Dopad světové krize na finanční sektor v ČR Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Czech & Slovak Professional Community Praha, 20. července 2009
Osnova • • • •
Světová krize a rizika dalšího vývoje Dopady krize na finanční sektor v ČR Zátěžové testy bankovního sektoru Dosavadní reakce centrální banky
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
2
Krize: nic nového pod sluncem • Podstata krize je stále stejná: nadměrné žití na dluh Ö nadspotřeba [akcelerátor-multiplikátor] Ö nadvýroba Ö přehřívání, bubliny na trzích aktiv Ö odtržení od fundamentů Ö (nespojitá) korekce • Významný rys stávající krize: dlouhodobý souběh mnoha faktorů (uvolněná měnová politika, nahromadění špatných úvěrů, finanční inovace, podcenění rizik, selhání finančních dohledů, politické zájmy, motivační schémata, aj.) • Krize vznikla ve finančním sektoru vyspělých ekonomik a rychle přešla do krize reálné ekonomiky; v tomto pořadí byly koncipovány záchranné a stabilizační opatření vlád a centr. bank • Pro většinu zemí světa (včetně nově se rozvíjejících trhů) je to „dovezená“ krize Hloubka krize není náhodná, je vyústěním řady minulých chyb a špatných rozhodnutí M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
3
Protikrizové politiky: rizika • Vlády a CB vyspělých zemí jsou v této krizi mimořádně aktivistické – často se koná pouze, „aby se konalo“ • Opomíjí se „pročišťující“ efekt krize • Záchranným akcím často dominuje argument „too big to fail“ (mnohdy už je pozdě se ptát: „too big to exist“?) • Hlavní riziko: neřeší se příčiny, ale tlumí se následky (pokládají se základy budoucí krize?) • Nadměrné spoléhání na zásahy státu zvyšuje morální hazard systémově významných subjektů • Masivní peněžní injekce mohou vyvolat inflaci • Nesprávné načasování „exitu“ může vést k rozkmitání cyklu Riziko nesprávného léčení krize je srovnatelné s riziky krize samotné M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
4
Proč by mohla být cesta k oživení DLOUHÁ A OBTÍŽNÁ
KRÁTKÁ A „SNADNÁ“
• Protože předchozí přehřívání • Protože nedávné fiskální a ekonomik bylo dlouhodobé měnové stimuly jsou mohutné • Protože finanční (a navíc • Protože krátkodobý politický synchronizované) krize bývají zájem na oživení může převážit delší a hlubší než krize „obyčejné“ nad dlouhodobým zájmem mít • Protože může existovat mnoho zdravé ekonomiky latentních problémů (kostlivců), („ať to stojí, co to stojí“) o kterých ještě nic nevíme Riziko na cestě k oživení: stimulační dopady státních zásahů se vyčerpají dříve, než odezní fundamentální příčiny krize Ö může následovat druhý pokles ekonomik (krize ve tvaru W) M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
5
Různé cesty z krize Předkrizová nerovnovážná úroveň výstupu
"Optimální" trajektorie
Rovnovážná úroveň výstupu po krizi
Trajektorie bez větších státních zásahů
Přechod k trajektorii s velkými zásahy
Trajektorie s velkými státními zásahy
Trajektorie oživení s velkými státními zásahy může být sice mělčí, ale bude pravděpodobně delší, než trajektorie bez velkých zásahů. Hypotéza: svět. ek. přechází na trajektorii s velkými státními zásahy M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
6
Rizika a úzká místa oživení • Rychlý růst deficitů veřejných financí:
Růst úrokových sazeb Ö crowding-out soukromých investic Skokové zvýšení dluhu a nárůst úrokových plateb Zúžení manévrovacího prostotu pro fiskální stabilizaci
• Aktivace krizových zpětných vazeb:
Nezaměstnanost Ö odklad oživení ze strany poptávky Bankovní sektor Ö opětovný nárůst nejistot a nedůvěry
• I mírnější záporný růst ekonomik, bude-li dlouhodobý, může být pro finanční sektor velmi škodlivý Množí se náznaky možného zlepšování vyhlídek na oživení; nejistoty jsou však nadále značné M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
7
Dopady krize na finanční sektor v ČR
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
8
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor
Zahraniční poptávka Reálná ekonomika
Firmy
Tuzemský finanční sektor
Domácnosti
Dohled nad finančním sektorem
Měnová politika
ČNB M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
9
Dopad finanční krize na tuzemský finanční sektor: nepřímý kanál • Pád Lehman Brothers odstartoval přes noc propad důvěry mezi finančními institucemi:
Zvýšení rizikové prémie na trzích Pokles likvidity Zvýšení volatility
• Ochlazení trhu nemovitostí • Pokles akciového trh (omezený význam v ČR) Finanční krize se rozšířila lavinovitě a její dopady byly v některých sektorech značné M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
10
Kreditní prémie na mezibankovním trhu (v %) 4 3 2 1 0 -1 01/07 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09 EUR 3M kreditní prémie
USD 3M kreditní prémie
CZK 3M kreditní prémie
PLN 3M kreditní prémie
Pramen: Bloomberg, Reuters, výpočty ČNB
Pozn.: kreditní prémie se počítá jako rozdíl mezi tříměsíční mezibankovní sazbou a tříměsíčním OIS příslušné měny. Propad kreditní prémie v případě ČR v lednu 2009 byl způsoben propadem OIS ze dne 7.1.2009 o 150 bodů. Propad odráží pouze sníženou tržní likviditu a celkovou mělkost OIS trhu.
