MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie. Konstrukce brněnských středověkých jímek

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie

Konstrukce brněnských středověkých jímek Bakalářská diplomová práce Tomáš Hudeček

Vedoucí práce: PhDr. Rudolf Procházka, CSc Brno 2014

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury. V Brně 2014 .......................................... vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Zde bych chtěl nejvíce poděkovat svému vedoucímu práce PhDr. Rudolfu Procházkovi, CSc za velkou trpělivost a nápomoc při mém úkolu. A velký dík patří mé přítelkyni Miladě a mé rodině a dalším, co mi pomohli.

Obsah 1. Úvod.................................................................................................................................................1 2. Vrcholně středověké město, jeho vývoj a život v něm.....................................................................2 2.1 Život ve středověkém městě...........................................................................................................3 3. Stručný vývoj počátků Brna a ukotvení jímek v jeho městském právu...........................................5 3.1 Brněnské městské právo a jímky....................................................................................................6 4. Definice jímek a stav bádání............................................................................................................6 4.1 Komplikace s provozem jímek.......................................................................................................8 4.2 Obsah jímek....................................................................................................................................8 4.3 Středověké jímky v současnosti.....................................................................................................9 4.4 Definice jímek................................................................................................................................9 4.5 Konstrukční řešení jímek..............................................................................................................10 5. Středověké studny a cisterny na vodu............................................................................................11 5.1 Studny...........................................................................................................................................12 5.2 Cisterny.........................................................................................................................................13 6. Rozlišení jímky, studny a cisterny..................................................................................................15 6.1 Povrchové části.............................................................................................................................15 6.2 Půdorys.........................................................................................................................................16 6.3 Vyztužení a profil stěn..................................................................................................................16 6.4 Charakter výplně..........................................................................................................................17 6.5 Nálezy...........................................................................................................................................18 6.6 Spodní voda..................................................................................................................................18 6.7 Dno...............................................................................................................................................19 6.8 Shrnutí rozdílů..............................................................................................................................19 7. Rastr použitý pro rozbor vybraného souboru jímek při vytváření soupisu....................................19 8. Databáze soupisu relevantních jímek.............................................................................................22 8.1 Výhody a nevýhody databáze.......................................................................................................22 8.2 Budoucí databanka.......................................................................................................................23 8.3 Problematika vytvoření databáze jímek pro Brno........................................................................24 8.4 Rušivá data...................................................................................................................................25 9. Popis jednotlivých lokalit z nálezových zpráv...............................................................................26 9.1 Lokalita Benešova 6.....................................................................................................................26 9.2 Lokalita Česká 5...........................................................................................................................27 9.3 Lokalita Dominikánská 11, 13, 15, 17, 19....................................................................................28 9.4 Lokalita Kozí 5.............................................................................................................................29 9.5 Lokalita Mečová 2........................................................................................................................30 9.6 Lokalita Panská 6 — 8, náměstí Svobody 16...............................................................................32 9.7 Lokalita „Velký Špalíček“: Dominikánská 1, 3, 5, 7, Dominikánské..........................................33 náměstí 12 a Mečová 2, 4...................................................................................................................33 9.8 Lokalita Zelný trh 9......................................................................................................................35 10. Analýza soupisu............................................................................................................................36 10.1 Jímky s kruhovým půdorysem....................................................................................................37 10.2 Jímky s obdélným půdorysem....................................................................................................37 10.3 Jímky s jiným půdorysem...........................................................................................................38 10.4 Jímky se čtvercovým půdorysem...............................................................................................38 10.5 Jímky s oválným půdorysem......................................................................................................38 10.6 Jímky s lichoběžným půdorysem...............................................................................................39 10.7 Shrnutí analýzy soupisu..............................................................................................................39

10.8 Středověké odpadní jímky v jiných středoevropských městech.................................................39 11. Celkové shrnutí a závěr................................................................................................................40 Literatura............................................................................................................................................42 Použité zkratky:..................................................................................................................................44 Seznam obrazových příloh:................................................................................................................45 Vlastní soupis vybraných jímek.........................................................................................................53

1. Úvod Vždy, když projíždím okolo mohutných panelových sídlišť, jedna z věcí, která mě napadá při pohledu na tyto výdobytky masového ubytování je, co se děje každé ráno, v každém bytě, na každém záchodě a hlavně, kam toto obrovské množství materiálu putuje? Proto vždy, když míjím tyto vysoké domy, vzdávám tichý hold lidem, kteří vymysleli a hlavně spravují systém kanalizace, který nás chrání každé ráno, před něčím o čem se ve slušné společnosti nemluví. Před fekáliemi, splašky a nechutnými odpadními vodami. A s tím mě napadá, kdy lidé začali řešit tento problém? Proto když se nabídla možnost, se tímto tématem projít a zjistit, jak a kdy byla učiněna přítrž polotekutým pouličním nočním můrám, neodolal jsem. Přiznávám se, že tento neortodoxní úvod nespadá přímo do vědeckého žargonu, ale každý výzkum musel vždy nějak začít. Cílem mé bakalářské práce se tedy díky nabídce PhDr. Rudolfa Procházky stalo zjistit, pokud možno, co nejvíce o technologickém řešení středověkých odpadních jímek ve městě Brně v rámci datace od 13. do 16. století. Účelem je provést soupis všech vhodných jímek z vybraných lokalit pouze na základě nálezových zpráv a následně určit, které zkoumané konstrukční faktory mají převažující zastoupení. Tedy zda bylo více jednoduchých kruhových odpadních jímek, nebo obdélných, nebo složitých situací, zda bylo více nevyztužených, vydřevených nebo snad dokonce zděných jímek. K tomuto byla vytvořena metodika hledání klíčových a shodných faktorů mezi rozdílně sepsanými nálezovými zprávami. Navíc byla vytvořena odpovídající doplnitelná databáze v programu Microsoft Access, umožňující případné rozšíření záznamů a hlavně zjednodušení výzkumů. Po prvotní diskuzi bylo určeno, že bakalářská práce není schopná pojmout všechny kdy vykopané a prozkoumané jímky na území historického Brna, proto bylo na základě dohody nalezeno šest lokalit z jádra města Brna. Jedná se o Benešovu 6, o Českou 5, o Dominikánskou 1, 3, 5, 7 s Dominikánským náměstím 12 s Mečovou 2 a 4, o Dominikánskou 11, 13, 15, 17, 19, o Kozí 5, o Mečovou 2, o Panskou 6-8 s náměstím Svobody 16 a o Zelný trh 9. Předložená práce je rozdělena do čtyř souvisejících částí, postupujících od teoretického ukotvení jímek až po praktické zjištění cíle práce, tedy vyhodnocení soupisu jímek pro Brno. V první, teoretické části (kapitola 2 - 3), vymezuji pojem středověké město a charakterizuji strukturu zástavby na městské parcele zejména s důrazem na dům a jeho hygienické zázemí. Věnuji se zde také právnímu ukotvení jímek v brněnském městském právu. Ve druhé části práce (kapitola 4 – 6) se zaměřuji na vymezení toho, co jsou to vlastně jímky, jak jsou definovány, jejich využití a co jejich výzkum přináší, případně jaká má úskalí. Také zde jsou popsány další dva druhy objektů, které mohou být při výzkumu zaměněny za jímky, tedy na 1

studny a cisterny. Na závěr této části srovnávám jímky, studny a cisterny a uvádím rozhodující faktory, na základě kterých lze objekt správně interpretovat. Třetí, výzkumnou, část této bakalářské práce (kapitoly 7 - 8) věnuji popisu metodika výzkumu a zapracování jímek do této práce, dále pak popis vzniku, úskalí a výhody připojené databáze. Ve čtvrté, analytické, části (kapitoly 9 – 10) jsou představeny jednotlivé lokality včetně výsledků vyhodnocení a následně výsledky pro Brno jako celek ve srovnání s jinými vybranými městy.

2. Vrcholně středověké město, jeho vývoj a život v něm Definicí moderního města je "lidské sídlo s vysokou hustotou obyvatel a komunikací, rozvinutou dělbou práce a poskytováním služeb uspokojujících převážnou většinu potřeb obyvatel a s vysokou mírou kulturní a hmotné směny" (JANDOUREK 2007, 155). Ve středověku je však za město označováno sídlo, jehož obyvatelé se řídí městským právem. Díky tomu bychom v praxi některá středověká města dnes za města označit nemohli, neboť neodpovídají současným souhrnným definičním požadavkům na města svou velikostí, hospodářskou aktivitou nebo množstvím obyvatelstva (HORSKÁ – MAUR – MUSIL 2002, 55). Pro naše účely je však třeba pominout toto rozdělené a soustředit se na historickou definici města. Celkově můžeme české středověké město definovat jako vývojově vyšší druh sídliště (na rozdíl od vesnice, či aglomerace na úrodném místě), které plnilo centrální funkce "ekonomickou, geografickou, stavební, vojenskou, sociální, politickou, právní a kulturní" a získalo právní statut města. Souhrn těchto funkcí vytvořil v každém městě specifickou strukturu a vyhranil je tak k určitému typu (HOFFMANN 2009, 13). Od neolitu vznikají sídla, která plní různé centrální funkce. V laténském období se objevují opevněná i neopevněná sídla, tzv. oppida. Plní roli nejen regionálních mocenských center, ale zásadní roli mají též v ekonomické oblasti. Proto také tato hospodářská centra bývají všeobecně přijímána jako předchůdci měst. Obdobnou roli hrála některá hradiště a aglomerace raného středověku v rámci velkomoravské říše a raného státu Přemyslovců. Tyto typy raných měst se vyznačují zvýšenou hustotou obyvatelstva, polohou u významné cesty, křižovatky či brodu, specializací na řemeslnou výrobu a odklonem od zemědělství. Dá se tedy říci, že jde o sídla městského charakteru s ještě nerozvinutými funkcemi. Některá tato protoměsta se ovšem mohla stát základem pro města vrcholného středověku, protože nebyla jen mocenskými centry, ale i ekonomickými centry regionů s přítomností dálkového i vnitřního obchodu 2

(HOFFMANN 2009, 13 – 29). Posléze v průběhu středověku byla města zakládána jak na "zeleném drnu", tak již zmíněnou přeměnou stávajícího sídla. Výhodou města "na zeleném drnu" pak byla samozřejmě možnost vystavět ho dle připraveného plánu a město tak získalo většinou pravidelný půdorys (HOFFMANN 2009, 59, DOSTÁL 1974, 15 – 26). Ukazuje se však, že i struktury staršího osídlení, tzv. rostlých měst, byly při založení právního města zásadně přeměněny, dokonce tento proces nemusel být jednorázový (PROCHÁZKA 2007, 65). Města v českých zemích zakládal král, posléze přibyla tato pravomoc církevní a světské vrchnosti a byla pak dělena na královská a poddanská, podle toho komu se zodpovídala (HOFFMA 2009, 18 - 19)

2.1 Život ve středověkém městě Ve středověkém městě se narůstající populace musela potýkat s problémy udržení snesitelných životních podmínek uvnitř hradeb. Obyvatelé těchto měst museli řešit zásobování jídlem a pitnou vodou, likvidaci odpadů a problém s prostorem uvnitř hradeb, který pro ně byl stále menší. Jídlo si museli kupovat na trzích nebo v krámcích, vodu získávali z řek, potoků, studní nebo cisteren a ve velkých městech časem dokonce stavbou vodovodů (KRAJÍC 2009, 262, SOKOL 1999, 59). nedostatek prostoru, zlepšení kultury obývání nebo lepší funkční členění města mohli řešit stavbou vícepodlažních domů (HOFFMANN 2009, 175)Také mohli samozřejmě začít stavět v předměstí, popřípadě odejít do nově zakládaných měst. Odpady ve středověku, stejně jako dnes, se dělí do několika skupin. Kromě odpadů rozložitelných a nerozložitelných jde v rámci všeobecného dělené o odpadní vody (biologického charakteru, z výrobních procesů), biologický odpad tuhý (zbytky jídla, mršiny, fekálie, zbytky z výrobních procesů), výrobní a stavební odpad tuhý (zbytky z provozu různých řemesel, po požárech, destrukcích domů). Odpadní vody se většinou likvidovaly do ulic, v blízkosti řeky do ní, později byly jímány do jímek. Výrobní a stavební odpad se mohl reutilizovat, zplanýrovat na parcele, umístit do nepoužívané jímky či studny nebo odvézt. Co se týče biologického a fekálního odpadu, ten byl ponecháván na volných prostranstvích, časem se ujalo ukládání do jímek. Odpady ponechávané na veřejných prostranstvích nebyly odstraňovány primárně z důvodů hygienických, ale ve snaze udržet alespoň základní průchodnost na komunikacích, na veřejných prostranstvích i na parcelních dvorech, zejména kvůli jeho rychlé akumulaci. Od 13./14. století se začíná objevovat dláždění, které usnadnilo údržbu ulic (pro Brno PROCHÁZKA 2011). Většinou jsou nutnost a způsoby likvidace odpadů zaneseny v právních knihách měst. Dalším důvodem k likvidaci mimo 3

právní rámec, je skutečnost, že se středověkým občanům nelíbil pohled na nevhodně zanesená prostranství. Důvody vzniků nemocí nebyly tehdy ještě známé, nelze je proto brát v potaz (KRAJÍC 2009, 263). Město bylo rozděleno na parcely, čili městiště, představující základní majetkovou a prostorovou jednotku až dodnes. Ovšem struktura prvotní parcelace se z pohledu archeologie jen obtížně objasňuje a prokazuje, každopádně je jasné že toto majetkové rozdělení prostoru je pro město charakteristické (PROCHÁZKA 2007, 50). Prvotní domy v zadní části parcely s výrobním prostorem v "ulici" postupně změnily polohu směrem do ulice, přičemž se tak do zadní části parcely přenesly chlévy, prévety, záhonky, ovšem ve fázi dřevěné zástavby existovaly i nepravidelnosti. Výrobní prostory mohly zůstat v zadní části parcely domu, nebo se přemístily přímo do domu (HOFFMANN 2009, 170 – 175). Na příkladu Brna lze pak vidět, že „kamenná jádra domu“ (jak jsou popsána v MERTA – PEŠKA 2001, 110), respektují hranici parcely a jsou jednoprostorově uspořádána. Navíc další archeologické zděné nálezy jader domů mohou odpovídat objektům typu „kemenate“, což je bráno jako předchůdce zděného domu, stavbu povětšinou pravoúhlého půdorysu přistavěnou k dřevohlinitému domu. Ten mohl přečkat a stát se tak základem středověké novostavby. Dřevěné části domu, které jsou prokázány v suterénních částech, v nadzemní pak požárovými destrukcemi, postupně nahradila zděná zástavba a vznikly složitější půdorysy, zejména průjezdový dům (MERTA - PEŠKA 2009, 215). Bohaté domy od 13. století ve velkých královských městech byly často kamenné, o dvou až třech podlažích, s klenutými přízemními místnostmi, vysokým štítem a hřebenovou střechou. Přiléhaly k sobě, tvořily souvislou frontu a jejich stavební parcely byly většinou úzké a velmi hluboké, takže většina vnitřních místností neměla přirozené světlo (např. HOFFMANN 2009, 172). Nelze opomenout také domy s věží (SAMEK 1993, 104, MERTA – PEŠKA 2009, 206). Do současnosti nebylo v Brně objeveno mnoho dřevěných povrchových částí u podsklepených domů a vzhledem k současnému stavu poznání například nevíme, jaké nadzemní části doprovázely kamenná jádra ve 13. a na počátku 14. století (MERTA – PEŠKA 2001, 113). Avšak stále existují i kamenné konstrukce v nadzemních partiích, popřípadě alespoň jejich části (MERTA – PEŠKA – PROCHÁZKA 2004, 171), takže na základě budoucích výzkumů bude možné brněnské středověké domy lépe charakterizovat. V samotném domě pak kvůli nedostatku místa v hradbami ohraničeném městě mohlo občas přebývat i několik rodin. Většinou rodina majitele a podnájemníci. Nárůst počtu nájemníků se odvíjel od hospodářské konkjunktury, mohli také bydlet v samostatných objektech ve dvoře parcely, zejména ve 13. století (SMETÁNKA 1993, 123 – 126, HOFFMANN 2009, 175,). 4

Je pochopitelné, že všichni tito obyvatelé se museli nějak vypořádat s odpadem, který vyprodukovali, a nejsnadnějším řešením bylo vše házet na ulici, jak je uvedeno výše. Tento trend je pak průkazný ve formě odpadních vrstev a to nejen na ulicích ale i na parcelách domů. Tento odpad mohly být jak zbytky a nepořádek z domácností, tak i lidské a zvířecí exkrementy, nebo přímo těla uhynulých zvířat. Obyvatelům, natož městské radě, se to nelíbilo jak z estetických důvodů, tak kvůli pověsti města. Jako výsledné řešení alespoň likvidace problému s fekálním odpadem se v Brně i dalších městech stalo ve středověku hloubení jímek, nemusí to však být pravidlem jak je vidět v kapitole 10.8.

3. Stručný vývoj počátků Brna a ukotvení jímek v jeho městském právu Pro potřeby této práce nyní ve stručnosti uvedu počátky města Brna a jak jsou ukotveny jímky v jeho městském právu. Za předlokační aglomeraci Brna, je v současnosti považována oblast Starého Brna. Tam se na začátku 11. století přesouvá přemyslovské mocenské centrum z hradiska Staré Zámky u Líšně. (CEJNKOVÁ – MĚŘÍNSKÝ – SULITKOVÁ 1984, 250 – 270). V oblasti Starého Brna poznáváme osídlené oblasti na levém břehu Svratky s kostelem P. Marie, na ostrově uprostřed a na pravém břehu sídliště s rotundou během 11. až 12. /13 století (PROCHÁZKA 2000, 27, MERTA – SEDLÁČKOVÁ 2013, 27 - 29). Během 12. století byla osídlena i jižní část nynějšího centra města, která se posléze stala vrcholně středověkým městem. Díky dosavadním nálezům se dá určit toto osídlení mezi dnešními ulicemi Petrov – Bašty – Josefská a linií vedoucí v zástavbě mezi Starobrněnskou – Dominikánskou – Orlí – Jánskou (PROCHÁZKA 2000, 30 – 41, 106 – 107, ZAPLETALOVÁ 2006, 764). Naopak v severní části budoucího města byla na počátku 13. století vytvořena osada cizích kolonistů, která měla za součást i kostela sv. Jakuba, v jehož okolí máme doložené docela intenzivní osídlení nejpozději od 1. třetiny 13. století (MERTA – PEŠKA – SEDLÁČKOVÁ – ZŮBEK, 152). Dle historických pramenů byl založen mezi léty 1201 – 1222 pro zde sídlící německé a románské obyvatelstvo. Nejspíše kvůli jazykové bariéře byla již před rokem 1231 přistavena k sv. Jakubovi filiální kaple sv. Mikuláše, která měla sloužit pro neněmeckou jakubské farníky (BRETHOLZ 1901, 3 – 4; PROCHÁZKA 2003, 273). Jestli se tato kaple stala pozdějším kostelem sv. Mikuláše na dnešním náměstí Svobody, jehož nejstarší fázi můžeme datovat do konce 13. století, nelze s jistotou potvrdit (MERTA – PEŠKA – SADÍLEK – URBÁNKOVÁ 2001, 118 – 119). Zpočátku byla předlokační zástavba značně nepravidelná, především z důvodů živelného 5

růstu, nestability dřevěných objektů i volnější struktury osídleného prostoru, do 30. let 13. století se však dle archeologických dokladů počítá s plánovitou přestavbou bloků do jednotlivých městišť a tudíž do podoby plánovaného města (PROCHÁZKA 2003, 272).

3.1 Brněnské městské právo a jímky Toto právo se vyvíjelo celý středověk, zejména pak od 13. do poloviny 14. století a bylo promyšlené od počátku. Probíhalo to tak, že přísežní města (kterým Brno bylo) si zvolila jako vzor tehdejší babenberská městská práva, poté si přizpůsobili jejich obsah svým požadavkům na vlastní právo. Takto vytvořená práce se stala konceptem pro Václava I., který roku 1243 posléze udělil Brnu královské městské privilegium a od té doby je oficiálně městem (FLODR 2001, 5). Toto privilegium si svoji platnost, v mírně modifikované tradici, si udrželo skoro půl tisíciletí a ovlivnilo celý vývoj městského práva v českých zemích (FLODR 2001, 6). Protože se tedy brněnské právo snažilo myslet na všechny možné postižitelné aspekty měšťanského soužití, je zde zaneseno, i jak se má udržovat čistota ve městě, z čehož jsou důležitá pravidla pro vytváření jímek. Jímka se celá měla vykopat 3 a 1/2 stopy od plotu a nesměla pod zemí zasahovat k sousedovi. Výjimečně mohla být vykopána 3 stopy od plotu na velmi úzkých městištích v případě, že z obou stran byla hlína, nebo cihlová zeď. U prostornějších městišť se lidé měli snažit vykopat žumpu tak, aby neškodila sousedovi. Pokud si tedy sousedé nevycházeli vstříc, a porušovali tato pravidla, mohla městská správa nevhodnou jímku zakázat (FLODR 2001, 205). Se zahlubováním jímek pod cizí městiště navíc souvisí i pojem místa veřejného. Pro stavební a zemědělské činnosti byly vymezeny dvě sféry, místa veřejná a místa soukromá. Na veřejná místa nemohl soukromník jakýmkoli způsobem zasahovat stavěním čehokoli, ani prokopáním tunelu ze svého sklepa, a tím pádem ani podzemním zvětšováním jímek na jejich úkor. Naopak na vlastním pozemku mohl stavět libovolně vysoko a hluboko (FLODR 2001, 203). Co se týče údržby a čistoty ulic a silnic, městská rada měla vyčleněné své lidi (rasy), kteří na pořádek v ulicích dohlíželi a řešili případné problémy (FLODR 2001, 201).

