Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2008

Říjen 2008

MPO – odbor ekonomických analýz

OBSAH


Strana

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................ 4 Ú V O D ................................................................................................................................................................... 6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2008 ......................................... 10 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE .............................................................. 17 I.1. Výkonnost ekonomiky ............................................................................................................................... 17 I.2. Trh práce .................................................................................................................................................... 19 I.3. Cenová a fiskální politika........................................................................................................................... 25 I.3.1. Cenová politika ................................................................................................................................ 25 I.3.2. Fiskální politika................................................................................................................................ 28 I.4. Přímé zahraniční investice a podpora investic ........................................................................................... 31 I.5. Kapitálový trh............................................................................................................................................. 33 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry ................................................................................... 35 II. PRŮMYSL ...................................................................................................................................................... 39 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita..................................................................................................... 39 II.2. Finanční situace průmyslových podniků .................................................................................................. 47 III. STAVEBNICTVÍ ........................................................................................................................................... 51 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita ................................................................................................... 51 III.2. Bytová výstavba ...................................................................................................................................... 56 III.3. Finanční situace ve stavebnictví .............................................................................................................. 58 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD........................................................................................................................... 60 IV.1. Souhrnné výsledky ................................................................................................................................. 60 IV.2. Teritoriální struktura............................................................................................................................... 63 IV.3. Komoditní struktura ............................................................................................................................... 65 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ ........................................................ 69 V.1. Souhrnné výsledky obchodu.................................................................................................................... 69 V.2. Konečná spotřeba domácností ................................................................................................................. 72

Tabulková příloha

2



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.9.2008

3



SEZNAM ZKRATEK A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE HICP HIGH-TECH HPH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PPS PX PXE PX–GLOB RM RM–S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA ÚPH VPS VŠPS WIG ZSV

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky hrubá přidaná hodnota Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + jednodenní vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) Energetická burza Praha celkový index Burzy cenných papírů Praha index RM–Systému (dříve PK-30) RM–Systém (mimoburzovní trh) index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile účetní přidaná hodnota všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska základní stavební výroba

4


5




ÚVOD Vývoj české ekonomiky probíhal v 1. pololetí ve ztížených podmínkách, jejichž projevem bylo zejména oslabení globálního růstu (vyvolané rostoucí nejistotou světového finančního systému), zvýšení cen surovin a rychlé posilování kurzu koruny. Hrubý domácí produkt (očištěný o sezónní a kalendářní vlivy) vzrostl meziročně reálně o 5,0 %, což bylo o 1,8 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku. Tendence zpomalování pokračovala také v průběhu pololetí. Po růstu o 5,4 % v 1. čtvrtletí vzrostla česká ekonomika ve 2. čtvrtletí o 4,6 %, ale i tento výsledek ji řadil k nejrychleji rostoucím zemím Evropské unie. Rychleji rostlo jen Rumunsko (9,3 %), Slovensko (7,6 %), Polsko (6,1 %) a Litva (5,5 %). Také maďarská ekonomika dosáhla lepšího výsledku (1,8 %) než byl průměr Evropské unie (1,6 %), který snižovala zejména stagnující Itálie a také Francie (růst 1,1 %). Německá ekonomika sice vzrostla meziročně o 1,7 %, ale ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím došlo k poklesu o 0,5 %, což společně s klesající úrovní sentimentu zhoršuje vyhlídky největšího obchodního partnera České republiky. Vnitřní ekonomické prostředí bylo zatíženo akcelerací inflace (meziročně na 6,7 % v červnu), která byla vyvolána především růstem regulovaných cen (hlavně v sektoru bydlení) a úpravami nepřímých daní v souvislosti s přijatými reformními opatřeními. V kategorii tržních cen se zvýšily zejména ceny potravin a pohonných hmot, když dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích byl částečně kompenzován sílícím kurzem koruny. Ve srovnání s EU byl cenový vývoj rychlejší, a to především vlivem administrativních opatření, která

posunula domácí

harmonizovaný index spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí na 4 p.b. nad průměr zemí EU 27 a ve 2. čtvrtletí na necelé 3 p.b. Důsledkem rychlého cenového růstu bylo oslabení reálné domácí poptávky. Výdaje domácností na konečnou spotřebu v nominálním vyjádření sice zrychlily meziroční růst na 9,6 % (proti loňským 8,6 %), ale jejich růst ve stálých cenách zpomalil na 3,1 % (z loňských 6,8 %). Negativní dopad na dynamiku hospodářského růstu mělo také snížení stavu zásob, vlivem kterého se růst tvorby hrubého kapitálu zpomalil na 1,7 % (proti 10,9 % loni). Výdaje do fixního kapitálu vzrostly o 4,2% (loni o 5,5 %) při rychlejším růstu investic do staveb než strojů a zařízení. Výrazněji než domácí poptávka přispěl k růstu ekonomiky zahraniční obchod se zbožím a službami, jehož reálný vývoz vzrostl meziročně o 13,5 % a dovoz o 10,6 %. Pokračovala tak tendence rychlejšího vývoje vývozu před dovozem s tím, že její příznivý vliv na hospodářský růst byl umocněn hlubším poklesem vývozních cen než dovozních.

6



V obchodu se zbožím vývozní ceny meziročně klesly o 5,2 % a dovozní o 3,7 % (při růstu dovozních cen paliv o 20,3 %), když se do jejich úrovně promítal jak vývoj cen v zahraničí, tak výrazně posilující kurz koruny (v průměru za 1. pololetí o 22,2 % k USD a 10,5 % k EUR). Dynamika vývozu a dovozu v běžných cenách (6,0 %, resp. 5,6 %) tak byla zhruba dvakrát pomalejší než ve stálých cenách. Přebytek obchodní bilance dosáhl 65,5 mld. Kč, tj. meziročně více o 8,2 mld. Kč (což představuje nejlepší výsledek za 1. pololetí od r. 1993). Z teritoriálního hlediska, vedle pokračujících nejvyšších obchodních přebytků s Německem (56,8 mld. Kč) a Slovenskem (45,4 mld. Kč), došlo k významnému meziročnímu zlepšení obchodu s Francií (přebytek vzrostl o 10,4 mld. Kč na 19,7 mld.Kč) a Nizozemskem (přechod z pasiva 0,3 mld. do aktiva 10,1 mld. Kč). Naopak se opět prohloubil deficit s Čínou (o 15,4 mld. Kč na 88,4 mld. Kč) v důsledku růstu dovozu strojírenských a průmyslových výrobků a dále s Ruskem (o 12,6 mld. Kč na 45,9 mld. Kč) vlivem růstu dovozních cen paliv. V komoditní struktuře si tak nejvíce pohoršila minerální paliva (prohloubením deficitu o 20,7 mld. Kč na 80,4 mld. Kč), naopak tradičně si nejlépe vedly stroje a dopravní prostředky (posílením přebytku o 25,6 mld. Kč na 191,2 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně o 5,0 %, tj. stejně jako hrubý domácí produkt. K jejímu meziročnímu přírůstku nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, který kromě toho, že je váhově nejvýznamnějším odvětvím, dosáhl také nejrychlejší růstové dynamiky (12,5 %). Na příznivém vývoji odvětví se projevily pokračující změny ve prospěch technologicky náročnější výroby (ve struktuře jeho produkce se podíl HIGH-TECH meziročně zvýšil o 1,5 p.b. na 12,8 %). Nadprůměrně vzrostla hrubá přidaná hodnota také v peněžnictví a pojišťovnictví (růst 7,9 %) a obchodě (5,5 %), k jejímu poklesu naopak došlo ve stavebnictví (o 3,7 %) a zejména v zemědělství (o 11,0 %). Index průmyslové výroby (za celé odvětví) zpomalil v 1. pololetí růst na 5,8 % (proti 10,3 % ve stejném období loni). Prorůstově působilo zejména zprovoznění nových kapacit zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu, které se projevilo zvýšením celkové zaměstnanosti o 2,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,8 % (zaměstnanost zde roste nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004). Opačný dopad na výkonnost průmyslu mělo zpomalení ekonomik EU a silný kurz koruny. Nově uzavřené zakázky se zvýšily pouze o 0,8 %, zatímco zakázky ze zahraničí (které se na celkových zakázkách podílely 64 %) zaznamenaly pokles o 3,3 %. Produktivita práce v průmyslu vzrostla o 2,8 %. Protože její růst byl pomalejší než vývoj mezd (nominální mzda vzrostla o 10,0 % a reálná, přepočtená indexem cen průmyslových výrobců, o 4,4 %) došlo ke zvýšení

jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 7,0 % a reálných

o 1,5 %). Pokračování této tendence by mohlo ohrozit konkurenceschopnost průmyslu.

7



Rovněž stavební výroba zpomalila meziroční tempo růstu, a to na 0,9 %, protože se ve 2. čtvrtletí nepodařilo (především vlivem prohloubení poklesu produkce v pozemním stavitelství) udržet příznivý vývoj z počátku roku. Z hlediska užití stavebních prací vzrostly (v rámci stagnující nové výstavby) práce v inženýrském stavitelství (o 5,8 %), které svým růstem o 14,0 % dominantně ovlivnily také objem prací na opravách a údržbě. V bytové výstavbě se projevuje trend klesajícího růstu rozestavěnosti, doprovázený přírůstky jak dokončených, tak i zahajovaných bytů. Na trhu práce pokračovala tendence růstu zaměstnanosti, když počet pracovníků v národním hospodářství se meziročně zvýšil o 1,9 % na více než 4 980 tisíc. Při omezených zdrojích pracovních sil došlo současně ke změně ve vývoji míry nezaměstnanosti, která koncem pololetí zastavila svůj pokles (v červnu činila 5 %, ale v meziročním srovnání byla o 1,3 p.b. nižší). Výrobní sféra proto stále více řešila své potřeby najímáním cizinců, především z méně vyspělých zemí Evropské unie a třetích zemí (počet cizinců v postavení zaměstnanců dosáhl 272,5 tis. osob, tj. zvýšení od počátku roku o 32,3 tis. osob). Mzdový vývoj si udržel rychlou dynamiku. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (včetně odhadu za malé firmy) se meziročně zvýšila o 8,8 %. Vzhledem k vysokému růstu spotřebitelských cen však vývoj reálných mezd zpomalil na 1,6 %, a to při výrazném prohloubení diferenciace mezi podnikatelskou (v podnicích s 20 a více pracovníky růst o 1,9 %) a nepodnikatelskou sférou (pokles o 3,7 %). Zpomalení růstu reálných příjmů a sílící podíl výdajů domácností mimo spotřebitelský trh se odrazily ve zvolnění tempa hmotného objemu nákupů v maloobchodě na 2,3%, tj. meziročně o 6,4 p.b. Vlivem výrazného růstu cen potravin mírně poklesl prodej potravinářského zboží, zatímco prodej motorových vozidel a nepotravinářského sortimentu rostl, ale podstatně nižšími tempy než v předchozích letech.

8


9




SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2008 I. Makroekonomický vývoj 

Meziroční růst hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí o 4,6 % (po sezónním očištění, ve stálých cenách) potvrdil tendenci zpomalování dynamiky hospodářského růstu. Za 1. pololetí se výkonnost ekonomiky zvýšila o 5,0 % (loni ve stejném období o 6,8 %).



Zpomalení ekonomického vývoje bylo doprovázeno změnami ve struktuře výdajových položek. Oslabil vliv domácí poptávky (tvorba hrubého kapitálu meziročně reálně vzrostla v 1. pololetí pouze o 1,7 % a konečná spotřeba o 2,5 %), který byl částečně kompenzován zvýšením čistého vývozu.



Na růstu hrubé přidané hodnoty meziročně o 5,0 % se v rozhodující míře podílel zpracovatelský průmysl (který vzrostl meziročně o 12,5 %). K poklesu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (o 3,7 %) a zejména v zemědělství (o 11,0 %). Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) vzrostla za celé národní hospodářství o 2,9 % (loni o 4,5 %).



Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, v 1. pololetí meziročně vzrostl o 91,4 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 980,9 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru ( průmysl, stavebnictví) o 61,1 tisíc na 2 019,9 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 42 tisíc na 2 794,2 tisíc osob, naopak poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 11,2 tisíc na 166,5 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 82,5 tisíc na 4 166,4 tisíc a podnikatelů o 12,5 tisíc na 802,6 tisíc osob.



Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných k 30.6. meziročně vzrostl o 63,2 tisíc na 272,5 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 45,2 tisíc na 113,8 tisíc a rostl i počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska), o 18 tisíc na 158,7 tisíc.



Celkový počet podnikatelů, evidovaných v Živnostenském registru ČR jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem 1. pololetí 2 083,2 tisíc, při meziročním nárůstu o 46,7 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl k 30.6. o 7,7 tisíc na 73,5 tisíc osob.



Míra registrované nezaměstnanosti k 30.6., činila 5 % (tj. meziročně o 1,3 p.b. méně). Proti předchozímu období se její pokles zpomalil. Počet uchazečů o zaměstnání klesl o 72,9 tisíc na 297,9 tisíc osob. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl za stejné období o 0,5 p.b. na 55,9 %. Podle krajů zůstává k 30.6. nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (9,3 %) a nejnižší v Praze (2 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (12,4 %) a naopak nejnižší byla v okrese Praha-východ (1,5 %).



Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 28,6 tisíc na 151,9 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadali 2 uchazeči (před rokem 3). Podle krajů bylo nejvíce volných míst v Praze (29,8 tisíc).



Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 8,8 % na 21 344 Kč a reálná mzda se zvýšila o 1,6 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 10,4 % a reálně o 3,1 %. Mzdová náročnost HDP (relace mezd k HDP) v běžných cenách se meziročně zvýšila o 0,8 p.b. na 28,9 %.

10





V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví finančního zprostředkování (46 265 Kč) a nejnižší v ubytování a stravování (15 849 Kč), podle typu hospodaření byly nejvyšší mzdy dosaženy u zahraničních firem (27 837 Kč) a nejnižší u družstev (14 679 Kč) a podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (28 616 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (18 679 Kč).



Akceleraci inflace (meziročně na 6,7 % v červnu a 6,5 % v srpnu) vyvolal růst regulovaných cen a úpravy nepřímých daní, z tržních cen potraviny a pohonné hmoty. Dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích do inflace byl tlumen sílícím kurzem koruny. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) tak v červnu vrostla na 5,4 % (v srpnu 6,1 %).



Vývoj cen komodit ve světě se odrážel v cenách průmyslových výrobců diferencovaně. Jejich letošní meziroční růst kulminoval v lednu 2008, koncem 1. pololetí 2008 se držel mírně nad 5 % (v srpnu zesílil na 5,7 %). Táhly ho ceny v odvětví koksu, a rafinérských ropných produktů, které vzrostly od počátku roku v průměru o 27,8 % (v roce 2007 v průměru o 4,4 %).



Ceny stavebních prací prodloužily dlouhodobý růstový trend, který však ještě zrychlil tempo, až na 5,1 % meziročně v červnu (v srpnu oslabilo na 4,7 %). Naproti tomu cenový růst materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví zpomaloval (na 2,0 % v červnu).



Ve srovnání s předchozím rokem se hospodaření státního rozpočtu v letošním roce vyvíjí podstatně hůře. V červnu však dosáhlo výrazný přebytek, který snížil kumulovaný deficit za 1. pololetí až na 5,65 mld. Kč. Od července se pohybuje v přebytku, za leden až srpen 5,32 mld. Kč.



Státní dluh za 1. pololetí 2008 dále vzrostl, z 897,4 mld. Kč koncem roku 2007 na 933,3 mld. Kč (tj. 25,4 % HDP). Vnitřní státní dluh však tentokrát klesl (o 12,1 mld. Kč na 762,3 mld. Kč), vlivem vyšších splátek než činily půjčky. Naproti tomu vzrostl vnější státní dluh (o 48,0 mld. Kč na 171 mld. Kč), když v červnu byla na zahraničních trzích vydána 3. emise eurobondů v objemu 2 mld. EUR.



Hospodaření územních rozpočtů skončilo za 1. pololetí 2008 přebytkem 38,1 mld. Kč (nejvyšší dosažený přebytek za poslední tři roky). Vyšší část přebytku vytvořily obce, DSO a regionální rady, 21,2 mld. Kč, kraje 17,0 mld. Kč.



Schodek běžného účtu platební bilance za 1. pololetí narostl o více než 30 mld. Kč (na 32,2 mld. Kč a 1,7 % HDP) a byl generován vysokým růstem deficitu v bilanci výnosů (meziročně až o téměř tři čtvrtiny, na 161 mld. Kč). Přestože bilance obchodu se zbožím si udržela svižnou dynamiku růstu (o 14 %, na 83,2 mld. Kč) a vysokým tempem vzrostla bilance služeb (o více než 40 %, na 42,9 mld. Kč), nedokázaly eliminovat schodek, vytvořený růstem vyplacených dividend z výnosů přímých investic.



Řádově vzrostl i finanční účet (na 66,4 mld. Kč)‚ kde kromě dominantního přílivu přímých investic (79,9 mld. Kč) tentokrát zaznamenaly příliv zdrojů i portfoliové investice (26,3 mld. Kč), a to díky emisi vládních dluhopisů (v hodnotě 2 mld. EUR) na zahraničních finančních trzích. Do devizových rezerv tak z výsledku platební bilance připlynulo 36,9 mld. Kč.



Česká koruna v průběhu 1. pololetí zrychlila trend dlouhodobého zhodnocování vůči oběma referenčním měnám, vůči EUR v průměru na 10,5 % a vůči USD dokonce na 22,2 % (zatímco v průměru za rok 2007 vůči euru posílila o 2 % a vůči dolaru o 10,2 %). Tento vývoj vyvrcholil v červenci (průměrně zhodnotila o 11,5 % vůči euru, o 23,1 % vůči dolaru), v srpnu se zhodnocování zbrzdilo na 11,6 % vůči euru, resp. na 22,7 % vůči dolaru.

11





Příliv přímých zahraničních investic v 1. pololetí 2008 dosáhl 90,0 mld. Kč. Přitom reinvestovaný zisk činil 60,6 mld. Kč, investice do základního kapitálu tvořily 25,6 mld. Kč a ostatní kapitál 3,8 mld. Kč.



Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Německa (48,5 mld. Kč), dále z Lucemburska (10,6 mld. Kč) a Rakouska (9,0 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (5,7 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,8 mld. Kč). Navýšení základního kapitálu směřovalo zejména do nemovitostí a služeb pro podniky, reinvestovaný zisk do finančního zprostředkování a do sféry obchodu a oprav.



Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. pololetí 2008 činil 10,2 mld. Kč, z toho reinvestovaný zisk 7,1 mld. Kč, ostatní kapitál 4,0 mld. Kč, přičemž základní kapitál se snížil o 0,9 mld. Kč.



Pokles tuzemských akcií na BCPP navázal na propad světových burz. Pražský burzovní index PX, který v jednotlivých měsících střídavě propadal a následně zase posiloval, celkově od počátku roku do konce června klesl o 18,4 % (meziročně o 20,2 %), na 1 483,5 bodu 30.6.2008 a až na 1 167,6 bodu 16.9.2008.



Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 4,7 % proti 12,3 % ve stejném období loni, nejvíce v nemovitostech a pronájmu (o 19,3 %), dále v ostatních službách (o 18,1 %), ve stavebnictví (o 7,8 %), v obchodu (o 7,1 %), v průmyslu (o 3 %), v dopravě, skladování a spojích (o 0,6 %), v zemědělství, lesnictví a rybolovu klesla (o 0,6 %) a v ubytování a stravování se snížila (o 6,8 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 2,1 % na 370,1 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,6 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (424,4 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 1,7 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví a rybolovu (190,9 tis. Kč/zam.) s meziročním vzrůstem o 7,4 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 7,2 % proti 10 % ve srovnatelném období, výkonová spotřeba o 8,1 % proti 9,1 % ve srovnatelném období. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou stavebnictví a nemovitostí a pronájmu. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou svou pozicí dominují na výsledcích nefinanční sféry a dosáhly těchto podílů: 40,3 % na zaměstnanosti, 55,3 % na výkonech a 50,9 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty se snížila o 2,5 % při vyšší zaměstnanosti o 4,8 %.



Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 8,9 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, meziročně klesl o 1,1 p.b. na 46,2 %. O stejnou hodnotu poklesl také podíl poskytnutých úvěrů. Ve struktuře aktiv zaznamenaly nejvyšší meziroční růst (v p.b.) pohledávky (o 1,1), akcie, podíly a účasti (o 1,0). V pasivech klesl podíl vlastního kapitálu o 1,3 p.b. na 52,0 %. Ve struktuře pasiv pak vzrostly (v p.b.) přijaté úvěry (o 1,5 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 12,1 % proti 9,7 % ve srovnatelném období, přičemž nejvíce vzrostly zásoby v odvětví průmyslu, obchodu a ostatních služeb.

12



II. Průmysl 

Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Do vývoje průmyslu nepříznivě zasáhlo zpomalení ekonomik EU a oslabení zahraniční poptávky, produkce v 1. pololetí 2008 zaznamenala meziroční růst o 5,8 % (ve stejné m období předcházejícího roku o 10,3 %). Z dalších vlivů působil silný kurz koruny, zvýšené náklady na energie, dopravu a také vysoká základna předcházejícího roku. Hlavním faktorem růstu byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu. Podniky pod zahraniční kontrolou postupně ovládají průmysl (na celkových tržbách se podílely 59,5 %). Spotřebitelská poptávka podpořená rychlým růstem platů se příznivě projevila, v členění průmyslu podle hlavních průmyslových seskupení, vysokým růstem produkce pro dlouhodobou spotřebu (o 35,1 %). Pokračující investiční aktivita přispěla ke zvýšení produkce pro investice o 8,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu se dynamicky vyvíjela odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Produkce vzrostla o 6,3 %, tržby (ve s.c.) o 5,8 %, orientace na vývoz vedla k nárůstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 8 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 61,2 %, na celkových tržbách průmyslu 57 %). Pokračující strukturální změny se odrazily meziročním růstem produkce HIGH - TECH o 19,8 %, MEDIUM HIGH -TECH o 8,4 % a mírně se zvýšila i produkce MEDIUM LOW TECH o 1,5 %. Naproti tomu u LOW - TECH byl pokles o 2,9 %. Z odvětví zaznamenal nejvyšší růst elektrotechnický průmysl (o 20,6 %), z dalších vzrostlo strojírenství (o 10,2 %), výroba dopravních prostředků (o 8,1 %) a chemický průmysl (o 6,4 %). Pokles zahraniční poptávky se projevil na nižším růstu nově uzavřených celkových zakázek u sledovaných oddílů (o 0,8 %). Zakázky ze zahraničí poklesly o 3,3 %, s podílem 64 % na celkových zakázkách. Tržby u vybraných oddílů v běžných cenách byly vyšší o 3,5 %. Uvádění nových výrobních kapacit zahraničních investorů a nábory nových pracovníků se odrazily ve zvýšení celkové zaměstnanosti o 2,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,8 % (zaměstnanost zde roste nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004).

Vysoký růst nominálních mezd (10 %), při nižším tempu produktivity práce (2,8 %) vedl k růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů (o 7 %) a reálných jednotkových mzdových nákladů (o 1,5 %), což je nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů měly vyšší výkonnost podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 6,4 % (meziroční zpomalení z 15,1 %), jejich podíl na celkových tržbách průmyslu byl 59,5 %. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů byl zaznamenán vysoký nárůst tržeb (ve s.c.) v Plzeňském kraji o 18,2 %, jehož podíl na celkových tržbách průmyslu se zvýšil o 0,5 p.b. na 6,4 %. Tento kraj je svojí geografickou polohou přitažlivý pro zahraniční investory a jsou v něm soustředěna i úspěšná odvětví. 

Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 3 % proti 10,7 % ve stejném období loni, nejvíce v těžbě nerostných surovin (o 30,4 %), v energetice o 20,5 %, ve zpracovatelském průmyslu poklesla o 1,5 %.

13



Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 1,7 % na 424,4 tis. Kč/zam. při vyšší zaměstnanosti o 1,3 %. Nejvíce vzrostla v těžbě nerostných surovin (o 35,1 %), kde zaměstnanost klesla o 3,5 %. V energetice vzrostla produktivita o 27 %, při poklesu zaměstnanosti o 5,2 %. Ve zpracovatelském průmyslu produktivita naopak poklesla o 3,3 % při růstu zaměstnanosti o 1,8 %. Výkonová spotřeba (7,7 % proti 7,6 % ve srovnatelném období) přestihla růst výkonů vč. obchodní marže (6,5 % proti 8,4 % ve srovnatelném období), přitom v těžbě nerostnýc h surovin vzrostly výkony o 19,5 % při růstu výkonové spotřeby o 6,6 %, v energetice vzrostly výkony o 20,5 % při růstu výkonové spotřeby také o 20,5 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 3,7 % a výkonová spotřeba o 5,3 %. 

Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 9,4 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 8,1 %, v těžbě surovin o 37 %, v energetice o 7,3 %. Ve struktuře aktiv poklesl podíl dlouhodobého majetku o 0,8 p.b. na 41,8 % a podíl poskytnutých úvěrů o 1,7 p.b. Vzrůst se naopak týkal celkových pohledávek (o 1,6 p.b.). V pasivech nejvíce klesl podíl vlastního kapitálu (o 1,8 p.b.) na 51,7 %. Nejvyšší růst podílu se pak týkal přijatých úvěrů (o 1,4 p.b.). Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 14,7 % proti 9,2 % ve srovnatelném období, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 11,4 %, v těžbě surovin o 4,9 % a v energetice o 58,7 %.

