H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 0 9 2 WWW.VRCHOLKY.CZ
Rocnık
9, cıslo 092
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
KLUB
CAO DE
-- Since 1999 --
C IN
WWW.LEZEC.CZ
Brezen
2007
HOROLEZECTVÍ N Á S M Á V M O C I ..
CHRIS BONINGTON á Ma m podezrenı , z e lezenı vytva rı v nasem te le specia lnı druh koktejlu adrenalinu a vzrusenı . A domnı va m se, z e je doka za no, z e rada chemicky ch a hormona lnı ch zme n cinı clove ka za visly m. A to je duvod, proc horolezectvı ma lidi, kterı se mu ve nujı , tak pevne v moci“
V tomto c ısle v
Gu nter Schneider - rozhovor
v
Cesta do podsvetı
v
Alpinia da ý jak to bylo?
v
Sedlecky s pica k
v
OVK Labskž pıskovce
v
Fukov a Rudolf Kauschka
v
Nejtezs ıcesta na Borni?
v
Novž cesty
v
Strıpky
v
Kalenda r sportovnıch akcı
v
a mnohe dalsı– Gunter Schneider ý Prvovy stup Krajkovou hranou na Z eleznou vž z 17. cervna 1972. Foto archiv G.S. CAO News 1
Co novžho v CAO Decın? Informace z klubove ho dž nı..
Plnıme, co jsme slıbili - v tomto cısle prina sıme dalsı z rady rozhovoru s horolezecky mi osobnostmi Labskeho –dolı ě tentokra t s Gunterem Schneiderem..
JirıHouba Chara
Gu nter Schneider
Predseda CAO Decın
Pıskar tž lem i dusı..
Br eznova
schuzka vysla na 7.3. Sesli jsme se jako vzdy na Kocande . Jiz podruhč jsme se tu potkali s KOB De cın (Klub orientacnıho be hu), kterımajıschuze takč vzdy prvnıstredu v me sıci. Protoze mısta je v salonku dost a mnozı clenovč obou klubuse dobre znajı, je to spıse klad - dost lezcu OB aktivne be ha a ne kterıbe zci zase lezou, takze alespon bude prenos informacırychlejsı..
Za CAO News se ptal Jir ıHouba Chara
CAO News: Na ž vod pa r klasicky ch dotazu. Muzes na m rıci, kdy a kde jsi se narodil? G.S.: Narodil jsem se 8. brezna 1944 v De cıne . CAO News: Vzpomenes si, kdy jsi lezl poprve ?
Program breznovč schuze: -
-
Alpinia da 2007. Nikdo z klubu nenasel letos tolik motivace, aby se zČcastnil celč snury ctyr zavodu. Na Sne zku neodjel nikdo, ale na Rocking (tentokrat na Borni) se par jedincuchysta. Takč do alpskč ho lezenı ne jakč body ne kdo jiste nasbıra a s prechodem Krkonos se uvidı. C ervenackovy sance na celkovč vıte zstvı tak prudce stouply. Nova pravidla. Probe hla diskuse nad navrhy novy ch pravidel lezenı na pıskovcovy ch i nepıskovcovy ch skalach. Je na nich vide t obrovsky kus prace, presto, podle nazoru ne ktery ch lezcu, jsou apriori odsouzeny k jejich nedodrzovanı. A to kvuli jednomu dve ma bodum, kterč jsou napr. pro lezce v Labskč m Čdolı neprijatelnč .
-
Prukazky CHS. Byly rozdany poslednı clenskč prukazy C HS.
-
Ruzne . Probıraly se nejblizsı akce, byly prodavany DVD se skve ly m filmem Jak to tenkrat bylo o prvovy stupu na Jeptisku, planovaly se prazdninovč akce, novč cesty atd.
-
Geocaching. Mnoho diskusı se motalo kolem modnıho Geocachingu. Padaly vy razy jako multi/micro/event/cache, travelbugs a geocoins, waypoint, mudlovč apod. Pro nezasve cenč tč me r nadavky. Ukazalo se, ze nejlepsım founderem je Jarda Uher (45) a David Sedivy (39 zalogovany ch kesık datu 7.3.2007)..
G.S.: Po ruzny ch skalach v De cıne jsem lezl uz jako maly kluk. Ale na prvnı opravdovou ve z jsem vylezl v roce 1959 s mıstnımi kluky, kdyz jsem se priste hoval do Zlebu. To mi bylo 15 let. CAO News: Pamatujes si, co to bylo za vňz? G.S.: Byl to C irtin strazce, dnes se ta ve z jmenuje Strazce Prostrednıho Zlebu. Vylezl jsem Starou cestu a protoze jsem neme l lano, stejnou cestou jsem zase slezl dolu. CAO News: Jake to byly pocity? G.S.: Lezenı se mi zalıbilo, a tak jsem zacal chodit do skal s mıstnımi kluky a casto takč sam. Az v roce 1962 jsem se seznamil s Jindrichem Straussem a ten me privedl do de cınskč ho horolezeckč ho oddılu.
Gu nter v akci - vlevo vyva dına Flachskopfer cestu Talweg VIIa, vpravo v Ra jci na Sokolu.
CAO News: Muzes na m popsat, jake jsi mňl tehdy vybavenı a co se dalo sehnat v obchodech? G.S.: Napred jsem me l jen kroucenč konopnč lano a ne kolik hasicsky ch karabin. U nas se v obchodech nedalo sehnat prakticky nic. Postupne jsem se jako kazdy vybavoval ve cmi ve tsinou z tehdejsıho NDR, kterč jsem kupoval pres svoje starsıkamarady. Kocanda 7. brezna 2007. Zacına me se scha zet..
CAO News: Jak jste se tenkra t navazovali, jistili, slanovali?
Hora m zdar!
G.S.: Navazovali jsme se rovnou na lano. Jistili jsme pres te lo a slanovali D¨lferovy m sedem. CAO News 2
CAO News: Kdo se v te dobň staral o vrcholy a jak byly vybaveny? G.S.: O vrcholky se uz tenkrat starala vrcholova komise ve kterč jsem takč pracoval. Knızky byly na vsech vrcholech v poradku a starč ne meckč kruhy jsme postupne vyme novali za novč . V tč to dobe se nejvıc po organizacnı strance staral o vrcholovou komisi Jarda Uher. CAO News: S ky m jsi lezl nejc astňji? Jak se k tobň starsı lezci chovali a ovlivnili tň nňjak?
CAO News: Kam jsi jezdil nebo chodil le zt nejradňji? G.S.: Nejprve to bylo Labskč Čdolı a Hrensko, pozde ji hlavne saskč pıskovcovč oblasti. CAO News: Co Vysoke Tatry? Bavilo tň vıce lezenı v Tatra ch nebo na pıskovci? G.S.: No, do Tater jsem jezdil casto a hlavne v zime . Co se vsak ty ce skalnıho lezenı, jsem pıskar te lem i dusı.
G.S.: Nejcaste ji jsem lezl s Karlem Krombholzem a Ladislavem Ryskou. Oba me ovlivnili svy m cestny m prıstupem k pravidlum lezenıa uprımny m kamaradstvım.
Ve Vysoky ch Tatra ch, na vrcholu C eskžho s tıtu 4. brezna 1991. Dnes je s tıt prejmenovany na Tazky , stejne tak C eska dolina a pleso..
CAO News: Dostal jsi se take nňkam do zahranic ı? G.S.: Parkrat jsem byl v Alpach a Dolomitech a takč v reckč Meteore. Vlevo SZ hrana na Homoli ve Hrensku, vpravo na dherna Cesta strachu VIIa na R˚zovou vez v Laba ku.
CAO News: S ktery m spolulezcem ma s nejvňtsı lezecke za zitky? G.S.: Jsou to prave Karel Krombholz a LaÚa Ryska. CAO News: Byl jsi tedy v dňc ınske m horolezecke m oddıle. Vzpomenes si, kdo tam byl predseda nebo na nňjaka zna ma jme na? G.S.: Predsedou H.O. De cın byl v tč dobe Zdene k Janku, pred nım Stanislav Balıcek a po ne m Josef Hozak. Bylo nas tenkrat ne co pres tricet a vsichni jsme se znali.
R ecka Meteora, Daupianifels, duben 1992. I zde ma Gu nter Schneider prvovy stupy spolecne s jejım “ objevitelemŽDietrichem Hassem.
CAO News: Jakou cestu v hora ch povazujes za svou nejhodnotnňjsıa v jake vy sce jsi byl nejvy se? G.S.: Nejvy se jsem byl na Mont Blancu a na Matterhornu. Z te ch alpsky ch vy stupu bych vzpomenul vy stup na Pic Badile znamou Cassinovou cestou za VI, v Dolomitech to byla treba Cima Piccola cestou Comici za VI a samozrejme hodne hezky ch cest ve Vysoky ch Tatrach. 1. ma j roku 1972. Vs ichni horolezci mısto v pr˚vodu ve skala ch. Gu nter se zdravına vrcholu Krkavce v Labskžm Čdolıs Petrem S te panem..
CAO News: Jaka byla pravidla lezenıa jak se dodrzovala? G.S.: V celč m Labskč m Čdolı se dodrzovala ta nejprısne jsı pravidla prevzata ve tsinou od sasky ch horolezcu.
CAO News: A ktere vylezene cesty na pısku si povazujes nejvıc? G.S.: To nedokazu posoudit. Za svuj zivot jsem vylezl tolik krasny ch cest, ze vybrat jedinou je pro me proste nemoznč . Spıs jsem se vzdy pri vyvade nı snazil vyhove t svy m kamaradum.
CAO News 3
CAO News: Jsi autorem nebo spoluautorem rady prvovy stupu v Laba ku, Hrensku, Jetrichovicıch, Kyjovň i jinde. Jaky povazujes za svuj nejlepsı nebo ktery ma s nejradňji?
CAO News: V kolika letech jsi se ozenil a mňlo to nňjaky vliv na tve lezenı?
G.S.: Prvovy stupuzas az tak moc nemam. Ale ani tady bych si nedokazal vybrat jeden jediny . Nez na ne jakč ceste mi spıs vzdy zalezelo na tom, aby byla ve skalach dobra parta a zabava.
CAO News: Jak moc ti zmňnila zivot revoluce? Neta hlo tň to tam, kam se predtım c lovňk nedostal?
G.S.: Poprvč v roce 1969 a podruhč v roce 1980. Na lezenı to moc vliv neme lo, to jsem si vzdy prosadil.