4. Definice jímek a stav bádání Každý člověk a živočich všeobecně denně vyprodukuje určité množství biologického odpadu. V místech velké koncentrace živých organismů zákonitě musí vyvstat problém s hromaděním takového odpadu. Přestože člověk dříve nevěděl, že fekálie jsou místem množení zdraví škodlivých bakterií, rozhodně mu nevyhovoval jejich zápach a myšlenka na to, že by se jimi

6

brodil (KRAJÍC 2009, 261). Například v Göttingenu mohlo ve středověku 6000 obyvatel vyprodukovat za rok až 1231,8 tun odpadu a 88 692 000 litrů odpadních nebo jinak znečištěných vod (SCHÜTTE 1986, 239). Hromadění řemeslnických (od řezníků, koželuhů, barvířů ad.) a domácích odpadů před domy, na ulicích či veřejných prostranstvích se stalo běžnou záležitostí. Na těchto prostranstvích se též pohybovala domácí zvířata, jejichž biologický odpad jejich majitelé také neuklízeli. Též zvířecí mršiny se zcela běžně nacházely na ulicích (KRAJÍC 2009, 261). Nežádoucí odpad a fekálie byly ve městech vyhazovány před dům nebo se naskýtalo jejich svádění jednoduchými systémy (rýhy podél domů, soutky) do nejbližších vodních toků a na veřejná prostranství (KRAJÍC 2009, 261). Problémy s exkrementy se snažilo řešit i městské právo. Byla stanovena povolání odklízející odpad života z ulic (městský ras), vytvářeny "veřejné" záchody, skládky, trativody, kanalizace (GLÄSER 2004, 173, 571). Vše z důvodů důležitých pro klidné sousedské soužití. Nejrozšířenějším řešením se ovšem stalo vykopávání jam, které dnes označujeme jako odpadní jímky. Bohužel mezi archeology středověku a novověku nejsou ustanoveny jasné kategorie pro jímky, objevují se stále nové (SCHÜTTE 1986, 237). Důvodem může být to, že lidé ve středověku sice stáli před stejnými problémy, ale přišli s odlišnými řešeními. Proto je těžké přesně definovat co je to jímka, setkáváme se různými názvy, pro lepší zdůraznění použiji pro příklad německé: Schwindgrube, Abfallgrube, Abfallschacht. V praxi mezi nimi nejsou jasné rozdíly, takže může dojít k záměnám (SCHÜTTE 1986, 238). Zatím tedy není stanovena přesná typologie názvů jednotlivých typů jímek, proto se budu snažit v této práci různá řešení popisovat tak, aby co nejvíce odpovídala skutečnosti. Navíc badatelům pak situaci při studiu historických pramenů k jímkám může ztěžovat zažitý pojem, že „odpadní jímky jsou středověká kanalizace“(SCHÜTTE 1986, 237). Toto není nutně pravda, neboť v Göttingenu bylo jako kanalizace označováno i svádění odpadů nad zemí (SCHÜTTE 1986, 246). Středověké jímky však musely dodržovat určitá pravidla, jak bylo stanoveno právem v rámci hygienických i bezpečnostních zásad. Ne vždy však byla tato ustanovení dodržována a docházelo k různým neshodám v rámci „pravidelného“ čištění, nebo sousedsky nevhodného vykopání jímky přímo pod okny (Krajíc 2009, 266; FLODR 2001, 205). K vyhloubení jímky bylo potřeba pouze adekvátního nástroje (motyka, rýč, kopáče) užitého ve vhodném prostředí (hlína, jíl, skála). Jímka mohla mít tvar pravoúhlý, lichoběžný, kruhový nebo oválný. Vyztužení stěn pak záleželo většinou na volbě zhotovitele. Pro jímku se dala použít i již vyschlá nebo nepotřebná studna, popřípadě cisterna na vodu. 7

Někdy je obtížné určit, zda byl takový objekt určený jako jímka primárně (Krajíc 2009, 263). Řešení dlouhodobého užívání jímek se odvíjelo od nyní těžko určitelných faktorů. Někdy byly jímky zasypány a vedle byla vykopána jímka nová, jindy se jímky dlouho vyvážely, někdy se vyvážely jen z části. Jedna středně velká jímka pro 4 až 6 lidí mohla vydržet nevyvezená klidně až 3 roky, opravdu velké jímky (25 m3) klidně i 50 až 70 let, pokud počítáme s pevným odpadem (SCHÜTTE 1986, 241). Jednu jímku mohlo používat i více sousedů pokud se tak dohodli (SCHÜTTE 1986, 247).

4.1 Komplikace s provozem jímek S používáním jímek souviselo i několik problémů. Kromě jejich samotného používání a vyvážení, přichází v úvahu konflikty s právem a vůbec s běžným sousedským soužitím. Z dochovaných zpráv víme, že lidé byli i ve středověku hašteřiví a sobečtí a na zájmy sousedů se hledělo jako na podřadné. Majitelé stavěli jímky na hranicích pozemků, docházelo k průsakům na sousední parcely, dokonce občas i podkopali pod sousední parcelu výběžek z jímky, aby zvětšili její objem na úkor sousedova blaha. Pokud nedodrželi rozumnou vzdálenost (stanovenou většinou právem) od studní, docházelo pak k jejich zamoření, ke znečištění a vůbec znehodnocení cenného zdroje životně důležité vody (Krajíc 2009, 265). Při ukončení používání jímky bylo většinou vytvořeno něco na způsob „zátky“ ze suti, udusané hlíny, popřípadě jiného materiálu, který mohl nechtěný obsah utěsnit pod zemí.

4.2 Obsah jímek Jak je všeobecně známo, jímky byly používány nejen k defekaci, ale sloužily nejspíš i jako odpadní jámy, něco na způsob domácí skládky. Nepoužívané, zničené, nechtěné předměty často končily v těchto jámách. Z toho plyne i důležitost odpadních jímek pro poznání života našich předků. Z obsahu samotného se dá určit strava, nemoci, paraziti, z vyhozených předmětů pak datovat, kdy byla jímka užívána, jaké předměty v té době byly a tak dále. Pokud se jímka nachází ve vlhkém prostředí, mohou se dochovat i běžně rozkladu podléhající artefakty jako látky, kůže či dřevo. Za příznivých okolností se tak můžeme dozvědět z nálezů dokonce informace o ročních obdobích (dle smýceného dřeva), o základech výživy, zemědělství, zahradnictví, pěstování ovoce, či jeho import, způsobech odívání, používaných barvivech, hygieně a v neposlední řadě také o stavebnictví (SCHÜTTE 1986, 250). Co se týče přidávání chemických látek (vápna a jiných dostupných agresivních neutralizérů) do této „kanalizace“, zatím nemůžeme nic s jistotou tvrdit, makroskopicky to nelze zaznamenat, i 8

když pomocí počítačové tomografie lze zaznamenat určité rozdíly, bude nejspíše nutné počkat si na možná budoucí řešení (SCHÜTTE 1986, 251). Zatím lze těžko určit, zda existuje něco jako „obvyklý zásyp odpadní jímky“, pokud by to šlo, pak bychom hledali něco jako nálezy výrazně domácího charakteru (viz výše), ale občas se objeví i nečekané věci jako například zbraně (KRAJÍC 2009, 263; SCHÜTTE 1986, 252). Pro zajímavost Schütte též uvádí, že se ve výplních nachází různé druhy mechů, který byl pravděpodobně používán jako toaletní papír (SCHÜTTE 1986, 252). Tento jev se však v Brně doposud nepotvrdil.

4.3 Středověké jímky v současnosti Z archeologického a antropologického hlediska jsou jímky nedocenitelné pro poznání člověka ve středověkém světě. Pro lepší pochopení hygienických návyků ve středověku by měl být vytvořen modelový projekt, podle kterého by se měly jímky ustáleně zkoumat a tak by bylo konečně možné získat všechny důležité a žádoucí výsledky (SCHÜTTE 1986, 254). Při současném stavu archeologických výzkumů, ve kterém naprostá většina probíhá jako výzkumy záchranné v časovém tlaku, je třeba dosáhnout alespoň částečného poznání. V těchto situacích se tedy většinou pouze podle tvarových analogií usuzuje, že odkrývaný objekt byla jímka (KRAJÍC 2009, 263). Účelem této práce ale není zkoumat, jestli byly v průběhu terénních výzkumů na předložených lokalitách správně určeny jímky, zvláště proto, že to navíc mnohdy bohužel ani nešlo, ale pouze shrnout zapsané vlastnosti objektů definovaných během výzkumu jako jímky. Důsledné zhodnocení jednoho takového objektu, včetně rozboru jeho obsahu a výplní by zabralo celou jednu práci. Nicméně se na následujících stranách pokusím alespoň naznačit základní charakteristiky jímek a jim podobných objektů.

4.4 Definice jímek Pro svou práci použiji definici pro jímky jako jámy, ve které se kumulují fekálie, popřípadě se do ní vyhazuje domácí odpad. Nebudu řešit, zda byla původně brána více jako odpadní jáma nebo jímka. Z mnou prozkoumaných nálezových zpráv totiž plyne, že občas je odpadní jímka v průběhu výzkumu definována například pouze na základě tvaru, nehledě na to, jestli výplň obsahovala organické zbytky či ne, či charakteristické odpadní nálezy, což také přesně ve své práci z roku 2009 shrnuje a potvrzuje Rudolf Krajíc (viz lit.). Jímky se mohly nechat nevyztužené, pokud byly ve vhodném podloží, které nehrozilo stržením stěny, nebo byly vyztuženy. Mezi klasické výztuhy patří vložení sudu do jámy určené pro 9

jímku, dřevěná bedněná či roubená konstrukce. Kvalitnější jímky byly vyztuženy kamenným, nebo cihlovým obložením (KRAJÍC 2009, 265; SCHÜTTE 1986, 238) Nyní budou specifika pozorovaná u jímek při nálezové situaci směrem od povrchu ke dnu.

4.5 Konstrukční řešení jímek 4.5.1 Vrchní část Krycí část jímky se nám v archeologické situaci pravděpodobně nikdy nepodaří zachytit vcelku. Můžeme najít zbytky nadzemní konstrukce ve výplni jímky nebo například výjimečně stopy po kůlových jamkách, které v košatinové konstrukci bránily v pádu do jámy. Nicméně z historických pramenů však víme, že nad jímkou byly většinou postaveny kryté nebo nekryté stolice (ŠIROKÝ 2009, 376). Při zachování povrchové středověké kulturní vrstvy je možné u některých jímek v horní části pozorovat inertní vrstvu použitou k uzavření jímky, jejíž funkce dosloužila. Tato vrstva může být tvořena hlínou, jílem, okolní povrchovou kulturní vrstvou. Tato „zátka“ bezpečně utěsnila obsah jímky pod zemí. Některé jímky tuto vrstvu mají velmi slabou. Kvůli mladším zásahům u brněnských jímek dokonce v naprosté většině není dochována. V souvislosti s užíváním jímky může dojít i k úplnému vyčištění jámy a jejímu celému následnému zasypání (SCHÜTTE 1986, 241). 4.5.2 Tělo Jímka mohla mít kruhový, oválný, či kvadratický tvar. Pokud neměla konstrukční prvky, byla vyhloubena v pevném a stabilním podloží, ve kterém se jí nehroutily stěny (spraš, skála) na obrazové příloze číslo 2.1. 4.5.2a Dřevěná konstrukce Mezi používaná dřeva patřil dub, smrk, borovice, jedle. Pro definici typických konstrukcí je pak třeba srovnat jímky z různých oblastí. V obrazové příloze jsem vybral přehledně znázorněné dřevěné konstrukce z Čech, Polska a Německa. Kamenné konstrukce nemají prakticky žádné varianty kromě půdorysu a použitého materiálu. České prostředí reprezentují vydřevené jímky z Mostu na obr. 3. Nejčastější konstrukce používané v dřevěných jímkách v Polsku z Gdaňsku jsou zobrazeny na obr. 4. Německo zastupují jímky z Lübecku (obr. 2). Po srovnání zjistíme, že některé typy jímek jsou univerzální. Dají se tedy vytřídit tyto typy konstrukčních řešení: - Volně ložené desky: svisle zapíchnuté desky do podloží, desky vodorovně zasunuté do stěn jámy (obr. 2.3). 10

- Vložený sud.(Obr. 4.V) - Desky s úpravou okrajů: vodorovně ložené desky s hranami uzpůsobenými k samopojící funkci (obr. 4.VIII-X). - Sloupová konstrukce: bez rozpěr (desky za sloupy (obr. 3.5-6, 4.7)), s rozpěrami (pak jsou desky za sloupy vodorovně položené (obr. 2.6, 3.1), nebo za rozpěrami svisle zasunuté (obr. 2.5), či jedna stěna může být svisle druhá vodorovně (obr. 3.3)). 4.5.2b Zděná konstrukce Pokud šlo o konstrukci kamennou nebo zděnou (obr. 5), jímky byly ve středověku pravoúhlé, kruhové se objevují až v novověku. Prvky v těchto konstrukcích byly kladené na sucho nebo byly spojeny jílem, maltou (zhruba okolo 15. stol). (ŠIROKÝ 2009, 372-374) Kameny na konstrukci se běžně užívaly lomové dovážené z nejbližšího okolí města. Prostor mezi jímkou a konstrukcí mohl a nemusel být vyplněn jílem (ŠIROKÝ 2009, 272). 4.5.3 Dno Dna u jímek bývají většinou rovná (SOKOL 1999, 71).

5. Středověké studny a cisterny na vodu Pro definování jímek je také třeba vymezit další nálezové situace, na které lze narazit a které se mohou omylem, kvůli stavu výzkumu, stáří výzkumu, následnému používání a jiným faktorům interpretovat jako jímky. Jde o zahloubené objekty, ve kterých se zadržovala voda, díky čemuž mohlo dojít k procesům zachování nálezů, změně struktury zásypu, který pak může připomínat situaci při nálezu jímky. Voda byla bezesporu důležitá pro existenci města. Pomineme-li její nutnost k životu jako takovému, tak ji využívalo množství řemesel (např. pivovarnictví, koželužství, jirchářství, kovářství). Voda pro tyto potřeby se brala z potoků a řek, umělých vodních nádrží, rybníků tedy přírodních vodních zdrojů (ŠIROKÝ 2000, 346). Tato řemesla se tak soustředila v okolí těchto zdrojů a znečišťovala je. Pro běžného občana pak možnost získávání pitné vodu tímto způsobem mohlo být považováno za nechutné nebo nevhodné, je však všeobecně známo, že i přesto tento fakt značná část obyvatelstva takto znečištěnou vodu užívala. Kvůli tomuto a dále hlavně kvůli prostorovému rozložení města (ne vše se nacházelo v pohodlném dosahu primárních zdrojů vody) se začaly vytvářet druhotné zdroje vody. Jedná se o studny, cisterny, popřípadě jsou známy i sklepní jímky na vodu (ve smyslu jímání vody), později i vodovody z neznečištěných zdrojů (od 15. století v Brně). Povětšinou šlo o soukromé objekty, veřejné byly v menším počtu, pokud byly třeba vytvořeny z rozhodnutí městské rady kvůli zásobování vodou nebo jako protipožární prevence 11

(ŠIROKÝ 2000, 348). Tyto situace mohou být z výše uvedených důvodů při exkavaci zaměněny za jímky (kromě vodovodů).

5.1 Studny Za studny jsou považovány jámy či šachty, které sloužily k získávání podzemní vody. Způsob výstavby se během staletí příliš neměnil. Nejjednodušším typem jsou studny bez jakýchkoli úprav stěn. Úpravy stěn se mohou pak provádět vložením konstrukce ze dřeva, kamene čí cihel do jámy nebo šachty kruhového nebo kvadratického půdorysu. Zde je tak patrná další podobnost s jímkami, ačkoli lze říci, že byl obecně kladen větší důraz na důkladnost výztuží studní, neboť již ve středověku jsou převažující kamenné studny.(ŠIROKÝ 2000, 348). Následující konstrukční řešení budou opět ve formě popisu specifických znaků od horní části směrem ke dnu. 5.1.1 Konstrukční řešení studní 5.1.1a Vrchní část: Z bezpečnostních a hygienických důvodů byla na úrovní terénu zřizována ohlubeň, zamezovalo se tak pádům popřípadě znečišťování spadem nečistot z povrchu. Nad některými studnami se stavěla zařízení k čerpání vody (obr. 6, ŠIROKÝ 2000, 350). 5.1.1b Tělo: V půdorysu mohou být studny kruhové, oválné, pravoúhlé. Naprostá většina studní má nějakou konstrukci. Vztah mezi celkovým půdorysem jámy a konstrukcí studny je zřejmý, pravoúhlá jáma bude mít pravoúhlou konstrukci, ačkoli mohou se samozřejmě vyskytnout případy, kdy je do kruhové jámy vložena pravoúhlá konstrukce nebo do pravoúhlé jámy kruhová. - Kamenná konstrukce: Nejvíce používanou kamennou konstrukci studní tvořily kameny nakladené na sucho, pokud byly spojeny pak jílem či maltou. Nejčastější jsou kruhové nebo oválné z lomových kamenů. Konstrukce dřevěné byly buďto bedněné způsobem ukládání vodorovných fošen za rohové sloupy, které mají mezi sebou vzpěry (menší studny mít nemusí) nebo roubené z výhradně vodorovných trámů, desek, kulatin nebo půlkulatin s upravenými i neupravenými konci. Bedněné objekty jsou častější (ŠIROKÝ 2000, 349-372). Používané dřevo bylo z borovice, jedle, smrku a dubu, nicméně studny s celou konstrukcí z těchto dřevin nejsou příliš početné. Spáry mohly být vymazány jemným jílem (ŠIROKÝ 2000, 350-351). 12

- Dřevěná konstrukce Typologie konstrukčních řešení se liší v závislosti na kulturním prostředí a době. Shrnutí známých typů dřevěných konstrukcí uvádím v obrazové příloze číslo 7. Sice se vztahuje ke studnám z mladšího středověku, ale je stále poplatný. Na něm jsou, kromě výše zmíněných, patrné zejména: + Roubené konstrukce s vícerem opěrných sloupů (nebo kůlů), na sobě naskládané desky udržované v poloze svislými sloupky / kůly (obr. 7 – AIII.1-3) + Desky držící v drážkách v rohových sloupech obr. (7 – AII.), + Svisle zasazené zahrocené desky (obr. 7 - AIV.1), + Vyplétané (košatinové) konstrukce (obr. 7 – C) + Různé zdvojené kombinace všech předchozích možností (obr. 7 – BI. - III.). Tato vícenásobná obložení sloužily k udržování spadu ze stěn a nečistot mimo čerpaný vodní sloupec a jsou jednoznačným určením objektu coby studny. Občasně se zpevnění použilo jen v oblasti vodního sloupce jako prevence proti podemílání stěn u studen bez celotělových konstrukcí, popřípadě byl užit dřevěný základový věnec, na kterém se rozložil rovnoměrně tlak stěn a jednotlivé části se tak nepropadaly do podloží (obr. 7 – AIII.3, ŠIROKÝ 2000, 351). - Další konstrukční řešení Další možností je vsunutí sudu nebo sloupce více sudů nad sebou (obr. 7 - AVI). Jsou možné i kombinace sudovité výdřevy spodní části a nad ní vytvořené bednění nebo roubené konstrukce vložené do bedněné, přičemž prostor mezi nimi byl vyplněn jílem. Také při vkládání čtvercových dřevěných konstrukcí kruhových studní se většinou prostor mezi konstrukcí a stěnou jámy zaplnil jílem (ŠIROKÝ 2000, 350-351). Pokud studna zasahovala do skalního podloží, tak se většinou zpevňovala jen v horní části (ŠIROKÝ 2000, 350). 5.1.1c Dno Je u studní rovné, či miskovité, někdy šikmo skloněné, ovšem i stupňovitě se svažující. Prohlubeň vedle stupně sloužila k usazování kalu, popřípadě k lepšímu zachytávání vody při snížené spodní hladině (ŠIROKÝ 2000, 350).

5.2 Cisterny Za cisterny jsou pak považovány jámy s většinou menší hloubkou, než mají studny, které nemusely dosahovat spodní vody, vlastně jde o nejjednodušší typ studny určený k jímání povrchové 13

vody. Nejvíce se uplatnily u výšinných poloh (zejména hradů), kde chyběl podzemní zdroj vody. Úpravy stěn u cisteren mohou a nemusí být provedeny (KRAJÍC 2009, 271, 275, ŠIROKÝ 2000, 352). Následující konstrukční řešení budou opět ve formě popisu specifických znaků od horní části směrem ke dnu. 5.2.1 Konstrukční řešení cisteren 5.2.1a Vrchní část: Nebývá ohraničená, ale mohou zde být sníženiny, rýhy nebo žlaby určené ke svádění vody. 5.2.1b Tělo Nejjednodušším typem cisterny je jáma do 3 m hloubky a šíře maximálně 2 m. Může mít kruhový nebo kvadratický průřez, s válcovitým, hranolovým nebo kónicky se zužujícím tělem a neobloženými stěnami. V profilu mohou být též vytvořeny schodovité sníženiny v horní části (KRAJÍC 2009, 271-273). Pokud má cisterna konstrukci, tak jako například v Táboře, může dosáhnout i větších hloubek (KRAJÍC 2009, 271). Charakteristické pak jsou svažující se stěny směrem ke dnu. Konstrukci cisteren mohou tvořit, jako u studní, také rohové sloupy, za kterými jsou zasunuté desky bednění nebo srubová konstrukce. Obložení stěn může být po celé hloubce objektu nebo jen v jedné jeho části, v závislosti na okolním podloží popřípadě záměru stavitele. Pokud je ovšem dostatek lomového kamene, mohou být i cisterny vyzděné (KRAJÍC 2009, 273-281). Prostor mezi konstrukcí a stěnou jámy pak, stejně jako u studní, může vyplňovat jíl (ŠIROKÝ 2000, 352). Je třeba pamatovat na to, že cisterny mají za účel jímat povrchovou vodu a u cisteren s větší hloubkou je možná jejich záměna se studnami. K jejich odlišení pak je třeba kalkulovat se stavem spodní vody, s rozšířeními, schody, rýhami či žlaby (i dřevěnými) určenými ke svádění vody popřípadě s nepřítomností ohlubně (KRAJÍC 2009, 271-281). Při vhodném podloží mohou být hlubší i cisterny bez konstrukcí, ovšem při dlouhodobém jímání vody by docházelo k podmáčení a utržení stěn. 5.2.1c Dno Cisterny mají nejčastěji rovná či miskovitá dna (KRAJÍC 2009, 271-273).

