Hospodářská krize a česká ekonomika Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Legendor Praha, 21. dubna 2010
Obsah • Hospodářská krize ve světě: příčiny, fáze, stabilizační politiky, přizpůsobovací procesy, budoucí rizika • Dopady krize na českou ekonomiku:
• • • •
Finanční sektor Reálný sektor
Reakce ČNB na krizi Prognóza ČNB (únor 2010) Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky Navrhovaná architektura evropského dohledu nad finančním trhem: pohled ČNB M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
2
Podstata krizí • Hlavní typy krizí:
Finanční (bankovní) krize Měnové krize Krize státních financí
• Někdy bývají krize „izolované“ (např. bankovní krize ve Švédsku na zač. 90. let), ale často se kombinují (např. Argentina v roce 2002: měnová + krize státních financí) • Podstata krize: (více či méně dramatická) korekce předchozího přehřívání reálné ekonomiky (nebo některých segmentů), jemuž napomohla kumulace nadměrného dluhu a růst rizik, který se v krizi ukáže jako nepřiměřený Krize jsou (odvěkou) součástí tržního systému; mají očistný charakter M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
3
Příčiny hospodářské krize
1/2
• Makroekonomické:
Dlouhodobá kumulace globálních nerovnováh (vysoká spotřeba v USA byla financována vysokými úsporami v Číně; Asie financovala bublinu Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) – příliš nízké úrokové sazby po příliš dlouhou dobu
• Etické:
Porušování obezřetnostních principů „neuvědomělé“ i úmyslné (ze strany poskytovatelů fin. služeb); zvyšování finanční páky nad přiměřené meze (eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí) Podcenění možných rizik (příjemci fin. služeb, ratingové agentury) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
4
Příčiny hospodářské krize
2/2
• Související s dohledem nad finančním trhem:
Často rozptýlený dohled nad finančními trhy Nedostatečně kvalifikovaný či obezřetný dohled (podcenění rizik souvisejících s finančními inovacemi – neznámé produkty)
• Politické:
Zájem na stimulování růstu a „blahobytu“ (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako „občanského práva“) Ovlivňování dohledových institucí (přivírání očí)
• Psychologické:
Zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, nepoučitelnost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Syndrom „This time is different“ (Rogoff, Reinhart): „krize se týká jen těch druhých a v jiných dobách, nikoliv nás a dnes!“ Ohledně vah jednotlivých faktorů neexistuje shoda; příčiny se navíc značně liší i podle zemí a regionů M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
5
Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Hypotéční krize v USA: (červenec 2007) spouštěč krize Náběh na krizi: dlouhodobá kumulace faktorů: bubliny, nerovnováhy
před 2007
Pád Lehman Brothers: září 2008
Latentní fáze finanční krize
2007
Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému
2008
Krize reálné ekonomiky
Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů
2009 a dále
Jednotlivé fáze jsou důsledkem vývoje, rozhodnutí a politik z fází předchozích
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
6
HDP v EU v roce 2009 (mzr změna v %) 5 1,7
0 -1,7 -1,9 -2 -2,2
-5
-2,7 -3,1
-3,6 -3,6 -3,6 -4 -4,1 -4,2
-4,7 -4,8 -4,9 -4,9 -4,9 -5
-5
-5 -6,3
-7,1 -7,5 -7,8 -7,8
-10
-15
-14,1
-15
IR L SL O
I H U N R O M
D
U K BG
S
D K
C Z
SK
N oz L ón EU a -2 7
Eu r
AT
L
E
BE
PT
F
AL G R
M
C YP
PL
SF ES T LI T LA T
-18
-20
Pramen: Eurostat
Jedině v Polsku za rok 2009 HDP neklesl; ČR byla o něco horší než EU-27; pro Pobaltí byla krize katastrofou M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
7
Stabilizační politiky
1/3
• 1. Záchranné balíčky vlád:
Dodatečný přísun likvidity na trhy a posílení kapitálu bank Fiskální stimuly s cílem podpořit poptávku (přímé vládní výdaje, snižování daní, opatření na trhu práce, sociální politiky)
• 2. Opatření centrálních bank v oblasti měn. politiky:
Agresivní snižování měnově-politických sazeb - jednotlivě i koordinovaně (6 centrálních bank dne 8. října 2008)
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
8
Měnově-politické sazby vybraných zemí (2005 – 2009)
Pramen: BIS
Měnově-politické sazby FRS, BoE i ECB klesly na nulu nebo na mimořádně nízké úrovně M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
9
Stabilizační politiky
2/3
Agresivní snižování měnově-politických sazeb – jednotlivě i koordinovaně (6 centr. bank snížilo sazby 8. října 2008) Použití nástrojů tzv. nekonvenční měnové politiky s cílem: Ovlivnit
podmínky na mezibankovním trhu Ovlivnit trh úvěrů a přispět k rozsáhlejšímu uvolnění podmínek financování Obecný cíl: zabránit deflaci a nastartovat růst
• 3. Opatření se strany regulátorů
