transformace Miroslav Singer

Hodnocení úspěšnosti transformace Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Západočeská universita Plzeň, 13. března 2007

Obsah • Hospodářská transformace 1. pol. 90. let: zahájení transformace a první úspěchy 2. pol. 90. let: bankovní a měnová krize Nedávný hospodářský vývoj Co šlo dělat lépe

• Srovnávání temp hospodářského růstu: co (ne)lze očekávat od HDP • Přijetí eura: hlavní problémy

M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

2

Příprava transformace • Rok 1990 byl ve znamení přípravy Strategie ekonomické transformace (zveřejněna v září) Dva tábory: zasloužilí centrální plánovači z ministerstev versus liberální ekonomové vesměs z Akademie věd (Prognostického ústavu) Zvítězila koncepce ministra financí Václava Klause Riziko tzv. třetí cesty bylo zažehnáno

• Ještě koncem roku 1990 byla provedena dvojí devalvace československé koruny – aby se čelilo zrychlujícím dovozům stimulovaným očekáváním předem oznámené devalvace


3

1991 • 1. ledna 1991 vstoupil v platnost hlavní balík stabilizačních makroekonomických opatření: Liberalizace obrovského množství cen (nikoliv tzv. regulovaných cen, elektřiny, nájemného, lékařské péče, apod.) Liberalizace zahraničního obchodu + zavedení vnitřní směnitelnosti koruny (povinný odkup deviz) Poslední devalvace koruny (1 DEM/cca 18 Kč) Zafixování měnového kurzu vůči koši 5 měn

• Koruna byla devalvována proto, aby se zabránilo růstu deficitu běžného účtu PB (existovaly značné obavy z velkého „peněžního převisu“) Počáteční reformní kroky byly poměrně razantní M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

4

1991

– pokrač.

• Inflace vzrostla na 56% (doposud nejvyšší hodnota) skokově poklesl reálný objem úspor i reálná úroveň mezd (nominální růst mezd byl mnohem nižší) • Rozpad bývalého RVHP vedl k šokovému propadu zahraničního obchodu a k pozvolnému přesouvání exportů do vyspělé Evropy • V důsledku souběhu vnitřních a vnějších faktorů poměrně drasticky poklesl HDP (cca 15%) Transformační pokles obdobných rozměrů se dostavil ve všech postkomunistických zemích M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

5

1992 - 1993 • Byla zahájena tzv. malá a později i velká privatizace (kupónové knížky; několikerá kola dvou vln velké privatizace) • K 1. lednu 1993 byla rozdělena bývalá ČSFR (a vznikly dvě národní centrální banky) • Koncem února 1993 byla rozdělena společná československá měna (měnová odluka) (kolkování) • K 1. lednu 1993 byla provedena daňová reforma (např. zavedení nepřímých daní) ( inflace 20%) Rokem 1993 končí období velkých šoků a začíná se obnovovat hospodářský růst M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

6

1994 – 1995 • Probíhala naplno velká privatizace • Pokračovala liberalizace kapitálového účtu platební bilance (cílená i spontánní) • V říjnu 1995 vstup do OECD (jako první postkomunistická země) (podmínkou byl liberalizovaný KÚ) • Obnovení hospodářskému růstu • Inflace setrvale kolem 9% • Nezaměstnanost kolem 3% • Pozvolné upevňování základů tržního hospodářství • Dochází k vyprazdňování „transformačních polštářů“ Přes veškerý pokrok se začínají formovat trendy, které později vyústí do bankovní a měnové krize M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

7

Mzdový „polštář“ 110 103,6

105 100

100

97,2 93,4

95

104,3 107

101,7

103,5

102,2

94,9 92,8

94,8

93,5

90 %

107,4

100,7

99,7

100

105,5

85

86,1

Produktivita

80

Reálná mzda

79,9

75

77,1

70 69,9

65 60 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Mzdový „polštář“ na začátku 90. let eliminoval riziko poptávkových tlaků (vyprázdnil se kolem 1996) M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

