Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO

Odbor analýz a statistiky

Analýza výv oje ek onomiky ČR vývo ekonomiky a odvětví v působnosti MPO za 1 tle tí 200 7 1.. čtvr čtvrtle tletí 2007

Červenec 2007

OBSAH

SEZNAM ZKRATEK

3

ÚVOD

5

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2007

7

I.

HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Trh práce I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika I.4.2. Přímé zahraniční investice I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

17 17 19 20 20 29 32 32 39 41 45

II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Finanční situace průmyslových podniků

49 49 59

III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční situace ve stavebnictví

65 65 69 71

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky IV.2. Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura

73 73 76 77

V.

81 81 85

VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností

Přílohová část

91

1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 6. 2007

SEZNAM ZKRATEK

A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 CESI ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI-TECH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PPS PX PX-GLOB RM RM-S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA VPS VŠPS WIG

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Central European Share Index Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + jednodenní vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) celkový index Burzy cenných papírů Praha index RM-Systému (dříve PK 30) RM-Systém (mimoburzovní trh) index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska 3

ÚVOD

Trend rychlého růstu ekonomiky pokračoval i v 1. čtvrtletí 2007. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně reálně o 6,1 % a udržel si růstovou dynamiku nad šesti procenty již osmé čtvrtletí v řadě. Při růstu cenové hladiny o 3,6 % se nominální produkt zvýšil o 9,9 %. V rámci středoevropského regionu rostlo již tradičně nejrychleji Slovensko (9,0 %), kterému se tentokrát nejvíce přiblížilo Polsko (6,8 %). Naopak růst maďarské ekonomiky zpomalil a byl na stejné úrovni jako průměr EU-25, tj. 3,1 %. Solidní růst EU se opíral zejména o vyšší investiční aktivitu (při stagnaci konečné spotřeby domácností a nově realizovaným předstihem dovozu před vývozem ve srovnání s předchozím čtvrtletím) a vytvořil v zásadě příznivé podmínky z hlediska odbytu tuzemské produkce. Podíly vývozu i dovozu zboží na hrubém domácím produktu (v běžných cenách) v české ekonomice dále vzrostly, a to u vývozu na 73,4 % (o 4,3 p.b.) a dovozu na 68,2 % (o 3,3 p.b.). Krytí dovozu vývozem se meziročně zlepšilo o 0,9 bodu na 106,1 %. Meziroční dynamiky vývozu i dovozu byly ve všech měsících dvouciferné, za celé čtvrtletí se vývoz zvýšil o 16,7 % a dovoz o 15,7 %. Přebytek obchodní bilance 34,5 mld. Kč byl rovnoměrně rozložen do jednotlivých měsíců. Na výši celkového salda pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi EU na 111,9 mld. Kč (o 20,9 mld. Kč), když ke zlepšení došlo především se sousedními zeměmi, tj. Slovenskem, Německem a Polskem. Na druhé straně negativně ovlivnil přebytek hlavně obchod s Čínou, kde se deficit dále prohloubil (o 10, 9 mld. Kč). Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance stroje a dopravní prostředky (88 mld. Kč) s tím, že strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 54,3 % a na dovozu 42 %. Nejvyšší pasivum měla minerální paliva (29,7 mld. Kč), u kterého ale došlo k meziročnímu snížení o 5,5 mld. Kč především vlivem poklesu dovozních cen téměř o desetinu. Běžný účet platební bilance skončil přebytkem 1,6 % hrubého domácího produktu. Dále se zvýraznily změny v jeho struktuře, kdy aktivum obchodní bilance sice postupně narůstá, ale zároveň pokračuje zhoršování všech dalších položek. Kladné saldo běžného účtu bylo zcela eliminováno odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (1,8 %), takže kladný výsledek celkové platební bilance byl generován příjmy na kapitálovém účtu a v položce kursové rozdíly, chyby a opomenutí. Vlivem zlepšení směnných relací (vývozní ceny zboží a služeb se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní klesly o 2,3 %) se vývoj zahraničního obchodu ve stálých a běžných cenách lišil. Zatímco v nominálním vyjádření si růst vývozu udržel předstih před dovozem, ve stálých cenách došlo ke změně této tendence ve prospěch dovozu. Důsledkem byl negativní příspěvek vnějšího sektoru (- 0,6 p. b.) k hospodářskému růstu. Hlavním zdrojem růstu proto byla domácí poptávka, zejména konečná spotřeba domácností (s příspěvkem 3,3 p.b.). Spotřeba domácností meziročně vzrostla o 6,7 %, přičemž výdaje směřovaly zejména do vybavení a údržby domácností, na pořízení a provoz motorových vozidel a také do odívání, obuvi a audio-video techniky. Růst hrubé tvorby fixního kapitálu meziročně zpomalil na 1,5 % (po akceleraci v průběhu minulého roku až na 8,1 % ve 4. čtvrtletí). Z hlediska věcné struktury se na nižší investiční aktivitě projevil především meziroční pokles výdajů do strojů a zařízení (-6,6 %). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla průmyslová produkce o 12,4 %, tj. téměř na úrovni srovnatelného období minulého roku (14,8 %). Rychlý růst byl ovlivněn silnou zahraniční poptávkou nejdůležitějších obchodních partnerů (SRN a Slovensko), která byla uspokojována především podniky 5

pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 61,1 %. Jeho nositelem byl zejména elektronický a automobilový průmysl vč. navazujících odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu. Došlo k oživení energetického strojírenství, výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (vlivem vyšší poptávky stavebnictví v důsledku mírné zimy), zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků (v souvislosti s lesní kalamitou). Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se zvýšila o 2,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 3,2 %. Pokračoval rychlý růst produktivity práce (9,6 %), který se projevil snížením jednotkových mzdových nákladů (o 1,7 %). Stavební produkce meziročně vzrostla o 28,9 %, přičemž vývoj odvětví výrazně ovlivnily mimořádně příznivé klimatické podmínky, které (v kombinaci s nízkou srovnávací základnou stejného období předchozího roku) podpořily dvouciferné růsty v zimních měsících. Hlavními faktory rozvoje byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené na výstavbu administrativních a multifunkčních center, výstavba dálnic, rekonstrukce hlavních železničních tratí a pokračující růst bytové výstavby. Hladina spotřebitelských cen se v 1. čtvrtletí zvýšila meziročně o 1,5 %, přičemž cenový pohyb v jednotlivých měsících měl ve srovnání s minulými lety neobvyklý vývoj. Zatímco v lednu, vzhledem k významným změnám administrativně řízených cen, bylo meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen relativně nízké (1,0 %), v následujících měsících se ceny naopak začaly zvedat progresivněji než v uplynulých letech (o 0,3 % v únoru a v březnu). Přes postupný růst spotřebitelské poptávky se však silnější tlaky na zrychlení inflace neprojevily. Vysoké tempo hospodářského růstu (vč. příznivých klimatických podmínek) vedlo rovněž k vytváření nových pracovních míst, které bylo doprovázeno růstem zaměstnanosti a poklesem počtu uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na 7,3 % (o 1,5 p.b.), nadále však přetrvávají velké regionální rozdíly. Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání se pozitivně vyvíjela situace především v oblasti zaměstnávání absolventů a mladistvých. Naopak, i přes absolutní pokles, roste podíl uchazečů starších 50 let, se základním vzděláním a zdravotně postižených. Důsledkem zvýšené poptávky po pracovních silách bylo také zrychlení mzdového vývoje. Průměrná nominální mzda vzrostla meziročně o 8,1 % (proti 6,8 % loni), což při zvýšení spotřebitelských cen o 1,5 % představovalo reálný růst o 6,5 %. Protože současně došlo ke zpomalení růstu produktivity práce (na 4,1 %), byl dosavadní příznivý trend relace rychlejšího vývoje produktivity před mzdami přerušen. Souhrnná produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) přispěla k růstu HDP cca dvěma třetinami, zbytek zajistil růst zaměstnanosti, která meziročně vzrostla o 1,9 %.

6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2007

I. Makroekonomický vývoj

y V 1. čtvrtletí pokračoval rychlý růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,1 %, tj. stejně jako v předchozím čtvrtletí. Růstovou dynamiku nad šesti procenty si ekonomika udržuje již osmé čtvrtletí v řadě s tím, že vrcholu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %). y Hlavním zdrojem hospodářského růstu byly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které meziročně zrychlily v reálném vyjádření na 6,7 % (proti loňským 3,8 %). Tento vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných mezd, které vzrostly o 6,5 %. Na druhé straně konečná spotřeba vlády zpomalila na meziroční zvýšení pouze o 0,4 % (loni 3,8 %). y Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 1,5 %, tj. pomaleji než ve stejném období minulého roku (6,8 %) Z hlediska věcné struktury se na tomto vývoji projevil zejména pokles investic do strojů a zařízení (-6,6 %). Zvýšil se stav zásob, v nominálním vyjádření o 37,0 mld. Kč. y V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo po třech letech ke změně tendence, když dovoz (16,5 %) začal růst rychleji než vývoz (14,6 %). Tento vývoj do značné míry souvisel s cenovým vývojem, když vývozní ceny se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní ceny poklesly o 2,3 %. y Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty 6,3 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř z poloviny. Rychleji než zpracovatelský průmysl (9,4 %) rostl obchod (21,0 %), pohostinství a ubytování (17,8 %) a stavebnictví (17,8 %), tedy odvětví, kterým přála zejména mírná zima. y Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,1 % (proti 5,2 % ve srovnatelném období), což částečně souviselo s vyšším růstem zaměstnanosti (o 1,9 % proti 1,3 % loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje byl dosavadní příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami přerušen. y Počet obyvatel České republiky, který se již pátým rokem zvyšuje, k 31.březnu 2007 dosáhl 10 306,7 tisíc, když meziročně vzrostl o 48,8 tisíc osob. Při stoupající porodnosti byl přírůstek počtu obyvatel zejména důsledkem aktivního salda zahraniční migrace. Vyšším poklesem počtu nezaměstnaných než nárůstem počtu zaměstnaných se snížil počet ekonomicky aktivních osob o 23,1 tisíc na 5 176,2 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, klesla o 0,7 p.b. na 58,7 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) meziročně vzrostla o 0,5 p.b. na 55,2 %. y Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 9,8 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 865 tisíc osob. Z celkového počtu bylo 43,1 % žen. Zaměstnanost vzrostla v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 38,4 tisíc na 1 949,4 tisíc, tj. na 40,1 % celkového počtu pracovníků a v terciárním sektoru (služby) o 43,5 tisíc na 2 739,9 tisíc osob, tj. na 56,3 %. Pokles pokračoval v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) o 1,8 tisíc na 174,8 tisíc osob, tj. na 3,6 %. Podle postavení v hlavním zaměstnání rostla zaměstnanost ve skupině zaměstnanců, jejichž počet meziročně vzrostl o 56,5 tisíc na 4 063,4 tisíc, tj. na 83,5 % celkové 7

zaměstnanosti a zvýšil se i počet pracovníků podnikatelské sféry o 26,5 tisíc na 786,3 tisíc osob, tj. na 16,2 % celkového počtu. y Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč.odhadu za malé firmy), který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 64,5 tisíc tj. o 1,6 % na 4 074 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostl o 38,2 tisíc, tj. o 1,2 % na 3 279,8 tisíc osob. Nejrychleji rostla zaměstnanost v zahraničních firmách (meziročně o 17,9 %), kde pracovalo 20,9 % všech zaměstnanců. y Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice meziročně vzrostl o 43,2 tisíc na 194,4 tisíc osob k 31.3. V jejich struktuře vzrostl počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie, vč. občanů Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (o 34,9 tisíc), a zvýšil se i počet vydaných pracovních povolení udělených cizincům ze třetích zemí (o 8,3 tisíc). y Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, koncem března meziročně klesl o 7,6 tisíc na 65,2 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby dosáhl k 31.březnu 2 031,7 tisíc a zůstal na zhruba stejné úrovni jako před rokem. y Míra registrované nezaměstnanosti koncem března meziročně poklesla o 1,5 bodu na 7,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 84,3 tisíc na 430,5 tisíc. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 52,6 % žen. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání klesl počet absolventů a mladistvých. Naopak rostl podíl uchazečů starších 50 let a s nízkým stupněm vzdělání. y Podle krajů přetrvává, i přes meziroční pokles, nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém (13,2 %) a v Moravskoslezském kraji (12,1 %) a podle okresů v Mostě (18,3 %), v Karviné (16,2 %) a v Teplicích (14,6 %). y Počet volných pracovních míst k 31.3. dosáhl 107,7 tisíc, když meziročně vzrostl o 37,2 tisíc. Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo poklesl na 4 (před rokem činil 7,3). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo v Karviné (24,2). y Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až březen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,94 mld. Kč, tj. o 2,7 % více než před rokem. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo vydáno 2,01 mld. Kč, tj. meziročně o 0,2 % méně. y Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,8 % na 20 399 Kč s reálným nárůstem o 6,2 %. Meziročně došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 2 p.b. na 94,4 %. y Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 8,1 % na19 287 Kč a reálná mzda se zvýšila o 6,5 %. Mzdová náročnost HDP (objem mzdových prostředků v relaci k objemu HDP v běžných cenách) meziročně stagnovala na 28,9 %. y Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 1,7 % v prosinci 2006 na 1,9 % v březnu a 2,5 % v dubnu) nadále působily regulované ceny, zejména v sektoru bydlení, výrazně se však projevil i růst cen v oddílech potraviny, nápoje a tabák (zvláště pak v dubnu). Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v poklesu (z 2,5 % v prosinci na 2,2 % v březnu i v dubnu). y Tempo růstu cen průmyslových výrobců (nejvyšší od května 2005), které meziročně vzrostlo z 2,6 % v prosinci 2006 na 3,6 % v březnu a 3,7 % v dubnu, ovlivnil především růst cen v odvětví základní kovy, hutní a kovodělné výrobky, dále pak v odvětví energie, plyn a voda a v odvětví zpracování dřeva. y Růst cen stavebních prací, související s konjunkturou odvětví, pokračoval (z 3,2 % v prosinci 2006 na 3,7 % v březnu a 3,6 % v dubnu), tentokrát i vlivem růstu cen materiálů ve stavebnictví (meziročně o 4,7 % v březnu a 6,3 % v dubnu, když v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %). y Ceny zemědělských výrobců nadále intenzívně rostly (meziročně z 4,9 % v prosinci 2006 na 15,0 % 8

