Ústav archeologie a muzeologie. Muzeologie

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav archeologie a muzeologie Muzeologie

Barbora Honzíková

ZACHRAŇ HO! aneb VZNIK ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE A JEHO ČINNOST V DOBĚ PRVNÍ REPUBLIKY scénář výstavy Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Lucie Jagošová, DiS.

2010

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zachraň ho! aneb Vznik Československého červeného kříže a jeho činnost v době první

republiky

–

scénář

výstavy

vypracovala

samostatně

s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně, dne 25. dubna 2010

………………………………………………… Podpis autora práce

3

Poděkování Ráda

bych

zde

poděkovala

všem

vyučujícím,

a

to

nejen

těm

na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, ale také všem ostatním, kteří mne během mého života ovlivnili. Zvláštní poděkování patří zejména vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lucii Jagošové, DiS., za ochotu a laskavou pomoc. Zároveň bych chtěla poděkovat zejména

mému Mgr.

zaměstnavateli Františku

–

Muzeu

Povolnému,

T.

G.

řediteli

M.

Rakovník

–

muzea,

který

mi

umožnil toto studium, a konzultantce Mgr. Magdaleně Mikeskové, DiS., rodině

za

všechny

cenné

a

příteli

za

podporu,

za

jejich

ve zkouškovém období.

rady.

jejich velkou

Velké nejen

poděkování materiální,

trpělivost

a

patří ale

také

mé

i

duševní

pochopení,

zejména

4

Obsah

1. Úvod ........................................................ 7 2. Teoretická a praktická východiska tvorby výstavy ........... 10 2.1

Teoretické zásady tvorby výstav ....................... 10

2.2

Praktická tvorba výstav ............................... 19

3. Příprava výstavy ........................................... 22 3.1

Přehled dostupných pramenů a literatury ............... 22

3.2

Dostupnost sbírkových předmětů ........................ 23

4. Scénář výstavy ............................................. 25 4.1

Teoretická část scénáře ............................... 25 4.1.1 Název a stručný obsah výstavy ................... 25 4.1.2 Výstavní záměr, poslání a cíle výstavy .......... 27 4.1.3 Cílová skupina návštěvníků ...................... 28 4.1.4 Spolupracující instituce ........................ 29 4.1.5 Harmonogram výstavy ............................. 29 4.1.6 Vizuální styl a prvky grafického řešení výstavy . 33 4.1.7 Specifikace instalačních prvků, základní provozní problémy ........................................ 34 4.1.8 Propagace a marketing výstavy ................... 37 4.1.8.1

Plakáty,

propagační

letáky

a

pozvánky

na výstavu ............................. 37 4.1.8.2

Internet a webové stránky muzea ........ 38

4.1.8.3

Tisková zpráva, spolupráce s médii (PR) 39

4.1.8.4

Edukační program pro školy ............. 40

4.1.8.5

Vernisáž ............................... 40

4.1.8.6

Publikace .............................. 41

4.1.8.7

Suvenýry ............................... 42

4.1.9 Rozpočet výstavy ................................ 42

5

4.2

Praktická část scénáře ................................ 44 4.2.1 Plán výstavního prostoru a schéma výstavy ....... 44 4.2.2 Instalační prvky a výstavní mobiliář ............ 45 4.2.2.1

Textová a obrazová část – panely ....... 45

4.2.2.2

Sbírkové předměty – solitérní exponáty . 84

4.2.2.3

Vitrína ................................ 87

4.2.2.4

Interaktivní prvky ve výstavě a figuríny 89

4.2.3 Doprovodné programy ............................. 90 5. Realizace výstavy .......................................... 92 5.1

Realizační tým ........................................ 92

5.2

Instalace výstavy ..................................... 93

5.3

Průběh výstavy ........................................ 95

5.4

Výstavní režim ........................................ 96

5.5

Deinstalace výstavy ................................... 97

5.6

Zhodnocení výstavy .................................... 98

6. Závěr ..................................................... 100 7. Resumé .................................................... 102 8. Prameny a použitá literatura .............................. 103 9. Přílohy ................................................... 116 9.1

Plakát na výstavu .................................... 116

9.2

Pozvánka na edukační program ......................... 117

9.3

Návrh suvenýru ....................................... 118

9.4

Vzor smlouvy o komisním prodeji ...................... 119

9.5

Seznam vystavených a zapůjčených sbírkových předmětů . 121

9.6

Vnitřní doklad o přesunu sbírek mimo depozitář ....... 128

9.7

Vzor výpůjční smlouvy ................................ 129

9.8

Jednotlivé kapa desky ................................ 132

9.9

Fotografie z výstavy ................................. 136

9.10 Fotografie z edukačních programů ..................... 138

6

9.11 Jednotlivé panely .................................... 139

7

1.

Úvod

Vzhledem k tomu, že pracuji již devátým rokem v Muzeu Nové Strašecí,

pobočce

Muzea

T. G.

M.

Rakovník,

zvolila

jsem

si

za téma své bakalářské práce zpracování scénáře výstavy s názvem Zachraň ho! aneb Vznik Československého červeného kříže a jeho činnost v době první republiky. Tato výstava bude nainstalována právě

v Muzeu

v rámci

Nové

Strašecí

160.

výročí

Oslav

od 4. března narození

do

prvního

25.

dubna

2010

československého

prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V souvislosti

s převzetím

Muzea

T.

G.

Masaryka

v Lánech

do správy Muzea T. G. M. Rakovník od Nadace pro výstavbu muzea T. G. M. v Lánech došlo k 1. únoru 2002 k přejmenování celého tehdy Okresního muzea na Muzeum T. G. M. Rakovník. Proto Muzeum T. G. M. Rakovník pojalo tyto oslavy narození T. G. Masaryka za své

a

užší

vedení

muzea

rozhodlo

o uspořádání

výstav

spojených s masarykovskou tématikou v hlavních pobočkách Muzea T. G. M. Rakovník.1 Zároveň se Muzeum T. G. M. Rakovník spolu s Hodonínským muzeem2 postavilo do čela celonárodních oslav. V rámci oslav proto proběhlo také 6. března 2010 odhalení nadživotní

jezdecké

sochy

T. G.

Masaryka

před

budovou

Muzea

T. G. Masaryka v Lánech. Definitivně o výrobě jezdecké sochy prvního která

by

československého byla

umístěna

prezidenta před

Muzeem

Tomáše T.

G.

Garrigua

Masaryka,

Masaryka

v Lánech,

rozhodl organizační výbor pro postavení jezdecké sochy T. G. Masaryka v Lánech v čele s ředitelem Muzea T. G. M. Rakovník

1

V Muzeu T. G. M. Rakovník bude nainstalována výstava s názvem Region v době první republiky, v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech výstava Šlechta ve službách Masarykovy republiky a ve Vlastivědném muzeu v Jesenici výstava T. G. Masaryk ve fotografii. 2 Masarykovo muzeum v Hodoníně.

8

Mgr. Františkem Povolným již v roce 20073 a v tomtéž roce byla zahájena celostátní sbírka na výrobu této sochy. Se slavnostním odhalením sochy se tudíž již předem počítalo v rámci Oslav 160. výročí

narození

T.

G.

Masaryka,

které

připadlo

na

7.

března

2010. Bylo tedy již od roku 2006 zřejmé, že tyto oslavy budou pojaty

ve velkém

duchu.

Koncepce

výstav

s masarykovskou

tematikou v hlavních pobočkách Muzea T. G. M. Rakovník dozrála do konečné podoby v dubnu roku 20094, kdy bylo rozvrženo, které výstavy

budou

na starosti

uspořádány,

určitou

který

výstavu

odborný

a další

pracovník

úkoly

bude

s tím

mít

spojené.

V květnu téhož roku byl v Hodoníně5 ustanoven přípravný výbor pro realizaci Oslav 160. výročí narození T. G. Masaryka. Výstava

o

Červeném

kříži

byla

vybrána

také

s ohledem

na nedávné výročí 90. let od založení Československého červeného kříže6, které jsme si připomněli v roce 2009. Dalším důležitým faktorem

byla

ta

skutečnost,

že

první

předsedkyní

Československého červeného kříže byla dr. Alice G. Masaryková, dcera T. G. Masaryka, která byla zároveň blízkou spolupracovnicí prezidenta.

Zastávala

úlohu

první

dámy

státu

a

velmi

se

angažovala v práci Červeného kříže. Tato

tématika

je

mi

blízká

také

tím,

že

jsem

sama

dobrovolnou členkou Občanského sdružení klubu historie Červeného kříže.7 3

Osvědčení Krajského úřadu Středočeského kraje o datu přijetí oznámení o konání sbírky podle § 4 odst. 1 zák. č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů ze dne 25. dubna 2007. 4 Zápis z porady vedoucích pracovníků Muzea T. G. M. Rakovník ze dne 20. dubna 2009. 5 V rodném městě T. G. Masaryka. 6 Devadesát let Červeného kříže v samostatné republice [online]. Praha : Český červený kříž, 2009. [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: . 7 Klub historie Červeného kříže [online]. Rakovník : Občanské sdružení klubu historie Červeného kříže, 2010. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: .

9

Cílem výstavy,

mé

bakalářské

která

seznámila

by

je

interaktivní

všechny

Československého

práce

návštěvníky

představit a zároveň

muzea

kříže,

červeného

detailní

scénář

poznávací

formou

s problematikou

vzniku

jeho

dalším

vývojem

a činností, která jistě měla, má a bude mít vliv i na naše životy,

i když

si

to

často

uvědomíme

až

v případě

válečného

konfliktu či živelné katastrofy. Samotná práce je rozdělena do tří základních částí. V první jsou

části

uvedeny

obecné

principy

muzejního

výstavnictví

a způsoby prezentace, druhá část pojednává o praktické přípravě samotné

výstavy

a

ve

třetí

části

se

seznámíme

s vlastním

scénářem výstavy. Výstava je koncipována ke konkrétní události, tj. k Oslavám 160.

výročí

narození

T.

G.

Masaryka,

do

konkrétních

prostor

Muzea Nové Strašecí, které je pobočkou Muzea T. G. M. Rakovník, a

to

do

výstavního

sálu

v prvním

patře.

Tento

prostor

determinoval i možnosti provedení výstavy. Informace a podklady pro svou bakalářskou práci jsem čerpala převážně

z dostupných

tištěných

materiálů

–

knih,

publikací, časopisů a novin, z archivních materiálů – dobových časopisů,

novin,

zpráv

Československého

červeného

kříže,

dobových fotografií a filmů, z diplomových prací a z pramenů dostupných online na internetu. Podrobněji se výčtu materiálů věnuji v kapitole 3. podkapitole 3.1 Přehled dostupných pramenů a literatury.

10

2.

Teoretická a praktická východiska tvorby výstavy

První část druhé kapitoly pojednává o jednom z hlavních úkolů muzeí, tj. o prezentaci hmotných dokladů. Přibližuje její vývoj, základní typy a rozdíly mezi nimi, současné trendy, ale také některé nedostatky. Zároveň uvádí obecné principy muzejního výstavnictví včetně cílů dnešních muzeí. Ve

druhé

se

části

podrobněji

seznámíme

s Muzeem

Nové

Strašecí, s jeho expozicemi a představíme si též jeho potenciál a praktický přístup k tvorbě expozic a výstav.

2.1

Teoretické zásady tvorby výstav

Jedním Mezinárodní

z hlavních rady

úkolů

muzeí

je

muzea

také

vyplývajících

zprostředkování

z definice a

vystavení

hmotných dokladů o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení.8 I

samotná

prezentace

sbírek

má

svůj

vlastní

vývoj

–

od řeckých tezaurů, přes církevní chrámové poklady, renesanční kabinety až po první muzea na počátku 19. století, ve kterých byl prezentován veškerý výstavní fundus daného muzea většinou bez nějakého systematického uspořádání.9 K zásadním změnám ve vystavování sbírkových předmětů došlo až

ve

20.

sbírkových

8

století,

kdy

již

nejde

předmětů

s výchovným

a

jen

o

prosté

vzdělávacím

ukazování

cílem,

ale

Profesní etický kodex ICOM : Doporučení UNESCO o muzeích, kulturním a přírodním dědictví. [Praha] : Český výbor ICOM Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, 1994, s. 7. 9 HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 12. ISBN 80-86413-20-9.

11

o vytvoření předmětů,

poutavé

která

prezentace

bude

pro

s omezeným

návštěvníka

i

počtem

vystavených

emocionálním

zážitkem

a umožní mu aktivně se zapojit.10 V současné s aplikací

době

poznatků

procházejí

sbírkové

z psychologie,

předměty

pedagogiky

a

selekcí

sociologie

a v muzeích jsou prezentovány buď prostřednictvím dlouhodobých expozic,

nebo

krátkodobých

výstav,

ale

i

prostřednictvím

internetu. Tato činnost však nesmí ohrožovat ani kvalitu sbírek ani

péči

usilovat

věnovanou o

to,

jejich aby

uchovávání.

informace

Muzeum

musí

poskytované

zároveň

v expozicích

a výstavách byly pravdivé a objektivní a nenapomáhaly přežívání mýtů či předsudků.11 Expozici nazýváme dlouhodobou prezentační formou, protože obvykle trvá déle než dva roky, a obecně platí, že by měla trvat maximálně

deset

až

patnáct

let.

Po

této

době

se

dle

názoru

Josefa Beneše12, význačného českého muzeologa13, expozice stává zastaralou14 a

pro

návštěvníky

nezajímavou.

Expozice

by

proto

měla být projektována v určitých blocích, které se mohou během jejího trvání postupně měnit, obměňovat či doplňovat, čímž jsou motivovány i místní obyvatelé k vícenásobnému zhlédnutí té samé expozice. Tyto bloky by však neměly narušovat zamýšlený výstavní

10

HOLMAN, Pavel. Muzejně výstavní kritika. In Kritika muzejní výstavní tvorby. Sborník přednášek ze semináře 16. – 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2006. 79. ISBN 80-903628-4-2. 11 Profesní etický kodex ICOM : Doporučení UNESCO o muzeích, kulturním a přírodním dědictví. [Praha] : Český výbor ICOM Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, 1994, s. 11. 12 Významné osobnosti : Josef Beneš [online]. Uherský Brod : Muzeum Jana Amose Komenského Uherský Brod, 2010. [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: . 13 DOLÁK, Jan. Za Josefem Benešem. Pravěk - Nová řada, 2007, roč. 2005, č. 15, s. 500 - 501. 14 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum v Praze, 1981, s. 86.

12

záměr expozice, aby se při výměně jedné části expozice, nemusela upravovat expozice celá. V

expozici

bývají

vystaveny

vlastní

sbírkové

jiné

či

předměty nebo výsledky vědecké práce muzea vyplývající striktně z

jeho

zřizovací

listiny,

strategického

prezentačního

specializace.

Z tohoto

zejména

z jeho

výstavního

důvodu

dlouhodobého

plánu

bývají

z

či

expozice

jeho

plánovány

dlouhodobě dopředu s ohledem na rozpočet muzea15, ze kterého je následně

pořizován

vhodný

výstavní

fundus

z hlediska

ochrany

sbírek proti škodlivým klimatickým vlivům a také další technická zařízení.

Z toho

vyplývá,

že

realizace

expozice

je

podstatně

architektonicky i výtvarně náročnější, což některá muzea řeší objednávkou

instalace

u

specializované

firmy.

Bohužel

řada

těchto firem je spíše orientována na realizaci tzv. veletržních výstav, které mají úplně odlišné požadavky na vlastní instalaci, zejména

co

se

týče

ochrany

vystavených

předmětů.

Proto

je

žádoucí, častokrát bohužel i nutný znalecký dohled ze strany odborných muzejních pracovníků. Výstavním spektru,

záměrem

nejde

V expozicích a popisky

tedy

by

pro

expozice

také

až

tak

měly

zahraniční

je do

být

přiblížení

tématu

v širším

samotné

hloubky

tématu.

použity

návštěvníky,

cizojazyčné

texty

ve

texty

fóliích

či

audioprůvodci. Výstava

je

naopak

krátkodobá

prezentační

forma,

která

obvykle trvá několik týdnů či měsíců, maximálně však dva roky.16 Teoreticky

15

může

být

výstava

uspořádána

na

jakékoliv

HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 12. ISBN 80-86413-20-9. 16 Tamtéž, s. 12.

13

zpracovatelné téma, které nemusí splňovat hlavní poslání muzea či jeho specializaci. Výstava by měla být konkrétní a měla by rozebrat

vybrané

téma

více

do

hloubky.

Většinou

také

bývá

doplněna několika doprovodnými a edukačními programy. Instalace krátkodobých instituce,

výstav

přičemž

bývá každé

většinou

provedena

muzeum využívá

vlastními

silami

z ekonomických

důvodů

stávající výstavní fundus a vlastní sbírkové předměty, ale také se

jedná

institucí.

o

často Rovněž

sbírkové podmínky

předměty

zapůjčené

pro vystavování

od

ostatních

předmětů

s ohledem

na ochranu sbírek nejsou tak přísné, což je dáno délkou výstavy. Mezi základní typy výstav patří jednorázová výstava, která je obvykle určena pro výstavní prostor k tomu vyhrazený17 nebo je uspořádána

ke

konkrétní akci.

Dalším

typem

je

např.

výstava

pojízdná nebo putovní, která je převzata od jiného muzea a muzea si je mezi sebou navzájem půjčují, nebo se na její přípravě může podílet větší počet muzeí.18 Stále častěji se také objevují tzv. exkluzivní

výstavy,

na

které

se

jezdí

podívat

lidé

mnohdy

z celého světa, protože jsou zde většinou prezentována taková umělecká

díla

či

tak

výjimečné

předměty,

které

již

nikdy

nebudeme moci vidět pohromadě. V současné

době

je

trendem

expozice

a

výstavy

pro návštěvníky zinteraktivnit, kdy cílem je oživit instalaci, zapojit návštěvníka a donutit ho k aktivnímu vnímání.19 Lidé jsou od přírody pohodlní a v dnešní době čtou minimálně, proto je zde

17

BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum v Praze, 1981, s. 86. 18 HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 12. ISBN 80-86413-20-9. 19 HOLMAN, Pavel. Muzejně výstavní kritika. In Kritika muzejní výstavní tvorby. Sborník přednášek ze semináře 16. – 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2006, s. 83. ISBN 80-903628-4-2.

14

snaha

zpracovávat

témata

především

vizuálně

prostřednictvím

předmětů, fotografií, obrázků, filmů, dioramat, figurín, znaků a symbolů, aby návštěvníci pochopili dané téma i bez rozsáhlých textů. Ideální je řešit výstavu či expozici tak, abychom odstranili pomyslnou bariéru mezi divákem a komunikačním médiem20, tzn., aby byl návštěvník vtažen do tématu a totálně ztratil pojem o čase a místě. Naším záměrem by mělo být zapojení co nejvíce smyslů návštěvníka do akce – využít prostorový zvuk a světelné efekty, zapojit čich, chuť, ale i hmat, je-li to možné. Dokonalé je, když si může návštěvník sám něco vyzkoušet (např. dobový oděv či zbroj) nebo vyrobit a vlastnoručně vyrobený předmět si odnést domů. Působením na více smyslů dosáhneme toho, že více poznatků zůstane

paměti.21

v dlouhodobé

Takto

nadšený

návštěvník

se

do muzea bude jistě rád znovu vracet a navíc bude mezi svými známými

a

přáteli

šířit

dobrou

pověst

o

naší

instituci.

Samozřejmě bychom to ani s touto „hrou“ neměli přehánět, aby se muzeum nestalo jakýmsi cirkusem, kde si mohou návštěvníci dělat, co chtějí, ale musíme si zachovat tvář odborné instituce, jejímž hlavním

posláním

je

uchování

hmotných

dokladů

pro

další

generace. S potěšením tedy můžeme konstatovat, že pryč jsou snad již doby,

kdy

po

celém muzeu

byly

nalepeny

popisky

s příkazy:

Nesahat! či Nedotýkat se!, a přísné dozorkyně okřikující malé děti, aby neběhaly a nehlučely, a napomínající maminky, aby si svá dítka umravnily. 20

TOMOLOVÁ, Věra. Jak se dívat na výstavu. In tvorby. Sborník přednášek ze semináře 16. – 17. 6. muzeum v Hodoníně, 2006, s. 40. ISBN 80-903628-4-2. 21 HOLMAN, Pavel. Muzejně výstavní kritika. In tvorby. Sborník přednášek ze semináře 16. – 17. 6. muzeum v Hodoníně, 2006, s. 83. ISBN 80-903628-4-2.

Kritika muzejní výstavní 2005. Hodonín : Masarykovo Kritika muzejní výstavní 2005. Hodonín : Masarykovo

15

Dle mého názoru je jedním z nedostatků dnešních muzeí jejich úzká zaměřenost především na školní výpravy. Trochu opomíjenou skupinou jsou dospělí a senioři, pro které bývá připraveno jen minimální stále

množství

doprovodných

narůstajícího

množství

programů, seniorů,

což

je,

v případě

nevyužití

nabízeného

potenciálu. Částečně omezený vstup do muzea mají také maminky s malými

dětmi

v kočárkách

či

handicapovaní,

i

když

to

se

v poslední době na mnoha místech zlepšilo. Naší snahou by mělo být odbourávat bariéry a zažité mýty o muzeích jako zatuchlých institucích, kde musí být absolutní ticho

a

na

nic

se

nesmí

sahat.

Naopak

chceme

být

otevřenou

institucí, do které se lidé rádi vrací, aby se naučně populární formou dozvěděli něco nového prostřednictvím sbírkových předmětů a zajímavých muzejních programů. Počáteční fází při tvorbě expozice či výstavy je písemné zpracování o zamýšlené

námětu,

ve

výstavě,

kterém o

jejím

si

ujasním

společenském

základní

informace

poslání,

obsahu,

zaměření a jejím následném provedení.22 Prvotním požadavkem by mělo být zajímavé téma, které osloví a zaujme naše potencionální návštěvníky, protože právě pro ně je prezentace určena. Musím zjistit,

zda

existuje

dostatečné

množství

informací,

atraktivních předmětů, fotografií a dalších materiálů k danému tématu, tzn., zda je téma vizuálně zpracovatelné23, a také, zda bylo již téma někým zpracované či nikoliv. Předem si také musím definovat cílovou skupinu, pro kterou bude prezentace určena – její 22

věkovou,

sociální

a

vzdělanostní

strukturu.

Musím

také

ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, s. 79. ISBN 80-244-0542-3. 23 HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 13. ISBN 80-86413-20-9.

16

zvážit, zda mám k dispozici vhodné prostory, dostatek financí, výstavního fondu a také schopných zaměstnanců. Zároveň se musím také

předem

rozhodnout,

zda

bude

výstava

expozice

či

interaktivní a do jaké míry. Námět musí být formulován tak, aby byl zamýšlený výstavní projekt vůbec realizovatelný. Pokud při vypracování námětu zjistím, že mám vše potřebné, mohu začít výstavu či expozici realizovat, a to prostřednictvím přípravy libreta či scénáře. Úzus je takový, že scénář by měl být zpracovaný písemně pro každou výstavu pro případ prokázání autorských

práv

při plagiátorství

pro

či

rekonstrukci

starší

nebo výroční výstavy, zatímco libreto zpracované být nemusí. Libreto i scénář by měly být psané ve dvou sloupcích, kdy v levém popisném sloupci je vlastní text se samotným zpracováním tématu

a

sbírkové

pravý

sloupec

předměty,

je

fotografie

určen či

pro

poznámky

dioramata

doplní

typu,

které

daný

text,

od které instituce si tyto předměty či fotografie zapůjčím či zda je mám ve svých fondech, která firma vyrobí dioramata nebo audiovizuální programy, jaký výstavní fundus bude použit, zda ho mám k dispozici nebo ho musím nejprve zakoupit či nechat vyrobit na míru, atd.24 Libreto je první důkladnější zpracování tématu, ve kterém se vše postupně konkretizuje, ale nemusí to být detailně rozepsáno. Naopak

scénář

by

měl

být

propracován

do

nejmenších

detailů,

i když tady je to zase ovlivněno tím, zda expozici či výstavu realizujeme svépomocí nebo prostřednictvím najaté firmy. Pokud je

realizace

prováděna

svépomocí,

může

být

scénář

napsán

volněji, zatímco při instalaci zjednanou firmou musíme scénář 24

HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 14. ISBN 80-86413-20-9.

