Miroslav Singer: ČNB už ustála větší politické tlaky

LIDOVKY.CZ

NEVIDITELNÝ PES

BLOGY PŘIHLÁSIT

Miroslav Singer: ČNB už ustála větší politické tlaky Řada investorů má podle všeho jasno – Česká národní banka zhruba za rok přestane hlídat kurz české měny a koruna výrazně posílí. Guvernér ČNB Miroslav Singer ale v rozhovoru říká, že to může být úplně naopak. „Čím více lidí teď uvěří, že koruna může jenom posilovat a budou na to spekulovat, tím pravděpodobnější je, že se to nestane,“ tvrdí Singer. DOMOV Jan Žižka 14.9.2015

„Centrální banka je nezávislá. Není od toho, aby vyvolávala referenda o měnové politice,“ říká guvernér ČNB Miroslav SInger. | foto: Petr Topič, MAFRA

uvernér centrální banky rovněž mimo jiné upozorňuje: „Troufnu si říct, že naši kritici ani náhodou nepředvídali, jak se bude ekonomika nyní vyvíjet. Stejné hlasy před třemi lety říkaly, jak strašlivě se kvůli naší politice oslabené koruny zvednou ceny a jak to bude s naší ekonomikou špatné. Dnes máme nejrychlejší růst v Evropě.“ ČESKÁ POZICE: Jak vnímáte politický tlak na rychlé posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro, což by znamenalo porušení vašeho závazku? Jste schopni tomu odolávat? SINGER: Už jsme odolali jiným politickým tlakům... Argumenty těch, kteří žádají zrušení našeho kurzového závazku, považuji za odborně dost slabé – když to řeknu laskavě. Máme za sebou nejdelší recesi v české historii a poté dva kvartály nadprůměrného hospodářského růstu. Mnozí se tváří, jako bychom už důsledky recese překonali. Tu recesi bude nutné ještě nějakou dobu překonávat. Dokud se nezvedají ceny, svědčí to o tom,

„Argumenty těch, kteří žádají zrušení našeho kurzového závazku, považuji za odborně dost slabé – když to řeknu laskavě“

že ekonomika není nijak přepálená. A není tu tedy důvod ke změně měnové politiky. ČESKÁ POZICE: Ceny se ale pomalu zvedat začaly. SINGER: Zatím opravdu velmi pomalu. Navíc tu nemáme žádné bubliny, nevznikají nám žádné problémy, na něž bychom museli reagovat. Celá ta diskuse mi připadá věcně nepodložená. ČESKÁ POZICE: Vidíte v ní zpochybňování nezávislosti ČNB? SINGER: Já to tak neprožívám. Myslím, že centrální banka musí některé věci ignorovat. ČESKÁ POZICE: Neobáváte se, že až tady za rok skončíte, může být udržování nezávislosti centrální banky složitější? SINGER: Mně se zdá, že ti, kteří jsou zmiňováni jako mí nástupci, sdílí většinu názorů současného vedení ČNB. A že si uvědomují význam kontinuity. ČESKÁ POZICE: Zmiňuje se více vašich nástupců? Zatím se

„Mně se zdá, že ti, kteří jsou zmiňováni jako mí nástupci, sdílí většinu názorů současného vedení ČNB“

mluvilo o jednom – Jiřím Rusnokovi. SINGER: Jasně, měl jsem mluvit o nástupci v jednotném čísle. Také jsme měli okurkovou sezónu, tak o čem také mluvit, že...

