*
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 1 2 5
WWW.VRCHOLKY.CZ
Rocnık
*
WWW.LEZEC.CZ
11, cıslo 125
S PRÁVNÁ
*
VYD
A VA
HOROLEZECKY
KLUB
CAO DE
C IN
* WWW.HORYINFO.CZ *
-- Since 1999 --
WWW.HORYDOLY.CZ
Prosinec
2009
CESTA ..
FRANZ KAFKA ě Kdybychom ve de li, ze jsme na spravní ceste , a museli ji opustit, znamenalo by to pro nas nezme rní zoufalstvı. jenze my jsme na ceste , ktera jenom vede k ceste dals ı, a ta zase k dals ı a tak por ad dal. Ale opravdovou silnici nespatr ıme hodne dlouho, j e s tl i v u b e c . A ta k s e j e n nechavame unas et plni pochybnostı, i kdyz si zaroven uzıvame neskutecne krasní rozmanitosti. Splne nı nade jı proto vzdy byva necekanym zazrakem. I kdyz na druhou stranu platı, ze se zazrak muze stat vzdycky“
V tomto c ısle v
Modernista nebo klasik?
v
Prechod Jizerskych hor
v
Martin Cervenka - rozhovor
v
PG Š Francie a S panelsko
v
Kvetoslav Padu ce - portrít
v
Rozhovor s Jirım Charou
v
IQ - vyhoda ci nevyhoda?
v
Studna na Vrısku
v
Deivina ve Slovinsku
v
a mnohe dalsıá Martin Svec da va Hora m zdar na vrcholu Strednıjehly na Vrabinci 10.1.2010.
CAO News 1
Foto ě 2010 Pavel Randa k
*
Co novího v CAO Decın?
Modernista nebo klasik?
Informace z klubove ho dČ nı..
C ert aby se v tom vyznal.. Jan Pleticha
JirıChara
HO DolnıZ leb
Predseda CAO Decın
P
P o s l e d n ı prosincovou schuzi CAO Dec ın jsme sikovneá spla chliŽ v ra mci Poslednıho slanenı v Dolnım Z lebu. Moc toho k projedna va nı stejnenebylo: c erstvř zpra vy prımo z jedna nı CVK za na mi prinesl Jenık Pleticha, trochu jsme probrali vykony za konc ıcı rok (krometech od svalostroje Pavouka za moc nesta ly), Petr Jıcha se pripomnel s c lenskymi poplatky a do klubu se va havehla sı syn zna mřho vynikajıcıho lezce Ondra Rosulek, ale zatım si nenasel c as, aby na s navstıvil. To je asi tak vsechno (z bafunarenı, jinak to byl samozrejme pouhopouhy zac a tek denı..). Do konce roku jsme stihli jeste pa r akcı i nejakř to lezenı. Mukarov, Ska ly u Obroku (v Kravım dole jsme dokonce 29.12. sesbırali nekolik Hora m zdaru za rok 2007 - 2009), uz třmer tradic nı Stedrodopolednı Ptac ı steny, predsilvestrovsky Laba k, a takř jiz 20. roc nık Va noc nı Borne, bohuz el poznamenany nemocı nekolika inventa rnıch Čc astnıku. Pak takř konc ı tento pla tek. C la nky a zpra vy budou vycha zet na EuroClimbingu a Lezci, svola vat a domlouvat se budeme prostrednictvım Pandory. Detaily najdete na konci tohoto c ısla. Chtel bych podekovat vsem, kterı mi s mou pracı poma hali nebo posılali fotografie, zpra vic ky, novř cesty, prıspevky. Dıky takř za vsechna slova uzna nı ť to byl jediny motor, ktery mne donutil vydrz et tech dlouhych deset let. Dekuji! Ale dost rec ı! Od zimnıho slunovratu se na m sice den prodlouz il jen o rovnych 20 minut, ale ja uz presto cıtım v kostech blız ıcı se jaro. Ahoj ve skala ch!
r o modernisty jsem klasik, pro mlady klasiky jsem modernista, c ert aby se v tom vyznal! A jak to tedy se mnou je doopravdy? Nekdy v roce 1983 se na hle objevil na uc ilisti Stavokombina tu, kde jsem se tehdy uc il na zednıka, novy spoluz a k Votypka a jen co se trochu oÁukal, uz zac al vypra vet neuveritelny historky o horolezcıch v Adru. Jelikoz byl o rok starsı, nez my (nevysel mu jeden rok na jinřm uc ilisti), tak jsme ho proste z rali. Kaz dou jeho historku jsme prımo hltali ť jak se snıdajı v bufetu c tyri piva a dva rumy a pak se jde lřzt do skalnıho mesta, jak vec nenekdo padal na zem, nez to nakonec dal nebo divokř historky z horolezeckych vec ırku ve starřm hotelu. Padala jmřna jako Kamzık, Sojkyn, Bıba, Va clav a dalsı. Bylo to poprvř, co jsem se dozvedel, z e existuje nejaky lezenı po skala ch. 8. listopadu 1985 jsem se Čplne na hodou pripletl na poslednı slanenı HO Jested a Lokomotivy na Hubertce v Jizerka ch, kde jsem poznal C okare, Flosmana a bratry Vytiskovy. Po kvalitnım vec ırku, jak to na poslednıch slanenı byva , jsem se zeptal, kdy bude prıstı vec ırek, na coz mi bylo rec eno: á Hele, my jsme horolezci a jestli chces s na mi jezdit do skal a pak parit, tak musıs taky zac ıt lřzt!Ž Co bych pro parbu neudelal. Tak prostezac nu lřzt.. V sobotu 11. ledna 1986 prisel ten den s velkym D! Jel jsem s C okarem a Petrasem lřzt do Jizerek. Na Stojku lezu svou prvnı cestu, NC II. Prvne jsem slysel na vrsku kluky hula kat á Hura , ma me Hora m zdar!Ž. Pak mi bylo vysvetleno, z e jsme na třhle vez i v roce 1986, jako prvnı, a to z e je ten Hora m zdar. A taky, z e bych si mel sehnat autopa sy a doktorsky nite a mistr C okar z e mi vysvetlı, jak si usıt seda k, jak se nava zat na prsa k, no a Petras z e mi svarı na uc na ku Plastymatu osmu, aby me pora d nemuseli spoustet, jak pytel hoven, protoz e slanit na D¨lfera, na to nema m..
Vsechny cesty vedou do skalŽ
Hora m zdar! Foto ě 2009 Sponge
Jizerky, Mechova vez, cesta Ochrancu prırody. Ac IV, byl to boj. Kdo zna Jizerky vı, o cem mluvım. 20.1.1989
CAO News 2
Pak prislo obdobı sha nenı lezeckřho matrose. Karabiny, kde se dalo a s pochybnou kvalitou, lana, ktery po chvıli strasne ztvrdly, plochř smyc ky ze svadlenky, takř presıva nı bac kor na lezenı, reza nı spuntu u kopac ek a sha nenı ruznych lepic ek na podlepenı, transparenty na jizersky padesa tce se za sadne vracely bez snur a pada kovř snury, to byl hotovy poklad! Pozdeji se uz sem tam objevovaly prvnı seda ky od Nevyhostenych, ktery alespon na tu dobu znamenaly nejakou kvalitu. Proste nic jinřho v tř dobe opravdu nebylo moz nř sehnat, a tak se c asto lezlo v neuveritelnych unika tech.
2. brezna 1986, S tolpich. Prıprava a lezenına ledech. Konecne to zacalo, jen to melo chybu, ze jsme nevedeli, jak vlastne ledy lízt, natoz si vzıt macky..
2.10.1988 - Prvnı sedma v Laba ku. Pampelisky VII na Labskou vez . Tř cesty si va z ım dodnes, protoz e cvaka nı prvnıho kruhu je i pro sedmovyho lezce dost zajımavy. 19.11.1988 - Kozelka, Umyvadlo, cesta Solich. Slusna tlama po hlave pod druhym kruhem, nastestı s dobrym koncem.. 28.1.1989 - Laba k, Belina c . Po ra nu zima jako svina, tak jsme se Sojkynem (ktery mimochodem nebyl tak hrozny, jak Votypka vypra vel) rozhodli, z e balıme a pojedeme domu do Liberce. Uprostred balenı najednou Vla óa rekl pama tnou vetu: á Do prdele, Cigos z Adru! Budeme muset lızt!Ž Mne v tu chvıli vypadl z ruky zamrzly kanystr s vodou, a to jsem jeste nevedel, ktera bije! Cika n dorazil k na m, predstavil na m Sta nu (budoucı Lukavskou) a co pry budeme delat. Navrhl, z e se pujdeme projıt pod skalami a pro jistotu vezmeme sebou veci na lezenı, co kdyby, z e? Samozrejmese lezlo, nejdrıve Podkova k VIIb a pak dalsı. Tu zimu jsme v Laba ku lezli kaz dy vıkend. 8.4.1989 - Po ujistenı Cika na, z e Adr rozhodne nenı tak hrozny, jak vypra vel Votypka, jsem se odhodlal vyrazit tam se Sojkynem a Kamzıkem. Vybavil jsem se jako spra vny Liberec a k ť tepla ky, podkolenky, trika s dlouhym ruka vem a hura , budu lřzt za klukama spa ry! No, bylo to rychlř. Z Medusy, uz ani nevım, co to bylo za cestu, jsem byl krva cejıcı spusten, ale dalsı cestu, Vychodnı spa ru VII na Koberce, uz jsem za klukama vylezl (respektive oznac il krvı). Samozrejme jsme zase meli Hora m zdar!
27.4.1986 - Prvnı tlama. Samozrejme natvrdo. Bylo to na Vajoletka ch, Oldova cesta VI, z vrsku do kruhu. 21.8.1986 - Prvnı vyvedena sedma. Brızkova na Suska ch. Tehdy se cesta lezla pres brızu, teó uz je tam kruh, coz je dobre, protoz e ta brıza byla dost hrozna ! 9.9.1986 - Poprvř v Laba ku. Do tř doby jsem si naivne myslel, z e Susky jsou nejvetsı ska ly v C eskoslovensku. Kdyz jsem uvidel poprvř Laba k, tak meto Čplnemora lovezadupalo do zeme. Sli jsme od Belina c e. U Z elvy to jesteslo, u Tyrsovek jsem uz tolik nemluvil a u Presidenta, pri pohledu na Big Wall, jsem uz proste jenom mlc el. Jak jinak, prvnı cestu v Laba ku jsme si vybrali Starou cestu VI na Vojtecha. Byl to festival strachu! Pak dva roky zeleny paka rny 1986 - 1988. Sem tam nejaky lezenı, kdyz zeleny mozek opusÁa k na hodou dal..
18.4.1986. Vla ý a Vytiska a ja v nezbytní bunde znacky Larysa. Kdo ji v tí dobe nemel, nebyl horolezec..
19.7.1989 - Muj prvnı prvovystup. V Tisř, na masivu C lenita jsem udelal cestu Velky uzel V. Tam jsem takř poznal Belinu, pıskovcovou frřzu na dela nı cest. 21.7.1989 - Na Modrıne mi bylo dovoleno udelat cestu s kruhem. Do tř doby jsem jen asistoval na Karkulku - Pavı vejce z bukvic. 12.8.1989 Zase na Modrıne, na Revizora prvovystup India n Joe VII. Proc ma ta cesta jen jeden kruh? Zezdola na mehoukli á Hele, mladej, kruhu je ma lo, lez da l!Ž, tak jsem lezl.. 19.8.1989 - S Vytiskou a Flosmanem jsme delali novř cesty na Snez nıku, coz bylo tenkra t pole neoranř! 30.9.1989 - Poprvř jsem delal cesty se Spekem u Kvoc en. Sestronovicka vez - C okola dovy expres VIIIa. Hornıskaly, nastup na Dvojce. Sedak usity doma z autopasu, rok 1986
11.3.1990 - A prvnı cesta v Laba ku, kde jsem se zČc astnil prvovystupu. Na Plavc ıka cestou Motylek VII.
CAO News 3
2.6.1990 - Konec nejsme mohli vyrazit na za pad, na va pno. Do tř doby to byl pro kaz dřho z na s jen a jen sen. A teó hned Jura! Nemc ouri se mohli potrhat smıchy, kdyz na s videli lřzt v kopac ka ch a se smyc kami na seda ku, jak mexicky tanec nice! Byla to divoka doba. Da l jsem lezl a delal cesty na rodnřm pısku, ale takř jsme podnikali smelř vyjezdy skodovkama na vytouz enř va pno. Odvaha na m nechybela! Deset marek v kapse, polřvka Vitana na s z ivila po celou dobu za jezdu a nadsenı bylo za milion. V zime se proste jezdilo na va pno a v lřtejsme si uz ıvali na pısku v rodny hroude. Poznal jsem plno dobrych lidı, kterych si do dneska va z ım. Vyvoj v lezenı, nejen v matrosi, ale i vykonnostne pokroc il o hodneda l, coz je podle medobre.
Jen mehlava nebere, kdyz se nekomu neco stane pri lezenı, jak hned vzniknou debaty ve smyslu á Kdyz na to nemel, tak tam nemel lřzt, urc ite to byl prekliz ka r, patrı mu to..Ž a jinř dementnı vylevy chytra ku! Jsou to lidi, co buó nikdy z a dnou chybu neudelali nebo mısto mozku majı pivnı kostku! Melezenı bavı. Je to ma radost z pohybu na skala ch a jestli polezu vykonnostne cokoliv, tak tu radost mi nikdo nevezme! A hlavnejsem pri lezenı poznal a pozna va m Čz asny lidi. Poslednı dobou se o me mluvı a pıse ponekud vıce, a jak jsem vysledoval, byl jsem zarazen do kategorie á ModernistaŽ. No, nevım. Vyvracet va m to nebudu. Spıs va m reknu, jakř kategorie prvovystupcu a lezcu vnıma m ve skala ch ja :
Prvovystupci Domacı oblastnı prvovy stupci: Vetsinou majı svoji oblast, kde delajı lřta prva c e a dıky jim ma me co lřzt. Svř uzemı si dobre strez ı a uda vajı, jakym smerem bude oblast ve stylu lezenı smerovat. Venujı tomu c as a Čsilı a svř cesty povaz ujı za svř deti. Dobra rada pro spra vce - nikdy nesmyslne nejdete proti doma cım prvovystupcum. Ac mıvajı i mezi sebou mensı rozbroje, v tomto prıpade se doka z ı okamz ite semknout, jako jeden sik a vyhla sı va m partyza nskou va lku, kterou urc ite nevyhrajete! Najezdnıci: Najednou se objevı v nejakř oblasti, vubec je nezajıma , jakř jsou zde tradice a zvyky v dela nı cest a prijde jim, z e si musı oblast okamz ite upravit k obrazu svřmu. Doma cı prvovystupci s jejich na zory je prostenezajımajı, no a hned je v hospodeco resit..
Skaly u Hodkovic a mí vlasatí obdobı
Tak jsem to tedy proz il pred dvaceti lety ja . A jak vidım lezenı po tech letech dnes? Jelikoz pred mnoha lety jsem si taky sa hl do kouzelnřho pytlıku, a bylo by stupidnı tvrdit, z e to bylo jen na jediny ceste, tak jsem si odebral pra vo, neco nekomu vyc ıtat. Vykonnostnednes lezu o hodnelıp, nez pred lety, protoz e jsem zjistil, z e pro lezenı musım takř neco trřninkove udelat, ovsem mora lovejsem pred temi 20ti lety lezl odva z neji. Je to vyvoj. Pa rkra t jsem spadl na zem, sem tam blba tlama natvrdo, videl jsem otevrenř zlomeniny, slysel hnusny duty zvuk, kdyz nekdo nekontrolovatelne spadl na zem a bohuz el jsem byl i u toho, kdyz pri lezenı c lovek skonal.. Tak jsem po tech vsech zkusenostech jenom prizpusobil lezenı k obrazu svřmu a je mi Čplnejedno, co se v tomto ohledu o mepovıda .
Potulnı prvovy stupci: Nemajı z a dnou svou sta lou oblast, kdyz se nekde objevı, tak si nejdrıv v oblasti pora dne zalezou a sezna mı se s mıstnımi lezci u piva a lezenı. Pak zde, bez nejakřho velkřho rozruchu, udelajı pa r cest, zajımavych svym novym pohledem na vec nebo smerem. Ke spokojenosti mıstnıch osvez ı vzduch novymi cestami a za c as se vydajı zase o oblast da l. Jajsem Buh: To jsou prvovystupci, kterı za sadnedelajı novř prva c e o nekolik stupnu nız , nez co norma lne lezou. Nejlıp, kdyz lezou IX, tak udelajı VII s na dechem VIII. Jistenı za sadne da vajı co nejda l a pak cıtı sladkř zadostiuc inenı, kdyz sedmovy lezec jejich cestu nemuz e vylřzt nebo v nı bojuje o holy z ivot. Ve jmenu pruvodce: Tak tenhle druh prvovystupce je pro oblast opravdova pohroma! Chce za kaz dou cenu dostat svř jmřno do pruvodce a c asto i na Čkor kvality cest.
Lezci Lezenı je pro nˇ z ivot: To jsou lezci, kterı nemuz ou bez lezenı existovat a to doslova. Lezenı prizpusobı cely svuj z ivot a lezou, dokud jim to telo fyzicky dovolı. Na duchu zusta vajı mladı i v kmetskřm veku a je jim jedno, z e za mlada byli pro svř okolı modernistř a teó jsou zase oznac ova ni za klasiky. Kaz da doba kastuje tyto lezce podle svřho pohledu, ale to uz si preberte sami, co jsem tım chtel rıct..
Vlevo Sneznık 19.8.1989, vpravo Drabky, U dolnıcesta VI na Sokola a nezbytní tricko z NDR. Lezeno na prvnıho maje 1986..