14

6. Rozlišení jímky, studny a cisterny Ve mnou použitých nálezových zprávách se nenachází jediná situace, která by byla přímo interpretována jako cisterna případně jako druhotně použitá jímka. Jak bylo zmíněno výše, v minulosti se vytvořil úzus, že veškeré objekty, které měly určité základní vlastnosti rovnou řadit do přidělených kategorií bez dalšího řádného zkoumání. Mezi tyto vlastnosti patří v prvé řadě tvar a charakter výplně. Například pokud byl tvar válcovitý, byl objekt automaticky zařazen jako jímka, pokud neměl vyzděné okraje, či pokud byla výplň kvadratické jámy tekutá, šlo o studnu. Tyto faktory většinu času rozlišovaly jímky a studny, popřípadě cisterny. Ačkoli je toto řešení výhodné a ve většině případů překvapivě odpovídající, při řádném vědeckém vyhodnocování těchto objektů je stále třeba brát v úvahu další skutečnosti. Dokonce také to, jak je samotný objekt zkoumán, zda ten, kdo ho zkoumá, si všímá všech detailů, to jak je vedena metodika výzkumu (mechanické vrstvy, přirozené, na šuplík, v profilu) může mít vliv na správné určení objektu. Pokud je to možné a výzkum se provádí pečlivě, je vidět například reálné uložení vrstev, dojde k nesmísení nálezů z různých kulturních vrstev exkavujícím pracovníkem, může dojít k rozpoznání fekální vrstvy (u zvodnělých výplní určené organickými makrozbytky, jako jsou semena rostlin a ovoce, případně dominantním organickým rázem s příměsí kuchyňského odpadu), mohou být zjištěny vrstvy po případném čištění jímky nebo dokonce uzavření jímky inertní vrstvou. Navíc nebudou přehlédnuty případné rozložené konstrukční prvky, dochované například pouze jako otisky ve stěnách. Srovnám nyní tedy rozdíly mezi podobnými nálezovými situacemi a pokusím se pro ně určit definující parametry. Následující srovnání je shrnutím z výše citovaných pramenů. Pro správné určení objektu je pak potřeba použít co největší množství faktorů. I v současnosti je stále většina reziduí jam s kruhovým průřezem v nálezových zprávách označována jako jímka, přestože by bylo mnohem přesnější vzhledem k nedostatku důkazů zapsat situaci jako objekt kruhového půdorysu (případně s poznámkou, že se pravděpodobně jedná o jímku).

6.1 Povrchové části Pokud se podaří zachytit situaci, kdy je středověká kulturní vrstva neporušena, můžeme u studní na povrchu narazit na ohraničení ohlubní. Je otázkou, zda běžné obyčejné jímky (ve vlastnictví nepříliš majetných občanů) měly též nějaké zábrany na povrchu, z archeologických dokladů to kvůli stavu dochování situací není možné zjistit. Jak bylo řečeno, známe ilustrované 15

příklady prévetů a jiných nadzemních konstrukcí, ale většinou se nám podobné skutečnosti nezachovají a in situ pravděpodobně ani není možné je najít. Proto by klidně mohli mít běžní obyvatelé středověkého města nad jímkou pouhou desku, jen aby do ní nespadli, charakter takového ohraničení by byl ryze bezpečnostní, stejně jako zmiňované košatinové ohrazení. Je třeba si uvědomit, že při vykonávání potřeby přímo na jímce, hrozí nebezpečí utržení stěny, popřípadě podklouznutí. Za nejjednodušší řešení by šlo pokládat dvě vodorovné desky, čímž se dosáhne podobného efektu jako u „tureckých“ záchodů, které se užívají v některých částech světa dodnes. Také to mohlo vysvětlit přítomnost kusů dřev v jímkách bez zjevné konstrukce, přičemž hlavní používané vysvětlení je, že nalezená dřeva jsou vyhozený odpad. Této hypotéze však odporuje například na vesnicích stále přetrvávající zvyk schraňovat jakýkoli kus použitelného materiálu, nehledě na to, že každý kus dřeva se dá použít na topení. Avšak středověké myšlení neodpovídá dnešním standardům, a proto nemůžeme s jistotou určit, jak a proč se dřevo do jímek dostalo (KLÁPŠTĚ 2002, 340-350). Ve výsledku je zřejmé, že pokud je v situaci dochované kamenné ohraničení i nad středověkou vrstvou, ve které je vyhloubena jáma, jde zjevně primárně o studnu. Pokud je kamenná konstrukce srovnána se středověkou vrstvou, je pak třeba klást pozornost na další zmíněné faktory. Přítomnost kůlových jamek okolo vrchní části jámy může znamenat bezpečnostní košatinové ohrazení jímky. Rýhy, žlaby a sníženiny vedoucí do jámy mohou ukazovat na cisternu. (KRAJÍC 2009, ŠIROKÝ 2000, SOKOL 1999, SCHÜTTE 1986)

6.2 Půdorys Jímky, studny i cisterny se vyznačují stejnou škálou půdorysů. Mohou být jak kruhového průřezu, tak oválného, čtvercového, obdélného. Z mnou studovaných nálezových zpráv se může jevit, že lichoběžný půdorys s vyzděním stěn, případně oválný s nijak nevyztuženými stěnami by měl být častější u jímek. Naopak kruhový zděný půdorys by měla být studna. (KRAJÍC 2009, ŠIROKÝ 2000, SOKOL 1999, SCHÜTTE 1986)

6.3 Vyztužení a profil stěn 6.3.1 Bez konstrukce V případě, že nálezová situace je bez konstrukce, pak je velmi obtížné určit, zda se jedná o jímku nebo cisternu pouze na základu profilu stěn. Studnu můžeme většinou vyloučit, protože provoz studny vyžaduje hloubku nutnou k dosažení spodní vody a vyztužení stěn, aby se nepodemílaly. Taky ohraničení studny pomáhá udržet vodu čistou. Rozdíl mezi jímkou a cisternou 16

by se dal naznačit v tom, že cisterna by případně mohla mít ostřeji se svažující stěny a v horní části by byla rozšířená pro lepší sbíhání vody. Pokud je objekt vytesán ve skále může jít jak o jímku, studnu či cisternu. 6.3.2 Dřevěná konstrukce Největším problémem je podobnost konstrukcí jímek a studní, která zvláště vynikne při srovnání obr. 2-4 a 7. Prokazatelnou studnou je situace se zdvojenou konstrukcí. Mezi těmito stěnami může a nemusí být jílové vrstva. Sud vložený pouze do horní části pak může naznačovat jímku. Pokud však byl objekt vyhlouben ve skále a v horní části má sud, může se jednat i o studnu. Jinak mají všechny situace jímek nebo studní obdobná řešení. U kvadratických objektů jsou to rohové trámové (nebo sloupové či kůlové) konstrukce, u větších situací jsou trámy i uprostřed stěn, mezi trámy mohou být rozpěry a desky za nimi kladeny vodorovně či svisle, případně jsou desky v drážkách rohových svislých prvků. Další možností je roubení ať už kulatin, půlkulatin nebo pouze desek. Někdy může být použitý přímo sud, nebo jen prkna po obvodu jámy. Výmaz prvků konstrukce jílem a jíl mezi výztuží a stěnou též může platit jak pro jímky, tak pro studny. 6.3.3 Zděná konstrukce Lichoběžná zděná plenta byla zaznamenána u některých brněnských jímek (VS 027 ve Velkém špalíčku, VS 066 na Panské 6-8). Kruhové konstrukce by měly označovat studny, avšak to je spekulativní, je možné, že nástup kruhových zděných jímek mohl v některých místech přijít dříve. Pokud se jedná o jednoduchou kvadratickou konstrukci, opět pouze na tomto jediném faktoru nelze určit typ objektu. 6.3.4 Kombinovaná konstrukce V tomto případě by se vždy mělo jednat primárně o studnu. Příkladem může být kamenná plenta s vloženým sudem, nebo roubený rošt/věnec při dně objektu na, kterém je vlastní kamenná konstrukce. (KRAJÍC 2009, ŠIROKÝ 2000, SOKOL 1999, SCHÜTTE 1986)

6.4 Charakter výplně Zcela jednoznačně fekální charakter musí znamenat jímku, nemusí však jít o primární účel objektu. Rostlinné makrozbytky ve výplni též ukazují na jímku. Štěrk, písek, nebo vrstva z naprosto odlišného materiálu nebo jiná konzistence než mají ostatní vrstvy v objektu v horních částech, může ukazovat na „zátku“ jímky. Je možné, že některé jímky byly před ukončením svého užívání zcela vyčištěny a plně zasypány touto směsí. Stejně tak 17

mohly ovšem být stejným materiálem zasypány i již nepoužívané studny. Humusoidní zemina jakékoli barvy může a nemusí indikovat rozložené fekální látky a biologické odpadní látky. Taky může jít o postupně zanesený objekt. Vlhká hlína indikuje přítomnost spodní vody. Mohlo by sice jít o studnu, ale i o jímku, viz níže. Pokud jsou nálezy dobře zachované lze přemýšlet i o studni. Důležitý je také profilový průřez vrstev. Pokud narazíme na množství konvexních vrstev, jedná se s největší pravděpodobností o čištěnou jímku. Z množství vrstev se pak dá usoudit, jak dlouho se jímka užívala. Bohužel reálně v terénu se tyto situace těží po mechanických vrstvách a tento jev většinou zůstane nerozpoznán. (KRAJÍC 2009, ŠIROKÝ 2000, SOKOL 1999, SCHÜTTE 1986)

6.5 Nálezy Je třeba vzít v úvahu možnost změny funkce. Velké množství nálezů málo poškozené keramiky může indikovat jímku, zatímco nálezy lan a věder ukazují na studnu. Vrstvy bohaté na fragmenty nálezů znamenají postupné zanášení situace kulturní vrstvou, případně záměrné zaplnění situace tímto materiálem. Nepřítomnost nálezů může značit rychlé zasypání objektu po jeho vyklizení, nebo ukončení funkce, nebo pokud byly předměty organické, mohlo dojít jejich rozložení.

6.6 Spodní voda Že objekt dosahoval spodní vody v době svého vytvoření, nebo byl nějakou dobu zaplavován, se dá poznat z dobrého zachování materiálu (zejména organických nálezů). Rámcově lze říci, že jímky většinou nebyly záměrně hloubeny na, nebo pod úroveň spodní vody, na rozdíl od studní. Pravdou však je, že středověký člověk mohl chtít co největší objem jímky a dosáhl spodní vody záměrně. Nebo se hladiny spodní vody v době užívání zvedla a čištěná jímka se může jevit jako cisterna nebo studna. Pak tedy lze spekulovat o prvotním účelu situace. Výška spodní vody se časem prokazatelně mění a tento fakt tedy (pokud nemáme přesné záznamy) nemusí být příliš rozhodující. (KRAJÍC 2009, ŠIROKÝ 2000, SOKOL 1999, SCHÜTTE 1986)

18

6.7 Dno Studna či cisterna pravděpodobně bude mít stupňovité dno, kvůli odkalování, u jímek není takové profilace třeba. Dalo by se namítat, že stupňovité dno máme i u jímek, například kvůli zjednodušení si výkopu závěrečným schodem. Nicméně je třeba pamatovat na téměř úplnou převahu jednoznačně prokazatelných jímek, bez tohoto „zjednodušení“. Proto pokud se u situace objeví jasný schod, nejspíše šlo o studnu. Schod musí být prokazatelný a nesmí jít o kus sesuté stěny (pak by se nad takovýmto schodem vytvořil výklenek bez zjevného účelu, každopádně na profilu by tato část zásypu byla rozpoznatelná). (KRAJÍC 2009, ŠIROKÝ 2000, SOKOL 1999, SCHÜTTE 1986)

6.8 Shrnutí rozdílů Jako nejjasnější kritérium pro určení objektu na výzkumu lze říci, že plně dochovaná studna má ohlubeň, jakkoli zdvojená vnitřní konstrukce též označuje studnu a nádrže na vodu všeobecně mohou mít u dna schod. Dokonale zachovaná jímka bude mít rozpoznatelný fekální obsah nebo znatelné konvexní vrstvy po čištění, též dřevěná konstrukce v horní části může značit jímku. Jinak nejpřesněji účel objektu lze určit makro a mikroskopickým prozkoumáním vrstev a obsahu výplně. Závěrem této části lze zkonstatovat, že přestože situace se může jevit na první pohled jasná, bližší zkoumání může odhalit rozdíly. Teprve zvážením všech faktorů můžeme zjistit přesnější informace o objektu. Je také třeba mít na paměti, že studna i cisterna se dá druhotně použít jako jímka. Jímka se však naopak většinou při zjištění, že dosahuje spodní vody, přestává užívat. Následuje výzkumná část práce.

7. Rastr použitý pro rozbor vybraného souboru jímek při vytváření soupisu Byl vybrán soubor jímek, které jsou popsány v nálezových zprávách, které mi byly dány k dispozici laskavostí vedoucích výzkumů z Archaii Brno, o.p.s. Celkové množství prozkoumaných jímek ze všech dosavadních výzkumů je mnohem větší, pro účely této práce jich bylo vybráno pouze omezené množství 168 objektů. Jímky, u kterých posléze nebyl zjištěn dostatek informací, čili byly ve stavu nerozpoznatelném, nebo se jevily jako nic nevypovídající a zjevně pouze na základě tvaru určené relikty jam zanedbatelné velikosti, byly v této práci vynechány z popisu. Počet objektů zařazených v nálezových zprávách jako relikty je však samozřejmě uveden také. Relikty

19

nebyly popisovány z důvodu jejich prakticky nulové vypovídací hodnoty, zvláště s důrazem na možnost chybné interpretace. Pro následující statistické vyhodnocení zpracovaných jímek, bylo zvoleno množství porovnatelných faktorů. Navíc byly přidány skutečnosti, které umožní jímky v možném budoucím případě dohledat. Jak u celých, tak u torzovitých jímek, bude využito všech relevantních vlastností. Bohužel vzhledem ke skutečnosti, že všechny mnou zkoumané nálezové zprávy měly různé autory, byl formát nálezových zpráv odlišný a bylo tedy obtížné určit právě tyto porovnatelné faktory. Jednotícím činitelem by mohl být Manuál archeologického výzkumu I. vydaný společností Archaia Brno (PROCHÁZKA, R.,–VAŘEKA, P.,–MERTA, D., nedat.), případně mnou následně navržené položky. Rozhodujícím kritériem se tedy nakonec při zpracování staly nejčastěji použité a zaznamenané faktory. Též došlo k posunu v zapisování, takže v některých zprávách byly jímky značeny číslem výkopu (zahrnutém ve vyšší struktuře, dále jen VS) nebo číslem objektu zařazeném v kontextovém systému a nově pod svazkem stratigrafických jednotek (dále jen s. s. j.) a jednotlivé prvky pak určenými jako stratigrafické jednotky (s. j.). Proto nebylo možné dosáhnout úplné unifikace a jímky jsou na lokalitách řazeny dle systému užitého v té určité nálezové zprávě. Následuje rozepsaná legenda se zdůvodněními, proč jsou jednotlivé faktory zahrnuty ve sledování. Tento rastr byl použit na všechny zahrnuté jímky. Parcela: Místo výkopu jímky a její umístění na parcele. K současnému datu aktuální orientační číslo domu, s lokalizací jímky na parcele, pokud je tato skutečnost uvedena v nálezové zprávě. Může též obsahovat jiné skutečnosti umožňující lokalizaci jímky na parcele, například řez, čtverec nebo plochu, dohledatelnou v terénní dokumentaci. Použito kvůli přehlednějšímu seřazení soupisu jímek. Jímka s. s. j./ Jímka VS: U jímek, které nejsou v nálezových zprávách vedeny jako s. s. j. nebo VS, bude tato položka vynechána. Jedná se o prakticky totožné údaje, byly však ponechány v původně použitém značení v nálezových zprávách. Položka je zanesena z důvodu možného budoucího dohledání situace, kvůli lepší orientaci v soupisu a hlavně kvůli snadnému vyhledávání v nálezových zprávách. Číslo výkopu / objekt číslo: U jímek, které nemají čísla výkopu nebo objektu v nálezových zprávách uvedeny, bude tato položka vynechána. Jedná se o totožné údaje, byly však ponechány v původně použitém značení v nálezových zprávách. Číslo je zahrnuto z důvodu možného budoucího dohledání situace, kvůli lepší orientaci v soupisu a hlavně kvůli snadnému vyhledávání v nálezových zprávách. 20

Půdorys: Jde o půdorysné zobrazení objektu. Pokud se půdorysný tvar vzhledem k výšce v objektu mění, bude to zde zahrnuto. Jde o část relevantní pro tuto práci. Možné tvary jsou: kruhový, oválný, čtvercový, obdélný, lichoběžný, jiný (bude co nejblíže popsán). Tento zápis tvaru jsem zvolil z důvodu nestejného označování podobných jevů v nálezových zprávách. Jako rozdíl mezi obdélným a čtvercovým tvarem jsem si zadal délku stran lišících se o více než 10 cm, což mohlo středověkému člověku připadat zhruba jako stejná délka. Každopádně má osobní definice tvaru, pokud se tedy liší od té v nálezové zprávě, bude uvedena v závorce. Rozměry v horní části: Jsou uvedené v metrech. Jde o část relevantní pro tuto práci. Jsou zapisovány ve tvaru maximální známá délka x šířka, v případě uvedení jednoho rozměru, ten pak určuje maximální průměr půdorysu u kruhové jímky. Rozměry ve spodní části: Jsou uvedené v metrech, většina zpráv je bohužel nezmiňuje. Jde o část relevantní pro tuto práci. Jsou zapisovány ve tvaru maximální známá délka x šířka, v případě uvedení jednoho rozměru, ten pak určuje maximální průměr půdorysu u kruhové jímky. Hloubka: Jde o reálně prozkoumanou hloubku jímky v metrech. Jde o část relevantní pro tuto práci. Stěny: Jde o charakteristiku stěn, zda jsou přímé, zvlněné, stupňovité, šikmé, přímé apod. Popřípadě jaký mají sklon. Jde o část relevantní pro tuto práci. Dno: Jde o charakteristiku dna, zda je rovné, prohloubené, stupňovité apod. Pokud dna nebylo dosaženo, nebo nebylo určitelné, bude tato skutečnost uvedena. Jde o část relevantní pro tuto práci. Výplň: Čísla vrstev výplně z nálezových zpráv, pokud jsou uvedené. Zahrnuto z důvodu možného budoucího dohledání. Pokud je zde písmeno X, znamená to, že blíže neurčený počet vrstev výplně byl zničen, většinou odbagrován. Někdy jsou vrstvy popsány slovně, pokud tak bylo uvedeno v nálezové zprávě. Konstrukce: Bude uvedeno, zda byla přítomna či nebyla. Pokud ano, pak zda byla zděná, či vydřevená. Jde o část relevantní pro tuto práci. Popis konstrukce: Jde o bližší popis výztuže, pokud byl v nálezové zprávě rozveden. Půjde například o složení zdiva, typ použité malty, druh dřeva, techniku konstrukce (roubená, desky za sloupky a rozpory vodorovné, svislé, košatina). Jde o část relevantní pro tuto práci. Datace: Pokud byla uvedena v nálezové zprávě, pokud ne, bude uvedeno dle jakých zdrojů byla zjištěna. Může znamenat předpokládaný vznik, či zánik jímky, pokud to bylo v nálezové zprávě určeno, jinak se předpokládá doba užívání jímky. Jde o část relevantní pro tuto práci. Poznámka: Jakékoli další skutečnosti, které se mohou jevit zajímavé ve světle práce a byly uvedeny v nálezové zprávě. Například hladina spodní vody, přesný stav a důvody dochování, 21

dodatky ke tvaru, určující nálezy apod. Zdroje: Bude uvedeno č. j. NZ, publikace, terénní dokumentace a kde je uložena, pokud jsou tyto skutečnosti uvedené v nálezových zprávách. Dále pak číslo akce, protože na jednotlivých parcelách mohlo dojít i k několika výzkumům. U výzkumů mezi léty 1980 – 1998 byla čísla akcí určena dodatečně, neboť od roku 1998 je zavedeno nové číslování akcí.

8. Databáze soupisu relevantních jímek Na základě množství zpracovávaných údajů a hlavně kvůli snadnějšímu operování s nimi, bylo rozhodnuto o vytvoření celkové databáze jímek. Tato databáze obsahuje hodnoty jímek podle navrhovaného rastru. Databáze byla vytvořena v programu Acces ze skupiny Microsoft Office 2010. Není předpokladem, aby zde předložená databáze byla dokonalá a ani ihned aplikovatelná do jakéhokoli používání v archeologické praxi. Naopak - byla by vhodná diskuze na téma relevantnosti jednotlivých položek rastru, jejich praktického využití v bádání, nedostatku dalších položek, zlepšení rozložení položek, jejich jiné pojmenování a jiné.