17

napsat

do

posledního

detailu

a

nejlépe

ještě

na

vlastní

instalaci osobně a nepřetržitě dohlížet. Libreto schématem

je

tedy

podrobná

výstavního

o myšlenkovém

informace

prostoru

pojetí

výstavy,

doplněná

podávající která

půdorysným

ucelený

rozvádí

ideu

obraz

a

záměr

výstavy, naznačuje prostředky, jimiž má být záměr realizován, navrhuje

základní

dominanty,

námětu,

členění

které

navrhuje

zdůrazňuje

v souladu

hlavní

s danými

ideové

prostorovými

dispozicemi a uvádí typy exponátů, které budou použity. Může také obsahovat podněty pro propagaci výstavy, doprovodné akce, kulturní pořady a další formy kulturně-výchovného využití.25 Vlastní scénář je již konečným zpracovaným obrazem celého výstavního

projektu

a

můžeme

ho

rozdělit

do

tří

základních

částí.26 V první textové části představíme samotnou výstavu – její název

a

stručný

obsah.

realizaci

právě

a uvedeme

cílovou

skupinu.

grafického

řešení

a prvky

této

Zdůvodníme,

výstavy,

jaký

Dále

proč je

jsme

její

vybrali

výstavní

naplánujeme

výstavy

si

s uvedením

záměr

vizuální

styl

všech

textů

a popisek v plném znění včetně typu, velikosti a barvy písma a také typu a barvy podkladu. Nedílnou rozplánovanou

součástí

logistikou

institucí.

Důležité

a marketing

výstavy

plakáty, 25

je

propagační

i a

je –

podrobný

harmonogram

uvedením také

jaké

letáky,

všech

včas

způsoby

spolupracujících

naplánovat a

pozvánky,

formy

s detailně

propagaci

použiji

billboardy,

(logo,

internet,

ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, s. 79. ISBN 80-244-0542-3. 26 HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 15. ISBN 80-86413-20-9.

18

publikace,

suvenýry)

a

která

v této

části

média

oslovím

(tisk,

rozhlas,

popíšeme

všechny

televize).27 Rovněž

scénáře

podrobně

doprovodné programy, které budou součástí prezentace – vernisáž, tisková

konference,

představení, zapomenout

edukační

výlety, také

program

přednášky,

na

specifikaci

pro

besedy

skupiny,

filmová

další.

Nesmíme

a

instalačních

prků

s ohledem

na klimatické a bezpečnostní podmínky, řešení pravidelné údržby výstavy

či

základních

provozních

problémů

a

realizační

tým

včetně odpovědného personálu. Po zhodnocení všech výše uvedených požadavků na realizaci výstavy uvedeme v závěru textové části scénáře podrobný rozpočet s jednotlivými položkami. Ve

druhé

plánové

části

schematicky

zakreslíme

všechny

instalační prvky a výstavní mobiliář do půdorysu jednotlivých místností

včetně

V pohledech

na

vlastního

jednotlivé

rozestavení stěny

a

přesně

uvedení

označíme,

rozměrů. kde

budou

panely, vitríny, dioramata a další součásti výstavy či expozice s přesným textů

a

rozmístěním fotografií.28

technických

výkresů

jednotlivých Tyto

včetně

plány

předmětů, musí

zakreslení

prvků,

odpovídat

oken,

dveří,

popisek,

parametrům osvětlení

a patřičného kótování. Poslední obrazová část scénáře je určena pro rozkreslení věcí, které nelze zachytit v plánové části. Můžeme zde uvést například

různé

grafické

návrhy,

loga,

dioramata,

obálky

publikací, suvenýrů a propagačních materiálů, ale také smlouvy 27

ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, s. 80. ISBN 80-244-0542-3. 28 HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005, s. 15. ISBN 80-86413-20-9.

19

o zápůjčkách,

pojištění,

státních

zárukách

nebo

dohody

s policií. Scénář výstavy i potom samotná realizace výstavy by měly být hotovy s patřičným předstihem, abychom se vyvarovali zbytečných chyb a s tím souvisejícím stresem. Protože naším záměrem by mělo být

připravit

kvalitní

a

pro

návštěvníky

poutavou

prezentaci

s využitím všech muzejních prostředků.

2.2

Praktická tvorba výstav

Muzeum Nové Strašecí se v roce 198429 stalo jednou z osmi poboček

Muzea

T.

G.

M.

Rakovník30

–

příspěvkové

organizace

Středočeského kraje. Zároveň se jedná o jeho nejstarší složku založenou dokladů

již

v roce

189331

na Národopisnou

v souvislosti

výstavu

se

sběry

hmotných pořádanou

Českoslovanskou

v Praze roku 1895.32 Muzeum

Nové

expozicemi, výstavy

jedním

spíše

depozitářem

Strašecí

je

muzeum

výstavním

sálem

regionálního se

sbírkami

městského určeným

charakteru převážně

a

typu pro

se

dvěma

krátkodobé

vlastním

z Národopisné

rozsáhlým výstavy

Českoslovanské. Součástí muzea je také bohatá knihovna s tisky z 19. a 20. století, archiv a fotoarchiv.33 První z expozic – Keltové na Rakovnicku – byla realizována v roce 29

2007.

Její

scénář

byl

vypracován

již

koncem

90.

let

ČERNÝ, Jan. Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí. 1. vyd. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004, s. 11. ISBN 80-85081-20-2. 30 V té době Okresního muzea Rakovník. 31 Státní okresní archiv Rakovník. Fond Čtenářský spolek Nové Strašecí, neuspořádáno. Památní kniha Čtenářského spolku novostrašeckého 1864 – 1893. 32 Národopisná výstava Českoslovanská v Praze 1895. 1. vyd. Praha : J. Otto, 1895, s. XXXI. 33 Muzeum Nové Strašecí [online]. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: .

20

století34

minulého Venclovou,

ale

k realizaci

přední

kvůli

teprve

z Ministerstva

nedostatku v roce

kultury

archeoložkou

českou

finančních

2007,

Natálií

prostředků

kdy

podařilo

PhDr.

se

získat

díky

obnos

došlo grantu

potřebný

k uskutečnění expozice. Druhá expozice s názvem Zemědělská usedlost na Novostrašecku pochází

bohužel

už

1998.35

z roku

V roce

2007

byla

alespoň

doplněna nově zrestaurovaným malovaným nábytkem z druhé poloviny 19. století. Scénář na úplnou obměnu této expozice je připravený již od roku 200936, ale opět se čeká na získání potřebné sumy v podobě grantu. Z toho vyplývá, že muzeum má dostatečný vlastní sbírkový fond,

ze

kterého

by

bylo

možné

realizovat

mnoho

zajímavých

expozic a výstav – řada sbírkových předmětů nebyla dosud vůbec prezentována veřejnosti. Také z hlediska personálního zajištění nemá muzeum větší problém. Scénáře připravují odborní pracovníci z archeologického, historického či přírodovědného oddělení Muzea T. G. M. Rakovník ve spolupráci s vedoucím Muzea Nové Strašecí. Jedinou

a

vlastně

stálou

komplikací

je

pro

muzeum

získání

hotovosti pro vlastní realizaci expozic a výstav. Muzeum se toto snaží

řešit

Ministerstvem

prostřednictvím kultury

České

sponzorů

a

republiky,

grantů

vyhlášených

Krajským

úřadem

Středočeského kraje či Městským úřadem v Novém Strašecí. Plán krátkodobých výstav je plánován vždy s více jak ročním předstihem vedoucím muzea po konzultaci s ředitelem Muzea T. G.

34

VENCLOVÁ, Natálie. Keltové na Rakovnicku – průvodce výstavou. 1. vyd. Rakovník : Musejní spolek královského města Rakovníka a okresu rakovnického a Muzeum T. G. M. Rakovník, 2008, s. 3. ISBN 978-80-85081-26-8. 35 ČERNÝ, Jan. Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí. 1. vyd. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004, s. 104. ISBN 80-85081-20-2. 36 Vypracovaný Mgr. Lenkou Šmídovou – vedoucí oddělení historie a společenských věd a hlavní etnografkou Muzea T. G. M. Rakovník.

21

M. Rakovník. Krátkodobé výstavy jsou realizovány prostřednictvím stávajícího regionálních

výstavního umělců.

fundusu.

Pro

Jedná

umělecké

se

většinou

výstavy

nejsou

o

výstavy

připravovány

podrobné scénáře, pouze se zpracují náměty s rámcovým přehledem informací. Jednou či dvakrát do roka je do plánu výstav zařazena také výstava ze sbírkového fondu muzea s určitým námětem. Pro tyto účely jsou většinou vypracovány libreta či scénáře příslušným odborným

pracovníkem

připravován

pro

O nejkrásnější

a

vedoucím

pravidelné

novostrašeckou

muzea.

akce

typu

Scénář

je

velikonoční

kraslici37,

také

soutěže

kterou

muzeum

že

menší

letos

pořádalo desátým rokem. Na

závěr

s omezenými

můžeme

výstavními

tedy

konstatovat,

kapacitami

a

s

i

pouhými

dvěma

muzeum stálými

zaměstnanci je schopné připravit kvalitní a zajímavou expozici či výstavu, pokud mu v jeho činnosti pomáhá jak po finanční, tak odborné stránce jeho nadřízená instituce.38

37

Soutěž O nejkrásnější novostrašeckou kraslici [online]. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: . 38 V tomto případě Muzeum T. G. M. Rakovník.

22

3.

Příprava výstavy

Tato kapitola řeší přípravnou fázi před samotnou realizací scénáře

výstavy

včetně

vymezení

všech

možných

institucí

potřebných pro získání veškerých podkladů, archivních materiálů, fotografií a sbírkových předmětů nutných k výstavě.

3.1

Přehled dostupných pramenů a literatury

Pro kříže

přípravu

a

jeho

nejprve

výstavy

činnosti

nashromáždit

o

Vzniku

v době

Československého

první

veškeré

republiky

dostupné

červeného

bylo

důležité

informace,

podklady

a materiály. Některé

knihy

o

Československém

červeném

kříži

jsou

k dispozici v Národní knihovně. Problém je, že většina z nich, týkající

se

jeho

činnosti

v době

první

republiky,

je

v konzervačním fondu, tudíž jsou pro běžného čtenáře nedostupné. Další

publikace

Bohužel

ani

o počátcích množství

je

zde

možné

není

nalézt

mnoho

Československého publikací

historického

se

ústavu

a

v Národní

publikací, červeného

dochovalo na

Ústředí

lékařské

které kříže.

by

pojednávaly

Kupodivu

v knihovně Českého

knihovně.

větší

Vojenského

červeného

kříže

v Praze, kde mají několik prvorepublikových časopisů. Nesnadné

bylo

v Národním

archívu

zpracován

pouze

Prvorepublikový

získání je

do fond

fond roku je

archivních

materiálů,

Československého 1918

a

bohužel

pak

až

protože

červeného od

nezpracovaný,

roku a

kříže39 1939. tudíž

nepřístupný. Dostatečné množství informací jsem získala z fondu 39

Národní archiv. Fond Československý červený kříž.

23

Alice

Masarykové40,

který

je

k dispozici

v

Literárním

archivu

Památníku Národního písemnictví. Na

základě

prvorepublikový

zmínek

v některých

Československý

publikacích kříž

červený

víme,

vydával

že

výukové

filmy. Proto jsem se obrátila na historiky Národního filmového archivu, ve kterém jsem se domnívala, že by mohly být tyto filmy k dispozici. archivu

Bohužel

takové

nepodařilo

dohledat.

zapůjčení

animovaných

červeného

kříže.

v antikvariátech dosahují

příliš

filmy

spotů

Další

od

Ale

v Národním

jsem

bylo

nabídky

spolku

Českého

hledat

aukcích, i

touto

filmovém

využila

Oblastního

možností

ceny.

ale

Proto

a internetových vysoké

se

kde

materiály však

cestou

se

často

podařilo

získat cenné informační zdroje. Dobové fotografie jsem čerpala převážně z fondu Muzea T. G. Lánech41,

Masaryka

v

Národní

lékařské

historického

ze

sbírkového fondu

knihovny42,

ústavu43

a

publikací

z materiálů

Zdravotnického Knihovny

Oblastní

muzea

Vojenského

skupiny

Českého

červeného kříže Hradčany.44 Na

závěr

bádání

je

možné

konstatovat,

že

textových

a obrazových podkladů nutných pro realizaci výstavy je dostatek a zamýšlená výstava je tak reálná.

3.2

Dostupnost sbírkových předmětů

Vzhledem k tomu, že jednou z poboček Muzea T. G. M. Rakovník je také Muzeum T. G. Masaryka v Lánech a Pamětní síň Alice G.

40 41 42 43 44

Literární archiv Památníku Národního písemnictví. Fond Alice Masaryková. Archiv Muzea T. G. Masaryka v Lánech. Fond Český červený kříž. Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny. Sbírkový fond. Knihovna Vojenského historického ústavu. Materiály ve vlastnictví Oblastní skupiny Českého červeného kříže Hradčany.

24

Masarykové a Českého červeného kříže, byl již předem dán určitý základ

sbírkových

předmětů

a dalšího

pomocného

materiálu

pro realizaci výstavy. Jinak zatím není známo, že by někdo na našem území aktivně vytvářel

sbírku,

která

historie

Červeného

by

kříže.

obsahovala Opřít

se

předměty dá

týkající o

částečně

se

některé

instituce, které se zabývají historií lékařství – Zdravotnické muzeum

Národní

v Kuksu

lékařské

(lékárenství),

knihovny, Vojenský

České

farmaceutické

historický

ústav

muzeum

(vojenské

lékařství), antropologické oddělení Národního muzea (lékařství a antropologie). předměty:

Dále

uniforma

Přibyslav

a školní

byly

pro výstavu

dobrovolné obrazy

sehnány

sestry

určené

pro

tyto

sbírkové

z Hasičského

Dorost

muzea

Československého

červeného kříže z Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze. Pro Českého

tuto

příležitost

červeného

kříže

jsem

také

v Rakovníku

oslovila a

Místní

Oblastní

spolek

spolek

Českého

červeného kříže v Lánech, který má k dispozici velké množství předmětů vhodných pro instalaci výstavy – např. dobové obvazy, staré

lékařské

nástroje

a

lékárničky,

nosítka,

resuscitační

modely a propagační filmy ze současnosti. V rámci příprav výstavy jsem také dostala nabídku zapůjčení sanity značky Praga Grand z roku 1924 od soukromého sběratele, která by jistě přilákala velkou část převážně mužského publika. Vzhledem dostatečně

k tomu, velký

bohužel upuštěno.

že

Muzeum

uzavíratelný

Nové

Strašecí

dvůr,

bylo

nemá od

k dispozici

této

myšlenky

25

4.

Scénář výstavy

První část čtvrté kapitoly prezentuje teoretickou stránku scénáře výstavy, ve které získáme základní informace o samotné výstavě – její název, obsah, poslání, hlavní cíle včetně cílové skupiny, základní grafické řešení a instalační prvky. Zároveň se seznámíme se všemi spolupracujícími institucemi, harmonogramem, propagačním a marketingovým záměrem a s finančním rozpočtem celé výstavy. Druhá část demonstruje praktický úsek scénáře výstavy, který nám představí schematický plán výstavního prostoru, jednotlivé texty,

archivní

vystavené

materiály

sbírkové

a

fotografie

předměty,

použité

připravené

na

panelech,

interaktivní

prvky

a doprovodné programy.

4.1

Teoretická část scénáře

4.1.1

Název a stručný obsah výstavy

S ohledem na efektivní propagaci byla výstava pojmenována názvem Zachraň ho!, který se bude zajisté dobře vyjímat na všech propagačních materiálech tohoto projektu. Jeho hlavním úkolem je zaujmout

pozornost

a

přilákat

co

největší

počet

návštěvníků

do muzea. Muzeum Nové Strašecí má s tímto propagačním nástrojem velmi dobré zkušenosti již z předchozích let, kdy zvědavost lidí velmi příklad

silně

ovlivnila

můžeme

uvést

jejich

touhu

převzatou

výstavu

výstavu

zhlédnout.

s názvem

Sáhni

Jako si

na ptáka, což byla hmatová výstava o životě ptáků instalovaná v Muzeu Nové Strašecí od ledna do března roku 2009. Do muzea

26

přivábila přes tisíc návštěvníků, a to je pro tuto instituci významně nadprůměrný počet návštěvníků. Jako podnázev byl zvolen Vznik Československého červeného kříže

a

jeho

v době

činnost

první

republiky,

který

blíže

vypovídá o charakteru celé výstavy. Výstava bude tvořena jedenácti tematicky rozdělenými panely s

texty

a

dobovými

Československého zakladatelka

fotografiemi

první

Úvodní

kříže,

červeného

a

–

předsedkyně

panel,

Alice

Vznik

Masaryková

Československého

–

červeného

kříže (3. 5. 1879 – 29. 11. 1966), Alice Garrigue Masaryková a zahraniční

pomoc

Spolupracovníci

červeného

kříže,

v Československém

červeném

Československého

Alice

Masarykové

kříži, Československý červený kříž a samaritánská služba, Dorost Československého

kříže,

červeného

Československého

kříže

červeného

Československého

kříže

červeného

Dorostu

Činnost (dva

kusy),

ve vojenských

Pomoc

konfliktech

na Slovensku a Československý červený kříž a hrozba války. Další ve které T. G.

součástí

výstavy

bude

budou nainstalovány

Masaryka

v Lánech

a

pultová

archivní z ústředí

skleněná

materiály Českého

vitrína,

z fondu

Muzea

červeného

kříže

v Praze. Hlavní

dominantou

výstavy

bude

stan,

kterým

budou

návštěvníci procházet, imitující polní ležení na bojišti. Uvnitř stanu

bude

instalován

operační

sál

s figurínou

lékaře

a operovaného raněného. Uprostřed stanu bude také otevřená část s výhledem

na

a figurína

poraněného

bude

bojiště.

zdravotnice

Bude vojáka

ošetřovat.

zde

figurína

v legionářské V této

části

dobrovolné

sestry

uniformě,

kterého

výstavy

bude

použit

27

také

interaktivní

prvek

s využitím

CD

přehrávače

a fotobuňky

reagující na vstup návštěvníků dovnitř stanu. Dalším interaktivním prvkem výstavy bude využití televizoru s DVD přehrávačem, prostřednictvím kterého bude promítáno sedm francouzských Úkolem

animovaných

návštěvníků

spotů

bude

vyrobených

správně

pro

přiřadit

Červený

sedm

kříž.

základních

principů Červeného kříže45 k jednotlivým spotům. Významným

elementem

Československého z doby

první

změřit

krevní

bude

červeného

republiky, tlak

a

také

kříže

ve

a

kterém

puls,

zvážit

hygienický diorama si

lékařské

budou

se,

koutek

moci si

či

Dorostu ordinace

návštěvníci

sami

vyzkoušet

dobové oděvy sestřiček a lékařů. V poslední

části

výstavy

si

budou

moci

návštěvníci

sami

zkusit obvazové techniky při první pomoci a v rámci edukačního programu

s vyškoleným

instruktorem

Oblastního

spolku

Českého

červeného kříže zásady první pomoci na resuscitačních modelech.

4.1.2

Výstavní záměr, poslání a cíle výstavy

Jedním

z hlavních

cílů

výstavy

je

přiblížit

návštěvníkům

příčiny a důvody vzniku Československého červeného kříže, jeho historii a činnost za první republiky a jeho význam v minulosti i

dnešní

hlavní

době.

poslání

prostřednictvím

Dále

pak

představit

a myšlenky, fotografií,

které

jeho zde

trojrozměrných

první budou

předsedkyni, prezentovány

sbírkových

předmětů

a dobových rekonstrukcí.

45

Sedm základních principů Červeného kříže vyhlásila 20. Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce ve Vídni v roce 1965. Jsou jimi: Humanita, Nestrannost, Neutralita, Nezávislost, Dobrovolnost, Jednota a Světovost. ŠVEJNOHA, Josef. Červený kříž a červený půlměsíc. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 1999, s. 39.

28

Dalším

neméně

návštěvníky

důležitým

interaktivní

se základními

principy

záměrem

výstavy

a zároveň

je

seznámit

poznávací

formou

kříže

Červeného

prostřednictvím

animovaných spotů. Naučit je zásadám poskytování první pomoci prostřednictvím interaktivní výuky, aby si lidé uvědomili, že nejhorší

je

lhostejnost

a

že

je

dokonce

jejich

povinností

ze zákona poskytnout první pomoc v případě potřeby. Proto název výstavy - Zachraň ho!

4.1.3

Cílová skupina návštěvníků

Samotná výstava jako celek je určena především pro tuzemskou širokou veřejnost bez rozdílu věku, vzdělání a povolání. Zvláštní

pozornost

bude

potom

věnována

školním

skupinám,

kterým bude nabídnut edukační program přizpůsobený vždy jejich věku,

který

vzdělávací

bude

program

vypracován oslovené

v návaznosti školy.

na

Speciální

daný

školní

program

bude

vypracován pro malé děti a děti mladšího školního věku (první stupeň

základních

škol),

protože

textová

část

výstavy

není

pro ně příliš vhodná. Další edukační program bude určen druhému stupni

základních

škol

a středním

školám.

Zde

žáci

získají

orientaci, jak mají postupovat, pokud se dostanou do situace ohrožující život jejich či někoho z okolí. Jelikož pro tvorbu edukačních programů nemám ještě patřičné zkušenosti, vypracuje edukační

programy

pedagogicky

vyškolený

pracovník

muzea

ve spolupráci s pracovníkem Českého červeného kříže. Výstava není určena pro handicapované a seniory s pohybovými obtížemi,

protože

přístup

do

pro handicapované návštěvníky.

výstavní

síně

není

uzpůsoben

29

4.1.4

Spolupracující instituce

V rámci výstavy bude hlavní spolupráce probíhat s ústředím Českého červeného kříže, s Oblastním spolkem Českého červeného kříže v Rakovníku a s Místním spolkem Českého červeného kříže v Lánech,

který

poskytne

animované

filmy,

obvazy

s muzeem

aktivně

převážně

odbornou

a resuscitační

spolupracovat

pomoc,

modely.

vyškolený

zapůjčí

Zároveň

instruktor

bude

Červeného

kříže při edukačních programech výuky poskytování první pomoci. Významná spolupráce bude vedena také s Muzeem T. G. Masaryka v Lánech a Pamětní síní Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže

v

Lánech,

trojrozměrných

odkud

sbírkových

bude

předmětů

zapůjčena a

převážná

část

materiálu, vztahující

se

k osobě Alice G. Masarykové. Další materiálu

část

sbírkových

zapůjčí

Klub

předmětů

historie Červeného

muzeum

Národní lékařské

knihovny

ústav,

Hasičské

Přibyslav

muzeum

a

v Praze,

pomocného kříže,

výstavního Zdravotnické

Vojenský

a Pedagogické

historický

muzeum

J.

A.

Komenského v Praze.

4.1.5

Od

Harmonogram výstavy

září

a připravila

roku jsem

2009

jsem

začala

prostorově

chystat

rozvržený

detailní

plánek

scénář

s podrobným

popisem všech nadpisů, textů a fotografií na panely, obsahem vitrín, sbírkových předmětů včetně popisek a dalších výstavních prvků. Této činnosti předcházel v dubnu až září roku 2009 podrobný průzkum

všech

dostupných

informací,

materiálů,

podkladů

30

a sbírkových žádostí

o

předmětů

zapůjčení

možných

k zapůjčení

sbírkových

předmětů

a

následné

všem

odeslání

spolupracujícím

institucím. Vhodné sbírkové předměty byly předem vybrány během několika termín

společných odvozu

schůzek,

všech

kde

sbírkových

bylo

zároveň

předmětů

domluveno,

bude

později

že

blíže

specifikován telefonicky či elektronickou komunikací a reversy budou podepsány na místě při zkontrolování a samotném převzetí předem vybraných sbírkových předmětů. V prosinci a fotografie Lokša

roku

pro

PrePress

2009

byly

jednotlivé

Rakovník,

připravené

panely

které

odeslány

připravilo

nadpisy,

texty

grafickému

studiu

předběžné

grafické

návrhy. Ty byly dále připomínkovány prostřednictvím elektronické komunikace

až

do

konečné

podoby,

kterou

na závěr

schválil

ředitel Muzea T. G. M. Rakovník. Všechny panely byly vytištěny v únoru roku 2010. V lednu

roku

pro realizaci vlastní

2010

fototapety

vzhled

zřizovatele

byly a

grafického

vycházel

muzea.46

vybrány

vhodné

návrhu

z jednotného

Fotografie

společně

fotografie

plakátu,

vizuálního s textovými

jehož stylu

podklady

byly rovněž předány grafickému studiu Lokša PrePress Rakovník, které do týdne zaslalo prostřednictvím elektronické komunikace několik prvních návrhů. Po poradě s ředitelem muzea byl vybrán jeden,

který

byl

vytištěn

barevně

ve formátu

A3

v počtu

100

kusů. Tentýž pro vnitřní

grafický potřeby

návrh Muzea

byl T.

