se budeme snaţit odpovědět na následující otázky: 1. Je výše výsledné bilance závislá na věku? 2. Je výše výsledné bilance závislá na pohlaví? 3. Je výše výsledné bilance závislá na vzdělání? 4. Je výše výsledné bilance závislá na počtu dětí? 5. Je výše výsledné bilance závislá na tom, zda domácnost má úvěr či nikoliv? 6. Je výše výsledné bilance závislá na výši příjmů domácnosti? K provedení testů pouţiji v kaţdé hypotéze stejné rozdělení proměnných, jako tomu bylo v kapitole 3 – Podrobnější rozbor dat.
- 58 -
4.1
Slovní a symbolické vyjádření hypotéz Nulová hypotéza je vţdy zformulovaná tak, ţe mezi uvedenými proměnnými je
nezávislost. Alternativní hypotéza pak závislost potvrzuje. Konkrétně to vypadá takto: 1. H0: Výše výsledné bilance není závislá na věku osoby v čele. H1: Výše výsledné bilance je závislá na věku osoby v čele. 2. H0: Výše výsledné bilance není závislá na pohlaví osoby v čele. H1: Výše výsledné bilance je závislá na pohlaví osoby v čele. 3. H0: Výše výsledné bilance není závislá na vzdělání osoby v čele. H1: Výše výsledné bilance je závislá na vzdělání osoby v čele. 4. H0: Výše výsledné bilance není závislá na počtu dětí v domácnosti. H1: Výše výsledné bilance je závislá na počtu dětí v domácnosti. 5. H0: Výše výsledné bilance není závislá na tom, zda domácnost úvěr má nebo ne. H1: Výše výsledné bilance je závislá na to, zda domácnost úvěr má nebo ne. 6. H0: Výše výsledné bilance není závislá na výši příjmů osoby v čele. H1: Výše výsledné bilance je závislá na výši příjmů osoby v čele. Zformulování těchto hypotéz symbolicky je následující: 1.
H 0 : mladý stř starý H1 : mladý stř starý
,
kde znamená průměrnou výši bilance u mladých osob, osob ve středním věku a starých osob 2.
H 0 : muž žena H 1 : muž žena
,
kde znamená průměrnou výši bilance u muţů a ţen 3.
H 0 : ZŠ SŠ VŠ H 1 : ZŠ SŠ VŠ kde
,
znamená průměrnou výši bilance u studentů základních, středních
a vysokých škol
- 59 -
4.
H 0 : 0 12 35 H 1 : 0 12 35
,
kde znamená průměrnou výši bilance u bezdětných domácností a těch, co mají 1-2 nebo 3-5 dětí 5.
H 0 : nemá má H 1 : nemá má
,
kde znamená průměrnou výši bilance u domácností, co nemají a mají úvěr 6.
H 0 : min průr nad vys H1 : min průr nad vys
,
kde znamená průměrnou výši bilance u domácností s minimálním, průměrným, nadprůměrným a vysokým příjmem
4.2
P-hodnoty a řešení Jak jsem
řekla v úvodu, nejdříve budeme
muset
ověřit
splnění
předpokladu
homoskedasticity pro hypotézy č. 1, 3, 4 a 6 pomocí Leveneova testu. Pokud bude tato podmínka splněna, pouţijeme pro řešení závislosti Klasickou anovu jednoduchého třídění. Pokud podmínka splněna nebude, pouţijeme Zobecněnou anovu. Výsledky toho testu jsou zobrazeny v následující tabulce (Tabulka 24) a grafu (Graf 13), kde pro zjednodušení uvádím pouze dvě proměnné – věk a příjmy. Tabulka 24: Výsledky Leveneova testu homoskedasticity Hypotéza č. P-hodnota
1
3 -16
< 2,2 e
-12
6,525 e
4
6
0,009114
< 2,2 e-16
Z tabulky i grafu vidíme, ţe ani v jednom případě není splněna podmínka homoskedasticity. Toto nesplnění z grafu poznáme tak, ţe rozpětí mezi maximem a minimem není stejné. Jedná se tedy o neshodu rozptylů a pro další testování musíme pouţít Zobecněnou anovu. V programu R Commander se test provádí postupem Statistics/Means/One-way ANOVA.