8.1 Výhody a nevýhody databáze 8.1.1 Výhody - Zjednodušení práce s daty z různých zdrojů. Bylo totiž předpokladem, aby tato databáze posloužila jako základ pro jednoduché připisování dalších jímek a hlavně ke zjednodušení jejich statistického plošného sledování jak celků, tak jednotlivých prvků. Dá se tak činit v rámci města Brna nebo by šlo v budoucnosti v rámci celé České republiky, případně i Evropy. Buď tedy v programu Acces nebo po exportování do Excelu, který nabízí více a přehlednější možnosti filtrování hledaných obsahů. Po pár kliknutích by tedy například mohl uživatel srovnat rozdíly v konstrukcích datovaných jímek v Brně a Bruselu v 15. století. - Zjednodušení publikace výsledků. Badatel při zadání dat do ní, by mohl okamžitě exportovat tyto výsledky do PDF formátu, který by mohl použít pro svoji nálezovou zprávu, práci by nemusel provádět dvakrát a jeho výsledky by byly ihned k dispozici široké badatelské obci. 8.1.2 Nevýhody - Nutnost hlavního úložiště. Tedy pokud by se například měla aplikovat tato databáze pouze pro Brněnské účely, pro její testování by bylo potřeba zajistit server, kam by se ukládala data, vytvoření internetových stránek, portálu, kam by badatelé (až po jejich ověření, aby se předešlo nezvaným

22

narušitelům) mohli zadávat své výsledky. Druhou možností by mohlo být tak přenechání této činnosti jako semestrální, popřípadě jiné práce, na ÚAM FF MU, přičemž neměnitelná databáze určená k procházení by byla například na internetových stránkách AV ČR Brno. - Výskyt chyb – vše závisí na zadávajícím badateli - pokud udělá chybu, většinou ji ostatní mohou přejmout bez kontroly (ovšem při jejím odhalení je pak jednodušší a rychlejší ji opravit než v tištěné formě). - S narůstajícími daty možnost nepřehlednosti. Tomu se dá zabránit rozdělením do několika menších databází, které si pak badatel případně spojí dohromady, podle hledaných dat. - Možnosti jejího kybernetického napadení a zničení, fyzické zničení úložiště – tomu se dá zabránit například více úložišti či stálým zálohováním. - Nespolehlivost a neochota badatelů přistoupit na zevšeobecnění poznání a tvrdošíjně si stojících za psanými publikacemi, ke kterým v jiných zemích nikdo nemá většinou přístup, popřípadě strach z otevřené a okamžité kritiky ostatních badatelů vyznávajících jiné metody.

8.2 Budoucí databanka Ačkoli vytváření velkých databází má svá úskalí, pisatel této práce pevně věří tomu, že budoucností archeologie je vytvoření souvislé a kompletní studnice vědomostí o naší minulosti se všemi přístupnými fakty od státních celků až po jednotlivé nálezy v určené vrstvě. V současném světě moderních technologií, kde se dají vytvářet programy na požádání, by zcela jistě nebylo od věci přihlédnout k trendu nadnárodních korporací, které (ač s jiným obsahem) provozují obrovské databáze zahrnující vše od nejmenší součástky po nákupní trendy celých států. Vytvořit vhodný program pro potřeby archeologie by pak mohla pomoci rozvíjející se multioborová spolupráce. Vytvoření všeobecné, všem přístupné databáze jen a pouze za účelem vkládání jímek by bylo samoúčelné a jistě by mnoho badatelů nepotěšilo. Avšak pokud by do této databáze mohli vkládat veškeré své objekty a nálezy a výsledek si rovnou exportovat jako přílohovou část nálezové zprávy, snad by byli ochotni se zapojit do této vskutku přelomové činnosti, neboť by to nebyla pro ně žádná práce navíc. Snad kromě nutné registrace na portálu.

23

8.3 Problematika vytvoření databáze jímek pro Brno Pro možné budoucí propojení databáze s programy jako GIS bylo třeba vynechat interpunkci v názvech jednotlivých položek rastru. 8.3.1 Specifická hodnota lokality Největším problémem se však ukázalo vhodné sjednocení všech výzkumů z různých parcel a jednotlivých let do jedné databáze. Program totiž vyžaduje, aby pro každý objekt byla alespoň jedna specifická „hodnota“, která se v celé databázi bude vyskytovat právě pouze jednou. Naštěstí to není výhodné nejen pro samotný program, ale i pro badatele, neboť najde výzkum určité parcely v určitém roce, který požaduje. Proto

byl

zvolen

formát

ve

tvaru

„(parcela)_(rok

výzkumu)_(číslo

objektu)“

(Benešova6_2008_001). Parcela je určující pro lokalizaci výzkumu – odpovídá názvu nálezové zprávy, číslo orientační se píše hned za ní. Rok výzkumu je zahrnut, neboť na některých parcelách probíhaly exkavace v různých obdobích. A číslo objektu nám pak určí samotný objekt. Pokud je v názvu lokaity více hodnot pak se spojují spojovníkem (Panská6-8) či dělící čárkou za kterou nenásleduje mezera (Dominikánská1,3,5,7). Pokud je v názvu lokality více položek, jedna část názvu názvu lokality se lomítkem se připojují k další části názvu (Dominikánská1,3,5,7/Dominikánské-náměstí12). Ve formuláři následuje vlastní popis objektů definovaných jako použitelné jímky dle navrhovaného rastru. 8.3.2 Změny oproti rastru a soupisu 8.3.2a Půdorys Většina názvů půdorysů jako například pravoúhlý s výklenkem, nebo půdorysy měnící s hloubkou tvar byla označena jako „Jiný“. Při vyhledávání tak nevytváří zbytečné solitérní objekty. 8.3.2b Rozměry Změnou proti rastru ze soupisu jsou pak změny položek „rozměry v horní části“ a „rozměry v

dolní

části“

na

„rozmery_horni_cast_kratsi_strana_v_cm“

„rozmery_horni_cast_prumer/delsi_strana_v_cm“, a

„rozmery_dolni_cast_prumer/delsi_strana_v_cm“,

„rozmery_dolni_cast_kratsi_strana_v_cm“. Pro vyhledávání v databázi je totiž jednodušší, pokud je v každém okně databáze určitý a jednolitý typ dat, pro badatele je pak výchozí, co bylo zvoleno v položce půdorys, ze které tak jasně pozná, co který rozměr označuje. Čtvercové jímky se popisují stejně jako obdélné, či oválné, tzn., že jejich druhý rozměr se vepíše do položky kratší strana. Lichoběžné a jiné se pak blíže popisují v položce „Poznamky“. Díky tomuto rozdělení si můžeme například seřadit kruhové jímky dle průměru od největší po nejmenší na jedné nebo i více lokalitách použitím vhodného filtru nebo kontingenčních tabulek. 24

8.3.2c Výplň Pokud bylo v NZ uvedeno, že byla jímka odebírana po mechanických vrstvách, je to zapsáno jako „X (počet vrstev) mechanických“. 8.3.2d Datace Bylo vynecháno značení z jakého zdroje datace vychází a zda určuje začátek, průběh, či konec užívání. 8.3.2e Zdroje Do zdrojů byla uvedena plná citace. 8.3.2f Ostatní Byly vynechány názvy faktory určující polohu na dané lokaci, protože v každé NZ to bylo řešeno jinak a v databázové formě to nebylo možné sjednotit.

8.4 Rušivá data Reliktní, vzorkované a zničené objekty označované jako jímky, které postrádají data k jejich přesnému vyhodnocení, by neměly být užity k vytváření statistik, narušují totiž množství „prokazatelných“ jímek. Zcela určitě by však mělo být uvedeno, kolik objektů označených jako jímky bylo celkem a určit kolik z toho bylo prokazatelných. Přebytek dat může totiž být stejně zavádějící jako jejich nedostatek. Proto je třeba používat při popisu označení „prokazatelný“, čímž odlišíme jasné a prokazatelné situace od těch domnělých nebo zatím nevyhodnocených. Pro tyto nebylo v databázi vytvořeno vyhodnocení, neboť to neodpovídalo parametrům práce, nicméně pro budoucnost by určitě bylo vhodné i tyto „neprokazatelné“ jímky zanést do databáze s vhodným označením, které je jednoznačně definuje do této kategorie. Pokud by však reliktní objekt byla jednoznačně určitelná jímka (například fekálním obsahem), je třeba tuto skutečnost zanést již při popisu objektu na výzkumu, aby se o data při zápisu do databáze nepřicházelo díky mechanickému škatulkování podle velikosti a parametrů, jenž jsou dohledatelné až po době výzkumu. Pokud byly některé relikty takto popsány, jsou zaneseny též v databázi stejně jako v soupisu. Pravděpodobně existují další nástroje a programy, které by usnadnily a zlepšily práci s podobnou databází, je však na specializovaných odbornících, aby rozhodli o nejlepší možné cestě, neboť toto není cílem této práce.

Následuje analytická část práce. 25

9. Popis jednotlivých lokalit z nálezových zpráv Zde budou přiblíženy jednotlivé Brněnské lokality, kterými jsem se při výzkumu zabýval, přičemž u nich bude poznamenáno, co pro jímky na nich se nacházející vyplývá ze soupisu.

9.1 Lokalita Benešova 6 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva HOLUB – MERTA 2008. Prozkoumaná plocha se nachází na mírném jihovýchodním svahu u východního okraje historického jádra města. Svažuje se směrem k říčce Ponávce. Lokalita je na úpatí terénního zlomu, v oblasti Měnínské brány, kolem které se nachází středověké opevnění Brna. Plochu vymezuje ze severu Orlí ulice, na východní a jihovýchodní straně Benešova ulice, z jihozápadu pak stávající zástavba. Jáma staveniště dosahovala hloubky 11 metrů od současného povrchu. Stavební jáma byla snížena na úroveň sklepa vybombardovaného nájemního domu, po odstranění podlahy byly z časových a technických důvodů prozkoumány relikty zahloubených objektů. Jednalo se o středověké odpadní jímky, pece a sklep domu. Projevem nejstarší lidské aktivity by mohl být objekt kultury s lineární keramikou. Nejmladší stopy lidské aktivity spadají do 15. století, kromě výstavby barokního bastionového opevnění Brna byl prostor nezastavěn. Na konci 19. století sice byly na tomto místě postaveny domy, ale ty byly zničeny bombardováním 20. listopadu 1944. Jímky byly jak čtvercového, popřípadě obdélného, (s. s. j. 012, 014, 020) tak kruhového půdorysu (s. s. j. 001, 011, 013 016, 017, 018, 019). Ve všech čtvercových jímkách byla zjištěna rámová konstrukce s rohovými stojkami a byly zapaženy dřevěnými deskami. U dvou kruhových jímek byla doložena výdřeva. V prvním případě šlo o vložený sud, ve druhém o vyplétanou konstrukci. Vyplétanou jímku bohužel nebylo možné prozkoumat. Díky vysoké hladině spodní vody došlo k zachování velkého množství organického materiálu. Celkem bylo prozkoumáno archeology 10 jímek. 9.1.1 Jímky na lokalitě Benešova 6 Z této lokality máme celkem osm relevantních jímek: pět kruhových, dvě obdélné a jednu čtvercovou.

26

Průměr nejvíce zastoupených kruhových jímek se pohyboval od 1,25 m do 1,65 m, prozkoumané hloubky 0,4 až 2,3 m. Dvakrát nebylo dosaženo dna kvůli spodní vodě. U jímky s. s. j. 011 se dochovalo vydřevení v podobě vloženého sudu o průměru 0,9 m, u jímky s. s. j. 013 vydřevení vyplétanou konstrukcí, tato však nebyla prozkoumána. Jímky jsou datované od 13. do 15. století. Celkem zde byly čtyři vyztužené jímky, dvě kruhové, jedna čtvercová, jedna obdélná. 9.1.3 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 8/10 Nejčastější půdorys jímek, celkem: Kruhový: 5 Ostatní půdorysy, celkem: Obdélný: 2; čtvercový: 1 Rozměry nejčastějších: Průměr 1,25 – 1,65 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 0,4 – 2,3 m Vyztužených jímek celkem: 4 Datace: 13. až 15. století

9.2 Lokalita Česká 5 Pro tuto práci se čerpalo z práce PROCHÁZKA 2012. Parcela se nachází na Z straně ulice Česká (dříve Veselá), v její J polovině. Ve středověku byla součástí Veselé čtvrti. Jedná se o výzkum z roku 1985 v tzv. Stopkově pivnici, ve vnitřní zástavbě a jednopodlažních suterénech na ploše 174 m² ve tvaru nepravidelného osmiúhelníku. Západ parcely vymezil chodník ulice Veselá (Česká), a tři metry do hloubky od jeho povrchu. Na v části byly zbytky novověkého cihlového zdiva a betonových podlah, zbytek prostoru byl kryt půdním horizontem. Situace byla zničena novodobými suterény, dle dochovaných zbytků jímek lze soudit, že byly vyhloubeny z vyšší úrovně. Odkryto bylo 5 objektů (objekty 1-5, 8, 9), 2 dokumentovány (6, 7), jeden vzorkován (10) a prozkoumán jeden relikt (11), navíc vyhloubeny 2 sondy až na sprašové podloží. Z toho bylo označeno jako jímka (včetně reliktů) 10 objektů a jedna studna (objekt 7). 9.2.1 Jímky na lokalitě Česká 5 Z této lokality máme celkem 8 relevantních jímek: 4 oválné, 3 kruhové, 1 čtvercovou a 1 obdélnou. Nejvíce zastoupené oválné jímky měly v průměru rozměry 1,7 m x 1,3 m. Jejich hloubka se pohybovala od reliktních 0,3 m do 2,3 m. 27

Žádná jímka neměla konstrukci. 9.2.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 8/10 Nejčastější půdorys jímek: Oválný: 4 Ostatní půdorysy, celkem:; Kruhový: 3; čtvercový: 1; Obdélný: 1 Rozměry nejčastějších: Delší strana průměrně 1,7 m x kratší strana průměrně 1,3 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 0,3 – 2,3 m Vyztužených jímek celkem: 0 Datace: 13./14. až počátek 16. století

9.3 Lokalita Dominikánská 11, 13, 15, 17, 19 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva PROCHÁZKA 1991. Dále bude lokalita uváděna pro větší přehlednost jako Dominikánská 11 – 19. V roce 1983 byl zahájen výzkum kvůli narušení archeologické situace, převážně šlo o dokumentaci a vzorkování v traktech domů čísla orientační 11 a 13. V roce 1984 pak kvůli investorovi probíhal výzkum traktu čo. 15. a 17. na nevelkých plochách za těžby stavební jámy. Celkem bylo zaregistrováno 66 objektů převážně z dvorní části parcel č. 479, 480 (čo. 11), 481 (čo. 13), 482 (čo. 15), 483 + 484 (čo. 17). Geologickými vrty byla zjištěna sprašová návěj 2,5 – 8 m, na jílu ležící na štěrkopísčitém podloží. V roce 1983 byly zkoumány domy čo. 11 a 13 a jímky s obj. č. 3, 4, 9, 10, 11, 12 v profilech, vzorkovány při bagrování byly objekty jímek 1, 5, 6, 16 z úrovně 2,6 m pod povrchem za doby výzkumu. Byl nalezen zbytek objektu jímky č. 17, částečně prozkoumán objekt č. 7. Roku 1984 byla úroveň snížena o dalších 5,3 – 5,5 m, byly odkryty nebo vzorkovány jímky obj. č. 23, 24, 25, 26, 27, 28. Na parcele č. 479 byly v části přiléhající k parcelám č. 480 a 481 vzorkovány objekty označené jako jímky 31, 13. V roce 1984 a 1985 byly v čele parcely č. 482 (čo. 15) zčásti odkryty jímky s obj. č. 30, 38, 40, 41 hlouběji pak jímky s obj. č. 14, 15, 18, 19, 34, 21, 22, 42, 45, 46, 47, 49, 50, 51a, b, 52, 53, 55, 56. Na parcele 483 byly vzorkovány jímky s obj. č. 64, 59, 60, jedná se o část parcely náležející již k čp. 17. V S výseku parcely č. 484 přiléhajícímu k parcele č. 483 byly jímky s obj. č. 43, 44, 65, 39, 28

přímo v prostoru parcely č. 484 pak s obj. č. 61, 62 b. Celkem bylo jako jímka interpretováno 53 objektů. 9.3.1 Jímky na lokalitě Dominikánská 11 – 19 Z této lokality máme celkem devatenáct relevantních jímek: devět kruhových, šest obdélných, jednu čtvercovou, čtyři atypické a jeden reliktní otisk jímky s vodorovně kladenou výdřevou (obj. č. 3). Průměr nejvíce zastoupených kruhových jímek se pohyboval od 1,25 m do 2,1 m. Prozkoumaná hloubka těchto jímek se pohybovala od vzorkovaných 0,3 m do 3 m. Právě tyto vzorkované jímky neumožnily přesnější výsledky, navíc dna nebylo často dosaženo ani standardním výkopem ani raženou sondou. Datace jímek se pohybovala v rozsahu od poloviny 13. století do počátku 16. století. 9.3.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 19 celých a 1 relikt/53 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 9 Ostatní půdorysy, celkem: Obdélný: 6; jiné: 4; čtvercový: 1 Rozměry nejčastějších: Průměr 1,25 – 2,1 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 0,3 – 3 m Vyztužených jímek celkem: 1 Datace: 1. polovina 13. až počátek 16. století

9.4 Lokalita Kozí 5 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva KOLAŘÍK – SEDLÁČKOVÁ 2008. Prozkoumaná plocha se nachází na velmi mírném svahu, pozvolna klesajícím jihovýchodním směrem k náměstí Svobody a ke Kobližné ulici. Zánik historické zástavby spadá do přelomu 19. a 20. století. V rámci výstavby novostaveb tehdy byl zničen původní historický terén cca o 3,2 až 3,7 m. Proto šlo očekávat pouze relikty objektů, které byly zahloubeny alespoň 2,7 m pod původní historický povrch. Všechny tyto objekty byly tedy pod cihlovou podlahou sklepa novostavby a nejsou zachovány v plné velikosti. Nebyla zjištěna žádná pravěká ani raně středověká lidská aktivita. Parcela byla osídlena od 1. poloviny 13. století do současnosti. Všechny jímky, kromě jedné, byly koncentrovány v jižní polovině parcely a byly zahloubeny do sprašového podloží. Nejstarší jímku (s. s. j. 008) lze zařadit do poloviny 13. století, 29

nacházela se ve středu západní strany parcely. Další se nacházely na jižní straně, šlo o relikty (s. s. j. 002, 003, 006) datovatelné do přelomu 13. a 14. století, maximálně do poloviny 14. století. Jímku s. s. j. 006 porušovala obdélná zděná jímka s. s. j. 007 datovatelná do 1. poloviny 15. století. Ve východní stěně stavební jámy, na jižním konci, byla zachycena jímka s nezjistitelným půdorysem, zasahující pod současnou vozovku, datovatelná pravděpodobně do 16. století. Poslední relikt jímky (s. s. j. 009 byl kruhový při severovýchodním okraji parcely, bohužel blíže nezkoumaný, kvůli zachycení malého výseku. Našly se zde i dvě zděné novověké jímky (s. s. j. 005 a 010). Pro předmět této práce nejsou podstatné, jímka s. s. j. 005 však porušovala výše zmíněné jímky s. s. j. 006 a 007. Celkem tedy bylo prozkoumáno archeology 8 jímek. 9.4.1 Jímky na lokalitě Kozí 5 Z této lokality máme celkem pět relevantních jímek: tři kruhové, jednu čtvercovou a jeden relikt pravoúhlé. Průměr nejvíce zastoupených jímek s kruhovým půdorysem se pohyboval od 1,65 m do 1,8 m, prozkoumaná hloubka byla 1,55 m až 1,6 m. Výztuž nebyla nalezena u žádné jímky, přestože stav spodní vody byl dostatečně vysoký, aby dovolil zachování organických materiálů. Jímky zde nalezené byly datovány do 13. až 15. století. 9.4.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 4 celé, 1 relikt/8 Nejčastější půdorys jímek, celkem: Kruhový: 3 Ostatní půdorysy, celkem: Čtvercový: 1, pravoúhlý: 1 Rozměry nejčastějších: 1,65 m do 1,8 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 1,55 m až 1,6 m Vyztužených jímek celkem: 0 Datace: 13. – 15. století

