Hospodářská krize a česká ekonomika Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Vysoká škola ekonomická Praha, 15. června 2010
Příčiny hospodářské krize • Makroekonomické (dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh; uvolněná měn. pol. – příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu)
• Etické (porušování obezřetnostních principů; podcenění možných rizik – příjemci finančních služeb, ratingové agentury)
• Související s dohledem nad finančním trhem (často rozptýlený dohled nad finančními trhy; nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled; podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi – neznámé produkty) • Politické (zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako „občanského práva“; ovlivňování dohledových institucí) • Psychologické (zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance)
Nejúčinnějším bojem proti krizím je jejich prevence M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
2
Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy
před 2007
Pád Lehman Brothers: září 2008
Latentní fáze finanční krize
2007
Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému
2008
Krize reálné ekonomiky
2009
Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů
2010
Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
3
Stabilizační politiky • 1. Záchranné balíčky vlád:
Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku
• 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky:
Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank dne 8. října 2008) Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit
podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování
• 3. Opatření se strany regulátorů
Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; dynamické oprávkování; aj
• Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému Tyto politiky neřešily příčiny pouze tlumily následky M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
4
Rizika budoucího vývoje • Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou „někde uprostřed“: za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a před problémy veřejných financí! • Skokový nárůst veřejných dluhů v nejbližších letech se bude odstraňovat jedno či dvě desetiletí ( tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) • Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) • Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W • Dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst • Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; i v Eurozóně budou narůstat divergenční tendence – hlavní test je teprve před námi! Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné; cena za ně bude vysoká! M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
5
Čím se vyznačoval finanční (bankovní) sektor v ČR na začátku krize? • Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) • Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
6
Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV
BEDEAT FR
UK SEDK
EA EU
Pramen: ECB
V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
7
Čistý zisk a rentabilita kapitálu (v mld. Kč a v %)
70
35
60
30
50
25
40
20
30
15
20
10
10
5
0
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Čistý zisk (mld. Kč, levá osa)) Rentabilita Tier 1 kapitálu (ROE, v %, pravá osa)
Pramen: ČNB
Čistý zisk v roce 2009 dosáhl rekordní hodnoty; rentabilita kapitálu se i v krizi udržuje na stabilní úrovni M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
8
Vývoj kapitálové přiměřenosti (v mld. Kč)
17
100
16
90
15
80 70
14
60
13
50 12
40
11
30
10
20
9
10
8 12/02
12/03
12/04
12/05
12/06
12/07
12/08
0 12/09
Kapitálová přiměřenost (levá osa) Podíl bank s kapitálovou přiměřeností pod 10 % na aktivech sektoru (pravá osa)
Pramen: ČNB Pozn.: Aktiva sektoru = aktiva bank bez poboček zahraničních bank.
Bankovní sektor disponuje dostatečnou kapitálovou přiměřeností a kvalitním kapitálem M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
9
Opravné položky a krytí nesplácených úvěrů opravnými položkami (v %) 75
4 3,5
70
3 2,5
65
2 60
1,5 1
55
0,5 0 12/06
06/07
12/07
06/08
12/08
06/09
50 12/09
Podíl opravných položek k hrubým úvěrům (levá osa) Krytí nesplácených úvěrů opravnými položkami (pravá osa)
Pramen: ČNB
Ukazatele se v krizi začaly vyvíjet protisměrně M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
10
Likviditní situace v bankovním sektoru a stavebních spořitelnách (v %; RLA = rychle likvidní aktiva) 50
0
45 40
-50
35 -100
30 25
-150
20 15
-200
10 5
-250
0 12/06
06/07
12/07
06/08
12/08
06/09
12/09
