H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c . 0 9 1 WWW.VRCHOLKY.CZ
Rocnık
9, cıslo 091
BOJOVNÍK
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
KLUB
CAO DE
-- Since 1999 --
C IN
WWW.LEZEC.CZ
U nor
2007
S VE T L A
PAULO
COELHO í Bojovnık svetla hovor ı s nads enım o ceste, lıcı, jak odolal urcitý vy zve, jaký r es enı nas el v obtızný situaci. Kdyz vypravı pr ıbehy, odıva svoje slova vas nı a romantismem. Nekdy nevaha trochu pr ehanet. Vzpomına si, ze i jeho pr edchudci obcas pr ehaneli. Proto dela totý z. Nikdy si vs ak neplete hrdost a jes itnost a never ı vlastnımu pr ehanenı“
V tomto c ısle v
Horolezectvı v Decıne..
v
Listova no ve vrcholovř knize
v
Va nocnı Tenerife
v
Hora m zdar v Jetrichovicıch
v
Ferrata pro vs echny generace
v
Rok 2006 v CAO Decın
v
Va nocnı Boren
v
Strıpky
v
Kalenda rsportovnıch akcı
v
a mnohe dalsıě Pavla Rybiska Pavlıkova bř hem prechodu Mt. Blancu. Foto ý Jan Hora k CAO News 1
Co novř ho v CAO Decın? Informace z klubove ho dř nı..
Horolezectvı v Decıne po druhř s v e to v ř v a l c e Vy roc nızpravy dř c ınsky ch turistu a horolezcu
JirıHouba Chara
ZdenŠ k Kropacek
Predseda CAO Decın
HK Decın
Co
se nestihlo na novoroc nı schuzce kvuli dlouho oc eka vanemu promıta nı Ivana Na hlıka, to na s c ekalo teú v – noru š sebrat, sec ıst a vyhodnotit nejlepsıvykony nasich c lenu. Vřru nelehky – kol! Do hodnocenıse pustilo trina ct dobrovolnych porotcu. U prvnıch c tyr nejlepsıch jmen byla jasna shoda, jen obc as s trochu jinym razenım, u ostatnıch byl rozptyl opravdu siroky. Dopredu prozradım, ze prvnımısto bylo prirc eno mezi muzi Pavlu Cerne mu a mezi zenami Pavle Pavlıkove . Gratuluji! Lonsky rok byl pro na s klub jednoznac nř rokem nej– spřsnřjsım a gratulaci si zaslouzı i vsichni ostatnı. Male postesknutı ma m jen nad tım, ze letos hodnř lidı svoje vykony – spřsnř zatajilo, takze se v celkovem poradı jejich jmena neobjevila. Ale vıce v samostatnem c la nku.. Petr Jıcha prinesl a rozdal nove c lenske prukazky C HS. Protoze je to dobra k, tak posbıral jestř objedna vky od opozdilcua provede druhe kolo, takze kdo o prukaz stojı, bude ho pro letosek mıt. V dalsı c a sti schuze se uz jen resily nřktere termıny prıstıch akcı, vysledky pruzkumnych vyprav do potencia lnıch lezeckych oblastı, komu se kde podarilo da t Hora m zdar, jak kdo trenuje a kde je alespon trochu snřhu na lyzova nı (no, to resili pouze nřkterı..). Nakonec se musım priznat k jednomu osobnımu selha nı š uz trikra t za sebou jsem na schuzi zcela nezodpovřdnř prijel vozem a tım pa dem popıjel pouze nealkoholicke (!!) pivo. Za vsechny prıtomne mi tento fakt ra znř vytkl Ivan Na hlık. Musel jsem dokonce slıbit, ze prıstř, kromř toho ze prijdu po svych, vezmu si sebou i bivakovacı vystroj, aby mi nic nebra nilo opřt se plnohodnotnř zapojit do tvrde skupiny majıcı za – kol vytrvat v mıstř schuze v druzne debatř az do zavıracı hodiny. Ostatnů, jen tak je to spra vne !
Nedlouho pr edtım, nezumr el, mi kamara d Libor Holpuch (na snımku) pr edal nekterč pısemnosti z obdobıvzniku dec ınskč ho oddılu s tım, abych je uchoval pro pr ıpadnč za jemce z dals ıch generacı. Pr edkla da m doslovny pr epis nejstars ıch materia lu. Jde o Liborem zpracovanč vyroc nızpra vy a state do cyklostylovanč ho obc asnıku dec ınskych turistu a horolezcu. Nektera jmč na byla ponekud komolena „ pr episuji tak, jak jsou v podkladech uva dena. Byla to zvla s tnıdoba. V sobotu se sice muselo do pra ce, ale ve skala ch nebuzerovali tzv. “ochra nci pr ırody…. O pa r let pozdeji se pak nejkra snejs ıska ly ocitly v zaka zanč hranic nım pa smu, str ezenč m vzteklymi voja ky a jes te vzteklejs ımi psyú Horolezecky oddıl SOKOL SLAVIA PODMOKLY Prehled cinnosti v roce 1949 Horolezectvı do r.1949 bylo provozova no v nasem kraji nřkolika jedinci. Jejich na hodne setka nı dalo podnřt k zalozenı oddılu pri byvale jednotř Sokol Dřc ın. Prvnı oddılovy za jezd byl uspora da n v srpnu 1949, ktereho se z– c astnilo 6 c lenu. Od te doby byly podnika ny pravidelne za jezdy do blızkych horolezeckych oblastı, tj. do Jetrichovic, Hrenska, Labskeho – dolı, Břle, Tise, Ostrova a Ra jce. Zac a tky byly velmi třzke a jedinř za sluhou třch, kterı vlastnili horolezeckou vystroj, bylo umoznřno provozovati tento sport. Oddıl se postaral o vyvřsnı skrınku, ktera slouzila jak k propagaci, tak i k informovanosti o horolezectvı na Dřc ınsku. Velke za sluhy o rozvoj horolezectvı patrı Karlu Svřtelskemu a bratrım Weiglovym. K třm lze take priradit i jednoho ze stare horolezecke predva lec ne gardy, br.Strofa, ktery sice jiz aktivnř tento sport neprovozoval, ale svymi bohatymi zkusenostmi nejednou poradil v třzkych zac a tcıch. V organizac nıch vřcech vykonal mnoho pra ce br.dr.Jaromır Wolf, ktery jako vedoucı oddılu obstara val hlavnř styk s – stredım. Za třchto okolnostı projevil oddıl přknou aktivitu: byla prozkouma va na pla novitř cela nase oblast, pri c emz byla provedena rada c eskych pova lec nych prvovystupu. Horolezectvı se praktikovalo az do zac a tku prosince, kdy s prıchodem zimy se preslo na lyzova nı. Krusne hory byly hlavnım cılem lyzarskych za jezdu.
Stav c lenuke konci r. 1949
Vrcholy masivu na Sneznıku 14. ledna 2007. Zima jako remen..
Hora m zdar! CAO News 2
2./ 3./ 4./ 5./ 6./ 7./ 8./
1./ Wolf Jaromır MUDr, vedoucı Benes Vladimır 10./ Svřtelsky Karel C erma kova Sona 11./ Sevc ıkova Marie Holpuch Libor 12./ Voigt Jan Holpuchova Marie 13./ Weigl Frantisek Kodes Frantisek 14./ Weigl Hynek Krombholz Karel 15./ Wiedermann Josef Kuc era Va clav 16./ Wiedermannova Vřra 9./ Strof Josef
Prehled cinnosti v roce 1950 Zimnı mřsıce byly vřnova ny lyzova nı. Byla vykona na cela rada lyzarskych za jezdu do blızkych Luzickych a Krusnych hor. Mısta za jezdu: Jedlova , Svřtla , Telnice, Koma rı Vızka, Bourna k. Vlastnı horolezecka c innost zac ala jestř na sklonku zimy. V prvnı radř se jezdilo do nasich oblastı, t.j. do Břle, Labskeho – dolı, Hrenska a da le do oblastı sousednıch, t.j. do Tise, Ostrova, Ra jce a Jetrichovic. Kromř toho byla vykona na cela rada nřkolikadennıch za jezdu do vzda lenych oblastı, t.j. do Dubskeho Svycarska, Muzskych a Prachovskych skal a do Vysokych Tater. Kromř sportovnı c innosti jsme take nezapomnřli na udrzova nı technickeho vybavenı skal nasich oblastı. Po teto stra nce jsme mnoho pra ce nemřli, protoze jak jistıcı, tak slanovacı kruhy nasich skal byly takrka v bezvadnem stavu. Jen na nřkolika ma lo skala ch byly zakotveny nove kruhy. Vřtsı pra ci jiz daly vrcholove knızky, ktere byly opatrova ny c eskym textem, prıpadnř vymřnova ny, pokud byly popsane nebo nevyhovujıcı. Z– c astnili jsme se take horolezeckeho sjezdu v Ra jci, ktery pora dal horolezecky oddıl Sokola U stı n.L. ve dnech 28.-29.V.1950. Vřtsımu rozvoji oddılu bra nil nedostatek hodnotnych lan. Z toho duvodu jsme nepodnikli sirsı na bor mezi mla dezı. Chybřl take ka dr odbornř vyskolenych instruktoru, protoze v minulem roce nebyl uspora da m za dny instruktorsky kurs. V r. 1951 musı byt uc inřna v tomto smřru na prava.