- 60 -
Graf 13:
Homoskedasticita
Po provedení výše uvedených testů (Dvouvýběrový test a Zobecněná anova) získáme různé p-hodnoty, které jsou přehledně uspořádány v následující tabulce (Tabulka 25).
Tabulka 25: P-hodnoty Hypotéza č. P-hodnota
1
2 -16
< 2,2 e
3 -16
< 2,2 e
4 -16
< 2,2 e
5 -16
< 2,2 e
6 -16
< 2,2 e
< 2,2 e-16
Je podivuhodné, ţe výsledky testů jsou pro všechny proměnné stejné. Jsou to ale hodnoty menší neţ 2,2 e-16, coţ znamená, ţe číselné hodnoty se mohou lišit. Jelikoţ je p-hodnota všude menší neţ 5 % (0,05), ve všech případech zamítáme H0 a potvrzujeme H1.
Odpověď zní: Na 5 % hladině významnosti jsme prokázali, ţe výše výsledné bilance závisí na věku, pohlaví a vzdělání osoby v čele, na počtu dětí v domácnosti, na tom, zda má domácnost úvěr a samozřejmě na výši příjmů.
- 61 -
Co (jaká proměnná) může za závislost? Na závěr této kapitoly je ještě moţno zjistit, co z daných proměnných v jednotlivých skupinách (hypotézy č. 1, 3, 4 a 6) způsobuje závislost bilance. Pouţijeme k tomu příkaz Statistics/Means/One-way ANOVA, který nám zobrazí graf, ze kterého tuto závislost budeme moci vyčíst. V grafu jsou zobrazeny intervaly pro kaţdou proměnnou. Pokud se tento interval bude rozprostírat přes hodnotu 0, tato proměnná se významně neliší. Pokud se ovšem interval bude nacházet mimo 0, ta/ty proměnná/é se budou významně lišit a tedy způsobovat závislost.
Graf 14:
Závislost Věk
Vzdělání
Počet dětí
Úroveň příjmů
U skupiny „Věk“ jsou v normálu proměnné „mladý“ a „střední věk“. Závislost tu způsobuje proměnná „starý věk“. - 62 -
U skupiny „Vzdělání“ je to trošku komplikovanější, protoţe ţádný interval ţádné proměnné neprochází skrz hodnotu 0. Znamená to tedy, ţe závislost způsobují všechny proměnné – ZŠ, SŠ, VŠ. U skupiny „Počet dětí“ nám hodnotu 0 protínají proměnné „1-2“ a „3-5“ dětí. Závislost v této skupině nám tedy způsobují bezdětné domácnosti. U skupiny „Úroveň příjmů“ nám závislost způsobují všechny proměnné kromě „průměrného“ a „minimálního“ příjmu, které protínají hodnotu 0.
5 Vývoj Statistiky rodinných účtů 2008-2010 Na závěr praktické části bych ráda uvedla pár informací o vývoji Statistiky rodinný účtů v letech 2008-2010. Všechny data jsou čerpána z oficiálních stránek Českého statistického úřadu. [12] Pro ukázku vývoje jsem zvolila soubory s názvem „Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů“ za jednotlivá čtvrtletí let 2008-2010. Zde jsem vybrala soubor „Typy domácností“ obsahující informace o sloţení domácnosti, přehled příjmů a vydání. Hodnoty příjmů a výdajů jsou uvedeny jako průměry na osobu v Kč za měsíc. Z kaţdého souboru jsem pouţila hodnotu čistého peněţního příjmu (modrá čára v grafu) a hodnotu čistého peněţního výdaje (červená čára v grafu).
