Ústav archeologie a muzeologie. Lipnický kachlový poklad - akcese, prezentace, tezaurace. Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav archeologie a muzeologie

Muzeologie

Jana Suchnová

Lipnický kachlový poklad - akcese, prezentace, tezaurace Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce : PhDr. Jan Dolák

2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma Lipnický kachlový poklad akcese, tezaurace, prezentace vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu práce PhDr. Janu Dolákovi za rady a připomínky. Také děkuji kastelánovi hradu Lipnice Marku Hanzlíkovi za poskytnutí materiálů a přístup do depositářů.

3

Obsah Úvod..................................................................................................................................5 Historie a popis hradu ....................................................................................................6 Osobnosti spjaté se záchranou hradu............................................................................8 Historie vzniku kachlových kamen .............................................................................10 Tvorba a výroba kachlů ...............................................................................................12 Typologie - morfologie kahlů .......................................................................................15 Vzhled kamen ................................................................................................................18 Motivy na lipnických kachlích .....................................................................................20 Heraldické motivy...................................................................................................20 Znaky měst ..............................................................................................................22 Motivy náboženské .................................................................................................22 Mytologické, alegorické, zoomorfní motivy...........................................................25 Žánrové motivy – světské .......................................................................................26 Architektonické motivy...........................................................................................28 Štíty a vimperky ......................................................................................................29 Lišty ........................................................................................................................29 Rostlinné motivy .....................................................................................................30 Ornament.................................................................................................................30 Akcese, akvizice, selekce a sbírkotvorná činnost........................................................32 Tezaurace .......................................................................................................................35 Preventivní péče a ochrana......................................................................................38 Zápůjčky..................................................................................................................40 Prezentace ......................................................................................................................42 Popis hradních expozic současných a minulých .....................................................43 Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen...................................49 Závěr...............................................................................................................................51 Resumé ...........................................................................................................................53 Seznam pramenů a použité literatury .........................................................................54 Obrazová příloha ..........................................................................................................57

4

Úvod V nepříliš veřejnosti známém památkovém objektu, na hradě Lipnici na Vysočině, se ukrývá velká sbírka kachlů. Sbírka může být jistě po právu považována za archeologický poklad. Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila popis zachovalejší části sbírky kachlů na státním hradě Lipnice. Již název práce napovídá, že popis těchto archeologických nálezů deponovaných na hradě Lipnici není hlavním tématem, ráda bych se více zabývala tématy muzejními, tedy sbírkotvornou činností, zmíním způsob inventarizace, uložení. Je jistě důležité popsat současnou expozici, expozici v letech minulých a záměry do budoucna. Ze začátku práce je potřeba osvětlit historii a vznik kachlových kamen. Pro lepší pochopení také zmiňuji stavbu kamen a výrobu samotných kachlů. Kolekce kachlů na státním hradě Lipnice tvoří jedinou složku původního inventáře, který se přímo na hradě od středověku do dnešních dnů dochoval. Nesmím opomenout fakt, že na našem území se nezachovala kompletní kamna z doby renesanční, natož z doby pozdně gotické. Dějiny,

vlastníci

a

stavební

vývoj

jednoho

z nejmohutnějších

a

nejvýznamnějších hradů v českém království byly již několikrát popsány, příkladem je bakalářská práce současného kastelána hradu Lipnice Marka Hanzlíka – Hrad Lipnice ve 14. století. Samostatně část sbírky kachlů ve své diplomové práci popsal v roce 1974 Václav Pražák. Nejvzácnější části sbírky jsou často uváděny v odborné literatuře. Zhodnocení a vývoji hradních expozic současných a minulých se věnovala před několika lety studentka muzeologie Eva Slavíková ve své práci Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnici. Spolupráci muzejníků a památkářů při snaze o zachování mimořádně cenné architektonické památky popisuje ve svém článku Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví Michal Flégl. Dále jsem pro svou práci čerpala informace z knih nejznámějších muzeologů, Z. Z. Stránského, J. Neústupného, J. Beneše a článků J. Doláka. Názory studentů muzeologie a jejich nové pohledy na muzejní problematiku Masarykovy univerzity v Brně potom práci doplňují. Hrad Lipnice a jeho sbírky tedy již částečně popsány byly, ráda bych přinesla nové a ucelenější poznatky k tomuto tématu.

5

Historie a popis hradu Hrad Lipnice je nepřehlédnutelnou dominantou stejnojmenného městečka i horního Posázaví. Patřil k nejhonosnějším šlechtickým rezidencím českého středověku. Hrad byl založen pravděpodobně před rokem 1314 Raimundem z Lichtenburka, z mocného rodu Ronovců. Hrad vlastnili od jeho založení významní a známí šlechtici, dokonce sám císař Karel IV. Je třeba připomenout vlastnictví pánů z Lipé, tedy i vlivného a bohatého šlechtice Jindřicha z Lipé na počátku 14. století.1 Pro mou práci je podstatné zmínit vlastnictví utrakvistických Trčků z Lípy v letech 1436-1561.2 Za jejich vlastnictví byl hrad zvelebován, rozšiřován a v hradních místnostech byla vystavěna řada kachlových kamen. Po konfiskaci ohromných majetků Trčků z Lípy v roce 1634 připadl hrad věrným služebníkům císaře Ferdinanda II. Habsburského, Vernierům de Rougemont. Třicetiletá válka napáchala škody po celých Čechách, nevyhnula se ani těmto místům. Poničený hrad prodali Vernierové v roce 1760 bavorskému zbohatlickému rodu Palmů Guldenfingenů. Ubohý stav hradních budov, dokazuje fakt, že v této době byl hrad ceněn na pouhých 600 zlatých na stavební materiál.3 Za vlastnictví rodu Trautsmandorfů úplnou zkázu hradu dokonal ohromný požár v září roku 1869. O záchranu hradu se začal intenzivněji zajímat Sbor na záchranu Lipnice vzniklý v Německém Brodě v roce 1917.4 V jeho činnosti ho podporovali členové Klubu československých turistů. Klub československých turistů v roce 1924 od posledních panských majitelů Trautsmandorfů hrad koupil za pouhých 100,- Kč a vlastnil ho až do roku 1952. V 60. letech 20. století spravovala hrad Krajská správa státní památkové péče a ochrany přírody, tzv. Krajský vlastivědný ústav v Jihlavě, poté Krajské vlastivědné středisko státní památkové péče a ochrany přírody, tzv. památkový ústav v Pardubicích. Od roku 2003 hrad spadal pod správu Národního památkového ústavu územní pracoviště Brno-město, v roce 2008 došlo k poslední změně, hrad nyní spravuje územní odborné pracoviště památkového ústavu se sídlem v Telči. Jako přední rodovou rezidenci Trčkové z Lípy hrad nákladně přestavěli. Jejich pozdně gotická přestavba z hradu učinila velkolepou a pohodlnou rezidenci poskytující

1

DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 1999. s. 172. BRYCH,Vladimír - RENDEK, Jan. České hrady a zámky. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. s. 427. 3 KOŘÍNEK, František. Hrad Lipnice: Paměti dějepisné a průvodce po hradě. 1900. s.78. 4 Okresní archiv Havlíčkův Brod. Fond Okresní muzeum. Karton č. 4 2

6

veškerý dobový obytný komfort.5 Trčkové pokračovali ve zdokonalování vnitřního zařízení hradních interiérů, jak můžeme soudit z kvalitní reliéfní výzdoby kamnových kachlů.6 Nejprve ovšem rozšířili obytné plochy výstavbou Trčkovského paláce, který vklínili ho mezi kaplovou věž a věž Velkou. Trčkovský palác nahradil původní palác zvaný Kapitulní. Dalšími místy pro pobyt šlechticů zůstávaly palác na severozápadní straně nádvoří (později je palác zván Thurnovský), přilehlý věžový palác Samson a v 16. století vybudovaná menší věž tzv. Vrátnice. Obranná věž, zvaná Velká, se nachází na opačném konci nádvoří. Původně zřejmě celá sloužila pro pobyt vojenské posádky. Vedle Velké věže byla vystavěna jedna ze tří vstupních bran. Jako jediná se do dnešních dnů dochovala. Téměř celou východní část hradu tvoří hradební zeď. Budovy obklopují jediné hradní nádvoří.

5 6

DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. s. 174. PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. Praha: Karlova univerzita, Filozofická fakulta, 1974. Diplomová práce. s. 51.

7

Osobnosti spjaté se záchranou hradu K roku 1910 se datují první pokusy o záchranu a obnovu hradu. Pardubický konzervátor a architekt, památkář ve východních Čechách Bóža Dvořák inicioval první opravy na hradě, došlo k zastřešení nejvzácnějšího (jak architektonicky, tak historicky hodnoceného) objektu na hradě, hradní kaple. O založení sbírky kachlů se nepochybně nejvíce zasloužil Matěj Mendl. Ten působil již za Trautmansdorfů jako vrátný na hradě. M. Mendl zastával nejprve funkci panského kočího. Do roku 1952, tedy do své smrti, pracoval na Lipnici jako správce. V muzejních kruzích známý Václav Vladimír Jeníček spolupracoval s M. Mendlem při záchraně hradu. Jeníček kromě ochrany památek propagoval i ochranu přírody, snažil se o zviditelnění a zachování regionálních památek. Řídil záchranu hradů Krakovec, Lipnice a Košumberka v jeho rodné Luži. Lužský zpravodaj označuje Jeníčka jako muzeologa a zároveň konzervátora památkové péče.7 O otevření muzea uvažoval Jeníček již v roce 1931. Jeníček byl mimo jiné památkovým referentem Klubu československých turistů. Za zakladatele muzea na hradě je ovšem považován Ing. Frič z Čáslavi, ten na hradě působil 18 let a po celá léta vykonával odborný dohled nad záchrannými pracemi na hradě. Dozorem ho pověřil roku 1935 Klub československých turistů. Této své činnosti se věnoval i po celá 40. léta až do roku 1953.8 Další osobou mající zásluhu na založení hradní sbírky je lipnický správce lesů Bedřich Vacek. Ve svém domě ukládal muzejní předměty, seznamy zasílal Klubu československých turistů.9 O archeologické nálezy keramiky a kachlů se zajímal i Heřman Lansfeld, amatérský archeolog, sběratel a přední znalec lidové keramiky v našich zemích. Hodnotné nálezy zaujaly odborné pracovníky i nadšené amatéry. Díky Václavu Pražákovi, tehdejšímu pracovníkovi Krajského památkového střediska v Pardubicích a jeho inventuře v roce 1974 byl získán základní přehled o sbírce kachlů. Ve své diplomové práci důkladně popsal a roztřídil kachle, které stačil zpracovat před propuštěním z politických důvodů z památkového střediska. Velkým přínosem pro zhodnocení a roztříděni sbírky byl zájem Ing. Františka Kocmana z Humpolce. Nejprve v 90. letech 20. století prostudoval nálezy kachlů z

7

Václav Vladimír Jeníček [online]. 2004 [cit. 1.dubna 2012]. Dostupné z: 8 SLAVÍKOVÁ, Eva. Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2005. Bakalářská práce. s. 12. 9 FLÉGL, Michal. Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví. In Muzejní a vlastivědná práce. Praha: Panorama, 1984, č. 91. s. 220.

8

jižních Čech, z Pacova, Jindřichova Hradce, Vyhnanic u Bechyně.10 Všechny nejasnosti ohledně výroby kachlů řešil a konzultoval s pracovníky zmiňovaných muzeí a hlavním poradcem se mu stal MUDr. Zdeněk Hazlbauer. Z. Hazlbauer postavil v osmdesátých a devadesátých letech minulého století věrné repliky kachlových kamen na několika místech v Čechách a na Moravě. Patří k nejuznávanějším odborníkům v této oblasti. Z. Hazlbauer podrobně ikonograficky prozkoumal reliéfní plochy českých gotických kachlů s náboženskými motivy. Porovnal jejich výtvarné zpracování s biblickými a apokryfními texty. Studoval desítky kachlů datovaných do období konce 14. a počátek 16. století, uložených v depozitářích muzeí po celém území Čech. Mimořádnou pozornost věnoval jejich uměleckořemeslné úrovni, teritoriálnímu rozšíření, významu jako odrazu náboženského smýšlení středověkých lidí a vztahům k obdobným zahraničním výrobkům.11 Je považován za

jednoho

z nejuznávanějších odborníků a znalců v této oblasti. Svou rozsáhlou sbírku replik kachlů čítající 368 kusů dokonce hradu věnoval. Repliky jsou uloženy v budově sídla správy hradu vedle depositáře. Součástí této sbírky je množství korespondence a zjištěné a zapsané poznatky týkající se jeho výzkumu a práce v oblasti kamnářství. Musím uvést i významné správce hradu, kromě výše zmiňovaného M. Mendla, stojí za zmínku další dva správci, Václav Šíma a Jaroslav Haitman. Hrad od roku 1992 spravuje Marek Hanzlík. Za jeho správy je velká část hradu postupně zpřístupňována veřejnosti. Hrad je citlivě konzervován, dochází ke korekcím některých necitlivých rekonstrukčních zásahů z minulého století, jsou vytvářeny nové expozice.

10

KOCMAN, František. Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen z hradu Lipnice nad Sázavou, okr. Havlíčkův Brod. Prosinec 1999. 11 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací [online]. 1996 [cit. 21. března 2012] Dostupné z: < http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KK96M05HP136>

9

Historie vzniku kachlových kamen Nejprve zmíním krátce historii kachlových kamen. Kachlová kamna vznikla nejpozději v průběhu 12. století v jižním Německu a v hornatých oblastech Švýcarska.12 Nejnovější archeologické výzkumy dokazují existenci prvních kachlových kamen na našem území již ve 13. století.13 V 15. století začalo převládat vytápění pomocí kachlových kamen. K největšímu rozvoji došlo mezi 2. polovinou 14. století a počátkem 17. století.14 Jako palivo se používalo ve středověku výhradně dřevo. Před zrozením kamen teplo přinášel otevřený oheň, krby a přenosné železné topné koše, v nichž se topilo

pomocí dřevěných uhlíků. Z antiky známe i teplovzdušné topení tzv.

hypocaustum. Pod podlahou byl umístěn systém kanálků, do nichž se teplý vzduch vháněl z centrálního tepelného zdroje. Pozůstatky byly nalezeny v bohatých klášterech a hradech,15 v našich zemích například na Pražském hradě, v Sázavském klášteře. V celé západní Evropě se nedochovala ani jediná kamna z období vrcholné gotiky. Nejstarší, v původní podobě existující kamna pochází ze sídla salcburského arcibiskupa na hradě Hohensalzburku. Jsou datována až do počátku 16. století.16 Jejich věrná kopie byla vytvořena na zámku v Bechyni.17 Důležité pro vytvoření stavební nebo kresebné rekonstrukce kamnového tělesa jsou nálezy na místě původního postavení kamen. Takovým příkladem „in situ“ jsou nálezy z doby vrcholné gotiky v manském domě na hradě Křivoklátě.18 Tyto nálezy obsahují kompletní destrukci kamnového tělesa. Bohužel takových nálezů bylo učiněno pouze málo. Krb byl součástí zdi, kamna umístěná v prostoru kromě vyhřívání navíc ještě místnost dekorovala. V blízkosti krbu bylo příliš velké teplo a v místech vzdálených od krbu naopak velká zima. Kamna vyhřála místnost rovnoměrněji. Odhaduje se, že u středověkých krbů až 80-85% tepelné energie odcházelo bez užitku do rozměrných krbových komínů a u kamen nepřesahovaly ztráty 30-40%. Tím pádem klesala i 12

LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2008. s. 4. 13 HAZLBAUER, Zdeněk.Vzácný renesanční kamnový kachel z Pelhřimovska. In Vlastivědný sborník Pelhřimovska. 2001, č. 12. s. 147. 14 Tamtéž, s. 147. 15 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum, 2001. s. 6. 16 HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v Českém uměleckém řemesle. Praha: Zvon, 1998. s. 25. 17 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 6. 18 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2004. s. 10.