Vyznamnřjsı oddılove za jezdy 1./ 2./ 3./ 4./ 5./ 6./ 7./
Vysoke Tatry, 3.-7.IV. 2 – c astnıci Dubske Svycarsko, 8.-10.IV. 6 – c astnıku Prachovske ska ly, 29.IV.-1.V. 3 – c astnıci Dubske Svycarsko, 27.-28.V. 5 – c astnıku Bor u C eske Lıpy, 1.-4.VII. 9 – c astnıku Muzske a Hrube ska ly, 22.VII.-6.VIII. 6 – c astnıku Vysoke Tatry, 23.-31.VII. 2 – c astnıci
1 vystup 9 vystupu 12 vystupu 3 vystupy 10 vystupu 60 vystupu 5 vystupu
Celkovy poc et vystupu za rok 1950 se pohybuje kolem poc tu 700. V tomto roce stoupla – roven oddılu natolik, ze mohly byt zdola ny i ty nejtřzsıcesty.
Stav c lenuv r.1950 1./ Wolf Jaromır MUDr - vedoucı oddılu do za rı 1950 2./ Holpuch Libor - vedoucı oddılu od za rı 1950 3./ Weigl Frantisek - technicky vedoucı 4./ Wiedermann Josef - jednatel 5./ Holpuchova Marie - pokladnı 6./ C erma kova Sona 16./ Kuc era Va clav 7./ Fisera Zdenřk 17./ Langer Va clav 8./ Futera Vlastimil 18./ Libsansky Jan 9./ Gallerach Jindrich 19./ Svřtelsky Karel 10./ Gallerach Vilem 20./ Sevc ıkova Marie 11./ Grana t Va clav 21./ Strof Josef 12./ Hlozkova Libuse 22./ Weigl Hynek 13./ Kodes Frantisek 23./ Wiedermannova Vřra 14./ Krombholz Karel 24./ Wrbık Erich 15./ Kotala Radomır
nada l, octli jsme se v klınu Tisskych skal, opřt mezi nasimi milovanymi skalami. Slunce jiz zapadalo a nasta val chladny vec er. Zledovatřly snıh na m praskal pod nohama, kdyz jsme aspon oc ima bloudili po vystupovych cesta ch prvych skalnıch vřzı, na ktere jsme v zimnıch mřsıcıch jen vzpomınali. Pokrac ovali jsme da le lesnı cestou do Ra jce, kam jsme dorazili s nasta vajıcım soumrakem. Dva c lenove oddılu dostali za – kol opatrit u jednoho mıstnıho obc ana klıc od chaty. K velikemu zklama nı vsech se ale vra tili s neporızenou. Nastalo dukladne prohleda va nı vsech mıst, kam – stec tı v letř schova vali klıc , t.j. okapove roury, okennı ra my atd. Zkoumalo se, zda nřktere okno nenı snad otevreno, ale vse marno. S pricha zejıcı tmou se hla sil jestř o slovo mrazık. Neda se nic dřlat, bude nutno bivakovat pod sirym nebem. Pro horolezce je to prece malic kost. Kdyz se kazdy dusevnř pripravil na tuto neprıjemnou okolnost, vylovil prece z kapsy klıc jeden z třch, kterı jej mřli opatrit. Střstı pro nřj, ze se poblız nenacha zely za dne klacky. U tulne prostredı chaty na m spravilo na ladu. V kamnech bylo pripraveno na zatopenı, stac ilo skrtnout za palkou a prıjemne teplo na m bylo odmřnou po predcha zejıcı “dusevnı zkousceť. Za zavedenı tohoto vysokohorskeho obyc eje patrı – steckym pochvala, neboó pripravit v kamnech otop kamara du, ktery prijde po mnř, souvisı – zce s kolektivnı odpovřdnostı tak dulezitou v horolezectvı. Spalo se ovsem v jine mıstnosti, kde teplota byla jen ma lo nad bodem mrazu a to pod jednou prikryvkou. Ra no na s uvıtalo snřhovou chumelenicı. Cely kraj se skvřl c erstvou břlobou novř napadaneho snřhu. Kazdy na sebe navlekl co mřl a vysli jsme ke skala m. Nikdo ovsem s urc itostı nemohl rıci, zda se poleze. Toto prostredı vsak mřlo vysokohorsky ra z. Tak tedy s chutı do toho. Ve velehora ch by se mozna pri takovem poc asımnohy horolezec ohra l. Rozdřlujeme se do trı lanovych druzstev a jiz se losuje o prvnıho na lanř. Seznamujeme se s chladem ska ly, postupujeme s nejvřtsı obezretnostı vzhuru, nevynechajıce ani jedine prılezitosti k sebejistřnı. A jsme docela spokojeni, i kdyz na m meta vıtr snıh do tva rı. Jde to lepe, nez jsme si predstavovali. Brzy znı z vrcholku prve “hore zdarť. K nası dalsıradosti zjisóujeme, ze jde vřtsinou o letosnıprvovystupy. Břhem dne se take uka zalo slunıc ko, ktere na m zkra slilo druhou polovinu dne. Tak to slo po oba dny a bilance? Celkem 19 vystupu, coz je na poprve zajiste dost. Pred na vratem byla chata uvedena do vzorneho pora dku a v kamnech pripraveno drıvına zatopenıpro toho, ktery prijde po na s. Vsichni – c astnıcıukonc ili za jezd v dobre kondici, coz bylo dobrym znamenım pred nasta vajıcısezonou.
Horolezecky oddıl SOKOL SLAVIA PODMOKLY 16. oddılovy za jezd Dne: 2. š 3. c ervna 1951, cıl: H r e n s k o
U c a s t n ıc i :
Ope t na skala ch 24. š 26.III.1951
Cılem naseho letosnıho prveho horolezeckeho za jezdu byl Ra jec. Velikonoc nı sva tky na m umoznily trıdennı pobyt v chatř – steckych horolezcu. Vyjelo se jiz v sobotu vlakem do Libouchce, odkud cesta do Ra jce vesele ubıhala za ziveho vypra vřnı lyzarskych za zitku a probıra nım nasta vajıcıch moznostı vystupu. Nez se kdo CAO News 3
1. C erma kova Sona 8. Kotala Radomır 2. Fabia n Bedrich 9. Krombholz Karel 3. Grana t Va clav 10. Langer Va clav 4. Herman Josef 11. Plac ek Va clav 5. Herma nek Jaroslav 12. Pouzarova Miluse 6. Hlozkova Libuse 13. Sla ma Va clav 7. Holpuch Libor 14. Wrbık Erich 1 host C ech Alois, c len fotoodboru ROH
V y s t u p y 2. 6. 1951 :
Listovano ve vrcholove knızce..
1. Trinozka š st.c. - Kotala, Krombholz, Plac ek, Pouzarova , Fabia n, Grana t, Langer 2. Trınozka š st.c. - Wrbık, Hlozkova , Herman 3. Trınozka š – d.c. - Sla ma, C erma kova
V tabulce uva dım vystupy na vrchol Homole v jednotlivych letech tak, jak jsou zapsane v knize. Ve va lec nych letech na s poc et vystupumuze prekvapit. Posuú te sami.
V y s t u p y 3. 6. 1951 : 4. Maly Pravc icky kuzel š sev.c. - Sla ma š C erma kova str. vedenı, Herman 5. Maly Pravc icky kuzel š sev.c. - Hlozkova , Wrbık 6. Pevnost š j.c. - Grana t, Krombholz, Langer, Kotala 7. Velky Pravc icky kuzel š var.st.c. - Kotala š Krombholz str. vedenı, Plac ek, Grana t, Langer.
