Nekonvenční nástroje centrálních bank v průběhu krize a měnová politika ČNB Miroslav Singer
guvernér, Česká národní banka
Západočeská univerzita, Plzeň 14. dubna 2015
Osnova • Nekonvenční nástroje vybraných centrálních bank vyspělých ekonomik v průběhu krize • Měnová politika ČNB a česká ekonomika před listopadem 2013 a důvody pro oslabení koruny • Co se stalo v české ekonomice po oslabení koruny
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
2
Nekonvenční politiky centrálních bank během krize – přehled • Před krizí byly hlavním nástrojem krátkodobé úrokové sazby; měnové agregáty a kurzy měn se přizpůsobovaly nastavení sazeb • Krize narušila relativně spolehlivý transmisní mechanismus • Nekonvenční politiky po vypuknutí krize měly 2 hlavní cíle:
Obnovit fungování finančních trhů a finančního zprostředkování:
dodávání likvidity nákupy soukromých aktiv
Podpořit ekonomickou aktivitu při nulových úrok. sazbách (ZLB):
nákupy vládních dluhopisů forward guidance: závazek CB, že nebude dodržovat staré úrokové pravidlo
Oba cíle spolu úzce souvisely; jejich společným jmenovatelem bylo zabezpečení makroekonomické stability
• Další nástroje CB: kurzové intervence, záporné úrokové sazby Smyslem nekonvenčních politik bylo obnovit krizí narušený transmisní mechanismus měnové politiky M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
3
Vývoj inflace během krize: stylizovaná fakta vyspělých ekonomik Růst inflace: ek. oživení, fiskální konsolidace
Dezinflace: druhá recese, nízká poptávka pozitivní ropný šok
Strmý pokles inflace po vypuknutí finanční krize Pramen: Eurostat
Nízká inflace začala být problémem až po roce 2012; centrální banky na ni reagovaly rozdílně M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
4
Inflace a MP sazby: USA
Pramen: Eurostat
Fed snížil úrokovou sazbu na 0,25% již koncem 2008 a ponechal ji na této úrovni po celou dobu krize M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
5
Nekonvenční nástroje Fedu • Dodávání likvidity a nákupy soukromých aktiv: LSAP1 ve výši 600 mld USD po 25.11.2008, 850 mld USD po 18.3.2009, 175 mld USD po 4.11.2009; LSAP3 ve výši 40 mld USD měsíčně po 31.8.2012 • Nákupy dluhopisů: LSAP1 ve výši 300 mld USD po 18.3.2009; LSAP2 ve výši 600 mld USD po 3.11.2010; MEP ve výši 400 mld USD; LSAP3 ve výši 45 mld USD měsíčně po 12.12.2012 • Forward guidance: 16.12.2008, 18.3.2009, 13.9.2012, 12.12.2012: sazby zůstanou na mimořádně nízké úrovni (0-0,25%), dokud nezaměstnanost zůstane nad 6,5%, inflace ve výhledu 1-2 let nebude vyšší o více než o 0,5 p.b. nad 2% dlouhodobým cílem a dlouhodobá inflační očekávání nepřestanou být dobře ukotvena • Kvantitativní uvolňování v USA posilování měn rozvíjejících se trhů • Postupné snižování objemů nákupů aktiv (z původní výše 85 mld USD měsíčně), tzv. tapering začalo na začátku roku 2014 oslabování měn • Fed letos možná začne zvyšovat úrokovou sazbu (normalizace) Fed využíval nekonvenční nástroje velmi aktivně; pomohly překonat krizi zejména v letech 2008-09; celkový objem nákupů dosáhl přibližně 21% HDP M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
6
Inflace a MP sazby: Velká Británie
Pramen: Eurostat
Bank of England snížila sazby na 0,5% v březnu 2009 a ponechala je na této úrovni bez ohledu na to, že inflace byla několik let nad inflačním cílem M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
7
Nekonvenční nástroje Bank of England • Nákupy dluhopisů: APP1 ve výši 75 mld GBP po 5.3.2009, rozšířen o 125 mld GBP po 7.5.2009, o 175 mld GBP po 6.8.2009, o 200 mld GBP po 5.11.2009; APP2 ve výši 75 mld GBP po 6.10.2011, ve výši 50 mld GBP po 9.2.2012 a ve výši 50 mld GBP po 5.7.2012 • Dodávaní likvidity a nákupy soukromých aktiv: Program podpory poskytování půjček domácnostem a podnikům (Funding for Lending Scheme) zahájen 12.7.2012; objem financování k 31/12/2014 ve výši 56 mld GBP (3,1% HDP); prodloužen do 2016 • Forward guidance 3Q2013: „Měnová politika zůstane značně uvolněná i v budoucnu … dokud míra nezaměstnanosti neklesne pod 7%; dále: inflace za 18-24 měsíců nepřekročí 2,5%, střednědobá inflační očekávání zůstanou ukotvena, nastavení MP nebude představovat zásadní rizika pro finanční stabilitu“ • BoE byla v 1Q2014 překvapena prudkým poklesem nezaměstnanosti pod 7% a přeorientovala se na míru využití výrobních kapacit Celkový objem nákupů dosáhl přibližně 22% HDP M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
