ská krize Miroslav Singer viceguvernér, Legendor Praha, 21. dubna 2010

Hospodářská krize a česká ekonomika Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Legendor Praha, 21. dubna 2010

Obsah • Hospodářská krize ve světě: příčiny, fáze, stabilizační politiky, přizpůsobovací procesy, budoucí rizika • Dopady krize na českou ekonomiku:  

• • • •

Finanční sektor Reálný sektor

Reakce ČNB na krizi Prognóza ČNB (únor 2010) Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky Navrhovaná architektura evropského dohledu nad finančním trhem: pohled ČNB M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

2

Podstata krizí • Hlavní typy krizí:   

Finanční (bankovní) krize Měnové krize Krize státních financí

• Někdy bývají krize „izolované“ (např. bankovní krize ve Švédsku na zač. 90. let), ale často se kombinují (např. Argentina v roce 2002: měnová + krize státních financí) • Podstata krize: (více či méně dramatická) korekce předchozího přehřívání reálné ekonomiky (nebo některých segmentů), jemuž napomohla kumulace nadměrného dluhu a růst rizik, který se v krizi ukáže jako nepřiměřený Krize jsou (odvěkou) součástí tržního systému; mají očistný charakter M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

3

Příčiny hospodářské krize

1/2

• Makroekonomické: 



Dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh (vysoká spotřeba v USA byla financována vysokými úsporami v Číně; Asie financovala bublinu Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) – příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu

• Etické: 



Porušování obezřetnostních principů „neuvědomělé“ i úmyslné (ze strany poskytovatelů fin. služeb); zvyšování finanční páky nad přiměřené meze (eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí) Podcenění možných rizik (příjemci fin. služeb, ratingové agentury) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

4

Příčiny hospodářské krize

2/2

• Související s dohledem nad finančním trhem:  

Často rozptýlený dohled nad finančními trhy Nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled (podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi – neznámé produkty)

• Politické: 



Zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako „občanského práva“) Ovlivňování dohledových institucí (přivírání očí)

• Psychologické: 



Zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Syndrom „This time is different“ (Rogoff, Reinhart): „krize se týká jen těch druhých a v jiných dobách, nikoliv nás a dnes!“ Ohledně vah jednotlivých faktorů neexistuje shoda; příčiny se navíc značně liší i podle zemí a regionů M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

5

Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy

před 2007

Pád Lehman Brothers: září 2008

Latentní fáze finanční krize

2007

Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému

2008

Krize reálné ekonomiky

Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů

2009 a dále

Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích

M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

6

HDP v EU v roce 2009 (mzr změna v %) 5 1,7

0 -1,7 -1,9 -2 -2,2

-5

-2,7 -3,1

-3,6 -3,6 -3,6 -4 -4,1 -4,2

-4,7 -4,8 -4,9 -4,9 -4,9 -5

-5

-5 -6,3

-7,1 -7,5 -7,8 -7,8

-10

-15

-14,1

-15

IR L SL O

I H U N R O M

D

U K BG

S

D K

C Z

SK

N oz L ón EU a -2 7

Eu r

AT

L

E

BE

PT

F

AL G R

M

C YP

PL

SF ES T LI T LA T

-18

-20

Pramen: Eurostat

Jedině v Polsku za rok 2009 HDP neklesl; ČR byla o něco horší než EU-27; pro Pobaltí byla krize katastrofou M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

7

Stabilizační politiky

1/3

• 1. Záchranné balíčky vlád:  

Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku (přímé vládní výdaje, snižování daní, opatření na trhu práce, sociální politiky)

• 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky: 

Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank dne 8. října 2008)


8

Měnově-politické sazby vybraných zemí (2005 – 2009)

Pramen: BIS

Měnově-politické sazby FRS, BoE i ECB klesly na nulu nebo na mimořádně nízké úrovně M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

9

Stabilizační politiky 



2/3

Agresivní snižování měnově-politických sazeb – jednotlivě i koordinovaně (6 centr. bank snížilo sazby 8. října 2008) Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit

podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování Obecný cíl: zabránit deflaci a nastartovat růst

• 3. Opatření se strany regulátorů  

Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; dynamické oprávkování; aj M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

10

Podpora finančního sektoru v EU-27 (v % HDP)

