H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 0 8 4 HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
Rocnık
O
8, cıslo 084
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
KLUB
-- Since 1999 --
CAO DE
C IN
WWW.VRCHOLKY.CZ
C ervenec
2006
Š T E S T Í ..
BEN
MOON š Jsem s tastny , z e jsem uz ve ve ku sedmi let poznal lezenı. Od tř doby mi prineslo spoustu radosti - bylo to skutecne to jedinř, co jsem chte l de lat. Lezenı dava mřmu z ivotu smysl, zame stnava me a motivuje pro z ivot...
V tomto c ısle v
Cho-Oyu Ivana Na hlıka
v
Kvetnovy za jezd do Arca
v
Novč trendy v Sasku?
v
Bernskč Alpy
v
Konec lč ta nınacerno
v
Pavouk zkompletoval Sasko
v
Jeptis ka stoleta
v
Forma Rosti S tefa nka
v
Novč cesty
v
Strıpky
v
Neco pro Jona s e
v
a mnohe dalsıŽ DolnıZ leb, Jeptiska. Foto ý 2006 Zdenek Vaishar CAO News 1
Jak jsme pr edesılali uz v minule m cısle CAO News, ve str edu 17. kvš tna 2006, ve 14.00 hod vystoupil Ivan Na hlık z horolezecke ho klubu CAO Dš cın (na snımku), na sestou nejvyssı horu svš ta Cho-Oyu.
Druhy m “cizincemš v expedici byl Fero Mojto velmi bohaty , velmi kultivovany a fyzicky zdatny (ackoli jiz uprostred sestž ho decennia ve ku). Slovak, na kterž ho v dobrž m vzpomı nam, nebo… byl jaky msi klidny m strykom s jisty m ve kovy m nadhledem.Vsichni dalsı clenovž expedice byli z ruzny ch koutu republiky a jiz za sebou me li radu vy stupu na sedmitisı covž vrcholy. Nikdo nebyl vyloz eny m novackem bez vysokohorsky ch zkusenostı .
Prvnıvylezl na 8.201 metru vysoky vrchol 10. kvš tna Gruzınec Bidzina Gujabidze, tr i dny na to, v sobotu 13. kvš tna, dosahli vrcholu Milan Wlasa k, Alice Korbova a Pavel Michut a nakonec, ve str edu 17. kvš tna, byli –spš snıi Daniel Vlach, JirıKalousek a Ivan Na hlık.
CAO News: Jaka byla tvoje pr ıprava? Chemie, steroidy, krevnı konzervy nebo snad býha nı?? I.N.: Z krevnı ch konzerv to byl jedine Bikaver - bulharska Medve dıkrev, testosteronu mam zatı m jeste dost (i kdyz ň ). Takz e z tž prı pravy hlavne to be hanı . Nemohl jsem si dovolit z adnž specialnıvolno, byla to vubec od mž ho primare velka benevolence, z e me pustil na 7 ty dnu na expedici. Takz e denne po praci 6-10 km be hu, 30 km na horskž m kole, sem tam ne jakž to lezenı , kde hlavnı mi spolulezci byli bratri Nehasilovž a Jirka Svoboda. Ti se taky staly my mi “trenž ryš pri zimnı prı prave na be z kach „ prejezdech Luz icky ch a Krusny ch hor s alkoholovy m a nocnı m handicapem. Bylo to tž z ledovcovž lezenı na Pustž m zamku a trž ninky v ruzny ch bohuliby ch zarı zenıv okolıDe cı na (Vy prez , Slavie apod.). Pouz ı val jsem i svoje z minulosti osve dcenž specialnıtrž ninkovž metody jako je be h na Studeny vrch v plynovž masce „ to miluju obzvlas… a clove k si tak velmi prirozeny m zpusobem zvyka na kyslı kovy dluh.
Vsichni clenove expedice Hannah Mountain Breath Cho Oyu 2006 absolvovali vystup bez pouzitıkyslıkovych pr ıstroju .
Jak jsme slıbili, Ivana jsme podrobili mensımu kr ızove mu vyslechu. Tady to je:
Cho-Oyu Ivana Na hlıka Rozhovor o vy stupu na sestou nejvyssıhoru svá ta.. Za CAO News se Ivana Na hlıka ptal Jir ıHouba Cha ra
CAO News: Ivane, jak jsi se k expedici vu bec dostal a kdy bylo jasne, ze s nimi poletıs? I.N.: Expedice postupne krystalizovala be hem predchozı ch vy stupu v Pamı ru, konkrž tne na Piku Lenina a Piku Korz ene vskž .Vedoucı osobnostı expedice byl dobrodruh, horolezec, skialpinista Milan Wlasak, ktery je nejen velmi fyzicky zdatny , ale je to tž z vy borny organizator s dobry m know-how a s dobry m tahem na branku. Prva slova o moz nž m vy stupu padla po pome rne bezproblž movž m vy stupu na Pik Korz ene vskž v Pamiru.V podstate od zacatku jsem ve de l, z e si tuto jedinecnou moz nost nemuz u nechat ujı t a od zacatku i dı ky mž profesi (doktor © chirurg. Pozn. redakce) se s mojı–castı pocı talo.
CAO News: Takovy kopec je trochu mimo moji pr edstavivost č kde jsi schrastil vsechny potr ebne kra my, oblecenı, spaca ky, boty..? I.N.: Ve tsinu ve cı jsem me l z drı ve jska. Skelety Koflach, pž rovž oblecenı a spacak od Rakoncaje. Ne co jsem samozrejme dokupoval, abych nevypadal na horach jak Hanc nebo Vrbata, protoz e i zde musı s trosku by t “trendyš. Ale to vı s, nemohl jsem si vzhledem k omezeny m financnı m moz nostem opatrit ten –plne nejsoucasne jsıoutfit, takz e to byla trochu takova ceskokamenicka inovovana verze oblecenı .
CAO News: Jak dlouho va m trvala cesta do BC? Mýli jste nosice, jaky, stycneho du stojnıka a takove ty výci? I.N.: Vlastnı Advanced Base Camp, odkud zacı na vlastnı CAO News: Kolik va s celkem bylo a odkud? vy stup, je velmi vysoko. Je ve vy sce 5.700 m. Z toho vyply va, I.N.: Expedice byla jedenacticlenna a me la mezinarodnı z e postup sem musel by t velmi pozvolny . Vy skovž ho tabora charakter. Horolezecky m tahounem expedice byl Bedzina jsme dosahli po 14 dnech spojeny ch s postupnou aklimatizacıa Gujabidze „ predseda gruzı nskž ho horolezeckž ho svazu,tery s aklimatizacnı mi vy stupy. Expedice zacı nala v Nepalu a me l jiz za sebou radu velmi vaz ny ch vy stupu jak v Pamiru, tak organizovala ji pro nas ruska (mimochodem velmi dobra i v Himalajı ch. Mimo jinž 2x stanul na vrcholu Everestu. agentura) Royal Mountain Trek. Dostali jsme se helikoptž rou k CAO News 2
nepalsko-cı nsky m hranicı m. Potž postupne pres me sta Nyalam a Tingri do China Base Camp, kam se da dojet auty a pak nasledovala preprava materialu na jacı ch. Materialu bylo bezmala 3 tuny a neslo ho ne co kolem 60 jaku. Nosice jsme neme li. Dnes jiz odzvonilo mohutny m expedicı m podobny ch vojensky m taz enı m. Ve tsinu z te ch 3 tun materialu tvorila kuchyn, jejı vybavenı potravinami „ kterž v Base Campu zajis… ovala jiz vy se zmı ne na ruska agentura. CAO News: No 60 jaku , to uzje taky slusna arma da.. Jak jste mýli rozdýlenou pra ci na kopci a jaka byla taktika? Mýli jste nýjak dany termıny, kdo s kym bude eventua lný „tocit na vrchol a tak? I.N.: V podstate 9 lidız jedenacti, mezi nimi i ja, me li ambice, dosahnout vrcholu. Pokud jde o rozde lenıpracı , strı dali jsme se podle kondice a podle sehranosti lidıve vynaskach a stave nı postupne 3 vy skovy ch taboru. Casem se poznavalo i to, kdo asi na vrchol bude mı t. K nasemu velkž mu ste stı nam letos mimoradne pralo pocası , a tak naste stı se na vsechny potencialnıvrcholovž lezce dostalo a vsichni me li prı lez itost vrcholu dosahnout.
jen buldocıvytrvalost. Vy stup mi trval 8 hodin a vrcholu jsem dosahl zhruba ve 14 hodin. Konec vy stupu je velmi nezaz ivny , hora koncıdlouhy m sne hovy m plateau a poslednı ch ne kolik set dž lkovy ch metru v podstate nenabı ras tž me r z adnou vy sku. CAO News: Dar ilo se ti spa t pr ed „tokem? A co se clovýku honı hlavou v takove vysce a pr ed takovym okamzikem? I.N.: Naste stıjsem ne co naspal. A co se Ti honıhlavou? Myslı s hlavne na ty doma a jak by to bylo krasnž , kdyby se to nasledujı cıden podarilo. Taky se modlı s, aby vydrz elo pocası .. CAO News: Kdy uzjsi cıtil, ze se dostanes na vrchol? I.N.: No, ja to cı til jiz v zakladnı m tabore, resp. cı til jsem, z e jsem dobre fyzicky pripraveny . Podmı nky, kterž nam pripravili nasi 3 nepalstı kuchari v zakladnı m tabore, dobrž pocası , technicky snadny terž nň no, to by proste clove k neme l pustit z rukou. Navı c mi ta hora byla od zacatku sympaticka. Ale, z e na tom vrcholu opravdu budu, jsem jasne ve de l az na tom zave recnž m sne hovž m poli.