8
Kurz britské libry vůči euru
Pramen: Eurostat
Znehodnocení libry po vypuknutí krize účinkovalo jako tlumič šoků pro reálnou ekonomiku a jako faktor inflace ve všeobecně dezinflačním prostředí; libra v prosinci 2008 oslabila meziročně o 25,5% M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
9
Inflace a MP sazby: eurozóna
Pramen: ECB, Eurostat
ECB po vypuknutí krize snížila sazby na 1%; kvůli inflačním rizikům je v 2011 dočasně zvýšila; silná dezinflace „dotlačila“ ECB ke snížení sazeb až na 0
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
10
Nekonvenční nástroje ECB • Covered Bond Purchase Programmes: CBPP1 (2009-2010) a CBPP2 (2011-2012) • Long-term Refinancing Operations (LTROs): 20.12.2011-leden 2015; 28.2.2012-únor 2012 • Dodávání likvidity a nákupy soukromých aktiv: Securities Market Programme (SMP): 10.5.2010-září 2012 • Outright Monetary Transactions (OMT): srpen 2012 • Targeted Longer-term Refinancing Operations (TLTROs): červen 2014 • ABS Purchase Programme (ABSPP): září 2014 • CBPP3: září 2014 • Nákup dluhopisů národních vlád a nadnárodních institucí: Public Sector Purchase Programme (PSPP): 9.3.2015 • ABSPP + CBPP3 + PSPP = Expaned Asset Purchase Programme (APP): nákupy dluhopisů v měsíční výši až 60 mld EUR nejméně do září 2016 nebo do doby, kdy se inflace bude udržitelně zvyšovat k inflačnímu cíli ECB přijala širokou škálu nekonvenčních opatření; celkový objem nákupů v APP bude k září 2016 činit přibližně 12% HDP eurozóny M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
11
Měnová politika v eurozóně • Po vypuknutí finanční krize ECB snížila úrokovou sazbu, ale ne tak agresivně jako Fed nebo BoE ponechala si manévrovací prostor • ECB poměrně konsistentně cílovala inflaci: při růstu inflačních rizik (oživení, růst inflace kvůli zvyšování DPH), zvýšila úrokovou sazbu • Na začátku krize byly nekonvenční politiky zaměřeny zejména na podporu fungování finančního trhu, v letech 2013-14 se začaly zaměřovat na podporu poptávky a boj proti dezinflaci/deflaci • Vedlejším (a vítaným) efektem nekonvenčních opatření bylo znehodnocování eura vůči dolaru: Zvyšování tlaků na růst inflace prostřednictvím růstu dovozních cen Zvyšování cenové konkurenceschopnosti vývozců K uvolňování měnových podmínek v eurozóně prostřednictvím nekonvenčních politik docházelo přímo (poklesem úrokových sazeb a zvyšováním likvidity) i nepřímo (znehodnocením eura) M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
12
Kurz eura vůči dolaru
Pramen: Eurostat
Euro v březnu 2015 oslabilo proti dolaru meziročně o 21,6%; nejslabší euro vůči dolaru od dubna 2003 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
13
Inflace a MP sazby: Japonsko
Pramen: ECB, Eurostat
BoJ dlouhodobě operovala v deflačním prostředí a s úrokovými sazbami na zero lower bound M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
14
Nekonvenční nástroje Bank of Japan • Dodávání likvidity a nákupy soukromých aktiv: Program podpory půjček: 21.5.2010 Nákupy soukromých dluhopisů (CME): 5.10.2010 (až 76 bil. JPY) Poskytnutí prostředků pro stimulaci bankovních půjček: 30.10.2012 Nákupy dluhopisů (QQME): 4.4.2013 s cílem zvýšit monetární bázi o 60-70 bil. JPY ročně a dosáhnout inflačního cíle 2% během 2 let • Nákupy vládních dluhopisů:
Comprehensive monetary easing (CME): 5.10.2010 Quantitative and Qualitative Monetary Easing (QQME): 4.4.2013 Rozšíření QQME: 31.10.2014 s cílem zvýšit monetární bázi o 80 bil. JPY ročně (tj. o 10-20 bil. JPY více než dříve)