10

spotřeba paliva.19 Když vyhasl oheň v krbu, v místnosti byla opět brzy zima. Kamna sálala teplo ještě dlouho po vyhasnutí ohně. Do krbu se přikládalo přímo v místnosti, kouř částečně vnikal i do místnosti, místnost pak byla znečištěna sazemi a popelem. Je doloženo, že kamna v době renesance se vytápěla z vedlejší místnosti,20 nepořádku ve vytápěné místnosti tedy ubylo, panstvo pobývající v této místnosti nebylo rušeno. V období gotickém nebyl tento předpoklad doložen. Snad největším strašákem se stal pro středověké obyvatele požár, právě krby mohly tento problém zapříčinit. Kachlová kamna toto nebezpečí zmírnila a navíc se stala významným prvkem středověkých obytných místností. Kachle použité na stavbu mohly zobrazovat aktuální témata. Jejich zbytky nám dokazují bohatou obrazotvornost středověkých řemeslníků. Kamna vyrobená ve stejném stylu jako truhly a později skříně ladila s vybavením místnosti. Kamna upozorňují nepřímo na hmotné možnosti majitele a tím i jeho společenské postavení.21 Nejbohatší sbírky kachlů pochází z významných historických center, tedy z Prahy, Brna, Kutné Hory, Bratislavy, dále můžeme jmenovat nálezy z jižních Čech, Tábora, Sedlčan, hradu Melice. Za nejstarší kompletně dochovaná renesanční kamna v Čechách jsou považována kamna ze zámku ve Vrchlabí z roku 1545.22 Nejedná se ovšem o netknutý originál.23

19

HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v Českém uměleckém řemesle. s. 27. 20 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 10. 21 HAZLBAUER, Zdeněk.Vzácný renesanční kamnový kachel z Pelhřimovska. s. 147. 22 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 212. 23 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 10.

11

Tvorba a výroba kachlů Hrnčířská výroba jako jedna z nejstarších lidských činností sahá až do pravěku.24 Od vrcholného středověku vyráběli hrnčíři kromě běžné keramiky také kachle na stavbu kamen. Ne každý hrnčíř byl ovšem schopen kachle vyrobit, zvládli to pouze nejlepší mistři. Do hrnčířských dílen přicházely objednávky na kachle nepravidelně, ale zhotovené výrobky slibovaly výnosnou odměnu. Specializace na kamnáře se objevuje až v 16. století.25 Hlína byla k mání zpravidla nedaleko místa výroby.26 Existují doklady o tom, že v 16. století se za hlínu platilo. Platby proběhly buď penězi nebo odvodem určitého množství výrobků.27 Hrnčíř nesměl vzít hlínu jinému, trest za porušení tohoto pravidla bylo vyloučení z cechu. Hrnčířství patřilo mezi řemesla, která svým dýmem, zápachem nebo jako zdroj potencionálních požárů byla vytlačována na okraj města či předměstí.28 Docházelo k různým opatřením zabraňujícím vzniku požáru, jako například ustanovením o komínu, o zásobách dřeva, určení doby, kdy je možnost výrobky vypalovat.29 Hrnčíři ve městech patřili spíše k méně zámožnější vrstvě obyvatel.30 Jejich práce nebyla velmi placena, přitom velmi dobře museli znát chemické procesy probíhající při vypalování keramiky. Při úpravě hlíny použité později na hrnčířské výrobky probíhal náročný proces úpravy (odležení,

mechanické hnětení, čištění).31 Hlína pro výrobu kachlů se

promíchala s drobným pískem či mletým svorem, to zvyšovalo odolnost proti smršťování při vysoušení a vypalování. Pro výrobu kachlů bylo třeba zhotovit nejprve negativní formy zvané kadluby. Výchozím modelem čelní stěny kachle byla dřevěná deska (nebo hliněný plát) s rytým negativem motivu. Z primárního keramického otisku byl zhotoven negativní kadlub. Díky kadlubu se pak mohly kachle sériově vyrábět.32 Za

24

PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 60. PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 14. 26 SMETÁNKA, Zdeněk. Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. Památky archeologické, 1968, č. 2. s. 556. 27 NEKUDA, Vladimír – REICHERTOVÁ, Květa. Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno: Moravské Museum v Brně a Musejní spolek v Brně, 1968. s. 33. 28 ZATLOUKAL, Richard. Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí. In Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě, 1999. s. 27. 29 NEKUDA, Vladimír – REICHERTOVÁ, Květa. Středověká keramika v Čechách a na Moravě. s. 39. 30 Tamtéž, s. 24. 31 SMETÁNKA, Zdeněk. Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. s. 556. 32 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 6. 25

12

autory modelů kadlubů jsou považováni hrnčíři, řezbáři, sochaři, řezači mincovních kolků. Kadluby byly podle H. Lansfelda nejprve vyráběny z hlíny, poté ze dřeva a od roku 1750 ze sádry.33 Z. Smetánka ovšem poukazuje na nedostatek důkazů v případě využívání dřevěných kadlubů.34 Po vtlačení plátu hlíny do negativní formy se na zadní stranu reliéfu připojila komora vytočená na hrnčířském kruhu. Nacházíme otisky prstů hrnčíře na zadní stěně nebo otisky textilu, ten zabránil tomu, aby se prsty hrnčíře lepily na plát hlíny. Pro zajímavost uvádím úsudek H. Lansfelda, podle něj vtlačování hlíny do kadlubu probíhalo přes pytlovinu na Slovensku a Moravě a v Čechách hrnčíři hlínu vtlačili vlhkou dlaní.35

Po zatuhnutí se kachle vyndala, začistila, do komory se mohl

propíchnout záchytný otvor. Sušení probíhalo pozvolně. Po úplném vysušení následovalo pálení v uzavřené peci při teplotě 800 – 1 000 °C.36 Palivo muselo být dobře proschlé. Každé vypálení smršťovalo vypalovaný objekt, s čímž už ale zkušený hrnčíř počítal.37 Výrobek pak 2 - 3 dny chladl. Poté byl teprve zjištěn výsledek práce. Kachle mohly být povrchově upravovány před vypálením a po vypálení. K jejich glazování dochází ojediněle již ve 14. století, přestože běžná kuchyňská keramiku se z této doby nachází již glazovaná.38 Vědci si kladou otázku proč? Objevuje se názor, že probíhající husitské hnutí hlásající prostotu

mělo na zdobnost také vliv. Husitští

kazatelé a jejich přívrženci brojili proti nadměrné nádheře. V. Pražák také poukazuje na nedostatek přímých styků s Itálií, odkud se pestrobarevná cíničitoolovnatá glazura,39 (zvaná majolika) šířila do Evropy.40 Na Lipnici se přesto našlo značné procento glazovaných výrobků. Převládá zelená glazura, následuje hnědá, žlutá barva.41 Dále mohly být kachle sypány před výpalem jemným slídovým popraškem přes síto, v místnosti s málo světlem vznikl díky takovým kamnům zajímavý optický efekt. Díky slídování se také lépe oddělovala kachle od kadlubu. K dalším povrchovým před 33

LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. In Vlastivědný sborník Vysočiny. 1959. s. 79. 34 SMETÁNKA, Zdeněk. Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. s. 560. 35 LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. s. 79. 36 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 14. 37 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 14. 38 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea. s. 6. 39 Tamtéž s .6. 40 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 179. 41 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 74.

13

vypálením úpravám patří engobování – přetírání vrstvou kaše z jiné jemné hlíny, po vypálení zpravidla barevně odlišené.42 Povrchy čelních ploch se vypalovaly do různých odstínů, do okrové a hnědavé barvy nebo cihlově červené. Keramika mohla být po vypálení natírána červeným miniem, výjimečně bělobou.43 Mohlo dojít opět k aplikaci slídy stříbřitého odstínu, vzácněji stříbry zlatavého odstínu.44 Dochované výrobky nám dokazují velkou zručnost řemeslníků.

42

SMETÁNKA, Zdeněk. Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. s. 568. 43 Tamtéž, s. 571, 572. 44 Tamtéž, s. 572.

14

Typologie - morfologie kachlů Většina autorů se shoduje, že typologický vývoj kachlů probíhal od nejjednodušších tvarů ke složitějším, od technologicky méně náročných k výrobně obtížnějším a od zcela prostých až po významně umělecky ztvárněné.45 Nastíním jednoduché rozdělení kachlů. Zde je nutné podotknout, že každý autor rozděluje typy kachlů trochu jiným způsobem. Nejprve zmíním kachle nádobkové, setkáme se i s názvem pohárovité a hrncové.46 Známe je již ze 12. století.47 Mají kruhové otevřené ústí. Tento typ se vyvinul z užitkové duté nádoby.48 Jedná se o nejranější typ. Archeologicky jsou doloženy jen ojediněle, například z Českého Krumlova a Prahy.49 Do tělesa kamen byly vsazeny jen svým dnem a ústím sálaly teplo do místnosti.50 Hrnčíř je vyráběl podobně jako kuchyňské nádobí. Jejich dlouhé tělo se časem zkrátilo, vznikl tyglíkovitý kachel s pravoúhlým čtvercovým ústím.51 Protože byl dlouho vyráběn, je obtížné při jeho nálezu určit stáří.52 Na přelomu 15. a 16. století se objevují kachle miskové. Vyznačují se extrémní plochostí a mají miniaturní kruhové dno.53 Na Slovensku se objevuje označení šálkové.54 Je třeba také zmínit kachel baňkový – cibulový – jehož zaoblené tělo směřuje různě zahloubeným ústím do místnosti.55 Kachle se vyznačují velkou výkonností, protože jsou přímo vyhřívané. Mají kruhový půdorys. Najdeme je hlavně na kamnových kopulích. Jsou orientovány opačně než kachle nádobkové. Základna – kruhový otvor je umístěn ve vytápěném vnitřku kamen. Vlastnily největší možnou vyhřívanou plochu. 45

HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v Českém uměleckém řemesle. s. 20. 46 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 12. 47 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5. 48 SMETÁNKA, Zdeněk. Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. s. 562. 49 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 5. 50 Tamtéž s. 5. 51 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása , která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5. 52 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 12. 53 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása , která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5. 54 LANSFELD, Heřman. Lidové hrnčířství a džbánkařství. Praha: Orbis, 1950. s. 92. 55 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 12.

15

Poslední variantu nádobkového kachle představuje nikový (výklenkový, necičkový, zrcadlový). Tělo tvoří půlválec, nahoře a dole uzavřený rovnou plochou.56 Vrcholným dílem se pak stala kombinace prořezávaného a nikového typu. Do druhé skupiny řadí odborníci

kachle

komorové – reliéfní. Ty jsou

vyhřívány jinak nežli kachle nádobkové.57 Dochází k nálezům různých tvarů s rozdílnou velikostí vyhřívacího otvoru. Stěnu plnou, orientovanou směrem do místnosti zdobí různé motivy. Je méně vyhřívána než kachel nádobková, ale více akumuluje teplo. Přední stranu povětšinou zdobí figurální reliéf. Plasticitu kachlů často zvyšují provazce, niky, arkády, pruty.58 Kachle s prořezávanou čelní stěnou tvoří přechod mezi kachly nádobkovými a reliéfními. Patří k vrcholům gotického kamnářského umění. Tělo kachle je v tomto případě umístěno do otopného prostoru. Umělecky jsou velmi hodnotné, napodobují například tvary katedrálních oken. Teplo akumulují a vydávají se zpožděním. Tyto typy je možné spatřit v Husitském muzeu v Táboře, k nálezům došlo i v Sezimově Ústí, kde je rekonstrukce kamen vystavena pouze z tohoto typu kachlů. Řadily se k nejhonosnějším a nejdražším výrobkům. Ovšem díky prořezávání mohlo dojít snadno ke zničení výrobku kvůli jeho křehkosti. Také byly nejzranitelnější během dopravy.59 Je možná také klasifikace dalším způsobem, podle umístění kachlů na tělese kamen: •

Kachel základní – řádkový je umístěný ve stěně soklu či nástavce .

•

Kachel rohový – na rohu – zde je nutno vytvořit specielní tvar komory.

•

Kachel římsový – ukončoval spodní nebo horní hranu soklu nebo nástavce. Může být i pateční, kordonový.

•

Korunní nástavce, zvané akroterium – měly zdobnou funkci, byly různých formátů. Napodobovaly kachle římsové. Rozměrnější kusy zpevňovala slepá komora nebo žebra. Nemají přímo vyhřívanou komoru či plášť.60

56

LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje.Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5. 57 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 12. 58 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5. 59 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 15. 60 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása , která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5.

16

Nacházíme i různé typy zdobných kachlů, například lišty, cimbuří, tordované sloupky, stínky, lunety, kytky, vázy, trojrozměrné plastiky.61 K nejrozšířenějším nálezům patří kachle čtvercového formátu, zpočátku měly rozměr 135 x 135 mm, později se uvádí rozměr 200 x 200 cm, na přelomu 16. a 17. století se vyráběly i kachle větších rozměrů o straně 350 mm. Tyto velkoformátové kachle zpevňovaly lišty. Zpevnění bylo provedeno zejména ve vertikálním směru.62

61

PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 13. 62 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5.