8

Vývoj bankovního sektoru


9

Vývoj bankovního sektoru: hlavní fáze • V roce 1990 začínal bankovní sektor od nuly • Rozdělení monobanky dvojstupňový systém • Zděděné nedostatky (podkapitalizace, špatné úvěry, nedostatek dlouhodobých úspor, nezkušení zaměstnanci, neexistující řízení rizik, mezery v právním řádu)

• Konsolidační program I Vyčištění bilancí Komerční banky, České spořitelny a Investiční banky; Zřízení Konsolidační banky (1991) jako hlavního nástroje pro přebírání špatných půjček Celkové náklady: 100 mld Kč ≈ 7% HDP roku 1995 M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

10

Vývoj bankovního sektoru: hlavní fáze – pokrač. • Vstup malých bank do bankovního sektoru: 13 v roce 1990, 13 v 1991, 17 v 1992 a 4 v 1993 Ale: banky byly podkapitalizované, měly nezdravé rozvojové strategie, často podvodné manažery; Vlastníci bývali neochotní či neschopní poskytovat dostatek kapitálu nebo přijímat zásadní řešení Navíc: velmi benevolentní licenční politika ČNB

• Konsolidační program II (1996) Účel: zabránit dominovému efektu v subsektoru malých bank; který by mohl podkopat důvěru veřejnosti v bankovní sektor jako celek; Z 18 bank jich 15 vstoupilo do KP II; u 9 z nich bylo řešení radikální (odnětí bankovní licence nebo zavedení nucené správy) Náklady: více než 100 mld Kč (podobně jako v případě KP I) M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

11

Vývoj bankovního sektoru: hlavní fáze – pokrač. • Stabilizační program (1996) Byl zamýšlen pro 13 malých bank; zúčastnilo se 6 bank ale 5 bylo vyloučeno Program se ukázal jako neúspěšný

• Zbývaly 4 velké státní banky (jejich vlastnictví bylo netransparentní a rozptýlené, státní řízení neefektivní (tzv. bankovní socialismus, ziskovost a konkurenceschopnost nízké a klesající v 2. pol. 90. let) Kolem roku 1996 se v bankovním sektoru začaly kumulovat problémy, které vedly k hromadění špatných úvěrů M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

12

Anatomie příčin bankovní krize Příliv kapitálu

Rychlý růst úvěrů

Nedostatečné vyhodnocení rizik

Politické tlaky

Nedostatečný bankovní dohled

Bubliny na trhu nemovitostí a kapitálovém trhu

Hromadění špatných úvěrů

Podvodné jednání

Hospodářská recese M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

13

Důsledky hromadění špatných úvěrů • Banky byly zranitelné • Špatně fungoval úvěrový kanál měnové politiky (nefungoval transmise z měnově politických sazeb do úvěrové emise, do poptávky a do inflace) • Fiskální náklady udržování bankovního sektoru naživu byly vysoké Kolem roku 1996 se bankovní sektor stal úzkým místem transformace (Achillovou patou) české ekonomiky M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

14

Makroekonomický a měnový vývoj


15

HDP v ČR

8 6,9

7

6,1

6,1

2005

2006

6

y-o-y change in %

5 4 3

4,2

4

3,6

3,6 2,5

2,2

1,9

2

1,3

1 0 -1

-0,7

-0,8

1997

1998

-2 1994

1995

1996

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Ekonomika dosáhla v roce 1995 růstu téměř 7%, ale šlo o přehřátí a růst nebyl udržitelný M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

16

Přehřátí v polovině 90. let: příčiny • Rychle rostoucí poptávka Rychlý růst mezd (ale pomalý růst produktivity) Rychlý růst soukromých a veřejných investic (infrastruktura) Rychlý růst úvěrů (částečně díky “bankovnímu socialismu”) Vysoký příliv kapitálu (vysoký úrokový diferenciál) → sterilizace

• Nepružná strana nabídky (nevyzrálé trhy, špatně definovaná vlastnická práva, málo funkční právní a institucionální systém, atd.)