Mladı pseudoklasici: Zac nou lřzt, ale kdyz se rozkoukajı a zjistı, z e nebudou nejlepsı, tak schovajı svoji neschopnost na sobedrıt a tvrdetrřnovat za pozu obha jce klasickřho lezenı a spasitele toho naseho lezenı. Najdou si neprıtele, vetsinou lezce, kterı lezou dobre, ale s mg, a uz majı proti komu bojovat! Sami si s pravidly ovsem hlavu nela mou a hravesi je upravı podle svych potreb - kruh klidne zatluc ou metr od zavrta nı, klacek v dıre pouz ijı jako hodiny, a pak ho vyhodı,
CAO News 4
nebo v ceste klic kujı, jak zajıc na honu, ale popis znı samozrejmeprımo.. Lezec do prvnıho řvˇ ru: Zac ne lřzt a za chvıli uz je chytry, jak ra dio, udela hned cestu, s kaz dym se zna a se vsemi lezl. Pak ho ulovı lovkynea do trı let je svatba, Čver na bara k a uz ho nikdy nikdo ve skala ch neuvidı. Zajımavy je, z e v prumeru je to fakt do trı let, co jsem tak vysledoval. Lezec playboy: Ma nazpameÁ nalezeno pa r lehkych a tak dve tez sı cesty, ale jen takovř, aby na ne bylo dobre videt, nejlıp z turistickř cesty. Za sadne leze do pul tela, pohazuje pritom svou dlouhou hrıvou a neusta le oznamuje okolı, jak je ta cesta strasne nebezpec na , jen aby obdivovatelky mely ten spra vny strach o jeho kra snř telo. No a vec er v hospudce pri lıc enı svych hrdinskych kousku je Čspech třmer jisty! Qvakeri: To jsou lezci, kterı lezou takovř cesty, z e by va s ani ve snu nenapadlo, z e se neco takovřho vubec da lřzt. Zelenř spa ry, mechovatř plotny, mokrř komıny, slizkř kouty. Kdyz jsem jeste bydlel v Liberci poznal jsem pa r mıstnıch qvakeru. Meli svoje oblıbenř oblasti, mraky vylezenych cest a kaz dy rok na podzim vyhlasovali cestu roku ť samozrejmec ım zelenejsı, tım lepsı. Dokonce meli i svuj ritua l v hospoda ch, rıkali tomu da t pivo na pesla - to znamenalo vylıt si cely pivo na hlavu. Kdyz v jednř knajpehostinsky jejich ritua l kupodivu necha pal a zac al je vyhazovat, tak mu odnesli dvere. Prijde va m, z e jsou to bla zni a nepatrı do lezenı? Proc ? Prostejsou svı a to je na jednu stranu para dnı.. A pak jsou jeste lezci samota ri, boulderisti, horalovř, pıskari nebo mora lovı lezci, mezi nimiz je neprekonatelnym kra lem Spek - u neho dokonce platı, z e c ım je starsı, tım je odvaz nejsı a urc itena m jestevyrazı svymi vykony dech! Jsou tu lezci, co lezou jen na va pnenebo prukopnıci, kterı hledajı a nacha zı novř oblasti, udelajı tam cesty a pak i pruvodce (dobry prospektor je treba Hubka) a dalsı a dalsı lezci.
Pr echod Jizerek. Pro milovnıka Jizerskych hor akce, ktera ho nemuze ani na okamzik nechat klidne ho. Uz jsme o nıpa rkra t psali, byl i n„jakyten nesm„lypokus, ale ani jednou se o “pr echoduč hovor it nedalo. Nejle pe o te to akci vypovıdaly vrcholove knızky. A jme no, ktere se tam objevovalo nejcast„ji, bylo JirıHusek ml..
Pr echod Jizerskych hor Povıda nıo jedne mimora dne lezecke akci.. JirıHusek ml. HO LOKO Liberec
O b a v a m se, z e pravidelnym prechodnıkem Jizerek uz da vno nejsem. Naposledy jsem to zkousel roku 2006. Od tř doby jsem se k tomu nedostal. Takz e bych mohl napsat leda nejakř vzpomınky, a i ty uz asi budou dost vyc pelř a budou zava net spıs nejakym itinera rem postupovych cılu.. Vzpomenu treba na rok 2005.
Ale nejprve trocha exkurse do historie tohoto podniku: Prvnı myslenky na uskutecn„nı horolezecke ho pr echodu JH spadajıdo dvaca tych let minule ho stoletı. Prvnı zna my pr echod uskutecnili 20.7.1924 Wilhelm Hutter a Anton Kiesewetter z Liberce. Vyrazili o pulnoci z Hemmrichu a skoncili v 17:00 na V„zi Gra lu. Cestou vylezli 15 v„zı. Dalsı pr echod na sledoval hned pr ıstı rok. Uskutecnili jej ve dnech 30.5. - 1.6.1925 Herbert Queisser, Rudolf Hutter a Theodor Dobiasch z Liberce. Zacali na Kovadlin„ a skoncili na Hajne m. Cestou vylezli 25 v„zı. V pozd„jsıch letech prova d„li horopr echod JH pr edevsım bratri Ginzelove a skupiny soustr ed„ne kolem nich. A to jak letnı, tak i zimnı pr echody. V dalsıch letech byly horopr echody absolvova ny jen sporadicky a nepravideln„. Az na pr elomu tisıciletı lze zaznamenat v tomto ohledu zvysenou aktivitu Petra Prachtela, kterychodı horopr echod v jednom za tahu. V roce 2002 tak za 24 hodin vylezl 64 v „zı a v roce 2005 (to mu bylo 67 let!) dokonce 101. V soucasnosti jsou pr echody JH uskutecnova ny jen vyjimecn„.
Jenık Pleticha soucasnosti..
Myslıte si tedy, z e kastovat lezce na klasiky a modernisty je spra vnř? Ja osobne to vidım jinak. Pokud nekdo neobtez uje druhř, dodrz uje pravidla danř oblasti, tak aÁ si leze podle svřho gusta. Lezenı je tu pro kaz dřho a ac se to treba nekdy nezda , podstatu ma me stejnou - jsme bla zni, co lezeme nekam nahoru a nesedıme doma, jako pecky! Kam mebudete radit, je vase vec. Ja prostelezu podle sebe. Pro modernisty jsem moz na klasik, pro mlady klasiky modernista. Kdyz jsem zac al malovat, tak pro malıre jsem byl lezec, pro lezce malır. C ert aby se v tom vyznalŘ Foto ě archiv Jenıka Pletichy
Prislo zase za rı a s nım i c as na splnenı jednoho snu. Do otrhanřho batohu putuje uz notne odrbany seda k, deravř lezec ky, 27 metru lana, kterř ma sva nejlepsı lřta da vno za sebou, a dve dederonskř karabiny. Zbyly prostor vyplnuji spaca kem, c elovkou, lahvı vody a iontovym na pojem nesoucım etiketu Svijansky Ma z. Odpolednım vlakem prijız dım do Bılřho Potoka a v mıstnım kolonia lu doplnuji za soby.
CAO News 5
Na sledkem porızenı c tyr housek a kusu eidamu muz e prodavac ka muz e zavrıt kra m. Inu, kde nic nenı... Kdyz dora z ım pod Achimovku, zac ına se serit. Pod na hornı stenou rozkla da m spaca k, narizuji budık na sestou a brzy usına m.
Ra no je frisno a rozhyba nı ztuhlřho tela chvilku trva . Rozcvic ka ve spa re na Achimovku vsak doka z e rozproudit krev. Prvnı vrchol do sbırky. Povede se i zbyvajıcıch devetadevadesa t? Postupuji systematicky po svazıch Tisiny a vyzoba va m dalsı kousky. Dvojc e, Hajnřho, Kulic ku, Hrad rytıru. Pod Parsifalem je uz jasnř, z e den bude slunec ny a tak jej oslavuji kra snou Za padnı hranou. Vez Gra lu a jejı Stra z ce jsou milou povinnostı a pak jiz na sleduje terřn, kam lidska noha vkroc ı pouze vyjimec ne. Ze seznamu si tak mohu odskrtnout Trojc ata, Spic atou vez a Kora b.
uz v noha ch cıtit. Co se da vsak delat, kdyz voja k nemuz e, tak jestepetkra t musı. Z Tisovřho kamene dolu stra nı bez ım. Snaz ım se zıskat rychlost. Premyslım, jak moc bych se musel rozbehnout, abych se bez na mahy dostal na vrchol protejsıho hrebene. Prvnı kosmicka rychlost by mela stac it. Stupnuji proto svř Čsilı, avsak ve zmeti vetvı se hroutı nejen mř telo, ale i moje nadeje na pohodlnř dobytı Polednıch kamenu. No co, zase mi nezbude nez ten kopec nejak vyslapat. Stejnejako loni. U Lokomotivky konec ne shazuji proklety ruksak ze zad a vrha m se do sten. Po hrebeni hornıch Polednıch kamenu se pres Emilovu vez dosta va m az k na dhernym vrcholum Frydlantskřho cimburı. I zde se na vyhlıdce rojı turisti. Mř kroky vsak vedou na lezecky vrchol -alespon nemusım poslouchat rec i o nesvřpra vnych psychopatech. Pro urychlenı celř akce volım preskok z predvrcholu na hlavnı vrchol a hned zpet. Tricet metru nad podlahou a okolnı expozice, kdy je videt az do polskych rovin, delajı z tech nekolika vterin ten pravy za z itek. Kdyz si c lovek navıc uvedomı, z e autorkou preskoku je nejaka bezejmenna nemecka Trudi z poc a tku minulřho stoletı... Klobouk dolu.
Tım ma m vyrızenou prvnı oblast a v dobrř na ladese vrha m na dalsı. Lesy na svazıch Palic nıku se vyznac ujı vpravde parkovou Čpravou, takz e postup v nich je jedna velka radost. Jo, az prijde na radu okolı Spa rovř vez e, to bude jinř kafe. Nynı vsak na to nemyslım a uz ıva m si kra snych cest na Plotnovou a Mechovou vez , Mechovou vez ic ku, Lisc ı ska lu, Bukovou a Travnatou vez , Medvıdka a Supı hlavu. Na sleduje Kohoutı hreben, ktery je opravdovou perlou ve sbırce. Poustım se do na dhernych ploten klasickř Hrebenovky a celou cestu doslova bez ım. Ani ne za puldruhř minuty ma m vystup za sebou a na sleduje ta prava vrcholova pohoda. Ale c asu nenı nazbyt a proto rychle prebıha m pres Smejda na Palic ku a preskokem zdola va m Palic nık. Turistř na vyhlıdce kroutı hlavami. Asi majı odlisnou predstavu o prıjemne stra venřm dni.
Od vrcholovřho skaliska Palic nıku pokrac uji pres Skrıtka do zrıdka navstevovanych koutu ke Kvetnovř ska le a da le do oblasti Kurıch vez ı a Tisovřho kamene. Vyhled je odtud sice kra sny, ale sta le se nemohu zbavit pocitu lehkřho zoufalstvı. V protejsıch stra nıch Smedavskř hory lze tusit strme stoupajıcı Richterovu cestu, ktera me vyvede na tisıc metru vysoko poloz enř Polednı kameny. Nabehanř a nalezenř kilometry jsou
Po hrebenovce uha nım dolu k Polednımu zubu, Pohovce, Polednı stene a Kazatelne, v jejız stene vymlsa va m kra snř sokolıky Vychodnı cesty, kterř nikdy nezklamou. Pak uz je to jen kousek kolem Olta re a Poslednı a Novoroc nı vez e do Čdolı C ernřho potoka, pri jehoz prechodu podstupuji nedobrovolnou koupac ku. Ale co, je pres petadvacet stupnu a spaca k jistebrzy uschne. Vyslap vzhuru k Muflonımu previsu je poslednım stoupa nım, kterř musım tento den zdolat. Nastestı. Oblřza m vsechny skalky kolem Muflonıho previsu a Hlıdac u. Kra sna Emilovka na Hornıho Hlıdac e je peknou tec kou za dalsı splnenou oblastı. Nynı me c ekajı Stolpichy. Pres zarustajıcı paseky se dosta va m na turistickou cestu k vrcholu Oresnıku a za houstnoucıho sera prida va m do sbırky jeste Poklici, Zahradnıkova uc ne, Zahradnıka, Stojku a Zahradnı vez . Zahradnı je dvaapadesa tou ska lou, jejıhoz vrcholu toho dne dosahuji. Na tra ve pod skaliskem si pak upravuji mısto na spanı. Lez e ve spaca ku zaznamena va m neprımou Čmeru mezi intenzitou tmy a mnoz stvım svijanskř jedena ctky. Inu, podareny den. Ra no se budım pred sestou. Prece jen pomalu nastupuje podzim a lehky letnı spaca k uz moje kosti zahra t nedoka z e. Nynı me c eka ten pravy boj. Prosvetlenymi lesy Oresnıku sbıha m do Čdolı Stolpichu a na sledne se norım do neprostupnych hvozdu u Jeskynnı vez e. Teó teprve zac ına
CAO News 6
za bava. Do sbırky pribyva Mala Ma rı i jejı monumenta lnı Diva jmenovkyne. Vysoko nad Čdolım vychutna va m rannı na dheru a pozoruji v povetrı dova dejıcı sokoly. Hodiny by se dalo lez et na z ulovř bastea pozorovat okolı, ale mebohuz el tlac ı c as.
Vrha m se do nejhorsıho Čseku celř mojı vypravy. Od Stra z ce Divř Ma rı nevede do oblasti Spa rovř vez e z a dna stezka. C lovek si musı probıjet cestu neprostupnymi houstinami, seskakovat a padat z vysokych, mechem porostlych kamenu, brodit se veprovymi kalisti, plazit se prurvami ve skala ch. Tech 300 metru mi trva asi pul hodiny a u Spa rovř vez e vylřza m z koryta potoka orvany jak samice. Rychle zdola va m Spa rovou a Jera bovou vez a pres Modlu se dosta va m k C arostrelci. Pekna klasicka Vychodnı hrana me vyvede na vrchol a ja poprvř pouz ıva m lano, abych mohl sestoupit z vez e. Nynı mec eka delsı turisticky Čsek. Sbıha m na Riegelweg a po nem stoupa m vzhuru na Hrebınek. Slunıc ko zac ına pripalovat a kdyz sedım na vrcholku Rakve, tak uz vyslovene pec e.
C asu je ma lo a chybı mi jestecela jedna oblast. Kdyz mıjım hospodu v sedle, smutnezama c knu kroupu, pokusım se zahnat chuÁ na jedno toc enř a v kopci smerem na Koprivnık prida m do kroku. Zdola va m Snehula ka, Gorilu a Pic 60. vyroc ı VRSR. Na Oldrıska si pro radost vybıha m Čdolnı stenou. Nynı me c eka zkompletova nı lehkych vez ı preva z ne á norma lkamiŽ. Dobyva m tak Morc ouna, Okrajovou, Skalnı bra nu i Lysř ska ly. Da le Kulic ku, Frydlantskř a Borovou vez . V Udolnı cestena Strz ovou plotnu na mejiz pada Čnava a zac ınajı krec e v lytka ch. Sprintuji plotnou vzhuru, aby me krec e nestac ily dobehnout a setra st do Čdolı. Na sledujı Kovadlina, Dvojita vez , Z elva, Smrkovy ka men, Uhlırovka, Hradby a Panenka. Tak dosahuji vrcholu Strz ovřho vrchu a tesım se pomyslenım, z e uz nemusım nikam do kopce. Nynı moje cesta povede jen dolu. Pres Srdce a Rozeklanou se dosta va m k Pyramide, jejız á norma lkaŽ je poslednım problřmem celřho podniku. Pod ska lou si sednu, odpoc ıva m a poc ıta m doposud vylezenř vrcholy. Je jich rovnych 97. Slunce uz zapadlo a nad obzorem zusta va syta oranz ova za re. Uz nenı kam spechat. Vyskra bu se na Javorovou vez a Morouse a stra nı pomalu scha zım ke svřmu cıli. Tım je opomıjeny piz óuch jmřnem Pralinka. Poslednıch pa r kroku po krystalech a useda m ve vrcholovřm hrnci kousek od knız ky. Za mnou je sto vrcholu...
Dva dny lezenı nahoru a zase dolu. Dva dny probıjenı se divokymi roklemi a hrebeny Jizerek. Dva dny, kdy jsem nespatril z iva c ka, tedy pokud nepoc ıta m turisty na vyhlıdka ch, kterı vsak nijak nerusili muj vesmır. Sen se splnil. V nekolika na sledujıcıch dnech prestaly bolet ruce, nohy i za da. A do hlavy se proplız ila neodbytna myslenka: á Co takhle zkusit to v zime?Ž
Kra snymi bukovymi lesy Polednıku uha nım da l smer Sra zy. Svou sbırku rozsiruji o Jızdenku, Netopyrı vez ic ku a Svinı ka men. Da le prida va m Hla sku a na Ostrřm rohu a Pevnosti si vychutna va m notoricky zna mř á sestkyŽ. Z oblasti Sra zu uz mi zbyva jen pa r vez ı a tak je rychle dora z ım. Zlřza m Ostrou stenu, Z a bu a jejıho kone, Homoli cukru, Sedlo a vposledku i Zvon. Po Vinic nř cestedoslova bez ım na Hemmrich.
Foto ě archiv Jirıho Hus ka a CNs
CAO News 7
to brala spıs jen hrstka lidı. Uda lostı roku byl Zabilka c a zase lezenı, kytary, dec ınsky lez a k z voskovanyho kelımku a proklepana noc v deka c i z Prioru...