17

Vzhled kamen Kamna jsou sestavována ze spodního, středního a vrchního dílu. Starší typy sestávaly pouze z dílů dvou.63 Spodní díl – podezdívka – podstavec mohl být vystavěn z kamene či cihel. V renesanci se někdy se zaklenul, v tomto prostoru se sušilo dřevo.64 Plochy do místnosti se natíraly vápnem, omítaly. Díky nejednomu nálezu obkládacích desek s kachlovými reliéfy se nyní uvažuje i o tom, že podstavec a možná i přilehlá stěna mohly být jimi obloženy, protože se shodovaly s výzdobou kamen.65 Střední díl se nazývá sokl, v něm se nachází topeniště. Často mělo topeniště půdorys čtvercový.66 Velikost se odvíjela podle rozměrů prostor, které měly být vytopeny. Po zapálení se sokl nejdříve rozehřál. Zde se na výstavbu tělesa často použily základní kachle čtvercového formátu, které v horizontálním směru uzavíraly různé typy kachlů římsových.67 Vrchní díl – nástavec může mít různý půdorys, čtverhranný nebo kruhový. Sokl byl zpravidla širší. Vše se vnitřně propojilo. V horní části stavebník vybudoval keramický kouřovod. Zde byly použity na výšku orientované základní kachle, které měly tvar obdélníku. Nahoře na ozdobu

byla přistavěna akroteria, tedy nepřímo

vyhřívané části, dále cimbuří, lunety, vrcholové pásky. Zakončení kamen budilo dojem věžové nebo hradní architektury. Celková výška kamen se odhaduje zřejmě na 2 - 3 m.68 Kamna byla většinou samonosná. Nálezy na Křivoklátě ukázaly i možnost vyztužení železnými pruty. Uvnitř dutého tělesa kamen se nenacházela žádná další substrukce. Záchytné svorky a další zpevňující prvky nebyly doposud dostatečně probádány.69 Železné hřeby pro zpevnění se protahovaly zpevňovacími otvory. Celé

63

BRZOŇ, Roman a kol. Hrad Orlík nad Humpolcem. Humpolec: 2010. s. 201. PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 11. 65 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 120. 66 Tamtéž, s. 4. 67 Tamtéž, s. 4. 68 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 11. 69 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 5. 64

18

těleso se spojovalo výmazy, tedy hlínou s příměsí písku, plevy a řezankou.70 Přidané směsi dobře provázaly materiál. Předpokládá se životnost kamen asi 30 let. Uváděnými důvody pro výstavbu nebo obměnu vyhřívacího tělesa mohl být nový vlastník sídla, módní vlivy, opotřebovanost a v neposlední řadě reakce na společenské události. Díky chladnému počasí na Vysočině docházelo zřejmě k rychlejšímu opotřebení kamen a tím pádem častější výměně. Na trzích pak mohly být starší, vybourané kachle prodávány levněji.71

70

71

PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 15. PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 71.

19

Motivy na lipnických kachlích V následující kapitole uvádím nejzajímavější a nejzachovalejší motivy na nalezených kachlích na hradě Lipnici. Seřadila jsem je podle motivů heraldických, náboženských, mytologických a světských. Pro lepší pochopení níže uvedených zobrazení popisuji i jejich symbolické chápání. Sbírka kachlů pochází z období od 14. do 17. století.72

Heraldické motivy

Ve sbírce můžeme najít znaky zahraniční i domácí, zemské, rodové a městské. Nejvýše stojí znak královský, symbol státní moci a České země – lev. Lev je oblíbené heraldické zvíře (kromě Království českého i v Anglii).73 Zemský znak českého lva se objevuje již na nejstarších reliéfních kachlích. Je oblíbeným motivem až do 16. století, často se objevoval i na podlahových dlaždicích. Na zemském znaku je zobrazený jako korunovaný a dvouocasý. Je symbolem moci a síly.74 Lev představuje rytířské ctnosti a odvahu. Získal titul krále zvířat. V astrologii je lev paralelním znamením slunce a zlata. Musíme chápat dvě roviny vyobrazení, jako zástupce zvířecí říše a pak v heraldickém vyobrazení. Zajímavý motiv českého lva bojujícího s drakem je zřejmě politickou alegorií na tehdejší situaci v Českém království. České království, tedy lev, zde zápolí se svým nepřítelem, v této době většina obyvatel za nepřítele země považovala Zikmunda Lucemburského.75 V Encyklopedii kachlů od spisovatelů Pavlíka a Vitanovského tento názor autoři nesdílejí a připouští více možností výkladu díky obtížné dataci kachlů.76 Orlice představuje opět poměrně početný typ zobrazení. Symbolika prostupuje věky a kulturami jako znamení božské moci a vlády. Od raného středověku je symbolem

císařství.77

Zobrazována

je

72

v útočné

pozici

s roztaženými

křídly,

KOCMAN, František – HAZLBAUER, Zdeněk. Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okres Havlíčkův Brod. Archaelogia historica , 2002, č. 27. s. 500. 73 ROYT, Jan – ŠEDIVÁ, Hana. Sborník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha: Mladá fronta, 1998. s. 148. 74 Tamtéž s. 147. 75 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 135. 76 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 130. 77 ROYT, Jan – ŠEDIVÁ, Hana. Sborník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. s. 128.

20

zdůrazněným zobákem a drápy. Orel, král ptáků, létá ze všech ptáků nejvýše na nebi, v době středověku člověku nepřístupnému. Křesťanství z něj učinilo symbol Krista. Symbolizuje sílu, oživení, vznešenost. Orlice byla nejstarším erbovním znamením českých panovníků. Poté, co se symbolem českého království stal lev, orlice byla přiřazena k patronovi české země sv. Václavovi. Zpodobňována je přemyslovská plamenná orlice. Orlice může symbolizovat i Slezsko a samozřejmě Markrabství moravské v podobě šachované orlice. Na Lipnici byl nalezen znak pětilisté růže (chybí ovšem klenot, není tedy jisté, zda se jedná o ozdobu nebo heraldický motiv),78 dále rodový erb pánů z Kunštátu a Poděbrad, ten představuje trojice černých pruhů v hlavě štítu a klenot křídla ve stejných barvách.79 Další zachovaný fragment představuje erb pánů z Boskovic, ti patří k nejstarším a nejvýznamnějším moravským rodům. V tomto případě se zachoval hřeben a část klenotu. Posledním českým rodem, který Lipnici vlastnil dlouhá léta, byl rod Trčků z Lípy. Dochovala se podstatná část kachle s trčkovským erbem v základní podobě. Relativně početný soubor v českých nálezech tvoří rohové kachle se sasko – wettinským znakem.80 Tento znak byl

na Lipnici často nacházen v kombinaci se

zobrazením sv. Jiří. Motivy dělí nárožní sloupek se stylizovaným tordováním. Znak byl zřejmě

poměrně výtvarně zajímavý pro tehdejší zhotovitele. Objevil se v době

vzrůstajících vztahů se zahraničními zeměmi za vlády Jiřího z Poděbrad.81 Archeologické nálezy potvrdily výskyt ve vzájemně nesouvisejících lokalitách, místa nálezů uvádí ve své práci M. Tymonová (např.na hradě Civlíně, Rábí, Frýdštejně).82 Na tomto zahraničním znaku jsou zobrazeny země, které ovládali Wettinové v průběhu 15. století. Jedná se o Sasko, Míšeňsko, Durynsko, Landsberg a Sasko – Falc.83

78

PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 142. 79 Z tohoto rodu pochází jediný český král, zvolený samotnou šlechtickou obcí, Jiří z Poděbrad. 80 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 12. 81 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů s. 128 82 TYMONOVÁ, Markéta. Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2011. Disertační práce. s. 57. 83 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 12.

21

Znaky měst

Tehdejší řemeslníci zobrazovaly znaky měst významných i těch menších. Na Lipnici se našel kachel se znakem města Pelhřimova, jež je stejný jako pečeť města ze 14. století. V bráně se nachází postava poutníka. Zajímavostí je vyobrazení znamení arcibiskupa pražského – dvou supích hlav. Na hradě se našly i zlomky prořezávaného římsového kachle s motivem erbu města Vídně. Pod kružbami gotického oblouku z pozdějšího období stojí anděl. Ten drží v rukou rakouský štít a v levé ruce znak Vídně.

Motivy náboženské

Na mnoha fragmentech vidíme Samsona bojujícího se lvem. Motiv známe z královských a panských hradů, z měst. Samson zabil lva během své cesty za svou nevěstou.84 Velký lev s hřívou kráčí po čtyřech. Samson svírá rukama rozevřenou hlavu lva. Někdy je vyobrazena zbraň (český tesák),85 kterou Samson lvovi vráží do tlamy, což neodpovídá textu z Bible. Samson totiž zabil lva holýma rukama. Samsonovy dlouhé vlasy skrývají jeho nadlidskou sílu. Výjev můžeme chápat i jako vítězství lidského ducha nad přírodou. Pozdně gotické kachle často vyobrazovaly postavy starozákonních proroků. Tyto biblické osobnosti hlásají vůli Boží.V lipnické sbírce vidíme zobrazené polopostavy proroků Daniela a Ezachiela, nahoře motiv doplňuje skládaná nápisová páska. Jedinečný nález s tématem Stvoření Evy pochází z poloviny 15.století.86 Scéna s prvotním hříchem patří ve výtvarném umění k nejoblíbenějším náboženským motivům. Boha vidíme ve středu kachle zobrazeného v okamžiku, kdy uspává Adama. Na nahém Adamově těle jsou ale již zřetelné dvě prohlubně, tedy místo odkud Bůh vyjmul Adamovi žebro. Eva zde zobrazena ještě není. Vše doplňuje náznak rajské zahrady. Právě hrnčíři, středověcí výrobci kachlů, přijali s odkazem na Stvořitele, který prvního člověka vymodeloval z hlíny, do svého znamení Adama a Evu pod stromem, jehož plody jim bylo zapovězeno jíst.87 84

LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 10. 85 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 106. 86 HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. s. 41. 87 LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2011. Disertační práce. s. 4.

Dalším biblickým motivem zastoupeným ve sbírce

je příběh o Jonášovi a

velrybě. Sbírkový předmět s tímto motivem pochází z poloviny 15. století a zobrazuje okamžik, kdy velryba vyvrhuje Jonáše. Ryba je znázorněna poměrně reálně, přesto ji V. Pražák ve své práci označil za delfína.88 Jonáš na znamení svého zachránění troubí na trubku, na níž visí praporec. Praporec na lipnické kachli zdobí pětilistá růže. Volné místo zaplňují náboženské symboly - květy, tlapatý kříž a další ryba. V Čechách se jedná o běžný motiv, na Moravě se vyskytuje poskrovnu.89 Příběhy z Nového zákona jsou zobrazovány ještě častěji než motivy starozákonní, přičemž mariánsko – christologické motivy převládají. Korunovace Panny Marie představuje trůnící Madonu s dítětem obklopenou dvěma anděly. Jedinečným exponátem je kachel s vyobrazením Panny Marie sluncem oděné. Paprsky slunce obklopují postavy Marie a Ježíška. Marie oděna v dlouhém, bohatě řaseném rouchu drží dítě na předloktí. Hlavu jí zdobí koruna a svatozář. Jezulátko má také gloriolu. Námět byl v Čechách velmi aktuální na památkách vzniklých pod vlivem dvorského okruhu Karla IV. i jeho syna Václava IV., ale na kachlích se s ním setkáváme spíše až na konci 15. století.90 Podobný motiv byl nalezen na hradě Karlštejně a v Emauzském klášteře.91

Známe mnoho desítek exemplářů s motivem Klanění tří králů, ovšem ani jeden totožný. Liší se v detailech, například v oblečení mudrců nebo ve vyobrazení jejich zbraní.92 Lipnické vyobrazení pochází z 2. poloviny 15. století. Panna Marie a Ježíšek sedí v rozpadlé chýši. Mudrcové, stejně jako Panna Marie, mají nad hlavou svatozář. Motiv doplňuje hvězda. Mimochodem až v pozdním středověku se ustálila jejich jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Mudrcové mají označovat trojí věk.93

Motiv Svatého Petra (vlastním jménem Šimon) doplňují dva atributy, klíče a papežská tiára, jelikož byl prvním papežem církve.94 Na neznámém místě lipnického hradu byl nalezeno akroterium (trojúhelníkovitý kamnový nástavec) s reliéfním motivem sv. Petra. Akroterium vyráběl nepříliš zručný řemeslník, což dosvědčují nepovedené napodobeniny gotických krabů.

88

PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů s. 105. LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 11. 90 LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. s. 20. 91 ZADINA, Jiří. Co zbylo v rakvích po Drakulovi: Lipnické unikáty. Rozhovor s V. Pražákem. Deník Pochodeň, 1992, 28.5., s. 2. 92 LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. s. 13. 93 Tamtéž, s. 12. 94 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 52. 89

23

Svatý Martin, původně římský voják, později biskup v Tours95, je zobrazován jako voják na koni, který půlí svůj plášť mečem a dělí se o něj s chromým žebrákem. Hlavu mu pokrývá knížecí čapka, svatozář chybí. Motiv Svatého Jiří patří opět k nejčastěji zobrazovaným motivům, ve středověku byl jedním z nejznámějších světců, vynikal bohatou patronací.96 Většina středověkých výtvarných podob tohoto příběhu si vybírá nejatraktivnější část vyprávění, vlastní boj se zákeřnou obludou.97 Postava pěšího rytíře zaujímá celou plochu velkého obdélníkového

kachle, což je vzácnější varianta než-li zobrazení rytíře v plátové zbroji na koni. U pasu má Jiří meč, štít na zádech. Nad hlavou nechybí svatozář s vepsaným křížkem. Často je za zády tohoto světce znázorňována princezna. Modlící se princezna klečí na skále, princezně lipnické chybí v ruce růženec. Podle některých výkladů by tato postava mohla znázorňovat církev svatou.98 Výjev doplňuje žehnající ruka Boží a hvězda. Tento rohový kachel rozděluje nárožní sloupek s tordováním. Na druhé straně

jsou již

zmiňované znaky zemí pod vládou saských Wettinů. Jeden z patronů české země, svatý Václav představuje další motiv. Jeho vysoká a štíhlá postava je oblečená částečně do plátové zbroje, na hlavě má knížecí korunku. V rukou drží kníže praporec a štít s motivem orlice a kalichu. Andělé - štítonoši představují na našem území poměrně vzácné výrobky s touto tématikou. Celá postava anděla před sebou drží štít nebo nápisovou pásku. Nalezené tvary mají

čtvercový nebo základní rozměr. Anděl může být chápán jako symbol

evangelisty Matouše. Tato bezpohlavní bytost pronikla i do heraldiky Beránek Boží je nejrozšířenějším symbolem obětování Ježíše Krista. Od počátku křesťanské éry se stal symbolem nevinnosti, mírnosti a poslušnosti.99 Motiv doplňuje korouhev a kalich. Motiv Marie Magdaleny je totožný se zobrazením nalezeným ve Velkém Meziříčí.100 Pět andělů ji vynáší do nebe. Na Lipnici je zachována pouze postava Marie Magdaleny, jejíž tělo pokrývá vrstva dlouhých vlnitých vlasů.

95

LOSKOTOVÁ, Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 13. 96 Tamtéž, s. 13. 97 LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. s. 32. 98 HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v Českém uměleckém řemesle. s. 156. 99 Tamtéž, s. 130. 100 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása , která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 30.

24

Mytologické, alegorické, zoomorfní motivy

Lidé odpradávna dávali podoby všemu nepoznanému, všem jevům, které nedokázali vysvětlit. Až z antických dob do středověku doputovala bájná monstra. Středověk je vyobrazil v bestiářích. Našli bychom tu vedle sebe vyobrazená zvířata bájná i skutečná. Z lipnických motivů jmenuji divého muže, značícího symbol nespoutanosti, plodivé síly přírody, také ale žádostivost a útočnost. Byl nalezen motiv dvou zarostlých mužů u stromu. Mají vysoké čepice se zahnutými špičkami, u pasu zbraně. H. Lansfeld je původně považoval za šašky.101 Bájná zvířata zastupuje kopyta a drápy.