Lišila se podle podmínek jednotlivých zemí Nadnárodní iniciativy: European Systemic Risk Board, European Supervision Agencies; dynamické oprávkování; aj M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
10
Podpora finančního sektoru v EU-27 (v % HDP)
157,2
Pramen: Evropská komise, říjen 2009
40 35 30,2
24,4
25
19,6
20 15
6,7
5
5,1
4,7
3,8
3,2
2,3
H
E PT
R G
K D
F SL
L LO T
S
D
K N L AT
U
B
L
0
0
0
0
I BG C YP C Z ES T SF
0,1
0
0
0
0
0
0
0
SK
6,8
O
6,9
R
8,1
LI T M AL PL
10,3 10,1 9,6
10
IR
jako % HDP
30
Zatímco v Irsku, Belgii, Velké Británii a Nizozemí byla podpora ze strany vlád značná, ve většině nových členských zemích EU byla nulová M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
11
Stabilizační politiky
3/3
• Stabilizační politiky byly někdy mezi zeměmi koordinovány a přinesly bohatou škálu opatření • Zabránily zřejmě nejhoršímu = zhroucení finančního systému • Tyto politiky však většinou neřeší příčiny krize! • Cena za vznik krize a za její nesystémové „řešení“ bude vysoká a dlouhodobá:
Jednou provždy ztracený příspěvek k růstu Zatížení budoucích generací dluhovým břemenem Skutečným řešením krize je její prevence v „dobrých časech“; pokud krize už jednou vypukne, jde vždy pouze o volbu menšího zla M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
12
Stávající fáze krize: finanční sektor • Akutní fáze krize (podzim 2008) je patrně již za námi • Masivní poskytnutí likvidity finančnímu sektoru zabránilo jeho zhroucení • Rizikové přirážky jsou sice již nižší, ale stále poměrně vysoké nelze očekávat výraznější zlevňování úvěrů • Přetrvávají značné nejistoty ohledně zdraví bilancí mnoha bank ve světě (zejména v USA a v Evropě) • Kvůli pozvolnému zotavování reálné ekonomiky přetrvává vysoké úvěrové riziko • Aktuální otázkou je nyní načasování a dávkování strategie exitu z nekonvenčních politik Situace ve finančním sektoru není kritická ale je stále křehká; případné šoky ji mohou významně zhoršit M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
13
Stávající fáze krize: reálná ekonomika
1/2
• „Volný pád“ ekonomik (měřený HDP) z přelomu 2008/2009 se ve většině zemí již zastavil (způsob formování tržních očekávání vedl k přestřeleným reakcím) • Podpora poptávky ze strany mnoha vlád napomohla zmírnit hospodářské poklesy • Ve většině postižených zemí se již projevují známky pozvolného oživování hospodářství = „odrážení ode dna“; zatím však chybějí pevnější základy vycházející ze soukromého sektoru • Doznívá fáze, kdy se firmy adaptovaly prostřednictvím snižování nákladů a začíná fáze, kdy budou rozhodovat aktivní strategie Jsme ve fázi selekce mezi životaschopnými a neživotaschopnými firmami M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
14
Potenciální výstup v krizi: konstantní
Při konstantní úrovni potenciálního výstupu je hlavním problémem nedostatečná poptávka M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
15
Potenciální výstup v krizi: pokles
V tomto rámci bude hlavním problémem mikroekonomické přizpůsobení nabídky k nižší úrovni potenciálního výstupu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
16
Stávající fáze krize: reálná ekonomika
2/2
• Hlavní problém: nadbytečné výrobní kapacity byly vytvořeny pomocí dluhů; kapacity bude třeba snížit (zmodernizovat) a dluhy bude zapotřebí uhradit • Mikroekonomické přizpůsobování v reálné ekonomice bude muset probíhat souběžně s konsolidací finančního sektoru a ozdravením veřejných financí • Trh práce se vyvíjí se zpožděním: příběh zprostředkovaný čísly o HDP (zlepšování) se bude lišit od příběhu o nezaměstnanosti, mzdách a životní úrovni (další zhoršování) I přes mírné oživení bude rok 2010 patrně obtížnější než rok 2009 („únava materiálu“: manažeři, zaměstnanci, spotřebitelé, dlužníci); zároveň však nové příležitosti M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
17
HDP v EU v 4Q2009
(mezičtvrtletní změna v %; sezónně očištěno) 3
Pramen: Eurostat
2,5 2
2
1,2
1
0,9
0,7 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1
0
0
0
0
0 -0,1 -0,2 -0,2 -0,3 -0,3 -0,4
-1
-0,6
-0,8 -1,5
-2
-2,3
-3
-2,9
S G R R O M IR L LA T
I C YP H U N
L PT
E
SF
G
D K N EU L -2 7 E u SL ro O zó na BG
U K BE
LI T AT
F
AL C Z
M
PL
ES T SK
-4
Ve 4Q09 byl poměr mezičtvrtletních poklesů a růstů HDP v EU přibližně vyrovnán; ČR patřila k úspěšnějším M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
18