CAO News: Takze pocası bylo para dnı. A podmınky na kopci? I.N.: Taky podmı nky na kopci byly vy bornž , ve tsina te z ky ch mı st jiz byla zajiste na fixnı mi lany, coz vy razne urychlovalo pohyb na kopci. Jedinou relativnınevy hodou bylo to, z e je to dosti frekventovana hora, takz e na ne ktery ch te z sı ch lezecky ch –secı ch se obcas tvorily fronty. Ale nemuz u si v podstate na z adnou neprı zen pocasıste z ovat. CAO News: Aklimatizace i na mnohem mensıch kopcıch výtsinou “bolıČ. Co tady, jak jsi to sna sel a jak dlouho ti aklimatizace trvala? I.N.: Naste stımam schopnost se pome rne dobre aklimatizovat. To vı s, ty zacatky jsou te z kž , ale nepozoroval jsem z adnž ve tsı problž my s vy skou. Dodrz ovali jsme pome rne prı sne zasady aklimatizace, tj. vystoupit kaz dy den jen cca 500-700 vy skovy m metru, prespat a pak zase dolu do Base Campu. U z adnž ho cela expedice se neprojevily z adnž prı znaky horskž nemoci. CAO News: Kdy ses dozvýdýl termın tveho pokusu o vrchol? I.N.: V podstate ten den byl dan kapacitou vy skovy ch taboru. Chodilo se po trojicı ch a ja byl v tž poslednıa padl na me vrcholovy pokus na 17. kve tna. Nikdo se nehadal, nikdo nechte l jı t drı ve ci pozde ji. Panovala zde klidna shoda a dobra spoluprace. CAO News: Jak vypadal tvu j postup pr i pokusu o vrchol? Docela by mý zajımalo, co jsi vsechno ta hnul sebou, jak týzky jsi mýl kletr, kolik hadru na sobý atd.? I.N.: Snaz il jsem se toho samozrejme do poslednı ho tabora tahnout co nejmž ne , ale ne kterž ve ci neosidı s. Pž rovž vrchnı oblecenı , pod tı m dobry windstopper, tricko, moira, macky, cepı n, j¨mar, sedak, vysokohorskou dehydrovanou stravu Reiter, energetickž tycinky a gely. Vlastnıvy stup zacal v 6.00 rano, coz znamenalo vstat ve 3.00, navarit caj, ne co pojı st. Rannıoblž kanıa hlavne nasazenı skeletu a macek byl obrovsky porod. Venku minus 30ďC, prsty na rukou velmi promrzlž s bolestı , ktera az vyvolavala slzy v ocı ch jsem se obouval asi 45 minut. Vlastnıvy stup z poslednı ho tabora na vrchol nepredstavoval, az na velmi kratky skalnıprah nic lezecky sloz itž ho, chte lo to
CAO News: Ivane, co vrsek? Pocity, euforie, naplnýnı nebo jen myslenky na sestup? I.N.: No to vı s, z e ta euforie tady byla. Slzy v ocı ch taky. Bylo to z–rocenıne kolikaletž driny a snahy dostat se az tam, kde sı dlıbohovž . A ja me l to ste stı , z e mi to tahle Tyrkysova Bohyne dovolila. Ale samozrejme , jak vsechny poucky pravı , dosaz enıvrcholu je jen polovinou –spe chu a abys o tom jednou ne komu mohl vyprave t, musı s nutne dolu. Takz e racionalne po asi 20 minutach pobytu zde, kde byla navı c mlha a spatna viditelnost, jsem zahajil sestup. CAO News: Z tvych zpra v pr ımo z C ıny vım, ze sestup byl hodný dramaticky.. I.N.: No snad ani tak dramaticky objektivne nebyl, ale ja jsem si ho svou vlastnıvinou dramaticky ude lal. Vsichni, kterıdo takovy ch vy sek chodıti reknou, z e je nutno dodrz ovat pitny rez im a z e musı s vypı t 4 litry tekutin denne , abys byl dostatecne hydratovan a ja, jako medicı nsky vzde lany clove k, bych to me l ve de t dvojnasob. Jenz e ja jsem se na tu hydrataci krasne vysň Myslenıtady v nedostatku kyslı ku mas preci jen pone kud deformovanž (ja jsem naprı klad pri vy stupu z druhž ho do tretı ho tabora me l neustalou vtı ravou predstavu, z e po mojı levici je dreve ny plankovy plot), clove k je unaveny a utavenı litru vody a jejıprivedenık varu stojımnoho sil. No proste pil jsem malo, v podstate bych to nazval asi nedostatkem osobnı disciplı ny. Navı c premnoz enıkrvinek „ to vse vedlo k tomu, z e z mojıtekutž krve se stala husta kolomaz, a tak mi zacaly omrzat jiz pri sestupu do 3. tabora spicky prstu.
CAO News 3
Nejhorsıjsem si pak proz il nasledujı cıden, kdy pro velkž bolesti nohou jsem velmi pomalu sestupoval do zakladnı ho tabora a nakonec prakticky jiz pro neschopnost ovladat chuzi jsem skoncil asi 800 m od tabora a jen velkou a s… astnou shodou okolnostıjsem za pomoci kamaradu nakonec preci jen sede l mezi prateli v jı delnı m stanu a hlavne byl naz ivu. CAO News: Co bylo pak? I.N.: Vide l jsem od zacatku, z e nohy mam pome rne silne postiz eny „ spicky prstu me ly lehce fialovy nadech a bolesti v ly tkach a stehnech byly pome rne znacnž . Ale ve de l jsem, z e se niceho zde, v predsunutž m Base Campu, nedovolam, a z e musı m po vlastnı ch sestoupit nı z e do asi 10 km vzdalenž ho Middle campu „ kam tou dobou jiz bylo moz no dojet vozidlem. Ta cesta morž nou pro mne byl jeden z nejnezapomenutelne jsı ch zaz itku. Bolel mne extrž mne kaz dy krok, pot na cele, rychlost pohybu 2 km/hod s pomocıhulek, o kterž jsem se opı ral celou vahou. No a pak konecne Middle camp a zachrana! Pak uz jsem jen dojel do Kathmandu, kde to Rusovž zhodnotili, z e: Eto nicevo, vsjo bude t charaso, vcetne nepalskž ho kolegy ortopeda, ktery mi nohy natrel naz luto desinfekcı . No ja ve de l svoje, z e to proste stojıza hovno a z e cı m drı ve budu v Cechach, tı m lž pe... CAO News: A to slo tak snadno zmýnit dobu odletu? I.N.: Naste stıse ta ruska agentura ukazala jako velmi schopna, letenku domu mi prebukovali a ja mohl uz druhy den po prı jezdu do Kathmandu lete t pres Dillıdomu. No a zde jsem nastoupil rovnou na svoje chirurgickž odde lenıv De cı ne a zde se postupne prislo na dramatickou diagnosu, a sice, z e tepny my ch dolnı ch koncetin jsou na ne kolika mı stech uzavreny krevnı mi sraz eninami. Musel jsem nastoupit na specialisovanou kliniku do Prahy, kde mi cž vy ope t zpruchodnili. Ale to bylo snad ve tsı martyrium, nez ta osmitisı covka. Ale te m svy m kolegum bych dnes polı bil ruce a zustavam jim neskonale vde cny . CAO News: Takze to bylo docela o fous, co. A jak hodnotıs svu j vystup s casovym odstupem dnes? Nedostavı se teť trochu ztra ta motivace v lezenı, nebo tý hima lajske osmitisıcovky lapily a zacnes je kompletovat? I.N.: Jeste mam trochu nacernalž palce u obou nohou ale asi nedojde k z adny m fatalnı m ztratam. Lovec osmitisı covek urcite nebudu. Beru ten svuj pruser jako Boz ıprst, ktery mi rı ka, z e prı ste by mi to uz nemuselo tak projı t a taky si nepripadam jako ne jaky dobyvatel te ch nejvyssı ch vrcholu. Chovam k te m horam obrovsky respekt. Ta hora byla tak hodna, z e mi dovolila, abych se dostal az na jejıvrsek, ale mnoha lidem jiz ukazala velmi nevlı dnou tvar a mnoho lidızustalo nave ky v jejı ch trhlinach. Dost lidımi trochu ironicky rı ka: A stalo ti to za to? Ja myslı m, z e i pres ty docasnž zdravotnıproblž my staloň ja byl preci jen na osmitisı covce. Jen me mrzı , z e uz to nemohla ve de t moje mama. Ale s lezenı m urcite neskoncı m. Mam jeste plno, sice niz sı ch, ale presto vy znamny ch vrcholu, kterž bych rad slezl.. CAO News: TozIvane, jestý jednou velka gratulace, a se ti palce co nejdr ıve dohojı a take, a tý stýstýna prova zı i na vsech tvych dalsıch cesta ch! A dıky za pr ıjemne popovıda nı. To mrazenı v za dech pr islo v týchhle vedrech docela vhod :o) Foto „ 2006 MountainBreath.cz
Kvetnovy za jezd do Arca aneb jak má italske placa ty pripravily o iluzeŽ Eva Dcera Zapotocka CC Dubı
L
e t o s se v Italii v Arcu na kve tnovž svatky, kdy se sem vyraz ıuz tž me r se samozrejmostı , sesla pe kna particka lezcu i horolezcu ze vsech koutu republiky. Z puvodne planovany ch asi patnacti lidıse nas tam nakonec vyklubalo asi tricet, napr.: Jitka Zkourenka Skalova (ktera cely zajezd zorganizovala), Petr Bobulac Cermak (Mistr), Jirka Cigan Novak, Joska Rak Rakoncaj, Jirka Prcek Slavı k s Helcou, Martin Matras, Davı dek Semiginovsky , Jirka Rosol, (ktery nas snad uz pronasleduje, protoz e ho potkavame, kdykoliv vyrazı me do vzdalene jsı ch lezecky ch oblastı:o) ), Petr Holajz Holı k, pochopitelne ja, Gymplaci, Valy, Bucina (zacı najı cılezec, ktery nenıpo tž to Italii uz zdaleka zacı najı cı )ň Ja a dale jmenovanıjsme tuto oblast navstı vili poprvž , takz e nas zajezd byl spı se objevitelsky . Ty den pred odjezdem jsem si hledala na internetu ne jakž informace o tž to oblasti a nasla jsem tam fotku a povı danık oblasti Placche Zebrate. V tu chvı li jsem prestala dy chat a jen s otevrenou pusou a s nadherny m pocitem u srdce jsem zı rala na obrovskou sestisetmetrovou plotnu na monitoru.