v březnu a 12,5 % v dubnu), vlivem růstu cen rostlinných výrobků. Ceny živočišných výrobků naopak klesaly. y Hospodaření státní pokladny se nadále vyvíjelo rozkolísaně, když v kumulaci za leden-březen skončilo přebytkem 11,26 mld. Kč, v dalších měsících se však pohybovalo v minusových hodnotách (v kumulaci od počátku roku v dubnu - 7,01 mld. Kč, v květnu - 25,98 mld. Kč). y Saldo státního dluhu se dále prohloubilo, a to z 802,49 mld. Kč na počátku roku 2007 na 811,74 mld. Kč koncem března. Výrazně se zvýšil vnitřní státní dluh, o 9,3 mld. Kč, vnější dluh naopak poklesl o 0,1 mld. Kč. y Peněžní zásoba dále zvyšovala tempo meziročního růstu (z 9,9 % v prosinci 2006 na 10,6 %, tj. 2 222,1 mld. Kč, v březnu a 11,4 % v dubnu), v důsledku růstu domácího kapitálu. V jeho rámci rychle rostla domácí úvěrová emise (v březnu o 21,6 %, na 1 450,8 mld. Kč, v dubnu o 20,7 %), podpořená tentokrát také růstem čistého úvěru vládě. y Vysoký zůstal růst úvěrů podnikové sféře, který již téměř dva roky dosahuje dvouciferných hodnot (meziročně v březnu i v dubnu o 14,4 %, na březnových 767,4 mld. Kč). Tempo meziročního růstu úvěrů domácnostem loni nepatrně zvolnilo, ale od února se opět pohybuje nad 30 % (z 29,4 % v prosinci 2006 na 30,4 % v březnu, tj. 571,4 mld. Kč, v dubnu na 31,2 %). y V prvních dvou měsících roku 2007 kurz koruny k euru ztrácel své zisky z konce předchozího roku. Díky následnému posilování koruna však meziročně v průměru za 1. čtvrtletí zhodnotila o 2 %, proti počátku roku však v březnu byla slabší o 1 %. K dolaru koruna posílila na nové historické maximum hned na počátku ledna 2007, následně opět oslabovala, případně stagnovala. Meziročně v průměru za 1. čtvrtletí zhodnotila o 10,1 %, proti počátku roku v březnu však oslabila o 0,8 %. y Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2007 byl kladný (0,8 mld. Kč, tj. 37,9 mil. USD), což je o více než pětinu lepší výsledek než loni. Kladné saldo běžného účtu (13,4 mld. Kč, tj. 0,6 mld. USD a 1,6 % HDP) bylo zcela eliminováno odlivem f inančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (14,5 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD a 1,8 % HDP), takže přebytek peněžní hodnoty ekonomických transakcí se zahraničím byl generován příjmy na kapitálovém účtu (2,6 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (0,7 mld. Kč, tj. 34,2 mil. USD). y Devizové rezervy centrální banky v průběhu 1. čtvrtletí 2007 vzrostly na 667,1 mld. Kč, tj. 31,7 mld. USD koncem března (o 10,5 mld. Kč). Pokrývaly 3,2 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Koncem května devizové rezervy klesly na 662 mld. Kč, tj. 31,4 mld. USD. y Hrubá zahraniční zadluženost k 31. 3. 2007 činila 1238 mld. Kč a 58,9 mld. USD, když za 1. čtvrtletí 2007 stoupla o 1,7 %, tj. o 21 mld. Kč (proti konci roku 2006) a meziročně o 12,1 %, tj. o 134 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,6 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 37,8 % a před rokem 36,3 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. y Příliv přímých zahraničních investic v 1. čtvrtletí 2007 dosáhl hodnoty 30,3 mld. Kč, tj. cca 1,4 mld. USD. Reinvestovaný zisk činil 28,4 mld. Kč (tj. cca 1,3 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 14,0 mld. Kč (tj. cca 0,7 mld. USD). Pokles ostatního kapitálu o 12,1 mld. Kč (tj. cca 0,6 mld. USD) byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem. y Většina přímých zahraničních investic (75 %) pocházela ze zemí EU-27, nejvíce z Nizozemí (12,0 mld. Kč), Rakouska (7,7 mld. Kč) a Kypru (5,0 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z Korejské republiky (3,6 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky a dále do obchodu a oprav, výroby dvoustopých motorových vozidel a do finančního zprostředkování. y Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. čtvrtletí 2007 činil 4,0 mld. Kč, tj. cca 0,2 mld. USD, z toho největší část tvořily investice do reinvestovaného zisku 2,1 mld. Kč, základní kapitál tvořil 0,9 mld. Kč. České společnosti investovaly nejvíce do zemí EU-27, konkrétně do Bulharska (1,0 mld. Kč), na Slovensko (0,6 mld. Kč) a do Německa (0,6 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak do USA (0,4 mld. Kč). Z odvětvového hlediska směřovala převážná část investic do nemovi-

9

tostí a služeb pro podniky, obchodu a oprav, pohostinství a ubytování a do výroby chemických výrobků. y V 1. čtvrtletí 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 3 společnosti v celkové výši cca 1,1 mld. Kč s předpokládaným počtem 420 nově vytvořených pracovních míst. y Český akciový trh kopíroval v 1. čtvrtletí vývoj globálních trhů. Index PX dále rostl a vlivem dobrých ekonomických výsledků české ekonomiky vykázal mimořádné hodnoty, když l. čtvrtletí 2007 uzavřel na hodnotě 1 712,2 bodů (meziročně se zvýšil o 12,4 %, od počátku roku o 7,8 %). y Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: ¾ Účetní přidaná hodnota vzrostla o 10,2%, mimořádně ve stavebnictví (o 53,8 %), v ubytování a stravování (o 18,8 %), v dopravě, skladování a spojích (o 15,7 %), v obchodě (o 9,7 %), ve službách (o 9,4 %), v průmyslu (o 7,6 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 6,5 %). ¾ Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 8,2 %, na 174,2 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 1,8 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (204,1 tis. Kč/ zam.), kde vzrostla o 6,4 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (80,5 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 13 %. ¾ Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 9,6 %, výkonová spotřeba o 9,3 %. Rychlejší růst výkonů ve srovnání s výkonovou spotřebou byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb a zemědělství, lesnictví a rybolovu. y Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: ¾ Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 5,6 %, s růstem ve všech odvětvích s výjimkou dopravy, skladování a spojů. Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek meziročně klesl o 0,9 %, jeho podíl v aktivech o 3,2 p.b. na 48,3 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly poskytnuté úvěry a půjčky (o 63,8 %), přijaté dluhopisy a směnky (o 22,3 %) a pohledávky z obchodního styku (o 18,1 %). V pasivech vzrostl vlastní kapitál o 4,1 %, nejvíce pak vydané dluhopisy a směnky (o 15,4 %), dále závazky z obchodního styku (o 14,1 %) a přijaté úvěry a půjčky (o 10,4 %). ¾ Zásoby se meziročně zvýšily o 7,2 %, nejvíce vzrostly zásoby materiálu o 9,4 %, zásoby výrobků o 6,7 %, zásoby nedokončené výroby o 6,1 % a zásoby zboží o 5,4 %. Obrátka zásob se zrychlila o 0,8 dne na 29,3 dne. y Návrhy na konkurz a vyrovnání vzrostly meziročně o 7,7 % na 1148. Prohlášeno bylo 311 konkurzů, meziročně o 10,6 % méně, ale oproti 4. čtvrtletí 2006 se zvýšily o 4,7 %. Počet vyřízených konkurzů se zpomalil na 2,4 % na 1377. V tom je zahrnuto také 498 návrhů zamítnutých pro nedostatek majetku na úhradu nákladů konkurzu, kterých bylo o 32,1 % meziročně více.

II. Průmysl

y Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: ¾ Průmyslová produkce dosáhla v 1. čtvrtletí 2007 dvouciferného meziročního růstu o 12,4 %, obdobně jako v 1. čtvrtletí 2006 (14,8 %), tržby (ve s.c.) se zvýšily o 13,4 %, z toho tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 19,4 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57,4 %). Za příznivým vývojem byli zahraniční investoři s náběhem nových výrobních kapacit. ¾ V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se, při pokračujícím růstu příjmů a spotřebitelské nálady obyvatelstva, rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu meziročně

10

o 26,8 % (s podílem 3,1 %), vysoký růst měla i výroba výrobků investičního charakteru o 17,7 % (s podílem 23,6 %). ¾ Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla o 14,2 %, tržby (ve s.c.) o 15,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 19 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 56,7 % a na tržbách zpracovatelského průmyslu 61,6 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 30,5 %, výroba elektrických a optických přístrojů o 28,8 %, výroba pryžových a plastových výrobků o 27,7 % a výroba a opravy strojů a zařízení o 26,3 %. Mírný meziroční pokles produkce byl zaznamenán pouze ve výrobě usní a výrobků z usní o 3,6 %. ¾ V surovinové sekci produkce vzrostla o 2,3 %, tržby (ve s.c.) o 1,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 111,3 %, zatímco v energetické sekci se produkce a tržby (ve s.c.) snížily o 4,7 %, resp. o 5,1 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 21,9 %. ¾ Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů byly v 1. čtvrtletí 2007 vyšší o 11,6 %, z toho zakázky ze zahraničí o 14,9 %, jejich tržby (ve s.c.) byly vyšší o 14,6 %. ¾ Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se promítl do strukturálních změn, které se projevily růstem jeho podílu na průmyslu celkem o 1,4 p.b. na 92,1 %, zatímco podíl energetické sekce klesl o 1,2 p.b. na 6,2 % a surovinové o 0,2 p.b. na 1,8 %. ¾ Rostoucí poptávka spojená s novými zakázkami, rozšiřováním výroby a uváděním nových výrobních kapacit do provozu se projevila na zvýšení zaměstnanosti o 2,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 3,2 %, při jejím poklesu v surovinové sekci o 5 % a energetické sekci o 0,4 %. ¾ Pokračující rychle rostoucí průmyslová produkce a objem tržeb i při zvýšení celkové zaměstnanosti, se projevily růstem produktivity práce o 9,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 10,7 %, v surovinové sekci o 6,8 %, zatímco v energetické sekci byl zaznamenán pokles o 4,7 %. ¾ Příznivý vývoj průmyslové produkce a produktivity práce umožnil průmyslovým podnikům zvýšení celkové průměrné nominální mzdy o 7,7 %, z toho v surovinové sekci o 9,8 %, v energetické sekci o 7,1 % a ve zpracovatelském průmyslu o 7,7 %. Reálná mzda byla vyšší o 6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 4,4 %. ¾ Růst produktivity práce předstihl reálnou mzdu přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců o 5,2 p.b., z toho ve zpracovatelském průmyslu o 5,6 p.b. a v surovinové sekci o 0,6 p.b., zatímco v energetické sekci nebylo předstihu dosaženo. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 1,7 % a reálné o 4,8 %. ¾ Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů pokračoval vysoký růst soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž tržby (ve s.c.) se zvýšily o 17,4 % (růst podílu o 2,2 p.b. na 61,1 %) a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 20,2 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílely 69,7 %). y Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem vzrostla o 8,8 %, při předstihu růstu výkonů vč. obchodní marže (7,5 %) před výkonovou spotřebou (7,1 %). y Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: ¾ Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 7,6 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 15,1 %, v těžbě surovin jen o 3,5 %, zatímco v energetické sekci klesla o 15,6 %. ¾ Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 6,4 % při vyšší zaměstnanosti o 1,1 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu o 13 %, kde zaměstnanost vzrostla o 1,8 %. V energetice klesla produktivita o 11,8 %, zaměstnanost o 4,4 %. ¾ Výkony vč. obchodní marže ( 7,3 %) mírně přestihly růst výkonové spotřeby (7,2 %), přitom v energetice klesly výkony i výkonová spotřeba o 10,1 %, resp. o 8,1 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 12,1 % a výkonová spotřeba o 11,2 %. ¾ Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a do11

sáhly podílu: 49 % na zaměstnanosti, 62 % na výkonech a 58 % na účetní přidané hodnotě. V zahraničním sektoru vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty nejvíce (o 7,3 %) při vyšší zaměstnanosti o 3,5 %. Nízký meziroční růst výkonů, výkonové spotřeby a účetní přidané hodnoty byl v sektoru soukromých podniků národních v důsledku poklesu těchto ukazatelů v podnicích energetické sekce. y Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: ¾ Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 5,7 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 7,6 %, v energetice o 3,1 %, při jejich stagnaci v těžbě surovin. Ve struktuře aktiv nejvíce vzrostly poskytnuté půjčky a úvěry (o 78,5 %), dále přijaté dluhopisy a směnky (o 12,7 %) a pohledávky z obchodního styku (o 11,9 %). V pasivech se nejvíce zvýšil objem přijatých úvěrů a půjček (16,5 %), nejméně vzrostl objem vlastního kapitálu (o 5 %). ¾Celkové zásoby meziročně vzrostly o 7,2 %, při růstu v energetice o 73,8 % a ve zpracovatelském průmyslu o 5 %, zatímco v těžbě surovin klesly o 3,4 %.V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby materiálu o 8,9 %, nedokončená výroba o 8,3 % a zásoby výrobků o 7,6 %, zatímco zásoby zboží klesly o 10,1 %. Obrátka zásob se zrychlila o 0,2 dne na 32 dnů.

III. Stavebnictví

y Stavební výroba v 1. čtvrtletí 2007 vzhledem k mimořádně příznivým klimatickým podmínkám výrazně zrychlila meziroční tempo růstu z 0,5 % na 28,9 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu administrativních a multifunkčních center, významné investiční projekty v dopravní infrastruktuře a intenzivní bytová výstavba spojená s rekordními přírůstky dokončených bytů. y Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: ¾ Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 28,7 % při podílu na produkci odvětví 61,6 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 29,0 % a opravy a údržba o 11,0 %. ¾ Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 91,4 % (při nízkém podílu 3,1 % na celkovém objemu stavebních prací). ¾ Produktivita práce se zvýšila o 28,7 % při stagnující zaměstnanosti. ¾ Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 19,5 p.b. ¾ Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 2,6 % na 26 020, přičemž orientační hodnota staveb o 25,1 % na 81,1 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení se tak zvýšila o 21,8 % na 3 117 tis. Kč. ¾ V dubnu 2007 byla stavební produkce meziročně vyšší o 17,6 %. y Bytovou výstavbu v 1. čtvrtletí 2007 charakterizovala stagnace dynamiky růstu zahájených bytů (o 0,5 %) doprovázená rekordními přírůstky dokončených bytů (o 20,3 %) a nadále rostoucí rozestavěnost (o 7,8 %), protože absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. y Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 9 zaměstnanců) se zvýšila účetní přidaná hodnota meziročně o 43,6 %. Dynamika růstu výkonů stavebních podniků (29,4 %) předstihla růst výkonové spotřeby (25,8 %). y Organizace s 50 a více zaměstnanci se podílely na celkových výkonech skoro polovinou. Tokové ukazatele v této skupině podniků se vyvíjely následovně: 12

¾ Účetní přidaná hodnota se zvýšila meziročně o 53,8 % na 12,6 mld. Kč. Výkony vzrostly o 33,7 %, přičemž výkonová spotřeba rostla o 4,3 p.b. pomaleji. ¾ Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila meziročně o 54,4 % na 117,2 tis. Kč při snížení počtu zaměstnanců o 0,4 % na 107,6 tis. ¾ Celkové tržby se zvýšily meziročně o 33,4 % na 61,9 mld. Kč. Zhruba 60 % se podílel na tržbách prodej služeb a 37 % prodej vlastních výrobků, tyto tržby rostly nadprůměrně (36,9 %). y Stavové ukazatele se sledují od letošního roku za organizace s 250 a více zaměstnanci. ¾ Jejich aktiva se zvýšila meziročně o 8 % na 124,4 mld. Kč a to díky růstu pohledávek z obchodního styku, ostatních pohledávek a ostatních aktiv. Ve struktuře aktiv se právě pohledávky podílely více než polovinou (55,9 %). ¾ V pasivech rostl rychleji vlastní kapitál (17,8 %) než cizí zdroje (3 %). Z cizích zdrojů se zvýšily rezervy a krátkodobé úvěry a půjčky. Podíl vlastního kapitálu se zvýšil o 3 p.b. na 36,4 %.