9.5 Lokalita Mečová 2 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009. Výzkum odkryl severní a jižní křídlo objektu takzvané mincovny. Jižní křídlo bylo označeno jako "dům I", severní pak jako "dům II". Dům I stál v čele parcely (PROCHÁZKA a kol. 2004). Dům I a dům II se nacházeli na někdejším městišti Mečová 2, kde byly posléze identifikovány stavby označené jako "dům III" a "dům IV". Dále byl lokalizován "dům V", který se nacházel na 30

původním městišti Dominikánská 13. Dům I byl vyhrazen obdélným prostorem suterénu se zachycenou cihlovou podlahou. V novověku pak byly ze sklepa proraženy tři další boční sklepy. Byl zachycen ještě jeden další sklep, který představoval 2. patro sklepa a měl valenou takřka půlkruhovou cihelnou klenbu. Dům II byl zachycen asi 5,5 m severně od domu I. Zdi (178, 179) nejstaršího jádra suterénu byly na jednom místě zapuštěny do zásypu jímky 354 v jihozápadním koutě. Objekt 7 teď patří mezi nejstarší vyzděné jímky v Brně. Měl lichoběžníkovitý tvar. Bohužel byl bez upozornění archeologů poškozen při výkopu šachty. Dům byl ve své druhé fázi radikálně upraven. Dům III byl rozpoznán pouze jako fragment jedné zdi. Dům IV byl prozkoumán asi ve vzdálenosti 8 m západně od domů I – III. Na východní straně k tomuto domu přiléhala vyzděná jímka číslo 17, obdélného tvaru. Byla datována do 2. poloviny 15. až počátku 17. století. Mohla souviset s domem V, ale mohla též vzniknout o něco dříve, jak napovídá skladba zdiva a některé složky inventáře. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 22/90, 46/91, 36/91. V rámci městiště Dominikánské nám. č. 13 byl jako doklad nejstaršího osídlení zpozorována jímka č. 9 a v městišti Dominikánské náměstí 12 byly nalezeny jímky č. 324 a 266 datované do přelomu 14. a 15. století až do 2. poloviny 15. století. Byl zde patrně zachycen důkaz změny parcela získaný díky vzájemnému porušování objektů, dále zde bylo zachyceno množství zdí a sklep. Dům V představuje nejstarší zástavbu. Byla prozkoumána pouze jeho jižní část. K příslušenství dvorku tohoto domu patřila jímka č. 352 a jímka č. 8. Jímka č. 352 byl vyzděný kosodélník, kladený do přelomu 16. /17. století, jímka č. 8 byl relikt datovaný do 17. století. Výzkum tohoto domu je zanesen na terénních plánech číslo: 61, 72, 85/91. Celkem bylo zaznamenáno 18 jímek nebo jejich reliktů. 9.5.1 Jímky na lokalitě Mečová 2 Z této lokality máme celkem čtrnáct relevantních jímek: deset kruhových, dvě čtvercové a dvě obdélné jímky. Průměr nejvíce zastoupených jímek s kruhovým půdorysem se pohyboval od 1,3 m do 4,85 m, prozkoumané hloubky od 2,8 m do 6,15 m. Většina jímek měla dochovanou hloubku okolo 5,5 m. Zděné kruhové jímky označené jako objekt číslo 4 a číslo 10 byly studny, jako jímky byly používány až sekundárně. Jedna jímka měla výdřevu. Jedna čtvercová jímka byla zděná. Jedna obdélná jímka byla zděná a jedna měla dochované zbytky výdřevy. Zděné jímky byly datovány obdobně do 14. maximálně počátku 16. století. Kruhová vydřevená do 2. poloviny 15. století a vydřevená obdélná do 1. poloviny 15. století. 31

Celkem tedy bylo nalezeno na výzkumu 6 jímek s výztuží. 9.5.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 14/18 Nejčastější půdorys jímek, celkem: Kruhový: 10 Ostatní půdorysy, celkem: Čtvercový: 2, obdélný: 2 Rozměry nejčastějších: 1,3 m do 4,85 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 2,8 m do 6,15 m Vyztužených jímek celkem: 6 Datace: 14. - 16. století

9.6 Lokalita Panská 6 — 8, náměstí Svobody 16 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva HOLUB 2005. Zkoumaný prostor byl tvořen dvěma parcelami přiléhajícími k náměstí Svobody (č. 16) a k ulici Panské (č. 6-10) v rámci výstavby obchodního domu Rozkvět a rekonstrukce přilehlých bloků. Prostor se nachází na východním svahu. Bylo vyčleněno 6 výzkumných ploch v rámci lokality. Plocha 01 byla prostranstvím bývalého dvora domů Panská 6-8. Zde byla plocha po obvodu narušena přístupovým ochozem v době rekonstrukce a výstavbou „anglických dvorků“. V jeho severní části byly zachyceny dvě středověké jímky, jejichž zánik je u první (s. s. j. 037) datovatelný do poloviny 13. století a u druhé (s. s. j. 068) před 15. stoletím. Plocha 02 byla úzkým dvorem orientovaným delší stranou ve směru východ-západ mezi Panskou 6-8 a Náměstím svobody 16. Kvůli zničení středu lokality dřívějšími stavebními aktivitami byla rozdělena na východní a západní část. Na západní části byla nalezena zděná jímka (s. s. j. 053) datovaná do 17. století, pod ní však byl zachycen relikt jímky (s. s. j. 078) oválného půdorysu, která byla zasypána na přelomu 14. a 15. století. Tyto odpadní jímky patřily patrně domu z parcely Panská 8. Plocha 03 byla zvolena pro sklepní prostory od nádvoří Panská 6-8 směrem na východ. Plocha 04 byla zvolena pro sklepní prostory v severozápadním rohu Panské 8. Výzkum odhalil tři odpadní jímky a části dvou výše popsaných jímek z Plochy 02. Šlo o zděnou jímku (s. s. j. 057) spadající do 15. století patřící k Panské 10. Dále pak o vydřevenou jímku (s. s. j. 058) ze stejného období ve východní části sklepa s unikátně dochovanou výdřevou ve spodní části, a protože nebyla v této hloubce ohrožena výstavbou, byla ponechána pod základovou spárou galerie Rozkvět. 32

Jako poslední jímka na východ od jímky s. s. j. 058 v této ploše byla zachycena zděná jímka (s. s. j. 066) datovatelná do 16. století. Plocha 05 byla zvolena pro sklepní křídlo západně od dvora Panské 8 - 10. Dvě blíže nezkoumané jímky byly ponechány pro budoucnost pod základovou spárou galerie Rozkvět. Byla nalezena studna (s. s. j. 071), která druhotně sloužila jako odpadní jímka. V severní části zůstaly další dva relikty jímek. Plocha 06 byla zkoumána dokumentací řezů výkopů. Nalezena byla nejspíše novověká jímka a relikt jímky z 19. století. Celkem bylo jako odpadní jímka, včetně reliktních, interpretováno 17 objektů. 9.6.1 Jímky na lokalitě Panská 6-8, náměstí Svobody 16 Z této lokality máme celkem šest relevantních jímek: tři kruhové jímky, dva relikty pravoúhlých jímek a jednu obdélnou jímku. Průměr nejvíce zastoupených jímek s kruhovým půdorysem se pohyboval od 1,32 m do 2,8 m. Kruhová jímka s. s. j. 071 byla původně studna, druhotně využitá jako jímka, obdélná jímka s. s. j. 057 a relikt pravoúhlé jímky s. s. j. 066 měly zděnou výztuž. Relikt pravoúhlé jímky s. s. j. 058 měl výztuž dřevěnou. Vyzděné jímky, zde nalezené, byly datovány do 15. až 16. století, vydřevená pak do 15. století. Celkem tedy zde byly nalezeny čtyři jímky s výztuží. 9.6.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 4 celé a 2 relikty/17 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 3 Ostatní půdorysy, celkem: Pravoúhlý: 2, Obdélný: 1 Rozměry nejčastějších: 1,32 m - 2,8 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 1,32 m – 2,8 m Vyztužených jímek celkem: 4 Datace: 15. – 16. století

9.7 Lokalita „Velký Špalíček“: Dominikánská 1, 3, 5, 7, Dominikánské náměstí 12 a Mečová 2, 4 Zdrojem pro tento popis lokality a zpracování vybraných jímek z této lokality se stala nálezová zpráva MERTA – PEŠKA- ZAPLETALOVÁ 2001. Prozkoumaná plocha se nachází na jihozápadním rohu bloku domů Velký Špalíček,

33

tvořeném ulicemi Dominikánská a Mečová. Z strana v J části hraničí s domy Starobrněnská 2/4, 6, 8, 10. Severní pak s Domem pánů z Kunštátu. Strana J je novostavba obchodního domu C+A, nahrazující historickou zástavbu, na V pak sousedí s Mečová 4. Prozkoumaná plocha je v původní oblasti šesti středověkých parcel (Dominikánská 1, 3, 5, 7 Dominikánské náměstí 12, a části Mečové 2). Zde byla již od 13. století městská zástavba. Nejstarší lidskou aktivitou dle dosavadního výzkumu zde byla kultura velatická. Geomorfologicky se oblast nachází k východu skloněnému mírnému svahu, směrem k vodoteči Ponávky. Nejvyšší nadmořská výška prozkoumané plochy byla zhruba 228,2 m n. m. Vzhledem k vynucené krátké době výzkumu, byly zkoumány menší ucelenější plochy a množství nálezů a situací bylo zničeno dvou a vícefázovým průběhem výzkumu. Z horizontu V – pozdní gotiky se dochovalo několik odpadních jímek, významné nálezy tyglíků jsou z jímek za domem Dominikánská 5. Středověké a novověké aktivity dokládají jímky a jámy druhotně zasypané domácím a jiným odpadem. Bylo prozkoumáno 51 jímek čtvercových nebo kruhových, někdy s pozůstatky dřevěného bednění. Některé z nich dosahovaly i více než 7 m hloubky. Většina jímek pochází z 12. až 14. století, 4 další (do počtu 55) jsou pak z 15., 16., a 17. století (pozdní středověk, renesance, baroko). Starší nepotřebné stavby, mohly být zavezeny odpadem z jímek. Původní domy byly nakonec zničeny neúmyslným shozením bomby americkým letectvem 20. 11. 1944 při náletu na zbrojní podniky v brněnském okolí. 9.7.1 Jímky na lokalitě „Velký Špalíček“ Z této lokality máme celkem třicet relevantních jímek: dvacet kruhových, čtyři čtvercové, tři obdélné a lichoběžníkové a dvě oválné. Nejčastější průměr kruhových jímek byl zastoupen šestkrát - 1,7 m. Jinak se průměr pohyboval od 1,15 m do 2,8 m. Hloubka byla od reliktních 0,32 m do 5 m. Pětimetrové hloubky bylo dosaženo dokonce 2 krát, z čehož jedna nebyla dozkoumána kvůli hladině spodní vody. Čtyři jímky mají neznámé dno, neboť bylo odbagrováno. Čtvercové jímky měly strany o délce 1,4 m x 1,4 m až 2 m x 2 m. Hloubka byla zachycena od 0,84 m do 5,8m. Jedna jímka neměla ploché dno. Obdélné jímky měly rozměry délky 1,7 m až 2,66 m a šířku 1,14 m až 1,44. Hloubka byla zachycena od reliktních 0,68 m do 3,5 m. Jedno dno bylo nezachyceno. V nálezové zprávě bohužel nebyla uvedena datace a v rámci této práce taktéž nebylo určeno vyhodnocování nalezeného materiálu, takže bohužel datace zachycených výztuží a určitých tvarů jímek může být námětem na navazující výzkumnou práci. Celkem byly zachyceny 3 jímky s výztuží, ačkoli podmínky dochování u některých byly 34

příznivé. 9.7.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 29/55 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 20 Ostatní půdorysy, celkem: Čtvercový: 4, obdélný a lichoběžníkový: 3, oválný: 2 Rozměry nejčastějších: 1,15 m - 2,8 m Rozsah prozkoumané hloubky těchtomnejčastějších: 0,32 m - 5 m Vyztužených jímek celkem: 3 Datace: 13. - 17. století

9.8 Lokalita Zelný trh 9 Zdrojem pro popis této lokality se stala nálezová zpráva PROCHÁZKA 1990. V době výzkumu byla lokace známá jako náměstí 25. února čp. 9 (parcela 385) a Petrská čp. 4 (parcely 383, 384). Pro větší přehlednost budu používat soudobé označení Zelný trh 9. Výzkum probíhal na této lokalitě (čp. 9 a volné prostranství někdejšího čp. 4 v Petrské ulici) v letech 1985, 1986 – 1988 v souvislosti s výstavbou budovy pro Divadlo na provázku. Šlo o vyhloubení suterénů v nepodsklepené části čp. 9 a vytěžení stavební jámy v parcelách na Petrské čp. 4. Lokalita byla zkoumána jen zjišťovacím způsobem z omezených technických a kapacitních důvodů, navíc byla na lokalitě používána těžká technika a dokonce i odstřel, tudíž mohlo dojít k narušení či přímo zničení některých situací. Na základě vrtů byl postižen geologický profil poklesu granodioritového podloží směrem k východu, na tento skalní podklad nasedají slabé terciérní jíly a to pouze na V části staveniště, nejmohutnější vrstvy spraše a písku se též nachází na V pod čp. 9, na Z a J chybí. Dvůr čp. 9 byl zaplněn navážkovým valem, který nasedá přímo na skálu. Novověký zásyp deprese ve spraši byl pozorován též v SV části dvora čp. 9. Čili dvůr čp. 9 byl v novověku zcela vyrovnán a na Z a JZ přímo zaříznut do podloží. Podstatnou část čp. 9 zabíral obj. č. 1 interpretovaný jako suterén povrchového dřevohlinitého domu, který respektoval uliční čáru a rozdělení parcel 9 a 10. Kvůli výše zmíněnému odstřelu byly zkoumané jímky porušené (v Z části na rozhraní 383 a 385), některé byly zahloubeny do skály. Na místě čp. 4 byl zaznamenán zděný suterén domu a mazanicové zbytky pravděpodobně 35

dřevohlinitého objektu, které byl ovšem zničen ještě před započetím výzkumu. Bylo zjištěno 6 objektů interpretovaných jako jímky v čp. 9 a jeden takovýto objekt v čp. 4, celkově tedy na celé lokalitě 7. 9.8.1 Jímky na lokalitě Zelný trh 9 Z lokality Zelný trh 9 máme celkem šest relevantních jímek, všechny kruhové. Průměr se pohyboval od 1,1 m do 1,65 m. Hloubka byla od 1,3 m do 5,5 m. Pětimetrové hloubky bylo dosaženo dokonce 2 krát. Čtyři z uvedených jímek mají neznámé dno a dvě mají dno rovné. Jímky z této lokality byly datovány od 13. století až do 1. poloviny 16. století. Celkem byly zachyceny 4 jímky, které byly vysekány do skály. 9.8.2 Shrnutí Počet sepsaných jímek/jímky na lokalitě: 6/7 Nejčastější půdorys jímek: Kruhový: 6 Ostatní půdorysy, celkem: Rozměry nejčastějších: 1,1 m - 1,65 m Rozsah prozkoumané hloubky těchto nejčastějších: 1,3 m – 5,5 m Vyztužených jímek celkem: 4 Datace: 13. – 1. pol. 16. století Následuje analytická část práce.

10. Analýza soupisu Celkem bylo sepsáno 100 celých jímek a 4 zajímavé relikty. Důležité je povšimnout si, že některé objekty byly v databázi označeny jinak než v soupisu, kvůli jejich lepšímu zpracování. V databázi se po zapnutí filtru na určitou skupinu, může objevit jiné číslo, ale v položce „Poznamka“ je přibližné určené tvaru, které se nachází i v soupisu. Následují jímky seřazené dle četnosti půdorysů a s přihlédnutím ke konstrukčním prvkům. Po nich bude následovat namátkový výčet jiných středověkých středoevropských měst a jejich nakládání s odpadem a převažující typ jímek.

36

10.1 Jímky s kruhovým půdorysem Kruhových jímek bylo celkem na všech lokalitách 57. Rozsahem poloměrů se pohyboval od 100 cm do 485 cm. Rozsah hloubek od reliktních 32 cm do 614 cm. Dvě jímky měly dno nerovné a u 28 nebylo dna vůbec dosaženo, někdy z důvodu spodní vody, nebo že bylo odbagrováno, nebo bylo nedosažitelné, či vůbec nebylo v NZ zapsáno. Výztuž byla dohromady na všech lokalitách tedy prokázána u 7 jímek, z toho čtyři byly vydřevené a tři zděné (Mečová 2 obj. 004,020 a Panská 6-8 obj. 071), u zděných to však vždy byly jako jímky druhotně použité studny. Datace kruhových jímek se zde počítá od poloviny 13. století do 15. století. Pro zděné pak spíše 15 století. Z vydřevených byla 1 košatinová (Benešova 6 obj. 013), 1 vložený sud (Benešova 6 obj. 011), 1 otisk na stěně z vodorovných desek ( Dominikánská 17 obj. 003), 2 sloupové konstrukce (Panská 6-8 obj. 058 a Velký špalíček obj. 069) z toho 1 s vodorovně loženými deskami za sloupy (Panská 6-8 obj.058). Také byly zaznamenané 3 jímky vysekané ve skále a jedna košatinová.

10.2 Jímky s obdélným půdorysem Obdélných jímek bylo na všech lokalitách zaznamenáno celkem 16. Rozsah délek a šířek stran byl od nejmenšího objektu 1,2 m x 1,7 m do největšího objektu 5,7 m x 2,5 m. Rozdíl mezi kratší a delší stranou se pohyboval v průměru od 0,5 m do 1 m. Rozsah hloubek byl od reliktních 0,5 m do 4,56 m. U 8 nebylo zaznamenáno či dosaženo dno. U tří jímek byla zaznamenána výdřeva vždy v podobě čtyř rohé sloupové konstrukce, jednou s vodorovnými deskami (Benešova 6 obj. 020) a ve 2 případech se svislými deskami za pažením jímky (Benešova 6 obj. 12 a Mečová 2 obj. 226). U dvou bylo zaznamenáno vyzdění (Mečová 2 obj. 017 a Panská 6-8 obj. 057). Datace dvou těchto obdélných vydřevených jímek spadá od 14. a do 15. století. Vyzděná jímka je datována do konce 15. století. Ostatní jímky jsou datovány od 1. poloviny 13. stol. do 1. pol. 16. stol.

37

10.3 Jímky s jiným půdorysem Jiných jímek bylo na všech lokalitách zaznamenáno 9. Šlo většinou o pouze o části větších objektů, které zasahovaly do nezkoumaných ploch, nebo byly zničeny, případně to byly nepravidelné tvary. Do této práce byly zahrnuty hlavně proto, že byly na rozdíl od jiných dobře popsány. 2 tyto jímky byly vyzděné (Velký Špalíček obj. 39 a Panská 6-8 obj. 58) Jsou datovány od 13. do 15./16. století.

10.4 Jímky se čtvercovým půdorysem Čtvercových jímek bylo na všech lokalitách zaznamenáno celkem 9. Rozsahem stran od nejměnšího objektu 0,94 m x 0,94 m do největšího 2 x 2 m. Rozsah hloubek byl od reliktních 0,50 m do 5,79 m. 3 jímky nemají zaznamenané dno. U dvou jímek byla zaznamenána výdřeva (Benešova 6 obj. 014,015) nebo je na ni důvodné podezření (Velký Špalíček obj. 051) a u jedné pravděpodobně byl zachycen i manipulační prostor. Jedna jímka byla zděná (Mečová 2 obj. 007). Datace všech těchto čtvercových jímek, kromě zděné a jímky s podezřením na dřevěnou výztuž spadá od 1. poloviny 13. století do 1. poloviny 14. století. Zděná jímka se datuje do 15. století, pravděpodobně vydřevená jímka pak do 15./16. století.

10.5 Jímky s oválným půdorysem Oválné jímky byly zaznamenány celkem 9. Rozsah délek a šířek se pohyboval od nejmenšího objektu s 1,05 m x 0,9 m do největšího s 2,7 m x 2,5 m. Rozsah hloubek byl od reliktních 0,3 m do 6,75 m. Ve dvou případech bylo zaznamenáno svažující se dno. Výztuž zaznamenána pouze ve formě nepatrných zbytků u obj. 009 z lokality Mečová 2. Datace 13. - 15. století.

38

10.6 Jímky s lichoběžným půdorysem Lichoběžné jímky bylo zachyceny na všech lokalitách celkem 4. Rozsah stran se pohyboval od nejmenšího 1,6 m a 1,2 m x 1,2 m do 3,2 m a největšího 2,3 m x 2,6 m a 2,5 m. Jedna z jímek měla manipulační prostor. Vyzděné byly jímky obj. 027 ve Velkém špalíčku a obj. 066 na Panské 6-8. Jsou datovány do 13. - 16. století.

10.7 Shrnutí analýzy soupisu Celkem zaznamenáno jímek: 100 celých a 4 reliktní. Z toho s konstrukcí: 20 Celkem kruhových jímek: 57. Z toho s konstrukcí: 7 Celkem oválných jímek: 9. Z toho s konstrukcí: 1 Celkem čtvercových jímek: 9. Z toho s konstrukcí : 3 Celkem obdélných jímek: 16. Z toho s konstrukcí: 5 Celkem lichoběžných jímek: 4. Z toho s konstrukcí: 2 Celkem jiných jímek: 9. Z toho s konstrukcí: 2

10.8 Středověké odpadní jímky v jiných středoevropských městech Nyní tedy uvedu pro zajímavost jak vyřešili problémy s odpadem naši evropští sousedé. V severozápadním Německu jsou časté obdélníkové i lichoběžníkové odpadní jímky. Ve středním Německu spíše kulaté, nebo hranaté s kulatými rohy (SCHÜTTE 1986, 241). V Lübecku kromě soukromých jímek, téměř na každém městišti, vyřešili problém s odpadem zbudováním veřejných jímek. Tyto byly zhruba od poloviny 13. století a byly většinou z cihel, válcové, o průměru do 4 metrů a hloubce do 10 metrů (GLÄSER 2004, 194). V Rostocku je podobně velká rozmanitost jímek. Jde o jímky vyztužené vloženým sudem, pravoúhlé jímky nebo standardizované dřevem vyložené odpadní jímky hluboké od 3 do 5 metrů (Mulsow 2004, 221). V Hamburku jsou studny a jímky velmi vzácné, kvůli extrémně vysoké spodní vodě. Do teď je známo pouze málo příkladů. Od pozdního 16. století se tu však zbavovali odpadu doloženým systémem spojovaných dřevěných rour, jenž byl využíván až do 19. století ( BUSH 2004, 170). I ve středoevropském měřítku se užívaly tedy různé způsoby zbavení se znečistěné vody, obsahu odpadních jímek a dalších odpadů. Například jednoduchým ponecháváním na ulici (což prokazují někde i metrové vrstvy), kde pak tento odpad byl různě rychle odklizen dle platného městského práva (Lübeck, Göttingen, Stade). Ve Stockholmu v zimě ukládali odpad na zamrzlé 39

Mälarské jezero. V Copenhagenu zase odváželi odpad na malé ostrůvky v Baltském moři. Jinde odváželi odpad z měst na odpadních vozech i kilometry daleko a distribuovali ho do polí (Lübeck, Göttingen). V městech s řekou (Londýn) mohl být odpad používán i na zpevnění říčních břehů. Takže díky odpadu se mohlo město rozrůstat na úkor řeky. Nebo ve městě Cork byl odpad užíván na zvýšení země proti záplavám. Poslední dva příklady pocházející z Britských ostrovů dokládají další možnosti využití odpadů středověkým obyvatelstvem (GLÄSER 2004, 571). Kromě toho se ke svádění odpadu mohly používat i rýhy a kanály určené primárně k odvádění přebytečné dešťové vody, které tak bývají nalezeny ve středověkých městech (Soest, Uelzen, Lübeck, Wrocław, Pskov...) (GLÄSER 2004, 571).

