H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 0 6 8 HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
Rocnık
7, cıslo 068
PRAVDIVÉ
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
KLUB
-- Since 1999 --
CAO DE
C IN
WWW.VRCHOLKY.CZ
Brezen
2005
H O R Y ..
VLADIMIR
PROCHA ZKA í Horolezectvı dnes pestujı milio ny lidı na celť m svete. Usıdlilo se v jejich srdcıch, nebot hory jim umoz n ujı cıtit osamelť opojenı z temne modrť oblohy nad jiskrıcımi stıty, davajı jim znovu prılez itost, aby projevili sılu a odvahu v drsnych prırodnıch podmınkach a aby se sdruz ovali v nejryzejsım pratelstvı. Ano, v horach je vsechno opravdovť . Muz es v nich poznat sebe sama, svou sılu i svou slabost, proz ıvat skutecnou radost i bolest“
V tomto c ısle v
Co nove ho v CAO Dˇcın?
v
Maltata lske ledıky
v
Stavˇnı C ertovy vˇz e
v
Prechod Roha cu
v
Labske oke nko Je ni Paula
v
Pamˇtnicke oke nko
v
Nove cesty
v
Strıpky
v
a mnohe dalsıě Maltata l, Mıra Salaba, HO Tisa , Únor 2005 CAO News 1
Co nove ho v CAO Dˇcı n?
Maltata lske ledı ky
Informace z oddılove ho d© nı.
5. - 6.2.2005 Michael Vyletal
JirıChara
HO Tisa
Predseda CAO Dˇcın
Br eznova
schuze vysla na 2.3.2005. Konala se v restauraci Na Kocande v Dec ıne Staržm meste, snad jsme se uz natrvalo uchytili. U c ast byla slusna, po delsı dobe se objevil i Petr Horak, prijel takž Pavel Nasticky s manzelkou. Jako milı hostž se zŠc astnili Milan Mysak Mysık, David Nehasil a Jan Jň n a Paul. Suskalo se, ze by se mohl objevit Tonda Malak, bohuzel mu to nevyslo, snad prıste...
Program br eznovň schuzky: -
-
-
-
-
Pozvanky na akce. Na brezen se seslo hned nekolik pozvanek z ruznych oddılu na ruznž podniky “ Vystava fotografiı Horoklubu Chomutov, nacvik lavinovžho vyhledavanı od Teplic aku, Vysokž Tatry od Alpinu, maskarnı bal v Belž a dalsı.. Zapis z VK. Seznamenı s vysledky jednanı VK Labskž pıskovce, seznam prvovystupu za rok 2004, zrusenž cesty, novy spravce pravžho brehu Labe (Jan Paul) atd. Nabıdky cestovnıch kancelar ı. Dosly nabıdky od nekolika CK na zajezdy do Alp a jinych pohorı :o) Kalendar akcı. Byl rozdan aktualizovany kalendar letosnıch akcı. Pozor, nekterž termıny jsou stale s otaznıkem.. Pruvodce na Labak. Blızı se termın uzaverky a datum vydanı novžho pruvodce po Labaku. Pribylo mnoho cest vc etne tech nejtezsıch, ale i dost novych masivua sten. Bude z c eho vybırat! Ruznň . Lyzovanı, Jizersky c lovek, HZ, fotografie, MTB, ledy a Montare 29…„
Po skonc enı óoficialnı… c asti se rozproudila nevazana zabava az do zavırac ky. Vylezlo se nevıdanž mnozstvı cest, nekterı se nezalekli ani desıtek, naplanovalo se neco kopcua probralo se vsechno moznž i nemoznž. Inu, tak to ma byt a treba uz na prıstı schuzce, budeme moci vyuzıt i perfektnı terasku :o)
U nor i zac atek brezna nesetril mrazem a snehem, takze se nase aktivity spravedlive rozdelily mezi bezky, ledy a preklizku. Jen ti nejzavilejsı mlsne prochazeli po pas ve snehu skalami a tise se modlili za brzky prıchod jara„ Kra sne dny plne lezecke pohody a za zitku !!
Hora m zdar!
a t e k odpoledne a ja se nemuzu doc kat az vyrazıme do Rakouska. Po vsech promarnenych vıkendech jsem myslel uz jen na tenhle. Domluveny jsme byli uz dlouho a konec ne to prislo. Rychla domluva, kde se kdo s kym sejde a kluci Mıra Salaba (HO Tisa) a Milos Kral (HO Spartak U stı n.L.) uz jsou u mne doma. Do malinky Hondy to zkousıme vsechno narvat a to jsme zatım jen tri. V Praze nabırame Honzu Horac ka Horaka (CAO Dec ın), ktery prichazı s jednım stolitrovym batuzkem a jeste druhym, jen asi c tyricıtkovym. Nechapu jak je to mozny, ale jsme zabalenı a vyrazıme.
P
Vychutnavam si rızenı a za chvıli nas vıta Rakousko cedulemi o Temelınu. Cesta bez problžmu, jen si davam pozor abych nevyfasoval nejakou fotec ku do alba od mıstnıch radaru. V jedenact uz usınam, a tak predavam volant Milosovi. Do Maltatalskžho Šdolı dorazıme ve dve rano. Pred poslednım kopcem jeste nandavame retezy a za chvilku jsme v cıli. Kopeme mısto pro c tyri lidi a kus auta a uz lezıme ve spacacıch. V pul osmy uz je Horac ek na nohou a mumla neco o vstavanı, o kterym my ostatnı nechceme ani slyset. No ale nejsme doma a tak vstavame, rychla snıdane, c aj, zabalit a ve dvojkach Mıra s Milosem a ja s Horac kem vyrazıme vstrıc ledovym hratkam. Kluci jeli dolu na zac atek Šdolı, my s Horac kem jsme pesky vyrazili do hornı c asti. Projdeme Šdolı a otvıra se nam nadherny pohled - vpravo led, vlevo led, tamhle dalsı, tamhle taky, no nadhera. My ale jdeme na led, ktery uz Honza lezl a chtel by se na nem jeste vyradit. No co, ja tu jsem poprvž, a tak poslusne posloucham a jdu. Nastupy k ostatnım ledum jsou v minutach, my ale vyrazıme dal, tak se tesım, protoze ten nas led bude urc ite ten nejlepsı v celžm Šdolı. Vrstva snehu na ceste je zatım trochu proslapnuta, ale za chvıli se z cesty ztracıme a zac ıname se brodit po pas ve snehu. Poprvž jsem trochu nervoznı, ale co bych pro nejŠzasnejsı led v Šdolı neudelal. Po hodine cesty uz me to zac alo pekne sr...! Horac ek to mel v klidu, jak je dlouhej, tak mu ten metr snehu nevadil, ale ja, kdyz jsem sel v jeho stopach, tak jsem zustal vzdy rozkrokem na snehu a boty me plandaly ve vzduchu. No nic, po hodine jsme zas sesli na spravnou cestu a ja porad koukal na ty krasnž a prıstupnž ledy na druhž strane brehu. Druha hodinka uz byla skoro prochazka jen po kolena, a tak jsem byl v klidu. Skrıpal jsem sice zubama, ale nic nenı zadarmo. Konec ne jsem dosel Horac ka, jak koukal do naseho zlabu, ale radost na nem videt nebyla. Ja, pln odhodlanı, zrychlım tempo, abych konec ne videl tu nası vyzvu, nejlepsı led v Šdolı. Kdyz prijdu do zlabu, kouknu vzhuru a„ c elist me spadla dost hluboko. Po dvouhodinovy drine vidım snehovej zlab, ve kterym je tak pet metruledu. V tu chvıli jsem Horac ka nenavidel. No co, cesta zpet by byla zbytec na a aspon jsem rozhybal svž lınž telo. Shodım bagl a beze slova se oblžkam do sedaku,
CAO News 2
nasazuji na sebe vsechen matros (kolem deseti kilo), uvazuji pulky a vyrazım. Aspon se porvat s tım snehem. Probrodım se pod petimetrovy polozeny prask. Led je pruhlednej a pekne se stıpe, ale valım to bez jistenı hore. Po vylezu se pred nami preci jen objevila pekna ledova stenka, uprostred i kolma, no docela dobry. Po ceste jsem ale videl lepsı, porad jeste s Horac kem moc nekecame, jen nutnosti. Poustım se do toho, led nic moc, ale ubıha to docela dobre. Rezu jeden sroub za druhym a valım to. V pulce se me nejak svıra zadnı c ast a ja se radeji malym traverzıkem sunu doprava ke standovacımu stromu. Zatım jsem v pohode a nechavam se Horac kem i fotit (na ledu to delam jen kdyz uz se cıtım fakt bezpec ne nebo kdyz uz me to nemyslı a mozek je vyc erpan).