IV. Zahraniční obchod

y Výsledky zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2007 potvrzují dlouhodobý pozitivní trend jeho vývoje. Obchodní výměna přispěla k vyššímu růstu HDP, vývoz se podílel na HDP 73,4 % a dovoz 68,2 % (jde o meziroční zlepšení o 4,3 p.b. resp. 3,3 bodu). y Obrat zahraničního obchodu vzrostl v běžných cenách o 16,2 % a dosáhl hodnoty 1 162,8 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 162 mld. Kč se podílel vývoz 52,8 %. Přebytek obchodní bilance činil 34,5 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 9,2 mld. Kč. y Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za tři měsíce o 10,1 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření zhruba dvojnásobný než v korunách (vzrostl o 29,8 %, resp. o 28,6 %). Vývoz dosáhl 28 mld. USD, dovoz 26,4 mld. USD, takže přebytek činil 1,6 mld. USD (meziročně více o 0,5 mld. USD). K EUR koruna posílila o 2 % a tempa růstu vývozu i dovozu byla jen mírně vyšší než v korunách (19 % ku 17,9 %), vývoz představoval 21,3 mld. EUR a dovoz 20,1 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 1,2 mld. EUR (tj. meziročně více o 0,3 mld. EUR). y V důsledku meziročního poklesu dovozních cen o 1,7 % při současném růstu cen vývozních o 1,9 % se směnná relace zlepšila na 103,7 proti nevýhodným 95,2 v 1. čtvrtletí 2006. Zlepšení směnných relací se projevilo výrazněji u paliv, surovin a potravin. y Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu (14,9 %) pomalejší než v běžných cenách (16,7 %) a naopak dynamika dovozu rychlejší (17,7 % proti 15,7 % v b.c.). Cenový vývoj měl pozitivní dopad na výši přebytku obchodní bilance v rozsahu 19 mld. Kč (vypočteno z cenových deflátorů). y Na výši celkového salda pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi EU o 20,9 mld. Kč na 111,9 mld. Kč. Ke zlepšení došlo především se sousedními zeměmi, tj. Slovenskem (o 7,7 mld. Kč), Německem (o 5,1 mld. Kč) a Polskem (o 3,1 mld. Kč), ale i Spojeným královstvím (o 3 mld. Kč). V důsledku poklesu hodnoty dovozu o 6,3 % se snížil deficit s Ruskem o 4,4 mld. Kč. Negativně celkový přebytek ovlivnil hlavně obchod s Čínou, kde se deficit dále prohloubil (o 10, 9 mld. Kč). y Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance 88 mld. Kč (tj. meziročně více o 8,7 mld. Kč) stroje a dopravní prostředky. Vývoz vzrostl o 17,8 % a dosáhl 324,9 mld. Kč, hodnota dovozu byla vyšší o 20,6 % a činila 236,9 mld. Kč. Strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 54,3 % a na dovozu 42 %. Nejvyšší pasivum 29,7 mld. Kč měla minerální paliva, což bylo meziročně méně o 5,5 mld. Kč vlivem poklesu dovozních cen téměř o desetinu. Druhý největší deficit měly chemikálie 25,6 mld. Kč (meziročně více o 4,5 mld. Kč). y Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě je stabilizovaný, ve vývozu byl 12,6 % a dovozu 13

13,6 %. Vývoz přestihl dovoz (14,6 % ku 10,8 %), a tak se deficit HI-TECH meziročně snížil o více než polovinu na 1,6 mld. Kč. y Z pohledu dovozů dle předpokládaného užití se v souvislosti s rostoucími investičními aktivitami zvýšil podíl dovozů pro investiční užití na 30,2 % v důsledku meziročního růstu o 18,3 %. Naopak podíly dovozů pro výrobní užití a osobní spotřebu mírně poklesly (na 46,9 % resp. 20,2 %). y Dubnové výsledky byly mimořádně příznivé a potvrzují tendenci vzestupu. Dynamika vývozu (19,7 %) byla již třetí měsíc vyšší než dynamika dovozu (16,8 %). Výsledek dubnové bilance ve výši 3 mld. Kč byl první kladný výsledek v tomto měsíci od roku 1994, což je meziročně o 4,4 mld. Kč více. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 17,4 % a dovoz o 16 %, dosažený přebytek obchodní bilance dosáhl 37,5 mld. Kč a byl tak meziroční vyšší o 13,6 mld. Kč.

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností

y Stabilně vysoký růst tržeb předchozích let pokračující i v roce 2007 je důsledkem působení řady faktorů, a to zejména sílícím sklonem domácností ke spotřebě, obchodní politikou finančně silných obchodních řetězců, rychlým růstem prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby, participací podnikatelského i veřejného sektoru na tržbách obchodu a navíc v roce 2007 atypicky mírným průběhem zimy. y Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 705,5 mld. Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 11,0 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 12,6 %. V maloobchodě vzrostly tržby o 9,1 % a v motoristickém segmentu o 8,1 %. y V maloobchodě pokračoval rychlý růst tržeb velkých podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 11,1 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Vzrostly však i tržby malých podniků (meziročně o 7,5 %). y Velké obchodní podniky s více než 100 zaměstnanci stále zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, a to ve všech segmentech obchodu. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,0 %). y V rámci velkých obchodních organizací se trvale rozvíjejí podniky pod zahraniční kontrolou, jejich podíl na tržbách velkých firem mezi léty 2000 a 2006 vzrostl o téměř 10 % na více než 61 %, v 1. čtvrtletí 2007 na 63,1 %. Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se v 1. čtvrtletí 2007 podílely na tržbách z více než 80 %. y Objem tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50+52) se meziročně zvýšil o 9,4 %, což je největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady. Tržby motoristického segmentu vzrostly o 10,7 % (meziroční růst akcelerace o 3,8 p. b.) a maloobchodu o 8,8 % (tempo růstu meziročně vzrostlo o 2,0 p.b.). y V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 4,7 % (meziroční pokles tempa růstu o 0,5 p. b.), v maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 11,8 % (meziroční akceleraci růstu o 3,7 p. b.). y Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností trvale roste zejména podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje. y Po dlouhodobém růstu podílu dováženého zahraničního zboží je spotřebitelský trh relativně nasycen, což se promítlo do meziročního snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 2,7 p. b. na 40,3 %.

14

y V dubnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 8,1 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 8,0 % a tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 8,2 %. Celkový růst za období leden až duben o 9,0 % byl výrazně vyšší než ve stejném období předchozího roku, kdy dosahoval 6,6 %.

15

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE

I.1. Výkonnost ekonomiky

Ekonomika si udržela růstovou dynamiku nad 6 %

V 1. čtvrtletí pokračoval rychlý růst ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,1 %, tj. stejně jako v předchozím čtvrtletí. Růstovou dynamiku nad šesti procenty si ekonomika udržuje již osmé čtvrtletí v řadě s tím, že vrcholu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %). Po pravidelné revizi, kterou provedl ČSÚ, vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2004 o 4,6 % (původně 4,2 %), v roce 2005 o 6,5 % (6,1 %) a v roce 2006 o 6,4 % (6,1 %). Zpřesněny byly také čtvrtletní údaje v uvedených letech, z toho v roce 2006 v 1. čtvrtletí na 6,6 % (z 6,4 %), ve 2. čtvrtletí na 6,5 % (z 6,2 %), ve 3. čtvrtletí na 6,3 % (z 5,9 %) a ve 4. čtvrtletí na 6,1 % (z 5,8 %). Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziročnímzměna v %) 8,0 7,0

7,0

6,6

6,6 6,3

5,9

6,0

6,5

6,4

6,1

5,2

5,0 %

4,0

4,6 3,8 3,9 3,7

3,6 3,2

3,0

6,1

3,2

3,9

4,0

4,4

3,8

3,0 2,5 2,2

2,1 2,1

2,0 1,9

1,0 0,0 1.Q

3.Q

1.Q

2000

3.Q 2001

1.Q

1,6

3.Q 2002

1,8

1.Q

3.Q 2003

1.Q

3.Q 2004

1.Q

3.Q

1.Q

2005

3.Q 2006

1.Q 2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl na 816,1 mld. Kč, tj. meziročně o 9,9 %. Zrychlení nominálního růstu (z 6,5 % v 1. čtvrtletí 2006) bylo ovlivněno cenovými vlivy, zejména vývojem směnných relací v zahraničním obchodě (jejich růstem na 102,4 z loňských 97,6). Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP vzrostla o 3,6 % (loni poklesla o 0,1 %).

Na zrychlení nominálního růstu působil zejména cenový vývoj v ZO

Zlepšení směnných relací se projevilo výrazně odlišným vývojem reálného hrubého 17

domácího důchodu (jehož propočet zohledňuje vliv směnných relací) a reálného hrubého domácího produktu. Zatímco růst reálného hrubého domácího důchodu zrychlil na 8,0 % (z 4,7 % v 1. čtvrtletí 2006), u hrubého domácího produktu došlo ke zpomalení na 6,1 % (z 6,6 %). Ve struktuře produktu posílil vliv spotřeby domácností,...

Hlavním zdrojem hospodářského růstu byly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které meziročně zrychlily v reálném vyjádření na 6,7 % (proti loňským 3,8 %). Tento vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných mezd, které vzrostly o 6,5 %. Na druhé straně konečná spotřeba vlády zpomalila na meziroční zvýšení pouze o 0,4 % (loni 3,8 %).

...na úkor investic a...

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 1,5 %, tj. pomaleji než ve stejném období minulého roku (6,8 %) Z hlediska věcné struktury se na tomto vývoji projevil zejména pokles investic do strojů a zařízení (-6,6 %). Zvýšil se stav zásob, v nominálním vyjádření o 37,0 mld. Kč.

...zahraničního obchodu

V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo po třech letech ke změně tendence, když dovoz (16,5 %) začal růst rychleji než vývoz (14,6 %). Tento vývoj do značné míry souvisel s cenovým vývojem, když vývozní ceny se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní ceny poklesly o 2,3 %. V bilanci zahraničního obchodu (v běžných cenách) bylo dosaženo přebytku 47,8 mld. Kč, přičemž k meziročnímu zlepšení o 9,7 mld. Kč přispěl obchod se zbožím 11,1 mld. Kč, zatímco obchod se službami ubral 1,4 mld. Kč.

Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky v 1. čtvrtletí 2007 (stálé ceny)

Běžné ceny mld. Kč

Meziroční změna v % 2005

2006

2007

Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb - zboží - služeb Dovoz zboží a služeb - zboží - služeb Čistý vývoz

546,0 376,8 163,3 5,9 222,3 185,3 666,6 598,6 68,0 618,8 556,5 62,3 47,8

0,9 1,4 -0,1 3,7 0,2 0,5 16,4 17,1 11,9 8,5 9,3 2,3 5,2 X)

3,8 3,8 3,8 7,6 7,5 6,8 21,2 21,8 17,9 19,6 18,7 27,8 2,0 X)

4,7 6,7 0,4 6,6 13,4 1,5 14,6 16,7 -1,3 16,5 17,9 5,1 -0,6X)

Hrubý domácí produkt

816,1

5,9

6,6

6,1

Pramen: ČSÚ x) Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

K růstu výrazně přispělo zvýšení stavu zásob

Rozhodující vliv domácí poptávky na hospodářský růst potvrzují také propočty přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt. Z nich vyplývá, že v meziročním srovnání y příspěvek domácí poptávky se zvýšil ze 4,6 p.b. v roce v 2006 na 6,7 p.b. letos, zatímco vliv zahraničního obchodu poklesl ze 2,0 p.b. na negativní přírůstek 0,6 p.b., y nejvyšší růst příspěvku zaznamenala tvorba hrubého kapitálu, která letos přispěla 3,4 p.b. (zatímco loni 1,9 p.b.), z toho zvýšení zásob 3,1 p.b. (loni 0,3 p.b.), y v rámci konečné spotřeby byl v obou letech rozhodující vliv výdajů domácností s tím, že jejich příspěvek vzrostl z loňských 1,8 p.b. na 3,1 p.b. letos.

18

Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza výdajů na HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.)

Hrubý domácí produkt Domácí poptávka 1. Konečná spotřeba - domácností - vlády (vč.neziskových institucí) 2. Tvorba hrubého kapitálu Vnější poptávka (netto vývoz) 1. Vývoz zboží a služeb 2. Dovoz zboží a služeb (-)

1. čtvrtletí 2006

1. čtvrtletí 2007

6,6 4,6 2,7 1,8 0,9 1,9 2,0 14,9 12,9

6,1 6,7 3,3 3,1 0,1 3,4 -0,6 11,3 11,9

Pramen: ČSÚ

Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty 6,3 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř z poloviny. Rychleji než zpracovatelský průmysl (9,4 %) rostl obchod (21,0 %), pohostinství a ubytování (17,8 %) a stavebnictví (17,8 %), tedy odvětví, kterým přála zejména mírná zima.

Z hlediska odvětví byl nositelem růstu především zpracovatelský průmysl

V odvětvové struktuře meziročně vzrostl podíl hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) zejména ve stavebnictví, a to z 4,6 % na 5,3 %.

V nominálním vyjádření se podíl na HPH zvýšil zejména ve stavebnictví...

Podíl na úhrnné HPH klesl v průmyslu celkem z 35,3 % na 33,9 %, když při mírném růstu podílu zpracovatelského průmyslu (z 27,9 % na 28,0 %) se výrazně projevil propad odvětví energetického průmyslu (snížení podílu z 5,9 % na 4,5 %) vlivem příznivých klimatických podmínek. V rámci služeb celkem, které zvýšily podíl na celkové HPH z 57,9 % na 58,7 %, byl vývoj jednotlivých odvětví také diferencovaný. Nejvyšší růst podílu zaznamenal obchod (z 11,6 % na 12,5 %) a služby pro podniky (z 13,7 % na 14,0 %).

...a službách

Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,1 % (proti 5,2 % ve srovnatelném období), což částečně souviselo s vyšším růstem zaměstnanosti (o 1,9 % proti 1,3 % loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje byl dosavadní příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami přerušen. Jednotkové mzdové náklady vzrostly o 3,4 %.

Jednotkové mzdové náklady se zvýšily

I.2. Trh práce

Počet obyvatel České republiky činil k 31. březnu 10 306,7 tisíc obyvatel, při meziročním nárůstu o 48,8 tisíc osob. Celkový počet obyvatel se nepřetržitě zvyšuje již pátým rokem, avšak až do roku 2005 to bylo pouze v důsledku imigrace cizinců. Teprve od roku 2006 počet živě narozených převyšuje počet zemřelých. Nabídka na trhu práce je oslabována odchody silných populačních ročníků (narozených koncem 40tých let minulého století ) do důchodu a nástupem slabých ročníků narozených v osmdesátých letech.

Pokračoval nárůst počtu živě narozených

Počet ekonomicky aktivních osob, tj. zaměstnaných a nezaměstnaných, zaznamenal v 1. čtvrtletí pokles o 23,1 tisíc na 5 176,2 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.1). Toto snížení bylo ovlivněno vyšším poklesem počtu nezaměstnaných než nárůstem počtu zaměstnaných osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na

Snížil se počet ekonomicky aktivních osob

19

počtu všech osob starších 15 let) meziročně vzrostla o 0,5 p.b. na 55,2 %. Počet ekonomicky neaktivních osob, kde osoby připravující se na povolání představují potenciální pracovní rezervu, vzrostl o 81,4 tisíc na 3 636,2 tisíc. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, klesla o 0,7 p.b. na 58,7 %. Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob) 1. čtvrtletí

Obyvatelstvo 15 a více let - ekonomicky aktivní (pracovní síla) - zaměstnaní - nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní - z toho: starobní a invalidní důchodci studenti na střed. škole vč. učňů studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

Podíl v %

Změna (2007-2006)

2005

2006

2007

2006

2007

8 692,3 5 133,6 4 704,5 429,1 3 558,7 2 132,8 517,4 247,6 327,3 333,6

8 754,1 5 199,3 4 785,2 414,1 3 554,8 2 103,1 517,1 264,2 302,7 367,7

8 812,4 5 176,2 4 865,0 311,2 3 636,2 2 123,7 531,2 275,1 341,5 364,7

100,0 59,4 54,7 4,7 40,6 24,0 5,9 3,0 3,5 4,2

100,0 58,7 55,2 3,5 41,3 24,1 6,0 3,1 3,9 4,2

absol. 58,3 -23,1 79,8 -102,9 81,4 20,6 14,1 10,9 38,8 -3,0

v% 0,7 -0,4 1,7 -24,8 2,3 1,0 2,7 4,1 12,8 -0,8

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Počet pracovníků vzrostl v terciárním i v sekundárním sektoru

Na trhu práce pokračovala, v důsledku nárůstu ekonomiky, zvýšená poptávka. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí celkem 4 865 tisíc, když meziročně vzrostl o 79,8 tisíc, tj. o 1,7 % (viz tabulka č. I.2.2). Z celkového počtu pracovníků bylo 43,1 % žen. V členění podle sektorů vzrostla zaměstnanost v terciárním sektoru (služby) o 43,5 tisíc na 2 739,9 tisíc osob, tj. na 56,3 % celkového počtu pracovníků a dále v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 38,4 tisíc na 1 949,4 tisíc, tj. na 40,1 %. Pokles naopak pokračoval v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) o 1,8 tisíc na 174,8 tisíc osob (3,6 % celkové zaměstnanosti). Ve službách zaměstnanost nejvíce vzrostla v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a v odvětví zdravotní a sociální péče a veterinárních činností.

Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) 1. čtvrtletí

Zaměstnanost celkem I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) II.sektor (průmysl a stavebnictví) III. sektor (služby celkem) - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží - ubytování a stravování - doprava, skladování a spoje - finanční zprostředkování - nemovitosti a pronájem, podnik. činnosti - veř. správa, obrana, soc. zabezpečení - vzdělávání - zdravotní a soc. péče, veter. činnosti - ostatní veřejné, soc. a osob. služby - ostatní - nezjištěno Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

20

Podíl v %

Změna (2007 – 2006)

2005

2006

2007

2006

2007

absol.

v%

4 704,5 188,2 1 850,5 2 664,5

4 785,2 176,6 1 911,0 2 696,4

4 865,0 174,8 1 949,4 2739,9

100,0 3,7 39,9 56,4

100,0 3,6 40,1 56,3

79,8 -1,8 38,4 43,5

1,7 -1,0 2,0 1,6

620,7 177,1 362,4 95,6 272,6 322,9 294,1 326,5 189,1 3,5 1,3

620,7 182,0 359,3 93,9 313,0 313,4 297,7 320,9 189,2 6,3 1,2

616,5 184,2 356,9 93,9 337,4 324,2 292,7 339,4 189,6 5,1 0,9

13,0 3,8 7,5 2,0 6,5 6,6 6,2 6,7 4,0 0,1 0,0

12,7 3,8 7,3 1,9 6,9 6,7 6,0 7,0 3,9 0,1 0,0

-4,2 2,2 -2,4 0,0 24,4 10,8 -5,0 18,5 0,4 -1,2 -0,3

-0,7 1,2 -0,7 0,0 7,8 3,4 1,7 5,8 0,2 -19,0 -25,0

Téměř dvě třetiny meziročního přírůstku zaměstnanosti, podle postavení v hlavním zaměstnání, tvořili zaměstnanci (viz tabulka č. I.2.3), jejichž počet meziročně vzrostl o 56,5 tisíc na 4 063,4 tisíc osob, tj. na 83,5 % z celkového počtu pracovníků. Zvýšil se také počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 26,5 tisíc na 786,3 tisíc osob, tj. na 16,2 % celkové zaměstnanosti.

Vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů

Tabulka č. I.2.3 Osoby podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis. osob) 1. čtvrtletí

Celkem - zaměstnanci - podnikatelé celkem - z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. příslušníci - členové družstev - ostatní a nezjištěno

Podíl v %

Změna (2007–2006)

2005

2006

2007

2006

2007

absol.

v%

4 704,5 3 913,5 767,1 178,2 554,7 34,2 23,9 0,0

4 785,2 4 006,9 759,8 181,1 546,3 32,4 18,1 0,4

4 865,0 4 063,4 786,3 196,0 558,1 32,2 14,5 0,8

100,0 83,7 15,9 3,8 11,4 0,7 0,4 0,0

100,0 83,5 16,2 4,0 11,5 0,7 0,3 0,0

79,8 56,5 26,5 14,9 11,8 -0,2 -3,6 0,4

1,7 1,4 3,5 8,2 2,2 -0,6 -19,9 x

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 64,5 tisíc, tj o 1,6 % na 4 074 tisíc osob.

Více než pětina zaměstnanců pracuje v zahraničních firmách

V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 38,2 tisíc, tj. o 1,2 % na 3 279,8 tisíc osob. Podle typu hospodaření rostla zaměstnanost nejrychleji v zahraničních firmách (meziročně o 17,9 %), ve kterých pracovala více než pětina (20,9 %) všech zaměstnanců. Počet zaměstnanců meziročně vzrostl nebo zůstal stejný v 10 krajích. Vlivem rostoucí ekonomiky a citelného nedostatku pracovníků v některých výrobních a obslužných profesích, vzrostl meziročně celkový počet cizinců zaměstnaných v České republice k 31.3. o 43,2 tisíc na 194,4 tisíc osob. V jejich struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie, vč. občanů Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, a vzrostl také počet cizinců z třetích zemí, zaměstnaných na pracovní povolení (viz tabulka č. I.2.4). Nejvíce zaměstnaných cizinců bylo ze Slovenska 93,2 tisíc, dále z Ukrajiny 48,2 tisíc a z Polska 19,2 tisíc.

Výrazně se zvýšil počet zahraničních pracovníků

Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stav k 31. 3.

Podíl v %

2005

2006

2007

Počet evidencí celkem - občané EU/EHP a Švýcarska - cizinci bez povinnosti pracovního povolení Počet pracovních povolení

75 687 74 459 1 228 42 264

97 594 94 432 3 162 53 578

132 456 125 255 7 201 61 918

Počet cizích státních příslušníků celkem

117 951

151 172

194 374

2007

Změna (2007–2006) absolutně

v%

68,1 64,4 3,7 31,9

34 862 30 823 4 039 8 340

35,7 32,6 127,7 15,6

100,0

43 202

28,6

Pramen: MPSV

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, se koncem března meziročně snížil o 7,6 tisíc na 65,2 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.5). Celkový počet podnikatelů registrovaných v České republice jako fyzické a práv-

Klesl počet cizincůpodnikatelů

21

nické osoby dosáhl k 31.březnu 2 031,7 tisíc, když zůstal na zhruba stejné úrovni jako před rokem. Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění

Stav k 31. 3.

Podnikatelé celkem z toho: fyzické osoby právnické osoby Podnikatelé - cizinci podíl v %

Změna (2007-2006)

2005

2006

2007

absol.

v %

1 981 940 1 735 900 246 040

2 031 355 1 771 325 260 030

2 031 674 1 772 565 259 109

319 1 240 -921

0 0,1 -0,4

64 022 3,23

72 830 3,59

65 233 3,21

-7 597 x

-10,4 - 0,38

Pramen: MPO, Živnostenský rejstřík

Pokračoval výrazný pokles nezaměstnanosti

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí meziročně poklesla o 1,3 p.b. na 7,7 %. Výrazný pokles nezaměstnanosti ovlivnilo, vedle růstu ekonomiky, zčásti i příznivé počasí, umožňující provádět venkovní sezónní práce. Koncem března míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 7,3 % a meziročně tak byla o 1,5 p.b. nižší (viz graf č. I.2.1). Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

10,0 9,5 2004

9,0 2005

8,5 %

8,0 2006

7,5 2007

7,0 6,5 6,0 1

2

3

4

5

6 7 měsíce

8

9

10

11

12

Pramen: MPSV, graf MPO

Snížil se počet uchazečů o zaměstnání...

Počet uchazečů o zaměstnání meziročně klesl o 84,3 tisíc na 430,5 tisíc koncem března, což je nejméně od června 2001. Z celkového počtu uchazečů bylo 92,8 % dosažitelných uchazečů, tj. těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Podíl nezaměstnaných žen meziročně vzrostl o 2,4 p.b. na 52,6 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo koncem března 30,1 % všech evidovaných osob. Průměrná měsíční výše podpory k 31.3. činila 5 147 Kč a meziročně byla o 835 Kč vyšší.

... více nezaměstnaných se podařilo umístit

V průběhu 1. čtvrtletí se na úřadech práce nově hlásilo 157,4 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 9,4 tisíc méně. Evidenci ukončilo 175,5 tisíc osob (o 13 tisíc více než před rokem) a z nich se podařilo umístit 114,2 tisíc uchazečů (65,1 % všech vyřazených osob), tj. meziročně o 8,1 tisíc více.

22

Je pozitivní, že téměř 30 % meziročního poklesu nezaměstnaných připadalo koncem března na 2 kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti: Ústecký (13,2 %) a Moravskoslezský (12,1 %) - viz příloha, tabulka I. Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti vykázána v Mostě (18,3 %), v Karviné (16,2 %) a v Teplicích (14,6 %) a naopak nejnižší v okolí Prahy (Praha-západ 1,8 % a Praha-východ 2,1 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti, meziročně vzrostl, podle propočtu MPO, o 2,7 p.b. na 43,1 %.

Rozdíly mezi kraji zůstávají vysoké

Počet volných pracovních míst k 31.3. meziročně vzrostl o 37,2 tisíc na 107,7 tisíc, což je nejvíce od srpna 1996. Na 1 volné pracovní místo připadali koncem 1. čtvrtletí v průměru 4 uchazeči (před rokem 7,3). Podle krajů přibylo nejvíce volných míst v Praze (4,3 tisíc) a v Pardubickém kraji (4,1 tisíc). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné místo v Karviné (24,2), dále v Mostě (16,9) a v Jeseníku (16,3).

Výrazně se zvýšil počet volných pracovních míst

Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře s nejvyšším meziročním nárůstem o 13,2 tisíc (o 1,8 p.b. na 32,1 % všech volných míst), dále pro obsluhu strojů a zařízení a pro pomocné a nekvalifikované pracovníky (viz tabulka č. I.2.6). Podle vzdělání bylo nejvíce volných míst pro vyučené a s nižším středním vzděláním (47,6 % všech volných míst). Tabulka č. I.2.6 Volná pracovní místa k 31.3. podle klasifikace zaměstnání 2005

2006

2007

Změna (2007-2006)

Třídy KZAM

Počet

Podíl v %

Počet

Podíl v %

Počet

Podíl v %

absol.

podílu

tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0

857 3 151 6 038 1 902 3 951 1 725 17 171 7 316 13 653 102

1,5 1 5,7 10,8 3,4 7,1 3,1 30,7 13,1 24,4 0,2

308 4 944 8 910 2 905 6 139 1 467 21 364 10 039 13 284 113

1,9 7,0 12,6 4,1 8,7 2,1 30,3 14,3 18,8 0,2

1 579 5 757 11 744 3 972 9 599 1 337 34 606 20 028 19 074 13

1,5 5,4 10,9 3,7 8,9 1,2 32,1 18,6 17,7 0,0

271 813 2 834 1 067 3 460 -130 13 242 9 989 5 790 -100

-0,4 -1,6 -1,7 -0,4 0,2 -0,9 1,8 4,3 -1,1 -0,2

Celkem

55 866

100,0

70 473

100,0

107 709

100,0

37 236

x

Pramen: MPSV Pozn. Hlavní třídy KZAM: 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení) 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) 8 Obsluha strojů a zařízení 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0 Příslušníci armády

Koncem března klesl počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých na 27,6 tisíc a meziročně byl o 8,3 tisíc nižší. Zároveň poklesl i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o 0,6 p.b. na 6,4 %. Také u uchazečů se zdravotním postižením se jejich počet snížil o 5 tisíc na 71,3, avšak jejich podíl na celkovém počtu meziročně vzrostl o 1,8 p.b. na 16,6 %.

Poklesl počet nezaměstnaných absolventů škol

Podle kvalifikační struktury zůstávají největší skupinou nezaměstnaných uchazeči s vyučením a se středním vzděláním bez maturity (43,3 % všech osob).

Zvyšuje se podíl uchazečů se základním vzděláním

23

Přes absolutní pokles vzrostl podíl uchazečů se základním vzděláním (o 1 p.b. na 31,5 %). Uchazeči s vysokoškolským vzděláním tvořili 3,3 % všech uchazečů o zaměstnání. Vzrostl podíl uchazečů starších 50 let

Podle věkové struktury (viz příloha, tabulka I) byl koncem března počet osob ve všech věkových kategoriích nižší než před rokem. I při poklesu však vzrostl podíl uchazečů starších 50 let o 2,9 p.b. na 28,6 %, tj. na 123,2 tisíc. Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k 31.3. činil 39,8 let (meziroční nárůst o 0,9 roku). Podle délky nezaměstnanosti vzrostl podíl krátkodobě nezaměstnaných, tj. uchazečů nezaměstnaných do 3 měsíců o 1,1 p.b. na 26,1 % (112,3 tisíc) a dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných déle než 1 rok o 0,3 p.b. na 41,1 % (176,8 tisíc). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkové pracovní síle, k 31.3. meziročně poklesla, podle výpočtu MPO, o 0,7 p.b. na 3,2 %.

Vyšší čerpání prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,94 mld. Kč, tj. o 2,7 % více než před rokem. Z vynaložených prostředků bylo od počátku roku k 31.3. vytvořeno m.j. 4,2 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 3,8 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst zřízených u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo za leden až březen čerpáno 2,01 mld. Kč, tj. meziročně o 0,2 % méně.

Míra nezaměstnanosti v ČR pod průměrem EU-27

Podle metodiky a údajů Eurostatu byla v březnu v České republice míra nezaměstnanosti na úrovni 6,2 % a byla o 1,1 p.b. nižší než je dosažený průměr v zemích Evropské unie (EU-27). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla evidována v Polsku (11,4 %) a nejnižší v Dánsku a Nizozemsku (3,4 %).V březnu bylo v Evropské unii (EU-27) zhruba 17 milionů nezaměstnaných osob. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla míra nezaměstnanosti v USA 4,4 % a v Japonsku 4 %.

V dubnu a květnu pokračoval výrazný pokles nezaměstnanosti

V dubnu míra nezaměstnanosti poklesla proti březnu o 0,5 bodu na 6,8 %. Ke konci dubna bylo evidováno 402,9 tisíc uchazečů, tj. o 83,2 tisíc méně než před rokem. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okrese Praha-západ (1,7 %) a nejvyšší v Mostě (17,9 %). Počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil o 39,7 tisíc na 113,9 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 3,5 uchazečů (před rokem 6,6). Pokles nezaměstnanosti ovlivnily, vedle růstu ekonomiky, sezónní práce. V květnu pokračoval pokles míry nezaměstnanosti na 6,4 % (při meziročním snížení o 1,5 bodu). Počet uchazečů o zaměstnání klesl meziročně o 80,4 tisíc na 382,6 tisíc, což je nejméně od listopadu 1998. Meziročně přibylo 38,6 tisíc volných pracovních míst na celkových 119,5 tisíc míst. Rostoucí počet volných pracovních míst je důsledkem trvajícího nárůstu ekonomiky. Na 1 volné místo připadalo v průměru 3,2 uchazeče (před rokem 5,7).

Vyšší růst mezd byl v podnikatelské sféře

Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,8 % na 20 399 Kč a reálná mzda se zvýšila o 6,2 % (viz tabulka č. I.2.7). Nominální i reálné mzdy rostly nejrychleji od 1. čtvrtletí 2004. Jejich akcelerace souvisí s dynamickým vývojem ekonomiky i zvýšenou poptávkou po pracovních silách. V některých oblastech a oborech je již pociťován jejich deficit. Růst mezd byl ovlivňován především podnikatelskou sférou, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny celkového počtu zaměstnanců.