Povıda nıs Martinem C ervenkou Za CAO News se ptal Jan Pleticha HO DolnıZ leb
CNs: Ahoj Martine. Na zacatek kdybys nam, prosım, rekl, jak dlouho uz lezes a jestli si vzpomenes na sve zacatky v Labaku. M.C .: Lezu od svych 13 let, poprvř to bylo tusım v 8. trıde za kladnı skoly v Belř. Tenkra t byla mojı spoluz ac kou dcera dec ınskřho horolezce La di Tumy st. a ta me a nekolik mych kamara du privedla do skal mezi opravdovř horolezce. Do tř doby jsme se potloukali po skala ch v Belř a dost amatřrskym zpusobem zdola vali mıstnı vrcholy s cılem zapsat se do vrcholovř knız ky. Do Laba ku jsem se dostal tak o rok nebo dva pozdeji, to uz jsem byl na dec ınskřm gymnasiu a stal jsem se c lenem tamejsıho horolezeckřho oddılu Lokomotiva Dec ın. Kaz dř Čtery byla schuze a to byl vz dycky za z itek! Jednak se tam scha zeli pro mne tenkra t a dodnes osobnosti pıskovcovřho lezenı, poc ınaje Karlem Krombholzem a konc e bratry Weingartlovymi. To bylo mısto a obdobı, kdy jsem poznal Pıtrse Lastovic ku, Pavouka, Fanyho a o neco pozdeji Rısochleba, ale i spoustu dalsıch a o kaz dym bych urc itemohl da t k dobru aspon jednu historku. Nejlepsı byly za very kaz dř ze schuzı, kdy nekdo z mıstnıch rejpalu, c asto Petrıni, zvedl ruku v diskusi a vznesl treba dotaz, kdo se to vysral v kuchyni na horolezeckř chalupe ve Z lebu. Na sledovala ukrutna ha dka a za vinıka byl třmer vz dy oznac en nekdo mimodec ınsky - Poupa, parta kolem Prcase anebo jinı á nezvanıŽ v Laba ku. Dalsım nakopa vacım bodem v diskusi byl Karel Belina a jeho Vzpoura proti kra li na Z elvu, Edita na Tyrsovku, Big Wall, vytlouka nı a zase vracenı kruhu zpet, kde byly. V tř dobelezenı v Laba ku bylo vecı odva z nych a zkusenych a my mlaóosi se zpoc a tku jen vozili na druhym. Sedma byla dobry vykon a VIIc jen pro nejlepsı. U kruhu se dobıralo, nava zanı jsme byli jen v prsa ku a sedeli jsme v popruhu, u kruhu jsme losovali, kdo vyta hne dalsı dřlku a v pytlıka ch na zadku byla ciga ra se zapikem.
V U dolnıstene Teufelsturmu
Karabiny z NDR byly prepychem a padali jsme do statickych lan JUTA, hlavu chra nenou helmou CASIDA. Osma a seda k se postupneobjevovaly a byly to vesmes doma vyrobeny unika ty. Ono lezenı na pıskovci bylo tenkra t spıs c undr s bivakem pod skalou a kytarami. Pa r dobytych vrcholu za vıkend a sportovnř
Bezzuby Yuchen, Labskí ödolı, 90ta lítaŽ
CNs: Ty jsi jestˇ zaz il dobu, kdy se v Labaku dˇ laly cesty z cisty pozice bez navrtavanı a zaroven jsi byl ve skupinˇ prvovy stupcu, kterı prosadili zavrtanı ze smycky nebo hacku, ktere posunulo obtız nost cest vy raznˇ nahoru. Mohl by jsi rıct z vlastnı zkusenosti svuj nazor na dˇ lanı cest tˇ mito dvˇ ma styly? M.C .: Zavrta va nı se z c istř pozice jsem zaz il v prvnıch letech mřho lezenı. Pamatuji historky o Weingartlech a Hudym, jak dvakra t Áukli do navrta va ku z c isty pozice a pak hodili dvacetimetrovou tlamu. A zase znova a znova, nez se dostatec ne zavrtali. Teó mluvım o rannych osmdesa tych letech, kdy spic ka pıskovcovych lezcu atakovala v sousednım Nemecku deva ty a desa ty stupen pıskovcovř klasifikace a presto zde v Laba ku vznikaly prvovystupy o mnoho stupnu lehc ı a tım chci naznac it, z e starř pravidlo - zavrta va nı z c istř pozice, bylo jistou brzdou v rozvoji lezenı v Laba ku. Velkym prulomem v třto situaci byl prıchod Milana Krauskopfa. Jeho angaz ovanost ve zmene pravidel, ve smyslu moz nosti zavrtat ze smyc ky, ha c ku, skobic ky, proste z c ehokoli, co usnadnilo osazenı borku a potř kruhu. Pred touto zmenou si pamatuji navrta va nı z c istř pozice s klackem v zubech, klacek byl rozstıpnuty podřlne a do rozstepu klacku se skrıpnul borek, c ımz se uvolnila jedna ruka a mohlo se busit kladivem do borku. No, peknej vopruz!
CAO News 8
Po tomto usnadnenı pri dela nı cest zac aly vznikat cesty typu Piva na hrad, ale i jinych starsıho data. A cesty se staly lezitelnejsı pro ostatnı lezce, protoz e jednodussı zavrta nı znamenalo vıce kruhu tım, z e se eliminovala snaha prelřzt tez kř mısto jen za Čc elem najıt mısto, kde se da lřpe zavrtat.
uz dvacet metru pod zem. Nikdy jsem necıtil potrebu udelat nejaky lezecky pomnık, ktery by se nelezl a zabral nejlepsı smer ve stene, a tak jsme do Piva dodali asi 4 dalsı kruhy. Tenhle styl se v podstate odehra val po celou moji nejlepsı vykonnostnı řru v devadesa tych letech a doufa m, z e cesty jsou dodnes lezitelny. Ale vıce nez aktivnı prvovystupce se cıtım spıse hrdym prelezcem novych cest v Laba ku, v tř dobe hlavne z dılny tandemu Prcas x Spek. Svojı logikou, mora lnım aspektem a obtız nostı mne uchvacovaly a navıc v tř dobese mi moc c asu na dela nı novych cest nedosta valo, a tak jsem se soustreóoval spıse na prelezy. Sta valo se mi, z e jsem nekterou z jejich cest nemohl vylřzt a musel jıt za autory a pak nezapomenu na sibalsky Čsmev Speka nebo Prcase, kdyz mi prozrazovali know how a ja to pak dal. Ra d vzpomına m na dela nı cesty Za kaz kourenı. To byla opravdu teamova pra ce a navıc je to moc pekna linie s odjistenou spa rou co taha za ruce. A z prelezu treba na Expo 92 na Prezidenta, kde jsem se nahore Čplneztratil a ze zoufalstvı skonc il u poslednıho kruhu na Big Wallu. Spek a Prcas mi pak poradili a bylo to.
Ostrov pred 20ti lety
CNs: Je o tobˇ znamo, z e si dˇ lal vy znamne prvovy stupy a prelezy cest v Labaku. Chtˇ l bych se zeptat na historii vzniku tˇ chto cest. Treba cesty Pivo na hrad na Prezidenta nebo Zakaz kourenı. Kolik kruhu jste dali pri prvovy stupu a kolik jste jich pote dodali? A jake cesty ti utkvˇ ly v pamˇ ti svojı obtız nostı nebo jinak, na ktere se neda zapomenout? M.C .: Cesty Pivo na hrad a Za kaz kourenı byly pro mne prelomovř. Vznikly na jare roku 1990, kdy jsem se vra til z mřho prvnıho lezeckřho za jezdu z Francie. Moje prvnı na vsteva á Za paduŽ a zna mych lezeckych oblastı mne absolutne ohromila svojı obtız nostı cest a takř mnoz stvım lezcu, kterı se o prelezy pokousejı. Byl to ohromny impuls neco z toho mıt i tady v Laba ku. Tenkra t to byl Milan Krauskopf, ktery razil myslenku dela nı cest pro á za padnıŽ lezce, tedy rozumne odjistenř i kdyz sta le mora lnı, a tak jsme se pustili i do Prezidenta. Zac ali jsme vlevo Puc em a posouvali se smerem do Čdolnı steny. Pivo na hrad bylo udela no behem jednoho dne a pro urychlenı procesu jsem tenkra t tahal neuveritelnř fla ky a zavrtal se co nejda l. Dodnes si pamatuji, jak na mezespoda rvali aÁ uz se zavrta m, z e je to
Cesta Vychytraly plan v Labaku. 90ta líta
CNs: Vım, z e Labak je tvoje srdecnı zalez itost, i kdyz teŠ z ijes v Irsku. Mohl bys porovnat lezenı v Labaku a v Anglii? M.C .: Laba k a lezenı byla vıc nez polovina mřho z ivota. Bylo a je to o lidech, sportovnım vykonu a odvaze, prekona va nı
CAO News 9
sama sebe a trumfova nı tech kolem. To, co mi dalo lezeni a z ivot ve skala ch, to mi pomohlo i v mřm soukromřm a profesnım z ivote. Teó z iji i s rodinou pa tym rokem v zahranic ı. Nejdrıve v Anglii a nynı v Severnım Irsku. Ztratil jsem pıskarenı se vsım, co k nemu patrı a nenı to jen ten sportovnı vykon, jak vıs, ale nasel jsem osobnı a rodinnou spokojenost a uprımne si vychutna va m britsky tradic nı zpusob lezenı. Dospet k tomuto stavu mi pomohla moje zkusenost a lřta stra vena na pısku a potaz mo v hora ch se skvelymi lidmi z C ech. Laba k a vubec pısek uz asi nikdy nevypudım ze svřho srdce. Vz dycky kdyz prijedu na na vstevu do C ech, tak je pro mne obrovsky za z itek jenom jet Labskym Čdolım, natoz si zalřzt. Nicmřne na Britskych ostrovech existuje tradice stara stejne, jako ta saska a nase. To zra nı od lehkych mora lnıch cest az po ty sportovnı mi velice pomohlo cıtit se na Ostrovech brzy jako doma a najıt si lezeckř stestı i v tom neprıznivřm poc ası a á kvakarenıŽ ve srovna nı s Laba kem a Saskem. Co je Čz asnř v mřm souc asnřm domove jsou lidi, lezci, schopni komunikovat v klidu, naslouchat jeden druhřmu a bez emocı se domluvit c i dobrat resenı v jakřkoli ota zce. Ta jejich nekonec na tolerance a slusnost je balza mem na moji povahu a presvedc enı. Tım nakusuji ota zku nekonec nř diskuse o Mg nebo jinych problřmech v lezeckych oblastech a neschopnosti se v klidu a nestranne dobrat resenı. Ale to jsem odboc il od samotnřho lezenı. V Severnım Irsku ma m zkusenost ze dvou moz na trı lezeckych oblastı. Ani v jednř nenajdes nyt aÁ ve stene, c i na standu, jinymi slovy, co si da s, to ma s. Neco jako lezenı v Yosemitech. Mourne mountains na jih od Belfastu jsou kopce pripomınajıcı C eskř Stredohorı s z ulovymi masivky na vrcholcıch, dosahujıcı vysky az 30 metru. Na stup ke stena m 1-2 hodiny, 90ti % vlhkost a chc ije kaz dy den. Jinymi slovy, vyrazıte ra no s batohem plnym lezeckřho harampa dı, jdete dve hodiny bahnem a vresem do kopce v ukrutnřm vichru a kdyz dorazıte pod kvak, tak zac ne chca t. Idylka, z e? Druha oblast je Čplne na severu ostrova, asi 1,5 hodiny od Belfastu a jmenuje se Fair Head. Jsou to Čtesy vysokř do 120ti metru. Para dnı lezenı vc etnespa rovyho, ale platı zde pravidlo o poc ası a prıstupu, jako u Mournes. Prıstup je vlastnekratsı, tak 30-40 minut od auta. Dalsı oblasti, jako Gola Island nebo oblasti v Doneghalu, jsou zajımavř, ale c tyri hodiny z Belfastu a poc ası je jestehorsı nez v tech vyse zminovanych. Co se tyc e pocitu pri lezenı tradic nıch cest v Irsku a Brita nii, kdo zakusil, vı, o c em mluvım. Na pısku jsem se dostal na Čroven lezce, ktery doka zal lřzt i ty mora lovejsı cesty, ale na pısku je to o taktice rozvrz enı sil k prvnımu kruhu, ktery tam je. A je to jistota i kdyz se nalřza v 10ti nebo 30ti metrech, ale je tam. Muz es k nemu dolřzt zcela vysılen a cvaknout ho, chytit ho nebo nejak nalovit, ale furt je to pevny bod, na ktery se muz es upnout. V tradic nım lezenı nema s nic, jen stand na konci lanovř dřlky. Kdyz ti docha zı sıla, musıs se spolehnout na to, co jsi zaloz il a buó si odsednout nebo hodit rypa k do dra tku. A to mebavı... Foto ě archiv Martina C ervenky
Francie a S pane lsko 2009 s CK Burdych ý Sedlisky, aneb prıstČ uz Karosou.. Libor Svoboda CAO Decın
a s t a v a j ı c ı podzim u na s neskyta mnoho moz nostı k á protrepa nıŽ pada c ku, a tak nasinci nezbyva nez vyrazit za sluncem do jiz nıch kraju. Letos jsme opet volili Spanelsko s nası osvedc enou cestovnı kancela rı á Burdych - SedliskyŽ. Oproti minulřmu roku nase skupina znatelnezhoustla. Jedeme tri doda vky s osazenstvem desıti pilotu a jednım á servisa kemŽ na svozy.
N
Mercedes Vito ť Evz en Holman, Jarda Uher, Lubos Sejkora a ja VW Multivan ť Michal Burda, Petr Kirchner, Milos Miller, Petr Sparlinek VW Sharan ť Ros–a Sedlisky , Martin Mikesch, Kamil Bednarık
Vzhledem k tomu, z e uspora dat spolec ny odjezd 11ti lidı nenı az tak jednoduchř, vyra z ıme na cestu kaz dř auto samostatne. Spolec ny cıl je spanelska vesnic ka Vilanova de Mea, lez ıcı v podhurı Pyrenejı, cca 150 km pod Andorou. Jiz cestou ale menıme pla ny. Na severu Spanelska je to s poc asım zlř. Rozhodnutı pada na Francii, pribrzdıme tedy a popolıta me na jihu Francie v pohorı La Serane, poblız vesnic ky Ganges.
Na prista vac ce pod horou se nakonec druhřho dne odpoledne opravdu shleda va me. Kra tkř pivo, pozdravy (vidıme se vlastne vsichni poprvř za cestu) a nekterı se teprve seznamujeme. Jedeme na kopec. Na startovac ce se skvı nova tabule s jasnym vyznamem ť TMA 1100 m/nm (toc it lze jen do 1100 m nad morem, pouze cca 400 m nad start, jinak se potka te s Boingem). S mıstnım pilotem diskutujeme jak dlouho je toto TMA platnř. Tvrdı, z e od tř doby, co je v Montpelliere letiste, coz tedy znamena , z e jsme tu minuly rok byli tak trosku jednou nohou v prusvihu, kdyz jsme zde toc ili 2200 m n.m. Poc ası nic moc, tu a tam mraky. Evz en udela zkusebnıho chrousta, za nım jde Michal. Je to v pohode, a tak se na start vyda va i Jarda. Predva dı jeho klepacı kreace s plachtou a snurami. Obhlız ı terřn a za vany, poklepa va pada kem, taha za snury ve snaze zjistit jestli se nafoukne. Po kaz dřm zaklepa nı se mu preklopı na bez ka a nekdo musı opet prijıt aby jı odhrnul. My stojıme opoda l a remca me (to abychom mu dodali kura z ). Je dost pozde a blız ı se mrak. Ten nakonec zakryje slunce a zac ne z nej dokonce padat voda. Na 10 minut se tedy schova va me.
CAO News 10
Slunce opet vycha zı a my jdeme postupnedo toho. Pak se jeden z nejlepsıch kousku, v kontextu s tım, co pronesl dve minuty pred tım, povedl Spa jovi: á Kluci, ja myslım, z e start á na beranaŽ je zbytec ne opomıjeny a neuznany. Pritom je to absolutnı jistota. Cejtıs to, srovna s a letıs. Nemusıs se ota c et a komplikovaneresit snuryŽ Ř v za petı nahazuje na berana, cejtı to a rozbıha toŘ ejhle krıdlo nabıra smer vpravoŘ Spa ja to cejtı Ř vse ma pod kontrolou Ř tah na branku byl ovsem spatny ť krıdlo konc ı prehozenř pres sıpek a na m nezbyva nez zac ıt vymota vat. Zbytek naska c e do vzduchu vza petı a lze jeste dobrou hodinu pekne mıstne polıtat. Nikdo se do velkych vykonu stejnepo cestenehrne.
Vec er se myjeme v rece, varıme a vyra z ıme smer Vilanova. Tam dora z ıme znac neá gumovıŽ nekdy kolem pul druhř ra no v pondelı Vetsinu cesty prselo, coz na m veru sebevedomı nepridalo. Snıda me a pozorujeme oblac nost. Udolı Vilanovy je kaz dř ra no Čplnezaplnenř mlřc nou mlhou daleko k horizontu. My se na nı dıva me z c istř, pruzrac nř vysky 900 m od kostelıka nad vesnicı respektive z naseho á hoteluŽ. Mlha s kaz dodennı pravidelnostı pozdeji vystoupa ohra tım od slunce nahoru a vytvorı vetsinou mraky. Podle toho, kolik vlhkosti je ve vzduchu, se buó obloha zadekluje, nebo zustanou pro slunce obc as á dıryŽ k tvorbe termiky. C eka me na startu u vysılac e a postupnestartujeme. Napoprvř se chyta jen RosÁa. Kluci jedou jeste nahoru. Michal a Jarda si da vajı nerusenř lıta nı dalsı necelř dve hodiny. Ja svezl auto. Vec er po-letovy briefing v hospode. Je na s 11 lidı a Čc ty byvajı o neco tuc nejsı..