Foto a ja se poustım do poslednı c asti osmdesati stupnovžho snehu. Slapu v mac kach a porad nic, postupuji asi po peti centimetrech a trenky pomalu menı barvu. Sroub uz nenı kam zavrtat a ja uz se opravdu bojım a nadavam si, ze jsem si nechal od Horac ka sundat poutko z cepınu, prej abych byl lepsı. Dopadlo to dobre, nakonec se me podarilo dojıt az ke standu a zarvat ZRUS. Clovek az tehdy pozna, jak je tohle sluvko v lezenı peknž. Horac ek me bez problžmu doleze docela rychle, az tak, ze jsem ani nestac il dobırat a hned pokrac oval dal. Vymotal pulku lana a jelikoz nase ledova vyzva uz byla jen snehova, tak to slez (coz bylo jeste horsı) a jeli jsme dolu. Dole jsme si pak uz pekne pokecali a ja teprve teť zjistil, proc jsme se sem vlac ili. Horac ek tu byl pred dvema tydny a krasne si zamixoval ve spodnı c asti. Bohuzel behem c trnacti dnı vsechna skala zledovatela a zfirnovatela. Uz jsem se na nej nezlobil a byl rad, ze jsme to v poradku prezili. Vec er jsme si udelali vec eri a potž vyrazili na pivko. Bez Horac ka, ten si chtel vychutnavat zimnı hory a jasnou oblohu a tak zustal venku. Dali jsme si kazdej skopek a kluci vypraveli o tom, jak lezli tristametrovy ledy, coz byl zmrzly strmy potok, nekolikrat standovali a bylo tam plno lidı, i zenskejch. Z toho meli nejvetsı radost. Ale protoze jsme byli poradne unaveny, tak jsme dopili a sli brzy spat. Rano vstavame uz v sedm, rychle snıdane a jedem zas nahoru. Domluvili jsme, ze pujdeme na velky led, abychom
lezli vedle sebe. Po c tvrthodince dorazıme pod ledık, no nadhernej prıstup a zas to stejnž. Rychle do sedaku, mac ek, zbrane a hura do ledu. Vc era jsem koukal jak to lezli nejacı borci a vytoc ili tri džlky, tak vzhuru. Horac ek vyrazil prvnı, aby si trochu zalez na prvnım, protoze vc era jsem mu to skoro celž vybral ja, tak radı. Zatım se moc nechce jistit, takze mam pohodu, asi v deseti metrech sroubuje. Ja sroubuju jeste rychleji, abych si udelal stand a jistım. Horac ek je ale skvely ledovy lezec a uz hlası stand. Jsem natesenej a letım nahoru. Za chvıli dolezu Horac ka a protoze led je opravdu spatnej, ani se nechci dıvat na jeho jednosroubovy stand a valım dalsı džlku a standuju u korene stromu. Honza me zas rychle dobıha bez dobıranı a uz koukame na nasi vyzvu. Tak takhle jsem si jı predstavoval! Skoro džlka mısty kolmžho ledu. Pane jo, to je nadhera! Prestoze nemam po vc erejsku moc moralu, Horac ek me poustı prvnıho a ja s ohromnou radostı jdu. Prebehnu malž sedylko a stoupam. Zatım v pohode a s klidem davam prvnı sroub. Vyhlızım jak dal a nalžzam zlabek v nejtezsı kolmž stene. Dam jeste dalsı srouby od stryc ka Blacka a stojım pred devadesatkou ledem, deset metru vysvih. Nejak se me zas zac ınajı barvit trenky. Chvıli premyslım i o tom, ze se necham spustit a Horac ek to doleze. Na to ale uz vubec nemam moral, spoustet se za sroub, tak radeji nahoru. Honza uz asi tusı, ze to nenı az takova pohoda, takze mi radı mırnej traverz doprava. Moc se mne nechce ze zlabku vylžzat. Je to hrozny. Uz se celej klepu, ale ruce mam zatım jistž. Nekolikrat to zkousım, ale moc to nejde. Zbrane me neposlouchajı (bez toho poutka pakarna) a v pısŽalovitžm ledu nechtejı zatnout. Sroub uz je pekne daleko a mne to nejde nahoru ani dolu. Jesteze andelž strazny byli nablızku. Posunuli slunce trochu vejs, led trochu natal a cepın drzel jak prikovanej. Rychlž kroky nahoru, rusky sroub a uz volam doluónebyla by fotec ka?….
Cıtım se v pohode, tak mam humor. Ale jeste nejsem na konci. Lezu dal a kvalita ledu se zhorsuje, dolu hazım co to da a Mıra s Milosem nadavajı, protoze prolžzajı pode mnou. Vnımam co rıkajı, ale nemam c as jim odpovıdat, musım se jen soustredit na kroky. Zas maly vysvih a cepıny nic moc, udelam krok, mac ka se spatne zabodava. Neva, zvedam to radeji na pravž. Ta ale ulıtava - nastestı me udrzela leva. Trenky jsou uz total hnedž. Soustredım se jen na stand. Nesroubuju, neposloucham kluky, jen zvejka a opatrnost. Nakonec preci jen dolžzam, cvakam smyci ke stromu a uz zas to krasnž ózrus!…. Sedam a koukam do krasnžho Šdolı a jsem rad, ze lezu. Horac ek to zas prebıha, jak kdyby to byl chodnık a nechava klukum zavrtany srouby. Milos taha a je strasne rychlej, Mıra za nım taky a ja jen premejslım, proc jen me to trvalo tak dlouho. No asi nejsem zas tak dobrej, ale i tak me to moc bavilo a hlavne - prezil jsem.
CAO News 3
Jelikoz led uz je od slunka rozpalenej, tak uz to nahoru nema cenu a jedem dolu. Prvnı slanenı - pohoda, druhy s kratsım lanem a my si delame na standu srandu, ze Horac ek nic nerıka a jak je ten vtip o tom kratkym lanu a slanenı, jak horolezci na to neupozornı. Rada je na mne a jedu rychle dolu. Cıtım, ze lano je nejak hodne lehky a pritom doluje to jeste deset metru. Lano konc ı v pulce slanenı. Horac ek dole s c ajem v ruce, smıch na tvari a mezi vousy vola, ópriprav si cepıny, nestac ı to…. óNžžžžžžž, ja uz nechci zadnž lezenı!! Z adny cepıny, zadny ledy, uz jsem bez moralu, bez sıly...… Co mi zbylo - vyndavam cepıny a tech poslednıch par metrulezu pet minut, nez se dostanu dolu.
A to byla poslednıtec ka za para dnım ledovy m lezenım v Maltatalu. Bylo to prostš super!!
Uzitec nž info: U stı - Maltatal 630 km, cestou jeden placeny tunel 10 EUR; Nutnostı jsou snehovž retezy, poslednı Šsek silnice je ledovej. Spanı - venku kdekoliv, ale s rozumem (zas tam byly videt po c eskejch horolezcıch odpadky) nebo penzion za 25 EUR vc etne snıdane, pivo 2,5 EUR. Vetsina slanenı je za stromy a je dobrž mıt 2x60 m lana. Pruvodce na internetu www.maltatal-alpin.at. Urc ite vyrazte!
Jak jsme stavˇli C ertovu vˇz Neverland Karla B© liny
Vytahuji foŽak a hledam vhodnou pozici na focenı. V tom Karel rıka: óMoment! To chces fotit mojı vez i s tım krovım co roste pred vezı?!!… a se sekyrou v ruce uz nekompromisne utına prekrasnž ruze, kterž si vysazela Frona a o kterž tak dobre pec uje. Zıram s otevrenou pusou a rıkam: óNo te pic, to bude sekec az to Frona uvidı.… óJakej sekec…, rıka Karel, óvsak dobre vı, ze kdyz se dela nova vez, tak se to musı kolem dokola dukladne oc istit, aby jsi mel pri lezenı dobry rozhled!!… Pak se ale zarazil (bylo videt, ze si nenı tak zcela jist svym Šsudkem) a po chvilce premyslenı rıka: óA vıs ty co? Dneska ma Frona narozeniny, tak ty jı temi ruzemi poprejes.… Sbıram ruze a s myslenkou jestli stihnu spoc ıtam ty schody co vedou od Belinu vyrazım gratulovat. Vchazım do kuchyne presycenž vunemi, kde je hned videt, kdo zde kraluje a s nejlepsım Šsmevem na rtech preji Frone vse nejlepsı. Dostavam slaťounkou pusinku a vidım na jejıch oc ıch, jak je rada. Trochu jsem si oddechl a rıkam si, tak tohle bylo o fous, kdyz v tom se za mymi zady ozve Karluv hlas: ó..Z e nevıs Frono odkud ty ruze jsou?… Zustal jsem jak zmrazeny a v oc ekavanı odplaty jsem se prikrc il a c ekal, jaky trest bude nasledovat. Frona ale s ledovym klidem odpovedela: óJa tusila, ze to nebude jen tak. Karel ma totiz ve vsem nejakej hac ek. Jasne ze vım, odkud ty ruze jsou. Doufam, ze jste tam nechali alespon koreny.… óTo vıs ze nechali, to by jsme ti neudelali… na to Karel a septem mi dodava: óJa nemohl najıt ryc .… Po gratulaci jsem se odebral nafotit vez ze vsech stran. Pri focenı mi Karel sdeluje, ze na tž skale mel i horolezce, ale kdyz spadla vez, tak ho to asi zabylo.
Pavel Ky sa Bechynň Praha
P
i p , p i p , pip, pip, nesmlouvave pıpa budık. To uz je zas rano? Hruza. Ta noc je stale kratsı a kratsı az bude Šplne nejkratsı. Vstavam, zapınam konvici na kavu, do trouby davam rozpžct rohlıky. Jdu se umyt pod studenou vodu, abych ze sebe smyl predchozı pracovnı den, dobalım bagl, posnıdam a fofrem na tramvaj, abych stihl v 6.00 vlak z Prahy do Povrlu, kde uz jiste netrpelive preslapuje Karel Belina. Cesta ubehla bez zvlastnıch prıhod, jen pruvodc ı me drze vzbudil, kdyz se chtel presvedc it, zda nejsem c erny pasazžr.
V Povrlech vystupuji a rychlymi kroky vyrazım k Belinum. Karel uz na me z dalky mava a kdyz k nemu dorazım, pobızı me do schodu, kde uz vonı kavic ka od Frony. Popıjıme a klabosıme. Tedy abych to upresnil! Oni dva mluvı jeden pres druhžho a ja nestac ım odpovıdat na trosku nesourodž otazky, jak se upravuje kapr po stazenı, kolik mas uz prvovystupuatd..
