MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE MUZEOLOGIE
Bc. Miroslav Kubiš
Marketing-propagace Technického muzea v Brně a jeho výstav MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Pavel Holman Brno 2013
2
Prohlašuji,
ţe
jsem
diplomovou
práci
zpracoval
samostatně
podle pokynů vedoucího diplomové práce s pouţitím literárních pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím
s
tím,
aby
práce
byla
uloţena
na
Masarykově
univerzitě v knihovně Filozofické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne
................................
3
Děkuji
Mgr.
Pavlu
Holmanovi
za
odborné
vedení,
rady
připomínky, které jsem uplatnil při psaní diplomové práce.
a
4 4
OBSAH
Úvod ..................................................... 6
I. TEORETICKÁ ČÁST ....................................... 8
1. Vymezení základních pojmů ............................. 8 1.1. Obecný úvod do problematiky muzejního výstavnictví .. 14 1.2. Výstava – metody tvorby námětu, libreta a scénáře ... 19
2. Marketing ............................................. 21 2.1. Historie marketingu ................................. 22 2.2. Marketingový plán a jeho tvoření .................... 25 2.3. Marketingová komunikace ............................. 27 2.4. Marketing a management muzeí a památek .............. 28
II. PRAKTICKÁ ČÁST ....................................... 33
3. Technické muzeum v Brně a jeho základní zaměření a sluţby .............................................. 32 3.1. Historie TMB ........................................ 37
4. Propagace výstav Technického muzea v Brně ............. 40 4.1. Oddělení prezentace a práce s veřejností TMB ........ 40 4.2. Současné formy propagace výstav TMB ................. 42 4.2.1. Placené formy propagace ........................... 43 4.2.1.1. Průběţné placené formy propagace ................ 43 4.2.1.2. Pravidelně se opakující ..........................45 4.2.1.3. Jednorázové formy propagace ......................50 4.3.1. Bezplatné formy prezentace .........................51
5
4.3.1.1. Bezplatné průběţné formy propagace .............. 52 4.3.1.2. Pravidelně se opakující prezentace .............. 55 4.3.1.3. Jednorázové prezentace .......................... 57
5. Návštěvnost TMB v letech 2008–2012 .................... 63 5.1. Návštěvník a muzeum ................................. 63 5.2. Návštěvnost TMB v letech 2008-2011 a profil návštěvníků TMB ............................ 68 5.3. Strategie zachování či zvýšení počtu návštěvníků .... 74 5.3.1 Content marketing .................................. 76 5.3.2 Přímý marketing .................................... 79
6.Navrhované formy propagace rozdělené podle jednotlivých věkových skupin ............................. 81 6.1 Děti předškolního a mladšího školního věku ........... 81 6.2 Rodiny s dětmi ....................................... 84 6.3 Studenti středních škol .............................. 88 6.4 Studenti vysokých škol ............................... 89 6.5 Dospělí .............................................. 90 6.6 Program TMB pro seniory .............................. 91
Závěr .................................................... 97
Resumé ................................................... 98
Summary ..................................................101
Pouţitá literatura .......................................105
6
ÚVOD Téma
Marketing
–
propagace
Technického
muzea
v Brně
a
jeho výstav jsem si zvolil, protoţe pracuji v Technickém muzeu v Brně na Oddělení prezentace a práce s veřejností na pozici výstaváře.
Toto
oddělení
se
zabývá
kromě
tvorby
výstav
i jejich propagací (včetně celkové propagace Technického muzea v Brně – dále jen TMB). Návštěvnost TMB v posledních letech stagnuje v návaznosti na ekonomickou krizi a určité vyčerpání“ návštěvnické základny, proto jsem se rozhodl navrhnout takové formy
propagace,
které
by
zaujaly
širokou
veřejnost
a
podnítily její zájem o návštěvu TMB. Při
psaní
diplomové
práce
jsem
vyuţil
literaturu
zabývající se teorií muzejnictví, reklamou a marketingem, ale čerpal
jsem
i
z literatury
zabývající
se
vývojovou
psychologií, andragogikou a gerontologií. Praktická část potom vychází z mých osobních poznatků a zkušeností a ze statistik, které dělá TMB nejen pro vlastní potřeby, ale i pro potřeby Ministerstva kultury České republiky. V práci
jsem
vyuţil
kritickou
analýzu
textu,
vlastní
dotazníkové šetření a pozorování. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, obě části jsou potom rozděleny do několika kapitol a podkapitol, které se konkrétněji věnují popsaným tématům. V
teoretické
části
jsou
vymezeny
kterými budu v průběhu diplomové práce
základní
pojmy,
se
pracovat, dále se zde
věnuji úvodu do problematiky muzejního výstavnictví a poté popisuji, jak vzniká výstava, jaké jsou metody tvorby námětu, libreta
a
scénáře.
Dále
je
v teoretické
části
zpracován
marketing, jeho stručná historie, marketingový plán, včetně
7
jeho tvoření, marketingová komunikace a v neposlední řadě i marketing muzeí a jeho úloha v muzejnictví. Praktická část se zabývá Technickým muzeem v Brně. Je zde popsáno popisuji
jeho
zaměření,
práci
a
historie.
úkoly
Dále
Oddělení
v praktické
prezentace
a
části práce
s veřejností a současné formy propagace akcí a výstav v TMB. Na závěr je zpracována návštěvnost TMB za posledních pět let a posléze navrhuji nové formy propagace, které by ty současné buď
vhodně
doplnily,
případně
nahradily
a
pomohly
zvýšit
celkovou návštěvnost. Hlavním cílem mé diplomové práce tedy je popsat stávající formy propagace výstav v Technickém muzeu v Brně a zároveň navrhnout
nové,
co
nejefektivnější,
formy
propagace
v závislosti na nových podmínkách, které by vedly k celkovému zvýšení
návštěvnosti
Technického
muzea
v Brně
nejefektivnější vynaloţením finančních prostředků.
s co
8
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Vymezení základních pojmů V této kapitole diplomová práce objasní základní pojmy týkající se marketingu a managementu, s částečným přesahem do muzejní
sféry.
Jako
Encyklopedického
primární 1
slovníku
a
literatury knihy
bylo
vyuţito
Ladislava
Kesnera
Marketing a management muzeí a památek 2.
Management Popisuje znalostí,
systém
dovedností
teoretických
a
a
zahrnuje
činností;
praktických čtyři
řídících základní
funkce: plánování, organizování, řízení a kontrolu. Management vykonává řídící pracovník, manaţer.
Muzejní management Bývá
definován
administrativní k muzejním
jako
záleţitosti
činnostem
činnost, muzea
(uchovávání,
a
která
nemá
výzkum,
zajišťuje
specifický
vztah
komunikace),
jde
tedy zejména o finanční a právní záleţitosti instituce.
Marketing Jedná
se
o
proces
výzkumu trhu,
prodeje
výrobků
či
sluţeb, který si klade za cíl taková opatření, aby byl nový výrobek na trh uváděn za vhodnou cenu a ve správný čas. U produktů, které jiţ na trhu jsou, se snaţí vhodnou podporou zvýšit jejich prodejnost, například vhodně zvolenou inovací. 1
Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha : Odeon, 1993, 1253 s. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha : Grada, 2005, 304 s. 2
9
Marketing je proces, který se zaměřuje na zákazníka a který obepíná
všechny
činnosti
firmy
(nákup
surovin,
výrobu,
skladování, prodej).
Marketing muzeí Bezprostředním cílem marketingu v muzejnictví je utrhnout si co největší podíl z trhu, tedy zaujmout co největší počet návštěvníků, kteří muzeum navštíví, a zajistit takový chod instituce a pořádat výstavy a akce, které budou v dnešní době aktuální
a
poutavé,
aby
návštěvník
muzeum
vyhledával
opakovaně. Zde do hry vstupuje ovšem jeden z nezanedbatelných faktorů. Dnešní muzea by se neměla hnát jen za co největším počtem návštěvníků a z toho plynoucím zisku ze vstupného, ale nesmíme zapomínat, ţe muzeum by mělo být i kulturní institucí, jejíţ zaměření spočívá i ve vzdělávání, případně ve výzkumu. V marketingu muzeí došlo v poslední době k velkému boomu; muzea (zejména ta větší) nás oslovují z billboardů, rozhlasu, inzerátů a větší výstavní projekty (zejména Národního muzea) i z
obrazovky
veřejnoprávní
televize.
Na
rozdíl
od
doby
nedávno minulé je lákadel na volnočasové aktivity nepopsatelně více, s čímţ musí muzea bojovat. V drtivé většině muzeí došlo k transformaci
výstavních
oddělení
na
oddělení
propagační,
marketingová, která mají na starosti i systematickou práci s veřejností. Ta je v dnešní době jedním z nejdůleţitějších aspektů pro dobré fungování muzea. Jak je jiţ popsáno výše, není
důleţité
návštěvníka
získat
pro
zaujmout ho tak, aby se vracel opakovaně.
jednu
návštěvu,
ale
10
Marketingová komunikace Zabývá
se
s potenciálními
prodejem zákazníky.
produktů Nejznámějším
pomocí
komunikace
druhem
marketingové
komunikace je reklama.
Marketingový plán Představuje úspěšnou podniku
soubor
realizaci jsou
konkrétních
marketingové
testovány
a
opatření
strategie.
měřeny
výzkumy
nutných Plány
trhu.
a
pro cíle
Proto
je
důleţité, aby kaţdá strategie podniku měla měřitelný cíl.
Marketingová strategie Jedná
se
o
taktický
proces,
který
vede
k
efektivnímu
rozdělení omezených finančních prostředků podniku, ke zvýšení prodeje
a
strategie
udrţení by
se
(návštěvníka),
na
si
konkurenční
měla
vţdy
uspokojování
výhody.
Marketingová
soustředit jeho
potřeb
na
zákazníka
a
poţadavků,
protoţe jedině spokojený zákazník vytváří zisk dlouhodobě. Je důleţitou součástí celopodnikové strategie. S tímto termínem úzce
souvisí
definují pomocí
i
cílové
marketingový segmenty
marketingového
mixu
trhu
výzkum
trhu,
s jejich
(reklama,
PR,
díky
němuţ
se
přesným
zacílením
podpory
prodejů).
Marketingová strategie bývá často jedním z hlavních podkladů pro tvorbu marketingového plánu celé organizace.
Muzeum Podle
definice
ICOM
z roku
2007
je
muzeum
trvalá
instituce nevýdělečného charakteru ve sluţbách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává,
11
studuje,
předává
lidstva
a
potěšení.
jeho
a
vystavuje
prostředí
hmotné
s cílem
a
nehmotné
studia,
dědictví
vzdělávání
a
3
Naproti tomu Encyklopedický slovník popisuje muzeum jako ústav,
který
na
základě
průzkumu
a
vědeckého
výzkumu
shromaţďuje, odborně spravuje a vědeckými metodami zpracovává sbírky hmotného materiálu o vývoji přírody a lidské práce a vědecky a osvětově jich vyuţívá.
4
Mzda Jde vyplácena
o
odměnu
za
měsíčně.
práci
Můţe
v pracovním
se
skládat
poměru,
z více
která
poloţek,
bývá např.
základní mzda, příplatky aj. Je vyplácena v soukromém sektoru.
Plat Jde o peněţní plnění poskytované zaměstnancům (v naprosté většině zaměstnanci státu) za práci pro zaměstnavatele, který výplatu
hradí
z rozpočtu
svého
zřizovatele
(stát,
obec,
krajský úřad).
Nezisková organizace Hlavním účelem organizace není vytvářet zisk, není tedy obchodní společností ani jiným podnikatelským subjektem.
3
FIALOVÁ, Dagmar. Typologie muzeí. [online]. 2009 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/UserFiles/File/propedeutika/zakladni%20kurs/Typolo gie_muzei.ppt. 4 Encyklopedický slovník. Praha : Odeon, 1993, s. 714
12
Neziskovou
organizaci
můţeme
rozdělit
na
dvě
základní
skupiny: Nestátní nezisková organizace není zřizována státem ani veřejnoprávním převáţně
pro
ovlivňovat
subjektem občanská
veřejné
(kraj,
obec).
sdruţení,
zájmy
(za
Název
která
tímto
se
účelem
se
pouţívá
snaţí
zejména
jsou většinou
i
zřizovány). Patří sem nadace, obecně prospěšné společnosti aj. Příspěvková
organizace
(veřejnoprávní
nezisková
organizace) hospodaří s finančními prostředky, které získává hlavní
činností
uvedenou
ve
zřizovací
listině,
z rozpočtu
svého zřizovatele a s finančními prostředky od dalších osob (donátoři). Příspěvková organizace dostává příspěvek na provoz v závislosti (nejčastěji poskytuje
na
jejích
samosprávní i
finanční
výkonech celky
od
svého
zřizovatele
nebo
stát).
Ten
zároveň
na
mzdový
fond,
kterým
prostředky
organizace odměňuje své zaměstnance, výše příspěvku je odvislá od toho, zda zaměstnavatel odměňuje své zaměstnance platem nebo mzdou. V našem
státě
upravuje
základy
postavení
příspěvkových
organizací zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních odborů. Podle nich zřizují příspěvkové
organizace
státní
sloţky
a
samosprávní
celky,
jejich činnost bývá zpravidla nezisková, ale většinou vyţadují samostatnou organizace základní
právní vydá
subjektivitu.
zřizovací
informace
a
listinu,
činnosti,
Zřizovatel ve
kvůli
které nimţ
po
vzniku
jsou
uvedeny
byla
organizace
zřízena. Vedení organizace spadá přímo pod svého zřizovatele, ten
tedy
jmenuje
a
odvolává
hospodaření, provádí audit.
ředitele,
provádí
kontrolu
13
Propagace Jedná
se
o
cílené
oslovení
kupujícího
za
účelem
určitého
sdělení. Propagace je nedílnou součástí marketingového mixu (výrobek, cena, distribuce, propagace. U muzejní činnosti by se zjednodušeně cíl propagace dal definovat
takto:
„Cílem
propagace
je
vyvolat
zájem
v potencionálním návštěvníkovi a povzbudit jeho zájem natolik, aby přání navštívit muzeum uskutečnil.“
5
Sbírka Jedná se o soubor movitých či nemovitých předmětů (díla, artefakty, archivní dokumenty a další), které jednotlivci či instituce
určují,
uchovávají
za
účelem
další
prezentace,
zkoumání. Pro vytvoření sbírky je základní fakt, aby tvořila souvislý a vypovídající celek.
Výstava Pro začátek je důleţité vysvětlit rozdíl mezi expozicí a výstavou, které jsou mezi laickou veřejností často zaměňovány. Prvotní
rozdíl
mezi
rozpětí
trvání.
expozicí
Výstava
je
a
výstavou
krátkodobou
najdeme formou
v časovém
prezentace,
většinou trvá do dvou let, expozice není časově omezena, ale její trvání se dá omezit dobou 10 let. Expozice je zaměřena jen povrchově, musí návštěvníkům představit a prezentovat celý obor (sdělovací technika), ve výstavě můţeme sáhnout k výběru a
představit
podrobněji mohou 5
jen
popsat
tvořit
část jen
předměty
(výstava
námi
telefonů),
vybranou
z vlastních
výseč
zdrojů
můţeme
sbírky. nebo
tedy
Výstavu
zápůjček
KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek, s. 227.
od
14
jiných
institucí
nebo
soukromých
sběratelů.
Výstavnictví
můţeme rozdělit na obecné výstavnictví (jedná se především o obecné výstavy, veletrhy, kdy firma představuje a předvádí své výrobky, nejsou potřeba ţádné zvláštní podmínky pro ochranu vystavovaných vyuţívají designu,
předmětů)
poznatky
z
architektury.
a
muzejní
psychologie, Muzejní
výstavnictví, komunikace,
výstavnictví
má
kde
se
pedagogiky, být
schopné
poskytnout návštěvníkům vzdělání, výchovu a být zdrojem určité relaxace,
do
hry
předmětů,
čímţ
zajištění
takových
se
zde
vstupují
zabývá
faktory
preventivní
podmínek,
aby
ochrany
sbírkových
konzervace
nedocházelo
(jde
o
k degradaci
vystavovaných nebo v depozitáři uloţených předmětů).
15
1.1. Obecný úvod do problematiky muzejního výstavnictví Tato
kapitola
nás
výstavnictvím
rozdílem
souvisejícím
tvořením
prezentace.
Tvorbou
velmi
okrajově
mezi
expozicí
rozdílného
námětu,
seznámí a
výstavou
plánování
libreta
a
s muzejním a
s tím
marketingové
scénáře.
V této
kapitole volně cituji pasáţe ze své bakalářské práce. Z. Z. Stránský charakterizuje muzejní výstavnictví takto: „Muzejní výstavnictví je specifická vizuální forma komunikace, která se obrací ku společnosti se závažným poselstvím. Jeho vážnost
spočívá
právě
v
tom,
že
operuje
převážně
s
autentickými svědky, kteří nesou svědectví pravdy na rozdíl od převažujících forem, neautentické, virtuální komunikace. Je to právě tento moment, který má závažný emocionální dosah na naše vědomí a hraje nezastupitelnou roli v působení na kulturní vědomí
člověka.
Jejím
výsledkem
je
vědecko-umělecký
obraz
tématiky, umožňující dialog člověka s věcmi a tím poznávání spojené s prožíváním v podnětném prostředí, v němž se využívá všech
prostředků
vědy,
vzdělávací efektivity“. V této
době
je
umění
a
techniky
k
vysoké
výchově
6
tedy
muzejní
prezentace
sehrává
velmi
důleţitou roli ve zprostředkování reality, Právě v muzeu můţe návštěvník
v dnešní
uspěchané
době
ve
světě
počítačů,
informačních technologií prezentovat hmotné artefakty ve své původní
podobě.
Muzea
tedy
mohou
a
musejí
mít
svou
nezastupitelnou roli v kulturním a vzdělávacím procesu. Výstavnictví se dělí na Obecné výstavnictví - jedná se především o jednorázové akce zejména veletrhy, kdy firma představuje a předvádí své
6
STRÁNSKÝ, Zbyněk. Zdislav. Archeologie a muzeologie, Brno : Masarykova univerzita Brno, 2005. s. 135.
16
výrobky. Muzejní výstavnictví – jedná se o formu propagace kde se vyuţívají
poznatky
designu,
z
psychologie,
architektury.
návštěvníkům
poskytnout
komunikace,
Výstavnictví vzdělávací
pedagogiky,
v muzeích
charakter
a
musí
nenásilnou
formou člověka obohatit o nové poznatky. Většinou se vystavují originální
předměty,
musíme
jim
proto
poskytnout
takové
podmínky, aby nedocházelo k jejich degradaci. V
muzejním
výstavnictví
se
setkáme
se
dvěma
hlavními
výrazy a to je expozice a výstava. Zásadní rozdíl je v délce trvání. Zatímco expozice je dlouhodobou formou prezentace v trvání
do
deseti
let.
U
výstavy
hovoříme
o
krátkodobé
prezentaci s trváním do dvou let. K výstavě a expozici tak musíme přistupovat zcela odlišně v rámci jejich prezentace. K výstavě
tvoříme
krátkodobý
plán
propagace,
který
je
jednodušší z několika hledisek. V kratším časovém úseku můţeme daleko lépe odhadnout ceny, které jsou potřeba pro realizaci reklamní kampaně. Jsme schopni lépe zajistit aktuální reklamní plochy. U
propagace
expozic
tvoříme
dlouhodobější
plán.
V počátečních fázích je propagace totoţná s výstavou, v delším časovém horizontu a zejména při stagnaci návštěvnosti musíme reklamní kampaň obnovit a soustředit ji na jinou potenciální skupinu návštěvníků (např. z jiného kraje, nebo se vhodným doplněním expozice zaměřit na jinou cílovou skupinu)
Velmi důleţitou roli ve výstavách a expozicích mají i zaměstnanci, kteří přicházejí do přímého styku s návštěvníkem. Jedná se o pracovníky z řad dozorů, průvodců a lektorů.
17
- Dozorce: uţ z názvu je patrné ţe v expozicích pouze „dozoruje“, tak aby se předešlo případným škodám je schopen poskytnou jednoduché informace - Průvodce: návštěvníkům přednáší předem naučený text je schopen poskytnout podrobnější informace -
Lektor:
musí
mít
alespoň
základní
pedagogické
vzdělání je schopen vést programy pro návštěvníky
Na obrázek
těchto si
pracovníků návštěvník
pracovnících
lidé
z muzea
nevynahradí můţe
muzeum
velmi
záleţí
to
odnesou.
Nevhodné
sebelepší
muzejní
opouštět
velmi
jaký chování
celkový těchto
prezentace
rozladěn.
Zde
a se
uplatňuje sociální marketing, tzn. lidé si svoje postřehy o výrobcích nebo sluţbách sdělují mezi sebou. Dozorci by měli tedy za všech okolností s návštěvníkem jednat bez konfliktů.
18
1.2. Výstava – metody tvorby námětu, libreta a scénáře Při
tvorbě
výstavy
se
setkáme
se
třemi
základními
vodítky, které nás vedou. Jedná se o námět, libreto a scénář. Výstavou máme na mysli prezentaci sbírkových předmětů. Výstava má monotematické zaměření, věnuje se podrobněji jednomu okruhu sbírkových předmětů. Výstavy se zpravidla zahajují vernisáţí,. Na vernisáţi můţe být i doprovodný program. Oblibu si získaly tzv.
derniéry,
které
jsou
rozloučením
či
tečkou
za
realizovanou výstavou. Námět fázi
uţ
–
dostáváme stručné pojednání o výstavě,
bychom
rozsah
výstavy
konat.