102

gryf, okřídlený

lev s orlí hlavou. Nohy zakončují

Gryf slučoval vlastnosti lva i orla, tedy bdělost, odvahu a sílu. Gryf

často přemáhá zlo personifikované hadem. Není prozatím vysvětleno, proč je zobrazen v popisované sbírce s korunkou na hlavě a páskou okolo těla. Drak

ztělesňuje zlo v křesťanské tradici. Při srovnání dostupných nálezů

vidíme, že tehdejší umělci zobrazovali draka přibližně stejným způsobem, tedy jako ještěra s blanitými křídly, šupinatým tělem a ptačíma nohama, z výrazně profilované hlavy mu vyčníval jazyk. Ve Starém zákoně představuje negativní princip, ztotožňuje se s hadem a Satanem.103 Nálezy draků ve dvojici s propletenými krky pro některé odborníky znamenají vyjádření dramatické scény,104 jiní naopak soudí, že se nejedná o boj.105 Mantichoru (manticoru) středověk popisuje jako velké čtyřnohé zvíře, lidožravého tvora s lidskou hlavou a špičatýma ušima.106 Tvář lipnické mantichory je porostlá dlouhým vousem, v ruce drží větvičku, snad žezlo. Výjev doplňují rostlinné motivy. Ocas bájné bytosti je také přeměněn ve větvičku.

101

LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. In Vlastivědný sborník Vysočiny. 1959. s. 83. 102 ROYT, Jan – ŠEDIVÁ, Hana. Sborník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. s. 176. 103 Tamtéž, s. 184. 104 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 39. 105 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 75. 106 ROYT, Jan – ŠEDIVÁ, Hana. Sborník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. s. 173.

25

Jelen značil symbol plodnosti a rychlosti. Křesťané v něm díky biblické knize Žalmů spatřovali obraz lidské duše žíznící po Bohu.107 Jelen byl atributem mnoha světců a

objevuje se v legendách při zakládání měst.108 Ve sbírce je znázorněn bez jinotajů, pouze jako lovecký motiv. Kohout může být chápán jako pozitivní i negativní symbol. V positivním smyslu slova po ránu zahání zlé noční duchy, vyjadřuje bojovnost a bdělost. Je symbolem šlechetnosti, boží moudrosti, značí vítězství Krista nad temnotou.109 Černá barva ale napovídá o spojení s podsvětím. Na lipnické kachli je zobrazený sedící na střeše kočáru, který táhne kůň, na němž sedí jezdec. Jezdec drží v levé ruce bič. Zajímavá je neúměrná velikost kohouta, ústřední postava celé scénky.

Žánrové motivy – světské

Na zachovalých artefaktech najdeme hlavně výjevy ze života šlechty, zábavu ke krácení volné chvíle – lov a turnaj. Náměty ze života řemeslníků už se objevují pomálu, na Lipnici doposud nebyly objeveny motivy s životem prostých lidí. Nalezeny byly i motivy galantních a intimních scén - zásnuby nebo svatební pár. Dvojici snoubenců odděluje strom. Dívka s dlouhými rozpuštěnými vlasy podává mládenci věnec nebo prsten.Vyobrazený věnec je symbolem panenství a čistoty. Prsten vyjadřuje svazek a slib.110 Na lipnickém výjevu věneček drží již mládenec. Další vyobrazená dvojice si podává ruce, strom se zmenšil. Scénu doplňuje lilie, která je mariánskou květinou.111 Tématiku dvorských slavností představuje loutnista, který svou hudbou bavil panstvo. Díky jeho vyobrazení máme představu o dobovém oblečení. Stolní hra vrchcáby znamenala potěšení nejen pro bohaté, hrály ji s oblibou hrály všechny vrstvy obyvatelstva.112 První lipnický správce M. Mendl nalezl ve 30. letech 20. století dvojici hráčů této hry za stolem, pravděpodobně se jedná o scénu z krčmy.113 Na stole se kromě

107

LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. s. 30. ROYT, Jan – ŠEDIVÁ, Hana. Sborník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. s. 142. 109 Tamtéž, s. 124, 125. 110 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 58. 111 LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. s. 21. 112 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 59. 113 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 114, 115. 108

26

desky vrchcábnice a hracích kamenů nachází konvice. V. Pražák ovšem soudí, že se jedná o hru lurč.114 Často peroucí se dvojice symbolizují hříšné choutky. Lov se stal ve středověku významnou součástí života šlechty, jejím privilegiem. Sloužil jako zábava, ale i jako zdroj pro obstarání potravy. Zpodobňován byl lov (především štvanice)115 na vysokou zvěř, méně na medvěda, zajímavé je, že chybí vyobrazení černé zvěře. Lovci na koni, honci, sokolníci doplňují scény se zvěří, na Lipnici byla nalezena i vyobrazení zvěře štvané psem. Turnajové scény ukazovaly prestižní společenské události. Přítomnost šaška nebo herolda na turnaji vyobrazenou scénu doplnila. Šašek se zvláštní čepicí řídil turnaj. Důležitější postava, tedy rytíř, je znázorněn větší. Rytířovu výzbroj tvořila helma, brnění, železné rukavice, kopí a meč u pasu, dřevec. Trojcípá turnajová korunka ukončovala dřevec. Pokud se opět zastavím u symbolického chápání, meč je považován za symbol kříže, kopí je symbolem pravdy.116 Samostatně vyobrazený rytíř jede na jednom kachli napravo, na druhém nalevo. Lze předpokládat, že v ploše kamnové stěny stáli rytíři proti sobě, jako kdyby měli každou chvíli začít bojovat.117 Zbroj rytíře byla velmi dobře vyvedena. Husitská tématika je

záležitostí ryze českou. Z. Hazlbauer považuje nález

z Lipnice za jediný větší soubor s touto tématikou.118 V. Pražák tento typ označil za zřejmě nejlepší část celé sbírky.119 Husitský hejtman Mikuláš Trčka se syny bojoval proti katolickému vojsku, proto je toto téma na lipnických nálezech velmi živé.120 Na Moravě se zobrazení husitských bojovníků objevují výjimečně.121 Zobrazeným husitům chybí často koně, jejich bojová síla spočívala v pěchotě. Kachle vznikaly zřejmě zároveň s ději. Pěší bojovníci v počtu tři až čtyři pochodují, na sobě mají prošívanice, tedy tlusté prošívané kabátce z plátna napuštěné smolou, na hlavách železné klobouky,

114

PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 118. LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 58. 116 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 85. 117 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 19. 118 HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v Českém uměleckém řemesle. s. 201. 119 ZADINA, Jiří. Co zbylo v rakvích po Drakulovi: Lipnické unikáty. Rozhovor s V. Pražákem. Deník Pochodeň, 1992, 28.5., s. 2. 120 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 42. 121 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 58. 115

27

které se staly jedinou kovovou výzbrojí husitských bojovníků.122 Zobrazení křižáci mají stejné zbraně jako husité, tedy cepy a palné zbraně píšťaly. Pokrývku hlavy ovšem zdobí pérem. Dalším identifikačním znakem křižáckých bojovníků by měl být i kříž na štítu. Motivy husitské doplňuje i část kachle s postavou lučištníka, kombinace jízdních a pěších bojovníků, dále jezdci na koních, mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova. Páska přes oko neomylně identifikuje tohoto vůdce, na hlavě má knížecí klobouk, v ruce palcát, který by také mohl připomínat žezlo. Před nejznámějším husitským velitelem nese pěšák korouhev s motivem kalicha a kříže. I husité tedy byli zobrazováni s atributem křesťanské víry. Nálezy z trčkovských hradů Lipnice a Lichnice nedaleko Čáslavi dokazují příbuznost motivů.123

Architektonické motivy

Nacházely inspiraci v tehdejší architektuře. Nevyjadřují náboženské a politické úmysly objednavatele, ale jeho umělecké cítění. Oblíbené tvary se opakují, působí podobně jako chrámová architektura. Centrálními motivy v gotice se staly rozeta, čtyřlist a kříž. Umně konstruované kružby a hrotité oblouky katedrálních oken obsadily převážně obdélníkové kachle.124 Drahé výrobky s prořezávanou kružbou se vyráběly v menším množství.125 Průkopníky těchto kamnářských novinek nacházíme právě v církevních kruzích.126 Encyklopedie a katalogy kachlů dokládají, že některé kachle byly prořezány, ty se pak použily většinou jako kachle nikové a neprořezávané jako základní, případně rohové. Obdélný nikový prořezávaný kachel ve sbírce představuje třídílné okno s kružbou ze čtyřlistů a trojlistů, které je dole uzavřeno segmentovým obloukem.127 Rozetový motiv si tehdejší tvůrci oblíbili, používali ho na

kusech plných i

prořezávaných. Další kachle obdélné, nikové mají také prořezávanou čelní stěnu, 122

BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 19. 123 Tamtéž, s. 124. 124 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 117. 125 BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. s. 21. 126 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska . s. 117. 127 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 162, 417.

28

zobrazena jsou okna trojdílná s rozetou a čtyřdílná s rozetou. Další čtyřdílné okno s rozetou je složeno ze čtyř listů trojlistů a plaménků, doplňuje je dvojice ptáků. Motiv byl použit pro repliku gotických kamen.128 Skutečným skvostem sbírky jsou kachle se zobrazením katedrály. Téměř úplný exemplář nám ukazuje průčelí katedrály s vyobrazením dvou pávů. Základní římsové kachle ve tvaru položeného obdélníku jsou zastoupeny poměrně početně. V popisované sbírce je možné najít motivy vytvářející kříž.

Štíty a vimperky

Vimperk můžeme v architektuře najít nad portálem nebo oknem. Pokud je tento vysoký štít více zdoben, doplňují ho po stranách dvě fiály, štíhlé jehlany dekorující portály, niky, jejichž okraje zdobí kraby, na vrcholu najdeme kytku. V lipnické sbírce nechybí právě ani tyto hodnotné prořezávané kusy s kraby, kyticí a složitou kružbou. Kusy zde nalezené pochází od autorů velmi zručných. Tito mistři byli zběhlí v architektuře. Velmi zručný řemeslník chápající zákonitosti architektury vyrobil vimperk s rozetou a plaménky.129

Lišty

Volné lišty neplnily vyhřívací funkci. Nejpřirozenějším místem se pro ně staly partie základních ploch.130 Mohly nahrazovat i kachle římsové. Plnily hlavně funkci estetickou, což dokazují lišty prořezávané či s liliovým motivem. Pro jejich křehkost se nedaří rekonstruovat původní šířku. Ve sbírce je uchována akantová lišta nebo lišta liliová, která byla použita i pro repliku kachlových kamen vystavených na hradě Lipnici.131

128

PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. s. 418. 129 Tamtéž, s. 167. 130 Tamtéž, s. 168. 131 Tamtéž, s. 426.

29

Rostlinné motivy

Řadíme sem vyobrazení stromu života či poznání, sukovatky, vinné révy, rozety, další přírodní květy. Doprovází je nápisy, monogramy, imitace písma. Původní symbolika značí mlčenlivost, lásku, čistotu.132 Rozetu nacházíme díky tvaru květu na čtvercových kachlích.

Ornament

Lidé zdobili ornamentem předměty a objekty již od pravěku. Můžeme je dělit na geometrické a znakové, přírodní, předmětné a technické.133 Od konce 16. století právě tyto náměty začaly vytlačovat figurální náměty. Ornamentální výzdoba pokryla souvisle celé plochy stěn kamen.134 Mezi přírodní motivy patří rozeta, akant, liliovitá rozvilina, pletenec, palmeta, sukovatka, provazec, listovec, vinná réva, granátové jablko. To představuje v liturgické symbolice zosobnění prvotního hříchu.135 Květ symbolizuje mládí a sílu. V kombinaci s rostlinným motivem se často vyskytují i nápisy. Ze sbírky uvedu například motiv provazce doplněného drobnými výžlabky a vývalky. Dalším motivem, dokonce dochovaným v úplnosti, je mřížka kosočtverečná, proplétaná. Tento ojedinělý motiv nemá souvislost s dalšími produkty, mohl by budit dojem košíkářské práce, kamna vyrobená z tohoto typu kachlů zřejmě vyhřívala místnost pro služebnictvo.136 Zajímavý je čtvercový kachel s prohloubeným středovým polem v trojité liště, vpadlé pole se nazývá zrcadlo. Výrobce tohoto typu rezignoval na výzdobné prvky. Kamna vystavená z podobných kachlů pěkně ladila s kazetovým stropem. Římsové kachle s rozvilinou a

akantem mezi výraznými provazci byly

zrekonstruovány a použity pro repliku lipnických kamen.137 Další podobné motivy představuje akantový listovec se srdčitými motivy. Vzdáleně připomíná iluzi koruny

132

LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 139. 133 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 173. 134 PETRÁŇ, Josef a kol. Dějiny hmotné kultury II. (1).Praha: Karolinum, 1995. s. 257. 135 LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 141. 136 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 141,142. 137 PAVLÍK, Čeněk – VITANOVSKÝ, Michal. Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. s. 437.

30

stromu se svými specificky stáčenými listy.138 Stejný motiv byl nalezen i na nedalekém hradě Orlíku nad Humpolcem. Kachel obdélný římsový s cimbuřím zdobí rozeta velkého formátu v medailonu na provazci. Veškerou volnou plochu zdobí perličky. Další zajímavostí ve sbírce je obdélný základní kachel s propletenými iniciálami. Z písmen V a O vyrůstá dubový list. Dubový list, který vystřídal motiv vinné révy, datuje vznik tohoto kachle na našem území do poslední třetiny15.století.139

138

LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. s. 141. 139 Tamtéž, s. 140.

31

Akcese, akvizice, selekce lipnické sbírky Výběrem předmětu a jeho začleněním do muzejní sbírky vzniká nová skutečnost - vědecký model původní reality. 140 Dříve než se pokusím vymezit termíny akcese, selekce, akvizice, nahlédnu do slovníku cizích slov, který uvedené pojmy objasní. Akcese je zde chápána jako přistoupení (ke členství) či připojení území.141 Akvizice, možné psát i se s, znamená získání, nábor, přírůstek.142 Selekce potom znamená výběr, volbu.143 Selekce a akcese je úzce propojena, proto není možné se o ní nezmínit. Selekci považují dnešní odborní muzejní pracovníci za klíčovou záležitost. Od ní se odvíjí další činnosti. J. Dolák hodnotí selekci jako výběr něčeho z celku, záměrné zjišťování a výběr těch předmětů z reality, které jsou potencionálními nositeli muzeality a jejich soustavné poměřování s předměty již v muzeu uloženými i s těmi, které do muzea přijdou.144 Fridrich Waidacher určil kritéria selekce.145 Podle něj mají předměty shromažďované památkovou hodnotu, věkovou hodnotu, hodnotu jedinečnosti, užitkovou hodnotu a hodnotu uměleckou. Dalšími kritérii mohou být kvalita, řemeslná zručnost, dekorační nápaditost a regionální význam. Nevyjmenovala jsem zdaleka všechny kritéria selekce, pouze ty, které se vztahují ke sbírce lipnické. Často se v katalozích nebo v pozvánkách na výstavu dočteme o jedinečnosti sbírky. Napadá mě v této souvislosti filosofická otázka: Je každá sbírka opravdu jedinečná? Lipnická sbírka kachlů bezpochyby, prokazuje nám toto tvrzení mimo jiné i ilustrativní a vědeckou hodnotou. Selekce je spjata s muzealizací a sbírkotvorná činnost řeší problémy akcese a deakcese. Přední čeští muzeologové si pod pojmem muzealizace představují muzeální osvojování skutečnosti, které zachovává věci proti přirozenosti změny a zániku.146 J. Dolák považuje muzealitu za specifickou hodnotu, která předurčuje vybraný předmět

140

CÍR, Dimitrij. Teorie muzejní selekce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2006. Diplomová práce. s. 5. 141 LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog, 2005. s. 23. 142 Tamtéž, s. 25. 143 Tamtéž, s. 335. 144 DOLÁK Jan. K teorii sbírkotvorné činnosti muzeí. Některé problémy muzejní selekce. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Brno: Technické muzeum v Brně, 2005. s. 5. 145 WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeólogie. Bratislava: Slovenské národné múzeum, 1999. s. 105. 146 STRÁNSKÝ, Z. Z. Archeologie a muzeologie. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2005. s. 120.