ČESKÁ POZICE: Jenže právě o prázdninách mohli někteří politici sázet na to, že by lidé posílení koruny uvítali. SINGER: Troufnu si říct, že naši kritici ani náhodou nepředvídali, jak se bude ekonomika nyní vyvíjet. Stejné hlasy před třemi lety říkaly, jak strašlivě se kvůli naší politice oslabené koruny zvednou ceny a jak to bude s naší ekonomikou špatné. Dnes máme nejrychlejší růst v Evropě. Politické tlaky, které jsme zažívali v době, kdy jsme se rozhodli využívat kurzový závazek v rámci měnově politiky, byly na úplně jiné úrovni než ty dnešní. A banka je bez problémů ustála. ČESKÁ POZICE: Také se dá očekávat, že právě silný hospodářský růst povzbudí některé politiky k tomu, aby tlačili na změnu měnové politiky. SINGER: Proč? Máte pocit, že je ministr financí nešťastný z toho, že země roste a on má díky tomu slušné rozpočtové příjmy? Že je vláda smutná, když klesá nezaměstnanost? Navíc platí, že drtivou většinu svých nákladů realizujeme v této ekonomice, nikoliv na dovolené třeba v Curychu. Je zvláštní, že si někteří lidé neuvědomují, jak malou část toho, co utrácejí, spotřebovávají v zahraničí.

„Máte pocit, že je ministr financí nešťastný z toho, že země roste a on má díky tomu slušné rozpočtové příjmy? Že je vláda smutná, když klesá nezaměstnanost?“

ČESKÁ POZICE: Ti politici, kteří vás kritizují, to takhle nevnímají. Nemyslí si, že by změna měnové politiky mohla ohrozit hospodářský růst. SINGER: Tvářit se, že se v tomto ohledu nic nestane, jistě lze. Výroba bude dražší, ale bude se pořád stejně prodávat, stejně vyrábět. To je samozřejmě nesmysl. ČESKÁ POZICE: Ve veřejné komunikaci mohou mít tyto hlasy nad těmi vašimi převahu. SINGER: Co je to převaha? Centrální banka je nezávislá. Není od toho, aby vyvolávala referenda o měnové politice. ČESKÁ POZICE: Ale musí umět komunikovat svou politiku ve vztahu k širší veřejnosti. SINGER: Jasně, proto tady také s vámi sedíme. Ale centrální banka je ze své podstaty – podobně jako soudy – nezávislá právě proto, že v mnoha případech ani není schopná přesvědčit všechny. Dokonce ani nemá být vystavována tlaku většiny. To je základní princip. Jinak bychom tu časem měli hyperinflaci. Nebylo by pak nic jednoduššího, než chtít po centrální bance, ať tiskne peníze a všechno nám to zaplatí.

„V tuto chvíli je lepší, abychom ještě nějakou dobu měli uvolněnou měnovou politiku. Přináší to spoustu pozitiv, někteří lidé si to ale neuvědomují.“

V tuto chvíli je lepší, abychom ještě nějakou dobu měli uvolněnou měnovou politiku. Přináší to spoustu pozitiv, někteří lidé si to ale neuvědomují. Všichni nemohou rozumět makroekonomii, stejně jako všichni nemohou rozumět třeba stavbě jaderných elektráren. ČESKÁ POZICE: Říkáte, že kurzový závazek na úrovni 27 korun za euro má platit minimálně do druhého pololetí příštího roku. Nemohl by být takzvaný exit – opuštění tohoto závazku – přece jen dříve? SINGER: Nedovedu si představit, co by mohlo vést k tomu, že bychom mohli exit posunout na dřívější datum. V tuhle chvíli se už bavíme jen o necelých čtyřech kvartálech do poloviny příštího roku. Je tu vcelku slušná míra jistoty, že se vývoj cen nezmění natolik, aby to vedlo k debatě, jestli naše měnová politika není příliš uvolněná. ČESKÁ POZICE: Přichází v úvahu naopak další protažení kurzového závazku, třeba až do roku 2017? SINGER: Uvidíme, jak se bude vyvíjet svět. Nejsme izolovaný ostrůvek. Některé země, které aplikovaly nestandardní měnové politiky už dřív, se pomalu dostávají z recese a začnou svou politiku normalizovat. Mám na mysli zejména USA. V okamžiku, kdy se jiné země odpoutají od fakticky nulových úroků a zvýší

„Některé země, které aplikovaly nestandardní měnové politiky už dřív, se pomalu dostávají z recese a začnou svou politiku normalizovat“