Měli
předmětů,
měli
znát
s upřesněním
bychom
zda
název,
jsou
si
přibliţný
prostoru,
nechat
schopné
kde
se
zpracovat
prezentace,
počet
v této
exponátů,
výstava
zprávu
o
případně
bude stavu
zda
bude
potřebný konzervátorský zásah. Libreto
–
zde
jsou
shrnuty
informace
pro
tvůrce
grafického řešení. Máme jiţ hotový seznam exponátů. Libreto jiţ obsahuje první situační plánek výstavy. A popis toho co a v jakých souvislostech návštěvníkům nabídneme. Scénář na realizaci spolupracují autor výstavy a autory scénografického
řešení.
Scénář
obsahuje
konkrétní
členění
výstavy po tématických celcích s přiřazenými soubory exponátů. Musí
být
jasné
všechny
instalační
prvky
typ
a
systém
výstavního fundusu. Scénář není definitivní podobou výstavy, ale podkladem pro konečnou realizaci projektu. Obsahuje také veškeré doprovodné programy pro školy, nebo odbornou veřejnost a
jiné
výstava
cílové
skupiny.
realizována
specializované
firmy
Musíme
svépomocí v tomto
brát
v potaz
nebo případě
to,
zda
realizována se
autor
bude
pompocí stává
19
koordinátorem prací a zajištění toho, aby na sebe jednotlivé celky realizace navazovaly. Před řízení
na
komponent.
zahájením
realizace
dodavatele
celé
je
výstavy
nutné nebo
vypracovat na
dodávku
výběrové dílčích
20
2. Marketing
Definice marketingu má mnoho forem, které se mění v ruku v ruce se stoupajícím tepem nových reklamních prostředků. Na marketing
jsou
formulace
se
tedy
neustále
zpřesňují
aplikovány
tak,
aby
nové
vyhovovaly
poznatky
a
nejnovějším
trendům. Já bych se přiklonil k formulaci, kterou uveřejnil Philip Kotler „Marketing je uspokojení potřeb zákazníka na straně jedné a tvorba zisku na straně druhé.“ je
velice
jednoduchá
marketingu. „Marketing
V je
a
nedávné
zároveň době
organizační
se
přesně
a
Tato definice
vystihuje
objevila
funkce
7
i
podstatu
tato
soubor
definice
procesů
pro
vytvoření, komunikování a doručení hodnoty zákazníkům a pro řízení zákaznických vztahů způsobem, který přinese prospěch jak organizaci, tak jeho investorům.“ Tato jistou
definice
slovní
ostatní
uţ
člověka
sloţitost
definice
si
marketingu
nutí
můţeme v
8
přemýšlet,
ale
povšimnout,
ţe
podstatě
vystihují
i
přes
tato to,
a ţe
marketing je uspokojování potřeb zákazníka a vytvoření zisku.
2.1. Historie marketingu
První náznaky marketingu se začaly objevovat uţ ve starém Egyptě a Mezopotámii zavedením symbolů mezi výrobci, které slouţily
pro
odlišení
jednotlivých
druhů
zboţí
a
staly
se
orientačním vodítkem pro spotřebitele. V této době a vlastně
7
KOTLER, Philip. Marketing management. 2001, str. 52. American marketing association [online]. 2007 - [cit. 2012-12-15]. Dostupný na WWW: 8
21
aţ
do
počátku
19.
století,
můţeme
hovořit
o
výrobkově
orientovaném marketingu. Nadvýroba ještě neexistovala, tzn., výrobky se prodávaly velmi dobře a svého zákazníka si našly téměř vţdy a bez velkého přičinění výrobce. Jedněmi mnoţství
a
z
prvních
zákazníky
produktů,
zcela
kterého
nepřesvědčilo
vzniklo ke
větší
koupi,
byly
noviny, např. Nieuwe Tydinghen v Antverpách nebo La Gazette v Paříţi. Postupem času se noviny rozšířily po celém světě a od 18. století se v nich začaly objevovat první řádkové inzeráty. Počátek
marketingu
v
dnešním
slova
smyslu
by
se
dal
hledat v 18. a 19. století, kdy proběhla průmyslová revoluce. V této
době
začíná
etapa
výrobně
orientovaného
marketingu,
poptávka ještě velmi výrazně převyšuje nabídku, proto nebyl nikdo tlačen k tomu, aby začal systematicky budovat propagaci. V závěru 19. století ovšem nastupuje výrazný růst konkurence, přesycení trhu a ke slovu se tak dostává marketing orientovaný na prodej. Začíná rozvoj reklamních sdělení a propagace. Za průkopníky firemního marketingu by se určitě dali povaţovat Henry Forda a Tomáš Baťa, který u Forda také pracoval. I člověk neznalý problému jistě někdy slyšel o fordu model T, nejenţe to bylo první vozidlo vyrobené na „pásu“, ale do hry zde vstoupil také marketing. Model T je všeobecně pokládán za první cenově dostupný vůz, který postavil Ameriku na kola a to díky Fordovým inovacím, jako byla výroba na montáţní lince namísto
individuální
ruční
výroby
nebo
myšlenka
platit
zaměstnancům mzdu úměrnou ceně vozu. První sériový vůz modelu T
byl
postaven
27.
září
1908
v
továrně
Piquette
Plant
v Detroitu. „Postavím auto pro masy. Bude dost velké pro rodinu, ale
22
také dost malé na to, aby s ním jeden člověk mohl jezdit a starat
se
o
ně.
Bude
vyrobeno
z
nejlepších
materiálů,
nejlepšími zaměstnanci, s nejjednodušší konstrukcí, kterou je moderní inţenýrství schopno vymyslet. Ale bude tak levné, ţe kaţdý člověk pracující za dobrý plat bude vlastnit jedno - a uţívat si se svou rodinou mnoho hodin radosti pod boţím širým nebem."
9
Tomáš Baťa byl velkým průkopníkem reklamy a marketingu nejen v Československu, do svého podnikání vnášel nové prvky a metody, které se ve větší míře začínali uplatňovat aţ v době nedávno
minulé.
pracovníky
a
Jako
oddělení
první
začal
podílem
ze
motivovat
zisku,
jednotlivé
začal
se
zabývat
reklamou v rozhlase či filmových týdenících, v jeho reklamách se začínají objevovat známé tváře z prvorepublikových filmů, vytváří výstiţná hesla, za mnohé můţeme zmínit „Náš zákazník, náš pán“. Heslo, které přeţilo a přetrvalo aţ do dnešních dnů a spousta lidí jej zná a pouţívá, ale málokdo jiţ dnes ví, kde a kdy vzniklo. Po skončení druhé světové války přichází poslední forma marketingu a to zákaznicky orientovaného. V celém světě se mění
pohled
největší
na
prodej,
firemní ale
strategie
stále
a
častěji
cílem
se
přichází
nestává zaměření
jen na
zákazníka a snaha nabídnout mu více neţ konkurence. K rozvoji marketingu přispívá i to, ţe v kaţdém období se na starší trendy nabalují ty nové a marketing se tedy stává rostoucím odvětvím, které je schopno se poučit a reagovat na nové trendy. 9
CAWTHON, Bill. Henry Ford: Man of Myth-tery. promotex online [online]. 15.
10. 2001 [cit. 15.10.2012]. Dostupné online. (anglicky)
23
V
celkovém
historickém
vývoji
lze
marketing
poměrně
jednoduše rozdělit do čtyř základních celků, podle toho na co se zaměřoval. Jsou to: Orientace na produkt (výrobní koncepce) Jejím
cílem
je
získat
spotřebitele
pomocí
dostupných
výrobků, které mají nízkou cenu. Z toho plyne, ţe výrobce zvyšuje produktivitu a tím dochází ke sniţování nákladů. Orientace na produkci (výrobková koncepce) Je zaměřen pouze a jen na kvalitní výrobek, spotřebitel je ochoten zaplatit vyšší cenu za design, značku. Roli zde hraje značka firmy. Orientace na prodej Začínáme se s ní setkávat po hospodářské krizi ve 30. letech. Firmy se soustředí na výrobu ne na samotný prodej zboţí. V první roli je zde spotřebitel, na něj je útočeno reklamními
kampaněmi.
Prodejem
jsou
pověřeni
obchodní
zástupci. Veškeré prodeje se řídí poptávkou. Orientace na zákazníka Firmy
zde
pracují
se
znalostí
zákazníka,
znají
jeho
potřeby a přání jsou schopni vyrábět zboţí, které zákazník ţádá a potřebuje.
24
2.2. Marketingový plán a jeho tvoření
Jedná
se
o
část
podnikového
plánování,
které
vede
k dosaţení daných cílů s ohledem na okolní prostředí, které je tvořeno
trhem
a
trţními
subjekty.
Marketingové
plány
se
zaměřují na oblast produktu a jeho vstupu do výrobního procesu a zejména jeho uvedení na trh. „Marketingový plán je jeden z nejdůleţitějších výstupů marketingového procesu.“
Marketingový plán lze rozčlenit takto
10
11
1. Analýza současné marketingové situace 2. Analýza rizik a příleţitostí 3. Cíle a hlavní úlohy 4. Marketingová strategie 5. Prováděcí plán 6. Rozpočty 7. Kontrola
Při
tvorbě
marketingového
plánu
jsou
rozhodující
tři
základní kroky a) Analýza současné marketingové situace Jde podniku.
o
prvotní
Nástroje
úkol. pro
Musíme
monitoring
se
seznámit
situace
je
analýza a marketingový výzkum. 10
KOTLER, Philip. Marketing management. 2001, str. 103.
11
KOTLER, Philip. ARMSTRONG, Gary. Marketing. 2004, str. 109.
se
situací
marketingová
25
b) Marketingový výzkum Díky
němu
firma
nejlépe
analyzuje
svou
situaci,
díky
čemuţ získá nejrelevantnější podklady pro další tvorbu plánu. Marketingový výzkum by se dal jednoduše shrnout do jedné věty. Jedná se o analýzu, vyhodnocování informací o problému, před kterým podnik stojí. Při
analýze
současné
marketingové
politiky
firmy
se
nejčastěji pouţívá metoda SWOT, která poměrně přesně zmapuje silné
a
slabé
stránky
firmy
a
zanalyzuje
jak
vnější
tak
malou
část
v této
věci
vnitřní prostředí. S – Strengths (přednosti = silných stránek) W - Weaknesses (nedostatků = slabých stránek) O - Opportunities (příleţitosti) T - Threats (hrozeb) SWOT toho,
co
analýza chod
sama
firmy
o
sobě
popisuje
ovlivňuje,
coţ
je
poměrně ovšem
poměrně zásadní. Dalším detailním popisem a rozborem věcí by tato analýza ztratila svou nedocenitelnou přednost a tou je rychlost
a
jednoduchost.
„rozkazovník“,
ale
spíše
Neslouţí jako
cenný
proto
jako
podklad
přímý
k dalšímu
rozhodování. Je to jakýsi kompas, který vám ukáţe směr, ale neukáţe cestu.
12
c) Cílové skupiny Ve výrobních odvětvích je nelogické a ani technicky moţné pokrýt celý trh. Prioritou je poloţit si otázku Kdo je naším 12
SWOT analýza [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastneswot-analyza
26
zákazníkem a jaké jsou jeho potřeby? Pro muzeum, nota bene kulturní instituci, je však tento krok nemyslitelný. Muzeum se musí zaměřit a musí pokrýt celé spektrum společnosti a kaţdému nabídnout
alespoň
část
něčeho,
co
je
zaujme
a
podnítí
k případnému návratu do muzea.
2.3. Marketingová komunikace Marketingová pomocí
komunikace
komunikace
marketingové
se
zabývá
s potenciálními
komunikace
je
velké
prodejem
produktů
zákazníky.
mnoţství,
Druhů
patří
k nim
zejména:
a)
Reklama
-
obecně
je
moţné
rozdělení
reklamy
na
ATL
(nadlinková), která se zaměřuje na tištěné formy propagace, rozhlas, televizi a BTL (podlinková), která pracuje s přímým oslovením
zákazníků
(direct
mail,
emaily,
sms,
telefonní
hovory aj.)
b) Online marketingová komunikace probíhá buď jednostranně, nebo
oboustranně.
pomocí
blogů,
Jednostranná
kde
společnost
komunikace
informuje
o
probíhá svých
zejména
novinkách,
produktech a o dění ve společnosti. Oboustranná komunikace probíhá na sociálních sítích, kde si mohou zákazníci vyměňovat svoje poznatky, případně se ptát na podrobnější informace, a společnost zde můţe snadno realizovat reklamní soutěţe nebo akce.
c)
Marketingové
materiály
-
jedná
se
o
všechny
tištěné
materiály, webové prezentace. Podstatný rozdíl oproti reklamě
27
je
ten,
ţe
tyto
materiály
by
měly
působit
seriózně
a
objektivně. Materiál by měl být komplexní, mělo by v něm být vše vysvětleno, aby jiţ zákazník dostal kompletní informaci o výrobku či sluţbě.
d)
Marketingové
texty
v médiích
-
sem
patří
zejména
marketingové texty v médiích známější pod pojmem PR články, které seznamují zákazníky s produkty, velmi nenásilnou formou propagují
sluţbu.
Čtenář
si
ani
v první
chvíli
nemusí
všimnout, ţe se jedná o prezentační článek. Dalo by se i říci, ţe tento článek hodně spoléhá na důvěryhodnost média, např. kdyţ si člověk informaci přečte v seriózním deníku má pro něj toto sdělení mnohem větší váhu.
e) Marketingové akce - patří sem semináře, workshopy, školení. Můţeme se setkat s akcemi, které firma pořádá ve své vlastní reţii nebo marketingové akce, které jsou součástí veletrhů.
2.4. Marketing a management muzeí a památek Nejprve je nutno uvést co je managmentem myšleno obecně. Management je proces řízení, vedení a správy, ale můţe také označovat
vedoucí
neboli
řídící
pracovníky
(kteří
jsou
v procesu řízení velmi důleţití), případně vědní disciplínu. Management má čtyři základní funkce: plánování, organizování, řízení a kontrolu.
13
Muzejní management – muzeum jako instituce, má-li plnit své 13
poslání,
musí
rozvrhnout
své
činnosti
do
funkční
Sasklová,V., Šimková,E.: Základy řízení lidských zdrojů, 2005. str. 27.
28
struktury. Odlišujeme funkce základní, regulační, správní a pomocné. Velmi důleţitá je funkce regulační – řídící. Ta je vázána na vnitřní i vnější legislativu (zákon, organizační rád).
Ředitel
jako
manaţer
potřebuje
ke
své
řídící
práci
aparát, prostředky a musí ovládat metody řízení.14 Muzejní management je klíčovým prvkem pro dobré fungování muzea zvláště v dnešní době (jednak s přihlédnutím k omezeným finančním zdrojům a jednak s přihlédnutím k určité hektičnosti dnešního
světa).
muzejního
V
kvalitním
managmentu
Česká
zázemí
republika
a
v
profesionalitě
nedosahuje
takových
kvalit (malé výjimky se jistě najdou) jako jiné země (např. Velká Británie, USA, Rakousko. V těchto zemích má management nebo všeobecně technické hospodářští pracovníci propracované zázemí, ale především je obor vnímán jako samotná tomto
se
situace
u
nás
podstatně
liší.
Situace
profese. V muzejního
managementu není nijak záviděníhodná, ale změna tohoto systému a
zajištění
organizací,
lepšího ale
zřizovatelů
na
k muzeí
fungování
straně a
zcela
ve
zcela
není
v rukou
opačné jiné
ředitelů
k proměně
vztahu
koncepci
jejich
financování. podstatou profesionalizace muzejního managementu tak je to, ţe vedoucí pracovníci etablovaní z vědeckých či odborných
kruhů
bezpodmínečně
tuto
nutné
dbát
práci na
vykonávat to,
aby
se
mohou, dále
ale
je
vzdělávali
v oblastech jako je marketing, management a v poslední době i v odvětvích blízce spjatých s foundraisingem, byť na druhou stranu budou tito lidé muset obětovat své odborné nebo vědecké dovednosti. Ovšem i u nás se dají najít podstatné rozdíly a podle Kesnera lze manaţerské kvality
nacházet spíše u správců
památek. Zavedení manaţerských způsobů řízení nebude na škodu 14
STRÁNSKÝ, Z.: Úvod do studia muzeologie. str. 72.
29
věci, byť z některých stran se ozývají hlasy, ţe můţe dojít ke sníţení úrovně, kulturností a k vysoké míře komercializace. Pokud
se
ovšem
v
tomto
směru
nezačne
situace
měnit,
můţe
nastat situace, ţe o fungování kulturní památky, muzea sbírky bude nepřímo rozhodovat ekonom, který jen seškrtá finanční prostředky
na
nezbytnou
mez
a
zásadně
tak
určí
směřování
muzea, památky.
Znaky dobře řízeného muzea podle Stephena Weila: a) Jasně definované poslání
b) Schopnost formulovat a sledovat také strategie, které jsou nutné pro získávání, zpracování a vyuţití zdrojů potřebných k naplnění
poslání,
spolu
s programy,
které
se
k poslání
vztahují a posilují jej.
c) Schopnost formulovat a dodrţovat dlouhodobé i krátkodobé rozpočty,
harmonogramy
a
další
plány
ve
shodě
s přijatou
oporu
pro
strategií.
d)
Organizační
struktura,
která
poskytuje
výkon
potřebných funkcí
e) Odhodlání rozvíjet znalosti a dovednosti personálu
f) Kompetentní, loajální, stabilní, vzájemně se respektující, motivovaný a dobře vedený personál, který je schopen pracovat relativně
nezávisle
srozumitelných cílů
na
naplnění
dohodnutých
a
všem
30
g) Vhodné zázemí a v pořádku udrţované budovy
h) Systém pro implementaci všech muzejních funkcí (management sbírek, informační management, finanční systém)
i) Vnímavost k potřebám a přáním existujících a potenciálních patronů a trhů, odráţející se v přístupu k programům.
j)
Udrţování
prostřednictvím
pozitivního jsou
veřejného
aktivity
instituce
obrazu, a
jejího
jehoţ
personálu
vnímány jako cesta naplňování poslání a neslouţí pro skryté či osobní zájmy vedení a personálu.
„Kulturní kulturních
managament
institucí.
managementu
a
mnohdy
Je
se
tedy
dosti
vztahuje
specifický
nedostatkem
financí,
na
svým coţ
řízení objektem
je
velmi
omezující pro jeho rozhodování. Kulturní management je zatíţen nutností permanentní improvizace, která se negativně odráţí na kvalitě poskytované programové nabídky. V některých případech míra
nedostatku
finančních
prostředků
jiţ
váţně
narušuje
moţnosti jejich činnosti. Navíc stát prostřednictvím různých předpisů vytváří nemotivující prostředí pro ekonomické chování kulturních subjektů a nevyvíjí ţádnou snahu o zvýšení kvality managementu
kulturních
institucí.
Konečným
důsledkem
uvedených jevů je umrtvení kulturního kapitálu země“.
Toto ředitelé
15
tvrzení českých
je
jistě
muzeí
se
správné nemusejí
z
několika
chovat
jako
výše
15
hledisek, manaţeři,
KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada, 2005, s. 34.
31
protoţe
na
straně
první
jsou
jen
jakýmsi
prostředníkem
přerozdělování finančních prostředků z veřejných zdrojů a na straně druhé nemají oporu v českém právním řádu, který se ve sféře
kultury
jen
málo
a
kostnatě
mění.
Také
situace
s
nestabilním politickým prostředím časté změny ministrů, časté obměny úředníků ať uţ z důvodů politických nebo na základě osobních zájmů práci jen ztěţují a znepřehledňují. Poměrně častou otázkou, která ovšem není zcela vyřešena ani ve světě, je to zda má muzeum řídit „čistý“ manaţer nebo člověk s kurátorským či muzejním vzděláním. Uţ v roce 1978 dala určitou odpověď Americká asociace muzeí „Je smysluplnější vyškolit historiky umění, aby se stali manaţery, neţ školit manaţery, kteří nemusí mít ţádný přirozený zájem o umění, aby si osvojili porozumění a sympatie do umění a pochopili funkce muzeí.“
16
V budoucnu je téměř nemoţné, aby některé z muzeí mohlo fungovat
bez
managementu
a
ředitele, financí.
který S tím
nemá souvisí
vzdělání vybudování
v oblasti alespoň
základní sítě vzdělávacích institucí nebo školících středisek pro vzdělávání výše jmenovaných pracovníků muzeí.
16
Manažer muzea [online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z:http://www.aamus.org/home
32
II. PRAKTICKÁ ČÁST 3. Technické muzeum v Brně a jeho základní zaměření a sluţby Technické muzeum v Brně je příspěvkovou organizací se samostatnou
právní
subjektivitou
a
je
přímo
řízeno
Ministerstvem kultury ČR. Plní funkci sbírkotvornou, vědeckou, kulturní, osvětovou a metodickou. V celém objektu muzea je bezbariérový
přístup,
prohlídky
skupin,
průvodce
a
bez
jsou,
informace
s výjimkou
lze
získat
školních
v češtině
a
angličtině. TMB
připravuje
speciální
programy
pro
školy,
kromě
stálých expozic pořádá krátkodobé výstavy. Dále pořádá pro veřejnost pravidelné konference, semináře a workshopy (např. Textil
v
muzeu,
Historické
a
prehistorické
tavby
ţeleza,
Archeologia technica a další), napomáhá při odborné výchově studentů
formou
závěrečných (víkendy (Vodní
odborných
prací.
tradičních mlýn
ve
Pořádá
praxí nebo
řemesel)
Slupi
–
a
vedení
absolventských
spolupořádá
nebo
na
Slavnosti
akce
externích chleba,
a
v muzeu památkách
Větrný
mlýn
v Kuţelově – Horňácké slavnosti, Kovárna v Těšanech – Mladý těšanský
kovář).
