Masarykova univerzita. Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie

Bc. Michaela Mlejnková posluchačka pátého ročníku prezenčního navazujícího magisterského studia muzeologie

Ve škole se učíme. Co však o ní víme? Scénář výstavy. Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Lucie Jagošová, DiS., Mgr. Václav Rutar

Brno 2016

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedených zdrojů. ………………………………… 2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především Mgr. Lucii Jagošové, DiS., která se velmi ochotně ujala vedení mé práce a převzala ji po Mgr. Václavu Rutarovi. Poskytla mi cenné poznatky a rady, svým milým a pozitivním přístupem mě dokázala podpořit. Poděkování také patří Mgr. Václavu Rutarovi, který zpočátku moji práci vedl a podílel se na celkovém pojetí výstavy. Dále bych chtěla poděkovat panu Petru Ţiţkovi za informace, materiály a osobní poznatky k tématu. Velice si váţím jeho času, který mi věnoval. V neposlední řadě patří velký dík mým rodičům za to, ţe mi umoţnili studovat, a mému nastávajícímu manţelovi za podporu při studiu. 3

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 6 2. Východiska pro zpracování výstavy ...................................................................................... 8 2.1 Historický kontext ............................................................................................................ 8 2.1.1 Počátky vzdělávání v Rajhradě v kontextu systému vzdělávání ............................... 8 2.1.2 Počátky školství v Rajhradě ...................................................................................... 9 2.1.3 Vznik měšťanské školy a období druhé světové války ........................................... 10 2.1.4 Měšťanská škola během komunistického převratu ................................................. 14 2.1.5 Změny v době praţského jara a normalizace .......................................................... 17 2.1.6 Porevoluční období a modernizace školy................................................................ 19 2.2 Místní a současný kontext .............................................................................................. 22 2.2.1 Město Rajhrad v současnosti ................................................................................... 22 2.2.2 Význam školy jakoţto vzdělávací instituce pro Rajhrad a spádovou oblast........... 25 2.2.3 Význam školy jakoţto historické budovy a součásti historie města ....................... 26 2.2.4 Průběh oslav a akcí k výročí vzniku měšťanské školy ............................................ 30 2.3 Muzejně výstavní kontext .............................................................................................. 31 3. Koncept výstavy „Ve škole se učíme. Co však o ní víme?“ ................................................ 37 3.1 Výstavní moţnosti v Rajhradě ....................................................................................... 37 3.2 Zhodnocení pramenů k výstavě...................................................................................... 41 3.3 Záměr, koncepce a cíl výstavy ....................................................................................... 43 3.4 Cílová skupina návštěvníků ........................................................................................... 44 3.5 Předpokládaný rozpočet výstavy .................................................................................... 46 3.6 Scénář výstavy................................................................................................................ 46 3.6.2 Úvodní panel ........................................................................................................... 48 3.6.3 Panel č. 1. Jak se učilo před zaloţením měšťanky? Budeme mít školu! ................. 48 3.6.4 Panel č. 2. Proč stojí před školou socha T. G. Masaryka? ...................................... 49 3.6.5 Panel č. 3. Škola součástí rozmachu v Rajhradě ..................................................... 50 4

3.6.6 Panel č. 4. I měšťanka měla svého odbojáře ........................................................... 50 3.6.7 Panel č. 5. Pod palbou ............................................................................................. 51 3.6.8 Panel č. 6. V záři praţského jara, ve stínu okupačních tanků ................................. 52 3.6.9 Panel č. 7. Škola aktivní i ve volném čase .............................................................. 52 3.6.10 Panel se vzpomínkami ........................................................................................... 53 3.6.11 Exponáty ve výstavě.............................................................................................. 54 3.6.12 Projekce fotografií ................................................................................................. 54 3.7 Moţnosti doprovodných akcí ......................................................................................... 55 3.7.1 Program pro seniory. Škola hrou aneb za vyznamenáním do Uherského Brodu. ... 55 3.7.2 Program pro rodiče s dětmi. Jak známe svoje město?............................................. 56 3.7.3 Program pro širší veřejnost. Za Ludmilou Peškařovou do Ravensbrücku. ............. 57 4. Závěr..................................................................................................................................... 59 5. Resumé ................................................................................................................................. 61 6. Summary .............................................................................................................................. 62 7. Seznam pouţitých zdrojů a literatury ................................................................................... 63 8. Seznam obrazové přílohy umístěné na CD .......................................................................... 71

5

1. Úvod Vybavuji si moment, kdy jsem poprvé vstoupila do budovy měšťanské školy jako ţák páté třídy. Vzbuzovala ve mně respekt, moţná také strach a obavy, jak se tu jen mohu vyznat? Dnes, téměř o patnáct let později, vím, ţe za dveřmi na té nekonečné chodbě sedělo několik mých dobrých přátel spoluţáků, první lásky a učitelé. Ty jsme během školních let v oblibě spíše neměli, nyní se s nimi rádi zastavíme a popovídáme si. Myslím, ţe všechny generace budou mít téměř totoţné pocity, jako jsem popsala já. Kaţdý máme na školní léta jiné vzpomínky, ale věřím, ţe časem převaţují ty lepší. Kdyţ člověk pročítá kroniky Rajhradu a měšťanské školy, s obdivem zjistí, kolik úsilí stálo tuto školu vybudovat. Jak dlouho o její vznik místní občané museli bojovat vlastně i sami mezi sebou, společně nashromáţdili finance na stavbu a obětovali svůj čas. Učitelé byli zapojeni do společenského ţivota městečka a vyhledávanými společníky, za svoje ideály byli perzekuováni, během protinacistického odboje dokonce učitel Jan Peškař neváhal poloţit svůj vlastní ţivot. A všichni si školy váţili jako vzdělávací instituce i samotné budovy. Minulý rok uplynulo osmdesát let od zaloţení měšťanské školy v Rajhradě. Troufám si říct, ţe rodilý občan Rajhradu se zájmem o místní ţivot události z historie školy zná, přesto jsou některé momenty překvapující. Jakým nejvhodnějším způsobem však prezentovat toto osmdesátileté výročí dalším občanům města? Předkládaná diplomová práce, která navrhuje výstavu o historii školy, tedy vychází z reálných moţností a poznatků. Cílem je proto takový scénář výstavy, kterou je moţné za daných podmínek skutečně vytvořit a která bude také navštívená místními obyvateli. Práce se snaţí stručně obsáhnout historii školy a také školu představit v několika kontextech. Jako vzdělávací instituci, která je důleţitá i pro okolní obce, a jako budovu, která měla a stále má vliv na celkovou podobu a ráz města. Cílovou skupinou návštěvníků jsou tedy místní obyvatelé Rajhradu, pro které jsou koncipovány také doprovodné programy k výstavě. V další části práce je předloţen scénář výstavy „Ve škole se učíme. Co však o ní víme?“ Prezentace historie školy je realizována prostřednictvím vybraných momentů, kterým se výstava blíţe věnuje, ne jako popis celé historie. Při tvorbě scénáře bylo v tomto případě zvoleného tématu důleţité pamatovat na to, ţe jde o představení nedávné historie. Někteří přímí účastníci stále ţijí, lidé mají na některé situace vlastní osobitý názor. Tento fakt je zohledněn jiţ při tvorbě podkladů pro texty k výstavě, při výstavě samotné je kladen důraz na neutrálnost sdělení a zachování si nestrannosti při prezentaci. Také v návrhu výstavního fundu, umístění výstavy a rozpočtu se vychází z reálných moţností, 6

které jsou k dispozici a je moţné je vyuţít pro účel výstavy. Informace k práci byly čerpány z několika nově vzniklých publikací o historii města Rajhrad, z místních a školních kronik a také z osobních vzpomínek a poznatků bývalého ředitele školy Petra Ţiţky a dalších doplňujících zdrojů. Jako podklady z oblasti muzejního výstavnictví byly vyuţity odborné publikace a články. Při scénáři výstavy je zřejmá snaha vyuţít bohaté fotografické dokumentace. Instalace výstavy je záměrně zvolena v budově školy kvůli přímé návaznosti s popisovaným objektem. Návštěvníci výstavu zhlédnou během konání voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017, které právě v přízemí školy probíhají. Toto načasování je také účelné, protoţe za těchto okolností je pravděpodobné, ţe výstavu navštíví velký počet místních obyvatel. Kvůli tomuto časovému harmonogramu je scénář výstavy v diplomové práci předloţen v první fázi. Navrhuje konkrétní fotografie, exponáty, doprovodné texty, zabývá se výstavním fundem a rozčleňuje obsah panelů. Neřeší však přesné rozmístění textů a fotografií na jednotlivých panelech, protoţe v této fázi se předpokládá spolupráce s grafickým studiem. Stejně tak předkládá návrhy moţných doprovodných programů. Na tvorbě výstavy se totiţ bude podílet více institucí a teprve po schválení dotace ve výši nákladů výstavy je moţné řešit konkrétní záleţitosti. Diplomová práce má tedy cíle dva. Prvotním cílem je zasadit měšťanskou školu do historického kontextu, zachytit význam školy jako vzdělávací instituce a historické budovy v Rajhradě a poté na základě muzejně výstavního kontextu vytvořit prvotní scénář výstavy „Ve škole se učíme. Co však o ní víme?“ Věřím, ţe výstava zaujme jak starší obyvatelé Rajhradu, kteří rádi zavzpomínají na svá školní léta, tak i novější obyvatele, kteří budou mít příleţitost se seznámit se školou z jiného úhlu pohledu.

7

2. Východiska pro zpracování výstavy Téma výstavy k výročí vzniku školy je převáţně historické, nicméně výstava se snaţí měšťanskou školu představit z více úhlů pohledu a poskytnout tak návštěvníkovi ucelený a komplexní pohled na danou problematiku. Výstava nechce prezentovat historická data a události, ale představit měšťanskou školu v širším kontextu událostí v Rajhradě. Proto bylo prvotním cílem nalézt moţná východiska pro zpracování výstavy a pouţít je jako podklady při tvorbě scénáře.

2.1 Historický kontext 2.1.1 Počátky vzdělávání v Rajhradě v kontextu systému vzdělávání Vzdělávání je dlouhodobý proces, který prochází neustálým vývojem. Proto je obdivuhodné, jaké míry poznání a metod výuky dokázali dosáhnout jiţ lidé v prvních národech. Kořeny záměrného a skupinového vzdělávání bychom totiţ hledali jiţ v nejstarších civilizacích v Egyptě, Mezopotámii a Persii. Zde se od 4. tisíciletí před naším letopočtem setkáváme s organizovanou výuku vybraných jedinců. Vzdělávání zde bylo spjato s existencí chrámů nebo panovnických sídel. Mládeţ z vyšších sociálních vrstev se vzdělávala v problematice vědění, studovala písmo, ovládala také základy medicíny, stavebnictví a vojenství. Vyspělejší úroveň vzdělávacího systému rozvinulo antické Řecko. Byl zde vytvořen soubor základních studijních oborů – gramatiky, rétoriky a dialektiky. Toto rozdělení bylo později přejato scholastikou. Vzdělávací systém v antickém Římě pak rozdělil vzdělávání do sedmi věd – gramatiky, dialektiky, rétoriky, aritmetiky, geometrie, astronomie a múziky. Základy antických poznatků o výchově a vzdělávání jsou aktuální dokonce i dnes.1 Ve středověku se pak právě antické pojetí výuky stalo základem vzdělávání. Učení bylo také samozřejmě přímo ovlivněno středověkým pojetím pedagogické výchovy podle šířících se křesťanských zásad. Vznikaly školy při klášterech, katedrální školy v biskupských sídlech

1

JŮVA, Vladimír st., JŮVA, Vladimír ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1997. s. 5-11. ISBN 80-85931-43-5.

8

a pro širší vrstvy obyvatelstva i školy farní. Právě v této době bychom hledali počátky vzdělávání v Rajhradě.2 Stejně jako ve starověku i první výuka v Rajhradě vznikla při významném centru náboţenství – v klášteře.3 Vzdělávali se pouze chlapci a to nejen ve všeobecných předmětech, ale důleţité bylo studium teologie a řehole sv. Benedikta, protoţe klášter v Rajhradě byl benediktinský.4

2.1.2 Počátky školství v Rajhradě V první polovině 17. století se právě benediktini významným podílem zaslouţili o vybudování farní školy pro poddané.5 Školní vyučování pro chlapce i dívky jiţ ve školní budově údajně zaloţil probošt Kotelík, písemně je existence školy dokázána v záznamu o poţáru městečka v roce 1637.6 Návaznost na klášter a velká podpora benediktinů při zaloţení školy dokládají důleţité postavení kláštera jako centra vzdělanosti a vědy ve středověku. Vyučování dětí mniši aktivně podporovali. Probošt Celestin Arlet dokonce vydal v roce 1667 poddanský řád, ve kterém apeloval na rodiče, aby posílali své děti do školy a nenechávali je doma kvůli práci na poli. Školu navštěvovaly nejen děti z Rajhradu, ale i z okolních obcí Popovic, Holasic, Loučky, Rajhradic, Čeladic a Rebešovic, takţe kapacita tehdejší jedné učebny v domě č. p. 41 nebyla časem dostačující. V letech 1826 – 1827 se

2

Tamtéţ, s. 11-19. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. O školství v Rajhradě před zřízením měšťanky, s. 4. ISBN 978-80-260-8774-8. 3 Benediktinský klášter v Rajhradě byl podle pověsti zaloţen v roce 1048 kníţetem Břetislavem a je nejstarším muţským klášterem na Moravě. V druhé polovině 18. století byla zahájena jeho přestavba do dnešní barokní podoby podle návrhu architekta Giovanni Santiniho-Aichela. V současnosti v něm opět ţijí benediktini. Je také sídlem Památníku písemnictví na Moravě. KRATOCHVIL, Jan, SEDALOVÁ, Hana. Rajhrad. Brno : K 2001, 1998. Historický vývoj kláštera, s. 84. 4 Řád zaloţil sv. Benedikt z Nursie, podle něhoţ mají benediktini své jméno. První klášter, ve kterém se praktikovala Benediktova řehole (pravidla, podle kterých mají mniši ţít), zaloţil Benedikt v italském Monte Cassinu. První klášter v českých zemích, kde se ţilo podle této řehole, byl ţenský klášter sv. Jiří v Praze na Hradčanech, muţský na praţském Břevnově. GRÜN, Anselm. Svatý Benedikt z Nursie. Učitel duchovního ţivota. Praha : Vyšehrad, 2004. 128 s. ISBN 80-7021-695-6. 5 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. O školství v Rajhradě před zřízením měšťanky, s. 4. ISBN 978-80-260-8774-8. 6 Poţár, který vypukl v Rajhradě v roce 1637, naštěstí budovu školy nezasáhl. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. O školství v Rajhradě před zřízením měšťanky, s. 4.ISBN 978-80-260-8774-8.

9

proto postavila nová budova školy u hřbitova (zde sídlí jedna z budov Základní školy T. G. Masaryka Rajhrad dodnes), která měla třídy dvě.7 V roce 1787 byla farní škola převedena pod státní dohled a touto transformací tak vznikla škola triviální, ve které se vyučovalo trivium – čtení, psaní a počítání. Starší ţáci se navíc vzdělávali v náboţenství. Vznik triviálního typu školy je povaţován za počátek povinné školní docházky.8 Postupem času dětí přibývalo, v jedné třídě se jich tísnilo aţ 180, a učit v takových podmínkách bylo nemoţné. Škola byla proto v roce 1865 opět přestavěna. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let také nastal zlom ve zřizovateli školy. Z farních škol na našem území se staly školy národní. Náklady na provoz, plat učitelů, atd. tímto začala hradit obec. Klášter ale školství v Rajhradě dále podporoval, např. na přestavbu dodal veškerý stavební materiál. Začátkem 20. století bylo však nutné opět budovu školy přístavbou zvětšit. V roce 1908 se tedy škola opět přestavěla a v roce 1914 byl zrušen patronát benediktinského opatství nad školou. Rajhradští učitelé se aktivně podíleli na dění v městečku. Pořádali kulturní akce, často byli výbornými hudebníky a hrávali na varhany v kostele. Mezi významné učitele v 19. století patřil Vilém Petrů, klavírista a varhaník, vedl také školní pěvecký sbor a za své zásluhy dostal čestné občanství Rajhradu. Dalším výborným pedagogem byl Jan Mátl, který navrhoval a realizoval školní zahrady. V roce 1928 na Výstavě soudobé kultury v Brně prezentoval právě návrh zahrady.9

2.1.3 Vznik měšťanské školy a období druhé světové války V roce 1869 byla na území českých zemí zavedena povinná osmiletá školní docházka. Ve stejném roce byla zákonem zřízena osmiletá obecná škola a tříletá měšťanská škola, jakoţto pokračování školní docházky po pěti letech. Díky této reformě mohla zákonně vzniknout i měšťanská škola v Rajhradě.10 7

ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Farní a triviální škola v Rajhradě, s. 117. ISBN 978-80-260-5803-8. 8 ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Farní a triviální škola v Rajhradě, s. 117. ISBN 978-80-260-5803-8. JŮVA, Vladimír st., JŮVA, Vladimír ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1997. s. 58. ISBN: 80-85931-43-5. 9 ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. s. 169-170. ISBN 978-80-260-5803-8. 10 JŮVA, Vladimír st., JŮVA, Vladimír ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1997. s. 58. ISBN: 80-85931-43-5.

10

První snahy o zřízení měšťanské školy vyvinula rajhradská školní rada jiţ v roce 1891. Návrh podpořili zástupci obce, okolních obcí i opat kláštera P. Benedikt Korčian. Kvůli finanční neschopnosti se ale plán nerealizoval. V roce 1904 byla z iniciativy samotných učitelů rajhradské školy svolána veřejná schůze. Na ní se však místní sedláci a zemědělci shodli, ţe vyšší vzdělání není v Rajhradě potřeba, protoţe „potom by byli samí páni a sedláci by nedostali ţádného mladíka jako pacholka ku koním a ţádné děvče za děvečku ke kravám.“11 Realizovatelný návrh na zaloţení měšťanské školy v Rajhradě se objevil aţ v roce 1923. Počet dětí totiţ rostl, a přestoţe se opět postavila přístavba k budově školy u hřbitova, prostory pro vyučování byly nedostačující. Městečko tedy koupilo od benediktinského kláštera pozemek ve čtvrti Matlaška.12 V roce 1930 byla tato plocha schválena Okresním úřadem v Hustopečích jako stavební parcela pro objekt školy. Přes neshody o ceně stavby mezi zastupiteli Rajhradu se nová škola začala v roce 1932 skutečně stavět. Projektantem byl jmenován Ing. Emanuel Straka, který oficiálně navrhoval stavbu nové budovy obecní školy. Avšak plány měly vyhovovat i poţadavkům na zřízení měšťanské školy. O povolení ji zřídit poţádali zastupitelé dodatečně aţ během stavby školy. Okresní školní výbor v Hustopečích zřízení a stavbu školy jako měšťanské povolil a podpořil. Výstavbu školy financoval největším podílem Rajhrad jakoţto její zřizovatel, ale velkou měrou se podíleli také sami obyvatelé Rajhradu, kteří půjčili obci několik set tisíc korun na stavbu. Nová budova měl čtyři učebny, kreslírnu, tělocvičnu, dílnu, dva kabinety, šatnu a koupelnu.13 Kdyţ se 15. září 1935 otevírala nová škola, šlo o důleţitou událost v historii Rajhradu a velkou slavnost pro tehdejší obyvatele. Na počest otevření školy se uskutečnil koncert před radnicí, poté pronesl řeč ředitel obecné školy Vilém Petrů a lidé se v průvodu vydali k budově nové školy. Zde zazpívaly sbory Sokola a Cyrilské jednoty, okresní školní inspektor Osvald Baráček pronesl slavnostní řeč a P. Karel Musil školu vysvětil. Poté si lidé budovu školy

11

DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Proč se nedařilo zřídit v Rajhradě měšťanskou školu dříve, s. 5-6. ISBN 978-80-260-8774-8. 12 Jedná se o novější čtvrť Rajhradu. Nejstarší zástavba města leţí na opačné straně hlavní silnice (ulice Masarykova), která vede směrem od Brna na Ţidlochovice. Tamtéţ, Příprava a stavba nové budovy pro měšťanskou školu (1923-1935), s. 6-8. 13 ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. s. 307-308. ISBN 978-80-260-5803-8.

11

prohlédli zevnitř. Tímto byla otevřena nová budova a současně byl zahájen první školní rok v měšťanské škole.14 Zpočátku škola řešila administrativní problémy s povolením výuky ve všech třídách, ale hlavním problémem byl nedostatek financí pro nákup a pořízení školních pomůcek a na vybavení tříd. Zde opět pomohli rajhradští občané a spolky, které organizovaly kulturní akce, jejichţ výtěţek putoval právě na dovybavení školy. Sponzorem byl také benediktinský klášter. Daroval škole svou sbírku nerostů, motýlů, lastur, mořských ţivočichů, preparátů, vycpaniny zvířat, archeologické vykopávky, obrazy, atd. Obecná škola věnovala vycpaniny, obrazy a fyzikální přístroje. Občané přispívali nejen finančně na kulturních akcích, ale také předměty darovali, např. různá měřidla, busty, odbornou literaturu, sbírku mincí. Darovali však i písek a škváru na stavbu cesty. Místní zahradníci obdarovali školu kyticemi na výzdobu jejího okolí. Do stavby a vybavení nové školy se tedy zapojila široká veřejnost Rajhradu. Její velký zájem vypovídá o hlubokém vztahu a úctě ke zřízení takové instituce. V roce 1935 obdrţela škola vyjádření od prezidenta republiky, ve kterém povolil oficiální název školy jako Masarykova jubilejní měšťanská škola. Prvním ředitelem školy se stal Josef Hrůza. Škola organizovala besídky, slavnosti, koncerty a další kulturní akce, které se vţdy setkaly s velkým ohlasem u veřejnosti.15 Jiţ na konci roku 1936 byla škola zásobena kvalitními přírodovědnými, zeměpisnými a dějepisnými pomůckami, stejně dobře byla vybavena i ţákovská a učitelská knihovna. V roce 1936 proběhlo první jednání ohledně změny měšťanské školy na měšťanskou školu újezdní. Do ní by tak mohly docházet nejen děti z Rajhradu, ale i děti z Holasic, Popovic, Rajhradic, Loučky a Opatovic. Tuto školu se podařilo nakonec zřídit aţ od 1. září 1938 s oficiálním názvem Újezdní Masarykova měšťanská škola smíšená a o náklady na její provoz se dělily újezdní obce. Provoz školy v témţe roce ovlivnily události začínající druhé světové války. Rajhrad se stal pohraničním městečkem, do kterého prchali čeští utečenci, a jejich děti navštěvovaly rajhradskou školu. Od roku 1939 bylo vyučování ovlivněno válečným stavem. Ředitel Karel Svoboda, bývalý legionář, byl odejit do předčasné penze. Škola musela omezit svůj provoz, protoţe ţáků bylo 325 a kromě toho byl zřízen jednoroční učební kurs, ve kterém pokračovala většina 14

DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Škola zahajuje výuku a stává se Masarykovou jubilejní měšťanskou školou (1935), s. 8-10. ISBN 978-80-260-8774-8. 15 Tamtéţ. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. s. 307-308. ISBN 978-80-260-5803-8.