U c astnıci byli rozdřleni jako pri poslednım za jezdu na dvř skupiny. Nřkolik jelo na kolech, ostatnı autobusem. Sesli jsme se u Trınozky, na kterou byl proveden vystup a zadřla n slanovacıkruh (br. Krombholzem). Prvnı skupina prespala pod ska lou, druha se vydala na pochod az pod Pravc ickou bra nu. Za 40 min. jsme dorazili na Meznou, kde jsme se osvřzili trochou limona dy a pak pokrac ovali v cestř na Gabrielinu stezku. Za sta leho klopyta nı a temřr beze svřtla (baterku jsme cestou vysvıtili) jsme nasli previs, pod kterym jsme prespali. Svřtlo jiz vubec za dne nebylo, a tak jenom po hmatu nasel kazdy nřkolik vřtevek, ktere jsme slozili na hroma dku, zapa lili a trochu se rozhledli. To jsme opakovali nřkolikra t za sebou, az konec nř bylo pod previsem svřtlo. Po vec eri si kazdy vyhledal mıstec ko a odebral se ke spa nku. Ra no na s poc ası nemile prekvapilo. Prselo temřr cely den a to se nikomu z na s nelıbilo. Břhem dne byly podniknuty pouze c tyri vystupy. Den se na m nevydaril. Proto si slibujeme od prıstınedřle vıce... Foto ý archiv Jaroslava Uhra
Listova no ve vrcholovř knızce HOMOLE 27.11.1938 ž 24.8.1952 Helmut Weigel HK Decın
Vyborny horolezec, prvovystupce, autor horolezeckych pruvodcu, pametnık a ň c astnık poc a tku c eskč objevitelskč lezeckč č ry v Labskč m ň dolı, dec ın a k Helmut Weigel (na snımku) na s pr esvedc ıo tom, ze listova nı starou vrcholovou knihou, muze byt hodne zajımavč . Knızka pocha zız Homole ve Hr ensku a na jejım vrs ku vydrzela od 27. listopadu 1938 azdo 24. srpna 1952.. Zde je jeho c la nek:
Rok
vy stupu
Rok
vy stupu
1939
201
1946
8
1940
167
1947
1
1941
125
1948
5
1942
207
1949
18
1943
143
1950
43
1944
82
1951
47
1945
13
1952
22* * pouze do 24.8.1952
Nř kterızajımavınavstř vnıci Homole: Hans Heilmaier š vystup 2.4.1939: Zna my sasky lezec z Dra zú an, radu prvovystupu jak v Sasku, tak v C eskem ra ji. Napr. Rajska vřz, U dolnı komın VII š 1928, Dolnı vřz, U dolnı spa ra VII š 1928. Za prvnı svřtove va lky byl ve Francii a tam v za kopech i treba pri strelbř neprıtele studoval “Fehrmannať a stal se tak jednım nejlepsıch znalcu skalnıch oblastı. Mřl jsem to střstı, ze jsem ho osobnř poznal a mohl s nım provest prvovystup na Kleopatru, coz byl pro mř ohromny za zitek. Rudolf Hanke š vystup 20.10.1940: Pocha zel z Labske Stra nř a vykonal take radu prvovystupu u na s, jako Břlska jehla, Stara cesta VI, Mnich, U dolnı cesta VI nebo take v C eskem ra ji s jiz zmınřnym Heilmairem zna mou Taktovku starou cestou VII. Po druhe svřtove va lce byl odsunut do Durynska, kde bydlel nedaleko Falkensteinu. Třsnř pred svou smrtı navstıvil sve milovane Labske – dolı a u Sklenřneho vrchu za za hadnych okolnostı byl nalezen mrtev a pote pohrben na hrbitovř na Folkna rıch. Felix Simon š vystup 7.9.1941: Nejdrıv zil ve Vıdni, kde navstřvoval lezecke skoly v okolı mřsta a v roce 1910 se prestřhoval do Lipska. Do Saskeho Svycarska bylo daleko a jako prvnıobjevil lomy v okolıLipska, ktere pouzıval k tvrdemu treninku. V Sasku lezl hodnř s Fritzem Wiesnerem, se kterym pak spolec nř navstřvovali jine oblasti jako Wilder Kaiser, kde opakovali radu tenkra t nejtřzsıch cest. Na sledovaly Dolomity, kde mimo opakova nı starych cest, provedli i nřkolik prvovystupu jako napr. Monte Pelmo š Severnı střna. Pote se prestřhovali do za padnıch Alp, kde se jim podaril prechod hrebenu Peteret na Mont Blanc nebo jiznı střna Meije. Vyvrcholenım byla – c ast v expedici na Nanga Parbat v roce 1932 pod vedenım Wilyho Merkla. Je treba zmınit, ze Simon spolec nř s Wiesnerem byli prvnımi horolezci z nasich konc in, kterı se z– c astnili expedice do Himala je. Temřr sedmdesa tilety prostoupil se svou zenou vychodnı střnu Watzmannu salzburskou cestou. Horolezecka dra ha par excelence, co rıka te? A to mřril pouhych 160 cm.
CAO News 4
Harry Rost š vystup 13.9.1941: Zna my sasky prvovystupce, ktery po va lce uskutec nil radu novych cest nejtřzsıobtıznosti. Pozdřji se prestřhoval do Mnichova, odkud zac al hodnř cestovat, ale i jezdit do Alp kde se mu povedlo nřkolik třzkych cest vc etnř severnıstřny na Eiger.
Slavo (Slavomır) Stehlık š vystup 10.6.1944: Byl ze zna meho klubu Lindenbr¨der. Pozdřji vylezl mnoho novych cest, zejmena v Tise.
Kra snych 19áC po ra nu prımo la ka k lezenı. C tyri dny tra vıme v asi nejvřtsı mıstnı oblasti Arico, ktera je od na s vzda lena zhruba 30 km. Je to takovy kanon, na jehoz strana ch jsou skalnı střny. Most, ktery kanon preklenuje, dřlı tuto oblast na dolnı sektor s preva znř třzkymi cestami a hornı sektor, kde jsou cesty i lehc ı. Materia l je hodnř podobny Kozelce š take nřjaky sopec ny tuf, ale nyty jsou tady podstatnř blıze od sebe. Delka cest se pohybuje v rozmezı 6 az 20 m a vyhodou je, ze vzdy jedna strana kanonu je na slunıc ku a druha ve stınu, takze se muzete na slunıc ku buú vyhrıvat a nebo se na druhe stranř pred nım skova vat.
Dietrich Hasse š vystup 21.7.1951: Mnoho prvovystupu jak v Sasku tak u na s, v Alpa ch i v Dolomitech, dokonce i na North Capu. Proslavil se take litera rnı c innostı, zejmena knihou Söchsisch B… hmische Schweiz ve spolupra ci s H.L. Sttutem, za kterou obdrzeli litera rnı cenu nřmeckeho Alpenvereinu.
Tak zase nř kdy z jine ho vrcholu “horam zdarť . Foto ý archiv autora a CNs
Va nocnı TENERIFE Vydarena lezecka dovolena.. Jıra Chose S tastny Horoklub Chomutov
a rız e n a celoza vodnı dovolena mezi Va nocemi a Silvestrem mř kazdy rok nutı vyresit problem, kde tento c as nejlepe stra vit. Po lonskem destivem tydnu ve Sperlonze letos padla nakonec volba na Tenerife, kde na m nabıdnul ubytova nıspoluza k a podle zdrojuna internetu je tam v tuto dobu prıjemne klima a dostatek lezenı.
Druhou oblastı, kterou navstřvujeme, je Las Canadas. Nacha zı se v nadmorske vysce pres 2000 m prımo pod sopkou Pico del Teide, ktera je dominantou celeho ostrova. Nastřstı je v den naseho vyjezdu do teto oblasti obzvla stř vedro, takze i v teto nadmorske vysce se da lezt v kra tkem ruka vu nebo i do pul třla. Ska ly jsou zde z trochu jineho materia lu, nez v Aricu, je to nřco mezi va pnem a pıskem, ale leze se po nřm skvřle.
V sobotu 23.12.2006 konec nř stojıme s Maruskou, Svinc ou a Kvřtou v Praze na letisti, odkud vyra zıme vstrıc slunnym zıtrkum. Za necelych sest hodin prista va me na jiznım letisti na Tenerife, kde si po mensıch peripetiıch pujc ujeme auto a presouva me se do mısta naseho prechodneho bydlistř, kterym je pla zovy domek (mıstnımi prezdıvany “La cueavaťš jeskynř) v Igueste. Prvnınoc na s hukot prıboje trochu budı, ale dalsıdny uz na m to pripada lepsı nez ukolebavka. A rannıpohlazenıod slunce prımo do postele na s kazdy den jenom utvrzuje v tom, ze tento styl tra venı va noc nıch sva tku prostř nema chybu.