11. Celkové shrnutí a závěr Cílem této práce bylo provést soupis jímek z vybraných lokalit a vyhodnotit jaké konstrukční řešení preferovali obyvatelé středověkého Brna při jejich stavbě. K tomuto účelu byly využity nálezové zprávy, vybrané faktory jímek a databáze v Microsoft Access. s celkovým počtem 168 jímek. Celkem jsem se věnoval 168 jímkám, z čehož se do konečného soupisu dostalo 104. Ze statistického hlediska vyplývá, že na vybraných lokalitách byly ponejvíce zastoupeny kruhové jímky celkem 56 jímek včetně několika zajímavých reliktních ze soupisu. Z toho 51 bylo bez konstrukčních prvků. U 20 jímek z celkového soupisu byla prokázána výztuž. Fakt, že celých 64 jímek bylo kvůli své praktické neprůkaznosti, nebo špatnému zpracování ze soupisu vynecháno, vypovídá o úskalích terénního výzkumu v historickém jádru města Brna a též o zažitých interpretačních modelech. Z tohoto se dá tedy vyvodit závěr, že v datované části jímek je od poloviny 1. poloviny 13. století do 16. století převládajícím konstrukčním řešením jímka kruhového půdorysu vyhloubená do podloží a ničím nepažená, nejspíše toho z důvodu, že Brno se nachází na pevném sprašovém podloží, které tvorbu těchto typů umožňuje. Cílem této práce bylo tedy získat data z nálezových zpráv týkající se jímek se zdůrazněním jejich konstrukčních prvků. Sice se na konec ukázalo, že zpevněné jímky nebyly příliš časté, ale dle získaných výsledků z celkového souboru jímek lze říci, že o něco více zastoupeny jsou konstrukční prvky ze dřeva, vydřevením po způsobu rohových sloupů a následným kladením prken vodorovně nebo za pažením svislým vložením v počtu 11 jímek. 9 jímek bylo zděných, 2 jímky byly druhotným využitím studní. Byly zaznamenány i jímky sekané do skály a studny. 40

Současný stav výzkumu a jeho zpracování v NZ nám bohužel neumožňuje naprosté prozkoumání všech aspektů jímek. Z výzkumů se dozvídáme většinou pouze to, jaký měla jímka tvar, jaká byla zachována hloubka, jaké byly výplně, pokud byly vůbec rozlišeny. Občas není například určeno to, jestli jímka byla nalezena celá, čili jestli byl nalezen tomu odpovídající svrchní zásyp, tento zásyp naopak také nemusí být datován a určit tak konec používání jímky. Jak se navíc ukázalo, ačkoli spousta jímek má sklon stěn daný jako mírný, nejsou ani u těchto jímek uvedeny rozměry u dna, tyto rozměry jsou většinou odvoditelné z terénních plánů, ovšem práce s nimi nebyla cílem této práce. Obdobný problém nastal u datace jednotlivých jímek, některé nebyly zpracovány a u vyhodnocení nálezového materiálu. Za předpokladu, že plné zpracování jedné jímky odpovídá jedné bakalářské práci, vytvoření této práce s 104 zahrnutými jímkami by zabralo nepřiměřené množství času. Čili toto zpracování včetně vyhodnocení nálezových materiálů a následné datace nebylo zcela proveditelné a navíc v souladu se stanoveným principem sběru dat. Bohužel se tedy ukazuje, že při zpracování soupisu jímek způsobem práce pouze s NZ v současných a minulých formách nemůže vždy dojít ke zjištění všech skutečností. Bylo by třeba využít všech oborových a diplomových prací, které zpracovávají jednotlivé jímky, plánů výzkumů a poznámek badatelů. Řešením této situace by mohlo být zhotovené jednoduchého společného formuláře pro všechny výzkumy, případně zanést požadované hodnoty do předložené databáze. Také bylo zjištěno, že podobné shrnutí velkého množství jímek daného města nebylo prakticky ještě provedeno ani v Evropském kontextu. Přesto jsou samozřejmě v jiných městech například popsány zajímavé jímky, ale nejsou vyhodnoceny z celkového hlediska pro dané město, popřípadě jsou v daných pracích vybrány ukázkové demonstrační příklady anebo pouze celkové generalizace bez detailních popisů a navrženého postupu zkoumání, který by se dal převzít (NOVOTNÝ, B. 1975, 1976, KLÁPŠTĚ, J. - SLAVÍČEK, A. - VELIMSKÝ, T. 1976, SCHÜTTE, S. 1986, CEMBRZYŃSKI, P. 2011, GLÄSER, M. (ed.) 2004). Může se zdát, že nebylo zpracováno příliš literatury, bohužel však všichni, kdo se tímto tématem zabývají prakticky dokola, popisují to samé. Díky těmto faktům bylo tvoření této práce zajímavou plavbou v nezmapovaných vodách. Domnívám se, že se mi podařilo naplnit stanovené cíle této práce. Za největší přínos této práce považuji návrh o sjednocení vedené záznamů o jímkách, vytvoření návrhu společné databáze a hlavě prokazatelný fakt obliby kruhových jímek bez konstrukčních prvků ve středověkém Brně. Věřím, že například vytvoření vědeckou komunitou sjednocené databáze by mohlo být pro větší porozumění dané problematiky přínosné a vést k dalším zajímavým zjištěním.

41

Literatura BUSH, R. 2004: Entsorgung in Hamburg-Altsadt im Mittelalter und in der Neuzeit – aus archäologischer Sicht, Lübecker Kolloquium zur Stadtarchäologie im Hanseraum IV. Die Infrastruktur. Lübeck. BRETHOLZ, B. 1901: Die Pfarrkirche St. Jacob in Brünn. Brünn CEMBRZYŃSKI, P. 2011: Zaopatrzenie w wodę i usuwanie nieczystości w miastach stref baltyckiej i sudecko-karpackiej w XIII–XVI wieku. Wratislawia Antiqua 14, Wrocław. CEJNKOVÁ, D.- MĚŘÍNSKÝ, Z. - SULITKOVÁ, L. 1984: K problematice počátků města Brna, ČSČH XXXII, 250-270. DOSTÁL, O. 1974: Československé historická města, Praha. GLÄSER, M. 2004: Die Infrastrukturen der Stadt Lübeck im Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Lübecker Kolloquium zur Stadtarchäologie im Hanseraum IV. Die Infrastruktur. Lübeck. FLODR, M 2001: Brněnské městské právo, Brno. HIMMELOVÁ, Z. - PROCHÁZKA, R. 2009: Brno Mečová 2. Záchranný archeologický výzkum 1990-1991. Rukopis pro NZ uložený v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s. HOFFMANN, F. 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha. HOLUB, P. 2005: Panská 6—8, náměstí Svobody 16. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s., č. j. NZ 09/05. HOLUB, P. - MERTA, D. 2008: Brno, Benešova ulice, výstavba víceúčelového objektu. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu

společnosti

Archaia Brno, o. p. s., NZ č. j. 35/08. HORSKÁ, P. - MAUR, E. - MUSIL, J. 2002: Zrod velkoměsta, Praha – Litomyšl. JANDOUREK, J. 2007: Sociologický slovník, 155. Brno. KLÁPŠTĚ, J. 2002: Měšťané a lidé z města, in: M. Nodl – F. Šmahel (edd.), Člověk českého středověku. Praha, 337-363 KLÁPŠTĚ, J. - SLAVÍČEK, A. - VELIMSKÝ, T. 1976: Archeologický výzkum města Mostu 19701975. Most. KOLAŘÍK, V. - SEDLÁČKOVÁ, L. 2008: Brno Kozí 5. Polyfunkční dům. Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v archivu společnosti Archaia Brno, o. p. s., NZ č. j. 39/2008. KRAJÍC, R. 2009: Voda a odpady jako privátní i komunální problém městských aglomerací, Doklady z města Tábora od 13. do 18. století.

42

MERTA, D. - PEŠKA, M. 2001: K počátkům měšťanské zděné architektury v Brně, Dějiny staveb 2001, 110 – 113. Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. 2007: Brněnské domy s věží, Dějiny staveb 2007, 205 -216. Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. 2009: Stavby typu "kamenate" v prostředí vrcholně středověkého Brna, Dějiny staveb 2009, 215 – 222. Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. - PROCHÁZKA, R. 2004: Měšťanský dům středověkého Brna, Dějiny staveb 2004, 171-186. Plzeň. MERTA, D. - PEŠKA, M. - ZAPLETALOVÁ, D. 2001: Brno, Obchodní galerie Velký špalíček. Nálezová

zpráva o provedení archeologického výzkumu. Brno. Uloženo v

společnosti Archaia Brno,

archivu

o. p. s., NZ č. j. 18/01.

MERTA, D. – PEŠKA, M. – SADÍLEK, J. – URBÁNKOVÁ, K. 2001: Kostel sv. Mikuláše na Dolním trhu v Brně, BMD 15, 107 - 132. MERTA, D. – PEŠKA, M. – SEDLÁČKOVÁ, L. – ZŮBEK, A. 2007: Jakubské náměstí – jedno z center lokace města?, FUMA IV, 144 – 161. MERTA, D. - SEDLÁČKOVÁ, L. 2013: Druhá starobrněnská rotunda, Vlastivědný věstník moravský Roč. 65, 27-34. Brno. MULSOW, R. 2004: Archäologische Quellen zur Infrastruktur der Hansestadt Rostock,

Lübecker

Kolloquium zur Stadtarchäologie im Hanseraum IV. Die Infrastruktur. Lübeck. NOVOTNÝ, B. 1976: Záchranný výzkum středověkých objektů v historickém jádru Jihlavy, Přehledy výzkumů 1975, 84 – 86. Brno. - 1976: Další nálezy ze středověkých jímek v historickém jádru Jihlavy, Přehledy výzkumů 1976, 84-85. Brno. PROCHÁZKA, R.,–VAŘEKA, P.,–MERTA, D., nedat.: Manuál archeologického výzkumu I, Formalizovaný popis stratigrafických jednotek. PROCHÁZKA, R. 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 19831987), Archaeologia historica 13, 83-96. - 1990: Brno, nám. 25. února 9, Petrská 4. Nálezová zpráva uložená v archeologickém archivu AV ČR v Brně, NZ č. j. 525/90. - 1991: Brno, Dominikánská 11 - 19. Nálezová zpráva uložená v archeologickém archivu AV ČR v

Brně, NZ č. j. 984/91.

- 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna. K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech. Mediaevalia archaeologica 2, 7 – 158. Praha – Brno. - 2003: Počátky jihomoravských měst a etnické změny, AH 28, 267-295. - 2011: Ulice a náměstí Brna ve 13. století. Wratislavia antiqua 13, 179 – 194. Wrocław. 43

- 2012: Brno- Česká 5, text zatím neevidované nálezové zprávy uložené v Archaii Brno,o.p.s PROCHÁZKA, R. a kol. 2004: Zděný dům středověkého brna, FUMA III sborník z konference, 245, Jihlava. (www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=download&file=289 ,staženo10.8.2014) - 2011: Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna. SAMEK, B. 1993: Věžové domy v Brně, Brno v minulosti a dnes XI, 104-108. Brno. SCHÜTTE, S. 1986: Brunnen und Kloaken auf städtischen Grundstücken des 12. und 13. Jahrhunderts.,in: Zur Lebensweise in der Stadt um 1200. Ergebnisse der MittelalterArchäologie. Bericht über ein Kolloquium in Köln vom 31. Januar - 2. Februar 1984. Hrsg. v. Steuer, Heiko. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters - Beihefte, Band 4. Köln–Graz. 237-256. SMETÁNKA Z. 1993: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku. Medieavalia Archaeologica Bohemica 1993, PA-Suppl. 2, 117-138. SOKOL, P. 1996: Hygiena středověkého Brna ve světle archeologických nálezů. Brno: Masarykova Univerzita. Rukopis ročníkové práce. ŠIROKÝ, R. 2000: Pitná, užitková a odpadní voda v českých městech ve středověku a raném novověku. Stav a perspektivy archeologického poznání, Památky archeologické XCI/2, 345-410. ZAPLETALOVÁ, D. 2006: Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace, AR LVIII, 758-771.

Použité zkratky: čo. - číslo orientační AR, PA – archeologické rozhledy, Památky archeologické S, J, V, Z – sever, jih, východ, západ k., č., obj., VS, s. s. j., – kontext, číslo, objekt, vyšší struktura, svazek stratigrafických jednotek obr. - obrazová příloha

44

Seznam obrazových příloh: Obr. 01.: Příklady nadzemních konstukcí u jímek. Převzato z ŠIROKÝ 2009, 377. Obr. 02.: Kontrukční řešení vydřevených jímek v Lübecku. Převzato z GLÄSER 2004, 186. Obr. 03.: Kontrukční řešení vydřevených jímek v Mostu. Převzato z ŠIROKÝ 2009, 373. Obr. 04.: Kontrukční řešení vydřevených jímek v Gdaňsku. Převzato z CEMBRZYŃSKI, P. 2011, 76. Obr. 05.: Příklad situace se zděnou jímkou z Brna. Převzato z ŠIROKÝ 2009, 375. Obr. 06.: Příklady nadzemních konstrukcí u studní. Převzato z ŠIROKÝ 2009, 353. Obr. 07.: Kontrukční řešení vydřevených studní od 7. do 13. století. Převzato z CEMBRZYŃSKI, P. 2011, 23. Obr. 08.: Příklad plně vydřevené studny z Mostu a částečně vydřevené studny z Hradišťka u Davle. Převzato z ŠIROKÝ 2009, 347, 348. Obr. 09.: Příklady standardních vyzděných studní ze Sezimova Ústí, Ivančic, Brna, Mostu a Soběslavi. Převzato z ŠIROKÝ 2009, 249. Obr. 10.: Příklad datového souboru z návrhu databáze Brněnských jímek. Obr. 11.: Příklad formuláře z návrhu databáze Brněnských jímek.

Obr. 01: Zleva: rekonstrukce nadzemí velkoobjemové jímky z Basileje, dřevoryt německé provenience.

45

Obr. 2: 1 – typická jáma bez konstrukce, 2 – konstrukcí je vložený sud, 3 – konstrukce ze svisle kladených desek, 4 – dvoukomorá rozpěrová konstrukce se stěnami ze svisle kladených desek, 5 – rozpěrová konstrukce s dvoupláštovými stěnami ze svisle kladených kulatin a desek, 6 – sloupová konstukce se stěnami z vodorovně kladených desek 46

Obr. 3: Vydřevené jímky z mostu. 1 – 3 - starší typ bedněné konstrukce, 4 – objekt spojující starší i mladší typ bedněné konstrukce, 5 – 6 – mladší typ bedněné konstrukce, 7 – ojedinělý typ konstrukce.

47

Obr. 4: I- sloupová konstrukce s rozpěrami a stěnami ze svisle kladených desek s hrotem a spojených drážkou, II – sloupová konstrukce s rozpěrami a stěnami ze svisle kladených desek, III – sloupová konstrukce s zapuštěnými rozpěrami a stěnami ze svisle kladených desek, IV – sloupová konstrukce s zapuštěnými rozpěrami a stěnami z vodorovně kladených desek, V – sud z lamel spjatých obručí, VI – sloupová konstrukce s rozpěrami a stěnami z vodorovně kladených desek, VII – sloupová konstrukce bez rozpěr se stěnami z vodorovně kladených desek, VIII – konstrukce z vodorovně kladených desek spojených v rozích oboustraným zámkem s jednoduchým překrytím, IX – odsazená konstrukce z vodorovně kladených desek spojených zámkem přecházejícím v oboustranný spoj typu rybí ocas, X – konstrukce z vodoroně kladených desek v pokosených rozích spojených klíny 48

Obr. 5: Řez a půdorys archeologické situace s vyzděnou jímkou v horní části z Brna.

Obr. 6: Vyobrazení nadzemní konstrukce studní ve Velislavově bibli. 1 – čtvercové pravděpodobně kamenné ohrazení, 2 – čtvercové dřevené ohrazení s kladkou, 3 – čtvercové zděné ohrazení.

49

Obr. 7: Typologie časně středověkých studní od VII do XIII století. A I.1 – 4 - jednoduché zámkové konstukce, některé mají dodatkové pažení sloupy či jiné stabilizizační konstrukce, A II – drážková konstrukce s vodorovnými deskami, A III.1 - 3 – konstrukce vkládáná mezi sloupy, popřípadě navíc nesená podkladovým rámem, A IV.1 - 2 – konstrukce ze svisle kladených desek, A V – kombinovaná konstrukce se dvěma stěnami kladenými vodorovně a dvěma stěnami kladenými svisle, A VI.1 - 2 – sudové konstrukce, B I.1 - 5 – čtyřhrané zdvojené konstrukce kombinující konstrukční typy A, B II.1 - 2 – zdvojená konstrukce s snitřní sudovou konstukcí, B III – konstrukce s nahusto kladenými sloupy ve dvou řadách mezi nimi jsou vodorovně kladené desky, C – vyplétaná konstrukce (košatinová)

50

Obr. 8: Zleva: půdorys a řez roubené studny z Mostu, půdorys a řez částečně vyztužené studny z Hradištka.

Obr. 9: Řezy bežných kamenných studní kruhového půdorysu. 1 – Sezimovo ústí, 2 – Ivančice, 3 - Brno, 4 - Most, 5 - Soběslav

51

Obr. 10: Datový list v databázi Access pro práci s Brněnskými jímkami.

Obr. 11: Vytvořený list formuláře pro zapisování Brněnských jímek. 52

Vlastní soupis vybraných jímek Výpis všech relevantních jímek s vyplněným rastrem řazený abecedně dle jednotlivých lokalit. Jak bylo řečeno výše, během procesu sběru dat se totiž ukázalo, že některé objekty, označené jako jímky, nejsou vhodné k tomuto typu zpracování, a tak byly ze soupisu vynechány jímky novověké (nejsou tématem práce), jímky dokumentované na profilech (nemají požadované faktory), jímky tak reliktní, že měly zachovány jen jeden faktor (rušivá vypovídací hodnota), nebo objekty, které byly označeny jen jako pravděpodobné jímky (hledáme doložené jímky se známými faktory). Jejich vypovídací hodnota byla shledána jako matoucí pro výsledky této práce. Pokud byly takovéto jímky ponechány bylo to právě kvůli jejich výjimečnosti (košatinová výdřeva, jímky sekané do skály, zděné jímky...). Z důvodu neúměrného rozsahu byla pro tuto část změněna grafická podoba práce, konkrétně velikost písma.