Bankovní sektor: RLA/aktiva (levá osa) Stavební spořitelny: RLA/aktiva (levá osa) Bankovní sektor: krytí 3M netto pozice pomocí RLA (pravá osa) Stavební spořitelny: krytí 3M netto pozice pomocí RLA (pravá osa)
Pramen: ČNB
Likviditní situace bankovního sektoru je výborná M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
11
Nesplácené úvěry v českém bankovním sektoru (v % a mld Kč) 14
7
12
6
10 5
8 6
4
4
3
2
2
0 1
-2 -4
0 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2010 Změna stavu úvěrů v selhání ve čtvrtletí (v mld. Kč, levá osa) Podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem (v %, pravá osa)
Zpomalení hospodářského růstu vedlo od poloviny roku 2008 k růstu podílu nesplácených úvěrů (5,8% v 1Q 2010) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
12
Poměr dluhu nefinančních podniků k HDP: mezinárodní srovnání 140 120 100 80 60 40 20 0 BR RU IN CZ CA DE CH US IT JP CHI FR UK KO ES
Pramen: McKinsey (2009)
Celková zadluženost nefinančních podniků v ČR je v mezinárodním srovnání poměrně nízká M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
13
Opatření ČNB pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním • Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB • Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu • Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) • Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
14
Bankovní sektor v ČR: shrnutí a rizika • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Rizika budoucího vývoje:
Vývoj v zahraničí (oživení ve tvaru „W“) Růst podílu úvěrů v selhání Růst rizikové prémie ČR v souvislosti s nepříznivým vývojem veřejných financí Nejasný dopad mezinárodních iniciativ v oblasti reformy regulačního rámce (viz dále) Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
15
Dopad krize na vývoj mezinárodní spolupráce v oblasti dohledu • Finanční krize vedla k hledání jejích příčin a způsobů, jak krizím v budoucnu lépe čelit • Byla vypracována tzv. de Larosièrova Zpráva (zveř. 25.2.2009) • Zpráva byla přijata Evropskou komisí v březnu 2009 • Bylo navrženo vytvoření:
Rady pro systémová rizika při ECB Evropského systému finančního dohledu
• Evropská komise použila zprávu jako koncepční východisko pro nové uspořádání evr. dohledu a pro své legislativní návrhy • Nyní jsou návrhy o uspořádání evropského dohledu diskutovány v Evropském parlamentu ČNB: místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
16
Otevřená témata regulace v EU • Rámec pro předcházení, včasnou reakci a řešení krizí finančního sektoru (ČNB se vyjadřuje zejména proti umožnění převodu aktiv v rámci finančních skupin na jiných než tržních principech) • Připravován je Evropský záchranný fond a návrhy k harmonizaci systémů garancí vkladů a podobná schémata pro investiční a pojišťovací sektor • Zavedení bankovní daně/poplatku na udržení finanční stability (z něho by se pak měla zejména financovat pomoc, kterou v době finanční krize poskytla řada zemí pro svůj domácí finanční sektor) • Zákaz některých krátkých prodejů a zajišťovacích nástrojů úvěrového selhání (obchodování s těmito produkty však není prvotní příčinou zvýšené volatility na finančních trzích) • Směrnice o správcích alternativních investičních fondů ČNB: Pravomoc k rozhodování je potřeba zachovat tam, kde spočívá zodpovědnost za přijímaná rozhodnutí M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
17
Shrnutí dopadů krize na čs. ekonomiku • Finanční a hospodářská krize byla do české ekonomiky dovezena • Hlavním kanálem šíření krize byl nepřímý poptávkový kanál (prudký pokles zahraniční poptávky se v exportně orientované ekonomice ani nemohl projevit jinak) • Přímý kanál šíření finančních poruch měl jenom omezený a krátkodobý nepříznivý dopad na domácí finanční sektor • Domácí hospodářské politiky se nemusely orientovat na řešení příčin krize pouze na utlumení některých dopadů (podpora důvěry ve finanční instituce a funkčnost finančního systému; podpůrné fiskální balíčky) • Cesta z krize bude ve velké míře závislá na vývoji v zahraničí • Trh práce se bude vyvíjet se zpožděním za reálnou ekonomikou M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
18
Přednosti čs. ekonomiky a rizika • Přednosti české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor • Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika se s finanční a hospodářskou krizí vyrovnává lépe než mnohé jiné vyspělé ekonomiky M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
19
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected] Tel: 224 412 008
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
20