G.

použit M.

také

Rakovník

na

tisk

plakátů

a

jeho

poboček

a pro výrobu propagačních letáků, které byly následně vytištěny, nakopírovány a rozřezány v Muzeu T. G. M. Rakovník. 46

Podrobněji v podkapitole 4.1.8 Propagace a marketing výstavy.

31

Dva měsíce před zahájením výstavy (leden – únor 2010) byly vloženy základní údaje o výstavě – název, stručný popis, termíny výstavy

včetně

termínu

vernisáže,

dobové

fotografie

a

plakát

ke stažení na webové stránky Muzea T. G. M. Rakovník do odkazů Kulturní program a Nové Strašecí – Aktuality a do internetových kulturních portálů nepropasni.cz a kulturnet.cz. V první polovině února roku 2010 byl zajištěn, dle předem připraveného a roznos

seznamu

letáků

schváleného

prostřednictvím

výlep

ředitelem,

firmy

Rengl,

plakátů

s.r.o.

a

České

pošty, s.p. V druhé připraveného

polovině seznamu

února

roku

schváleného

2010

byly,

ředitelem

dle

muzea,

předem

rozeslány

elektronické pozvánky všem významným hostům, sponzorům, dárcům, přátelům

muzea

a

novinářům.

rozeslána

elektronickou

a nabídka

edukačního

Tisková následně

zpráva

formou

programu

společně

umístěny

V tuto

dobu

tisková všem

s nabídkou

na webové

byla zpráva

školám

novinářům

s fotografiemi

v blízkém

edukačního

stránky

také

muzea

okolí.

programu

opět

do

byly odkazů

Kulturní program a Nové Strašecí – Aktuality. Čtrnáct dní před zahájením výstavy (od 8. do 12. února 2010) byly

do Muzea

a fototapeta

Nové

Strašecí

z grafického

studia,

přivezeny vytištěné

vytištěné

panely

plakáty,

zvukové

nahrávky, televizor, DVD přehrávač, CD přehrávač, reproduktory, plastové párty altány a plastové skládací židle z Muzea T. G. M. Rakovník. Deset dní před zahájením výstavy (od 15. do 19. února 2010) byly

potom

svezeny

všechny

sbírkové

předměty

z Pamětní

síně

Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech, Muzea T. G. Masaryka v Lánech, Muzea T. G. M. Rakovník, Zdravotnického

32

muzea

Národní

lékařské

knihovny,

Pedagogického

muzea

J.

A.

Komenského a Hasičského muzea v Přibyslavi. Sepsání, kontrola a podepsání reversů proběhly vždy na místě. Dále jsme přivezly brožury, knihy, obvazy, pomocný výstavní materiál, resuscitační modely

a

nahrávku

s animovanými

spoty

z Oblastního

spolku

Českého červeného kříže v Rakovníku a z Místního spolku Českého červeného kříže v Lánech. V týdnu před zahájením výstavy (od 1. do 3. března 2010) proběhla instalace panelů, vitrín, sbírkových předmětů, polního lazaretu,

televizoru,

hygienického

koutku,

dioramatu

lékařské

ordinace a dalších instalačních prvků dle pokynů autora scénáře (případné problémy byly řešeny individuálně na místě). Před

uzavřením

vitrín

byla

provedena

kontrola

několika

odbornými nezávislými pracovníky a ředitelem muzea. Ve

čtvrtek

dne

4.

března

2010

v 16.00

hodin

proběhla

slavnostní vernisáž výstavy s úvodními proslovy, hudební vložkou a občerstvením. Samotná

výstava

je

přístupna

návštěvníkům

od

4.

března

do 25. dubna 2010 vždy v otevírací dobu muzea. Návštěvníkům je k dispozici návštěvní kniha, do které mohou zapisovat všechny své připomínky či stížnosti. Edukační osobních,

program

je

telefonických

k dispozici či

všem

školám

elektronických

na

základě

objednávek

vždy

v úterý a čtvrtek po celou dobu konání výstavy. V

pondělí47

dne

26.

dubna

a vyjmuty

sbírkové

předměty.

panely

vyjmuty

podkladové

a

v archívu muzea. 47

Pondělí je zavírací den muzea.

2010

budou

otevřeny

Zároveň

budou

sneseny

papíry,

které

budou

vitríny výstavní

uschovány

33

Následně budou telefonicky či elektronicky domluveny termíny transportů sbírkových předmětů a pomocného výstavního materiálu do

příslušných

institucí,

kde

budou

na

místě

zkontrolovány

a podepsány příslušné reversy. Po celou dobu konání výstavy (od 4. března do 25. dubna 2010) budou zaměstnancem muzea sledovány články v tisku a bude zajištěna

fotodokumentace

edukačního

programu

či

praktických

ukázek. Konečný seznam úkolů a příslušných pracovníků odpovídajících za

hladký

průběh

instalace

výstavy

byl

odsouhlasen

ředitelem

muzea Mgr. Františkem Povolným.

4.1.6

Vizuální styl a prvky grafického řešení výstavy

Vzhledem k tomu, že v rámci Oslav 160. výročí narození T. G. Masaryka jsou instalovány výstavy s tzv. masarykovskou tematikou a výstavy, které se bezprostředně váží k jeho osobě a rodině v hlavních pobočkách Muzea T. G. M. Rakovník, mají všechny tyto výstavy

jednotný

vizuální

styl,

který

se

liší

pouze

různými

barvami použitými pro podklad a barvu písma u nadpisů. Jednotlivé

grafické

návrhy

panelů

vytvořilo

na

základě

předaných podkladů (nadpisů, textů a fotografií) grafické studio Lokša

PrePress

Rakovník.

Ty

byly

dále

připomínkovány

jednotlivými odbornými pracovníky, kteří podklady dodali a měli jednotlivé výstavy na starosti.48 Konečné grafické návrhy byly

48

V případě výstavy v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech vedoucí této pobočky Mgr. Magdalena Mikesková, DiS., v Muzeu Nové Strašecí vedoucí pobočky Barbora Honzíková, DiS., v Muzeu T. G. M. Rakovník ředitel muzea Mgr. František Povolný a ve Vlastivědném muzeu Jesenici etnografka Muzea T. G. M. Rakovník Mgr. Lenka Šmídová.

34

předány ke schválení řediteli muzea a po jeho odsouhlasení byly firmou Lokša PrePress Rakovník vytištěny. Pro všechny čtyři výstavy bylo shodně vybráno písmo typu Times New Roman a Helvetica Condenced. Veškeré nadpisy panelů mají velká písmena označená tučně o velikosti 48 bodů bílé barvy na

různě

barevných

podkladech.

Podnadpisy

jsou

stejné

barvy

použitého podkladu u nadpisů a jsou zde rovněž použita velká písmena označená tučně o velikosti 36 bodů. Texty mají černou barvu o velikosti 22 bodů. V případě

výstavy

o

Československém

kříži

červeném

instalované v Muzeu Nové Strašecí byl použit podklad pro panely béžové barvy a barva podkladu u nadpisů je tmavě červené barvy. U

podnadpisů

Na každém

je

panelu

tudíž je

také

také

u

použita

tmavě

nadpisu

vpravo

barva.

červená umístěno

logo

Červeného kříže.

4.1.7

Specifikace

instalačních

prvků,

základní

provozní

problémy

Ve výstavě jsou použity kapa desky a rámové výstavní panely s antireflexním sklem o rozměrech 70 x 100 cm, jež má muzeum běžně k dispozici. Do jednotlivých rámů byly zasazeny podkladové papíry

s texty

a fotografiemi

vytištěnými

v grafickém

studiu

Lokša PrePress Rakovník. Vzhledem

k tomu,

že

sbírkové

předměty,

které

jsou

zde

vystaveny, nevyžadují speciální nároky na zabezpečení, vlhkost a bezprašnost,

je

výstava

nainstalována

do

běžných

skleněných

vitrín skládající se z jednotlivých skel pospojovaných železnými sponami, které muzeum běžně používá.

35

V levém

zadním

rohu

místnosti

je

nainstalován

hygienický

koutek Dorostu Československého červeného kříže, ve kterém stojí plechové

umyvadlo

na

kovovém

stojanu

s plechovou

mýdlenkou

a mýdlem, plechový kbelík, tabule a věšák s ručníky. Na stěnách visí kapa desky s návodem na správné držení těla. Dominantní prvek výstavní síně – imitace polního lazaretu – je tvořen čtyřmi plastovými tzv. párty altány, přes které je přehozena

pytlovina

do výstavní

síně

béžové

jsou

barvy.

sprejem

Na

boční

červené

straně

barvy

vedoucí

pomocí

šablon

z tvrdého papíru namalovány dva červené kříže. Z druhé strany stanu jsou dva volné průzory o velikosti 3 x 3 m, kterými mohou návštěvníci nahlížet na maketu bitevního pole. Na protější straně je operační sál, který zabírá dva altány. V operačním sále je nainstalován operační stůl, na kterém je položena

mužská

Zpod prostěradla

figurína mu

překrytá

vyčnívá

pouze

bílým

zakrvácený

prostěradlem. pahýl

nohy.

U operačního stolu stojí mužská figurína lékaře v bílém plášti s amputační pilkou v ruce. K navození atmosféry je na imitovaném bitevním poli použita fototapeta zvětšená

představující a

PrePress.

Dále

s hoblinami, v modré

vytištěná je

suché

uniformě

zde

dobové

bojiště

fotografie

a

výbuchy,

z grafického

nainstalováno

větve

s

uprostřed

československých

kulometné leží legií

je

studia

Lokša

hnízdo,

pytle

figurína bez

což

legionáře

jedné

ruky,

s batohem, plnou polní výbavou a puškou typu Lebel, nad kterou se sklání zdravotnice s polní lékárničkou. V

tomto

polním

lazaretu

je

také

nainstalováno

čidlo

reagující na pohyb, které je propojeno s CD přehrávačem a dvěma reproduktory.

CD

přehrávač

a

jeden

reproduktor

je

postaven

36

pod operačním stolem a překryt prostěradlem, druhý reproduktor je

schován

v kulometném

hnízdě.

je

Čidlo

uvedeno

do

provozu

vstupem návštěvníka do lazaretu, kdy se nejprve ozve kulometná palba,

kanonáda

a

dopady

granátů

z reproduktoru

umístěného

v kulometném hnízdě. Vzápětí se ozve křik muže z reproduktoru umístěného pod operačním stolem. Zvukové nahrávky dodala firma Mgr. Milan Sklenář – Puškařství Rakovník, instalaci a zkoušku celého zařízení provedla firma Toth Rakovník. Televizor s DVD přehrávačem je nainstalován u boční části polního lazaretu mezi dvěma červenými kříži a naproti němu jsou rozestavěny skládací plastové židle, které vlastní Muzeum T. G. M. Rakovník. V protilehlém roku místnosti je umístěno diorama lékařské ordinace, která je tvořena převáženě sbírkovými předměty z fondu Pamětní

síně

Alice

G.

Masarykové

a

Českého

červeného

kříže

v Lánech. Ke zdi je přistavěna kovová postel, pod kterou stojí skleněný

bažant

a plechový

nočník.

Vedle

postele

je

umístěna

osobní skříňka s miskou, džbánem, stetoskopem a měřičem krevního tlaku, dále plechová skříň na léky, lékařské náčiní a obvazy, osobní váha a věšák s dobovým oblečením sester a lékařů, které si mohou návštěvníci sami vyzkoušet. Vedle tohoto dioramatu je na zemi umístěna deka, na které leží resuscitační modely zapůjčené od Oblastního spolku Českého červeného vyzkoušet

kříže

v Rakovníku.

praktické

do stabilizované

polohy,

Na

nich

ukázky

první

masáž

srdce,

si

mohou

pomoci dýchání

návštěvníci –

z úst

uvedení do

úst,

přikládání obvazů a trojcípého šátku. Výstavní

síň

je

osvětlena

přirozeným

světlem,

které

do místnosti proniká pěti okny, a umělým světlem prostřednictvím

37

bodového osvětlení. Jednotlivými bodovými světly budou nasvíceny vybrané

fragmenty

–

zejména

jednotlivé

panely,

vitríny

a figuríny.

4.1.8

Propagace a marketing výstavy

4.1.8.1

Plakáty, propagační letáky a pozvánky na výstavu

Veškeré propagační materiály – plakáty, letáky a pozvánky – jsou

publikovány

zřizovatele

v souladu

muzea,

tj.

s jednotným

Krajským

úřadem

stylem49

vizuálním Středočeského

kraje,

jehož šablony muzeum běžně používá pro tyto potřeby již od roku 2006. Na všech propagačních materiálech je použito logo muzea, název

muzea,

název

prvorepublikových včetně

hodiny

a podnázev

samaritánů,

vernisáže,

výstavy, termín

loga

fotografie

s motivem

konání

výstavy,

datum

dlouhodobých

sponzorů

muzea

(Pivovar Krušovice, České lupkové závody Nové Strašecí, Český rozhlas Region, VM Keramika s.r.o. – Obklady a dlažba, Elektro Viola) Červený

a spolupracujících kříž),

otevírací

institucí doba

a

(Středočeský

veškeré

kraj,

kontakty

do

Český muzea

(adresa, telefon, e-mail a webové stránky). Plakáty, určené k propagaci zejména na výlepových plochách v jednotlivých městech, jsou formátu A3 a byly vytištěny barevně v počtu 100 kusů v grafickém studiu Lokša PrePress Rakovník.

49

KOPECKÝ, Michal. Manuál jednotného vizuálního stylu Středočeského kraje. Praha : Středočeský kraj, 2005, s. 21.

38

Plakáty pro vnitřní potřeby muzea jsou formátu A450 a byly vytištěny

barevně

na obyčejný

kancelářský

papír

80

g

gramáže

barevnou laserovou tiskárnou muzea v Rakovníku v počtu 50 kusů. Leták

A551

formátu

inkoustové kopírce

tiskárně

muzea

byl

vytištěn

muzea

v Rakovníku

a

černobíle

dále

byl

v počtu

na

laserové

kopírován

1.500

kusů.

na

nebo

laserové

Následně

byly

nakopírované stránky A4 rozřezány pomocí řezačky na jednotlivé letáky. Pozvánky byly zhotoveny pouze v elektronické podobě. Výlep

plakátů

byl

zajištěn

firmou

Rengl

na

výlepových

plochách v Novém Strašecí, Rakovníku a Slaném. Plakáty určené pro výlep v dalších okolních městech52 byly zaslány na Obecní či Městské

úřady,

případně

do

informačních

center.

Letáky

byly

rozneseny poštou ve městě Nové Strašecí, Ruda, Lány a Stochov. V rámci Oslav 160. výročí narození T. G. Masaryka byly také vytištěny všechny

a

dále

akce

a

distribuovány

výstavy

konané

jednotné během

plakáty

těchto

propagující

oslav,

kde

byla

zmíněna také výstava uspořádaná právě v Muzeu Nové Strašecí.

4.1.8.2

Internet a webové stránky muzea

Dva měsíce před zahájením výstavy byla na webových stránkách Muzea

T.

Strašecí 50

G –

M.

Rakovník

v odkazech

Kulturní

Aktuality54 umístěna upoutávka

program53

na výstavu

–

a

Nové

název,

Barvené plakáty formátu A3 by byly jistě mnohem výraznější a lépe by splnily svou úlohu, bohužel ale v současné době nemá Muzeum T. G. M. Rakovník k dispozici barevnou kopírku a kopírování v grafickém studiu by finančně zatížilo rozpočet muzea. 51 Na jedné straně listu A4 budou vždy dva letáky formátu A5. 52 Stochov, Lány, Ruda, Mšecké Žehrovice, Kačice, Tuchlovice, Kamenné Žehrovice a Kladno. 53 Kulturní program [online]. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW: . 54 Muzeum Nové Strašecí - Aktuality [online]. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW: .

39

stručný

popis,

termíny

realizace

včetně

termínu

vernisáže

a dobové fotografie. Dále sem byl vložen plakát, tisková zpráva a nabídka edukačního programu ke stažení. Stejné informace byly autorem výstavy umístěny na kulturních webových portálech nepropasni.cz55 a kulturnet.cz.56 Po instalaci výstavy byly informace na internetu doplněny fotografiemi

přímo

z vernisáže.

z výstavy

Postupně

a

po

budou

zahájení dodány

také

fotografiemi

také

fotografie

z probíhajícího edukačního programu.

4.1.8.3

Všem dlouhodobě Měsíčníku, deníku,

Tisková zpráva, spolupráce s médii (PR)

sdělovacím

prostředkům,

spolupracuje týdeníku

Mladé

fronty

–

tzn.

Raport, Dnes,

se

kterými

zástupcům

Rakovnických Blesku,

Právu,

muzeum

již

novostrašeckého

novin,

Kladenského

Českého

rozhlasu,

rozhlasu Region, rádia Relax, kabelové televizi Rakovník, České televizi, televizi Nova, televizi Prima a dalším dle e-mailového adresáře byla zaslána elektronická pozvánka na vernisáž společně s plakátem,

tiskovou

zprávou

a fotografiemi

z připravované

výstavy.

55

HONZÍKOVÁ, Barbora. Zachraň ho! aneb Vznik Československého červeného kříže a jeho činnost v době první republiky. In Nepropasni.cz : Výstavy [online]. Jablonec nad Nisou : Nepropasni.cz, 2010. [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW: . 56 HONZÍKOVÁ, Barbora. Zachraň ho! aneb Vznik Československého červeného kříže a jeho činnost v době první republiky. In Kulturnet.cz : Výstavy [online]. Praha : Kulturnet.cz, 2010. [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW: .

40

4.1.8.4

Edukační program pro školy

Školám

z blízkého

spolupracuje Strašecí, a další

již

Lán, dle

elektronické termínech

okolí,

několik

let

Stochova,

na

muzeum

MŠ,

ZŠ

Bratronic,

adresáře),

poskytnuta

edukační

kterými

(např.

Mšece,

e-mailového nabídky

se

SŠ

z

Kladna,

byla

možnost

programy

a

pravidelně Nového

Rakovníka

prostřednictvím

přihlásit

vytvořené

se

v daných

pedagogickým

pracovníkem muzea. Při edukačních programech se jim bude zároveň věnovat

vyškolený

prostřednictvím

instruktor

praktických

Červeného

ukázek

na

kříže,

který

resuscitačních

je

modelech

naučí např. správné uložení postiženého do stabilizované polohy, postup

při zástavě

dechu,

zásady

umělého

dýchání

a

nepřímé

masáže srdce. Žáci si také budou moci sami změřit krevní tlak, puls, zvážit se a vyzkoušet si dobové oděvy. Část edukačního programu spojenou se zásadami první pomoci povede

výhradně

pro tyto

školený

příležitosti

pracovník

vyškolen

Červeného

dle

platných

kříže, norem

který

je

Červeného

kříže.

4.1.8.5

Vernisáž

Slavnostní vernisáž výstavy byla zahájena ve čtvrtek dne 4. března

2010

v 16.00

hodin

a byla

jí

věnována

dostatečná

pozornost, protože se jedná o výrazný propagační prostředek. Při

vstupu

do

výstavní

síně

byl

vpravo

umístěn

stolek

s propagačními letáky, na kterém byly uvedeny základní informace o výstavě, a několikrát vytištěná tisková zpráva pro případné zájemce o informace z řad návštěvníků a novinářů.

41

Vernisáž slavnostním slovem zahájil ředitel Muzea T. G. M. Rakovník Mgr. František Povolný, který po té předal slovo radní pro

kulturu

promluvili

Středočeského také

zástupci

kraje

Mgr.

ústředí

Kláře

Českého

Zubíkové.

Po té kříže,

červeného

Oblastního spolku Českého červeného kříže v Rakovníku a Místního spolku Českého červeného kříže v Lánech. Na závěr vernisáže vystoupila Základní umělecká škola Nové Strašecí

s nacvičeným

pásmem

písní

z repertoáru

Dorostu

Československého červeného kříže v první republice.57 Po hudební produkci pozval ředitel muzea všechny přítomné na individuální prohlídku

výstavy

dlouhodobými

a připravené

sponzory

muzea

občerstvení (Pivovar

zajištěné

Krušovice,

převážně Pekařství

Hošer). Po

celou

dobu

vernisáže

prováděl

průvodce

Muzea

Nové

Strašecí podrobnou fotodokumentaci.

4.1.8.6

Publikace

Návštěvníci si mohou zakoupit či odnést zcela zdarma různé příručky a brožury, které vydal Červený a Český červený kříž.58 Jedná se o publikace s různou tematikou – příručky týkající se první pomoci či publikace vydané přímo pro děti. Dále brožury zabývající

se

např.

Červeného

kříže

a

bezpříspěvkovým Červeného

dárcovstvím

půlměsíce

nebo

krve,

hnutím

mezinárodním

humanitárním právem.59 57

Pásmo bude složeno z písní vybraných z Programu prohlášení míru a jarní slavnosti Československého červeného kříže. 58 Prodej knih a publikací bude řešen formou komisního prodeje, kdy bude s ústředím Českého červeného kříže uzavřena smlouva o komisním prodeji a jednotlivé dodávky budou řešeny prostřednictvím dodacích listů a následně vystavených faktur. 59 Ediční činnost ČČK [online]. Praha : Český červený kříž, 2010. [cit. 201002-15]. Dostupný z WWW: .

42

4.1.8.7

Suvenýry

Jelikož se muzeu již několikrát osvědčilo zvolit jídlo jako vhodný marketingový prostředek, kterému návštěvníci neodolají, zvolili jsme jako vhodný suvenýr linecké kolečko s rybízovou či jahodovou60 kolečka

marmeládou

v zatavené

novostrašecká

s vykrojeným

fólii

firma

bude

Pekařství

uprostřed.61

křížem

za

výrobní

Hošer,

se

náklady

kterou

Tato

dodávat

již

muzeum

několikrát v minulosti úspěšně spolupracovalo. Pro začátek jsme se domluvili na dodávce 100 kusů a další případné dodávky budou dle

zájmu

návštěvníků

vždy

řešeny

osobní

či

telefonickou

domluvou mezi oběma stranami. Prodejní cena za jedno kolečko byla stanovena na 7,- Kč.

4.1.9

Rozpočet výstavy

Vzhledem k tomu, že Muzeum Nové Strašecí je jednou z osmi poboček

Muzea

T.

G.

M.

Rakovník,

které

je

příspěvkovou

organizací Středočeského kraje, jehož rozpočet byl pro rok 2010 opět

pokrácen

a instalaci

o

10%,

výstav

jsou

stále

finanční

více

prostředky

omezené.

Z tohoto

na

tvorbu

důvodu

je

většina výstav muzea tvořena svépomocí se stávajícím výstavním fundusem muzea a bez odborné porady s výtvarníkem a architektem. Proto ani tato výstava nebude výjimkou. Rovněž tisk plakátů pro vnitřní potřebu muzea a propagačních letáků

provedli

zaměstnanci

muzea

prostřednictvím

muzejních

tiskáren. Doprava sbírkových předmětů z jednotlivých institucí

60 61

Marmeláda musí být červené barvy. Znázorňující oficiální znak Mezinárodního hnutí Červeného kříže.

43

byla uskutečněna služebními vozy muzea – vozem Volkswagen Caddy a Škoda

Roomster.

muzea

pivovar

Hošer

Nové

Pivo

Krušovice

Strašecí.

na a

vernisáž další

Občerstvení

dodal

jako

občerstvení bylo

stálý

firma

průběžně

sponzor

Pekařství doplňováno

zaměstnanci muzea, kteří vlastní zdravotní průkaz. Největší část nákladů, kterou lze ovlivnit jen velmi těžko, tvořil grafický návrh a tisk panelů a plakátů, výroba suvenýrů a samotná propagace výstavy.

Položkový rozpočet výstavy:

Grafický návrh a tisk plakátů Grafický návrh a tisk panelů a fototapety

3.500,- Kč 15.000,- Kč

Tisk plakátů, letáků a popisek (tonery, papíry)

2.500,- Kč

Doprava sbírek z jednotlivých muzeí

2.500,- Kč

Výlep plakátů

3.000,- Kč

Roznos letáků

1.500,- Kč

Materiál na výstavu (pytlovina, sprej, dřevotříska)

4.500,- Kč

Instalace techniky

2.000,- Kč

Občerstvení na vernisáž

1.500,- Kč

Výroba suvenýrů (prozatím 100 ks)

4.000,- Kč

Celkové náklady

40.000,- Kč

44

Praktická část scénáře

4.2

4.2.1

Plán výstavního prostoru a schéma výstavy 100

160 150

15

160

70

15

230 40

40

70

80

30

Fototapeta

140

Fototapeta

P10

P11 80

Bitevní pole 40

P1

Prvorepublikový stan

160

70

židle 40

P2

70

20

televizor P9

40

70

200

70

P3

20

700

P8 70

45

Deka a resuscitační modely

Vitrína

20

160

K1

60

45

Diorama lékařské ordinace

P4

70

10 40

Hygienický koutek K7 Dorostu Československého červeného kříže

60

150

10

60

70

P5

K6 K5

P7

K4

K3

K2

40

P6

10 10

60

10

150

60

10

15

160

70

165

30

30

30

40

70

490

celkové rozměry výstavní místnosti : 800 x 810 cm

40

45

4.2.2

Instalační prvky a výstavní mobiliář

4.2.2.1

U

Textová a obrazová část – panely

všech

rámových

Československého

panelů

červeného

je

kříže

a

jednotný jeho

nadpis

činnost

v době

Vznik první

republiky (písmo Times New Roman, velká tučná písmena bílé barvy na tmavě červeném podkladu o velikosti 48 bodů) a vpravo nahoře je umístěn znak Červeného kříže.