III. Stavebnictví 

Stavebnictví v 1. pololetí 2008 vzhledem k vysoké srovnávací základně stejného období roku 2007 zpomalilo meziroční tempo růstu z 12,6 % na 0,9 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly především velké investiční projekty v dopravní infrastruktuře, zvyšující se objem prací na opravách a údržbě v inženýrském stavitelství a také intenzivní bytová výstavba spojená s přírůstky dokončených i zahajovaných bytů.



Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) meziročně snížily dynamiku růstu na 0,4 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace přitom poklesly (o 1,0 %), opravy a údržba naopak zaznamenaly vysoký růst (o 7,4 %) podpořený zejména inženýrským stavitelstvím. Obdobného růstového trendu dosáhly také ostatní práce (o 6,2 %). Stavební práce v zahraničí se zvýšily o 13,6 % (při nízkém podílu 3,3 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce ze S (stavební práce) se zvýšila o 0,7 % při klesající zaměstnanosti (pokles o 0,3 %). Růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) předstihl růst produktivity práce ze S (stavební práce) o 6,1 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 8,1 % na 59 153 a orientační hodnota staveb o 17,8 % na 197,7 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení se tak zvýšila na 3 342 tis. Kč.

V červenci 2008 byla stavební produkce meziročně vyšší o 6,9 %. 

Bytovou výstavbu v 1. pololetí 2008 charakterizoval růst zahájených (o 14,0 %) i dokončených bytů (o 8,8 %), spojený s klesající dynamikou růstu rozestavěnosti (o 2,0 %), absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených.

14





Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se více jak polovinou na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 7,8 % proti 29,4 % ve srovnatelném období, při rychlejším růstu výkonů (4,4 % proti 20,4% ve srovnatelném období) než výkonové spotřeby (3,6 % proti 18,4 % ve srovnatelném období). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 10 % na 306,8 tis. Kč/zam. při poklesu zaměstnanosti o 1,9 %.



Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 6,2 % na 150,6 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky a peníze a účty v bankách. V meziroční změně podílu jednotlivých položek na aktivech došlo k poklesu dlouhodobého majetku (o 1,3 p.b. na 14,9 %). Vzrůst se naopak týkal podílu peněz a účtů v bankách (o 1,7 p.b.). V pasivech nejvíce vzrostl podíl přijatých úvěrů a půjček (o 2,7 p.b.). Poklesl naopak objem vlastního kapitálu o 1,5 p.b. na 29,9 % a celkové závazky o 1,5 p.b.. Zásoby meziročně klesly o 11,8 % na 13,5 mld. Kč proti růstu o 35 % ve srovnatelné m období. Jejich pokles nejvíce ovlivnily zásoby nedokončené výroby (tvoří 74 % z celkových zásob).

IV. Zahraniční obchod 

Obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 5,8 % a dosáhl 2 514 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 289,7 mld. Kč a dovoz 1 224,2 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 138,5 mld. Kč měl převažující podíl vývoz 52,9 %. Tempa růstu vývozu i dovozu (6,0 % ku 5,6 %) meziročně zpomalila zhruba o 10 p.b. vlivem cenového vývoje. Kumulativní přebytek obchodní bilance ve výši 65,5 mld. Kč byl meziročně vyšší o 8,2 mld. Kč, vyššího přebytku v 1. pololetí nebylo od r. 1993 dosaženo.



Hodnotové výsledky zahraničního obchodu jsou stále více ovlivňovány cenovými podmínkami. Ceny v zahraničním obchodě, které dopadají na tuzemské obchodníky odrážejí jak vývoj cen v zahraničí, tak i změny kurzu koruny k EUR a USD, což jsou rozhodující měny, ve kterých probíhá většina obchodních operací. Dynamiky zahraničního obchodu v přepočtu na USD a EUR byly několikanásobně vyšší než v korunách, a to vlivem posílení kurzu koruny k USD v průměru za 1. pololetí o 22,2 % a k EUR o 10,5 %.



Vývozní ceny meziročně poklesly o 5,2 % (o více než 7 % poklesly ceny jak strojírenských výrobků, tak i průmyslového spotřebního zboží) a ceny dovozní klesly o 3,7 %. Zvlášť nepříznivý byl růst dovozních cen paliv o 20,3 %. Směnná relace se zhoršila na 98,4 a byla o 5 p.b. meziročně horší. Vývoz a dovoz ve stálých cenách byl dvakrát rychlejší než v b.c. (12,4 % ku 10,5 %).



Podíl vývozu na HDP činil 68,7 % a dovozu 65,4 % (meziročně oba mírně oslabily). Krytí dovozu vývozem se nepatrně zlepšilo na 105,4 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla 67,3 %, což potvrzuje význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku, která je jednou z nejotevřenějších v EU.



Z teritoriálního hlediska vedle nejvyšších obchodních přebytků, s Německem a Slovenskem, došlo k významnému meziročnímu zlepšení obchodu s Francií (přebytek vzrostl o 10,4 mld. Kč) a Nizozemskem (přechod z pasiva 0,3 mld. do aktiva 10,1 mld. Kč). Naopak k prohloubení deficitu došlo tradičně s Čínou (o 15,4 mld. Kč na 88,4 mld. Kč) v důsledku růstu dovozu strojírenských a průmyslových výrobků a Ruskem (o 12,6 mld. Kč na 45,9 mld. Kč) v důsledku růstu dovozních cen paliv.

15





V komoditní struktuře dlouhodobě dominují stroje a dopravní prostředky stálým navyšováním vývozu a aktiva obchodní bilance. Většina komoditních skupin saldo zlepšila, zhoršilo se u paliv, chemikálií, průmyslového spotřebního zboží a surovin. Nejlépe si vedly stroje a dopravní prostředky (posílením přebytku o 25,6 mld. Kč na 191,2 mld. Kč) a nejvíce si pohoršila minerální paliva (prohloubením deficitu o 20,7 mld. Kč na 80,4 mld. Kč).



Červencová obchodní bilance skončila po prvé od roku 1993 v přebytku, dosáhla 7,2 mld. Kč (v červenci 2007 činil schodek 0,8 mld. Kč), jednalo se tedy o zlepšení ve výši 8 mld. Kč. Saldo příznivě ovlivnilo zvýšení přebytku strojů a dopravních prostředků (o 7,2 mld. Kč) a naopak negativně na něj působilo prohloubení deficitu minerálních paliv (o 2,8 mld. Kč). V kumulaci za 7 měsíců vývoz vzrostl o 5,6 % a dovoz o 4,7 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 72,8 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 16,3 mld. Kč.

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností 

Tržby meziročně vzrostly ve všech segmentech obchodu, ale jejich celkový růst byl pomalejší než před rokem. Dosáhly 1 708,1 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 7,3 %, tj. o 2,1 p.b. pomaleji než v 1. pololetí 2007.



Zmírnění růstu tržeb se promítlo do meziročního zpomalení růstu účetní přidané hodnoty (5,5 % proti 11,1 % v 1. pololetí 2007), výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony (11,1 % proti 8,2 %). Obchodní marže se v 1. pololetí meziročně snížila o 0,4 p.b. na 14,0 % a pokračuje tak v sestupu od roku 2004, kdy dosáhla 16,1%.



Již jen v maloobchodě pokračuje proces prosazování velkých prodejních formátů. Jejich podíl na tržbách roste nepřetržitě a dosáhl 48,1 %. V motoristickém segmentu a ve velkoobchodu dosáhla expanze velkých podniků vrcholu již v letech 2005 a 2006 a od té doby má jejich podíl spíše sestupnou tendenci.



Průměrná mzda vzrostla meziročně o 10,7 % na 20 616 Kč měsíčně a předstihla růst tržeb připadajících v průměru na jednoho pracovníka o 6,5 p.b. Mzdy v obchodě rostly o 1,6 p.b. rychleji než v celém hospodářství, jejich úroveň je však o 9,7 % nižší než celkový průměr.



Změny v jednotlivých segmentech trhu byly diferencované. Fyzický objem prodeje (tržby ve stálých cenách) v meziročním srovnání nejvíce zvolnil u prodeje a oprav motorových vozidel (z 13,3% na 1,9).



Zpomalený růst reálných disponibilních příjmů domácností ovlivnil spotřebu i tvorbu úspor. V 1. pololetí 2008 vzrostly meziročně pouze o 2,9 %, což bylo méně než v předchozích dvou letech (3,9 % a 5,2 %). Konečná spotřeba domácností rovněž zpomalila, vzrostla meziročně o 3,1 % a jen mírně přestihla růst příjmů. Na snížený růst reálných příjmů reagovaly domácnosti zpomalením tvorby úspor, míra úspor (podíl úspor a disponibilního důchodu) proto meziročně klesla o 0,2 p.b na 8,1 %.



V červenci pokračoval meziroční pokles fyzického objemu prodeje potravin o 1 % ovlivněný růstem cen, citelně se však zvýšilo tempo růstu fyzického objemu tržeb za nepotravinářské zboží v maloobchodě (1. čtvrtletí 3,2 %, 2. čtvrtletí 4,5 %, červenec 6,6 %) a potřetí v měsíční řadě vzrostlo meziroční tempo fyzického objemu tržeb za prodej a opravy motorových vozidel na 4,0 % a bylo zhruba dvojnásobné než průměr za dosavadních 7 měsíců roku.

16



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Růst ekonomiky zpomalil v 1. pololetí na 5,0 %, když …

Hrubý domácí produkt vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 4,6 % (po sezónním očištění, ve stálých cenách), přičemž tento výsledek potvrdil tendenci zpomalování dynamiky hospodářského růstu, která začala ve druhé polovině minulého roku. Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla ekonomika v 1. čtvrtletí o 5,4 % (původní údaj byl 5,3 %), takže za 1. pololetí se její výkonnost zvýšila o 5,0 % (loni ve stejném období o 6,8 %).

Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 6,8

7,0 6,3

6,8 6,8 6,9

6,4

6,6 6,8 6,8

5,7

6,0

4,0

4,0

4,0 4,0

4,2

6,3 5,4

5,1 5,0

6,5

4,6 4,6

3,5 2,9

3,0 2,2 2,0

1,8 1,8 1,8

1,0 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: ČSÚ, graf MPO … při slábnoucím vlivu domácí poptávky …

Z hlediska poptávkové struktury produktu byla hlavní příčinou zpomalení hospodářského růstu v 1. pololetí slabší domácí poptávka. U konečné spotřeby domácností se projevila růstem reálných výdajů o 3,1 % (proti 6,8 % ve stejném období minulého roku) jako důsledek zvýšení úhrnné cenové hladiny spotřebitelských cen o 6,6 %. V rámci domácí poptávky zpomalily svůj vývoj také výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, a to zejména vlivem nižšího přírůstku zásob. Naproti tomu výdaje do hrubého fixního kapitálu meziročně vzrostly o 4,2 % (loni o 5,5 %), z toho především investice do obydlí (růst 8,9 %). Současně investice do nebytových budov a staveb rostly rychleji (5,4 %) než do strojů a zařízení bez dopravních prostředků (3,7 %).

…pozitivně působil na růst zahraniční obchod

Nižší vliv domácí poptávky na růst hrubého domácího produktu byl částečně kompenzován vnějším sektorem, který meziročně zvýšil přebytek salda bilance obchodu se zbožím a službami (ve stálých cenách). Tento vývoj významně ovlivnilo zhoršení směnných relací na hodnotu 98, když zejména v souvislosti s mimořádným posilováním kurzu koruny došlo k poklesu cen zahraničního obchodu (který byl hlubší u cen vývozních než dovozních). Vývoz zboží a služeb tak reálně vzrostl o 13,5 % (loni o 15,4 %) a dovoz o 10,6 % (loni 15,2 %) s tím, že pokračující tendence předstihu růstu vývozu zboží a služeb před jejich dovozem se projevila příznivým dopadem na růst ekonomiky.

17



Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny) Běžné ceny mld. Kč 1. pololetí 2008 Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb - zboží - služeb Dovoz zboží a služeb - zboží - služeb Čistý vývoz Hrubý domácí produkt

1280,3 900,7 366,1 13,5 486,9 447,8 1469,9 1283,3 186,6 1368,4 1221,4 147,0 101,5 1868,7

2007 1. pololetí 4,6 6,8 -0,3 4,6 10,9 5,5 15,4 16,8 6,0 15,2 17,3 0,2 0,7x/ 6,8

Meziroční změna v % 2008 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 2,2 2,9 0,7 -3,0 8,4 4,4 13,6 13,0 18,0 12,2 12,8 7,2 1,7x/ 5,4

2,8 3,2 1,8 -2,9 -4,7 4,0 13,5 13,4 13,7 8,9 9,1 7,4 4,0x/ 4,6

1. pololetí 2,5 3,1 1,3 -2,9 1,7 4,2 13,5 13,2 15,8 10,6 11,0 7,3 2,9 x/ 5,0

Pramen: ČSÚ x / Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Ve 2. čtvrtletí se zahraniční obchod podílel na růstu ekonomiky již rozhodující měrou

Pokud jde o vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku, struktura produktu se výrazně lišila. Z propočtů přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt vyplývá, že 

v 1. čtvrtletí byl růst hrubého domácího produktu o 5,4 % tažen zejména domácí poptávkou (a v jejím rámci především tvorbou hrubého kapitálu a spotřebou domácností s příspěvkem 2,2 p.b., resp. 1,5 p.b.). Vnější sektor přispěl 1,7 p.b.



ve 2. čtvrtletí zpomalení růstu HDP na 4,6 % odráželo meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu (negativní příspěvek 1,3 p.b.), který byl v rámci domácí poptávky kompenzován zejména konečnou spotřebou domácností (1,5 p.b.). Úlohu hlavního faktoru růstu tak od domácí poptávky převzal zahraniční obchod (příspěvek čistého vývozu činil 4,0 p.b.).

Růst HPH o 5,0 % byl více než z poloviny zajištěn zvýšením produktivity práce

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (po sezónním očištění, ve stálých cenách) v 1. pololetí meziročně o 5,0 %, tj. stejně jako hrubý domácí produkt. Rozhodující část tohoto přírůstku (cca čtyři pětiny) zajistil zpracovatelský průmysl, který zvýšil přidanou hodnotu meziročně o 12,5 %. K poklesu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (o 3,7 %) a zejména v zemědělství (o 11,0 %). Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) vzrostla za celé národní hospodářství o 2,9 % (loni o 4,5 %).

V nominálním vyjádření byl podíl odvětví na HPH ovlivněn rozdílným cenových vývojem

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil zejména podíl sektoru služeb:

18



Tabulka č. I.l.2 Odvětvová struktura HPH (běžné ceny, podíl v %) 2007

2008

2007

2. čtvrtletí Hrubá přidaná hodnota (mld. Kč) Zemědělství Průmysl celkem v tom: zpracovatelský Stavebnictví Služby celkem v tom: obchod služby pro podniky

794,4 2,5 32,7 27,5 6,3 58,4 13,2 13,6

2008 1. pololetí

840,7 2,9 31,6 25,8 6,3 59,2 13,6 14,0

1569,7 2,6 32,1 26,7 6,3 59,0 13,6 13,7

1676,1 2,9 31,2 25,3 6,5 59,4 13,8 14,1

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Odvětvovou strukturu přidané hodnoty významně ovlivnil cenový vývoj, přičemž jeho působení bylo v jednotlivých odvětvích značně diferencované (např. v odvětví zemědělství došlo ve 2. čtvrtletí k růstu deflátoru o 37,1 %, zatímco ve zpracovatelském k poklesu o 11,0 %). Podíl zpracovatelského průmyslu na přidané hodnotě se snížil zejména vlivem poklesu cen v zahraničním obchodě.

I.2. Trh práce Počet obyvatel roste už šestým rokem

K 30. červnu dosáhl počet obyvatel České republiky 10 425 tisíc, když se v 1. pololetí zvýšil o 43,8 tisíc. Nárůst počtu obyvatel byl především výsledkem aktivního salda zahraniční migrace (37 tisíc), když přirozený přírůstek činil 6,8 tisíc.

Poklesla míra ekonomické aktivity

Ve struktuře obyvatel starších 15ti let došlo k vyššímu nárůstu skupiny osob ekonomicky neaktivních než aktivních (viz tabulka č. I.2.1). Zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob bylo ovlivněno růstem zaměstnanosti, na zvýšení počtu ekonomicky neaktivních osob měl vliv nárůst počtu důchodců a studentů vysokých škol. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %.

Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob) 1. pololetí Obyvatelstvo 15 a více let - ekonomicky aktivní (pracovní síla) - zaměstnaní - nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní - z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci studenti na stř. škole vč.učňů studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

2006

2007

2008

2007

2008

8 759,7 5 196,0 4 805,6 390,4 3 563,7 1 820,8 277,3 518,1 259,5 309,7 378,3

8 824,4 5 182,4 4 889,5 292,9 3 642,0 1 903,2 238,5 524,3 278,8 343,4 353,8

8 922,2 5 213,2 4 980,9 232,3 3 709,0 1 924,9 267,4 520,2 310,2 352,7 333,6

100,0 58,7 55,4 3,3 41,3 21,6 2,7 5,9 3,2 3,9 4,0

100,0 58,4 55,8 2,6 41,6 21,6 3,0 5,8 3,5 4,0 3,7

Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil

19

Podíl v %

Změna (2008-2007) absol. 97,8 30,8 91,4 -60,6 67,0 21,7 28,9 -4,1 31,4 9,3 -20,2

v% 1,1 0,6 1,9 -20,7 1,8 1,1 12,1 -0,8 11,3 2,7 -5,7


Zaměstnanost rostla v sekundárním i v terciárním sektoru


Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 91,4 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 980,9 tisíc osob. Podíl žen se snížil z 43,1 % na 42,9 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) se meziročně zvýšila o 0,4 p.b. na 55,8 %. Počet pracovníků rostl v sekundárním (průmysl, stavebnictví) i v terciárním sektoru (služby) a naopak poklesl v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) - viz tabulka č. I.2.2.

Tabulka č. I.2.2 Vývoj zaměstnanosti v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob) 1. pololetí

Počet pracovníků celkem I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov)

Podíl v %

Změna (2008-2007)

2006

2007

2008

2007

2008

absol.

v%

4 805,6

4 889,5

4 980,9

100,0

100,0

91,4

1,9

181,0

177,7

166,5

3,6

3,3

-11,2

-6,3

II. sektor (průmysl a stavebnictví)

1 920,4

1 958,8

2 019,9

40,1

40,6

61,1

3,1

III. sektor (služby celkem)

2 703,1

2 752,2

2 794,2

56,3

56,1

42,0

1,5

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Zvýšil se počet zaměstnanců i podnikatelů

Podle postavení v hlavním zaměstnání byl nárůst počtu pracovníků ovlivněn meziročním zvýšením počtu zaměstnanců (o 82,5 tisíc na 4 166,4 tisíc), ale vzrostl i celkový počet podnikatelů (o 12,5 tisíc na 802,6 ) - viz tabulka č. I.2.3.

Tabulka č. I.2.3 Vývoj počtu osob podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob) 1. pololetí

Celkem - zaměstnanci - podnikatelé celkem - z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. příslušníci - členové družstev - ostatní

Podíl v %

Změna (2008-2007)

2006

2007

2008

2007

2008

absol.

v%

4 805,6 4 017,9 770,2 188,3 549,0 32,9 17,1 0,4

4 889,5 4 083,9 790,1 191,0 568,1 31,0 14,5 1,0

4 980,9 4 166,4 802,6 174,2 599,5 28,9 11,9 0,1

100,0 83,5 16,2 3,9 11,6 0,6 0,3 0

100,0 83,7 16,1 3,5 12,0 0,6 0,2 0

91,4 82,5 12,5 -16,8 31,4 -2,1 -2,6 -0,9

1,9 2,0 1,6 -8,8 5,5 -6,8 -18,0 .

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Nejvyšší nárůst zaměstnanosti byl v zahraničních firmách

Podle podnikového výkaznictví, počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, meziročně vzrostl o 58,6 tisíc (tj. o 1,4 %) na 4 178,7 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 35,3 tisíc, tj. o 1,1 % na 3 350 tisíc osob. Zaměstnanost rostla nejrychleji v zahraničních firmách (meziročně o 8,8 %), v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel (o 6,1 %) a v Moravskoslezském kraji (o 2,8 %).

Rostl počet cizinců v zaměstnaneckém poměru

K pokrytí zvýšených požadavků, zejména na kvalifikované pracovní sily v technických oborech, přijímají firmy cizí státní příslušníky. Celkový počet zaměstnaných cizinců vzrostl k 30.6. meziročně o 63,2 tisíc na 272,5 tisíc osob

20



(viz tabulka č. I.2.4). Z celkového počtu cizinců pocházelo nejvíce osob ze Slovenska (102,1 tisíc), dále z Ukrajiny (72,2 tisíc) a z Polska (22,5 tisíc). Ve struktuře se výrazně zvýšil počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí, ale vzrostl i počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) - viz tabulka č. I.2.4. Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stav k 30.6.

Počet evidencí celkem - občané EU/EHP a Švýcarska - cizinci bez povinnosti pracovního povolení Počet pracovních povolení Počet cizích státních příslušníků celkem

Podíl v % Změna (2008-2007) 2008

2006

2007

2008

absol.

v %

108 969 104 404 4 565 56 179

140 623 132 391 8 232 68 715

158 665 145 904 12 761 113 871

58,2 53,5 4,7 41,8

18 042 13 513 4 529 45 156

12,8 10,2 55,0 65,7

165 148

209 338

272 536

100,0

63 198

30,2

Pramen: MPSV Zvýšil se počet zaregistrovaných podnikatelů a podnikatelůcizinců

Celkový počet podnikatelů, zaregistrovaných v Živnostenském rejstříku ČR jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem 1. pololetí 2 083,2 tisíc (viz tabulka č. I.2.5), když meziročně vzrostl o 46,7 tisíc osob (o 2,2 %). Živnostenský rejstřík registruje podnikatele bez ohledu na to, zda-li tuto činnost vykonávají jako hlavní zaměstnání (tím se tento údaj odlišuje od údajů v tabulce I.2.3).

Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění Stav k 30.6.

Změna (2008-2007)

2006

2007

2008

absol.

v %

Podnikatelé celkem - fyzické osoby - právnické osoby

2 014 055 1 762 788 251 267

2 036 474 1 774 957 261 517

2 083 171 1 806 842 276 329

46 697 31 885 14 812

2,2 1,8 5,7

Podnikatelé - cizinci - podíl v %

64 783 3,22

65 802 3,23

73 511 3,52

7 709 0,29

11,7 x

Pramen: MPO, živnostenský rejstřík

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl o 7,7 tisíc na 73,5 tisíc osob. Nejvíce podnikatelůcizinců pocházelo z Vietnamu (28 589), dále z Ukrajiny (21 854) a ze Slovenska (8 927). Koncem 1. pololetí se zastavil pokles nezaměstnanosti …

21

Míra registrované nezaměstnanosti v červnu zastavila svůj pokles a stagnovala na 5 %, naměřených v květnu. Proti stejnému období předchozího roku byla o 1,3 p.b. nižší. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1. pololetí meziročně poklesla o 1,6 p.b. na 5,6 %.



Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0

2006 9,0

2007

8,0 %

7,0

2008

6,0 5,0 4,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO …klesl počet uchazečů o zaměstnání

V červnu klesl počet uchazečů o zaměstnání, registrovaných na úřadech práce, meziročně o 72,9 tisíc na 297,9 tisíc. Z celkového počtu uchazečů bylo 279,6 tisíc, tj. 93,9 % dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů meziročně vzrostl o 0,5 p.b. na 55,9 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo koncem 1. pololetí 96,7 tisíc uchazečů (před rokem 106,5 tisíc), tj. 32,5 % všech evidovaných osob. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti k 30.6. činila 5 260 Kč a meziročně byla o 455 Kč vyšší.

Nezaměstnanost byla nejvyšší v Ústeckém kraji

Podle krajů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (9,3 %), a naopak nejnižší byla v Praze (2 %). Snižování nezaměstnanosti se nejvíce projevilo v oblastech kde byla míra nezaměstnanosti nejvyšší (viz příloha, tabulka č. I). Podle okresů přetrvávala nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (12,4 %), zatímco nejnižší byla na okrese Praha-východ (1,5 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na celostátní průměrné míře, meziročně poklesl, podle propočtu MPO, o 1,8 p.b. na 45,3 %.

Zpomalil se nárůst počtu volných pracovních míst

Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 28,6 tisíc na 151,9 tisíc k 30.6., když od února t.r. se téměř nezměnil. Na 1 volné pracovní místo připadali v průměru 2 uchazeči (před rokem 3). Podle krajů bylo k dispozici nejvíce volných míst v Praze (29,8 tisíc). Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst ve třídě 7 - pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře, v celkové výši 49,6 tisíc, což je 32,7 % všech volných míst. Podle vzdělání byla nejvyšší nabídka volných míst pro uchazeče se základním vzděláním (62,9 tisíc, tj. 41,4 % všech volných míst).

Rostl podíl uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let

Přes početní pokles vzrostl meziročně podíl uchazečů se zdravotním postižením o 1,9 p.b. na 20,2 %, tj. na zhruba pětinu celkového počtu. Podle věkové struktury vzrostl podíl uchazečů nad 50 let o 2 p.b. na 32,1 % všech uchazečů (podrobněji viz příloha Tabulka č. I). Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k 30.6. činil 40,8 let.

22



Klesl podíl dlouhodobě nezaměstnaných

Podle délky nezaměstnanosti klesl meziročně podíl největší skupiny, tj. dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (déle než 1 rok), o 5,1 p.b. na 37,9 %. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové pracovní síle, podle výpočtu MPO, meziročně poklesla o 0,9 p.b. na 2 %.