157,2

Pramen: Evropská komise, říjen 2009

40 35 30,2

24,4

25

19,6

20 15

6,7

5

5,1

4,7

3,8

3,2

2,3

H

E PT

R G

K D

F SL

L LO T

S

D

K N L AT

U

B

L

0

0

0

0

I BG C YP C Z ES T SF

0,1

0

0

0

0

0

0

0

SK

6,8

O

6,9

R

8,1

LI T M AL PL

10,3 10,1 9,6

10

IR

jako % HDP

30

Zatímco v Irsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemí byla podpora ze strany vlád značná, ve většině nových členských zemích EU byla nulová M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

11

Stabilizační politiky

3/3

• Stabilizační politiky byly někdy mezi zeměmi koordinovány a přinesly bohatou škálu opatření • Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému • Tyto politiky však většinou neřeší příčiny krize! • Cena za vznik krize a za její nesystémové „řešení“ bude vysoká a dlouhodobá:  

Jednou provždy ztracený příspěvek k růstu Zatížení budoucích generací dluhovým břemenem Skutečným řešením krize je její prevence v „dobrých časech“; pokud krize už jednou vypukne, jde vždy pouze o volbu menšího zla M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

12

Stávající fáze krize: finanční sektor • Akutní fáze krize (podzim 2008) je patrně již za námi • Masivní poskytnutí likvidity finančnímu sektoru zabránilo jeho zhroucení • Rizikové přirážky jsou sice již nižší, ale stále poměrně vysoké  nelze očekávat výraznější zlevňování úvěrů • Přetrvávají značné nejistoty ohledně zdraví bilancí mnoha bank ve světě (zejména v USA a v Evropě) • Kvůli pozvolnému zotavování reálné ekonomiky přetrvává vysoké úvěrové riziko • Aktuální otázkou je nyní načasování a dávkování strategie exitu z nekonvenčních politik Situace ve finančním sektoru není kritická ale je stále křehká; případné šoky ji mohou významně zhoršit M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

13

Stávající fáze krize: reálná ekonomika

1/2

• „Volný pád“ ekonomik (měřený HDP) z přelomu 2008/2009 se ve většině zemí již zastavil (způsob formování tržních očekávání vedl k přestřeleným reakcím) • Podpora poptávky ze strany mnoha vlád napomohla zmírnit hospodářské poklesy • Ve většině postižených zemí se již projevují známky pozvolného oživování hospodářství = „odrážení ode dna“; zatím však chybějí pevnější základy vycházející ze soukromého sektoru • Doznívá fáze, kdy se firmy adaptovaly prostřednictvím snižování nákladů a začíná fáze, kdy budou rozhodovat aktivní strategie Jsme ve fázi selekce mezi životaschopnými a neživotaschopnými firmami M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

14

Potenciální výstup v krizi: konstantní

Při konstantní úrovni potenciálního výstupu je hlavním problémem nedostatečná poptávka M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

15

Potenciální výstup v krizi: pokles

V tomto rámci bude hlavním problémem mikroekonomické přizpůsobení nabídky k nižší úrovni potenciálního výstupu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

16

Stávající fáze krize: reálná ekonomika

2/2

• Hlavní problém: nadbytečné výrobní kapacity byly vytvořeny pomocí dluhů; kapacity bude třeba snížit (zmodernizovat) a dluhy bude zapotřebí uhradit • Mikroekonomické přizpůsobování v reálné ekonomice bude muset probíhat souběžně s konsolidací finančního sektoru a ozdravením veřejných financí • Trh práce se vyvíjí se zpožděním: příběh zprostředkovaný čísly o HDP (zlepšování) se bude lišit od příběhu o nezaměstnanosti, mzdách a životní úrovni (další zhoršování) I přes mírné oživení bude rok 2010 patrně obtížnější než rok 2009 („únava materiálu“: manažeři, zaměstnanci, spotřebitelé, dlužníci); zároveň však nové příležitosti M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

17

HDP v EU v 4Q2009

(mezičtvrtletní změna v %; sezónně očištěno) 3

Pramen: Eurostat

2,5 2

2

1,2

1

0,9

0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1

0

0

0

0

0 -0,1 -0,2 -0,2 -0,3 -0,3 -0,4

-1

-0,6

-0,8 -1,5

-2

-2,3

-3

-2,9

S G R R O M IR L LA T

I C YP H U N

L PT

E

SF

G

D K N EU L -2 7 E u SL ro O zó na BG

U K BE

LI T AT

F

AL C Z

M

PL

ES T SK

-4

Ve 4Q09 byl poměr mezičtvrtletních poklesů a růstů HDP v EU přibližně vyrovnán; ČR patřila k úspěšnějším M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