Vz dycky, kdyz lezu ne jaky krasny rajbasek, rı kam si, skoda, z e ta cesta nenıjeste alespon trikrat tak dlouha a pak zjistı m, z e existuje sestisetmetrova “placataš, na kterž je asi 25 cest. Od tž doby jsem nemohla dospat a uz se te sila, jak budu jednou stat pred tou ohromnou ste nou skutecne , slunı cko v zadech a slintat jako muj pejsek Aichenka (kdo ji zna, jiste chape, jak moc). Hned prvnıden po prı jezdu jsem o mž “placate š vsem vyprave la a ukazovala fotky (musela jsem si ten skvost pochopitelne vytisknout, abych mohla nad nı m vzdychat cely ty den), ale to jsem si nabe hla. Okamz ite se me chopil pan Mistr a dostala jsem skolenıo tom, z e poloz enž cesty mi nic nedajı , z e jestli se chci naucit lž zt, tak musı m jı t praskat previsy atd. Aniz bych si vzala Mistrova slova k srdci, prvnıtri dny jsme se stejne nachazeli v oblastech, kde se vyskytovaly ve tsinou cesty kolmž az mı rne previslž , a to v Sarche, Colodri Sud a La Panoramica. Pochopitelne mi to nevadilo, ale kaz dy
CAO News 4
den to takž nejde. Takz e ctvrty den se rozhodlo, z e sice “zebruskyš (jak jsem si je laskyplne nazvala) jeste pockajı , ale navstı vı me oblast Baone, dle pruvodce taky plotna, navı c se samy mi ctyrkami, pe tkami, takz e si ude lame takovy rest day. Ve tsina prı tomny ch me la totiz vz dy po trech dnech rest day ve stylu, z e prosede la den v “base campuš a kostovala italskž vı no, kdez to my nadsenci, co jsme tu byli poprvž , jsme prece nemohli promarnit jediny den!
:o) . Nejdrı ve jsem byla celkem zklamana, ale vecer jsem to uz u vı nka pridavala jako historku k dobru. To jsem hned Cermakovi nahrala a dostala (a nejen ja) dalsız mnoha jeho ne kolikahodinovy ch skolenı , z e nejen, z e musı m do previsu, ale z e se musı m vykaslat na ne jakž pe tky a zacı t lž zt poradnž cesty a jestli se chci dostat v lezenıdal, musı m vyvade t a podobne ň Mistrovy rady jsem si vzala tentokrat k srdci a hned druhy den se vyraz elo do Massone, kde jsem se hned nacpala do prvnıcesty 6b, kterou jsem si sice odsede la, ale maximalne si to uz ı vala pri vcerejsıvzpomı nce na muj hruzostrasny zaz itek. Par cesticek 6a, dve 5c pro odlehcenı , kterž byly sice jako ve tsina lehcı ch cest ve vyhlaseny ch oblastech oklouzanž , coz jim ale na krase neubı ra, snad jen trochu pridava na obtı z nostiň a na zave r jsem i dle slibu alespon jednu cestu vyvedla. Vecer jsem sice tahla ruce za sebou, ale s naprosto spokojeny m –sme vem.
Ze by dals ıpredna s ka?? Zleva Zkourenka, Valy, Gympla k a C erma k..
Zdalky “placatyš Baone vypadajı skutecne efektne , pri pohledu na ne jsem si musela utı rat ope t koutky. Plotna je vysoka asi 100 m, takz e cesty ve tsinou dvoudž lkovž , a sklon, kterž mu jsem ani nechte la ve rit, z e existuje. Clove k se musel opı rat o dlane , aby si neodrel kolena, na standu se dalo lez et. V podstate by se moz na i dalo dat si ruce za hlavu a vybe hnout az nahoru :o) . Potutelne jsme se usmı vali, z e vide t nas Mistr, tak bychom si vyslechli zase prednaskuň Oblast Massone - vlevo Holajz, vpravo ja ..
Nasledujı cıden vypadalo pocasıdost divoce, proto jsme hledali rade ji oblast blı zko od auta, abychom v prı pade –prku pred deste m me li blı zko do –krytu. V pruvodci jsme si nasli oblast Promeghin, o kterž ani ostatnı , kterıjezdıdo Arca i treba pres dvacet let, neve de li, z e existuje.
Tak takhle vypadajıosudnč placa ty Baone (zleva Gympla k a Holajz)..
Nejdrı v jsem lezla jen jednu dž lku, po dvou krocı ch mž nadsenızacalo ale lehce opadavat, nohy dost klouzaly a nebylo se za co moc drz et, navı c zrovna ten den bylo dost parno, takz e az tak prı jemny pocit z lezenıto nebyl. Druhou cestu uz jsme “vysliš dve dž lky, dolezla jsem ke standu tž prvnıa zacaly mi vystrelovat neskutecnž krece do chodidel, kterž postupovaly az do ly tek, do toho se mi zacalo lehce de lat mdlo z bolesti a z neskutecnž ho vedra, ale jelikoz jsem byla jiste na shora, musela jsem se dostat ne jaky m zpusobem nahoru. Nahle mi bezde cne zacaly tryskat slzy bolestı , takz e jsem ve finale byla i oslepena a ani nevı m, jak jsem se nahoru vyskrabala. No, horsı zaz itek z lezenınemam! U hornı ho standu jsem si jen zula boty a zacala vykrikovat, z e zı tra vyraz ı m s Cermakem do previsu
Oblast Promeghin - cvaka te skutecnerovnou ze zeme... (na fot. vlevo Gympla k a Lč na). Na obr. vpravo lezou zleva Ciga n, Gympla k a Helca..
Skala byla sice celkem nı zka, asi kolem 20 m, ale zase trochu jinž lezenı . V podstate se jednalo o slepenou hromadu maly ch kamı nku, takz e stale chyty, stale stupy, vsechny cesty lehce previslž , takz e se dalo lž zt, i kdyz drobne poprchavalo. Cesty byly vsechny lehce nadhodnocenž , takz e jsme se mohli radovat, z e ja jsem si vyvedla 5c, tehdy zacı najı cılezec Bucina vyvedl 6b, dalsı si zde vylezli nejlehcı 8a v z ivote :o)ň V pruvodci jsme se docetli, z e skala byla puvodne zarostly
CAO News 5
svah, ktery za financnı podpory me sta jisty Elio Orlandi vycistil a nasekal tam mraky cest, proto se zde takž nachazely ny ty po 80 cm, pod skalami lavice a stoly a jak jsme se dozve de li od instruktora naseho oddı lu, ktery kdysi tuto oblast takž navstı vil, drı ve se pod ste nou nachazel dokonce i koberecň Dale nas takž zaujala oblast Marciaga, kam prijedete na golfovž hriste , nechate auto tž me r na greenu a prı mo nad arealem se na vas z lesa usmı vajı vrcholky vapence. Tato oblast je sice trochu vzdalene jsı , ale nadhernž odjiste nž cesty po dı rach a z ilach za to stojı .
C erma k rek vyva det, tak se musıvyva det ;o) (Vlevo oblast Marciaga, vpravo Nago..)
Jelikoz navstı vit vsechny oblasti kolem Arca se neda stihnout za jediny zajezd, ani ty vy znacnž , museli jsme se rozhodnout, co oz elı me a kam se tedy podı vame poslednıden. Rozloucila jsem se s “Placatama Zebratamaš, museli jsme zrusit i planovanou ferratu a dalsıa nakonec zvı te zilo Nago. Sice lehcı cesty byly ope t oklouzanž , ale zase se musı m opakovat, tak chytovatž , z e to vubec nevadı . Kaz dopadne i kdyby to ne komu vadilo, ten nadherny vy hled na Lago di Garda s jeho prı zracnou parou a s te mi obrovsky mi skalnı mi giganty u brehu to dokonale kompenzuje!
Novč trendy v Sasku? aneb pa r postrehu ze Saska.. JirıChose St astny Horoklub Chomutov
u v o d n e jsme chte li jet prvnıcervencovy ty den do Alp, ale spatna predpove ö pocası pro druhou polovinu ty dne nam prekazila plany. Naste stıv nasich krajı ch me lo by t hezky, a tak jsme vyrazili na pı sek do Saska. Pocası bylo natolik dobrž , z e za cely ty den nespadla ani kapka vody a slunce praz ilo celou dobu jak o z ivot, takz e se pres poledne nedalo lž zt ani ve stı nu. S nade jı jsme sledovali kupı cıse bourkova mracna, ale i bourky nas –spe sne mı jely. Me li jsme tak dostatek casu na prochazky skalami a pozorovanı , co se kde zme nilo. Nasıpozornosti tedy nemohly uniknout novž linie, vedoucı na skalnıve z , kolem kterž jsme casto v Rathenu prochazeli, ale v nasem pruvodci byla uvedena jako nelezeny masiv. Moz na si reknete, z e takovy ch skal je v Sasku spousta, ale tahle byla zvlastnıtı m, z e v jiz nıste ne byly vedle sebe tri novž cesty, od pohledu tak sedmovž lezenı , z cehoz v tž prostrednı jsme napocı tali osm kruhu na necely ch 50 m lezenı , coz v Sasku nenıvubec obvyklž . Jeden den to uz Michal nevydrz el a do tž to saskž lahudky se pustil. Ohodnotil ji tak na VII az VIII, cı mz rozpoutal vlnu dalsı ch prelezu. Po peclivž m prostudovanıa ofocenızapisu ve vrcholovž knize se mi podarilo sestavit jednoduchž ho pruvodce pro jiz nıste nu tž to ve z e. Takz e jestli si chcete vylž zt dobre zajiste nž lehcıcesty v Sasku, tak ve zte, z e ve z se jmenuje Luginsland a najdete ji hned u cesty, kdyz pujdete od Hollenhunda k Dresdner Turm.