Součástí
TMB
je
výtvarně-technická
dílna,
která pořádá svůj program nejen pro školy, ale i pro širokou veřejnost. V 15 expozicích mají návštěvníci moţnost seznámit se s vývojem vědy a techniky: Vodní motory s památníkem Viktora Kaplana - voda byla velmi významná pro počátky rozvoje techniky a průmyslu a svou
33
pozici
si
udrţela
dodnes,
proto
v TMB
nemůţe
chybět
její
připomenutí. Expozice vysvětluje konstrukci a vyuţití vodních kol,
která
byla
později
nahrazena
vodními
turbínami.
Návštěvníci se mohou s jejich fungováním seznámit na modelech i na skutečných turbínách. Část expozice je věnována vynálezci spojenému s Brnem, Viktoru Kaplanovi, konstruktéru nového typu vodní turbíny – turbíny Kaplanovy. Parní stroje,
motory
-
zemědělskou
expozice představuje např. velké parní parní
lokomobilu
a
jednu
z
prvních
parsonsových turbín vyrobených v Evropě, části velkých strojů, systémy regulace, rozvody páry a mazání, kotelní armatury, měřicí přístroje a nástroje a funkční názorné řezy a modely. Historická
stereovize
vyuţívá
optické
zákony,
čímţ
u
diváků vytváří dojem trojrozměrnosti. Stereovizi můţe současně vyuţívat aţ 25 diváků a její program je kaţdý měsíc měněný. Součástí expozice je rovněţ dokumentace k vývoji stereoskopie a vysvětlení principu, na kterém funguje. Toto zařízení v TMB je jedním z mála provozuschopných originálů ve střední Evropě. Noţířství
–
návštěvníci
se
v expozici
mohou
seznámit
s vývojem noţířského řemesla od doby kamenné aţ po současnost. Kromě hotových výrobků si mohou prohlédnout i technologie a postupy výroby. Kovolitectví je řemeslo staré více neţ šest tisíc let. Expozice v TMB popisuje nejen základní slévárenské postupy, ale v experimentální kovolitecké dílně je moţno se seznámit s formováním a odléváním. Ţelezářství
vysvětluje
a
popisuje
hutnictví
ţeleza
na
našem území od počátků aţ do období průmyslové revoluce. Mezi exponáty můţeme vidět archeologické nálezy, modely hamru a
34
velké kusové pece spolu s ukázkou výrobků. Salon
mechanické
hudby
představuje
sbírku
mechanických
hracích strojků (např. flašinety, orchestrion apod.), některé z nich
jsou
stále
funkční
a
průvodci
je
na
poţádání
návštěvníkům představí v provozu. Od
tamtamů
k
internetu
–
návštěvníci
jsou
v
expozici
seznámení s historií vývoje sdělovací techniky. Exponáty jsou uspořádány praktickou
chronologicky, představu
o
doprovázeny fungování
krátkým
starších
popisem;
komunikačních
prostředků navozuje několik interaktivních modelů. Letecká historie a plastikové modelářství – v expozici je představena
letecká
historie.
Prostřednictvím
modelů
je
zachycen nejen vývoj letectví, ale návštěvníci se zde mohou dozvědět i různé rekordy a zajímavosti ze světa letectví či vysvětlení modelářské technologie. Ulička řemesel představuje městské prostředí z dvacátých a
třicátých
let
20.
století.
Je
tvořena
dílnami
hodináře,
knihaře, zámečníka, krejčího, ševce a holiče. Protoţe je jejím hlavním úkolem navodit u návštěvníka atmosféru meziválečného Brna,
doplňuje
ji
i
koloniál
s
praţírnou
kávy,
zubařská
ordinace, hospoda či instalace části pavlačového domu a bytu. Kultura nevidomých - Oddělení dokumentace tyflopedických informací pokračuje v práci brněnského Slepeckého muzea, které bylo
po
letech
Technického
samostatné
muzea
v
činnosti
Brně,
kde
od
včleněno té
doby
do
struktury
rozvíjí
své
sbírkotvorné, prezentační i ostatní aktivity. Čas nad námi a kolem nás je rozptýlená expozice, kdy jsou jednotlivé
solitéry
věţních
hodinových
strojů
umístěny
35
samostatně na několika místech v celém prostoru TMB a umoţňuje nám odhalit tajemství podoby i fungování těchto zařízení. Expozice Historická vozidla nabízí pohled do historie a produkce
význačných
výrobců
motorových
vozidel
na
Moravě
(např. Tatra Kopřivnice, Zbrojovka Brno, Wikov Prostějov) a některých drobných výrobců (například brněnská firma Hrček a Neugebauer).
Součástí
expozice
je
i
dílna
soukromého
podnikatele z třicátých let 20. století. Na své si přijdou i příznivci motoristického sportu, protoţe je zde představena historie
a
vývoj
našeho
Součástí
expozice
je
nejznámějšího,
i
funkční
Masarykova,
model
jednoho
z
okruhu. prvních
trenaţérů vyuţívaných při výuce v autoškolách. V expozici návštěvníci
Kabinet
moţnost
vidět
elektronové vývojovou
mikroskopie
a
výrobní
řadu
mají našich
elektronových mikroskopů, které byly vyváţeny do mnoha zemí. Technická hlavní
herna
zásadou
poznávejte“.
(Experimentárium)
je
„dotýkejte
Návštěvníci
se
se, zde
je
expozicí,
zkoušejte, mohou
jejíţ
pozorujte,
zábavnou
formou
seznamovat s různými zákony fyziky. Hlavní důraz je kladen na interaktivní
činnost
návštěvníka,
který
můţe
s jednotlivými
exponáty volně manipulovat a sledovat jejich výslednou reakci. Letecké motory stálou
expozicí,
aneb Kouzlo která
byla
aviatiky v TMB
je
zatím poslední
otevřena.
Vysvětluje
problematiku leteckých motorů a jejich konstrukce nejen pro laiky, ale i pro odborníky. Pro
školy
jsou
k
jednotlivým
expozicím
vytvořeny
tematicky zaměřené programy, při kterých vede výklad průvodce. Expozice jsou částečně upraveny pro nevidomé návštěvníky.
36
Technické muzeum v Brně má dále ve své správě externí objekty, které prezentuje in situ: Stará huť u Adamova je pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. století vybudovat kníţe Jan Adam z Liechtensteina.
Dominantou
celého
areálu
je
vysoká
dřevouhelná ţelezářská pec, expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna nazývaná Kameňák a obytná
budova.
V
budově
bývalé
modelárny
je
instalována
expozice Ţelezářství střední části Moravského krasu. Větrný
mlýn
v
Kuţelově
je
jedním
z
mála
dodnes
zachovalých větrných mlýnů tzv. holandského typu. Celý areál je ponechán v původním prostředí s téměř zachovanou původní architekturou
umoţňující
ukázkový
provoz.
V
přízemí
je
postavena zděná pec na pečení chleba. V přilehlých obytných a hospodářských budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení z přelomu 19. a 20. století. Vodní mlýn ve Slupi je renesanční stavbou velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem. Kaţdoročně v měsíci září se před památkou za spolupořadatelské účasti TMB koná setkání tradičního lidového řemesla a folklorních souborů pod názvem "Slavnosti chleba". Kovárna v Těšanech - v objektu jsou instalovány expozice kovářství Těţiště vybavením
a
kolářství
expozice a
tvoří
uspořádáním
s
příslušným kovářská druhé
venkovským
dílna,
polovině
interiérem.
odpovídající 19.
století.
svým Závěr
expozice představuje upravené kovářovo obydlí zařízené dobovým
37
nábytkem, nádobím a dalšími domácími pomůckami. Součástí Areálu čs. opevnění Šatov jsou objekty stálého těţkého opevnění v obci Šatov a jejím bezprostředním okolím, budované k ochraně státních hranic. Šlakhamr
v Hamrech
nad
Sázavou
-
expozice
v objektu
odkazují na ţelezářskou tradici ţďárského regionu. Návštěvníci jsou
během
prohlídky
seznámeni
s
chodem
bucharu
a
dalších
zařízení poháněných dvěma vodními koly. Mají moţnost seznámit se se způsobem získávání základních surovin pro ţelezářství v této oblasti, tedy dřevo, dřevěné uhlí a ţelezo, a jaký byl sortiment produktů hamrů.
17
3.1. Historie Technického muzea v Brně První myšlenky na zaloţení technického muzea v Brně se objevily
během
19.
století,
kdy
se
z
Brna
postupně
stalo
důleţité průmyslové středisko. Za
prvního
předchůdce
TMB
lze
povaţovat
Františkovo
muzeum (dnešní Moravské muzeum) zaloţené roku 1817, v jehoţ sbírkách byly zastoupeny i předměty technické a průmyslové. Františkovo muzeum se však později soustředilo na jiné obory a předměty technického a průmyslového rázu byly z jeho sbírek vyřazeny. V roce 1873 vysvitla zaloţením Moravského průmyslového muzea
(dnešní
technického korunovány
Moravská
muzea
v
úspěchem.
galerie) Brně,
Přestoţe
ani v
nová
naděje
tyto muzeu
snahy
na
vybudování
však
vzniklo
nebyly
samostatné
technologické oddělení, postupem času došlo k jeho útlumu a 17
TMB [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z:www.technicalmuseum.cz
38
později úplnému zániku a muzeum se přeorientovalo na uměleckou a uměleckořemeslnou tvorbu. Na
počátku
20.
století
bylo
v
Brně
zaloţeno
několik
odborných středních a vysokých škol. Právě jejich absolventi byli
spolu
s pracovníky
z
průmyslových
kruhů
hlavními
iniciátory snah o zaloţení technického muzea v Brně. V roce 1924 byl zaloţen přípravný výbor pro zřízení technického muzea v
Brně
a v následujících
letech
byla
zpracována
koncepce
Technologického muzea pro Moravu a Slezsko. „Tento návrh se však nepříjemně dotýkal monopolu Národního technického muzea v Praze, proto byl po mnoha jednáních zavrhnut.“
18
V roce 1936 byl konečně zaloţen bezprostřední předchůdce TMB – Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce. Během války byla jeho činnost utlumena a obnovena byla aţ v roce 1948 z podnětu Zemského národního výboru a Obchodní a ţivnostenské komory v Brně. Jeho hlavním úkolem bylo odborné zpracování moravských hospodářských
dějin.
V
roce
1951
byl
Archiv
zestátněn
a
zahájil svou činnost jako pobočka Národního technického muzea. V roce 1952 byla pobočka přeměněna na studijní a dokumentační oddělení, z čehoţ pro ni vyplynula důleţitá změna, a to ţe mohla začít budovat vlastní sbírkový fond. V roce 1956 pobočka získala vlastní budovu, klášter sv. Voršily na rohu Orlí a Josefské ulice v Brně. Veškeré snahy a pokusy o zaloţení technického muzea na Moravě
vyvrcholily
Národního
1.
technického
1.
1961,
muzea
kdy
se
osamostatnila
samostatné Technické muzeum v Brně.
18
TMB-historie [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné z:http://www.technicalmuseum.cz/historie
brněnská a
tím
pobočka vzniklo
39
Muzeum se zabývá vývojem vědy a techniky a svůj sbírkový fond prezentuje jak formou stálých expozic, tak i krátkodobých výstav.
V
roce
1969
byla
otevřena
první
expozice
–
Vodní
s
přinesly
energetika, po ní pak následovaly další. Zásadní zákony
a
nepříjemnou
o restitucích
z
změnu
roku
pro
1991,
TMB
zejména
sebou pak
zákon
o
navrácení církevního majetku, kvůli kterému muzeum přišlo o svou hlavní budovu a nad další existencí TMB tak visel několik let veliký otazník. Po
několikaletých
snahách
o
záchranu
muzea
zpracovalo
jeho nové vedení Program záchrany a obnovy muzea, díky němuţ byla v letech 1996 – 1997 zrekonstruována a přestavěna nově získaná budova v Brně-Králově Poli a muzeum postupně obnovilo a rozvinulo svou činnost. V současné době mohou návštěvníci zhlédnout 15 stálých expozic a veřejností velmi oblíbenou Technickou hernu a Uličku řemesel s ukázkou historických řemesel v městské zástavbě na začátku
20.
století.
externích památek.
Technické
muzeum
v Brně
spravuje
i
6
40
4. Propagace výstav TMB V následujících
řádcích
bude
popsán
nynější
stav
propagace výstav Technického muzea v Brně s ohledem na vlastní zkušenost
a
dlouhodobé
působení
v instituci
na
oddělení
prezentace a práce s veřejností.
4.1. Oddělení prezentace a práce s veřejností TMB
K hlavním úkolům Oddělení prezentace a práce s veřejností Technického muzea v Brně patří zejména zajišťovat, provádět a koordinovat práce při realizaci rozsáhlých výstav, podílet se na zpracování záměrů, libret a prováděcích scénářů výstav, zpracovávat
grafické
prezentační
tiskoviny
externí
tiskárny).
návrhy muzea
Oddělení
pro
výstavy,
(případně také
expozice
připravovat
zpracovává
plán
data
a pro
výstav
a
ostatních kulturně výchovných akcí, předává aktuální údaje o tomto
plánu
mediální
sféře
prostřednictvím
databáze
médií,
provádí veškerou údrţbu grafických prvků v expozicích TMB, včetně externích památek, podílí se na přípravě, respektive distribuci vernisáţí
prezentačních a
výstav,
tiskových
pečuje
o
výstupů,
styk
se
včetně
správci
pozvánek externích
památek, zajišťuje rovněţ dodávku prezentačních materiálů ze skladu výstavního materiálu a mnohé další. Oddělení
prezentace
a
práce
s
veřejností
Technického
muzea v Brně se přímo podílí na realizaci výstav. Na tvorbu výstavy
je
za
toto
oddělení
jmenován
garant,
který
řídí
všechny práce spojené s realizací. Realizace probíhá dvojím způsobem, a to buď samostatně, nebo dodavatelsky. Samostatná
41
realizace spočívá v tvorbě výstavního fundusu v reţii muzea, jednak montáţí vitrín a dělících stěn pomocí systému Octanorm, jednak pomocí stěn z mdf desek.
Při dodavatelské realizaci je
připravený nářezový plán předán specializované firmě a ta na zakázku
vytvoří
výstavní
prvky,
provede
jejich
montáţ
a
prezentační oddělení pak zajistí adjustaci grafických prvků. Výběr firem probíhá na základě výběrového řízení, kdy jsou osloveny tři firmy, při čemţ nejčastějším kritériem výběru je nejniţší cena. Do hry ovšem můţe vstoupit také doba časová, pokud nejlevnější firma není schopna zakázku realizovat. Po zváţení tří nejpřijatelnějších nabídek je napsán oběhový list, který
za
prezentační
příkazce
operace,
oddělení
poté
podepíše
pracovník,
jeho
který
vedoucí
výběr
jako
provedl
a
zkontroloval, a nakonec ho podepíše náměstek pro odbor vědy a techniky.
Takto
připravený
oběhový
list
je
základem
pro
vytvoření objednávky a její odeslání dodavateli. Z
důvodů
varianta
šetření
kooperace,
finančních kdy
prostředků
oddělení
je
prezentace
moţná a
i
práce
s veřejností vyrobí část výstavních prvků a část je vyrobena specializovanou
firmou,
jak
se
stalo
např.
při realizaci
výstavy Vynálezci a vynálezy, kdy Oddělení prezentace a práce s veřejností připravilo dělící stěny, jejich nátěr, stavbu vitrín pomocí systému Octanorm a dodavatelské firmy dodaly grafiku
na
voštinových
deskách
a
tzv.
knihy
s popisem
a
komiksem k danému vynálezci. Oddělení
prezentace
a
práce
s
veřejností
má
svého
vedoucího, jeho zástupce, grafika-výstaváře, výstaváře a dva údrţbáře expozic, kteří v době realizací výstav vypomáhají s jejich tvorbou. Neméně důleţitou roli hrají lidé, kteří jsou
42
následně ve výstavě jako dozoři či průvodci, díky nimţ si návštěvníci dokreslí celkový dojem z výstavy. Tady je důleţité zmínit
jednu
z nejdůleţitějších
poloţek,
tzv.
sociální
marketing, kdy si lidé mezi sebou sdělují názory na určité produkty
či
poskytování
sluţeb,
ať
uţ
pozitivní
(o
které
samozřejmě usilujeme) nebo negativní. Tato forma propagace, která je zcela zdarma, je jednou z těch nejúčinnějších a můţe vhodně doplnit nebo někdy zcela nahradit reklamu placenou. Pro muzeum je důleţitá i proto, ţe má velkou návratnost a zpětnou vazbu (pravděpodobně si rodina nebo přátelé mezi sebou nebudou doporučovat
něco,
s čím
nebyli
spokojeni
nebo
co
se
jim
nelíbilo). Proto je nesmírně důleţité, aby se lidé, kteří přijdou do styku s návštěvníkem, chovali profesionálně a vstřícně.
4.2. Současné formy propagace výstav TMB
Plán výstav a akcí Technického muzea v Brně je navrhován a
schvalován
v
průběhu
předcházejícího
kalendářního
roku.
Odborný pracovník muzea podá návrh na výstavu, která je, pokud ji vedení muzea schválí, zařazena do plánu akcí a výstav na následující rok. Jakmile je celý plán dokončený a schválený (většinou ke konci kalendářního roku), začíná jeho propagace. TMB
je
příspěvkovou
organizací
přímo
řízenou
Ministerstvem kultury České republiky, proto i jeho finanční moţnosti na propagaci jsou omezené. Muzeum tedy vyuţívá všech dostupných forem propagace. Současná propagace výstav a akcí TMB probíhá po několika liniích.
Její
hlavní
část
zajišťují
pracovníci
Oddělení
43
prezentace a práce s veřejností spolu s tiskovou mluvčí a garantem, případně spoluautorem, výstavy. O prostředcích na propagaci a reklamu rozhoduje ředitel Technického muzea v Brně, náměstek ředitele pro odbor vědy a techniky a vedoucí Oddělení prezentace a práce s veřejností, který
přerozděluje
přidělené
finance
na
konkrétní
formy
prezentace. Technické
muzeum
v Brně
na
propagaci
a
marketing
hospodařilo v letech 2008–2012 s částkou 250.000,- Kč. Nejdřív popíšu
formy
propagace
placené,
které
dále
rozdělím
na
propagaci průběţnou, pravidelně se opakující a jednorázovou. Stejným způsobem potom popíšu i formy propagace bezplatné.
4.2.1 Placené formy propagace V následujících
kapitolách
diplomová
práce
rozvádí
základní formy propagace běţně uţívané pro propagací stálých akcí a výstav, které pořádá Technické muzeum v Brně. Tyto akce se hradí z dlouhodobě plánovaného rozpočtu, kdy je kaţdé akci přidělena určena předem schválená částka.
4.2.1.1 Průběţné formy propagace a) Reklamní tramvaj Cena: 35.000,- Kč, platí se jen výroba folie, samotná reklamní plocha tramvaje je díky spolupráci s firmou SNIP a CO, kterou popisuji dále v textu, zdarma. Výhodou
této
propagace
je
zejména
její
„pohyblivost“.
Tramvaj jezdí většinou na linkách 12 a 13, tzn. z Juliánova, případně konečnou
Komárova
do
Klusáčkova,
Technologického coţ
parku,
znamená,
respektive ţe
na
projíţdí
nejfrekventovanějšími čtvrtěmi a částmi Brna, projíţdí přes
44
Hlavní uzlů
nádraţí v Brně.
a
Českou,
Na
druhou
dva
z nejvýznamnějších
stranu
je
ovšem
dopravních
nutné
počítat
s celkovou unaveností celé společnosti na tyto reklamní plochy a
přehlcení
občanů
reklamou,
která
na
ně
číhá
místech, proto ji často přejdou bez povšimnutí. tento
typ
reklamy
návštěvníků,
můţe
zejména
a
jistě
turistů.
i
zaujme
Nedá
se
na
Přesto však
určitou
na
všech
ni
skupinu
samozřejmě
spolehnout jako na jednu z nejdůleţitějších, můţeme ji však povaţovat za jednu z doplňkových forem.
b) Městský informační a orientační systém V Brně
je
touto
formou
propagováno
Technické muzeum v
Brně a ve Znojmě jeho externí památky Vodní mlýn ve Slupi a Areál čs. opevnění v Šatově. V současné době se jedná o vytvoření a umístnění stojanu městského
mobiliáře
s lcd
panelem
a
podrobnou
mapou
se
zajímavými místy dané lokality. Návštěvník po zadání číslice uslyší krátký spot a zhlédne fotografie konkrétního místa nebo krátké
video.
Můţe
zde
načíst
pomocí
QR
kódu
stránku
odkazující na památku.
c) Informačně orientační značení k externím památkám Technického muzea v Brně vytvořené firmou Urbania V roce 2008 proběhlo orientační značení všech památek ve správě
TMB.
dopravní
Byly
značkou
dlouhodobě
vytipovány IS
usiluje,
24b. aby
lokality,
„Česká
označení
které
centrála
budou
osazeny
cestovního
turistických
a
ruchu
kulturních
cílů bylo organickou součástí sluţeb pro turisty. V novelizaci zákona o provozu na pozemních komunikacích byly jiţ zahrnuty i dopravní značky umoţňující značení kulturních a
turistických
45
cílů. Ve Vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 30/2001 Sb;
kterou
se
provádějí
pravidla
provozu
na
pozemních
komunikacích, jsou kodifikovány i dopravní značky IS
23 –
Kulturní nebo turistický cíl – návěst, IS 24a a IS 24b – Kulturní nebo turistický cíl. Tím je otevřena moţnost označit významné kulturní a turistické cíle Česka jednotným způsobem na
standardní
evropské
úrovni.