Rizika budoucího vývoje • Krize ještě neskončila! Vyspělé ekonomiky jsou „někde uprostřed“: za akutní fází finanční krize, uprostřed (zdlouhavé) krize reálné ekonomiky a před velkými problémy veřejných financí! • Skokový nárůst veřejných dluhů během nejbližších let se bude odstraňovat jedno či dvě desetiletí ( tlumení strany nabídky a crowding-out soukromých investic) • Vysoké dluhy nebude snadné umořovat nízkým hospodářským růstem (navíc zhoršující se demografická struktura) • Krátkodobé riziko: oživení ve tvaru W • Dlouhodobé riziko: nízký hospodářský růst • Růst světové ekonomiky bude nerovnoměrný; i v Eurozóně budou narůstat divergenční tendence – hlavní test je teprve před námi! Krize obnažila některé problémy, které nebyly před krizí tak zjevné; cena za ně bude vysoká! M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
19
Dopady krize na českou ekonomiku: finanční sektor
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
20
Čím se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) sektor na začátku krize? • Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) • Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
21
Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV
BEDEAT FR
UK SEDK
EA EU
Pramen: ECB
V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
22
Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ domácnosti
EA AT BE SE
podniky
Pramen: BIS, ECB, centrální banky
České domácnosti měly a mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
23
Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 (v % HDP)
50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV
AT DE BE FR
SE DK UK
EA EU
Pramen: IFS, IMF
ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
24
Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) 250 200 150 100 50 0 PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV Krátkodobý externí dluh
DE FR AT BE
SE DK UK
EA EU
Dlouhodobý externí dluh
Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.
Domácí bankovní sektor má nízký externí dluh M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
25
Podíl úvěrů v selhání: mezinárodní srovnání Podíl úvěrů v selhání (% celkových úvěrů; konec 2008 nebo březen 2009) 24 22 20
země eurozóny
ostatní země EU
18
země střední a východní Evropy mimo EU
16 14 12 10 8 6 4 2 0 IT GR ES SK IE FR DE AT PT NL SI MT BE F I LU
RO LV LT PL C Z HU BG EE UK SE DK
UA MOMN SR MK AL R U TR BH HR BY
Pramen: IMF, ČNB, národní centrální banky
ČR v mezinárodním srovnání však nijak nevybočuje M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
26
Úvěry se selháním
(podíly na celku v segmentu, v %) 11 9 7 5 3 1 2006
2007
2008
2009
Úvěry celkem Úvěry nefinančním podnikům Úvěry obyvatelstvu Úvěry na bydlení obyvatelstvu Spotřebitelské úvěry obyvatelstvu
2010
Pramen: ČNB
Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech dosáhl v lednu 5,8%; nejstrměji roste podíl nesplácených úvěrů u podniků (8%); u domácností činí 4,1% M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
27
Úvěry nefinančním podnikům a domácnostem (stavy, mzr. v %) 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 2/07
8/07
2/08
Celkové půjčky Domácnosti
8/08
2/09
8/09
Nefinanční podniky
2/10
Pramen: ČNB
Úvěry celkem v únoru 2010 prakticky stagnovaly (růst o 0,1%); úvěry nefinančním podnikům počínaje srpnem 2009 klesají M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
28
Úvěry domácnostem (mzr. v %)
50
Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry
45 40 35 30 25 20 15 10 5 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Pramen: ČNB
Meziroční růst úvěrů domácnostem rychle zpomaluje; tempo je u obou hlavních složek úvěrů podobné M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
29
Nově poskytnuté úvěry (mzr změny v %)
50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 2005
2006
2007
2008
2009
Nefinanční podniky Domácnosti Úvěry celkem
2010 Pramen: ČNB
Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech (byť u domácností určité zlepšení) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
30
Repo a tržní sazby
(v %)
6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1/07 4/07 7/07 11/07 2/08 6/08 9/08 1/09 4/09 8/09 11/09 3/10 Repo sazba ČNB
3M
1Y
10Y vladní dluhopis
Pramen: ČNB
Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb … M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
31
Úrokové sazby z nových úvěrů
(v %)
8 6 4 2 0 2007
2008
2009
2010
Úvěry nefinančním podnikům Úvěry ostatním domácnostem (živnostníci) 2T Repo 3M PRIBOR
Pramen: ČNB
… i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
32
Kapitál a kapitálová přiměřenost 250
14 13
200
11
%
bn Kč
12 150 100 10 50
9
0
8 XII 2006
IX 2007
VI 2008
III 2009
Kapitál celkem Úvěrové riziko celkem Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, pravá osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, pravá osa)
XII 2009
Pramen: ČNB
Kapitálová přiměřenost nadále zůstává dostatečná M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
33
Ziskovost bankovního sektoru Ziskovost v bankovním sektoru v ČR Relativní srovnání roku 2009 oproti 2008 Čistý zisk
+32%
Čistý úrokový výnos
+5%
Poplatky, aj.
