Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav archeologie a muzeologie. Muzeologie

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav archeologie a muzeologie

Muzeologie

Martina Holemá

Scénář výstavy „S bagrem za zády - výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.“ Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman

2008

-2-

Prohlašuji tímto, že jsem magisterskou práci na téma Scénář výstavy „S bagrem za zády – výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.“ vypracovala sama, pouze s použitím literatury a pramenů v práci uvedených.

V Brně dne 26. června 2008

. . . . . . . .

-3-

OBSAH:

I.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

s.4

II.

K historii záchranných archeologických výzkumů na Moravě

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.5 III. Výstavní záměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.9 IV.

Výstavní prostory . . . . . . . . . . . . . . . .

s.10

V.

Koncepce výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . .

s.12

5.1 Výstavní mobiliář a exponáty . . . . . . . . .

s.13

5.2 Osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.14 5.3 Grafické řešení výstavy . . . . . . . . . . . . s.15 5.4 Technická zařízení . . . . . . . . . . . . . .

s.15

5.5 Rozpočet výstavy . . . . . . . . . . . . . . .

s.16

5.6 Realizační tým . . . . . . . . . . . . . . . .

s.16

5.7 Doprovodné programy . . . . . . . . . . . . . . s.16 5.7.1 Doprovodný program pro dospělé návštěvníky . s.17 5.7.2 Doprovodný program pro děti a mládež . . . . s.17 VI.

Scénář výstavy . . . . . . . . . . . . . . . . . .

s.20

VII. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.101 VIII. Resumé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.102 IX.

Poznámky a odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . s.103

X.

Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . s.105

XI.

Seznam příloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.116

-4-

I. ÚVOD

Tématem mé práce je scénář k výstavě „S bagrem za zády – výzkumy

Ústavu

archeologické

památkové

péče

Brno,

v.v.i.“.

Scénář je vytvořen pro Moravské zemské muzeum Brno a jeho hlavním cílem je představit návštěvníkům práci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Výstavní prostor ve třetím patře Dietrichsteinského paláce, pro který je scénář vytvořen, je využíván pro větší projekty, jejichž doba trvání je zpravidla půl roku. Moravské zemské muzeum vytváří výstavní plán na dva roky a archeologické oddělení se v realizaci výstav v těchto prostorech střídá s botanickým oddělením, takže archeologická výstava takového rozsahu se koná vždy jednou za dva roky. Vzhledem k této situaci je s realizací výstavy „S bagrem za zády – výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.“ počítáno až v roce 2010. Téma výstavy je mi velmi blízké, neboť v Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. pracuji již několik let. Z jeho archivu nálezových zpráv jsem také čerpala nejvíce informací. Kromě nálezových zpráv jsem použila muzeologické publikace, vztahující se k tvorbě výstav a archeologickou literaturu, týkající se jak Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i, tak archeologie obecně. Jsem si vědoma toho, že klasický scénář by měl mít dva sloupce, v levém sloupci by měl být scénář popisný, rozdělený na jednotlivé tématické části s uvedením technických a výtvarných prostředků a v pravém sloupci jsou uváděny texty a popisky. Pro potřeby mé práce jsem však raději volila formu plynulého textu.

-5-

II. K HISTORII ZÁCHRANNÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ NA MORAVĚ

Počátky

archeologických

výzkumů

a

sbírek

jsou

spojeny

s vlasteneckými nadšenci zejména z řad učitelů, historiků a zapálených sběratelů, kteří získávali archeologické nálezy díky povrchovým sběrům, náhodným objevům a v omezené míře také z vlastních výzkumů. V 19. století se řada soukromých kolekcí stala součástí nově vznikajících muzeí, která při budování svých sbírek přebírala v mnoha oblastech i funkci archeologických

center.

Františkovo,

dnešní

Moravské

zemské

muzeum

v Brně, nemělo dlouhou dobu od svého vzniku v roce 1817 dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by se věnovali archeologii1). Od roku 1883 zajišťoval organizaci archeologické činnosti na Moravě Vlastenecký muzejní spolek v Olomouci a od roku 1888 také brněnský Muzejní spolek. Oba spolky se však po čase zaměřily na jinou činnost. V roce 1906 inicioval I.L. Červinka 2)

vznik Moravského archeologického klubu, který úlohu obou

spolků převzal. V roce 1919 byl v rámci Ministerstva školství a

národního

vzdělávání

založen

Státní

archeologický

ústav

v Praze, jeho brněnská pobočka vznikla v roce 1945. V roce 1953 byl Státní archeologický ústav začleněn do Československé akademie věd a od roku 1992 je součástí Akademie věd České republiky. Odborné instituce přebírají po 2. světové válce organizaci archeologické činnosti a aktivity amatérských archeologů jsou tak od roku 1948 utlumeny. Zpočátku byly archeologické výzkumy zaměřeny hlavně na hroby a pohřebiště a získávání nálezů, které by naplnily sbírkové fondy muzeí kvalitním materiálem a pomohly vytvořit chronologii jednotlivých kultur. Teprve později se zájem soustředil na zkoumání sídlišť. Současně se měnil i pohled na způsob

-6-

provádění

výzkumů,

od

průzkumu

pouze

jednotlivých

objektů

k plošnému systematickému výzkumu. První systematický odkryv na Moravě a v celém tehdejším Československu proběhl na lokalitě Staré Hradisko v letech 1934-37 pod vedením Jaroslava Böhma3) a stal se největším sídlištním výzkumem v meziválečném období. Prvním záchranným výzkumem na Moravě lze označit výzkum při

stavbě

Říšské

dálnice

Wroclav

–

Vídeň,

který

probíhal

v letech 1939-434). V poválečném období byly prováděny záchranné výzkumy zejména v souvislosti s novou výstavbou. Archeologický ústav vytvořil záchranné oddělení, v jehož rámci začal pověřovat jednotlivé archeology, kteří se vždy po určitou dobu věnovali záchranným akcím. K nejrozsáhlejším

novodobým

záchranným

výzkumům

náleží

odkryvy v areálu budovaného vodního díla na řece Dyji u Nových Mlýnů pod Pavlovskými vrchy5), prováděné v letech 1975-1988. Na ploše téměř 3 400 ha a katastrech 16 obcí musel být v poměrně krátkém čase zachráněn maximální možný počet archeologických památek. V roce 1979 začaly práce na záchranném archeologickém výzkumu na trase dálnice D1 + D47 v úseku Brno – Holubice6), které

trvaly

do

roku

1981.

K systematičtějším

odkryvům

v historických centrech moravských měst dochází až od konce 70. a začátku 80. let 20. století. S rostoucí výstavbou se začíná provádět stále více záchranných výzkumů a vzniká potřeba specializovaných pracovišť. Prvním takovým centrem byla Expozitura Most, založená v roce 1953, která se zaměřovala na záchranné a předstihové výzkumy v oblastech zasažených těžbou hnědého uhlí. Většina pracovišť zaměřených na záchranné výzkumy vznikala na Moravě až po roce 1989, v roce 1993 Ústav archeologické památkové péče Brno,

-7-

v roce 1997 vzniklo brněnské pracoviště pražského občanského sdružení Archaia a začátkem 90. let vzniká v Olomouci v průběhu let několikrát transformované Archeologické centrum. V současné době jsou záchranné archeologické výzkumy prováděny podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve kterém je zakotvena ohlašovací povinnost i financování výzkumů. Otázkou zůstává do jaké míry je veřejnost informovaná nejen o povinnostech, vyplývajících ze zákona, ale i o samotném průběhu archeologických prací a institucích, které je provádějí. Stále se objevují případy, kdy stavebníci nic neohlásí a veškeré nálezy raději odtěží a odvezou pryč, aby se stavba nezdržela, nebo nebyla dokonce zastavena. Přitom instituce, provádějící u nás záchranné výzkumy, jsou zřízeny právě z toho důvodu, aby k žádným komplikacím a zdržením nedocházelo. Také názory, že může být stavba zastavena patří spíše do říše pohádek. Mnoha archeologům by se jistě líbilo, kdyby mohli některé zajímavé lokality zkoumat neomezeně dlouho nebo z nich dokonce udělat trvalou památkovou zónu. Tato situace je však možná pouze ve výjimečných případech, kdy se jedná o unikátní nález alespoň v evropském měřítku. Já sama jsem nic podobného během téměř deseti let mé práce v Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. nezažila. Nemalým problémem se stávají v poslední době také různí amatérští archeologové a detektoráři, kteří vykrádají známé i méně známé lokality a získané věci často prodávají na černém trhu. Naše historie tak přichází o řadu cenných informací a nepochybně o mnohdy unikátní předměty. Mnoho pro zlepšení situace mohou udělat právě muzea, která by měla nejen zpřístupňovat výsledky archeologické práce, ale také veřejnost seznamovat s ochranou našeho kulturního dě-

-8-

dictví. Výstavy jako např. „Lopatou i počítačem“ (Archeologie na Olomoucku – včera a dnes) uskutečněná v roce 2001 v prostorách Vlastivědného muzea v Olomouci7), které návštěvníky seznamují nejen s výsledky archeologické práce, ale také s jejím průběhem, smyslem a financováním mohou přispět k lepšímu pochopení systému ochrany našich nemovitých památek. Budou-li lidé dostatečně informováni o práci všech institucí, zabývajících se památkovou péčí přestaneme se možná setkávat s tolika případy ničení a nezájmu o naše kulturní dědictví.

-9-

III. VÝSTAVNÍ ZÁMĚR

Cílem výstavy je seznámení laické veřejnosti s prací a fungováním Ústavu archeologické památkové péče v Brně a odborníky s výsledky jeho dosavadní práce. Koncepce výstavy je však vytvořena především pro laiky, neboť odborníci mají možnost seznamovat se s prací instituce v odborných článcích a publikacích. Většina laické veřejnosti přesně neví, jak vlastně vypadá archeologický výzkum, co všechno se dá díky němu zjistit a jak je pak nakládáno se získanými informacemi a předměty. Představy lidí jsou mnohdy ovlivněny médii, zejména filmem a televizí, kde je práce archeologů často prezentována poněkud zkresleně a zjednodušeně. Také archeologické výstavy, které jsou u nás k vidění se často zabývají především vytěženými poznatky a neuvádějí jak jich bylo dosaženo. Dle mého názoru je řada výstav také pojednána příliš odborně. Cílem výstavy proto není zahrnout návštěvníky kvantem dalších pro ně mnohdy nesrozumitelných obecných informací, ale přijatelnou formou je seznámit s celým procesem práce od výzkumu v terénu přes ošetření nálezů v konzervátorské dílně, zpracování kresebné dokumentace až po vyhotovení nálezové zprávy. Prohlídku mnohdy unikátních nálezů ale samozřejmě nelze vynechat, stejně jako některé další důležité projekty, které dokreslují práci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Častokrát se setkáváme také s názorem, že instituce takového typu a jejich financování z veřejných zdrojů je zcela zbytečné. Tato výstava by měla návštěvníky přesvědčit, že tomu tak není, že je důležité znát svou minulost a kořeny, o kterých se dozvídáme právě díky práci těchto institucí.

- 10 -

IV. VÝSTAVNÍ PROSTORY

Výstavní prostory se nacházejí ve třetím patře Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu. Dietrichsteinský palác nechal

v letech

1614-1618

postavit

olomoucký

biskup

kardinál

František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. V roce 1837 byla budova upravena pro potřeby justičních úřadů a díky dalším úpravám postupně získala svou barokní podobu. Od roku 1911 patří Moravskému zemskému muzeu. V 80. letech 20. století byla provedena památková rekonstrukce, při které byla budova přizpůsobena muzejnímu provozu. Tato úprava ale v současné době již příliš nevyhovuje požadavkům moderního muzea. V celém muzeu je zajištěn bezbariérový přístup. Výstavní prostor ve třetím patře je velmi členitý, tvoří ho tři místnosti8). Výtahem se dostaneme do předsálí, přímo proti výtahu se vstupuje do jedné z menších místností o rozměrech 10x11 m (dále jen místnost č. 1), kterou se zúženým prostorem, dlouhým asi 10 m, prochází do další místnosti o rozměrech 15x6 m (dále jen místnost č. 2). Po prohlídce místností č. 1 a 2 se musíme vrátit zpět do předsálí, ze kterého pokračujeme do další největší místnosti o rozměrech 20x8 m (dále jen místnost č. 3). Do místnosti č. 1 se dá vstoupit i hlavním schodištěm.

Přístup

ze

dvou

stran

a

nejednotnost

prostoru

značně komplikuje návaznost výstavy, proto je nutné využít grafického značení číslováním jednotlivých panelů, aby se návštěvníci mohli dobře orientovat. Místnost č. 1 začíná úvodním panelem, pokračuje dioráma, které využívá daného zaskleného prostoru ve tvaru půlkruhu. Na diorama navazuje další panel a vitrína. Uprostřed místnosti jsou před plátnem, pověšeným na stěně naproti dioramatu, umís-

- 11 -

těna sedadla, na plátně je promítána filmová smyčka se záběry z provádění

archeologických

výzkumů

a

následného

zpracování

materiálu v konzervátorské dílně. U dvou delší stran obvodu místnosti č. 2 jsou umístěny panely s textem a velkoplošnými fotografiemi. Uprostřed je postavena řada sedadel, která návštěvníkům umožňuje pohodlnou prohlídku této části výstavy. U zadní stěny je umístěn interaktivní koutek. V místnosti č. 3 se nachází 10 vitrín, ke každé vitríně patří jeden panel s textem, doplněným fotografiemi a kresbami. V zadní části místnosti je vytvořena rekonstrukce pravěkého domu, ve kterém je umístěn další interaktivní koutek. Pro děti a mládež je připraven doprovodný program v prostorách dětského muzea v přízemí budovy.

- 12 -

V. KONCEPCE VÝSTAVY

Koncepci výstavy bylo nutné přizpůsobit výstavnímu prostoru, viz předchozí kapitoly. Stejně jako prostor je i výstava rozdělena do tří částí. První se věnuje historii vzniku a smyslu

existence

Ústavu

archeologické

památkové

péče

Brno,

v.v.i.. Seznamuje návštěvníky s průběhem terénních výzkumů a se zpracováním získaného materiálu. Pro lepší představu je použito dioráma, které má navodit atmosféru výzkumu a filmová smyčka, která celý proces práce vysvětlí obrazem i slovem mnohem lépe než suchý text. Druhá

část

výstavy

je

věnována

projektům,

které

ústav

zpracovával a to letecké prospekci, evidenci a dokumentaci hradisek a evidenci a dokumentaci mohylníků. Tato část výstavy je vzhledem ke svému charakteru panelová. Stručné texty jsou doplněny řadou velkoformátových barevných fotografií. Součástí místnosti je interaktivní koutek se skládačkami, vytvořenými z leteckých fotografií. Třetí místnost seznamuje návštěvníky s výsledky provedených výzkumů. Jednotlivé vitríny s nálezy jsou rozděleny po archeologických obdobích a doplněny úvodním textem s fotografiemi a kresbami. Na prvním panelu je přehledná tabulka jednotlivých období. Kromě nálezů jsou ve dvou vitrínách umístěny rekonstrukce pohřbů a poslední vitrína představuje veškeré publikace vydávané ústavem. Kromě toho je v této části výstavy umístěn další interaktivní koutek, kde si návštěvník může vyzkoušet mletí mouky pomocí mlýnských kamenů nebo se na chvilku stát archeologem a najít si v připravené bedně s pískem několik střepů.

- 13 -

5.1 Výstavní mobiliář a exponáty

V Moravském zemském muzeu se nejčastěji používají vitríny firmy Lotech, které jsou výstavním oddělením upravovány podle potřeby. V tomto případě bude použito: - 7 vitrín o rozměrech základny 1x1 m a výšce 2,5 m s různým vnitřním uspořádáním - určené na nálezy v místnosti č. 3 (vitrína č. 1 až 6). - 1 vitrína o rozměrech základny 1x1,5 m a výšce 1 m – určena na rekonstrukci hrobu v místnosti č. 3 (vitrína č. 9). - 1 vitrína o rozměrech základny 1,5x1,5 m a výšce 1 m - určena na rekonstrukci hrobu v místnosti č. 3 (vitrína č. 8). - 2 vitríny o rozměrech základny 1,5x0,6 m a výšce 0,4 m, umístěných na podstavci o výšce 0,8 m – určeny na předměty v místnosti č. 1 a publikace v místnosti č. 3 (vitrína č. 10). Vitríny splňují podmínky pro krátkodobou prezentaci všech použitých sbírkových předmětů. Panely budou zpracovány ve formě tzv. bannerů. Jedná se o tiskovou techniku používanou nejčastěji pro reklamní účely, vhodnou i pro výstavy. Tisk bude proveden na bílé matové folie. Vytištěné texty s obrazovou částí budou nalepeny na panely systému Octanorm o rozměrech 1x2,5 m. Stavebnicový systém Octanorm umožňuje spojování jednotlivých částí pomocí profilovaných stojek. Pro účely této výstavy bude v místnosti č. 1 a 3 použito spojení tří panelů, dva s doprovodným textem a jeden s popiskami k předmětům ve vitrínách, k rekonstrukcím pohřbů v místnosti č. 3 bude užito spojení pouze dvou panelů. V místnosti č. 2 budou vytvořeny dvě souvislé stěny, kopírující delší strany místnosti.

- 14 -

Kromě vitrín a panelů bude potřeba asi 15 židlí s opěrkou do místnosti č. 1 k promítacímu plátnu a 10 židlí bez opěrky, které budou tvořit souvislou řadu uprostřed místnosti tak, aby se dalo sedět z obou stran, do místnosti č. 2 pro pohodlnou prohlídku fotografií. Vzhledem k velkému rozsahu působnosti Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. jsou předměty uloženy v řadě muzeí téměř po celé Moravě. Část použitých předmětů patří do sbírkového fondu Moravského zemské muzea, ostatní věci budou zapůjčeny z Jihomoravského muzea ve Znojmě, Městského muzea a galerie Moravský Krumlov, Muzea Brněnska ve Šlapanicích a v Předklášteří, Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Městského muzea Klobouky u Brna, Muzea Komenského Přerov, Muzea města Brna,

Muzea

Prostějovska

v Prostějově,

Muzea

Vyškovska

ve

Vyškově, Vlastivědného muzea Olomouc a Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i., kde jsou uloženy předměty z dosud nezpracovaných výzkumů. Vzhledem k velkému množství výpůjček bude nutné zahájit jednání o zápůjčkách v dostatečném předstihu alespoň jednoho roku, aby bylo možné zajistit případnou rekonzervaci poškozených předmětů.

5.2 Osvětlení Osvětlení výstavních prostor je řešeno zabudovanými nastavitelnými bodovými světly na pojízdných lištách a svítidly instalovanými přímo v některých vitrínách, která jsou ovšem omezena umístěním a počtem zásuvek. Řešení stávajícího osvětlení není příliš variabilní a je z hlediska intenzity nevyhovující pro řadu materiálů, pro předměty použité v tomto případě je však dostačující i vzhledem k délce trvání výstavy.

- 15 -

5.3 Grafické řešení výstavy Grafickou stránku výstavy v Moravském zemském muzeu zpracovává a realizuje výtvarná část výstavního oddělení na základě

dodaných

podkladů.