CAO News: Tre noval jsi nňjak lezenı?
G.S.: Revoluce mi zivot zajistč zme nila. Ne tım, ze by me to tahlo jinam, ale protoze se zacaly rozpadat velkč party, na kterč jsem byl zvykly .
G.S.: Specialne jsem nijak netrč noval. Jen jsem se snazil co nejvıce lč zt a kdyz to neslo, tak jsem posiloval nebo jezdil na kole a v zime na be zkach.
G.S.: Bohuzel velmi zrıdka.
Vysokž Tatry, Rysy. Zima 1991.
CAO News: Na kole jsi asi jezdil hodnň - slysel jsem vypra vňt, ze jsi byl vy borny cyklista. G.S.: To ano, kolo mam i dnes rad a v zime takč be zky. Nč uz vsak zavodit, ale spıse me bavıdelsıtČry. CAO News: Tak jestň zpa tky k lezenı. Spadl jsi nňkdy pri lezenı? G.S.: Samozrejme , par padu do lana jsem me l a takč jeden osklivy az na zem. CAO News: To se ti stalo kdy a kde? G.S.: Bylo to v roce 1963 na Majaku te sne pred tım, nez jsem narukoval na vojnu. Takhle jsem si to tenkrat zapsal do svč ho lezeckč ho dennıku: Patek 27.9.1963. Odpoledne jsme sli lč zt na Majak. Nastoupil jsem do Čdolnı ste ny. Vylezl jsem asi 15 metru, kdyz ne co ruplo a ja zacal padat. Padal jsem po nohou, prede mnou ubıhala ste na, jako kdybych jel vy tahem. Zaroven mi hlavou probıhal cely muj dosavadnı zivot. Te sne pred dopadem jsem se vide l jako Čplne maly . Mırne sikma nastupova ste na me prevratila na zada a ja spadl do korenuborovic, kterč vycnıvaly nad vyplaveny m podlozım. Do bivaku jsem dosel ani nevım jak. Probral jsem se az ve spacaku a nic jsem si nepamatoval. Stale jsem se ptal, co se stalo. Lezel jsem tam az do prıstıho dne odpoledne. Cely den prselo, a tak jsme to zabalili a jeli domu. Ucastnıci: Jindrich Strauss, Frantisek Kasal, Jarka Koutna a ja. 30.9.1963: Poradal jsem rozloucenı s kamarady. Prisli Karel Krombholz, Jindrich Strauss, Jarka Koutna a Frantisek Kasal. 1.10.1963: Narukoval jsem meziobratlovou plotč nkou..
na
vojnu
s rozdrcenou
CAO News: Chodıs jestň le zt?
V druznž debate s kamara dy ve skala ch. Zleva celem stojıcıLadislav Ryska a Karel Krombholz. Na zemi sedıGu nter.
CAO News: Jaky je tvuj na zor na dnesnı tňzke cesty a lezenıs magne ziem? G.S.: Pokud lezci de lajı te zkč cesty podle pravidel, tak je obdivuji. Nč vsak ty, co si dajı kruhy z lana. Magnč zium na pıskovec nepatrı, durazne to odsuzuji. Ne co jinč ho je to na vapenci a podobny ch skalach. CAO News: A jak vnıma s v nasich skalnıch oblastech ochranu prırody? Zda se ti dostatec na nebo naopak nedostatec na , je uprena na to, co prırodň opravdu skodı nebo se spıs snazı z pohodlnosti jen vytňsnit lezce ze skal? Jak to vidıs ty? G.S.: Prestoze jsem byl kdysi jednım ze zakladajıcıch clenu ochrany prırody, tak dnes jsem proti soucasny m ochrancum v opozici. Tak, jak se nynı tito ochranci chovajı k horolezcum a ostatnım milovnıkum prırody je trestuhodnč . Vzdy„jsme prece takč soucast tč to prırody a pohybovali jsme se tam navıc mnohem drıve, nezli vsichni dnesnı takzvanı ochranci prırody. My jsme prırode nikdy neskodili. Chovali jsme se tam slusne a chodili tam po svy ch. Oni si tam jezdı terč nnımi auty, lezou ptakum do hnızd, coz je jiste vıc vyplası, nez lezec, ktery si jich nevsıma. CAO News: Vım, ze se pri ruzny ch prılezitostech scha zıs s kamara dy Helmutem Weigelem, La Ř ou Ryskou a Karlem Krombholzem. R esıte spolu jestň lezenı? G.S.: Se svy mi kamarady se samozrejme schazım pri kazdč moznč prılezitosti. Nase spolecnč celozivotnı zazitky, hlavne ty sportovnı a poslednı dobou nase spolecnč vy lety, nas spojujı. O lezenı se samozrejme zajımame stale a to i dıky tvč mu casopisu.
CAO News 4
Kamara dska vez - Jihovy chodnıcesta IV - 12.9.1976, Gu nter Schneider, K.Krombholz Kamara dska vez - Severovy chodnıcesta V - 5.9.1976, Gu nter Schneider, L.Ryska, K.Krombholz Samota r - Vy chodnıcesta VII - 10.6.1973, Gu nter Schneider, J.Uher
Ostrov Zarostly kuzel - Preskok 1 - 25.5.1974, Gu nter Schneider.
Hrensko Vez Dlouhžho dolu - Stena Dlouhžho dolu VII - 1.6.1975, Gu nter Schneider, W.Tamme, L.Ryska, K.Krombholz, L.Holpuch Vez Strıbrnž steny - Dlouha cesta VIIb - 16.6.1973, Gu nter Schneider, H.Weigel
Kyjov 25. kvetna 2002 v Jetrichovicıch na Malžm Zlutžm cimburıs prıtelem a spolulezcem Ladislavem Ryskou.
CAO News: Mozna bude znıt moje ota zka trochu pateticky, ale prece - jake by jsi predal poselstvı mladsı lezecke generaci? G.S.: To jsem ti vlastne uz odpove de l v predchozı odpove di. Mlady m lezcum preji hodne hezky ch vy stupua hlavne pevnč a trvalč pratelstvı, jakč jsme si vytvorili my. CAO News: G¨ntre, dıky moc za tvuj c as, ktery si na m vňnoval. A protoze se blızı 8. brezna, dovol, abych ti popra l k tvy m narozenina m hlavnň pevne zdravı, pohodu, klid a jestň hodnň pňkny ch chvil ve skala ch c i na tž ra ch.
Vsechno nejlepsı!
Maly Plactivy ka men - Za padnıcesta VI - 3.6.1976, Gu nter Schneider, H.Weigel Vlk - Severoza padnıcesta VI - Gu nter Schneider, H.Weigel, L.Ryska Volska vez - Stara cesta VI - 4.6.1972, Gu nter Schneider, H.Weigel, K.Hladık, H.Weigel Volsky kuzel - Stara cesta VI - 4.6.1972, Gu nter Schneider, H.Weigel, K.Hladık, H.Weigel Zelezna vez - Krajkova hrana V - 17.6.1972, Gu nter Schneider, H.Weigel, H.Weigel, V.T˚ma Zelezna vez - Jiznıspa ra VIIb - 17.6.1972, Gu nter Schneider, H.Weigel
Toka n Vosıvez - Stara cesta V (VI) - 25.4.1976, Gu nter Schneider (jis ten zdola)
Kamaradi horolezci Schmilka, vez Rauschrnkopf, 25.8.1990. Radost a spokojenost z Čspes nžho vy stupu uprostred na dhernžho skalnıho mesta..
Prvovy stupy Gu ntera Schneidera (vy bž r)
Labskž Čdolıý levy breh
Karel Krombholz, Ladislav Ryska, Gu nter Schneider a Helmut Weigel - vynikajıcıhorolezci, prvovy stupci a kamara di. Dıky jejich ochote jsme meli moznost se prostrednictvım rozhovor˚ a vypra venı vra tit do doby, kdy mezi skalami v Labskžm Čdolıbylo jes te pusto bez lidıa cesty vedly jen na ty nejvy znamnejs ıveze. Vs em jmenovany m za to patrıdık. A az prıs te polezete nejakou vyhla s enou labskou klasiku, pod ıvejte se na jmžna autor˚. Treba je uz budete lžpe zna t..
Breznova vez - Stara cesta II - 5.1.1974, Gu nter Schneider, W. Tamme, K. Krombholz Hranol - Stara cesta III - 29.1.1967, Gu nter Schneider, M. Holub India nka (Jubilejnıvez) - Stara cesta VII - 30.3.1974, Gu nter Schneider, K. Krombholz, L. Ryska, W. Tamme Sikma Jehla - U dolnıcesta VII - 17.7.1963, Gu nter Schneider, F. Kasal
Labskž Čdolıý pravy breh Dolnıvez - Vy chodnıstena III - 14.6.1975, Gu nter Schneider, K.Krombholz, L.Holpuch, L.Ryska
Portržty a rozhovory najdete v techto cıslech CAO News: Weigel duben a kveten 2002; Krombholz cerven a cervenec 2002; Ryska brezen a duben 2003 a Schneider v tomto cısle..
CAO News 5
Cesta do podsvetı
najednou, kde se vzal tu se vzal, letıcı kamen velky jak pe st me praskne pres prsty. Jeden prst na pravč ruce necıtım a tece z ne j krev. “To nic nebude, jen modrina,ö diagnostikuje Honza. Po chvıli se to zda by t opravdu lepsı, prst zacına bolet a modra. Uz tusım, ze to “podsve tıö musıby t blızko, a tak pokracujeme dal.
Invertovali jsme horolezectvı Jarda Kukla H.O. Rot Sport
o n c e m Čnora jsme se vypravili do Labaku na jeskynarskou vy pravu. Vzhledem k tomu, ze jsem se po case ope t sesel s oddılovy m kamaradem Honzou Hadasem, dalo se tusit, ze nezustaneme u zcela be zny ch “kouskuö.
