Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2005

Odbor analýz a statistiky

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2005

Říjen 2005

OBSAH

SEZNAM ZKRATEK

3

ÚVOD

5

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2005

7

I.

HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Trh práce I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika I.4.2. Přímé zahraniční investice I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

17 17 20 27 27 33 37 37 45 48 51

II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Investice v průmyslu II.3. Finanční situace průmyslových podniků

57 57 69 72

III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví

79 79 85 87

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky IV.2. Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura

91 91 92 94

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností

99 99 103

Přílohová část

109

1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 9. 2005.

SEZNAM ZKRATEK

A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI–TECH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PK 30 PX 50 PX–D PX–GLOB RM–S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPP TPCA VŠPS WIG

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maarska index akciového trhu Francie index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + netermínované korunové vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod index RM–Systému (s bází maximálně 30 emisí) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD celkový index Burzy cenných papírů Praha RM–Systém index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification státní pokladniční poukázky Toyota Peguet Citroën Automobile výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska

3

ÚVOD

Hospodářská situace české ekonomiky se ve 2. čtvrtletí 2005 dále zlepšila. Zlepšení se projevilo především rostoucí ekonomickou aktivitou, když meziroční růst hrubého domácího produktu zrychlil na 5,1 %. Současně na trhu práce vzrostla nabídka pracovních míst, která umožnila zvýšit zaměstnanost. Cenový vývoj se stabilizoval na nízké úrovni a ve vztahu k zahraničí došlo, vlivem příznivého vývoje obchodní výměny, ke zlepšení relace běžného účtu platební bilance a hrubého domácího produktu. K rychlému růstu české ekonomiky dochází v podmínkách hospodářského zpomalení zemí eurozóny. Hrubý domácí produkt tohoto regionu se letos v 1. čtvrtletí zvýšil o 1,3 % a odhad za 2. čtvrtletí uvádí růst o 1,1 %. Důsledkem uvedeného vývoje je skutečnost, že se česká ekonomika postupně přibližuje úrovni EU-25. Loni dosahoval hrubý domácí produkt na osobu v České republice téměř 70 % průměru EU a letošní očekávané zvýšení tohoto ukazatele zařadí Českou republiku zřejmě před Maltu a Portugalsko. Také ve srovnání se sousedními postkomunistickými zeměmi vyznívá srovnání příznivě. Při výrazně vyšší úrovni výkonnosti (v pořadí druhém Maarsku nedosahoval v roce 2004 podíl HDP na osobu ani 62 % EU-25) rostla Česká ekonomika stejně rychle jako slovenská a předstihla Maarsko (4,1 %) a Polsko (2,8 %). Vnitřní podmínky se vyznačovaly příznivým cenovým vývojem. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v trendu poklesu, nastoupeném koncem roku 2004 (z 2,8 % v prosinci 2004 na 2,4 % v červnu) a potvrdila, že česká ekonomika postrádá inflační tlaky. Za 1. pololetí vzrostl hrubý domácí produkt o 4,9 %. Vzestup ekonomiky se začal významněji projevovat již v minulém roce, kdy se růstová dynamika pevně usadila nad 4 % především vlivem lepšících se výsledků zahraničního obchodu. Jejich významným projevem byl nejdříve meziroční pokles deficitu obchodní bilance a v letošním roce rostoucí přebytek. Rekordně nejvyššího měsíčního přebytku v historii ČR ve výši 12,5 mld. Kč (v běžných cenách) bylo dosaženo v lednu, za 1.pololetí činilo kladné saldo 42 mld. Kč. Zahraniční obchod tak převzal úlohu hlavního zdroje hospodářského růstu. Tento závěr potvrzují i propočty příspěvkové analýzy výdajových položek hrubého domácího produktu (ve stálých cenách), z nichž vyplývá, že meziroční zlepšení salda bilance zahraničního obchodu přispělo k hospodářskému růstu cca 5 procentními body. Na druhé straně negativně působil mírný pokles domácí poptávky (včetně zásob), který zpomalil tempo růstu hrubého domácího produktu o 0,1 procentního bodu. Příznivý vývoj vnějšího sektoru je odrazem především rostoucí konkurenceschopnosti výrobních podniků, která se prosazuje zejména v odvětvích, do nichž směřoval v předchozích letech významný objem přímých zahraničních investic (výroba dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení, spotřební elektroniky a výpočetní techniky). Dalšími faktory, které pozitivně ovlivnily vnější sektor, jsou snižující se dovozní náročnost ekonomiky a výhody spojené se vstupem do EU. Na druhé straně pak negativně působila především cena ropy, jejíž vysoká úroveň výrazně přesahovala všechny dosavadní předpovědi. Z teritoriálního hlediska se výrazně zlepšil především obchod s vyspělými tržními ekonomikami, zejména se zeměmi EU (za 1. pololetí dosáhl přebytek 156 mld. Kč), přičemž nejvyšší kladné saldo bylo dosaženo s Německem (44 mld. Kč) a Slovenskem (30 mld. Kč). Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (přebytek 116 mld. Kč), a také s tržními výrobky a chemikáliemi. Návrat obchodní bilance ke kladným hodnotám částečně korigoval v platební bilanci rostoucí schodek 5

bilance výnosů, takže běžný účet skončil nejnižším deficitem od roku 1998 (0,9 % HDP). Při současně vysokém nárůstu kladného salda finančního účtu (6,3 % HDP), kterému dominoval příliv přímých zahraničních investic (7,2 mld. USD), vzrostl celkový přebytek platební bilance na 3,7 mld. USD. V rámci domácí poptávky konečná spotřeba domácností meziročně zpomalila na 1,9 %. Současně se ve struktuře vydání domácností zvyšovaly výdaje na zajištění bydlení, a to i za cenu rostoucí zadluženosti. Rostoucí životní úroveň domácností se projevuje také snížením podílu výdajů za nezbytné zboží ve prospěch zboží luxusního, tj. aut, elektroniky, drahého oblečení a obuvi. Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly o 2,2 %. Fyzický objem prodeje na vnitřním trhu, kde především domácnosti uspokojují své potřeby, se zvyšuje již sedmým rokem v řadě. V 1. pololetí dosáhly tržby meziročního růstu 4,3 %, přičemž se významně na tomto výsledku podílel růst tržeb za prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot. Celkový pokles domácí poptávky ovlivnila zejména tvorba hrubého kapitálu, která v důsledku vývoje v oblasti zásob poklesla meziročně o 2,7 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu rostla, i když pomaleji (2,6 %, loni 7,6 %). Z hlediska jejího věcného členění došlo k diferencovanému vývoji. Investice do pořízení strojního vybavení (jako jednoho z rozhodujících prvků zvyšování produktivity a efektivnosti) se zvýšily, zatímco do budov a staveb (s výjimkou bytů) poklesly. U staveb se projevil především vliv vysokého základu loňského roku, který souvisel se snahou realizovat co nejvíce akcí před zvýšením DPH. Na nabídkové straně ekonomiky vysoký růst průmyslové produkce z minulého roku (9,9 %) zpomalil na 4,2 %, protože se projevil vliv zejména slabší ekonomické aktivity v zemích EU, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, růstu cen paliv a surovin, zvýšeného tlaku asijské konkurence a vyšší srovnávací základny. Na druhé straně příznivě působila především vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou (s více než polovičním podílem na celkových tržbách), a také uvedení do provozu nových výrobních kapacit, zejména v automobilovém průmyslu a oživení ve strojírenství. Dále pokračovaly strukturální změny spočívající v růstu podílu subsekcí vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Růst výkonnosti průmyslu byl doprovázen vyšší zaměstnaností o 0,5 % (ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 %) a růstem produktivity práce z tržeb (6,4 %). Protože produktivita práce rostla rychleji než nominální mzdy (4,2 %), došlo k meziročnímu poklesu jednotkových mzdových nákladů. Meziroční pokles stavební výroby o 1,2 % byl výrazně ovlivněn značně rozkolísanou srovnávací základnou v důsledku zvýšení sazby DPH ze stavebních prací z 5 % na 19 % od května minulého roku. Snaha podniků a investorů využít nižší sazby DPH před vstupem ČR do EU se projevila zvýšenou fakturací stavebních prací, po které došlo k postupnému vyrovnání tohoto výkyvu. Podle propočtu ČSÚ by stavební výroba, po eliminaci výše uvedeného mimořádného vlivu, dosáhla reálného růstu o 3,1 %. Hlavním zdrojem stavebních zakázek byly státní zakázky směřované do výstavby dopravní infrastruktury a dále rozvoj developerské činnosti. Počet dokončených bytů sice meziročně vzrostl vlivem zvýšeného zahájení v minulém roce, v zahajování však došlo k útlumu i při výhodných podmínkách získávání úvěrových zdrojů. Rostoucí výkon ekonomiky se odrazil ve zlepšení situace na trhu práce. Při nárůstu počtu osob v produktivním věku a stabilní míře ekonomické aktivity byly k tomu vytvořeny předpoklady především rychlejší tvorbou nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se v červnu snížila na 8,6 % (v nové metodice) a byla ve všech měsících letošního roku meziročně nižší. Tempo růstu průměrné nominální mzdy dosáhlo 5,5 %, což byl nejpomalejší růst od vzniku České republiky. Dlouhodobý vliv na zpomalující se mzdový vývoj má jednak snaha podniků stlačovat mzdové náklady (a tím zvyšovat konkurenceschopnost svých produktů) a dále relativně nízká míra inflace (která hraje důležitou roli při mzdových vyjednáváních). Reálná mzda rostla zhruba stejným tempem jako v roce 2004, tj. 3,8 %. Rychleji než mzdy rostla národohospodářská produktivita práce, která se zvýšila meziročně o 4,1 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu cca ze čtyř pětin a vyšší zaměstnanost zhruba z jedné pětiny. Předstih růstu produktivity práce tak zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky.

6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2005

I. Makroekonomický vývoj

• Ve 2. čtvrtletí pokračovala tendence zrychlování dynamiky hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 5,1 %. Vzestup ekonomiky se začal výrazněji prosazovat již v minulém roce, kdy se růstové tempo pevně usadilo nad 4 % a letos její výkonnost dále posílila. Za 1. pololetí byl hrubý domácí produktu meziročně vyšší o 4,9 %. • Hlavním faktorem růstu české ekonomiky jsou zlepšené výsledky zahraničního obchodu, jejichž projevem je růst kladného salda obchodní bilance. Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo aktiva 51,1 mld. Kč, (loni pouze 0,5 mld. Kč). Na meziročním zlepšení se podílel v rozhodující míře obchod se zbožím, který dosáhl přebytku 42,0 mld. Kč (proti loňskému deficitu 7,8 mld. Kč), zatímco služby jenom 9,1 mld. Kč (loni přebytek 8,3 mld. Kč). • V rámci mírného růstu domácí efektivní poptávky zpomalily jak výdaje na konečnou spotřebu, tak i na tvorbu fixního kapitálu. Spotřeba domácností vzrostla o 1,9 % (loni o 2,4 %) a její vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných příjmů obyvatelstva (2,2 %). Ve výdajích vlády vedla úsporná opatření k meziročnímu poklesu o 1,2 %, přestože tato položka byla ovlivněna jednorázovým zahrnutím nákupu stíhaček Gripen. • Růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu o 2,3 % (loni 7,6 %) byl doprovázen protichůdnými vývojovými tendencemi v jejích dvou základních složkách. Strojní investice meziročně rostly, zatímco na druhé straně investice do budov a staveb poklesly (což souviselo s vysokým objemem stavebních prací v minulém roce, který byl vyvolán snahou realizovat co nejvíce stavebních akcí před zvýšením DPH). • V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) vzrostl v 1. pololetí podíl sektoru služeb na 60,8 % (z 60,1 % loni), k čemuž přispělo zejména odvětví obchodu (meziročním zvýšením podílu z 12,4 % na 13,3 %) a finančního zprostředkování (zvýšením z 3,2 % na 3,6 %). Na druhé straně poklesl podíl průmyslu na 32,8 % (z 33,4 %), z toho zpracovatelského na 26,4 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví (6,1 %) a zemědělství (2,3 %) stagnoval. • Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 4,1 %, (loni ve stejném období o 4,6 %), z toho ve 2. čtvrtletí o 4,2 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu cca ze čtyř pětin a vyšší zaměstnanost zhruba z jedné pětiny. • Populace České republiky vykazuje od roku 2003 nárůst. K 30.6. 2005 se zvýšil počet obyvatel o 28,4 tisíc na 10 235 tisíc osob. Přestože počty narozených dětí v posledních dvou letech výrazně rostou, nahrazuje přirozený úbytek populace kladné saldo zahraniční migrace. Meziroční zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob ovlivnil především nárůst zaměstnanosti. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, zůstala meziročně stabilní na 59,1 %. • Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil, v 1. pololetí meziročně vzrostl o 39,4 tisíc, tj. o 0,8 % na 4 727,6 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 31 tisíc na 1 862,2 tisíc 7

a v terciárním sektoru (služby) o 18,1 tisíc na 2 672,5 tisíc osob, naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 10 tisíc na 191,6 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců (o 71 tisíc na 3 935,5 tisíc), avšak klesl počet pracovníků podnikatelské sféry (o 25,1 tisíc na 767,8 tisíc osob). • Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 16,8 tisíc na 3 979,9 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost meziročně vzrostla o 15 tisíc, tj. o 0,5 % na 3 210,5 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila nejvíce v zahraničních a mezinárodních firmách. • Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 30.6. meziročně vzrostl o 27,3 tisíc na 133,8 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob, zejména občanů Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 21,1 tisíc na 85,2 tisíc, což bylo ovlivněno úpravou postavení občanů států Evropské unie na trhu práce České republiky, i počet vydaných pracovních povolení o 6,2 tisíc na 48,6 tisíc. • Od ledna 2005 míra registrované nezaměstnanosti klesala až na 8,6 % k 30.6., resp. 9,3 % podle původní metodiky (meziroční pokles o 0,6 proc. bodu). Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 489,7 tisíc a byl meziročně o 27,8 tisíc nižší. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl o 1,3 bodu na 53,2 %. Pokračoval nárůst volných pracovních míst z 45,4 tisíc před rokem až na 57 tisíc v červnu. Na 1 volné pracovní místo připadalo 8,6 uchazečů (před rokem 11,4), z toho nejvíce v okrese Karviná (79,2 uchazečů na 1 volné místo). • Ve struktuře uchazečů o zaměstnání meziročně poklesl počet nezaměstnaných absolventů škol, avšak vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením a osob starších 50 let. • Podle krajů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti koncem června i nadále v Ústeckém kraji (15 %) a dále v Moravskoslezském kraji (14,3 %) a nejnižší v Praze (3,3 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti vykázána v okrese Most (21,9 %) a nejnižší v okrese Praha-západ (2,5 %). • Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 1,82 mld. Kč, tj. meziročně o 28,2 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti bylo vydáno 3,7 mld. Kč, tj. meziročně o 1,9 % méně. • Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, v 1.pololetí 2005 meziročně vzrostla o 5,5 % na 17 093 Kč a reálná mzda o 3,8 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 6 % a reálně o 4,3 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) se meziročně zvýšila o 0,1 bodu na 28,6 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 5,6 % na 18 220 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,9 %. • Prohlubuje se mzdová diferenciace. V odvětvovém členění byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví letecké dopravy (44 393 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 242 Kč). Podle typu hospodaření byla nejvyšší nominální mzda dosažena u firem v mezinárodním vlastnictví (23 189 Kč) a nejnižší v subjektech vlastněných družstvy (11 822 Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (22 937 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (15 295 Kč). • Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 2,8 % na konci roku 2004 na 1,3 % v květnu), na kterém se nejvíce podílel pokles cen potravin a nealkoholických nápojů, bylo v závěru 2. čtvrtletí vystřídáno zrychlením na 1,8 %. Pohyb nejvýrazněji ovlivnil růst cen u pošt a telekomunikací, bydlení, dopravy a zdraví. V červenci a srpnu cenová hladina stagnovala na růstových tempech 1,7 %. • Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) zatím pokračovala v trendu poklesu z 2,8 % na konci roku 2004 na 2,4 % v červnu a 2,1 % v srpnu 2005. • Ceny průmyslových výrobců pokračovaly ve snižování tempa růstu, jež nastoupilo v prosinci minulého roku (meziročně na 2,7 % v červnu a 2,0 % v červenci), a to v důsledku dalšího poklesu 8

tempa růstu cen zejména v odvětvích koksování a rafinérského zpracování ropy, základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. • Meziroční růst cen stavebních prací začal během 2. čtvrtletí výrazně zpomalovat (z 4,4 % v prosinci 2004 na 2,3 % v červnu a 2,2 % v červenci) a zaznamenal tak nejpomalejší růst od března 2004. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví také ztlumily tempo růstu, když se meziročně zvýšily v červnu o 4,5 % a v červenci pouze o 1,9 % (březnu ještě rostly o 7,7 %). • Ceny zemědělských výrobců nastoupily od ledna výrazný meziroční pokles (v červnu o 9,2 %, tj.snížení od počátku roku o 4,0 p.b.) Hlavním důvodem byl především propad cen rostlinných výrobků (v červnu o 26,4 %, v dubnu dokonce o 44,7 %). • Hospodaření státní pokladny v kumulaci od počátku roku se vyvíjelo rozkolísaně - v lednu a březnu bylo kladné, ale za únor, duben a květen skončilo očekávaným schodkem. V červnu saldo státního rozpočtu začalo vykazovat kladné hodnoty (3,76 mld. Kč) a v srpnu stát již třetí měsíc hospodařil s přebytkem (10 mld. Kč), který dosáhl nejvyšší úrovně za 10 let. • Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - za 1. pololetí 2005 skončilo převahou příjmů ve výši 6,5 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 1,0 mld. Kč a obce 5,5 mld. Kč. • V průběhu 1. pololetí 2005 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, když z 592,9 mld. Kč se dostal na 643,6 mld. koncem června (zvýšení od počátku roku o 8,6 %) a představoval 23,1 % HDP. Jeho růst byl částečně tlumen příznivým hospodařením státního rozpočtu a byl generován především v oblasti zahraničního dluhu (35,5 mld. Kč). • Peněžní zásoba M2 si ve srovnání s minulým rokem udržela po celé 1. pololetí mírnější dynamiku růstu (meziročně v březnu o 5,3 %, v červnu o 5,2 %, na 1913 mld. Kč, v červenci o 4,8 %, na 1908,2 mld. Kč). Na straně aktiv ji ovlivňovalo zejména výrazné snížení čistého úvěru vládě (hlavně ve 2. čtvrtletí) a pokles čistých zahraničních aktiv (v 1. čtvrtletí). • Nízké úrokové sazby stimulovaly poptávku po úvěrech v podnikové i v soukromé sféře. Úvěry rostly podnikům pod zahraniční kontrolou i domácím podnikům. Dynamika meziročního růstu úvěrů podnikové sféře tak dále výrazně zrychlila (z 3,6 % v prosinci 2004 na 9,1 % v březnu, 11,5 % v červnu, tj. 622,7 mld. Kč, 11,3 %, tj. 623,6 mld. Kč v červenci). Stabilně vysokou dynamiku růstu si nadále podržely úvěry domácnostem (meziročně v červnu o 32,6 %, na 355 mld. Kč, v červenci o 33,2 %, na 361,6 mld. Kč), při zachování převahy úvěrů na bydlení. • Koruna si k oběma referenčním měnám v meziročním srovnání podržela trend zhodnocování, který však ve 2. čtvrtletí zvolnil. K euru meziročně zhodnotila v průměru o 7,3 %, od počátku roku pouze o 2 %. Vůči dolaru meziročně v průměru posílila o 11,4 %, avšak proti kurzu na počátku roku 2005 oslabila o 8 %. • Celkový výsledek platební bilance za 1. pololetí 2005 (86,9 mld. Kč, tj. 3,7 mld. USD) razantně vzrostl a byl vytvořen prakticky celý ve 2. čtvrtletí (83,7 mld. Kč, tj. 3,5 mld. USD). Na příznivém výsledku se podílely oba hlavní účty - pokles deficitu běžného účtu (na 12,3 mld. Kč, tj. 0,5 mld. USD a 0,9 % HDP) současně s vysokým nárůstem přebytku finančního účtu (na 90,4 mld. Kč, tj. 3,9 mld. USD a 6,3 % HDP). Platební bilanci dominoval příliv přímých zahraničních investic na finančním účtu (168,4 mld. Kč a 7,2 mld. Kč) a na běžném účtu návrat obchodní bilance ke kladným hodnotám (42 mld. Kč, tj. 1,8 mld. USD), částečně korigující rostoucí schodek bilance výnosů. • Devizové rezervy především díky výsledku platební bilance za 1. pololetí významně vzrostly (o 110,3 mld. Kč, na 746,5 mld. Kč, tj. 30,1 mld. USD). Pokrývaly 4,5 měsíčního dovozu zboží a služeb (koncem 1. čtvrtletí to bylo 4,1 %), když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Koncem srpna klesly na 731,8 mld. Kč, avšak vlivem kurzových pohybů v dolarovém vyjádření téměř stagnovaly na 30,2 mld. USD. • Hrubá zahraniční zadluženost nadále mírně rostla (o 5,9 % proti konci roku 2004), když k 30. 6. 2005 stoupla o 59,8 mld. Kč, na 1 073 mld. Kč (43,2 mld. USD). Úroveň zahraničního dluhu představovala 38 % HDP a nadále tak zůstala pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. • Přímé zahraniční investice do ČR meziročně vzrostly o 190,9 % na 170,3 mld. Kč (7,3 mld. USD). Po očištění o dvě velké privatizační akce (Český Telecom a Unipetrol) by meziročně vzrostly o zhruba 9

27 %. Hlavní formu (158,8 % celkového objemu) představovaly investice do základního kapitálu a reinvestovaný zisk. • Ze zemí EU-25 přišlo 94,7 % investic. Nejvýznamnější podíl mělo přitom Španělsko (49,4 %) a Nizozemí (16 %). Nejvíce investic směřovalo do odvětví dopravy a telekomu-nikací (50,4 %), dále do nemovitostí a služeb pro podniky (25,9 %). • V 1. pololetí letošního roku MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 27 společností a o podpoře investičních záměrů technologických center a center strategických služeb 15 společností. • Odliv přímých zahraničních investic meziročně poklesl o 21,0 % na 1,9 mld. Kč (80,0 mil. USD). Do zemí EU-25 směřovalo 46,3 % investic. Z odvětvového hlediska směřovalo nejvíce investic do energetiky (27,3 %), dále do finančního zprostředkování (26,4 %) a do nákupu nemovitostí a poskytování služeb pro podniky (25,8 %). • Silný růstový trend, který ovládal český kapitálový trh, se zastavil 10. března, kdy hlavní burzovní index PX 50 dosáhl rekordní hodnoty 1262,7 bodu a zhodnotil se tak od konce roku 2004 o 22,4 % (meziročně o 57,5 %). Vlna konsolidace přišla, když výprodeje měn, akcií i dluhopisů zasáhly všechny trhy. V dalších měsících se vyvíjel trh s akciemi rozkolísaně, kdy akcie stačily od března do července dvakrát oslabit a dvakrát posílit. Burza svými obchody postupně vylepšovala rekordy indexu PX 50 až na 1350,9 bodu, který dosáhl 31. 8. 2005. • Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) zaznamenaly u většiny tokových ukazatelů zpomalení meziročního růstu: Ø Účetní přidaná hodnota zpomalila růst z 12,9 % na 4 %, nejvíce rostla v pronájmu nemovitostí a podnikatelských službách o 20,8 % (s 4,6 % podílem na účetní přidané hodnotě nefinanční sféry), dále v zemědělství, lesnictví, rybolovu o 5,9 %, v obchodě o 5,1 %, v průmyslu o 4 % (s podílem 65,1 % na přidané hodnoty nefinanční sféry) a v dopravě, skladování a spojích o 1 %. Meziročně klesla v ubytování a stravování o 4,9 % a ve stavebnictví o 0,2 %. Růst výkonů (9,4 %) zaostal za růstem výkonové spotřeby (11,8 %). Ø Růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zpomalil z 13,8 % na 3 % (320,8 tis. Kč/zam.). Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně klesl o 2,8 % na 138,3 mld. Kč (proti růstu o 17,9 % ve srovnatelném období), při růstu jen ve dvou odvětvích: v průmyslu o 5,2 % na 106,4 mld. Kč a v pronájmu nemovitostí a podnikatelských službách o 27,7 % na 4 mld. Kč. Nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 92,3 %), dále v ubytování a stravování (o 29 %), v dopravě, skladování a spojích (o 28,7 %), v obchodě (o 25,6 %), v ostatních službách (o 22,9 %) a ve stavebnictví (o 11,4 %). Vzrostl podíl ztrátových organizací z 22,2 % na 27,7 % při růstu jejich počtu o 28,5 % (na 1 210 podniků), jejich ztráta o 59,1 % na 34 mld. Kč. Počet ziskových organizací klesl o 4,6 % (na 3 151 podniků), jejich hrubý zisk vzrostl o 5,3 % na 172,3 mld. Kč. Ø Celkové výnosy rostly pomaleji (9,9%) než celkové náklady (10,8%), které zrychlily růst (z 10 % ve srovnatelném období). V nákladech nejvíce rostly ostatní nespecifikované náklady (o 19,3 % s podílem 7,9 % v nákladech), následované výkonovou spotřebou (o 11,8 % - s podílem 54,1 %), osobní náklady (o 6,7 % - s podílem 10,9 %), náklady na zboží (o 9,4 % - s podílem 22,8 %) a odpisy (o 3,2 % - s podílem 4,5 %). Ø Ve struktuře pasiv vzrostly cizí zdroje rychleji (6,9 %) než vlastní kapitál (6,2 %). Rentabilita vlastního kapitálu se meziročně zhoršila o 0,7 proc. bodu na 7,1 %. Ø Celkové zásoby vzrostly o 11,3 % na 412,7 mld. Kč, nejvíce zásoby vlastní výroby (o 19,9 %) na 171,1 mld. Kč, dále zásoby zboží (o 8,4%) na 108,3 mld. Kč, zásoby materiálu (o 4,1 %) na 133,3 mld. Kč. Obrátka zásob se zpomalila o 0,7 dne na 34,5 dne. • Návrhy na konkurz a vyrovnání se zvýšily meziročně o 7 % na 1 968. Prohlášené konkurzy pokračovaly v poklesu, za 1. pololetí 2005 o 14,9 % na 646 a počet vyřízených případů se meziročně snížil o 4,4 % na 2 353.

10

II. Průmysl

• Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Ø Růst průmyslové produkce se v 1. pololetí 2005 meziročně zpomalil na 4,2 % (z 10,8 %), a to působením zejména těchto vlivů: pokles ekonomické aktivity v zemích EU, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, růst cen paliv a surovin, zvýšený tlak asijské konkurence a vyšší srovnávací základna. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,9 % (na celkových tržbách se podílejí 54,5 %). Ø Ve struktuře produkce podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vyšší růst výroba meziproduktů o 7,4 %, z dalších mírně vzrostla výroba energií o 3 %, výroba výrobků investiční povahy o 1,7 %, výroba zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 % a výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 0,4 %. Ø Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce o 4,4 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 7,2 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,2 % (na celkových tržbách se podílejí 54,5 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba koksu, rafinérské zpracování ropy o 15,5 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 14,9 % (v důsledku oživení strojírenství) a výroba dopravních prostředků o 13 %. K poklesu produkce došlo ve pěti subsekcích: ve výrobě usní a výrobků z usní o 7,5 %, ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 5 %, ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 4,2 %, ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 3,5 % a ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 3,2 %,. Ø V surovinové sekci produkce vzrostla o 1,2 %, tržby (ve s.c.) se snížily o 5,8 %, přitom tržby z přímého vývozu (ve s.c.) zaznamenaly růst o 18,5 %. Produkce v energetické sekci byla nižší o 0,4 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 8,4 %, když tržby z přímého vývozu (ve s.c.) poklesly o 25,9 %. Ø Snížení ekonomické aktivity v zemích EU se projevilo nižší dynamikou nově uzavřených zakázek, sledovaných ve vybraných oddílech na 7,4 % (z 23,1 %), z toho ze zahraničí na 12,6 % (z 27,1 %), tržby u těchto vybraných oddílů (v b.c.) se zvýšily o 10,1 % (z 19,1 %). Ø Dominantní úlohu má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkových tržbách se zvýšil o 0,2 bodu na 91,1 %, mírně vzrostl podíl energetické sekce o 0,1 bodu na 6,8 % a to na úkor snížení podílu surovinové sekce o 0,3 bodu na 2,1 %. Ø Uvádění nových výrobních kapacit do provozu ve vybudovaných průmyslových zónách a rozšiřování výrob ve stávajících průmyslových podnicích se projevilo zvýšením celkové zaměstnanosti v průmyslu o 0,5 %, při jejím růstu pouze ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 %, zatímco v energetické sekci poklesla o 8,6 % a v surovinové sekci o 5,6 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostla zaměstnanost v osmi subsekcích, z nichž vysoký růst byl ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 7 % a ve výrobě dopravních prostředků o 6,3 %. Ø Růst tržeb o 7,0 % při růstu zaměstnanosti o 0,5 % vedl v 1. pololetí 2005 k růstu produktivity práce (ve s.c.) o 6,4 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 11,9 %), z toho v energetické sekci vzrostla o 18,7 % a ve zpracovatelském průmyslu o 5,8 %, zatímco surovinová sekce zaznamenala pokles o 0,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla ve čtyřech subsekcích: výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 6,8 %, výroba koksu a rafinérské zpracování ropy o 3 %, zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků o 2,3 % a výroba potravinářských výrobků a nápojů o 1,9 %. Ø Průměrná nominální mzda se zvýšila o 4,2 %, reálná mzda o 2,6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen. Při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců poklesla o 6,4 %. Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Ø Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 2,1 % a reálné o 7,2 %. Růst nominálních byl v sedmi subsekcích, reálných ve třech. Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 13,7 % a jejich podíl na celkových 11

tržbách vzrostl o 1,7 bodu na 54,8 %. Tržby z jejich přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 13,5 % a zaměstnanost o 7,9 %. Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů dosáhly vysokého růstu tržeb (ve s.c.) Středočeský kraj o 16,2 % a Liberecký a Jihomoravský kraj shodně o 14,1 %. Pokles tržeb byl zaznamenán v Pardubickém kraji o 1,9 % a v Karlovarském a Olomouckém kraji shodně o 1,6 %. • Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně vzrostly o 9,8 % (v s.c.) a to díky růstu investic do strojů a zařízení o 14,2 %. Stavební investice přitom poklesly o 5,1 %. • Investice ve zpracovatelském průmyslu se zvýšily o 12,5 % (v s.c.). Hlavními nositeli růstu byly investice do odvětví výroby a oprav strojů a zařízení j.n. (o 70,9 %), do zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků (o 65,1 %) a do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (o 53,9 %). • Investice v odvětví těžby nerostných surovin se snížily o 5,4 % (v s.c.), podobně jako ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 5,5 %). • V průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) vzrostla účetní přidaná hodnota o 3,5 % (ve srovnatelném období 2004 o 14,8 %), výkony o 8,9 % (proti růstu o 14 % v 1. pololetí 2004) a výkonová spotřeba o 11 % (proti 13,6 % ve srovnatelném období). • V průmyslových organizacích se 100 a více zaměstnanci byl meziroční vývoj vybraných finančních ukazatelů následující: Ø Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 4 % (ve srovnatelném období o 14,8 %), s vysokým růstem v těžbě surovin (o 16,8 %) a v energetice (o 12,7 %) a jen mírným ve zpracovatelském průmyslu (o 1,3 %). Výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba (10,6 % ku 13,1 %). Ø Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 3,1 % na 364,7 tis. Kč/zam., přitom ve zpracovatelském průmyslu klesla o 0,4 % na 312,5 tis. Kč/zam. Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně vzrostl o 5,2 % na 106,4 mld. Kč zásluhou těžby surovin (132 %) a energetiky (33,7 %), zatímco ve zpracovatelském průmyslu klesl (o 8,9 %). Vzrostl počet ztrátových organizací o 25,3 % na 589 podniků (jejich podíl z 19,7 % na 24,1 % z celkového počtu organizací), jejich ztráta o 80,1 %. Počet ziskových organizací klesl o 3,4 % (na 1 851 podniků), jejich zisk vzrostl o 11,6 % na 123,2 mld. Kč. Ø Celkové výnosy (11 %) zaostaly za růstem celkových nákladů (11,5 %). Ve struktuře nákladů vzrostl meziročně podíl výkonové spotřeby (o 1 proc. bod) na 70,2 % a mírně i podíl ostatních nespecifikovaných nákladů (o 0,1 proc. bodu na 8,5 %). Podíl osobních nákladů klesl o 0,5 proc. bodu na 10,3 %, podíl nákladů na zboží o 0,2 proc. body na 6,2 % a podíl odpisů o 0,4 proc. bodu na 4,8 %. Ø Vlastní kapitál rostl rychleji (7,4 %) než celková pasiva (7,1 %), díky zpracovatelskému průmyslu (9,7 %, resp. 7,8 %). Rentabilita vlastního kapitálu meziročně klesla o 0,2 proc. bodu na 8,9 %, při růstu v těžbě surovin a v energetice, zatímco ve zpracovatelském průmyslu klesla o 1,9 proc. bodu na 9,2 %. Ø Celkové zásoby se zvýšily o 12,8 % na 275,6 mld. Kč, ve zpracovatelském průmyslu o 17,6 % na 264,6 mld. Kč. Nejvíce rostly zásoby vlastní výroby o 21,2 % a zásoby zboží o 15,3 %. Obrátka zásob se zpomalila o 0,8 dne na 38,2 dne, ve zpracovatelském průmyslu se zhoršila o 2,6 dne na 43,5 dne. Ø Z hlediska institucionálních sektorů dochází v roce 2005 k obratu ve finančních výsledcích sektoru pod zahraniční kontrolou, které u některých tokových veličin rostly pomaleji ve srovnání s ostatními sektory. Jejich účetní přidaná hodnota a hrubý zisk dokonce klesly. Jejich obrat zásob se zpomalil o 4 dny. Zlepšením úrovně rentability vlastního kapitálu ve veřejných podnicích a soukromých podnicích národních, při zhoršení u podniků v sektoru pod zahraniční kontrolou (o 2,8 proc. bodu na 10,1 %) došlo ke snížení rozdílů v jejich úrovni. U většiny finančních ukazatelů dosáhl sektor pod zahraniční kontrolou nadpolovičních podílů, (s výjimkou celkových nákladů, výkonové spotřeby a zaměstnanosti) v meziročním srovnání se však tyto podíly snížily.

12

III. Stavebnictví

• Pokles stavební výroby o 1,2 % (v s.c.) byl způsoben rozkolísanou srovnávací základnou způsobenou přeřazením DPH ze stavebních prací z 5 % na 19 % od 1.5.2004 v souvislosti se vstupem ČR do EU (ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán růst stavební výroby o 16,5 %). Podle propočtu ČSÚ však stavební výroba (po sezónním očištění) reálně vzrostla o 3,1 %. Hlavním impulsem stavební výroby byla realizace státních zakázek v dopravní infrastruktuře, a dále rozvoj developerské činnosti. • Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Ø Stavební práce (v s.c.) meziročně vzrostly o 0,1 % (ve stejném období předchozího roku rostly o 15,7 %). Nová výstavba se přitom zvýšila o 2,6 % (inženýrské stavby zaznamenaly růst dokonce o 7,1 %) a práce na opravách a údržbě poklesly o 15,8 %. Ø Export stavebních prací se snížil o 1,3 % a tvořil 1,3 % celkového objemu stavebních prací. Ø Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 4,1 %. Nejrychleji (o 11,7 %) rostl počet zaměstnanců ve firmách fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Ø Produktivita práce (v s.c.) ze stavební výroby podle dodavatelských smluv poklesla o 3,8 % (ve stejném období předchozího roku vzrostla o 12,6 %). Její růst (o 6,5 %) vykázaly jen soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Produktivita práce ze základní stavební výroby mírně vzrostla o 0,9 % (ve stejném období předchozího roku vzrostla o 6,8 %). Ø Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla o 3,5 % (ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán její růst o 7,5 %) na 17 786 Kč, zatímco reálná (přepočtená indexem cen stavebních prací) stagnovala. Nejrychlejším tempem (o 7,1 %) rostly nominální mzdy v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou. Ø Nominální jednotkové mzdové náklady se zvýšily o 7,6 % a reálné o 4,0 % (zatímco ve stejném období předchozího roku poklesly nominální o 4,5 % a reálné o 7,3 %). Ø Počet vydaných stavebních povolení se snížil o 8,7 %, ale orientační hodnota staveb vzrostla o 11,5 % a průměrná hodnota stavebních prací na 1 stavební povolení vzrostla o 22,2 %. Ø Došlo k poklesu hodnoty nových stavebních zakázek o 19 % vzhledem k vysoké srovnávací základě předchozího roku. • Bytová výstavba zaznamenala mírný pokles. Stavební úřady povolily od začátku roku výstavbu 18 679 nových bytů, tj. o 5,2 % méně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Počet zahájených bytů se meziročně snížil o 8,7 %. K největšímu poklesu o 11,6 % došlo v zahajování bytů v bytových domech. V územním členění bylo nejvíce bytů zahájeno ve Středočeském kraji, a dále v Praze. Počet dokončených bytů naopak vzrostl o 3,6 %, nejrychleji (o 56,0 %) rostl počet dokončených bytů v nebytových stavbách. Nejvíce bytů bylo dokončeno ve Středočeském kraji, a dále v Praze. Počet modernizovaných bytů se zvýšil o 46,5 %. • Finanční výsledky za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se zhoršily. Účetní přidaná hodnota se snížila meziročně o 6,1 %, zatímco se ve stejném období roku 2004 vzrostla o 17,1 %. Pokračoval rychlejší růst výkonové spotřeby (7,1 %) než výkonů (4,3 %). • Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci se podílely na celkových výkonech téměř polovinou. Vybrané finanční výsledky měly následující vývoj: Ø Účetní přidaná hodnota poklesla o 0,2 % na 17,8 mld. Kč. Růst výkonové spotřeby byl o 3 proc. body rychlejší než růst výkonů (11,8 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) se také snížila o 0,6 % na 240,6 tisíc Kč. Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně poklesl o 11,4 % na 4,4 mld. Kč. Objem ztráty se zvýšil o 13 % na 0,9 mld. Kč a podíl ztrátových organizací vzrostl o 3,7 bodu na 27,6 %.

13

Ø Celkové výnosy vzrostly o 12 %, náklady rostly o 1,3 bodu rychleji. Nejvíce ovlivnila růst nákladů výkonová spotřeba s růstem 14,8 %, když se i ostatní nákladové položky zvyšovaly. Rentabilita nákladů se snížila o 1,2 bodu na 4,3 %. Ø Vlastní zdroje (čistý zisk a odpisy) se snížily o 5,5 % na 4,8 mld. Kč, přesto převýšily potřebu zdrojů na krytí investic a přírůstek zásob o 1,3 mld. Kč. Na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podniky vynaložily 2,6 mld. Kč. Ø Stav zásob pokračoval v růstu, meziročně o 12,9 % na 16,2 mld. Kč. Nejvíce tu působil vliv růstu zásob nedokončené výroby a polotovarů (meziročně o 16,5 %), když zásoby materiálu vzrostly o 1,1 % a zásoby zboží o 2,4 %. Doba obratu se zpomalila o 1 den na 29,6 dní. Ø Ze srovnání podle institucionálních sektorů vyplývá, že u většiny ukazatelů dosahovaly rychlejšího růstu a lepších výsledků podniky pod zahraniční kontrolou.

IV. Zahraniční obchod

• Význam zahraničního obchodu se zbožím pro ekonomiku vyplývá z vysokého podílu exportu na hrubém domácím produktu. Hodnota vývozu přestavovala 64,3 % HDP (meziročně vyšší o 2,4 p.b.), dovoz tvořil 61,3 % HDP (posílil o 1,2 p.b.). • Zahraniční obchod po vstupu ČR do EU stále zlepšuje své výsledky, kterými překvapil i v 1. pololetí 2005. Obrat dosáhl rekordní hodnoty 1 793,2 mld. Kč (meziročně vzrostl o 6,7 %). Vývoz činil 917,6 mld. Kč a dovoz 875,6 mld. Kč, když tempo růstu vývozu bylo rychlejší než tempo dovozu (9,7 % ku 3,8 %). Obchodní bilance skončila přebytkem 42 mld. Kč, v 1. pololetí předchozí roku byla pasivní 7,1 mld. Kč (je to zlepšení o 49,1 mld. Kč). • Ve stálých cenách vývoz vzrostl o 12,8 % a dovoz o 5,1 %, tzn. že fyzický objem vývozu i dovozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji než v hodnotovém vyjádření. • Při větším poklesu dovozních cen (meziročně o 0,5 %) než vývozních (o 0,3 %) působila směnná relace 100,2 pozitivně na výši kladného salda obchodní bilance. Nejvíce vzrostly dovozní ceny minerálních paliv (o 22,6 %), zatímco vývozní ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 5,1 %. • Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním zpevněním koruny (v průměru za 6 měsíců 2005 k USD o 11,4 % a k EUR o 7,3 %). V dolarovém vyjádření, na rozdíl od korunového, byly proto dynamiky zahraničního obchodu za leden až červen rychlejší (vývoz vzrostl o 23,9 %, dovoz o 17,3 %), v přepočtu na EUR vývoz i dovoz rostl podobně jako v dolarech (18,2 % ku 11,8 %). • Vyspělé ekonomiky se na celkovém vývozu podílely téměř 91 % a jejich postavení je zcela dominantní. Na meziročním přírůstku exportu (80,9 mld. Kč) se však podílely jen ze tří čtvrtin. Vývoz vzrostl nadprůměrně do SNS (zejména vlivem zvýšených vývozů do Ruska), rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik. Naproti tomu vývoz poklesl do nejmenší teritoriální skupiny tzv. mimoevropských zemí. • Nárůst dovozu o více než třetinu byl jak ze Společenství nezávislých států (vliv dovozu ropy), tak evropských států s tranzitivní ekonomikou. Podprůměrnou dynamiku měl dovoz ze států s vyspělou tržní ekonomikou i ze zemí EU (shodně o 2,9 %). Z rozvojových i ostatních ekonomik hodnota dovozu klesla o 8,4 % resp. 10,9 %. • Na přechod z pasiva do aktiva obchodní bilance působil jednak obchod s vyspělými tržními ekonomikami růstem kladného salda obchodní bilance (o 42,1 mld. Kč) na 124,3 mld. Kč (v tom s EU o 37,8 mld. Kč 155,7 mld. Kč) a jednak obchod s rozvojovými ekonomikami snížením deficitu zhruba o třetinu (na 20 mld. Kč). Naproti tomu k prohloubení pasiva o 9,6 mld. Kč došlo v obchodě

14

se Společenstvím nezávislých států na 39,2 mld. Kč. a mimoevropskými zeměmi o 4,5 mld. Kč na 37,4 mld. Kč. Obchod s evropskými tranzitivními ekonomikami skončil přebytkem 13,9 mld. Kč. • Se SRN se meziročně zvýšil přebytek obchodní bilance (o 10,2 mld. Kč) na 43,9 mld. Kč, i když růst vývozu byl podprůměrný (1,8 %) a dovoz poklesl (o 1,7 %). Podíl na vývozu i dovozu oslabil (o 2,7 p. b. resp. 1,7 p.b.), přesto má Německo největší podíl na našem obchodu, 34,3 % ve vývozu a 31 % v dovozu. Na růst aktiva působily především stroje a dopravní prostředky, jejichž přebytek se zvýšil o 6,5 mld. Kč na 40,2 mld. Kč. • K výraznému zlepšení došlo i s dalšími zeměmi EU, např. Slovenskem, Francií, Španělskem a Belgií. Slovensko posílilo druhou pozici mezi obchodními partnery v důsledku růstu obratu o 13,7 %. Dynamiky vývozu i dovozu byly nadprůměrné (16,4 % ku 9,5 %) a kladné saldo obchodní bilance se zvýšilo z 23 mld. Kč na 29,7 mld. Kč (především vlivem strojů a potravin). V obchodu s Francií se podařilo změnit pasivní bilanci 3,4 mld. Kč na aktivních 8 mld. Kč vlivem zdvojnásobení vývozu strojů a dopravních prostředků. • Z pohledu komoditní struktury udržují dlouhodobě přední postavení stroje a dopravní prostředky. Přebytek obchodní bilance se zvýšil o 44,2 mld. Kč na 115,8 mld. Kč. Udržely si nadpoloviční podíl na vývozu (50,8 %), když vývoz vzrostl o 8,7 %. Při meziročním poklesu hodnoty dovozu o 2 % se jejich podíl na dovozu snížil (o 2,3 p.b.) na 40 %. Na celkové kladné saldo působily pozitivně též tržní výrobky růstem aktivní obchodní bilance téměř na dvojnásobek (20,9 mld. Kč). • Nejvyšší deficit komoditní struktury vznikl v obchodě s minerálními palivy, a to 46,3 mld. Kč (tj. o 15,6 mld. Kč meziročně více). Dosažená hodnota dovozu 73,1 mld. Kč byla meziročně vyšší o více než třetinu, což bylo ovlivněno růstem dovozních cen (v průměru za 6 měsíců dovozní ceny minerálních paliv vzrostly meziročně o 22,6 %). Druhý nejvyšší deficit chemikálií se naopak podařilo snížit o 9,3 mld. Kč na 41,6 mld. Kč. • Ve struktuře dovozu členěného dle předpokládaného užití se zvyšují v posledních letech dovozy pro osobní spotřebu, na což působil reálný růst mezd. Více jak polovina dovozů směřovala k výrobnímu užití, zatímco dovozy pro investiční účely poklesly. To svědčí o tom, že domácí podniky nacházejí subdodavatele v tuzemské ekonomice a nikoliv v zahraničí, jako tomu bylo v minulosti. • Podíl HI–TECH výrobků (tj. výrobky s vysoce technicky náročnou technologií) na celkovém vývozu meziročně mírně oslabil na 11,7 % při zvýšení hodnoty o 7,7 %. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která meziročně zvýšila hodnotu o 17,7 % a podílela se tak větší polovinou na vývozu HI–TECH výrobků. Podíl HI–TECH výrobků na dovozu meziročně oslabil o 1,2 p.b. (na 13,9 %) v důsledku poklesu hodnoty dovozu o 4,7 %. Deficit obchodní bilance HI–TECH výrobků se snížil téměř o polovinu na 14,4 mld. Kč. • Z hlediska stupně zpracování vzrostl podíl výrobků s nižším stupněm zpracování v dovozu i vývozu na úkor výrobků s vyšším stupněm zpracování. Převažující podíl však zůstává u výrobků s vyšším stupněm zpracování, a to ve vývozu 87,3 % a dovozu 78,1 %. • V červenci dosáhla obchodní bilance opět přebytku, a to 1,2 mld. Kč, což představuje v tomto měsíci nejlepší výsledek od roku 1993 (meziročně vyšší o 8,4 mld. Kč). Kladného salda bylo dosaženo v důsledku růstu vývozu (o 2,5 %) při současném poklesu dovozu o 3,5 %. Tahounem vývozu je i nadále strojírenská skupina v čele se silničními vozidly a výpočetní technikou, jejichž vývoz byl nadprůměrný. V kumulaci za 7 měsíců vývoz vzrostl o 8,7 %, dovoz o 2,7 % a saldo obchodní bilance bylo kladné 43,2 mld. Kč, když ve stejném období minulého roku byl schodek 14,4 mld. Kč (je to meziroční zlepšení o 57,6 mld. Kč).

15

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností

• Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 1 309,2 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 7,0 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 8,8 % a ve velkoobchodě o 8,5 %. • V celém odvětví obchodu se meziročně výkony zvýšily o 6,1 % při růstu výkonové spotřeby o 5,8 % a účetní přidané hodnoty o 6,4 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 62,7 % (v 1. pololetí 2004 to bylo 64,8 %). • Průměrná obchodní marže v celém odvětví se meziročně snížila o 0,6 procentního bodu na 15,5 %. Poklesla ve všech oblastech, v motoristickém segmentu o 0,1 procentního bodu na 10,1 %, ve velkoobchodě o 0,8 procentního bodu na 14,1 % a v maloobchodě o 0,3 procentního bodu na 21,5 %. • Průměrný počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 2,4 % na 722,6 tisíce osob a vzrostl ve všech obchodních oblastech, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 3,6 %), což je reakce na růst aktivity v této oblasti. • Podniky pod zahraniční kontrolou, které se prosazují ve všech oblastech obchodu mají nejsilnější pozici v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci realizují již téměř 79 % tržeb. Převaha nadnárodních podniků v porovnání s domácími maloobchodními podniky vyplývá především z jejich finanční síly, vysoké produktivity a obchodních zkušeností, což se promítá do vyjednaných nákupních podmínek s dodavateli. • Fyzický objem prodeje maloobchodu včetně motoristického segmentu se meziročně zvýšil o 4,3 %, to je o 2,4 procentního bodu vyšší tempo než v 1. pololetí 2004. Na tomto zrychlení se podílí jednak růst tržeb za prodej a opravy motorových vozidel (meziročně o 7,6 %), jednak růst tržeb za prodej pohonných hmot (o 5,6 %). Samotný maloobchod meziroční tempo růstu zvýšil jen mírně, o 0,3 proc. bodu na 3,1 %. • Dlouhodobě roste podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Proti vyššímu tempu růstu prodeje působí rovněž hypotéky, které domácnosti splácejí v souvislosti s investicemi do zajištění svého bydlení. Vzhledem k tomu, že zejména výdaje za bydlení a energii dále porostou je třeba počítat s retardačním vlivem na maloobchodní prodej. • Běžné příjmy sektoru domácností se meziročně zvýšily o 46,8 mld. Kč, tj. o 4,5 %, běžné výdaje se zvýšily o 22,9 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 730,0 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 23,9 mld. Kč, tj. o 3,4 %, v reálném vyjádření o 2,2 %. • Výdaje na spotřebu domácností rostly nižším tempem než disponibilní příjmy. V důsledku toho se objem hrubých úspor meziročně zvýšil o 3,4 mld. Kč, tj. o 5,8 % a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) vzrostla o 0,2 procentního bodu na 8,5 %. • Dovoz pro osobní spotřebu se v běžných cenách meziročně zvýšil o 22,2 % a objem tržeb, rovněž v běžných cenách, o 4,2 %. To ve svém důsledku vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 1,4 proc. bodu na 40,8 %. Růst podílu dováženého zboží činí nabídku atraktivnější, je to však zároveň faktor zatěžující obchodní bilanci. • V červenci dosáhly tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) meziročního tempa růstu pouze 1,6 % ve stálých, resp. 2,6 % v běžných cenách. Za období leden až červenec vzrostly tržby meziročně o 3,9 % ve stálých cenách, resp. o 4,0 % v běžných cenách. Rychleji rostly tržby v motoristickém segmentu (o 6,0 % ve stálých cenách) než v maloobchodě (o 3,0 %).

16

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE

I.1. Výkonnost ekonomiky

Ve 2. čtvrtletí pokračovala tendence zrychlování dynamiky hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 5,1 %. Vzestup ekonomiky se začal výrazněji prosazovat již v minulém roce, kdy se růstové tempo pevně usadilo nad 4 % a letos její výkonnost dále posílila. Za 1. pololetí byl hrubý domácí produktu meziročně vyšší o 4,9 %.

Tempo růstu ekonomiky překročilo ve 2. čtvrtletí 5 %

ČSÚ současně s publikováním dat za 2. čtvrtletí zpřesnil také údaje za předchozí čtvrtletí 2005. Podle této revize se meziroční růst hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí zvýšil ze 4,4 % na 4,7 %, především vlivem upravených výsledků zahraničního obchodu. Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny 1995) 6,0 5,1

5,0

4,5 4,6 4,6 4,0

4,7

4,1

4,1 4,1

4,0

3,6 3,4 3,1

3,0

3,3

3,6

2,9 2,4

2,4 1,9

2,0

1,6 1,9

1,0

1,2

1,2

0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl ve 2. čtvrtletí 743,5 mld. Kč, tj. o 5,3 % vyššího objemu ve srovnání s minulým rokem. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP vzrostla o 0,2 % (loni ve stejném období o 3,1 %), když dílčí nárůsty tuzemských cen byly v zásadě kompenzovány poklesem směnných relací v zahraničním obchodě (vývozní ceny klesly více než dovozní). Za 1. pololetí byl vytvořen hrubý domácí produkt ve výši 1 427,7 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 5,7 %. 17

Rozhodujícím faktorem růstu byl zahraničí obchod,…

Ve vývoji jednotlivých výdajových položek (ve stálých cenách) si nejrychlejší růstovou dynamiku udržel vývoz zboží a služeb, přestože ve srovnání s 1. pololetím minulého roku zpomalil z 20,4 % na 11,9 % letos. V rámci vývozu došlo ke zpomalení jak ve zboží (z 21,6 % na 12,9 %), tak ve službách (z 12,5 % na 4,6 %). Protože růst celkového vývozu byl nadále značně rychlejší než růst dovozu (který zpomalil z 19,7 % na 4,7 %, z toho zboží z 20,5 % na 5,0 % a služeb z 13,6 % na 2,3 %), působil zahraniční obchod na ekonomický vývoj výrazně prorůstově. V obchodu se zbožím se projevil růst konkurenceschopnosti výrobních podniků, které musely čelit nevýrazné zahraniční poptávce, a také výhod ze vstupu do Evropské unie. Na nízký přebytek bilance služeb měla pozitivní vliv doprava, naopak negativní byl vývoj v ostatních službách, kde výdaje výrazně překročily příjmy (téměř dvakrát).

…zejména obchod se zbožím

Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo aktiva 51,1 mld. Kč, (loni pouze 0,5 mld. Kč). Na meziročním zlepšení salda se podílel v rozhodující míře obchod se zbožím, který dosáhl přebytku 42,0 mld. Kč (proti loňskému deficitu 7,8 mld. Kč), zatímco služby jenom 9,1 mld. Kč (loni přebytek 8,3 mld. Kč).

Slabou domácí poptávku ovlivnil především pokles výdajů vlády a…

V rámci mírného růstu domácí efektivní poptávky (ve stálých cenách) zpomalily jak výdaje na konečnou spotřebu, tak i na tvorbu fixního kapitálu. Spotřeba domácností vzrostla o 1,9 % (loni o 2,4 %) a její vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných příjmů obyvatelstva (2,2 %). Ve výdajích vlády vedla úsporná opatření k meziročnímu poklesu o 1,2 %, přestože tato položka byla ovlivněna jednorázovým zahrnutím nákupu stíhaček Gripen.

…investic do budov a staveb

Růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu o 2,6 % (loni 7,6 %) byl doprovázen protichůdnými tendencemi v jejích dvou základních složkách. Strojní investice (které představují jeden z hlavních zdrojů zvyšování technologické úrovně a produktivity práce) meziročně rostly, zatímco na druhé straně investice do budov a staveb poklesly (což souviselo s vysokým objemem stavebních prací v minulém roce, který byl vyvolán snahou realizovat co nejvíce stavebních akcí před zvýšením DPH).

Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 1995)

Běžné ceny

Meziroční změna v %

mld. Kč

2004

2005

1. pol. 2005

1. pol.

1. čtvrt.

2. čtvrt.

1. pol.

Konečná spotřeba – domácností – vlády – neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu – fixní kapitál Vývoz zboží a služeb – zboží – služeb Dovoz zboží a služeb – zboží – služeb

992,7 675,3 309,2 8,2 383,9 372,6 1042,4 917,6 124,8 991,3 875,6 115,7

1,6 2,4 –0,3 8,1 10,6 7,6 20,4 21,6 12,5 19,7 20,5 13,6

0,0 1,6 –3,5 7,2 –1,0 2,9 17,9 19,4 7,2 10,3 11,4 2,7

1,8 2,1 0,9 8,9 –4,1 2,3 6,9 7,6 2,4 0,1 –0,1 1,9

1,0 1,9 –1,2 8,1 –2,7 2,6 11,9 12,9 4,6 4,7 5,0 2,3

Hrubý domácí produkt

1427,7

4,3

4,7

5,1

4,9

Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

18

Ke změnám ve vývoji domácí poptávky došlo ve 2. čtvrtletí. Konečná spotřeba (po stagnaci v 1. čtvrtletí) začala růst, naopak tvorba hrubého kapitálu prohloubila tendenci k poklesu (zejména v důsledku vývoje v oblasti zásob). Úlohu hlavního zdroje růstu si po obě čtvrtletí udržel vnější sektor.

Také ve 2. čtvrtletí byl hospodářský růst zajišován vnějším sektorem

Příspěvek jednotlivých výdajových položek k hospodářskému růstu uvádí přírůstková analýza. Z orientačních propočtů (agregáty nejsou rovny součtům jednotlivých položek) vyplývá, že • v 1. čtvrtletí přispěl k růstu HDP o 4,7 % zahraniční obchod 5,0 procením bodem, zatímco domácí poptávka zbrzdila růst negativním příspěvkem 0,3 p.b. (který se realizoval, při neutrálním vývoji konečné spotřeby, ve výdajích na tvorbu hrubého kapitálu), • ve 2. čtvrtletí byl růst HDP o 5,1 % opět plně pokryt netto vývozem, ale příspěvek domácí poptávky byl tentokrát neutrální (protože negativní příspěvek tvorby hrubého kapitálu ve výši 1,2 p.b. byl plně kompenzován vývojem konečné spotřeby). Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza vývoje HDP z hlediska poptávky (v % ze stálých cen)

Hrubý domácí produkt Domácí poptávka 1. Konečná spotřeba – domácností – vlády (vč. neziskových institucí) 2. Tvorba hrubého kapitálu Vnější poptávka (netto vývoz)

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. pololetí

4,7 –0,3 0,0 0,8 –0,8 –0,3 5,0

5,1 0,0 1,2 1,0 0,2 –1,2 5,1

4,9 –0,1 0,7 1,0 –0,3 –0,8 5,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: výpočet na základě cen a struktury předchozího roku

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) vzrostl v 1. pololetí podíl sektoru služeb na 60,8 % (z 60,1 % loni), k čemuž přispělo zejména odvětví obchodu (meziročním zvýšením podílu z 12,4 % na 13,3 %) a finančního zprostředkování (zvýšením z 3,2 % na 3,6 %). Na druhé straně poklesl podíl průmyslu na 32,8 % (z 33,4 %), z toho zpracovatelského na 26,4 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví (6,1 %) a zemědělství (2,3 %) stagnoval.