Uternı ra no vypadalo znac neoptimistic teji. Veskerř slusnř chova nı uz tedy slo stranou a zac al lıty boj mezi borci. Dohoda znela tak, z e borci s mensımi zkusenostmi startujı prvnı, aby stihli dalsı vyvozy. Borci zkusenejsı jedou na á jistoŽ a po vytoc enı jsou predurc eni k dalekym preletum. Toho dne se darı
Michalovi, Jardovi a mne (Evz ena nepoc ıta m Ř ten si behem letu dokonce prista val i na hornıch plosina ch skal, aby ulevil svřmu telu a c ekal na na s - veru musel by to byt kra sny pohled pozorovat panoramata a mimo jinř, Evz ena vedle pada ku v 1500 m na vrcholu masivu). Michalovi a Jardovi se 5 km prede mnou darı preskoc it Terradeskou soutesku a letı da l na Ager. Mne se pozdeji za nimi darı vytoc it k hornı strane masivu a letım k soutesce. Zkousım se pta t kolik je vysky nutnř na preskok. Ma m 1700 m coz by mi pry stac ilo, lec to se dozvıda m az pozdeji po prista nı. Pripojuji se tedy k Evz enovi a letıme proti vetru zpet domu. Rozdıl v klouza nı mř plachty a Evz enovi z iletky je znatelny. Neprobojuji se pres protivıtr domu a potupneklesa m 5 km od cıle. Evz en ovsemz e dolıtne. Jarda sedne v Ageru a Michal, vıtez dne (Ř a neuveritelne zarputily bojovnık), dolřta va z Ageru zpet. Ve stredu to vypada opet nadejne. Michal uzavrel pekny trojČhelnık a ostatnı polřtali pekne mıstne. Prvnı krizova situace na sebe nenechala dlouho od prıjezdu c ekat. Kamil chvilku po startu nalıta va za hranu do prednı c a sti kopce. Slysıme sustenı plachty a hleda me, co se deje, ale ma me ho v za krytu kere. Uklidnujeme se az kdyz Spa ja na na s z ive ze vzduchu gestikuluje, z e pod na mi je na zemi Kamil. Pred hranou mu klapla pulka krıdla, dostal se do zata c ky ke kopci a nakonec skonc il nekolik metru na skalnı plosce pred stenou dolu. Neslo o pa d, ale prista nı á na baletkuŽ to rozhodne byt nemohlo. Vse je v pora dku a Kamilovi se nestalo vlastnevubec nic. To na s samozrejmenevyslovnetesı a guru Evz en ma toho vec era u piva moz nost predvřst svoje trenřrskř vlohy pri skolenı bezpec nosti á letovřho provozuŽ ve Vilanove.
Dalsı dny se da lıtat jen s obtız emi. Dva draci (uc itel Evz en a cılevedomy prona sledovatel Michal) se vydra pou ve c tvrtek az k soutesce, ale preskok uz nevycha zı. Dalsı den je predpoveó tak spatna , z e se rovnou rozhodujeme udelat rest day a jedeme do prilehlych mestec ek. Navstıvıme i Ager, coz je zdejsı Mekka paraglidingu se startovac kou na Črovni 1558 m/nm. Pada nesmely na vrh na slet pod zataz enou oblohou, ale vıtr je tak silny, z e nakonec (nastestı) nema nikdo odvahu. Dalsı dny spıs lezeme a modlıme se k poc ası. Lıtat se sice da , ale nic jistřho to nenı. Scha zıme se vetsinou v hospode uz kolem c tyr odpoledne a doha nıme hospodskřmu obrat po letnı sezone. Na nasem vylete jsou vz dycky perlami dne vec ernı debaty u vına, piva a lecc eho jinřho. Tenhle rok je ovsem podstatnechladnejsı nez minuly a vec er se cıtıme spıs jak na lyz arskřm za jezdu ť jen rukavice chybı. Dluz no rıct, z e prelomem druhřho tydne se trochu otepluje.
CAO News 11
Ve stredu prıstıho tydne se skupiny rozdelujı. Jedna jede smer Ager, druha zusta va ve Vilanove a slibuje skupine á AŽ, z e za nimi do Ageru doletı s vetrem v za dech. Oblac nost nakonec zhatı nase ambice, ale nejakř minuty ve vzduchu to da . V Ageru se pry lıtalo sice takř pracne, ale o neco lřpe.
Den nato je borcem dne Jarda. Jedeme do Ageru ť dnes uz vsichni a neverıcı Toma sovř z predvc erejska dosta vajı mora lnı sprchu. á Dneska va m je Ager dobrej, co? Zustante si ve Vilanove!Ž Startujeme na hornı startovac ce Col Du Ares o nız uz byla zmınka. Postupne se chyta me vsichni, ale nemilosrdne silny vıtr na s stavı do tez kř volby. Buó se nechat s termikou strha vat smerem na Vilanovu vzda lenou asi 25 km pres Teradeskou soutesku, kde by mohl v tomhle vetru byt pekny big beat nebo neco natoc it a snaz it se mıstne probojova vat k prista vac ce v Ageru. Vıtr nakonec jestezesiluje a vetsina na s volı prista nı v mıste. Jarda volı taktiku ber, co to da . Dolıta do soutesky a dota c ı (necha pu, jak se mu to darı, aby ho to nezafouklo dovnitr, za tak silnřho vetru), pak preskakuje, ale v plytkych vyska ch jen ke spodnımu hrebeni (kde se norma lne vytva rı dost rotoru). Pak uz mi jen vypra vel (v za vorka ch jsou preklady Jardovych, jinak jisteeufemistickych popisu): á No, nebylo to Čplne idea lnı, ale nejak jsem se u toho hrebene pridrz oval, chodily jen teply bublinky co metu a tam prizvedly (no, bylo to hodn„ na hovno, dolıtnul jsem ve sracka ch k tomu hr ebenu, kde m„ to mlelo a kopalo, jak na horsky dra ze) Ř chvilku jsem tam c ekal, co prijde, ale nic neprislo, tak jsem to pustil da l po vetru asi 200 m nad zemı a koukal na GPSku, z e letım i 70 km/h (chvilku jsem se celej posranej snazil udrzet kr ıdlo nad sebou v ty rotyce a cekal, jestli n„co da . Nedalo ani prd, nakonec m„ to pr efouklo pode l hr ebenu a ja se jen modlil, abych v tom kalupu nemusel pr ista vat na zem do ker u) Ř no a sta le meto hnalo v relativne stejny vejsce do Vilanovy, kde jsem prista lŘ Ž Podotyka m, z e vıtr presahoval v odpolednıch hodina ch bez ne 10 m/s. Jarda na s toho dne proste vsechny zpra skal (ovsem kromeMichala. Ten mu byl v pata ch ihned, jak videl, z e by ho nekdo mohl prelıtnout..).
V pa tek, trina cty den za jezdu, nabalujeme dopoledne auta, mıstne polřta me a vyra z ıme do oblasti Millau ve Francii, abychom si tak aspon zkra tili dlouhou cestu domu. Do Millau dora z ıme v noci a bivakujeme na terasovitř vyhlıdce u odpoc ıvadla nad mestem.
Ra no je jedno z tech, co nejdou zaplatit penezi. Slunce nad obzorem prozaruje ostrř hrany skalnıch prurev a kanonu ta hnoucıch se k mestu a odra z ı se v zrcadlech rek a rıc nıch za toc in. Pozorujeme Millau s jeho nejdelsım da lnic nım mostem v Evropez plosiny 150 m nad mestem. Dopoledne ka va ve meste a uz razıme do vrchu nad mestem, kde jsou opravdu luxusnı startovac ky ve francouzskřm stylu snad na vsechny smery vetru. Je tu nabito. Desıtky tandemu a ostatnıch vzduchoplavcu vc etne rogal. Ve stoupa tka ch je to boj o mısto, ne-li o prez itı. Slabsı kusy na to nemajı nervy a radeji hledajı nad skalami bubliny. RosÁa ma toho dne nevyslovnou smulu a po asi 20 minuta ch vyhnıva a prista va . Jinak vsichni polřtajı dosyta ť sice mıstne, ale ra dne (nezna me terřn a krom toho v den odjezdu by bylo hleda nı ztracenřho pilota c asove na roc nř a nevhodnř). Jarda klıc uje do vysılac ky jak zbesily a vyzvıda , kdo je jak vysoko, aby si zase vec er mohl do svřho denıc ku napsat statistickř Čdaje. Toho dne ho trumfuji ja s vyskou 2100 m, kterř se mi podarilo vytoc it tak Čz asne jednoduse az se mi to ani nechtelo verit. Poslednı samozrejme prista va Jarda asi 15 min po mes c asem pres 3 hodiny ve vzduchu..
Balıme pada ky, nakupujeme syry, vıno (z eny a zpev necha va me Francouzum), prerovna va me auta a dela me si neco k jıdlu na cestu. Vyra z ıme po sedmř hodinevec ernı a c eka na s zhruba 18 hod cesty. Jsme zdravı, nepohmoz denı, jen trochu smutnı, z e uz to zase vsechno konc ı..
Pr i psanıtohoto cla nku jsem si uv„domil, ze ma hloup„ nehumorna nara zka na Jardovo zapisova nıstatistiky letu, stavu tachometru, kilometru, spotr eby a jinych “vysoceč dulezitych za znamu, nebyla zcela na mıst„. Jsa si v„dom, ze psa t cla nek o nasem vyletu, bez podobnych pozna mek, dva m„sıce po jeho uskutecn„nı, je v„c zhola nemozna , musıbyt Jardovi za tyto dokonale fakticke podklady pro tento “cestopisč vyslovena pochvala.. Dıky, Jardo!
CAO News 12
Foto ě archiv autora
Kve toslav Kvepad Padu ce
v Holandsku, na kterř majı stenku a celř mesıce na nı trřnujı. Na ota zky z e ale urc iteodpovı.
Maly portre t a rozhovor s jednım pozoruhodnym lezcem
A 23. prosince 2009 jsem na svř ota zky opravdu dostal odpovedi. Tady jsou:
JirıChara CAO Decın
M a l o k t e r ř jmřno vyvola va v lezeckych kruzıch poslednı dobou vetsı emoce, nez li Kvˇ toslav Paduce aka Kvepad (na snımku). Duvodem jsou jım zverejnovanř, neobvykle kvalitnı, prelezy obtız nych cest na skala ch, boulderech i na hora ch. V relativnekra tkř dobe za sebou si zapsal cesty jako naprıklad 500 metru dlouhou Camillotto Pellesier 10 na Cimu Grande di Lavaredo, cestu Follow The Slick Red Road klas. 7c stylem OS v Cheddar Gorge nebo prvnı opakova nı ukrutnřho boulderu Steve Prefountain 8B tr v Laba ku. Vykony, kterř by ho jednoznac neradily mezi nase nejlepsı souc asnř lezce!! Problřm je v tom, z e ho zatım nikdo, kromejeho spolulezce Vojtˇ cha Kovacika z Prahy, pri lezenı nevidel.
CNs: Klasika na řvod - jak dlouho lezes, tvaprvnı vylezena cesta? K.P.: Lezu asi 15 let, zac al jsem uz na strednı skole. Mou prvnı cestou byl tusım Prevoznıkuv hnev VIIa na legenda rnı Titanik v Laba c ku. CNs: Co mas radˇ ji … bouldering nebo lezenı s lanem? K.P.: Ma m ra d obojı, ale momenta lneprevla da boulderova nı. CNs: Jaky je tvuj nejhodnotnˇ jsı boulder a cesta? K.P.: Nejvıce si va z ım cesty Follow the Slick Red Road 7c na OS a samozrejmeboulderu Steve Prefountain 8B tr. CNs: Tve oblıbene oblasti a mas-li radˇ ji vapno nebo pısek? K.P.: Nejradeji ma m pısek. Z oblastı Laba k a Sasko. CNs: Jak si udrz ujes kondici? Trenujes aktivnˇ , upravujes si jıdelnıcek, hlıdas vahu nebo jen lezes a tyhle vˇ ci neresıs? K.P.: Jak jsem c asto na lodi, tak tam hodne trřnuji, hlavne shyby, beha m po lodi dokolec ka a takř se dost venuji strec inku. Jıdelnıc ek si dost hlıda m. Jım hodne zeleniny a potravinovř doplnky s velkym obsahem proteinu. CNs: Mas nˇ jakou vysnˇ nou cestu nebo boulder, ktere ti nedajı spat? K.P.: Z cest je to samozrejmevelika klasika Action Direct a z boulderu Dreamtime ve Svajcu.. CNs: A nˇ jaky vzor v lezenı? K.P.: Bratri Huberovi jsou mym nejvetsım vzorem. CNs: Co pro tebe lezenı znamena? K.P.: Co pro me znamena lezenı? Shrnu to do jednř jedinř vety: JE TO MÝJ CELY Z IVOT!!! CNs: Mas kromˇ lezenı i jine konıcky? K.P.: Ra d chodım na houby, lepım modely letadylek. CNs: Dıky za odpovˇ di! K.P.: Nenı zac a preji ti, aÁse ti v lezenı darı tak, jako mne:D
Alexandra Schweikart v ceste Camillotto Pellesier 8a+ na Cimu Grande, Dolomity, Italie
Neduveru ostatnıch lezcu Kvetoslav jeste zvysil znac ne neduslednymi za znamy svych prelezu, treba nepresnymi Čdaji o datu jednotlivych prelezu, c i o jejich stylu. Nekolikra t uverejnil treba v jedinřm dni obtız nř vystupy ve znac ne vzda lenych oblastech nebo nepravdepodobny styl, naprıklad flash u horskych cest. Sice se po upozornenı na tyto nesrovnalosti opravil (datumum Čdajneneprikla dal az takovou dulez itost, dany styl mu systřm lezce neumoz nil spra vnezadat nebo z e se proste jen spletl), ale stın podezrenı uz tım nedoka zal setrıt. A kdyz se na nekolik vyzev, naprıklad od Davida Bıdy Chudoby, verejne neozval, byly jeho vykony z denıc ku na lezci.cz vymaza ny a on oznac en za, v lepsım prıpade, sprymare c i podvodnıka.. To me privedlo k tomu, z e jsem Kvetika oslovil na jım uverejnenřm e-mailu a poz a dal ho o zodpovezenı nekolika ota zek a takř o zasla nı svř fotografie. Pa r tydnu se nedelo nic, ale pak dosla odpoveó s tım, z e je c asto na lodi a k internetu se dostane jen zrıdka. Z e bydlı v Ustı nad Labem a se svym spolulezcem Vojtou jezdı na stejnř lodi
ToÁ tedy vse. Zbytek uz je na kaz dřm z na s, zda Kvepadovi jeho vykony uverıme, c i ne. Kaz dopa dne existuje a kaz dy ma moz nost se s nım domluvit na prıpadnřm spolec nřm lezenı.
Mıstnıborec v jednom z mnoha sektoru Cheddar Gorge, kde Kvetik vylezl cestu Follow The Slick Red Road 7c stylem OS
CAO News 13
Foto ě archiv Kvetoslava Paduc e a iNet
Rozhovor s Jir ım Cha rou Zdenö k Kropacek HK Decın
o z a d a l jsem vyznamnřho dec ınskřho horolezce, vydavatele internetovřho c asopisu CAO News, autora rady statı na netu i v tisku, autora nekolika prvovystupu, objevitele novych lezeckych terřnu, vsestrannřho sportovce a amatřrskřho malıre Jirıho Houbu Charu o rozhovor..
P
Z.K.: Napred se predstav - kdy a kde ses narodil, co a kde studoval, bydlistˇ … i drıve, povolanı atd. J.Ch.: Narodil jsem se v Teplicıch v kulatřm roce 1960, coz ma tu vyhodu, z e vetsinou doka z u celkem rychle spoc ıtat, kolik mi uz je. Od detstvı jsem tıhnul k prırodea podle toho si i vybral obor ť lesnictvı. Vyuc il jsem se, vystudoval strednı a pak i vysokou skolu. U oboru jsem zustal jen do revoluce, pak me prita hly poc ıtac e. Teó dela m spra vce poc ıtac ovř sıtena bytovřm druz stvu.
knız ek kreslım bedlu c ervenajıcı Lepiotu brunescenc ť stejne stydlivou, jako jsem ja (smıch). Z.K.: Lezes na pısku, nepısku, v horach … co preferujes a proc? J.Ch.: Ma m ra d vsechno, ale pısek urc ite vede. A nejradsi ma m Dubskř ska ly. Nejen proto, z e tam jsem zac ınal, ale i pro ten klid, osamelost, na dhernou prırodu a jejich zajımavou historii. Z.K.: Mohl bys oznacit vy stupy, ktery ch si nejvıce cenıs? J.Ch.: Tohle je pro me, Zdenku, docela tez ka ota zka. Ale kdyz se nad tım tak uprımne zamyslım, pak se tedy ta á cenaŽ vz dy odvıjı nikoliv od obtız nosti, ale od spolulezcu, se kterymi jsem tu kterou cestu lezl. Vıc nez vystup si vz dy vybavım s kym jsem to lezl. Hrozne ra d lezu se Zdenkem Vaisharem i kdyz ma lokdy jde o nejakř vyznamnř vystupy nebo si na druhym ra d neco da m za Pavlem Pavoukem C ernym. A na druhou stranu je mi lıto, z e jsem se nikdy nestihl nava zat na stejnř lano treba s Karlem Krombholzem c i La óou Ryskou. Z.K.: Jaky m sportum jsi se jestˇ vˇ noval a co tˇ pritahuje v budoucnosti? J.Ch.: Ma m ra d kolo a jestevıc beh. Zkusil bych ra d lřta nı na pada ku, ale oba va m se, z e by me to pohltilo a zabralo moc c asu. V duchodu si moz na koupım povolenku a budu rybarit. Z.K.: Jakou mas podporu pro sve aktivity v rodinˇ ? J.Ch.: Drıv jsem roc nelezl pres 600 cest, teó jen pres 300, ale na vine bude spıs moje pohodlnost, a taky tenhle pla tek, z kterřho se stal nenasytny z rout c asu. Lenka uz sice se mnou pa r let lřzt odmıta , ale moc dobre vı, co mi zaruc ene vz dycky zvedne na ladu, takz e obc as se stane, z e me do skal dokonce vyha nı.