12

absolventů školy. V důsledku toho škola zavedla polodenní střídavé vyučování a sníţila počet vyučovacích hodin.16 V roce 1942 byla Výnosem ministerstva školství a národní osvěty zrušeno jméno školy, označení měšťanská bylo nahrazena hlavní. Téhoţ roku v dubnu zasáhla nejen školu a její pedagogy, ale celé městečko zpráva o popravě tehdejšího ředitele Jana Peškaře. Kronika Rajhradu se k této události vyjadřuje: „Jan Peškař byl svědomitý a tichý školský pracovník, skromně stojící stranou veřejného ţivota. Proto celý Rajhrad i s okolím byl velmi překvapen a vzrušen, kdyţ 14. dubna 1942 byl gestapem zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích v Brně. Po dvouměsíčních výsleších při nepříčetném řádění Němců v heydrichiádě byl zastřelen 14. června 1942, čtyři dny po zničení Lidic. Jen několik zasvěcených vědělo, proč zahynul tento vzácný člověk a ušlechtilý vlastenec. Teprve po válce se vysvětlila jeho činnost v národním odboji. Byl zapojen v srpnu 1941 do tajné odbojové organizace Obrana Národa. Jan Peškař při výslechu gestapem se zachoval jako pravý charakter, nikoho neprozradil, neboť u něho se zatýkání zastavilo. (…) Jeho ţena Ludmila Peškařová byla zatčena 6. května 1943 a odvezena do koncentračního tábora v Ravensbrücku aţ do konce války.“17 Ve školní kronice je k odvezení Peškaře gestapem poznamenáno: „Netušili jsme, ţe viděli jsme onoho dne našeho usměvavého a vzorného kolegu naposled.“18 Jan Peškař tímto činem patří mezi nejvýznamnější pedagogy školy a obyvatele Rajhradu. Pedagogové také museli ovládat povinně němčinu, společně tedy s učiteli z obecné školy navštěvovali jazykové kurzy. Ţáci měli němčinu vyučovanou samozřejmě v rámci povinných předmětů. Veškerá agenda a úřední dokumenty se psaly v němčině. Němci se snaţili činnost na hlavní škole omezovat, do přízemí např. nastěhovali obecnou německou školu, které se navíc pronajímala tělocvična. Vyučování bylo opět zavedeno celodenní místo střídavého. Škola v roce 1943 také slouţila jako shromaţdiště raněných a postiţených nálety. Právě nálety komplikovaly ke konci války vyučování. Narušovaly dopolední vyučování několikrát do týdne. Učitelé byli povoláni na zákopové práce a ţáci školu nenavštěvovali, pouze dostávali dvakrát týdně domácí úkoly. Tím samozřejmě jejich morálka a znalosti klesly. Školu počátkem roku 1945 obsadili zákopníci a zcela zdevastovanou ji opustili v dubnu, kdy se z ní však vybudoval lazaret. Během bojů o Rajhrad si Němci zvolili školu díky její dobré poloze za strategický bod – pozorovatelnu, kulometná hnízda a okolo školy byly rozmístěny dělostřelecké baterie. Po odchodu Němců vyuţili školu jako své ubytování 16

ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. s. 310-311. ISBN 978-80-260-5803-8. 17 SOkA Brno-venkov. Pamětní kniha Rajhradu 1920-1964. C 108. 10b. s. 138, 139. 18 SOkA Brno-venkov. Kronika Měšťanské školy v Rajhradě (1935-1949). H-169, inv. č. 156.

13

sovětští vojáci, poté zde našli svoje útočiště vojáci rumunské armády. Následkem bojů byla školní budova po válce zdevastována – poničená střecha, proraţené zdi, poškozené vodovody a topení, zničené vybavení a školní pomůcky, vysklená okna. Během letních prázdnin se podařilo opravit střechu a budovu připravit na provizorní vyučování.19 Od září 1945 navštěvovali školu kromě ţáků z dřívějších újezdních obcí také ţáci ze Syrovic a Sobotovic. Učitelé se snaţili smazat vliv válečné výchovy a ţákům vštípit zásady vlastenectví a sociální vědomí. Škole se také vrátil její název – Masarykova jubilejní měšťanská škola. Škola a její ţáci a učitelé se opět podíleli na kulturním chodu městečka a připomínali různá výročí, např. úmrtí prezidenta Masaryka, 900 let příchodu benediktinů do Rajhradu a nově i Velkou říjnovou revoluci. Učitelé se také snaţili dohnat neprobrané učivo, protoţe ţáci měli kvůli válce mezery ve znalostech. Kromě toho Červený kříţ podporoval i jejich zdravotní stav. Děti dostávaly polévky, rybí tuk, kondenzované mléko, dokonce čokoládu. Dne 14. června 1946 uctili učitelé a ţáci památku popraveného Jana Peškaře v Kounicových kolejích. Ve škole v Rajhradě pak byla odhalena pamětní deska, která tohoto odbojáře připomínala, a Peškař byl jmenován in memoriam ředitelem školy.20

2.1.4 Měšťanská škola během komunistického převratu Komunistický převrat ovlivnil všechny sféry ţivota, školství v Rajhradě nevyjímaje. Škola byla nucena opět změnit svoje jméno. V oficiálním názvu původní měšťanská nahradilo slovo střední. Komunistická idea měla být podle zásad nového reţimu vštěpována dětem jiţ od jejich útlého věku. Ředitel Svoboda si vzal tento poţadavek za svůj cíl a učitelé tak museli vyučovat podle socialistických názorů. Dětem, které neměly dobrý prospěch, bylo nabídnuto doučování, a všem také zájmové krouţky (pěvecký, recitační, modelářský, šití, také traktoristický nebo mičurinský). Doučování mělo pak své pozitivní výsledky u závěrečných

19

ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. s. 310-311. ISBN 978-80-260-5803-8. 20 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Měšťanská škola od osvobození k nové totalitě, s. 16-17. ISBN 978-80-260-8774-8.

14

zkoušek, které skládali ţáci posledních ročníků.21 Nábor chlapců jako budoucích horníků kvůli komunistickému tlaku na průmyslovou výrobu a s ní související zvýšenou těţbou uhlí, který probíhal na školách v celém Československu, se nevyhnul ani Rajhradu. Ředitel Svoboda k tomu píše: „I na naší škole byla věnována velká pozornost chlapcům opouštějícím školu a učitelský sbor ve všech vyučovacích předmětech zdůrazňoval velký význam hornického povolání.“22 Do školy dokonce osobně dojíţděli horničtí učni a mistři přesvědčovat chlapce o nezbytnosti hornického povolání pro průmysl a výhodách této profese. Dva absolventi se nakonec do učení skutečně přihlásili. Na konci školního roku 1951 však ze studií zběhl jeden učeň z Holasic a informoval nepříznivě své spoluţáky o učení. Ţáci i učitelé se museli účastnit různých brigád, učitelé i politických školení. Navzdory reţimu byla v roce 1949 odhalena socha T. G. Masaryka, jehoţ původní pomník byl Němci zničen. Socha před školou stála dokonce celá padesátá léta. Sám ředitel Svoboda byl velice angaţovaný v komunistické osvětě. Byl v čele marxisticko-leninského krouţku, učil ve večerní škole KSČ v Ţidlochovicích a na rajhradské škole dokonce zavedl pozdrav „Práci čest!“ a oslovení „soudruhu učiteli,“ které se později zavedlo v celé republice. Svoboda tím chtěl podpořit politickou výchovu. Většina učitelů k této nucené socialistické výchově měla poněkud skeptický vztah, jak píše sám Svoboda: „Učitelský sbor nedovedl ještě dosti zapalovat dětské srdce socialistickým plamenem.“23 V roce 1953 se název školy opět změnil, její nové jméno znělo Osmiletá střední škola, a došlo také ke sloučení obecných a středních škol. Do školy tak bylo zapsáno 720 dětí, které vyučovalo 23 učitelů. V důsledku sloučení a nedostatku prostor se opět zavedlo vyučování na směny. V roce 1954 vznikla školní tělovýchovná jednota. Její náplní byl nácvik skladeb na spartakiádu, která proběhla v podání ţáků jednak v Rajhradě, jednak v celostátní podobě v Praze, kde cvičilo 39 dětí z Rajhradu. Dalším fenoménem doby byla samozřejmě dětská komunistická organizace Pionýr. Zatímco v roce 1953 měla pouze 116 členů, o dva roky později Pionýr navštěvovalo 328 dětí, do náboţenství se přesto hlásila ještě polovina dětí. V roce 1958 dostala tehdejší ředitelka školy Marie Hrubešová státní vyznamenání, které ji udělil prezident Antonín Novotný, a to za výstavbu socialistické školy a vyuţívání vlivu Pionýra na výchovu mládeţe. Kdo však s reţimem nesouhlasil, byl odejit. Např. učitel Josef 21

DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Budování socialistického školství v Rajhradě, s. 17-20. ISBN 978-80-260-8774-8. 22 SOkA Brno-venkov. Kronika Měšťanské školy v Rajhradě (1935-1949). H-169, inv. č. 156. 23 SOkA Brno-venkov. Kronika Masarykovy střední školy (1949-1964). H-169, inv. č. 158.

15

Papeţ tak odešel na stavbu brněnského výstaviště „v důsledku třídní prověrky.“24 Škola se však opakovaně během své existence fatálně potýkala s nedostatkem učeben. Tento problém vyřešila aţ přestavba v roce 1960 za ředitele Karla Vlacha. Při přestavbě se nejprve postavila menší budova vedle školy, která se po dokončení stala klubovnou pionýrské organizace. Po dokončení přestavby měla škola celkem čtrnáct tříd, navíc přibyly kabinety, specializované učebny, ředitelna, sborovna, šatny a jídelna v suterénu a další technické místnosti. Při stavbě pomohli také pionýři a rodiče v rámci brigádnických hodin.25 Během této přestavby byla odstraněna socha T. G. Masaryka, která byla uskladněna v benediktinském klášteře. V této době také škola opět změnila svůj název na Základní devítiletou školu.26 Slavnostní otevření přestavěné Základní devítileté školy proběhlo jako zahájení školního roku 1962/1963. Na této události byli přítomni členové Místního i Okresního národního výboru, členové Okresního výboru KSČ a další, účinkovalo pěvecké sdruţení Foerster. V květnu navštívilo novou školu i několik učitelů ze Sovětského svazu. V následujícím školním roce vzniklo za budovou školy hřiště a podařilo se vybudovat zásluhou učitele Karla Vašulky školní skleníky. Z těchto skleníků se pak dodávaly suroviny, vypěstované samotnými ţáky, do školní jídelny (stravovalo se v ní 135 ţáků).27 Významnou událostí v dějinách školy i samotného Rajhradu byla návštěva rodiny Niny Kuťkovové ze Sovětského svazu v roce 1967. O hosty se během jejich pobytu staral osobně Karel Vlach.28 24

DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Budování socialistického školsví v Rajhradě, s. 17-20. ISBN 978-80-260-8774-8. 25 Pionýři na těchto brigádách odpracovali kolem 1000 hodin, rodiče téměř 900. Podíleli se na pomocných stavebních pracích a hlavně byli nápomocni při úklidu. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Přístavba budovy na Matlašce a rajhradské školství v 60. letech (1960-1968), s. 23. ISBN 978-80-260-8774-8. 26 Tento název souvisel s novým zákonem o vzdělávání dětí do patnácti let věku ţáků během povinné školní docházky. Československá socialistická republika. Zákon č. 186 ze dne 15. prosince 1960 o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon). In Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1960, částka 82, s. 645-652. 27 Karel Vašulka byl za svoji vzornou práci odměněn Okresním národním výborem na Den učitelů v roce 1966. Za svou činnost, především v oblasti vzdělávání ţáků podle socialistických principů byl odměněn o rok dříve i ředitel Karel Vlach. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Přístavba budovy na Matlašce a rajhradské školství v 60. letech (1960-1968), s. 24-25. ISBN 978-80-260-8774-8. 28 Nina Andrejevna Kuťkovová byla pobočnicí generála Maxima Jevsejeviče Kozyra. Oba zahynuli při osvobozování Rajhradu v roce 1945, kdy omylem vjeli přímo pod palbu Němců po cestě do Holasic. Kozyr zahynul, Kuťkovová byla krutě umučena Němci. Kozyr byl jediný ruský generál, který padl na území tehdejšího Československa. Dodnes jeho pomník v areálu Zahradnické školy v Rajhradě a jeho hrob na místním hřbitově navštěvuje kaţdoročně ruský generální konzul v doprovodu zástupců města i ţáků základní školy. SOkA Brno-venkov. Pamětní kniha Rajhradu 1920-1964. C 108. 10b. s. 139.

16

2.1.5 Změny v době pražského jara a normalizace Celorepublikové změny a uvolnění poměrů na jaře 1968 měly vliv i na školství v Rajhradě. Především byl odvolán z funkce neoblíbený ředitel Karel Vlach. Jeho odvolání předcházelo vylepování plakátů v Rajhradě, které ho vyzývaly k rezignaci. Z důvodu této nepříjemné situace byla v dubnu svolána veřejná schůze KSČ. Občané se doţadovali navrácení sochy T. G. Masaryka na její původní místo před školu. Vystoupil také Ladislav Urbánek, zástupce Československé strany lidové, s poţadavkem odvolání ředitele Karla Vlacha. Ředitel Vlach na tento nátlak odstoupil a vedením školy byl pověřen Petr Ţiţka, který byl oficiálně jmenován 1. srpna 1968.29 Fakt, ţe ředitele odvolala vlastně veřejnost a učitelé spolupracovali s lidovci a demokraty, byl i z celorepublikového pohledu ojedinělý. Oslava 50. výročí vzniku republiky byla spojena s návratem sochy Masaryka před budovu školy a na památku byla zasazena lípa.30 Na konci šedesátých let dokonce na čas zanikla pionýrská organizace, náboţenství však navštěvovalo dětí více. Bývalý ředitel Vlach se se svým nuceným odchodem nedokázal smířit a do školní kroniky 2. května poznamenal: „Po lednovém zasedání ÚV KSČ se daly do pohybu i síly, které nemají nic společného s demokratisačním procesem. Nenávist a osočování byly vţdy dočasnými zbraněmi proti poctivé práci a pokroku. Ţel i mezi učiteli se našli mluvčí těchto tendencí v osobě učitele Schnierera a několika jemu podobných. Odcházím s pocitem hluboké křivdy s vědomím, ţe škola je velmi dobře materiálně zajištěna a ţe po dlouhá léta stojí v čele pedagogického pokroku. Pravdu posoudí čas a historie.“31 Ředitel Vlach byl v Rajhradě zřejmě opravdu neoblíbený, útoky na jeho osobu v podobě anonymních dopisů, rozbití okna atd. neustaly ani po jeho odchodu z funkce. Nový ředitel Petr Ţiţka byl ve své funkci pouze dva roky, během začínající normalizace byl za své názory odvolán. O svém odvolání se dozvěděl v dubnu 1970, právě hostil rodinu padlého generála Kozyra. Vedením školy byl pověřen Josef Silvestr ze Ţelešic, učitelé Miloš Schnierer, Libuše Brabcová a Milena Ţiţková byli přeřazeni na jiné školy 29

Ladislav Urbánek ve své řeči upozornil na Vlachovo odmítání výuky náboţenství, učitel Miloš Schnierer upozornil na způsob psaní posudků ţákům a nevhodné chování Vlacha vůči učitelům. Urbánek dokonce označil dobu, kdy byl Vlach ve funkci, za dobu temna. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Škola v roce 1968, sovětská okupace a oběti normalizace (1968-1970), s. 25. ISBN 978-80-260-8774-8. 30 ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. s. 337-340. ISBN 978-80-260-5803-8. 31 Kronika ZDŠ Rajhrad (1964-1980). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad.

17

v okolí. V rajhradské škole tak skončila doba uvolněných poměrů a nastala tvrdá normalizace. Učitelé se však s idejemi normalizace nesţili, spíše jen plnili své povinnosti. Přibylo však zájmových krouţků pro ţáky, např. gymnastický, taneční, šachový, vaření, ruská konverzace atd. Také byla obnovena činnost pionýrské organizace, která dostala jméno Skupina Jana Krejčího.32 Členů přibývalo, na konci roku 1974 jiţ bylo téměř 350 pionýrů. Spolupráce s rodiči ale úspěšná nebyla. Většina rodičů totiţ nesouhlasila s nuceným odchodem oblíbených učitelů. Vyučující museli povinně absolvovat ideově politické studium a nabyté vědomosti dokázat při písemné i ústní zkoušce. Cílem bylo, aby učitelé vedli ţáky k pozitivnímu vztahu k dalším socialistickým zemím a také snaha potlačit náboţenské myšlení u ţáků. Počet dětí, které navštěvovaly hodiny náboţenství, skutečně klesl o více neţ čtvrtinu. V roce 1975 se konala celostátní Československá spartakiáda, i v Rajhradě se pořádala místní přehlídka na školním hřišti. Nejlepší rajhradská skupina ţákyň pod vedením učitelky Bednářové se dokonce zúčastnila i celostátní spartakiády. V témţe roce Rajhrad navštívila v rámci oslav výročí osvobození sovětská kameramanka Reismanová, která natočila film věnovaný bojům o Rajhrad. Ţákům měl ve škole toto významné výročí osvobození připomínat Kout revolučních tradic, ve kterém mohli vidět předměty dokumentující místní protifašistický odboj. V roce 1977 škola také uzavřela dohodu o vyuţívání tělocvičny vojáky z místního útvaru. Ti na oplátku pomáhali při organizaci branných cvičení a pionýrských akcí.33 Škola pokračovala dále ve stavebních úpravách a přístavbách. Přistavěla se budova pro pionýry, kterých bylo jiţ přes šest set, pořídilo se také nové vybavení jídelny a učeben. Pro zlepšení výuky si učitelé vyrobili kvůli nedostatku financí některé pomůcky pro výuku sami během letních prázdnin. V roce 1980 téměř dvě stovky ţáků rajhradské školy nacvičily pásmo na spartakiádu. Veřejně skladby předvedli v květnu na školním hřišti. Skončili však v okresním kole, na celostátní přehlídku se neprobojovali. Úspěšnou akcí byl však školní ples, který v Rajhradě patřil k oblíbeným událostem roku. Při zahájení školního roku 1981/1982 byl poprvé pouţit školní rozhlas, o rok později v roce 1983 započala generální oprava budovy školy. Tato oprava byla naplánována jiţ na rok 1979, ale kvůli nedostatku financí a zdlouhavým jednáním se odkládala. V havarijním stavu 32

Jan Krejčí byl redaktorem Rudého práva, který byl popraven Němci za nacistické okupace. Vojenský útvar VÚ 17-54 sídlil v budově bývalého kláštera sester Těšitelek Boţského Srdce Jeţíšova. Vojáci hlídali sklad vojenského materiálu, výzbroje a výstroje, který byl zřízen ve druhém rajhradském klášteřebenediktinském. SOkA Brno-venkov, Kronika města Rajhrad, inv. č. 10 a., nestránkováno. 33

18

bylo především topení, střecha, kanalizace a jídelna, která měla problémy s vlhkostí. Během roku 1983/1984 byla k vyučování vyuţívána pouze třetina budovy, učilo se dokonce i v tělocvičně. Oprava pokračovala také v následujícím roce, takţe pro vyučování se vyuţil prostor v pionýrském klubu, jedna třída byla umístěna v lidové škole umění, a jídelna vařila jiţ pro více neţ čtyři sta strávníků. Generální oprava budovy byla dokončena v roce 1988, do té doby se škola musela vyrovnávat s absencí odborných učeben, dílen a pomůcek.

2.1.6 Porevoluční období a modernizace školy V roce 1989 vlivem celostátních změn došlo ke změně poměrů, fungování a systému výuky. Ještě v září měla pionýrská organizace přes sedm set členů, na konci školního roku jiţ méně neţ polovinu. Ţáci odmítli nacvičovat na plánovou spartakiádu a vystoupení předvedlo jen málo z nich v červnu na školním hřišti. Změna poměrů měla vliv také na vzdělávání samotných učitelů. Byla zrušena povinná komunistická výchova a místo ní byly zahájeny rekvalifikační kurzy angličtiny a němčiny pro učitele ruštiny. Při škole vzniklo také Občanské fórum, mluvčími se stali Ivo Šlauch a Dagmar Malotová. Tehdejší ředitelce školy PaedDr. Martě Střelkové byla vyslovena nedůvěra během hlasování zaměstnanců školy a následně byla ze své funkce odvolána.34 V dubnu 1990 proběhl konkurz na nového ředitele a zvolen byl Petr Ţiţka. V roce 1991 se do názvu školy opět vrátilo jméno prezidenta T. G. Masaryka. Na počest této události proběhlo 23. října 1991 slavnostní shromáţdění před budovou školy. Ředitel Ţiţka ve svém projevu zdůraznil, „aby Základní škola T. G. Masaryka v Rajhradě byla studnicí vědomostí, aby byla svou prací a působením na ţáky důstojným pokračovatelem tradic, které v Rajhradě započali učitelé Masarykovy jubilejní měšťanské školy dne 1. září 1935.“35 Ředitel Ţiţka byl při příleţitosti výročí narození J. A. Komenského za svou práci ve školství oceněn na slavnostním setkání v Uherském Brodě, za svou pedagogickou činnost byly oceněny celostátním vyznamenáním v roce 1994 také učitelky Marie Kiršová a Zdeňka Veselá. Výročí Komenského narození si připomněla také samotná rajhradská škola, a to prostřednictvím školní akademie. Ţáci předvedli zpěv, tanec i mluvený projev. 34

O důvěře se hlasovalo 15. ledna 1990. Ředitelce Střelkové a dvěma zástupkyním nebylo dovoleno hlasovat. Důvěra byla vyjádřena nestranické zástupkyni PhDr. Miladě Jamborové. Ředitelka i druhá zástupkyně byly odvolány v únoru. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Od konce 70. let po sametovou revoluci (1977-1989), s. 33-34. ISBN 978-80-260-8774-8. 35 Kronika ZDŠ Rajhrad (1980-2003). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad.