Podíl služeb na celkové HPH dále vzrostl

Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 4,1 %, (loni ve stejném období o 4,6 %), z toho ve 2. čtvrtletí o 4,2 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu cca ze čtyř pětin a vyšší zaměstnanost zhruba z jedné pětiny. Předstih růstu produktivity práce tak zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky.

Vzestup ekonomiky byl v rozhodující míře zajištěn vyšší produktivitou práce

MPO provedlo orientační modelovou projekci odvětvového vývoje v roce 2006, z níž vyplynuly tyto hlavní závěry: • růst HDP by měl oscilovat kolem 4,9 %. Bude tažen zejména zahraniční poptávkou, dojde však i k oživení investičních aktivit, • u indexu spotřebitelských cen lze očekávat růst o 2,1 %, zejména vlivem dalšího nárůstu cen dovážených surovin, • je očekáván nárůst hrubé mzdy v průměru o 6,7 % v b.c., zaměstnanost vzroste o 0,7 %,

19

• v rámci odvětví zůstanou tahounem růstu automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Role výroby textilu a kožedělného průmyslu bude dále klesat. Projekce byla zpracována modelem, který je vytvářen na MPO. Další informace – včetně předpokladů a omezení výpočtu – jsou v přílohové části.

I.2. Trh práce

Růst počtu obyvatel pokračuje

Od roku 2003 vykazuje populace České republiky nárůst. K 30.6 se meziročně počet obyvatel zvýšil o 28,4 tisíc a dosáhl 10 235 tisíc osob. I když počty narozených dětí v posledních dvou letech výrazně rostou, nestačí nahradit přirozený úbytek obyvatel a populační přírůstek je tak důsledkem kladného salda zahraniční migrace.

Zvýšil se počet ekonomicky aktivních osob

Meziroční zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly), jejichž stav od roku 2000 klesal, ovlivnil v 1. pololetí především nárůst celkového počtu zaměstnaných osob. Nárůst zaměstnanosti se projevil i v meziročním zvýšení míry zaměstnanosti (podílu počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) o 0,2 bodu na 54,3 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let zůstala stabilní na úrovni 59,1 %. Počet ekonomicky neaktivních osob, který trvale roste, se meziročně zvýšil o 10,6 tisíc na 3 555,5 tisíc, zejména vlivem nárůstu počtu studentů vysokých škol (viz tabulka č. I.2.1).

Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob)

1. pololetí

Obyvatelstvo 15 a více let – ekonomicky aktivní (pracovní síla) – zaměstnaní – nezaměstnaní – ekonomicky neaktivní – z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci učni studenti na střední škole studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

2003

2004

8 620,8 5 126,3 4 739,9 386,4 3 494,5 1 794,8 290,7 137,7 363,3 209,8 320,8 377,4

8 664,5 5 119,6 4 688,2 431,4 3 544,9 1 813,4 302,9 131,4 378,0 227,1 326,4 365,7

Podíl v % 2005

2004

2005

8698,7 5143,2 4727,6 415,6 3555,5 1821,6 310,0 128,0 388,6 248,5 321,2 337,6

100,0 59,1 54,1 5,0 40,9 20,9 3,5 1,5 4,4 2,6 3,8 4,2

100,0 59,1 54,3 4,8 40,9 20,9 3,5 1,5 4,5 2,9 3,7 3,9

Změna (2005-2004) absol. 34,2 23,6 39,4 –15,8 10,6 8,2 7,1 –3,4 10,6 21,4 –5,2 –28,1

v % 0,4 0,5 0,8 –3,7 0,3 0,5 2,3 –2,6 2,8 9,4 –1,6 –7,7

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Zaměstnanost v národním hospodářství se zvyšovala…

Na rozdíl od stejného období roku 2004 počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, v 1. pololetí meziročně vzrostl o 39,4 tisíc, tj. o 0,8 % na 4 727,6 tisíc osob. Z celkového počtu pracovníků bylo 43,5 % žen. Nárůst zaměstnanosti, který začal počátkem roku 2005, byl výrazně ovlivněn zvýšeným výkonem ekonomiky. Zaměstnanost v 1. pololetí meziročně klesla v primárním sektoru (zemědělství,

20

lesnictví, rybolov) o 10 tisíc na 191,6 tisíc osob, tj. o 0,2 bodu na 4,1 % z celkového počtu osob (viz tabulka č. I.2.2). V sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) počet pracovníků naopak vzrostl o 31 tisíc na 1 862,2 tisíc, tj. o 0,3 body na 39,4 %. Tento nárůst byl ovlivněn především zvýšením zaměstnanosti ve stavebnictví. Zaměstnanost klesla v odvětví těžby nerostných surovin. V terciárním sektoru (služby) zaměstnanost vzrostla o 18,1 tisíc na 2 672,5 tisíc osob, při poklesu jejího podílu na celkovém počtu pracovníků o 0,1 bodu na 56,5 %. Zaměstnanost se zvýšila zejména v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a veterinárních činností a naopak klesla v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností.

… rostla v sekundárním a terciárním sektoru

Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství podle odvětví v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) 1. pololetí

Zaměstnanost celkem I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) II.sektor (průmysl a stavebnictví) Průmysl Stavebnictví III. sektor (služby celkem) – obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží – ubytování a stravování – doprava, skladování a spoje – finanční zprostředkování – nemovitosti a pronájem, podnik. čin. – veř. správa, obrana, soc. zabezpečení – vzdělávání – zdravotní a soc. péče, veter. činnosti – ostatní veřejné, soc. a osob. služby – ostatní – nezjištěno

Podíl v %

Změna (2005 – 2004)

2003

2004

2005

2004

2005

absol.

v %

4 739,9 213,7 1 869,6 1 430,7 438,9 2 655,8 628,4

4 688,2 201,6 1 831,1 1 405,6 425,5 2 654,4 629,2

4 727,6 191,6 1 862,2 1 406,2 456,0 2 672,5 617,3

100,0 4,3 39,1 30,0 9,1 56,6 13,4

100,0 4,1 39,4 29,7 9,6 56,5 13,1

39,4 –10,0 31,0 0,6 30,5 18,1 –11,9

0,8 –4,9 1,7 0,0 7,2 0,7 –1,9

168,5 355,2 96,2 283,3 330,3 297,2 306,5 185,0 5,2 0,8

172,8 366,0 94,3 286,6 322,6 280,9 315,5 182,0 4,5 1,1

180,9 358,5 96,2 276,8 327,9 294,3 327,3 190,6 2,7 1,3

3,7 7,8 2,0 6,1 6,9 6,0 6,7 3,9 0,1 0,0

3,8 7,6 2,0 5,9 6,9 6,2 6,9 4,0 0,1 0,0

8,1 –7,5 1,9 –9,8 5,3 13,4 11,8 8,6 –1,8 0,2

4,7 –2,1 2,0 –3,4 1,6 4,8 3,7 4,7 –40,0 18,2


Podle postavení v hlavním zaměstnání (viz tabulka č. I.2.3) byl meziroční nárůst celkového počtu pracovníků ovlivněn zejména zvýšeným počtem zaměstnanců o 71 tisíc na 3 935,5 tisíc osob, při nárůstu jejich podílu na celkové zaměstnanosti o 0,8 bodu na 83,2 %. Počet pracovníků podnikatelské sféry se meziročně snížil o 25,1 tisíc na 767,8 tisíc a jejich podíl na celkové zaměstnanosti klesl o 0,6 bodu

Nárůst počtu zaměstnanců převážil úbytek podnikatelů

Tabulka č. I.2.3 Vývoj počtu osob podle postavení v hlavním zaměstnání v tis. osob 1. pololetí

Celkem – zaměstnanci – podnikatelé celkem – z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. příslušníci – členové družstev – ostatní

Podíl v %

Změna (2005–2004)

2003

2004

2005

2004

2005

absol.

v %

4 739,9 3 898,6 807,2 200,3 578,1 28,8 33,7 0,4

4 688,2 3 864,5 792,9 187,5 581,1 24,3 30,5 0,3

4727,6 3935,5 767,8 178,8 553,7 35,3 24,1 0,2

100,0 82,4 16,9 4,0 12,4 0,5 0,7 0,0

100,0 83,2 16,3 3,8 11,7 0,8 0,5 0,0

39,4 71,0 –25,1 –8,7 –27,4 11,0 –6,4 –0,1

0,8 1,8 –3,2 –4,6 –4,7 45,3 –21,0 –33,3


21

na 16,3 %. Pokles počtu podnikatelů ovlivňují dopady reformy veřejných financí, silná konkurence velkých firem a strukturální změny v ekonomice. Zaměstnanost rostla nejvíce v zahraničních firmách

Podle podnikového výkaznictví, počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za firmy do 20 zaměstnanců, meziročně vzrostl o 16,8 tisíc (o 0,4 %) na 3 979,9 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšil o 15 tisíc, tj. o 0,5 % na 3 210,5 tisíc osob. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v zahraničních firmách (meziročně o 57 tisíc na 528,1 tisíc osob), dále v mezinárodních a soukromých firmách. V zahraničních a mezinárodních firmách pracovalo v 1. pololetí celkem 27,3 % všech zaměstnanců.

Zaměstnanost cizinců se dále zvyšuje

Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice vzrostl k 30.6. meziročně o 27,3 tisíc na 133,8 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.4). Ve struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. občanů států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) a vzrostl také počet vydaných pracovních povolení. Tento vývoj souvisí s úpravou postavení občanů států Evropské unie na trhu práce České republiky v souladu s požadavky stanovenými legislativou Evropské unie.

Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stav k 30. 6.

Podíl v %

2003

2004

2005

absolutně

v %

Počet evidencí celkem – občané EU/EHP a Švýcarska – cizinci bez povinnosti pracovního povolení

56 839 – –

64 140 – –

85 205 83 508 1 697

63,7 62,4 1,3

21 065 – –

32,8 – –

Počet pracovních povolení

45 040

42 398

48 581

36,3

6 183

14,6

101 879

106 538

133 786

100,0

27 248

25,6

Počet cizích státních příslušníků celkem

2005

Změna (2005–2004)

Pramen: MPSV

Poklesl počet podnikatelů–cizinců

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, k 30.6. 2005 meziročně poklesl o 1 113 na 61 656 osob. Z celkového počtu podnikatelů registrovaných v České republice koncem června jako fyzické a právnické osoby (1 982 951) dosáhl počet cizinců 3,11 % (viz tabulka č. I.2.5).

Tabulka č. I.2.5 Počet podnikatelů na základě živnostenského oprávnění Stav k 30.6.

Podnikatelé celkem z toho: fyzické osoby právnické osoby Podnikatelé cizinci Podíl v %

Změna (2005–2004)

2003

2004

2005

absol.

v %

1 932 420 1 698 727 233 693

1 968 799 1 728 175 240 624

1 982 951 1 737 189 245 762

14 152 9 014 5 138

0,7 0,5 2,1

60 340 3,12

62 769 3,19

61 656 3,11

–1 113 x

–1,8 x

Pramen: MPO

Začala se zlepšovat situace na trhu práce…

22

Od ledna 2005 míra registrované nezaměstnanosti klesala a podle srovnatelné metodiky byla nižší než v předchozím roce (viz graf č. I.2.1). K 30.6. činila 8,6 %, resp. 9,3 % podle původní metodiky (meziroční pokles o 0,6 bodu). Na tento příznivý vývoj mělo vliv, vedle probíhajících sezónních prací, vytváření trvalých pracovních míst v průmyslu a ve službách. Při tvorbě nových míst se také uplatňovaly

nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1. pololetí činila 9,2 % (podle původní metodiky 10,1 %). Pozn. Od července 2004 zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí míru registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO–Mezinárodní organizace práce), která vychází z počtu dosažitelných uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Důvodem je především harmonizace údajů s Evropskou unií. Zároveň MPSV zveřejňuje, pro možnost porovnání, i míru nezaměstnanosti podle původní metodiky.

Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) podle původní metodiky 11,0

2004 2005

10,5

10,0 2003 %

9,5

9,0 2002

8,5

8,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce Pramen: MPSV, graf MPO

V květnu 2005, poprvé od listopadu 2002, klesl počet uchazečů o zaměstnání pod hranici 500 tisíc. K 30.6. byl počet uchazečů meziročně nižší o 27,8 tisíc, tj. o 5,4 % a dosáhl 489,7 tisíc. Z celkového počtu osob bylo 461,9 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů meziročně vzrostl o 1,3 bodu na 53,2 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo koncem června 129 tisíc uchazečů (před rokem 164 tisíc), tj. 26,3 % všech evidovaných osob. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí činila 4 219 Kč, když byla meziročně o 727 Kč vyšší.

…klesl počet uchazečů o zaměstnání …

V průběhu 1. pololetí se na úřadech práce nově hlásilo celkem 303 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 23,1 tisíc méně. Evidenci ukončilo 354,9 tisíc osob, tj. o 4 tisíce více než před rokem. Z nich se umístilo 251,2 tisíc uchazečů (70,8 %) a 103,7 tisíc uchazečů (29,2 %) vyřadily úřady práce z různých důvodů z evidence. Počet volných pracovních míst vzrostl z 51,8 tisíc v lednu na téměř 57 tisíc v červnu, když byl meziročně o 11,6 tisíc vyšší. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 8,6 uchazečů (před rokem 11,4). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné místo v okrese Karviná (79,2), dále v Bruntále (49,8) a v Mostě (40,2) a naopak nejméně v okrese Praha–východ (1,7) dále v Praze (1,8) a v okrese Plzeň–město (2,3).

… počet volných pracovních míst byl výrazně vyšší než před rokem

S nárůstem celkového počtu volných pracovních míst se měnila struktura jejich nabídky (viz tabulka č. I.2.6.).

23

Tabulka č. I.2.6 Struktura volných pracovních míst k 30. 6. podle klasifikace zaměstnání Třídy

2003

2004

KZAM

počet

podíl v %

tř. tř. tř. tř. tř. tř. tř. tř. tř. tř.

817 758 336 304 707 975 15 280 5 633 5 188 7

1,9 8,7 12,4 3,0 11,0 2,3 35,5 13,1 12,1 0

43 005

100,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 0

Celkem

3 5 1 4

počet

2005

Změna (2005–2004)

podíl v %

počet

podíl v %

absol.

618 252 578 546 553 007 963 749 947 213

1,4 7,2 12,3 3,4 10,0 2,2 35,1 14,8 13,1 0,5

829 3 664 6 214 2 017 4 959 1 035 17 679 8001 12 377 223

1,5 6,4 10,9 3,6 8,7 1,8 31,0 14,0 21,7 6 0,4

211 412 636 471 406 28 1 716 1 252 430 10

0,1 –0,8 –1,4 0,2 –1,3 –0,4 –4,1 –0,8 8,6 0,1

45 426

100,0

56 998

100,0

11 572

x

3 5 1 4 1 15 6 5

podílu (p.b.)

Pramen: ČSÚ Pozn. Hlavní třídy KZAM: 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 4. Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení) 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) 8. Obsluha strojů a zařízení 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 10. Příslušníci armády

Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) převažovala v posledních třech letech volná místa ve třídě 7, jejichž podíl se v roce 2005, i při početním nárůstu, výrazněji snížil na 31 %. Nárůst počtu volných míst byl zaznamenán ve třídě 9 i ve třídě 8. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

Podle krajů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti i nadále v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde koncem června dosahovala 15 %, resp. 14,3 % (viz příloha, tabulka č.I , str. 113). Míru nezaměstnanosti nad 10 % vykázal ještě Olomoucký kraj. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Praze (3,3 %). Nezaměstnanost meziročně klesla ve všech krajích, kromě Královéhradeckého. Nejvyšší meziroční pokles uchazečů vykázal Moravskoslezský kraj (7,1 tisíc). Nejvíce volných pracovních míst přibylo v Jihomoravském kraji (3,8 tisíc) a dále v Praze (3,1 tisíc).

Rozdíly mezi okresy se mírně prohloubily

Podle okresů byla nejvyšší nezaměstnanost dosažena v okresech Most (21,9 %), Karviná (19 %) a Chomutov (15,8 %) a naopak nejnižší byla v okrese Praha–západ (2,5 %), Praha–východ (2,9 %) a Mladá Boleslav (3,7 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti za Českou republiku, podle propočtu MPO, meziročně mírně vzrostl ( o 0,06 bodu na 40,8 %).

Snížil se počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých

Počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých v průběhu 1. pololetí klesal a koncem června dosáhl 28,6 tisíc, při meziročním snížení o 9,8 tisíc, tj. o 1,6 bodu na 5,8 %. Počet absolventů podléhá sezónnosti, když se pravidelně zvyšuje ve 3. čtvrtletí. Ke konci června úřady práce evidovaly 6,9 tisíc volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé. Na 1 volné pracovní místo připadalo 4,2 osob (před rokem 4,7).

Rostou počty uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let

Situace na trhu práce u zdravotně postižených se nelepší, jejich počet meziročně vzrostl o 2 tisíce na 74,3 tisíc a podíl na celkovém počtu vzrostl o 1,2 bodu na 15,2 %. K 30.6 úřady práce evidovaly 1,3 tisíc volných pracovních míst pro zdravotně postižené, když na 1 volné pracovní místo jich připadalo 58,9 (před rokem 44,9). Podle věkové struktury vzrostl počet uchazečů starších 50 let o 9,2 tisíc, tj.

24

o 8,1 % na 122,6 tisíc osob (viz příloha, tabulka I, str. 4). Podíl této skupiny osob dosáhl jedné čtvrtiny všech uchazečů o zaměstnání. Naopak se zlepšila situace u mladších věkových skupin. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k 30.6. meziročně vzrostl z 37,4 let dosažených před rokem na 38,6 let. Podle kvalifikační struktury vykázaly k 30.6. meziroční pokles všechny skupiny uchazečů. Největší skupina uchazečů s vyučením a s nižším středním vzděláním (43 % všech uchazečů) klesla o 10,1 tisíc na 210,8 tisíc osob. Uchazeči s bakalářským a vysokoškolským vzděláním dosahovali koncem června 3,5 % všech uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů podle délky nezaměstnanosti se snížil ve všech kategoriích. Největší skupinou uchazečů zůstává počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných déle než 1 rok (214,3 tisíc osob). I přes meziroční pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o 1,5 bodu na 43,8 %. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 1,82 mld. Kč, tj. o 28,2 % více než před rokem. V 1. pololetí bylo vytvořeno 12,1 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 12 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo v 1. pololetí vydáno 3,7 mld. Kč, tj. meziročně o 1,9 % méně.

Posílení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti

V červnu dosáhla míra nezaměstnanosti (v metodice ILO) v zemích Evropské unie 8,8 %, tj. o 0,2 bodu méně než před rokem. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v Polsku (17,6 %) a dále na Slovensku (15,4 %), nejnižší byla v Irsku (4,3 %). Podle odhadu Eurostatu bylo v červnu v Evropské unii 19 milionů nezaměstnaných osob. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla v březnu míra nezaměstnanosti v USA 5,0 % a v Japonsku 4,2 %.

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie meziročně poklesla

Mírný meziměsíční nárůst nezaměstnanosti v červenci, o 0,2 bodu na 8,8 %, ovlivnil příchod nových absolventů škol na trh práce. Počet absolventů, kterých bylo k 31.7. registrováno 30,9 tisíc, byl proti stejnému období roku 2004 o 1,8 tisíc nižší. Celkový počet uchazečů o zaměstnání meziročně klesl o 31,8 tisíc na 500,3 tisíc, z toho bylo evidováno 54 % žen. Meziročně vzrostl počet volných pracovních míst o 11 tisíc na 56,8 tisíc.

Sezónní nárůst nezaměstnanosti v letních měsících

V srpnu pokračoval sezónní nárůst míry nezaměstnanosti (o 0,1 bodu proti červenci) na 8,9 %, podle původní metodiky 9,6 %. Počet uchazečů meziměsíčně vzrostl o 4,9 tisíc na 505,3 tisíc osob. Absolventi, kterých bylo evidováno 37,5 tisíc (proti červenci o 6,6 tisíc více) se podíleli na celkové nezaměstnanosti 7,4 %. Pokračoval pozitivní vývoj v nárůstu počtu volných pracovních míst, kterých bylo registrováno 59,3 tisíc (meziměsíční nárůst o 2,5 tisíc), tj. o meziročně o 10,8 tisíc více. Na 1 volné místo připadalo v republice v průměru 8,5 uchazečů (před rokem 11). Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1. pololetí 2005 meziročně zvýšila o 5,6 % na 18 220 Kč a reálná mzda vzrostla o 3,9 %. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 18 317 Kč, při meziročním růstu o 5,2 % a reálně o 3,5 % a v nepodnikatelské sféře 17 895 Kč, při nárůstu o 7,1 %, reálně o 5,4 % – viz tabulka č. I.2.7. Tempo růstu průměrné mzdy bylo nejpomalejší od vzniku České republiky.

V 1. pololetí pokračovalo zpomalování mzdového růstu

Vliv na to má jednak snaha podniků o růst produktivity práce a stlačování mzdových nákladů, ale i relativně nízká inflace, ze které vycházeli zaměstnavatelé i zaměstnanci při mzdových vyjednáváních Tempo růstu průměrných mezd v nepodnikatelské sféře bylo ovlivněno úpravou 25

platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a ve státní správě a diferencovaného zvýšení platů ve vybraných profesích, provedeného k 1. lednu 2005. Důsledkem zrušení dalších platů ve státní správě byl plynulejší vývoj mezd v jednotlivých čtvrtletích. Meziročně došlo k přiblížení průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 1,8 proc. bodu na 97,7 %. Tabulka č. I.2.7 Průměrné mzdy v 1. pololetí1 (meziroční přírůstek v %) 2003 nominální

2004 reálná

nominální

2005 reálná

nominální

prům. reálná

měs. mzda v 1. pololetí 2005 v Kč

Celkem: v tom: – podnikatelská sféra – nepodnikatelská sféra

7,0

7,2

6,4

3,8

5,6

3,9

18 220

5,8 11,3

6,0 11,5

7,1 4,1

4,5 1,6

5,2 7,1

3,5 5,4

18 317 17 895

Pramen: ČSÚ

Odvětví s nejvyšší mzdou dosahují nejvyšší dynamiku

Zvyšují se rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími. Nejvyšší mzdy byly v 1. pololetí dosaženy ve finančním zprostředkování, kde také dosahovaly nejvyšší meziroční dynamiku a naopak nejnižší mzdy byly v odvětví ubytování a stravování, s nejnižší dynamikou (viz tabulka č. I.2.8). Příjmy manažerů a pracovníků ve vysoce odborných funkcích posouvají výdělek k vyšším hodnotám. Medián, tj. střední hodnota uspořádané řady (bez extrémních hodnot), podle sekcí OKEČ, činil 17 783 Kč a byl tak o 437 Kč nižší než průměrná nominální mzda. Meziodvětvová mzdová diferenciace, vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, meziročně vzrostla, podle propočtu MPO, o 2,03 proc. bodu na 33,75 %.

Tabulka č. I.2.8 Pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy v 1. pololetí1 (podle sekcí OKEČ – v Kč) Pořadí

Kat.

1.p.05 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

2004

2005

35 803 21 691 19 881 19 415 18 553 18 649 17 523 16 878 16 481 16 068 15 324 14 098 13 759 12 077 12 560

39 22 21 21 20 19 18 17 17 16 16 15 14 12 12

17 255

18 220

OKEČ Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Doprava, skladování a spoje Obchod, opravy mot. vozidel Stavebnictví Zpracovatelský průmysl Zdravotní a soc.péče, veterinární činnosti Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Rybolov, chov ryb Zemědělství a myslivost, lesnictví Ubytování a stravování Celkem ČR

J E C L K I G F D N M O B A H

Změna 2005–2004 v Kč

237 968 134 117 111 565 350 783 178 775 141 038 499 820 757

3 1 1 1 1

v %

434 227 253 702 558 916 827 905 697 707 817 940 740 197 743

9,6 5,9 6,3 8,8 8,4 4,9 4,7 5,4 4,2 4,4 5,3 6,7 5,4 6,2 1,6

965

5,6

Pramen: ČSÚ

1

V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry.

26

V podrobnějším odvětvovém členění, podle oddílů OKEČ (dvoumístný kód), byly vypláceny nejvyšší měsíční mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (44 393 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 242 Kč). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 6 252 Kč na 34 151 Kč. Podle typu hospodaření byly v 1. pololetí nejvyšší průměrné mzdy dosaženy u firem v mezinárodním vlastnictví (23 189 Kč) a nejnižší v subjektech vlastněných družstvy (11 822 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v těchto kategoriích o 917 Kč na 11 367 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná mzda vyplácena v Praze (22 937 Kč), což vyplývá z jejího metropolitního charakteru, hospodářské struktury a kvalifikace pracovní síly. Nejnižší mzda byla v Karlovarském kraji (15 295 Kč), který je spíše orientován na lázeňství a cestovní ruch a z průmyslu jsou zde zastoupeny převážně jen podniky lehkého průmyslu. Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 870 Kč na 7 642 Kč. Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé organizace, vzrostla v 1. pololetí o 5,5 % na 17 093 Kč a reálná mzda o 3,8 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 6 % a reálně o 4,3 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) se meziročně zvýšila o 0,1 bodu na 28,6 %.

I.3. Cenová a fiskální politika

I.3.1. Cenová politika Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se v jednotlivých měsících postupně snižovalo (od 1,7 % v lednu na 1,3 % v květnu) s tím, že v červnu však stouplo na 1,8 %. Vývoj byl ovlivněn dopadem administrativních cenových opatření – regulačních i daňových, dále pak výrazným zvýšením cen pohonných hmot v důsledku vysokých cen ropy, pokračujícím zmírňováním růstu cen potravin, silnější korunou, levnějšími dovozy po vstupu do EU, konkurenčním tlakem maloobchodních řetězců, ale i několikaletým oddalováním deregulace nájemného.

Po snižování růstového tempa cenová hladina v červnu stoupla

Zvýšení růstu cenové hladiny v závěru 1. pololetí (zatím nejvyšší meziroční nárůst cen v letošním roce) se projevilo nejvýrazněji v oddíle pošty a telekomunikace (o 14,2 %), kde ceny veřejných telekomunikačních služeb meziročně stouply v červnu o 15 % a poštovních služeb o 15,5 % (vlivem únorového zvýšení cen), dále v oddíle bydlení, kde se ceny zvýšily o 4 % a v dopravě o 0,2 % (kde již od března nastoupily růst ceny pohonných hmot). Stabilně vysoký růst si nadále držely ceny v oddíle zdraví (v průměru od počátku roku o 7,1 %, což je dvojnásobná dynamika proti minulému roku), přechodně mírně zrychlil i meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Naopak zmírnil se růst cen alkoholických nápojů a tabáku, dále rekreace a kultury, vzdělávání, stravování a ostatního zboží a služeb. Meziroční cenový pokles přetrvává v oddílech odívání a obuv a bytové vybavení a zařízení domácnosti.

Nejvýrazněji vzrostly ceny pošt a telekomunikací

Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen v květnu (na 1,3 %, tj. na nejnižší meziroční růst cen od prosince 2003) bylo odezvou na zvýšení DPH u služeb z 5 na 19 % od května 2004 a snížení základní sazby z 22 % na 19 %. V důsledku toho byly až do dubna 2005 meziročně srovnávány ceny služeb zatížené rozdílnou DPH a od května

27

2005 přestal tento rozdíl v DPH působit (snížení základní sazby se projevilo např. u zemního plynu zrychlením meziročního růstu v květnu 2005 o 10,0 %, u elektřiny o 4,9 %).

Příspěvek jednotlivých skupin k meziročnímu růstu v jednotlivých měsících je patrný z následující tabulky č. I.3.1.1. Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (v procentních bodech) 2005 Oddíl Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

1,7

1,7

1,5

1,6

1,3

1,8

–0,1 0,3 –0,2 1,0 –0,1 0,1 –0,2 0,0 0,2 0,0 0,6 0,1

0,0 0,3 –0,2 0,9 –0,1 0,1 –0,2 0,0 0,2 0,0 0,6 0,1

–0,1 0,3 –0,2 0,9 –0,1 0,1 –0,2 –0,1 0,2 0,0 0,6 0,1

–0,2 0,2 –0,2 1,0 –0,1 0,1 0,0 –0,1 0,2 0,0 0,6 0,1

0,0 0,1 –0,2 1,1 –0,1 0,1 –0,1 0,0 0,1 0,0 0,3 0,0

0,1 0,1 –0,2 1,1 –0,1 0,1 0,0 0,3 0,1 0,0 0,3 0,0

Pramen: ČSÚ

Z administrativních opatření působily na cenový vývoj nejen úpravy regulovaných cen, ale i dopady daňových opatření v roce 2004. Z regulovaných cen v lednu vzrostly meziměsíčně ceny elektřiny o 4,9 %, zemního plynu o 1,4 %, tepla o 2,6 %, vodného o 3,6 %, stočného o 4,7 %, odvozu odpadků o 6,9 %. V oddíle zdraví se zvedly ceny léčiv o 6,5 %, v reakci na zvýšení doplatků pacientů na některé druhy léků. V únoru došlo ke zvýšení poštovních poplatků o 15,5 % a naopak k výraznému snížení poplatku za zřízení stálé bytové stanice s dopadem do cen veřejných telekomunikačních služeb o 1,3 %, o 0,9 % se zvýšily se ceny předepisovaných léčiv. V dubnu klesly ceny zemního plynu meziměsíčně o 2,3 % (meziročně se však zvýšily o 7,2 %). V červnu byly zvýšeny ceny veřejných telekomunikačních služeb meziměsíčně o 16,6 %, a to v důsledku změn v paušálních poplatcích za provoz stálé bytové telefonní stanice, v oddíle zdraví se zvýšily především ceny léčiv o 0,8 %. V červenci vzrostly ceny zemního plynu o 4,3 %, zvýšily se ceny dopravních služeb o 1,5 %, a to zejména v autobusové a městské hromadné dopravě, v reakci na růst cen pohonných hmot, resp. ropy, u pošt a telekomunikací došlo k cenovému růstu v důsledku ukončení slevy za zřízení stálé bytové telefonní stanice. Míra inflace nadále klesá

Cenový růst v ČR je mírnější než v EU

28

Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) zatím pokračovala v trendu poklesu, nastoupeném koncem roku 2004 (z 2,8 % v prosinci 2004 na 2,4 % v červnu a na 2,1 % v srpnu 2005) a potvrdila, že česká ekonomika postrádá výraznější inflační tlaky. Z hlediska vývoje cen v Evropské unii je v ČR od počátku roku 2005 inflace zatím velmi nízká, když meziroční přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen za ČR výrazně klesl (v červnu činil 1,3 %, tj. méně o 1,2 p.b. proti prosinci 2004), na rozdíl od meziročního vývoje cen v EU celkem (v 25 členských zemích EU se drží na 2 %, tj. o 0,4 % méně než v závěru roku 2004, v 15 členských zemích dosáhl též 2 %, tj. pokles o 0,2 p.b., v eurozóně 2,1 %, tj. pokles o 0,3 p.b.). Inflace tak osciluje okolo 2 %, což je limit považovaný Evropskou centrální bankou za strop cenové stability. Nejvíce vzrostly ceny v Lotyšsku (o 6,6 %), naopak ve Švédsku byl meziroční přírůstek v červnu nejnižší (0,5 %).

Tabulka č. I.3.1.2 Srovnání cenového vývoje v ČR, EU, ve vybraných zemích eurozóny a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 2004 1

2

3

4

5

6

2005 7

8

9

10

11

12

průměr

1

2

3

4

5

6

Belgie

1,4

1,2

1,0

1,7

2,4

2,0

2,1

2,0

1,8

2,7

2,3

1,9

1,9

2,0

2,3

2,8

2,4

2,3

2,7

Estonsko

0,6

0,6

0,7

1,5

3,7

4,4

4,0

3,9

3,8

4,0

4,4

4,8

3,0

4,2

4,6

4,8

4,7

2,9

3,2 1,9

Irsko

2,3

2,2

1,8

1,7

2,1

2,5

2,5

2,5

2,4

2,5

2,8

2,4

2,3

2,1

2,0

1,9

2,2

2,2

Maarsko

6,7

7,0

6,6

7,0

7,8

7,5

7,2

7,2

6,7

6,4

5,7

5,5

6,8

3,9

3,4

3,3

3,8

3,5

3,7

Německo

1,2

0,8

1,1

1,7

2,1

1,9

2,0

2,1

1,9

2,2

2,0

2,2

1,8

1,6

1,8

1,7

1,4

1,6

1,8

Polsko

1,8

1,8

1,8

2,3

3,5

4,3

4,7

4,9

4,7

4,6

4,5

4,4

3,6

3,8

3,7

3,4

3,1

2,2

1,4

Portugalsko

2,2

2,1

2,2

2,4

2,4

3,7

2,9

2,4

2,1

2,4

2,6

2,6

2,5

2,0

2,1

2,3

2,0

1,8

0,6 2,0

Rakousko

1,2

1,5

1,5

1,5

2,1

2,3

2,1

2,2

1,8

2,4

2,4

2,5

2,0

2,4

2,3

2,4

2,3

2,0

Řecko

3,1

2,6

2,9

3,1

3,1

3,0

3,1

2,8

2,9

3,3

3,2

3,1

3,0

4,2

3,2

2,9

3,3

3,2

3,2

Slovensko

8,2

8,4

7,9

7,8

8,2

8,1

8,3

7,0

6,4

6,3

6,0

5,8

7,4

3,1

2,6

2,3

2,5

2,3

2,5

Slovinsko

4,0

3,6

3,5

3,6

3,9

3,9

3,7

3,7

3,4

3,4

3,8

3,3

3,6

2,3

2,8

3,3

2,7

2,1

1,7

Španělsko

2,3

2,2

2,2

2,7

3,4

3,5

3,3

3,3

3,2

3,6

3,5

3,3

3,1

3,1

3,3

3,4

3,5

3,0

3,2

EU 15

1,8

1,5

1,5

1,8

2,3

2,2

2,1

2,1

1,9

2,1

2,0

2,2

2,0

1,8

2,0

2,0

2,0

1,9

2,0

EU 25

1,9

1,6

1,7

2,0

2,4

2,4

2,3

2,3

2,1

2,3

2,2

2,4

2,1

2,0

2,1

2,1

2,1

2,0

2,0

Eurozóna

1,9

1,6

1,7

2,0

2,5

2,4

2,3

2,3

2,1

2,4

2,2

2,4

2,1

1,9

2,1

2,1

2,1

2,0

2,1

USA

1,9

1,7

1,7

2,3

3,1

3,3

3,0

2,7

2,5

3,2

3,5

3,3

2,7

3,0

3,0

3,1

3,5

2,8

2,5

ČR

2,0

2,0

2,1

2,0

2,6

2,7

3,1

3,2

2,8

3,1

2,6

2,5

2,6

1,5

1,4

1,2

1,4

0,9

1,3

Pramen: Eurostat, ČSÚ Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.

29

Ve 2. čtvrtletí výrazněji zvolnil meziroční růst cen průmyslových výrobců

Ceny průmyslových výrobců během 1. pololetí pokračovaly ve zpomalování meziročního růstu, které bylo v rozhodující míře spojeno s oslabováním vnějších nákladových tlaků pod vlivem významného snížení cen některých vstupů. Nejvýrazněji se podílely na zmírnění růstu ceny v odvětví zpracovatelského průmyslu, např. primárního zpracování základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (v červnu o 5,7 %, tj. pokles o 21,4 p.b. od počátku roku), které s poměrně krátkým zpožděním reagovaly na rychlé zpomalení růstu světových cen kovů a návazně dovozních cen. V jejich rámci největší pokles růstu zaznamenaly ceny železa, oceli a feroslitin (v červnu na 4 %, tj. pokles o 48,7 p.b. od počátku roku). Snížení růstu ovlivnily dále ceny v odvětví koksu, rafinérských ropných produktů (v červnu na 9,7 %, tj. pokles o 23,5 p.b. od počátku roku), přestože ceny dovozu energetických surovin vzrostly. Vlivem vysokého meziročního poklesu cen rostlinných výrobků domácích prvovýrobců se postupně snižoval i růst cen v potravinářském průmyslu, který od května přešel v pokles (v červnu o 1,1 % v červnu, tj. o 3,2 p.b.). Vyšší zůstaly nadále ceny v odvětví dobývání nerostných surovin (v červnu o 18,2 %, tj. nárůst o 2,3 p.b.) v důsledku zvýšení cen uhlí (o 23,6 % v červnu) a v odvětví elektřiny, plynu a vody (v červnu o 7,4 %, tj. o 0,8 p.b. od počátku roku), vlivem nárůstu cen silové elektřiny pro podnikovou sféru o 7,4 % v červnu. Přestože se celkový růst cen průmyslových výrobců zvláště ve 2. čtvrtletí značně zmírnil a v červenci tuto tendenci již devátým měsícem v řadě potvrdil, ve struktuře byl stále ještě diferencovaný.

Ve 2. čtvrtletí se začala sbližovat dynamika růstu cen průmyslových výrobců v tuzemsku a v zahraničí

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a v EU 25 ukazuje, že ve 2. čtvrtletí se dynamika jejich meziročního růstu začala sbližovat. Ještě na počátku roku rostly ceny v ČR rychleji než v EU 25, v dubnu však byl jejich růst obdobný (v EU 25 zvýšení o 5,3 %, v ČR o 5,6 % a v květnu a červnu dokonce pomalejší). Jejich rozdílný cenový vývoj je však mj. založen v odvětvové struktuře jednotlivých ekonomik, resp. podílu odvětví náročných na vstupy v indexu. Přehled vývoje cen průmyslových výrobců podává následující tabulka č. I.3.1.3.

Ceny surovin a potravin na světových trzích jsou stále vysoké …

Světové ceny průmyslových surovin a potravin v 1. pololetí 2005 zrychlily svůj meziroční růst, v červnu až na 42,5 % (tj. od počátku roku o 9,6 p.b.), a to v důsledku vývoje cen energetických surovin, zejména ropy, která meziročně stoupla v červnu o 56,2 % (tj. od počátku roku o 11,0 p.b.) a zemního plynu (meziroční nárůst v červnu o 47,4 %). Naproti tomu meziroční přírůstek v kategorii kovy se zvýšil v červnu již jen o 12,5 % (tj. od počátku roku pokles o 1,4 p.b.). K hlavním příčinám růstu cen patří stále vysoká poptávka po oceli a železe z Číny, Indie a dalších zemí, které vstupují na světové trhy. Vysoké ceny ropy a následně zemního plynu byly ovlivňovány nestabilní situací na Blízkém východě, hrozbami teroristických útoků, obavami z období hurikánů a následných výpadků rafinérií benzínu v USA, ale i růstem komerčních zásob ropy – strategických rezerv v USA. Ke snížení cen ropy by mohlo v příštím období přispět vytvoření dostatečných zásob ropy ve světě, zvýšení úrokových sazeb v USA směřující ke snížení ekonomického růstu a tím i poptávky po ropě, i možné ochlazení ekonomiky v Číně.

…a pokles dovozních cen se zastavil

Trend meziročního poklesu, provázející dovozní ceny od počátku roku, v květnu skončil, když v červnu vykázaly růst 1,4 %, tj. o 1,8 p.b. od počátku roku. Růst dovozních cen nejvýrazněji ovlivnilo zvýšení cen nerostných paliv o 34,8 %, tj. o 16,8 p.b. od počátku roku (zejména ropy, ropných výrobků a zemního plynu) a cen ostatních surovin na 1,2 % (především rud kovů). Z významnějších skupin se naopak snížily dovozní ceny hotových výrobků o 7,5 % a strojů a dopravních prostředků o 3,5 % (zejména kancelářských strojů a zařízení).

Ceny stavebních prací se vrátily k hodnotám dosahovaným před rokem

Meziroční růst cen stavebních prací začal v průběhu 2. čtvrtletí výrazně zvolňovat, když v červnu dosáhl hodnoty 2,3 %, tj. od počátku roku pokles o 1,9 p.b. Stavebnictví tak zaznamenalo nejpomalejší růst od března 2004, když se jeho tempo vrátilo k hodnotám dlouhodobě dosahovaným před daňovými změnami. Letošní zmírnění růstu způsobilo především přeřazení některých stavebních

30

Tabulka č. I.3.1.3 Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a Evropské unii (meziroční změna v%) 2001

2002

2003

2004

2005

měsíc 3

6

9

12

3

6

9

12

3

6

9

12

3

6

9

12

1

2

3

4

5

6

Euro-zona (12 zemí)

3,9

3,0

0,7

-0,7

-0,6

-0,9

0,1

1,3

2,3

1,3

0,9

0,9

0,4

2,4

3,3

3,6

3,9

4,2

4,3

4,3

3,5

4,0

EU (25 zemí)

3,4

2,8

0,6

-0,7

-0,6

-1,0

0,1

1,4

2,4

1,3

1,0

1,2

0,7

2,9

4,1

4,4

4,8

5,1

5,2

5,3

4,4

4,9

EU (15 zemí)

3,3

2,7

0,5

-0,9

-0,6

-1,0

0,0

1,4

2,4

1,2

0,9

1,1

0,5

2,6

3,9

4,2

4,7

5,0

5,2

5,4

4,4

5,0 2,7

Česká republika

4,1

3,4

1,8

0,8

-0,2

-0,8

-1,0

-0,7

-0,4

-0,8

0,0

0,9

2,0

6,1

8,1

7,7

7,1

7,0

6,4

5,6

3,9

Belgie

3,6

1,3

-2,0

-1,7

0,1

1,5

1,6

2,6

2,2

0,8

-0,2

-0,2

1,9

4,4

6,3

6,2

6,7

5,1

4,1

2,9

2,0

1,7

Dánsko

7,6

7,7

3,9

4,6

2,0

1,1

2,4

3,2

6,3

2,4

0,5

0,8

-0,7

3,7

5,8

6,7

5,5

6,0

8,8

9,4

8,5

8,7 4,6

Německo

4,7

4,3

2,0

0,1

-0,3

-1,3

-1,1

0,6

1,7

1,4

2,0

1,8

0,3

1,5

2,3

2,9

3,9

4,2

4,2

4,6

4,1

Řecko

4,4

4,5

2,8

1,3

2,4

1,4

2,5

3,3

3,0

2,1

1,7

2,0

1,8

4,2

4,4

3,0

3,9

4,6

5,2

5,1

3,7

5,7

Španělsko

3,1

2,4

0,7

-0,9

-0,1

0,2

1,0

2,0

3,0

0,9

0,8

1,1

0,8

4,0

4,6

5,0

4,8

4,9

5,1

5,0

4,2

4,4

Francie

2,6

2,0

-0,1

-0,9

-0,8

-1,2

0,4

1,3

2,1

0,9

0,1

0,3

0,3

2,2

3,0

3,0

2,9

3,1

3,2

3,2

2,4

2,9

Irsko

4,2

3,5

1,5

0,5

2,4

1,8

1,8

3,2

2,1

-0,2

0,8

-0,7

-1,0

2,0

0,9

1,1

1,0

1,5

1,6

1,9

1,6

1,1

Itálie

4,0

2,5

0,3

-1,4

-0,8

-0,5

0,9

2,0

2,8

1,5

1,0

0,8

0,7

3,2

3,8

4,2

4,5

4,7

4,8

4,4

3,2

3,7

Kypr

2,3

2,1

-1,4

-1,0

1,9

0,5

3,5

6,7

3,9

4,0

3,3

1,1

3,2

8,0

7,6

7,6

7,4

7,8

6,7

6,9

3,1

2,8

Litva

-0,9

-0,1

-0,9

-1,7

-0,7

-1,4

-1,5

0,2

1,9

-2,2

-1,5

0,1

-1,8

4,1

4,1

2,5

3,9

5,1

5,3

6,3

3,6

5,4

7,2

5,4

0,9

0,8

-2,2

-1,7

1,5

0,5

3,8

3,9

3,3

3,6

4,8

10,2

11,6

12,1

11,1

8,6

6,8

2,2

-0,9

-1,6

Lucembursko Maarsko

12,3

11,2

7,2

3,7

1,1

0,7

1,7

3,5

4,7

4,1

5,3

7,6

7,2

9,0

9,1

7,1

10,6

10,0

10,0

10,1

8,8

9,0

Holandsko

7,5

4,2

0,3

-1,8

-3,3

-2,4

0,2

1,9

4,5

3,0

-0,6

0,5

0,0

1,5

5,6

4,2

4,8

5,6

6,2

6,9

5,5

7,1 3,6

Rakousko

1,3

0,9

-1,6

-2,3

-1,7

-2,2

-1,1

0,0

1,6

0,4

-0,4

0,3

-0,7

1,6

3,3

2,5

2,6

3,3

3,8

4,2

3,0

Polsko

5,2

2,8

1,7

1,6

0,6

0,1

0,3

0,8

1,9

1,2

1,5

2,3

4,1

9,6

9,2

7,9

7,2

6,2

5,5

2,9

1,2

1,3

Portugalsko

4,7

2,9

2,2

0,6

-0,4

0,5

0,2

1,3

2,2

0,8

-0,2

0,0

0,2

2,3

4,5

4,7

4,2

4,0

4,7

4,4

4,0

3,7 2,4

Slovinsko

9,5

9,8

8,1

7,5

6,3

5,5

4,9

3,7

2,6

2,7

2,4

2,1

3,8

4,3

5,1

5,0

4,9

4,2

3,9

3,6

2,6

Slovensko

9,7

7,5

4,8

2,2

1,5

1,4

2,3

2,3

9,3

8,2

8,0

8,7

2,1

3,1

4,0

4,3

2,8

2,1

2,6

3,5

3,9

4,8

Finsko

0,8

0,4

0,0

-1,4

-0,2

-1,3

-1,2

0,0

0,7

-0,1

-0,3

0,3

-1,2

-0,4

0,3

-0,8

-0,6

0,4

0,8

1,5

1,1

2,2

Švédsko Velká Británie Norsko Pramen: EUROSTAT

3,1

3,5

2,1

1,2

1,5

0,9

2,3

5,4

4,9

2,3

2,0

-1,1

0,2

3,0

3,1

3,1

3,0

3,5

3,6

3,6

3,0

3,3

-0,1

0,7

-0,9

-2,2

-1,2

-2,2

-0,7

1,0

2,2

0,9

0,9

2,1

1,3

3,8

6,5

7,5

8,3

9,1

9,8

10,6

9,5

9,8

4,5

4,3

-0,8

-3,2

-1,5

-4,2

-0,7

9,9

7,8

5,7

5,4

-0,7

0,3

5,0

6,1

3,7

3,6

5,2

5,9

6,5

4,4

6,0

31

32

Tabulka č. I.3.1.4 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2004 leden

březen

červen

2005 září

říjen

prosinec

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

Ceny - spotřebitelské

2,3

2,5

2,9

3,0

3,5

2,8

1,7

1,7

1,5

1,6

1,3

1,8

1,7

1,7

- průmyslových výrobců

1,6

2,1

6,2

8,0

8,6

7,7

7,2

7,1

6,4

5,6

4,0

2,7

2,0

1,1

- stavebních prací

2,4

2,5

4,3

4,3

4,3

4,4

4,2

4,1

4,1

3,6

2,6

2,3

2,2

2,2

- zemědělských výrobců

9,2

18,7

10,6

1,0

1,1

2,4

-5,2

-11,4

-15,3

-17,6

-15,4

-9,2

-11,0

-8,5 2,3

- tržních služeb - dovozní - komodit ve světě Pramen: ČSÚ

1,7

2,6

2,6

2,4

1,7

2,8

1,5

1,1

1,2

1,3

1,5

2,5

2,2

-0,3

0,6

2,4

2,2

3,3

0,1

-0,4

-1,1

-1,9

-0,5

-0,3

1,4

1,7

5,8

8,7

13,9

28,1

37,7

24,8

32,9

35,7

42,7

44,1

32,6

42,5

43,1

43,3

prací ze snížené 5 % sazby DPH do 19 % sazby od května 2004, které vedlo ke skokovému meziročnímu růstu cen, jenž po roce odezněl (jeho důsledkem byly mj. i předčasné fakturace a nárůst stavebnictví v dubnu 2004 a propad v dubnu 2005). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví také významně ztlumily tempo růstu, když se meziročně zvýšily v červnu o 4,5 % (zatímco v březnu ještě rostly o 7,7 %), v červenci o 1,9 %. Ceny zemědělských výrobců od ledna 2005 nastoupily výrazný meziroční pokles (v červnu o 9,2 %, což je snížení o 4,0 p.b. od počátku roku), který si udržely až do července. Důvodem byl především propad cen rostlinných výrobků (v červnu o 26,4 %, v dubnu dokonce o 44,7 %, což je vůbec největší meziroční snížení cen od roku 1992). Na meziročním poklesu se v červnu nejvíce podílely ceny brambor (o 42,3 %), obilovin (o 36,1 %) a olejnin (o 27,1 % ). Příčinou je vyšší konkurence po vstupu do EU s levnějšími dovozy, vliv měly i příznivé výsledky loňské sklizně. Dražší byly jen výrobky živočišné produkce – masa a masných výrobků, mléka a mlékárenských výrobků, jejich cenový růst se však ve 2. čtvrtletí významně zmírnil. Srovnání vývoje cen v hlavních cenových okruzích zachycuje tabulka č. I.3.1.4.

Ceny zemědělských výrobců pokračovaly ve výrazném poklesu

I.3.2. Fiskální politika Státní rozpočet na rok 2005 byl schválen se schodkem 83,58 mld. Kč, s příjmy 824,83 mld. Kč a výdaji 908,41 mld. Kč, což proti schválenému rozpočtu na rok 2004 znamená snížení deficitu o 31,39 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2004 se příjmy zvýšily o 7,2 % a výdaje o 5,3 %. K 31. 3. 2005 byla do přijatého rozpočtu promítnuta rozpočtová opatření, která znamenala přesuny mezi výdajovými položkami navzájem, dále byl rozpočet upraven o vliv zákona č.1/2005 Sb., o rozpočtovém určení daní, s úpravou příjmů a výdajů, bez dopadu na celkovou výši deficitu.

Deficit státního rozpočtu byl schválen ve výši 83,58 mld. Kč

Nový zákon o rozpočtovém určení daní nabyl účinnosti 3. ledna 2005. Ve schváleném rozpočtu nebylo proto v daňových příjmech zohledněno zvýšení podílu krajů na sdílených daních (z 3,1 % na 8,9 %), tzn. přesun z příjmů SR do rozpočtu krajů ve výši 27,3 mld. Kč, a naopak snížení účasti Státního fondu dopravní infrastruktury na celostátním výnosu spotřebních daní z minerálních olejů (z 20 % na 9,1 %), tzn. zvýšení příjmů ze spotřebních daní z minerálních olejů o 7,4 mld. Kč. Současně s korekcí příjmů o vliv výše uvedeného zákona došlo ve stejné výši (19,9 mld. Kč) k úpravě rozpočtovaných výdajů. Na plnění rozpočtu, jeho meziroční porovnání a dynamiku (kromě již výše uvedeného výrazného fiskálního dopadu nového zákona o rozpočtovém určení daní), měly vliv změny vyplývající zejména z:

• novely zákona o DPH, kdy u DPH došlo k 1. květnu 2004 k přeřazení některých služeb a zboží ze snížené (5 %) do základní sazby při současném snížení základní sazby o 3 procentní body (z 22 na 19 %),

• změn souvisejících se vstupem do EU – od 1. 5. 2004 byl zrušen výběr DPH ze zboží dováženého z členských zemí EU a od 1. 1. 2005 přestala celní správa vybírat tuto daň při dovozu ze třetích zemí, daň je odváděna na základě daňového přiznání,

• novely zákona o daních z příjmů, kdy u daně z příjmu právnických osob se snížila od 1. ledna 2005 sazba z 28 na 26 %,

• nového zákona o správních poplatcích (z listopadu 2004), který znamená mírné zvýšení sazeb vybraných správních poplatků a zavedení nových,

• meziročního zvýšení prostředků poskytovaných z rozpočtu EU o cca 17 mld. Kč (naproti tomu by tzv. kompenzační platby měly být nižší o 1 mld. Kč).

33

Graf č. I.3.2.1 Vývoj státního rozpočtu v 1. pololetí 2000 - 2005 (v mld. Kč) 450 400 350 300

mld. Kč

250 200 150 100 50 0 -50 -100 1-6/2000

1-6/2001 Příjmy celkem

1-6/2002

1-6/2003

1-6/2004

Výdaje celkem

1-6/2005

Saldo

Pramen: MF, graf MPO

Polovinu období hospodařil stát s přebytkem

Hospodaření státní pokladny se v průběhu 1. pololetí 2005 vyvíjelo rozkolísaně – v lednu a březnu bylo kladné, ale v kumulaci od počátku roku za únor, duben a květen skončilo očekávaným schodkem (viz tabulka č…). Vyšší dubnové čerpání bylo ovlivněno především platbou příspěvku státu stavebním spořitelnám za rok 2004 ve výši 15,4 mld. Kč a transfery prostředků územním samosprávným celkům (krajům a obcím) v částce 20,1 mld. Kč. V červnu se trend obrátil a saldo státního rozpočtu začalo vykazovat kladné hodnoty, což se naposledy stalo v roce 1998 (přebytek 1,8 mld. Kč) a v meziročním srovnání to byl výsledek o 53,5 mld. Kč lepší. V srpnu stát již třetí měsíc hospodařil s přebytkem, který dosáhl kumulativně nejvyšší úrovně za 10 let.

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu v roce 2005 (v mld. Kč) Příjmy Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen

Výdaje

kumul. od počátku roku 70,35 128,04 206,82 268,97 324,33 426,25 497,15 558,07

66,86 130,62 198,57 291,46 351,36 422,49 486,89 548,06

Saldo kumulované

měsíc

3,49 –2,58 8,25 –22,49 –27,03 3,76 10,26 10,01

3,49 –6,07 10,83 –30,74 –4,54 30,79 6,54 –0,30

Pramen : MF

Meziročně se hospodaření výrazně zlepšilo

Vývoj příjmové strany ovlivňovala zejména solidně rostoucí ekonomika, takže při výdajové zdrženlivosti, se rozpočet v 1. pololetí 2005 vyvíjel výrazně lépe než za stejné období minulého roku, když: • příjmy předstihly čerpání výdajů celoročního rozpočtu o 5,4 p.b. (v loňském pololetí předstih činil pouze 0,7 p.b.),

34

• meziroční srovnatelná dynamika dosáhla u příjmů 19,1 % a je tak o 11,9 p.b. nad rozpočtovou dynamikou (7,2 %) a naopak u výdajů byla nižší o 1,6 p.b., při růstu o 3,6 % oproti rozpočtovaným 5,2 %. Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí 2005 (viz tabulka č. I.3.2.2) vykázaly plnění na 53,0 % upraveného rozpočtu, s meziročním nárůstem o 68,24 mld. Kč (tj. o 19,1 %). Je to nejlepší výsledek v časové řadě za posledních pět let, kdy pololetní inkaso příjmů bylo naplňováno v rozmezí od 45,9 % v roce 2001 po 50,5 % v roce 2002 (loni 48,6 %). Na meziročním růstu (o 91,6 %) se podílely zejména nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace, které dosáhly výše 51,15 mld. Kč, tj. již 104,9 % rozpočtu. Jejich vysoký nárůst byl ovlivněn především převodem prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu (úspory výdajů minulých let) do příjmů kapitol ve výši 19,0 mld. Kč, a dále příjmy z rozpočtu ES ve výši 13,9 mld. Kč, včetně kompenzačních plateb, které činily 5,3 mld. Kč.

Nejvyšší příjmovou dynamiku dosáhly nedaňové a kapitálové příjmy

Plnění státního rozpočtu za l. pololetí 2005 ukazuje tab. č. I.3.2.2. Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1. pololetí 2005, v mld. Kč 2004

2005

Skutečnost leden– červen korig.*

Rozpočet po změnách korig.**

Skutečnost leden– červen

Příjmy celkem

358,01

804,93

426,25

53,0

119,1

Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní

331,32

756,15

375,10

49,6

113,2

43,09 41,33 53,04 39,87 4,30

95,50 81,60 154,30 94,90 0,70

46,08 53,22 64,03 54,31 0,57

48,3 65,2 41,5 57,2 81,4

106,9 128,8 120,7 136,2 13,3

141,56 8,13

314,75 14,40

149,73 7,16

47,6 49,7

105,8 88,1

Nedaňové a ostatní příjmy

% plnění rozpočtu korig.

Index 2005/2004

26,69

48,78

51,15

104,9

191,6

Výdaje celkem

407,71

888,51

422,49

47,6

103,6

Saldo celkem

–49,70

–83,58

3,76

x

x

Pramen: MF Poznámka: *upraveno na podmínky roku 2005 (dle zákona č. 1/2005 Sb.) **korigovaný rozpočet upravený o vliv zákona č. 1/2005 Sb.