úrokové sazby, povede to k tomu, že naše měnová politika bude uvolněnější. Ačkoliv se nezmění, bude fakticky uvolněnější. Po nějaké době bude potřeba tuhle mezeru stáhnout. Nemohu teď ale říct, kdy přesně to bude. Problém debaty o měnové politice spočívá v tom, že mnozí předpokládají, že svět bude za rok stejný jako teď. Nebude. ČESKÁ POZICE: V té okurkové debatě, jak jste ji nazval, se také objevil argument, že čím déle bude ČNB posilování koruny bránit, tím rychleji a dramatičtěji bude posilovat v době po opuštění kurzového závazku. Nevidíte nebezpečí v tom, že spekulanti budou ve velkém sázet na posílení koruny? SINGER: Z hlediska krátkodobých spekulací je důležité, kolik vlastně bude na trhu eur, za které by pak bylo možné vyměnit nakoupené

koruny. Česká ekonomika má letos výjimečný rok, ve kterém finišují evropské operační programy. Na trh se tak dostane o několik miliard eur více než v jiných letech. Tlak na posilování koruny je tedy letos vyšší i z tohoto důvodu. Pokud ale investoři v budoucnu – poté, co ukončíme využívání kurzu pro měnovou politiku – vrhnou na trh ještě větší množství nakoupených korun, co bude potom? Vezměme si příklad z roku 2013, kdy nám během prvních dní našich devizových intervencí investoři ve velkém prodávali eura. Později koruna dramaticky oslabila, protože všichni zjistili, že už eura nemají. Budoucí exit může vést k mnoha překvapením. Pokud všichni prodají eura na dva roky dopředu, následně zjistí, že jediný, kdo jim bude později schopen ta eura nabídnout, bude centrální banka. A proč ta by to dělala se ztrátou? ČESKÁ POZICE: Navíc už jste řekli, že i po opuštění kurzového závazku budete dál intervenovat v případě, že byste považovali posilování koruny za přílišné. To pořád platí? SINGER: Určitě. Jsem si jistý, že centrální banka nebude chtít zažít takové posílení koruny, které by znamenalo, že bude znovu nutné přemýšlet o nějakém dalším nekonvenčním opatření. Hlavně chci ale říct, že v případě přehnaného nakupování korun se nakonec můžeme všichni divit, jakým směrem se bude kurz koruny vyvíjet. Nejsme Švýcarsko, kde všichni úplně v pohodě drží švýcarské franky.

„V případě přehnaného nakupování korun se nakonec můžeme všichni divit, jakým směrem se bude kurz koruny vyvíjet. Nejsme Švýcarsko, kde všichni úplně v pohodě drží švýcarské franky.“

Až budeme odcházet od naší současné měnové politiky, nic nebude stejné jako dnes. Naopak je skoro jisté, že v řadě velkých ekonomik budou pozitivní úrokové sazby. A údaje o našem zahraničním obchodě budou ukazovat, že ekonomika přestává kapacitně stačit. To znamená, že produkce eur v naší ekonomice bude výrazně nižší. ČESKÁ POZICE: Takže by vás nepřekvapilo, kdyby pak kurz koruny paradoxně oslabil? SINGER: Mě nepřekvapí žádný kurzový vývoj. Ale platí tu následující paradox: Čím víc lidí teď uvěří, že koruna může jenom posilovat a budou na to spekulovat, tím pravděpodobnější je, že se to nestane. ČESKÁ POZICE: Říkáte, že záleží na tom, co se bude dít ve světě. Může ohrozit ekonomiku současná čínská krize a propad tamního akciového trhu? A může Čína nakonec ovlivnit i vaši měnovou politiku? SINGER: Uvidíme, čekáme na další vývoj. Číňané jsou národ, který má pozitivní vztah k sázení. Před pár lety zakázali státním zaměstnancům hrát hazardní hry v Macau a podobných místech. A oni vlastně začali hrát na akciovém trhu. Dalším problémem jsou dluhy municipalit. Číňané ale mají dost prostředků na to, aby krizi čelili. Tamní ekonomika má stále několik vnitřních růstových zdrojů. Dramaticky tam rostou mzdy, lidé budou