• Forward guidance:
5.10.2010: „BoJ ponechá sazby na nule podle svého uvážení s ohledem k dosažení střednědobé až dlouhodobé cenové stability“ 22.1.2013: BoJ oznamuje zvýšení inflačního cíle na 2% 4.4.2013: BoJ oznamuje záměr dosáhnout inflačního cíle za 2 roky Opatření BoJ v čase gradovala: CME z října 2010 přešlo do QQME v dubnu 2013 a dále do rozšířeného QQME v říjnu 2014; BoJ je „průkopníkem“ nekonvenčních měnových politik M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
15
Inflace a MP sazby: Švýcarsko
Pramen: Eurostat
SNB snížila úrokovou sazbu na 0,25% v březnu 2009 a na 0% v srpnu 2011; inflace se v roce 2009 a 2012-3 pohybovala v záporném teritoriu
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
16
Nekonvenční nástroje SNB
- 1/2
• Švýcarský frank fungoval v nejistých dobách jako „safe-haven currency“ • Březen 2009 – začátek nekonvenčních opatření: dodání likvidity bankám, kurzové intervence proti posilování franku, nákup soukromých dluhopisů • Prosinec 2009 – mírnější jazyk: „zabránit nadměrné apreciaci franku“; byl ukončen nákup dluhopisů • 2010 – řecká dluhová krize apreciace franku téměř o 40% během 2008-11 dovozní ceny vytvářely deflační tlaky • Léto 2011 – měnové ukazatele signalizovaly potřebu dalšího uvolnění měnových podmínek • Srpen 2011 – nepřímé intervence proti posilování franku (snížení rozpětí klíčových sazeb; několikeré navýšení likvidity na peněžní trh; měnové swapy a repo operace na dodávání likvidity) – tyto kroky sice oslabily frank, ale jen dočasně • Září 2011 – stanovení minimální výše kurzu: 1,20 CHF/EUR + závazek, že SNB nebude tolerovat silnější kurz a že při překročení této hranice bude nakupovat zahraniční měny v neomezeném množství • Po vyhlášení závazku kurz velmi rychle oslabil nad 1,20 CHF/EUR M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
17
Nekonvenční nástroje SNB
- 2/2
• Kurzový závazek trval od září 2011 do ledna 2015 • Přínosy závazku: stabilizace inflace a oživení reálné ekonomiky • Náklady: obrovský nárůst rezerv (bilance) SNB a vytváření účetní ztráty (ztrátu nesou švýcarské kantony) • Cesta k exitu (od jara 2014 dále):
Divergence globálního vývoje: zlepšování růstových vyhlídek v USA, sílící dezinflace v eurozóně, další měnové uvolňování v EU a Japonsku Rostoucí fundamentální tlaky na posilování CHF očekávaná rizika kurzového závazku začala převažovat nad přínosy 18.12.2014: snížení záporné sazby z vkladů bank u SNB na -0,25%, rozšíření intervalu měnověpolitické úrokové sazby na -0,75% až 0,25%, cílem bylo přimět 3M Libor ve CHF k posunu do záporného teritoria
• Opuštění závazku: 15.1.2015 frank skokově posílil přibližně o 15%
Interval pro MP sazby (3M Libor ve CHF) snížen na -1,25% až -0,25% Úroková sazba na zůstatky bank u SNB snížena na -0,75% Pravděpodobný důvod exitu: obava z neúnosného nárůstu výše devizových rezerv SNB po očekávaném zahájení kvantitativního uvolňování ECB Exit ze závazku měl implikace pro vývoj na trhu s dánskou korunou
Zkušenosti SNB s exitem jsou inspirací pro ČNB M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
18
Kurz švýcarského franku vůči euru
Kurzový závazek 1,20 CHF za euro září 2011 – leden 2015
Pramen: Eurostat
Po dobu platnosti kurzového závazku se kurz franku pohyboval buď na jeho úrovni nebo na slabší straně M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
19
Výše devizových rezerv
(jako % HDP) SNB
BoJ
Pramen: centrální banky
Meziroční Využívání kurzového závazku vedlo ke strmému růstu devizových rezerv SNB k hodnotě kolem 90% HDP M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
20
Inflace a MP sazby: Dánsko
Pramen: Eurostat
Dánská centrální banka snížila sazby pod nulu již v roce 2012; v únoru 2015 je snížila na -0,75% M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
21
Měnová politika Danmarks Nationalbank