Vznik vnější nerovnováhy V letech 1996-97 vyžadovala situace řešení


17

Měnově politický rámec • Fixní kurz od roku 1991 (různé koše: původně k 5měnám; později k DEM a USD)

• Cílování peněžní zásoby: Operační cíl: měnová báze Střednědobý cíl: M2

• Liberalizace kapitálového účtu (značný pokrok v roce 1995) (v souvislosti se vstupem do OECD)

• Vznik tzv. Impossible Trinity = souběžná existence: a) volné toky kapitálu b) fixní kurz c) nezávislá měnová politika Liberalizace kapitálového účtu podkopala soudržnost měnově politického rámce M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

18

Začarovaný kruh měnové politiky Vyšší domácí úrokové sazby Příliv kapitálu Tlaky: růst domácích úrokových sazeb

Apreciační tlaky

Sterilizace: prodej cenných papírů tuzemským bankám

Intervence: nákupy zahraničních měn Tlaky: zvyšování měnové báze měnových agregátů


19

Směřování k útoku na korunu • Rozšíření fluktuačního pásma koruny (z ± 0,5 p.b. na 7,5 p.b. koncem února 1996) • Zvýšení 2-T repo sazby v několika krocích z 11,3% v únoru na 12,4% (o 1,1 p.b.) v červnu 1996 • Zvýšení povinných minimálních rezerv z 8,5% na 12,5% v červnu 1996 • Některé negativní tendence a symptomy: Ztráta politického konsensu a akceschopnosti po volbách v květnu 1996 Emise korunových euroobligací zač. roku 1997 Vznik deficitu SR začátkem roku 1997 Množící se negativní zprávy a špatném stavu české ekonomiky

• 1. stabilizační balíček v dubnu 1997 Pokusy o stabilizaci ekonomiky nebyly pro trhy přesvědčivé M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

20

Spekulační útok • V květnu 1997 (po několika dnech bránění fluktuačního pásma – ztráta asi 3 mld USD rezerv) • opuštění kurzového pegu a přechod k řízenému floatingu depreciace koruny růst inflačních očekávání růst inflace (umocněný nezvykle vysokým růstem regulovaných cen v červenci 1997) • 2. stabilizační balíček (v červnu 1997) Makroekonomická opatření (výdajové škrty, zmrazení mezd, dovozní depozita) Mikroekonomická opatření byla zaměřena na zlepšení právního a institucionálního prostředí • Přechod k cílování inflace (od ledna 1998) Stabilizace se začala projevovat v 1. pol. roku 1998 M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

21

Anatomie měnové krize Liberalizace kapitálového účtu

Úrokový diferenciál

Příliv kapitálu

Začarovaný kruh sterilizace

Apreciace koruny

Změna kurzového režimu

Devalvace a depreciace

Spekulativní útok Negativní hodnocení ekonomiky zahr. investory

Vnější nerovnováha

Zhoršování konkurenceschopnosti


Fiskální deficit

Přehřátí ekonomiky 22

Anatomie měnové krize

– pokrač.

Devalvace a depreciace

Inflace

Rozpočtové a měnové zpřísnění

Vysoké úrokové sazby

Recese Nezaměstnanost


Pokles ziskovosti firem 23

Anatomie dvojité krize Pokles ziskovosti firem

Hromadění špatných úvěrů Pokles ziskovosti bank Úpadky bank

Recese

Fiskální náklady

Nevíra ve finanční sektor

Hospodářská a institucionální přizpůsobení M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

24

Privatizace velkých bank • Velké banky byly v polovině 90. let úzkým místem bankovního sektoru • Privatizace: 1998 IPB (Nomura), 1998 Agrobanka (GE), 1999 ČSOB (KBC), 2000 ČS (Erste Bank), 2001 KB (Societe General)

• Odhadované náklady privatizace: 100 mld. Kč (≈ 10% HDP) (Havel, 2004) M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

25

Bankovní sektor v číslech: 1999-2005 Net profit per empolyee (left scale)

1 400

30

Non-performing loans (as % of total loans) (right scale) 1 200

Očištění bilancí ČS a KB

1 000

25

20

600 400

15

Recese

200 10

0 -200

Privati-

Pokles ziskovosti

-400 -600 1994

1995

1996

5

zace 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

05H1

Source: CNB

Očištění bilancí bank a jejich privatizace nasměrovaly bankovní sektor k růstu a prosperitě M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