19

V následujícím roce 1993 rajhradská škola oslavila další výročí, tentokrát 370 let od nejstarší zmínky o rajhradské škole.36 K tomuto významnému výročí se uskutečnila ţákovská akademie, setkání současných a bývalých učitelů a výstava v Místní obecní knihovně. V červenci 1994 se uskutečnil obnovený všesokolský slet. Z Rajhradu se z celkového počtu 517 ţáků zúčastnilo za doprovodu ředitele Ţiţky třicet ţáků a ţákyň, kteří nacvičili pásmo, a předvedli ho na celostátním sletu v Praze. Pokračovalo se také v opravách a modernizaci školy. Od října 1993 se ve škole topilo plynem, o rok později se plynem začala vytápět i budova školy na Masarykově ulici. Firma Jihomoravské energetické závody věnovala škole jako sponzorský dar 65 000 Kč za účelem vybavení počítačové učebny a pořízení dalších školních pomůcek. Pro ţáky existovala široká nabídka krouţků a mimoškolních zájmových aktivit. Celkem sedmnáct krouţků fungovalo při školním klubu, který vedla Dana Holzmannová. Díky aktivitě dobrovolníků se podařilo zorganizovat zájezdy, lyţařské kurzy a prázdninové tábory. Ţáci se také podíleli na sběru papíru, textilu a bylin, nejlepší z nich byli na konci roku odměněny věcnými dary. Samozřejmostí byla účast ţáků na soutěţích, olympiádách, atd. Na závěr školního roku 1994 byla odhalena pamětní deska v prostoru vestibulu školy, proběhlo setkání minulých i současných učitelů a byla opět zorganizována školní akademie, tentokrát k výročí šedesáti let vzniku měšťanské školy. Na závěr představení vystoupil ředitel školy Petr Ţiţka, který oznámil svůj odchod z funkce a poděkoval kolegům a všem spolupracovníkům za společně strávené období v rajhradské škole. Ředitel Ţiţka neměl během výkonu své práce jednoduchý úkol. Problémy a změny související s novým reţimem po roce 1989 a tuto přechodnou dobu však Petr Ţiţka zvládl a ve své funkci obstál. Vedení školy se po Ţiţkovi ujala PhDr. Dagmar Malotová. V úzké spolupráci se školou pokračoval Petr Ţiţka i po svém odchodu. Stal se totiţ vedoucím Místní obecní knihovny a pro ţáky pořádal besedy, výstavy, setkání, exkurze. Od poloviny 90. let měli nadaní ţáci moţnost přestoupit na víceletá gymnázia, coţ se projevilo na klesajícím počtu ţáků i na prioritách konceptu školy.37 Vedení se zaměřilo na 36

Přesné datum zaloţení školy v Rajhradě neznáme. Rok 1623, jako údajná datace vzniku školy, se opírá o datum nástupu probošta J. V. Kotelíka, se kterým je počátek školského vzdělávání spojován. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Farní a triviální škola v Rajhradě, s. 117. ISBN 978-80-260-5803-8. 37 Např. v osmdesátých letech školu navštěvovalo téměř sedm set ţáků, na počátku let 2000 to bylo o dvě stě méně. Podíl na tomto malém počtu má samozřejmě niţší porodnost, ale také odchod na gymnázia. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Škola za ředitelů Petra Ţiţky a Dagmar Malotové, s. 36. ISBN 978-80-260-8774-8.

20

práci se slabšími ţáky s poruchami učení a navázalo spolupráci se speciálními pedagogy. Kvalitní pedagogická činnost učitelů se projevila při orientační inspekci v roce 2002. Vědomostní úroveň ţáků byla totiţ hodnocena velmi dobře.38 Začátkem let 2000 byl celkový počet učitelů, kteří vyučovali na I. i II. stupni, dvacet čtyři a v roce 2003 se stal novým ředitelem PaedDr. Zdeněk Motlíček.39 V posledních letech prošla budova školy a její vybavení i bezprostřední okolí velkou změnou. Samozřejmostí je vybavení odborných učeben, zejména počítače pro výuku informatiky a zavedení internetové sítě. Ve třídách byly postupně nainstalovány nejmodernější technologické tabule, které umoţňují interaktivní výuku. Škola se dokonce tímto zařadila mezi nejlépe vybavené školy v regionu. Škola vţdy ţila také čilým společenským ţivotem. Byly obnoveny školní plesy a v roce 2007 uspořádala škola pěveckou soutěţ „Rajhrad hledá svoji star“ a ve stejném roce mohla veřejnost navštívit školní muzikál Andělé a démoni. Ve školním roce 2008/2009 se podařilo kompletně zrekonstruovat školní hřiště. Původní škvárový povrch byl nahrazen tartanovým umělým povrchem, na hřišti jsou vyznačena také hřiště pro míčové hry. Při příleţitosti otevření hřiště proběhl fotbalový turnaj pro ţáky 4. a 5. tříd z rajhradské školy i z okolních škol. Z tohoto turnaje „O pohár starosty města“ se stala tradice a pořádá se kaţdý druhý rok. V následujícím školním roce byla prioritou modernizace šaten a vybavení jídelny. Původní klecové šatny byly vybourány a vznikly uzamykatelné šatní skříňky pro kaţdého ţáka samostatně. V jídelně byly nainstalovány nové jídelní sety stolů a ţidlí. Tyto nákladné stavební úpravy financovala škola z prostředků svého zřizovatele, Města Rajhrad, získala také dotace ROP. Škola dále spolupracovala s Městkou knihovnou Rajhrad, kterou vedl stále Petr Ţiţka, Mateřskou školou Rajhrad, fotbalovým klubem RAFK Rajhrad, TJ Sokolem, SOU zahradnickým Rajhrad, atd. V roce 2009 získala škola šest milionů korun, díky kterým se nově vybavily odborné učebny včetně učebny informatiky a také tělocvična.40 Zajímavý projekt zahájila škola v roce 2013. Na školní zahradě vybudovala zastřešenou venkovní učebnu pro děti, ohrady a přístřeší pro domácí zvířata, která sídlí přímo na zahradě. Ţáci se tak v rámci výuky přírodopisu a zájmového krouţku starají o ovce, kozy, 38

Kronika ZDŠ Rajhrad (1980-2003). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad. PhDr. Dagmar Malotová se vzdala své funkce na vlastní ţádost na konci školního roku 2002/2003 a stala se zástupkyní ředitele. PhDr. Malotová i PaedDr. Motlíček jsou ve svých funkcích i v současnosti. Kronika ZDŠ Rajhrad (1980-2003). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad. 40 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Proměna školy za ředitele PaedDr. Zdeňka Motlíčka (2003-2015), s. 37-42. ISBN 978-80-260-8774-8. 39

21

morčata, slepice a králíky. Projekt s názvem Ţivo za plotem je během dnů otevřených dveří přístupný také široké veřejnosti.41 Aktivní činnost vyvíjí také Školní klub. Velký zájem mezi ţáky je o tvorbu v keramickém krouţku, který má od roku 2010 novou keramickou dílnu. Děti ale dále navštěvují krouţky Paleta, Šikula, Aerobic, Country tance, Angličtina pro nejmenší atd. Školní klub pokračuje také v tradici zájezdů, táborů a výletů, které jsou pro různé věkové a zájmové skupiny, aby si ţáci mohli vybrat podle svých priorit. Kromě toho se Školní klub aktivně podílí na organizaci kulturních, sportovních a společenských událostí v regionu, např. bicyklidádě, pohádkovém lese, maškarních bálech, atd. V roce 2013 započaly také stavební úpravy na budově školy a opravena byla také budova školního klubu. Vyměnila se okna a dveře, provedlo se zateplení a obnova střechy a škola byla zvenčí nově natřena. Vzhled fasády měli moţnost ovlivnit přímo ţáci, kteří vytvořili své návrhy, a podle vítězného návrhu se škola nově vymalovala. Nově řešen byl také systém vytápění a to pomocí tepelných čerpadel a kondenzačních kotlů, zrekonstruovaly se také toalety.42 Ţáci

se

účastní

předmětových

soutěţí,

úspěchy

získali

v matematických

a zeměpisných olympiádách, v soutěţích z anglického a českého jazyka a také gymnastiky. V kulturní oblasti školu reprezentuje školní kapela Š.R.E.K., kterou vede učitel Jiří Stejkora, a dramatický krouţek Dramaťáček, pod vedením učitelky Kateřiny Ţilkové. Ve školním roce 2014/2015 školu navštěvovalo celkem 429 ţáků a vyučovalo 23 pedagogů.43

2.2 Místní a současný kontext

2.2.1 Město Rajhrad v současnosti Město Rajhrad leţí zhruba 13 km směrem jiţně od krajského města Brna a je povaţováno za symbolickou vstupní bránu do vinařského kraje jiţní Moravy. Dnes je moderním a prosperujícím městem, které si však uvědomuje svou starobylou historii. Počátky 41

Tamtéţ, s. 45. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Farní a triviální škola v Rajhradě, s. 367. ISBN 978-80-260-5803-8. 43 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Několik vět současného ředitele školy PaedDr. Zdeňka Motlíčka, s. 42-44. ISBN 978-80-260-8774-8. 42

22

Rajhradu sahají aţ k přelomu 8. a 9. století. Právě v této době se na území města nacházelo velkomoravské hradiště, jehoţ existence je dokázána archeologickým výzkumem, později zde byla vystavěna i tvrz. Rajhrad je však historicky spojen hlavně se zaloţením nejstaršího muţského kláštera na Moravě. Tento klášter byl zaloţen v 11. století44 a je známý svou přestavbou do dnešní barokní podoby. Autorem tohoto návrhu byl významný český architekt Giovanni Santini Aichel. Stavební úpravy započaly v roce 1722 a ukončeny byly roku 1739.45 V padesátých letech dvacátého století byly budovy kláštera a veškerý majetek řádu znárodněny a mniši vyhnáni. Dnes objekt vlastní opět řád benediktinů, kteří část objektu pronajímají Památníku písemnictví na Moravě. Toto muzeum v Rajhradě úspěšně funguje od roku 2005. Návštěvníci mohou navštívit stálou expozici věnovanou vývoji moravského písemnictví od 9. století a krátkodobé tematické výstavy.46 Rajhrad je tedy nepochybně známý především komplexem benediktinského kláštera, ale svým návštěvníkům můţe nabídnout ke zhlédnutí víc. Mezi místní památky s regionálním významem patří vodní mlýn Strumen47 nedaleko kláštera a stará vodní pila48. Můţeme konstatovat, ţe právě tyto památky spolu s nově vybudovaným rybníkem u staré pily jsou

44

Prameny uvádějí rok 1048, ale dnes víme, ţe zakládací listina s tímto datem je falzum. DUREC, Ivo. V kraji vzdělaných benediktinů. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2008. 31 s. Mikroregion Rajhradsko [online]. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z WWW: . 45 Klášter ale nebyl dostavěn zcela podle Aichelova návrhu, některé části se nepostavily dodnes. KRATOCHVIL, Jan; SEDALOVÁ, Hana. Rajhrad. Brno : K 2001, 1998. Historický vývoj kláštera, s. 84-89. 46 První část expozice byla otevřena v roce 2005, zpřístupněna byla i historická knihovna kláštera, kterou má Památník ve své odborné péči. V roce 2008 byla zpřístupněna i druhá část expozice a v roce 2012 zatím poslední zrekonstruovaná část včetně klášterního refektáře. Památník písemnictví na Moravě [online]. Brno : Muzeum Brněnska, 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupný z WWW: . 47 První písemnou zmínkou o mlýně v Rajhradě je listina z roku 1340, ve které je jmenován Martin mlynářem na mlýně Strumen. Mlýn byl majetkem kláštera, mniši jej pak pronajímali mlynářům. Ve druhé polovině 18. století byly budovy mlýna přestavěny do dnešní podoby. Po druhé světové válce byl objekt zkonfiskován, později prostory vyuţívalo Jednotné zemědělské druţstvo. Od devadesátých let je majitelem velké části budov firma Oseva Brno, v současnosti probíhají jednání o odkoupení mlýna městem Rajhrad. V areálu se nachází také malá vodní elektrárna, kterou vlastní rovněţ soukromník. DUREC, Ivo. Rajhradský mlýn během staletí. In Jiţní Morava : Vlastivědný sborník ročník 44 – svazek 47. Brno : MZA, 2008, s. 91 – 105. MLEJNKOVÁ, Michaela. Vodní mlýn v Rajhradě jakoţto technická památka a návrh na jeho zpřístupnění. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2014. 59 s. Bakalářská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Marie Gilbertová. 48 Vznik rajhradské pily souvisí s barokní přestavbou kláštera, tedy byla postavena pravděpodobně kolem roku 1721 na jednom z ramen řeky Svratky v těsné blízkosti klášterního lesa. Pila byla také benediktiny pronajímána a v provozu byla do roku 1919, o rok později byla zrušena. V současnosti je ze stavby zachováno pouze torzo. Stará rajhradská pila : Pamětihodnosti města Rajhradu : informační tabule. Rajhrad : Město Rajhrad, 2007. 1. Tabule, 130x100 cm. Souřadnice GPS 49°5´20.931´´N, 16°36´56.422´´E. První ze souboru 9 informačních tabulí o nejvýznamnějších místních pamětihodnostech.

23

vyhledávanými turistickými pamětihodnostmi města a častým cílem procházek místních obyvatel.49 Kvalitní moderní občanské zázemí a rychlá pohodlná dostupnost do Brna, ale současně klidný ţivot na menším městě a zachované tradice jihomoravského venkova. To jsou důvody, kvůli nimţ je Rajhrad ţádanou lokalitou pro bydlení a ţivot. Vlivem stěhování do Rajhradu narostl počet obyvatel během deseti let téměř o čtvrtinu.50 Podobný trend pozorujeme i v okolních obcích v mikroregionu: Holasicích, Popovicích, Rajhradicích a Opatovicích. Přicházejí noví lidé, kteří svoje nové bydliště neznají a neuvědomují si místní souvislosti. Město Rajhrad se proto rozhodlo přiblíţit zajímavá místa ze své historie novým obyvatelům i návštěvníkům města. Zvolilo formu informačních tabulí, které byly instalovány u významných lokalit ve městě. V roce 2007 byla realizována instalace první naučné tabule, a to u staré pily. Postupně byly instalovány další,51 mimo jiné byla umístěna tabule i před budovou bývalé měšťanské školy. Je na ní stručně shrnuta historie školy a připomenuty významné osobnosti rajhradského odboje za druhé světové války. Informace jsou doplněny také o dobové fotografie. 52 S nově příchozími obyvateli souvisí také nárůst počtu dětí, které postupně podle věku začínají navštěvovat mateřskou školu a základní školu. Tato generace budoucích občanů nemůţe znát vţité skutečnosti a zvyky ve svém bydlišti, protoţe jejich rodiče je také neznají, a dětem tedy nemají tyto informace jak předat. Všeobecným zájmem v této situaci by proto mělo být děti, ale i jejich rodiče, seznámit alespoň s některými fakty. To jim totiţ umoţní více pochopit ţivot ve městě a začlenit se. Samozřejmě tato ideální představa souţití a splynutí nových obyvatel se starousedlíky předpokládá ochotu, sounáleţitost a především aktivní 49

Vodní mlýn sice není v současnosti veřejnosti přístupný, ale cesta z města do kláštera vede přímo kolem něho. Stejná cesta vede i ke staré pile, vedle které leţí nový rybník, vybudovaný v roce 2014. 50 V roce 2005 byl počet obyvatel 2775, na začátku roku 2016 v Rajhradě ţilo jiţ 3502 lidí. DVOŘÁKOVÁ, Iva. Vybrané socioekonomické charakteristiky mikroregionu Rajhradsko. In XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách : Sborník příspěvků (Hustopeče 18.-20. 6. 2014). Brno : Masarykova univerzita, 2014, s. 532-538. ISBN 978-80-210-6840-7. Rajhradský zpravodaj : informace o dění ve městě Rajhrad. Rajhrad : Město Rajhrad, 2016, roč. 26, č. 2. s. 10. 51 Kromě staré pily a měšťanské školy jsou naučné tabule umístěny u vodního mlýna, na Městečku (nejstarší část Rajhradu), u kostela sv. Kříţe, benediktinského kláštera, kláštera sester Těšitelek Boţského srdce Jeţíšova, Čeladic (zaniklé osady u Rajhradu) a památníku generála Kozyra. DUREC, Ivo. V kraji vzdělaných benediktinů. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2008. 31 s. Mikroregion Rajhradsko [online]. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z WWW: . 52 Základní škola TGM : Pamětihodnosti města Rajhradu : informační tabule. Rajhrad : Město Rajhrad, 2008. . Tabule, 130x100 cm. Souřadnice GPS 49°08´46.56´´N, 16°60´06.89´´E. Jedna ze souboru 9 informačních tabulí o nejvýznamnějších místních pamětihodnostech.

24

snahu zapojit se, coţ obvykle bývá překáţkou. V této situaci je třeba, aby pruţně reagovalo nejen město, ale i noví občané. Z těchto důvodů si výstava klade za cíl právě seznámit nové obyvatele s historií významného místa ve městě, kde ţijí, a které jejich děti budou navštěvovat nebo jiţ navštěvují jako ţáci základní školy. Budova bývalé měšťanské školy patří k významným budovám ve městě, o její zaloţení se přímo zaslouţili sami obyvatelé Rajhradu a aktivně také pomáhali školu postavit. I z těchto důvodů je třeba vnímat školu nejen jako vzdělávací instituci, ale jako budovu se svou osobitou historií a příběhem konkrétních lidí.

2.2.2 Význam školy jakožto vzdělávací instituce pro Rajhrad a spádovou oblast Rajhradská základní škola je v současnosti spádovou oblastí pro přilehlé obce mikroregionu Rajhradsko, který tvoří kromě města Rajhrad obce Rajhradice, Holasice, Opatovice a Popovice. Kromě členů mikroregionu je škola spádovou také pro obec Syrovice.53 Rajhrad jakoţto spádová oblast je dán historicky, protoţe po vzniku benediktinského kláštera se stal přirozeným centrem vzdělanosti a vzdělávání pro své okolí. Jiţ v době zaloţení první farní školy v Rajhradě víme, ţe tuto školu nenavštěvovali pouze místní ţáci, ale také děti z okolních obcí. Významným je Rajhrad v současnosti nejen v oblasti školství, ale i v obchodní sféře nebo v oblasti zdravotnické péče. Ve školní praxi spádová oblast v Rajhradě znamená, ţe ţáci navštěvují niţší ročníky základní školy ve svém bydlišti, kromě ţáků z Popovic, kde škola nefunguje vůbec.54 Po absolvování nejvyššího školního ročníku v místě bydliště potom ţáci přestupují na Základní školu TGM v Rajhradě, kde dokončí povinnou školní docházku. Tento přestup se přirozeně projeví na počtu ţáků v ročníku a v kombinaci s nárůstem počtu obyvatel ve spádové oblasti 53

Mikroregion Rajhradsko [online]. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z WWW: . Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad. Úvod [online]. Rajhrad : Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad, 2010. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . 54 V obci Rajhradice se vyučuje v 1.-5. třídě, v Holasicích se vyučuje v 1.-4. ročníku formou malotřídky, v Opatovicích také funguje malotřídka pro 1.-5. třídu, v Syrovicích se vyučuje 1.-5. ročník. Základní škola Rajhradice [online]. Rajhradice : Základní škola Rajhradice, 2016. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . Časový rozvrh výuky [online]. Holasice : ZŠ Holasice, 2016. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . Naše škola [online]. Opatovice : Základní škola Opatovice, 2016. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . Škola Syrovice [online]. Syrovice : Základní škola a mateřská škola Syrovice, 2015. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: .

25

v letošním školním roce 2015/2016 vznikla po tomto sloučení i 6. C. jako další třída.55 Děti pak při škole navštěvují také školní druţinu, různé krouţky a výuku náboţenství, které probíhají v budovách ZŠ. Dalším důvodem, proč je Rajhrad spádovou oblastí ve školství, je existence Základní umělecké školy. V Rajhradě funguje umělecká škola od roku 1957 jako pobočka ZUŠ Ţidlochovice. Ţáci mají moţnost navštěvovat hru na housle, klavír, dechové nástroje včetně ţesťových nástrojů, zpěv, taneční a výtvarný obor a také hudební nauku. Pobočka školy funguje také v Opatovicích, kde se však vyučuje pouze hra na zobcovou flétnu, klarinet a saxofon. 56 ZUŠ v Rajhradě sídlí v pronajaté budově na Masarykově ulici. Školství v Rajhradě má ale význam pro širší okolí, neţ je mikroregion, a to z důvodu existence Střední zahradnické školy Rajhrad, která je největší ve svém oboru v Jihomoravském kraji a v Rajhradě sídlí jiţ 115 let. Někteří absolventi ZŠ Rajhrad tedy nastoupí na střední školu a dále se vzdělávají přímo v Rajhradě. Škola sídlí také na Masarykově ulici a dnes má jiţ dvě budovy.57 Zahradnická škola je pro město významná mimo jiné tím, ţe v jejím areálu probíhají kaţdoročně pietní akce k připomenutí výročí osvobození Rajhradu.58

2.2.3 Význam školy jakožto historické budovy a součásti historie města Při hledání souvislostí bychom neměli opomenout bývalou měšťanskou školu jako nedílnou součást historie města, na kterou byli Rajhradští jistě právem hrdí. Svou nepochybnou hodnotu má škola také z pohledu architektury a koncepce urbanizace městečka. Rajhrad byl v době stavby školy rozvinutým městečkem jiţní Moravy v době první republiky. Jeho historický význam posílila výstavba ţeleznice, která vedla z Vídně do Brna

55

Seznamy tříd [online]. Rajhrad : Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad, 2015. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . 56 Základní umělecká škola Ţidlochovice byla zaloţena v roce 1948. Historie školy [online]. Ţidlochovice : Základní umělecká škola Ţidlochovice, 2007. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . 57 V roce 2004 byla sloučena se školou v Brně, proto bylo třeba další budovy. Při škole funguje také Domov mládeţe a školní jídelna. Střední zahradnická škola Rajhrad [online]. Rajhrad : Střední zahradnická škola Rajhrad, 2016. [cit. 2016-03-07]. Dostupné z WWW: . 58 Právě u zahradnické školy byl zabit Němci sovětský generál Kozyr a zajata jeho pobočnice Kuťkovová. Oslavy k výročí osvobození a pietní vzpomínkové akce probíhají kaţdoročně za účasti ruského generálního konzula.