„Před pár lety v Číně zakázali státním zaměstnancům hrát hazardní hry v Macau a podobných místech. A oni vlastně začali hrát na akciovém trhu.“

spotřebovávat více. Čína také stále má vysoké devizové rezervy na úrovni čtyř tisíc miliard dolarů. Dalším silným vnitřním zdrojem může být zintenzivnění obchodu mezi vnitřními provinciemi a bohatými oblastmi u moře. Číňané dosud hodně vyráběli do zahraničí a nevyužívali potenciál vnitřního trhu. A také oslabuje čínská měna. To je sám o sobě prorůstový impulz. ČESKÁ POZICE: Zůstaňme ještě u světové ekonomiky. Poměrně divoký vývoj zažívá důležitá primární surovina, kterou je ropa. Její cena se propadla pod padesátidolarovou hranici. SINGER: Pro nás je pokles cen ropy příznivý jev. Je to částečně díky relativně nízké poptávce, ale nízké ceny podle mě především odrážejí rozbití kartelu vývozců ropy OPEC. Bavíme se o situaci, kterou popisuje teorie her. Ta ukazuje, co se stane, když se rozbije dohoda o monopolu. Na trhu se objevili noví producenti. Když to řeknu jednoduše, výrobci ropy si dříve žili v jiném světě než zbytek světové ekonomiky. A Saúdové zjistili, že se jim nové konkurenty vytlačit nepodaří. Prvotní odhady, podle nichž těžba ropy z břidlic v Severní Americe skončí, až cena klesne pod 60 dolarů za barel, se nenaplňují. ČESKÁ POZICE: Některé tamní těžařské firmy se ale ocitly ve finančních problémech... SINGER: Samozřejmě. Ale ukazuje se, že jsou schopné podstatně osekat náklady. Umějí žít i s cenou kolem padesáti dolarů za barel. Některým dalším světovým producentům přece jen pomáhá devalvace měny. Typickým příkladem je Rusko. Když klesne domácí měna, také vám přirozeně klesají variabilní náklady. Ropa je dnes velký fenomén, zažíváme

„Ropa je dnes velký fenomén, zažíváme velké přizpůsobení se realitě. Nic nenasvědčuje tomu, že by výrobci mohli vytvořit zase nějakou novou

velké přizpůsobení se realitě. Nic nenasvědčuje tomu, že by výrobci mohli

kvazimonopolní situaci.“

vytvořit zase nějakou novou kvazimonopolní situaci. ČESKÁ POZICE: Když mluvíte o nových producentech, kromě těžařů americké břidlicové ropy máte asi na mysli i očekávané oživení těžby v Íránu? SINGER: Jasně. Na trh přicházejí i další noví hráči, ropu vyvážejí například iráčtí Kurdové. Situace se změnila, rozbila. ČESKÁ POZICE: Nemohou ale divoké pohyby na trhu s ropou vyústit v nějakou větší sociálně-politickou krizi? Řada států má svůj rozpočet navázaný na zisky z prodeje ropy – arabské státy, Venezuela, Rusko. Dokonce i Norsko začíná mít problémy kvůli tomu, že je cena nízká. SINGER: Pokles cen ropy je špatná zpráva pro státy, které ji produkují. Norové teď využijí část svých rezervních fondů, které si předtím generovali právě pro podobnou situaci. Každá normální země, která žije z nějaké komodity, si musí vytvářet rezervy na horší časy. Totéž si vytvořili Saúdi. Ale samozřejmě že není nic příjemného osekávat náklady. Norové mimochodem reagují právě tak, že uvolňují svou měnovou politiku.

„Každá normální země, která žije z nějaké komodity, si musí vytvářet rezervy na horší časy. Totéž si vytvořili Saúdi.“