Z.K.: Kdy a kde jsi se dostal k horolezectvı, co tˇ na nˇ m zaujalo? J.Ch.: Prerod z c undra ka na horolezce se uda l v roce 1987. S partou spolupracovnıku jsme dostali zaka zku na vyc istenı zasypanř stredovekř studny na Vrısku u Holan. Jedinym z nası bandy, kdo rozumel lanovř technice, byl horolezec Jarda Panoch. Vzal me na Boren a hned po prvnı ceste jsem byl ztracen. Pro tohle jsem se narodil..
Z.K.: Co rıkas jeskynarenı, canyoningu, prelanovanı, highline a podobny m adrenalinovy m disciplinam? J.Ch.: Popravde, nema m slovo á adrenalinovřŽ prılis v la sce, ale ty disciplıny mne prijdou k lezenı vcelku prıbuznř a ma m mezi jejich vyznavac i pa r kamara du, takz e jim rozumım. Z.K.: Jaky mas nazor na prekliz kuó J.Ch.: To bude asi podobnř. Mıt ale nejakou peknou stenu za bara kem, kdyz je venku opravdu hnusne, tak to bych bral.
Z.K.: Jak jsi prisel k prezdıvce Houba? Na tˇ ch kresbickach ve vrcholovy ch knız kach je muchomurka nebo bedla? J.Ch.: Kamara d Jirka Buc ek mi tak zac al rıkat, protoz e jsem se pry podobal jednomu jeho ka mosovi s touhle prezdıvkou, co chlastal jak houba. Krometř podoby jsem na fakultedost brzy zac al splnovat i onu charakteristiku a tak uz mi to zustalo. Do
Z.K.: óa na bouldering? J.Ch.: Hele, tak to je jinř! Bouldering je nesmırne para dnı za lez itost, akora t jsem na to prisel dost pozde. Nebo to bylo tım, z e drıv se sice taky ruzne boulderovalo, ale tem problřmum chybela jmřna a klasifikace. Bez toho me to nebavı, podobnejako u lezenı. Vz dycky k tomu potrebuji zna t nejakou tu historii, autory, klasifikaci. A taky je na tom super, z e se c lovek nebojı, takz e se muz e soustredit opravdu jen na ten vlastnı technicky problřm a ostatnı jde stranou. Najednou zjistıs, z e technicky zvla da s kroky o nekolik stupnu tez sı, nez sis myslel. Na dhera!
CAO News 14
Je IQ vyhoda nebo nevyhoda? Mala uvaha pred nadcha zejıcısezonou Daniel Hasic Ho lzl CAO Decın
e d a v n o mev Reflexu zaujal jeden c la nek, v jehoz Čvodu cituje Radek John: á Chytrejsı voja ci meli mensı sanci prez ıt..Ž Tedy hodnezkra tka. V letech 1942 az 1945 byl boj vıce technicky. Obsluhou sloz itř bojovř techniky byli poverova ni o neco chytrejsı voja ci. Byli vıc v prednıch liniıch, tedy vıce umırali.
N
Z.K.: Az velmi casto se objevujes v zapisech ve vrcholovy ch knız kach jako sololezec. Muz es rıci, co tˇ na tom laka? J.Ch.: Sololezenı miluji. Nejak se to tak samo vyvinulo, zc a sti pro nedostatek spolulezcu, zc a sti vynucene z jinych duvodu, treba c asovych, kdy lezenı nepla nujes a nec ekane se naskytne prılez itost. Nez nekoho sha net, je rychlejsı vyrazit sa m. Nebo na sluz ebka ch, rodinnych dovolenych apod. No a najednou zjisÁujes, z e teto vyloz enebavı, doka z es si vyhovet, lezes, jak chces a kde chces. Samozrejmesi vybıra m, pokud to jde, lehkř a bezpec nř cesty, ale obc as me posedne chuÁ i na tez sı a mora lovejsı kousky. To ale musı prijıt samo. Je to zvla stnı stav, ktery si zatım neumım bohuz el umele navodit, ale kdyz prijde, tak vım, z e bezpec ne vylezu vsechno. Takhle jsem si vylezl treba Pravou Čdolnı cestu na Korena c , Starou cestu na Palca t nebo cestu Strachu zbaveny na Vez Jılovřho potoka. Z.K.: Jak jsi se dostal k malovanı a tve dalsı cıle? J.Ch.: Uz si presne nevzpomına m, ale nejspıs jsem dostal k va nocum soupravu olejovych barev a paletu, tak jsem se na to vrhnul. Do revoluce jsem maloval, jako divy, pak jsem toho nechal. Vetsinu tech obrazu jsem rozdal, neco se ztratilo. Teó jsem se s Ranpou rozhoupal k tomu, abych o malova nı zac al opet minima lnepremyslet (smıch). Z.K.: Oznamil jsi, z e koncıs s vydavanım CAO News. Uz jsi od cervence 1999 vydal 124 cısel a za to ti jmenem horolezecke verejnosti dˇ kuji. Mas nˇ jakeho nasledovnıka? J.Ch.: Dıky moc! Na sledovnıka nema m. Ale dostal jsem nabıdku na spolupra ci od kluku z lezce.cz a rovnez Miki na Ecřc ku (euroclimbing.com) pripravil jakřsi okřnko ze severu C ech, tak uvidıme. Z.K.: Take jsi oznamil řmysl prestat vest horolezecky klub CAO Dˇ cın. Je ti jasne, z e se bude jen velmi tˇ z ko hledat, kdo by po tobˇ tu praci prevzal? J.Ch.: Myslım, z e kaz dy je nahraditelny a u na s v klubu je hodne lidı, kterı by to mohli z fleku delat. Mnohona sobne vetsım z routem c asu bylo ovsem CNs, takz e pokud to ve volba ch s mou rezignacı neprojde, nejakou dobu to jeste eventua lnevydrz ım (smıch). Z.K.: Takz e zavˇ rem bych ti chtˇ l jestˇ jednou podˇ kovat za tvou praci pro tvuj horolezecky klub, pro nas sport a take za cas, ktery jsi vˇ noval tomuto interview. J.Ch.: Ja dekuji tobe, z e jsem se mohl alespon na chvıli cıtit jako nejaka celebrita (smıch)! Dıky.
Dalsı skupinu tvorili voja ci v roli á vudcuŽ. Tak se vystavovali vetsımu riziku, z e to koupı. Poslednı skupinou byli tzv. á poslednı chytrıŽ. Chytrejsı voja ci zrejme cıtili vetsı motivaci k boji a tım pa dem i vıc riskovali. Vse je tvoreno statistikou 2. svetovř va lky a jsou v nı zahrnuti britstı (resp. skotstı) voja ci. Ale statistika nuda je! Na m se nabızı jina ota zka k zamyslenı, a sice, jak je to v nası horobranz i s udatnymi IQ muz i. Moz na zajımavř třma na semina rnı pra ci nebo na studentsky, dost sıleny, projekt. A to tu jestema me korenı naseho sportu a to jsou IQ z eny! Ty se sice vetsinou drz ı zpa tky (toto třma o z ena ch uz tak trochu á olıznulŽ i Pit Schubert na str. 20 ve svř knize Bezpec nost a riziko na ska le.. 1. dıl - Muz i majı touhu zachranovat z eny. Zachranujı, zachranujı az vydechnou naposled a z ena prez ije..)*, ale v dnesnı dobe uz je hodne vyjimek i v rada ch udatnych z en, kterř potvrzujı pravidlo.. Kdyz umı horolezec cıst a psa t, je to obrovska vyhoda!!
Tedy pr eji vsem hodn„ chytrosti a sıly v roce 2010! *
Muzu je na hora ch stejn„ jako sr...k. Pozna mka autora cla nku.
Zdroj informacı: Reflex c . 19/2009 P. Schubert - Bezpec nost a riziko na ska le.. 1 dıl Foto ě archiv Jirıho Cha ry
CAO News 15
Foto ě archiv CNs
Nov– cesty OD NAS ICH DOPISOVATELU
Ostrov Poustevna ó Nebe v dome V 23.9.2009 Karel B„lina, Radka Krumplova Od velkych hodin v SV hran„ pr es kruh na velkou plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol. Poustevna ó Vzpomınka na Stanislava Silha na VII 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova Ze spicate ho bloku u paty ó dolnıst„ny trhlinou a st„nou k 1. kruhu. Spa rou az do velke dıry. Z nıst„nou pr es 2. kruh na vrchol. Poustevna ó Struny podzimu VII 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova Vlevo v jihoza padnıst„n„ pr es dva sloupky ke kruhu. St„nou do spa ry a jına vrchol. Poustevna ó Seda zona III 25.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Od velkych hodin v severovychodnıhran„ pr es kruh na velkou plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol. Poustevna ó Trnita ruze V 25.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Ze svahu v prave ca sti jihoza padnıst„ny sikmou spa rou na vrchol. Tova rnık ó Pepek Vyskoc V 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Od jihoza padu pr evislou koutovou spa rou, vyse hranou na balko n. Str edem vrcholove (jiznı) st„ny pr es kruh do siroke spa ry a jına vrchol. Tova rnık ó Vresova zahra dka III 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Severoza padnıst„nou pr es dıru do vhloubenıa jım na hlavnı (severnı) vrchol. Tova rnık ó Ra zova vlna VI 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , RadkaKrumplova Vpravo v jiznıst„n„ hranou pr ilehle ho pilır e pr es kruh na velkou plosinu. Pr epadem k velke dır e a vlevo za hranu ke 2. kruhu. St„nou na vrchol. Tova rnık ó Desetinny doplnek III 24.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Z prostoru mezi Zdenickou v prave ca sti za padnıst„ny dvojspa rou na plosinu mezi severnım a jiznım vrcholem. Komınem na vrchol. Rebeka ó Poka nıVII 4.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , RadkaKrumplova Pravou ó dolnı(jihoza padnı) hranou pr es 2. kruhy na vrchol.
Obr ó Podzimnıvarianta Severnıcesty VI 1.11.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Od druhe ho kruhu Severnıcesty hranou pr es kruh na vrchol. Pira t ó Prvnıvpravo III 7.11.2009 Karel B„lina, Toma s Vlcek Vpravo ve vychodnıst„n„ spa rou na vrchol. Pira t ó Klınek III 7.11.2009 Toma s Vlcek, Karel B„lina Str edem vychodnıst„ny ó zkou spa rou na vrchol. Pira t ó Sable V 7.11.2009 Karel B„lina, Toma s Vlcek Vpravo v jiznıst„n„ z kouta sirokou spa rou na balko n. Da le po hran„ na vrchol. Pira t ó Nechteny zert klasika V 7.11.2009 Karel B„lina, Toma s Vlcek Vlevo z jiznıho kouta ó zkou spa rou na balko n. Sikmo doprava ke hran„ a jına vrchol.
Ra jec Vetrus e ó Norma lnıcesta II 21.10.2009 Karel B„lina Z na hornıstrany sikmou st„nkou na r ımsu. Po r ımse doprava a Starou cestou na vrchol. Vetrus e ó U dolnıcesta IV 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Petr Zeithammer, Radka Krumplova Levou ca stı ó dolnıst„ny na balko n. St„nou pr es kruh na r ımsu. Levou hranou na vrchol. Vetrus e ó Previsl– zebro V 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Radka Krumplova , Petr Zeithammer V ó zke severnıst„n„ pr evislou spa rou na konec. Vlevo po hran„ na r ımsu a levou ó dolnıhranou na vrchol. Vetrus e ó VhloubenıII 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova V na hornıst„n„ ó pln„ vpravo vhloubenım na r ımsu. Starou cestou na vrchol. Vetrus e ó Na hornıcesta II 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Str edem na hornıst„ny na vrchol. Vetrus e ó Jihovy chodnıhrana IV 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Vpravo od Stare cesty spa rou na balko nek. Vlevo na hranu a po nına vrchol. Bobr ó Vy chodnıcesta III 31.10.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Pr i leve hran„ trhlinou na r ımsu a vpravo komınem na vrchol.
CAO News 16
Bobr ó Skok do mys lenky VII 31.10.2009 Karel B„lina, S.Pavla tova , P.Zeithammer, R.Krumplova Str edem ó dolnıst„ny pr es 2 kruhy na vrchol. Bobr ó Ohlodana spa ra IV 31.10.2009 Karel B„lina, S.Pavla tova , P.Zeithammer, R.Krumplova Jihoza padnıklikatou spa rou na vrchol. Vc elın ó Chtelo by to medovinu VII 31.10.2009 Karel B„lina, S.Pavla tova , R.Krumplova , P.Zeithammer Jiznıst„nou ó dolnıho pr edskalıpr es kruh na pilır . Da le U dolnı cestou na vrchol. Zelina r ó Stara cesta I-II 13.5.2007 Uwe Rarisch Ze strze mezi masıvem a v„zına velkou plosinu. Str edem severnıpolozene st„ny na vrchol. Zelina r ó Varianta Star– cesty II 12.11.2009 Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B „lina Ve vychodnıst„n„ kra tkou spa rkou na plosinu, da le Starou cestou na vrchol. Zelina r ó Vy chodnıcesta II 12.11.2009 Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B „lina Ve vychodnıst„n„ spa rou a vyse pr i hran„ na vrchol. Zelina r ó Cenovka VI 12.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Sabina Munde Vpravo v jiznıst„n„ pr es kruh na vrchol.
Tisa - Zlomiska Vatika n ó Pontifika t V 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Z velke plosiny na vychodnıstran„ jihovychodnıhranou n.v. Vatika n ó Pres lapy V 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Vlevo v jiznıst„n„ st„nou do vhloubenı. Pode l trhlin st„nou sikmo doprava na balko n. St„nou a koutem na vrchol. Vatika n ó Klıc k za hade VII 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Vpravo v jiznıst„n„ pr evislym koutem, vyse st„nou ke kruhu. Vpravo od kruhu pr evisem, nad nım koutem a spa rou n.v. Vatika n ó Fosılie V 20.11.2009 Karel B„lina, Johannes Munde, Christoph Munde Z nejvyssıho mısta v jihoza padnıst„n„ vyraznym hlubokym koutem a vyse v hornı ca sti pr evislou spa rou na vrchol. Vatika n ó Posun bojovy ch liniıIV 22.11.2009, Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Z nejvyssıho mısta v jihoza padnıst„n„ pode l trhlin sikmo doprava na polici. Pr es dva prahy na velkou r ımsu pod vrcholem. Pr es dalsıpra h na vrchol. Vatika n ó Jihoza padnıkout III 22.11.2009, Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova Koutem v jihoza padnıhran„ na vrchol.
Vysoka Lı pa
Zelina r ó Jiznıcesta III 12.11.2009 Karel B„lina, Sabina Munde, Johannes Munde Ze str edu jiznıst„ny doleva na hranu, tou na vrchol.
Beatrice (Soudek) ó Kudy kam V 28.10.2009 Pavel Henke, Karel B„lina Z ó dolnıstrany sirokou, zpoca tku pr evislou, spa rou na vrchol.
Zelina r ó U dolnıcesta V 12.11.2009 Karel B„lina, Sabina Munde, Johannes Munde Z ó dolnıstrany spa rkou, vyse hranou na vrchol. Podeprena ó Prosım, posaŘ te se VII 22.11.2009 Toma s Vlcek, Sv„tlana Pavla tova , Karel B„lina V severovychodnı ó dolnıst„n„ kra tce k 1. kruhu. St„nou na sikmou polici. Da le pr es dva pr evisy na r ımsu ke 2. kruhu. St„nou na vrchol. Podeprena ó Na hornıI 22.11.2009 Toma s Vlcek, Sv„tlana Pavla tova , Karel B„lina Z nejvyssıho bodu od jihu kra tkym vhloubenım na vrchol. Libus ina stena ó Hrdina jedn– noci VI 28.11.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , Vpravo v jiznıst„n„ sikmou spa rou k velke mu hrotu (jist„nı). Z tohoto stanovist„ jemnou trhlinou doleva za hranu do st „ny a jıke kruhu. St„nou az na velkou plosinu. Pr evislou st„nou n.v. Libus ina stena ó Hleda nısvetla IV 28.11.2009 Karel B„lina, Sv„tlana Pavla tova , V nejzazsım kout„ severnıst„ny ó zkym komınem do vnitr nıho prostoru, z n„j vychodnıst„nou na vrchol.
Ska ly u Draz ejova Komisar ó Hranokomın II 21.11.2009 Pavel Henke, Petr Olsan, Karel B„lina, Martin Strnad Vpravo v ó dolnıst„n„ hranou a komınem na vrchol. Komisar ó Komisar Moula VI 21.11.2009, Petr Olsan, Karel B„lina, Pavel Henke Levou ó dolnıhranou na vrchol. Komisar ó Vetera ni studen– va lky IV 21.11.2009 Pavel Henke, Karel B„lina, Petr Olsan Levou na hornıhranou na vrchol. Vlevo od Star e cesty.
Boren Kozıpilır levy ó Va noc nıIV 26.12.2009, Karel B„lina (jist„n) Vpravo od cesty Kapsa r hladkym koutem, vyse spa rou na plosinu cesty a). Tou da le na vrchol.