Kodifikace
jasného
způsobu
značení rovněţ otvírá moţnost eliminovat dosavadní nezákonné a leckdy
i
nebezpečné
instalace,
amatérským způsobem vznikaly.“
které
dosud
chaoticky
a
19
d) Billboard před budovou TMB Firmě
Adma,
které
pozemek,
na
kterém
je
billboard
Technického muzea v Brně umístěn, patří, je vyplácena víceméně symbolická částka za jeho pronájem. Roční pronájem této plochy stojí 4000,-Kč.
4.2.1.2. Pravidelně se opakující a) Účast TMB na různých prezentačních akcích pořádaných Veletrhy Brno a.s. na základě Smlouvy o spolupráci, kde se obě strany zavazují k několika závazkům – Veletrhy Brno a.s. se mimo
jiné
zavazují
k tomu,
ţe
poskytnou
TMB
prostor
pro
výstavbu expozice na veletrhu za symbolickou cenu (cena za pronájem
se
pohybuje
kolem
3000,-Kč),
naproti
tomu
TMB
se
zavazuje zejména k tomu propagovat Veletrhy Brno a.s. jako svého
mediálního
partnera
a
propagovat
veletrh
Regiontour
v propagačních materiálech vydávaných TMB. Mezi 19
nejdůleţitější
prezentační
akce,
kterých
se
Cestovní ruch KJ kraj [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/cestovni-ruch/dokumenty-koncepce/Celkova-textova-cast--kraj_1.pdf
TMB
46
v lednu
pravidelně
turistických
účastní,
moţností
v
patří
regionech,
bezesporu
Regiontour,
veletrh
kde
muzeum
upozorňuje nejen na hlavní výstavy roku, ale i na kaţdoročně pořádané akce (např. Slavnosti chleba, Mladý těšanský kovář atd.)
či
na
Regiontouru
externí jsou
na
památky, stánku
které
TMB
o
má
ve
své
rozloze
správě.
150
m2
Na
zájemcům
rozdávány plány akcí a výstav na celý rok i informační letáky k jednotlivým výstavám, na nichţ je uveden název termín
konání,
upoutávkami
na
krátká
anotace
nejdůleţitější
a
grafické
výstavy
roku
výstavy,
zpracování. se
S
návštěvníci
mohou seznámit v několika vitrínách, kde jsou ukázky exponátů z výstavy. Návštěvnost
Regiontouru
se
v
posledních
letech
podle
oficiálních tiskových zpráv pohybuje okolo 28030 návštěvníků. Podobným způsobem spolupracuje TMB s Veletrhy Brno a.s. i na jiných prezentačních akcích, ale vzhledem k tomu, ţe pro něj mají menší význam i odezvu u veřejnosti neţ jiţ zmiňovaný Regiontour,
uvedu
je
zde
pouze
okrajově.
Jsou
to
např.
Autosalon, Modell Brno, Pro dítě a další. I zde si mohou návštěvníci Technického
prohlédnout muzea
v Brně
zajímavé a
vzít
exponáty si
z depozitářů
propagační
materiály.
Smlouva na spolupráci s Veletrhy Brno a.s. během těchto akcí je uzavírána kaţdý rok.
b) Tisk propagačních letáků TMB má k dispozici dva druhy propagačních letáků (tzv. skládanek).
Jedná
se
o propagaci
Expozic
TMB
a
Externích
památek. Kaţdá památka má svůj samostatný leták. Tyto jsou distribuovány v informačních centrech regionu, kde se památka nachází, dále pak na veletrzích a jiných propagačních akcích,
47
kterých se TMB účastní. Tisk těchto propagačních materiálů vyjde na rok na 15.000,- Kč.
c) Tisk kapesních kalendáříků Kalendáříky
jsou
navrhovány
grafikem
TMB,
realizace probíhá v externí tiskárně a jsou na nich
jejich většinou
propagovány nosné výstavy roku (na rok 2013 šlo například o výstavu Vynálezci a vynálezy) a vybrané externí památky a akce zde pořádané (pravidelně je tímto způsobem propagována akce Slavnosti chleba u národní kulturní památky Vodní mlýn ve Slupi). Celková roční suma za tisk 5000 kusů kalendáříků se pohybuje okolo 4500,- Kč. Kalendáříky mají „kouzelnou“ moc přitáhnout
velký
počet
lidí,
kteří
si
je
berou
i po
více
kusech. Nejčastější věta je „My jsme sběratelé, další kusy si bereme na výměnu s ostatními sběrateli“. V tomto případě se tedy kalendářík nestává jen roční záleţitostí, ale ţije svým dalším ţivotem na burzách a výměnných bazarech, čímţ slouţí ještě dlouhou dobu po ukončení své platnosti. Kalendářík je vděčný reklamní materiál i pro ty uţivatele, kteří si jej vloţí do peněţenky a denně pouţívají. Kaţdý den tak vidí logo TMB, které se jim chtě nechtě vrývá do paměti.
V roce 2009 mi bylo vedením TMB umoţněno vytvořit návrh vlastní minikampaně, kde jsem chtěl otestovat zpětnou vazbu tištěných forem letáků a kalendáříků a chtěl jsem návštěvníky nalákat
na
jeden
z
nejčastějších
nástrojů
pro
zvýšení
návštěvnosti tj. vstup do muzea a všech externích památek po dobu jednoho roku zdarma. Vstup byl podmíněn nákupem jedné vstupenky, druhá osoba dostala vstupenku stejné nebo niţší hodnoty
zdarma,
akce
byla
cílena
i
na
návštěvníky
z řad
48
studentů (nebyla omezena na zakoupení nezlevněné vstupenky). Místo jednoho druhu kalendáříku jsem tedy navrhl tuto volnou vstupenku,
kde
na
čelní
znázorněno 1+1 zdarma vstupenky
druhá
vytisknuty
hlavní
straně
bylo
a menším písmem
zdarma. akce
Na
a
druhé
výstavy,
výrazně
graficky
při zakoupení jedné
straně které
kartičky
v muzeu
byly
probíhaly
v průběhu roku 2009, platnost vstupenek byla celý rok 2009. Vstupenky byly natisknuty v nákladu 1000 ks. Vstupenka byla distribuována veletrhu
zejména
cestovního
Regiontouru,
kde
začátkem ruchu
bylo
za
a
první
ledna
2009
krajů dva
na
v České
dny
akce,
největším republice které
jsou
vyhrazeny pro odbornou veřejnost, rozdáno 200 kusů a v dalších dvou dnech, kdy je otevřeno pro širokou veřejnost, cca 750 kusů.
Později
byly
vstupenky
rozdávány
v měsíci
březnu
na
veletrhu Pro dítě. Vstupenky, které zůstaly po Regiontouru nevyuţity, a vstupenky, které se vrátily v průběhu ledna a února, byly dány dále do oběhu a opětovně distribuovány na dalších
akcích.
Zájemcům
o
vstupenku
zaměstnanci
TMB
vysvětlili, jak, kde a kdy mohou vstupenku vyuţít, a dostali i krátký výklad o právě probíhajících či chystaných výstavách v Technickém muzeu v Brně. I přes velký zájem o tyto vstupenky byly výsledky velice slabé, celá akce po vyhodnocení skončila fiaskem. muzea
V lednu
s touto
(bezprostředně vstupenkou
20
po
Regiontouru)
návštěvníků,
v
přišlo
do
únoru
15
návštěvníků, v březnu (po akci na Veletrzích Brno, a.s. Pro dítě) 9 návštěvníků, dále v průběhu roku cca 45 návštěvníků. Z celkového počtu 1000 rozdaných vstupenek se jich tak vrátilo pouze 80, coţ je pouhých 8%. Návratnost akce tedy byla velice zanedbatelná
a
ukázalo
se,
ţe
největší
dopad
mělo
přímé
oslovení a nalákání návštěvníků při akci Regiontour. Nemá tedy
49
moc smysl „slepě“ rozdávat slevové vstupenky, lepší je přímé oslovení a nalákání návštěvníka, upozornění na zajímavé akce nebo
výstavy.
V tom
případě
je
větší
pravděpodobnost,
ţe
návštěvník do muzea opravdu přijde. Ten, kdo si vstupenku schová do peněţenky, aţ nebude mít někdy co dělat, ţe přijde do muzea, nebo ten, kdo návštěvu odloţí na později, se jiţ zřejmě nevrátí. Nejdříve si myslí, ţe vstupenku vyuţije, po čase
na
ni
zapomene
a
nedostane
se
do
jeho
priorit,
volnočasové aktivity hledá jinde a jinak. Je proto tedy nutné nejprve návštěvníka zaujmout k návštěvě, probudit v něm chuť k návštěvě
muzea
vstupenku,
která
skutečně
a
teprve
ještě
navštívit.
víc
Podpořit
poté
mu
podpoří zájemce
nabídnout
jeho
slevovou
motivaci
k návštěvě
muzeum
muzea
je
hlavním cílem pracovníků TMB, kteří pracují na stánku během jakékoliv prezentační akce. Zde opět ve významné míře vstupuje do hry jiţ zmíněný sociální marketing. V dnešní uspěchané době kaţdý z nás touţí po lidském přístupu, letáky a slevové akce se na nás valí ze všech stran, nejdůleţitějším „přesvědčovacím a propagačním materiálem“ tak stále zůstává lidské slovo.
d) Realizace kampaně zhotovitelem Metropolis live, s.r.o. Jedná se o placenou formu prezentace na základě smlouvy, která je uzavíraná na konkrétní kampaň s časovým omezením, kdy se TMB s Metropolis live, s.r.o. dohodly na zveřejnění inzerce zejména velkých výstav apod. (v posledních letech šlo např. o znovuotevření Technické herny nebo výstavy Jak se rodí panenky či Vynálezci a vynálezy). Metropolis live, s.r.o. zveřejňuje inzerát TMB o rozměrech 68 x 88 mm, přičemţ poskytuje TMB 70% slevu za tuto sluţbu, celková cena jedné takové kampaně tedy stojí 1800,- Kč.
50
f) Muzejní noc Zvláštním fenoménem v celkové propagaci Technického muzea v Brně je Muzejní noc. Při prvním ročníku v roce 2005 si TMB mimo
oficiální
tiskoviny
zadalo
tisk
4500
ks
letáků
s
programem a propagací Muzejní noci v TMB. Při prvním ročníku nebyly vyvolá. všech
známy
ţádné
Výsledek
odhady
ani
byl
jistě
se
stály
institucí
pro
to
jakou
mnohé
dlouhé
účast
Muzejní
překvapením,
fronty
a
noc
téměř
na
u
některé
návštěvníky se ani nedostalo. Přesto se situace opakuje kaţdý rok
a
lidé
stále
chodí,
i
kdyţ
vědí
o frontách,
dlouhém
čekání, často i nemoţnosti dostat se do některých expozic, případně do muzea vůbec a dalších negativních dopadech. Během Muzejní
noci
je
pro
návštěvníky
Technického
muzea
v Brně
vytvořen bohatý kulturní a doprovodný program, čekají je zde oţivené
expozice,
krátká
divadelní
představení,
v Uličce
řemesel hraje flašinetář, na nádvoří muzea je pro návštěvníky přichystáno občerstvení, bývá zde i horkovzdušný balón a mnohá další lákadla a překvapení. Celkový rozpočet na Muzejní noc v Technickém muzeu v Brně je 150.000,-Kč. Jde tedy o to, jak fenomén Muzejní noci přenést i do propagace v průběhu roku. Asi by se to nedalo provést v takovém měřítku a rozsahu jako při zmiňované Muzejní noci, vhodným nasměrováním a zaměřením výstav a vhodně zvolenou formou propagace by se k ní však alespoň přiblíţit jistě dalo.
4.2.1.3. Jednorázové formy propagace a) PASEO Group Spolupráce
probíhá
propagačních
sluţeb
na na
základě
portálech
Smlouvy PASEO
Group
o poskytnutí –
předmětem
51
smlouvy jsou reklamní sluţby na portálech skupiny PASEO Group, coţ
znamená
prezentaci
na
těchto
portálech:
Vyletnik.cz,
rodinnevylety.cz, tipynavylet.cz, cestujeme.cz, kdykde.cz. Firma PASEO Group poskytuje TMB 50%slevu na tyto sluţby, celková cena tedy je 3985,- Kč. Smlouva je platná na jeden rok od 1. 5. 2012 do 1. 5. 2013. Formu propagace na internetu můţeme v dnešní době povaţovat za jednu z nejdůleţitějších a nejúčinnějších. Většina dnešního ţivota uţ se odehrává právě na internetu nebo na sociálních sítích, proto i muzeum, pokud chce přitáhnout návštěvníky, musí být na internetu „přítomno“. Tato forma propagace má jednu velkou výhodu, a to tu, ţe si ho zde
vyhledají
pouze
skuteční
zájemci.
Navíc
je
to
nejpohodlnější způsob pro dnešní, jiţ zpohodlnělou, generaci, která chce všechno dělat z domova. Lidé si tak mohou doma naplánovat cíle svojí cesty a na internetu se dozví všechny potřebné údaje.
b) Spolupráce s firmou Mediatel Tato forma propagace byla ukončena ke konci roku 2012 a dále
uţ
nebyla
prodlouţena.
Jednalo
se
o
zveřejnění
kontaktních údajů v internetové verzi Zlatých stránek, nicméně byla vedením TMB vyhodnocena jako neúčinná, protoţe přes tento portál uţ si takřka ţádný potenciální zákazník TMB informace a kontakty nevyhledává.
4.3.1 Bezplatné formy prezentace
Jedná se o prezentační formy, které jsou ze své zásady poskytovány
zdarma,
nebo
sponzorskými příspěvky.
jsou
plně
či
částečně
pokryty
52
4.3.1.1. Bezplatné průběţné formy propagace a) Webové stránky a internet K
hlavním
internet netvoří
a
informačním
webové
stránky
výjimku.
Na
www.technicalmuseum.cz
zdrojům a
ani
v
dnešní
Technické
jeho
době
muzeum
webových
rozčleněných
do
patří v
Brně
stránkách
několika
kategorií
a
podkategorií se mohou návštěvníci seznámit nejen s Technickým muzeem v Brně, vstupným, otevírací dobou, stálými expozicemi nebo
externími
památkami,
jeho
historií,
organizační
strukturou, ale také s plánem akcí a výstav na celý rok, včetně podrobností k plánovaným či právě probíhajícím akcím a výstavám.
Informace
o plánované
výstavě
se
na
webových
stránkách objevuje přibliţně 2 měsíce před jejím zahájením a je postupně upřesňována a doplňována. Webové stránky TMB www.technicalmuseum.cz mají 9 sekcí, kaţdá sekce je rozdělena do několika dalších podsekcí. Celkově jsou stránky řazeny logicky a přehledně, přesto je zde několik zásadních nedostatků, díky kterým si náhodný návštěvník nemusí o TMB udělat zrovna nejlepší názor. Za nejdůleţitější a nejmarkantnější nedostatek povaţuji nepřehlednou a zejména neaktuální úvodní stránku, na které je velké mnoţství informací a návštěvník se na ní tedy těţko orientuje. Jsou zde zastaralé informace, které sem rozhodně nepatří.
Ještě
25.
3.
2013
byla
např.
na
úvodní
stránce
umístěna pozvánka na vernisáţ, která se konala 11. 3. 2013. Tato
informace
by
tak
spíš
patřila
do
archivu
a
ne
mezi
novinky na první stránce. Některé články na úvodní stránce bývají někdy i dva roky, coţ rozhodně není pro muzeum moc dobrá reklama. Ještě v březnu 2013 se zde návštěvník jako
53
horkou novinku s vykřičníkem mohl dozvědět o plánu výstav a akcí na rok 2012, ovšem ten aktuální na rok 2013 se dozví aţ v kategorii Akce a výstavy. I tato kategorie je ovšem zastaralá, jsou sem pouze přidávány nové a nové články, starší nejsou mazány
ani
přeřazovány
do
kategorie
Archiv,
takţe
i tato
kategorie se postupem času stává nepřehlednou. Pozitivně která
se
bych
nachází
ohodnotil
přímo
na
podkategorií
úvodní
Tiskové
stránce,
tak
zprávy,
aby
si
je
novináři mohli snadno najít a nemuseli je sloţitě hledat, čímţ by mohli ztratit zájem o výstavě napsat článek.
b) Propagace na cizích webových stránkách Kromě
vlastních
webových
stránek
je
TMB
prezentováno
i na jiných portálech, které se zabývají především trávením volného
času,
případně
zajímavými
turistickými
cíli.
Tato
prezentace je bezplatná, portály zde TMB prezentují, protoţe ho povaţují za jeden z důleţitých a zajímavých výletních cílů v Jihomoravském kraji. Jsou to např.: Top výletní cíle jiţní Moravy: http://www.vyletnicile.cz/cz/muzea-a-vystavy/?id=18 Kudy z nudy: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Technicke-muzeum-v-Brne.aspx Informuji.cz: http://www.informuji.cz/objekt/430technicke-muzeum-v-brne/ virtualtravel.cz: http://www.virtualtravel.cz/brno/technicke-muzeum-v-brne.html kdykde.cz: http://vystavy.kdykde.cz/technika/jihomoravsky/1117___technick e-muzeum-v-brne.
54
c) Reklamní plochy na plotě před budovou muzea TMB má před svou budovou cca 120 metrů plotu, na kterých jsou
umístěné
bannery
k jednotlivým
výstavám
nebo
akcím
pořádaným v muzeu nebo na jeho externích památkách. Technické muzeum v Brně se nachází v Králově Poli na trase tramvaje č. 12, reklamy tak můţe vidět mnoho studentů VŠ a zaměstnanců firem z Technologického parku (za konečnou stanicí tramvaje č. 12 jsou fakulty Vysokého učení technického a vysokoškolské koleje).
d) Karta mládeţe EURO 26 Sdruţení
karet
mládeţe
se
touto
smlouvou
zavazuje
propagovat bezplatně Technické muzeum v Brně v katalogu Karet mládeţe
a
Technické
dalších muzeum
informačních
v Brně
se
na
materiálech oplátku
Karet
zavazuje
mládeţe,
poskytnout
drţitelům Karty mládeţe 20% slevu na vstupenku do Technického muzea
v Brně
nebo
jeho
externích
památek.
poskytováno na základě smlouvy o spolupráci.
Toto
plnění
je
55
4.3.1.2. Pravidelně se opakující prezentace a)
TMB
pravidelně
zveřejňovalo
aktuální
plán
výstav a
akcí na příslušný měsíc v kulturních měsíčnících Kult (měsíční náklad cca 15000 ks), Metropolis (měsíční náklad cca 50000 ks) a Kam v Brně za kulturou (měsíční náklad cca 20000 ks) na základě
smlouvy,
respektive
celoroční
objednávky.
Byly
zde
vyjmenovány expozice TMB, v sezóně (tj. od dubna do října) externí památky TMB, otevírací doba a aktuální akce a výstavy na konkrétní měsíc. Text zabral cca 1/8 stránky A5, celková suma za prezentaci v těchto měsíčnících dosahovala 6.000,- Kč. V
roce
2010
anketa:
byla
„Odkud
návštěvníků
na
jste
jako
webových se
hlavní
stránkách
dozvěděli informační
o
muzea
TMB?“,
zdroj
zveřejněna
kde
uvedla
většina internet,
pouze zanedbatelné mnoţství návštěvníků uvedlo, ţe se o muzeu dozvěděli v těchto periodikách. I na základě těchto výsledků se vedení TMB rozhodlo ke konci roku 2012 placenou inzerci zrušit,
smlouvy,
respektive
objednávky
nebyly
obnoveny.
Do
redakcí tak jsou sice stále zasílány aktuální programy, není však
zaručeno,
Jedinou
zda
placenou
se
zde
inzercí
a
výčet to
expozic v
a
měsíčníku
výstav
objeví.
Metropolis
je
upoutávka na výstavu nebo na akci jako tip, jak jsem uvedl výše.
b)
Dále
jsou
plány
výstav
a
akcí
na
aktuální
měsíc
zasílány místním deníkům či občasníkům, které o program TMB projevily zájem. Mezi ně patří např. Brněnský deník (denní náklad cca 111000 ks), Královopolské listy (měsíční náklad cca 15000 ks), časopis Brněnsko (měsíční náklad cca min. 60000 ks) a
další.