ČESKÁ POZICE: Naše otázka směřovala k tomu, jestli se problémy vývozců ropy mohou nějakým dramatickým způsobem přenést do světové ekonomiky. Třeba v případě Ruska a dopadů cen ropy na jeho trh už jde o poměrně velký problém. SINGER: Dobře, ale světová ekonomika především přetváří suroviny. My nepijeme ropu, my z ní něco vyrábíme. Když jde cena zdrojů dolů, světové ekonomice se v součtu daří lépe. ČESKÁ POZICE: Známý americký analytik mezinárodních vztahů Fareed Zakaria napsal, že poslední velký propad cen ropy vedl ke zhroucení Sovětského svazu. SINGER: A bylo to špatně? Jsme na tom kvůli zhroucení Sovětského svazu na tom v Evropě hůře nebo lépe? Odpověď je myslím jednoznačná. ČESKÁ POZICE: Považujete tedy pokles cen ropy za pozitivní vliv, který může donutit státy právě jako Rusko ke změně své politiky? SINGER: Ruský průmysl se pomalu přizpůsobuje nové situaci, zvláště jednodušší výroba tam jde nahoru. Je přece absurdní, aby země, která před první světovou válkou vyvážela ve velkém potraviny, dnes dovážela třetinu své potravinové spotřeby. Proč by to měla dělat? Takové hýření jim umožňovala právě ropa za 100 dolarů za barel. Rusko se musí naučit samo vyrábět, zvláště v lehkém průmyslu. Teď má Rusko obrovský impuls k tomu, aby se naučilo vyrábět zvláště běžné spotřební předměty.

„Rusko se musí naučit samo vyrábět, zvláště v lehkém průmyslu. Teď má obrovský impuls k tomu, aby se naučilo vyrábět zvláště běžné spotřební předměty.“

ČESKÁ POZICE: Nemyslíte, že když tu nebude silná zahraniční konkurence, nebude tu ani tlak na ruské výrobce, aby zvyšovali svou efektivitu? SINGER: Tady panuje utkvělá představa, že výrobě se daří ve chvíli, když je bičovaná zahraniční konkurencí. To je hloupost. Teprve teď může v Rusku vzniknout vnitřní konkurence. Když si lidé mohou koupit rovnou kvalitní výrobky ze západu, tak tam žádná vnitřní konkurence nevznikne. Nezačínáte přece investovat kvůli tomu, že vás někdo bičuje, ale protože vidíte možný zisk. ČESKÁ POZICE: Obhajujete takzvaný protekcionismus nezralých odvětví? SINGER: Ne. Mluvím o zemích, které mají předraženou měnu, protože vyvážejí nějakou surovinu. Rozhodně není žádné neštěstí, pokud se taková země bude muset naučit něco vyrábět, protože už si to nemůže dovolit pořídit ze zahraničí. Napadá mě tady historická analogie. Španělsko nevyvinulo fantastickou výrobu zbraní poté, co objevilo zlaté

„Španělsko nevyvinulo fantastickou výrobu zbraní poté, co objevilo zlaté zdroje v Americe. Naopak, své výrobce zruinovalo.“

zdroje v Americe. Naopak, své výrobce zruinovalo. Najednou totiž bylo levnější koupit si zbraně z Británie, přestože do té doby byli Španělé v jejich výrobě na špici. Rusko prostě potřebuje normální ekonomiku, a ne ekonomiku, která je založená jen na těžbě ropy a plynu. ČESKÁ POZICE: Nedávno české ministerstvo financí uvedlo na trh státní dluhopisy se záporným výnosem. Někteří

investoři asi předpokládají, že také ČNB zavede negativní úrokové sazby. Je to správná úvaha? SINGER: Nevylučujeme to, ale negativní úrokové sazby pro nás nikdy nebyly prvotním nástrojem měnové politiky. Za poslední dva roky, kdy řada centrálních bank tímto směrem šla, se ale situace ve světě dost změnila. Z představy negativních sazeb stále nejsme nijak nadšení. Hlavně proto, že jejich potenciál není neomezený. Na druhou stranu je evidentní, že lze jít více do záporu, než jsme si mysleli. Řada jiných centrálních bank je v záporu, což fakticky přitvrzuje naší měnovou politiku. ČESKÁ POZICE: Podle ředitele měnové sekce Tomáše Holuba je maximální hranice pro záporné úrokové sazby kolem minus 0,5 procenta. Pro zrovna tato úroveň? SINGER: Pokud lidé využívají hotovostní peníze, v určité chvíli si řeknou, že si nenechají své úspory zdaňovat. Raději si je vyzvednou a budou je držet v hotovosti. V české ekonomice, která není tak sofistikovaná jako dánská či švédská, má hotovost větší úlohu než jinde. Lidé jsou na ni více zvyklí. Švédsko nebo Švýcarsko určitě mohou jít v negativních sazbách níže než my. Důvodem je fakt, že většina transakcí v těchto zemích se řeší