+1%
Administrativní náklady
-2%
Opravné položky
+93%
Pramen: ČNB
Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
34
Zátěžové testy: únor 2010 • Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma alternativními scénáři: Scénář „Baseline“ odráží prognózu ČNB z února 2010 Scénář „Double dip“ („recese s dvojitým dnem“) Scénář „Ztráta důvěry“ • Časový horizont testů: 1Q2010 – 4Q2011 • Metodologie blíže viz web ČNB Oba alternativní scénáře představují výrazně nepříznivé a málo pravděpodobné varianty budoucího vývoje M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
35
Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %)
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
36
Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %) 7 6 5 4 3 2 1 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline
Double Dip
Ztráta důvěry
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
37
Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %) 8 7 6 5 4 3
inflační cíl
2 1 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline
Double Dip
Ztráta důvěry
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
38
Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu CZK/EUR 31 30 29 28 27 26 25 24 23 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline
Double Dip
Ztráta důvěry
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
39
Vývoj kapitálové přiměřenosti
(v %)
16 15 14 13 12 11 10 9 8 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline
Double Dip
Ztráta důvěry
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
40
Průběh podílu nesplácených úvěrů: nefinanční podniky (v %) 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline
Double Dip
Ztráta důvěry
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
41
Průběh podílu nesplácených úvěrů: obyvatelstvo (v %) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 12/07 06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 Baseline
Double Dip
Ztráta důvěry
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
42
Zátěžové testy: výsledky • Podíl nesplácených úvěrů (Non-Performing Loans) na úvěrech celkem roste ve všech scénářích • Nárůst nesplácených úvěrů vyvolává bankám dodatečné náklady formou ztrát ze znehodnocení úvěrů, ke kterým si banky musí tvořit opravné položky • Některé banky se v případě obou zátěžových scénářů mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu Bankovní sektor jako celek zůstává i přes poměrně vysoké ztráty ze znehodnocení úvěrů stabilní ve všech scénářích a jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
43
Situace v bankovním sektoru: shrnutí • Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici • Přesto v blízké budoucnosti:
Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru
• Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí (vs ČR): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
44
Dopady krize na českou ekonomiku: reálný sektor
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
45
Příspěvky k mzr. růstu HDP 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 I/07
III
I/08
Spotřeba domácností Čistý vývoz
III
I/09
III
Hrubá tvorba kapitálu Spotřeba vlády
Pramen: ČSÚ
K poklesu HDP v roce 2009 ČR přispívala zejména hrubá tvorba kapitálu (zásoby); pokles byl brzděn spotřebou vlády a ve 4Q09 také růstem čistého vývozu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
46
Průmyslová produkce
(mzr. změna v %)
20 15 10 5 0 -5 -10
Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend
-15 -20 -25 1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
1/10
U průmyslové produkce dochází k mírnému meziročnímu oživění M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
47
Bariéry růstu v průmyslu: konjunkturní šetření 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1/05
7/05
1/06
7/06
1/07
nejsou nedostatek zaměstnanců finanční p roblémy
7/07
1/08
7/08
1/09
7/09
1/10
nedostatečná p op távka nedostatek materiálu / zařízení ostatní
Nedostatečná poptávka se během krize (rychle) stala hlavní bariérou růstu průmyslu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
48
Nové průmyslové zakázky (mzr. změna v %)
40
Nové zakázky HP trend
30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 1/05
7
1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
1/10
Ve čtvrtém čtvrtletí 2009 došlo k oživení zakázek M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
49
Využití výrobních kapacit v průmyslu (plné využití kapacit = 100)
90 85 80 75 70 65 1/06
7/06
1/07 Průmysl
7/07
1/08
7/08
1/09
7/09
Zpracovatelský průmysl
Také využití výrobních kapacit se začalo koncem roku 2009 zvyšovat M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
50
Stavební produkce 40