Nárůst prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,9 mld. Kč, tj. meziročně o 30,9 % více. Z vynaložených prostředků bylo od počátku roku k 30.6. vytvořeno 5,9 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 5,4 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst zřízených u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vyplaceno 3,6 mld. Kč, tj. meziročně o 5,8 % méně.

Také v Evropské unii byla míra nezaměstnanosti meziročně nižší

V červnu 2008 činila míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie 6,8 %, tj. o 0,3 p.b. méně než před rokem. Podle metodiky a údajů Eurostatu dosáhla v ČR míra nezaměstnanosti 4,3 % a byla tak o 1,1 p.b. nižší než byl dosažený průměr v EU. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla registrována ve Španělsku (10,7 %), a naopak nejnižší v Dánsku (2,6 %). Podle odhadu Eurostatu bylo v Evropské unii v červnu zhruba 16,3 milionů nezaměstnaných. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla míra nezaměstnanosti v červnu v USA 5,5 % a v Japonsku 4,1 %.

Nárůst nezaměstnanosti v letních měsících

Míra nezaměstnanosti v červenci a srpnu vzrostla z červnových 5 % na 5,3 %. Jde o zvýšení, které souvisí s příchodem nových absolventů škol na trh práce. V meziročním porovnání byla v obou měsících míra nezaměstnanosti o 1,1 p.b. nižší. Počet nových pracovních míst mírně klesl z 151,9 tisíc v červnu na zhruba 150 tisíc v červenci a v srpnu.

Nominální mzdy měly vysokou dynamiku

Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1. pololetí meziročně zvýšila o 9,1 % na 22 840 Kč a reálná mzda vzrostla, vlivem růstu cen, jen o 1,9 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, vzrostla v 1. pololetí o 8,8 % na 21 344 Kč a reálná mzda o 1,6 %.

Zhoršila se relace mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou

Celkový mzdový růst byl ovlivňován především podnikatelskou sférou. V meziročním porovnání došlo ke zhoršení relace mezi průměrnou nominální mzdou v podnikatelské sféře a platem v nepodnikatelské sféře o 6,5 p.b. na 88,6 %.

Zpomalil se růst reálných mezd

Vzhledem k vysokému nárůstu indexu spotřebitelských cen došlo ke zpomalení vývoje reálných mezd z 5,5 % na 1,9 % (viz tabulka č. I.2.6). V nepodnikatelské sféře došlo k meziročnímu poklesu reálné mzdy o 3,7 p.b. Průměrná hodinová mzda v ČR vzrostla v roce 2007 reálně od roku 2000 o 41 % (ročně v průměru o 5,9 %), zatímco v Evropské unii jen o 8 % (ročně v průměru o 1,1 %).

23



Tabulka č. I.2.6 Průměrná mzda v 1. pololetí na fyzické osoby 1 (meziroční změna v %) 2006 nominální reálná Celkem: v tom: - podnikatelská sféra - nepodnikatelská sféra

2007 nominální reálná

2008 nominální reálná

Průměrná měsíční mzda v 1.pololetí 2008 v Kč

6,8

3,8

7,6

5,5

9,1

1,9

22 840

7,0 5,9

4,0 2,9

8,0 6,2

5,9 4,1

10,6 3,1

3,3 -3,7

23 418 20 753

Pramen: ČSÚ Meziročně se zvýšily mzdové rozdíly

V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byly v 1. pololetí nejvyšší mzdy dosaženy v odvětví finančního zprostředkování a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (viz tabulka č. I.2.7). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 1 079 Kč na 30 416 Kč. Podle typu hospodaření byly vypláceny nejvyšší průměrné mzdy u zahraničních firem (27 837 Kč) a nejnižší u družstev (14 679 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi subjekty s nejvyšší a nejnižší mzdou o 1 528 Kč na 13 158 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná mzda dosažena v Praze (28 616 Kč) a nejnižší mzda byla vyplácena v Karlovarském kraji (18 679 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 1 204 Kč na 9 937 Kč.

Tabulka č. I.2.7 Pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy v 1.pololetí na fyzické osoby1 (podle sekcí OKEČ - v Kč) Pořadí sestupně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Kat. OKEČ Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Doprava, skladování a spoje Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Obchod, opravy mot.vozidel Stavebnictví Zpracovatelský průmysl Zdravotní a soc.péče, veterinární činnosti Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Rybolov, chov ryb Zemědělství a myslivost, lesnictví Ubytování a stravování

Celkem ČR

2007

2008

Změna (2008 – 2007) v Kč v %

J E C

44 359 26 464 24 760

46 265 29 970 28 277

1 906 3 506 3 517

4,3 13,2 14,2

K

23 077

26 413

3 336

14,5

I L G F D N M O B A H

22 503 23 773 21 104 20 733 19 795 19 230 18 299 17 283 15 798 14 997 15 022

24 858 24 474 23 468 23 212 21 833 20 141 18 803 18 511 17 275 16 549 15 849

2 355 701 2 364 2 479 2 038 911 504 1 228 1 477 1 552 827

10,5 2,9 11,2 12,0 10,3 4,7 2,7 7,1 9,3 10,3 5,5

20 940

22 840

1 900

9,1

Pramen: ČSÚ

1

v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry

24



Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 10,4 % a reálně o 3,1 %. v běžných cenách Mzdová náročnost HDP (relace mezd k HDP) se meziročně zvýšila o 0,8 p.b. na 28,9 %.

I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika V 1. pololetí spotřebitelské ceny skokově vzrostly

Na akceleraci inflace na počátku roku 2008 a v průběhu 1. pololetí 2008 se podílel zejména vývoj regulovaných cen2 a úpravy nepřímých daní 3, z tržních ceny potravin a pohonných hmot. Dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích do inflace byl tlumen sílícím kurzem koruny. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) tak v červnu vrostla na 5,4 % (v srpnu 6,1 %), oproti prosinci 2007 o 2,6 p.b. (resp. o 3,3 p.b.). Vývoj indexu spotřebitelských cen zohledňuje následující graf č. I.3.1.1:

Graf č. I.3.1.1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny) 130 125

Index

120 115 110 105 100

celkový index

zboží s tržními cenami

7

5

3

11

1/2008

9

7

5

3

1/2007

9

11

7

5

3

1/2006

9

11

7

5

3

11

1/2005

9

7

5

3

1/2004

95

zboží s administrativními cenami

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Z rozkladu přírůstku spotřebitelských cen (viz tabulka č. I.3.1.1) vyplývá, že hlavním zdrojem inflace se, jak vlivem úprav regulovaných cen, tak i vzhledem k váze ve spotřebním koši, stal v 1. pololetí 2008 sektor bydlení.

2 3

administrativně stanovené ceny nájemného, vody, elektřiny, zemního plynu, sociálních služeb, léků aj. změny sazeb DPH, spotřebních daní a zavedení ekologických daní

25



Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen v p.b. Stálé váhy Průměr roku 2005 za rok v% 2007 leden 100,0 5,4 7,5

Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

2008 únor březen duben květen červen červenec srpen 7,5

7,1

6,8

6,8

6,7

6,9

6,5

16,3 8,2 5,2 24,8

1,8 1,4 0,0 1,4

2,0 1,3 -0,1 2,2

1,9 1,2 -0,1 2,4

1,8 0,9 -0,1 2,5

1,6 0,9 -0,1 2,6

1,7 0,8 -0,1 2,6

1,7 0,7 -0,1 2,6

1,7 0,7 -0,1 2,8

1,5 0,6 -0,1 2,8

5,8 1,8 11,4 3,9 9,9 0,6 5,8 6,3

0,0 0,0 0,5 -0,1 0,0 0,0 0,3 0,1

0,0 0,6 0,8 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,8 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,7 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,5 0,3

Pramen: ČSÚ HICP se v ČR drží nad průměrem EU

Administrativní opatření posunula domácí harmonizovaný index spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí na 4 p.b. nad průměr zemí EU 27, ve 2. čtvrtletí se rozdíl snížil na necelé 3 p.b. Pohyboval se zhruba na úrovni meziročního cenového růstu, který dosahuje Slovinsko po vstupu do eurozóny (v červnu 6,8 %). Přehled o jejich vývoji ve vybraných zemích je v příloze.

Přestože světové ceny průmyslových surovin a potravin prudce vzrostly,…

Na světových trzích pokračoval výrazný růst cen surovin a potravin. Jeho hlavním důvodem byl dlouhodobý růst cen energetických surovin (viz graf č. I.3.1.2), především akcelerace růstu cen ropy (meziročně od počátku roku o 73,2 %, z toho v červnu o 92,5 %), návazně i zemního plynu (od počátku roku o 40,9 %, v červnu o 57,2 %). Vysoký růst si připsaly i ceny potravin (od počátku roku o 42,9 %, v červnu o 46,4 %), naopak ceny kovů prošly korekcí, takže od počátku roku vzrostly jen o 0,7 % (v červnu o 11,5 %).

… dovozní ceny pokračovaly díky silné koruně v poklesu…

Dovozní ceny, závislé na pohybu světových cen, tlumily prostřednictvím silného kurzu koruny dopad zahraničních cen do cen domácích (od srpna 2007 se nepřetržitě drží pod úrovní předchozího roku). To se projevilo především u dovozních cen produktů s vyšším stupněm zpracování - průmyslového spotřebního zboží (v červnu 2008 meziroční pokles o 9,6 % z 5,0 % v prosinci 2007), dovážených strojů a dopravních prostředků (v červnu 2008 pokles o 12,1 % z 4,7 %), dále u dovozních cen chemikálií a tržních výrobků. Opačný trend vykázaly ceny energetických surovin, když dále rostly zejména ceny minerálních paliv (ropy a ropných výrobků), z březnových 15,1 % na 24,0 % v červnu meziročně.

26



Graf č. I.3.1.2 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100) 200

Index

160

120

Spotřebitelské

Průmyslových výrobců

Dovozní ceny

Ropa Brent

Zemní plyn

5

1/2008

9

5

1/2007

9

5

1/2006

9

5

1/2005

9

5

1/2004

9

5

1/2003

80

Kovy

Pramen: ČSÚ, graf MPO …. a pouze částečně se promítly do cen průmyslových výrobců

V cenách průmyslových výrobců se odrážel vývoj cen komodit ve světě diferencovaně, jejich růst kulminoval v lednu 2008 (nejvyšší meziroční hodnotou dosaženou v posledních třech letech), koncem 1. pololetí 2008 se stabilizoval mírně nad 5 %. Táhly ho ceny v odvětví koksu, a rafinérských ropných produktů, které vzrostly od počátku roku v průměru o 27,8 % (v roce 2007 v průměru o 4,4 %). Ceny v odvětví uhlí, lignitu, rašeliny stouply od počátku roku o 19,4 % (v roce 2007 v průměru o 8,8 %), potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 9,9 % (v roce 2007 v průměru o 4,4 %) a elektřiny, plynu a vody od počátku roku o 9,2 % (v předchozím roce v průměru o 7,4 %). Naopak meziročně klesly ceny v odvětvích dopravních prostředků (v průměru o 4,3 %), pryžových a plastových výrobků (v průměru o 2,5 %), upraveného dřeva a dřevěných výrobků (v průměru o 2,4 %, když v roce 2007 ještě rostly v průměru o 4,9 %). Srovnání cen průmyslových výrobců v ČR a v EU 27 poskytuje tabulka v příloze.

Ceny stavebních prací zrychlily růst

Vývoj cen stavebních prací potvrdil pokračování růstového trendu, souvisejícího s trvale vysokou poptávkou po výstavbě bytů, rodinných domů a stavbách v oblasti infrastruktury. Naproti tomu cenový růst materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví nadále zpomaloval z předchozích vysokých hodnot (z 3,5 % v prosinci 2007 na 2,8 % v březnu a 2,0 % v červnu) a svědčil tak o postupném odeznívání nedostatku některých druhů materiálu a poklesu dovozních cen.

Ceny zemědělských výrobců rostly stabilním, ale vysokým tempem

Příčinou dvojciferného meziročního růstu cen zemědělských výrobců byl vývoj cen zemědělských a potravinářských komodit v zahraničí, způsobený souběhem několika faktorů - vzestupem světové poptávky po potravinách, dané rychlým ekonomickým růstem v Asii, zejména v Číně, výpadky rostlinné produkce způsobené nižší úrodou nejen v zemích EU, ale i USA, Austrálii a na

27



Ukrajině, nepřímými efekty rozvoje produkce biopaliv, nákladovým faktorem růstu cen pohonných hmot, a zvýšeným zájmem investorů o komodity obecně. Růst cen rostlinných výrobků (v červnu o 37,2 %) ovlivnily ceny obilovin, olejnin, ovoce a zeleniny, u živočišných výrobků (v červnu o 10,9 %) ceny mléka, drůbeže a vajec. Přehled o vývoji cen poskytuje tabulka č. I.3.1.2: Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2007 leden březen červen Ceny - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní - komodit ve světě

2,8 3,4 11,8 2,0 -1,9 0,3

3,6 3,7 15,0 1,8 -1,8 4,5

4,6 3,7 9,1 1,5 0,5 2,3

září 4,0 4,1 18,1 1,6 -1,1 10,3

prosinec leden 5,3 4,4 26,6 1,6 -1,3 23,2

6,0 4,6 26,9 2,9 -1,6 39,3

2008 únor březen duben květen červen červenec 5,6 4,7 27,1 3,4 -3,3 39,6

5,3 4,9 26,1 3,7 -3,9 44,8

4,7 4,9 27,9 4,3 -4,2 51,6

5,2 5,0 28,2 4,0 -3,3 60,4

5,3 5,1 25,4 3,9 -5,7 65,8

5,2 4,8 21,4 3,8 -6,8 64,3

Pramen: ČSÚ

I.3.2. Fiskální politika Deficit státního rozpočtu na rok 2008 byl schválen ve výši 70,8 mld. Kč a dále navýšen o 0,54 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2008 byl schválen se schodkem 70,8 mld. Kč, s příjmy 1 036,51 mld. Kč a výdaji 1 107,31 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2007 znamenalo nárůst celkových příjmů o 87,03 mld. Kč (tj. o 9,2 %) a celkových výdajů o 66,53 mld. Kč (tj. o 6,4 %) a tím pokles deficitu o 20,5 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2007 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 10,63 mld. Kč (o 1,0 %), výdajů o 15,04 mld. Kč (o 1,4 %) a tím se zvýšením schodku o 4,41 mld. Kč. Rozpočtovými úpravami (bylo realizováno 307 opatření) byly příjmy navýšeny o 4,05 mld. Kč a výdaje o 4,59 mld. Kč.

Výsledný schodek za 1. pololetí představoval 0,15 % HDP

Ve srovnání s předchozím rokem se hospodaření státního rozpočtu v letošním roce vyvíjí podstatně hůře (viz tabulka č. I.3.2.1), což souvisí zejména s vyšší dynamikou výdajů. Za výrazným zlepšením salda v červnu stálo především vysoké inkaso DPPO, když jeho vysoké dubnové deficity souvisejí s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za předchozí rok (letos ve výši 13,4 mld. Kč).

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč, kumulace od počátku roku)

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen

2007 Saldo Saldo kumulované za měsíc 5,03 5,03 -6,73 -11,76 11,26 17,99 -17,01 -28,27 -25,98 -8,97 1,28 27,26 19,68 18,40 22,22 2,54

Příjmy 98,87 168,12 270,14 348,64 412,47 536,57 627,78 691,40

Výdaje 89,14 173,09 283,49 376,73 450,79 542,22 618,50 686,08

2008 Saldo kumulované 9,73 -4,97 -13,35 -28,09 -38,32 -5,65 9,28 5,32

Saldo za měsíc 9,73 -14,70 -8,38 -14,74 -10,23 32,67 14,93 -3,96

Pramen: MF

28


Z daňových příjmů vykázaly nejvyšší dynamiku DPPO


Na růstu daňových příjmů (85 % celkových příjmů) se podílely především: 

daně z příjmů právnických osob, jejichž dynamický meziroční růst o 15,5 mld. Kč ovlivnila výkonnost ekonomiky v předchozích letech, zejména v odvětvích energetiky, spojů, bankovnictví a strojírenství, dále i trvalý nárůst počtu podaných přiznání a rostoucí objem výplat dividend a podílů na zisku nepodléhající osvobození, jejichž příjemci jsou mj. subjekty kolektivního investování, penzijní fondy, apod. Volatilní vývoj těchto daní a výše jejich plnění byly závislé na platbách podle daňového kalendáře;

 příjmy

z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti vzrostly meziročně o 14,4 mld. Kč (tj. o 8,1 %), když rozpočet počítá s růstem o 5,4 % proti skutečnosti roku 2007. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 132,53 mld. Kč, tj. 41,2 % rozpočtu, při meziročním růstu o 10,4 mld. K, (tj. o 8,5 %).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob bylo meziročně nižší

Naproti tomu se meziročně snížilo inkaso daně z příjmů fyzických osob (o 1,4 mld. Kč), poprvé od roku 1993. Příčinou jeho poklesu byla DPFO ze závislé činnosti, která objemem 37,4 mld. Kč byla meziročně nižší o 2,6 mld. Kč (tj. o 6,6 %). Hlavním důvodem byly dopady reformy veřejných financí a její změny (jednotná sazba daně ve výši 15 % místo předchozí daňové sazby podle klouzavě progresivní stupnice od 12 % do 32 %, zavedení „superhrubé mzdy“, daňové zvýhodnění na vyživované dítě, aj.). Inkaso DPFO ze samostatné výdělečné činnosti meziročně vzrostlo o 0,6 mld. Kč (tj. o 15 %), DPFO z kapitálových výnosů o 0,6 mld. Kč (tj. o 23,6%). Ačkoli souhrnná rozpočtovaná výše nedaňových a kapitálových příjmů je o 20,5 mld. Kč (tj. o 26,5 %) meziročně vyšší (ale o 27,1 mld. Kč pod úrovní skutečnosti 2007), protože počítá s růstem přijatých transferů od EU (o 5,9 mld. Kč) a investičních převodů z Národního fondu (o 14,1 mld. Kč), ke konci června byl rozpočet plněn již na 78,2 %.

Tempo růstu výdajů převýšilo tempo růstu příjmů

29

V rámci celkových výdajů byly čerpány zejména běžné výdaje, kde zaznamenaly: 

nejvyšší dynamiku růstu neinvestiční transfery státním fondům (o 57,6 %), dále do zahraničí (o 22,9 %) a veřejným rozpočtům územní úrovně (o 22,7 %);



největší objem pak sociální dávky 193,5 mld. Kč, což je 39,6 % běžnýc h výdajů (meziroční růst o 2,8 %), z toho výdaje na důchody 147,8 mld. Kč, tj. 76,4 % ze sociálních dávek (meziročně více o 6,2 %), dále neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 78,8 mld. Kč (s plněním na 65,2 %).



Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1. pololetí 2008 (v mld. Kč) 2007 skutečnost leden-červen Příjmy celkem Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje Saldo celkem

2008 rozpočet po změnách

skutečnost leden - červen

% plnění

Index 2008/2007

483,32 422,28

1040,56 938,35

536,57 456,64

51,6 48,7

111,0 108,1

46,50 53,55 80,25 55,96 0,69

90,20 117,90 191,90 134,80 1,30

45,09 69,04 83,40 57,79 1,33

50,0 58,6 43,5 42,9 102,3

97,0 128,9 103,9 103,3 192,8

177,02 8,31 61,04 482,05

387,05 15,20 102,21 1111,90

191,40 8,59 79,93 542,22

49,5 56,5 78,2 48,8

108,1 103,4 130,9 112,5

455,28 188,32 139,25 26,77 1,27

990,99 393,62 305,38 120,91 -71,34

488,72 193,51 147,84 53,50 -5,65

49,3 49,2 48,4 44,2 *

107,3 102,8 106,2 199,9 *

Pramen: MF Vysokou zátěž představují nadále mandatorní výdaje

Z celkových rozpočtovaných výdajů představují mandatorní výdaje 581,4 mld. Kč (meziročně by měly stoupnout o 11,6 mld. Kč, tj. o 2,0 %). Z nich je 475,8 mld. Kč určeno na sociální transfery s předpokladem meziročního růstu o 1,4 %, tj. o 6,6 mld. Kč. Jejich podíl na celkových výdajích má klesnout na 52,5 % (z 54,7 % v roce 2007). Ke konci června dosáhly celkem 293,2 mld Kč tj. 50,5 % rozpočtu po změnách, meziročně vzrostly o 5,4 %, tj. o 15,1 mld. Kč. Jejich podíl na celkových výdajích činil 54,1 % tj. o 3,6 p.b. méně než ve stejném období 2007.

Kapitálové výdaje vysoce vzrostly

Kapitálové výdaje meziročně vzrostly na dvojnásobek (o 26,7 mld. Kč). Na rok 2008 byly rozpočtovány ve výši 128,4 mld. Kč, což představuje proti schválenému rozpočtu 2007 nárůst o 43,6 % (proti skutečnosti 2007 o 11,2 %). Ovlivnily je především investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které by proti rozpočtu 2007 měly posílit z 4,4 mld. Kč na 45,9 mld. Kč (vliv zvýšení transferů do Státního fondu dopravní infrastruktury).

Státní dluh proti stavu na začátku roku opět narostl, na 25,4 % HDP

Státní dluh za 1. pololetí 2008 dále vzrostl, z 897,4 mld. Kč koncem roku 2007 na 933,3 mld. Kč (tj. o 35,9 mld. Kč a 4,0 %). Vnitřní státní dluh však tentokrát klesl (o 12,1 mld. Kč na 762,3 mld, Kč), vlivem vyšších splátek než činily půjčky. Státní výpůjčky spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 10 emisí krátkodobých státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek. Všechny emise SPP byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Ministerstvo financí pokračovalo ve vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu. Naproti tomu vzrostl vnější státní dluh (o 48,0 mld. Kč na 171 mld, Kč), když v červnu byla na zahraničních trzích vydána 3. emise eurobondů v objemu 2 mld. EUR s dobou splatnosti 10 let. Přehled o vývoji státního dluhu podle stavu ke konci pololetí v jednotlivých letech vč. jeho vyjádření v % HDP podává graf č. I.3.2.1.

30



Graf č. I.3.2.1 Vývoj státního dluhu v ČR od roku 1993 1000

30

900 25

800 700

20

500

15

% HDP

mld. Kč

600

400 10

300 200

5

100 0

0 1-6/1993 1-6/1994 1-6/1995 1-6/1996 1-6/1997 1-6/1998 1-6/1999 1-6/2000 1-6/2001 1-6/2002 1-6/2003 1-6/2004 1-6/2005 1-6/2006 1-6/2007 1-6/2008

vnitřní dluh

vnější dluh

% HDP

Pramen: MF, graf MPO Územní celky hospodařily s přebytkem

Hospodaření územních rozpočtů skončilo za 1. pololetí 2008 přebytkem 38,1 mld. Kč (nejvyšší dosažený přebytek za poslední tři roky). Vyšší část přebytku vytvořily obce, DSO a regionální rady, 21,2 mld. Kč, kraje 17,0 mld. Kč. Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků a regionálních rad) činily 207,6 mld. Kč (plnění na 52,3 %), výdaje byly čerpány ve výši 169,5 mld. Kč (plnění na 42,3 % rozpočtu).

I.4. Přímé zahraniční investice a podpora investic Meziročně příliv PZI vzrostl

Příliv přímých zahraničních investic do ČR v 1. pololetí 2008 dosáhl o 90,0 mld. Kč (tj. 5 537,3 mil. USD). Ve stejném období předchozího roku činil 75,2 mld. Kč. Zhruba dvě třetiny zahraničních investic (v objemu 60,6 mld. Kč) představoval reinvestovaný zisk, bezmála třetina (25,6 mld. Kč) šla do navýšení základního kapitálu dceřiných společností (viz graf č. 1.4.1).

Graf č. 1.4.1 Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993 - 1. pololetí 2008 (v mld. Kč) 300 250

mld.Kč

200 150 100 50 0

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

Reinvestovaný zisk v mld. Kč

Ostatní kapitál v mld. Kč

1.-2.Q 2008

Základní kapitál v mld. Kč

1998

1997

1996

1995

1994

1993

-50

Pramen: ČNB, graf MPO Poznámka: Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního jmění

31



Největší objem PZI pocházel ze zemí EU

Hlavní investorskou zemí bylo Německo (48,5 mld. Kč), dále Lucembursko (10,6 mld. Kč) a Rakousko (9,0 mld. Kč). Nejvyšší příliv kapitálu z mimoevropských zemí pocházel z USA (5,7 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,8 mld. Kč).

PZI směřovaly hlavně do nemovitostí a služeb pro podniky

Z odvětvového hlediska se navýšení základního kapitálu zahraničními vlastníky uskutečnilo především v odvětví nákupu nemovitostí (velkých developerských projektů) a poskytování služeb pro podniky. Dále bylo směrováno do sféry obchodu, výroby chemických výrobků a zpracování ropy (viz graf č. 1.4.2).