Pro

tuto

výstavu

byla

zvolena

černá

barva písma a typ písma Arial. Velikost písma je pro nadpisy: 38 bodů, tučně, pro podnadpisy: 36 bodů, pro text: 25 bodů a pro popisky: 20 bodů, tučně. Barva podkladu panelů je vzhledem k množství fotografií zvolena bílá, stejně tak podklad popisek. Propagační materiály - pozvánky a plakáty budou v pískově žluté barvě s černým písmem. Doprovodné texty a popisky k předmětům ve vitrínách budou umístěny na panelech po levé straně vitrín. Text, doplněný obrazovými přílohami, poskytne návštěvníkovi základní informace k dané

problematice

k vystaveným

a

předmětům.

uvede

všechny

Popisky

k

potřebné

obrazovým

souvislosti

přílohám

budou

přímo pod každou fotografií či kresbou. Použité obrazové materiály pocházejí z větší části z archivu Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. a Moravského zemského muzea.

5.4 Technická zařízení Součástí výstavy bude promítání filmové smyčky pomocí dataprojektoru, který je stejně jako plátno trvalou součástí výstavního prostoru. Výroba filmu v délce asi 15 minut bude realizována ve spolupráci s odbornou firmou. Bude potřeba určit jednoho zaměstnance muzea, který bude dataprojektor obsluhovat a dohlížet na bezchybnou projekci a fungování přístroje po dobu trvání výstavy.

- 16 -

5.5 Rozpočet výstavy Celková

částka,

potřebná

na

realizaci

výstavy

je

asi

200 000,- Kč. Největší část rozpočtu budou tvořit náklady na tisk a výrobu panelů u profesionální firmy, dále výrobu filmové smyčky, tisk plakátů, pozvánek a textů, dopravu, rekonzervaci předmětů a kancelářský materiál. Rozpočet nebudou tvořit mzdové náklady realizátorů výstavy. Náklady budou respektovat finanční

možnosti

Moravského

zemského

muzea.

Konzervátorské

práce provede na vlastní náklady Ústav archeologické památkové péče v.v.i., který se na realizaci i financování výstavy podílí. Část nákladů by měla být hrazena z peněz od sponzorů, kterým můžeme nabídnout propagaci jejich firmy na propagačních materiálech muzea.

5.6 Realizační tým, instalace a deinstalace výstavy Na přípravě a realizaci výstavy se kromě autora budou podílet

pracovníci

Archeologického

ústavu

Moravského

zemského

muzea, pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. a výstavní oddělení Moravského zemského muzea. Výtvarnou stránku bude řešit výtvarník výstavního oddělení na základě podkladů od autora výstavy. Grafickou realizaci a tisk provede odborná firma. Samotné instalaci výstavy bude předcházet vypracování dohod o výpůjčkách všech předmětů, zhodnocení jejich stavu a zajištění případné rekonzervace alespoň půl roku před instalací. Ve stejné lhůtě je nutné zadat realizaci filmové smyčky specializované firmě. V předstihu tří měsíců je potřeba objednat dopravu všech předmětů a materiálu a provedení všech tisků bannerů a propagačních materiálů.

- 17 -

Pro instalaci výstavy je vzhledem k její velikosti a charakteru nutná lhůta čtyř týdnů. Instalaci provede výstavní oddělení na základě podkladů ze scénáře. Lhůta čtyř týdnů bude dostatečná i pro deinstalaci, opět nelze opomenout včasné zajištění dopravy.

5.7 Doprovodné programy 5.7.1 Doprovodný program pro dospělého návštěvníka

Přednáškový cyklus Cílem programu je získání podrobnějších informací k danému tématu. Přednášky se konají každou sudou středu po dobu trvání výstavy. Každá přednáška má jiné téma, vztahující se k některé části výstavy, přednášejícími jsou odborní pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Časová dotace je 40 – 60 min. Přednášky jsou zdarma a konají se v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně. Program pro dospělé je zaměřen na návštěvníky, zajímající se o archeologii hlouběji, nebo naopak ty, kteří s touto tématikou dosud nebyli příliš konfrontováni a chtějí získat co nejvíce informací.

5.7.2 Doprovodný program pro děti a mládež

Konzervátorská dílna Cílem programu je bližší seznámení s prací konzervátorů a restaurátorů, rozvíjení fantazie a tvůrčí práce. Program je realizován ve spolupráci s lektorkami Dětského muzea v prostorách jeho dílen v přízemí muzea. Program je určen pro děti a mládež od 6 do 17 let.

- 18 -

Zařazení do Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy: 5.5. Člověk a společnost 5.5.1. Dějepis 5.4. Člověk a jeho svět 5.7. Umění a kultura 5.7.2. Výtvarná výchova 5.9. Člověk a svět jeho práce 5.9.1. Člověk a svět práce Zařazení do Rámcového vzdělávacího programu pro střední školy: 5.5. Člověk a společnost 5.5.1. Dějepis 5.4. Člověk a jeho svět 5.7. Umění a kultura 5.7.2. Výtvarná výchova

Program je rozdělen na dvě věkové skupiny: I. První stupeň základních škol Časová dotace celého programu je 60 minut, cena je 30 Kč, doprovod zdarma. Maximální počet dětí je 20. Program má dvě části. První část spočívá v povídání si s dětmi o konzervátorské práci, co všechno se musí s předmětem udělat než se uloží do depozitáře(program je zaměřen pouze na keramiku). Ústní prezentace je doplněna názornými ukázkami práce. Prostor je věnován také dotazům. Časová dotace této části je 20 minut. Ve druhé části programu si děti vyzkouší výrobu pravěké keramiky

z hlíny,

buď

podle

připravených

vzorů

nebo

podle

vlastní fantazie. Výrobek si mohou odnést domů. Časová dotace druhé části je 40 minut.

- 19 -

II. Druhý stupeň základních škol a střední školy Časová dotace celého programu je 120 minut, cena je 60 Kč, doprovod zdarma. Maximální počet účastníků je 20. Program je také rozdělen na dvě části. První část je stejná jako pro první stupeň, pouze delší a odbornější. Časová dotace této části je 40 minut. I druhá část programu je obdobná jen s rozdílem, že kromě výroby keramiky si návštěvníci mohou vyzkoušet i odlévání sádrových replik mincí a drobných předmětů do připravených forem, výrobek si mohou odnést domů. Časová dotace je 80 minut.

- 20 -

VI. SCÉNÁŘ VÝSTAVY

Předsálí:

Úvodní panel Nadpis: Název výstavy Text: Uvedeni autoři výstavy, sponzoři a instituce, podílející se na přípravě výstavy. Informace o době trvání výstavy.

Obrazová část: Loga sponzorů a institucí, podílejících se na výstavě.

Místnost č. 1:

Panel č. 1 Nadpis: Historie

vzniku

Ústavu

archeologické

památkové

péče

Brno,

v.v.i. Text: Ústav archeologické památkové péče Brno vznikl 1. dubna 1993 oddělením části Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, na základě rozhodnutí Ministerstva kultury, jako příspěvková organizace. Ústav působí na území čtrnácti okresů: Blansko, Brno – město, Brno - venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava,

Kroměříž,

Prostějov,

Třebíč,

Uherské

Hradiště,

Vyškov,

Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Hlavní sídlo instituce je v Brně-Husovicích

na

Kaloudově

ulici,

detašovaná

pracoviště

- 21 -

postupně vznikala ve Zlíně v 1993, v Prostějově v roce 1995, ve Vyškově v roce 1998 a ve Znojmě v roce 2000. Ústav má 30 zaměstnanců, jeho ředitelem je od počátku doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. Od 1. dubna 2001 se novým zřizovatelem stal Jihomoravský kraj a 1.1. 2007 se Ústav archeologické památkové péče Brno stal veřejnou výzkumnou institucí. Těžiště činnosti Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. spočívá v provádění předstihových a záchranných archeologických výzkumů a jejich následného zpracování. Existence archeologických nálezů ukrytých pod zemí není většinou podložena žádnými písemnými prameny a dokumenty, proto by měl být přítomen archeolog u každého zásahu do terénu. Podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči jsou investoři povinni oznámit stavební činnost některé z příslušných organizací a umožnit jí provedení archeologického výzkumu. Oznámení by mělo proběhnout v dostatečném předstihu, aby případný archeologický výzkum nezdržoval stavební práce, i z těchto důvodů existují organizace jako je Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. „Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum.“9)

Obrazová část: Mapa jižní Moravy, kde je vyznačena oblast působnosti ústavu a sídla instituce a detašovaných pracovišť.

- 22 -

Dioráma Dioráma má přiblížit atmosféru výzkumu. V pozadí je fotografie plochy výzkumu s bagrem, v popředí figuríny s pracovními nástroji. Podlaha pomocí dřevěných prken vyvýšená tak, aby bylo možné vytvořit dojem zahloubených objektů, posypaná hlínou.

Exponáty: Tři figuríny

v pracovním oděvu

Nářadí: rýče, lopaty, motyčky, kolečko Papírové sáčky Keramické střepy

Obrazová část: Panel ve tvaru půlkruhu o rozměrech 3x1,5 m s fotografií plochy výzkumu.

Panel č. 2 Nadpis: Provádění a zpracovávání archeologického výzkumu Text: Archeologický výzkum prakticky začíná při skrývání vrstvy ornice, ještě před začátkem samotné stavby, pokud se nejedná o přestavbu např. v historickém jádru města. Po odstranění ornice stavebními stroji se na ploše vyrýsují archeologické objekty díky tomu, že jejich výplň má jinou strukturu a barvu než okolí. Každý objekt dostane přidělené číslo. Po vybrání výplně získáme původní tvar i všechny nálezy, které jsou uloženy do papírových sáčků a odvezeny k dalšímu zpracování. Podle nálezů

- 23 -

je určena datace jednotlivých objektů. Každá nálezová situace je nafocena a nakreslena, plocha výzkumu a všechny objekty jsou geodeticky zaměřeny. Po ukončení výzkumu jsou objekty zasypány a stavba pokračuje. Všechny získané nálezy jsou očištěny a následuje jejich konzervace

a

inventarizace.

Postup

při

konzervaci

se

liší

podle druhu materiálu. Keramika je očištěna vodou, vysušena a poté jsou slepeny jednotlivé střepy, patřící k sobě. U větších celků nebo celých nádob jsou chybějící místa doplněna sádrou, která se nechá vytvrdnout a poté vybrousí smirkovým papírem do požadovaného tvaru. Kovové předměty jsou očištěny mechanicky a poté v destilované vodě. Po vysušení je obroušena horní zkorodovaná vrstva a podle druhu materiálu dojde k chemickému ošetření a zakonzervování. Kostěné předměty jsou očištěny pomocí destilované vody a zakonzervovány lakem. Po ošetření dostane každý nález přiděleno své inventární číslo, které se napíše bílou tuší na předem nalakované místo na předmětu, po napsání a zaschnutí se číslo opět přetře lakem. Lidské pozůstatky jsou očištěny a je proveden jejich antropologický rozbor. Po zpracování jsou všechny předměty převezeny do příslušného depozitáře muzea. Veškerá kresebná dokumentace pořízená při výzkumu je převedena pomocí grafických programů do digitální podoby. Na základě geodetického měření je vytvořen celkový plán zkoumané lokality. Po zpracování všech podkladů, kresebných plánů i materiálu je vyhotovena závěrečná zpráva, kde jsou publikovány veškeré informace a závěry týkající se konkrétního archeologického výzkumu.

- 24 -

Obrazová část: 1. Fotografie - pohled na plochu výzkumu. Popiska: Celkový pohled na plochu výzkumu. 2. Fotografie objektu před a po vybrání. Popiska: Pohled na objekt po odkrytí vrstvy ornice a po vybrání výplně objektu a jeho začištění. 3. Fotografie - pohled do konzervátorské dílny. Popiska: Pohled do konzervátorské dílny Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i., kde jsou konzervovány veškeré nálezy. 4. Fotografie nádoby před a po konzervaci a restaurování. Popiska: Nádoba po převezení do konzervátorské dílny a po konzervaci a restaurování. 5. Kresebné dokumentace v terénu a po převedení do digitální podoby. Popiska: Ukázka kresebné dokumentace pořízené v terénu a po převedení do digitální podoby. 6. Celkový plán výzkumu. Popiska: Celkový plán výzkumu, zpracovaný na základě geodetického zaměření.

Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno

- 25 -

Popisky: 1. Při práci na výzkumu se kromě lopat, rýčů a motyček používají také jemnější nástroje – skalpely a štětce např. při preparaci lidských i zvířecích ostatků. 2. Ukázky terénní kresebné dokumentace – archeolog musí zvládnout jednoduchou kresbu v měřítku, ale také práci s kompasem, pomocí kterého určuje orientaci objektu. 3. Papírové sáčky slouží k ukládání nalezených předmětů. Na každém sáčku je uvedeno číslo objektu, jeho výplně a materiál, který je v něm uložen. 4. Ukázka umístění inventárních čísel na keramice. 5. Ukázka slepené nádoby s chybějícími částmi doplněnými sádrou. 6. Veškeré získané poznatky jsou vyhodnoceny a publikovány pomocí nálezové zprávy, uložené v archivu nálezových zpráv Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i..

Vitrína – doplňuje panel č. 2 Skalpely a štětce Terénní kresebná dokumentace, kompas Papírové sáčky na ukládání předmětů Střepy s inventárním číslem Část nádoby doplněné sádrou Nálezové zprávy

Filmová smyčka Film v délce asi 15 minut bude promítán nepřetržitě. Obsah filmu seznámí návštěvníky s prováděním výzkumu, jeho geodetickým zaměřením a poté se zpracováním nálezů, kresebné dokumentace a geodetického měření.

- 26 -

Místnost č. 2:

Panel č. 3 Nadpis: Projekty Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Text: Ústav archeologické památkové péče, v.v.i. se kromě provádění záchranných archeologických výzkumů zabývá také několika jinými projekty, v rámci kterých se věnuje evidenci a dokumentaci nemovitých archeologických památek. Největšími projekty jsou letecké snímkování, rekognoskace a dokumentace pravěkých a časně historických hradisek na Moravě a evidence a dokumentace mohylníků na Moravě. Podnadpis: Letecká prospekce a její počátky Text: Cílem

letecké

archeologie

je

plošný

průzkum

krajiny

z výšky, při kterém se identifikují dosud neevidované archeologické památky. Počátky této metody souvisejí s vývojem letectví a fotografie. Nejstarší snímky krajiny z výšky byly pořízeny z balonů v polovině 19. století. Během americké občanské války (1861-65) byly poprvé využity letecké snímky pro potřeby válečného průzkumu. Na konci 19. století se začínají pořizovat první snímky historicky významných míst a archeologických památek. Velký význam pro leteckou archeologii měla druhá světová válka, během níž se začal letecký průzkum uplatňovat ve větší míře. Za zakladatele letecké archeologie je považován britský geograf, archeolog a příslušník britského Královského letectva Osbert Guy Stanhope Crawford (1886-1957), který začal s roz-

- 27 -

sáhlým mapováním archeologických lokalit. Objevil léta hledanou přístupovou cestu ke Stonehenge a vyvolal tak velký zájem veřejnosti o letecké snímkování. Crawford se také jako první pokusil popsat různé způsoby, jimiž mohou být památky ze vzduchu rozpoznány. U nás došlo k rozvoji leteckého snímkování mezi světovými válkami. Systematický průzkum začal v první polovině osmdesátých let minulého století. Do devadesátých let 20. století však komplikoval letecké snímkování zákon o státním tajemství. V rámci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. se leteckou prospekcí od počátku až do roku 2003 zabýval Ing. Miroslav Bálek. Podnadpis: Miroslav Bálek (1946-2003) Text: Archeolog, geodet a především průkopník letecké archeologie na Moravě. Jeho zájem o leteckou archeologii vznikl na přelomu 60. a 70. let minulého století, v době, kdy snímkování z letadla nebylo možné a hledaly se jiné způsoby. Ze snímkování z rádiem řízených leteckých modelů nebo upoutaných balonů se po roce 1989 postupně dostal ke snímkování z letadla. Navázal řadu kontaktů s leteckými archeology u nás i v zahraničí. Během svého působení v Ústavu archeologické památkové péče Brno objevil a zdokumentoval desítky lokalit a vytvořil stovky nádherných fotografií naší krajiny. Od roku 1997 leteckou archeologii

také

přednášel

na

Filozofické

fakultě

Masarykovy

univerzity. Letecké archeologii se naplno věnoval až do své předčasné smrti v roce 2003. Všechny letecké fotografie, které zde uvidíte, vytvořil právě Miroslav Bálek.

- 28 -

Podnadpis: Příznaky v letecké archeologii Text: Téměř každý umělý zásah do povrchu země zanechává stopy, buď trvalé nebo jen dočasné. Tyto stopy jsou mnohem lépe pozorovatelné z výšky, díky velkému odstupu od povrchu terénu. Příznaků, které nám identifikují nemovité objekty, je několik. Může to být jiné zabarvení výplně objektů, které je viditelné díky opakované orbě a erozím. Dlouhodobě prováděnou orbou dochází k narušení horních vrstev výplně objektů. Tato výplň je obvykle barevně odlišná od podloží. Rozdíly je možné z výšky identifikovat. Dalším příznakem může být různě vzrostlá vegetace, protože půda ve výplni objektů má jiné složení než okolí. Na těchto místech je porost buď nižší nebo vyšší, což lze z výšky dobře pozorovat. Při leteckém snímkování záleží také na ročním období a denních dobách. Například v ranních nebo večerních hodinách se účinkem nízkého světla a stínů mohou zvýraznit i nepatrné pozůstatky

objektů,

které

nejsou

během

dne

vidět.

Také

sníh

umožňuje zviditelnění některých objektů a to díky rozdílným teplotám půdy. Vrstva sněhu nad objekty taje rychleji, což je způsobeno větší porézností a jiným organickým složením půdy. Díky této metodě se daří odhalovat řadu památek, které bychom ze země nikdy neviděli.

Obrazová část: 1. Brno – Líšeň – inv. č. 5/97-362

- 29 -

Popiska: Brno – Líšeň – letecký snímek z roku 1997 s porostovými příznaky. Hrob s kruhovým žlábkem. 2. Nová Ves – inv. č. 1/01-477 Popiska: Nová Ves – letecký snímek z roku 2001 s porostovými příznaky. Půdorys domu s obvodovým žlábkem. 3. Žatčany – inv. č. 1/00-1231 Popiska: Žatčany – letecký snímek z roku 2000 s porostovými příznaky. Hrob se čtvercovým žlábkem. 4. Žatčany – inv. č. 1/00-1764 Popiska: Žatčany – letecký snímek z roku 2000. Začištěná plocha výzkumu hrobu se čtvercovým žlábkem. 5. Žatčany – inv. č. 1/00-1791 Popiska: Žatčany – letecký snímek z roku 2000. Pohled na plochu výzkumu. Na základě objevu této lokality, díky letecké prospekci, byl v roce 2000 proveden ověřovací výzkum, při kterém byl nalezen

unikátní

kostrový

hrob

bojovníka

s

bohatou

výbavou,

obehnaný čtvercovým příkopem, datovaný do doby laténské. 6. Žatčany Popiska: Žatčany – nalezený hrob bojovníka, po boku je zřetelně vidět meč. 7. Medlov „Medlovský mlýn“ – inv. č. 1/00-1186 Popiska: Medlov „Medlovský mlýn“ – letecký snímek z roku 2000. Porostové příznaky novověké usedlosti.