24

Tabulka č. I.2.7 Průměrná měsíční mzda v 1. čtvrtletí1 (meziroční přírůstek v %) 2005

Celkem: v tom: - podnikatelská sféra - nepodnikatelská sféra

2006

2007

prům. měsíční mzda v 1. Q. v Kč

nominální

reálná

nominální

reálná

nominální

reálná

5,7

4,0

7,0

4,1

7,8

6,2

20 399

4,8 8,9

3,1 7,2

7,3 5,9

4,4 3,0

8,3 6,1

6,7 4,5

20 656 19 501

Pramen: ČSÚ

V podnikatelské sféře rostly nominální mzdy rychleji (8,3 %) než v nepodnikatelské (6,1 %) a meziročně tak došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 2 p.b. na 94,4 %. Mzdový vývoj v 1. čtvrtletí ovlivnily, vedle růstu ekonomiky, také příznivé klimatické podmínky, což se projevilo zejména ve stavebnictví (nárůst o 13,2 %), ale i v zemědělství a v těžbě nerostných surovin. Nejvyšší mzdy, v členění podle sekcí OKEČ, byly dosaženy ve finančním zprostředkování a nejnižší v odvětví rybolov a chov ryb, kde mzda, jako v jediném odvětví se meziročně snížila (viz tabulka č. I.2.8). Meziodvětvová mzdová diferenciace (podle sekcí OKEČ), vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, meziročně poklesla, podle propočtu MPO, o 0,3 p.b. na 38,1 %. Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 3 349 Kč na 33 272 Kč.

Nejvyšší mzdy byly ve finančním zprostředkování, u mezinárodních organizací a v Praze

Tabulka č. I.2.8 Pořadí odvětví podle výše průměrné nominální mzdy v 1. čtvrtletí1 (podle sekcí OKEČ - v Kč) Pořadí

Kat.

v 1. Q. 07 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

2006

2007

OKEČ Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Doprava, skladování a spoje Obchod, opravy mot. vozidel Stavebnictví Zpracovatelský průmysl Zdravotní a soc. péče, veterinární činnosti Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Ubytování a stravování Zemědělství a myslivost, lesnictví Rybolov, chov ryb Celkem ČR

Změna (2007 - 2006) v Kč

v %

J E C

44 395 24 026 21 285

47 314 25 916 23 480

2 919 1 890 2 195

6,6 7,9 10,3

K L I G F D N M O H A B

21 220 21 739 20 506 18 730 17 733 17 703 18 085 16 587 15 643 13 257 12 910 14 472

23 177 23 176 21 899 20 434 20 073 19 081 18 646 17 574 16 825 14 578 14 270 14 042

1 1 1 1 2 1

957 437 392 704 340 378 561 987 1 182 1 321 1 361 -430

9,2 6,6 6,8 9,1 13,2 7,8 3,1 6,0 7,6 10,0 10,5 -3,0

18 918

20 399

1 481

7,8

Pramen: ČSÚ

Podle typu hospodaření byly nejvyšší průměrné mzdy vypláceny u mezinárodních společností (25 844 Kč) a nejnižší u družstevních organizací (12 893 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou o 608 Kč na 12 951 Kč. 1 V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry.

25

V členění podle krajů byly dosaženy nejvyšší průměrné měsíční mzdy v Praze (25 881 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (16 792 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 573 Kč na 9 089 Kč. Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé organizace, vzrostla v 1. čtvrtletí o 8,1 % na 19 287 Kč a reálná mzda o 6,5 %. Vlivem vyššího nárůstu mezd u malých subjektů vzrostla i celková mzda rychleji než mzda u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě vzrostl nominálně o 9,9 % a reálně o 8,3 %. Relace nominálního objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně stagnovala na 28,9 %.

I.3. Cenová a fiskální politika

I.3.1. Cenová politika Ceny začaly narůstat neočekávaně vysokým tempem

Z pohledu minulého vývoje byl pohyb spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2007 neobvyklý. Zatímco v lednu, vzhledem k významným změnám administrativně řízených cen, vzrostly spotřebitelské ceny relativně nízkým meziměsíčním tempem (o 1 %, z toho podíl regulovaných cen činil 0,6 p.b.), v následujících měsících se naopak začaly zvedat progresivněji než v uplynulých letech (o 0,3 % v únoru a v březnu, o vysokých 0,7 % v dubnu). Dubnový meziměsíční růst byl druhý nejvyšší od října 2005 (kdy ceny skokově vzrostly o 0,9 % v důsledku růstu regulovaných cen plynu a koncesionářských poplatků). Srovnání dlouhodobého cenového vývoje poskytuje graf I.3.1.1. Graf č. I.3.1.1 Vývoj spotřebitelských cen od roku 2000 (index v %)

106 105 104

Index

103 102 101 100 99

Pramen: ČSÚ, graf MPO

26

Meziroční index

4

1/2007

10

7

4

10

Míra inflace

1/2006

7

4

1/2005

10

7

4

1/2004

7

10

4

10

Meziměsíční index

1/2003

7

4

10

1/2002

7

4

1/2001

7

10

4

1/2000

98

Z administrativních opatření působily na cenový vývoj v l. čtvrtletí a v následujících měsících roku 2007: y v lednu zvýšení regulovaných cen v úhrnu o 3,8 %, především v oddíle bydlení, voda, energie, kde vzrostly ceny elektřiny o 7,9 %, čistého nájemného o 4,5 %, vodného o 6,6 %, stočného o 5,5 %. V důsledku opožděného dopadu zvýšení spotřební daně (od dubna 2006) vzrostly ceny tabákových výrobků o 2,5 %. Vlivem změny zákona o poskytování sociálních služeb se zvýšily ceny sociální péče o 2,8 %, razantně, o 20,0 %, se zvýšil televizní koncesionářský poplatek. Opačně působil pokles cen zemního plynu o 4,2 %, y v únoru vzrostly, opět vlivem zpožděného dopadu zvýšení spotřební daně, ceny tabákových výrobků o 3,3 %, mírněji ceny tepla a teplé vody a tuhých paliv (shodně o 1,0 %), dále ještě stouply ceny sociální péče o 12,0 % v důsledku změny zákona o poskytování sociálních služeb, y v březnu ovlivnil cenovou hladinu další růst cen tabákových výrobků o 3,3 %, y v dubnu, již čtvrtý měsíc v řadě, rostly ceny tabákových výrobků, vzrostly také ceny zemního plynu o 1,4 %, tepla o 0,6 %, čistého nájemného o 0,9 %.

Do meziročního vývoje spotřebitelských cen se promítala jak uvedená administrativní opatření, tak postupně sílící vliv tržních cen, z nich především ceny potravin. Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen v lednu 2007 (na 1,3 %) bylo ovlivněno především zmírněním růstu regulovaných cen v oddíle bydlení (na 2,2 % z 3,9 % v prosinci) z důvodu rozdílného meziměsíčního vývoje cen bydlení v lednu 2007 proti lednu 2006 (zvýšení o 2,0 % oproti 3,7 %). Dále také vysokým snížením růstu cen pošt a telekomunikací, a z tržních cen v dopravě (další pokles na -1 % v lednu z - 0,7 % v prosinci 2006).

Především vlivem růstu cen potravin, nápojů a tabáku se inflace postupně zvyšovala ...

Lednové zvolnění však bylo hned následující měsíc vystřídáno postupným dynamickým meziročním růstem inflace až na 2,5 % v dubnu (viz tabulka č. I.3.1.1). Inflační tlaky začaly působit z více stran, na výrazném růstu v dubnu se nejvíce podílelo zvýšení cen v oddílech potraviny, nápoje a tabák (ceny zeleniny včetně brambor byly v dubnu vyšší o 24,8 %, ceny pekárenských výrobků o 11,9 %, ceny tabákových výrobků dále vzrostly o 11,7 % z 9,6 % v březnu). Zrychlení nastalo i v oblasti regulovaných cen, v oddíle zdraví vlivem zvýšení doplatků na léky (meziročně o 19,1 %), nadále působil dlouhodobý vliv cen bydlení (ceny elektřiny vzrostly o 7,9 %, tuhých paliv o 16,9 %, vodného o 6,7 %, stočného o 5,5 %, čistého regulovaného nájemného o 9,3 %). Naopak na snižování cenové hladiny stále působil meziroční pokles cen v oddíle doprava, zejména v důsledku nižších cen pohonných hmot o 3,5 %, cen plynu o 8,2 %, dále cen odívání a obuvi, snížily se i ceny v oddíle rekreace a kultura (viz tabulka č. I.3.1.1).

... na 1,9 % v březnu a 2,5 % v dubnu

Průměrná míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) zatím pokračovala v poklesu (v březnu i v dubnu na 2,2 %). Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) se domácí inflace až do března 2007 pohybovala pod úrovní průměru za EU 27 (v březnu v ČR 2,1 %, proti 2,3 %), po posledním dubnovém skoku (na 2,7 %) se dostala o 0,5 p.b. nad úroveň zemí Evropské unie.

V 1. čtvrtletí byl domácí HICP pod průměrem EU 27

Ceny průmyslových výrobců hned na počátku roku 2007 nasadily relativně vysoké tempo meziměsíčního růstu, takže zrychlovaly postupně i svůj meziroční růst, až na hodnoty nejvyšší od května 2005 (z 2,6 % v prosinci 2006 na 3,6 % v březnu a na 3,7 % v dubnu). Důvodem byl rychlý růst cen v odvětví základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (z 5,3 % v prosinci 2006 na 8,6 % v březnu a na 8,2 % v dubnu) a v jejich rámci růst cen železa, oceli a feroslitin (o 11,8 %, trub a oceli o 19,0 % a neželezných kovů o 18,5 %). Významně rostly také ceny v odvětví energie, plyn a voda (z 6,6 % v prosinci na 7,5 % v březnu) a v odvětví zpracování dřeva (z 4,7 % v prosinci na 7,7 % v březnu). Výrobní ceny meziročně klesly pouze v odvětví koksu, rafinérských ropných výrobků (v březnu o 2,9 %) a v odvětví dopravních prostředků (o 0,9 %).

Ceny průmyslových výrobců pokračovaly v intenzívním růstu

27

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen v p. b. 2006 říjen Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

Průměr

listopad prosinec za rok 2006

2007 leden

únor

březen

duben

1,3

1,5

1,7

2,5

1,3

1,5

1,9

2,5

0,2 0,1 -0,2 1,1 -0,1 0,1 -0,3 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

0,2 0,1 -0,2 1,1 0,0 0,1 -0,2 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

0,3 0,1 -0,2 1,1 0,0 0,1 -0,1 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

0,1 0,1 -0,3 1,7 -0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,0 0,2 0,1

0,4 0,1 -0,2 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1

0,5 0,3 -0,1 0,6 0,0 0,1 -0,2 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1

0,5 0,4 -0,1 0,6 0,0 0,1 -0,1 ,1 0,1 0,0 0,1 0,2

0,8 0,5 0,0 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,2 0,1 0,0 0,1 0,2

Pramen: ČSÚ

Z mezinárodního pohledu se ceny vyšplhaly na nadprůměrné hodnoty, když v EU 27 rostly ceny meziročně v březnu o 2,4 %. Příčiny pokračujícího růstového trendu cen průmyslových výrobců lze vidět zejména ve vývoji cen vstupů zahraničního i domácího původu, ale i ve struktuře domácího průmyslu. Přestože dovozní ceny ropy a produktů odvětví primárního zpracování ropy meziročně opět klesaly, naopak u řady dovážených i domácích vstupů (energie a pevná paliva) cenový růst zrychloval. Tato rozdílná míra cenového růstu způsobila, že nákladové tlaky byly v jednotlivých odvětvích rozdílné a v závislosti na míře náročnosti výroby, míře konkurence, apod., docházelo k posilování nákladových tlaků na růst cen. Světové ceny průmyslových surovin a potravin klesaly ...

Ceny surovin a potravin na světových trzích zpomalovaly růst (z 15,3 % na konci roku 2006 na 4,5 % v březnu a na 1,4 % v dubnu), zejména pod vlivem poklesu růstu cen energetických surovin (ropa a zemní plyn z meziročního růstu o 13,1 % na konci roku 2006 na 1,5 % v březnu, v dubnu dokonce meziročně klesly o 2,0 %) a s časovým posunem se by se měly projevit i v domácích cenách. Snížil se také růst cen kovů (z 42,9 % na konci roku 2006 na 39,8 % v březnu a na 34,1 % v dubnu). V jejich rámci ale nadále rostly ceny niklu a olova, výrazné snížení růstu naopak zaznamenaly ceny stříbra, mědi a zinku. Snížil se také růst cen potravin a olejů (z 23,3 % v prosinci 2006 na 15,6 % v březnu v dubnu na 14,2 %).

...a ovlivnily vývoj dovozních cen

Zpomalování růstu cen energetických zdrojů na světových trzích a silný kurz koruny vůči dolaru způsobily, že dovozní ceny se již šestý měsíc v řadě držely pod hladinou předchozího roku (v březnu o 1,8 %). Byly ovlivněny zejména poklesem cen nerostných paliv o 7,6 % (především plynu, ropy a ropných produktů), ale i snížením cen strojů a dopravních prostředků o 4,5 % (hlavně kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat). Z významnějších skupin se naopak nejvíce zvýšily ceny polotovarů o 4,5 % (hlavně neželezných kovů).

Ceny stavebních prací ještě zrychlily růst

Růst cen stavebních prací v 1. čtvrtletí 2007 ještě dále zrychlil a souvisel i s pokračující konjunkturou odvětví, založenou na stále vysoké poptávce po výstavbě bytů, rodinných domů a stavbách v oblasti infrastruktury. Ceny stavebních prací meziročně vzrostly (v březnu o 3,7 %, v dubnu o 3,6 %), tentokrát také v důsledku akcelerace cen materiálů ve stavebnictví (meziročně o 4,7 % v březnu a 6,3 % v dubnu, když v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %). Tempo růstu cen vstupů

28

předstihuje tempo růstu cen stavebních prací od listopadu 2006. Důvodem růstu cen materiálů jsou jak dražší suroviny, tak i vyšší poptávka, ovlivněná mimo jiné i příznivým počasím, které umožňuje realizovat velký objem stavebních prací. Ceny zemědělských výrobců nepřetržitě rostly od 2. čtvrtletí 2006, od počátku roku 2007 jsou jejich meziroční přírůstky dvouciferné. Příčinou jsou nadále ceny rostlinných výrobků, které vzrostly z 23,5 % koncem roku 2006 na 36,2 % v březnu, a to v důsledku razantního růstu cen brambor o 115,8 %, vyšší byly i ceny obilovin o 39,1 %, olejnin o 16,7 %, zeleniny o 16,1 % a ovoce o 7,7 %. Naopak ceny živočišných výrobků se již od července 2005 stále drží pod úrovní předchozího roku, meziročně v březnu 2007 o 3,3 %.

Ceny zemědělských výrobců rostly dvouciferným tempem

Srovnání vývoje cen v hlavních cenových okruzích podává tabulka č. I.3.1.2. Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2006 leden Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní - komodit ve světě

2,9 0,3 2,5 -3,0 3,0

2007

březen

červen

září

prosinec

leden

únor

březen

duben

2,8 0,3 2,3 0,3 3,8

2,8 1,8 2,9 8,8 3,4

2,7 2,4 3,1 4,2 3,4

1,7 2,6 3,2 4,9 3,9

1,3 2,8 3,4 11,8 2,0

1,5 3,2 3,6 13,0 1,5

1,9 3,6 3,7 15,0 1,8

2,5 3,7 3,6 12,5 1,5

2,7

3,2

1,0

0,4

-2,0

-1,9

-1,3

-1,8

-1,6

41,0

27,2

31,4

16,4

15,3

0,3

4,3

4,5

1,4

Pramen: ČSÚ

Cenový růst tržních služeb v podnikatelské sféře v 1. čtvrtletí 2007 zřetelně zpomalil, a to z 3,9 % v prosinci 2006 na 1,8 % v březnu (na 1,5 % v dubnu). Na tomto vývoji se nejvíce podílelo meziroční snížení tempa růstu cen v oblasti nemovitostí, pronájmu a ostatních podnikatelských služeb (ze 4,7 % v prosinci na 2,8 % v březnu) a také v peněžnictví. Naopak v nákladní dopravě a skladování se cenový růst zrychlil, zejména díky silniční nákladní dopravě (z 1,3 % na konci roku 2006 na 2,5 % v březnu).