32

k trvalému uchování.147 V. Rutar spatřuje v muzealizaci specifické odborné aktivity vně (selekce) i uvnitř (tezaurace) muzea, kterými dochází ke zhodnocení, a tím k hodnotovému posunu muzejního sbírkového předmětu z roviny sbírkové do kulturní, a tím do role muzeálie s aktuální muzealitou.148 V muzejním prostředí je nutné nastavit pravidla sbírkotvorné činnosti a jasně vymezený přístup v akcesi. Do akcese patří vlastní sběr, dary, pozůstalosti, převody, výměny předmětů, nákupy od soukromníků a firem. Předměty do lipnické sbírky byly převážně získávány jako archeologické nálezy. Můžeme sem zařadit i pořízení substitutů, tedy modelů, replik a rekonstrukcí. Možný je nález i neevidovaného předmětu ve sbírkovém fondu. Důležité je ovšem nezapomínat, aby vše probíhalo v mezích právních norem. Celý muzejní proces je spjat s vývojem společnosti a jejím stavem. Nejprve předmět sloužil nám, našim předkům, muzejní pracovníci a pracovníci památkové péče ho posunuli do kulturní roviny. Muzea a památkové ústavy by měly podpořit vztah obyvatel k naší minulosti, k předmětům vztahujícím se k určitému období naší historie. Je nutné předmět dávat do souvislosti, ne ho zbožťovat. Objekty jsou reprezentanty určitého jevu. Přináší nám svědectví o určité věci v určité době, objasňují nám vazby a vztahy. Je třeba zachytit původní model zaniklé skutečnosti a to co v největší šíři. Naši předci měli jiná kritéria při hodnocení nalezených předmětů. Kachle z lipnické sbírky byly povětšinou objeveny přímo na hradě v ruinách paláců Trčkovského a Thurnovského nebo v blízkosti hradu v letech 1928 – 1952. Traduje se, že při vyklízení nádvoří a paláců bylo údajně odvezeno asi na 2000 povozů sutin. V roce 1931 M. Mendl podle pokynů V. V. Jeníčka odstranil násypový materiál z kleneb Thurnovského paláce, přitom ze sutin vybral množství kachlů, dlaždic a střepů keramiky. Podle Jeníčkova návodu měl M. Mendl nálezy opatřovat lístky s datem a místem nálezu a ukládat je do beden. Postupně byly bedny soustředěny do budovy Vrátnice, kde docházelo i k prvnímu třídění.149 V roce 1936 došlo v pozdně gotickém spojovacím křídle mezi kaplí a Thurnovským palácem k nálezu 13 kusů nepolévaných kachlů a množství střepů. Odborníci usoudili, že se jednalo o celá gotická kamna z

147

DOLÁK, Jan. Muzea v nové době. In Muzea v procesu transformace. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 5. 148 RUTAR, Václav. Pojem muzealizace In Muzealizace v soudobé společnosti a poslání muzeologie. Brno: AMG, 2008. str. 107. 149 FLÉGL, Michal. Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví. s. 219.

33

počátku 15. století, s motivy znaků rodů , měst i cechů.150 F. Kocman po prozkoumání archivu Klubu československých turistů upozornil na špatné zapsání místa nálezu, uváděný soubor byl nalezen na jiném trčkovském hradě a to na Lichnici u Čáslavi.151 Kachle byly nalézány před několika desítkami let, chybí informace o nálezových okolnostech. Nedochovala se původní dokumentace a uváděné popisky kachlů. Již H. Lansfeld

při svém opětovném průzkumu ve sbírkách v roce 1957 nenašel žádnou

značku ani letopočet.152 Jak dokazují inventury, cosi už se ztratilo, těžko dnes odhalíme, jak velká ztráta to byla. Lipnická sbírka k nám přesto promlouvá v několika rovinách, má historicko – kulturní hodnotu a vědeckou. Předměty těm, co chtějí naslouchat přinášejí poznatek, sdělení. Musíme ocenit i jedinečnost dochovaného předmětu. Sbírka kachlů je spojena s historií a životem na hradě i v podhradí, dokumentuje běžný život zdejších obyvatel, snahu vyjádřit jejich smýšlení. Pro příklad mohu uvést právě motivy husitské, které vyjadřují

sympatie obyvatel všech vrstev k probíhajícímu hnutí a změnám ve

společnosti, jejich reakce na politické události. Předměty byly a jsou do popisované sbírky pasivně přijímány. Sbírka na hradě není promyšleně budována. Je důležité zmínit, že žádné uložené předměty se prozatím z lipnické sbírky nevyřazují. Chybí zde příhodné časové a personální podmínky pro budování sbírky. Je důležité výsledky práce prezentovat pro širokou veřejnost, zároveň ale nezapomínat na odborné zpracování.

150

Tamtéž, s. 220. a 221. KOCMAN, František – HAZLBAUER, Zdeněk. Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okres Havlíčkův Brod. s. 500. 152 LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. s. 82. 151

34

Tezaurace Z. Z. Stránský tímto termínem označuje proces uchovávání.153 Tezaurace je podle J. Žalmana vědecky podložená tvorba sbírky, její uchovávání a péče o ní. Prostřednictvím takto vytvořené sbírky může být vytvořen kdykoliv obraz reality.154 Slovo tezaurus prapůvodně označovalo řeckou pokladovou kolekci, později v latině poklady světské a církevní. Pod pojmem uchovávání si můžeme představit proces evidence, organizace fondů a konzervace. Tezaurace je procesem poznávacím a zároveň hodnotícím. Předmět byl vyjmut z určité situace a jeho vhodnost zařazení do sbírky je postupem času potvrzována či vyvracena. Navíc se předmět dostává do nových vztahů s ostatními předměty. Během tohoto procesu je věnována předmětu péče, je chráněn před vlivy nepříznivého okolního prostředí, objevuje se snaha oddálit jeho zánik. J. Neústupný považuje za základ každé sbírky vědecky plně hodnotný materiál. Jakmile je tento materiál konzervován nebo inventarizován, dochází k jeho vědeckému třídění a určování. Teprve takto určený a roztříděný materiál lze umístiti v depositáři .155 Z. Z. Stránský poukázal na skutečnost, že archeologické nálezy zůstaly často v nálezovém stavu, nejsou formovány do sbírkových systémů, postrádají konzervaci i komunikaci.156 V tom

se shoduje i s J. Neústupným, který míní, že archeologický

materiál uplatněný ve výstavních sbírkách sám o sobě představuje sbírku neúplnou z hlediska vědeckého a lidověvýchovného. Archeologie je podle něj spíše disciplinou pro odborné zájemce a není sama o sobě schopná, aby předváděla a nahrazovala dějiny.157 Studentka muzeologie P. Pončíková ve své magisterské práci poukazuje na fakt, že mnoho keramického materiálu je umístěno v depozitářích a léta čeká, než se k němu dostane někdo, kdo je ochoten jej zpracovat. Soudí, že se jedná o soubory, které mají svůj potenciál pro vědecký výzkum v daném oboru, ale nejsou tak atraktivní pro výstavní a prezentační účely.158

153

STRÁNSKÝ, Z. Z. Archeologie a muzeologie. s. 258. ŽALMAN, Jiří. Sbírkotvorná činnost muzeí a správa sbírek muzejní povahy. In Úvod do muzejní praxe. Praha: AMG, 2010. s. 73. 155 NEÚSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního muzejnictví. Praha: Orbis, 1950. s. 58, 59. 156 STRÁNSKÝ, Z. Z. Archeologie a muzeologie. s. 201. 157 NEÚSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního muzejnictví . s. 111. 158 PONČÍKOVÁ, Pavlína. Vklad Heřmana Lansfelda do českého a slovenského muzejnictví. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2011. Magisterská práce. s. 5. 154

35

Při pátrání po dokumentech zabývající se sbírkovými předměty jsem narazila i na složku nazvanou Staré inventury od roku 1973. Složka zahrnuje několik více či méně obsáhlejších dokumentů z prováděných inventur. Poznatky jsou určitě zajímavé, ale nekompletní. Počty mnou zkoumaných sbírkových předmětů, tedy kachlů, se mění. V roce 1959 se začal zapisovat odhad přibližně 16 000 ks částí kachlů (podle sčítání H. Lansfelda),159 který se pak opisoval bez dalšího zkoumání a zamyšlení dál. V 50. letech 20. století se ztratil soupis inventáře, kde byly kachle značeny písmenem K a poté číslem. Při postupných kontrolách nebyl tento důležitý dokument k dohledání.160 Dále chyběly předávací protokoly mezi dosavadním správcem hradu a správcem novým. Předměty byly sice uzamykány, ale inventarizovány hromadnou evidencí pouze jako počty kusů bedýnek, krabic, v nichž byly zlomky kachlů ukládány. Uváděly se i počty kusů ve vitríně.161 Inventura z roku 1961 měla okřížkovat zinventarizované předměty zelenou barvou, o 10 let později se ovšem našlo minimum těchto značek.162 Nedařilo se tedy zjistit, co vlastně evidováno v roce 1961 bylo. V říjnu roku 1972 inventarizační komise zjistila, že na některých kachlích jsou inventární čísla napsaná tuší na nalepených štítcích.163 Z inventury vedené V. Pražákem vyplývá, že až do roku 1972 byly údaje slepě opisovány bez opravdové kontroly a že sbírka nebyla nikdy řádně inventarizována. Chybělo rozlišení jednotlivých kachlů, název, popsání jednotlivých sbírkových předmětů. Některé kachle byly pouze očíslovány. V této době na hradě prakticky chyběl depositář, předměty se ukládaly do studeného a vlhkého hradního sklepení.164 Neroztříděné kachle v těchto sklepních prostorách ležely na hromadě.165 Poté byly provizorně kachle dokonce uloženy do beden – rakví, které štáb československé televize po natáčení filmu v hradním sklepení ponechal. Ostatní předměty sbírky poměrně dost pečlivě vždy zodpovědný pracovník předával, kontroloval a zapisoval, přestože často měly malou hodnotu jak historickou, tak vypovídací. Komise si neustále stěžovala na nepřehlednost v depositáři. Již

159

LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. s. 82. Státní hrad Lipnice. Inventura kulturního inventáře k 31.7. 1960. 161 Státní hrad Lipnice. Inventura kulturního inventáře k 16. 3.1961. 162 Státní hrad Lipnice. Protokol o průběhu inventury kulturního inventáře na státním hradě Lipnice nad Sázavou v říjnu 1972. 163 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 83. 164 Státní hrad Lipnice. Inventura sbírky gotických a renesančních kachlů na státním hradě Lipnici nad Sázavou. Lipnice - říjen 1972, Pardubice – duben, květen 1973. 165 KOCMAN, František. Průběžná zpráva o zpracování kachlového materiálu z hradu Lipnice. Zpravodaj muzea v Hradci Králové, 1999, č.25. s. 150. 160

36

zmiňovaný V. Pražák plánoval reinstalovat výstavu kachlů, vydat katalog. Pracovníci ale stačili zpracovat v této době menší část sbírky. Objevily se návrhy na lepší uložení inventáře a politování nad zanedbaností sbírky. Bylo využito celostátní metodiky tehdejšího SÚPPOP v Praze.166 Předmět byl označen značkou z písmen navržených pro objekt, tedy LI a pořadově číslován od jedničky. Komise správně usoudila, že po prozkoumání druhé části sbírky se najde nejeden doplněk k chybějícím částem v první části sbírky.167 Inventární seznam z roku 1972 vypovídá o charakteru sbírky uložené na hradě Lipnice. Ve sbírce se uvádí například kolovraty, mapy, stroj věžních hodin mimochodem, ten je ve sbírce stále, píšťala ze starých varhan, sladovnické ferule, ale třeba i vzácné misály. Bylo by rozhodně zajímavé dohledat, kam předměty putovaly. Jako inventář se uváděla i vitrína napěchovaná kousky kachlů, vitrína byla ovšem uzavřená a klíč nebyl k nalezení. Základní vytřídění kachlů proběhlo přes zimní období v roce 1972 –73. Kachle byly vytříděny na polévané a nepolévané, rozlišeny podle motivů figurálních, zvířecích, kombinovaných, ornamentálních a na neidentifikovatelné kousky a úlomky. Roku 1974 proběhla kontrola stavu sbírky kachlů. Dokládá to šesti stránkový seznam a seznam chybějících. Z chybějících bych uvedla alespoň podle mého názoru ty nejzajímavější, ne často v lipnické sbírce opakující se kusy. Nenašlo se Podobenství o pelikánovi, Snímání Krista z kříže, nebo třeba vyobrazení ševcovského erbu.168 V roce 1977 bylo v evidenci zapsáno 397 zinventarizovaných kusů kachlů. Část vitrín podlehla zkáze a kachle zaměstnanci poté uložili v igelitových sáčcích na dřevěných regálech, v malé oddělené místnosti.169 Ve stejném roce navrhla komise vyřazení zbytků úlomků kachlů, z důvodu „neupotřebitelnosti“. Komise vyzdvihla mimořádnost kolekce, ale také nutnost odborné restaurace. Sbírku bychom v tomto období našli uloženou v bednách, v lepenkových krabicích a v prádelním koši. Základní rozdělení proběhlo podle stejných motivů. Během podzimu roku 1979 byly zinventarizované kachle vyfotografovány a zařazeny podle stupně dochovanosti do 1 - 3 kategorie.

166

Státní hrad Lipnice. Inventura sbírky gotických a renesančních kachlů na státním hradě Lipnici nad Sázavou. Lipnice - říjen 1972, Pardubice - duben, květen 1973. 167 Tamtéž. 168 SLAVÍKOVÁ, Eva. Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice. Příloha č. 3. 169 Státní hrad Lipnice. Zápis o inventarizaci kulturního mobiliáře ve dnech 5 - 15. dubna 1977.