K
V sobotu dopoledne vychazıme z Labskč Strane a prolč zame par lehcıch a kratsıch de r v okolı Damskč jeskyne . Listuji v pruvodci, tak copak tu mame dal? Hades? Cesta do podsve tı za S5?! Ty jo, to je vubec ten nejte zsı mozny stupen! Toho se Honza chyta, to uz je prece jenom ne co. Moc se mi do toho nechce, ale je fakt, ze se muzeme vzdycky vratit, kdyz se nam ne jaky Čsek nebude lıbit. Takze jdeme! Snazıme se ne co vycıst z ne mecky psanč ho jeskynarskč ho pruvodce, ale vzhledem k tomu, ze ani jeden z nas neoply va znalostıne mciny, jdeme vıcemč ne naslepo. Vstupujeme luxusnı sirokou chodbou, nasleduje Čzky prulez do sirsıho komına a sestup. Jo, takhle kdyby to vydrzelo. Dal cesta pokracuje plazivkou. Jdu prvnı, plazım se, plazım a sleduji strop nad sebou. Najednou mam nad hlavou ne kolik balvanu slepeny ch pouze jılovou hlınou. “Tak uz vım, co to znamena lose BlŠcke,ö kriknu na Honzu. Ani nedejcham a vy hruzne vypadajıcı mısto zanechavam ve tme za sebou. Plazivka klesa, jdu rade ji hlavou napred, ale to se nejevı jako moc dobry napad. Malem na jejım konci hazım kotoul do me lkč ho komına.
Honza se ujıma vedenı. Sestupujeme stupnovitou sachtou k uzouckč mu komınku vedoucımu kamsi do nitra skaly. Hmm, tak to bude asi to pe tkovč mısto. Zave sujeme za vklıne ny balvan lano a Honza se odvazne spoustı hladky m, 25 - 40 cm siroky m (nebo spıse Čzky m) komınem. Za chvıli na me zdola rve, ze je to v pohode , a„jdu taky. Gravitace zde nenı neprıtel jako pri lezenı, ale kamarad, takze klouzu brzde n trenım te la o ste ny Čzkč ho prostoru kamsi dolu. Problč m je v tom, ze komınek ma trychty rovity tvar a ke dnu se zuzuje. Kdyz to prezenu, tak me to sevre stejne jako toho krejcıka v Tisč . Musı se v tom traverzovat, coz nenı zrovna nejjednodussı. Nakonec to zvladame a oba se ocitame v trochu sirsım prostoru. Tak sakra, kde je knızka? Hele, tady je jeste jeden komın! Prolč zam ho, ale nikde nic. Tak na to kaslem, vsechno je tu mnohem uzsı, nez je zdravo a spousta volny ch kamenu. Uz si myslıme, ze jsme to zapytlili, kdyz pod sebou vidıme jeden, o kapku sirsı komın. Honza ho slč za a kdyz slysım zdola jeho rev: “Je tu, mam ji, mame jı!ö Je mi jasnč , ze mluvıo jeskynnıknızce.
To nenısvacina, v tom es usu je knızka.
Kniha z roku 2001, je stejne stara jako Cesta do podsve tı. Je v nı asi sest zapisu a vsechny jsou ne mecky. Nejen ze mame “Podzemı zdar 2007ö, ale k nası radosti jeste dokonce i prvnı cesky prustup touto jeskynı. V jednž z plazivek.
Nasleduje dalsı Čzky prulez do mensı mıstnosti. Cesta vede cik cak, porad dolu. C ekam na Honzu, az doleze, kdyz v tom
Plni optimismu za sborovč ho zpe vu sprosty ch pısnı se sineme k sve tlu dennımu. Vy stup je sice mnohem te zsı nez sestup, ale nic jinč ho clove ku taky nezby va, nechce-li nave ky zustat v podsve tı..
CAO News 6
Nız uz to nejde...
Dodatek: Jeskyne Hades byla prostoupena Ne mci v roce 1998 az k Čzkč mu komınu. V roce 2001 sestoupil Michael Bellmann (autor ne meckč ho pruvodce) se svy m spolulezcem asi o 20 m nıze na skutecnč dno jeskyne . Hades nenı ne jak geologicky zvlastnı, jeskynarsky vsak patrı k nejte zsım jeskynım Labsky ch pıskovcu. Jinak co se mč ho prstu ty ce, nakonec to nebyla pouha modrina, ale rozstıpnuty clanek (tri ty dny bez lezenı, ach jo). Foto á 2007 Jarda Kukla a Jan Hadas
ALPINIA DA Jak to vsechno bylo a nebylo.. Jan C ervenacek Slechta Praha
V
y p u k l o to (to soute zenı) v Obrım dole v roce 1987, kdyz jsme za sebou me li prvnıtatransky zimnı vy cvik. Osazenstvo chaty Yettice, cely ty den bez elektriny, uzavrelo sazky, kdo ze bude drıv na Sne zce a zpatky. V roce 1993 byl zavod obnoven a pribyl jeste Rocking (Čplne poprvč jako 10 cest na C ertovy ch skalach v C ernolıcıch a kazda z nich na cas) a lezenına tehdy modnı ume lč ste ne (takova Čplne mala v Klarove slepeckč m Čstavu). ***
vybırajı svoji “magic lineö z libovolnč koty 1000 m n.m. vsech tvarıhory podle klimaticky ch a terč nnıch podmınek. C asto spatrıte zavodnıky na skialpech, na be zkach, s mackama nebo jen tak v teniskach, takč se osve dcily vlne nč ponozky pres boty a kus klacku; zalezı vzdy na typu sne hu, kterč ho napr. eskymaci rozeznavajı20 druhu. Vıte zem toho prvnıho piony rskč ho zavodu v roce 1987 byl Petr Mlc och, dolu sjızde l velice nebezpecny m kaskadč rsky m zpusobem (od tč doby se zavodı pouze na vrchol) a hned dostal cas pod hodinu na 58 minut. Postupne se zavodnıci zdokonalovali a dnes jiz cas Milana Marhana (vıte ze tatranskč Serpa rallye) z polskč severnı ste ny z roku 2001 je skoro pod hranicıpul hodiny. Z zen a dıvek tomuto zavodu jiz dominovaly Ilona Ska lova (mistryne sve taŘ ), Ladňna Bımova (instruktorka C HS I. Trıdy), Marcela Matňju (tragicky zahynula v Tatrach na Ladovč m stıtu), ale rekord stale drzı Martina Slechtova (prvnı zena v lyzarskč 24 hodinovce nad 200 km v C R). Kavanova a Marhan Čplne nejlepsıch casudosahli pri Čplnč absenci sne hu. Druzstva z roku 1999 (Marhan, Frank a Herman) a 1998 (Matňju, Slikova , Tolochova ) a jejich vy sledky budou jen te zko pro dnesnızchoulostive lou mladou generaci k prekonanı. Rocking se postupne vyvinul do podoby “Slez deset na tvč pome ry nejobtızne jsıch cest RP, tj. nepadej, neodsedavej a neslapej na kruhy, skoby a boraky.ö Dlouho kraloval Jarda Skvor z Reze, pro ne hoz domovsky mi skalami bylo Srbsko. Jen se zavod preste hoval do Ostrova, Rajce a Tisč vytvoril rekord Pavel Pavouk Cerny z CAO De cın. Na Borni by mıstnı rekord drzel Jan Kreisinger, kdyby nevypadl ze zave recnč cesty za VIII, ale prave takovč tragč die Rocking prinası a nikdy nenı pro favorita na ruzıch ustlano, zvlaste kdyz prepıskne svč sıly. Tak tomu ale v horach prece je, nicht wahr? Zeny a rocking? Dodnes kraluje svy m borensky m vy konem tehdy 18-ti leta Ivana Tolochova . 58 bodu znamena vyvade t skoro samč sestky a neodsednout, zkuste si to treba vy prume rnılezectımuzi, jako jsem treba ja. Druzstva Skvor, Masa t a Mach v Srbsku jako HO Rez v roce 1997 a Tolochova , Matňju a Slikova jako DAVYS na Borni z roku 1998 ope t asi dlouho nenaleznou konkurenci. Ume lou ste nu (dodnes vzpomıname na bratry Resche a Jirıho Dragouna v Ruzyni nebo Ladňnu Bımovou ci Lenku Slavıc kovou nebo Petra Rocha ci Matňje Holuba na Brumlovce) zcela podle prevladajıcıch trendu ve sve tovč m horolezectvı nahradil postupne Drymixtooling (macky a cepıny na suchč nebo mokrč skale Pavel Pavouk Cerny za 5 minut prelezl Brasnicku za VII zfilmovano viz foto).
Od roku 1994 se pak ude luje pohar za 4 soute ze (navıc v tom roce pribyl jeste dnes jiz 27. rocnık prechodu Krkonos v zavodnıpodobe ). Samotny “Zavod na Sne zkuö nejprve probıhal jako masovy s hromadny m startem od Yettice (1000 m n.m.). Od prelomu stoletı resp. tisıciletı je to zavod “inteligentuö, kterı si sami CAO News 7
A od minulč ho roku Walliskč Alpy a vubec velehory po celč planete zemi. Loni Matterhorn zdolali Toma s Benes a Josef Kratochvıl za cca 16 hodin (obtıznost G5 resp. 3EF podle W.Pauseho resp. tak 3B rusky ch). Rallye ve sme ru od Harrachova na Pomeznı boudy prinesla nejlepsı vy sledky Petru Vlasa kovi a Davidu Nehasilovi za 2 hodiny 32 minut a Ivanň Tolochove za rovnč 3 hodiny. Aby vsak tito pome rne mladı lidč neusnuli na vavrınech, zme nila se trasa proti srsti a prekonava se cely Čsek (nejen rychlostnı vlozky) by„ po castech Pomezky - Lucnı, LucnıPetrovka a Petrovka - Harrachov. Zakladnı rekordy tra„ovy ch Čseku ustavil Toma s Benes loni, kdy se takč Alpiniada stala poprvč profesionalnım zavodem. I letos se ocekava velka konkurence, protoze odme ny pro vıte ze jsou hodnotnč a zavod je zarazen v kategorii A “Soute zı mimo halu a stopu C eskč ho horolezeckč ho svazuö. V prıstım roce bude soucastı ligy a ne kolik prvnıch zavodnıku se bude prımo kvalifikovat do grandioznı soute ze desetiletı s pracovnım nazvem “500 mil v sedleö (Kralicky Sne znık Jeste d za Čcasti sde lovacıch prostredkua tisku). *** V horolezecky ch oddılech panujı casto dohady, kdo preleze vıc, lč pe a svizne ji, a tak je nejlepsı zakulisnı pomluvy a legendy ukoncit pevny m termınem a pravidly pro vsechny.