- 30 -

8. Hrotovice – zaniklá středověká ves Mstěnice – inv. č. 1/00441 Popiska: Hrotovice – zaniklá středověká ves Mstěnice – letecký snímek z roku 2000. Zaniklá středověká ves Mstěnice se nachází jižně od Hrotovic. Vrcholně středověká vesnice a hrádek byly prozkoumány v 60. – 80. letech 20. století, bylo zachyceno více než 60 pozůstatků obydlí převážně z 10. a 11. století, některé objekty však pocházejí už z 8. a 9. století. Vedle zlomků keramických nádob patří k nálezovému inventáři také kostěné a železné nástroje a ozdoby, zejména esovité záušnice(vlasové ozdoby). 9. Bítov – hrad – inv. č. 1/00-472 Popiska: Bítov – letecký snímek z roku 2000. Hrad stojí na místě velkomoravského opevněného hradiště, které bylo později nahrazeno přemyslovským hraničním a správním centrem. Hrad je poprvé připomínán v roce 1046 a podle archeologických nálezů, které zároveň určily rozsah původního hradiska a listinných pramenů lze předpokládat, že ho založil Břetislav I. Hrad byl postupně přestavován a upravován až do první poloviny 19. století. 10. Veveří – hrad – inv. č. 10/99-698 Popiska: Veveří – letecký snímek z roku 1999. Zeměpanský lovecký hrad leží na ostrohu nad údolím řeky Svratky, zatopeném vodou brněnské přehrady. První zmínky pocházejí z roku 1234. Původně pozdně románská a raně gotická stavba byla postupně přestavována. V roce 1925 byl hrad upraven pro potřeby lesnického učiliště. V současnosti je majetkem státu a postupně se rekonstruuje.

- 31 -

11. Pernštejn – hrad – inv. č. 10/99-438 Popiska: Pernštejn – letecký snímek z roku 1999. Král moravských hradů se nachází přibližně 1 km východně od městečka Nedvědice. Hrad se dostal do vlastnictví rodu Pernštejnů a stal se hlavním sídlem pernštejnského dominia. Od konce 16. století už nebyl příliš výrazně přestavován a uchoval si tak svou malebnou podobu. 12. Týn nad Bečvou – hrad Helfštýn – inv. č. 1/00-311 Popiska: Helfštýn – letecký snímek z roku 2000. Mimořádně rozsáhlý polozřícený hradní komplex se nachází na okraji Moravské brány nad Týnem nad Bečvou. Přestože nikdy nebyl hradem královským, patří k našim největším a nejvýznamnějším hradům. Hrad byl založen pravděpodobně v roce 1306 nebo 1312. Koncem 18. století byl hrad opuštěn a chátral. S jeho záchranou se začalo počátkem 20. století, nejvíce pak po roce 1970. 13. Nechvalín – hrádek – inv. č. 5/97-219 Popiska: Nechvalín – hrádek - letecký snímek z roku 1997. Hrádek založený v první polovině 14. století je již v roce 1530 připomínán jako opuštěný. 14. Švábenice – tvrz – inv. č.1/02-31 Popiska: Švábenice – tvrz - letecký snímek z roku 2002. První zmínky o Švábenicích jsou z roku 1260. Poslední příslušník rodu pánů ze Švábenic opustil tvrz v roce 1392. K zániku sídla došlo zřejmě před husitskými válkami. 15. Mušov – inv. č. 1/01-341

- 32 -

Popiska: Mušov – kostel sv. Linharta v Novomlýnské nádrži, poslední zbytek zaplavené vsi Mušov. Letecký snímek z roku 2001. 16. Pálava – inv. č. 5/98-998 Popiska: Pálava – letecký snímek z roku 1998. Celkový pohled na Pálavu. 17. Jevíčko – inv. č. 1/02-73 Popiska: Jevíčko – letecký snímek z roku 2002. Město poprvé připomínáno k roku 1200. Půdorys města patří mezi vrcholná díla středověkého urbanismu. Podoba půdorysu se od jeho založení prakticky neměnila. 18. Přerov – Horní náměstí - inv. č. 1/00-350 Popiska: Přerov – letecký snímek z roku 2000. Pohled na Horní náměstí se středověkým hradem na místě původního slovanského hradiště.


Interaktivní koutek Část výstavy určená nejen pro děti a jejich rodiče, ale také pro ostatní příchozí, kteří si rádi hrají. Letecké snímky vytištěné na kartónový papír a rozstříhané na malé trojúhelníčky, ze kterých si návštěvníci mohou poskládat znovu celý obrázek. Pro lepší manipulaci budou vytvořeny dřevěné rámečky, do kterých se fotografie sestaví. Stůl a židle budou umístěné v zadní části místnosti.

- 33 -

Panel č. 4 Podnadpis: Evidence a dokumentace hradisek Text: V roce 1996 jsme v rámci grantového projektu MK ČR „Pravěká a časně historická hradiska na Moravě“ zahájili práci na soupisu a dokumentaci fortifikovaných lokalit na Moravě. Kompletně se nám podařilo zpracovat území okresu Brno – město, kde se nachází 8 hradisek, 26 hradisek z okresu Brno – venkov a 18 z okresu Vyškov. Většina lokalit byla geodeticky zaměřena a zpracována do vrstevnicových plánů, u některých byly převzaty starší plány a nově zaměřeny pouze některé detaily opevnění. Ke každému hradisku

je

zpracována

veškerá

dokumentace

a

nálezy

pořízené

v minulosti, detailně popsána terénní situace a pořízena fotodokumentace. U dosud nedatovaných lokalit byl proveden terénní výzkum pomocí menších sondáží. V některých případech bylo využito i geofyzikálního měření. Některé nové lokality byly objeveny pomocí letecké prospekce. Kromě výše zmíněných okresů byla sledována hradiska i v jiných oblastech Moravy. V současnosti probíhá zpracovávání dalších dvou okresů, Blanska a Prostějova. Získané poznatky pomáhají památkové ochraně archeologických nemovitých památek a prohlubují dosavadní poznatky o pravěkém a časně historickém osídlení na Moravě.

Obrazová část: 1. Letecký snímek Podmolí „Šobes“ – inv. č. 1/00-507

- 34 -

Popiska: Podmolí „Šobes“ – letecký snímek z roku 2000. Hradisko o rozloze

asi 8-15 ha. Lokalita je v současnosti pokryta vinicemi.

První nálezy kultury velatické z mladší doby bronzové pocházejí z roku 1974. V roce 2000 byl proveden menší výzkum, při kterém se prokázalo osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, kultury s nálevkovitými poháry a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné, kultury podolské z pozdní doby bronzové a několik nálezů z doby římské. 2. Letecký snímek Hrušovany nad Jevišovkou – inv. č. 10/99-324 Popiska: Hrušovany nad Jevišovkou – letecký snímek z roku 1999. Hradisko o rozloze asi 1,5 ha bylo objeveno díky leteckému snímkování a ověřeno pomocí geofyzikálního měření. Dosud se nepodařilo získat žádné nálezy. 3. Letecký snímek Čejč „Špidlák“ – inv. č. 5/98-738 Popiska: Čejč „Špidlák“ – letecký snímek z roku 1998. Hradisko o rozloze asi 5 ha bylo zjištěno leteckou prospekcí v roce 1990. Povrchovým

sběrem

byla

získána

keramika

únětické

kultury

ze

starší doby bronzové. 4. Letecký snímek Brno – Líšeň „Staré zámky“ – inv. č. 5/98641 Popiska: Brno – Líšeň „Staré zámky“ – letecký snímek z roku 1998. Hradisko o rozloze 13 ha. V 60. letech 20. století zde Archeologický ústav provedl plošný systematický výzkum, při kterém se podařilo doložit osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, jevišovické kultury z pozdní doby kamenné, podolské fáze kultury středodunajských popelnicových

- 35 -

polí z pozdní doby bronzové, z doby laténské, z počátku období stěhování národů a ze slovanského období. 5. Letecký snímek Kobylí „Lumperky“ – inv. č. 1/01-898 Popiska: Kobylí „Lumperky“ – letecký snímek z roku 2001. Hradisko bylo zjištěno leteckou prospekcí v roce 1999, kdy bylo zároveň provedeno geofyzikální měření. V zásypech příkopů byl nalezen materiál kultury zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné a ze starší doby bronzové, uvnitř areálu se nacházel objekt kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné. 6. Letecký snímek Železné „Hradisko“ – inv. č. 5/98-157 Popiska: Hradisko o rozloze 0,4 ha. Podle nálezů z roku 1983 lze osídlení lokality datovat do kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, do mladší doby bronzové a snad i do pozdní doby bronzové a doby halštatské. 7. Letecký snímek Orlovice „Žešov“ – inv. č. 10/99-198 Popiska: Orlovice „Žešov“ – letecký snímek z roku 1999. Hradisko o rozloze asi 2,2 ha. Prostor areálu hradiska je z větší části porušen relikty středověkého hradu a novověkými úpravami při stavbě kostela a hřbitova. Při průzkumech v roce 1933 a 1982 byla dokumentována kulturní vrstva a objekty platěnické kultury z doby halštatské. 8. Brno – Líšeň „Chochola“ – půdorysný plán Popiska: Půdorysný plán hradiska Brno – Líšeň „Chochola“ o rozloze asi 12,8 ha. Nálezy získané menší sondáží lze datovat do období podolské fáze středodunajských popelnicových polí z pozdní doby bronzové.

- 36 -

9. Křižanovice „Zámeček“ – půdorysný plán Popiska: Půdorysný plán hradiska Křižanovice „Zámeček“ o rozloze asi 1,9 ha. Ve 30. letech 20. století zde byly prozkoumány dva objekty únětické kultury ze starší doby bronzové a šest objektů horákovské

kultury

z doby

halštatské.

Při

dalším

výzkumu

v letech 1984-86 byla zkoumána část vnitřní plochy sídliště s objekty horákovské a únětické kultury a část opevnění. 10. Ježkovice „Na Zbitých“ – půdorysný plán Popiska: Půdorysný plán hradiska Ježkovice „Na Zbitých“ o rozloze asi 16,8 ha. Z lokality pocházejí pouze ojedinělé nálezy datované do pozdní doby laténské.


Panel č. 5 Podnadpis: Evidence a dokumentace mohylníků na Moravě Text: V rámci grantového projektu MK ČR „Evidence a dokumentace mohylových pohřebišť na Moravě“ byl v letech 2000 – 2004 pořizován soupis všech mohylníků na území Moravy. Stejně jako u projektu hradisek byla i zde shromažďována a zpracovávána veškerá již dříve pořízená dokumentace, některé lokality byly geodeticky zaměřeny, doplněny o podrobné zpracování nálezů, byla provedena podrobná rekognoskace terénu a pořízena fotodokumentace. I zde byla využívána letecká prospekce.

- 37 -

Na území Moravy je zatím evidováno celkem 144 mohylníků s minimálně 1796 mohylami. Podařilo se objevit 3 nové lokality a na některých známých mohylnících byly rozpoznány nové mohyly. Bylo zjištěno, že v oblasti Drahanské vrchoviny převládají mohylníky z pozdní doby kamenné, ve Ždánickém lese ze střední doby bronzové a doby halštatské a slovanské období je nejvíce zastoupeno na východní Moravě. Všechny poznatky byly zapracovány do katalogů lokalit a publikací.

Obrazová část: 1. Plánek mohylníku u Kojátek – geodetické měření z roku 2000. Popiska: Plánek mohylníku u Kojátek, vytvořený podle geodetického zaměření v roce 2000. 2. Plánek mohyly „Královský kopec“ u Těšetic z roku 1880. Popiska: Plánek mohyly „Královský kopec“ u Těšetic z roku 1880. 3. Pohled na jednu z prvních zkoumaných mohyl na Moravě – „Žuráň“ u Podolí. Popiska: Pohled na jednu z prvních zkoumaných mohyl na Moravě – „Žuráň“ u Podolí. 4. Pohled na mohylu u Šaratic – podle J. Wankla (1891). Popiska: Kresba mohyly u Šaratic z roku 1891 – podle J. Wankla. 5. Pohled na půdorys a profil mohyly u Těšetic – podle J. Wankla (1891). Popiska: Pohled na půdorys a profil mohyly u Těšetic podle J. Wankla, kresba z roku 1891.

- 38 -

6. Kresba - řez mohylou podle F. Přikryla (1890). Popiska: Řez mohylou podle F. Přikryla, kresba z roku 1890. 7. Fotografie – A. Procházka se svými spolupracovníky při výzkumu mohyly v Heršpicích „U Hubertka“. Popiska: A. Procházka se svými spolupracovníky při výzkumu mohyly v Heršpicích „U Hubertka“. 8.

Plánek

mohylníku

Vrbka

„Tabarky“

–

podle

I.L.

Červinky

(1908). Popiska: Plánek mohylníku Vrbka „Tabarky“ z roku 1908 – podle I.L. Červinky.

Zdroje vyobrazení: Archiv ÚAPP Brno – č. 1 Archiv MZM Brno – č. 2 - 8

- 39 -

Místnost č. 3:

Panel č. 6 Nadpis: Tabulka kultur Viz příloha č. 2 - graficky přehledně znázorněna jednotlivá období a jejich kultury s uvedením datace.

Panel č. 7 – text a popisky k vitríně č. 1 Nadpis: Neolit (mladší doba kamenná) – 5700 - 4200 př.n.l. Text: Lidé v neolitu začínají pěstovat kulturní plodiny a chovat domácí zvířata. Dochází k postupnému přechodu na usedlý způsob života, s tím souvisí vznik trvalých sídlišť a pevného domu. V tomto období se objevuje broušená a vrtaná kamenná industrie, rozvíjí se výroba keramických nádob a prvních textilií. Neolit lze rozdělit na tři základní vývojová období starý, střední a mladý neolit. Období starého neolitu reprezentuje kultura s lineární keramikou, která se vyznačuje sídlišti s dlouhými nadzemními kůlovými domy a kostrovým pohřbíváním ve skrčené poloze na pohřebištích i sídlištích. Výzkum sídliště kultury s lineární keramikou, rozdělený do několika etap,

se

uskutečnil

v Brně

–

Lískovci 10) .

Prozkoumány

byly

stovky objektů, přičemž za nejvýznamnější lze označit 3 m široký a 1 m hluboký příkop. K dalším objeveným lokalitám patří Brno – Ivanovice, Modřice, Kuřim a Prostějov – Čechůvky. Kultura s vypíchanou keramikou navazuje na předchozí období. Její zastoupení na Moravě je mnohem menší, charakteris-

- 40 -

tické jsou dlouhé nadzemní domy s kůlovou konstrukcí a žlábky, hroby jsou nacházeny ojediněle převážně na sídlištích. Mezi významné lokality patří Cholina, Mašovice, Olomouc – Slavonín, Podmolí, Určice. Období mladého neolitu zastupuje kultura s moravskou malovanou

keramikou.

Za

velmi

přínosné

lze

pokládat

odkryvy

v Mašovicích „Pšeničném“ a v Popůvkách „Panských nivách“. Výzkum

v

Mašovicích

objevil

první

dvojitý

rondel

(„rozsáhlý

okrouhlý příkopový objekt bez nadpovrchových pozůstatků“ 11) ) na Moravě, který se svou konstrukcí vymyká z doposud stanovených základních typů rondelů. Osada současná s rondelem se rozkládá severně od něj a pochází z ní velká kolekce nálezů keramiky, broušené a štípané industrie a několik desítek fragmentů plastik. Lokalita u Popůvek nám poprvé umožnila poznat strukturu osady a její uspořádání. Z mnoha nálezů jmenujme kolekci antropomorfní a zoomorfní plastiky a nálezy štípané industrie z obsidiánu. Další neméně významnou lokalitou je opevněný areál v Hlubokých Mašůvkách. Opevněná osada měla oválný půdorys o rozloze asi 4,5 ha. I z této lokality pochází řada nálezů mj. antropomorfní a zoomorfní plastika a soubor štípané industrie vyrobené z obsidiánu, křišťálu a záhnědy. Z dalších lokalit jmenujme alespoň výzkumy v Brně – Ivanovicích, Prostějově – Čechůvkách, Modřicích a Seloutkách.

Obrazová část: 1. Mašovice „Pšeničné“ – letecký snímek - inv. č. 1/02-732 Popiska: Mašovice „Pšeničné“ – letecký pohled na plochu výzkumu v roce 2002.

- 41 -

2. Hluboké Mašůvky - kresba hliněné plastiky ženy. Kresba A. Krechlerová. Popiska: Hluboké Mašůvky - hliněná ženská plastika. Kresba A. Krechlerová. 3. Hluboké Mašůvky – fotografie průběhu příkopu kultury s moravskou malovanou keramikou. Popiska: Hluboké Mašůvky – pohled na průběh příkopu kultury s moravskou malovanou keramikou. 4. Kresebná rekonstrukce dlouhého domu kultury s lineární keramikou podle P. Kose. Popiska: Rekonstrukce dlouhého domu kultury s lineární keramikou. Kresba P. Kos. 5. Modřice – fotografie domu s kůlovou konstrukcí kultury s lineární keramikou. Popiska: Modřice – dům s kůlovou konstrukcí kultury s lineární keramikou. 6. Popůvky – letecký snímek, pohled na plochu výzkumu neolitického sídliště. Popiska: Popůvky – letecký pohled na plochu výzkumu neolitického sídliště.