Pád L.B. vedl k výraznému růstu kreditní prémie M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
11
Volatilita na domácích a zahraničních trzích (historická volatilita za posledních 90 dnů) 5,0
1,6
4,5
1,4
4,0
1,2
3,5 3,0
1,0
2,5
0,8
2,0
0,6
1,5
0,4
1,0
0,2
0,5
0,0 0,0 05/06 09/06 01/07 05/07 09/07 01/08 05/08 09/08 01/09 05/09 Index volatility (globální)
Index volatility (ČR, pravá osa)
Pramen: Reuters, Thomson Datastream, výpočty ČNB
Pozn.: globální index volatility = součet historické volatility S&P500, DJ Stoxx50, kurzů USD/EUR a YEN/USD, 10Y vládních dluhopisů Německa a USA, ceny zlata, ropy, a 3M Euriboru a 3M Liboru za posledních 90 dnů. Český index volatility = součet historické volatility akciového indexu PX, kurzu CZK/EUR, 10Y vládního dluhopisu a 3M Priboru.
Nejistota na trzích vedla ke zvýšené volatilitě M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
12
Indikátory tržní likvidity pro jednotlivé trhy 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Devizový trh
Akciový trh
Peněžní trh
Dluhopisový trh
Pramen: ČNB, Bloomberg, Thomson Datastream, výpočty ČNB
Likvidita poklesla nejvíce na devizovém a peněžním trhu M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
13
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor
Zahraniční poptávka Reálná ekonomika
Firmy
Tuzemský finanční sektor
Domácnosti
Dohled nad finančním sektorem
Měnová politika
ČNB M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
14
Výchozí situace tuzemského finančního (bankovního) sektoru • Přebytek likvidity (ČNB stahuje likviditu) • Relativní „izolovanost“ (dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Tradiční konzervativní model (dostatek příležitostí k růstu) • Nízký podíl nesplácených úvěrů • Malý objem úvěrů poskytovaných v cizích měnách (nezávislost na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Zanedbatelný podíl „toxických“ aktiv (méně než 1% aktiv) • Dobrá kapitalizace a vysoká ziskovost Finanční krize zastihla finanční sytém v ČR v solidní výchozí pozici M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
15
Vývoj zisku v bankovním sektoru 160 140
Bankovní sektor ČR (mld. Kč)
Velké banky v ČR (mld. Kč)
Zahraniční mateřské banky - výsledky skupiny (mld. EUR)
120 100 80 60 40 20 0 Zisk z finanční činnosti
Hrubý zisk Čistý před zisk/ztráta zdaněním
2006
Zisk z finanční činnosti
Hrubý zisk Čistý před zisk/ztráta zdaněním
2007
Zisk z finanční činnosti
Hrubý zisk Čistý před zisk/ztráta zdaněním
2008
Pozn.: Hodnoty k 30.11.2008 jsou přepočteny na roční základ. Hodnoty za skupiny zahraničních mateřských bank (Erste Group, KBC Group , Société Génerále Group, Unicredit Group) jsou ze 30.9.2008 přepočteny na roční základ. Pramen: ČNB, zveřejňované výsledky bankovních skupin
V porovnání se zahraničními matkami neutrpěly české dcery v roce 2008 téměř žádné ztráty zisku M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
16
Poměr primárních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV
BEDEAT FR
UK SEDK
EA EU
Pramen: ECB
V ČR byl poměr depozit k úvěrům nejvyšší M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
17
Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ domácnosti
EA AT BE SE
podniky
Pramen: BIS, ECB, centrální banky
České domácnosti mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
18
Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 (v % HDP)
50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV
AT DE BE FR
SE DK UK
EA EU
Pramen: IFS, IMF
ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
19
Kapitál a kapitálové požadavky k typům bankovních rizik (mld. Kč, %, bank.sek.) 250
14
200
13 12
150
11 100
10
50
9
0
8 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 Kapitál celkem Úv ěrov é riziko Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálov á přiměřenost (%, prav á osa) Kapitálov á přiměřenost Tier 1 (%, prav á osa)
Pramen: ČNB
Bankovní sektor ČR zůstává dostatečně kapitalizován M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
20
Vývoj kapitálového poměru (kapitál/celková aktiva) českých a zahraničních bank (v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2001