37

Inventura z roku 1998 uváděla celkový počet inventárních jednotek 504 (z toho 400 kusů kachlů). 148 exponátů bylo v té době umístěno v expozici.170 Došlo i k předání neroztříděného keramického materiálu do Památkového ústavu v Pardubicích. Zde k žádnému dalšímu třídění nedošlo a v listopadu roku 1991 bylo asi 10 000 ks zlomků archeologického materiálu ve 2 papírových pytlích a 4 bednách převezeno do Okresního vlastivědného muzea v Havlíčkově Brodě. Tento nezpracovaný materiál byl poté přeložen do 33 krabic.171 Jednalo se z 90 % o úlomky a zlomky gotických a renesančních kachlů, zbytek tvořily úlomky středověkých až raně novověkých nádob. Ovšem byla vytříděna například i závaží, hřebíky, nodus poháru, kostěné obložení atd.172 Nálezy byly nejprve zbavovány drtě, maltoviny, písku. V průběhu roku 1999 provedl F. Kocman prvotní třídění souboru nálezového materiálu.173 Bylo rozpoznáno několik souborů kachlových kamen.174 Po dalším vytřídění a základním popisu bylo na hrad vráceno 46 krabic s archeologickým materiálem. Materiál je ovšem nutné dále detailněji prozkoumat. Zápisy z dřívějších inventur potvrzují fakt, že tezaurační proces musí provázet informační dokumentace, teprve poté můžeme pracovat s obsahem sbírky a využít ho k vědeckým i kulturním účelům.175

Preventivní péče a ochrana

Památková péče a muzeologie se shodují v tom, že chtějí předmět trvale uchovat. Předmět se mění a je třeba proti změně a zániku a nepříznivým okolnostem zasáhnout. Konzervace by měla zastavit ničivý proces nebo ho alespoň zpomalit. Základ pro výrobu keramiky tvoří hlíny. Chemicky jsou tyto materiály stabilní. Glazované kachle se vyznačují poměrně malou citlivostí na relativní vlhkost a na teplotní výkyvy. Glazura keramiku chrání. Ovšem do trhlinek může vniknout prach a způsobit oděr. Pomocí vody se do puklinek dostávají další nečistoty. Na neglazované keramice mohou v příliš suchém prostředí na povrchu krystalizovat výkvěty solí. 170

Státní hrad Lipnice. Zápis o inventarizaci kulturního mobiliáře, 1998. Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Složka Lipnice nad Sázavou - hrad, 1991-2000, 2001-2002. 172 ROUS, Pavel. Soubor keramiky z hradu Lipnice. Zpravodaj muzea v Hradci Králové, 1993, č. 19. s. 116. 173 KOCMAN, František. Průběžná zpráva o zpracování kachlového materiálu z hradu Lipnice. s. 150. 174 Tamtéž s. 151. 175 STRÁNSKÝ, Z. Z. Archeologie a muzeologie. s. 126. 171

38

Naopak pokud je archeologický nález v příliš vlhkém prostředí, časem se rozpadá. Pozor se musí dát také na lepidla, jimiž je keramický materiál slepován. Lepidla s obsahem polyvinylacetátu jsou při zvýšené vlhkosti vhodným prostředím pro výskyt plísní.176 V 90. letech 20. století

probíhalo slepování kachlů z hradu a

z havlíčkobrodského muzea. Nevhodné slepy mohly být nahrazeny původními částmi po získání souboru z muzea.177 Objevily se dodatečné a někdy deformující sádrové doplňky, které ovšem doložily doklad dobového způsobu restaurování.178 Největší nebezpečí hrozí při manipulaci, keramika je citlivá na nárazy a vibrace. Preventivní ochrana tedy zahrnuje zabezpečení proti mechanickému poškození a proti prachu. Při běžné údržbě jsou předměty opatrně oprášeny. Předpokládá se uložení ve stabilním prostředí bez výkyvů vlhkosti a teploty. Relativní vlhkost vhodná pro tento druh materiálu je uváděna v rozmezí 40-60% a teplota 15-25° C.179 Manipulace v depositáři by měla probíhat nad pracovním stolem s měkkou podložkou. Při převážení je třeba zabalit každý předmět zvlášť a poté umístit do krabice s měkkou vystýlkou. Jsou-li předměty vystaveny, musí být umístěny na stabilních podložkách a mimo dosah návštěvníků. Měla bych zhodnotit i způsob a podmínky uložení prozkoumané a zinventarizované části sbírky. Depositář se nachází ve sklepní místnosti budovy správy hradu. Tato budova byla vystavěna nedaleko hradu. Místnost je suchá a větratelná. Mobiliář je uložen na železných podstavcích. Zlomky kachlů pracovníci zabalily jednotlivě do papírových sáčků. Sáčky označují inventární čísla. Sáčky jsou uloženy v několika papírových krabicích. Papírové krabice obsahují seznam uložených kachlů a jejich zlomků. Vše je uloženo ve velké dřevěné truhle. Inventarizační komise během let hodnotily depositář podobně a to jako dostačující. Zároveň komise doporučovala depositář více zajistit. Tento problém už není nutné v současné době řešit. Depositář je uzamčen, klíče půjčuje po předchozí domluvě badatelům jeden ze zaměstnanců hradu, návštěvy v depositáři se evidují. Klimatizace a požární ochrana v depositáři chybí. Vzhledem

k často

negativním

zkušenostem

176

s klimatizací

v jiných

muzejních

JOSEF, Jan. Úvod do preventivní konzervace. In Úvod do muzejní praxe. Praha: AMG, 2010. s. 226. KOCMAN, František. Průběžná zpráva o zpracování kachlového materiálu z hradu Lipnice. s. 150. 178 Část materiálu byla ovšem dříve slepena neodborně, navíc 1. republika používala nevhodná klihová lepidla. První lepení nalezených artefaktů prováděl Matěj Mendl, kterému velmi pomáhal lipnický učitel Oldřich Šikýř.V létě roku 1943 a 1944 prováděl konzervátor Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Josef Petříček odborné restaurování a lepení střepů kachlů. 179 KOPECKÁ, Ivana. Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. s. 48. 177

39

depositářích a k povaze uložených předmětů považuji úvahu o zavedení klimatizace za bezpředmětnou. Další část sbírky se nachází přímo na hradě, ve druhém patře věže zvané Vrátnice. V této části hradu probíhaly v 70. a 80. letech 20. století

nevhodné

rekonstrukce, hrad byl necitlivě dostavován. Ve dvou větratelných místnostech je umístěno ohromné množství předmětů různorodé povahy sebraných v tomto regionu. Místnost osvětluje několik nověji osazených oken. K regulaci denního světla zde nedochází. Teplota se na celém hradě pohybuje ve velkém rozmezí, v zimě může klesnout pod bod mrazu, naopak v létě jsou místnosti vyhřáty až na 25° C. Bezprašnost se v této místnosti neřeší. I tyto místnosti chrání pouze mechanické zábrany. Nejnutnější rozdělení neprozkoumaného, zde uloženého materiálu provedl v roce 1999 F. Kocman. Podmínky v hradním depositáři nejsou určitě ideální, ale vzhledem k povaze uchovávaných předmětů jsou dostačující. Předměty zde uložené nalézáme v papírových sáčcích a krabicích, pokud je známo, je na nich uvedeno místo nálezu. Vše co do sbírky přibude, je uchováno. Zvědavý badatel narazí i na osteologický materiál, úlomky skla, okenních terčíků, kuchyňské keramiky.

Zápůjčky

V inventarizacích jsou zmíněny i zápůjčky sbírkových předmětů. Další zápůjčky doplňuje diplomová práce V. Pražáka. Roku 1943 si Uměleckoprůmyslové museum v Praze půjčilo 36 exemplářů na výstavu Památky Posázaví. V Praze, na Petříně, propagoval

Klub

československých

turistů

návštěvu

Lipnice

prostřednictvím

vystavených archeologických exponátů.180 V roce 1969 správa hradu zapůjčila 4 kusy kachlů na výstavu české a moravské středověké keramiky pro Národní muzeum v Budapešti, na výstavě spolupracovalo i Národní muzeum v Praze. Současný kastelán soudí, že se jednalo se zřejmě o zápůjčky zelených glazovaných kachlů. Podle názoru V. Pražáka pozdně gotické zelené polévané kachle pochází dokonce až z Maďarska.181 Tyto uherské kachle z doby budínské rané renesance jsou dnes velmi ceněny. Roku 1503 vyslal Vladislav Jagelonský Mikuláše Trčku do Budína.182 Tím by se vysvětlil i

180

PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 89. Tamtéž, s.181. 182 Tamtéž, s.183. 181

40

export uherských kachlů na Lipnický hrad. Přibližně desítka kachlů prošla restaurátorskými dílnami díky této zápůjčce na budapešťskou výstavu. Nepodařilo se mi dopátrat, které kachle byly zapůjčeny. Doklady k této zápůjčce chybí. Přesný seznam s popisy kachlů uvádí, že v roce 1977 12 kusů kachlů putovalo na hrad Svojanov. Ze Svojanova se měly vrátit po skončení expozice. Z restaurátorských dílen z Pardubic se v roce 1982 dostalo na hrad Kost 13 kachlů. Motivy již vrácených zápůjček byly různorodé: draci, gryf, rozeta, mřížka, turnaj, vozka s kohoutem, biskup u katedrály, korunovace Panny Marie. Do Přibyslavi byly zapůjčeny kachle s husitskou tématikou. Husitské kachle a kachle s náboženskou tématikou byly také zapůjčeny v Národním muzeu v Praze. Bohužel se jich část na hrad nevrátila.183 Okresní vlastivědné muzeum v Havlíčkově Brodě si zapůjčilo od února do dubna 2001 část lipnických kachlů na výstavu Kachlový poklad z hradu Lipnice.184 Pro nedávno vzniklé muzeum ve Světlé nad Sázavou správa hradu zapůjčila několik kachlů s náboženskou tématikou i další předměty z hradního depositáře, především archeologický materiál.185

183

ZADINA, Jiří. Co zbylo v rakvích po Drakulovi: Lipnické unikáty. Rozhovor s V. Pražákem. Státní hrad Lipnice. Složka staré reverzy. 185 Státní hrad Lipnice. Složka zápůjčky. 184

41

Prezentace Celý muzealizační proces právě prezentací vrcholí. Prezentací rozumí J. Beneš funkční zpracování tématu vyjádřeného originálními doklady a pomocnými prostředky s využitím výtvarných a technických možností muzejního prostředí.186 Expozice nejen představuje sbírkové předměty, ale má přinést pozorovateli bližší vysvětlení poznaného. Při prezentaci je naprosto

nezbytné předměty znovu

kontextualizovat, představit nejen je, ale i světy, ve kterých vznikly a sloužily.187 Archeologickou expozici si nelze představit bez vystavování předmětů. Někdy je původní skutečnost hojně dokumentována nalezenými předměty, jindy ve sbírce určité předměty chybí nebo se nedochovaly vůbec. Vhodně vybraný prostor pro archeologickou expozici nezastiňuje výstavu samotnou. Archeologická expozice by měla být živým mostem

pro pochopení ze strany návštěvníka a mostem mezi

vědeckovýzkumnou základnou a veřejností.188 Nemůžeme prezentovat vše, co je ve sbírce. Tímto způsobem pracovali se sbírkami první muzejníci. V přeplněných vitrínách ukazovali velké množství podobných předmětů. Bohužel ještě dnes najdeme archeologické expozice vytvářené tímto způsobem. Velké množství stejných exponátů nepřináší nové poznatky. Působení svědectví věků minulých přináší poselství pro člověka naší doby. Působí racionálně a emocionálně na návštěvníky. Lidé jsou zvídaví, chtějí poznat pravdu, pochopit vzájemné vztahy vystavených exponátů. Výstava nesmí být nudná. Únavně na návštěvníka bude působit množství vystaveného materiálu, přeplněnost výstavních ploch. Pro návštěvníky tato forma prezentace nemá význam, ocenily by ji pouze odborníci. Pojetí výstavy či expozice směřuje tak, aby i laici pochopili náplň, poselství výstavy. Vědecké výsledky se tedy zpopularizují přístupnou formou širšímu okruhu návštěvníků. Pokud nechceme

záměrně vytvářet šokující prezentaci

společenského problému, expozici výtvarně sladíme, tím pádem příjemně působí. Vymezený odstup mezi exponáty a vitrínami dovolí návštěvníkům volný pohyb a možnost klidného zhlédnutí vystaveného. Barva vitrín a vnitřku musí být vhodně zvolená, aby exponát nezanikl. Co nejmenší rámy vitrín nezakrývají vystavené předměty. V neposlední řadě se řeší otázka osvětlení. Musí se brát ohled především na 186

BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. Praha: Národní muzeum, 1981. s. 15. DOLÁK, Jan. Komunikace archeologie prostřednictvím muzejních expozic. In Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. s. 655. 188 Tamtéž, s. 660. 187

42

vystavený materiál, nepřesvětlují se nebo naopak nezastiňují vystavené předměty. Archeologický materiál je odolnější na vystavování i uchovávání. Instalované vysvětlivky a texty pomáhají lépe pochopit výstavu. Vysvětlivky musí být stručné a jasné, srozumitelné i pro neodborníky. Základní popisek přináší nejdůležitější informace. Měly by být ovšem doplněny i podrobnější informace pro člověka hledajícího další poznání. Tvůrce výstavy umí najít rovnováhu mezi množstvím zveřejněných informací a nepřetěžováním návštěvníka, ale zároveň zajistí také dostatek podmětů. Exponátem se rozumí muzeálie vybraná pro vystavení. Exponáty se nevystavují jednotlivě, vytvoření vztahů přináší vyšší míru sdělení než vypovídací hodnota izolovaného předmětu vytrženého z původního prostředí. Dokládají nám vývoj, vazby, vztahy k původnímu prostředí. V souvislosti se slovem exponát se vynoří i další slova s podobným významem - relikt a artefakt. Reliktem je označen zůstatek původního artefaktu nebo objektu, který už ztratil význam v životě člověka, byl tedy ponechán zániku. Artefakty, věci vytvořené člověkem, jsou jedním z kulturních projevů a některé z nich mohou být součástí kulturního dědictví respektive odkazu.V procesu kulturního vývoje - kulturní změny časem ztrácejí svou funkci a získávají nové kvality a hodnoty.189

Tedy v případě lipnické sbírky kachlů, kachle sloužily nejprve pro

výstavbu kamen. Díky kamnům došlo k vytápění místnosti a svázání nebezpečného ohně. Navíc kamna ještě svou zdobností dekorovala místnost, motivy na nich zobrazené vyjadřovaly estetické cítění objednavatelů, jejich politické smýšlení. V současné době sledujeme rozličnost motivů, dochované zbytky jsou dokladem řemeslné zručnosti.

Popis hradních expozic, minulých i současných

Pokud zmiňuji prezentaci, je třeba popsat expozici současnou a minulou, místa, kde se hradní sbírky představovaly návštěvníkům. Lipnická expozice se vyznačuje maximální vazbou na původní prostředí. V autentickém prostředí objektu se soubor dochoval jako původní skutečnost.

189

CÍR, Dimitrij. Teorie muzejní selekce. s. 45.

