Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2004

Odbor analýz a statistiky

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. - 3. čtvrtletí 2004

Leden 2005

O B S A H 

SEZNAM ZKRATEK

3

ÚVOD 

5

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. – 3. ČTVRTLETÍ 2004

7

I.

HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Trh práce I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika I.4.2. Přímé zahraniční investice I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

17 17 20 28 28 30 33 33 40 40 44

II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Investice v průmyslu II.3. Finanční situace průmyslových podniků

49 49 61 63

III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví

69 69 72 74

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky IV.2. Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura

77 77 79 81

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností

85 85 89

Přílohová část

95

1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31. 12. 2004

SEZNAM ZKRATEK

A + PL b. c. BCPP BLS BUX CAC 40 ČSOB DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI–TECH ILO IPP M1 M2 MMF Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PK 30 PX 50 PX–D PX–GLOB RM–S SAX S&P 500 s.c. SCP SEDVO SITC UMTS VŠPS WIG

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maarska index akciového trhu Francie Československá obchodní banka index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + netermínované korunové vklady celková peněžní zásoba Mezinárodní měnový fond index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod index RM–Systému (s bází maximálně 30 emisí) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD celkový index Burzy cenných papírů Praha RM–Systém index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Středoevropská dohoda volného obchodu Standard International Trade Classification Universal Mobile Telecommunication System výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska

3

ÚVOD

Růstová dynamika české ekonomiky se v zásadě stabilizovala blízko čtyřprocentní úrovně. Pozitivním rysem vývoje je současně skutečnost, že dochází ke zvýšení investiční aktivity a nárůstu exportní výkonnosti ekonomiky. Tyto změny ve struktuře výdajových položek produktu vytvářejí předpoklady pro pokračování solidních růstových temp i v dalším období. Za 1.–3. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt meziročně vyšší o 3,7 %. K příznivým výsledkům zahraničního obchodu přispěl (společně se vstupem do Evropské unie) také vývoj vnějšího prostředí, i když hospodářský růst v západní Evropě ve 3. čtvrtletí mírně zpomalil. Hrubý domácí produkt EU–15 vzrostl meziročně o 2,1 % (ve 2. čtvrtletí o 2,3 %) zejména vlivem posílení investic a veřejné spotřeby. Stejné dynamiky dosáhl růst i za EU–25, ale postkomunistické země středoevropského regionu zaznamenaly nadprůměrná tempa (Slovensko 5,3 %, Polsko 4,8 % a Maarsko 3,7 %). Z hlediska vnitřních podmínek se postupně zrychloval cenový růst, když míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) vzrostla z lednových 0,3 % na 2,2 % v září. Na rychlejším růstu cen se kromě administrativních opatření podílela dražší ropa na světových trzích, a také nízká (resp. záporná) srovnatelná základna roku 2003. V prostředí stabilizované výkonnosti ekonomiky a cenového růstu bez výrazných inflačních tlaků zvýšila centrální banka ve 3. čtvrtletí základní úrokové sazby (podruhé v roce 2004), když další zpřísňování měnové politiky zbrzdila posilující koruna. Stejně jako při červnové úpravě, ČNB zvedla referenční úrokové sazby o 0,25 p. b., takže s účinností od 27. srpna je repo sazba nastavena na 2,5 % (čímž se úrokový diferenciál mezi sazbami ČNB a Evropské centrální banky zvýšil na 0,5 p.b.). V průběhu druhého, ale především třetího čtvrtletí, se koruně dařilo korigovat ztráty vůči euru z předchozího období, takže v září zhodnotila proti kurzu z počátku roku o 2,2 %. K dolaru koruna zhodnotila ve stejném období o 1,7 %, když překonala přechodnou fázi z přelomu 1. a 2. čtvrtletí, kdy na dolar ztrácela. Ve struktuře domácí poptávky vzrostly výdaje na tvorbu kapitálu (v meziročním srovnání téměř o 10 %) zejména vlivem pokračujících investic do dopravní infrastruktury, výrobních i nevýrobních kapacit zahraničních investorů a do bytové výstavby. Kapitálové výdaje tak převzaly úlohu hlavního zdroje hospodářského růstu, protože vývoj konečné spotřeby se zpomalil na jednoprocentní meziroční růst. V rámci spotřeby byl růst výdajů domácností (2,6 %) ve srovnání s předchozím rokem poloviční (protože se zpomalil růst reálných disponibilních důchodů obyvatelstva na 1,3 %) a výdaje vlády meziročně dokonce poklesly (především v důsledku úspor ve výdajích na materiál, opravy a údržbu). V zahraničním obchodě se meziročně zrychlil obrat jak v obchodě se zbožím, tak i službami. Zatímco však v obchodě se zbožím rostl již od počátku roku vývoz rychleji než dovoz (za 1.–3. čtvrtletí reálný růst 19,8 %, resp. 19,0 %), v obchodě se službami byla tato relace opačná (růst 12,8 %, resp. 16,4 %). Za vnější sektor jako celek bylo mírného předstihu růstu vývozu před dovozem dosaženo ve 2. a 3. čtvrtletí, ale teprve ve 3. čtvrtletí přispělo reálné zlepšení zahraničního obchodu k hospodářskému růstu. Základní ukazatele zahraničního obchodu se zbožím se výrazně dynamizovaly také v nominálním vyjádření. Hodnoty vývozu i dovozu se meziročně zvýšily o více než 20 % (při mírném předstihu růstu vývozu) a záporné saldo obchodní bilance dosáhlo pouze 14,1 mld. Kč, tj. třetiny deficitu ze stejného období předchozího roku. K výraznému zrychlení růstu vývozu došlo po vstupu do Evropské unie, kdy 5

se zlepšily podmínky pro obchodování i fyzický pohyb zboží (na meziročním přírůstku vývozu se navýšení vývozu do EU podílelo více než ze čtyř pětin). V komoditní struktuře vývozu dále posílil podíl strojů a dopravních prostředků. Běžný účet platební bilance za 1. – 3. čtvrtletí skončil deficitem ve výši 5,1 % HDP, když obnovený růst kladného salda bilance služeb a výrazný pokles schodku obchodní bilance byly doprovázeny razantním prohloubením deficitu bilance výnosů, přičemž rozhodující příčinou byl odliv investičních výnosů do zahraničí. Souhrnný výsledek platební bilance byl kladný (0,2 mld. USD), představoval však nejnižší přebytek vytvořený za srovnatelné období od roku 1993. Na nabídkové straně ekonomiky k přírůstku hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl průmysl (více než dvěma třetinami) při meziročním zdvojnásobení tempa růstu průmyslové produkce (na 10,1 %). Zasloužila se o to vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou, a to zejména v elektrotechnickém a automobilovém průmyslu (při rozšíření jeho výrobních kapacit v průmyslových zónách) a také pokračující konjunktura v hutnictví. Růst produktivity práce v průmyslu (10,6 %) výrazně převýšil růst reálné mzdy (2,4 %), což vedlo ke snížení jednotkových mzdových nákladů a růstu konkurenceschopnosti. Rovněž stavební výroba pokračovala v růstu (11,4 %), započatém již ve druhé polovině předchozího roku. Příznivý vývoj byl umožněn velkým rozsahem státních zakázek v oblasti infrastruktury, dále výstavbou obchodních a logistických center a pokračujícím oživením v bytové výstavbě. Růst kulminoval v dubnu (61,6 %) před vstupem do Evropské unie, kdy docházelo k předfakturaci před avizovaným zvýšením sazby DPH u stavebních prací na 19 %. Také ve stavebnictví, stejně jako v průmyslu, jednotkové mzdové náklady poklesly, když růst produktivity práce (11,2 %) zaznamenal výrazný předstih před růstem reálné mzdy (3,3 %). Na trhu práce dále poklesla zaměstnanost (o 1,1 %). Mnohé podniky sice začínají, vlivem pokračujícího hospodářského růstu, vytvářet nová pracovní místa, ale zatím ne v dostatečném počtu, aby zvrátily tento trend. Rezervy ve zvyšování zaměstnanosti zůstávají především ve sféře služeb. Zastavil se však růst nezaměstnanosti, jejíž míra podle nové metodiky činila v září 9,1 % (podle původní metodiky, stejně jako v předchozím roce, 10,1 %). Problémem zůstává trvalý nárůst dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok), přičemž mezi ohrožené patří zejména starší lidé, absolventi škol, ženy a osoby s nízkou kvalifikací či zdravotním postižením. Meziroční růst nominální mzdy (6,7 %) byl mírně pomalejší než v roce 2003 (i když se ve 3. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí zrychlil). Mzdový vývoj ovlivnila zejména nízká úroveň inflace dosažená v předchozím roce, která byla základem při mzdových vyjednáních zaměstnavatelů s odbory a v nepodnikatelské sféře snížení 13. platu z původních 50 % na 10 %. Reálná mzda rostla pomaleji (3,9 %) než národohospodářská produktivita práce (4,0 %). Pomalejší růst reálných příjmů domácností byl jednou z příčin nižšího tempa fyzického růstu prodejů na vnitřním spotřebitelském trhu (maloobchod a prodej motoristických potřeb), které kleslo zhruba na třetinu úrovně stejného období roku 2003. Situaci na vnitřním trhu významně ovlivnila také eskalace nákupní aktivity v roce 2003, která byla do jisté míry vyvolána obavami z dalšího vývoje. Šlo především o to, že na rok 2004 byly avizovány dopady reformy veřejných financí, obnovení cenového růstu, zpomalování mzdového vývoje i další nárůst nezaměstnanosti, což zřejmě vedlo domácnosti k předzásobení. Odrazem byl slabší růst prodejů v dosavadním průběhu roku, i když skutečný dopad avizovaných procesů nebyl nikterak dramatický. Signály o pozitivním obratu ve vývoji spotřebitelské důvěry, zejména po našem vstupu do EU, mohou předznamenávat, že spotřeba domácností i tržby obchodu se budou postupně opět dynamizovat.

6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. – 3. ČTVRTLETÍ 2004

I. Makroekonomický vývoj

•  Ve 3. čtvrtletí pokračovala tendence solidního růstu ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,6 %. Jde o mírné zpomalení růstové dynamiky ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 (růst 4,0 %), které však lze přičíst o 3 dny kratšímu fondu pracovní doby a vyšší srovnatelné základně vlivem revize údajů roku 2003 směrem nahoru. Za 1.–3. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt meziročně vyšší o 3,7 %. •  Struktura výdajových položek se ve srovnání s rokem 2003 zlepšila, protože výrazný předstih meziročního růstu kapitálových výdajů před růstem konečné spotřeby, zahájený na počátku roku 2004, pokračoval i ve 3. čtvrtletí. Za 1.–3. čtvrtletí vzrostla konečná spotřeba reálně pouze o 1,0 % (v roce 2003 o 4,9 %), ale výdaje na tvorbu fixního kapitálu o 9,9 % (v roce 2003 o 4,5 %). •  V zahraničním obchodě se zbožím a službami došlo při zrychleném růstu obratu ke změně tendence ve prospěch předstihu dynamiky vývozu před dovozem. Meziroční růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) zrychlil na 19,8 % (z 6,6 % v roce 2003) a dovozu na 19,0 % (ze 7,3 %). Vývoz rostl rychleji než dovoz jak ve zboží, tak i ve službách. •  V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 32,4 % (z 32,0 % v roce 2003), zatímco podíl sektoru služeb prakticky stagnoval na úrovni 58,5 % s tím, že významnějšího růstu bylo dosaženo pouze ve finančním zprostředkování (zvýšení podílu na 3,6 % z 3,2 % v roce 2003). Přes zvýšení podílu zemědělství ve 3. čtvrtletí na 4,8 % (ze 4,5 %) se jeho úroveň od počátku roku mírně snížila na 2,9 % (z 3,0 %). •  Počet obyvatel České republiky vzrostl k 30.9. o 4,1 tisíc na 10 215,6 tisíc. Důvodem nárůstu bylo kladné saldo zahraniční migrace. Ve struktuře obyvatelstva se meziročně zvýšil, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, počet osob starších 15ti let o 38,9 tisíc na 8 668,6 tisíc osob. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) klesl o 4,2 tisíc osob na 5 125,7 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15ti let, meziročně poklesla o 0,4 body na 59,1 % . •  Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil meziročně klesl o 38 tisíc, tj. o 0,8 % na 4 697,9 tisíc osob. Podle sektorů klesl počet pracovníků v primárním sektoru o 9,3 tisíc na 203,6 tisíc a v sekundárním o 27,7 tisíc na 1 838,5 tisíc.V terciárním sektoru, kde zaměstnanost stagnovala (2 654,8 tisíc osob), byl vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích rozdílný. Podle odvětví byl výrazný pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 26,2 tisíc na 1 271,9 tisíc) a v odvětví vzdělávání (o 13,3 tisíc na 277,6 tisíc osob), naopak nejvyšší nárůst počtu pracovníků zaznamenalo odvětví zdravotní a sociální péče vč. veterinárních činností (o 13,1 tisíc na 319,4 tisíc osob). Podle postavení v hlavním zaměstnání se meziročně snížil počet zaměstnanců (o 20,2 tisíc na 3 877,1 tisíc) i celé podnikatelské sféry (o 13,7 tisíc na 796,1 tisíc osob). •  Podle podnikového výkaznictví klesl počet pracovníků v národním hospodářství meziročně o 26,1 tisíc (o 0,5 %) na 4 814 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a ví7

ce zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně snížil o 35,7 tisíc, tj. o 1,1 % na 3 193,2 tisíc osob. Zaměstnanost klesla ve všech sektorech, kromě zahraničních firem a sdružení a orgánů politických stran. •  Celkový počet zahraničních pracovníků meziročně vzrostl o 2,9 tisíc na 109,1 tisíc, když při poklesu počtu pracovních povolení udělovaných cizincům vzrostl počet zaregistrovaných pracovníků vč. občanů Slovenska. •  K 30.9. dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 9,1 % podle nové metodiky (ILO – Mezinárodní organizace práce), resp. 10,1% podle původní metodiky a dostala se na úroveň stejného období roku 2003, když na jejím poklesu se ve 3. čtvrtletí podílelo zejména ekonomické oživení. Ke konci září bylo registrováno 530,2 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho žen bylo 52,6 %. Příspěvek v nezaměstnanosti pobíralo 181 tisíc uchazečů o zaměstnání, tj. 34,1 % všech osob vedených v evidenci. •  Volných pracovních míst bylo k 30.9. registrováno celkem 47,1 tisíc, tj. meziročně o 1,9 tisíc více. V průměru připadalo na 1 volné místo 11,3 uchazečů (před rokem 11,7). Meziročně se snížil počet nezaměstnaných absolventů a naopak vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let. Podle délky nezaměstnanosti byla nejpočetnější skupina dlouhodobě nezaměstnaných (223,9 tisíc), která k 30.9. 2004 dosáhla 42,2 % na počtu všech uchazečů o zaměstnání. •  Podle regionů vykázaly k 30.9. nejvyšší míru nezaměstnanosti i nadále kraje Ústecký (15,4 %) a Moravskoslezský (15,1 %). Mezi okresy byla nejvyšší nezaměstnanost v okrese Most (23 %), dále v Karviné (19,5 %) a v Teplicích (16,7 %). •  Mzdový nárůst v 1.–3. čtvrtletí byl pomalejší než ve stejném období roku 2003. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 6,2 % na 16 351 Kč a reálná mzda o 3,4 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, nominálně vzrostl o 5,3 % a reálně o 2,5 %. •  Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 6,7 % na 17 418 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,9 %. Snížením 13. platu ve veřejných službách a státní správě z původních 50 % na 10 % došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelské sféře o 1,5 bodu na 95,5 %. •  V 1.–3. čtvrtletí předstihoval růst souhrnné produktivity práce (meziročně o 4 %) růst reálných mezd zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, o 0,6 bodu.Ve stejném období předchozího roku naopak předstihovala reálná mzda (nárůst o 6,4 %) růst souhrnné produktivity práce o 2,3 bodu. •  Spotřebitelské ceny v průběhu roku 2004 převážně zrychlovaly tempo svého meziročního růstu, až na 3,5 % v říjnu (s mírným zpomalením v dubnu 2,3 % a v září 3,0 %). Na rychlejším růstu se kromě administrativních cenových opatření podílelo zvýšení cen pohonných hmot v důsledku růstu cen ropy na světových trzích, ale také nízká, resp. záporná, základna v roce 2003. Návazně míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala postupně v trendu růstu na 2,2 % v září a 2,5 % v říjnu. •  Ceny průmyslových výrobců výrazně zrychlily svůj meziroční růst až na 8 % v září a 8,6 % v říjnu a dostaly se tak na nejvyšší hodnoty v posledních 10 letech. Příčinou byly zejména ceny základních kovů, hutních výrobků a kovodělných výrobků, které nepřetržitě rostou již od července 2003. •  Ceny stavebních prací nadále odrážely příznivou situaci v sektoru. Po zrychlení meziročního růstu ve 2. čtvrtletí se od června do října, s výjimkou srpna (4,4 %), stabilizovaly na úrovni 4,3 %. •  Ceny zemědělských výrobců od května zpomalovaly předchozí vysoké tempo meziročního růstu až na 1 % v září a 1,1 % v říjnu (přitom ještě v dubnu rostly o 20,1 %). Příčinou bylo zejména výrazné zpomalení meziročního růstu a následný pokles cen u produktů rostlinné výroby. •  Měsíční hospodaření státní pokladny od února nastoupilo očekávaný schodkový trend, ale za červenec a září opět vykázalo kladné saldo (tj. 0,9 mld. Kč a 10,2 mld. Kč). V kumulativním vyjádření bylo saldo záporné již od února a od dubna schodek narůstal, přes mírné zpomalení v červenci (48,8 mld. Kč) a září (40,5 mld. Kč), až na 66,4 mld. Kč v listopadu. 8

•  Územní samosprávné celky (krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí) hospodařily v 1. až 3. čtvrtletí 2004 s přebytkem 2,6 mld. Kč, přičemž kraje vykázaly přebytek 3,8 mld. Kč a obce naopak schodek 1,2 mld. Kč. Hospodaření veřejných rozpočtů v užším pojetí (konsolidovaný souhrn státního a územních rozpočtů) za 1. – 3. čtvrtletí 2004 tak skončilo úhrnným schodkem 37,9 mld. Kč. •  Peněžní zásoba, po více jak ročním zrychlování růstu, začala ve 3. čtvrtletí zvolňovat dynamiku meziročních přírůstků (v září na 8,5 %, tj. 1 839,7 mld. Kč, v říjnu na 7,8 %, tj. 1 839,6 mld. Kč), příčinou byl zejména pokles úvěrů vládnímu sektoru. •  Pokračoval růst úvěrů podnikové sféře při významném zvyšování dynamiky jejich meziročních přírůstků (ze 3,3 % koncem 1. pololetí na 7 % v září, tj. 577,8 mld. Kč a na 7,2 % v říjnu, tj. 586,3 mld. Kč). Zvyšoval se i absolutní objem úvěrů domácnostem při minimální změně vysoké dynamiky jejich meziročního růstu (v září o 33 % na 284,9 mld. Kč, v říjnu o 31,3 % na 292,8 mld. Kč). •  Koruna hned na počátku 3. čtvrtletí obrátila předchozí trend meziroční depreciace vůči euru, takže její oslabení se meziročně v průměru za 1.– 3. čtvrtletí snížilo až na 1,3 % (za leden – listopad na 0,7 %). K dolaru koruna v červnu zastavila pokles meziročního zhodnocování, takže v průměru za 1. – 3. čtvrtletí opět zvýšila apreciaci na 8,3 % (za leden až listopad zhodnotila o 8,5 %). •  Souhrnný výsledek platební bilance za 1. – 3. čtvrtletí (saldo 6,3 mld. Kč, tj. 0,2 mld. USD) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený za srovnatelná období od roku 1993. Tentokrát byl generován v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí a přebytkem kapitálového účtu, když příliv zdrojů na finanční účet (103,1 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 5 % HDP) nestačil k pokrytí rostoucího deficitu běžného účtu (105,3 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 5,1 % HDP). •  Devizové rezervy centrální banky, po růstu v 1. čtvrtletí, převážně klesaly, takže koncem 3. čtvrtletí činily 683,6 mld. Kč (z 691,5 mld. Kč v prosinci 2003). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, naopak mírně klesly na 26,8 mld. USD (z 27 mld. USD). Pokrývaly tak 4,3 měsíčního dovozu zboží a služeb. •  Hrubá zahraniční zadluženost se k 30. 9. 2004 dostala až na 946,1 mld. Kč (37,1 mld. USD), což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Proti konci roku 2003 se zvýšila o 51,7 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 35 % HDP (koncem roku 2003 to bylo 35,1 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Růst zadluženosti se soustředil do oblasti dlouhodobých závazků (o 73,8 mld. Kč, na 612,4 mld. Kč, tj. 24 mld. USD). •  ČR byla i nadále, díky kvalifikované pracovní síle a relativně kvalitní infrastruktuře, jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic v zemích střední a východní Evropy. Celkový rozsah přímých zahraničních investic za 1. – 3. čtvrtletí 2004 činil 92,2 mld. Kč (tj. 3,5 mld. USD). •  Většina přímých zahraničních investic (73,9 %) pocházela ze zemí EU–25, přičemž nejvíce bylo zastoupeno Německo, Nizozemí a Rakousko. Do průmyslu směřovalo celkem 49,8 % přímých zahraničních investic. Z toho 82,7 % zaujímal zpracovatelský průmysl, a to zejména výroba motorových vozidel a dále výroba kovů a kovových výrobků. •  MPO rozhodlo v průběhu roku 2004 o podpoře investičních záměrů 17 společností, které chtějí v ČR vybudovat 11 technologických center a 6 center strategických služeb. •  Burzovní index PX 50, po stabilizaci během prázdninových měsíců, pokračoval od konce srpna v růstovém trendu započatém v roce 2001, když září zakončil na hodnotě 875,4 bodu. Od počátku roku tak přidal 32,8 %, meziročně pak 45,4 %. Dne 19.11. překročil index 1 000 bodů a dostal se tak na nejvyšší hodnoty ve své historii, když listopad uzavřel na hodnotě 1 010,9 bodu. •  Finanční ukazatele nefinanční sféry (organizace se 100 a více zaměstnanci) se zlepšily především zásluhou průmyslu a obchodu. Vývoj vybraných finančních výsledků byl následující: Ø Účetní přidaná hodnota (v b.c.) zrychlila růst ze 7,5 % (ve stejném období 2003) na 12,2 % s rozdílným růstem v jednotlivých odvětvích: v obchodě o 27,3 %, v ubytování a stravování o 19,5 %, v pronájmu nemovitostí, podnikatelských služeb a v ostatních službách o 15,1 %, v průmyslu o 13,9 %, ve stavebnictví o 4 %, v dopravě, skladování a spojích o 1,1 %. V zemědělství, rybářství a lesnictví klesla o 4,5 %. Výkonová spotřeba rostla rychleji (14,2 %) než výkony (13,6 %). Ø Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila o 12,7 % na 466,3 tis. Kč/zam., při 9

jejím růstu ve všech odvětvích. Nejvyšší úroveň byla v průmyslu (515,8 tis. Kč/zam.) s růstem o 15,6 %. Ø Výsledek hospodaření před zdaněním vzrostl o 24 % na 212,2 mld. Kč s růstem ve všech odvětvích. Na přírůstku objemu hrubého zisku (41,1 mld. Kč) se nejvíce podílel průmysl (29,5 mld. Kč). Ø Ziskové organizace tvořily 80 % z celkového počtu organizací s růstem o 4,8 % na 3 397 podniků, jejich hrubý zisk vzrostl o 19,4 % na 241,8 mld. Kč. Počet ztrátových organizací klesl o 18,8 % na 851 podniků, jejich ztráta o 5,7 % na 29,6 mld. Kč. Ø Pokračoval rychlejší růst celkových výnosů (10,5 %) ve srovnání s růstem nákladů (9,7 %). Z nákladových položek vzrostla nejvíce výkonová spotřeba o 14,2 %, osobní náklady o 7,1 %, ostatní nespecifikované náklady o 4,6 % a odpisy o 2,3 %. Ø Celková pasiva vzrostla o 5,6 %, přičemž vlastní kapitál o 7,1 % a cizí zdroje o 5 %. Vlastní kapitál rostl nejvíce ve zpracovatelském průmyslu. Rentabilita vlastního kapitálu se zvýšila o 1,6 proc. bodu na 11,9 %. Ø Celkové zásoby vzrostly o 9,3 % na 395,3 mld. Kč, v nich zásoby zboží o 14 %, zásoby materiálu o 12,6 % a zásoby vlastní výroby o 3,6 %. Nejvíce rostly zásoby v průmyslu a v obchodě. Obrátka zásob se zkrátila o necelé 2 dny na 45 dnů. •  Počet návrhů na konkurz a vyrovnání se snížil meziročně o 7,7 % na 2712, prohlášeno bylo 1 108 konkurzů, tj. meziroční pokles o 16,2 %. Růst počtu vyřízených konkurzů se zpomalil na 0,8 % na 3 492 vyřízených konkurzů.

II. Průmysl

•  Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Ø Průmyslová produkce v důsledku ekonomického oživení a vstupu ČR do EU téměř zdvojnásobila svůj meziroční růst na 10,1 %, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 9,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,5 % (na celkových tržbách se podílejí 52,6 %). Ø V členění podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vysoký nárůst výroba zboží dlouhodobé spotřeby a výroba meziproduktů, shodně o 14,4 % a výroba výrobků investiční povahy o 13,2 %. Ø Produkce zpracovatelského průmyslu vzrostla o 11 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 10,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,1 % (na celkových tržbách sekce se podílejí 57,1 %). Nejvyšší nárůst zaznamenala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 24,6 %, vysoký nárůst byl ve výrobě elektrotechnických a optických přístrojů o 17 % a výrobě dopravních prostředků o 13,2 %. Pokles produkce zaznamenaly tři subsekce: výroba usní a výrobků z usní o 3,2 %, výroba potravinářských výrobků a nápojů a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků shodně o 0,4 %. Ø Mírný růst produkce a tržeb zaznamenala energetická sekce o 1,7 %, resp. 2,5 %, zatímco v surovinové sekci se produkce snížila o 0,3 %, při mírném růstu tržeb (ve s.c.) o 0,7 %. Ø Pokračoval dynamický růst nově uzavřených zakázek u vybraných oddílů celkem (podle dvoumístné klasifikace OKEČ) o 22,9 %, z toho ze zahraničí o 26,7 %, tržby u těchto vybraných oddílů (ve s.c.) se zvýšily o 14,4 %. Vývoj nových zakázek slibuje pokračování silného růstu. Ø Celková zaměstnanost v průmyslu se snížila o 0,6 %, přičemž dynamický růst průmyslu působí na zpomalování jejího poklesu. Z jednotlivých sekcí se snížila v těžbě surovin o 4,6 %, v energetice o 3,8 % a ve zpracovatelském průmyslu o 0,3 % (mírný růst o 0,3 % byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí). Vyšší zaměstnanost v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenalo pět subsekcí: výroba 10

pryžových a plastových výrobků o 6,5 %, výroba elektrických a optických přístrojů o 5,3 %, výroba dopravních prostředku o 1,7 %, výroba vlákniny a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk o 0,7 % a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,6 %. Ø Produktivita práce z tržeb (ve s.c.) vzrostla o 10,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11 %, v energetické sekci o 6,6 % a v surovinové sekci o 5,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla pouze v koksování a rafinérském zpracování ropy o 9 %, jako důsledek přechodu a.s. Česká rafinérská na přepracovací jednotku, což znamenalo citelný pokles tržeb. Ø Průměrná nominální mzda vzrostla o 7,3 %, reálná mzda o 4,5 % (při přepočtu indexem spotřebitelských cen), resp. o 2,4 % (při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců). Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Ø Jednotkové mzdové náklady poklesly, nominální o 3 % a reálné o 7,4 %. Pouze ve dvou subsekcích byl zaznamenán růst nominálních (ve výrobě koksu, rafinérského zpracování ropy o 14,3 % a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 4,8 %). Ø Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly nejvýraznějšího nárůstu tržeb (ve s.c.) organizace s 3000 – 3999 zaměstnanci o 26 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 51,5 % a růstu zaměstnanosti o 19,6 % (projevil se zde vznik nové a.s. Lasselberger Plzeň sloučením tří menších podniků). Pokles tržeb (ve s.c.) nebyl zaznamenán v žádné skupině. Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 14 % při meziročním růstu podílu na celkových tržbách o 1,1 bodu na 52,9 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 19,1 %. Zaměstnanost vzrostla pouze u tohoto sektoru o 3,2 %. •  Investice v průmyslu v průběhu 1.–3. čtvrtletí 2004 zrychlily meziroční růst na 10,8 % (z 0,9% ve stejném období předchozího roku), při růstu strojních investic o 20,3 % a poklesu stavebních o 6,8%. •  Hmotné investice vzrostly ve zpracovatelském průmyslu o 21,2 %, kde nejvyšší růst ve sledovaném období zaznamenalo zpracování dřeva (o 78,3 % s podílem na investicích v průmyslu 1,3 % ) a výroba dopravních prostředků (o 64,2 % s podílem 22 %). Na druhé straně v těžbě nerostných surovin došlo k poklesu celkové investiční aktivity o 21 %, snížily se rovněž investice ve výrobě a rozvodu elektřiny a vody (o 24,4 %). •  Nehmotné investice v průmyslu vzrostly celkem o 3,8 %. •  V průmyslu celkem (vč. odhadu za podnikatelské subjekty od 0 do 19 zaměstnanců) se zrychlil růst účetní přidané hodnoty z 7,7 % (ve srovnatelném období) na 13,5 % při předstihu růstu výkonové spotřeby (14 %) před růstem výkonů (13,8 %). •  Finanční výsledky průmyslových organizací se 100 a více zaměstnanci, které se podílely 78 % na celkových výkonech průmyslu, měly následující meziroční vývoj: Ø Růst účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zrychlil o 6,2 proc. bodu na 13,9 %, při zrychlení růstu ve všech třech základních sekcích. Růst výkonů (14,3 %) mírně zaostal za výkonovou spotřebou (14,5 %). Ve 3. čtvrtletí 2004 se růst přidané hodnoty proti předchozímu období zpomalil ze 17,1 % (ve 2. čtvrtletí) na 13,7 %. Ø Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (b.c) vzrostla o 15,6 % na 515,8 tis. Kč/zam., při růstu v těžbě surovin o 21,5 % na 571,9 tis. Kč, v energetice o 16 % na 1 221,8 tis. Kč a ve zpracovatelském průmyslu o 15,5 % na 463,4 tis. Kč (nejméně zde klesla zaměstnanost). Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) zrychlil růst na 25,2 %, při růstu v těžbě surovin o 59,3 % (na 6,1 mld. Kč) a ve zpracovatelském průmyslu o 34,2 % (na 109,5 mld. Kč), zatímco v energetice klesl o 2,2 % na 30,7 mld. Kč. Ø Počet ziskových organizací vzrostl o 2,9 % (na 1882 podniků – tj. 79 % z celkového počtu), jejich zisk o 19,8 % na 159,5 mld. Kč. Počet ztrátových organizací klesl o 14,2 % na 497 podniků a objem jejich ztráty o 19 % na 13,2 mld. Kč . Ø Celkové výnosy rostly rychleji (12,6 %) než celkové náklady (11,7 %). Ø Výkonová spotřeba vzrostla o 14,5 %, přičemž nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 16,1 %). 11

V nákladové struktuře vzrostl meziročně pouze podíl výkonové spotřeby (o 1,7 proc. bodu ) na 68,7 %. Ø Zrychlil se růst celkových pasiv (6,9 %) díky vlastnímu kapitálu (8,7 %), zásluhou zpracovatelského průmyslu, kde celková pasiva vzrostla o 9,3 %, v nich vlastní kapitál o 12,2 %. Cizí zdroje vzrostly v průmyslu o 4,3 %, v jejich struktuře nejvíce ostatní závazky (o 7,7 %) a dále bankovní úvěry, půjčky a výpomoci (o 3,4 %), zatímco stav rezerv klesl o 4,3 %, dluhopisy a směnky o 10,1 %. Ø Rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 12,8 % (proti 11,1 % ve srovnatelném období 2003). Shodný růst o 2,5 proc. bodu byl v těžbě surovin (na 7,2 %) a ve zpracovatelském průmyslu (na 15,5 %), v energetice klesla o 0,5 proc. bodu na 8,8 %. Ø Zrychlil se růst zásob (12,2 %) na 256,5 mld. Kč, nejvíce rostly zásoby zboží (o 16,3 % – tvořily cca 8 % celkových zásob), zásoby materiálu o 14,2 % a zásoby vlastní výroby o 9,3 %. Obrat zásob se zrychlil o 0,8 dne na 41,2 dne. Ø Zlepšení finančních výsledků vykázaly všechny institucionální sektory, pouze ve veřejném sektoru klesl hrubý zisk. Úroveň rentability vlastního kapitálu byla nejvyšší v sektoru podniků pod zahraniční kontrolou (17,7 %) při 58 % podílu na hrubém zisku a 42 % podílu na vlastním kapitálu za průmysl celkem.

III. Stavebnictví

•  Stavební výroba pokračovala v růstu, který za 1.–3. čtvrtletí 2004 zrychlil na 11,4 % ze 7,9 % ve stejném období předchozího roku. Vysoký meziroční růst kulminoval v dubnu před vstupem ČR do EU a to zejména v důsledku předfakturace před zvýšením sazby DPH u stavebních prací na 19 % od 1.5. 2004. •  Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Ø Stavební práce se meziročně (ve s.c.) zvýšily o 10,7 %. Růst byl umožněn velkým rozsahem státních zakázek v oblasti infrastruktury. Převažovala nová výstavba, rekonstrukce a modernizace (růst o 11,5 %) na úkor oprav a údržby (růst o 1,6 %). Ø Stavební práce v zahraničí vzrostly o 65,9 %. Jejich podíl byl i přes vysoký růst pouze 1,5 %. Ø Zaměstnanost se zvýšila o 3,2 % v souvislosti s rozšiřováním podnikatelských aktivit stavebních společností. Ø Produktivita práce ve stavebnictví rostla rychleji (11,2 % ve s.c.) než průměrná měsíční nominální mzda (6,9 %). Příznivý vývoj produktivity práce a reálné mzdy (přepočtená indexem stavebních prací rostla 3,3 %) vedl k poklesu jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 0,4 % a reálných o 3,7 %). Ø Počet vydaných stavebních povolení se zvýšil o 4,7 % (tj. o 1,1 procentní bod více ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku). •  Pokračoval rostoucí trend bytové výstavby za podpory rozvoje hypotéčního úvěrování a růstu objemů úvěrů ze stavebního spoření. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 6,9 %, při růstu počtu bytů v bytových domech o 17,7 % a mírném růstu zahájených bytů v rodinných domech. Nejvíce zahájených bytů bylo ve Středočeském, nejméně naopak v Libereckém kraji. Počet dokončených bytů vzrostl o 18,3 %, rozestavěných o 6,4 %. Nejvíce zahájených bytů bylo v Praze a ve Středočeském kraji, kde bylo i nejvíce rozestavěných bytů. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u bytů, v nichž byla dokončena modernizace (o 31,9 %). •  Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) 12

došlo ke zpomalení dynamiky růstu, ve kterém se projevila vysoká srovnávací základna a zpomalení růstu produkce ve třetím čtvrtletí. Růst přidané hodnoty se zpomalil z 9,2 % na 6,8 %, když výkonová spotřeba ve třetím čtvrtletí předstihla růst výkonů (v kumulaci dosáhly 12,5 % ku 11,2 %). •  Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci se podílejí na výkonech stavebnictví 46 %. Jejich finanční výsledky měly následující vývoj: Ø Přidaná hodnota vzrostla o 4 % na 29 mld. Kč. Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony (9,1 % ku 8,1 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) zpomalila růst meziročně z 16,8 % na 5,3 % a dosáhla 397 tisíc Kč na zaměstnance. Ø Výsledek hospodaření před zdaněním dosáhl meziročně nízkého růstu 0,5 %. Na vývoj zisku působila vysoká srovnávací základna ve třetím čtvrtletí a také zpomalení růstu produkce. Zisk byl negativně ovlivněn snížením čistého provozního přebytku, zatímco saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů se zlepšilo. Podíl ztrátových organizací se snížil o 1,4 bodu na 16,9 % a objem jejich ztráty se snížil o 24 %. Ø Stav zásob pokračoval v poklesu o 11,9 % na 16,5 mld. Kč a to zejména díky zásobám vlastní výroby, které poklesly o 15,2 % a na celkových zásobách se podílely skoro 80 %. Doba obratu zásob se zlepšila o 7 dní na 30 dní. Ø Pasiva vzrostla o 7,4 % na 137 mld. Kč. V jejich struktuře rostly mírně rychleji cizí zdroje než vlastní. Vlastní zdroje tvořily 33,5 % všech pasiv a jejich rentabilita se snížila o 1,1 bodu na 17,5 %. Ø Podniky pod zahraniční kontrolou si udržely vyšší efektivitu než soukromé podniky národní, když si zachovaly vyšší podíl na výkonech (24 %), zisku (20 %) a přidané hodnotě (22 %) než na zaměstnanosti (17 %). Jejich produktivita práce z přidané hodnoty rostla rychleji než u soukromých podniků národních a dosáhla 518 tisíc Kč na zaměstnance.

IV. Zahraniční obchod

•  Růstová dynamika zahraničního obchodu se zbožím byla třikrát vyšší než ve stejném období předchozího roku. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 2 512 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 24,2 % a dovoz o 21,2 %, přičemž nejvyšší tempa byla dosažena ve 2. čtvrtletí. Celkový deficit činil 14,1 mld. Kč a dostal se tak na třetinu hodnoty stejného období minulého roku. •  Příznivá směnná relace se meziročně zlepšila (o 1,1 procentního bodu na 102,1), když vývozní ceny meziročně vzrostly o 3,6 % a dovozní o 1,5 %. Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu i dovozu nižší (21,2 %, resp. 19,4 %) než v běžných cenách. •  Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 8,3 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 35,1 %, resp. o 31,9 %). Vývoz dosáhl hodnoty 47,6 mld. USD, dovoz 48,1 mld. USD a pasivum obchodní bilance se meziročně snížilo z 1,3 mld. USD na 0,5 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 22,8 % (na 38,9 mld. Kč), dovoz o 19,8 % (na 39,3 mld. Kč) a deficit 0,4 mld. EUR poklesl zhruba na třetinu hodnoty pasiva dosaženého ve stejném období minulého roku, když koruna k EUR oslabila o 1,3 %. •  Celkový vývoz dosáhl 1 249 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 243 mld. Kč. Navýšení vývozu se podílelo na růstu obratu 52,4 %, vzrostl do všech teritoriálních uskupení. Na jeho meziročním přírůstku se z 85 % podílely státy EU (zejména Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko). •  Hodnota celkového dovozu se zvýšila o 221,1 mld. Kč na 1 263,1 mld. Kč. Navýšení dovozu se podílelo na celkovém růstu obratu 47,6 %. Největší přírůstky dovozu byly především z Německa, Japonska, Polska a Číny. •  Meziroční pokles deficitu obchodní bilance o 22 mld. Kč (na 14,1 mld. Kč) ovlivnilo zejména o tře13

tinu vyšší aktivum se státy EU, které dosáhlo 171,4 mld. Kč. Aktivní bilance se navýšila především s Německem, Slovenskem, Rakouskem a Maarskem. S rozvojovými zeměmi se deficit snížil (o 8,3 mld. Kč) na 38,3 mld. Kč a naopak s ostatními (tj. mimoevropskými) zeměmi se deficit prohloubil (téměř o 15 mld. Kč) na 60,5 mld. Kč. Ze států mimo EU největší pasivum vzniklo v obchodě s Čínou, Japonskem a Ruskem. •  Nejúspěšnější komoditní skupinou byly stroje a dopravní prostředky, které posílily svoji pozici objemem 623,9 mld. Kč ve vývozu, při růstu téměř o čtvrtinu zvýšily podíl na 50 % celkového vývozu. V důsledku podprůměrného růstu (o 19,4 %) jejich podíl na dovozu oslabil (o 0,7 bodu) na 41,5 % a aktivní saldo se tak zvýšilo o více než polovinu téměř na 100 mld. Kč, což byla nejvyšší hodnota v celé komoditní struktuře. Naproti tomu přebytek tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu se snížil o více než desetinu na 19,6 mld. Kč a průmyslového spotřebního zboží téměř o třetinu na 5,4 mld. Kč. •  Nejvyššího deficitu dosáhly chemikálie a příbuzné výrobky 68 mld. Kč (meziročně vyšší o 5,8 mld. Kč) a minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 49,4 mld. Kč (meziročně nižší o necelou miliardu). •  Podle způsobu užití nadprůměrně vzrostl dovoz pro osobní spotřebu (o 23,5 %) a jeho podíl na celkovém dovozu posílil o 0,3 bodu na 21,4 %. Dovoz pro investiční užití vzrostl o 20,5 %, ale jeho podíl na celkovém dovozu oslabil o 0,2 bodu na 28,6 %. Padesátiprocentní podíl udržel dovoz pro výrobní užití při růstu o 20,6 %. •  Podíl vývozu po aktivním zušlechtění oslabil (o 9 procentních bodů) na 17,8 % při poklesu vývozu téměř o pětinu. Jeho objem 219,4 mld. Kč se snížil o 50 mld. Kč a byl ovlivněn zejména sníženým vývozem kancelářských strojů, počítačů a motorových vozidel. Podíl dovozu k aktivnímu zušlechtění se snížil (o 5,9 bodu) na 12,9 % především v důsledku meziročního poklesu o 16,5 %, když jeho objem se snížil na 163,3 mld. Kč. K poklesu přispěl zejména snížený dovoz rádiových, televizních, spojových zařízení a kancelářských strojů a počítačů. Přebytek obchodní bilance 56 mld. Kč byl meziročně nižší o 18,1 mld. Kč při rychlejším poklesu vývozu než dovozu (o 18,7 % resp. 16,5 %). •  Podíl HI–TECH výrobků oslabil ve vývozu (o 0,9 bodu) na 11,3 % i v dovozu (o l p.b.) na 14,4 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI–TECH se meziročně zvýšilo o 2,9 mld. Kč na 40,5 mld. Kč, když tempo růstu vývozu bylo rychlejší než dovozu (15,2 % ku 13,5 %). Významné postavení si v dovozu i vývozu udržely elektronika a telekomunikační zařízení a výpočetní technika, které se na celkovém dovozu podílely 38,2 % a 29,8 % a vývozu 27,7 % a 47 %. •  Struktura zahraničního obchodu dle stupně zpracování se změnila jen nevýrazně. Mírně posílil podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování na dovozu (na 80,1 %), naopak ve vývozu oslabil (na 87,4 %) na úkor výrobků s nižším stupněm zpracování. •  V říjnu se dynamika zahraničního obchodu zpomalila. Vývoz vzrostl o 16,6 % a dovoz o 15,1 %. Přestože deficit obchodní bilance 4,1 mld. Kč byl meziročně vyšší (o 1,3 mld. Kč), byl nejnižším říjnovým schodkem za posledních deset let. V kumulaci (leden až říjen) předstihla dynamika vývozu o 2,8 procentního bodu dynamiku dovozu (23,3 % ku 20,5 %) a deficit obchodní bilance 18,3 mld. Kč netvořil ani polovinu pasiva dosaženého ve stejném období minulého roku.

V. Vnitřní obchod

•  Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v 1.–3. čtvrtletí 2004 objemu 1 920,7 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 9,4 %. Tržby vzrostly meziročně ve všech oblastech odvětví, nejvíce ve velkoobchodě (o 13,3 %). Je to odrazem vysoké podnikatelské aktivity a dynamického růstu importu. •  V odvětví obchodu se výkony meziročně zvýšily o 16,3 %, to při růstu výkonové spotřeby 14

o 20,2 % vedlo k navýšení účetní přidané hodnoty o 11,8 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 61,7 % (ve stejném období 2003 to bylo 66,9 %). •  Průměrná marže v celém odvětví meziročně mírně poklesla o 0,1 procentního bodu na 16,3 % (v samotném 3. čtvrtletí činila marže 16,0 %). Nejnižší úroveň marže (10,7 %), při meziročním poklesu o 0,3 proc. bodu, byla zaznamenána u podniků zabývajících se prodejem potřeb pro motoristy, rovněž ve velkoobchodě byl zaznamenán pokles marže o 0,2 procentního bodu a dosaženo 14,8 %. Nejvyšší marži (22,0 %) a nárůst o 0,3 bodu zaznamenal maloobchod. •  Fyzický objem prodeje v maloobchodě, včetně motoristických potřeb se meziročně zvýšil o 1,9 %, což představuje zpomalení, proti růstu ve stejném období v roce 2003 o 3,6 procentního bodu. Na tomto zpomalení se podílí snížený prodej motorových vozidel (o 1,2 %), výrazné zpomalení tempa růstu u prodeje pohonných hmot (o 6,8 procentních bodů) a maloobchodního prodeje (o 1,4 procentního bodu). •  Výrazné zpomalení růstu fyzického objemu prodeje bylo ovlivněno vedle nižšího tempa růstu reálných příjmů i předchozími obavami spotřebitelů z vývoje v roce 2004. Na tento rok byly avizovány dopady reformy veřejných financí, obnovení cenového růstu, zpomalování mzdového vývoje i další nárůst nezaměstnanosti, což vedlo k eskalaci vydání na spotřebu v roce 2003 a současně se odrazilo ve slabším růstu prodejů v průběhu prvních tří čtvrtletí 2004. •  Pozitivní obrat ve vývoji hodnot indexu spotřebitelské důvěry ve 2. a 3. čtvrtletí letošního roku může signalizovat poznání spotřebitelů, že ani jedna z předchozích obav se v plném rozsahu nenaplnila. •  Proti rychlejšímu růstu prodeje působí i změny ve struktuře spotřebních vydání domácností, kde se dlouhodobě zvyšuje podíl výdajů za bydlení vč. výdajů za vodu, energie a paliva (vyvolaný především cenovým růstem), což brzdí růst výdajů za nákupy zboží. •  Běžné příjmy sektoru domácností se v 1.– 3. čtvrtletí 2004 meziročně zvýšily nominálně o 4,8 % (o 71,8 mld. Kč). Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 1 060,1 mld. Kč. Meziročně se zvýšil v běžných cenách o 4,1 %, v reálném vyjádření o 1,3 %, což je o 2,3 procentního bodu nižší nárůst než v 1.– 3. čtvrtletí 2003. •  Vyšší růst výdajů na spotřebu než disponibilních příjmů v 1.–3. čtvrtletí 2004 znamenal, že míra úspor se meziročně snížila (z 8,0 % na 6,8 %). Míra úspor je důležitým ukazatelem vypovídajícím jednak o spotřebitelské pohodě i o vývoji zdrojů financování jiných oblastí. •  Hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla vyšším tempem než celkové tržby maloobchodu a potřeb pro motoristy. To vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 5,7 bodu na 36,5 %. •  Tržby v říjnu nezaznamenaly nijak výrazné změny oproti vývoji v uplynulých měsících. V maloobchodě včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) se tržby v stálých cenách meziročně zvýšily o 1,7 %, když růst v maloobchodě byl 1,5 %, v motoristickém sektoru propad prodeje motorových vozidel (o 0,3 %) byl vyvažován růstem prodeje pohonných hmot (o 6,1 %). V lednu až říjnu se celkový fyzický objem tržeb ve stálých cenách meziročně zvýšil o 1,9%, což je o 3,5 % nižší tempo růstu než ve stejném období předchozího roku.

15

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE

I.1. Výkonnost ekonomiky

Ve 3. čtvrtletí pokračovala tendence solidního růstu ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,6 %. Jde o mírné zpomalení růstové dynamiky ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 (růst 4,0 %), které však lze přičíst o 3 dny kratšímu fondu pracovní doby a vyšší srovnatelné základně vlivem revize údajů roku 2003 směrem nahoru. Za 1.–3. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt meziročně vyšší o 3,7 %.