Redaktoři
těchto
deníků
si
plán
sice
vyţádali,
nicméně stejně jako teď uţ u Kultu, Kamu a Metropolisu je
56
propagace neplacená a záleţí tedy pouze na nich, zda plán uveřejní nebo ne.
c) Spolupráce s firmou SNIP a CO řešena
formou
smlouvy
o
spolupráci
- tato spolupráce je
a
je
řešena
barterovým
obchodem. Smlouva je opakovaně uzavírána na jeden kalendářní rok a vymezuje oběma stranám určité povinnosti a plnění vůči straně druhé. Ze strany firmy SNIP a CO je TMB zajištěno mj. umístit ve vozidlech MHD kaţdoročně cca 500 kusů letáků, čehoţ muzeum většinou vyuţívá na 3 svoje výstavy, vţdy o počtu cca 170 kusů. Letáky jsou do vozidel MHD umístěny asi měsíc před plánovaným začátkem výstavy a odstraněny po jejím ukončení. Dále SNIP a CO zajišťuje Technickému muzeu v Brně, jak jsem zmínil
výše,
polep
tramvaje,
kdy
si
TMB
zajistí
pouze
polepovou fólii, reklamní plocha je zdarma. Hlavní povinností TMB vůči firmě SNIP a CO na základě této smlouvy potom je prezentovat firmu SNIP a CO při vhodných příleţitostech jako svého reklamního a mediálního partnera (zejména na programech, plakátech, oficiálních vystoupeních apod.)
d) reklamou
Předváděcí –
během
jízdy kaţdé
historických větší
akce,
vozidel
s umístěnou
jejímţ
je
muzeum
pořadatelem nebo spolupořadatelem, vyjíţdí na své předváděcí jízdy i historická vozidla z technických sbírek muzea, coţ je samo o sobě reklamou pro muzeum, navíc mívají na sobě často přilepenou reklamu na další akci nebo výstavu.
e)
Terinvest,
spol.
s r.o.
–
smlouva
o
vzájemné
spolupráci – tato smlouva zajišťuje Technickému muzeu v Brně účast na veletrhu AMPER 2012 pořádaném na Veletrzích Brno,
57
a.s., 50 m2 výstavní plochy, uveřejnění reklamního banneru na web
www.amper.cz,
uveřejnění
loga
TMB
na
vstupenkách,
voucherech a materiálech k veletrhu, Technické muzeum v Brně se zavazuje uveřejnit reklamní banner na svých internetových stránkách, poskytnout bezplatně 20 vstupenek do Technického muzea
v Brně
a
prezentovat
veletrh
AMPER
návštěvníkům
Technického muzea v Brně
f) V časopisu 100+1 vychází inzerát TMB na ¼ strany, na druhou
stranu
časopis
má
před
budovou
TMB
umístěný
svůj
reklamní banner.
g) V rádiích Krokodýl a Kiss Hády se přehrává reklamní spot na výstavu nebo akci a rádia po dobu konání těchto akcí mají v muzeu umístěn reklamní poutač.
h)
Facebook,
Twitter
a
jiné
sociální
sítě
obecně
se
v poslední době stávají hlavním komunikačním prostředkem a tím se zároveň stávají i jedním z nejúčinnějších forem propagace a reklamy, kdy upozorňují na nové akce a výstavy a jeden odkaz můţe sdílet velké mnoţství lidí.
4.3.1.3. Jednorázové formy prezentace a) Domino team – vzájemná spolupráce na základě smlouvy o propagaci produktů – firma Domino team, s.r.o. se zavazuje propagovat Technické muzeum v Brně ve své informační broţuře, povinností
Technického
muzea
v Brně
potom
je
poskytnout
návštěvníkům s informační broţurou slevu 50% na vstupném tak, ţe jednu vstupenku si návštěvník zakoupí a druhou, stejné nebo niţší
hodnoty,
dostane
zdarma.
Kaţdá
informační
broţura
58
obsahuje 20 slevových kuponů. Platnost smlouvy, stejně jako platnost broţury byla od 1. 6. 2011 do 1. 6. 2012. Celková návštěvnost na tuto vstupenku byla 412 návštěvníků s volnou vstupenkou, tedy 824 návštěvníků celkově.
b) Mamasleva, s.r.o. (smlouva o spolupráci) - platnost smlouvy na školní prázdniny 2011 – Mamasleva, s.r.o. se v této zavazuje
k propagaci
Technického
muzea
v Brně
na
webu
mamaslevy.cz, Technické muzeum v Brně se na oplátku zavazuje k tomu
poskytnout
drţitelům
voucheru
z tohoto
webu
jednu
dospělou vstupenku do Technického muzea v Brně zdarma. Akci vyuţilo za měsíc trvání poměrně velké mnoţství lidí (480). Menším
problémem
bylo
vyúčtování
celé
akce,
provozovatel
Mamaslevy si z kaţdého zakoupeného voucheru inkasoval 18%, tj. 9,- Kč z 50korunové ceny vstupenky.
c) Rozhlas a rádio - pozvánka na tiskovou konferenci a vernisáţ je zasílaná mimo jiné i do brněnských rádií a Českého rozhlasu.
Jednou
za
čas
si
redaktorka
ČR2
pozve
tiskovou
mluvčí a kurátora výstavy do vysílání a udělá s nimi o výstavě nebo akci rozhovor. Není to pravidelně (často se tak stane v případě, ţe jim vypadne nějaký host), nicméně aspoň se občas o muzeu mluví i v rádiu.
d) Televizní vysílání - o vernisáţích se čas od času můţeme dozvědět i z televize, zejména z regionální televize (Týden v regionech). Technické muzeum v Brně se jiţ několikrát dostalo ať uţ s výstavou nebo akcí na externí památce do pořadu Toulavá kamera. Tento pořad má velkou sledovanost a lidé se podle něj často rozhodují, kde a jak budou trávit
59
volný
čas.
Na
televizní
pořad
navazuje
i
úspěšné
kniţní
vydání.
e)
Propagace
vernisáţí
-
Důleţitým
bodem
propagace
výstavy je její vernisáţ, která probíhá v TMB vţdy v zavírací den, tedy v pondělí, a mohou se jí zúčastnit pouze zaměstnanci muzea, pozvaní hosté a novináři. Asi 3 týdny před vernisáţí jsou těmto významným hostům rozesílány pozvánky na vernisáţ, které
vytváří
grafik
TMB
spolu
s plakáty
a
ostatními
tiskovinami k výstavě a které platí vţdy pro 2 osoby. Pozvánek na vernisáţ je rozesláno asi 150 kusů a do seznamu zvaných patří zejména ředitelé a zástupci mediálních partnerů TMB, zástupci města Brna a Jihomoravského kraje, starostové obcí, ve kterých se nachází externí památky ve správě Technického muzea
v Brně,
významné
osobnosti
našeho
kraje,
hejtman
Jihomoravského kraje, primátor města Brna, starosta MČ Královo Pole, zástupci brněnských vysokých škol, zástupci Brněnského kulturního centra, generální ředitel DPMB, ředitelé brněnských muzeí
a
divadel,
bývalí
zaměstnanci
TMB
a
mnozí
další.
Vernisáţe se účastní cca 100-150 osob a asi 15 novinářů. Vzhledem k tomu, ţe důleţitou součástí propagace výstav nejen v Technickém muzeu v Brně je propagace v masmédiích, i TMB se snaţí udrţovat s novináři dobré styky. Asi 3 týdny aţ 14 dní před vernisáţí je novinářům ze seznamu, který je na prezentačním oddělení vytvořený uţ několik tisková
zpráva
k výstavě
nebo
akci
s
let, rozeslána termínem
tiskové
konference a vernisáţe (tisková konference bývá zpravidla 1-2 hodiny před vernisáţí). Novináři s novinářským průkazem mají umoţněný vstup do muzea, kam je jinak během vernisáţe vstup pro veřejnost zakázán (vernisáţe se smí účastnit pouze pozvaní
60
hosté). Za TMB se tiskové konference účastní tisková mluvčí, garant
výstavy
s veřejností,
a
pracovník
který
má
na
oddělení
starosti
prezentace
komunikaci
a
práce
s novináři.
Novinářům je zde opět předána tisková zpráva, tisková mluvčí a garant výstavy představí výstavu, motivy k jejímu vytvoření, termín konání (přestoţe se můţe ještě operativně upravit podle zájmu návštěvníků), zodpoví otázky novinářů, kteří pak mají moţnost
výstavu
si
prohlédnout
a
nafotit,
dřív
neţ
bude
otevřena pro ostatní hosty vernisáţe. Tiskové konference se zpravidla účastní 10 aţ 15 novinářů. Jako
velkou
s novináři
slabinu
viděl
téměř
bych nulovou
v dosavadní zpětnou
komunikaci
vazbu.
Články
v novinách nebo na internetu o vernisáţi se pracovníci TMB dozvídají
víceméně
náhodně.
Proto
bych
se
jako
jeden
z hlavních cílů snaţil zlepšit tuto zpětnou vazbu a mezeru v komunikaci, coţ je pro prezentaci a propagaci muzea bezpochyby také důleţité.
Jak přesně probíhá propagace výstav v Technickém muzeu v Brně, budu dokumentovat na jednom konkrétním příkladu, a to na výstavě
s názvem
Vynálezci
a
vynálezy,
která
byla
v TMB
otevřena pro veřejnost 18. 12. 2012 a bude probíhat aţ do konce roku 2013.
Název výstavy: Vynálezci a vynálezy Termín konání: 18. 12. 2012 – 31. 12. 2013 Tisková konference: 17. 12. 2012 v 15.00 hod. Vernisáţ: 17. 12. 2012 v 17.00 hod. Garant výstavy: Ing. Ivo Hubr
61
Propagace
výstavy
pro
Technické
muzeum
v Brně
začalo
mnohem dřív, neţ se informace o ní dostala na veřejnost. Ke konci
roku
2011
byly
grafikem
TMB
navrţeny
a
v externí
tiskárně natištěny kapesní kalendáříky, v TMB byly natištěny informační letáky k výstavě a celoroční plány akcí a výstav TMB
na
rok
2012
(kde
je
výstava
Vynálezci
a
vynálezy
samozřejmě zahrnuta), které byly v hojné míře rozdávány na veletrhu
Regiontour
2012,
kde
měli
návštěvníci
moţnost
seznámit se i s několika vybranými exponáty z výstavy. TMB zde mělo stánek o rozloze 150 m2 a celková návštěvnost Regiontouru 2012 byla podle oficiální tiskové zprávy 28030 návštěvníků. Současně webové
byly
základní
stránky
informace
muzea
o
výstavě
umístěny
www.technicalmuseum.cz,
i
kde
na
byly
informace postupně zpřesňovány a doplňovány. V měsíci prosinci 2012 bylo umístěno 150 kusů letáků formátu A4 v dopravních prostředcích MHD (v rámci výše zmíněné Smlouvy o spolupráci s firmou SNIP a CO). Letáky budou v MHD umístěny aţ do konce dubna 2013. Dále byla reklama k výstavě umístěna na venkovní stranu tramvají 10 velkoplošných polepů (v rámci téţe Smlouvy s firmou SNIP a CO). Podobně jako na veletrhu Regiontour byla výstava prezentována společně s dalšími akcemi a výstavami TMB na veletrzích Pro dítě a Autosalon 2012. V měsíci prosinci byly do měsíčníku Kult, Kam v Brně za kulturou, Metropolis, rozeslány
aktuální
plány
výstav
a
akcí
na
aktuální
měsíc
(měsíční náklady viz výše). Týden před vernisáţí, tzn. 10. 12. 2012,
byla
novinářům
rozeslána
tisková
zpráva
k výstavě
společně s pozvánkou na tiskovou konferenci a vernisáţ muzea (ze
40
pozvaných
se
tiskové
konference
zúčastnilo
15
novinářů), současně byla tisková zpráva umístěna na webové stránky muzea. V listopadu byla informace o výstavě umístěna
62
na plot před budovou muzea. Kaţdá
výstava
probíhající
v TMB
je
propagována
a
prezentována nejen před jejím zahájením, ale i během jejího konání.
63
5. Návštěvnost TMB
V této
částí
diplomové
práce
je
popsán
vztah
muzeí
k návštěvníkům a změny v jejich vzájemném chování v průběhu času. Je zde popsán a zhodnocen i výzkum, provedený v terénu mezi
návštěvníky.
Výsledky
slouţí
k vytvoření
programů
pro
dané cílové skupiny.
5.1. Návštěvník a muzeum
Počátky vztahu muzea a návštěvníka můţeme hledat jiţ ve starověkém
Řecku
prezentovány. chrámových také
a
kdy
Ve středověku
pokladů,
ostatků
Římě,
potom
relikvií,
svatých.
Ve
uţ
byly
šlo
s tím
sbírky
převáţně
spojených
středověku
ještě
záměrně o
sbírky
relikviářů
nešlo
o
a
masovou
záleţitost pro všechny vrstvy společnosti, protoţe tyto sbírky byly
prezentovány
potom
nastává
začínají
pouze
v období
zapojovat
i
vybraným
jedincům.
renesance, lidé,
kteří
kdy
se
nebyli
Určité do
uvolnění
sběratelství
panovníky
nebo
vysokými šlechtici. Sbírky jsou v této době budovány i pro výukové účely. Byly prezentovány neznámé věci a lidé tak mohli obdivovat nově
objevené
světy
nebo
věci
denní
potřeby.
Mluví
o sbírkách teatrum mundi jak psal Samuel Quicchenberg
zde 20
ve
svém díle (Kniha Samuela Quicchenberga Inscritiones vel tituli theatri amplissimi vydaná v r. 1565 v Mnichově je povaţována
20
HOLMAN, Pavel. Dějiny muzejního výstavnictví a pokusy o zapojení návštěvníka. In Hovory v muzeu. Sborník příspěvků muzeologického semináře/ 29. – 30. 5. 1997/. Hodonín : Masarykovo muzeum v Hodoníně, 1997, s. 5 – 9.
64
za nejstarší teoretickou práci o sběratelství). Quichenberg působil
jako
dvorní
lékař
a
lékárník
na
dvoře
bavorských
vládců. Toto dílo je návodem jak sbírat a vytvářet sbírku, která měla představovat zmenšeninu světa. Quicchenberg také předpokládal takto
zpřístupnění
zprostředkováno
sbírek
poznání
zájemcům, toho,
co
kterým by
mělo
jinak
být
vidět
nemohli.21 V té době tedy muzeum fungovalo jako posel nových zpráv v kontrastu s dneškem, kdy je chápáno jako něco, kam se jdeme podívat na staré věci (z laické veřejnosti téměř nikdo neví, ţe muzeum funguje nebo lépe by mělo fungovat jako dokumentátor současnosti). V renesanci uţ také můţeme hovořit o návštěvě muzea jako o nástroji pro lidskou potěchu. První muzea určitě nebyla
veřejnosti
nakloněna
a
neměla
dveře
otevřené
pro
všechny. „S výjimkou některých soukromých sbírek se muzea v Čechách i dalších zemích v průběhu 19. století konstituovala jako
forma
veřejného
prostoru,
teoreticky
otevřeného
pro
kaţdého. Ve skutečnosti ovšem mnohá z nich prostřednictvím omezené otevírací doby či různých systémů návštěvních řádů a regulí
úmyslně
či
neúmyslně
vytvářela
efektivní
bariéry,
omezující širokým vrstvám přístup k jim spravovaným sbírkám a způsoby jejich vyuţití“
22
I proto donedávna přetrvávalo dogma, ţe návštěvník je zde pro muzeum a ne naopak, coţ se v dnešní době začíná měnit a muzea nabízejí svou přívětivější a otevřenou tvář. Kesner označuje toto dědictví za „břímě vlastní tradice a
21
HOLMAN, Pavel. Otázky dnešního výstavnictví. In Muzejní výstavní tvorba. Sborník přednášek ze semináře 26. – 27. 6. 2007. Hodonín : Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2008, s. 17 – 23. 22 KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada Publishing, 2005, s. 97.
65
institucionální kultury“, ve které se „ideály demokratizace přístupu,
otevřenosti
a
sluţby
pro
širokou
veřejnost
vţdy
sráţely s prvky exkluzivity a uzavřenosti. Tato historická zátěţ
generického
zakořeněná
ve
nezájmu
vnitřní
o
svého
kultuře
návštěvníka,
sbírkových
hluboce
institucí
i
v
postojích mnoha ředitelů a kurátorů, je hlavním důvodem toho, proč i dnes zájem mnoha muzeí o veřejnost zůstává spíše na povrchu a nepřekračuje podobu rétoriky. Poznání, ţe muzeum je formou veřejné sluţby, tedy umístění návštěvníka do centra zájmu, představuje totiţ ve sféře kulturního dědictví v pravém slova smyslu fundamentální krok proměny filozofie a stereotypů myšlení a jednání.“
23
Po dlouhou dobu zde zůstalo zakořeněno to, ţe návštěva muzea je výsadou, nikoliv právem, proto se nemůţeme divit, ţe tento obraz muzea nešel změnit ze dne na den. Zejména v druhé polovině 20. století se pohled na návštěvníka začíná měnit a muzeum
se
mu
snaţí
vycházet
vstříc.
Do
popředí
začíná
vystupovat vzdělávací role muzeí, díky tomu do muzea začíná příliv
nového
„stále
ještě
návštěvníka můţeme
-
dítěte.
navštívit
muzea,
Ale
na
která
druhou jakoby
stranu vypadla
z 19. století a na druhé straně existují instituce, které zase předběhly dobu a patří vlastně do století jedenadvacátého“
24
V 60. letech 20. století také vystupují nové poţadavky na muzea,
nemají
být
pouze
uchovateli
hodnot,
ale
mají
se
především podílet na výchově, být centry setkávání a aktivit. Vznikají nové směry muzejnictví, které jsou ve své podstatě zakládány 23
dle
aktuálních
poţadavků
společnosti:
komunitní
Tamtéţ, s. 97. HOLMAN, Pavel. Dějiny muzejního výstavnictví a pokusy o zapojení návštěvníka. In Hovory v muzeu. Sborník příspěvků muzeologického semináře/ 29. – 30. 5. 1997/. Hodonín: Masarykovo muzeum v Hodoníně, 1997, s. 9. 24
66
muzea, muzea sousedství, ekomuzea, dětská muzea. Komunitní
muzea
fungují
zejména
jako
centra
veřejného
dění v rámci určité společnosti, jedním z hlavních cílů je samotné zachování identity a kultury dané komunity. Z anglického označení „neighbourhood museums“ muzea
vznikla,
aby
napomohla
vzájemnému
souţití
25
a
– tato poznání
rozdílných kultur a ras. Jedná se v podstatě o muzea minorit. Prvním
bylo
Anacostia
museum
ve
Washingtonu
(dnes
součást
jedinečné
ţivotní
Smithsonian Institution) - muzeum Afroameričanů. Cílem
ekomuzeí
bylo
zachovat
určité
prostředí člověka, ale také nějakou komunitu, zvyky apod. Přestoţe v muzeích postupně docházelo k prodluţování otevírací doby, lze říci, ţe po valnou část 20. století byli ve většině muzeí
návštěvníci
spíše
trpěni,
často
s nevysloveným
předpokladem, ţe exponáty je před nimi třeba chránit. Odborné a vědecké zpracování sbírek mělo jednoznačnou přednost před sluţbou veřejnosti. Podobně
charakterizuje
tuto
situaci
Josef
Beneš:
„Pasivita ve vztahu k veřejnosti byla znakem muzea minulosti, které
vyhlásilo
návštěvní
hodiny,
prodávalo
vstupenky,
zajistilo dozor ve sbírkách a řadou tabulek s různými zákazy a příkazy dávalo návštěvníkům najevo, ţe je jím jako vetřelcem obtěţováno ve své (pochybné) vznešenosti a opuštěnosti.“
26
Muzea začínají měnit svoje chování „v centru pozornosti se namísto exponátů ocitá návštěvník a jeho postavení vůči
25
Z anglického označení „neighbourhood museums“ – tato muzea vznikla, aby napomohla vzájemnému soužití a poznání rozdílných kultur a ras. Jedná se v podstatě o muzea minorit. Prvním bylo Anacostia museum ve Washingtonu (dnes součást Smithsonian Institution) 26 BENEŠ, Josef. Muzeum a výchova. 1980, s. 256.
67
muzeu doznává podstatné proměny. Návštěvník jiţ nemá být jen mlčenlivým hostem, ale má svá práva.“ A
tak
by
to
být
mělo,
27
protoţe
pokud
se
podíváme
na
financování muzeí, je více neţ zřejmé, ţe muzea jsou z téměř 70 procent placena z veřejných financí. Právě proto by tedy měla pohlíţet na návštěvníka pozitivně. „Muzea
jsou
instituce,
které
slouţí
veřejnosti
a
jako
takové se často trápí otázkou, proč ţe je veřejnost opomíjí a proč vlastně nejsou středobodem jejího ţivota. Mnohá muzea, muzeologové,
muzejní
asociace,
zřizovatelé
muzeí
a
ministerstva kultury na celém světě se snaţí existenci muzeí obhájit vůči veřejnosti politikou rozšiřování sluţeb, ţivostí a interaktivitou jejich výrazu, obsahovým bohatstvím jejich expozic
a
výstav,
politikou
marketingu
a
efektivního
managementu. Tak se na straně jedné stará a kamenná muzea znovu a znovu nutí rozpohybovat své ztuhlé kosti a klouby a poskytnout veřejnosti nové a nové záţitky a na straně druhé veřejnost sama, moţná právě inspirována úspěchem této politiky a
moţná
také
proto,
ţe
muzeální
vztah
ke
skutečnosti
je
lidstvu vlastní, zakládá muzea další, která po čase stárnou, kornatí
a
klouby.“
28
znovu
a
znovu
rozpohybovávají
zatuhlé
kosti
a
KESNER Ladislav. Muzeum umění v digitální době: Vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha : Argo – Národní galerie, 2000, s. 59. 28 FIALOVÁ, Dagmar. Několikerá zastavení muzejně výstavního tvůrce na cestě za moderními výstavními trendy. In Muzejní výstavní tvorba. Sborník přednášek ze semináře 26. – 27. 6. 2007. Hodonín: Masarykovo muzeum v Hodoníně, 2008, s. 12. 27
68
5.2.
Návštěvnost
TMB
v letech
2008
–
2012
a
profil
návštěvníků TMB V následující
kapitole
zmapuji
návštěvnost
Technického
muzea v Brně a to pouze hlavní budovu muzea na Purkyňově ulici v Brně-Králově muzeum
ve
své
Poli,
vynechám
správě.