Graf č. I.4.2 Příliv PZI podle odvětvové struktury základního kapitálu v 1. pololetí 2008 (v mld. Kč) 8

7,6 6,7

7 6

4

3,3

3

2,3 1,8

1,5

1,2

1,2

finanční zprostředkování

2

elektřina, plyn, voda

mld. Kč

5

1

ostatní

výroba strojů a zařízení

rafin. zpracování ropy

výroba chemických výrobků

obchod a opravy

nemovitosti a služby pro podniky

0

Pramen: ČNB, graf MPO

Reinvestovaný zisk šel zejména do finančního zprostředkování, dále do obchodu a odvětví nákupu nemovitostí a poskytování služeb pro podniky (viz graf č. 1.4.3). Graf č. 1.4.3 Příliv PZI - zisk reinvestovaný v jednotlivých odvětvích - 1. pololetí 2008 (v mld. Kč) 25,0 20,4

mld. Kč

20,0

15,0

12,7 11,2

3,9

3,8

výroba pryžových a plastových výrobků

5,0

5,0

výroba dvoustopých motor. vozidel

10,0

3,6

ostatní

výroba strojů a zařízení

nemovitosti a služby pro podniky

obchod a opravy

finanční zprostředkování

0,0

Pramen: ČNB, graf MPO

32


Domácí firmy investovaly také převážně do zemí EU


Odliv přímých zahraničních investic z ČR dosáhl za 1. pololetí 2008 10,2 mld. Kč (tj. 606,1 mil. USD), ve stejném období roku 2007 byl zaznamenán odliv PZI ve výši 9,5 mld. Kč. Nejvýznamnější částí přímých investic tuzemských podniků umisťovaných v zahraničí byl reinvestovaný zisk (7,1 mld. Kč). Tuzemští vlastníci investovali zejména do odvětví finančního zprostředkování, dále do nemovitostí a služeb pro podniky a do obchodu a oprav. Základní kapitál dceřiných společností v zahraničí se ve 2. čtvrtletí zvýšil o 0,5 mld. Kč vlivem investic do nemovitostí a poskytování služeb pro podniky, což znamenalo v konečném výsledku za 1. pololetí zmírnění poklesu základního kapitálu (z -1,4 mld. Kč na -0,9 mld. Kč). Úvěry byly poskytnuty zahraničním dceřiným společnostem zejména v energetických odvětvích, spojenými s aktivitami společnosti ČEZ, v menší míře pak směřovaly také do odvětví výroby strojů a zařízení. České společnosti investovaly hlavně v Polsku (5,9 mld. Kč), dále ve Francii (2,4 mld. Kč) a v Německu (1,1 mld. Kč).

I.5. Kapitálový trh Volatilní světové trhy …

V 1. polovině roku 2008 se stal hlavní silou, určující směr vývoje světových finančních trhů, stav americké ekonomiky. Pokračující krize na realitním trhu USA a obavy z rizika globální hospodářské recese vyvolaly mohutné korekce, které stáhly akcie a celý finanční trh dolů a dominovým efektem se přenesly i na trhy střední a východní Evropy. Tyto negativní dopady, v kombinaci s masivním růstem cen komodit, způsobily i zásadní změny v chování investorů, kteří utíkali od akcií a dalších rizikových investic do titulů komoditních.

… se podílely na poklesu cen akcií na globálních trzích, …

Kapitálové trhy zasáhla vlna výprodejů a většina indexů na hlavních burzách tak zaznamenala pokles. Technologický index Nasdaq Composite klesl od počátku roku o 12,1 % (meziročně o 5,5 %), burzovní index S&P 500 od počátku roku o 13,1 % (meziročně o 15,3 %). Příčinami turbulentního vývoje na těchto burzách byla mj. především přílišná tolerance rizika kvůli nízkých úrokovým sazbám při globální rostoucí nabídce peněz, která vedla ke snadnému získávání úvěrů a dále i skutečnost, že výnosový cyklus u řady společností dosáhl téměř vrcholu. Z předních evropských akciových trhů nejvýrazněji spadl pařížský CAC 40, od počátku roku o 20,5 % (meziročně o 26,3 %), dále německý DAX, od počátku roku o 19,4 % (meziročně o 18,9 %), i londýnský FTSE o 13,5 % (meziročně o 15,5 %).

… i v našem regionu

Negativní sentiment světového finančního trhu postihl i trhy středoevropského regionu a jejich indexy taktéž razantně klesaly. Index maďarské burzy BUX zaznamenal od počátku roku pokles o 22,5 % (meziročně o 29,8 %). Index varšavské burzy WIG 20, charakteristický širokou investorskou retailovou základnou, poklesl od počátku roku o 24,9 % (meziročně o 36,8 %). Pokles tuzemských akcií na Burze cenných papírů Praha navázal na propad světových burz. Index PX pražské burzy (viz graf č. I.5.1), který v jednotlivých měsících střídavě propadal (nejvíce v lednu -17,4 %) a následně zase posiloval, celkově od počátku roku do konce června klesl o 18,4 % (meziročně o 20,2 %). Kromě růstové Zentivy, propad cen akcií za prvních šest měsíců postihl všechny tituly burzy. Více než 50% pokles zaznamenaly od počátku roku akcie firem AAA Auto, Pegas, Orco, přes 40 % pak akcie Philip Morris ČR a ECM. Nejnižšího propadu dosáhla společnost ČEZ.

33



Finanční krize drží i nadále pražskou burzu v trendu letošního roku - poklesu indexů. Pražský PX se tak dostal z rekordních 1 925,5 bodu (1.11.2007) na 1 483,5 bodu 30.6. 2008, až na 1 167,6 bodu 16.9.2008, kdy spadl k hodnotám naposledy dosaženým na počátku června 2005. Graf č. I.5.1 INDEX PX 50, PX (5. dubna 1994 - 31. srpna 2008) 2 100

1925,5

1 900

1708,9

1 700

1597,5 1471,3

Index PX 50

1 500 1 300 1 100 750,9

854,3

691,0

629

610,2

500 300

1398,6

561,3 488,2

526,4

515,1 456,7

387,2

1190,0 1156,1

1021

900 700

1405,1

1255,8

479,4

581,3

320,1

5. 4. 4.1 1 9 13 0.1 94 . 9 19 2.1 94 12 .6. 995 .1 19 22 0.1 95 . 9 18 2.1 95 . 9 9. 6.1 96 10 99 7. .19 6 2 9 4. .19 6 24 6.1 97 . 9 23 9.1 97 .1 99 20 .1 7 . 9 10 5.1 98 .9 99 7. .19 8 30 1.1 98 . 9 24 4.1 99 15 .8. 999 .1 19 11 2.1 99 .4 99 8 .2 9 30 .8. 000 .1 20 27 1.2 00 . 0 24 3.2 00 14 .7. 001 .1 20 13 1.2 01 .3 00 9 .2 1 31 .7. 002 .1 2 0 27 0.2 02 . 0 24 2.2 02 14 .6. 003 .1 20 13 0.2 03 .2 00 7. .20 3 30 6.2 04 . 0 26 9.2 04 . 0 19 1.2 04 . 0 12 5.2 05 .9 00 9. .20 5 1 0 3. .20 5 28 5.2 06 20 .8. 006 .1 20 17 2.2 06 . 0 13 4.2 06 . 0 4. 8.2 07 12 00 2. .20 7 25 4.2 07 .7 00 .2 8 00 8

100

Pramen: BCPP, graf MPO Většinu obchodů jako obvykle zprostředkovala BCCP

BCCP zprostředkovala téměř všechny transakce (z celkového objemu 742,6 mld. Kč), zrealizované v 1. pololetí 2008 na tuzemském kapitálovém trhu, obchody ve výši 738,7 mld. Kč (99,5 %). Zbytek připadl na mimoburzovní trh (RM-Systém a Středisko cenných papírů). Přehled o vývoji obchodů na BCCP podává tabulka č. I.5.1.

Tabulka č. I.5.1 Vývoj obchodů na BCPP v 1. pololetí Akcie a podílové listy

Dluhopisy

Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

objem obchodů (mld. Kč) 190,8 65,3 103,9 102,0 232,0 527,3 485,7 491,6 436,8

podíl na objem podíl na celkovém obchodů celkovém objemu (v %) (mld. Kč) objemu (v %) 24,8 578,8 75,2 7,3 830,2 92,7 11,9 771,2 88,1 14,1 620,5 85,9 36,4 404,9 63,6 64,8 286,2 35,2 57,8 354,6 42,2 64,8 266,7 35,2 59,1 302,0 40,9

Tržní kapitalizace (mld. Kč, stav ke konci období) A + PL 504,1 394,3 385,3 546,7 778,9 1 143,1 1 350,8 1 815,3 1 876,6

Obligace 241,8 304,7 343,0 443,6 561,3 605,3 749,5 -

Počet emisí (stav ke konci období) A + PL

Obligace

173 143 92 73 62 52 36 31 33

91 89 83 79 79 84 98 115 125

Pramen: BCPP Obchody s akciemi klesly …

Přesto, že stoupl počet obchodovaných emisí, celkový objem transakcí na Burze cenných papírů za l. pololetí zaznamenal meziroční 2,5% pokles. Nadále převládaly obchody s akciemi a podílovými listy (necelých 60 %), ale meziročně klesl jejich objem (o více než 11 %) a tím i podíl na celkových obchodech. Naopak objem obchodovaných dluhopisů výrazně vzrostl a meziročně byl vyšší o 13,2 %.

34



Na pražské burze 5. února umístil akcie rakouský koncern Vienna Insurance Group, který v ČR působí prostřednictvím pojišťoven Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna. Akcie pojišťovny VIG se staly od 25. března součástí hlavního indexu pražské burzy PX. Na pražské a londýnské burze se 6. května začaly obchodovat akcie těžební společnosti New World Resources (NWR), majitele černouhelné společnosti OKD. Větší veřejný úpis akcií zatím v ČR nebyl. Ještě v červnu byly zařazeny do báze indexu PX … obchodovalo se i s deriváty

BCPP obchoduje od roku 2006 také s deriváty. V prvních šesti měsících 2008 byly zobchodovány futures ve výši 365,3 mil. Kč, certifikáty za 140,8 mil. Kč a warranty za 32,5 mil. Kč. Mezi hlavní tituly na pražské burze patřily akcie společností:

Také mimoburzovní trh ztrácel

−

ČEZ, působící již ve více než 10 zemích střední a jihovýchodní Evropy, která se svým nejvyšším (přes 40 %) podílem na celkovém objemu obchodů, zaznamenala od počátku roku nejnižší propad (-1,2 %). Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od finančních trhů se trhu s energetickými komoditami celosvětově dařilo;

−

Telefónica 02 CR, která provozuje nejrozsáhlejší pevnou a mobilní síť v tuzemsku, vykázala za 1. pololetí 10,7% pokles akcií (jeho výsledky jsou mj. ovlivněny tržbami v mobilním segmentu, kde tradičně rostou, zatímco tržby z pevných linek klesají);

−

Unipetrol, která se zabývá především zpracováním ropy, distribucí pohonných hmot a petrochemickou výrobou. Její akcie od počátku roku klesly o 26,2 %. Má potenciál v dobrých tržbách, což naznačuje, že problémy nemá na straně prodejů, ale především na straně marží (jak petrochemických, tak rafinérských), které byly opravdu nízké.;

−

Zentiva - farmaceutická skupina, zaměřující se především na vývoj, výrobu a marketing značkových ekvivalentů, dosáhla v 1. pololetí velmi dobrých výsledků a jako jediný titul vykázala od počátku roku 14,4% růst cen akcií (ovlivnily ji také mj. nabídky převzetí, které předložily skupina PPF a francouzská farmaceutická společnost Sanofi-Aventis).

RM-Systém s obchody akcií a podílových listů za 3,1 mld. Kč a objemem transakcí (0,4 % celého trhu) meziročně klesl o 11,8 %. Index RM od počátku roku, obdobně jako ostatní trhy, poklesl o 19,8 % (meziročně o 11,2 %). Trvale klesající objem obchodů, připadajících na Středisko cenných papírů, činil pouze 0,8 mld. Kč, když meziročně propadl o vysokých 57,7 %.

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry Finanční výsledky meziročně dosáhly nižšího tempa růstu

35

Finanční výsledky nefinanční sféry vykázaly ve srovnání s dynamikou 1. pololetí 2007 výrazné snížení růstu finančních ukazatelů, které byly mimo jiné ovlivněny vyšším cenovým nárůstem. Tento vývoj se týkal (kromě odvětví nemovitostí a ostatních služeb) většiny sektorů nefinanční sféry. U odvětví ubytování a stravování a odvětví zemědělství byl dokonce zaznamenán meziroční pokles finančních výsledků. Na finanční ukazatele působila řada negativních faktorů jako nižší domácí a zahraniční poptávka, silný kurz koruny a vysoká cena energií a surovin.



Tokové finanční ukazatele za organizace s 50 a více zaměstnanci (9 997 subjektů) měly následující meziroční vývoj. Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony

Většiny sektorů se týkal pokles růstu výkonů se současně vyšším růstem výkonové spotřeby. Zřetelně se tím odráží slábnoucí poptávka, nižší tržby z vývozu a vysoký nárůst cen surovin a energií. Růst výkonů byl negativně ovlivněn poklesem vývozních cen o 5,2 %. Naopak pozitivně působil meziroční nárůst cen výrobců (zemědělských výrobců o 27,1 %, průmyslových výrobců o 5,4 %, stavebních děl o 4,9 % a tržních služeb o 3,7 %). Růst výkonové spotřeby byl částečně zmírněn poklesem dovozních cen o 3,7 %. Tabulka č. I.6.1 dokumentuje meziroční srovnání vývoje finančních ukazatelů za jednotlivá odvětví nefinanční sféry.

Tabulka č. I.6.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v nefinanční sféře (organizace s 50 více zaměstnanci) Výkony (vč. o.m.)

2643,9

změna v % 7,2

1870,7 167,5 157,5 16,4 207,8 124,2 53,6 47,7

6,5 4,4 12,2 0,5 6,9 15,9 19,5 0,5

mld Kč. Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovit., pronájem, podnikatel. čin. Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

Výkonová spotřeba

1903,0

změna v % 8,1

1423,7 134,4 82,7 9,8 126,1 68,0 26,3 33,2

7,7 3,6 17,3 6,1 11,4 13,2 21,0 1,0

mld Kč.

Účetní přidaná Produktivita práce z hodnota ÚPH změna v tis. Kč / změna v mld Kč. % zaměst. % 740,9 4,7 370,1 2,1 446,9 33,1 74,7 6,6 81,7 56,2 27,3 14,5

3,0 7,8 7,1 -6,8 0,6 19,3 18,1 -0,6

424,4 306,8 322,6 209,8 375,1 309,5 263,7 190,9

1,7 10,0 0,3 -6,9 0,1 9,8 -0,5 7,4

Pořízení dl. majetku změna v změna v v tis. mld Kč. % % 2001,9 2,6 138,2 7,3 Zaměstnanost

1053,1 107,9 231,7 31,4 217,8 181,5 103,6 75,9

1,3 -1,9 6,8 0,0 0,4 8,6 18,8 -7,5

82,8 4,5 13,4 0,7 17,4 9,2 3,6 6,7

15,2 26,1 7,1 35,1 -24,7 21,2 1,6 10,5

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Účetní přidaná hodnota nejvíce vzrostla v odvětví nemovitostí

Účetní přidaná hodnota rostla nejvíce v sektoru nemovitostí a ostatních službách. V průmyslu došlo k meziročnímu poklesu růstové dynamiky téměř o 8 %, kvůli negativnímu vývoji ve zpracovatelském průmyslu, na který dopadá zvýšení cen vstupů, silná koruna a nižší odbyt. Vysoký pokles dynamiky růstu nastal také v odvětví stavebnictví a obchodu, přesto však tato odvětví nadále vykazují solidní růstové tempo. Stagnaci účetní přidané hodnoty zaznamenalo odvětví dopravy, které čelilo vysokému nárůstu výkonové spotřeby v důsledku vyšší ceny ropy. Záporný růst účetní přidané hodnoty se týkal sektoru ubytování a stravování především v důsledku poklesu poptávky. Pokles zaznamenalo také odvětví zemědělství kvůli značnému meziročnímu poklesu produkce dřeva.

Tabulka č. I.6.2 Podíly jednotlivých odvětví na celkových výsledcích nefinanční sféry (organizace s 50 a více zaměstnanci) Účetní přidaná Zaměstnanost hodnota pol. 2007 pol. 2008 pol. 2007 pol. 2008 pol. 2007 pol. 2008 pol. 2007 pol. 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Výkony (vč. om)

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovit., pronájem, podnikatel. čin. Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

71,2 6,5 5,7 0,7 7,9 4,3 1,8 1,9

70,8 6,3 6,0 0,6 7,9 4,7 2,0 1,8


75,1 7,4 4,0 0,5 6,4 3,4 1,2 1,9

74,8 7,1 4,3 0,5 6,6 3,6 1,4 1,7

61,3 4,3 9,9 1,0 11,5 6,7 3,3 2,1

60,3 4,5 10,1 0,9 11,0 7,6 3,7 2,0

53,3 5,6 11,1 1,6 11,1 8,6 4,5 4,2

52,6 5,4 11,6 1,6 10,9 9,1 5,2 3,8


36



Tabulka č. I.6.2 znázorňuje podíly jednotlivých odvětví nefinanční sféry na vybraných ukazatelích. Průmysl nadále zaujímá dominantní podíl. Nejvyšší přírůstek podílu se týkal odvětví nemovitostí a obchodu. K mírnému poklesu naopak došlo u průmyslu a stavebnictví. Produktivita práce mírně vzrostla

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 2,1 % (9,8 % ve srovnatelném období minulého roku) při růstu zaměstnanosti o 2,6 %, a to nejvíce ve stavebnictví, nemovitostech a zemědělství. Nejvyšší úroveň produktivity práce vykazuje dlouhodobě průmysl, nejnižší naopak stabilně odvětví ubytování a stravování. Z hlediska institucionálních sektorů stále dominuje na finančních výsledcích nefinanční sféry sektor podniků pod zahraniční kontrolou. Produktivitou práce tento sektor významně překonává sektor soukromých podniků národních. Vysoká produktivita práce u sektoru veřejných podniků je vysoce ovlivněna společností ČEZ. Srovnání podílu institucionálních sektorů na vybraných finančních ukazatelích viz tabulka č. I.6.3.

Tabulka č. I.6.3 Podíly institucionálních sektorů na celkových výsledcích nefinanční sféry a produktivita práce (organizace s 50 a více zaměstnanci v %) Výkony (vč. om) Nefinanční podniky veřejné soukromé národní pod zahr. kontrolou


pol. 2007 pol. 2008 pol. 2007 pol. 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 6,8 7,0 5,4 5,5 37,2 37,7 37,2 37,5 56,0 55,3 57,5 57,0

Účetní přidaná Zaměstnanost hodnota pol. 2007 pol. 2008 pol. 2007 pol. 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 10,3 10,7 10,5 9,9 37,4 38,4 49,9 49,8 52,2 50,9 39,5 40,3

Produktivita práce z tis. Kč / změna v zaměst. % 371,6 403,0 286,4 469,1

2,1 13,2 4,9 -2,5

Zaměstnanost změna v%

v tis.

1986,6 196,5 988,7 801,3

2,7 -3,7 2,3 4,8


Stavové ukazatele ve velkých organizacích s 250 a více zaměstnanci (1 585 subjektů) měly následující meziroční vývoj. Nejvíce k růstu aktiv přispěly dlouhodobý majetek a pohledávky

Celkový majetek podniků (aktiva) nefinanční sféry (v 1 585 subjektech) meziročně vzrostl o 8,9 % na 3 928,3 mld. Kč. Nejvíce k růstu aktiv přispěly dlouhodobý majetek (vzrůst o 6,4 %), pohledávky (o 14 %) a akcie, podíly a účasti (o 20,7 %). Poklesly naopak peníze a účty v bankách a poskytnuté úvěry. Z hlediska struktury aktiv došlo zejména k růstu podílu pohledávek a akcií, naopak poklesl podíl dlouhodobého majetku, peněz a poskytnutých úvěrů (viz graf č. I.6.1).

Graf č. I.6.1 Struktura aktiv v nefinanční sféře (organizace s 250 více zaměstnanci v %) Meziroční změna podílu (v p.b.)

dlouh.hmotný a nehmot. maj.

7,3

zásoby

17,6 46,2

2,0

přijaté dluhopisy

1,5

poskytnuté úvěry a půjčky

1,0

akcie, podíly a účasti

10,3

pohl. z obchod. styku

2,7 1,5 4,8

ost. pohledávky

9,6


37

peníze a účty v bankách

1,8 1,0 0,3

0,5

0,3

0,0 -0,5

-0,5

-1,0 -1,5

-1,1

-0,7 -1,1



Zásoby vzrostly o 12,1 % na 377 mld. Kč (ve srovnatelném období minulého roku došlo k nižšímu růstu o 9,7 %), a to v odvětví průmyslu o 14,7 %, ve stavebnictví o –11,8 %, v obchodu o 12,1 %, v ubytování a stravování o 5,6 %, v dopravě o –1 %, v nemovitostí o –0,1 % , v ostatních službách o 66,7 % a v zemědělství o –13,8 %. Graf č. I.6.2 Struktura pasiv v nefinanční sféře (organizace s 250 více zaměstnanci v %) 13,8

Meziroční změna podílu (v p.b.)

vlastní kapitál

16,4 52,0

rezervy

2,0

vydané dluhopisy

1,5

přijaté úvěry a půjčky

1,0

závazky z obchod. styku

0,5

ostatní závazky

12,3

1,5

0,5

0,0 -0,5

1,9

-0,3

-0,2

-0,2

-1,0

3,6

-1,5

-1,3


Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) se hospodaření průmyslových podniků promítlo do růstu především vlastního kapitálu (o 6,2 %), přijatých úvěrů (10,8 %) a celkových závazků (10 %). V struktuře pasiv pak došlo především k nárůstu podílu přijatých úvěrů a poklesu podílu vlastního kapitálu. Strukturu aktiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládá graf č. II.2.4.

38



II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Globální ochlazení ekonomik se projevilo nižším růstem průmyslové produkce

Do vývoje průmyslu nepříznivě zasáhlo zpomalení ekonomik EU a oslabení zahraniční poptávky. Průmyslová produkce v 1. pololetí 2008 zaznamenala meziroční růst ve výši 5,8 %, zatímco ve stejném období předcházejícího roku to bylo 10,3 %. Z dalších vlivů působily silný kurz koruny, zvýšené náklady na energie, dopravu a rovněž vysoká základna předcházejícího roku. Hlavním faktorem růstu byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství a v automobilovém průmyslu. Průmysl stále více ovládají podniky pod zahraniční kontrolou. Na celkových tržbách se na konci prvního pololetí 2008 zahraniční podniky podílely 59,5 %. Jejich další rozvoj vytváří nová pracovní místa a základnu domácích výrobců a subdodavatelů. Ve zpracovatelském průmyslu pokračovaly strukturální změny, jež se projevily meziročním růstem technologicky náročné výroby s vysokou technologickou náročností (HIGH-TECH) a středně vysokou technologickou náročností (MEDIUM HIGH-TECH), které jsou méně náročné na spotřebu paliv a energií. Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se meziročně zvýšily o 5,7 % a ukázaly na změnu trendu, kdy dynamika tržeb předstihla dynamiku produkce. Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly vyšší o 7,7 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 57 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části. Výkonnost a konkurenceschopnost průmyslu se projevila na výsledcích vývozu. Propočty mezi indexem průmyslové produkce a celkovým vývozem za období leden 2002 až červen 2008 ukázaly na vyšší stupeň vzájemné závislosti, vyjádřený hodnotou korelačního koeficientu 0,74. Vyšší stupeň závislosti byl propočten i mezi indexem průmyslové produkce a celkovým dovozem s hodnotou korelačního koeficientu 0,76.

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce, zaměstnanosti a tržeb z přímého vývozu a jejich trendů (meziroční změna v %) 25

20

15

10

5

0

Index průmyslové produkce

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

39

Zaměstnanost

Tržby z přímého vývozu (s.c.)

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

-5


Dynamický vývoj produkce pro dlouhodobou spotřebu


Spotřebitelská poptávka podpořená rychlým růstem platů se příznivě projevila vysokým růstem produkce pro dlouhodobou spotřebu (o 35,1 %). Pokračující investiční aktivita přispěla ke zvýšení výroby pro investice (růst o 8,3 %). Za vyšší produkcí meziproduktů (o 5,3 %) stála kooperace v rámci nadnárodních společností. Z dalších průmyslových seskupení zaznamenala mírný růst produkce pro výrobu energií (o 1,3 %), zatímco výroba pro krátkodobou spotřebu mírně poklesla (o 4,7 %).

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb a jejich sekcí v roce 2008 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

duben

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

5,8 2,2 6,1 3,7

12,2 3,7 13,1 2,8

3,4 -7,6 4,1 -5,0

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

5,3 2,2 5,3 5,2

12,8 2,7 13,3 8,5

6,8 7,4 7,0 -26,4

15,7 4,8 16,0 -25,2

Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

květen červen

2. Q

1. pol.