Příznivý vývoj ekonomiky…

ČSÚ zpřesnil odhad růstu za 2. čtvrtletí 2004 ze 4,1 % na 3,9 % (odhad za 1. čtvrtletí ve výši 3,5 % zůstal nezměněn) a čtvrtletní odhady za rok 2003 s tím, že celoroční tempo růstu dosáhlo 3,7 % (proti předchozímu 3,1%). Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 4,5

4,1

4,1

4,0

4,0

4,0

3,9

3,7

4,0 3,4

3,5

3,5

3,2

3,3

3,0

3,6

2,9 2,4

2,5 %

1,9

2,0 1,9

1,5 1,0

1,6

1,2

1,2

0,5 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 2000

2001

2002

2003

2004

Pramen: ČSÚ, graf MPO

V běžných cenách byl za 1.–3. čtvrtletí vytvořen hrubý domácí produkt ve výši 2053,8 mld. Kč, tj. meziročně vyšší o 7,8 %. Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem hrubého domácího produktu byla o 4,0 % vyšší než ve stejném období roku 2003. Struktura výdajových položek se ve srovnání s rokem 2003 zlepšila, protože výrazný předstih meziročního růstu kapitálových výdajů před růstem konečné spotřeby, zahájený na počátku roku 2004, pokračoval i ve 3. čtvrtletí. Za 1.–3. čtvrt-

…byl při oslabeném růstu konečné spotřeby…

17

letí vzrostla konečná spotřeba reálně pouze o 1,0 % (v roce 2003 o 4,9 %), ale výdaje na tvorbu fixního kapitálu o 9,9 % (v roce 2003 o 4,5 %). Konečná spotřeba dosáhla vrcholu svého růstu v roce 2003 zejména v důsledku řady příznivých skutečností. Výrazně vzrostly příjmy domácností, po většinu roku klesaly ceny zboží, spotřebu urychlily nabídky výhodných spotřebitelských úvěrů a k předzásobování vedly i informace o budoucích daňových změnách a růstu cen v roce 2004. Protože uvedené faktory v roce 2004 oslabily, zpomaloval se od počátku roku postupně také růst výdajů domácností (na 2,6 % za 1.–3. čtvrtletí proti 5,2 % v roce 2003). Úspory ve výdajích vlády se projevily dokonce meziročním poklesem spotřeby veřejného sektoru o 2,6 % (proti růstu 4,3 % v roce 2003). …spojen zejména s pokračující investiční aktivitou

Úlohu hlavního zdroje růstu tak převzaly výdaje na tvorbu fixního kapitálu, které si udržovaly dynamický růst zhruba na úrovni 10 % již od počátku roku (dvouciferného tempa růstu bylo předtím dosaženo v první polovině roku 1996). Zvýšená investiční aktivita se v rozhodující míře projevovala v oblasti dopravní infrastruktury, výrobních i nevýrobních kapacit zahraničních investorů a bytové výstavbě.

Výsledky zahraničního obchodu se zlepšily ve 3. čtvrtletí

V zahraničním obchodě se zbožím a službami došlo při zrychleném růstu obratu ke změně tendence ve prospěch předstihu dynamiky vývozu před dovozem. Meziroční růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) zrychlil na 19,8 % (z 6,6 % v roce 2003) a dovozu na 19,0 % (ze 7,3 %). Vývoz rostl rychleji než dovoz jak ve zboží, tak i ve službách. Vývoj ve 3. čtvrtletí ukázal, že konečná spotřeba dále zpomalila růst a prakticky stagnovala na úrovni roku 2003. V jejím rámci se dále zpomalil růst spotřeby domácností (na 2,0 %) a poklesly výdaje vládního sektoru (o 5,5 %). K růstu tak přispěly zejména výdaje na tvorbu fixního kapitálu (růst 9,7 %) a nově zlepšené výsledky vnějšího sektoru v obchodu se zbožím.

Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 1995)

absolutně

meziroční změna v %

mld. Kč

2003

1.-3. Q. 2004

1.-3. Q.

2004 3. Q.

1.-3. Q.

Konečná spotřeba – domácností – vlády – neziskových institucí Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb

964,2 695,7 271,9 8,2 443,5 36,4 1241,4 1411,8

4,9 5,2 4,3 1,2 4,5 –0,5 x) 6,6 7,3

–0,3 2,0 –5,5 11,8 9,7 –0,4x) 22,7 19,3

1,0 2,6 –2,6 12,6 9,9 0,2x) 19,8 19,0

Hrubý domácí produkt

1325,1

3,6

3,6

3,7

Pramen: ČSÚ x) příspěvek ke změně HDP Poznámka: podle nové metodiky přepočtu ukazatelů čtvrtletních národních účtů z běžných do stálých cen (doporučované Eusrostatem) jsou jednotlivé ukazatele nejprve přepočteny do průměrných cen předchozího roku a jejich následné zřetězení do cen základního roku se provádí prostřednictvím průměrných ročních implicitních deflátorů. Důsledkem použité metody, která lépe zachycuje změny ve struktuře jednotlivých složek, je však skutečnost, že souhrnné ukazatele nejsou aditivní (nejsou rovny součtům jednotlivých složek).

Struktura výdajů domácí poptávky je nyní příznivější

18

Z přírůstkové analýzy výdajů na HDP za 1.–3. čtvrtletí v letech 2002–2004 (kdy došlo k urychlení hospodářského růstu) vyplývají výrazné rozdíly, které se projevily zejména ve výši příspěvku jednotlivých položek domácí poptávky, tj. konečné spotřeby a tvorby hrubého kapitálu (zatímco dopad vnějšího sektoru na hospodářský růst zůstával negativní).

Zrychlení růstu HDP na 3,6 % v roce 2003 (z 1,6 % v roce 2002) bylo doprovázeno výrazným příspěvkem výdajů na konečnou spotřebu, který značně převýšil příspěvek výdajů na tvorbu hrubého kapitálu. V roce 2004 (při mírném zrychlení růstu HDP na 3,7 %) se vzájemná relace příspěvku mezi konečnou spotřebou a tvorbou hrubého kapitálu obrátila ve prospěch kapitálových výdajů. Změněná struktura výdajů vytváří lepší předpoklady pro udržení růstu i v dalším období. Při posuzování výsledků přírůstkové analýzy je třeba vzít v úvahu, že agregáty v následujícím grafu nejsou aditivní (s ohledem na způsob přepočtu ukazatelů do stálých cen metodou tzv. řetězení – viz poznámka výše). Graf č. I.l.2 Přírůstková analýza výdajů na HDP za 1.–3. čtvrtletí (v % ze stálých cen 1995) 4

3

2

1 %

0

-1

-2

-3 2002

2003

2004

Konečná spotřeba

Tvorba hrubého kapitálu

Saldo zahraničního obchodu

HDP

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Na nabídkové straně ekonomiky byl meziroční přírůstek hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách za 1.–3. čtvrtletí ve výši 37,3 mld. Kč pozitivně ovlivněn především vývojem ve zpracovatelském průmyslu (přírůstek 25,4 mld. Kč, tj. více než dvě třetiny celkového přírůstku) a peněžnictví (10,5 mld. Kč).

Z jednotlivých odvětví se dařilo zejména průmyslu

V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 32,4 % (z 32,0 % v roce 2003), zatímco podíl sektoru služeb prakticky stagnoval na úrovni 58,5 % s tím, že významnějšího růstu bylo dosaženo pouze ve finančním zprostředkování (zvýšení podílu na 3,6 % z 3,2 % v roce 2003). Přes zvýšení podílu zemědělství ve 3. čtvrtletí na 4,8 % (ze 4,5 %) se jeho úroveň od počátku roku mírně snížila na 2,9 % (z 3,0 %). Růst produktu byl zajišován výlučně růstem produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka), která se meziročně zvýšila o 4,0 % (v roce 2003 o 4,1 %). Ve 3. čtvrtletí, kdy došlo k zastavení poklesu zaměstnanosti, se růst produktivity práce zpomalil na 3,6 % (ve stejném období roku 2003 vzrostla produktivita o 4,9 %).

Produktivita práce rostla rychleji než HDP

19

I.2. Trh práce

Nárůst počtu obyvatel ovlivnila zahraniční migrace

V průběhu 1.–3. čtvrtletí se zvýšil počet obyvatel České republiky o 4,1 tisíc na 10 215,6 tisíc osob k 30.9., z toho bylo 5 238,9 tisíc žen. Důvodem nárůstu bylo kladné saldo zahraniční migrace, které dosáhlo 8,4 tisíc. Rozdílem mezi živě narozenými a zemřelými ubylo ve stejném období 4,3 tisíc osob. Ve struktuře obyvatelstva se meziročně zvýšil, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, počet osob starších 15ti let o 38,9 tisíc na 8 668,6 tisíc osob.

Klesl počet ekonomicky aktivních osob

Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) se snížil, když pokles celkového počtu zaměstnaných osob byl vyšší než nárůst počtu nezaměstnaných. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15ti let meziročně poklesla o 0,3 body na 59,1 %. Pokles zaměstnanosti se projevil v meziročním snížení míry zaměstnanosti, tj. podílu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, o 0,7 bodu na 54,2 %. Mezi jednotlivými kraji jsou v míře zaměstnanosti velké rozdíly ovlivněné strukturou a počtem pracovních příležitostí. Obecná míra nezaměstnanosti (ILO), tj. podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, meziročně vzrostla na 8,3 % (před rokem 7,7 %). Nárůst počtu ekonomicky neaktivních osob ovlivnil zvýšený počet důchodců včetně invalidních a studentů středních a vysokých škol (viz tabulka č.I.2.1).

Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob) 1.-3. čtvrtletí

Obyvatelstvo 15 a více let – ekonomicky aktivní (pracovní síla) – zaměstnaní – nezaměstnaní – ekonomicky neaktivní – z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci v učilišti na střední škole na vysoké škole péče o rodinu, v domácnosti ostatní

Podíl v %

2003

2004

2003

2004

8 629,7 5 129,9 4 735,9 394,0 3 499,8 1 800,6 293,1 138,9 363,2 211,6 325,5 366,9

8 668,6 5 125,7 4 697,9 427,8 3 542,9 1 818,2 305,0 129,4 378,4 232,6 326,6 352,7

100,0 59,4 54,9 4,5 40,5 20,9 3,4 1,6 4,2 2,4 3,8 4,2

100,0 59,1 54,2 4,9 40,9 21,0 3,5 1,5 4,4 2,7 3,8 4,0

Změna (2004–2003) absol. 38,9 –4,2 –38,0 33,8 43,1 17,6 11,9 –9,5 15,3 21,0 1,1 –14,3

v % 0,5 –0,1 –0,8 8,6 1,2 1,0 4,1 –6,8 4,2 9,9 0,3 –3,9

Pozn. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO (Mezinárodní organizace práce) považovány osoby, které ve sledovaném období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do 14 dnů. Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Pokračoval pokles počtu pracovníků

S pokračujícími strukturálními změnami a nárůstem produktivity práce se, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, v 1.–3. čtvrtletí 2004 meziročně snížil počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, o 38 tisíc, tj. o 0,8 % na 4 697,9 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.2), z toho žen pracovalo 2 042,1 tisíc, tj. 43,5 %. Počet pracovníků v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) meziročně klesl o 4,4 %, tj. o 9,3 tisíc na 203,6 tisíc a v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 1,5 %, tj. o 27,7 tisíc na 1 838,5 tisíc. V terciárním sektoru (služby), kde zaměstnanost stagnovala, dosáhl počet pracovníků v 1.–3. čtvrtletí

20

Tabulka č. I.2.2 Vývoj zaměstnanosti v národním hospodářství podle odvětví v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) 1.-3. čtvrtletí

Zaměstnanost celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl celkem – těžba nerostných surovin – zpracovatelský průmysl – výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví – obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží – ubytování a stravování – doprava,skladování a spoje – finanční zprostředkování – nemovitosti a pronájem, podnik. čin. – veř. správa, obrana, soc. zabezpečení – vzdělávání – zdravotní a soc. péče, veter. činnosti – ostatní veřejné, soc. a osob. služby – ostatní Služby celkem – nezjištěno

2003

2004

4 735,9 212,9 1 427,4 52,4 1298,1 76,9 438,8 628,2 169,5 357,3 96,7 284,3 332,6 290,9 306,3 184,8 5,0 2 655,6 1,2

Podíl v %

Změna (2004 – 2003)

2003

2004

absol.

v %

4 697,9 203,6 1 408,1 59,7 1271,9 76,5 430,4

100,0 4,5 30,1 1,1 27,4 1,6 9,3

100,0 4,3 30,0 1,3 27,1 1,6 9,2

–38,0 –9,3 –19,4 7,2 –26,2 –0,4 –8,4

–0,8 –4,4 –1,4 13,8 –2,0 –0,5 –1,9

629,8 175,4 366,1 93,2 283,0 323,1 277,6 319,4 182,9 4,3 2 654,8 1,0

13,3 3,6 7,6 2,0 6,0 7,0 6,1 6,5 3,9 0,1 56,1 0,0

13,4 3,7 7,8 2,0 6,0 6,9 5,9 6,8 3,9 0,1 56,5 0,0

1,6 5,9 8,8 –3,5 –1,3 –9,5 –13,3 13,1 –1,9 –0,7 –0,8 –0,2

0,3 3,5 2,5 –3,7 –0,4 –2,9 –4,6 4,3 –1,0 –14,0 0,0 x

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

2 654,8 tisíc, avšak jejich podíl na celkovém počtu meziročně vzrostl o 0,4 bodu na 56,5 %. V členění podle odvětví se v sekundárním sektoru zaměstnanost výrazně snížila ve zpracovatelském průmyslu a klesla i ve stavebnictví, naopak nárůst počtu pracovníků byl zaznamenán v odvětví těžby nerostných surovin. V jednotlivých odvětvích služeb byl vývoj zaměstnanosti rozdílný s nejvyšším nárůstem počtu pracovníků v odvětví zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a s nejvyšším poklesem v odvětví vzdělávání. Ve 3. čtvrtletí se zaměstnanost meziročně snížila o 10,5 tisíc (o 0,2 %) na 4 717,4 tisíc osob. Zaměstnanost poklesla v primárním sektoru o 3,8 tisíc (o 1,8 %) na 207,5 tisíc, v sekundárním o 6,1 tisíc (o 0,3 %) na 1 853,6 tisíc a stagnovala v terciárním sektoru – 2 655,3 tisíc (nezjištěno 1 tis.osob). Tabulka č. I.2.3 Vývoj počtu osob podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis. osob) 1.-3. čtvrtletí

Celkem – zaměstnanci – členové družstev – podnikatelé se zaměstnanci – podnikatelé bez zaměstnanců – pomáhající rod.příslušníci – ostatní

Podíl v %

2003

2004

2003

2004

4 735,9 3 897,3 28,5 198,0 578,2 33,6 0,3

4 697,9 3 877,1 24,4 187,6 577,7 30,8 0,3

100,0 82,3 0,6 4,2 12,2 0,7 0

100,0 82,5 0,5 4,0 12,3 0,7 0

Změna (2004 – 2003) absol. –38,0 –20,2 –4,1 –10,4 –0,5 –2,8 0

v % –0,8 –0,5 –14,4 –5,3 –0,1 –8,2 0

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

21

Klesl počet zaměstnanců i podnikatelů

Podle postavení v hlavním zaměstnání představovali převážnou část pracovníků v národním hospodářství zaměstnanci pracující za mzdu, s podílem 82,5 % na počtu všech pracovníků (viz tabulka č.I.2.3). Tato skupina vykázala i nejvyšší meziroční pokles (o 20,2 tisíc). Počet pracovníků celé podnikatelské sféry vč. rodinných příslušníků se meziročně snížil o 13,7 tisíc na 796,1 tisíc osob (o 1,7 %), když se do poklesu promítly i změny podmínek pro podnikání uskutečněné v rámci reformy veřejných rozpočtů.

I podle podnikového výkaznictví trvá pokles počtu pracovníků

Podle podnikového výkaznictví se počet pracovníků v národním hospodářství, tj. zaměstnanců a podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků v 1.–3. čtvrtletí 2004 meziročně snížil o 0,5 %, tj. o 26,1 tisíc na 4 814 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle stejného výkaznictví meziročně klesl o 35,7 tisíc (o 0,9 %) na 3 957,2 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1.–3. čtvrtletí počet zaměstnanců meziročně snížil o 35,7 tisíc, tj. o 1,1 % na 3 193,2 tisíc osob. Tento úbytek byl ovlivněn především poklesem počtu zaměstnanců podnikatelské sféry o 32,5 tisíc na 2 462,4 tisíc. Nepodnikatelská sféra klesla o 3,2 tisíc na 730,9 tisíc osob. K výrazným úbytkům zaměstnanosti došlo ve smíšeném (o 10,6 %) a v družstevním sektoru (o 8,5 %), počet zaměstnanců naopak vzrostl v zahraničních firmách (o 13,2 %), ve kterých v 1.– 3. čtvrtletí pracovalo 474,1 tisíc osob, tj. 14,8 % všech zaměstnanců.

Vzrostl počet zahraničních pracovníků

Počet povolení k zaměstnávání cizinců pracujících v České republice (bez občanů Slovenska) meziročně poklesl o 6,1 tisíc na téměř 39 tisíc (viz tabulka č. I.2.4). Nejvíce pracovníků bylo z Ukrajiny, dále z Polska a Bulharska. Počet pracovníků registrovaných na úřadech práce (občanů EU včetně občanů Slovenska) meziročně vzrostl o téměř 9 tisíc na 70,1 tisíc. Celkový počet zahraničních pracovníků v České republice meziročně vzrostl o 2,9 tisíc na 109,1 tisíc osob k 30.9.

Tabulka č. I.2.4 Zaměstnanost zahraničních pracovníků

Stav k 30. 9.

Počet prac. povolení celkem z toho: – Ukrajina – Polsko – Bulharsko – Mongolsko – Moldavsko – USA – Bělorusko – Německo – Rusko – Rumunsko Počet zaregistrovaných pracovníků Počet zahr. pracovníků celkem Pramen: MPSV

22

Struktura zahr. pr. v %

Změna (2004–2003)

2002

2003

2004

2004

absolutně

v %

43 060

45 038

38 968

35,7

–6 070

–13,5

19 6 1 1 1 1 1 1

21 7 1 1 1 1 1 1

246 072 661 245 431 269 079 341 833 626 61 164

20 982 3 941 1 590 1 462 1 318 1 144 804 731 722 566 70 152

19,2 3,6 1,5 1,3 1,2 1,0 0,7 0,7 0,7 0,5 64,3

–264 –3 131 –71 217 –113 –125 –275 –610 –111 –60 8 988

–1,2 –44,3 –4,3 17,4 –7,9 –9,9 –25,5 –45,5 –13,3 –9,6 14,7

106 202

109 120

100,0

2 918

2,7

576 974 888 134 487 332 174 217 881 684 65 193

108 253

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v září 9,1 %, resp. 10,1 % podle původní metodiky. Poznámka: Od července 2004 zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO – Mezinárodní organizace práce), která vychází z počtu dosažitelných uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Důvodem je především harmonizace údajů s Evropskou unií.

Růst ekonomiky začíná pozitivně ovlivňovat nezaměstnanost

Meziroční rozdíly v míře registrované nezaměstnanosti se v průběhu 1.–3. čtvrtletí postupně snižovaly a k 30.9. se míra nezaměstnanosti (podle původní metodiky) dostala na úroveň roku 2003 (viz graf č. I.2.1). Příčinou poklesu nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí bylo především ekonomické oživení, spojené s vytvářením nových pracovních příležitostí. Úřady práce koncem září registrovaly 530,2 tisíc uchazečů o zaměstnání, tj. meziročně o 0,8 tisíc více. Z celkového počtu bylo 488,8 tisíc dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Průměrný počet uchazečů v 1.– 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 22 tisíc (o 4,2 %) na 542 tisíc. Ke konci září bylo registrováno 279,2 tisíc žen, tj. 52,6 % z celkového počtu. Průměrný podíl žen na celkovém počtu se meziročně zvýšil o 0,6 bodu na 50,9 %. Příspěvek v nezaměstnanosti k 30.9. pobíralo 181 tisíc uchazečů o zaměstnání, tj. 34,1 % všech osob vedených v evidenci. Průměrný počet osob, které pobíraly v 1.–3. čtvrtletí příspěvek v nezaměstnanosti, dosáhl 180,7 tisíc (o 1,1 tisíc méně než před rokem). Průměrná výše měsíčního příspěvku ve 3. čtvrtletí 2004 činila 3 362 Kč (před rokem 3 256 Kč). Graf č. I.2.1 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti (v %) 11,0

10,5

2004 10,0

2003 %

9,5

9,0

2002 8,5

8,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce Poznámka. podle nové metodiky (ILO): červenec – 9,2 %, srpen – 9,3 %, září – 9,1 %, říjen – 8,9 %, listopad – 8,9 % Pramen: MPSV, graf MPO

Od počátku roku k 30.9. se na úřadech práce nově zaevidovalo 511,5 tisíc a z evidence bylo vyřazeno 523,7 tisíc uchazečů o zaměstnání. Z vyřazených uchazečů se podařilo umístit 378 tisíc osob (72,2 %), pro nespolupráci bylo z evidence vyřazeno 46,9 tisíc (9 %) a z ostatních důvodů (sankční vyřazení, na vlastní žádost) 98,8 tisíc, tj. 18,8 %. Absolventů škol bylo k 30.9. evidováno 58,3 tisíc, tj. o 7,5 tisíc méně než před rokem. Na celkovém počtu uchazečů se absolventi podíleli 11 % (před rokem

Klesl počet nezaměstnaných absolventů

23

škol a naopak vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením

12,4 %). Nižšímu meziročnímu počtu absolventů odpovídá i populačně slabší ročník. Nabídka volných míst pro absolventy stagnovala (koncem září 8 153 míst). Průměrný počet absolventů za 1.–3. čtvrtletí meziročně klesl o 5,3 tisíc na 49,2 tisíc. Počet uchazečů se změněnou pracovní schopností meziročně vzrostl k 30.9. o 1,1 tisíc na 72,9 tisíc. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů z 13,2 % na 13,7 %. Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo vzrostl o 8,3 na 47,8 osob. Průměrný počet uchazečů za 1.–3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 4,5 tisíc (o 6,7 %) na 73,3 tisíc, avšak počet volných míst pro tuto skupinu uchazečů meziročně klesl o 0,2 tisíce na 1,5 tisíc. Problémy s umisováním postižených osob přetrvávají i přes opatření přijatá k podpoře jejich zaměstnávání.

Přibylo uchazečů starších 50 let, s nízkou kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnaných

V členění podle věkové struktury (viz příloha, tabulka I, str.4) meziročně ubylo mladších uchazečů, trvalý nárůst naopak vykazovali starší uchazeči o zaměstnání, kteří se obtížně uplatňují na trhu práce, zejména v kategorii nad 50 let (meziročně o 4,8 tisíc, tj. o 4,4 % na 113,1 tisíc). Tato skupina uchazečů k 30.9 činila 21,3 % všech nezaměstnaných. Podle kvalifikační struktury byl největší počet uchazečů s vyučením a se středním vzděláním bez maturity (226 tisíc, tj. 42,6 %) a dále se základním vzděláním (158 tisíc, tj. 29,8 %), který meziročně stagnoval. Nejvyšší meziroční nárůst (o téměř 2 tisíce na 119,4 tisíc) byl ve skupině vyučených uchazečů s maturitou a se středním vzděláním. Nárůst byl zaznamenán i ve skupině vysokoškoláků (o 0,8 tisíc na 19,5 tisíc) s podílem 3,7 % na počtu všech uchazečů. Podle délky nezaměstnanosti byla k 30.9. nejpočetnější kategorií uchazečů skupina dlouhodobě nezaměstnaných, tj. déle než 12 měsíců, s podílem 42,2 % na počtu všech uchazečů. Tato skupina vykázala meziroční nárůst o 4,8 %, tj. o 10,2 tisíc na 223,9 tisíc osob. Trvalý nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných je závažným problémem trhu práce (viz graf č. I.2.2). Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ve spolupráci s úřady práce a dalšími subjekty zvyšovat podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů zařazených do programů aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby se v roce 2006 na nich podílelo 20 % dlouhodobě nezaměst-

Graf č. I.2.2 Vývoj nezaměstnanosti podle délky (údaje ke konci čtvrtletí – počet uchazečů) 250.000

200.000

150.000

100.000

50.000

0 1.Q

2.Q

3.Q

do 3 měs. Pramen: MPSV, graf MPO

24

4.Q

1.Q 3-6 měs.

2.Q

3.Q

4.Q

6-12 měs.

1.Q

2.Q nad 1 rok

3.Q

naných (déle než 1 rok), přičemž mezi ohrožené patří zejména starší lidé, absolventi škol, ženy a osoby s nízkou kvalifikací či zdravotním postižením. Volných pracovních míst bylo k 30.9. evidováno celkem 47,1 tisíc, tj. meziročně o 1,9 tisíc více. V průměru připadalo na 1 volné místo 11,3 uchazečů (před rokem 11,7). Nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo bylo v okrese Karviná (98,7 uchazečů), Most (47,7) a Frýdek–Místek (46,9). V průměru za 1.–3. čtvrtletí bylo evidováno 44,3 tisíc volných míst, tj. o 2 tisíce více než před rokem. Podle kvalifikační struktury je největší poptávka na trhu práce o pracovníky s vyučením a se základním vzděláním.

Meziroční růst počtu volných pracovních míst

Změny v sektorové struktuře hospodářství se v jednotlivých krajích projevují s různou intenzitou. Nejvyšší nezaměstnanost přetrvává v Ústeckém (15,4 %) a Moravskoslezském kraji (15,1 %) – viz příloha, tabulka I, str. 4. Podle okresů zůstává nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (23 %), dále v Karviné (19,5 %) a v Teplicích (16,7 %), nejnižší v okresech Praha–západ (3 %), Praha–východ (3,7 %) a v hl.m. Praze (3,8 %). Diferenciace v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti se, podle propočtu MPO, meziročně zvýšila o 0,2 proc. bodu na 40,6 %. Usnesením vlády č. 566 ze dne 2.6.2004 byl schválen „Program pro podporu nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstává v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden – září 2004 vydáno, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,3 mld. Kč, tj. meziročně o 14,4 % více. Z vynaložených prostředků bylo od počátku roku vytvořeno 15,6 tisíc míst na veřejně prospěšné práce (o 1,8 tisíc míst více než před rokem), 15,5 tisíc společensky účelných míst (o 2,9 tisíc více) a 6,4 tisíc míst pro zabezpečení odborné praxe absolventů a mladistvých (o 0,7 tisíc více).

Nárůst prostředků na politiku zaměstnanosti

Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo od počátku roku k 30.9. vynaloženo celkem 5,47 mld. Kč, tj. meziročně o 5,2 % více. Průměrná míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie (EU–25) v metodice ILO (mezinárodní organizace práce) v září 2004 meziročně poklesla o 0,1 bodu na 9 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v Polsku (18,7 %) a nejnižší v Lucembursku (4,3 %). Podle Eurostatu vykázala Česká republika v září 8,4 % a byla pod průměrem zemí Evropské unie. Podle odhadu bylo v Evropské unii 19,2 milionů nezaměstnaných osob. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla v září míra nezaměstnanosti v USA 5,4 % a v Japonsku 4,6 %.

V zemích EU se míra nezaměstnanosti ustálila na 9 %

V říjnu a listopadu se situace na trhu práce dále zlepšovala vlivem rostoucí výkonnosti ekonomiky. Registrovaná míra nezaměstnanosti v říjnu, ve srovnání se zářím, poklesla z 9,1 % na 8,9 % (podle původní metodiky z 10,1 % na 9,9 %). Úřady práce k 31.10. evidovaly 517,8 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 4,5 tisíc méně. Počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil o 4,8 tisíc na 49 tisíc.

V říjnu a listopadu byla registrovaná míra nezaměstnanosti na úrovni roku 2003

V listopadu míra nezaměstnanosti zůstala na 8,9 % (podle původní metodiky 9,9 %) a stagnoval i počet uchazečů o zaměstnání, který se meziročně zvýšil o 3,3 tisíc na 517,7 tisíc osob. K 31.11. 2004 evidovaly úřady práce 50,3 tis. volných míst, tj. o 7,6 tisíc více než před rokem. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 10,3 uchazečů (před rokem 12,2). Zůstávají velké regionální rozdíly s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v okresech Most (22,3 %), Karviná (19,1 %) a Bruntál (16,5 %) a nejnižší v okrese Praha–západ (2,9 %). Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1.– 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,7 % na 17 418 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,9 %.

Zpomalování tempa růstu nominálních mezd

V podnikatelské sféře činila nominální mzda 17 599 Kč, při meziročním růstu

25

o 7,1 % (reálně o 4,3 %) a v nepodnikatelské sféře 16 808 Kč, při nárůstu o 5,4 % (reálně o 2,6 %). Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla v 1.– 3. čtvrtletí o 6,2 % na 16 351 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,4 %. Reálný nárůst objemu mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě, který ovlivňuje kupní sílu domácností, činil 2,5 %. I když se ve 3. čtvrtletí růst mezd proti 2. čtvrtletí zrychlil, průměrný mzdový nárůst v 1.–3. čtvrtletí byl pomalejší než ve stejném období roku 2003 (viz tabulka č. I.2.5). Vzhledem k nárůstu ekonomiky a k poklesu zaměstnanosti byl nárůst mezd na úrovni národního hospodářství přiměřený. Tabulka č. I.2.5 Vývoj průměrných mezd v 1. - 3. čtvrtletí1 (meziroční přírůstek v %) 2002 nominální

2003 reálná

nominální

2004 reálná

nominální

výše prům. reálná

měs. mzdy v 1.-3. čtvrtletí 2004 v Kč

Celkem: v tom: –podnikatelská sféra –nepodnikatelská sféra

7,4

5,1

6,8

6,9

6,7

3,9

17 418

6,9 9,6

4,6 7,2

5,9 10,0

6,0 10,1

7,1 5,4

4,3 2,6

17 599 16 808

Pramen: ČSÚ

Vyšší mzdová dynamika byla v podnikatelské sféře

Mzdový vývoj v nepodnikatelské sféře v 1.–3. čtvrtletí ovlivnilo zejména snížení 13. platu ve veřejných službách a státní správě z původních 50 % na 10 % ve 2. čtvrtletí, které vedlo k meziročnímu zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 1,5 bodu na 95,5 %. Reálné mzdy dosahovaly, zejména v důsledku vyšší míry inflace než v předchozím roce, nižší meziroční dynamiku než nominální mzdy (viz tabulka č. I.2.6).

Tabulka č. I.2.6 Vývoj průměrné mzdy v jednotlivých čtvrtletích roku 20041 1. čtvrtletí meziroční přírůstek v %

Celkem v tom sféra: –podnikatelská –nepodnikatelská

2. čtvrtletí prům. nominál. mzda v Kč

meziroční přírůstek v %

3. čtvrtletí prům. nominál. mzda v Kč

meziroční přírůstek v %

prům. nominál. mzda v Kč

nomin.

reálná

nomin.

reálná

nomin.

reálná

8,8

6,4

16 714

4,3

1,7

17 817

7,3

4,0

17 738

8,6 9,6

6,2 7,1

16 948 15 935

5,9 –0,6

3,2 –3,1

17 924 17 462

7,0 8,3

3,7 4,9

17 943 17 028

Pramen: ČSÚ

Nejvyšší mzdy byly v letecké dopravě, u mezinárodních organizací a v Praze

Nejvyšší mzdy v odvětvovém členění (podle kategorií OKEČ) byly dosaženy ve finančním zprostředkování a nejnižší v zemědělství, myslivosti a lesnictví (viz tabulka č. I.2.7). Meziodvětvová mzdová diferenciace, vyjádřená podílem směro1

V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry.

26

datné odchylky na průměrné mzdě, se podle propočtu MPO meziročně zvýšila o 0,2 proc. bodu na 30,2 %. V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly v 1.–3. čtvrtletí vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (38 595 Kč), s nejvyšším meziročním nárůstem o 18,1 % a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 069 Kč tj. 26,1 % úrovně vyplacené nejvyšší mzdy). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v uvedených odvětvích zvýšil o 5 084 Kč na 28 526 Kč. Podle typu hospodaření byly nejvyšší průměrné mzdy vypláceny u mezinárodních společností (21 950 Kč) a nejnižší u družstev (11 731 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou o 223 Kč na 10 219 Kč. Mzdy rostly nejrychleji u smíšených společností (meziročně o 9,4 %) a nejpomaleji u sdružení a politických stran (o 3,8 %). V členění podle krajů byla dosažena nejvyšší průměrná mzda v Praze (21 653 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (14 824 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 374 Kč na 6 455 Kč. Nejrychleji rostly mzdy v Olomouckém kraji (o 8,2 %) a nejpomaleji v Praze (o 6,1 %). Tabulka č. I.2.7 Průměrná nominální měsíční mzda podle odvětví v 1 - 3. čtvrtletí1 (podle kategorií OKEČ – v Kč) Kat.

2003

2004

1.-3. Q.

1.-3. Q.

Zemědělství a myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy mot.vozidel Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a soc.péče, veter. činnosti Ostatní veř., soc. a osobní služby

11 12 18 15 20 16 16 12 17 32

686 684 842 352 267 037 644 107 886 738

12 13 19 16 21 17 17 12 18 35

624 592 844 605 554 441 768 719 934 137

17 18 14 15 13

616 585 434 810 422

17 19 15 16 14

Celkem ČR

16 326

OKEČ A B C D E F G H I J K L M N O

Změna 2004–2003 absol.

v %

935 908 002 253 287 404 124 612 048 399

8,0 7,2 5,3 8,2 6,4 8,8 6,8 5,1 5,9 7,3

724 466 441 268 135

108 881 1 007 458 713

0,6 4,7 7,0 2,9 5,3

17 418

1 092

6,7

1 1 1 1 1 1 2

Pramen: ČSÚ

Souhrnná produktivita práce (počítaná z HDP ve stálých cenách) se v 1.–3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 4 % a předstihovala tak růst reálných mezd zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé organizace, o 0,6 bodu. Ve stejném období předchozího roku naopak předstihovala reálná mzda (nárůst o 6,4 %) růst souhrnné produktivity práce o 2,3 bodu.

Předstih souhrnné produktivity práce před růstem reálných mezd

27

I.3. Cenová a fiskální politika

I.3.1. Cenová politika Trend zrychlování meziročního růstu spotřebitelských cen pokračoval

Spotřebitelské ceny v průběhu roku 2004 převážně zrychlovaly tempo svého meziročního růstu, z 2,3 % v lednu až na 3,5 % v říjnu, s mírným zpomalením v dubnu 2,3 % a v září 3,0 %. Jejich růst kulminoval ve 3. čtvrtletí (i v říjnu) a dostaly se tak na hodnoty naposledy dosahované na začátku roku 2002. Na rychlejším růstu se kromě administrativních cenových opatření podílelo zvýšení cen pohonných hmot v důsledku růstu cen ropy na světových trzích, ale také nízká, resp. záporná, základna v roce 2003. Návazně míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala postupně v trendu růstu (z lednových 0,3 % na 2,2 % v září a 2,5 % v říjnu). Z administrativních opatření působily na cenový vývoj nejen úpravy regulovaných cen, ale především daňové změny:

• V lednu se snížila sazba daně z příjmu právnických osob z 31 % na 28 % a sazba daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %, zvýšily se sazby spotřebních daní na tabákové výrobky, alkohol a pohonné hmoty. Dále došlo k přeřazení některých služeb a zboží ze snížené do základní sazby DPH, z nichž nejdůležitější byl přesun telekomunikačních služeb, což se promítlo do maximálních cen telekomunikačních služeb s regulovanými cenami. V květnu došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 % a dalšímu přesunu některých služeb ze snížené do základní sazby DPH (např. stavební práce nesouvisející s bydlením, služby odstraňování odpadu, restaurační, kadeřnické a kosmetické a služby čistíren a prádelen). • Z regulovaných cen byly v lednu zvýšeny ceny elektřiny v průměru o 4,2 %, zemního plynu o 3 %, vodného o 4,1 %, stočného o 4,7 % a odvozu odpadků o 5,5 %. Český telekomunikační úřad snížil maximální propojovací poplatky do pevných sítí. V únoru se mírně zvýšily ceny tepla a naopak se opět snížil poplatek za zřízení bytové telefonní stanice. V dubnu se snížily maximální ceny zemního plynu v průměru o 3,4 % a maximální poplatky za propojení do mobilních sítí. V souvislosti se snížením základní sazby DPH z 22 % na 19 % se v květnu snížily v průměru ceny elektřiny o 2,4 % a plynu o 2,5 %, dále poklesly ceny telekomunikačních služeb o 1,2 %. Od srpna do října došlo k přechodnému snížení poplatku za zřízení stále bytové telefonní stanice. V září byly zavedeny zlevněné žákovské traové jízdenky v železniční dopravě. V říjnu došlo k dalšímu zvýšení cen zemního plynu v průměru o 11 %. Ceny potravin přestávají být inflačním rizikem

Změny celkové cenové hladiny v průběhu 1.–3. čtvrtletí 2004 byly výsledkem meziročního růstu téměř ve všech skupinách spotřebního koše. Pod úrovní předchozího roku zůstaly pouze ceny odívání a obuvi, bytového vybavení a do dubna také ceny v oddíle rekreace a kultura. Ceny potravin, na rozdíl od předchozích období, již nepřispívaly k růstu tak významně, meziměsíčně dokonce rostly naposledy v dubnu a poté až v listopadu. Obrat v jejich vývoji již naznačoval vývoj cen zemědělských výrobců v posledních měsících. Příspěvek jednotlivých skupin k meziročnímu růstu v jednotlivých měsících je patrný z tabulky č. I.3.1.1.

Ceny průmyslových výrobců pokračovaly ve vysokém tempu růstu

Ceny průmyslových výrobců výrazně zrychlily svůj meziroční růst (z 1,6 % v lednu až na 8 % v září a 8,6 % v říjnu) a dostaly se tak na nejvyšší hodnoty v posledních 10 letech. Příčinou růstu byly zejména ceny základních kovů, hutních výrobků a kovodělných výrobků, které nepřetržitě rostou již od července 2003. V jejich rámci vzrostly od počátku roku nejvíce ceny železa, oceli a feroslitin (meziročně v průměru za 1. – 3. čtvrtletí o 33,2 %). K nim se přidaly rychle rostoucí ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků, které se po obratu trendu od dubna dostaly až na růst 43,1 % v září (a 55,1 % v říjnu). Tento nárůst byl spojen s vývojem cen komodit ve světě, kdy vysoká poptávka po kovech a ropě zvedla jejich ceny na současnou úroveň.

28

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí (v p. b.)

Oddíl

Červenec 2004

Srpen 2004

Září 2004

3,2

3,4

3,0

0,8 0,3 –0,2 0,7 –0,1 0,1 0,4 0,3 0,2 0,0 0,5 0,3

0,9 0,3 –0,2 0,7 –0,1 0,1 0,3 0,3 0,2 0,0 0,5 0,3

0,7 0,3 –0,2 0,7 –0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,0 0,6 0,2

Ú h r n v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby Pramen: ČSÚ

Růst dovozních cen, nastoupený v březnu, dosáhl svého vrcholu v květnu (2,7 %). Pak zpomalil až na 2,2 % v srpnu i v září, mj. pod vlivem vývoje kurzu koruny k dolaru, který tlumil dopady pokračujícího cenového růstu v zahraničí do domácích cen.

Růst dovozních cen tlumil slabý dolar

K meziročnímu růstu cen dovozu přispěly především ceny průmyslových surovin a potravin na světových trzích, které se zvýšily z lednových 5,8 % až na 28,1 % v září a 37,7 % v říjnu. Příčinou byl především vysoký růst cen energetických surovin, zejména ropy (meziročně o 59,3 % v září) a v menší míře zemního plynu (o 11,1 % v září), ale také pokračující velmi rychlý růst cen kovů (meziročně o 29,9 % v září). Vliv cen energetických surovin na vývoj cen v průmyslu ukazuje graf č. I.3.1.1.

Světové ceny průmyslových surovin a potravin zvýšily meziroční růst

Graf č. I.3.1.1 Transmise cen ropy a zemního plynu do cen průmyslových výrobců (stejné období předchozího roku = 100)

250

Index

200

150

100

Průmyslových výrobců

Ropa Brent

7

4

1/2004

10

7

4

1/2003

10

7

4

1/2002

10

7

4

1/2001

10

7

4

1/2000

10

7

4

1/1999

50

Zemní plyn

Pramen: ČSÚ, GRAF mpo

29

Ceny stavebních prací stále intenzivně rostou

Ceny stavebních prací nadále odrážely příznivou situaci v sektoru. Po zrychlení meziročního růstu ve 2. čtvrtletí se od června do října, s výjimkou srpna (4,4 %), stabilizovaly na úrovni 4,3 %. Tento vývoj souvisel jak s rostoucí poptávkou po stavebních pracích, tak i se zvyšujícími se cenami materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví (meziročně v průměru o 8 % ve 3. čtvrtletí, oproti 5,1 % ve 2. čtvrtletí a 1,8 % v 1. čtvrtletí).

Meziroční růst cen zemědělských výrobců v září výrazně zpomalil

Ceny zemědělských výrobců od května zpomalovaly předchozí vysoké tempo meziročního růstu až na 1 % v září a 1,1 % v říjnu, přitom ještě v dubnu rostly o 20,1 %. Příčinou bylo zejména výrazné zpomalení meziročního růstu a následný pokles cen u produktů rostlinné výroby, které akcelerovaly v dubnu až na 45,9 % a naopak v září poklesly o 5,9 % (v říjnu o 4,3 %), a to vlivem nadprůměrné sklizně u nás i v celé Evropě. Dynamika cenového růstu v hlavních okruzích je patrná z tabulky č. I.3.1.2.

Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (v %, meziroční změna) 2003 leden Ceny – spotřebitelské – průmyslových výrobců – stavebních prací – zemědělských výrobců – tržních služeb – dovozní – komodit ve světě

–0,4 –0,8 2,2 –13,2 3,8 –2,8 25,1

2004

březen červen

září

–0,4 –0,4 2,2 –16,0 2,2 –1,0 21,2

0,0 0,0 2,1 0,6 1,1 1,6 9,5

0,3 –0,9 2,1 –4,1 1,1 –0,2 19,2

prosinec leden 1,0 0,9 2,3 8,0 0,4 –0,3 11,6

2,3 1,6 2,4 9,2 1,7 –0,3 5,8

březen červen červenec srpen 2,5 2,1 2,5 18,7 2,6 0,6 8,7

2,9 6,2 4,3 10,6 2,6 2,4 13,9

3,2 7,3 4,3 13,5 2,7 2,5 17,4

3,4 8,1 4,4 5,9 2,4 2,2 22,1

září

říjen

3,0 8,0 4,3 1,0 2,4 2,2 28,1

3,5 8,6 4,3 1,1 1,7 3,3 37,7

Pramen: ČSÚ

I.3.2. Fiskální politika Deficit státního rozpočtu byl zvýšen na 115,7 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2004 byl schválen jako schodkový, ve výši 115,0 mld. Kč, s příjmy 754,1 mld. Kč a výdaji 869,1 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2003 to znamenalo zvýšení příjmů o 7,8 % a výdajů o 7,5 %. Rozpočtovými úpravami byly zvýšeny výdaje státního rozpočtu na 869,8 mld. Kč (tj. o 712,6 mil. Kč), zatímco příjmy byly zvýšeny jen nepatrně (o 11,6 mil. Kč). Schodek se tak prohloubil na 115,7 mld. Kč. Příjmová strana státního rozpočtu byla ovlivněna zejména novelami daňových zákonů, zahrnutím prostředků z rozpočtu EU, tzv. kompenzačních plateb, a platbou od ČSOB za státní záruky při převzetí IPB. Celkové příjmy státního rozpočtu byly ovlivněny novelami daňových zákonů, a to změnou zákona o dani z přidané hodnoty a dalších zákonů – o správě daní a poplatků a celního zákona, změnou zákona o daních z příjmů, změnou zákona o majetkových daních, ale především nově přijatými zákony o spotřebních daních (č. 353/2003 Sb.) a o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.), který nabyl účinnosti od května.

Schodek státního rozpočtu za leden až září představoval 1,5 % HDP

30

Měsíční hospodaření státní pokladny v lednu skončilo po dvou letech opět v kladných číslech (7,3 mld. Kč), od února sice nastoupilo očekávaný schodkový trend, ale za červenec a září opět vykázalo kladné saldo (0,9 mld. Kč a 10,2 mld. Kč). V kumulativním vyjádření bylo saldo záporné již od února a od dubna schodek narůstal, přes mírné zpomalení v červenci (48,8 mld Kč) a září (40,5 mld. Kč, tj. 1,5 % HDP), až na 66,4 mld. Kč v listopadu, což představuje pouze 57,4 % z celkového rozpočtovaného schodku. Příčinou těchto příznivých výsledků hospodaření je předstih plnění příjmů před čerpáním výdajů státního rozpočtu. Přehled o tom podává graf č. I.3.2.1.

Graf č. I.3.2.1 Plnění státního rozpočtu v roce 2004 (v mld. Kč) 100 80 60

mld Kč

40 20 0 -20 -40 -60 -80 1

2 Příjmy

3

4

5 Výdaje

6

7 Saldo

8

9

10

11

Saldo kumulované

Pramen: MF, graf MPO

Meziroční růst celkových příjmů státního rozpočtu za 1. – 3. čtvrtletí 2004 (o 9,6 %, na 559,3 mld. Kč) souvisel s meziročním růstem jak daňových příjmů, tak nedaňových a kapitálových příjmů (viz tabulka č. I.3.2.1). Kromě novel daňových zákonů ovlivnily vývoj příjmové strany státního rozpočtu také nově inkasované příjmy z EU a splátky za licence UMTS od mobilních operátorů. Vývoj daňových příjmů v 1. – 3. čtvrtletí určovaly zejména následující vývojové tendence:

Nárůst celkových příjmů byl ovlivněn v rozhodující míře daňovými příjmy

• příznivější vývoj inkasa daně z přidané hodnoty (meziroční růst o 8,4 %, oproti růstu o 5,2 % v roce 2003). Vývoj inkasa této daně byl ovlivněn nejprve novelou, poté i novým zákonem o DPH, na jehož základě došlo především ke snížení základní sazby z 22 % na 19 % a k úpravě režimu výběru DPH z dováženého zboží z členských zemí EU po vstupu ČR do EU; •  nízké inkaso spotřebních daní (plnění na 70,9 %, tj. o 7,2 p. b. horší než v roce 2003), při meziročním růstu (o 13,2 %), který ale také zaostává za rozpočtovanou dynamikou. Ve vývoji inkasa této daně se promítl vliv přijetí nového zákona o spotřebních daních, jímž se zvýšily daňové sazby na tabákové výrobky, alkohol a pohonné hmoty; •  příznivé plnění daně z příjmů právnických osob (na 80,1 %) a meziroční růst (o 4 %), v návaznosti na dobré finanční výsledky společností, i když dynamika plnění rozpočtu této daně se oproti předcházejícím rokům zpomalila; •  pozitivní vývoj u daně z příjmů fyzických osob (meziroční růst o 8,4 %, při plnění na 72,8 %), především ve srovnání s rokem 2003 (meziroční růst o 6,1 % a plnění na 70,5 %). Meziročně rostly všechny tři složky, které jsou její součástí (DPFO ze závislé činnosti o 8,2 %, DPFO ze samostatné výdělečné činnosti o 8,8 % a DPFO z kapitálových výnosů o 10,1 %); •  zlepšení dynamiky růstu a plnění inkasa pojistného na sociální zabezpečení (vč. příspěvku na politiku zaměstnanosti) ve srovnání s rokem 2003 (meziroční růst o 7,5 % a plnění na 73,3 %, zatímco v roce 2003 o 5,5 % a na 72,3 %). Vysoce nepříznivě se vyvíjelo saldo příjmů pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu na sociální dávky (–23,5 mld. Kč), které bylo ale již 31

za 9 měsíců roku 2004 vyšší než celoroční rozpočtovaný objem (–20,8 mld. Kč). Příjmy ze cla, které byly předepsány celními orgány, se staly od 1. května jedním z tradičních vlastních zdrojů rozpočtu ES a státnímu rozpočtu ČR náleží pouze 25 % z předepsaného cla (před vstupem ČR do EU příjmy ze cla náležely plně státnímu rozpočtu). Tato částka slouží ke krytí nákladů spojených s jeho výběrem. Trval trend předstihu čerpání běžných výdajů před kapitálovými výdaji

Celkové výdaje státního rozpočtu dosáhly za 1. – 3. čtvrtletí 599,8 mld. Kč (meziroční růst o 1,5 % a plnění 69 %). Čerpání běžných výdajů, které je silně závislé na mandatorních výdajích, bylo nadále vyšší než čerpání kapitálových výdajů (viz tabulka č. I.3.2.1), ale u obou bylo nižší než alikvota za devět měsíců (u běžných o 30,3 mld. Kč a u kapitálových o 22,2 mld. Kč). Z běžných výdajů si nadále vysokou dynamiku udržují objemově nejvýznamnější výdaje na sociální dávky (237,8 mld. Kč), v jejichž rámci vykázaly nejvyšší meziroční nárůst (o 17,2 %) a nejvyšší čerpání (na 92,1 %) dávky státní sociální podpory (28,7 mld. Kč), a to v důsledku mimořádné dávky dětem ve výši 2 000 Kč a také zvýšení rodičovského příspěvku o 1 021 Kč. Ve struktuře čerpání výdajů na sociální dávky (237,8 mld. Kč, tj. meziroční růst o 4 %) převažují výdaje na důchody (173,7 mld. Kč, tj. meziroční růst o 2,9 %). Schodek na tzv. důchodovém účtu (rozdíl příjmů z pojistného na důchody a výdajů na důchody vč. alikvoty správních výdajů) vykazoval ke konci září 0,3 mld. Kč (státní rozpočet celoročně počítá s přebytkem 6,1 mld. Kč), což představuje meziroční pokles o 18,8 mld. Kč, a to zejména vlivem zvýšení sazby pojistného na důchody z 26 % na 28 % při současném snížení sazby na státní politiku zaměstnanosti z 3,6 % na 1,6 %).