Daňové příjmy celkem, s rozhodujícím podílem 88,0 % na celkových příjmech, vzrostly meziročně o 13,2 %, tj. o 43,78 mld. Kč. Na jejich meziročním růstu, a v porovnání s předchozími roky také lepším plnění (na 49,6 % rozpočtu), se podílely především spotřební daně a DPPO, s tím, že: • růst příjmů ze spotřebních daní (plnění na 57,2 %, meziroční růst o 36,2 %) souvisí s výrazně rychlejším růstem daně z minerálních olejů oproti předpokladu, která je zřejmě ovlivněna nárůstem tranzitní dopravy po vstupu do EU, což je spojeno i s větším objemem nakupovaných pohonných hmot na našem území za příznivější cenu, • důvodem výrazně rychlejšího růstu inkasa DPPO (plnění na 65,2 %, meziroční růst o 28,8 %) je, kromě růstu HDP, především úspěšná adaptace českých firem na vstup do EU, spojená s výrazně rychle rostoucími vývozy, pokračující privatizací a restrukturalizací firem, 35

• nižší plnění a dynamika růstu DPFO (plnění na 48,3 % meziroční nárůst o 6,9 %) než v roce 2004 souvisí s novelou zákona o daních z příjmů, která zvýhodňuje poplatníky s dětmi uplatněním tzv. daňových bonusů; dále pokračuje přelévání úspor do jiných spořících produktů, jako stavební spoření, penzijní připojištění či životní pojištění, jejichž výnosy nejsou zdaněny. Vzhledem k progresivní stupnici je však růst výnosu DPFO rychlejší než růst objemu mezd a platů, • vývoj inkasa DPH byl v l. pololetí ovlivněn metodickými změnami, které se odrazily v jeho nejnižším plnění za posledních pět let (na 41,5 %, s meziročním růstem o 20,7 %). Kromě dopadu výše uvedené novely zákona o DPH byl vstupem ČR do EU od 1. 5. 2004 zrušen výběr DPH z členských zemí a následně od 1.1.2005 došlo ke změně ve zdaňování zboží dováženého z třetích zemí, • objemově nejvýznamnější daňové příjmy (podílem 39,9 %) jsou příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, s plněním na 47,6 % (tj. nejnižší plnění za posledních pět let) a meziročním nárůstem o 5,8 %, byly mj. nepříznivě ovlivněny zrušením dalších platů ve státní sféře a chřipkovou epidemií. V jeho rámci vykázalo nízké plnění pojistné na důchodové pojištění (na 39,6 %, tj. meziroční nárůst o 6 % při objemu 103,3 mld. Kč). Růst výdajů státního rozpočtu byl nižší než tempo růstu příjmů …

V rámci výdajů státního rozpočtu, čerpaných na 47,6 % upraveného rozpočtu (s meziročním růstem o 3,6 %, tj. o 14,78 mld. Kč), zaznamenaly běžné výdaje se svým téměř 95% podílem na celkových výdajích pomalejší meziroční růst (o 1,1 %) než kapitálové výdaje (o 8,6 %). Meziroční dynamika běžných výdajů je však ovlivněna jednorázovou mimořádnou výplatou státní sociální podpory ke zmírnění dopadu změn zákona o DPH v loňském roce, ve výši 6,5 mld. Kč. Tento vliv se promítl i do nižšího růstu objemově nejvýznamnější výdajové položky – neinvestičních transferů obyvatelstvu (meziročně o 3,8 %, na 180,1 mld. Kč).

…ve struktuře bylo jejich čerpání diferencované

Čerpání jednotlivých druhů výdajů bylo nadále diferencované, z běžných vykázaly nadprůměrné čerpání neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (56,5 mld. Kč, tj. plnění na 51,2 %), což souvisí se zálohou vyplacenou ve prospěch škol v červnu, dále neinvestiční transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění, kam byla zahrnuta platba státu ve prospěch VZP ve výši 2,8 mld. Kč a také odvody prostředků do rozpočtu EU (13,1 mld. Kč, tj. o 9,1 mld. Kč více než loni). Z kapitálových výdajů (20,45 mld. Kč) bylo nejvíce prostředků čerpáno v dopravě – 5,5 mld. Kč, tj. meziročně téměř 4x více. Jejich největší objem byl vynaložen na výstavbu dálnic a na činnosti spojené s jejich obnovou. Ve struktuře čerpání rozpočtu významné postavení zaujímají mandatorní výdaje, které je vláda povinna uhradit ze zákona, jiných právních norem, či smluvních závazků státu. Ve schváleném rozpočtu představují 481,3 mld. Kč, tj. 53 % celkových rozpočtovaných výdajů (z toho na sociální transfery připadá 376,1 mld. Kč, tj. 41,4 % všech výdajů). Ke konci června dosáhl objem mandatorních výdajů 247,2 mld. Kč, tj. plnění na 51,3 %, s meziročním nárůstem o 1,0 %, výrazně nižším než v minulém roce (o 13 %). Jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu dosáhl 58,5 % (tj. meziročně o 0,3 p.b. méně). Podstatnou část mandatorních výdajů představují sociální transfery, které dosáhly 178,0 mld. Kč, s meziročním růstem o 5,7 mld. Kč, tj. o 3,3 %. Ve výdajích státního rozpočtu na rok 2005 není obsažena úhrada ztráty České konsolidační agentury, která bude realizována mimo státní rozpočet v předpokládané výši 30 mld. Kč (v roce 2004 byla ve výdajích rozpočtována částkou 19,0 mld. Kč a uhrazeno 18,2 mld. Kč).

Samosprávné územní celky také hospodařily s přebytkem

36

Z hlediska financování územních samosprávných celků představuje letošní rok, v souvislosti s novým zákonem o rozpočtovém určení daní, významnou změnu především pro kraje. Celkové příjmy územních samosprávných celků – kraje, obce a dobrovolné svazky – dosáhly 156,2 mld. Kč (tj. plnění upraveného rozpoč-

tu na 46,2 %), výdaje byly čerpány ve výši 149,7 mld. Kč (plnění na 43,7 % rozpočtu). Jejich hospodaření tak skončilo převahou příjmů ve výši 6,5 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 1,0 mld. Kč a obce 5,5 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky se na celkových příjmech podílely 66,3 %, na výdajích 65,5 %. V průběhu 1. pololetí 2005 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, nastoupený v roce 1997, když z 592,9 mld. Kč se dostal na 643,6 mld. koncem června (zvýšení od počátku roku o 8,6 %, tj. o 50,7 mld. Kč). Jeho růst byl částečně tlumen příznivým hospodařením státního rozpočtu a byl generován především v oblasti zahraničního dluhu (35,5 mld. Kč), zvýšil se i vnitřní dluh (o 15,2 mld. Kč). Objem státního dluhu k 30.6. 2005 představoval 23,1 % HDP.

Státní dluh se dále prohloubil

Růst zahraničního státního dluhu byl výrazně ovlivněn realizací druhé emise dlouhodobých státních dluhopisů z 18.3.2005 v rozsahu 1 mld. EUR. Důsledkem této emise eurobondů, zajištěných proti kurzovým rizikům, bylo zachování vysoké úrovně sekuritizace dluhu (podíl těchto státních dluhopisů na zahraničním dluhu dosáhl v červnu 74,5 %), dále i navazující změny v umístění emitovaných státních dluhopisů – vzrostl podíl státních dluhopisů umístěných u zahraničních subjektů (z 17,6 % na 22,3 %), na úkor jejich umístění u domácích bank (snížení podílu z 53,4 % na 49,3 %). Výrazněji než v předchozích letech byl růst zahraničního dluhu ovlivněn čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky.

I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice

I.4.1. Měnová politika Nízkoinflační domácí ekonomika, postrádající rizika výraznějších poptávkových tlaků, s vysokým potenciálem růstu a dlouhodobě silným kurzem koruny, byly hlavními faktory, jež vedly ČNB ke změně nastavení měnových podmínek, které v průběhu 1. pololetí uvolnila ve třech krocích (k 28. lednu, 1. dubnu a 29. dubnu), vždy o 0,25 p.b. Poslední úpravou klesla dvoutýdenní repo sazba na historické minimum 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Úrokové sazby vyhlašované ČNB tím klesly pod úroveň sazeb Evropské centrální banky a jak je patrné z tabulky č. I.4.1.1, patří i k nejnižším v Evropské unii.

Domácí základní sazby klesly na historické minimum…

Solidní výkon americké ekonomiky a obavy z inflačních rizik vedly Fed k pravidelnému zvyšování úrokových sazeb na všech jeho zasedáních od června 2004, vždy o 0,25 p. b. Desátou úpravou z 9. srpna zvýšil základní úrokovou sazbu na 3,5 %. Naproti tomu Evropská centrální banka nadále deklaruje jako prioritu cenovou stabilitu a i při slabém ekonomickém růstu ponechává již od června 2003 klíčové sazby na 50letém minimu (diskontní sazba je 1 % a repo sazba 2 %).

Negativní úrokový diferenciál mezi domácími sazbami a sazbami v eurozóně, ale především v USA, se v červnu pohyboval v intervalu –0,4 až –0,5 dle jednotlivých splatností k eurovým sazbám (když se koncem března po půlročním přerušení vrátil zpět do záporu v intervalu –0,2 až –0,4 p. b., zatímco v červnu 2004 činil 0,2 až 0,5 p. b.). Vůči dolarovým sazbám se dále zvyšoval až na –1,7 až –2,2 (když v březnu činil –1,2 až –1,9 p. b., zatímco v červnu 2004 byl kladný v rozmezí 0,5 až 0,8 p. b.)

… úrokový diferenciál k eurovým i dolarovým sazbám se dostal do záporných hodnot

Úpravy tuzemských základních sazeb na historicky nejnižší úroveň, očekávání jejich pohybu v dalším období, i konkurenční prostředí mezi bankami, se promítly do dalšího snížení klientských úrokových sazeb, které především podporova-

Návazně klesaly klientské sazby z úvěrů, ale i z vkladů, …

37

Tabulka č. I.4.1.1 Srovnání úrokových sazeb v zemích EU a USA Země Eurozóna Česká republika Dánsko Kypr Litva Lotyšsko Maarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko Švédsko Spojené království USA

30. 6. 2004

31. 12. 2004

30. 6. 2005

3,00 3,25 2,15 5,50 5,00 3,00 12,50 4,50 6,75 5,00 6,00 2,75 4,50 1,25

3,00 3,50 2,15 5,50 5,00 . 10,50 4,50 8,00 5,00 5,50 2,75 4,75 2,25

3,00 2,75 2,15 4,25 5,00 . 8,00 4,75 6,50 5,00 4,00 2,25 4,75 3,25

Pramen: Eurostat

ly nárůst zadluženosti nejen domácností (zejména ve formě úvěrů na nákup vlastního bydlení), ale i podnikové sféry. Pohyb úrokových sazeb z úvěrů, vkladů, i jejich reálná úroveň, jsou patrné z tabulky č. I.4.1.2. … což se odráželo v růstu objemu likvidních prostředků

V reakci na záporné zhodnocení peněz pokračoval trend preference likvidních prostředků, odrážející se v růstu objemu peněžního agregátu M1 (likvidní prostředky tak již od září 2003 tvoří více než 50 % peněžní zásoby, v červnu 52,5 %). Dynamika jeho meziročního růstu však již ve 4. čtvrtletí loňského roku začala zvolňovat, v průběhu 1. pololetí 2005 dosahovala zhruba jen poloviny loňské úrovně (meziročně v březnu o 8,9 %, v červnu o 6,2 %, na 1 004 mld. Kč a v červenci o 7,6 %, na 1 004,1 mld. Kč). To odpovídalo zmírnění tempa růstu jednodenních vkladů (meziročně v březnu o 9 %, v červnu o 5,6 %, na 750,8 mld. Kč, v červenci o 7,3 %, na 751,1 mld. Kč) při stabilním meziročním přírůstku oběživa (v březnu o 8,4 %, v červnu o 7,8 %, na 253,2 mld. Kč, v červenci o 8,5 %, na 253 mld. Kč). Po poklesu vkladů s dohodnutou splatností v 1. čtvrtletí (meziročně v březnu o 0,2 %) došlo k jejich opětovnému růstu, který souvisel zejména s investicemi volných finančních prostředků podnikové sféry do neobchodovatelných cenných papírů (meziročně se v červnu zvýšily o 3,5 %, na 702,1 mld. Kč, v červenci o 0,7 %, tj. 696,1 mld. Kč). Nadále rostly vklady s výpovědní lhůtou, když jejich růst ve 2. čtvrtletí zrychlil (meziročně ze 7,2 % v prosinci 2004 na o 9,4 % v březnu, 10,5 % v červnu, tj. na 198,8 mld. Kč a 10,7 % v červenci, tj. na 198,8 mld. Kč).

Peněžní zásoba zvolnila růst

Peněžní zásoba M2 si ve srovnání s minulým rokem udržela po celé 1. pololetí mírnější dynamiku růstu (meziročně v březnu o 5,3 %, v červnu o 5,2 %, na 1 913 mld. Kč, v červenci o 4,8 % na 1 908,2 mld. Kč). Na straně aktiv ji ovlivnilo zejména výrazné snížení čistého úvěru vládě (hlavně ve 2. čtvrtletí) a pokles čistých zahraničních aktiv (v 1. čtvrtletí). V důsledku toho v 1. čtvrtletí tvořil více než polovinu peněžní zásoby domácí kapitál, ve 2. čtvrtletí již opět zajišoval vyšší podíl (v červnu 57,6 %, v červenci 57,7 %) na přílivu peněz do ekonomiky zahraniční kapitál, který se po tříměsíčním přerušení vrátil k růstu (meziročně v březnu o –1,7 %, v červnu o 12,3 %, tj. 1 101 mld. Kč a v červenci o 14,4 %, na 1 100,6 mld. Kč). Vývoj hlavních zdrojů peněžní zásoby ukazuje graf č. I.4.1.1.

Pokles domácí úvěrové emise byl výsledkem vysokého tempa poklesu čistého úvěru vládě …

Tendence postupného poklesu přírůstků domácí úvěrové emise vyústila v červnu 2005 v meziroční pokles (o 2,6 %, na 1 087,6 mld. Kč, v červenci o 2,3 %, na 1 071 mld. Kč). Tento obrat byl výsledkem zrychlení tempa poklesu čistého úvěru vládě (v březnu o 25,4 %, v červnu o 62,2 %, na 109,8 mld. Kč, v červenci

38

Tabulka č. I.4.1.2 Průměrné a reálné úrokové sazby z úvěrů a vkladů, úroková marže (v % p. a.) 2003

2004

2005

Ukazatel

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

Průměrná úroková sazba - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční pod. celk. - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční pod. celk.

8,2 4,5 . .

8,3 4,6 11,5 4,1

8,1 4,0 10,8 3,7

8,2 4,3 11,0 3,9

8,2 4,3 10,8 4,0

8,1 4,3 10,9 4,1

8,1 4,5 10,9 4,1

8,1 4,6 11,3 4,3

8,1 4,6 11,5 4,5

8,0 4,7 11,5 4,5

8,0 4,7 11,7 4,5

8,0 4,8 11,6 4,5

8,0 4,7 11,6 4,4

7,9 4,7 12,1 4,4

7,8 4,6 12,3 4,3

7,8 4,5 11,5 4,1

7,7 4,4 11,2 4,2

7,6 4,3 10,9 4,0

7,6 4,1 10,8 3,8

7,5 4,1 11,5 3,7

1,3 0,9 .

1,3 1,1 0,8

1,3 1,0 0,8

1,3 1,0 0,9

1,3 1,1 0,8

1,3 1,1 0,8

1,3 1,1 0,8

1,3 1,2 0,8

1,4 1,2 0,9

1,4 1,1 0,9

1,4 1,3 0,9

1,4 1,3 0,9

1,4 1,2 1,0

1,4 1,2 0,9

1,4 1,2 0,9

1,3 1,1 0,9

1,3 1,0 0,8

1,2 0,9 0,7

1,2 0,9 0,8

1,2 0,9 0,7

- z vkladů

- domácnosti celkem - nefinanční pod. celk. - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční pod. celk.

Úroková marže

- domácnosti celkem - nefinanční pod. celk.

.

1,1

1,0

1,1

1,1

1,1

1,3

1,2

1,3

1,3

1,4

1,3

1,3

1,3

1,2

1,2

1,1

1,0

1,0

0,9

6,9 3,7

7,0 3,5

6,9 3,0

6,9 3,2

6,9 3,2

6,8 3,3

6,8 3,3

6,8 3,4

6,7 3,4

6,6 3,6

6,6 3,5

6,6 3,5

6,6 3,5

6,5 3,5

6,5 3,4

6,5 3,4

6,4 3,4

6,4 3,3

6,4 3,2

6,3 3,2

7,2 3,5 .

6,0 2,3 9,2

5,8 1,7 8,5

5,7 1,8 8,5

5,9 2,0 8,5

5,4 1,6 8,2

5,2 1,6 8,0

4,9 1,4 8,1

4,7 1,2 8,1

5,0 1,7 8,5

4,5 1,2 8,2

5,1 1,8 8,7

5,2 1,9 8,8

6,2 3,0 10,4

6,1 2,9 10,6

6,3 3,0 10,0

6,1 2,8 9,6

6,3 3,0 9,6

5,8 2,3 9,0

5,8 2,4 9,8

.

1,8

1,4

1,4

1,7

1,4

1,2

1,1

1,1

1,5

1,0

1,6

1,6

2,7

2,6

2,6

2,6

2,7

2,0

2,0

0,3

-1,0

-1,0

-1,2

-1,0

-1,4

-1,6

-1,9

-2,0

-1,6

-2,1

-1,5

-1,4

-0,3

-0,3

-0,2

-0,3

-0,1

-0,6

-0,5

-0,1 . .

-1,2 -1,5 -1,2

-1,3 -1,5 -1,3

-1,5 -1,6 -1,4

-1,3 -1,5 -1,2

-1,6 -1,9 -1,6

-1,8 -2,1 -1,6

-2,0 -2,4 -2,0

-2,2 -2,5 -2,1

-1,9 -2,1 -1,7

-2,2 -2,6 -2,2

-1,6 -2,0 -1,6

-1,6 -1,8 -1,5

-0,5 -0,8 -0,4

-0,5 -0,8 -0,5

-0,4 -0,6 -0,3

-0,6 -0,8 -0,5

-0,4 -0,6 -0,3

-0,9 -1,1 -0,8

-0,8 -1,0 -0,8

Reálná úroková míra (ke spotřebitel. cenám) - z úvěrů

- domácnosti celkem

- nefinanční pod. celk. - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční pod. celk. - z vkladů

- domácnosti celkem

- nefinanční pod. celk. - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční pod. celk. Pramen: ČNB, ČSÚ

39

Graf č. I.4.1.1 Hlavní zdroje růstu peněžní zásoby (od roku 2002, v mld. Kč, koncem období) 2500 Peněžní zásoba

2000

▼

Čistá zahraniční aktiva

mld. Kč

1500

1000 Úvěry podnikům

500

Čistý úvěr vládě Úvěry domácnostem

2005/7

2005/5

2005/3

2005/1

2004/11

2004/9

2004/7

2004/5

2004/3

2004/1

2003/11

2003/9

2003/7

2003/5

2003/3

2003/1

2002/11

2002/9

2002/7

2002/5

2002/3

2002/1

0

Pramen: ČNB, graf MPO

o 67,5 % na 85,8 mld. Kč), při současném růstu klientských úvěrů (meziročně z 12,4 % v prosinci 2004 na 16,4 % v březnu, na 18,3 %, tj. 977,7 mld. Kč v červnu a 18,4 %, tj. 985,2 mld. Kč v červenci). Již rok trvající pokles čistého úvěru vládě dlouhodobě ovlivňuje změna struktury financování vlády (emise dluhopisů vládního sektoru na zahraničních finančních trzích) a také splátka úvěru poskytnutého ČKA (díky odprodeji některých jejích pohledávek). …při růstu úvěrů podnikům…

V prostředí uvolněné měnové politiky stimulovaly nízké úrokové sazby poptávku po úvěrech v podnikové i v soukromé sféře. Podniky čerpaly především dlouhodobé úvěry určené na financování investiční aktivity, ale zvyšovala se i tendence financovat své provozní potřeby z cizích zdrojů. Úvěry rostly podnikům pod zahraniční kontrolou i domácím podnikům. Dynamika meziročního růstu úvěrů podnikové sféře tak dále výrazně zrychlila (z 3,6 % v prosinci 2004 na 9,1 % v březnu, 11,5 % v červnu, tj. 622,7 mld. Kč, 11,3 %, tj. 623,6 mld. Kč v červenci).

…i domácnostem

Stabilně vysokou dynamiku růstu si nadále podržely úvěry domácnostem (meziročně v červnu o 32,6 %, na 355 mld. Kč, v červenci o 33,2 % na 361,6 mld. Kč), při zachování převahy úvěrů na bydlení. Pokles úrokových sazeb, nabídka bank a zvýšená konkurence mezi bankovními a ostatními finančními institucemi podporovaly i růst spotřebitelských úvěrů. Úvěry domácnostem představovaly koncem 1. pololetí nadále více než třetinu (36,3 %) klientských úvěrů (když ve výchozím roce 1993 to bylo zhruba 13 %).

Klasifikované úvěry mírně rostly

Objem klasifikovaných úvěrů pokračoval v 1. pololetí v růstu (obnoveném ve 4. čtvrtletí 2004 po více než čtyřech letech poklesu) a zvýšila se i dynamika jejich meziročního růstu (z 4,2 % v prosinci 2004 na 7,9 % v březnu a na 10,6 % v červnu, tj. na 126,3 mld. Kč). Vzhledem k růstu úvěrové emise se jejich podíl na celkovém objemu úvěrů ve 2. čtvrtletí nepatrně snížil (z březnových 12,8 % na 12,3 % v červnu). V jejich struktuře v průběhu 1. pololetí rostl objem a zvyšoval se i podíl ztrátových úvěrů (v březnu na 16,1 %, v červnu 16,4 %), a snižovalo se tempo jejich meziročního poklesu (z 15,1 % a 19,9 mld. Kč v prosinci 2004 na 13 % v březnu a 5,4 % a 20,7 mld. Kč v červnu).

Koruna sledovala

Snížení úrokových sazeb omezilo prostor k posilování koruny, takže kurzová slož-

40

ka měnových podmínek v 1. pololetí k jejich zpřísňování významně nepřispívala. Koruna, která reagovala nejen na vývoj eurodolarového trhu, ale především sledovala pohyby regionálních měn, si k oběma referenčním měnám v meziročním srovnání sice podržela trend zhodnocování, který však ve 2. čtvrtletí zpomalil.

především vývoj měn středoevropského regionu

Kromě nízkých úrokových sazeb, podporujících domácí ekonomiku, přispíval k posilování koruny příznivý vývoj makroekonomických ukazatelů, zejména zahraniční obchod, i pokračující investiční aktivita a růst objemu přímých zahraničních investic, mj. v souvislosti s privatizací státních podílů ve významných společnostech. Protichůdně působil posilující dolar, který zvyšováním úrokového diferenciálu poutal pozornost investorů na úkor ostatních měn včetně koruny, ale i pokles výkonnosti korunových investic. Korunu naopak prakticky nepoznamenal začínající odliv dividend, ani výsledky referend o euroústavě.

Více než domácí faktory však korunu ve 2. čtvrtletí nadále významně ovlivňoval pohyb měn středoevropského regionu, které procházely volatilním vývojem souvisejícím především se změnami zájmu správců globálních fondů a obchodníků. Kolísání zájmu zahraničních investorů, vyvolávané změnami ve vnímání atraktivnosti i rizikovosti investic do středoevropských měn, významně přispělo ke zpomalení apreciace koruny k euru, takže koruna v průběhu 1. pololetí:

Kurz koruny ve 2. čtvrtletí významně zvolnil apreciaci k oběma hlavním měnám…

• nejsilnější byla 9. března, kdy kurzem 29,335 CZK/EUR posílila na nejvyšší hodnotu od srpna 2002; • na minimum klesla kurzem 30,555 CZK/EUR dne 25. května; • meziročně v průměru zhodnotila o 7,3 % (v březnu o 8,6 %, zatímco v červnu 2004 byla slabší o 2,8 %); • proti kurzu na počátku roku 2005 zhodnotila o 2 % (v březnu o 2,8 %, zatímco v červnu 2004 o 2,2 %). Pro kurz koruny k dolaru byly rozhodující pohyby dolaru k euru a vývoj kurzu koruny k euru. V důsledku jak posílení dolaru k euru, tak i zmírnění apreciace koruny k euru, koruna k dolaru postupně oslabovala. Dolar prošel na počátku 2. čtvrtletí značnými turbulencemi a výrazně zpevnil, když kapitál z evropského regionu se přenesl za vyšším dolarovým výnosem na americký trh a přišla tak očekávaná korekce předchozího rychlého posílení koruny. I když kurz vůči dolaru nadále zůstává silný, v rámci tohoto vývoje koruna v průběhu 1. pololetí:

…vůči dolaru prošel větší korekcí, když…

• dosáhla historického maxima 11. března hodnotou 21,968 CZK/USD; • na pololetní minimum klesla kurzem 24,914 CZK/USD dne 29. června; • meziročně v průměru zhodnotila o 11,4 % (v březnu o 12,9 %, když v červnu 2004 byla silnější o 7,6 %); • proti kurzu na počátku roku 2005 však oslabila o 8 % (když v březnu ještě posílila o 1,2 % a v červnu 2004 o 1 %). Na propad slovenské a polské měny v první polovině července koruna zareagovala citelným oslabením k euru (o téměř 30 haléřů), a po mírném posílení, v závislosti na vývoji v Polsku a na eurodolarovém trhu, koncem měsíce téměř stagnovala. Proti euru stále působilo očekávání rozšiřování úrokového diferenciálu vůči dolaru. Koruna se pohybovala v širokém intervalu 30,0 – 30,29 CZK/EUR. K dolaru se obchodovala v pásmu 24,756 – 25,402 CZK/USD. Ve 2. čtvrtletí dolar k euru významně posiloval, podporován především změnou nálad investorů vůči dolaru. Investoři kladli důraz na aspekty pro dolar příznivé (pozitivní úrokový a růstový diferenciál proti ekonomice evropské, pokračující ochota asijských centrálních bank nakupovat americké dluhopisy, očekávání rychlého růstu úrokových sazeb) a do značné míry ignorovali faktory negativní (schodek rozpočtu a běžného účtu USA, možné zpomalení americké ekonomiky, další diverzifikace devizových rezerv z dolaru do eura některými centrálními bankami, vysoké ceny ropy a geopolitická rizika). V červnu

… volatilitu kurzu eura k dolaru vystřídalo výrazné posilování dolaru

41

Graf č. I.4.1.2 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 – 31. 8. 2005) 38,0 USD

36,0

EUR ▼

34,0 ▼

32,0

CZK

30,0 28,0 26,0 24,0

26.8.2005

7.6.2005

19.7.2005

28.4.2005

8.2.2005

18.3.2005

30.12.2004

19.11.2004

8.10.2004

30.8.2004

9.6.2004

21.7.2004

30.4.2004

22.3.2004

2.1.2004

11.2.2004

19.11.2003

8.10.2003

29.8.2003

22.7.2003

2.5.2003

12.6.2003

21.3.2003

2.1.2003

11.2.2003

9.10.2002

19.11.2002

30.8.2002

23.7.2002

2.5.2002

12.6.2002

21.3.2002

2.1.2002

11.2.2002

22,0


k upevnění pozice dolaru přispělo i dvojí odmítnutí evropské ústavy, diskuse o budoucnosti eura a eurozóny, po kterých dolar posílil na desetiměsíčním maximum k jednotné evropské měně. Ve vztahu k euru v 1. pololetí 2005:

• na minimu byl dolar kurzem 1,347 USD/EUR dne 3. ledna; • na maximum zhodnotil 14. června kurzem 1,204 USD/EUR. V červenci se dolar pohyboval bez jasného směru v širokém fluktuačním pásmu 1,191 – 1,3 USD/EUR. Byl ovlivněn řadou negativních zpráv (útoky v Londýně, schválení evropské ústavy v Lucembursku, uklidnění napětí v EU, revalvace čínského juanu), které spolu se zveřejněním některých nepříznivých makroekonomických ukazatelů, očekáváním nižšího ekonomického výkonu a zpomalení růstu úrokových sazeb v USA, obracely pozornost investorů směrem k problémům americké ekonomiky a dolar začal opět slábnout. Koruna meziročně reálně zhodnotila k oběma měnám

Vývoj reálného kurzu koruny byl v 1. pololetí 2005 ovlivněn nejen vývojem nominálního kurzu, ale zejména nižším růstem domácí cenové hladiny než v eurozóně, ale především v USA, kde se však jeho tempo ve 2. čtvrtletí zpomalilo. I když v důsledku tohoto vývoje došlo ve 2. čtvrtletí ke zmírnění reálného zhodnocování koruny k euru a především k dolaru, v meziročním srovnání se tendence reálného zhodnocování koruny zvýraznila. Tímto vývojem reálně koruna v červnu 2005: • meziročně zhodnotila k euru o 4,5 % (v březnu o 9,8 %, zatímco v červnu 2004 byla slabší o 0,3 %), k dolaru pak o 4,2 % (v březnu o 16,9 %, zatímco v červnu 2004 o 2,8 %); • od počátku roku k euru zhodnotila o 2,5 % (loni o 3,4 %), k dolaru však znehodnotila o 8,7 % (loni naopak mírně posílila o 0,8 %).

Platební bilance skončila vysokým přebytkem, když …

42

Celkový výsledek platební bilance za 1. pololetí 2005 (86,9 mld. Kč, tj. 3,7 mld. USD) po dvou nevýrazných letech razantně vzrostl a byl vytvořen prakticky celý ve 2. čtvrtletí (83,7 mld. Kč, tj. 3,5 mld. USD). Na příznivém výsledku se podílely oba hlavní účty – pokles deficitu běžného účtu (na 12,3 mld. Kč, tj. 0,5 mld. USD a 0,9 % HDP) současně s vysokým nárůstem přebytku finančního účtu (na 90,4 mld. Kč, tj. 3,9 mld. USD a 6,3 % HDP). Platební bilanci domi-

noval příliv přímých zahraničních investic na finančním účtu (168,4 mld. Kč a 7,2 mld. Kč) a na běžném účtu návrat obchodní bilance ke kladným hodnotám (42 mld. Kč, tj. 1,8 mld. USD), částečně korigující rostoucí schodek bilance výnosů. Vývoj hlavních položek platební bilance v jednotlivých čtvrtletích zachycuje graf č. I.4.1.3. Graf č. Vývoj hlavních účtů a výsledek platební bilance od roku 1998 (v mil. USD, za jednotlivá čtvrtletí) 6000 5000 4000

mil. USD

3000 2000 1000 0 -1000 -2000

Běžný účet

Finanční účet

2

4

2005/1

3

2

2004/1

4

3

2

2003/1

4

3

2

2002/1

4

3

2

4

2001/1

3

2

4

2000/1

3

2

1999/1

4

3

2

1998/1

-3000

Změna rezerv


Běžný účet platební bilance, po přebytku v 1. čtvrtletí, v kumulaci za 1. pololetí 2005 skončil nejnižším deficitem od roku 1998, když meziročně klesl na méně než čtvrtinu (o 39,3 mld. Kč). Jeho vývoj nadále provázely strukturální změny, spočívající v růstu váhy bilance výnosů, jejíž deficit představuje největší zátěž pro běžný účet. V jeho vývoji se odrážely:

… pokles deficitu běžného účtu …

• obrat v trendu vývoje obchodní bilance (meziročním růstem o 50,5 mld. Kč, na 42 mld. Kč, tj. 1,8 mld. USD a 2,9 % HDP), kdy bylo saldo zahraničního obchodu kladné ve všech měsících pololetí, takže si přebytek udrželo i v kumulaci za pololetí (poprvé od roku 1993). Zhruba z poloviny pokrylo deficit bilance výnosů. Bylo výsledkem rychlejšího růstu vývozu (meziročně o 10,7 %) než dovozu (o 4,5 %). Analýze obchodní bilance se podrobněji věnuje kapitola IV.; • minimální přírůstek bilance služeb (meziročně o 4,1 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 8,4 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD) při zhruba vyrovnaném meziročním růstu příjmů a výdajů (o zhruba 6 %). Nejrychleji rostlo kladné saldo bilance dopravy (meziročně o 19,4 %, na 19,2 mld. Kč, tj. 0,8 mld. USD), kterou příznivě ovlivňují výkony letecké dopravy. Bilance cestovního ruchu meziročně téměř stagnovala (na 23,5 mld. Kč, tj. 1 mld. USD), při nižším růstu příjmů (o 1,9 %) než výdajů (o 2,9 %), ovlivněných zvyšujícím se zájmem českých občanů o nákladnější formy cestování. Přebytek těchto dvou bilancí byl téměř eliminován pokračujícím růstem deficitu ostatních služeb (meziročně o 9,6 %, na 34,3 mld. Kč, tj. 1,5 mld. USD). Jejich nepříznivý vývoj odráží růst plateb především za zprostředkovatelské služby, pronájmy, zajištění, technické služby, honoráře a licenční poplatky, při poklesu příjmu z prodeje právních, finančních, telekomunikačních a stavebních prací, a to i při vyšších příjmech z vývozu služeb podniků. 43

Bilanci ovlivnila i splátka operativního leasingu vládním sektorem (dlouhodobý pronájem stíhacích letounů); • prohlubující se deficit bilance výnosů (meziročně o 40,8 %, tj. 22,5 mld. Kč), až na nejvyšší pololetní hodnotu od roku 1993 (77,8 mld. Kč, tj. 3,3 mld. USD), který již druhým rokem určuje výši deficitu běžného účtu. Převážnou část tvořily investiční výnosy (82,4 %, tj. 64,1 mld. Kč), zbývající pak náhrady zaměstnancům (13,7 mld. Kč). Na odlivu peněz (98,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výnosy z přímých investic (72,9 %, tj. 72 mld. Kč), následovány ostatními investicemi, tj. úrokovými výnosy (20,4 %, tj. 20,2 mld. Kč) a zbytek připadá na investice portfoliové. Saldo reinvestovného zisku vzrostlo až na 39,3 mld. Kč (při jeho vyloučení z bilance výnosů by běžný účet dosáhl přebytek 27 mld. Kč, tj. 1,9 % HDP). Zvýšily se také výplaty dividend zahraničním vlastníkům z přímých a portfoliových investic, i objem mezd vyplácený zahraničním pracovníkům v ČR a úroky z tuzemských vládních dluhopisů. Příjmy ovlivnil růst výnosů portfoliových investic, úrokových výnosů bank i podniků ze zahraničí, i růst výnosů z držby devizových rezerv ČNB; • razantní nárůst přebytku bilance běžných převodů na téměř čtyřnásobek (na 15,1 mld. Kč, tj. 0,6 mld. USD), ovlivněný zejména splátkou závazku Slovenska vůči ČSOB na základě rozhodnutí mezinárodní arbitráže, dále zvýšením příjmů z daní a odvodů příspěvků na sociální zabezpečení za zahraniční pracovníky v ČR a přebytkem ze vztahu k rozpočtu EU. Kapitálový účet (saldem 2,7 mld. Kč, tj. 0,1 mld USD) odrážel především příjmy v rámci strukturálních operací EU (např. prostředky z kohezního a strukturálních fondů). …byl provázen vysokým přílivem zdrojů na finančním účtu …

Kladné saldo finančního účtu za 1. pololetí 2005, po čistém odlivu finančních zdrojů do zahraničí v 1. čtvrtletí, se proti minulému roku téměř zdvojnásobilo (o 40,1 mld. Kč, na 90,4 mld. Kč, tj. 3,9 mld. USD). Rozhodující pro jeho růst byl příliv přímých zahraničních investic z privatizačních akcí. Vývoj finančního účtu v 1. pololetí určovaly: • vysoký příliv přímých investic (168,4 mld. Kč, tj. 7,2 mld. USD), když na jeho téměř trojnásobném meziročním růstu (o 112,3 mld. Kč) se v rozhodující míře podílela privatizace státních majetkových účastí ve společnostech Unipetrol a Český Telecom. Objem přímých zahraničních investic do tuzemské ekonomiky tak meziročně vzrostl o 111,7 mld. Kč (na 170,3 mld. Kč, tj. 7,3 mld. USD). Do základního kapitálu bylo proinvestováno 118,2 mld. Kč, objem reinvestovaného zisku činil 40,5 mld. Kč a ostatního kapitálu (čerpání úvěrů od mateřských společností) 11,5 mld. Kč; • výrazný odliv portfoliových investic (20,5 mld. Kč, tj. 0,9 mld. USD), který se začal projevovat ve 3. čtvrtletí minulého roku a kulminoval v 1. čtvrtletí 2005 (částkou 20,5 mld. Kč). Ve 2. čtvrtletí se však odliv zastavil a saldo skončilo mírným přebytkem (54,5 mil. Kč, tj. 2,3 mil. USD). Jeho vývoj byl ovlivněn nákupem zahraničních cenných papírů, zejména dlouhodobých dluhopisů, rezidenty v zahraničí (v rozsahu 16 mld. Kč), na straně pasiv především emisí dluhopisů vlády v EUR v zahraničí ke krytí rozpočtových výdajů a emisemi dluhopisů tuzemských podniků na zahraničních trzích; • zvyšování odlivu ostatních investic (na 56,6 mld. Kč, tj. 2,4 mld. USD, což je však o čtvrtinu nižší objem než loni), při výraznějším poklesu pasiv než aktiv (o 42,2 %, resp. o 15,2 %). Jeho objem určovaly především operace bankovního sektoru, který splácel vlastní krátkodobé závazky i úvěry a navýšil depozita a úvěry v zahraničí (v saldu odliv 81,8 mld. Kč). Podniková sféra zvýšila čerpání zahraničních zdrojů a snížila aktiva v zahraničí (čistý příliv 9 mld. Kč). Bilanci významně ovlivnily také transakce prostředků vládního sektoru na účtech Evropské unie u ČNB, splacení dříve poskytnutých úvěrů, deblokační operace,

44

i čerpání úvěru od EIB na výstavbu metra v Praze a infrastruktury, ale i vznik dlouhodobého závazku za pronájem stíhacích letadel (příliv 16,2 mld. Kč). Devizové rezervy, po nepatrném poklesu v 1. čtvrtletí, díky výsledku platební bilance (86,9 mld. Kč) za 1. pololetí významně vzrostly (o 110,3 mld.Kč, na 746,5 mld. Kč, tj. 30,1 mld. USD). Kromě toho byly ovlivněny kurzovými rozdíly, výnosy z investování devizových rezerv a prodeji výnosů z jejich držby na devizových trzích. Pokrývaly 4,5 měsíčního dovozu zboží a služeb (koncem 1. čtvrtletí to bylo 4,1), když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. V následujících měsících devizové rezervy opět mírně klesly a koncem srpna dosáhly 731,8 mld. Kč. Vlivem kurzových pohybů v dolarovém vyjádření se však v podstatě nezměnily a koncem srpna dosáhly 30,2 mld. USD.

… a významně ovlivnila výši devizových rezerv

Hrubá zahraniční zadluženost nadále mírně rostla (o 5,9 % proti konci roku 2004), když k 30. 6. 2005 stoupla o 59,8 mld. Kč, na 1 073 mld. Kč (43,2 mld. USD). Meziročně vzrostla o 141,6 mld. Kč, tj. o 15,2 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 38 % HDP a nadále tak zůstala pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Růst zadluženosti se v 1. pololetí 2005 nadále soustředil do oblasti dlouhodobých závazků (o 73,7 mld. Kč, na 705,4 mld.Kč, tj. 28,4 mld. USD), které tak zvýšily svůj podíl na celkové zadluženosti na 65,7 % (proti 62,3 % koncem roku 2004). Krátkodobé závazky naopak klesly (o 13,9 mld. Kč na 367,6 mld. Kč, tj. 14,8 mld. USD), takže jejich podíl na celkové zadluženosti se snížil o 3,4 p. b. proti konci roku 2004.

Zahraniční dluh ČR se od konce roku 2004 drží nad hranicí 1 bilionu Kč

Největším dlužníkem vůči zahraničí zůstala podniková sféra s podílem 60,9 %, jejíž zadluženost se proti konci roku 2004 zvýšila na 653,3 mld. Kč (o 45,5 mld. Kč, tj. o 7,5 %), z toho dlouhodobá na 443,4 mld. Kč a krátkodobá na 209,9 mld. Kč. Nejvíce stoupla zadluženost vládního sektoru (na 199,5 mld. Kč, tj. o 48,4 mld. Kč a 32,1 %), především v důsledku emise vládních dluhopisů a čerpání úvěru na zlepšení dopravní infrastruktury od EIB, takže jeho podíl na celkové zadluženosti se zvýšil na 18,6 % (proti 14,9 % koncem roku 2004). Naproti tomu pokračoval pokles závazků bankovního sektoru vůči zahraničí (o 34,1 mld. Kč na 220,2 mld. Kč), vlivem snížení stavu krátkodobých depozit přijatých od zahraničních subjektů a splacení dříve čerpaných úvěrů. Jeho podíl na celkové zadluženosti se snížil na 20,5 % (proti 25 % koncem prosince 2004).

Nejvíce stoupla zadluženost vládního sektoru

I.4.2. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice do tuzemské ekonomiky zaznamenaly v 1. pololetí 2005 vysoký meziroční nárůst o 190,9 %. Jejich objem 170,3 mld. Kč (7,3 mld. USD) tak výrazně přesáhl i hodnotu proinvestovanou za celý rok 2004, a to díky dokončení dvou významných privatizačních akcí – prodeje státního podílu v Unipetrolu polské společnosti PKN Orlen a v Českém Telecomu španělské firmě Telefónica. Po očištění údajů o tyto prodeje by vzrostly přímé zahraniční investice zhruba o 27 %.

Příliv přímých zahraničních investic se razantně zvýšil

ČR se tak stále drží na předních místech v úrovni přímých zahraničních investic. Např. dle průzkumu „Atraktivnosti Evropy pro zahraniční investice“, zpracované společností Ernst & Young, se Česká republika stala v loňském roce pro investory 7. nejatraktivnější zemí světa. Z nově přistupujících zemí do EU se např. Polsko umístilo na 4. místě žebříčku, Maarsko na 5. místě a Slovensko na 12. místě.

Hlavní formu (93,2 %) představovaly investice do základního kapitálu (118,2 mld. Kč) a reinvestovaný zisk (40,5 mld. Kč). Ostatní kapitál tvořil 11,5 mld. Kč.

45

Graf I.4.2.1 Objem a struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR (v mld. Kč) 300,0

250,0

mld. Kč

200,0

150,0

100,0

50,0

celkem

- základní kapitál a reinvest. zisk

- ostatní kapitál

1. pololetí 2005 Teritoriální struktura

Rakousko 4,5 %

Bermudy 2,9 % Ostatní 9,9 %

Polsko 8,3 %

SRN 9,0 % Nizozemí 16,0 %

Španělsko 49,4 % Odvětvová struktura

Finanční zprostředkování 7,4 % Ostatní 2,9 %

Průmysl 13,4 %

Nemovitosti a služby pro podniky 25,9 %

Doprava a telekomunikace 50,4 % Pramen: ČNB, graf MPO

46

1.pol.05

1.pol.04

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

-50,0

1993

0,0

Zmíněné významné privatizační akce se projevily v odvětvové a teritoriální struktuře investic. Ze zemí EU–25 přišlo 94,7 % investic. Investice španělské Telefóniky do Českého Telecomu posunula Španělsko na první místo co se týče teritoriálního zastoupení (49,4 %), dlouhodobě si vysoký podíl udržuje Nizozemsko (16,0%) a SRN (9,0 %), významně vzrostl podíl Polska (8,3 %), a to v souvislosti s prodejem Unipetrolu společnosti PKN Orlen. Návazně největší objem investic do základního kapitálu společností směroval do dopravy a telekomunikací (50,4 %), a dále do nemovitostí a poskytování služeb pro podniky (25,9 %). Průmysl absorboval pouze 13,4 % investic s tím, že prodej státního podílu v holdingu Unipetrol, a.s. polské firmě PKN Orlen se promítl v odvětví služeb (nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností).

Velké privatizační akce se projevily ve struktuře investic

Odliv přímých investic do zahraničí činil 1,9 mld. Kč (80,0 mil. USD), tj. o 21,0 % méně, než ve stejném období předchozího roku. Do zemí EU–25 směřovalo 46,3 % investic, do ostatních evropských zemí 37,0 % (z toho do Rumunska 54,2 %, v souvislosti se vstupem společnosti ČEZ do distribuční společnosti Electrica Oltenia), do USA směřovalo 8,0 % investic. Z odvětvového hlediska se nejvíce investic uskutečnilo v energetice (27,3 %), dále ve finančním zprostředkování (26,4 %) a nákupu nemovitostí a v poskytování služeb pro podniky (25,8 %).

Pokračoval rozvoj investování českých firem v zahraničí

V 1. pololetí roku 2005 bylo na MPO rozhodnuto o investičních pobídkách pro 27 společností v celkové výši zhruba 20,9 mld. Kč (810 mil. USD), u kterých se předpokládá přes 3 500 nově vytvořených pracovních míst. Velmi významná se jeví podpora investičního projektu společnosti Panasonic AVC Networks v Plzni, zabývající se výrobou barevných televizorů s klasickými, LCD a PDP obrazovkami. Z hlediska výše investice následuje projekt společnosti Škoda Auto a dále projekt společnosti Pegas a.s.

MPO rozhodlo o dalších investičních pobídkách a podpoře dalších investičních záměrů….

Dále bylo rozhodnuto o podpoře investičních záměrů 15 společností, které chtějí v ČR vybudovat 9 technologických center a 6 center strategických služeb. Realizované investice podpořených firem by měly dosáhnout celkové výše téměř 2,1 mld. Kč a předpokládají vytvořit 1 978 pracovních míst. Nejvýznamnější dle předpokládané výše investice jsou např. projekty společností SAP AG, s investicí přes 183 mil. Kč do strategického centra, a ŠKODA AUTO a. s. s investicí do nového technologického centra, přesahující 1 158 mil. Kč. Prostřednictvím agentury CzechInvest přijalo MPO investiční záměry 20 společností na vybudování či rozšíření 10 technologických center a 10 center strategických služeb, jejichž pořízení představuje investici v celkové výši 2 758 mil. Kč, když uplatnění zde najde více než 2 500 osob. Realizací těchto investičních záměrů se předpokládá rozšíření celkového počtu technologických center na 47 a center strategických služeb na 29. Mezi nejvýznamnější záměry podle předpokládané výše investice patří např. společnost Bank Austria Creditanstalt AG nebo společnost LONZA Biotec.

…a prostřednictvím CzechInvestu přijalo nové investiční záměry

Očekáváme, že příliv přímých zahraničních investic i v dalších čtvrtletích vzroste, zejména v souvislosti s prodejem ostravské huti Vítkovice Steel společnosti Evraz Group. I při absenci větších privatizačních akcí by tempo přílivu přímých zahraničních investic v následujících letech nemělo klesat. Své investiční záměry v ČR již potvrdili např. letecká společnost Lufthansa, Computer Associates International (vývoj software), Daido (ložiska pro automobilový průmysl) či Muramoto (plazmové televizory). Zahraniční investoři se v budoucnu plánují také více orientovat na střední podniky. V současné době probíhají intenzivní jednání mezi vládou a zástupci společnosti Hyundai, která plánuje vybudovat továrnu na výrobu automobilů v Moravskoslezském kraji a investovat zde cca 30 mld. Kč.

I v následujícím období lze očekávat významný příliv investic do ČR

47

I.5. Kapitálový trh

Světové trhy ovládala v průběhu 1. pololetí nejistota

Tradiční světové finanční trhy ovlivnila v 1. pololetí 2005 řada méně povzbudivých ekonomických údajů a negativních zpráv (jako např. růst dlouhodobých úrokových sazeb v USA při jejich stagnaci v eurozóně, nárůst cen komodit – zejména ropy, geopolitická rizika a teroristické útoky), které vyvolávaly oprávněné obavy investorů ze zpomalení růstu světové ekonomiky. V závislosti na směru a síle působení těchto faktorů se vyspělé akciové trhy vyvíjely diferencovaně. Kurzy amerických kapitálových trhů ztratily svoje loňské posílení, když např. technologický index Nasdaq Composite od konce minulého roku poklesl o 5,1 %, burzovní index S&P 500 oslabil mírněji, o 1,2 %. Z evropských indexů znamenal naopak pařížský CAC 40 růst o 10,5 %, německý DAX o 7,8 % a londýnský FTSE o 6,1 %. Zájem investorů specializovaných na středoevropský region nejvýše posunul indexy střední Evropy – maarský BUX vzrostl o 27,7 %, polský WIG o 6,6 % a slovenský SAX o 33,5%.

Index PX 50 zdolával maxima, ve 2. čtvrtletí byl však jeho vývoj rozkolísaný

Také pražská burza, zejména po vstupu do EU, přitahuje stále větší zájem zahraničních investorů, a to i při omezené nabídce titulů, když se současně oživila i domácí poptávka po akciích. Po silném růstovém trendu, který se zastavil 10. března, kdy se hlavní burzovní index PX 50 dostal na historicky rekordní hodnotu 1262,7 bodu (zhodnotil se tak meziročně o 57,5 %), přišla vlna konsolidace. Přineslo ji období výprodejů měn, dluhopisů i akcií, které zasáhlo postupně všechny trhy, včetně střední Evropy. Trh s akciemi se v dalších měsících vyvíjel rozkolísaně, kopíroval vývoj na světových trzích, ovlivněný nepříznivými makro i mikroekonomickými údaji, kdy akcie stačily od března do července dvakrát oslabit a dvakrát posílit (index PX 50 dosáhl na konci pololetí hodnoty 1210,1 bodu a zhodnotil se tak od počátku roku o dalších 15,2 %, meziročně o 52,5 %). Graf č. I.5.1 Index PX 50 (5. 4. 1994 – 31. 8. 2005)

1.400

1350,9 1255,8

1.200 1021,0 1156,1

1.000 Index PX 50

854,3

800

750,9 691,0

600

610,2

629,0 582,0 561,3

581,3 503,0

526,4

488,2

400 387,2

515,1

463,7

456,7 409,9 316,0

602,0

479,4

391,2 320,1

5.4.1994 29.8.1994 30.11.1994 22.3.1995 19.6.1995 14.9.1995 7.12.1995 21.3.1996 18.6.1996 11.9.1996 5.12.1996 7.3.1997 4.6.1997 27.8.1997 20.11.1997 20.2.1998 20.5.1998 13.8.1998 6.11.1998 4.2.1999 30.4.1999 27.7.1999 19.10.1999 18.1.2000 11.4.2000 11.7.2000 4.10.2000 2.1.2001 27.3.2001 22.6.2001 18.9.2001 12.12.2001 13.3.2002 10.6.2002 4.9.2002 28.11.2002 27.2.2003 27.5.2003 19.8.2003 12.11.2003 13.2.2004 10.5.2004 4.8.2004 29.10.2004 26.1.2005 21.4.2005 18.7.2005

200

Pramen: BCPP, graf MPO

48

V dubnu a v první polovině května české akcie podle očekávání stagnovaly a sledovaly klesající trend, dne 18. května se však situace prudce otočila a akcie vyrazily opět k růstu, který trval až do 20. června, kdy mírně korigovaly kurz a pak po celé léto převážně rostly. BCPP dále vylepšovala svůj dosavadní rekord až na 1350,9 dne 31.8.

Z dlouhodobějšího hlediska je výhled tuzemských akciových trhů nadále pozitivní. Některé ze společností segmentu SPAD dosáhly silného postavení v středoevropském teritoriu, některé procházejí úspěšně restrukturalizací, privatizací a velká většina z nich má před sebou velký růstový potenciál. V ČR také letos výrazně oživil trh fúzí a akvizic. O velmi příznivém vývoji českého kapitálového trhu v posledním období svědčí i objem realizovaných transakcí, který se v 1. pololetí 2005 zvýšil celkem na 824,5 mld. Kč (tj. meziročně o 27,0 %), když Burza cenných papírů Praha hodnotou 813,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 27,7 %) zabezpečila 98,7 % celkového objemu obchodů. Její podíl se mírně zvýšil (meziročně o 0,6 p.b.) na úkor Střediska cenných papírů, kde se objem úplatných převodů na jeho přepážkách snížil (na 6,8 mld. Kč, meziročně o 32,6 %). RM–Systém (s obchody za 4,2 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 89,3 %) zajistil 0,5 % transakcí. Z realizovaných obchodů v RM–S se zvýšily jak obchody s obligacemi (na 1 mld. Kč, meziročně o 362,4 %), tak i obchody s akciemi a podílovými listy, které posílily (na 3,3 mld. Kč, o 61,1 %).

BCPP si upevnila výsadní postavení na tuzemském kapitálovém trhu …

Index RM–Systému PK 30 v průběhu 1. pololetí také vylepšoval rekordy a hodnotou 1721,39 bodu na konci 1. pololetí od počátku roku posílil o 19,3 % (meziročně o 56,8 %).

V 1. pololetí 2005 došlo na BCPP k významné změně struktury realizovaných obchodů, když začaly dominovat obchody s akciemi a podílovými listy na úkor transakcí s dluhovými cennými papíry (viz tabulka č. I.5.1). Celkem byly zobchodovány akcie za rekordních 527,3 mld. Kč (což je meziroční nárůst o 127,3 %). Nejlikvidnějšími emisemi se stal Český Telecom s objemem 174,3 mld. Kč, následovaný emisemi ČEZ (140,2 mld. Kč), Komerční banka (106,4 mld. Kč) a zahraniční emisí Zentiva (s 35,2 mld. Kč). Nejlikvidnějšími tituly jsou ty, které jsou zároveň nejvíce zajímavé pro zahraniční investory.

… obchodovalo se především s akciemi a podílovými listy

Ve středoevropském regionu vykázala pražská burza nejvyšší objem akciových obchodů v 1. pololetí, který činil 17 494,8 mil. EUR (32,5 %). Dále následuje vídeňská burza s objemem 16 925,5 mil. EUR (31,5 %), varšavská burza s 10 618,0 mil. EUR (19,7 %) a konečně budapeš ská burza s 8 741,7 mil. EUR (16,3 %). Pražská burza obsadila v měsíčních bilancích první pozici v období březen – květen 2005, v červnu však byl nejvyšší objem realizován ve Vídni (4 144,0 mil. EUR), Praha obsadila druhou pozici s objemem 2 187,3 mil. EUR. Tržní kapitalizace domácího akciového trhu dosáhla v 1. pololetí 1 143,1 mld. Kč (domácí emise 762,1 mld. Kč, čtyři zahraniční 381,0 mld. Kč), tj. od počátku roku nárůst o 17,1 %. Trhu pomohl vstup dvou zahraničních emisí ORCO (1.2.2005) a CME (CETV) (27.6. 2005), které mají pro burzu pozitivní přínos – zvýšení prestiže, růst počtu nových titulů (a s tím spojený růst poplatků za obchodování). Pro investory je pozitivem možnost diverzifikace do dalších odvětví ekonomiky. Objem obchodů s dluhopisy dosáhl 286,2 mld. Kč (meziročně poklesl o 29,3 %). V průběhu pololetí na hlavní trh BCPP vstoupily dvě emise lucemburské realitní společnosti ORCO Property Group (její akcie jsou kótované i na Euronext Paříž) a CME (CETV) Central European Media Enterprises (obchodují se také na americkém trhu Nasdaq). Akcie obou společností se staly dalšími tituly na pražské burze, jenž jsou obchodovány v segmentu SPAD a byly zařazeny do složení tržních indexů PX 50 a PX–D.

V rámci úspěšného vývoje domácího kapitálového trhu vykázaly v l. pololetí dobré výsledky také burzovní oborové indexy. Na jejich růstu se významně podílely kapitalizačně silné emise jako Unipetrol, jehož kurz během šesti měsíců vzrostl o 45,9 %, ČEZ s nárůstem kurzu o 38,2 % a Český Telecom o 26,1 %.