P
Vlevo Jouda v oblasti Nago, vpravo by valy zacınajıcılezec Bucina v oblasti Massone
Tı mto jsme se s “Itoskouš rozloucili a smutne vyrazili domu. Pred placem me jen zachranila Cermakova pozitivnı slova:
ž Za z itky jsou od toho, abychom se na ne tes ili, pak je proz ili a do konce z ivota na ne vzpomınali... CAO News 6
Luginsland se zakresleny mi cestami..
Je zajı mavž , z e ve tsina puvodnı ch cest je z roku 1961, ale ve starž m “zelenž mš pruvodci tato ve z nenıvubec uvedena. V pruvodci od p. SchmeiÚera z roku 1998 ji v jednom nakresu najdete jako Lug ins Land s tı m, z e nic bliz sı ho zde uvedeno nenı . Az nejnove jsıvydanıpruvodce (modrž , z roku 2003) uvadına tuto ve z 19 cest. Bohuz el jsou to samž klasickž cesty a z adna z novy ch cest zde uvedena nenı . No nenıto zajı mavž ?
BERNSKE ALPY Mnich - Jungfrau 1.- 5.7.2006 Jan Jordak CAO Decın
a n o vyjı z dı m z De cı na v 5 hodin vlakem do Prahy, kde mam sraz se Zdendou (nenı Kdyz se podı vate na jiz nıste nu tž to ve z e, uvidı te zde dve vy raznž spary, vedoucına predskalı . Prava spara je Talweg V a Praz ak, jak bylo uvedeno v sle o napravo od nıje v rajbakovitž ste ne patrna linie osmi kruhu, minulž m cı tvorı cıcestu “Schau mer ma!š za VIIIa, RP VIIIb. Nejte z sı Grossglockneru, ani Ales, ktery lovž ho). Z Prahy mı sto je mezi sedmy m a osmy m kruhem a resıse za dobre je z Jı vyjı z dı me v 7.30. Teoreticky beroucıjednoprstovž dı rky. Pokud od tretı ho kruhu tž to cesty jsem pripraven Jardou Uhrem. uhnete doprava na hranu, tak na polici najdete kruh klasickž Cesta probı ha dobre, az na cesty Harrykante. Od ne j muz ete pokracovat pres dalsıctyri bloude nı v Curichu. Do kruhy na vrchol cestou “Was gudest du?, ope t za VIIIa, RP Grindelwaldu doraz ı me v 19.30, VIIIb. Klı covž mı sto je ope t mezi poslednı mi kruhy. ujeli jsme 903 km. U z eleznicnı zastavky Grindelwald - Grund zjis… ujeme vlak a cenu. GOOD MORNING TICKET zpatecnı na Jungfraujoch stojı125 Chf, vlak jede v 7.15 hod. Lı stek platı10 dnu a na zpatecnıvlak se musınastoupit do 12.45 hod. Autem jedem po silnici sme rem k soute skam na konci me sta. Spı me u silnice, kousek od potoka. V nede li rano jedem zpe t na nadraz ı . Auto nechavame na parkovisti pred nadraz ı m za 4 Chf/den. Kupujeme lı stek a nasedame do vlaku, je docela plny . Jedeme asi pul hodiny na Kleine Scheidegg a prestupujeme na vlak na Jungfraujoch. Na 5 min stavı me na Eigerwand (2.865 m). Jsou tady obrovska prosklena okna a muz eme alespon nahlž dnout do severnıste ny Eigeru. Jeste stavı me na 5 min na Eismeer. Po 50ti minutach jı zdy jsme na nejvyssız eleznicnıstanici v Evrope Jungfraujoch (3.454 m). Prohlı zı me si obrovsky areal stanice a jdeme se Luginsland s cestou Schau mer ma! VIIIa, RP VIIIb. podı vat do ledovž jeskyne . Nad nami je 7 - 10 m ledu a jsou tu Pokud si chcete dat na rozlezenıne co lehcı ho, tak po pilı ri pe knž ledovž sochy. Vsude je plno Japoncu. mezi sparou Talwegu a levou sparou Neuer Talwegu VI vede Potž se vydavame po ceste sme rem k chate na predskalıpres ctyri kruhy cesta “S¨dtirolerwegš za VIIb. Monchsjochh¨tte. U cesty de lame zahrab a stavı me stan. Jedinou vadou na krase tž to cesty je to, z e vede pome rne blı zko Japonci si nas porad fotı . Vedle nas je postaveny jeste jeden spary Talwegu, takz e kdyz se vam nechce do te z sı ho kroku, tak . V 11.30 hod vyraz ı me normalkou na se muz ete celkem snadno na hrane spary pridrz et. Druhou lehcı stan. Je nadhernž pocası Mnicha (4.107, drı ve uvade no 4.099 m). U nastupu jsme ve 12 cestou je “Miss Rathenš za VIIc, kterou najdete ve ste ne vlevo hod. Nejdrı ve se jde po skale, na zasne z enž m hrebenu od Neuer Talwegu. Ma tri kruhy a rovne z koncına predskalı , nandavame macky. Na kaz dou stranu jsou pe kny srazy dolu. kde je moz nž dobrat u slanovacı ho kruhu. Tato cesta je asi Po –zkž m hrebenu dochazı me na vrchol ve 14 hod. Ze shora nejmž ne lezena, takz e pozor, a… ne co neulomı te. jsou pe knž vy hledy. Na jednu stranu do zelenž ho –dolıa na Pokud chcete pokracovat az na vrchol, tak nad slanakem druhou na ledovec a zasne z enž hory. Po 30 min jdeme dolu. Pri uvidı te dalsıdva kruhy, tvorı cıcestu “Bella Vistaš za VIIc. sestupu se stavujeme na chate doplnit tekutiny. Potom uz Vede pres docela previslž bricho, ale jsou v ne m dobre beroucı jdeme do stanu, vlaky uz odjely a konecne je klid. chyty. Od poslednı ho kruhu se nenechte zlakat k –te ku doleva do spary, ale postavte to vpravo od kruhu. Ackoliv se do toho nechce, nenıto zas tak hroznž a ne kolikery hodiny vam vy lez zprı jemnı . Slanuje se nadvakrat, na predskalıje to 20 m, dolu pak jeste 25 m. Ve ste ne je stı n asi do 11-ti hodin, potom uz je az do vecera na slunı cku.
R
Dalsınovž cesty jsou takž ve vy chodnıa severnıste ne , ale to jsou ve tsinou devı tky, tak ty a… si zmapuje Jarda Marsı k. Po lezenımuz ete navstı vit stejnojmenny pension v Rathenu a patrat po moz ny ch souvislostech..
Ahoj zase nš kdy v Sasku! PS: Pokud jsem zkomolil ne kterž nazvy cest, tak se autorum omlouvam, ale v tž vrcholovce to fakt nebylo prı lis citelnž . CAO News 7
Konec lč ta nınacerno..
Ponde lı . Dneska mame v planu Jungfrau (4.158 m). Vychazı me v 7 hod. Na kopci pred nami uz vidı me dve skupinky. Jde se docela dobre. Vylž zame strmy m sne hovy m svahem a napojujeme se na normalku. Potom pokracujeme do sedla Rottalsatell (3.855 m). Mı stama je led, tak davame dva ledovcovž srouby.
aneb jak to tenkra t vsechno zacalo a jak skoncilo.. Tomas Tlapak Decın
o c e m je vlastne rec? De cı nsky horolezec Jaroslav Uher zacal svou lezeckou kariž ru v roce 1960. Pres dosahovanž –spe chy, a… uz na pı sku s Rudou Zabilkou nebo v zahranicnı ch velehorach se mu pravde podobne uz v tž dobe nedostavalo adrenalinu, a tak jako jeden z prvnı ch na de cı nsku zacal jiz v roce 1977 takž s lž tanı m na rogallu.
A
Krı dlo si samozrejme postavil sam, tak jako tehdy vsichni zacı najı cı . Plachtu usil doma v panelaku na Veritasce.
Zacı na dost foukat. Postupujeme sme rem ke skale (na skale jistı cıtyce) a podž l nına vrchol. Nahore jsme za 3,5 hod. Jeste je porad jasno, ale uz vidı me prichazet mraky. Z vrcholu je pe kny vy hled na Eiger, Mnich a nejdelsıledovec v Evrope Aletsch (24 km). Po asi 30 min zacı name sestupovat. Snı h uz zacı na me knout. Vracı me se normalnıcestou. Kus je po skale a dole pres trhliny. Podle nas je cesta horsıa pomalejsı . Na Jungfraujoch si davame jedno pivko. Venku je uz pe kna mlha. Ptam se na predpove ö a pocasıse ma kazit. Je vide t na par metru. Jdeme ke stanu, ne co uvarit a spat. Venku slysı me rany. Z Mnicha spadaly kusy sne hu. Utery . Rano jiz balı me stan. Jdeme se podı vat na hve zdarnu Sphinx. Vracı me se dolu. Od nadraz ıjedem autem na nase mı sto. Chte li jsme se jı t podı vat do soute sky Gletscherslucht, ale pro padajı cıkamenıje zavrena.
Dne 23. cervna 1979, v ra mci festivalu Decınska KOTVA uskutecnili Jarda Uher a Karel Macho slet z “Pasty randyž.
Spolecne s Karlem Machem, ktery byl v lž tanı tı m hlavnı m akterž m, jezdili prevaz ne na Ranou, ale takž sami vyhledavali dalsınovž terž ny na lž tanı . A tak se takž stalo, z e Jarda uz o rok pozde ji absolvoval ne kolik sletu se znamž Pasty rskž ste ny v De cı ne pres Labe pod de cı nsky zamek.