Je
zde
zde
externí
popsána
památky
návštěvnost
jeţ
má
během
posledních pěti let od roku 2008 do roku 2012. Dále zde popíšu a přiblíţím profil návštěvníků TMB, coţ je pro snahu o zvýšení zájmu o návštěvu v TMB, potaţmo zvýšení návštěvnosti velmi důleţité. Na přehledu chci demonstrovat zejména to, jaké skupiny mají hlavní podíl na návštěvnosti Technického muzea v Brně a jaké skupiny sem naopak nechodí a je tedy potřeba se na ně zaměřit vhodně cíleným marketingovým plánem.
69
2008
2009
2010
2011
2012
Celkem
Základní
8811
7626
8488
11980
11982
48887
Zlevněná
8781
8862
9764
14124
8461
49992
Volná
5114
5454
3730
5717
2749
22764
MŠ
229
108
431
358
160
1286
ZŠ
7362
4868
6968
8978
8724
36900
SŠ
4850
3858
4916
4387
3348
21359
VŠ
351
235
240
219
123
1168
Rodiny s
6585
5513
8029
12672
9548
42347
166
87
74
130
101
558
24
388
412
dětmi Sphere carte Volná Domino MAMA sleva
410
410
ČEZ
777
777
Celkem
42249 36611
Návštěvnost
TMB
42640
určitě
59776
není
45584
malá,
ale
není
ani
ţádný
výrazný posun nahoru, do tohoto se jistě promítla jiţ zmíněná ekonomická krize. Se sníţenou návštěvností TMB v roce 2009 souvisí i uzavření expozice Technická herna – Experimentárium z důvodu rekonstrukce, která proběhla v období 2. 1. 2009–1. 4. 2010. Technická herna byla slavnostně znovuotevřena během Muzejní
noci
Technickým
2011,
muzeem
coţ
bylo
v Brně,
dostatečně
ale
i
ve
propagováno všech
nejen
tiskovinách
zabývajících se Muzejní nocí a na jejích webových stránkách. Tady je však třeba upozornit na to, ţe znovuotevření Technické
70
herny
snad
ani
tolik
reklamy
nepotřebovalo.
Jde
o
jedinou
expozici svého druhu na jiţní Moravě (další podobné expozice v České
republice
jsou
Techmania
Science
v Plzni,
www.techmania.cz; a Centrum Babylon Liberec, jehoţ součástí je i IQPark, zábavně-naučné centrum, www.centrumbabylon.cz) a své pravidelné návštěvníky si uţ našla. Ti po celou dobu jejího uzavření volali do muzea a neustále se ptali, kdy uţ bude herna
otevřená
pro
veřejnost,
školy
mnohdy
zrušily
svou
objednávku na prohlídku muzea v okamţiku, kdy zjistily, ţe Technická
herna
u Muzejní
je
noci,
uzavřená.
pokud
je
Jak
uţ
něco
jsem
se
lákavého,
zmínil
výše
zajímavého
a
ojedinělého, není potřeba nijak velká a nákladná propagace nebo
reklama.
Nejlepší
reklamou
pro
nás
je,
pokud
jsou
návštěvníci spokojeni a doporučí nás svým známým a přátelům.
V srpnu
2010
jsem
provedl
výzkum
formou
dotazníku
na
vzorku 100 návštěvníků TMB, který přináší informace o jejich sociodemografické struktuře, motivaci k návštěvě, vzdálenosti místa bydliště, preferovaném způsobu dopravy atd. Vyhodnocení dotazníku nám umoţní vytvořit profil návštěvníka TMB. 1.
Jak daleko od muzea bydlíte
2.
Jakou dopravu jste do muzea volili
3.
Jaký je hlavní důvod návštěvy muzea? a) aktuální výstava b) expozice c) náhodná
4.
Jste v muzeu poprvé?
5.
Navštívili jste uţ nějakou výstavu v muzeu, pokud ne
znáte alespoň z minulosti nějakou výstavu, která se zde konala? 6.
Odkud jste se o muzeu dozvěděl?
7.
Doporučíte návštěvu vašim známým?
71
Z vyhodnocených dotazníků vyplynulo následující: 1) 70% návštěvníků je z Brna nebo blízkého okolí – proto by stálo za zváţení, zda by nebylo vhodné umístit reklamu i do nějakého
vzdálenějšího
případně
oslovit
i
města,
moţná
vzdálenější
celostátního
školy,
zejména
deníku, ke
konci
školního roku a během letních prázdnin. 2) Většina návštěvníků jako přímou dopravu do muzea zvolila MHD (i pokud jsou z jiného města, do Brna přijeli autem, ale nechali ho na vzdálenějším parkovišti, protoţe parkovací místa u muzea nejsou dostačující). Ve vzdálenější budoucnosti by proto
stálo
za
úvahu,
jak
zlepšit
i
tento
problém,
mnoho
návštěvníků můţe být od návštěvy TMB odrazeno právě nemoţností zaparkovat v jeho blízkosti. 3) Jako důvod návštěvy uvedlo 65% návštěvníků důvod náhodný, 15% uvedlo právě probíhající výstavu a pouze 20% uvedlo jako hlavní důvod návštěvy stálou expozici (šlo hlavně o expozici Technická herna). 4) 64% návštěvníků uvedlo, ţe je v muzeu poprvé, zbývajících 26%
uvedlo,
ţe
muzeum
jiţ
navštívilo,
jako
důvod
další
návštěvy uváděli většinou návštěvu Technické herny (prarodiče s vnoučaty). 5) Z 64% návštěvníků, kteří navštívili muzeum poprvé, jich 25 znalo alespoň jeden název výstavy, která v Technickém muzeu v Brně někdy probíhala (Většinou šlo o výstavu Nonsens, aneb Smysl hledej v nesmyslu -předměty na výstavu byly ze zápůjček Společnosti za Veselí veselejší z Veselí nad Moravou, která byla
velmi
výrazně
propagována
a
jako
netradiční
výstava
zaujala mnoho návštěvníků, kteří si ji mezi sebou vzájemně doporučovali).
72
6) 23% návštěvníků uvedlo, ţe se o muzeu někdy dozvěděli od svých známých, 18% uvedlo, ţe muzeum zná delší dobu, ale jeho návštěvu stále odkládalo na pozdější dobu a v současné době se rozhodli k návštěvě kvůli dovolené a zajímavému výletu. 15% (šlo
hlavně
o
mimobrněnské
návštěvníky)
uvedlo
jako
zdroj
internet, kdy hledali v Brně zajímavou instituci, 33% chtělo muzeum navštívit v návaznosti na Muzejní noci. Buď v muzeu během Muzejní noci jiţ byli a chtěli si ho prohlédnout i v klidu nebo se do muzea ani nedostali (resp. kdyţ viděli frontu před muzeem, tak jeho návštěvu vzdali a odloţili na jindy).
Zbývajících
11%
se
o muzeu
dozvědělo
z nějakého
periodika (většinou šlo o Brněnský deník, časopis Brněnsko nebo regionální přílohu MF Dnes). 7)
100%
návštěvníků
uvedlo,
ţe
TMB
doporučí
svým
známým,
expozice je zaujaly, ve výčtu uváděli zejména Technickou hernu a Uličku řemesel. Kladně hodnotili i prostředí muzea, budova je
nová,
čistá,
bezbariérová,
z nedostatků
uváděli
zejména
málo parkovacích míst před budovou, špatné orientační značení v
muzeu
a
objevily
se
i
připomínky
k chování
dozorů.
S parkovacími místy se toho v blízké budoucnosti moc udělat nedá,
orientační
značení
v muzeu
se
dá
změnit,
případně
doplnit, poměrně snadno, ale zejména je potřeba apelovat na dozory, kteří dotváří konečnou atmosféru muzea. Jak jsem jiţ několikrát
zmínil,
sociální
marketing
je
nezanedbatelnou
sloţkou propagace muzea. Z dotazníkového šetření tedy vyplývá, ţe je velmi důleţité zvolit správné téma výstavy, ale neméně důleţité je i výstavy dobře
propagovat.
hledá
ve
svém
Mnoho
volném
z návštěvníků čase
nejen
uvádělo,
suchopárné
ţe
v muzeu
poučení
na
cedulkách vedle exponátů, ale mají zájem také o zajímavosti,
73
které se pojí k vystaveným exponátům, chtějí se dozvědět něco, co nenajdou běţně v knihách.
Dále v této kapitole uvedu výsledky vyplývající z mého dlouhodobého pozorování probíhajícího v různých obdobích roku a v různé denní době: Během pracovního týdne v dopoledních hodinách převládají mezi návštěvníky zejména školní skupiny, výjimečně se objeví matky s malými dětmi V odpoledních
hodinách
během
pracovního
týdne
moc
návštěvníků nechodí (muzeum je otevřeno do 17 hodin, v této době většina lidí teprve končí v práci nebo si potřebuje něco vyřídit a do muzea tedy nemá čas přijít). Během
víkendu
jsou
nejčastějšími
návštěvníky
rodiny
s dětmi, případně senioři (sami nebo s vnoučaty) V průběhu prázdnin se celkově návštěvnost TMB sniţuje, na tom
má
podíl
zejména
to,
ţe
muzeum
nenavštěvují
školní
skupiny.
Na základě v Brně
základě
jednotlivých
výsledků se
v další
přehledu kapitole
dotazníkových
návštěvnosti rozepisuji
šetření
Technického o
formách
i
na
muzea
propagace
zaměřených na jednotlivé věkové skupiny. Do muzea sice chodí relativně dost návštěvníků, většinou však chodí náhodně, málokdo přijde přímo na konkrétní výstavu. Proto je potřeba velké výstavy roku lépe prezentovat.
74
5.3. Strategie zachování či zvýšení počtu návštěvníků Technické muzeum v Brně je jistě velkou institucí, která můţe těţit ze školních návštěv a z návštěvníků Brna, přesto by bylo zapotřebí pořádat takové výstavy a akce, aby i člověk, který jiţ muzeum navštívil, měl důvod vracet se opakovaně. V této kapitole popíšu své návrhy nových forem propagace výstav,
které
začátku
by
vedly
kapitoly
specifičtější
ke
uvedu
rozdělím
zvýšení
návštěvnosti
obecné
formy
podle
v TMB.
propagace,
jednotlivých
věkových
Na ty
skupin.
Kaţdá věková skupina má svá specifika, která hrají důleţitou roli
jak
dětmi
ve
zaujme
výběru jiný
volnočasových typ
akce
aktivit
nebo
(rodinu
výstavy
neţ
se
dvěma
seniorský
manţelský pár), tak i ve formě propagace, která je pro ni vhodná a má šanci na úspěch. Opírám se zde o poznatky nejen ze své muzejnické
praxe,
ale
i
z vývojové
psychologie,
andragogiky a gerontologie. Některé mnou navrhované formy propagace jsou bezplatné a nebyl
by
problém
uplatnit
je
v praxi
ihned,
jiné
jsou
náročnější jak na finance, tak i na jejich realizaci, přesto si myslím, ţe by pomohly zvýšit návštěvnost TMB. Cílem
mých
návrhů
na
další
propagaci
TMB
je
udrţet
návštěvnost zejména mezi rodinami s dětmi a zvýšit návštěvnost zejména studentů VŠ a seniorů. Se stávajícími zákazníky by mělo Technické muzeum v Brně soustavně pracovat, dělat speciální akce a případné slevy za opakované
návraty.
Nebylo
by
špatné
udělat
i
tzv.
roční
vstupenku, která je běţná ve všech větších muzeích ve světě. Je sice pravda, ţe tam se konají větší výstavní projekty, ale přiměřenou cenou by si jistě vstupenka našla zájemce i v Brně,
75
potaţmo v České republice.
O placené formě reklamy je třeba důsledně přemýšlet, jaký její
typ
je
pravidelnou jiných
nejefektivnější. placenou
periodikách.
V současné
reklamu
době
v časopisech,
S aktuálností
novin
bych
nevolil
denících
končí
i
nebo
aktuálnost
reklamy a poté končí buď v koši, nebo ve sběru. Tak jak je v současné době řešena reklama TMB v jednotlivých periodicích je
naprosto
pravidelně
adekvátní
zasílány
a
dostačující.
aktuální
plány
na
Redaktorům konkrétní
jsou
měsíce,
pozvánky na výstavy, vernisáţe a akce a tiskové zprávy, mají tak tedy dostatečné povědomí a přehled o dění v TMB a mohou se rozhodnout, zda do novin zařadí tip na výlet nebo na zajímavou akci.
Výhodu
spatřuji
i
v tom,
ţe
s redaktory
jedná
stále
stejná osoba z Oddělení prezentace a práce s veřejností, tím pádem redaktoři vědí, na koho se obrátit v případě, ţe by do novin potřebovali narychlo nějaký tip. K dalším formám placené reklamy patří výroba a rozdávání drobných
upomínkových
předmětů,
coţ
se
v praxi
TMB
moc
neuplatňuje. Je to sice propagace finančně náročnější, přesto by mohla být velmi efektivní. Stačí se zamyslet nad tím, jaké drobné předměty pouţívají lidé nejčastěji nebo o co by měli největší zájem. Jsou to nejrůznější kalendáříky, malé diáře, ţetony do košíků, bločky, klíčenky, tuţky či propisky apod., protoţe je kaţdý z nás potřebuje několikrát denně, jsou malé, tak se vejdou do kapsy nebo do kabelky a tím se lidem pořád dokola paměti.
„vnucuje“ Pro
nafukovací
logo
děti
balónky.
TMB
jsou
a
chtě
nechtě
samozřejmě
Nejsou
drahé,
se
jim
nejvděčnější ale
jsou
velmi
vrývá
do
klasické vděčným
objektem dětského zájmu a dítě se potom na nějaký čas stává
76
„pojízdnou nebo chodící reklamou“. Proto bych doporučil nechat pro
větší
akce
(např.
Regiontour,
Slavnosti
chleba,
Mladý
těšínský kovář atd.) natisknout logo a název TMB na balónky a dětem je během akce rozdávat. Co
se
tematikou
týká
draţších
techniky
např.
propagačních svinovací
předmětů
metr,
led
s určitou
baterka
atd.
navrhl bych je jako malou odměnu pro stálé zákazníky. Po páté návštěvě
by
si návštěvník
mohl
vybrat,
jestli
chce
volnou
vstupenku nebo malý dárek, samozřejmě s logem TMB. Souvisí s tím vytvoření jakéhosi „pasu“ pro pravidelné návštěvníky, kam by se jim jednotlivé návštěvy zaznamenávaly. Dále bych navrhl mezi upomínkové předměty, prodávané na pokladně TMB a jeho externích památek, pohlednice ve formě stále oblíbenějšího puzzle, samolepky, magnetky nebo přívěšky, ať uţ s fotkou hlavní budovy TMB nebo jednotlivých externích památek.
5.3.1. Content marketing Jako
jeden
z dalších
návrhů,
který
není
náročný
na
realizaci, přesto v něm spatřuji velký potenciál, je uplatnění content marketingu. Průkopníkem této strategie je jeden z největších výrobců zemědělské techniky John Deer, který v roce 1895 začal vydávat pro své zákazníky časopis The Furrow (Brázda). V té době se farmáři potřebovali dozvědět o nových způsobech a trendech, které by jim mohly pomoci lépe hospodařit. John Deer místo toho, aby platil inzerci, začal vydávat a rozšiřovat vlastní časopis, který farmáře seznamoval s nejnovějšími technologiemi a poznatky. V dnešních dnech je časopis s nákladem 1,5 miliónů
77
výtisků a distribucí ve více neţ 40 zemích jedním z nejlepších příkladů
úspěšné
content
marketingové
aktivity
v
historii.
Přitom náklady na přivedení jednoho potenciálního zákazníka jsou při pouţití content marektingu o 61% menší neţ v případě tradičního reklamního marketingu. Při
content
marketingu
se
průměrné
náklady
na
jednoho
potenciálního zákazníka pohybují kolem 135 USD, zatímco při tradičním
marketingu
se
průměrné
náklady
na
jednoho
potenciálního zákazníka pohybují okolo 346 USD (Zdroj: State of inbound marketing, HubSpot, březen 2012) Mezi
nejdůleţitější
přikláněl
ke content
důvody,
proč
marketingu,
bych
patří
se
i
v TMB
zejména
tyto
skutečnosti: 1. Tradiční reklama přestává fungovat 2. Média upadají a neplní svou roli 3. Zákazníci chtějí více a lepších informací Podle
odhadů
reklamních
agentur
je
kaţdý
Čech
denně
vystaven aţ třem tisícům reklam, značek, sloganů a nabídek denně, coţ je přes jeden milion ročně! Lidé se umí dobře přizpůsobovat okolním podmínkám a dokázali se tedy přizpůsobit i
stále
vyhazují
rostoucímu bez
tlaku
přečtení,
marketingu.
nevnímají
Letáky
internetové
ze
schránek
bannery,
při
přerušení filmu reklamou odbíhají od televize nebo přepnou na jiný
kanál.
Proti
tomuto
se
dá
úspěšně
čelit
vytvořením
kvalitního obsahu, který si aktivní zájemci mohou nalézt . Z toho vyplývá, ţe content marketing se nesnaţí zákazníka nutit k nákupu nebo návštěvě, ale nabízí zákazníkům pomocnou ruku, informace, vzdělání v problematice nebo zábavu. Staví
78
obchodníky
a
firmy
do
role důvěryhodných
expertů
v
jejich
branţi. Jak muzeu
bych
v Brně
z hlavních
vyuţil
content
vysvětlím
výstav
na
v roce
2013
marketing
přímo
konkrétním (přestoţe
v Technickém
příkladu. byla
Jednou
otevřena
uţ
v roce 2012) je výstava „Vynálezci a vynálezy“. Je to zajímavé a jako náplň content marketingu i velmi vhodné a vděčné téma. Jako jednu z propagačních forem této výstavy potaţmo celého muzea
bych
navrhl
udělat
„skládačku“
ve
stejném
grafickém
duchu, jako je celá výstava. Jako náplň broţurky bych uvedl několik
zajímavých
ukázek
(např.
kdo
vymyslel
verzatilku,
kolik se na její tuhu dá napsat kilometrů a podobně). Na zadní stranu by potom přišly kontaktní údaje na Technické muzeum v Brně
a
broţurka
několik by
byla
hlavních stejně
výstav
jako
na
ostatní
rok
2013.
propagační
Informační materiály
rozdávána během akcí pořádaných TMB, na veletrhu Regiontour, Pro dítě, během prezentačních jízd historických vozidel apod. Tato reklama má výhodu v tom, ţe je nejen reklamou, ale i zajímavým poučením, mnoho lidí zaujme nenásilná forma sdělení, obsaţené informace si přečtou a další informace nebo přečtené si boudou chtít prohlédnout přímo na místě.
5.3.2. Přímý marketing Přímý marketing se v Technickém muzeu v Brně zatím moc nevyuţívá, rozhodně ne nijak systematicky. Příkladem přímého marketingu byla v nedávné době propagace Slavností chleba, coţ je akce, která je pořádaná vţdy začátkem září při příleţitosti obecních hodů u národní kulturní památky Vodní mlýn ve Slupi a na které se spolupořadatelsky podílí i obec Slup a agentura
79
MUZA. Přímý marketing probíhal několik let formou rozesílání letáčků a pozvánek obyvatelům okolních obcí a města Znojma prostřednictvím České pošty (za zvýhodněnou sazbu), se kterou spolupracuje obec Slup. Letáků bylo kaţdoročně distribuováno cca 12000 kusů, Slavnosti chleba přitom kaţdoročně navštíví asi 3500 návštěvníků. V posledních dvou ročnících uţ propagace touto formou neproběhla, přesto byla návštěvnost stále stejně vysoká. Dá se to odůvodnit tím, ţe Slavnosti chleba se jiţ staly tradiční akcí, která probíhá v obci Slup vţdy ve stejném období a uţ si našla své pravidelné návštěvníky, kteří si sami aktivně vyhledají přesný termín a program a nepotřebují k tomu leták
ve
schránce.
O
popularitě
Slavností
chleba
svědčí
i
jejich oblíbenost mezi řemeslníky, kteří zde představují své řemeslo
a
mají
moţnost
prodávat
svoje
výrobky.
V prvních
letech se této akce nechtěli moc účastnit, bylo těţké sehnat jich dost na to, aby akce byla zajímavá. V posledních letech uţ se řemeslníci hlásili sami, často posílali své přihlášky jiţ v lednu, aby si tak zajistili účast na Slavnostech chleba, a přesto se na mnohé z nich uţ nedostalo. Je to tedy opět jedna z akcí, která je zajímavá pro všechny návštěvníky napříč věkovou
strukturou
a
v současné
době
uţ
nepotřebuje
nijak
velkou (a drahou) reklamu. Dalším
příkladem
přímého
marketingu
je
oslovování
novinářů s aktuálními plány výstav a akcí, zasílání tiskových zpráv novinářům a rozesílání pozvánek na vernisáţe. Přesto mnoho
i
udělat
v rámci ve
přímého
prospěch
marketingu
zvýšení
zájmu
by o
se
dalo
Technické
ještě muzeum
v Brně. Jde zejména o oslovení ředitelů mateřských, základních a středních škol v Brně a okolí o moţnosti zasílání plánů
80
výstav a akcí na konkrétní měsíc, případně letáků k zajímavým výstavám. Tenhle typ propagace v TMB zatím neprobíhá, pokud se tak
děje,
nejde
systematickým
o
systematickou
oslovováním
škol
formu
propagace.
s nabídkou
je
Jediným
propagace
Výtvarně-technické dílny. O snaze o zvýšení zájmu o návštěvu v Technickém muzeu v Brně mezi vysokoškolskou mládeţí jsem se jiţ zmínil.