červenec

2,2 -6,7 2,5 -0,6

5,8 -3,5 6,4 -0,8

5,8 -0,7 6,3 1,7

6,7 3,2 7,2 -1,4

3,5 -2,1 3,8 1,1

2,1 -8,7 2,2 6,0

6,0 -2,7 6,2 5,3

5,7 -0,4 5,8 5,2

7,0 10,8 7,2 0,6

6,5 -0,1 6,8 -49,6

4,3 -18,5 4,7 -55,7

8,7 -5,0 9,1 -44,0

7,8 0,9 8,0 -35,2

11,0 8,0 11,4 -53,0

Pramen: ČSÚ Pokles produkce a tržeb surovinové sekce

Snížení výroby elektrické energie ve spalovacích elektrárnách se odrazilo v nižší těžbě energetických surovin (o 0,6 %). Těžbu ostatních nerostných surovin (snížení o 0,8 %) ovlivnilo zpomalení růstu ve stavebnictví. Celkovým výsledkem byl pokles produkce v surovinové sekci (o 0,7 %) a dále snížení tržeb (ve s.c. o 0,4 %). Tržby z přímého vývozu, které se na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb celé sekce podílely 26,2 %, se naopak mírně zvedly (ve s.c. o 0,9 %). V naturálních jednotkách poklesla těžba hnědého uhlí o 1 %. Těžba průmyslového uhlí (94,5 % z celkového objemu vytěženého hnědého uhlí) přitom klesla o něco rychleji (o 1,5 %). Naopak těžba tříděného uhlí byla vyšší o 5,6 %. Vzrostla i těžba černého uhlí (o 2,5 %), z toho uhlí vhodného pro koksování (podíl 60,7 %) bylo vytěženo o 2,7 % více. Těžba energetického uhlí se zvýšila o 2,2 %. Z ostatních nerostných surovin došlo ke snížení těžby štěrku a písku o 3,1 % (podíl 68,4 %)

40



Graf č. II.1.2 Vývoj tuzemské výroby, spotřeby a vývozu elektrické energie včetně trendů (v mil. kWh) 30000

25000

20000

15000

10000 5000

Hrubá výroba elektrické energie

Hrubá tuzemská spotřeba

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

0

Vývoz elektrické energfie

Pramen: ČSÚ, graf MPO … naopak energetická sekce zaznamenala jejich růst

V energetické sekci se zvýšila produkce o 1,7 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 5,2 %. Tržby z přímého vývozu (podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb celé sekce 3,1 %) se (ve s.c.) snížily o 35,2 %. V naturálních jednotkách se mírně (o 0,5 %) snížila hrubá výroba elektrické energie. Zasloužila se o to především výroba energie ze spalování hnědého uhlí ve spalovacích elektrárnách, podílející se na celkové výrobě energie 50,5 %, jenž se snížila o 8 %. Dynamický růst (o 32,1 %) naproti tomu zaznamenala výroba elektřiny spalováním biomasy (podíl na celkovém objemu elektrické energie 1,4 %). Z dalších typů elektráren stoupla výroba elektřiny u jaderných elektráren (o 13,5 %, podíl 31,3 %), u vodních elektráren (o 12,4 %, podíl 3,5 %). Velmi dynamický vývoj byl zaznamenán u elektráren větrných (více než dvojnásobný růst) a u elektráren solárních (sedmnáctinásobný růst). Společný podíl obou zmíněných typů elektráren na celkové výrobě elektrické energie v ČR však představuje pouhých 0,3 %. Hrubá tuzemská spotřeba elektrické energie se zvýšila o 2,9 %, u velkoodběratelů o 3,7 % a u maloodběratelů o 4,9 % (podnikatelský maloodběr vzrostl o 9,1 %, odběr domácností o 2,9 %). Celkový vývoz elektrické energie se snížil o 16,1 %. Celkový dovoz energie se snížil o 17,9 %.

Vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou a vývozní orientací

Ve zpracovatelském průmyslu se dynamicky vyvíjela odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Produkce vzrostla o 6,3 %, tržby (ve s.c.) o 5,8 %. Orientace na vývoz se projevila nárůstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 8 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 61,2 %, na celkových tržbách průmyslu 57 %. Technologicky náročná výroba s vysokou přidanou hodnotou je jedním ze základů prosperující ekonomiky. Pokračující strukturální změny ve zpracovatelském průmyslu se projevily meziročním růstem produkce HIGH - TECH o 19,8 % (meziroční podíl na celkové produkci zpracovatelského průmyslu se zvýšil o 1,5 p.b. na 12,8 %) a MEDIUM HIGH - TECH o 8,4 % (podíl se zvýšil o 1,1 p.b. na 45 %). Mírně se zvýšila i produkce MEDIUM LOW - TECH (o 1,5 %). Podíl tohoto druhu produkce na celkovém výstupu zpracovatelského průmyslu se však snížil (o 1,1 p.b. na 25,3 %). Podobně se snížil i podíl LOW - TECH (o 1,5 p.b. na 16,9), jehož produkce klesla o 2,9 % .

41



Elektrotechnický průmysl ovlivněn zahraniční poptávkou a poptávkou domácích odvětví

Hlavním faktorem růstu výroby elektrických a optických přístrojů byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, těžící z poptávky po subdodávkách ze strany strojírenství, automobilového průmyslu a ostatních odvětví. Produkce stoupla o 20,6 %, tržby (ve s.c.) o 16,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,6 %. Přímé tržby se na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví podílely 54,2 %. Z jednotlivých oddílů se nejdynamičtěji rozvíjela výroba radiových, televizních a spojových zařízení (OKEČ 32), jenž stoupla o 66,2 %. Na celkovém výstupu zmíněného odvětví se tato výroba podílela 30,7 %, přičemž téměř veškerý výstup je určen na vývoz. Podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách totiž dosáhl 90,7 %. Vysoký růst zaznamenala i výroba zdravotnických, přesných, optických přístrojů (OKEČ 33) o 23,7 % (podíl 9,8 %), z dalších vzrostla výroba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 31) o 7 % (podíl 36,3 %). Na základě nárůstu nově uzavřených zakázek můžeme předpokládat pokračování příznivého vývoje odvětví (viz samostatný oddíl o zakázkách).

Strojírenská výroba ovlivněna produkcí nových výrobních kapacit

Výroba a opravy strojů a zařízení se řadí k významných odvětvím ekonomiky s dlouholetou tradicí. Produkce byla ovlivněna uváděnými novými výrobními kapacitami zahraničních investorů v průmyslových zónách. Využívání knowhow a efektivních technologií přineslo zvýšení konkurenceschopnost odvětví, což se projevilo růstem produkce o 10,2 %, tržeb (ve s.c.) o 10 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 15,6 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se přímý vývoz podílel 74,3 %. Z významnějších výrobkových skupin stoupla výroba ložisek, ozubených kol a jiných prvků o 16,8 % (podíl 6,7 %), výroba chladícího, větracího a klimatizačního zařízení o 5,7 % (podíl 14,9 %) a výroba ostatních účelových strojů o 6 % (podíl 8,7 %). Velmi dynamicky (104,1 %) rostla výroba strojů pro určitá hospodářská odvětví a výroba spalovacích motorů vč. turbin (o 45,5 %), ale při jejich malém podílu (1,5 % a 3,7 %) na celkovém výstupu zmíněného odvětví. Nově uzavřené zakázky celkem i ze zahraničí se zvýšily shodně o 4,6 %.

Zahraniční poptávka ovlivnila výrobu automobilek

Dominujícím odvětvím ekonomiky je s téměř čtvrtinovým podílem (23 %) na celkových tržbách průmyslu výroba dopravních prostředků. Produkce a tržby vzrostly (ve s.c.) shodně o 8,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 7,1 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se přímý vývoz podílel 77,2 %. V 1. pololetí 2008 byl růst výroby silničních vozidel vyšší o 10,1 %. Vývoz pod vlivem zahraniční poptávky vzrostl o 15,6 %, na domácím trhu naopak došlo k nepatrnému snížení prodejů (o 0,1 %). Z jednotlivých kategorií vzrostla výroba osobních a malých užitkových automobilů o 10,1 % (ŠKODA AUTO o 11,3 % a TPCA CZECH s.r.o. o 7,9 %), autobusů o 11,6 %, motocyklů a mopedů o 30,9 % a přívěsů a návěsů o 24,2 %. U výroby nákladních automobilů se nepotvrdil růstový trend roku 2007 a výroba poklesla o 13,8 %. Dalším rozvojovým impulsem automobilového průmyslu bude uvedení do provozu nové automobilky Hyundai v Nošovicích, u které se předpokládá posun zahájení plné výroby na listopad 2008 (z původního termínu březen 2009). Celkové nově uzavřené zakázky u výroby motorových vozidel klesly o 8 %, z toho zakázky ze zahraničí o 9,7 %. Naproti tomu u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení byl zachován vysoký růst celkových zakázek o 33,9 %, z toho ze zahraničí o 15,3 %.

42



I přes negativní vnější vlivy trvá poptávka po produkci chemického průmyslu

Výroba chemických látek, přípravků a léčiv zaznamenala po relativně nízkém nárůstu produkce v roce 2007 v 1. pololetí 2008 i přes trvalý tlak negativních vnějších vlivů (nárůst cen ropy, pokles petrochemických marží) růst produkce o 6,4 %. Tržby (ve s.c.) vzrostly o 6 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 4,8 %. Na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se přímý vývoz podílel 60 %. Rozhodující význam v odvětví měla výroba základních chemických látek (OKEČ 24.1) s růstem tržeb (ve s.c.) o 10,2 % (podíl 66,3 %), z dalších oborů vysoký růst tržeb (ve s.c.) měla výroba chemických vláken (OKEČ 24.7) o 18,2 % (podíl 1,5 %). Nově uzavřené celkové zakázky se zvýšily o 2,9 %, naproti tomu zakázky ze zahraničí zaznamenaly pokles o 9,6 %.

Dynamický růst výroby hraček a her a solidní poptávka po produkci nábytkářského průmyslu

Ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném se produkce zvýšila o 5,8 %, tržby (ve s.c.) o 4,8 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 8,8 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se přímý vývoz podílel 65,4 %. V odvětví byla rozhodující výroba nábytku a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (OKEČ 36), kde vzrostla produkce o 5,5 % (podíl 87,7 %), v jehož rámci dynamicky rostla výroba hraček a her o 18,3 % (podíl 11 %). Rozhodující výroba nábytku vzrostla o 3,8 % (podíl 62,6 %). U recyklace druhotných surovin (OKEČ 37) došlo jen k mírnému zvýšení o 0,1 % (podíl 12,3 %), a to díky zvýšení zpracování nekovového a zbytkového materiálu o 13,6 %.

Pokles produkce zaznamenán v pěti odvětvích nejvíce v textilním průmyslu

Ve zpracovatelském průmyslu poklesla produkce v pěti odvětvích, nejvíce ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků (o 9,4 %). Tržby (ve s.c.) byly nižší o 9,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 9,4 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se přímý vývoz podílel 70,3 %. Situace je zde dlouhodobě silně ovlivňována cenově výhodnějšími dovozy asijských výrobců (zejména Číny a Indie), kterým domácí výrobci nemohou konkurovat. Z jednotlivých oborů se snížila výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin (OKEČ 18) o 15,2 % a výroba textilií a textilních a textilních výrobků (OKEČ 17) o 8,5 %. O pokračování nepříznivého vývoje svědčí pokles celkových nových zakázek u výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin o 24 %, z toho ze zahraničí o 27,1 % a u výroby textilií a textilních výrobků o 13 %, z toho ze zahraničí o 17,5 %.

Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek celkem a zakázek ze zahraničí s jejich trendy a tržeb za vybrané oddíly (sleduje se jen u OKEČ 17, 18, 21, 24, 27 – 35, meziroční změna v %, b.c.) 35 30 25 20 15 10 5 0

Nové zakázky celkem (b.c.)

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

43

Zakázky ze zahraničí (b.c.)

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

-5

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (b.c.)



Pokles zahraniční poptávky ovlivnil vývoj uzavřených nových zakázek

Zpomalení ekonomik EU a pokles zahraniční poptávky se projevilo na nižším růstu nově uzavřených celkových zakázek u sledovaných oddílů o 0,8 % (zakázky ze zahraničí poklesly o 3,3 % - na celkových zakázkách se podílely 64 %). Tržby u vybraných oddílů v běžných cenách byly vyšší o 3,5 %. Z jednotlivých oddílů bylo vysokého nárůstu celkových nově uzavřených zakázek dosaženo ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (kolejová vozidla pro železniční a městskou hromadnou dopravu). Tyto zakázky se zvýšily o 33,9 %, toho zakázky ze zahraničí vzrostly o 15,3 %. Nové zakázky elektrotechnického odvětví u výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů se zvýšily o 26,1 %, z toho ze zahraničí o 22,3 %. Vývoj uzavřených zakázek (ve 2. čtvrtletí 2008 celkové nové zakázky i zakázky ze zahraničí poklesly) je nepříznivý signálem pro vývoj průmyslu.

Za růstem zaměstnanosti bylo uvádění nových výrobních kapacit

Postupné uvádění nových výrobních kapacit zahraničních investorů si vyžádalo nábory nových pracovníků a projevilo se na celkové zaměstnanosti, která se zvýšila o 2,2 % (o 25 389 zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,8 % (o 29 449 zaměstnanců). Ve zpracovatelském průmyslu (zaměstnanost zde roste nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004) se zvýšila převážně odvětvích, která se rozvíjejí dlouhodobě. Tedy ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 7,3 %), ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 5,9 %) a ve výrobě dopravních prostředků (o 5,3 %). Počet zaměstnanců v energetické sekci naopak klesl o 6,2 % (o 3 159 zaměstnanců) a v surovinové sekci o 2,2 % (o 901 zaměstnanců). V současné době pracuje v průmyslu téměř třetina celkového počtu zaměstnaných v české ekonomice.

Tabulka č. II.1.2 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci

Ukazatel

Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a léčiv Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Průmysl celkem

průmysl. tržby z produkce prodeje (IPP) vl. výr. a služeb ve s.c.

1. pololetí 2008 / 1. pololetí 2007 Skutečnost tržby z evid. produkt. průměrná mzda průměrná přímého počet práce mzda přepočt. jednotkové mzdové mzda vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem Náklady Kč ve s.c. cen výrobců nominální reálné

-0,7

-0,4

0,9

-2,2

2,1

13,9

-1,0

11,6

-3,0

28316

-0,6 -0,8 1,7 6,3

0,2 -2,5 5,2 5,8

4,6 -18,4 -35,2 8,0

-3,0 3,1 -6,2 2,8

3,5 -5,4 12,1 2,4

14,9 7,6 15,6 9,7

-3,8 5,1 5,9 5,2

11,0 13,7 3,1 7,1

-7,0 11,1 -5,6 2,7

28958 24201 30623 21899

-5,4 -9,4 -2,9 -6,6 3,4 1,4 6,4 4,0 -1,8 3,8 10,2 20,6 8,1 5,8

-5,6 -9,7 -3,0 -6,7 3,0 -3,6 6,0 4,0 -1,9 2,3 10,0 16,5 8,1 4,8

4,7 -9,4 -11,7 -14,2 4,5 -22,1 4,8 12,2 2,4 4,0 15,6 13,6 7,1 8,8

1,1 -7,6 -5,0 1,0 0,7 -4,2 0,9 7,3 -2,9 4,8 2,9 5,9 5,3 -0,6

-7,6 -2,2 2,1 -7,1 2,4 0,7 5,2 -4,1 0,7 -3,0 6,3 8,6 2,9 4,9

9,4 7,4 4,5 8,8 5,9 18,4 7,8 9,4 10,3 8,1 10,5 10,7 9,5 11,2

-0,5 7,9 2,5 11,5 4,5 -7,4 6,3 12,2 5,9 6,1 7,0 9,9 14,4 8,5

18,4 9,8 2,4 17,1 3,4 17,6 2,5 14,1 9,5 11,4 4,0 1,9 6,4 6,0

7,7 10,4 0,3 20,0 2,1 -8,0 1,1 17,0 5,1 9,4 0,6 1,2 11,2 3,4

20056 14604 13683 17760 23333 34170 25345 21134 23277 22001 22926 21597 25922 17835

5,8

5,7

7,7

2,2

2,8

10,0

4,4

7,0

1,5

22467

Pramen: ČSÚ Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců včetně agenturních pracovníků.

44


Růst reálných mezd předstihl růst produktivity práce


Růst produktivity práce byl předstižen dynamikou reálných mezd, přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců o 1,6 p.b., zatímco při přepočtu indexem spotřebitelských cen předstihla dynamika produktivity práce dynamiku reálných mezd o 0,1 p.b. Vysoký růst nominálních mezd (o 10 %) se při nižším tempu produktivity práce (2,8 %) projevil růstem jednotkových mzdových nákladů, a to v nominálním vyjádření o 7 % a v reálném vyjádření o 1,5 %. Což je nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti.

Graf. č. II.1.4 Vývoj relace nominálních mezd, produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů včetně trendů (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 15 10

5 0 -5 -10

Jednotkové mzdové náklady nominální Produktivita práce

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

-15

Jednotkové mzdové náklady reálné Nominální mzda

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO I přes zpomalení mají nejvyšší výkonnost podniky pod zahraniční kontrolou

45

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů měly vyšší výkonnost podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, které se na celkových tržbách průmyslu podílely 59,7 %. Jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 6,4 % (meziroční zpomalení z 15,1 %). Zahraniční podniky přinášejí do české ekonomiky svoje know-how a rostoucími požadavky na pracovní sílu pomáhají budovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech zaměstnanců. Jsou vývozně orientovány a těží ze svého napojení na mateřské společnosti, které jim usnadňují přístup na zahraniční trhy. Orientace na vývoz se odrazila v růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 8,1 % a ve vysokém podílu na tržbách sektoru (70,1 %) i na celkových tržbách průmyslu (44,9 %).



Tabulka č. II.1.3 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. pololetí 2008 Tržby za prodej Prům. vlastních počet výrobků a služeb podniků mld. Kč podíl meziroč. b.c. v % změna s.c.

Tržby z přímého vývozu meziroč. změna s.c.

Počet zaměstnanců v tis. osob

Průměrná měsíční

podíl meziroč. v % změna

tržba / zaměst. mzda v Kč meziroč. úroveň v Kč meziroč. s.c. změna prům=100 změna s.c.

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem

8933 1664,3 100,0

11001 - veřejné

125

2,2

219898

2,8

100,0

22467

10,0

2,7

-2,4

268002

5,2

121,9

30554

5,7

15,2

5,5

107,9 1155,8 97,3

2,5

183405

-1,1

83,4

20819

9,8

587,7 35,3

4,8

107,7

594,2 50,0

1,5

147112

3,2

66,9

20153

10,5

990,4 59,5

6,4

108,1

542,5 45,7

3,5

319886

2,7

145,5

24758

9,0

-12,9

81,9

-4,0

83218

-9,2

37,8

16086

6,4

4,6

2,9

8809 1588,4 95,4

11002 - soukr. národní

6029

11003 - soukr. pod zahr. kontr.

2194

nestátní sféra

75,9

107,7 1187,4 100,0 83,8

31,6

z toho:

14000 - zaměstnavatelé*/

585

10,3

0,6

19,1

1,6

Pramen: ČSÚ */ fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Vysoký růst tržeb v Plzeňském kraji

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů byl zaznamenán vysoký nárůst tržeb (ve s.c.) v Plzeňském kraji (o 18,2 %). Jeho podíl na celkových tržbách průmyslu se zvýšil o 0,5 p.b. na 6,4 %. Tento kraj je přitažlivý pro zahraniční investory svojí geografickou polohou a soustředěním úspěšných odvětví. Zejména elektrotechnického průmyslu, kde dominuje japonský závod na výrobu televizorů Panasonic AVC Network Czech, s.r.o. Z dalších to je strojírenský závod Daikin Industries, s.r.o., zabývající se výrobou klimatizací pro domácnosti, a tradiční Škoda Transportation, s.r.o., která je významným středoevropským výrobcem a dodavatelem kolejových vozidel pro železniční a městskou hromadnou dopravu. K mírnému poklesu tržeb došlo pouze ve Zlínském kraji (o 0,5 %) v důsledku nižší výroby u rozhodující produkce (pryžové a plastové výrobky).

Tabulka č. II.1.4 Přehled základních ukazatelů podle krajů v 1. pololetí 2008 Prům. Tržby za prodej vlastních počet výrobků a služeb podniků mld. Kč podíl meziroč. b.c. v% změna s.c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem v tom: Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

8933 864 889 587 562 272 593 444 520 522 496 1065 567 701 853

1664,3 100,0 188,6 282,6 77,2 106,2 26,4 177,8 70,6 59,6 106,3 74,0 120,5 70,1 88,1 217,0

11,3 17,0 4,6 6,4 1,6 10,7 4,2 3,6 6,4 4,4 7,2 4,2 5,3 13,0

5,7 7,5 5,2 2,4 18,2 2,8 8,6 3,1 0,8 7,0 2,8 1,0 2,6 -0,5 7,8

Počet zaměstnanců v tis. osob

Průměrná měsíční

podíl v%

meziroč. změna s.c.

1187,4 100,0

2,2

219898

2,8

100,0

22467

10,0

2,4 2,2 2,4 3,8 0,3 4,0 -3,3 0,1 4,8 3,6 -0,6 1,3 2,4 4,7

242068 404563 175762 250688 113500 299312 193854 154227 280827 178273 172918 156836 197875 201511

4,8 2,9 0,1 13,8 2,5 4,4 6,5 0,7 2,0 -0,8 1,6 1,3 -2,9 2,8

110,1 184,0 79,9 114,0 51,6 136,1 88,2 70,1 127,7 81,1 78,6 71,3 90,0 91,6

28959 25313 20934 22144 19764 22184 21566 20160 20390 21049 20735 19857 20746 23374

12,2 9,6 8,2 9,7 9,6 8,4 9,9 9,7 11,9 9,3 10,4 8,6 9,5 10,1

107,9 130,4 70,5 76,4 34,2 85,3 65,1 63,1 68,4 71,2 113,9 71,4 75,7 153,8

9,1 11,0 5,9 6,4 2,9 7,2 5,5 5,3 5,8 6,0 9,6 6,0 6,4 13,0

v Kč s.c.

tržba / zaměst. meziroč. úroveň změna Prům=100 s.c.

v Kč

mzda meziroč. změna

Pramen: ČSÚ

46


Růst průmyslové produkce a tržeb v červenci 2008


Průmyslová produkce zaznamenala v červenci 2008 ve srovnání se stejným měsícem roku 2007 růst o 6,7 % (při očištění od vlivu počtu pracovních dní by byl růst 1,6 % - vliv 3 pracovních dnů navíc), tržeb (ve s. c.) o 7 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 11 %. Z jednotlivých sekcí byla vyšší produkce zpracovatelského průmyslu o 7,2 % a surovinové sekce o 3,2 %, naproti tomu energetická sekce zaznamenala pokles o 1,4 %. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračoval vysoký růst v elektrotechnickém průmyslu o 20,1 %, z dalších odvětví v chemickém průmyslu o 15,8 %, hutnictví o 8,8 % a strojírenství o 8,7 %. V rozhodujícím odvětví ekonomiky, v automobilovém průmyslu byla produkce vyšší o 5,8 %. Z hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu (o 38,6 %) a pro mezispotřebu (o 8,8 %). Pokračoval vývoj celkové zaměstnanosti jejím zvýšením o 0,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 1 %. Celkové zakázky v červenci 2008 stouply o 0,6 %, zatímco u zakázek ze zahraničí byl pokles o 1 %.

II.2. Finanční situace průmyslových podniků Slabší zahraniční poptávka a dopady silné měny se promítly do finančních výsledků

Meziroční vývoj tokových finančních ukazatelů v prvním pololetí roku 2008 ukazuje na částečné zpomalení jejich růstové dynamiky. Toto zpomalení nastalo v důsledku vývoje ve zpracovatelském průmyslu, kde finanční ukazatele meziročně zaznamenaly vysoké snížení růstu. Na zpracovatelský průmysl negativně dopadá především slabší zahraniční poptávka a silná měna. Naopak výrazné zlepšení finančních výsledků se týkalo sekce energetiky a nerostných surovin, které těží z vysoké poptávky po svých produktech. Výsledky finančních ukazatelů jsou známy za organizace s 50 a více zaměstnanci, které se na celkových výsledcích za průmysl (na účetní přidané hodnotě, na výkonech, na výkonové spotřebě) podílejí přibližně 85 procenty. Finanční výsledky tokových ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj.

Účetní přidaná hodnota se snížila ve zpracovatelském průmyslu

Tabulka č. II.2.1 dokumentuje meziroční srovnání růstu tokových finančních ukazatelů (ve 4 610 podnicích) podle průmyslových sekcí. Z tabulky je patrný meziroční pokles účetní přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu o 1,5 % (ve srovnatelném období minulého roku se jednalo o růst 17,2 %). Velký nárůst účetní přidané hodnoty se týkal energetiky (o 20,5 %) a těžby nerostných surovin (o 30,4 %). V prvním pololetí 2007 přitom tyto sekce vykázaly pokles o 15,6 % resp. rostly 7,2 %.

Tabulka č. II.2.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v průmyslu (organizace s 50 více zaměstnanci) Výkony (vč. o.m.) Výkonová spotřeba

Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod elektřiny, plynu a vody


47

Účetní přidaná hodnota změna mld. Kč v%

Produktivita práce z ÚPH tis. Kč / změna v zaměst. %

Zaměstnanost

mld. Kč

změna v%

mld. Kč

změna v%

1870,7

6,5

1423,7

7,7

446,9

3,0

424,4

1,7

1053,1

1,3

82,8

15,2

45,9 1509,7 315,1

19,5 3,7 20,5

18,9 1161,9 243,0

6,6 5,3 20,5

27,1 347,7 72,1

30,4 -1,5 20,5

701,8 358,8 1590,9

35,1 -3,3 27,0

38,5 969,2 45,3

-3,5 1,8 -5,2

3,1 65,6 14,1

3,7 9,0 61,4

v tis.

změna v%

Pořízení dl. majetku změna mld. Kč v%


Účetní přidaná hodnota poklesla ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu


Vývoj účetní přidané hodnoty v jednotlivých subsekcí zpracovatelského průmyslu znázorňuje Graf č. II.2.1, v kterém se zřetelně odráží negativní vliv zvýšení cen výrobních vstupů, posilování koruny a slabá zahraniční poptávka. V 8 ze 14 sekcí došlo k poklesu účetní přidané hodnoty a u zbývajících sekcí kromě koksárenství a rafinerie ropy (ovlivněno značným růstem cen koksárenských a ropných produktů) nebyl zaznamenán významný růst. U většiny odvětví však došlo (krom výroby potravin a ostatního zpracovatelského průmyslu) ke značnému meziročnímu poklesu růstové dynamiky. To se týká především oboru výroby a opravy strojů, výroby dopravních prostředků, výroba elektrických a optických přístrojů, výroby kovů, výroby plastů a výroby nekovových minerálních výrobků. Nejhůře potom byly postiženy textilní průmysl, zpracovaní dřeva a výroba chemických látek. Všechna tato odvětví zároveň vykazují velmi vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách. Textilní průmysl však dlouhodobě vykazuje negativní tendence především v důsledku asijské konkurence. Mírné snížení růstu přidané hodnoty se potom týkalo odvětví potravinářství a papírenství.