Také burzovní oborové indexy v 1. pololetí rostly

49

Tabulka č. I.5.1 Objemy obchodů na BCPP v 1. pololetí Akcie a podílové listy Rok

objem obchodů (mld. Kč)

podíl na celkovém objemu (v %)

2000 2001 2002 2003 2004 2005

190,8 65,3 103,9 102,0 232,0 527,3

24,8 7,3 11,9 14,1 36,4 64,8

Dluhopisy objem obchodů (mld. Kč) 578,8 830,2 771,2 620,5 404,9 286,2

podíl na celkovém objemu (v %) 75,2 92,7 88,1 85,9 63,6 35,2

Pramen : BCPP

V průběhu 1. pololetí 2005 se vybrané burzovní indexy vyvíjely následovně: • index oboru peněžnictví posílil pouze o 1,9 % (meziročně o 17,4 %), když akcie po růstovém trendu na počátku roku začaly kopírovat negativní vývoj akcií evropských bank. Propad ještě dále zesílil v dubnu, v důsledku poklesu světových akciových trhů pod vlivem nepříznivých makroekonomických dat v USA a také po neočekávaném snížení tuzemských úrokových sazeb ČNB. Na domácí akciový trh působilo i šetření antimonopolního úřadu ohledně podezření z kartelové dohody při stanovování bankovních poplatků a záměr regulace některých bankovních služeb. Na příznivé pololetní výsledky již začaly pozitivně reagovat akcie Komerční banky, přesto se očekává, že porostou pomaleji než středoevropský bankovní sektor. Zásadnější změnu trendu by však mohl přinést až významnější nárůst úvěrování středních a velkých firem; • příznivý výsledek indexu oboru těžba a zpracování nerostů a rud (růst o 118,8 %, což je meziroční zvýšení o 178,8 %) ovlivnily především finančně stabilní, ziskové firmy – akcie společností OKD, Sokolská uhelná, Českomoravské doly, Severočeské doly, Sokolovská uhelná, ale i růst cen uhlí; • index oboru energetika pokračoval v růstu (o 30 %, meziročně o 102,9 %), především v souvislosti se stále rostoucí poptávkou po akciích elektrárenské společnosti ČEZ a s predikcí dalšího růstu cen elektřiny a expanze. ČEZ byla druhou nejobchodovanější emisí. Firma již vlastní většinu ve třech bulharských distribučních společnostech a v jedné rumunské, projevila zájem o další zahraniční akvizice v Polsku a na Balkáně. Společnost dále posílila pozici i na tuzemském trhu, když uzavřela dlouhodobý kontrakt s Mosteckou uhelnou na dodávky uhlí – jako strategické suroviny – a zajímá se i o privatizaci Severočeských dolů. Zvyšováním cen silové elektřiny naplňuje strategii, kterou ohlásila již v loňském roce. Argumentuje nutností obnovy dosluhujících hnědouhelných zdrojů či výstavby nových, růstem cen v zahraničí, nestabilitou a zvyšováním cen konkurenčních zdrojů energie – ropy a zemního plynu a snahou o maximální nezávislost ČR na dovozech energií. Podíl ČEZ na domácím trhu se pohybuje nad 65 % spotřeby ČR (zbylou část dodávají nezávislí výrobci); • na růst indexu oboru chemického a farmaceutického (o 30 %, meziročně o 87,3 %) měl významný vliv vývoj kurzu akcií společnosti Unipetrol, kterou v privatizaci získal polský ropný koncern PKN Orlen. Sloučení obou firem má vést ke vzniku petrochemického subjektu, který bude hrát významnou roli nejen v regionu. Společnost v prvním pololetí výrazně zvýšila zisk, a to snížením fixních i finančních nákladů, dále v důsledku růstu cen výrobků ovlivněných růstem cen ropy spolu s růstem objemu prodeje rafinérských výrobků. Pozitivně se také projevily vysoké marže u rafinérských a petrochemických výrobků se silným prodejem polyetylenu, polypropylenu a PVC. Uvedené faktory více než kompenzovaly pokles prodeje a marží v oblasti maloobchodu pohonných hmot. Společnosti Zentiva se v letošním roce nedaří záměr zvyšovat tržby na českém 50

a slovenském trhu (na rozdíl od Polska a Ruska, kde tržby silně rostou). Důvodem je zaměření společnosti na modernizaci produktového portfolia, rostoucí prodejní i marketingové náklady, které doprovázejí zahraniční expanzi a uvedení nových léků na trh, náklady na vědu a výzkum. Její zisk skončil pod očekáváním trhu a tomu odpovídá i vývoj kurzu akcií. Dlouhodobější výhled společnosti zůstává však pozitivní, zejména pokud Zentiva uskuteční avizovanou zahraniční akvizici. Přehled o cenovém vývoji jednotlivých oborů podává tabulka č. I.5.2. Tabulka č. I.5.2 Vývoj burzovních oborových indexů Hodnota

Změna (%)

Index

30. 6. 2004

31. 12. 2004

31. 3. 2005

30. 6. 2005

od konce roku 2004

meziroční

PX 50 PX–D PX–GLOB

793,5 1994,8 981,2

1032,0 2551,1 1232,7

1168,4 2816,4 1382,3

1210,1 2964,1 1449,5

17,3 16,2 17,6

52,5 48,6 47,7

Těžba a zprac. nerostů a rud Chemický, farmaceut., guma Stavebnictví, stav. hmoty Energetika Doprava a spoje Obchod Peněžnictví Služby

1644,3 227,4 1865,6 979,0 998,7 85,1 1890,7 606,9

2095,5 327,7 2353,4 1528,2 1142,5 105,5 2178,8 580,8

3436,9 417,1 2891,6 1779,9 . 105,2 2248,0 588,2

4584,7 426,0 . 1986,6 . 113,6 2219,2 607,1

118,8 30,0 . 30,0 . 7,7 1,9 4,5

178,8 87,3 . 102,9 . 33,5 17,4 0,0

Pramen: BCPP Pozn.: Po vyřazení z obchodování emise České radiokomunikace byl pro malý počet obchodovaných titulů v únoru 2005 zrušen oborový index dopravy a spojů. V souvislosti s vyřazením z obchodování emisí akcií Wienerberger C.P. a Lafarge Cement s účinností od dubna 2005 byl od téhož data zrušen výpočet oborového indexu stavebnictví, stavební hmoty z důvodu nedostatečného počtu bazických emisí. Vyřazením emise akcií METALIMEX z obchodování na burze byl od července zrušen výpočet oborového indexu obchod z důvodu nedostatečného počtu bazických emisí. Ke zrušení indexu těžba a zpracování nerostů a rud došlo z důvodu vyřazení emise akcií Sokolská uhelná.

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

Pokračoval zpomalený růst finančních ukazatelů, zhoršila se efektivnost

Velmi dobré finanční výsledky v roce 2004 nastavily podnikům vysokou la ku, na kterou v zostřujících se konkurenčních podmínkách roku 2005 těžko dosahují. Finanční výsledky organizací nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci), naznačily, že některé rysy nepříznivého vývoje, signalizované již v 1. čtvrtletí 2005 pokračovaly i ve 2. čtvrtletí 2005. Jednalo se především o zpomalení meziročního tempa růstu tokových veličin, které bylo u některých ukazatelů poměrně výrazné, zejména u účetní přidané hodnoty a produktivity práce z tohoto ukazatele. Prohloubilo se zaostávání růstu celkových výnosů za celkovými náklady s negativním dopadem do hrubého zisku Výrazně meziročně vzrostl objem souhrnné ztráty a počet ztrátových organizací, zhoršila se rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita nákladů. Na růstu celkových nákladů se nejvíce podílela výkonová spotřeba, jejíž dynamika předstihla růst výkonů o více jak 2 proc. body s dopadem do nízkého růstu účetní přidané hodnoty. Přes zpomalení růstu cen výrobců se zrychlil růst výkonové spotřeby z 11 % (v 1. čtvrtletí 2005) na 11,8 % ve 2. čtvrtletí t.r. 51

Svým rozhodujícím podílem ovlivňuje celkové výsledky nefinanční sféry průmysl a dále doprava, skladování a spoje, přičemž průmysl více zpomalil růst tokových ukazatelů. Vývoj většiny odvětví nefinanční sféry byl charakteristický předstihem růstu celkových nákladů před výnosy s nepříznivým dopadem do hrubého zisku. Na zvyšování celkových nákladů dále působily: tvorba rezerv a opravných položek, vyšší nákupy služeb, přesuny zisku prostřednictvím vstupních a výstupních cen (u zahraničních společností), daňová optimalizace. U stavových ukazatelů lze pozorovat změnu oproti předcházejícím obdobím, když celková pasiva začala růst mírně rychleji než vlastní kapitál a přes pokles počtu předlužených subjektů (se záporným vlastním kapitálem) objem záporného vlastního kapitálu poměrně výrazně vzrostl. Zrychlil se růst celkových zásob, nejvíce rostly zásoby vlastní výroby, jejich obrat se zpomalil. Finanční výsledky vybraných ukazatelů u podniků se 100 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Výrazné meziroční zpomalení růstu účetní přidané hodnoty

Účetní přidaná hodnota (v b.c.) v nefinanční sféře zpomalila meziroční růst z 12,9 % (ve stejném období 2004) na 4 % při mírném zrychlení z 2,5 % v 1. čtvrtletí 2005 na 5,4 % ve 2. čtvrtletí t.r. Růst výkonů (9,4 %) pokračoval v zaostávání za růstem výkonové spotřeby (11,8 %), a to ve většině odvětví nefinanční sféry. Přes zpomalení růstu cen výrobců výkonová spotřeba zrychlovala svůj růst. Vývoj účetní přidané hodnoty a produktivity práce podle odvětví v meziročním srovnání dokumentuje tabulka č. I.6.1.

Tabulka č. I.6.1 Účetní přidaná hodnota, produktivita práce z přidané hodnoty (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota (b. c.) mil. Kč

struktura v % 1. pol. 05

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Zemědělství, lesnictví, rybářství Ostatní služby

Účetní přidaná hodnota

meziroční změna 1. pol. 2005

na zaměstnance (b. c.)

1.pol. 2004

tis. Kč

meziroční změna v %

494,0

100,0

4,0

12,9

320,8

3,0

321,6 17,8 38,5 4,7 67,2 22,6 8,7 12,9

65,1 3,6 7,8 1,0 13,6 4,6 1,8 2,6

4,0 –0,2 5,1 –4,9 1,0 20,8 5,9 0,8

14,8 14,5 17,3 29,0 4,1 10,8 –14,6 27,8

364,7 240,6 253,0 222,7 322,4 238,1 162,9 239,5

3,1 –0,6 –1,5 –8,0 3,6 13,2 14,0 –0,4

Pramen: ČSÚ

Většina odvětví nefinanční sféry vykázala poměrně výrazné zhoršení dynamiky účetní přidané hodnoty, výjimkou byl pronájem nemovitostí a podnikatelských služeb (zlepšení růstu o 10 proc. bodů) a zemědělství, lesnictví a rybolov, které se z poklesu dostalo do růstu. Patrně v důsledku růstu cen energií a paliv došlo k vysokému předstihu růstu výkonové spotřeby (9,1 %) před výkony (2,8 %) v odvětví dopravy (oddíl 60). Po obdobích, kdy klesal podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, dochází od roku 2005 ke změně, když tento podíl meziročně vzrostl o 1,3 proc. bodu na 49,1 %, při jeho růstu ve všech odvětvích (mimo pronájmu nemovitostí a podnikatelských služeb a zemědělství, lesnictví a rybolovu). Zvýšil se počet podniků, u nichž byla účetní přidaná hodnota nižší než osobní náklady, a to o 16 % na 804, přičemž záporné saldo (osobní náklady minus účetní 52

přidaná hodnota) vzrostlo o 31,1 % na 23,9 mld. Kč. V těchto podnicích bylo zaměstnáno 299 tis. zaměstnanců, tj. téměř 20 % zaměstnanosti nefinanční sféry. Současně také vzrostl počet podniků s nulovou a zápornou přidanou hodnotou o 25,3 % na 87 podniků, záporná přidaná hodnota o 38,5 % na 5,7 mld. Kč. Zpomalení růstu zaznamenala produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.), a to z 13,8 % (ve stejném období 2004) na 3 %, při růstu zaměstnanosti o 1 %. Zaměstnanost rostla ve všech odvětvích, s výjimkou dopravy, skladování a spojů a zemědělství, lesnictví a rybolovu. V úrovni produktivity stále zůstává na prvním místě průmysl, kde produktivita přesáhla průměr nefinanční sféry o cca 14 %. Ziskovost nefinanční sféry se zhoršila, hrubý zisk po obdobích růstu meziročně klesl o 2,8 % na 138,3 mld. Kč (ve stejném období 2004 vzrostl o 17,9 %). Pokles zisku za nefinanční sféru zmírnil průmysl svým růstem o 5,2 % a pronájem nemovitostí a podnikatelských služeb růstem o 27,7 %. Meziroční vývoj hrubého zisku podle odvětví a souhrnného vlivu změn zisku a ztráty dokládá tabulka č. I.6.2.

Hrubý zisk klesl …

Tabulka č. I.6.2 Výsledek hospodaření před zdaněním, produkční a neprodukční faktor (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsledek hospodaření před zdaněním 1. pol. 2005 mld. Kč Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., služby, výzkum Zemědělství,lesnictví, rybářství Ostatní služby

meziroční změna

podíl v %v %

Meziroční přírůstek, úbytek v mld. Kč

Vliv na meziroční změnu v mld. Kč zisk

ztráta

138,3

–2,8

100,0

–4,0

8,6

–12,6

106,4 4,4 6,4 1,1 12,9 4,0 0,1 3,1

5,2 –11,4 –25,6 –29,0 –28,7 27,7 –92,3 –22,9

76,9 3,2 4,6 0,8 9,3 2,9 0,0 2,2

5,3 –0,6 –2,2 –0,4 –5,2 0,9 –0,8 –0,9

12,8 –0,5 –0,9 –0,3 –2,3 0,6 –0,2 –0,7

–7,5 –0,1 –1,3 –0,2 –2,9 0,2 –0,6 –0,3

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování

Na meziročním zhoršení hrubého zisku (o 4 mld. Kč) měl rozhodující vliv neprodukční faktor,2 tj. záporné saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů, které se zhoršilo o 4,6 mld. Kč. Produkční faktor3 měl kladný vliv v rozsahu 0,6 mld. Kč, což představuje přírůstek čistého provozního přebytku. Čistý provozní přebytek v nefinanční sféře prakticky stagnoval, mírný růst jen o 0,4 % byl zásluhou průmyslu (s růstem o 2 %), pronájmu nemovitostí a podnikatelských činností (s růstem o 21 %) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (změna ze záporné hodnoty na kladnou), zatímco v ostatních odvětvích meziročně klesl.

… při převažujícím vlivu neprodukčního faktoru

Zvýšil se podíl ztrátových organizací (1 210 podniků) z 22,2 % na 27,7 %, přičemž jejich počet vzrostl o 28,5 %, ale jejich ztráta o více jak 59 % na 34 mld. Kč, a to u všech odvětví nefinanční sféry s výjimkou pronájmu nemovitostí, podnikatelských služeb. Nejvyšší přírůstky souhrnné ztráty byly: v průmyslu, v dopravě, skladování a spojích a v obchodě (viz tabulka č. I.6.2.). Zaměstnanost těchto ztrátových organizací představovala téměř 28 % z celkového počtu zaměstnan-

Výrazný nárůst ztráty a počtu ztrátových organizací

2

Neprodukční faktor = Meziroční saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů. Produkční faktor = Meziroční přírůstek čistého provozního přebytku (účetní přidaná hodnota minus osobní náklady a odpisy). 3

53

ců (427 tis. zaměstnanců proti 273 tis. ve stejném období 2004). Objem hrubého zisku v ziskových organizacích dosáhl 172,3 mld,. Kč a vzrostl o 5,3 %, jejich počet klesl o 4,6 % na 3151 podniků. Prohloubilo se zaostávání růstu výnosů za růstem nákladů

Růst celkových výnosů (9,9 %) zaostal za růstem nákladů (10,8 %) o 0,9 proc. bodu. Předstih růstu nákladů před výnosy se zvýšil z 0,7 proc. bodu 1. čtvrtletí 2005 na 1,1 proc. bodu ve 2. čtvrtletí t.r. Tato charakteristika byla shodná pro většinu odvětví. Výjimku tvořilo odvětví pronájmu nemovitostí, podnikatelských činností, kde výnosy vzrostly rychleji (16,1 %) než náklady (15,3 %). V zemědělství, lesnictví a rybolovu a ostatních službách meziročně výnosy klesly rychleji než náklady. Ve struktuře výnosů rostly nejvíce ostatní výnosy (o 17,1 %), které tvořily 7 % celkových výnosů, tržby za vlastní produkci a tržby za zboží vzrostly o 8,9 %. Celkové náklady v meziročním srovnání zrychlily růst z 10 % (ve stejném období 2004) na 10,8 %, při meziročním zrychlení růstu ostatních nespecifikovaných nákladů4 (z poklesu o 22,3 % na růst o 19,3 %) a odpisů (z 2,8 % na 3,2 %). Osobní náklady rostly vlivem zvýšené zaměstnanosti a růstu průměrných mezd, a to téměř shodně jako ve srovnatelném období (6,9 % v 1. pololetí 2004 proti 6,7 %), náklady na zboží zpomalily růst z 19,8 % (ve stejném období 2004) na 9,4 % a výkonová spotřeba vzrostla meziročně o 11,8 % (proti 13,8 % ve srovnatelném období). Ve struktuře nákladů vzrostl meziročně podíl výkonové spotřeby o 0,5 proc. bodu na 54,1 % a podíl ostatních nespecifikovaných nákladů (o 0,6 proc. bodu) na 7,9 %. Podíl osobních nákladů klesl o 0,4 proc. bodu na 10,9 % a podíl odpisů o 0,3 proc. bodu na 4,5 %.

Vlastní kapitál rostl pomaleji než pasiva

Vlastní kapitál, který tvořil přes 51 % celkových pasiv, vzrostl pomaleji (6,2 %) než celková pasiva (6,5 %) na 3768 mld. Kč ( v roce 2004 rostl vlastní kapitál rychleji). Vyšší stav vlastního kapitálu a celkových pasiv zaznamenala většina odvětví s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybolovu, pokles celkových pasiv byl v dopravě, skladování a spojích. Cizí zdroje zrychlily růst o 6,9 % na 1 828,8 mld. Kč. Největší položku cizích zdrojů5 tvořily závazky z obchodního styku (36,3 %), dále krátkodobé a dlouhodobé úvěry, přijaté půjčky a výpomoci (26,3 %), ostatní závazky a časové rozlišení (24,5 %), rezervy (8,1 %) a vydané krátkodobé a dlouhodobé dluhopisy (4,8 %). Počet předlužených podniků (se záporným vlastním kapitálem) meziročně klesl o 12,1 % na 65, objem záporného vlastního kapitálu však vzrostl o 22,4 % na 30,9 mld. Kč. V celkovém majetku podniků nefinanční sféry (aktivech) tvořil dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek polovinu (jeho objem meziročně vzrostl o 2,7 %), byl následován pohledávkami z obchodního styku vč. záloh (18 %). Nejnižší podíl, necelá 3 % tvořil krátkodobý finanční majetek (krátkodobé dluhopisy vč. směnek, poskytnuté úvěry, půjčky a finanční výpomoci). Pokles hrubého zisku ovlivnil rentabilitu vlastního kapitálu,6 která meziročně klesla o 0,7 proc. bodu na 7,1 % při jejím zhoršení ve většině odvětví (s výjimkou pronájmu nemovitostí a podnikatelských činností).

Stav zásob se zvýšil, nejvíce zásoby vlastní výroby

Celkové zásoby pokračovaly v růstu, meziročně navýšily stav o 11,3 % na 412,7 mld. Kč, vzrostly i proti stavu ke konci 1. čtvrtletí 2005. Razantně se zvýšil stav zásob vlastní výroby (nedokončená výroba a výrobky), a to o téměř 20 % na 4

Ostatní nespecifikované náklady = náklady celkem minus výkonová spotřeba minus osobní náklady minus odpisy minus náklady na zboží. 5 Nejsou k dispozici údaje jednotlivých položek cizích zdrojů za srovnatelné období 2004, tyto ukazatele jsou sledovány až od roku 2005. 6 Rentabilita vlastního kapitálu = výsledek hospodaření před zdaněním za 1. pololetí/vlastní kapitál ke konci období

54

171,1 mld. Kč, zásoby zboží o 8,4 % a zásoby materiálu o 4,1 %. Zásoby rostly ve všech odvětvích, nejvíce v pronájmu nemovitostí, podnikatelských činností (o 36,8 %) na 8 mld. Kč, což byla jen necelá 2 % ze zásob nefinanční sféry. Na přírůstek zásob (42 mld. Kč) měl rozhodující vliv průmysl, kde zásoby vzrostly o 12,8 %, absolutně o 31,3 mld. Kč. Druhý nejvyšší přírůstek zásob vykázal obchod (5,2 mld. Kč – růst o 7,2 %), dále výše uvedené odvětví služeb (2 mld. Kč) a stavebnictví (1,8 mld. Kč – meziroční růst o 12,8 %). Vysoký růst zásob vlastní výroby může signalizovat problémy s prodejem výrobků. Obrátka zásob (měřená k celkovým tržbám7) se meziročně zpomalila z 33,8 dne na 34,5 dne. Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vč. pozemků vzrostlo meziročně o 5,5 % na 103,7mld. Kč. Nejvyšší růst investic byl v ubytování a stravování (o 85,1 %) na 1,6 mld. Kč a ve službách celkem (o 21,6 %) na 6,6 mld. Kč. Více jak polovina z celkových investic nefinanční sféry (59 %) byla realizována v průmyslu (64,3 mld. Kč), s meziročním růstem o 5,3 %. Na druhé straně se podniky stále zbavují nepotřebného majetku, tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (vč. pozemků a ložisek surovin) dosáhly 13,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,7 %.

Investice rostly ve všech odvětvích, kromě obchodu

Ve vývoji konkurzů se neodráží jen ekonomické faktory, ale také celkové podnikatelské prostředí, zejména stav legislativy, práce soudů, ale také spekulativní jednání, a už jedinců, či zájmových skupin. Je otázkou, do jaké míry působily jednotlivé faktory v posledním sledovaném období. Návrhy na konkurz a vyrovnání, po jejich tendenci snižování od roku 2001, začaly růst od 4. čtvrtletí 2004, který pokračoval i v prvním pololetí 2005 (meziročně o 7 % na 1 968). Většina návrhů byla podána z podnětu dlužníka. Prohlášené konkurzy se v prvním pololetí 2005 meziročně snížily o 14,9 % na 646, přičemž ve druhém čtvrtletí došlo k jejich meziročnímu růstu o 3 % po předchozí tendenci jejich snižování.

Návrhy na konkurz pokračovaly v růstu, prohlášené konkurzy se snížily

Počet vyřízených konkurzů se snížil (meziročně o 4,4 % na 2 353 případů), v důsledku méně vyřízených konkurzů na začátku roku. Nárůst nových návrhů zaregistrovaly všechny krajské soudy, největší v Ústí nad Labem a Hradci Králové, nejnižší v Praze. Prohlášené konkurzy naopak u všech soudů poklesly. Údaje odpovídají regionům podle územního členění republiky do roku 1999. Celkový počet případů v řízení, který začal klesat od roku 2000, s výraznějším snížením v posledních dvou letech, pokračoval v 1. pololetí 2005 v poklesu meziročně z 9,3 tisíc na 8,6 tisíc případů a to díky jednak menšímu počtu nových návrhů a jednak větším počtem vyřízených případů v předchozích obdobích. Z hlediska délky trvání konkurzu došlo k jejich snížení u konkurzů od jednoho do pěti let od prohlášení, tedy u novějších případů. Na druhou stranu počet konkurzů delších než pět let rostl (z 1,1 tisíce v roce 2000 na 2,3 tisíce v 1. pololetí 2005). Délka konkurzu je důležitá pro firmu i její věřitele. S protahováním konkurzu klesá naděje na přežití firmy a také na uspokojení věřitelů.

Celkový počet konkurzů v řízení dále klesal

Ve struktuře prohlášených konkurzů podle právních forem (z evidence úpadců Ministerstva spravedlnosti) si drží dlouhodobě největší podíl společnosti s ručením omezeným (63,4 % s meziročním růstem o 4,1 bodu). Fyzické osoby snížily svůj podíl o 6 bodů na 19,8 %. Podíl akciových společností zůstal beze změny (11,1 %) a ostatní formy (státní podniky, družstva, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti) se podílely na konkurzech 5,8 %. Z porovnání celkového počtu zaniklých subjektů z údajů registru ekonomických subjektů ČSÚ za rok 2003 (26 781) s počtem prohlášených konkurzů (1 728) vy7

Celkové tržby = tržby za vlastní produkci plus tržby za zboží.

55

Graf č. I.6.1 Vývoj konkurzů a vyrovnání podle čtvrtletí od roku 2003 1400

1200

1000

800

600

400

200

0 1.Q.

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q.

2003

2004

návrhy na konkurz a vyrovnání

prohlášené konkurzy

4.Q.

1.Q.

2.Q. 2005

vyřízeno

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti, graf MPO

plývá, že konkurzy tvoří asi 6,5 % ze zaniklých subjektů a že většina firem končí svoji činnost likvidací či bez likvidace (sloučením, splynutím apod.). Při tom podíl zaniklých subjektů k nově vznikajícím se od roku 2000 pohybuje okolo 30 %. Ne všechny jsou však aktivní. V Německu v období od ledna do května 2005 bylo vyhlášeno 53,4 tisíc nových konkurzů. Z toho počet firemních bankrotů činil 15,7 tisíc (o 4,8 % meziročně méně). Celkový počet však stoupal kvůli spotřebitelským konkurzům. Z dostupných údajů za rok 2004 se ukazuje, že Slovensko zaznamenalo výrazný vzestup návrhů na konkurz (o více než 70 % na 2 184), z toho prohlášeno bylo 223. Tento nárůst je vysvětlován vyšší zadlužeností mezi podniky a také rostoucí důvěrou firem v konkurzy. Vývoj na Slovensku byl opačný než v Polsku nebo v České republice, kde návrhy naopak klesaly.

56

II. PRŮMYSL

II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Vysoký růst průmyslové produkce dosažený v roce 2004 (o 9,9 %) se v 1. pololetí 2005 zpomalil na 4,2 %. Na toto zpomalení působil zejména pokles ekonomické aktivity v zemích EU, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, růst cen paliv a surovin, zvýšený tlak asijské konkurence a vyšší srovnávací základna.

Zpomalení tempa růstu průmyslové produkce

Na druhé straně příznivě působila především vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou s více než polovičním podílem na celkových tržbách. Do provozu byly uvedeny nové výrobní kapacity v automobilovém průmyslu, došlo k oživení ve strojírenství. Dále pokračovaly strukturální změny spočívající v růstu podílu subsekcí vyrábějících výrobky s vyšší přidanou hodnotou a technologické náročnosti. Mírné zpomalení růstu zaznamenaly i tržby, které se zvýšily o 7 % (z 9,9 % v roce 2004) a předstihly růst produkce, což svědčí o tom, že produkce nachází své uplatnění na domácím i zahraničním trhu, tržby z přímého vývozu vzrostly o 10,9 % (z 17,2 %). V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vyšší nárůst výroba meziproduktů (o 7,4 %, s podílem 40,7 %) v souvislosti s vyšší kooperací a využíváním nižších nákladů v rámci nadnárodních společností, z dalších seskupení se mírně zvýšila výroba energie (o 3 %), výroba výrobků investiční povahy (o 1,7 %), výroba zboží krátkodobé spotřeby (o 1,6 %) a výroba zboží dlouhodobé spotřeby (o 0,4 %). V zemích EU–15 došlo v 1. pololetí 2005 ke zpomalení růstu průmyslové produkce na 0,5 % (v roce 2004 byl růst 2,9 % – podle propočtu MPO z údajů Eurostatu). Z jednotlivých zemí dosáhlo vyššího růstu Rakousko o 5,3 % a Lucembursko o 5 %. U našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa byl růst o 3 %, pokles zaznamenalo Finsko o 3,3 %, Irsko o 2,5 % a Řecko a Itálie shodně o 2,1 %..

Růst průmyslové produkce v zemích EU se zpomalil

Při porovnání ČR se sousedními tranzitivními zeměmi byla průmyslová produkce vyšší v Maarsku (6 %), naopak pomalejší růst byl na Slovensku (1,8 %) a v Polsku (1,6 %).

Vývoj v surovinové sekci byl ovlivněn nižší poptávkou po energetických surovinách (v 1. čtvrtletí větší pokles těžeb) a pokračujícím příznivým vývojem ve stavebnictví. Produkce vzrostla o 1,2 % (těžba energetických surovin se snížila o 0,8 %, zatímco těžba ostatních nerostných surovin se zvýšila o 7,1 %), tržby (ve s.c.) se snížily o 5,8 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 18,5 % (v těžbě energetických surovin o 11,3 %, u ostatních nerostných surovin o 33,8 %).

V surovinové sekci vzrostla produkce při poklesu tržeb

V naturálních jednotkách se snížila odbytová těžba hnědého uhlí o 0,1 % (v 1. čtvrtletí poklesla o 3,9 %, ve 2. čtvrtletí byl růst o 4,1 %), v tom hnědého energetického uhlí (s podílem 92,7 %) o 0,2 % (v 1.čtvrtletí pokles těžby o 7 %, ve 2. čtvrtletí zvýšení o 5,6 %). Tento vývoj souvisí s nižší výrobou elektrické energie v parních 57

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb podle sekcí v 1. pololetí 2005 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q.

duben

květen

červen

2. Q.

1. pol.

červenec

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

4,0 –3,9 4,2 –1,1

5,7 8,3 5,8 1,0

4,0 6,8 4,1 –0,1

3,7 3,5 3,8 0,6

4,5 6,2 4,6 0,5

4,2 1,2 4,4 –0,4

11,2 –3,9 11,3 –0,7

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

5,8 –7,7 5,8 9,5

8,0 –4,3 8,4 5,7

7,5 –5,7 7,9 6,5

8,5 –2,2 8,7 8,6

8,0 –4,1 8,4 6,9

7,0 –5,8 7,2 8,4

6,8 –10,5 7,1 9,3

Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

10,3 24,7 10,7 –44,7

18,0 14,5 18,2 –16,0

7,3 11,4 7,4 0,4

9,5 14,5 9,4 16,8

11,5 13,5 11,6 –0,7

10,9 18,5 11,2 –25,9

8,1 8,7 8,2 7,0

Podíl tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) na celkových tržbách sekce (v %) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

54,5 11,1 60,3 2,8

55,4 10,6 59,9 4,4

53,1 11,5 56,9 5,0

54,5 11,7 58,2 5,7

54,4 11,1 58,3 5,0

54,5 11,1 59,2 3,7

53,2 11,9 57,1 5,8

Pramen: ČSÚ

elektrárnách. Odbytová těžba černého uhlí se snížila o 0,6 %, při poklesu těžby uhlí vhodného pro koksování o 3,7 % (s podílem 54,7 %) a zvýšení těžby černého energetického uhlí o 3,6 %. Produkce ostatních nerostných surovin zaznamenala růst o 7,1 %, v souvislosti s příznivým vývojem ve stavebnictví se zvýšila v naturálních jednotkách těžba přírodních písků o 6,5 %, vápence o 4 % a žuly o 1,6 %. Z nestavebních materiálů pak výrazný nárůst zaznamenala těžba kaolinu a kaolinitických jílů o 53,5 % (s podílem 19,1 %). V energetické sekci produkce a tržby vzrostly

Energetická sekce zaznamenala mírný pokles produkce o 0,4 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 8,4 %, při poklesu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 25,9 %. V naturálních jednotkách se snížila čistá výroba elektrické energie o 0,6 %, z toho v parních elektrárnách o 4,5 % (snížení podílu na celkové výrobě o 2,5 bodu na 62,4 %), růst byl u jaderných elektráren o 7,5 % (podíl se zvýšil o 2,3 bodu na 29,8 %) a u vodních o 5,9 %. Rostoucí ekonomika se projevila v růstu čisté tuzemské spotřeby elektrické energie meziročně o 2,1 %, z toho u velkoodběratelů o 4,6 % (podíl 57,6 %), u maloodběratelů se spotřeba mírně snížila o 0,7 %, v tom u domácností o 1,3 % (s podílem 65,1 % na celkovém maloodběru), podnikatelský maloodběr se zvýšil o 0,6 %. Celkový vývoz elektrické energie včetně tranzitu se snížil o 0,6 % a dosáhl 32 % čisté výroby elektrické energie, naopak celkový dovoz včetně tranzitu se zvýšil o 12,2 % a tvořil 15,2 % čisté výroby.

Za růstem zpracovatelského průmyslu jsou podniky pod zahraniční kontrolou

V rámci zpracovatelském průmyslu dále pokračoval růst subsekcí s vysokým podílem zahraničního kapitálu a produkcí převážně určenou pro vývoz. Průmyslová produkce v této sekci vzrostla o 4,4 %, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 7,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly vyšší o 11,2 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, subsekcí a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části).

58

Graf č. II.1.1 Vývoz a dovoz elektrické energie včetně tranzitu 8000 7000

mil. kWh

6000 5000 4000 3000 2000

Dovoz elektrické energie

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

4Q/01

3Q/01

2Q/01

0

1Q/01

1000

Vývoz elektrické energie


Nejvyšší nárůst v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala výroba koksu, rafinérské zpracování ropy s růstem produkce o 15,5 %, při poklesu tržeb (ve s.c.) o 2,5 % (vliv režimu zpracování ropy v a.s. Česká rafinérská) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 1,2 %. Příznivý vývoj byl ovlivněn růstem dovozu ropy (v naturálních jednotkách o necelou čtvrtinu) a zpracováním ropy (s podílem 89,7 % na celkových tržbách). Výroba motorové nafty zaznamenala nárůst o třetinu a u benzinu o desetinu v důsledku zvýšení její spotřeby a je jedním z ukazatelů ekonomické konjunktury.

Vysoký dovoz ropy a její zpracování ovlivnil růst produkce

Ve výrobě a opravách strojů a zařízení se příznivě projevilo předcházející uvádění výrobních kapacit do provozu v nových průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu a rostoucí poptávka. Produkce vzrostla o 14,9 % (ve stejném období předcházejícího roku o 1,3 %), tržby (ve s.c.) se zvýšily o 10,3 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 14,5 %. Největší nárůst produkce zaznamenala výroba chladícího, větracího a klimatizačního zařízení o 70,5 %, výroba ostatních účelových strojů (stroje pro zemědělství a lesnictví, mlékárenské stroje a přístroje, stroje pro opracování kovů kromě robotů) o 20,3 % a výroba stavebních a důlních strojů o 13,8 %. Příznivý vývoj poptávky se projevil ve zvýšení nově uzavřených zakázek celkem o 15,9 %, z toho ze zahraničí o 19,8 % a dává předpoklad pro pokračování tohoto vývoje.

Poptávka po produkci strojírenského průmyslu byla vyšší

V nejvýznamnější subsekci, ve výrobě dopravních prostředků, vzrostla produkce o 13 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 20,1 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 7,3 %. Příznivý vývoj byl ovlivněn uvedením do provozu nové automobilky TPCA v Kolíně v březnu, která postupně zvyšovala svůj výkon a plné výkonnosti má dosáhnout na začátku příštího roku a růstem produkce automobilky Škoda Auto. Výroba osobních automobilů byla vyšší o 11 %, příznivě se vyvíjela i výroba nákladních automobilů s růstem o 14,2 %, pokles domácího prodeje byl kompenzován zvýšeným exportem. Vývoj v subsekci se projevil v nově uzavřených zakázkách celkem, které vzrostly ve výrobě motorových vozidel o 10,7 %, z toho ze zahraničí o 10,7 %, dynamičtěji se zvýšily ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení o 17 %, z toho ze zahraničí o 27,1 %.

Za růstem automobilového průmyslu je zvýšený vývoz

59

Výrobu pryžových a plastových výrobků ovlivnil vývoj automobilového a elektrotechnického průmyslu a růst stavebnictví

Vstup zahraničního kapitálu do podniků vyrábějících plastové součástky a díly určené pro automobilový, elektronický průmysl a další zpracovatelská odvětví příznivě ovlivnily vývoj subsekce. Ve výrobě pryžových a plastových výrobků byla produkce vyšší o 10,3 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 11,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,4 %. Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba ostatního zboží z plastů o 22,2 % (plastové díly a příslušenství pozemních vozidel, izolační díly pro elektrické stroje) a výroba ostatních pryžových výrobků o 20,3 %. V souvislosti s růstem ve stavebnictví se zvýšila produkce výrobků z plastů pro stavebnictví o 11,6 %. Příznivě se vyvíjela výroba pneumatik s růstem 6,2 % (podíl na celkových tržbách 32,3 %).

Růst produkce nábytkářského průmyslu

Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený zaznamenal růst produkce o 6,7 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 5,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 14,8 %. Příznivý vývoj byl ovlivněn zvýšením domácí a zahraniční poptávky a růstem stavebnictví. Z jednotlivých oddílů vzrostla výroba sedacího nábytku o 43 % a výroba ostatního nábytku pro kanceláře o 15,9 % (nábytkářský průmysl má rozhodující podíl 66,3 %). Růst produkce zaznamenala i výroba sportovního zboží a výroba her a hraček, ale při svém malém podílu.

Vyšší růst produkce vydavatelství a tisku

Ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru, vydavatelství a tisku zaznamenala produkce růst o 6 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 5,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,8 %. Z jednotlivých oborů nejvyšší nárůst zaznamenala výroba vlnitého papíru a lepenky o 9,2 % a výroba vlákniny o 6,2 % (podíl 26,3 %). Dynamičtěji se vyvíjelo vydavatelství a vydávání knih s růstem o 30,5 % (s malým podílem 6,4 %). Nově uzavřené celkové zakázky se zvýšily ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru o 0,5 %, z toho ze zahraničí o 7,3 %.

Růst domácí i zahraniční poptávky po produkci chemického průmyslu

Růst domácí i zahraniční poptávky, maximální využití dosavadních i nově vybudovaných výrobních kapacit a příznivé petrochemické marže se pozitivně projevily ve výrobě chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken růstem produkce o 4,8 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 6,2 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 15,1 %. Z jednotlivých výrobkových skupin vzrostla výroba léčiv a zdravotnických prostředků o 17,8 %, výroba plastů v primární podobě o 11,4 % a výroba jiných základních anorganických chemických látek o 6,9 % (tyto skupiny se podílejí na produkci subsekce 52,3 %). Nejdynamičtěji se vyvíjela výroba lepidel a želatiny vč. derivátů želatiny o 79,1 % (při nepatrném podílu 0,2 %). Nově uzavřené zakázky v odvětví vzrostly o 9,1 %, z toho ze zahraničí o 16,2 % a dávají dobrý předpoklad pro udržení současného příznivého trendu.

Mírný růst produkce elektrotechnického průmyslu

V druhé nejvýznamnější subsekci (podle podílu na celkových tržbách), ve výrobě elektrických a optických přístrojů, po období vysokého růstu (v 1. pololetí 2004 o 19,2 %), produkce v 1. pololetí 2005 vzrostla o 4 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 11,2 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 7,2 %. Výrazný nárůst zaznamenala výroba elektrických zařízení pro stroje a vozidla (s podílem 12,7 %), jejíž výroba se zvýšila pětkrát (příznivý vývoj strojírenského a automobilového průmyslu), výroba rozhlasových a televizních přístrojů o 1,7 %. Nově uzavřené zakázky ve výrobě kancelářských strojů a počítačů se zvýšily o 28,1 %, z toho do zahraničí o 11,9 %, ve výrobě zdravotnických, přesných , optických přístrojů o 22,2 %, z toho ze zahraničí o 3,3 % a ve výrobě elektrických strojů a zařízení o 8,8 %, z toho ze zahraničí o 17,6 %.

Pokles produkce v pěti subsekcích

V rámci zpracovatelského průmyslu došlo k poklesu produkce v pěti subsekcích (podíl na celkových tržbách 20,3 %). Vyšší pokles zaznamenala výroba usní a výrobků z usní (dlouhodobý pokles) a v důsledku zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků.

Dovozy obuvi nepříznivě ovlivňují výrobu usní a výrobků z usní

Nejvyšší pokles průmyslové produkce zaznamenala výroba usní a výrobků z usní o 7,5 %, při mírném růstu tržeb (ve s.c.) o 0,6 %, přičemž tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly nižší o 11,3 %. Vývoj v této subsekci, s nízkým podílem zahraniční-

60

ho kapitálu a vysokou pracovní náročností, je dlouhodobě ovlivňován vysokými dovozy obuvi z Číny, se kterými nemohou domácí výrobci cenově konkurovat. V subsekci dochází k profilaci výroby, výrobci se specializují na zavádění výrob určitého druhu zboží s vyšším podílem přidané hodnoty, specifických užitných vlastností a kvalitativních parametrů. Výroba obuvi poklesla meziročně o 16,1 % (na celkových tržbách se podílela subsekce 52,4 %), pokles zaznamenalo i činění a úprava usní o 13,2 % (měřeno výrobkovým indexem). Ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků produkce poklesla o 5 % (v 1. pololetí 2004 růst o 25 %), tržby (ve s.c.) se snížily o 2,6 %, při mírném růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 2,1 %. Nepříznivě na vývoj subsekce působilo zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa. Pokles produkce zaznamenala zejména výroba železa, oceli, plochých výrobků o 11,7 % (s podílem 34,2 %). Mírný nárůst si zachovala výroba kovových konstrukcí o 5,4 % (podíl 9,8 %). Příznivě se vyvíjely nové uzavřené zakázky ve výrobě základních kovů a hutní výrobě růstem o 4,9 %, z toho ze zahraničí o 3,5 % a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 9,7 %, z toho ze zahraničí o 7,9 %.

Zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa ovlivnilo hutnický průmysl

Z dalších subsekcí poklesla průmyslová produkce ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 4,2 %. Zde působil rostoucí tlak asijských výrobců (zejména Číny), který se projevoval zvýšením dovozů na trh EU. Vysoká konkurence byla v oblasti standardních výrobků bavlnářského průmyslu, lnářského průmyslu a pletených výrobků. Ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků se produkce snížila o 3,5 %, kde poklesla výroba stavebních prvků z betonu o 3 % a výroba dutého skla o 11,1 % (s pětinovým podílem na celkových tržbách). Pokles produkce ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 3,2 % byl způsoben na počátku roku přetrvávajícími potížemi v zásobování organizací dřevní hmotou, které byl nedostatek, takže některé pilařské závody byly nuceny omezovat výrobu. Toto se v průběhu roku postupně zlepšovalo a v současné době se již situace s dřevní hmotou celkově stabilizovala. Graf č. II.1.2. Vývoj nových zakázek celkem, zakázek ze zahraničí a tržeb za vybrané oddíly (meziroční změna v %, z b.c.)

35 30 25 20 15 10 5

Zakázky celkem

Zakázky ze zahraničí

2. Q. 05

1. Q. 05

4. Q. 04

3. Q. 04

2. Q. 04

1. Q. 04

4. Q. 03

3. Q. 03

2. Q. 03

1. Q. 03

4. Q. 02

3. Q. 02

2. Q. 02

-5

1. Q. 02

0

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb


61

Zpomalení růstu uzavřených nových zakázek

Snížení ekonomické aktivity v zemích EU se projevilo v 1. pololetí 2005 na zpomalení růstu nově uzavřených celkových zakázek u vybraných oddílů na 7,4 % (z 23,1 % ve stejném období předcházejícího roku), snížení zaznamenaly i zakázky ze zahraničí z 27,1 % na 12,6 % (na celkových zakázkách se podílejí 65,6 %). Tržby u těchto vybraných oddílů v běžných cenách se zvýšily o 10,1 % (z 19,6 %). Z jednotlivých oddílů vysoký nárůst nově uzavřených zakázek celkem zaznamenala výroba kancelářských strojů a počítačů o 28,1 %, z toho ze zahraničí o 11,9 %, výroba zdravotnických, přesných, optických přístrojů a časoměrných přístrojů o 22,2 %, z toho ze zahraničí o 3,3 % a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení o 17 %, z toho ze zahraničí o 27,1 %. Pokles zakázek celkem i ze zahraničí zaznamenala pouze výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin o 13 %, z toho ze zahraničí o 0,4 % (graf č II.1.2).

Tabulka č. II.1.2 Vývoj průmyslové produkce podle sekcí a subsekcí (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Rok

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií, textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracov. prům. jinde neuvedený

1. pololetí 1. pololetí

2001

2002

2003

2004

2004

2005

10,6 0,8

4,8 0,3

5,8 0,5

9,9 –0,9

10,8 –0,6

4,2 1,2

0,3 2,1 1,7 11,8

–2,0 7,2 0,2 5,4

–0,4 2,9 8,9 5,8

–2,5 3,4 0,9 10,8

–1,5 1,9 1,3 11,8

–0,8 7,1 –0,4 4,4

0,9 3,9 –14,0 7,6 2,1 27,5 5,1 22,2 0,5 7,6 16,7 43,4 12,7 20,6

3,5 –1,4 –27,3 6,1 2,8 3,8 0,3 18,6 4,0 –1,0 2,6 27,5 3,3 2,6

2,8 –2,8 –19,7 5,7 9,5 3,6 7,0 13,8 5,7 4,5 6,4 2,9 12,4 –0,1

0,1 –0,8 –4,5 6,5 8,6 4,1 7,3 10,0 5,3 23,0 3,6 15,3 14,3 8,7

–0,1 0,5 –1,1 8,6 9,1 3,8 9,8 10,9 7,7 25,0 1,3 19,2 14,2 8,7

2,4 –4,2 –7,5 –3,2 6,0 15,5 4,8 10,3 –3,5 –5,0 14,9 4,0 13,0 6,7

Pramen: ČSÚ

Růst podílu subsekcí s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologické náročnosti

Dominantní úlohu v rámci celkových tržeb má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkových tržbách (ve s.c.) se zvýšil o 0,2 bodu na 91,1 %, zvýšil se i podíl energetické sekce o 0,1 bodu na 6,8 % a to na úkor snížení podílu surovinové sekce o 0,3 bodu na 2,1 %. Pokračujícím přílivem zahraničního kapitálu ve struktuře zpracovatelského průmyslu rostla především váha subsekcí s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologické náročnosti. Z jednotlivých subsekcí se zvýšil podíl pouze u čtyřech: výroba dopravních prostředků o 2,1 bodu na 19,5 %, výroba elektrických a optických přístrojů o 0,5 bodu na 14,2 %, výroba pryžových a plastových výrobků o 0,2 bodu na 6,5 % a výroba a opravy strojů a zařízení na 7 %. Váha ostatních subsekcí se snížila, popřípadě stagnovala, nejvíce se snížila u výroby potravinářských výrobků a nápojů o 1 bod na 8,8 % (viz tab.č II.1.3).

62

Tabulka č. II.1.3 Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %, ze s.c.)

1. pololetí

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií, textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Rozdíl

2001

2002

2003

2004

2005

05-04

100,0 2,9

100,0 2,7

100,0 2,7

100,0 2,4

100,0 2,1

–0,3

2,4 0,5 8,3 88,8

2,3 0,4 7,1 90,1

2,2 0,5 6,8 90,5

2,0 0,4 6,7 90,9

1,7 0,4 6,8 91,1

–0,3 0,0 0,1 0,2

11,9 4,1 0,4 1,9 4,4 3,4 6,1 4,4 5,0 13,0 6,5 8,6 15,5 3,4

11,6 3,4 0,3 1,8 4,1 3,2 5,7 5,0 5,1 12,5 6,0 12,3 15,8 3,2

11,1 3,0 0,2 1,8 4,1 3,1 5,8 6,0 4,8 12,3 6,4 11,9 16,7 3,1

9,8 2,7 0,2 1,8 4,0 2,6 5,7 6,2 4,6 12,5 6,8 13,7 17,4 3,0

8,8 2,6 0,2 1,7 4,0 2,4 5,7 6,5 4,4 11,4 7,0 14,2 19,5 2,9

–1,0 –0,2 0,0 –0,1 0,0 –0,2 0,0 0,2 –0,3 –1,1 0,2 0,5 2,1 0,0

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zarovnávání

Po tříletém období poklesu se vlivem příznivého ekonomického vývoje, uváděním nových výrobních kapacit do provozu ve vybudovaných průmyslových zónách a rozšiřováním výrob ve stávajících průmyslových podnicích zvýšila celková zaměstnanost o 0,5 %. Z jednotlivých průmyslových sekcí vzrostla jen ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 % (růst byl zahájen již ve 3. čtvrtletí 2004), v jehož rámci především ve vývozně úspěšných subsekcích: výrobě pryžových a plastových výrobků o 7 % a výrobě dopravních prostředků o 6,3 % (mírnější růst byl v dalších šesti subsekcích).

Růst zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu

Zaměstnanost poklesla v energetické sekci o 8,6 % a v surovinové sekci o 5,6 % (v jejíž rámci v těžbě ostatních nerostných surovin o 8,1 %). Růst tržeb o 7,0 % při růstu zaměstnanosti o 0,5 % vedl v 1. pololetí 2005 k růstu produktivity práce o 6,4 % (ve stejném období předcházejícího roku o 11,9 %). Z jednotlivých průmyslových sekcí rostla nejvíce v energetických o 18,7 % (příznivě se vyvíjela ve výrobě a rozvodu elektřiny, růstem o 24,1 %, jako důsledek většího poklesu zaměstnanosti). Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila o 5,8 %, v jehož rámci nejvíce ve výrobě dopravních prostředků o 13 % a ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 12,7 %. Pokles zaznamenaly pouze tři subsekce, výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 6,8 %, výroba koksu a rafinérské zpracování ropy o 3 % a výroba potravinářských výrobků a nápojů o 1,9 %. V surovinové sekci produktivita práce mírně poklesla o 0,2 %.

Produktivita práce rostla rychleji než mzdy

Růst produktivity práce (6,4 %) byl ve velmi příznivé relaci vůči reálné mzdě (přepočtené indexem cen průmyslových výrobců), která poklesla o 1,2 %. Předstih produktivity před mzdou tak dosáhl v průmyslu celkem 7,6 bodu, přičemž v energetické sekci o 19,8 bodu a ve zpracovatelském průmyslu o 6,3 bodu. Rychlejší růst reálné mzdy oproti růstu produktivity práce byl v rámci zpracovatelského 63

64

Tabulka č. II.1.4 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 1. pololetí 2005/1. pololetí 2004 Ukazatel

průmysl. produkce (IPP)

tržby z prodeje vl. výrobků a služeb ve s. c.

Těžba nerostných surovin

tržby z přímého vývozu ve s. c.

evid. počet zaměst.

produkt.

průměrná

práce z tržeb

mzda nominál.

Skutečnost mzda přepočt. indexem cen výrobců

jednotkové mzdové náklady

Průměrná mzda Kč

nominální

reálné

1,2

–5,8

18,5

–5,6

–0,2

6,3

–9,6

6,5

–9,2

21127

–0,8

–6,7 –1,4

11,3 33,8 –25,9

–5,3 –8,1 –8,6

–1,5

6,9 1,2

–12,9

8,5 –5,7 –10,9

–11,6

21444

7,3 18,7

–6,7 –16,7

18770 22897

11,2

1,3

5,8

–1,4

–5,9

17148

–3,4

11,6 4,2 –11,3

–1,6 –5,5 –7,8

–1,9

1,0

15790 11738 11079

z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a léčiv Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zprac. průmysl jinde neuvedený Průmysl celkem

7,1 –0,4 4,4 2,4 –4,2 –7,5 –3,2 6,0 15,5 4,8 10,3 –3,5 –5,0 14,9 4,0 13,0

8,4 7,2

0,6 2,0 5,4 –2,5

7,2 11,8

4,5

6,2

–1,2 15,1

0,5 0,8

1,1

11,4

0,9 –2,6 10,3 11,2

3,3

7,0 –0,3

2,1 14,5

4,5 –2,1 3,2 6,3 –2,9 0,5

6,7

5,6

7,2 18,2 14,8

4,2

7,0

10,9

20,1

1,5

6,9 9,2 –2,3 3,9 –3,0

5,8 4,3

0,1 –1,1 –0,5

3,1 4,4 5,1

2,7 4,9 3,5

5,1 –2,3 –3,8

4,7 –1,8

2,3 4,3

0,0 3,9 –14,0

4,7 0,4 10,5

2,4 0,0 –11,3

1,0

–4,1

5,2

14062 19386

5,3

7,2 7,9

3,9

3,5

2,3

2,5 –0,4

1,2 –6,8

4,5

3,5 –12,8

3,3 10,7

2,2 –6,5

1,6 3,9

–7,1 –4,9

–9,9 –3,7

17902

7,1 –0,6

–7,5 –4,4

–5,2

20755

8,7

4,5 3,9

–8,5

13827

6,4

4,2

–1,2

–2,1

–7,2

17588

12,7 7,8 13,0

3,2 4,7 2,5

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

–1,6

25509 20778 16977 18098 17687 16686

průmyslu ve třech subsekcích: ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 4,6 bodu a ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků a zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků shodně o 2,3 bodu (graf č. III.1.3.). Graf č. II.1.3 Vývoj produktivity práce a mezd v průmyslu 20000

14

18000

12

16000

10

14000

8

12000 6 4

%

Kč

10000 8000 2

6000

0

4000

Průměrná nominální mzda (Kč)

Reálná mzda

2. Q. 05

1. Q. 05

4. Q. 04

3. Q. 04

2. Q. 04

1. Q. 04

4. Q. 03

3. Q. 03

2. Q. 03

1. Q. 03

4. Q. 02

-4 3. Q. 02

0 2. Q. 02

-2

1. Q. 02

2000

Produktivita práce (ze s.c.)

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO Poznámka: reálná mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců

Růst produktivity práce předstihující růst nominálních mezd a vyšší růst cen průmyslových výrobců se projevil snížením jednotkových mzdových nákladů. Přitom v rámci zpracovatelského průmyslu došlo k růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů v sedmi subsekcí, nejvíce ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 10,7 %, resp. o 10,5 % (s vysokým růstem cen výrobců). Reálné jednotkové mzdové náklady se zvýšily ve třech subsekcích.

Růst produktivity práce se projevil poklesem jednotkových mzdových nákladů

Tabulka č. II.1.5 Vývoj relace mezd a produktivity práce (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

číslo řádku Průměrná nominální mzda Průměrná mzda přepočtená indexem cen výrobců Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady nominální reálné

1. pololetí 2000

2001

2002

2003

2004

2005

1

6,3

7,1

6,2

5,2

7,4

4,2

2 3

1,6 9,6

3,0 6,8

6,3 4,2

5,9 9,1

4,0 12,4

–1,2 6,4

1/3 2/3

–3,0 –7,3

0,3 –3,6

1,9 2,0

–3,6 –2,9

–4,4 –7,5

–2,1 –7,2

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Poznámka: produktivita práce do roku 2000 počítána jako podíl indexu průmyslové produkce a indexu počtu zaměstnanců, od roku 2001 jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu počtu zaměstnanců.

65

Nominální mzda vzrostla o 4,2 %, reálná o 2,6 %

Snaha podniků o zachování konkurenceschopnosti snižováním nákladů se projevila na pomalejším růstu průměrné nominální mzdy, která vzrostla meziročně v průmyslu celkem o 4,2 % (v 1. pololetí 2004 vzrostla o 7,3 %). Z jednotlivých subsekcí zpracovatelského průmyslu zaznamenaly vysoký nárůst mezd: výroba chemických látek, přípravků a léčiv o 7,9 % a výroba koksu, rafinérské zpracování ropy o 7,2 % (u obou vysoká úroveň mezd překračuje průměr za průmysl). Nejnižší růst byl u zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků o 2,3 % (patří k subsekcím nedosahujícím úrovně průměrné mzdy průmyslu). Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) vzrostla o 2,6 %, (růst byl zahájen ve třetím čtvrtletí 1998), z toho v surovinové sekci o 4,6 %, v energetické sekci o 4,1 % a ve zpracovatelském průmyslu o 2,7 %. V jeho rámci vysokého nárůstu bylo dosaženo ve výrobě chemických látek, přípravků a léčiv o 6,2 % a ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 5,5 %. K jejímu poklesu nedošlo v žádné subsekci.

Nejvyšší růst tržeb u organizací s 3000 – 3999 zaměstnanci

Ve velikostní struktuře průmyslových podniků byl vývoj ovlivněn zejména přesuny organizací mezi jednotlivými velikostními skupinami, nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) dosáhly organizace s 3000 – 3999 zaměstnanci o 105,4 % (malý podíl na celkových tržbách), jejich tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 159,4 % (do této skupiny byly nově zahrnuty organizace, které byly v předcházejících obdobích ve velikostní skupině s 4000 – 4999 zaměstnanci Barum Continental a AVX CZ Lanškroun). Zmíněný přesun se projevil výrazným poklesem tržeb ve skupině s 4000 – 4999 zaměstnanci. Podobně, zřejmě přeřazením, byl ovlivněn vývoj i u organizací s 2000 – 2999 zaměstnanci, kde tržby (ve s.c.) vzrostly o 43,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 40 %. Tento vývoj se odrazil ve vývoji zaměstnanosti v těchto skupinách vysokým růstem ve skupině s 3000 – 3999 zaměstnanci o 55,8 % a s 2000 – 2999 zaměstnanci o 25,8 % na úkor většího poklesu ve skupinách s 4000 – 4999 a s 1000 – 1999 zaměstnanci. Předstihu růstu produktivity z tržeb (v b.c.) oproti růstu nominálních mezd nebylo dosaženo pouze u podniků s 4000 – 4999 zaměstnanci o 34,5 bodu a mírně u podniků s 20 – 99 zaměstnanci o 1,7 bodu (viz tab. č. II.1.6).

Vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů dlouhodobě rostou podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, ve kterých zahraniční kapitál příznivě ovlivňuje výkonnost podniků a díky svým mateřským společnostem, které usnadňují přístup na zahraniční trhy, mají dobré vývozní podmínky, což se projevilo růstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,5 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílejí 71,3 %). Tržby těchto podniků se zvýšily (ve s.c.) o 13,7 %, jejich podíl na celkových tržbách o 1,7 bodu a dosáhl 54,8 % (především na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o 1,5 bodu na 38,7 %). Příznivý vývoj podniků soukromých pod zahraniční kontrolou se projevil ve vysokém růstu zaměstnanosti o 7,9 %, při růstu podílu na celkové zaměstnanosti o 2,7 bodu na 40,2 %. Předstihu růstu produktivity práce z tržeb (v b.c.) proti růstu nominálních mezd nebylo dosaženo u zaměstnavatelů*) (viz tab. č. II.1.7).

Nejvýraznější nárůst tržeb ve Středočeském kraji

66

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů bylo dosaženo nejvyššího meziročního nárůstu tržeb (ve s.c.) ve Středočeském kraji o 16,2 % a jeho podíl na celkových tržbách vzrostl o 0,6 bodu na 18 %, vysoký nárůst byl zaznamenán v Jihomoravském a Libereckém kraji shodně o 14,1 % a jejich podíly se zvýšily o 0,6 a 0,2 bodu na 6,9 % a 4,7 %. Příznivě na vývoj v těchto oblastech působil příliv zahraničních investic do subsekcí s významnou pozicí v kraji, především do výroby dopravních prostředků, výroby elektrických a optických přístrojů, výroby a opravách strojů a zařízení a výroby pryžových a plastových výrobků. Dobrých výsledků dosahovaly i organizace orientující se na automobilový průmysl formou subdodávek. Pokles tržeb byl ve třech krajích, v Pardubickém

Tabulka č. II.1.6 Přehled základních ukazatelů podle velikostních kategorií v 1. pololetí 2005 Prům. počet


Počet zaměstnanců

Tržby z přímého

Průměrná měsíční tržba/zaměst.

vývozu

podniků mld. Kč b.c.

podíl

meziroč.

v %

změna

meziroč. s.c.

v tis. osob

podíl

meziroč.

v Kč

meziroč.

v %

změna

s.c.

změna

s.c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 20 – 49 50 – 99 100 – 249 250 – 499 500 – 999 1000 – 1999 2000 – 2999 3000 – 3999 4000 – 4999 5000 a více

mzda úroveň prům=100

v Kč

meziroč. změna

s.c.