2002 průměr průměr průměr průměr
2003
2004
2005
2006
české banky 10 nejv ětších bank EU šv ýcarské banky 10 nejv ětších inv est. bank USA
2007
Pramen: BankScope, výpočty ČNB
Tuzemské banky jsou v porovnání se zahraničními velmi konzervativní M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
21
Poměry likvidity v bankovním sektoru (v %)
100 80 60 40 20 0 12/06 3/07
6/07
9/07 12/07 3/08
6/08
9/08 12/08 3/09
Úv ěry / v klady (klientské)
Pramen: ČNB
Ry chle likv idní aktiv a / celkov á aktiv a Záv azky splatné na požádání / v klady (celkem v č. úv ěrov ých institucí)
Banky v ČR zůstávají velmi likvidní M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
22
Rozsah stahování a dodávání likvidity (v mld. Kč) mld. Kč
mld. Kč 440 420 400 380 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 I-08
75
60
45
30
Objem dodané likvidity (pravá osa) Objem sterilizace (levá osa)
15
0 II-08
III-08
V-08
VI-08
VIII-08
IX-08
X-08
XII-08
I-09
III-09
IV-09
O dobré likvidní situaci svědčí, že banky v poslední době málo využívají na podzim zavedenou dodávací facilitu M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
23
Podíl hrubého zahraničního dluhu ČR na HDP a jeho krytí zahraničními aktivy bankovního sektoru (ČNB a komerčních bank) 140
44
130
42
120
40
110
38 36
100
34
90
32
80
30 IV/99 III
70 II
I/02
dluh/HDP (levá osa)
IV
III
II
I/05
IV
III
II
I/08
IV
krytí zahr. dluhu aktivy bank. sektoru (pravá osa)
Pramen: ČNB
Aktiva bankovního sektoru činí zhruba 80% celého zahraničního dluhu, což lze považovat za dostatečné M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
24
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor
Zahraniční poptávka Reálná ekonomika
Firmy
Tuzemský finanční sektor
Domácnosti
Dohled nad finančním sektorem
Měnová politika
ČNB M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
25
Zahraniční poptávka (Consensus Forecasts)
2 1
meziroční změna v %
0 březen 2008 červen 2008
-1
září 2008 říjen 2008
-2
listopad 2008 prosinec 2008
-3
leden 2009 únor 2009
-4
březen 2009 duben 2009
-5 III/08
IV/08
I/09
II/09
III/09
IV/09
I/10
II/10
III/10
IV/10
Prognózy růstu zahraniční poptávky pro rok 2009 se pohybují výlučně dolů a oživení „se odkládá“ M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
26
Průmyslová produkce (stálé ceny, mzr změna v %)
20 15 10 5 0 -5 -10
Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend
-15 -20 -25 1/05 4
7
10 1/06 4
7
10 1/07 4
7
10 1/08 4
7
10 1/09
Průmysl se stal „vstupní branou“ krize do čs. ekonomiky M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
27
Bariéry růstu v průmyslu
(v %)
100 80 60 40 20 0 7/07
10/07
1/08
Bariéry růstu nejsou Nedostatek zaměstnanců Finanční problémy
4/08
7/08
10/08
12/08
Nedostatečná poptávka Nedostatek materiálu/zařízení Jiné bariéry
1/09
Pramen: ČSÚ
Bariéra nedostatečné poptávky se během několika měsíců stala nejzávažnější bariérou růstu průmyslu M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
28
Struktura dopadů Zahraniční finanční sektor
Zahraniční poptávka Reálná ekonomika
Firmy
Tuzemský finanční sektor
Domácnosti
Dohled nad finančním sektorem
Měnová politika
ČNB M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
29
Úvěry
(meziroční změna v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 09/05
03/06
09/06
Úvěry celkem
03/07
09/07
03/08
09/08
Nefinanční podniky
03/09
Pramen: ČNB
Domácnosti
Tempo růstu poskytovaných úvěrů zpomaluje, ale stále je poměrně vysoké (zejména u domácností) M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
30
Nové úvěry nefinančním podnikům 35
6,0
30 25
5,5
20 15
5,0
10 5
4,5
0 -5
4,0 -10 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09 Úroková sazba v % (pravá osa) Úvěry nefinančním podnikům (mzr změna v %)
Pramen: ČNB
Po lednovém poklesu nově poskytnuté úvěry v únoru a v březnu opět rostly M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
31
Nově poskytnuté úvěry na bydlení domácnostem 6,0
70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40
5,5
5,0
4,5