18

Rizika budoucího vývoje • Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou „někde uprostřed“: za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a před velkými problémy veřejných financí! • Skokový nárůst veřejných dluhů během nejbližších let se bude odstraňovat jedno či dvě desetiletí ( tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) • Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) • Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W • Dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst • Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; i v Eurozóně budou narůstat divergenční tendence – hlavní test je teprve před námi! Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné; cena za ně bude vysoká! M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

19

Dopady krize na českou ekonomiku: finanční sektor


20

Čím se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) sektor na začátku krize? • Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) • Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

21

Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV

BEDEAT FR

UK SEDK

EA EU

Pramen: ECB

V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší  domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

22

Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ domácnosti

EA AT BE SE

podniky

Pramen: BIS, ECB, centrální banky

České domácnosti měly a mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

23

Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 (v % HDP)

50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV

AT DE BE FR

SE DK UK

EA EU

Pramen: IFS, IMF

ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

24

Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) 250 200 150 100 50 0 PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV Krátkodobý externí dluh

DE FR AT BE

SE DK UK

EA EU

Dlouhodobý externí dluh

Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.

Domácí bankovní sektor má nízký externí dluh M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

25

Podíl úvěrů v selhání: mezinárodní srovnání Podíl úvěrů v selhání (% celkových úvěrů; konec 2008 nebo březen 2009) 24 22 20

země eurozóny

ostatní země EU

18

země střední a východní Evropy mimo EU

16 14 12 10 8 6 4 2 0 IT GR ES SK IE FR DE AT PT NL SI MT BE F I LU

RO LV LT PL C Z HU BG EE UK SE DK

UA MOMN SR MK AL R U TR BH HR BY

Pramen: IMF, ČNB, národní centrální banky

ČR v mezinárodním srovnání však nijak nevybočuje M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

26

Úvěry se selháním

(podíly na celku v segmentu, v %) 11 9 7 5 3 1 2006

2007

2008

2009

Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu Spotřebitelské úvěry obyvatelstvu

2010

Pramen: ČNB

Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech dosáhl v lednu 5,8%; nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků (8%); u domácností činí 4,1% M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

27

Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr. v %) 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 2/07

8/07

2/08

Celkové půjčky Domácnosti

8/08

2/09

8/09

Nefinanční podniky

2/10

Pramen: ČNB

Úvěry celkem v únoru 2010 prakticky stagnovaly (růst o 0,1%); úvěry nefinančním podnikům počínaje srpnem 2009 klesají M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

28

Úvěry domácnostem (mzr. v %)

50

Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry

45 40 35 30 25 20 15 10 5 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Pramen: ČNB

Meziroční růst úvěrů domácnostem rychle zpomaluje; tempo je u obou hlavních složek úvěrů podobné M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

29

Nově poskytnuté úvěry (mzr změny v %)

50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 2005

2006

2007

2008

2009

Nefinanční podniky Domácnosti Úvěry celkem

2010 Pramen: ČNB

Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů  záporná mzr dynamika ve všech segmentech (byť u domácností určité zlepšení) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

30

Repo a tržní sazby

(v %)

6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1/07 4/07 7/07 11/07 2/08 6/08 9/08 1/09 4/09 8/09 11/09 3/10 Repo sazba ČNB

3M

1Y

10Y vladní dluhopis

Pramen: ČNB

Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb … M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

31

Úrokové sazby z nových úvěrů

(v %)

8 6 4 2 0 2007

2008

2009

2010

Úvěry nefinančním podnikům Úvěry ostatním domácnostem (živnostníci) 2T Repo 3M PRIBOR

Pramen: ČNB

… i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

32

Kapitál a kapitálová přiměřenost 250

14 13

200

11

%

bn Kč

12 150 100 10 50

9

0

8 XII 2006

IX 2007

VI 2008

III 2009

Kapitál celkem Úvěrové riziko celkem Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, pravá osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, pravá osa)

XII 2009

Pramen: ČNB

Kapitálová přiměřenost nadále zůstává dostatečná M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

33

Ziskovost bankovního sektoru Ziskovost v bankovním sektoru v ČR Relativní srovnání roku 2009 oproti 2008 Čistý zisk

+32%

Čistý úrokový výnos

+5%

Poplatky, aj.