26

právě přes Rajhrad.59 V čele obce stál starosta, kterého si volili do své samosprávy sami občané.60 Panoval zde čilý spolkový ţivot61, konaly se prodejní trhy se zeleninou, ovocem, drůbeţí a dalším zboţím. Ve městě fungoval poštovní úřad a četnická stanice. Velký rozmach zaznamenalo městečko i v oblasti ţivnostenského podnikání. Místním ţivnostníkům se dařilo v jejich obchodní činnosti a svou činnost provozovali v nejrůznějších sférách.62 Úspěšně fungovala také místní sladovna.63 Mezi významné události v ţivotě městečka bezpochyby patřily návštěvy prezidentů. Rajhrad několikrát navštívil prezident T. G. Masaryk, zastavil se zde také E. Beneš a jiné významné osoby, např. rumunský král Carol II, který přijel do Rajhradu vlakem v roce 1936.64 Co se týká výstavby nových budov, rodinných domů a dalších stavebních změn, meziválečné období bylo v této oblasti v Rajhradě nebývale aktivní a plodné. Město se rozrostlo a jeho ráz 59

První slavnostní jízda po nové ţelezniční dráze se uskutečnila 7. července 1839 za účasti přihlíţejících místních obyvatel. Stavba měla pro Rajhrad ale také negativní důsledky. Ţeleznice vedla přímo středem městečka, takţe jej rozdělila na dvě části. 60 Prvním voleným starostou v čele obce se stal v roce 1919 statkář Josef Srnec. V době výstavby měšťanské školy stál v čele obce Josef Mátl. 61 V Rajhradě působilo několik spolků, mezi významné bychom mohli zařadit Cyrilskou jednotu, v jejímţ čele stáli rajhradští benediktini a učitelé. Důleţitou úlohu ve společenském ţivotě ve městečku měli členové Jednoty československého Orla, kteří se snaţili o tělovýchovnou a sportovní činnost na základě křesťanských ideálů. Další podobně zaměřenou organizací byla Tělovýchovná jednota Sokol, která se věnovala mimo cvičení i ochotnickému divadlu, měla svou vlastní hudební kapelu a pořádala kaţdoroční akademii. Mezi další spolky patřil Svaz katolických ţen a dívek, hospodářské spolky chovatelů, Okrašlovací spolek, Spolek studujících Klicpera, Federovaná dělnická tělocvičná jednota, RAFK (Rajhradský atleticko-fotbalový klub), Jednota československé obce střelecké 74 v Rajhradě, Spolek ochotníků Eduard Vojan a v neposlední řadě důleţitý Spolek dobrovolných hasičů. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Městečko Rajhrad v letech 1918-1945. Spolkový a společenský ţivot, s. 275-300. ISBN 978-80-260-5803-8. 62 Několik ţivnostníků provozovalo v Rajhradě obchod se smíšeným zboţím, cukrovinkami, existovalo papírnictví, galanterie, ţelezářský obchod, obchod s kosmetikou, ale také zlatnictví a fotografický ateliér. Rozvíjela se také řemeslná výroba – krejčovství, obuvnictví, malířství, lakýrnictví, sklenářství, pekařství, řeznictví, brašnářství, kamenosochařství atd. Součástí podnikatelů byli také provozovatelé hostinců, pohřebního ústavu nebo autodopravy. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Městečko Rajhrad v letech 1918-1945. Ţivnosti a průmysl v Rajhradě, s. 258-262. ISBN 978-80-260-5803-8. 63 Sladovna existuje v Rajhradě od roku 1872, kdy nesla název Rolnická akciová sladovna v Rajhradě. O dvacet let později byla přistavěna i nová rozsáhlá část. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Městečko Rajhrad v letech 1918-1945. Průmysl a ţivnosti v Rajhradě, s. 182. ISBN 978-80-260-5803-8. 64 T. G. Masaryk v roce 1924 městem několikrát projíţděl a zastavil se na osobní návštěvu. Obyvatelé ho také zcela nečekaně potkávali na polích během jeho vyjíţděk na koni z nedalekého ţidlochovického zámku, kde prezident často pobýval. Další prezident E. Beneš Rajhrad navštívil v roce 1936 taktéţ při cestě na zámek v Ţidlochovicích. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Významné oslavy v Rajhradě, s. 255-257. ISBN 978-80-260-5803-8.

27

a celková podoba se hodně změnila. Stavební činnost byla důsledkem I. pozemkové reformy, díky níţ byly zabrány pozemky nad určitou výměru.65 V Rajhradě šlo konkrétně o pozemky z klášterního velkostatku v lokalitě před ţelezničním nádraţím. Tato lokalita byla známá pod názvem Matlaška. Dále byla pro stavební činnost uvolněna oblast pod budovou sladovny zvaná Ostrůvek. Další plochy se pak nacházely za hřbitovem a klášterním dvorem. Ve čtvrti Matlaška, kde byla postavena měšťanská škola, se výstavba rozloţila do dvou fází. První vlna výstavby započala v roce 1921, další fáze pak pokračovala po schválení projektu na výstavbu nové školy.66 V Rajhradě byl tedy čilý stavební ruch, který se přirozeně neprojevoval jen ve výstavbě nových rodinných domů, ale také ve výstavbě budov pro společnosti a spolky a víceúčelových domů pro širokou veřejnost. V tomto období vzniklo v městečku několik budov, které svým významem přesahují aţ dodnes. Především jde o výstavbu komplexu klášterních budov právě ve čtvrti Matlaška. Klášter spolu s přilehlým kostelem patřil ţenskému řádu sester Těšitelek Boţského srdce Jeţíšova a sestry se velice aktivně podílely na jeho výstavbě. Stavba probíhala v letech 1924-1929 a v září 1929 tehdejší biskup Josef Kupka areál vysvětil.67 Další významnou stavbou ve čtvrti Matlaška se stala Sokolovna. Členové Sokola byli od začátku svého působení v organizaci v Rajhradě odkázáni na prostory, které jim poskytovaly především místní hostince.68 Vzhledem k široké oblasti působení Sokolů byly úvahy o vybudování vlastního sídla na místě. Zástupci organizace proto vyuţili příleţitosti a při rozdělování parcel projevili zájem o stavební místo naproti nádraţní budově. Na tomto místě chtěli postavit vlastní spolkový dům i s venkovním hříštěm. Záměr se jim podařil a v roce 1925 se začalo s pracemi, které byly slavnostně ukončeny v květnu 1927 otevřením budovy. V novostavbě se nacházela tělocvična se šatnou a menší obytný prostor pro správce budovy. Časem však i tato budova přestávala dispozičně splňovat poţadavky na prostory 65

Zabrány byly pozemky nad 150 hektarů zemědělské půdy a nad 250 hektarů veškeré půdy. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Stavební ruch, s. 252-253. ISBN 978-80-260-5803-8. 66 O výstavbu rodinných domů ve čtvrti Matlaška se zajímalo druţstvo Domov, které zamýšlelo postavit zde větší počet domů. Projekt nakonec město podpořilo, ale pod podmínkou, ţe samo město nebude hradit práce spojené s vybudováním přístupových cest a silnic. Podobně se zavedením elektřiny a veřejného osvětlení do této oblasti museli zástupci druţstva jednat přímo s majitelem elektrárny Tomkem a část nákladů si hradit sami. Tamtéţ, s. 252. 67 Na výstavbu kláštera přispěla poměrně velkou finanční částkou komtesa Aneţka Coudenhove-Honrichs z Kunštátu, která byla v té době členkou kongregace. 68 Sokol vyuţíval prostory v hostinci U Láníků v Tovární ulici a v hostinci na radnici.

28

s ohledem na aktivity Sokola, a i přes finanční potíţe byly zahájeny práce na přístavbě v roce 1936.69 Přístavba se tentokrát zaměřila na zbudování jeviště a v září téhoţ roku byly práce ukončeny. Na této stavbě se přímo podíleli členové Sokola.70 Důleţitou novostavbou ve sledovaném období byla sídelní budova Jednoty československého Orla. Také tento spolek se rozhodl vybudovat si svoje vlastní sídlo v reprezentativní budově z kapacitních důvodů. Pro stavbu zvolili místo na Masarykově ulici, hlavní ulici v Rajhradě. Ačkoliv spolek byl svým zaměřením, náplní činnosti a členy spíše konzervativním, můţeme říct, ţe stavbou budovy překvapil.71 Budova byla totiţ postavena v tehdejším moderním funkcionalistickém stylu. Velká a reprezentativní budova se tak stala další nepřehlédnutelnou dominantou města a na Masarykově ulici stojí dodnes.72 V souvislosti s aktivní výstavbou v Rajhradě v meziválečném období bychom neměli opomenout také stavební činnosti spojené s místní ţeleznicí. V roce 1925 nebylo ve stanici upravené nástupiště pro pohodlné nastupování do vlaku, ani elektrické osvětlení. Změny kvůli přestavbě ţelezniční trati tak výrazně ovlivnily některé části ve staré zástavbě ve městě. V roce 1934 byla zahájena stavba druhé koleje. V důsledku této akce se některým majitelům nemovitostí v blízkosti ţelezniční tratě zmenšily dvory, dva domy musely být dokonce zbourány. Stály totiţ na místě plánovaného viaduktu na náměstí. Komplikace nastaly také po zbourání mostu u hřbitova, ale v roce 1936 byla doprava jiţ na dvojkolejné trati slavnostně obnovena. Ţeleznice byla pro Rajhrad nadále významnou, umoţňovala dopravu místním

69

O nutné přístavbě začali Sokolové uvaţovat krátce po otevření nové budovy. Museli však v první řadě splatit finanční obnos, který byli nuceni si půjčit na výstavbu budovy. Ve třicátých letech také vrcholila velká hospodářská krize, takţe členská půjčka na přístavbu nevynesla očekávaný výsledek. Přesto se podařilo získat alespoň základní kapitál a přístavba se mohla realizovat. 70 Byla vyhlášena povinnost pro kaţdého člena Sokola: buď opracovat dvacet hodin na stavbě, nebo zaplatit dvě koruny za kaţdou neopracovanou hodinu. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Tělocvičná jednota Sokol, s. 283-287. ISBN 978-80-2605803-8. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Stavební ruch, s. 252-253. ISBN 978-80-260-5803-8. 71 Tělocvičná jednota Orel neuznávala sokolskou organizaci, protoţe nevychovávala mládeţ podle křesťanských hodnot a mravních ideálů. Byla tedy konzervativní organizací, v jejíţ čele stáli rajhradští kněţí. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Tělocvičná jednota Orel, s. 219-220. ISBN 978-80-260-5803-8. 72 ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Jednota československého Orla, s. 277-278. ISBN 978-80-260-5803-8.

29

lidem, ale i turistům. Rajhradem také začal projíţdět rychlík Slovenská strela, který zajišťoval dopravu mezi Prahou a Bratislavou od roku 1936.73 V meziválečné době se tedy v Rajhradě postavilo několik budov, které svým významem

přesahují

architektonickým

aţ

směrem,

dodnes. který

Tvůrci byl

ve

některých

z nich se

dvacátých

a

nechali

třicátých

letech

inspirovat ţádaný,

funkcionalismem, a zrealizovali ho ve svých projektech. Konkrétně spolková budova Tělocvičné jednoty Orel a právě měšťanská škola jsou představiteli této moderní architektury. Obě dvě stavby jsou primárně účelové budovy, které mají jednoduchý stavební styl bez okrasných dekorací.74 Obě budovy byly také v budoucnu přestavěny, aby splnily větší kapacitní poţadavky a více vyhovovaly svému účelu.

2.2.4 Průběh oslav a akcí k výročí vzniku měšťanské školy Výročí vzniku měšťanské školy v Rajhradě se zařadilo samozřejmě mezi důleţité události ve městě. Při této příleţitosti se uskutečnily doprovodné akce, bylo publikováno několik článku a byla vydána odborná publikace k tématu. Předně několik zajímavých akcí uspořádala Základní škola T. G. Masaryka v Rajhradě, která v budově měšťanské školy sídlí. Zorganizovala školní akademii, na které se podíleli ţáci školy. Toto kulturní vystoupení shlédli ţáci školy v rámci vyučování a moţnost navštívit akademii měla i širší veřejnost. Představení proběhlo v říjnu 2015. Další z plánovaných akcí školy byla sportovní událost pro ţáky nejen z rajhradské školy, ale i ţáky z okolních základních škol. Uskutečnil se totiţ fotbalový turnaj O „Pohár starosty města.“ Akce byla realizována také v říjnu. Pro širokou veřejnost škola naplánovala také v měsíci říjnu den otevřených dveří. Návštěvníci si mohli prohlédnout budovu školy a posoudit, co a jak se změnilo od jejich absolvování, nebo se podívat, v jakých prostorách bude probíhat vyučování jejich dětí. Pro bývalé učitele byla zorganizována speciální prohlídka školy s bývalým ředitelem Petrem 73

ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. Doprava a spoje, s. 253-254. ISBN 978-80-260-5803-8. 74 V regionu Ţidlochovicko, jehoţ součástí je i Rajhrad, existuje funkcionalistická památka, která svým významem jistě přesahuje hranice regionu. Jedná se o vilu tehdejšího ředitele místního cukrovaru Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, kterou projektoval architekt Adolf Loos. Památka je bohuţel v současnosti veřejnosti nepřístupná a je v zanedbaném stavu. SYROVÝ, Bohuslav a kol.: Architektura-svědectví dob. Přehled vývoje stavitelství a architektury. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1977. Funkcionalismus, s. 409-414. ADAMOVÁ, Vlastimila. Průvodce po všelikém dění v obci Hrušovany u Brna. Hrušovany u Brna, 2002. 52 s.

30

Ţiţkou, stávajícím ředitelem PaedDr. Zdeňkem Motlíčkem a zástupci Města Rajhrad. Následovala společná beseda zúčastněných a přátelské setkání v areálu školy.75 Škola také vydala za podpory Města Rajhrad k tomuto výročí publikaci s názvem „ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015. Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě.“76 Autorem historické části almanachu je pracovník Státního okresního archivu Brno-venkov a dlouholetý spolupracovník Města Rajhrad Mgr. Ivo Durec. Almanach je moţné si zakoupit v budově školy a na Městském úřadě v Rajhradě. V knize také nalezneme seznam absolventů školy od jejího vzniku aţ dodnes. Několik osob také přispělo svými vzpomínkami a osobními zkušenostmi. V tištěné podobě byl vydán také krátký příspěvek o výročí vzniku školy v rajhradském zpravodaji. Autorem je bývalý ředitel Petr Ţiţka, který je ve spolupráci se školou neustále aktivní a podílí se i nadále na společenském dění ve městě. Ve svém článku v krátkosti přibliţuje fakta o zaloţení školy, pojmenování podle prezidenta T. G. Masaryka, zmiňuje také přestavbu v šedesátých letech. Pouţity jsou také historické fotografie. Podle mého názoru škola podle svých moţností reprezentativním a odpovídajícím způsobem prezentovala a připomněla významné výročí v historii města. Široká veřejnost měla moţnost navštívit školní akademii s vystoupením ţáků, prohlédnout si interiér školy a přečíst si článek ve zpravodaji. Výstava k tomuto výročí zrealizována nebyla.

2.3 Muzejně výstavní kontext Muzejní výstavnictví je poměrně široký a „ţivý“ obor, který se neustále vyvíjí a modernizuje. Stěţejní úloha prezentace však nadále zůstává stejná: „zprostředkovat interakci mezi exponátem a návštěvníkem.“77 Modernizací tedy prochází formy a způsoby, jakými můţeme tohoto spojení mezi návštěvníkem a předmětem dosáhnout. Nejdůleţitější tedy je, aby si návštěvník vybudoval vztah s vystaveným předmětem. K tomuto slouţí stále více aktivní přístupy, které návštěvníka přestávají stavět do pasivní role pouhého 75

Rajhradský zpravodaj : informace o dění ve městě Rajhrad. Rajhrad : Město Rajhrad, 2015, roč. 25, č. 5. s. 6-7. 76 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. 116 s. ISBN 978-80-260-8774-8. 77 BEDNAŘÍKOVÁ, Silvie. Jak se staví výstava? : Vznik výstavy pohledem architekta. In Muzejní prezentace sbírek: přístupy, strategie, trendy : Sborník příspěvků. Praha : Centrum pro prezentaci kulturního dědictví, 2015, s. 5-16. ISBN 978-80-7036-463-5.

31

pozorovatele, ale vhodně na něho působí s cílem aktivizovat. Návštěvník v ideálním případě můţe splynout s výstavou a předmětem a odchází s intenzivním pocitem záţitku.78 Při řešení otázky jak vhodně instalovat exponát, bychom měli klasické i nové prostředky prezentace vyuţít vţdy s ohledem na obsah výstavy a exponáty. Coţ znamená, aby pouţité prvky měly podpůrnou funkci a ve středu zájmu zůstával předmět. Ovšem je třeba myslet na vhodné zajištění předmětu proti krádeţi, zničení nebo nevhodným vlivům prostředí. Toto posuzujeme u kaţdého exponátu individuálně po konzultaci s odborníkem konzervátorem.79 U výstavy nebo expozice je také důleţité zasadit vystavený předmět do kontextu. Návštěvník vlastně jen tak můţe exponát správně pochopit a vydedukovat, proč zrovna tento předmět zaujímá ve výstavě své místo. Pokud nevysvětlíme vazby předmětu ke konkrétnímu tématu, znehodnotíme tím základní funkci výstavy, dialog mezi předmětem a návštěvníkem. V důsledku toho potom návštěvník odchází se smíšenými dojmy a pocitem méněcennosti, protoţe výstavu nepochopil. Toto nepochopení klade často za vinu sobě a do muzea se potom ze strachu z opakujícího neúspěchu nechce vracet. Tato problematika zasazení do kontextu byla v mé koncepci jedním z nejdůleţitějších pilířů.80 Moţné úskalí muzejní prezentace se skrývá v samotném návštěvníkovi. Návštěvník výstavy, to je totiţ různorodý soubor osob. Jsou to děti, studenti, dospělí, senioři nebo handicapovaní. Jde tedy o skupinu lidí s odlišnými vlastnostmi, potřebami a očekáváním.81 Z těchto důvodů nemůţeme jakoţto tvůrci výstav očekávat, ţe splníme veškerá očekávání a potřeby všech. Ovšem platí jistá pravidla nebo doporučení, která je dobré dodrţovat, 78

HUBÁČKOVÁ, Vilma, FREISLEBEN, Zdeněk. Zpráva o knize : Nové formy kniţní prezentace. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 5, s. 12. ISSN 1213-2152. JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika : Metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. Brno : Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-207-9. s. 167-169. CHOVANČÍKOVÁ, Irena, JEBAVÁ, Jana. Gloria musaealis 2014 : Sláva muzejní v novém hávu. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 3, s. 2-13. ISSN 1213-2152. 79 BEDNAŘÍKOVÁ, Silvie. Jak se staví výstava? : Vznik výstavy pohledem architekta. In Muzejní prezentace sbírek: přístupy, strategie, trendy : Sborník příspěvků. Praha : Centrum pro prezentaci kulturního dědictví, 2015, s. 5-16. ISBN 978-80-7036-463-5. SIXTA, Václav. Moderní muzeologie pod povrchem. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, č. 1, s. 29. ISSN 1213-2152. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Vně a uvnitř : Jak vystavit oděv na odiv. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 2, s. 13-14. ISSN 1213-2152. 80 HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Prezentace oděvní sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze : Vně a uvnitř, umělá vlákna v odívání od poloviny 20. století do současnosti. In Muzejní prezentace sbírek: přístupy, strategie, trendy : Sborník příspěvků. Praha : Centrum pro prezentaci kulturního dědictví, 2015, s. 34-40. ISBN 978-80-7036-463-5. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada Publishing a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. 81 JAGOŠOVÁ, Lucie. Muzea a návštěvníci se speciálními vzdělávacími potřebami. In Základy muzejní pedagogiky : Studijní texty. Brno : Moravské zemské muzeum – Metodické centrum muzejní pedagogiky, 2014, s. 41-57. ISBN 978-80-7028-441-4.

32

abychom náš případný neúspěch co nejvíce sníţili. Mezi obecná doporučení v oblasti muzejního výstavnictví patří dostupnost k exponátům a doprovodným textům. Instalace tedy umoţňuje detailní prohlídku, ale současně moţnost ustoupit a pohlédnout na ni jako na celek. S tím souvisí poţadavek na čitelnost textů a popisek. Neznamená to však rezignovat na graficky atraktivní ztvárnění. Na prvním místě by ale měla být čitelnost ve smyslu velikosti pouţitého písma, jeho stylu, který by měl korespondovat s tématem výstavy, a také pouţité barvy písma ve vztahu k okolní grafice. Pozadí a text nebo obrazová dokumentace by měla být v příjemném kontrastu.82 Další z obecných poţadavků je důraz na kvalitní osvětlení. Díky němu čtenář dokáţe přečíst texty a vidět detaily na obrazech nebo fotografiích, současně lze světlo vyuţít jako prvek, který sám výstavu tvoří. Návštěvníkovi pomůţe lépe cítit atmosféru. Pokud vyuţíváme tlumeného světla nebo přítmí, na prvním místě je vţdy bezpečnost návštěvníka a jeho psychický stav. Návštěvník musí mít pocit jistoty, vědět, kam a jak kráčí.83 S dostupností souvisí poţadavek na bezbariérový přístup. V zásadě nemusí jít o nic sloţitého. Ve výstavě zamezit překáţkám, které brání bezpečnému a pohodlnému průjezdu s invalidním vozíkem nebo kočárkem s dítětem. Přístupnost do budovy je moţné také vyřešit jednoduchou nájezdovou rampou.84 Instalaci bychom tedy měli co nejvíce přizpůsobit lidem a jejich potřebám. Proto je do expozice nebo výstavy potřebné zařadit odpočinkové místo. Opět nemusí jít o nic sloţitého. V našem případě postačí ţidle nebo lavička.85 Úlohou muzejní prezentace je tedy sdělit informaci návštěvníkovi. K tomu vyuţívá zásad komunikačního kanálu, kdy autor výstavy (expedient) vysílá prostřednictvím sbírkových předmětů (média) informaci k návštěvníkovi (recipient). Tento proces je 82

DEAN, David. Museum Exhibition : Theory and Practice. London : Routledge, 1996. 177 s. ISBN 0-41508017-7. MILES, Roger S. Design of Educational Exhibits. London : Routledge, 1988. 208 s. ISBN 0-41523964-8. 83 KOCICHOVÁ, Ivana. Výstava Pravěk Československa (1958) v Národním muzeu : Světlo, zvuk a pohyb v roli průvodce návštěvníka. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2015, roč. 53, č. 2, s. 11-16. ISSN 1803-0386. 84 JAGOŠOVÁ, Lucie. Muzea a návštěvníci se speciálními vzdělávacími potřebami. In Základy muzejní pedagogiky : Studijní texty. Brno : Moravské zemské muzeum – Metodické centrum muzejní pedagogiky, 2014, s. 41-57. ISBN 978-80-7028-441-4. BEDNAŘÍKOVÁ, Silvie. Jak se staví výstava? : Vznik výstavy pohledem architekta. In Muzejní prezentace sbírek: přístupy, strategie, trendy : Sborník příspěvků. Praha : Centrum pro prezentaci kulturního dědictví, 2015, s. 5-16. ISBN 978-80-7036-463-5. 85 JAGOŠOVÁ, Lucie. Muzea a návštěvníci se speciálními vzdělávacími potřebami. In Základy muzejní pedagogiky : Studijní texty. Brno : Moravské zemské muzeum – Metodické centrum muzejní pedagogiky, 2014, s. 41-57. ISBN 978-80-7028-441-4. PIÁČKOVÁ, Gabriela. Muzejní expozice jako edukační médium. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 3, s. 16-17. ISSN 1213-2152.