8393

1261,3

100,0

7,0

10,9

1128,7

100,0

0,5

180875

6,4

100,0

17588

4,2

4168 1888

6,2 7,1 13,9 15,8

3,5 6,5 7,5 15,8

124,1 133,1 221,1 183,3

11,0 11,8 19,6 16,2

4,1 2,8 0,3 –0,2

0,7 2,3 3,9

55,5 59,8 69,8

14798 15227 16198

4,7 3,1 4,8

219,4

17,4

178,7

15,8

89 19

171,3

13,6

121,8

10,8

7,5 –17,2

99,4 110,0 124,5

17219 18194 19951

4,2 3,1 7,8

89,7

7,1

9 5 7

40,7 17,8 178,7

3,2 1,4 14,2

–9,8 43,7 105,4

18,3 –10,7

179702 198931

7,5

259

4,8 5,1 4,2 7,4 11,2

100381 108176 126189

528

78,5 89,5 175,8 199,8

40,0 159,4

44,5 30,8

3,9 2,7

195,2 122,1

–56,4

–63,6 25,8

2,0 6,1

4,0 1,8 0,9

13,7

22,2 69,1

18425 20002 19765 24320

9,8

1423

25,9 55,8 –28,4

353022 220924 126249

3,4 8,9 14,1 31,9 –39,1

–2,7

407606

16,8

225178

69,8 225,4

Pramen: ČSÚ

Tabulka č. II.1.7 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. pololetí 2005 Prům. Ukazatel

Podniky s 20 a více zaměst. celkem 11001 – veřejné 11002 – soukr. národní 11003 – soukr. pod zahr. kontr. 14000 – zaměstnavatelé*) z toho: nestátní sféra

počet podniků

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč b.c.

Tržby z přímého

podíl

mezir.

vývozu

v %

index

index

s.c.

s.c.

7,0 –0,9 –0,8 13,7 –11,1

10,9 –10,6

7,4

11,5

8393

1261,3

100,0

86 5673 1940 70 7683

70,2 488,7 691,5 10,7 1190,9

5,6 38,7 54,8 0,8 94,4

67

Pramen: ČSÚ *) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Nestátní sféra je součet sektorů 11002, 11003 a 14000

5,7 13,5 –8,5

Počet zaměstnanců v tis. osob

podíl

mezir.

v %

index

1128,7

100,0

38,9 612,5

3,4 54,3

453,8 23,3 1089,6

40,2 2,1 96,5

0,5 –5,3 –3,8 7,9 –7,0 0,7

Průměrná měsíční mzda

tržba/zaměst. v Kč

mezir.

mezir.

s.c.

index

index

s.c.

b.c.

v Kč

180875

6,4

100,0

17588

263831 122079 258700 73119 177927

4,7 3,1 5,4 –4,4

145,9

22802

67,5 143,0 40,4 98,4

15872 19715 12603 16005

6,7

mezir. index

4,2 8,3 3,3 3,7 2,2 3,2

68

Tabulka č. II.1.8 Přehled základních ukazatelů podle krajů v 1. pololetí 2005 Prům. počet


Počet zaměstnanců

Průměrná měsíční tržba/zaměst.

podniků mld. Kč b.c.

podíl

meziroč.

v %

změna

v tis. osob

podíl

meziroč.

v Kč

meziroč.

v %

změna

s.c.

změna

s.c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem v tom: Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: ČSÚ

mzda úroveň prům=100

v Kč

meziroč. změna

s.c.

8393

1261,3

100,0

7,0

1128,7

100,0

0,5

180875

6,4

100,0

17588

4,2

786 836

141,6 227,0

11,2 18,0

6,9 16,2

105,0

9,3 10,9

1,3

208453

22168

5,0

319174

176,5

19644

5,0

564 531 275

61,0 69,4

4,8 5,5

67,1 74,2

5,9 6,6

1,7 86,3

16417 17530

2,6 2,7

22,8 115,7

2,9 5,2 –1,6

3,7 –2,3

5,5 12,0 5,4 8

115,2

123,6

3,7 14,1

34,7 80,3 62,3

3,1 7,1 5,5

55,9 125,2

15636 17892

4,6 4,7

59,8

1,8 9,2 4,7

413 493

55,2 74,0

4,4 5,9

7,5 –1,9

67,0

5,9

63,0

5,6

463 985

52,9 86,7

4,2 6,9

0,4 14,1

62,7 108,1

5,6 9,6

531 669

51,3 70,9 173,0

4,1 5,6 13,7

–1,6

68,0 71,0 141,6

6,0 6,3 12,5

561 443

744

7,3 3,7

3,6 –0,4 0,4 0,4 –0,7 –1,2 –1,7 1,0 1,9 –0,1 –1,1

147724 156143 101194 226367 162423

1,5 –1,1 3,3 13,7

89,8

16867

4,2

74,3 113,5

16000

3,7

205225 140504 128812

8,3 –0,7 2,2 13,0

77,7 71,2

15906 16519 15873

4,3 4,7 3,0

123856

–3,4

68,5

15471

4,0

166017 173880

7,4 4,9

91,8 96,1

16210 18598

4,5 4,3

134339

o 1,9 % a Karlovarském a Olomouckém shodně o 1,6 % (u těchto krajů poklesla i produktivita práce z tržeb). Příznivý vývoj se odrazil v růstu zaměstnanosti, která se zvýšila v sedmi krajích, nejvíce ve Středočeském a Plzeňském o 3,7 %, resp. o 3,6 %. Předstihu růstu produktivity práce z tržeb (v b.c.) proti růstu nominálních mezd nebylo dosaženo v pěti krajích: Plzeňském, Karlovarském, Pardubickém, kraji Vysočina a Olomouckém (viz tab. č. II.1.8). Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ v srpnu 2005 ve vybraných průmyslových organizacích, očekává v příštích třech měsících růst výroby 32,3 % organizací, snížení 6,9 % organizací, ostatní organizace se změnou objemu výroby neuvažují. Ve zpracovatelském průmyslu očekává růst výroby 31,2 %, snížení 7,4 % organizací, kde zejména některé organizace gumárenského a plastikářského průmyslu, výroby skla, keramiky a stavebních hmot a chemického a farmaceutického průmyslu. Celkový vývoz by se měl zvýšit u 29,9 % organizací, s poklesem uvažuje 7,8 %, u zpracovatelského průmyslu s růstem o 33,8 % a poklesem 8,1 %, ostatní organizace se změnami neuvažují. V příštích šesti měsících uvažují se zlepšením své ekonomické situace 36 % organizací, se snížením pouze 2,6 %.

Třetina organizací očekává v příštích třech měsících růst výroby

V červenci 2005 došlo k výraznému zrychlení růstu průmyslové produkce meziročně na 11,2 %, i přes vysokou srovnávací základnu stejného období předcházejícího roku (11 %) a o jeden pracovní den méně, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 6,8 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 8,1 %. Z jednotlivých subsekcí zpracovatelského průmyslu vysokého nárůstu produkce bylo dosaženo ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 38,7 % (suroviny pro rafinérie, dieselové palivo pro motorová vozidla), výrobě dopravních prostředků o 15,1 % (dvoustopá motorová vozidla, železniční vozy s vlastním pohonem) a ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 11,8 % (pryžové hadice, lepené pryžové výrobky pro vozidla). Z hlavních průmyslových seskupení se zvýšila výroba energie o 48 %, výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 6,8 % a výroba meziproduktů o 5,1 %. Nové uzavřené zakázky celkem se v červenci mírně zvýšily o 0,5 % (ve stejném období předcházejícího roku o 24,6 %), z toho ze zahraničí o 1,7 % (z 29,6 %). Příznivý vývoj produkce se odrazil v růstu celkové zaměstnanosti o 0,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 1,2 %.

Růst průmyslové produkce v červenci zrychlil

II.2. Investice v průmyslu

Hrubé hmotné investice v průmyslu (viz. graf č.II.2.1) zrychlily meziroční růst na 9,8 % (v s.c.) ze 7,6 %, které byly dosaženy ve stejném období předchozího roku, a to díky růstu u investic do strojů a zařízení (o 14,2 %), zatímco stavební investice poklesly (o 5,1 %). Investice do strojů a zařízení přitom představují progresivní složku investic, která umožňuje budoucí růst produkce.

Investice v průmyslu vzrostly…

Ve zpracovatelském průmyslu rostly investice o 12,5 % (v s.c.) a podílely se tak 84,3 % na celkovém objemu investic v průmyslu při růstu strojních investic o 16,1 % a poklesu stavebních o 2,1 % (viz. tabulka č. II.2.1).

…díky zpracovatelskému průmyslu…

V jeho rámci byly hlavním zdrojem růstu (o 70,9 %) investice do odvětví výroby a oprav strojů a zařízení j.n., které tvořily 8,9 % celkového objemu hmotných investic v průmyslu (např. firmy Novogear, OTIS Escalators, Škoda TS Pl-

…a to zejména v odvětví výroby a oprav strojů a zařízení j.n. …

69

Graf č. II.2.1 Hrubé hmotné investice v průmyslu v letech 2000-2005 (meziroční změny, s. c.) 20 15 10 5

%

0 -5 -10 -15 -20 2000

2001

2002

Průmysl celkem

2003

2004

2004 1.pol.

2005 1.pol.

Zpracovatelský průmysl

Pramen: ČSÚ, graf: MPO

zeň). Vysokou dynamiku růstu měly jak stavební (o 84,4 %), tak strojní investice (o 70,4 %). ….ve zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků…

Dalším odvětvím s vysokým růstem investic (o 65,1 %) bylo zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků kromě nábytku (např. společnosti Mondi, Danzer Bohemia–Dýhárny, Wood Parket, Warex), který se však podílel na celkovém objemu investic pouze 2,0 %. Vysoký růst zde zaznamenaly jak stavební (o 97,3 %), tak strojní (o 72,3 %) investice.

…a v odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků

V odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků vzrostly investice meziročně o 53,9 % (např. firmy Saint–Gobain Sekurit ČR, s. r. o., Glaverbel Czech, a. s., Saint–Gobain Vertex, a. s.), při růstu jak stavebních (o 71,7 %), tak i strojních investic (o 53,7 %). Toto odvětví se podílelo 6,4 % na celkovém objemu investic.

V těžbě nerostných surovin a v energetice investice poklesly

Pokles byl zaznamenán u nehmotných investic

70

V odvětví těžby nerostných surovin klesla investiční aktivita meziročně o 5,4 % (v s.c.), v jeho rámci byl zaznamenán růst stavebních investic o 10,3 % a pokles strojních investic o 11,5 %. Těžba nerostných surovin se podílela 3,6 % na celkových hmotných investicích v průmyslu. U výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody byl zaznamenán pokles o 5,5 % (v s.c.) při růstu investic do strojů a zařízení o 3,1 % a poklesu stavebních investic o 14,8 %, přičemž odvětví se podílelo 12,1 % na celkových hmotných investicích v průmyslu. Nehmotné investice (know–how, patenty, licence, ochranné známky, software) poklesly meziročně ve všech odvětvích celkově o 22,6 % (z toho v těžbě nerostných surovin o 15,0 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 32,5 % a ve zpracovatelském průmyslu o 21,0 %). Výjimkou přitom byl meziroční růst v 5 odvětvích: ve výrobě chem. látek, přípravků a vláken (o 80,6 %), ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 65,1 %), ve výrobě zákl. kovů a kovodělných výrobků (o 30,6 %), ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru (o 11,4 %) a ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném (o 5,6 %). Ve stejném období předchozího roku vzrostly nehmotné investice celkem o 4,9 % při mohutném nárůstu v těžbě nerostných surovin o 86,7 % a růstu v energetice o 19,7 % a ve zpracovatelském průmyslu o 0,5 %.

Tabulka č. II.2.1 Hrubé investice v průmyslu za 1. pololetí 2005 Hmotné investice v mil. Kč b. c. Odvětví podle OKEČ (organizace s 20 a více zaměstnanci)

celkem staveb.

Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin E Výr. a rozvod el. plynu a vody D Zpracovatelský průmysl z toho: DA Výroba potrav. výr., nápojů a tabákových výr. DB Výroba textilií, textil. a oděvních výrobků DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zpracování dřeva, výr. dřevař. výr. kr. nábytku DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru DF Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chem. látek, přípravků a vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků DJ Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. DL Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení DM Výroba dopravních prostředků DN Zprac. prům. jinde neuvedený

70 863 19 600 2 585 1 294 8 558 5 098 59 719 13 207

Pramen: ČSÚ - čtvrtletní výkazy P3-04 a výpočty MPO

Podíl na investicích průmyslu (v % b. c.)

Nehmotné investice

Mezir. zm.(%, s. c.)

stroje celkem staveb. stroje celkem staveb. stroje a zaříz. a zaříz. a zaříz. 50 099 1 238 3 317 45 544

9,8 -5,4 -5,5 12,5

-5,1 10,3 -14,8 -2,1

14,2 -11,5 3,1 16,1

mil. Kč b.c.

mezir. zm. (%, s.c.)

100,0

100,0

100,0

2 707

-22,6

3,6 12,1 84,3

6,6 26,0 67,4

2,5 6,6 90,9

72 367

-15,0 -32,5

2 268

-21,0

5 656 1 378

1 490 390

4 012 963

-25,6

-45,6

8,0 1,9

7,6 2,0

8,0 1,9

-16,8

22

79 1 429 2 233 412 3 130 3 821 4 514 7 476 6 336 6 739 14 788

34 519 353

1,3 65,1 -10,5

0,1

0,2

0,1

97,3

72,3

2,6

1,8

-9,9 38,8

2,0 3,2 0,6

-59,5 -72,3 -74,3

-4,2 -381,8

1,8 0,4

3,7 0,6

1 5 127

86 907

44 883 1 875 317 2 194

89,0 232,0

-18,9 -11,2 -23,1

367

-2,7

-21,4

1 087 868 2 047

2 690 3 601 5 221

2,3 -25,2

4,4 5,4

4,6 5,5

4,4 5,4

16 287 120

53,7 16,9

6,4 10,5

4,4 10,4

7,2 10,4

47 166

1 398 1 827 1 566 634

4 870 4 795 13 051 1 027

70,4

8,9 9,5 20,9

7,1 9,3 8,0 3,2

9,7 9,6 26,1

203 227 641

30,6 -42,8 -68,1 -11,9

2,1

42

5,6

1 730

29,9 -5,1 -16,9 53,9

63,9 71,7

25,0

98,0

70,9

84,4 32,4 55,3 -29,0

4,9 27,7 2,2

-0,1 45,5 19,5

2,4

11,4 -559,9 80,6 65,1 -13,0

71

Dynamika ukazatelů investic v řadě případů odráží jejich dlouhodobý charakter, kdy ke změnám dochází skokově při jejich cyklické obnově.

II.3. Finanční situace průmyslových podniků

Růst finančních ukazatelů zpomalil

Finanční výsledky odrážely vývoj průmyslové produkce a vysokou srovnávací základnu předchozího roku. Zatímco velmi příznivé výsledky v roce 2004 táhl zpracovatelský průmysl, v 1. pololetí 2005 převzala tuto roli těžba surovin a energetika, odvětví s dominantním postavením na tuzemském trhu. Finanční výsledky charakterizuje rychlejší růst nákladů než výnosů s dopadem do hrubého zisku, zvýšení podílu ztrátových podniků a objemu jejich ztráty. Tempo růstu celkových nákladů nejvíce ovlivnila výkonová spotřeba, ale i růst dalších nákladových položek. Ve finančních výsledcích za průmysl celkem (vč.odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) došlo v meziročním srovnání ke zpomalení růstu účetní přidané hodnoty ze 14,8 % (v 1. pololetí 2004) na 3,5 %, u výkonů ze 14 % na 8,9 % a u výkonové spotřeby ze 13,6 % na 11 %. V samotném 2. čtvrtletí 2005 se proti 1. čtvrtletí t.r. zrychlil růst výkonů a zpomalil růst výkonové spotřeby s promítnutím do zrychlení účetní přidané hodnoty z 1,5 % v 1. čtvrtletí na 5,5 % ve 2. čtvrtletí, což je určitým příslibem zlepšení finančních výsledků. Otázkou dalšího vývoje však zůstává vývoj cen, zvláště paliv a energií, jejichž růst zatíží náklady podniků.

Větší organizace zvýšily podíl na celkových výsledcích

Finanční ukazatele v průmyslových organizacích se 100 a více zaměstnanci meziročně posílily svůj podíl na celkových výsledcích průmyslu takto: na účetní přidané hodnotě ze 76,6 % na 77 %, na výkonech ze 78,4 % na 79,6 %, na výkonové spotřebě z 79 % na 80,5 % a na zaměstnanosti o 0,3 proc. bodu na 66,7 %. Meziroční vývoj vybraných finančních ukazatelů byl následující:

Velmi mírný růst přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu Výkony zaostaly za růstem výkonové spotřeby

Účetní přidaná hodnota zpomalila meziroční růst o 10,8 proc. bodu na 4 %, při jeho vysokém růstu v těžbě surovin (16,8 %) a v energetice (12,7 %), zatímco ve zpracovatelském průmyslu vzrostla jen o 1,3 %, viz tabulka č.II. 3. 1. Objem a dynamika účetní přidané hodnoty je zcela závislá na vývoji výkonů a výkonové spotřeby, s tím, že ve sledovaném období výkony rostly pomaleji (10,6 %) ve srovnání s výkonovou spotřebou (13,1 %). Výkonovou spotřebu zřejmě ovlivňuje zvyšování rozsahu nakupovaných služeb, vyšší tvorba rezerv a opravných položek, využívání transferových cen apod. Ve zpracovatelském průmyslu dosáhl předstih výkonové spotřeby 3,3 proc. bodu. Rychleji rostoucí výkonovou spotřebu vykázala většina odvětví zpracovatelského průmyslu s výjimkou tří (výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabáku, vydavatelství a tisk a výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů). V těžbě surovin a v energetice byl vývoj opačný. K nízkému růstu účetní přidané hodnoty přispěly i organizace s nulovou nebo zápornou účetní přidanou hodnotou. Objem takto vykazované účetní přidané hodnoty vzrostl o 97,1 % na 4,2 mld. Kč, počet organizací o 34,7 % na 38 podniků s koncentrací ve zpracovatelském průmyslu. Ve struktuře účetní přidané hodnoty mají velkou váhu osobní náklady. Počet podniků, ve kterých však osobní náklady převyšovaly účetní přidanou hodnotu vzrostl o 21,4 % na

72

Tabulka č. II.3.1 Vývoj přidané hodnoty a produktivity práce z přidané hodnoty v průmyslu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkony vč. obch. marže mil. Kč

meziroční

Výkonová spotřeba mil. Kč

změna v %

meziroční

Účetní přidaná hodnota mil. Kč

změna v %

Produktivita práce z přid. hodnoty

meziroční

na zaměstnance

meziroční

změna v %

tis. Kč (b. c.)

změna v %

Průmysl

1 252,1

10,6

930,5

13,1

321,6

4,0

364,7

3,1

v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

33,9 1 053,4

11,1 11,0

4,4 14,3

19,4 246,5

16,8

467,8 312,5

25,0

164,7

7,9

14,6 806,9 109,0

5,6

55,7

Pramen: ČSÚ

1,3 12,7

1 077,8

-0,4 18,4

73

341, přičemž záporné saldo (rozdíl mezi účetní přidanou hodnotou a osobními náklady) meziročně vzrostlo o 5,3 mld. Kč na 9,2 mld. Kč. Na rozdíl od minulých období, kdy klesal podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, v roce 2005 začal růst (o 0,8 proc. bodu na 42,6 %) a to díky zpracovatelskému průmyslu (o 2,5 proc. bodu na 48,2 %), což je alarmující z hlediska konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu. V těžbě surovin a v energetice tento podíl klesl. Vysoký pokles účetní přidané hodnoty v některých exportně zaměřených odvětvích

V polovině odvětví (z 22 podle 2–místné klasifikace OKEČ8) byl zaznamenán růst účetní přidané hodnoty, který se pohyboval od 1,4 % (výroba elektrických přístrojů a zařízení) až po 18 % (výroba koksu, rafinérské zpracování ropy, kde nejvíce rostly ceny výrobců). Nad 10 % meziročním růstem byla dále výroba potravinářských výrobků, nápojů a zpracování tabáku (11,3 %), vydavatelství a tisk (14,2 %) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (13,2 %). Růst účetní přidané hodnoty se výrazně zpomalil v objemově nejvýznamnějších odvětvích, jako např. ve výrobě motorových vozidel, ve výrobě strojů a zařízení, ve výrobě chemických látek, přípravků a léčiv. Nejvíce se zhoršila účetní přidaná hodnota ve výrobě počítačů z 1,4 mld. Kč na zápornou hodnotu v objemu 0,4 mld. Kč. Vysoký meziroční propad přes 20 % byl ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení, kde klesly výkony i výkonová spotřeba (o 21,2 %, resp. o 21,4 %) vlivem relativní nasycenosti poptávky po mobilních telefonech. V obou odvětvích je výrazně zastoupen zahraniční kapitál s významnou exportní orientací. Poklesy v dalších odvětvích se pohybovaly od 0,7 % (výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru až po 42,1 % (zpracování druhotných surovin, které má minimální váhu na výsledcích průmyslu). Rostoucí zaměstnanost a poměrně nízký růst účetní přidané hodnoty se odrazily ve zpomalení růstu produktivity práce, z 16,4 % ve srovnatelném období 2004 na 3,1 % (364,7 tis. Kč/zam.). Růst produktivity práce v těžbě surovin a v energetice provázela klesající zaměstnanost, zatímco ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 1,7 %. V deseti odvětvích zpracovatelského průmyslu produktivita práce vzrostla, nejvíce ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy (o 19,7 %) na 808 tis. Kč/zam., dále ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a zpracování tabáku (o 14,5 %) na 361 tis. Kč/zam. a ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (o 13,3 %) na 455,6 tis. Kč/zam.

Vysoký růst hrubého zisku v těžbě surovin a v energetice

Tvorba hrubého zisku se zlepšila zásluhou sekcí těžby surovin a energetiky, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se zhoršila. Meziroční srovnání vývoje hrubého zisku podle průmyslových sekcí a souhrnných změn zisku a ztráty vyplývá z tabulky č. II. 3.2.

Tabulka č. II.3.2 Vývoj výsledku hospodaření před zdaněním v průmyslu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsledek hospodaření před zdaněním mld. Kč

Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

z toho změna zisku

změna ztráty


přírůstek mld. Kč

mld. Kč


mld. Kč


106,4

5,2

5,3

12,8

13,4

–7,5

80,3

8,3 69,2 29,0

132,0 –8,9 33,7

4,7 –6,8 7,3

4,8 0,3 7,8

125,5 0,3 35,0

0,0 –7,0 –0,4

13,0 80,9 98,0

Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlení

8

74

Výroba potravinářských výrobků a nápojů sloučena se zpracováním tabáku (oddíl 15+oddíl 16).

Tvorba hrubého zisku se vyznačovala značnou koncentrací, když 18 podniků s hrubým ziskem vyšším než 1 mld. Kč (v úhrnu pak 47,3 mld. Kč) se podílelo téměř 45 % na celkovém hrubém zisku průmyslu. Přitom tyto podniky měly vysoké zastoupení v těžbě surovin (3 podniky) s téměř 71 % a v energetice (4 podniky) s 59 % na hrubém zisku v příslušné sekci. Ve zpracovatelském průmyslu takto vysoce ziskové podniky (11 ) měly jen asi třetinový podíl na zisku v této sekci. Na meziroční přírůstek hrubého zisku o 5,3 mld. Kč působil pozitivně neprodukční faktor9 v rozsahu 2,9 mld. Kč, produkční faktor10 ve výši 2,4 mld. Kč. Ve zpracovatelském průmyslu měl na pokles hrubého zisku rozhodující vliv produkční faktor, když čistý provozní přebytek meziročně klesl o 7 mld. Kč, zatímco záporné saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů se zlepšilo o 0,3 mld. Kč. V těžbě surovin a v energetice měl rozhodující vliv produkční faktor. Z meziročního srovnání změn hrubého zisku podle 22 odvětví zpracovatelského průmyslu vyplývá, že jeho poklesy byly mnohem více rozkolísané než nárůsty, když:

Výrazné poklesy hrubého zisku v některých odvětvích

• hrubý zisk vzrostl v sedmi odvětvích, růsty se pohybovaly od 9 % (výroba chemických látek, přípravků a léčiv) až po 27,8 % (výroba strojů a zařízení),

• meziročně klesl ve 12 odvětvích, nejvíce ve zpracování druhotných surovin (o 82 % – zanedbatelná váha tohoto odvětví), a ve výrobě ostatních dopravních zařízení (o 81 %), dále ve výrobě oděvů (o 69 %) a o více jak třetinu ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy. Nejnižší pokles byl ve výrobě nábytku a zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném (o 5,7 %). V objemově nejvýznamnějším odvětví zpracovatelského průmyslu – ve výrobě motorových vozidel – klesl hrubý zisk o téměř 21 %,

• souhrnná ztráta byla ve třech odvětvích: výrazně se zhoršila ve výrobě počítačů, ze ztráty 0,2 mld. Kč (v 1. pololetí 2004) na 1,5 mld. Kč, ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení, která se dostala do ztráty 0,3 mld. Kč ze zisku 2,1 mld. Kč, ve výrobě usní a výrobků z usní ztráta vzrostla o 107,7 % na 31 mil. Kč.

Skoro čtvrtina organizací (24,1 % proti necelým 20 % ve srovnatelném období) byla ve ztrátě, jejich počet vzrostl o 25,3 % na 589 podniků, ale jejich ztráta o 80,1 % na 16,9 mld. Kč. Vysoký meziroční nárůst ztráty byl zejména v těchto odvětvích: výroba motorových vozidel (o 2,6 mld. Kč), výroba počítačů a výroba radiových, televizních a spojových zařízení, v obou shodně o 1,7 mld. Kč. V ziskových organizacích vzrostl jejich zisk o 11,6 % na 123,2 mld. Kč, jejich počet klesl o 3,4 % na 1851 podniků.

Ztráta meziročně vzrostla

Růst výnosů (11 %) zaostal za růstem nákladů (11,5 %) o 0,5 proc. bodu. Ve struktuře výnosů nejvíce rostly ostatní nespecifikované výnosy (o 18,6 %), které tvořily jen necelých 7 % z celkových výnosů. Celkové tržby vzrostly o 10,4 %, v nich tržby za vlastní produkci o 10,6 % a tržby za zboží o 7,1 %. Pomalejší růst výnosů než nákladů byl ve zpracovatelském průmyslu, a to v rozsahu 1,6 proc. bodu (10,5 % ku 11,9 %), zatímco v těžbě surovin a v energetice rostly výnosy rychleji než náklady.

Pokračoval pomalejší růst výnosů než nákladů

V nákladech nejvíce meziročně rostla výkonové spotřeba o 13,1 %, přičemž ve zpracovatelském průmyslu (o 14,3 %), dále ostatní nespecifikované náklady (12,5 %), náklady na prodané zboží (8,4 %), osobní náklady (6 %) a odpisy (3,6 %). Růst osobních nákladů v průmyslu ovlivnil zpracovatelský průmysl (roste zaměstnanost), ve kterém došlo ke zrychlení meziročního růstu z 6,6 % (v 1. pololetí 2004) na 6,8 %. Ve struktuře nákladů se meziroční vývoj jednotlivých položek odrazil v růstu podílu výkonové spotřeby (o 1 proc. bod) na 70,2 % (při poklesu tohoto podílu v těžbě surovin a v energetice). Mírně vzrostl podíl ostatních nespecifiko-

Rozhodující vliv výkonové spotřeby na růst nákladů

9

Neprodukční faktor = změna salda ostatních výnosů a ostatních nákladů. Produkční faktor = meziroční přírůstek čistého provozního přebytku (účetní přidaná hodnota mimus osobní náklady minus odpisy).

10

75

vaných nákladů, z 8,4 % na 8,5 %, zbývající podíly klesly: podíl osobních nákladů klesl o 0,5 proc. bodu na 10,3 %, podíl nákladů na zboží o 0,2 proc. bodu na 6,2 % podíl odpisů o 0,4 proc. bodu na 4,8 %. Vlastní zdroje klesly ve zpracovatelském průmyslu

Vlastní zdroje (hrubý zisk po zdanění11 a odpisy) vzrostly o 5,7 % na 141,9 mld. Kč, přičemž ve zpracovatelském průmyslu klesly o 1,3 % na 96,2 mld. Kč. Na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vč. pozemků a ložisek surovin podniky vynaložily 64,3 mld. Kč. Za nepotřebný dlouhodobý majetek utržily 7,9 mld. Kč. Na pokrytí přírůstku zásob (proti stavu ke konci roku 2004) potřebovaly finanční zdroje v objemu 19,3 mld. Kč. Celková potřeba financování akumulace tak činila cca 76 mld. Kč a byla výrazně nižší než vytvořené vlastní zdroje. Ve zpracovatelském průmyslu však přesah vlastních zdrojů ve srovnání s potřebami financování byl podstatně nižší (potřeba cca 74 mld. Kč proti 96 mld. Kč).

Objem dlužných mezd klesl

Objem nevyplacených mezd klesl meziročně o 3,9 % na 264 mil. Kč (zůstal na stejné úrovni jako ke konci 1. čtvrtletí 2004), počet podniků s dlužnými mzdami se snížil o 18,9 % na 58. Nejvyšší meziroční nárůst objemu dlužných mezd byl ve výrobě usní a výrobků z usní (o 175,8 %) na 22 mil. Kč. Nejvíce dlužily podniky ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (60 mil. Kč).

Vlastní kapitál si udržel předstih růstu před pasivy

Celková pasiva meziročně vzrostla o 7,1 % na 2310,7 mld. Kč, v nich vlastní kapitál o 7,4 % na téměř 52 % z celkových pasiv. Vyšší růst vlastního kapitálu než pasiv byl ve zpracovatelském průmyslu (9,7 % ku 7,8 %), v energetice byl rozdíl minimální (5,1 % ku 5,9 %), v těžbě surovin vlastní kapitál klesl o 2,3 % (pasiva vzrostla o 4,2 %). Cizí zdroje (rozdíl mezi pasivy a vlastním kapitálem) dosáhly 1121 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,9 %. Struktura cizích zdrojů12 byla následující: závazky z obchodního styku (33,5 %), krátkodobé a dlouhodobé úvěry, půjčky, finanční výpomoci (26,2 %), ostatní závazky a časové rozlišení (25,8 %), rezervy (9,6 % proti 9,2 % ve srovnatelném období), vydané krátkodobé a dlouhodobé dluhopisy (4,9 %). Rentabilita vlastního kapitálu13 klesla o 0,2 proc. bodu na 8,9 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu z 11,1 % na 9,2 %. V těžbě surovin vzrostla o 6 proc. bodů na 10,4 %, v energetice o 1,7 proc. bodu na 7,9 %. Na úhrnu majetku podniků (aktivech) se dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek podílel necelou polovinou (49 %), jeho objem meziročně vzrostl o 2,9 %. Další položky aktiv14 dosáhly těchto podílů: pohledávky z obchodního styku (17,7 %), finanční majetek a ostatní aktiva (13,4 %), zásoby (11,9 % proti 11,3 % ve srovnatelném období), peníze a účty v bankách (5,3 %), krátkodobý finanční majetek – krátkodobé dluhopisy a poskytnuté krátkodobé úvěry (2,7 %).

Zásoby zrychlují růst

Celkové zásoby vzrostly o 12,8 % na 275,6 mld. Kč, s jejich vyššími stavy ve zpracovatelském průmyslu o 17,6 % (na 264,6 mld. Kč) a v těžbě surovin o 13,9 % (na 3,8 mld. Kč), zatímco v energetice klesly o 55,1 % na 7,2 mld. Kč. Více jak o 20 % činil meziroční nárůst u zásob vlastní výroby (na 138 mld. Kč), zásoby zboží vzrostly o 15,3 % na 20,4 mld. Kč a zásoby materiálu o 4 % na 117,3 mld. Kč. Nízký růst zásob materiálu ovlivnila energetika (pokles o 63,8 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostly o 15,1 %. Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu zásoby rostly s různou intenzitou, nejvíce ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (52 %), dále ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a zpracování tabáku (41,7 % – vliv zpracování tabáku), výrobě ostatních dopravních zařízení (35,7 %) a výrobě počítačů (30,7 %). V pěti odvětvích zásoby klesly. 11

Hrubý zisk po odpočtu zálohové daně z příjmu a ztráty u ztrátových organizací. Mimo rezerv nelze provést meziroční srovnání, většina ukazatelů se začala sledovat v roce 2005. 13 Rentabilita vlastního kapitálu = hospodářský výsledek před zdaněním za sledované období/stav vlastního kapitálu ke konci sledovaného období v %. 14 S výjimkou zásob nelze provést meziroční srovnání. 12

76

Tabulka č. II.3.2 Meziroční změny ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) Podíly sektorů na výkonech průmyslu (v %)

Prod. práce z přid. hod.

počet

počet

Úč. přidaná

Výkony

Výkon.

Výsl. hosp.

1. pol. 2005

jed.

zaměst.

hodnota

vč. marže

spotřeba

př. zdaněním

100,0

100,0

2,2

0,9

4,0

10,6

13,1

5,2

364,7

3,1

6,1 35,2 58,5

6,0 35,9 58,0

-7,5

-4,1

23,8

29,2

5,8

4,8

6,8 -1,2

-2,6 14,9

980,1

-2,1

8,2 12,6

116,7

0,5

9,6

13,3

20,5 -16,5

271,9 409,9

9,1 -5,8

1. pol. 2004 Průmysl v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

Meziroční změny v %

Pramen: propočty MPO (zachována srovnatelnost sektorů v obou sledovaných obdobích) z údajů ČSÚ

tis. Kč

mez.změna v%

77

Obrátka zásob (k celkovým tržbám) se zhoršila o 0,8 dne na 38,2 dne, zkrátila se v těžbě surovin a v energetice, ve zpracovatelské průmyslu se zpomalila ze 40,9 dne na 43,5 dne. Z hlediska výsledků firem podle institucionálních sektorů15 došlo v roce 2005 k výraznějšímu zhoršení u podniků pod zahraniční kontrolou, které vykázaly v řadě ukazatelů pomalejší meziroční růst ve srovnání s dvěma zbývajícími sektory a v některých ukazatelích zhoršení. Přesto sektor podniků pod zahraniční kontrolou udržel u většiny ukazatelů nadpolovičních podílů na výsledcích větších průmyslových organizací, a to: výnosech 56,8 %, celkových tržbách 57,7 %, celkových nákladech 57,5 %, výkonové spotřebě 60 %, účetní přidané hodnotě 52,2 %, hrubém zisku 49 %, zaměstnanosti 46,4 %. S výjimkou podílu nákladů, výkonové spotřeby a zaměstnanosti došlo u ostatních výše uvedených podílů k meziročnímu poklesu. Srovnání tohoto sektoru s výsledky vybraných finančních ukazatelů v sektoru veřejných podniků a soukromých podniků národních vyplývá z tabulky č. II.3.3

Nepříznivý vývoj finančních ukazatelů v sektoru pod zahraniční kontrolou

V podnicích pod zahraniční kontrolou rostly rychleji náklady než výnosy (12,7 % ku 10,3 %) na rozdíl od ostatních sektorů, kde tomu bylo naopak. V některých podnicích pod zahraniční kontrolou (včetně nových kapacit) rostly náklady rapidním tempem (zejména výkonová spotřeba), za kterým zaostával růst výkonů, což se projevilo v jejich záporné účetní přidané hodnotě. Kromě zvýšených nákladů z náběhu nové výroby se lze také domnívat, že tyto podniky prostřednictvím transferových cen převádějí finanční prostředky na jiné firmy v rámci nadnárodních společností. Zhoršení účetní přidané hodnoty v tomto sektoru se promítlo do poklesu produktivity práce, která však zůstala nad průměrnou úrovní za průmysl (o 12,4 %), ve srovnatelném období 2004 byla však vyšší o 23 %. Vysoký růst produktivity práce ve veřejných podnicích ovlivnila klesající zaměstnanost, její úroveň je dána převažujícím vlivem energetiky v tomto sektoru. Na rozdíl od minulých období se zlepšily finanční výsledky v soukromých podnicích národních, které se sblížily v úrovni produktivity práce proti zahraničnímu sektoru z 57 % na 66 %. Rozdíly v meziročních změnách hrubého zisku v jednotlivých sektorech se promítly do rentability vlastního kapitálu, která v sektoru pod zahraniční kontrolou klesla o 2,8 proc.bodu na 10,1 %. Úrovně rentabilit ve veřejných podnicích a soukromých podnicích národních se více přiblížily sektoru pod zahraniční kontrolou, když dosáhly 6,8 %, resp. 8,7 % s meziročním růstem o 3,3 proc. bodu, resp. o 1,1 proc. bodu.

Změny v rentabilitě vlastního kapitálu

V sektoru pod zahraniční kontrolou vzrostly meziročně zásoby o 22,8 % na 151,6 mld. Kč, v nich zásoby vlastní výroby o 28,2 %, zásoby zboží o 24,3 % a zásoby materiálu o 16,9 %. Obrátka zásob se zpomalila o 4 dny na 36,4 dne. Zásoby rostly i v soukromých podnicích národních (o 12,7 %) na 111,1 mld. Kč, jejich obrat zůstal téměř nezměněn (42,4 dne proti 42,3 dne ve srovnatelném období 2004). Veřejný sektor výrazně snížil stav zásob (o 43,2 %) na 12,5 mld. Kč a zrychlil jejich obrat o 26,5 dne na 29,3 dne.

Vysoký růst zásob v podnicích pod zahraniční kontrolou

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nejvíce rostlo ve veřejných podnicích (o 11,1 %) na 3,9 mld. Kč (6 % z investic v průmyslu), dále pak v sektoru pod zahraniční kontrolou (o 7,7 %) na 41,1 mld. Kč. Investiční aktivita klesla v soukromých podnicích národních (o 0,6 %) na 20,1 mld. Kč.

Vyšší růst investic ve veřejném sektoru

15

78

Podnik má přiřazen stejný sektor ve všech obdobích.

III. STAVEBNICTVÍ

III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Statistické výsledky ve stavebnictví (viz. graf č.III.1.1) jsou výrazně ovlivněny značně rozkolísanou srovnávací základnou v důsledku zvýšení sazby DPH ze stavebních prací z 5 % na 19 % od 1.5. 2004. Snaha podniků a investorů využít nižší sazby DPH před vstupem ČR do EU se projevila zvýšenou fakturací stavebních prací ve dvou měsících před změnou, po které došlo k postupnému vyrovnání tohoto výkyvu.

Stavební výroba meziročně poklesla vlivem vysoké srovnávací základny

Vysoká srovnávací základna se meziročně odrazila v poklesu stavební výroby za 1. pololetí 2005 o 1,2 % na 177,9 mld. Kč. Podle propočtu ČSÚ po eliminaci mimořádných vlivů dosáhla stavební výroba reálného růstu 3,1 %. Stavebnictví, spolu s průmyslem, však patří k dynamickým odvětvím ekonomiky s multiplikačními účinky. Svědčí o tom počet a struktura vydaných stavebních povolení i nových stavebních zakázek, pokračující rozvoj budování infrastruktury, realizace projektů privátních investorů v oblasti průmyslu, obchodu a logistiky i určité, stále však ještě nedostačující oživení stavebních prací spojených s bydlením (nová výstavba, opravy a modernizace bytového fondu). Hlavním zdrojem stavebních zakázek byly investice směřované do dopravní infrastruktury (zejména výstavby dálnic), a dále rozvoj developerské činnosti

Pokračovaly zejména práce v dopravní infrastruktuře

Graf č. III.1.1 Stavební výroba v letech 2003-2005 18

16,3

16,1

16,5

16 14

11,7

12 10

%

8

4,9

6

4,5

5,0

4 2

0,1

0 -2

-0,7 -3,2

-4 1Q

2Q

3Q

2003

4Q

1Q

2Q

3Q

2004

4Q

1Q

2Q

2005


79

(především ve výstavbě obchodních, logistických a administrativních center). Počet dokončených bytů sice meziročně vzrostl vlivem zvýšeného zahájení v minulém roce, v zahajování však dochází k útlumu i při výhodných podmínkách získání úvěrových zdrojů. Malé firmy snížily stavební výrobu

Malé firmy (do 19 zaměstnanců), jejichž hlavní náplní jsou především stavební práce na opravách a údržbě a působí jako subdodavatelé velkých společností, snížily (podle odhadu ČSÚ) meziročně stavební výrobu o 2,4 % na 64,5 mld. Kč a podílely se 36,2 % na celkovém objemu stavební výroby.

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) 1. pololetí 2004

Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: – v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce – v zahraničí

1. pololetí 2005

mil. Kč (b.c.)

mezir. zm. (%, v s.c.)

podíl v % (b.c.)

mil. Kč (b.c.)

mezir. zm. (%, v s.c.)

podíl v % (b.c.)

113 397

15,7

100,0

114 070

0,1

100,0

111 637 96 328 60 545 35 782 13 970 7 576 6 393 1 339 1 760

14,7 16,4 17,3 14,8 3,3 8,0 –1,9 28,5 127,9

98,4 84,9 53,4 31,5 12,3 6,7 6 5,6 1,2 1,6

112 559 99 104 60 345 38 759 11 918 973 4 945 1 537 1 511

0,2 2,6 –0,1 7,1 –15,8 –10,4 –22,6 –3,8 –1,3

98,7 86,9 52,9 34,0 10,4 6,1 4,3 1,4 1,3

Pramen: ČSÚ

U velkých společností byla stagnace

U stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci, které se na celkovém objemu stavebních prací (podle dodavatelských smluv) podílely 63,8 % v podstatě stagnoval objem stavebních prací (viz tabulka č. III.1.1). Počet společností s 20 a více zaměstnanci se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 101 na 2 415. Zvyšující se počet zmíněných společností svědčí o tendenci vytváření větších celků.

V nové výstavbě rostly nejrychleji inženýrské stavby

Ve struktuře stavebních prací podle dodavatelských smluv došlo v tuzemsku k růstu nové výstavby o 2,6 %, především u inženýrských staveb (o 7,1 %), při poklesu u pozemních staveb (o 0,1 %).

Opravy a údržba meziročně klesly…

Stavební práce na opravách a údržbě meziročně poklesly o 15,8 % na 11,9 mld. Kč a činily tak jen 10,4 % objemu na celkových stavebních pracích. Zvláště nepříznivý je vývoj u oprav a údržby v inženýrském stavitelství.

….stejně jako export stavebních prací

Export stavebních prací se meziročně snížil o 1,3 % na 1,5 mld. Kč a tvořil 1,3 % objemu stavebních prací.

Průměrná nominální mzda rostla…

Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla o 3,5 % na 17 786 Kč, zatímco reálná mzda (přepočtená indexem cen stavebních prací) stagnovala. Nominální jednotkové mzdové náklady vzrostly o 7,6 % a reálné o 4,0 % (viz tabulka č. III.1.2).

…zatímco produktivita práce poklesla

Produktivita práce ze stavební výroby podle dodavatelských smluv (S) poklesla o 3,8 % (v s.c.), avšak při propočtu produktivity práce ze základní stavební výroby (ZSV), vyjadřující stavební výkonnost bez vlivu poddodávek, byl zaznamenán mírný růst o 0,9 %.16 Ukazatel poklesu produktivity práce a vztah k růstu výdělku 16

Stavební práce S vyjadřují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti vykazující jednotky provedené na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele včetně hodnoty eventuálních

80

Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací Produktivita práce ze S ve s.c. Nominální jedn. mzdové náklady Reálné jedn. mzdové náklady

Řádek

2000

2001

2002

2003

2004 1. pol.

2005 1. pol.

1

4,9

7,0

6,4

6,1

7,5

3,5

2 3

0,9 10,8

2,8 8,5

3,7 0,7

3,9 7,8

4,4 12,6

0,0 –3,8

1/3 2/3

–5,3 –8,9

–1,4 –5,3

5,7 3,0

–1,6 –3,6

–4,5 –7,3

7,6 4,0

Pramen: ČSÚ

je za 1. pololetí ovlivněn rozkolísanou srovnávací základnou vlivem změny sazby DPH. Nejrychlejším tempem o 7,1 % na 23 714 Kč rostly průměrné nominální mzdy v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou (viz tabulka č. III.1.3). Vzhledem k současnému růstu produktivity práce v těchto společnostech o 6,5 % (v s.c.) lze považovat tento vývoj za přiměřený. V soukromých národních společnostech došlo k mírnému růstu průměrných nominálních mezd (o 2,9 % na 17 255 Kč) při poklesu produktivity práce ovlivněném srovnávací základnou.

Mzdy rostly nejrychlejším tempem v soukromých společnostech pod zahraniční kontrolou

Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se meziročně zvýšil počet zaměstnanců o 4,1 % (tj. o 6 182 osob).

Počet zaměstnanců rostl…

Nejvyšším tempem o 11,7 % rostl počet zaměstnanců ve 196 firmách fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více. Tyto společnosti zaměstnávaly 6,2 tis. pracovníků, tj. 3,9 % pracovníků ve stavebnictví.

…nejvyšším tempem ve firmách fyzických osob…

Vysokým tempem (o 4 %) rostl počet zaměstnanců v 2 088 soukromých národních společnostech, které zaměstnávaly 82,7 % (129,7 tis.) pracovníků, a které měly rovněž nejvyšší podíl (78,1 %) na celkovém objemu stavebních prací.

…vysokým tempem v soukromých národních společnostech… …a dále v zahraničních firmách…

Počet zaměstnanců ve 124 soukromých společnostech pod zahraniční kontrolou vzrostl o 3,9 %. Tyto firmy zaměstnávaly 17,2 tis. pracovníků při 18,7 % podílu na celkovém objemu stavebních prací. Objem stavebních prací zde rostl nejrychlejším tempem (o 10,6 %). V 7 veřejných společnostech, jejichž význam postupně klesá (v 1.pololetí roku se podílely na celkovém objemu stavebních prací pouze 1,5 %) se počet zaměstnanců snížil o 2,1 %. Tyto společnosti tak zaměstnávaly již pouze 2,4 % (tj.3,7 tis.) pracovníků ve stavebnictví.

….zatímco ve veřejných společnostech meziročně poklesl

Základní ukazatele podle velikostních skupin podniků ukazují podíl jednotlivých skupin na celkové produkci, na zaměstnanosti, úroveň produktivity práce a výdělků. Z přehledu vyplývá, že s velikostí podnikatelského subjektu rostla produktivita i průměrný výdělek. Na výši těchto ukazatelů má značný vliv struktura prací a převažující inženýrské stavby u velkých společností.

S růstem velikosti firmy rostly průměrné výdělky i produktivita práce

Podle velikostní struktury podniků bylo dosaženo nejvyššího růstu o 16,7 % na 33,6 mld. Kč v 9 největších společnostech s 1 000 a více zaměstnanci, které se podílely 29,4 % na celkovém objemu stavební výroby (viz tabulka č. III.1.3). Produktivita práce zde vzrostla o 17,3 % a předstihla tak růst mezd o 4,8 procentního

Nejvyšší růst stavebních prací byl zaznamenán ve velkých společnostech

poddodávek stavebních prací přijatých od jiných dodavatelských organizací pro splnění dané smlouvy o dávce pro konečného uživatele. ZSV představují objem stavebních prací, které jednotka provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního počtu.

81

82

Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů a podle velikostí v 1. pololetí 2005 Ukazatel

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem z toho podle sektorů: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukr. pod. zahr. kontrol. 14000 - zaměstnavatelé*) z toho podle počtu zaměstnanců: 20-24 25-49 50-74 75-99 100-199 200-299 300-399 400-499 500-999 1000 a více

Počet podniků

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) celkem v mil. Kč (b. c.)

meziroční

podíl

změny (%, v s. c.)

v%

2 415

114 070

0,1

100,0

7 2 088 124

1 644 89 080 21 388

-10,9

1,5 78,1

196

1 958

603 1 047 346

5 201 16 412 10 258 6 424 11 826

148 172 50 17 9 15 9

11 015 4 958 3 048 11 338 33 590

Průměrný počet zaměstnanců osob

Průměrná nominální mzda

Produktivita práce

meziroční

podíl

změny (%, v s.c.)

v%

156 782

4,1

100,0

17 786

3,5

728

-3,8

-2,1

2,4 82,7 11,0

17 790 17 255 23 714

6,3

444

-9,0

2,9 7,1

687

-5,5

18,7

3 702 129 672 17 189

1 244

-6,6

1,7

6 218

3,9

12 492

3,7

315

6,5 -15,6

-4,4

4,6 14,4

12,8

8,4 22,6 13,4

13 895 14 802 15 477 16 565

1,1

397

-15,2

1,0 2,4 1,6

462 490

-14,8

9,0 5,6 10,4

13 115 35 456 20 964 12 679 23 173

9,7 4,3 2,7 9,9 29,4

11 807 5 934 4 088 11 158 18 408

5,6 -1,8

3,0 1,4

510 933

4,7

835

0,3 5,6 12,5

746 1 016 1 825

-1,7 10,6

-9,7 -4,2 -23,3 -10,6 10,6 2,1 -11,3 4,1 16,7

*) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Pramen: ČSÚ

4,0 3,9 10,7

6,0 5,4 3,3 2,1

0,6 2,3 -0,5

8,1 14,8 7,5 3,8 2,6 7,1 11,7

Kč

meziroční změny (%, v s.c.)

16 604 17 296 18 814 18 748 22 491 28 186

tis. Kč (b. c.)

507

meziroční změny (%, v s.c.)

-9,0 -25,8 -12,5 4,8 3,9 -11,9 1,7 17,3

Tabulka č. III.1.4 Základní ukazatele stavebních podniků podle krajů v 1. pololetí 2005 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) Ukazatel

Počet podniků

Stavební práce podle dodavatelských smluv celkem (S) v b. c. v mil. Kč

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem v tom: Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Pramen:

mezir.změny

struktura

(%, v b. c.)

(%)

Průměrný evidenční počet zaměstnanců tis. osob

Průměrná měsíční mzda zaměstnance

mezir.změny

struktura

(%, v b. c.)

(%)

Kč

mezir.změny

Produkt. pr. ze S celkem v tis.Kč (b. c.)

(%, v b. c.)

2 415

114 070

3,5

100,0

156,8

4,1

100,0

17 786

3,5

728

357

45 380 7 463

10,5

39,8

37,0

3,5

23,6

1226

6,5 3,9 3,5

10,9

5,5 6,8 7,2

6,9 5,8 4,9

23 846 16 324 15 473 15 988

7,0

23,7 -19,9 -13,0

2,1

686

0,0 -0,7

481

1,3 5,1

2,7 11,8

3 765 2 961 3 182

5,7 -6,7 27,5

3,3

3,8

1,6 3,0 9,2

1,9 7,5 2,4

-4,4 -14,1

2,6 2,8

6,0 7,5

3,2 3,1

3,8 4,8

3 179 14 219

1,7 2,6

2,8 12,5

7,1 19,8

4,5 12,6

5 804 4 353 8 088

6,8 -14,4

5,1 3,8

-0,3

7,0

8,6 8,6 16,2

4,4 3,7 1,8 4,9

209 163 140 56 211 75 126 129 117 300 122 153 257

4 399 3 971 1 520 5 786

9,1 7,7

3,6

5,5 5,5 10,3

14 836 15 422 16 428 15 319

2,0 2,2 4,0

516 553 492 1003

3,1

493

14 590 14 499

2,4

422

1,8

16 722 19 602 15 683 14 912

2,7 5,9 1,5

450 719 676 506

0,9

498

83

bodu. V těchto firmách klesl nepatrně (o 0,5 %) rovněž počet zaměstnanců. Tento vývoj jednoznačně vedl k poklesu jejich jednotkových mzdových nákladů. Druhý nejvyšší růst o 10,6 % na 11,0 mld. Kč vykázalo 50 středně velkých společností s 200–299 zaměstnanci. Tyto firmy se však podílely na objemu stavební činnosti jen 9,7 %. Dlouhodobě je dosahován nejvyšší objem stavebních prací v Praze

V členění podniků podle jejich sídla v krajích (viz tabulka č. III.1.4) je dlouhodobě vykazován nejvyšší objem stavebních prací v Praze, která se na celkovém objemu stavebních prací podílela 39,8 %, a kde bylo za sledované období dosaženo meziročního růstu o 10,5 %. Vedle dynamického rozvoje infrastruktury, nákupních středisek a bytové výstavby je to ovlivněno také sídlem mnoha největších stavebních společností v hlavním městě, přičemž tyto firmy realizují své aktivity i mimo Prahu. Dalšími kraji s významným podílem podniků na stavební výrobě jsou Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský kraj.

Tabulka č. III.1.5 Stavební povolení

Vydaná stavební povolení Orientační hodnota staveb Prům. hodnota na 1 stav. povolení

Měrná jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2004 1. pol.

2005 1. pol.

počet mil. Kč tis. Kč

169 574 229 955 1 356

149 244 236 375 1 584

140 822 242 212 1 720

149 339 286 228 1 917

153 622 315 072 2 051

71 075 141 106 1 985

64 864 157 267 2 425

Pramen: ČSÚ

Vzrostla orientační hodnota staveb a průměrná hodnota na 1 stavební povolení

Počet vydaných stavebních povolení se meziročně snížil o 8,7 % na 64 864 (viz tabulka č. III.1.5). Z toho poklesly stavební povolení na bytové budovy o 9,2 % na 23 063, na nebytové budovy o 13,9 % na 12 049, na stavby na ochranu životního prostředí o 2 % na 14 474 a na ostatní stavby o 9,6 % na 15 278. Na budoucí vývoj v této oblasti má však vliv zvyšování orientační hodnoty staveb, která celkově meziročně vzrostla o 11,5 % na 157,3 mld. Kč a průměrné hodnoty stavebních prací na 1 stavební povolení, která meziročně vzrostla o 22,2 % na 2 425 tis. Kč.

Počet nově uzavřených stavebních zakázek poklesl

Ve sledovaném období firmy uzavřely celkem 39 201 nových stavebních zakázek při meziročním snížení jejich hodnoty o 19 % na 105 mld. Kč. Toto snížení bylo zčásti ovlivněno vysokou srovnávací základnou, a také změnou ve struktuře stavebních zakázek (výrazně poklesly nové zakázky na inženýrských stavbách). Průměrná velikost stavební zakázky byla 11 mld. Kč, přičemž nejvýznamnější zakázky realizovaly velké stavební společnosti, které jsou schopny zajistit novou stavbu komplexně.

Většina stavebních společností očekává pozitivní vývoj

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ (srpen 2005) provedeného u 562 stavebních společností předpokládá 67,0 % dotázaných během následujícího pololetí neměnnost své ekonomické situace (v červenci 73,5 %). Zlepšení očekává 19,1% (v červenci 23,8 %) a její zhoršení 13,9 % (v červenci 2,7 %) respondentů. Stav zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2005 představuje 217,4 mld. Kč oproti 194,9 mld. Kč ke konci 2. čtvrtletí 2004. Z celkové hodnoty zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2005 činí inženýrské stavby 58,5 %, bytové budovy 23,2 % a nebytové budovy 12,3 %. Nejvyšší podíl ze stavebních zakázek na konci 2. čtvrtletí představují inženýrské stavby. Stavební výroba v červenci meziročně vzrostla o 6,1 % (s vyloučením vlivu počtu pracovních dní o 7,5 %), v kumulaci od počátku roku byl meziroční vývoj ovlivněn „statistickým efektem“ a dosáhl nulového tempa.Úroveň srovnávací základny zbývajících měsíců roku bude však pro toto období představovat pro stavebnictví nejen udržení, ale i další zvýšení výkonnosti v těchto měsících a dosažení celkového meziročního růstu.

84

III.2. Bytová výstavba

Bytová výstavba má příznivé podmínky pro svůj rozvoj jednak vzhledem k současné konjunktuře hospodářství v ČR, historicky nejnižším úrokovým sazbám17 a v neposlední řadě také díky nižší (5 %) sazbě DPH u stavebních prací, určených pro bydlení. Pozitivně také působí zjednodušení podmínek stavebních spořitelen pro získávání úvěrů ze stavebního spoření.

Přes historicky nejnižší úrokové sazby…

Přesto nedošlo k nárůstu zahajovaných bytů, a to vzhledem k tomu, že lidé, kteří si např. chtěli pořídit nové bydlení formou hypotečního úvěrování už tak učinili a dostupnost hypoték pro další potenciální klienty ze střední třídy je i nadále nízká. (Zatímco např. měsíční splátka hypotečního úvěru na pořízení malého bytu v Praze znamená pro člověka s průměrnými příjmy 38 % příjmu, v Německu by tento občan zaplatil bance pouze 1/10 ze své mzdy). Ve sledovaném období se meziročně snížil celkový počet zahájených bytů o 8,7 % na 17 687 (viz. tabulka č. III.2.1). V počtu zahájených bytů v rodinných domech došlo k poklesu o 2,8 % na 8 088, v bytových domech poklesly o 11,6 % na 5 378, v nástavbách, přístavbách a vestavbách o 5,7 % na 2 539, a v domech s pečovatelskou službou a domovech–penziónech byl pokles o 11,4 % na 382 bytů.

…klesl počet zahájených bytů

Z regionální hlediska (viz tabulka č. III.2.1) se nejvíce bytů začalo stavět ve Středočeském kraji (4 094) a dále v Praze (2 971).Tato skutečnost, která se projevuje dlouhodobě tím, že struktura klientů v této oblasti zajišuje developerům největší pravděpodobnost, že nemovitost bude se ziskem prodána (a tedy nejmenší riziko investování do nové bytové výstavby). Graf č. III.2.1 Bytová výstavba 48,0

meziroční změny (v %)

38,0

28,0

18,0

8,0

-2,0

-12,0 2000

2001

Dokončené byty

2002 Zahájené byty

2003

2004

Modernizované byty

2004 1.pol.