+1%

Administrativní náklady

-2%

Opravné položky

+93%

Pramen: ČNB

Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

34

Zátěžové testy: únor 2010 • Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma alternativními scénáři:  Scénář „Baseline“ odráží prognózu ČNB z února 2010  Scénář „Double dip“ („recese s dvojitým dnem“)  Scénář „Ztráta důvěry“ • Časový horizont testů: 1Q2010 – 4Q2011 • Metodologie blíže viz web ČNB Oba alternativní scénáře představují výrazně nepříznivé a málo pravděpodobné varianty budoucího vývoje M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

35

Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %)


36

Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %) 7 6 5 4 3 2 1 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline

Double Dip

Ztráta důvěry


37

Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %) 8 7 6 5 4 3

inflační cíl

2 1 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline

Double Dip

Ztráta důvěry


38

Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu CZK/EUR 31 30 29 28 27 26 25 24 23 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline

Double Dip

Ztráta důvěry


39

Vývoj kapitálové přiměřenosti

(v %)

16 15 14 13 12 11 10 9 8 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline

Double Dip

Ztráta důvěry


40

Průběh podílu nesplácených úvěrů: nefinanční podniky (v %) 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline

Double Dip

Ztráta důvěry


41

Průběh podílu nesplácených úvěrů: obyvatelstvo (v %) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline

Double Dip

Ztráta důvěry


42

Zátěžové testy: výsledky • Podíl nesplácených úvěrů (Non-Performing Loans) na úvěrech celkem roste ve všech scénářích • Nárůst nesplácených úvěrů vyvolává bankám dodatečné náklady formou ztrát ze znehodnocení úvěrů, ke kterým si banky musí tvořit opravné položky • Některé banky se v případě obou zátěžových scénářů mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu Bankovní sektor jako celek zůstává i přes poměrně vysoké ztráty ze znehodnocení úvěrů stabilní ve všech scénářích a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

43

Situace v bankovním sektoru: shrnutí • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Přesto v blízké budoucnosti:   

Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru

• Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí (vs ČR): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv  Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost)  Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv  Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik 


44

Dopady krize na českou ekonomiku: reálný sektor


45

Příspěvky k mzr. růstu HDP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 I/07

III

I/08

Spotřeba domácností Čistý vývoz

III

I/09

III

Hrubá tvorba kapitálu Spotřeba vlády

Pramen: ČSÚ

K poklesu HDP v roce 2009 ČR přispívala zejména hrubá tvorba kapitálu (zásoby); pokles byl brzděn spotřebou vlády a ve 4Q09 také růstem čistého vývozu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

46

Průmyslová produkce

(mzr. změna v %)

20 15 10 5 0 -5 -10

Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend

-15 -20 -25 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

U průmyslové produkce dochází k mírnému meziročnímu oživění M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

47

Bariéry růstu v průmyslu: konjunkturní šetření 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1/05

7/05

1/06

7/06

1/07

nejsou nedostatek zaměstnanců finanční p roblémy

7/07

1/08

7/08

1/09

7/09

1/10

nedostatečná p op távka nedostatek materiálu / zařízení ostatní

Nedostatečná poptávka se během krize (rychle) stala hlavní bariérou růstu průmyslu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

48

Nové průmyslové zakázky (mzr. změna v %)

40

Nové zakázky HP trend

30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 1/05

7

1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

Ve čtvrtém čtvrtletí 2009 došlo k oživení zakázek M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

49

Využití výrobních kapacit v průmyslu (plné využití kapacit = 100)

90 85 80 75 70 65 1/06

7/06

1/07 Průmysl

7/07

1/08

7/08

1/09

7/09

Zpracovatelský průmysl

Také využití výrobních kapacit se začalo koncem roku 2009 zvyšovat M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

50

Stavební produkce 40

(mzr. změna v %) Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend

30 20 10 0 -10 -20 -30 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

Stavební produkce během krize výrazně poklesla M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

51

Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónně očištěno) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0

Pramen: ČSÚ

5,0 I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

Růst nezaměstnanosti je rychlejší než byl její pokles M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

52

Počet volných prac. míst

Beveridgeova křivka 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30

1/08 1/07 1/05 2/10 1/09

1/06 1/03

1/02

1/04 1/00

1/99

1/01

300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580

Počet nezaměstnaných osob

Pramen: MPSV, propočet ČNB

I nadále pokračuje růst počtu nezaměstnaných (počet volných pracovních míst již stagnuje) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

53

Příspěvky k poklesu zaměstnaných v metodice VŠPS (meziroční příspěvky v p.b.) 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -3,0 C