Prochazı me Grindelwald. Nad Eigerem jsou uz pe kny mraky. Jedem na mı sto, kde jsme spali prvnınoc. Navecer jdeme jeste k soute skam, pres chatu Marmobruch dochazı me na cestu, ktera vede nad kanonem soute sek. Ve stredu uz nas budıdž s… kolem 5. hod, a tak v 6 hod vyraz ı me domu. Cesta jiz byla bez ve tsı ho bloude nı .
C erven 1979. LetıKarel Macho, hned dals ıstart Jarda Uher..
V roce 1978 se z–castnil prvnı ho mistrovstvırepubliky v Zapadnı ch Tatrach na Baranici, kde v kategorii standard vybojoval 3. mı sto. V dalsı m roce se –castnil napr. v 1. rocnı ku o pohar Csl. Televize na Ranž , ale postupne jeho aktivita v lž tanıpreci jenom upadla. Kdyz se k nam do republiky rozsı ril ze Zapadu novy sport paragliding, ope t nezustal pozadu. V roce 1989 zacal na Ranž na “BIGUš. Rok potž uz ne kolikrat vycestoval za lž tanı m do znamy ch lž tacı ch stredisek v Rakousku, predevsı m do oblasti Zillertalu.
Vy let byl pe kny dı ky kopcum, kterž jsme vylezli, stejne jako pocası , kterž nam vyslo tak akoratň
V dalsı ch ne kolika letech absolvoval radu lž tacı ch zajezdu napr. do Annecy, Mieussy, Chamounix. Vse uskutecnil na
CAO News 8
ruzny ch typech padaku vypujceny ch poruznu od kamaradu. V roce 1993 si konecne jeden z te chto olž tany ch padaku zakoupil. Byl to dva roky stary SPIED, jehoz vy robcem byl znamy paraglidingovy dobrodruh Vaclav S atava.
Pavouk zkompletoval Sasko!!
Postupem casu se ukazalo, z e tento padak uz nemuz e konkurovat te m moderne jsı m. Lž tanı na ne m bylo vcelku v pohode , avsak starty bez pomoci kamaradu byly problematickž . Na novy padak nebylo, takz e s lž tanı m jeste v tomto roce definitivne ustal.
CAO Decın
Novž sve tlo do paraglidingu de cı nsky ch horolezcu vnesli cerstvıabsolventi pilotnı ho kurzu Ros… a Sedlisky a Michal Burda v roce 2004. Ti vzali takž na jeden lž tacızajezd do S pane lska i Jardu Uhra. A Jarda, po vı ce nez desetiletž prestavce, ope t dobre zalž tal. Ne co na svž m 13 let starž m SPIEDU, prezdı vanž m BATMAN, ktery u ostatnı ch prihlı z ejı cı ch vzbuzoval hruzu, a ne co na padaku vypujcenž m od Rosti. O rok pozde ji uz zakoupil vlastnınovy padak vcetne kompletnıvy bavy.
aneb byl jsem pri tom.. JirıHouba Chara
y l horky a dusny –ternı podvecer, jen te sne pred prudkou letnıbourkou, kdyz se Pavouk lehce vyhoupl pres zave recny previsly krok v ceste Alter Weg na Amselgrundnadel, cvakl se do slanovacı ho kruhu a s –levou a spokojenostıhoukl dolu na svž spolulezce: “Zruuusš. Bylo 17.45 hodin, 27. cervna 2006 a Pavel Pavouk C erny (na snımku) se prave stal s nejve tsı pravde podobnostıvubec prvnı m Cechem, kterž mu se podarilo vylž zt na vsechny saskž vrcholy.
B
Annecy 2006. Zleva Rosý a Sedlisky , Michal Burda a Va clav Storzer.
Napad vylž zt si na vsechny vrcholy v ne jakž oblasti bude stary asi jako samo lezenıpo pı skovcovy ch skalach. Jiste jiz pro spoustu lezcu se odskrtavanıvrcholu ne jakž oblasti ci skalnı ho me sta stalo urcitou motivacınebo dokonce konı ckem. Ale teprve Dietmar Heinicke dal tž to zabave pevna pravidla a z kompletovanısasky ch ve z ıude lal sport s peclive vedenou evidencıa statistikou. Podle te chto pravidel se za vylezeny vrchol povaz uje pouze sportovne vylezena cesta az na vrchol, potvrzena zapisem ve vrcholovž knize. Pokud lezec slanı z predskalınebo drı ve, nez li dosahne vrcholu, pak tento vrchol nelze uznat. Navı c, pokud se kandidat pred dokoncenı m vsech vrcholu dozvıprostrednictvı m me sı cnı ku „ Heft nebo internetu, o novy ch uznany ch vrcholech, tak musı vylž zt i na tyto vrcholy. Aktualne je tedy treba zdolat cely ch 1118 vrcholu.
Nasledovala spousta startu v nasich oblastech Krupka, Jı lovž , Zalezly atd., ale takž ve Francii a Italii. Ukazalo se, z e zejmž na na zahranicnı ch startovackach by vajıbez platnž ho pilotnı ho prukazu znacnž problž my. A tak se stalo, z e Jarda byl nakonec ve svy ch 64 letech okolnostmi donucen absolvovat dodatecne kurz lž tanı a sloz it pilotnı zkousky. To se mu skutecne podarilo..
Podle Heinickeho zaznamu se Pavouk stal 210 lezcem a zaroven prvnı m Cechem, ktery se touto paradnısbı rkou muz e pochlubit. Svou prvnıcestu v Ne mecku vylezl pred vı ce jak 23 lety 18. cervna 1983. Byla jıcesta Abendveg VIIIa na ve z Meurerturm, kterou vylezl na prvnı m a bez stave nı . 27.6.2006 mu chybe lo poslednı ch 17 ve z ı roztrkany ch poruznu v Rathenu. Brzo rano jsme tedy Pavouk, Honza Horacek Horak a ja vyrazili do tž hle nadhernž saskž oblasti pokusit se najı t a vylž zt na vsechny zbylž ve z e. Po vı ce jak 14 dnech slunnž ho pocası byly skaly absolutne vyschlž , ale bohuz el i nas uz od prvnı ch hodin mucilo nesnesitelnž vedro. Presto jsme se neflakali a vrcholy rychle priby valy. Odpoledne se zacalo zatahovat a dusno se jeste stupnovalo. Bylo jasnž , z e nas bourka nemine. Prvnıvzdalenž zahrme nıse ozvalo tž me r ve stejny okamz ik, kdy Pavouk nalž zal do poslednıcesty. Tou dobou jsme si uz pripadali tž me r jako na Prachovskž 24hodinovce. Deve t hodin nahoru a dolu. Teö jsme ale vsichni tri dolezli na –zky nepatrny vrsek blbe prı stupnž ve z e Amselgrundnadel a ve de li, z e je konecne konec. Gratulujeme Pavoukovi k jeho zavide nı hodnž mu vy konu a jako bonus zjis… ujeme, z e jsme na ve z i na den presne , jako prvovy stupci, pouze o 97 let pozde ji a navı c mame Horam zdar!
K zı skanıpilotnı ho prukazu samozrejme blahoprejeme a prejeme, aby i dalsıjeho, nynıuz legalnı , lž tanı , bylo pro ne j stejne –spe snž , jako to doposudň Foto „ Jaroslav Uher, HK Dš cın
Slanujeme dolu, uz je tma a bly ska se stale caste ji. Skoro v be hu se svlž kame ze sedaku, nechavame si jen kra… asy, protoz e je jasnž , z e susınedojdeme. Pe t minut nato prichazı boure a paradnıslejvak. Po pulhodine , nez jsme dosli k autu, jsme mokrıdo poslednınitky. Proste nadhernej lezeckej den jak ma by t..
CAO News 9
PS. Kdyz se Simona Ulmonova ptala Pavouka, ktera cesta, prelezena OS nebo RP, mu letos ude lala nejve tsı radost, odpove de l pro ne koho moz na trochu nepochopitelne :
“Alter weg na Amselgrundnadel za IV OS...Č
Jeptis ka Ž Poslednıpotes enıIXa C ervenec 2006 Pavel Ryva, Z.Nš mec Z police pod S stš nou vpravo komınem, traverz doleva k 1. BH a pr es 2. a 3. BH ke 3. BH cesty Celibat. Tou na balkon a z nš j pr i prave hranš pr es 6. BH ke slanovacımu BH na pr edvrcholu.
Rajec Listonos (M) - Nevratny balık VIIb 24.6.2006 Pavel Bechynš , K.Bš lina, J.Reznıkova, R.Krumplova, V.Koznar. V JZ stš nš sokolıkem k 1. K. Stš nou pr es dıry (velke hodiny) ke 2. K a pr ımo na vrchol.
Sne z nı k A jes temusıme ta mhle.. S navazova nım, a obcas ani s obouva nım, jsme se moc nezdrzovali. Devıtku na klasiku, dolu na Dulfera nebo sruckovat a jde se da l..
Muzikant - Fales ny ton V 18.6.2006 Pavel Bechynš , Jir ı Rosol, Jana Reznıkova, Uwe Rarisch. Vlevo od komına po hranš na vrchol.
Hrensko Bena tska vez - Karneval VIIIa 6.7.2006 Vlastimil Peroutka, S.Fr¨mmel U dolnı stš nou pr es 6 kruhu , sparou pr es 7. kruh a komınem na vrchol.
Dubskž skaly „ UdolıRoklice Na Bastai jsme turistum pripravili vıtanč divadlo. Podobnč fotografie existujıv dobry ch stovka ch exempla ru. Fotil Úplnekazdy ..
Veleop Ž Jarnıskok 1 2.4.2006 Jan Paul Pr eskokem n.v. Tovarys Ž Skok do perin 2 2.4.2006 Jan Paul Pr eskokem n.v. Mistr Ž Preskok 1 2.4.2006 Jan Paul Pr eskokem n.v.