• Dánská centrální banka dlouhodobě operuje v režimu fixního kurzu koruny vůči euru (Dánsko je jedinou zemí EU v systému měnových kurzů ERM II s fluktuačním pásmem ± 2,25%) • Změna úrokových sazeb je prováděna v souladu s ECB, avšak pokud by dánská koruna byla vystavena silným tlakům, jsou změny úrokových sazeb prováděny s cílem stabilizovat měnu • Pro podporu slouží i nákupy a prodeje cizí měny • V důsledku opuštění kurzového závazku SNB k 15. lednu 2015 zesílily apreciační tlaku na korunu, čemuž se DNB snažila čelit snížením základní měnově-politické sazby na -0,75% a implikovaných sazeb přes deriváty až na -2,5% • Dánské ministerstvo financí rozhodlo (na doporučení DNB) pozastavit vydávání korunových i cizoměnových dluhopisů (až do odvolání) • Další případné snižování sazeb by mohlo stimulovat vkladatele k útěku k hotovosti a k vybírání vkladů ve velkém Dezinflační tlaky a příliv kapitálu po exitu SNB z kurzového závazku přiměly DNB ke snížení úrokových sazeb do výrazně záporných hodnot M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
22
Inflace a MP sazby: Švédsko
V letech 2010-11 provedla Sveriges Riksbank sérii zvýšení úrokových sazeb; systematický pokles inflačních tlaků snížení až na -0,1% v únoru 2015 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
23
Měnová politika Sveriges Riksbank • Depozitní sazba byla v únoru snížena dokonce až na -0,85% • V únoru Riksbank rovněž ohlásila nákupy vládních dluhopisů ve výši 10 mld SEK (0,26% HDP) • Forward guidance: klíčová úroková sazba zůstane v záporných hodnotách do doby, dokud se cílovaný cenový index nedostane do blízkosti 2% cíle centrální banky (podle únorové předpovědi by to mohlo být ve druhém pololetí 2016)
Snížení měnově politických sazeb ve Švédsku bylo menší, než v Dánsku a ve Švýcarsku M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
24
Měnově-politické sazby čtyř bank
Záporné sazby již nejsou tak nepředstavitelné, jak se ještě nedávno zdálo M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
25
Nekonvenční politiky - shrnutí • Cílem nekonvenčních politik bylo zachovat/obnovit funkčnost finančního systému narušenou finanční krizí a podpořit ekonomický růst a cenovou stabilitu v dezinflačním (post)krizovém prostředí • Nekonvenční politiky byly zaměřeny především na snížení dlouhého konce výnosové křivky • Žádné dvě CB nepoužily nekonvenční politiky stejným způsobem • V UK a CH bylo plnění inflačních cílů po určité období druhořadé; v EMU, Švédsku a Dánsku hrálo plnění inflačních cílů větší roli • Velké ekonomiky (USA, UK) využívaly především dodávání likvidity a forward guidance, přičemž kurzové dopady byly chápány jako příznivý vedlejší efekt kvantitativního uvolňování (EMU, UK) • Malé ekonomiky, pro které je kurz klíčovou veličinou, buď použily kurzový závazek přímo jako nástroj měnové politiky (CH, CZ) nebo použily jiné nástroje MP jako např. záporné úrokové sazby (CH, DK) tak, aby kurz co nejméně narušil úsilí o cenovou stabilitu Nekonvenční politiky s různou mírou úspěšnosti splnily své poslání M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
26
Měnová politika ČNB a česká ekonomika před listopadem 2013 a důvody pro oslabení koruny
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
27
Měnová politika od podzimu 2012 • Na podzim 2012 ČNB avizovala, že pokud by bylo třeba dále uvolnit měnové podmínky, učiní tak prostřednictvím oslabení devizového kurzu koruny • V listopadu 2012 ČNB:
snížila své základní úrokové sazby na „technicky nulovou“ úroveň další uvolnění měnových podmínek pomocí sazeb již nebylo možné přerušila odprodej výnosů z devizových rezerv
• V průběhu roku 2013 ČNB prováděla slovní intervence zaměřené na oslabení koruny slovní intervence měly určitou účinnost (v řádu desetihaléřů) na zhruba jeden rok přinesly historicky neobvyklé stabilní kurz účinnost intervencí se však postupně vyčerpávala • Od března 2013 byl používán forward guidance: „Úrokové sazby budou drženy na stávajících úrovních (tj. na „technické nule“) v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků“ ČNB beze zbytku využila možnosti svého hlavního měnověpolitického nástroje, tj. úrokových sazeb