Uz nevım, kdo z na s vymyslel tu blbost, ze “kdo nebyl na Teide, ten nebyl na Tenerifeť, ale vsichni souhlası s tım, ze
N
CAO News 5
v ra mci odpoc inkoveho dne si na vrchol Pico del Teide vyjdeme. A protoze nejsme za dny oreza va tka, nepojedeme lanovkou, ale pujdeme přknř přsky. Na vystup od lanovky bychom totiz museli mıt permit, ktery se na m nechce vyrizovat. To radřji vyrazıme jestř v noci, za svıta nı budeme nahore a nez vyjedou “carabinieriť prvnı lanovkou nahoru, tak uz budeme zase pryc . Pla n je jednoduchy a jasny, skutec nost ovsem trochu jina . Z parkovistř v nadmorske vysce 2400 m sice vyra zıme presnř podle pla nu v pul druhe v noci, ale na vrcholu, s nadmorskou vyskou 3718 m, jsme uz v sest hodin ra no. Tipujeme teplotu pod bodem mrazu, kterou jestř snizuje prudky vıtr a celkovou atmosferu dokreslujıvyrazne vyrony sirovodıku. V tomto prostredı rozhodnř na vychod slunce nehodla me c ekat, navıc kdyz je nad obzorem vidřt pa s mraku. Slunce na s nakonec zastihuje az pri sestupu u chaty. Kdyz vidıme cestu pred sebou, tak jsme ra di, ze jsme to sli v noci, protoze ve dne bychom se do toho suóoviska urc itř dobrovolnř nepustili. Kolem desa te hodiny pricha zıme zpřt k autu a ma me toho plne zuby. Jestř ze jsme si nenechali v autř za dne vřci. Auto, stojıcı vedle na s, totiz nřkdo v noci vykradl. Toto parkovistř je pry vykra da nım aut vyhla sene. Po presunu na za kladnu tra vıme odpoledne na pla zi a koupa nım v mori. Nenı nad to, si pri odpoc inkovem dni od lezenı ra dnř odpoc inout. A ma me tu poslednı noc, kterou si opřt uzıva me za zvuku prıboje. Ra no balıme zbyvajıcı vřci a pred polednem se louc ıme s Venou a jedeme na letistř, odkud po poledni odleta me zpřt domu. Praha na s vıta posmournou oblohou, mırnym mrholenım a teplotou lehce nad nulou. Trochu drsny prechod, ale vzpomınky na vyhra te pla ze na s sta le jestř hrejı v mysli, a tak se na zdejsı predsilvestrovske podmınky pomřrnř rychle aklimatizujeme..
Za kladnı informace: Letenka z Prahy š cca 11.500,- Kc vc etnř tax (nřjaky last minute prijde zhruba stejnř draho a ma te to i s ubytova nım a stravou) Pujc enı auta š male vozıtko okolo 30 Eur/den, vřtsı spıse 40 Eur/den, benzın asi 20 Kc /litr Pruvodce š nejlepsı je asi koupit (sta hnout v *.pdf) pruvodce na www.rockfax.com, jmenuje se prıznac nř Tenerife a stojı 6,5 Libry. Nřco je i na Lezci, ale zorientovat se podle toho v terenu je ponřkud na roc nřjsı a spousta cest tam jestř chybı. Ubytova nı š pokud nechcete byt v hotelu, tak dost lidı stanovalo prımo v Aricu v kanonu, ale nevım, jestli pili vodu z potoka nebo si jezdili nřkam kupovat balenou Potraviny š o nřco drazsı nez u na s, ale vse břznř dostupne v marketech Foto ý 2006 JirıS ý astny
Hora m zdar 2007 Silvestr a Novy rok v Jetriskach Miroslav Koktis Kokta HK Varnsdorf
e t o sn ı, tedy vlastnř uz lonsky, Silvestr, byla nejrychleji a nejdumyslnřji napla novana akce v roce. Hodinky ukazovaly 15:15 a ja se Standou Feiglem ml. jsme se konec nř dohodli, ze dnes (31.12.2006) vyrazıme do Jetrichovic na vandr a lezt. V pla nu byl odjezd v 15:45. Dobalil jsem poslednıdrobnosti, pridal trochu papıru na podpal ta bora c ku a c elovku na lezenıve tmř a uz jsem posta val pred domem a vyc ka val Standy prıjezdu. Hodil jsem batoh k basa kum v kufru a uz jsme za znřnıPetzl hudby vyrazili pomalym tempem kamsi k Postola ku. Tam jsme podřkovali soferovi a popra li sóastnou cestu zpřt.
L
Ve tric tvrtř na 5 jsme, pozorujıce za pad slunce, procha zeli hustym lesem, preva znř naprıc vrstevnicemi. Cestou jsme nasbırali nřkolik vřtvı na podpal, ale stejnř byly kdesi zapomenuty v propadlisti uda lostı. Jistou chvıli trvalo, nez jsme nalezli kemp, ktery tvoril asi přtimetrovy previs ohranic eny sra zem. Pod previsem bylo nastřstı trochu sucheho dreva, jez jsme vyuzili na zapa lenı ta boroveho ohnř. V okolı to prıjemnř vonřlo c erstvou smolou. Protoze na s c ekala dlouha noc, zalezli jsme do spaca ku, lezıce na bouldermatka ch, popıjejıce a pojıdajıce, debatujıce o moznem i nemoznem. Na s c asovy harmonogram byl zaha jen triadvaca tou hodinou. Uhasili jsme ohen, shroma zdili lezecke vybavenı do jednoho batohu a pripravili bouldermatku. Na s pla n byl vylezt o pulnoci na asi dvana ctimetrovou vřz - Baldurovu jehlu a zapsat "Hora m zdar". Nase kra tkodobe bloudřnı hustymi Jetrichovickymi hvozdy zastavila az Myslivecka vřz, podle nız jsme se zorientovali a ve 23:40 jsme uz sta li pripraveni pod Baldurkou. S c elovkami bylo lezenı obtızne, tak jsme na zac a tek zvolili lehc ı cestu - Za padnı hranu za IV. Standa solo vybřhl hranou s mensımi problemy a potom mř odjistil. Za tri minuty pulnoc jsme si sedli na vrchol a pripravili prıpitek. O pulnoci jsme odpa lili Sampa no a pripili na Novy rok. Ale to byl teprve zac a tekŽ C ekalo na s mnozstvı vřzı a tak uz v 0:45 jsme nastupovali na vřz Kostelık. Starou cestou za III jsme se vyskra bali na polici, kde na s hon za “Bergheilamať zbrzdil snřhovy prıkrov. Nad policı uz jen hladky vylez na vrchol vřze, lehce omrzle, sukovite, kra tke a jako kolıky tuhe prsty se vzdorovitř bra nily za pisu do knızky, ale pak uz na sledovalo slanřnı a cesta na Golema. Vrchol jsme dobyli břhem chvilky Starou cestou za II. Byly asi dvř hodiny po pulnoci, kdyz jsme stejny – spřch zaznamenali i na nedaleke Myslivecke vřzi. Po za pisu do vrcholove knızky do na s, pri slanřnı, zac aly bubnovat prvnı kapky ledoveho destř. Vedlejsı vrchol š C mela k, byl uz pro na s bohuzel pase. Takze jsme se ztřzklymi vřcmi, unavenı a promoklı, zdrcenı, ale presto sóastnı procha zeli nřkolik kilometru lesem zpřt pod previs, kde jsme zanechali nepotrebne vybavenı. Po pul c tvrte ra no jsme prokrehlı, se zkrousenou na ladou od destř, priklopytali do kempu. Rozdřlali jsme ohen a susili oblec enı. Kolem pa te hodiny jsme usnuvsı spokojenř pochrupovali.
CAO News 6
V sedm hodin ra no na s vyrusil budık. Mřli jsme po rozednřnı vystoupit na Koc ic ı kostelık, nejprestiznřjsı a nejzra dnřjsı vřz C eskeho Svycarska, ale poc ası a nase na lada to nedovolila. Dokonce ani Standa Feigl starsı, zkuseny skala k, ktery na s tam mřl c ekat, poslal pouze zpra vu, ze neprijede. A tak jsme za ticheho mrumla nıznovu zalili noc spa nkem. Po pul jedena cte dopoledne jsme se konec nř vzchopili š po desti nebylo ani pama tky. Za kra sneho slunec neho poc ası jsme pokrac ovali ve vystupech na temnřjsı vřze. Nejblizsı a nejmensı presto vsak velmi odolnou vřz š Kaplic ku, jsme zdola vali velmi obtıznř Levou cestou za IV, ktera byla porostla mechem a trochu namrzla .