Jeste jeden snımek a s Šsmevem odchazıme na druhou kavic ku a na cukrovı. Popıjıme a Karel mi ukazuje vrcholovou schranku z veze. Listuji knihou a zıram, kolik je tu nemeckych zapisu. Beru tuzku do ruky a podepisuji se. Je malo lidı, co se muzou pochlubit zapisem na tak vyznamnž vezi.
óKarle…, povıdam, ókdyz uz jsem tady, mohl bych si vyfotit tu tvojı soukromou vez, co mas na zahrade?… óNo to je jasny! Jen jı musıme postavit. Ona mi spadla, voda jı podemlela..… Vyrazıme oba na zahradu, kde vidım v kopci upravenž zahony a na jednom z nich lezı spadla vez. Raz dva, hej rup a vez zase uz majestatne stojı na svžm mıste. óTo je kolık, viť?!… rıka Karel. óTakovy kdyby jsme meli i my, to by zensky sılely!… óHlavne by nesmel ale padat, jako tenhle…, rıkam ja.
Dopıjıme ka vu a vyra zıme do Ra jce tentokra t na opravdove klenoty. Foto ý 2005 Pavel Kysa Bechyn©
CAO News 4
Pr echod Roha cu
Prvnı proverku dnesnıho slunec nžho dne, Skriniarky, zvladame dıky mac kam a tvrdžmu firnu pomerne rychle. Pod vrcholem Spalenž protahujı mrazem noci ztuhla tela dalsı tri dvojice. Zdrzujeme se jen chvıli a strme stoupame na Pacholu..
Velikonoce 2004 Karel Pilch & Pavla Vlasakova HO Tisa & HO U stı nad Labem
o t r a d i c n ı m lehkžm odjezdovžm chaosu, vykropenı se v romanticky nasvıcenž Olomouci, stravenı vynikajıcı nazelenalž sekac ky ve slovenskž nadrazce a nezbytnžm pozitı malž borovic ky na sŽastny navrat, vyskakujeme s Pajou v deset hodin z busu u hajenky na rozcestı c ervenž znac ky smerujıcı na Sivy vrch. Protahujem tela, rovname bagly a plni oc ekavanı zac ıname stoupat vzhuru do hor. Cesta necesta, do snehu radne zachumlanym lesem, vede nase funıcı postavic ky kolem Biele skaly a bizardnıho zajımavžho seskupenı Radove skaly na Sivy vrch. Tady nam poprvž defiluje c ast hrebene Rohac u tahnoucı se do dali v celž svž tichž syrovž krase. Po porovnanı reality, mapy a nasich planu opoustıme óSivak… a pelasıme dolu do sedla neb zaludek nema pro nase rozjımanı pochopenı a hlasite se domaha svych prav. Siesta vsak krome ukojenı toho rvouna prinası aj zjistenı, ze jsme odlehc enı batohu pojali velmi z gruntu a v teple domova nechali lzıce, kterž musel zastoupit kolık od stanu, vyhlodany chleba c i v prıpade brrrkase kolec ko salamu, ale jak rıka klasik: óv zaludku se to stejne potka.…
P
Pohled zpˇt ze sedla na Sivy vrch
Po prohratı vsech kostı na divoce hrejıcım slunku vydavame povel nasemu unavenžmu pohybovžmu Šstrojı ke startu do tahlžho stoupaku na Brestovou. Po necelž hodince jsme na vrcholu. Pri sestupu do sedla Parichvost, ze kteržho stžkajı do hlubokych dolin pod nami prıkrž svahy, se mi hlavou honı vzpomınky na ing.Vavrouska a jeho dceru, a na mnoho dalsıch obetı, kterž si tyto krasnž hory vyzadaly.
Pri zhoupnutı v Banıkovskžm sedle zavistive pozorujeme dva skialpinisty frc ıcı si to kolem nas. Na vrcholu Banıkova davame lehkou svac u a nechavame nase oc i stale c asteji spoc ıvat na Ostržm Rohac i. Pokrac ujem dal pres Tri kopy a dal neprıjemnym sestupem do Smutnžho sedla., kde si ten den dalo dostavenıc ko snad sto skialpinistu. Vybalujem varic a rozpoustıme snıh, abychom vodou ochladili sluncem spalovanž vnitrnosti. Nası vyladenou psychiku trochu podlamuje chlapık, kterej do sedla vyheveroval snad pul kilovej spek a pred nasima oc ima ho necudne sezral. Radsi se zvedame a pokrac ujeme na Plac livž a Ostry Rohac , kde nas c eka technicky nejobtıznejsı pasaz. Vystup na Ostry Rohac velmi zneprıjemnuje jiz hodne rozmekly snıh a vzrustajıcı riziko vniku laviny, coz patrı k nejvetsım nebezpec ım techto krasnych hor. Jdeme naprosto soustredeni, snazıme se dodrzovat vsechny zasady, ale„ to ale tu stale je. Na vrcholu vıme, ze sestupova perlic ka je stale jeste pred nami. Retezy ve vrcholovych partiıch jsou pod snehem, a tak pri prekonavanı vrcholovžho hrebınku pouzıvame lezeckou metodu tzv. prdelposunu, kdy kazda noha visı na jinou stranu hrebene a vy se ve snaze o co nejplynulejsı pohyb dostavate vpred pohyby naprosto neplynulymi. Zkusenost to byla opravdu zajımava. Dalsı sestup nam jiz usnadnujı ze snehu mısty vytatž retezy. Kousek nad Jamnickymi plesy budujeme druhž bivakovacı lezenı. V zapadu slunka nam tentokrat pozuje majestatnı Ostry Rohac . Vec er pri druhž brrrkasi premyslıme o dalsım postupu neb jeste tretina hrebene je stale pred nami. S vedomım, ze rano moudrejsı vec era, usıname. Rano nas budı neutuchajıcı davky deste se snehem. Zustavame lezet a zvazujeme vsechny moznosti, kterych je pomerne dost. Po dvou hodinach ustava c ina a z nebe padajı jemnž sragory a kolkolem se lıne valı oblac nost. Rozhodujeme se pro pokrac ovanı prechodu a az pri opetovnžm zhorsenı podmınek prıpadny Šstup nabızejıcımi se tremi Šstupovkami.
Pri vystupu vydatne a az neprıjemne vysnezenym SZ Šboc ım na Salatın nas prodluzujıcı se stıny tise upozornujı, ze nezbyva jiz moc c asu do doby, kdy hory zahalenž do temnžho habitu noci budou tise menit pres den nataveny snıh v jeden ledovy blok. Rozhodujeme se pro prvnı bivak kousek pod vrcholem Salatına. Fouka silny vıtr, a tak se pokousıme vykopat zahrab pro nas stan, ktery kotvıme vsım co je po ruce (cepıny, mac ky, hulky, kolıky, lzıce jsme vyuzıt nemohli “ viz.vyse). Varıme c ajdu a vrhame se na prvnı brrkasi “ vynikajıcı!! Ani nevım jak, ale najednou mne za vıc ka taha svetlo prichazejıcıho dne. Spali jsme jak zabitı. Nicmžne to ze ziju a vse je OK signalizuje i muj Šhlavnı rannı neprıtel - moc ak a ja se musım kvapem vyvenc it do mrazu. Ale jeste ze tak. Prave se totiz zveda opona noci a zac ına prvnı dnesnı dejstvı nepopsatelnž hry svetel a stınu nad Tatrami. Budım Paju a v opojnžm tichu vychutnavame nadheru zrozenı novžho dne.
Tota lnı promˇna pocası po druhe m bivaku pod Ostry m Roha cem
O chvilku pozdeji si prozıvam pomerne kvalitnı krizi pri vystupu na Hruby vrch, ktery je opravdu velkej vopruz. Naladu nam pak spravuje krasny vzdusny hrebınek na Konc istou. Prebıhame Klın, davame se do rec i s kolemjdoucımi kamzıky
CAO News 5
tatranskymi a funıme na BlysŽ(takž zdatna vopruzova kvalita). Sestupujeme do Pysnžho sedla, kde konc ı c ervena znac ka. Rozhodujeme se mezi sestupem nebo dotazenım prechodu celžho hrebene. Je poledne a dobry c as je argumentem pro pokrac ovanı. Vnitrne resım pouze mapu, kde kosodrevina povazlive stoupa nahoru k hrebenu, coz znamena mozny vyskyt medvedu a ja po nejakžm blizsım seznamenı s mıstnı hunatou komunitou veru netouzım. Paji vynalozenž diplomatickž Šsilı vsak prinası plody a po chvıli slapeme dal mixem snehu, kamenı a tady i trav na Velkou Kamenistou. Na vrcholku se hreben stac ı mırne na sever a menı se tak i charakter cesty. Prichazejı ke slovu mac ky a cepın. Prıkre klesame do Hlinickžho sedla, kde chytame mırny orientac nı chaos. Rozhodujeme se mezi vystupem hranou Smrec iny c i jejım traversovanı, kudy vede rovnez letnı cesta. V zime vsak cestu prehrazujı dokonala laviniste. Dvakrat se vracıme, abychom pak za maximalnı opatrnosti zac ali travers. Pri prustupu snehovymi koryty, kde jiz lavinky letos projeli, aby pak skonc ily par set metru pod nami pod sklanım prahem, nase ostrazitost stoupa k vrcholu a tela nam zaplavuje reka adrenalinu. Uff!!! Velmi neprıjemny Šsek nam trva asi hodinu, pak jiz kratky vystup snehovym hrebınkem a jsme na Smrec ine. Muzeme trochu povolit v napetı. Na okolnı kopce vsak pada tma a je nutno postavit stan. Utahanı padame do spacakuuz za tmy. Rano je poc ası zase na draka, tak rychle balıme a pospıchame do Tomanova sedla odkud vede c ervena do dlouhž Tichž doliny. V Tomanove doline dekuji vsem svatym, ze nas okolnosti prinutily spat o sedlo drıve nez byl puvodnı plan. V c erstve pripadlžm snehu jsme prımo v sedle objevili medvedı stopy. Paji argument na hodne velkyho psa neobstal. Unavenı a hladovı si razıme cestu hlubokym snehem dolu. V prıstresku Tichž doliny si varıme nase poslednı zbylž jıdlo. Toho c ınana pak s hlasitym pomlaskavanım labuznicky hltame. Zrejme to byl dobrej model nebo kouzlo okamziku a mısta, jedno vsak bylo jasny, medved by fakt nazrat nedostal... Na zaver praktickž info, kterž jsem vyc etl z jednoho c lanku a ke vseobecnž spokojenosti na tžto akci pouzil. Nas Šmysl o prechod, ktery je bez ohlasky zakazan, jsme predem e-mailem oznamili na horskou sluzbu Zapadnıch Tater (kontakt na netu www.hzs.sk), s udanım kdy, odkud, kam, kolik lidı a jak dlouho. Pak jsme telefonicky ohlasili ukonc enı akce. Spoluprace se slovenskymi zachranari byla vyborna. Dalsım doporuc enım je predodjezdovž overenı aktualnı lavinovž situace a predpovedi na www.hory.sk.