(mzr. změna v %) Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend
30 20 10 0 -10 -20 -30 1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
1/10
Stavební produkce během krize výrazně poklesla M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
51
Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónně očištěno) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0
Pramen: ČSÚ
5,0 I/05
I/06
I/07
I/08
I/09
Růst nezaměstnanosti je rychlejší než byl její pokles M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
52
Počet volných prac. míst
Beveridgeova křivka 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30
1/08 1/07 1/05 2/10 1/09
1/06 1/03
1/02
1/04 1/00
1/99
1/01
300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580
Počet nezaměstnaných osob
Pramen: MPSV, propočet ČNB
I nadále pokračuje růst počtu nezaměstnaných (počet volných pracovních míst již stagnuje) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
53
Příspěvky k poklesu zaměstnaných v metodice VŠPS (meziroční příspěvky v p.b.) 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -3,0 C
3Q2009
2Q2009
sl ví ví by t by t y ž c s ž i l m sl u rů s lu bn dě í í e ě P v n m žn ž a r r t e t T S Z Ne
em k l e
Pramen: ČSÚ
Pokles zaměstnanosti v průmyslu byl jen částečně kompenzován růstem zaměstnanosti ve službách M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
54
Tržby v maloobchodě
(s.c.; mzr. v %)
20 15 10 5 0
M aloobchod včetně motoristického segmentu Sezónně očištěný údaj HP trend
-5 -10 1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
1/10
Pramen: ČSÚ
Pokles maloobchodních tržeb začíná meziročně zpomalovat (sezónně očištěný údaj v únoru: -2,9%) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
55
Indikátory důvěry (2005 = 100)
Pramen: ČSÚ
110 105 100 95 90 85
Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor
80 75 70 1/06
7
1/07
7
1/08
7
1/09
7
1/10
Indikátory důvěry se v posledních měsících zlepšují M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
56
Index spotřebitelských cen a HICP 9 8 7
mzr. HICP ČR %
6
mzr. CPI %
mzr. v %
5 4 3 2 1 0 -1 -2 1/06
5
9
1/07
5
9
1/08
5
9
1/09
5
9
1/10
Pramen: ČSÚ
Po prudkém poklesu v letech 2008 a 2009 se inflace v posledních měsících pohybuje na nízké úrovní M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
57
Spotřeba domácností a inflace 10 8 6 4 2 0 -2 1/06
5
9
1/07
5
9
Spotřeba dom ácností (%)
1/08
5
9
1/09
5
9
1/10
Spotřebitelské ceny (%)
Pramen: ČSÚ
Ochabující spotřeba domácností byla jedním z faktorů nízké inflace koncem roku 2009 M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
58
Růst jednotlivých skupin cen (mzr. změna v %)
Obchodovatelné-potraviny, nápoje, tabák Obchodovatelné-ostatní bez PH Neobchodovatelné-regulované Neobchodovatelné-ostatní
20 15 10 5 0 -5 1/05
1/06
1/07
1/08
1/09
1/10
Pramen: ČSÚ
Regulované ceny začátkem roku prudce zpomalily růst, obchodovatelné ostatní prohloubily pokles M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
59
Struktura mzr. růstu cen průmyslových výrobců (v p.b., resp. v %) Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu Obecné kovy, kovodělné výrobky Koks, rafinérské ropné výrobky Potravinářské výrobky, nápoje, tabák Dobývání surovin, výroba energií a úprava vody Celkem PPI (meziroční změny v %)
4 2 0 -2 -4 -6 -8 4/09
5
6
7
8
9
10
11
12
1/10
2
Pramen: ČSÚ
Pokles cen výrobců byl (a je) významným faktorem nízké inflace M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
60
Index cen stavebních prací (mzr. změna v %)
6 5 4 3 2 1 Index cen stavebních prací
0 1/06 5
9
1/07 5
9
1/08 5
9
1/09 5
9
1/10
Pramen: ČSÚ
Útlum stavební výroby vedl k prudkému zpomalení růstu cen M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
61
Mzr. vývoj cen zemědělských výrobců (v %) 50
Ceny rostlinných produktů Ceny živočišných produktů Ceny zemědělských výrobců
40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 4/08
7
10
1/09
4
7
10
1/10
Pramen: ČSÚ
Pokles cen zemědělských výrobců tlačil během krize spotřebitelskou inflaci dolů M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
62
Struktura meziročního růstu dovozních cen (v % a p.b.) Neenergetické suroviny Komodity s vyšším stupněm zpracování M inerální paliva, maziva a příbuzné materiály Potraviny a živá zvířata, tabák a nápoje Polotovary Dovoz celkem
4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 4/09
5
6
7
8
9
10
11
12
1/10
Pramen: ČSÚ
Ze zahraničí jsme v roce 2009 „dováželi“ dezinflaci M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
63
Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2006
2007
2008
2009
2010
160 140 120 100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Pramen: ČSÚ