Po Kaplic ce byla na radř Dvojita vřz, na kterou jsme se vyplazili komınem za II. Pak zavolal Ja ra, ze na s ve tri vezme z parkovistř zpřt do Varnsdorfu. Stihli jsme jestř vylezt na Voldrıska Starou cestou za III. Chtřli jsme zdolat take Hezouna, ale prelezt kluzkou etapu v přti metrech Standovi strach nedovolil. Mnř taky ne.. Jistojistř se Standa nastval a razantnř za– toc il na Zlute cimburı Jiznı cestou za V. Bohuzel skalnı koryto nestac ilo jestř dostatec nř vyschnout, tak to Standa odstandoval a slanil. Sbalili jsme vřci a spinavı jako bezdomovci jsme si to kra c eli k Postola ku. Tam uz c ekal Ja ra v ka re a privıtal na s hlasitou hudbou. Po oc istřnı batohu jsme se naskla dali do maleho auta. Tichym dunřnım jsme se rychlostı zpra vy v Blesku dopravili prapodivnou krajinou do VDF. Poslednı pozdravy a louc enı u domovnıch dverı, shoda na dalsım lezenı a hura vybalitŽ
Ferrata pro vs echny generace Tip na rodinny vy let.. Beatrice Patzeltova KOB Decın
J
e d n o u v letř, pri pra zdninovych toulka ch s dřtmi v okolıLuze, jsem na hodou objevila ferratu u Jonsdorfu. Do te doby jsem nemřla tusenı, ze na pıskovci v teto oblasti nřco takoveho existuje. Na stupnı zebrık a pohled vzhuru na mizejıcı ocelova lana byl la kavy a tak jsme se tam jednoho přkneho podzimnıho dne vypravili ve slozenı: dřda (Zdenůk Kropa c ek), dcera (Bea Patzeltova ) a vnuk (Vilık Patzelt). Auto jsme nechali v Dolnı Svřtle pod Luzı, presli tamnı přsı hranic nı prechod a za chvilku uz jsme sta li pod na stupem. A rovnou ostre stoupa nı š zebrık, kramle, lana. Vse velmi dobre zajistřne. Pak chvilka zvolnřnı na visutem mostř a dalsı stoupa nı, mırnřjsı. To uz jsme se dostali nad stromy a zac aly se otevırat přkne vyhledy do okolı. Teú pricha zı nejexponovanřjsı – sek vystupu - traverz do – dolnı střny a v nı stoupa nı. Po chvilce se teren zmırnuje, da va me malou svac inu a pak na sleduje nejtřzsı mısto š previs. Po chvilce dohadova nı, jak na to, se do toho Vilık pustil a prebřhl previs jako nic, ja za nım ovsem s pomřrnř velkym vypřtım sil (samozrejmř s vyuzitım zabudovanych kramlı, s jistřnım v ocelovych lanech). A dřda v pohodř dobrou technikou hned za na mi.
Vlevo Vilık nastupuje do nejvets ıho previsu, vpravo traverzuji do Čdolnı steny
Nas e druzstvo pri jinř akci Š vlevo ja na nemeckř m S picberku, vpravo Standa Feigl ml. pri boulderova nı v Labskř m Čdolı..
Samozrejme se uz teš te sım na dalsı akci podobn ho ra zu... Foto ý autor c lanku
Pak jestř pohodove sikme střnky a traverz pod vrcholem s kra snymi vyhledy na Jonsdorf a okolı š a jsme na vrcholu. Vrchol je akora t tak pro na s tri. Po za pise do vrcholove knızky zbyva jestř kra tky sestup zajistřnou střnkou a ferrata je za na mi. Jsme na vrcholu skalnateho kopce zvaneho Nonnenfelsen. Pro ty, kterym vyhla dlo a majı v kapse nřjake to euro, je k dispozici mala restaurace. Z kopce vede nřkolik turistickych
CAO News 7
znac enych cest ruznymi smřry, my jsme zvolili jednu z nich zpřt smřrem ke hranici.
bude spatnř prekona vat. Dobre si vedl i Jaromır Pospısil. Ten dosa hl vysky 6088 m v Bolıvii na vrcholu Huayna Potosi. Na dalsıch mıstech skonc ili Milan Safarık a Jan Jorda k (4634 m), Jan Hora k a Pavla Pavlıkova (3798 m), Petr Kuc era a Jaroslav Dunovsky (Olperer) a dalsı.. V kategorii velehorsky (alpsky) vystup Na hlık NC na Cho-Oyu a Pospısil JZ Potosi, Hora k a Pavlıkova St¨dlgrat Safarık a Jorda k NC na D¨fourspitze lezecke alpske cesty se nekonaly..
bylo poradı stejne: hreben na Huayna na Grossglockner, atd. Klasicke třzke
Nejvıce vystupu posbıral letos Jan Hora k. Prvnř se nřkdo z na s dostal pres tisıcovku: 1006 cest! Druhy skonc il Cerny (550 cest) a tretı fantasticky Pavla Pavlıkova (539). Dalsı poradı bylo Cha ra (283), Ta borıkova (117), Uher (82), Masa r, Jorda k, Safarık, Bodla k, Stefa nek, Ska lova , Svoboda a dalsı..
S ikmř stenky pod vrcholem
Pro velky – spřch jsme na jare ferratu ve stejnem slozenı zopakovali. Tentokra t jsme se ale nevra tili rovnou k autu, ale sesli jsme dolu do Jonsdorfu (majı tam vybornou zmrzlinu!) a podnikli jsme jestř zajımavy nauc ny okruh nad Jonsdorfem (otevreny hluboky vytesany lom na mlynske kameny na hrebeni, prırodnı pıskovcove varhany a dalsı zajımavosti, vc etnř přknych vyhledu).
Nejtůzsı vystup pısek: Kraloval Rosö a Stefa nek - jeho cesta Skaterboy XIc RP byla za roven vubec nejtřzsı cestou vylezenou na pısku v C R., desıtky leze Pavel Cerny (loni napr. Fatamorgana Xa RP na Eule) a devıtky zvla da Jan Hora k (loni RP IXb). Pak je vřtsı vakuum. Nejblıze se k teto trojici lezcu priblızil Cha ra (OS VIIIb), Pavlıkova a Ho lzl (VIIc). Sedmic ky lezli uz jenom Masa r, Safarık a Hraba n. Podobnř velky odstup je od trech nejlepsıch v kategorii nejtůzsı vystup na nepıskovcove ska le. Suverennř vyhra l Rosö a Stefa nek famoznım vykonem - cesta Bimbaluna 11/11+ RP je vubec nejtřzsı prelezenou cestou v cele historii c eskeho horolezectvı. Pavouk prelezl nřkolik 9+/10- RP a Hora c ek 9+ RP. Vakuum a.. Pavla Pavlıkova RP 7! U nasich zen doposud naprosto nevıdany vykon. Za sebou nechala i dalsı muze (Cha ra, Masa r, Hraba n, Uher) i zeny (Ta borıkova ).. Na kole (MTB) najel jednoznac nř nejvıce Pavouk: 6520 km! Nutno podotknout, ze c asto s třzkym kletrem plnym lezeckeho matrose.. Dalsı mısta Safarık (4600 km), Ska lova (3600), Jorda k (3445) a dalsı..
Radostnř stoupa nı Čdolnı stenou..
Pokud ma te nřkdo informace jestř o nřjake ferratř nřkde poblız (spıs v Nřmecku? š u na s je asi nřco takoveho vylouc eno), dejte mi vřdřt (
[email protected]). Foto ý archiv autorky a JirıCha ra
Pavouk & Rybis ka
nejlepsımi sportovci CAO Dec ın za rok 2006 JirıChara CAO Decın
re t ř z k y byl – kol vybrat za lonsky rok nejlepsıho z na s. V jednotlivych kategoriıch byla situace jakz takz jasna , ale rozhodnout, jestli ma vřtsı va hu vystup na osmitisıcovku, nejtřzsı vylezena cesta v C R nebo cesty sice “lehc ıť (IXa Xb), ale zato v mnozstvı vřtsım nezli malem, to uz byl vcelku orısek. Nakonec jsme zvolili formu ankety a jejı vysledky pric etli do tabulky k jednotlivym kategoriım. Konec ny vysledek posuú te sami.
P
Bejka rna roku - sem zahrnujeme vsechno, co se nevejde do vyse uvedenych kategoriı. Vyhra l Pavel Cerny - jeho zkompletova nı vsech vrcholu v Sasku posbıralo nejvıc bodu. Dobrou akcı bylo prelezenı vsech vřzı v Ra jci za jediny den. To se povedlo Hora kovi a Pavlıkove . Tretı skonc ila Ilc a Ska lova . Ta predva dı kazdoroc nř naprosto neuvřritelne vykony v nelezeckych disciplına ch - letos “jen takť ME v drac ıch lodıch, MS v kvadriatlonu nebo MR v kanoistice. Na dalsıch mıstech skonc ili Domes (prechod hrebene Krkonos), Stefa nek (Edelweisspitze 2600 m na kole) a jinı.. Poslednı kategoriı bylo nejlepsı (horo)lezec klubu. Co s tım? Jak tohle rozlousknout? Zvolili jsme formu ankety. Trina ct lidı volilo deset nejlepsıch horolezcu nebo lezcu z na s. Vysledky jsou vidřt ve sloupci “Hť tabulky “Konec ne vysledkyť: Cerny, Na hlık, Stefa nek, Hora k...
A toóv podstatř vse..
Nejleps ısportovci roku 2006: Nejlepsımi sportovci klubu CAO Dř c ın za rok 2006 se stali
Pavel Pavouk C erny &
A jak se tedy v nas em klubu v lon skč m roce lezlo?
Pavla Rybiska Pavlıkova
Nejvyssım dosazenym bodem byl vrchol Cho-Oyu 8201 m. O tuto klubovou senzaci se postaral Ivan Na hlık. Tahle vyska se
GRATULUJEME!!