33

samozřejmě ovlivněn dalšími faktory (šumivé faktory, které ovlivňují dekódování média recipientem).86 Kaţdý návštěvník je ovlivněn jinými faktory, má jiné předchozí zkušenosti, dovednosti a znalosti.87 I tento fakt by měl tvůrce výstavy předem zohlednit. Můţeme říct, ţe muzejní expozice je zdrojem informací a vědění, návštěva expozice je prostředkem, díky němuţ návštěvník získává nové poznatky. Tím pádem v muzejní expozici probíhá specifická forma edukace. V současnosti se v mnoha případech hledisko muzejní edukace zohledňuje jiţ při přípravě expozice nebo výstavy.88 Obtíţnost prezentace často spočívá v hledání a nalezení správné jednoty, kdy je v rovnováze samotný exponát a současně způsob jeho prezentace. Exponát má sdělit informaci, ale také působit dobrým estetickým dojmem. S problémem při prezentaci souvisí také objektivita autora, se kterou k prezentaci přistupuje. Základní otázkou při prezentaci ale stále zůstává, jakého cíle chceme dosáhnout a co chceme u návštěvníka vyvolat.89 Muzejní výstavnictví a oblast muzeologie obecně k sobě pojí také řadu odborných termínů a názvů. Některé je vzhledem k tématu diplomové práce důleţité vysvětlit. Muzeologická terminologie obsahuje totiţ mnoho odborných pojmenování, u kterých není moţné stanovit jednu všeobecně platnou definici.90 Cílem při tvorbě výstavy bylo vytvořit výstavu, která bude splňovat poţadavky muzejního výstavnictví, kdy záměrně ukazujeme sbírky s cílem působit na člověka. Muzejní výstavnictví zahrnuje i předpoklady činností a jejich výsledky. Způsob, kterým záměrně ukazujeme věci a tím působíme na návštěvníka, se nazývá ostenze91. Oproti tomu obecné výstavnictví zahrnuje soubor činností, který v účelovém prostoru vyuţívá vhodné prostředky pro vizuální nebo audiovizuální působení na člověka. Názorně sděluje informaci a dotýká se všech oborů lidské činnosti.92 Tedy v sobě můţe nést ryze komerční poslání, příkladem můţe být prodejní veletrh. Cílem samotné prezentace v muzejním výstavnictví a tedy i navrţené výstavě je funkční zpracování tématu, které 86

STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. Brno : Masarykova univerzita, 2000. s. 46-49. ISBN 80-210-1272-2. 87 DOLEJŠKOVÁ, Petra. Tajemství muzea : Pedagogický konstruktivismus a postupy programu RWCT v muzejně-pedagogické praxi určené ţákům základních škol. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2011, roč. 49, č. 2, s. 24-29. ISSN 1803-0386. 88 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní expozice jako specifické edukační médium : Prezentace výsledků výzkumného šetření. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2015, roč. 53, č. 2, s. 17-25. ISSN 1803-0386. 89 ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. s. 66-70. ISBN 80-244-0542-3. 90 DOLÁK, Jan. Expozice jako prostředek muzejní komunikace. Zápis z předneseného příspěvku na konferenci Muzeum a změna, 2013. 91 OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk. Brno : Host, 2002. s. 15-42. ISBN 80-7294-076-7. 92 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum, 1981. s. 14. ISBN 80-210-4139-0.

34

vyjádříme originálními doklady i pomocnými prostředky za vyuţití technických i výtvarných moţností muzea.93 Prezentovat můţeme konkrétní formou a to buď prostřednictvím výstavy, nebo expozice. Expozice je chápána jako soubor toho, co je vystaveno. V tomto smyslu jde o celek vystavovaných předmětů, který zahrnuje muzejní předměty nebo originály spolu se substituty (např. kopie, odlitky), výstavním materiálem (fundem), informačními nástroji (texty, filmy) a uţitkovými nápisy.94 V tomto je v zásadě stejná jako výstava, obě pouţívají i stejné prezentační principy. Expozice je však dlouhodobá (trvá 10-15 let). Tomu by se některé poţadavky měly podřídit – zvolit vhodné téma vzhledem k nadčasovosti i vzhledem k zaměření muzea, v neposlední řadě pouţití odolného výstavního fundu. Kdeţto výstava, byť pouţívá stejné prezentační prvky, trvá kratší dobu (týdny, měsíce). Díky tomu často reflektuje soudobé, aktuální téma. Výstavy však mohou být i delší, poté hovoříme o dlouhodobé výstavě.95 Instalací pak je v práci myšlena technická realizace výstavy. Předměty, které budou pouţity ve výstavě, jsou souborně nazvány jako exponáty. Neplatí však, ţe exponát musí být sbírkový předmět, můţe to tedy být i originál nesbírkového předmětu, stejně jako model, kopie nebo jiné pomocné prezentační prostředky.96 K zabezpečení exponátů, jejich vhodné instalaci a prezentaci bude slouţit výstavní fundus. Měl by korespondovat s výstavou, aby výrazně nenarušoval návštěvníkův proţitek, ale zároveň musí být plně funkční a chránit exponát před škodlivými vlivy (prach, světlo, vlhko, teplotní výkyvy, ale i krádeţ nebo mechanické poškození). Jako jedna z moţností instalace je diorama, které se vyuţívá pro názornější prezentaci. Ukazují určitý výsek skutečnosti s vybranými zástupci s náznakem původního prostředí. Díky tomu tak můţe návštěvník lépe pochopit vazby, vztahy a kontext. Exponáty tvoří komplet mezi sebou navzájem i k prostředí. Dříve se pouţívaly převáţně v přírodovědeckých instalacích, dnes jsou jejich moţnosti prakticky neomezené. Můţeme je vyuţít v historických scénách v měřítku 1:1 i ve zmenšeném formátu (scény města, pochod vojska, koncentrační tábor, atd.)97 Při návrhu výstavy a jejím plánování probíhá první přípravná fáze zvaná námět, ve které autor zvolí téma, uvaţuje o místu realizace, obecně o potencionálních exponátech. Pokračováním a rozpracovanou formou námětu je potom další část přípravy, libreto. Autor si stanoví všeobecný cíl a koncepci. Dále určí konkrétní místo 93

Tamtéţ, s. 15. DESVALLÉES, André, MAIRESSE, Francois a kol. Základní muzeologické pojmy. Brno : Technické muzeum v Brně, 2011. s. 25-28. ISBN 978-80-86413-79-2. 95 DESVALLÉES, André, MAIRESSE, Francois a kol. Základní muzeologické pojmy. Brno : Technické muzeum v Brně, 2011. s. 25-28. ISBN 978-80-86413-79-2. 96 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. Praha : Národní muzeum, 1981. s. 15. ISBN 80-210-4139-0. 97 Tamtéţ, s. 54. 94

35

výstavy, provede výzkum a zhodnotí, které předměty pouţije. Nastíní také členění výstavy nebo expozice. A finální verzí námětu a podrobně rozpracovaným libretem je scénář. Výstava má své přesné rozmístění v daném prostoru. Exponáty jsou přesně stanoveny, mají také své konkrétní umístění. Autor vytvořil přesné doprovodné texty, známý je také rozpočet. Při tvorbě spolupracuje autor s odborníky, např. muzejním pedagogem, grafikem, architektem.98

98

ČEJKA, Miloš. Výstavy aneb několik vět o tvorbě výstav a o výstavnictví obecně. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2010, roč. 48, č. 1, s. 22-29. ISSN 1803-0386. Muzejní výstavnictví : Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha : Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014. 309 s. ISBN 978-80-86611-62-4.

36

3. Koncept výstavy „Ve škole se učíme. Co však o ní víme?“ 3.1 Výstavní možnosti v Rajhradě Realizace výstavy o historii měšťanské školy si klade za cíl oslovit co nejvíce místních návštěvníků. Z dlouhodobého hlediska rajhradští obyvatelé bohuţel výstavy, které se konají v Památníku písemnictví na Moravě, výstavní síni kláštera nebo v Městské knihovně, příliš nenavštěvují. Zjednodušeně bychom mohli konstatovat, ţe kaţdá z výše jmenovaných institucí má okruh svých stálých návštěvníků. V Rajhradě je tedy více moţností, kde je moţné výstavy realizovat, avšak bychom měli zohlednit výstavní prostory a skupiny návštěvníků, kteřé instituce navštěvují. Nejreprezentativnějším výstavním prostorem, který se ve městě nachází, je nepochybně objekt Památníku písemnictví na Moravě. Památník se nachází v areálu benediktinského kláštera. Výstavy v něm probíhají ve velkých sálech nebo na dlouhých klášterních chodbách.99 Pro zamýšlenou výstavu o škole by byla nejvhodnější část chodby v patře, kde krátkodobější výstavy podobného stylu také probíhají. Ve velkých sálech je potencionální komplikace roztříštěnosti, neuceleného dojmu návštěvníka z výstavy a bohatá výzdoba sálu, která prakticky znemoţňuje umístění jakékoliv výstavy do prostoru. Oproti tomu na světle vymalované chodbě se návštěvník můţe soustředit pouze na vystavované předměty. Také má pocit jistoty, kterým směrem má výstavou procházet, a to pouze dopředu. Výhodou je samozřejmě vybavenost veškerým potřebným výstavním fundem – vitrínami, panely, osvětlením – a to přímo na místě. Pokud ale budeme uvaţovat v širších souvislostech, musíme objektivně zhodnotit další fakta. V první řadě jsou to návštěvníci a jejich očekávání. Památník nejčastěji navštěvují turisté. Tedy skupina lidí, kteří jsou v Rajhradě poprvé a chtějí vidět areál kláštera zvenku i uvnitř. Tedy navštíví Památník písemnictví. Druhou skupinou návštěvníků jsou ti, kteří chtějí cíleně navštívit expozici nebo některou z tematických výstav. Posledním samostatným

99

Památník písemnictví na Moravě. Archiv výstav 2015 [online]. Brno : Muzeum Brněnska, 2016. [cit. 2016-0312]. Dostupné z WWW: .

37

typem návštěvníků jsou školní skupiny, které z velké části chtějí zhlédnout tematickou výstavu a vyuţít k ní doprovodného programu.100 Tito výše popsaní typičtí návštěvníci Památníku písemnictví tedy neočekávají výstavu o historii místní měšťanské školy. Dalším faktorem je téměř nulová spojitost měšťanské školy s Památníkem písemnictví na Moravě.101 Kromě zmiňovaných ohledů by instalace výstavy v Památníku nesplnila poţadavek na cílovou skupinu, místní obyvatele. Další výstavní prostory nabízí benediktinské opatství. Opět jde o reprezentativní prostory, konkrétně o výstavní místnost se stěnami z cihel, kde bývají výstavy opatství realizované. Jde o velice pěkný výstavní prostor s příjemným prostředím a optimální velikostí. Opět ale musíme zváţit očekávání návštěvníků. Návštěvníci opatství a Památníku písemnictví spolu úzce souvisí. Ve většině případů obecně platí, ţe návštěvník opatství navštíví Památník a obráceně, návštěvník Památníku navštíví opatský chrám a výstavy s duchovní tematikou nebo expozice věnované historii benediktinů. Opatství navíc navštěvují větší skupiny poutníků z České republiky, Slovenska i Rakouska.102 Podobně jako u návštěvníků Památníku písemnictví, ani pro návštěvníky opatství by výstava o místní škole neměla větší význam. Stále pro ně zůstává hlavním objektem zájmu klášter. Je však pravda, ţe z historického hlediska bychom spojitost mezi klášterem a školou nalezli. Vţdyť právě benediktinští mniši podporovali vzdělávání v Rajhradě. Stáli u vzniku farní školy a zaslouţili se o její zdárné fungování. Stejně tak při vzniku měšťanské školy byli myšlence zřízení této školy nakloněni a snaţili se jí poskytovat pomoc a oporu. Z tohoto důvodu by umístění výstavy o škole bylo pochopitelné. Ovšem tématem výstavy je průřez historií školy a zachycení významných momentů z její historie. Pokud bychom chtěli výstavu umístit v klášteře, bylo by vhodnější téma celé výstavy upravit, abychom návštěvníkovi lépe vysvětlili kontext spolupráce školy a kláštera. Např. zaměřit se na konkrétní osoby, které

100

ZÁLEŠÁK, Ivan. [Komentovaná prohlídka Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě]. Rajhrad, 15. 3. 2016. Rozhovor s průvodcem Památníku písemnictví na Moravě a dlouholetým spolupracovníkem Města Rajhrad a benediktinského opatství v Rajhradě vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. 101 Spojitost mezi školou a Památníkem písemnictví na Moravě přirozeně existuje v podobě knih a učebnic. Za účelem prezentace historických milníků během existence školy to však není dostačující argument. 102 Benediktinské opatství od obnovení svojí činnosti po roce 1989 úzce spolupracuje s klášterem Göttweig. Z této oblasti a z okolí dalších benediktinských klášterů v Rakousku jezdí zahraniční turisté nejčastěji. Před pěti lety opatství navázalo spolupráci se slovenskou komunitou z Trenčína, která klášter také pravidelně navštěvuje. GAZDA, Augustin Ladislav. [Komentovaná prohlídka benediktinského opatství v Rajhradě]. Rajhrad, 15. 3. 2016. Rozhovor s převorem a představeným kláštera vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky.

38

přímo podporovaly školství v Rajhradě. Tím pádem zapojit i historii farní školy a významné mnichy, kteří byli u zrodu první rajhradské školy. Pokud bychom tedy chtěli zrealizovat výstavu ve výstavní síni kláštera, pravděpodobně se odkloníme od původního tématu výstavy. Navíc nedodrţíme cíl, aby výstavu vidělo co nejvíce místních obyvatel.103 Třetí moţnost prezentace výstavy je v prostorách Městské knihovny. Právě zde bývají menší výstavy místního významu realizované. Při plánování výstavy zde je třeba se vyrovnat s omezeným prostorem pro instalaci při jedné stěně místnosti podél regálů s knihami. V knihovně bývají znázorněna různá témata, proto by historie místní školy v tomto ohledu nebyla překáţkou. Knihovna a škola spolu vţdy spolupracovaly a nadále v této spolupráci pokračují. Z tohoto důvodu by instalace v knihovně z hlediska návaznosti institucí byla z dosud jmenovaných moţností umístění nejlogičtější. Avšak opět musíme přihlédnout k pravděpodobným návštěvníkům. V Městské knihovně je v současnosti zaregistrovaných kolem pěti set čtenářů, z velké většiny místních obyvatel, případně z okolních obcí. Návštěvníci výstav v knihovně jsou převáţně čtenáři, kteří během výběru knihy prochází instalovanou výstavou. Lidí, kteří by přišli cíleně pouze shlédnout výstavu, je bohuţel minimálně.104 Instalace v knihovně by tedy znamenala dostupnost pro místní občany, i kdyţ pouze pro omezenou skupinu lidí se zájmem o literaturu, ne širší veřejnosti. Nicméně poţadavek na návštěvníky z řad obyvatel města by se splnil. Uvaţujme ale i o realizaci výstavy přímo v budově školy. Získáme tím přímou vazbu mezi tématem výstavy a jejím umístěním v popisovaném objektu. Škola je samozřejmě běţným návštěvníkům kromě dnů otevřených dveří uzavřena.105 Výstavu by tak viděli jen ţáci školy. V prostorách školy se však konají volby do Poslanecké sněmovny a Senátu, Evropského parlamentu, obecního zastupitelstva, krajského zastupitelstva a volba prezidenta

103

GAZDA, Augustin Ladislav. [Komentovaná prohlídka benediktinského opatství v Rajhradě]. Rajhrad, 15. 3. 2016. Rozhovor s převorem a představeným kláštera vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. 104 Některé výstavy ale mají jiţ svou pravidelnou větší návštěvnost. Jsou to často výstavy, které nabízí doprovodný program pro děti. Této moţnosti vyuţívají mateřské a základní školy. Návštěvnosti se těší také výstava Knihovna plná andělů v předvánočním období, která probíhá jiţ několik let. HAMERNÍKOVÁ, Lada. [Komentovaná prohlídka Městské knihovny Rajhrad v Rajhradě]. Rajhrad, 14. 3. 2016. Rozhovor s knihovnicí Městské knihovny Rajhrad vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. 105 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. Ţhavá současnost a vize do budoucnosti, s. 42. ISBN 978-80-260-8774-8.

39

republiky.106 Prostor školy tak navštíví široká veřejnost různého věku. Volební účast se v Rajhradě pohybuje kolem 60% aţ téměř 70%.

107

Pokud se zaměříme na poslední volby,

které v Rajhradě proběhly, byly to volby do obecního zastupitelstva, kde byla účast oproti předchozím volbám do Poslanecké sněmovny a volbě prezidenta niţší. I přesto se k volbám dostavilo kolem 1450 občanů. Zohledníme-li, ţe v Rajhradě jsou dva volební okrsky, můţeme předpokládat, ţe do budovy bývalé měšťanské školy přišlo za účelem voleb přes 700 občanů. Z hlediska vazby na téma výstavy, odhadovaného počtu návštěvníků a většinové zastoupení místních návštěvníků v co největším moţném věkovém spektru bude nejvhodnější výstavu umístit přímo v budově školy během voleb. Nevýhodou v tomto případě jsou dva volební okrsky v Rajhradě, tedy dvě volební místa: bývalá měšťanská škola na Havlíčkově ulici a základní škola na Masarykově ulici. Z tohoto důvodu navrhuji umístit výstavu při volbách do budovy bývalé měšťanské školy, následující volby by si ji mohli prohlédnout i občané, kteří volí v budově školy na Masarykově ulici. V případě zájmu by v tomto mezidobí mohla být výstava prezentována i v Městské knihovně. Do budoucna by pak zůstaly tištěné texty z panelů Základní škole TGM v Rajhradě. Vzhledem k očekávané volební účasti, kterou můţeme vyčíst z předchozích údajů o volební účasti v Rajhradě, navrhuji výstavu 106

Česká republika. Zákon č. 247 ze dne 27. září 1995 o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 1995, částka 65, s. 3529-3554. 107 Např. při prezidentských volbách v roce 2013 byla volební účast v prvním kole 68,21%, ve druhém kole potom 62,30%. Při komunálních volbách v roce 2014 volilo 54,57% občanů, do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volilo celkem 65,42% obyvatel. Volební účast bývá niţší při volbách do zastupitelstev krajů, v roce 2012 to bylo pouze 41,28%, a také v senátních volbách. V roce 2014 volilo v prvním kole 40,89%, ve druhém pouze 12,75%. Nejniţší volební účast byla ve volbách do Evropského parlamentu, kdy k volebním urnám dorazilo jen 20,53% obyvatel. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01.-12.01.2013. Volební účast v 1. a 2. kole [online]. Praha : Český statistický úřad, 2013. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: . Volby do zastupitelstev obcí 10. 10.-11.10.2014. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2014. [cit. 2016-0320]. Dostupné z WWW: . Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10-26.10.2013. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2013. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: . Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10-13.10.2012. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2012. [cit. 2016-0320]. Dostupné z WWW: . Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10.-11-10.2014. Volební účast v obcích a okrscích v 1. a 2. kole [online]. Praha : Český statistický úřad, 2014. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: . Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05-24.05.2014. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2014. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: .

40

zrealizovat v budově na Havlíčkově ulici během voleb do Poslanecké sněmovny, v budově na Masarykově ulici během voleb prezidenta. Během těchto voleb je v Rajhradě podle výsledků Českého statistického úřadu nejvyšší volební účast voličů a je tedy pravděpodobné, ţe během těchto voleb si ji prohlédne nejvíce voličů-návštěvníků.

3.2 Zhodnocení pramenů k výstavě Prameny pro výstavu rozděluji do dvou skupin: prameny a dokumenty jako zdroje, díky kterým je moţné popsat historii měšťanské školy, a předměty a dokumenty, které reflektují důleţité historické okamţiky školy nebo osobnosti, a je moţné je pouţít do výstavy jako exponáty. Co se týče psaných dokumentů pro poznání historie školy, těchto materiálů je dostatek. Jednak jsou to kroniky školy a městečka, jednak dobové fotografie a nedávno vydané publikace. Školní kroniky obsahují faktický stručný popis událostí, obsahují také několik fotografií, nákresů nebo plakátů. Dobové fotografie nalezneme také v kronikách nebo archivu školy, nejvíce však od soukromých osob. Informace o historii školy a okolnostech jejího zaloţení i stavu školství před vznikem měšťanské školy je moţné nalézt v publikaci Kniha o Rajhradě, dějiny města od nejstarších dob.108 Tuto obsáhlou a podle mého názoru velice podařenou knihu vydalo Město Rajhrad teprve před dvěma lety. Shrnuje historii městečka ve všech sférách ţivota a výklad doplňuje o bohatou obrazovou dokumentaci. Další publikací, která byla vydána jiţ přímo k výročí školy, je Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě.109 Věnuje se jiţ přímo historickým okamţikům v měšťanské škole a také obsahuje mnoho fotografií, nákresů a doplňujících informací. Velkou výhodou při zpracovávání historie školy je osobnost bývalého ředitele Petra Ţiţky. Petr Ţiţka stále aktivně spolupracuje se školou a Městskou knihovnou Rajhrad. Sám je dosud zapojený do projektu čtení pohádek nejmenším ţákům v knihovně a je velice ochotný spolupracovat i na dalších projektech ve městě a ve škole.110 108

ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad : Město Rajhrad, 2014. 415 s. ISBN 978-80-260-5803-8. 109 DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. 116 s. ISBN 978-80-260-8774-8. 110 ŢIŢKA, Petr. [Komentovaná prohlídka Základní školy T. G. Masaryka Rajhrad]. Rajhrad, 16. 3. 2016. Rozhovor s bývalým ředitelem Základní devítileté školy v Rajhradě a knihovníkem v Městské knihovně Rajhrad vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky.