43

Lipnici zpřístupnili tehdejší majitelé, knížecí rod Trautsmandorfů, návštěvníkům již koncem 19. století. V té době měli možnost zhlédnout malou expozici ve věži Vrátnice. Vystaveny byly převážně archeologické nálezy, tedy části keramiky, kachlů, tehdejší expozici doplňovaly rytiny s vyobrazením hradních paláců.190 První oficiální hradní muzeum se otevřelo návštěvníkům v roce 1936. Za zakladatele muzea na hradě je považován Ing. Frič. Muzeum bylo zřízeno v 1. patrech věží Vrátnice a Samson. Archeologické nálezy zde doplnily cechovní prapory a mnoho předmětů různorodé povahy. Ty přinesli nadšení obyvatelé podporující myšlenku zřízení hradního muzea ze širokého okolí. Expozici doplnily kresby a olejomalby s tématem hradu. 14 vitrín pro hradní muzeum zakoupili tehdejší muzejníci v nedalekém Německém (dnešním Havlíčkově) Brodě. Lipnická sbírka kachlů byla už tehdy ceněna jako největší a nejcennější ze sbírek tohoto druhu na českých hradech.191 V 60. letech 20. století patřičné orgány rozhodly vybudovat na hradě megalomanskou expozici humoru a satiry. Hrad Lipnice a městečko je spjato se spisovatelem Jaroslavem Haškem, který v Lipnici prožil několik posledních měsíců svého života a na místním hřbitově je také pochován. Zřízení pamětní síně J. Haška na hradě proběhlo v roce 1957. Za 2 roky se ovšem expozice přestěhovala do domku pod hradem, kde spisovatel žil.192 Památník funguje dodnes. Objevily si i návrhy na zřízení expozice o dolování stříbra na Vysočině. V 70. letech 20. století byly kachle umístěny v obytné věži Samson, uvažovalo se o jejich přemístění do 1. patra věže Vrátnice. Samotné sbírce kachlů byla ale věnována velmi malá péče a prostor. Na hradě se vystavovaly zápůjčky zbraní z Opočna, grafiky z Východočeské galerie v Pardubicích, proběhla výstava Dürerových faksimilií.193 Pro vlhkostí prosáklé prostory hradu tedy nevhodně vybrané předměty. Velkou chybou byla i instalace středověkých zámků a kování, kterou doplnilo 79 kachlů. Roku 1978 se na hradě otevřela nová expozice Kámen a sklo. Vycházela z místních poměrů, na Lipnici se těžila žula, nedaleké město Světlá nad Sázavou proslavily sklárny. V bývalé zbrojnici, snad nejvlhčí místnosti na hradě, byla vybudována vstupní historická expozice. V této době se tvůrci expozice nemohli vyhnout otázce dělnických tradic v regionu. Expozici doplnily fotografie a sbírkové předměty z havlíčkobrodského muzea. Postupem času se z expozic ubíraly 190

SLAVÍKOVÁ, Eva. Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice. s. 13. FLÉGL, Michal. Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví. s. 223. 192 SLAVÍKOVÁ, Eva. Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice. s. 17. 193 Tamtéž, s. 21. 191

44

jednotlivé nevhodně zvolené a vlhkostí poškozené předměty a nahrazovaly se odolnějšími, tedy keramickými. V další části expozice se představoval archeologický průzkum Trčkovského, v této době nepřístupného paláce. Postupně přidávané archeologické nálezy vytlačily původní expozici Kámen a sklo. Do zbrojnice se v polovině 90. let 20. století vrátily zbraně, jedná se ovšem už jen o kopie zbraní. Kopie zbraní

byly zvoleny vzhledem k systému volné prohlídky bez průvodce

a jejich

minimálnímu zabezpečení. Přihlédlo se také ke klimatickým podmínkám. Začalo se pomýšlet na odstranění nadměrné vlhkosti ve zdech budov. Proto padaly návrhy na výběr vhodnějšího místa pro vystavování a stálé expozice, objevily se i zajímavé a rozumné nápady, například návrh na expozici Kámen v architektuře či o vývoji hradní architektury. K myšlence zbudování expozice o hradní architektuře se vrací i současný kastelán hradu. Expozice, nazvaná archeologická, se v 80. letech 20. století nacházela ve Velké obranné věži, ve 2. patře. Místo bylo ale zvoleno poměrně špatně. Do této expozice musel návštěvník vystoupat po točitých úzkých schodech, což pro osoby s horší pohyblivostí, natož handicapované občany znamenalo nedostupnost tohoto místa. Navíc do expozice mohl návštěvník vstoupit pouze s průvodcem, z důvodu ochrany předmětů před krádeží, což se ve vedlejší sezóně z časových důvodů při rozvržení návštěvnického provozu často nepodařilo. Vybrané exponáty byly vystaveny povětšinou na otevřených dřevěných na černo lakovaných panelech a deskách. Malou část kachlů a část textů zakrývala volně manipulovatelná vitrína. Na panelech umístěných ve svislé poloze se k vystavení exponátů využila veškerá plocha, často i v příliš velké výšce. Desky s částí vystavených exponátů umístěné ve výši kolen dospělého návštěvníka nezvolil tehdejší tvůrce expozice vhodně, pokud návštěvník chtěl přečíst údaje a prohlédnout části kachlů, musel pokleknout. Také informace uváděné u archeologického výzkumu se zdály strohými. Popis kachlů již chyběl úplně. Záleželo pouze na průvodci skupiny, do jaké míry informoval o vystavených exponátech. Názornou ukázkou a doplněním vystavovaného byla zde vystavěná replika kachlových kamen. Informační panel věnující se výstavbě repliky kamen se zdál dostačujícím a případné zájemce o tuto problematiku dostatečně poučil. Pro většinu návštěvníků zbytečným se stal na stěně vystavený

zasklený

plánek

architektonického

průzkumu

Trčkovského

paláce

s vyznačeným stářím zdiva. Pouze pár návštěvníků se u plánku zastavilo, pouze jedinci ho důkladně prozkoumali. Vlhkost plánek rozmáčela a navíc se stal domovem hmyzu. Expozici doplnily zbytky architektonických prvků nalezených na hradě a ve vedlejší 45

menší místnosti ještě ukázka tzv. lesního skla (skla s nazelenalou barvou a bublinkami) instalovaná ve 4 vitrínách. Vystavené předměty ohrožovala nadměrná vlhkost a prašnost. Na tmavých panelech byl ihned vidět prach. Expozice se musela často uklízet. Běžné odstraňování prachu a čištění zašlých panelů leštěnkou na nábytek zvládl zaměstnanec sám, ovšem větší úklid a dopravení vody pro umytí podlahy vyrobené z drobných dlaždiček znamenal úkol na celé dopoledne. Během hlavní turistické sezóny vypomáhá na hradě dostatek personálu, tedy i tolik potřebný úklid v expozici byl dostatečně zajišťován. Na jaře či na podzim při nedostatku personálu občas na úklid nezbývalo mnoho času. Expozici rozhodl rozumně kastelán před několika lety přestěhovat do prvních pater věží zvaných Vrátnice a Samson. Nejnovější expozice obsahující menší počet exponátů je názorněji zbudovaná. Tyto prostory v 1. patře věže Samson byly roku 2002 citlivě

zrekonstruovány

podle

s nevystavováním obrazů na počátku 20. století

původních

fotografií.

Původní

záměr

počítal

stěny, nyní jsou zde fotografie hradu z konce 19. a

umístěny. Fotografie dokumentují žalostný stav hradu v těchto

letech. Zároveň mohou návštěvníci vidět změny a ocenit množství odvedené práce dobrovolných muzejníků a památkářů. Pozorný návštěvník nepřehlédne i fotografii prvního hradního muzea zřízeného roku 1936 ve věži Samson. Z dochovaných dokumentů víme, jak muzeum vypadalo za 1. republiky. Tehdejší expozici doplňovaly na stěnách vymalované erby významných šlechtických majitelů hradu. Při vybírání výstavních vitrín

se současnému kastelánovi zalíbily vitríny

zakoupené pro muzeum ve Světlé nad Sázavou. Podle tohoto vzoru nové

lipnický

truhlář vyrobil ze smrkového dřeva. Ušetřily se tedy nemalé prostředky. Nynější vitríny se od původních liší menším počtem zdobných prvků. Jsou uzamykatelné, vyklápěcí, jednoduché. Vnitřek vitríny má nekřiklavě červenou barvu, na této podložce vystavené předměty vyniknou. Důležité je, že se s vitrínami se může hýbat a dva muži je lehce odnesou do jiných prostor hradu, pokud je „výstavní„ místnost potřebná pro jiné využití. Právě využití těchto prostor ke komerčním účelům přináší správě hradu nemalé finanční prostředky, ty jsou potom správou objektu použity například při odstraňování nevhodných stavebních úprav při rekonstrukcích v minulém století, pro zpevňování chátrajícího zdiva. Předměty do současné expozice vybíral kastelán. Kachle řadil podle motivů, ne chronologicky. Jednotlivé texty ve vitrínách návštěvníka stručně a výstižně seznamují s historií otopných zařízení, s výrobou kachlů. Jak již bylo řečeno, každá část expozice 46

má společného jmenovatele. První a druhá vitrína ukazuje motivy náboženské, zde je vystaven například sv. Jiří, sv. Petr, motiv Stvoření Evy, Klanění tří králů, korunovace Panny Marie, boj Samsona se lvem, Marie Magdalena, sv. Martin na koni, Panna Marie světlem oděná a Jonáš. Další motivy, světské, dokumentují běžný život našich předků a trávení volného času. Vidíme tedy ryze panskou zábavu lov na jelena, dále zobrazení tance, šaška - dudáka, vůz s kohoutem a všemi vrstvami tehdejší společnosti oblíbenou hru vrchcáby. Dalšími vyobrazenými motivy jsou loutnista, zásnuby, kníže. Rytířské a vojenské motivy zastupují kachle s vyobrazením turnaje, rytíře s heroldem, lučištníků, husitských bojovníků, Jana Žižky na koni a motiv lva bojujícího s drakem. Nechybí zde ani motivy mytologické a to gryf, draci, diví muži, mantichora. Jediná vitrína ukazuje zachovalejší archeologické nálezy z hradních paláců, k vidění jsou zbytky dna nádoby, šipky, trojnožky, pokličky. I tato jediná vitrína se jeví dostatečnou, další s podobným materiálem by nepřinesla do současné expozice nový poznatek. Expozici v patře věže Samson doplňuje i ukázka původního krbu. Dřívějším krbem návštěvníci navíc do expozice vstupují. Další dvě vitríny s ukázkou kachlů s motivy městských a šlechtických erbů se nacházejí ve vedlejší místnosti ve věži Vrátnice, kde je k vidění model ideální rekonstrukce hradu z počátku 17. století. V poničené a nevhodně rekonstruované místnosti v obytné věži Samson vidí návštěvníci zbytky dalšího krbu. Dočíst se zde také mohou o podlipnických kostelích se vzácnými nástěnnými malbami z doby gotické.194 V této místnosti jsou nepravidelně vystavována díla regionálních umělců. Zařízení zvuková, obrazová a počítačová technika do současné expozice nebyla zvolena. Do budoucna se počítá s částečným přemístěním archeologické expozice. Kastelán zamýšlí vybudovat její další část v patře Thurnovského paláce, který je v současné době citlivě rekonstruován. Prezentace by byla názorná. Návštěvníci by viděli zbytků komínů, krbů, přikládacích otvorů. Názorně by došlo k představení užití ohně v krbech, kamnech, černé kuchyni. Počítá se s využitím erbovní síně, kde se další krb dochoval a zařízením této místnosti dobovým nábytkem. Replika kachlových kamen měla být původně vystavěna právě v těchto místech. Uvažuje se o rozebrání vystavěné repliky kamen ve Velké věži a jejím znovusestavení v plánované expozici. Kastelán k těmto změnám dává prvotní návrh, pak se vše řeší se zástupci památkové péče, vypracovává se stavební projekt. 194

Občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů od roku 2001 zachraňuje tří polozapomenuté středověké kostely, které se nacházejí v těsné blízkosti hradu Lipnice.

47

Návštěvníci hradů a zámků jsou povětšinou zvyklí na prohlídky objektů s průvodcem. Zde se před lety začalo experimentovat s prohlídkou volnou, což znamená, že návštěvník pouze na začátku prohlídky slyší výklad průvodce a poté pokračuje samostatně. Pro lepší orientaci při samostatné prohlídce slouží cedule a informační tabule rozmístěné v jednotlivých objektech a plánek se základními informacemi o trase na hradě, který dostává návštěvník zdarma při zakoupení vstupenky. Tento způsob podle statistik místního pokladníka dozajista zvedl návštěvnost objektu, prohlídek se mohou zúčastnit i rodiny s malými dětmi, aniž by rušily ostatní návštěvníky. Někomu k návštěvě stačí půl hodiny, jiný naopak využije možnost pobýt i několik hodin a příjemně zde svůj volný čas strávit. Fakt, že více lidí tento způsob prohlídky preferuje, dosvědčují i zápisy z návštěvní knihy. Návštěvní knihu přemístil kastelán přímo do expozice, nejprve se nacházela v pokladně, kam se návštěvníci ne vždy vraceli a ne vždy byli ochotní napsat své dojmy před zaměstnancem hradu. Návštěvní kniha

tedy zaznamenává pro správu hradu více

přínosných doporučení, pochval, které jsou zároveň potvrzením dobrého směrování současného vedení. Poukázala bych

na nutné doplnění cizojazyčných popisek, alespoň těch

nejzákladnějších informací. Cizí turisté na Vysočinu nezavítají tak často jako do Prahy nebo na nejvyhlášenější památky České republiky. Asi není třeba tedy volit popisky ve vícero jazycích, dostačujícím by se zdály popisky v jazyce anglickém, kterému rozumí velká část cizinců.