CAO News 8
Konec ne vysledky - rok 2006 Por. Jmúno 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
C erny Hora k J. S tefa nek Na hlık Cha ra J. Pavlıkova S afarık Uher Jorda k S ka lova Holzl Masa r Ta borıkova Pospıs il Kubes ova Dunovsky J. Hraba n Vaishar Svoboda Domes Kucera Reha kova T. Bodla k Cestr Kudrna c Jıcha Hraba n ova
Novú cesty
A
B
C
D
E
F
G
H
BODY
3
12 13 3
17 16 18
9 8 10
11
4
109 88 89
10 11
15 14
6 7
5 8 6
11 9 4
3
10 4 8
10 9 6 10 5 9 5 5 5
2
9
8
7
3 13 12
5
41 37 18
9
6
4
168 141 129 122 118 101 92 71 65 64 50 47 39 38 27 20 20 18 15 13 13 11 9 7 7 7 4
7
5
4
3
5
2
5
2
1
3 6
3 7 6
5
4 1 8 7 1
2
2
4 6
1 5 4
1 2 2 1
54 42 35
17 10 11
2
5
76 53
17 28 17
10 2
93
3 7 10 6 4 5 5 7 3
Legenda: A - Nejvys s ı bod; B - Alpsky vystup; C - Nejvıce cest; D - Nejtezs ı cesta pısek; E - Nejtezs ı cesta nepısek; F - MTB; G - Bejka rna roku; H Anketa o nejleps ıho (horo)lezce.
Vsem zu c astneny m gratulujeme a prejeme jeste u spesnejsırok 2007!
OD NASICH DOPISOVATELU
Snřznık Levoboc ek - Jachacha IV 14.1.2007, Petr Kuc era „ Jir ıCha ra (oba solo) Str edem s irokč na hornıstenky n.v.
Boje o HORA M ZDAR 2007! Nahle dnutıdo zakulisıletosnıch boju o vrcholy.
Neco ma lo z dos lř pos ty k letos nım Hora m zdarum: Ostrov: Michal Karel Zelezny : “..c etl jsem poslednıc ıslo CAO News a take se ptam, co se dř je s Ostrovem. Jel jsem se tam 15. ledna projet na kole (lezec ky mam vzdy u sebe) a dal jsem 9x Horam zdar! To se mi jestř nikdy touhle dobou nepodariloě ť PS: A ze nekecam, posılam jedno foto ze zapisu (samospous”). Tisa , Ostrov a Bielatal: Petr a Olinka Koubovi, 2K TEAM & comp.: “..vzhledem k tomu, ze muj par”ak je v sedme m mř sıci tř hotenstvı, moc jsme tř ch horezdaru letos nezvladli. Nicme nř nas pobavil c lanek v minule m CAO News, kde byl popisovan na poslednı chvıli uloupeny Horezdar v Tise na Hubene ho doktora. To byla nase prace. Jestř se nam zadarilo v Ostrovř na Kac e a s Pepınem Nez erkou mam docela slusny skalp na Cısare. Nř co malo mame v Bielatalu a samozrejmř nejvř tsı radost nam udř lal prvovy stup ze dne 22.1.2007. S Albertem Drahosem jsme udř lali novou cestu na Popravc ıkamen v Ostrovř , kterou jsme nazvali “Katuv slehťě ť Vrabinec: Stanislav Benes : “..H.Z. 2007 na ťdomovske ň Male Velenske Vř zi jsem se ti neodvazil ťutrhnoutň, a tak jsem radř ji operativnř zorganizoval akci VRABINEC ž 2007 na 01.01.2007 rano. Opravdu ťsilna Ústecka Úderna trojkaň ž Milan Ty ce, t.c . HO ??? (Tisa), Franta Kovarık ž HO HOSPUL Ustın.L., a ja HO ž dtto, (celkovy souc et nasich sedin daval dohromady slusne c ıslo: 181 let), v poklidu, niky m nerusena, dala s prehledem vsech př t vrcholovy ch HORE ZDARĚ - 2007!!! Mokry Vrabinec velmi rychle oschnul, i to slun ıc ko zac alo svıtit. Jedina vada na krase novoroc nıho dne byla skutec nost, ze 2 vrcholove knızky (Hlavnıvř z, Strednıvř z) jiz pred nami nř jaka DEVKA ODCIZILA !!! a to vc etnř vrcholovy ch schranek. A z malicherne ho destıc ku se stal prudky slejvak se snř zenım, takze mısto opec enı burtu jsme zvolili potupny Ústup k autu dole v Údolı... P.S.: Tımto reaguji na CAO News 01/2007, abys mohl ťzkompletovatň vsechny HORE ZDARY - 2007 v blızke m i vzdalenejsım okolı!ť Pikovicka jehla: Jan C ervenacek Slechta (trochu stroze, ale jasne): “Pikovicka jehla - Berg heil !!! Vc era, 21.1.2007, za dř sne ho vichru. Cerv.ť
Vzh˚ ru do skal!
Tak tedy - Hora m zdar! CAO News 9
VanocnıBoren
S T R IP K Y . . Zajımava vy stava na Bastei Od 24. listopadu 2006 je v prostora ch informacnıho centra v hotelu Schweizerhaus na Bastei instalova na vystava “Umenı a prıroda Saskř ho S vycarskaď. Vystavu tvorı soukroma sbırka okolo 250 obrazu a grafik, ale takř knih, fotografiı, map a dals ıch artefaktu, kterou sem trvale venovali manzelř Dietrich a Ursula Hasse. Autory origina lu vystavenych obrazu jsou sas tı malıri Johann A. Thiele, Adrian Zingg, Carl August Richter a jinı, na mety Kuhstall, Pravcicka ba na nebo Winterberg. Otevrenı se zČcastnil nemecky ministr Stanislaw Tillich a mezi pozvanymi hosty byl takř Helmut Weigel z Decına.
Jiz sedmna ct let jezdıme na druhy sva tek va nocnı odpocinout si od krutř ho obzerstvı a nicnedela nı na Boren . Sedmna ct let se na m darı dopoledne si pekne zalř zt a navecer spolecne posedet v na draznı restauraci v Bıline Kyselce. Lon sky rocnık vys el na jednicku. Bezvadna parta (i kdyz chybeli nekterı osvedcenı a pravidelnı harcovnıci, jako Jirka Kudrnac nebo Petr Kucera) a dokonalř , skoro letnı, pocası.
Pred za padem slunce na vrcholu Borne se jiz ochladilo..
Vets inou lezeme krats ı cesty v za padnım prostoru, komıny a spa ry, co ve snehu a mrazu sna ze “pustıď nebo si naopak uzıva me pravř zimnı rozkos e v severnı stene. Tentokra t jsme se vs ichni nahrnuli na jih uzıvat si lezenı v tricku a v tezs ıch cesta ch. Vedle sebe lezli mlaťos i i zaslouzilı ostrılenı mistri sportu (treba Vaclav Sirl!)... Snımek ze slavnostnıho otevrenı vystavy. Zleva Dietrich Hasse, Frank Richter, ministr Tillich a umelecka malırka Irmgard Uhligova.
Helmut Weigel v rozhovoru s prıtelem horolezcem Lotharem Stuttem.
Informacnı centrum v hotelu Schweizerhaus na Bastei ma otevreno denne od 10 do 18 hod (v zime pouze do 16) a vstupnř je samozrejme zdarma.
Vlevo Vaclav Sirl se svym spolulezcem nad Taricı, vpravo Milan a Zdena Mys ıkovi nad Baldachynem. Kra sny polezenıcko..
Nemř ne povedeny byl i vecırek v Kyselce, ktery plynule pokracoval v nocnım vlaku do Decına.. Ahoj za rok!
Foto archiv Helmuta Weigela
Nova kniha vy stupu v OstrovŠ Jedno sdelenı pro ctena re CAO News a vs echny lezce pris lo od Olinky a Petra Koubovy ch, alias 2K TEAM & comp. Zde je jeho znenı: “Ahoj lezci! V Ostrovř , v restauraci pod Cısarem, je k nahle dnutıc i doplnř nınova kniha prvovy stupu. Prosıme vas tımto, abyste laskavř psali sve prvovy stupy z oblasti Ostrov nejen na “vrcholkyť c i CHS, ale i do te to knihy. Usnadnı to orientaci nam vsem. Pruvodce je stary , vznika spousta novy ch krasny ch cest a byla by skoda je nele zt jenom kvuli tomu, ze nevıme, co to jeě ť Dıky, 2K TEAM & comp., HO Tisa CAO News 10
Mala ca st z nas ı bandy pod nekolik let stejnou vyzdobou.. Foto ý 2006 JirıHouba Cha ra
Pavla Rybiska Pavlıkova
Stara garda ve skalach
Pro Pavlu byl po lezeckř stra nce rok 2006 hodne vydareny. Vylezla za rok vıce cest, nezli vs echny ostatnı zeny z CAO Decın dohromady a vıc, nezli vets ina jejıch kolegu - 539!! Na pısku vyta hla na prvnım konci napr. cestu Hezka Ina VIIc na Malou Bas tu v Laba ku, v Jure na Schlaraffenlandu dala RP cestu Delikatesse 7 a mnohř jinř . Top rope vylezla v Laba ku na Maja k tezkou cestu O Sole Mio za VIIIc! Lezla takř v Alpa ch. Se svym sta lym parüa kem, mimochodem rovnez vynikajıcım lezcem, Honzou Horackem Horakem, vylezla treba dlouhou cestu Stódlgrat na Grossglockner. Spolecne s Hora ckem doka zala takř za jediny den vylř zt na vs echny veze v Ra jci, vets inou sŽlo. To obna s ı 58 vezı celkem 60ti cestami. Ra no zacali a vecer skoncili. A tak by se dalo pokracovat, naprıklad vyctem boulderu.