Graf 15:
Vývoj průměrného měsíčního příjmu na osobu v letech 2008-2010
- 63 -
Na všech grafech si můţeme všimnout, ţe křivka příjmů i výdajů má zhruba stejný tvar – zvyšují se příjmy a přímo úměrně i výdaje. Přičemţ rozdíl mezi nimi se stále pohybuje okolo 1 000 Kč. Jedinou výjimkou je 2. čtvrtletí roku 2010. Pokud se podíváme na rok jako celek, vývoj je rostoucí. Na začátku roku jsou příjmy a výdaje niţší a v průběhu roku se postupně zvyšují. Z výše uvedených grafů by se dalo usuzovat, ţe se příjmy a výdaje budou na konci kaţdého roku pomalu zvyšovat, jako tomu bylo doteď, jako usuzujeme z výsledné hodnoty na konci 4. čtvrtletí. Tyto hodnoty ovšem nejsou očištěny o míru inflace, takţe je takovýto předpoklad chybný. Pro to, abychom získaly reálné hodnoty, které se dají porovnat, musíme pouţít následující vzoreček: reálná hodnota roku n = nominální hodnota roku n * očišťovací koeficient Přičemţ očišťovací koeficient získáme podle vzorce: očišťovací koeficient roku n-1 = očišťovací koeficient roku n * inflační koeficient roku n-1
Nejdříve si musíme určit výchozí období (rok 2010), kam se dosadí hodnota 1 pro inflační i očišťovací koeficient. Následně se podle výše zmíněných vzorců dopočítá očišťovací koeficient pro předchozí roky (viz Tabulka 26). Na závěr se hodnoty předchozích dvou let přepočítají dle očišťovacího koeficientu a porovná se vývoj (viz Tabulka 27). Pro zjednodušení uvádím hodnoty příjmů a výdajů vţdy z konce 4. čtvrtletí.
- 64 -
Tabulka 26: Míra inflace, inflační a očišťovací koeficient Rok
Míra inflace
Očišťovací koeficient
Inflační koeficient
2008
6,3
1,063
1,07363
2009
1,0
1,01
1,01
1
1
2010
Tabulka 27: Reálné hodnoty očištěné od inflace Rok
Příjmy
Výdaje
Očišťovací koeficient
Reálné příjmy
Reálné výdaje
2008
12 063
10 940
1,07363
12 951
11 746
2009
12 182
11 100
1,01
12 304
11 211
2010
12 663
11 530
1
12 663
11 530
Z této tabulky můţeme vidět, ţe vývoj je opravdu minimální – hodnoty se liší v pár stovkách korun. Dalo by se tedy říci, ţe vývoj příjmů a výdajů je téměř konstantní. Proto i do budoucna bych nepředpokládala výrazný vzestup či pokles průměrných hodnot příjmů a výdajů na osobu v Kč za měsíc.
- 65 -
ZÁVĚR V bakalářské práci na téma „Finanční bilance domácností“ jsem se nejdříve zabývala vysvětlením pojmu bilance s uvedením schémat pouţívaných pro vyjádření bilance, tzv. T-formy. Dále jsem zde vysvětlila rozdíl mezi „klasickou“ bilancí, která je sestavována v účetnictví nejrůznějších podniků a institucí, a bilancí domácností, jeţ se v několika bodech od klasické bilance odlišuje. Poté jsem se zaměřila na rozbor úvěrové situace. Porovnala jsem situaci v dřívějších dobách se situací současnou. Zde se ukázalo, ţe půjčování peněz se rozmohlo aţ s ochotou a nabídkou bank půjčit peníze téměř na cokoliv. Byl vysvětlen rozdíl mezi nejčastějšími druhy úvěrů a také osvětlen dopad nesplácení dluhů – exekuce. Této kapitole byla věnována poměrně velká pozornost. Mým cílem bylo ukázat, a moţná i částečně varovat před neuváţeným půjčováním si peněţních prostředků. Čerpala jsem z několika článků a ztotoţňuji se s titulkem jednoho z nich: „Exekuce není legrace“. V kapitole věnované příjmům jsem vysvětlila jednotlivé druhy mezd, zmínila jsem se podrobněji o příjmech ze závislé činnosti, o platu a mzdě. V příjmech od státu jsem věnovala pozornost dávkám státní sociální podpory, podpoře v nezaměstnanosti a důchodům. Tyto oblasti příjmů od státu prošly několika změnami platnými od 1. 1. 