- 42 -

Popisky: 1. Fragment antropomorfní plastiky – část nohou pravděpodobně duté ženské sochy kultury s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Mašovicích v roce 2007. Plastika je unikátní díky svým rozměrům i provedení, nic podobného se zatím v Evropě dosud nenašlo. Socha byla zdobena žlutou malbou a zřejmě sloužila jako kultovní nádoba. Podle jména v kalendáři v den objevu dostala jméno Hedvika. ÚAPP Brno 2. Hliněná plastika ženy - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Hlubokých Mašůvkách. ÚAPP Brno 3. Nádobka s antropomorfními aplikacemi na výduti - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Mašovicích. ÚAPP Brno 4. Malbou zdobená nádoba - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Hlubokých Mašůvkách. ÚAPP Brno 5. Unikátní hřibovitá nádoba s vhloubenou výzdobou - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Mašovicích. ÚAPP Brno 6. Fragment ženské plastiky - kultura s moravskou malovanou keramikou, nalezená v Popůvkách v roce 2001. Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří 7. Mistička - kultura s lineární keramikou, nalezená v Brně Starém Lískovci v roce 2005. ÚAPP Brno

- 43 -

8. Nádoba s plastickými výčnělky zdobená liniemi nehtovitých vrypů - kultura s lineární keramikou, nalezená v Brně - Starém Lískovci v roce 2005. ÚAPP Brno 9. Hvězdicovitý závěsek - kultura s lineární keramikou, nalezen v Brně – Bohunicích v roce 2006. ÚAPP Brno 10.Spondylové terčovité závěsky (spondylové ozdoby – řezané a broušením

či

leštěním

upravované

ze

silnostěnných

lastur

(škeblí) středomořského mlže Spondylus gaedoropus) – součást opasku,

kultura

s lineární

keramikou,

nalezené

v

Modřicích

v roce 2004. ÚAPP Brno 11. Spondylové korálky - kultura s lineární keramikou, nalezeny v Modřicích v roce 2004. ÚAPP Brno 12. Kamenná sekerka - kultura s lineární keramikou, nalezená v Brně - Starém Lískovci v roce 2005. ÚAPP Brno

Vitrína č. 1: Neolit Unikátní fragment antropomorfní plastiky, kultura s moravskou malovanou keramikou, Mašovice 2007 Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno – pracoviště Znojmo Hliněná plastika ženy, kultura s moravskou malovanou keramikou, Hluboké Mašůvky Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno – pracoviště Znojmo

- 44 -

Nádobka s antropomorfními aplikacemi na výduti, kultura s moravskou malovanou keramikou, Mašovice Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno – pracoviště Znojmo Malbou zdobená nádoba, kultura s moravskou malovanou keramikou, Hluboké Mašůvky Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno – pracoviště Znojmo Unikátní hřibovitá nádoba s vhloubenou výzdobou, kultura s moravskou malovanou keramikou, Mašovice Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno – pracoviště Znojmo Fragment ženské plastiky, kultura s moravskou malovanou keramikou, Popůvky „Panské nivy“ 2001, Obj. 585 Inv. č. 57/02-585/162 Uložení: Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří - zápůjčka Mistička, kultura s lineární keramikou, Starý Lískovec 2005, Obj. 790 Inv. č. 122/05-1176/1 Uložení: ÚAPP Brno Globulární nádoba s plastickými výčnělky zdobená liniemi nehtovitých vrypů, kultura s lineární keramikou, Starý Lískovec 2005, Obj. 1507 Inv. č. 122/05-1204/1 Uložení: ÚAPP Brno Hvězdicovitý závěsek, kultura s lineární keramikou, Bohunice, Starý Lískovec 2006 Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno

- 45 -

2 spondylové terčovité závěsky, kultura s lineární keramikou, Modřice 2004, H 802 Ivn. Č. 62/04-796/1, 62/04-796/2 Uložení: ÚAPP Brno 5 spondylových korálků, kultura s lineární keramikou, Modřice 2004, H 802 Inv. č. 62/04-796/3 – 62/04-796/7 Uložení: ÚAPP Brno Sekerka, kultura s lineární keramikou, Starý Lískovec 2005, Obj. 597 Inv. č. 122/05-286/20 Uložení: ÚAPP Brno

Panel č. 8 – text a popisky k vitríně č. 2 Nadpis: Eneolit (pozdní doba kamenná) – 4200 - 2000 př.n.l. Text: Hlavním znakem eneolitu je znalost mědi a výroba prvních kovových předmětů. S objevem kovů dochází k vytváření prvních pracovních specializací. Rozvíjí se směna produktů, orební zemědělství a chov dobytka. S eneolitickým hospodářstvím je spojen vynález vozu – čtyřkoláku s korbou. Vznikají první výšinné a později také opevněné osady (hradiska). Do eneolitu patří následující kultury: jordanovská, nálevkovitých pohárů, s kanelovanou keramikou, jevišovická, se šňůrovou keramikou a kultura zvoncovitých pohárů. Doklady jordanovské kultury byly zaznamenány na lokalitách Hodonice na Znojemsku, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Otrokovice, Popůvky, Prostějov - Čechůvky a Smržice. Významný

- 46 -

soubor keramiky a kamenných nástrojů pochází z průmyslové zóny města Prostějova. Poháry s nálevkovitě tvarovaným hrdlem daly název jedné fázi eneolitu. Kolekci keramiky kultury nálevkovitých pohárů jsme získali v Kostelci na Hané, další nálezy pak z Čechůvek, Ivanovic na Hané, Přáslavic a Přemyslovic. V rámci grantu „Moravská mohylová pohřebiště“ byly objeveny nové mohylníky „U žlíbku“ na katastru Ludéřova a „Džbán“ u Náměště na Hané, další mohylové pohřebiště indikoval hrob se žárovým pohřbem na katastru Hluchova, okres Prostějov. Nejhodnotnější

nálezy

další

kultury

eneolitu,

kultury

s kanelovanou keramikou, byly získány v Hlubokých Mašůvkách, Nezamyslicích, Polešovicích a Sudoměřicích. Kultura byla pojmenována po žlábcích – kanelách, které tvoří základní prvek výzdoby keramiky. Uplatňují se jednoduché i složitější vzory v kombinaci s řadami vpichů či důlků, zvlášť typické jsou motivy vstřícných trojúhelníků – vlčích zubů, rybí kosti a žlábkované větévky. Památky jevišovické kultury byly získány z Pustiměře, Ratají na Olomoucku a v Prostějově – Držovicích. O závěrečný úsek eneolitu se dělí dvě kultury, se šňůrovou keramikou a o něco mladší se zvoncovitými poháry. Kulturu se šňůrovou keramikou – keramika zdobená otisky šňůr - známe především z pohřebišť, sídlištní nálezy jsou vzácné. Jednotlivé hroby a jejich menší skupiny byly zachyceny v Kostelci na Hané, Modřicích a Služíně. Hrob v Kostelci na Hané je zajímavý nálezem pěti opracovaných zvířecích kostí, složených podle velikosti.

Tyto

kosti

představují

s největší

pravděpodobností

hudební nástroj, v úvahu připadá xylofon či Panova flétna.

- 47 -

Další nálezy pocházejí z trasy dálnice z Hoštic, Ivanovic na Hané a Mořic. Lokalit kultury zvoncovitých pohárů byla objevena celá řada, a to jak pohřebiště, tak i sídliště. Za zmínku stojí výzkumy v Brně – Černovicích, Herolticích, Hlubokých Mašůvkách, Hošticích, Ivanovicích na Hané, Modřicích, Rajhradě, Služíně, Šlapanicích, Tištíně, Určicích a Vyškově. Výjimečné je dosud největší moravské pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v poloze „Za Hanou“ na katastru Hoštic, kde bylo při průzkumu trasy dálnice objeveno 155 hrobů a jeden kruhový žlábek. Tento počet není konečný vzhledem k tomu, že byl zachycen pouze severovýchodní a jihozápadní okraj pohřebiště. K nejpočetnějším nálezům z této nekropole patří džbánek, mísa a zdobený pohár, kromě keramiky byla nalezena řada pazourkových šipek a úštěpů, nátepní destičky, kostěné knoflíky a závěsky, provrtané ulity, jehlice, záušnice, dýky a šídla z mědi, ale i ozdoby ze zlata a stříbra. Ke zcela výjimečným objevům kultury zvoncovitých pohárů patří pozůstatky dvou mohyl v Čechůvkách na Prostějovsku.

Obrazová část: 1. Ivanovice na Hané

- kostrový hrob kultury se šňůrovou ke-

ramikou – fotografie. - kresebná rekonstrukce podle N. Parmové. Popiska: Ivanovice na Hané – kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou a jeho rekonstrukce. Kresba N. Parmová. 2. Hoštice - kostrový hrob kultury zvoncovitých pohárů - fotografie.

- 48 -

- kresebná rekonstrukce podle N. Parmové. Popiska: Hoštice – kostrový hrob kultury zvoncovitých pohárů a jeho rekonstrukce. Kresba N. Parmová. 3. Ivanovice na Hané „Za střediskem“ – fotografie lidského skeletu se zvířecími kostmi v jámě kultury nálevkovitých pohárů. Popiska: Ivanovice na Hané - lidský skelet se zvířecími kostmi v jámě kultury nálevkovitých pohárů. 4. Hoštice „Za Hanou“ – fotografie detailu keramické výbavy hrobu kultury zvoncovitých pohárů. Popiska: Hoštice – detail keramické výbavy hrobu kultury zvoncovitých pohárů.


Popisky: 1. Nátepní destička (ochrana lukostřelcova zápěstí před úderem tětivy

luku)

-

kultura

zvoncovitých

pohárů,

nalezená

v Hošticích v roce 2002. ÚAPP Brno 2. Šipky (hroty šípů) - kultura zvoncovitých pohárů, nalezeny v Hošticích v roce 2002. ÚAPP Brno 3. Mísa na nožkách s uchem - kultura zvoncovitých pohárů, nalezena v Hustopečích v roce 2004. Moravské zemské muzeum Brno

- 49 -

4. Džbánek - kultura zvoncovitých pohárů, nalezen v Brně – Líšni v roce 2001. Muzeum města Brna 5. Zdobený pohár - kultura zvoncovitých pohárů, nalezen v Brně – Líšni v roce 2001. Muzeum města Brna 6. Bronzová dýka - kultura zvoncovitých pohárů, nalezena v Jiříkovicích v roce 1998. Muzeum Brněnska ve Šlapanicích 7. Kostěné knoflíky - kultura zvoncovitých pohárů, nalezeny v Hošticích v roce 2002. ÚAPP Brno 8. Sekeromlat - kultura se šňůrovou keramikou, nalezen v Modřicích v roce 1997. ÚAPP Brno 9. Měděná vlasová spirála - kultura se šňůrovou keramikou, nalezena v Ivanovicích na Hané v roce 2002. ÚAPP Brno 10. Keramická pintadera (razidlo) s motivem „nekonečné spirály“ - jordanovská kultura, nalezena v Kralicích na Hané v roce 2004. Muzeum Prostějovska v Prostějově 11. Čtyřuchá amfora - kultura nálevkovitých pohárů, nalezena v Kostelci na Hané v roce 1999. Muzeum Prostějovska v Prostějově 12. Pohár - kultura nálevkovitých pohárů, nalezen v Kostelci na Hané v roce 1999. Muzeum Prostějovska v Prostějově 13. Kostěné šídlo - kultura nálevkovitých pohárů, nalezeno v Kostelci na Hané v roce 1999.

- 50 -

Muzeum Prostějovska v Prostějově 14. Fragment nádoby - jevišovická kultura, nalezena v Pustiměři - Pustiměřských Prusech v roce 1996. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 15. Ossarnský hrnec – nádoba kultury s kanelovanou keramikou, nalezena v Sudoměřicích v roce 2003. „Jedná se o vůbec první zcela rekonstruovatelný tvar z Moravy a jeden z mála ze střední Evropy. Tyto specifické nádoby se sporadicky objevují napříč celým pravěkem, od neolitu až po dobu halštatu, a názory na jejich použití se různí od zařízení na přípravu kulinářských specialit až po včelí úly. Někteří badatelé je spojují, jak jinak, s rituálními praktikami. V každém případě se jedná o technickou keramiku, jejíž využití bylo zřejmě víceúčelové.“ 12) Moravské zemské muzeum Brno

Vitrína č. 2: Eneolit Nátepní destička, kultura zvoncovitých pohárů, Hoštice 1 „Za Hanou“ 2002 Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno Šipky, kultura zvoncovitých pohárů, Hoštice 1 „Za Hanou“ 2002 Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno Mísa na nožkách s uchem, kultura zvoncovitých pohárů, Hustopeče 2004, H 802 Inv. č. 197-040 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno

- 51 -

Džbánek, kultura zvoncovitých pohárů, Brno – Líšeň 2001, H 2 Inv. č. 145/01-2/6 Uložení: Muzeum města Brna - zápůjčka Zdobený pohár, kultura zvoncovitých pohárů, Brno – Líšeň 2001, H 3 Inv. č. 145/01-3/4 Uložení: Muzeum města Brna - zápůjčka Bronzová dýka, kultura zvoncovitých pohárů, Jiříkovice 1998, H 829 Inv. č. 152/98-498/4 Uložení: Muzeum Brněnska ve Šlapanicích – zápůjčka Kostěné knoflíky, kultura zvoncovitých pohárů, Hoštice 1 „Za Hanou“ 2002 Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno Sekeromlat, kultura se šňůrovou keramikou, Modřice 1997 Inv. č. 67/97-7/13 Uložení: ÚAPP Brno Vlasová ozdoba - měděná spirála, kultura se šňůrovou keramikou, Ivanovice na Hané 3/2 „Padělky za cihelnou“ 2002, H 805 Inv. č. A34238 Uložení: ÚAPP Brno Ossarnský pekáč, kultura s kanelovanou keramikou, Sudoměřice 2003-2004, Obj. 669 Inv. č. 190 580 - 190 581 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Keramická pintadera s motivem „nekonečné spirály“, jordanovská kultura, Kralice na Hané „Kralický háj“ 2004, Obj. 660 Inv. č. 195692 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově - zápůjčka

- 52 -

Čtyřuchá amfora, kultura nálevkovitých pohárů, Kostelec na Hané 1999, Obj. 521 Inv. č. 107938 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově - zápůjčka Pohár, kultura nálevkovitých pohárů, Kostelec na Hané 1999, Obj. 521 Inv. č. 107939 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově - zápůjčka Kostěné šídlo, kultura nálevkovitých pohárů, Kostelec na Hané 1999, Obj. 521 Inv. č. 107986 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově - zápůjčka Profil

soudkovitého

hrnce,

jevišovická

kultura,

Pustiměř

-

Pustiměřské Prusy 1996, Obj. 1 Inv. č. 22/96-2 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově - zápůjčka

Panel č. 9 – text a popisky k vitríně č. 3 Nadpis: Doba bronzová – 2000 – 700 př.n.l. Text: Rozšiřuje se znalost zpracování slitiny mědi a cínu – bronzu a jeho využití při výrobě nástrojů a zbraní. Zemědělství se nijak významně neliší od eneolitického, zvyšuje se počet druhů pěstovaných plodin. Rozvíjející se dělba práce podnítila vznik dálkového obchodu, díky kterému zároveň dochází k šíření znalostí a technologických postupů. Doba bronzová se obecně dělí na starší, střední a mladší (pozdní).

- 53 -

Počátky doby bronzové spojujeme s protoúnětickou kulturou, která byla registrována na lokalitách v Bratčicích, Ivanovicích na Hané, Tištíně, Topolanech a Slavkově. Za zmínku stojí hrob z Ivanovic na Hané, jehož výbava obsahovala mísu se zbytky masité potravy, šálek se šídlem a šálek společně s další nádobou. Kolem kostry byly rozmístěny tři skupiny oblázků, které lze interpretovat jako „munici“ sloužící zemřelému k vrhání, střelbě z praku či podobné metací zbraně. Jde o nepřímý doklad existence a používání takových zbraní v počátcích doby bronzové. Starší

dobu

bronzovou

reprezentuje

civilizace

únětické

kultury. Zemřelí této kultury jsou zpravidla pochováváni ve skrčené poloze na pravém nebo levém boku s pažemi složenými pod trupem. Hrobovou výbavu tvoří bronzové, nebo měděné předměty(vlasové ozdoby, jehlice apod.) a soubor několika keramických nádob, někdy se zbytky masité potravy. V některých případech bylo prokázáno použití dřevěné rakve, vydlabané z kmene stromu. Lokality únětické kultury byly objeveny v Brně – Králově Poli, Drnovicích, Hošticích, Moravském Krumlově, Mořicích, Otnicích, Topolanech, Troubsku a ve Znojmě. Památky náležející dalšímu úseku doby bronzové, věteřovské kultuře, byly nalezeny v Moravském Krumlově, Hodonicích, Polešovicích,

Pohořelicích,

Seloutkách,

Slavkově,

Sudoměři-

cích, Unkovicích a Zlíně - Malenovicích. Obecným jevem na celém území Moravy je absence hrobů a pohřebišť této kultury. Nejreálnějším vysvětlením je možnost postupného zjednodušování pohřebního ritu do podoby, která nám do současnosti nezanechala viditelné stopy. Jediným zdrojem informací o věteřovské populaci jsou nálezy lidských pozůstatků v rámci sídlištních objektů.

- 54 -

Do střední doby bronzové patří středodunajská mohylová kultura. I přes značný počet výzkumů máme k dispozici velmi málo nálezů z tohoto období. Významným objevem je keramický depot 16 nádob z Olbramovic na Znojemsku. Další lokality středodunajské mohylové kultury byly zjištěny v Bedihošti, Čelčicích, Kralicích na Hané, Olomouci – Slavoníně, Prostějově, Slatinkách, Určicích a dále na trase dálnice D1. Zajímavým objevem je také sídlištní jáma v Olšanech u Prostějova. Nalezený početný soubor keramiky byl doprovázen pohřbem lidského plodu či novorozence v zásobnicové nádobě 13) , která byla uložena v nejnižším místě objektu. Původ tohoto specifického způsobu pohřbívání zemřelých dětí najdeme v Egejské oblasti. V období mladší a pozdní doby bronzové se na střední a severní Moravě rozvíjí osídlení kultury lužických popelnicových polí a na jižní Moravě kultura středodunajských popelnicových polí. Obě kultury se dělí na dvě fáze, lužická popelnicová pole na fázi lužickou a slezskou a středodunajská popelnicová pole na podolskou a velatickou. Brno – Horní Heršpice, Diváky, Hustopeče, Hvězdlice, Moravský Krumlov, Otrokovice – Kvítkovice, Polešovice, Troubsko, Vrbátky, Zlín – Malenovice to

jsou

jen

některé

z mnoha

prozkoumaných

lokalit.

Jedno

z největších pohřebišť kultury středodunajských popelnicových polí bylo prozkoumáno na lokalitě u Vojkovic. Na 130 žárových hrobů náleží jak velatické tak i podolské fázi této kultury. Vedle souboru několika stovek keramických nádob bylo získáno i mnoho bronzových milodarů - jehlice, náramky, nože a drobné šperky, dále předměty z jantaru a výjimečně i ze zlata. Velmi vzácná je bronzová nádoba s ataší ve tvaru stylizované býčí hlavy.

- 55 -

Obrazová část: 1. Ivanovice na Hané „Spravedlnost“ - fotografie hrobu protoúnětické kultury. Popiska: Ivanovice na Hané – kostrový hrob s nálezy protoúnětické kultury. 2. Olšany u Prostějova - fotografie keramické schránky s pohřbem na dně objektu. - kresebná rekonstrukce uložení novorozence v nádobě. Podle P. Fojtíka. Popiska: Olšany u Prostějova - keramická schránka s pohřbem na dně objektu a rekonstrukce uložení novorozence v nádobě. Kresba P. Fojtík. 3. Podmolí „Šobes“ - kresebná rekonstrukce chaty pozdní doby bronzové podle P. Kose. Popiska: Podmolí „Šobes“ - rekonstrukce chaty z pozdní doby bronzové. Kresba P. Kos. 4. Polešovice – fotografie pohřbu věteřovské kultury. Popiska: Polešovice – kostrový pohřeb věteřovské kultury. 5. Ivanovice na Hané „Spravedlnost“ – kresebná rekonstrukce hrobu protoúnětické kultury. Podle N. Parmové. Popiska: Ivanovice na Hané – rekonstrukce hrobu protoúnětické kultury. Kresba N. Parmová. 6. Ivanovice na Hané „Borůvka“ – fotografie depotu keramiky velatické kultury.

- 56 -

Popiska: Ivanovice na Hané – depot keramiky velatické kultury.