Stara garda, ale jen podle data narozenı v obcanskř m prukazu. Jinak si v nicem nezadajı s o generaci mlads ımi lezci. Nechybı na za dnř akci, lezou, zajımajı se o lezenı a nekterı i ra dı na kolech, lř tajı na pada cıch nebo provozujı geocaching. V kazdř parte se nekdo takovy najde a jejich vitalitu jim casto tajne za vidı i hodne mlads ı ka mos i..
Jaroslav Uher a Gerhart Tschunko patrı pra ve mezi takovř . Na snımku z prosince lon skř ho roku pred chatou Boren . Foto ý 2006 JirıCha ra
Rozhovor s G¨nterem Schneiderem Do prıs tıho cısla CAO News jsme pripravili velky rozhovor s dals ım z generace vyznamnych osobnostı lezenı v Labskř m Čdolı Gunterem Schneiderem.
Pres tyhle para dnı vykony, kterř ji zaslouzene vynesly na prvnı mısto v bodova nı CAO Decın, zusta va Rybis ka da l skromnou a kamara dskou parüackou do nepohody...
Aý se Ti stejne dobre darıi v dalsıch letech! Foto ý Jan Hora k
Mimoradne cıslo CAO News
Karla Kromholze, Helmuta Weigela a Ladislava Rysku uz z minulych rozhovoru a portrř tu zna te, Gunter je poslednım z tř to party vybornych horolezcu a kamara du, kterř ho jsme va m jes te nepredstavili. I jeho jmř no se objevuje u mnohych cest v Laba ku, Kyjove, Hrensku, ale ma prvovystupy i v reckř Meteore s “objevitelemďtamnı oblasti Dietrichem Hassem. Nahlř dnout do Gónterova obsa hlř ho a vzorne vedenř ho archivu denıku, fotografiı a diapozitivu, je pro kazdř ho horolezce radost k pohleda nı. Odvıjı se va m pred ocima na dherny kus historie lezenı, kdy skalnımi mesty chodilo jen pa r stejne zapa lenych kamara du. Verıme, ze na va s ta atmosfř ra dychne i tohoto zajımavř ho rozhovoru..
V minulř m cısle CAO News jsme po dlouhych peripetiıch otiskli prvnı ca st komiksu z horolezeckř ho prostredı od Jirıho Svadlenaka. Kdyz dorazily dals ı dıly seria lu, naprosto profesiona lne nakreslenř a navıc s tak vtipnym a za roven napınavym dejem, pris lo na m lıto tento prıbeh pres rok kouskovat. Rozhodli jsme se, ze Jirkovo dılo si zaslouzı jedno mimora dnř samostatnř cıslo. Tes te se!! Tenhle komiks pujde z ruky do ruky a kdo ho otevre, uz se neodtrhne. V tomto smeru uz teť ma me jistotu...
Gunter Schneider a Helmut Weigel pri setka nı v Čnoru 2007 v Gónterove byte v Riegrove ulici.
CAO News 11
Foto ý 2007 JirıCha ra
Webove stranky LK Mseno
Hubertus ú oprava
Na internetovych stra nka ch Lezeckř ho klubu Ms eno se neda vno nekdo pekne vyra dil. V diskusnım fŽru se tam nynı bezostys ne nabızı naprıklad zna ma zpevacka Britney Spears. Za vstup do jejich LK Čdajne nabızı Čplne vs e.. S koda, kdyby chtela k na m, treba by jı na s na bora r Petr Jıcha prijal :o)
V popiska ch fotografiı cla nku o restaurantu Hubertus v Dolnım Z lebu jsme s patne uvedli na sledujıcı: Ono zmin ovanř “skokanskř oknoď nebylo na historickych snımcıch, ale na tř to novejs ı fotografii z “Paroha ceď:
Vlevo sedı Jirka Prcek Los z Karlovych Varu, uprostred autor cla nku JirıPetrini Petrık a vpravo “jedna prıma holka z Varu, snad jmř nem HankaďÚ Vzadu skokanskř okno. Je to jedinř okno v H., kterř je nad schody. (Pod nım jsou asi 4 schody - blbe se na ne pada ..)
Tak to jen aby nedos lo k nejakř za mene historickych dat.. Foto archiv J.P.P.
RHM 2007
www.lkmseno.cz
JACHACHA
Mezina rodnı zensky spolek RHM jiz radu let pora da pravidelnř letnı, zimnı a skialpinistickř srazy, vzdy v nejakř jinř zemi. C lenstvı v RHM bylo puvodne vykonnostne limitova no, poslednı roky uz nijak omezova no nenı. Srazy jsou zejmř na o setka va nı horolezkyn z mnoha zemı, ale ani sportovnı hodnota nekterych vystupu behem akce nebyva zanedbatelna . Nas im korespondentum se podarilo vypa trat, ze letos nı letnı sraz RHM se bude konat v C eskř republice a zna me i konkrř tnı mısto - horolezecka chata v Tisř . Termın vyznamnř lezeckř akce je 20. - 29. cervence 2007. C es ky casto na techto setka nıch tvorily velice silny na rodnı tym. Uvidıme, jak se jim bude darit v doma cım prostredı..
Jachacha, rekl 14. ledna 2007 do ledovř ho vetru Petr Kucera na vrcholu pidivezicky Levobocek, kdyz zjistil, ze jeho sŽlovystup stredem s irokř na hornı stenky je vlastne prvovystupem. Na Decınskř m Sneznıku bylo ten den na dherne slunecno a nebyt ledovř ho severa ku, dalo by se lř zt jen tak v triku. Takhle bylo obcas tezkř udrzet se na vrcholech masivu na nohou. Kra sny den, kra snř cesty, kra sny Sneznık..
Prechod celeho hrebene Tater
Foto z prvovy stupu 14.1.2007 JirıCha ra
Kosta ma zavreno Kultovnı lezecka restaurace “U Kostiďv Dolnım Z lebu je od 1. do 23. Čnora zavrena . JirıKosöa Kostolnık (na snımku) si uzıva slunce a lezenı ve s panelskř m El Choru, a to, ze lezci, stizeni tezkymi depresemi z hnusnř ho pocası a mokrych skal nemajı kde hrdlo svlazit, mu vubec, ale vubec nevadı. Neutes eny pohled na cedulku ZAVRENO neobmekcı ani nove a para dne vyvedeny na zev osvezovny z nefals ovanych lezeckych chytu..
Foto ý Sponge
Libor Rebel Hroza se chce pokusit o kompletn ı prechod celř ho hrebene Tater tak, jak se to zatım podarilo pouze jedinř mu horolezci, kterym byl Pavol Pavouk Pochyly ..
Libor Rebel Hroza
Pavol Pavouk Pochyly
O jak na rocny podnik jde si Libor dobre uvedomuje. Ke svř mu pokusu rıka : “Bude to uz muj tretıpokus a prestoze jsem vylezl Superdiretku Eigeru, v severnıstř nř Eigeru jsem byl př tkrat a lezl jsem ji i solo, mam z tatranske ho hrebene poradny respekt, vř tsınez z Eigeru!ť
Drz ıme palce, Libore!
CAO News 12
Oblıbene polonium 210
Sbırka kruhu Peknou sbırku fotografiı slan ovacıch kruhu ze vs ech moznych oblastı na m poslal Jirı Petrini Petrık. Nekterř kruhy jsou skoro umeleckym dılem, z jinych jde strach uz pri pouhř m pohledu.. Ale vs echny jsou trvalou pama tkou na jejich tvurce.
Zajımavy na pad..
Va lka mocnostı na unika tnım snımku. Tajny agent Lukas Chalupecky , krycı jmř no Letec, se pra ve snazı zasunout kousek sta le oblıbenejs ıho polonia do mozku tajnř ho agenta z konkurencnıho klanu Jirıho Chary, krycım jmř nem Houba.. Na snımku vlevo se tř to tas karici potutelne smeje nejvys s ı tajny agent Vaclav Sirl, krycı jmř no Toyota, vpravo, s tezko prehlř dnutelnym zalıbenım, sleduje pokus o odstranenı svř ho vlastnıho s ř fa tajny agent Daniel Holzl, krycım jmř nem Hasic..