Vysoké čerpání zaznamenaly také neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, tj. na 86,1 % rozpočtu po změnách, ve výši 35,7 mld. Kč, a to vlivem předsunuté platby Všeobecné zdravotní pojišovně, zvýšení měsíční platby státu za jednoho pojištěnce o 9 Kč od 1.1.2004 a transferů státním fondům. Tabulka č. I.3.2.1 Plnění státního rozpočtu za 1. -3. čtvrtletí 2004 (v mld. Kč) 2003 Skutečnost leden – září Daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné) Příjmy z daní a poplatků z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti z toho: na důchody Nedaňové a ostatní příjmy

Rozpočet po změnách

Skutečnost leden – září

%

Index

plnění

2004/2003

485,06 285,82

714,40 422,08

520,80 306,55

72,9 72,6

107,4 107,3

63,90 65,13 87,02 52,70 7,31

95,20 84,60 133,40 84,20 4,40

69,28 67,73 94,37 59,68 4,58

72,8 80,1 70,7 70,9 104,1

108,4 104,0 108,4 113,2 62,7

199,24 152,36 25,49

292,32 242,27 39,69

214,25 176,44 38,51

73,3 72,8 97,0

107,5 115,8 151,1

Příjmy celkem

510,55

754,09

559,31

74,2

109,6

Běžné výdaje z toho: sociální dávky z toho: důchody Kapitálové výdaje

563,00 228,53 168,73 27,82

802,68 313,17 232,12 67,08

571,67 237,77 173,68 28,16

71,2 75,9 74,8 42,0

101,5 104,0 102,9 101,2

Výdaje celkem

590,82

869,76

599,83

69,0

101,5

Saldo celkem

–80,27

–115,67

–40,52

35,0

50,5

Pramen: MF

32

2004

Saldo státního dluhu v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2004 vzrostlo o 96,1 mld. Kč (tj. o 19,5 %, na 589,3 mld. Kč a 21,8 % HDP), což představuje meziroční nárůst o 23,6 %, ale pokles o 1,8 % oproti stavu na konci 1. pololetí. Na rozdíl od předchozích období vzrostl od začátku roku výrazněji vnější dluh (o 52,6 mld. Kč, na 65,9 mld. Kč) než dluh vnitřní (o 43,5 mld. Kč, na 523,4 mld. Kč). Nárůst vnějšího dluhu souvisel především s emisí eurobondů v objemu 1,5 mld. EUR na konci června a čerpáním dalších tranší úvěrů od EIB.

Saldo státního dluhu se v září snížilo o 10,5 mld. Kč oproti červnu

Územní samosprávné celky (krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí) hospodařily v 1. až 3. čtvrtletí 2004 s přebytkem 2,6 mld. Kč, přičemž kraje vykázaly přebytek 3,8 mld. Kč a obce naopak schodek 1,2 mld. Kč. Celkové příjmy dosáhly výše 220,5 mld. Kč (plnění na 74 %) a obce se na nich podílely 79,8 %. Celkové výdaje byly čerpány ve výši 217,9 mld. Kč (plnění na 71,6 %) a podíl obcí činil 81,3 %.

Územní rozpočty hospodařily s přebytkem, přestože konsolidovaný rozpočet na rok 2004 je koncipován jako schodkový

Hospodaření veřejných rozpočtů v užším pojetí (konsolidovaný souhrn státního a územních rozpočtů) za 1. – 3. čtvrtletí 2004 tak skončilo úhrnným schodkem 37,9 mld. Kč.

I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice

I.4.1. Měnová politika V prostředí solidní výkonnosti ekonomiky a stabilního cenového růstu bez výrazných inflačních tlaků Česká národní banka ve 3. čtvrtletí podruhé v roce 2004 zvýšila základní úrokové sazby, když další zpřísňování měnové politiky zbrzdila posilující koruna. Stejně jako při červnové úpravě zvedla referenční úrokové sazby o 0,25 p. b., takže s účinností od 27. srpna je diskontní sazba nastavena na 1,5 %, repo na 2,5 % a lombardní sazba na 3,5 %. Úrokový diferenciál mezi sazbami ČNB a Evropské centrální banky, která klíčové sazby eurozóny ponechává beze změny již od června 2003, se tak zvýšil na 0,5 p.b.

ČNB zpřísnila měnovou politiku ve dvou krocích

Naproti tomu americký Fed na konci června zahájil zvyšování úrokových sazeb v USA a posunul základní sazbu nahoru ve čtyřech krocích, vždy o 0,25 p.b., takže po poslední úpravě (10. listopadu) krátkodobá sazba činí 2 % a je tak shodná s klíčovou sazbou ECB. Tempo úprav ale ovlivnilo jak přechodné zvolnění tempa růstu americké ekonomiky, tak i bezproblémový vývoj inflace, a to i při vysokých cenách ropy. ECB nenutí ke změně ani inflace, i když mírně překračuje horní hranici tolerovaného růstu cen (především vlivem vysokých cen ropy), ani pozvolné zvyšování tempa růstu ekonomiky.

Sazby zvýšil i americký Fed, ECB je ponechala na stávající úrovni

Rozdílný vývoj základních sazeb v USA a eurozóně se promítl i do odlišného vývoje úrokového diferenciálu k sazbám na tuzemském mezibankovním trhu. Vůči eurovým sazbám se koncem 3. čtvrtletí zvýšil na 0,6 až 0,8 p. b. dle jednotlivých splatností (koncem roku 2003 činil –0,1 p. b. a před rokem –0,1 až –0,2 p.b.) a k dolarovým sazbám se téměř nezměnil, když činil na 0,7 p. b. (0,8 p. b. v prosinci 2003 a před rokem 0,7 – 0,8 p.b.).

Úpravy základních úrokových sazeb centrální banky se do klientských úrokových sazeb2 promítly diferencovaně. Průměrné úrokové sazby z úvěrů pro do-

Sazby z úvěrů i vkladů začaly převážně narůstat

2

V souladu s metodikou ECB došlo od počátku roku 2004 u klientských úrokových sazeb ke změně sledování. Jsou rozčleněny na průměrné sazby pro sektor nefinančních podniků a pro domácnosti a váhami jsou

33

mácnosti v září ještě klesly o 0,1 p. b. (v říjnu stagnovaly, shodně na 8 %), kdežto pro nefinanční podniky začaly meziročně růst již v červenci, v září o 0,5 p. b. (v říjnu o 0,4 p. b., shodně na 4,7 %), když v 1. pololetí a v předchozích dvou letech meziročně klesaly. Úroková sazba z nových obchodů byla v září pro podniky 4,5 % a pro domácnosti 11,5 %, na které se zvýšily ze 4,1 %, resp. z 10,9 % koncem 1. pololetí. V průběhu 3. čtvrtletí se mírně zvýšily úrokové sazby z vkladů, pro domácnosti po roční stagnaci v září i v říjnu na 1,4 % (tj. meziročně o 0,1 p. b.), pro nefinanční podniky se zvýšily na 1,1 % v září a 1,3 % v říjnu (tj. o 0,2, resp. 0,3 p. b.). Úroková marže se v průběhu 1. – 3. čtvrtletí téměř nezměnila, když se u sektoru nefinančních podniků pohybovala v intervalu 3 – 3,6 % a mírně se snížila pro domácnosti s intervalem 6,6 – 7 %. Reálně byly výhodnější úvěry, pokračovalo znehodnocování vkladů

Reálné úrokové sazby, v závislosti na růstu inflace, pokračovaly v poklesu, takže ještě více zvýhodnily úvěry. Tento trend přechodně narušily v září, když pro nefinanční podniky činily 1,7 % (meziroční pokles o 2,5 p. b.,), v říjnu 1,2 %, pro domácnosti v září 5 % (pokles o 3,1 p. b.), v říjnu 4,5 %. Pokračovalo znehodnocování vkladů, obnovené po téměř dvouleté přestávce koncem roku 2003, v září reálně pro nefinanční podniky o 1,9 %, v říjnu o 2,2 %, pro domácnosti o 1,6 %, resp. o 2,1 %. Jejich vývoj ukazuje graf č. I.4.1.1.

Graf č. I.4.1.1 Reálné úrokové sazby (ve vztahu ke spotřebitelským cenám od roku 2001 do 31. 10. 2004) 10

8

6

4 %

2

0

-2

- z úvěrů - domácnosti celkem - z vkladů - domácnosti celkem

9

7

5

3

2004/1

11

9

7

5

3

2003/1

11

9

7

5

3

2002/1

11

9

7

5

3

2001/1

-4

- z úvěrů - nefinanční podniky celkem - z vkladů - nefinanční podniky celkem

Pramen: ČNB, ČSÚ, propočty MPO, graf MPO

Dynamika růstu M1 zůstává relativně vysoká

Znehodnocení depozitních peněz se odráželo v odklonu od klasických forem spoření a ve vysoké poptávce po likvidních prostředcích. Dynamika růstu transakčních peněz3 zůstává již více jak 5 let relativně vysoká (meziročně o 13,9 % v březnu, o 15 % v červnu, o 11,7 % na 965,5 mld. Kč v září objemy v příslušné kategorii. U nových vkladů i nově poskytovaných úvěrů jsou sazby sjednané přepočteny na roční základ (dříve nominální). Data v tomto členění jsou k dispozici od roku 2001. 3 V souladu s metodikou ECB byla od dubna 2004 provedena metodická úprava, spočívající v rozšíření struktury peněžních agregátů vykazovaných v národním měnovém přehledu a sloučení korunových a cizoměnových aktiv a pasiv. Data v tomto členění jsou k dispozici od ledna 2002.

34

a o 10,1 % na 953,1 mld. Kč v říjnu). Tato tendence se projevuje především v růstu jednodenních vkladů podnikové sféry (v září meziročně o 14,3 % na 308,3 mld. Kč, v říjnu o 11,1 % na 296,5 mld. Kč), a to mj. ve vazbě na oživování investic. Nadále se snižovala dynamika meziročních přírůstků hotovosti, z dvouciferných přírůstků v loňském roce a na počátku letošního roku na 8 % v září a na 7 % v říjnu (shodně na 236,9 mld. Kč), což odpovídalo zpomalování spotřebních výdajů domácností. Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě byl po celý rok vyšší než 50 % (v září činil 52,5 %). Zpřísnění měnových podmínek se ve vývoji peněžní zásoby významněji neodrazilo. Ta sice po více jak ročním růstu, kulminujícím v červnu 2004 meziročním přírůstkem 10,2 %, začala ve 3. čtvrtletí zvolňovat dynamiku meziročních přírůstků (v září na 8,5 %, tj. 1839,7 mld. Kč, v říjnu na 7,8 %, tj. 1839,6 mld. Kč), příčinou však byl spíše pokles úvěrů vládnímu sektoru. Ve snížení tempa růstu domácích aktiv se tak projevil pokles domácích úvěrů (v září meziročně na 4,6 %, tj. 1 111,1 mld. Kč, v říjnu na 4,7 %, tj. 1 115,9 mld. Kč), takže více jak polovinu přílivu peněz do ekonomiky zajišoval zahraniční kapitál, který se od konce 1. čtvrtletí po téměř roční přestávce vrátil k meziročnímu růstu (v září o 11,3 %, na 949,9 mld. Kč, v říjnu o 10 %, na 947,3 mld. Kč).

Dynamika přílivu peněz do ekonomiky zvolnila

V rámci domácích úvěrů byl od konce 2. čtvrtletí, v souvislosti s růstem vkladů a cenných papírů v držbě vlády (emise dluhopisů vládního sektoru na zahraničních finančních trzích), po více jak roce obnoven trend meziročního poklesu čistého úvěru vládě, který po celé 3. čtvrtletí zvyšoval svou dynamiku (meziročně v září na 19,3 %, tj. 248,3 mld. Kč, v říjnu na 19,9 %, tj. 236,9 mld. Kč), s rozhodujícím vlivem poklesu objemu čistého úvěru centrální vládě (v září meziročně o 18,2 %, v říjnu o 15,1 %).

Čistý úvěr vládnímu sektoru razantně klesal

Naproti tomu pokračoval růst úvěrů podnikové sféře, související s celkovým růstem ekonomiky a zlepšující se finanční situací firem, při významném zvyšování dynamiky jejich meziročních přírůstků (ze 3,3 % koncem 1. pololetí na 7 % v září, tj. 577,8 mld. Kč a na 7,2 % v říjnu, tj. 586,3 mld. Kč). Tempo jejich růstu bylo u domácích podniků vyšší než u podniků pod zahraniční kontrolou. Rostly zejména úvěry investičního charakteru se splatností nad 1 rok. Zvyšoval se i absolutní objem úvěrů domácnostem při minimální změně vysoké dynamiky jejich meziročního růstu (v září o 33 % na 284,9 mld. Kč, v říjnu o 31,3 % na 292,8 mld. Kč). Koncem 3. čtvrtletí tvořily téměř třetinu klientských úvěrů (zatímco ve výchozím roce 1993 představovaly zhruba 13 %). V tomto vývoji se promítly výhodné úrokové podmínky a zvýšená nabídka úvěrů bankami. Ke zpomalení meziroční dynamiky došlo jak u spotřebitelských úvěrů, tak i u úvěrů na bydlení (ze stavebního spoření i hypoték).

Dynamika růstu úvěrů podnikovému sektoru významně rostla, pro domácnosti zůstala vysoká

Objem klasifikovaných úvěrů, po přechodném zvýšení o 2,2 mld. Kč v 1. čtvrtletí, nadále klesal (meziročně o 8,4 % na 111,4 mld. Kč). Současně s tím klesal i jejich podíl na celkovém objemu úvěrů (koncem září na 10,2 %, když v roce 1999, kdy dosahovaly nejvyššího objemu, to byla téměř třetina). V září byl přerušen dlouhodobý trend poklesu objemu ztrátových úvěrů, které meziročně mírně vzrostly (o 0,3 mld. Kč, tj. o 1,3 % na 22 mld. Kč). Na klasifikovaných úvěrech se podílely již jen 19,8 %, zatímco např. v září 2001 to bylo téměř 36 %.

Objem klasifikovaných úvěrů klesal

V neutrálním měnovém prostředí koruna hned na počátku 3. čtvrtletí obrátila předchozí trend meziroční depreciace vůči euru, takže její oslabení, které meziročně v průměru za rok 2003 činilo 3,3 % a za 1. čtvrtletí 3,9 %, se za 1. pololetí snížilo na 2,8 % a za 1.– 3. čtvrtletí dále kleslo až na 1,3 % (za leden – listopad na 0,7 %). K dolaru koruna v červnu zastavila pokles meziročního zhodnocování, takže v průměru za 1. – 3. čtvrtletí opět zvýšila apreciaci na 8,3 %, zatímco v 1. pololetí zhodnotila jen o 7,6 %, na které klesla z 10,8 % za 1. čtvrtletí a ze 13,8 % v roce 2003 (za leden až listopad zhodnotila o 8,5 %).

Koruna ve 3. čtvrtletí posilovala k dolaru, ale i k euru

35

V průběhu druhého, ale především třetího čtvrtletí, se koruně dařilo korigovat ztráty vůči euru z předchozího období, takže v září proti kurzu z počátku roku zhodnotila o 2,2 %, když ve 3. čtvrtletí kolísala v pásmu 31,180 – 31,875 CZK/EUR (tohoto osmnáctiměsíčního maxima dosáhla koruna 19. července). K dolaru koruna zhodnotila proti počátku roku o 1,7 %, když překonala přechodné období z přelomu 1. a 2. čtvrtletí, kdy na dolar ztrácela. Vzájemný poměr koruny k dolaru se ve 3. čtvrtletí pohyboval v intervalu 25,124 – 26,523 CZK/USD (na zatímní historické maximum vůči dolaru od počátku transformace posílila koruna 19. července).

Posilování vůči dolaru posunulo korunu na historické maximum

Kromě primárního působení pohybů na euro dolarovém trhu byl kurz koruny pod vlivem vysokého odlivu prostředků z ČR v podobě dividend a výplat podílů na zisku, vývoje na regionálních měnových trzích, pokračujícího zájmu zahraničních investorů, především amerických hedgeových fondů, které nakupovaly korunu proti slábnoucímu dolaru. Posilování koruny bylo podporováno dobrou výkonností domácího průmyslu, růstem českého vývozu, i dvojím zvýšením úrokových sazeb ČNB. V krátkodobém horizontu koruna reflektovala řadu dalších faktorů – vnitřní tržní technické faktory, reálné peněžní toky, uklidnění politické situace po vytvoření nové vlády, snížení ratingu dlouhodobých závazků v české měně agenturou Standard&Poors kvůli slabému výhledu pro rozpočtovou konsolidaci, i krátkodobé spekulace.

V říjnu zůstávala česká měna k euru klidná, v intervalu 31,36 – 31,645 CZK/ EUR. Naproti tomu v průběhu října koruna prolomila hranici 25 korun za dolar, když posílila na 24,675 CZK/USD (25. října) a dosavadní rekord z července tak posunula o 45 haléřů. Důvodem bylo další oslabení dolaru vůči euru po sérii nepříliš optimistických zpráv z americké ekonomiky a stále rostoucí ceny ropy na světových trzích. V listopadu koruna dále posílila na dvouleté maximum k euru (30,99 CZK/EUR dne 30. listopadu) a na nový historický rekord k dolaru (23,307 CZK/USD dne 30. listopadu). Určující pro tento vývoj byl propad americké měny na světových trzích po prohlášení ruské centrální banky o přehodnocení podílu dolarů na svých devizových rezervách a pokračující spekulace o privatizaci Českého Telecomu. Vývoj kurzu koruny k euru a dolaru od počátku roku 2002 a obrat trendu v průběhu tohoto období zachycuje graf č. I.4.1.2.

Od října se kurz koruny k dolaru posouval na nové zlomové hodnoty

Graf č. I.4.1.2 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 – 30. 11. 2004)

37,0 EUR

35,0

USD ▲

33,0

▲

CZK

31,0 29,0 27,0 25,0

Pramen: ČNB, graf MPO

36

30.11.2004

29.9.2004

29.10.2004

30.8.2004

30.7.2004

29.6.2004

31.5.2004

30.4.2004

2.3.2004

31.3.2004

2.2.2004

2.1.2004

28.11.2003

29.9.2003

29.10.2003

29.8.2003

2.7.2003

31.7.2003

3.6.2003

2.5.2003

1.4.2003

3.3.2003

2.1.2003

31.1.2003

28.11.2002

30.9.2002

30.10.2002

1.8.2002

30.8.2002

2.7.2002

3.6.2002

2.5.2002

2.4.2002

1.3.2002

2.1.2002

31.1.2002

23,0

Kurz eura vůči dolaru se ve 3. čtvrtletí pohyboval bez zřetelného trendu v širokém fluktuačním pásmu 1,204 – 1,245 USD/EUR. Jeho sílu snižovaly neuspokojivé zprávy o vývoji americké ekonomiky, obava, že zpomalení růstu může mít trvalejší charakter a rostoucí cena ropy. V říjnu dolar krátkodobě posílil až na osmiměsíční maximum kurzem 1,280 USD/EUR (29. října). V listopadu se ale dále propadal a 16. listopadu jednotná evropská měna poprvé od svého vzniku překonala hranici 1,30 USD/EUR. K evropské měně byl dolar nejslabší 26. listopadu, kdy bylo euro obchodováno za 1,33 dolarů.

Euro dosáhlo historického maxima od svého zavedení

Hlavním důvodem slabosti americké měny je dlouhodobý tlak vyvolávaný vysokým deficitem běžného účtu platební bilance a rostoucími schodky obchodní bilance. Proti nim sice stále působí vysoký příliv investic ze zahraničí, představovaný především nákupy asijských centrálních bank, zároveň však sílí obavy, že zahraniční investoři ztratí o nákup amerických aktiv zájem a vysoké schodky nebude možné tímto způsobem financovat. Vliv na nejistotu dolaru měla i předvolební kampaň a následně výsledek prezidentských voleb, i stále hrozící riziko teroristického útoku. Krátkodobě podpořily tlak proti dolaru i údaje o nízkém růstu cen v USA, které omezily možnost rychlejšího zvyšování úrokových sazeb. Jejich pomalý růst tak ztráty dolaru jen brzdil. Pozitivně působil růst počtu pracovních míst spolu s relativně vysokou úrovní spotřebitelské poptávky i spotřebitelské důvěry.

Vývoj reálného kurzu ve 3. čtvrtletí 2004 byl pod vlivem vývoje nominálního kurzu a rychlejšího růstu domácí cenové hladiny než pohybu cenové hladiny v eurozóně i USA. V průběhu 3. čtvrtletí se opět zvýraznila tendence reálného meziročního zhodnocování koruny vůči dolaru (v září o 11,8 % proti 4,3 % v září 2003). Znovu se tak zhoršila konkurenceschopnost českých výrobků na dolarových trzích. Začala se však znevýhodňovat jejich pozice i na eurových trzích, když koruna v červenci přerušila osmnáct měsíců trvající reálné meziroční oslabování k euru, takže v září reálně meziročně zhodnotila o 3,1 % (proti znehodnocení o 8,7 % v září 2003). Proti počátku roku 2004 koruna v září reálně posílila vůči oběma měnám, k euru o 2,8 %, k dolaru o 0,9% .

Reálně koruna posílila vůči oběma měnám

Souhrnný výsledek platební bilance za 1. – 3. čtvrtletí (saldo 6,3 mld. Kč, tj. 0,2 mld. USD) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený za srovnatelná období od výchozího roku 1993. Tentokrát byl generován v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (4,6 mld. Kč a 0,2 mld. USD) a přebytkem kapitálového účtu (3,9 mld. Kč, tj. 0,15 mld. USD), když příliv zdrojů na finanční účet (103,1 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 5 % HDP) nestačil k pokrytí rostoucího deficitu běžného účtu (105,3 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 5,1 % HDP). Co do objemu dříve nevýznamné, převážně záporné, saldo kapitálového účtu rozhodující měrou ovlivnily příspěvky z rozpočtu EU ve výši 3,5 mld. Kč. Vývoj hlavních položek platební bilance v jednotlivých čtvrtletích v časové řadě za posledních dva roky zachycuje graf č. I.4.1.3.

Platební bilance skončila nejnižším přebytkem vytvořeným za 1. – 3. čtvrtletí…

Deficit běžného účtu za 1. – 3. čtvrtletí byl nejvyšším deficitem od roku 1993, když meziročně vzrostl o 13,4 % (tj. o 12,4 mld. Kč). Za samotné 3. čtvrtletí (53,8 mld. Kč, tj. 2,1 mld. USD) byl druhým nejvyšším deficitem (po 4. čtvrtletí 2003). Pokračovalo prohlubování jeho strukturálních změn, kdy při obnoveném růstu kladného salda bilance služeb je výrazný pokles schodku obchodní bilance doprovázen razantním prohloubením deficitu bilance výnosů. Rozhodující příčinou je odliv investičních výnosů do zahraničí, které činily 85 % objemu výnosové bilance. V rámci investičních výnosů potom celých 53 % činily reinvestované zisky. Po jejich vyloučení by deficit běžného účtu klesl na 56 mld. Kč a jeho podíl by představoval 2,7 % HDP. Do deficitu běžného účtu se promítly:

… při růstu deficitu běžného účtu …

•  schodek obchodní bilance, meziročně nižší o 60,7 %, tj. o 21,8 mld. Kč, na 14,1 mld. Kč, 0,5 mld. USD a 0,7 % HDP, což je nejnižší úroveň jak v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí od roku 1994, tak i za samotné 3. čtvrtletí (4,9 mld. Kč, tj. 0,2 mld. USD) od roku 1993. Analýze obchodní bilance se podrobně věnuje kapitola IV.; 37

Graf č. I.4.1.3 Vývoj hlavních účtů a výsledek platební bilance (od roku 2003, v mil. USD) 3000 2500 2000 1500

mil. USD

1000 500 0 -500 -1000 -1500 -2000 -2500 2003/1

2 Běžný účet

3

4 Finanční účet

2004/1

2

3

Změna rezerv

Pramen: ČNB, graf MPO

•  kladné saldo bilance služeb, meziročně vyšší o 16,6 %, ve výši 12,1 mld. Kč a 0,5 mld. USD, při téměř vyrovnaném tempu růstu příjmů a výdajů (meziročně o 13,7 %, resp. 13,5 %). Rozhodující podíl na tomto vývoji měly rostoucí přebytky v bilanci dopravy (meziročně o 27,1 %, na 25,3 mld. Kč a 1 mld. USD) a v bilanci cestovního ruchu (meziročně o 9 % na 36,5 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD). Současně pokračovalo i prohlubování schodku bilance ostatních služeb (meziročně o 15,8 %, na 49,5 mld. Kč a 1,9 mld. USD) v důsledku trvale rostoucího objemu služeb (jako např. finančních, právních, telekomunikačních), objednávaných domácími subjekty od zahraničních firem; •  deficit bilance výnosů, meziročně zvýšený o dalších 39,3 %, na 108,9 mld. Kč a 4,1 mld. USD, až na zatím nejvyšší hodnotu za 1. – 3. čtvrtletí, který opět generoval propad běžného účtu (byl o 3,6 mld. Kč vyšší). Při mírném růstu příjmů (meziročně o 3,9 % na 58,1 mld. Kč) byl rozhodující rychlý růst výdajů (meziročně o 24,5 % na 167 mld. Kč). Zvýšily se především výdaje spojené s výplatami dividend a objem reinvestovaného zisku4 (saldo reinvestovaného zisku činilo již 49,3 mld. Kč). Rychlejším tempem rostly úroky inkasované, než placené z dluhových závazků podnikové sféry, klesla inkasa a platby úroků z dluhopisů a z bankovních aktiv, zvýšil se objem mzdových nákladů na zahraniční pracovníky v ČR při současném snížení příjmů z mezd českých občanů pracujících v zahraničí a zvýšily se i výnosy z devizových rezerv ČNB; •  aktivní saldo běžných převodů, které meziročně pokleslo o 48,2 % na 5,6 mld. Kč. tj. 0,2 mld. USD), kde se do poklesu příjmů (o 8,8 %) promítlo ukončení výplat ze zajištění v souvislosti s likvidací následků povodní v minulých letech. Saldo dotací a odvodů ve vztahu k Evropské unii bylo aktivní. Výdaje se zvýšily (o 8,1 %) zejména vlivem rostoucích převodů uskutečňovaných neziskovými institucemi do zahraničí, platbami pokut, penále a daní. 4

V bilanci výnosů v rámci běžného účtu jsou jako nákladová položka zahrnuty přímé investice, tvořené nejen dividendami, ale i reinvestovanými zisky, které jsou ve stejném rozsahu jako kreditní položka na finančním účtu i v přímých zahraničních investicích. Růst reinvestovaného zisku se tedy projevuje jednak ve zvýšení deficitu běžného účtu (i když ve skutečnosti ČR neopouští), jednak ve zvýšení přílivu přímých zahraničních investic.

38

Kladné saldo finančního účtu za 1. – 3. čtvrtletí se proti předchozímu roku zvýšilo o 8,4 %, tj. o 7,9 mld. Kč, na 103,1 mld. Kč a 3,9 mld. USD (za samotné 3. čtvrtletí však meziročně vzrostlo o více než polovinu). Rozhodující byl příliv portfoliových investic, které spolu s nevýrazným růstem přímých investic eliminovaly odliv ostatních investic. Jednotlivé položky finančního účtu se za 1. – 3. čtvrtletí 2004 vyvíjely následovně:

… provázeném slabším růstem objemu finančního účtu

•  příliv přímých investic se meziročně zvýšil pouze o 0,7 %, tj. 0,6 mld. Kč, na 89,8 mld. Kč a 3,4 mld. USD, a to bez významnějších privatizací státních majetkových účastí. Nárůst objemu přímých zahraničních investic (o 3,2 % na 92,2 mld. Kč, tj. 3,5 mld. USD) byl tvořen z 54 % reinvestovanými zisky (49,7 mld. Kč). Za samotné 3. čtvrtletí došlo k meziročnímu poklesu jak přímých investic (o 2,9 %), tak přímých zahraničních investic (o 1,4 %); •  portfoliové investice, po odlivu v roce 2003, zaznamenaly v průběhu 1. pololetí vysoký příliv (souvisel především s emisí dluhopisů vládního sektoru na zahraničních kapitálových trzích i emisí Sazky a. s. na krytí nákladů spojených s výstavbou Sazka Arény), takže za 1. – 3. čtvrtletí dosáhly 62,7 mld. Kč a 2,4 mld. USD, tj. historicky nejvyšší úroveň za srovnatelné období od roku 1993. Za samotné 3. čtvrtletí však dosáhly čistý odliv ve výši 1,4 mld. Kč, na kterém se na straně aktiv především podílely nákupy akcií tuzemskými subjekty (za 4,9 mld. Kč a 0,2 mld. USD), na straně pasiv zejména emise bondů vládního sektoru na regionální úrovni (4,9 mld. Kč a 0,2 mld. USD); •  záporné saldo ostatních investic se snížilo na 52,2 mld. Kč a 2 mld. USD, když vysoký odliv v 1. pololetí byl ve 3. čtvrtletí vystřídán přílivem (31,9 mld. Kč. a 1,2 mld. USD). Tento vývoj určoval čistý příliv kapitálu přes podnikový sektor (16,2 mld. Kč) a obchodní banky (15 mld. Kč). Vládní sektor čerpal půjčky od EIB na odstraňování škod z povodní a budování dopravní infrastruktury, i úvěr na regionální úrovni. Rostly majetkové účasti ČR v mezinárodních institucích. Devizové rezervy centrální banky, po růstu v 1. čtvrtletí, převážně klesaly, takže koncem 3. čtvrtletí činily 683,6 mld. Kč (z 691,5 mld. Kč v prosinci 2003). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, naopak klesly mírně na 26,8 mld. USD (z 27 mld. USD). Pokrývaly 4,3 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Kromě výsledku platební bilance za 3. čtvrtletí 2004 (6,3 mld. Kč) odrážely vliv kurzových rozdílů a byly ovlivněny výnosy z devizových rezerv. Koncem listopadu devizové rezervy činily 657,8 mld. Kč, tj. 28,2 mld. USD. Hrubá zahraniční zadluženost, po přechodném snížení v 1. čtvrtletí, se vrátila k trendu dlouhodobého růstu a k 30. 9. 2004 se dostala až na 946,1 mld. Kč (37,1 mld. USD), což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Proti konci roku 2003 se zvýšila o 51,7 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 35 % HDP (koncem roku 2003 to bylo 35,1 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Růst zadluženosti se soustředil do oblasti dlouhodobých závazků (o 73,8 mld. Kč, na 612,4 mld. Kč, tj. 24 mld. USD), které tak zvýšily svůj podíl na celkové zadluženosti na 64,7 % (z 60,2 % koncem roku 2003). Krátkodobá zadluženost se naopak snížila (o 22,1 mld. Kč, na 333,6 mld. Kč, tj. 13,1 mld. USD), takže její podíl klesl o 4,5 p.b. proti konci roku 2003.

Hrubá zadluženost vzrostla na nejvyšší úroveň v historii ČR

Rozhodující podíl (62,2 %) na celkovém zadlužení ke konci září 2004 představovaly závazky podnikové sféry, jejíž zadluženost se zvýšila na 588,4 mld. Kč (o 50,6 mld. Kč, tj. 9,4 %), z toho dlouhodobá na 408,3 mld. Kč a krátkodobá na 180,1 mld. Kč. Na téměř dvojnásobek stoupla zadluženost vládního sektoru (o 65,1 mld. Kč, na 134,8 mld. Kč), především vlivem emise dlouhodobých vládních obligací a regionálních dluhopisů na zahraničních trzích, čerpání další částky 39

úvěru od EIB na budování infrastruktury a odstraňování následků povodňových škod a protipovodňová opatření. Její podíl na celkové zadluženosti tak stoupl na 14,3 %. Zadluženost naopak klesla (o 63,9 mld. Kč, na 222,9 mld. Kč) bankovnímu sektoru a jeho podíl na celkové zadluženosti tím klesl z 32,1 % koncem roku na 23,6 % koncem 3. čtvrtletí 2004.

I.4.2. Přímé zahraniční investice ČR byla jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic z přistupujících zemí do EU

Navzdory celosvětovému trendu poklesu přímých zahraničních investic, zůstala ČR v 1.–3. čtvrtletí 2004 jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic, v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, a to zejména díky kvalifikované pracovní síle a relativně kvalitní infrastruktuře. Celkový rozsah přímých zahraničních investic v tomto období vzrostl o 3,2 % na 92,2 mld. Kč (tj. 3,5 mld. USD).

Polovina investic směřovala do průmyslu

Téměř polovinu přímých zahraničních investic (49,8 % tj. 45,9 mld. Kč) tvořily investice do průmyslu, především zpracovatelského (41,2 %, absolutně 37,9 mld. Kč). Ve struktuře zpracovatelského průmyslu dominovala výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (8,6 %, tj. cca 8 mld. Kč) a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (8,4 %, tj. 7,7 mld. Kč). Významného podílu na celkových přímých zahraničních investicích dosáhl také obchod (18,7 %, tj. 17,2 mld. Kč) a finanční zprostředkování (18,1 %, tj. 16,7 mld. Kč).

Nejvíce investovaly v ČR členské státy EU

Členské státy EU (25) směrovaly do ČR prostředky v rozsahu 68,1 mld. Kč, což bylo téměř 74 % celkových zahraničních investic. Největším investorem bylo Německo (21,7 %) následované Nizozemím (14,5 %) a Rakouskem (11 %). Od roku 1993 včetně 1.–3. čtvrtletí 2004 získala ČR přibližně 1 380,6 mld. Kč (tj. 42,1 mld. USD) přímých zahraničních investic. Největší podíl z této částky pocházel z Německa (přibližně 30,5 %). Vysoký podíl zaujímá dále Nizozemí (12,6 %) a Rakousko (10,8 %). V členění podle odvětví byly největší investice ve zpracovatelském průmyslu (33,5 %) a dále pak ve finančním zprostředkování (19,7 %), obchod, opravy, ubytování a stravování (13,6 %) a doprava a telekomunikace (12,7 %).

Nadále rostl zájem o Technologická centra a Centra strategických služeb

MPO rozhodlo v průběhu roku 2004 o podpoře investičních záměrů 17 společností, které chtějí v ČR vybudovat 11 technologických center a 6 center strategických služeb. Realizací těchto investičních záměrů se rozšíří v ČR celkový počet technologických center na 37 a center strategických služeb na 18.

I.5. Kapitálový trh

Světové akciové trhy procházejí fází konsolidace

40

Světové akciové trhy v průběhu uplynulých tří čtvrtletí byly hlavně pod vlivem rekordního růstu cen komodit, zejména ropy. Mezi další faktory se zařadily trvající geopolitická rizika, zvyšování úrokových sazeb v USA a škody způsobené několika hurikány. Vývoj hlavních burzovních indexů proto provázela výrazná volatilita. Americký technologický index Nasdaq Composite poklesl od začátku roku o 5,6 % a burzovní index S&P 500 pouze mírně posílil o 0,4 %. Německý index DAX také mírně oslabil o 1,8 %, naopak pařížský CAC 40 stoupl o 3,2 % a londýnský FTSE o 2,2 %. Naproti tomu významně rostly středoevropské trhy, a to

zejména v souvislosti s rozšířením EU o země z tohoto regionu. Ma arský BUX tak posílil o 33,3 %, slovenský SAX o 28,8 % a polský WIG o 20,9 %. Český burzovní index PX 50, po prudkém růstu na začátku roku 2004, silném květnovém výprodeji a stabilizaci během prázdninových měsíců, pokračoval od konce srpna v růstovém trendu započatém v roce 2001, když září zakončil na hodnotě 875,4 bodu. Od počátku roku tak přidal 32,8 %, což je porovnatelné s růstem ma arské a slovenské burzy. Meziročně pak pražský akciový trh přidal 45,4 % a oproti září roku 2002 je index vyšší o 98 % (viz graf č. I.5.1.). Dne 11.10. překonal index PX 50 hranici 900 bodů a 19.11. překročil dokonce hranici 1000 bodů a dostal se tak na nejvyšší hodnoty ve své historii, když listopad uzavřel na hodnotě 1010,9 bodu.

Český index PX 50 se postupně dostával na hodnoty z počátečního období jeho výpočtu

Domácí akciový trh těžil v prvních měsících roku 2004 z očekávání členství v Evropské unii. Přistoupení kandidátských zemí k Evropské unii totiž zvýšilo poptávku investorů, a tím podpořilo růst cen akciových titulů. Po vstupu ČR do EU však došlo na burze k vybírání zisků a tedy k dočasnému poklesu. Ten ale trh lehce překonal pod vlivem dalších silných nákupů zahraničních investorů.

Graf č. I.5.1 Vývoj indexu PX 50 a PK 30 (poslední den v měsíci) 1400 1225,7

1200

1000 875,4

Index

800

600

400

200

mimoburzovní PK 30

9

5

2004/1

9

5

2003/1

9

5

2002/1

9

5

2001/1

9

5

2000/1

9

5

1999/1

9

5

1998/1

0

burzovní PX 50

Pramen: BCPP, RM–S, graf MPO Pozn.: Hlavní index pražské burzy PX 50, který sleduje pohyb cen na domácím akciovém trhu, se od ledna počítá z 16 titulů.

Dne 1.května vstoupilo v platnost několik zákonů upravujících podnikání v oblasti kapitálových trhů. Nové zákony (o podnikání na kapitálovém trhu, o dluhopisech a o kolektivním investování) měly za cíl sloučit legislativu s právem EU. Základní změnou je zavedení evropského pasu, který umožňuje investičním společnostem činnost v rámci celého evropského trhu. Dále se změnil např. systém evidence cenných papírů, dozor nad kapitálovým trhem a rozšířily se produkty kolektivního investování.

V 1. – 3. čtvrtletí 2004 se uskutečnilo na tuzemském kapitálovém trhu celkem transakcí za 894 mld. Kč (tj. meziročně o 17,3 % méně). Z toho Burza cenných papírů Praha zajistila 98,2 %, což sice představuje meziroční pokles o 18,1 %, ale její dominantní pozice na českém kapitálovém trhu je natolik silná, že mimoburzovní subjekty, tj. RM–Systém a Středisko cenných papírů, jsou okrajovými institucemi. I když na přepážkách SCP se uskutečnil za 1. – 3. čtvrtletí více než

Meziroční pokles obchodů nemohl ohrozit silné postavení BCPP

41

dvojnásobný objem obchodů než za celý rok 2003, přesto společně s RM–S pokryly pouhé 1,8 % všech transakcí. Za meziročním poklesem objemu obchodů na BCPP stály zejména dluhopisy (za 1. – 3. čtvrtletí o 39,5 % na 540,6 mld. Kč). I když v rámci celkového objemu obchodů s cennými papíry na BCPP stále dominují (podíl 61,6 %), jejich podíl postupně klesá ve prospěch obchodů s akciemi a podílovými listy (viz graf č. I.5.2). Ty významně rostly (meziročně za 1. – 3. čtvrtletí o 88,3 %, na 337,1 mld. Kč), takže již v červenci překonaly doposud nejvyšší roční objem (264,1 mld. Kč) z roku 2000. Tržní kapitalizace se meziročně zvýšila v obou segmentech (u dluhopisů činila 561,2 mld. Kč u 80 emisí, u akcií a podílových listů 845,7 mld. Kč u 59 emisí).

Akcie a podílové listy výrazně zvyšují svůj podíl na celkovém objemu obchodů

Graf č. I.5.2 Vývoj podílů dluhopisů a akcií a podílových listů na celkovém objemu obchodů v jednotlivých čtvrtletích (v %) 100 90 80

Podíl dluhopisů na celkovém objemu obchodů

70 60 50 %

40 30 Podíl A + PL na celkovém objemu

20 10

3 Q 04

1 Q 04

3 Q 03

1Q 03

3 Q 02

1 Q 02

3 Q 01

1 Q 01

3 Q 00

1 Q 00

3 Q 99

1 Q 99

3 Q 98

1 Q 98

0

Pramen: BCPP, graf MPO

RM–S pocítil výrazný úbytek zájmu

Index RM–Systému PK 30, který popisuje pohyb kursů 30 největších podniků, svou hodnotou 1225,7 bodu na konci 3. čtvrtletí od počátku roku posílil o 82,3 % (meziročně o 40,3 %) a korespondoval tak s vývojem hlavního burzovního indexu PX 50 (viz graf č . I.5.1). Obchody realizované v RM–Systému za 1. – 3. čtvrtletí výrazně propadly (meziročně o 47,8 %, na 3,6 mld. Kč). Příčinou bylo také významné snížení obchodů s obligacemi (meziročně o 89,5 %, na 0,3 mld. Kč, tj. 8,3 % celkového objemu obchodů, když v předchozím roce tvořily 41,3 %). Současně ale poklesly i obchody s akciemi a podílovými listy (meziročně o 18,5 %, na 3,3 mld. Kč, tj. 91,7 % celkového objemu obchodů).

Všechny sledované burzovní oborové indexy rostly

42

Také burzovní oborové indexy byly ovlivněny vstupem ČR do EU, v menší míře i privatizací (přehled o cenovém vývoji jednotlivých oborů podává tabulka č. I.5.1). Dlouhodobá tendence trhu je založena především na solidním růstu české ekonomiky a na skokovém růstu zisků kótovaných firem (na rozdíl od společností v západní Evropě). Proto také výrazně roste cena jejich akcií. Střední Evropa je v geopolitickém smyslu považována za bezpečný region, což přitahuje na český trh investory ze zahraničí. Dalším faktorem, který přispěl k růstu byl fakt, že reál-

ná cena většiny titulů byla v předchozím období nižší než teoretická. Burzovní indexy vybraných oborů se od počátku roku do konce 3. čtvrtletí 2004 vyvíjely následovně: •  nejlépe si vedl index oboru energetika změnou o 48,3 %, a to vlivem stále rostoucího zájmu o akcie elektrárenské společnosti ČEZ, které se za tři čtvrtletí roku zvýšily o 78 %. K posílení titulu přispěly úspěch při privatizaci západní skupiny bulharských energetik, dobré hospodářské výsledky, oznámení o růstu domácích velkoobchodních cen elektřiny v příštím roce, pozitivní hodnocení od zahraničních investičních domů a v neposlední řadě také rozvojové záměry firmy; •  index oboru těžba a zpracování nerostů a rud vykázal přírůstek o 46,4 %, což pramenilo, kromě globální konjunktury tohoto odvětví, zejména z uvažované privatizace hnědouhelných společností a ze složení tohoto indexu, který zahrnuje akcie velice stabilních společností, které pravidelně tvoří zisk. K tomu napomáhá také vývoj cen uhlí; •  index oboru peněžnictví se dále zvýšil o 28,8 %. Kromě vysoké ziskovosti domácího bankovního sektoru byl důvodem k růstu zejména zájem o akcie Erste Bank. Ty posílily (o více než 30 % od začátku roku) v reakci na rozdělení cenného papíru na čtvrtiny s cílem zvýšení zájmu drobných investorů a obrany před nepřátelským převzetím, oznámení vynikajících hospodářských výsledků a jejich pozitivních předpovědí do budoucna; •  index oboru chemického a farmaceutického také významně vzrostl o 26,6 %. Výsledky tohoto indexu ovlivnilo přijetí primární emise akcií společnosti Zentiva k obchodování na BCPP. Likvidita jejích akcií byla od počátku obchodování výborná a zařadily se také na 5. místo v objemu obchodů. Dařilo se také akciím petrochemického holdingu Unipetrol, v reakci na prodej státního podílu polské společnosti PKN Orlen a zveřejnění příznivých hospodářských výsledků; •  index stavebnictví a stavebních hmot zaznamenal přírůstek o 23,1 %, tažený dlouhodobě příznivým vývojem v tomto oboru, podporovaným nízkými úrokovými sazbami. Daří se mu také v důsledku příchodu zahraničních investorů, výstavby administrativních a bytových objektů a staveb dopravní infrastruktuTabulka č. I.5.1 Vývoj burzovních indexů

INDEX

Hodnota

Změna (%)

30.9. 2003

31.12. 2003

31.3. 2004

30.6. 2004

30.9. 2004

od konce roku 2003

3Q/2Q 2004

meziroční

PX 50 PX–D PX–GLOB

602,0 1484,8 746,8

659,1 1642,7 816,9

823,8 2056,8 1001,2

793,5 1994,8 981,2

875,4 2176,6 1064,5

32,8 32,5 30,3

10,3 9,1 8,5

45,4 46,6 42,5

Těžba a zprac. nerostů a rud Chemický, farmaceut., guma Stavebnictví, stav. hmoty Strojírenství Energetika Doprava a spoje Obchod Peněžnictví Služby

1067,3 193,8 1669,9 94,7 808,6 819,3 72,9 1341,3 588,5

1262,1 206,9 1666,2 94,7 835,6 900,9 73,8 1491,6 597,6

1537,4 203,6 1850,6 105,6 997,4 1074,9 86,1 1900,7 586,5

1644,3 227,4 1865,6 104,8 979,0 998,7 85,1 1890,7 606,9

1848,0 262,0 2051,8 109,0 1238,8 1052,4 89,5 1920,9 600,9

46,4 26,6 23,1 15,1 48,3 16,8 21,3 28,8 0,6

12,4 15,2 10,0 4,0 26,5 5,4 5,2 1,6 –1,0

73,1 35,2 22,9 15,1 53,2 28,5 22,8 43,2 2,1

Pramen: BCPP Pozn.: Pro malý počet obchodovaných titulů byl v září zrušen výpočet dalšího oborového indexu, a to Elektrotechniky a elektroniky.