Rámový panel číslo 1 (P1) Úvodní panel s názvem výstavy a informacemi o době trvání výstavy,

autorech

a realizačním

týmu

výstavy.

Dále

jsou

zde

uvedeny všechny spolupracující instituce a sponzoři a jsou zde vyobrazena jejich loga.

Rámový panel číslo 2 (P2) Podnadpis - písmo Times New Roman, velká tučná písmena tmavě barvy

červené

o velikosti

36

bodů:

ČESKOSLOVENSKÉHO

VZNIK

ČERVENÉHO KŘÍŽE

Text

-

písmo

Helvetica

Condenced

černé

barvy

o velikosti

22

bodů, členění do odstavců: Za předchůdce Červeného kříže na našem území můžeme označit Vlastenecký

pomocný

spolek

pro Království

české,

který

byl

součástí Rakouské společnosti Červeného kříže. Jeho stanovy byly schváleny

62

dne

5.

září

186862 a toto

datum

je

také

oficiálně

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 7.

46

uznáváno

jako

rok

založení

kříže

Červeného

na území

Československé republiky. Tento spolek fungoval až do vzniku samostatné Československé republiky

především

zdravotnické materiál.

služby

Rozvíjel

pořádání

jako

pomocná

zajišťující charitativní

nejrůznějších

organizace

rezervní

lůžka kdy

činnost,

dobročinných

akcí

vojenské

a zdravotnický prostřednictvím

získával

finance,

pomocí kterých podporoval invalidy, vdovy a sirotky, ale také chudé a nemocné. Další jeho významnou činností byla příprava ošetřovatelek. Vznik Československého červeného kříže byl způsoben právě vyhlášením samostatné Československé republiky v říjnu 1918, ale také sociálními a zdravotními důsledky první světové války. Alice Garrigue Masaryková se zapojila do pilné humanitární práce okamžitě po vyhlášení samostatného československého státu. V listopadu 1918 začala působit v České komisi pro ochranu dítek a

péči

o

mládež

a od

prosince

1918

se

stala

členkou

výboru

pomocného sociálního sdružení České srdce, které už za první světové války zajišťovalo sbírky šatstva a potravin pro chudé. V lednu

1919

sociální

byla

péče

Alice

dozorem

G.

Masaryková

nad sociálními

pověřena

ministerstvem

organizacemi,

ústavy

a odbornými sociálními školami.63 Hned na počátku roku 1919 začala Alice G. Masaryková zároveň aktivně kříže.

pracovat Na

území

na

vzniku

nového

pobočky

československé

československého

státu

Červeného

zatím

stále

působily původní české a slovenské spolky Rakouského a Uherského červeného

63

kříže.

Bohužel

jejich

zaměření

a

činnost

již

LOVČÍ, Radovan. Alice Garrigue Masaryková. Život ve stínu slavného otce. Praha : Univerzita Karlova, 2007, s. 245. ISBN 978-80-7308-189-8.

47

nevyhovovala

požadavkům

Při formování organizační v sociální

nové

oblasti.

a činnost

a

Dne

projevila

velmi

1919

kříže

organizace

a

Alice

výborné

kvalifikovanou

1. února

červeného

republiky.

Československé

organizace

schopnosti

Československého plány

moderní

na

přesně byla

orientaci

přípravné

schůzi

formulovala

následně

budoucí

zvolena

jeho

předsedkyní.64 Předsednictví Alice G. Masarykové v Československém červeném kříži

potvrdil

následně

její

otec

prezident

republiky

Tomáš

Garrigue Masaryk tímto přípisem: „Uznávaje Československého jmenuji

Tě

nutnost

vybudování

červeného

kříže

předsedkyní

pro

ústřední oblast

Československého

organizace

celé

republiky,

červeného

kříže

a pověřuji, abys ihned vykonala vše, čeho třeba ku zorganizování této instituce a k tomu, aby Československý červený kříž mohl bezodkladně zahájiti své působení a vejíti ve styk s mezinárodní organizací

Červeného

kříže

na

základě

ženevské

konvence

a dostatečných úmluv mezinárodních.“ T. G. Masaryk65 Alice otci odpověděla také písemně: „Prezidentu republiky Československé. jmenovav

mne

Děkuji

Ti

předsedkyní

za důvěru,

kterou

Československého

jsi

mi

projevil,

červeného

kříže.

Slibuji Ti, že budu pracovat ze všech sil svých tak, abych se mohla zodpovídat Tobě, těm, kteří v naší republice trpí nejvíce, a

věcné

spravedlnosti,

za níž

jsem

schopna

život

položiti.“

Dr. Alice Masaryková66

64

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 13. 65 LA PNP. Fond Alice Masaryková, karton č. 5, inv. č. 608, Dr. A. G. Masaryková předsedkyní ČSČK. Strojopisný opis dopisu T. G. Masaryka, kterým jmenoval svou dceru předsedkyní ČSČK. 66 Tamtéž, Opis odpovědi A. G. Masarykové prezidentu T. G. Masarykovi.

48

Začátky

byly

ČSČK

velmi

skromné.

Než

byly

ministerstvem

sociální péče poskytnuty vhodné prostory, úřadoval ČSČK v pokoji dr. Alice Masarykové. Stanovy ČSČK schválilo ministerstvo vnitra ČSR dne 23. 6. 1919. Na žádost Československého červeného kříže pak v roce 1919 přistoupila Československá republika k Ženevské a Haagské konvenci. Pod vedením Alice Masarykové dostal Československý červený kříž

pevný

program

i

organizační

Díky

řád.

mohly

ČSČK

být

otevřeny nové nemocnice, zakládány zdravotnické školy a budovány sítě

nových

ambulancí.

Alice

Masaryková

podporovala

boj

s infekčními nemocemi, organizovala humanitární pomoc postiženým katastrofami převzal

a

ČSČK

a přijal

organizovala do

tak

ošetřovatelek

své

do pro

očkování

správy

svého

proti

státní

V roce

ošetřovatelskou

programu

nemocniční

tyfu.

výchovu

službu,

a

1920

školu,

diplomovaných

současně

prováděl

i výchovu tzv. samaritánů.67 Podle

Alice

Masarykové

bylo

potřeba,

aby

Československý

červený kříž fungoval jako demokratická a sociální instituce, která „pečuje o celý národ – čili asi o čtrnáct milionů lidí“. Za dva první roky existence získal Československý červený kříž skoro 200 tisíc dobrovolných pracovníků.

Obrazová část: 1.

Organizační

schéma

společnosti

Československého

Červeného

kříže – bez popisky.

67

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, 1929, s. 166.

kříž

1919

–

1929.

Praha

:

49

Rámový panel číslo 3 (P3) Podnadpis: ALICE MASARYKOVÁ – ZAKLADATELKA A PRVNÍ PŘEDSEDKYNĚ ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE, 3. 5. 1879 – 29. 11. 1966

Text: Alice Garrigue Masaryková patří mezi nejvýznamnější ženské postavy

historie

české

20. století.

Jako

dcera

prvního

československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a především jako

první

nesmazatelně věnovala

předsedkyně

Československého

zapsala

naší

Alice

do

sociální

nezaměstnanosti,

historie.

práci.

zabezpečením

Většinu

Zabývala

se

dětí,

sociálních

pracovníků.

Zakládala

a všeobecně

podporovala

velké

svého

otázkami

školením

nové

množství

kříže

červeného

se

života

hygieny, odborných

školy,

nemocnice

sociálních

projektů

v období první republiky. V době vážné nemoci své matky, a pak i po její smrti převzala Alice povinnosti první dámy státu.68 Bohužel

její

život

nebyl

příliš

neprovdala, ani neměla rodinu a děti. stala

práce.

Po

tragických

šťastný.

Nikdy

se

Její životní láskou se jí

událostech

v roce

1948

a

záhadné

smrti jejího bratra Jana Masaryka, odcestovala z Československa a už se nikdy do vlasti nevrátila. Zemřela osamocena v českém domově pro staré lidi v Chicagu. Teprve v roce 1994 byly její ostatky přeneseny do rodinné hrobky Masarykových v Lánech.

Dětství a studentská léta Alice Masaryková se narodila 3. května 1879 ve Vídni. Když jí byly tři roky, přestěhovali se rodiče do Prahy, kde její

68

SKILLING, Gordon H. Matka a dcera, Charlotta a Alice Masarykovy. Praha : Gender Studies, o.p.s., 2001, s. 231.

50

otec,

Tomáš

Garrigue

univerzitě.

Ve

Masaryk,

třinácti

začal

letech

přednášet

přestoupila

na

Alice

pražské

Masaryková

z měšťanské školy do prvního dívčího gymnázia v Čechách s názvem Minerva. Alice Masaryková už odmalička snila o tom, že se stane lékařkou, proto se po maturitě na Minervě v roce 1898 nechala zapsat na lékařskou fakultu. dívka.

Věnovala

se

Mezi padesáti studenty byla jediná

anatomii,

mineralogii,

botanice,

zoologii,

fyzice a histologii. Bohužel v té době byly na lékařskou fakultu ženy přijímány pouze jako mimořádné posluchačky a jako studentky nemohly dělat zkoušky, pouze kolokvia. Alice Masaryková musela bojovat se shovívavým přístupem profesorů, a dokonce i

se svou

krátkozrakostí (u dívek v tehdejší době bylo dost zvláštní nosit cvikr

a

Po roce

brýle,

jaké

známe

studií

s těžkým

dnes,

srdcem

tehdy

ještě

lékařskou

neexistovaly).

fakultu

opustila

a nechala se zapsat na filozofickou fakultu. Zde úspěšně složila zkoušky z historie pro střední školy a rozhodla se pro dráhu učitelky.69

Studijní pobyt v Chicagu Po

studiích

pro získávání

věd.

(Settlement

House)

ve studiu

se

Karlově

dalších

sociálních

se kterou

na

Díky

Alice

při

vědomostí ředitelce Chicagské

setkala

v Chicagu.

univerzitě

kdysi

Settlement

a

se

Alice

zkušeností

Centra

rozhodla v oblasti

sociálních

služeb

univerzitě

E.

v Praze,

mohla

pokračovat

bylo

střediskem

House

McDowellové,

pro přistěhovalce a studenti z Chicagské univerzity jim pomáhali s lepší asimilací do amerického způsobu života.

69

MASARYKOVÁ, Alice. Dětství a mládí. Praha : Ústav T. G. Masaryka, 1994, s. 100 – 102.

51

Léta 1904 – 1905 strávila Alice v městě Lake u Chicaga, kde studovala

americké

sociální

poměry

a učila

moderní

sociální

práce.

Poznávala

Clevelandu,

New

průkopníků menšin

v Chicagu,

Pořádala

přednášky,

účastnila

Yorku,

se

se

Iowě

schůzí

od

místních

život a

českých

v Nebrasce.

Ženského

klubu,

a dokonce organizovala Úklidový klub, který vedl děti a mládež k údržbě zanedbaných oblastí.70

Alice Garrigue Masaryková učitelkou Po návratu z Chicaga nastoupila Alice jako středoškolská učitelka

na dívčím

gymnáziu

v Českých

Budějovicích,

kde

vyučovala od roku 1906 do roku 1910 dějepis a zeměpis. V letech 1910 – 1914 pak vyučovala dějepis a pedagogiku na dívčím lyceu v Praze v Holešovicích. Mnoho

studentek

na

Alici

vzpomínalo

jako

na výraznou

osobnost - byla vysoká, štíhlá, tmavovlasá s nádhernýma tmavýma očima. Nepotrpěla si na nákladné róby, oblékala se prostě, ale elegantně,

a

většinou

nosila

boty

na nízkém

podpatku.

Své

studentky často brala na vycházky do přírody, a dokonce s nimi bosá závodila v běhu. Přestože Alici vyučování evidentně bavilo, stále

více

alkoholismu, sociálními

tíhla

k sociální

navštěvovala tématy

a

část

práci.

různé svých

Zabývala

kongresy učitelských

se

problémem

zabývající prázdnin

se často

trávila na vlastní žádost jako praktikantka v různých ústavech starající se o nemocné a postižené lidi. Jako místopředsedkyně Abstinenční

70

ligy

se

věnovala

přednáškové

činnosti

o špatném

SKILLING, Gordon H. Matka a dcera, Charlotta a Alice Masarykovy. Praha : Gender Studies, o.p.s., 2001, s. 70 – 71.

52

vlivu alkoholu hlavně na děti a publikovala na toto téma různé články.71

První světová válka Období

první

světové

války

patří

k jednomu

z nejtěžších

období, která musela Alice Masaryková prožít. Její otec odjel roku 1914 s mladší sestrou Olgou do zahraničí, aby se aktivně zapojil

do protirakouského

odboje.

Bratr

Herbert

již

žil

samostatně se svojí vlastní rodinou a bratr Jan musel narukovat do armády. Alice zůstala sama se svojí matkou v Praze. Starala se

o

domácnost,

sháněla

potraviny

a

aktivně

se

účastnila

organizování pomoci potřebným. Působila v sociologickém semináři a stala se členkou výboru pro vzdělávání hluchých osob. V roce 1915

také

od utečenců

pečovala

o svého

z Haliče

tyfem.

bratra

Herberta,

Zákeřnou

nemoc

když

se

bohužel

nakazil

nepřežil.

Alice pak nějaký čas pomáhala s domácností své ovdovělé švagrové Míle Slavíčkové – Masarykové. V létě 1915 pracovala Alice jako ošetřovatelka v karanténní stanici v Pardubicích, kde pečovala o zraněné vojáky. Na podzim roku 1915 se opět vrátila k vyučování na dívčím lyceu. Společně s Hanou

Benešovou

se

také

podílela

na

organizování

sociální

a zdravotnické služby. Ještě než odjel Tomáš Garrigue Masaryk do zahraničí, uložil Alici, aby jeho spisovou agendu odevzdala Dr. Edvardu Benešovi, který ji měl uschovat na bezpečném místě. Nešťastnou náhodou se spisy

dostaly

do

rukou

policie,

a

ta

tak

měla

důvod

k vyšetřování Masarykovy rodiny. Následovaly domovní prohlídky

71

SKILLING, Gordon H. Matka a dcera, Charlotta a Alice Masarykovy. Praha : Gender Studies, o.p.s., 2001, s. 72 – 75.

53

a výslechy jak Alice Masarykové, tak její matky Charlotty, která již

v té

nakonec

době

trpěla

skončilo

28.

Od tohoto

data

až

vážnou října

do

srdeční

1915,

2.

chorobou.

kdy

byla

Alice

1916

července

Vyšetřování zatčena.

strávila

Alice

ve vyšetřovací vazbě ve vězení ve Vídni. Rakouské úřady chtěly tímto

způsobem

hlavně

vyvinout

nátlak

na

Alicina

otce

v zahraničí. Za Alici Masarykovou se však postavili její přátelé v Americe a zahraniční tisk. Na jejich popud byla nakonec Alice propuštěna. Alice Masaryková strávila ve vězení devět měsíců, za tuto

dobu

vznikla

rozsáhlá

korespondence

mezi

ní

a

její

matkou Charlottou.72

Alice Masaryková, první dáma Československé republiky Vznik

Československé

republiky

znamenal

pro

Alici

Masarykovou také začátek jejího nového životního období. V říjnu 1918

byla

jmenována

poslankyní

za Slovensko

v prvním

Národním

shromáždění Československé republiky. V té době se také postupně začal formovat Československý červený kříž a Alice Masaryková se stala v roce 1919 jeho první předsedkyní. Konečně se tak mohla naplno věnovat své oblíbené sociální práci. V době, když se stal Alicin otec prezidentem, byla její matka Charlotta již velmi nemocná. Proto role první dámy státu přešla právě na Alici. Jako první dáma státu měla Alice na starost početný domácí personál

na Pražském

za prezidentův

hradě

i

v Lánech,

zároveň

zodpovídala

oficiální program, organizovala obědy a večeře

včetně seznamu hostů, organizovala také otcova soukromá setkání se státníky, vědci, spisovateli a novináři, účastnila se různých

72

SKILLING, Gordon H. Matka a dcera, Charlotta a Alice Masarykovy. Praha : Gender Studies, o.p.s., 2001, s. 79 – 84.

54

slavností

a

doprovázela

prezidenta

na

mnoha

zahraničních

cestách.

Exil Koncem třicátých let rostlo v Československu i celé Evropě politické věřila,

napětí. že

a následné

Alice

nedojde

Masaryková

k válce,

proto

do posledního ji

okamžiku

mnichovský

obsazení

části

Československa

Masaryková

odjela

do

diktát

velmi

bolestně

měla

uspořádat

zasáhlo. Alice přednáškové

turné

a

seznámit

Ameriky,

americkou

kde

veřejnost

s tragédií

Československa. Přednášky nikoho neupoutaly a Alice musela turné zrušit.

Na

vánoce

1939

se

fyzicky

i psychicky

zhroutila.

Do konce války pak přežívala v různých amerických sanatoriích.73 V roce

1945

se

Alice

vrátila

do

osvobozeného

Československa.

Bydlela ve svém bytě v Loretánské ulici 13 čp. 179 v Praze74 a v létě navštěvovala slovenskou Bystričku75, kde si v roce 1920 nechala postavit dům. Po smrti svého bratra Jana odjela Alice Masaryková navždy z Československa. Masaryková

se

29. listopadu

Od

50.

nikdy 1966.

let

nevdala.

V roce

1994

pak

žila

Zemřela byly

její

v Americe. bezdětná ostatky

Alice

v Chicagu přeneseny

do rodinné hrobky Masaryků v Lánech.

73

LOVČÍ, Radovan. Alice Garrigue Masaryková. Život ve stínu slavného otce. Praha : Univerzita Karlova, 2007, s. 329 – 333. ISBN 978-80-7308-189-8. 74 Pamětní desky. In Historické dokumenty a texty : články [online]. Praha : Český červený kříž – Oblastní spolek ČČK Praha 1, 2010. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: . 75 Obec ležící v předměstí Martina na Slovensku. Masarykov dom stále existuje a je spravován stavební firmou rodiny Bártů.

55

Obrazová část: 1.

Fotografie Alice Masarykové – bez popisky.

2.

Fotografie

–

popiska:

Alice

popiska:

Alice

Masaryková

jako

pracovnice

Červeného kříže 3.

Pohlednice

–

Masaryková

s otcem

T.

G.

Masarykem, bratrem Janem a spisovatelem Karlem Čapkem76 4.

Fotografie – popiska: Alice Masaryková

5.

Fotografie – popiska: Alice Masaryková s otcem, foto Vojta, Praha

Kapa deska číslo 1 (K1) Školní

obraz:

Alkohol

jest

jed!,

45

tisk:

Pedagogické

muzeum

J.

A.

Komenského Rozměr:

60

x

cm,

Grafické

studio

Lokša

PrePress

Rakovník

Rámový panel číslo 4 (P4) Podnadpis:

ALICE

GARRIGUE

MASARYKOVÁ

A

ZAHRANIČNÍ

POMOC

ČESKOSLOVENSKÉMU ČERVENÉMU KŘÍŽI

Text: Od začátku svého fungování se musel Československý červený kříž potýkat s tíživými finančními podmínkami. Československo se navíc

po

první

problémy.

Mnoho

potravin

a

zdravotnický

76

světové obyvatel

válce a

potýkalo

především

šatstva,

propukaly

personál

a zdravotnická

dětí

epidemie,

s mnoha

sociálními

trpělo

nedostatkem

chyběl

zařízení,

vyškolený

nedostačovaly

Pohlednici vydalo Okresní muzeum Rakovník, dnes Muzeum T. G. M. Rakovník, v roce 2001.

56

zásoby

léčiv.

Na slovensko-maďarských

hranicích

navíc

v roce

1919 vypukl válečný konflikt.77 Proto první akcí, kterou Alice G. Masaryková

jako

předsedkyně

Československého

kříže,

červeného

zaštítila, bylo uspořádání tzv. Štědrých dnů78 Červeného kříže ve dnech

23.

-

30.

března

1919.

prostřednictvím

veřejné

sbírky

prostředků

aktivní

fungování

pro

Účelem

získat

co

této nejvíce

organizace

akce

bylo

finančních

Červeného

kříže

bez závislosti na státu. Díky veřejné sbírce se podařilo získat do pokladny přesto

Československého

bylo

potřeba

oslovit

červeného ještě

kříže

mnoho

milionové

dalších

dary,

institucí

a obrátit se i na zahraničí.79

Alice

G.

Masaryková

do zahraničí,

podnikla

kde

již

jednala

v roce o

1919

několik

humanitární

cest pomoci

pro Československo.

První zemí, kde se Alice Masaryková obrátila na humanitární organizace, těsně

po

byla

Francie.

skončení

války.

Francie Dámské

pomohla spolky

Československu

tehdy

odeslaly

již

čtyři

vagony šatstva, potravin a hraček pro děti. Tuto první pomoc tehdy

pomohla

připravit

delegátka

Československého

červeného

kříže Hana Benešová. Alice Masaryková se do Francie vypravila v dubnu 1919. Navštívila zde tři spolky, které byly součástí Francouzského

Červeného

Francouzskou

společnost

francouzských

žen.

77

kříže:

Asociaci

pro pomoc

Výsledkem

těchto

francouzských

válečným jednání

raněným byl

a

okamžitý

dam, Unii dar

DORAZIL, Otakar. Pět let práce Československého červeného kříže. Praha : Státní nakladatelství, 1925, s. 28. 78 LOVČÍ, Radovan. Alice Garrigue Masaryková. Život ve stínu slavného otce. Praha : Univerzita Karlova, 2007, s. 259. ISBN 978-80-7308-189-8. 79 Český svět Československému červenému kříži. Praha : Emil Šole, společnost s.r.o., 1919, roč. XV., č. 30, s. 16.

57

gumových drenáží, operačních rukavic a dalších gumových pomůcek, kterých byl v tehdejším Československu velký nedostatek.80 V Paříži červeným

jednala

křížem,

Alice

který

G.

Masaryková

zaslal

také

obvazy

ČSČK

s Kanadským

a zdravotnický

materiál.81 Zároveň

se

jí

ve

Francii

podařilo

mluvit

se zástupci

Amerického červeného kříže. Zde Alice upozornila mimo jiné také na

tíživou

situaci

legionářů

československých

Americký

červený

kříž

působil.

obdrželo

Československo

Od

rozsáhlou

Amerického pomoc.

v Rusku,

červeného

Nejprve

bylo

kde kříže

zasláno

šatstvo a trikotové zboží v celkové hodnotě půl milionu korun. Dále

byla

vypravena

do Československa Parsonsová

a

A.

zásilka

zkušené N.

léků

a v květnu

americké

Lentellová,

1919

ošetřovatelky

které

v roce

přijely

Marion

1920

G.

připravily

první kurz ošetřovatelek ČSČK. Miss Marion Parsonsová se stala také první ředitelkou Státní ošetřovatelské školy u nás. Alici Masarykové se podařilo také získat zkušenou pracovnici Dorostu

Amerického

kříže

červeného

Miss

Fanneal

Harrisonovou,

aby zorganizovala první měsíční ozdravný pobyt pro více než tři sta

pražských

podvyživených

dětí

ve

Vysokých

Tatrách

na Slovensku. V Paříži

jednala

Alice

Masaryková

také

s Rockefellerovou

nadací pro veřejné zdravotnictví a podařilo se jí zařídit plnou úhradu

stipendií

pro

pět

československých

lékařů.

Zároveň

se

Alice Masaryková obrátila na Herberta Hoovera, zástupce Americké podpůrné 80

organizace.

Mise

Herberta

Hoovera

přivezla

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 19. 81 Československému lidu podává Československý červený kříž zprávu o tom, co vykonal od svého založení do roku 1919. Praha : Československý červený kříž [1919], s. 24 – 30.