Vlevo galerie slan a ku, vpravo jeden krasavec z Ra jce. Najdete ho na vrcholu Ptacıho kuzele.. Foto ý JirıPetrık
Jubilea v mŠ sıci …noru
SODOMA ž GOMORA!
Kulatř 30. narozeniny oslavı tento mesıc Roman Vodouch Vodicka z CAO Decın.
Povedenou cha sku zachytil miniaturnım digita lnım fotoapara tem nezna my t.a. na jednom z tajnych setka nı elitnıch agentu.. Foto ý 2006 t.a.
Nova MONTANA
Po nem pak Petr Pıtrs Kocka, rovnez z CAO Decın, bude mıt 45. vyrocı narozenı.
Prejeme vsechno kra snú, hodne energie, stestıa sil...
Prvnı letos nı cıslo casopisu MONTANA je prımo napechovanř zajımavymi cla nky. Odpada tak zdrzova nı s listova nım a vybıra nım nejzajımavejs ıho, proste ji zhltnete najednou celou. Ale teť va zne Š jsou zde zastoupeny vs echny lezeckř aktivity, navıc popisovanř tak, ze jdou k ja dru veci a vets inou nepozorovane vyvolajı vets ı ci mens ı pocenı ctena rovo dlanı. Tezko vypıchnout z asi 40 cla nku ty, co nejvıce zaujmou. Ale urcite mezi nimi budou Dlouha cesta ke Zkratce Floriana Scheimpfluga, Hra nervu a svalu (Michaela Loudova) nebo Free Rider - Yosemitska jızda Dus ana Janaka.
Redakce CNs
Nu, a jestŠ nŠ co pro Jonase :o)
Proste para da..
Obcasnık CLIMBzin Breöa Lebloch je autorem CLIMBzinu, neboli obcasnř ho zpravodaje HO TJ Sokol Uhersky Brod. Vtipne a casto s nadsa zkou podanř cla nky o lezeckych Čspes ıch vlastnıch ci oddılovych kolegu, informace z okolı HO a dokonce i rubrika na pra nı (neco jako “Jona s ďv CAO News). V tomto cısle najdete nama tkou cla nky z Finale Ligure, Ospu nebo Piku Kaufman... Jestli va s neco z vys e uvedenř ho zajıma , ma te moznost si volne sta hnout jiz publikovana cısla casopisu CLIMBzin na adrese: http://www.climbzin.wz.cz/. CLIMBzin ý Breý a Lebloch
CAO News 13
Vybrali a vhodnost posoudili kamaradi z klubu...
VY
ROC I
C A O N ew s
UN O R 2 0 0 7
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
2.2. JirıKasa k, HO TJ Doprava Dř c ın 7.2. Julius C ert Andel, Labska Stran 9.2. Petr Pıtrs Lastovic ka, Hudy sport 18.2. Roman Vodouch Vodic ka, CAO Dř c ın 18.2. Vladislav Hynek Panc, Teplice 21.2. Hans Nesheida, Nř mecko 24.2. Lenka Souc kova , Dř c ın 24.2. Petr Pıtrs Koc ka, CAO Dř c ın 24.2. Petr Hora c Hora k, CAO Dř c ın 27.2. Jindrich Hudy Hudec ek, HUDY sport 28.2. Radek Fa bera, Dř c ın 28.2. Arnold Bernd, Nř mecko
Telegraficky: -
Neda vna vichrice se nevyhnula ani Ptacım stenam u Bukovř hory. Mezi skalami lezı nekolik velkych vyvra cenych smrku, pod skalami je plno popadan ych vetvı. Vrcholovř knızky k Čhone nas testı nepris ly..
-
Jan Horak s Pavlou Pavlıkovou si uzili para dnı zimnı vıkend na Dachsteinu vcetne bivaku v za hrabu na ledovci..
-
Pocası neprejıcı lezenı vyuzıvajı Pavel Pavouk C erny a Tomas Bambus Bardas ke spolecnř mu tvrdř mu trř ninku. Ono se jaro uz brzy zepta ..
-
Helmut Weigel stojı za Decın u projektu, ktery by mohl podrobne zmapovat historii i soucasnost lezenı na U stecku, Teplicku a Decınsku. V techto dnech probıhajı prvnı konkrř tnejs ı schuzky zainteresovanych spolupracovnıku a spoluautoru..
-
Veronika Krcilova (CAO Decın) a Jan Podloucka oznamujı vs emu svetu jednu prostou, kra snou vetu “Budeme se bra t!ďdne 10.3.2007 ve 12.30 hod. na radnici v Benes ove n./Pl. Gratulujeme!!!
-
Heinz Gliniorz z Pirny, z vydavatelstvı STEINMANNProduktion, na m zaca tkem Čnora poslal velkř mnozstvı zajımavych materia lu a fotografiı, tykajıcıch se nas ı historie lezenı. Krome jinř ho detailnı informace k vezım, od jejichz dobytı uplyne letos rovnych 100 let. Velikř dıky, Heinzi!
-
Minule jsme slıbili na vs tevu jednř malř lezeckř oblasti SedleckĚho Spicaku. Kdyz byl materia l hotovy, pris la zpra va od Lukas e BludskĚho s horkou novinkou, takze az prıs te...
Vsem oslavenc˚ m blahoprejeme a prejeme vse nejlepsı... -is-
C KALENDA
EKA
NA S.
R H O R O L E Z E C K YC H A S P O R T O V N IC H A K C I
Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... 18.2. 24.2. 25.2. 3.3.
4.3.
10.3. 10.3. 24.3.
24.3.
24.3.
LOB Maxicky, lyzarsky orientacnı beh na Maxicka ch, pora da Ivan Stibal tel.724596675,
[email protected] Jizersky clovek. Horolezecky dvojboj - od 8:00 Oldrichovskř sedlo - setka nı HO LOKO LBC a jeho prıznivcu u Kozy Pohar mesta Novy Bor, klasika na lyzıch, muzi 10 km, zeny 5 km, mısto Polevsko, kontakt Honza S mıd, tel. 604375303 Memorial Mis ty a Voborila, Novř Mesto Š Krus nř Hory, za vod na lyzıch klasika, pora da TJ Lokomotiva Teplice, www.teplice-city.cz Krus nohorska ”30ů, odlozeny termın, za vod v behu na lyzıch Š klasika, mısto kona nı Novř Mesto v Krus nych hora ch, kontakt www.lkslovan.cz Telnicky rohlık, Telnice, za vod ve sjezdovř m lyzova nı, www.ski-telnice.cz Summitrun: Krkonos e - Snezka, start v 11 hodin +-30 minut z nadmorskř vys ky 1000 m n.m. Info Jan S lechta Skiatlon, 2. rocnık na Sneznıku, za vod na bezka ch, klasika i bruslenı, pora da Lubos Pribyl z KB Jılovř , tel. 602951779,
[email protected] Mirasév s vih, jarnı vzpomınkova akce, vyjızťka na kolech, pora da Milan Mys ık z KURsportu, tel.606682979,
[email protected] Vıtanıletnıho casu, spolecensko-kulturnı akce k oslave letnıho casu. Tentokra t bude v ra mci za verecnř ho vecırku po Mirasove s vihu. Necyklistř mohou LC oslavit od 18,00 hod v na hradnım zarızenı v Lesnř u Decına (jako vloni).
Heslo na tento mesıc: Kralovstvıza CAO News.. (kral Richard III)
S”astne navraty preje za celou redakci CAO News JirıHouba Chara
UPOZORNE PRO C LENY
V prıstım cısle CAO News Velky rozhovor s Gónterem Schneiderem Alpinia da Š historie a budoucnost Novinky kolem Vrcholovř komise Labskych pıskovcu Nebudou chybet pravidelnř rubriky a samozrejme mnoho dals ıhoÚ
C
NI
C A O D E C IN
LENSKA SCHĚZE PROBEHNE VE STREDU 7. BREZNA
2007
V RESTAURACI NA KOCANDE OD 18 HODIN...
NA PROGRAMU BUDE:
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI.. TESIM SE NA SETKA NIS VA MI!
Nezapomen! Prıstıc ıslo CAO News vychazıjiz 14.3.2007!
CAO News Š Horolezecky casopis severoceskř ho regionu Š Vyda va HK CAO Decın Š Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu Š Sıdlo redakce: CAO News, Velka Velen 68, Decın XXX, 405 02, Czech republic, s ř fredaktor Jirı Cha ra, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], webovř stra nky: http://www.vrcholky.cz/, - Sazba: OpenOffice 2.01 - Sponzorskř dary: 151510921/0600 CAO News 14