Nicmň ne pr ıroda je pr ıroda, takze uzıvejte kopcu , ale na pame ti me jte starou pravdu, ze kazda legrace v horach koncı az u orosenň ho krasavce dole v hospode .
Labs k e ok e nk o Aktua lnızpra vy z Laba ku Jan Jena Paul Spra vce prave ho brehu Labe
c k o l i jsem ke spravcovanı prisel tak trochu jak slepy k houslım a objevujı se zde i rysy historickžho Mnichova (o nas “ bez nas; viť, Prcku?), nic to nemenı na skutec nosti, ze jsem se tuto nevdec nou roli rozhodl prijmout, neboŽ jsem uz stejne poslednı dva roky fusoval do óremesla… (takze pro me vlastne nic novžho). A mam chuŽ
A
v tom pokrac ovat, neboŽ pro me osobne je Labak nejkrasnejsı oblastı na ósvete…, kde se skvele snoubı romantika s vykonem, tradic nı pojetı lezenı s modernım. Ale dost sebezpytovanı. Chtel bych tady vyuzıt CAO News (coby zastupce vsemocnžho tisku) k tomu, aby veslo ve znamost nasledujıcı: Prosım vsechny lezce a ostatnı navstevnıky (zejmžna pravžho brehu), aby chodili jen po znac enych stezkach, k sestupu pouzıvali vyhradne slanovacıch kruhu, ale hlavne, aby respektovali kazdoroc nı maloplosnž uzavery z duvoduhnızdenı ptaku (Ruzovž steny atd. Podrobnosti a c asova omezenı v dalsıch c ıslech CAO News.). Ja vım, je to vopruz, to neustalž pripomınanı vseobecne znamych faktu, ale stale zde visı Damokluv mec v podobe Šplnžho zakazu lezenı v celych skalach.. Pripomınam, jediny oficialnı bivak je u Vojtecha. Zde prosım o dodrzovanı poradku a odnasenı odpadu sebou ze skal. Alespontoho svžho. A pri nahodnžm setkanı s ochranari se primlouvam za trochu tolerance a malinko slusnžho chovanı, aby se v zajmu veci predeslo konfliktum (jako tomu bylo loni). Toto se tyka hlavne prespolnıch. Doporuc uji potlac it vlastnı ego a jıt lžzt jinou, nez ómnou… vybranopu cestu v zakazanžm sektoru. Mimochodem v kvetnu vyjde novy pruvodce (Pavouku, odvedl jsi perfektnı praci) a kazdy si urc ite najde tu sviou cestu. A ze bude z c eho vybırat!! Snad jeste par vecı k magnžziu. I pres oficialnı zakaz je vseobecne tolerovano jeho pouzıvanı od stupne IXa vyse (pri silovž vybavenosti dnesnıch lezcu se snad nema cenu bavit o mg u nizsıch stupnu). V rozumnž mıre a pri lezenı stylem OS se skala ani moc nezas„ Vsem nacvic ovatelum a topropakum doporuc uji spıse levy breh a tzv. óRısoland… a to z duvodu: 1. Nevadı ochranarum (zadna ochrana). 2. Vetsı koncentrace tezsıch cest (nekterž jsou i o neco nadhodnoceny). 3. Moralnı stranka je v duchu doby znac ne potlac ena. 4. Pohodlna je i džlka cest (vetsinou do 30 m). 5. Hospoda (kde se vec er dozene, co se pres den nepovedlo). Takze vlastne idealnı podmınky pro vsechny óneaklimatizovanž… z preklizek a lovce c ısılek. Nenapravitelnym prasilum bych stejne radeji doporuc il jinou oblast. Chci jen rıci, ze bych nerad videl magnžzium (jako loni) na Starž ceste IV na Strazce Dolnıho Z lebu “ v prepadu?! Kdyz uz se nekdo rozhodne pro klasickou cestu, mohl by se chovat tak, aby se nemuseli starı klasici óv hrobe obracet…„
Jinak vsem ostatnım preji co nejvıce lezecky ch za zitku Ma lo pa du anebo aspon mškkou podlahu. Jň n a Paul, spravce pravžho brehu Labe kontakt: redakce CAO News (viz v tirazi) nebo mobil: 728 059 835 Foto Stra z ce Dolnıho Zlebu ý Va clav Sojka
CAO News 6
C au redaktore, tak zase doma... ě Ne jak se nam pokazilo poc ası, a tak jsme to bez dlouhžho rozhodovanı natahli az domu . Pavel beztak planoval ne kdy koncem tohohle tydne prıjezd neb patžho odlžta do Indie a Nepalu a chce si alespon vyprat :-) Dıky minulžmu c ıslu CAO News mi chodı e-maily, jestli jsem ne co vyhral, nebo jestli jsem milionar od narozenı. A jak to, z e nechodım do prace, jako vsichni ostatnı (co mi to jen pripomına, z e by nasi socialistickou žru?!). Jako by vsichni zapomne li, z e to - jeste nedavno - podobne de lala ve tsina lezcu . A z e souc asna honba vsech za (za c ım vlastne ?), je proste zase odsouva do pozice stada... Jeste z e se sem tam ne kdo najde a je s kym odjet. Ne z e by tady u nas nebylo pe kne . Ale prece jen je tu zima. A takovej me sıc na italskžm slunci. Sice leden, ale slunce bylo. Pu vodne jsem planoval celou cestu ti ve zkratce pro News popsat. Ale protoz e to bylo spıse takovžbloude nı, bloumanı a neustaly ‚te k pred severnım ve trem (ktery PG nepreje), a protoz e se nenı (co se lıtanı tyc e) c ım vytahovat (proste jsme takova ucha, co to jeste neumı - jak nam bylo ne kolikrat ukazano jinymi), a protoz e CAO News je lezeckej a ne lıtac skej c asopis a protoz e jsem jeste asi porad vıc lezec nez letec (ac bych chte l, aby to bylo naopak), tak se svym prıspe vkem pouze omezım na doplne nı Chosžho c lanku Vanoc nı Sperlonga. Mu z es to treba nazvat: ‘...dalsı lezeckžmoz nosti v LaziuŘ. Tak se totiz ten kousek skal okolo Rıma jmenuje. A fotky - no ty budou treba i z padaku“ 瑩
Pokud vsak jeden dava prednost dobrodruzstvı pred jednodžlkama s nyty po metru a pul, tak je tu jeste Gaeta. To uz jsme zpatky u more. Na Gateu pruvodce koupıte (u Guida) a vezete-li sebou i frendy a podobnž harampadı, tak si i zalezete (pokud nespadnete do more pri nastupu). Nejdelsı cesty majı 130 m, nepoc ıtam-li cesty Sali Tabacchi a Non bagnarti. Ty majı 310 resp. 400 m, avsak vıce jak dve tretiny z toho je vzdy traverz nad morem - inu proc ne. Celkem je popsano 34 cest v obtıznosti 4-7a.
A jeste je tu Circeo, podobny charakter jako Gaeta, ale nenı to z more. Cest 14, 70-300 m, 4-5c. Takhle vypadalo mestec ko Norma z podvrchlıku padaku objektivem Ondry Johanovskžho:
Dalsı lezecke moz nosti v Laziu Leden pod italskym sluncemě Lukas Chalupecky SKAJP Teplice
e p r a v d o u , ze pruvodce na Sperlongu, Monetu a okolı se jmenuje Blue Rock a tžz je pravdou, ze uz ho nemajı. Existuje i starsı, ten se jmenuje Arrampicare nel sole z roku 1995 a ten asi taky uz nikdo nesezene. Hodı se mıt je sebou oba (obzvlaste poprvž) a i tak se v nich trochu tape. Avsak my se pohybovali (poletovali) u Normy (od Sperlongy asi 50 km SZ) a pruvodce na okolı jsme nahodou koupili prave u Da Guida. Jmenuje se 9C+ a popisuje jedenact ruznych sektoru (oblastı). Nakresy a prıstupy sice ma, ale i tak jsme obc as bloudili (je pouze italsky!). Ale hledat a najıt se vyplatı, odmenou je krasnž, naprosto neolezenž vapno a liduprazdnž skaly. Snad jen Placche Rosse (na snımku), hned nad silnicı do Normy, jsou navstevovanž mıstnımi.