4,0 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09 Úroková sazba v % (pravá osa) Úvěry na bydlení (mzr změna v %)
Pramen: ČNB
Hluboký pokles nově poskytnutých úvěrů na bydlení z přelomu roku se v březnu zmírnil M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
32
Úvěry v selhání
(% celkových úvěrů v daném segmentu) 6
5
4
3
2 12/06 03/07 06/07 09/07 12/07 03/08 06/08 09/08 12/08 03/09
Úvěry celkem
Nefinanční podniky
Domácnosti - obyvatelstvo
Pramen: ČNB
Podíl úvěrů v selhání roste zejména kvůli zhoršování kvality podnikových úvěrů M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
33
Vývoj 12M míry defaultu bankovních úvěrů podnikům a podílu úvěrů v selhání (v %) 14 12 10 8 6 4 2 0 10/02
10/03
10/04
10/05
10/06
10/07
10/08
12-měsíční míra defaultu Trend 1 měsíční anualizované míry defaultu Podíl úvěrů v selhání (NPL) Pramen: ČNB (CRÚ)
ČNB očekává, že v ročním horizontu míra defaultu mírně překročí 7% M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
34
Vývoj 12M míry defaultu bankovních úvěrů domácnostem a podílu úvěrů v selhání (v %) 5.50 5.00 4.50 4.00 3.50 3.00 2.50 2.00 08/2007
11/2007
02/2008
Úvěry celkem Spotřební úvěry
05/2008
08/2008
11/2008
02/2009
Úvěry na bydlení Podíl úvěrů v selhání (NPL)
Zdroj: Czech Credit Bureau, ČNB
U domácností by míra defaultu v ročním horizontu měla zůstat pod 4% M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
35
Mapa finanční stability Kreditní riziko
Makroekonomická rizika
Tržní rizika
Měnové a finanční podmínky
Bankovní sektor
Reálný sektor
Pramen: výpočty ČNB ZFS 2007
ZFS 2008/2009
Pozn.: Body dále od centra grafu značí větší riziko, přísnější podmínky nebo větší zranitelnost sektoru.
Ve srovnání s r. 2007 narůstají rizika makroekonomická a riziko úvěrové, bankovní sektor však zůstává odolný M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
36
Finanční sektor: aktuální vývoj • Bankovní sektor v reakci na zvyšující se rizika pokračuje ve snižování tempa financování ekonomiky i ve zpřísňování neúrokových podmínek v řadě segmentů úvěrového trhu • Banky nezpůsobují zpomalování ek. růstu; hlavní příčinou je zhoršující se situace v zahraničí a pokles poptávky po úvěrech • Úrokové sazby z úvěrů převážně stagnují – snižování sazeb ČNB je kompenzováno růstem rizikových marží bank • Lze očekávat postupný nárůst míry nesplácení bankovních úvěrů a jiných závazků; to se promítne do zhoršení výsledků bank a dalších finančních institucí a do zhoršení kvality jejich bilancí • Domácí finanční sektor by měl být schopen přicházejícím šokům ve vysoké míře odolávat (zátěžové testy) Český finanční systém je nadále stabilní a přetrvává důvěra veřejnosti v bankovní instituce M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
37
Zátěžové testy
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
38
Zátěžové testy: předpoklady • Tři scénáře: „Evropa v recesi“, „Nervozita trhů“, „Ekonomická deprese“ • Všechny scénáře byly definovány vývojem klíčových parametrů: HDP, krátkodobé úrokové sazby, měnový kurz, inflace • Scénáře byly konstruovány modelově konsistentním způsobem pomocí predikčního modelu ČNB • Šoky trvají po dobu jednoho roku M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
39
Alternativní scénáře: vývoj HDP 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 12/06
06/07
Evropa v recesi
12/07
06/08
Nervozita trhů
12/08
06/09
12/09
Ekonomická deprese
Extrémní scénář „Ekonomická deprese“ připomíná vývoj v Pobaltí M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
40
Alternativní scénáře: vývoj 3M PRIBOR (v %) 6 5 4 3 2 1 0 12/06
06/07
Evropa v recesi
12/07
06/08
12/08
Nervozita trhů
06/09
12/09
Ekonomická deprese
Scénář „Nervozita trhů“ je spojen se skokovým růstem úrokových sazeb M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
41
Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu 31 30 29 28 27 26 25 24 23 12/06
06/07
Evropa v recesi
12/07
06/08
12/08
Nervozita trhů
06/09
12/09
Ekonomická deprese
Scénář „Nervozita trhů“ předpokládá výrazné znehodnocení koruny M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
42
Alternativní scénáře: vývoj inflace 8 7 6 5 4
inflační cíl