2005 1.pol. Rozestavěné byty


17

Díky rekordnímu poklesu úrokových sazeb ke konci 1.pololetí bylo sjednáno v měsíci červnu přes 2 000 nových hypotečních úvěrů. Z tohoto počtu byla dle výsledků projektu Fincentrum HypoIndex většina (66 %) úvěrů poskytnuta za účelem koupě, menší část (25 %) pak na výstavbu bytů a zbytek (9 %) poskytnutých úvěrů tvořily ostatní hypoteční úvěry).

85

Ve Středočeském kraji souvisí výstavba nových bytů i s mohutným rozvojem automobilového průmyslu. Naopak nejméně nových bytů bylo zahájeno v Karlovarském (375), a dále v Libereckém (494) kraji. Počet dokončených…

Bylo dokončeno 12520 bytů tj. o 3,6 % více než ve srovnatelném období předchozího roku. Z toho byl růst o 3,9 % v rodinných domech (5 292) a v bytových domech (o 13,1 % na 4 093). Naopak pokles počtu dokončených bytů o 13,1 % na 1 816 byl zaznamenán v nástavbách, vestavbách a přístavbách, a pokles o 24,6 % na 399 v domech s pečovatelskou službou a v domovech–penziónech. Nejvíce bytů bylo dokončeno ve Středočeském kraji (2 480), a dále v Praze (2 273 bytů), nejméně naopak v Libereckém (391), a dále v Ústeckém (394) kraji. Neustále se úspěšně rozvíjí modernizace bytů, která je především nástrojem pro rozšíření a zkvalitnění stávajícího bydlení. Počet modernizovaných bytů vzrostl celkem o 46,5 % na 10 470 bytů.

…modernizovaných…

Z regionálního hlediska bylo modernizováno nevíce bytů v Praze (2 353), a dále ve Středočeském kraji (1 180), nejméně v Libereckém kraji (85) a dále na Vysočině (281). …a rozestavěných bytů naopak vzrostl

Počet rozestavěných bytů meziročně vzrostl o 3,9 % (tj. o 5 702 bytů) na 152 114. Rozestavěnost přitom nepřetržitě roste již od roku 1994, což souvisí jak s vyšším počtem zahajovaných bytů, tak zejména se změnami ve struktuře bytové výstavby. V ní necelých 50 % tvoří výstavba bytů v rodinných domech, kde je nejdelší doba výstavby vzhledem k technickým omezením při individuální výstavbě i závislosti na finančních možnostech investora. Dalším faktorem je i skutečnost, že do údajů o počtu rozestavěných bytů jsou zahrnovány i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. K 30.6.2005 vzrostl počet rozestavěných bytů v rodinných domech meziročně o 5,1 % na 73 262, dále v nástavbách, přístavbách a vestavbách o 2,2 % na 38 015 a v bytových domech o 2,7 % na 29 236. Pokles rozestavěných bytů o 13,9 % na 2 540 bytů byl zaznamenán u kategorie domů s pečovatelskou službou a domovů–penziónů.

Tabulka č. III.2.1 Struktura počtu zahájených bytů podle krajů v 1. pololetí 2005

Územní člen. – kraj

ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecky Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: ČSÚ

86

Počet zahájených bytů/1000 obyv. 1,73 2,54 3,58 1,67 1,37 1,23 0,87 1,16 1,81 1,60 1,46 1,92 1,29 1,35 0,73

Celkem

Rodinné domy

Bytové domy

Nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům

17 687 2 971 4 094 1 043 753 375 716 494 988 808 754 2 155 818 795 923

8 088 469 2 302 662 368 187 344 318 500 435 410 846 353 359 535

5 378 2 108 842 150 181 14 161 86 262 201 168 857 191 113 44

1 621 45 307 118 106 35 63 60 79 93 54 230 143 108 180

bytovým domům 918 330 130 32 34 19 61 7 37 30 9 112 57 14 46

Nejvíce rozestavěných bytů bylo v 1. pololetí ve Středočeském kraji (28 415) a nejméně v Karlovarském kraji (4 014). Stavební úřady povolily od začátku roku výstavbu 18 679 bytů, což je meziročně o 5,2 % méně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Počet vydaných stavebních povolení poklesl

III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví

Finanční situace stavebních podniků se v 1. pololetí 2005 v meziročním porovnání zhoršila. Příčinou bylo zejména snížení objemu stavební produkce po přeřazení stavebních prací do vyšší sazby DPH a tomu předcházející zvýšená fakturace v březnu a dubnu minulého roku. Rovněž trh s novými byty je v některých lokalitách a cenových relacích do značné míry nasycen a developerské firmy začínají mít s jejich prodejem problémy.

Finanční výsledky se zhoršily

Finanční pozice byla odlišná podle velikostních kategorií podniků. Poněkud lepší výsledky dosáhly velké firmy (nad 100 zaměstnanců), které se lépe vyrovnávají se zdražením materiálů, jsou schopné si vyjednat lepší podmínky a mají schopnost realizovat státní zakázky. Ve srovnání s malými firmami vykázaly menší pokles účetní přidané hodnoty a produktivity práce z přidané hodnoty. Velké firmy jsou schopné realizovat komplexně velké zakázky, zatímco malé firmy fungují spíše jako jejich dodavatelé nebo zajišují menší zakázky. Stavebnictví celkem (včetně odhadu za subjekty do 19 zaměstnanců) vykázalo pokles účetní přidané hodnoty o 6,1 %. Ve stejném období loňského roku vzrostla o 17,1 %. Důvodem poklesu byl rychlejší růst výkonové spotřeby (7,1 %) než výkonů (4,3 %), který přetrvával poslední čtyři čtvrtletí. Silněji postihl podniky s 20 až 99 zaměstnanci s poklesem přidané hodnoty o 14,4 %.

Účetní přidaná hodnota se snížila

Podniky se 100 a více zaměstnanci realizují skoro polovinu veškerých výkonů stavebnictví (49,5 %). V průběhu 1. pololetí byl v těchto podnicích vývoj rozkolísaný. Finanční situaci nepříznivě ovlivnily výsledky v prvním čtvrtletí. Druhé čtvrtletí se naopak vyznačovalo slabým růstem ukazatelů (viz. tabulka č. III.3.1). Tabulka č. III.3.1 Vybrané finanční výsledky v roce 2005 v mld. Kč (organizace se 100 a více zaměstnanci) 1. čtvrtletí abs. Výkony vč. marže Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota Výsledek hospodaření př. zd. Produktivita práce z PH (v Kč)

36,6 29,7 6,8 0,3 94 111

zm. v % 12,6 16,8 –2,6 –65,6 –3,0

2. čtvrtletí

1. pololetí

abs.

zm. v %

abs.

62,8 51,7 11,0 4,1 145 710

11,3 13,6 1,6 1,1 1,3

99,3 81,5 17,8 4,4 240 591

zm. v % 11,8 14,8 –0,2 –11,4 –0,6

Pramen: ČSÚ

Účetní přidaná hodnota se snížila v meziročním srovnání o 0,2 % na 17,8 mld. Kč. Výkony včetně obchodní marže se sice zvýšily meziročně o 11,8 %, ale náklady na výkonovou spotřebu rostly o 3 proc. body rychleji. Do těchto výsledků se promítá vývoj cen, když ceny materiálů a dalších vstupů do stavebnictví rostou rychleji (6,4 %) než ceny stavebních prací (3,5 %).

Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony

87

Nepříznivě z hlediska konkurenceschopnosti se vyvíjel podíl osobních nákladů na přidané hodnotě, když se meziročně zvýšil o 3,7 bodu na 69,9 %. Produktivita práce z přidané hodnoty se snížila (v b.c.) o 0,6 % a dosahuje 240,6 tis. Kč. Mírný pokles byl způsoben jednak snížením přidané hodnoty a také nepatrným nárůstem zaměstnanců (o 0,4 %). Hrubý zisk poklesl

Propad hrubého zisku na začátku roku způsobil, že za celé pololetí vykázaly větší stavební podniky jeho snížení o 11,4 %. Rozhodující vliv na vývoj hrubého zisku mělo zhoršení produkčního faktoru, 18 když čistý provozní přebytek poklesl o 707 mil. Kč. Tento pokles byl zmírněn zlepšením neprodukčního faktoru,19 tj. salda ostatních výnosů a ostatních nákladů (142 mil. Kč).

Podíl ztrátových podniků se zvýšil

Podíl ztrátových organizací se meziročně zvýšil o 3,7 bodu na 27,5 %. Objem jejich ztráty vzrostl o 13 % na 0,9 mld. Kč. Na zaměstnanosti větších stavebních podniků se podílely 17,8 %. Ziskové organizace snížily objem hrubého zisku o 8 % na 5,2 mld. Kč a svůj podíl na počtu organizací o 3,5 bodu na 72,5 %. Pokles hrubého zisku vyvolalo rychlejší tempo růstu celkových nákladů než výnosů. Oproti stejnému období roku 2004 vzrostly všechny nákladové položky. Nejvýznamnější svým podílem ve struktuře nákladů je výkonová spotřeba, která tvoří skoro 80 % všech nákladů a jejíž podíl se zvýšil o 2,2 body. Na její vývoj má vliv její struktura (podíly služeb, materiálu) a dynamika cen jejich jednotlivých složek.

Vlastní zdroje se snížily

Vytvořené vlastní zdroje financování podniků (čistý zisk a odpisy) dosahovaly 4,8 mld. Kč. Meziročně se snížily (o 5,5 %) kvůli poklesu čistého zisku, přesto přesáhly potřebu finančních prostředků na akumulaci (o 1,3 mld. Kč). Do pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku investovaly podniky 2,6 mld. Kč, na pokrytí přírůstku zásob (oproti stavu ke konci roku 2004) potřebovaly 1,9 mld. Kč a na tržbách z prodeje hmotného a nehmotného majetku utržily 1,1 mld. Kč.

Stav zásob vzrostl

Stav zásob pokračoval v nárůstu (meziročně o 12,9 % na 16,2 mld. Kč). Na rozdíl od předchozích čtvrtletí, kdy rostly pouze zásoby materiálu a zboží, ke konci druhého čtvrtletí nejvíce ovlivnilo tento růst především zvýšení zásob nedokončené výroby a polotovarů (meziroční růst o 16,5 %). Ostatní druhy zásob rostly také, ale nemají tak velkou váhu v celkových zásobách. Nárůst zásob nedokončené výroby svědčí o velké rozestavěnosti. Doba obratu zásob (měřená k tržbám) se zpomalila o 1 den na 29,6 dní. Nejvýznamnější položkou aktiv byly pohledávky z obchodního styku, které dosahovaly 47,2 % aktiv. Dlouhodobý majetek tvořil 21,2 % a zásoby 10,9 % aktiv.

Zadluženost vzrostla

Ve struktuře zdrojů financování (pasiv) se snížil podíl vlastního kapitálu (o 5,5 bodu na 31,4 %). Meziročně vlastní kapitál rostl mnohem pomaleji než cizí zdroje (1,8 %, resp. 29,8 %). V cizích zdrojích měly největší podíl závazky z obchodního styku 61,9 %, potom ostatní závazky a časové rozlišení 19,8 % a úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci 8,5 %. Rentabilita vlastního kapitálu se snížila o 1,4 bodu na 9,3 %, rentabilita nákladů o 1,2 bodu na 4,3 %.

Výsledky se zlepšily v podnicích pod zahraniční kontrolou

Výsledky podle institucionálních sektorů ukazují, že sektor podniků pod zahraniční kontrolou dosáhl za 1. pololetí 2005 lepších výsledků většiny ukazatelů. Největší váhu však ve stavebnictví mají stále soukromé podniky domácí: na zaměstnanosti 77,3 %, na výkonech 73,3 % a na výsledku hospodaření 75,1 %. Tyto podniky snížily zisk o 17,3 %, když jim celkové náklady rostly rychleji než celkové výnosy. 18 19

88

Produkční faktor = čistý provozní přebytek = přidaná hodnota snížená o odpisy a osobní náklady. Neprodukční faktor = saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů.

Jediný sektor, který dosáhl růstu hrubého zisku, byl sektor pod zahraniční kontrolou (o 39,4 %). S tím souvisí také růst jejich rentability vlastního kapitálu (viz graf č. III.3.1). Graf č. III.3.1 Rentabilita vlastního kapitálu podle institucionálních sektorů 14,0 12,1

12,0 10,0

10,0

9,2

8,0 %

7,2

6,0

5,8

4,0 2,8

2,0

0,0 veřejné podniky

soukromé podniky 1. pol. 2004

podniky pod zahr. kontr.

1. pol. 2005


Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla mírně u podniků pod zahraniční kontrolou (o 1,4 % na 294,5 tisíc Kč) a udržela si její nejvyšší úroveň. Tyto podniky vykázaly jak nárůst přidané hodnoty (o 4,2 %), tak i zaměstnanosti (o 2,7 %). Soukromým podnikům národním produktivita práce stagnovala a její hodnota byla na 78,7 % úrovně podniků pod zahraniční kontrolou. V obou hlavních sektorech se meziročně zvýšil stav zásob, více v soukromém sektoru národním. Efektivně se však vyvíjely v podnicích pod zahraniční kontrolou, kde se doba obratu zásob zrychlila o 0,9 dne na 23,1, v soukromých podnicích národních zpomalila o 2,2 na 30,2 dní.

89

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

IV.1. Souhrnné výsledky

Význam zahraničního obchodu se zbožím pro naši malou, ale široce otevřenou ekonomiku vyplývá z vysokého podílu exportu na hrubém domácím produktu. V současné době představuje hodnota vývozu zboží 64,3 % HDP, tento podíl vlivem rychlého růstu exportu meziročně posílil o 2,4 procentního bodu. Podíl dovozu naproti tomu meziročně oslabil o 1,2 bodu na 61,3 %.

Exportní orientace ekonomiky sílí

Zahraniční obchod zejména po vstupu ČR do EU stále zlepšuje své výsledky a nepřestává jimi překvapovat. V lednu 2005 dosáhl rekordně nejvyššího měsíčního přebytku v historii ČR ve výši 12,5 mld. Kč, v březnu 8,1 mld. Kč, v červnu 8,5 mld. Kč a za 1. pololetí vznikl přebytek 42 mld. Kč. Odráží to rostoucí konkurenceschopnost domácí produkce i úspěšnost hospodářské politiky.

Zahraniční obchod stále zlepšuje své výsledky

V 1. pololetí 2005 se zvýšila meziročně hodnota našeho vývozu v korunovém vyjádření o 9,7 % na 917,6 mld. Kč a dovozu o 3,8 % na 875,6 mld. Kč. Obrat vzrostl meziročně o 6,7 %, tj. zvýšení o 112,6 mld. Kč a dosáhl rekordní hodnoty 1 793,2 mld. Kč. Na tomto zvýšení měl převažující podíl vývoz 71,8 %.

Rekordní hodnota obratu

Vývoj dle jednotlivých čtvrtletí znázorňuje tabulka č. IV.1.1. Výsledky 2. čtvrtletí byly částečně ovlivněny vysokou srovnávací základnou ve 2. čtvrtletí 2004, kdy růst vývozu dosáhl 35,2 % a dovozu 32,7 %. Pro měsíce 1. čtvrtletí 2005 byla příznačná rychlejší dynamika vývozu než dovozu a pro měsíce 2. čtvrtletí pomalejší růst vývozu při současném poklesu dovozu. Tabulka č. IV.1.1 Vývoj zahraničního obchodu v jednotlivých čtvrtletích 2005 Ukazatel

2. čtvrtletí

1. pololetí

Vývoz v b.c. – meziroční změna v % Dovoz v b.c. – meziroční změna v %

1. čtvrtletí 16,4 9,7

4,2 –1,0

9,7 3,8

Saldo v r. 2004 (v mld. Kč) Saldo v r. 2005 (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč)

1,7 26,8 25,1

–8,8 15,2 24,0

–7,1 42,0 49,1

Vývoz v s.c. – meziroční změna v % Dovoz v s.c. – meziroční změna v %

19,5 11,4

7,3 –0,1

12,8 5,1

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Hodnotové výsledky byly ovlivněny meziročním zpevněním koruny (v průměru za 6 měsíců 2005 k USD o 11,4 % a k EUR o 7,3 %). V dolarovém vyjádření, na rozdíl od korunového, byly proto dynamiky zahraničního obchodu za leden až červen rychlejší (vývoz vzrostl o 23,9 %, dovoz o 17,3 %), v přepočtu na EUR vývoz i dovoz rostl v obdobných relacích jako v dolarech (18,2 % ku 11,8 %).

Vlivem posílení koruny byly dynamiky v přepočtu na USD i EUR rychlejší než v korunovém vyjádření

91

Náročnost české ekonomiky na dovoz klesá

Zahraniční obchod významně přispívá k dalšímu zrychlení růstu české ekonomiky a odráží se v něm podpora zahraničních investic a průmyslových zón. Na výborných celkových výsledcích zahraničního obchodu se podílí nejen růst exportu, ale i klesající importní náročnost české ekonomiky. Dokazuje to, že domácí podniky si stále častěji nacházejí subdodavatele v tuzemské ekonomice a nikoliv v zahraničí, jako tomu bylo v minulosti.

Daří se na náročných trzích, zejména v EU…

Celkové výsledky zahraničního obchodu byly z teritoriálního hlediska ovlivněny především obchodem s vyspělými tržními ekonomikami, zejména se zeměmi EU, kde aktivní obchodní bilance dosáhla 155,7 mld. Kč (je lepší meziročně o 37,8 mld. Kč). Nejvyšší kladné saldo vzniklo v obchodu s Německem (43,9 mld. Kč) a Slovenskem (29,6 mld. Kč). K výraznému zlepšení došlo i s Francií (přechod pasiva do aktiva 8 mld. Kč), ale i se zeměmi mimo EU např. Čínou (snížení deficitu o 5 mld. Kč).

…a v obchodě se stroji a dopravními prostředky

Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (115,8 mld. Kč, byl to nejvyšší přebytek v SITC), ale i s tržními výrobky (zvýšení aktiva zhruba na dvojnásobek, tj. na 20,9 mld. Kč) a chemikáliemi (pokles deficitu o 9,3 mld. Kč). Zvláš dobré výsledky vykázala elektronika a automobilový průmysl, což jsou dvě oblasti, které jsou středem zájmu zahraničních investorů. Proti ještě lepším výsledkům stojí stále rostoucí cena ropy, která prodražuje dovozy. Průměrná cena ropy Brent byla v 1. pololetí 50,37 USD/1 barel, tj. meziročně vyšší o 51,8 %.

Pozitivní vliv směnné relace

Při větším poklesu dovozních cen (meziročně o 0,5 %) než vývozních (o 0,3 %) působila směnná relace 100,2 pozitivně na výši kladného salda obchodní bilance, které přešlo ze záporného 7,1 mld. Kč na kladných 42 mld. Kč v 1. pololetí 2005. O 22,6 % vzrostly dovozní ceny minerálních paliv a o 5,1 % klesly vývozní ceny strojů a dopravních prostředků.

Fyzický objem vývozu i dovozu rostl rychleji

Ve stálých cenách vývoz vzrostl o 12,8 % a dovoz o 5,1 %, tzn. že fyzický objem vývozu i dovozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji než v hodnotovém vyjádření (viz tabulka č. IV.1.1).

IV.2. Teritoriální struktura

Dominantní postavení vyspělých tržních ekonomik

Vyspělé ekonomiky se na celkovém vývozu podílely téměř 91 % a jejich postavení je zcela dominantní. Na meziročním přírůstku exportu (80,9 mld. Kč) se však podílely jen ze 77 %. Vývoz vzrostl nadprůměrně do Společenství nezávislých států (zejména díky zvýšeným vývozům do Ruska především strojírenských položek), rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik. Pokles vývozu byl zaznamenán jen do mimoevropských zemí tzv. ostatních (Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam), které nedosahují ani půl procenta na celkovém vývozu.

Výrazné tempo růstu dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a SNS

Nárůst dovozu o více než třetinu byl jak ze Společenství nezávislých států, tak evropských států s tranzitivní ekonomikou. Podprůměrnou dynamiku měl dovoz ze států s vyspělou tržní ekonomikou i ze zemí EU (shodně o 2,9 %). Z rozvojových i ostatních ekonomik hodnota dovozu klesla o 8,4 % resp. 10,9 %. Teritoriální přehled o vývozu i dovozu je uveden v přílohových tabulkách IV.1.1 a IV.1.2.

Přebytek s vyspělými ekonomikami se

S vyspělými tržními ekonomikami bylo dosaženo aktiva obchodní bilance 124,3 mld. Kč (meziročně vyšší o 42,1 mld. Kč) a s EU 155,7 mld. Kč (vyšší

92

o 37,8 mld. Kč). K prohloubení pasiva o 9,6 mld. Kč došlo v obchodě se Společenstvím nezávislých států na 39,2 mld. Kč.

zvýšil o polovinu, s EU o třetinu

S rozvojovými ekonomikami se deficit snížil zhruba o třetinu (na 20 mld. Kč) a mimoevropskými zeměmi o 4,5 mld. Kč na 37,4 mld. Kč. Obchod s evropskými tranzitivními ekonomikami skončil přebytkem 13,9 mld. Kč. Detailní meziroční srovnání obchodní bilance vyplývá z tabulky IV.1 v přílohové části.

Snížení deficitu s rozvojovými ekonomikami o třetinu

Se Spolkovou republikou Německa se meziročně zvýšilo kladné saldo obchodní bilance o 10,2 mld. Kč (na 43,9 mld. Kč), i když růst vývozu byl podprůměrný (1,8 %) a dovoz poklesl (o 1,7 %). Podíl na vývozu i dovozu oslabil (o 2,7 p. b. resp. 1,7 p.b.), přesto má Německo největší podílí na našem obchodu, 34,3 % ve vývozu a 31 % v dovozu. Na růst aktiva působily především stroje a dopravní prostředky, jejichž přebytek se zvýšil o 6,5 mld. Kč na 40,2 mld. Kč. Meziročně se zvýšily vývozy především v položkách osobní automobily, díly a příslušenství motorových vozidel, zařízení k ohřevu a chlazení a zařízení k automatickému zpracování dat.

S Německem navýšení přebytku o více než 10 mld. Kč …

Z tabulky IV.2.1 vyplývá, že meziročního zlepšení bilance bylo dosaženo i s dalšími zeměmi (Slovenskem, Francií, Španělskem a dalšími). Tabulka IV.2.1 Přehled zemí a komodit s největším aktivem obchodní bilance v 1. pololetí 2005

Země Celkem ČR Německo Slovensko V. Británie Rakousko Francie Belgie Polsko Španělsko

Dosažené aktivum v mld. Kč

Meziroč. změna v mld. Kč

42,0 43,9 29,6 20,2 16,4 8,0 7,3 7,0 7,0

49,2 10,2 6,7 2,2 –1,7 11,4 2,2 1,9 4,3

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. 115,8 stroje a dopr. prostř. 40,2 stroje a dopr. prostř. 17,8 stroje a dopr. prostř. 15,3 stroje a dopr. prostř. 9,6 stroje a dopr. prostř. 14,6 stroje a dopr. prostř. 9,3 stroje a dopr. prostř. 10,8 stroje a dopr. prostř. 9,6

tržní výrobky průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží tržní výrobky tržní výrobky

20,9 17,2 3,8 4,3 3,8 0,5 2,3 2,2 1,1

průmysl. spotř. zboží minerální paliva potraviny tržní výrobky suroviny tržní výrobky tržní výrobky chemikálie průmysl. spotř. zboží

10,0 4,1 3,7 2,8 3,7 0,4 0,2 1,6 0,3

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

Slovensko posílilo druhou pozici mezi obchodními partnery v důsledku výrazného růstu obratu (o 13,7 %). Dynamiky vývozu i dovozu byly nadprůměrné (16,4 % ku 9,5 %) a kladné saldo obchodní bilance se zvýšilo z 23 mld. Kč na 29,7 mld. Kč. Toto bylo ovlivněno zejména obchodem se strojírenskými výrobky a potravinami, kde se v důsledku výrazného růstu vývozu zvýšilo aktivum (o 2,9 mld. Kč, resp. 2,4 mld. Kč). Výrazně vyšší vývozy byly zejména masa, zeleniny a ovoce, mléčných výrobků a cukru. Podrobnější komoditní přehled obchodu se Slovenskem je uveden v tabulce č. IV.2.2 přílohové části.

…a se Slovenskem zhruba o 7 mld. Kč

S podílem 4,9 % na obratu se Francie dostala na 4. místo mezi naše obchodní partnery především v důsledku růstu vývozu o více než čtvrtinu, zatímco dovoz zaznamenal pokles o 3,4 %. Deficit 3,4 mld. Kč přešel do přebytku 8 mld. Kč. O toto zlepšení se postarala strojírenská skupina zvýšením vývozů zhruba na dvojnásobek v položkách čerpadla a dopravníky na kapaliny, zařízení k automatickému zpracování dat a osobní automobily.

Obchod s Francií překvapil lepšími výsledky o více než 11 mld. Kč…

Přebytek obchodní bilance s Nizozemskem se meziročně snížil z 15 mld. Kč na 5,2 mld. Kč, což vyplynulo především ze zvýšení dovozu strojírenských výrobků o 138 %. Ke skokovému nárůstu dovozu došlo v položkách elektronky, rentgenky, diody, tranzistory a zařízení k automatickému zpracování dat.

… a s Nizozemskem horšími téměř o 10 mld. Kč

93

Snížení schodku s ostatními vyspělými ekonomikami…

Z ostatních vyspělých států se deficit snížil zejména s USA (téměř o 6 mld. Kč) na 2,4 mld. Kč vlivem meziročního poklesu dovozu strojírenských výrobků a chemikálií, když vývoz rostl především ve skupinách tržní výrobky tříděné a stroje a dopravní prostředky. V tabulce IV.2.3 je uveden přehled zemí a komodit s největším pasivem obchodní bilance.

Tabulka č. IV.2.2 Přehled zemí a komodit s největším deficitem obchodní bilance v 1. pololetí 2005

Země Čína Rusko Japonsko Tchajwan Jižní Korea Malajsie Azerbajdžán

Celkový deficit v mld. Kč –36,4 –32,6 –23,2 –7,1 –5,7 –5,3 –5,1

Meziroč. změna v mld. Kč 5,0 –7,5 –0,1 0,8 1,0 2,3 –2,9

Největší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. –21,7 minerální paliva –36,9 stroje a dopr. prostř. –18,9 stroje a dopr. prostř. –5,6 stroje a dopr. prostř. –5,7 stroje a dopr. prostř. –4,3 minerální paliva –5,5

průmysl. spotř. zboží –10,0 suroviny –3,5 průmysl. spotř. zboží –2,0 průmysl. spotř. zboží –0,8 chemikálie –0,5 suroviny –0,4

tržní výrobky

–3,1

tržní výrobky tržní výrobky průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží

–1,7 –0,5 –0,2 –0,3

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

…a naopak zvýšení se SNS

Pasivní obchodní bilance se Společenstvím nezávislých států se meziročně zvýšila o 9,6 mld. Kč na 39,2 mld. Kč. Největší vliv na tomto zhoršení měl obchod s Ruskem, které se podílí více než dvěma třetinami na obratu tohoto seskupení. Deficit s Ruskem se prohloubil o 7,5 mld. Kč na 32,6 mld. Kč, což způsobila o více než polovinu vyšší hodnota dovozu minerální paliv především v důsledku meziročního růstu dovozních cen.

S rozvojovými a ostatními zeměmi pasivum kleslo

Ke snížení deficitu s rozvojovými zeměmi ze 30,7 mld. Kč na 19,6 mld. Kč došlo v důsledku poklesu dovozu ve strojírenské skupině téměř o pětinu, kde se tak dosáhlo snížení pasiva téměř na polovinu (tj. 13 mld. Kč). Výrazně nižší byly dovozy výrobků v položkách zařízení k telekomunikaci a záznamu, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče; kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat. S mimoevropskými zeměmi došlo ke snížení pasiva ze 41,9 mld. Kč na 37,4 mld. Kč. Toto pasivum v podstatě vytvořil obchod s Čínou (36,4 mld. Kč, což je meziročně méně o 5 mld. Kč). Snížení deficitu bylo ovlivněno především strojírenskou skupinou, kde v položkách elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, zařízení k telekomunikaci a záznamu a zařízení k automatickému zpracování dat meziročně poklesly hodnoty dovozů (v rozmezí 21 % – 33 %).

IV.3. Komoditní struktura

Pozitivní vývoj obchodu se stroji a dopravními prostředky

94

Z pohledu komoditní struktury udržují dlouhodobě přední postavení stroje a dopravní prostředky a tržní výrobky růstem aktivní obchodní bilance a chemikálie snížením deficitu. Ke zhoršení došlo prohloubením pasiva u minerálních paliv, surovin a ve skupině nápoje a tabák. V grafu č. IV.3.1 je obsažen souhrnný přehled o vývoji základní komoditní struktury zahraničního obchodu a vyplývá z něj převaha skupiny SITC 7 – stroje a dopravní prostředky a výše kladného salda této komoditní skupiny.

Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. pololetí 2005 500 450 400 350 mld. Kč

300 250

0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j. n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží

200 150 100 50 0 -50 0

1

2 Vývoz

3

4

5

Dovoz

6

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ

Kladné saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků se zvýšilo o 44,2 mld. Kč na 115,8 mld. Kč. Udržely si nadpoloviční podíl na vývozu (50,8 %), když vývoz vzrostl o 8,7 %. Při meziročním poklesu hodnoty dovozu o 2 % jejich podíl na dovozu se snížil (o 2,3 p.b.) na 40 %. V tabulce č. IV.3.1 jsou podrobněji rozvedeny hodnoty jednotlivých položek této skupiny.

Přebytek SITC 7 se zvýšil téměř o dvě třetiny

Tabulka č. IV.3.1 Stroje a dopravní prostředky v 1. pololetí 2005 Vývoz

SITC 7 – celkem 71 stroje a zařízení k výrobě energie 72 strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 kovozpracující stroje 74 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracov. dat 76 zaříz. k telekomunikaci a zázn. a reprodukci zvuku 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 silniční vozidla 79 ostatní dopravní a přepravní prostředky

1. p. 2005 mld. Kč

Meziroč. změna

465,7 26,1 29,7 8,1 65,4 56,4 30,4 89,5 152,5 7,6

8,7 –2,8 7,9 1,1 14,4 18,1 –14,3 –0,5 18,9 –5,7

Dovoz 1. p. 2005 mld. Kč 349,9 25,1 24,7 8,0 48,4 36,1 25,6 92,1 78,5 11,4

Obchodní bilance

Meziroč. změna –2,0 14,6 –6,1 –26,3 –9,2 –5,2 –7,6 –6,2 6,4 62,0

1. p. 2005 Mez. zm. mld. Kč mld. Kč 115,8 1,0 5,0 0,1 17,0 20,3 4,8 –2,7 74,0 3,8

44,2 –3,7 3,8 2,9 13,2 10,6 –3,0 5,7 19,5 –4,8

Pramen: ČSÚ

Stroje a dopravní prostředky se vyznačovaly těmito hlavními charakteristikami: • Silniční vozidla upevnila dominantní postavení ve skupině posílením podílu na vývozu o 1,3 p.b. na 16,6 %. Aktivní bilance silničních vozidel dosáhla 74 mld. Kč (tj. o 19,5 mld. Kč meziročně více) a byla nejvyšším kladným saldem ve skupině, které se podílelo se na aktivu skupiny téměř dvěma třetinami. Vývoz osobních automobilů představuje polovinu hodnoty silničních vozidel a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel 44 %. Vývoz automobilů se meziročně zvýšil o více než čtvrtinu a vývoz dílů o 13 %. Nadprůměrný vývoz osobních aut byl zejména

95

do Francie, Španělska, Itálie a Nizozemska. Do Německa, největšímu odběrateli, se vyvezlo za 17,6 mld. Kč osobních automobilů, což je zhruba o čtvrtinu meziročně více. Hodnota dovozu osobních aut poklesla o 2,8 %, zatímco dílů a příslušenství vzrostla o 16,5 %. Přebytek obchodní bilance osobních aut se zvýšil o 16,4 mld. Kč na 52,3 mld. Kč a dílů o 2,4 miliardy na 29,7 mld. Kč.

• Výrazné zlepšení zaznamenaly stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, jejichž vývoz se zvýšil o 14,4 %, zatímco dovoz poklesl zhruba o desetinu a přebytek se meziročně zvýšil ze 3,8 mld. Kč? na 17 mld. Kč?. Vývozy byly zvýšeny v položkách zařízení k ohřevu a chlazení, čerpadla a dopravníky na kapaliny, kompresory, ventilátory a mechanická manipulační zařízení vč. dílů. • Meziročně zdvojnásobily aktivní bilanci kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, tj. na 20,3 mld. Kč, v důsledku růstu vývozu (o 18,1 %) a při současném poklesu dovozu (o 5,2 %). O třetinu vzrostl vývoz zařízení k automatickému zpracování dat. • U druhé největší vývozní položky skupiny, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, došlo ke zlepšení obchodní bilance poklesem deficitu z 8,3 mld. Kč na 2,7 mld. Kč, když dovoz poklesl o 6,2 %, zatímco hodnota vývozu zůstala zhruba na úrovni 1. pololetí minulého roku. • Zvýšení aktiva na více než čtyřnásobek (tj. 5 mld. Kč) docílily stroje a zařízení pro určitá odvětví v průmyslu především v důsledku růstu vývozu a poklesu dovozu. Šlo o zvýšené vývozy strojů pro stavebnictví a snížené dovozy v položce ostatní zařízení pro určitá odvětví průmyslu vč. dílů. Po poklesu opět růst aktiva tržních výrobků tříděných podle materiálu…

Druhou největší komoditní skupinou ve vývozu i dovozu jsou stále tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramika, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky), přestože jejich podíl na vývozu mírně oslabil (na 22,4 %), zatímco na dovozu zůstal stejný 21,1 %. Dynamika vývozu byla dvakrát rychlejší než dovozu (9 % ku 4,1 %), a tak se po dvouletém poklesu aktivum zvýšilo téměř na dvojnásobek, tj. na 20,9 mld. Kč. Na meziroční zvýšení přebytku skupiny působil především růst největších aktiv ve skupině, tj. kovových výrobků, výrobků z nekovových nerostů a výrobků z pryže.

…i průmyslového spotřebního zboží

Podobně jako u tržních výrobků po předchozím snížení přebytku obchodní bilance došlo u průmyslového spotřebního zboží ke zvýšení, meziročně o 3,7 mld. Kč na 10 mld. Kč při rychlejším tempu růstu vývozu než dovozu (8,7 %, resp. 5,2 %). Ke zlepšení přispěly zejména odborné a vědecké přístroje (pokles pasiva o 1,7 mld. Kč), různé výrobky (snížení deficitu o 1,2 mld. Kč) a nábytek vč. dílů (růst aktiva o 1,1 mld. Kč).

Nejvyšší pasivum vytvořila po dvou letech opět minerální paliva,…

Deficit minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů se meziročně zvýšil o 15,6 mld. Kč na 46,3 mld. Kč. Dosažená hodnota dovozu 73,1 mld. Kč byla meziročně vyšší o více než třetinu, což bylo ovlivněno růstem dovozních cen (v průměru za 6 měsíců dovozní ceny minerálních paliv vzrostly meziročně o 22,6 %). Deficit ropy a ropných výrobků (36,9 mld. Kč) byl vyšší o 11,2 mld. Kč a topného plynu, zemního i průmyslově vyráběného (23,7 mld. Kč) o 6,6 mld. Kč. Dle statistiky MPO se dovezlo 5 mil. tun ropy a ropných produktů za 45,1 mld. Kč, což představovalo větší množství o 10,8 %, zatímco hodnotově to bylo více o 40 %. Elektrické energie se v 1. pololetí 2005 vyvezlo za 7,9 mld. Kč, což bylo o 3 % meziročně méně. Dovoz vzrostl o 31 % a dosáhl tak hodnoty 1,9 mld. Kč. Obchod s elektřinou byl tedy v přebytku 6,0 mld. Kč, který byl o 0,7 mld. Kč nižší proti 1. pololetí 2004.

…naopak chemikálie záporné saldo snížily

Z hlediska výše deficitu se chemikálie a příbuzné výrobky posunuly na druhé místo. Pasivum se podařilo snížit o 9,3 mld. Kč na 41,6 mld. Kč (tj. zhruba na úroveň 1. pololetí 2003) především v důsledku růstu vývozu. Vývoz pokryl dovoz z více než 58 % (v 1. pololetí 2004 ho nepokryl ani z poloviny). Na zlepšení vý-

96

Graf č. IV.3.2 Celková obchodní bilance a bilance nejvýznamnějších komodit v pololetích 2004 a 2005 120,0

115,8 100,0 80,0

71,6 64,5

60,0

42,0

40,0 20,0 0,0

-7,1

-11,0

-20,0 -40,0

-10,8

-13,7

-19,3 -30,6 -41,6 -40,0 -50,9

-60,0

1.pol.2004 Celkem SITC 3 - minerální paliva SITC 0 - potraviny

2.pol.2004

-46,3

-41,6

1.pol.2005 SITC 7 - stroje a dopravní prostředky SITC 5 - chemikálie


sledků se podílely všechny položky skupiny, nejvíce však plastické hmoty v neprvotních formách, silice a čistící prostředky a léčiva (snížením pasiva v rozmezí od 1,6 mld. Kč do 1,9 mld. Kč). Jediné aktivum ve skupině 3,3 mld. Kč u organických chemikálií, se meziročně zvýšilo o 1 mld. Kč. V grafu č. IV.3.2 je znázorněná celková obchodní bilance ve srovnání se saldem strojů, paliv, chemikálií a potravin. Deficit skupiny potraviny a živá zvířata 10,8 mld. Kč je třetím největším deficitem, i když se meziročně mírně snížil. Dynamika vývozu byla o 10 bodů rychlejší než dovozu (26,2 % ku 16,7 %). Vývoz pokryl dovoz téměř ze tří čtvrtin. Ke zlepšení výsledků přispěl o více než polovinu vyšší vývoz obilovin a obilných výrobků a téměř o pětinu nižší dovoz krmiv pro zvířata. Nejvyšší schodek 8,8 mld. Kč vykázala zelenina a ovoce, který byl meziročně vyšší o 0,4 mld. Kč.

Potraviny deficit mírně snížily…

U surových materiálů nepoživatelných, s výjimkou paliv hodnota vývozu klesla o 2,2 %, zatímco dovoz vzrostl o 3,6 %). Záporné saldo obchodní bilance se meziročně zvýšilo ze 2 mld. Kč na 3,4 mld. Kč. To bylo způsobeno především poklesem vývozu korku a dřeva a růstem dovozu rud kovů a kovového odpadu. Ve skupině nápoje a tabák se meziročně zdvojnásobilo záporné saldo na 1,5 mld. Kč, což bylo ovlivněno zejména růstem dovozu tabákových výrobků o jednu třetinu. Nejmenší komoditní skupina živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky (jejich podíl na celkovém vývozu 0,1 % a na dovozu 0,2 %) snížila deficit z 1,5 mld. Kč na 0,9 mld. Kč především v důsledku poklesu dovozu o více než pětinu.

…a naopak suroviny zvýšily

Ve struktuře dovozu členěného dle předpokládaného užití se zvyšují v posledních letech dovozy pro osobní spotřebu, na což působil reálný růst mezd. Více jak polovina dovozů směřovala k výrobnímu užití (viz tabulka č. IV.3.2), zatímco dovozy pro investiční účely poklesly. To svědčí o tom, že domácí podniky nacházejí subdodavatele v tuzemské ekonomice a nikoliv v zahraničí, jako tomu bylo v minulosti.

Dovozy pro výrobní účely překročily polovinu všech dovozů

Podíl HI–TECH výrobků (tj. výrobky s vysoce technicky náročnou technologií) na celkovém vývozu meziročně mírně oslabil na 11,7 % při zvýšení hodnoty

Podíl HI–TECH výrobků na vývozu

97

Tabulka č. IV.3.2 Rozdělení dovozu podle způsobu užití v 1. pololetí 2003, 2004 a 2005 1. pololetí 2003

1. pololetí 2004

1. pololetí 2005

mld. Kč

%

mld. Kč

%

144,4 199,2 347,6

20,9 28,8 50,3

178,5 245,8 419,5

21,2 29,1 49,7

Dovozy pro – osobní spotřebu – investiční užití – výrobní užití

mld. Kč 194,6 234,0 446,7

Meziroční

%

změna

22,2 26,7 51,1

9,0 –4,8 6,5

Pramen: MPO

stagnoval a v dovozu oslabil

o 7,7 %. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která meziročně zvýšila hodnotu o 17,7 % a podílela se tak větší polovinou na vývozu HI–TECH výrobků, její aktivní bilance se více než zdvojnásobila a dosáhla 21,2 mld. Kč. Podíl HI–TECH výrobků na dovozu meziročně oslabil o 1,2 p.b. (na 13,9 %) v důsledku poklesu hodnoty dovozu o 4,7 %. Kromě letecké techniky a farmaceutických výrobků poklesl dovoz ve všech položkách, zejména u vědeckých přístrojů, neelektrických strojů a výrobků elektroniky a telekomunikace (u každé o více než desetinu). Deficit obchodní bilance HI–TECH výrobků se snížil téměř o polovinu na 14,4 mld. Kč.

Roste podíl výrobků s nižším stupněm zpracování ve vývozu i dovozu

Z tabulky č. IV.3.3 vyplývá, že z hlediska stupně zpracování vzrostl podíl výrobků s nižším stupněm zpracování v dovozu i vývozu na úkor výrobků s vyšším stupněm zpracování. Převažující podíl však zůstává u výrobků s vyšším stupněm zpracování, ve vývozu 87,3 % a dovozu 78,1 %.

Tabulka č IV.3.3 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. pololetiletí 2004 a 2005 Podíl v % Vývoz 1.p. 2004 A. Výrobky s nižším stupněm zpracování – potraviny a suroviny pro výrobu potravin – suroviny vč. energetických a druhotné odpady – polotovary B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování – strojírenské a elektrotechnické výrobky – ostatní finální výrobky

12,4 3,3 2,5 6,6 87,6 59,0 28,6

1.p. 2004 12,7 1 3,8 2,4 6,5 87,3 58,0 29,3

Dovoz 1.p. 2003

1.p. 2004

9,7 5,0 5 6,3 8,4 80,3 48,7 31,6

21,9 ,5 7,9 8,5 78,1 45,9 32,2

Pramen: MPO

Vývoj obchodu v červenci

98

V červenci dosáhla obchodní bilance opět přebytku, a to 1,2 mld. Kč, což představuje v tomto měsíci nejlepší výsledek od roku 1993 (meziročně vyšší o 8,4 mld. Kč). Kladného salda bylo dosaženo v důsledku růstu vývozu (o 2,5 %) při současném poklesu dovozu o 3,5 %. Tahounem vývozu je i nadále strojírenská skupina v čele se silničními vozidly a výpočetní technikou, jejichž vývoz byl nadprůměrný. Z teritoriálního hlediska došlo v červenci ke zlepšení výsledků zejména se Spojeným královstvím, Japonskem, Itálií a USA. Naopak výsledky obchodu se zhoršily s Ruskem, Nizozemskem, Německem, Čínou a Rakouskem. V kumulaci za 7 měsíců vývoz vzrostl o 8,7 %, dovoz o 2,7 % a saldo obchodní bilance bylo kladné 43,2 mld. Kč, když ve stejném období minulého roku byl schodek 14,4 mld. Kč (jde o meziroční zlepšení o 57,6 mld. Kč).

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ

V.1. Odvětví obchodu

Prostřednictvím nákupů na vnitřním trhu je uspokojována velká část potřeb konečných spotřebitelů i veřejného a podnikatelského sektoru. Vnitřní obchod je zprostředkovatelem přenosu poptávkových signálů ovlivňujících celkový hospodářský vývoj, jakož i významným indikátorem životní úrovně. Moderně koncipovaná prodejní místa se stávají organickou součástí měst a obcí, nové formy prodeje, jejich atraktivita, pestrost a šíře nabídky včetně dalších navazujících služeb mají přímý dopad na změny životního stylu společnosti.

Významná funkce a dopad činnosti obchodu

Odvětví obchodu (OKEČ G) zahrnuje oblast prodeje a oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot (OKEČ 50), oblast velkoobchodu (OKEČ 51) a oblast maloobchodu (OKEČ 52).

Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v 1. pololetí 2005 objemu 1 309,2 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 7,0 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 8,8 % a ve velkoobchodě o 8,5 %. Velkoobchod si upevnil své dominantní postavení, když se jeho podíl na celkových tržbách obchodu meziročně zvýšil o 0,8 procentního bodu a dosáhl 60,9 %. (podrobněji viz tabulka č. V.1.1).

Růst tržeb tažen mimo velkoobchodu i motoristickým segmentem

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu (bez DPH v běžných cenách) mld.Kč 2004 1. pol. Odvětví obchodu(G=OKEČ 50,51,52) Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) Velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52) v tom: velké podniky*) ostatní podniky

1 223,7 171,7 735,2 316,7 130,6 186,1

rok 2 609,2 365,8 1 552,8 690,6 283,9 406,7

růst %

podíl v %

2005

05/04

2004

2005

1. pol.

1. pol.

1. pol.

1. pol.

7,0 8,8 8,5 2,5 8,3 –1,5

100,0 14,0 60,1 25,9 x x

100,0 14,3 60,9 24,8 x x

1 309,2 186,8 797,8 324,6 141,4 183,3

Pramen: ČSÚ * ) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Významné je meziroční zvýšení tempa růstu u tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) o 3,6 procentního bodu. Podle údajů Sdružení dovozců automobilů bylo v I. pololetí 2005 zaregistrováno 67 110 ks nových osobních automobilů (údaj není totožný se statistickým údajem o prodeji nových vozů uváděným do konce roku 2004), což představuje oproti I. pololetí 2004 nárůst o 3,6 % (tj. o 2 336 ks vozidel). Bylo zaregistrováno 30 200 vozů značky Škoda, což značí 45,0 % z celkového počtu zaregistrovaných nových osobních automobilů (v roce 2004 to

bylo 30 269 vozů značky Škoda, tj. 46,7 % ze zaregistrovaných osobních automobilů). Počet zaregistrovaných nových lehkých užitkových vozidel (do 3,5 tuny), u kterých je možnost odpočtu DPH (při přestavbě osobního vozu na lehký užitkový) dosáhl hodnoty 17 294 ks a meziročně stoupl o 4 221 vozidel, tj. o 32,3 %. Diferencovaný vývoj tržeb uvnitř maloobchodu

V rámci maloobchodu pokračoval rychlý růst tržeb velkých podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 8,3 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Jejich podíl na tržbách maloobchodu se zvýšil meziročně o 2,3 procentního bodu a dosáhl již 43,5 %. Tržby maloobchodních podniků s menším počtem zaměstnanců meziročně poklesly a rovněž tržní podíl těchto podniků dlouhodobě klesá.

Obchodní marže odvětví poklesla

V celém odvětví obchodu se meziročně výkony zvýšily o 6,1 % při růstu výkonové spotřeby o 5,8 % a účetní přidané hodnoty o 6,4 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 62,7 % (v 1. pololetí 2004 to bylo 64,8 %). Průměrná obchodní marže v celém odvětví se meziročně snížila o 0,6 procentního bodu na 15,5 %. Poklesla ve všech oblastech, v motoristickém segmentu o 0,1 procentního bodu na 10,1 %, ve velkoobchodě o 0,8 procentního bodu na 14,1 % a v maloobchodě o 0,3 procentního bodu na 21,5 %, kde to souviselo s jen mírným růstem nákupů a mohutnými výprodejovými akcemi. Velké rozdíly v úrovni marží vyplývají do značné míry z odlišného charakteru prodeje a z odlišné úrovně průměrných cen zboží nabízeného v prodejnách motorových vozidel a v maloobchodě.

Zaměstnanost se zvyšuje, mzda je stále nižší než průměr v celém hospodářství

Průměrný počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 2,4 % na 722,6 tisíce osob. Vzrostl ve všech obchodních oblastech, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 3,6 %), což je reakce na růst aktivity v této oblasti. Průměrná měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 5,7 % (nejvíce v motoristickém segmentu o 6,3 %), tj. zhruba stejným tempem jako byl růst průměrné mzdy v celém národním hospodářství. Její výše 15 924 Kč stále dosahuje jen 93,2 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Důvěra v pozitivní vývoj odvětví obchodu stabilní

Vývoj hospodářského očekávání podnikatelů a manažerů spjatých s obchodem zachycuje výběrový BFI Index (Business Future Index, Index budoucích obchodů) sestavovaný Institutem pro výzkum trhu GfK Praha, s.r.o. Vyjadřuje názor na vývoj v následujících třech měsících.20 Vývoj hodnot indexu v období před a po vstupu do EU (viz v graf č. V.1.1) vypovídá o jak jejich obavách před vstupem ČR do EU, tak o rozptýlení těchto obav po vstupu. Mírný pokles indexu BFI v červencovém šetření může znamenat, že obchodníci očekávali v následujícím období u spotřebitelů nižší nákupní aktivitu před nákupní horečkou před vánočními svátky.

Proces koncentrace obchodní činnosti pokračuje…

Velké obchodní podniky se 100 a více zaměstnanci zvyšují svůj podíl na celkových tržbách již řadu let (viz tabulka č. V.1.2). Přispíval k tomu cenový vývoj, který zpomaloval růst tržeb a promítal se do finanční situace podniků. S jejím zhoršením se obvykle hůře vyrovnávají malé, finančně slabší podniky. V poslední době probíhá proces koncentrace v jednotlivých oblastech obchodu diferencovaně. Nezmenšeným tempem pokračuje růst podílu velkých podniků v maloobchodě, kde dosáhl 43,5 %. V ostatních oblastech obchodu došlo ke zpomalení, resp. poklesu.

…podporuje ji zájem nadnárodních organizací o podnikání v ČR

V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se v předchozích letech dynamicky rozvíjely nadnárodní podniky. Jejich podíl na tržbách velkých firem se rychle zvyšoval a po výkyvu v roce 2003, který souvisel s všeobec20

Hodnota indexu je vypočítávána z odpovědí na tři otázky: 1/ Jak se bude vyvíjet hospodářská situace v ČR v následujících 3 měsících. 2/ Jaký očekáváte obrat Vaší společnosti v následujících třech měsících. 3/ Které změny plánujete, nebo očekáváte během následujících třech měsíců (zvýšení zaměstnanosti, rozvojové investice, rozšíření sortimentu a pod.).

100

Graf č. V.1.1 Vývoj hodnot indexu BFI 150

140

130

129,2 126,3 121,9

119,8

120 111,2

110

114,0

114,3

113,2

112,7 107,0

100

90

80 4/03

6/03

10/03

2/04

5/04

7/04

10/04

1/05

4/05

7/05

Pramen: GfK praha, s. r. o., graf MPO

Tabulka č. V.1.2 Vývoj tržního podílu obchodních podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách v % (běžné ceny bez DPH) 2000

2002

2003

2004

2005

1. pol.

rok

1. pol.

– motor.vozidla, poh.hmoty (OKEČ 50) – velkoobchod (OKEČ 51) – maloobchod (OKEČ 52)

23,8 23,6 31,5

24,2 23,4 36,0

27,6 28,0 37,3

29,7 30,9 41,2

30,0 30,4 41,1

27,6 31,1 43,5

Obchod celkem (50, 51, 52) z toho: domácí podniky nadnárodní podniky

25,5 57,0 43,0

26,9 45,9 54,1

30,6 46,2 53,8

33,4 45,7 54,3

33,2 45,2 54,8

33,7 44,0 56,0

Pramen: ČSÚ

nou eskalací prodejů pokračoval tento trend postupně i v 1. pololetí 2005, kdy podíl nadnárodních podniků na tržbách dosáhl 56 %. Nadnárodní organizace, které se prosazují ve všech oblastech obchodu mají nejsilnější pozici v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci realizují již téměř 79 % tržeb (viz tabulka č. V.1.3). Pořadí největších obchodních společností s převážně potravinářským sortimentem figurujících v ČR se dlouhodobě nemění. Nadále svou vedoucí pozici drží společnost Makro Cash&Carry ČR, následovaná společností Ahold Czech Republic, a.s. s obchodními jednotkami Hypernova a Albert, která svou pozici navíc upevní avizovaným nákupem obchodních jednotek společnosti Meinl, která na českém trhu končí. Třetí největší obchodní společností podle obratu je skupina Schwarz ČR s obchodními jednotkami Kaufland a Lidl.

TOP 10 obchodních společností s potravinářským sortimentem se nemění

Mezi největší specializované prodejce nepotravinářského sortimentu podle obratu patří zejména prodejny zaměřené na potřeby pro dům, stavbu, dílnu a zahradu, tzv. hobbymarkety – OBI, Baumax a Hornbach a prodejny s elektro sortimentem – HP Tronic, Electro World a K+B Expert.

Nepotravinářským prodejnám vévodí hobbymarkety

Převaha nadnárodních podniků v porovnání s domácími maloobchodními

101

Tabulka č. V.1.3 Podíl domácích podniků a podniků pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách v jednotlivých oblastech obchodu v % (běžné ceny bez DPH) 2002

2003

2004

2005

1. pol.

rok

1. pol.

Prodej motor. potřeb (OKEČ 50)

domácí nadnárodní

47,2 52,8

43,7 56,3

41,8 58,2

43,0 57,0

36,7 63,3

Velkoobchod (OKEČ 51)


54,5 45,5

56,5 43,5

54,9 45,1

54,6 45,4

58,5 41,5

Maloobchod (OKEČ 52)


33,8 67,2

31,9 68,1

31,2 68,8

30,3 69,7

21,3 78,7

Pramen: ČSÚ

podniky vyplývá především z jejich finanční síly, vysoké produktivity a obchodních zkušeností, což se promítá do vyjednaných nákupních podmínek s dodavateli. V poslední době jsou přijímána opatření, která by měla vytvořit rovnocenné podmínky pro všechny účastníky dodavatelskoodběratelských vztahů. Porovnání výsledků nadnárodních podniků s domácími podrobněji dokládají údaje v tabulce č. V.1.4. Tabulka č.V.1.4 Domácí a nadnárodní maloobchodní obchodní podniky se 100 a více zaměstnanci (OKEČ 52, údaje za 1. pololetí 2005) 1. pol.

1. pol.

Změna v %

Podíl na celku v %

2004

2005

05/04

1. pol. 2004

1. pol. 2005

Počet aktivních jednotek

celkem domácí nadnárodní

178 124 54

189 124 65

5,9 0,4 18,3

100,0 69,7 30,3

100,0 65,8 34,2

Počet zaměstnanců (tis. osob)


96,8 37,5 59,3

103,3 34,4 68,9

6,7 –8,1 16,1

100,0 38,7 61,3

100,0 33,3 66,7

Objem tržeb za zboží v b.c.bez DPH (mld. Kč)


125,8 38,3 87,5

136,2 28,7 107,4

8,2 –25,0 22,8

100,0 30,5 69,5

100,0 21,1 78,9

Průměrný počet zaměstnanců na 1 podnik


303 1 089

278 1068

–8,5 –1,9

x x

x x

Tržba na 1 zaměstnance (tis. Kč)


1 023,4 1 474,8

834,9 1 559,6

–18,4 5,8

x x

x x

Obchodní marže v %


21,1 21,2

21,4 20,9

x x

x x

x x

Pramen: ČSÚ, vlastní propočty MPO

U nadnárodních podniků vzrostl meziročně objem tržeb za zboží v běžných cenách (bez DPH) za 1. pololetí 2005 o 22,8 %, zatímco u domácích podniků poklesl o čtvrtinu. Tržby na 1 zaměstnance byly u nadnárodních podniků podstatně vyšší než u domácích a meziročně vzrostly o 5,8 %, zatímco u domácích podniků poklesly o více než 18 %.

102

V.2. Konečná spotřeba domácností

Dynamika fyzického objemu prodeje se zvýšila zejména ve 2. čtvrtletí

Spotřebitelská poptávka na vnitřním trhu je nejčastěji charakterizována vývojem fyzického objemu prodeje (ve stálých cenách) v maloobchodě (OKEČ 52) a motoristickém segmentu (OKEČ 50). Tento objem se v 1. pololetí 2005 meziročně zvýšil o 4,3 %21 (díky výrazné akceleraci ve 2. čtvrtletí), to je o 2,4 procentního bodu vyšší tempo než v 1. pololetí 2004. Na tomto zrychlení se podílí jednak růst objemu tržeb za prodej a opravy motorových vozidel (o 7,6 %), jednak růst tržeb za prodej pohonných hmot (meziročně o 5,6 %), viz tabulka č. V.2.1. Samotný maloobchod zvýšil meziroční tempo růstu jen mírně (o 0,3 proc. bodu na 3,1 %), což potvrzuje stabilitu růstu poptávky v této oblasti.

Tabulka č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny v %, stálé ceny s DPH)

2001

Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) –maloobchod (OKEČ 52) – motoristický segment (OKEČ 50) z toho:mot. vozidla (OKEČ 50.1–50.4) pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

4,5 3,2 7,4 8,9 4,5

2002

3,0 3,2 2,4 –1,0 8,9

2003

4,9 4,0 6,9 5,6 9,1

2004

2005

I. pol.

rok

1. Q.

2. Q.

1. pol.