J
A na zaver dve lahudky. Termalnı prameny. Musı se sice kvuli nim opustit dalnice, ale kdo nechce nemusı, nikoho nenutım. Terme di Petriolo - zhruba uprostred mezi Sienou a Grossetem po SS 223 (tžz Bagni di Petriolo). Sjezd je znac eny. Pramen 48 C kousek nad rekou. Saturnia - Cascate del Molino. Od more u Orbetela znac enž. Po S 74 pozdeji S 322 a dale na Saturnia. Asi 1,5 km pred mestec kem jsou zminovanž kaskady. Lazne prımo u mestec ka jsou placenž. Petriolo (na snımku dole) jsou rozsahem mensı, ale teplejsı a je tu mžne lidı. Saturnia - to jsou docela velkž terasy - kaskady, vıce navstevovanž.
CAO News 7
Foto ý 2005 Luka s Chalupecky & Ondra Johanovsky
PAME TNICK„ OK„NKO 2 Minule jsme symbolicky pootevreli “Pamˇtnicke oke nko–ď novou rubriku CAO News. Protoz e ohlasy byly prıjemnˇ pozitivnı, zkusıme ho pootevrıt jestˇ vıce. Zde je druhy prıbˇh nejen pro pamˇtnıky: Venku sn© z ı, popıjım kafıcko, neprona sledujımne z a dne pracovnıpovinnosti a p© kn© si ctu CAO News. Pohoda a tu se docıta m, z e J.Kasa k ř benjamınek skupiny Ferox, slavıdv© 5! ě a to je velka prılez itost zavzpomınat v oblasti “Koho jsme milovaly c i mely ra dyó. Tak Jirku jsem m© la a ma m ra da...
Jak jsme s Jirkou sedň li na ‚Balkonku lasky‘
Na vrcholu Kapelnıka. Zleva Jirka Kasa k, La ťa Bına a Jarda Sinecky . Nejsou ti hosi na dhernˇ servanı!?
A tresnicka na horolezecke m dortu byly za jezdy do Tater, kde Jirka vynikal tım, co je na prvnı pohled zrejme z tohoto spolecne ho fota:
(Skupina FEROX a prvnıTatry..) Alexandra Merhulıkova
S
k u p i n a Ferox vznikla, kdyz do jmenovane ho sta tnıho podniku nastoupil v osmdesa ty ch letech charismaticky mlady muz Jarda Sinecky (Ing.). Jaroslav miloval hory a ska ly a za hy se kolem nˇj utvorila skupina chlapıku a z en, kterı si do te doby nicili zdravı voda cky mi sporty a mıcovy mi hrami ď La ťa Bına, Vladimır Lastuvka, Jirı Kasa k, Kvˇta Ka nska , Jirı Sy kora a jako host Radek Soucek. No a kdyz se k nim pripojili nˇktere manz elky a dˇti a vsichni vstoupili do HO TJ Lokomotiva Dˇcın, zacal na ramny sportovnˇ spolecensky z ivot, ve ktere m Jirka sehra l nemalou roli. Protoz e byl nejmladsı ď benjamınek, navıc s postavou spidermana, mˇl tu radostnou povinnost by t na tom hornım konci lana. Nezapomenutelne to bylo pri “jarnıch klepacka ch– , kdy kolektiv zodpovˇdnˇ vybral tu nejlepsı hvˇzdickovou cestu, Jirku jsme tam vyhecovali a on tam “vysıval– za naseho radostne ho povzbuzova nı ď skvˇle , lezes jako fretka!!! No a pak vyta hl cely vlak zaca tecnıku, bab a dˇtı na vrchol, spustil je dolu a slo se na dalsı vˇz , protoz e se sbıraly sportovnı body.
Skupina FEROX, Jetrichovice, rok 1978 ď Jirka Kasa k pra vˇ fotı.
Vy konnost te to skupiny zda rnˇ rostla, zejme na Úz asne byly za jezdy do Sedmihorek. Tam uz se lezlo az to zvonilo a z te doby pocha zı kra sne vrcholove foto z Kapelnıka (1979).
Hosi z Labske ho Údolı majı sve povˇstne tasky s lahva ci, ci svacinkou, ale Jirka hrdˇ trıma kytaru. Kdo jste to nˇkdy zkusil, vıte jaka je to obˇó, ale zase pro partu je to cin velmi kamara dsky a neocenitelny .
V Tatra ch to nemˇlo chybu a kdyz tak jedinˇ, z e jsme chybnˇ cetli pruvodce a lezli vyjancenı nˇco Úplnˇ jine ho. A tak jsme se taky vydali na Kozı stıt. Ja s Jirkou jako prvnı dvojka a za na mi ostatnı. Obloha byla modra , kyticky kvetly a tak jsme vystoupali “jak dy m–na kra sne mıstecko ve stˇnˇ. Pod na mi to nˇjak va zlo, a tak jsme usedli do mˇkky ch polsta ru z tra vy a po chvilce jsme zacali sladce ... podrimovat. (Inu do noci se zpıvalo, ra no za tmy vsta valo, kdo to ma vydrz et..) Ale to mısto jsme zcela opra vnˇnˇ pojmenovali “Balkonek la sky– , protoz e bylo plne la sky k prırodˇ a kamara dum horolezcum.
Jirko, dodatec ne Ti s Evou S. prejeme dobr´ stupy a chyty, pevn´ zdravı a veselou mysl a dame nekdy pivko.
CAO News 8
Sas a Merhulıkova
Tip do u vodnıku CAO News
Nov– cesty
Milan Svinar ık z Horoklubu Chomutov na m napsal: “Neda vno jsem docetl knihu od Bonattiho, ‘Hory me ho z ivota…, ktera je faktograficky velmi zajımava , lecnenı moc ctiva . Nicme nˇ v za vˇru knihy autor zabojoval a v epilogu napsal nız e uvedeny komenta r k horolezecke mu dˇnı dnesnı doby. Takz e ti to posıla m, pricemz ty nejperleóovˇjsı z perel jsem vytucnil. Myslım, z e to docela sedı, ne? Leonardo da Svinci–
OD NAS ICH DOPISOVATELU
Skaly u Vojtechova Sabbath c arodejnic ý Na hodny komın III 5.3.2005 Pavel Henke, J.Chara. Vyraznym komınem na vrchol polove z e vlevo v masivu.
S T R IP K Y . . Vy stava na hradu Housce
‚Horolezectvıv Dubsky ch skalach‘ Radek Mikula s Hrad Houska byl otevren pro verejnost v roce 1998. Tehdejsı na vstˇvnıci ovsem procha zeli te mˇr pra zdne mıstnosti, a proto majitel hradu Jaromır S imonek i kastela n ď lezec Milan Kut ď vcelku nadsenˇ souhlasili s my m na padem umıstit v nˇktere mıstnosti vy stavu o historii a soucasnosti lezenı v Dubsky ch skala ch. Na pad kupodivu preckal i odchod Milana z mısta kastela na, i rozsa hle Úpravy hradu, a na jare 2002 jsme umıstili do Rytırske ho sa lu sest velky ch a dva male vy stavnı panely s fotografiemi, kopiemi stary ch vrcholovy ch knız ek, stary mi lany, kruhy, smyckami a karabinami. Materia lem i fotkami prispˇl kromˇ mnˇ zejme na Lubos Martınek, Vladislav Pstrosak Strnad a Jarda Chrtek a technicky a remeslnˇ vˇc zachranoval Standa S lechta. Vy stava byla zaha jena vernisa z ı zaca tkem cervna 2002, na ktere se seslo asi 30 lidı, mj. Karel Belina, Pstrosak, Martin Mach, Josef Krupka a dalsı. Od te doby vidˇlo expona ty nˇkolik desıtek tisıc lidı, i kdyz novy kastela n ď nelezec ď obcas lidi od panelu te mˇr odha nı, aby nepresa hl cas prohlıdky. (Na snımku vpravo hradnı panı,
Dnes uprostred chaosu modernı doby se vs emi jejımi protiklady, sta le jes te existuje touha po dobrodruzstvı a c lovek si ho nakonec kupuje jako hotovy produkt. Najde se nejak– pomysln– riziko a pojmenuje se “zkous ka prezitı…, pric emz prezitıje vzdy zajis teno. Oslavujı se so lo akce, ale ty doprova zejı vysılacky a jina modernı pıpa tka slouz ıcı k tomu, aby “osam© le ho hrdinuó v prıpad© potreby zachra nily z nouze. Vykony predem objednane pro Guinnesovu knihu rekordu, s podpurnym druz stvem a pod vsemoz nou ochranou! N© ktere akce se oznacujıjako vyjımecne i kvuli zisku, o ktere m se vsak nemluvı, i kdyz nicım vyjımecne nejsou a nebyly. ó Obklopuje na s podvod a klam. Modnost, nezaruc uje opravdovost. Co ma skutec nou hodnotu, nenı nikdy plodem reklamnıho pokrikuó Walter Bonatti Svata slovaŠ
Pozdrav od Antonına Malaka VIII, (A.M.) Prisel pozdrav od Tondy Malaka ze Sve dska: “Tak jsem si zase pocetl na stra nka ch CAO News a nedalo mi to, abych se neozval. Sta le jsem imponova n tım, co vsechno stihnete. I ten “penzistaó Jarda Uher, jak je vid© t, je k neutaha nı. Kde na to bere, kdyz ma na krku udrz ova nı trı chalup, jak mi posledn© ukazoval? Ale ma recht. Ja blbec pora d n© co kutım a potom nema m cas se projet na kole nebo n© co vyle zt, ac ma m docela kra sne st© ny (z ula), te m© r za humny. Asi budu muset pockat na tu penziě ó Tonda se chysta prijet na nˇkterou nası schuzku, tak kdyz to vyjde, urcitˇ se ho zepta me, jak to s tım lezenım ve Sve dsku vlastnˇ vypada ..