3 2 1 0 12/06
06/07
Evropa v recesi
12/07
06/08
12/08
Nervozita trhů
06/09
12/09
Ekonomická deprese
V žádném scénáři neklesne inflace pod nulu M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
43
Typ scénáře a velikost šoku v testu
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
44
Výsledky zátěžových testů bank
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
45
Výsledky scénářů makrozátěžového testu bank 16 14
Vývoj kapitálové přiměřenosti
12 10 8 6
Podíl nesplácených úvěrů (%)
4 2 0 06/2007
12/2007
Ev ropa v recesi
06/2008
12/2008
Nerv ozita trhů
06/2009
12/2009
Ekonomická deprese
Všechny tři scénáře by vedly ke snížení kapitálové přiměřenosti a k růstu podílu nesplácených úvěrů M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
46
Výsledky zátěžových testů • Bankovní sektor jako celek by odolal šokům ve všech třech alternativních scénářích • V rámci jednotlivých scénářů se vyskytují banky, které by po testu nedosáhly regulatorního minima kapitálové přiměřenosti • Případné požadavky na kapitálovou injekci:
„Evropa v recesi“: cca 8 mld Kč, tj. 0,2% HDP „Nervozita trhů“: cca 15,7 mld Kč, tj. 0,4% HDP „Ekonomická deprese“: cca 15,5 mld Kč, tj. 0,4% HDP Ani nejdramatičtější scénář nesnese srovnání s kapitálovými injekcemi poskytnutými v mnoha vyspělých ekonomikách v nedávné době M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
47
Reakce bankovního dohledu a měnové politiky ČNB
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
48
Opatření pro podporu likvidity • Zavedení dodávací facility (banky mají možnost čerpat od ČNB likviditu na 2 týdny nebo 3 měsíce) s cílem oživit peněžní trh – došlo k mírnému zlepšení • Možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál při těchto operacích s cílem zvýšit likviditu • Opatření HTM pro pojišťovny a penzijní fondy Přijatá opatření zlepšila fungování finančního trhu; současné nástroje se jeví jako dostatečné a ve finančním sektoru neexistují signály likvidních potíží M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
49
Opatření ČNB: intenzivní monitoring • Denní sběr informací (zavedeno jeden den po rozhodnutí):
Požadavky na hotovost (na jeden a dva dny dopředu) Peněžní trh a trh s vládními dluhopisy (v reálném čase) Finanční instituce (banky a ostatní důležití hráči) s jednodenním zpožděním: 1) likvidita, 2) expozice v rámci skupiny, 3) vklady, 4) limity, 5) výběry z fondů peněžního trhu
• Ad hoc získání informace o držení toxických aktiv (po CDOs, Islandu a pádu Lehman Brothers, atd.); informace ze všech částí finančních skupin (tj. banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy) ve stejný okamžik daného dne • Konzultace guvernéra a viceguvernéra s Bankovní asociací (týdenní nebo dvoutýdenní frekvence) Od začátku krize ČNB disponuje pohotovými informacemi M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
50
Regulatorní poučení z krize • Docílit efektivního konsolidovaného dohledu na úrovni každé země:
Ideálně v silné a nezávislé centrální bance (integrovaný dohled + pohotová informace o trzích) Před případným sjednocením dohledu na evropské úrovni by mělo dojít ke konsolidaci dohledů na národní úrovni (dnes je v Evropě 80 dohledů); může trvat 3 – 5 let
• Konsolidace na nadnárodní úrovni by měla ponechat prostor pro regulatorní a dohledovou názorovou různorodost (i v případě zásadních problémů) v rámci identických principů Schopnost financovat škody způsobené případným selháním dohledu musí být hlavním principem rozložení odpovědnosti (viz Island) M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
51
Pozice ČNB k de Larosièrově zprávě • Zpráva je dobrým základem pro další diskusi o formování finanční regulace a dohledu v EU • Četné návrhy a doporučení však: a) někdy překračují mandát skupiny b) nedefinují priority c) nepokrývají celý fin. sektor • Některá klíčová doporučení postrádají podrobnější specifikaci, což ztěžuje posouzení jejich proveditelnosti:
Vytvoření European Systemic Risk Council – ČNB souhlasí za podmínky vyjasnění řady otázek (statut; zásahy z ECB; vztah k národním dohledům; apod.)