Popisky: 1. Šáleček s ouškem - únětická kultura, nalezen ve Slatině v roce 2005. ÚAPP Brno 2. Kostěný prsten - únětická kultura, nalezen ve Slavkově u Brna v roce 1993. ÚAPP Brno 3. Depot 22 bronzových předmětů - kultura lužických popelnicových polí - mladolužická fáze, nalezen ve Služíně v roce 1997. Muzeum Prostějovska v Prostějově 4. Bronzová dýka - středodunajská mohylová kultura, nalezena v Drnovicích v roce 2001. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 5. Kostěná postranice udidla (součást uzdy koně) - středodunajská mohylová kultura, nalezena v Olbramovicích v roce 2003. Tento nález lze považovat za unikátní, neboť je dosud jediným exemplářem svého druhu nejen na Moravě. Jihomoravské muzeum ve Znojmě 6. Cedník - středodunajská mohylová kultura, nalezen v Olbramovicích v roce 2003. Jihomoravské muzeum ve Znojmě 7. Moždíř - středodunajská mohylová kultura, nalezen v Olbramovicích v roce 2003. Jihomoravské muzeum ve Znojmě

- 57 -

8. Šálek - středodunajská mohylová kultura, nalezen v Olbramovicích v roce 2003. Jihomoravské muzeum ve Znojmě 9. Miska - středodunajská mohylová kultura, nalezena v Olbramovicích v roce 2003. Jihomoravské muzeum ve Znojmě 10. Bronzové dláto - kultura středodunjských popelnicových polí – velatická fáze, nalezeno v Podolí v roce 2005. Muzeum Brněnska ve Šlapanicích 11. Bronzový nůž s parohovou rukojetí - kultura středodunajských popelnicových polí – velatická fáze, nalezen v Ivanovicích na Hané v roce 2002. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 12. Bronzová nádoba s ataší ve tvaru stylizované býčí hlavy kultura středodunajských popelnicových polí, nalezena ve Vojkovicích v roce 1994. ÚAPP Brno 13. Džbán - protoúnětická kultura, nalezen v Ivanovicích na Hané v roce 2002. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 14. Mísa se čtyřmi oušky - protoúnětická kultura, nalezena v Ivanovicích na Hané v roce 2002. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 15. Soudkovitý hrnek na třech nožkách - věteřovská kultura, nalezen ve Zlíně – Malenovicích v roce 2004. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně 16. Drobný koflík s rozevřeným hrdlem - věteřovská kultura, nalezen ve Zlíně – Malenovicích v roce 2004. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

- 58 -

17. Nádoba ve tvaru boty - kultura lužických popelnicových polí, nalezena ve Zlíně – Malenovicích v roce 2003. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně 18. Nádoba s pokličkou - kultura lužických popelnicových polí, nalezena ve Zlíně – Malenovicích v roce 1999. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Vitrína č. 3: Doba bronzová Šáleček s ouškem, únětická kultura, Brno – Slatina „Černovická terasa“ 2005, Obj. 671 Inv. č. 82/05-1123/1 Uložení: ÚAPP Brno Kostěný prsten, únětická kultura, Slavkov u Brna 1993-94, H 7 Inv. č. 25/93-7-1 Uložení: ÚAPP Brno Depot bronzových předmětů, kultura popelnicových polí - mladolužická fáze, Služín 1997, Obj. 9 Předmět č.1 – menší zdobená sekerka s rovnou tulejí a ouškem Předmět č.2 – kuželkovitý předmět připomínající hlavici meče Předmět č.3 – horní část tuleje z velké sekery s prohnutou tulejí a ouškem Předmět č.4 – bronzový srp s vnitřním žebrem jdoucím jen na počátek vlastního těla srpu Předmět č.5 – bronzový srp s vnitřním žebrem Předmět č.6 – menší bronzová sekerka s rovnou tulejí a ouškem Předmět

č.7

–

velký

bronzový

srp

s deformovaným

vnitřním žebrem Předmět č.8 – kombinovaný předmět složený ze 3 částí

ostřím

a

- 59 -

Předmět č.9 – střední bronzová sekerka s prohnutou tulejí a ouškem Předmět č.10 – větší bronzová sekerka s rovnou tulejí, ouškem a mírně poškozeným ostřím Předmět č.11 – větší bronzová sekerka s rovnou tulejí, ouškem a poškozeným ostřím Předmět č.12 – malá sekerka s prohnutou tulejí Předmět č.13 – velký bronzový srp s ohnutým ostřím Předmět č.14 – menší bronzový srp s ohnutým ostřím a vnitřním plastickým žebrem Předmět č.15 - menší bronzový srp s mírně prohnutým ostřím a vnitřním žebrem Předmět č.16 - menší bronzový srp s vnitřním žebrem jdoucím až ke špici srpu Předmět č.17 – velký bronzový srp s prohnutým ostřím a vnitřním žebrem jdoucím do 2/3 těla srpu Předmět č.18 – špička menšího bronzového srpu s nedolitou plochou těla Předmět č.19 – menší bronzový srp s pravoúhle nasazeným tělem na rukojeť Předmět č.20 - část čepele bronzového meče Předmět č.21 – menší bronzový srp, identický se srpem č. 19 Předmět č.22 – menší bronzový srp, obloukovitě profilovaný s vnitřním žebrem jdoucím do 3/4 těla srpu Inv. č. 118/97-9/D1 – 118/97-9/D22 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově – zápůjčka Bronzová dýka, středodunajská mohylová kultura, Drnovice 2001, Obj. 544 Inv. č. 12610 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově – zápůjčka

- 60 -

Kostěná

postranice

udidla,

středodunajská

mohylová

kultura,

Olbramovice 2003, Obj. 500 Inv. č. 38/03-154/17 Uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – zápůjčka Cedník,

středodunajská

mohylová

kultura,

Olbramovice

2003,

Obj. 500 Inv. č. 38/03-154/16 Uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – zápůjčka Moždíř,

středodunajská

mohylová

kultura,

Olbramovice

2003,

Obj. 500 Inv. č. 38/03-154/5 Uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – zápůjčka Šálek, středodunajská mohylová kultura, Olbramovice 2003, Obj. 500 Inv. č. 38/03-154/15 Uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – zápůjčka Miska, středodunajská mohylová kultura, Olbramovice 2003, Obj. 500 Inv. č. 38/03-154/9 Uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – zápůjčka Bronzové dláto, kultura středodunjských popelnicových polí – velatická fáze, Podolí 2005, Obj. 510 Ivn. Č. 78/05-1 Uložení: Muzeum Brněnska ve Šlapanicích – zápůjčka Bronzový

nůž

popelnicových

s parohovou polí

–

rukojetí,

velatická

kultura

fáze,

středodunajských

Ivanovice

„Spravedlnost“ 2002/2003, Obj. 540 Inv. č. 45524 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově – zápůjčka

na

Hané

7

- 61 -

Bronzová nádoba s ataší ve tvaru stylizované býčí hlavy, kultura středodunajských popelnicových polí, Vojkovice 1994, H 101 Inv. č. 76/94-101-6 Uložení: ÚAPP Brno Džbán, protoúnětická kultura, Ivanovice na Hané 7 „Spravedlnost“ 2002/2003, H 806 Inv. č. 45508 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově - zápůjčka Mísa se čtyřmi oušky, protoúnětická kultura, Ivanovice na Hané 7 „Spravedlnost“ 2002/2003, H 806 Inv. č. 45509 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově - zápůjčka Soudkovitý

hrnek

na

třech

jazykovitých

nožkách,

věteřovská

kultura, Zlín – Malenovice „Zadní mezicestí“ 2004, Obj. 563 Inv. č. 47/04-926 Uložení: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně - zápůjčka Drobný koflík s rozevřeným hrdlem, věteřovská kultura, Zlín – Malenovice „Zadní mezicestí“ 2004, Obj. 631 Inv. č. 47/04-2095 Uložení: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně – zápůjčka Nádoba ve tvaru boty, kultura lužických popelnicových polí, Zlín – Malenovice „Mezicestí“ 2003 Inv. č. 86/03-201/902 Uložení: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně - zápůjčka Nádoba s pokličkou, kultura lužických popelnicových polí, Zlín – Malenovice 1999 Uložení: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně - zápůjčka

- 62 -

Panel č. 10 – text a popisky k vitríně č. 4 Nadpis: Doba železná – 700 př.n.l. - 550 n.l. Podnadpis: Doba halštatská – 700 - 450 př.n.l. Text: Doba halštatská je označení pro starší dobu železnou. Název získala podle naleziště v Hallstattu u Salzburku. V halštatském období se hlavní výrobní surovinou stává železo. Železná ruda se začala zpracovávat na Předním Východě již v 15. století př.n.l., odkud se postupně šíří dále až do Evropy. Na našem území se začalo železo zpracovávat v 7. nebo 6. století př.n.l. S výrobou železných předmětů je spojen vznik nové profese – kovářství. Rozvíjí se také některá další řemesla a obchod, ve kterém se uplatňují různé druhy předmincovních platidel. Na severní a střední Moravě je halštatské období označováno shodně s terminologií užívanou v Čechách jako platěnická kultura, podle pohřebiště v Platěnicích u Pardubic. Nejvíce nálezů pochází z nížinných sídlišť. Mezi nejdůležitější odkryvy patří Kostelec na Hané, Kraličky, Kralice na Hané, Otrokovice – Kvítkovice, Polešovice, Prostějov, Seloutky, Slatinky, Vyškov, Zlín - Malenovice. Nejčastějšími předměty v sídlištních objektech platěnické kultury jsou zlomky keramických nádob, zvířecích kostí a mazanice, jednotlivě se objeví i kamenné, kostěné či parohové a kovové předměty. Unikátním nálezem je depot osmi tepaných nádob se zlomky železných rožňů z Kralic na Hané a soubor pěti náramků různého typu s náhrdelníkem z jantarových perel a plochých perleťových koleček z Prostějova – Čechůvek.

- 63 -

Na jižní Moravě je halštatské období označováno jako horákovská kultura. Na rozsáhlé nekropoli odkryté v Modřicích 14) bylo prozkoumáno 52 hrobů, mimo jiné pohřeb ženy vybavené honosným opaskem, hustě pošitým několika tisíci drobných bronzových kroužků. Našívání miniaturních bronzových kroužků na kožený či plátěný podklad je specifickým rysem horákovské kultury na Brněnsku. Součástí opasku byla dále železná kruhová zápona, keramické a skleněné korálky, spirálky z bronzu a dva bronzové prolamované terčovité závěsy se slunečními motivy. Většina velkých horákovských hrobů v Modřicích měla dřevěnou srubovou komoru, ojediněle byl zjištěn kamenný zával a jeden hrob měl na povrchu dvě kamenné stély, vysoké přes jeden metr. Z Modřic

pocházejí

také

doklady

vykrádání

bohatších

hrobů.

Další nálezy horákovské kultury pocházejí z Brna – Horních Heršpic, Brna – Bosonoh, Holubic, Kuřimi, Křižanovic, Měnína, Moravského Krumlova, Slavkova, Telnice, Tvarožné, Vojkovic a Vyškova. Část osady horákovské kultury s doklady textilní výroby byla prozkoumána v Mašovicích na Znojemsku.

Obrazová část: 1. Kuřim - kresebná rekonstrukce halštatského dvorce. Podle P. Kose. Popiska: Kuřim - rekonstrukce halštatského dvorce. Kresba P. Kos. 2. Modřice - kresebná rekonstrukce hrobu H 818 se znázorněním umístění nálezů. Podle P. Kose. Popiska: Modřice - rekonstrukce hrobu H 818 se znázorněním umístění nálezů. Kresba P. Kos. 3. Modřice – fotografie detailu opasku z hrobu H 818.

- 64 -

Popiska: Modřice – detail opasku z hrobu H 818. 4. Mokrá - kresebná rekonstrukce halštatské polozemnice. Podle P. Kose. Popiska: Mokrá - rekonstrukce halštatské polozemnice. Kresba P. Kos. 5. Modřice „Sádky“ – fotografie kruhového žlábku z doby halštatské, porušeného kostrovým hrobem z doby římské. Popiska: Modřice „Sádky“ – kruhový žlábek z doby halštatské, porušený kostrovým hrobem z doby římské.


Popisky: 1. Stupňovitá mísa - doba halštatská, nalezena v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 2. Mísa na nožce - doba halštatská, nalezena v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 3. Náhrdelník ze skleněných korálků - doba halštatská, nalezen v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 4. 5 bronzových náramků - doba halštatská, nalezeny v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno

- 65 -

5. Bronzový náhrdelník - doba halštatská, nalezen v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 6.

Opasková

kruhová

zápona

-

doba

halštatská,

nalezená

v Modřicích v roce 2003. Součást opasku ženy pohřbené v hrobě H 818. ÚAPP Brno 7. Bronzová plastika koníčka - doba halštatská, nalezena v Modřicích v roce 2003. Plastika s otvorem pro zavěšení mohla být původně součástí opasku či koňského zápřahu – jha. ÚAPP Brno 8. Ozdobné bronzové závěsky z opasku - doba halštatská, nalezeny v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 9. Železné nože - doba halštatská, nalezeny v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 10. Bronzové jehlice - doba halštatská, nalezeny v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 11. Trojitá nádobka - horákovská kultura, nalezena v Modřicích v roce 1995. ÚAPP Brno 12. Část opasku - horákovská kultura, opasek nalezen v birituálním hrobě ve Slavkově u Brna v roce 2000. ÚAPP Brno 13. Depot 5 bronzových náramků - platěnická kultura, nalezen v Prostějově – Čechůvkách v roce 2004. Muzeum Prostějovska v Prostějově

- 66 -

14. Depot 8 bronzových nádob - platěnická kultura, nalezen v Kralicích na Hané v roce 2003. Muzeum Prostějovska v Prostějově

Vitrína č. 4: Doba železná – doba halštatská Stupňovitá mísa, doba halštatská, Modřice „Man“ 2003, H 895 Inv. č. 104/03-223/6 Uložení: ÚAPP Brno Mísa na nožce, doba halštatská, Modřice „Man“ 2003, H 895 Inv. č. 104/03-223/8 Uložení: ÚAPP Brno Náhrdelník

ze

skleněných

korálků,

doba

halštatská,

Modřice

„Skladový areál“ 2003, H 818 Inv. č. 82/03-139/10 Uložení: ÚAPP Brno 5 bronzových náramků, doba halštatská, Modřice „Man“ 2003, H 1802 Inv. č. 104/03-230/41, 104/03-230/34, 0104/03-230/37, 0104/03230/1, 104/03-230/40 Uložení: ÚAPP Brno Bronzový náhrdelník, doba halštatská, Modřice „Man“ 2003, H 1865 Inv. č. 104/03-394/23 Uložení: ÚAPP Brno Opasková kruhová zápona, doba halštatská, Modřice „Man“ 2003, H 1801 Inv. č. 104/03-229/9 Uložení: ÚAPP Brno

- 67 -

Bronzová

plastika

koníčka,

doba

halštatská,

Modřice

„Man“

2003, H 1800 Inv. č. 104/03-228/19 Uložení: ÚAPP Brno 2 ozdobné bronzové závěsky z opasku, doba halštatská, Modřice „Skladový areál“ 2003, H 818 Inv. č. 82/03-139/14, 82/03-139/15 Uložení: ÚAPP Brno 2 železné nože, doba halštatská, Modřice „Man“ 2003, H 846 Inv. č. 104/03-172/4, 104/03-173/3 Uložení: ÚAPP Brno 2 bronzové jehlice, doba halštatská, Modřice „Skladový areál“ 2003, H 809 Inv. č. 82/03-131/3, 82/03-103/26 Uložení: ÚAPP Brno Trojitá nádobka, horákovská kultura, Modřice 1995, H 1 Inv. č. 7/95-H1/5 Uložení: ÚAPP Brno Část opasku, horákovská kultura, birituální hrob, Slavkov u Brna 2000, Obj. 501 Inv. č. 83/00-501/1-3 Uložení: ÚAPP Brno Depot 5 bronzových náramků, platěnická kultura, Prostějov – Čechůvky 2004, Obj. 509 Inv. č. 218055-218059 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově - zápůjčka Depot 8 bronzových nádob, platěnická kultura, Kralice na Hané 2003, Obj. 527 Inv. č. 182645-182652 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově – zápůjčka

- 68 -

Panel č. 11 – text a popisky k vitríně č. 5 Nadpis: Doba železná – 700 př.n.l. - 550 n.l. Podnadpis: Doba laténská – 450 př.n.l. – počátek n.l. Doba římská – počátek n.l. – 350 n.l. Doba stěhování národů – 350 – 550 n.l. Text: Období mladší doby železné – doba laténská, je spojeno s osídlením velké části Evropy keltskými kmeny. Název získala podle keltského pohřebiště v La Tène ve Švýcarsku. Keltové přispěli k rozvoji celé řady hospodářských odvětví. Vynikali zejména v železářství, zdokonalili rýžování zlata, na vysoké úrovni bylo kovolitectví, šperkařství, sklářství, textilní a hrnčířská výroba. Díky rozsáhlému dálkovému obchodu se v tomto období objevuje mincovnictví. Od poloviny 2. století př.n.l. budují Keltové opevněná výšinná sídliště označovaná jako oppida, která plnila funkci politických, obchodních, výrobních a popřípadě náboženských center. K mladšímu období doby laténské patří část pohřebiště odkrytá na trase dálnice D1 u Hoštic, kde bylo nalezeno 21 hrobů, mezi nimi i hrob bojovníka. Rozsáhlé laténské birituální pohřebiště s 54 hroby bylo prozkoumáno v Hustopečích u Brna. Výjimečné postavení zde zaujímá dvojhrob muže – bojovníka a ženy s bohatou výbavou. Další nálezy laténského období pocházejí z Brna – Horních Heršpic, Čechůvek, Drnovic, Kralic na Hané, Kuřimi, Slavkova, Slatinic, Služína, Šlapanic, Určic, Vyškova. K nejdůležitějšímu odkryvu sídlištního areálu patří výzkum na trase dálnice D1 u Medlovic. Nové poznatky přinesly i výzkumy největšího moravského oppida Starého Hradiska. Vý-

- 69 -

znamnou lokalitou je obchodní a industriální centrum na katastru obcí Němčice na Hané a Víceměřice, ležící blízko trasy tzv. jantarové stezky. Z této lokality pochází soubor nálezů bronzových a železných šperků, skleněných předmětů, železných nástrojů a zbraní, keramiky a na Moravě neobvyklý soubor 435 mincí. V době římské ovládala většinu tehdejší Evropy Římská říše, její protiváhou byla na severozápadě Germánie, ke které patřilo i území Čech a Moravy. K významným lokalitám doby římské patří vojenský tábor označený jako Mušov – „Neurissen“ I., objevený díky letecké prospekci. Při výzkumu byly odkryty základové žlábky u nás jedinečné dřevohlinité budovy s apsidou, studna, příkop, val a kůlové jámy, naznačující půdorys brány a čtyř věží. Rozsáhlá nekropole, ze které pochází bohatá kolekce nálezů, byla prozkoumána v Modřicích. Zajímavou lokalitou jsou Slatinice na Olomoucku, kde byla během výzkumu germánského sídliště nalezena

typická

barbarská

keramika.

Součástí

sídelního

komplexu

v Olomouci – Slavoníně byly hrnčířské dílny, ke kterým patřila i hrnčířská pec. Doklady osídlení v době římské byly nalezeny také v Brně – Horních Heršpicích, Dětkovicích, Čejči, Hrušovanech nad Jevišovkou, Chvalkovicích, Kovalovicích, Kozlanech, Mořicích, Pohořelicích, Telnici, Tvarožné, Slatinkách a Sudoměřicích. Poměrně krátké období stěhování národů je charakterizováno intenzivními přesuny obyvatelstva, vyvolanými rozpadem Římské říše a vpádem kmene Hunů do Evropy. V závěru tohoto období přicházejí na naše území noví kolonisté – Slované. Pohřebiště doby stěhování národů bylo prozkoumáno během stavby dálnice na katastru Nezamyslic. Zemřelí byli uloženi

- 70 -

v dřevěných rakvích. Všechny hroby byly již v minulosti vykradeny, přesto se některé předměty z hrobové výbavy zachovaly. V Novém Šaldorfu byl nalezen hrob patřící k rozsáhlé, již známé nekropoli. Přestože byl hrob vykraden, podařilo se získat unikátní náhrdelník z korálků ze skla a mořského korálu.