48

Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen F. Kocman prováděl na Lipnici od jara roku 2000 rekonstrukci nefunkčních gotických kachlových kamen. Při svém studiu a přípravě na výstavbu nalezl lipnické kachle v městských muzeích v Pelhřimově, Ledči nad Sázavou, Čáslavi a také v Národním muzeu v Praze.195 Zkoumal také nálezové soubory z hradů Landštejna a Jindřichova Hradce, města Pacova a porovnával je ze souborem lipnickým.196 Kachle nalezené na lipnickém hradě byly zřejmě vyrobeny v jediné hrnčířské dílně a ta svým zbožím zásobovala místa v širším okruhu.197 Mohlo se jednat o uznávanou dílnu z Ledče nad Sázavou, kde působil hrnčířský cech od roku 1466.198 Tento názor vyslovil již dříve i V. Pražák.199 H. Lansfeld naopak usoudil díky nálezům renesančních kadlubů na hradě, že kachle byly na Lipnici přímo vyráběny.200 Je třeba předeslat, že žádnou rekonstrukci, ať již kresebnou nebo stavební, nemůžeme považovat za obecný prototyp českých středověkých kamen.201 Před samotnou rekonstrukcí muselo dojít ke zpracování souboru motivů kachlů zamýšleného na výstavbu repliky. Poté byly vyrobeny kachle středního čtvercového formátu s motivem Samsona, dvouocasého korunovaného lva, scény s rytířským turnajem, gryfa. Kachle vyššího obdélného formátu vyplnily motivy sv. Jiří, sv. Václava, znak rodu Wettinů, zobrazení sv. Petra a Pavla v chrámové architekuře a Ukřižování Krista. Kachle použité pro výstavbu repliky na Lipnici se vypalovaly v replice středověké hrnčířské pece z 15. století. Ta byla vystavěna na hradě Orlíku nad Humpolcem podle zbytků obdobného vypalovacího zařízení nalezeného v Brně. Tyto kachle vyráběl F. Kocman klasickou dobovou technologií. Pro výrobu použil cihlářskou plavenou hlínu ze zaniklé cihelny v obci Kejžlice nedaleko Lipnice, která svým složením a původní strukturou materiálu co nejvíce odpovídala původně užité hmotě.202

195

KOCMAN, František. Průběžná zpráva o zpracování kachlového materiálu z hradu Lipnice s. 150. KOCMAN, František. Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen z hradu Lipnice nad Sázavou, okr. Havlíčkův Brod, Prosinec 1999. 197 KOCMAN, František – HAZLBAUER, Zdeněk. Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okres Havlíčkův Brod. s. 501. 198 NEKUDA, Vladimír – REICHERTOVÁ, Květa. Středověká keramika v Čechách a na Moravě. s. 23. 199 PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. s. 80. 200 LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. s.73. 201 HAZLBAUER, Zdeněk – CHOTĚBOR, Petr. Stavební rekonstrukce dvou vrcholně gotických kamen ze Sezimova Ústí. Archaelogia historica, 1990, č. 15. s. 380. 202 KOCMAN, František – HAZLBAUER, Zdeněk. Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okres Havlíčkův Brod. s. 508. 196

49

Výšku a rozměry podstavce a soklu vypočítal tvůrce podle zachovalých otopných otvorů pro odvod kouře a otopné komory s původními přikládacími otvory. Tato zařízení se ale nachází ve věži Samson a v Thurnovském paláci.203 Již od začátku proto tvůrci repliky uvažovali o její výstavbě do věže Samson, do 1. či 2. patra. Replika kamen byla vystavena nakonec ve 2. patře Velké věže. V té době se přihlédlo k vhodnému doplnění archeologické expozice, kde převládaly právě nálezy kachlů. Při samotné rekonstrukci byl nejprve vystavěn sokl a to z pálených cihel, poté soklová část, hranolovou nástavbu zakončilo cimbuří. Soklovou část doplnila ozdobná akroterie. Zadní část kamen byla vystavěna s náznakem přikládacího otvoru a otvoru pro odvod spalin. Kachle se spojovaly cihlářskou šlapanou hlínou s přísadou plev a cihlových střepů.204 Na úpravu povrchu bylo použito muskovitu a biotitu – stříbřité slídy a zlatavé. Doprava materiálu do patra částečně zřícené Velké obranné věže byla náročná. Pro transport šlapané hlíny užili výrobci kladky s malým lešeníčkem. Repliky kachlů ale nosili po točitém schodišti raději ručně. Cihly na podstavec kastelán transportoval za pomoci dobrovolníků také po schodech. Celková výška kamen je 334 cm a na její výstavbu bylo celkem použito 180 kachlových kopií.205 Slavnostní odhalení repliky kachlových kamen proběhlo v roce 2000, samotná výstavba trvala několik měsíců. Tato stavba byla teprve sedmou vystavěnou replikou kachlových kamen na našem území.206 Do plánovaných expozic s kamnářskou tématikou se již v současné době chystá výstavba další repliky kachlových kamen. Měla by být 385 cm vysoká a složena bude z prořezávaných kachlů a z kachlů s reliéfní plochou s motivy Samsona a zásnubní scénou. Vše ozdobí vrcholové fiály.

203

KOCMAN, František. Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen z hradu Lipnice nad Sázavou, okr. Havlíčkův Brod, Prosinec 1999. 204 KOCMAN, František – HAZLBAUER, Zdeněk. Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okres Havlíčkův Brod. s. 512. 205 Tamtéž, s. 515. 206 Tamtéž. s. 515.

50

Závěr V lipnické expozici se uplatňuje a představuje řada vědeckých oborů – muzeologie, památková péče, archeologie, slučuje se zde oblast muzejní a galerijní. Prostředí lipnické expozice představuje vkusné sjednocení historického prostředí se zaměřením na muzejní prostory. Bohužel až v posledních desetiletích si správa hradu a zástupci památkové péče uvědomují hodnotu a celistvost sbírky kachlů a sbírce je konečně věnována patřičná pozornost. V minulých desetiletích se objevily ojedinělé pokusy o zviditelnění sbírky. Způsoby uložení sbírkových předmětů všeobecně byly poměrně tristní, ale postupem času se nacházela vhodnější řešení. V současné době se podmínky pro uchovávání zdají dostačující. Bohužel k celkovému prozkoumání a roztřídění sbírky z důvodu neustálých reorganizací v oboru památkové péče nedošlo. Svědčí to o nepochopení sbírky a její hodnoty. Správa hradu je samozřejmě nucena nejprve řešit provozní záležitosti a akutní problémy, například problém s padajícím zdivem a tím pádem i ochranu návštěvníků a pracovníků. Díky V. Pražákovi byl v 70. letech 20. století získán základní přehled o sbírce. Ohromnou zásluhu na roztřídění další části sbírky má dobrovolník F. Kocman, který

v současné

době

pokračuje

v dalším

třídění

a

zpracovávání

sbírky.

Neprozkoumaná část sbírky tedy zůstává nevyužitým zdrojem, který by mohl poodhalit více v otázkách historie a vybavení hradu. Při mé snaze o získání nových poznatků jsem byla úspěšná pouze částečně. Od Klubu československých turistů se mi nepodařilo získat nové informace. Málo z oslovených reagovalo na mé dotazy, případně mi bylo potvrzeno již zjištěné ohledně činnosti Klubu. V havlíčkobrodském archivu jsem našla velmi zajímavou složku o vzniku Sboru na záchranu Lipnice, zjistila jsem rozpory ve jménech a v datumech uváděných v současné expozici. Přínosem a potvrzením již zjištěných informací bylo přečtení

práce V. Pražáka v knihovně Katedry dějin umění v Praze na Karlově

univerzitě. Nová expozice před několika lety nahradila zastaralou a nevhodně umístěnou expozici a zpřístupnila ji širší vrstvě občanů. Je hlavně otázkou finančního zabezpečení, zda správa hradu dostojí svým plánům a zbuduje, rozšíří a vylepší stávající expozici s poukázáním na souvislosti a s ukázkami otopných zařízení.

51

Při hodnocení způsobů nakládání se sbírkou jsem se lehce dotkla spolupráce muzejníků s památkáři a jejich společnému přístupu k odkazu předků. Ještě jednou bych vyzdvihla nutnost mezioborové spolupráce. Vzájemná podpora a respekt pak vedou k důstojnému a nezkreslenému představení naší minulosti, vytvoření hodnotného dědictví pro naše a budoucí generace. Pokud fungují zpětné vazby a spolupráce ve jmenovaných oborech, vše je na nejlepší cestě dovézt společný zájem ke zdárnému konci.

52

Resumé Předkládaná práce se kromě popisu nejzachovalejších artefaktů věnuje způsobu uchovávání, inventarizování a prezentování lipnické sbírky. Porovnává muzejní teorii v oblasti akcese, tezaurace a prezentace s praxí aplikovanou na památkovém objektu. Poznatky z této bakalářské práce by mohly být jedním ze zdrojů informací v plánované kamnářské expozici. Práce je úvodem pro zájemce o základní poznání této problematiky.

53

Seznam pramenů a použité literatury Seznam pramenů : Okresní archiv Havlíčkův Brod. Fond Okresní muzeum. Karton č. 4. Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Složka Lipnice nad Sázavou - hrad, 1991-2000, 2001-2002. Státní hrad Lipnice. Složka staré reverzy. Státní hrad Lipnice. Složka zápůjčky. Státní hrad Lipnice. Inventura kulturního inventáře k 31.7. 1960. Státní hrad Lipnice. Inventura kulturního inventáře k 16. 3.1961. Státní hrad Lipnice. Protokol o průběhu inventury kulturního inventáře na státním hradě Lipnice nad Sázavou v říjnu 1972. Státní hrad Lipnice. Inventura sbírky gotických a renesančních kachlů na státním hradě Lipnici nad Sázavou. Lipnice - říjen 1972. Pardubice - duben, květen 1973. Státní hrad Lipnice. Zápis o inventarizaci kulturního mobiliáře ve dnech 5 - 15. dubna 1977. Státní hrad Lipnice. Zápis o inventarizaci kulturního mobiliáře, 1998.

Použitá literatura : BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. Praha: Národní muzeum, 1981. 383 s. BRZOŇ, Roman a kol. Hrad Orlík nad Humpolcem. 1. vyd. Humpolec: 2010. 259 s. ISBN 978-80-254-7169-2. BRYCH, Vladimír. Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 2004. 228 s. ISBN – 80-7036-175 –1. BRYCH,Vladimír - RENDEK, Jan. České hrady a zámky.1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 851 s. ISBN 80-7360-406-X. DOLÁK Jan. K teorii sbírkotvorné činnosti muzeí. Některé problémy muzejní selekce. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. 1.vyd. Brno: Technické muzeum v Brně, 2005. s. 4-11. ISBN 80-86413-20-9. DOLÁK, Jan. Muzea v nové době. In Muzea v procesu transformace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 5 –10. ISBN 80-210-3594-3. DOLÁK, Jan. Komunikace archeologie prostřednictvím muzejních expozic. In Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. s. 653 -660. ISBN 978-80-7422-027-2. DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 365 s. ISBN –80-85983-96-6. FLÉGL, Michal. Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví. In Muzejní a vlastivědná práce. Praha: Panorama, 1984, č. 91. roč. 22. s. 215-226. HAZLBAUER, Zdeněk. Vzácný renesanční kamnový kachel z Pelhřimovska. In Vlastivědný sborník Pelhřimovska. 2001, č. 12 s. 147-152. HAZLBAUER, Zdeněk. Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v Českém uměleckém řemesle. 1.vyd. Praha: Zvon, 1998. 294 s. ISBN 80-7113-226-8. HAZLBAUER, Zdeněk – CHOTĚBOR, Petr. Stavební rekonstrukce dvou vrcholně gotických kamen ze Sezimova Ústí. Archaelogia historica. 1990, č. 15. s. 361-383. JOSEF, Jan. Úvod do preventivní konzervace. In Úvod do muzejní praxe. 1. vyd. Praha: AMG, 2010. s.161-245. ISBN 978-80-86611-40-2.

54

KOCMAN, František – HAZLBAUER, Zdeněk. Stavební rekonstrukce gotických kachlových kamen na hradě Lipnici n. Sázavou, okres Havlíčkův Brod. Archaelogia historica. 2002, č. 27. s. 499-519. KOCMAN, František. Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen z hradu Lipnice nad Sázavou, okr. Havlíčkův Brod, Prosinec 1999. Rukopis. SH Lipnice. KOCMAN, František. Průběžná zpráva o zpracování kachlového materiálu z hradu Lipnice. Zpravodaj muzea v Hradci Králové, 1999, č. 25. s. 150-153. KOPECKÁ, Ivana. Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 106 s. ISBN 80-86234-28-2. KOŘÍNEK, František. Hrad Lipnice: Paměti dějepisné a průvodce po hradě. Lipnice nad Sázavou: 1900. 83 s. LANSFELD, Heřman. Keramické památky na hradě Lipnici. In Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských. 1959. s. 73-83. LANSFELD, Heřman. Lidové hrnčířství a džbánkařství. 1. vyd. Praha: Orbis, 1950. 341 s. LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog, 2005. 412 s. LOSKOTOVÁ Irena a kol. Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2008. 183 s. ISBN 978-80-86185-70-5. NEKUDA, Vladimír – REICHERTOVÁ, Květa. Středověká keramika v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Brno: Moravské Museum v Brně a Musejní spolek v Brně, 1968. 464 s. NEÚSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního muzejnictví. 1. vyd. Praha: Orbis, 1950. 207 s. PAVLÍK, Čeněk –VITANOVSKÝ, Michal – Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 469 s. ISBN 80-7277-238-4. PETRÁŇ, Josef a kol. Dějiny hmotné kultury II. (1).Praha: Karolinum, 1995. 467 s. ISBN 80-7184-085-8. ROUS, Pavel. Soubor keramiky z hradu Lipnice. Zpravodaj muzea v Hradci Králové, 1993, č. 19. s. 116-118. ROYT, Jan – ŠEDIVÁ, Hana. Sborník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1998. 201 s. ISBN 80-204-0740-5. RUTAR, Václav. Pojem muzealizace In Muzealizace v soudobé společnosti a poslání muzeologie. 1. vyd. Brno: AMG, 2008. s. 104-107. ISBN 978-80-86611-28-0. SMETÁNKA, Zdeněk. Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století. Památky archeologické. 1968, r. LIX. .č. 2. s. 543-578. STRÁNSKÝ, Z. Z. Archeologie a muzeologie. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2005. 315 s. WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeólogie. Bratislava: Slovenské národné múzeum, 1999. 477 s. ISBN 80-8060-015-5. ZATLOUKAL, Richard. Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí. In Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě, 1999. č. 11. s. 27-44. ŽALMAN, Jiří. Sbírkotvorná činnost muzeí a správa sbírek muzejní povahy. In Úvod do muzejní praxe. 1. vyd. Praha: AMG, 2010. s. 69-111. ISBN 978-80-86611-40-2.

55

Novinové články : ZADINA, Jiří. Co zbylo v rakvích po Drakulovi: Lipnické unikáty. Rozhovor s V. Pražákem. Deník Pochodeň, 1992, 28.5., s. 2.

Absolventské práce : CÍR, Dimitrij. Teorie muzejní selekce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2006. Diplomová práce. 72 s. LOSKOTOVÁ, Irena. Brněnské kamnové kachle období gotiky. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2011. Disertační práce. 304 s. PONČÍKOVÁ, Pavlína. Vklad Heřmana Lansfelda do českého a slovenského muzejnictví. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2011. Magisterská práce. 74 s. PRAŽÁK, Václav. Hrad Lipnice a jeho sbírky středověkých kachlů. Praha: Karlova univerzita, Filozofická fakulta, 1974. Diplomová práce. 240 s. SLAVÍKOVÁ, Eva. Vznik a vývoj expozic na hradě Lipnice. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2005. Bakalářská práce. 45 s. TYMONOVÁ, Markéta. Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2011. Disertační práce. 176 s.

Internetové zdroje : Václav Vladimír Jeníček [online]. 2004 [cit. 1.dubna 2012]. Dostupné z: Náboženské motivy na českých gotických kachlích, vztahy mezi výtvarným zpracováním reliéfů a biblickými a apokryfními texty [online]. 1996 [cit. 21. března 2012]. Dostupné z: < http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=KK96M05HP136>

56

Obrazové přílohy

obr.1 Hradní nádvoří

obr.2 Hrubě roztříděný archeologický materiál uložený ve 2. patře věže Vrátnice 57

obr.3 Hrubě roztříděná část sbírky

obr.4 Nejcennější fragmenty prořezávaných kachlů

58

obr.5 Uložení sbírkových předmětů v hradním depositáři

obr.6 Způsob uložení kachlů v hradním depositáři

59

obr.7 První hradní muzeum v 1. patře věže Samson, 40.léta 20.století

obr.8 Současná hradní expozice v 1. patře věže Samson

60

obr.9 Detail současné hradní expozice

obr.10 Krb v expozici

obr.11 Krb v 1. patře věže Samson

61

obr.12 Zbytky komínu v Trčkovském paláci

obr.13 Replika pece na hradě Orlíku nad Humpolcem

obr.14 Replika kachlových kamen v bývalé

obr.15 Detail kamen (vyobrazení sv. Jiří,

archeologické expozici ve Velké věži

Samsona a bájného gryfa)

62