1,9 2,8 –0,4 –1,3 1,1

2,5 3,0 1,5 0,9 2,6

3,9 3,2 5,5 4,4 7,2

4,7 3,1 8,0 10,1 4,2

4,3 3,1 6,9 7,6 5,6

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření)

V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu došlo k meziročnímu zrychlení růstu prodeje z 2,1 % na 3,1 %. V prodejnách s nepotravinářským sortimentem byl zaznamenán pokles tempa růstu z 3,9 % na 3,2 % (nejnižší tempo růstu u knih a papíru 0,5 % a nábytku, elektroniky a želez. výrobků 2,9 %, naopak nejvyšší tempo u textilu a obuvi 12,6 % a farmac., kosmetického a drogistického zboží 6,7 %). Růst prodeje nabral opět na tempu

Fyzický objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od počátku roku 1999, již sedmým rokem v řadě (graf č. V.2.1). V jednotlivých letech se měnila intenzita růstu, vnitřní struktura i faktory, které jej ovlivňovaly. Zatímco v letech 1999 až 2001 růst prodeje v maloobchodě včetně motoristického segmentu kompenzoval předchozí poklesy, růst prodeje v letech 2002 a 2003 lze spojovat s příznivým cenovým vývojem, zvýšeným růstem příjmů domácností a stimulačním působením nabídky úvěrových a leasingových produktů bank a leasingových společností za nízké úrokové sazby. V roce 2003 zapůsobila též snaha domácností „předzásobit se“ pramenící z obav z dopadů reformy veřejných financí a vstupu ČR do Evropské unie na cenový vývoj na vnitřním trhu. Na základě těchto skutečností a v souvislosti se zpomalením růstu reálných mezd i celkových disponibilních příjmů domácností v roce 2004 se tempo růstu objemu prodeje i meziročně zpomalilo. Akcelerace růstu v 1. pololetí 2005 však ukazuje na oživení prodeje na vnitřním trhu zejména v důsledku nárůstu prodeje motoristického segmentu. Proti vyššímu tempu růstu prodeje působí hypotéky, které domácnosti splácejí v souvislosti s investicemi do zajištění svého bydlení. 21

Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH), které provádí ČSÚ. Aktuální informace z tohoto šetření budou revidovány v červnu 2006 a je proto třeba na ně nahlížet jako na předběžné, sloužící k rychlé charakteristice vývoje. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb.

103

Graf č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu a motoristického segmentu (OKEČ 50, 52, stálé ceny s DPH, rok 1996 = 100) 25,0

20,0

19,8

15,0

14,8 10,0

%

12,0 6,8

5,0

-0,8

3,7

-0,8

0,0

-4,9 -7,5

-5,0

-10,0

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Maloobchod vč.motor.segm.(50+52)

2002

2003

Motor.segment (50)

2004

1. pol. 2005

Maloobchod (52)

Pramen:

Ojedinělý cenový vývoj zahájený v roce 2002, kdy tempo růstu objemu tržeb bylo nižší než růst tržeb hmotného prodeje a který je patrný z grafu č. V.2.2, byl ukončen v průběhu 3. čtvrtletí 2003, kdy se ceny začaly meziročně zvyšovat. Tento vývoj pokračoval i v roce 2004, kdy byl růst cen ovlivněn především meziročním nárůstem cen pohonných hmot i růstem cen potravin. V 1. pololetí 2005 se v důsledku jen mírného růstu spotřebitelské poptávky v maloobchodě cenový růst na vnitřním trhu opět utlumil.

Cenový růst na vnitřním trhu se opět utlumil

Graf č. V.2.2 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 + 52, meziroční změny v %, běžné ceny s DPH, stálé ceny s DPH) 9

8,0 8

6,6

7

▲ 6 5

5,6

růst cen ▼

%

7,5

6,0 5,7

5,2

▲ 5,0

4,2

4,0

3,7

3,2

▼

1

0,8

4,7

3,6 3,9

▼

2,7 pokles cen

2,1

růst cen

2,3

▲

2

3,8

3,3

3,0

4,1

4,7

4,2 2,7

3

4,7

stálé ceny

4,0

4,6

4

5,9

5,6

2,7 2,2 1,9

běžné ceny 1,0

1,0

0 I/01

II/01

III/01 IV/01

I/02

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření), graf MPO

104

II/02

III/02 IV/02

I/03

II/03

III/03 IV/03

I/04

II/04

III/04 IV/04

I/05

II/05

Ve struktuře spotřebních vydání domácností probíhají dlouhodobě dva protisměrné proudy. Dlouhodobě roste podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Roste i podíl výdajů za telekomunikační služby odrážející rychlé rozšiřování nových spojových technologií. V souhrnu se za posledních 10 let zvýšil objem výdajů domácností na bydlení zhruba 3x a za spoje 6x. Přitom se podíl výdajů za bydlení na celkových výdajích domácnosti zvýšil cca o 6 procentních bodů na zhruba 20 %. Z položek maloobchodního prodeje se přitom snížil zejména podíl výdajů za potraviny o cca 5 proc. bodů a klesl na cca 21 %. Vzhledem k tomu, že zejména výdaje za bydlení a energii dále porostou je třeba počítat s retardačním vlivem na maloobchodní prodej.

Rychlý růst výdajů za bydlení dlouhodobě omezuje růst tržeb maloobchodu

Pokles podílu výdajů za potraviny byl spojen i se změnami ve struktuře jejich spotřeby. Změnu stravovacích zvyklostí domácností po roce 1990 a jejich dopad na vývoj spotřeby vybraných druhů potravin na 1 obyvatele vyjadřuje graf V.2.3. Nejvíce, a to téměř o 60 %, poklesla spotřeba hovězího masa (obavy obyvatel z BSE v kombinaci s vysokou cenou), dále významně poklesla spotřeba másla, mléka, vajec i vepřového masa. Naopak nejvyšší nárůst spotřeby, o více než 140 %, je patrný u nealkoholických nápojů a dále u ovoce, drůbeže, sýrů a rostlinných tuků, jako reprezentantů zdravé výživy.

Dlouhodobé změny ve struktuře spotřeby potravin jsou v zásadě racionální

Graf V.2.3 Vývoj spotřeby vybraných druhů potravin po roce 1990 (průměrná spotřeba na 1 obyvatele, spotřeba 1990 = 100 %) 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 %

60,0 40,0 20,0 0,0 -20,0 -40,0

Dlouhodobý růst prodeje průmyslového (nepotravinářského) zboží se odráží v rostoucí úrovni vybavenosti domácností, a to nejen z hlediska kvantity, ale především z hlediska výrazných kvalitativních změn. Dokládá to přehled o vývoji vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby v uplynulých 11 letech (viz tabulka č. V.2.2.). Vyplývá z něj, že zejména u nových komodit dochází k rychlému uspokojování potřeb.

Nealko nápoje

Ovoce

Drůbež

Sýry

Kakaové výrobky

Zelenina

Lihoviny (40%)

Víno

Pivo

Chléb

Ryby

Brambory

Vepřové maso

Vejce

Rostl. tuky a oleje


Mléko

Máslo

Hovězí maso

-60,0

Vybavenost domácností se dlouhodobě zkvalitňuje

105

Tabulka č. V.2.2 Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby (počet předmětů na 100 domácností)

Myčka nádobí Mikrovlnná trouba Televizor černobílý Televizor barevný Videorekordér Hi–fi souprava CD přehrávač Videokamera Osobní počítač Telefon pevný Telefon mobilní Internet Kabelová televize Osobní automobil

1994

1996

1998

2000

2002

2004

– 7,2 46,5 87,4 20,8 7,8 4,3 – 5,3 40,7 – – – 53,0

– 14,6 39,6 97,9 28,6 14,7 5,7 – 8,4 50,6 – – – 56,6

– 28,2 30,5 109,6 38,2 23,9 9,2 – 13,4 69,4 – – 0,0 60,1

6,0 46,3 12,8 113,6 47,0 33,2 14,4 6,5 21,4 76,3 41,7 – 25,4 63,3

8,6 56,1 9,2 120,3 54,0 38,3 23,4 7,8 28,4 73,8 98,1 7,9 27,1 65,9

13,2 63,7 6,5 126,5 61,3 43,1 35,9 10,7 39,7 65,5 141,5 12,4 24,8 69,2

Pramen: ČSÚ

Příjmy domácností rostly v I. pololetí 2005 rychleji než jejich spotřeba

Kupní síla domácností vyjádřená reálným disponibilním důchodem dlouhodobě roste. Její promítání do spotřeby je však modifikované. V předchozích dvou letech rostla spotřeba rychleji než disponibilní příjmy, což probíhalo na úkor poklesu míry úspor (viz tabulka č. V.2.3).

Tabulka č. V.2.3 Disponibilní důchod, spotřeba, hrubé úspory a míra úspor sektoru domácností

2001

2002

2003

2004

2005

1. pol.

rok

1. pol.

Disponibilní důchod (meziroční zm. v %)

nominálně reálně

5,3 1,8

5,6 4,8

4,3 2,4

4,6 2,1

4,2 1,4

3,4 2,2

Výdaje na spotřebu (meziroční zm. v %)

nominálně reálně

6,4 2,9

3,5 2,7

6,5 4,6

4,8 2,4

4,8 2,0

3,0 1,9

7,9

9,9

8,0

8,3

7,6

8,5

Míra úspor v % Pramen: ČSÚ

V 1. pololetí 2005 se tento vývoj změnil. Domácnosti kompenzují předchozí předstih spotřeby před příjmy. Sílícím faktorem je i snaha řešit vlastní bydlení, což vyžaduje dlouhodobé omezení spotřeby. Výdaje na spotřebu domácností v 1. pololetí 2005 rostly nižším tempem než disponibilní příjmy. V důsledku toho se objem hrubých úspor meziročně zvýšil o 3,4 mld. Kč, tj. o 5,8 % a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) vzrostla o 0,2 procentního bodu na 8,5 %. Běžné příjmy sektoru domácností se za 1. pololetí 2005 meziročně zvýšily o 46,8 mld. Kč, to je o 4,5 %. Ze dvou třetin se na tomto nárůstu příjmů podílely náhrady zaměstnancům, které vzrostly o 30,0 mld. Kč, přičemž objem samotných mezd a platů vzrostl o 23,1 mld. Kč a sociální příspěvky od zaměstnavatelů o 6,9 mld. Kč. Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod se meziročně zvýšil o 6,8 mld. Kč, tj. o 3,1 % a sociální dávky o 5,3 mld. Kč, tj. rovněž o 3,1 %. Běžné výdaje sektoru domácností se v 1. pololetí 2005 meziročně zvýšily o 22,9 mld. Kč (tj. o 6,8 %). Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 730,0 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 23,9 mld. Kč, tj. o 3,4 %, v reálném vyjádření o 2,2 %. Vývoj tržeb obchodu ovlivňují i jiné

106

Podle údajů statistiky rodinných účtů lze propočíst, že nákupy domácností se v sou-

časné době podílejí na celkových tržbách maloobchodu zhruba ze dvou třetin, na tržbách za nákup a opravy motorových vozidel a pohonných hmot z jedné čtvrtiny. To signalizuje vysoký podíl podnikatelského a veřejného sektoru, jakož i zahraničních návštěvníků včetně tak zvané nákupní turistiky na celkovém prodeji.

sektory než domácnosti

Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných Ministerstvem průmyslu a obchodu odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla vyšším tempem než celkové tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu. V 1. pololetí 2005 se dovoz pro osobní spotřebu v běžných cenách meziročně zvýšil o 22,2 % a objem tržeb, rovněž v běžných cenách, o 4,2 %. To ve svém důsledku vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 1,4 proc.bodu na 40,8 %. Růst podílu dováženého zboží činí nabídku atraktivnější, je to však zároveň faktor zatěžující obchodní bilanci.

Nabídka atraktivního zboží z dovozu stále sílí

Výsledkem pravidelného terénního průzkumu společnosti GfK Praha ve spolupráci s ČSÚ, MPO a Svazem obchodu je konstrukce souhrnného indexu spotřebitelské důvěry.22 Tento index je sestavován ve většině evropských zemí. Jde o indikátor, který může upozorňovat na blížící se změnu hospodářského cyklu. Vyjadřuje budoucí očekávání ekonomického vývoje ze strany obyvatelstva. Srovnání vývoje hodnot tohoto indexu a skutečného vývoje tržeb, vyjádřené v grafu č. V.2.4, potvrzuje dosti těsný vztah těchto veličin, přičemž předstih očekávání před skutečným hospodářským vývojem je cca jeden rok.

Vývoj indexu spotřebitelské důvěry signalizuje další růst tržeb

Graf č. V.2.4 Porovnání hodnot indexu spotřebitelské důvěry a tržeb maloobchodu vč. motoristických potřeb od roku 1996 (čtvrtletní průměry)

Index spotřebitelské důvěry

Tržby maloobchodu vč. motoristického segmentu

50,0

10,0

2005

2004

-10,0 2003

30,0 2002

-5,0

2001

35,0

2000

0,0

1999

40,0

1998

5,0

1997

45,0

Meziroční vývoj tržeb v % (stálé ceny)

15,0

1996

Hodnota indexu spotřebitelské důvěry

55,0

rok (čtvrtletí) Pramen: GfK Praha, s. r. o., graf MPO

22

Syntetický index spotřebitelské důvěry je sestaven z pěti základních prvků: subjektivní názory občanů na ekonomickou situaci jejich domácnosti ve srovnání s obdobím před rokem, odhady vývoje ekonomické situace jejich domácnosti v následujícím roce, subjektivní názory na ekonomickou situaci ve srovnání s obdobím před rokem, odhad na následující rok a očekávání spotřebitelského chování jejich domácnosti z hlediska budoucích úspor a nákupních úmyslů.

107

Z grafu je patrné, že pozitivní obrat ve vývoji tržeb maloobchodu v roce 1999 byl signalizován změnou vývojového trendu indexu spotřebitelské důvěry již začátkem roku 1998 (kdy ještě trval hluboký pokles tržeb). Tendence stabilního růstu hodnot indexu po roce 1999 byla ukončena ve 2. polovině roku 2002. Byla to souhrnná reakce na katastrofální povodně, avizované zvýšení některých daní a zprávy o slabším ekonomickém růstu ve většině vyspělých zemí. Výrazný pokles hodnoty indexu pokračoval v průběhu roku 2003, minima bylo dosaženo v prvních měsících roku 2004. Důvodem pravděpodobně byly přehnané obavy z dopadů reformy veřejných financí a z možných důsledků našeho vstupu do EU, zejména v cenové oblasti. K pozitivnímu obratu ve vývoji hodnot indexu došlo v první polovině roku 2004, což může vypovídat o poznání spotřebitelů, že ani jedna z předchozích obav se v plném rozsahu nenaplnila. Výsledky tržeb maloobchodu v 1. pololetí 2005 naplnily předpoklady, které signalizovaly hodnoty indexu zjištěné v roce 2004. Vzhledem k pozitivnímu vývoji indexu i v první polovině roku 2005, lze s velkou pravděpodobností očekávat zvýšení růstu tržeb i v dalších měsících. Tržby maloobchodu rostly v červenci mírným tempem

108

V červenci dosáhly tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) meziročního tempa růstu pouze 1,6 % ve stálých, resp. 2,6 % v běžných cenách. Samotný maloobchod zaznamenal meziroční růst ve stálých cenách pouze 1,9 %, tržby za prodej a opravy automobilů dokonce propad 0,7 % a prodej pohonných hmot nárůst tržeb o 3,5 %. Za období leden až červenec vzrostly tržby meziročně o 3,9 % ve stálých cenách, resp. o 4,0 % v běžných cenách. Rychleji rostly tržby v motoristickém segmentu (o 6,0 % ve stálých cenách) než v maloobchodě (o 3,0 %).

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Tabulky I. Makroekonomické ukazatele II. Průmysl III. Stavebnictví IV. Zahraniční obchod V. Vnitřní obchod VI. Finanční ukazatele

110 114 117 119 124 125

Grafy Podíl sektorů na zpracovatelském průmyslu

144

Modelová projekce odvětvového vývoje v roce 2006

145

109

110

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel Hrubý domácí produkt (stálé ceny)x) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb

Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (meziroční změna) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

2005

jednotka

2004

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

1769,9 4,4 933,6 2,0 378,1 -2,0 10,9 11,6 591,4 7,6 12,0 1722,4 21,9 1941,2 18,4

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

440,5 4,7 222,1 1,6 87,2 -3,5 2,8 7,2 138,4 2,9 3,2 442,5 17,9 462,4 10,3

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2005

916,9 4,9 458,6 1,9 183,0 -1,2 5,7 8,1 293,5 2,6 8,7 929,8 11,9 978,3 4,7

%

2,8

2,8

2,7

2,6

2,7

2,6

2,5

2,4

2,6

2,2

2,1

%

2,8

1,7

1,7

1,5

1,6

1,6

1,3

1,8

1,6

1,7

1,7

% % % % % % % % % % % %

3,4 2,9 -4,0 3,5 -1,9 3,1 2,2 12,9 1,0 2,6 5,9 4,2

-0,5 3,8 -4,3 3,5 -2,2 7,7 -1,8 -2,6 2,2 2,4 7,7 2,5

-0,2 3,9 -4,6 3,4 -2,2 7,8 -2,0 -2,4 2,5 2,7 8,0 2,2

-0,4 3,7 -4,8 3,4 -2,2 7,9 -2,5 -2,4 2,3 2,9 7,8 1,8

-0,3 3,8 -4,5 3,4 -2,2 7,8 -2,1 -2,5 2,3 2,7 7,9 2,1

-0,8 2,7 -4,5 3,6 -2,4 8,0 0,0 -2,4 1,8 2,9 7,9 1,9

0,2 1,0 -4,7 4,0 -2,0 7,3 -1,2 -1,3 1,8 2,6 3,7 0,8

0,4 0,6 -4,9 4,0 -2,1 7,8 0,2 14,2 0,9 2,5 3,4 0,3

-0,2 2,6 -4,6 3,6 -2,2 7,7 -1,2 0,5 1,9 2,7 6,4 1,6

-0,7 0,2 -5,1 4,1 -2,0 7,7 2,1 14,6 0,8 2,5 3,0 0,2

-0,8 0,0 -5,5 4,1 -1,9 7,6 2,2 16,1 0,9 2,5 2,9 0,2

Pramen: ČSÚ stálé ceny roku 1995, zřetězeno metodou ročního přesahu, takže agregáty nejsou rovny součtům jednotlivých položek

x)

6.

MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel

jednotka

2005 2004

1.

2.

3.

1.-3.

4.

5.

6.

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

5,7 3,7 8,1

6,1 3,9 7,2

6,6 4,0 5,6

6,9 4,1 3,5

6,5 4,0 5,4

7,1 4,2 1,3

7,0 4,1 -0,6

6,7 3,9 -1,7

Ceny ve výrobní sféře (meziroční změna) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

5,7 3,7 8,1

7,2 4,2 -5,2

7,1 4,1 -11,4

6,4 4,1 -15,3

6,9 4,1 -10,8

5,6 3,6 -17,6

4,0 2,7 -15,4

2,7 2,3 -9,2

Míra nezaměstnanosti původní metodika (stav ke konci období) nová metodika

% %

10,3 9,5

10,7 9,8

10,6 9,6

10,3 9,4

9,8 8,9

9,4 8,6

9,3 8,6

1. - 6.

7.

8.

6,7 4,0 2,6

6,2 3,7 -4,0

5,6 3,5 -5,7

5,5 3,5 -12,5

2,0 2,2 -11,0

1,1 2,2 -8,5

9,5 8,8

9,6 8,9

6,5

-0,3

Reálné disponibilní příjmy domácností (meziroční změna) Průměrná měsíční mzda (meziroční změna) nominální reálná

%

1,4

3,3

2,2

% %

6,2 3,3

5,7 4,0

5,5 3,8

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč

-93,7

3,5

-6,1

10,8

8,3

-30,7

-4,5

Pozn.: Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO - Mezinárodní organizace práce) Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB

30,8

3,8

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2005


111

112

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel

jednotka

Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo

mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč %

podniková sféra Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo podniková sféra Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil.

USD USD USD USD USD USD USD USD USD USD

2005 2004

2.

3.

1. - 3.

1 844,1 1 827,5 1 844,4 1 844,9 4,4 -0,9 0,0 0,0 1 583,2 1 560,8 1 554,9 1 598,9 5,5 -1,4 -1,8 1,0 889,0 897,1 900,5 899,0 7,3 0,9 1,3 1,1 694,2 663,7 654,4 699,9 3,3 -4,4 -5,7 0,8 919,7 924,3 933,8 940,1 6,6 0,5 1,5 2,2 282,9 285,5 288,9 295,5 34,4 0,9 2,1 4,4 636,8 638,7 644,9 644,6 -2,4 0,3 1,3 1,2 -5 574,0 -868,6 485,3 -5 429,2 7 039,5 3 917,1 4 463,3 2 420,5 1 958,3 -1 196,5

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

28,4

Zahraniční zadluženost

mld. USD

45,3

Pramen: ČNB

1.

4.

5.

6.

1 882,2 1912,1 1913,0 2,1 3,7 3,7 1 606,1 1621,7 1707,9 1,4 2,4 7,9 919,0 919,5 919,3 3,4 3,4 3,4 687,1 702,3 788,6 -1,0 1,2 13,6 938,9 950,1 984,0 2,1 3,3 7,0 302,9 312,0 321,1 7,1 10,3 13,5 636,0 638,1 663,0 -0,1 0,2 4,1 806,2 1 172,6 118,7 -1 004,6 -488,9 1 437,2 1 474,2 -896,8 -53,6 -952,4

27,8

27,9

27,5 44,5

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2005

1908,2 3,5 1722,0 8,8 921,3 3,6 800,8 15,3 989,1 7,5 327,4 15,7 661,7 3,9 -525,6 1 794,7 358,4 -3 321,6 3 857,1 7 189,3 7 269,4 -1 678,6 582,3 -3 000,4

27,8

27,1

30,1

29,9

30,2

43,2 MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Struktura uchazečů o zaměstnání (podle stavu k 30. 6.) 2004

2005

změna 2005-2004

abs.

podíl v %

abs.

podíl v %

abs.

podílu

Věková struktura: do 19 let 20-34 let 35-49 let nad 50 let

28 814 212 705 162 596 113 411

5,6 41,1 31,4 21,9

22 831 188 614 155 689 122 610

4,7 38,5 31,8 25,0

-5 983 -24 091 -6 907 9 199

-0,9 -2,6 0,4 3,1

Kvalifikační struktura: bez vzdělání a neúplné základní vzdělání základní vzdělání vyučeni a nižší střední střední a vyučeni s mat. vyšší odborné bakal.,VŠ a doktor.vzděl.

3 380 161 612 220 879 110 443 2 865 18 347

0,7 31,2 42,7 21,3 0,6 3,5

3 239 152 129 210 756 103 788 2 561 17 271

0,7 31,1 43,0 21,2 0,5 3,5

-141 -9 483 -10 123 -6 655 -304 -1 076

0,0 -0,2 0,4 -0,1 0,0 0,0

Délka nezaměstnanosti: do 3 měsíců od 3-6 měsíců od 6-12 měsíců. nad 12 měsíců

118 974 85 501 94 422 218 629

23,0 16,5 18,2 42,3

110 578 73 627 91 249 214 290

22,6 15,0 18,6 43,8

-8 396 -11 874 -3 173 -4 339

-0,4 -1,5 0,4 1,5

Celkem uchazečů

517 526

100,0

489 744

100,0

-27 782

x

Pramen: MPSV

Nezaměstnanost podle krajů k 30. 6. 2004 Kraj

k 30. 6. 2005

počet uchazečů o zaměstnání

počet volných pracovních míst

míra nezaměstnanosti v %

počet uchazečů o zaměstnání

počet míra nezaměstnanosti v % volných pracovních původní nová míst metodika metodika

- Praha - Středočeský - Jihočeský - Plzeňský - Karlovarský - Ústecký - Liberecký - Královéhradecký - Pardubický - Vysočina - Jihomoravský - Olomoucký - Zlínský - Moravskoslezský

26 715 42 215 20 326 20 515 17 695 72 655 20 194 20 515 21 951 21 927 62 586 37 077 30 028 103 127

10 762 5 626 2 751 3 291 1 261 2 305 2 298 2 145 2 435 1 290 3 349 3 251 1 746 2 916

4,2 7,2 6,4 7,2 10,9 16,9 9,1 7,4 8,6 8,4 10,9 11,5 10,0 16,5

24 610 39 143 20 207 19 246 16 941 68 632 18 548 20 619 21 186 20 789 60 167 35 285 28 332 96 039

13 910 7 387 3 103 4 544 1 592 2 705 2 418 2 227 2 081 2 165 7 173 2 957 1 877 2 859

3,9 6,6 6,3 6,7 10,5 15,9 8,3 7,5 8,4 8,0 10,4 11,2 9,6 15,3

3,3 6,0 5,8 6,2 9,7 15,0 7,5 7,0 7,8 7,6 9,7 10,5 8,7 14,3

Celkem ČR

517 526

45 426

9,9

489 744

56 998

9,3

8,6

Pozn.: Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO - Mezinárodní organizace práce) Pramen: MPSV MPO - odbor analýz a statistiky

113

114

II. Průmysl (s. c. = stálé ceny - průměr roku 2000 = 100; meziroční změna v %, stejné období min. roku = 100; organizace s 20 a více zaměstnanci) Měrná Ukazatel

jednotka

Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

% b.c. s.c.

Průměrný evidenční počet pracov.

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6. 3,7

9,9

7,2

5,6

0,1

4,0

5,7

4,0

mld. Kč % mld. Kč %

2 371,5 14,3 2 313,9 9,8

189,7 13,4 183,1 9,4

193,8 9,2 187,3 5,8

214,7 3,9 207,8 1,7

601,6 9,1 581,6 6,0

215,9 10,1 210,0 9,0

tis. osob %

1 130 -0,5

1 124 0,9

1 134 1,1

1 134 0,7

1 130 0,8

170,7 10,4

162,5 8,4

165,2 4,6

183,3 1,0

171,5 5,1

Produktivita práce z tržeb

s.c.

tis. Kč %

Průměrná měsíční mzda

b.c.

Kč %

Pramen: ČSÚ

2005 2004

1. - 6.

7.

4,2

11,2

217,2 8,0 211,9 7,5

226,2 1 261,3 8,2 8,8 221,7 1 225,0 8,5 7,0

191,9 5,9 187,4 6,8

1 135 0,9

1 132 0,6

1 137 0,7

1 129 0,5

1 139 0,6

185,1 8,0

187,2 6,9

193,9 7,7

180,9 6,4

164,5 6,1

17 460 17 033 16 301 17 593 16 949 17 582 18 544 18 500 6,9 3,5 4,0 4,1 3,7 3,8 5,3 5,0

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2005

17 588 18 216 4,2 3,0 MPO - odbor analýz a statistiky

II. Průmysl - organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až červen) Počet jedn. OKEČ Název 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostních surovin C


23 28 79

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč běžné ceny

stálé ceny

2005 25119 27112 4717

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč

Meziroční změna

Podíl b.c.

stálé ceny

2005

b. c.

s. c.

prům=100

2005

19542 21155 4483

12,1 13,5 -2,2

-8,2 -6,7 -1,4

2,0 2,1 0,4

1673 1825 1030

Meziroční změna

Podíl*) s.c. Podíl** ) s.c.

b.c.

s.c.

prům=100

39,9 33,8 22,7

16,5 11,3 33,8

0,1 0,1 0,1

8,6 8,6 23,0

107

31829

25638

10,9

-5,8

2,5

2855

30,3

18,5

0,2

11,1

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Výroba tabákových výrobků DA Výr. potrav. výrobků a nápojů, tabák. výr. 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textilních a oděvních výr. DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výroba dřevařských výrobků 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahraných nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výrobů z papíru DF Výroba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků DJ Výr. zákl. kovů, hutních a kovoděl. výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 Výroba radiov. televiz. a spoj. zařízení a přístrojů 33 Výr. zdrav., přesných, opt. a časoměr. přístrojů DL Výroba elektr. a opt. přístrojů a zařízení 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba ostat. dopravních prostředků a zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

1176 5 1181 387 391 777 144 458 139 333 472 8 220 618 452 182 1468 1650 1136 36 560 138 197 931 254 96 350 590 67 657

110800 5525 116325 24502 6043 30545 2155 20445 24447 21752 46199 32144 70684 74421 54144 100342 75653 175994 88024 41254 67668 33931 14437 157290 209648 11812 221460 32860 5559 38419

102851 5407 108259 25336 6278 31614 1992 20818 28063 20381 48444 28793 69284 79119 53422 73927 65689 139616 85861 47699 71856 39126 15228 173908 228216 10780 238996 32826 2929 35754

-0,8 -25,4 -2,4 -1,6 2,4 -0,9 0,5 3,1 2,0 8,4 4,9 22,9 11,9 10,0 -0,1 0,4 14,1 12,0 11,3 27,1 9,2 -17,4 6,3 5,5 15,3 -7,8 13,8 6,7 -1,6 5,4

-1,2 -26,1 -2,7 0,0 5,7 1,0 0,6 2,3 5,1 5,8 5,4 -2,5 4,9 11,1 0,9 -9,1 5,4 97,2 10,7 44,5 10,8 -12,3 9,4 11,2 22,0 -9,0 20,1 7,1 -10,0 5,5

8,8 0,4 9,2 1,9 0,5 2,4 0,2 1,6 1,9 1,7 3,7 2,5 5,6 5,9 4,3 8,0 6,0 14,0 7,0 3,3 5,4 2,7 1,1 12,5 16,6 0,9 17,6 2,6 0,4 3,0

16615 1082 17697 16582 5547 22129 1011 11627 16583 2709 19292 4552 38842 41404 25139 25905 37016 62921 57138 37809 53515 40135 11345 142804 185643 6990 192633 22722 1160 23883

12,8 -0,3 11,9 -4,0 18,5 0,5 -12,7 6,2 8,2 8,5 8,2 27,8 22,3 7,6 -2,2 14,2 10,7 12,2 11,6 9,9 8,9 -18,8 13,9 0,9 10,9 13,1 11,0 11,3 4,2 10,6

14,7 -6,8 13,1 -1,8 27,3 4,2 -11,3 7,5 12,6 7,0 11,8 -1,2 14,4 11,4 3,3 -1,4 4,1 1,7 15,1 23,2 14,0 -12,4 15,9 7,2 18,4 12,6 18,2 15,9 -5,3 14,6

1,4 0,1 1,4 1,4 0,5 1,8 0,1 0,9 1,4 0,2 1,6 0,4 3,2 3,4 2,1 2,1 3,0 5,1 4,7 3,1 4,4 3,3 0,9 11,7 15,2 0,6 15,7 1,9 0,1 1,9

16,2 20,0 16,3 65,4 88,4 70,0 50,7 55,9 59,1 13,3 39,8 15,8 56,1 52,3 47,1 35,0 56,4 45,1 66,5 79,3 74,5 102,6 74,5 62,6 81,3 64,8 80,6 69,2 39,6 66,8

D

9054

1128249

1115879

8,1

7,2

89,5

661073

8,4

11,2

54,0

59,2

211 77

92073 9136

76586 6865

17,9 -1,5

9,9 -5,7

7,3 0,7

3117 11

-27,6 2,1

-26,0 -2,2

0,3 0,0

4,1 0,2

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektř., plynu a tepelné energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Průmysl celkem

288

101208

83451

15,8

8,4

8,0

3128

-27,5

-25,9

0,3

3,7

9449

1261286

1224968

8,8

7,0

100,0

667056

8,2

10,9

54,5

54,5

115

*) Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu ** ) Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, subsekce a oddílu, údaj v oddílu 32 byl ČSÚ prověřen a uznán. Pramen: ČSÚ


116

II. Průmysl - organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až březen) (dokončení) Průměrný evidenční počet zaměstnanců OKEČ Název CA CB C

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostních surovin Těžba nerostných surovin

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Výroba tabákových výrobků DA Výr. potrav. výrobků a nápojů, tabák. výr. 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textilních a oděvních výr. DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výroba dřevařských výrobků 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahraných nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výrobů z papíru DF Výroba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků DJ Výr. zákl. kovů, hutních a kovoděl. výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 Výroba radiov. televiz. a spoj. zařízení a přístrojů 33 Výr. zdrav., přesných, opt. a časoměr. přístrojů DL Výroba elektr. a opt. přístrojů a zařízení 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba ostat. dopravních prostředků a zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektř., plynu a tepelné energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ

osob 2005 35096 38836 5209

Meziroč. změna -5,6 -5,3 -8,1

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c.

Podíl prům=100 3,1 3,4 0,5

v Kč 2005 92801 90788 143429

Meziroč. změna -2,8 -1,5 7,3

Prům. měsíční mzda

Úroveň prům=100

v Kč 2005

51,3 50,2 79,3

21592 21444 18770

Meziroč. změna

Úroveň prům=100

7,1 6,9 1,2

122,8 121,9 106,7

44045

-5,6

3,9

97014

-0,2

53,6

21127

6,3

120,1

108477 1523 110000 45066 24614 69680 8769 26586 17382 23009 40390 2974 37866 65403 64703 57116 103999 161115 127862 7881 87850 26860 21520 144111 96829 19118 115947 49649 3576 53225

-0,9 -11,4 -1,1 -4,0 -8,2 -5,5 -7,8 5,1 0,5 2,2 1,5 0,5 -0,7 7,0 -0,3 -3,1 8,8 4,3 -1,9 -1,9 4,0 1,4 4,1 3,2 7,6 0,2 6,3 -3,9 8,5 -3,1

9,6 0,1 9,7 4,0 2,2 6,2 0,8 2,4 1,5 2,0 3,6 0,3 3,4 5,8 5,7 5,1 9,2 14,3 11,3 0,7 7,8 2,4 1,9 12,8 8,6 1,7 10,3 4,4 0,3 4,7

158023 591876 164029 93700 42509 75617 37859 130506 269085 147633 199899 1613435 304951 201619 137609 215722 105273 144428 111920 1008788 136322 242773 117933 201127 392818 93977 343543 110193 136483 111960

-0,2 -16,7 -1,7 4,1 15,1 6,9 9,2 -2,7 4,6 3,5 3,9 -3,0 5,6 3,9 1,2 -6,2 -3,2 -6,8 12,8 47,4 6,5 -13,5 5,1 7,8 13,4 -9,1 13,0 11,4 -17,1 8,8

87,4 327,2 90,7 51,8 23,5 41,8 20,9 72,2 148,8 81,6 110,5 892,0 168,6 111,5 76,1 119,3 58,2 79,8 61,9 557,7 75,4 134,2 65,2 111,2 217,2 52,0 189,9 60,9 75,5 61,9

15445 40312 15790 12611 10140 11738 11079 14062 17714 20648 19386 25509 20778 16977 18098 19072 16926 17687 17902 16731 16267 17779 17013 16686 21044 19294 20755 13633 16512 13827

3,4 6,1 3,3 4,8 2,7 4,4 5,1 2,2 2,4 5,5 4,3 7,2 8,0 3,5 4,5 3,7 3,5 3,2 4,7 9,8 1,3 3,0 4,2 2,5 4,2 5,6 4,5 4,3 -2,6 3,9

87,8 229,2 89,8 71,7 57,7 66,7 63,0 80,0 100,7 117,4 110,2 145,0 118,1 96,5 102,9 108,4 96,2 100,6 101,8 95,1 92,5 101,1 96,7 94,9 119,6 109,7 118,0 77,5 93,9 78,6

1028630

1,3

91,1

180803

5,8

100,0

17148

4,3

97,5

36274 19791

-11,5 -3,0

3,2 1,8

351885 57809

24,1 -2,7

194,5 32,0

25499 18129

7,3 4,3

145,0 103,1

56065

-8,7

5,0

248077

18,7

137,2

22897

5,8

130,2

1128740

0,5

100,0

180875

6,4

100,0

17588

4,2

100,0


III. Stavebnictví 1. Produkce, zaměstnanost a produktivita (meziroční změny v %, stejné období m. r. = 100; absolutní údaje v b. c., meziroční změny ve sr. c.) Měrná Ukazatel

jednotka

Stavební výroba ČR celkem Stavební práce podniků s 20 a více zaměstnanci podle dodavatelských smluv z toho: v tuzemsku v tom: -opravy a údržba -nová výstavba, rekonstrukce, modernizace -ostatní práce v zahraničí

2005 2004

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

mil.Kč %

394 305 17 226 21 917 26 865 66 008 33 785 37 294 40 822 177 909 9,7 14,2 3,8 -16,0 -3,2 -29,5 26,0 19,0 -1,2

37 545 6,1

mil.Kč %

278 207 11 726 13 690 15 821 41 237 20 959 24 743 27 130 114 069 8,9 15,7 5,8 -15,3 -1,2 -30,1 27,3 19,4 0,1

25 030 5,5

mil.Kč %

274 071 11 608 13 461 15 649 40 717 20 704 24 401 26 737 112 559 8,4 15,9 5,8 -15,2 -1,1 -30,3 27,1 20,1 0,2

24 549 5,3

mil.Kč % mil.Kč % mil. Kč % mil.Kč %

36 088 1 158 1 151 1 593 3 902 2 339 2 634 3 043 11 918 -1,3 7,6 -12,9 -24,4 -13,3 -41,8 5,9 -3,3 -15,8 234 697 10 249 12 146 13 861 36 257 18 095 21 402 23 350 99 104 10,0 16,5 8,7 -13,7 0,6 -28,5 30,4 24,1 2,6 3 286 201 164 195 558 270 365 344 1 537 18,0 46,0 -25,2 -31,1 -12,4 -28,7 23,4 20,2 -3,8 4 136 113 229 172 520 255 342 393 1 510 49,5 -1,9 -0,2 -25,2 -9,7 -5,3 40,3 -11,0 -1,3

2 939 -8,5 21 300 7,6 310 7,4 481 14,6

Průměrný evidenční počet zaměstnanců staveb. podniků od 20 zaměstnanců

tis.os. %

158,0 3,4

150,7 4,0

151,3 4,2

153,7 3,6

151,9 3,9

159,3 4,1

161,9 4,5

163,8 4,2

156,8 4,1

167,3 5,2

Produktivita práce ze S v organiz. od 20 zaměstnanců

tis.Kč %

1761,0 5,3

76,9 11,2

89,7 1,5

102,3 -18,3

271,5 -5,0

131,6 -32,8

152,8 21,8

165,6 14,6

727,6 -3,8

149,6 0,3

18 125 16 046 16 576 17 699 16 779 18 267 18 432 19 483 17 786 6,2 1,8 1,0 4,7 2,6 3,4 6,7 3,2 3,5

19 003 2,0

b.c. sr.c.

Průměrná měsíční mzda ve staveb. b.c. podnicích s 20 a více zaměstnanci Stavební výroba v organizacích do 19 zaměstnanců

b.c.

Vydaná stavební povolení v ČR celkem počet předpokládaná hodnota staveb Pramen: ČSÚ

Kč % mil.Kč %

116 098 11,4

5 500 13,8

8 227 11 044 24 771 12 827 12 551 13 692 63 840 2,3 -16,5 -6,2 -27,6 26,6 20,1 -2,4

ks mld.Kč

153622 315,1

8 713 22,3

8 056 10 505 27 274 10 879 21,3 29,1 72,8 25,1

13038 29,1

13673 64 864 30,3 157,3

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2005

12 515 7,2 12393 25,9 MPO - odbor analýz a statistiky

117

118

III. Stavebnictví 2. Bytová výstavba (stejné období min. roku = 100) Měrná Počet bytů:* ) zahájených dokončených rozestavěných na konci období

2005

jedn.

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

1. Q.

1. pol..

počet % počet % počet %

7 454 -11,6 31 509 -13,6 72 356 -26,0

10 964 47,1 18 162 -42,4 62 117 -14,2

16 548 50,9 12 662 -30,0 66 172 6,5

21 481 29,8 14 037 10,9 73 452 11,0

31 370 46,0 15 904 13,3 88 371 20,3

33 255 6,0 21 245 33,6 100 302 13,.5

31 313 -5,8 22 299 5,0 109 451 9,1

29 502 -5,8 23 074 3,5 114 868 4,9

27 599 -6,5 22 960 -0,5 117 864 2,6

32 383 17,3 25 598 11,5 126 054 6,9

35 326 9,1 25 999 1,6 135 428 7,4

39 037 7,0 32 268 19,0 146 801 5,5

8 645 6,1 6 452 5,8 148 885 5,5

17 687 -8,7 12 520 3,6 152 114 3,9

*) Bez bytů adaptovaných v nebytových prostorách Pramen: ČSÚ


IV. Zahraniční obchod 1. Teritoriální struktura

Ukazatel

Obrat

Meziroční

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1. pololetí 2005

změna

1. pololetí 2005

změna

1. pololetí 2005

změna

1 - 6/2004

1 - 6/2005 mil. Kč

mil. Kč

podíl v %

Celkový zahraniční obchod ČR

1 793 213

100,0

Vyspělé tržní ekonomiky

1 543 083

EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD *) Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

v%

mil. Kč

podíl v %

6,7

917 628

86,1

5,6

1 403 106 35 299 104 678 83 558 27 631 92 148 45 030 1 764

78,2 2,0 5,8 4,7 1,5 5,1 2,5 0,1

1 529 640

85,3

Bilance

v%

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

100,0

9,7

875 585

100,0

3,8

-7 135

42 043

833 690

90,9

8,1

709 393

81,0

2,9

82 227

124 297

5,5 7,1 7,2 1,9 23,2 45,9 -11,1 6,0

779 389 14 873 39 428 32 004 20 787 26 485 3 827 836

84,9 1,6 4,3 3,5 2,3 2,9 0,4 0,1

7,7 6,0 17,9 24,4 19,3 57,5 -13,2 -8,3

623 717 20 426 65 250 51 554 6 844 65 663 41 203 928

71,2 2,3 7,5 5,9 0,8 7,5 4,7 0,1

2,9 7,9 1,7 -8,4 36,9 41,6 -10,9 23,4

117 852 -4 902 -30 723 -30 546 12 430 -29 547 -41 854 160

155 672 -5 553 -25 822 -19 550 13 943 -39 178 -37 376 -92

5,6

821 298

89,5

8,0

708 342

80,9

3,0

72 951

112 956


119

120

IV. Zahraniční obchod 1.1 Teritoriální struktura vývozu I. čtvrtletí Ukazatel

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

Kumulace

mil. Kč

podíl v%


mil. Kč

podíl v%


Celkový zahraniční obchod ČR Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní * )

438 268 401 093 375 660 7 023 18 410 14 437 9 815 11 126 1 615

100,0 91,5 85,7 1,6 4,2 3,3 2,2 2,5 0,4

16,4 14,8 14,5 9,8 24,4 40,4 33,0 67,9 -32,9

479 360 432 597 403 729 7 850 21 018 17 567 10 972 15 359 2 212

100,0 90,2 84,2 1,6 4,4 3,7 2,3 3,2 0,5

4,2 2,5 2,0 2,7 12,7 13,8 9,2 50,8 10,5

917 628 833 690 779 389

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

395 702

90,3

14,9

425 596

88,8

2,2

821 298

mil. Kč

podíl v%


mil. Kč

podíl v%


1. pololetí 2005

39 428 32 004 20 787 26 485 3 827

)

* Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

1.2 Teritoriální struktura dovozu I. čtvrtletí Ukazatel

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

Kumulace

mil. Kč

podíl v%


mil. Kč

podíl v%


Celkový zahraniční obchod ČR Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní* )

411 420 332 774 293 164 9 720 29 890 24 830 3 286 30 990 19 144

100,0 80,9 71,3 2,4 7,3 6,0 0,8 7,5 4,7

9,7 10,6 10,5 11,3 11,3 -9,6 47,6 41,6 -14,9

464 165 376 619 330 553 10 706 35 360 26 724 3 558 34 673 22 059

100,0 81,1 71,2 2,3 7,6 5,8 0,8 7,5 4,8

-1,0 -3,0 -3,0 4,9 -5,2 -7,2 28,4 41,7 -7,2

875 585 709 393 623 717 20 426 65 250 51 554 6 844 65 663 41 203

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

332 351

80,8

10,8

375 991

81,0

-3,1

708 342

*) Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

mil. Kč

podíl v%


mil. Kč

podíl v%


1. pololetí 2005


IV. Zahraniční obchod 2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. pololetí 2005

změna

1. pololetí 2005

změna

1. pol. 2004 1. pol.2005

Ukazatel

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

917 628

100,0

9,7

875 585

100,0

3,8

-7 133

42 043

28 169 4 455 23 417 26 801 699 57 908 205 873 465 716 104 363 227

3,1 0,5 2,6 2,9 0,1 6,3 22,4 50,8 11,4 0,0

26,2 10,8 -2,2 14,3 32,4 20,3 9,0 8,6 8,7 -64,8

38 930 5 906 26 837 73 056 1 611 99 532 185 016 349 904 94 358 434

4,4 0,7 3,1 8,3 0,2 11,4 21,1 40,0 10,8 0,0

16,7 25,8 3,6 35,1 -20,2 0,5 4,1 -2,0 5,2 111,7

-11 039 -675 -1 960 -30 619 -1 490 -50 920 11 160 71 646 6 326 440

-10 761 -1 451 -3 420 -46 255 -912 -41 624 20 857 115 812 10 005 -207

podíl v %

v%

mil. Kč

mil. Kč

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

121

122

IV. Zahraniční obchod 2.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží C9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. pololetí 2005

změna

1. pololetí 2005

změna

1. pol. 2004 1. pol. 2005

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

mil. Kč

315 131

100,0

1,8

271 266

100,0

-1,7

33 700

43 865

6 324 733 7 480 7 741 207 13 945 66 908 165 210 46 448 133

2,0 0,2 2,4 2,5 0,1 4,4 21,2 52,4 14,7 0,0

64,9 0,8 -7,8 -3,9 27,0 13,8 1,4 1,2 -0,5 -76,4

8 887 1 410 4 191 3 647 565 32 281 65 896 125 034 29 221 134

3,3 0,5 1,5 1,3 0,2 11,9 24,3 46,1 10,8 0,0

28,3 126,3 0,9 23,0 -31,3 1,1 -1,2 -3,5 -9,1 91,4

-3 092 104 3 957 5 090 -660 -19 669 -709 33 685 14 501 494

-2 563 -677 3 289 4 094 -358 -18 336 1 012 40 176 17 227 -1

v%

v%

2.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. pololetí 2005

změna

1. pololetí 2005

změna

1. pol. 2004 1. pol. 2005

Ukazatel

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

75 496

100,0

16,4

45 869

100,0

9,5

22 962

29 627

6 987 1 734 1 619 7 204 200 8 118 17 258 24 754 7 584 39

9,3 2,3 2,1 9,5 0,3 10,8 22,9 32,8 10,0 0,1

62,6 23,2 10,7 16,6 13,6 23,9 5,0 12,6 19,7 -22,0

3 304 472 1 809 7 750 140 4 832 16 719 6 958 3 799 84

7,2 1,0 3,9 16,9 0,3 10,5 36,4 15,2 8,3 0,2

10,4 -35,2 3,4 18,8 -62,5 7,0 14,4 -1,1 14,0 110,0

1 305 680 -286 -346 -197 2 036 1 815 14 940 3 005 10

3 683 1 262 -190 -546 60 3 286 539 17 796 3 785 -45

v%

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

IV. Zahraniční obchod 3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy OBRAT Ukazatel Německo Slovensko Polsko Francie Rakousko Itálie Nizozemí Velká Británie Rusko USA Belgie Španělsko Čína Japonsko Švýcarsko Tchaj-wan Norsko Malajsie \ Pramen: ČSÚ

VÝVOZ

1. pol. 2005 mil. Kč

podíl %


586 397 121 365 88 798 88 260 86 509 83 367 68 226 63 939 62 909 48 338 43 009 43 317 43 072 30 220 25 372 8 289 9 171 6 527

32,7 6,8 5,0 4,9 4,8 4,6 3,8 3,6 3,5 2,7 2,4 2,4 2,4 1,7 1,4 0,5 0,5 0,4

0,2 13,7 12,4 10,8 0,4 -1,0 22,5 -4,0 43,8 4,6 11,5 21,8 -12,5 5,5 4,6 -6,6 12,4 -24,2

DOVOZ


podíl %


315 131 75 496 47 901 48 153 51 443 40 581 36 736 42 052 15 139 22 972 25 147 25 136 3 358 3 495 11 130 617 3 317 634

34,3 8,2 5,2 5,2 5,6 4,4 4,0 4,6 1,6 2,5 2,7 2,7 0,4 0,4 1,2 0,1 0,4 0,1

1,8 16,4 13,9 26,3 -1,2 3,0 3,9 -0,5 62,2 21,1 15,3 31,7 -14,8 27,0 2,4 18,4 16,6 22,4

BILANCE


podíl %




271 266 45 869 40 897 40 107 35 066 42 786 31 490 21 887 47 770 25 366 17 862 18 181 39 714 26 725 14 242 7 672 5 854 5 893

31,0 5,2 4,7 4,6 4,0 4,9 3,6 2,5 5,5 2,9 2,0 2,1 4,5 3,1 1,6 0,9 0,7 0,7

-1,7 9,5 10,6 -3,4 3,0 -4,6 54,9 -10,0 38,8 -6,9 6,5 10,4 -12,3 3,3 6,4 -8,2 10,2 -27,2

33 700 22 962 5 086 -3 361 18 044 -5 441 15 032 17 921 -25 086 -8 265 5 045 2 628 -41 364 -23 126 -2 519 -7 834 -2 467 -7 580

43 865 29 627 7 004 8 046 16 377 -2 205 5 246 20 165 -32 631 -2 394 7 285 6 955 -36 356 -23 230 -3 112 -7 055 -2 537 -5 259


123

124

V. Vnitřní obchod 2005 2004 Tržby maloobchodu vč. mot. vozidel a pohostinství v souhrnu ( OKEČ 50,52,55)

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

a b

4,9 2,4

6,7 6,5

0,5 0,1

3,0 3,0

3,3 3,1

1,5 1,0

6,4 6,4

4,2 3,9

3,7 3,5

2,6 1,5

Maloobchod vč. motorových vozidel (OKEČ 50, 52)

a b

4,7 2,5

7,0 7,3

0,6 0,7

3,4 3,9

3,6 3,9

2,2 2,2

7,5 7,6

4,5 4,4

4,2 4,3

2,6 1,6

Prodej a opravy motorových vozidel a pohonné hmoty (OKEČ 50)

a b

7,1 1,5

14,8 14,5

-0,1 -0,2

2,9 3,8

5,1 5,5

6,5 5,0

13,2 12,4

8,5 7,0

7,5 6,9

6,0 1,0

Prodej a opravy motorových vozidel (OKEČ 50.1 - 50.4)

a b

0,4 0,9

9,4 10,7

-2,6 -1,3

2,7 5,0

2,7 4,4

4,1 6,3

12,9 14,4

8,5 10,1

5,9 7,6

-1,8 -0,7

Pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

a b

19,4 2,6

23,4 20,2

4,2 1,7

3,2 1,6

9,4 7,2

10,8 2,5

13,7 9,0

8,6 1,3

10,2 5,6

16,8 3,5

a b a b a b

3,6 3,0 5,2 2,6 2,5 3,4

3,9 4,4 3,1 2,8 4,6 5,7

0,9 1,1 1,8 1,2 0,3 1,1

3,6 3,9 6,8 6,3 1,3 2,3

2,9 3,2 4,0 3,5 2,0 3,0

0,0 0,8 0,7 0,8 -0,5 0,8

4,8 5,4 4,8 4,9 4,7 5,8

2,4 3,0 2,5 2,4 2,4 3,6

2,6 3,1 3,3 3,1 2,1 3,2

0,8 1,9 0,5 1,3 1,2 2,5

a b

7,5 1,4

4,0 -2,8

-0,4 -7,3

-0,5 -7,2

1,0 -5,8

-6,6 -13,0

-4,5 -7,2

0,6 -2,1

-1,4 -6,7

2,8 0,2

709,6 15 732 4,1 1,2

-

-

- 720,2 - 15 650 6,0 4,3

-

-

- 722,6 - 15 924 5,7 4,1

-

10,4 14,4 21,8 15,9

-

-

-

-

-

-

-

Maloobchod (OKEČ 52) z toho: - smíšené zboží s převahou potravin - nepotravinářské zboží Pohostinství a ubytování (OKEČ 55) Průměrný počet pracovníků v tisících*) Průměrná měsíční mzda v Kč* ) - nominální (meziroční změna) - reálná (meziroční změna) Obchodní marže v % OKEČ 50 - automobilizmus OKEČ 51 - velkoobchod OKEČ 52 - maloobchod OKEČ G = (50, 51, 52)

10,3 13,8 20,8 15,2

Poznámky: souhrnný vývoj tržeb (OKEČ 50, 52, 55) není publikován ČSÚ, je vypočten vážením dílčích údajů a = meziroční změna tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční změna tržeb včetně DPH ve stálých cenách *) odvětví “Obchod” (OKEČ G = 50 + 51 + 52) Pramen: ČSÚ (údaje za rok 2005 jsou předběžné a budou revidovány v červnu 2006)

10,1 14,1 21,5 15,5

9.

1.- 9.

10.

11.

12.

2005


VI. Finanční ukazatele Výsledek hospodaření před zdaněním (mil. Kč, organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsl. hosp. před zdaněn. OKEČ

1. p. 2004

1. p. 2005

abs. mezir. změna

Nefinanční sféra = 100 1. p. 2004

2746 3283 300

7296 8159 154

4550 4876 -146

C


3584

8314

4730

2,52

6,01

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

8574 1272 306 1578 -15 1212 1997 1276 3273 430 5952 6343 7049 11537 2572 14109 2998 -185 4825 2071 1204 7916 12772 1168 13939 2270 163 2433

9742 1096 96 1192 -31 916 1792 1544 3337 285 6491 5513 6085 12702 3172 15874 3830 -1455 3595 -304 1532 3368 10020 226 10246 2140 29 2169

1168 -176 -210 -386 -16 -296 -205 269 64 -146 539 -830 -963 1166 600 1766 833 -1270 -1231 -2375 328 -4548 -2752 -942 -3693 -130 -134 -264

6,02 0,89 0,21 1,11 -0,01 0,85 1,40 0,90 2,30 0,30 4,18 4,46 4,95 8,11 1,81 9,91 2,11 -0,13 3,39 1,46 0,85 5,56 8,97 0,82 9,79 1,59 0,11 1,71

7,04 0,79 0,07 0,86 -0,02 0,66 1,30 1,12 2,41 0,21 4,69 3,98 4,40 9,18 2,29 11,47 2,77 -1,05 2,60 -0,22 1,11 2,43 7,24 0,16 7,41 1,55 0,02 1,57


75792

69018

-6774

53,25

49,89

20176 1526

27721 1306

7545 -221

14,18 1,07

20,04 0,94

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

1,93 2,31 0,21

1. p. 2005

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

5,27 5,90 0,11

21703

29027

7324

15,25

20,98

101078

106359

5281

71,02

76,88

4937 8616 1541 18143 3150 848 4008

4372 6410 1094 12928 4023 65 3090

-565 -2207 -447 -5215 874 -782 -918

3,47 6,05 1,08 12,75 2,21 0,60 2,82

3,16 4,63 0,79 9,35 2,91 0,05 2,23

142320

138341

-3979

100,00

100,00


125

VI. Finanční ukazatele Ziskové organizace (organizace se 100 a více zaměstnanci) Ziskové organizace OKEČ

objem zisku v mil. Kč

mezir.

počet zaměstnanců

mezir.

počet jednotek

1. p. 2004 1. p. 2005

zm. abs.

1. p. 2004 1. p. 2005

zm. abs.

1. p. 2004 1. p. 2005


2783 3403 388

C


DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E


F

Stavebnictví

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

126

7299 8313 235

4517 4910 -153

35918 36231 3091

34461 34975 2163

-1457 -1256 -928

10 11 16

12 14 10

3791

8548

4757

39322

37138

-2184

27

24

9494 1601 390 1991 55 1302 2221 1383 3604 430 6167 6583 7289 11752 3621 15374 5092 88 5152 2313 1226 8780 14195 1539 15734 2436 163 2600

10147 1698 220 1918 44 1041 1895 1655 3550 347 7276 5815 6603 12928 3963 16890 5701 536 4245 1602 1589 7972 14067 1000 15066 2343 50 2393

653 97 -170 -73 -11 -261 -326 272 -54 -84 1109 -768 -685 1175 341 1517 609 448 -907 -712 363 -808 -129 -539 -667 -93 -113 -206

69233 24742 11047 35789 3052 11616 10894 10970 21864 2977 27725 40373 44017 49023 45587 94609 80204 2582 64938 16363 14435 98318 77094 10807 87901 26736 1403 28139

68814 20965 9799 30764 1906 10837 11181 11429 22610 2049 28915 40730 41094 48515 48856 97370 77846 3895 56968 12807 13667 87337 81707 10063 91769 23046 922 23968

-419 -3776 -1248 -5025 -1146 -779 287 459 746 -928 1189 357 -2923 -508 3269 2761 -2359 1312 -7970 -3556 -768 -10981 4613 -745 3868 -3690 -481 -4171

231 76 34 110 17 53 34 37 71 4 60 131 121 75 195 270 261 7 161 32 39 239 94 25 119 95 9 104

238 65 25 90 12 53 38 43 81 3 59 122 107 83 208 291 259 6 136 38 36 215 90 30 121 78 6 84

84495

84764

269

645815

626007

-19808

1792

1735

20584 1566

28565 1347

7981 -218

34385 17655

29321 17474

-5064 -181

56 42

51 41

22150

29913

7763

52039

46794

-5245

98

92

110435

123225

12790

737176

709939

-27237

1917

1851

5732

5271

-461

61189

60898

-291

205

199

VI. Finanční ukazatele Ztrátové organizace (organizace se 100 a více zaměstnanci) Ztrátové organizace* OKEČ

objem ztráty v mil. Kč

mezir.

počet zaměstnanců

mezir.

počet jednotek

1. p. 2004 1. p. 2005

zm. abs.

1. p. 2004 1. p. 2005

zm. abs.