Vzkaz pro Janu Reznıkovou
hrab© nka Zuzana S imonkova )
Predpokla da me, z e vy stava zustane na hradˇ i v dalsı sezonˇ. Ra di by jsme ji jestˇ rozsırili, ale majitel hradu zatım neuvaz uje pronajmout na m nˇjakou mıstnost dlouhodobˇ. Pokud by se to stalo, mohli bychom umıstit i modely skal, navrta va ky k prakticke mu vyzkousenı a dalsı zajımavosti.
“To, z e vsta va m ra no v pul pa te , to mi nevadı, z e se kodrca m dv© hodiny do D© cına, to mi nevadı, z e na tebe ceka m 15-30 minut v zim© pred na draz ım, to mn© nevadı, z e mi cely den, kdyz b© ha m na b© z ka ch, sleha vıtr do obliceje zmrzle vlocky sn© hu, to mi take nevadı. Ale z e vidım po cely den jen v da lce tvojı rozmazanou siluetu a nemohu t© dohonit, to mn© sakra vadı! Az najdu ten tvuj moturek, ukryty n© kde v b© z ka ch, tak se ma s na co t© sit. Sekec mazec t© nemine!!ó
Ky sa Foto archiv autora
CAO News 9
Foto ý 2005 Pavel Ky sa Bechyne
Skoby v Tatrach
Horam zdar na Liliensteinň
Poslednı dobou se ve Vysoky ch Tatra ch rozma ha jeden nesvar ď vytlouka nı skob na standech. Ne stary ch a zrezivˇly ch “konzerv– , ale novy ch skob, ponechany ch na mıstˇ druhy mi lezci. Jeden z Úcastnıku diskuse na serveru James na toto t e ma poznamenal:
Pˇkne “Hora m zdar!–se podarilo dvojici Va clav Sirl & Jaroslav Cach:
“Takova skoba po predchudci prijde k dobru, kdyz clov© k nemusıpristoupit na kamena rskou drinu a setrıse i ska la. Na standu skoba pot© sı i kdyz se tam da ud© lat stanovist© bez skob. Jsou lezci, kterıtomu vlastnımu jist© nısice v© rı, ale na standu by preci jen rad© ji vid© li skobu. Je to jejich osobn ı rozhodnutı a nemuz eme je za to kritizovat. A kdyz se najdou tacı, kterıtam ty skoby nechajı, je sobectvı, kdyz je n© kdo jiny vytlouka . V Alpa ch by nikoho nenapadlo sbırat era rnız elezo.ó
“Milej Houbo, sice s krız kem po funuse, ale prece bych cht© l prisp© t do za plavy Horezdaru a Bergheilu - s Cachem juniorem jsme utrhli BH na nynıvysoce popula rnım Lilienstein© (v prave st© nove knize), za vodorovne ho prsosn© z enı; o tyden pozd© ji se seniorem jsme byli u leve st© nove knihy predstiz eni dvojkou Sasu asi o 10 minut. (Ne z e bychom kvuli tomu breceli - ti chlapi byli suma rn© nejme n© o 50 let mladsı!) Tentokra t bylo jasne slunecne pocası, teplota na nule, vıtr jak svina. Fotky za pisu ze st© novych knız ek dodal Houmy Slouka o pa r tydnu pozd© ji ř tady je alespon jedna. Haj hou! Va clav S.ó
Rısa Hamak na snowkite kurzu. Rısa Hamak absolvoval na Veselske m kopci v Odersky ch vrsıch vıkendovy snowkite kurzu se Spa grem. Tuhle “novinku– si moc pochvaloval: “Vsechno m© bolı, ale bylo to para dnı! Zacına m setrit na drakaě ó
Foto ý 2005 Houmy Slouka
R˚zova vň z…rok 1963
Rısa Hamak RFK Vıce informacına http://www.harakirikiteboarding.cz
Ve stopň prvnıstredoevropske padesatky Byla to spıse na hodna akce, ale muz u vrele doporucit pro prıstı roky, vsem se na m velmi lıbila. Tratˇ na bˇz ky byly dobre pripravene , vcetnˇ obcerstvenı, i noclech v mıstnı tˇlocvicnˇ byl zajistˇn. Startovne bylo spıse symbolicke 25-50 Kcpodle de lky trasy. Trasa 50 km vedla z Vysoke ho nad Jizerou po modre turisticke znacce na My to a zde podle Jizery po cervene znacce na chatu Jizerka a pote pres Polubne kolem chaty Hvˇzda (rozhledna Stˇpa nka), Paseky a zpˇt do Vysoke ho n/J.
A jak to vlastn© bylo: Druhy Únorovy prodlouz eny vıkend jsme se sesli nedaleko Vysoke ho nad Jizerou, na chalupˇ Ivana Na hlıka. Srazu se zÚcastnili nˇkterı clenove CAO Dˇcın a HO Boletice. Na internetu jsem nasla, z e v sobotu 12.2.2005 pora da KC T (Klub cesky ch turistu) 28. rocnık lyz arsko turisticke akce “Ve stopˇ prvnı stredoevropske padesa tky– . K me mu Údivu se hned vsichni pro akci nadchli a v sobotu jsme te mˇr vsichni smˇrovali ke startu k mıstnı Sokolovnˇ, kde cekaly pripravene trasy 10, 20, 30 a 50 km. Milan a Jana Safarıkovi s Violkou na za dech v krosnicce se rozhodli pro traó 30 km, s nimi pak vyrazili Prcek a Ivan. Ja s Davidem jsme absolvovali traó50 km. V cıli jsme pak vsichni obdrz eli pamˇtnı list a odznak akce. Jedine co celou akci trochu zneprıjemnilo, bylo dopolednı snˇz enı a v odpolednıch hodina ch de só. Nezustala na na s nitka sucha . Ale zase ma me inspiraci pro prıstı rok az bude pocası slunecne a my si uz ijeme lepsı vy hledy, ktere bohuz el letos nebyly. Ilona S ka lova , CAO D© cın
Dostala jme no podle Údolnı stˇny, ktera k veceru vˇtsinou zruz ovı. Tohle je ale za bˇr z masivu. A kde jsem sehnal tuhle fotku? Od Karla Stˇpky, ktery se Zabilkou udˇlal nˇkolik cest. Pak se oz enil a odstˇhoval se do Sokolova na sachtu.
CAO News 10
Cao JirıPetrini Petrık
Novy pr˚vodce po Dubsky ch skalach
O pokladu v Tissky ch stň nach
V sobotu 5. brezna 2005 probˇhla v jedne malebne hospudce v centru Kokorınske ho dolu schuzka spoluautoru a nadsencu, na ktere se resilo a dotahovalo do fina le vyda nı horolezecke ho pruvodce po oblasti Kokorınsko - Dubske ska ly. Dohadovala se fina lnı verze cele ho dıla a rozda vala se zodpovˇdnost za dılo, jako takove .
Tisske stˇny: jedno z nejhezcıch mıst dˇcınske ho kraje a jedinecne skalnı mˇsto; ra j horolezcu. Skoro se nechce uvˇrit, z e toto na dherne mısto lide poprve ra dnˇ prozkoumali az v 19.stol. Do te doby se tomuto Územı lide vyhy bali - vˇrili totiz , z e ve skala ch z ijı zlı skrıtci a skalnı duchove .
Pokud vse dobre dopadne, jiz v letnıch mˇsıcıch by bylo moz ne objevovat kra sy kokorınske ho lezenı s novy m pruvodcem, ktery bude pravdˇpodobnˇ nejobsa hlejsım pruvodcem na nasem trhu. Jan Chrpa
Venova no Papous ovi do sbırkyó
A tak nenı divu, z e se na tomto Územı odehra valy ty nejpodivnˇjsı prıbˇhy. Jeden z nich vypra vı o tom, z e je zde sta le schova n velky pokladŠ Jednoho dne se objevil u tissk e ho hrobnıka velice zvla stnı muz . Mˇl na sobˇ divne saty a mluvil cizım prızvukem. Bylo na nˇm vidˇt, z e jeho dny jsou bezma la sectenyŠ Hrobnık muz e pozval do sve ho skromne ho domu a zeptal se, co si preje. Cizinec se ho zeptal, zda-li by ho, az umre, nepohrbil. Za tuto poslednı sluz bu z e mu povı, kde ma v tissky ch skala ch schovany velky poklad. Hrobnık se pousma l. Moc cizinci nevˇril. Ale coz , slıbil, z e jeho pra nı vykona . Cizinec tedy hrobnıkovi prozradil, kde se onen poklad nacha zı: ve vresovisti, nad ktery m stojı velka pıskovcova ska la. Jestˇ te hoz vecera cizinec skonal.
Zleva: Jirı Guttenberg, Karel Bernd, Oto Cihelna ml., Jirina Pivkova , Otto Cihelna st., Vladislav Pstrosa k Strnad, Radek Mikula s, Jirı Hnilica, Pavel Buky Henke..
a pokracujeme opˇt zleva: Otto Cihelna st., Jan Chrpa, Lubos Martınek, Zdenˇk Hubka, Josef Kunzo a Jirı Guttenberg. Foto ý 2005 JirıHouba Cha ra, v.r.