Graf č. II.2.1 Účetní přidaná hodnota podle subsekcí zpracovatelského průmyslu 40% Růst ÚPH podle subsekcí zpracovatelského průmyslu 30% 20% 10% 0% -10%

DN Zpracovatel. prům. jinde neuveden

DM Výroba dopravních prostředků

DL Výroba elektr. a optických přístrojů

DK Výroba a opravy strojů a zařízení

DJ Výr. kovů, hutních a kovoděl. výr.

DI Výroba ost. nekov. minerál. výrobků

DH Výroba pryž. a plast. výrobků

DG Výr. chem. látek, léčiv, vláken

DF Výr. koksu, jader. paliv, rafin. ropy

DE Výr. vlákniny, papíru, vydavatel., tisk

DD Výroba dřevař. výr. kromě nábytku

DC Výroba usní a výrobků z usní

DB Výroba textil. a oděvních výrobků

-30%

DA Výr. potrav., tabák. výr. a nápojů

-20%

Pramen: ČSÚ, graf MPO Výkonová spotřeba rostla ve zprac. průmyslu rychleji než výkony

Vysoký pokles růstu výkonů zaznamenal zpracovatelský průmysl (z 11,4 % na 3,7 %). Nízký růst výkonů byl negativně ovlivněn hlavně poklesem vývozních cen o 5,2 %. Pozitivně naopak působil nárůst cen ve zprac. průmyslu o 4,3 %. Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony, a to zejména kvůli nárůstu cen energií a ostatních vstupů. Růst výkonové spotřeby byl částečně zmírněn poklesem dovozních cen o 3,7 %. Sekce těžby a energetiky naopak meziročně vykázaly značné nárůsty celkových výkonů.

Produktivita práce významně klesla ve zpracovatelském průmyslu

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) v průmyslu meziročně vzrostla o 1,7 % (9,2 % ve srovnatelném období minulého roku) při růstu zaměstnanosti o 1,3 %, a to nejvíce v těžbě nerostných surovin a energetice, kde také došlo ke snížení zaměstnanosti. Pokles produktivity se naopak týkal většiny odvětví zpracovatelského průmyslu (celkově o 3,3 %). Celkovou produktivitu práce z účetní přidané hodnoty podle subsekcí zpracovatelského průmyslu znázorňuje graf č. II.2.2.

48



Graf č. II.2.2 Produktivita práce podle subsekcí zpracovatelského průmyslu Produktivita

Podíl na zaměstnanosti

1 200 000 Kč

40% 35%

1 000 000 Kč

30% 800 000 Kč

25%

600 000 Kč

20% 15%

400 000 Kč

10% 200 000 Kč

DN Zpracovatel. prům. jinde neuveden

DM Výroba dopravních prostředků

DL Výroba elektr. a optických přístrojů

DK Výroba a opravy strojů a zařízení

DJ Výr. kovů, hutních a kovoděl. výr.

DI Výroba ost. nekov. minerál. výrobků

DH Výroba pryž. a plast. výrobků

DG Výr. chem. látek, léčiv, vláken

DF Výr. koksu, jader. paliv, rafin. ropy

DE Výr. vlákniny, papíru, vydavatel., tisk

DD Výroba dřevař. výr. kromě nábytku

DC Výroba usní a výrobků z usní

DB Výroba textil. a oděvních výrobků

DA Výr. potrav., tabák. výr. a nápojů

0 Kč

5% 0%

Pramen: ČSÚ: graf MPO Vysoký růst aktiv v průmyslu

Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Ve velkých podnicích (988) vzrostla v průmyslu celkem aktiva o 9,4 %, nejvíce v těžbě surovin o 37 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8,1 %, v energetické sekci o 7,3 %. Nejvíce k růstu aktiv přispěly dlouhodobý majetek (vzrůst o 7,4 %) a pohledávky (17 %). Poklesly naopak peníze a účty v bankách a poskytnuté úvěry. Z hlediska struktury aktiv došlo zejména k růstu podílu celkových pohledávek, naopak poklesl podíl dlouhodobého majetku, peněz a poskytnutých úvěrů. Strukturu aktiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládá graf č. II.2.3.

Graf č. II.2.3 Struktura aktiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci v %)

zásoby 16,7

peníze a účty v bankách 41,8

1,5

poskytnuté úvěry a půjčky

1,0

ost. pohledávky 11,0


49

2,0

pohl. z obchod. styku 3,7

3,0

přijaté dluhopisy


13,0

4,3



8,0

2,5 1,1 0,5

0,1

0,0 -1,0 -2,0

-0,8

-0,8

-0,9 -1,7


Vysoký růst zásob v aktivech


Zásoby meziročně vzrostly o 14,7 % (9,2 % ve srovnatelném období minulého roku) na 286 mld Kč. Nejvíce k růstu zásob přispěly materiál a výrobky. Z hlediska odvětvové struktury zpracovatelského průmyslu rostly zásoby ve většině odvětví. Znatelný pokles se týkal pouze textilního průmyslu (-15,5 %). K vysokému nárůstu potom došlo v odvětvích výroby elektrických a optických přístrojů (27 %), koksárenství a rafinerie ropy (19 %) a výroby a opravy strojů a zařízení (18,3 %).

Graf č. II.2.4 Struktura pasiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci v %) 14,3

vlastní kapitál


rezervy vydané dluhopisy

14,6 přijaté úvěry a půjčky

51,7

13,0

2,0

1,4

1,5

0,7

1,0

závazky z obchod. styku

0,5

ostatní závazky

0,0

0,1

0,1

-0,5 -0,5

-1,0

2,2

-1,5

4,2

-2,0

-1,8

Pramen: ČSÚ, propočty MPO V pasivech nejvíce rostly přijaté úvěry

Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) se hospodaření průmyslových podniků promítlo do růstu především přijatých úvěrů (o 23 %), celkových závazků (12,4 %) a vlastního kapitálu (5,7 %). Ve změně struktury pasiv se zřetelně odráží změna struktury aktiv. Růst podílu pohledávek v aktivech se odráží v nárůstu závazků v pasivech a pokles celkového podílu dlouhodobého majetku se odráží v poklesu podílu vlastního kapitálu v pasivech. Strukturu pasiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládá graf č. II.2.4.

50



III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Zpomalení růstu stavebnictví ovlivnila vysoká srovnávací základna

Stavební podniky provedly v 1. pololetí 2008 stavební práce za 232,7 mld. Kč (b.c.), celková stavební produkce tak meziročně zpomalila růst na 0,9 % (s.c.). Ve 2. čtvrtletí stavební výroba meziročně zaznamenala pokles o 1,3 % (s.c.) - viz graf č. III.1.1. K tomuto vývoji nejvíce přispěl pokračující propad produkce pozemního stavitelství na nové výstavbě - díky vysoké srovnávací základně stejného období roku 2007 a mírné zimě, která umožnila, že mnoho stavebních projektů bylo ukončeno s předstihem hned na začátku roku místo ve druhém čtvrtletí.

Graf č. III.1.1 Stavební výroba podle čtvrtletí v letech 2002 – 2008 (meziroční změna v %) 35

meziroční změna v %

30 25 20 15 10 5 0 -5 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1. Q 2. Q

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: ČSÚ, graf MPO Po loňském útlumu dále rostlo inženýrské stavitelství …

51

V porovnání se stejným obdobím roku 2007 rostlo inženýrské stavitelství, jeho dynamika souvisela s uvolněním finančních prostředků do velkých dopravních projektů, jakými jsou pokračující výstavba páteřní dálniční sítě a zprovoznění nových úseků dálnic, rychlostních komunikací, budování městských okruhů a rekonstrukce železničních uzlů a koridorů. Současně s tím probíhaly v celé dopravní infrastruktuře také intenzivní práce na opravách a údržbě.



Graf č. III.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství podle čtvrtletí v letech 2006 – 2008 (meziroční změna v %, s.c.) - stavební podniky s 20 a více zaměstnanci 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2006

2.Q

3.Q

4.Q

2.Q

2008

2007 pozemní stavitelství

1.Q

inženýrské stavitelství

Pramen: ČSÚ, graf MPO Stavební výroba v malých firmách zpomalila své tempo růstu …

V malých firmách (do 19 zaměstnanců) stavební výroba zmírnila své tempo meziročního růstu na 1,8 % (s.c.). Stavební produkce těchto firem činila více než třetinu z celkového objemu stavebních prací. Kromě tradičních zakázek v oblasti bytové výstavby a oprav a údržby působí malé firmy i v roli subdodavatelů velkých stavebních společností.

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce Meziroční změna Podíl (v %) (v mld. Kč, b.c.) (v %, s.c.) 2007 2008 2007 2008 2007 2008 celkem 1.-2. Q. 1.-2. Q. celkem 1.-2. Q. 1.-2. Q. celkem 1.-2. Q. 1.-2. Q. Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí

350,8

140,8

147,7

5,8

11,7

0,4

338,5 299,1 189,7 109,4 38,1 18,1 20,0 1,3 12,3

136,5 122,6 81,8 40,8 13,2 7,0 6,2 0,7 4,3

142,8 127,2 82,1 45,1 14,9 7,5 7,4 0,7 4,9

4,4 5,7 10,9 -2,4 -2,8 -1,8 -3,7 -37,2 51,6

10,2 12,0 21,3 -3,2 -2,4 -1,8 -3,1 -22,3 72,3

-0,2 -1,0 -4,3 5,8 7,4 1,5 14,0 6,2 13,6

100,0 100,0 96,5 85,3 54,1 31,2 10,9 5,2 5,7 0,3 3,5

96,9 87,1 58,1 29,0 9,4 5,0 4,4 0,4 3,1

100,0 96,7 86,1 55,6 30,5 10,1 5,1 5,0 0,5 3,3

Pramen: ČSÚ, tabulka a dopočty MPO … a přesto rostla rychleji než ve větších firmách

Ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které tvořily rozhodující podnikovou základnu stavebnictví, se dynamika růstu celkového objemu stavebních prací meziročně snížila na 0,4 % (s.c). Ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán růst o 11,7 % ( s.c.) – viz tabulka č. III.1.1.

52



V nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích rostlo inženýrské stavitelství nadprůměrně …

Rozhodující objem stavebních prací u těchto firem (86,1 %) byl realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Výrazně vzrostlo inženýrské stavitelství o 5,8 %, zatímco pozemní stavitelství v souvislosti s neobvykle vysokou srovnávací základnou 1. pololetí 2007 zaznamenalo meziroční pokles o 4,3 %.

… stejně jako na opravách a údržbě

Opravy a údržba vzrostly o 7,4 % (s.c.) hlavně díky inženýrskému stavitelství (růst o 14,0 %), které získalo finanční prostředky na obnovu dopravní infrastruktury. V části pozemního stavitelství došlo k mírnému růstu (o 1,5 %). Opravy a údržba se podílely na celkovém objemu stavebních prací firem s 20 a více zaměstnanci 10,1 %. Ostatní práce, které tvořily 0,5 % celkového objemu stavebních prací větších firem, vzrostly o 6,2 % (s.c.).

Dynamika růstu stavebních prací v zahraničí podstatně zmírnila

Stavební práce v zahraničí výrazně zbrzdily meziroční růstový trend na 13,6 %. Důvodem jsou negativní dopady hypoteční krize, které nutí tuzemské developery pozastavovat avizovanou zahraniční expanzi na trhy východní a jihovýchodní Evropy. Také nízký podíl (3,3 %) stavebních prací v zahraničí na celkovém objemu stavební výroby svědčí o zásadním zaměření stavebnictví na tuzemský trh.

Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda*/ Produktivita práce ze S (ve s.c.) Produktivita práce ze ZSV**/ (ve s.c.) Nominální jedn. mzdové náklady Reálné jedn. mzdové náklady

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2007 2008 1.-2.Q 1.-2.Q

1 2 3

4,9 0,9 10,8

7,0 2,8 8,5

6,4 3,7 0,7

6,1 3,9 7,8

6,2 2,8 5,3

3,8 0,8 0,2

7,3 4,3 6,3

7,9 3,8 7,5

10,1 6,3 12,5

12,0 6,8 0,7

4

7,6

1,1

-1,0

6,6

2,4

6,3

6,3

7,4

14,2

4,3

1/3 2/3

-5,3 -8,9

-1,4 -5,3

5,7 3,0

-1,6 -3,6

0,9 -2,4

3,6 0,6

0,9 -1,9

0,4 -3,4

-2,1 -5,5

11,2 6,1

*/ průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací **/ ZSV = základní stavební výroba Pramen: ČSÚ, dopočty MPO Růst mezd výrazně předstihl tempo produktivity práce

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci oproti stejnému období předchozího roku klesla o 0,3 % a činila 156,3 tis. osob4. Vysoké meziroční nárůsty jak průměrné nominální mzdy ve stavebnictví (o 12,0 %) tak i průměrné reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací – o 6,8 %) výrazně překonaly tempo růstu produktivity práce ze stavebních prací (S), která meziročně vzrostla o 0,7 %, což vedlo k zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominálních (o 11,2 %) i reálných (o 6,1 %) – viz tabulka č. III.1.2. Poněkud příznivější byla relace mezi dynamikou mezd a dynamikou produktivity práce ze ZSV (základní stavební výroba)5. Produktivita práce ze ZSV vzrostla o 4,3 % (viz tabulka č. III.1.2).

4

5

V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují přes agentury práce. Ukazatel „Základní stavební výroba (ZSV)“ - neobsahuje stavební práce provedené pro firmy formou subdodávek a tedy přesněji vyjadřuje výkonnost.

53



Tabulka č.III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů v 1. pololetí 2008 (organizace s 20 a více zaměstnanci) Ukazatel

Počet podniků

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) celkem meziroční podíl v mil. Kč změna (v %) (b.c.) (%, v s.c.) 147 686 0,4 100,0

Průměrný počet zaměstnanců osob meziroční podíl (v tis.) změna (v %) (%) 156,3 -0,3 100,0

Průměrná Produktivita práce/ nominální mzda zam. Kč meziroční tis. Kč meziroční změna (b.c.) změna (%) (%, v s.c.) 23 320 12,0 944,6 0,7

Stavební podniky celkem z toho: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukr. pod. zahr. kontrol.

2 397 8 2 122 133

2 482 116 000 27 480

130,4 -2,1 7,1

1,7 78,5 18,6

0,9 131,1 20,2

46,0 -1,1 7,1

0,6 83,9 12,9

28 748 22 502 29 757

28,9 11,3 12,3

2 647,7 884,6 1 360,5

57,9 -1,0 0,0

14000 - zaměstnavatelé *)

134

1 724

-16,1

1,2

4,1

-14,2

2,6

16 484

12,8

422,5

-2,2

*) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Pramen: ČSÚ, tabulka a dopočty MPO Soukromé národní podniky se nejvíce podílely na celkovém objemu stavebních prací

V členění podniků podle institucionálních sektorů (viz tabulka č. III.1.3) vytvořily soukromé národní společnosti většinu (78,5 %) stavebních prací a podílely se také nejvýznamnějším způsobem (83,9 %) na zaměstnanosti ve stavebnictví. Produktivita práce meziročně poklesla o 1,0 % při vysoké dynamice růstu mezd (o 11,3 %).

Firmy pod zahraniční kontrolou byly stále nejproduktivnější

V soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou (s podílem 18,6 % na celkovém objemu stavebních prací) vzrostla stavební produkce meziročně o 7,1 %, při stejné dynamice růstu počtu zaměstnanců jejich produktivita práce stagnovala. Firmy pod zahraniční kontrolou si udržují svůj vysoký náskok v úrovni produktivity práce na jednoho zaměstnance (1 360,5 tis. Kč) před národními firmami (884,6 tis. Kč). To se také odráží i v úrovni průměrné nominální mzdy, která zde byla ze všech sektorů nejvyšší (29 757 Kč) a rostla rychleji (o 12,3 %) než v soukromých národních společnostech, čímž se otvírá prostor pro další odčerpávání zaměstnanců ze soukromých národních firem.

Podíl veřejných podniků a fyzických osob je zanedbatelný

Firmy ve veřejném sektoru a firmy fyzických osob mají jen nepatrný podíl na stavebních pracích i na zaměstnanosti. Navíc vysoká dynamika ukazatelů u veřejného sektoru je ovlivněna velmi nízkou srovnávací základnou.

Tabulka č. III.1.4 Základní ukazatele stavebních podniků podle krajů v 1. pololetí 2008 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) Ukazatel

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem v tom: Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Počet podniků

Stavební práce podle dodavatelských smluv celkem (S) v b.c. v mil. Kč mezir.změny struktura (%, v b.c.) (%)

Průměrný evidenční počet zaměstnanců tis. osob mezir.změny struktura (%) (%)

2 397

147 686

4,9

100,0

156,3

-0,3

365 222 157 127 51 198 65 120 130 111 289 136 150 278

47 654 10 020 6 189 3 665 1 728 8 457 4 049 4 389 4 406 5 697 27 001 5 382 7 193 11 856

1,3 8,5 -1,4 2,3 14,5 -7,0 13,3 17,3 5,2 5,1 5,1 11,3 29,8 7,5

32,3 6,8 4,2 2,5 1,2 5,7 2,7 3,0 3,0 3,9 18,3 3,6 4,9 8,0

38,6 11,6 8,7 6,3 2,2 11,5 3,4 6,2 7,8 6,8 22,0 6,5 8,5 16,2

3,7 -1,4 -5,4 -8,3 -4,5 0,5 -2,7 4,1 -3,3 -3,3 -1,1 0,6 -1,4 0,3

Průměrná měsíční Produktivita práce mzda zaměstnance ze S celkem Kč mezir.změny v tis. Kč b.c. (%)

100,0 23 320 24,7 7,4 5,6 4,0 1,4 7,4 2,2 4,0 5,0 4,4 14,1 4,2 5,4 10,4

29 393 21 291 20 298 21 064 18 435 21 059 23 537 19 505 19 996 19 759 25 205 19 510 20 418 20 087

12,0

945

9,5 11,1 11,8 13,2 11,3 14,9 10,9 11,7 13,5 11,3 12,6 12,5 15,6 12,1

1234 863 711 586 769 734 1207 706 567 833 1229 832 843 731

Pramen: ČSÚ

54


Největší objem stavebních prací byl v Praze, největší dynamika ve Zlínském kraji


V členění stavebních podniků (s 20 a více zaměstnanci) podle krajů (viz tabulka č. III.1.4) byl tradičně nejvyšší objem stavebních prací vykázán podniky sídlícími v Praze (s meziročním růstem o 1,3 %), což je dáno rychlým rozvojem infrastruktury, výstavbou logistických center a bytovou výstavbou. Podniky se sídlem v Praze zároveň dosáhly nejvyšší nominální mzdy (29 393 Kč). Dosažené statistické výsledky byly částečně ovlivněny také tím, že v hlavním městě sídlí největší stavební společnosti, které své činnosti realizují velmi často mimo Prahu. Druhý nejvyšší objem stavebních prací byl vykázán podniky, sídlícími v Jihomoravském kraji (s růstem o 5,1 %), dále v Moravskoslezském kraji (růst o 7,5 %) a Středočeském kraji (s růstem o 8,5 %). Nejrychlejší relativní růst stavebních prací byl zaznamenán ve Zlínském kraji (o 29,8 %). K vzestupu objemu stavebních prací v uvedených krajích přispěl zejména předchozí příliv zahraničních investorů a následující výstavba průmyslových zón v těchto krajích.

Graf III.1.3 Počet stavebních povolení a orientační hodnoty staveb podle čtvrtletí v letech 2002 - 2008 50 000

120 000

45 000

počet stavebních povolení

35 000

80 000

30 000 25 000

60 000

20 000 40 000

15 000 10 000

orientační hodnota v mil. Kč

100 000

40 000

20 000

5 000 0

0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q

2002

2003

2004

2005

Počet povolení celkem

2007

2006

2008

Orientační hodnota staveb


Tabulka č. III.1.5 Vývoj stavebních povolení Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1. pololetí 2007 2008

Vydaná SP (počet) 169574 149244 140822 149339 153622 142941 135391 117384 54702 59153 Orient. hodnota staveb (mil. Kč) 229955 236375 242212 286228 315072 325824 360945 357708 167808 197695 Prům. hodn. na 1. stav. povolení (v tis Kč) 1356 1584 1720 1917 2051 2279 2666 3047 3068 3342

Pramen: ČSÚ, tabulka a dopočty MPO Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla

55

Počet vydaných stavebních povolení se meziročně zvýšil o 8,1 % na 59 153, orientační hodnota staveb vzrostla o 17,8 % na 197,7 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení stoupla na 3 342 tis. Kč, což ukazuje, vedle cenového růstu, na zahajování větších nových projektů (viz tabulka č. III.1.5).



Tabulka č. III.1.6 Struktura stavebních povolení, orientační hodnoty staveb (meziroční změna v %) 1. pololetí 2008

Stavební povolení meziroční počet změna (v %)

Orientační hodnota meziroční v mld. Kč změna (v %)

Bytové budovy Nebytové budovy Stavby na ochranu život. prostředí

23 719 10 852 9 058

2,5 13,5 7,7

59,2 70,7 13,1

14,9 9,7 10,6

Ostatní stavby

15 524

14,2

54,7

36,7

Pramen: ČSÚ

Z hlediska struktury stavebních povolení bylo nejvíce stavebních povolení (23 719) uděleno na výstavbu bytových budov (meziročně došlo k růstu o 2,5 %), a dále na výstavbu ostatních staveb (15 524) s meziročním růstem (o 14,2 %). Orientační hodnota staveb rostla nejvyšším tempem v kategorii ostatní stavby (o 36,7 % na 54,7 mld. Kč), u bytových budov byl zaznamenán nárůst orientační hodnoty o 14,9 % na 59,2 mld. Kč (viz tabulka č. III.1.6). Na nárůstu hodnoty nových stavebních zakázek se nejvíce podílí inženýrské stavby

Ve 2. čtvrtletí 2008 bylo v tuzemsku uzavřeno 19 428 nových stavebních zakázek, což znamená pokles o 10,0 %. Vzrostla ale celková hodnota zakázek, a to o 12,8 % na 76,4 mld. Kč). Většinu z tohoto objemu (69,9 ml.d Kč) představovaly nově uzavřené zakázky na novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace, které se meziročně zvýšily o 12,5 %. Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek byl diferencovaný. Nadále rostla hodnota u inženýrských staveb (o 50,7 %). Vysoký nárůst v této kategorii byl ovlivněn zejména plánovanou výstavbou finančně náročných staveb dopravní infrastruktury, podporovanou z prostředků evropských strukturálních fondů. Vzrostla také hodnota nových zakázek u nebytových budov výrobních (o 0,6 %). V případě bytových budov došlo k poklesu hodnoty o 14,5 %, u nebytových budov nevýrobních o 6,4 %. Nejvýraznější pokles hodnoty byl zaznamenán u vodohospodářských staveb o 21,3 %. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v tuzemsku dosáhla 3,9 mil. Kč (u veřejné zakázky 5,4 mil. Kč a u soukromé zakázky 3,0 mil. Kč) a proti 2. čtvrtletí 2007 byla o 25,3 % vyšší. Hodnota uzavřených stavebních zakázek k 30. 6. 2008 ve výši 213,4 mld. Kč představuje zásobu práce pro stavební podniky cca na osm měsíců. V červenci 2008 byla stavební produkce meziročně vyšší o 6,9 %. V kumulaci za sedm měsíců pak růst představoval 1,6 %.

III.2. Bytová výstavba Rostl počet zahájených i dokončených bytů

Bytovou výstavbu v 1. pololetí 2008 charakterizoval růst zahájených (plus 14,0 %) i dokončených bytů (plus 8,8 %), spojený s klesající dynamikou růstu rozestavěnosti. Rozestavěnost vzrostla o pouhá 2,0 %, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo o 5,9 % (viz graf č. III.2.1). Růstovou dynamiku bytové výstavby v 1. pololetí 2008 výrazněji neovlivnila přetrvávající situace na trhu hypoték spojená s poklesem čerpání hypoték. Také vliv nárůstu cen stavebních prací se na celkovém počtu nově postavených bytů dosud neprojevil. 56


Nejvíce zahájených bytů v bytových domech


V 1. pololetí 2008 byla zahájena výstavba 21 931 bytů. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy počet zahájených bytů poklesl (o 4,8 %), došlo meziročně ke zvýšení dynamiky na růst o 14,0 % (plus 2 693 bytů). Meziroční nárůst byl dosažen v kategorii zahajovaných bytů v bytových domech o 30,0 % (plus 698 bytů), s podílem na celkové bytové výstavbě 33,6 %. Dále u bytů v rodinných domech (růst o 10,3 %, tj. plus 1 030 bytů), s podílem na celkové bytové výstavbě 50,1 %, v nebytových stavbách o 14,3 % (plus 126 bytů), v domech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech o 6,6 % (plus 25 bytů) a ve stavebně upravených nebytových prostorách o 7,6 % (plus 20 bytů). Pokles počtu zahájených bytů (o 15,8 %, mínus 153 bytů) nastal pouze u nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům a k rodinným domům (pokles o 4,7 %, tj. mínus 53 bytů).

Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v letech 2000 - 2008 (meziroční změny v %) 40,0

30,0

20,0

%

10,0

0,0

-10,0

-20,0 2000

2001

2002

2003

dokončené byty

2004

2005

zahájené byty

2006

2007

1.pol. 2007 1.pol. 2008

rozestavěné byty

Pramen: ČSÚ, graf MPO Dokončovaly se zejména byty v rodinných domech

Počet dokončených bytů se v 1. pololetí 2008 meziročně zvýšil o 8,8 % na 16 427 (plus 1 332 bytů). V porovnání se stejným obdobím předchozího roku to znamenalo pokles růstové dynamiky, vyplývající z vysoké meziroční srovnávací základny (viz graf č. III.2.1). Nejvýznamnějšími byly nárůsty dokončených bytů v kategoriích rodinných domů s růstem o 28,1 % (plus 1 837 bytů) s podílem 50,9 %, dále v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům o 33,6 % (plus 235 bytů) s podílem 5,7 % a v nebytových stavbách o 49,8 % (plus 106 bytů) s podílem 1,9 %. Pokles (o 9,7 %, tj. mínus 583 bytů) nastal v bytových domech s podílem 32,9 %, u bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách byl zaznamenán pokles o 20,8 (mínus 137 bytů), v domovech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech o 61,8 % (mínus 107 bytů) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům pokles o 2,3 % (mínus 19 bytů).

Dlouhodobý růst rozestavěnosti zpomalil

Celkový počet rozestavěných bytů 6 se k 30. 6. 2008 ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 zvýšil o 2,0 % (plus 3 508) na 176 476 a zaznamenal tím klesající dynamiku svého růstu (viz graf č. III.2.1). Nejvyšší podíl na rozestavěnosti (50,2 %) byl u rodinných domů (s růstem o 3,7 %). Naopak

6

Od 1.1.2006 je výpočet rozestavěných bytů prováděn jako součet rozestavěných bytů ke konci předchozího období a zahájených bytů ve sledovaném období, od kterého je odečten počet bytů, které byly dokončeny ve sledovaném období.

57



nejnižší podíl na rozestavěnosti (1,2 %) byl zaznamenán ve stavebně upravených nebytových prostorách. Nejrychleji (o 20,0 %) rostla rozestavěnost v nebytových stavbách, které se však na bytové výstavbě podílely pouze nepatrně (podíl 4,9 %). Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. Ve 2. čtvrtletí 2008 byla dokončena (na základě stavebního povolení) modernizace 5 065 bytů, což je o 16,4 % více než ve stejném období předchozího roku. Uvolňování potřebných kapacit na další modernizace bytového fondu souvisí s uvolněním finančních prostředků a již zmíněným růstem objemu prací na opravách a údržbě.

III.3. Finanční situace ve stavebnictví Finanční výsledky dosáhly opět vysokého tempa růstu

Finanční ukazatele stavebních podniků meziročně dosáhly opět solidního tempa růstu. Ve srovnání s 1. pololetím 2007 nicméně došlo ke značnému zpomalení jejich růstové dynamiky, což je však dáno vysokou srovnávací základnou z minulého roku. Pozitivní výsledky stavebních podniků tak téměř vůbec nereflektují negativní vývoj finančních ukazatelů v průmyslu. Je to dáno tím, že do stavební výroby stále proudí množství finančních prostředků, a to hlavně zásluhou vyššího využívání peněz z evropských fondů, směřovaných převážně do dopravní infrastruktury. Finanční výsledky tokových ukazatelů jsou k dispozici za organizace s 50 a více zaměstnanci (788 subjektů), které zaujímají nadpoloviční podíl na celkových výkonech stavebnictví. Jejich meziroční vývoj zobrazuje tabulka č. III.3.1.

Tabulka č. III.3.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce ve stavebnictví (organizace s 50 více zaměstnanci) Výkony (vč. o.m.) mld. Kč. Stavebnictví

167,5


Účetní přidaná hodnota

změna změna změna mld. Kč. mld. Kč. v% v% v% 4,4

134,4

3,6

33,1

7,8

Produktivita práce z ÚPH tis. Kč / změna zaměst. v% 306,8

Zaměstnanost v tis.

10,0 107,9

Pořízení dl. majetku

změna změna mld. Kč. v% v% -1,9

4,5

26,1

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Růst produktivity práce si udržel dvoucifernou hodnotu

Do celkových výkonů, a to zejména do tržeb za vlastní produkci (tvoří 97 % výkonů) se, kromě stále vysoké stavební poptávky, promítl také růst cen stavebních děl o 4,9 %. Výkonovou spotřebu poté ovlivnil cenový nárůst vstupních materiálů (celkově o 2,8 %), energií a cen některých služeb, zvláště nákladní dopravy. Výkony si i nadále udržely vyšší růst než výkonová spotřeba, což se pozitivně promítlo do růstu účetní přidané hodnoty (7,8 % ve srovnatelném období minulého roku 29,4 %). Produktivita práce z přidané hodnoty pak rostla ještě rychleji (o 10 %) díky poklesu zaměstnanosti o 1,9 %. Stavové ukazatele se vykazují pouze za organizace s 250 a více zaměstnanci (71 subjektů). Jejich vývoj byl následující.

58


K růstu aktiv přispěly peníze a pohledávky


Aktiva meziročně vzrostla o 6,2 % na 150,6 mld. Kč. K jejich růstu nejvíce přispěly peníze a účty v bankách (vzrůst o 44,6 %) a pohledávky (vzrůst o 7,5 %). Ve struktuře aktiv stavebních podniků nejvíce dominují pohledávky, zatímco dlouhodobý majetek zaujímá relativně malý podíl (viz graf č. III.3.1). Ve struktuře aktiv došlo především k poklesu podílu dlouhodobého majetku a úvěrů a vzrůstu peněz a účtů v bankách a celkových pohledávek.

Graf č. III.3.1 Struktura aktiv ve stavebnictví (v %) Meziroční změna podílu (v p.b.) 9,4


14,9

zásoby

3,0

2,4

peníze a účty v bankách

8,9 6,3 1,7 51,2

1,2

přijaté dluhopisy poskytnuté úvěry a půjčky

1,0


0,0

pohl. z obchod. styku

0,4 0,3

0,0

-1,0

ost. pohledávky

-2,0

6,3

1,7

2,0

-1,3

-1,7

-1,8

-3,0


Zásoby klesly o 11,8 % na 13,5 mld. Kč. Největší část na zásobách představuje ve stavebnictví nedokončená výroba (76 %), která klesla o 14,5 % a přispěla tím k poklesu zásob o 11,4 %. Druhou významnou položku zásob tvoří materiál, který vzrostl o 10,5 %, což k růstu celkových zásob přispělo 1,8 %. Zásoby zboží a výrobků zaujímají na zásobách minimální podíl. Graf č. III.3.2 Struktura pasiv ve stavebnictví (v %) Meziroční změna podílu (v p.b.) vlastní kapitál

16,7 29,9

rezervy vydané dluhopisy přijaté úvěry a půjčky závazky z obchod. styku ostatní závazky

5,5 39,3

0,3 8,3

2,7

3,0 2,0 1,0

0,4

0,0 0,0 -1,0 -2,0

-0,7

-0,8

-1,5

Pramen: ČSÚ, propočty MPO V pasivech vzrostly přijaté úvěry

59

Pasiva jsou ve stavebnictví v návaznosti na strukturu aktiv charakteristická především velkým podílem závazků a menším podílem vlastního kapitálu než u ostatních nefinančních podniků. V pasivech meziročně došlo především k růstu přijatých úvěrů (56,4 %). Ve struktuře pasiv potom došlo k poklesu podílu vlastního kapitálu a celkových závazků, nárůst naopak zaznamenaly přijaté úvěry (viz graf č. III.3.2).



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky Při zpomalení tempa růstu hodnoty vývozu i dovozu vzrostl přebytek obchodní bilance

Obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 5,8 % a dosáhl 2 514 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 289,7 mld. Kč a dovoz 1 224,2 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 138,5 mld. Kč měl převažující podíl vývoz 52,9 %. Meziroční dynamiky vývozu a dovozu v běžných cenách byly na začátku roku ještě dvouciferné (tabulka č. IV.1.1), v březnu došlo k poklesu vývozu i dovozu, ve 2. čtvrtletí vývoz vzrostl o 5,8 % a dovoz o 3,8 % (v důsledku poklesu v květnu i červnu). V úhrnu za celé pololetí dynamiky meziročně zpomalily zhruba o 10 p. b.

Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v jednotlivých měsících 1. pololetí 2008 Měsíc

leden

únor

březen

duben

Vývoz v b.c. (meziroční změna v %)

11,9

12,3

-4,1

14,0

1,4

2,5

6,0

Dovoz v b.c. (meziroční změna v %)

11,6

13,1

-1,0

13,2

-1,2

-0,1

5,6

Saldo 2007 v mld.Kč

10,3

13,5

14,2

4,9

4,6

9,8

57,3

Saldo 2008 v mld.Kč

12,0

13,7

7,3

7,1

10,1

15,3

65,5

1,7

0,2

-6,9

2,2

5,5

5,5

8,2

Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

15,4

18,7

1,7

20,4

7,8

12,3

12,4

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

13,9

18,0

3,9

19,3

2,9

7,0

10,5

Meziroční změna salda v mld. Kč

květen

červen 1. pol. 2008

Pramen: ČSÚ

Kumulativní přebytek obchodní bilance ve výši 65,5 mld. Kč byl meziročně vyšší o 8,2 mld. Kč, vyššího přebytku v 1. pololetí nebylo dosud dosaženo (graf č. IV.1.1). Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle pololetí (běžné ceny, meziroční změna vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) 70

70

60

65,5 57,3

50

40 %

40 37,3

30

30

31,8

mld.Kč

50

60

30,6

20

20

10

10 8,0

1,3 0

0 I.pol.

II.pol. 2005

I.pol.

II.pol.

I.pol.

2006 Obchodní bilance

II.pol. 2007

Vývoz

I.pol. 2008

Dovoz


60


Výsledky jsou ovlivněny především vývojem zahraničních cen a kurzu koruny


Hodnotové výsledky zahraničního obchodu jsou stále více ovlivňovány cenovými podmínkami, za kterých se realizuje obchodní výměna. Ceny v zahraničním obchodě, které dopadají na tuzemské obchodníky odrážejí jak vývoj cen v zahraničí, tak i změny kurzu koruny k EUR a USD, což jsou rozhodující měny, ve kterých probíhá většina obchodních operací. Vývozní ceny, které ovlivňují příjmy exportérů, v 1. pololetí meziročně poklesly o 5,2 % (když v roce 2007 vzrostly o 1,3 %). Ceny dovozní klesly o 3,7 % (v roce 2007 poklesly jen o 1 %). Vlivem rychlejšího poklesu vývozních cen se směnná relace, tj. podíl vývozních a dovozních cen, meziročně zhoršila o 5 procentních bodů na 98,4. Z grafu č. IV.1.2 vyplývá, že směnná relace je na sestupné trajektorii od počátku roku 2007.

Graf č. IV.1.2 Měsíční změny cen a směnné relace dle jednotlivých měsíců 6,0 Vývozní ceny

1,8

0,7

-1,8

-0,8

-1,5

-2,2

-1,3

-2,5

-3,3

-4,2

-8,1

-8,0

-5,7

-5,4

-6,0

-5,0

-5,0

-4,0

-3,9

-3,3

-2,3

-1,4

-1,6

-1,5

-1,1

-0,6

-0,1

-1,0

-5,3

0,0

0,2

-2,4

1,9 0,1

0,5

1,5

-0,8

-1,6

-1,8

-1,3

-2,0

Směnné relace

2,5

-2,6

2,9

3,0

3,5

2,8

1,9

2,0

2,8

2,9

0,0

-1,9

Procentní změna

2,0

3,0

Dovozní ceny

3,6

1,0

4,0

3,9

3,0

4,2

-10,0 1

2

3

4

5

6

7 2007

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

2008


Cenové vlivy snížily docílený přebytek obchodní bilance téměř o 22 mld. Kč na 65,5 mld. Kč. Při eliminaci cenových vlivů by přebytek překročil 87 mld. Kč (v s.c.). Vývoz a dovoz ve stálých cenách byl dvakrát rychlejší než v b.c. (viz tabulka č. IV.1.1). Svědčí to o rostoucí produkční síle průmyslu i stále vysoké konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Směnná relace je zvláště nevýhodná u citlivých komodit

Pro domácí ekonomiku je zvlášť nepříznivý souběh vysokého růstu dovozních cen paliv (které vzrostly o 20,3 %) a pokles vývozních cen (o 7,7 %) strojírenských výrobků a průmyslového spotřebního zboží (o 7,4 %), které převládá v naší exportní skladbě. Průměrná cena ropy Brent na světových burzách dosáhla v 1. pololetí 110,10 USD za 1 barel, což je meziročně více o 73,2 % a průměrná cena zemního plynu byla 418,68 USD za tisíc m3 (tj. více o 40,9 %). Přehled vývozních a dovozních cen vč. směnných relací dle komoditních skupin uvádí tabulka č. IV.1.2.

61



Tabulka č. IV.1.2 Směnné relace z cenových indexů Indexy cen vývozu Skupiny SITC

Indexy cen dovozu

Směnné relace z cen. indexů

1. pololetí 07 1. pololetí 08 1. pololetí 07 1. pololetí 08 1. pololetí 07

1. pololetí 08

Celkem

102,4

94,8

99,0

96,3

103,4

98,4

0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné 7 stroje a dopr. prostředky 8 průmysl. spotřební zboží

109,0 98,5 119,1 104,9 111,3 103,0 105,4 100,1 99,9

107,8 97,4 100,4 115,8 117,5 93,5 95,6 92,3 92,6

100,6 98,4 104,7 93,3 111,0 102,2 104,8 96,4 97,3

101,1 98,6 102,5 120,3 108,7 94,4 94,7 91,3 92,4

108,3 100,1 113,8 91,1 108,4 99,8 102,3 94,1 95,0

106,6 98,8 98,0 96,3 108,1 99,0 101,0 101,1 100,2

Pramen: ČSÚ

Zpevňující koruna několikanásobně zvýšila tempa obchodování v dolarovém i eurovém vyjádření

Vedle vyjádření výsledků zahraničního obchodu v korunách uvádějí statistické prameny pro mezinárodní komparace i přepočty v USD a EUR. Z tabulky č. IV.1.3 vyplývá, že dynamiky v přepočtu na USD a EUR byly výrazně rychlejší než v korunách, a to vlivem posílení kurzu koruny k USD v průměru za 1. pololetí o 22,2 % a k EUR o 10,5 %.

Tabulka č. IV.1.3 Vývoj zahraničního obchodu v jednotlivých čtvrtletích 2008 (v CZK, USD a EUR) 1. čtvrtletí

Ukazatel zahraničního obchodu

CZK

Vývoz v b.c. - meziroční změna v % Dovoz v b.c. - meziroční změna v % Saldo v r. 2007 (v mld. CZK, USD, EUR) Saldo v r. 2008 (v mld. CZK, USD, EUR) Meziroční změna salda (v mld. CZK, USD, EUR)

6,2 7,5 38,0 33,0 -5,0

USD 33,4 35,1 1,8 1,9 0,1

2. čtvrtletí EUR 16,6 18,1 1,4 1,3 -0,1

CZK 5,8 3,8 19,4 32,6 13,2

USD 39,7 37,0 0,9 2,0 1,1

1. pololetí EUR 20,5 18,2 0,7 1,3 0,6

CZK 6,0 5,6 57,3 65,5 8,2

USD 36,6 36,1 2,7 4,0 1,3

EUR 18,6 18,1 2,0 2,6 0,6

Pramen: ČSÚ Vysokou otevřenost ekonomiky dokládají podíly vývozu a dovozu na HDP

Podíly vývozu i dovozu zboží na HDP se vlivem poklesu vývozních i dovozních cen meziročně mírně snížily. Podíl vývozu o 0,7 p.b. na 68,7 % a dovozu o 1 bod na 65,4 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla 67 %, což potvrzuje význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku, která je jednou z nejotevřenějších v EU. Krytí dovozu vývozem se meziročně zlepšilo o půl procentního bodu na 105,4 %.

Tabulka č. IV.1.4 Podíl vývozu, dovozu a salda obchodní bilance na HDP (v b.c.) Ukazatel

1-6/2007

2007

1-6/2008

meziroční změna v p.b.

Vývoz (v % HDP)

69,4

70,0

68,7

-0,7

Dovoz (v % HDP)

66,4

66,5

65,4

-1,0

Saldo OB (v % HDP)

5,7

3,4

4,7

-1,0

Míra otevřenosti (v %)

67,9

68,2

67,0

-0,9

Pramen: ČSÚ

62



Mírné poklesy podílů v 1. pololetí jsou důsledkem zpomalení temp růstu hodnoty vývozu i dovozu. Exportní výkonnost dle regionů

Z regionálního rozložení produkce exportovaného zboží (tabulka č. IV.1.5). vyplývá dominantní postavení krajů Středočeského a Moravskoslezského, kam v předchozích letech směřovaly významné zahraniční investice. Meziročně nejvíce vzrostl vývoz z Plzeňského kraje, kde byly v minulém roce rozšířeny výroby exportně orientovaných provozů zahraničních investorů (např. Panasonic AVC Network Czech, Daikin Industries a Lear Corporation Czech).

Tabulka č. IV.1.5 Vývoz podle jednotlivých krajů v letech 2007 a 2008

1 2 3 5 4 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Kraj Středočeský Moravskoslezský Plzeňský Pardubický Jihomoravský Ústecký Hlavní město Praha Zlínský Vysočina Královéhradecký Liberecký Jihočeský Olomoucký Karlovarský

1.pololetí 2007

2007

podíl v % 20,6 10,4 8,3 7,4 7,2 6,5 5,8 4,9 4,3 4,3 4,2 4,2 3,9 2,3

podíl v % 19,2 10,2 8,9 7,3 7,1 6,4 5,6 4,9 4,4 4,1 4,1 4,2 3,9 2,2

1.pololetí 2008 Meziroční změna podíl v % 19,1 11,0 9,2 7,3 6,8 6,8 4,9 4,8 4,3 4,0 3,8 4,2 4,2 2,2

2007/2008 -2,3 5,2 16,7 4,9 -0,3 8,7 -11,4 2,5 4,6 -2,5 -4,7 6,1 7,0 1,8

Pramen: ČSÚ

IV.2. Teritoriální struktura Orientace obchodu na vyspělé ekonomiky je stabilní

Na meziročním přírůstku exportu (73,3 mld. Kč) se země EU podílely 82,5 %, stojí za tím zejména nadprůměrný růst vývozu zboží především na Slovensko a do Polska. Vysokým tempem rostl vývoz do Společenství nezávislých států a ostatních, tzv. mimoevropských zemí, jejichž společný podíl na celkovém vývozu však činí jen 4,5 %. Na přírůstku importu (65,2 mld. Kč) se ze tří čtvrtin společně podílelo Společenství nezávislých států (26 mld. Kč), mimoevropské země (16 mld. Kč) a rozvojové země (8 mld. Kč). Nejvyšší růst dovozu byl již tradičně z Číny a Ruska. Dovoz z vyspělých ekonomik, který tvoří 76,8 % celkového dovozu, vzrostl meziročně již jen mírně. Podrobnější přehled o vývozu, dovozu a saldu jednotlivých teritoriálních skupin je uveden v příloze, tabulky IV.1., IV.1.1 a IV.1.2.

Přebytek s vyspělými ekonomikami překryl opět ztrátu s dalšími teritoriálními skupinami

S vyspělými tržními ekonomikami aktivum obchodní bilance vzrostlo o 49,7 mld. Kč na 234 mld. Kč (v tom s EU o 52,4 mld. Kč na 264,2 mld. Kč). Tento přebytek pokryl ztrátu z obchodu s mimoevropskými zeměmi (vzrostla ze 74,6 mld. Kč na 89,8 mld. Kč), Společenstvím nezávislých států (zvýšila se z 38,8 mld. Kč na 56,4 mld. Kč) a rozvojovými zeměmi (vzrostla o 8,1 mld. Kč na 30,4 mld. Kč).

63


K největšímu meziročnímu zlepšení došlo s Francií


Vedle nejvyšších obchodních přebytků, s Německem a Slovenskem, došlo k významnému meziročnímu zlepšení obchodu s Francií (přebytek vzrostl o 10,4 mld. Kč na 19,7 mld. Kč) a Nizozemskem (přechod z pasiva 0,3 mld. do aktiva 10,1 mld. Kč), což ovlivnil u obou zemí zejména výrazný pokles hodnoty dovozu. S Polskem vzrostl přebytek o 6,2 mld. Kč na 11,8 mld. Kč v důsledku růstu vývozu především minerálních paliv a potravin. K navýšení přebytků obchodní bilance došlo se zeměmi, se kterými dosahujeme dlouhodobě nejvyšších aktiv. Přehled zemí dle výše aktivní bilance je uveden v tabulce č. IV.2.1. Vyplývá z ní i to, které komodity se na tomto výsledku největší měrou podílely.

Tabulka č. IV.2.1 Země s největším přebytkem obchodní bilance v 1. pololetí 2008 Dosažené Meziroční Země

aktivum

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC)

změna

podílející se na celkovém výsledku dané země

v mld. Kč v mld. Kč Celkem ČR

65,5

8,2

Německo Slovensko V.Británie Francie Rakousko Rumunsko Polsko Švédsko Belgie Nizozemsko

56,8 45,4 31,5 19,7 14,8 14,0 11,8 11,8 11,6 10,1

4,3 4,1 1,0 10,4 2,0 4,5 6,2 3,7 0,0 10,4

v mld. Kč stroje a dopr. prostř. 191,2 průmysl.spotř.zboží

11,7 tržní výrobky

5,5 suroviny

2,6

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

15,1 7,3 4,2 3,5 4,0 2,4 2,0 2,1 3,0 2,6

suroviny potraviny tržní výrobky suroviny průmysl.spotř.zboží chemikálie chemikálie nápoje a tabák

8,2 6,7 2,8 0,2 2,7 1,4 1,6 0,3

1,9 4,8 0,6

tržní výrobky

1,7

59,9 23,8 28,1 24,6 12,6 8,4 10,1 12,0 16,9 15,2

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží suroviny tržní výrobky tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží

minerální paliva chemikálie potraviny

minerální paliva 0,7 průmysl.spotř.zboží 0,9 suroviny 0,8

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

O pětinu se prohloubil deficit s Čínou a o třetinu s Ruskem

Z Číny se dovezlo o 16 mld. Kč meziročně více strojírenských a průmyslových výrobků, z Ruska se vlivem růstu cen ropy zvýšila o 18 mld. Kč hodnota dovozu minerálních paliv. Přehled zemí, s kterými máme nejvyšší deficity obchodní bilance, je uveden v tabulce č. IV.2.2.

Tabulka č. IV.2.2 Země a komodity s nejvyšším deficitem obchodní bilance v 1. pololetí 2008 Celkový Meziroční Země

deficit

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC)

změna

podílející se na celkovém deficitu dané země

v mld. Kč v mld. Kč Čína Rusko Japonsko Ázerbajdžán Jižní Korea Tchajwan Thajsko Malajsie Singapur Irsko

-88,4 -45,9 -35,4 -11,2 -11,2 -10,4 -9,6 -6,6 -5,4 -4,5

-15,4 -12,6 -5,7 -2,0 -3,7 0,8 -3,3 0,2 -2,9 -1,6

v mld. Kč stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. chemikálie

-58,1 -64,9 -26,9 -11,9 -9,3 -8,6 -7,0 -5,4 -5,4 -2,4

průmysl.spotř.zboží suroviny průmysl.spotř.zboží

-20,2 tržní výrobky -3,0 tržní výrobky -5,5 tržní výrobky

tržní výrobky průmysl.spotř.zboží tržní výrobky suroviny

-1,6 -1,1 -1,2 -0,7

průmysl.spotř.zboží tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží

průmysl.spotř.zboží

-1,1 stroje a dopr.prostř.

-7,6 chemikálie -0,5 -2,3 chemikálie

-1,6

-0,1 chemikálie -0,6 -0,9 suroviny -0,4 tržní výrobky

-0,1

-1,0 potraviny

-0,2

-0,6

-0,4 -0,1

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

64



IV.3. Komoditní struktura Strojírenská skupina upevnila svoji pozici

Stroje a dopravní prostředky dominují dlouhodobě v komoditní struktuře zahraničního obchodu stálým navyšováním vývozu a aktiva obchodní bilance. Většina komoditních skupin saldo zlepšila, zhoršilo se u paliv, chemikálií, průmyslového spotřebního zboží a surovin. První pořadí ve zlepšení zaujímají stroje a dopravní prostředky (posílením přebytku o 25,6 mld. Kč) a ve zhoršení minerální paliva (prohloubením deficitu o 20,7 mld. Kč). V grafu č. IV.3.1 jsou znázorněny základní ukazatele komoditní struktury zahraničního obchodu a vyplývá z něj převaha strojů a dopravních prostředků vč. jejich kladného salda. Podrobnější komoditní strukturu uvádí přílohová tabulka č. IV.2.

Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. pololetí 2008 800 700 600

mld. Kč

500 400 300

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží 191

200 100 2

0

2

12

6

-1

-12

-100 0

1

2

3

-80

Vývoz

-54

4

5

Dovoz

6

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst vývozu strojů přispěl zvýšení jejich přebytku

Stroje a dopravní prostředky posílily podíl na celkovém vývozu (meziročně o 0,4 p.b. na 54,4 %) především v důsledku meziročního růstu vývozu o 6,9 %. Podíl na dovozu se snížil (o 0,7 p.b.) na 41,7 %, když hodnota dovozu vzrostla o 4 %. Předstih růstu vývozu před dovozem ovlivnil růst kladného salda obchodní bilance o 25,6 mld. Kč na 191,2 mld. Kč. Z tabulky č. IV.3.1 vyplývá, že jednotlivé položky se na výsledku podílely diferenciovaně.