1. p. 2004 1. p. 2005


-36 -119 -88

x x -81

C


-207

-234



-920 -329 -84 -413 -70 -90 -224 -108 -331 0 -214 -240 -240 -216 -1049 -1265 -2095 -273 -327 -243 -21 -864 -1424 -371 -1795 -167 0 -167

-405 -602 -124 -726 -75 -125 -103 -111 -214 x -785 -302 -518 -225 -791 -1016 -1871 -1991 -651 -1905 -57 -4604 -4047 -774 -4821 -203 -21 -224

D


-8703 -408 -39

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E


F

Stavebnictví

7

1084 4533 426

x x 951

3 5 3

1 2 7

525

-27

4959

4241

-719

8

9

515 -273 -40 -313 -5 -35 121 -3 118

10605 14270 4111 18381 2903 3378 2962 1961 4923 x 2240 6247 13179 5030 14313 19343 18748 3363 18673 10574 1999 34609 10999 7100 18099 8680 562 9241

-1906 2439 -616 1823 258 1591 -184 18 -166

-570 -62 -278 -10 259 249 224 -1718 -324 -1663 -36 -3740 -2623 -403 -3026 -36 -21 -57

12510 11831 4727 16557 2645 1787 3146 1943 5089 0 4036 3531 9889 6263 10762 17024 16091 4547 7370 6869 1179 19963 8213 5832 14044 6521 0 6521

-1796 2716 3291 -1233 3551 2319 2657 -1183 11304 3705 820 14646 2787 1268 4055 2159 562 2720

52 33 14 47 12 9 9 12 21 0 15 16 25 18 52 70 68 4 27 13 6 50 25 18 43 20 0 20

44 44 16 60 14 17 7 10 17 1 12 30 45 15 69 84 70 10 57 15 6 88 29 16 45 32 3 35

-15746

-7043

129687

162782

33095

449

562

-844 -42

-436 -3

1084 1191

3642 1274

2558 83

7 6

11 7

-447

-885

-439

2275

4916

2641

13

18

-9357

-16866

-7509

136921

171938

35017

470

589

-795

-899

-104

12603

13168

565

65

76

* Organizace se záporným nebo nulovým výsledkem hospodaření x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO


127

VI. Finanční ukazatele Účetní přidaná hodnota (mil. Kč, organizace se 100 a více zaměstnanci)

OKEČ

Účetní přid. hodnota

mezir.

Nefinanční sf. = 100 Přid. hodn./zaměst. Kč

mezir.

1. p. 2004 1. p. 2005

zm. %

1. p. 2004 1. p. 2005 1. p. 2004 1. p. 2005

zm. %


14304 15217 1360

16967 18365 990

18,6 20,7 -27,2

3,01 3,20 0,29

3,43 3,72 0,20

386575 373287 386779

490536 479957 317983

26,9 28,6 -17,8

C


16577

19355

16,8

3,49

3,92

374359

467767

25,0



25770 6841 1815 8655 534 3702 5409 4584 9993 2010 16766 15939 20391 22232 13614 35846 21382 1355 17126 7349 3968 29798 40217 4981 45198 6740 546 7286

28676 6324 1525 7849 448 3615 5371 5236 10607 2372 17123 15157 19729 24393 15411 39804 21746 -431 17368 5845 4338 27120 40841 3953 44794 7137 317 7454

11,3 -7,5 -16,0 -9,3 -16,0 -2,3 -0,7 14,2 6,1 18,0 2,1 -4,9 -3,2 9,7 13,2 11,0 1,7 -131,8 1,4 -20,5 9,3 -9,0 1,6 -20,6 -0,9 5,9 -42,1 2,3

5,43 1,44 0,38 1,82 0,11 0,78 1,14 0,96 2,10 0,42 3,53 3,36 4,29 4,68 2,87 7,55 4,50 0,29 3,61 1,55 0,84 6,27 8,47 1,05 9,52 1,42 0,12 1,53

5,80 1,28 0,31 1,59 0,09 0,73 1,09 1,06 2,15 0,48 3,47 3,07 3,99 4,94 3,12 8,06 4,40 -0,09 3,52 1,18 0,88 5,49 8,27 0,80 9,07 1,44 0,06 1,51

315255 187042 115052 165349 93655 276181 385270 354968 370752 675154 527879 363041 378270 402140 241596 321103 222043 190129 236852 316312 254129 251924 471445 299342 443356 202662 389454 210224

361081 179490 109626 159717 93146 254311 379749 391059 385249 808037 549632 322647 363520 455568 243964 341042 225131 -59410 229610 249999 276897 222392 440546 230328 407707 224973 213402 224456

14,5 -4,0 -4,7 -3,4 -0,5 -7,9 -1,4 10,2 3,9 19,7 4,1 -11,1 -3,9 13,3 1,0 6,2 1,4 -131,2 -3,1 -21,0 9,0 -11,7 -6,6 -23,1 -8,0 11,0 -45,2 6,8

243268

246495

1,3

51,21

49,90

313691

312498

-0,4

43551 5898

49713 6019

14,1 2,1

9,17 1,24

10,06 1,22

1227885 312978

1508170 321068

22,8 2,6 18,4

D Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E


F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činn. v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

128

49449

55732

12,7

10,41

11,28

910437

1077784

309294

321583

4,0

65,11

65,10

353844

364657

3,1

17855 36634 4958 66555 18704 8184 12829

17820 38491 4714 67198 22590 8671 12931

-0,2 5,1 -4,9 1,0 20,8 5,9 0,8

3,76 7,71 1,04 14,01 3,94 1,72 2,70

3,61 7,79 0,95 13,60 4,57 1,76 2,62

241963 256809 242025 311213 210287 142840 240506

240590 253033 222702 322432 238059 162856 239485

-0,6 -1,5 -8,0 3,6 13,2 14,0 -0,4

475013

493997

4,0

100,00

100,00

311593

320826

3,0


VI. Finanční ukazatele Osobní náklady, podíl osobních nákladů na přidané hodnotě (mil. Kč, %, organizace se 100 a více zaměstnanci) Osobní náklady OKEČ CA CB

1. p. 2004

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

C


DA



Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E



6465 7092 563

1. p. 2005

meziroč.

Podíl os. nákl./přid. hodn.

meziroč.

zm. v %

1. p. 2004

1. p. 2005

zm. bodů

6492 7147 507

0,4 0,8 -9,9

45,2 46,6 41,4

38,3 38,9 51,2

-6,9 -7,7 9,8

7655

7655

0,0

46,2

39,5

-6,6

11652 3853 1342 5196 517 1684 2081 2316 4397 610 5347 6333 8081 8600 7947 16547 13828 883 9631 3325 2121 15960 14533 2600 17133 3720 214 3933

11959 3805 1249 5054 441 1806 2159 2462 4622 680 5639 7015 8398 8729 9226 17955 14612 1032 10452 3490 2292 17266 16586 2777 19363 3789 217 4006

2,6 -1,2 -7,0 -2,7 -14,8 7,3 3,8 6,3 5,1 11,5 5,5 10,8 3,9 1,5 16,1 8,5 5,7 16,9 8,5 5,0 8,0 8,2 14,1 6,8 13,0 1,9 1,5 1,8

45,2 56,3 74,0 60,0 96,9 45,5 38,5 50,5 44,0 30,4 31,9 39,7 39,6 38,7 58,4 46,2 64,7 65,1 56,2 45,2 53,5 53,6 36,1 52,2 37,9 55,2 39,1 54,0

41,7 60,2 81,9 64,4 98,4 50,0 40,2 47,0 43,6 28,7 32,9 46,3 42,6 35,8 59,9 45,1 67,2 -239,4 60,2 59,7 52,8 63,7 40,6 70,3 43,2 53,1 68,5 53,7

-3,5 3,8 7,9 4,4 1,5 4,5 1,7 -3,5 -0,4 -1,7 1,0 6,6 2,9 -2,9 1,5 -1,1 2,5 -304,6 3,9 14,5 -0,6 10,1 4,5 18,0 5,3 -2,1 29,4 -0,2

111219

118815

6,8

45,7

48,2

2,5

7539 2859

7568 2967

0,4 3,8

17,3 48,5

15,2 49,3

-2,1 0,8

10399

10535

1,3

21,0

18,9

-2,1

129272

137005

6,0

41,8

42,6

0,8

11832 20549 2568 35981 13813 6111 7349

12462 22985 2732 37292 16428 6051 7807

5,3 11,9 6,4 3,6 18,9 -1,0 6,2

66,3 56,1 51,8 54,1 73,9 74,7 57,3

69,9 59,7 57,9 55,5 72,7 69,8 60,4

3,7 3,6 6,2 1,4 -1,1 -4,9 3,1

227475

242763

6,7

47,9

49,1

1,3


129

VI. Finanční ukazatele Výkonová spotřeba, výkony vč. marže, podíl spotřeby na výkonech (v %, organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba OKEČ

CA CB

1. p. 2005 v mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

C


DA




E

11181 12103 2474

5,5 5,0 1,3

14577 82733 14727 2555 17282 576 11752 16453 10383 26836 33740 45782 48892 30727 82272 41087 123359 58069 41894 48624 29122 8352 127992 167092 10186 177278 19343 2548 21892

Výkony vč. obch. marže

Výkonová spotř./výkony

1. p. 2005 v mil. Kč

1. p. 2005 v%

meziroč. zm. v %

39,72 39,72 71,42

mezir. zm. bodů

28148 30468 3464

13,0 13,9 -8,9

-2,84 -3,37 7,18

4,4

33932

11,1

42,96

-2,77

3,0 0,1 -3,9 -0,5 -30,4 15,6 6,7 10,8 8,2 78,8 14,6 18,8 3,0 21,9 24,0 22,6 22,1 23,2 12,1 -21,4 7,9 4,8 17,0 20,9 17,2 6,1 -4,9 4,7

111409 21051 4079 25131 1024 15367 21824 15620 37443 36111 62905 64049 50456 106665 56498 163163 79816 41463 65992 34967 12690 155112 207933 14139 222072 26481 2865 29346

5,0 -2,3 -8,8 -3,5 -24,8 10,8 4,7 11,9 7,6 72,9 10,9 12,2 0,5 18,9 20,9 19,6 15,8 17,2 9,1 -21,2 8,4 2,1 13,6 5,5 13,0 6,0 -11,2 4,0

74,26 69,96 62,62 68,77 56,24 76,48 75,39 66,48 71,67 93,43 72,78 76,34 60,90 77,13 72,72 75,60 72,75 101,04 73,68 83,28 65,82 82,52 80,36 72,04 79,83 73,05 88,95 74,60

-1,44 1,69 3,19 2,02 -4,55 3,17 1,35 -0,68 0,39 3,06 2,34 4,26 1,51 1,91 1,85 1,88 3,77 4,87 1,99 -0,16 -0,30 2,12 2,33 9,19 2,83 0,03 5,89 0,43

806908

14,3

1053403

11,0

76,60

2,23

102516 6467

5,7 3,4

152228 12486

8,3 2,7

67,34 51,79

-1,66 0,32

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

108983

5,6

164715

7,9

66,16

-1,44

Průmysl

930468

13,1

1252051

10,6

74,32

1,63

81500 52697 5897 81407 25989 16874 11669

14,8 6,4 2,6 9,6 20,2 -3,3 -31,0

99320 91188 10611 148605 48579 25545 24600

11,8 5,9 -0,9 5,5 20,5 -0,3 -17,3

82,06 57,79 55,58 54,78 53,50 66,06 47,43

2,15 0,32 1,88 2,05 -0,11 -2,01 -9,42

1206501

11,8

1700498

9,4

70,95

1,51


130

meziroč. zm. v %


VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba Podíl

Odpisy

1. p. 2005

Rozdíl v bodech 05-04

1. p. 2005


10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny CB Těžba ostatních nerostných surovin

31,2 31,2 69,6

-4,9 -4,5 5,9

5,5 5,0 1,3

7,4 7,6 8,0

-2,3 -2,1 -1,3

-6,5 -6,0 -20,7

C


34,4

-4,2

4,4

7,7

-2,0

-7,5

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístr.ů Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

63,5 60,6 53,3 59,4 48,2 62,9 72,5 68,9 71,1 69,5 72,1 70,6 61,0 76,1 67,8 73,1 66,3 90,8 67,8 71,9 61,7 74,5 78,6 65,4 77,7 72,4 78,6 73,0

-1,8 -2,8 0,6 -2,1 -6,1 -1,9 3,6 -0,5 2,0 11,6 2,7 1,6 1,8 2,2 0,5 1,6 4,9 -0,7 4,6 -4,4 -5,2 0,8 0,3 4,6 0,6 2,6 2,0 2,5

3,0 0,1 -3,9 -0,5 -30,4 15,6 6,7 10,8 8,2 78,8 14,6 18,8 3,0 21,9 24,0 22,6 22,1 23,2 12,1 -21,4 7,9 4,8 17,0 20,9 17,2 6,1 -4,9 4,7

3,5 5,5 2,6 5,0 2,8 3,4 5,8 4,8 5,4 1,8 6,0 3,7 7,4 2,5 3,4 2,8 3,5 1,2 3,6 4,3 4,9 3,2 5,3 3,8 5,2 2,8 1,7 2,6

0,0 -0,3 0,3 -0,2 0,1 0,1 0,3 -0,5 0,0 -0,8 -0,6 0,0 0,1 -0,3 -0,6 -0,4 -0,3 -0,1 0,1 0,8 0,6 0,2 -0,4 -0,2 -0,4 0,2 0,3 0,2

6,4 -0,6 5,7 -0,1 -19,9 21,3 5,9 1,5 4,3 3,4 0,5 14,8 1,5 4,2 4,0 4,1 5,1 13,8 6,7 3,8 33,4 9,0 8,5 5,8 8,4 9,1 16,4 9,6


71,1

1,5

14,3

4,0

-0,2

6,2

74,9 54,2

-0,9 0,4

5,7 3,4

9,7 13,5

-0,8 -0,3

-1,5 0,5


73,2

-0,7

5,6

10,0

-0,8

-1,3

Průmysl celkem

70,2

1,0

13,1

4,8

-0,4

3,6

79,8 11,3 46,3 37,7 50,4 53,8 45,8

1,0 -0,3 -8,0 -1,2 2,1 1,9 -12,6

14,8 6,4 2,6 9,6 20,2 -3,3 -31,0

1,5 1,3 4,6 10,1 4,8 7,2 5,6

-0,2 -0,1 -1,2 -1,3 0,7 0,3 1,0

2,7 3,4 -4,0 0,0 34,3 -2,7 6,3

54,1

0,5

11,8

4,5

-0,3

3,2

OKEČ



F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činn. v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní služby Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Meziroční změna v % 05/04

Podíl



131

VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) Osobní náklady Podíl OKEČ 1. p. 2005


Podíl



1. p. 2005

0,4 0,8 -9,9

17,8 16,4 2,7

3,6 3,5 0,9

52,9 52,8 41,3

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny CB Těžba ostatních nerostných surovin

18,1 18,4 14,3

C


18,1

-3,1

0,0

15,3

3,5

52,6

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

9,2 15,6 26,1 17,4 36,9 9,7 9,5 16,3 12,2 1,4 8,9 10,1 16,7 8,1 15,2 10,6 16,7 2,2 14,6 8,6 16,9 10,0 7,8 17,8 8,5 14,2 6,7 13,4

-0,3 -0,9 -0,5 -1,0 3,0 -1,1 0,2 -0,8 0,0 -0,5 -0,4 -0,5 0,6 -1,3 -0,9 -1,1 -1,2 -0,1 0,5 1,8 -1,4 0,4 -0,2 -0,9 -0,2 -0,1 0,6 0,1

2,6 -1,2 -7,0 -2,7 -14,8 7,3 3,8 6,3 5,1 11,5 5,5 10,8 3,9 1,5 16,1 8,5 5,7 16,9 8,5 5,0 8,0 8,2 14,1 6,8 13,0 1,9 1,5 1,8

14,9 6,8 8,2 7,0 3,5 13,7 6,2 1,8 4,4 24,6 5,2 7,7 6,0 4,8 3,0 4,2 4,7 0,3 6,2 7,2 2,7 4,6 2,5 1,9 2,4 3,3 9,8 4,0

0,5 2,4 1,8 2,3 1,6 0,9 -2,9 -0,3 -2,0 -1,3 0,4 0,3 -1,4 -2,0 -0,1 -1,4 -1,1 0,0 -2,7 -1,1 0,5 -1,7 0,3 -0,6 0,2 -0,5 -0,4 -0,5

9,8 61,0 22,7 52,0 41,7 27,4 -31,0 -3,3 -27,6 41,4 18,6 21,7 -19,5 -16,6 18,3 -9,8 -7,8 30,2 -26,8 -27,2 43,6 -24,7 32,4 -15,2 28,5 -10,8 -10,9 -10,8


10,5

-0,5

6,8

6,6

-0,4

5,6

5,5 24,9

-0,4 0,3

0,4 3,8

0,4 0,4

0,1 0,0

29,7 8,7 27,8



Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činn. v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní služby Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

132

-3,9 -3,5 -0,4

Náklady na prodané zboží Meziroční změna v % 05/04

7,1

-0,4

1,3

0,4

0,1

10,3

-0,5

6,0

6,2

-0,2

8,4

12,2 4,9 21,5 17,3 31,9 19,3 30,6

-0,9 0,1 -2,8 -1,6 1,0 1,1 5,2

5,3 11,9 6,4 3,6 18,9 -1,0 6,2

2,4 77,7 6,3 23,5 7,4 6,9 4,4

-0,1 0,0 -0,1 -0,5 -1,5 0,1 2,2

10,2 9,6 18,3 11,0 -4,6 -4,9 77,0

10,9

-0,4

6,7

22,6

-0,3

9,4


VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) (dokončení) Ostatní náklady Podíl OKEČ 1. p. 2005 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny CB Těžba ostatních nerostných surovin

25,5 26,3 5,4

C


DA



Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E


Nákl. celk. Meziroční Meziroční změna v % změna v % 05/04 05/04

7,5 6,6 -5,1

73,5 60,0 -52,0

22,1 20,0 -7,3

24,6

5,8

53,4

17,1

8,9 11,4 9,9 11,2 8,6 10,4 6,0 8,2 6,9 2,7 7,7 7,9 9,0 8,6 10,6 9,3 8,8 5,4 7,8 7,9 13,8 7,7 5,9 11,1 6,2 7,4 3,3 6,9

1,6 1,6 -2,2 0,9 1,5 2,0 -1,2 2,1 0,1 -9,0 -2,0 -1,4 -1,1 1,5 1,2 1,4 -2,4 1,0 -2,5 2,9 5,6 0,4 0,0 -2,9 -0,2 -2,2 -2,6 -2,2

29,4 21,5 -22,1 12,4 -5,2 47,6 -15,6 49,7 6,5 -65,1 -12,6 -1,0 -11,3 42,7 38,4 40,9 -10,9 51,2 -21,0 31,7 96,2 8,7 16,4 -10,7 12,2 -21,4 -48,0 -23,4

6,0 4,6 -5,0 2,9 -21,6 19,1 1,3 11,6 5,2 49,0 10,4 16,2 -0,1 18,3 23,1 20,0 13,1 24,2 4,5 -16,5 17,0 3,7 16,6 12,3 16,3 2,3 -7,4 1,1

7,8

-0,4

6,6

11,9

9,5 7,0

2,0 -0,3

35,3 -2,1

7,0 2,7


9,3

1,8

32,3

6,6

Průmysl celkem

8,5

0,1

12,5

11,5

4,1 4,7 21,3 11,4 5,5 12,8 13,5

0,1 0,3 12,0 4,6 -2,2 -3,5 4,2

17,1 17,0 174,9 91,2 -17,7 -26,5 27,3

13,3 9,6 20,2 13,2 15,3 -6,7 -12,0

7,9

0,6

19,2

10,8

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činn.i v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní služby Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO


133

VI. Finanční ukazatele Pasiva celkem, vlastní kapitál, cizí zdroje (organizace se 100 a více zaměstnanci) Pasiva celkem OKEČ

CA CB

k 30. 6. 05 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

103480 114357 11153

meziroční změna v% 6,6 6,3 -13,4

Vlastní kapitál k 30. 6. 05 mil. Kč

Cizí zdr. a ostat. pasiva

meziroční změna v%

k 30. 6. 05 mil. Kč


64462 73027 6703

-1,5 -0,9 -16,0

39018 41330 4449

23,3 21,9 -9,3

C


125510

4,2

79730

-2,3

45780

17,9

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

179268 47217 7561 54778 1441 25173 42895 25371 68266 48988 127077 90137 132280 136412 86222 222634 130665 22149 88461 48893 19238 178741 258074 35287 293361 36087 3117 39205

3,8 1,4 -6,8 0,1 -21,9 19,1 5,0 1,9 3,9 24,8 2,5 14,1 1,2 14,9 12,8 14,1 4,1 12,4 6,4 -9,0 12,1 2,9 14,5 16,5 14,7 7,1 -6,5 5,9

88096 25781 2904 28685 347 11210 23314 14485 37799 21818 70069 49636 70262 74937 37064 112001 54847 2068 40119 16263 10863 69312 113895 4812 118708 15190 1340 16531

3,4 8,1 -5,6 6,6 -32,4 43,0 21,5 1,1 12,8 3,9 9,1 10,2 -0,5 23,7 18,6 22,0 10,6 12,5 4,5 -14,3 15,4 1,0 17,7 0,2 16,8 -1,5 2,1 -1,2

91172 21435 4657 26093 1095 13963 19581 10885 30466 27170 57009 40500 62017 61475 49158 110633 75818 20081 48342 32630 8375 109428 144179 30475 174654 20897 1777 22674

4,3 -5,7 -7,5 -6,1 -17,9 5,0 -9,6 3,1 -5,4 48,8 -4,7 19,3 3,0 5,6 8,8 7,0 -0,1 12,4 8,1 -6,1 8,1 4,2 12,1 19,6 13,3 14,4 -12,0 11,8



E


F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činn. v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

134

1592012

7,8

749322

9,7

842690

6,3

516820 82354

7,1 -1,4

312192 54463

7,3 -6,0

204628 27891

6,9 9,0 7,2

599174

5,9

366654

5,1

232519

2316695

7,1

1195706

7,4

1120989

6,9

148914 388954 40977 570745 91388 144103 66256

19,5 11,2 5,0 -0,5 15,4 -1,2 5,6

46797 131301 12310 368530 38637 111048 34884

1,8 8,4 24,0 3,0 17,4 -1,5 9,9

102117 257653 28667 202215 52751 33055 31372

29,8 12,7 -1,5 -6,2 14,0 0,1 1,1

3768032

6,5

1939213

6,2

1828819

6,9


VI. Finanční ukazatele Rentabilita vlastního kapitálu, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (organizace se 100 a více zaměstnanci) Rentabil. vlast. kapitálu OKEČ

CA CB

k 30. 6. 05 v%


C


DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.



E

přírůstek úbytek (-) v p. b.

Dl. hm. a nehm. maj. k 30. 6. 05 mil. Kč


11,32 11,17 2,30

7,12 6,72 -1,46

44243 50619 6543

-1,8 -2,7 -15,7

10,43

6,04

57162

-4,4

11,06 4,25 3,31 4,16 -8,90 8,17 7,69 10,66 8,83 1,30 9,26 11,11 8,66 16,95 8,56 14,17 6,98 -70,35 8,96 -1,87 14,10 4,86 8,80 4,69 8,63 14,09 2,20 13,12

1,00 -1,08 -6,64 -1,71 -6,00 -7,29 -2,72 1,76 -0,94 -0,75 -0,01 -2,98 -1,33 -2,10 0,33 -1,19 0,94 -60,30 -3,61 -12,78 1,31 -6,68 -4,40 -19,62 -5,09 -0,63 -10,25 -1,42

82148 21848 2807 24655 501 13526 23081 11809 34891 19563 69981 36058 63960 47522 32503 80026 46042 3181 35548 20777 7428 66934 118335 10779 129114 12399 1140 13539

1,3 -1,6 -7,3 -2,3 -16,3 27,1 3,5 -3,8 0,9 0,1 -2,1 9,5 2,3 -0,3 10,5 3,8 3,8 -15,7 7,5 -2,8 15,8 3,5 7,2 11,2 7,5 -1,8 4,6 -1,3

9,21

-1,88

680938

3,4

8,88 2,40

1,95 -0,24

328002 69181

3,9 -0,6


7,92

1,70

397183

3,1

Průmysl celkem

8,90

-0,18

1135283

2,9

9,34 4,88 8,89 3,51 10,41 0,06 8,86

-1,40 -2,23 -6,64 -1,56 0,84 -0,69 -3,77

31516 135378 28051 386848 37788 102061 29380

4,0 11,9 8,7 -1,1 9,2 -1,4 6,4

7,13

-0,66

1886303

2,7



135

VI. Finanční ukazatele Zásoby celkem, zásoby vlastní výroby, zásoby materiálu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Zásoby celkem OKEČ

CA CB

k 30. 6. 05 mil. Kč


C


DA




E



136


2342 3077 770

25,7 17,8 0,7

3847 33276 9385 2630 12015 454 3926 5545 2000 7545 6027 17095 10884 15388 27680 19000 46680 33471 3729 17360 7575 4019 32683 27137 10725 37862 7028 295 7323

Zásoby vlastní výroby k 30. 6. 05 mil. Kč


Zásoby materiálu k 30. 6. 05 mil. Kč 1229 1494 336


1015 1484 394

56,7 27,3 8,9

3,9 5,7 -5,1

13,9

1877

22,9

1830

3,6

41,7 -1,6 -1,9 -1,7 -25,9 25,5 19,9 7,1 16,2 17,9 11,5 8,8 1,9 52,0 20,9 37,6 8,4 30,7 15,2 -1,6 2,9 10,7 13,3 35,7 18,9 0,1 -4,6 -0,1

16578 6478 1109 7587 242 2063 2598 821 3418 1593 9452 4713 9155 14892 10007 24899 19143 994 8945 2604 2069 14611 11252 6545 17797 3258 110 3367

59,4 -3,3 0,3 -2,8 -26,3 54,1 29,8 25,4 28,7 -10,8 19,5 11,8 10,2 66,6 21,7 45,1 3,6 18,1 14,0 -8,9 1,7 7,6 10,0 44,2 20,5 1,6 23,6 2,1

12568 2660 693 3353 172 1596 2753 1083 3837 3673 6894 4772 4907 12205 7123 19328 12883 2692 7807 4515 1715 16729 11576 4076 15651 3231 185 3416

25,6 1,5 -3,6 0,4 -27,3 9,4 10,1 -3,1 6,0 13,9 5,1 9,0 -6,3 38,2 21,3 31,5 19,8 52,0 24,6 -1,5 -0,2 16,7 7,0 26,6 11,5 -1,8 -11,0 -2,3

264628

17,6

134620

20,2

109779

15,1

6730 429

-56,6 -0,1

1414 80

486,0 62,5

5315 339

-65,2 -8,3

7158

-55,1

1494

414,5

5654

-63,8

275633

12,8

137991

21,2

117263

4,0

16194 78029 421 18002 7961 15523 924

12,9 7,2 12,7 7,4 36,8 0,6 7,0

12750 1702 3 236 4924 13326 129

16,5 9,7 40,3 43,7 60,0 2,7 4,5

3000 3104 271 6199 1022 1850 635

1,1 13,0 7,7 3,7 16,0 -2,4 7,7

412688

11,3

171061

19,9

133344

4,1


VI. Finanční ukazatele Zásoby zboží, obrátka zásob (organizace se 100 a více zaměstnanci) Zásoby zboží OKEČ

CA CB

k 30. 6. 05 mil. Kč


C


DA




E


F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činn.v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Doba obratu zásob


k 30. 6. 05 ve dnech

meziroční změna ve dnech

99 99 40

199,6 194,2 -18,2

12,5 15,5 41,6

0,8 0,0 3,9

139

68,3

17,7

-0,2

4129 247 828 1075 40 267 194 96 290 761 748 1399 1326 583 1870 2453 1446 43 608 456 236 1343 4309 104 4414 539 0 539

34,5 11,8 -3,2 -0,1 -15,8 -19,3 61,1 2,0 35,2 654,3 -14,1 -0,9 -14,3 30,8 15,3 18,6 -12,0 -82,1 -36,9 79,2 52,1 -16,8 49,0 -27,1 45,4 3,1 -96,3 0,7

46,5 75,6 113,2 81,5 81,9 41,2 42,6 23,1 34,8 22,7 47,4 29,1 53,9 47,5 59,7 51,8 76,0 16,2 46,0 37,7 57,7 37,2 23,2 162,3 30,6 47,8 16,9 44,5

12,4 -1,7 6,2 -0,8 -3,0 5,1 7,0 -0,6 3,7 -9,2 0,3 -1,1 2,3 12,4 -1,1 8,2 -5,3 1,1 3,2 6,6 -3,9 2,5 -0,4 51,5 1,4 -2,6 1,0 -1,7

20229

15,2

43,5

2,6

1 10

-93,6 -5,3

8,0 6,2

-12,0 -0,2 -11,0

10

-54,2

7,8

20379

15,3

38,2

0,8

444 73223 147 11567 2015 347 160

2,4 6,9 22,7 8,9 8,4 -37,4 6,6

29,6 31,8 6,6 16,4 28,3 109,3 6,5

1,0 -0,2 0,7 0,1 4,9 -0,5 1,5

108283

8,4

34,5

0,7


137

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ 1. pololetí 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C




D


E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

11002 - soukromé podniky národní

1. pololetí

1. pololetí

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. pololetí

2004

2005

2004

2005

2004

2005

2004

2005

13 16 19

13 16 17

3 4 0

3 4 0

6 8 12

6 8 12

4 4 7

4 4 5

35

33

4

4

20

20

11

9

283 109 48 157 29 62 43 49 92 4 75 147 146 93 247 340 330 11 187 45 45 289 119 43 162 116 9 125

282 109 41 150 26 70 46 53 98 4 71 152 152 98 277 375 330 16 193 53 42 303 119 46 166 110 9 119

6 0 0 0 0 0 1 1 2 1 2 0 2 1 1 2 6 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0

4 0 0 0 0 0 1 1 2 1 2 0 2 1 1 2 5 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0

226 67 30 97 18 40 24 30 54 3 37 74 87 70 149 219 215 1 82 19 23 125 40 26 66 85 8 94

222 69 26 95 15 45 25 32 57 3 35 77 90 72 166 237 208 3 87 18 22 130 37 28 65 78 8 86

49 42 17 59 11 22 18 18 36 0 35 71 56 22 93 115 105 10 106 26 22 164 78 14 92 26 1 27

54 40 14 54 11 25 19 19 38 0 34 75 59 25 106 131 114 13 105 34 20 173 82 15 98 29 1 30

2241

2298

24

21

1355

1364

843

896

63 48

62 48

12 6

12 6

32 31

31 31

19 11

20 11

111

110

18

18

63

62

30

31

2387

2440

46

43

1438

1446

884

936

270

275

7

7

235

238

26

29

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více, průmysl - 16 subjektů, stavebnictví - 1 subjekt) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

138

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkony vč. obchodní marže C e l k e m* OKEČ 1. pol. 2005 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C




D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu,t ep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E


meziroč. zm. v %

11001 - veřejné podniky 1. pol. 2005

28148 30468 3464

13,0 13,9 -8,9

7874 8328 0

meziroč. zm. v %

11002 - soukromé podniky národní 1. pol. 2005

meziroč. zm. v %

5,3 5,0

16825 18691 2328

20,8 22,0 -4,5

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. pol. 2005 3448 3448 1136

meziroč. zm. v % -1,3 -1,3 -16,7

33932

11,1

8328

5,0

21019

18,4

4585

-5,6

111409 21051 4079 25131 1024 15367 21824 15620 37443 36111 62905 64049 50456 106665 56498 163163 79816 41463 65992 34967 12690 155112 207933 14139 222072 26481 2865 29346

5,0 -2,3 -8,8 -3,5 -24,8 10,8 4,7 11,9 7,6 72,9 10,9 12,2 0,5 18,9 20,9 19,6 15,8 17,2 9,1 -21,2 8,4 2,1 13,6 5,5 13,0 6,0 -11,2 4,0

1549 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x x 1518 0 0 0 0 0 0 640 640 0 0 0

-21,0

61578 12973 2825 15798 555 6552 5813 5257 11070 32974 19784 17797 17938 68766 22779 91545 36729 x 12681 1701 2170 16680 9219 6861 16080 10261 2166 12427

-0,7 -5,7 -4,3 -5,4 -31,3 8,4 6,9 7,4 7,1 84,4 10,1 16,9 0,7 35,0 20,7 31,1 11,4

14,6 3,6 -14,9 0,7 -15,2 12,7 4,2 12,5 7,1

2,6 -7,6 -14,1 -0,7 5,1 -8,2 -1,0 -5,5 -7,1 -5,8

48124 8078 1228 9306 468 8814 15881 9622 25502 0 23133 46252 32101 37852 33176 71029 41354 41335 53311 33265 10520 138432 198714 6638 205352 16056 x 16755

1053403

11,0

28035

9,2

357509

13,9

666622

9,6

152228 12486

8,3 2,7

37281 1543

8,6 1,8

66094 4804

5,2 3,2

48853 6139

12,7 2,7 11,5

-15,1

-2,7 -2,7

7,4 10,5 0,2 -2,3 21,2 7,4 21,8 17,1 10,7 -21,8 14,5 2,4 14,0 25,9 14,4 15,6 13,3

164715

7,9

38825

8,3

70898

5,1

54992

1252051

10,6

75188

8,2

449426

12,6

726199

9,6

99320

11,8

2597

-7,0

72779

12,7

23865

11,8

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

139

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsledek hospodaření před zdaněním C e l k e m* OKEČ 1. pol. 2005

abs. zm. meziroč.



1. pol. 2005

1. pol. 2005

abs. zm. meziroč.

abs. zm. meziroč.

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. pol. 2005

abs. zm. meziroč.


7296 8159 154

4550 4876 -146

1987 1837 0

-47 -117 0

4353 5366 62

4065 4461 -33

956 956 93

532 532 -113

C


8314

4730

1837

-117

5428

4428

1049

419



9742 1096 96 1192 -31 916 1792 1544 3337 285 6491 5513 6085 12702 3172 15874 3830 -1455 3595 -304 1532 3368 10020 226 10246 2140 29 2169

1168 -176 -210 -386 -16 -296 -205 269 64 -146 539 -830 -963 1166 600 1766 833 -1270 -1231 -2375 328 -4548 -2752 -942 -3693 -130 -134 -264

223 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x x -10 0 0 0 0 0 0 -21 -21 0 0 0

35 0 0 0 0 0

-70 0 0 0 0 0 0 68 68 0 0 0

2469 675 47 723 -21 191 236 439 675 347 1175 1011 1917 6047 1138 7185 1928 x 896 130 382 1409 623 167 790 621 32 653

513 -145 -104 -249 -8 -228 46 144 190 17 -141 -238 84 2008 -229 1779 21 -382 21 113 -250 231 -634 -403 -112 -89 -202

7039 421 50 471 -10 725 1556 829 2385 0 3300 4502 4102 6653 1949 8602 1884 -1456 2698 -434 1150 1958 9397 81 9477 1494 x 1492

628 -31 -50 -80 -8 -69 -249 38 -211 0 -554 -588 -1086 -849 781 -68 876 -1268 -848 -2396 214 -4298 -2982 -376 -3359 -13

D


69018

-6774

2462

1224

20453

886

45928

-8875

27721 1306

7545 -221

12912 211

8467 -193

10369 355

945 -22

4440 740

-1868 -5



0

-58

29027

7324

13123

8274

10724

923

5180

-1873

106359

5281

17421

9381

36605

6238

52157

-10329

4372

-565

69

-72

3284

-686

1055

298


140

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota C e l k e m* OKEČ



1. pol. 2005

1. pol. 2005

meziroč. zm. v %

10240 11676 671

29,2 31,2 -15,8

1. pol. 2005

meziroč. zm. v %


16967 18365 990

18,6 20,7 -27,2

4799 4760 0

C


19355

16,8

4760

7,7

12348

27,3

2247

-8,6



28676 6324 1525 7849 448 3615 5371 5236 10607 2372 17123 15157 19729 24393 15411 39804 21746 -431 17368 5845 4338 27120 40841 3953 44794 7137 317 7454

11,3 -7,5 -16,0 -9,3 -16,0 -2,3 -0,7 14,2 6,1 18,0 2,1 -4,9 -3,2 9,7 13,2 11,0 1,7 -131,8 1,4 -20,5 9,3 -9,0 1,6 -20,6 -0,9 5,9 -42,1 2,3

564 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x x 348 0 0 0 0 0 0 276 276 0 0 0

8,4

12085 3938 1068 5006 250 1459 1447 1573 3020 2145 4409 4502 7369 12930 6629 19559 11545 x 4635 672 1046 6408 2770 2309 5080 3349 260 3610

11,9 -14,2 -15,3 -14,4 -22,0 -7,5 8,8 7,3 8,0 32,6 -0,9 4,4 2,1 38,6 7,5 26,2 -5,3

10,9 5,9 -8,9 3,3 -7,0 1,5 -3,6 15,0 4,0

-0,9 -9,1 -5,3 -2,2 10,0 -26,0 -9,9 -7,1 -37,6 -10,3

15982 2387 446 2833 198 2156 3881 3201 7082 0 8078 10655 12153 11446 8581 20027 9775 -486 12733 5173 3291 20712 38071 1367 39438 3710 x 3766

D


246495

1,3

6730

8,9

86446

4,4

152855

-0,6

49713 6019

14,1 2,1

22736 965

34,3 8,4

16876 2485

8,6 -1,1

10101 2569

-8,8 3,0



meziroč. zm. v %

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

7,1 7,7

-33,2

14,8 14,8

1. pol. 2005 1929 1929 319

meziroč. zm. v % 1,7 1,7 -43,4

-3,7 -8,2 -6,4 -11,2 17,8 -0,7 13,9 -136,8 2,3 -21,7 15,0 -10,9 1,0 -15,6 0,3 21,5 18,3

55732

12,7

23701

33,0

19361

7,2

12670

-6,7

321583

4,0

35192

23,8

118154

6,8

167772

-1,2

17820

-0,2

744

-7,5

13256

0,0

3843

4,1


141

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota na zaměstnance C e l k e m* OKEČ 1. pol. 2005 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

490536 479957 317983

meziroč. zm. v % 26,9 28,6 -17,8

11001 - veřejné podniky 1. pol. 2005 539052 394610 0

meziroč. zm. v % 11,7 12,2

11002 - soukromé podniky národní 1. pol. 2005 503969 560488 273517

meziroč. zm. v % 35,8 37,5 -13,8


meziroč. zm. v %

359236 359236 483475

20,4 20,4 -13,8

C


467767

25,0

394610

12,2

530241

33,2

372829

11,6



361081 179490 109626 159717 93146 254311 379749 391059 385249 808037 549632 322647 363520 455568 243964 341042 225131 -59410 229610 249999 276897 222392 440546 230328 407707 224973 213402 224456

14,5 -4,0 -4,7 -3,4 -0,5 -7,9 -1,4 10,2 3,9 19,7 4,1 -11,1 -3,9 13,3 1,0 6,2 1,4 -131,2 -3,1 -21,0 9,0 -11,7 -6,6 -23,1 -8,0 11,0 -45,2 6,8

442202 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x x 140478 0 0 0 0 0 0 196450 196450 0 0 0

27,2

220723 159689 102366 142647 89333 177605 202868 274859 234917 1046887 298535 215522 234200 368343 195177 283186 204931 x 189147 153181 191956 184893 194871 227194 208346 163992 205531 166418

17,5 -9,0 -3,9 -7,4 -4,5 -9,0 6,5 5,3 5,9 33,8 1,8 -1,3 3,0 39,6 -4,4 19,8 -2,3

8,2 4,4 3,3 5,5 5,0 -10,0 -3,5 11,2 2,3

-2,9 2,1 2,1 -1,2 8,0 -25,7 -10,7 5,6 -41,2 0,9

694453 225656 132754 203255 98472 359363 576805 456870 515626 0 625719 408418 564341 625316 301641 428363 261082 -70072 248998 272358 322220 237282 485044 244543 469049 345778 x 344064

D


312498

-0,4

570042

16,6

222216

6,1

396270

-6,0

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

1508170 321068

22,8 2,6

2721273 262224

37,9 8,3

1188657 311527

21,8 -1,2

970299 362353

-4,0 4,6


E

-33,2

37,3 37,3

-4,3 -15,4 -9,5 -4,1 4,8 -4,3 7,4 -136,7 -3,4 -24,6 9,6 -15,0 -8,3 -28,3 -9,3 7,3 4,7

1077784

18,4

1969286

35,4

873106

15,5

724004

-3,1

Průmysl

364657

3,1

980126

29,2

271945

9,1

409938

-5,8

Stavebnictví

240590

-0,6

202334

-5,6

231615

-0,4

294455

1,4


142

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přep. v osobách) C e l k e m* OKEČ



1. pol. 2005

abs. zm. meziroč.

1. pol. 2005

abs. zm. meziroč.

1. pol. 2005

abs. zm. meziroč.


34590 38265 3114

-2412 -2500 -403

8903 12064 0

-378 -505 0

20318 20833 2455

-1045 -1005 -59

C


41379

-2902

12064

-505

23287


Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků 79418 Výroba textilií, textilních výrobků 35236 Výroba oděvů, zpracování kožešin 13909 Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků 49145 Výroba usní a výrobků z usní 4809 Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku 14215 Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 14142 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů 13390 Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 27532 Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy 2935 Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken 31154 Výroba pryžových a plastových výrobků 46977 Výroba ostatních nekovových miner. výr. 54273 Výroba zákl. kovů a hutních výrobků 53545 Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků 63168 Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. 116713 Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. 96594 Výroba kancelářských strojů a počítačů 7258 Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. 75641 Výroba radio., tel. a spoj. zařízení 23381 Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů 15666 Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení 121946 Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů 92706 Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení 17163 Výroba dopravních prostředků a zařízení 109868 Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. 31725 Recyklace druhotných surovin 1484 Zpracovatelský průmysl jinde neuved. 33209

-2325 -1337 -1864 -3201 -888 812 103 477 580 -42 -606 3073 368 -1740 6820 5079 299 129 3334 149 53 3665 7399 524 7923 -1532 80 -1451

1277 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x x 2475 0 0 0 0 0 0 1406 1406 0 0 0

-223 0 0 0 0 0

-3 0 0 0 0 0 0 -276 -276 0 0 0

54750 24659 10433 35092 2802 8216 7132 5723 12855 2049 14769 20888 31463 35103 33965 69068 56335 x 24503 4387 5451 34658 14217 10165 24381 20423 1267 21690

D


788789

13287

11807

-828

32962 18748

-2506 -98

8355 3681

-224 6



0


abs. zm. meziroč.

5369 5369 660

-990 -990 -344

-1064

6028

-1334

-2754 -1486 -1401 -2886 -629 129 145 108 254 -19 -397 1128 -272 -263 3777 3514 -1759 494 -537 -425 -355 260 -42 219 -2793 73 -2720

23014 10576 3361 13937 2007 5999 6729 7006 13735 0 12910 26089 21534 18304 28449 46754 37441 6940 51138 18995 10215 87288 78489 5592 84081 10729 x 10946

566 149 -452 -303 -260 683 -9 231 222 0 84 2041 720 -1462 3141 1678 2117 17 2840 687 477 4020 7243 841 8084 1257

389016

-6548

385734

20917

14197 7978

-1726 9

10410 7090

-556 -113

1264

51710

-2604

12035

-218

22175

-1717

17499

-669

881877

7780

35905

-1551

434478

-9329

409262

18914

74066

275

3680

-75

57231

229

13051

348


143

Podíl sektorů na zpracovatelském průmyslu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek

Výkony včetně obchodní marže

2500

1200

1000

2000

800 v mld. Kč

1500

1000

600

400 500

200

0

0 1. pol. 2004

1. pol. 2005

1. pol. 2004

Průměrný počet zaměstnanců

1. pol. 2005

Účetní přidaná hodnota

800000

250

200

150

v mil. Kč

osob

600000

400000

100

200000 50

0

0 1. pol. 2004

1. pol. 2005

1. pol. 2004

Výsledek hospodaření před zdaněním

Přidaná hodnota na zaměstnance

80

600000

60

400000 v Kč

v mil. Kč

1. pol. 2005

40

200000

20

0 podniky pod zahr. kontr. 0 1. pol. 2004

podniky pod zahraniční kontrolou

144

1. pol. 2004

1. pol. 2005

soukromé podniky národní

veřejné podniky

soukr. podniky

1. pol. 2005

veřejné podniky

MODELOVÁ PROJEKCE ODVĚTVOVÉHO VÝVOJE V ROCE 2006

1. Úvod

MPO zpracovalo orientační projekci odvětvového vývoje založenou na modelu vznikajícím v rámci spolupráce s odborníky z university Erasmus v Rotterdamu.1 Cílem modelu je přispět k analýze směrů ekonomického vývoje. Model je v hlavních rysech připraven k použití, i když některé jeho bloky nejsou zcela dokončeny. Z technického pohledu se jedná o dynamizovaný model všeobecné rovnováhy, založený na ekonomické struktuře, popsané národními účty a zejména tabulkami dodávek a užití z roku 2000. Na nabídkové straně modelu stojí produkční funkce s konstantní elasticitou substituce spojené s leontiefským pohledem na mezispotřebu a s nákladovou cenotvorbou. Poptávková strana modelu je charakterizována exogenním chováním vlády, relativně stabilním sektorem domácností (založeným na LES2 užitkových funkcích),investicemi fluktuujícími s růstem produkce a vývojem schopnosti samofinancování (podílem zadržených zisků). Zahraniční poptávka je určena exogenně (tj. je významným předpokladem vývoje výpočtu). Model je primárně simulační, za účelem predikce musel být upraven.

Výsledky modelu (tohoto konkrétního i jakéhokoliv jiného) nemohou svou přesností konkurovat statistickým datům. Modelový výpočet je vždy experimentem provedeným nepřesným nástrojem (modelem) za odhadovaných předpokladů na základě ne vždy nutně kompatibilních údajů o minulosti. S vědomím těchto omezení je třeba k výsledkům modelových propočtů přistupovat. Mezi výhody užití modelu patří zejména konzistence výsledků, tj. propojenost vývoje ukazatelů, a možnost pohlížet na vývoj ekonomiky v daleko větším detailu a s mnohem vyšším počtem zpětných vazeb, který nelze zvládnout bez použití výpočetní techniky.

2. Předpoklady výpočtů

Pro výpočet jsou zásadní zejména předpoklady o vývoji zahraničního obchodu, konkrétně o vývoji zahraniční poptávky a zahraničních cen. Ceny odpovídají váženému průměru vývoje cenových úrovní našich obchodních partnerů. Předpoklady o vývoji dovozních cen lze sledovat v řádku dovozní ceny. Předpokládá se tedy další nárůst cen ropy a ostatních surovin, viz sloupce oil a raw, a poměrně prudký růst cen energií (sl. evp). Oproti tomu je očekáván jen nízký růst dovozních cen strojírenských výrobků (včetně elektro) a cen automobilů. Tento předpoklad je založen na klesající tendenci těchto cen v minulých letech, korigované o vliv rostoucích cen surovin na zahraniční cenovou hladinu. Klesající dovozní ceny jsou očekávány zejména v kožedělném a textilním průmyslu, kde se bude nadále prosazovat produkce z Asie. 1

Je institucionalizována projektem Development and application of specific economic models. Za universitu v Rotterdamu se účastní pracovníci její dceřiné společnosti SEOR BV. Spolupráce se účastní i Ministerstvo financí. 2 Linear expenditure system

145

V řádku vývoz jsou uvedeny předpoklady o vývoji zahraniční poptávky po českých produktech, ačkoliv zde je údaj již korigovaný o změnu směnných relací.3 Zahraniční poptávka po naší (zanedbatelné) nabídce ropy a našich surovinách bude růst vzhledem k vývoji trhu surovin ve světě (nárůst exportu roven 10 %). Dále je předpokládán pokračující silný růst zahraniční poptávky po potravinářských výrobcích, produktech chemického průmyslu a automobilech. Výpočet předpokládá kurzovou stabilitu. Další zásadní předpoklady se týkají chování vládního sektoru.4 Očekáváme nárůst platů státních zaměstnanců nominálně o 4,5 % a pokles jejich počtu o 1 %. Ostatní spotřeba vlády se sníží o 1 %. Hrubé investice vlády vzrostou o cca 12 mld. Kč (což je 17 %). Výdaje na sociální dávky vzrostou o 6 %. Výpočet dále obsahuje předpoklad plošného růstu produktivity práce5 o 4,2 %. V chování domácností se předpokládá jemné oslabení spoření.

3. Výsledky projekce

Na základě předpokladů uvedených v části 2 očekáváme v roce 2006 reálný nárůst HDP o 4,9 %. Z hlediska tvorby HDP bude největším přispěvatelem chemický a automobilový průmysl, ze služeb pak finanční sektor. Na HDP se pozitivně projeví i zpracování kovů a nekovových minerálních produktů (sl. mba) a strojírenství. HDP roste ve stálých cenách rychleji než mezispotřeba (4,9 % proti 3,5 %), ovšem v běžných cenách je situace obrácená (5 % versus 6,7 %). Tato situace je způsobena nárůstem cen dovozů pro mezispotřebu (zejména surovin) a odpovídá realitě minulých období. Podíl mezispotřeby v b.c. na produkci v b.c. tedy roste, ale jen díky rychleji rostoucím cenám mezispotřeby. Z pohledu poptávkové skladby růstu HDP je očekáván růst spotřeby domácností o 2,9 %, investic o 3,8 % a pokles spotřeby vlády nominálně o 1 % (viz předpoklady). Tahounem HDP je tedy nárůst čistého exportu o 35,3 mld. Kč. Toto zlepšení bilance zahraničního obchodu je tlumeno vývojem v oblasti ropy (oil) a ropných produktů (část sl. chem). Hlavním zdrojem růstu čistého exportu bude automobilový a strojírenský průmysl. Role chemického průmyslu (kde predikujeme největší procentuální nárůst exportu) pro bilanci ZO je omezena již zmíněným vývojem rafinérských produktů. Cenovou hladinu zvyšují především rostoucí ceny dovozů (zejména surovin). To demonstruje zejména rozklad nárůstu cen domácí produkce (o 2,1 %) na 3,2 % růst cen mezispotřeby a 0,1 % růst deflátoru HDP. Index spotřebitelských cen roste pomaleji (2,1 % meziročně) než index cen mezispotřeby, nebo se do něj ceny dovážených surovin promítají jen nepřímo. Reakce mezd na inflaci zohledňuje rozdíl mezi nárůstem životních nákladů (CPI) a růstem nominální schopnosti podniků platit (ceny produkce), tj. ceny dovozů se do mezd nepromítají plně. Umírněná reakce mezd na ceny se projevuje nárůstem zaměstnanosti (o 0,7 %). Vývoj jednotlivých odvětví potvrzuje klesající roli zejména textilního,6 ale i potravinářského průmyslu (kde však očekáváme solidní vývoj vývozů). Oběma klesá podíl na produkci a v obou dochází k absolutnímu poklesu zaměstnanosti. Tahounem produkce i přidané hodnoty zůstane automobilový, chemický a strojírenský (včetně elektrotechnického) průmysl.

3

Např. u zemědělských produktů agr je finální nárůst exportu roven 4,2 %. Vývozní ceny však rostou o 1,1 p.b. rychleji než ceny na zahr. trzích, tudíž předpokládaný nárůst poptávky je větší než 3,1 % a je tlumen vývojem směnných relací. 4 Předpoklady zhruba odpovídají návrhu rozpočtu na rok 2006. 5 Přísně vzato zde nejde o předpoklad. Změna produktivity práce je výsledkem, nikoliv vstupem. Ve výpočtu se předpokládá, že se efektivita práce zvyšuje o 2,5 %, tj. současné množství produktu lze vytvořit s o 2,5 % méně zaměstnanci. Tento nárůst však vede k mnoha vedlejším efektům (kladný účinek na mzdy, záporný účinek na zaměstnanost, substituce výr. faktorů . . . ), které se zpětně promítnou do přidané hodnoty a zaměstnanosti, jejichž podíl nazýváme produktivitou práce. Ta pak vzroste o 4,2 %. 6 Včetně kožedělného.

146

Modelová projekce odvětvového vývoje v roce 2006 agr O Produkce s.c. O Ceny produkce O Podíly odvětví na produkci O Mezispotřeba s.c. O Cena mezisp. O PH/HDP s.c. O Ceny PH, def. HDP

oil

raw

fat

tex

wap

chem

mba

mac

car

evp

bui

trd

trs

hit

sta

2,3 2,1

2,4 18,3

4,3 16,1

2,7

1,7

3,8

8,4

5,4

6,2

8,9

1,6

3,5

3,5

2,4

3,8

−0,4

1,9

1,6

0,7

6,7

2,8

1,3

1,4

5,6

2,0

1,1

1,8

0,9

0,0

3,3 1,7 3,0 2,9

1,3 3,8 5,1 4,9 31,3

5,5 2,1 2,6 4,0

2,1 1,1 2,0 2,8

7,8 4,8 4,0 6,8

1,3

0,4

0,5

1,2 3,2 1,4 4,5 0,3

7,4 −0,9

0,0

9,1 2,9 1,9 4,8 −0,4

8,2 1,8 2,5 3,4

1,5

5,7 8,2 2,5 11,3 −2,8

9,0 3,0 2,6 5,2

1,0

8,4 5,6 2,1 7,9 −0,7

5,8 0,9 7,5 3,1

0,1

4,4 3,2 1,3 4,9 −0,5

5,2 7,6 8,5 10,0

1,1

0,0 1,9 4,9 2,8 31,5

1,5 2,0

0,0 15,0

−0,9

1,5

7,0 −0,3

4,5

5,1

5,0

0,0

3,7

1,7

1,5

5,3 −0,5

15,4 −1,0

2,0 4,8 −0,1

4,3 −0,9

0,5

15,0 15,4

5,7 −1,2

4,3 0,9

8,7 6,1 5,8

3,0 4,8 2,6

1,1 4,5 3,3

1,1 4,6

2,0 5,7 0,7

1,1 4,6

4,5

5,6 6,1 −0,9

1,8 7,6 −0,7

nomiky O Prod. práce z PH s.c. O Prod. práce vůči prům.

72 3,5

133

148

75 4,0

84 4,0

114

112

142

141

4,0

96 4,2

128

3,8

4,0

4,0

4,4

6,5

4,1

78 4,5

84 4,2

ekonomiky O Investice s.c.

81 0,3

283

101

130

222

3,1

1,1

91 1,3

156

0,5

96 0,9

104

0,1

61 0,4

194

3,4

2,6

1,1

68 −1,4

K K K K K K K

4,2

10,0

10,0

7,7

1,3

4,4

16,4

7,5

7,7

11,5

12,5

2,1

15,0

15,0

1,9

1,7

0,8

6,3

1,0 4,6 15,0

2,8 1,2

7,5 4,8 −1,0

9,2 3,8

3,0

5,8 4,0 −1,5

1,4 14,3

1,0

0,0 4,3 15,0

1,4 23,2

5,6

1,3 2,1

2,7 14,0

1,6

5,7

0,8

3,7

5,5

447 −16244

1627

2314

485

K Spotřeba domácností s.c. K Spotř. ceny, CPI O Hrubá mzda b.c. O Zaměstnanost O Mzda vůči průměru eko-

Vývoz s.c. Vývozní ceny Podíly odvětví na vývozu Dovoz s.c. Dovozní ceny Podíly odvětví na dovozu Změna bilance ZO (mil. Kč)

0,9

ots 4,1 0,5 13,0

fin 3,2 1,0

Celek 3,9 2,1 100,0

3,4

2,5 2,7 1,2 7,8 −0,9

3,2 4,9

−1,6

1,8 5,0 −1,1

5,8

1,0

5,3

1,7

2,9

1,3 4,6 0,9

0,0 4,5 −1,0

0,7 3,4 1,2

1,2 6,7 0,2

2,1 6,7 0,7

110

144

117

100

3,5

0,9

76 3,7

214

4,2

7,6

4,2

51 0,6

100

115 −1,4

74 8,5

101 6,7

39 0,3

100

6,9

4,9

6,5

5,4

6,8

5,0

7,4

6,4

8,2

2,0

1,1

1,8

1,0

0,0

0,7

1,2

0,6 −0,3

0,5 3,4

1,9 5,7

6,3 2,2

0,3 5,4

0,8 0,5

9,1 2,9

1,3 3,1

2,4 100,0

2,0 0,2

2,0 2,8

2,0 0,6

0,0

2,0

2,0

0,3

7,6

1,4

3,4 100,0

85

3603

−278

479

4264

311

35347

5,3

4,7

5,9

3,0 11,3

1,0 27,7

1,0 8,3

10,0

5,4

9,0 16,7

0,1

2,0 0,4

2894

2283

7471

6399

17763

1296

149

0,6

2,9 −0,2

3,5

0,1

3,8

4,3

Vysvětlivky: 1. Údaje jsou uvedeny jako změny v procentech oproti min. roku., pokud není uvedeno jinak 2. První sloupec ukazuje, zda se jedná o odvětvové či komoditní údaje 3. agr. . . zemědělství (okeč/skp 1,2,5), oil. . . těžba ropy (okeč/skp 11), raw. . . ostatní těžba (okeč/skp 10,12,13,14,37), fat. . . potraviny a tabák(15,16), tex. . . textilní+ kože−dělný(17,18,19), wap. . . dřevo a papír, nábytek(20,21,22,36), chem. . . chemický(ra.nérie,guma,plasty,léčiva . . . 23,24,25), mba. . . minerální výr., hutnictví, zprac. zákl. kovů (26,27,28), mac. . . strojírenství vč. elektro (29,30,31,32,33), car. . . auta (34,35), evp. . . elektrina+ voda+ plyn (40,41,90), bui. . . stavebnictví(45), trd. . . vnitřní obchod + opravy, trs. . . doprava + cest. kanceláře + pošta a telekomunikace, hit. . . hi−tech služby (počítače 72, výzkum a vývoj 73), sta. . . státní správa, vzdělání, zdravotnictví (75,80,85), ots. . . ostatní služby (55,70,71,74,91,92,93,95), .fin . . .finanční služby, pojišovnictví (65,66,67)

147

Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2005

Recommend Documents