Kvůli rychlejšímu zpomalování dovozu oproti vývozu vzrostl kumulativní přebytek obchodní bilance v roce 2009 oproti minulým rokům; letošní přebytek bude možná ještě vyšší M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
64
22
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika 2009m11d05
2009m10d15
2009m09d24
2009m09d03
2009m08d13
2009m07d23
2009m07d02
2009m06d11
2009m05d21
2009m04d29
2009m04d08
2009m03d18
2009m02d25
2009m02d04
2009m01d14
2008m12d23
2008m12d02
2008m11d11
2008m10d21
2008m09d30
2008m09d09
2008m08d19
2008m07d29
2008m07d08
2008m06d17
2008m05d27
2008m05d06
2008m04d14
2008m03d24
2008m03d03
2008m02d11
2008m01d21
2007m12d28
2007m12d07
2007m11d16
2007m10d26
2007m10d05
2007m09d14
2007m08d24
2007m08d03
2007m07d13
2007m06d22
2007m06d01
2007m05d11
2007m04d19
2007m03d27
2007m03d06
2007m02d13
2007m01d23
2007m01d02
CZK/EUR (1.1.2007-17.11.2009)
30
29
28
27
26
25
24
23
Pramen: Eurostat
Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu 65
mld. Kč
Saldo státního rozpočtu 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180 -200
13,1
5,4
10,5
-2,3
0,5
-10,6
-5,7
-13,4
-20,0
-45,9 -55,7
-71,4
-68,3 -76,2
-87,3 -89,6 -138,1
-169,4 -192,4
I
II
III
IV
V 2008
VI
VII 2009
VIII
IX
X
XI
XII
2010
Pramen: MF
Hospodářská krize se promítla do zvýšení deficitu státního rozpočtu (rok 2010 se zatím vyvíjí hůře než 2009) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
66
Reakce ČNB na krizi
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
67
Opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním • Intenzivní monitoring finančního trhu ze strany ČNB • Mimořádné nástroje na podporu likvidity mezibankovního trhu: Dodávací repo (dluhopisový trh) FX swap (korunová likvidita) • Intenzivní komunikace navenek (s cílem uvést na pravou míru různé dezinformace) • Intenzivní komunikace s domovskými regulátory a těsnější mezinárodní spolupráce národních dohledů
Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; svým charakterem patřila k umírněným a dobře zacíleným M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
68
10
150
5
100
0
Sterilizace
Oběživo
Dodávací operace (pravá osa)
mlid Kč
200
XII-09
15
X-09
250
VIII-09
20
VI-09
300
IV-09
25
II-09
350
XII-08
30
X-08
400
VIII-08
35
VI-08
450
IV-08
mld Kč
Stažená a dodaná likvidita
Pramen: ČNB
Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
69
Sazby ČNB 6% Lombard Repo 2T
5%
Diskont 4% 3% 2% 1%
I.10
VII.09
I.09
VII.08
I.08
VII.07
I.07
VII.06
I.06
VII.05
I.05
VII.04
I.04
VII.03
I.03
VII.02
I.02
0%
Pramen: ČNB
2T repo sazba klesla z 3,75% v srpnu 2008 na 1% v prosinci 2009 (historicky nejnižší úroveň) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
70
Měnová politika a krize • I přes přetrvávající rozpětí mezi sazbami ČNB a tržními sazbami lze transmisi měnové politiky do ekonomiky označit za funkční • ČNB nemusela snížit úrokové sazby až na nulu a nemusela ani přikročit k nekonvečním opatřením (tzv. kvantitativní uvolňování) • Měnový kurz působil proticyklicky: jeho posílení v letech 2007-08 tlumilo inflační tlaky a přehřívání ekonomiky a jeho oslabení v roce 2009 tlumilo negativní dopad propadu zahraniční poptávky Režim cílování inflace se v průběhu krize ukázal jako plně funkční; pružný kurz působil jako užitečný přizpůsobovací mechanismus M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
71
Prognóza ČNB (únor 2010)
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
72
HDP
(meziroční změny v procentech; sezónně očištěno) 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 I/08
II 90%
III
IV
I/09
70%
II
III
50%
IV I/10
II
III
IV I/11
30% interval spolehlivosti
II
III
Pramen: ČNB
Meziroční růst HDP překmitne v prvním čtvrtletí 2010 do kladných hodnot M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
73
Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech)
8
Horizont měnové politiky
6 4
Inflační cíl
2 0 -2 I/08
II
III
IV I/09
90%
70%
II
III
50%
IV I/10
II
III
IV
I/11
30% interval spolehlivosti
II
III
Pramen: ČNB
Celková inflace poroste a ve druhé polovině 2010 se vlivem daňových změn dostane mírně nad cíl ČNB M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
74
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %)
6 5 4 3 2 1 0 I/08
II 90%
III
IV
I/09 70%
II
III 50%
IV I/10
II
III
IV
I/11
II
30% interval spolehlivosti
III
Pramen: ČNB
S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
75
Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)
30 28 26 24 22 20 I/08
II
III
90%
IV
I/09
70%
II 50%
III
IV I/10
II
III
IV I/11
30% interval spolehlivosti
II
III
Pramen: ČNB
Nominální měnový kurz koruny se na prognóze pozvolna zhodnocuje M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
76