Prıstup: Z Hradku nad Nisou nebo z Dolnıho Sedla (na silnici Hradek Rynoltice) po turistickč znacce na rozcestı "Sedlo pod Popovkou". (Samozrejme je moznč vyrazit i z Hornıho sedla, Petrovic, Polesı nebo z Hartau. Pro globalnı orientaci na mape republiky: celč se to odehrava asi 20 km zapadne od Liberce.) Ze sedla pod Popovkou (rozcestı znaceny ch cest) po vozovč ceste , jedinč bez turistickč znacky, severozapadnım sme rem. Po chvıli se cesta rozdvojuje, jdeme mırne doleva. Na okraji zarostlč my tiny asi 15 metrudoleva dolua jsme tam. Ze sedla pod Popovkou cca 300 metru. Vy ska hlavnı ste ny asi 11 metru.
Džtsky koutek masiv a skupina balvanu na JZ –bocı sedleckeho spica ku a) b) c) d) e)
Foto á 2004 David Nehasil
Sedlecky s pica k
Nahornıkomın I Hrana ???; nahore bh, cca 2004 Kralicınora III; Čzky m komınem Ukradena VIIb; vpravo v jiznıste ne , 2 bh; ???, 1. bh Lukas Bludsky , 8/2003 Prasatko v bazč nu VI; levou castıjiznıste ny, 2 bh; Radomır Josek + Petr Danis, Lukas Bludsky , 31.7.2005. (2. bh dodatecne )
Bouldery (samozrejmž mozno mnoho dalsıch)
Dž tsky koutek a prilehle bouldery.. Lukas Bludsky & JirıChara HO Humanita & CAO Decın
e z v y z n a m n a oblast, ktera ale nabızı romantickč lezenı v pome rne kvalitnım pıskovci. Nema smysl kvuli tomu jezdit zdaleka, ale kdyz uz jsme tady (a„ jiz na chalupe , rodinnč rekreaci, pe sım vejletu ci projızdıme na bicyklu), tak zde nalezneme prıjemnou kratochvıli tak na jeden den. Samozrejme , Obrvč gry (3 km) nebo Krkavcı skaly (2 km) jsou lezecky vy razne zajımave jsı, berghajly v Cısarskč m Čdolı (Kaisergrundu) jsou mezi znalci povazovany za hodnotne jsı, o Oybinu a Weissbachtalu na ne meckč strane ani nemluvım.
B
f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r)
Lupen II Pres nadra IV; Lukas Bludsky , 8/2003. De tska ste nka II De tska hrana II Dlouhč ruce IV; Petr Danis, Jitka Bludska, 31.7.2005 Projekt; Hradectılezci ???, smycka visıod cca 9/2005 Krıdlatka sachalinska III; JirıChara, 17.12.2006 Dvoudırkova V; JirıChara, 17.12.2006. Hladkou ste nkou pomocıdvou dırek. Vedle nader III; JirıChara, Tomas Hraban, 17.12.2006 Kojenecka hrana I; JirıChara, Tomas Hraban, 17.12.2006 Kousava zaba IV-V; JirıChara, 17.12.2006. Previslou ste nkou a sparou n.v. Kratkč nohy IV; Radek C ernicky , 28.10.2006 De ti de tem II; Radim C ernicky (5 let), Anezka Krecmanova (4 roky), 28.10.2006
Pla nek oblasti
Detsky koutek ý podžl spa ry ve stene vpravo vede Prasa tko v bazžnu
Predpokladam, ze je zvıdavy kvaker znalec vybaven Bellmannovy m "Nordliches BŠhmen" a umı ne mecky, proto nepopisuji jiste vy znamne jsı cıle popisovanč v tomto bedekru, tj. Popovu skalu (Pfaffenstein) a prımo na Sedleckč m spicaku stojıcıKohoutıve z. CAO News 8
Novy pru vodce ě Luzicke hory
Neomluveni:
Prakticky “v te chto dnechö vydal Klub horolezcu z Hradku nad Nisou pe knč ho brozovanč ho pruvodce s nazvem Luzickč hory. Autory dıla jsou Radek Cernicky , Kamil Krec man a Stanislav Petruj. Krome nejpopularne jsıch pıskovcovy ch skal na Čbocı Luzicky ch hor a vyvrelinovy ch skalek na hrebeni Jeste du tam najdete i vy se popisovany De tsky koutek, ovsem bez ne kolika nejnove jsıch cest. Orientacnı cena pruvodce je 100 Kc a vysel v nakladu cca 1000 kusu. Na jeho sto ctyrech stranach najdete Cısarskč Čdolı, skaly u Hornıho Sedla (Obrvč gry a Krkavcı skaly), skaly u Krizan (Matousovka, Vajoletky), okolı Jıtravy (Havran), Jeste d a okolı. Dalsıuzitecny pomocnık na cesty..
Sla vek Hrkal (Tokan), Milan Krauskopf (Hrensko), Ing. JirıMusil (Rajec), Jan Hobla k (Ostrov), Karel Hofman (Jetrichovice), Va clav Sojka (NP C S)
Jednanı zahajil a rıdil predseda OVK Vladislav Nehasil, ktery privıtal spravce skalnıch oblastı, pozvanč cleny a zastupce lezeckč verejnosti. Vsechny prıtomnč navzajem seznamil a predstavil. Dale seznamil prıtomnč s body jednanı.
Hlavnı body jednanı: Prvnım bodem byl NP C S . Petr Koc ka: Oznamil prıtomny m, ze jiz nenı zame stnancem NP C S a tudız jiz nema opravne nı zastupovat NP C S tuto statnı organizaci. Dale predstavil svč ho nastupce, ktery bude v OVK LP mısto ne j. Je jım Antonın Vota pek (clen prazskč ho lezeckč ho klubu). Antonın Vota pek: Bude provedeno preznacenı stavajıcıch prıstupovy ch cest k lezecky m objektum v NP a vydana mapa one ch cest, potazmo pruvodce s te mito cestami. Ten vyjde pravde podobne t.r. Cesty budou konzultovany s VK. Otazka jerabka jiz nenı aktualnı, ale jednou k nı dojde. Jinak nenı zadny problč m s cesky mi lezci. NP bude informovat OVK o schuzce k novele Navste vnıho radu, o aktualizaci ve zı a cest (oddıl skal), dale bude informovat vyhlasovany ch uzave rach a Čzemı k docasnč mu zakazu lezenı a o jiny ch aktivitach spojeny ch se zajmy lezcu. Archiv stary ch vrcholovy ch knih zustava na stejnč m mıste a zodpove dnou osobou je Antonın Votapek.
Druhy m bodem jedna nı byla ota zka SCHKO LP.
Prasa tko v bazžnu VI (na snımku) a Ukradena VIIb jsou nejtezs ımıstnı cesty. Obe jsou velmi peknž, ale pozor - Prasa tko umıpozlobit a nenı tak jednoduchž, jak na prvnıpohled vypada a jak napovıda klasifikace.. Foto á 2006 Tomas Hraban a Jir ıChara
S politovanım se omluvil Ing. Karel Stein. Ten zaslal email, ve kterč m informoval o situaci kolem navrhovanč rezervace v Labskč m Čdolı (termın vyhlasenı zatım v nedohlednu... obce chte jı zmensit rozlohu... situace patova ale bude se resit). - zakaz de lanı prvovy stupu v rezervaci Tiskč ste ny platı od 1.7.2005 nutno dodrzovat! - nepouzıvat maglajz - poskozuje vzhled skal - nenatırat kruhy a schranky barevne Tlustou studii o vlivu horolezeckč cinnosti na pıskovcovč skaly (hlavne v Tisky ch ste nach) ma pro nas pripravenou, k nahlč dnutına sprave .
Tretım bodem byly informace predsedy CVK.
OVK Labskž pıskovce Zapis z jednanı, konane ho 15.2.2007 David Nehasil HO Boletice
Prıtomni: Ing. Jirı Rosol (Tisa, predseda CVK C HS Praha), Ing.Vladislav Nehasil (predseda OVK LP), David Nehasil DiS. (Vysoka Lıpa), Pavel Cerny (Be la), Jan Paul (Labskč Čdolı pravy breh), Ing. Petr Koc ka (NP C S), Ing. JirıCha ra (CAO News)
Ostatnılezecka verejnost: Eduard Puncman, Michal Aulicky , Petr Lastovic ka ml., Vlastimil Peroutka, Martin Darbuja n, David Peterka, Antonın Vota pek, Toma s Bardas, Pavel Ry va
Omluveni: MUDr. Ivan Na hlık (C eska Kamenice), Pavel Henke (Srbska Kamenice, Vsemily), Mgr. Vlastimil Domes (internetovč stranky), Zbynňk Homola (Labskč Čdolı levy breh), Ing. Karel Stein (SCHKO LP) ), Ing. JirıChaloupka (Kyjov,Brtnıky)
Jirı Rosol: Informoval o otazkach pravidel na cesky ch skalach. Jsou jiz pripravenč ke schvalenı na VH C HS. Dale C HS bude mıt dotovanč kruhy po 50,- Kc. Jsou jiz zadanč do vy roby i ve tsı borhaky - (Kouba borhak nenı certifikovany a tudız C HS nema odpove dnost a proto probe hnou nova testovanı). C HS nechal vyrobit ny ty na prvovy stupy, kterč nahradı prvovy stupovč kruhy. Ty se potč vyme nı lepeny mi kruhy. C HS ma novy web, na kterč m chce informovat sirsı lezeckou verejnost o sprave skal, pruvodcıch a jiste nı. Vy me na jiste nı a Čdrzba skal bude hrazena formou smluv o provedenı prace, informace na C HS. Predseda CVK informoval o rozpoctu na rok 2007 a ten musı odsouhlasit VH C HS. Jinak minuly rozpocet byl cerpan asi do 1/3 vyuzitelny ch pene z na Čdrzbu skal ostatnıvycerpano na vy robu jiste nı.
C tvrty m bodem byl podesňovy limit LP. David Nehasil: Predlozil podes„ovy limit lezenı na skalnıch objektech v ramci Labsky ch pıskovcu. Ten poslč ze doporucil ke schvalenı jako urcujıcıho, ale nezavaznč ho limitu lezenı po
CAO News 9
desti. Prıtomnı se priklonili k navrhu a ten bude zverejne n na webu www.vrcholky.cz.
charakteru lezce a OVK nema prostredky na vymahanı striktnıho dodrzovanıpravidel lezenına pısku v LP.
Pa ty m bodem byly vy sky skalnıch objektu .
Zapisovatel zapisu chce pode kovat by valč mu predsedovi za odvedenou dlouholetou praci pri rızenıkomise.