41

Materiály, prameny a předměty, které by bylo moţné pouţít, jsou poněkud omezené. Při modernizaci školy v roce 2013 se veškeré staré učebnice a učební pomůcky zlikvidovaly. Škola tedy nemá k dispozici ţádné historické výukové materiály, ani vybavení školy (např. školní lavice, kalamáře, atd.) se nezachovalo.111 Výukové materiály mají někteří občané, jakoţto bývalí ţáci školy. Avšak po kritickém zhodnocení šlo např. o slabikáře, které se vyuţívaly v niţších třídách, ne na měšťanské škole. Pokud lidé jiţ vlastnili některé materiály, byly to bohuţel nereprezentativní sešity s osobními poznámkami, které z tohoto důvodu nechtěli lidé zapůjčit a nebylo by ani moţné je veřejně prezentovat. Co je však velkým zdrojem informací, jsou fotografie. Tohoto materiálu je dostatek a je třeba zdůraznit, ţe fotografie jsou kvalitní, zachované a v dobrém stavu. Reprodukce těchto fotografií tedy lze smysluplně vyuţít v instalaci výstavy.112 Dále je moţné vyuţít moderních prezentačních technologií, které má škola ve svém vybavení k dispozici. Fotografického materiálu je totiţ poměrně velké mnoţství a všechny fotografie nelze prezentovat v tištěné podobě. Jednak z finančních důvodů, jednak z limitujícího pozorného vnímání vystavených předmětů návštěvníkem. Výpovědní hodnotu jako exponáty mají také kroniky školy. Nejstarší kroniku od vzniku měšťanské školy do roku 1949113 má nyní ve svém vlastnictví Státní okresní archiv Brno-venkov. Také navazující Kroniku Masarykovy střední školy (1949-1964)114 spravuje tentýţ archiv. V chronologickém pořadí další kroniky jsou jiţ v drţení školy.115 Památník písemnictví na Moravě, který také sídlí v Rajhradě jako další instituce, ve svém sbírkovém fondu ţádné příspěvky k tématu v současnosti nemá.116 Doplňující předměty k tématu výstavy bude proto nutné vypůjčit od soukromých osob.

111

MOTLÍČEK, Zdeněk. [Komentovaná prohlídka Základní školy T. G. Masaryka Rajhrad]. Rajhrad, 5. 2. 2016. Rozhovor s ředitelem Základní školy T. G. Masaryka v Rajhradě vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. 112 TKÁČ, Vladimír. Třídění a terminologie vyjadřovacích prostředků v muzejní prezentaci. Muzeologické sešity X/86, 1986, č. 10, s. 49 – 57. 113 SOkA Brno-venkov. Kronika Měšťanské školy v Rajhradě (1935-1949). H-169, inv. č. 156. 114 SOkA Brno-venkov. Kronika Masarykovy střední školy (1949-1964). H-169, inv. č. 158. 115 Kronika ZDŠ Rajhrad (1964-1980). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad. Kronika ZDŠ Rajhrad (19802003). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad. 116 HOFÍRKOVÁ, Eva. Odpověď na dotaz – knihy k tématu měšťanské školy v Rajhradě [online]. Zpráva pro: Michaela Mlejnková. 16. 3. 2016 [cit. 2016-03-29]. Osobní komunikace.

42

3.3 Záměr, koncepce a cíl výstavy Přestoţe výstava k výročí vzniku školy bude mít historický obsah, cílem není popsat podrobně historii školy. Návštěvníkovi bude poskytnuto více pohledů a zdůrazněn význam, jaký škola měla pro naše předky. Výchozí pro realizaci výstavy jsou různé kontexty, které jsou podrobně zhodnoceny v první části této práce. Jiţ v historických podkladech a hlavně při tvorbě výstavy je nutné dodrţet zásadu nestrannosti a zohlednit etický pohled. Výstava je totiţ úzce zaměřena na regionální téma, téměř všichni návštěvníci budou obyvatelé Rajhradu a popisované události jsou vlastně ze současnosti. Potomci nebo dokonce sami aktéři některých prezentovaných události stále ţijí. Z tohoto důvodu jsou záměrně některé momenty prezentované stručně, případně nejsou zmiňována konkrétní jména. Téma je příliš aktuální a není moţné všechny situace a jednání některých osob posuzovat. Cílem tedy bylo relevantně zpracovat materiál k tématu a díky těmto podkladům zpracovat návrh výstavy. Se zasazením školy do kontextu úzce souvisí jeden z cílů výstavy, a to neprezentovat školu pouze jako vzdělávací instituci nebo jen jako budovu. Záměrem je poskytnout návštěvníkům různé úhly pohledu na školu jako budovu ve městě, jako vzdělávací instituci, jako součást ţivota rajhradských občanů a v neposlední řadě jako místo, kde působili významné osobnosti. Dalším důvodem, proč výstava nebude prezentovat celou historii školy do hloubky, je pravděpodobná skladba návštěvníků. Část z nich bude historii školy obrysově znát, část z nich o škole nebude vědět téměř nic. Ti, kteří ji znají, nebudou číst fakta jim známá a na která mají často svůj osobitý názor, druhou část návštěvníků je třeba seznámit ve stručnosti s podstatnými událostmi. S tímto souvisí celkové pojetí výstavy. Ústředním budou panely s krátkými texty a obrazovou dokumentací, doplňovat je budou hmotné exponáty a projekce fotografií. Cílem je tedy zaujmout návštěvníky odlišných věkových kategorií a předchozích znalostí o problematice. K výročí osmdesáti let od zaloţení měšťanské školy proběhlo několik akcí, výstava však ne. Proto bude výstava vhodným navazujícím prvkem na tyto akce. Prostřednictvím výstavy bude moţné prezentovat školu co nejširšímu publiku. V cílové skupině nejsou vzhledem k záměru výstavy zahrnuti ţáci Základní školy T. G. Masaryka v Rajhradě. Je však moţné je zapojit a výstavu jim představit také. V tomto případě bych navrhovala propojit jejich návštěvu výstavy s vyučováním dějepisu, případně prvouky. Rovněţ by bylo vhodné vzhledem ke specifikům dětského návštěvníka vytvořit určitou linku, která by výstavou provázela, případně panel rozdělit pro dospělého a dětského návštěvníka. Moţností jsou i pracovní listy zvlášť pro ţáky prvního a druhého stupně. Tedy 43

po domluvě s konkrétními vyučujícími lze v případě jejich zájmu přizpůsobit výstavu dětským návštěvníkům, nicméně cílem mé práce bylo vytvořit výstavu pro dospělé návštěvníky, proto se dětskému návštěvníkovi v této práci blíţe nevěnuji. Výstava proběhne v roce 2017 během do voleb do Poslanecké sněmovny v budově bývalé měšťanské školy. Poté bude přemístěna do Městské knihovny Rajhrad a v roce 2018, kdy proběhnou prezidentské volby, bude během nich instalovaná v budově základní školy na Masarykově ulici. Výstava bude tedy částečně putovní, proto je třeba jednoduchá instalace, která se dá bez problému přizpůsobit momentálnímu místu. Na vzniku výstavy bude spolupracovat několik institucí – Základní škola T. G. Masaryka v Rajhradě, Město Rajhrad a Městská knihovna Rajhrad. Jedna z rozhodujících okolností realizace výstavy je její rozpočet. Proto jsem se jiţ při jejím plánování snaţila vycházet z dostupných moţností. Např. knihovna v Rajhradě vlastní osm výstavních panelů, proto jsem i ve scénáři navrhla osm panelů. Mým cílem bylo navrhnout výstavu, kterou při skutečných financích a omezeném výstavním fundu bude moţné realizovat. Vstupné na výstavu samozřejmě bude zdarma. Vzhledem k niţšímu rozpočtu a spolupráci několika institucí neřeším výpůjčky exponátů. Problém vidím v administraci během výpůjčky. Která z institucí by měla případnou výpůjčku řešit? S výpůjčkami by samozřejmě souviselo jejich adekvátní zabezpečení, coţ by znamenalo další finance navíc na výstavní fundus. Po zváţení všech okolností jsem zvolila panelovou výstavu s vyuţitím dostupného fundu a doplňujících exponátů. Tištěná forma textů a obrazové dokumentace zůstane ve vlastnictví školy a bude moţné ji opakovaně pouţít.

3.4 Cílová skupina návštěvníků Cílovou skupinou návštěvníků pro připravovanou výstavu připomínající výročí vzniku školy jsou dospělí obyvatelé Rajhradu a senioři. Tato skupina byla zvolena z více důvodů. Rajhrad se stal městem, kde část obyvatel ţije od narození nebo se přistěhovala před několika desítkami let, a část obyvatel jsou nově přistěhovalí. Tento fakt není však nic neobvyklého. V posledních deseti letech k tomuto jevu, kdy se často mladí lidé stěhují na venkov do satelitních městeček nebo nově vzniklých bytů, dochází na jiţní Moravě a hlavně v okolí Brna

44

poměrně často.117 To, zda se nově příchozí obyvatelé začlení do chodu obce, a jak je stávající obyvatelé přijímají, není pro mne v této práci stěţejní. Důleţitý je fakt, ţe nově přistěhovalí nemohou znát některá fakta a souvislosti jako starousedlíci, pro které jsou tato fakta samozřejmostí a přirozeně s těmito informacemi nakládají. Cílovou skupinou jsou tedy nově přistěhovalí. Výstava jim můţe slouţit jako podpora k utváření vztahu k jejich novému místu bydliště. Také můţeme předpokládat, ţe pokud oni sami se stanou rodiči a jejich děti budou budovu školy navštěvovat, dokáţou dětem alespoň některé získané vědomosti o škole předat. Cílovou skupinou z okruhu dospělých návštěvníků však nejsou jen noví obyvatelé. Lidé středního věku, kteří v Rajhradě ţijí odmalička, základní věci z historie školy znají, některé důleţité momenty i sami proţili. Myslím, ţe tito lidé ocení poznatky ze starší historie školy, protoţe neměli moţnost je zaţít, a obrazovou dokumentaci, protoţe si vzpomenou na svoje dětství, které strávili v této škole. Samostatnou skupinou jsou senioři. Velká část z nich školu navštěvovala. Buď jako ţáci, nebo také jako rodiče dětí, které do školy docházely. Tito lidé nejvíce ocení změny, které škola v posledních letech provedla ve stavební úpravě budovy a modernizaci výuky. Podle mého názoru tito lidé si z historie školy mnoho věcí pamatují osobně. Proto stejně jako u dospělých návštěvníků je třeba je zaujmout momenty z nejstaršího období školy a fotografiemi. Další skupinou z potencionálních návštěvníků jsou mladí lidé (18-25 let), kteří školu jako ţáci navštěvovali. Tito lidé některá fakta z historie školy ví, protoţe do této školy chodili a některé poznatky mohli získat od svých rodičů nebo prarodičů. Školu však navštěvovali aţ po sametové revoluci v roce 1989, takţe ocení i informace z nedávné historie a fotografickou dokumentaci pro názorné představení. Cílová skupina je samozřejmě vybrána také s ohledem na výběr místa a okolností během výstavy. Vzhledem k tomu, ţe v České republice je právo volit stanoveno od osmnácti

117

DVOŘÁKOVÁ, Iva. Vybrané socioekonomické charakteristiky mikroregionu Rajhradsko. In XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách : Sborník příspěvků (Hustopeče 18.-20. 6. 2014). Brno : Masarykova univerzita, 2014, s. 532-538. ISBN 978-80-210-6840-7. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2014). Jihomoravský kraj, okres Brno-venkov [online]. Praha : Český statistický úřad, 2015. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: .

45

let, dětský návštěvník se nepředpokládá.118 Současně vzhledem k cílům výstavy je stanovena tedy i cílová skupina.

3.5 Předpokládaný rozpočet výstavy Předpokládaný rozpočet výstavy je 15000 Kč. Velkoformátový tisk jednoho panelu stojí zhruba 1000 Kč, panel vzpomínek také 1000 Kč, práce grafického studia na návrhu panelu se předpokládá 5000 Kč, kancelářské potřeby 500 Kč a ostatní výdaje 500 Kč.119 Vzhledem k tomu, ţe výstava se bude realizovat v příštím roce, bude moţné s těmito výdaji počítat při sestavování rozpočtu Města Rajhrad, které je zřizovatelem školy a můţe Základní škole T. G. Masaryka jakoţto ţadateli přispět finanční částkou na tento účel. Kromě toho investice do tisku bude dlouhodobá, tištěné materiály zůstanou k dispozici škole. Co se týče propagace, navrhuji uvést informační tiskovou zprávu do Rajhradského zpravodaje a informaci o výstavě vyhlásit místním rozhlasem. Takto se informace o výstavě dostanou přímo k obyvatelům města a finanční náklady jsou nulové. Pokud se výstava bude přesouvat do knihovny, je moţné navíc vytvořit plakát, a o tomto přesunu výstavy a moţnosti ji vidět i v Městské knihovně Rajhrad informovat současně během propagace výstavy v budově měšťanské školy. Tento návrh počítá s okamţitým přesunem výstavy do knihovny.

3.6 Scénář výstavy Výstava je naplánovaná v termínu konání voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Doba trvání výstavy přímo souvisí s volbami. Výstava proto bude ke zhlédnutí v budově školy pouze v pátek v odpoledních a večerních hodinách, v sobotu v dopoledních hodinách. Výstava se nainstaluje na místo v pátek před otevřením volební místnosti a v sobotu odpoledne se přesune do místní knihovny. Jednak je záměr prezentovat výstavu ve škole pouze v době trvání voleb, jednak panely zaberou prostor na chodbě, kde jsou toalety pro ţáky. Z technických důvodů tedy není vhodné nechávat výstavu ve škole po skončení voleb. 118

Dětského návštěvníka v tomto případě chápeme především v roli „doprovodu“ rodičů při jejich účasti na volbách. 119 Ceník velkoformátový tisk [online]. Brno : AZ Foto, 2016. [cit. 2016-04-05]. Dostupný z WWW: .

46

Ţáci si v případě zájmu mohou prohlédnout výstavu v prostorách knihovny. Do knihovny by se tedy výstava měla přesunout bezprostředně po skončení voleb. V knihovně je moţné výstavu instalovat v plném rozsahu kromě projekce fotografií. Fotografie však bude moţné zhlédnout v rámci prezentace na počítači v knihovně, který knihovna vlastní. Výstava zde bude k vidění dva měsíce a panely budou umístěné podél stěny u oken. Výstava bude umístěna v přízemí Základní školy T. G. Masaryka v Rajhradě na ulici Havlíčkova v budově bývalé měšťanské školy. Instalovaná bude po levé straně chodby, která vede k volební místnosti, a panely na sebe budou navazovat. Jako první bude umístěný panel se vzpomínkami bývalých ţáků, poté budou následovat jednotlivé panely. Za prvním, čtvrtým, pátým a šestým panelem budou umístěné exponáty. Jako poslední bude přes šířku chodby těsně za vchodem do volební místnosti instalován projektor a promítacím plátem, na kterém bude k zhlédnutí projekce fotografií. Instalace výstavy proběhne po skončení výuky ve škole tak, aby v době otevření volební místnosti byla připravena. Je proto moţné vyuţít času a předem si nachystat tištěné texty s fotografiemi na panely jiţ v budově školy a pak je jen přenést na chodbu. Jako výstavní fundus budou pouţity výstavní panely zapůjčené z Městské knihovny Rajhrad. Jejich velikost je 100x125 cm. Texty s fotografiemi budou natištěné společně tak, aby na jeden panel byl vţdy jeden celoplošný tisk. Dále bude třeba menší stůl pro instalaci exponátu č. 1 a stůl pro exponát č. 5. Odpočinkové místo bude před projektorem a u exponátu č. 5. Z tohoto důvodu bude třeba lavice nebo pět ţidlí před projektor a dvě ţidle k exponátu č. 5. Jako dozor bude třeba jeden nebo dva dozorci. Je moţné vyuţít dobrovolníků z řad ţáků druhého stupně. Co se týče textů pro výstavu, byl zvolen popularizační jazykový styl, protoţe cílem je oslovit širokou laickou veřejnost. V případě, ţe se návštěvník bude zajímat o téma do hloubky, budou ve výstavě k dispozici školní kroniky od šedesátých let minulého století do současnosti. Návštěvníci si je budou moct prohlédnout a k tomu, co je zaujalo, nalézt více informací. Podobně bude fungovat také projekce fotografií na plátně. Poskytne návštěvníkovi doplňující fotografie z historie školy. V této fázi scénáře není vyřešena otázka uspořádání textů a fotografií na panelech a grafické zpracování výstavy. Tento předloţený scénář s finální podobou textů, popiskami a fotografiemi poslouţí jako podklad pro získání finančního příspěvku a po jeho schválení se bude řešit grafická stránka a finální práce. Panely pro výstavu jsou koncipovány jako soubor textů a obrazového materiálu. Na jeden panel připadá vţdy jeden text k tématu, kromě panelu č. 1, který obsahuje dva tematické 47

celky. Následující předkládané texty jsou tedy finální texty na výstavu, v obrazové části jsou potom uvedeny popisky fotografií.120 Aktivačním prvkem ve výstavě bude listování ve školních kronikách. Návštěvníci budou mít moţnost nahlédnout do školních kronik v rámci exponátu č. 5. Druhým prvkem bude panel se vzpomínkami, na který budou moct návštěvníci napsat svoje osobní vzpomínky na svá školní léta v budově měšťanské školy.

3.6.2 Úvodní panel Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad, Městská knihovna Rajhrad a Město Rajhrad uvádějí výstavu: Ve škole se učíme. Co však o ní víme? Vybrané momenty z více neţ osmdesátileté historie měšťanské školy. Tuto školu známe všichni. Velká většina z nás ještě nedávno seděla v lavicích (kdo by to řekl, ţe uţ je to dvacet nebo padesát let…) a napjatě poslouchala výklad nebo zkoušela, jestli „se ten chleba s máslem na tom stropě opravdu udrţí.“ Udrţel. Dnes školu navštěvují naše děti. Ale proč se škole říká zrovna „na Matlašce?“ Nebo proč visí u vstupu do školy pamětní deska Jana Peškaře a socha prezidenta Masaryka před školou byla instalována dvakrát? Tato výstava nechce obsáhnout celou historii školy. Chce vyzdvihnout důleţité okamţiky a osobnosti, díky nimţ máme to, o čem si některé děti i v dnešním světě mohou nechat zdát. Školu. Vy starší, zavzpomínejte, vy mladší, seznamte se. Obrazová část: Budova školy po dostavbě, 1935.

3.6.3 Panel č. 1. Jak se učilo před založením měšťanky? Budeme mít školu! Jak se učilo před zaloţením měšťanky? Vzniku měšťanské školy předchází dlouhá historie školství v Rajhradě. Vzdělávání v organizované podobě pro chlapce i děvčata je doloţeno od roku 1637 a místní benediktini školství aktivně podporovali. Dokonce probošt Celestin Arlet vyzval rodiče, aby děti nenutili pracovat na poli, ale posílali je na vyučování. Zpočátku probíhalo vyučování v domě č. 41 na Městečku, ale časem byla jeho kapacita naplněna. Proto se vybudovala nová škola u hřbitova, 120

Fotografie jsou přiloţeny na CD. Pouţitá obrazová dokumentace je majetkem soukromých osob.

48

ve které se učí dodnes. Jiţ v této době navštěvovaly školu nejen děti z Rajhradu, ale i z okolních obcí - Popovic, Holasic, Loučky, Rajhradic, Čeladic a Rebešovic. Budeme mít školu! Škola u hřbitova však postupně také nevyhovovala. Školní rada v roce 1891 tedy navrhla zřídit chlapeckou měšťanskou školu. Kvůli financím byl ale návrh zamítnut. V roce 1907 obnovili diskuzi o škole místní řemeslníci. Naopak někteří sedláci měli obavy o své „pacholky a děvečky, kteří patří ku koním a ke kravám.“ Do jednání se vloţil okresní školní inspektor Osvald Baráček. Bohuţel opět neúspěšně. Rozhodujícím byl rok 1931. Učit ve stísněných podmínkách školy u hřbitova téměř pět set dětí bylo nemoţné. Okresní školní rada v Hustopečích i zastupitelstvo Rajhradu po vyjádření Osvalda Baráčka uznaly nutnost měšťanské školy. Škola byla slavnostně otevřena 15. září 1935 a nesla název Masarykova jubilejní měšťanská škola. Obrazová část: Benediktinský klášter, konec 19. století; budova farní školy u hřbitova; dům č.41; novinový článek z Národní politiky, 16. 9. 1935; plakát na slavnost otevření měšťanské školy; pohlednice z Rajhradu; souhlas prezidenta republiky s názvem školy.

3.6.4 Panel č. 2. Proč stojí před školou socha T. G. Masaryka? Škola nenese Masarykovo jméno náhodou. Prezident navštěvoval Rajhrad a jeho původní socha vznikla v roce 1938 u radnice, kde byl přivítán během své návštěvy Rajhradu v roce 1924. Autorem sochy byl František Hořava z Opatovic. Pomník musel být záhy odstraněn po obsazení Československa nacisty, ale po válce se rozhodlo o jeho obnovení. Tentokrát měl stát u měšťanské školy. Socha Masaryka, jejímţ autorem byl opět Hořava, byla slavnostně odhalena v roce 1949. Komunistický reţim však nepodporoval Masarykův odkaz. Z názvu školy tak vlivem školské reformy zmizelo Masarykovo jméno. Kvůli přestavbě školy začátkem 60. let byla Masarykova socha přesunuta do benediktinského kláštera a po dokončení stavby se jiţ zpět neinstalovala. Na své místo se vrátila v září 1968 a Masarykovo jméno se do názvu školy vrátilo v roce 1991. Pomníky Masaryka se vţdy odhalovaly během dramatických historických událostí. První socha – září 1938, ještě tentýţ měsíc podepsaná mnichovská dohoda Druhá socha – září 1949, více neţ rok po komunistickém převratu 49

Obnovení sochy – říjen 1968, dva měsíce od okupace vojsky varšavské smlouvy Obrazová část: Členové Sokola u pomníku, 1949; Odhalení sochy T. G. Masaryka, 1938; Odhalení sochy T. G. Masaryka, 1949; pomník, 1949; shromáţdění během slavnosti k navrácení názvu školy, 1991; úryvek z proslovu ředitele Ţiţky, 1991.