43

ry. Vývoj ovlivnilo i květnové zvýšení DPH, nebo investoři velkou část prací prováděli ještě před zvýšením; •  index dopravy a spojů se zvýšil o 16,8 %, když koreloval zejména se zprávami o připravované privatizaci Českého Telecomu, který je po ovládnutí Eurotelu a příznivém výhledu telekomunikačního sektoru v lepší pozici než při předchozím pokusu o prodej.

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

Pokračoval příznivý vývoj finančních ukazatelů

Vysoká výkonnost podniků nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) se projevila v meziročním zlepšení jejich finančních výsledků. Podniky si udržely poměrně vysokou dynamiku výkonů, účetní přidané hodnoty a výsledku hospodaření před zdaněním při pomalejším růstu nákladů. To se odrazilo ve zlepšení rentability nákladů a vlastního kapitálu a zvýšení podílu ziskových organizací a jejich zisku, při poklesu počtu ztrátových organizací a objemu jejich ztráty. Jednotlivá odvětví nefinanční sféry přispěla k celkovým výsledkům diferencovaně, o zlepšení celkových výsledků nefinanční sféry se nejvíce zasloužil svým objemem průmysl a odvětví obchodu. Nepříznivý vývoj dále pokračoval v zemědělství, lesnictví, rybářství, kde většina ukazatelů zůstala pod úrovní srovnatelného období. Příznivě se vyvíjela investiční činnost, která se projevila růstem pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku především zásluhou průmyslu, obchodu a služeb. Charakteristika meziročních změn vybraných finančních ukazatelů5 za nefinanční sféru byla následující:

Růst účetní přidané hodnoty se mírně zpomalil

Účetní přidaná hodnota (v b.c.) v nefinanční sféře vzrostla meziročně o 12,2 % (ve stejném období 2003 o 7,5 %) při zpomalení růstu ve 3. čtvrtletí 2004 na 10 % proti 12,6 % resp. 13,9 % v 1. a 2. čtvrtletí. Na zpomalení růstu měla vliv rychleji rostoucí výkonová spotřeba (v kumulaci 14,2 %), která předstihla růst výkonů o 0,6 proc. bodu. Tento předstih nastal ve 2. čtvrtletí. Vývoj účetní přidané hodnoty a produktivity práce z tohoto ukazatele podle jednotlivých odvětví je uveden v tabulce č. I.6.1. Průmysl zvýšil růst účetní přidané hodnoty nadprůměrně a svou vysokou vahou na výsledcích větších organizací nefinanční sféry významně ovlivňuje jednotlivé ukazatele. Ještě rychleji rostla účetní přidaná hodnota v odvětví obchodu (vliv procesorů), dále v ubytování a stravování a ve službách celkem (pronájem nemovitostí, podnikatelské služby a ostatní služby). Poslední dvě odvětví mají malou váhu na přidané hodnotě nefinanční sféry (necelých 8 %). Velmi nízký růst byl v dopravě, skladování a spojích a ve stavebnictví, kde v obou těchto odvětvích v samotném 3. čtvrtletí 2004 účetní přidaná hodnota klesla. Při poklesu zaměstnanosti nefinanční sféry o 0,4 % vzrostla produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) o 12,7 % na 466,3 tis. Kč/zam.

Zrychlil se růst hrubého zisku

Hrubý zisk nefinanční sféry (výsledek hospodaření před zdaněním) dosáhl 212,2 mld. Kč, když meziročně vzrostl v průměru o 24 %, absolutně o 41,1 mld. Kč (ve 5

Meziroční srovnání v rámci odvětví průmyslu a obchodu je stále ovlivňováno přechodem České rafinérské, a.s. na tzv. přepracovací režim, kdy k realizaci dovozu ropy a prodeje ropných produktů dochází u procesorů (akcionářů), tj. organizací zahrnutých v odvětví obchodu s výjimkou a.s. Unipetrol rafinérie.

44

Tabulka č. I.6.1 Meziroční vývoj účetní přidané hodnoty a produktivity práce z přidané hodnoty (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota (b. c.) mld. Kč meziroční nefinanční 1. -3. Q. 04 změna v % sféra = 100 Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnik. sl., výzkum Zemědělství, lesnictví, rybářství Ostatní služby

Přidaná hodnota na zaměstnance (b.c.) tis. Kč meziroční 1. -3. Q. 04 změna v %

712,1

12,2

100,0

466,3

12,7

450,2 29,0 62,4 7,7 100,0 28,6 14,9 19,3

13,9 4,0 27,3 19,5 1,1 11,4 –4,5 21,0

63,2 4,1 8,8 1,1 14,0 4,0 2,1 2,7

515,8 396,9 432,0 379,5 465,5 316,8 256,4 361,5

15,6 5,3 22,3 18,8 4,3 2,7 12,9 –5,1

Pramen: ČSÚ

stejném období předchozího roku o 19 %). Na přírůstku hrubého zisku se nejvíce podílel průmysl (29,5 mld. Kč), ve kterém byl meziroční růst o 25,2 % a dále odvětví obchodu (přírůstek 8,3 mld. Kč) s meziročním růstem o 85,9 %. Hrubý zisk vzrostl i v ostatních odvětvích nefinanční sféry, a to: v zemědělství, lesnictví a rybářství o 86,5 % (celkové výnosy klesly pomaleji než celkové náklady), ve službách celkem o 9,4 % (pronájem nemovitostí, podnikatelské služby a ostatní služby), nejméně pak v dopravě, skladování a spojích (o 2,5 %) a ve stavebnictví jen o 0,5 %. Na přírůstek hrubého zisku měl rozhodující vliv produkční faktor,6 který meziročně vzrostl o 51,1 mld. Kč, zatímco neprodukční faktor – zhoršení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů7 v rozsahu 10 mld. Kč působil na přírůstek zisku negativně. Produkční faktor (čistý provozní přebytek) se meziročně zhoršil ve stavebnictví, dopravě, skladování a spojích. Z celkového počtu organizací tvořily ztrátové podniky 20 % (ve srovnatelném období 2003 to bylo 24,4 %), jejich počet meziročně klesl o 18,8 % na 851 podniků a jejich ztráta z 31,4 mld. Kč na 29,6 mld. Kč (tj. o 5,7 %). Na druhé straně počet ziskových organizací vzrostl o 4,8 % (na 3 397 podniků), jejich zisk o 19,4 % na 241,8 mld. Kč.

Klesl počet ztrátových organizací

Celkové výnosy (10,5 %) rostly rychleji než celkové náklady (9,7 %). Růst výnosů táhly výkony (13,6 % – vč. obchodní marže), ostatní nespecifikované výnosy vzrostly jen o 3,5 %. Z náladových položek se nejvíce zrychlil růst výkonové spotřeby (14,2 %), osobní náklady o 7,1 %, ostatní nespecifikované náklady o 4,6 % a odpisy o 2,3 %.

Celkové výnosy rostly rychleji než celkové náklady

Celkové výnosy i celkové náklady klesly v zemědělství, lesnictví, rybářství a překvapivě i v dopravě, skladování a spojích. Ve struktuře nákladů se rozdílný růst jednotlivých nákladových položek promítl v růstu podílu výkonové spotřeby (o 2,1 proc. bodu) na 53,4 %, zatímco podíly 6

Produkční faktor = meziroční změna čistého provozního přebytku. Čistý provozní přebytek = účetní přidaná hodnota – osobní náklady – odpisy. 7 Ostatní výnosy = celkové výnosy – výkony, ostatní náklady = náklady celkem – výkonová spotřeba – osobní náklady – odpisy.

45

osobních nákladů, odpisů a ostatních nespecifikovaných položek meziročně klesly. Rychlejší růst vlastního kapitálu především v průmyslu

Vlastní kapitál za nefinanční sféru vzrostl rychleji (6,1 %) než celková pasiva (5,6 %). Vyšší předstih růstu vlastního kapitálu před pasivy byl v ubytování a stravování, obchodě a průmyslu. Pokles vlastního kapitálu a pasiv byl opět v zemědělství, lesnictví, rybářství a také v dopravě, skladování a spojích. Cizí zdroje (jako rozdíl celkových pasiv a vlastního kapitálu) zaznamenaly meziroční růst o 5 %, nejvíce rostly bankovní úvěry, půjčky a výpomoci (o 7,9 %), dále dluhopisy a směnky (o 4,9 %), ostatní závazky (o 4,4 %), zatímco rezervy klesly (o 0,9 %). Rentabilita vlastního kapitálu8 za nefinanční sféru vzrostla o 1,6 proc. bodu na 11,4 %.

Zrychlil se růst zásob

Celkové zásoby vzrostly o 9,3 % na 395,3 mld. Kč (absolutně o 14,5 mld. Kč) při růstu všech jejich položek. Nejvíce rostly zásoby zboží (14 %), následované materiálem (12,6 %), nejnižší růst byl u zásob vlastní výroby (3,6 %). Na růstu zásob se nejvíce podílel průmysl, kde jejich stav vzrostl o 12,1 % (absolutně o 27,6 mld. Kč – tj. přes 80 % z celkového přírůstku za nefinanční sféru) a odvětví obchodu s meziroční růstem o 15,5 % (přírůstek dosáhl 10,1 mld. Kč. – cca 30 % z celkového přírůstku). V ostatních odvětvích zásoby klesly, nejvíce v ubytování a stravování (o 11,5 %) a ve stavebnictví (o 8,5 %). Doba obratu zásob (měřená k výkonům vč. obchodní marže) se meziročně zkrátila o necelé 2 dny na 45 dnů.

Mírně zrychlil růst investic

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vč. pozemků vzrostlo meziročně o 5,5 % na 168,5 mld. Kč. Vývoj ovlivnil především průmysl, s růstem 9,3 % a obchod, kde pořízení dlouhodobého majetku vzrostlo o 23,8 %. Konkurzní řízení patří mezi oblasti, které významně ovlivňují podnikatelské prostředí. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti se dostává do konkurzu stále méně firem. Klesajícímu počtu konkurzů pomáhá rostoucí výkonnost české ekonomiky, ale také nedostatečné fungování institutu konkurzního řízení. Konkurzy v České republice trvají příliš dlouho a většina konkurzů končí likvidací firmy.

Pokles návrhů na konkurz i prohlášených

Ve třetím čtvrtletí 2004 opět poklesly meziročně jak návrhy na konkurzy, tak i prohlášené konkurzy. Celkově od ledna do konce září 2004 se počet návrhů na konkurz a vyrovnání snížil oproti stejnému období roku 2003 o 7,7 % na 2 712 (z toho 6 vyrovnání). Prohlášeno za první tři čtvrtletí 2004 bylo 1 108 konkurzů, tj. pokles meziročně o 16,2 %.

Zpomalil se růst vyřízených konkurzů

Jak ukazuje graf č. I.6.1, počet vyřízených konkurzů se ve třetím čtvrtletí 2004 meziročně snížil o 10,5 % na 1 030. V kumulaci od začátku roku se zpomalil růst vyřízených konkurzů na 0,8 %, když bylo vyřízeno 3 492 případů. Pokračuje tak snižování celkového počtu konkurzních řízení. Ke konci září 2004 bylo u soudů 9 160 případů, zatímco před rokem jich bylo 9 879. Více než sedm let po prohlášení konkurzu jich bylo v řízení 1 214, tj. 15 %, zatímco v roce 2003 jich bylo cca 10 %. Ze struktury konkurzů podle právních forem organizací z evidence úpadců Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že se podíly jednotlivých forem meziročně prakticky nezměnily. Největší podíl si zachovaly společnosti s ručením omezeným s 60,7 %. Druhý největší podíl měly fyzické osoby s 24,8 %. Akciové společnosti se podílely na prohlášených konkurzech 10,3 % a ostatní formy (státní podniky, družstva, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti) 4,3 %. Zlepšení podnikatelského prostředí je jedna z priorit Operačního programu průmyslu a podnikání,9 který byl vyhlášen Ministerstvem průmyslu a obchodu v polovině roku 2004. 8

Rentabilita vlastního kapitálu = Výsledek hospodaření před zdaněním za sledované období/vlastní kapitál podle stavu ke konci sledovaného období. 9 Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách MPO (www.mpo.cz).

46

Graf č.I.6.1 Vývoj počtu konkurzů v letech 2002 až 2004 1400

1200

1000

800

600

400

200

0 1.Q.

2.Q.

3.Q.

4.Q.

2002

návrhy na konkurz a vyrovnání

1.Q.

2.Q

3.Q

4.Q

2003

1.Q

2.Q

3.Q.

2004

prohlášené konkurzy

vyřízeno

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti, graf MPO

Druhou prioritou tohoto programu je rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Program se zaměřuje zejména na podnikatelskou infrastrukturu, rozvoj malých a středních podniků a podporu inovací.

47

II. PRŮMYSL

II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Průmyslová produkce roste nepřetržitě již pátým rokem, v roce 2004 k jejímu zrychlení přispělo počínající oživení v západní Evropě a vstup ČR do EU. Za 1. 3. čtvrtletí 2004 produkce vzrostla o 10,1 % což bylo téměř dvakrát rychleji oproti stejnému období předcházejícího roku. Vysokým tempem se vyvíjely i tržby (ve s.c.) o 9,9 %.

Průmyslová produkce téměř zdvojnásobila tempo růstu

Příznivě na vývoj průmyslu působila vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou s více než polovičním podílem na celkových tržbách. Rostoucí poptávka v zahraničí se projevila na růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,5 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu se podílí 52,6 %). Růst produkce byl dále ovlivněn uváděním nových výrobních kapacit do provozu (elektrotechnický a automobilový průmysl) a pokračující konjunkturou hutnického průmyslu. Růst produkce má velmi pozitivní vliv na exportní výkon zejména zpracovatelského průmyslu. Modelové propočty ukazují, že při jednoprocentním nárůstu produkce dochází k růstu exportu produktů zpracovatelského průmyslu o cca 1,13 %. Podíl exportu na produkci tedy dlouhodobě postupně roste. Dalším z determinantů exportní výkonnosti je po-

Graf č. II.1.1 Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a tržeb z přímého vývozu (meziroční změna v %) 25

20

15

10

5

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (s.c.)

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

0

Tržby z přímého vývozu (s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

49

díl zahraničních a domácích cen očištěný o vliv směnného kurzu (tzv. relativní ceny). Pokles relativních cen o procento vede k růstu exportu o 0,82 %. Navíc se projevuje vliv PZI, jejichž procentní růst vede (mimo vlivu skrze růst produkce) k růstu exportu o cca 0,1 %.

V členění podle hlavních průmyslových seskupení vzrostla produkce ve sledovaném období nejvíce ve výrobě zboží dlouhodobé spotřeby a ve výrobě meziproduktů shodně o 14,4 %. Růst u meziproduktů byl ovlivněn přesuny částí výroby do ČR vzhledem k nižším nákladům. Vysoký nárůst zaznamenala i výroba výrobků investiční povahy o 13,2 %, na celkové produkci se tato seskupení podílejí 67,4 %. Z dalších seskupení vzrostla výroba zboží krátkodobé spotřeby o 2,1 % a výroba energie o 1,7 %. Průmyslová produkce byla vyšší o 13,4 % proti roku 1990

Celková průmyslová produkce za devět měsíců 2004 byla 13,4 % nad průměrnou úrovní roku 1990, v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku je to zlepšení o 10,4 bodů (dle propočtů MPO na bázi indexu průmyslové produkce). Při srovnání s průměrným měsícem bazického roku 2000 byla celková průmyslová produkce vyšší o 33,7 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 37,3 %, v energetické sekci o 8,4 % a v surovinové sekci o 0,4 %.

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb v roce 2004 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

1. Q

2. Q

červenec

srpen

září

3. Q

1. – 3.Q

říjen

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

9,0 –2,3 9,9 1,2

12,6 1,1 13,7 1,6

11,0 –1,9 12,1 0,0

8,7 5,1 8,9 7,4

6,6 –2,6 7,2 0,6

8,7 0,3 9,3 2,6

10,1 –0,3 11,0 1,7

8,1 –5,6 9,3 –6,1

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

9,0 –5,3 10,1 2,2

12,8 4,1 13,8 2,9

5,1 2,9 5,4 0,8

10,3 3,2 10,7 7,6

8,0 3,9 8,6 –0,1

7,8 3,4 8,2 2,7

9,9 0,7 10,7 2,5

6,6 –5,8 8,0 –6,9

Pramen: ČSÚ

Produkce surovin mírně klesla, produkce energií mírně stoupla

Surovinová sekce zaznamenala v 1. – 3. čtvrtletí 2004 meziroční mírný pokles produkce o 0,3 % při zvýšení tržeb (ve s.c.) o 0,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly nižší o 4,7 %. Vývoj sekce byl ovlivněn nerovnoměrnou poptávkou po energetických surovinách v důsledku odstávky výroby elektrické energie v JE Temelín ve 2. čtvrtletí (růst těžby hnědého energetického uhlí o 5,6 %). V naturálních jednotkách se snížila celková odbytová těžba hnědého uhlí o 2,9 %, z toho hnědého energetického uhlí o 1,5 % (s podílem 92,3 %) a tříděného hnědého uhlí o 17,6 %. Celková odbytová těžba černého uhlí se mírně zvýšila o 0,4 %, z toho černého energetického uhlí o 9,1 % (s podílem 44 %, vysoký růst zaznamenala ve 3. čtvrtletí o 35,3 %), naopak těžba uhlí vhodného pro koksování byla nižší o 5,6 %. V energetické sekci produkce vzrostla o 1,7 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 2,5 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se snížily o 28,9 %. Odstávka JE Temelín ovlivnila vývoj v sekci, čistá výroba elektřiny v naturálních jednotkách vzrostla o 2,4 %, z toho v jaderných elektrárnách o 2,4 % (v roce 2003 vzrostla o 38,6 %, na celkové výrobě se podílela 31,2 % a meziročně stagnovala), v parních elektrárnách se zvýšila o 0,8 % (s podílem 62,2 %, meziroční snížení o 1 bod) a ve vodních elektrárnách vzrostla o 43,4 % (zvýšení podílu o 1 bod na 3,5 %). Mírný růst zaznamenal celkový vývoz elektrické energie o 0,4 % (v roce 2003 o 25,9 %), který před-

50

stavuje třetinu celkové čisté výroby. Příznivý vývoj ekonomiky se projevil ve zvýšení celkové čisté spotřeby elektrické energie o 3,3 % (v roce 2003 o 2,1 %), z toho u velkoodběratelů o 4,7 % (podíl na celkové spotřebě 58 %), u maloodběratelů o 2,1 %, z toho u domácností o 1,7 % (podíl na celkovém maloodběru 64,8 %) a podnikatelského maloodběru o 2,8 %. Graf č. II.1.2 Vývoj čisté výroby a tuzemské spotřeby elektrické energie 25000

20000

GWh

15000

10000

5000

Čistá výroba elektrické energie

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

4Q/01

3Q/01

2Q/01

1Q/01

4Q/00

3Q/00

2Q/00

1Q/00

0

Čistá tuzemská spotřeba

Pramen: MPO

Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce ve sledovaném období o 11 % (v předcházejícím roce o 5,6 %), tržby (ve s.c.) se zvýšily o 10,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,1 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 57,1 %). Vysoký nárůst zaznamenaly zejména subsekce s vysokým přílivem zahraničního kapitálu a s velkým podílem zušlechovacího procesu, jejichž produkce je určena převážně pro vývoz.

Vysoký růst produkce zpracovatelského průmyslu

Nejvyšší nárůst produkce zaznamenala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 24,6 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 11,5 %. Na vývoji se příznivě projevil celosvětový růst poptávky po produkci této subsekce, který se promítl zvýšením tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 43,3 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba železa, oceli a plochých výrobků o 29,9 %, výroba kovových konstrukcí vzrostla o 19,3 %. Příznivý vývoj poptávky se projevil v nárůstu nově uzavřených zakázek ve výrobě základních kovů a hutní výrobě o 37,1 %, z toho ze zahraničí o 39,5 % a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků celkově o 22,8 %, z toho ze zahraničí o 39,5 %.

Růst poptávky po produkci železa a oceli dále pokračuje

Ve výrobě elektrických a optických přístrojů vzrostla produkce o 17 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 29,3 %. Tato subsekce je orientována převážně na vývoz, což se projevuje ve vysokém růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 36,1 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 85,1 %). Dynamicky se vyvíjela zejména výroba elektronek a jiných elektrotechnických součástek o 37,6 %, výroba kabelů a vodičů o 31,6 %, výroba elektrických rozvodných a spínacích zařízení o 18,1 % a výroba rozhlasových a televiz-

Produkce elektrotechnického odvětví orientována na vývoz

51

ních přístrojů o 17,6 %. Jako základ pro další rozvoj působí uzavřené nové zakázky, které výrazně vzrostly ve výrobě kancelářských strojů a počítačů o 43,8 %, z toho ze zahraničí o 43,1 % a ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů o 37,3 %, z toho ze zahraničí o 51 %. Solidní růst produkce v automobilovém průmyslu

Výroba dopravních prostředků si zachovává solidní růst, produkce vzrostla o 13,2 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 11,1 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,7 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 80,2 %, je tedy také orientována na zahraniční trh). Vyšší růst zaznamenala výroba motorových vozidel návěsů a přívěsů o 12,2 %, zatímco výroba ostatních dopravních prostředků zařízení se snížila o 5,3 % (ve stejném období předcházejícího roku vzrostla o 25,4 %). Dynamicky vzrostly nové zakázky u výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 21,2 %, z toho ze zahraničí o 26 %.

Vysoký růst produkce ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru

V posledních dvou letech vykazuje výroba vlákniny a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk vysoký růst produkce, která ve sledovaném období vzrostla o 9,1 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 7,8 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,1 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 38,3 %). Vyšší nárůst zaznamenalo vydavatelství a tisk o 9,2 %, než výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru o 6,9 %. Nově uzavřené zakázky celkem ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru se zvýšily o 6,6 %, z toho ze zahraničí o 8,3 %.

Gumárenský a plastikářský průmysl ovlivňuje rozvoj elektrotechnického a automobilového průmyslu a stavebnictví

Ve výrobě pryžových a plastových výrobků, která je příznivě ovlivňována produkčně úspěšným elektrotechnickým a automobilovým průmyslem, pro které dodává pryžové a plastové díly a komponenty, vzrostla produkce o 8,9 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 13,5 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,6 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 53,3 %). V naturálních jednotkách zaznamenala nejvýraznější nárůst výroba z plastů pro stavebnictví o 27,1 %, vysoký růst byl ve výrobě ostatního zboží z plastů (plastové díly a příslušenství pro dopravní vozidla, plastové díly vysílacích a přijímacích zařízení, elektrických spínačů a elektromechanických přístrojů pro domácnost) o 17,4 % a výrobě obalů z plastů o 9 %. Mírně vzrostla výroba pneumatik o 3,5 % (ve stejném období předcházejícího roku o 28,6 %).

Poptávka po produkci chemického průmyslu rostla

Ve výrobě chemických látek, přípravků a léčiv produkce meziročně stoupla o 8 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 8,9 % a tržby z přímého (ve s.c.) vývozu o 13,7 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 53 %). Důvodem byly příznivé obchodní marže v petrochemii a vysoký objem výroby a prodejů, a to při růstu cen ropy a základních chemických surovin v prostředí silné koruny. Dosažený výsledek mohl být lepší, byl však částečně zkreslený organizačními změnami v oboru 24.5 – prací a čistící prostředky, kosmetika, kde byla vykazována polovina faktických tržeb společnosti Procter and Gamble – Rakona. Dynamicky se vyvíjely nově uzavřené zakázky, které vzrostly o 17,4 %, z toho ze zahraničí o 21,2 %. Vyšší růst produkce zaznamenal zpracovatelský průmysl jinde neuvedený o 8,5 % a zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků o 7,1 %. V dalším období bude nutné vytvořit podmínky pro vyšší využití výrobků z tuzemské obnovitelné suroviny (dřeva) na vnitřním trhu, a tím omezit vývoz suroviny respektive polotovarů ze dřeva. Cestou k tomu je podstatně vyšší využití dřeva v našem stavebnictví, kde jeho podíl na ostatních výrobcích k výstavbě je nejnižší ze všech členských států EU.

Pokles produkce zaznamenaly tři subsekce

V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala pokles produkce při současném růstu tržeb (ve s.c.) dvě subsekce, výroba usní a výrobků z usní a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků. Pokles produkce i tržeb byl ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů.

Kožedělný a textilní průmysl negativně

Ve výrobě usní a výrobků z usní poklesla produkce o 3,2 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 2,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 4,3 % (na tržbách za prodej

52

vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 55,7 %). Mírnější pokles produkce byl ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 0,4 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 1,3 % (zatímco ve výrobě textilií a textilních výrobků vzrostly o 3,2 %, výroba oděvních výrobků zaznamenala pokles o 5,8 %) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 4,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 67,3 %). Rozvoj u těchto subsekcí, s nízkým podílem zahraničního kapitálu a vysokou pracovní náročností, je dlouhodobě nepříznivě ovlivňován problémy s odbytem v důsledku dovozu levné produkce z jihovýchodní Asie. Vývoj poptávky se odrazil v uzavřených zakázkách, které se snížily ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin o 12,6 %, z toho ze zahraničí o 7 %, výroba textilií a textilních výrobků zaznamenala mírný růst, kdy celkové zakázky byly vyšší o 1,8 %, z toho ze zahraničí o 1,9 %.

ovlivňován odbytovými problémy

Ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů produkce poklesla o 0,4 %, tržby (ve s.c.) se snížily o 1,5 %, avšak tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly vyšší o 9,7 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 13,7 %). Vývoj byl ovlivněn poklesem domácí produkce masa po vstupu do EU, zejména ve 3. čtvrtletí u hovězího masa o 20,8 % a u vepřového masa o 9,4 %. V kumulaci za devět měsíců se snížila produkce u hovězího masa o 10,2 %, zatímco u vepřového masa byl mírný růst o 0,7 %.

Pokles produkce masa ovlivnil potravinářský průmysl

Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb za vybrané oddíly celkem, (meziroční změna v %) 50

40

30

20

10

0

-10

Nové zakázky celkem

9/04

7/04

5/04

3/04

1/04

11/03

9/03

7/03

5/03

3/03

1/03

11/02

9/02

7/02

5/02

3/02

1/02

-20

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (b.c.)

Pramen: ČSÚ Poznámka: vybrané oddíly OKEČ 17, 18, 21, 24, 27 – 35

Nové zakázky celkem ve vybraných oddílech průmyslu (vyrábějících na zakázku investiční zboží, zboží pro mezispotřebu, pro dlouhodobou spotřebu a s dlouhodobějším výrobním cyklem) vzrostly v 1. – 3. čtvrtletí 2004 o 22,9 % (v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku o 13,5 bodu), z toho ze zahraničí o 26,7 % (růst o 17 bodů, na celkových zakázkách se podílely více než šedesáti procenty). Tržby z prodeje u těchto vybraných oddílů (ve s.c.) vzrostly o 14,4 % (o 7,7 bodu).

Dynamický růst zakázek průmyslových podniků zejména ze zahraničí

Vysoký nárůst uzavřených zakázek zaznamenala výroba kancelářských strojů a po53

čítačů, výroba ostatních dopravních prostředků, výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (ze zahraničí o více než polovinu) a výroba základních kovů a hutní výroba. Největší objem zakázek byl uzavřen ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů (se zhruba čtvrtinovým podíl na celkových zakázkách) a výrobě a opravách strojů a zařízení. K poklesu nových zakázek i zakázek ze zahraničí došlo pouze ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin. Vývoj dynamiky nových zakázek slibuje pokračování silného růstu. Tabulka č. II.1.2 Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %, ze s.c.)

1. – 3. čtvrtletí

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií., textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Rozdíl 2004 –2003

Rozdíl 2004 –2000

100,0 2,5

–0,2

–0,6

2,2 0,5

2,0 0,5

–0,2 0,0

–0,6 0,0

7,1 90,1

6,8 90,5

6,4 91,1

–0,5 0,7

–2,6 3,2

11,6 3,4 0,3 1,8 4,1 3,2 5,7 5,0 5,1 12,5 6,0 12,3 15,8 3,2

11,1 3,0 0,2 1,8 4,1 3,1 5,8 6,0 4,8 12,3 6,4 11,9 16,7 3,1

10,0 2,7 0,2 1,8 4,0 2,6 5,8 6,2 4,8 12,4 6,7 14,0 16,9 3,0

–1,1 –0,2 0,0 0,0 –0,1 –0,6 0,0 0,2 –0,1 0,2 0,3 2,1 0,2 –0,1

–2,6 –1,5 –0,3 –0,1 –0,4 –1,1 –0,6 2,3 –0,6 –1,1 0,2 6,4 3,0 –0,5

2000

2001

2002

2003

2004

100,0 3,1

100,0 2,9

100,0 2,7

100,0 2,7

2,6 0,5

2,4 0,5

2,3 0,4

8,9 87,9

8,3 88,8

12,5 4,2 0,5 1,9 4,4 3,6 6,4 3,9 5,3 13,6 6,5 7,6 13,9 3,5

11,9 4,1 0,4 1,9 4,4 3,4 6,1 4,4 5,0 13,0 6,5 8,6 15,5 3,4

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zarovnávání

Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách dlouhodobě roste

Příliv zahraničního kapitálu, zejména do zpracovatelského průmyslu, se projevil mimo jiné růstem jeho podílu na celkových tržbách, za pětileté období (2000 – 2004) o 3,2 bodu na 91,2 % na úkor poklesu energetické sekce o 2,6 bodu na 6,4 % a surovinové sekce o 0,7 bodu na 2,5 %. Ve struktuře zpracovatelského průmyslu rostla váha odvětví s vysokým přílivem zahraničního kapitálu a vyšší úrovní přidané hodnoty, z nichž nejvýrazněji ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 6,4 bodu na 14 %. Růst svého podílu zaznamenala ještě tři subsekce: výroba dopravních prostředků o 3 body na 16,9 %, výroba pryžových a plastových výrobků o 2,3 bodu na 6,2 % a ve výroba a opravy strojů a zařízení o 0,2 bodu na 6,7 % (na celkových tržbách se tyto subsekce podílejí 43,8 %). K poklesu podílu došlo za pětileté období ve zbývajících subsekcích, nejvíce ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků o 2,6 body na 10 %.

Zpomalování poklesu zaměstnanosti v průmyslu pokračuje

Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se 1. – 3. čtvrtletí 2004 meziročně snížila o 0,6 %, v jednotlivých čtvrtletích došlo k jejímu zpomalování (v 1. čtvrtletí 1,3 %, ve 2. čtvrtletí 0,8 % a ve 3. čtvrtletí 0,2 %). Z jednotlivých průmyslových sekcí poklesla v surovinové o 4,6 %, v energetické o 3,8 % a ve

54

Tabulka č. II.1.3 Struktura zaměstnanosti (organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %, ze s.c.) 1. – 3. čtvrtletí

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií., textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Rozdíl 2004 –2003

Rozdíl 2004 –2000

100,0 4,1

–0,2

–0,8

3,7 0,5 5,6 90,1

3,6 0,5 5,4 90,4

–0,2 0,0 0,2 0,3

–0,7 –0,1 –0,6 1,4

10,2 7,1 0,9 2,3 3,5 0,3 3,5 5,2 5,8 13,8 11,4 11,7 9,4 5,0

10,0 6,6 0,8 2,3 3,5 0,3 3,4 5,6 5,7 14,0 11,3 12,4 9,7 4,7

–0,2 –0,5 –0,1 0,0 0,0 0,0 –0,1 0,4 –0,1 0,2 –0,1 0,7 0,2 –0,1

0,0 –2,0 –0,6 –0,3 0,1 0,0 –0,1 1,7 0,2 –0,8 0,3 1,8 1,7 –0,6

2000

2001

2002

2003

2004

100,0 5,0

100,0 4,7

100,0 4,5

100,0 4,3

4,3 0,7 6,1 89,0

4,1 0,6 5,7 89,6

4,0 0,6 5,5 90,0

10,0 8,5 1,4 2,6 3,4 0,3 3,4 3,9 5,6 14,8 11,0 10,5 7,9 5,4

10,0 8,6 1,4 2,7 3,4 0,3 3,3 4,2 5,5 14,9 10,8 10,8 8,2 5,7

10,2 8,1 1,2 2,5 3,3 0,3 3,2 4,6 6,2 14,4 10,9 11,3 8,8 4,8

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zarovnávání

zpracovatelském průmyslu o 0,3 % (mírný růst o 0,3 % byl zaznamenán poprvé po třech letech ve 3. čtvrtletí). Dynamický růst nových zakázek (zejména ze zahraničí) nutil podniky k rozšiřování výroby a přijímání nových pracovníků. V rámci zpracovatelského průmyslu byl nejvyšší růst zaměstnanosti ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 6,5 % (při meziročním růstu podílu na celkové zaměstnanosti o 0,4 bodu na 5,6 %) způsoben spuštěním nových výrobních kapacit plnících funkci subdodavatelů, zejména pro dynamicky se rozvíjející subsekce zpracovatelské, do automobilového a elektrotechnického průmyslu. Růst zaměstnanosti zaznamenaly ještě čtyři subsekce: výroba elektrických a optických přístrojů o 5,3 %, výroba dopravních prostředků o 1,7 %, výroba vlákniny a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk o 0,6 % a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,2 %. Výraznější pokles zaměstnanosti byl v subsekcích s nejnižší úrovní průměrných mezd, a to ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 8,1 % a ve výrobě usní a výrobků z usní o 6,3 %. Zrychlující růst tržeb spolu se snižujícím poklesem zaměstnanosti (za 1. – 3. čtvrtletí 2004) se projevil ve vysokém růstu produktivity práce o 10,6 % (předtím rostla produktivita práce převážně následkem prohlubujícího se snižování zaměstnanosti). Z jednotlivých průmyslových sekcí zaznamenal její vysoký růst zpracovatelský průmysl o 11 %, v energetické sekci o 6,6 % a v surovinové sekci o 5,5 % (zejména v důsledku většího poklesu zaměstnanosti). V rámci zpracovatelského průmyslu rostla nejvíce ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 22,8 % (při růstu zaměstnanosti o 5,3 %), v dalších sedmi subsekcích byl růst produktivity práce vyšší než deset procent. K poklesu došlo pouze v koksování a rafinérském zpracování ropy o 9 %, způsobeného přechodem a.s. Česká rafinérská na přepracovací jednotku, což pro podnik znamenalo poměrně citelný pokles tržeb oproti minulým letům.

Produktivita práce roste rychleji než reálné mzdy

55

56

Tabulka č. II.1.4 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci Index 1. - 3. čtvrtletí 2004/1. - 3. čtvrtletí 2003 Ukazatel

průmysl. produkce (IPP)

tržby z prodeje vl. výrobků a služeb ve s. c.

Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků s usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a léčiv Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zprac. průmysl jinde neuvedený Průmysl celkem

tržby z přímého vývozu ve s. c.

evid. počet zaměst.

produkt.

průměrná

práce z tržeb

mzda nominál.

mzda přepočt. indexem

jednotkové mzdové náklady

Průměrná mzda Kč

cen výrobců

nominální

reálné

99,7

100,7

95,3

95,4

105,5

105,3

104,6

99,8

99,1

19872

98,9 101,7

100,2 102,8

90,7 106,2

95,1 97,9

105,4 105,1

105,1

104,1

106,9

106,8

99,7 101,7

98,7 101,6

20026 18835

101,7

102,5

106,6

106,4

102,2

99,8

95,9

110,7

71,1 117,1

96,2

111,0

99,7

111,0

107,6

102,5

96,9

92,3

21537 16575

99,6 99,6 96,8 107,1 109,1 103,1 108,0 108,9 106,3 124,6 102,4 117,0 113,2 108,5

98,5 101,3 102,6 109,9

109,7 104,2 104,3 110,3 111,1

101,0 110,2 109,5 111,3 107,0

105,8 106,7 109,0 108,6 106,3

100,6 106,4 109,3 108,0 106,4

104,8

107,8

97,5 91,9 93,7 98,7 100,7

99,6 96,5 99,8 97,0 99,4

15358 11399 10703 13784 18842

89,2 108,9

87,8 113,7

113,5 108,6 111,5 114,8

117,6 116,5 112,2 118,8

98,0 96,4 106,5

91,0 113,0 106,6

104,0 105,5 106,0

87,0 100,5 106,5

93,4 99,4

95,6 88,9 99,9

23900 19765 16538

98,1 100,6

110,7 110,8

107,1 107,9

106,3

129,3 111,1 106,6

136,1 111,7 110,9

98,7 105,3

116,4 122,8

107,7 107,6

93,9 106,3 108,0

96,7 97,4 92,5 87,6

96,0 84,8 91,3 88,0

101,7

109,2

108,6

108,6

99,5

99,5

17451 17314 17190 16441 19799

96,9

110,0

108,1

100,0

98,3

90,9

13525

110,1

109,9

116,5

99,4

110,6

107,3

102,4

97,0

92,6

16981

96,8 99,5 97,6 99,3 114,3

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

Předstihu růstu produktivity práce před dynamikou reálných mezd (přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců) bylo dosaženo ve všech subsekcích zpracovatelského průmyslu, nejvýrazněji ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 16,9 bodu a ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 14,8 bodu. Nominální mzdy vzrostly meziročně v kumulaci za devět měsíců o 7,3 % (ve stejném období předcházejícího roku o 5,4 %). V rámci zpracovatelského průmyslu bylo dosaženo nejvyššího nárůstu ve výrobě usní a výrobků z usní o 9 % (odvětví s nejnižší úrovní nominálních mezd), vysoký nárůst byl i ve výrobě dopravních prostředků a zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků shodně o 8,6 %. Naopak nižší nárůst byl ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 4 % (odvětví s nejvyšší úrovní nominální mzdy v průmyslu).

Nominální mzda vzrostla o 7,3 %, reálná o 4,5 %

Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) vzrostla v průmyslu o 4,5 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 4,8 %, v energetické sekci o 3,6 % a v surovinové sekci o 2,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala její vysoký nárůst výroba usní a výrobků z usní o 6,1 %, výroba dopravních prostředků a zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků shodně o 5,7 %. K poklesu reálných mezd nedošlo v žádné subsekci. Vývoj jednotkových mzdových nákladů byl ovlivněn vysokým růstem produktivity práce (opětovně nastartované ve 3. čtvrtletí 2002), jejím předstihem před růstem mezd a zrychlujícím růstem cen průmyslových výrobců. Jednotkové mzdové náklady tak klesly, nominální o 3 % a reálné o 7,4 %.

Příznivý dopad růstu produktivity

Jejich růst byl zaznamenán pouze u nominálních ve dvou subsekcích: výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy a výrobě potravinářských výrobků a nápojů. Graf č. II.1.4 Vývoj produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů (meziroční změna v %)

15

10

5

0

-5

-10

Jednotkové mzdové náklady nominální

Jednotkové mzdové náklady reálné

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

4Q/01

3Q/01

2Q/01

1Q/01

4Q/00

3Q/00

2Q/00

1Q/00

-15

Produktivita práce

Pramen: graf a propočet MPO z údajů ČSÚ Poznámka: produktivita práce do roku 2000 počítána jako podíl indexu průmyslové produkce a indexu počtu zaměstnanců, od roku 2001 jako podíl indexu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) a indexu počtu zaměstnanců.

Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) organizace s 3000 – 3999 zaměstnanci o 26 % (s malým podílem na cel-

Vysoký růst tržeb u organizací s 3000 – 3999 zaměstnanci

57

kových tržbách 1,7 %), zde se projevil vznik nové a.s. Lasselberger Plzeň sloučením tří menších podniků, což se odrazilo i ve vysokém růstu zaměstnanosti v této velikostní skupině o 19,6 %. O více než deset procent vzrostly dále tržby v dalších pěti skupinách: 2000 – 2999, 1000 – 1999, 250 – 499, 4000 – 4999 a s 50 – 99 zaměstnanci. Tyto skupiny se podílejí na celkových tržbách 50 % a jejich podíl vzrostl o 1,6 bodu (nejvíce u organizací s 250 – 499 zaměstnanci o 1,2 bodu na 16,2 %). V těchto skupinách jsou koncentrovány soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, což se projevilo vysokým růstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) v průměru o více než čtvrtinu. K poklesu tržeb nedošlo v žádné velikostní skupině. Příznivý vývoj se projevil zvýšením zaměstnanosti i v dalších třech velikostních skupinách s 50 – 99 zaměstnanci o 1 %, s 4000 – 4999 zaměstnanci o 0,9 % a s 250 – 499 zaměstnanci o 0,7 %. Nejvyšší pokles zaměstnanosti o 4,2 % byl zaznamenán shodně v nejmenších organizacích s 20 – 49 zaměstnanci a v největších organizacích s 10000 a více zaměstnanci. Vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů dlouhodobě roste výkonnost v podnicích soukromých pod zahraniční kontrolou. V 1. – 3. čtvrtletí 2004 se jejich tržby zvýšily o 14,4 %, při meziročním růstu jejich podílu o 1,1 bodu na 52,9 % na úkor stejného poklesu podniků soukromých národních sektoru na 40,4 %. Na jejich vývoj působí lepší přístup na zahraniční trhy díky svým mateřským společnostem, což se projevuje ve vysokém růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 19,1 %. Příznivě se vyvíjely i tržby v podnicích veřejných zvýšením o 10,7 %, při jejich malém podílu na celkových tržbách (5,6 %). Vysoká výkonnost v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou se projevila zvýšením zaměstnanosti o 3,2 %, podíl na celkové zaměstnanosti meziročně vzrostl o 1,4 bodu na 36,2 %. V ostatních sektorech zaměstnanost poklesla: u podniků soukromých národních o 1,3 bodu na 57,8 % a podniků veřejných o 0,1 bodu na 3,7 %.

Více než čtvrtina organizací očekává v příštích třech měsících růst výroby

Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ v listopadu 2004 ve vybraných průmyslových organizacích, očekává v příštích třech měsících růst své výrobní činnosti 27 % organizací, naopak snížení 10 % organizací. Ostatní organizace se změnou objemu své výrobní činnosti neuvažují. V rámci zpracovatelského průmyslu očekávají pokles výroby některé organizace výroby radiových a televizních zařízení, gumárenského a plastikářského průmyslu, výroby skla, keramiky a stavebních hmot a výroby a rozvodu vody. Z hlediska velikostních skupin předpokládají zvýšení výroby a snížení zaměstnanosti ve většině skupin s výjimkou organizací s 1000 – 1999 zaměstnanci, které předpokládají pokles výrobní činnosti. Se zlepšením své ekonomické situace v příštích šesti měsících uvažují všechny velikostní skupiny.

Průmyslová produkce si v říjnu zachovala vysokou dynamiku

V říjnu průmyslová produkce vzrostla o 8,1 %, tržby (ve s. c.) se zvýšily o 6,6 %. V kumulaci za devět měsíců byla produkce vyšší o 9,9 %, tržby (ve s.c.) o 9,7 %. Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dosáhla vysokého nárůstu výroba elektrických a optických přístrojů o 15,9 % (díly a příslušenství počítačů a telefonních přístrojů), výroba dopravních prostředků o 14,8 % (díly a příslušenství motorových vozidel, přívěsů a návěsů a podvozky) a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 14,6 % (ocelové trubky, podpěry pro lešení a bednění). Z hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vysoký nárůst produkce výrobků investiční povahy o 21,1 %, výroba meziproduktů vzrostla o 7,9 %. Příznivě se vyvíjely i uzavřené nové zakázky celkem, které se zvýšily o 20,1 %, z toho ze zahraničí o 23,1 %, nejvýrazněji ve výrobě kancelářských strojů a počítačů a ve výrobě základních kovů a hutní výrobě zhruba o polovinu.

58

Tabulka č. II.1.5 Přehled základních ukazatelů podle velikostních kategorií v 1. - 3. čtvrtletí 2004 Prům. Ukazatel

Pod. s 20 a více zaměst. celkem 20 – 49 50 – 99 100 – 249 250 – 499 500 – 999 1000 – 1999 2000 – 2999 3000 – 3999 4000 – 4999 5000 – 9999 10000 a více Pramen: ČSÚ

počet podniků

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč b.c.

Tržby z přímého

Počet zaměstnanců v tis. osob

podíl

mezir.

v %

index

podíl

mezir.

vývozu

v %

index

index

s.c.

s.c.

109,9 102,6 110,4

116,5 108,9 118,2

1134,9

100,0

125,1

11,0

130,2

11,5

108,0

114,1

221,6

19,5

113,3 107,4

121,7 116,4

183,3 169,4

16,2 14,9

8210 3985 1875

1731,5

100,0

106,5 124,8

1433 532 245

249,0 280,6 281,4

6,2 7,2 14,4 16,2 16,3

105

275,4

15,9

113,7

126,6

146,4

15

101,8

5,9

115,7

123,0

6 7 4 3

29,6 53,6 69,7 159,1

1,7 3,1 4,0 9,2

126,0 112,1 106,5 104,9

Průměrná měsíční mzda

tržba/zaměst. v Kč

mezir.

mezir.

s.c.

index

index

s.c.

b.c.

v Kč

mezir. index

99,4 95,8 101,0

95844 102760

110,6 107,1 109,3

114,8 110,5 112,8

15827 14296 14900

107,3 106,4 107,3

99,8 100,7

120708 166552

108,1 112,5

112,0 115,2

15626

107,2

16676

107,0

99,0

186155

108,5

113,9

17645

107,8

12,9

98,3

208955

115,6

37,6

3,3

307672

117,5

18833 16775

107,1 109,1

151,5 118,2

16,6 30,4

1,5 2,7

98,4 119,6 100,9

119,0 120,8

163172 200859

105,4

107,6

19745

107,0

111,0

112,3

19499

107,5

77,4 100,0

24,0 50,2

2,1 4,4

96,6 95,8

294909 359368

110,2 109,5

120,4 116,5

21530 22859

106,8 108,0

167303

59

60

Tabulka č. II.1.6 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. - 3. čtvrtletí 2004 Prům. Ukazatel

počet podniků

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mezir. podíl mld. Kč b.c.

Podn. s 20 a více zaměst. celk. 11001 – veřejné 11002 – soukr. národní 11003 – soukr. pod zahr. kontr. 14000 – zaměstnavatelé*) z toho: nestátní sféra

v %

Tržby z přímého vývozu

index

index

s.c.

s.c.

Počet zaměstnanců v tis. osob

podíl

mezir.

v %

index

Průměrná měsíční mzda

tržba/zaměst. v Kč

mezir.

mezir.

s.c.

index

index

s.c.

b.c.

v Kč

mezir. index

8210

1731,5

100,0

109,9

116,5

1134,9

100,0

99,4

167303

110,6

114,8

15827

107,3

98 700

97,8 700,2

5,6 40,4

110,7 104,7

108,1 110,0

42,0 656,4

3,7 57,8

916,4 17,2 1633,7

52,9 1,0 94,4

114,0 104,9 109,8

119,1 111,6 117,6

410,3 26,1 1092,8

36,2 2,3 96,3

250636 116752 241147 71639 143180

113,4 107,8 110,5 106,3 109,1

119,0 114,2 112,8 109,7 112,7

19841 14471 17852 11620

106,4

916 17 1634

97,6 97,1 103,2 98,6

107,3 106,7 107,2

14648

107,1

Pramen: ČSÚ Poznámka: nestátní sféra součet 11002, 11003 a 14000 *) Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci

99,4

II.2. Investice v průmyslu

Investice v průmyslu se ve sledovaném období zvýšily o 10,8 % (tj. meziroční akcelerace o 9,9 procentního bodu) při růstu strojních investic o 20,3 % a poklesu stavebních o 6,8 %. V prvních měsících roku bylo hlavním zdrojem růstu zejména zrychlování růstu stavebních investic, zatímco v dalším období to byly strojní investice jako výsledek předchozího růstu stavebních investic.

Pokračoval trend růstu investic v průmyslu

Ve sledovaném období docházelo i nadále v souvislosti s restrukturalizací hospodářství, a s tím spojených útlumových programů v těžbě nerostných surovin k postupnému poklesu celkové investiční aktivity o 21 %.