Vladislav Nehasil: Zastava nazor, ze dochazı ke stretum mezi boulderisty a prvovy stupci, protoze nenı stanoven limit vy sky masivu. Oboje skupiny si navzajem nicı svč prvovy stupy. Napr. De cınsky Sne znık proto chte l predseda OVK stanovit minimalnı vy sku objektu (cesty), platnou pro ve z ci masiv a boulder v celč m Čzemı LP a na masivy evidovat cesty od klasifikace V a vy se, tım by se jasne reklo, kdy se jedna o boulder a kdy o cestu (napr.: minimalnı vy ska masivu = 10 m, pod touto hranicı by se jednalo o boulder). Toto se nelıbilo Jirkovi Rosolovi (proti stavajıcım pravidlum). Ten oponoval a navrhl, aby o lezeckč m objektu rozhodoval spravce oblasti. Po vyjadrenı ve tsiny zČcastne ny ch je na spravcıch oblastı, aby tak cinili. Proto se jiz prvovy stupy neschvalovali obvyklou cestou, ale jiz si o prvovy stupu bude rozhodovat spravce sam. Proti rozhodnutı spravce se prvovy stupce muze odvolat na OVK a pak nasledne i na VV C HS.
Zapsal: David Nehasil DiS., dne: 15.2.2007.
Ne kolik zabe ruz jednanıOVK Labskč pıskovce
Dalsım bodem bylo odstoupenı spra vcu oblastı. C lenovč OVK Pavel Cerny a Milan Krauskopf se jiz z casovy ch duvodu nemohou podılet na sprave skal svy ch oblastı a proto rezignovali na svou funkci. Nahradı je Michal Aulicky (Be la) a Vlastimil Peroutka (Hrensko). Jirka Rosol prıtomnč informoval, ze sehnal novč ho spravce skal pro Rajec a je jım Josef Ficek.
Zleva Vladislav Nehasil (odstupujıcıpredseda VK), David Nehasil, Eduard Puncman a David Peterka
Predposlednım bodem bylo odstoupenı predsedy OVK Labske pıskovce. Vladislav Nehasil rezignoval po 8 letech na funkci predsedy OVK. Duvodem bylo casovč zaneprazdne nı, poukazal takč na netoleranci mezi lezci a na slabou podporou ze strany C HS resit jakč koliv problč movč otazky (pravidla, nefunkcnost disciplinarnı komise, ochrana prırody). Docasny m vedenım OVK byl pove ren predseda CVK JirıRosol.
Vlastimil Peroutka, Martin Dar bujan a Antonın Votapek
Poslednım bodem bylo navrzenı cestny ch clenu C HS. By valy predseda OVK navrhl na cestnč clenstvı C HS Zdenka Kropa c ka (autora mnoha prvovy stupu, ve zı, ale i pruvodcu. By valč ho mnohaletč ho predsedy OVK, spravce oblastı a clena C HS. Svy m prıstupem ke skalam je pravem uznavany m prukopnıkem labskč ho lezenı) a Gerharda Tschunka (autora mnoha krasny ch cest, ve zı a masivu. Spoluautora pruvodcu a skalnıho dobyvatele hlavne z 60-ty ch let). O prosazenı cestnč ho clenstvı na valnč hromade C HS by se me ly postarat jejich domovskč oddıly.
Volna bourliva diskuse: David Peterka prednesl svuj navrh na vy me nu jiste nı v Labskč m Čdolı, tvorbu svy ch prvovy stupu (podle stavajıcıch platny ch pravidel), jakoz i upozornil na neustalč porusovanı pravidel ze strany lezcu. Napr. magnč zium, dojis„ovanı cest bez souhlasu, vzdalenosti cest a jiste nı, neschvalenı nenahlaseny ch prvovy stupu aj. Chte l vyjadrenı, proc se tomu tak de je a protoze nejsou zadnč sankce nenı duvod to nede lat takč . By valy predseda uvıtal projevenı zajmu, ale zaroven upozornil, ze vyme nit 100 kruhu za rok nenı zas tak jednoduchč . Spravce oblasti doda Davidovi seznam spatny ch kruhu na vy me nu a OVK zajistı pro ne j potrebny material. Vy me ny budou probıhat dle vzajemny ch dohod mezi spravcem a Davidem a po castech.
Tomas Bardas, Pavel Ryva, Petr Las tovicka ml. a Pavel C erny
Prıtomnı se shodli, ze je problč mem moralka jednotlivy ch lezcu. Stalč porusovanı pravidel je otazkou vnitrnıho
Jir ıRosol, Jan Paul, Michal Aulicky a David Nehasil
CAO News 10
Foto á 2007 Jir ıChara
Nove cesty
S T R IP K Y . .
OD NAS ICH DOPISOVATELU
David S edivy na Uhuru
Velka Velen
Bobre rozjel letos nı rok David S edivy z CAO Decın. Koncem Čnora napsal: ú..Posılam par fotek z uspž sne ho zajezdu do Afriky... Hlasım dobytıdruhe ho nejvyssıho vrcholku Mt.Kenya Nelion - 5188 m. Hlavnı vrchol Batian (5199 m) z d˚ vodu spatne ho pocası odolal, ale frontu na Uhuru (Kilimanjaro) 5895 m jsem si uspž snž vystal..ó
Mala Velen ska vžz ů Scarface 6C 24.2.2007 Robert Gartner Pravou ca stı stžnky. SD start, obž ruce v listž. Mala Velen ska vžz ů Orujo SD 6A 24.2.2007 Vladimır Svıtek Na stup ze sedu a doprava previslou hranou. Mala Velen ska vžz ů Orujo Direkt 6A 24.2.2007 Vladimır Svıtek Na stup jako Orujo SD a da le prımo stžnkou pres 2 listy. Mala Velen ska stžna ů Underground 6C+ (Mala Velenska stžna se nacha zı cca 10 vlevo od Male Velenske veze.) 24.2.2007 Vladimır Svıtek Levou ca stı stžnky. Start levou rukou ze spoÚ a ku. Mala Velen ska stžna ů Pr˚kopnicka 3 24.2.2007 Robert Gartner SD start a pravou hrankou. Mala Velen ska stžna ů Underground SD 7A+ 7.3.2007 Martin C erma k Uplnž ze sedu, leva ruka boca k, prava minilista nebo obla hranka a prımo do na stupovy ch chytu Undergroundu a jım. Mala Velen ska stžna ů Om 7A 7.3.2007 Martin C erma k Vlevo ze sedu, z boca ku a prımo po lista ch.
Davida jsme na breznovž sch˚zi podrobili krızovžmu vy slechu a do prıs tıho cısla CAO News se pokusıme pripravit alespon pa r dals ıch informacı. C l e n o v ž E x p e d i c e S e n s o r 2 0 0 7 M t . K e na : Roman Langr, Zdene k Coubal, David S edivy, Miroslav Jılek (SR), Miroslav Mrava (SR)
Mala Velen ska stžna ů Hugh 6B+ 7.3.2007 Martin C erma k Vlevo ze sedu, prava ruka trhlina, leva mala lista a zleva na vrsek.
Weingartl, Hudecek, C erny - tri pıskovcova esa -
Velka Velen ska stžna ů Hrana hran 4 (Velka Velenska stžna se nacha zı cca 20 m vlevo od Male Velenske vžze.) 24.2.2007 Robert Gartner Pravou –dolnı hranou. V hornı ca sti 2 varianty - prımo po hranž nebo zprava. Velka Velen ska stžna ů Vencova 3 24.2.2007 Va clav Heininger Pravou bocnı stžnkou na temeno. Velka Velen ska stžna ů Direttisima 4 24.2.2007 Vladimır Svıtek Stredem stžny na temeno (zluta sipka).
Jes te drıve, nez zalozil Hudy zna mou sıó horolezecky ch obchod˚, pokous el se prorazit v cesky ch supermarketech se svy mi oblıbeny mi s pagetami. Starž foto (kolem roku 1984) zachycuje Jindru Hudecka (uprostred) jak pra ve dovaril sv˚j oblıbeny pokrm. Vlevo Zdene k Weingartl a vpravo majitel snımku Laé a C erny. Jir ıPetrini Petr ık, Praha CAO News 11
Z ivot na plne pecky..
Na Veleni se džjıvžci..
Fotku, u kterž se kazdžmu lezci musızpotit dlane, na m poslala Michaela Loudova z Liberce. Sola desıtek se opravdu nelezou kazdy den:
Kdo cte lezce.cz uz vı, ze kolem Malž Velenskž veze se urodilo vıce jak deset novy ch cest (boulder˚). Nejprve Velkou Velen navs tıvili Robert Gartner, Vladimır S is ka Svıtek a Vaclav Heininger. Prelezli co bylo a dali se do dela nınovy ch smer˚ nejprve na vez a pak i na oba nedalekž masivky. Jejich nejtezs ım boulderem byl Underground 6C+ na Malou Velenskou stenu (Svıtek). Pa r dnı na to, 7. brezna 2007, pridal novž bouldery Martin C ermak. Nejtezs ıcestou je v soucasnosti Underground SD za 7A+ (pro neznalž Fb klasifikace to odpovıda asi Xa tž pıskovcovž). No, ale vypada to, ze se sem chystajıi v dals ıch dnech, tak tento vy cet urcite nebude konecny ..
Velka Velenska stena
ú..Hrabu se jako kaz dy den v PC a nasla jsem jednu z fotek, kdy se obcas divım, z e jsme to nase mladıve zdravıprez ili. Solo na Panď aku cesty Panta Rhei Xa! Uz jen jako vzpomınka na casy, kdy jsme si nebezpecı v˚ bec nepripoustž li, jako vsichni teenageri. Rajcak dal solo na Suskach Previslou VIIIc, ja zase jednu VII pres dva kruhy v Tise .. Jo jo, teŘ bych nejradsi lezla ve dvou sedakach se dvž ma 11 mm lany, jistit smım by t pouze gri-grim nebo nž jaky m 100 kilovy m lezcem - medvž dem. Jo jo...ó Foto archiv Michaeli Loudove
Mene tekel 8B+ Dals ız nesmırne obtızny ch boulder˚ prelezl koncem Čnora Rostislav S tefanek z CAO Decın. Sv˚j jiz s esty boulder o obtıznosti 8B+ s na zvem Mene tekel zdolal ve Frankenjure v oblasti Krottensee. Pro predstavu, co obtıznost 8B+ obna s ı, vezte, ze odpovıda v pıskovcovž klasifikaci zhruba ceste mezi XIIa a XIIb nebo ve francouzskž stupni 8c+.