2011, kdy tyto změny jsou v předloţené bakalářské práci také popsány. V kapitole věnované statistické teorii jsem uvedla základní pojmy a definice různých statistických metod a veličin, které jsem později vyuţila v praktické části. Jednalo se zejména o základní rozdělení metod a testy hypotéz. K testování mi poslouţil program R Commander, se kterým jsem se naučila pracovat v rámci cvičení z předmětů Analýza dat a Statistika pro manaţery. V úvodu bylo stanoveno několik hypotéz, které bylo potřeba otestovat. Jednalo se o zkoumání, zda je výše finanční bilance ovlivněna šesti vybranými faktory, a to – úvěry, úrovní příjmů, věkem, vzděláním, pohlavím, a počtem dětí. Při počátečním rozboru dat byly jednotlivé proměnné rozděleny do několika skupin a intervalů. Důvodem roztřídění byl fakt, ţe výchozí soubor obsahoval velké mnoţství hodnot, které bylo potřeba přehledně uspořádat do skupin. Po rozřazení a zjištění základních charakteristik v jednotlivých skupinách jsem přešla k samotnému testování hypotéz. Zde jsem vyuţila oba druhy testů uvedených v teoretické části – test shody středních hodnot dvou normálních rozdělení a o test shody rozptylů dvou normálních rozdělení. Druhý v pořadí jsem - 66 -
musela pouţít u čtyř ze šesti hypotéz. S jeho pomocí jsem zjišťovala, zda data splňují podmínku homoskedasticity, která rozhoduje o tom, jaký druh testu z nabídky ANOVA (= shoda rozptylů) bude pouţit. Pro dva faktory – pohlaví (muţ, ţena) a úvěr (má, nemá) byl pouţit dvouvýběrový test, jelikoţ faktory nabývají právě dvou proměnných. Test prokázal, ţe výše výsledné bilance je těmito faktory významně ovlivněna. Můj předpoklad uvedený v úvodu byl tedy správný. Muţi a ţeny skutečně hospodaří rozdílně. Tento výsledek ovšem není překvapivý, protoţe muţi a ţeny jednají ve většině případů odlišně. To, ţe se potvrdila domněnka, ţe úvěr zhoršuje bilanci, bylo moţné očekávat a test hypotézy nám také předpoklad potvrdil. Co se týče zbylých čtyř hypotéz, ani jedna z pouţitých veličin nesplnila podmínku homoskedasticity a byl tedy pouţit test Klasická ANOVA. Výsledky testů vedly ve všech případech k zamítnutí nulové a potvrzení alternativní hypotézy, tedy, ţe výše výsledné bilance je významně, na všech vybraných faktorech, závislá. Potvrdilo se také, ţe čím jsou příjmy domácnosti vyšší, tím mají i vyšší výdaje a jejich bilance je spíše záporná. Naopak domácnosti s průměrnými příjmy vykazovaly spíše pozitivní bilanci. Věkový faktor ukázal, ţe nejlépe umí hospodařit starší osoby ve věku nad 60 let. Se zápornou bilancí se setkáváme naopak spíše u osob mladších mezi 20 a 35 lety. Myslím si, ţe v dnešní době je tato situace běţná. Jedná se o období, kdy tyto osoby např. dokončí studia, hledají si práci a stěhuje se od rodičů tzv. „do vlastního“. Výše mzdy nemusí být dostatečně vysoká a náklady spojené s pořízením nového bytu či domu jsou značné. Příčina vlivu vzdělání a počtu dětí byla nastíněna jiţ v úvodu a potvrdila se plné šíři. Cílem této bakalářské práce bylo vytipovat domácnosti ohroţené platební neschopností. Došli jsme k závěru, ţe ohroţeny jsou mladé osoby (resp. domácnosti s mladou osobu v čele), domácnosti s více dětmi, dále domácnosti s vysokým či nadprůměrným příjmem, nebo s úvěrem. Závěrem bych ráda pobídla české občany k větší střídmosti při utrácení. Měli by se snaţit svoji výslednou bilanci drţet v kladných hodnotách. Ţijeme ve světě, který se neuvěřitelně rychle mění, a my nevíme, co přijde nečekaného a jaké situaci budeme muset čelit. Jedním si ovšem můţeme být jisti – důchodová reforma se blíţí a nám nezbude nic jiného, neţ si na lepší stáří něco ušetřit sami.