Uni-

kátní hrnčířská pec byla objevena při plošném výzkumu sídelního areálu v Rajhradicích. Další nálezy pocházejí z Brankovic, Hoštic, Choliny, Kostelce na Hané, Podolí, Smolína a Vojkovic.

Obrazová část: 1. Rajhradice – fotografie hrnčířské pece z doby stěhování národů. Popiska: Rajhradice – hrnčířská pec z doby stěhování národů. 2. Rajhradice – fotografie půdorysu chaty s kůlovou konstrukcí z doby stěhování národů. Popiska: Rajhradice – půdorys chaty s kůlovou konstrukcí z doby stěhování národů. 3. Slatinice - kresebná rekonstrukce dlouhého domu z mladší doby římské. Podle P. Kose. Popiska: Slatinice - rekonstrukce dlouhého domu z mladší doby římské. Kresba P. Kos. 4. Mušov trať „Neurissen –

letecký snímek - inv. č. 32/93-542

Popiska: Mušov trať „Neurissen“ – pohled na začištěnou plochu výzkumu, prováděného v letech 1993 – 94, půdorys římské stavby z augustovského období.

- 71 -

5. Hoštice – kresebná rekonstrukce hrobu bojovníka z doby laténské. Podle P. Kose. Popiska: Hoštice – rekonstrukce hrobu bojovníka z doby laténské. Kresba P. Kos. 6. Hustopeče – fotografie dvojhrobu bojovníka a ženy z doby laténské. Popiska: Hustopeče – dvojhrob muže - bojovníka a ženy z doby laténské. Hrobovou výbavu ženy tvořil řetězový opasek, bronzový prsten, železný náramek a 5 železných spon. Tělo bojovníka bylo původně přikryto dřevěným štítem, ze kterého se dochovala pouze železná puklice, po pravé straně měl uložen asi 85 cm dlouhý meč, dále sponu a list železného kopí; kromě těchto předmětů bylo nalezeno také několik nádob. 7. Modřice „Sádky“ – fotografie žárového hrobu z doby římské. Popiska: Modřice – žárový hrob z doby římské.


Popisky: 1. Lignitový náramek - doba laténská, nalezen v Hustopečích v roce 2004. Moravské zemské muzeum Brno 2.

Bronzové

masivní

nánožníky

v Hustopečích v roce 2004. Moravské zemské muzeum Brno

-

doba

laténská,

nalezeny

- 72 -

3. Bronzová zoomorfní zápona - doba laténská, nalezena ve Šlapanicích v roce 1999. Moravské zemské muzeum Brno 4.

Kostěný

hřeben

-

doba

laténská,

nalezen

v Medlovicích

v roce 2002. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 5.

Fragmenty

skleněných

náramků

–

doba

laténská,

nalezeny

v Němčicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 6.

Skleněné

korálky

-

doba

laténská,

nalezeny

v Němčicích

v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 7. Bronzové závěsky (součást opasku) – doba laténská, nalezeny v Němčicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 8. Drobné plastiky mužů - doba laténská, nalezeny v Němčicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 9. Bronzové stylizované lidské hlavičky - doba laténská, nalezeny v Němčicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 10. Drobné zvířecí plastiky - doba laténská, nalezeny v Němčicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 11. Kostěná hrací kostka - doba laténská, nalezena v Němčicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 12. Bronzová toaletní souprava - doba římská, nalezena v Modřicích v roce 2004. ÚAPP Brno

- 73 -

13. Bronzová opasková přezka a nákončí - doba římská, nalezeno v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 14. Stříbrné spony - doba římská, nalezeny v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 15. Bronzové spony - doba římská, nalezeny v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 16. Železný klíč - doba římská, nalezen v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 17. Železné nůžky - doba římská, nalezeny Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 18. Železná štítová puklice - doba římská, nalezena v Modřicích v roce 2003. ÚAPP Brno 19.

Železné kopí - doba římská, nalezeno v Modřicích v roce

2003. ÚAPP Brno 20. Zdobený kostěný hřeben - pozdní doba římská, nalezen v Sudoměřicích v roce 2003. Moravské zemské muzeum Brno 21. Kostěný hřeben - doba stěhování národů, nalezen v Hošticích v roce 2002. ÚAPP Brno 22. Džbán - doba stěhování národů, nalezen v Pohořelicích v roce 1994. Moravské zemské muzeum Brno

- 74 -

23. Mísa - doba stěhování národů, nalezena v Pohořelicích v roce 1994. Moravské zemské muzeum Brno 24. Amforka - doba stěhování národů, nalezena v Pohořelicích v roce 1994. Moravské zemské muzeum Brno 25. Stříbrné spirálkovité korálky - doba stěhování národů, nalezeny v Pohořelicích v roce 1994. Moravské zemské muzeum Brno 26. Korálky - doba stěhování národů, nalezeny v Pohořelicích v roce 1994. Moravské zemské muzeum Brno 27. Kostěný hřeben - doba stěhování národů, nalezen v Podolí v roce 1993. ÚAPP Brno 28. Unikátní náhrdelník složený ze 199 kusů korálků z jantaru, bronzu, modrého, zeleného a žlutého skla a růžového mořského korálu - doba stěhování národů, nalezen v Novém Šaldorfu v roce 2004. ÚAPP Brno

Vitrína č. 5: Doba železná – doba laténská, doba římská Lignitový náramek, doba laténská, Hustopeče 2004, H 834 Inv. č. A17823 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno 2 bronzové plastické masivní nánožníky, doba laténská, Hustopeče 2004, H 838 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno

- 75 -

Bronzová zoomorfní zápona, doba laténská, Šlapanice 1999 Inv. č. 243/99-1 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Kostěný hřeben, doba laténská, Medlovice „Za hanou“ 2002 – 2003, Obj. 556 Inv. č. A47763 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově – zápůjčka Fragmenty skleněných náramků, doba laténská, Němčice 2003, povrchový sběr Inv. č. 176142, 177101, 177104, 177118, 177577, 178753 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Skleněné korálky, doba laténská, Němčice 2003, povrchový sběr Inv.

č.

176133,

176242,

176306,

176309,

176312,

177134,

177136, 178754, 178755 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Bronzové závěsky, doba laténská, Němčice 2003, povrchový sběr Inv.

č.

176511,

176528,

176529,

176534,

176542,

177462,

177478, 178350 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Drobné plastiky mužů, doba laténská, Němčice 2003, povrchový sběr Inv. č. 178271, 178272 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Bronzové stylizované lidské hlavičky, doba laténská, Němčice 2003, povrchový sběr Inv. č. 178273, 178274, 178275 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno

- 76 -

Drobné zvířecí plastiky, doba laténská, Němčice 2003, povrchový sběr Inv.

č.

178276,

178277,

177280,

178281,

178286,

178288,

178287, 178292 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Kostěná hrací kostka,

doba laténská, Němčice 2003, povrchový

sběr Inv. č. 178743 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Bronzová

toaletní

souprava,

doba

římská,

Modřice

„Drusped“

2004, H 2845 Uložení: ÚAPP Brno Bronzová opasková přezka a nákončí, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 1836 Inv. č. 104/03-265/2, 104/03-265/3 Uložení: ÚAPP Brno 2 stříbrné spony, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 1838 Inv. č. 104/03-267/4 Uložení: ÚAPP Brno 3 bronzové spony, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 1836 Inv. č. 104/03-265/1, 104/03-284/15, 104/03-267/4 Uložení: ÚAPP Brno Železný klíč, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 1855 Inv. č. 104/03-284/6 Uložení: ÚAPP Brno Železné nůžky, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 898 Inv. č. 104/03-226/2 Uložení: ÚAPP Brno

- 77 -

Železná štítová puklice, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 880 Inv. č. 104/03-208/1 Uložení: ÚAPP Brno Železné kopí, doba římská, Modřice „Man“ 2003, H 874 Inv. č. 104/03-202/1 Uložení: ÚAPP Brno Zdobený kostěný hřeben, pozdní doba římská, Sudoměřice 20032004, kulturní vrstva Inv. č. 186 502 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Kostěný

hřeben,

doba

stěhování

národů,

Hoštice

„Za

Hanou“

2002, H 802 Inv. č. A18670 Uložení: ÚAPP Brno Džbán, doba stěhování národů, Pohořelice 1994, Obj. 13 Inv. č. 54/94-92 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Mísa s vlnicemi, doba stěhování národů, Pohořelice 1994, Obj. 13 Inv. č. 54/94-90 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Dvouuchá amforka, doba stěhování národů, Pohořelice 1994, Obj. 13 Inv. č. 54/94-93 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno 4 stříbrné spirálkovité korálky, doba stěhování národů, Pohořelice 1994, Obj. 13 Inv. č. 54/94-80 Uložení: Moravské zemské muzeum Brno

- 78 -

15 korálků, doba stěhování národů, Pohořelice 1994, Obj. 13 Inv. č. 54/94-81 – 4 modré korálky 54/94-82 – 4 korálky s vlnicemi 54/94-83 – 4 zelené korálky 54/94-85 – 1 podlouhlý korál 54/94-86 – 1 modrý korál 54/94-87 – 1 červený korál Uložení: Moravské zemské muzeum Brno Kostěný hřeben, doba stěhování národů, Podolí 1993, Obj. 1 Inv. č. 16/93-116 Uložení: ÚAPP Brno Unikátní náhrdelník z jantaru, skla a růžového mořského korálu, doba stěhování národů, Nový Šaldorf 2004 Inv. č. dosud nezpracováno Uložení: ÚAPP Brno – pracoviště Znojmo

Panel č. 12 – text a popisky k vitríně č. 6 Nadpis: Doba hradištní – 550 – 1250 n.l. Text: Doba hradištní je označení pro západoslovanskou hmotnou kulturu raného středověku. Název je odvozen od typických opevněných hradišť. Dělí se na starší, střední, mladší a pozdní dobu hradištní, která je již spojována s přechodem k románskému slohu. V 9. a na počátku 10. století bylo naše území součástí raného západoslovanského státu - Velkomoravské říše. Výkopy probíhající v intravilánech řady měst a obcí prokázaly jejich existenci mnohdy již v 9. až 11. století. Patří k nim Brno, Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Vítonice, Kos-

- 79 -

telec na Hané, Křižanovice a Uherské Hradiště. Velmi přínosný byl záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově, který zachytil část mladohradištního opevnění a hmotné doklady o polské okupaci Moravy, známé dosud jen z písemných pramenů. Četné výzkumy v Prostějově přinášejí nové doklady o využití areálu dnešního města pro sídlištní i pohřební účely ve velkomoravském období. V Okružní ulici bylo odkryto devět hrobů, v jejichž výbavě byly stříbrné náušnice, železem kovaná vědra a hrot kopí. Uvažovat o předrománské církevní stavbě nám umožňuje nález hrobů datovaných do druhé poloviny 11. století, objevených při asanaci sklepa na Klácelově ulici ve Znojmě. Rozsáhlejší pohřebiště z 9. století bylo nalezeno v Modřicích, kde bylo odkryto 80 hrobů s četnými nálezy. Další pohřebiště se postupně odkrývá v Divákách, kde byly během pěti sezón nalezeny středohradištní hroby, vybavené keramickými nádobami a vzácně i velkomoravskými náušnicemi. O užívání tohoto pohřebiště i v 10. a 11. století, tedy v době mladohradištní, svědčí nálezy uherských a moravských mincí denárového typu a typického ženského šperku - esovitých záušnic. Známou oblast s výskytem hrobů velkomoravských bojovníků na východní Moravě rozšířil unikátní nález pohřbu muže s ostruhami ve Zlíně - Malenovicích. Zajímavým nálezem je pohřeb čtyř jedinců do zaniklé velkomoravské chaty v Brankovicích. Mezi pánevními kostmi jednoho z nich byla nalezena železná šipka rhombického tvaru, charakteristického pro šípy používané maďarskými kočovníky. Nové

poznatky

o

sídlištních

areálech

přinesl

výzkum

v Nezamyslicích, kde byl objeven palisádový žlab, zachycený bohužel jen v délce několika metrů. Palisádová ohrada obklopující prostor o rozloze 15 ha byla postupně sledována na katastru Kostelce na Hané v trati „Kozí brada“.

- 80 -

K dalším lokalitám patří Drnovice, Mašovice, Olomouc – Slavonín, Pohořelice, Ratíškovice, Rudimov, Slavkov, Topolany, Újezd u Brna a Vémyslice.

Obrazová část: 1. Brankovice - pokus o kresebnou rekonstrukci pohřbu obětí nájezdu kočovníků. Podle N. Parmové. Popiska: Brankovice - pokus o rekonstrukci pohřbu obětí nájezdu kočovníků. Kresba N. Parmová. 2. Topolany „Nad žlebem“ - fotografie hrobu ze střední doby hradištní. Popiska: Topolany - hrob ze střední doby hradištní. 3. Modřice - kresebná rekonstrukce velkomoravského hrobu s trámovou konstrukcí. Podle P. Kose. Popiska: Modřice - rekonstrukce velkomoravského hrobu s trámovou konstrukcí. Kresba P. Kos.


Popisky: 1. Polovina šestiboké reliéfní dlaždice s motivem ryby - mladší doba hradištní, nalezena v Rokytné v roce 2001. Městské muzeum a galerie Moravský Krumlov 2. Masivní bronzová záušnice(vlasová ozdoba) plátovaná stříbrem - mladší doba hradištní, nalezena v Divákách v roce 2004. Městské muzeum Klobouky u Brna

- 81 -

3. Stříbrný denár - Ondřej I.(1046-1060), Uhry, mladší doba hradištní, nalezen v Divákách v roce 2004. Městské muzeum Klobouky u Brna 4. Stříbrný denár - Ota I. Sličný(1061-1087), Morava – Olomoucké knížectví, mladší doba hradištní, nalezen v Divákách v roce 2004. Městské muzeum Klobouky u Brna 5. Bronzový prsten - mladší doba hradištní, nalezen v Olomouci – Slavoníně v roce 1997. Vlastivědné muzeum Olomouc 6. Hliněné vajíčko – chřestítko - střední doba hradištní, nalezeno v Topolanech v roce 2002. ÚAPP Brno 7. Zdobené gombíky (ozdoby-spínadla) - střední doba hradištní, nalezeny v Topolanech v roce 2002. ÚAPP Brno 8. Keramická nádoba - střední doba hradištní, nalezena v Topolanech v roce 2002. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 9. Železná sekera - střední doba hradištní, nalezena v Topolanech v roce 2002. Muzeum Vyškovska ve Vyškově 10.

Pozlacená

náušnice

-

střední

doba

hradištní,

nalezena

v Modřicích v roce 1997. ÚAPP Brno 11. Přeslen (sloužil jako setrvačník navlečený na vřetenu při spřádání vlákna) - střední doba hradištní, nalezen v Modřicích v roce 1997. ÚAPP Brno

- 82 -

12. Nádoba s rytou výzdobou - střední doba hradištní, nalezena v Kuřimi v roce 1997. ÚAPP Brno 13. Stříbrná pozlacená náušnice hrozníčkového typu - střední doba hradištní, nalezena v Kuřimi v roce 1997. ÚAPP Brno 14. Náušnice s modrou skleněnou perlou, střední doba hradištní, nalezena v Olomouci – Slavoníně v roce 1997. Vlastivědné muzeum Olomouc 15. Modrý skleněný korál - střední doba hradištní, nalezen v Olomouci – Slavoníně v roce 1997. Vlastivědné muzeum Olomouc 16. Železné ostruhy - střední doba hradištní, nalezeny v Olomouci – Slavoníně v roce 1997. Vlastivědné muzeum Olomouc 17. „Ovčácké“ nůžky z ohnutého železného plechu - střední doba hradištní, nalezeny v Prostějově v roce 2005. Muzeum Prostějovska v Prostějově 18. Kostěný jednostranný hřeben - starší doba hradištní, nalezen v Miroslavy v roce 2001. Městské muzeum a galerie Moravský Krumlov

Vitrína č. 6 – Doba hradištní Polovina šestiboké reliéfní dlaždice s motivem ryby, mladší doba hradištní, Rokytná 2001, Obj. 506 Inv. č. 281/00-102 Uložení: Městské muzeum a galerie Moravský Krumlov – zápůjčka

- 83 -

Masivní bronzová záušnice plátovaná stříbrem, mladší doba hradištní, Diváky „Padělky za humny“ 2004, H 66 Inv. č. 189/04-66/3 Uložení: Městské muzeum Klobouky u Brna – zápůjčka Stříbrný denár, Ondřej I.(1046-1060), Uhry, mladší doba hradištní, Diváky „Padělky za humny“ 2004, H 72 Inv. č. 189/04-72/1 Uložení: Městské muzeum Klobouky u Brna – zápůjčka Stříbrný denár, Ota I. Sličný(1061-1087), Morava – Olomoucké knížectví, mladší doba hradištní, Diváky „Padělky za humny“ 2004, H 67 Inv. č. 189/04-67/1 Uložení: Městské muzeum Klobouky u Brna – zápůjčka Bronzový prsten, mladší doba hradištní, Olomouc – Slavonín 1997, H 32 Inv. č. A101705 Uložení: Vlastivědné muzeum Olomouc – zápůjčka Hliněné vajíčko - chřestítko, střední doba hradištní, Topolany 2 „Díly od dědiny“ 2002, H 804 Inv. č. A13596 Uložení: ÚAPP Brno 2 zdobené gombíky, střední doba hradištní, Topolany 2 „Díly od dědiny“ 2002, H 804 Inv. č. A13600, A13601 Uložení: ÚAPP Brno Keramická nádoba, střední doba hradištní, Topolany 2 „Díly od dědiny“ 2002, H 804 Inv. č. A13592 – A13593 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově – zápůjčka

- 84 -

Železná sekera, střední doba hradištní, Topolany 2 „Díly od dědiny“ 2002, H 804 Inv. č. A13602 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově - zápůjčka Pozlacená náušnice, střední doba hradištní, Modřice 1997, H 70 Inv. č. 64/97-H70-16 Uložení: ÚAPP Brno Přeslen, střední doba hradištní, Modřice 1997, H 70 Inv. č. 64/97-H70-13 Uložení: ÚAPP Brno Nádoba s rytou výzdobou, střední doba hradištní, Kuřim „Za Špihlíkem“ 1997, H 1 Inv. č. 12/97-1/1 Uložení: ÚAPP Brno Stříbrná pozlacená náušnice hrozníčkového typu, střední doba hradištní, Kuřim „Za Špihlíkem“ 1997, H 1 Inv. č. 12/97-1/1 Uložení: ÚAPP Brno Náušnice s modrou skleněnou perlou, střední doba hradištní, Olomouc – Slavonín 1997, H 15 Inv. č. A101694 Uložení: Vlastivědné muzeum Olomouc - zápůjčka Modrý skleněný korál, střední doba hradištní, Olomouc – Slavonín 1997, H 16 Inv. č. A101697 Uložení: Vlastivědné muzeum Olomouc - zápůjčka Železné ostruhy, střední doba hradištní, Olomouc – Slavonín 1997, H 14 Inv. č. A101730, A101731 Uložení: Vlastivědné muzeum Olomouc - zápůjčka