Lokalita Benešova 6 Jímky byly ve zprávě řazeny dle souborů stratigrafických jednotek, proto jsou tak řazeny i zde. Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 001 Číslo výkopu: 0500 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,6 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: nedosaženo Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 163 Datace: 1. polovina 14. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 163. Poznámka: Nekopáno pouze vzorkováno. Zdroje: HOLUB– MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 011 Číslo výkopu: 0510 = 0522 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 2,3 m Stěny: pravidelné, stupňovité, svislé Dno: Nedosaženo Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Vložený sud o průměru 0,9 m Výplň: 224, 303, 304, 305, 306, 307 Datace: 14., 15. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 306 (14. století) a výplně (15. století). Poznámka: Sud byl v jámě utěsněn. Prozkoumáno 1,6 m do hloubky. Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 012 Číslo výkopu: 0511 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,92 m x šířka 1,68 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 1,3 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, rovné Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Rohové trámové stojky rozpažené mezi sebou vodorovnými trámky. Celá konstrukce mezi hranou výkopu a rámy byla vypažena svisle kladenými širšími deskami. Tis, dub, jedle. Výplň: 229, 230 Datace: Vznik krátce po roce 1268 dle dendrochronologie. 14. století dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 220, 230. Poznámka: Dendrochronologická analýza výdřevy určila pravděpodobnou dobu vzniku jímky. Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6

53

Jímka s. s. j.: 013 Číslo výkopu: 0512 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: Výztuž: vydřevená Popis výztuže: vyplétaná (košatinová) Výplň: 231 Datace: Poznámka: Bohužel nezkoumána z důvodů bezpečnosti práce. Pouze zachycena ve stěně stavební jámy. Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 014, 015 Číslo výkopu: 0515, 0516 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany 0,94 m x 0,94 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 0,73 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: nedokopáno Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Čtyři kůly v rozích. Dub. Výplň: 263, 265 Datace: Dle smýceného dubového dřeva vznik po roce 1207. Kvůli chybějícímu inventáři nelze na jeho základě datovat. Poznámka: Spíše se jedná o studnu, vzhledem k tomu, že okolo konstrukce byla kruhová jáma o průměru 2, 5 m, která nejspíše sloužila jako filtr. Tato kruhová jáma byla starší případně související. Výkop 0515 odpovídá vydřevené části (výplň: 263), výkop 0516 pak kruhové jámě (výplň: 265). Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 016 Číslo výkopu: 517 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,25 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 2,3 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 235, 236, 237, 238, 239, 240, 261 Datace: 1. polovina 14. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře z výplně 261. Poznámka: V severovýchodní a jihozápadní stěně byly vyhloubeny výklenky. Bohužel z důvodu bezpečnosti práce byla prozkoumána hloubka severovýchodního výklenku jen 0, 4 m a jihozápadního jen 0, 3 m. Velké množství makrozbytků. Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 017 Číslo výkopu: 518 Půdorys: oválný Rozměry v horní části: délka 1,8 m x šířka 1,4 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 0,5 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, konvexní, mírně do středu svažující Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 257, 262 Datace: 1. polovina 14. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 257, 262. Poznámka: Možná měla jílové těsnění dna, pokud nešlo o ovlivnění podloží obsahem jímky. Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 018 Číslo výkopu: 519 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,65 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 0,4 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, konvexní, mírně do středu svažující Výztuž: -

54

Popis výztuže: Výplň: 264, 266, 195 Datace: 13. /14. století až 15. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 195 (13./14. století) a výplně 264 (15. století). Poznámka: Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 019 Číslo výkopu: 520 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 1,86 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 248, 249, 267, 268 Datace: Blíže neurčitelný středověk dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 268. Poznámka: Zdroje: HOLUB – MERTA 2008 Parcela: Benešova 6 Jímka s. s. j.: 020 Číslo výkopu: 521 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šířka 1,2 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 2,3 m Stěny: zhrouceny Dno: nedosaženo Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Čtyři rohové sloupky vypažené vodorovnými břevny. Desky pažení byly kladeny vodorovně, dosahují až 0,5 m šířky. Výplň 909. Výplň: 258, 259, 271, 260, 276, 277, 278, 909 Datace: 13. /14. století až 15. století. Dle datace uvedené v nálezové zprávě na základě inventáře výplně 276 (13./14. století), výplně 271 (počátek 14. století), výplně 277 (14. století) a výplně 258 (15. století). Poznámka: Vysoká hladina spodní vody zamezila dosažení dna. Zdroje: HOLUB – MERTA 2008

Lokalita Česká 5 Jímky byly původně řazeny dle čísla objektů, proto jsou tak řazeny i zde Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 500 Tvar: kruhové nebo oválný Rozměry v horní části: délka 1,8 m x cca 1,5 m Rozměry ve spodní části: Prozkoumaná hloubka: 1,87 m Stěny: svislé Dno: rovné Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 101 Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 1. Dno pod hladinou spodní vody (v době výzkumu 210.39 m n. m.). Výplň byla hnědá zvodnělá rašelina. Sprašové stěny do hloubky 0,35 m promodralé. Porušena novověkým zdivem. Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 501 Tvar: oválný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šírka 1,4 m Rozměry ve spodní části: Prozkoumaná hloubka: 0,74 m Stěny: rovné, mírně šikmé Dno: Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 102 Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 2. Byla porušena jímkou 502 na JZ. V hnědé rašelinovité hlíně se zlomky žluté plastické hlíny byly zbytky dřev.

55

Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 502 Tvar: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,3 m x šířka 1,8 m Rozměry ve spodní části: Prozkoumaná hloubka: 0,5 m Stěny: Dno: Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 103 Datace: 15./16.–1. polovina 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 3. Výplň byla měkká zemina se sídlištním odpadem. Jímka porušila výplň jímky 501 Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 503 Tvar: kruhový Rozměry v horní části: průměr cca 1 m Rozměry ve spodní části: Prozkoumaná hloubka: 1,2 – 1,4 m Stěny: svislé Dno: Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 104 Datace: 13./14–1. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 4. Deformovaná zřícením stěn. 15 cm nade dnem vybíhaly dva výkleny ležící na ZV ose objektu, které měly čtyřúhlý půdorys se zaoblenými rohy, převažovala v nich zřícená spraš, ovšem 25 cm nad jejich dnem byla výplň totožná s výplní jímky. Výplň byla hnědá zbahnělá rašelinovitá hlína se sídlištním odpadem. Jímku porušoval objekt 504. Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 504 Tvar: kruhový Rozměry v horní části: cca 1,6 m Rozměry ve spodní části: cca 1,4 m Prozkoumaná hloubka: 2,3 m Stěny: svislé Dno: Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 105, 106, 107 Datace: Počátek 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 5. Její výkop porušil zásyp jímky 503. Výplň byla postupně: hnědá měkká hlína s kaménky, dále obdobná vrstva s četnámi zlomky mazanice a zuhelnatělých dřev a u dna šedohnědá rašelina. Mnoho sídlištního odpadu včetně parvu Václava II. (1300-1305). Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 507 Tvar: cca oválný Rozměry v horní části: délka 1,83 m x šířka 1,12 -1,5 m Rozměry ve spodní části: Prozkoumaná hloubka: 1,2 m Stěny: svislé Dno: vyložené vrstvou kamenů Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 111 Datace: 2. čtvrtina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 8. Zachycena až v úrovni sprašového podloží. Rozšíření v horní části pravděpodobně kvůli částečné destrukci stěn. Výplň byla tmevě hnědá rašelina. Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 508 Tvar: čtercový Rozměry v horní části: strany 1,3 x 1,4 m Rozměry ve spodní části: -

56

Prozkoumaná hloubka: 2,08 m Stěny: svislé Dno: Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 112, 113 Datace: 14./15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dříve označena jako jímka č. 9. Výplň byla tmavě hnědá rašelina a dno bylo zvodnělé. Zdroje: PROCHÁZKA 2012 Parcela: Česká 5 Jímka s. s. j. (VS): Číslo výkopu: 509 Tvar: oválný Rozměry v horní části: Rozměry ve spodní části: délka 1,6 m x šířka 1,1 m Prozkoumaná hloubka: do 0,3 m Stěny: Dno: mírně svažující k SZ, J zakrytý betonovou podlahou Konstrukce: Popis konstrukce: Výplň: 115 Datace: Vrcholný středověk. Poznámka: Dříve označena jako objekt č. 11. Šlo o nepatrný zbytek spodní části jímky. J zakrývala betonová podlaha. V odkryté části zachyceno 11 kůlových jamek (hrotitého profilu) s rozměry od 12 do 25 cm extrému hloubky (převládající hloubka však byla 16-20 cm) a šířky od 6 do 9 cm (s extrémem 16 cm) průměru. S objektu byl porušen jímkou 508. Zdroje: PROCHÁZKA 2012

Lokalita Dominikánská 11 – 19 Jímky byly v nálezové zprávě řazeny dle čísla objektu u jednotlivých domů, proto jsou tímto způsobem řazeny i zde. Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 3 Půdorys: relikt, neznámý Rozměry v horní části: minimálně šířka 2 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 1, 3 m Stěny: Dno: Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Zachován pouze otisk stěny z vodorovně kladených desek. Výplň: Datace: 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Hloubka byla zachycena pod úrovní sklepa čp. 11. Datace byla provedena na základě keramiky, kterou stavební dělnici odložili vedle výkopu. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 17 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,8 m x šířka 1,3 m Rozměry ve spodní části: délka 1 m až 1,2 m x šířka 0,75 m až 0,9 m Dochovaná hloubka: 2 m Stěny: šikmé Dno: zhruba rovné, nepravidelné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy První měl maximální rozměry půlkruhového půdorysu šířku 0,5 m, výšku 0,32 m, zahloubení do stěny 0,4 m. Druhý výklenek měl podobný tvar šířku 0,8 m, výšku 0,44 m a zahloubení cca 0,25 m. Datace: Poznámka: Relikt spodní části jímky. Při dně jen SV a SZ stěna svíraly pravý úhel. V úrovni dna byly v JV stěně při V rohu a v JZ stěně při J rohu výklenky. První měl maximální rozměry půlkruhového půdorysu šířku 0,5 m, výšku 0,32 m, zahloubení do stěny 0,4 m. Druhý výklenek měl podobný tvar, šířku 0,8 m, výšku 0,44 m a zahloubení cca 0,25 m. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 23 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,45 m Rozměry ve spodní části: průměr 1 m Dochovaná hloubka: 2,4 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: -

57

Výplň: tři vrstvy Datace: 2. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Svrchní partie byla odbagrována, avšak dělníci ponechali nálezy odtud vedle objektu. Dno objektu od povrchu v roce výzkumu 9,2 m. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 24 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,25 m Rozměry ve spodní části: průměr 1 m Dochovaná hloubka: 0,7 m Stěny: rovné, mírně zkosené Dno: Výztuž:Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 13. a 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Jednalo se o zbytek spodní části jímky. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 25 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,15 m x šířka 0,9 m – 1,1 m Rozměry ve spodní části: délka x šířka 0,8 -0,9 Dochovaná hloubka: 1,9 m Stěny: svažité s náznaky odstupnění na V Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: pět vrstev Datace: 2. polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Byla prozkoumána zhruba polovina jímky. Ve spodní vrstvě se nacházely zbytky dřev. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Výsek parcely č. 479 za dvorem domu Dominikánská čp. 11, 13 Objekt číslo: 13 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: maximální délka 5,7 m x maximální šířka 2,5 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 2,8 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 15. a 16. až 1. polovina 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Svrchní vrstva byla bohatá na nálezy, byla však zničena stavební mechanismem a zbytek jímky nebyl kvůli chudobě na nálezy a velkým rozměrům podrobně zkoumán, pouze zdokumentován na profilu. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 21 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šířka neznámá Rozměry ve spodní části: délka 1 m x šířka 1,14 m Dochovaná hloubka: 3 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: čtyři vrstvy Datace: Horní vrstvy přelom 13. a 14. století, spodní vrstvy 1. polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: V horní části narušen bagrováním. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 42 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,6 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 0,3 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: -

58

Výplň: jednovrstvá Datace: 2. polovina 14. století. Poznámka: Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 45 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: Rozměry ve spodní části: délka 1,35 m x šířka minimálně 0,9 m Dochovaná hloubka: 2 m Stěny: svislé Dno: rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 14. a 15. století až 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 46 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: 1,4 m Rozměry ve spodní části: průměr 0,9 m Dochovaná hloubka: 1,85 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 47 Půdorys: osmičkový Rozměry v horní části: S - oválná část délka 1,2 m x šířka 1,1 m, J - půlkruhový lalok o průměru 1 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 0,88 m v oválné části, 0,85 m v půlkruhové části Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 14. a 15. století až 1. polovina 15. století. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 48 Půdorys: obdélná Rozměry v horní části: délka 2 m x šířka Rozměry ve spodní části: délka 1,15 m x šířka mimálně 0,5 m Dochovaná hloubka: 2,9 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 1. polovina 13. století. Poznámka: Narušený objekt. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 51 a, b Půdorys: S kruhový, avšak V směřovala k J, kde se tupoúhle zalamovala k Z Rozměry v horní části: S část průměr 1,65 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,35 m Dochovaná hloubka: Stěny: mírně svažité Dno: rovné, u kulaté části o 0,2 m hlouběji Výztuž: Popis výztuže: Výplň: tři vrstvy

59

Datace: 2. polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Jímka zkoumána ve dvou etapách. Pravděpodobně šlo původně o dvě jímky vzájemně se narušující, přičemž při hloubení mladší byla narušena, vyčištěna a znovu využita i starší jímka. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 52 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,10 m, maximálně 2,15 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 1,15 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Z bezpečnostních důvodů zkoumání zastaveno. Raženou sondou bylo zjistěno, že dno se nacházelo 10 m pod povrchem na lokalitě během výzkumu. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 54 Půdorys: nepravidelně lichoběžný, ve spodní části obdélný Rozměry v horní části: délka 1,95 m x šířka 1,8 m Rozměry ve spodní části: délka 1,7 m x šířka 1,15 m Dochovaná hloubka: 2,55 m Stěny: velmi nerovné, pouze místy svislé Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Přelom 15. a 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumán až po vážném narušení těžbou stavební jámy. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 55 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,95 m až 2,05 m Rozměry ve spodní části:Dochovaná hloubka: minimálně 0,3 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkováno do 0,3 m, ražená sonda nedosáhla po 2 m dna. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 15 Objekt číslo: 56 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m až 1,6 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: minimálně 0,3 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: jednovrstvá Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkováno do 0,3 m. Dno nezjištěno. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 43 Půdorys: oválný (kruhový) Rozměry v horní části: délka 2 m x šířka 1,95 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: minimálně 0,4 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: -

60

Výplň: jednovrstvá Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkována do hloubky 0,20 - 0,40 m. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 44 Půdorys: oválný, ve V stěně výklenek Rozměry v horní části: délka 1,05 m x šířka 0,9 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: 2,9 m Stěny: svislé Dno: rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 2. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zachycený výklenek byl chodbovitý s klenutým stropem a měl výšku 2 m, raženou sondou bylo zjištěno, pokračování nejméně 1,4 m vodorovně. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 59 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,42 m x 1,42 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: minimálně 0,5 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: jednovrstvá Datace: Poznámka: V roh porušila jímka č. 60. Vzorkováno do 0,5 m. Dna nedosaženo. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 60 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,4 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: minimálně 0,6 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: jednovrstvá Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzorkováno do 0,5 – 0,6 m. Dna nedosaženo. Z částí porušuje jímku č. 59. Zdroje: PROCHÁZKA 1991 Parcela: Dominikánská čp. 17 Objekt číslo: 62 b Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m maximálně 1,6 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,4 m Dochovaná hloubka: 3 m Stěny: mírně šikmé Dno: rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: Polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Pode dnem objekt 62 a. Zdroje: PROCHÁZKA 1991

Lokalita Kozí 5 Jímky byly ve zprávě řazeny dle souborů stratigrafických jednotek, proto jsou tak řazeny i zde. Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 002 Číslo výkopu: 0500 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,8 m Rozměry ve spodní části: -

61

Hloubka: 1,55 m Stěny: pravidelné, přímé, šikmé Dno: pravidelné, ploché, vodorovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0103, 0104, 0105, 0106 Datace: 13. /14. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody, nejspíše šlo zároveň o dno. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK – SEDLÁČKOVÁ 2008. List terénní dokumentace: 01/08. Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 003 Číslo výkopu: 0501 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,65 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,6 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0107 Datace: 13. /14. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK – SEDLÁČKOVÁ 2008. List terénní dokumentace: 02/08 Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 006 Číslo výkopu: 503 Půdorys: pravděpodobně kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,6 m Stěny: pravidelné, přímé, šikmé Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0109, 0110, 0111, 0112, 0113 Datace: 13. /14. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK – SEDLÁČKOVÁ 2008. List terénní dokumentace: 04/08, 05/08. Parcela: jih Kozí 5 Jímka s. s. j.: 007 Číslo výkopu: 504 Půdorys: pravoúhlý Rozměry v horní části: 1,8 m x > 0,45 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2 m Stěny: pravidelné, přímé, šikmé Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0116, 0120, 0121 Datace: 1. polovina 15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Zdroje: KOLAŘÍK – SEDLÁČKOVÁ 2008. List terénní dokumentace: 04/08, 05/08. Parcela: střed západní části Kozí 5 Jímka s. s. j.: 008 Číslo výkopu: 0505 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,3 m x 1,3 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,4 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné ploché, vodorovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0127 Datace: 1. polovina 13. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Kopáno pouze po úroveň spodní vody, nejspíše šlo zároveň o dno. Prozkoumaná část byla pod úrovní recentního sklepa. Celkovou původní hloubku lze odhadnout na 4,5 m až 4,7 m. Zdroje: KOLAŘÍK – SEDLÁČKOVÁ 2008. List terénní dokumentace: 07/08.

62

Lokalita Mečová 2 Jímky zůstaly řazeny dle čísla objektů. Parcela: Mečová 2, Čtverec: 216, plán číslo: 1, 2/90 Objekt číslo: 1 Půdorys: čtvercový (lichoběžný) Rozměry v horní části: severní strana 1,84 m, jižní strana 2,16 m, západní strana 1,9 m, východní strana 2 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2,8 m Stěny: mírně šikmé Dno: rovné, hladké Výztuž: Popis výztuže: Výplň: pět mechanicky odebraných vrstev Datace: 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Asi 0,2 m nade dnem bylo velké množství zcela zetlelého dřeva. Odebíráno po mechanických vrstvách. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 200, 201, plán číslo: 3/90, 35/91 Objekt číslo: 2 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,8 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,5 m Stěny: mírně šikmé Dno: rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: pět mechanicky odebraných vrstev Datace: 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Odebírána po mechanických vrstvách. Předpokládaná původní hloubka 7 m. Porušen základovou zdí k. 140 (západní zeď domu I). Spodní vrstva zbahnělá. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 221, plán číslo: 30/91, 32, 33/91 Objekt číslo: 4 Půdorys: kruhový na povrchu, na dně uložena břevna v pravých úhlech Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 6,14 m Stěny: svislé Dno: Výztuž: zděná, při dně výdřeva Popis výztuže: Lomový kámen, převážně Old Red, ojediněle vápence. Silná do 0,5m. Kameny o délce 0,2 m až 0,4 m ojediněle i 0,7 m, hrubě řádkované, nedorovnávané. Spodní věnec podložen dřevěným věncem položeným srubovým způsobem, který měl rohy utěsněny kameny a jílem a byl podložen 4 kameny. Výplň: tři vrstvy Datace: Průběh 14. století až první polovina 17. století. Dle nálezové zprávy. Poznámka: Původně to byla studna, druhotně používána jako odpadní jímka. První vrstva obsahovala materiál z 2. poloviny 16. století až 1. poloviny 17. století. Druhá a třetí vrstva do sebe přecházely a spadají do průběhu 14. století. Západní část objektu překryta základovou zdí k. 160. Dno bylo 0,8 m pod úrovní spodní vody. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 117, 118, plán číslo: 68, 69, 70/91 Objekt číslo: 7 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: vnější strany 1,8 m x 1,68 m/ vnitřní strany 0,66 m x 0,7 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2,94 m Stěny: Dno: rovné Výztuž: zděná Popis výztuže: Smíšené zdivo s převahou kamene. Kamenné plenty jsou označeny jako obvodové zdi č. 197, 198, 199, 200. Výplň: 3 vrstvy Datace: Zánik v poslední čtvrtině 15. století, dle datace mincí z let 1379 – 1477. Poznámka: Obvodové zdivo 1399 překryto obvodovou zdí domu II č. 195. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 66, plán číslo: 61, 81, 85/91 Objekt číslo: 9 Půdorys: nepravidelně kruhový (ovál) Rozměry v horní části: délka 2,7 m x šířka 2,5 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 6,05 m

63

Stěny: svislé Dno: nedosaženo Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Zachovány pouze nepatrné zbytky. Výplň: tři vrstvy Datace: 14. až 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Překryt zdí k. 269 a mladší 273, severovýchodní část objektu odstraněna v minulosti, objekt silně porušený, výzkum přerušen z bezpečnostních důvodů. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 198, plán číslo: 9/90 Objekt číslo: 10 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 4,85 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,37 m Stěny: nepravidelně zešikmené Dno: nepravidelně konvexní Výztuž: Popis výztuže: Výplň: tři vrstvy Datace: Polovina 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Objekt porušen recentní kanalizací do hloubky 0,8 m. Spodní vrstva obsahovala kousky dřeva. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 215, plán číslo: 11/90 Objekt číslo: 15 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,04 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,84 m Stěny: hladké, svislé, posléze nepravidelné kvůli vypadávání stěn od nivelety 220,4 m n. m. Dno: nepravidelně konvexní Výztuž: Popis výztuže: Výplň: čtyři vrstvy Datace: Od přelomu 13. /14. století do 1. poloviny 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Horní partie zaplněna hlinitým materiálem s příměsí kamenů. Původní hloubka mohla být asi 7 m. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 215, 233, plán číslo: 12, 13, 13a/90 Objekt číslo: 16 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,22 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,32 m Stěny: hladké, mírně sešikmené, místy porušené vypadnutím stěny Dno: nepravidelně konvexní Výztuž: Popis výztuže: Výplň: čtyři vrstvy Datace: Přelom 13. a 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: plán číslo: 14, 14a, 15 – 18/90 Objekt číslo: 17 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka cca 2,45 m x šířka 1,29 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,56 m Stěny: svislé Dno: rovné, mírně zvýšené na východní části Výztuž: zděná Popis výztuže: Smíšené zdivo tvořené slepencem a pískovcem Old Red, světlešedým vápencem ze Stránské skály, ojediněle metabazit, úlomky cihel 27 cm x 8 cm x 13 cm, úlomky dlaždic a prejzů. Výplň: pět mechanicky odebraných vrstev Datace: 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Východní zdí přiléhá k západní zdi gotického domu V. Východní zeď je zároveň použita pro čelo západního ramene barokního sklepa vybíhajícího ze západní zdi gotického domu I. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 212, plán číslo: 21/90, 28/91, 47, 48, 49/91 Objekt číslo: 18b Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,2 m