58

do Československa

zboží

za

několik

milionů

korun.

Jednalo

se

především o potraviny, rybí tuk a mýdlo. Další významná zahraniční mise, která na naše území přijela také díky Alici G. Masarykové, byla mise dr. H. O. Eversola, která z fondů Amerického červeného kříže vybudovala 22 poraden „Našim dětem“. Československý

kříž

červený

obdržel

z USA

na počátku

své

činnosti pomoc celkem v 10 000 bednách a pytlích. Tyto zásilky dopravovaly tzv. lodě lásky. Jedna dokonce při své cestě najela na minu a náklad byl zničen. Velmi významná materiální pomoc pro Československo

pocházela

také

od

krajanů

žijících

v USA.

Tuto pomoc organizoval především kapitán Emanuel Voska, významný spolupracovník T. G. Masaryka v USA za první světové války. Alice G. Masaryková se v roce 1919 obrátila také na Britský červený kříž. Již po skončení války založily anglické členky Červeného kříže tzv. Anglo-český fond, který opatřoval prádlo pro děti a nemocné. V čele celé akce stála Lady Muriel Pagetová, která se osobně za války potkala s T. G. Masarykem na Sibiři. Muriel Pagetová v roce 1919 odjela do Československa a rozhodla se

pomáhat

především

zdravotnických

ústavů

na –

Slovensku. epidemickou

Zřídila

zde

nemocnici

několik

v Turzovce,

dětskou nemocnici v Bytčici, rekonvalescentní ústav v Košicích, dětský domov v Modré. Dále byla díky iniciativě Lady Pagetové na Slovensku

zřízena

mobilní

očkovací

jednotka,

více

než

100

vývařoven, 7 stravoven a 16 sociálně zdravotních stanic.82 Alici

G.

Československého 82

Masarykové

se

červeného

kříže

hned

v začátcích

podařil

odvést

existence

obrovský

kus

Československému lidu podává Československý červený kříž zprávu o tom, co vykonal od svého založení do roku 1919. Praha : Československý červený kříž [1919], s. 24 – 30.

59

práce. Hlavně díky jejímu působení a jejím kontaktům se podařilo získat tolik podpory. Ocenění její práce se jí dostalo v dopise od ředitele

Ligy

Červeného

společností

kříže

a

Červeného

půlměsíce Claudie H. Hilla: „Vím, že Váš Červený kříž měl štěstí – dovolte mi tento výraz – býti v situaci velmi nesnadné, ale zároveň

velmi

věnovati

povzbuzující

od počátku

pro

největší

energii,

péči.

Ve

neboť

Vaší

bylo

zemi

nutno

musili

mu

jste

přemáhati v sociálním i zdravotním ohledu překážky, které jiným by se zdály nepřekonatelné, a tím vytvořili jste dnešní skvělou organizaci využíti

Československého

tohoto

„štěstí“

červeného

k vybudování

kříže.

Jak

pevných

jste

dovedla

základů

stavby,

jejíž první pětiletí nyní slavíte, a jak jste jí zasvětila svou oddanost, své síly a své prostředky ve snaze, aby byla denně dokonalejší, to víme my, kteří jsme měli příležitost sledovati Vaše

úsilí

a

osvědčiti

o

podivuhodném

příkladu,

který

byl

dáván…“83 Díky Alici G. Masarykové se zařadil Československý červený kříž

hned

po

svém

vzniku

mezi

důstojné

spolupracovníky

Mezinárodní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Alice

Masaryková

se

také

aktivně

účastnila

několika

Mezinárodních konferencí ČK a ČP a v letech 1922 – 1928 byla zvolena

do Výkonného

výboru

a

Rady

guvernérů

tehdejší

Ligy

společností ČK a ČP.

Obrazová část: 1.

Fotografie – popiska: Emanuel Voska a Josef Mrázek v říčním přístavu v Praze – Holešovicích

83

Zprávy Československého Červeného kříže. Praha : Československý červený kříž, 1924, roč. IV., č. 4, s. 68 – 70.

60

2.

Plakát – popiska: Plakát pro akci Štědré dny

3.

Fotografie

–

popiska:

Zásoby

potravin

dovezené

do Prahy

z Terstu 4.

Fotografie

–

popiska:

Dr.

Alice

G.

Masaryková

před karlínskou nemocnicí 5.

Fotografie – popiska: Lady Pagetová prohlíží vagóny, které dojely z Francie

6.

Fotografie – popiska: Loď President Wilson, která roku 1919 přivezla zásilku potravin do ČSR

7.

Fotografie – popiska: Lady Pagetová s důstojníky francouzské mise na nádraží

8.

Fotografie – popiska: Dr. Alice G. Masaryková s Emanuelem Voskou

Rámový panel číslo 5 (P5) Podnadpis:

SPOLUPRACOVNÍCI

ALICE

V ČESKOSLOVENSKÉM

MASARYKOVÉ

ČERVENÉM KŘÍŽI

Text: MUDr. Ladislav Procházka První

místopředseda

Československého

kříže

červeného

v letech 1919 – 1924 působil v Praze jako vrchní fyzik. Ladislav Procházka, rodák z Litomyšle, promoval v roce 1896 na lékařské fakultě v Praze a absolvoval různé praxe na dětských klinikách ve

Vídni,

dětský

v Paříži

odborný

a v Praze.

lékař.

ve fyzikátu

hlavního

do nejvyšší

státní

ministrem

Brzy města

zdravotní

zdravotnictví

V Praze

na

to

Prahy. rady

v úřednické

pak

mu

bylo

V roce a

o

také

vládě.

nabídnuto

1919

rok

působil

byl

později V roce

jako místo

jmenován se 1925

stal byl

61

jmenován

vládou

zástupcem

republiky

Československé

v Mezinárodním úřadu veřejného zdravotnictví. Ladislav Procházka zastupoval kříž.

na

mezinárodním

Zúčastnil

konference

se

Ligy

poli

několika

také

Československý

mezinárodních

společností

sjezdů,

kříže

Červeného

červený například

a

Červeného

půlměsíce v letech 1920 a 1922 a konference východoevropských národních společností Červeného kříže ve Varšavě v roce 1923. Ladislav Procházka při práci v ČSČK aktivně aplikoval své zkušenosti z oblasti lékařství a zdravotnictví. Na mezinárodním fóru

kříže

Červeného

právě

tento

pražský

lékař

vystoupil

s potřebou zřízení všeobecné epidemické pohotovosti a ochranného kordonu. Upozorňoval, že nebezpečí šíření epidemií je tak krátce po první válce stále aktuální a že je potřeba zabránit jejich šíření.

Zároveň

poukazoval

na

to,

že

boj

proti

nakažlivým

nemocem je marný, pokud se nedaří zlepšit sociální a zdravotní úroveň lidí. Jako místopředseda Československého červeného kříže podporoval

samaritánské

kurzy

a

kurzy

domácího

ošetřování.

Zároveň propagoval důležitou činnost Dorostu ČSČK.84

Prof. MUDr. Ladislav Syllaba V roce 1924 vystřídal ve funkci prvního místopředsedu dr. Ladislava 1868

Procházku.

v Bystřici

na české

lékařské

u

Ladislav

Syllaba

Benešova.

V roce

fakultě

Po návratu

do

na klinice

vnitřních

vnitřního

lékařství.

84

Prahy

se

a rok stal

chorob

a

se

narodil

1892

pobýval

Sedmnáct

let

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 51 – 56.

získal

doktorát

stáži

v Paříži.

u

prof.

Thomayera

1901

se

stal

provozoval

kříž

června

na

asistentem v roce

16.

1919

–

docentem soukromou

1929.

Praha

:

62

lékařskou

praxi.

Garrigue

Masaryková.

prezidenta doktor

Jeho

Tomáše

Syllaba

Byl

také

byla

přednostou

například

lékařem

Masaryka.85

G.

stal

pacientkou

a

i Charlotta

osobním

Ve svých padesáti I.

interní

přítelem letech

se

kliniky

Lékařské

odborných

asociací

fakulty Univerzity Karlovy.86 Doktor a spolků.

Ladislav

Od

roku

Syllaba

1929

byl

byl

členem

zvolen

předsedou

Spolku

českých

lékařů v Praze87, zároveň byl řádným členem Akademie věd a umění a Státní zdravotní rady. V roce 1918 vydal odborné pojednání O lékařském

poklepu

a

poslechu,

které

bylo

ojedinělé

i na mezinárodním vědeckém poli.88 V Československém červeném kříži byl prof. Ladislav Syllaba členem

Výkonného

důležitým

výboru

zasedáním

a

Hlavního

a poradám.

stanu.

Nejvíce

se

Často zabýval

předsedal otázkami

ošetřovatelství.89

Prof. MUDr. Pavel Kučera Od roku 1924 do roku 1928 působil jako druhý místopředseda Československého 29. září

85

187290

červeného ve Štampachu

kříže.

Pavel

na Mělnicku.

Kučera

se

Vystudoval

narodil gymnázium

MÁDLOVÁ, Vlasta. Jiří Syllaba (8.3.1902 – 17.5.1997). Akademický bulletin [online]. březen 2002 [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1210-9525. 86 SYLLABA, Theodor. Prof. MUDr. Jiří Sylaba, DrSc. Pelikán [online]. březen 2002, roč. 10 [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-2417. 87 SYLLABA, Ladislav. Život spolku českých lékařů od jeho založení do našich dnů. Časopis lékařů českých, 1926, roč. 65, s. 821. 88 DORAZIL, Otakar. Československý Červený kříž 1919 – 1929. Praha : Československý Červený kříž, s. 57 – 64. 89 PISTULKOVÁ, Alena. Osobnosti českého ošetřovatelství. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007, s. 53 – 54. Diplomová práce. Vedoucí práce PhDr. Gabriela Sedláková, Ph.D. 90 KŘÍŽ, Jaroslav. Před 80 lety zemřel prof. MUDr. Pavel Kučera. Hygiena, 2008, roč. 53, č. 1, s. 32.

63

v Českých

Budějovicích

a v roce

1897

promoval

na

lékařské

fakultě v Praze. Specializoval se na anatomii a bakteriologii. Po

skončení

studií

odešel

jako

lékařský

asistent

do Lvova.

Dr. Pavel Kučera se ve Lvově ihned stal nejoblíbenějším členem místního krajanského sdružení. Byl také zvolen předsedou České besedy.

V roce

1901

Bohužel

krátce

na

obhájil to

docenturu

velmi

těžce

na

lvovské

onemocněl

univerzitě.

a

rozhodl

se

pro návrat do Čech. Po úplném uzdravení se v roce 1906 vrátil zpět

do

Lvova

Při hygienickém

a

byl

ústavu

zde

jmenován

zřídil

profesorem

bakteriologickou

hygieny.

vyšetřovací

stanici a postupně zde založil centrum protiepidemické služby celé východní Haliče. V roce 1907 byl jmenován členem zemské zdravotní ve Vídni.

rady

a

v roce

1913

Za první

světové

války

nejvyšší odmítl

zdravotnické

nabídku

působit

rady jako

vrchní lékař rakouské armády a zůstal ve Lvově. Po celou válku zde

působil

jako

nejuznávanější

specialista

na epidemické

choroby. Po vzniku Československa se prof. Kučera vrátil do vlasti, kde se společně s významným fyziologem prof. Edwardem Babákem podílel

na

založení

Lékařské

fakulty

Masarykovy

univerzity

v Brně. Zde působil jako řádný profesor, děkan fakulty i rektor univerzity. Zároveň pracoval na vybudování Státního zdravotního ústavu v Praze a později se také stal jeho prvním ředitelem. V rámci Československého červeného kříže působil především ve Výkonném výboru a Hlavním stanu ČSČK.91

91

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 65 – 70.

kříž

1919

–

1929.

Praha

:

64

Generál MUDr. Vladimír Haering Působil

jako

Československého

druhý

místopředseda

kříže,

červeného

a

právě

Společnosti on

byl

jedním

ze zakládajících členů organizace. Vladimír

Haering

se

narodil

v roce

1882

v Benešově.

Po promoci na lékařské fakultě v Praze a následném absolvování vojenské služby působil pět let ve vinohradské nemocnici. V roce 1912 odjel s výpravou českých lékařů ošetřovat raněné ze srbskoturecké války. Stal se vedoucím jednoho z chirurgických oddělení ve vojenské nemocnici v Bělehradě. V červnu 1914 byl jmenován primářem

chirurgického

Po vypuknutí

první

oddělení

světové

nadlékař

do

rakouské

a do roku

1916 pracoval

městské

války

armády.

musel

V roce

v různých

nemocnice odejít 1914

ruských

v Ostravě.

jako

padl

záložní

do

nemocnicích.

zajetí V roce

1916 se stal členem výboru Svazu československých spolků na Rusi a v květnu 1917 se stal plukovním lékařem 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. Zúčastnil se také bitvy u Zborova, kde řídil polní obvaziště. Následně působil jako správce zdravotní kanceláře při odbočce československé národní rady v Kyjevě a pak v divizním

lazaretu.

Po

odchodu

československých

legionářů

z Ukrajiny zorganizoval první legionářský sanitní vlak. Později byl

jmenován

na Rusi. vlaky,

zdravotním

Dohlížel

na zřizování

infekční

v Jeniseji

a

v Irkutsku.

kolonu,

ve

Při

náčelníkem

své

lazaretů,

nemocnice

Vladivostoku službě

československého

a

pro

zřídil

vojska

dva

sanitní

venerické

nemoci

venerologické

u československých

ambulatórium legií

v Rusku

spolupracoval s Americkým červeným křížem. Dr.

Vladimír

Československým

Haering

válečným

byl

křížem,

za

své

služby

Štefánikovým

vyznamenán

řádem

sokola

65

s meči

a

stuhou,

spojeneckou

a

revoluční

francouzským

medailí

medailí

československou,

Válečným

křížem

s palmou.

Z Ruska

do Československa se navrátil 20. června 1920. Po svém návratu byl jmenován ředitelem zdravotního odboru ústředí

ČSČK.

Československý

kříž

červený

zastupoval

i v zahraničí. V roce 1922 se zúčastnil mezinárodního kongresu Ligy společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce v Ženevě, v roce

1926

a v roce

mezinárodního

1927

sjezdu

mezinárodního

první

pomoci

sjezdu

v Amsterdamu

vojenských

lékařů

a farmaceutů ve Varšavě. Se

jménem

doktora

Haeringa

bylo

spojeno

také

sanatorium

v Žitné ulici v Praze. Haeringovi se podařilo z původně malého nenápadného

ústavu

vytvořit

jedno

z nejvyhledávanějších

zdravotnických zařízení. Sanatorium sám řídil a prováděl také některé operační zákroky. Po roce 1938, kdy musela odejít dr. Alice Masaryková do zahraničí, převzal generál Haering funkci předsedy

Československého

červeného

kříže.

V roce

1940

byl

zatčen a odsouzen. Zemřel na následky věznění v německém městě Hammeln.92

Prof. PhDr. František Drtina Do

roku

1922

vykonával

funkci

předsedy

Ústředního

sboru

Dorostu Československého červeného kříže. František Střední

školu

Drtina

pocházel

absolvoval

z obce

v Praze

Hněvšín

na Dobříšsku.

a po maturitě

se

přihlásil

na filosofickou fakultu. Krátce po studiích odjel na zkušenou do

92

zahraničí. Procestoval Německo, Švýcarsko, Francii a Anglii.

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 71 – 76.

kříž

1919

–

1929.

Praha

:

66

Od roku 1891 začal přednášet na univerzitě, kde se brzy stal mezi studenty nejoblíbenějším učitelem. několik

významných

publikací,

František Drtina napsal

které

byly

záhy

přeloženy

do několika evropských jazyků. Uveďme například knihy Myšlenkový vývoj evropského lidstva nebo Ideální výchovy. Drtina redigoval také

několik

vědeckých

časopisů,

jako

například

časopis

Naše

Doba a Pedagogické rozhledy. Po vzniku Československa se stal státním tajemníkem na ministerstvu školství. Předsednictví

v

Ústředním

sboru

Dorostu

Československého

červeného kříže zastával František Drtina až do své předčasné smrti v roce 1925.93

Josef Tůma Roku 1925 se Josef Tůma stal nástupcem Františka Drtiny v předsednictví

Ústředního

sboru

Dorostu

Československého

červeného kříže. Josef Tůma působil až do roku 1918 jako venkovský učitel na Kolínsku.

Přesto

teoretikem. a usiloval

Byl o

byl

členem

vydávání

zároveň

výborným

společnosti

kvalitních,

pedagogickým

Dědictví

obrázkových,

Komenského ale

cenově

dostupných knih pro mládež. Po

vzniku

Československé

republiky

mohl

své

myšlenky

realizovat na půdě ministerstva školství. Stále aktivně působil ve společnosti Dědictví Komenského a zároveň redigoval časopis Pedagogické rozhledy.94

93

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 77 – 83. 94 Tamtéž, s. 84 – 89.

kříž

1919

–

1929.

Praha

:

67

MUDr. Bedřich Welz Zakladatel červeného

kříže

v Litomyšli. kříže

se

samaritánské Bedřich

V rámci

zabýval

organizace

Welz

působil

společnosti

především

Československého

jako

primář

Československého

myšlenkou

nemocnice červeného

samaritánství,

výukou

a poskytováním první pomoci. Na toto téma publikoval také mnoho článků a příspěvků. Své myšlenky a zkušenosti v oblasti první pomoci se mu podařilo shrnout v knize Lékař a samaritán, která se

stala

kniha

základní

byla

publikací

bohužel

jedním

pro samaritánskou z jeho

posledních

činnost. počinů.

Tato

Zemřel

na následky těžké nemoci v roce 1921 v nedožitých 55 letech.95

Růžena Svobodová V prvních letech činnosti Československého červeného kříže zastávala funkci ředitelky tiskové kanceláře ústředí ČSČK. Narodila se v Mikulovicích u Znojma, kde její otec spravoval klášterní panství. Brzy se rodina přestěhovala do Prahy a ona vyrůstala získal

v premonstrátském

velký

služební

klášteře

byt.

Růžena

na

Strahově,

Svobodová

kde

vychodila

otec vyšší

dívčí školu. Navštěvovala také klášterní penzionát Sacré Coeur na Smíchově, aby se zdokonalila ve francouzštině. Po absolvování školy

se

za básníka známí

stala F.

básníci

domácí

X.

učitelkou.

Svobodu.

Její

a spisovatelé

V roce

věhlasný Antonín

1890

„salon“ Sova,

se

provdala

navštěvovali

Vilém

Mrštík,

František Václav Krejčí, F. X. Šalda, herečka Hana Kvapilová, z literárně Pujmanová.

95

činných V průběhu

žen

Božena

první

Benešová

světové

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 90 – 94.

války

kříž

a

později působila

1919

–

1929.

i Marie v Českém

Praha

:

68

srdci. Od roku 1918 se ujala práce v Československém červeném kříži.

Kromě

tiskové

se

činnosti

zabývala

také

vysíláním

zdravotně oslabených dětí na ozdravné pobyty do Švýcarska. Roku 1918 založila časopis Lípa (ilustrovaný časopis Dorostu ČSČK), který sama redigovala. V roce 1919 pod její redakcí vyšla první kniha

Čítanek

k člověku“.

Československého

Tato

kniha

byla

kříže

červeného

pro Růženu

„O

Svobodovou

úctě

zároveň

poslední, kterou mohla redigovat. Zemřela na následky těžkého onemocnění 1. ledna roku 1920.96

Prof. MUDr. Rudolf Jedlička Velmi aktivně působil ve Výkonném výboru Československého červeného kříže. Rudolf Jedlička se narodil 20. února 1869 v Lysé nad Labem v rodině

praktického

vystudoval klinice

medicínu. dr.

lékaře. Po

Maixnera

Dle

studiích a

rodinné krátce

poté

tradice pobýval

nastoupil

i

Rudolf

na

jako

interní asistent

na chirurgickou kliniku prof. Madla. V roce 1901 se habilitoval na

docenta,

v roce

1907

se

stal

mimořádným

a

v 1921

řádným

profesorem. MUDr. Rudolf Jedlička byl skvělým, vyhledávaným a oblíbeným chirurgem. (zavedl

Byl

zároveň

například

průkopníkem

chirurgické

nových

léčení

léčebných

chronického

metod

žaludečního

vředu). Prosazoval používání rentgenových paprsků. Bohužel právě rentgenové záření zřejmě způsobilo rakovinné bujení na prstech jeho

96

levé

ruky.

Nakonec

mu

musely

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 95 – 100.

být

tři

kříž

prsty

1919

–

amputovány.

1929.

Praha

:

69

I s tímto handicapem pokračoval dál úspěšně ve své chirurgické praxi a vyléčil mnoho pacientů. Velice se zajímal o práce s tělesně postiženými. V roce 1913 vybudoval speciální ústav určený právě pro ně. Dodnes nese tento ústav

sídlící

v Praze

jeho

jméno.

MUDr.

Jedlička

usiloval

především o to, aby v jeho ústavu mohli tělesně postižení získat alespoň uplatnit

částečně

takové

v pracovním

tělesné

procesu

a

schopnosti, zařadit

se

aby

se

mohli

do společenského

života. Tím byl tento ústav zcela jedinečný. Část prostředků na vybudování ústavu daroval profesor Jedlička zcela z vlastních zdrojů. Profesor Rudolf Jedlička stál také u založení věhlasného podolského sanatoria (později zde byl zřízen Ústav péče o matku a dítě). V Československém aktivním

členem

červeném

Výkonného

kříži

byl

výboru

a

profesor členem

Jedlička Kuratoria

Ošetřovatelské školy. Zemřel na ischemickou chorobu srdeční.97

Obrazová část: 1.

Fotografie MUDr. Ladislava Procházky – bez popisky.

2.

Fotografie prof. MUDr. Ladislava Syllaby – bez popisky.

3.

Fotografie prof. MUDr. Pavla Kučery – bez popisky.

4.

Fotografie Generála MUDr. Vladimíra Haeringa – bez popisky.

5.

Fotografie prof. PhDr. Františka Drtiny – bez popisky.

6.

Fotografie Josefa Tůmy – bez popisky.

7.

Fotografie MUDr. Bedřicha Welze – bez popisky.

97

DORAZIL, Otakar. Československý Červený Československý Červený kříž, s. 101 – 105.

kříž

1919

–

1929.

Praha

:

70

8.

Fotografie Růženy Svobodové – bez popisky.

9.

Fotografie prof. MUDr. Rudolfa Jedličky – bez popisky.

Rámový panel číslo 6 (P6) Podnadpis: ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ A SAMARITÁNSKÁ SLUŽBA

Text: Již 2. listopadu 1918 nabídlo české dobrovolné hasičstvo svou pomoc ve službě zdravotních kolon vojenskému velitelství a Červenému kříži. Nabídka hasičstva byla přijata, a tím byl položen

základ

hasičského

českého

samaritánství.

Vycházel

i Zpravodaj hasičské samaritánské služby Červeného kříže.98 „Působnost na bojující

Červeného

armády.

kříže

Proto

v začátcích

vztahovala

záchranná

činnost

se

byla

jen

různě

organisována v městech a i zemích. Někde obstarávají záchranné práce

policejní

dobročinné i hasičské Rakouským

spolky

strážnice

a instituce.

zbrojnice zákonem

a lékárny,

se

z roku

V německých

stálými 1870

jinde

je

jsou městech

hlídkami povinností

to

různé

jsou

to

samaritánskými. obcí

pečovati

o raněné a dopravovati je zdarma do nemocnice. V zemích českých pečují o záchrannou službu obecní strážníci a větší průmyslové závody zřizují již samostatné záchranné sbory. V době založení sokolských jednot a později i hasičských sborů konány jsou již samostatné zdravotní přednášky i první kursy první pomoci. Tyto přednášky jsou pořádány v době zdravého a praktického uvažování s ohledem na pracovní výkonnost.“99

98

LEVIT, Vít. Samaritská služba a první pomoc : Hasičský kurs v otázkách a odpovědích. Praha : Zemská hasičská jednota v Čechách, 1939, s. 24. 99 Historie samaritánství [online]. Rakovník : Občanské sdružení klubu historie Červeného kříže, 2010. [cit. 2010-01-07]. Dostupný z WWW: .

71

Z historie hasičského samaritánství Již roku 1862 zakládali v některých anglických městech tzv. ochranné spolky, které měly za úkol ošetřovat raněné a nemocné při požáru – to byly zárodky pozdějších hasičských samaritánů. U nás

vznikl

dne

8.

prosince

1857

Pražský

dobrovolný

sbor

ochranný v Praze na doporučení tehdejšího ředitele c.k. Policie pražského barona Päumana s cílem: „… ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí, jak životy lidské, tak majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně.“ Tvořilo jej sdružení 36 dobrovolníků z řad hasičů a několik členů Červeného kříže, kteří k případům vyjížděli v uniformách připomínajících

průvodčí.