Meziroční růst tržních služeb zpomalil

I.3.2. Fiskální politika Státní rozpočet na rok 2007 byl schválen se schodkem 91,3 mld. Kč, s příjmy 949,48 mld. Kč a výdaji 1 040,78 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2006 znamenalo nárůst deficitu o 16,9 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2006 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 26,42 mld. Kč, tj. o 2,86 %, výdajů o 20,14 mld. Kč, tj. o 1,97 % a se snížením schodku o 6,28 mld. Kč. Předpokladem pro jeho splnění je přijetí novel právních předpisů, které souvisejí se změnami nového systému nemocenského pojištění, zákona o zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků a odložení účinnosti zákona č. 218/2002 Sb., o službě a odměňování státních zaměstnanců ve správních úřadech.

Deficit státního rozpočtu byl schválen ve výši 91,3 mld. Kč

Hospodaření státní pokladny se v 1. čtvrtletí a následujících měsících roku 2007 nadále vyvíjelo rozkolísaně (viz tabulka č. I.3.2.1), když v kumulaci ledenbřezen skončilo přebytkem ve výši 11,26 mld. Kč, meziročně nižším o 4,49 mld. Kč. Vysoké plnění rozpočtu vykázaly především nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery (plnění na 42,9 %), které byly ovlivněny především převody

Saldo státního rozpočtu představovalo v 1. čtvrtletí 1,38% HDP

29

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč, kumulace od počátku roku)

Měsíc

Příjmy

Výdaje

Leden Únor Březen Duben Květen

83,14 147,57 241,98 318,22 378,15

78,11 154,30 230,72 335,23 404,13

Saldo kumulované 5,03 -6,73 11,26 -17,01 -25,98

Saldo za měsíc 5,03 -11,76 17,99 -28,27 -8,97

Pramen: MF

prostředků z fondů organizačních složek státu (z jejich rezervních fondů), které nebyly rozpočtovány, do příjmů kapitol (ve výši 10,2 mld. Kč). Nejvyšší příjmovou dynamiku vykázaly celkové daňové příjmy

Na růstu příjmové strany státního rozpočtu (meziročně o 2,6 %) se podílely především daňové příjmy celkem, které objemem 208,71 mld. Kč meziročně vzrostly o 12,65 mld. Kč, tj. o 6,5 %. Jejich dynamiku příznivě ovlivnily zejména příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmů fyzických osob, když: y výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti dosáhl 86,70 mld. Kč, takže meziročně vzrostl o 7,68 mld. Kč, tj. o 9,7 %. Plnění rozpočtu na 24,4 % bylo meziročně vyšší o 0,9 p.b. Na důchody připadlo 71,40 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 6,32 mld. Kč; y inkaso daně z příjmů fyzických osob se také zlepšilo, když dosáhlo 26,27 mld. Kč (plnění na 26,8 % rozpočtu), při meziročním růstu o 1,23 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Rozpočet uvažuje s růstem o 7,1 % proti skutečnosti roku 2006. Z toho daň z příjmů osob ze závislé činnosti dosáhla 20,22 mld. Kč s meziročním růstem o 1,79 mld. Kč (plnění rozpočtu na 24,2 % proti loňským 25,4 %); y inkaso spotřebních daní činilo 29,92 mld. Kč (plnění na 24,1 % rozpočtu), ale s meziročním nárůstem o 1,25 mld. Kč, tj. o 4,4 %, bylo meziročně nižší o 1,4 p.b. Rozpočet počítá s růstem o 16,6 % proti skutečnosti 2006. Rozhodující váhu v plnění inkasa má daň z minerálních olejů, která výší 18,9 mld. Kč zaznamenala meziroční nárůst o 0,5 mld. Kč, tj. o 2,7 % a daň z tabákových výrobků, jejíž inkaso činilo 10,1 mld. Kč, tj. meziroční nárůst o 5,2 %; y na dani z přidané hodnoty bylo vybráno 39,17 mld. Kč (23,9 % rozpočtu). Meziroční růst inkasa DPH o 1,62 mld. Kč, tj. o 4,3 %, je proti rozpočtované dynamice (6,6 % proti skutečnosti 2006) nižší o 2,3 p.b. Nižší meziroční růst inkasa byl ovlivněn novelizací zákona č. 319/2006 Sb., o DPH, který přeřadil některé druhy zboží do snížené sazby daně; y inkaso z příjmů právnických osob ve výši 21,9 mld. Kč (plnění rozpočtu na 20,4 %), při meziročním růstu o 0,41 mld. Kč, tj. o 1,9 %, se z daňových příjmů vyvíjelo nejhůře. Rozpočet přitom počítá s růstem o 12,6 % proti skutečnosti roku 2006. Inkaso nedaňových a kapitálových příjmů objemem 33,27 mld. Kč, i při vysokém plnění rozpočtu (na 42,9 %), představovalo naopak meziroční pokles o 6,61 mld. Kč.

Tempo růstu výdajů bylo výrazně vyšší než růst příjmů ...

Z celkových výdajů státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 2007 (230,72 mld. Kč, s meziročním růstem o 10,54 mld. Kč, tj. o 4,8 %) výrazněji rostlo čerpání běžných výdajů (na 220,65 mld. Kč, tj. meziročně o 10,40 mld. Kč), které dosáhly i vyšší dynamiky růstu (o 4,9 %).

... z nich především u běžných výdajů

Z běžných výdajů bylo nejvíce vynaloženo na:

30

y sociální dávky, které představují 41,7 % všech výdajů, dosáhly objemu 96,14

mld. Kč (byly plněny na 24,8 % rozpočtu při meziročním růstu o 3,2 %), z nich na důchody bylo vydáno 71,87 mld. Kč (meziroční nárůst o 0,2 %). Na výši čerpání výdajů v sociální oblasti měly vliv legislativní změny, jako např.: valorizace důchodů, zavedení nové konstrukce životního minima a zavedení existenčního minima; y neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 32,42 mld. Kč (tj. 26,9 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 19,8 %); y platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci 14,85 mld. Kč (tj. 15,5 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 7,4 %). Nejvyšší dynamiku růstu z běžných výdajů zaznamenala u sociálních dávek státní sociální podpora (o 33,4 %), dále pak neinvestiční transfery státním fondům (o 26,2 %). Z celkových rozpočtovaných výdajů na rok 2007 představují mandatorní výdaje2 569,8 mld. Kč, tj. 54,7 %. Meziročně vzrostly o 58,5 mld. Kč, tj. o 11,4 %. Z nich je 469,3 mld. Kč (s meziročním zvýšením o 13,5 %) určeno na mandatorní sociální výdaje, což je 49,4 % celkových příjmů státního rozpočtu.

Mandatorní výdaje představují nadále vysokou zátěž

Kapitálové výdaje ročním objemem 89,42 mld. Kč představují o 5,1 % nižší úroveň oproti rozpočtu 2006, proti skutečnosti 2006 pak o 15,1 % (předpoklad zapojení rezervních fondů). Většina těchto výdajů souvisí s financováním programů reprodukce a provozování majetku, na které je rozpočtem určeno 86,33 mld. Kč. V 1. čtvrtletí byly čerpány ve výši 10,07 mld. Kč (plnění na 11,3 %), což znamená meziroční nárůst o 1,4 %.

Čerpání kapitálových výdajů bylo nízké

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2007 dokumentuje tabulka č. I.3.2.2. Tabulka č. I.3.2.2 Hospodaření státního rozpočtu v roce 2007 (v mld. Kč) 2006

Příjmy Výdaje Saldo

2007

Skutečnost ledenbřezen

Skutečnost ledenprosinec

Schválený rozpočet

Skutečnost ledenbřezen

% plnění

Index skutečnost 2007/2006

1

2

4

6

6:4

6:1

235,93 220,18 15,75

923,06 1020,64 -97,58

949,48 1040,78 -91,30

241,98 230,72 11,26

25,5 22,2 x

102,6 104,8 71,5

Pramen: MF

Státní dluh v l. čtvrtletí 2007 pokračoval v růstu, z 802,49 mld. Kč na začátku roku 2007 na 811,74, když saldo vnitřního státního dluhu se zvýšilo o 9,3 mld. Kč, vnější dluh naopak poklesl o 0,1 mld. Kč. Státní výpůjčky spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno šest emisí krátkodobých státních dluhopisů (státních pokladničních poukázek). Všechny tyto emise byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Pokračovalo vydávání i střednědobých a dlouhodobých dluhopisů.

Státní dluh se dále prohluboval

2 Jedná se o výdaje, vyplývající ze zákona, z jiných právních norem a smluvních závazků, které musí uhradit stát.

31

I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice

I.4.1. Měnová politika Domácí základní úrokové sazby se v 1. čtvrtletí nezměnily ...

Rámec měnové politiky v 1. čtvrtletí 2007 byl vymezen pokračujícím růstem ekonomiky, s nízkou inflací a protiinflačně působící korunou. V tomto stabilním ekonomickém prostředí ČNB nepřistoupila ke změně svých měnověpolitických nástrojů, takže její referenční úrokové sazby zůstaly na úrovni posledního zvýšení (k 29. září 2006), kdy byla klíčová dvoutýdenní repo sazba nastavena na 2,5 %, diskontní na 1,5 % a lombardní na 3,5 %. V reakci na riziko, že inflace přidá v příštích měsících na tempu a z obav o zrychlení hospodářského růstu taženého domácí poptávkou, ČNB naplnila očekávání finančních trhů a zvýšila od 1.6.2007 své základní sazby o 25 bazických bodů (na 2,75 %, 1,75 % a 3,75 %).

... v eurozóně sazby vzrostly ...

Změnu úrokových sazeb neprovedl v roce 2007 ani americký Fed, který přes zpomalení dynamiky růstu ekonomiky USA preferoval vývoj inflace. Základní úroková sazba zůstala od 29. června 2006 na 5,25 %. Co se týče eurozóny, i při pokračující expanzi výrobního sektoru se drží její meziroční inflace pod hladinou 2 % a problém nepředstavují ani inflační očekávání. Přesto ECB s účinností od 14. března zvýšila základní úrokové sazby o 0,25 p. b. na 3,75 %, když jako cíl deklarovala eliminaci inflačních tlaků ve střednědobém horizontu.

... a prohloubily tak záporný úrokový diferenciál

Stabilita tuzemských úrokových sazeb a sazeb v USA v 1. čtvrtletí 2007, při jejich růstu v eurozóně, spolu s vývojem sazeb na mezibankovních trzích, ovlivnily vývoj úrokového diferenciálu. Proto rozdíl mezi domácími, eurovými i dolarovými sazbami setrval koncem března 2007 ve všech splatnostech v záporných hodnotách. K eurovým sazbám se ještě dále prohloubil a byl v intervalu - 1,4 až - 1,5 p. b. (před rokem byl - 0,8 až - 0,9 p. b.), k dolarovým sazbám setrval na - 2,5 až 2,9 p. b. (zatímco koncem března 2006 činil - 3 p. b.).

Klientské úrokové sazby byly stabilní ...

Vývoj úrokových sazeb na peněžním trhu v 1. čtvrtletí 2007 byl ovlivněn očekáváním mírnějšího zpřísňování měnové politiky a jeho odkladu. To se spolu se stabilitou základních úrokových sazeb promítlo do klientských sazeb, kde pokles sazeb z úvěrů a z nových obchodů pro domácnosti byla hlavní změna v 1. čtvrtletí, jak ukazuje tabulka č. I.4.1.1. Reálné úrokové sazby v průběhu 1. čtvrtletí v důsledku zrychlení inflace začaly opět klesat a zvýšily výhodnost úvěrů a znehodnocování vkladů.

Rostoucí objem likvidních prostředků ...

Poptávka ekonomických subjektů po likvidních prostředcích, podporovaná přetrvávajícím záporným zhodnocením vkladů, zajistila pokračování tendence dvouciferného tempa růstu peněžního agregátu M1 (meziročně ze 14 % v prosinci 2006 na 14,1 %, tj. 1 239,1 mld. Kč, v březnu a na 15 % v dubnu). Mírné zpomalení dynamiky růstu (z maxima loňského roku 17,3 %) korespondovalo s vývojem meziročního tempa růstu jednodenních vkladů (v prosinci 2006 i v březnu o 14,7 %, na 938,8 mld. Kč, o 15,9 % v dubnu) u domácností i podniků. Poptávka po oběživu nadále mírně rostla (meziročně z 11,9 % v prosinci 2006 na 12,4 %, tj. 300,3 mld. Kč, v březnu a 12,3 % v dubnu) a podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě (od roku 2003 tvoří více než její polovinu) dosáhl v březnu 55,8 % (v dubnu 56 %, když na maximu byl v listopadu 2006 podílem 58 %).

... podporoval růst peněžního agregátu M2

Peněžní zásoba dále zvyšovala tempo meziročního růstu (z 9,9 % v prosinci 2006 na 10,6 %, tj. 2 222,1 mld. Kč, v březnu a 11,4 % v dubnu) v důsledku růstu domácího kapitálu. Zahraniční kapitál, který ještě před rokem zajišťoval více než polovinu přílivu peněz do ekonomiky, snižoval svůj objem a tím i tempo růstu, když od června 2006 meziročně klesá (v březnu o 4,9 % a na 1 006,2 mld. Kč,

32

Tabulka č. I.4.1.1 Průměrné a reálné úrokové sazby z úvěrů a vkladů, úroková marže (v % p. a.) 2004 2005 Ukazatel

2006

2007

12

12

3

6

9

12

1

2

3

4

Průměrná úroková sazba - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

8,3 4,6 11,5 4,1

7,2 4,2 11,0 3,9

7,0 4,2 10,7 4,0

7,0 4,2 10,2 4,0

6,8 4,4 10,8 4,3

6,8 4,4 10,8 4,2

6,8 4,5 11,7 4,4

6,7 4,5 11,4 4,4

6,7 4,6 10,6 4,4

6,7 4,5 10,8 4,4

- z vkladů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

1,3 1,1 0,8 1,1

1,3 0,9 0,9 1,0

1,2 1,0 0,9 1,1

1,2 1,0 0,9 1,2

1,2 1,2 0,9 1,3

1,3 1,2 1,0 1,3

1,3 1,2 1,0 0,8

1,3 1,3 1,3 1,3 1,0 1,0 1 0,8 0,7

1,3 1,3 ,0 0,8

Úroková marže

- domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

7,0 3,5

6,0 3,3

5,8 3,2

5,8 3,2

5,6 3,2

5,5 3,3

5,5 3,3

5,5 3,3

5,4 3,3

5,4 3,2

Reálná úroková míra (ke spotřebitelským cenám) - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

6,0 2,3 9,2 1,8

5,0 2,0 8,8 1,7

4,2 1,4 7,9 1,2

4,2 1,4 7,4 1,2

4,1 1,7 8,1 1,6

5,1 2,7 9,1 2,5

5, 2 4,8 3,0 2,6 9,9 8,7 2,9 2,5

4,2 2,0 8,3 1,9

- z vkladů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

-1,0 -1,2 -1,5 -1,2

-1,0 -1,3 -1,3 -1,2

-1,6 -1,8 -1,9 -1,7

-1,6 -1,8 -1,9 -1,6

-1,5 -1,5 -1,8 -1,4

-0,4 -0,5 -0,7 -0,4

5,5 3,2 10,4 3, 1 0,0 -0,1 -0,3 -0,5

-0,2 -0,2 -0,5 -0,7

-0,6 -0,6 -0,9 -1,2

-1,2 -1,2 -1,5 -1,7

Pramen: ČNB, ČSÚ

v dubnu o 1,7 %). Podíl zahraničních aktiv na přílivu peněz do ekonomiky se od poloviny roku 2005 snižoval (z téměř 58 %), od listopadu 2006 osciluje kolem 45 %, když hlavním zdrojem růstu peněžní zásoby byl růst domácích úvěrů (přesahující 20 %). Vývoj hlavních zdrojů peněžní zásoby ukazuje graf č. I.4.1.1. Graf č. I.4.1.1 Hlavní zdroje růstu peněžní zásoby (od roku 2002, v mld. Kč, koncem období) 3500 Peněžní zásoba

3000

d

2500

Čistá zahraniční aktiva mld. Kč

2000 Úvěry podnikům

1500

1000

Čistý úvěr vládě

500

Úvěry domácnostem

2007/3

2007/1

2006/11

2006/9

2006/7

2006/5

2006/3

2006/1

2005/9

2005/11

2005/7

2005/5

2005/3

2005/1

2004/9

2004/11

2004/7

2004/5

2004/3

2004/1

2003/11

2003/9

2003/7

2003/5

2003/3

2003/1

2002/11

2002/9

2002/7

2002/5

2002/3

2002/1

0

Pramen: ČNB, graf MPO

33

Domácí úvěrová emise rostla ...