Odvětví dobývání nerostných surovin vykazovalo útlum

Na snížení tempa růstu v energetice (pokles o 24,4 %) se podílelo zejména snížení tempa růstu stavebních investic o 38,7 %, přičemž investice do strojů poklesly pouze nepatrně (o 0,7 %).

Snížily se investice ve výrobě a rozvodu elektřiny a vody

Hmotné investice ve zpracovatelském průmyslu vzrostly celkově o 21,2 %. Dynamika růstu stavebních (o 26,1 %) a strojních investic (o 24,9 %) byla přitom zhruba vyrovnaná. Nejvyšší vzestup (o 78,3 %) zaznamenalo ve sledovaném období zpracování dřeva, které však mělo objemově nízký procentní podíl na celkových investicích v průmyslu (1,3 %). Vzestup dále zaznamenala výroba dopravních prostředků (celkový nárůst o 64,2 %), kde se zvyšovaly jak stavební (o 28,4 %), tak zejména strojní investice (o 60,2 %). Vzhledem k tomu, že výroba dopravních prostředků se podílí na celkových investicích v průmyslu 22 %, je její nárůst pro hospodářství významný.

Pokračovalo zvyšování investic do zpracovatelského průmyslu

Nehmotné investice v průmyslu vzrostly celkově o 3,8 %. Nejvíce přitom ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném (o 212,7 % – výroba nábytku, bižuterie a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený), dále ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 200,1 %) a v potravinářském průmyslu (o 100,4 %), který se podílel na celkových investicích v průmyslu 11 %.

Velké rozdíly ve vývoji nehmotných investic

61

62

Tabulka č. II.2.1 Hrubé hmotné investice v průmyslu v 1. - 3. čtvrtletí 2004 Hmotné investice v mil. Kč b. c. Odvětví podle OKEČ (organizace s 20 a více zaměstnanců) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin E Výr. a rozvod el., plynu a vody D Zpracovatelský průmysl z toho: DA Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků DB Výroba textilií, textil. a oděvních výrobků DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru DF Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chemických látek, přípravků a vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků DJ Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. DL Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení DM Výroba dopravních prostředků DN Zprac.prům. jinde neuvedený Pramen: ČSÚ - čtvrtletní výkazy P3-04 a výpočty MPO

stavební

stroje a zařízení

110 699 4 271 16 219 90 209

33 630 1 736 10 024 21 870

74 910 2 420 5 983 66 506

12 145 2 368

3 884 393

97 1 494 3 824 889 5 273 6 571 5 310 9 131 5 648 10 291 24 336

17 370 618

2 008 1 380 2 257 5 820

2 834

1 302

863

Nehmotné investice

index 2004/2003 s. c.

celkem

21 1 813 1 122

Podíl na investicích průmyslu (v % b. c.)

celkem 110,8

stavební

stroje a zařízení

celkem

stavební

stroje a zařízení

mil. Kč b.c.

Index 04/03

93,2 72,5 61,3 126,1

120,3

100,0

100,0

100,0

5 209

103,8

79,0 75,6 121,2

81,9 99,3 124,9

3,9 14,7 81,5

5,2 29,8 65,0

3,2 8,0 88,8

106

131,4

1 091 4 012

131,1

7 965 1 885

126,0

141,8

127,3

11,0

11,6

10,6

542

200,4

91,2

70,5

96,2

2,1

1,2

72

172,4

78 967 3 141 866 3 331

36,3 178,3 114,1 149,6

63,2 174,7

34,3 176,8

0,1 1,3

0,1 1,1

2,5 0,1 1,3

87,4 22,8 112,1

126,4 165,8

3,5 0,8

1,8 0,1

4,2 1,2

3 23 203

95,4 79,6 140,5

87,3

4,8 5,9

5,4 3,3

4,4 7,2

14 371

85,1

72,4 122,6

130

94,1 118,3

46,0 117,3

112,8 122,1

4,8 8,2

2,6 6,0

5,8 9,1

98 197

34,1 103,4

93,1 123,0 164,2

95,2 121,4 228,4

99,7 128,1 160,2

5,1 9,3 22,0

4,1 6,7 17,3

5,5 10,6 24,4

452 790 1 013

139,1

195,8

127,9

2,6

3,9

1,9

103

5 379 4 345 6 816 4 147 7 908 18 260 1 418

78,1 114,4

97,7

49,4

91,0 152,5 300,1 64,8 312,7

II.3. Finanční situace průmyslových podniků

Průmysl si udržel poměrně vysoký růst produkce a tržeb i ve 3. čtvrtletí 2004, což se spolu s dalšími příznivými vlivy promítlo do meziročního zlepšení finančních ukazatelů. K pozitivnímu vývoji přispívaly především rostoucí zahraniční zakázky, které se odrazily ve vysokém růstu vývozu při růstu vývozních cen. Lze konstatovat, že oblast zahraničního obchodu spolu s vývojem kurzu koruny působila na výsledky průmyslu spíše příznivě. Silný kurz koruny vůči USD tlumil růst světových cen surovin s pozitivním dopadem do vstupů podniků, na druhé straně slabý kurz vůči EUR, ve kterém se realizuje většina vývozu, působilo spíše proexportně. Slábnoucí USD působil nepříznivě v ekonomice podniků, exportujících převážně do dolarové oblasti. V menším rozsahu působila příznivě na výsledky průmyslu i domácí investiční i spotřebitelská poptávka.

Růst produkce tažený vývozem se projevil ve zlepšení finančních ukazatelů

V nákladové straně hospodaření podniků se od 2. čtvrtletí 2004 začala výrazněji projevovat rostoucí výkonová spotřeba, stimulovaná vyšší potřebou v důsledku růstu produkce, ale i růstem cen vstupů. Od počátku roku začaly růst ceny průmyslových výrobců, jejich růst se postupně zrychloval (za 1. až 3. čtvrtletí 2004 vzrostly meziročně o 5,2 %), nejvíce rafinérské produkty, základní kovy a chemické výrobky. Ze srovnání růstu výkonů a výkonové spotřeby vyplývá, že v 1. a 2. čtvrtletí 2004 si výkony udržely velmi mírný předstih růstu, ve 3. čtvrtletí se situace obrátila (výkony zaostaly za růstem výkonové spotřeby o 0,8 proc. bodu). Údaje za základní finanční ukazatele v průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty od 0 do 19 zaměstnanců) potvrzují meziroční zrychlení růstu: •  účetní přidané hodnoty ze 7,7 % (ve srovnatelném období) na 13,5 %, •  výkonů vč. obchodní marže ze 6,2 % na 13,8 %, •  výkonové spotřeby z 5,7 % na 14 %.

Nejvyšší meziroční růsty těchto ukazatelů byly ve 2. čtvrtletí 2004 (přes 16 %), ve 3. čtvrtletí se růst zpomalil, ale byl vyšší než v 1. čtvrtletí. Velké průmyslové organizace (se 100 a více zaměstnanci) si stále udržují rozhodující podíl na celkových výsledcích průmyslu, např. na výkonech 78 %, na účetní přidané hodnotě 76 %. Jejich finanční ukazatele měly následující meziroční vývoj: Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 zrychlila účetní přidaná hodnota výrazně meziroční růst, v průmyslu o 6,2 proc. bodu na 13,9 % přitom v těžbě surovin o 12,9 proc. bodu, v energetice o 7,1 proc. bodu a ve zpracovatelském průmyslu o 5,5 proc. bodu. Meziroční vývoj účetní přidané hodnoty a produktivity práce podle sekcí vyplývá z tabulky č. II.3.1.

Růst účetní přidané hodnoty se zrychlil ve všech základních sekcích

Tabulka č. II.3.1 Vývoj přidané hodnoty a produktivity práce z přidané hodnoty (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota mil. Kč Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

meziroční změna v %

Produktivita práce z přidané hodnoty na zaměstnance tis. Kč

meziroční změna v %

450,2

13,9

515,8

15,6

25,0 359,1 66,0

16,4 14,2 11,1

571,9 463,4 1221,8

21,5 15,5 16,0

Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ

63

Výkony mírně zaostaly za růstem výkonové spotřeby

Za sledované období již průmysl neudržel mírný předstih růstu výkonů před výkonovou spotřebou (14,3 % ku 14,5 %), k obratu došlo ve 3. čtvrtletí 2004, ve kterém se také proti 2. čtvrtletí zpomalil růst účetní přidané hodnoty, ze 17,1 % na 13,7 %.

Růst účetní přidané hodnoty ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu

Rozdíly v meziročním růstu přidané hodnoty v odvětvích zpracovatelského průmyslu se ještě více prohloubily. Z celkového počtu 22 odvětví (oddílů podle dvoumístné klasifikace OKEČ 10 ) byl nadprůměrný růst v 10 odvětvích (při 14,2 % průměru za zpracovatelský průmysl) a pohyboval se od 107,6 % (výroba počítačů) do 14,3 % (výroba radiových, televizních a spojových zařízení). Vykázaná účetní přidaná hodnota v 10 odvětvích tvořila cca polovinu přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Mezi odvětví s nadprůměrným růstem patřila objemově významná odvětví a odvětví s vysokým zastoupením zahraničního kapitálu, jako např. výroba základních kovů a hutních výrobků, výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba strojů a zařízení, výroba chemických látek, přípravků a léčiv. Podprůměrně rostla také v 10 odvětvích, když se růsty pohybovaly od 13,7 % (vydavatelství) až po 1,9 % (výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků). Ve dvou odvětvích účetní přidaná hodnota klesla, a to ve výrobě oděvů (o 7,9 %) a mírně i ve výrobě textilií a textilních výrobků (o 0,1 %).

Produktivita práce z přidané hodnoty rostla ve všech odvětvích

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla více v těžbě surovin a v energetice (při výraznějším poklesu zaměstnanosti) než ve zpracovatelském průmyslu, kde zaměstnanost klesla mírně. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu vykázala její růst všechna odvětví, nejvyšší byl ve výrobě počítačů (85,3 %). Z hlediska dosažené úrovně zůstala na první pozici výroba rafinérských produktů (1 158 tis. Kč/zam. – růst o 45,6 %), následovaná výrobou chemických látek, přípravků a léčiv (785 tis. Kč/zam. – s růstem 26,7 %) a výrobou motorových vozidel, přívěsů a návěsů (654 tis. Kč/zam. – růst o 12,3%). Nejnižší úroveň byla ve výrobě usní a výrobků z usní (143 tis. Kč/zam.) a ve výrobě oděvních výrobků (170 tis. Kč/zam.).

Zrychlil se růst hrubého zisku

Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) v průmyslu meziročně vzrostl o 25,2 % (ve stejném období 2003 o 27,9 %), jeho růst ovlivnil zpracovatelský průmysl – viz tabulka č. II.3.2.

Tabulka č. II.3.2 Vývoj výsledku hospodaření před zdaněním (organizace se 100 a více zaměstnanci)

Výsledek hospodaření před zdaněním

Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

z toho vliv:

přírůstek mld. Kč

produkčního faktoru

neprodukčního faktoru

mld. Kč

mld. Kč

mld. Kč

meziroční změna v %

146,3

25,2

29,5

40,9

–11,4

6,1 109,5 30,7

59,3 34,2 –2,2

2,3 27,9 –0,7

3,5 31,4 6,0 –

–1,2 –3,4 6,7

Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ

V průběhu jednotlivých čtvrtletí se jeho dynamika zrychlovala z 12 % (v 1. čtvrtletí 2004) na 15,5 % a 61,7 % ve 2. a 3. čtvrtletí. V samotném 3. čtvrtletí 2004 se výrazně zlepšila tvorba hrubého zisku v energetice (o 620,1 %). Pozitivem vývoje byl rozhodující vliv produkčního faktoru (meziroční přírůstek čistého provozního přebytku) na hrubý zisk a to ve všech základních sekcích průmyslu. Negativní 10

64

Výroba tabákových výrobků sloučena s výrobou potravin a nápojů.

vliv neprodukčního faktoru (změny salda ostatních výnosů a ostatních nákladů) působil na pokles hrubého zisku v energetice.11 V odvětvích (oddílech – podle dvoumístné klasifikace OKEČ) zpracovatelského průmyslu se ještě více zvýraznila značná rozkolísanost meziročního vývoje když:

Extrémní růst hrubého zisku v některých odvětvích

•  růst hrubého zisku v 15 odvětvích se pohyboval od 11,2 % (výroba pryžových a plastových výrobků) až po neuvěřitelných 1261,5 % ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (z 230 mil. Kč v roce 2003 na 3,1 mld. Kč), •  hrubý zisk klesl v 5 odvětvích, nejvíce ve výrobě ostatních dopravních prostředků (o 42,6 %) a ve výrobě konstrukcí a kovodělných výrobků (o 12,2 %), •  souhrnnou ztrátu vykázala dvě odvětví, a to: výroba počítačů (507 mil. Kč proti ztrátě 599 mil. Kč ve srovnatelném období) a výroba usní a výrobků z usní (46 mil. Kč, růst o 18,3 %).

Hrubý zisk v ziskových organizacích vzrostl o 19,8 % na 159,5 mld. Kč, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 26 % (na 121,7 mld. Kč), v těžbě surovin o 46,3 % (na 6,2 mld. Kč), zatímco v energetice klesl o 2,3 % (na 31,5 mld. Kč). Počet ziskových organizací se zvýšil o 2,9 % (o 51 podniků na 1882), na 79 %, které se podílely 83 % na zaměstnanosti průmyslu. Objem ztráty klesl o 19 % na 13,2 mld. Kč, počet organizací vykazujících ztrátu o 14,2 % na 497 podniků. Ztrátové organizace tvořily 21 % z počtu větších průmyslových podniků.

Rostl hrubý zisk v ziskových organizacích

Celkové výnosy vzrostly o 12,6 % zásluhou zpracovatelského průmyslu (15,9 %), v energetice a v těžbě surovin klesly o 3,1 %, resp. o 1,2 %. Výkony v průmyslu rostly rychleji než tržby za vlastní výrobky a služby (14,3 % ku 13,5 %), protože výrazně vzrostlo pořízení zásob vlastní výroby, a to o 224 % (absolutně o 18,1 mld. Kč).

Výnosy rostly jen ve zpracovatelském průmyslu

Celkové náklady vzrostly o 11,7 % s vyšším růstem ve zpracovatelském průmyslu (o 14,7 %), zatímco v energetice klesly o 3,2 % a v těžbě surovin o 5,2 %. Vývoj v energetice a těžbě surovin ovlivnil pokles ostatních nespecifikovaných nákladů. Stejně jako v předcházejících obdobích nejvíce rostla výkonová spotřeba, o 14,5 % s růstem ve všech základních sekcích, nejvíce pak ve zpracovatelském průmyslu (o 16,1 %). V dalším pořadí nejvíce rostly ostatní nespecifikované náklady, o 6,7 % v důsledku téměř 18 % růstu ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady také nejrychleji rostly ve zpracovatelském průmyslu (o 6,9 %), v energetice o 1,1 % a v těžbě surovin jen o 0,3 %, v průmyslu pak jejich meziroční růst činil 6 %. Nejméně rostly odpisy, v průmyslu o 3,3 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 4,1%. Ve struktuře nákladů meziročně vzrostl jen podíl výkonové spotřeby o 1,7 proc. bodu na 68,7 %.

Celkové náklady vzrostly jen ve zpracovatelském průmyslu

Vlastní zdroje (výsledek hospodaření po zdanění12 a odpisy) vzrostly v průmyslu o 18,6 % na 191,6 mld. Kč, přitom ve zpracovatelském průmyslu a těžbě surovin o více jak 24 %, v energetice jen o necelá 3 %. Podniky potřebovaly na krytí investic (pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vč. pozemků) 101,5 mld. Kč. Finanční krytí vyžadoval i přírůstek zásob, který proti stavu ke konci roku 2003 dosáhl 27,7 mld. Kč. Za prodaný dlouhodobý majetek vč. pozemků organizace získaly na tržbách 10,3 mld. Kč. Celková potřeba finančních prostředků na akumulaci činila 118,9 mld. Kč a byla nižší o cca 73 mld. Kč než vytvořené vlastní zdroje.

Nízký růst vlastních zdrojů v energetice

Nevyplacené mzdy vzrostly meziročně o 14,1 % na 264,5 mil. Kč, počet podniků vykazujících dlužné mzdy o 2 na 71 podniků (jednalo se výhradně o podniky ve zpracovatelském průmyslu). Téměř třetinu z objemu nevyplacených mezd dlužily

Vzrostly dlužné mzdy

11 Vliv srovnatelné základny u a.s. ČEZ – mimořádný vliv prodeje většinového podílu v a.s. ČEPS v roce 2003. 12 Čistý zisk = po odpočtu zálohové daně z příjmu a ztráty u ztrátových organizací.

65

podniky ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (subsekce DL – 78,6 mil. Kč). Pasiva a vlastní kapitál rostl nejvíce ve zpracovatelském průmyslu

Celková pasiva vzrostla o 6,5 %, v nich vlastní kapitál o 8,7 % a cizí zdroje (rozdíl celkových pasiv a vlastního kapitálu) o 4,3 %. Ve struktuře cizích zdrojů nejvíce rostly ostatní závazky (o 7,7 %), dále bankovní úvěry, půjčky a výpomoci (o 3,4 %), zatímco stav rezerv klesl o 4,3 %, více pak dluhopisy a směnky (o 10,1 %). Výraznější meziroční změny zaznamenal zpracovatelský průmysl, kde celková pasiva vzrostla o 9,3 %, v nich vlastní kapitál o 12,2 % a cizí zdroje o 7 % (vliv růstu ostatních závazků). V energetice změna pasiv představovala růst o 1,1 %, při vyšším růstu vlastního kapitálu (3,3 %) a poklesu cizích zdrojů (o 2,2 % – vliv rezerv, dluhopisů a směnek). V těžbě surovin celková pasiva mírně klesla (o 0,6 %) vlivem změny stavu cizích zdrojů (pokles o 11,2 %), zatímco vlastní kapitál vzrostl o 4,9 %. Růst hrubého zisku působil na meziroční vývoj rentability vlastního kapitálu,13 která v průmyslu dosáhla 12,8 % proti 11,1 % ve srovnatelném období. Shodně vzrostla v těžbě surovin a ve zpracovatelském průmyslu (o 2,5 proc. bodu) na 7,2 %, resp. na 15,5 %. V energetice klesla o 0,5 proc. bodu na 8,8 %.

Zásoby velmi rychle rostly

Ve 3. čtvrtletí 2004 se zrychlil růst zásob, vzrostly o 12,1 % na 256,5 mld. Kč (přírůstek byl 27,6 mld. Kč). Jejich růst ovlivnil zpracovatelský průmysl, kde vzrostly o téměř 14 % (absolutně o 29 mld. Kč). V těžbě surovin se stav zásob zvýšil o 3,9 %, v energetice klesl o 8,5 %. Rostly všechny položky zásob, a to: zásoby materiálu o 14,2 %, zásoby vlastní výroby o 9,3 % a zásoby zboží o 16,3 % (tvoří jen 8 % z celkových zásob). Ve zpracovatelském průmyslu mimořádně vzrostly zásoby v některých odvětvích, nejvíce ve výrobě počítačů (o 155,4 %), ve výrobě elektrických strojů a zařízení (o 42,4 %), ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (o 34,6 %), ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (o 30,2 %) a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (o 21,4 %). Růst zásob ve výše uvedených odvětvích souvisí s vysokým růstem nových zakázek (např. ve výrobě počítačů, ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení). Vysoký růst zásob měl vliv na jejich obrátku, která se zkrátila jen o 0,8 dne na 41,2 dne. Nejvíce se zrychlil obrat zásob v energetice (o 3,4 dne) na 20 dnů. Ve zpracovatelském průmyslu jen o 0,7 dne na 45 dnů. Přes růst zásob ve výrobě základních kovů a hutních výrobků se jejich obrátka zrychlila o více jak 2 dny na 40 dnů, výkony rostly mnohem rychleji než zásoby.

Vyšší růst některých finančních ukazatelů byl v sektoru pod zahraniční kontrolou

Finanční výsledky podniků podle institucionálních sektorů14 ukazují, že podniky v sektoru s převažujícím vlastnictvím zahraničního kapitálu měly u některých ukazatelů rychlejší růst, např. u výnosů, celkových nákladů, pasiv, vlastního kapitálu, dlouhodobého odepisovaného majetku a zásob. Sektor pod zahraniční kontrolou zvýšil svůj vliv na výsledcích průmyslu, když dosáhl: 43 % na zaměstnanosti, 55 % na celkových výnosech a nákladech, 58 % na výkonové spotřebě, 53 % na účetní přidané hodnotě a 58 % na výsledku hospodaření. Meziroční vývoj vybraných finančních ukazatelů podle institucionálních sektorů dokumentuje tabulka č. II.3.3. Finanční výsledky navázaly na dosavadní pozitivní vývoj růstu ukazatelů ve všech třech institucionálních sektorech. Pokles hrubého zisku ve veřejných podnicích byl ovlivněn a.s. ČEZ (dříve zmíněné důvody). Překvapivě se v tomto sektoru zastavil pokles zaměstnanosti. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) nejvíce rostla v sektoru veřejných podniků s nejvyšší dosaženou úrovní v rámci sektorů (vliv energetiky 13 Rentabilita vlastního kapitálu =výsledek hospodaření před zdaněním za sledované období/stav vlastního kapitálu ke konci sledovaného období v %. 14 Podniky mají přiřazen stejný institucionální sektor v obou srovnávaných obdobích, tj. sektor se z časového hlediska nemění.

66

Tabulka č. II.3.3 Meziroční změny ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci)

Průmysl v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukromé pod zahr. kontrolou Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ

Meziroční změny v %

Podíly sektorů na výkonech průmyslu (v %)

počet jed.

počet zaměst.

Úč. přidaná hodnota

Výkony

1.- 3. Q 2003 1.- 3. Q 2004

Prod. práce z přid. hod. Výkon. spotřeba

Výsl. hosp. př. zdaněním

tis. Kč

v%

mez.změna

100,0

100,0

-1,2

-1,5

13,9

14,3

14,5

25,2

515,8

15,6

6,1 39,0 54,8

6,3 37,0 56,6

0,0 -3,4

0,1 -5,8

18,8

18,6

18,4

-17,5

1069,6

18,7

2,6

4,1

10,7 15,3

8,4 18,1

7,6 19,0

42,2 30,9

369,5 639,5

17,5 10,8

67

a některých chemických podniků a výrobců nápojů). Vzhledem ke stále rostoucí zaměstnanosti byl její růst nejnižší v sektoru podniků pod zahraniční kontrolou. Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty v sektoru soukromých podniků národních byla na 58 % úrovně podniků pod zahraniční kontrolou (ve srovnatelném období to bylo 55 %). Rozdílný růst pasiv a vlastního kapitálu v sektorech

Ve veřejných podnicích a soukromých podnicích národních rostla shodně pasiva a vlastní kapitál (cca o 1,5 %, resp. přes 4 %), zatímco v sektoru pod zahraniční kontrolou pokračoval vysoký růst, pasiv o 12,7 % a vlastního kapitálu o 15,1 %. Rentabilita vlastního kapitálu více rostla v soukromých podnicích národních (o 2,7 proc. bodu) na 10,3 %, v podnicích pod zahraniční kontrolou o 2,1 proc. bodu na 17,7 %, zatímco ve veřejných podnicích klesla o 2 proc.body na 7,4 %.

Výrazný růst zásob v podnicích pod zahraniční kontrolou

Celkové zásoby vzrostly v podnicích pod zahraniční kontrolou o téměř 20 % na 124,8 mld. Kč, v jejich struktuře nejvíce zásoby materiálu (o 24 %), zásoby vlastní výroby (o 16,9 %) a zásoby zboží (o 14,1 %). Zrychlil se i růst zásob v soukromých podnicích národních (o 7,7 %), ve kterých nejvíce rostly zásoby zboží (o 23,3 %) a zásoby materiálu (o 11,9 %), zásoby vlastní výroby jen o 4,2 %. Růst zásob, především materiálu, souvisí se zabezpečením zakázek pro příští období, ale může byt také ovlivněn obavami z dalšího růstu cen surovin, např. v hutnictví. Obrátka zásob se zpomalila v sektou pod zahraniční kontrolou o necelý den na 35 dnů. V soukromých podnicích národních zůstala na 48 dnech, ve veřejných podnicích se zkrátila ze 70 na 57 dnů.

Více investovaly podniky pod zahraniční kontrolou

68

Pořízení dlouhodobého hmotného majetku vzrostlo v sektoru pod zahraniční kontrolou o 33 % na 58,8 mld. Kč (přes 60 % z hmotných investic v průmyslu). V soukromých podnicích národních objem hmotných investic zůstal na 32 mld. Kč, ve veřejných podnicích klesl o více jak polovinu na necelých 7 mld. Kč.

III. STAVEBNICTVÍ

III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Stavební výroba pokračovala již šestým rokem v růstu, který za 1.–3. čtvrtletí 2004 zrychlil na 11,4 % (proti 7,9 % ve stejném období roku 2003).Vysoký meziroční růst zaznamenaný na konci 1. čtvrtletí kulminoval ve 2. čtvrtletí, a to zejména v dubnu před vstupem ČR do EU (viz graf č. III.1.1). Důvodem enormního růstu v tomto měsíci bylo zvýšení sazby DPH od 1.5.2004. Vývoj v následujících měsících nicméně potvrdil domněnku, že se jednalo o předfakturaci (viz záporné hodnoty tempa růstu v měsících květnu a červnu).

Stavební výroba již šestým rokem rostla a akcelerovala v dubnu…

Ve 3. čtvrtletí 2004 zpomalila stavební výroba tempo růstu v důsledku doznívajícího efektu změny sazby DPH na stavební práce, který výrazně ovlivnil vykazovaná data ve 2. čtvrtletí. Dalšími důvody zpomalení růstu stavební výroby byl nižší fond pracovní doby a poměrně vysoká srovnávací základna stejného období roku 2003.

…ve 3. čtvrtletí se růst zpomalil

Graf č. III.1.1 Meziroční vývoj stavební výroby v jednotlivých měsících 2004 (změna v %, s.c.) 70 61,6

60 50 40 %

30 21,4 14,9 9,7

9,4 3,2

-3,7

-3,7

červen

duben

březen

únor

leden

-10

květen

0

srpen

0,3

září

10

červenec

20

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Malé podniky do 19 zaměstnanců, které se standardně spíše podílejí na opravách a údržbě než na nové výstavbě, dosáhly růstu 12,7 %. To je o 4,7 procentního bodu více ve srovnání se stejným obdobím roku 2003.

Malé podniky pokračovaly v trendu vysokého tempa růstu…

Je však pravděpodobné, že k vysokému růstu přispěly částečně také práce malých 69

společností pro velké stavební firmy, nebo z hlediska celkového objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv se tyto malé podniky podílely na celkové hodnotě pouze 2,2 % (4,3 mld. Kč). …zatímco větší firmy se orientují tradičně na novou výstavbu

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci provedly stavební práce za 193 mld. Kč, tj. meziroční růst o 10,7 %. Růst byl umožněn velkým rozsahem státních zakázek v oblasti infrastruktury (zejména dopravní). Největší objem stavebních prací podle dodavatelských smluv byl vykázán soukromými podniky národními (153,4 mld. Kč) s meziročním růstem o 12,8 %. V členění podniků dle počtu zaměstnanců dosáhly nejvyššího růstu stavebních prací o 20,9 % podniky s 20–24 zaměstnanci.

Pokračoval růst nové výstavby

Z hlediska struktury objemu stavebních prací převažoval ve sledovaných podnicích s 20 a více zaměstnanci trend růstu nové výstavby, přičemž převážná část prací se stále orientuje na novou výstavbu (zejména bytových budov a obchodních center), rekonstrukci a modernizaci (meziroční nárůst o 11,5 %) na úkor oprav a údržby (růst o 1,6 %).

Tabulka č. III.1.1 Vývoj struktury stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) mil. Kč, b.c.

Stavební práce podle dodavatelských smluv z toho: v tuzemsku v tom: nová výstavba, rekon. a modern. vč. ostat. prací opravy a údržba v zahraničí

Podíl v %

Indexy s. c.

2003

2003 1.–3. Q.

2004 1.–3. Q.

2003

2003 1.–3. Q.

2004 1.–3. Q.

2003

2003 1.–3. Q.

2004 1.–3. Q.

249267

170172

192974

100,0

100,0

100,0

109,0

107,9

110,7

246308

168254

190017

98,8

98,9

98,5

109,2

108,3

110,1

210688 35620 2959

144519 23735 1918

165229 24788 2957

84,5 14,3 1,2

84,9 13,9 1,1

85,6 12,9 1,5

108,3 114,7 98,6

106,8 118,7 79,8

111,5 101,6 165,9

Pramen: ČSÚ

Export stavebních prací sílí

Stavební práce v zahraničí u podniků s 20 a více zaměstnanci vzrostly o 65,9 %. Z hlediska celkového objemu provedených stavebních prací v zahraničí je však jejich hodnota i přes vysoký růst stále spíše zanedbatelná (1,5 %).

Tabulka č. III.1.2 Meziroční změny mezd, produktivity a jednotkových mzdových nákladů (organizace s 20 a více zaměstnanci*))

Průměrná nominální mzda Průměrná nominální mzda přepočtenáindexem cen stavebních prací Produktivita práce ve s.c. Jednotkové mzdové náklady – nominální – reálné

řádek

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1

14,6

14,8

15,3

9,5

7,2

3,8

4,9

7,0

6,4

6,1

5,5

6,9

2 3

0,6 6,7

3,8 8,9 5

3,6 ,8

–1,6 –0,5

–2,0 –3,7

–1,0 –0,8

0,9 10,8

2,8 8,5

3,7 0,7

3,8 7,8

3,3 6,8

3,3 7,3

1/3 2/3

7,4 –5,7

5,4 –4,7

9,0 –2,1

10,1 –1,1

11,3 1,8

4,6 –0,2

–5,3 –8,9

–1,4 –5,3

5,7 3,0

–1,6 –3,7

–1,2 –3,3

–0,4 –3,7

*) Do roku 1997 s 25 a více zaměstnanci Pramen : ČSÚ

70

2003 2004 1.-3.Q 1.-3.Q

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci vzrostla o 3,2 % na 156,4 tis. osob. Zvyšování počtu zaměstnanců souvisí s rozšiřováním podnikatelských aktivit těchto společností.

Zaměstnanost se mírně zvýšila

I nadále pokračoval růst produktivity práce, která se zvýšila o 11,2 % (v s.c.). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 to bylo o 4,4 procentních bodů více.

Produktivita práce dále zrychlovala růst… …který byl vyšší než růst mezd

Průměrná měsíční nominální mzda činila 17 454 Kč a meziročně vzrostla o 6,9 %. Oproti stejnému období předchozího roku byl růst o 1,4 procentních bodů vyšší při nižším počtu odpracovaných hodin na 1 zaměstnance. Reálná mzda přepočtená indexem stavebních prací vzrostla o 3,3 %, což je stejné tempo růstu jako v 1. až 3. čtvrtletí 2003. Došlo k poklesu jednotkových mzdových nákladů, protože růst produktivity práce byl vyšší, než růst mezd.

Jednotkové mzdové náklady poklesly

Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů a podle velikosti za 1. - 3. čtvrtletí 2004 Počet podn. Ukazatel

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 2366 z toho podle sektorů: 11001 - veřejné 6 11002 - soukromé národní 2028 11003 - soukr. pod. zahr. 111 kontrol. 14000 - zaměstnavatelé*) 221 z toho podle počtu zaměstnanců: 20 - 24 25 - 49 50 - 74 75 - 99 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 - 999 1000 a více

561 1038 331 162 172 49 19 9 15 10

Stavební práce podle dodavatelských smluv celkem mil. Kč (b. c.)

podíl v %

index (s. c.)

192974

100,0

2522 153397 32724

1,3 79,5 17,0

4331

9601 30311 18386 14076 23612 16811 8322 5022 17506 49327

Průměrný počet zaměstnanců tis. osob

Průměrná nominální mzda

Produktivita práce

index

podíl v %

Kč

index

tis. Kč (b. c.)

index (s. c.)

110,7 156420

103,2

100,0

17454

106,9

1233,7

111,2

95,9 3123 112,8 129893 102,7 16154

97,8 103,0 102,4

2,0 83,0 10,4

17355 16990 23360

105,5 106,9 107,7

8076,2 1181,0 2025,8

98,1 109,5 100,3

2,2

115,5

7250

112,4

4,6

12661

106,7

597,3

102,8

5,0 15,7 9,5 7,3 12,2 8,7 4,3 2,6 9,1 25,6

120,9 117,6 105,5 112,9 109,2 116,5 119,7 106,5 113,2 103,9

12299 35243 19880 13992 22917 11753 6609 3999 10234 19494

111,6 106,0 105,4 104,8 102,3 100,9 96,9 97,0 100,3 98,1

7,9 22,5 12,7 8,9 14,7 7,5 4,2 2,6 6,5 12,5

14309 14866 15565 16354 16436 17440 18210 17624 22538 25078

106,3 106,6 105,7 105,4 106,3 108,6 106,0 107,2 110,9 110,0

780,6 860,1 924,8 1006,0 1030,3 1430,4 1259,2 1255,7 1710,7 2530,4

108,3 110,9 100,1 107,8 106,7 115,5 123,6 109,9 112,8 105,9

*) Fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku Pramen: ČSÚ

Ve sledovaných podnicích s 20 a více zaměstnanci podle jejich sídla v krajích je nejvyšší produktivita práce (v b.c.) v hlavním městě Praze (1 932,4 tis. Kč na jednoho zaměstnance). Vysokou produktivitu práce vykazují dále zejména Liberecký a Jihomoravský kraj. Nejnižší produktivita práce 792,5 tis. Kč na jednoho zaměstnance je naopak na Vysočině.

Nejvyšší produktivita práce byla v Praze

Počet vydaných stavebních povolení se oproti stejnému období předchozího roku zvýšil o 4,7 % na 113 677, přičemž orientační hodnota staveb dosahuje 227,2 mld. (nárůst o 11,4 mld. Kč).

Počet stavebních povolení se zvýšil

71

Tabulka č. III.1.4 Vývoj stavebních povolení Měrná jednotka Vydaná stavební povolení Orientační hodnota staveb Prům. hodnota na 1 stav. povolení

počet mil.Kč

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2003 2004 1. -3. Q. 1. -3. Q.

174338 180692 171943 167536 169574 149244 140822 149339 108605 113677 193650 199353 212313 238732 229955 236375 242212 286228 215834 227220

tis. Kč

1111

1103

1235

1425

1356

1584

1720

1917

1987

1999

Pramen : ČSÚ

Konjunkturální průzkum předpokládá zvýšení důvěry

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ, kterého se v listopadu zúčastnilo 537 stavebních podniků, očekávají v příštích třech měsících po sezónním očištění respondenti zpomalení stavební činnosti (pokles salda o 9 bodů) při snížení zaměstnanosti (pokles salda o 3 body). Celkově se ve srovnání s výsledky šetření za stejné období předchozího roku zlepšilo hodnocení ekonomické situace ve stavebnictví (růst salda o 5 bodů).

III. 2. Bytová výstavba

Pokračoval rozvoj bytové výstavby…

V roce 2004 pokračuje rostoucí trend bytové výstavby, zahájený od roku 2002 po předchozím schválení projektu státní podpory bydlení. Stále pokračuje rozvoj hypotéčního úvěrování (k němuž v letošním roce napomáhají velmi nízké úrokové sazby bankovních ústavů), růst objemů úvěrů ze stavebního spoření a souběžně se rozvíjí developerská výstavba především v oblasti zahajování výstavby bytů.

…a to zejména bytových domech

Bylo zahájeno celkem 29 089 bytů (meziroční nárůst o 6,9 %) a to nejvíce bytových domech (růst o 17,7 % na 8 619 bytů) při celkové stagnaci zahajování výstavby bytů v rodinných domech (s mírným růstem o 0,2 % na 13 113 bytů). U nástaveb, přístaveb a vestaveb došlo k poklesu v zahajování bytů (meziroční po-

Tabulka č. III.2.1 Čtvrtletní vývoj bytové výstavby v období 2003 – 2004 (stav ke konci období)

Období

2003 – 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. pololetí 3. čtvrtletí 1.–3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1.–4. čtvrtletí 2004 – 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. polotetí 3. čtvrtletí 1.–3. čtvrtletí Pramen: ČSÚ, tabulka MPO

72

Dokončené byty

Zahájené byty

počet

index

počet

index

5 4 9 7 16 10 27 6 5 12 7 19

76,8 94,4 84,5 122,0 97,0 103,6 99,4 121,6 125,7 123,6 110,9 118,3

8 275 8 617 16 892 10 307 27 199 9 297 36 496 8 145 11 219 19 364 9 725 29 089

105,8 106,0 105,9 116,8 109,7 105,5 108,6 98,4 130,2 114,6 94,4 106,9

017 764 781 072 853 274 127 099 988 087 845 932

Rozestavěné byty počet 132 136 136 139 139 139 139 141 146 146 148 148

856 118 118 688 688 132 132 105 412 412 635 635

index 107,8 107,6 107,6 107,8 107,8 107,3 107,3 106,2 107,6 107,6 106,4 106,4

kles o 10,6 % na 4 067 bytů). Nejvíce zahájených bytů je ve Středočeském kraji (6 094), naopak nejméně v Libereckém kraji (856). Ve 2. čtvrtletí došlo k mohutnému růstu počtu zahájených bytů (viz. tabulka č. III.2.1). To však částečně souviselo se spekulativním zahajováním výstavby bytů před vstupem ČR do EU. Meziroční nárůst byl ve 2.čtvrtletí o 30,2 % (tj. o 24,2 proc. bodu více, než ve stejném období roku 2003).

Ve sledovaném období bylo zahájeno nejvíce bytů ve 2. čtvrtletí

Tabulka č. III.2.2 Struktura počtu zahájených bytů podle krajů v 1. - 3. čtvrtletí 2004

Územní členění – kraj ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecky Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Počet obyv. k 1.1.2004 (v tis.) 10211,5 1165,6 1135,8 625,5 550,1 304,2 820,9 427,7 547,6 505,5 517,5 1122,6 636,3 591,9 1260,3

Nástavby, přístavby a vestavby k Celkem 29 4 6 1 1

1 1 3 1 1 1

089 891 094 875 557 871 966 856 906 412 535 941 312 301 572

Rodinné domy

Bytové domy

rodinným domům

13 113 526 3 728 1055 772 213 502 474 571 680 782 1514 715 614 967

8 619 3 638 1004 411 360 367 95 174 117 307 297 1 474 143 161 71

2 830 97 433 238 157 16 114 65 98 176 223 378 206 330 299

bytovým domům 1237 385 99 55 10 33 55 33 51 97 38 264 69 9 39

Pramen: ČSÚ

Graf č. III.2.1 Vývoj bytové výstavby 160000 140000 120000

Počet

100000 80000 60000 40000 20000 0 1991

1993 Dokončené byty

1995

1997

Zahájené byty

1999

2001

Modernizované byty

2003

2004 1.-3.Q.

Rozestavěné byty

Pramen: ČSÚ, graf MPO

73

V 1.–3. čtvrtletí rostl počet dokončených bytů

Celkově bylo dokončeno 19 932 bytů (meziroční růst o 18,3 %) a to zejména v Praze (4 406 bytů) a ve Středočeském kraji (3 675 bytů). Naopak nejméně bytů bylo dokončeno v Karlovarském kraji (234). Z hlediska struktury dokončených bytů bylo dokončeno nejvíce bytů určených pro vlastní potřebu v rodinných domech (8 043 bytů, růst o 14,6 %), realizovaných formou individuální výstavby. Druhou rozhodující formou byly dokončené byty v bytových domech (6 809 bytů, růst o 34,4 %), realizované formou ostatní bytové výstavby prodejem po dokončení stavby. Mnohem nižší byl počet dokončených bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách (3 032 bytů, růst o 23,1 %). Došlo ke snížení dokončených bytů v domech s pečovatelskou službou (842 bytů, pokles o 8 %) a nebytových prostorách (429 bytů, pokles o 37,8 %). Počet dokončených bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách vzrostl o 11,3 % na 777 bytů.

Vysoká rozestavěnost

V průběhu 1.–3. čtvrtletí v ČR stejně jako v předchozím roce pokračovala vysoká rozestavěnost (celkem 148 635 bytů, růst o 6,4 %). Nejvíce rozestavěných bytů je ve Středočeském (27 466) a v Jihomoravském (16 874) kraji.

Pokračovala modernizace bytů

Počet modernizovaných bytů vzrostl o 31,9 % na 11 045, což byla více jak polovina dokončených bytů. V této oblasti i nadále dominuje Praha a velká města, kde je vyšší kupní síla obyvatelstva.

III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví

Nižší růstová dynamika finančních ukazatelů

Ve stavebnictví celkem (včetně odhadu do 19 zaměstnanců), se meziročně zpomalil růst výkonů z 12,2 % na 11,2 % a výkonové spotřeby z 13,1 % na 12,5 %. Účetní přidaná hodnota vzrostla o 6,8 %, ve srovnatelném období roku 2003 o 9,2 %. Růst výkonové spotřeby tak předstihl ve třetím čtvrtletí růst výkonů. Vývoj podle čtvrtletí ukazuje, že ve třetím čtvrtletí přidaná hodnota meziročně poklesla o 5,3 % při snížení dynamiky růstu produkce. Velké organizace se 100 a více zaměstnanci, které poskytují podrobnější informace o finančních ukazatelích, se podílejí 46 % na celkových výkonech, měly následující finanční výsledky:

Růst účetní přidané hodnoty se zpomalil

Přidaná hodnota (v b.c.) rostla v prvním pololetí 2004 dvouciferným číslem, ve třetím čtvrtletí však meziročně poklesla o 9,2 %. Za první až třetí čtvrtletí 2004 tak dosáhla 4% růstu na 29 mld. Kč (ve stejném období 2003 vzrostla o 9,8 %). Na rozdíl od prvního pololetí však růst výkonové spotřeby (9,1 %) překonal růst výkonů (8,1 %). Produktivita práce z přidané hodnoty rostla (v b.c.) o něco rychleji (5,3 %) než přidaná hodnota a dosáhla 397 tisíc Kč na zaměstnance. K rychlejšímu růstu přispělo další snížení počtu zaměstnanců ve velkých organizacích o 1,2 %.

Nízký meziroční růst zisku

Na čtvrtletní vývoj výsledku hospodaření před zdaněním působila nejen vysoká srovnávací základna, ale též předfakturace zakázek v dubnu kvůli přesunu stavebních prací do vyšší sazby DPH (viz. graf č. III.3.1). Zatímco ve druhém čtvrtletí 2004 rostl zisk meziročně o 44,9 %, ve třetím čtvrtletí výrazně poklesl o 36,3 %. V kumulaci dosáhl hrubý zisk nízkého meziročního růstu 0,5 % při objemu 8 mld. Kč. Vývoj zisku byl negativně ovlivněn snížením čistého provozního přebytku (produkční faktor) o 624 mil. Kč, když se saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů (neprodukční faktor) zlepšilo o 660 mil. Kč.

74

Graf č. III.3.1 Čtvrtletní vývoj výsledku hospodaření před zdaněním (organizace se 100 a více zaměstnanci) 6.000

4929

5.000

3996

mil. Kč

4.000

3138

3.000

2757

2.000 1107

1.000

883

293

0 Q1

Q2

Q3 2003

Q4

Q1

Q2

Q3

2004

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Počet stavebních podniků vykazujících ztrátu se snížil z 50 na 45 a jejich podíl na celkovém počtu organizací činil 17 %. Objem ztráty se snížil meziročně o 24 % na 564 mil. Kč. Podíl ziskových organizací se zvětšil o 1,4 bodu na 83 %, avšak objem zisku se meziročně snížil o 1,7 %.

Snížení počtu ztrátových organizací

Na růst celkových nákladů působil růst všech složek kromě nákladů ostatních nespecifikovaných. V jejich struktuře vzrostl podíl výkonové spotřeby o 1,1 bodu na 79,7 %. Druhý největší podíl mají osobní náklady s 12,2 % s meziročním růstem podílu o 0,2 bodu, podíl odpisů a ostatních nákladů se snížil o 0,1 bodu na 1,5 %, resp. o 1,2 bodu na 7,9 %. Stav zásob opět meziročně poklesl a to o 11,9 % na 16,5 mld. Kč. Tento pokles byl ovlivněn zejména zásobama vlastní výroby, které se na celkových zásobách podílely necelými 80 % a snížily se meziročně o 15,2 %. Snížily se také zásoby zboží s podílem 3 % na zásobách, zatímco zásoby materiálu se zvedly o 5,1 %. Příznivý vývoj zaznamenala doba obratu zásob, která se snížila o 7 dní na 30 dní.

Zásoby se snížily

Pasiva vzrostla meziročně o 7,4 % na 137 mld. Kč. Jejich růst způsobil jak nárůst vlastních, tak i cizích zdrojů. Cizí zdroje tvořily skoro 67 % všech pasiv a v jejich struktuře byly nejvýznamnější ostatní závazky, které také zaznamenaly největší meziroční růst o 75,9 %. Rentabilita vlastního kapitálu se oproti stejnému období roku 2003 snížila o 1,1 bod, ale stále stavební firmy dosahovaly celkem vysoké rentability 17,5 %. Velké stavební firmy si dokázaly vytvořit více vlastních zdrojů (čistý zisk a odpisy) než za srovnatelné období roku 2003 a to 7,4 mld. Kč s růstem o 7,2 %. Dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pořídily za 3,9 mld. Kč a za jeho prodej získaly na tržbách 1,5 mld. Kč. Na pokrytí přírůstku zásob potřebovaly 2,7 mld. Kč. Vlastní zdroje tak převýšily celkovou potřebu zdrojů na akumulaci o 2,3 mld. Kč.

Vlastní zdroje převýšily zdroje na investice a navýšení zásob

Ve velkých podnicích stavebnictví hrají významnou roli dva institucionální sektory a to soukromé podniky národní a podniky pod zahraniční kontrolou. Veřejné podniky mají pouze 4% podíl na zaměstnanosti.

75

Nižší růst přidané hodnoty a produktivity práce u soukromých než u podniků pod zahraniční kontrolou

Soukromé podniky národní se na zaměstnanosti velkých podniků podílely 78 % a na výkonech 74 %. V tomto sektoru růst nákladů převýšil růst výnosů (10,2 % ku 9,2 %) a hrubý risk tak meziročně poklesl o 6,7 %. Pokles zisku způsobilo zhoršení čistého provozního přebytku. V přidané hodnotě dosáhly nižšího růstu než podniky pod zahraniční kontrolou. Vzrostla meziročně pouze o 1,4 %, když výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba. V produktivitě práce z přidané hodnoty (v b.c.) dosáhly 72 % úrovně produktivity práce podniků pod zahraniční kontrolou (s meziročním růstem 3,3 %). Podniky pod zahraniční kontrolou vykázaly meziroční pokles výnosů při rychlejším poklesu nákladů, hrubý zisk tak těmto podnikům vzrostl o 24,6 %. Růst zisku ovlivnily kladně produkční i neprodukční vlivy. U přidané hodnoty zaznamenaly meziroční růst o 8,9 % při růstu výkonů a poklesu výkonové spotřeby. Na celkových výkonech se podniky pod zahraniční kontrolou podílely 23,6 % při 16,7 % na zaměstnanosti. Jejich produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) rostla rychleji než u soukromých podniků (o 9,8 %) a vyšplhala se na 518 tisíc Kč na zaměstnance.

76

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

IV.1 Souhrnné výsledky

Vývoj zahraničního obchodu odráží nejen otevřenost a výkonnost české ekonomiky i rostoucí konkurenceschopnost domácí produkce, ale i cílevědomou podporu exportu. Hodnota vývozu představovala za 9 měsíců letošního roku 60,8 % HDP a hodnota dovozu 61,5 %. Obě tyto charakteristiky otevřenosti ekonomiky meziročně posílily, podíl vývozu na HDP o 0,7 procentního bodu a dovozu o 1,9 bodu.