3Q2009

2Q2009

sl ví ví by t by t y ž c s ž i l m sl u rů s lu bn dě í í e ě P v n m žn ž a r r t e t T S Z Ne

em k l e

Pramen: ČSÚ

Pokles zaměstnanosti v průmyslu byl jen částečně kompenzován růstem zaměstnanosti ve službách M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

54

Tržby v maloobchodě

(s.c.; mzr. v %)

20 15 10 5 0

M aloobchod včetně motoristického segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend

-5 -10 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

Pramen: ČSÚ

Pokles maloobchodních tržeb začíná meziročně zpomalovat (sezónně očištěný údaj v únoru: -2,9%) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

55

Indikátory důvěry (2005 = 100)

Pramen: ČSÚ

110 105 100 95 90 85

Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor

80 75 70 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

Indikátory důvěry se v posledních měsících zlepšují M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

56

Index spotřebitelských cen a HICP 9 8 7

mzr. HICP ČR %

6

mzr. CPI %

mzr. v %

5 4 3 2 1 0 -1 -2 1/06

5

9

1/07

5

9

1/08

5

9

1/09

5

9

1/10

Pramen: ČSÚ

Po prudkém poklesu v letech 2008 a 2009 se inflace v posledních měsících pohybuje na nízké úrovní M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

57

Spotřeba domácností a inflace 10 8 6 4 2 0 -2 1/06

5

9

1/07

5

9

Spotřeba dom ácností (%)

1/08

5

9

1/09

5

9

1/10

Spotřebitelské ceny (%)

Pramen: ČSÚ

Ochabující spotřeba domácností byla jedním z faktorů nízké inflace koncem roku 2009 M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

58

Růst jednotlivých skupin cen (mzr. změna v %)

Obchodovatelné-potraviny, nápoje, tabák Obchodovatelné-ostatní bez PH Neobchodovatelné-regulované Neobchodovatelné-ostatní

20 15 10 5 0 -5 1/05

1/06

1/07

1/08

1/09

1/10

Pramen: ČSÚ

Regulované ceny začátkem roku prudce zpomalily růst, obchodovatelné ostatní prohloubily pokles M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

59

Struktura mzr. růstu cen průmyslových výrobců (v p.b., resp. v %) Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu Obecné kovy, kovodělné výrobky Koks, rafinérské ropné výrobky Potravinářské výrobky, nápoje, tabák Dobývání surovin, výroba energií a úprava vody Celkem PPI (meziroční změny v %)

4 2 0 -2 -4 -6 -8 4/09

5

6

7

8

9

10

11

12

1/10

2

Pramen: ČSÚ

Pokles cen výrobců byl (a je) významným faktorem nízké inflace M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

60

Index cen stavebních prací (mzr. změna v %)

6 5 4 3 2 1 Index cen stavebních prací

0 1/06 5

9

1/07 5

9

1/08 5

9

1/09 5

9

1/10

Pramen: ČSÚ

Útlum stavební výroby vedl k prudkému zpomalení růstu cen M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

61

Mzr. vývoj cen zemědělských výrobců (v %) 50

Ceny rostlinných produktů Ceny živočišných produktů Ceny zemědělských výrobců

40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 4/08

7

10

1/09

4

7

10

1/10

Pramen: ČSÚ

Pokles cen zemědělských výrobců tlačil během krize spotřebitelskou inflaci dolů M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

62

Struktura meziročního růstu dovozních cen (v % a p.b.) Neenergetické suroviny Komodity s vyšším stupněm zpracování M inerální paliva, maziva a příbuzné materiály Potraviny a živá zvířata, tabák a nápoje Polotovary Dovoz celkem

4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 4/09

5

6

7

8

9

10

11

12

1/10

Pramen: ČSÚ

Ze zahraničí jsme v roce 2009 „dováželi“ dezinflaci M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

63

Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

160 140 120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Pramen: ČSÚ

Kvůli rychlejšímu zpomalování dovozu oproti vývozu vzrostl kumulativní přebytek obchodní bilance v roce 2009 oproti minulým rokům; letošní přebytek bude možná ještě vyšší M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