Tabulka č. IV.3.1 Stroje a dopravní prostředky v 1. pololetí 2008 Vývoz

Dovoz

Obchodní bilance

1.pol.2008 meziroč. podíl na podíl na 1.pol.2008 meziroč. podíl na podíl na 1.pol.2008 mezir.změna mld. Kč změna v % vývozu skup. celk.vývozu mld. Kč změna v % dovozu skup. celk.dovozu mld. Kč mld. Kč

SITC 7 - celkem

702,2

6,9

100,0

54,4

511,0

4,0

100,0

41,7

191,2

25,6

71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

40,5 41,4 12,2 89,9 84,8 82,4 119,2 216,9 14,8

10,3 4,5 6,6 7,6 2,2 34,1 7,9 2,0 -17,5

5,8 5,9 1,7 12,8 12,1 11,7 17,0 30,9 2,1

3,1 3,2 0,9 7,0 6,6 6,4 9,2 16,8 1,1

34,5 32,8 11,6 64,0 70,0 67,0 109,3 110,7 11,0

0,6 -0,3 17,3 0,4 -0,5 19,7 5,7 5,5 -29,5

6,8 6,4 2,3 12,5 13,7 13,1 21,4 21,7 2,2

2,8 2,7 0,9 5,2 5,7 5,5 8,9 9,0 0,9

6,0 8,6 0,6 25,9 14,8 15,4 9,9 106,2 3,8

3,5 1,9 -1,0 6,1 0,8 9,9 2,8 -1,4 1,5

Pramen: ČSÚ

65



V SITC 7 si nejlépe vedly telekomunikační technika a stroje pro průmysl

K meziročnímu zlepšení obchodní bilance strojírenské skupiny přispěla téměř 10 mld. Kč telekomunikační technika a 6 mld. Kč stroje všeobecně užívané v průmyslu.

Přebytek silničních vozidel mírně oslabil

U největší položky skupiny, silniční vozidla, rostl rychleji dovoz než vývoz, a tak kladné saldo mírně oslabilo na 106,2 mld. Kč.

Tržní výrobky aktivum zvýšily sedmkrát, spotřebního zboží ho naopak snížilo o čtvrtinu

Druhá největší komoditní skupina (SITC 6), tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramika, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky), meziročně aktivum zvýšila z necelé miliardy na 5,5 mld. Kč v důsledku poklesu dovozu (hlavně neželezných kovů), když hodnota vývozu zůstala zhruba na stejné úrovni.

Vývoz osobních automobilů tvoří téměř polovinu hodnoty silničních vozidel a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel 43 %. V důsledku sílící koruny a poklesu vývozních cen se meziročně snížila hodnota vývozu osobních aut k našim největším odběratelům, zejména do Německa, V. Británie, Itálie a na Slovensko (v rozmezí o 7 – 14 %). Hodnota dovozu osobních aut se naopak zvýšila téměř o desetinu. Společný podíl na celkovém vývozu mírně poklesl na 15,4 %, na dovozu zůstal stejný 6,9 %.

Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) snížilo přebytek o čtvrtinu na 11,7 mld. Kč, když dovoz byl dvakrát rychlejší než vývoz (6,4 % ku 2,8 %), což způsobil na jedné straně zejména pokles vývozu obuvi a oděvních výrobků a na druhé straně výrazný růst dovozu odborných vědeckých přístrojů. Graf č. 4.3.2 prezentuje dlouhodobý vývoj příspěvku hlavních komoditních skupin k celkovému výsledku obchodní bilance. Dokládá, že souhrnný výsledek odvisí především od přebytku ve skupině stroje a dopravní prostředky a záporného salda v obchodě s minerálními palivy. Graf č. IV.3.2 Vývoj obchodní bilance nejvýznamnějších komodit (v mld. Kč)

149,7

65,5

57,3 8,0

30,6

31,8 1,3

50,0

126,3

144,7 100,8

111,4

100,0 37,3 1.pol.2005

2.pol.2005

Celkové saldo

1.pol.2006

2.pol.2006

SITC 7 - stroje a dopravní prostředky

1.pol.2007

2.pol.2007

SITC 3 - minerální paliva

-45,3

-80,4

-64,1 -55,0

-59,6 -48,8

-67,1 -51,2

-100,0

-71,9 -41,0

-64,9 -34,6

-50,0

-28,8

0,0

-45,3

mld. Kč

150,0

165,7

200,0

191,2

250,0

1.pol.2008

ostatní skupiny SITC


66



Ceny negativně ovlivnily obchod s palivy

Nejvyšší schodek obchodní bilance 80,4 mld. Kč vytvořily minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, tj. meziročně více o 20,7 mld. Kč. Hodnota dovozu vzrostla o třetinu, což ovlivnily vyšší dovozní ceny (v průměru za 1. pololetí dovozní ceny minerálních paliv vzrostly o 20,3 %). Deficit topného plynu, zemního i průmyslově vyráběného se prohloubil téměř o 10 mld. Kč na 34,2 mld. Kč a ropy a ropných výrobků o 11 mld. Kč na 59,6 mld. Kč. Dle statistiky MPO se dovezlo 5,2 mil. tun ropy a ropných produktů za 72,3 mld. Kč, což představovalo množství menší o 1,2 %, zatímco v hodnotě to je více o 28,9 %. Skutečný vývoz elektrické energie poklesl o čtvrtinu na 11,7 mil. MWH, ale jeho hodnota jen o 5,5 %. Naopak celkový dovoz energie se zvýšil o 17 % (zejména z Německa, Rakouska a Slovenska) na 5,3 mil. MWH, zatímco jeho hodnota vzrostla o více než polovinu.

Pasivum chemikálií se dále prohloubilo

Chemikálie a příbuzné výrobky mají dlouhodobě pasivní obchodní bilanci. Druhý nejvyšší deficit komoditní struktury se dále zvýšil o 2,7 mld. Kč na 53,5 mld. Kč, když vývoz pokryl dovoz z necelých 59 %. To ovlivnily především léčiva a farmaceutické výrobky, které se podílí dvěma pětinami na pasivu skupiny.

Potraviny snížily schodek a suroviny přebytek

Deficit skupiny potraviny a živá zvířata se meziročně snížil téměř o 4,5 mld. Kč na 12,5 mld. Kč, když vývoz vzrostl téměř o pětinu. Vývoz se zvýšil ve všech položkách, nejvíce u obilovin a masných výrobků. Záporné saldo skupiny nejvíce ovlivnila položka ovoce a zelenina, která vytvořila schodek téměř 10 mld. Kč. Surové materiály nepoživatelné, s výjimkou paliv, snížily meziročně aktivní bilanci na polovinu, tj. na 1,9 mld. Kč. To bylo ovlivněno zejména nadprůměrným růstem vývozu rud kovů a kovového odpadu.

Struktura dle stupně zpracování

Z hlediska stupně zpracování mírně oslabil ve vývozu i dovozu podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování. Přitom se však přebytek strojírenských a elektrotechnických výrobků celkem zvýšil o 23 mld. Kč na 206,5 mld. Kč.

Tabulka č IV.3.2 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. pololetí 2007 a 2008 Podíl v % vývoz dovoz 1. pol. 2007 1. pol. 2008 1. pol. 2007 1. pol. 2008 A. Výrobky s nižším stupněm zpracování

11,8

12,5

20,4

21,4

- potraviny a suroviny pro výrobu potravin

3,5

4,0

5,1

5,0

- suroviny neobnovitelné vč. energetických, obnovitelné a druhotné odpady

2,4

2,7

7,2

8,9

- polotovary

5,9

5,8

8,1

7,5

B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování

88,2

87,5

79,6

78,6

- strojírenské a elektrotechnické výrobky

60,6

60,9

47,7

47,3

- ostatní finální výrobky

27,6

26,6

31,9

31,3

Pramen: MPO Struktura HIGHTECH výrobků bez výrazných změn

67

Podíl HIGH-TECH, tj. výrobků s vysoce technicky náročnou technologií, na vývozu činí 14,2 % při meziročním růstu o 6,1 %. Dovoz vzrostl o 4,5 % a tvoří 14,9 % celkového dovozu. Největší položkou skupiny je výpočetní technika, která se podílí na vývozu polovinou a na dovozu zhruba třetinou. Celková bilance skupiny byla mírně přebytková (v 1. pololetí 2007 skončila schodkem 2,5 mld. Kč), výpočetní technika vytvořila přebytek 17,5 mld. Kč.


Vývoj obchodu v červenci


Červencová obchodní bilance skončila po prvé od roku 1993 v přebytku, dosáhla 7,2 mld. Kč (v červenci 2007 činil schodek 0,8 mld. Kč), jednalo se tedy o zlepšení ve výši 8 mld. Kč i přesto, že tempo růstu vývozu bylo sedmkrát pomalejší než v předchozím červenci. Saldo příznivě ovlivnilo zvýšení přebytku strojů a dopravních prostředků (o 7,2 mld. Kč) a naopak negativně na něj působilo prohloubení deficitu minerálních paliv (o 2,8 mld. Kč). V kumulaci za 7 měsíců vývoz vzrostl o 5,6 % a dovoz o 4,7 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 72,8 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 16,3 mld. Kč

68



V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Souhrnné výsledky obchodu Oblast obchodního podnikání se rozšířila

V oblasti obchodního podnikání evidoval k 30.6.2008 Registr ekonomických subjektů 689 tisíc jednotek, to je 27,3 % z celkového počtu (nejvyšší podíl ze všech odvětví). Z toho bylo 70 tisíc (10,2 %) pod zahraniční kontrolou a 526 tisíc (76,3 %) spadalo do sektoru domácností. Za uplynulé dva roky se celkový počet evidovaných jednotek zvýšil o 27 tisíc (o 4,1 %), z toho o 11 tisíc pod zahraniční kontrolou a o 9 tisíc v sektoru domácností.

Podnikání v obchodě má řadu souvislostí

Rozšiřování podnikání v obchodě, zejména v oblasti velkoobchodu, souviselo s vysokými tempy ekonomického růstu a dovozní náročností. Oblast maloobchodu, včetně motorových vozidel a pohonných hmot byla ovlivněna především vývojem reálných příjmů a vysokým sklonem ke spotřebě. Spotřeba domácností a s ní související poptávkové signály stimulují celkovou orientaci hospodářství. Nová prodejní místa a změny ve způsobu prodeje implikují změny ve způsobu života.

Růst tržeb zpomalil ve všech segmentech

Tržby se v 1. pololetí 2008 meziročně zvýšily ve všech segmentech obchodu, ale jejich celkový růst byl pomalejší než před rokem (tabulka č. V.1.1). Na tržby velkoobchodu působilo mírné zpomalení růstu celkového ekonomického výkonu a poklesy dovozních cen spotřebního charakteru. Růst tržeb maloobchodu zpomalil nejvýrazněji, a to vlivem citelného navýšení cen, především u potravin, i růstu výdajů domácností za položky mimo spotřebitelský trh.

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu (běžné ceny bez DPH)

Odvětví obchodu (G=OKEČ Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) Velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52) v tom: velké podniky

*)

ostatní podniky

2006 1. pol.

mld. Kč 2007 1. pol. rok

1454,7 229,1

1591,5 247,6

3354,3 514,4

1708,1 267,5

9,4 8,0

7,3 8,0

100,0 15,6

100,0 15,7

847,5

961,4

2025,0

1039,4

9,9

8,1

60,4

60,8

351,0

382,5

814,9

401,2

9,0

4,9

24,0

23,5

159,8

175,0

378,7

193,0

9,5

10,3

10,9

11,3

191,2

207,5

436,2

208,2

8,5

0,3

13,1

12,2

2008 1. pol

růst v % 07/06 08/07 1. pol. 1. pol.

podíl v % 2007 2008 1. pol. 1. pol.

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření) *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Na motoristickém trhu došlo ke zmírnění tempa růstu prodeje (prvních registrací) osobních a malých užitkových vozidel do 3,5 tuny z 14,6 % v roce 2007 na 10,1 % (viz tabulka č.V.1.1). Rychleji rostl počet ojetých vozidel, než nových a na tuzemském trhu mírně oslabil prodej vozů zn. Škoda.

69



Tabulka č. V.1.2 První registrace vozidel v ČR

Osobní a malá užitková vozidla celkem z toho: nová v tom: zn. Škoda Ojetá

2007 počet podíl v % 280 648 100,0 126 855 45,2 40 921 153 793 54,8

2008 počet podíl v % 308 986 100,0 137 813 44,6 39 893 171 173 55,4

meziroční změna v kusech v% 28 338 10,1 10 952 8,6 -1 028 -2,5 17 380 11,3

Pramen: Sdružení dovozců automobilů

K udržení celkového tempa růstu tržeb v motoristickém segmentu (meziročně 8 % v 1. pololetí 2007 i 2008) došlo vlivem vysokého nárůstu tržeb za pohonné hmoty (v pololetí meziročně o téměř 19 %), který vyvolalo prudké meziroční zvýšení cen. Proces koncentrace pokračuje jen v maloobchodě

Z přehledu aktuálního vývoje tržeb v jednotlivých segmentech obchodu (tabulka č. V.1.1) vyplývá velký rozdíl mezi velkými maloobchodními podniky, se 100 a více zaměstnanci (meziroční růst tržeb o 12,0 %) a menšími podniky, jejichž tržby v souhrnu poklesly o 0,5 %. V maloobchodě pokračuje s nezmenšenou silou proces prosazování velkých prodejních formátů. Jejich podíl na tržbách roste nepřetržitě a v pololetí dosáhl 48,1 %. V motoristickém segmentu a ve velkoobchodu dosáhla expanze velkých podniků vrcholu již v letech 2005 a 2006 a od té doby má jejich podíl spíše sestupnou tendenci (tabulka č.V.1.3).

Tabulka č. V.1.3 Podíly velkých podniků na tržbách v %

Obchod celkem mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52)

2000

2005

1. pololetí 2006

2007

2008

27,8 22,9 24,9 37,2

33,9 27,4 31,5 43,0

34,9 32,4 31,2 45,5

33,3 31,8 28,8 45,8

33,3 29,0 28,8 48,1

změna 2000 až 2006 až 2006 2008

7,1 9,5 6,3 8,4

-1,5 -3,4 -2,5 2,6

Pramen: ČSÚ

Zvyšování tržního podílu velkých obchodních podniků v síti maloobchodu akcelerují aktivity nadnárodních řetězců, které usilují o co nejsilnější pozice na trhu. Jejich podíl na tržbách velkých podniků dosáhl v pololetí 81,1 %, když meziročně vzrostl o 5 p.b. Největší rozdíl, ve srovnání s velkými domácími obchodními podniky, je v dosahovaných tržbách vztažených na jednoho zaměstnance. V 1. pololetí dosáhla u domácích podniků tato tržba cca 1,0 mil. Kč a u podniků pod zahraniční kontrolou 1,9 mil. Kč. Výhodou těchto podniků je dále finanční síla a obchodní zkušenost, což se často promítá do vyjednávaných nákupních podmínek s dodavateli. Obchodníci očekávají trvalejší zpomalení

Atmosféru podnikatelského prostředí v obchodě a očekávání pro nejbližší budoucnost (3 až 6 měsíců) zachycuje indikátor důvěry, jehož vývoj je znázorněn červenou čarou v grafu č V.1.1. Modré sloupce v tomtéž grafu vyjadřují skutečný vývoj tržeb maloobchodu.

70



Graf č. V.1.1 Indikátor důvěry v obchodě a vývoj tržeb maloobchodu 30,1

24,9

25,2 23,7

30,0

28,4

26,6

12,0

27,2 25,2

24,5

25,0

22,9

23,1

22,4 21,8

10,0

19,6

21,6

20,6

19,9

8,0

6,8

14,8

2,8

7,1 5,9

Tržby maloobchodu 3,4

3,4

3,4

4,0

20,0

8,6

7,2

6,0 4,0

29,1

Salda indikátoru důvěry

14,0

6,2

15,0

6,1 4,7

4,3

10,0

3,3

2,3

2,0

Saldo indikátoru důvěry v %

Meziroční růst tržeb maloobchodu ve s. c. v %

35,0 16,0

2,5 5,0

2,0 0,0

0,0 1Q

2Q

3Q

4Q

2004

1Q

2Q

3Q

2005

4Q

1Q

2Q

3Q

2006

4Q

1Q

2Q

3Q

2007

4Q

1Q

2Q

3Q

2008

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: Indikátor důvěry je průměrem tří šetřených hodnot (hodnocení ekonomické situace, stav zásob, očekávaný vývoj). Vyjadřuje postoje obchodních managerů. Vyjádřením trendu je konjunkturní saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi „zlepšení“ a „zhoršení“ v procentech. Růst salda vypovídá o stoupajícím optimizmu.

Z porovnání obou ukazatelů je zřejmá souvislost vývoje podnikatelské nálady a dynamiky tržeb. Zpomalování růstu tržeb po 1.čtvrtletí 2007 bylo provázeno i poklesem podnikatelského optimizmu od 3. čtvrtletí téhož roku (kdy se potvrdilo, že zpomalování růstu tržeb není jen přechodné). Obchodní marže nezastavila dlouhodobý pokles

Zmírnění růstu tržeb se promítlo do meziročního zpomalení růstu účetní přidané hodnoty (5,5 % proti 11,1 % v 1. pololetí 2007), výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony (11,1 % proti 8,2 %). Obchodní marže se v 1. pololetí meziročně snížila o 0,4 p.b. na 14,0 % a pokračuje tak v sestupu od roku 2004, kdy dosáhla 16,1%. Signalizuje to ostrou cenovou konkurenci související s úsilím finančně silných obchodních uskupení o získání co největšího podílu na trhu. Nejvíce marže klesla v maloobchodě, o 0,5 p.b. na 22,1 %. V motoristickém segmentu stagnovala na 8,3 %, ve velkoobchodě klesla o 0,2 p.b. na 12,3 %. Velké rozdíly v úrovni marží jsou ovlivněny charakterem prodeje v jednotlivých segmentech trhu.

Zaměstnanost a mzdy rostou rychleji než v celém hospodářství

71

Meziročně se zvýšila mzdová náročnost prodejní činnosti. V pololetí 2008 připadlo na 1 tisíc korun tržeb 39 korun mezd, meziročně je to o 3 koruny více. Průměrná mzda vzrostla meziročně o 10,7 % na 20 616 Kč měsíčně a předstihla růst tržeb připadajících v průměru na jednoho pracovníka o 6,5 p.b. Mzdy v obchodě rostly o 1,6 p.b. rychleji než v celém hospodářství (jejich úroveň je však o 9,7 % nižší než celkový průměr). Mzdový růst souvisí s vysokou nabídkou pracovních příležitostí. Zaměstnanost vzrostla meziročně o 3,0 % na 708,3 tisíce osob, vzrostla o polovinu vyšším tempem než v celém hospodářství.



V.2. Konečná spotřeba domácností Konečná spotřeba domácností se na meziročním růstu HDP o 5,0 % podílela 1,5 procentními body, to je z 30 %, tento příspěvek byl nižší než v 1. pololetí 2007, kdy dosahoval 47 %. Zhruba ze 60% se spotřeba domácností realizuje nákupy zboží a služeb v maloobchodě (OKEČ 52) včetně motoristického segmentu (OKEČ 50). V běžných cenách byl růst tržeb za zboží a služby zhruba srovnatelný s předchozími léty, avšak fyzický růst (po vyloučení vlivu cen) činil jen 2,3 % (tabulka č. V.2.1) a byl nejnižší od roku 2005. Tabulka č. V.2.1. Tržby maloobchodu a motoristického segmentu (včetně DPH) meziroční změny v % 2006 Maloobchod a motorismus (OKEČ 50 a 52) z toho: maloobchod motorová vozidla pohonné hmoty

b.c. s.c. b.c. s.c. b.c. s.c. b.c. s.c.

2007

1. pololetí

rok

1. pololetí

rok

7,1 6,5 6,0 7,0 6,0 5,9 15,2 4,8

6,5 6,5 6,1 6,5 6,9 7,3 7,7 5,0

8,4 8,7 8,6 7,8 12,8 13,3 1,0 5,3

8,6 7,5 8,3 6,5 12,5 12,5 4,0 4,8

meziroční změna tempa 2008 v 1. pol. 2008 v p.b. 1. pololetí 7,0 2,3 6,2 2,1 2,5 1,9 18,5 4,4

-1,4 -6,4 -2,4 -5,7 -10,3 -11,4 -17,5 -0,9

Pramen: ČSÚ Změny v jednotlivých segmentech trhu byly diferencované

Fyzický objem prodeje (tržby ve stálých cenách) v meziročním srovnání nejvíce zvolnil u prodeje a oprav motorových vozidel. Tento pokles nesouvisel s cenovým růstem (cenový růst je vyjadřován úrovní implicitních cenových deflátorů) v této oblasti, ten byl nevýrazný a nelišil se od předchozích let. Byla to spíše kompenzace enormního navýšení prodeje v předchozím roce a reakce na růst výdajů v jiných oblastech, i mimo vnitřní obchod, který vedl k větší spotřebitelské opatrnosti.

Ceny a fyzický objem prodeje motorových vozidel (1. pololetí, meziroční změny v %) 15,0 12,0 9,0 6,0 3,0 0,0 -3,0 -6,0 2005

2006 ceny

2007

2008

fyzický objem prodeje


72



Obdobný průběh lze zaznamenat u maloobchodního prodeje nepotravinářského zboží. Meziroční zpomalení růstu fyzického objemu prodeje bylo však podstatně mírnější. Příčiny, při jen minimálním cenovém navýšení, mohly být obdobné jako v oblasti prodeje a oprav motorových vozidel. Je pravidlem, že při všeobecném růstu životních nákladů spotřebitel nejdříve šetří na výdajích za zbytnější zboží a služby. K největšímu meziročnímu růstu cen došlo u pohonných hmot. Pro chod hospodářství i mobilitu osob je doprava takovou nezbytností, že fyzický objem prodeje zaznamenal jen minimální zpomalení růstu. Spotřeba v této oblasti není zatím citlivá na změny cen.

Ceny a fyzický objem prodeje u nepotravinářského zboží v maloobchodě (1. pololetí, meziroční změny v %) 15,0 12,0 9,0 6,0 3,0 0,0 -3,0 -6,0 2005

2006 ceny

2007

2008



Ceny a fyzický objem prodeje u pohonných hmot (1. pololetí, meziroční změny v %) 15,0 12,0 9,0 6,0 3,0 0,0 -3,0 -6,0 2005

2006 ceny

2007

2008



Růst cen se nejvýrazněji odrazil v potravinářském sortimentu, fyzický objem prodeje se v této oblasti meziročně snížil o 0,5 %. Je zřejmé, že v této oblasti je širší prostor pro spotřebitelskou reakci na růst cen.

Ceny a fyzický objem prodeje u potravin (1. pololetí, meziroční změny v %) 15,0 12,0 9,0 6,0 3,0 0,0 -3,0 -6,0 2005

2006 ceny

2007

2008



Zpomalený růst reálných příjmů ovlivnil spotřebu i tvorbu úspor

Kupní síla domácností na vnitřním trhu je ovlivňována vývojem reálných disponibilních příjmů a změnami ve struktuře vydání. Disponibilní příjmy jsou příjmy, které domácnostem zůstanou po úhradě daní a pojistného ke spotřebě, nebo tvorbě úspor. V 1. pololetí 2008 vzrostly meziročně v běžných cenách o 9,6 % na 943,4 mld. Kč. Nominální růst byl vyšší než v předchozích dvou letech. Vlivem rostoucích cen dosáhl reálný nárůst pouze 2,9 %, což bylo méně než v předchozích dvou letech (3,9 % a 5,2 %). Konečná spotřeba domácností rovněž zpomalila, vzrostla v reálném vyjádření meziročně o 3,1 % a jen mírně přestihla růst příjmů. Na snížený růst reálných příjmů reagovaly domácnosti zpomalením tvorby úspor, míra úspor (podíl úspor a disponibilního důchodu) proto meziročně klesla o 0,2 p.b na 8,1 %. Ve struktuře spotřeby se dlouhodobě zvyšuje především podíl výdajů za bydlení a služby, což tlumí růst výdajů za nákupy zboží. V 1. pololetí rostly nejrychleji, podle údajů statistiky Rodinných účtů, výdaje za zdraví (meziročně o 35,7 %) a vzdělání (o 17,3 %), které dosud měly marginální váhu ve struktuře vydání (v souhrnu 5,3 %).

73


Údaje za červenec nejsou jednoznačné


Údaje za červenec 1. potvrdily stávající vývojový trend, když  pokračoval meziroční pokles fyzického objemu prodeje potravin o 1 % (za leden až červenec meziročně o 0,6 %), ovlivněný růstem cen potravin;  pokračoval meziroční růst fyzického objemu tržeb za pohonné hmoty tempem oscilujícím kolem 4 % (v červenci 4,0 %, za 1.-7. měsíc 4,4 %), bez ohledu na stále dvouciferný meziroční cenový růst; 2. naznačily možnost růstu ve vybraných segmentech:  potřetí v měsíční řadě vzrostlo meziroční tempo fyzického objemu tržeb za prodej a opravy motorových vozidel na 4,0 % a bylo zhruba dvojnásobné než průměr za dosavadních 7 měsíců roku;  citelně ožívá meziroční tempo růstu fyzického objemu tržeb za nepotravinářské zboží v maloobchodě (1. čtvrtletí 3,2 %, 2. čtvrtletí 4,5 %, červenec 6,6 %), díky velmi mírnému cenovému růstu.

74

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1

Recommend Documents