Podíl zahraničního obchodu na HDP dále roste

V roce 2004 se všechny základní ukazatele zahraničního obchodu výrazně dynamizovaly. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 2 512 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 249 mld. Kč a dovoz 1 263,1 mld. Kč. Za 1. až 3. čtvrtletí 2004 vzrostl vývoz o 24,2 %, dovoz o 21,2 % a deficit obchodní bilance činil jen 14,1 mld. Kč a dostal se tak zhruba na třetinu hodnoty stejného období předchozího roku. K výraznému zrychlení růstu vývozu i dovozu došlo zejména ve 2. čtvrtletí, kdy ČR vstoupila do EU a tím se začlenila do největší zóny volného obchodu na světě, což zlepšilo podmínky pro obchodování i fyzický pohyb zboží. ČR se stala součástí celního prostoru EU a to přineslo odstranění cel vůči členům společenství i aplikaci společných cel vůči třetím zemím.

Obrat zahraničního obchodu dosáhl rekordních hodnot

Kromě efektů spojených se vstupem do EU byly výsledky za tři čtvrtletí 2004 ovlivněny dalšími faktory: •  Sílící konkurenceschopnost průmyslu podpořená především pozitivním vlivem přílivu zahraničních investic v předchozích letech; z analýz průmyslu vyplývá, že jsou to především podniky pod zahraniční kontrolou, které táhnou toto odvětví a jsou silně exportně orientované; jde přitom nejen o oblasti výroby dopravních prostředků, ale i o oblast telekomunikací, spotřební elektroniky a výpočetní techniky. •  Příznivá cenová relace, kdy vývozní ceny rostly rychleji – za tři čtvrtletí o 3,6 % – než dovozní (předstih činil 2,1 procentního bodu). Pokud by růst dovozních cen nebyl ovlivněn značnými nárůsty cen ropy, kovů a některých dalších komodit, pak by příznivý dopad cenových relací na obchodní bilanci byl ještě výraznější. •  Cenové relace byly ovlivněny i vývojem kurzu české koruny, která ve vztahu k USD posilovala a zlevňovala tak dovozy realizované v této měně (zejména ropa a zemní plyn) a ve vztahu k EUR nadále zvýhodňovala export. •  Dvouciferný růst dovozu byl spojen se zvýšenou domácí investiční poptávkou, když spotřebitelská poptávka zmírnila proti předchozímu roku svoji růstovou dynamiku. Vývoj zahraničního obchodu dle jednotlivých čtvrtletí v roce 2004 je uveden v tabulce č. IV.1.1 a graf č. IV.1.1 dokládá čtvrtletní vývoj od roku 2000.

77

Tabulka č. IV.1.1 Zahraniční obchod v 1. až 3. čtvrtletí 2004

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

1.–3. čtvrtletí

12,8 11,1 –4,5 0,5 5,0

31,6 29,4 –13,3 –9,6 3,7

27,9 22,7 –18,3 –5,0 13,3

24,2 21,2 –36,1 –14,1 22,0

Vývoz v b.c. (meziroční změna v %) Dovoz v b.c. (meziroční změna v %) Saldo obch. bilance v r. 2003 (v mld. Kč) Saldo obch. bilance v r. 2004 (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč) Pramen: ČSÚ

Saldo obchodní bilance mívá v průběhu roku velmi podobný vývoj. V grafu č. IV.1.2 je znázorněn měsíční vývoj salda od roku 2000. Prohlubování deficitu v letních měsících bývá způsobeno sníženým vývozem v době dovolených. Tato ztráta je pak většinou kompenzována v září, kdy má saldo obchodní bilance příznivou hodnotu. Každoroční nárůst deficitu v závěru roku souvisel v minulých letech s vystupňováním dovozů.

40

40

30

30

20

20

10

10 0,5

0 -4,5

% -10

-9,2

-20 -17,2 -30

0

-13,2

-13,3 -18,4

-24,2

-26,1 -24,7 -31,8

-28,8

-40

-5,0 -9,7

-20

-18,3

-30

-30,5 -33,7

-37,1

-50

-10

mld. Kč

Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle čtvrtletí 2000 – 2004 (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo v mld. Kč)

-40 -50

-47,6

-60

-60 I. Q. II.Q. III. Q. IV.Q. I. Q. II.Q. III. Q. IV.Q. I. Q. II.Q. III. Q. IV.Q. I.Q. II.Q. III.Q. IV.Q. I.Q. II.Q. III.Q. 2000

2001

Obchodní bilance

2002

2003

Dovoz

2004

Vývoz

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Dosavadní průběh deficitu v roce 2004 dovoluje předpokládat, že saldo obchodní bilance bude výrazně příznivější než v posledních deseti letech. Po přepočtu do stálých cen v kumulaci za 9 měsíců vývoz vzrostl o 21,2 % a dovoz o 19,4 %. Deficit by za stejné období při stálých cenách byl zhruba o 10 mld. Kč vyšší než v běžných cenách. Tento rozdíl představuje příznivý vliv cenového i kursového vývoje na obchodní bilanci. Zlepšení pozitivní směnné relace

78

Směnná relace se meziročně zlepšila na 102,1 (za 9 měsíců 2003 byla 101), když vývozní ceny vzrostly o 3,6 % a dovozní o 1,5 %. Ve vývozu zaznamenaly největší růst ceny minerálních paliv (o 17,4 %) a pokles ceny nápojů a tabáku (o 10,8 %). V dovozu se téměř o desetinu zvýšily ceny surovin a naopak poklesly ceny strojů a dopravních prostředků (o 0,9 %) a průmyslového spotřebního zboží (o 0,3 %).

Graf č. IV.1.2 Vývoj salda obchodní bilance v jednotlivých měsících od roku 2000 5

0

mld. Kč

-5

-10

-15

-20

-25 1

2

3 2000

4

5 2001

6

7 2002

8 2003

9

10

11

12

2004

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 8,3 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 35,1 %, resp. o 31,9 %). Vývoz dosáhl hodnoty 47,6 mld. USD, dovoz 48,1 mld. USD a pasivum obchodní bilance se meziročně snížilo z 1,3 mld. USD na 0,5 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 22,8 % (na 38,9 mld. Kč), dovoz o 19,8 % (na 39,3 mld. Kč) a deficit 0,4 mld. EUR poklesl zhruba na třetinu hodnoty pasiva dosaženého ve stejném období minulého roku, když koruna k EUR oslabila o 1,3 %.

V dolarovém vyjádření tempa vývozu i dovozu rychlejší než v korunovém, v EUR naopak pomalejší

IV.2. Teritoriální struktura

Vývoz dosáhl hodnoty 1 249 mld. Kč a jeho přírůstek se podílel na celkovém růstu obratu 52,4 %. Na meziročním přírůstku celkového vývozu se podílelo zhruba 85 % zvýšení vývozu do EU (tj. o 207,1 mld. Kč), což bylo ovlivněno především zvýšeným vývozem do Německa (meziročně o 87,2 mld. Kč), na Slovensko (o 25 mld. Kč), do Polska (o 15,4 mld. Kč), Rakouska (o 13,2 mld. Kč), Nizozemí (o 10,7 mld. Kč), Maarska a Itálie (shodně o 10 mld. Kč). Do rozvojových ekonomik vývoz sice vzrostl o třetinu a do SNS dokonce o polovinu, ale jejich společný podíl na našem celkovém vývozu je jen 5,4 %.

Vývoz se zvýšil o 243 mld. Kč…,

Hodnota dovozu dosáhla 1 263,1 mld. Kč a jeho navýšení se podílelo na celkovém růstu obratu 47,6 %. Na meziročním přírůstku celkového dovozu se podílelo třemi čtvrtinami zvýšení dovozu ze zemí EU (tj. o 157,3 mld. Kč). Z teritoriálního hlediska byly největší přírůstky dovozu z Německa (o 63,3 mld. Kč), Japonska (o 19,3 mld. Kč), Polska (o 16 mld. Kč), Číny (o 14,3 mld. Kč), Slovenska (o 11,9 mld. Kč) a Itálie (o 11,6 mld. Kč).

…dovoz o 221 mld. Kč…

Komoditní struktura obchodu s našimi největšími obchodními partnery, tj. se 79

SRN a SR, je uvedena samostatně za každou zemi v přílohových tabulkách č. IV.2.1 a IV.2.2. …a deficit meziročně poklesl o 22 mld. Kč

Ke snížení schodku zahraničního obchodu zhruba o dvě třetiny na 14,1 mld. Kč došlo mj. v důsledku předstihu tempa vývozu před dovozem (v kumulaci 9 měsíců o 3 body). Tempo růstu vývozu bylo rychlejší než tempo růstu dovozu ve všech čtvrtletích – největší předstih měl vývoz ve 3. čtvrtletí (5,2 bodu). Jak jednotlivé země ovlivnily celkové saldo obchodní bilance je vidět z tabulek č. IV.2.1 (země s největším aktivem) a IV.2.2 (země s největším pasivem). Nejvyšší kladná salda vznikají s vyspělými ekonomikami, především se zeměmi EU a nejvyšší pasiva s mimoevropskými a rozvojovými zeměmi.

Tabulka č. IV.2.1 Přehled zemí a komodit s největším přebytkem obchodní bilance v 1. - 3. čtvrtletí 2004

Země Německo Slovensko Rakousko V. Británie Nizozemsko Belgie Maarsko Polsko

Dosažené aktivum v mld. Kč

Meziroč. změna v mld. Kč

53,3 37,2 25,5 24,2 21,5 7,8 8,7 5,1

23,9 12,7 7,1 –2,5 3,0 6,3 6,5 –0,6

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. tržní výrobky stroje a dopr. prostř.

49,9 23,0 15,9 19,8 27,7 8,9 3,7 16,0

průmysl.spotř.zboží průmysl. spotř.zboží suroviny průmysl. spotř.zboží tržní výrobky průmysl. spotř. zboží stroje a dopr. prostř. chemikálie

19,8 4,7 6,5 6,1 2,6 2,5 1,8 1,6

suroviny chemikálie minerální paliva tržní výrobky průmysl. spotř. zboží tuky průmysl. spotř. zboží tržní výrobky

6,5 4,0 4,6 1,9 0,6 1,1 0,6 0,6

Pramen: ČSÚ

Na meziroční pokles deficitu obchodní bilance působilo především o třetinu vyšší aktivum se státy EU, které dosáhlo 171,4 mld. Kč. Vedle aktiva s Německem, které se zvýšilo o více než tři čtvrtiny na 53,3 mld. Kč, se aktivní bilance zvýšila se Slovenskem (o 12,7 mld. Kč), Rakouskem (7,1 mld. Kč) a Maarskem (o 6,5 mld. Kč). Ze zemí EU došlo ke zhoršení zejména s Velkou Británii (snížení aktiva o 2,4 mld. Kč na 24,2 mld. Kč) a Itálií (růst pasiva o 1,6 mld. Kč na 12,2 mld. Kč). S rozvojovými zeměmi se deficit snížil o 8,3 mld. Kč na 38,3 mld. Kč. Naopak s ostatními (tj. mimoevropskými zeměmi) se deficit prohloubil téměř o 15 mld. Kč (na 60,5 mld. Kč). Ze států mimo EU největší deficit vznikl s Čínou 59 mld. Kč (zhoršení o 13,5 mld. Kč), Japonskem 38,6 mld. Kč (prohloubení o 18,3 mld. Kč) a Ruskem 34 mld. Kč (pokles o 1,7 mld. Kč). Podrobný přehled výsledků obchodu s vybranými státy je uveden v přílohové tabulce č. IV.3. Tabulka č. IV.2.2 Přehled zemí a komodit s největším deficitem obchodní bilance v 1. - 3. čtvrtletí 2004

Země ČR celkem Čína Japonsko Rusko Itálie USA Tchajwan Malajsie Francie Pramen: ČSÚ

80

Celkový deficit v mld. Kč –14,1 –59,0 –38,6 –34,0 –12,2 –12,1 –10,8 –10,0 –4,6

Meziroč. změna v mld. Kč 22,0 –13,6 –18,3 1,7 –1,6 –3,7 –0,1 3,0 –0,4

Největší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč chemikálie stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. minerální paliva chemikálie stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. chemikálie

–68,0 –39,3 –32,2 –37,2 –4,0 –10,9 –8,3 –7,7 s –8,9

minerální paliva –49,4 průmysl. spotř. zboží –14,0 tržní výrobky –3,2 suroviny –4,3 průmysl. spotř. zboží –2,9 chemikálie –2,6 tržní výrobky –1,0 uroviny –1,0 potraviny –1,1

potraviny –15,9 tržní výrobky –4,0 průmysl. spotř. zboží –2,9 tržní výrobky –2,8 tržní výrobky –2,7 průmysl. spotř. zboží –1,8 chemikálie –0,6 průmysl. spotř. zboží –0,7 průmysl. spotř. zboží –0,3

IV.3. Komoditní struktura

Ze změn v komoditní struktuře působily pozitivně na meziroční zlepšení salda obchodní bilance hlavně stroje a dopravní prostředky. Ostatní zbožové skupiny (s výjimkou paliv a tuků) výsledky zhoršily, nejvíce však chemikálie, tržní výrobky tříděné a průmyslové spotřební zboží. Podrobnosti vyplývají z číselných údajů v tabulce č. IV.3.1. Tabulka č. IV.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC v lednu – září 2004

Celkem Vývoz (v %) Dovoz (v %) Saldo v 1–9/2003 (v mld. Kč) Saldo v 1–9/2004 (v mld. Kč) Meziroční změna salda 0 1 2 3 4 5

– – – – – –

0

1

2

3

4

100,0 100,0

2,8 4,0

0,5 0,6

2,9 3,1

2,9 6,8

0,2 0,2

–36,1

–14,8

1,1

–1,9

–50,2

–14,1 22,0

–15,9 –1,1

–1,1 –2,2

–3,1 –1,2

–49,4 0,8

potraviny nápoje a tabák suroviny minerální paliva živočišné a rostlinné tuky chemikálie

5

6

7

8

9

6,2 11,5

23,1 21,3

50,0 41,5

11,5 10,9

0,1 0,0

–2,1

–62,2

22,5

62,7

7,7

1,1

–1,1 1,0

–68,0 –5,8

19,6 –2,9

99,1 36,4

5,4 –2,3

0,3 –0,8

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky) 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží (jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační apod. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby, hračky) 9 – komodity jinde nezatříděné

Pramen: ČSÚ, výpočet MPO

Stroje a dopravní prostředky posílily svoji pozici objemem 623,9 mld. Kč ve vývozu, při růstu téměř o čtvrtinu nepatrně zvýšily podíl na vývozu na 50 %. V důsledku podprůměrného růstu (o 19,4 %) jejich podíl na dovozu oslabil (o 0,7 bodu) na 41,5 % a aktivní obchodní bilance se tak zvýšila o více než polovinu téměř na 100 mld. Kč (viz tabulka č. IV.3.2).

Přebytek strojů a dopravních prostředků se navýšil o více než třetinu,…

Tabulka č. IV.3.2 Skupina SITC 7 –stroje a dopravní prostředky v 1. - 3. čtvrtletí 2003 a 2004 Vývoz

Celkem 71 stroje a zařízení k výrobě energie 72 strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 kovozpracující stroje 74 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat 76 zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 silniční vozidla 79 ostatní dopravní a přepravní prostředky

Dovoz

1-9/2004 mld. Kč

Index 04/03

1-9/2004 mld. Kč

623,9 37,9 39,4 11,5 85,4

124,2 118,8 115,1 115,9 127,8

524,8 31,6 40,4 16,8 76,6

67,5 50,7 132,7 187,8 10,8

109,0 171,1 131,6 120,1 102,0

56,2 41,0 143,7 108,8 9,5

Obchodní bilance Index 04/03

1-9/2003 mld. Kč

1-9/2004 mld. Kč

119,4 109,3 117,3 127,2 125,3

62,7 3,0 –0,2 –3,3 5,7

99,1 6,3 –1,0 –5,3 8,8

120,9 140,8 119,2 117,9 71,6

15,5 0,5 –19,7 64,1 –2,7

11,3 9,7 –11,0 79,0 1,3

Pramen: ČSÚ

81

Pozitivně na bilanci strojírenské skupiny působil na jedné straně růst aktiva silničních vozidel a zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku a na straně druhé snížení pasiva elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů. Negativně výsledek skupiny ovlivnil zejména pokles aktiva kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat. Vývoz osobních automobilů vzrostl meziročně téměř o 13 % na 85,1 mld. Kč a dovoz se zvýšil o 23 % na 34,9 mld. Kč. Přebytek obchodní bilance 50,1 mld. Kč (po dvou letech poklesu) byl tak vyšší o 3,2 mld. Kč. Vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel se zvýšil o 27,4 % a dosáhl meziročně hodnoty 89,3 mld. Kč, což bylo více než u osobních automobilů. Při podprůměrném růstu dovozu se aktivní obchodní bilance meziročně navýšila o 14,7 mld. Kč. Společný podíl osobních automobilů a dílů motorových vozidel oslabil na celkovém vývozu (o 0,5 bodu) na 14 % a dovozu (o 0,4 bodu) na 6,5 %.

Aktivní bilance tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu klesla meziročně z 22,5 mld. Kč na 19,6 mld. Kč, když jejich podíl na vývozu mírně oslabil na 23,1 %. Naproti tomu podíl na celkovém dovozu posílil o necelý bod na 21,3 %, když tempo růstu dovozu bylo rychlejší než vývozu (26,6 % ku 22,8 %). Tržní výrobky si udržely druhé místo v komoditní skupině, nebo hodnota vývozu dosáhla 288,3 mld. Kč a dovozu 268,7 mld. Kč. Detailně je uvedena komoditní struktura v přílohové tabulce č. IV.2.

…naopak u tržních výrobků se snížil o více než desetinu…

Pokles kladného salda skupiny ovlivnil výrazný růst dovozu zejména neželezných kovů, železa a oceli. Naopak příznivě působilo navýšení aktiva kovových výrobků a výrobků z pryže.

Třetí největší zbožová skupina, průmyslové spotřební zboží, snížila aktivní saldo (o 2,3 mld. Kč) na 5,4 mld. Kč, a to především v důsledku nadprůměrného růstu dovozu (o 26 %). Podíl na dovozu posílil (o 0,4 p.b.) na 10,9 %, zatímco podíl na vývozu nepatrně oslabil na 11,5 %. Dosažené hodnoty vývozu, dovozu a salda jednotlivých zbožových skupin je patrný z grafu č. IV.3.1.

…a u průmyslového spotřebního zboží téměř o třetinu

Ke zhoršení bilance v důsledku vyššího tempa růstu dovozu než vývozu došlo v obchodě s různými výrobky, kde se pasivum prohloubilo o 3,8 mld. Kč (na 9,3 mld. Kč). Kladné saldo oděvních výrobků a doplňků 2,1 mld. Kč přešlo do pasiva půl miliardy Kč, když dovoz se zvýšil o více než polovinu. Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. – 3. čtvrtletí 2004 700 600 500

mld. Kč

400 300

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Různé průmyslové výrobky

200 100 0 -100 0

1

2 Vývoz

Pramen: ČSÚ, graf MPO

82

3

4 Dovoz

5

6 Saldo

7

8

Chemikálie a příbuzné výrobky jsou již třetím rokem zbožovou skupinou s největším pasivem, které se ještě meziročně navýšilo (o 5,8 mld. Kč na 68 mld. Kč), když dynamika vývozu byla o více než 10 procentních bodů rychlejší než dovozu (29,9 % ku 19,3 %) a zlepšilo se tak krytí dovozu vývozem téměř o 6 bodů (dovoz byl kryt vývozem z 53,3 %).

Další prohloubení pasiva chemikálií,…

Růst deficitu skupiny ovlivnil především obchod s chemickými prostředky a barvivy, tříslovinami, u kterých se pasivum prohloubilo shodně o 1,8 mld. Kč na 10,8 mld. Kč, resp. 7,7 mld. Kč. Nejvyšší deficit vykázaly opět chemikálie 25 mld. Kč, což bylo o 1,4 mld. Kč meziročně více.

Hodnota dovozu surových materiálů nepoživatelných, s výjimkou paliv, vzrostla meziročně o 29 % (na 38,9 mld. Kč) především v důsledku růstu dovozních cen o 9,9 %. Podíl na celkovém dovozu tak posílil na 3,1 % a ve vývozu na 2,9 % při růstu o více než čtvrtinu. Záporné saldo se zvýšilo (o 1,2 mld. Kč) na 3,1 mld. Kč.

…surovin…

Zhruba o dvě třetiny se navýšil dovoz největší dovozní položky ve skupině, tj. rud kovů a kovového odpadu a zhruba dvojnásobným růstem vývozu dohání dosud největší vývozní položku skupiny korek a dřevo.

Potraviny a živá zvířata zůstaly komoditní skupinou s třetím největším pasivem 15,9 mld. Kč (meziročně vyšším o 1 mld.), když vývoz vzrostl o 30,8 % a dovoz o 22,2 %.

…a potravin

O tři čtvrtiny se dovezlo více masa a masných výrobků a o více než desetinu se vyvezlo méně obilovin a obilných výrobků. Nejvyšší deficit ve skupině měla opět položka ovoce a zelenina (11 mld. Kč), kde dovoz se podílí na obratu 82 %.

Druhý nejvyšší deficit měla minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 49,4 mld. Kč, který byl meziročně nižší o necelou miliardu, když hodnota vývozu vzrostla o více než čtvrtinu, zatímco hodnota dovozu o necelou desetinu. Pasivum ropy a ropných produktů se zvýšilo o 7,5 mld. Kč (na 43,8 mld. Kč) v důsledku růstu hodnoty dovozu o 16 % při současné stagnaci vývozu. Deficit plynu naopak poklesl o 3,6 mld. Kč (na 23,3 mld. Kč), když jeho hodnota dovozu byla o více než desetinu meziročně nižší. V důsledku růstu vývozu o více než třetinu se zvýšilo aktivum elektrického proudu o 3,4 mld. Kč (na 9,2 mld. Kč).

Mírný pokles pasiva minerálních paliv a tuků

Dle energetické statistiky MPO se dovezlo 4,8 mil. tun ropy v hodnotě 30,6 mld. Kč a ropných produktů 2,6 mil. tun za 27,2 mld. Kč. Celkem se za 9 měsíců dovezlo ropy a ropných výrobků 7,4 mil. tun za 57,8 mld. Kč (množství meziročně vyšší o desetinu, zatímco hodnota o více než čtvrtinu).

U nápojů a tabáku se aktivní 1,1 mld. Kč změnila v pasivní stejné výše, když dovoz se zvýšil téměř o polovinu, zatímco vývoz jen o 3,1 % (u tabáku a tabákových výrobků byl nižší o 13 %). Nejmenší zbožová skupina se shodným podílem na vývozu i dovozu 0,2 %, živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, snížily deficit z 2,1 mld. Kč na 1,1 mld. Kč (vývoz se zvýšil na čtyřnásobek u zušlechtěných tuků, olejů a vosků). Ve struktuře dle předpokládaného užití se nejvíce zvýšily dovozy pro osobní spotřebu, jejich podíl na celkovém dovozu se dlouhodobě zvyšuje. Téměř čtyři pětiny dovozů však slouží investičnímu a výrobnímu užití, polovina veškerého zboží byla dovezena pro výrobní účely, jak vyplývá z tabulky č. IV.3.3.

Polovina dovezeného zboží byla pro výrobu

Podíl vývozu po aktivním zušlechtění oslabil (o 9 procentních bodů) na 17,8 % při poklesu vývozu téměř o pětinu. Jeho objem 219,4 mld. Kč se snížil o 50 mld. Kč a byl ovlivněn zejména sníženým vývozem kancelářských strojů, počítačů a motorových vozidel. Podíl dovozu k aktivnímu zušlechtění se snížil (o 5,9 bodu) na 12,9 % především v důsledku meziročního poklesu o 16,5 %, když jeho objem se snížil na 163,3 mld. Kč. K poklesu přispěl zejména snížený dovoz rádiových, televizních, spojových zařízení a kancelářských strojů a počítačů. Přebytek obchodní bilance 56 mld. Kč byl meziročně nižší o 18,1 mld. Kč při rychlejším poklesu vývozu než dovozu (o 18,7 % resp. 16,5 %).

Podíl aktivního zušlechovacího styku výrazně oslabil

83

Tabulka č. IV.3.3 Rozdělení dovozu dle způsobu užití v 1. - 3. čtvrtletí 2002 – 2004

1–9/2002 mld. Kč Dovoz celkem – pro osobní spotřebu – pro investiční užití – pro výrobní užití

962,7 199,0 270,7 493,0

1–9/2003

1–9/2004

Index

%

mld. Kč

%

mld. Kč

%

04/03

100,0 20,7 28,1 51,2

1 042,0 218,6 300,4 523,0

100,0 21,1 28,8 50,1

1 262,8 270,0 362,0 630,8

100,0 21,4 28,6 50,0

121,2 123,5 120,5 120,6

Pramen: ČSÚ, propočty struktury MPO

Další prohloubení pasiva HI–TECH výrobků

Podíl HI–TECH výrobků oslabil ve vývozu (o 0,9 bodu) na 11,3 % i v dovozu (o l p.b.) na 14,4 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI–TECH se meziročně zvýšilo o 2,9 mld. Kč na 40,5 mld. Kč, když tempo růstu vývozu bylo rychlejší než dovozu (15,2 % ku 13,5 %). Významné postavení si v dovozu i vývozu udržely elektronika a telekomunikační zařízení a výpočetní technika, které se na celkovém dovozu podílely 38,2 % a 29,8 % a vývozu 27,7 % a 47 %.

Podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování posílil v dovozu

Struktura zahraničního obchodu dle stupně zpracování se meziročně změnila jen nevýrazně. Mírně posílil podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování na dovozu, naopak ve vývozu mírně oslabil (jak dokazuje tabulka č. IV.3.4) na úkor výrobků s nižším stupněm zpracování.

Tabulka č. IV.3.4 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. - 3. čtvrtletí 2003 a 2004 Podíl v % vývoz 1-9/2003

dovoz 1-9/2004

1-9/2003

1-9/2004

A. Výrobky s nižším stupněm zpracování – potraviny a suroviny pro výrobu potravin – suroviny vč. energetických a druhotné odpady – polotovary

12,3 3,5 2,4 6,4

12,6 3,4 2,6 6,6

20,3 4,9 7,1 8,3

19,9 5,0 6,5 8,4

B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování – strojírenské a elektrotechnické výrobky – ostatní finální výrobky

87,7 57,4 30,3

87,4 58,8 28,6

79,7 48,4 31,3

80,1 47,2 32,9

Pramen: MPO

Schodek v říjnu byl nejnižším říjnovým schodkem za posledních 10 let

84

V říjnu se dynamika zahraničního obchodu zpomalila. Vývoz vzrostl o 16,6 % a dovoz o 15,1 %. Přestože deficit obchodní bilance 4,1 mld. Kč byl meziročně vyšší (o 1,3 mld. Kč), byl nejnižším říjnovým schodkem za posledních deset let. V kumulaci 10 měsíců předstihla dynamika vývozu o 2,8 procentního bodu dynamiku dovozu (23,3 % ku 20,5 %) a deficit obchodní bilance 18,3 mld. Kč netvořil ani polovinu pasiva dosaženého ve stejném období předchozího roku.

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ

V.1. Odvětví obchodu

Prostřednictvím nákupů na vnitřním trhu je uspokojována velká část potřeb konečných spotřebitelů i veřejného a podnikatelského sektoru. Vnitřní obchod je zprostředkovatelem přenosu poptávkových signálů ovlivňujících celkový hospodářský vývoj. Obchod se podílí na celkovém počtu podnikatelských jednotek v národním hospodářství téměř jednou třetinou, na úhrnné zaměstnanosti 13 % a na HDP více než 14 %.

Tržby odvětví obchodu indikují poptávkové signály

Odvětví obchodu (OKEČ G) zahrnuje oblast prodeje a oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot (OKEČ 50), oblast velkoobchodu (OKEČ 51) a oblast maloobchodu (OKEČ 52).

Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v 1.–3. čtvrtletí 2004 objemu 1920,7 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 9,4 %. Tržby vzrostly meziročně ve všech oblastech odvětví, nejvíce ve velkoobchodě (o 13,3 %), což je významně vyšší tempo proti dosaženému růstu ve stejném období předešlého roku (o 4,5 %). Vedle návaznosti na maloobchodní prodej slouží velkoobchod materiálnímu zabezpečování podnikatelských aktivit. Dynamický růst jeho tržeb odráží celkové hospodářské oživení a je těsně spjat s nárůstem hodnoty dovozů.

Vysokou dynamiku tržeb ovlivnil velkoobchod

Výsledky regresní analýzy prokazují, že při růstu maloobchodních tržeb o 1 % dochází k růstu tržeb velkoobchodních o cca 0,6 % a při růstu importu o 1 % rostou tržby velkoobchodu o 0,4 % . Regresní model by při vložení skutečných hodnot dosažených v roce 2004 předpovídal nárůst tržeb velkoobchodu přes 10 %. Hodnota koeficientu determinace R2 tohoto modelu je 0,9, tj. jedná se o poměrně výstižný model tržeb velkoobchodu.

Číselné údaje o vývoji tržeb v jednotlivých oblastech obchodu jsou v tabulce č. V.1.1. Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu (bez DPH v běžných cenách) mld. Kč 2003 1. - 3. Q. Odvětví obchodu (G=OKEČ 50,51,52) Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) Velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52) v tom: velké podniky*) ostatní podniky

1 755,7 262,6 989,7 503,5 185,1 318,3

rok 2 441,2 357,2 1 379,9 704,1 262,0 441,2

růst v%

podíl v %

2004

04/03

2003

2004

1. - 3. Q.

1. - 3. Q.

1. - 3. Q.

1. - 3. Q.

9,4 6,2 13,3 3,3 8,2 0,5

100,0 15,0 56,3 28,7 10,6 18,1

100,0 14,5 58,4 27,1 10,5 16,6

1 920,7 278,8 1 121,8 520,2 200,4 319,8

Pramen: ČSÚ *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

85

Uvnitř dalších obchodních odvětví je vývoj tržeb diferencovaný

K nárůstu tržeb v oblasti prodeje a oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot došlo i přes pokles tržeb za prodej motorových vozidel, a to díky vysokému navýšení tržeb za pohonné hmoty, které bylo ovlivněno zejména růstem cen benzínu a nafty. Podle údajů Sdružení dovozců automobilů se nových osobních automobilů (po eskalaci prodeje v roce 2003) prodalo za 1.–3. čtvrtletí 2004 meziročně o 12,2 % méně (tj. o 13 760 vozidel). Prodej 48 515 vozů značky Škoda představuje 48,9 % z celkového počtu 99 238 prodaných nových osobních automobilů (v roce 2003 bylo ve sledovaném období prodáno 54 571 vozů značky Škoda, což bylo 48,3 % z prodaných osobních automobilů). Meziročně však opět stoupl prodej lehkých užitkových vozidel (do 3,5 tuny) o 49,9 %, to je o 6 070 vozidel, u kterých je možnost odpočtu DPH (při přestavbě osobního vozu na lehký užitkový).

V odvětví maloobchodu pokračoval rychlý růst tržeb jen velkých podniků se 100 a více zaměstnanci (meziročně o 8,2 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Tržby menších podniků se meziročně zvýšily pouze o 0,5 %. Obchodní marže rostla pouze v maloobchodě

V odvětví obchodu se výkony v prvních třech čtvrtletích 2004 meziročně zvýšily o 16,3 %, to při růstu výkonové spotřeby o 20,2 % vedlo k navýšení účetní přidané hodnoty o 11,8 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 61,7 % (ve stejném období 2003 to bylo 66,9 %). Průměrná marže v celém odvětví meziročně mírně poklesla o 0,1 procentního bodu na 16,3 % (v samotném 3. čtvrtletí činila marže 16,0 %). Nejnižší úroveň marže (10,7 %), při meziročním poklesu o 0,3 proc. bodu, byla zaznamenána u podniků zabývajících se prodejem potřeb pro motoristy, rovněž ve velkoobchodě byl zaznamenán pokles marže o 0,2 procentního bodu a dosaženo 14,8 %. Nejvyšší marži (22,0 %) a nárůst o 0,3 bodu zaznamenal maloobchod. Velké rozdíly v úrovni marží vyplývají do značné míry z odlišného charakteru prodeje a z odlišné úrovně průměrných cen zboží nabízeného v prodejnách motorových vozidel a v maloobchodě.

Zaměstnanost roste i při podprůměrných mzdách

Počet pracovníků v obchodě (vč. podnikatelů a pomáhajících členů domácnosti) v období 1.– 3. čtvrtletí 2004 meziročně vzrostl o 0,6 %, na 733,8 tisíce osob. O celkový přírůstek 4,4 tis. pracovníků se podělilo odvětví velkoobchodu (+2,6 tis. osob) a maloobchodu (+2,6 tis. osob), kde se zvyšoval hmotný objem prodeje. V odvětví prodeje motoristických potřeb, kde snížil objem tržeb za prodej automobilů, klesl počet pracovníků o 0,8 tis.osob. Průměrná měsíční mzda meziročně vzrostla o 5,5 % (což je o 0,7 procentního bodu pod průměrným růstem mezd v celém národním hospodářství) a dosáhla 15 446 Kč, což je 94,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Podnikatelský optimismus sílí

Vývoj hospodářského očekávání podnikatelů a manažerů, spjatých s obchodem, zachycuje výběrový BFI Index (Business Future Index, Index budoucích obchodů) sestavovaný Institutem pro výzkum trhu GfK Praha, s.r.o. Vyjadřuje názor na vývoj v následujících třech měsících.15 Vývoj hodnot indexu od počátku zjiš ování je vyznačen v grafu č.V.1.1. Vývoj hodnoty indexu BFI v roce 2004 ukazuje, že od šetření provedeného v únoru, kdy obchodníci nesdíleli přílišný optimismus při očekávání budoucího hospodářského vývoje nejen v ČR, ale i ve své vlastní firmě a pravděpodobně tak vyjadřovali své obavy z dopadu realizace reformy veřejných financí na spotřebitelskou poptávku, dochází k postupnému návratu optimismu, což potvrzují hodnoty indexu zjištěné v květnu, červenci a především v říjnu.

15 Hodnota indexu je vypočítávána z odpovědí na tři otázky: 1/ Jak se bude vyvíjet hospodářská situace v ČR v následujících 3 měsících. 2/ Jaký očekáváte obrat Vaší společnosti v následujících třech měsících. 3/ Které změny plánujete, nebo očekáváte během následujících třech měsíců (zvýšení zaměstnanosti, rozvojové investice, rozšíření sortimentu a pod.)

86

Graf č.V.1.1 Vývoj hodnot indexu BFI 150

140 133,3

130

129,2

130,1 122,0

121,9

119,8

120 117,6 119,3

111,2 114,0

110

112,7 107,0

100

103,0

102,5

9/02

2/03

90

80 6/01

10/01

1/02

4/02

6/02

4/03

6/03

10/03

2/04

5/04

7/04

10/04

měsíc/ rok Pramen: GfK Praha, s.r.o., graf MPO

V ostrých konkurenčních podmínkách a při převaze nabídky zvyšují ve všech oblastech obchodu své podíly na tržbách velké obchodní podniky se 100 a více zaměstnanci. V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se v předchozích letech dynamicky rozvíjely nadnárodní podniky. Jejich podíl na tržbách velkých firem se v letech 1998 až 2002 rychle zvyšoval a překročil polovinu. V letech 2003 a 2004 se tento trend výrazně zpomalil (viz tabulka č. V.1.2)

Proces koncentrace obchodní činnosti pokračuje

Tabulka č. V.1.2 Vývoj tržního podílu obchodních podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách (v %)

1998

2000

2002

2003

2004

1.- 3. Q.

rok

1.- 3. Q.

– motoristické potřeby (OKEČ 50) – velkoobchod (OKEČ 51) – maloobchod (OKEČ 52)

17,0 24,3 27,8

23,8 23,6 31,5

24,2 23,4 36,0

26,5 28,5 36,8

27,6 28,0 37,3

28,1 31,3 38,5

Obchod celkem (50, 51, 52) z toho: domácí podniky nadnárodní podniky

24,2 73,0 27,0

25,5 57,0 43,0

26,9 45,9 54,1

30,6 47,1 52,9

30,6 46,2 53,8

32,8 45,8 54,2

Pramen: ČSÚ

Nejdále postoupila koncentrace prodeje v maloobchodě, kde tržní podíl velkých podniků dosahuje 38,5 %. Koncentrace však ještě nedosáhla úrovně obvyklé ve vyspělých zemích, kde velké podniky výrazně dominují. V ČR 25 % domácností stále využívá ke svým nákupům menších samoobsluh a pultových prodejen. Podle studie „Supermarket 2004“ (Incoma Reseach + GfK Praha) jsou v ČR preference jednotlivých maloobchodních formátů ustálené. V hypermarketech nakupuje 34 % domácností, 21 % preferuje supermarket, diskontní prodejnu za své hlavní nákupní místo považuje 18 % respondentů.

Nadnárodní organizace zvýšily meziročně svůj podíl ve všech oblastech obchodu. Jejich pozice je nejsilnější v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se

Nadnárodní organizace zvyšují tržní podíl

87

100 a více zaměstnanci zaujímají více než 69 % celkových tržeb (viz tabulka č. V.1.3). Tabulka č. V.1.3 Podíl domácích a nadnárodních organizací na tržbách velkých obchodních organizací v jednotlivých oblastech obchodu v %

2002

2003

rok

1.– 3. Q.

2004 rok

1.– 3. Q.

Prodej motor. potřeb (OKEČ 50)

domácí nadnárodní

47,2 52,8

44,2 55,8

43,7 56,3

40,7 59,3

Velkoobchod (OKEČ 51)

domácí nadnárodní

54,5 45,5

57,3 42,7

56,5 43,5

55,6 44,4

Maloobchod (OKEČ 52)

domácí nadnárodní

33,8 67,2

32,5 67,5

31,9 68,1

30,6 69,4

Pramen: ČSÚ

Převaha nadnárodních podniků vyplývá především z finanční síly a obchodních zkušeností, což se promítá do vyjednávaných nákupních podmínek a vysoké produktivity práce. Podrobněji to dokládají údaje v tabulce č. V.1.4. Tabulka č. V.1.4 Domácí a nadnárodní maloobchodní obchodní podniky se 100 a více zaměstnanci (OKEČ 52)

1. - 3. Q.

1. - 3. Q.

Změna v %

Podíl na celku v %

2003

2004

04/03

1. - 3. Q. 03

1. - 3. Q. 04

Počet podniků

celkem domácí nadnárodní

172 115 57

179 121 58

4,1 5,2 1,8

100,0 67,0 33,0

100,0 67,7 32,3

Počet zaměstnanců (tis. osob)

celkem domácí nadnárodní

94,2 36,2 58,0

96,9 36,8 60,1

2,8 1,6 3,6

100,0 38,5 61,5

100,0 38,0 62,0

Objem tržeb za zboží v b.c. bez DPH (mld. Kč)

celkem domácí nadnárodní

178,3 56,8 121,5

193,2 57,7 135,5

8,3 1,6 11,5

100,0 31,9 68,1

100,0 29,9 70,1

Počet zaměstnanců na 1 podnik

domácí nadnárodní

315 1023

304 1042

–3,4 1,8

x x

x x

Tržba za prodej zboží na jednoho zaměstnance (mil. Kč)

domácí nadnárodní

1,57 2,10

1,57 2,25

–0,1 7,6

x x

x x

Marže v %

domácí nadnárodní

20,6 20,9

0,7 21,6

x x

x x

x x

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

U nadnárodních podniků vzrostl meziročně objem tržeb za zboží v běžných cenách (bez DPH) o 11,5 %, zatímco u domácích podniků pouze o 1,6 %. Tržby na 1 zaměstnance meziročně vzrostly u nadnárodních organizací o 7,6 %, (u domácích zůstaly téměř beze změny) a byly o téměř 44 % vyšší než u domácích podniků.

88

V.2. Konečná spotřeba domácností

Stav spotřebitelské poptávky na vnitřním trhu je nejčastěji charakterizován vývojem fyzického objemu prodeje, vyjádřeného změnou objemu tržeb ve stálých cenách v maloobchodě včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52).

Objem prodeje se zvyšuje již šestým rokem

Tento objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od počátku roku 1999, již šestým rokem (23 čtvrtletí) v řadě (graf č. V.2.1). V jednotlivých letech se však měnila intenzita růstu, vnitřní struktura i faktory, které jej ovlivňovaly. Graf č. V.2.1 Dlouhodobý vývoj prodeje (OKEČ 50+52, stálé ceny, 1995 = 100) 130 128,0 125,7

125 119,8

120 116,4 % 115 112,1

111,3

111,2

110 106,8

105 103,6

100 1995

1997

1999

2001

2003 1.-3. Q. 04

Pramen : ČSÚ, graf MPO

V letech 1999 až 2001 byl růst prodeje tažen snahou kompenzovat předchozí poklesy. V letech 2002 a 2003 motivovaly růst prodeje především poklesy cen a zvýšený růst příjmů domácností a navíc stimulačně působila široká nabídka úvěrových produktů bankovních domů a splátkových forem, aktivita leasingových společností a nízké úrokové sazby. V období 1.– 3. čtvrtletí 2004 se fyzický objem prodeje meziročně zvýšil jen o 1,9 %,16 což představuje zpomalení, oproti růstu ve stejném období v roce 2003 o 3,6 procentního bodu. Na tomto zpomalení se podílí jednak propad prodeje motorových vozidel (o 1,2 %), tak i výrazné meziroční zpomalení tempa růstu u prodeje pohonných hmot (o 6,8 procentních bodů). Samotný maloobchod zaznamenal v tomto období meziroční snížení tempa růstu ze 4,2 % na 2,8 % (viz tabulka č. V.2.1.).

Po předchozí eskalaci se růst v roce 2004 zmírnil

V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu došlo k výraznému meziročnímu zpomalení růstu prodeje, ze 4,4 % na 2,1 %. V prodejnách s nepotravinářským sortimentem byl pokles tempa růstu jen mírný,

Vybavenost domácností se dlouhodobě zvyšuje

16

Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH v běžných i ve stálých cenách), které provádí ČSÚ. Aktuální informace z tohoto šetření bývají v dalších měsících upřesňovány a je proto třeba na ně nahlížet jako na předběžné, sloužící k rychlé charakteristice vývoje. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb.

89

Tabulka č. V.2.1 Vývoj tržeb ve stálých cenách, včetně DPH (meziroční změny v %)

Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) –maloobchod (OKEČ 52) – mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) z toho : –mot. vozidla (OKEČ 50.1–50.4) –pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

2001

2002

rok

rok

4,5 3,2 7,4 8,9 4,5

3,0 3,2 2,4 –1,0 8,9

2003

2004

1. - 3. Q.

rok

5,5 4,2 8,3 8,0 8,8

4,9 4,0 6,9 5,6 9,1

1. - 3. Q. 1,9 2,8 0,0 –1,2 2,0

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření)

z 3,9 % na 3,4 %. Dlouhodobý růst prodeje průmyslového (nepotravinářského) zboží se odráží v rostoucí úrovni vybavenosti domácností, a to nejen z hlediska kvantity, ale především z hlediska výrazných kvalitativních změn. Dokládá to přehled o vývoji vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby v uplynulých 8 letech (viz tabulka č. V.2.2.). Tabulka č. V.2.2 Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby (počet předmětů na 100 domácností)

Myčka nádobí Mikrovlnná trouba Videorekordér Hi–fi souprava CD přehrávač Videokamera Osobní počítač Telefon mobilní Internet Kabelová televize Osobní automobil

1995

1997

10,8 24,7 11,3 5,1

20,4 32,3 18,1 7,0

7,4

11,5

54,4

59,0

1999

2001

2003

4,3 38,5 42,9 28,9 11,5 4,5 17,5 10,9

7,9 50,6 50,8 36,3 17,9 7,9 25,2 74,4 5,8 27,0 66,4

11,8 59,7 58,3 41,4 28,3 9,2 34,2 122,1 11,0 27,1 68,3

21,1 62,8

Pramen: ČSÚ

Řada dnes téměř běžných položek spotřebního zboží nebyla před necelými 10 lety vůbec sledována, protože se prakticky nevyskytovala. Přehled dále vypovídá o pravděpodobnosti výrazného růstu poptávky tam, kde je dosud vybavenost nižší, ale má rychle rostoucí trend (např. osobní počítače) Zpomalení prodeje ovlivněno více obavami než reálným vývojem v roce 2004

Výrazné zpomalení růstu fyzického objemu prodeje bylo ovlivněno vedle nižšího růstu reálných příjmů i předchozími obavami spotřebitelů z vývoje v roce 2004. Na tento rok byly avizovány dopady reformy veřejných financí, obnovení cenového růstu, zpomalování mzdového vývoje i další nárůst nezaměstnanosti, což vedlo k eskalaci vydání na spotřebu v roce 2003. To se odrazilo ve slabším růstu prodejů v průběhu prvních tří čtvrtletí 2004, i když skutečný dopad avizovaných procesů nebyl nikterak dramatický.

Předchozí cenové poklesy vystřídal postupný růst

Ojedinělý cenový pokles zahájený v roce 2002, kdy tempo růstu hodnoty tržeb bylo nižší než růst tržeb hmotného prodeje, který je patrný z grafu č. V.2.2, byl ukončen již v průběhu 3. čtvrtletí 2003, kdy se ceny začaly meziročně zvyšovat a tempo růstu hodnoty tržeb předstihlo tempo růstu hmotného prodeje. Tento vývoj pokračoval v 1.– 3. čtvrtletí 2004, kdy byl růst cen ovlivněn především meziročním nárůstem cen pohonných hmot i růstem cen potravin.

90

Graf č. V.2.2 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motorových vozidel (OKEČ 50, 52) ve stálých a běžných cenách (meziroční změny v %) 9 8,0

8 6,6

7 6 5

růst cen 4,6

5,6

4 3

4,2

5,7 5,3

5,2

stálé ceny

3,7

4,0 4,0

3,9 2,7

3,3

3,0

růst cen

4,2 2,4

běžné ceny

2,4

▲

▼

3,2 2,7

2

2,5

pokles cen

2,1

1,6

▼

1

II/01

III/01

IV/01

I/02

II/02

1,2

1,0

0,8

0 I/01

4,5

▲ 5,0

▼

%

7,5

6,0

▲

III/02

IV/02

I/03

II/03

III/03

IV/03

I/04

II/04

III/04

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření), graf MPO

Běžné příjmy sektoru domácností se v 1.– 3. čtvrtletí 2004 meziročně zvýšily nominálně o 4,8 % (o 71,8 mld. Kč). Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 1 060,1 mld. Kč. Meziročně se zvýšil v běžných cenách o 4,1 %, v reálném vyjádření o 1,3 %, což je o 2,3 procentního bodu nižší nárůst než v 1.– 3. čtvrtletí 2003. Vývoj v roce 2003 a ve třech čtvrtletích roku 2004 dokumentují údaje uvedené v tabulce č. V.2.3

Růst reálných příjmů se zpomalil

Tabulka č. V.2.3 Disponibilní důchod, spotřeba a míra úspor sektoru domácností 2003

2004

1. Q.

2. Q.

3. Q.

1. - 3. Q.

rok

1. Q.

2. Q.

3. Q.

1. - 3. Q.