„Pokud lidé využívají hotovostní peníze, v určité chvíli si řeknou, že si nenechají své úspory zdaňovat. Raději si je vyzvednou a budou je držet v hotovosti.“

bezhotovostně. ČESKÁ POZICE: Domníváte se, že by banky v případě zavedení těchto sazeb přenesly ztráty na klienty? SINGER: Krátkodobě by je nepřenášely. Otázkou ale je, jak dlouho chcete tento nástroj využívat. Nezapomínejte ale, že v ekonomikách zemí jako Velká Británie nebo Spojené státy už není otázkou další snižování sazeb, ale to, kdy se začnou zvyšovat. A jejich zvyšování pak povede k odlivu vkladů ze zemí s nulovými či zápornými sazbami. Nesmíme o tom přemýšlet staticky. Svět se bude měnit. Pokud se dostává z recese, kterou prožil, bude také důvod pro záporné sazby menší. ČESKÁ POZICE: Není prodej dluhopisů se záporným výnosem jen jakási kurzová arbitráž? Investoři předpokládají, že někdy ve druhé polovině roku 2016 skončí kurzový závazek ČNB, pak bude koruna posilovat a oni kvůli zápornému výnosu korunových dluhopisů neprodělají. Tím se vlastně vracíme k otázce kurzu koruny. SINGER: Jenže kurz dělá jen málokdy to, co si myslí investoři. Jak už jsem vysvětloval, kurz nemusí posílit ani za rok. ČESKÁ POZICE: Z Evropy přicházejí stále přísnější regulace. Ta se týká především bank. Co si myslíte o návrzích zpřísnit regulaci také na trhu s nebankovními půjčkami? Jinak nebudou rovné podmínky na trhu... SINGER: Debata o zpřísnění trhu s nebankovními půjčkami probíhá intenzivně. Setkávám se kvůli tomu s ministrem financí Andrejem Babišem. Nemyslíme, že toto je mandát centrální banky. Můžeme to sice za nějakých podmínek dělat, ale zároveň nám to nesmí komplikovat plnění našich dalších úkolů. Popravdě řečeno, ČNB o tento nový mandát nestojí. Není tu žádný makroekonomický důvod, který by ČNB do této role

„Nebankovní půjčky jsou určitě v některých sociálních oblastech obrovským problémem, ale není to makroekonomický problém“

pasoval. Nebankovní půjčky jsou určitě v některých sociálních oblastech obrovským problémem, ale není to makroekonomický problém. ČESKÁ POZICE: Proč se v době rekordního hospodářského růstu zpřísňuje bankovní regulace a české banky musejí pořizovat ten nejdražší kapitál? Máme na mysli například zavedení kapitálového požadavku na banky MREL (minimální požadavek na způsobilá pasiva banky). Regulace znamená snahu chránit se před případnými bublinami. Vidíte nějaké? SINGER: My jsme ve zprávě o finanční stabilitě řekli, kde by se nějaké bubliny mohly objevit. V tuto chvíli, ale žádné nevidíme. V případě MREL se nám snad povedlo dohodnout kompromis, díky kterému by tato regulace neměla naše bankovní odvětví tolik zatížit. Obecně vidíme problém v tom, že na evropské úrovni je relace mezi vklady a úvěry bank jiná než u nás. Tomu odpovídá snaha regulátora, aby v bankách byly nějaké dluhové instrumenty, které budou v případě problémů bank odepsány. České banky ale nic takového nepotřebují.