Poslednıza pis do knihy. Jsme tu ve stejny den jako prvovy stupci v roce 1909. A jes tema me Hora m zdar! Foto (c) 2006 JirıHouba Cha ra
Novš cesty
Zadnıbloky Ž Na hornıskok - varianta 1 22.4.2006 Jan Paul Pr eskokem n.v. Manzelska vez Ž Hop, a je tu veleop 1 2.4.2006 Jan Paul Pr eskokem n.v.
OD NASICH DOPISOVATELU
Labskž –dolı„ levy breh Jeptis ka Ž Zeny v c ernš m VIIIb C ervenec 2006 Pavel Ryva, Z.Nš mec Z police pod S stš nou stš nou a sparou pr es 2 BH, do rajbu (3. BH) a vzhu ru (kr ızıme komın Severnı cesty) a pr es dalsı 3 BH ke slanovacımu BH.
Dubskž skaly „ Kokorı nsko Oprena vez Ž Seskok 1 14.5.2006 Jan Paul Pr eskokem n.v.
CAO News 10
Telegraficky ze Skalaku
S T R IP K Y . . Dalsıprıru stek v CAO Džcın Vıce nez mila SMSka dorazila v tomto ty dnu od Jany a Vlasty: žVcera, 12. cervence 2006 v 16.30 spatrila svá tlo svá ta nase dcerka Julinka. Va zı3,82 kg, má rı50 cm a darıse jı vy borná !ú Vlasta & Jana Domesovi
Dostal jsem nabıdku od Anicky Peta kovč ml. a Pavla Zipa Hornıka jestli s nimi nepojedu na pa r volny ch dnıdo Skala ku na chaloupku Anicky Peta kovč (maminka Anicky) a Petra S tepa na. No neber to! Nejdrıv jsme byli z mıstnıho pıskovis tev rozpacıch, ale pak na m Petr S tepa n uka zal kra snč cesty. Vylezli jsme s nım i Udolnı cestu na Blatnık. Petr se na m pak priznal, ze to byla jeho prvnı cesta ve Skala ku a ze jı lezl pred 41 lety. Protoze minuly rok nebylo zrovna idea lnı pocası na lezenı po mıstnım pıskovci, mohl toto vy rocı“oslavitžaz teť. Behem lezenı jsme pak takč potkali Pavla Bukyho Henke a za nedlouho zase z jinč veze slanil Michael Vyleóal s prıtelkynı. Z dals ıveze se pak na na s zubil i Milan Svinco Svinarık..
Rozhovor se lıbil Soudepodle ohlasu na minulč cıslo CAO News, rozhovor s Rısou Litochlebem se vets inelezcu lıbil. Prestoze jsme jiz vyzpovıdali celkem dost horolezcu, spojeny ch nejaky m zpusobem s lezenım v Labskč m Údolı, a to jak ze stars ı, tak i ze soucasnč generace (nama tkou: Karel Krombholz, Zdenek Weingartl, Helmut Weigel, Vla č a Nehasil, La č a Ryska, Jaroslav Uher, Jindra Hudecek aj.), hodla me v rozhovorech pokracovat. Takze jestli patrıte k tem, ktery m se povıda nıs labsky mi lezci lıbilo, ma te se na co tes it.. ZdravıPetr PiC Jıcha, CAO Dá cın
Lezecky karneval na Benatske vžzi Vlasta Peroutka vyty cil ve Hrensku, v Údolnı stene Bena tskč veze, smely , dlouhy a exponovany prvovy stup. Cesta se jmenuje Karneval, klasifikace VIIIa a d č lka tč mer 70 metru! Na tč to s trece va s ceka celkem 7 kruhu..
Snžznık - tak takhle ne! Byl jsem se o jednom cervnovč m vıkendu podıvat na Sneznıku na polovez Muzikant a zasnul jsem, jak to lezenıspeje mılovy mi kroky kupredu!? V roce 1998 udelal Karel Belina a V. Lhotka na polovez celkem ctyri cesty (Taktovka V, Chudy houslista VIIa, Hluboko skryta struna VIIc a Heligonka VIIa). Dnes, ve dvou jejich cesta ch, najdete dodanč jis tenı a to velmi zajımavč . V ceste “Hluboko skryta strunaž je prida n kruh a borha k. Ale pozor! Obe jis tenı jsou vhodna pouze pro ska lu a ne na pıskovec, neboó kra tkost jejich drıku je smrtelna !! V ceste “Heligonkaž byl dokonce prida n ny t. Pta m se: Pa novč , kdo jste tyto cesty dojistili, ma te vubec rozum? Uz jste si nekdy do toho jis tenıskocili? Asi jes tene, protoze to by jsme va s nas li pod ska lou.. Prosım va s, aby jste si pora dne precetli pravidla pıskovcovč ho lezenı. Jiz predem va m musı by t jasnč , ze vas e jis tenıbude vytluceno.
Vlasta Peroutka
K cesteVlasta dodal: žSpodek je sice trochu la mavy , ale dobre odjistá ny - prvnıkruh je uz v 6ti metrech. Dalsı kruhy jsou po cca 4 metrech. Od seste ho kruhu na sleduje lezenıasi 20 metru bez kruhu, ale jsou tam velke talıre a dobre zebro. Na sleduje kra tka spa ra a poslednı, 7. kruh. Da le se leze uz bez kruhu osklivá vyhlızejıcım spa rokomınem s previsem, ale da se prele zt venkem a je jednoduchy . Cesta zacına asi 5 m vlevo od žProjektu 75ú. Cha pu, ze chcete delat novč cesty, ale takto to opravdu nejde.
Ahoj ve skala ch! Vlasta Peroutkaú Foto ý archiv Vlasty Peroutky
CAO News 11
Pavel Kysa Bechyne, HOKET Praha
Mıvate potıze s cvaknutım kruhu?? Pri jednom letos nım cervnovč m za jezdu do nemeckč ho Rathenu jsem opravdu se za jmem sledoval, jak dva, podle vs eho mıstnı, borci (odhadem 45 az 50 let) pracovali na novč m tezkč m prvovy stupu na vez Trockener Turm. Pro na zornost a leps ı pochopenı prikla da m foto z onoho prvovy stupu opatrenč s ipkami.
Oba lezci nevypadali na za dnč amatč ry … pra ce jim s la pekne od ruky. Vypadalo to na hodnerutinnıza lezitostŘ Borcum patrı muj dık - pak uz mi totiz nepripadaly vs echny ty “za zracnež umıstenč kruhy v naprosto hladky ch stena ch tak Úplneza zracnč .. Na vlastnıoci videl, vlastnım apara tem vyfotil a na vlastnım notebooku, pro vas e poucenıa pobavenı, pravdivepopsal Jir ıHouba Cha ra..
Vžc: Tondova Lavice V Ra jci, na svahu, je schovana poslednı mala vez, ktera se jmenuje Tondova lavice. Jmč no dostala podle Tondy Olexy. Ten vez pravdepodobneobjevil, ale mohlo to by t i jinak. Kazdopa dnev nedeli 9. cervence 2006 Kodl z Povrlu privezl do Ra jce vlastnoruco vyrobenou, asi stokilovou, dubovou lavicku. Tu jsme spolu dovlekli pod vez a pak vyvlekli az na jejıvrchol..
Dıry pro hmozdinky jsou vyvrta ny, lavice je pris roubova na a po tezkč pra ci lze pohodlneusednout s kra sny m vy hledem na Kyklopa..
Mlads ı a zrejme leps ı lezec z dvojice zalozil po mnoha pokusech dve smyce v podč lnč rımse (s ipka 1). Nechal se z nich spustit a do akce s el jeho spolulezec (ten na snımku). S hornım jis tenım (pres tyto smycky) dolezl rukama do rımsy (1). Zafixoval (nebo ho spolulezec pridrzel lanem … nebylo mozno rozeznat) a natazenou levou rukou zavesil ha cek vysoko vlevo do dıry (2). Spolulezec ho dobral na fest a borec si odsedl do ha cku. Zkra til si a upravil posez a pridal druhy ha cek do dıry (3). Po “zdoma cnenıž a ohleda nı steny nad nım, vyndal levy ha cek z dıry (2) a zavesil ho asi o 60 cm vlevo nahore (4). Opet se nechal dota hnout lanem na fest a prehodil si i pravy ha cek z (3) do (5). Nohama nynı dosa hl do rımsy, kam predtım sotva rukama. Upravil si sedacku a vyta hl kladivo s roura kem. Nynıse domlouvali, kam kruh zavrta . Nakonec si vybrali mısto mırne vpravo ve vy s i tč mer Úplnenatazenč ruky (6). A tam kruh takč umıstili. Pri skromnč m odhadu, a je to patrnč i z fotografie a vy s ky lezce, to bylo dobry ch 160 … 170 cm nad poslednım drzeny m chytem! (Poslednı chyt z lezeckč pozice byl u s ipky (1), kruh, jak videt, o neco vy s e (6)..) Abych neocumoval moc dlouho, odes el jsem lč zt. Kdyz jsem se vra til, lezl uz opet mlads ı z dvojice. Byl asi dva metry nad kruhem a montoval smycky. Pak jsme se uz presunuli do jinč ca sti oblasti, takze jaky byl dals ı postup nevım, ale asi se moc nelis il. Jen odhaduji, ze s hornım lanem dolezl k cerstve zasazenč mu prvnımu kruhu, vybojoval ony dva metry, namontoval nejakč jis tenı a dals ı potrebnč metry k druhč mu kruhu zajistil metodou “ha ckova nıž zas druholezec. Tımhle zpusobem vylezli oba vlastne tč mer celou stenu s hornım jis tenım a presto s lo o prvovy stup “zdolaž.