64

22

M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika 2009m11d05

2009m10d15

2009m09d24

2009m09d03

2009m08d13

2009m07d23

2009m07d02

2009m06d11

2009m05d21

2009m04d29

2009m04d08

2009m03d18

2009m02d25

2009m02d04

2009m01d14

2008m12d23

2008m12d02

2008m11d11

2008m10d21

2008m09d30

2008m09d09

2008m08d19

2008m07d29

2008m07d08

2008m06d17

2008m05d27

2008m05d06

2008m04d14

2008m03d24

2008m03d03

2008m02d11

2008m01d21

2007m12d28

2007m12d07

2007m11d16

2007m10d26

2007m10d05

2007m09d14

2007m08d24

2007m08d03

2007m07d13

2007m06d22

2007m06d01

2007m05d11

2007m04d19

2007m03d27

2007m03d06

2007m02d13

2007m01d23

2007m01d02

CZK/EUR (1.1.2007-17.11.2009)

30

29

28

27

26

25

24

23

Pramen: Eurostat

Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu 65

mld. Kč

Saldo státního rozpočtu 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180 -200

13,1

5,4

10,5

-2,3

0,5

-10,6

-5,7

-13,4

-20,0

-45,9 -55,7

-71,4

-68,3 -76,2

-87,3 -89,6 -138,1

-169,4 -192,4

I

II

III

IV

V 2008

VI

VII 2009

VIII

IX

X

XI

XII

2010

Pramen: MF

Hospodářská krize se promítla do zvýšení deficitu státního rozpočtu (rok 2010 se zatím vyvíjí hůře než 2009) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

66

Reakce ČNB na krizi


67

Opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním • Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB • Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu: Dodávací repo (dluhopisový trh)  FX swap (korunová likvidita) • Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) • Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů 

Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

68

10

150

5

100

0

Sterilizace

Oběživo

Dodávací operace (pravá osa)

mlid Kč

200

XII-09

15

X-09

250

VIII-09

20

VI-09

300

IV-09

25

II-09

350

XII-08

30

X-08

400

VIII-08

35

VI-08

450

IV-08

mld Kč

Stažená a dodaná likvidita

Pramen: ČNB

Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

69

Sazby ČNB 6% Lombard Repo 2T

5%

Diskont 4% 3% 2% 1%

I.10

VII.09

I.09

VII.08

I.08

VII.07

I.07

VII.06

I.06

VII.05

I.05

VII.04

I.04

VII.03

I.03

VII.02

I.02

0%

Pramen: ČNB

2T repo sazba klesla z 3,75% v srpnu 2008 na 1% v prosinci 2009 (historicky nejnižší úroveň) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

70

Měnová politika a krize • I přes přetrvávající rozpětí mezi sazbami ČNB a tržními sazbami lze transmisi měnové politiky do ekonomiky označit za funkční • ČNB nemusela snížit úrokové sazby až na nulu a nemusela ani přikročit k nekonvečním opatřením (tzv. kvantitativní uvolňování) • Měnový kurz působil proticyklicky: jeho posílení v letech 2007-08 tlumilo inflační tlaky a přehřívání ekonomiky a jeho oslabení v roce 2009 tlumilo negativní dopad propadu zahraniční poptávky Režim cílování inflace se v průběhu krize ukázal jako plně funkční; pružný kurz působil jako užitečný přizpůsobovací mechanismus M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

71

Prognóza ČNB (únor 2010)


72

HDP

(meziroční změny v procentech; sezónně očištěno) 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 I/08

II 90%

III

IV

I/09

70%

II

III

50%

IV I/10

II

III

IV I/11

30% interval spolehlivosti

II

III

Pramen: ČNB

Meziroční růst HDP překmitne v prvním čtvrtletí 2010 do kladných hodnot M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

73

Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech)

8

Horizont měnové politiky

6 4

Inflační cíl

2 0 -2 I/08

II

III

IV I/09

90%

70%

II

III

50%

IV I/10

II

III

IV

I/11


II

III

Pramen: ČNB

Celková inflace poroste a ve druhé polovině 2010 se vlivem daňových změn dostane mírně nad cíl ČNB M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

74

Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)

6 5 4 3 2 1 0 I/08

II 90%

III

IV

I/09 70%

II

III 50%

IV I/10

II

III

IV

I/11

II


III

Pramen: ČNB

S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

75

Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)

30 28 26 24 22 20 I/08

II

III

90%

IV

I/09

70%

II 50%

III

IV I/10

II

III

IV I/11


II

III

Pramen: ČNB

Nominální měnový kurz koruny se na prognóze pozvolna zhodnocuje M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

76

Hlavní nejistoty v krátkém období • Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerů ČR? Oživení ve tvaru „W“? • Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? • Jak se bude vyvíjet kurz koruny? • Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky ČNB? Budoucí vývoj je nadále zatížen značnými nejistotami; při nepříznivém (více dezinflačním) vývoji nelze vyloučit další snížení úrokových sazeb M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