Disponibilní důchod (meziroční růst v %)

nominálně reálně

4,5 4,7

3,1 3,1

3,1 3,2

3,5 3,6

3,4 3,2

4,0 1,8

3,9 1,3

4,3 1,0

4,1 1,3

Výdaje na spotřebu (meziroční růst v %)

nominálně reálně

4,6 4,9

5,2 5,2

5,4 5,5

5,1 5,2

5,1 4,9

5,6 3,3

5,1 2,5

5,3 2,0

5,3 2,6

Míra úspor v %

nominálně

8,6

8,5

6,9

8,0

8,5

7,0

7,5

6,0

6,8

Pramen: ČSÚ Pozn. Míra úspor vyjadřuje podíl objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu

Vyšší růst výdajů na spotřebu než disponibilních příjmů v 1.–3. čtvrtletí 2004 byl spojen s meziročním poklesem míry úspor z 8,0 % na 6,8 %. Míra úspor je důležitým ukazatelem vypovídajícím jednak o spotřebitelské pohodě i o vývoji zdrojů financování jiných oblastí. Ve struktuře spotřebních vydání domácností probíhají dlouhodobě dva protisměrné proudy. Zvyšuje se podíl výdajů za bydlení vč. výdajů za vodu, energie a paliva (vyvolaný především cenovým růstem), což brzdí růst výdajů za nákupy zboží (viz tabulka č. V.2.4). To limituje růst výdajů domácností za nákupy v maloobchodě včetně motoristických potřeb.

Strukturální změny vydání brzdí růst nákupů zboží

91

Tabulka č. V.2.4 Vývoj struktury čistých peněžních vydání (spotřebních ) domácností letech 1999– 2003 v %

Čistá peněžní vydání (spotřební) celkem výdaje za nákupy zboží bydlení, voda, energie, paliva ostatní výdaje realizované mimo maloobch. trh veřejné stravování a ubytování

1999

2000

2001

2002

2003

100,0 61,4 16,7 17,1 4,8

100,0 60,4 17,3 17,1 5,2

100,0 59,6 17,4 17,8 5,2

100,0 57,8 18,6 18,5 5,1

100,0 56,9 19,7 18,2 5,2

Pramen: ČSÚ (celoroční údaje ze statistiky rodinných účtů)

Vývoj tržeb obchodu ovlivňují i jiné sektory než domácnosti

Vývoj prodeje na vnitřním trhu bývá dosti často, až příliš jednoznačně, spojován s nákupní aktivitou domácností. Propojení statistických údajů o vývoji výdajů domácností a údajů o vývoji tržeb na vnitřním spotřebitelském trhu přináší zajímavá zjištění. Na celkových tržbách za prodej a opravy automobilů a prodej pohonných hmot se podílejí domácnosti v současnosti zhruba jen z jedné čtvrtiny, na tržbách pohostinských a ubytovacích zařízení z necelé poloviny. Výrazněji se domácnosti podílely pouze na tržbách maloobchodních prodejen, a to téměř ze dvou třetin. Uvedené srovnání dokládá, že vývoj prodejů na vnitřním trhu silně ovlivňují nákupy jiných sektorů než jen domácností, jde o nákupy subjektů veřejného i podnikatelského sektoru a nákupy zahraničních návštěvníků. V období 1.– 3. čtvrtletí 2004 navštívilo Českou republiku 72,3 mil. osob, což je o 0,6 % více než ve stejném období roku 2003.

Nabídka dováženého zboží se stále zvyšuje

Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných Ministerstvem průmyslu a obchodu odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla vyšším tempem než celkové tržby maloobchodu a potřeb pro motoristy. Za první tři čtvrtletí 2004 se dovoz pro osobní spotřebu v běžných cenách meziročně zvýšil o 21,4 % a objem tržeb maloobchodu, rovněž v běžných cenách, o 4,3 %. To vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 5,7 bodu na 36,5 %. Růst podílu dováženého zboží činí nabídku atraktivnější, je to však zároveň faktor zatěžující obchodní bilanci.

Index spotřebitelské důvěry odráží budoucí vývoj tržeb

Výsledkem pravidelného terénního průzkumu společnosti GfK Praha ve spolupráci s ČSÚ, MPO a Svazem obchodu je konstrukce souhrnného indexu spotřebitelské důvěry.17 Tento index je sestavován ve většině evropských zemí. Jde o indikátor, který může upozorňovat na blížící se změnu hospodářského cyklu. Vyjadřuje budoucí očekávání ekonomického vývoje ze strany obyvatelstva. Srovnání vývoje hodnot tohoto indexu a skutečného vývoje tržeb, vyjádřené v grafu č. V.2.3, potvrzuje dosti těsný vztah těchto veličin, přičemž předstih očekávání před skutečným hospodářským vývojem je cca jeden rok.

Zvyšování důvěry naznačuje, že tržby porostou v budoucnu rychleji

Tendence stabilního růstu hodnot indexu po roce 1999 byla ukončena ve 2. polovině roku 2002. Byla to souhrnná reakce na katastrofální povodně, avizované zvýšení některých daní a zprávy o slabším ekonomickém růstu ve většině vyspělých zemí. Výrazný pokles hodnoty indexu pokračoval v průběhu roku 2003, minima bylo dosaženo až v prvních měsících roku 2004. Důvodem mohly být přehnané obavy z dopadů reformy veřejných financí a z možných důsledků našeho vstupu do EU, zejména z předem ohlašovaného nárůstu spotřebitelských cen. Pozitivní obrat v roce 2004 může signalizovat jednak poznání spotřebitelů, že ani jedna z těch17 Syntetický index spotřebitelské důvěry je sestaven z pěti základních prvků: subjektivní názory občanů na ekonomickou situaci jejich domácnosti ve srovnání s obdobím před rokem, odhady vývoje ekonomické situace jejich domácnosti v následujícím roce, subjektivní názory na ekonomickou situaci ve srovnání s obdobím před rokem, odhad na následující rok a očekávání spotřebitelského chování jejich domácnosti z hlediska budoucích úspor a nákupních úmyslů.

92

Graf č.V.2.3 Porovnání hodnot indexu spotřebitelské důvěry a tržeb maloobchodu vč. motoristických potřeb od roku 1996 (čtvrtletní průměry)

Index spotřebitelské důvěry

Tržby maloobchodu a motoristických potřeb

50,0

10,0

3/04

1/04

3/03

1/03

3/02

1/02

3/01

1/01

3/00

1/00

-10,0 3/99

30,0 1/99

-5,0

3/98

35,0

1/98

0,0

3/97

40,0

1/97

5,0

3/96

45,0

Meziroční vývoj tržeb v % (stálé ceny)

15,0

1/96

Hodnota indexu spotřebitelské důvěry

55,0

Pramen: Gfk Praha, ČSÚ, graf MPO

to obav se v plném rozsahu nenaplnila, jednak možnost meziročního zvýšení tržeb v roce 2005. Tržby v říjnu nezaznamenaly nijak výrazné změny oproti vývoji v uplynulých měsících. V maloobchodě, včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) se tržby v stálých cenách meziročně zvýšily o 1,7 %, když růst v maloobchodě byl 1,5 %, v motoristickém sektoru, propad prodeje motorových vozidel (o 0,3 %) byl nahrazen růstem prodeje pohonných hmot (o 6,1 %).

Říjnové tržby bez výrazných změn

V lednu až říjnu se celkový fyzický objem tržeb ve stálých cenách meziročně zvýšil o 1,9 %, což je o 3,5 % nižší tempo růstu než ve stejném období předchozího roku.

93

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Obsah I. II. III. IV. V. VI.

Makroekonomické ukazatele Průmysl Stavebnictví Zahraniční obchod Vnitřní obchod Finanční ukazatele

97 101 103 105 112 113

95

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel Hrubý domácí produkt (stálé ceny)x) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb

Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

2004

jednotka

2003

mld. Kč SOPR=100 mld. Kč SOPR=100 mld. Kč SOPR=100 mld. Kč SOPR=100 mld. Kč SOPR=100 mld. Kč mld. Kč SOPR=100 mld. Kč SOPR=100

1703,0 103,7 917,6 104,9 387,3 104,2 9,8 103,5 550,4 104,8 17,9 1411,2 107,3 1640,0 107,9

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

421,2 103,5 220,0 103,3 88,9 98,7 2,7 115,8 133,7 109,3 13,7 373,3 110,4 421,2 111,3

1. - 6.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

100,1

100,3

100,5

100,8

101,0

101,2

101,4

101,7

102,0

102,2

102,5

102,7

%

101,0

102,3

102,3

102,5

102,3

102,7

102,9

103,2

103,4

103,0

103,5

102,9

% % % % % % % % % % % %

103,5 100,7 95,4 101,9 98,0 103,2 99,5 99,1 99,0 100,6 101,9 102,9

104,2 100,8 95,2 104,2 98,0 102,5 101,1 115,1 99,0 100,8 102,4 103,0

104,2 100,8 95,2 104,2 97,9 102,5 100,6 113,0 99,2 101,1 102,4 103,2

104,6 100,9 95,6 104,2 98,0 102,3 100,9 113,1 99,2 100,9 102,7 103,6

104,7 101,6 95,4 102,9 98,2 102,2 101,2 112,8 99,4 100,9 102,8 103,5

103,8 103,1 95,6 102,4 97,9 103,4 103,5 113,0 100,4 101,3 106,8 104,6

102,8 103,9 95,9 102,5 98,2 103,7 103,7 113,0 102,0 101,1 107,2 105,0

104,5 104,2 95,7 102,6 98,1 103,0 103,7 112,9 102,1 101,1 107,1 105,2

105,1 104,4 96,0 102,6 98,2 103,1 103,3 111,5 102,4 101,1 107,1 104,9

103,6 104,1 96,1 102,8 98,2 103,6 102,0 111,5 102,6 106,2 107,7 104,6

102,4 104,2 96,9 104,4 98,1 103,5 102,9 113,0 102,0 105,4 108,0 104,1

100,4 103,8 96,9 104,4 98,1 103,7 102,8 112,9 101,8 105,4 107,9 104,3

stálé ceny roku 1995, zřetězeno metodou ročního přesahu, takže agregáty nejsou aditivní (nejsou rovny součtům jednotlivých položek)

12.

2004

1325,1 103,7 695,7 102,6 271,9 97,4 8,2 112,6 443,5 109,9 36,4 1241,4 119,8 1411,8 119,0

%

Pramen: ČSÚ x)

7.

874,2 103,7 454,6 102,9 182,6 98,9 5,4 112,9 288,4 110,0 29,5 816,1 118,4 928,8 118,8

MPO - odbor analýz a statistiky

97

98

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel

2004

jednotka

2003

1.

2.

3.

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

99,7 102,2 97,1

99,9 102,2 98,5

100,1 102,2 100,3

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

100,9 102,3 108,0

101,6 102,4 109,2

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

% %

10,3

10,8

%

103,2

101,8

101,5

101,3

% %

106,4 106,3

108,0 105,6

106,0 103,4

106,2 103,4

mld. Kč

-109,1

pův. metodika nová metodika

Reálné disponibilní příjmy domácností (stejné období předchozího roku = 100) Průměrná měsíční mzda (stejné období předchozího roku = 100) nominální reálná Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

7,3

1.-3.

4.

5.

6.

100,3 102,2 102,5

100,6 102,3 104,6

101,1 102,4 106,1

101,5 102,5 113,4

102,1 102,5 118,7

103,7 103,1 120,1

10,9

10,7

10,2

-10,2

-5,0

-7,8

-30,3

1. - 6.

7.

8.

9.

101,7 102,6 107,0

102,3 102,8 108,1

103,0 103,0 108,7

104,9 103,9 114,2

106,2 104,3 110,6

107,3 104,3 113,5

9,9

9,9

10,1 9,2

-7,3

-4,3

-49,7

0,9

1. - 9.

10.

11.

103,7 103,2 108,7

104,4 103,4 108,5

105,1 103,5 108,6

108,1 104,4 105,9

108,0 104,3 101,0

108,6 104,3 101,1

108,2 104,2 105,0

10,2 9,3

10,1 9,1

9,9 8,9

9,9 8,9

-18,5

-6,9

-1,9

10,2

-40,5

12.

2004

10,3 9,5

Pozn.: Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO - Mezinárodní organizace práce) Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel

jednotka

Peněžní zásoba M2 (k prosinci předchozího roku) Vklady celkem (korunové bez FNM) (k prosinci předchozího roku) obyvatelstvo

mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč %

podniková sféra Úvěry celkem (korunové bez FNM) (k prosinci předchozího roku) obyvatelstvo podniková sféra Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil. mil.

USD USD USD USD USD USD USD USD USD

2004 2003

2.

3.

1. - 3.

1766,1 1752,6 1759,7 1750,5 6,9 -0,8 -0,4 -0,9 1500,3 1507,5 1507,3 1516,1 2,3 0,5 0,5 1,0 828,2 837,5 842,8 839,7 5,3 1,1 1,8 1,4 672,1 670,0 664,6 676,4 -1,2 -0,3 -1,1 0,6 863,1 863,2 867,6 865,2 7,8 0,0 0,5 0,2 210,4 216,4 216,4 220,6 34,4 2,8 2,8 4,8 652,7 646,8 651,2 644,5 1,4 -0,9 -0,2 -1,2 -5569,8 -2458,4 469,0 5804,9 2350,7 2582,6 -1336,2 795,9 3857,7

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

27,0

Zahraniční zadluženost

mld. USD

34,9

Pramen: ČNB

1.

4. 1796,5 1,7 1523,6 1,6 856,1 3,4 667,6 -0,7 878,1 1,7 226,2 7,5 651,8 -0,1

5.

6.

1812,9 1816,7 2,7 2,9 1530,9 1588,0 2,0 5,8 855,8 861,2 3,3 4,0 675,1 726,8 0,4 8,1 888,4 884,7 2,9 2,5 232,3 239,3 10,4 13,7 656,1 645,4 0,5 -1,1

-557,4 -19,7 68,6 111,1 1119,1 1153,6 973,8 172,9 -2142,8 26,6

26,8

27,0 32,3

1. - 6.

7.

8.

9.

-1948,2 -346,4 305,0 1471,4 2080,2 2147,3 2422,4 411,5 -3591,9 26,3

26,6

26,5 34,9

1. - 9.

1820,2 1834,4 1839,7 3,1 3,9 4,2 1600,8 1611,6 1602,8 6,7 7,4 6,8 864,4 868,2 869,7 4,4 4,8 5,0 736,4 743,4 733,1 9,6 10,6 9,1 884,1 893,2 908,0 2,4 3,5 5,2 242,8 249,6 256,3 15,4 18,6 21,8 641,3 643,6 651,7 -1,7 -1,4 -0,2

10.

11.

12.

2004

1839,6 4,2 1597,1 6,4 869,7 5,0 727,3 8,2 921,2 6,7 263,6 25,2 657,6 0,8 -4010,9 -537,5 462,7 3925,6 3420,7 3510,4 2386,6 894,3 -2882,3

26,3

26,5

26,8

27,3

28,1

37,1 MPO - odbor analýz a statistiky

99

I. Makroekonomické ukazatele Struktura uchazečů o zaměstnání (podle stavu k 30. 9.) 2003

2004

změna 2004-2003

abs.

podíl v %

abs.

podíl v %

abs.

podílu

Věková struktura: do 24 let z toho: do 19 let 25-29 let 30-39 let 40-49 let nad 50 let

139 321 45 786 69 345 109 110 103 242 108 389

26,3 8,6 13,1 20,6 19,5 20,5

128 179 40 942 68 265 113 188 107 462 113 145

24,2 7,7 12,9 21,3 20,3 21,3

-11 142 -4 844 -1 080 4 078 4 220 4 756

-2,1 -0,9 -0,2 0,7 0,8 0,8

Kvalifikační struktura: bez vzdělání základní vzdělání vyučeni a střední bez mat. vyučeni s mat. a střední vyšší odborné bakal., VŠ a věd. výchova

3 331 159 569 226 902 117 467 3 471 18 667

0,6 30,1 42,9 22,2 0,7 3,5

3 522 157 985 226 059 119 432 3 763 19 478

0,7 29,8 42,6 22,5 0,7 3,7

191 -1 584 -843 1 965 292 811

0,1 -0,3 -0,3 0,3 0,0 0,2

Délka nezaměstnanosti: do 3 měsíců od 3-6 měsíců od 6-12 měsíců. nad 12 měsíců

135 184 84 282 96 259 213 682

25,5 15,9 18,2 40,4

144 858 74 143 87 362 223 876

27,3 14,0 16,5 42,2

9 674 -10 139 -8 897 10 194

1,8 -1,9 -1,7 1,8

Celkem uchazečů

529 407

100,0

530 239

100,0

832

0,0

Pozn. Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO-Mezinárodní organizace práce) Pramen: MPSV

Nezaměstnanost podle krajů k 30. 9. 2003 Kraj

k 30. 9. 2004

počet uchazečů o zaměstnání

počet volných pracovních míst

míra nezaměstnanosti v %

počet uchazečů o zaměstnání

počet míra nezaměstnanosti v % volných pracovních původní nová míst metodika metodika

- Praha - Středočeský - Jihočeský - Plzeňský - Karlovarský - Ústecký - Liberecký - Královéhradecký - Pardubický - Vysočina - Jihomoravský - Olomoucký - Zlínský - Moravskoslezský

25 973 43 796 20 689 21 295 16 836 75 086 21 115 21 470 22 709 22 603 63 795 38 336 30 723 104 981

9 255 6 037 2 854 2 732 1 420 3 006 2 081 2 636 2 673 1 887 3 526 2 961 1 572 2 576

4,1 7,4 6,5 7,5 10,3 17,6 9,5 7,6 8,9 8,7 11,2 11,7 10,4 16,6

28 402 43 895 21 415 21 166 18 046 72 788 20 662 21 843 22 999 23 008 63 885 37 059 31 325 103 746

11 416 6 384 2 862 2 983 1 166 2 714 2 356 2 386 2 380 1 348 3 679 3 068 1 387 2 975

4,5 7,5 6,7 7,4 11,2 16,8 9,3 8,0 9,0 8,8 11,2 11,6 10,5 16,6

3,8 6,7 5,9 6,6 10,1 15,4 8,3 7,2 8,1 8,1 10,1 10,7 9,3 15,1

Celkem ČR

529 407

45 216

10,1

530 239

47 104

10,1

9,1

Pozn.: Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO - Mezinárodní organizace práce) Pramen: MPSV MPO - odbor analýz a statistiky

100

II. Průmysl (s. c. = stálé ceny - průměr roku 2000 = 100; indexy v %, stejné období min. roku = 100; organizace s 20 a více zaměstnanci) Měrná Ukazatel

jednotka

Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

105,8

103,8

107,1

115,3

109,0

110,1

112,7

115,1

110,8

111,0

108,7

106,6

110,1

108,1

mld. Kč % mld. Kč %

2 071,0 105,9 2 101,5 105,8

165,8 103,4 165,6 102,0

179,0 110,1 179,2 108,6

208,5 117,8 207,2 115,7

555,8 110,9 554,1 109,1

196,6 111,9 193,3 108,4

202,4 121,3 198,2 116,3

211,0 1 165,5 120,5 114,6 205,8 1 150,4 114,9 111,2

180,8 110,8 175,3 105,1

183,7 116,2 176,8 109,9

210,9 1 731,5 113,1 114,0 204,3 1 697,8 108,0 109,9

213,6 112,3 205,4 106,6

tis. osob %

1 129 96,6

1 122 97,6

1 130 98,1

1 135 98,5

1 130 98,4

1 135 98,7

1 133 99,1

1 136 99,4

1 133 98,9

1 138 99,4

1 133 99,6

1 131 100,1

1 128 99,4

1 133 100,0

155,1 109,5

147,6 104,6

158,6 110,7

182,6 117,5

163,5 110,8

170,4 109,8

174,8 117,3

181,3 115,5

169,5 112,4

201,0 105,8

156,0 110,3

180,6 107,9

167,3 110,6

181,3 106,6

% b.c. s.c.

Průměrný evidenční počet pracov. Produktivita práce z tržeb

s.c.

tis. Kč %

Průměrná měsíční mzda

b.c.

Kč %

Pramen: ČSÚ

2004 2003

16 318 16 461 15 664 16 939 16 345 16 903 17 592 17 583 105,7 105,9 109,0 110,8 108,6 106,9 105,2 107,1

11.

12.

2004

16 849 17 655 16 863 17 073 16 981 17 477 107,4 106,6 108,6 106,7 107,3 104,9 MPO - odbor analýz a statistiky

101

102

II. Průmysl – organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až září) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč OKEČ Název

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických sur. CB Těžba ost. nerost. surovin

Počet

b. c.

s. c.

jedn.

2004

2004

21 25 79

33 272 35 634 8 788

31 314 33 534 8 296

Indexy 2004/2003

Podíl b.c.

b. c.

s. c.

106,1 105,8 103,5

100,3 100,2 102,8

1,9 2,1 0,5

prům=100

Prům. evid. počet zaměstnanců fyzické osoby 2004 36 668 40 508 6 010

2003

Podíl

absol. v Kč

Index

Úroveň

04/03

prům=100

2004

04/03

prům=100 56,7 55,0 91,7

20 092 20 026 18 835

19 118 19 054 17 612

4,1

99 915

105,5

59,7

19 872

18 872

105,3

9,8 158 514 0,1 708 124 10,0 166 749 4,1 89 674 2,4 36 491 6,6 69 889 0,8 35 231 2,3 131 726 1,6 254 625 2,0 140 446 3,5 190 659 0,3 1 635 584 3,4 285 648 5,6 186 870 5,7 139 584 5,3 221 525 8,7 104 872 14,0 148 926 11,3 98 852 0,7 788 195 7,6 129 629 2,2 285 126 1,9 108 824 12,4 190 167 8,0 334 631 1,7 96 224 9,7 292 651 4,5 97 958 0,3 162 817 4,9 102 097

101,0 103,0 101,0 110,5 105,3 110,2 109,5 111,3 108,5 106,4 107,0 91,0 113,0 106,6 110,7 112,7 109,5 110,8 116,4 112,5 119,2 135,5 109,7 122,8 108,3 101,2 109,2 111,2 97,9 110,0

94,7 423,3 99,7 53,6 21,8 41,8 21,1 78,7 152,2 83,9 114,0 977,6 170,7 111,7 83,4 132,4 62,7 89,0 59,1 471,1 77,5 170,4 65,0 113,7 200,0 57,5 174,9 58,6 97,3 61,0

15 020 37 596 15 358 12 242 9 976 11 399 10 703 13 784 17 450 19 935 18 842 23 900 19 765 16 538 17 451 18 907 16 346 17 314 17 190 15 710 16 321 17 047 16 474 16 441 20 102 18 380 19 799 13 282 17 085 13 525

14 220 33 965 14 519 11 578 9 240 10 684 9 822 12 697 16 630 18 613 17 720 22 984 18 729 15 598 16 299 17 416 15 189 16 041 15 965 14 511 15 268 15 779 15 039 15 284 18 617 16 596 18 230 12 321 15 566 12 517

105,6 110,7 105,8 105,7 108,0 106,7 109,0 108,6 104,9 107,1 106,3 104,0 105,5 106,0 107,1 108,6 107,6 107,9 107,7 108,3 106,9 108,0 109,5 107,6 108,0 110,8 108,6 107,8 109,8 108,1

104

44 421

41 831

105,3

100,7

2,6

46 518

48 746

95,4

171 149 10 772 181 921 36 782 8 953 45 735 3 239 30 332 36 128 29 514 65 643 41 835 94 939 100 414 83 289 141 014 100 042 241 056 116 036 52 015 95 289 58 827 19 916 226 047 261 154 17 996 279 150 45 349 9 268 54 617

158 446 10 768 169 214 37 504 9 041 46 545 2 988 31 085 40 202 28 249 68 451 43 410 97 740 106 013 81 367 118 732 92 628 211 360 113 763 53 560 100 093 64 298 20 478 238 430 270 300 16 611 286 911 45 215 5 124 50 339

104,0 90,9 103,1 103,3 94,7 101,5 103,7 111,3 105,3 109,6 107,2 105,9 114,6 113,6 109,4 137,3 117,8 128,5 116,4 128,1 125,4 140,8 111,6 128,3 113,5 96,2 112,2 107,6 143,3 112,4

98,4 99,3 98,5 103,2 94,2 101,3 102,6 109,9 106,9 109,2 107,8 89,2 108,9 113,5 108,6 111,9 111,1 111,5 114,8 127,9 125,0 145,5 112,0 129,3 112,2 94,7 111,1 107,4 100,3 106,6

9,9 0,6 10,5 2,1 0,5 2,6 0,2 1,8 2,1 1,7 3,8 2,4 5,5 5,8 4,8 8,1 5,8 13,9 6,7 3,0 5,5 3,4 1,2 13,1 15,1 1,0 16,1 2,6 0,5 3,2

111 064 1 690 112 753 46 469 27 529 73 999 9 423 26 221 17 543 22 348 39 891 2 949 38 019 63 034 64 770 59 553 98 139 157 692 127 871 7 550 85 795 25 056 20 909 139 310 89 751 19 181 108 932 51 286 3 497 54 783

113 913 1 752 115 665 49 770 30 765 80 534 10 060 26 555 17 819 21 781 39 600 3 010 39 437 59 183 66 009 60 000 96 726 156 726 129 597 6 645 81 868 23 335 20 485 132 333 86 561 20 501 107 062 53 113 3 414 56 527

97,5 96,4 97,5 93,4 89,5 91,9 93,7 98,7 98,5 102,6 100,7 98,0 96,4 106,5 98,1 99,3 101,5 100,6 98,7 113,6 104,8 107,4 102,1 105,3 103,7 93,6 101,7 96,6 102,4 96,9

D

Zpracovatelský průmysl

8 220

E

Výr. a roz. el., pl. a vody Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ

270 8 593

114,9

110,7

90,3

107,1 102,8

103,1 98,0

6,3 0,8

122 822

108 345

106,6

102,5

7,1

1 731 496 1 697 792

114,0

109,9

100,0

105,1 105,1 106,9

106,1 105,4 105,1

1 094 5 1 099 349 360 709 136 418 127 293 420 5 201 543 405 174 1 319 1 493 1 040 30 514 119 184 847 221 93 314 529 60 589

97 291 11 054

04/03

94 887 91 983 153 380

Těžba nerostných surovin

108 716 14 106

Index

2003

3,3 3,6 0,5

Výroba potravin, nápojů Výroba tabákových výrobků Výr. pot., nápojů, tab. výr. Výr. textilií a tex. a od. výr. Výr. oděvů, zprac. kožešin Výr. textilií, tex. a od. výr. Výr. usní a výrobků z usní Zpr. dřeva, výr. dřevař. výr. Výr. vlákn., pap. a výr. z pap. Vyd., tisk a rozm. nahr. nos. Výr. vlák., papíru a výr. z pap. Výr. koks., jad. p., zp. ropy Výr. chem., přípr., léčiv Výr. pryž. a plast. výrobků Výr. ost. nekov. min. výr. Výr. zákl. kovů a hut. výr. Výr. kov. kons. a kov. výr. Výr. zákl. kovů, hut. a kov. v. Výr. a opr. str. a zař. j. n. Výr. kancel. str. a počítačů Výr. elektr. strojů a zaříz. j. n. Výr. rad. telev. a spoj. zař. Výr. zdrav., opt. a čas. přístr. Výr. elektr. a opt. přís. a zař. Výr. mot. voz, přív. a náv. Výr. ost. dopr. pros. a zař. Výr. dopr. prost. a zařízení Výr. náb.; zprac. prům. j. n. Recyklace druhot. surovin Zprac. prům. jinde neuved.

1 564 253 1 547 617

absolut. v Kč 2004

94,6 95,1 97,9

15 16 DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

195 74

Průměrná měsíční mzda

38 757 42 605 6 140

C

40 Výr. a rozv. el., pl. a tep. en. 41 Shrom., úpr. a rozvod vody

Prům. měs. tržby na 1 zam. v s. c.

Index

1 019 647 1 022 299

99,7

90,4

168 644

111,0

100,8

16 575

15 406

107,6

95,3 98,0

3,6 1,8

263 943 60 097

108,2 100,0

157,8 35,9

23 654 17 295

22 155 16 298

106,8 106,1

5,4

196 087

106,6

117,2

21 537

20 240

106,4

100,0

167 303

110,6

100,0

16 981

15 827

107,3

40 956 20 436

42 968 20 863

61 393

63 831

96,2

1 127 558 1 134 875

99,4

MPO - odbor analýz a statistiky

III. Stavebnictví 1. Produkce, zaměstnanost a produktivita (indexy v %, stejné období m. r. = 100; absolutní údaje v b. c., indexy ve sr. c.) Měrná Ukazatel

jednotka

Stavební výroba ČR celkem

2004 2003

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

mil. Kč % %

309 600 14 470 20 271 30 713 65 454 46 315 28 825 33 474 174 068 34 637 37 686 108,9 114,9 109,7 121,4 116,1 161,6 96,3 96,3 116,4 100,3 109,4 98,9 99,0 99,1

39 088 285 479 38 357 103,2 111,4 102,9 99,1

mil. Kč %

249 267 10 096 12 717 18 426 41 239 29 749 19 659 22 750 113 397 24 031 27 165 109,0 114,1 109,7 120,9 115,6 163,2 96,0 96,0 115,7 100,4 109,2

28 381 192 974 29 234 103,1 110,7 102,7

mil. Kč %

246 308 109,2

9 932 12 464 18 173 40 569 29 421 19 357 22 290 111 637 23 612 26 822 112,5 107,0 119,9 114,2 162,5 95,4 94,9 114,7 99,8 109,4

27 946 190 017 28 875 102,8 110,1 102,6

mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč %

35 620 114,7 210 688 108,3 2 959 98,6

1 065 1 299 2 063 4 427 3 949 2 451 3 143 90,7 79,8 105,6 93,1 153,1 83,0 97,3 8 867 11 165 16 110 36 142 25 472 16 906 19 147 115,9 112,5 122,0 117,4 164,0 97,6 94,5 164 253 253 670 328 302 460 477,5 451,8 251,5 349,9 254,9 142,0 192,0

3 747 24 788 3 891 91,1 101,6 90,2 24 199 165 229 24 984 104,9 111,4 104,8 435 2 957 359 119,2 165,9 110,7

Průměrný evidenční počet zaměstnanců staveb. podniků od 20 zaměstnanců

tis. os. %

153,8 101,2

146,5 101,9

146,9 102,0

150,3 102,4

147,9 102,1

155,2 102,8

157,8 103,6

159,4 103,9

152,7 102,8

162,4 103,8

165,0 104,4

164,1 104,0

156,4 103,2

164,0 103,9

Produktivita práce v organizacích od 20 zaměstnanců

b.c. sr.c.

tis. Kč %

1 620,7 107,8

68,9 112,0

86,6 107,6

122,6 118,0

278,8 113,2

191,7 158,8

124,5 92,7

142,7 92,4

742,6 112,6

148,0 164,6 96,7 1046,0

173,0 99,1

1233,7 107,3

178,2 98,8

Průměrná měsíční mzda ve staveb. podnicích s 20 a více zaměstnanci

b.c .

Kč %

16 982 15 667 15 925 16 887 16 166 17 603 17 200 18 801 106,1 104,9 109,3 111,8 108,7 108,3 102,2 108,8

17 046 18 495 17 905 107,5 103,6 108,8

18 249 104,8

17 454 18 404 106,9 103,0

Stavební výroba v organizacích do 19 zaměstnanců

b.c.

mil. Kč %

60 333 108,6

4 374 116,9

7 554 12 287 24 215 16 566 109,8 122,3 117,1 158,7

9 166 10 724 97,1 96,9

60 671 10 606 10 521 117,6 100,0 109,8

10 707 103,5

92 505 112,7

9 123 103,7

ks mld. Kč

149 339 286,2

8 692 25,3

8 595 11 971 29 258 13 075 16,3 21,3 62,9 29,2

13981 24,7

71 075 141,1

14958 113677 29,5 227,2

13714 29,1

podíl nestátní sféryx) Stavební práce podniků s 20 a více zaměstnanci podle dodavatelských smluv z toho: v tuzemsku v tom: -opravy a údržba -nová výstavba, rekonstrukce, modernizace a ostatní práce v zahraničí

Vydaná stavební povolení v ČR celkem počet předpokládaná hodnota staveb

14761 24,3

13 970 3 258 3 813 103,3 98,9 109,4 97 667 20 354 23 049 116,6 100,0 109,4 1 760 419 343 227,9 144,6 96,4

13012 14632 25,5 31,1

11.

12.

2004

x)

odhad MPO Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a statistiky

103

104

III. Stavebnictví 2. Bytová výstavba (stejné období min. roku = 100) Měrná Počet bytů:* ) zahájených dokončených rozestavěných na konci období

2004

jedn.

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1. Q.

1. pololetí

1.-3. Q.

počet % počet % počet %

7 454 88,4 31 509 86,4 72 356 74,0

10 964 147,1 18 162 57,6 62 117 85,8

16 548 150,9 12 662 69,7 66 172 106,5

21 481 129,8 14 037 110,9 73 452 111,0

31 370 146,0 15 904 113,3 88 371 120,3

33 255 106,0 21 245 133,6 100 302 113,5

31 313 94,2 22 299 105,0 109 451 109,1

29 502 94,2 23 074 103,5 114 868 104,9

27 599 93,5 22 960 99,5 117 864 102,6

32 383 117,3 25 598 111,5 126 054 106,9

35 326 109,1 25 999 101,6 135 428 107,4

7 471 94,6 5 931 123,0 136 879 105,9

17 529 109,9 11 414 127,9 138 282 106,9

29 089 106,9 19 932 118,3 148 635 106,4

*) Bez bytů adaptovaných v nebytových prostorách Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a statistiky

IV. Zahraniční obchod 1. Teritoriální struktura

Ukazatel

Obrat

Index

Vývoz

Index

Dovoz

Index

1 - 9/2004

04/03

1 - 9/2004

04/03

1 - 9/2004

04/03

mil. Kč

podíl v %

Celkový zahraniční obchod ČR

2 512 030

100,0

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní * )

2 183 930 1 985 298 48 505 150 128 117 783 35 269 100 235 72 331

Země OECD

2 164 905

mil. Kč

podíl v %

122,7

1 248 959

100,0

86,9 79,0 1,9 6,0 4,7 1,4 4,0 2,9

123,3 122,9 107,6 134,7 111,9 132,2 120,7 127,6

1 146 669 1 075 547 20 748 50 374 38 799 27 114 29 269 6 128

86,2

123,4

1 129 877

mil. Kč

podíl v %

124,2

1 263 071

100,0

91,8 86,1 1,7 4,0 3,1 2,2 2,3 0,5

123,7 123,9 112,8 124,3 132,2 130,7 145,6 114,7

1 037 261 909 751 27 757 99 754 78 984 8 155 70 966 66 203

90,5

123,9

1 035 028

Bilance 1 - 9/2003

1 - 9/2004

mil. Kč

mil. Kč

121,2

-36 066

-14 112

82,1 72,0 2,2 7,9 6,3 0,6 5,6 5,32

122,8 121,8 103,9 140,7 104,0 137,3 112,8 128,9

82 816 121 479 -8 317 -30 346 -46 600 14 803 -42 827 -46 014

109 408 165 796 -7 009 -49 380 -40 185 18 959 -41 697 -60 075

81,9

122,9

69 677

94 849

)

* ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a statistiky

105

106

IV. Zahraniční obchod 1.1 Teritoriální struktura vývozu I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

Kumulace

Ukazatel

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

Celkový zahraniční obchod ČR Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní*)

375 805 348 549 327 422 6 359 14 768 10 276 7 359 6 622 2 402

100,0 92,7 87,1 1,7 3,9 2,7 2,0 1,8 0,6

112,8 113,1 113,7 98,4 107,1 101,3 116,9 115,9 152,8

447 842 410 151 384 067 7 577 18 507 15 299 10 040 10 082 2 017

100,0 91,6 85,8 1,7 4,1 3,4 2,2 2,3 0,5

131,6 130,3 130,0 125,0 140,8 168,0 147,5 149,2 103,8

425 312 387 969 364 058 6 812 17 099 13 224 9 715 12 565 1 709

100,0 91,2 85,6 1,6 4,0 3,1 2,3 3,0 0,4

127,9 127,5 127,8 116,2 125,7 130,9 127,1 164,6 93,6

1 248 959 1 146 669 1 075 547 20 748 50 374 38 799 27 114 29 269 6 128

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

343 505

91,4

113,2

404 359

90,3

130,8

382 013

89,8

127,7

1 129 877

*) Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

1-9/2004

IV. Zahraniční obchod 1.2 Teritoriální struktura dovozu I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

Kumulace

Ukazatel

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

Celkový zahraniční obchod ČR Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní * )

375 287 300 747 265 165 8 730 26 852 27 472 2 227 22 340 22 488

100,0 80,1 70,7 2,3 7,2 7,3 0,6 6,0 6,0

111,1 112,1 111,2 103,3 125,0 99,1 134,9 103,1 124,9

457 520 379 809 333 452 10 028 36 329 27 610 2 760 24 286 22 406

100,0 83,0 72,9 2,2 7,9 6,0 0,6 5,3 4,9

129,4 131,0 131,1 106,7 139,4 113,7 131,6 119,9 135,2

430 264 356 706 311 134 8 999 36 573 23 903 3 168 24 340 21 308

100,0 82,9 72,3 2,1 8,5 5,6 0,7 5,7 5,0

122,7 124,6 122,4 101,6 156,8 99,8 144,5 115,8 127,0

1 263 071 1 037 262 909 751 27 757 99 754 78 985 8 155 70 966 66 202

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

299 784

79,9

112,0

378 966

82,8

131,4

356 279

82,8

124,6

1 035 029

*) Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

mil.Kč

podíl v%

index 04/03

1-9/2004

107

108

IV. Zahraniční obchod 2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Index

Dovoz

Index

1 - 9/2004

04/03

1 - 9/2004

04/03

mil. Kč

podíl v %

1 248 959

100,0

34 662 6 519 35 767 36 154 1 945 77 667 288 318 623 860 143 280 787

2,8 0,5 2,9 2,9 0,2 6,2 23,1 50,0 11,5 0,1

mil. Kč

podíl v %

124,2

1 263 071

100,0

130,8 103,1 126,5 125,4 269,0 129,9 122,8 124,2 122,4 60,3

50 529 7 601 38 912 85 537 3 060 145 630 268 674 524 798 137 835 495

4,0 0,6 3,1 6,8 0,2 11,5 21,3 41,5 10,9 0,0

Bilance 1 - 9/2003

1 - 9/2004

mil. Kč

mil. Kč

121,2

-36 066

-14 112

122,2 146,7 129,0 108,2 110,0 119,3 126,6 119,4 126,0 256,5

-14 853 1 145 -1 888 -50 202 -2 058 -62 239 22 480 62 745 7 691 1 113

-15 867 -1 082 -3 145 -49 383 -1 115 -67 963 19 644 99 062 5 445 292

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

IV. Zahraniční obchod 2.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Index

Dovoz

Index

1 - 9/2004

04/03

1 - 9/2004

04/03

mil. Kč

podíl v %

458 912

100,0

5 910 1 110 12 318 11 575 219 21 549 101 366 236 595 67 610 660

1,3 0,2 2,7 2,5 0,0 4,7 22,1 51,6 14,7 0,1

Bilance 1 - 9/2003

1 - 9/2004

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

podíl v %

123,4

405 574

100,0

118,5

29 475

53 338

116,8 116,7 136,2 133,7 115,3 146,5 118,9 123,8 121,3 60,6

10 960 1 172 5 797 5 541 1 195 47 839 98 477 186 651 47 847 95

2,7 0,3 1,4 1,4 0,3 11,8 24,3 46,0 11,8 0,0

142,7 248,8 125,3 102,4 81,5 119,8 119,0 114,1 132,0 67,9

-2 617 480 4 415 3 248 -1 276 -25 235 2 518 27 507 19 486 949

-5 050 -62 6 521 6 034 -976 -26 290 2 889 49 944 19 763 565

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

109

110

IV. Zahraniční obchod 2.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Index

Dovoz

Index

1 - 9/2004

04/03

1 - 9/2004

04/03

mil. Kč

podíl v %

103 546

100,0

7 366 2 386 2 471 9 434 277 11 045 26 727 33 573 10 202 65

7,1 2,3 2,4 9,1 0,3 10,7 25,8 32,4 9,9 0,1

Bilance 1 - 9/2003

1 - 9/2004

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

podíl v %

131,2

66 370

100,0

121,8

24 460

37 176

140,3 92,0 132,9 147,2 140,6 133,2 137,0 127,5 120,5 171,1

4 756 891 2 838 11 158 474 7 068 23 039 10 538 5 533 75

7,2 1,3 4,3 16,8 0,7 10,6 34,7 15,9 8,3 0,1

113,2 82,9 151,5 112,2 126,4 107,9 131,5 126,3 121,2 208,3

1 048 1 518 -14 -3 537 -178 1 745 1 981 17 996 3 899 2

2 610 1 495 -367 -1 724 -197 3 977 3 688 23 035 4 669 -10

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

IV. Zahraniční obchod 3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy BILANCE

DOVOZ

VÝVOZ

OBRAT Ukazatel

1-9/2004 mil. Kč

podíl %

index 04/03

1-9/2004 mil. Kč

podíl %

index 04/03

1-9/2004 mil. Kč

podíl %

index 04/03

1-9/2003 mil. Kč

1-9/2004 mil. Kč

ČR celkem SRN Slovensko Rakousko Itálie Polsko Francie Velká Británie Nizozemí Čína USA Rusko Japonsko Maarsko

2 512 030 864 486 169 916 127 009 121 295 122 318 116 780 98 166 82 097 69 862 69 214 68 378 46 956 58 553

100,0 34,4 6,8 5,1 4,8 4,9 4,6 3,9 3,3 2,8 2,8 2,7 1,9 2,3

122,7 121,1 127,3 118,0 121,6 134,6 117,1 116,5 128,7 127,7 116,5 114,1 176,1 133,0

1 248 959 458 912 103 546 76 265 54 538 63 697 56 077 61 180 51 793 5 423 28 563 17 191 4 171 33 615

100,0 36,7 8,3 6,1 4,4 5,1 4,5 4,9 4,1 0,4 2,3 1,4 0,3 2,7

124,2 123,4 131,2 121,0 122,3 132,0 117,4 110,3 125,9 117,6 111,9 141,9 131,9 145,5

1 263 071 405 574 66 370 50 744 66 757 58 621 60 703 36 986 30 304 64 439 40 651 51 187 42 785 24 938

100,0 32,1 5,3 4,0 5,3 4,6 4,8 2,9 2,4 5,1 3,2 4,1 3,4 2,0

121,2 118,5 121,8 113,7 121,0 137,6 116,8 128,4 133,7 128,7 119,9 107,0 182,1 119,1

-36 066 29 475 24 460 18 398 -10 595 5 645 -4 221 26 645 18 458 -45 461 -8 372 -35 707 -20 335 2 159

-14 112 53 338 37 176 25 521 -12 219 5 076 -4 626 24 194 21 489 -59 016 -12 088 -33 996 -38 614 8 677

Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a statistiky

111

112

V. Vnitřní obchod 2004 2003

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1.- 9.

10.

Tržby maloobchodu vč. mot. vozidel a pohostinství v souhrnu ( OKEČ 50,52,55)

a b

104,6 104,6

99,8 98,7

104,3 102,7

105,1 103,5

103,2 101,8

106,3 103,5

103,8 101,0

107,1 103,3

104,6 102,2

103,8 100,0

107,2 103,9

102,9 100,4

104,6 101,9

104,0 101,3

Maloobchod vč. motorových vozidel (OKEČ 50, 52)

a b

104,7 104,9

98,8 98,0

103,7 102,3

104,3 102,9

102,4 101,2

105,6 102,9

103,2 100,9

107,3 103,7

104,0 101,9

103,9 100,3

107,4 104,5

103,1 101,0

104,3 101,9

104,1 101,7

Prodej a opravy motorových vozidel a pohonné hmoty (OKEČ 50)

a b

109,4 106,9

93,4 91,7

103,2 99,4

103,4 100,4

100,4 97,5

108,8 102,2

105,0 98,7

112,7 103,5

105,0 99,7

108,8 100,1

109,9 104,2

102,5 98,1

105,7 100,0

107,9 102,1

Prodej a opravy motorových vozidel (OKEČ 50.1 - 50.4)

a b

105,5 105,6

88,5 88,7

97,0 97,0

100,0 99,2

95,7 95,5

105,5 104,6

95,4 95,6

104,1 104,3

99,0 98,8

96,8 97,0

105,8 106,7

93,2 94,4

98,7 98,8

98,3 99,7

Pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

a b

117,4 109,1

102,3 96,4

116,1 103,9

110,2 102,6

109,6 101,0

115,3 97,9

125,4 104,5

131,0 102,0

117,2 101,2

130,6 104,9

115,5 100,9

118,0 104,5

118,7 102,0

124,7 106,1

Maloobchod (OKEČ 52)

a b a b a b

102,6 104,0 103,4 104,8 102,1 103,5

101,2 100,8 103,7 101,4 99,5 100,7

103,9 103,7 105,4 103,1 102,8 104,2

104,7 104,2 106,1 103,5 103,7 104,7

103,3 102,9 105,1 102,7 102,0 103,3

104,0 103,3 105,3 102,5 103,2 104,2

102,4 101,9 101,1 98,5 103,6 104,6

104,6 103,8 106,1 103,6 103,6 104,2

103,5 103,0 104,6 102,1 102,8 103,8

101,6 100,4 105,5 102,1 98,3 98,9

106,2 104,7 105,9 102,0 106,7 107,2

103,3 102,4 105,2 102,2 102,0 102,6

103,6 102,8 104,9 102,1 102,6 103,4

102,2 101,5 106,1 103,7 99,3 100,1

a b

103,9 101,6

110,1 107,0

110,5 107,5

114,6 111,2

111,9 108,7

114,8 111,5

110,0 102,5

105,7 98,3

110,8 106,0

102,7 95,7

104,7 97,6

101,1 94,0

108,0 102,4

103,4 95,9

729,5 15 116 104,7 104,6

-

-

- 733,0 - 14 966 - 105,4 - 103,1

-

-

- 733,6 - 15 245 - 105,2 - 102,7

-

-

- 733,8 - 15 446 - 105,5 - 102,7

10,6 14,8 19,5 15,5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

z toho: - smíšené zboží s převahou potravin - nepotravinářské zboží Pohostinství a ubytování (OKEČ 55) Průměrný počet pracovníků v tisících* ) Průměrná měsíční mzda v Kč*) - nominální (meziroční index) - reálná (meziroční index) Obchodní marže v % OKEČ 50 - automobilizmus OKEČ 51 - velkoobchod OKEČ 52 - maloobchod OKEČ G = (50, 51, 52)

12,2 15,2 21,9 16,8

Poznámky: souhrnný vývoj tržeb (OKEČ 50, 52, 55) není publikován ČSÚ, je vypočten vážením dílčích údajů a = meziroční index tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb včetně DPH ve stálých cenách *) odvětví “Obchod” (OKEČ G = 50 + 51 + 52) Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny)

10,7 15,0 22,0 16,4

11.

12.