26

in %

in 1 000 CZK

800

Makroekonomické důsledky krize • Depreciace kurzu + zvýšená volatilita kurzu • Vysoká inflační očekávání vyšší inflace + vyšší volatilita inflace • Politická krize (pád vlády v listopadu 1997) • Zhoršení podmínek v podnikovém sektoru (nízké či záporné zisky, růst mezipodnikové zadluženosti, nízké příjmy státního rozpočtu)

• Pokles HDP v letech 1997 a 1998 Makroekonomická restrikce byla zřejmě příliš velká a zbytečně dlouhá M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

27

HDP v ČR 8 6,9

7

6,1

6,1

2005

2006

6

y-o-y change in %

5 4 3

4,2

4

3,6

3,6 2,5

2,2

1,9

2

1,3

1 0 -1

-0,7

-0,8

1997

1998

-2 1994

1995

1996

1999

2000

2001

2002

2003

2004

K hospodářskému poklesu nedošlo v letech 1997 a 98 v žádné okolní transformující se ekonomice M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

28

Nominální a reálný 1T PRIBOR (přístup „ex-post“; deflováno CPI)

45

1T PRIBOR reálný 1T PRIBOR (deflováno CPI)

40 35 30

%

25 20 15 10 5 0 1/95

5

9

1/96

5

9

1/97

5

9

1/98

5

9

1/99

5

9

1/00

5

9

Reálný 1T PRIBOR se po krizi vrátil přibližně na předkrizovou úroveň M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

29

2001-2006: veskrze příznivý vývoj • Restrukturalizace bankovního sektoru (pozoruhodný růst ziskovosti a kvality služeb) • Významná adaptace mikrosféry (růst konkurence a produktivity) • Zlepšení právního a institucionálního prostředí • Příliv přímých zahraničních investic (vyšší atraktivnost ekonomiky; relativně nízké mzdy; investiční pobídky) • Snižování vnější nerovnováhy (přechod k aktivní obchodní bilanci v roce 2005) • Stabilizace volatility kurzu (kolem roku 2000 započal trend nominálního zhodnocování koruny) • Snížení inflace (nízkoinflační prostředí) Tyto faktory vedly ke zrychlování tempa růstu potenciálního výstupu (nyní mírně nad 5%) M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

30

Co se povedlo • Počáteční stabilizace ekonomiky v roce 1991 • Rozdělení ČSFR a měnová odluka v roce 1992 • Mnohost privatizačních metod a rychlý přechod aktiv do soukromého vlastnictví • Velká otevřenost ekonomiky od samého začátku transformace (vysoce konkurenční prostředí) • Nyní poměrně vysoká atraktivnost ekonomiky Každá tranzitivní ekonomika byla v něčem úspěšnější a v něčem méně (prudké zlepšení Slovenska v posledních letech) M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

31

Co šlo udělat lépe • Rychlejší privatizace velkých bank (vyšší náklady než jinde) • Včasné rozpoznání rizik souvisejících s Impossible Trinity (rychlejší exit z pegu) a přehříváním ekonomiky v pol. 90. let • Lepší právní rámec (bankrotové zákonodárství, soudy, apod.) • Nedokončená privatizace (např. ČEZ, ČD, ČSA) • Lepší regulace kapitálového trhu (je stále mělký) • Přetrvává nízká pružnost trhu práce • Zabudované tendence k deficitům veřejných financí • Opakované odkládání reformy penzijního systému • Zdravotnictví, školství Jsme uprostřed pelotonu ostatních tranzitivních ekonomik: na špici jsou baltské republiky, na chvostu je Maďarsko M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

32

Srovnávání temp hospodářského růstu: co (ne)lze očekávat od HDP?