Sbor

měl

povozy,

kočáry,

nosítka

zdravotníka

z konce

a sedačky. Pro

zajímavost

uvádíme

obsah

torny

19. století, který měl zajistit spolu s dovednostmi samaritána pomoc postiženému:

1.

Lněný olej s vápennou vodou na spáleniny a opařeniny

2.

Karbolová voda na vymytí ran

3.

Hofmanské kapky do vody nebo cukr při mdlobách

4.

Čpavek k čichání omdlévajícímu, též při píchnutí hmyzu neb uštknutí hada

5.

Ocet ku tření těla a k čichání

6.

Koňak při velké slabosti

7.

Karbolová kyselina na karbolovou vodu, dále bavlna na rány, diachylová náplast, plátěné obvazy, nitě, jehly, špendlíky, nůžky a jeden trojcípý šátek

72

Spolupráce Československého červeného kříže a Svazu dobrovolného hasičstva československého Krátce po svém vzniku byla Československému kříži nabídnuta spolupráce

se

Svazem

dobrovolného

hasičstva

československého

v oblasti samaritánství a první pomoci. První, institucionální úpravu

spolupráce

tvořila

smlouva

mezi

a

ČSČK

Svazem

dobrovolného hasičstva československého ze dne 12. října 1929. Tato

smlouva

vzájemné

řešila

vztahy

obou

organizací

a

výkon

samaritánské služby na všech úrovních. Samaritánství mělo velký význam i v dobách mírových, a tak muselo

být

efektivně

zorganizováno.

Nejmenší

jednotkou

samaritánskou u malých sborů byla samaritánská stráž o 3 mužích a 2 ženách s velitelem v čele. Větší sbory mívaly samaritánské čety o 3 strážích, na jejímž čele stojí zkušený samaritán-četař. Stráže hasičského okrsku tvořily okrskovou samaritánskou kolonu, které

velel

okrskový

samaritánský

náčelník

(ten

byl

výkonným

dozorcem všech stráží svého okrsku a podléhal rozkazům státního obvodního působnosti

lékaře).

Samaritánské

obvodního

lékaře

různé

kolony kurzy

prováděly a

při

v místě živelných

pohromách a velkých akcích tvořily pod jeho vedením samostatnou pracovní jednotku.100 Velitelé tvořili,

samaritánských

spolu

se

župním

kolon

v oblasti

samaritánským

hasičské

náčelníkem,

župy župní

samaritánský sbor. Tomu byl přidělen župní instruktor – lékař jako župy.

vedoucí

veškerého

Pravidelné

školení

schůze

samaritánů

samaritánských

v oblasti kolon

a

hasičské župních

samaritánských sborů se nekonaly, pouze v případě potřeby se 100

WELZ, Bedřich. Lékař a samaritán : Kruh šesti přednášek o prvním přispění raněným a bezvědomým s jedním stem a sedmdesáti obrazy. Praha : Československý červený kříž, 1921, s. 11.

73

podle Župní

rozkazu

shromažďovaly

samaritánský

k činnostem

náčelník

svolával

v ohrožených jednou

místech.

ročně

všechny

vedoucí samaritánských složek hasičské župy ke společné schůzi, na které se stanovoval pracovní plán a podávaly návrhy na volbu vedoucího náčelníka v župě (podobný systém fungoval i v okrscích za účasti samaritánů celého okrsku). Župní

samaritánští

samaritánský který

byl

sbor

vždy

samaritánský na zemském

náčelníci

tvořili

s krajským

samaritánským

v čele

členem

zemského

náčelník území

po

v kraji

samaritánského

zajišťoval technické

i

náčelníkem,

odboru.

samaritánskou vzdělávací

krajský

Zemský činnost

stránce,

měl

na starosti i výroční statistiku. Vrcholem samaritánské organizace hasičstva pak byl Svazový odbor

samaritánský,

do

něhož

vysílaly

své

zástupce

všechny

zemské hasičské jednoty.

Obrazová část: 1.

Fotografie

–

popiska:

Četa

samaritánské

služby

hasičské

s výstrojí 2.

Fotografie – popiska: Odnášení neštěstím stiženého v náručí

3.

Fotografie

–

popiska:

Odnášení

neštěstím

stiženého

dvěma

samaritány pomocí věnce 4.

Fotografie

–

popiska:

Odnášení

dvěma

samaritány

pomocí

popruhů 5.

Fotografie – popiska: Odnášení třemi samaritány po ošetření zlomené končetiny

6.

Fotografie ve výzbroji

–

popiska:

Člen

samaritánské

služby

hasičské

74

7.

Pohlednice

Veselé

Vánoce

a

Šťastný

Nový

rok

–

popiska:

Dobová pohlednice 8.

Schéma

Samaritánská

organizace

Československého

červeného

kříže – bez popisky. 9.

Schéma

Organizace

samaritské

služby

Československého

červeného kříže – bez popisky.

Kapa deska číslo 2 (K2) Školní obraz: Změny mozku vlivem lihovin, Pedagogické muzeum J. A. Komenského Rozměr:

30

x

60

cm,

tisk:

Grafické

studio

Lokša

PrePress

Grafické

studio

Lokša

PrePress

Rakovník

Kapa deska číslo 3 (K3) Text: Čti na šest metrů!101 Rozměr:

30

x

30

cm,

tisk:

Rakovník

Rámový panel číslo 7 (P7) Podnadpis: DOROST ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE

Text: První návrh na zapojení mládeže do činnosti Červeného kříže je

datován

již

od

roku

1892.

Červeného

kříže

se

pokusila

Červeného

kříže

prosadit

Na

5.

myšlenku

Společnost

Mezinárodní vzniku

konferenci

dorostové

moravských

žen.

sekce

Bohužel

tehdy byl návrh zamítnut.102 101

Lidské oko. Měsíčník Dorostu Československého Červeného kříže, 1923, roč. IV., č. 3, s. 29 – 30. 102 ŠVEJNOHA, Josef. Historie Mezinárodního Červeného kříže. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 2008, s. 61. ISBN 978-80-87036-28-0.

75

K výrazným

změnám

pro humanitární po první

v pohledu

organizaci

světové

válce.

na

jako Bylo

je

to

práci

dětí

a mládeže

Červený

kříž

došlo

také

v důsledku

až

rozšíření

orientace Červeného kříže na činnost v době míru. Péče o raněné vojáky, válečné zajatce a pomoc při katastrofách, kterou Červený kříž

do té

doby

především

vykonával,

spadal

hlavně

do

světa

dospělých. V Kanadě,

USA,

Austrálii,

na

Novém

Zélandu

a v dalších

státech západní Evropy se za první světové války účastnily děti některých

podpůrných

akcí

pro raněné

a

strádající

vojáky

a civilní obyvatelstvo. Základním heslem těchto malých pomocníků bylo „Sloužím“. Ještě za první světové války proto jako odezva na

tyto

aktivity

vznikly

v Kanadě,

USA

a Austrálii

první

dorostové sekce Červeného kříže. Dorost Československého červeného kříže vznikl na základě povolení

Ministerstva

školství

a

národní

osvěty

26.

ledna

2001.103 Práci Dorostu řídil ústřední výbor, který byl složen z pedagogů,

lékařů

Československého

a sociálních

červeného

kříže

pracovníků. byl

Předsedou

univerzitní

Dorostu

profesor

dr.

František Drtina. Po jeho smrti se předsednictví ujal pedagog Josef

Tůma.

Čestnou

předsedkyní

Dorostu

Československého

červeného kříže byla dr. Alice Masaryková. Už

na

počátku

činnosti

Dorostu

začal

vycházet

„Měsíčník

Dorostu Československého červeného kříže“. První číslo časopisu uváděla

slova

prezidenta

republiky

T. G.

Masaryka:

„Děti,

povídají mi v Červeném kříži, že teď se musíte trochu starat o sebe, v naší republice prý musí každý pracovat a být slušný.

103

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 16.

76

Tož vás žádám předně: každý se starej o své tělo, abyste byly umyty a čisty! Druhé: starej se každý o svou dušičku a tož buďte k sobě upřímny a pravdomluvny! A také pomáhejte jeden druhému a rády a jak jen můžete!“104

Obrazová část: 1.

Fotografie – popiska: Delegace Dorostu Červeného kříže s dr. Alicí G. Masarykovou

2.

Fotografie

–

popiska:

Delegace

Dorostu

Červeného

kříže

s dárky, které přivezla pro prezidenta T. G. Masaryka do Lán 3.

Schéma Organizace Dorostu Československého červeného kříže – bez popisky.

4.

Text Dvanáct zdravotních pravidel Dorostu Červeného kříže – bez popisky.

5.

Text

Pozdrav

Dorostu

Československého

červeného

kříže

od Karla Tomana – bez popisky.

Kapa deska číslo 4 (K4) Kopie třídního seznamu: Dorost Československého červeného kříže, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech Rozměr: 60 x 45 cm, tisk: Grafické studio Lokša PrePress Rakovník

Kapa deska číslo 5 (K5) Školní obraz: Držení těla v postoji přímém (v pozoru) u hochů, Pedagogické muzeum J. A. Komenského Rozměr:

60

x

45

cm,

tisk:

Grafické

studio

Lokša

PrePress

Rakovník

104

Měsíčník Dorostu Československého Červeného kříže. Československého Červeného kříže, 1921, roč. I, č. 1, s. 2.

Praha

:

Dorost

77

Kapa deska číslo 6 (K6) Školní

obraz:

Držení

těla

při

správném

sedění

-

hoši,

Pedagogické muzeum J. A. Komenského Rozměr:

60

x

45

cm,

tisk:

Grafické

studio

Lokša

PrePress

Rakovník

Kapa deska číslo 7 (K7) Školní

obraz:

Držení

těla

při

správném

sedění

-

dívky,

Pedagogické muzeum J. A. Komenského Rozměr:

60

x

45

cm,

tisk:

Grafické

studio

Lokša

PrePress

Rakovník

Rámový panel číslo 8 (P8) Podnadpis: ČINNOST DOROSTU ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE

Text: Zřizování hygienických koutků V prvních

letech

se

činnosti

Dorost

Československého

červeného kříže orientoval hlavně na péči o zdraví, pěstování potřebných o hygienu

zdravotních prostředí.105

návyků

u dětí

V mnoha

a

školách

mládeže na

a

počátku

na

péči

20.

let

neexistovaly šatny ani umývárny. Proto Dorost Československého červeného s umyvadlem,

kříže mýdlem

zřizoval a

ve

ručníkem,

školách

hygienické

organizoval

pastování

koutky podlah

a zřizoval zdravotnické koutky.106

105

ŠVEJNOHA, Josef. 80 let činnosti Českého červeného kříže 1919 - 1999. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 1999, s. 11. 106 ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 25.

78

Pořádání ošacovacích, ovocných a vánočních nadílek Dorost Československého červeného kříže se zapojoval do péče o

chudé

děti,

děti

obyvatel

Slovenska,

Dorostu

například

ruských kteří

šili

se

uprchlíků

a

pomáhal

vystěhovali

panenky,

do

vyráběli

také

Ameriky. hračky

dětem

Členové

pro

děti

v nemocnicích, tiskli knihy pro slepce aj.107

Zasílání školních potřeb, hlavně do horských oblastí Slovenska Dorost Československého červeného kříže často organizoval sbírky za účelem shromáždění školních potřeb, které pak zasílal do chudších částí republiky. Výtěžek na nákup potřeb získávali členové Dorostu většinou vlastní činností.

Obrazová část: 1.

Fotografie

–

popiska:

Dorost

při

st.

měšťanské

škole

v Michalovcích balí ovoce pro státní lidovou školu v Čadci 2.

Fotografie – popiska: Dorost ČSČK z Jičína před odesláním vánoční nadílky

3.

Novinový výstřižek První dobrý skutek Dorostu Čs. Č. kříže – bez popisky.

4.

Fotografie – popiska: Dorost v Pacéřích balí ovoce pro školu ve Vítkovicích

5.

Novinový výstřižek Školní potřeby pro Podkarpatskou Rus – bez popisky.

6.

Fotografie – popiska: Dorost ČSČK v Brně vezou na nádraží dary pro menšinovou školu

7.

107

Novinový výstřižek Ručníky ve školách – bez popisky.

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 25.

79

8.

Fotografie – popiska: Děti z Prahy zahájily mytí u nových umyvadel Dorostu Československého červeného kříže

9.

Fotografie – popiska: Jak to vypadalo o přestávce ve škole v České Třebové

10.

Fotografie – popiska: Mytí rukou na měšťanské škole v Čermné u Kyšperka

11.

Fotografie

–

popiska:

Koutek

čistoty

na

výstavě

našeho

Dorostu v Polance nad Odrou 12.

Fotografie – popiska: Hygienický koutek jednotřídní školy v Ubišíně u Jirmanova

Rámový panel číslo 9 (P9) Podnadpis: ČINNOST DOROSTU ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE

Text: Vybavování škol lékárničkami Dorost (včetně

ČSČK

séra

pořizoval

proti

hadímu

do

škol

plně

uštknutí),

vybavené

které

také

lékárničky pravidelně

obměňoval a doplňoval. Dorost Československého červeného kříže pořádal pro žáky obecných i středních škol kurzy první pomoci, na nichž přednášeli učitelé, lékaři a sestry Červeného kříže.108

Zřizování sprch ve školách, budování koupališť, dětských hřišť, školních šaten Členové Dorostu ČSČK zřizovali ve školách potřebné chybějící vybavení. Kromě toho také vyráběli papuče, přezůvky, poličky, stojany, botníky, šatní skříňky aj.109 108

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 26. 109 PROCHÁZKA, Jiří, ŠVEJNOHA, Josef. 80 let Dorostu Českého červeného kříže. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 2000, s. 21.

80

Mezinárodní dopisování mezi Dorosty Červeného kříže Dorost

Československého

červeného

kříže

patřil

v oblasti

dopisování k světově nejaktivnějším.110

Výchova dětí k samostatnosti a soběstačnosti Hlavní metodou této výchovy bylo například: sběr a prodej hub,

léčivých

pořádání

rostlin,

různých

tombol,

sběr

chroustů

bazarů,

hraní

za odměnu, loutkového

ale a

také

dětského

divadla.

Výchova ke vzájemné pomoci Vzájemná pomoc, pomoc chudým, nemocným nebo hladovým patřila k základním

myšlenkám

Dorostu

ČSČK.

Pomáhali

jednotlivci

nebo

celé třídy. Každý podle svých možností.

Obrazová část: 1.

Fotografie

–

popiska:

Členové

Dorostu

ČSČK

v Praze

–

Smíchově při používání lékárničky 2.

Fotografie – popiska: Nácvik první pomoci

3.

Fotografie – popiska: Dorost ČSČK při výcviku první pomoci

4.

Novinový výstřižek Skříně na obuv z beden – bez popisky.

5.

Fotografie – popiska: Umyvadlo Dorostu ČSČK

6.

Dopis

Pozdrav

Dorostu

Novozélandského

Červeného

kříže

–

bez popisky. 7.

Novinový výstřižek Co dělal náš Dorost v školním roce 1923 – 1924 – bez popisky.

110

ŠVEJNOHA, Josef. Stručný přehled historie ČSČK. Praha : Federální výbor Československého červeného kříže, 1990, s. 26.

81

8.

Fotografie – popiska: Děti z měšťanské školy ve Zlíně píší svým přátelům do Ameriky

9.

Novinový

výstřižek

Pamatujte

na

nemocné

spolužáky

–

bez popisky. 10.

Novinový

výstřižek

Jak

pracuje

Dorost

volné

Dopravní

akce

Dorostu

školy

práce

v Kladně – bez popisky. 11.

Fotografie

–

popiska:

Amerického

červeného kříže 12.

Fotografie – popiska: Dorost na obecné škole v Bílkovicích při práci u školního pařeniště

13.

Fotografie uspořádal

–

popiska:

Dorost

ČSČK

Scéna

z vánoční

státní

besídky,

obecné

školy

Čínské

zrcadlo

kterou

Masarykovy

v Užhorodě 14.

Fotografie

–

popiska:

Ze

hry

na obecné

a měšťanské škole v Čáslavi

Rámový panel číslo 10 (P10) Podnadpis: POMOC ČESKOSLOVENSKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE VE VOJENSKÝCH KONFLIKTECH NA SLOVENSKU

Text: Hned červený

od kříž

nejakutnějším

počátku

své

vyrovnávat patřilo

existence s mnoha

zajištění

se

musel

problémy.

rychlé

Československý K

pomoci

těm při

prvním

vojenském

slovensko-polském a slovensko-maďarském konfliktu. Dne 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát. Bohužel, ne všechny sousední země Československa chtěly akceptovat tento stav. Nesouhlasilo především Maďarsko a Polsko, protože

si

tyto

státy

nárokovaly

mezinárodně

uznaná

82

území.

československá republika

vyřešit

na slovenském

Problém

vojenskou

území

musela

obranou.

byly

mladá

Československá

Především

z hlediska

boje

zajištění

s Maďary zdravotní

a zásobovací služby velice komplikované. Na

konci

nemocnicích

roku

1918

všeobecná

a pomocného

panovala

krize.

zdravotnického

obzvláště

Většina

personálu

ve vojenských

nečeských

tyto

nemocnice

lékařů opustila.

Bylo potřeba zmobilizovat nové síly a obrátit se i na původní zdravotnický

personál.

Krize

panovala

také

v zásobování

vojsk

léky a potravinami vůbec.111 Ministerstvo červenému tratích,

kříži kudy

vojenskými

národní zřízení

obrany

občerstvovacích

projíždělo

nemocnicemi.

svěřilo

vojsko, Ústřední

a

ve

Československému

stanic městech

nemocnice

na

hlavních

s

Červeného

většími kříže

v Karlíně, která disponovala 1.600 lůžky, byla ihned zásobena prádlem a léky. Zároveň byly zalarmovány ošetřovatelky, které měl Červený kříž v evidenci. Československý červený kříž přispěl armádě svými zásobami léků a obvazů, které byly původně získány darem od amerického, kanadského

a

francouzského

Červeného

kříže.

Do

polního

zdravotního skladiště v Uherském Hradišti a armádě na Slovensko zaslal Červený kříž celý vlak s bednami sanitního materiálu.112 Po

několika

měsících

naštěstí

vojenský

konflikt

ustal.

Přesto na slovensko-maďarských hranicích zůstávalo stále velké množství vojáků. Československý červený kříž pro ně zajišťoval

Deset let Československé republiky. Díl I. Praha : [s.n.], 1928, s. 218 223. 112 DORAZIL, Otakar. Československý Červený kříž 1919 – 1929. Praha : Československý Červený kříž, 1929, s. 122 – 125. 111

83

dodávky

balíků

a

dopisů

a

ujal

se

také

pátrací

služby

po nezvěstných vojácích.

Obrazová část: 1.

Fotografie – popiska: Operační stan v poli

2.

Fotografie – popiska: Operace v divizní nemocnici v Praze

3.

Fotografie – popiska: Zdravotnická hlídka

Rámový panel číslo 11 (P11) Podnadpis: ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ A HROZBA VÁLKY

Text: Koncem třicátých let rostlo v Československu i celé Evropě politické

napětí.

Alice

Masaryková

do

posledního

okamžiku

věřila, že nedojde k válce. Velice bolestně ji zasáhl mnichovský diktát nucena

a následné

obsazení

emigrovat.

kříže

ji

MUDr.

Vladimír

části

Československa.

V předsednictví

vystřídal

dlouholetý

Haering.

Československého

spolupracovník

Bohužel

Nakonec

červeného

v ČSČK

předsednickou

byla

Generál

funkci

mohl

zastávat pouze dva roky. V roce 1940 byl zatčen a uvězněn. Ačkoliv se každoročně konal Mír ČSČK a byly propagovány mírové myšlenky, hrozba války postupně rostla už od poloviny třicátých let. Na mnoha propagačních materiálech se objevovaly návody,

jak

při leteckém

používat náletu.

plynovou

Nikdo

si

masku ale

nebo

nedokázal

jak

si

počínat

představit,

jaké

hrůzy v budoucnu čekají Evropu a celý svět a jakou zkouškou bude muset Červený kříž projít.

84

Obrazová část: 1.

Nákres Účinek výbušných a plynových pum – bez popisky.

2.

Text Návod ku nošení a používání ochranné masky proti plynům – bez popisky.

3.

Nákres

Železobetonové

střechy

bezpečné

proti

bombám

–

bez popisky. 4.

Nákres Řez podzemním krytem železobetonovým – bez popisky.

5.

Nákres

Suterén

bezpečný

proti

trhacím

bombám

a

proti

plynovým útokům leteckým – bez popisky. 6.

Nákres Vítězné náměstí zabezpečené proti leteckým útokům – bez popisky.

7.

Titulní list z knihy Obrana proti leteckým útokům – celková popiska

na

konci

panelu:

Nákresy

pochází

z knihy

Obrana

proti leteckým útokům, kterou vydal ČSČK v roce 1933

4.2.2.2

Sbírkové předměty – solitérní exponáty

Diorama lékařské ordinace: -

bílá

plechová

skříň,

Pamětní

síň

Alice

G.

Masarykové

a Českého červeného kříže v Lánech -

kovový sterilizátor, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze

-

skleněné

injekční

stříkačky

–

2

ks,

Zdravotnické

muzeum

Národní lékařské knihovny v Praze -

jehly k injekčním stříkačkám – 2 ks, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze

-

pouzdro

na

jehly,

knihovny v Praze

Zdravotnické

muzeum

Národní

lékařské

85

-

sterilní nitě – 2 ks, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze

-

stetoskop,

Zdravotnické

muzeum

Národní

lékařské

knihovny

v Praze -

zubařské

nástroje

–

12

ks,

Zdravotnické

muzeum

Národní

lékařské knihovny v Praze -

neurologické kladívko, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze

-

polní operační sada, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze

-

lékovka

–

3

ks,

Zdravotnické

muzeum

Národní

lékařské

Národní

lékařské

knihovny

historie

Českého

červeného

knihovny v Praze -

skalpel,

Zdravotnické

muzeum

v Praze -

bílý

keramický

hmoždíř,

Klub

kříže -

zdravotnické kladívko, Klub historie Českého červeného kříže

-

skleněná nádoba s vatovými tampony, Klub historie Českého červeného kříže

-

kovové

sterilizátory,

Pamětní

síň

Alice

G.

Masarykové

a Českého červeného kříže v Lánech -

kovové nůžky, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

kleště, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

obvazový materiál, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

skleněná lahvička s jodovou tinkturou, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

86

-

hnědá skleněná láhev, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

2 ks skleněných lahviček, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

váha lékařská, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

bílá

kovová

postel

s matrací,

Místní

spolek

Českého

červeného kříže Lány -

polštář, pomocný výstavní materiál – Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

deka,

pomocný

výstavní

materiál

–

Pamětní

síň

Alice

G.

Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech -

bílé

povlečení,

pomocný

výstavní

materiál

–

Pamětní

síň

Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech -

bílý plechový nočník, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

skleněný bažant, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

bílá kovová osobní skříňka, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

bílá

plechová

miska

(plivátko),

Místní

spolek

Českého

červeného kříže Lány -

klystýr, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

měřič

krevního

tlaku,

Pamětní

síň

Alice

G.

Masarykové

a Českého červeného kříže v Lánech -

věšák, Muzeum Nové Strašecí

-

5 ks zdravotních plášťů, Místní spolek Českého červeného kříže Lány

Hygienický koutek Dorostu Československého červeného kříže: -

bílý věšák s háčky k pověšení na zeď, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

-

4 ks bílých ručníků, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

87

-

3

ks

bílých

ručníků

s červeným

pruhem,

Muzeum

T.

G.

M.

Rakovník -

bílý kovový stojan na umyvadlo, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

bílé plechové umyvadlo, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

bílá plechová mýdlenka, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

-

bílý plechový kbelík, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

-

hadr bílé barvy, pomocný výstavní materiál – Muzeum Nové Strašecí

-

stojatá tabule v dřevěném rámu, Muzeum T. G. M. Rakovník

4.2.2.3

Vitrína

Pultová

vitrína

o

rozměrech

90

x

180

x

60

cm

s jednou

skleněnou policí (publikace, časopisy a noviny jsou zapůjčeny z knihovny

Muzea

T.

G.

Masaryka

v Lánech,

u

jednotlivých

sbírkových předmětů uveden zapůjčitel): -

MÍLEK,

A.

červeného

První

pomoc.

kříže.