2004

10,7 14,8 22,0 16,3

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Výsledek hospodaření před zdaněním (mil. Kč, organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsl. hosp. před zdaněn. OKEČ

1.-3.Q. 03

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

2231 2958 848

1.-3.Q. 04

abs. mezir. změna

Nefinanční sféra = 100 1.-3.Q. 03

1.-3.Q. 04

4366 5195 867

2136 2237 18

1,30 1,73 0,50

2,06 2,45 0,41

C

Těžba nerostných surovin

3806

6062

2256

2,22

2,86

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

15315 1658 205 1863 -39 705 2539 1270 3809 117 4970 7817 9548 7195 4828 12023 2567 -599 5420 230 1480 6531 11334 2511 13845 2300 224 2524

14546 2346 394 2740 -46 1774 2923 1885 4808 693 7745 8688 11225 16860 4239 21098 5685 -507 5113 3130 1369 9105 15874 1441 17315 3459 639 4097

-769 688 189 877 -7 1069 384 615 999 576 2775 871 1677 9665 -589 9076 3118 92 -307 2900 -111 2575 4540 -1071 3470 1159 415 1574

8,95 0,97 0,12 1,09 -0,02 0,41 1,48 0,74 2,23 0,07 2,90 4,57 5,58 4,20 2,82 7,03 1,50 -0,35 3,17 0,13 0,86 3,82 6,62 1,47 8,09 1,34 0,13 1,47

6,85 1,11 0,19 1,29 -0,02 0,84 1,38 0,89 2,27 0,33 3,65 4,09 5,29 7,94 2,00 9,94 2,68 -0,24 2,41 1,47 0,65 4,29 7,48 0,68 8,16 1,63 0,30 1,93

Zpracovatelský průmysl

81594

109475

27880

47,68

51,58

29402 2020

28643 2099

-759 79

17,18 1,18

13,50 0,99

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

31422

30743

-679

18,36

14,49

116822

146279

29457

68,26

68,93

7979 9666 1823 23754 4225 1658 5204

8016 17964 2207 24349 4653 3092 5666

37 8298 384 595 428 1435 462

4,66 5,65 1,07 13,88 2,47 0,97 3,04

3,78 8,46 1,04 11,47 2,19 1,46 2,67

171131

212227

41096

100,00

100,00

MPO - odbor analýz a statistiky

113

VI. Finanční ukazatele Objem zisku a počty organizací (organizace se 100 a více zaměstnanci) Ziskové organizace OKEČ 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

objem zisku v mil. Kč

mezir.

počet zaměstnanců

mezir.

počet jednotek

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

zm. abs.

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

zm. abs.

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

2495 3418 848

4383 5374 867

1888 1956 18

36307 36632 3457

36210 36526 3536

-97 -105 79

10 11 17

12 13 19

C

Těžba nerostných surovin

4266

6240

1974

40089

40063

-26

28

32

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

16916 2210 379 2589 75 1061 3206 1652 4858 x 6164 8079 10034 7660 5550 13210 5054 260 6063 1338 1524 9184 13427 2882 16308 2653 224 2878

15560 3029 499 3528 67 1889 3258 2072 5330 698 8199 9002 11566 17315 5347 22662 7067 63 6648 3563 1489 11763 18062 1988 20051 3703 639 4342

-1356 818 120 939 -8 827 51 420 472

66757 21962 11335 33297 2292 11479 11049 11091 22140 2238 26206 41348 43512 48654 45737 94391 78658 1841 64895 13358 12283 92378 77531 11709 89239 25302 1657 26958

-2034 -4995 4247 -748 -1511 1083 -695 4137 3443

2035 922 1532 9655 -202 9452 2013 -197 585 2225 -35 2578 4636 -894 3742 1050 414 1464

68791 26957 7088 34045 3803 10396 11743 6954 18697 x 24786 37513 47646 46192 44266 90458 64842 3032 53438 12574 11189 80232 72558 11439 83998 27040 1389 28429

1420 3835 -4134 2462 1471 3933 13816 -1191 11458 785 1094 12146 4972 269 5242 -1738 268 -1470

232 76 32 108 19 50 33 31 64 2 55 116 126 73 189 263 221 4 139 31 42 216 95 28 123 96 8 104

229 71 31 102 13 52 34 38 72 3 55 133 121 79 192 271 255 5 158 34 34 231 95 26 121 91 10 102

D

Zpracovatelský průmysl

96581

121723

25142

595572

630894

35322

1698

1759

30216 2021

29377 2113

-839 92

35447 19058

33043 17835

-2404 -1223

56 48

48 43

40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F

Stavebnictví

x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

114

32238

31490

-748

54505

50879

-3627

104

91

133085

159453

26368

690166

721835

31669

1829

1882

8726

8580

-146

65306

64516

-790

222

221

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Objem ztráty a počty organizací (organizace se 100 a více zaměstnanci) Ztrátové organizace* OKEČ 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F

Stavebnictví

objem v mil. Kč

mezir.

počet zaměstnanců

mezir.

počet jednotek

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

zm. abs.

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

zm. abs.

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

-264 -460 0

x -179 0

281 0

2190 5647 0

x 3735 0

-1912 0

3 5 0

1 3 0

-460

-179

281

5647

3735

-1912

5

3

-1601 -552 -174 -726 -113 -356 -668 -382 -1049 x -1195 -262 -486 -465 -722 -1187 -2487 -859 -642 -1108 -45 -2654 -2093 -371 -2463 -354 x -354

-1014 -683 -105 -788 -112 -115 -335 -187 -522 x -454 -314 -341 -455 -1109 -1564 -1383 -570 -1534 -433 -120 -2657 -2188 -548 -2736 -244 x -244

587 -130 69 -62 1 241 333 195 528

15184 14138 5151 19289 3330 1675 3136 1822 4958 x 4518 3633 10580 6849 11534 18383 15098 4615 7514 10047 3126 25303 8397 5165 13562 7730 x 7730

-2450 309 -6704 -6395 736 -2268 383 -3983 -3600

110

17633 13829 11855 25684 2593 3943 2753 5805 8558 x 8441 3808 9257 9456 11075 20530 30874 2730 14991 8246 3998 29965 10681 7206 17887 7651 x 7758

-28

67 38 23 61 13 17 13 19 32 2 16 17 26 23 50 72 95 5 44 13 8 70 26 18 44 30 1 31

56 38 17 55 15 8 10 11 21 1 17 17 27 18 54 72 62 5 25 12 11 53 25 18 43 26 0 26

-14987

-12248

2738

187996

143970

-44027

564

475

-814 x

-734 -13

81

1746 x

2137 1004

391

9 1

14 5

740 -51 145 10 -387 -377 1105 289 -892 675 -75 -4 -95 -177 -272 109

-3923 -175 1323 -2606 459 -2147 -15775 1885 -7477 1801 -872 -4662 -2284 -2041 -4325 78

-816

-747

69

1903

3141

1238

10

19

-16263

-13174

3089

195547

150846

-44701

579

497

-747

-564

182

8616

8510

-106

50

45

* Organizace se záporným nebo nulovým výsledkem hospodaření x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a statistiky

115

VI. Finanční ukazatele Přidaná hodnota (mil. Kč, organizace se 100 a více zaměstnanci)

OKEČ

Přidaná hodnota

mezir.

Nefinanční sf. = 100 Přid. hodn./zaměst. Kč

mezir.

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

zm. %

1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04 1.-3. Q. 03 1.-3. Q. 04

zm. %

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

17773 19045 2479

21253 22579 2468

19,6 18,6 -0,4

C

Těžba nerostných surovin

21523

25047

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

39209 9952 3046 12998 784 4327 7775 5737 13512 2388 20592 19817 28784 23284 18226 41510 26847 1175 23320 9874 4728 39097 48467 6275 54742 9126 646 9772

39967 9945 2804 12749 802 5445 8230 6523 14752 3436 24124 21732 31438 34157 20605 54763 31427 2439 25055 11291 5529 44314 56191 6729 62921 10015 1227 11242

D

Zpracovatelský průmysl

314380 51283 8110

40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

116

2,80 3,00 0,39

2,98 3,17 0,35

461668 450452 716918

582467 560807 697981

26,2 24,5 -2,6

16,4

3,39

3,52

470595

571883

21,5

1,9 -0,1 -7,9 -1,9 2,3 25,8 5,9 13,7 9,2 43,9 17,2 9,7 9,2 46,7 13,1 31,9 17,1 107,6 7,4 14,3 16,9 13,3 15,9 7,2 14,9 9,7 89,9 15,0

6,18 1,57 0,48 2,05 0,12 0,68 1,22 0,90 2,13 0,38 3,24 3,12 4,53 3,67 2,87 6,54 4,23 0,19 3,67 1,56 0,74 6,16 7,64 0,99 8,62 1,44 0,10 1,54

5,61 1,40 0,39 1,79 0,11 0,76 1,16 0,92 2,07 0,48 3,39 3,05 4,41 4,80 2,89 7,69 4,41 0,34 3,52 1,59 0,78 6,22 7,89 0,95 8,84 1,41 0,17 1,58

453686 244017 160793 217623 122545 301738 536300 449677 495751 795343 619758 479570 505851 418417 329350 374007 280483 203901 340797 474268 311331 354796 582264 336534 537295 263073 431917 270051

487753 275489 170089 242446 142624 413922 580160 505133 544407 1158054 785207 483148 581196 615412 359789 485597 335195 377769 346012 482394 358825 376557 653936 398808 612060 303201 740414 324083

7,5 12,9 5,8 11,4 16,4 37,2 8,2 12,3 9,8 45,6 26,7 0,7 14,9 47,1 9,2 29,8 19,5 85,3 1,5 1,7 15,3 6,1 12,3 18,5 13,9 15,3 71,4 20,0

359110

14,2

49,53

50,43

401215

463450

15,5

57289 8710

11,7 7,4

8,08 1,28

8,05 1,22

1378818 422077

1628435 462340

18,1 9,5

59393

65999

11,1

9,36

9,27

1052909

1221760

16,0

395296

450156

13,9

62,27

63,22

446302

515832

15,6

27867 49023 6458 98872 25666 15615 15983

28982 62414 7714 99972 28589 14913 19343

4,0 27,3 19,5 1,1 11,4 -4,5 21,0

4,39 7,72 1,02 15,58 4,04 2,46 2,52

4,07 8,76 1,08 14,04 4,01 2,09 2,72

376973 353215 319368 446135 308470 227139 380891

396875 432024 379467 465464 316769 256387 361477

5,3 22,3 18,8 4,3 2,7 12,9 -5,1

634778

712083

12,2

100,00

100,00

413758

466264

12,7

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Osobní náklady, podíl osobních nákladů na přidané hodnotě (mil. Kč, %, organizace se 100 a více zaměstnanci) Osobní náklady OKEČ CA CB

1.-3. Q. 03

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

9854 10759 790

1.-3. Q. 04

meziroč.

Podíl os. nákl./přid. hodn.

meziroč.

zm. v %

1.-3. Q. 03

1.-3. Q. 04

zm. bodů

9763 10723 865

-0,9 -0,3 9,5

55,4 56,5 31,9

45,9 47,5 35,0

-9,5 -9,0 3,2

C

Těžba nerostných surovin

11549

11588

0,3

53,7

46,3

-7,4

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17072 6094 2342 8435 781 2395 3104 3224 6328 865 8011 8529 11973 12286 10964 23250 19338 1023 12969 4114 2822 20928 19587 4026 23613 5555 310 5865

17581 5748 2142 7890 776 2481 3178 3533 6711 915 8017 9703 12325 13334 12125 25459 20407 1267 14661 5053 3204 24185 21729 3973 25702 5664 381 6045

3,0 -5,7 -8,5 -6,5 -0,6 3,6 2,4 9,6 6,0 5,8 0,1 13,8 2,9 8,5 10,6 9,5 5,5 23,8 13,0 22,8 13,5 15,6 10,9 -1,3 8,8 2,0 23,0 3,1

43,5 61,2 76,9 64,9 99,6 55,4 39,9 56,2 46,8 36,2 38,9 43,0 41,6 52,8 60,2 56,0 72,0 87,1 55,6 41,7 59,7 53,5 40,4 64,2 43,1 60,9 48,0 60,0

44,0 57,8 76,4 61,9 96,8 45,6 38,6 54,2 45,5 26,6 33,2 44,6 39,2 39,0 58,8 46,5 64,9 51,9 58,5 44,8 57,9 54,6 38,7 59,0 40,8 56,6 31,1 53,8

0,4 -3,4 -0,5 -3,0 -2,8 -9,8 -1,3 -2,0 -1,3 -9,6 -5,7 1,6 -2,4 -13,7 -1,3 -9,5 -7,1 -35,1 2,9 3,1 -1,7 1,0 -1,7 -5,1 -2,3 -4,3 -16,9 -6,2

157382

168195

6,9

50,1

46,8

-3,2

11265 4102

11258 4284

-0,1 4,4

22,0 50,6

19,7 49,2

-2,3 -1,4

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

15367

15542

1,1

25,9

23,5

-2,3

184298

195325

6,0

46,6

43,4

-3,2

16840 28394 3667 52604 18832 10507 8244

18457 31777 3892 54630 21421 9651 11175

9,6 11,9 6,1 3,9 13,7 -8,1 35,6

60,4 57,9 56,8 53,2 73,4 67,3 51,6

63,7 50,9 50,5 54,6 74,9 64,7 57,8

3,3 -7,0 -6,3 1,4 1,6 -2,6 6,2

323387

346327

7,1

50,9

48,6

-2,3

MPO - odbor analýz a statistiky

117

VI. Finanční ukazatele Výkonová spotřeba, výkony vč. marže, podíl spotřeby na výkonech (v %, organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba OKEČ

CA CB

1. -3. Q. 04 v mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v ob. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

118

meziroč. zm. v %

15743 17236 3936

-1,0 -0,4 26,0

Výkony vč. obch. marže

Výkonová spotř./výkony

1. -3. Q. 04 v mil. Kč

1. -3. Q. 04 v%

meziroč. zm. v %

36996 39815 6405

9,9 9,5 14,3

42,55 43,29 61,46

mezir. zm. bodů -4,66 -4,33 5,70

21172

3,6

46219

10,2

45,81

-2,90

120689 21386 4240 25625 1157 14660 23189 14008 37198 30290 60524 61682 46630 106649 51766 158415 67767 59538 64558 55175 11527 190798 206672 12335 219007 26200 4232 30432

1,1 0,8 -6,2 -0,4 -6,6 1,6 4,0 7,8 5,4 -18,1 14,5 17,5 10,9 35,4 20,1 30,0 21,5 51,7 37,8 51,2 4,7 42,8 12,0 -9,3 10,5 9,5 32,1 12,2

160656 31331 7044 38375 1959 20104 31419 20531 51950 33726 84649 83415 78068 140807 72371 213178 99194 61977 89612 66466 17056 235111 262864 19064 281928 36215 5458 41674

1,3 0,5 -6,9 -0,9 -3,2 7,2 4,4 9,6 6,4 -14,3 15,2 15,3 10,2 38,0 18,0 30,5 20,1 53,4 27,7 43,3 8,3 36,1 12,8 -4,1 11,5 9,6 41,8 12,9

75,12 68,26 60,19 66,78 59,07 72,92 73,81 68,23 71,60 89,81 71,50 73,95 59,73 75,74 71,53 74,31 68,32 96,06 72,04 83,01 67,58 81,15 78,62 64,70 77,68 72,35 77,53 73,02

-0,16 0,19 0,46 0,33 -2,18 -4,01 -0,35 -1,14 -0,72 -4,12 -0,47 1,34 0,38 -1,44 1,24 -0,28 0,81 -1,03 5,27 4,31 -2,38 3,79 -0,58 -3,72 -0,67 -0,04 -5,69 -0,49

1064875

16,1

1423985

15,6

74,78

0,31

134632 9674

5,7 0,3

191921 18384

7,5 3,6

70,15 52,62

-1,14 -1,69 -1,13

144306

5,4

210305

7,1

68,62

1230353

14,5

1680509

14,3

73,21

0,11

120715 77123 8306 114291 35256 26527 25083

9,1 38,1 -0,1 9,7 25,3 -4,6 2,8

149697 139537 16020 214263 63845 41439 44426

8,1 33,1 8,5 5,5 18,6 -4,6 10,0

80,64 55,27 51,85 53,34 55,22 64,01 56,46

0,76 2,02 -4,43 2,04 2,92 -0,03 -3,96

1637654

14,2

2349737

13,6

69,70

0,38

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba Podíl rok 1.-3. Q. 04

OKEČ

CA CB C

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin Těžba nerostných surovin

DA Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru DF Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových miner. výr. 27 Výroba zakladních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. DK Výroba a opravy strojů j.n. 30 Výroba kanc. strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. 32 Výroba rádiových, televiz. a spoj.zař. a přístr. 33 Výroba zdrav.přesných, optic. a časoměr. přístr. DL Výroba elek.a optických přístrojů a zař. 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba ost. dopravních zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zař. 36 Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuved. D

Zpracovatelský průmysl

Rozdíl v bodech 04-03

Podíl rok 1.-3. Q. 04

Index abs.údajů 04/03

Rozdíl v bodech 04-03

99,0 99,6 126,0

3,51 2,61 3,25

9,57 9,64 8,77

99,3 99,6 102,8

0,95 0,71 -1,43

38,90

103,6

3,32

9,54

99,9

0,49

64,62 62,60 53,58 60,90 51,78 64,52 68,66 68,75 68,70 58,73 69,52 68,18 59,24 74,28 67,72 72,00 61,59 92,02 62,86 75,91 66,22 74,10 77,91 60,74 76,69 69,20 75,78 70,05

101,1 100,8 93,8 99,6 93,4 101,6 104,0 107,8 105,4 81,9 114,5 117,5 110,9 135,4 120,1 130,0 121,5 151,7 137,8 151,2 104,7 142,8 112,0 90,7 110,5 109,5 132,1 112,2

-1,71 1,62 -0,33 1,30 1,64 -2,81 -1,59 1,05 -0,60 -20,46 2,62 -0,59 1,42 3,72 2,99 3,62 1,78 1,72 -0,45 11,91 -1,29 4,08 0,76 -2,88 0,65 1,75 -0,15 1,69

3,49 5,82 2,83 5,26 5,12 3,37 5,57 5,30 5,47 2,44 6,74 3,68 6,98 2,73 3,98 3,16 3,55 1,51 3,80 3,43 4,20 3,15 5,77 4,16 5,66 2,71 1,75 2,59

102,0 95,4 100,0 95,8 155,7 87,6 99,1 106,5 101,7 103,7 102,3 104,6 102,8 98,9 111,2 103,9 107,9 129,9 106,2 98,9 113,2 106,7 107,0 96,0 106,4 102,5 124,3 104,1

-0,06 -0,1 0,16 -0,09 2,15 -0,71 -0,41 0,02 -0,25 -0,16 -0,52 -0,49 -0,37 -0,82 -0,13 -0,59 -0,33 -0,22 -1,16 -0,99 0,24 -0,83 -0,21 0,04 -0,17 -0,11 -0,11 -0,13

69,49

116,1

0,82

4,23

104,1

-0,43

72,46 54,69

105,7 100,3

6,47 -0,72

10,80 13,61

101,5 106,0

0,55 0,56

Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody

70,92

105,4

5,80

11,04

101,9

0,56

Průmysl celkem

68,73

114,5

1,71

5,16

103,3

-0,42

79,72 11,81 52,64 39,56 48,51 52,51 57,73

109,1 138,1 99,9 109,7 125,3 95,4 102,8

1,09 1,65 3,21 8,32 1,41 -0,40 -5,89

1,44 1,41 5,86 11,23 3,89 6,87 4,80

105,9 106,2 103,4 97,4 123,0 89,1 119,6

-0,02 -0,17 0,54 1,24 0,04 -0,54 0,25

53,41

114,2

2,10

4,75

102,3

-0,35

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

36,05 35,75 63,38

Odpisy

Index abs. údajů 04/03

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a statistiky

119

VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) Osobní náklady OKEČ

CA CB

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

Ostatní náklady

Nákl. celk.

Podíl rok 1.-3. Q. 04

Index abs. údajů 04/03

Rozdíl v bodech 04-03

Podíl rokl 1.-3. Q. 04

Index abs.údajů 04/03

Rozdíl v bodech 04-03

22,36 22,24 13,92

99,1 99,7 109,5

2,18 1,65 -1,28

32,03 32,37 13,93

74,0 80,0 115,0

-6,64 -4,97 -0,55

Index abs.údajů 04/03 89,4 92,3 119,6

C

Těžba nerostných surovin

21,29

100,3

1,19

30,27

81,3

-5,00

94,7

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televiz. a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav.přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek.a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

9,41 16,83 27,06 18,75 34,72 10,92 9,41 17,34 12,39 1,77 9,21 10,73 15,66 9,29 15,86 11,57 18,55 1,96 14,28 6,95 18,41 9,39 8,19 19,56 9,00 14,96 6,83 13,91

103,0 94,3 91,5 93,5 99,4 103,6 102,4 109,6 106,0 105,8 100,1 113,8 102,9 108,5 110,6 109,5 105,5 123,8 113,0 122,8 113,5 115,6 110,9 98,7 108,8 102,0 123,0 103,1

-0,07 -0,69 -0,87 -0,78 3,13 -0,26 -0,37 0,54 -0,03 -0,08 -0,93 -0,44 -0,81 -1,72 -0,60 -1,47 -2,19 -0,40 -3,25 -0,26 1,11 -1,58 0,00 0,72 -0,06 -0,70 -0,52 -0,86

22,47 14,75 16,53 15,09 8,38 21,19 16,35 8,61 13,44 37,05 14,52 17,41 18,13 13,70 12,44 13,26 16,32 4,51 19,06 13,71 11,18 13,36 8,13 15,54 8,65 13,13 15,64 13,45

113,0 93,3 100,7 94,8 49,5 129,1 124,4 89,5 113,7 250,1 102,0 129,9 106,9 118,4 97,1 110,5 123,6 119,6 186,2 71,7 106,1 120,0 103,7 110,0 104,5 99,6 139,4 104,1

1,84 -0,77 1,04 -0,43 -6,92 3,78 2,37 -1,61 0,87 20,69 -1,17 1,52 -0,24 -1,18 -2,27 -1,55 0,74 -1,11 4,86 -10,66 -0,06 -1,67 -0,56 2,12 -0,42 -0,94 0,79 -0,70

103,7 98,2 94,4 97,4 90,4 106,1 106,4 106,2 106,3 110,4 110,2 118,5 108,3 128,6 114,8 123,4 118,0 148,9 138,7 127,5 106,7 134,9 110,9 95,0 109,6 106,7 132,4 109,5

Zpracovatelský průmysl

10,98

106,9

-0,81

15,30

118,0

0,42

114,7

6,06 24,22

99,9 104,4

0,22 0,64

10,68 7,48

57,4 95,6

-7,24 -0,48

96,3 101,7

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

120

7,64

101,1

0,33

10,40

58,9

-6,70

96,7

10,91

106,0

-0,59

15,20

106,7

-0,70

111,7

12,19 4,87 24,67 18,91 29,48 19,11 25,72

109,6 111,9 106,1 103,9 113,7 91,9 135,6

0,22 -0,30 2,86 3,14 -2,04 -0,88 4,22

6,65 81,91 16,84 30,31 18,12 21,51 11,75

90,1 117,2 67,4 61,0 125,7 105,0 128,9

-1,30 -1,18 -6,61 -12,70 0,59 1,82 1,42

107,6 118,8 93,8 86,6 121,6 96,1 113,3

11,30

107,1

-0,28

30,54

104,6

-1,48

109,7

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Pasiva celkem, vlastní kapitál, cizí zdroje (organizace se 100 a více zaměstnanci) Pasiva celkem OKEČ

CA CB

k 30. 9. 04 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

meziroční změna v%

Vlastní kapitál k 30. 9. 04 mil. Kč

Cizí zdr. a ostat. pasiv.

meziroční změna v%

k 30. 9. 04 mil. Kč

meziroční změna v%

97457 108018 13300

-2,3 -1,7 9,4

67122 75544 8487

5,1 4,7 6,7

30336 32474 4813

-15,4 -14,0 14,5

C

Těžba nerostných surovin

121318

-0,6

84031

4,9

37287

-11,2

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televiz. a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav.přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek.a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

179465 46359 8699 55058 1813 21000 41038 24667 65705 38600 123302 82947 132477 127118 77378 204496 118713 26982 87209 54725 17526 186442 230372 31778 262150 35257 4449 39706

4,7 -0,2 -5,2 -1,0 -14,3 -2,8 -3,9 4,4 -1,0 -7,1 -1,9 17,7 0,5 16,0 8,8 13,1 13,1 6,0 21,8 24,6 11,5 19,0 23,4 -2,4 19,6 12,6 36,1 14,9

88320 24205 3339 27544 470 9259 19849 14231 34080 21035 66122 46238 73942 66276 33114 99390 48939 1344 36909 19256 9315 66824 101213 5642 106855 14584 2244 16827

4,8 0,7 35,1 3,9 -18,0 16,0 1,7 17,9 7,9 -1,3 1,3 13,6 2,4 33,7 11,3 25,3 19,7 -12,0 12,2 20,8 13,9 14,1 25,8 5,1 24,5 12,5 62,2 17,3

91145 22154 5360 27514 1343 11741 21189 10436 31625 17566 57180 36709 58535 60842 44264 105106 69774 25638 50300 35470 8210 119618 129159 26136 155295 20673 2205 22879

4,6 -1,2 -20,0 -5,5 -12,9 -13,8 -8,7 -9,6 -9,0 -13,2 -5,3 23,2 -1,8 1,3 7,0 3,6 9,0 7,1 30,1 26,7 9,0 21,9 21,6 -3,9 16,4 12,7 17,0 13,1

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

1511876

9,3

705846

12,2

806030

7,0

481152 82569

1,0 1,8

295304 55483

4,6 -3,1

185848 27086

-4,1 13,6

563721

1,1

350787

3,3

212934

-2,2

2196915

6,5

1140664

8,7

1056251

4,3

137038 354889 41990 568603 86570 148353 65210

7,4 8,7 10,1 -0,4 12,0 -4,4 24,3

45913 122311 14720 364155 34098 114386 34023

6,9 11,1 57,5 -2,6 7,4 -2,3 19,4

91126 232579 27270 204448 52472 33966 31188

7,7 7,5 -5,3 3,7 15,2 -11,0 30,1

3599569

5,6

1870269

6,1

1729299

5,0

MPO - odbor analýz a statistiky

121

VI. Finanční ukazatele Rentabilita vlastního kapitálu, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (organizace se 100 a více zaměstnanci) Rentabil. vlast. kapitálu OKEČ

CA CB

k 30. 9. 04 v%

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televiz. a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav.přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek.a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

122

6,51 6,88 10,21

přírůstek úbytek (-) v p. b.

Dl. hm. a nehm. maj. k 30. 9. 04 mil. Kč

meziroční změna v%

3,01 2,78 -0,45

40164 46469 6860

-3,40 -4,85 3,18

7,21

2,46

53329

-3,89

16,47 9,69 11,79 9,95 -9,73 19,16 14,73 13,25 14,11 3,30 11,71 18,79 15,18 25,44 12,80 21,23 11,62 -37,73 13,85 16,26 14,70 13,63 15,68 25,53 16,20 23,72 28,47 24,35

-1,71 2,80 3,50 2,92 -2,99 10,32 1,71 2,72 2,05 2,75 4,10 -0,42 1,96 10,92 -3,43 6,07 5,34 1,51 -2,62 14,81 -3,40 2,47 1,60 -21,24 0,07 5,97 12,29 6,76

77560 21126 3041 24167 520 9728 21497 11507 33004 18982 67719 31847 55780 44445 28080 72526 35915 4254 34554 20566 6670 66044 110158 9663 119821 12021 1259 13280

2,68 -4,71 27,74 -1,56 -22,73 -10,68 -2,51 0,98 -1,32 -2,53 -6,28 5,87 -0,83 -6,39 4,47 -2,47 9,56 -4,31 12,76 5,97 14,54 9,49 17,71 11,40 17,18 4,16 21,03 5,56

15,51

2,54

626892

3,54

9,70 3,78

-0,71 0,26

309527 65899

-1,96 1,34 -1,40

8,76

-0,49

375426

12,82

1,69

1055647

1,34

17,46 14,69 14,99 6,69 13,65 2,70 16,65

-1,11 5,91 -4,51 0,33 0,34 1,29 -1,61

24204 108506 28855 358366 32465 42466 27584

1,77 11,42 20,69 -4,60 14,44 -11,04 21,39

11,35

1,64

1678093

1,02

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Zásoby celkem, zásoby vlastní výroby, zásoby materiálu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Zásoby celkem OKEČ

CA CB

k 30. 9. 04 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televiz. a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav.přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek.a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

meziroční změna v%

Zásoby vlastní výroby k 30. 9. 04 mil. Kč

1792 2564 785

0,4 1,5 12,6

579 1133 368

meziroční změna v% -20,5 -9,0 -2,5

Zásoby materiálu k 30. 9. 04 mil. Kč

meziroční změna v%

1144 1361 358

12,5 9,7 17,2

3350

3,9

1501

-7,5

1719

11,2

26159 9594 2930 12524 595 2962 4633 1797 6430 4743 15360 10666 14264 20703 16597 37300 30600 5875 16484 8042 4050 34451 25947 8411 34357 6721 353 7074

6,7 1,8 -7,1 -0,4 -7,9 -5,7 3,4 6,9 4,3 13,5 9,7 13,6 3,6 30,1 21,4 26,1 11,8 155,4 42,4 34,6 16,6 47,7 11,1 -14,0 3,7 4,0 33,2 5,2

8990 6549 1314 7863 296 1290 2058 683 2741 1644 7622 4414 8014 9898 8495 18394 18617 2251 8666 3258 2099 16274 10667 4886 15552 2900 89 2989

-10,4 7,1 -13,2 3,1 -22,8 -5,2 2,8 9,3 4,3 26,4 10,9 9,5 1,4 17,7 25,6 21,2 7,8 201,8 42,2 5,7 11,8 37,9 14,4 -16,8 2,3 -5,5 28,6 -4,8

10505 2786 741 3527 245 1315 2458 1023 3481 2999 6709 4676 4979 10224 6506 16730 10382 3582 7200 4561 1813 17156 12050 3424 15473 3244 246 3489

5,6 -8,6 -3,2 -7,5 16,3 -9,1 4,1 10,3 5,9 5,0 4,8 14,4 9,4 46,7 19,8 34,9 22,4 131,3 49,4 67,3 38,2 64,8 8,7 -4,2 5,5 12,4 37,7 13,9

237485

13,9

114699

9,5

101667

18,7

15275 437

-8,7 0,0

294 65

17,5 12,5

14970 366

-8,9 -0,8

15711

-8,5

359

16,6

15336

-8,7

256546

12,1

116559

9,3

118722

14,2

16496 75254 405 21286 7013 17419 864

-11,9 15,5 -11,5 -1,6 3,3 -7,2 -21,2

13104 2090 2 205 3605 14893 102

-15,2 68,6 -79,9 -49,0 -24,3 -8,4 -81,0

2922 2949 243 6082 1292 1997 616

5,1 21,1 -18,5 -7,9 18,6 -6,7 30,1

395283

9,3

150562

3,6

134823

12,5

MPO - odbor analýz a statistiky

123

VI. Finanční ukazatele Zásoby zboží, obrátka zásob (organizace se 100 a více zaměstnanci) Zásoby zboží OKEČ

CA CB

k 30. 9. 04 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák.výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televiz. a spoj.zař. a přístr. Výroba zdrav.přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek.a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt.,plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v obl. nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

124

Doba obratu zásob

meziroční změna v%

k 30. 9. 04 ve dnech

meziroční změna ve dnech

69 70 59

77,3 76,0 314,6

13,1 17,4 33,1

-1,2 -1,4 -0,5

129

138,7

19,6

-1,2

6664 259 875 1134 54 357 117 91 207 100 1028 1576 1271 581 1595 2176 1601 42 618 223 138 1022 3230 101 3331 576 19 595

46,7 -2,1 0,2 -0,3 2,9 7,4 -1,8 -29,0 -15,9 323,5 42,0 23,8 -3,6 10,7 8,0 8,7 -0,4 661,2 -6,4 34,3 -51,2 -8,4 9,5 -69,8 1,5 14,4 6,4 14,2

44,0 82,7 112,3 88,1 82,1 39,8 39,8 23,6 33,4 38,0 49,0 34,5 49,3 39,7 61,9 47,2 83,3 25,6 49,7 32,7 64,1 39,6 26,7 119,1 32,9 50,1 17,5 45,8

2,2 1,0 -0,2 0,4 -4,3 -5,4 -0,4 -0,6 -0,7 9,3 -2,5 -0,5 -3,2 -2,4 1,7 -1,6 -6,1 10,2 5,1 -2,1 4,5 3,1 -0,4 -13,8 -2,5 -2,7 -1,1 -3,4

21119

16,2

45,0

-0,7

10 6

-75,2 -40,5

21,5 6,4

-3,8 -0,2 -3,4

16

-68,2

20,2

21264

16,3

41,2

-0,8

469 70215 159 14999 2116 528 146

-5,3 14,2 8,4 2,6 125,0 44,9 69,7

29,8 145,6 6,8 26,8 29,7 113,5 5,3

-6,8 -22,1 -1,5 -1,9 -4,4 -3,1 -2,1

109898

14,0

45,4

-1,8

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů(organizace se 100 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ 1. -3. čtvrtletí 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

11002 - soukromé podniky národní

1. -3. čtvrtletí

1. -3. čtvrtletí

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. -3. čtvrtletí

2003

2004

2003

2004

2003

2004

2003

2004

13 16 17

13 16 19

3 4 0

3 4 0

6 8 10

6 8 11

4 4 7

4 4 8

33

35

4

4

18

19

11

12

299 114 55 169 32 67 46 50 96 4 71 133 152 96 239 335 316 9 183 44 50 286 120 46 167 125 9 134

285 109 48 157 29 60 44 49 93 4 72 150 148 97 247 343 317 10 183 46 45 284 120 44 164 117 10 127

6 0 0 0 0 0 1 1 2 1 2 0 2 1 2 3 6 0 0 0 0 0 0 4 4 0 0 0

6 0 0 0 0 0 1 1 2 1 2 0 2 1 2 3 7 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0

239 69 35 104 22 45 25 30 55 3 39 65 94 75 151 226 214 1 85 19 30 134 50 31 81 93 8 101

227 64 31 95 18 39 24 29 53 3 37 78 94 74 152 226 208 1 79 20 24 124 47 30 77 87 9 96

51 45 18 64 10 21 20 19 39 0 30 67 56 20 83 103 94 8 98 25 20 151 70 11 81 26 1 27

50 45 16 61 11 20 18 19 37 0 33 71 51 22 88 110 100 9 104 26 21 160 73 11 84 25 1 26

2261

2234

26

26

1423

1374

794

815

65 49

62 48

10 6

10 6

38 36

35 35

17 7

17 7

114

110

16

16

74

70

24

24

2408

2379

46

46

1515

1463

829

851

272

266

5

6

241

233

24

24

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více, průmysl - 21 subjektů, stavebnictví - 3 subjekty) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

125

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkony vč. obchodní marže C e l k e m* OKEČ 1. -3. Q. 2004 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

meziroč. zm. v %

11001 - veřejné podniky 1. -3. Q 2004

36996 39815 6405

9,9 9,5 14,3

10664 11272 0

meziroč. zm. v % 0,9 0,7

11002 - soukromé podniky národní

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

1. -3. Q 2004

1. -3. Q. 2004

meziroč. zm. v %

21120 23331 3797

18,2 17,0 12,1

5212 5212 2608

meziroč. zm. v % -0,3 -0,3 17,8

46219

10,2

11272

0,7

27128

16,3

7820

5,1

160656 31331 7044 38375 1959 20104 31419 20531 51950 33726 84649 83415 78068 140807 72371 213178 99194 61977 89612 66466 17056 235111 262864 19064 281928 36215 5458 41674

1,3 0,5 -6,9 -0,9 -3,2 7,2 4,4 9,6 6,4 -14,3 15,2 15,3 10,2 38,0 18,0 30,5 20,1 53,4 27,7 43,3 8,3 36,1 12,8 -4,1 11,5 9,6 41,8 12,9

3094 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x 2218 2831 0 0 0 0 0 0 1008 1008 0 0 0

2,5

93854 19018 4929 23947 1159 8844 8110 6868 14979 28764 31916 23740 29642 81261 30458 111720 49785 x 18258 2675 4069 25088 21720 11485 33205 15676 4117 19793

5,9 -5,1 -8,0 -5,7 -12,3 -0,9 1,0 11,3 5,5 -19,9 6,7 21,3 4,1 35,8 12,3 28,5 11,1

-4,9 10,6 -6,6 7,8 14,1 14,8 5,5 8,1 6,4

12,1 20,1 1,7 11,0 11,9 -11,1 2,7 3,5 38,7 9,2

63491 12313 1999 14313 800 11237 23034 12959 35993 0 26006 59655 47911 59492 39129 98620 46450 61890 71332 63791 12987 210001 241144 6572 247715 20052 x 21393

1423985

15,6

42233

30,1

496434

8,6

883588

19,3

191921 18384

7,5 3,6

49942 2309

15,1 6,9

87448 10372

5,7 5,0

54530 5703

4,0 -0,1

-9,0 49,2

1,9 1,9

7,3 13,1 14,8 41,2 24,5 34,0 29,6 53,5 32,4 44,5 10,6 39,9 12,9 10,1 12,8 15,0 16,8

210305

7,1

52251

14,7

97820

5,6

60233

3,6

1680509

14,3

105756

18,6

621382

8,4

951640

18,1

149697

8,1

3797

24,4

110287

9,7

35288

1,4

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

126

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorův mil. Kč (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsledek hospodaření před zdaněním C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ 1. -3. Q. 2004 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků 17 Výroba textilií, textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování kožešin DB Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku 21 Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru DF Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových miner. výr. 27 Výroba zákl. kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. DK Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. 32 Výroba radio., tel. a spoj. zařízení 33 Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů DL Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení 34 Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuved. D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

abs. zm. meziroč.

1. -3. Q. 2004

4366 5195 867

2136 2237 18

2386 2232 0

abs. zm. meziroč. 749 790 0

11002 - soukromé podniky národní

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

1. -3. Q. 2004

1. -3. Q. 2004

1268 2251 316

abs. zm. meziroč. 912 973 -70

712 712 550

abs. zm. meziroč. 475 475 89

6062

2256

2232

790

2567

902

1263

564

14546 2346 394 2740 -46 1774 2923 1885 4808 693 7745 8688 11225 16860 4239 21098 5685 -507 5113 3130 1369 9105 15874 1441 17315 3459 639 4097

-769 688 189 877 -7 1069 384 615 999 576 2775 871 1677 9665 -589 9076 3118 92 -307 2900 -111 2575 4540 -1071 3470 1159 415 1574

428 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x 60 119 0 0 0 0 0 0 -78 -78 0 0 0

-130 0 0 0 0 0

-79 105 0 0 0 0 0 0 -192 -192 0 0 0

2796 1533 187 1719 -17 507 349 346 695 487 2857 1938 3003 5479 2035 7513 2505 x 1778 145 284 2208 1190 957 2147 941 571 1511

-112 618 177 795 53 426 15 138 153 404 503 359 -61 3753 564 4317 1731 372 68 -79 359 74 -1114 -1040 249 387 636

11301 813 132 945 -29 1267 2553 1312 3865 0 3697 6744 8204 11386 2109 13494 3057 -508 3323 2985 1085 6885 14684 562 15246 2458 x 2526

-566 71 -38 33 -60 641 350 430 780 0 890 511 1777 5911 -1065 4846 1289 94 -691 2832 -32 2203 4466 235 4702 901

109475

27880

2169

1268

29869

8524

77204

17973

28643 2099

-759 79

12575 409

-5720 -27

10072 935

3503 -36

5997 755

1459 142

0

929

30743

-679

12985

-5748

11007

3468

6751

1601

146279

29457

17386

-3689

43443

12894

85218

20137

8016

37

169

69

6187

-450

1555

307

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

127

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Přidaná hodnota C e l k e m* OKEČ

11001 - veřejné podniky

1. -3. Q. 2004

meziroč. zm. v %

1. -3. Q. 2004

12336 13876 1149

34,6 32,0 -11,7

meziroč. zm. v %

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

21253 22579 2468

19,6 18,6 -0,4

6188 5974 0

C

Těžba nerostných surovin

25047

16,4

5974

2,6

15025

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

39967 9945 2804 12749 802 5445 8230 6523 14752 3436 24124 21732 31438 34157 20605 54763 31427 2439 25055 11291 5529 44314 56191 6729 62921 10015 1227 11242

1,9 -0,1 -7,9 -1,9 2,3 25,8 5,9 13,7 9,2 43,9 17,2 9,7 9,2 46,7 13,1 31,9 17,1 107,6 7,4 14,3 16,9 13,3 15,9 7,2 14,9 9,7 89,9 15,0

960 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x 350 849 0 0 0 0 0 0 414 414 0 0 0

-17,6

16053 6193 2030 8223 485 2281 1977 1920 3897 2806 8521 6712 11613 14617 9527 24144 17750 x 6927 1100 1684 9753 5937 4416 10353 5201 1032 6233

D

Zpracovatelský průmysl

359110

14,2

9825

38,3

57289 8710

11,7 7,4

24331 1162

15,5 49,9

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

meziroč. zm. v %

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

1. -3. Q. 2004

40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

1. -3. Q. 2004

11002 - soukromé podniky národní

4,9 2,6

-21,9 21,6

0,4 0,4

meziroč. zm. v %

2728 2728 1319

0,7 0,7 12,0

27,2

4047

4,1

4,2 -5,7 -7,9 -6,2 -1,2 11,8 -1,2 22,2 9,1 35,4 1,1 17,6 1,7 30,7 8,8 21,1 14,7

1,3 10,8 -14,0 6,1 8,1 39,1 7,4 9,4 8,2

10,5 9,6 -1,1 8,1 7,3 3,9 5,8 -0,9 120,4 9,1

22895 3752 685 4438 316 3149 6137 4154 10292 0 9733 15003 19573 19520 10570 30090 12781 2396 18106 10191 3846 34539 50255 1899 52154 4649 x 4844

128823

9,3

219806

16,3

20146 5136

11,0 2,9

12811 2411

6,1 2,9

10,5 6,5 14,7 61,6 18,6 43,4 20,1 111,9 6,3 14,9 27,1 14,9 17,1 17,8 17,1 24,7 24,0

65999

11,1

25493

16,7

25283

9,3

15223

5,6

450156

13,9

41292

18,8

169131

10,7

239076

15,3

28982

4,0

931

23,7

21577

1,4

6297

8,9

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

128

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Přidaná hodnota na zaměstnance C e l k e m* OKEČ 1. -3. Q. 2004

meziroč. zm. v %

11001 - veřejné podniky 1. -3. Q. 2004

1. -3. Q. 2004

1. -3. Q. 2004

C

Těžba nerostných surovin

571883

21,5

476493

4,7

631443

36,2

542246

3,9

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

487753 275489 170089 242446 142624 413922 580160 505133 544407 1158054 785207 483148 581196 615412 359789 485597 335195 377769 346012 482394 358825 376557 653936 398808 612060 303201 740414 324083

7,5 12,9 5,8 11,4 16,4 37,2 8,2 12,3 9,8 45,6 26,7 0,7 14,9 47,1 9,2 29,8 19,5 85,3 1,5 1,7 15,3 6,1 12,3 18,5 13,9 15,3 71,4 20,0

637556 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x 334778 265643 0 0 0 0 0 0 248565 248565 0 0 0

-14,6

278717 251366 158770 219726 142287 283631 282031 353746 313324 1360993 529719 322887 349199 405753 298724 355494 303930 x 293844 221755 293552 282929 310937 391245 340775 226368 712703 255197

10,2 11,4 5,5 9,6 26,0 27,9 0,0 24,3 10,6 55,5 7,5 7,1 10,6 30,8 7,5 20,5 22,5

6,0 13,1 -0,3 11,8 0,1 38,9 12,0 7,0 9,3

12,8 9,3 21,5 13,8 15,8 21,9 17,9 7,6 95,2 17,1

1015862 327333 191884 295155 143144 628237 905912 597204 749516 0 884180 622527 1002908 1009813 444177 697702 400185 383227 371342 552463 397523 415472 751922 484406 737100 499780 x 509287

D

Zpracovatelský průmysl

463450

15,5

701971

31,0

316757

16,0

625134

11,3

1628435 462340

18,1 9,5

2901856 315284

21,9 49,5

1237823 469925

19,3 4,7

1217814 571083

9,5 7,7

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

2,0 2,0

45,4 42,6 -13,1

448707 448707 953415

meziroč. zm. v %

26,2 24,5 -2,6

-19,3 -13,1

582906 641150 533861

meziroč. zm. v %

582467 560807 697981

E

8,2 4,7

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody

669454 476493 0

meziroč. zm. v %

11002 - soukromé podniky národní

1,2 1,2 8,5

23,6 -1,5 12,9 62,5 11,7 39,1 16,5 88,1 -3,5 -1,1 6,9 2,1 9,7 11,4 9,8 20,4 19,9

1221760

16,0

2111949

21,1

929311

14,9

1032574

9,4

Průmysl

515832

15,6

1069611

18,7

369528

17,5

639547

10,8

Stavebnictví

396875

5,3

316680

16,4

375206

3,2

517841

9,8

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

129

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přep. v osobách) C e l k e m* OKEČ

11001 - veřejné podniky

11002 - soukromé podniky národní

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. -3. Q. 2004

1. -3. Q. 2004

abs. zm. meziroč.

1. -3. Q. 2004

abs. zm. meziroč.

1. -3. Q. 2004

abs. zm. meziroč.

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

36487 40261 3536

-2009 -2017 79

9243 12538 0

-288 -259 0

21163 21642 2153

-1693 -1731 35

C

Těžba nerostných surovin

43798

-1938

12538

-259

23795

-1696

7464

16

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

81940 36100 16486 52586 5622 13154 14185 12913 27098 2967 30724 44981 54092 55503 57271 112774 93757 6456 72410 23406 15409 117681 85928 16874 102801 33031 1657 34688

-4483 -4686 -2457 -7143 -775 -1185 -312 154 -157 -35 -2503 3659 -2811 -145 1930 1786 -1959 695 3981 2586 223 7484 2688 -1771 917 -1660 161 -1499

1505 0 0 0 0 0 x x x x x 0 x x x 1046 3196 0 0 0 0 0 0 1665 1665 0 0 0

-56 0 0 0 0 0

-35 912 0 0 0 0 0 0 -26 -26 0 0 0

57597 24637 12788 37425 3411 8041 7011 5427 12438 2062 16085 20786 33256 36024 31892 67917 58402 x 23573 4959 5735 34471 19093 11288 30381 22975 1448 24423

-3315 -4450 -1869 -6318 -937 -1164 -82 -92 -174 -307 -1012 1849 -2896 -13 360 347 -3940 -483 14 -1312 -1789 -1520 -1959 -3479 -1958 166 -1792

22537 11463 3572 15035 2211 5012 6775 6956 13731 0 11008 24100 19517 19330 23797 43127 31939 6253 48759 18447 9674 83132 66835 3920 70755 9301 x 9510

-1049 -236 -570 -807 163 8 -285 152 -133 0 -1309 1810 302 -110 1401 1292 977 702 4463 2572 1534 9272 4208 214 4422 325

D

Zpracovatelský průmysl

774864

-8705

13996

735

406694

-24927

351614

15268

35180 18839

-2013 -376

8385 3686

-464 9

16276 10930

-1218 -188

10520 4223

-331 -197

40 Výroba a rozvod elekt.,plynu,tep. energie 41 Shromažování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

0

6081 6081 1383

abs. zm. meziroč. -28 -28 44

320

54020

-2389

12071

-455

27206

-1406

14743

-528

872681

-13032

38605

22

457695

-28028

373821

14756

73026

-896

2939

175

57507

-1039

12160

-94

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) individuální údaj (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

130

Podíl sektorů na zpracovatelském průmyslu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek

Výkony včetně obchodní marže

2500

1500000

1250000

2000

1000000 v mil. Kč

1500

1000

750000

500000 500

250000

0

0 1. - 3. Q. 1. - 3. Q. 2003 2004 Průměrný počet zaměstnanců

1. - 3. Q. 2003

1. - 3. Q. 2004 Přidaná hodnota

1. - 3. Q. 2003

1. - 3. Q. 2004

400000

800000

350000 300000

600000

v mil. Kč

osob

250000 400000

200000 150000

200000

100000 50000

0

0 1. - 3. Q. 2003

1. - 3. Q. 2004

Výsledek hospodaření před zdaněním

Přidaná hodnota na zaměstnance

120000

750000

100000

500000 v Kč

v mil. Kč

80000

60000

250000 40000

20000

0 podniky pod zahr. kontr.

0 1. - 3. Q. 2003

1. - 3. Q. 2004

podniky pod zahraniční kontrolou

soukr. podniky

1. - 3. Q. 2003 soukromé podniky

veřejné podniky

1. - 3. Q. 2004

veřejné podniky

131