77

Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky


78

Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí • Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) • Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví • Nedostatečně transparentní rozpočtový proces • Atomizace veřejných rozpočtů • Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

79

Saldo vládního sektoru 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8

-2.3 -3.3

-3.3 -4.3

(v % HDP)

-0.4

-2.5

-2.5

-2.0

-3.6

-5.9

-6.1

-6.4

-6.9 1999

2000

2001

2002

Cyklická složka

2003

2004

2005

2006

Strukturální saldo

2007

2008

2009

2010

2011

Celkové saldo - upravené

Deficity vládního sektoru mají dlouhodobě převážně strukturální povahu

Pramen: výpočty ČNB


80

Veřejný dluh

50

43,2

45 39,2

40

35,7

jako % HDP

35 28,2

30 25

29,8

30,1

29,7

29,4

29

30

2003

2004

2005

2006

2007

2008

24,9

20 15 10 5 0 2001

2002

2009

2010

2011

Pramen: výpočty ČNB

Počínaje rokem 2009 začal veřejný dluh rychle růst M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

81

Navrhovaná architektura evropského dohledu nad finančním trhem: pohled ČNB


82

Přesun dohledu nad finančním trhem na evropskou úroveň • Finanční krize vedla k hledání jejích příčin a způsobů, jak krizím v budoucnu lépe čelit • Byla vypracována tzv. de Larosièrova Zpráva (zveřejněna 25.2.2009) • Zpráva byla přijata Evropskou komisí v březnu 2009 • Bylo navrženo vytvoření:  Rady pro systémová rizika při ECB  Evropského systému finančního dohledu • Evropská komise použila zprávu jako koncepční východisko pro nové uspořádání evropského dohledu a pro své legislativní návrhy ČNB: místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

83

Co přinesla dohoda Rady Ecofin? • Evropská komise předložila 23. září 2009 Radě Ecofin balíček pěti legislativních návrhů k reformě dohledu nad finančním trhem EU • Rada Ecofin dosáhla v prosinci 2009 dohody k návrhům na založení Evropské rady pro systémová rizika a nových evropských orgánů dohledu (křehký kompromis) • Transformace současných výborů třetí úrovně na tři nové evropské orgány dohledu ČNB: krajní míra kompromisu jež obsahuje řadu ústupků v principiálních záležitostech M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

84

Připravovaná struktura evropského dohledu Obezřetnostní dohled na makro úrovni Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) European Banking Authority - EBA

European Securities and Markets Authority - ESMA

Insurance and Occupational Pensions Authority - EIOPA

+ Národní dohledové orgány = Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS)

Obezřetnostní dohled na mikro úrovni

Navrhovaná struktura se snaží pokrývat rizika na makro úrovni i mikro úrovni M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

85

Jaká jsou hlavní rizika návrhu Rady Ecofin pro ČR? • Vznik asymetrie mezi pravomocemi převedenými na orgány dohledu EU a odpovědností národních orgánů dohledu • Riziko narušení finanční stability a fiskální svrchovanosti státu v případě špatného rozhodnutí evropských orgánů dohledu • Omezení možnosti tzv. „safeguardingu“ (safeguarding = schopnost dotčené země odmítnout rozhodnutí ESA, které má tuto zemi nějaký fiskální dopad) • Možná omezení nezávislosti národního orgánu dohledu a jeho pravomocí, zvláště v případě hostitelských zemí • Možnost přímé intervence evropských orgánů vůči jednotlivým finančním institucím Přesun regulace a dohledu na evropskou úroveň je spojen s riziky, která na národní úrovni neexistují M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

86

Jaká je pozice ČNB? • Přesun pravomocí musí být doprovázen odpovídajícím přesunem odpovědnosti za rozhodování • Zásahy do fiskální svrchovanosti státu z úrovně EU jsou nepřípustné • Národní orgány dohledu by měly zůstat nezávislé • Přímé intervence orgánů dohledu EU vůči jednotlivým finančním institucím jsou nepřijatelné • Působnost evr. dohledových orgánů musí být jasně vymezena • Národní banky by měly být v ESRB zastoupeny odpovídajícím způsobem • Integrace dohledu by měla být odrazem integrace fin. trhů Suverenita národních orgánů dohledu by měla zůstat zachována M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