Ale dost snenıa jde se lč zt, protoze tohle na s zdrzelo a ma me zpozdenı. Rovnez Kodlova vrtacka jes tezdaleka nenıvybita . Jedem.. JirıPetrıni Petrık, prepsala Jana Petrıkova , Praha
Pozdrav z Dolomit Telegraficka zpra va pris la od Luka se ChalupeckŘho, tentokra t z italsky ch Dolomit: žExpedice žVajoletú Čspá sna , vsechny vrcholy zdola ny STOP fotograficke ho materia lu je skoro na jedno specia lnıcıslo CAO News STOP probıha kompletace dat STOP podrobná jsıreporta z bude snad co nevidá t STOP P.S. SW hrana na Delago asi nema v lezecke m svá tá konkurenci.. STOPú
CAO News 12
Luka s Chalupecky, SKAJP Teplice
Pozdrav z jachtingu
Na Snžznık taudy...
Kamara dum z oddılu a vs em prıznivcum CAO News posıla m pozdrav z jachtingu v Chorvatsku. Plavili jsme se ze Primos tenu do Puly, se zasta vkami na ostrovech. Zde jsme se venovali ochutna vka m piva, prıpadneseznamova nı se s mıstnımi Úrady. Pocası bylo velmi prıznivč , tedy dostatecne vetrnč . Za povs echnou pohodu pri plavbe dekuji celč posa dce. Na bezproblč movč m prubehu plavby ma za sluhu hlavne kapita n Toma s Melen.
Kdyz me pred casem (dvema lety) posılal Frantisek Algena Mezera aó se zajdu podıvat z druhč strany na Sneznık, ze tam s Ondrou Humlem a Jaroslavem Masnerem udelali dost cest, predstavoval jsem si petimetrovč masivky ztracenč kdesi v hlubokč m hous tı. Nekolikra t jsem kolem projızdel na kole, ale nikdy nezastavil a nes el to omrknout.
Petr Kuc era, CAO Dá cın
Nejtžzsıtraverz? V pondelı 12. cervna 2006 prelezl s pickovy s panelsky lezec Dani Andrada (na snımku) nejtezs ı traverz na svete hodnoceny stupnem 8C+/9A. Cesta se nacha zı v oblasti Baltzola a jejı na zev je La traverse de arroi total. Andrada o ceste rekl, ze jejı obtıznost odpovıda francouzskč klasifikaci 9a+/9b. Ovs em ani lezci Andradova kalibru to nemajı jednoduchč . Sotva zpra va probehla nekolika lezecky mi weby, jiz se vyrojily pochybnosti a neduverivč komenta re, zpochybnujıcı, ze by Dani Andrada byl schopen takto obtıznou cestu skutecneprelč zt. Inu, dnes uz si bez kamery nebo dvaceti svedku ani pora dne nezalezete..
Teť, kdyz vys el novy pruvodce na Tisou, Ra jec a Sneznık, jsem s radostı zjistil, ze tam Jirka Rosol zahrnul i “Algenovuž oblast. Nebylo uz na co se vymlouvat, tak jsem sedl na kolo a vypravil se tam. Nestacil jsem se divit.. “Oblastž tvorı ctyri masivy - Nimrod, Kominık, Tretı karta a Evropa. Ska la pevna , cista a prekvapivedlouhč cesty odjis tenč tak akora t. Nenı to Kamy k, ale kde je potreba borha k, tam je. Na na stupech jsou cesty oznacenč decentnı s ipkou, presto je prvotnı zorientova nıpodle pruvodce ponekud slozitejs ı. Jakmile se ale chytnete, je to bez problč mu. Treba va m pomuze, ze prvnı s ipkou oznacena cesta pri prıchodu je Uzlova V na Nimroda. Pod skalami jsou vets inou pomerneprostornč a rovnč na stupis te, kde by se v prıpade potreby pohodlne bivakovalo. Na velkč solova nıto tu vzhledem k vy s ce masivu ovs em nenı. Budete-li chtıt tuto ca st Sneznıku navs tıvit, zvolte za prıstup zelenou znacku od alta nu u silnice kousek od Vlcıho jezera. Na rozcestı se da te po cervenč smer Sneznık a ve strmejs ım stoupa nı narazıte na trojÚhelnıkovy ka men s vybledlou, ale sta le dobre viditelnou, s ipkou a maly m na pisem “TAUDYž. Taudy se da te a za chvıli jste tam.
Honzova vžz opžt s knihou Tezko zjistıme, kdo to ma na svedomı, ale vrcholovka z Veze Jana Dzurbana (Honzova vez) v Ptacıch stena ch u Bukovč hory, byla nalezena v dezola tnım stavu pod vezı. Rozmocena , vytrzena z vazby, zabla cena , krabice zmizela Úplne. Poslednı za pis, nekdy z konce lonskč ho roku, je od dvou lezcu, ale to neznamena , ze knihu museli shodit oni. Nicmč nese knihu podarilo zachra nit. Byla vysus ena, opravena a vra cena na vrchol i s novou medenou krabicıŘ
A vy s e jmenovany m pa num prvovy stupcum patrı alespon dodatecny dık za prepeknč cesty..
Zemrel Syd Barrett V pa tek 7. cervence 2006 zemrel ve veku 60 let spoluzakladatel skupiny Pink Floyd Syd Barrett (na snımku). Kdyz v roce 1967 Pink Floyd natocili svč prvnı album The Piper at the Gates of Dawn, ohromil Syd Barrett svet. Barrettovskč poha dkovč vers e, s ılenč instrumenta lnı vypalovacky a novč melodie jeho skladeb pris ly na scč nu v dobe nudny ch popovy ch pısnicek plny ch nesnesitelny ch tč mat o vecnč la sce a pra telstvı. Zda lo se, ze Syda ceka za rna karič ra. Bohuzel drogy zlomily jeho slabou osobnost a jiz v roce 1968 skupinu opous tı, aby se v podstateaz do svč smrti sta hl do ÚstranıŘ CAO News 13
JirıHouba Cha ra, CAO Dá cın
Zlebsky prıvoz opžt funguje Novy prevoznık se jmenuje Miroslav Zima. Sedm let pracoval jako kapita n, nynızacal provozovat pronajaty prevoznı pra m v Dolnım Zlebu. I horolezcum se tak opet usnadnı prıstup pod mnohč oblıbenč masivy a veze...
Provoznıhodiny prıvozu duben az za rı PO-PA: 6-20 hod, pauza 12-13 hod SO-NE: 8-18 hod, pauza 12-13 hod
Zeny na HOCYBOJI
SkakajıcıZan Pol Jena
Reditelka letos nıho HOCYBOJE, Tereza Sedliska , na s poza dala o zverejnenı adresy, kde si lze sta hnout kompletnı vy sledkovou listinu vcetneprofilu trate. Zde je:
Letos nıÚporna zima donutila lezce kra tit si dlouhč chvıle vs elijak. Jan Paul (Mili la skyplneprezdıvany “Za n Polž) si vyrazil do Dubsky ch skal posbırat preskoky na zasnezenč vrcholky nejakč Hora m zdary. Nekterč z nich byly dokonce prvopreskoky, a tak je Jč na nahla sil Josefu Kunzovi, jako spra vci oblasti. Prestoze se da v pruvodci snadno vycıst, ze v zimeuz vzniklo v Dubsky ch skala ch nema lo prvovy stupu, preskoky mu Kunzo neuznal. Jč na se proto na jare vydal do tamnıch skal znovu a protoze ctıpravidla hry, vs echny skoky si skocil jes tejednou (viz rubrika Novč cesty v tomto CNs). Novy prvopreskok se mu podaril i v domovskč m Labskč m Údolı. Nazval ho Opicı skok 2 a vede na zna mou starou vez, kde z nejaky ch za hadny ch duvodu unikal pozornosti. Jmč no veze Jč na prozatım drzı v tajnosti, aby jeho konkurent David Nehasil mel dost casu vez vycmuchat a da t si prvnıopakova nıŘ
www.hudy.cz/soubory/hocyboj2006.doc Pri tč prılezitosti na s napadlo, ze jsme se jes te nezmınili o zena ch, kterč absolvovaly letos nırocnık. Trasu B (82 km) jelo s est zen. S prehledem zvıtezila Pavlına Sedliska z HO Doprava, o 2. az 4. mısto se podelily Jitka Horynova , Tereza R eha kova (CAO Decın) a Eva Sinecka . Pa ta dojela Vera Bicencova a s esta Karolına Matejkova . Jedinou zenou, ktera si troufla na trasu A ( 132 km), byla Jana Stehlıkova (na snımku) jedoucıza HK Kra lovč S umavy. Ta se o 15. az 17. mısto podelila s oddılovy mi kolegy Petrem Exnerem a Jirkou Kasa kem.
Vsem zČcastná ny m zena m patrıdodatecna gratulace!
CAO News v Dublinu
Foto ý 2006 JirıHouba Cha ra
Skandinavsky Silvestr 2006 I letos jsme se 21. cervna ses li v prıjemnč horolezeckč osvezovne U Kosti v Dolnım Zlebu, abychom spolecne oslavili nejdels ı den a nejkrats ı noc v roce. Tradicnım Úborem je kulich, slunecnı bry le a rukavice. S nejleps ıstylovou cepicı se tentokra t vyta hl David Sedivy
Tento snımek porıdil Luka s Chalupecky pri svy ch toulka ch Evropou v Dublinu behem ceka nı na AER LINGUS EI646. Jak vidno, v mıstnım Pubu se k vyhla s enč mu cernč mu Guinnessu poda va velice inspirativnıctenı..
(na snımku).
Prestoze letos nı Silvestr vys el neprakticky na stredu, Úkol byl splnen a prastary skandina vsky zvyk, zpıt se tento den do nemoty, byl zachova n..