Hlavní nejistoty v krátkém období • Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerů ČR? Oživení ve tvaru „W“? • Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? • Jak se bude vyvíjet kurz koruny? • Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky ČNB? Budoucí vývoj je nadále zatížen značnými nejistotami; při nepříznivém (více dezinflačním) vývoji nelze vyloučit další snížení úrokových sazeb M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
77
Fiskální vývoj: střednědobé riziko vývoje české ekonomiky
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
78
Dlouhodobě neřešené problémy veřejných financí • Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) • Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví • Nedostatečně transparentní rozpočtový proces • Atomizace veřejných rozpočtů • Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
79
Saldo vládního sektoru 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8
-2.3 -3.3
-3.3 -4.3
(v % HDP)
-0.4
-2.5
-2.5
-2.0
-3.6
-5.9
-6.1
-6.4
-6.9 1999
2000
2001
2002
Cyklická složka
2003
2004
2005
2006
Strukturální saldo
2007
2008
2009
2010
2011
Celkové saldo - upravené
Deficity vládního sektoru mají dlouhodobě převážně strukturální povahu
Pramen: výpočty ČNB
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
80
Veřejný dluh
50
43,2
45 39,2
40
35,7
jako % HDP
35 28,2
30 25
29,8
30,1
29,7
29,4
29
30
2003
2004
2005
2006
2007
2008
24,9
20 15 10 5 0 2001
2002
2009
2010
2011
Pramen: výpočty ČNB
Počínaje rokem 2009 začal veřejný dluh rychle růst M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
81
Navrhovaná architektura evropského dohledu nad finančním trhem: pohled ČNB
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
82
Přesun dohledu nad finančním trhem na evropskou úroveň • Finanční krize vedla k hledání jejích příčin a způsobů, jak krizím v budoucnu lépe čelit • Byla vypracována tzv. de Larosièrova Zpráva (zveřejněna 25.2.2009) • Zpráva byla přijata Evropskou komisí v březnu 2009 • Bylo navrženo vytvoření: Rady pro systémová rizika při ECB Evropského systému finančního dohledu • Evropská komise použila zprávu jako koncepční východisko pro nové uspořádání evropského dohledu a pro své legislativní návrhy ČNB: místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
83
Co přinesla dohoda Rady Ecofin? • Evropská komise předložila 23. září 2009 Radě Ecofin balíček pěti legislativních návrhů k reformě dohledu nad finančním trhem EU • Rada Ecofin dosáhla v prosinci 2009 dohody k návrhům na založení Evropské rady pro systémová rizika a nových evropských orgánů dohledu (křehký kompromis) • Transformace současných výborů třetí úrovně na tři nové evropské orgány dohledu ČNB: krajní míra kompromisu jež obsahuje řadu ústupků v principiálních záležitostech M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
84
Připravovaná struktura evropského dohledu Obezřetnostní dohled na makro úrovni Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) European Banking Authority - EBA
European Securities and Markets Authority - ESMA
Insurance and Occupational Pensions Authority - EIOPA
+ Národní dohledové orgány = Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS)
Obezřetnostní dohled na mikro úrovni
Navrhovaná struktura se snaží pokrývat rizika na makro úrovni i mikro úrovni M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
85
Jaká jsou hlavní rizika návrhu Rady Ecofin pro ČR? • Vznik asymetrie mezi pravomocemi převedenými na orgány dohledu EU a odpovědností národních orgánů dohledu • Riziko narušení finanční stability a fiskální svrchovanosti státu v případě špatného rozhodnutí evropských orgánů dohledu • Omezení možnosti tzv. „safeguardingu“ (safeguarding = schopnost dotčené země odmítnout rozhodnutí ESA, které má tuto zemi nějaký fiskální dopad) • Možná omezení nezávislosti národního orgánu dohledu a jeho pravomocí, zvláště v případě hostitelských zemí • Možnost přímé intervence evropských orgánů vůči jednotlivým finančním institucím Přesun regulace a dohledu na evropskou úroveň je spojen s riziky, která na národní úrovni neexistují M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
86
Jaká je pozice ČNB? • Přesun pravomocí musí být doprovázen odpovídajícím přesunem odpovědnosti za rozhodování • Zásahy do fiskální svrchovanosti státu z úrovně EU jsou nepřípustné • Národní orgány dohledu by měly zůstat nezávislé • Přímé intervence orgánů dohledu EU vůči jednotlivým finančním institucím jsou nepřijatelné • Působnost evr. dohledových orgánů musí být jasně vymezena • Národní banky by měly být v ESRB zastoupeny odpovídajícím způsobem • Integrace dohledu by měla být odrazem integrace fin. trhů Suverenita národních orgánů dohledu by měla zůstat zachována M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