3.6.5 Panel č. 3. Škola součástí rozmachu v Rajhradě Budova měšťanské školy se stavěla v době čilého ţivota ve městečku. Rajhradem projíţděl rychlík Slovenská strela, členové spolků pořádali oblíbené společenské akce, místním ţivnostníkům se dařilo v jejich podnikání. Také se začalo stavět a tím se postupně měnit celkový ráz Rajhradu. Pro výstavbu byly státní reformou uvolněny určité pozemky před ţelezničním nádraţím v lokalitě zvané Matlaška, pod sladovnou v oblasti zvané Ostrůvek, za hřbitovem a klášterním dvorem. Výstavbu domů zajišťovalo na Matlašce druţstvo Domov. Nestavěly se zde ale pouze rodinné domy. Tuto oblast si pro své sídlo zvolili členové Tělocvičné jednoty Sokol nebo sestry Těšitelky Boţského srdce Jeţíšova, které zde postavily svůj klášter, a v neposlední řadě v této lokalitě vznikla právě měšťanská škola. Zajímavou novostavbou byla také sídelní budova Jednoty československého Orla (dnes Městská knihovna a restaurace Na Kině). A s rozvojem řemesel a ţivností souvisí vznik nových obchodů. Obrazová část: Klášter sester Těšitelek Boţského srdce Jeţíšova; Masarykova ulice; obchod; Orlovna; první dům na Matlašce; razítko kováře Havlína; Sokolovna; stavba Sokolovny se sladovnou a nádraţím.

3.6.6 Panel č. 4. I měšťanka měla svého odbojáře Obyvatelé Rajhradu, mezi nimi i tehdejší ředitel měšťanské školy Jan Peškař, se zapojili do ilegálního odboje a působili v organizaci Obrana národa. Jako její členové pomáhali příslušníkům rodin zatčených členů Sokola, zajišťovali pomoc při ilegálních přechodech hranic a uschovávání zbraní. V Rajhradě se vůdčí úlohy ujal náčelník Sokola Cyril Vafek. V roce 1941 navštívil Jana Peškaře učitel Kuks z Klobouků u Brna a Peškař poté získával osoby, které by mohly být vyzbrojeny zbraněmi. V roce 1942 byl však odboj 50

prozrazen v Kloboukách a stopy vedly do Rajhradu. Kvůli své ilegální činnosti zemřeli tito obyvatelé Rajhradu: Štěpán Adler – plukovník generálního štábu Československé armády. Popraven roku 1942 v Berlíně. Bohumil Cetl – bankovní úředník, zajišťoval přechody do zahraničí. Zemřel v roce 1943 v Osvětimi. Zdeněk Daněk – úředník Spořitelny, zřídil tajné konto. Popraven roku 1942 v Brně. Vilém Faber – předseda KSČ v Rajhradě. Popraven roku 1943 v Osvětimi. Jan Krejčí – redaktor Rovnosti, Rudého práva. Popraven roku 1941. Jan Peškař – ředitel měšťanské školy. Popraven roku 1942 v Brně. Helena Toulová - pracovnice pošty, zajišťovala spojení. Popravena roku 1942 v Brně. Rudolf Trach – přednosta stanice ČSD. Zemřel roku 1942 v Dachau. Cyril Vafek – náčelník Sokola, měl vedoucí úlohu v odboji v Rajhradě. Po výsleších vyskočil v roce 1942 z okna právnické fakulty v Brně. Jana Vafková – manţelka Cyrila Vafka. Popravena roku 1942 v Brně. Perzekuována byla mimo jiné i manţelka ředitele Peškaře Ludmila Peškařová, která byla deportována do pracovního tábora v Ravensbrücku. Obrazová část: Jan Peškař se třídou a ředitelem Josefem Hrůzou; kašna na Městečku s domem Cyrila Vafka; leták vyzývající k příspěvku na pamětní desku Jana Peškaře; Ludmila Peškařová ve vězeňském oblečení; píseň Ludmily Peškařové; rajhradští odbojáři.

3.6.7 Panel č. 5. Pod palbou Při osvobozujících bojích o Rajhrad v dubnu 1945 měla důleţité postavení sladovna, ze které němečtí vojáci bránili ţeleznici, Domov mládeţe (dnes Střední zahradnická škola), kde byla ubytovaná Hitlerova mládeţ, a klášter sester Těšitelek, ve kterém si Němci vybudovali své velení. Boje o Rajhrad byly dlouhé a těţké, trvaly osm dnů. V oblasti zvané Slatina mezi Rajhradem a sousedními Holasicemi se Němci opevnili a velký podíl na fanatické obraně měli němečtí mladíci z Domova mládeţe. Právě ti nejspíš zabili ruského generála Maxima Jevsejeviče Kozyra. Generálova pobočnice Nina Andrejevna Kuťkovová byla zajata a umučena. Kozyr v nepřehledné situaci vjel nešťastnou náhodou přímo před střely Němců. I měšťanská škola měla v bojích strategický význam. Stála totiţ v první bojové 51

linii, byla v ní vybudovaná kulometná hnízda, dělostřelecké baterie a pozorovatelna. Ihned po přechodu bojové fronty se ve škole ubytovali sovětští vojáci a poté rumunská armáda. Škola byla během bojů těţce poškozena, ale přesto se v ní začalo 28. května 1945 vyučovat. Obrazová část: Domov mládeţe; M. J. Kozyr s rodinou; N. A. Kuťkovová; německý tank v řece Svratce; sladovna; sovětská kontrola na Staré poště; zničená budova školy; zničený most přes řeku Svratku.

3.6.8 Panel č. 6. V záři pražského jara, ve stínu okupačních tanků V šedesátých letech škola získala vzhled podobný tomu, na který jsme zvyklí dnes. Tato přestavba byla nutná a usilovalo se o ni jiţ delší dobu z důvodu nevyhovujících kapacitních podmínek. V této době vznikla i klubovna pionýrské organizace (dnes školní klub). A praţské jaro dorazilo i do Rajhradu. Díky uvolněným poměrům a vývoji situace v Rajhradě odstoupil z vedení školy dosavadní ředitel Karel Vlach. Byl kritizován za svůj negativní postoj k výuce náboţenství, za jednání s učiteli a za ovlivňování posudků ţáků. Novým ředitelem se stal Petr Ţiţka. Během jeho vedení se škola v Rajhradě podílela na celostátním zkušebním testování výuky volitelných předmětů. Avšak normalizace ukončila veškeré snahy o zlepšení procesů ve školství a nejen to. Zástupci školy odeslali rezoluci, ve které poţadovali mobilizaci a odmítli vyučovat ruštinu a učit lásce k SSSR a okupantům. Ředitel Ţiţka byl proto odvolán a on i další učitelé museli ze školy odejít. Rajhradské jaro skončilo. Obrazová část: Budova školy, 1962; novinový článek z deníku Směr o rehabilitaci Karla Vlacha, 13. 3. 1970; proslov Petra Ţiţky u pomníku T. G. Masaryka, 1968; předání nové budovy, 1962; zahájení školního roku 1968 – 1969.

3.6.9 Panel č. 7. Škola aktivní i ve volném čase Škola není jen učení ve školních lavicích podle vzdělávacích programů. Rajhradští učitelé uţ od vzniku obecné školy byli vţdy činorodí a aktivně se zapojovali do všeobecného dění ve městě. Učitelé na měšťanské škole pokračovali v této tradici a dnešní učitelé na ně úspěšně navazují. Kdybychom hledali vznik školních táborů, nalezneme ho právě v době 52

začínající pionýrské organizace. Pionýrská organizace před normalizací nebyla striktně ideovou organizací a podporovala všestranný rozvoj dětí. Stejně tak dramatický krouţek zaloţený v roce 1959, který byl velmi oblíbený, nebo později loutkové divadlo. Děti secvičily několik her, které pak veřejně prezentovaly v tehdejší orlovně. V době normalizace nastal útlum krouţků a posílila pionýrská organizace. Reţim se také snaţil potlačit výuku náboţenství. Po roce 1989 učitelé navázali na historii zájmových krouţků a dnes úspěšně provozují několik typů volnočasových aktivit pro ţáky. A Školní klub sídlí v budově bývalého Pionýrské organizace. Základní škola T. G. Masaryka od svého vzniku urazila dlouho cestu. Ne vţdy lehkou, ale vţdy úspěšnou a vţdy s cílem toho nejlepšího pro ţáky. Dnes vidíme, ţe je vybavenou budovou s moderním zázemím a odbornými pedagogy, proto jí do dalších osmdesáti let přejme jen dobré. Obrazová část: Líčení na divadelní hru Tom Sawyer; text divadelní hry Jak Mráz čaroval; účinkující ve hře Jak Mráz čaroval; zápis z činnosti divadelního krouţku.

3.6.10 Panel se vzpomínkami Panel se vzpomínkami bude umístěn na začátku výstavy. Instalován bude jako bílý papír na pevném podkladu formátu A2 umístěný na stojanu a s fixem, kterým bude moţné dopisovat svoje vzpomínky. Nahoře panelu bude nápis: Pochlubte se také Vy svými záţitky ze školských let. Aby se lidé neostýchali, budou na panelu předepsané tyto vzpomínky: V hodině TV jsme měli přeskákat malou tělocvičnu klikama. Jediný, kdo to dokázal, byla paní učitelka (abs. 2011). Na začátku chodby k jídelně jsme se rozběhli a doklouzali se aţ k okýnku, kde se vydávaly obědy. Jednou jsem to přejel (abs. 2002). Kdyţ jsem chodila do školy, vţdycky hned u vstupu divně páchla. Páchne tak dodnes (abs. 1985). Vsadila jsem se v jídelně, ţe vypiju sklenici čaje najednou. Po druhém loku jsem se zakuckala a poprskala vyskládané čisté sklenice (abs. 2000). Od základní školy nesnáším kyselou okurku poloţenou na bramborové kaši (abs. 2001). Bála jsem se v klecových šatnách (abs. 1998). 53

3.6.11 Exponáty ve výstavě Exponát č. 1: Kalamář. Popisek: Kalamář prvního ředitele měšťanské školy Josefa Hrůzy. Exponát č. 2: Plášť sovětského vojáka. Popisek: Plášť sovětského vojáka. Dar ruského konzulátu v Brně Městu Rajhrad při výročí úmrtí generála Kozyra. Exponát č. 3: Uniforma. Popisek: Kopie uniformy německého vojáka z druhé světové války. Exponát č. 4: Oblek pionýrů s lampionem. Popisek: Stejnokroj členů pionýra. Exponát č. 5: Kroniky školy od roku 1964 volně k nahlédnutí. Popisek: Kronika ZDŠ Rajhrad (1964-1980). Kronika ZDŠ Rajhrad (1980-2003). Další text: Podívejte se na rok 1968 přímo v kronice. Naleznete zápis z roku, kdy jste nastupovali do této školy? Ne? Starší kroniky od vzniku měšťanské školy si můţete prohlédnout ve Státním okresním archivu Brno-venkov v Rajhradě, kde jsou uloţené.

3.6.12 Projekce fotografií Prezentace fotografií bude probíhat na konci výstavy. Plátno bude umístěné za vchodem do volební místnosti tak, aby návštěvník ihned po vstupu na chodbu školy viděl prezentaci. Vyuţije se promítací techniky, kterou má k dispozici základní škola. Fotografie budou prezentovány náhodně, ne chronologicky podle datace jejich vzniku.121 Na kaţdé fotografii však bude připsán rok jejího vzniku a popis toho, co na ní návštěvník vidí (např. budova školy v roce 1935, průvod na 1. máje 1981). Uvaţovanou variantou je i pořízení některých fotografií stejného místa dnes a tak prezentace shodných míst v minulosti a dnes pro srovnání. Prezentace bude probíhat smyčkou stále dokola. Zvukový doprovod vzhledem k probíhajícím volbám není moţný. Před plátnem bude umístěna lavice nebo několik ţidlí pro komfortní sledování prezentace. Účelem prezentace je zaujmout návštěvníka okamţitě po jeho vstupu do školní chodby a vzbudit jeho zájem o výstavu, dále pak názorně ukázat co nejvíce zachycených autentických momentů z historie školy a poskytnout tak doplňující informace k výstavě.

121

Tento způsob náhodného pořadí fotografií je zvolen záměrně s cílem zaujmout návštěvníka. Ten totiţ uvidí jako první při vstupu na chodbu k volební místnosti právě plátno s promítanými fotografiemi. Strategií je poskytnout návštěvníkovi v co nejkratší době fotografie z různých období historie školy.

54

3.7 Možnosti doprovodných akcí K výstavě jsou koncipovány také moţnosti doprovodných programů. Programy jsou rozdělené pro širší veřejnost a pro seniory. V této fázi příprav se jedná o rámcové návrhy, které je moţné přepracovat nebo zkonkretizovat podle aktuálních moţností a situace v daném roce. Za první cílovou skupinu byli zvoleni rajhradští senioři, pro které je plánovaný poznávací tuzemský zájezd. Předpokládá se, ţe část z nich výstavu zhlédne a většina z účastníků zájezdu historii školy v Rajhradě zná. Cíl cesty souvisí s tématem školství a s osobou bývalého ředitele školy Petra Ţiţky. Kromě toho Město Rajhrad kaţdoročně pořádá pro seniory tuzemský zájezd, proto je moţné vyuţít tohoto plánovaného zájezdu pro realizaci navrţeného programu výletu. Další programy jsou určené širší veřejnosti. První typ programu je vhodný pro rodiče s dětmi, případně seniory s dětmi a půjde o procházku po pamětihodnostech spojených se školou v Rajhradě Druhý program je určený dospělým účastníkům, případně starším ţákům základní školy v Rajhradě. Jde o vícedenní zájezd do zahraničí. Společným cílem obou programů je názorně ukázat některá místa spojená s historií školy přímo v reálném prostředí a v dnešní době s vyuţitím dobových fotografií pro porovnání situace. Vzhledem k cílové skupině prvního programu je navrţena procházka v Rajhradě, která nebude fyzicky náročná. Pro další cílovou skupinu je moţností zájezd do Německa. Fyzicky půjde o náročnější typ programu, proto je vhodný pro dospělé, případně zájemce z řad ţáků druhého stupně základní školy v Rajhradě.

3.7.1 Program pro seniory. Škola hrou aneb za vyznamenáním do Uherského Brodu. Jako cíl zájezdu bylo zvoleno Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Toto muzeum bylo vybráno záměrně. Právě v něm byl totiţ v roce 1992 vyznamenán rajhradský ředitel Petr Ţiţka za svoji pedagogickou činnost. Setkání v tomto muzeu se kromě Petra Ţiţky zúčastnili také vybraní učitelé z Rajhradu. Za svoji vzornou práci bylo vyznamenáno kromě Petra Ţiţky dalších devatenáct učitelů z okresu Brno-venkov.122 Zde by

122

DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. s. 35. ISBN 978-80-260-8774-8. ŢIŢKA, Petr. [Komentovaná prohlídka Základní školy T. G. Masaryka Rajhrad]. Rajhrad, 16. 3. 2016. Rozhovor s bývalým ředitelem Základní

55

návštěvníci absolvovali v dopoledních hodinách komentovanou prohlídku muzea a přilehlé japonské zahrady. V atriu muzea, kde je dostatek míst k sezení, by Petr Ţiţka připomněl účastníkům okolnosti, za jakých obdrţel právě v muzeu medaili za zásluhy. Kromě přímé vazby muzea Komenského na školu v Rajhradě je právě toto muzeum díky osobě pedagoga Komenského blízké tématu výstavy o škole. Účastníci tak budou moct získat přesah k tématu a získat více informací o způsobu výuky, metodách a pomůckách během historického vývoje školství, který je v expozici muzea zachycen. Poté bude zájezd pokračovat do Buchlovic, které se nacházejí jiţ na zpáteční cestě do Rajhradu. Zde bude společný oběd v restauraci a bude následovat osobní volno s moţností procházky v zámeckém areálu, návštěvou města nebo prohlídky zámku. Buchlovice sice takovou vazbu na Rajhrad jako muzeum v Uherském Brodě nemají, nicméně je to známá lokalita po cestě a areál zámku není fyzicky náročný. Programem v muzeu Komenského nebude moţné zaplnit celý den a je vhodné, aby účastníci navštívili také jiné atraktivní místo. Po prohlídce v Buchlovicích bude v pozdních odpoledních hodinách následovat odjezd domů. Specifikem, které je nutné dodrţet při zájezdu pro seniorské účastníky, je dopravní dostupnost, fyzická nenáročnost a moţnost odpočinku během zájezdu. Uherský Brod je od Rajhradu vzdálený 100 km, čas cesty je zhruba hodinu, coţ je akceptovatelná vzdálenost.123 Ke vchodu do muzea i k zámku je moţné se dopravit autobusem. Pořadatelem této akce bude Město Rajhrad.

3.7.2 Program pro rodiče s dětmi. Jak známe svoje město? Mezi návštěvníky výstavy budou podle předpokladu také rodiče, kteří mají menší děti. V doprovodném programu je proto vhodné oslovit právě tyto dospělé s moţností vzít svoje děti na program s sebou. Programu se mohou také účastnit senioři se svými vnoučaty, protoţe vzhledem k účasti dětí nebude akce fyzicky náročná a její maximální délka bude tři hodiny. Programem samotným bude vycházka po Rajhradě a názorná ukázka míst, kde se staly významné události, o kterých si rodiče přečetli na výstavě. Průvodce bude mít během vycházky k dispozici fotografie pro porovnání s historií. S ohledem na vzdálenost a časovou náročnost byla vybrána následující místa. Budova bývalé měšťanské školy zvenčí, kde devítileté školy v Rajhradě a knihovníkem v Městské knihovně Rajhrad vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. 123 Autoatlas Česko. Freytag & Berndt, spol. s.r.o. : Praha, 2016. 176 s. ISBN 978-80-7316-056-2.

56

průvodce ukáţe pro srovnání fotografie, jak se budova v průběhu let měnila aţ do dnešní podoby. Další zastávkou bude dům, ve kterém ţil ředitel Josef Hrůza i Jan Peškař, a kde nyní ţije Petr Ţiţka. Průvodce připomene osobnosti ředitelů Jana Peškaře a Petra Ţiţky. Pokračovat se bude k dnešní Střední zahradnické škole, kde byl zabit generál Maxim Jevsejevič Kozyr. Odtud se bude pokračovat kolem nádraţí, kde průvodce zdůrazní význam ţeleznice a můţe ukázat pro porovnání fotografie budovy. Naproti nádraţí stojí Sokolovna, kde opět účastníci mohou vidět, jak vypadala dříve, stejně tak u další zastávky, bývalé Orlovny. Od ní se bude pokračovat před Městský úřad. Zde průvodce připomene, ţe od zahradnické školy se šlo Masarykovou ulicí, a připomene osobu T. G. Masaryka. Účastníci také nahlédnou skrz ţelezniční most na Městečko, nejstarší část Rajhradu. Poslední zastávkou bude budova samotné školy na Masarykově ulici. Cílem programu je seznámit rodiče a děti s místy v Rajhradě, na kterých proběhly významné události v souvislosti s historií měšťanské školy. Program bude avizován v Rajhradském zpravodaji, na internetových stránkách města a přímo ve výstavě ve škole i v knihovně. Proběhne ve vybranou sobotu v říjnu v dopoledních hodinách a půjde o jednorázovou akci, kterou bude moţné v případě zájmu zopakovat. Průvodcem bude pracovník Památníku písemnictví na Moravě Ivan Zálešák, který v Rajhradě bydlí delší dobu a město dobře zná. Na této akci bude spolupracovat Město Rajhrad a Městská knihovna Rajhrad.

3.7.3 Program pro širší veřejnost. Za Ludmilou Peškařovou do Ravensbrücku. Pro zájemce z řad širší veřejnosti je navrţen doprovodný program v podobě zájezdu do zahraničí. Téma zájezdu čerpá z osudů rajhradské učitelky a manţelky ředitele školy Ludmily Peškařové, která byla vězněna v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Vzhledem k vzdálenosti Ravensbrücku, časové a finanční náročnosti bude zájezd vícedenní a účastníci navštíví další místa spojená s druhou světovou válkou. Zájezd bude pro dospělé účastníky nebo zájemce z řad druhého stupně základní školy tak, aby se naplnila kapacita autobusu. Termín konání je záleţitostí domluvy pořadatelů, proto není blíţe specifikován. První zastávkou bude Terezín, kde si účastníci prohlédnou Malou pevnost. Po prohlídce tábora bude zájezd pokračovat do Německa, kde bude zařízeno ubytování. Další den v dopoledních hodinách proběhne návštěva Ravensbrücku, odpoledne prohlídka centra 57

Berlína. Prohlídka Berlína můţe probíhat také ve večerních hodinách s moţností osobního volna. Další den bude následovat přejezd do Dráţďan, kde si účastníci prohlédnou město, a poté jiţ bude přejezd zpět do Rajhradu. Cílem programu je navštívit reálná místa z historie druhé světové války, která jsou spojená s historií Rajhradu a českých zemí. Účastníci mohou získat lepší přehled o souvislostech a hlavně vidět místa, o kterých četli na výstavě, ve skutečnosti. Cílem je také vyzdvihnout úlohu jednotlivce v boji proti nacismu v podobě ředitele Peškaře a následnou perzekuci v osobě jeho manţelky. Spojitost přímo s Rajhradem a odbojem má Ravensbrück a Berlín, ale s přihlédnutím na poměrně velkou vzdálenost (téměř 650 km)124 navrhuji spojit jeho návštěvu právě s dalšími vybranými lokalitami s vazbou na druhou světovou válku. V Terezíně se připomenou transporty ţidů a v Dráţďanech mohou návštěvníci vidět důsledky bombardování během války. Moţnou variantou je také zájezd do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynuli rajhradští odbojáři. Navrţený zájezd do Ravensbrücku má však přímou návaznost s osobami z historie měšťanské školy, proto byla upřednostněna tato varianta. Hlavním pořadatelem akce bude Město Rajhrad, spolupracovat bude Základní škola T. G. Masaryka, průvodcem můţe být opět Ivan Zálešák nebo učitel dějepisu Miroslav Hurta.

124

Autoatlas Česko. Freytag & Berndt, spol. s.r.o. : Praha, 2016. 176 s. ISBN 978-80-7316-056-2.