Čistá domácí aktiva, která se v prvních měsících roku snížila, se v březnu dostala opět na úroveň prosince 2006 (1 215,9 mld. Kč, v dubnu narostla na 1 251,3 mld. Kč), když tempo jejich meziročního růstu, obnovené v březnu 2006, v 1. čtvrtletí zvolnilo (z prosincových 32,8 % na 27,9 % v březnu a na 25 % v dubnu). V jejich rámci rychle rostla domácí úvěrová emise (v březnu o 21,6 %, na 1 450,8 mld. Kč, v dubnu o 20,7 %), podpořená tentokrát také růstem čistého úvěru vládě, který nastoupil v srpnu 2006 (po více než dvou letech meziročního poklesu). Dynamika jeho meziročního růstu v 1. čtvrtletí zůstala vysoká (v březnu o 33,4 %, na 112 mld. Kč, v dubnu zvolnila na 17,9 %).

... při stabilním růstu úvěrů podnikové sféře ...

Pokračující růst ekonomiky a nízká hladina úrokových sazeb podporovaly neklesající poptávku po úvěrech a tím zajistily stabilní a výrazné tempo jejich meziročního růstu (v březnu o 20,8 % na 1 338,9 mld. Kč, v dubnu o 21 %). Vysoký tak zůstal růst úvěrů podnikové sféře, který již téměř dva roky dosahuje dvouciferných hodnot (meziročně v březnu i v dubnu o 14,4 %, na březnových 767,4 mld. Kč). V jejich struktuře nejrychleji rostly úvěry dlouhodobé. I když úvěry podnikům představují téměř 60 % klientských úvěrů, jejich růst však zajišťují zejména úvěry domácnostem.

... i obyvatelstvu

Tempo meziročního růstu úvěrů domácnostem loni nepatrně zvolnilo a na přelomu roku 2006 a 2007 přechodně kleslo pod 30 % (na 29,4 % v prosinci 2006, ale na 30,4 % v březnu, tj. 571,4 mld. Kč, v dubnu na 31,2 %). Významný podíl představují úvěry hypoteční, jejichž vysoký růst ovlivnila nízká úroveň úrokových sazeb, široká nabídka úvěrových produktů, ale i očekávané zvýšení sazby DPH na stavební práce související s bydlením, včetně deregulace nájemného. Podíl úvěrů domácností na klientských úvěrech se tím v březnu 2007 dále zvýšil na 42,7 % (když ve výchozím roce 1993 to bylo jen 13 %).

Zhoršování kvality úvěrového portfolia zvolnilo

I přes rostoucí objem úvěrů se úvěrové portfolio výrazně nezhoršilo. Stav pohledávek se selháním3 se v průběhu 1. čtvrtletí 2007 snížil (z 54,2 mld. Kč koncem roku 2006 na 53,1 mld. Kč ke konci března), v meziročním srovnání však vzrostly (z 46,6 mld.Kč, tj. o 14,1 %). Jejich podíl k pohledávkám celkem v investičním portfoliu se více než dva roky pohybuje v intervalu 2,8 až 2,9 %. V jejich struktuře rostl podíl ztrátových úvěrů (z prosincových 44,6 % na 48,9 % koncem března), když jejich objem již třetím rokem narůstá (z 21,5 mld. Kč koncem roku 2005 na 26 mld. Kč v březnu 2007) a zvýšila se i dynamika tohoto růstu (meziročně v březnu o 13,2 %, když v prosinci 2005 rostly o 11,7 % a v prosinci 2006 o 12,4 %).

Koruna sledovala trhy zahraničních měn ...

Při neměnnosti domácích úrokových sazeb česká koruna téměř ignorovala veškeré zveřejněné statistiky, když mnohdy nereagovala ani na další domácí a zahraniční podněty a sledovala především vývoj eurodolarového trhu a dění na devizových trzích středoevropských měn. Volatilitu těchto trhů zvyšovala nejistota letošního výhledu vývoje nejen ekonomiky USA, ale i světové ekonomiky, spolu s existencí několika scénářů tohoto vývoje.

... a pokračovala ve zhodnocování vůči oběma referenčním měnám

Koruna, dlouhodobě také podporovaná zlepšováním domácích makroekonomických výsledků, i růstem investiční aktivity, k euru posiluje od konce ledna 2004, s tendencí mírného zpomalování od druhé poloviny roku 2005. Vůči dolaru se po pětiměsíčním přerušení vrátila od dubna 2006 k trendu zhodnocování, který zatím kulminoval v lednu 2007 dosažením nového historického maxima. Vývoj kurzu koruny k oběma měnám, včetně znázornění jeho dlouhodobého trendu vyrovnáním, zachycuje graf č. I.4.1.2.

3

Od 1. 1. 2007 změnila ČNB metodiku sledování kvality aktiv. Podle nové metodiky jsou do položky „Pohledávky se selháním“ zahrnuty pohledávky „Nestandardní“, „Pochybné“ a „Ztrátové“. Do klasifikovaných úvěrů vykazovaných do 31. 12. 2006 byly zahrnuty ještě pohledávky „Sledované“, které byly nově přeřazeny do „Pohledávek bez selhání“. Objem sledovaných úvěrů se tak výrazně snížil.

34

Graf č. I.4.1.2 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 - 31. 5. 2007) 38,0 USD

36,0

EUR

d

d

34,0

CZK

32,0 30,0 28,0 26,0 24,0 22,0

9.5.2007

23.2.2007

12.12.2006

2.10.2006

21.7.2006

10.5.2006

24.2.2006

15.12.2005

4.10.2005

25.7.2005

12.5.2005

2.3.2005

21.12.2004

8.10.2004

29.7.2004

18.5.2004

8.3.2004

23.12.2003

10.10.2003

1.8.2003

23.5.2003

11.3.2003

30.12.2002

15.10.2002

6.8.2002

27.5.2002

13.3.2002

2.1.2002

20,0

Pramen: ČNB, graf MPO

V prvních dvou měsících roku 2007, pod vlivem okolních trhů, ale i technických faktorů, kurz koruny k euru ztrácel své zisky z konce roku 2006. V pozadí jeho následného posilování v březnu byl vývoj na globálních trzích, kdy se investoři po propadu akcií začali obávat dalších spekulací a uzavírali pozice. Koruně pomohla i příznivá ekonomická data a prudké zpevňování slovenské koruny, takže se po více jak sedmi týdnech obchodování vrátila pod hladinu 28 CZK/EUR. Korekci v závěru března vyvolala revalvace centrální parity slovenské koruny a opětovná eskalace napětí mezi Evropou, USA a Íránem, která zvýšila globální averzi investorů k riziku. V rámci tohoto vývoje koruna vůči euru v průběhu 1. čtvrtletí 2007:

Koruna se v průběhu 1. čtvrtletí vrátila pod hladinu 28,00 CZK/ EUR ...

y maxima dosáhla kurzem 27,46 CZK/EUR dne 3. ledna; y na minimu byla kurzem 28,46 CZK/EUR dne 27. února; y meziročně v průměru zhodnotila v březnu o 2 % (v březnu 2006 o 4,7 %); y proti počátku roku v březnu však oslabila o 1 % (když před rokem v březnu naopak zhodnotila o 1,1 %). K dolaru koruna posílila na nové historické maximum hned na počátku ledna 2007, následně opět oslabovala, případně stagnovala, v závislosti na volatilitě kurzu dolaru k euru na světových trzích a zveřejnění relevantních dat z USA. V březnu dokázala k dolaru opět zhodnotit poté, co se složil vliv jejího posílení k euru a vliv dalšího významného oslabení pozice dolaru na eurodolarovém trhu, takže v průběhu 1. čtvrtletí 2007:

... k dolaru zhodnotila na historické maximum

y maxima dosáhla kurzem 20,733 CZK/USD dne 3. ledna; y na minimu byla kurzem 21,836 CZK/USD dne 29. ledna; y meziročně v průměru zhodnotila v březnu o 10,1 % (když v březnu 2006 byla naopak slabší o 3,9 %); y proti počátku roku v březnu však oslabila o 0,8 % (když před rokem v březnu byla naopak silnější o 2,5 %). 35

Krátkodobě v 1. čtvrtletí ovlivnilo slabší úroveň koruny mimo jiné zveřejnění nízké inflace, které oddálilo očekávání růstu úrokových sazeb ČNB, a znejistilo budoucí pohyb těchto sazeb, včetně vývoje úrokového diferenciálu vůči ostatním měnám regionu a eurozóně. K jejímu posilování pak přispělo oslabování dolaru a financování spekulací na jiné měny korunou.

První dubnový týden, při nevýrazné reakci na překvapivě vysoký přebytek zahraničního obchodu a po potvrzení ratingu agenturou Fitch, koruna k euru mírně posílila. Poté stagnovala, když trh ignoroval nová příznivá statistická data, aby v závěru měsíce bez hlubších důvodů mírně oslabila. V dubnu meziročně v průměru k euru posílila o 1,9 %. Dubnové posilování koruny vůči dolaru, ovlivněné propadem dolaru k euru, kulminovalo dosažením nového historického maxima 20,597 CZK/USD a koruna meziročně v průměru k dolaru posílila o 10,3 %.

V dubnu koruna překonala nové maximum k dolaru také proto, že ...

Posilování dolaru vůči euru z počátku roku, ovlivněné zejména pozitivními daty o americké ekonomice, bylo krátkodobé a v následujících týdnech jeho vývoj provázela vysoká volatilita kurzu. V závěru 1. čtvrtletí 2007 klesl až na hodnoty března 2005. Proti dolaru působila především nejistota ohledně budoucího vývoje ekonomiky USA, možnost snížení sazeb Fed a naproti tomu zvýšení úrokových sazeb ECB včetně očekávání jejich dalšího růstu, nepříznivý vývoj amerického realitního trhu, ale i psychologické faktory, v řadě případů silnější, než fakta ekonomická. Pro dolar negativní informace byly přeceňovány a význam informací příznivých (včetně růstu HDP) byl naopak nedoceňován. V důsledku tohoto vývoje dolar k euru v průběhu 1. čtvrtletí 2007:

... dolar vůči euru nadále převážně významně ztrácel ...

y na maximum posílil kurzem 1,290 USD/EUR dne 11. ledna; y na minimum klesl kurzem 1,337 USD/EUR dne 30. března. Zvýšená volatilita prvního čtvrtletí pokračovala i v dubnu, kdy kromě příznivých statistik z amerického trhu práce šla většina nových zpráv opět proti dolaru. Oslabovaly ho nadále obavy investorů z nepříznivého vývoje úrokového diferenciálu mezi eurem a dolarem. V závěru dubna, po zveřejnění statistiky HDP, ukazující nižší než očekávaný růst ekonomiky, dolar oslabil až na své historické minimum vůči euru kurzem 1,365 USD/EUR dne 25. dubna.

... a v dubnu klesl na novou minimální hodnotu

Vývoj nominálního kurzu, spolu s vývojem inflačního diferenciálu mezi cenovou hladinou tuzemskou, eurozóny a USA, ovlivňovaly pohyb reálného kurzu koruny vůči oběma měnám. Protože domácí inflace byla v 1. čtvrtletí nadále nižší než inflace v USA, a v prvních dvou měsících roku i v eurozóně, koruna tak v 1. čtvrtletí mírně zpomalila meziroční reálné zhodnocování k euru i k dolaru. Konkurenční pozice českých výrobků na eurových i dolarovým trzích se tak dále meziročně zhoršila, s tím, že proti počátku roku si na dolarovém trhu mírně polepšila. V rámci těchto podmínek koruna reálně v 1. čtvrtletí 2007:

Meziročně koruna zůstala reálně silná vůči oběma měnám

y meziročně v březnu zhodnotila k euru o 2,2 % (před rokem to bylo o 4,2 %,), k dolaru o 11,7 % (zatímco v březnu 2006 byla naopak slabší o 6,1 %); y od počátku roku v březnu mírně posílila vůči euru o 0,1 % (v březnu 2006 o 1,7 %), k dolaru naopak oslabila o 1 % (zatímco v březnu 2006 zhodnotila o 2 %). Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2007 byl kladný (0,8 mld. Kč, tj. 37,9 mil. USD), což je o více než pětinu lepší výsledek než loni, a byl tak druhým nejnižším přebytkem od roku 1993. Kladné saldo běžného účtu (13,4 mld. Kč, tj. 0,6 mld. USD a 1,6 % HDP) bylo zcela eliminováno odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (14,5 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD a 1,8 % HDP), takže přebytek peněžní hodnoty ekonomických transakcí se zahraničím byl generován příjmy na kapitálovém účtu (2,6 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (0,7 mld. Kč, tj. 34,2 mil. USD). Vývoj hlavních účtů platební bilance v jednotlivých čtvrtletích ukazuje graf č. I.4.1.3. 36

Platební bilance skončila v nízkém přebytku ...

Graf č. I.4.1.3 Vývoj hlavních účtů a výsledek platební bilance (od roku 2003, v mil. USD) 5000 4000 3000

mil. USD

2000 1000 0 -1000 -2000

Běžný účet

Finanční účet

2007/1

4

3

2

2006/1

4

3

2

2005/1

4

3

2

2004/1

4

3

2

2003/1

-3000

Změna rezerv

Pramen: ČNB, graf MPO

Běžný účet platební bilance skončil třetím rokem v řadě přebytkem, který se však postupně snižoval (z 24,4 mld. Kč v roce 2005 a 17,6 mld. Kč v roce 2006 o další 4,2 mld. Kč). Zvýraznily se změny v jeho struktuře, kdy aktivum obchodní bilance sice již čtvrtým rokem postupně narůstá, ale pokračuje zhoršování všech dalších položek. Vývoj běžného účtu v 1. čtvrtletí 2007 tak odrážel následující tendence:

... při kladné bilanci běžného účtu, ...

y růst přebytku obchodní bilance (meziročně o 36,2 %, tj. o 11,2 mld. Kč, na 42,2 mld. Kč a 2 mld. USD), který dokázal v rámci běžného účtu pokrýt rostoucí deficit bilance výnosů. Byl výsledkem rychlejšího růstu vývozu (o 16,7 %) než dovozu (o 15,4 %). Analýze obchodní bilance se podrobněji věnuje kapitola IV.; y další pokles kladného salda bilance služeb (meziročně o 27,2 %, tj. o 2 mld. Kč, na 5,3 mld. Kč a 0,2 mld. USD), v důsledku meziročního poklesu příjmů (o 1 %) při dlouhodobě narůstajících výdajích (meziročně o 2,1 %). Aktivum nejrychleji rostlo u dopravních služeb (meziročně o 19,9 %, tj. o 1 mld. Kč, na 6,3 mld. Kč) v důsledku vyšších příjmů především ze silniční nákladní dopravy. Zvýšení příjmů ze zahraničního cestovního ruchu (meziročně o 3,4 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 12,1 mld. Kč) souviselo zejména se zvýšením počtu přenocování zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních vyšší kategorie a na straně výdajů pokračující růstem výdajů českých občanů na zahraniční pobyt. Výsledek těchto bilancí však nestačil k vyrovnání prohlubujícího se schodku ostatních služeb (meziročně o 35,1 %, tj. o 3,4 mld. Kč, na 13,1 mld. Kč); y pokračující růst deficitu bilance výnosů (zhruba o polovinu, na 30,7 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD), která již šestým rokem představuje největší zátěž běžného účtu. Náklady rostly již dvakrát rychleji než výnosy, jejichž rozhodující část tvořily investiční výnosy (61,6 %, tj 18,9 mld. Kč), zbývající část pak náhrady zaměstnancům. Odliv investičních výnosů byl spojen jak s odlivem dividend, tak zejména s objemem reinvestovaných zisků, jejichž saldo dosáhlo 26,3 mld. Kč (v případě vyloučení reinvestic zisků z přímých zahraničních investic by kladné saldo běžného účtu vzrostlo na 39,7 mld. Kč a 4,9 % HDP); 37

V odlivu investičních výnosů dominovaly výnosy z přímých investic (28,8 mld. Kč), zatímco saldo výnosů z ostatních, tj. úrokových investic (5,3 mld. Kč) a portfoliových investic (4,6 mld. Kč) bylo kladné; zpět do tuzemské ekonomiky byly reinvestovány zisky z přímých investic v objemu 28,4 mld. Kč.

y výrazné prohloubení pasivního salda běžných převodů (o 3,3 mld. Kč, na 3,4 mld. Kč, tj. 0,2 mld. USD), když do záporných hodnot tato bilance klesla poprvé právě před rokem. Výdaje vzrostly o více než 40 %, příjmy o čtvrtinu. ... a odlivu finančních zdrojů do zahraničí ...