CAO News 17
Deivina ve Slovinsku
L E Z E C K Ř S T R IP K Y . . 1910 ů 2010
Stoleta jubilea vy znamny ch vezı I v roce 2010 nas ceka nekolik zajımavych stoletych jubileı. Nevyzradıme vsechno, ale par vezızmınıme: L a b s k í öd o l ı Š p r a v y b r e h Vojte ch - Stara cesta VI; 13.3.1910, Eduard Weinert, K.Rost, R.Noack, B.Herz Krkavec - Stara cesta V; 17.4.1910, Eduard Weinert, K.Rost, W.Bohm, B.Herz Stra zce Dolnıho Z lebu - Stara cesta IV; 15.5.1910, Max Matthßus, F.Gnaü, E.Kopprasch, A.Keppler Hrebenovy kuzel - Stara cesta VI; 16.5.1910, Eduard Weinert, K.Rost, B.Herz Ruzova ve z - Stara cesta VI; 16.10.1910, Wilhelm Hentzschel, E.Dittrich, O.Hensel, O.Gehmlich, E.Kulcke, O.Albrecht, O.J ňngling De cınska ve z - Stara cesta III; 23.10.1910, Otto Albrecht, E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel
Zuzana Deivi S isovska z Horoklubu Chomutov (na snımku), znama horolezkyne, cestovatelka a autorka paradnıho clanku o Novím Zílandu v önorovím cısle CNs, se pred koncem roku vydala s prateli do vyhlasení lezeckí Mekky Ospu. Vyuzili jsme tí prılezitosti a polozili jıpar vsetecnych otazek. CNs: Jak se vydaril lezecky za jezd do Slovinska? Z.D.S .: Ve Slovinsku jsem za lezenım byla prvne a uprımne nebyla jsem prave okouzlena, ale mozna za to malinko mohlo i mlhaví a vecne zamracení pocası nebo ma nepripravenost. Kamaradi me oslovili a ja proste narychlo odjela neznamo kam. Myslım, ze bych pozitivneji mluvila o jakímkoli jiním podniku tohoto roku.
Dolnıjeskynnıve z - Stara cesta VII; 23.10.1910, Otto Albrecht, E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel
Ostrov Ka ca - Stara cesta III; 28.7.1910, Fritz Vogler, R.Vogler Popravcıka men - Stara cesta V; 27.7.1910, Rudolf Vogler, W.Walter, F.Vogler
Tisa
Dve vacky, to je jistotaú
Ja nusova hlava - Stara cesta VI; 10.4.1910, Karl Ullrich, K.Ullrich, K.Oehmichen s druhy Trun - Stara cesta III; 10.4.1910, Karl Ullrich, K.Ullrich
CNs: Kde vsude jste lezli a co se podarilo vyl…zt? Z.D.S .: Lezli jsme v Ospu, v Misja Peci a Crnim Kalu, ale zadna velka cısla nepadala, neb jsem sebou m ela lezce zacatecnıka a nechtela jsem jej cpat do zadnych obludnostı, i tak si myslım, ze hrdinne lezl na hranicıch svych sil. Nechci lezenı ani sobe ani jinym v zacatcıch zneprıjemnovat. CNs: Jaky byl pro tebe ten letosnı rok? Padla ne jaka zajımava cısılka ci nadmorska vyska? Z.D.S .: Mozna jsi si Jirıku vybral na tyto otazky tohoto roku spatnou osobu, neb cely mu j rok nebyl ani tak lezecky, nybrz vodacky, par vıkendu padlo na svatby (nastestı ne mou ci moje) a kdyz lezecky, tak to byli vıkendy s detickami ci zacınajıcıma lezcema, tedy jsem se vetsinou potila na nejakí z vezı a dobırala lezce za lezcem, ci stala v chladu ve stıhu stromu , ale pro ösmev a dobry pocit z vylezní cesticky lezeckych novacku to stojı.
O Ja nusovu hlavu Š uvıtacıvez hned pri vstupu do Tiskych sten, se zrejme strhne bitva i kdyz jubilejnıStara cesta nenızrovna nejoblıbenejsım a nejbezpecnejsım smerem na jejıvrchol.. Foto ě 2006 Sponge
CNs: A jak… jsou pla ny na prıstırok? Z.D.S .: Stravit par pohodovych tydnu ci vykendu s fajnymi lidmi aó uz jen ve skalach ci horach. Nemam predsevzetı, neb zivot je
CAO News 18
krasne dlouhy, tak nenı kam spechat. Urcite bych rada za pohodovym lezenım do S panelska, v líte dat mnou oblıbení Dolomity a touzım po ledech, ale k tomu postradam vu dce ci skupinu. CNs: Tva oblıbena hla ska nebo ťslovı? Z.D.S .: Vsude dobre, tak proc byt doma?! Ten se s te mi novinami ne co naotravuje. Kdyby si sel rade ji zal…ztú
Lyzovanına Snö znıku V celku dobrí snehoví podmınky v poslednıch letech, a takí snadna dostupnost, zpu sobily znacny naru st bezkovího lyzovanıv títo oblasti. Mnozılyzari, zejmína ti rekreacnı, majıale s orientacıve slozití spleti cest stale znacní problímy. To privedlo Jaroslava Uhra a RosŘu Sedlisk…ho k myslence zpracovat pro tuto oblast prehlednou mapku. Pri zadostech o souhlas s umıstenım informacnıch tabulıv terínu, vsak znacne narazili. Lesnı sprava a takí CHKO majı na pohyb lyzaru v okolı Sneznıku zcela odlisny pohled. V provedenı map tak muselo dojıt, na jejich zadost, ke znacnym öpravam. Na poslednı chvıli pred zahajenım sezďny se ale konecne podarilo tento projekt alespon rozjet. Zasluhou HUDY sportu, ktery tuto prvnı fazi zafinancoval, byly uz ve snehovych podmınkach nainstalovany prvnıtri tabule.
MČ jte se vsichni ba jec nČ a vychutna vejte kra s lezenı. Deivi Foto ě archiv Zuzany Sis ovsk–
Nove lezecke pruvodce V zaveru roku 2009 vysly dva netrpelive ocekavaní lezeckí pru vodce. Prvnım z nich je Kletterfňhrer Bohmische Schweiz, ktery vydal Albrecht Kittler. Obsahuje masivy a veze v ödolı Labe a samozrejme popisuje i plno novinek. Celkem zde najdete p res 2400 cest. Ozdobou pru vodce jsou öplne noví mapky, obrazky a schímatka, se kterymi si dal Albi opravdu hodne prace. Druhym pru vodcem jsou Jizerskí hory. Kdysi jsme pru vodce na Jizerky oznacili za jeden z nejpovedenejsıch pru vodcu vu bec, proto jsme hodne napjate cekali, jak dopadne vydanı noví. Nezklamalo nas. I zde najdeme noví lezeckí objekty, vylepsenou a doplnenou historii lezenıv J.H., vylepsení mapky oblastı, praktickí zalozky a samozrejme kvalitnıkniharskí zpracovanı. Oba pru vodce se urcite stanou ozdobou vasılezeckí knihovny, ale hlavne vas bezpecne provedou danou lezeckou oblastı..
Vlevo horolezecky pru vodce na ödolıLabe od Albrechta Kittlera, vpravo na Jizerskí hory od trojice autoru Pavla Fajgla, Otokara Simma a Milana Vrkoslava
O podpore tohoto projektu, to je o instalaci celkem deseti kus u map v terínu, bylo jednano s Magistratem mesta Decına, s mestem Jıloví a obcı Tisa. Financnı podpora byla sice prislıbena, ale kdyz doslo na lamanı chleba, penıze najednou nebyly. Doufejme, ze po prıpadním kladním ohlasu lyzarskí verejnosti, se na dokoncenıtohoto projektu najdou..
Vlastnımapku v dostatecním rozlisenısi uz nynımu zete stahnout na adrese http://hudy.cz/ke-stazeni/mapy.html.
Foto ě archiv CNs
CAO News 19
Foto ě archiv CNs
Pıskomilna sezŠna 2009
Bilancovanıa plany Jana Slechty
Ivo Wondra c ek
Tak letos zacala pıskarska sezďna slibne. Duben byl skvely, pak se to zvrtlo a jakz takz dopadl konec líta a podzim, ktery nakonec, jako kdyz utne. Presto se Ceskym pıskomilu m docela darilo. Vlastne, proc ne, kdyz na splnenıv oblasti je potreba jeden den, a par hezkych prece jen bylo. Celkovy pocet zaregistrovanych se zvysil o petadvacet na petadevadesat. Ale, odhaduji, ze 40% budou jen internetovıbrouzdaci. Pocet lezcu , kterıneco skutecne vylezli je sedmnact. Letos o sest vıc. Krome cervna se lezlo od jara do podzimu. Splnit podm ınky se podarilo trem lezcu m na Krizaku a v Tisí, dvema na Prachove, na Drabovne, na Zbirohu, v Ostrove, na Sneznıku a na Ostasi a jednomu na Hrubici (druhy se jeste nezaregistroval). No a te„ to nejdu lezitejsı, dva, Franta C epelka a Mirek Novotny, splnili zakladnı podmınky pro udelenı titulu Cesky pıskomil, tj. 100 bodu za den, v peti oblastech, takze uz to majı cerní na pıskovím.
Pred koncem roku jsme pozadali Jana C ervena cka S lechtu (na snımku) o malí ohlídnutıza letosnısezďnou a o prıpadní plany na rok 2010. Zde jsou: Hned na Novy rok chci vyhrat soutez o Berg heil na Pikovickí jehle. Jiz o vanocıch prechazım cesko-slovenskou hranici, jako prıpravu pro stanovenızakladnıho rekordu v soutezi o Nejrychlejsı prechod Rohacu , na jare chci urcite konecne prvovystoupit na Ihlu v Sneznych jamach a koncem brezna planuji rozjet 10-ti dennı horo-prıpravku pro stredoskolaky. Protoze v líte nebude jeste nasetreno na Tibet, vydam se pridat si na svu j indiansky nahrdelnık dalsıjaguarı zub, i kdyz pro jistotu jen v podobe Alallinhornu. Mozna, ze kdyz to pu jde rychle, tak si k tomu prihodım ten matterhornovitej hrebınek smerem k Fee koppe a Alphubelu. No a v zarıse sejdeme v klubovne Alpinu, abych shrabnul nejakou tu cenu z v tomto roce vyhlasenych trvalych veteranskych soutezı. Jan S lechta stoupa pod Ihlu v Sneznych jamach
Letos se prihlasilo i par zvucnych jmen, ale zatım asi nebyl cas, tak na vysledky jeste musıme pockat. V kazdím prıpade "Pıskomil" probıha a par lidı uz se chytlo. U me je to mozna malicko z nouze ctnost, jelikoz se nedostanu do skal tak casto, jak bych chtel. Takze kdyz, tak si alespon zalezu. Nejak se mi ty sezďny zdajıkratsıa kratsı, musım tedy intenzivneji. Ta k na v ide nou v e s k a la c h! Foto ě archiv Ivo Wondra c ka
Pripomınam, ze dne 18.9.2009, jsme v ramci oslav mych padesatin v klubovne Alpinu vyhlasili techto 5 soutezı: 1) o co nejvyssıpocet zdolanych alpskych ctyrtisıcovek 2) o co nejvetsı pocet vystupu jednım clovekem na jednu alpskou ctyrtisıcovku 3) o co nejrychlejsıprechod Rohacu od Tomanovskího sedla k Sivímu vrchu nebo vice versa 4) o osmitisıcovku vystoupenou clovekem nad 50 let 5) o Berg heil na Pikovickí jehle
Konec roku 2010 urcite jistı jubilejnı 30. prechod hlavnıho hrebene Krkonos, ktery zacaly chodit uz i mlady holky, a tak se tam pred nimi zase vytahujeme. Sledovat pri tom vsechny ty znamí Snezenky a Machry po 30-ti letech, to je neskutecna junda...
Pö kny vanocnıbillboard..
Va s C esky Messner Foto ě archiv CNs
Peter Hammill v Praze
Chudak Josef, jak mu to asi slo, kdyz Marie mela predtım Boha.. Foto ě 2009 st matthew-in-the-city
Peter Hammill vystoupı22.1.2010 ve Velkím sale Mestskí knihovny v Praze. Predstavı zde sví noví album Thin Air. Po koncertech s Van der Graaf Generator je to dalsı sance videt tohoto umelce zas z jiního öhlu. Jeho zaber je hodne siroky - lze ho nalízt na sďlovych albech, s jeho domovskymi VdGG, Genesis nebo King Crimson..
CAO News 20
Buildering ů zas je co lezt! Nepatrny rozdıl v nazvu, velky v popisovaní cinnosti Š rec je o boulderingu a builderingu. Vyznavaci prvnıho lezou po nepatrnych kamenech, casto v tech nejzapadlejsıch oblastech, vyznavaci builderingu, o kterím budeme hovorit tentokrat, zase po vytvorech cloveka Š mostech, sloupech, soch ach, ale hlavne po vyskovych budovach. Od pondelı 4. ledna 2010 stojı v Dubaji nejvyssı budova sveta s nazvem Burj Dubaj (Dubajska vez). Stavba dosahuje vysky 818 metru , ma 162 pater, jejı podlahova plocha cinı 334 000 metru ctverecnıch a v mrakodrapu je 57 vytahu a 8 eskalatoru . Harry H. Gardiner, zvany Human Fly, a jeden z jeho mnoha povedenych kousku (oznacen sipkou)..
Jasnym adeptem je jiste Alain Robert, dnes asi nejznamejsı “pavoucı muzŘ. Na svím konte ma napr. Empire State Building v New Yorku, Sears Tower v Chicagu, Petronas Towers v Kuala Lumpur a mnoho dalsıch.
Burj Dubaj - pycha Arabskych emiratu , nejvyssıstavba, jakou kdy clovek vytvoril a zaroven obrovita vyzva Š kdo bude prvnım pokoritelem?!
Hlavnı rozdıl, mezi lezenım v ru znych formach po prırodnıch vytvorech a zdolavanım podobnych staveb, je v tom, ze buildering je tímer ve vsech prıpadech ilegalnı. V drtiví vetsine se proto tato cinnost provadıv noci, casto bez jistenıa ve velmi obtıznych podmınkach. Pofidírnı vyhodou je, ze mrakodrapu je po svete opravdu hodne a stale rostou dalsı, coz je pro klasickí lezce pochopitelne naprosto nepredstavitelní.
Alain Robert je dıky mídiım uz natolik znamy, ze ho nenıtreba nijak extra predstavovat..
Dalsım muzem je Dan Goodwin. Ten vylezl treba znamí Sears Tower v Chicagu.
Dan Goodwin dvakrat v “akciŘa jednou v “civiluŘ Ž
Nikdo uz neprekona George Williga, ktery zdolal budovu World Trade Centra znicenou teroristy 11. zarı2001.
Burj Dubaj Š tezko posoudit, je-li öchvatnejsıpohled shora ci zdola. Kazdopadne je to cıl velevyznamny a lezci z celího sveta si uz te„ zcela urcite na nej “brousızubyŘ Ž
Mame tu tedy novy Everest mezi budovami. Kdo bude ale prvnı na jeho vrcholu? Adeptu je hned nekolik, poj„me si predstavit ty nejznamejsı, i kdyz prekvapit mu ze vlastne kdokoliv. Harry Gardiner to urcite nebude, ale zmınit ho musıme. Gardiner je prvnım oficialne znamym “urban climberemŘ. S lezenım po budovach zacal jiz v roce 1905 a zdolal vıce jak 700 nejru znejsıch budov v Evrope a SevernıAmerice, obycejne obleceny do beznych civilnıch satu a zcela bez jakychkoliv umelych pomu cek.
Historickí snımky z vystupu George Williga na byvalou budovu WTC v New Yourku
A ve hre jsou jiste i dalsı. Treba znamı aktivistí Harry a Simon Westawayov…, kterı se proslavili “ekoŘ akci na Big Benu v Londyne anebo dokonce nekdo od nas. Slozme se na letenku Jirkovi Petrınimu Petrıkovi a svet se jeste bude divit!!
CAO News 21
Foto ě wikipedia a archiv CNs
Zrıcenina kostelnıvö ze v Mukarovö
Zemrel Antonın Nedval
Vydate-li se za lezenım do Mukarova u Verneric, urcite vas pri pru jezdu obcı, ktera dala títo malí lezeckí oblasti jmíno, zaujme polozrıcena kostelnıvez na mıstnım hrbitove.
V sobotu 21. listopadu 2009 zemrel v pecovatelskím östavu v Chabarovicıch Antonın Nedval, autor Starí cesty na Mravencı vez v Rajci. Mravencı vez byla jedina, ktera svou obtıznostı odolavala vsem pokusu m tehdejsı lezeckí elity az do konce druhí svetoví valky. Cestu vylezl v roce 1949 a v pru vodcıch u nıfiguruje pouze jeho jmíno Š ani jisteni shora ji jeho spolulezci nedokazali prelízt..
Poslednızbytky kdysi slavního kostela, zanechavajıi dnes na navstevnıkovi mohutny dojem.. Antonın Nedval a “jehoŘvezŽ
Pu vodne goticky kostel, stojıcı v jední z nejvyssıch trvale obydlenych poloh Ceskího stredohorı, se pripomına poprví roku 1374, byl prestaven v letech 1751Š 54, podle projektu O. Krebse. V pozdejsıch dobach byl kostel zboren a zachovala se jen vez, ktera slouzila obci jako zvonice.
Foto ě archiv CNs
Zrozenınoveho Slunce V pondelı 21. prosince 2009 v 18:45, nastal zimnı slunovrat. Slunce vstoupilo do znamenı Kozoroha a zacalo se pomalu od jiznıho obratnıku vracet zpet k rovnıku.