58

4. Závěr Předkládaná diplomová práce se snaţí poukázat na význam bývalé měšťanské školy v Rajhradě. Zasazuje ji do historického kontextu vývoje města, vyzdvihuje její úlohu jako vzdělávací instituce nejen pro Rajhrad, ale i pro okolní obce, upozorňuje na ni z hlediska stavebního rozvoje města. Na základě těchto získaných podkladů zasazených do muzejně výstavního kontextu poté vznikl scénář výstavy k výročí vzniku školy. Počátky vzdělávání v Rajhradě sahají do středověku, kdy se mladí muţi vyučovali v seminářích při benediktinském klášteře. Právě benediktini se zaslouţili o vznik farní školy pro poddané v 17. století. Škola získala i svou budovu u farního kostela, postupem času však byla kapacitně nedostačující a nabízelo se tak řešení v podobě stavby nové měšťanské školy. Někteří rajhradští občané ale vznik této školy nepodporovali a o jejím zaloţení se vedly debaty téměř padesát let. V roce 1932 se začala škola skutečně stavět, a kdyţ se o tři roky později slavnostně otevřela, šlo o důleţitou společenskou událost v Rajhradě. Sami obyvatelé přispívali finančně i materiálně na její stavbu. Škola byla postavena v moderním stylu s funkcionalistickými rysy podobně jako sídelní budova Tělocvičné jednoty Orel. V měšťanské škole se vzdělávali ţáci z Rajhradu i z okolních obcí – Holasic, Popovic, Rajhradic, Loučky, Opatovic, později také Syrovic a Sobotovic. Budova školy prošla během své existence několika přestavbami, rozsáhlé úpravy proběhly v šedesátých letech 20. století, a tuto podobu si škola víceméně uchovala dodnes. Stejně tak budovu školy navštěvují i v současnosti ţáci z okolí. Dnes však jiţ nechodí do měšťanské školy, ale navštěvují Základní školu T. G. Masaryka, která zde sídlí. Na základě získaných dat diplomová práce problematiku zpracovává do podoby návrhu scénáře výstavy s názvem „Ve škole se učíme. Co však o ní víme?“ Cílem výstavy je připomenout a vyzdvihnout významné momenty a osobnosti z historie školy. V Rajhradě ţijí nově přistěhovalí občané, které by bylo moţné prostřednictvím výstavy podpořit v utváření vztahu k místu bydliště. Výstava by chtěla oslovit primárně právě tyto nové občany, ale současně také starší obyvatelé Rajhradu a bývalé ţáky, kteří ocení srovnání dnešního stavu školy s předchozími roky. Scénář výstavy je předloţen v rané fázi jeho příprav. Výstava je plánovaná na rok 2017, o finančním příspěvku na její realizaci se bude teprve jednat. Na jejím uskutečnění se budou podílet Město Rajhrad, Městská knihovna Rajhrad a Základní škola T. G. Masaryka v Rajhradě. Z těchto důvodů se scénář snaţí vyuţít dostupného výstavního fundu a exponátů, s ohledem na pravděpodobnou návštěvnost byla určena realizace a trvání 59

výstavy souběţně s volbami do Poslanecké sněmovny, které probíhají přímo v budově školy. Výstava můţe být vhodnou návaznou akcí, která bude rozvíjet výročí vzniku rajhradské měšťanské školy, které proběhlo v roce 2015. Nabízí totiţ bohatou fotografickou dokumentaci, originální předměty z historie školy a moţnost nahlédnout do školních kronik a také doprovodné programy v podobě zájezdu pro seniory, vycházky v Rajhradě pro rodiny s dětmi a vícedenního zájezdu do Německa pro širší veřejnost. Scénář výstavy je koncipovaný jako podklad, který obsahuje přesné výstavní texty, popisky k obrazové dokumentaci a finální výběr fotografií, exponátů a dalších aktivit ve výstavě. Po schválení dotace se bude řešit grafické ztvárnění a konkrétní záleţitosti. Scénář se snaţí pracovat s dostupnými moţnostmi instalace, protoţe bude slouţit jako podklad pro získání finančního příspěvku na realizaci představené výstavy. Přínosem této práce můţe být uskutečnění výstavy podle předloţeného scénáře a tím vytvoření panelů se stručnou historií školy, které zůstanou v majetku školy. Tyto panely pak můţe škola libovolně vyuţívat na různých akcích ke své prezentaci. Dále se počítá s instalací v místní knihovně, kam se výstava přesune po skončení voleb v celém rozsahu kromě projekce fotografií na plátně, návštěvníci však budou mít moţnost fotografie vidět v elektronické podobě v počítači. Knihovna se školou vţdy spolupracovaly a aktivní kooperace trvá dodnes. Škola byla vţdy místem vzdělávání, setkávání a přátelství, proto bych ráda vyzdvihla její význam v historii města a připomněla, ţe bychom si školy a moţnosti učit se měli více váţit stejně jako naši předkové. Výstava tak můţe slouţit jako podpora místní komunity, kterou právě škola svádí dohromady.

60

5. Resumé Tato diplomová práce se zabývá tvorbou scénáře k výstavě „Ve škole se učíme. Co však o ní víme?“ Výstava se věnuje významným momentům a osobnostem z historie měšťanské školy v Rajhradě. Tato škola totiţ oslavila osmdesát let výročí od svého zaloţení. Práce se věnuje historii školy z více pohledů a kontextů, snaţí se najít více významů školy pro občany a její vliv na vývoj města a na základě těchto podkladů představuje scénář výstavy. Práce je rozdělena do dvou tematických celků. V první části je představena historie školy, škola je zasazena do kontextu města Rajhrad a jeho stavebního vývoje, je vysvětlena úloha školy jako vzdělávací instituce, shrnutý je také průběh oslav k výročí vzniku školy. V této části práce jsou také popsána některá specifika muzejního výstavnictví, která souvisí s celkovým pojetím a koncepcí výstavy. V druhé části práce je čtenář seznámen se záměrem výstavy a jejím cílem. Představena je cílová skupina návštěvníků, zhodnoceny jsou také výstavní moţnosti v Rajhradě a prameny k výstavě, nastíněný je finanční rozpočet. Následuje scénář výstavy, který uvádí pouţité texty ve výstavě a určuje exponáty. V poslední kapitole jsou potom nastíněny moţnosti doprovodných programů pro různé cílové skupiny návštěvníků. Scénář výstavy je uvedený v rané fázi přípravy a snaţí se pracovat s dostupnými moţnostmi realizace, protoţe bude slouţit jako podklad pro získání finančního příspěvku na realizaci představené výstavy. Tato práce shrnuje postavení měšťanské školy v průběhu její osmdesátileté existence a přináší návrh scénáře výstavy s moţnostmi doprovodných programů. Přínosem této práce můţe být realizace výstavy podle předloţeného scénáře a tím vytvoření panelů se stručnou historií školy, které zůstanou v majetku školy. Tyto panely pak můţe škola libovolně vyuţívat na různých akcích ke své prezentaci.

61

6. Summary This master’s thesis is concerned with the making of a script for We learn in school. What do we know about it though? exhibition. The exhibition is devoted to significant people and moments in the history of the municipal school in Rajhrad, which has celebrated the 80th anniversary of its existence. The thesis deals with the school’s history from multiple points of view and contexts and attempts to uncover its broader significance in terms of citizens’ life and the town’s development. This information then constitutes the starting points of the exhibition script design. The thesis consists of two topical units. The first part outlines the school’s history, identifies its place in the context of the town of Rajhrad and its urban development, explains the school’s educational role and gives account of the anniversary celebrations. This part also touches on selected issues of museum exhibitions that are relevant in terms of the exhibition’s overall conception. The second unit presents the reader with the exhibition’s aims and purposes. It also defines the target visitors, evaluates Rajhrad’s exhibition potential and the available resources for the exhibition. It also presents the budget outline. Then follows the exhibition script listing the texts and exhibits deployed at the exhibition. The last chapter outlines the opportunities for accompanying programs targeted at multiple visitor groups. The exhibition script reflects its early preparation stages and tries to work with the available implementation possibilities. As such, it should provide the basis for obtaining financial contribution for the implementation of the presented exhibition. This thesis summarizes the role of the municipal school in the course of its 80-year existence and puts forward a proposal of the exhibition script plus possible accompanying programmes. The thesis may contribute to the exhibition implementation according to the presented script and to designing panels with the school’s brief history which would then become the property of the school. The school may then freely use them on various opportunities for its promotion.

62

7. Seznam použitých zdrojů a literatury ADAMOVÁ, Vlastimila. Průvodce po všelikém dění v obci Hrušovany u Brna. Hrušovany u Brna, 2002. 52 s. ALTMAN, Karel; DUREC, Ivo. Kniha o Rajhradě : Dějiny města od nejstarších dob. Rajhrad

:

Město

Rajhrad,

2014.

Farní

a

triviální

škola

v Rajhradě,

s.

117.

ISBN 978-80-260-5803-8. Autoatlas

Česko.

Freytag

&

Berndt,

spol.

s.r.o.

:

Praha,

2016.

176

s.

ISBN 978-80-7316-056-2. BEDNAŘÍKOVÁ, Silvie. Jak se staví výstava? : Vznik výstavy pohledem architekta. In Muzejní prezentace sbírek: přístupy, strategie, trendy : Sborník příspěvků. Praha : Centrum pro prezentaci kulturního dědictví, 2015, s. 5-16. ISBN 978-80-7036-463-5. BENEŠ,

Josef.

Muzejní

prezentace.

Praha

:

Národní

muzeum,

1981.

s.

14.

ISBN 80-210-4139-0. Ceník velkoformátový tisk [online]. Brno : AZ Foto, 2016. [cit. 2016-04-05]. Dostupný z WWW: . Časový rozvrh výuky [online]. Holasice : ZŠ Holasice, 2016. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . ČEJKA, Miloš. Výstavy aneb několik vět o tvorbě výstav a o výstavnictví obecně. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2010, roč. 48, č. 1, s. 22-29. ISSN 1803-0386. Česká republika. Zákon č. 247 ze dne 27. září 1995 o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 1995, částka 65, s. 3529-3554.

63

DEAN, David. Museum Exhibition : Theory and Practice. London : Routledge, 1996. 177 s. ISBN 0-415-08017-7. DESVALLÉES, André, MAIRESSE, Francois a kol. Základní muzeologické pojmy. Brno : Technické muzeum v Brně, 2011. s. 25-28. ISBN 978-80-86413-79-2. DOLÁK, Jan. Expozice jako prostředek muzejní komunikace. Zápis z předneseného příspěvku na konferenci Muzeum a změna, 2013. DOLEJŠKOVÁ, Petra. Tajemství muzea : Pedagogický konstruktivismus a postupy programu RWCT v muzejně-pedagogické praxi určené ţákům základních škol. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2011, roč. 49, č. 2, s. 24-29. ISSN 1803-0386. DUREC, Ivo. Rajhradský mlýn během staletí. In Jiţní Morava : Vlastivědný sborník ročník 44 – svazek 47. Brno : MZA, 2008, s. 91 – 105. DUREC, Ivo. V kraji vzdělaných benediktinů. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2008. 31 s. DUREC, Ivo a kol. ZŠ TGM Rajhrad 1935-2015 : Almanach k 80. výročí zřízení měšťanské školy v Rajhradě. Rajhrad : ZŠ TGM Rajhrad, 2015. O školství v Rajhradě před zřízením měšťanky, s. 4. ISBN 978-80-260-8774-8. DVOŘÁKOVÁ, Iva. Vybrané socioekonomické charakteristiky mikroregionu Rajhradsko. In XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách : Sborník příspěvků (Hustopeče 18.-20. 6. 2014). Brno : Masarykova univerzita, 2014, s. 532-538. ISBN 978-80-210-6840-7. GAZDA, Augustin Ladislav. [Komentovaná prohlídka benediktinského opatství v Rajhradě]. Rajhrad, 15. 3. 2016. Rozhovor s převorem a představeným kláštera vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. GRÜN, Anselm. Svatý Benedikt z Nursie. Učitel duchovního ţivota. Praha : Vyšehrad, 2004. 128 s. ISBN 80-7021-695-6.

64

HAMERNÍKOVÁ, Lada. [Komentovaná prohlídka Městské knihovny Rajhrad v Rajhradě]. Rajhrad, 14. 3. 2016. Rozhovor s knihovnicí Městské knihovny Rajhrad vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. Historie školy [online]. Ţidlochovice : Základní umělecká škola Ţidlochovice, 2007. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Prezentace oděvní sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze : Vně a uvnitř, umělá vlákna v odívání od poloviny 20. století do současnosti. In Muzejní prezentace sbírek: přístupy, strategie, trendy : Sborník příspěvků. Praha : Centrum pro prezentaci kulturního dědictví, 2015, s. 34-40. ISBN 978-80-7036-463-5. HLAVÁČKOVÁ, Konstantina. Vně a uvnitř : Jak vystavit oděv na odiv. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 2, s. 13-14. ISSN 1213-2152. HOFÍRKOVÁ, Eva. Odpověď na dotaz – knihy k tématu měšťanské školy v Rajhradě [online]. Zpráva pro: Michaela Mlejnková. 16. 3. 2016 [cit. 2016-03-29]. Osobní komunikace. HUBÁČKOVÁ, Vilma, FREISLEBEN, Zdeněk. Zpráva o knize : Nové formy kniţní prezentace. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 5, s. 12. ISSN 1213-2152. CHOVANČÍKOVÁ, Irena, JEBAVÁ, Jana. Gloria musaealis 2014 : Sláva muzejní v novém hávu. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 3, s. 2-13. ISSN 1213-2152. JAGOŠOVÁ, Lucie. Muzea a návštěvníci se speciálními vzdělávacími potřebami. In Základy muzejní pedagogiky : Studijní texty. Brno : Moravské zemské muzeum – Metodické centrum muzejní pedagogiky, 2014, s. 41-57. ISBN 978-80-7028-441-4. JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika : Metodologické

a

didaktické

aspekty

muzejní

ISBN 978-80-7315-207-9. s. 167-169. 65

edukace.

Brno

:

Paido,

2010.

JŮVA, Vladimír st., JŮVA, Vladimír ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno : Paido, 1997. s. 5-11. ISBN 80-85931-43-5. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada Publishing a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. KOCICHOVÁ, Ivana. Výstava Pravěk Československa (1958) v Národním muzeu : Světlo, zvuk a pohyb v roli průvodce návštěvníka. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2015, roč. 53, č. 2, s. 11-16. ISSN 1803-0386. KRATOCHVIL, Jan, SEDALOVÁ, Hana. Rajhrad. Brno : K 2001, 1998. Historický vývoj kláštera, s. 84. Kronika ZDŠ Rajhrad (1964-1980). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad. Kronika ZDŠ Rajhrad (1980-2003). V současnosti v drţení ZŠ TGM Rajhrad. Mikroregion Rajhradsko [online]. Rajhrad : Mikroregion Rajhradsko, 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z WWW: . MILES, Roger S. Design of Educational Exhibits. London : Routledge, 1988. 208 s. ISBN 0-415-23964-8. MLEJNKOVÁ, Michaela. Vodní mlýn v Rajhradě jakoţto technická památka a návrh na jeho zpřístupnění. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2014. 59 s. Bakalářská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Marie Gilbertová. MOTLÍČEK, Zdeněk. [Komentovaná prohlídka Základní školy T. G. Masaryka Rajhrad]. Rajhrad, 5. 2. 2016. Rozhovor s ředitelem Základní školy T. G. Masaryka v Rajhradě vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky.

66

Muzejní výstavnictví : Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha : Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014. 309 s. ISBN 978-80-86611-62-4. Naše škola [online]. Opatovice : Základní škola Opatovice, 2016. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z WWW: . Škola Syrovice [online]. Syrovice : Základní škola a

mateřská

škola

Syrovice,

2015.

[cit.

2016-03-05].

Dostupné

z WWW:

. OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk. Brno : Host, 2002. s. 15-42. ISBN 80-7294-076-7. Památník písemnictví na Moravě [online]. Brno : Muzeum Brněnska, 2016. [cit. 2016-03-03]. Dostupný z WWW: . Památník písemnictví na Moravě. Archiv výstav 2015 [online]. Brno : Muzeum Brněnska, 2016. [cit. 2016-03-12]. Dostupné z WWW: . PIÁČKOVÁ, Gabriela. Muzejní expozice jako edukační médium. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2015, č. 3, s. 16-17. ISSN 1213-2152. Rajhradský zpravodaj : informace o dění ve městě Rajhrad. Rajhrad : Město Rajhrad, 2015, roč. 25, č. 5. s. 6-7. Rajhradský zpravodaj : informace o dění ve městě Rajhrad. Rajhrad : Město Rajhrad, 2016, roč. 26, č. 2. s. 10. Seznamy tříd [online]. Rajhrad : Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad, 2015. [cit. 2016-0305]. Dostupné z WWW: . SIXTA, Václav. Moderní muzeologie pod povrchem. Věstník Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, č. 1, s. 29. ISSN 1213-2152. 67

SOkA Brno-venkov. Pamětní kniha Rajhradu 1920-1964. C 108. 10b. s. 138, 139. SOkA Brno-venkov. Kronika Měšťanské školy v Rajhradě (1935-1949). H-169, inv. č. 156. SOkA Brno-venkov. Kronika Masarykovy střední školy (1949-1964). H-169, inv. č. 158. SOkA Brno-venkov, Kronika města Rajhrad, inv. č. 10 a., nestránkováno. Stará rajhradská pila : Pamětihodnosti města Rajhradu : informační tabule. Rajhrad : Město Rajhrad, 2007. 1. Tabule, 130x100 cm. Souřadnice GPS 49°5´20.931´´N, 16°36´56.422´´E. První ze souboru 9 informačních tabulí o nejvýznamnějších místních pamětihodnostech. STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. Brno : Masarykova univerzita, 2000. s. 46-49. ISBN 80-210-1272-2. Střední zahradnická škola Rajhrad [online]. Rajhrad : Střední zahradnická škola Rajhrad, 2016. [cit. 2016-03-07]. Dostupné z WWW: . Základní škola Rajhradice [online]. Rajhradice : Základní škola Rajhradice, 2016. [cit. 201603-05]. Dostupné z WWW: . SYROVÝ, Bohuslav a kol.: Architektura-svědectví dob. Přehled vývoje stavitelství a architektury. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1977. Funkcionalismus, s. 409-414. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní expozice jako specifické edukační médium : Prezentace výsledků výzkumného šetření. Muzeum : Muzejní a vlastivědná práce, 2015, roč. 53, č. 2, s. 17-25. ISSN 1803-0386. ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. s. 66-70. ISBN 80-244-0542-3. TKÁČ, Vladimír. Třídění a terminologie vyjadřovacích prostředků v muzejní prezentaci. Muzeologické sešity X/86, 1986, č. 10, s. 49 – 57.

68

Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2014). Jihomoravský kraj, okres Brno-venkov [online]. Praha : Český statistický úřad, 2015. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z WWW: . Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01.-12.01.2013. Volební účast v 1. a 2. kole [online]. Praha : Český statistický úřad, 2013. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: . Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.0524.05.2014. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2014. [cit.

2016-03-20].

Dostupné

z WWW:

. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.1026.10.2013. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2013. [cit.

2016-03-20].

Dostupné

z WWW:

. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10.-11-10.2014. Volební účast v obcích a okrscích v 1. a 2. kole [online]. Praha : Český statistický úřad, 2014. [cit. 2016-03-20]. Dostupné

z WWW:

. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10-13.10.2012. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2012. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW:. Volby do zastupitelstev obcí 10.10.-11.10.2014. Územní přehledy o volební účasti [online]. Praha : Český statistický úřad, 2014. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: . 69

Základní škola TGM : Pamětihodnosti města Rajhradu : informační tabule. Rajhrad : Město Rajhrad, 2008. . Tabule, 130x100 cm. Souřadnice GPS 49°08´46.56´´N, 16°60´06.89´´E. Jedna ze souboru 9 informačních tabulí o nejvýznamnějších místních pamětihodnostech. Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad. Úvod [online]. Rajhrad : Základní škola T. G. Masaryka

Rajhrad,

2010.

[cit.

2016-03-05].

Dostupné

z WWW:

. Zákon č. 186 ze dne 15. prosince 1960 o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon). In Sbírka zákonů Československé socialistické republiky. 1960, částka 82, s. 645-652. ZÁLEŠÁK, Ivan. [Komentovaná prohlídka Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě]. Rajhrad,

15. 3. 2016.

Rozhovor

s průvodcem

Památníku

písemnictví

na

Moravě

a dlouholetým spolupracovníkem Města Rajhrad a benediktinského opatství v Rajhradě vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky. ŢIŢKA, Petr. [Komentovaná prohlídka Základní školy T. G. Masaryka Rajhrad]. Rajhrad, 16. 3. 2016.

Rozhovor

s bývalým

ředitelem

Základní

devítileté

školy

v Rajhradě

a knihovníkem v Městské knihovně Rajhrad vedla Michaela Mlejnková. Textový záznam uloţen v soukromém archivu tazatelky.

70

8. Seznam obrazové přílohy umístěné na CD 0. panel (úvodní), budova školy po dostavbě, 1935 1. panel,benediktinský klášter, konec 19. století 1. panel, budova farní školy u hřbitova 1. panel, dům č.41 1. panel, novinový článek z Národní politiky, 16. 9. 1935 1. panel, plakát na slavnost otevření měšťanské školy 1. panel, pohlednice z Rajhradu 1. panel, souhlas prezidenta republiky s názvem školy 2. panel, členové Sokola u pomníku, 1949 2. panel, odhalení sochy T. G. Masaryka, 1938 2. panel, odhalení sochy T. G. Masaryka, 1949 2. panel, pomník, 1949 2. panel, shromáţdění během slavnosti k navrácení názvu školy, 1991 2. panel, úryvek z proslovu ředitele Ţiţky, 1991 3. panel, klášter sester Těšitelek Boţského srdce Jeţíšova 3. panel, Masarykova ulice 3. panel, obchod 3. panel, Orlovna 3. panel, první dům na Matlašce 3. panel, razítko kováře Havlína 3. panel, Sokolovna 3. panel, stavba Sokolovny se sladovnou a nádraţí 4. panel, Jan Peškař se třídou a ředitelem Josefem Hrůzou 4. panel, kašna na Městečku s domem Cyrila Vafka 4. panel, leták vyzývající k příspěvku na pamětní desku Jana Peškaře 4. panel, Ludmila Peškařová ve vězeňském oblečení 4. panel, píseň Ludmily Peškařové 4. panel, rajhradští odbojáři 5. panel, Domov mládeţe 5. panel, M. J. Kozyr s rodinou 71

5. panel, N. A. Kuťkovová 5. panel, německý tank v řece Svratce 5. panel, sladovna 5. panel, sovětská kontrola na Staré poště 5. panel, zničená budova školy 5. panel, zničený most přes řeku Svratku 6. panel, budova školy, 1962 6. panel, novinový článek z deníku Směr o rehabilitaci Karla Vlacha, 13. 3. 1970 6. panel, proslov Petra Ţiţky u pomníku T. G. Masaryka, 1968 6. panel, předání nové budovy, 1962 6. panel, zahájení školního roku 1968 – 1969 7. panel, líčení na divadelní hru Tom Sawyer 7. panel, text divadelní hry Jak Mráz čaroval 7. panel, účinkující ve hře Jak Mráz čaroval 7. panel, zápis z činnosti divadelního krouţku

72