Rosď ova forma je prostž fantasticka.. “ A totoó jest pısmo napsanž: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiz: Zcetl jsem, zcetl, zva zil a rozdeluji. Tento pak jest vy klad slov: Mene, zcetl B˚h kra lovstvıtvž, a k konci je privedl. Tekel, zva zen jsi na va ze, a nalezen jsi lehky Ý Ž ProroctvıDaniele Proroka
Mala Velenska stena Foto á 2007 Vladimır Svıtek a Robert Gartner
Pohostinstvıu Lidus ky Az budete nekdy hledat, kde rychle doplnit ztracenž tekutiny po celodennım tvrdžm boulderova nı na Malž Velenskž vezi a obou nedaleky ch stena ch, dejte se po hornıasfaltovž ceste do Lesnž. Tady, v “ Pohostinstvıu Lidus kyŽ najdete krome dobry ch na poj˚ za velice prıznivž ceny i moznost pocıst si v tis tenžm CAO News. Narazit zde m˚zete nejen na lezce s kytarou (neda no tu rozezpıval loka l pekny mi peckami napr. Petr Kucera), ale obcas se tu objevıi nas e mladž lezeckž nadeje, jako treba sympaticka lezkyne Markň ta Landova (na snımku)..
Foto á 2007 Veronika Hazukova pro hudy.cz
CAO News 12
Foto á 2007 Jir ıChara
Nejtžzs ıcesta na Borni?
ZLATY CEPIN 2007
Den pred koncem lonskžho roku se Martinu Klemsovi podarilo prelžzt narovna nı zna mž cesty R˚ze pro Johna Lennona. Pokud se potvrdı navrzena klasifikace 9-/9, jednalo by se pravdepodobne o nejtezs ı borenskou cestu. Direkt vede pres borha ky prımo stenou ke druhžmu kruhu “ R˚zıpro LennonaŽ. Klasifikacı 9- se na Borni pys nı uz jen dve dals ıcesty: Bocnı stena na Prepadly pilır (Aliga tor) a Cesta mlady ch starc˚ v Pravžm jiznım amfitea tru.
53. rocnık za vodu ZLATY CEPIN Jizersky ch hor se uskutecnil v lyzarskžm area lu Bedrichov u Jablonce nad Nisou v sobotu 3.2.2007. Z d˚vodu s patny ch snehovy ch podmınek bylo upraveno pouze asi dvoukilometrovž kolecko. Bezela se ctyri kolecka, celkem tedy 3 x 8 km. Spatnž pocası letos radu za vodnık˚ odradilo, takze Čcast byla pouze 12 s tafet, z toho 9 muzsky ch, jedna zenska a dve smıs enž. Hlavnım rozhodcım byla Jana Vanova. Zvıtezilo druzstvo TJ C esky Ra j ve slozenı Ondr ej Dohnal, Lukas Krejcıa Radek Meier.
ZLATY CEPI N 2007 vy sledkova listina Jmeno
Jan Horacek Horak v kontroverznıceste Aliga tor 9- na Prepadly pilır.
Dvaadvacetilety Martin Klemsa je z Teplic, merı182 cm a va zı 71 kg. Cest v tžto obtıznosti ma na svžm konte nekolik, nejtezs ı prelezl cestu klasifikace 9+/10 -.
Ondrej Dohnal Luka s Krejcı Radek Meier Daniel Stehlık Zbys ek C esenek Jura s Sefl Petr Urba nek Jan Hellmich Frantis ek Landa Josef Gotvald Petr Flosman Radim Antos Jakub Kas s e JirıHavlıcek Miroslav Hornych Molos Padivy Josef Hausmann Georg Voktus Petr Dosta l JirıChocholous ek Martin Marek Filip Has ek Petr Hanza lek Ales Zeler Pavel Homolka Vlaäka Kyty rova Josef Podola k Markžta Koudelkova Jan Kadlec Martin Sivek Jan Francırek Pavel Rais Marian Bohm Iva Pola kova Marie Dvorska Lenka Vlkova
Oddıl
C as
Por .
TJ C esky Ra j
1:19:52
1.
HUDY sport
1:27:11
2.
Synovž hor II
1:27:39
3.
Vy let Liberec
1:30:07
4.
Borecci z Harcova
1:35:08
5.
PRAERC O BR
1:39:06
6.
TJ MAGIC BAND
1:40:08
7.
HO Jes ted
1:53:04
8.
TJ C esky Ra j a HO Lokomotiva Lbc
1:54:11
9.
HO Lokomotiva Lbc
1:55:54
10.
HO Rychla stopa
2:04:10
11.
Vy let Liberec
2:06:34
12.
,,Komplet 2007‘
Foto á Zdenžk Vaishar
Pozvanka na akci qakerske sekce Horoklubu Chomutov
Jizersky clovžk 2007 Letos nırocnık na rocnžho dvojboje Jizersky clovek byl z d˚vodu “ neprıznivžhoŽpocası(slunecno, teplo a naprosto suchž ska ly) poprvž v jeho historii zrus en. Presto se lezlo a nechybelo ani vecernıpra telskž setka nıu Kozy se za verecny m neoficia lnım vyhodnocenım dne. Jako nejaktivnejs ı dvojice z 13 zČcastneny ch ve sportovnı i spolecenskž ca sti setka nı byla vyhodnocena smıs ena lezecka dvojka Klara - Plechy z AKA Praha. Zaza rili zejmžna v lezeckž ca sti, naopak zahranicnı hostž z Polska opet potvrdili, ze jsou neporazitelnı v ca sti spolecenskž (k zisku 71 bod˚ prispelo zejmžna Čzasny ch 17 magicky ch vok)..
CAO News 13
Tentokra t va s zveme na jiz 6. rocnık, jehoz cılem je, jako vzdy, pokus o prelezenı vs ech cest ve vybranž oblasti behem jednoho jedinžho dne. Akce se uskutecnıv sobotu 21. dubna 2007 v krus nohorskž oblasti Hasis tejnsky ch skal. Kompletovat se budou cesty na vezıch a masivech na pravžm brehu Čdolı. Sraz vs ech lezenıchtivy ch nejlžpe jiz v pa tek 20. 4. 2007 u Mnicha.
Za Qakery srdecnž zve LeTos. Qak! Foto archiv Leos Dvor ac ek
Luzicke sedmistovky pžs ky
Strazce Zubrnic
Luzickž sedmistovky jsou extržmnıza vod na horsky ch kolech, kde je nutno zdolat vs ech deset luzicky ch vrchol˚ vys s ıch, jak 700 m n.m. Jan Horacek Horak na m referoval o dals ım para dnım sportovnım vy konu Pavly Rybis ky Pavlıkovň . Ta doka zala trasu celžho za vodu absolvovat pekne pes ky po svy ch. Znamena to nejen vystoupat na deset nejvys s ıch kopc˚, ale nas lapat pri prechodech mezi nimi neuveritelnou porci 68 km! Pavla to zvla dla za 21 hodin.
Neda mu to.. Jestli ty ska ly zahlždne z auta, kdyz jede kolem nebo na ne narazı v lžte pri hleda nı hub, tezko rıct. Kazdopa dne Frantis ek Zid z Povrl˚ hla sıobjev dals ıcedicovž vezky. Kde presne lezı zatım nevıme (krome toho, ze podle na zvu to bude nejspıs nekde v okolıZubrnic), ale uz na nıstihl se spolulezcem Vencou S vecem udelat 6 lehcıch cest.
No, klobouk dol˚ ..
Pavla Rybis ka Pavlıkova - prestoze pri prechodu mela zavazadlo podstatne mens ınez-li na tomto snımku, jejıvy kon je obdivuhodny Foto á Jan Horak
Stra zce Zubrnic - snımky z objevitelskž vy pravy..
Vy rocnıschuze HO Boletice
Foto á 2007 Frantis ek Z id & Vaclav Svec
Koncem Čnora 2007 se konala vy rocnısch˚ze HO Boletice nad Labem. Jako kazdy rok byl jednomyslne zvolen predsedou oddılu Eda Puncman (na snımku) a tım se sta va “ nejstars ımŽpredsedou nynejs ıch decınsky ch horolezecky ch oddıl˚. Od zalozenıHO Boletice uplynulo cely ch 23 let. Hospoda rem byla zvolena Blanka Puncmanova, jednatele a mıstopredsedu Jana Rohace vystrıdal ve funkci David Nehasil. Oddıl cıta 32 clen˚. V jeho rada ch jsou zna mı lezci jako naprıklad Walter Tamme, Petr Zak, Jirka Petrasek, Ginter Schmider aj.
Historie lezenıv severnıch C echach Takž vas e srdce zaplesa , kdyz listujete nemecky mi publikacemi o historii i soucasnosti lezenı na pıskovcovy ch skala ch? Je neoddiskutovatelny m faktem, ze v tžhle oblasti ma me velikou mezeru s vy jimkou knihy Bohumila Sykory Pıskari. Teä se snad konecne neco zacına dıt. Za merne pıs eme “ necoŽ, protoze zatım nenıpresne jasnž, co z tžhle snahy vznikne. V Čnoru t.r. se v U stı nad Labem ses li horolezci Jaroslav Budın, Karel Pleskac, Miroslav Rada, Vladimır Slouka, Gerhard Tschunko a Helmut Weigel. V hruby ch obrysech se domluvili na pra ci, jejız vy sledkem by melo by t zmapova nı horolezectvına Teplicku, U stecku a Decınsku. Ve ctvrtek 15.2.2007 pak probehla v Decıne sch˚zka pracovnı skupiny pod vedenım Helmuta Weigela, kam byli pozva ni vs ichni predsedovž decınsky ch oddıl˚ a dals ıhostž. Pra ce se rozbıhajıý tak uvidıme, jaky bude vy sledek..
Horolezecke oddıly na Džcınsku k datu 1.1.2007 56 77 106 148 150 174 185 247 344 351 367 412
HO TJ Doprava Decın HO TJ Jiskra Chribska HO Rumburk SK Decın HO Boletice n. Labem HK Varnsdorf HO DolnıZleb HK Sokol Bela HTW Decın CAO Decın Benes ov nad Ploucnicı Klub horsky ch sport˚
Decın Decın Decın Decın Decın Decın Decın Decın Decın Decın Decın Decın
S S S S L L M L S L M S
Zleva Jaroslav Uher, Rostislav Sedlisky, Eduard Puncman, Josef Hozak a za nım schovany Helmut Weigel. Foto á 2007 Jir ıChara
CAO News 14
Fukov a Rudolf Kauschka
Zachyceno na horydoly.cz
Smutny osud nas ınejsevernžjs ıobce a horolezce Rudolfa Kauschky...