- 85 -

„Ovčácké“ nůžky z ohnutého železného plechu, střední doba hradištní, Prostějov 2005, H 17 Inv. č. 219723 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově – zápůjčka Kostěný jednostranný hřeben, starší doba hradištní, Miroslav 2001, Obj. 509 Inv. č. 13164 Uložení: Městské muzeum a galerie Moravský Krumlov – zápůjčka

Panel č. 13 – text a popisky k vitríně č. 7 Nadpis: Středověk – 1250 – 1450 n.l. Novověk – od 1450 n.l. Text: Výzkumy středověkého a novověkého období probíhají především v historických jádrech měst a obcí, při rekonstrukcích a úpravách církevních památek nebo sídel šlechty a přispívají k hlubšímu poznání historického vývoje jednotlivých regionů. K mnoha výzkumům provedeným v Brně patří průzkum areálu kláštera Milosrdných bratří, odkryvy na Starobrněnské ulici, zachycení původního terénu před stavbou městských hradeb v polovině 13. století a část parkánové hradby s baštou na ulici Husově,

dále

výzkumy

na

ulici

Milady

Horákové,

Kolišti

a

v Brně – Zábrdovicích. Výzkum na Koželuhově ulici v Prostějově zachytil intenzivní stavební rozvoj města od poloviny 14. století. Mnoho nálezů, mezi nimi unikátní cínová obchodní pečeť, dokládá provozování pasířského řemesla (zpracování kovů a výroba předmětů z nich) a dálkový obchod s anglickým suknem. K zajímavému ob-

- 86 -

jevu došlo při stavbě obchodního centra na Hlaváčkově náměstí. Nejstarší nálezy pocházejí z přelomu 12. a 13. století. Od 17. století využívala místo k pohřbívání prostějovská židovská komunita. Prozkoumání 43 hrobů nám přineslo důležité poznatky o pohřebních rituálech, které dokládají například železné visací zámky rakví a střepy keramiky, které překrývaly oči a ústa zemřelých. Jednu z nejdůležitějších lokalit představuje zaniklé tržní městečko ve Žďáru nad Sázavou. Výzkumy památkové rezervace města Přerova pozměnily dosavadní představy o historickém vývoji města. K dalším lokalitám patří Boskovice, Jihlava, Konice, Kostelec na Hané, Kroměříž, Modřice, Nová Říše, Olomouc, Podivín, Slavkov, Uherský Brod, Vyškov a Znojmo. Díky výzkumům v historických jádrech měst a obcí získáváme mnoho nových poznatků o životě v nich, o vybavení domácností, složení stravy, zásobování vodou i řešení problémů s odpady a hygienou. Mezi prozkoumané sakrální stavby patří mnoho klášterů po celé

Moravě,

například

premonstrátský

klášter

Rosa

coeli

v Dolních Kounicích, benediktinský klášter v Rajhradě, cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, klášter Louka u Znojma, minoritský klášter v Jihlavě, jezuitský klášter v Uherském Hradišti, cisterciácký klášter na Velehradě a také řada kostelů. Významný průzkum proběhl ve Starém Městě u Bruntálu v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Kromě sakrálních staveb byly prováděny výzkumy v několika hradních a zámeckých areálech. Dlouhodobý průzkum předhradí i hradu, zaniklého v roce 1401, probíhal v Lelekovicích. Kanalizační rýha v Modřicích zachytila zdivo bývalého biskupského hradu ze 13. století. Z dalších hradů byly prozkoumány Brumov,

- 87 -

Jemnice, Lukov, Nový Světlov, Přerov, areál zámku v Habrovanech, Jevišovicích, Slavkově a ve Zlíně. Při archeologických výzkumech jsou nacházeny i doklady novověkého osídlení. Zajímavý byl objev hromadného hrobu u Jiříkovic, kde byli pochováni vojáci, padlí v bitvě u Slavkova roku 1805. Odkryv řady vápenických pecí v předpolí lomu u obce Mokrá umožnil sledovat jejich technologický vývoj v průběhu 18. a 19. století. Mnoho novověkých nálezů pochází z různých válečných konfliktů, včetně II. světové války.

Obrazová část: 1. Mokrá - kresebná rekonstrukce novověkých vápenických pecí. Podle P. Kose. Popiska: Mokrá - rekonstrukce novověkých vápenických pecí. Kresba P. Kos. 2. Znojmo – Louka – fotografie románského štěrbinového okna v kostele sv. Václava. Popiska: Znojmo – Louka - románské štěrbinové okno v kostele sv. Václava. 3. Pohořelice - Kostel sv. Jakuba Většího - fotografie malované rakve z 18. století. Popiska: Pohořelice - Kostel sv. Jakuba Většího - malovaná rakev z 18. století. 4.

Kralice

na

Hané

„Kralický

háj“

–

fotografie

středověké

studny s kamenným roubením. Popiska: Kralice na Hané - středověká studna s kamenným roubením.

- 88 -

5. Znojmo – Kostel sv. Mikuláše – fotografie kumulace lidských ostatků v barokní kryptě. Popiska: Znojmo – Kostel sv. Mikuláše – kumulace lidských ostatků v barokní kryptě. 6. Rašovice – hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje – fotografie náhrobku z druhé poloviny 16. století. Popiska: Rašovice – hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje - náhrobek z druhé poloviny 16. století.


Popisky: 1. Stříbrná mince – tzv. bílý peníz - 14.-15. století, nalezena ve Znojmě v roce 2003. Jihomoravské muzeum ve Znojmě 2. Fragment gotické hliněné hračky - 14.-15. století, nalezen v Kralicích na Hané v roce 2006. Muzeum Prostějovska v Prostějově 3. Keramické kachle s ornamenty - 15. století, nalezeny v Přerově v roce 1999. Muzeum Komenského Přerov 4. Kostěný hřebínek - 2. polovina 15. století, nalezen ve Znojmě v roce 2002. Jihomoravské muzeum Znojmo 5. Fragment skleněné nádoby - 15. století, nalezen v Brně – nároží ulic Milady Horákové – Koliště Muzeum města Brna

v roce 2001.

- 89 -

6. Džbán - 15. století, nalezen v Brně – nároží ulic Milady Horákové – Koliště v roce 2001. Muzeum města Brna 7. Zdobený džbán - 16. století, nalezen v Brně – nároží ulic Milady Horákové – Koliště v roce 2001. Muzeum města Brna 8. Trojnožka - 16. století, nalezena v Brně – nároží ulic Milady Horákové – Koliště v roce 2001. Muzeum města Brna 9. Brněnský pohár - 16 století, nalezen v Brně – nároží ulic Milady Horákové – Koliště v roce 2001. Muzeum města Brna 10. Cínová obchodní pečeť, 16. století, nalezena v Prostějově v roce 1999. Muzeum Prostějovska v Prostějově 11.

Sváteční

mísa

-

polovina

16.

století,

nalezena

v Prostějově v roce 1999. Muzeum Prostějovska v Prostějově 12.

Hrnek

s jedním

uchem

-

polovina

16.

století,

nalezen

v Prostějově v roce 1999. Muzeum Prostějovska v Prostějově 13. Železná tesařská sekera – 16. - 17. století, nalezena ve Znojmě v roce 2002. Jihomoravské muzeum Znojmo 14. Mosazná trojdílná ikona – přelom 18. a 19. století, nalezena v Jiříkovicích – Rohlenka v roce 1994. Součást hromadného hrobu z roku 1805 – bitvy Tří císařů. Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří

- 90 -

15. Pamětní svatební medaile korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie - z roku 1881, nalezena v Rajhradicích v roce 2003. Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří

Vitrína č. 7: Středověk a novověk Stříbrná mince – tzv. bílý peníz, 14.-15. století, Znojmo – Vídeňská ulice 2003/2004, K. 108 Inv. č. A1433/473 Uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – zápůjčka Fragment gotické hliněné hračky, 14.-15. století, Kralice na Hané 2006, K. 100/vrstva Inv. č. 218377 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově Keramické kachle s ornamenty, 15. století, Přerov – Horní náměstí 1999, K. 110 Inv. č. 19/99-110 Uložení: Muzeum Komenského Přerov Kostěný hřebínek, 2. polovina 15. století, Znojmo „Kaplanka“ 2002, K. 904 Inv. č. A31374/411 Uložení: Jihomoravské muzeum Znojmo - zápůjčka Fragment skleněné nádoby, 15. století, Brno – nároží ulic Milady Horákové – Koliště 2001, jímka 543 Ivn. Č. 51/00-199/107 Uložení: Muzeum města Brna – zápůjčka

- 91 -

Džbán, 15. století, Brno – nároží ulic Milady Horákové – Koliště 2001, jímka 535 Ivn. Č. 51/00-192/54 Uložení: Muzeum města Brna – zápůjčka Zdobený džbán, 16. století, Brno – nároží ulic Milady Horákové – Koliště 2001, jímka 551 Ivn. Č. 51/00-202/1 Uložení: Muzeum města Brna - zápůjčka Trojnožka, 16. století, Brno – nároží ulic Milady Horákové – Koliště 2001, K. 202 Ivn. Č. 51/00-202/55 Uložení: Muzeum města Brna - zápůjčka Brněnský pohár, 16. století, Brno – nároží ulic Milady Horákové – Koliště 2001, K. 202 Ivn. Č. 51/00-202/275 Uložení: Muzeum města Brna - zápůjčka Cínová obchodní pečeť, 16. století, Prostějov 1999, Obj.502 Inv. č. 123311 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově – zápůjčka Sváteční mísa, polovina 16. století, Prostějov 1999, Obj.516 Inv. č. 124118 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově – zápůjčka Hrnek s jedním uchem, polovina 16. století, Prostějov 1999, Obj. 516 Inv. č. 123311 Uložení: Muzeum Prostějovska v Prostějově – zápůjčka Železná tesařská sekera, 16. – 17. století, Znojmo - klášter Louka 2002 Inv. č. A31390/153 Uložení: Jihomoravské muzeum Znojmo - zápůjčka

- 92 -

Mosazná trojdílná ikona, přelom 18 a 19. století, Jiříkovice – Rohlenka 1994, hromadný hrob z roku 1805 Inv. č. 45/94-38 Uložení: Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří – zápůjčka Pamětní svatební medaile korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie, rok 1881, Rajhradice 2003 – 2004, K 215 Inv. č. 61/04-215/1 Uložení: Muzeum Brněnska ve Šlapanicích a Předklášteří - zápůjčka

Panel č. 14 – text a popisky k vitríně č. 8 Nadpis: Rekonstrukce pohřbu ženy Text: Hrob H 818 patří k pohřebišti zachycenému v poloze Ivanovice na Hané „Padělky za cihelnou“ v roce 2002. Datován je do střední doby bronzové přelomu staršího a mladšího stupně období popelnicových polí. Kostrový pohřeb ženy středního věku byl v sídlištní jámě, jde zřejmě o pozůstatek rituálního obřadu spojeného s lidskou obětí. Hrobová výbava obsahovala unikátní soupravu šperků, kterou tvořila bronzová jehlice, brýlovitá spona, pár nákrčníků, pět nápažníků a drobné spirálovité vlasové ozdoby. Jedná se o zatím nejucelenější soubor osobního šperku z moravského prostředí tohoto období.

Obrazová část: Popisky totožné. 1. Fotografie nálezové situace.

- 93 -

2. Kresba kostry se znázorněním umístění nálezů. 3. Možné kresebné rekonstrukce kroje. Kresba N. Parmová.


Popisky: 1. Bronzová spirálka 2. Bronzová spirála, spirálka – spirálka vložena do větší spirály. 3. Bronzový tordovaný nákrčník 4. Bronzový tordovaný nákrčník 5. Bronzová jehlice 6. Bronzová brýlovitá spona s osmičkovitou kličkou 7. Bronzový kroužek 8. Bronzový kroužek 9. Bronzový nápažník 10. Bronzový nápažník 11. Bronzový nápažník 12. Bronzový nápažník 13. Bronzový nápažník 14. Jednoduchý bronzový kroužek – prsten 15. Jednoduchý bronzový kroužek – prsten 16. Jednoduchý bronzový kroužek – prsten Muzeum Vyškovska ve Vyškově

- 94 -

Vitrína č. 8: Rekonstrukce hrobu Rekonstrukce hrobu H 818, pozdní doba bronzová – kultura popelnicových polí, Ivanovice na Hané 3/2 „Padělky za cihelnou“ 2002 Uložení: Muzeum Vyškovska ve Vyškově - zápůjčka

Skelet jedince – žena středního věku, skelet pohozený v sídlištním objektu, uložen na břiše, obličejem dolů, s pravou rukou na břiše pod trupem, levá ruka natažena šikmo podél těla, nohy mírně pokrčeny podél stěny, aby bylo možné mrtvou do jámy natěsnat. Bronzová spirálka – samostatná, umístěna po levé straně lebky, na jejím boku u uší Inv. č. A34234 Bronzová spirála, spirálka – spirálka vložena do větší spirály, obě umístěny po pravé straně lebky na jejím boku u uší Inv. č. A34239 Bronzový tordovaný nákrčník – umístěn na krku otevřenou částí vpředu vlevo, zapůjčen ÚAPP Brno Inv. č. A34219 Bronzový tordovaný nákrčník – umístěn na krku otevřenou částí vpředu vlevo Inv. č. A34220 Bronzová jehlice – umístěna horizontálně nad pravým ramenem Inv. č. A34229 Bronzová

brýlovitá

spona

s osmičkovitou

kličkou

–

umístěna

vertikálně zepředu na levém rameni, jehlou ke kostře, hrotem nahoru Inv. č. A34237

- 95 -

Bronzový kroužek – umístěn společně s A34248 zhruba uprostřed zad, patrně součást ozdoby delších vlasů Inv. č. A34233 Bronzový kroužek – umístěn společně s A34233 zhruba uprostřed zad, patrně součást ozdoby delších vlasů Inv. č. A34248 Bronzový nápažník – navlečen na levé paži Inv. č. A34231 Bronzový nápažník – navlečen na levé paži Inv. č. A34232 Bronzový nápažník – navlečen na levé paži Inv. č. A34236 Bronzový nápažník – navlečen na levé paži Inv. č. A34230 Bronzový nápažník – navlečen na levé paži Inv. č. A34221 Jednoduchý bronzový kroužek – prsten, umístěný na posledním článku prostředníku levé ruky Inv. č. A34222 Jednoduchý bronzový kroužek – prsten, umístěný na posledním článku prostředníku levé ruky Inv. č. A34223 Jednoduchý bronzový kroužek – prsten, umístěný na posledním článku prostředníku levé ruky Inv. č. A34224

- 96 -

Panel č. 15 – text a popisky k vitríně č. 9 Nadpis: Rekonstrukce pohřbu ženy Text: Hrob H 2 patří k pohřebišti zachycenému v Brně - Líšni v roce 2001. Datován je do eneolitu kultury zvoncovitých pohárů. Kostrový pohřeb ženy, zemřelé ve věku 26 – 35 let, byl uložen do jámy tvaru obdélníku se zaoblenými rohy, kolmými stěnami a rovným dnem. Žena byla uložena ve skrčené poloze na pravém boku s orientací JZ – SV a obličejem obráceným k východu.

Obrazová část: Popisky totožné. 1. Fotografie nálezové situace. 2. Kresba kostry a jednotlivých nálezů. 3. Kresebná rekonstrukce. Kresba N. Parmová.


Popisky: 1. Zdobený zvoncovitý pohár 2. Nezdobený zvoncovitý pohár 3. Mísa s rozšířeným zdobeným okrajem 4. Džbánek s ouškem 5. Hrnec 6. Džbánek s ouškem 7. Kostěné knoflíky 8. Jantarový knoflík Muzeum města Brna

- 97 -

Vitrína č. 9: Rekonstrukce hrobu Rekonstrukce hrobu H 2, eneolit – kultura zvoncovitých pohárů, Brno – Líšeň 2001 Uložení: Muzeum města Brna - zápůjčka

Skelet jedince – kostra ženy ve věku 26-35 let, uložena ve skrčené poloze na pravém boku s orientací JZ – SV a obličejem obráceným k východu, pravá ruka natažená podél trupu, levá pokrčena v lokti. Zdobený zvoncovitý pohár – v míse Inv. č. 145/01-2/1 Nezdobený zvoncovitý pohár – v míse Inv. č. 145/01-2/2 Mísa s rozšířeným zdobeným okrajem – umístěna za zády Inv. č. 145/01-2/3 Džbánek s ouškem – uvnitř hrnce Inv. č. 145/01-2/4 Hrnec – umístěn vedle stehenní kosti Inv. č. 145/01-2/5 Džbánek s ouškem – umístěn za patami Inv. č. 145/01-2/6 7 kostěných knoflíků – rozloženy na hrudníku Inv. č. 145/01-2/7 Jantarový knoflík – na hrudníku spolu s kostěnými Inv. č. 145/01-2/8

- 98 -

Panel č. 16 – text k vitríně č. 10 Nadpis: Publikační činnost Text: Během uplynulých let provedl Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. přes 1000 výzkumů, které pomohly doplnit některá doposud prázdná místa naší dávné historie. Všechny získané poznatky jsou publikovány nejen v mnoha odborných publikacích, ale také v denním tisku, časopisech, v televizi a rozhlase. Pracovníci ústavu se podílejí na přípravě výstav a expozic v některých muzeích a pořádají přednášky pro širokou veřejnost. Od roku 1994 vydává Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. časopis „Pravěk – Nová řada“ a od roku 1998 řadu „Pravěk – Supplementum“. Další vedlejší řadou časopisu Pravěk je obnovená edice „Postavy moravské archeologie“, vydávaná ve spolupráci s Moravským archeologickým klubem a Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Pro odborníky, investory i zájemce o archeologii vyšly publikace „Výzkumy – Ausgrabungen 1993 – 1998“ v roce 2000 a „Výzkumy – Ausgrabungen 1999 – 2004“ v roce 2006. Letecké snímky jsou od roku 2002 pravidelně publikovány v kalendářích. Všechny tyto aktivity by měly přiblížit práci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. co nejširší veřejnosti, stejně tak jako tato výstava.

Vitrína č. 10: Publikační činnost Publikace vydávané ÚAPP: Pravěk – Nová řada – číslo 1 až 14 Pravěk – Supplementum – číslo 1 až 16

- 99 -

Výzkumy – Ausgrabungen 1993 – 1998 Výzkumy – Ausgrabungen 1999 – 2004 Postavy moravské archeologie – 2 čísla Kalendáře – rok 2002 až 2006 Zdroj: ÚAPP Brno

Interaktivní koutek

Panel Nadpis: Rotační mlýnek – zařízení na mletí obilí Text: Obilí se semílalo na ručním rotačním mlýnku již od mladší doby železné až po raný středověk. Mlýnek tvořily dva kruhové kameny s otvorem uprostřed, tzv. žernovy. Spodní žernov je označován jako ležák a horní jako běhoun. Průměr kamenů se pohyboval mezi 35 – 50 cm. Otvory v žernovech sloužily k nasazení tzv. papřice, což byla dřevěná nebo železná příčka, na které spočívala váha horního kamene, a pomocí které se seřizovala vzdálenost kamenů a tím i jemnost mletí. Kameny na mletí musely být kvalitně opracovány, proto se výroba žernovů postupně stala specializovanou řemeslnou činností. Obilí se sypalo do otvoru kolem papřice v horním žernovu a propadávalo na spodní, jehož otáčením pomocí rukojeti, přichycené obvodovým řemenem, lýkem či provazem se zrno dostávalo mezi mlecí kameny a vypadávalo v podobě mouky po celém vnějším obvodu mlýnku. Semletí 1 kg zrna trvalo asi 10 až 20 minut.