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
28
2013: posilování dezinflace • • • • • • • • • • •
Ve střední Evropě byla česká ekonomika 2013 nejvíce utlumena Odhady mezery výstupu byly v polovině 2013 výrazně záporné Již přes dva roky trval pokles fixních investic Mzdy v soukromých firmách rostly nejpomaleji v historii Pokles inflace v eurozóně další snížení úrok. sazeb ECB Pokles cen: PPI ve zprac. průmyslu, stavebnictví, služby, zeměd. Ani po vyjmutí očekávaného poklesu cen energií by se cenový index bez zásahu ČNB nepohyboval v kladných hodnotách Inflační očekávání klesala na historicky nejnižší hodnoty Vklady domácností/obyvatele: +33% během 2008 Q1–2013 Q3 Dl. pokles tempa růstu pen. agregátů a rychlosti obratu peněz Řadu let trvající pokles cen nemovitostí (s výjimkou Prahy) Setrvale narůstající dezinflační tlaky naznačovaly stále větší pokles inflace hluboko pod inflační cíl a reálné riziko propadu do deflace M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
29
Rozhodnutí BR ze 7. listopadu 2013 • ČNB oslabila kurz koruny na hodnotu poblíž 27 Kč/euro (přibližný ekvivalent snížení sazeb o cca 1 procentní bod) • Vyslovila (jednostranný) kurzový závazek:
bude bránit přílišnému posílení koruny pod úroveň 27 Kč/euro na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR ponechá kurz pohybovat podle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu
• Cílem oslabení koruny bylo:
odvrátit riziko reálně hrozící deflace dříve dosáhnout inflačního cíle rychleji oživit ekonomiku dříve opustit hladinu nulových úrokových sazeb (a vrátit se k využívání základního měnověpolitického nástroje) Měnový kurz se stal nově používaným nástrojem v režimu cílování inflace M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
30
Kurz koruny vůči euru
(2. ledna 2008 – 10. dubna 2015)
Pramen: Eurostat, ČNB
Od vyhlášení asymetrického kurzového závazku se koruna pohybovala na jeho slabší straně M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
31
Měnová politika ČNB po oslabení koruny v listopadu 2013 - 1/2 • 17.12.2013: „ČNB bude držet kurz poblíž 27 CZK/EUR přinejmenším do počátku roku 2015“ • 27.3.2014: „BR předpokládá udržování kurzu poblíž hladiny 27 CZK/EUR přinejmenším do začátku roku 2015“ • 7.5.2014: „BR konstatovala, že se zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího opuštění kurzového závazku“ • 26.6.2014: „BR konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2015, a nevyloučila ani další posunutí ukončení tohoto režimu“ • 31.7.2014: „ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016; pro posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň by bylo třeba, aby BR shledala další zřetelné posílení protiinflačních vlivů“ M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
32
Měnová politika ČNB po oslabení koruny v listopadu 2013 - 2/2 • 17.12.2014: „Deflační tlaky přicházející ze zahraničí jsou v tuto chvíli z významné části spojeny s pozitivním nabídkovým šokem, zejména s poklesem cen energetických komodit; teprve pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání, bylo by třeba zvážit posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň“ • 5.2.2015: „ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí 2016“ • Prohlášení BR z 26.3.2015: „BR znovu zdůraznila, že je v případě potřeby připravena posunout hladinu kurzového závazku; vzhledem k již zmíněné protiinflační bilanci rizik prognózy se přitom pravděpodobnost tohoto kroku oproti minulému zasedání BR zvýšila“ Po listopadu 2013 byla několikrát prodloužena platnost kurzového závazku; v březnu 2015 vzrostla pravděpodobnost jeho posunu na slabší úroveň M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
33
Srovnání prognóz inflace (meziroční změny v %)
Pramen: ČSÚ, ČNB