Příručky

Praha

:

Dorostu

Společnost

Československého Československého

červeného kříže, 1927. -

ZEMÁNEK raněných

Adolf. jakož

Služba první

ošetřovatelů pomoc

před

nemocných

příchodem

a sběračů

lékaře

v 80

otázkách a odpovědích. Praha : Společnost Československého červeného kříže, 1927. 80 s. -

Zeměpisný atlas Československého Červeného kříže, kalendář na rok 1938.

-

Zpráva Československého červeného kříže za rok 1923. Praha : Československý červený kříž.

-

Lípa. Ilustrovaný časopis Dorostu Československého červeného kříže. Ročník 15. Praha : 1935.

88

-

Měsíčník Dorostu Červeného kříže. Praha : 1923, roč. IV., září – říjen 1923.

-

Měsíčník Dorostu Červeného kříže. Praha : 1924, roč. V., září – říjen 1924.

-

Noviny Červeného kříže. Praha : 1938, roč. II. (XVIII.), č. 2.

-

Noviny Červeného kříže. Praha : 1939, roč. III. (XIX.), č. 1.

-

průkaz

členský

Dorostu

Československého

červeného

kříže,

Muzeum Nové Strašecí -

průkaz

členský

Československého

samaritský červeného

–

kříže,

Samaritská Pamětní

síň

služba Alice

G.

Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech -

průkazka dobrovolné sestry Československého červeného kříže, 1936, Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

legitimace přispívajícího člena Československého červeného kříže, Muzeum Nové Strašecí

-

prémiový dlužní úpis Společnosti Československého červeného kříže v hodnotě 20,- Kč, Muzeum Nové Strašecí

-

odznak

ošetřovatelky

Československého

červeného

kříže,

Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech -

odznak

Mír

a

pravda

vítězí,

1938,

Pamětní

Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

síň

Alice

G.

89

4.2.2.4

Interaktivní prvky ve výstavě a figuríny

Prvorepublikový stan: -

4 ks párty altány, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

pytlovina a sprej červené barvy, pomocný výstavní materiál – Muzeum Nové Strašecí

-

čidlo reagující na pohyb, firma Toth Rakovník

-

CD přehrávač, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

2 ks reproduktory, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

CD s nahrávkami, Mgr. Milan Sklenář - Puškařství Rakovník

-

prodlužovací a propojovací kabely, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

operační

stůl,

pomocný

výstavní

materiál

–

Muzeum

Nové

Strašecí -

3 ks mužské figuríny, pomocný výstavní materiál - Muzeum T. G. M. Rakovník

-

bílý lékařský plášť, bílá rouška a bílý čepec, Místní spolek Českého červeného kříže Lány

-

amputační

pilka,

Zdravotnické

muzeum

Národní

lékařské

knihovny v Praze -

2 ks prostěradel bílé barvy, pomocný výstavní materiál – Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

-

legionářská uniforma včetně výstroje, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

-

puška typu Lebel M1886, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

1 ks ženské figuríny, pomocný výstavní materiál – Muzeum T. G. M. Rakovník

-

uniforma dobrovolné sestry s lékárničkou, Hasičské muzeum Přibyslav

90

-

20 ks pytlů s hoblinami, pomocný výstavní materiál – Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

-

suché větve a stromky, pomocný výstavní materiál – Muzeum Nové Strašecí

-

kulomet Maxim vzor 1910, Muzeum T. G. M. Rakovník

Promítání principů Červeného kříže: -

stolek, Muzeum Nové Strašecí

-

televizor, Muzeum Nové Strašecí

-

prodlužovací a propojovací kabely, pomocný výstavní materiál Muzeum T. G. M. Rakovník

-

DVD přehrávač, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

30 ks skládacích židlí, Muzeum T. G. M. Rakovník

-

DVD s animovanými spoty, Oblastní spolek Českého Červeného kříže v Rakovníku - celková délka 8:22 min, 7 spotů: -

Dobrovolnost – 1:26 min.

-

Nestrannost – 1:17 min.

-

Neutralita – 1:01 min.

-

Nezávislost – 1:13 min.

-

Jednota – 1:03 min.

-

Světovost – 1:00 min.

-

Humanita – 1:22 min.

4.2.3

Doprovodné programy

Edukační program – výuka první pomoci: -

deka,

pomocný

výstavní

materiál

-

Pamětní

Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

síň

Alice

G.

91

-

dětský resuscitační model, Oblastní spolek Českého červeného kříže v Rakovníku

-

dospělý

resuscitační

model,

červeného kříže v Rakovníku

Oblastní

spolek

Českého

92

5.

Realizace výstavy

Pátá kapitola se vztahuje k vlastnímu fyzickému provedení a zajištění Dopředu

hladkého

stanovuje

provozních

průběhu

po

výstavní

problémů

včetně

celou

režim

následné

dobu

a

konání

vyřešení

deinstalace

výstavy. základních

a

zhodnocení

úspěšnosti výstavy s jasně určenou odpovědností.

5.1

Realizační tým

Výstava

byla

realizována

především

svépomocí

a

na

její

realizaci se podíleli předem vybraní zaměstnanci Muzea T. G. M. Rakovník, které je hlavním pořadatelem a realizátorem výstavy. Přípravu scénáře včetně všech úkolů spojených s realizací výstavy

(vyhotovení

zajištění

sbírkových

a letáků,

propagaci

konečných

textů

předmětů, výstavy,

s

grafický zajištění

obrazovými

návrh

a

částmi,

tisk

publikací

a

plakátů

suvenýrů)

provedla Barbora Honzíková, DiS. – vedoucí Muzea Nové Strašecí, v němž byla výstava nainstalována. Grafický návrh a tisk fototapety, všech panelů a plakátů určených pro výlep byl zajištěn dodavatelsky grafickým studiem Lokša

PrePress

Rakovník.

Výlep

plakátů

provedla

firma

Rengl,

s.r.o., a roznos letáků Česká pošta, s.p. Autor

scénáře

před

vlastní

instalací

výstavy

komunikoval

a intenzivně spolupracoval s výstaváři muzea – Janem Grünvaldem a

Lukášem

Macourkem,

které

včas

informoval

o instalačních

prvcích výstavy. Instalaci

pohybového

čidla

do

polního

lazaretu,

jeho

následné propojení s CD přehrávačem a zkoušku celého zařízení

93

provedla firma Toth Rakovník. Zvukové nahrávky dodala firma Mgr. Milan Sklenář – Puškařství Rakovník. Transport a dalších

všech

sbírkových

instalačních

prvků

předmětů,

zajistil

pomocného

autor

materiálu

výstavy

společně

s výstaváři muzea. Pomocný výstavní materiál a sbírkové předměty byly zapůjčeny od Muzea T. G. Masaryka v Lánech, Pamětní síně Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech, Muzea T. G. M. Rakovník, Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny, Vojenského

historického

ústavu,

Hasičského

muzea

Přibyslav,

Pedagogického muzea J. A. Komenského, Klubu historie Červeného kříže

a

Místního

Animované

spolku

spoty

a

Českého

červeného

kříže

modely

byly

resuscitační

v

Lánech. zapůjčeny

od Oblastního spolku Českého červeného kříže v Rakovníku. O

hladký

průběh

výstavy

se

starají

průvodci

Muzea

Nové

Strašecí – Jitka Boučková, Eva Ničová, Alena Pašavová, Kristýna Pelcová a Irena Smržová. Edukační program zabezpečí vyškolený pracovník Oblastního spolku Českého červeného kříže. Na včasný a řádný průběh všech úkolů spojených s realizací výstavy

dohlíží

autor

výstavy,

který

průběžně

informuje

Mgr.

Františka Povolného, ředitele Muzea T. G. M. Rakovník.

5.2

Instalace výstavy

Instalace výstavy byla zahájena v pondělí 1. března 2010 v 11.00 hodin a trvala do středy 3. března 2010 do 16.00 hodin za

účasti

autora

výstavy,

průvodce

Muzea

Nové

Strašecí

a výstavářů Muzea T. G. M. Rakovník. Nejprve byla vyleštěna antireflexní skla rámových panelů, do kterých

byly

poté

zasazeny

podkladové

papíry

vytištěné

94

v grafickém studiu Lokša PrePress Rakovník. Rámové panely a kapa desky

byly

rozvěšeny

dle

připraveného

plánku

na

lišty

nainstalované pod stropem výstavní síně muzea, kde byly srovnány do jedné roviny. Zároveň byla nainstalována vytištěná fototapeta v pravém zadním rohu místnosti. Poté vitríny,

byla

vyčištěna

která

byla

skla

sestavena

nutná

pro

výstaváři

v

instalaci levé

pultové

zadní

části

místnosti u okna, opět dle výstavního plánu. Následně byly do výstavní síně nanošeny všechny sbírkové předměty, pomocný materiál a další instalační prvky. Výstaváři rozestavěli po výstavní síni sbírkové předměty větších rozměrů a sestavili

párty

altány,

které

překryli

pytlovinou.

Autor

výstavy společně s průvodcem zatím naaranžovali předměty, které jsou vystavené v pultové vitríně, a oblékli připravené figuríny. Výstaváři poté dle pokynů autora výstavy zhotovili imitaci bitevního

pole,

polní

přehrávač,

zakryli

funkčnost.

Čidlo

lazaret,

oba

nainstalovali

reproduktory

reagující

na

a

pohyb

figuríny,

vyzkoušeli v polním

CD

jejich lazaretu

nainstalovali zástupci firmy Toth Rakovník a prozkoušeli jeho vzájemné reakce s CD přehrávačem a jednotlivými reproduktory. Autor sbírkové

výstavy předměty

a

průvodce

mezitím

a

pomocný

materiál

nainstalovali

všechny

v hygienickém

koutku

Dorostu Československého červeného kříže a v dioramatu lékařské ordinace. Na

závěr

byl

do

výstavní

síně

přinesen

televizor

s DVD

přehrávačem, skládací židle a resuscitační modely. Následně byla přezkoušena

funkčnost

promítání

animovaných

spotů

a resuscitačních modelů. Poté byl na konci výstavy umístěn sokl s návštěvní knihou, do které byl vlepen plakát výstavy.

95

Po

skončení

instalace

byla

výstava

zkontrolována

autorem

výstavy, jiným odborným pracovníkem a ředitelem muzea. Po jejich schválení byla uzavřena pultová vitrína a celá výstavní síň byla uklizena. Samotná výstava byla následně zdokumentována, kdy byly vyfotografovány jednotlivé pohledy do místnosti včetně vitríny a všech

sbírkových

a společně uloženy předány

se

předmětů.

seznamem

v archivu

fotografie

vystavených

muzea.

k dispozici

Tyto

Zároveň

všem

byly

sbírkových

byly

kopie

průvodcům

vytištěny

předmětů

těchto

muzea,

byly

materiálů

kterým

slouží

k pravidelné kontrole výstavní místnosti.

5.3

Průběh výstavy

Před samotným otevřením výstavy byli všichni průvodci muzea seznámeni se všemi vystavenými exponáty a interaktivními prvky výstavy. Zároveň byli proškoleni, jakým způsobem podávat výklad návštěvníkům,

přijímat

objednávky

na

edukační

program

a

jak

řešit případné nedostatky. Výstava

byla

zahájena

slavnostní

vernisáží

ve

čtvrtek

4. března 2010 v 16.00 hodin a potrvá do 25. dubna 2010. Výstava je přístupná veřejnosti v otevírací době muzea od úterý do pátku od

8.00

do

15.30

hodin,

v sobotu

od

9.00

do

13.00

hodin

a v neděli od 13.00 do 17.00 hodin. Edukační program s vyškoleným pracovníkem Oblastního spolku Českého červeného kříže probíhá na základě předem dojednaných objednávek

učiněných

osobně,

telefonicky

či

prostřednictvím

elektronické komunikace. Vstupné pro školní výpravy je 7,- Kč; pro děti do 15 let, studenty

a

seniory

10,-

Kč;

pro dospělé

20,-

Kč

a

rodinné

96

vstupné je 40,- Kč. Vstupné zdarma mají děti do 6 let, mateřské školy, členové AMG a Muzejního spolku, držitelé průkazek ICOM, ISIC,

ITIC,

ZTP

a

ZTP/P

s jedním

doprovodem.

Vstup

zdarma

pro všechny návštěvníky je také každý první pátek v měsíci. Během vernisáže, výstavy a edukačního programu je prováděna rozsáhlá

fotodokumentace,

na webových V průběhu

stránkách

výstavy

která

muzea

zaslal

a

autor

bude

následně

uchována výstavy

umístěna

v archivu

muzea.

několik

dalších

také

poutavých článků včetně fotografií novinářům. I ty byly vloženy na webové stránky muzea ke stažení.

5.4

Výstavní režim

Výstava je každý den před otevřením veřejnosti zkontrolována průvodcem

Muzea

Nové

místnost,

zreviduje

ve výstavě

dle

funkčnost

všech

Strašecí,

který

všechny

sbírkové

seznamu

a

přiložených

interaktivních

prvků.

projde

celou

předměty fotografií

Poté

o

této

výstavní umístěné a

ověří

kontrole

provede zápis do knihy kontrol expozic a výstavních exponátů a zápis ztvrdí svým podpisem. Povinností průvodců je také zapisovat počet a typ prodaných vstupenek do evidenčních listů včetně evidence osob zdarma.113 Návštěvníci mají vstup do výstavy umožněný pouze v doprovodu průvodce muzea, který jim krátce představí výstavu, upozorní, jakým směrem ve výstavě postupovat, a co vše si mohou ve výstavě vyzkoušet. Dále mohou v případě zájmu podat podrobnější výklad

113

Do Muzea Nové Strašecí mají vstup zdarma děti do 6 let, mateřské školy, členové AMG a Muzejního spolku, držitelé průkazek ICOM, ISIC, ITIC, ZTP a ZTP/P s jedním doprovodem. Vstup zdarma pro všechny návštěvníky je také každý první pátek v měsíci.

97

či

zodpovědět

případné

dotazy

návštěvníků.

Po individuálním

zhlédnutí výstavy průvodce spustí televizor s animovanými spoty. Edukační objednávek

program

probíhá

v přítomnosti

na

základě

vyškoleného

předem

domluvených

pracovníka

Oblastního

spolku Českého červeného kříže. Po odchodu posledního z návštěvníků či po skončení otevírací doby

průvodci

zkontrolují

vypnutí

televizoru,

DVD

přehrávače

a CD přehrávače.

5.5

Deinstalace výstavy

Výstava bude pro veřejnost uzavřena v neděli 25. dubna 2010 v 17.00

hodin.

V pondělí

26.

dubna

2010

v 8.00

hodin

bude

zahájena deinstalace výstavy, které se zúčastní autor výstavy a průvodce Muzea Nové Strašecí společně s oběma výstaváři. Nejprve přehrávač

a

budou

Poté

které

výstavy

společně

sbírkové

předměty.

koutku

bitevního a

židle,

modely.

ze

figuríny

skládací

resuscitační

vitrína,

a imitaci

odneseny

autor

Výstaváři pole.

odnesou

Dorostu

mezitím

Autor

všechny

otevřena

a

průvodce

předměty

červeného

polní

DVD

pultová

s průvodcem

rozeberou

výstavy

sbírkové

Československého

bude

televizor,

vyjmou lazaret

svléknou

z hygienického

kříže

a

dioramatu

lékařské ordinace. Výstaváři poté zbourají vitrínu a vynesou všechny sbírkové předměty

a

instalační

prvky

větších

rozměrů

a hned

je

budou

odvážet zpět do Muzea T. G. Masaryka v Lánech a do Pamětní síně Alice

G.

Masarykové

a

Českého

červeného

kříže

v Lánech.

Zapůjčené sbírkové a ostatní předměty z dalších institucí budou zatím uskladněny v provozní místnosti Muzea Nové Strašecí.

98

Na závěr výstaváři sundají a rozeberou rámové panely a kapa desky. Podkladové papíry z rámových panelů a kapa desky budou uchovány v archivu muzea. Vrácení materiálu

všech

sbírkových

příslušným

předmětů

institucím

a

předem

pomocného

domluví

výstavního

autor

výstavy

a o termínech bude včas informovat výstaváře muzea, se kterými následně

zajistí

institucích

transport.

zkontrolovány

a

Sbírkové

předměty

následně

budou

budou

podepsány

v daných reversy

oběma stranami. Zároveň se autor výstavy pokusí domluvit termín opětovného

zapůjčení

daných

sbírkových

předmětů

pro instalaci

téže výstavy, ale v upraveném provedení vzhledem k prostorovým možnostem,

v některých

z

dalších

poboček

Muzea

T.

G.

M.

Rakovník.

5.6

Zhodnocení výstavy

Během konání výstavy jsou průběžně sledovány, vystřihovány či vytištěny články vyšlé v tisku či na internetu, které jsou následně uschovány v archivu muzea. Průběžně jsou také sledovány ohlasy

návštěvníků

zapsané

v návštěvní

knize

umístěné

ve výstavní síni. Jednotliví průvodci také pravidelně informují autora scénáře o reakcích návštěvníků, jejich připomínkách či nedostatcích výstavy, které jsou, pokud je to možné, autorem scénáře co nejdříve odstraněny či napraveny. Po skončení výstavy bude dle jednotlivých evidenčních listů vyhodnocena celková návštěvnost výstavy, ze které bude zřejmé, např. kolik a které školy využily nabídku edukačního programu, zda

byla

výstava

úspěšná

přilákala rodiny s dětmi.

u

dospělých

návštěvníků

či

zda

99

Hlavním problémem výstavy je zajisté nedostatečný výstavní fundus v podobě skleněných vitrín a nekvalitního osvětlení celé výstavní

síně.

do budoucna

Tento

nedostatek

prostřednictvím

se

některého

muzeum

snaží

z grantů,

z rozpočtu muzea není možné tyto náklady zaplatit.

vyřešit protože

100

6.

Závěr

Výstava s názvem Zachraň ho! anebo Vznik Československého červeného kříže a jeho činnost v době první republiky byla k 31. březnu 2010 divácky nadprůměrně úspěšná – výstavu zatím shlédlo celkem

366

návštěvníků.

Největší

zájem

byl

projeven

zejména

ze strany základních škol z nejbližšího okolí, které byly již tradičně osloveny elektronickou pozvánkou. Edukačního programu se dosud zúčastnilo 204 dětí ze 13 tříd ze Základní školy Nové Strašecí,

Lány,

Stochov

a

Tuchlovice

a

z Mateřských

škol

z Nového Strašecí a Lán. Výstavu si přišlo prohlédnout také 42 seniorů, 69 dospělých a 12 rodin s 51 návštěvníky. Jak jsem předpokládala, největší zájem ze strany dětských návštěvníků byl především o interaktivní prvky výstavy. Velké oblibě

se

těšil

zejména

prvorepublikový

stan

se

svými

prostorovými zvukovými efekty. Dále pak televizor s promítáním animovaných spotů a následným doplňováním příslušných principů Červeného kříže. Radost měli také z příležitosti vyzkoušet si zásady

první

návštěvníky

a

pomoci seniory

na resuscitačních pro

změnu

zaujala

modelech. možnost

Dospělé

změření

si

krevního tlaku. Také v návštěvní knize umístěné ve výstavní síni muzea

jsem

bavilo!

našla

Děkujeme“,

pouze „Máte

kladné to

tu

ohlasy

typu:

úžasný“,

„Moc

„Boží!“,

nás

to

tu

„Děkujeme

za pěkný zážitek“, nebo „Byl jsem tu a přijdu zas“. Musím říct, že taková ocenění od návštěvníků nás těší nejvíce a ještě více nás povzbudí do další naší práce. Z hlediska propagace můžeme konstatovat, že nejvíce úspěšné byly opět elektronické pozvánky a nabídky na edukační program cílené konkrétním osobám a institucím. Rovněž netradičně zvolený

101

název výstavy se opět osvědčil jako vhodný marketingový tah, který

upoutal

pozornost

potencionálních

návštěvníků.

Výborným

propagačním prostředkem se ukázaly být také suvenýry v podobě lineckého

kolečka,

po čtrnácti

dnech

jejichž provozu

první

várka

výstavy.

Po

byla

vyčerpána

bezproblémovém

zhruba průběhu

slavnostní vernisáže, které se zúčastnili všichni pozvaní hosté, novináři a dalších 53 návštěvníků, se objevily pochvalné články v regionálním tisku a upoutávky v rozhlase. Vzhledem

k divácké

úspěšnosti

a

velkému

zájmu

škol

o edukační program, rozhodlo vedení Muzea T. G. M. Rakovník, že výstava

bude

v upravené

formě

dále

prezentována

v příštích

letech také v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech, ve Vlastivědném muzeu

v Jesenici

a

poté

ve

výstavním

sále

Muzea

T.

G.

M.

Rakovník. O výstavu projevil zájem také Oblastní spolek Českého červeného

kříže

Praha

9,

který

se

ji

chystá

nainstalovat

v příštím roce v prostorách kulturního zařízení v Praze 9.

102

7.

Resumé

Cílem této bakalářské práce je vytvoření scénáře k výstavě s názvem

„Zachraň

kříže

jeho

a

ho!

aneb

Vznik

v době

činnost

Československého

první

republiky“,

červeného

která

byla

uspořádána ve výstavní síni Muzea Nové Strašecí v rámci Oslav 160.

výročí

narození

prvního

prezidenta

československého

-

Tomáše Garrigua Masaryka. Samotná práce je rozdělena do tří základních částí. V první části

jsou

uvedeny

obecné

principy

muzejního

výstavnictví

a způsoby prezentace, druhá část pojednává o praktické přípravě samotné

výstavy

a

ve

třetí

části

se

seznámíme

s vlastním

scénářem výstavy. Výstava

návštěvníkům

Československého a činnost

za

předsedkyni,

přibližuje

červeného

první

kříže,

republiky.

hlavní

příčiny

poslání

Zároveň

jeho

a

důvody

historii,

představuje

a myšlenky,

vzniku

které

význam

jeho

první

zde

budou

prezentovány prostřednictvím trojrozměrných sbírkových předmětů zapůjčených

z různých

muzejních

institucí,

doprovodných

textů

s dobovými fotografiemi a autentickými rekonstrukcemi. Výstava

je

také

doprovázena

edukačním

programem

určeným

pro školní výpravy, jehož hlavním záměrem je seznámit studenty se základními principy Červeného kříže a zásadami poskytování první pomoci prostřednictvím interaktivní výuky.

103

8.

Prameny a použitá literatura

Archiv Českého červeného kříže. Nezpracováno.

Archiv Kanceláře prezidenta republiky. Fond Správa zámku Lány.

Archiv Muzea Nové Strašecí. Fond Legitimace, členské průkazy, osobní doklady, pasy.

Archiv Muzea T. G. Masaryka v Lánech. Fond Český červený kříž.

Archiv

Oblastní

skupiny

Českého

Červeného

kříže

Hradčany.

Nezpracováno.

Hasičské muzeum Přibyslav. Sbírkový fond.

Klub

historie

Českého

červeného

kříže.

Pomocný

výstavní

materiál.

Knihovna

Vojenského

historického

ústavu.

Knihy

týkající

se

vzniku Československého červeného kříže a jeho činnosti v době první republiky.

Literární

archiv

Památníku

národního

písemnictví.

Fond

Masaryková Alice.

Místní spolek Českého červeného kříže v Lánech. Pomocný výstavní materiál.

104

Muzeum Nové Strašecí. Sbírkový fond.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. Sbírkový fond.

Muzeum T. G. M. Rakovník. Sbírkový fond.

Národní archiv. Fond Československý červený kříž.

Národní

filmový

archiv.

Filmy

týkající

se

vzniku

Československého červeného kříže a jeho činnosti v době první republiky.

Oblastní

spolek

Českého

červeného

kříže

v Rakovníku.

Pomocný

výstavní materiál.

Pamětní

síň

Alice

G.

Masarykové

a

Českého

červeného

kříže

v Lánech. Sbírkový fond.

Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze. Sbírkový fond.

Státní

okresní

archiv

Rakovník.

Fond

Čtenářský

spolek

Nové

Strašecí.

Zdravotnické muzeum Národního lékařské knihovny. Sbírkový fond.

105

BENEŠ,

Josef.

Muzejní

prezentace.

Praha

:

Národní

muzeum

v Praze, 1981. 375 s.

BENEŠ,

Josef.

Muzeum

a

sbírky.

Praha

:

Ústav

pro

informace

Praha

:

Ústav pro

informace

a řízení v kultuře, 1977. 330 s.

BENEŠ,

Josef.

Muzeum

a

výchova.

a řízení v kultuře, 1980. 309 s.

BUBEN,

Milan

společností

M.

Encyklopedie

katolické

církve

v

řádů, českých

kongregací a zemích.

1.

řeholních díl:

Řády

rytířské a křížovníci. Praha : Libri, 2002. 216 s. ISBN 80-7277085-3.