Komerce, bezohlednost a konzum v horach
Rudolf Kauschka (na snımku) se narodil 2. rıjna 1883 v obci Fugau (cesky Fukov) v nejsevernejs ım cıpu Sluknovskžho vy bezku. V roce 1895 se prestehoval do Bılžho potoka v Jizersky ch hora ch. Zaca tkem 20. stoletızlžza nejvy znamnejs ıveze v Jizerka ch i Luzicky ch hora ch. Od roku 1906 byl clenem Libereckž sekce Alpenvereinu (Alpsky spolek) a krome prvovy stup˚ na nejkra snejs ıveze u na s, podnikal i podobne Čspes nž cesty do Alp. Fukov tehdy cıtal 739 obyvatel ve 143 domech. Bylo zde osm za jmovy ch spolk˚, nas e nejsevernejs ıs kola (obecnıdvoutrıdka s vıce nez stovkou za k˚), kostel svatžho Va clava s tremi zvony a farou, krızova cesta, spolecna budova ceskž i nemeckž financnı stra ze, pos ta. Da le zde bylo pet hostinc˚, na dve desıtky obchod˚, 58 zivnostıa dva taxika ri. V roce 1848 a 1919 se uvazovalo o priclenenıobce k Nemecku, avs ak obyvatelž se vzdy v referendu rozhodli pro zachova nıv C echa ch. Po skoncenı druhž svetovž va lky se musel Rudolf Kauschka z C ech odstehovat a usadil se v nemeckžm Kemptenu. Takž ve Fukove dos lo k odsunu nemecky ch obyvatel a nastal postupny Čpadek obce. V roce 1947 zde zilo jiz jen sedmdesa t lidı a 103 dom˚ bylo opus teny ch. Slouzily jako zdroj stavebnıho materia lu pro Slovensko a zbytky byly pozdeji strzeny. Roku 1956 byl Nemecku nabıdnut Fukovsky vy bezek vy menou za oblast Studa nky u Varnsdorfu, bohuzel neČspes ne. V na sledujıcıch ctyrech letech zde docha zelo k postupnžmu boura nıposlednıch rodinny ch dom˚.
"Propagovat aktivnıkontakt cloveka s prırodou, jejıpozna va nıa s etrnž uzıva nı" - a vıtezny snımek porızen z vrtulnıku, z komercnıfreeridoveheliboardovž expedice? No, predstavy pa n˚ porotc˚ o s etrnžm vztahu k prırode jsou asi ponekud nekompatibilnıs my ma.. Heliskiing a heliboarding je jedna z nejvets ıch prasa ren, jakž se v hora ch dneska dejı, prıklad tota lne komercne-konzumnıho prıstupu k horskž prırode. Za znacnž spotreby benzınu a penez vyplivne vrtulnık skupinu "atlet˚ - milovnık˚ prırody" uprostred divociny, kde krava l pri tom vznikajıcırus ı"divocinu" s iroko daleko. Pod bedlivy m dohledem fotoapara t˚ a kamer pak "extržmnı sportovci" prekona vajıdosud neprekonanž hranice prijımanžho rizika - se sanitkou nad hlavou a nemocnicıv dosahu chvıli letu. Cely cirkus je poha neny reklamou a penezi za dvernıch frikulın˚, kterı majı "freeride" jako "livestyle", musı kupovat ty spra vnž znacky, a ty spra vnž znacky se pra ve vytva rı tvorbou tech spra vny ch videı "extržmnıho sportu" "v divocine". A protagonistž tech videı jsou hnanı do prijıma nı rizika, protoze zivit se tımhle m˚zou jen ti nejleps ı, coz tady znamena vysokž riziko.. Celkove? Pora zka horskž prırody, divociny a s etrnžho osobnıho prıstupu technologiı, konzumem a masovy m vypatla va nım hlav lidıpr˚myslem prodeje image..
2. dubna, roku 1960, Rudolf Kauschka um ıra v Kemptenu na selha nısrdce. Na jeho na hrobku si m˚zete precıst kra tky na pis: “ Mnoho cest vede k Bohu, jedna vede pres horyŽ. P˚l roku na to, 23. za rı 1960, presne ve 20 hodin vecer, definitivne zanikla i obec Fukov, Kauschkovo rodi s te, vyhozenım mıstnıs koly a kostela do povetrı..
Fukov tenkra t a nynı. Ze trıstran sasky m Čzemım obklopeny Fukovsky vy bezek ma rozlohu 277 hektar˚. Je dlouhy necelž tri kilometry a v nejuzs ım mıste je s iroky jen neco ma lo pres 400 metr˚. S nas ı republikou je spojen jedinou rozbitou silnickou. Protžka tudy reka Spržva. Obec dnes pripomınajıjen zarostlž zbytky hrbitova a torza na hrobk˚, zeleznicnınadjezd, pod ktery m vjel v roce 1938 Adolf Hitler do Sudet a u by valžho hrbitova nove vztyceny dreveny krız.. Foto stare pohlednice (tenkrat) a Jir ıChara (dnes)..
CAO News 15
jk, 27.02.2007
Krasna oblast Prıhrazy
BERG-HEIL und HANDSCHLAG Heinz Gliniorz z nakladatelstvı STEINMANN v Pirne na m zaslal dals ız rady para dnıch publikacıo historii Saskžho i C eskžho Svy carska. Tentokra t je to letos nırocnık horolezeckžho almanachu BERG-HEIL und HANDSCHLAG. Rocnık 2007 vycha zıpod poradovy m cıslem IV a letos je opet velice zajımavy i pro lezce od na s. Jako vzdy jsou v nem zmapova ny vs echny veze, od jejichz prvnıho vylezenıuplyne letos rovny ch 100 let. Z tohoto pohledu je rok 2007 vy znamny m rokem i pro na s.
Uvedena stoleta vy rocıjsou: 29.3.: Du rrebielenadel, Kleiner Grenzturm, 30.3.: Herkulesstein, 31.3.: Hinterer Du rrebielewöchter, Mittelwandscheibe, Pokal, 7.4.: Glasergrundnadel, 14.4.: Glasergrundscheibe, Waldwöchter, 5.5.: Totenkopf, 6.8.: NŮrdliche Waldtornadel, 8.8.: Trautmannsfels, 13.8.: Su dliche Waldtornadel (na Byla to tato fotografie, co v na s po dlouhž dobe vzbudila velikou zvedavost, co vs echno se v lonskžm roce urodilo v tžto oblasti lezc˚m zasvecenž.. Fotografie byla porızena na Kobyle behem akce HK Sta rıPraha 25. cervna lonskžho roku. Petr S pek Slanina zavrta va kruh v novž ceste, prımo nad traversem v dera ch Nemeckž cesty. Jeho za mer byl pokracovat vzh˚ru podžl levž hrany vy chodnı steny a pohled naznacuje, ze by mohlo jıt o cestu jes te tezs ı, nez-li je cesta Slavnosti slunovratu IXa od brat rıCoubal˚. Zda-li byla jiz cesta dolezena a jakž dals ı novinky skry vajı mıstnı mohutnž veze nevıme. O d˚vod vıc, proc tuto oblast letos navs tıvit.. Foto á HK Star ıPraha
Vladislav Nehasil - podžkovanı Cely ch osm let sta l v cele Okresnıvrcholovž komise Labskž pıskovce Vladislav Prcek Nehasil (na snımku). Na poslednı sch˚zi dne 15.2.2007 na funkci predsedy OVK rezignoval. Pra ce ve vrcholovž komisi nebyla nikdy za dny med. Na jednž strane sta le vıce horolezc˚ a tım pa dem vıce prvovy stup˚, na zor˚, problžm˚, na strane druhž sta le tezs ıpozice pri jedna nıch s ochranou prırody a k tomu vs emu jen velmi slaba podpora ze strany C HS pri res enıjaky chkoliv problžmovy ch ota zek.. Za Vla äou z˚stalo kus odvedenž pra ce a slus ı se za nı podekovat.
Takze tak c inıme a pr ejeme hodnž radosti z lezenı..
snımku vpravo)
24.9.: Verlassene Wand a Schiefe Nadel
Z nas ich oblastı: Ostrov: 18.8.: Podzimnıvez, Tupa jehla, Nedelnıvez, Koma rı Vez a Mala jehla. Rajec: 19.5.: Blızenci, 20.5.: Pila tova vez, Hla ska, 16.6.: Sokolı vez a Umınenec. V profilech vy znamny ch lezc˚, kterı se letos dozıvajı vy znamnžho jubilea, jsou napr.: Helmut Richter, Heinz Lothar Stutte, Wulf Scheffler nebo Bernd Arnold, mezi nas imi Jan Bılek ci Gerhard Tschunko.. A k tomu spousta dals ıho zajımavžho ctenıÝ Foto á Heinz Gliniorz
P˜o de A¸„car a Mžsto bohu Tomas Sobotka a Jir ı Lautner dokoncili dne 7.2.2007 prvnıceskou a za roven v˚bec nejtezs ı cestu na brazilskou Homoli cukru, tento Čzasny symbol Rio de Janeira. Cestu ohodnotili 10- UIAA a pojmenovali Mesto boh˚ podle stejnojmennžho filmu. Prestoze prvovy stup a styl na mıste predem domluvili, byla cesta po jejich odletu mıstnımi lezci zrus ena..
I tak jim patrıgratulace!!
CAO News 16
Pozvanka na ‚KOBacek‘
Saska vy rocı
1. letos nıtrň nink v orientacnım be hu
1. brezna 1903 vstoupil na saskou scžnu Oliver Perry-Smith spolecne s Albertem Kunzem svy m prvnım prvovy stupem na Falkenstein cestou Kunzeweg IV.
Pavla Stibalova (na snımku) z KOB Decın zve na orientacnı beh vs echny za jemce o pohyb na cerstvžm vzduchu. Zde je rozpis tržninku:
Datum 6.3.1864 by va povazova n za rodny den sportovnıho lezenıv Sasku. Toho dne dolezli tesar Gustav Troger, sedla r August Hering, povoznık Ernst Fischer, zednık Johannes Wůhnert a truhla r Heinrich Frenzel na Falkenstein cestu Turnerweg III.