81
6. Navrhované formy propagace rozdělené podle jednotlivých věkových skupin V této
části
diplomové
práce
navrhuji
konkrétní
formy
propagace, které berou v potaz nejvíce frekventované kategorie návštěvníků s ohledem na jejich věk.
6.1 Děti předškolního a mladšího školního věku
Pokud
se
předškolního
máme
a
zabývat
mladšího
zvýšením
školního
věku,
návštěvnosti navrhl
bych
dětí vyuţít
zejména právě přímý marketing. Pro začátek by to znamenalo vytvořit seznam mateřských, základních a středních škol a poté postupně
oslovit
jejich
ředitele
a
domluvit
se
s nimi
na
pravidelném zasílání plánu akcí a výstav na konkrétní rok, stejně tak akce a výstavy zaměřené na děti podle věku (kromě programů
výtvarně-technické
dílny
např.
i velikonoční
a
vánoční víkendy, akce v Šatově pro děti, Mikulášská nadílka, Den otevřených dveří v depozitáři MHD Řečkovice apod.), pokud by o tuto formu nabídky projevili zájem. Důleţité je při tom i nenásilné upozornění na vhodné doplnění výuky. Samozřejmostí by
mělo
být
zvaní
ředitelů
jednotlivých
škol
nebo
jejich
muzeum
v Brně
zástupců na vernisáţe výstav. Za
sledovaných
navštívilo
„jen“
5
let
1286
dětí
sice
Technické
z mateřských
škol,
nicméně
je
důleţité zaměřit se i na tuto věkovou skupinu, aby se pro děti návštěva v muzeu stala přirozenou součástí volných chvil, kde budou hledat nejen poučení, ale i zábavu a odpočinek. Při zaměřování se na děti předškolního věku je důleţité
82
počítat
s fází
jejich
psychického
vývoje.
Podle
Matějčka
(2005) dítě v předškolním věku vyspívá po všech stránkách – citově, tělesně, pohybově, intelektově i společensky. Na to je třeba se zaměřit. Děti jsou velmi zvídavé, snadno se nadchnou pro novou věc, stejně rychle ale pozornost ztrácí a nevydrţí dlouho
v klidu,
s čímţ
je
potřeba
počítat
a
často
střídat
činnosti. Děti mnoho
předškolního
zkušeností,
i
mladšího
školního
mnoho
poznatků
a
věku
znalostí
a
získávají potřebují
poznávat svět všemi smysly a utvářet si logické souvislosti. Coţ se jim samozřejmě lépe podaří, pokud nějaký exponát uvidí v plném provozu, v širších souvislostech, neţ pouze vystavený v muzeu, kde se k němu nesmí ani přiblíţit, jen si k němu přečíst popisku. Ideální příleţitostí jsou předváděcí jízdy historických
vozidel.
Jistě
by
zaujalo
nejen
děti,
ale
i
jejich učitele, pokud by jim byl předveden nějaký historický automobil
přímo
u
školy,
např.
v rámci
oslav
Dne
dětí
či
ukončení školního roku. Pracovník by jim jednoduchou formou vysvětlil, principy fungování automobilu. Děti by tak měly lepší
příleţitost
k získání
konkrétnější
představy
o
minulosti, na druhou stranu by tato akce jistě zvýšila jejich zájem o návštěvu TMB s rodiči, případně se školou. Jistě je příjemnější strávit nějakou hodinu dějepisu v muzeu neţ nad učebnicí. Jako jeden z dalších návrhů jak zaujmout a motivovat k návštěvě muzea děti tohoto věku je uspořádat soutěţ. Děti jsou velmi
soutěţivé,
tvořivé. namalovat
Soutěţ obrázek
touţí by
po
tedy
úspěchu byla
z návštěvy
a
zároveň
výtvarná,
TMB
tak,
aby
jsou
úkolem, na
velmi
by
obrázku
bylo byl
83
vepsaný i celý název: Technické muzeum v Brně. Z nejhezčích došlých obrázků (o čemţ by rozhodli zaměstnanci muzea) by byla v muzeu
uspořádaná
galerie),
kde
návštěvníci. zpracovány i jeho
výstava
by
Tři
jako
o
nejhezčím
obrázky
a
prostorem
obrázku
s nejvíce
pohlednice
externích
(ideálním
hlasy
prodávány
památek
jako
na
je
Malá
hlasovali
sami
by
byly
potom
pokladně
upomínkový
muzea
předmět.
Při předpokladu, ţe by se do soutěţe zapojily školy (čehoţ by jistě učitelé vyuţili, jedna návštěva muzea by se stala náplní hned několika vyučovacích hodin, včetně výtvarné výchovy), by se zvedla návštěvnost školních skupin, později během výstavy obrázků
jistě
i návštěvnost
rodičů
a
ostatních
příbuzných,
kteří by přišli podpořit výtvor svého malého umělce.
Při kteří
návštěvách
s nimi
myšlení
takto
přijdou
dětí mladšího
do
malých
dětí by
styku,
neměli
školního
věku
je
zejména
průvodci,
zapomínat, podle
ţe
Čačky
pro
(2000)
důleţitá především názornost a subjektivnost, je třeba jim předávat
vědomosti
tak,
aby
si
mohly
utvořit
ucelenější
představy. Nejcharakterističtější pro ně však je, a na to je třeba obzvlášť dbát, jejich schopnost plně se soustředit jen asi 10 – 15 minut a jejich neustálá potřeba pohybu. V muzeu by tak měl být prostor nejen na poučení, ale i pro odpočinek. Návštěva by neměla trvat dlouho (alespoň její naučná
část)
a
kaţdá
návštěva
muzea
dětí
předškolního
i
mladšího školního, věku by měla bezpochyby končit v Technické herně, kde je pro ty nejmenší i velký koberec se stavebnicemi, aby
si
poznatky.
zde
mohli
odpočinout
a
vstřebat
záţitky
a
nové
84
6.2 Rodiny s dětmi
Se snahou o zvýšení návštěvnosti dětí od 3 do 10 let jde ruku Přece
v ruce
i
snaha
jen
děti
o
zvýšení
tráví
návštěvnosti
v rodině
víc
času
rodin neţ
s dětmi.
ve školním
zařízení, navíc do muzea se mohou poprvé podívat dřív neţ ve 3 letech, zejména pokud mají starší sourozence. Proto
bych
navrhl
zařízeními
zabývající
v současné
době
spolupráci
se
neustále
rodinami přibývá.
s
mateřskými
s malými
centry
dětmi,
V bezprostřední
a
kterých
blízkosti
muzea (tedy v Králově Poli, Ţabovřeskách a Brno-Střed jsou to např.
Lata,
Mateřinka
Salesiánské
a
další).
centrum
Vzájemná
mládeţe,
spolupráce
SVČ
by
Luţánky,
spočívala
ve
vzájemném propagování obou institucí, tzn., Technické muzeum v Brně by mělo své, pravidelně obměňované, letáky v mateřských centrech,
na
druhou
stranu
mateřská
centra
by
měla
svou
reklamu v Technickém muzeu v Brně. Matky na mateřské dovolené touţí
po
kontaktu
s dospělými
lidmi
a
zároveň
touţí
po
vzdělávání a rozvíjení svých dětí, k čemuţ jim dává návštěva muzea jedinečnou příleţitost. Navíc v dnešní době, kdy se celá společnost snaţí stírat rozdíly mezi vším a všemi a integrovat do svého středu právě i matky na mateřské dovolené, uţ není problém ani návštěva muzea s velmi malými dětmi a kojenci. Technické
muzeum
v Brně
je
celé
bezbariérové,
nechybí
zde
přebalovací pulty ani odpočinkové koutky. Jde zde tedy zejména o
přístup
zaměstnanců
k tomuto
typu
návštěvníků.
Nelze
samozřejmě tolerovat chování, které by mohlo vést k ublíţení na
zdraví,
případně
poškození
cenného
exponátu,
na
druhou
stranu je třeba, aby dozorci v jednotlivých expozicích byli
85
vstřícnější, něčím
případně
zajímavým.
A
se
snaţili
ţe
toho
malé
v muzeu
návštěvníky
zaujmout
není
ani
málo
pro
předškolní děti, či batolata. Ať uţ to jsou funkční telefonní přístroje
z minulého
století,
orchestriony,
hrací
strojky,
funkční modely turbín apod. Taková návštěva pak bude jistě přínosná nejen pro děti, ale pro všechny návštěvníky. Děti se učí sociálnímu chování v různých sociálních rolích a situacích a
ostatní
návštěvníci
se
učí
přinejmenším
toleranci
a
trpělivosti. „Na
konci
třetího
roku
vidíme,
ţe
dítě
má
uţ
nejen
všechny základní lidské charakteristiky, ale ţe si osvojilo i základní poţadavky lidské společnosti. Od nynějška bude ve vývoji
narůstat
a
vyspívat
především
s lidskou kulturou a civilizací.“
to,
co
je
spojeno
29
Do mateřských center by měly být zasílány letáky zejména na výstavy zaměřené na hračky (v posledních letech to byla např. výstava Jak se rodí panenky nebo výstava Kočárky 1880 1980), na zajímavosti (např. výstava Vynálezci a vynálezy), na historická vozidla (např. Masec aneb 80 let Masarykova okruhu v Brně) atd. K dalším
akcím,
díky
kterým
by
se
mohla
zvednout
návštěvnost TMB a které jsou jeho takřka bezplatnou propagací, jsou
akce
odpolední,
pro ať
rodiny uţ
s dětmi
v zimě
nebo
formou v létě.
pořádání Během
zábavných
dětského
dne
navrhuji akci Pro děti do 10 let vstup zdarma (za normálních okolností
29
je
vstup
zdarma
pro
děti
do 6 let)
nebo
v den
MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte. Praha : Grada Publishing, 2005, s. 131.
86
vysvědčení vstup zdarma pro všechny žáky a studenty, kteří mají samé 1. Přestoţe se to zdá jako neekonomické (štědré rozdávání
volných
vstupenek),
je
důleţité
si
uvědomit,
ţe
většina dětí a studentů přijde do muzea s doprovodem, který by jinak nepřišel. K zábavným
odpoledním
by
mohla
patřit
i
odpoledne
s oţivenými expozicemi. Oţivené expozice mají zatím moţnost návštěvníci vidět pouze během Muzejní noci, nicméně jistě by to rádi zaţili i mimo Muzejní noc. Pro děti jsou tyto akce vhodné zejména proto, ţe mají moţnost utvořit si zábavnou a zajímavou formou ucelenější představu o minulosti, vidí věci v širších souvislostech. Jako
časově
i
finančně
náročnější
a
technicky
hůře
proveditelný, nicméně nikoliv nereálný, je můj další návrh, a to spolupráce Technického muzea v Brně s dalšími brněnskými institucemi
(např. Hvězdárna,
Botanická
zahrada
a
arboretum
Mendlovy univerzity, hrad Veveří apod.), která by fungovala na podobném
principu
jako
tzv.
pojízdná
vstupenka,
která
jiţ
několik let úspěšně funguje mezi DPMB a ZOO Brno. Návštěvník by si v jedné instituci zakoupil o něco draţší vstupenku, ale byla by levnější neţ součet obou vstupných dohromady, na tuto vstupenku
by
měl
potom
přístup
spolupořádající
instituce
a ono
spolupracující
instituce
rozdělily.
sloţitější
k realizaci,
ať
uţ
jak
zvýšené
kvůli
do
TMB,
vstupné
Tento
návrh
ekonomickému
by
tak
do
si
obě
je
sice
oddělení,
propočítání vstupného a podobně, nicméně si myslím, ţe by mohl být pro turisty zajímavý. Zejména během prázdnin a dovolených, kdy mají čas na výlety, vypraví se do Brna za kulturou a často chtějí navštívit víc neţ jeden výletní cíl. Ve svém návrhu
87
jsem
záměrně
ze
spolupracujích
institucí
vyřadil
muzea;
málokdo je takový obdivovatel muzeí, aby byl ochoten navštívit dvě a více muzeí během jednoho dne. Proto spíš navrhuji jiţ zmíněnou Hvězdárnu, Botanickou zahradu, případně Zoologickou zahradu, která má s touto formou vstupného jiţ několikaleté zkušenosti,
ze
kterých
bychom
mohli
čerpat
i
v Technickém
muzeu v Brně.
6.3 Studenti středních škol
Technické
muzeum
v Brně
by
se
mělo
začít
ucházet
i o početnou skupinu dospívajících. Tito lidé určitě ve svém věku nebudou povaţovat návštěvu muzejních institucí za „cool záleţitost“, proto by se jim mělo muzeum snaţit přiblíţit. Oslovit
tuto
širokou
skupinu
potenciálních
návštěvníků
by
mohlo být jednoduší pomocí sociálních sítí jako je Facebook nebo Twiter. Na těchto sítích je velmi snadné propagovat akce muzea, a díky sdílení si je během chvíle můţe prohlédnout velké mnoţství lidí. Během Muzejní noci je tato věková skupina návštěvníků celkem početná, proto by určitě nebylo na škodu podobnou
akci
samozřejmě
o
uspořádat akci
i v průběhu
takového
rozsahu,
roku.
Nejednalo
nicméně
by
by
bylo
se
dobré
udělat prodlouţenou otevírací dobu se speciálně komentovanou prohlídkou, zprovoznění atrakcí, např. projíţďka v historickém vozidle, provoz automobilového a
propagace
na
sociálních
trenaţéru atd. Takový program
sítích
by
jistě
zaujala
skupinu návštěvníků a motivovala je k návštěvě muzea.
6.4 Studenti vysokých škol
i
tuto
88
Největší potenciál ke zvýšení návštěvnosti TMB vidím ve studentech VŠ. Vzhledem k tomu, ţe je v Brně 6 státních a 9 soukromých vysokých škol a univerzit a počet studentů na nich studujících přesahuje 80 000, je návštěva 123 studentů z roku
2012
smutnou
předpokládat,
ţe
skutečností.
někteří
studenti
Dá u
se
sebe
samozřejmě
neměli
doklad
o studiu a zaplatili tedy plné vstupné, ale uváţíme-li, ţe studenti mívají hluboko do kapsy, těch, kteří by nevyuţili moţnou slevu, bude určitě mizivé procento. Otázka tedy zní spíš tak, jestli jsou výstavy v TMB pro studenty VŠ nezajímavé nebo jestli se o nich jednoduše nedozvědí. Proto je důleţité při propagaci přemýšlet o tom, kde se studenti VŠ často vyskytují, kde by si letáku s výstavou mohli všimnout.
Je
to
zejména
Moravská
zemská
knihovna,
menzy,
koleje a školy a v neposlední řadě jistě nemůţeme zapomenout ani na restaurace a hospody, kde mnoho studentů tráví svůj volný čas. Při snaze o zvýšení návštěvnosti TMB studenty vysokých škol,
nebude
situace
tak
jednoduchá
jako
u
základních
či
středních škol. Studenti vysokých škol netráví čas v muzeu v rámci
vyučování
(i pokud
to
jako
potřebují
jejich
k výuce)
mladší chodí
kolegové, ve
svém
do
muzea
volném
čase.
Proto je potřeba zaujmout je zejména obsahem výstav tak, aby byly
nejen
poučné,
ale
zároveň
i zajímavé.
Tady se
nabízí
v první řadě zejména plánování výstav na aktuální a zajímavá témata, Např.
nedělat výstava
„výstavy
pro
výstavy“
„Vynálezci
a
vynálezy“
jak
se
byla
mnohdy
děje.
zvolena
velmi
vhodně, své si zde můţe najít dítě od předškolního věku aţ po seniora,
jsou
zde
vystaveny
předměty,
které
jiţ
běţně
89
nepouţíváme, ale můţeme zde najít i předměty denní potřeby. Zájem
vysokoškoláků
o návštěvu
Technického
muzea
v Brně
by
zvedlo i pořádání pravidelných odborných konferenci a seminářů na aktuální témata, kde by si studenti mohli prohloubit své znalosti z probírané látky. TMB takové konference sice pořádá, často jsou však úzce specializované a hlavně jejich propagace není
pro
studenty
VŠ
dostačující.
V současné
době
probíhá
propagace konferencí a seminářů zejména na webových stránkách TMB,
případně
minulých
pořadatelé
ročníků,
přímo
z vlastní
oslovují
databáze.
zájemce,
Tak
se
na
účastníky přednášku
nedostane plno zájemců, kteří se o ní prostě nedozvědí. Proto neméně důleţité jako obsah výstav či konferencí jsou místa, kam umístit reklamu TMB. Kromě letáků v prostředcích DPMB, které jsem jiţ zmínil, bych se v tomto případě zaměřil zejména na jednotlivé fakulty, menzy a koleje. Proto bych, stejně jako u mateřských, základních a středních škol, navrhl udělat pro začátek seznam všech těchto institucí a posléze se s jejich vedením pomocí přímého marketingu domluvit na tom, jestli by bylo
moţné
na
jedné
inzertní
nástěnce
(která
je
na
kaţdé
škole) vyvěsit jednou za čas leták s výstavou nebo plánem akcí v TMB. Další institucí, u které se dá předpokládat pozitivní přístup k této formě spolupráce je Moravská zemská knihovna. V neposlední
řadě
by
stálo
za
zváţení
pokusit
se
uspořádat výstavu odborně zaměřenou přímo na jednu skupinu lidí (studentů), která bude sice úzce specializovaná a najde si jen úzký okruh návštěvníků většinou z řad odborníků a lidí, kteří se o dané téma aktivně zajímají, na druhou stranu by v takovém
případě
byla
zase
mnohem
jednodušší
její
marketingová propagace a reklama. Informaci o výstavě nebo akci potom stačí rozeslat mezi úzkou skupinu lidí, ti si potom
90
další informace předají mezi sebou na akcích nebo schůzkách, které
mezi
sebou
pořádají.
Příkladem
takové
výstavy
v TMB
z nedávné doby je např. výstava Letecké motory. Velkou slabinu však vidím v její propagaci, která měla být zaměřena zejména na letecké kluby, Univerzitu obrany nebo do škol, které se věnují problematice letectví atd.
6.5 Dospělí Muzea v posledních letech dostala velké konkurenty pro volnočasové aktivity lidí, s tím souvisí i styl ţivota, který se
odehrává
spíše
u
nákupních
center
neţ
v kulturních
institucích, proto se muzeum musí v této době více přizpůsobit svým
návštěvníkům
a
nabídnout
jim
něco
navíc
co
by
dříve
nebylo myslitelné. Například asi všichni hořekují nad tím, ţe ve všední den muzea navštěvují pouze školy, ale zatím téměř ţádné muzeum nepřišlo se změnou nabídky otevírací doby, coţ je velká
škoda.
navštívili v období
Potenciálních
po
práci,
leden
aţ
je
březen
zákazníků,
jistě
kteří
dostatek.
2010,
jsem
by
V rámci
oslovil
muzeum průzkumu
vzorek
60
návštěvníků s otázkou, jestli by jim vyhovovala návštěvní doba i v pozdějších hodinách. Jen 8 lidem by bylo toto rozšíření otevírací
doby
lhostejné,
ti
ostatní
by
moţnost
uvítali.
Zejména ve všední den, ale ani o víkendu by touto moţností nepohrdli. Jako jeden z nejdůleţitějších nástrojů ke zvýšení návštěvnosti mezi širokou veřejností tedy spatřuji v úpravě otevírací doby poţadavkům současných nároků. V dnešní době, kdy
lidé
pracují
většinou
od
8
hodin
do
16.30,
se
domů
dostanou nejdřív v 17 hodin, kdy se TMB zavírá (navíc poslední vstup je návštěvníkům povolen půl hodiny před zavírací dobou,
91
tzn.
v 16.30).
Mým
návrhem
je
tedy
úprava
otevírací
doby
v závislosti na této skutečnosti. To znamená alespoň jeden den v týdnu (pravidelně tak, aby si lidé zvykli a zapamatovali, který den to je) prodlouţit otevírací dobu minimálně do 19 hodin,
aby
lidé,
kteří
by
chtěli
muzeum
navštívit
po
své
pracovní době, měli lepší příleţitost.
6.6 Program TMB pro seniory Jako hlavní motto pro program Technického muzea v Brně zaměřený na seniory bych pouţil slova paní Elišky Tkáčové, členky
seniorského
konzultantského
týmu
vsetínské
knihovny,
která se zaměřuje právě na práci se seniory: „Seniorský věk není nic jiného neţ další etapa ţivota, kde slovo „musím“ nahradím slovem „chci“. Protoţe je stárnutí populace celosvětový problém, musí se i
TMB
přizpůsobit
návštěvnosti
se
tomuto
zaměřit
faktu
také
na
a
při
seniory.
snaze
o
Podle
zvýšení statistik
seniorů (tedy osob nad 65 let, coţ je věk označovaný jako hranice stáří) v České republice skokově přibývá. Zatímco v současné době jich zde ţije kolem 2 milionů, v roce 2050 by jich měly být takřka 3 miliony, coţ jsou nezanedbatelné počty, ze kterých by si svůj podíl mohla „přivlastnit“ i muzea. Současně také přibývá těch seniorů, kteří stále chtějí ţít
aktivním,
vzdělávat
a
plnohodnotným rozvíjet
a
způsobem
zapojovat
se
ţivota, do
neustále
různých
se
oblastí
společenského ţivota. Na seniory musíme v dnešní době nahlíţet zcela jinak neţ např. před dvaceti lety. Tato skutečnost je samozřejmě pro Technické muzeum v Brně velkou výzvou.