ČERNÝ, Jan. Přehledné dějiny muzea v Novém Strašecí. 1. vyd. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. 134 s. ISBN 80-8508120-2.

Červený

kříž,

Alica

G.

Masaryková

a

Slovensko.

Zborník

príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie. Martin : Ústav Milana Rastislava Štefánika, 2006. 200 s. ISBN 80-969550-8-X.

Červený kříž a péče o raněné ve válce. Světová válka 1914 – 1915 : Slovem i obrazem. Díl I. Praha : E. Šolc v Karlíně, společnost s.r.o., [1915], s. 168, 208, 236.

Československému lidu podává Československý červený kříž zprávu o

tom,

co

vykonal

od

svého

založení

do

roku

Československý červený kříž, [1919], s. 24 – 30.

1919.

Praha

:

106

Český svět Československému červenému kříži. Praha : Emil Šole, společnost s.r.o., 1919, roč. XV., č. 30. [22] s.

ČVANČARA, Karel. Pod vlajkou Červeného kříže. Světová válka 1914 – 1915 : Slovem i obrazem. Díl III. Praha : E. Šolc v Karlíně, společnost s.r.o., [1916], s. 975, 1007, 1014.

Deset let Československé republiky. Díl I. Praha : [s.n.], 1928. 554 s.

DOLÁK, Jan. Za Josefem Benešem. Pravěk - Nová řada, 2007, roč. 2005, č. 15. 2 s.

DORAZIL, Otakar. Československý Červený kříž 1919 – 1929. Praha : Československý Červený kříž, 1929. 293 s.

DORAZIL, Otakar. Pět let práce Československého červeného kříže. Praha : Státní nakladatelství, 1925. 96 s.

DORAZIL, Otakar. Vznik a práce Červeného kříže. Praha : Spolek Československého Červeného kříže. 4 s.

DUNANT, Henry. Vzpomínka na Solferino. Tišnov : Sursum, 2007. 87 s. ISBN 80-7323-136-0.

HINTERSTOISSER, Hermann. Die Adjustierung des K.U.K. Heeres 1915 - 1918; Band 3: feldgraue Uniformen. Wien : Verlag Stöhr, 2004. 136 s. ISBN 3-901208-47-X.

107

JIRÁSKO, Luděk. Církevní řády a kongregace v zemích českých. Praha : Klášter na Strahově, 1991. 176 s. ISBN 80-85245-11-6.

KOPECKÝ,

Michal.

Manuál

jednotného

vizuálního

stylu

Středočeského kraje. Praha : Středočeský kraj, 2005. 54 s.

Kritika muzejní výstavní tvorby. Sborník přednášek ze semináře 16. – 17. 6. 2005. Hodonín : Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2006. 86 s. ISBN 80-903628-4-2.

KŘÍŽ, Jaroslav. Před 80 lety zemřel prof. MUDr. Pavel Kučera. Hygiena, 2008, roč. 53, č. 1. 36 s.

LEVIT,

Vít.

v otázkách

Samaritská

služba

a odpovědích.

a

Praha

první :

pomoc

Zemská

: Hasičský hasičská

kurs

jednota

v Čechách, 1939. 475 s.

LOVČÍ,

Radovan.

Alice

Garrigue

Masaryková.

slavného otce. Praha : Univerzita Karlova,

Život

ve

stínu

2007. 485 s. ISBN

978-80-7308-189-8.

MASARYKOVÁ,

Alice.

Dětství

a

mládí.

Praha

:

Ústav

T.

G.

Masaryka, 1994. 154 s.

Měsíčník

Dorostu

Československého

Červeného

kříže.

Praha

:

Dorost Československého Červeného kříže, 1921, roč. I, č. 1. 98 s.

108

Měsíčník

Dorostu

Československého

Červeného

kříže.

Praha

:

Dorost Československého Červeného kříže, 1923, roč. IV., č. 3. 144 s.

MINTALOVÁ, Zora; TELGÁRSKY, Bohdan. Červený kríž na Slovensku v rokoch 1919 – 1938. Martin : Vydavatelstvo Matice slovenskej, 2005. 195 s. ISBN 80-969221-9-X

MINTALOVÁ,

Zora,

TELGÁRSKY,

Bohdan.

Otázky

a

odpovede

o Medzinárodnom hnutí Červeného kríža a Červeného polmesiaca. 1. vyd. Bratislava : Príroda, s.r.o., 2005. 39 s. ISBN 80-07-014586.

Národopisná výstava Českoslovanská v Praze 1895. 1. vyd. Praha : J. Otto, 1895. 555 s.

O´NEILL, Cynthia. A Picture of Health : Hospitále and Nursing on Old Picture Postcards. Norfolk : Meadow Books, 1991. 104 s. ISBN 0-9515655-0-8.

PISTULKOVÁ, Budějovice

Alena. :

Osobnosti

Jihočeská

českého

univerzita

ošetřovatelství. v Českých

České

Budějovicích,

Zdravotně sociální fakulta, 2007. 115 s., 22 příl. Diplomová práce. Vedoucí práce PhDr. Gabriela Sedláková, Ph.D.

Profesní kulturním

etický a

kodex

přírodním

ICOM

:

dědictví.

Doporučení [Praha]

UNESCO :

Český

o

muzeích,

výbor

ICOM

Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, 1994. 57 s.

109

Program

prohlášení

míru

a

jarní

slavnosti

Československého

červeného kříže. Praha : Československý Červený kříž, [1933]. 32 s.

PROCHÁZKA,

Jiří,

ŠVEJNOHA,

Josef.

80

let

Dorostu

Českého

červeného kříže. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 2000. 75 s.

Rakouská společnost Červeného kříže. Světová válka 1914 – 1915 : Slovem i obrazem. Díl II. Praha : E. Šolc v Karlíně, společnost s.r.o., [1915], s. 647, 672.

Rakouská společnost Červeného kříže. Světová válka 1914 – 1915 : Slovem i obrazem. Díl III. Praha : E. Šolc v Karlíně, společnost s.r.o., [1916], s. 895, 919, 974.

SKILLING, Gordon H. Matka a dcera, Charlotta a Alice Masarykovy. Praha : Gender Studies, o.p.s., 2001. 157 s.

STAŇKOVÁ, Marta. Z historie charitativní a řádové ošetřovatelské péče. Mimořádná příloha časopisu Sestra, roč. 2003, č. 6, s. 3 18. ISSN 1210-0404.

SYLLABA, Ladislav. Život spolku českých lékařů

od jeho založení

do našich dnů. Časopis lékařů českých, 1926, roč. 65, s. 821.

ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 252 s. ISBN 80-244-0542-3.

110

ŠVEJNOHA, Josef. 80 let činnosti Českého červeného kříže 1919 1999. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 1999. 48 s.

ŠVEJNOHA,

Josef.

Alice

Masaryková,

první

předsedkyně

Československého červeného kříže. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 2003. 108 s.

ŠVEJNOHA, Josef. Červený kříž a červený půlměsíc. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 1999. 55 s.

ŠVEJNOHA,

Josef.

Henri

Dunant, zakladatel

mezinárodního

hnutí

Červeného kříže. Praha : Český červený kříž, 2004. 72 s.

ŠVEJNOHA, Josef. Historie Mezinárodního Červeného kříže. Praha : Úřad Českého červeného kříže, 2008. 151 s. ISBN 978-80-87036-280.

ŠVEJNOHA,

Josef.

Stručný

přehled

historie

ČSČK.

Praha

:

Federální výbor Československého červeného kříže, 1990. 150 s.

ŠOLTÉSZOVÁ, Helena. Od kamenného nože ke skalpelu. 1. vyd. Praha : Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., 1972. 159 s., 24 příl.

Teorie

a

praxe

vybraných

muzejních

činností.

Sborník

z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno : Technické muzeum, 2005. 34 s. ISBN 80-86413-20-9.

111

VENCLOVÁ, Natálie. Keltové na Rakovnicku – průvodce výstavou. 1. vyd. Rakovník : Musejní spolek královského města Rakovníka a okresu rakovnického a Muzeum T. G. M. Rakovník, 2008. 39 s. ISBN 978-80-85081-26-8.

WELZ, Bedřich. Lékař a samaritán : Kruh šesti přednášek o prvním přispění raněným a bezvědomým s jedním stem a sedmdesáti obrazy. Praha : Československý červený kříž, 1921. 304 s.

Zpráva Československého Červeného kříže za rok 1919. Praha : Československý Červený kříž, 1920. 95 s.

Zpráva Československého Červeného kříže za rok 1923. Praha : Československý Červený kříž, 1924. 215 s.

Zprávy Československého Červeného kříže. Praha : Československý červený kříž, 1924, roč. IV., č. 4, s. 68 – 70.

112

Elektronické zdroje

obec

Československá

legionářská

-

Jednota

Mladá

Boleslav

[online]. Kosmonosy - Bradlec : Československá obec legionářská -

Jednota

Mladá

Boleslav,

2010.

[cit.

2010-01-02].

Dostupný

z WWW: < http://csol-mb.net/>.

Devadesát let Červeného kříže v samostatné republice [online]. Praha : Český červený kříž, 2009. [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: .

Ediční činnost ČČK [online]. Praha : Český červený kříž, 2010. [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: .

HONZÍKOVÁ, červeného

Barbora. kříže

Kulturnet.cz

:

a

Zachraň jeho

Výstavy

[cit.

ho!

činnost [online].

aneb

Vznik

v době Praha

2010-03-08].

Československého

první :

republiky.

Kulturnet.cz,

Dostupný

In

2010. z WWW:

.

HONZÍKOVÁ, červeného

Barbora. kříže

Nepropasni.cz Nepropasni.cz,

:

a

Zachraň jeho

Výstavy 2010.

ho!

činnost

aneb v době

[online].

[cit.

Vznik

Československého

první

Jablonec

2010-03-08].

republiky. nad

Dostupný

Nisou

In :

z WWW:

.

113

JUKL,

Marek.

Ženevské

úmluvy

a

dodatkové

protokoly

(stručný

přehled). In Český červený kříž [online]. Praha : Český červený kříž,

1.

5.

2009.

[cit.

2010-01-07].

Dostupný

z WWW:

.

Klub

historie

kříže

Červeného

[online].

Rakovník

:

Občanské

sdružení klubu historie Červeného kříže, 2010. [cit. 2010-0103]. Dostupný z WWW: .

Klub přátel pplk. Karla Vašátky - 2. roty, 1. Česko-Slovenského střeleckého

pluku

[online].

Praha

:

Klub

přátel

pplk.

Karla

Vašátky - 2. roty, 1. Česko-Slovenského střeleckého pluku, 2010. [cit.

2010-01-02].

Dostupný

z WWW:

.

Klub vojenské historie Českoslovenští úderníci [online]. Červený Kostelec : Klub vojenské historie Českoslovenští úderníci, 2010. [cit. 2010-01-07]. Dostupný z WWW: .

Kulturní program [online]. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010.

[cit.

2010-03-08].

Dostupný

z WWW:

.

KUTHAN,

Pavel

Jaroslav.

Souborná

studie

V těžkých

dobách.

Valka.cz [online]. Nelahozeves : Valka.cz, 2004. [cit. 2010-0115].

Dostupný

ISSN 1803-4306.

z WWW:

.

114

MÁDLOVÁ, Vlasta. Jiří Syllaba (8.3.1902 – 17.5.1997). Akademický bulletin

[online].

březen

2002.

[cit.

2010-02-15].

Dostupný

z WWW: . ISSN 1210-9525.

Muzeum

Nové

Rakovník,

Strašecí 2010.

[online]. [cit.

Rakovník

:

2010-04-01].

Muzeum

T.

Dostupný

G.

M.

z WWW:

.

Muzeum Nové Strašecí - Aktuality [online]. Rakovník : Muzeum T. G.

M.

Rakovník,

2010.

[cit.

2010-03-08].

Dostupný

z WWW:

.

Pamětní

desky.

In

Historické

dokumenty

a

texty

:

články

[online]. Praha : Český červený kříž – Oblastní spolek ČČK Praha 1,

2010.

[cit.

2010-02-05].

Dostupný

z

WWW:

.

Soutěž O nejkrásnější novostrašeckou kraslici [online]. Rakovník : Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: .

SYLLABA, [online].

Theodor. březen

Prof. 2002,

MUDr. roč.

10

Jiří [cit.

Sylaba,

DrSc.

2010-02-15].

Pelikán Dostupný

z WWW: . 1214-2417.

ISSN

115

Významné osobnosti : Josef Beneš [online]. Uherský Brod : Muzeum Jana

Amose

Komenského

Uherský

Brod,

2010.

[cit.

2010-04-01].

Dostupný z WWW: .

116

9.

Přílohy

9.1

Plakát na výstavu

117

9.2

Pozvánka na edukační program

118

9.3

Návrh suvenýru

119

9.4

Vzor smlouvy o komisním prodeji

Smlouva o komisním prodeji

uzavřená mezi

1) Jméno a příjmení (název) odběratele: Muzeum T. G. M. Rakovník IČO: 360 155 Sídlo: Vysoká 95, 269 01 Rakovník Odpovědný zástupce: Mgr. František Povolný dále jen jako odběratel na straně jedné

a

2) Jméno a příjmení (název) dodavatele: ………………………………………………………………………………………………………… IČO: ……………………………… DIČ: ……………………………………… Sídlo: ……………………………………………………………………………………… Odpovědný zástupce: …………………………………………………… dále jen jako dodavatel na straně druhé

Dodavatel a odběratel uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku následující smlouvu:

I. Předmětem založený touto vypovězení pak pro obě smluvní

smlouvy je prodej …………………………… ………… Právní poměr smlouvou započne dnem podepsání smlouvy, jeho v jednoměsíční výpovědní lhůtě. Tato je závazná strany.

II. Ke každé dodávce zboží připojí dodavatel dodací list, který bude obsahovat název zboží, počet kusů a prodejní cenu zboží. Rabat si odběratel stanoví u každého zboží individuálně.

120 III. Úhrada dodavateli bude prováděna na základě vyúčtování osobně v hotovosti nebo na základě vystavené faktury na bankovní účet u ………………… ……………………………, číslo účtu ………………………… ……………………

IV. Právní vztahy, pokud nejsou touto smlouvou vysloveně upraveny, se řídí příslušnými ustanoveními Občanského a Obchodního zákoníku a dalšími obecně platnými právními předpisy v platném znění. Smluvní strany shodně prohlašují, že si smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují vlastnoručními podpisy. Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž jeden obdrží odběratel a jeden dodavatel.

V ………………………………………………, dne …………………………………………

……………………………………………………………… podpis a razítko odběratele

…………………………………………………………………… podpis a razítko dodavatele

121

9.5

Seznam vystavených a zapůjčených sbírkových předmětů

Muzeum Nové Strašecí

Archivní materiály: -

členský průkaz Dorostu Československého červeného kříže

-

legitimace přispívajícího člena Československého červeného kříže

-

prémiový dlužní úpis Společnosti Československého červeného kříže v hodnotě 20,- Kč

Pomocný výstavní materiál: -

hadr bílé barvy

-

pytlovina

-

sprej červené barvy

-

operační stůl

-

suché větve a stromky

Hmotný majetek: -

stolek

-

televizor

-

věšák

122

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech

Publikace, časopisy a noviny: -

MÍLEK,

A.

červeného

První

pomoc.

kříže.

Příručky

Praha

:

Dorostu

Společnost

Československého Československého

červeného kříže, 1927. -

ZEMÁNEK raněných

Adolf. jakož

Služba první

ošetřovatelů pomoc

před

nemocných

příchodem

a sběračů

lékaře

v 80

otázkách a odpovědích. Praha : Společnost Československého červeného kříže, 1927. 80 s. -

Zeměpisný atlas Československého Červeného kříže, kalendář na rok 1938.

-

Zpráva Československého červeného kříže za rok 1923. Praha : Československý červený kříž.

-

Lípa. Ilustrovaný časopis Dorostu Československého červeného kříže. Ročník 15. Praha : 1935.

-

Měsíčník Dorostu Červeného kříže. Praha : 1923, roč. IV., září – říjen 1923.

-

Měsíčník Dorostu Červeného kříže. Praha : 1924, roč. V., září – říjen 1924.

-

Noviny Červeného kříže. Praha : 1938, roč. II. (XVIII.), č. 2.

-

Noviny Červeného kříže. Praha : 1939, roč. III. (XIX.), č. 1.

Sbírkové předměty: -

bílý věšák s háčky k pověšení na zeď

-

4 ks bílých ručníků

-

bílá plechová mýdlenka

123

-

bílý plechový kbelík

-

legionářská uniforma včetně výstroje

Pomocný výstavní materiál: -

20 ks pytlů s hoblinami

124

Pamětní

síň

Alice

G.

Masarykové

a

Českého

červeného

kříže

v Lánech

Archivní materiály: -

členský

průkaz

samaritský

–

Samaritská

služba

Československého červeného kříže -

průkazka dobrovolné sestry Československého červeného kříže, 1936

Sbírkové předměty: -

bílá plechová skříň

-

kovové sterilizátory

-

kovové nůžky

-

kleště

-

obvazový materiál

-

skleněná lahvička s jodovou tinkturou

-

skleněný bažant

-

bílá kovová osobní skříňka

-

měřič krevního tlaku

-

odznak ošetřovatelky Československého červeného kříže

-

odznak Mír a pravda vítězí, 1938

Pomocný výstavní materiál: -

polštář

-

deka – 2 ks

-

bílé povlečení

-

2 ks prostěradel bílé barvy

125

Muzeum T. G. M. Rakovník

Sbírkové předměty: -

2 ks skleněných lahviček

-

hnědá skleněná láhev

-

váha lékařská

-

bílý plechový nočník

-

klystýr

-

3 ks bílých ručníků s červeným pruhem

-

bílý kovový stojan na umyvadlo

-

bílé plechové umyvadlo

-

stojatá tabule v dřevěném rámu

-

puška typu Lebel M1886

-

kulomet Maxim vzor 1910

Pomocný výstavní materiál: -

prodlužovací a propojovací kabely

-

3 ks mužské figuríny

-

1 ks ženské figuríny

Hmotný majetek: -

4 ks párty altány

-

CD přehrávač

-

2 ks reproduktory

-

DVD přehrávač

-

30 ks skládacích židlí

126

Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze

Sbírkové předměty: -

kovový sterilizátor

-

skleněné injekční stříkačky – 2 ks

-

jehly k injekčním stříkačkám – 2 ks

-

pouzdro na jehly

-

sterilní nitě – 2 ks

-

stetoskop

-

zubařské nástroje – 12 ks

-

neurologické kladívko

-

polní operační sada

-

lékovka – 3 ks

-

skalpel

-

amputační pilka

Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze

Sbírkové předměty: -

školní obraz Alkohol jest jed!

-

školní obraz Změny mozku vlivem alkoholu

-

školní obraz Držení těla v postoji přímém (v pozoru) u hochů

-

školní obraz Držení těla při správném sedění – hoši

-

školní obraz Držení těla při správném sedění - dívky

127

Hasičské muzeum Přibyslav

Sbírkové předměty: -

uniforma dobrovolné sestry s lékárničkou

Klub historie Českého červeného kříže -

bílý

keramický

hmoždíř,

Klub

historie

Českého

červeného

kříže -

zdravotnické kladívko, Klub historie Českého červeného kříže

-

skleněná nádoba s vatovými tampony, Klub historie Českého červeného kříže

Oblastní spolek Českého červeného kříže v Rakovníku -

DVD s animovanými spoty

-

dětský resuscitační model

-

dospělý resuscitační model

Místní spolek Českého červeného kříže v Lánech -

bílá kovová postel s matrací

-

bílá plechová miska (plivátko)

-

5 ks zdravotních plášťů

-

bílý lékařský plášť, bílá rouška a bílý čepec

128

9.6

Vnitřní doklad o přesunu sbírek mimo depozitář

Pořadové číslo:

Vnitřní doklad pro přesun sbírek mimo depozitář Muzeum T. G. M. Rakovník Žádanka pro vnitřní výpůjčku Jméno žadatele: ………………………………………

Den vystavení žádanky: ……………………

Podpis žadatele: ……………………………………………………………… Z depozitáře (místo uložení): ………………………………………………………………………………………… Předmět Inv.č.

přír.č.

název

stav předmětu

Účel výpůjčky: …………………………………………………………………………………………………………

Den expedice: ……………………………………

Předal: ……………………………………… Převzal: ……………………………………

Vráceno dne: ………………………………………

Předal: ……………………………………… Převzal: ……………………………………

129

9.7

Vzor výpůjční smlouvy

Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká ulice čp. 95, 269 01 Rakovník tel.: 313516226, fax: 313516230, e-mail: [email protected]; www.muzeumtgm.cz zastoupené ředitelem Mgr. Františkem Povolným dále vypůjčitel

a

dále půjčitel

uzavřeli podle § 659 - 662 Občanského zákoníku níže uvedeného dne smlouvu č. ………………… o dočasném užívání sbírkových předmětů. A. Touto smlouvou se smluvní strany dohodly, že na dobu od …………………………… do …………………………… zapůjčí předměty vypůjčiteli. Jedná se o následující předměty: Inv. č. (přír. č.) Předmět

půjčitel sbírkové

Stav

pro účely:

B. Vypůjčitel se zavazuje, že splní následující podmínky: 1. na sbírkách nebudou prováděny žádné změny a úpravy, 2. sbírky nebudou umístěny v prašném a vlhkém prostředí a zároveň nebudou vystaveny prudkému slunci a světlu. Rovněž nebudou vystaveny v prostředí, kde teploty klesají pod 12°C (výjimky lze sjednat dodatkem), 3. budou učiněna bezpečnostní opatření, aby nedošlo k poškození nebo ke ztrátě sbírek, 4. sbírky budou na náklad vypůjčitele ve stanoveném termínu a předem dohodnutým způsobem vráceny, 5. sbírky nebudou bez souhlasu půjčitele fotografovány, videokamerou, popř. jinak s nimi natáčeny manipulováno,

130 6. sbírky nebudou použity pro jiný než sjednaný účel a nebudou půjčeny jiné fyzické či právnické osobě, 7. odborný dohled bude po dobu výpůjčky zajištěn na náklad vypůjčitele, 8. vypůjčitel se zavazuje k náhradě případných škod jím prokazatelně zaviněných, 9. vypůjčitel je povinen pojistit sbírky na dobu transportu a po celou dobu výpůjčky. C. Vypůjčitel vrátí vypůjčené předměty ve stanovené lhůtě (viz. bod A), případně písemně požádá nejpozději 14 dnů před ukončením termínu o prodloužení výpůjčky. D. Půjčitel potvrzuje, že stav zapůjčovaných sbírkových předmětů, jejichž výčet je uveden v bodu A této smlouvy odpovídá při jejich převzetí stavu popsanému pod bodem A této smlouvy. E. Vypůjčitel si je vědom a zavazuje se: 1. při poškození uhradit půjčiteli veškeré náklady na restaurování, 2. při ztrátě (krádeži, či jiným způsobem) uhradit půjčiteli cenu sbírkového předmětu, a to cenu, kterou stanoví příslušný soudní na náklady vypůjčitele znalec, kterého určí půjčitel, 3. při porušení povinností uvedených v této smlouvě uhradit půjčiteli veškeré škody, které mu vznikly, 4. při porušení povinností uvedených v této smlouvě vrátit předmětné věci půjčiteli do 3 dnů ode dne, kdy ho půjčitel k tomuto vrácení písemně vyzve, 5. v případě nevrácení předmětných věcí půjčiteli do stanovené lhůty uhradit půjčiteli smluvní pokutu ve výši ……………… ,- Kč za každou půjčenou věc a za každý započatý den prodlení s tím, že uhrazením smluvní pokuty není dotčeno právo požadovat náhradu škody, a to i škody převyšující výši smluvní pokuty. F. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvojím vyhotovení, z nichž každá strana obdrží po jednom. Smlouva nebyla podepsána v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu.

V ………………………………………, dne ………………………………

………………………………………………… podpis a razítko vypůjčitele

……………………………………………… podpis a razítko půjčitele

131

Sbírkové předměty převzal (a): ……………………………………… dne …………………………… Číslo OP: ………………………………………………………

Záznam muzea: Předměty byly vráceny dne: …………………………………………… a) v pořádku b) zjištěny tyto nově vzniklé závady:

………………………………………………… podpis předávajícího pracovníka

…………………………………………… podpis přebírajícího

132

9.8

Jednotlivé kapa desky

133

134

135

136

9.9

Fotografie z výstavy

Diorama lékařské ordinace

137

Hygienický koutek Dorostu Československého červeného kříže

138

9.10 Fotografie z edukačních programů

139

9.11 Jednotlivé panely

140

141

142

143

144

145

146

147

148