Poradatel: Pavla Stibalova Datum: sobota 17.3.2007
11.3.1906 se narodil prvovy stupce Willy Hůntzschel (zemrel roku 1993).
Shromazdis te: Pod Vrchem 21, DC XX ý u Stibal˚, omezeny pocet parkovacıch mıst (cca 7)
A 19. brezna 1848 vylezl osmna ctilety kominicky ucen Sebastian Abratzky (1830 - 1897) bos a bez jaky chkoliv pom˚cek komınem (klasif. III) ve vy chodnıstene KŮnigsteinu, aby se podıval do prısne strezenž pevnosti na vrcholu. Prozradil ho vs ak hluk a skoncil na 12 dnıve vezenı.
Charakter trate: kondicne orientacnı Prihla s ky: na e-mail:
[email protected], do pa tku 16.3.2007 do 14:00 hod!!! Informace: urcite sebou ý buzolu, lihovou fixu a dobrou na ladu Prezentace: do 14:15 Start 00: v 14:30 ý intervalovy , po minute Systžm razenı: kles te a psanı Mapa: nechte se prekvapit Teržn: kamenity , dobre pr˚bezny s hustou sıtıcest. Prostor se nacha zına ČzemıCHKO Labskž pıskovce, prosıme dodrzujte na vs tevnıra d! Obcerstvenı: co si kdo prinese
Muzi, o nichz byla rec: Oliver Perry-Smith, Albert Kunze, Willy Hůntzschel a Sebastian Abratzky
Jubilea v mžsıci breznu
Nejedna se o za vod, ale o mereny tržnink!
Tžs ım se na Vas, Pavla Dejte vedet vs em zna my m a kamara d˚m, vs ichni fajn lidi jsou vıta ni.. Foto á 2006 Jir ıChara
Jarnırozlezanıv Labaku Po dels ıdobe konecne zase jednou nedele jako vys ita ý slunıcko a sucho. Rychle sbalit do kletru lano, lezacky a vs echny ty ostatnıkra my, vyta hnout ze sklepa zapra s enž kolo a jede se ý smer je jasny : DolnıZleb.
C as, neČnavny bezec, kazdžho pekne dobehne, a tak dos lo i na s est nas ich kamara d˚. Nejstars ız nich, Jaroslav Uher z HK Decın, oslavıneuveritelny ch 65 let, jeden den po nem pak 55. narozeniny Josef Klós z CAO Decın. Na sledujıhned dvoje 50sa tiny - Jan Josef Palivec a Zdene k VajsharĚ Vajshar z CAO Decın. Karel Kalibus Kruschina z Teplic se dozije 40 let a nakonec nejmlads ıoslavenec David S edivy z CAO Decın oslavı35. narozeniny.
Z ivot letıjako voda, uz tolik rok˚ pryc , to nevadı, zadna s koda. Tžch lasek, vylezenych cest, kilometr˚ , panak˚ a piv, mate stale vs echno pr ed sebou, stejnž jako dr ıv..
U hranic putujıkola na ramena ý pri stoupa nı vzh˚ru strmy m kopcem se zacına hodne oteplovat. Dıkybohu prvnıvez ý Hranicnıjehla. Hustota za pis˚ ve vrcholovž knize, odpovıda jejıodlehlostı.
Redakce CNs
Nu, a jes tž nžco pro Jonas e :o)
Po jehle pokracujeme na hornıplos inou podžl skal sta le blız ke Zlebu. Koncıme az na Krabici na sus enky, kde na m Hora m zdar 2007 vyfoukl Pıtrs Las tovicka. Poslednı slanenıa sjızdıme za zitky zafixovat ke Kosóovi.. Pak uz jen orosene poharky a nžjake to pec ivo k tomuó Foto á 2007 Jir ıHouba Chara
CAO News 17
Vybrali a vhodnost posoudili kamaradi z klubu...
VY
ROC I
C A O N ew s
BREZEN 2007 2.3. Eduard Puncman, HO Boletice, predseda oddılu 4.3. Pavlına Sedliska, HO TJ Doprava Dž cın 4.3. Anna Bodlakova, HK Dž cın 6.3. Jan Jen a Paul, HO Boletice 7.3. Ivo Jer abek, CAO Dž cın 11.3. Lubos Jer abek, CAO Dž cın 12.3. David Sedivy, CAO Dž cın 15.3. Jan Josef Palivec, CAO Dž cın 15.3. Radomır Souc ek, HK Dž cın 17.3. Jaroslav Uher, HK Dž cın 17.3. Jir ıRosol, Tisa 17.3. Vladislav Prcek Nehasil, HO Boletice 17.3. Sarka Paulova, Dž cın 18.3. Josef Kl˚s, CAO Dž cın 20.3. Stanislav Feigl, HK Varnsdorf 21.3. Karel Kalibus Kruschina, Teplice 23.3. Milan LittleBadMan Spatenka, CAO Dž cın 27.3. Zdenžk Vajsharo Vaishar, CAO Dž cın 29.3. Ivan Nahlık, CAO Dž cın 29.3 Jana Domesova, CAO Dž cın
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
Telegraficky:
Vs em oslavenc˚ m blahopr ejeme a pr ejeme vs e nejleps ı...
-
Novy m predsedou HK Varnsdorf se stal Karel Hofman. Ve funkci vystrıdal Standu Feigla.
-
Vzkaz pro Kosóu do Dolnıho Zlebu: Strez se nas eho hnevu!! J.CH. & Z.V.
-
Cesta od Belvederu k prıvozu na pravžm brehu Labe je opet cista . Pricinil se o to, jako kazdy rok, z vlastnı iniciativy Pavel Pavouk C erny. Dıky!
-
Adam Ondra pokracuje ve svy ch famoznıch vy sledcıch. Nynıse mu podaril teprve tretıprelez cesty C arodej˚v ucen 10+ na Hols tejne v Moravskžm krasu. Cestu vylezl v roce 1992 Tomas Pilka a 1997 Rudolf Tefelner. Co dodat?
-
Darı se i nas im: Den stara zpra va hovorı o tom, ze Jan Horacek Horak vylezl za vıkend v Arcu asi 15 cest, napr. 7c+/8a RP, 7c OS, 350 m dlouhž 6c a tak podobne... Jeho spolulezkyne Pavla Pavlıkova na druhžm ono 350 m 6c, nejaka 6b+ TR a vytazenž 6a+... Pane jo!
-
V klidu nejsou ani zbrane. 7. brezna 2007 zopakovali Lubos Mazl a Vaclav S atava Game Over M13-, nejtezs ı cestu v rakouskž oblasti Dryland..
-
Tomas i Melenovi se vcera, t.j. 12.3.2007, narodil syn Honza. Gratulujeme!!
-
Zme na u Mirasova s vihu! Vecer bude za bava v jinž hospode, Ta bora k je zavreny , ale bigbıt bude..
-is-
C K A L E N D AR
EKA
NA S.
H O R O L E Z E C K Y C H A S P O R T O V N IC H A K C I
Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... 17.3. 24.3.
24.3.
24.3.
31.3. 7.4. 14.4.
21.4.
21.4.
24.4.
28.4. 29.4.
Horolezecky mas karnıples, mısto Bela v Decıne, zaca tek 20,00 hod Skiatlon, 2. rocnık na Sneznıku, za vod na bezka ch, klasika i bruslenı, pora da Lubos Pribyl z KB Jılovž, tel. 602951779,
[email protected] Mirasóv s vih, jarnıvzpomınkova akce, vyjızäka na kolech, pora da Milan Mys ık z KURsportu, tel.606682979,
[email protected] Vıtanıletnıho casu, spolecensko-kulturnıakce k oslave letnıho casu. Tentokra t bude v ra mci za verecnžho vecırku po cyklistickž akci - Miras˚v s vih na Ta bora ku v Benes ove n/Pl. Necyklistž mohou letnıcas oslavit od 18,00 v na hradnım zarızenıv Lesnž u Decına. Otevıranıskal, 10 rocnık, Mısto Osinalickž sedlo. Orientacnı beh jednotlivc˚ a dvojic, kontakt Mıra Michlık tel. 777258661 Oslava padesatin. Zdene k Vaishar oslavı“ 50Žna horolezeckž chate v Dolnım Zlebu. MTB XC Bohemie, Peklo severu - verejny za vod, mısto Novy Bor - area l Bohemie, kontakt Roman Horky tel. 604559787, www.bikebase.cz Komplet 2007, 6. rocnık lezeckž souteze, prelezenıvs ech cest ve vybranž oblasti behem jednoho dne, akce Horoklubu Chomutov v krus nohorskž oblasi Hasis tejnsky ch skal, sraz 20.4. u Mnicha. MTB kritň rium, Peklo severu-verejny za vod, mısto C eska Lıpa ý na m. TMG, kontakt Roman Horky tel. 604559787, www.bikebase.cz C asovka do vrchu ý jarnı, mereny tržnink CAO Decın, mısto Boletice u Kova rny, kontakt Jaroslav Uher, tel. 732704808,
[email protected] Studanecky Scorelauf ý orientacnıbeh ve Mly nech, www.skacelsolar.cz/kob C asovka na 100 km ý jarnı, mereny tržnink CAO Decın, mısto Vy chodnına dr., kontakt Jaroslav Uher, tel. 732704808,
[email protected]
V sobotu 7. dubna 2007 probehne na horolezeckž chate v Dolnım Zlebu mohutna va nice. Zp˚sobıji gratulanti a padesa tilety oslavenec Zdene k VajsharĚ Vaishar..
Heslo na tento me sıc: CAO News - nejve rne js ıpr ıtel horolezce..
Sď astne navraty preje za celou redakci CAO News Jir ıHouba Chara
UPOZORNE PRO C LENY C
NI
C A O D E C IN
LENSKA SCHĚZE PROBEHNE VE STR EDU 4. DUBNA
2007
V RESTAURACI NA KOCANDE OD 18 HODIN...
NA PROGRAMU BUDE:
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI.. TE
SI M SE NA SETKANIS VAMI!
CAO News ý Horolezecky casopis severoceskžho regionu ý Vyda va HK CAO De cın ý Pouze pro vnitrnıpotrebu oddıl˚ ý Sıdlo redakce: CAO News, Velka Velen 68, Decın XXX, 405 02, Czech republic, s žfredaktor JirıCha ra, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], webovž stra nky: http://www.vrcholky.cz/, - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorskž dary: 151510921/0600 CAO News 18