Poslední prognóza inflace je výrazně nižší než prognóza z listopadu 2013 … M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
34
Posun výhledu efektivního PPI
(meziroční změna v %; sezónně očištěno)
Pramen: Consensus Forecasts, ČNB
… především kvůli významnému snížení výhledu cen průmyslových výrobců v eurozóně v období od listopadu 2013 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
35
Co se stalo v české ekonomice od oslabení koruny
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
36
Srovnání makroekonomických veličin meziročně v % Dostupné k 7.11.2013 Dostupné k 7.11.2014 Dostupné k 9.3.2015
Hrubý domácí produkt (s.o.) II/13 Výdaje domácností na konečnou spotřebu (s.o.) II/13 Tvorba hrubého kapitálu (s.o.) II/13 Index spotřebitelských cen 9/13 Index cen výrobců 9/13 Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) III/13 Průměrná nominální mzda celkem II/13 Počet volných pracovních míst (s.o.) 9/13 Hrubý provozní přebytek nefinančních podníků II/13 Souhrný indikátor důvěry (index) 10/13 Tržby v maloobchodě včetně motoristického segmentu (s.o.) 9/13 Průmyslová produkce (s.o.) 9/13 Stavební produkce (s.o.) 9/13
-1,3 0,0 -14,0 1,0 0,6 7,1 1,2 39 040 1,3 88,9 0,3 1,8 -12,7
II/14 II/14 II/14 9/14 9/14 9/14 II/14 9/14 II/14 10/14 9/14 9/14 9/14
2,5 1,9 6,3 0,7 -0,3 5,9 2,5 56 600 14,5 94,1 4,5 5,6 8,4
IV/14 IV/14 IV/14 2/15 1/15 1/15 III/14 1/15 III/14 2/15 12/14 12/14 12/14
1,5 2,0 1,9 0,1 -3,5 5,9 1,8 68 188 16,4 95,5 4,3 4,6 -8,5
Pramen: ČSÚ, MPSV
Klíčové makroekonomické veličiny se vyvíjejí mnohem příznivěji než před listopadem 2013 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
37
Inflace
(meziročně v %)
Pramen: ČSÚ
Meziroční inflace se od prosince 2014 do února 2015 ustálila na 0,1%, v březnu vzrostla na 0,2%; měnově politická inflace v březnu stagnovala M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
38
Dopad různých faktorů na změnu hospodářského růstu ČR HDP
dopad: Fiskálního impulzu Růstu v eurozóně Oslabení koruny
2013 -0,7%
2014 2,3%
Rozdíl 3 p.b.
-0,95 p.b. 0,4 p.b.
0,24 p.b. 1 p.b.
1,19 p.b. 0,6 p.b. 1,21 p.b.
Pozn.: HDP v roce 2014: prognóza ČNB z února 2015
Pramen: ČNB
Oslabení koruny bylo jedním z důvodů obratu hospodářského vývoje M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
39
HDP: prognóza ČNB a skutečnost (meziroční změny v %)
Pramen: ČSÚ, ČNB Pozn.: Skutečnost a hypotetická skutečnost vycházejí z údajů ČSÚ zveřejněných 27. února 2015.
Pokud by v listopadu 2013 nedošlo k uvolnění měnových podmínek pomocí oslabení koruny, ekonomika by loni rostla tempem přibližně 0,4% … M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
40
Inflace: prognóza ČNB a skutečnost (meziroční změny v %)
Pramen: ČSÚ, ČNB
… a inflace by byla přibližně -2% M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
41
Měnová politika ČNB – shrnutí • Když ČNB v listopadu 2012 vyčerpala možnost uvolňovat měnové podmínky pomocí konvenčních nástrojů (úrokových sazeb), začala využívat forward guidance a slovní intervence • Posilování desinflačních tlaků během roku 2013 a zvýšení rizika deflace koncem roku 2013 vyvolaly potřebu dalšího výrazného uvolnění měnových podmínek; ČNB k tomu použila oslabení kurzu, který se stal v situaci nulových sazeb dalším (nekonvenčním) nástrojem měnové politiky • Další posilování dezinflačních tlaků v průběhu roku 2014 nejprve v důsledku nižší než očekávané zahraniční inflace a později v důsledku pozitivního nabídkového šoku vedlo k několikerému prodloužení kurzového závazku; ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí 2016 • Využitím kurzu se politika ČNB podobá politice SNB; rozdíly: frank posílil v důsledku „safe-heaven“; koruna po exitu neposílí Oslabením koruny se zabránilo deflaci a napomohlo k oživení ekonomiky M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
42
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected] Tel: 224 412 000
M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB
43