64

Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,85 m Stěny: v horní části mírně šikmé, pak téměř svislé Dno: nedosaženo Výztuž: Popis výztuže: Výplň: vrstvy 1, 2, 3, 3a, 4 a - c, 5, 6 Datace: 1. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Porušila výplň jámy 18a a sama byla porušena zdí k. 120. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 126, 127, 143, 144, plán číslo: 19, 20/90 Objekt číslo: 19 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,9 m až 3 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2,8 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Pravděpodobně se v minulosti sesuly sprašové stěny. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 97, plán číslo: 25, 26, 27, 30, 34/91 Objekt číslo: 20 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,3 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,2 m Hloubka: 5,7 m Stěny: Dno: Výztuž: zděná, při dně výdřeva Popis výztuže: Kamenná plenta v horní polovině 0,4 m – 0,6 m v dolní polovině 0,1 m – 0,2 m. Kameny plenty lomové, neopracované, v nepravidelných řádcích, většinou 20 cm až 40 cm velké, jde o slepenec Old Red. Spodní vrstva kamenů spočívala na čtvercovém trámovém věnci spojeným jednoduchým plátem. Výplň: šest vrstev Datace: 1. polovina 14 století dle nálezové zprávy. Poznámka: Studna, druhotně používána jako odpadní jímka. Kopána 0,4m pod úroveň spodní vody. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 66, 82, plán číslo: 75, 83, 86/91 Objekt číslo: 266 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,1 m x šířka m Rozměry ve spodní části: 2,1 m x > 0,7 m Hloubka: 4,5 m Stěny: Dno: rovné Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Zbytky čtyř hráněných sloupů na západní straně. Zbytky svislé deskové výdřevy se v nepatrných zbytcích dochovaly do výšky 0,7 m nade dnem. Výplň: 297, 298, 300, 301, 304, 307, 311 Datace: 2. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vrstvy k. 307 a 311 byly rašelinového charakteru. Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009 Parcela: Mečová 2, Čtverec: 65,81, plán číslo: 83, 86/91 Objekt číslo: 324 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,3 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,1 m Stěny: mírně nepravidelně se svažující Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 321, 325, 326, 327, 329, 330 Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zdroje: HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 2009

Lokalita Panská 6-8, náměstí Svobody 16 65

Jímky byly ve zprávě řazeny dle souborů stratigrafických jednotek, proto jsou stejným způsobem řazeny i zde. Parcela: Panská 6-8, Plocha 01 Jímka s. s. j.: 037 Číslo výkopu: 518, 546 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: minimální průměr 1,32 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,39 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: pravidelné, ploché, vodorovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0184=291 Datace: Polovina 13. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Relikt. Totožný s 546. Zdroje: HOLUB 2005. List terénní dokumentace: 38-03; 73-03 Parcela: Pravděpodobně Náměstí svobody 16., Plocha 02 Jímka s. s. j.: 078 Číslo výkopu: 560, 566 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,1 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,6 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: ploché, rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0256 Datace: 14. /15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Zanechána pod základovou spárou nedozkoumaná pro budoucnost. Zdroje: HOLUB 2005. List terénní dokumentace: 66-03. Parcela: Panská 10, Plocha 04 Jímka s. s. j.: 057 Číslo výkopu: 561 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 3,4 m x šířka 2,8 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,2 m Stěny: pravidelné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: zděná Popis výztuže: kamenná (krinoidový vápenec, Old Red, metabazit, mikritický vápenec), béžová hrubá malta Výplň: Datace: 15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Zdroje: HOLUB 2005. Parcela: Panská 8, Plocha 04 Jímka s. s. j.: 058 Číslo výkopu: 542 Půdorys: pravoúhlý, narušený Rozměry v horní části: 2 m x > 1,1 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,8 m Stěny: rovné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Trámky v rozích, desky vodorovně za nimi, dle fotodokumentace. Výplň: 0238, 0243, 0244, 0245, 0246, 0247, 0403 Datace: 15. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Zdroje: HOLUB 2005. List terénní dokumentace: 53-03. Parcela: Panská 8, Plocha 04 Jímka s. s. j.: 066 Číslo výkopu: Půdorys: pravoúhlý, přerušený na jedné straně Rozměry v horní části: vnitřní 1,47 m, vnější 1,71 m, v přerušené části vnitřní 1,17 m, vnější 1,31 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,1 m Stěny: rovné, přímé, svislé Dno: Výztuž: zděná

66

Popis výztuže: cihly (7 x 15 x 24 cm), kameny (blíže neurčený vápenec, metabazit), šedá malta Výplň: 0255, 0963 Datace: 16. století dle užitého typu zdiva. 15. století dle výplně. Poznámka: Jímka nebyla prozkoumána celá, část zničená dřívějším výkopem, datovaná dle zdiva. Zdivo s. j. 963. Zdroje: HOLUB 2005. Parcela: západně od dvora Panská 8-10, Plocha 05 Jímka s. s. j.: 071 Číslo výkopu: 545 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,8 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,0 m Stěny: rovné, přímé, svislé Dno: neznámé Výztuž: zděná Popis výztuže: kamenná (krinoidový vápenec, mikritický vápenec, metabazit), hlína Výplň: 0265, 0968 Datace: 15. /16. století dle interpretace v textu nálezové zprávy. Poznámka: Studna, druhotně sloužící jako jímka. Zdroje: HOLUB 2005. List terénní dokumentace: 75-03.

Lokalita „Velký Špalíček“ Jímky byly ve zprávě řazeny dle čísla výkopu, proto jsou tak řazeny i zde. Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská 7, Řez: P14; plocha 1. Jímka VS: 008 Číslo výkopu: 0501 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,62 m Rozměry ve spodní části: průměr 0,66 m Hloubka: 4,97 Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1255, 1254, X, 0277, 0169, X, 0158 Datace: 15. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: K výkopu patřil manipulační prostor. Totožná s 0526. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P14; plocha 1. Jímka VS: 007 Číslo výkopu: 0502 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr cca 1,6 m až 1,8 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,14 m Hloubka: 7,45 m Stěny: hladké, přímé Dno: Přechází. Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 147=165, X, 291, 292, X, 2117, 2118 Datace: 15. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Porušeno piloty. Totožná s 0525. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez P92; plocha: 4. Jímka VS: 041=042 Číslo výkopu: 0544=658 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,93 m Stěny: hladké, přímý, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1377, 1374, X, 0288 Datace: Poznámka: Do jímky zapuštěna zeď 972. Totožná s 0658. Zdroje: MERTA - PEŠKA – ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Plocha 4. Jímka VS: 043

67

Číslo výkopu: 0545 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,24 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,5 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché, hladké Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 0289 Datace: Vrcholný středověk 1.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Do jímky zapuštěna zeď 972. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P17; plocha 1. Jímka VS: 011 Číslo výkopu: 0546 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,34 m x 1,24 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,24 m Stěny: hladké, přímé, stupňovité nade dnem Dno: ploché, hladké Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Nedochovala se, pouze se tak usuzuje z výklenků v rozích. Výplň: 0199 Datace: 2. polovina 15 století až 1 polovina 16. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: V SV, SZ a JZ rohu nalezeny výklenky pro sloupy respektující půdorys, v JV rohu nenalezen, lze jej však předpokládat. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P32; plocha: 1. Jímka VS: 045 Číslo výkopu: 0552 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,45 m x šířka 1,14 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,4 m Stěny: nepravidelné, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1103, X, 0299, 0298 Datace: Poznámka: Orientace západ – východ. Obsahovala rašelinu. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček“, Mečová 4, Řez: 68; plocha: 10. Jímka VS: 049 Číslo výkopu: 0591 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,8 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,3 m Stěny: nepravidelné, přímé Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: X, 1358, 1267, 1266, 1151 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dno odbagrováno. Vrstva 1358 obsahovala sekundárně uložená dřeva z nějaké konstrukce, pravděpodobně šindeli. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček“, Mečová 4, Řez: P51; plocha: 10. Jímka VS: 050 Číslo výkopu: 0592 Půdorys: lichoběžný Rozměry v horní části: delší strany: 1,5 m, 1,8 m, kratší strany: 1,2 m, 1,2 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,97 m Stěny: nepravidelné Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1381, 1380, 1258, 1172, 1170, 1152 Datace: Nezpracováno, 16. století dle inventáře na základě datace poskytnuté Lenkou Sedláčkovou.

68

Poznámka: Jímka měla zaoblené rohy a jižní stěnu. Stěny na severní straně stupňovité, směrem k jihu přechází v hladké, přímé, kolmé. Vrstva 1380 a 1381 byly zvodnělé rašelinové hnojového charakteru, obsahovaly (hlavně 1381) ohořelé fragmenty dřev z nějaké konstrukce. Rašelina je v menší míře i ve vrstvách 1172 a 1258. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček“, Mečová 4, Řez: P50; plocha 10. Jímka VS: 051 Číslo výkopu: 0593 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany 2 m x 2,04 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,84 m Stěny: nepravidelné, přímé, téměř kolmé Dno: nepravidelné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 159, 1154 Datace: Nezpracováno, 13. - 17. století základě datace podle inventáře poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Zaoblené rohy a severní stěna. Stěny na jižní straně jsou hladké, přímé a téměř kolmé, na straně severní přecházejí z konkávních v konvexní. Dno má u jižní stěny stupeň (0,66 m x 0,8 m, výška cca 0,2 m). Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček“, Mečová 4, Řez: P52; plocha: 10. Jímka VS: 052 Číslo výkopu: 0594 Půdorys: relikt lichoběžného Rozměry v horní části: minimální šířka 1,2 m, dochovaná maximální šířka 1,6 m, dochovaná délka 1,08 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,25 m Stěny: nepravidelné Dno: konvexní Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1394, 1379, 1378, 1259, 1256, 1171, 1156 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Porušen piloty. Vrstva 1379 byla zvodnělá, rašelinová. Porušena jímkami VS050 s VS051. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček“, Mečová 4, Řez: P46; plocha: 10. Jímka VS: 053 Číslo výkopu: 0595 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,68 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,08 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1372, 1371, 1370, 1369, 1352, 1353, 1161, 1160, 1158, 1155 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s možným přesahem do 2.2, na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dno odbagrováno. Měla manipulační prostor poměrně blízko povrchu jímky, zachycen pouze fotograficky. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", P62; plocha: 12. Jímka VS: 054 Číslo výkopu: 0598 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,04 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,6 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1189, 1188, 1187, 1175 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Ve výplni odpad kůží. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", P63; plocha 12. Jímka VS: 055 Číslo výkopu: 0599 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Rozměry ve spodní části: -

69

Hloubka: 2,5 m Stěny: hladké, přímé, mírný / kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1264, 1186, 1185 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Vrstva 1186 obsahuje materiál z destrukce shořelé dřevohlinité stavby. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: 14; plocha: 1. Jímka VS: 026 Číslo výkopu: 0602 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany 1,46 m x 1,4 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2,06 Stěny: hladké, přímé Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1192, 1243, 1244 - 1248 Datace: Vrcholný středověk 1.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dno ulehlé, udusané východní a západní stěna mírný sklon, jižní poloviny zničil bagr. Vrstva 1248 na dně rašelinová. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez P78, P87; plocha 4. Jímka VS: 057 Číslo výkopu: 0614=0641 Půdorys: čtvercový Rozměry v horní části: strany1,46 m x 1,42 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,79 m Stěny: nepravidelné, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 2116, 1345, 1341, 1340, 1296, 1212, 1225, 1319, 1329 Datace: Poznámka: Do nivelety 222 hladké, přímé stěny, téměř kolmé, od ní posléze konvexní (pravděpodobně kvůli písčitému podloží). Zaoblené rohy. Totožná s k. 0641. Vrstva 1340 humusovitá. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P101; plocha: 4. Jímka VS: 060 Číslo výkopu: 0616=0617 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 2,66 m x šířka 1,44 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,51 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1220=1210=1214, 2103 Datace: Poznámka: Totožná s 0617. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P61, P96; plocha: 2, 4. Jímka VS: 061 Číslo výkopu: 0618 Půdorys: oválný Rozměry v horní části: délka 1,4 m x šířka 1,1 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 6,75 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon, Dno: konvexní Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 2119, 2113, 2100 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Vrstva 2119 rašelinová. Výkop porušuje jímky VS060, VS 065 a VS006. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P97; plocha: 4.

70

Jímka VS: 065 Číslo výkopu: 0624 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5,82 m Stěny: hladké, přímé, mírný / kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 2112, 2111, 2110, 2102, 1230 Datace: Vrcholný středověk 2.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Některé části odbagrovány. Porušena jímkami VS006, VS061 a VS060. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez P65; plocha: 1 Jímka VS: 025 Číslo výkopu: 0625=0627 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 4,49 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1271, 1249, 1242, 1241 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s možným přesahem do 2.2, na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Mechanické oddělení vrstev, zásyp jímky mohl být jednorázový, ačkoli kvůli průběhu výzkumu to není průkazné. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Jímka VS: 028 Číslo výkopu: 0636 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,44 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,53 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1270, 1273 Datace: Vrcholný středověk 2.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Na západní straně k jímce patřil lichoběžníkový manipulační výklenek 0645. Dno odbagrováno. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5, Řez: P90; plocha: 2. Jímka VS: 068 Číslo výkopu: 0637 Půdorys: obdélný Rozměry v horní části: délka 1,7 m x šířka 1,2 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,68 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1298, 1290 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Zaoblené rohy a jižní stěna. Orientace severovýchod – jihozápad. Horní část odbagrována. Nejasný vztah k VS073, který mohl být jejím manipulačním prostorem. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5 Jímka VS: 069 Číslo výkopu: 0638 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,62 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,16 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: vydřevená Popis výztuže: Původně pravoúhlá, zachována jako rašelinová otisk, částečně jako střední fragmenty dřev, v jednom případě půlkáč (411). Šlo zřejmě o roubenou konstrukci.

71

Výplň: 2109, X, 1297, 1291 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s přesahem do 1. poloviny 15. století,na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5, Řez: P98; plocha: 2. Jímka VS: 070 Číslo výkopu: 0639 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,14 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 2,56 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1292 Datace: Vrcholný středověk 2.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Dominikánská č. 3 a 5, Řez: P88; plocha: 2/4. Jímka VS: 071 Číslo výkopu: 0640 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,12 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,32 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: ploché, svažující se k západu Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1293 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček“, Mečová 4, Plocha 10. Jímka VS: 031 Číslo výkopu: 0646 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,56 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,4 m Stěny: hladké, přímé Dno: ploché, hladké Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1316, 1318 Datace: Vrcholný středověk 1.2 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P74; plocha: 4. Jímka VS: 075 Číslo výkopu: 0647 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 2,78 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,14 m Stěny: hladké, přímé, mírný sklon Dno: nepravidelné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1333, 1332, 1321, 1320 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována, dno má v západní části stupeň. Na dně nášlapová vrstvička k. 1333, vrstvy k. 1320 a k. 1321 mají zřejmě charakter izolace. Mohla být čištěna v úrovni k. 1332. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P77; plocha: 5. Jímka VS: 036 Číslo výkopu: 0649 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,6 m Rozměry ve spodní části: -

72

Hloubka: 2, 32 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: X, 1337, 1336=1331, 1335=1330, 1338, 1334 Datace: Poznámka: Prozkoumána zhruba z poloviny, nedokopána. Mohla být čištěna v úrovni k. 1336, k. 1336 též obsahoval střešní krytinu. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P79; plocha: 5. Jímka VS: 035 Číslo výkopu: 0651 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 5 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: neznámé Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1391, 1390, 1384, 1382, 1346, 1342, 1339 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Dosaženo spodní vody (k. 1391), možná nebylo dno daleko. Porušen sklepem VS033. Vrstvy k. 1339 a k. 1346 obsahují materiál ze shořelé dřevohlinité stavby. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P85; plocha: 4. Jímka VS: 076 Číslo výkopu: 0652 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,7 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 3,55 m Stěny: nepravidelné, mírný sklon Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 1343 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Horní část odbagrována. Porušen sklepem VS033, stěny stupňovité od nivelety 219,3 m n. m. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P72, P 86; plocha: 4. Jímka VS: 034=077 Číslo výkopu: 0653 Půdorys: oválný Rozměry v horní části: délka 1,96 m x šířka 1,64 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 6,43 m Stěny: nepravidelné, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: nepravidelné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 2115, 2114, 1367, 1365, 1344, 1277 Datace: Vrcholný středověk 2.1 s možným přesahem do 2.2, na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Odbagrována mezi niveletou 222,3 m n. m. A 221,9 m n. m. Horní hrana porušena výkopem VS086. Stěny kolísají od hladkých s mírným/kolmým sklonem až po konkávní, zřejmě z důvodu podloží. Vrstvy k. 1365, k. 1367, k. 2114, k. 2115 obsahují velké fragmenty dřev. Vrstva k. 2115 zvodnělá – spodní voda. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P41; plocha: 5. Jímka VS: 039 Číslo výkopu: 0655 Půdorys: nezjištěn, pravděpodobně čtyřúhelník Rozměry v horní části: >1,8 m x >0,5 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,7 m Stěny: hladké, přímé Dno: ploché, hladké Výztuž: zděná Popis výztuže: cihlová Výplň: 3972, 1373 Datace: Poznámka: Malý fragment. Dno na štěrkovém podloží. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001

73

Parcela: "Velký Špalíček", Řez: P103; plocha: 2. Jímka VS: 059 Číslo výkopu: 0665 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,62 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 1,9 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: Popis výztuže: Výplň: 2108, 2107, 2106 Datace: Vrcholný středověk 2.1 na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Vrstva k. 2106 může být izolace smíchaná s odpadem, přinejmenším při horní hraně. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001 Parcela: "Velký Špalíček", Plocha: 2/4. Jímka VS: 027=078 Číslo výkopu: 0683 Půdorys: lichoběžný Rozměry v horní části: délky stran cca 2,3 m + 2,6 m + 3,2 m + 2,5 m Rozměry ve spodní části: Hloubka: 0,52 m Stěny: hladké, přímé, mírný/kolmý sklon Dno: ploché Výztuž: zděná Popis výztuže: Cihlová (8 cm x 12 cm x 25cm), náběh na křížovou vazbu. Světle šedá jemná malta. Vyzdění se skládá ze západní zdi se dvěma nárožími (k. 3936) a severovýchodního (k. 3912) a jihovýchodního (k. 3935) nárožního pilíře, které původně neslo nějakou nadzemní konstrukci záchodu. Dno má maltovou úpravu. Ve výklencích mezi zdmi se dochovaly starší odpadní vrstvy (k. 1313, k. 1314, k. 1315), střed mezi zdmi zřejmě čištěn (výkop 0684). Následně zasypán sutí k. 1295 a k. 1306 (která by mohla souviset se zánikem funkce jímky). Výplň: 3912, 3935, 3936, 2159, 1315, 1314, 1313 Datace: Od 13. století do 1. poloviny 15. století na základě datace podle keramiky poskytnuté Lenkou Sedláčkovou. Poznámka: Ne zcela dobře popsán. Zdroje: MERTA - PEŠKA - ZAPLETALOVÁ 2001

Lokalita Zelný trh 9 Jímky jsou v nálezové zprávě řazeny dle čísel objektů, proto jsou tak řazeny i zde. Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383 Objekt číslo: 4 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,4 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,4 m Dochovaná hloubka: Stěny: svislé Dno: téměř rovné Výztuž: vysekaná do skály Popis výztuže: Výplň: Hlinitý, sypký ráz s výraznou příměsí popela. Datace: 2. polovina 14. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Asi z poloviny zničen odstřelem. Zkoumána spodní část výplně do výšky cca 1 m nade dnem. Dochovaná hloubka 4,3 m vzhledem k povrchu dvora v době výzkumu. Jímka byla vysekaná do skály. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383 Objekt číslo: 5 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,5 m Rozměry ve spodní části: Dochovaná hloubka: Stěny: Dno: Výztuž: vysekaná do skály Popis výztuže: Výplň: Šedohnědá hlinitá, hojně keramiky. Datace: 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Vzhledem k povrchu dvoru odkryta V polovina, především spodek zásypu. Dochovaná hloubka necelé 4 m vzhledem k povrchu dvora v době výzkumu. Jímka byla vysekaná do skály. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383, SZ roh stavební jámy Objekt číslo: 6 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,65 m

74

Rozměry ve spodní části: průměr 0,6 m Dochovaná hloubka: 2,85 m Stěny: Svislé, stupňovité, 0,4 m nade dnem stupňovitě odsazené. Dno: rovné Výztuž: vysekaná do skály Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy, do 1,1 m ode dna sypky popelovitý ráz s kumulací nálezů, překryto hliněnou výplní s ojedinělými střepy Datace: Přelom 14. a 15. až 1. polovina 15. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Zkoumaná hloubka zásypu 2,85 m ode dna, ovšem do 2, 25 m ode dna je jímka vytesána ve skále. Odsazení nade dnem má lichoběžníkovitý průřez. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383 Objekt číslo: 7 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: průměr 1,1 m Rozměry ve spodní části: průměr 1,6 m Dochovaná hloubka: 5,3 m Stěny: Dno: Výztuž: vysekaná do skály Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy, 0,3 – 0,4 m nade dnem šedohnědá popelovitá s koncentrací nálezů, výše pak hlinitopísčitá nálezově chudší Datace: Poznámka: Z větší části zničena odstřelem. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: Zelný trh 9, č. kat. 383, JZ Objekt číslo: 12 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: Rozměry ve spodní části: průměr 1,15 m Dochovaná hloubka: 5,5 m Stěny: Dno: Výztuž: Popis výztuže: Výplň: dvě vrstvy Datace: 1. polovina 16. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Objekt byl osamocený. Dno bylo zhruba 6,7 m od povrchu dvora v době výzkumu. Zachráněn náhodou. Zdroje: PROCHÁZKA 1990 Parcela: západ Petrská 4, č. kat. 384 Objekt číslo: 10 Půdorys: kruhový Rozměry v horní části: Rozměry ve spodní části: průměr 1,1 m Dochovaná hloubka: 1,3 m Stěny: šikmé Dno: rovné Výztuž: Popis výztuže: Výplň: jedna vrstva Datace: 13. století dle nálezové zprávy. Poznámka: Dno zhruba 1,7 m od povrchu dvora v době výzkumu. Relikt. Zdroje: PROCHÁZKA 1990

75