• Vytvoření European System of Financial Supervisors – ČNB nesouhlasí (národní dohledy vs nadnárodní; legislativa; LoLR) Zpráva je užitečná, ale v plné podobě nepřijatelná M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
52
Měnová politika během krize • Podobně jako jiné centrální banky, i ČNB několikrát snížila měnově-politické sazby: o 0,75 p.b. k 7.11.2008, o 0,50 p.b. k 18.12.2008, o 0,50 p.b. k 6.2.2009 a o 0,25 p.b. k 11.5.2009 • Vzhledem k rychlé depreciaci koruny v lednu a v únoru se prostor pro snižování sazeb dočasně omezil • Důvody pro případné snížení sazeb:
Nízká rizika poptávkové inflace (pomalý růst mezd) Případné prohloubení krize v zahraničí Relativní stabilita kurzu
• Důvody proti snížení sazeb: růst cen surovin a zejména PH Další pohyb sazeb je obtížně předvídatelný; snížení sazeb nelze vyloučit M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
53
Komunikace ČNB • Měnová politika v posledních měsících více než v minulosti využívala svoji komunikaci:
Slovní intervence: Guvernér
v červenci 2008 (při apreciační bublině) Viceguvernér v únoru 2009 (při slabé koruně)
Při čelení kampani, během níž byla ČR zahraničními médii řazena po bok zemí s nesrovnatelně horšími ekonomickými fundamenty
Komunikace ČNB byla v posledních měsících účinným doplňkem standardních měnových nástrojů M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
54
Krize v ČR: shrnutí • Vstupní branou krize do ekonomiky se stal export (prudký pokles zahraniční poptávky) a následně (exportně orientovaný) průmysl • Hospodářský pokles v posledních měsících sice zřejmě již nezrychluje, ale i tak je mimořádně hluboký • Situace u našich nejvýznamnějších obchodních partnerů (Německo, Slovensko) je horší než u nás Ö může zpětně negativně ovlivnit náš budoucí vývoj • Stimulační opatření přijatá v zahraničí pomáhají tlumit dopady na některá domácí odvětví; vliv šrotovného však bude časově omezený – po jeho zrušení obvykle následuje útlum (viz zkušenosti Francie z období 2/94-6/95 [E. Balladur] a 9/95-9/96 [A. Juppe]) • Výrazné zpomalení růstu (reálné) mzdy tlumí inflační rizika • Vývoj na trhu práce se bude ještě zhoršovat (obvyklé zpoždění) Naše oživení je podmíněno oživením v zahraničí M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
55
Silné a slabé stránky české ekonomiky? Faktory obranyschopnosti:
• • • • • •
Mikroekonomická pružnost Vysoce konkurenční struktura Makroekonomické rovnováhy Zdravý finanční sektor Nízké vnější zadlužení Dlouhodobě nízká inflace a nízko ukotvená infl. oček. • Poměrně nízké deficity veřejných financí • Pružný měnový kurz
Rizika:
• Vysoký podíl čistých vývozů na HDP • Vysoký podíl cyklicky citlivých oborů v ekonomice • Nedostatečně pružný trh práce • Politická situace (udržovací vláda) • Selektivní politiky „podpory“
Česká ekonomika zatím krizi odolává lépe než mnohé jiné země M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
56
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected] Tel: 224 412 008
M. Singer – Dopad světové krize na finanční sektor v ČR
57