Konvenční přístup – Střední Evropa 160

Reálný HDP vyjádřený v EUR (stálé ceny roku 1995; kurzy k EUR z roku 1995)

155,3

eu15 European Union (15 countries)

150

146,5

cz Czech Republic hu Hungary

1993 = 100

140

pl Poland 130,7

130

127,1

120

110

100 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Konvenční přístup vychází z růstu reálného HDP M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

34

Stylizovaná fakta: konvenční pohled • Pomalé vyrovnávání ekonomické úrovně • Středoevropské země jsou na tom relativně nejlépe • ČR značně zaostává za sousedy (Maďarskem a Polskem) o cca 20 procentních bodů • Fatální dopad na relativní zaostávání ČR za jeho sousedy měla na svědomí zvolená strategie transformace a hospodářský pokles z let 1997 a 98


35

HDP v eurech a podstata konvergence • konvergence – cíl transformace „mít se jako na Západě“ • reálná konvergence – smazávání rozdílu mezi HDP v běžných cenách v běžném kursu v eurech (mezi EU a ČR) – součet rozdílů: růstu reálného HDP + růstu inflace + nominální apreciace/deprec. měny růstu nominálního HDP + nominální apreciace/depreciace růstu reálného HDP + reálné apreciace měny Růst reálného HDP a reálné zhodnocování měny představuje dva základní konvergenční kanály M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

36

HDP v eurech odráží konvergenci 280

Nominální HDP vyjádřený v EUR

272,1

(běžné ceny; kurz k EUR = průměr za daný rok)

260

243,6

240

cz Czech Republic

220 1993 = 100

238,6

eu15 European Union (15 countries) hu Hungary

200

pl Poland

180 160,8

160 140 120 100 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

HDP v eurech naznačuje odlišný průběh transformace M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

37

Stylizovaná fakta: HDP v eurech • Mnohem rychlejší vyrovnávání ekonomické úrovně • Chudší státy rostou relativně rychleji než středoevropské země (není v grafu) • ČR předbíhá své sousedy (Maďarsko a Polsko) o cca 30 procentních bodů • Nejdůležitějším faktorem relativního úspěchu ČR jsou předběhnutí Maďarska v počátečním období transformace (důsledek „tvrdé transformační strategie“?), propad Polska v posledních 5 letech

Transformační „story“ naznačené růsty běžného HDP v eurech a reálného HDP se diametrálně odlišují M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

38

Rozdílné chování CZK, HUF a PLZ 250 230 210

233,9

HUF

213,3

PLN

190 rok 1993 = 100

CZK

170 150

Depreciace

130 110 90

93,3

100,0

70 50 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001


2002

2003

2004

39

Detail - konvergence: rozklad na složky - ČR 280 HDP s.c.

1993 = 100

260

272,1

Vliv kurzu

253,7

240

HDP b.c. nár.měna

220

HDP b.c. EURO

200 180

Vliv inflace

160 140

130,7 120 100 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Růst reálného HDP


40

Detail - konvergence: rozklad na složky Maďarsko 600

Vliv inflace

550 500

HDP b.c. nár.měna

Vliv kurzu

450

1993 = 100

569,7

HDP s.c.

HDP b.c. EURO

400 350 300 250

243,6

200 150

146,5

100

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Růst reálného HDP M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

41

Shrnutí • Reálný HDP a HDP měřený v běžných cenách v eurech vedou k diametrálně odlišným názorům na historii transformace postsocialistických ekonomik, na jejich vzájemné srovnávání i na úspěšnost jejich různých období • Příčiny: neschopnost standardního statistického výkaznictví reflektovat realitu v období prudkých změn zvolená transformační metoda

• Ukazatel reálného HDP je užitečný pro srovnání relativního růstu v krátkém období, ale je těžko použitelný v dlouhém období. Víra ve správnost reálného HDP je i vírou v masivní bublinu kursů trvající 13 let a týkající se všech transf. ekonomik M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

42

Přijetí eura: hlavní problémy

Před a po: hlavní otázky • Kdy můžeme splnit vstupní kritéria • Jak minimalizovat náklady vstupu • Jak mají vypadat jednotlivé politiky • Jak vyměnit oběživo (a další technické otázky)