87

Co navrhuje Evropský parlament (výbor ECON)? • Výrazně posílit pravomocí ESA (mj. zavedení přímého dohledu významných evropských skupin) • Zásadně omezit možnost obrany členských států pro případ fiskálních dopadů rozhodnutí evropských orgánů dohledu (může zasahovat nepřímo, původně ESA nesměla zasahovat „v žádném případě“; nově musí členský stát argumentovat předložením vlastní studie dopadu tohoto rozhodnutí) • Rozšířit působnosti ESA na další finanční instituce • Dále značně rozšířit oblasti pro vydávání závazných technických standardů • Zavést přímé rozhodnutí ESA vůči jednotlivým subjektům (pravomoc rozhodovat spory a ukládat opatření národním dohledům) • Zřídit Evropský fond na ochranu finančního systému pro instituce s evropskou dimenzí Návrhy Evropského parlamentu zásadně mění kompromis Rady Ecofin; např. omezují možnost uplatnění pojistky M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

88

Co navrhuje Parlament pro ESRB? • Steering Committee: omezení účasti centrálních bank • Poradní technický výbor (nově Poradní vědecký výbor): nahrazení zástupců centrálních bank • Sběr informací: vyšší pravomoci ESRB žádat informace o jednotlivých institucích • Cíle, mise, úkoly: hodnotí legislativu států, vyhlašuje mimořádnou situaci • Následná doporučení: členský stát se zodpovídá v EP Mělo by dojít k oslabení role národních bank v ESRB M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

89

Jaké by mohl mít návrh Parlamentu důsledky? 1/2 • Prohloubí se centralizace výkonu dohledu na evropské úrovni bez odpovídajícího převzetí odpovědnosti • Zredukují se pravomoci a nezávislost národních orgánů dohledu • Dojde k výraznému omezení možnosti obrany proti rozhodnutím s fiskálními dopady, resp. rozhodnutím narušujícím finanční stabilitu na národní úrovni • Přesun hodnoty uvnitř skupiny snižující hodnotu částí inkorporovaných např. v hostitelské zemi bude možné • Dojde ke snížení role centrálních bank v Radě pro řízení systémového rizika M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

90

Jaké by mohl mít návrh Parlamentu důsledky? 2/2 • Jako problematická se zatím jeví funkce Evropského fondu na ochranu finančního systému: 





Nejsou vyjasněny základní koncepční otázky (účel fondu, kdo získá prospěch z jejich vyplácení a za jakých podmínek) Složité hledání základu pro příspěvky do fondu, sledování a kontrola použití fondu v evropském rozměru Vytváření by mohlo být považováno finančními institucemi za formu státního pojištění proti budoucímu krachu, což by mohlo zvyšovat morální hazard

Návrhy EP jsou pro ČR nepřijatelné: dojde ke zvětšení disproporce mezi pravomocemi evropského dohledu a odpovědností na národní úrovni M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

91

Finanční architektura: shrnutí • Návrhy EP značně mění již tak složitě dojednaný kompromis Rady • Cílem by mělo být obhájení závěrů Rady • ČR bude usilovat o důsledné prosazení principů Rámcové pozice • Společná gesce ČNB a MF  důsledná příprava instrukcí pro jednání k jednotlivým částem návrhů EP a Rady Podle ČNB se celá reforma dohledu nad finančním trhem ubírá principiálně nevhodným směrem; návrhy Parlamentu pak situaci jen zhoršují M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

92

Celkové shrnutí

1/2

• Finanční a hospodářská krize byla do české ekonomiky dovezena • Hlavním kanálem šíření krize byl nepřímý poptávkový kanál (prudký pokles zahraniční poptávky se v exportně orientované ekonomice ani nemohl projevit jinak) • Přímý kanál šíření finančních poruch měl jenom omezený a krátkodobý nepříznivý dopad na domácí finanční sektor • Domácí hospodářské politiky se nemusely orientovat na řešení příčin krize pouze na utlumení některých dopadů (podpora důvěry ve finanční instituce a funkčnost finančního systému; podpůrné fiskální balíčky) • Cesta z krize bude ve velké míře závislá na vývoji v zahraničí • Trh práce se bude vyvíjet se zpožděním za reálnou ekonomikou M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

93

Celkové shrnutí

2/2

• Klady české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor • Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika se s finanční a hospodářskou krizí vyrovnává lépe než mnohé jiné vyspělé ekonomiky M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika

94

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 [email protected] Tel: 224 412 008


95

ská krize Miroslav Singer viceguvernér, Legendor Praha, 21. dubna 2010

Recommend Documents