Pred sedmi lety, dne 1.12.2002 v 10.50 hod, se zrıtila cela vychodnı polovina veze, vcetne pozu statku zapadnıho pru celı gotickího kostela.. Foto ě 2006 Sponge
21. prosince byla nejdelsı noc v roce a dny se opet zacnou prodluzovat. V davnych dobach se ten den uctıval svatek zrozenı novího Slunce. Podle starí pohanskí legendy jej porodila matka prıroda a lidi to znamenalo, ze se do zivota opet vratı harmonie, projevujıcı se jako zivot. Z e zima a smrt nezvıtezila a to, co zdanlive umrelo, se opet zacne probouzet.
Kniha ABC LAVIN Na kniznıch pultech se objevila ucelena a prakticka publikace o lavinach urcena sirokí verejnosti. Jejım autorem je profesionalnı pracovnık Strediska lavinoví prevence Horskí zachranní sluzby Milan Lizuch.
Co tento den znamena pro nas pıskare, asi netreba dodavat...
Lyzari, turistí ci horolezci zde najdou prehledne zpracovaní poznatky o snehu, jednotlivych druzıch lavin, popis jejich vzniku a du sledku , naucı se, jak planovat töry, jakou si vzıt vystroj a vyzbroj, jak du lezita je kamaradska pomoc, ale i zajımaví tipy a triky, kterí se vam pri pohybu v horach budou urcite hodit. Vydavatelem je Horsky internetovy klub, kniha ma 80 stran, brozovanou vazbu a psana je ve slovenstine. Foto ě archiv CNs
Spadly skalnıblok ve Hrensku
Obra zek ě Jindris ka Reha kov– a wikipedia
Zrıceny kus skaly na silnici pred hranicnım prechodem ve Hrensku, stale blokuje cast cesty.
The Simsons ů jsou s nami 20 let Je to tak. Uz dvacet let vychazıanimovany serial The Simsons. Za tu dobu rodinka Simsonu prozila nejedno dobrodruzstvı, a tak nenıdivu, ze nechybelo ani lezenı..
Vlevo zaber tesne po utrzenıbloku 14.10.2009, vpravo 28.12.2009 Foto ě 2009 Lenka Cha rova a archiv CNs
CAO News 22
Foto ě archiv The Simsons
Sachsenstiege
Hamr na Jezere od Pavla Bechynö Pru vodce, jak z Guinessovy knihy rekordu ..
Extr–mnıKlettersteig nedaleko Dra zŘ an
U dajne nejtezsı klettersteig (neboli hezky “ceskyŘ ferata) v Nemecku, se nachazı v tesní blızkostı dalnice nedaleko Draz„an. Jmenuje se "Sachsenstiege" a vede ji znı hranou na Begerburg, kde najdete i nekolik peknych lezeckych cest.
Novy pru vodce a jeho autor Pavel Kysa Bechyne
Pavel Kysa Bechyne si v poslednıch nekolika letech nasel veru bohulibího konıcka Š vrhl se na “vyrobuŘhorolezeckych pru vodcu . Ma jich jiz na svím konte celou radu a stale pracuje na jejich vylepsovanı. Pred koncem roku poslal do “íteruŘtuto potesitelnou zpravu: “Va zenı kamara di, spolulezci. S Novym rokem vyjde novy fotograficky pr˚vodce Hamr na Jezere, ktery bude ke stazenı na stra nka ch Kysy a Bukyho..ů Jak rekl (napsal), tak i udelal: Sachsenstiege zde instalovala na jare 2004 firma Alpin-Service Lowinger GmbH z Draz„an. Jejıobtıznost je KS 6 (nejvyssımozna) se slovnım oznacenım "extremer Sportklettersteig". Dílka cesty je 50 m, vyska 45 m. Sestup 2x slanenım (1 x 20 m / 1 x 25 m).. Foto ě 2009 Sponge
Slavoj Hokr na Slovensku Znamy horolezec Slavoj Hokr (na snımku), vyznamny prvovystupce a autor mnoha prvopreskoku , zavıtal v pru behu roku 2009 za lezenım k nasim sousedu m na Slovensko. Spolecne s prateli navstıvil hned nekolik tamnıch lezeckych oblastıŠ Zadiel, Turnisko u Kojsova, Tomasovsky vyhled nebo Machnatí-Kostolce v Demßnovskí doline. Prave poslednıjmenovana oblast, u nas zatım neprılis znama, ho nadchla asi nejvıce: “Jednode lkove cesty ve vıceme nČ kultivovane ska le v pČ kne m prostredıs vyhledem na Chopok..ů
Novy pru vodce HAMR NA JEZERE Oblast: Ralsko „ De vınsk… polesı Material: pıskovec Pocet vezı: 27 Pocet masivu : 3 Celkem cest: 141 Pru vodce vydal a zpracoval: Pavel Bechyne (Kysa) U vod: Radek Mikula s Popis prıstupu k vezım zpracoval: Jakub Turek Fotografie: Pavel Bechyne , Jana Reznıkova , Jakub Turek, Radek Mikula s, Alena Mikula sova Dale spolupracovali: Jana Reznıkova , Pavel Henke, Radek Mikula s Spravce oblasti: Pavel Henke (Buky) Ke stazenına: http://www.prvovystup.eu
A proc pru vodce, jak z Guinessovy knihy rekordu ? Na popsanı 27 vezı a trı masıvu potreboval Kysa presne 108 stran. Pri stejním pomeru byl mel naprıklad takovy pru vodce na Dubskí skaly, ktery popisuje 1221 vezı a masivu , neuveritelnych 4396 stran..
Klobouk dolu a dıky, Pavle! Foto ě archiv CNs
Silvestr nanecisto Pomalu se stava tradicı, ze se den pred Silvestrem vydavame do Dolnıho Z lebu. Nejinak tomu bylo i letos. Vyrazili jsme z Maxicek, dosli az na hranici a kolem Hranicnı jehly zpet do Dolnaku. Otevreno melo pouze Piccolo, tak jsme skon cili tam..
Foto ě RAC
O skaly netreba mıti strach ů hlıda je! Veze a masivy na levím brehu Labe nikdo neukradne. Dohlızı na ne hlıdac a kazdího navstevnıka rad upozornı, ze chodit v lese se nesmı ani po cestach a do skal uz vu bec ne. Ale hlavne Š nefotit!!
Foto ě archiv CNs
CAO News 23
Studna na Vrısku
Po nekolika navstevach jsme se stali v Holanech stredem pozornosti vsech obyvatel a brzy nas vsichni znali, nejvıc samozrejme z mıstnı hospody. Tady jsme se takí potkali s obornıkem Jaroslavem Machatym (na snımku), ktery nam pozdeji zprostredkoval vypovedi mıstnıch pametnıku (panıFojtov…, Jirıho S ukala, Frantiska Hladk…ho aj.).
JirıCha ra, CAO Dec ın
Na jare roku 1987 zıskal Jaromır Tore Panoch zakazku od Statnıch lesu na vycistenıstredovekí studny nedaleko zamecku Vrısek u Holan. Vybral si ctyri kamarady a vrhli se do nelehkí nekolikamesıcnıprace.
Vlevo pohled na Vrısek od JV, asi 1832 nebo 1833, vpravo historicka mapa s pu vodnım oznacenım Sischkenberg
Jednotliví vypovedi se hodne rozchazely. Studna mela byt naprıklad spojena tajnym vchodem s nedalekym zameckem; nad hladinou vody mel byt vchod do malí jeskyne s pokladem; Nemci meli pred odsunem do studny nahazet veskerí vybavenı zamku a hodne dalsıch verzı. Veskerí vypovedi (a takí nalezení historickí dokumenty) se shodovaly v jediním Š studna mela byt hluboka 58 metru (32 sahu ) a po valce do nı spadnout jalovice. Pak uz se nepouzıvala. Jak se ukazalo, nic z toho nebyla pravda.
U dajne tímer 60 metru hluboka studna byla prekryta prohnilymi prazci a jinym materialem. Pri prvnım slanenı na jejı dno jsme zjistili, ze pru mer studny je konstantnı 2,5 metru, hloubka k nanosu je 38 metru , takze pod nohami nas melo cekat minimalne 20 metru nejru znejsıho materialu. Dıky velkímu pru meru studny nebyl na jejım dne problím se vzduchem. Na stene jsme objevili malou cedulku, s tımto textem: “Poprve od dob stredovČ ku sestoupili do te to studny dne 28.3.1986 c lenove C eske speleologicke spolec nosti 1-07 Vladimır Dejmek, Jana Maca kova , Va clav Zimerman, Hynek Fiala a Martin Pek.ů
Pomahat nam ochotne chodila i devcata z Holan a my je za odmenu brali do skal lízt. Blondynka v svetlím svetru je dcera Jardy Machat…ho Janicka.
V dubnu 1987 jsme zacali s vystrojovanım hrdla studny
V kvetnu 87 jsme zacali s cistenım dna. Dvojici spojenych sudu jsme tahali pomocımotorovího vratku PNP 122. Studna zacala vydavat sví poklady. Svrchnı vrstvu tvoril napadany material z mnoha prekrytı, hlavne prazce a ru zní tramy. Dal uz jsme museli material nakopavat. Bylo zde velkí mnozstvı nejru znejsıch zvırecıch kostı, mnoho parozı, zrezivelí starí nastroje, plno hlinenych nadob a dalsıch prekvapenı.
Nejriskantnejsım okamzikem bylo vzdy vytahovanınaplnenych sudu a jejich preprahanınad studnou. Po par dnech jsme proto zacali sekat do steny studny vzdy po par metrech vyklenky, kam se mohli schovat ti, co dole kutali. Vyplatilo se n am to 7. cervna 1987. Byl jsem prave dole s Pavlem Votickym, kterího jsem znal z potapenı a ktery nam prijel pomoct. Nalozili jsme oba sudy vrchovate nakopanym materialem, vylezli po zebrıku do vyklenku a dali pokyn k vytazenı. Sudy vyjely az nahoru nad podlahu bednenı, kde ovsem oceloví lanko nevydrzelo a prasklo. Sudy se rıtily dolu , strhaly vystrojenı lampami, rozdrtily nas zebrık a s rachotem dopadly na dno. Nekolik vterin nikdo nepromluvil. Nahore v tu chvıli asi kluci prozıvali peklo.. (Obra zek z me ho canca ku..) Prace pak probıhaly kazdy vıkend az do zacatku srpna 1987. Dole se vystrıdalo plno lidı, hlavne nasi kamaradi, ale i nahodnı znamı. Kazdy se chtel dolu podıvat. Prılezitost si nenechal ujıt ani Jarda Machaty.
Cesta nahoru pomocısplhadel Gibs byla zpocatku radna drina, pak uz jsme se tahali nekompromisne vratkem.
Cım jsme se dostavali hloubeji, tım se menily i predmety, kterí jsme nachazeli i jejich cetnost Š bylo jich stale míne. Nalezy patrily vzdy tomu, kdo si je zrovna vykutal, ceho bylo vıc, to jsme vystavovali vedle studny a nabızeli kamaradu m ci znamym. Poklad se sice stale nekonal, ale stejne pu sobil podvedome jako znacna motivace. Dole to byla opravdu drina, presto jsme radeji chodili tam, nezli makali nahore na preprahanı sudu na kladku a jejich vyvazenı na urcenou skladku.
CAO News 24
Zvrat nastal 28. srpna 1987. Prijel jsem na Vrısek po tydennı dovolení a nic netusil. Kluci me spustili dolu , jakoby se nechumelilo. Dole si clovek musel preci jenom chvıli privyknout seru, nez se rozkoukal. Vzal jsem krumpac a kopl. Malem mi vyletel z ruky. Bylo tam dno studny..
Adam Ondra Adam Ondra (na dnes jiz dost historicke m snımku) je soucasna lezecka jednicka, a tak to proste je. Nekdo mu ze neco namıtat, dalsıse z toho radovat. Smırit se s tım ale musıvsichni.. Rok 2009 byl pro Adama hodne öspesny a hlavne ukazal, ze to s lezenım myslım vazne. Prokazal svou vsestrannost, pıli, neuveritelny ru st vykonnosti, a co je obzvlasó sympatickí, i velikou pokoru, cestnost a skromnost. Uz to samo o sobe je ve svete spickovych sportovcu nevıdany jev. Na zacatku roku 2010 se pohodlne usıdlil na prvnıch mıstech respektovaního zebrıcku nejlepsıch lezcu i boulderistu 8a.nu. Pravem.
Vlevo dalsılist z tehdejsıho cancaku, vpravo Julius Ande l, prezdıvany C ert, s poslednılopatou na pu vodnım dnu studny
Vsechno tedy bylo nakonec jinak. Nekonaly se tajní chodby, nenalezli jsme zadny poklad a nebyla tam ani kostra ödajní spadlí jalovice. Nejvetsım prekvapenım ale bylo dno studny, kterí bylo v ani ne padesati metrech, mısto v padesati osmi, jak bylo uvadeno v mnoha historickych dokumentech a publikacıch..
Ranking 8a.nu, leden 2010. Adam Ondra jako jednicka.. Foto ě 2007 Sponge
Narozeniny Vö ry Doskove V sobotu 9. ledna 2010 probehla v restauraci U Bocmana oslava kulatího jubilea Ve ry Doskov…. K tanci a poslechu öcastnıku m zahrala skupina slozena ze samych horolezcu . Pekn– to bylo..
To su ja !
Dno vrıseckí studny. Historie dokonalí stredovekí stavby byla prepsana..
Ve ra Doskova a öcastnıci narozeninovího jezdu v rest. U Bocmana (predtım U Tomase a jeste vıc pred tım opet U Bocmana)..
S t u d n a V r ıs e k Prace zahajeny na jare 1987 Dna dosazeno v noci ze 14. na 15. srpna 1987 Vsechny prace ukonceny v pru behu zarı1987 Pru mer studny 2,5 m Hloubka k nanosu 38 m Hloubka predpokladana na zaklade dobovych zaznamu 58 m (32 sahu ) Skutecna zjistena hloubka necelych 50 metru
Kapela “The Horolezeckí legendyŘzleva: Vla ý a Dosek, La ý a Tuma a Mıra Cach.
Pouzıvan navijak PNP 122 Nejvetsıcast pracıprovadeli: Julius Ande l, JirıCha ra, Jaromır Tore Panoch, Va clav Ryba r a Ladislav Slavıcek.
T a k j e s t e j e d n o u , d ık y a v s e c h n o n e j l e p s ı, V e r o !
Foto ě archiv JirıCha ra
CAO News 25
Foto ě 2010 Sponge
Osmdesatka Drahose Machanö
Vrazdy z Labaku
Nekolik fotografiı z oslav 80tin Drahose Machane nam poslal Zdene k Konra d. Mezi hosty, co jmíno, to lezecka legenda..
Soucastı budovaního horolezeckího archivu budou i starí stabilnı smycky, posbıraní z ru znych cest v Labskím ödolı. Cast jich bude takí podrobena testu na trhacce. Zrejme se mame na co tesit Š vysledky budou asi hodne zajımaví..
Mala cast krasavic, kterym nezrıdka sverujeme sví zivotyŽ Foto ě archiv CNs
Berkove na Rauschensteinu
Foto ě archiv Zdenka Konra da
Berkov… z Dub… byli stary cesky slechticky rod, ktery se vyclenil z rodu panu z Dubí a jsou tak jednou z liniı Ronovcu . Ve sví dobe patrili k nejbohatsım rodu m. Drzeli majetky zejmína v severnıch a vychodnıch Cechach, ale i na Morave a v Kladsku. V roce 1637 byl rod povysen na rısska hrabata. Rod Berku z Dubí vymrel v 18. stoletı. V roce 1410 postavili na vrcholu Rauschensteinu prvn ı malou skalnı pevnu stku, v tí dobe s vyhledem na ödolı Labe. S “lezenımŘtedy zacali uz pred rovnymi 600 lety..
C erstvy fulgurit na Vojtö chovi Fulgurit, neboli stopu po zasahu bleskem, na Vojtechovi, na pravím brehu Labe, objevil nahodou Petr Lastovicka, znamy prvovystupce a lezec z Dolnıho Z lebu. Pri ceste na kole do prace si vsiml nejakího “lezceŘna Vojtechovi. Dalsı den tam nekdo lezl opet a pak zase a zas. Uz bylo jasní, ze to clovek asi nebude, ale ze tam musıbyt “necoŘnovího, divního.
Vlevo Rauschenstein a vpravo erb Berku z Dub… Foto ě wiipedia
Italske problemy pred 20ti lety Ru zne starí fulgurity z vrcholu vezıv Labskych pıskovcıch
Rekl o svím objevu Pavoukovi a domluvili si spolecny vystup na vez, za öcelem vyresenızahady. Nahore tímer neverili svym ocım. Ve stene, zhruba nad dolezem cesty Kocourova varianta, objevili rozsahlou stopu po öderu blesku, tzv. fulgurit. Tady jsou fotografie “z mısta cinuŘ:
Takhle jasny a cerstvy fulgurit je opravdova vzacnost. Navıc prekvapuje i jeho tvar a stopa. Na nejhornejsım mıste je stopa po öderu blesku (vyrazny du lek), nasleduje jasna bıla stopa smerem dolu , pak blesk kousek skaly “preskocilŘa opet kratce pokracoval po povrchu az zmizel v telesu veze (dalsıvyrazny a hluboky du lek). Okolıdrahy blesku je jasne oranzovo-bılí. Skvrna je jasne patrna i z druhí strany brehu..
V roce 1990 venoval Domus, casopis rımskokatolickí cırkve, obsahly clanek ozehavímu problímu stale castejsıch odhalenych nader horolezkyn. Zastıtil se dokonce tvrzenım jednoho líkare, ze “splhanı nahore bezŘ je pro lezkyne ze zdravotnıho hlediska velmi nebezpecní a nekolik knezı v pobreznı oblasti jiznı Italie rovnou zakazalo svym dıvcım oveckam navstevovat mısta, kde se provozuje “necudní lezenı po skalachŘ. Lezkyn se v tí dobe zastal pouze casopis Casabella, ktery uverejnil fotografie nekolika lezkyn a napsal “pohled na estetickí lezkyne pri estetickím sportu normalnıho cloveka potesıa jen divního pohorsı..Ř
Fotografie zcela vpravo pochazız casopisu Casabella 1990. Nevybrali spatne..