• Jaká bude cyklická a strukturální sladěnost • Jak bude ekonomika reagovat na asymetrické šoky • Jak ji bude vyhovovat jednotná měnová politika

Na sňatku není důležité, kdo je svědkem a jakou barvu mají šaty nevěsty, ale zda si onu osobu chceme vzít a zda s ní vydržíme žít. M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

44

Strategie přistoupení k eurozóně • Odsouhlasena s vládou a přijata v říjnu 2003 • Přijetí eura přinese výhody • Tyto výhody však budou podmíněny dobrou kondicí ekonomiky (v různých parametrech) a fungujícími přizpůsobovacími mechanismy • K přijetí eura by mělo dojít, až bude dosaženo udržitelné konvergence ekonomiky a hosp. politik • Benchmarky pro vyhodnocení způsobilosti nebyly určeny, ale strategii lze interpretovat tak, že se jimi stávají hodnoty testů sladěnosti z roku 2003 M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

45

Stávající vyhodnocování kriterií: závěry • Kritérium inflace Rostoucí počet zemí zpřísňování referenční hodnoty + možnost arbitrárnějšího přístupu při vyhodnocování způsobilosti Názor ČNB a ČR – spíše nepodpořen Souboj o interpretaci (a poslední 3 křesla v ECB)

• Kurzové kritérium (je asymetrické) • Obě kritéria a udržitelnost Slovinsko a Litva: Konvergenční zpráva 2006 a její přijetí v rámci ECB i EK zformulovala nové precedenty v rámci equal treatment M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

46

Dosavadní představa o možném způsobu přistoupení Market exchange rate exchange rate

Indication of central parity

ERM II (2+ years) Central parity - 2.25 p.p. lower boundary

entry to Eurozone Revaluation of parity Conversion rate

Equilibrium exchange rate + 15 p.p. upper boundary

time

Apreciace kurzu a revalvace centrální parity byly doposud považovány za přijatelné – uvidíme u Slovenska M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

47

Udržitelnost rozpočtu

• • • •

(hodnocení ČNB návrhu rozpočtu na rok 2007 ze září 06) Návrh nerespektuje vnitřní výdajové rámce ani vnější závazky vlády (Konvergenční program) Návrh není založen na v současnosti platné legislativě (předpokládá přijetí novel některých zákonů) Návrh nerespektuje stávající fázi hospodářského cyklu (dochází k nežádoucí fiskální stimulaci v období růstu) Vlivem expanze sociálních výdajů se zužuje manévrovací prostor vlády (podíl sociálních mandatorních výdajů na příjmech SR vzroste z 57% v roce 2006 na 66% v roce 2007 – viz graf) Podíl sociálních výdajů na příjmech strmě roste i v období rychlého růstu HDP! M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

48

Podíl mandatorních výdajů 70

66 65

61

60

59

60

v%

57 55

53

53

54

53 51

50

45

40 2003

2004

2005

Podíl MV na příjmech SR

2006

2007

Podíl MV na výdajích SR Pramen: Evropská komise, výpočet ČNB

V roce 2003 shoda na nutnosti snížení podílu mandatorních výdajů, ale nyní opět růst nad úroveň roku 2003 M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

49

Teoretické přínosy a náklady eura (podle teorie optimálních měnových zón)

• Snížení rizika měnových a finančních turbulencí • Větší disciplína uvalená na domácí politiky • Stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb • Snížení transakčních nákladů • Vyšší cenová transparentnost a mezinárodní srovnatelnost • Snížení rizikové prémie (jen v méně rozvinutých zemích)

• Ztráta měnové politiky a kursové politiky jakožto nástrojů proti: asynchronnímu cyklu asymetrickým šokům • Neadekvátní měnové podmínky – nízké či záporné reálné úrokové sazby • Možná asymetrie měnové transmise • Ztráta ražebného (ale kompenzace)

Cílem přijetí eura je urychlení hospodářského růstu M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

50

Synchronizace cyklů?