Ra no ho hrobnık pohrbil a potom se vydal do skal - dusicka mu nedala pokoj, co kdyby ten cizinec m ˇl preci jen pravdu! Jenz e aóhledal, jak hledal, ono mısto nenasel. Vecer, kdyz se vracel utrma cen domu, potkala ho sousedka. Kdyz vidˇla jak sklesle vypada , hned se vypta vala co jej tra pı a hrobnık jı svuj prıbˇh vypovˇdˇl. Babka mu odpovˇdˇla, z e ten prıbˇh bude nejspıse pravdivy . Doopravdy cosi slysela o jake msi popletene m cizinci, co bloudil krajem a ra d vypra vˇl o sluz bˇ u francouzske ho kra le, ktere ho popravili a on musel jeho dvur opustit, aby nedopadl jako kra l. Privezl si s sebou velky poklad, ale protoz e mˇl o nˇj strach, schoval ho kdesi ve skala ch poblız Tise , jenz e si nemohl vzpomenout, kde to bylo. Tak se pry nesóastny potuloval po okolı a z ivil se jak se dalo. A kdyz potreboval nˇjakou sluz bu, “zaplatil–prozrazenım mısta, kde ma schovany poklad. Kdyz to hrobnık vyslechl, hned se ho zmocnila nova touha poklad najıt. Neusta le si brumlal cizincova slova o mıstˇ, kde poklad je. Hledal dlouho, predlouho, ale nikdy poklad nenasel.
Tvrdy chleba naborare Nˇkdy je mezi horolezci nepra vem rozsıreno povˇdomı o tom, z e pra ce klubove ho na bora re je velice snadna , a z e na tom vlastnˇ vubec nic nenı, a z e by to zvla dl kaz dy , atd., atd. Jenz e pravda, jak uz to v z ivotˇ by va , je zcela jina . Tak naprıklad na bora r horolezecke ho klubu CAO Dˇcın. Jeho zodpovˇdnou pra ci by mu za vidˇl jen opravdovy bloud, neboóje to vˇru tvrda rehole. Vz dyó si te mˇr neodpocine od novy ch a novy ch za jemkyn o vstup do klubu! Ale k cemu slova. My jsme ho navstıvili bˇhem pracovnıho dne v jeho kancela ri plne horolezkyn. A tady je dukaz, z e na bora r, ten tvrdy chleba ma ..
Pry je tam dodnesň Voln© podle http://fkfoto.wz.cz/
Jubilea v mň sıci breznu O kulata jubilea v tomto mˇsıci nenı opravdu nouze. Sedesa tku oslavı hned dva horolezci ď Eduard Eda Puncman, predseda oddılu HO Boletice a Radomır Souc ek z HK Dˇcın. Pˇtactyricıtku Ivan Nahlık z CAO Dˇcın a Stanislav Feigl, predseda HK Varnsdorf. C tyricıtku pak Jan J´ na Paul z HO Boletice a Lubos Jer abek z CAO Dˇcın.
35 Pˇtatricıtku Milan LittleBandMan S patenka z CAO Dˇcın. 33 Kristovy le ta David S edivy z CAO Dˇcın a 25 ctvrt stoletı Jana Jıchova z CAO Dˇcın.
Vs echno nejleps ı!! Foto ý 2005 C.A.O. agency CAO News 11
Redakce CNs
Zhodnocenı soustredenı HO LOKO Liberec a jeho prıznivcu "U Kozy"
Jizersky c lovek 2005 Tretırocnık tradicnıoddılove akce prob© hl dne 26.2.2005 v Oldrichovske m sedle. Spolecensky vecer byl v kuln© u Kozy. poc. body body body cest chlast celkem
lezecka dvojice
oddıl
1
Vochoc- Pasek
VERTICAL
35 108,5
22
130,5
2
Doubrava ď Pesık
HO TJ UD
23
93
30
123
3
Panda ď Bobr
HO Loko Lbc
21
42
56
98
4
Husek st.ďHusek ml.
Liberec
27
73,5
19
92,5
5
Adamec ď Svoboda
Praha
17
52
27
79
6
Vorısek ď Va clav
HO Loko Lbc
19
55
16
71
7
Pepino - Cipis
H. Kra love
13
39
30
69
8
Sokol - Ludˇk
Hejnice-Marabu
12
49,5
19
68,5
9
Drn - Marke ta
HO Loko Lbc
12
27
17
44
10
Scharlot - Laco
HO Loko Lbc
6
12
18
30
Za ver: Pocası na m letos opravdu vyslo, na druhe stranˇ to rada clenu oddılu nepochopila a zustala doma. Vıtˇzna dvojice predvedla fantasticky vy kon ve sportovnı ca sti, takz e na vıtˇzstvı jim stacil vecer spojeny s decentnım popıjenım vına. Rekord v lezecke ca sti sice letos nepadl, ale vzhledem k velmi na rocny m podmınka ch si lezci Vochoc a Pasek zaslouz ı obdiv. Rychlostnı zpusob sle za nı ploten dovedli te mˇr k dokonalosti! Rekord z roku 2004 v chlast a nı byl letos prekona n o jeden bod (56b) a dvojici Panda - Bobr vynesl na pˇkne tretı mısto v celkove m poradı. Vy kon obou Úcastnıku byl vynikajıcı a Pandovy ch 7 magicky ch vok vyrazilo radˇ fandıcıch diva ku dech. Bobr se svy mi 5 magicky mi voky predvedl standardnı vy kon, na jaky jsme u nˇj zvyklı. Na pravidlo "Úklid Úcastnıku nebude zajistˇn" byly vsichni za vodnıci upozornˇni na startu, takz e se letosnı rocnık obesel bez zbytecne ho vola nı Horske sluz by. Lezec me nˇ Úspˇsne dvojice c. 8 byl dopraven do nemocnice s pomoc ı sve ho spolulezce, takz e nemuseli by t diskvalifikova ni. Slusny vy kon jak v lezecke ca sti, tak vecer u Kozy, predvedli novı clenove HO Loko Honza Vorısek a Venca, ale ve vyhodnocenı se to neprojevilo, neboó po finisi se za vˇrecny mi dvˇma magicky mi voky nebyl uz ani jeden z nich schopen psa t, a tak se k hlavnımu rozhodcımu dostala jejich neÚplnˇ vyplnˇna startovacı listina.
Jaroslav Piskor Houser …vesela kopa S vy borny m lezcem a “pıskarem– Jardou Piskor em Houserem (na snımku) nikdy nebyla nouze o silne za z itky a to ani mimo stˇny. Toto vypra vˇl u piva kdysi Karel Bˇlina: Frantisek Zid si koupil nove pohorky a byl na nˇ na lez itˇ hrdy . Ra no, po mensım vecırku, se na bidle probudı Piskor. “Ty, hele, novy pohorky! C ıpak jsou?– “Moje– , hrdˇ se hla sı majitel. “Podej mi jednu, aóse podıva m.– Frantisek mu jednu poda va nahoru. Za chvıli mu jı Piskor vracı a - v pohorce je nachca noŠ “Cos to udˇlal, ty dobytku?! Tady asi potece krev!– “Nebla zni, Frantisku. Prece bys nechtˇl, abych se po takove m ra nu zvedal..–
Velke letnıcıle Letosnı alpsky vy pad Bˇliny, Pavouka a Cha ry zacına mıt jasnˇjsı kontury. Ve hre jsou ctyri cesty z horolezecke bible Im extremen Fels autoru Waltera Pauseho a Jurgena Winklera v oblasti Brenta: Cima děAmbiez 3102 m ď Ostwand (Via della Concordia) VI, A1/350 m Crozzon di Brenta 3135 m ď Nordostpfeiler (Franzosenpfeiler) VI, A1/800 m Guglia di Brenta 2877 m ď Sudwestverschneidung und Sudwestwand V-, A0/300 m Brenta Alta 2960 m ď Nordostverschneidung VI-, A1/450 m A k tomu na vdavkem dvˇ cesty z knihy Im schweren Fels: Guglia di Brenta 2877 m ď Normalweg IV/220 m Crozzon di Brenta 3135 m ď Nordkante IV+/1000m Kdo doplnı jejich partu a jak to vs echno nakonec dopadne je ovs em zatım ve hvezda ch..
Zajımavy alpsky dvojboj Dva alpske skvosty bˇhem jedine ho ty dne chce stihnout s pra teli Karel Bˇlina jiz toto le to: Nejvyssı horu Evropy Mt. Blanc a “Horu nedostupnosti– Mont Aiguille (foto) ve Vercors. Pla n je takovy , z e az na mıstˇ (v Chamonix) zvolı poradı podle momenta lnıch podmınek. Kdyz bude azuro pujdou nejprve Mt.Blanc, kdyz ne, presunou se asi 50 km pod Grenoble k perle Vercors Mont Aiguille a Blanc zkusı pri zpa tecnı cestˇŠ
Dık za zda rny prubˇh akce patrı hlavnımu rozhodcımu Romanovi a pomocne rozhodcı Petre.
Z horolezecke ho klubu CAO D© cın se ani letos nenasel z a dny odva z livec. A pritom ř v ten samy den se ve Zlebu odehra l vecırek, pri ktere m akte ri posbırali tolik bodu, z e by v chlastacı ca sti byli druzı(!!) a i bez cest by to stacilo na deva te mısto..
Veru la kavy pla n ý drzıme palce!
Nenıto s koda a zbytec n– sebepodcen ova nı? :o) CAO News 12
Novy pr˚vodce na Ptacıstň ny
OLYMPIJSKY SPLH - VELKA CENA VARNSDORFU 2005 Vy sledky uvodnıho kvalifikac nıho za vodu na mistrovstvırepubliky v olympijsk– m s plhu
Pavel Ky sa Bechynˇ dokoncil nove ho pruvodcıka na Ptacı stˇny na Bukove hore. Pruvodce na vıce jak padesa ti strana ch popisuje vsechny masivy i vˇz e, nechybı obsah, vseobecne informace, historie, mapky, rejstrık. Pruvodce je celobarevny a kaz dy objekt je vz dy vyobrazen na fotografii, nˇkdy prımo z prvovy stupu.