Foto ě JirıCha ra a Petr Las tovic ka
CAO News 26
Foto ě Casabella a iNet
Boje o HORA M ZDAR 2010! Za kulisıletosnıch boj˚ o novoroc nıvrcholy.
Naprstek vs. Naprstek Nedostupna, svetoznama vez The Thimble, neboli Naprstek, kterou proslavil svym odvaznym prvovystupem John Gill, stale pritahuje mnoho lezcu , kterı se pokousejı o jejı zdolanı, casto nad hlavami nic netusıcıch navstevnıku .
Dıky posunu uzaverky prosincovího cısla az do prvnıch dnu roku 2010, mu zeme priníst i kratkí novorocnınahlídnutıdo vrcholovych knızek. Mnoho toho ale nebude, proto ze pocasıse tentokrat chovalo tak, jak v zime ma.
Takze, co uz vıme o prvnıch dnech roku 2010: Pravy breh Labe: Zatım zadní zpravy, a to presto, ze v roce 2010 ceka jednu z nejvyznamnejsıch a nejoblıbenejsıch vezı století jubileum. Levy breh Labe: Divoka banda Jılovska (Jaulau Wild Pack) to vzala pekne zostra Š kdyz rano na Novy rok vylezl na Janosıka Pıtrs Lastovicka nezbylo mu, nezli zavyt na celí ödolı jedno hodne neslusní slovo.. Alespon Pavel Ranpa Randa k s druhy “svouŘvez uhajil. Rajec: Do Rajce se hodne tesil Karel Be lina. Jeho spolulezkyne ho ale nepekne vypekla, tak zu stalo jen u tesenı. Ostrov, Tisa: Padla Dedova vyhlıdka, jinak zadní zpravy. Sporny potok: Vez i Stenu Sporního potoka si pohlıdali Jirı Cha ra a Vladimır Dosek (viz foto).
The Thimble v oblasti Needles nedava mnoha lezcu m dodnes spat..
Malokdo ovsem vı, ze i my mame svu j “NaprstekŘ. Tak se totiz jmenuje vyrazna vezicka v Jizerskych horach, kterou najdeme v oblasti Srazy Š Polednık, v pokracovanı hrebene Konskí hlavy u sedílka asi 400 m zapadne od vrcholovího skaliska Konskí hlavy.Na jejıvrchol vede zatım jedina cesta klasifikace IV. Kdo trochu Jizerskí hory zna, vı, ze podobní krasní miniaturnıvezky nejsou ani zdaleka zadarmo. Ostatne, prije„te si je vyzkouset.. Foto ě iNet a pruvodce JH
Dubskí skaly: Hlavnıho kosice ze Skalky rozptyluje zahadní neznamí devce, nikdo jiny se zatım nepochlubil.
Stö drodopolednıPtacıstö ny
Studeny masiv: Frantisek Z id jen potvrdil nas predpoklad: “Studeny masıv, HZ v 00:20 hod, 1.1.2010..ů
Itinerar tíhle akce je uz par let stejny: dopoledne kolem desatí auty k vysılaci na Bukoví hore, pesky nebo na lyzıch ke skalam Ptacıch sten, v bivaku zalozit ohen, trochu si zalízt (nebo tezce vybojovat alespon nejaky vrchol Š to podle podmınek), ozdobit stromecek pro zvıratka (Frantisek Z id nosıpytel vonavího sena Š toho z nas majı nejradeji), trochu horkího punce ci svaraku a pak zase pomalu domu .
Mala Velenska vez a jiní kwaky: Straznı vez u Merboltic, Havranı vez u Velkí Javorskí a okolnı kvaky jeste cekajı (hodne pravdepodobne) pod bohatymi perinami prasanu. Zalednenou MVV si “majitelŘuhlıdal. Cima a Bandstein: Pozorovatel z Vanova hlasil cervenou bundu vysoko ve svahu nad korunami buku . To mu ze znamenat ledacos, ale takí, ze Bandstein je odloveny. A je-li Bandstein, bude i Cima.
A tak tomu bylo i tentokra tŽ
Vrabinec: Ranpa na EC: “9.1.2010, 22:40, Hlavnı vČ z, St.c., MarS-ranpa. HZ pro radost, trochu pofukovalo, trochu sn Č zilo. Bez Martina bych knihu nenasel, je to uz let od poslednıho otevrenı.. 10.1.2010, 0:40, Strednıjehla, Kout, Mars-ranpa. HZ za odmČ nu, boj o kazdy centimetr. Oproti le tu to pustilo (muselo) prımo koutem, pohorky do "siroc iny" idea lnı. Mezitım vsım pripravil Ka ja fojr, afterparty u burtu a pıva, kra snej mejdan..ů
S t ed r o d o p o l e d n ı P t a cı s t en y 2 0 0 9 Zatım se moc nevı: Jetrichovice, Vysoka Lıpa, Boren, Tasov, Mlynaru v kamen..
Antonın, Da ja, Mısa a Pavel Randa kovi, Martin S vec, Frantisek Z id a JirıCha ra
Foto ě 2010 jednotlivıakt–ri
CAO News 27
Foto ě 2010 Martin Svec
VanocnıBoren 2009
Bratri Nehasilove vyhrali OBPH!!
Radka Krumplova , CAO Dec ın
Jiz 20. vyrocnı“Vanocnılezenına BorniŘ, poradaní CAO Decın, jsem si nechtela nechat ujıt, vzdy to byl povedeny den. Kazdy rok zacına özasnou vlakovou parbickou, ale tentokrat nikde nikdo. Na nadrazıv Povrlech jsem potkala Karla B., ktery me ujisóoval, ze skupinka lezcu sedıvzdy v poslednım vagďnu. Vlak prijel, ale zadna hlava horolezce nas z okínka nevıtala. Nevadı, mozna pry nastoupı vsichni v UL nebo TP, asi jeli rychlıkem. Hmmm. V UL nastupuje pouze Dan H. V Bıline Kyselce vystupujeme pouze tri. Dan H. zvolil sví tempo a ja jsem stıhala krok Karla B. Treba skupina lezcu z DC ceka na chate pod Bornı, ale tam byla jen hrstka Chomutovaku . Cekame nez dorazı paróak Dana H. a Petr Z. a pak vsichni spolecne i s Karlem B. vyrazıme na jih. Pocasınebylo vu bec vanocnı, celkem teploucko, modra obloha, nadherní vyhledy, proste özasní podmınky pro lezenı.
David a Vla ý a Nehasilovi dokazali vyhrat v ojedinelí akci Š v 54. rocnıku Orientacnıho behu prazskych horolezcu na Ostasi ve dnech 13. az 14.11.2009. Zavod dokoncilo 54 dvojic. David s Vla„ou se o vıtezstvıpokouseli uz po ctvrtí, ale teprve tentokrat to vyslo a prıstırok tak beh poradajıoni. 5 4 . O B P H Š O s t a s, 1 3 . - 1 4 . 1 1 . 2 0 0 9 1. Nehasil David, Nehasil Vla„a 2. S plıchal Jirı, Marek Vladimır 3. Urban Hynek, S ebanek Martin Poradateli byli: Jan S tykar, Toma s Horsky a Libor Krız.
Vla ý a a David Nehasilovi - tretıa ctvrty z leva. GRATULUJEME!!! Foto ě archiv KOB Dec ın
A co bude dal?
Dorazili jsme na jih, Karel B. se necekane trhnul, se zaminkou, podıvat se za roh a uz jsme ho cely den nevideli. Nastestı me kluci vzali na sví lano a vylezli jsme nadherní cesty za nadherního pocası. Vse pak bylo korunovano piveckem a vıneckem v hospu dce.
CAO News je minulostı. Prvnıcıslo vyslo v cervenci 1999 a pak uz vychazelo pravidelne kazdy mesıc (plus dva specialy). Celkem 125 cısel! Byla to prace krasna, ale tım, jak se obsah rozsiroval, takí cım dal narocnejsı. Soude podle mnoha ohlasu , se vam tento casopis lıbil. Za tech deset let vznikl takí ale rozsahly archiv ru znych materialu , fotografiı, kterych by byla skoda nevyuzıt, stejne tak, jako navazanych spojenına mnohí autory a lezce. S resenım prisli kamaradi z EuroClimbingu a kluci z Lezce. Clanky a zpravy se postupne presunou tam.
Le z e c
&
EuroClimbing
Kdo tedy bude mıt zajem, mu ze se dal s kratkymi i delsımi zpravami z denıv severoceskím regionu setkavat prave zde. Sice v malí skupince, ale kralovsky jsme oslavili 20. vanocnı lezenına Borni... Foto ě archiv Radky Krumplov–
CAO News 28
Tak ahoj, Hora m zdar a ... nashledanou! JirıHouba Cha ra Foto ě archiv CNs
POZOR, POZOR! Pro vs echny c leny a prıznivce klubu CAO Dec ın: Dusan Kostejn, CAO Decın
Jelikoz s poslednım CAO News prestane vychazet i poslednı stranka, kde jste byli zvyklı hledat prehled planovanych oddılovych akcı, rozhodli jsme se prejıt na novy zpu sob komunikace a zalozili jsme emailovou konferenci.
2. Na vasıemailovou adresu prijde potvrzovacıemail, ktery musıte potvrdit. V emailu je odkaz, na ktery stacı kliknout a potvrdit. Kdyby to nahodou nefungovalo, je v potvrzovacım emailu, jeste i popis postupu, jak potvrdit registraci pomocıemailu. (Pro Ranpu: klikni na odkaz, je to jednodussı. Potvrzovanı emailem vyzaduje pokrocilí uzivatelskí funkce Kopırovat a Vlozit).
3. Jde te na adresu http://pandora.cz Zde se prihlaste pod jmínem a heslem, kterí jste prave zadali. Kdo pouzil potvrzenı registrace pomocı odkazu, uz by mel byt prihlasen automaticky, pokud mezitım nezavrel internetovy prohlızec.
(Nebojte se, nenıto nic tak slozitího, jako treba Facebook.)
(Pro Ranpu: U plne vlevo je sloupecek a pod napisem Hlavnı menu je napsano vase prihlasovacı jmíno. Pokud nejste prihlaseni, je tam napsano Neprihlasen. V tom prıpade kliknete na polozku Login a prihlaste se.)
J a k k o n f e r e n c e f u n g u je? Konference nenınic jiního, nez emailova adresa
[email protected], kam poslete e-mail a ten se rozesle na emailoví adresy vsech, kdo se do konference p rihlasili. Konference je urcena pro zasılanızprav, kterí by mohly zajımat ostatnı cleny nebo prıznivce naseho klubu (pro jistotu zdu razneme, ze jde o CAO Decın). Do konference se neposıla to, co ostatnı cleny konference nejspıs vu bec nezajıma Š komercnı inzerce, politicka propaganda, jina propaganda, veci urcení do soukromí emailoví schranky (domlouvat si rande je povoleno, to vetsinu clenu urcite zajıma), atd. Naopak do konference patrıvsechno, co by mohlo ostatnıcleny zajımat Š info o akcıch, nabıdky na sobotnı lezbu, informace o volnych mıstech ve voze jedoucım na zajımavou akci, atd.
4. V lev… ca sti obrazovky si povsimne te menu a zvolte Hlavnımenu. Vpravo se objevı sloupec Kategorie, ve kterím postupne klikejte Rekreace & Sporty -> Ve volní prırode -> CAO Decın. Kdo se proklika az sem, tomu se v levím menu nenapadne objevı polozka Prihlasenı konference. Na nı kliknete a jste skoro u konce. 5. Ove rte si, ze va m to funguje spra vne . Jdete do svího emailu a poslete na adresu
[email protected] nejaky hezky vzkaz kamaradu m. Pokud jste öspesne zvladli registraci do konference, tak vam prijde vas email zpatky a to znamena, ze ho dostali i vsichni ostatnıv konferenci. Pokud jste proces registrace nezvladli, prijde vam mail, ze nemu zete do konference nic posılat, protoze nejste prihlasenı. (Ranpo, to das. Zvladl jsi Facebook, das i tohle!)
Drzıme palce! Foto ě archiv CNs
Nu, a jestö naposledy nö co pro Jonase..
Tak ahoj, tr eba ne kde ve skala ch! Abyste mohli dostavat a posılat emaily z a do konference, musıte se prihlasit dle nasledujıcıho postupu (na za kladČ vyslovne za dosti doplnujeme pro Ranpu nČ ktere podrobnosti a tipy & triky) : 1. Na adrese http://pandora.idnes.cz/user/registration.php si zaregistrujte svuj emailovy ťcet. P o d r o b n ej sı n a v o d ( p r o R a n p u ) : - vyplnte polıcka Jmíno a Prıjmenı(mu zete si tam dat prezdıvku, pokud jıjeste nepouzıva nikdo jiny) - vyplnte Heslo a pro jistotu jeste jednou heslo (tam si dejte co chcete) - do jednoho ze 4 polıcek urcenych pro emailovou adresu zadejte svu j email, kam chcete dostavat zpravy z konference. Mu zete dat i dva emaily, treba jeden do prace a jeden domu , ale pak to budete dostavat mailıky do prace i domu :) - Kliknete na tlacıtko Registrovat
Vybrali a vhodnost posoudili kamara di z klubu
CAO News 29
VY
ROC I
CAO New s
PROSINEC 2009
H oro le zec ky c a so pis se vero ce ske h o re g io nu
4.12. Libor Rebel Hroza, Mamut Praha 4.12. Michal Mares , CAO DČ c ın 7.12. Milan Sa fa Safarık, CAO DČ c ın 10.12. Lenka Cestrova , CAO DČ c ın 11.12. Vlastimil Domes, CAO DČ c ın 13.12. Jirina Mis tıkova , CAO DČ c ın 14.12. Ladislav Ryska, c estny c len C HS 17.12. Michal Karel Zelezny , CAO DČ c ın 19.12. Jindrich Svihnos, Benesov n/Pl 23.12. Ta na Hraba nova , CAO DČ c ın 25.12. Diana Pavla tova , CAO DČ c ın 26.12. Petr Pıchin Jıcha, CAO DČ c ın
Telegraficky:
Vs em oslavencu m blahoprejeme a prejeme vs e nejleps ı... -is-
C KALENDAR
EKA
NA S.
-
Od Zdenka Konra da prisly nejenom pekní fotografie, ofocení starí vrcholoví knızky z Hruboskalska, ale i paradnı starí horolezeckí filmy, vcetne jednoho od Jana S pa ty. Dıky moc!.
-
O letosnım rocnıku OBPH jsme uz kratce psali. Vyhrali ho bratri Nehasilov…. Prekvapila vsak i “naseŘdevcata Petra Straussova a Zuzka Nehasilova , ktera skoncila v zenach na tretım mıste..
-
Zda se vam, ze se nezvykle odmlcel Martin C erma k? Inu, jak rıkajıstarıFrancouzi, Cherchez la femme!
-
Na schu zi VK Hruboskalsko a Spravcu oblastı 24.10.2009 byl zvolen novy predseda VK. Stal se jım Radek Meier. Za odstupujıcıho Miroslava Bojsu De dka, byl do komise jeste doplnen Toma s Hordler.
-
HK Uherskí Hradiste Š hodne slusny oddıl! Rok 2009: Michal Rozek 10/10+, Zdene k Hosa 10-, Marek Zavrel 9+/10-, Radmil Schneider 9+, Vladimır Wolf 9+, Kuba Nova k 9/9+, Petr Urba nek 9, Jara Blatny 9-.. Pane jo!
-
Za CAO Decın stojı tentokrat za zmınku jen Pavel Pavouk C erny (ten nezklame!): Cest 397, pısek Xb, vapno 7c, na kole 9620 kilometru !
H O R O L E Z E C KY C H A S P O R T O V NIC H A K C I
Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... leden
Boje o ”Hora m zdar !ň
16.1.
Schuze OVK LP. Schu ze Oblastnıvrcholoví komise Labskí pıskovce v Dolnım Z lebu, v rest. U Kosti.
6.2.
Zlaty cepın. 56. rocnık zavodu horolezeckych stafet 3x10km klasicky v Bedrichove v Jizerskych horach.
19.2.
The Plastic People of The Universe. Koncert PPU v KD Crystal v Ceskí Lıpe.
27.2.
Jizersky clove k 2010. VIII.rocnık drsního dvojboje v hloubi Jizerskych hor. Akce poradana HO LOKO Liberec, je urcena jen a pouze pro maximalne odolní muze a zeny Š prezije jen Jizersky clovek...
Heslo na tento me sıc: CAO News „ zmizni!
A prıste uz jen pres Pandoru..
S astne na vraty preje za celou redakci CAO News Jir ıHouba Cha ra
UPOZORNE NI PRO C LENY
C A O D E C IN
U NOROVA CLENSKA SCHĚZE PROBEHNE VE STREDU 3. U NORA 2010 V RESTAURACI NA KOCANDE. NA PROGRAMU BUDE:
VOLBA PREDSEDY A VYBORU KLUBU, VYHODNOCENI ROKU 2009, LEZENIA DALS I .. TES IM SE NA SETKANIS VAMI!
CAO News Š Horolezecky casopis severoceskího regionu Š Vydava HK CAO De cın Š Pouze pro vnitrnıpotrebu oddılu Š Sıdlo redakce: CAO News, Velka Velen 68, Decın XXX, 405 02, Czech republic, sífredaktor JirıChara, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], weboví stranky: http://cs.euroclimbing.com/ - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorskí dary: 151510921/0600 - De kuji! CAO News 30