(meziroční změny reálného HDP)

V minulosti nebyl cyklus ČR příliš synchronizovaný s cyklem v EU; v posledních letech nedošlo k významnějšímu zlepšení M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

51

Další dlouhodobé problémy významně zvyšující náklady přijetí eura • Fiskální vývoj Zabudované tendence k prohlubování deficitů Obtížná politická shoda ohledně nutnosti konsolidace

• Trh práce Nemění se pružnost reálných mezd a schopnost trhu práce vstřebávat šoky Relativně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost Vysoké regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti Vysoké minimální mzdy + vysoké zdanění negativní vliv na tvorbu pracovních míst Pozitivum: liberalizace trhů práce v některých zemích EU Obě tyto oblasti jsou kritickým úzkým místem pro přijetí eura už od vzniku „Eurostrategie“ v roce 2003 a situace se zhoršuje M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

52

Závěry • Konvergenční zpráva 2006 + zkušenosti předskokanů zřetelný posun k vyhodnocování kritérií na udržitelném základě • Nejde o „těsný průjezd“ kritérii ale o jejich pohodlné splnění tak, aby to nebylo pro ekonomiku škodlivé • Náš budoucí (předvstupní) fiskálně-měnový mix musí být založen také na udržitelném základě: Rozpočty: nejde o (jednorázové) výdajové škrty, ale o (dlouhodobé) koncepční reformy! (široká shoda politického spektra) ČNB: inflační cíl by měl ukotvovat dlouhodobá inflační očekávání na úrovni konsistentní s inflačním kritériem + safety margin Ještě před rokem jsme se mohli soustřeďovat jen na „po“; dnes se nám vzdaluje samotný vstup do EMU M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

53

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 [email protected] Tel: 2 2441 2008


54

Záložní slidy


55

Reálné mzdy a produktivita 12

Real wages

10

Labour productivity

y-o-y changes in %

8 6 4 2 0 -2 -4 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

V roce 1995 vyvrcholil nesoulad mezi růstem reálných mezd a produktivitou M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

56

Vnější nerovnováha

2 0

as % of GDP

-2 -4 -6 -8

Trade balance/GDP Current account balance/GDP

-10 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Deficit běžného účtu k HDP dosáhl 6.6% v roce 1996 a 6.2% v roce 1997 respectively (za kritickou mez je považováno 5%) M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

57

Dva typy HDP – dva výklady historie České republiky Roční průměry za období

1993-1998 1999-2004 Růst reálného HDP v ČR (v %)

1,48

1,6

Růst nom. HDP v ČR v EUR (v %)

2,04

1,92

Konvergence: ČR - EU (reálný HDP) (v p.b.)

-0,05

0,07

Konvergence: ČR - EU (nom. HDP v EUR) (v p.b.)

0,31

0,20

Deficit BÚ/HDP (v %)

-4,4

-5,0

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

-0,6

-2,5

Pozn.: Údaje uvedené kurzívou jsou za období 1995-1998 M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

58

Vstupní měnová kritéria • Kritérium cenové stability: Dlouhodobě udržitelná cenová stabilita Ø inflace během jednoho roku před šetřením ne výše než o 1,5 p.b. nad průměrem tří zemí EU s nejlepšími výsledky v obl. cen. stabil.

• Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb:

v průběhu jednoho roku před šetřením ne výše než o 2 p.b. nad Ø úrokových sazeb tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability

• Kurzové konvergenční kritérium: Minimálně dvouletá účast v ERM II Dodržování normálního rozpětí v mechanismu v blízkosti centrální parity alespoň po dobu dvou let M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

59

Vstupní rozpočtová kritéria • Kritérium veřejného deficitu: poměr plánovaného nebo skutečného deficitu veřejných financí k HDP nepřekročí 3%, kromě případů, kdy: Podstatně poklesne nebo se bude neustále snižovat až dosáhne úrovně blízké referenční hodnotě Překročení ref. hodnoty bude pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstane blízko referenční hodnotě

• Kritérium hrubého veřejného dluhu: poměr veřejného vládního dluhu k HDP by neměl překročit 60%, kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě M. Singer: Hodnocení úspěšnosti transformace

60

transformace Miroslav Singer

Recommend Documents