Poradatel: HOROLEZECKY KLUB VARNSDORF Sportovnı hala Varnsdorf, Zapadnı 2984, 407 47 Varnsdorf
12. Řnora 2005 Elektronicka c asomıra (zalozne 3x digitalnı ruc nı stopky)
V sobotu 12.3.2005 probˇhl ve Varnsdorfu Úvodnı kvalifikacnı za vod na mistrovstvı republiky v olympijske m splhu na 8 metrove m lanˇ. Za vodu se zÚcastnili i horolezci z HK Varnsdorf a jak je vidno z vy sledku na prvnıch trech mıstech v kaz de kategorii, vubec si nevedli spatnˇ! Kategorie I. Muzi - roc nık 1987 a starsı d´ lka lana 8 m 1. Kriva nek Josef, roc.1979, Sokol Brno I. 2. Matˇj Martin, 1986, Sokol N.Mˇsto n. Met. 3. Fejgl Michal, 1980, SSK Palestra Praha
7,02 7,27 7,67
Kategorie II. Dorostenci - roc nık 1988 a mladsı, lano 4,5 m 1. Kittl Jakub, 1988, HK Varnsdorf 2. Jary Jan. 1990. HK Varnsdorf 3. Feigl Stanislav. 1988. HK Varnsdorf
4,29 5,17 7,67
Kategorie IV. Senior i - roc nık 1964 a starsı d´ lka lana 8 m Bohuz el kniz nı vyda nı zatım nepla nuje, leda by se nasel sponzor, ktery by pomohl uhradit ca st na kladu na vy robu. Jak na m Ky sa napsal, poskytne cele dılo Vlastovi Domesovi, takz e by v nejbliz sı dobˇ mˇl by t volnˇ ke staz enı na stra nka ch www.vrcholky.cz. Pouze ti, co se podıleli na prvovy stupech, dostanou pruvodce tistˇne ho. To se rozhodl zafinancovat sa m Ky sa: “Lezecky Buh mˇ treba odmˇnı nˇjakou pˇknou cestou nebo necekany m chytem tˇsnˇ pred pa dem.–
1. Feigl Stanislav. 1960. HK Varnsdorf 2. Poes Jirı, 1955, Sokol Praz sky 3. Niezgodsky Pavol. 1953. SSK Palestra Praha
11,33 13,97 19,50
Ovˇrenı vy sky cıklove ho cidla: A.Haufert Hlavnı rozhodcı: A.Haufert Elektro casomˇric, starte r: K.Hofman Reditel za vodu: Karel Hofman
Nu, a jestň nň co pro Jonase :o)
Aby si take trochu odpocinul po dobre vykonane pra ci, sbalil si fidla tka a v pondˇlı 14.3. odle ta na 16 dnı s Janou Reznıkovou do El ChorraŠ
Velik– dıky za pekny kus pra ce! Na navstň vň u Mr. Autsajda http://dagles.wz.cz/zihova.htm
Psa no a foceno pro sira Daglese Stra nky tyto jsou vˇnova ny zejme na JEMU! Tomuto neÚnavne mu bojovnıku za vse zpa tecnıcke , stare a nemodernı. Tomu, ktery rdousı modernı trendy, drtı v zubech nejty a borha ky a prıpadnˇ i uleha , jako na tomto obra zku, na hromady mg., ktere tu zbyly po na jezdu borhomilu, ktere rozpra sil. Prach jsi a v prach se obra tıs, neboó kdo cım pra sı, v to rozpra sen by va . Dˇkujeme sire za Tvoji Pra ci a dˇkujeme i za Tva vlıdna slova, ktery mi pozveda s nase duse z bahna malomyslnosti a slabosti! S laskavym svolenım webmastera Jana Autsajda Pus e
Nechtň j, aby ti ujel vlak.
Vybrali a vhodnost posoudili kamara di z oddılu..
CAO News 13
VY
ROC I
C AO N e w s
BR EZEN 2005 2.3. Eduard Puncman, HO Boletice, predseda oddılu 4.3. Pavlına Sedliska , HO TJ Doprava D© cın 4.3. Anna Bodla kova , HK D© cın 5.3. Jan Autsajd Pus , HO Sutroplaz Radotın, predseda 6.3. Jan J– n a Paul, HO Boletice 7.3. Ivo Myslivec Jera bek, CAO D© cın 11.3. Lubos Jera bek, CAO D© cın 12.3. David S edivy , CAO D© cın 15.3. Jan Josef Palivec, CAO D© cın 15.3. Radomır Souc ek, HK D© cın 17.3. Jaroslav Uher, HK D© cın/CAO D© cın 17.3. Vladislav Prcek Nehasil, HO Boletice 17.3. S a rka Paulova , D© cın 18.3. Josef Kl˚s, CAO D© cın 20.3. Stanislav Feigl, HK Varnsdorf, predseda oddılu 21.3. Karel Kalibus Kruschina, Teplice 23.3. Milan LittleBadMan S patenka, CAO D© cın 27.3. Zdenek Vajsharo Vaishar, CAO D© cın 29.3. Ivan Na hlık, CAO D© cın 29.3. Jana Jıchova , CAO D© cın Vs em oslavenc˚m blahoprejeme a prejeme hodne zdravı, sportovnıch u spech˚ a spokojenostió
C
EKA
NA S.
K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
Telegraficky: -
Pavel Pavouk Cerny, Jarda Uher, Vaisharovi, Ivos Jer abek, Pavel Kysa Bechyne a dalsı proha nˇjı pra skacky po Snˇz nıku, Milan Mysık, Pavel Buky Henke, Honza Horak a dalsı motyckujı v ledove m kra lovstvı a Pavel Zip Hornık, Petr Jıcha, Tomas Hraban, Jarda Uher a dalsı pra sı na umˇle stˇnˇ. Po te hle zimˇ budou vsichni v laufu..
-
Pr evoz v Dolnım Zlebu je opˇt mimo provoz. Sotva problikla tiskem zpra va, z e uz zase jezdı, doslo k utrz enı kotvy. Nynı ceka v zimovisti az hladina Labe klesne natolik, aby se dala ukotvit nova kotva.
-
Pokud letos nebude pro neprızen pocası (nebo ochrana ru) zrusena Prachovska dvacetic tyr hodinovka, vyrazı na lezecky maraton i lezci z Dˇcına. Jistı jsou uz Pavouk s Houbou a dalsı jestˇ zvaz ujı.
-
Na lezci.cz probˇhl on-line rozhovor s mistrem svˇta v lezenı na obtız nost Tomasem Mrazkem. Dık za tento pocin spra vcum tohoto lezecke ho serveru!
-
Toma s Rous nabızı zbranˇ do ledu GRIVEL-ALP WING s poutky, kombinace tlouk, lopatka. Ma lo pouz ıvane . Cena za oba 6.700,- Kc. Mob. 608 730 186 nebo 606 737 897
-
Nenı to z a dna novinka, ale prece ď Karel Hofman se oz enil.
-
Vysel novy EVEREST. Pokud si chcete precıst para dnı cla nek od Jardy Marsıka o pıskovcovy ch desıtka ch (foto Lukas Chalupecky), o boulderingu v jedne exoticke oblasti, rozsa hly portre t Karla Beliny a hafo dalsıho, urcitˇ si ho kupte. Za tˇch pa r korun stojı!!
-
Nulty rocnık nocnıho BAJKOVA NIzorganizoval Jarda Uher. Byly vyjete koleje, pa du mraky, ale vsichni byli spokojenı..
Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... brezen
Alpiniada 2005. U vodnı disciplına ď bˇh na Snˇz ku. Start v 11 hodin z nadmorske vy sky 1000 metru. Pora da C AK Praha, Jan C ervena cek Slechta.
12.3.
Maskarnı ples v Besedˇ v Bˇle . Pora da na jemce hospody. Bliz sı info Zdena Mysıkova & Lenka Cha rova .
26.3. 27.3.
Mirasuv svih. V. rocnık cyklisticke vzpomınkove Pora da KUR sport. Vıtanı letnıho c asu. 18.00 hod, Hubertus, Dolnı Zleb.
26.4.
Cyklisticka c asovka do vrchu. Info Uher, Cha ra.
akce.
Hodne slunıc ka a brzky prıchod jara!!
(Kalendarakcı ma pouze informativnı charakter. Redakce nemuze ruc it za jejich konanı ani termıny. Je tedy v osobnım zajmu kazd´ ho zajemce o Čc ast kontaktovat por adatele a domluvit se na podrobnostech pr ımo s nım.)
Preje za celou redakci CAO News Jir ı Houba Chara
UPOZORNE
V prıstım cısle CAO News -
PRO C LENY
Snad uz sleze snıh a my budeme moci vyrazit na pısky Moz na bude Pamˇtnicke oke nko Nˇjaka zarucenˇ pravdiva povˇst ze skalnıch mˇst Nebudou chybˇt pravidelne rubriky a samozrejmˇ mnoho dalsıhoŠ
C LENSKA
NI
C A O D E C IN
SCHĚZE PROBEHNE VE STREDU 6. DUBNA
HODIN, V RESTAURACI NA KOCANDE V
2005 OD 18.00 DECINE III...
NA PROGRAMU BUDE:
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI.. TES IM SE NA SETKANIS VAMI!
Nezapomen ! Prıstıcıslo CAO News vycha zıjiz 13.4.2005!
CAO News ď Horolezecky casopis severoceske ho regionu ď Vyda va HO CAO Dˇcın ď Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu ď Sıdlo redakce: CAO News, Zlebska 80, Dˇcın XV, 405 02, Czech republic, se fredaktor Jirı Cha ra, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], webove stra nky: http://www.vrcholky.cz/, - Sazba: OpenOffice 1.1, Sponzorske dary: 151510921/0600 CAO News 14