- 67 -
REJSTŘÍKY A SEZNAMY Literatura [1] BARTOŠOVÁ, J. 2006. Základy statistiky pro manažery. Oeconomica. 2006. ISBN 80-245-1019-7. [2] CYHELSKÝ, L., et al. 2001. Elementární statistická analýza. Vydání 2. doplněné. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-003-1. [3] KOCOUREK, J., TRYLČ, L. 2004. Mzda, plat a jiné formy odměňování za práci v ČR. 4. aktualiz. a dopl. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. ISBN 80-7263-226-4. [4] KOMÁRKOVÁ, L. et al. 2007. Základy analýzy dat a statistického úsudku s příklady v R. Skriptum pro přednášku 6MI211. [5] KROH, M. 1999. Jak si vzít úvěr. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169-617-X. [6] SMRČKA, L. 2010. Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. [7] VYBÍRAL, V. 2010. Mzdové účetnictví 2010 praktický průvodce. Třinácté vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3347-0. [8] Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [9] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [10] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Internetové zdroje [11] Československá obchodní banka – Sazebník pro fyzické osoby http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#uvery [12] Český statistický úřad – Statistika rodinných účtů http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty [13] Měšec.cz – Exekuce není legrace http://www.mesec.cz/clanky/exekuce-neni-legrace/ [14] Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
- 68 -
Tabulky Tabulka 1:
Nesprávná podoba rozvahy ................................................................................. 13
Tabulka 2:
Rozvaha............................................................................................................... 14
Tabulka 3:
Bilance domácnosti ............................................................................................. 15
Tabulka 4:
Půjčka na cokoliv od Československé obchodní banky, a.s. .............................. 19
Tabulka 5:
Půjčka na lepší bydlení od Československé obchodní banky, a.s....................... 20
Tabulka 6:
Mzdové tarify účinné od 1.7.2006 ...................................................................... 28
Tabulka 7:
Částky ţivotního minima .................................................................................... 30
Tabulka 8:
Výše přídavků na dítě ......................................................................................... 31
Tabulka 9:
Kvartily ............................................................................................................... 37
Tabulka 10:
Charakteristiky variability .................................................................................. 38
Tabulka 11:
Symbolika pro tabulku rozdělení četností........................................................... 39
Tabulka 12:
Charakteristiky polohy domácností .................................................................... 47
Tabulka 13:
Záporná bilance – věk ......................................................................................... 50
Tabulka 14:
Kladná bilance – věk ........................................................................................... 50
Tabulka 15:
Kladná a záporná bilance – pohlaví .................................................................... 51
Tabulka 16:
Záporná bilance – vzdělání ................................................................................. 52
Tabulka 17:
Kladná bilance – vzdělání ................................................................................... 52
Tabulka 18:
Záporná bilance – počet dětí ............................................................................... 54
Tabulka 19:
Kladná bilance – počet dětí ................................................................................. 54
Tabulka 20:
Záporná bilance – existence úvěru ...................................................................... 55
Tabulka 21:
Kladná bilance – existence úvěru ....................................................................... 55
Tabulka 22:
Záporná bilance – úroveň příjmů ........................................................................ 57
Tabulka 23:
Kladná bilance – úroveň příjmů .......................................................................... 57
Tabulka 24:
Výsledky Leveneova testu homoskedasticity ..................................................... 60
Tabulka 25:
P-hodnoty ............................................................................................................ 61
Tabulka 26:
Míra inflace, inflační a očišťovací koeficient ..................................................... 65
Tabulka 27:
Reálné hodnoty očištěné od inflace .................................................................... 65
- 69 -
Grafy Graf 1:
Histogram ................................................................................................................... 40
Graf 2:
Krabicový diagram ..................................................................................................... 40
Graf 3:
Výsečový graf ............................................................................................................ 41
Graf 4:
Procentuální podíl domácností dle výsledné bilance ................................................. 47
Graf 5:
Boxplot výsledné bilance ........................................................................................... 48
Graf 6:
Negativní a pozitivní bilance podle skupin ................................................................ 48
Graf 7:
Boxplot záporné a kladné bilance dle kritéria věk ..................................................... 50
Graf 8:
Kladná a záporná bilance dle kritéria pohlaví ............................................................ 51
Graf 9:
Kladná a záporná bilance dle kritéria vzdělání .......................................................... 53
Graf 10: Boxplot záporné a kladné bilance dle kritéria děti ..................................................... 54 Graf 11: Průměrná záporná a kladná bilance domácností, které mají úvěr .............................. 56 Graf 12: Kladná a záporná bilamce dle kritéria výše příjmů.................................................... 57 Graf 13: Homoskedasticita ....................................................................................................... 61 Graf 14: Závislost ..................................................................................................................... 62 Graf 15: Vývoj průměrného měsíčního příjmu na osobu v letech 2008-2010 ......................... 63
Přílohy Příloha 1: Nařízení vlády č. 130/2009 Sb. Příloha 2: Statistika rodinných účtů za rok 2008 – ukázka souboru
- 70 -