87
Co navrhuje Evropský parlament (výbor ECON)? • Výrazně posílit pravomocí ESA (mj. zavedení přímého dohledu významných evropských skupin) • Zásadně omezit možnost obrany členských států pro případ fiskálních dopadů rozhodnutí evropských orgánů dohledu (může zasahovat nepřímo, původně ESA nesměla zasahovat „v žádném případě“; nově musí členský stát argumentovat předložením vlastní studie dopadu tohoto rozhodnutí) • Rozšířit působnosti ESA na další finanční instituce • Dále značně rozšířit oblasti pro vydávání závazných technických standardů • Zavést přímé rozhodnutí ESA vůči jednotlivým subjektům (pravomoc rozhodovat spory a ukládat opatření národním dohledům) • Zřídit Evropský fond na ochranu finančního systému pro instituce s evropskou dimenzí Návrhy Evropského parlamentu zásadně mění kompromis Rady Ecofin; např. omezují možnost uplatnění pojistky M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
88
Co navrhuje Parlament pro ESRB? • Steering Committee: omezení účasti centrálních bank • Poradní technický výbor (nově Poradní vědecký výbor): nahrazení zástupců centrálních bank • Sběr informací: vyšší pravomoci ESRB žádat informace o jednotlivých institucích • Cíle, mise, úkoly: hodnotí legislativu států, vyhlašuje mimořádnou situaci • Následná doporučení: členský stát se zodpovídá v EP Mělo by dojít k oslabení role národních bank v ESRB M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
89
Jaké by mohl mít návrh Parlamentu důsledky? 1/2 • Prohloubí se centralizace výkonu dohledu na evropské úrovni bez odpovídajícího převzetí odpovědnosti • Zredukují se pravomoci a nezávislost národních orgánů dohledu • Dojde k výraznému omezení možnosti obrany proti rozhodnutím s fiskálními dopady, resp. rozhodnutím narušujícím finanční stabilitu na národní úrovni • Přesun hodnoty uvnitř skupiny snižující hodnotu částí inkorporovaných např. v hostitelské zemi bude možné • Dojde ke snížení role centrálních bank v Radě pro řízení systémového rizika M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
90
Jaké by mohl mít návrh Parlamentu důsledky? 2/2 • Jako problematická se zatím jeví funkce Evropského fondu na ochranu finančního systému:
Nejsou vyjasněny základní koncepční otázky (účel fondu, kdo získá prospěch z jejich vyplácení a za jakých podmínek) Složité hledání základu pro příspěvky do fondu, sledování a kontrola použití fondu v evropském rozměru Vytváření by mohlo být považováno finančními institucemi za formu státního pojištění proti budoucímu krachu, což by mohlo zvyšovat morální hazard
Návrhy EP jsou pro ČR nepřijatelné: dojde ke zvětšení disproporce mezi pravomocemi evropského dohledu a odpovědností na národní úrovni M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
91
Finanční architektura: shrnutí • Návrhy EP značně mění již tak složitě dojednaný kompromis Rady • Cílem by mělo být obhájení závěrů Rady • ČR bude usilovat o důsledné prosazení principů Rámcové pozice • Společná gesce ČNB a MF důsledná příprava instrukcí pro jednání k jednotlivým částem návrhů EP a Rady Podle ČNB se celá reforma dohledu nad finančním trhem ubírá principiálně nevhodným směrem; návrhy Parlamentu pak situaci jen zhoršují M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
92
Celkové shrnutí
1/2
• Finanční a hospodářská krize byla do české ekonomiky dovezena • Hlavním kanálem šíření krize byl nepřímý poptávkový kanál (prudký pokles zahraniční poptávky se v exportně orientované ekonomice ani nemohl projevit jinak) • Přímý kanál šíření finančních poruch měl jenom omezený a krátkodobý nepříznivý dopad na domácí finanční sektor • Domácí hospodářské politiky se nemusely orientovat na řešení příčin krize pouze na utlumení některých dopadů (podpora důvěry ve finanční instituce a funkčnost finančního systému; podpůrné fiskální balíčky) • Cesta z krize bude ve velké míře závislá na vývoji v zahraničí • Trh práce se bude vyvíjet se zpožděním za reálnou ekonomikou M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
93
Celkové shrnutí
2/2
• Klady české ekonomiky: makroekonomické rovnováhy (spíše menší přehřátí před krizí), pružný měnově-politický rámec (cílování inflace a managed float), vlastní měna, odolný a ziskový bankovní sektor • Faktory zranitelnosti české ekonomiky: nekonsolidované veřejné finance, vysoká exportní závislost, možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na panevropskou úroveň Česká ekonomika se s finanční a hospodářskou krizí vyrovnává lépe než mnohé jiné vyspělé ekonomiky M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
94
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected] Tel: 224 412 008
M. Singer – Hospodářská krize a česká ekonomika
95