92
Na
základě
doplnění
statik
a
pro
lepší
informace
o struktuře návštěvníků bylo vedením TMB rozhodnuto, ţe od 1. 4.
2013
bude
na
pokladním
systému
rozlišeno
u
zlevněné
vstupenky, zda se jedná o studenty nebo seniory tak, aby mohlo být s touto skupinou lépe a důsledněji pracováno. Pokud se chceme uvaţovat o tom, jak zvýšit návštěvnost seniorů,
musíme
se
nejdřív
seznámit
s jejich
psychikou.
Počítat musíme s jejich konzervativností, kdy se nechtějí nebo se bojí pouţívat moderní technologie, proto je vhodné zachovat v určité míře i reklamu tištěnou (co je psáno, to je dáno), kterou by bylo vhodné umístit do knihoven (zejména v Králově Poli, Ţabovřeskách a okolních blízkých čtvrtích), případně do domovů důchodců, pečovatelských domů a ostatních zařízeních zabývajících se péčí o seniory. Senioři mají rádi model ustálených aktivit, potřebují mít pravidelný
reţim,
proto
by
se
akce
pro
ně,
měly
opakovat
v pravidelných intervalech a měly by být ustálené. Pokud si senioři najdou nějakou svou pravidelnou aktivitu v určitý den v týdnu nebo v měsíci, budou jistě chodit pravidelně. Senioři nemají potřebu poznávat něco nového, mají pocit, ţe všechno, co
potřebují
k ţivotu,
uţ
vědí,
chtějí
ţít
ve
svých
stereotypech, ve svém stálém a známém prostředí, ve kterém se cítí bezpečně. Proto bychom při prvním neúspěchu ve snaze o zvýšení návštěvnosti lidí seniorského věku neměli dát na první dojem, ale měli bychom se je neustále snaţit přesvědčit o výhodách vybočení ze stereotypu a návštěvě Technického muzea v Brně. Jak labilita.
uvádí Staří
Gruberová,
pro
lidé
podléhají
často
stáří
je
typická
dojetí,
emoční
objevovat
se
93
u nich můţe i střídání nálad, sklony k úzkosti, jsou citově zranitelnější
a
očekávají
ohledy
a
porozumění
od
okolí.
Zároveň bývají často unavení, mají různé problémy, zaţívají strach z nemocí, ze stáří, často i ze smrti, proto mohou na ostatní reagovat přecitlivěle, někdy aţ agresivně. S tím vším by měl být personál muzea obeznámen, měl by si zachovat svou profesionalitu a chovat se k seniorům příjemně, a pokud je to moţné, vyjít jim vstříc nebo se o to alespoň snaţit. V tom případě do hry opět vstupuje jiţ několikrát zmiňovaný sociální marketing.
Lidé
se
budou
rádi
vracet
tam,
kde
se
cítili
příjemně a kde měli pocit, ţe s nimi ostatní jednají jako s rovnocennými partnery. „Zachovat
si
co
nejlepším
způsobem,
pokud
osamělý
je
rodinou.“ Dále
a
jak
nejdéle dosáhne
nemá
společenskou
aktivitu
starý
uspokojení
i
kontaktů
s
moţnost
člověk
pravidelných
je
30
podle
Gruberové
k
fyziologickým
změnám
ve
stáří
patří zejména zhoršování zraku, včetně horší adaptace na změny světla a tmy a stařecká nedoslýchavost. Pokud je naším zájmem přivést do muzea co nejvíc návštěvníků, včetně návštěvníků seniorského
věku,
měli
bychom
se
tedy
zaměřit
i
na
tyto
aspekty. Proto bych jako jednu z nejdůleţitějších věcí při snaze o zvýšení
zájmu
o
muzeum
z
řad
seniorů
navrhl
pořídit
speciální technické zařízení, které není nijak drahé, přesto však
můţe
usnadnit,
případně
zpříjemnit,
seniorům
návštěvu
Technického muzea v Brně. Mám na mysli zejména vytvoření více odpočinkových míst během prohlídky, pouţívání většího písma na 30
GRUBEROVÁ, B. Gerontologie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 1998, s. 26.
94
popiskách u jednotlivých exponátů, případně lupy k zapůjčení nebo zakoupení s logem Technického muzea v Brně, které by se po zakoupení staly i dalším propagačním předmětem. Senioři
mívají
většinou
dost
volného
času,
ale
často
nechtějí nebo se bojí sami někam cestovat. Proto bych před většími akcemi probíhajícími v TMB (stejně jako to funguje během
Muzejní
noci)
navrhoval
seniory
do
muzea
jednoduše
přivézt. V rámci prezentačních jízd historických vozidel by historické autobusy měly zastávky u domovů důchodců a sváţely by seniory do muzea a pak zase zpátky. Druhým v důchodu v MHD.
„extrémem“ oceňují
Proto
by
jsou
volný další
naopak
čas,
senioři,
sníţené
moţností
bylo
kteří
jízdné
ve
zařízení
teprve
vlaku, tzv.
či
„pasu
aktivního důchodce“. Pokud by senioři navštívili během jedné sezóny všechny externí památky ve správě Technického muzea v Brně,
návštěvu
hlavní
budovy
na
Purkyňově
ulici
by
měli
problémem
se
v dnešní
uspěchané
době
a
generace.
zdarma. Velkým stalo
sociálním
souţití
mladší
starší
Dříve
bylo
zcela
běţné, ţe spolu ţili pod jednou střechou prarodiče, rodiče a děti, coţ je v dnešní době a se současným ţivotním stylem asi nemyslitelné, společnost
nicméně
vyţaduje,
jistá coţ
je
pravidla mladou
souţití generaci
se
seniory
třeba
někde
naučit. A protoţe je muzeum mimo jiné i vzdělávací institucí, mohlo by se pokusit pomoci najít všem určitou míru tolerance ve
vzájemném
souţití.
Dnešní
-náctiletí
by
měli brát
jako
důleţitou součást ţivota právě i souţití se seniory. Proč tedy nespojit jejich ţivoty v muzeu a nepořádat společné akce pro prarodiče
a
jejich
vnoučata?
Pro
Mezinárodní
den
seniorů,
95
který připadá na první den měsíce října, bych navrhl akci „Přiveďte své vnouče do muzea“. Jediným pravidlem této akce by bylo přijít do muzea s vnoučetem (podle data narození tak, aby mezi nimi byl věkový rozdíl minimálně 40 let). V tom případě by
měl
prarodič
vstup
za poloviční
vstupné
(v případě,
ţe
ještě není v důchodovém věku), případně by měl vstup do muzea zdarma (v případě, ţe je v důchodovém věku a má tak nárok na poloviční vstupné i za normálních podmínek). Účel této akce vidím nejen ve zvýšení návštěvnosti a zviditelnění muzea, ale i ve snaze muzea o lepší souţití mladší generace se seniory, coţ v důsledku vede i ke zlepšení situace v celé společnosti. Dalším izolace.
problémem
Seniory
je
lidí tedy
v seniorském třeba
věku
přesvědčit
je
sociální
tuto
sociální
izolaci opustit a začlenit se zpět do společnosti. Součástí Technického muzea v Brně je výtvarně-technická dílna. Tato dílna je zaměřena zejména na školní mládeţ (během pracovního týdne), případně na rodiny s dětmi (během víkendu). Myslím však, ţe by bylo vhodné otevřít výtvarně-technickou dílnu i pro seniory. Byla by pro ně otevřena během pracovního týdne, mezi dobou, kdy chodí školy. Pro seniory, kteří ţijí v domovech důchodců a nejsou uţ natolik samostatní a soběstační, aby byli schopni dostat se sami do muzea, nebo si na to prostě netroufnou, by výtvarně-technická dílna navštěvovala vţdy 1x do měsíce některý z brněnských domovů důchodců. Akce pořádaná TMB a přímo se nabízející pro propagaci pro seniory, jsou tzv. Hudební dýchánky. Hudební dýchánky v TMB pořádá Oddělení dokumentace tyflopedických informací společně s brněnskou konzervatoří kaţdou první středu v měsíci mimo duben a prázdninové měsíce v expozici Salon mechanické hudby.
96
Na těchto koncertech předvádí své umění posluchači brněnské konzervatoře. Program akce je znám aţ v den konání koncertu a posluchači konzervatoře si jej tvoří zcela sami. V programu jsou
zastoupeni
nejen
autoři
hudby
klasické,
ale
i autoři
skladeb romantických. Tradice těchto dýchánků začala ještě ve Slepeckém muzeu v červnu 1996 a po jeho včlenění do TMB se v jeho činnosti pokračuje dodnes. V současné době se Hudebních dýchánků účastí asi 15 aţ 20 osob. V současné formou
době
braillských
webových
stránkách
probíhá
letáčků, muzea,
propagace krátká
Hudebních
anotace
prezentace
je
dále
dýchánků
umístěna
probíhá
v
na
Domě
sluţeb pro nevidomé Josefa Chaloupky v Brně, ve střediscích SONS
a
Tyflocentrech.
dokumentace směřována bych
Hudební
tyflopedických
směrem
proto
informací,
k nevidomým
navrhl
dýchánky
zaměřit
nebo
pořádá
proto
i
slabozrakým
propagaci
i
Oddělení
propagace
je
občanům.
Zde
směrem
k seniorům,
protoţe právě Hudební dýchánky by mohly být tou akcí, která je zaujme, vytrhne ze stereotypu a sociální izolace a motivuje je k návštěvě Technického muzea v Brně. A pokud jednou překonají strach
nebo
najdou
i
určitou
podruhé.
nervozitu Jak
jsem
z jiţ
neznámého, uvedl
jistě
výše,
si
po
cestu
domluvě
s řediteli domovů pro seniory navrhuji zasílat letáčky nebo termíny
konání
do těchto
domovů,
zasílat
je
do
knihoven
a
podobně.
Jak snést.“
říká
Goethe:
„Zestárnout
není
umění,
umění
je
to
97
Závěr Cílem mé diplomové práce s názvem Marketing – propagace Technického muzea v Brně a jeho výstav bylo popsat stávající formy propagace a navrhnout nové formy propagace, které by byly efektivnější a mohly by doplnit, případně nahradit formy propagace současné. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí, hlavní část tvoří zejména kapitola pátá a šestá, kde je popsán návštěvník Technického muzea v Brně a kde jsou navrţeny nové formy
propagace,
návštěvnosti
které
by
v expozicích
a
měly
za
výstavách
následek
Technického
zvýšení muzea
v
Brně. Nové formy propagace jsou rozvrţeny podle jednotlivých věkových skupin, protoţe kaţdá věková supina má svá specifika, zajímají ji jiné akce a výstavy a působí na ni jiný druh propagace. Nejdůleţitější
formou
propagace
však
je
a
nadále
i
zůstane tzv. sociální marketing, coţ si musí uvědomit zejména ti zaměstnanci, kteří přichází s návštěvníky do přímého styku, tzn.
zejména
pokladní,
dozoři
a
průvodci
v
jednotlivých
expozicích nebo recepční. „Prodej je především mezilidský vztah.“ Tam,
kde
neprodáváme
zboţí
ale
31
sluţbu,
to
platí
dvojnásob.
31
GRUBER, D.: Jak jsem zdvacetinásobil prodej svého zboží – a jak to můžete udělat Vy. Ostrava: Gruber, 1993, 2. vydání, s. 3.
98
Resumé Diplomová
práce
s
názvem
Marketing
–
propagace
Technického muzea v Brně a jeho výstav se zabývá problematikou současných
forem
propagace
Technického
muzea
v Brně
a
zpracovává návrhy na jejich zefektivnění. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, které se dále dělí na několik kapitol a podkapitol. Teoretická
část
je
věnována
obecnému
úvodu
do
problematiky muzejního výstavnictví, vysvětluji zde základní pojmy
týkající
se
této
problematiky,
popisuji
úvod
do
problematiky marketingu, jeho historii, tvorbu marketingového plánu, marketingovou komunikaci a marketing muzeí. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na Technické muzeum výstav.
v Brně,
zejména
V páté
kapitole
na
současné
také
formy
popisuji
propagace
návštěvnost
jeho
TMB
za
posledních pět let (od roku 2008 do roku 2012) v závislosti na změnách
ve
společnosti,
které
souvisí
se
znovuotevřením
Národního technického muzea a ekonomickou krizí z let 2007– 2010. Od roku 2007 do roku 2011 bylo Národní technické muzeum uzavřeno z důvodu modernizace a rekonstrukce. V únoru 2011 bylo slavnostně otevřeno a Technické muzeum v Brně tak získalo velkou
konkurenci.
Také
ekonomická
krize
z
let
2007-2010,
která přetrvává v mysli lidí dodnes, a vládní škrty mohou být příčinou ostatních
šetření
občanů.
ţivotních
Vzhledem
potřebách
se
k
tomu, šetřit
ţe
na
nedá,
jídle
a
většina
potenciálních návštěvníků začíná šetřit právě na kultuře a volnočasových aktivitách. Proto jsem se ve své diplomové práci rozhodl popsat současné formy propagace výstav TMB a pokusit
99
se navrhnout nové formy zaměřené zejména na děti a mládeţ jako na
budoucí
klientelu
TMB
a
na
seniory,
kterých
neustále
přibývá a kteří zároveň začínají čím dál víc trávit svůj volný čas aktivně. Stěţejní částí mé
diplomové
práce
je
tedy podkapitola
s názvem Strategie zachování či zvýšení počtu návštěvníků, ve které navrhuji nové formy propagace, které ty stávající formy vhodně doplní, případně nahradí tak, aby to vedlo ke zvýšení návštěvnosti uplatňuji vývojové
teoretické
zkušenosti
v
a
jsem
zaměřených
V této
řadě
zde
ale
i
své
zohledňuji
oslovil
zejména
kapitole
marketingu,
gerontologie,
v neposlední které
šetření
Brně.
z muzeologie,
andragogiky,
návštěvníků,
dotazníkových
muzea
poznatky
psychologie,
praktické názory
Technického
na
i
během
svých
důvody
jejich
návštěvy, jejich spokojenost s návštěvou a jejich názory na zkvalitnění sluţeb a propagace Technického muzea v Brně. Při propagaci sluţeb Technického muzea v Brně musíme mít neustále
na
paměti,
ţe
nejdůleţitějším
přesvědčovacím
prostředkem stále je a ještě dlouhou dobu asi i zůstane (kromě finančních zlevněné
zvýhodnění, vstupné)
jako
lidské
jsou slovo.
akce
vstup
Dnešní
zdarma
doba
je
nebo velmi
uspěchaná, lidé nemají čas v klidu si promluvit ani se svými nejbliţšími, většina ţivota se odehrává přes mobilní telefony, přes
počítače
z vedlejší
a
sociální
kanceláře
spíš
sítě. napíší
Často email,
si neţ
dva aby
kolegové vstali
od
stolu a domluvili se ústně. Přesto, nebo právě proto, touţí většina z nás po lidském přístupu. Na to je třeba pamatovat při propagačních akcích. Zaměstnanci muzea musí mít neustále na paměti, ţe muzeum netvoří jen výstavy a expozice, muzeum tvoří
zejména
lidé,
kteří
zde
pracují
a
kteří
vytváří
100
atmosféru, ve které potom návštěvníci tráví svůj volný čas. A měli by se snaţit, aby ta atmosféra byla co nejpohodovější, uvolněná a přátelská, protoţe nikdo z nás nechce zaplatit za něco, kde se potom cítí nepříjemně, odkud si moţná odnese nějaké
malé
poučení,
ale
hlavně
nepříjemný
pocit.
Takový
návštěvník se uţ do muzea určitě nevrátí a určitě návštěvu muzea nedoporučí svým příbuzným nebo známým.
101
Summary The thesis titled Marketing - Promotion of the Technical Museum in Brno and its exhibitions dealing with issues of contemporary forms of promotion of the Technical Museum in Brno and proposals for their improvement. The
thesis
is
divided
into
theoretical
and
practical
parts, which are further divided into several chapters and subchapters. The theoretical part is devoted to a general introduction to the topic of museum exhibitions, explain here the basic concepts related to this topic, describes introduction to the topic of marketing, its history, creating a marketing plan, marketing communications and marketing museums. The practical part of the thesis looks at the Technical Museum in Brno, especially on contemporary forms of promotion of his exhibitions. In the fifth chapter also describes the traffic TMB for the last five years (2008 to 2012) in response to changes in society, which is related to the reopening of the National Museum of technical and economic crisis of 20072010. From 2007 to 2011, the National Technical Museum closed due to reconstruction and modernization. In February 2011 it was opened and the Technical Museum in Brno and gained great competition. Also, the economic crisis of 2007-2010, which persists in the minds of people today, and the government cuts may cause the investigation of citizens. Given that food and other
necessities
potential
visitors
of
life
just
to
save
starting
to
not,
the
majority
of
save
for
culture
and
leisure activities. That's why I was in my work decided to describe contemporary forms of advertising exhibitions TMB and
102
try to propose new forms aimed at children and young people as future
clients
TMB
and
the
elderly,
which
is
constantly
increasing and who also beginning to increasingly spend their free time actively . The
main
part
of
my
thesis
is
to
subchapter
titled
Strategies to maintain or increase the number of visitors, which proposes a new form of promotion that the existing forms of complement, or replace, so that it led to an increase in attendance of the Technical Museum in Brno. In this chapter, I apply
the
theoretical
developmental
knowledge
psychology,
adult
in
museology,
education,
marketing,
gerontology,
but
also their practical experience and last but not least, take into account the opinions of visitors that I spoke to during their surveys focused mainly on the reasons for their visits, their satisfaction with the visit and their views on improving services and promotion of the Technical Museum in Brno. When promoting the services of the Technical Museum in Brno, we must keep in mind that the most important means of persuasion is still a long time and probably will remain (in addition to financial benefits, such as events for free or discounted admission tickets) human word. The present time is very hasty, people have no time to rest or talk with their loved ones, most of life takes place through mobile phones, computers and via social networks. Often two colleagues from the next office rather write an email than to get up from the table and agreed to orally. Despite, or perhaps because most of us crave the human touch. It is essential to remember when promotions. Museum employees must keep in mind that the museum consists
not
only
of
displays
and
exhibitions,
the
museum
consists mainly of people who work there and who creates an
103
atmosphere in which visitors then spend your free time. And they should try to make the atmosphere was the most relaxing, relaxed and friendly, because none of us wants to pay for something where you feel uncomfortable then, where you may walk away with a little instruction, but also uncomfortable. Such a visitor to the museum was definitely coming back and will
definitely
friends.
visit
the
museum
tells
their
relatives
or
104
Seznam pouţité literatury AMBROSE, Timothy – PAINE, Crispine. Muzejní základy. Praha 2000 BALEKA, Jan. Výtvarné umění: Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). 1. vydání. Praha : Academia, 1997 BARTOŇ, Jaroslav. Tiskové techniky 2. 1. vydání. Štětí : Střední odborná škola a Vyšší odborná škola. 1999 BRABCOVÁ, A. Brána muzea otevřená – Průvodce na cestě muzea k lidem a lidí do muzea. Náchod : Juko, 2003 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. 1. vyd. Praha : Národní muzeum, 1981. BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava 1997 BENEŠ, Josef. Muzealni sprievodcovia a katalógy. Muzeálne pozvánky a letáky ako špecifický druh náborových tlačív. Múzeum, 1977, č. 2 BENEŠ, Josef. Muzeologický slovník. Praha : Národní muzeum – Ústřední muzeologický kabinet, 1978. 169 s. BERAN, Vladimír a kol. Typografický manuál. 3. vydání. Praha : Kafka Design, 2003. BRABCOVÁ, Alexandra. Brána muzea otevřená. Vyd. 1. Náchod: JUKO, 2003. 583 s. ISBN 80-862-1328-5. GRUBER, David. Jak jsem zdvacetinásobil prodej svého zboží – a jak to můžete udělat Vy. 2. vyd. Ostrava : Gruber, 1993, GRUBEROVÁ, Boţena. Gerontologie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 1998 HANNAGAN, Tim J. Marketing pro neziskový sektor. Přeloţila Jana Novotná. 1. vyd. Praha : Management Press, 1996. JOHNOVÁ , Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha : Grada, 2005 MACEK, Petr. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1. vyd. Praha : Portál, 1999
105
MALACH, Josef. Kapitoly z andragogiky. Ostrava : Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 2002 MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha : Grada, 2005 MONZEL, Monika. 99 tipů pro úspěšnější reklamu. Praha : Grada, 2009 Muzea pro všechny. Příručka k fyzické a smyslové dostupnosti muzeí. ČV ICOM 2003, s. 34 – 37. ŘÍČAN, Pavel a kol. Dětská klinická psychologie. 3. vyd. Brno : Grada, 1995 STRÁNSKÝ, Zbyněk, Zdislav. Úvod do studia muzeologie, 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno. 2000 STRÁNSKÝ, Zbyněk, Zdislav. Archeologie a muzeologie, Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005 SVOBODA, Václav. Public relations, Praha : Grada 2006 ŠÁŠKYOVÁ, Marianna. Prezentácia ako súčasť múzejnej komunikácie. In Hovory v muzeu : Sborník příspěvků muzeologického semináře 29.– 30. 5. 1997. Hodonín : Masarykovo muzeum, 1997. ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 3. upr. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2008 Úvod do muzejní praxe: učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010. 405 s. ISBN 978-808-6611-402. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha : Grada, 2008 VYSEKALOVÁ, Jitka, MIKEŠ Jiří. Reklama. Praha : Grada, 2007 WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeologie. Bratislava : Slovenské národné múzeum – Národné muzejné centrum, 1999. 477 s. ISBN 80-8060-015-5