- 100 -

Obrazové přílohy: Kresebná rekonstrukce mlecího zařízení.


Rekonstrukce pravěkého domu V pravém zadním rohu místnosti bude vytvořena rekonstrukce pravěkého kůlového domu pomocí menších kmenů stromů a střechy z větví, ze kterých budou i boční stěny, přední strana domu zůstane otevřená. Rozměry domu budou 2x1,5 m a jeho výška 2 m. Vybavení domu budou tvořit dvě lavice umístěné podél stěn místnosti, stůl a ohniště. Návštěvníci mohou vstoupit přímo do domu, posadit se na lavice a sledovat mletí mouky před domem.

Mletí mouky Před domem bude stát funkční rotační mlýnek, na kterém si návštěvníci mohou sami vyzkoušet mletí mouky. Zrno bude nasypáno v replice keramické nádoby. U této části výstavy bude nutná přítomnost dozorce, který návštěvníkům mletí mouky ukáže, pomůže jim si ho vyzkoušet a také zajistí stálou funkčnost zařízení a zabrání jeho případnému poškození při neopatrné manipulaci.

Hledání nálezů Dřevěná bedna o rozměrech 1x2 m a výšce 20 cm bude naplněna pískem, ve kterém budou schovány keramické střepy. Pomocí připravených lopatek a štětců si mohou návštěvníci zahrát na archeology a najít si několik střepů.

- 101 -

VII. ZÁVĚR

Snažila jsem se vytvořit scénář výstavy tak, aby se podle něho dala výstava skutečně realizovat. Do jaké míry se můj záměr podařil prověří až samotná instalace výstavy. Vzhledem k tomu, že nejsem zaměstnancem muzea a s psaním scénáře jsem až dosud neměla žádné zkušenosti, inspirovala jsem se scénáři, vytvořenými pro jiné výstavy. Po zjištění, že každý autor scénáře má vlastní koncepci a jiné priority, stala se

pro

mne

určujícím

faktorem

především

srozumitelnost

a

atraktivnost výstavy pro návštěvníky. Celou koncepci scénáře bylo nutné přizpůsobit výstavním prostorám, které mají velmi členitou dispozici. Výstavu jsem rozdělila na tři části, které jsem adaptovala na rozměry tří místností, tvořících výstavní prostor. První část výstavy jsem věnovala historii Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. a průběhu záchranných výzkumů. Pro lepší pochopení jsem využila dataprojektu, který je součástí místnosti a navrhla jsem promítání filmové smyčky s úkazkami práce na výzkumu i při dalším zpracování nálezů. Druhá místnost je věnovaná grantovým projektům – letecké archeologii a evidenci a dokumentaci hradisek a mohylníků, text je doplněn mnoha velkoplošnými fotografiemi. Třetí část výstavy představuje předměty, nalezené během záchranných archeologických výzkumů a publikace vydávané Ústavem archeologické památkové péče Brno, v.v.i.. Díky mnohaleté práci získala tato instituce řadu zajímavých a mnohdy i unikátních nálezů, proto nebylo snadné vybrat z tak velkého množství konkrétní předměty. Výstavu jsem doplnila několika interaktivními koutky a doprovodným programem pro děti, mládež i dospělé návštěvníky.

- 102 -

VIII. RESUMÉ

Scénář výstavy „S bagrem za zády - výzkumy Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i.“ je vytvořen pro Moravské zemské muzeum v Brně. Výstava má návštěvníky seznámit s průběhem záchranných archeologických výzkumů, se zpracováním nálezů a

všech

získaných

informací,

představit

grantové

projekty,

zejména leteckou archeologii a ukázat výsledky výzkumů v podobě mnohdy unikátních nálezů. Kromě trojrozměrných sbírkových předmětů

jsou

použity

velkoformátové

fotografie

a

filmová

smyčka. Výstava je oživena několika interaktivními koutky a doplněna doprovodným programem pro děti i dospělé návštěvníky.

- 103 -

IX. POZNÁMKY A ODKAZY 1)

Více se archeoloogii začal věnovat Mořic Vilém Trapp, který

byl do Františkova muzea přijat v roce 1859 a po smrti Albína Heinricha v roce 1864 převzal funkci kustoda. 2)

ČIŽMÁŘ, Miloš. Jaroslav Böhm a moravská archeologie. In Ar-

cheologické rozhledy LIII-2001, Praha: Archeologický ústav AV ČR, sešit 4, s. 757-762. ISBN 0323-1267. 3)

FIŠER, Zdeněk, PODBORSKÝ, Vladimír. Inocenc Ladislav Čer-

vinka. Pravěk – Edice Postavy moravské archeologie. Brno: ÚAPP Brno a Moravský archeologický klub, 2004, 179 s. ISBN 8086247-75-9. 4)

Výzkum vedli Hans Freising a Karel Schirmeisen.

5)

STUCHLÍK, Stanislav a kol. Oblast vodního díla Nové Mlýny od

pravěku do středověku, 1. vyd. Brno: Archeologický ústav AV ČR Brno, 2002, 505 s. ISBN 80-86023-27-3. Obsahuje soupis všech archeologických lokalit v oblasti vodního díla Nové Mlýny. 6)

ČIŽMÁŘ, Miloš, RAKOVSKÝ, Ivo. Záchranné výzkumy na stavbě

dálnice Brno – Holubice v letech 1979-81. In Archeologické rozhledy XXXVII-1985, Praha: Academia, s. 363-367. ISBN 03231267. 7)

KOLEKTIV AUTORŮ. Archeologické zrcadlení. 1. vyd. Olomouc:

Vlastivědné muzeum Olomouc, 2001, 158 s. ISBN 80-85037-22-X. 8)

viz plánek v příloze č. 1.

- 104 9)

Zákon 20/1987 Sb. o státní památkové péči , § 22 Provádění

archeologických výzkumů, odstavec 2. 10)

PŘICHYSTAL, Michal. Brno (k.ú. Starý Lískovec, okr. Brno –

město). In Přehled výzkumů 47, Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2006, s. 102-103. ISBN 80-86023-77-X. 11)

SKLENÁŘ, Karel, SKLENÁŘOVÁ, Zuzana, SLABINA, Miloslav. En-

cyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. s. 305. 12)

ŠMÍD, Miroslav. Eneolit. In Výzkumy – Ausgrabungen 1999-

2004. 1. vyd. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., 2006. s. 25. ISBN 80-86399-22-2 13)

FOJTÍK, Pavel. Střední doba bronzová. In

Výzkumy – Ausgra-

bungen 1999-2004. 1. vyd. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., 2006. s. 41. ISBN 80-86399-22-2. PODBORSKÝ, Vladimír. Náboženství pravěkých evropanů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 612. ISBN 80-210-4178-1. 14)

KOS, Petr. Pohřby žen z doby halštatské v Modřicích u Brna.

In Popelnicová pole a doba halštatská. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2004, s. 271-292. ISBN 80-86260-37-2.

- 105 -

X. SEZNAM LITERATURY

BÁLEK, Miroslav. Jiříkovice 1998. Nákupně společenský komplex Rohlenka. Brno: ÚAPP, 1999. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 30/06.

BERKOVEC, Tomáš. Topolany 3 „Nad žlebem“ 2002. Brno: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 62/04.

BRODESSER, Slavomír, BŘEČKA, Jan, MIKULKA, Jiří. K poznání a slávě země…: Dějiny Moravského zemského muzea. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. 71 s. ISBN 80-7028-183-9.

ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. 435 s. ISBN 80-7204-081-2.

ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4.

ČIŽMÁŘ, Miloš. Pohořelice – Mlýnské 1994. Brno: ÚAPP, 1995. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 48/95.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Miroslav 2004. Silnice II/400 – Miroslav – průtah – I. a II. etapa. Znojmo: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 38/05.

- 106 -

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Prostějov – ulice Koželuhova 1999. Výstavba polyfunkčního domu. Prostějov: ÚAPP, 2000. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 22/00.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Pustiměř 1996. Prostějov: ÚAPP, 1997. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 7/97.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Rokytná 2001. STL plynovodní přivaděč Moravský Krumlov – Rokytná, plynofikace intravilánu obce. Znojmo: ÚAPP, 2002. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 56/02.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Služín 1997. STL plynovod Kostelec na Hané – Čechy pod Kosířem. Prostějov: ÚAPP, 1997. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 118/97.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Znojmo – klášter Louka 2002. Sanace kleneb ambitu. Znojmo: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 87/04.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk. Znojmo 2002. Ulice U Branky č.p. 6 – „Kaplanka“ – výstavba zahradního biotopu. Znojmo: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 19/05.

ČIŽMÁŘ, Zdeněk, VRŠEK, Pavel. Znojmo 2003-2004. Ulice Vídeňská – kostel sv. Alžběty – sanace zemní vlhkosti. Znojmo: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 58/05.

DEUEL, Leo. Objevy z ptačí perspektivy. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 1979. 312 s.

- 107 -

FOJTÍK, Pavel. Kralice na Hané „Kralický háj“ 2004. Průmyslová zóna města Prostějova. Prostějov: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 31/05.

FOJTÍK, Pavel. Kralice na Hané, Kralická ulice 2006. Průmyslová

zóna

města

Prostějova.

Prostějov:

ÚAPP,

2007.

Nálezová

zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 170/07.

FOJTÍK, Pavel. Prostějov – Okružní ulice 2005. Areál společnosti LM TRANS s.r.o. – autodoprava, administrativně-provozní budova a garáže. Prostějov: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 135/05.

GEISLER, Martin. Modřice 1995. Provozní areál firmy WOMBAT. Brno: ÚAPP, 1995. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 91/95.

GEISLER, Martin. Slavkov u Brna 2001. Skladovací areál firmy Rauscher, s.r.o.. Brno: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 18/04.

GOJDA, Martin. Archeologie krajiny: Vývoj archetypů kulturní krajiny. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 238 s. ISBN 80-200-0780-6.

KALA, Jiří. Diváky „Padělky za humny“ 2004. Brno: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 121/04.

- 108 -

KOLEKTIV AUTORŮ. Výzkumy – Ausgrabungen 1993-1998. 1. vyd. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., 2000. 265 s. ISBN 80-902511-9-6.

KOLEKTIV AUTORŮ. Výzkumy – Ausgrabungen 1999-2004. 1. vyd. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., 2006. 339 s. ISBN 80-86399-22-2.

KOLEKTIV AUTORŮ. Systematický archeologický výzkum města Brna. In Forum urbes medii aevi I.: sborník příspěvků z konference FUMA konané 10. dubna 2002. 1. vyd. Brno: Archaia Brno, 2004. s. 57-76. ISBN 80-239-2746.

KOHOUTEK, Jiří. Přerov – Horní náměstí 1999. Rekonstrukce domu č.p. 26. Zlín: ÚAPP, 1999. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 157/99.

KOHOUTEK, Jiří. Zlín – Malenovice 1999. Stavba regionálního obchodního

areálu

CENTRO

Zlín.

Zlín:

ÚAPP,

2000.

Nálezová


KOHOUTEK, Jiří. Zlín – Malenovice „Mezicestí“ 2003. CENTRO – nákupní centrum, II. etapa.

Zlín: ÚAPP, 2004. Nálezová zprá-

va. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 56/04.

- 109 -

KOHOUTEK, Jiří. Zlín – Malenovice „Zadní mezicestí“ 2004. Výstavba obchodního centra MAKRO. Zlín: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 162/04.

KOS, Petr. Brno 2001 – nároží ulic Milady Horákové – Koliště. Víceúčelový dům, podzemní parkoviště VNITROBLOK. Brno: ÚAPP, 2001. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 317/01.

KOS, Petr. Hustopeče 2004. Brno: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 174/05.

KOS,

Petr.

Modřice

„Man“

2003.

Brno:

ÚAPP,

2005.

Nálezová


KOS, Petr. Olbramovice 2003. Obchvat. Brno: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 76/04.

KOS,

Petr.

Podolí

2005.

Poldr.

Brno:

ÚAPP,

2006.

Nálezová


KUNA, Martin. Nedestruktivní archeologie: Teorie, metody a cíle. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 556 s. ISBN 80-200-1216-8.

LEČBYCH,

Marek.

Hoštice

4

„Sečné

louky“

2002.

Dálnice

D1,

stavba 0133 Vyškov – Mořice. Brno: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 108/05.

- 110 -

LEČBYCH, Marek. Otnice 2004. Výstavba IS a příjezdové komunikace pro rodinné domky. Brno: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 47/05.

LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3.

MIKULKOVÁ, Blanka. Slavkov u Brna 2000. Dostavba autosalonu VW. Vyškov: ÚAPP, 2001. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 42/01.

MATĚJÍČKOVÁ, Andrea. Brno – Líšeň 2001 – Klicperova ulice. Stavba rodinného domku. Brno: ÚAPP, 2001. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 243/01.

MATĚJÍČKOVÁ, Andrea. Modřice 1997. Brno: ÚAPP, 1998. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 93/98.

MATĚJÍČKOVÁ,

Andrea.

Pohřebiště

kultury

zvoncovitých

pohárů

v Brně – Líšni. In Pravěk, Nová řada 2001/11: Časopis moravských a slezských archeologů. 1. vyd. Brno: ÚAPP Brno, 2001. s. 163 – 180. ISBN 80-86399-07-9.

MATĚJÍČKOVÁ, Andrea. Šlapanice – Jiráskova ulice 1999. Brno: ÚAPP, 2000. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 12/00.

- 111 -

Muzea pro všechny: Příručka k fyzické dostupnosti muzeí. Český výbor ICOM ve spolupráci s AMG ČR, 2003. 65 s. ISBN 80-86611-03-5.

PARMA, David. Brankovice 2007 – průmyslová zóna. Výstavba nového závodu OPAL Brankovice. Brno: ÚAPP, 2008. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 11/08.

PARMA,

David.

Ivanovice

na

Hané

3/2

„Padělky

za

cihelnou“

2002. Dálnice D1, stavba 0133 Vyškov - Mořice. Brno: ÚAPP, 2003. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 130/03.

PARMA, David. Ivanovice na Hané 6 „Borůvka“ 2002. Dálnice D1, stavba 0133 Vyškov - Mořice. Brno: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 203/04.

PARMA,

David.

Medlovice

„Za

Hanou“

2002-2003.

Brno:

ÚAPP,

2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 227/04.

PARMA, David. Sudoměřice 2003-2004. Silnice I/70 – Sudoměřice obchvat. Brno: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 32/05.

PARMA, David. Topolany 2 „Díly od dědiny“ 2002. Brno: ÚAPP, 2003. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 35/03.

PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 768 s. ISBN 80-7277-046-2.

- 112 -

PODBORSKÝ, Vladimír. Dějiny pravěku a rané doby dějinné. 3. vyd. Brno: Vydavatelství MU, 2006. 326 s. ISBN 80-210-4153-6.

PODBORSKÝ, Vladimír. Vzpomínka na Ing. Miroslava Bálka. In Pravěk, Nová řada 2003/13: Časopis moravských a slezských archeologů. 1. vyd. Brno: ÚAPP Brno, 2001. s. 3 – 9. ISBN 80-86399-18-4.

PŘICHYSTAL, Michal. Brno – Starý Lískovec 2005 „Klíny“. Stavba Moravského zemského archivu. Brno: ÚAPP, 2007. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 10/08.

PŘICHYSTAL, Michal. Modřice 2004. CTP Modřice, skladová hala II. Brno: ÚAPP, 2005. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 17/05.

PŘICHYSTAL, Michal. Rajhradice 2003-2004. Výstavba distribučního areálu SIAD Czech, spol s.r.o.. Brno: ÚAPP, 2004. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 142/04.

SKLENÁŘ, Karel, SKLENÁŘOVÁ, Zuzana, SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 430 s. ISBN 80-7277-115-9.

ŠMÍD, Miroslav. Drnovice 2001 „Za lesní správou“. Výstavba komunikace pro RD. Brno: Prostějov, 2002. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 22/02.

- 113 -

ŠMÍD, Miroslav. Ivanovice na Hané 7 „Spravedlnost“ 2002. Dálnice D1, stavba 0133 Vyškov - Mořice. Prostějov: ÚAPP, 2003. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 213/03.

ŠMÍD, Miroslav. Kostelec na Hané 1999. Stavba místní komunikace v poloze Kozí brada, výstavba domků CS – InterInvest. Prostějov: ÚAPP, 1999. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 120/99.

ŠMÍD, Miroslav. Kralice na Hané 2003. Průmyslová zóna, výstavba výrobního objektu na parcelách 341/2 a 342/1. Prostějov: ÚAPP, 2003. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 208/03.

ŠMÍD, Miroslav. Olomouc - Slavonín 1997. Výstavba areálu Mercedes - Benz. Prostějov: ÚAPP, 1997. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 90/97.

ŠMÍD, Miroslav. Prostějov – Čechůvky 2004. Obchvat „Kraliček“. Prostějov: ÚAPP, 1997. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 90/97.

ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 251 s. ISBN 80-244-0542-3.

ŠTROF, Antonín. Kuřim „Za Špihlíkem“ 1997. Brno: ÚAPP, 1998. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 14/98.

ŠTROF, Antonín. Slavkov u Brna 1993-1994. Brno: ÚAPP, 1995. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 32/95.

- 114 -

VITULA, Petr. Jiříkovice – Rohlenka 1994. McDonalďs. Brno: ÚAPP, 1995. Nálezová zpráva. Archiv ÚAPP Brno číslo NZ 35/95.

VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2. vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5.

Výroční zpráva 2006. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i., 2007. 87 s. ISBN 979-80-86399-30-0.

WAIDACHER, Fridrich. Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava: Slovenské národné muzeum – Národné múzejné centrum, 1999. 477 s. ISBN 80-8060-015-5.

Elektronické dokumenty: AUTORSKÝ

KOLEKTIV.

Rámcový

vzdělávací

program

pro

základní

vzdělávání. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2005. Poslední aktualizace 1.7. 2007. [cit. 2008-04-21] Dostupný z WWW : .

AUTORSKÝ KOLEKTIV. Rámcové vzdělávací programy oborů středního školství. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2007. [cit. 2008-04-21] Dostupný z WWW: .

- 115 -

Internetové stránky Moravského zemského muzea. [cit. 2008-0110, 2008-03-16, 2008-05-02] Dostupné z WWW: .

- 116 -

XI. SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – plánek výstavních prostor. Příloha 2 – tabulka kultur pro panel č. 6. Příloha 3 – letecké snímky. Foto M. Bálek. Archiv ÚAPP Brno. Příloha 4 – letecké snímky. Foto M. Bálek. Archiv ÚAPP Brno. Příloha 5 – letecké snímky. Foto M. Bálek. Archiv ÚAPP Brno. Příloha 6 – letecké snímky. Foto M. Bálek. Archiv ÚAPP Brno. Příloha 7 – Brankovice - pokus o kresebnou rekonstrukci pohřbu obětí nájezdu kočovníků. Podle N. Parmové. Archiv ÚAPP Brno. Příloha 8 – Modřice – kresebná rekonstrukce hrobu H 818 se znázorněním umístění nálezů. Podle P. Kose. Archiv ÚAPP Brno.

[Akademická verze]

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav archeologie a muzeologie. Muzeologie

Recommend Documents