„Obecně vidíme problém v tom, že na evropské úrovni je relace mezi vklady a úvěry bank jiná než u nás“

Celé je to daň za jednotný bankovní regulační rámec v Evropě. Rozhodně neřešíme tento problém sami, týká se i dalších zemí nové Evropy. Naopak v anglosaském světě mají jinou strukturu financí než my. Jejich pocit, že takový polštář potřebují, je oprávněný. ČESKÁ POZICE: Pokud připouštíte, že v Česku zatím žádnou bublinu nevidíte, není tu ani důvod preventivně léčit „zdravého pacienta“. Nemyslíte? SINGER: Tady se ale bavíme o Evropě, která tu bublinu má. Evropa se skutečně opět bojí, že bude muset sanovat banky. My jsme jedna asi ze

čtyř zemí, která nemusela během posledních pěti let sanovat bankovní sektor. U nás je poučný příklad kampeliček, které v minulosti měly asi deset procent vkladů nepojištěných. Chování vkladatelů a celého sektoru tehdy bylo úplně jiné. Proč se bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi nepodařilo tento stav zachovat? Protože celá Evropa byla zachvácená panikou a všichni říkali, že musíme stoprocentně garantovat pojištění vkladů. Tuto debatu jsme nebyli schopni vyhrát. Zavádíme podobná opatření, protože jsme prostě dobří Evropané. ČESKÁ POZICE: Podle zprávy ČNB o finanční stabilitě vzrostl meziročně ze dvou na tři počet bank, které ani za normálního vývoje ekonomiky nebudou plnit kapitálové požadavky. Jak je možné, že se i v době hospodářského růstu počet problémových bank zvětšuje? SINGER: To, že jsou jejich obchodní modely neudržitelné, vyplývá už ze samotného faktu, že jsou to malé banky, které se přitom snaží o stejné modely jako velké banky. V bankovnictví musíte mít buď určitý rozsah, nebo specializaci. Když jste malá banka, která dělá to samé co velká, nemáte na trhu žádnou výhodu. A žádnou specifickou oblast, ve které můžete žít. Máte vyšší náklady a nižší výnosy z rozsahu. Popravdě si ale

„Když jste malá banka, která dělá to samé co velká, nemáte na trhu žádnou výhodu. A žádnou specifickou oblast, ve které můžete žít.“

ani neuvědomuji, které banky to přesně jsou. Jde o 1,5 procenta celkových bankovních aktiv, což mne až tak příliš nevzrušuje. ČESKÁ POZICE: Během krize ve světě silně zaznívaly hlasy, podle nichž je třeba omezit velikost bank. A vy teď vlastně říkáte, že problém je v těch malých bankách... SINGER: My ale nemáme tak velké banky jako jinde. Pokud máte banky, jejichž velikost dosahuje trojnásobku hrubého domácího produktu dané země nebo třeba daňového výnosu celé země za osm let, tak k nim máte jiný vztah, než když máte banku o velikosti jednoho HDP či daňového výnosu za dva roky. Kdyby v Británii vystoupil ministr financí a řekl, že garantuje vklady ve svých třech největších bankách, rázem by zvýšil dluh země o 300 procent HDP. To by automaticky vedlo ke snížení ratingu země. Náklady na obsluhu vládního dluhu by vzrostly natolik, že by stát přišel na buben. Raději banku zachraňuje. U nás ale ministr financí Pavel Mertlík mohl svého času říct, že garantuje všechny vklady klientů IPB a naše státní finance se nezhroutily. IPB měla velikost třetiny naší ekonomiky a český implicitní dluh stoupl o 20 procent.

Miroslav Singer (47)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Získal doktorát na University of Pittsburg. Guvernérem České národní banky je od července 2010, mandát mu tedy končí za necelý rok. Členem rady ČNB je od roku 2005. Před příchodem do centrální banky působil ve společnostech Expandia, PricewaterhouseCoopers ČR, v Národohospodářském ústavu Akademie věd a CERGE-EI. Je ženatý a má dvě děti. Jan Žižka, Vojtěch Wolf

Provozovatelem serveru Česká pozice je MAFRA, a. s., se sídlem Praha 5, Karla Engliše 519/11, PSČ 150 00, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a.s. je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem. Vydavatelský kodex médií. © 2015 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters. Publikování nebo šíření části nebo celku bez předchozího souhlasu je zakázáno.