Nekonecny prıbžh ómagnesium C HS Údajnena schuzi reprezentantu vyhla sil, ze od letos ka nebudou vyhlas ova ny vy stupy roku na pısku, kterč by byly provedeny s magnesiem. Simona Ulmonova se na stra nka ch HUDY sportu zeptala jednoho z reprezentantu, Marka Ma ry Holecka (na snımku), co si o tom myslı. Zde je jeho odpoveť:
Foto ý 2006 Luka s Chalupecky
Rychnovsky rynek
žJe to ignorantska zhovadilost a za kazdy m slovem si stojım... Protoze negova nısnahy vy jimecny ch sportovnıch vy konu, ktery posouvajı ceske pıskarske lezenıa lidske snazenı, jinak nazvat nelze. Kazdy ze sportu zaznamenal od minule ho stoletı dynamicky rust. Coz prina sıs sebou jak zmá ny v prıpravá fyzicke , myslenkove , technicke , tak i v pravidlech. Lezenıje svobodny sport, pro svobodne lidi. Zvule mocipa nu je nastá stı pouze jejich rozhodnutı. Kredit vy stupu roku zatım v my ch ocıch nikterak vy znamny nenıa clová k si za to muze koupit, tak akora t hrnec nudlı. Pokud bude prosazova n ze strany C HS tento trend myslenı, nezby va nez na ná j hodit bobek a jıt si svou cestouŽ ú
Vs elijakč ra no (zatazeno a mokro) a nejista predpoveť, vyta hla 17.6. mnohč horolezce ze skal na kola, kole ckovč brusle anebo za kulturou nata cet rodinohodiny. Pod Rychnovem u Bukovč hory na sebe narazili Rosý a Stefa nek, Martina Ma ý a Motlıkova a Ruda Hugo Stehlık s Cha rovcema. Prvnı trojice na kolech z Rychnova sjızdela smer Lesna a Chlum, Velena ci nahoru teprve vyjızdeli - probehnout nedalekč Ptacı steny a navs tıvit prvnırocnık C & W festivalu Rychnovsky rynek..
Zdroj www.hudy.cz
CAO News 14
Foto (c) 2006 Sponge
Vynikajıcıforma Rostislava S tefanka Rosý a Stefa nek z CAO Decın zaca tkem cervence znovu potvrdil svou vynikajıcı letos nı formu. V oblasti Kaitersberg (Bayerische Wald) prelezl silne previslou cestu Barracuda 11-/11 (8c+) stylem PP. Stejny skalp majı na svč m konte uz jenom Michael Kies, David Graham a Marcus Windisch. Barracuda je pritom uz jen jaksi “nad pla nž, neboó Rosóa ma pro letos ek vıce nez splneno breznovy m prelezenım cesty Bimbaluna 9a/9a+. Pane jo..
Takze, milej RosÁo, velka gratulace a klobouk dolu!
Jeptiska stoleta Nema cenu tajit, vs ichni to stejnevı- 22. cervence 2006 uplyne rovny ch 100 let od vylezenı asi vubec nejcharakteristictejs ı a nejhezcıveze celč ho Labskč ho ÚdolıJeptis ky. Zveme va s tedy vs echny na oslavu tohoto vy rocı, ktera probehne v Dolnım Zlebu od 21. do 22.7.2006 (viz pozva nka od jednoho z hlavnıch organiza toru Pavla Pa jky Ry vy).
A jestž dvž dalsımala vy rocı.. 1.7.1888 - Prvnıvy stup uskutecneny
prokazatelnebez umely ch pomucek. Vy stup uskutecnili na vez Nonne (Rauenstein) Hermann Fischer, Hugo Kurze, Theodor Lierke a Adolf Matth¨ i cestou “Alter WegžII. Toto datum je mnohdy povazova no za zaca tek sportovnıho lezenıv Sasku. 21.7.1899 - Prvnıvy stup na Brosinnadel v Affensteinech (na snımku) Prvovy stupci Fritz Brosin, Heinrich Wenzel, Robert Puschner a Fritz Gerbing. Cesta Alter Weg IV (V) byla za roven prvnıtakto exponovanou stenovou cestou v Sasku.
Jubilea v mžsıci cervenci Kulatč 40. jubileum oslavıv mesıci cervenci Milan Uhde Cestr. Petatrica tč vy rocıJaroslav Jeremy Dunovsky a Kristovy lč ta pak Ivana Kubesova . Vs ichni z CAO Decın. Pr ejeme hodne s testıa zdravı, aň se se sklenkou v ruce pekne slavı. Redakce CNs
Nu, a jestž nžco pro Jonase :o)
Dıky Helmutu Weigelovi a jeho zna mostem s nemecky mi lezci jsme se o historii vy stupu dozvedeli preci jenom neco vıce, nezli se da vycıst z pruvodce. Takze do prıs tıho cısla CAO News chysta me nejen reporta z z prubehu oslavy, ale i malč poodhalenı, jak to vs echno pred sto lety na kra snč hrdč Jeptis ce asi bylo...
Tak tedy v sobotu..
Vybrali a vhodnost posoudili kamara di z oddılu..
CAO News 15
VY
ROC I
C AO N e w s
C ERVENEC 2006
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
1.7. Karel Krombholz, cestny clen C HS 8.7. Sona Brunnova , CAO Dá cın 9.7. Jan S mıd, CAO Dá cın 10.7. Jaroslav Jeremy Dunovsky , CAO Dá cın 14.7. Karel Hofman, HK Varnsdorf 23.7. Alena Vajska Vaisharova , CAO Dá cın 27.7. Ivana Ivık Kubes ova , CAO Dá cın 29.7. Milan Uhde Cestr, CAO Dá cın 31.7. Jaromır Pospıs il, CAO Dá cın
Telegraficky:
Vs em oslavencu m blahopr ejeme a pr ejeme Ž ty nejkra snejs ıveci, kterš zivot nabızı- s testı, smıch, kra snš vzpomınky a drobnš kazdodennıradosti.. -is-
C
EKA
NA S.
-
Turnova ci v Ostrove. Na zhruba ty dennı dovolenou do Ostrova zavıtali Turnova ci (Vita kovi, Sadılkovi a spol.). Pres tropickč parno si “ods krtaližhezkou ra dku vy stupu..
-
Jednoho zranenč ho tam a tri zpa tky dovezl Michal Burda ze za jezdu za lč ta nım a lezenım do Francie. Vasek Storzer odcestoval s berlı uz z Decına, Rostislav Sedlisky a Jaroslav Uher si privodili zranenı pri lč ta nı tam. Nas testı zlomenč zebro, vyvrknuty kotnık, narazena noha a nejaky ten s ra m navıc se uz zhojily a kluci jsou opet fit..
-
Brna ci na Malč Velenskč vezi.. Zatım nejvzda lenejs ım na vs tevnıkem MVV je Matej Mudra z HO Vertical Brno.
-
Poha dkovč sny klasifikace 8c (!!) je od soboty 15.7. nov a cesta v Moravskč m krase, konkrč tneve Sloupu. Autorem je sta le vynikajıcıPavel Polo Kor an.
-
A v nedeli 16.7. se podarilo prelč zt jiz ctvrtč 8c+ Adamu Ondrovi. Tentokra t jde o cestu Ultimate Sacrifice v oblasti Gorges du Loup. Pora d se neco deje.. V sobotu 15.7. se konal ve Skala ku horolezecky dvojboj Skalnımuz 2006. Vy sledky zatım nejsou zna my.. Para dnı cesty i fotky z Adru a Broumovsky ch sten si privezl Martin Sterba & his OHEC. Vıce prıs teŘ A z Dolomit dorazili Teplica ci! Jak se jim darilo? Prıs te!
K A L E N D AR A K C I C A O D E C IN Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... 07/08
Individua lnıakce a dovolenŘ..
srpen
Horolezecka 24 hodinovka … Soutez dvojic. Pora da LK Prachov
-
1.-3.9.
Chr ibsky hneda k 2006 … Lezecky dvojboj (lezenıa MTB). Pora da HK Uherskč Hradis te
-
19.9.
Cyklisticka casovka do vrchu. Podzimnıca st. Start v 16.00 Nebocady, cıl Bukova hora, 13,5 km. Info Uher, Mis tıkova
-
24.9.
Cyklisticka casovka na 100 km. Podzimnıca st. Vy chodnı na drazı, C ızkovice a zpet. Info Uher, Mis tıkova
30.9.
Hr eben Krusny ch hor na kolech, VI. rocnık. Info Uher, Mis tıkova
Heslo na tento mesıc: I v tropicky ch vedrech nejlŘpe osvezıCAO News..
(Kalenda rakcıma pouze informativnıcharakter. Redakce nemžze rucit za jejich kona nıani termıny. Je tedy v osobnım za jmu kazdŘho za jemce o ócast kontaktovat por adatele a domluvit se na podrobnostech pr ımo s nım.)
SÁastne na vraty preje za celou redakci CAO News Jir ıHouba Cha ra
V prıstım cısle CAO News -
Rozhovor s lezeckou osobnostıLaba ku Teplica ci v Dolomitech Reporta z z oslavy stoletč Jeptis ky Mozna neco pro zaslouzilč Quakery Dals ıva rku novy ch cest Nebudou chybet pravidelnč rubriky a samozrejmemnoho dals ıhoŘ
UPOZORNE PRO C LENY C LENSKA SCHĚZE
NI
C A O D E C IN
PROBÍHNE VE STREDU 2. SRPNA
OD 18.00 HODIN, V RESTAURACI NA KOCANDE V
2006 DEC INE III...
NA PROGRAMU BUDE:
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI.. TESIM SE NA SETKA NIS VA MI!
Nezapomen! Prıstıcıslo CAO News vycha zıjiz 9.8.2006!
CAO News … Horolezecky casopis severoceskč ho regionu … Vyda va HK CAO Decın … Pouze pro vnitrnıpotrebu oddılu … Sıdlo redakce: CAO News, Velka Velen 68, Decın XXX, 405 02, Czech republic, s č fredaktor JirıCha ra, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], webovč stra nky: http://www.vrcholky.cz/, - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorskč dary: 151510921/0600 CAO News 16