Finanční účet vykázal čistý odliv finančních zdrojů do zahraničí (14,5 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD), který se meziročně zvýšil (o 38,7 %, tj. o 4 mld. Kč). Byl důsledkem růstu odlivu portfoliových a ostatních investic. Vývoj finančního účtu v 1. čtvrtletí 2007 určovaly: y růst přílivu přímých investic na více než dvojnásobek loňské úrovně (26,3 mld. Kč, tj. 1,2 mld. USD). I při absenci privatizace významnějších státních majetkových účastí se příliv přímých zahraničních investic zvýšil na 30,3 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD (meziročně o 95,5 %, tj. o 14,8 mld. Kč). V rozhodující míře byl tvořen reinvestovanými zisky (28,4 mld. Kč) a základním kapitálem (14 mld. Kč), když ostatní kapitál, vlivem splácení závazků vůči zahraničním mateřským společnostem, zaznamenal čistý odliv (12,1 mld. Kč); y výrazné prohloubení pasivní bilance portfoliových investic (o 11,6 mld. Kč, na 19,6 mld. Kč, tj. 0,9 mld. USD), když za čistým odlivem byl nákup akcií tuzemskými nebankovními subjekty na zahraničních trzích a odprodej tuzemských cenných papírů nerezidenty; y vysoký odliv zdrojů do zahraničí u ostatních investic (meziroční růst o 11,4 mld. Kč, na 25,1 mld. Kč, tj. 1,2 mld. USD), na kterém se z více než 80 % podílel bankovní sektor (10,5 mld. Kč), a to v důsledku růstu krátkodobých a dlouhodobých depozit v zahraničí. Vládní sektor, čistým odlivem finančního kapitálu (1,4 mld. Kč, proti přílivu 2,1 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2006), zaznamenal obrat v trendu vývoje. Jeho aktivní operce zahrnovaly navýšení vkladu České republiky v mezinárodních institucích a pasiva zvyšovalo pokračující čerpání úvěrů od EIB na regionální úrovni. Na celkovém odlivu ostatních investic se však tento sektor podílel jen 5,5 %. Naproti tomu významný pokles čistého odlivu u podnikového sektoru (o 46,2 % na 3 mld. Kč) byl ovlivněn na straně aktiv růstem pohledávek z vývozu, na straně pasiv čerpáním finančních a obchodních úvěrů ze zahraničí. Přebytek kapitálového účtu (2,6 mld. Kč a 0,1 mld. USD) se zvýšil (meziročně o 8,6 %), a to vlivem aktivního salda převodů vládního sektoru ve vztahu k rozpočtu Evropské unie.

... a přispěla do devizových rezerv

Devizové rezervy centrální banky v průběhu 1. čtvrtletí 2007 vzrostly (o 10,5 mld. Kč) a koncem března činily 667,1 mld. Kč, tj. 31,7 mld. USD. Pokrývaly 3,2 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Kromě výsledku platební bilance za 1. čtvrtletí 2007 (0,8 mld. Kč) byly ovlivněny kurzovými rozdíly, realizací výnosů z jejich investování a saldem transakcí pro klienty ČNB. V následujícím období devizové rezervy klesly na 662 mld. Kč, tj. 31,4 mld. USD koncem května.

Zahraniční dluh pokračoval v růstu

V 1. čtvrtletí 2007 pokračoval dlouhodobý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti, když za 1. čtvrtletí stouplo zahraniční zadlužení o 21 mld. Kč, tj. o 1,7 %, což souviselo hlavně s poptávkou bankovního a vládního sektoru po zahraničních finančních zdrojích. K 31. 3. 2007 činilo 1238 mld. Kč a 58,9 mld. USD a meziročně vzrostlo o 12,1 %, tj. o 134 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,6 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 37,8 %, před rokem 36,3 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Přírůstek zahraničního dluhu v 1. čtvrtletí 2007 se soustředil do jeho dlouhodobé složky (20,7 mld. Kč, na 865,5 mld. Kč a 41,2 mld. USD), která zvýšila svůj

38

podíl na celkové zadluženosti na 69,9 % (z 69,4 % koncem roku 2006). Krátkodobá zadluženost vzrostla jen o 0,1 %, tj. o 0,3 mld. Kč (na 372,5 mld. Kč a 17,7 mld. USD). Největším dlužníkem vůči zahraničí zůstala podniková sféra, i když se její podíl na celkovém zadlužení snížil (z 57,1 % koncem prosince 2006 na 56,5 % koncem března). Shodným tempem (o 0,6 %) se proti konci roku 2006 zvýšila jak jeho zadluženost dlouhodobá (o 3,2 mld. Kč na 525 mld. Kč), tak i krátkodobá (o 1 mld. Kč na 174,4 mld. Kč). Čerpáním úvěru od EIB, financováním regionálních projektů a realizací pravidelné splátky za dlouhodobý pronájem stíhacích letounů stoupla zadluženost vládního sektoru (o 3,1 %, tj. o 7,7 mld. Kč, na 254,6 mld. Kč). Na celkové zadluženosti se podílela 20,6 %, když téměř celý objem tvořily dlouhodobé závazky (253,9 mld. Kč). S nejvyšší dynamikou však rostla zadluženost bankovního sektoru (o 3,3 %, tj. o 9,1 mld. Kč, na 284 mld. Kč), takže stav jeho zahraničních závazků ke konci března 2007 představoval 22,9 % celkové zahraniční zadluženosti a jejich převážnou část tvořily krátkodobé závazky (197,4 mld. Kč).

Největším dlužníkem byly nadále nefinanční podniky, nejrychleji rostla zadluženost bankovního sektoru

I.4.2. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice, jako významný faktor zapojení tuzemské ekonomiky do celosvětových ekonomických vztahů, dlouhodobě ovlivňují a formují ekonomické prostředí v České republice.

PZI znamenají větší zapojení do světové ekonomiky

Předešlý příchod zahraničních investorů vytvořil širokou základnu tuzemských subdodavatelů, čímž spolu s odborně zaškolenou a dosud relativně „levnou“ pracovní silou, kvalitní dopravní infrastrukturou a dalšími podpůrnými vlivy vytváří výrazné synergické efekty, které dalším potenciálním investorům usnadňují a zlevňují jejich příchod do země. V této souvislosti se také zřetelněji projevují kvalitativní posuny ve struktuře PZI, když zahraniční firmy stále výrazněji investují do oblastí s vysokou přidanou hodnotou (IT služby atd.), což umožňuje uplatnění také vysoce kvalifikovaným specialistům. Příliv přímých zahraničních investic do ČR si udržel růstovou tendenci, i když nedošlo k realizaci žádné privatizační akce. V 1. čtvrtletí 2007 dosáhl objemu 30,3 mld. Kč (tj. cca 1,4 mld. USD) a meziročně byl dvojnásobně vyšší. Na navýšení základního kapitálu společností směřovalo 14 mld. Kč (tj. cca 0,7 mld. USD), odhad objemu reinvestovaného zisku činil 28,4 mld. Kč (tj. cca 1,3 mld. USD). V úvěrových vztazích vůči zahraničním mateřským společnostem došlo ke splácení závazků, proto ostatní kapitál poklesl o 12,1 mld. Kč (tj. cca 0,6 mld. USD) viz graf č. 1.4.2.1.

Největší objem PZI pocházel ze zemí EU-27

Investice ze zemí EU-27 výrazně převažovaly a tvořily 75 % celkového přílivu PZI. Pocházely hlavně z Nizozemí (12,0 mld. Kč), Rakouska (7,7 mld. Kč) a Kypru (5,0 mld. Kč). Z mimoevropských zemí byla hlavním investorem Korejská republika (3,6 mld. Kč) - v souvislosti s výstavbou automobilky Hyundai v severomoravských Nošovicích. Přímé zahraniční investice směřovaly především do nemovitostí a služeb pro podniky, obchodu a oprav, finančního zprostředkování a výroby dvoustopých motorových vozidel (viz graf č. 1.4.2.2).

PZI směřovaly hlavně do nemovitostí a služeb pro podniky

Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. čtvrtletí 2007 činil 4,0 mld. Kč, tj. cca 0,2 mld. USD, ve stejném období roku 2006 byl zaznamenán odliv PZI ve výši 2,5 mld. Kč. Investice do základního kapitálu tvořily 0,9 mld. Kč, reinvestovaný zisk 2,1 mld. Kč a zbytek představoval ostatní kapitál. České společnosti

Domácí firmy investovaly také převážně do zemí EU-27

39

Graf č. I.4.2.1 Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993 - 2007 (v mld. Kč) 300

250 200

mld. Kč

150

100

50 0

Základní kapitál v mld. Kč

Reinvestovaný zisk v mld. Kč

1.Q.2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

-50

Ostatní kapitál v mld. Kč

Pramen: ČNB, graf: MPO Pozn.: Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního jmění

investovaly nejvíce (78 %) do zemí EU-27, konkrétně do Bulharska (1,0 mld. Kč) - v souvislosti s investičními aktivitami ČEZu, na Slovensko (0,6 mld. Kč) a do Německa (0,6 mld. Kč). Z mimoevropských zemí pak nejvíce do USA (0,4 mld. Kč). Graf č. I.4.2.2 Příliv PZI podle odvětvové struktury základního kapitálu v 1. čtvrtletí 2007 (v mld. Kč) 9,0 8,2

8,0 7,0 6,0

mld. Kč

5,0 4,0 3,0 2,0

2,5 1,6 1,2

1,0

0,5

0,0 výroba dvoustopých motorových vozidel Pramen: ČNB, graf MPO

40

obchod a opravy

finanční zprostředkování

nemovitosti a služby pro podniky

ostatní

Z odvětvového hlediska směřovala převážná část investic do nemovitostí a služeb pro podniky, obchodu a oprav, pohostinství a ubytování a do výroby chemických výrobků. V 1. čtvrtletí roku 2007 bylo rozhodnuto na MPO o investičních pobídkách pro 3 společnosti v rozsahu 1,1 mld. Kč s předpokládaným počtem 420 nově vytvořených pracovních míst.

MPO rozhodlo o 3 investičních pobídkách

Z hlediska výše investice (557 mil. Kč) i počtu nově vytvořených pracovních míst (220) je nutno zdůraznit investiční projekt společnosti Meopta Optika a.s. (výroba opticko-mechanických součástí). Na konci roku 2006 skončila platnost Rámcového programu na podporu technologických center a center strategických služeb, aktualizovaný program nebyl v 1. čtvrtletí roku 2007 ještě vyhlášen. Z tohoto důvodu nebyly přijímány nové žádosti o podporu v rámci tohoto programu, byly pouze zpracovávány žádosti podané ještě v roce 2006.

I.5. Kapitálový trh

Nejistý vývoj na globálních trzích se postaral o přetrvávající nervozitu na akciových trzích a způsobil rozkolísanost cen akcií. Obavy ze zpomalení americké a evropské ekonomiky, které byly vyvolány např. propadajícím se trhem nemovitostí v USA a zvýšením německé DPH, se počátkem roku nenaplnily, když výkony obou ekonomik byly pozitivně ovlivněny jak mírnou zimou, tak i nižšími cenami ropy a silnou zahraniční poptávkou.

Nestabilní vývoj na globálních trzích ...

Vývoj světových trhů byl provázen i mohutnými korekcemi, které začaly na asijských trzích (především v Číně), výrazně zvýšily averzi k riziku ve světě a dominovým efektem se přenesly i do středoevropského regionu. Přestože americká ekonomika, na rozdíl od evropské, ukázala na určité zpomalení, akciové trhy USA jsou v dobré kondici a investoři jsou minimálně pro rok 2007 optimističtí. Z tohoto pohledu by i pražská burza měla dále růst, ale drobným korekcím se nelze vyhnout.

... se přenesl na akciové trhy ...

Kurzy amerických kapitálových trhů vykázaly v 1. čtvrtletí 2007 opět značnou nevyváženost - zatímco technologický index Nasdaq Composite vzrostl od počátku roku o 37,8 %, burzovní index S&P 500 posílil pouze o 0,2 %. Hlavní evropské akciové trhy si vedly vyrovnaněji a mírně rostly, německý DAX od počátku roku o 4,9 %, londýnský FTSE o 1,4 %, pařížský CAC 40 o 1,7 %. Trhy středoevropského regionu a jejich indexy, vlivem příznivějšího a stabilního hospodářského vývoje a přílivu zahraničních investic, zaznamenaly také převážně pozitivní vývoj, zvláště pak polský WIG, který vzrostl o 14,1 %, avšak maďarský BUX zaznamenal naopak pokles o 5,7 %.

...a podílel se na výkyvech cen akcií

Pražská burza, stejně jako ostatní menší regionální burzy, byla ve vleku globálních trhů a během 1. čtvrtletí kopírovala jejich vývoj. Od počátku roku 2007 index PX, vlivem dobrých ekonomických výsledků jak české ekonomiky, tak i jednotlivých firem, dále rostl a vykázal mimořádné hodnoty. První čtvrtletí 2007 index PX uzavřel na 1 712,2 bodech, tzn. meziročně se zvýšil o dalších 12,4 %, od počátku roku o 7,8 % (23.5. dosáhl zatím nejvyšší hodnoty ve své historii 1 838,2 bodu, tj. nárůst od počátku roku o 13,6 %).

Index domácího trhu nadále rostl

41

Graf č. I.5.1 INDEX PX 50, PX (5. dubna 1994 - 30. dubna 2007) 1 900

1814,4 1706,9 1597,5

1 700 1350,9

1 500

Index PX 50

1 300

1255,8

1 100

1021,0

900

854,3

750,9

700

300

691,0

629,0

610,2

500

561,3 488,2

387,2

1190,0 1156,1

316,0

526,4

515,1 456,7

581,3

479,4 463,7

409,9 320,1

5.4.1994 4.10.1994 13.2.1995 19.6.1995 12.10.1995 22.2.1996 18.6.1996 9.10.1996 7.2.1997 4.6.1997 24.9.1997 23.1.1998 20.5.1998 10.9.1998 7.1.1999 30.4.1999 24.8.1999 15.12.1999 11.4.2000 8.8.2000 30.11.2000 27.3.2001 24.7.2001 14.11.2001 13.3.2002 9.7.2002 31.10.2002 27.2.2003 24.6.2003 14.10.2003 13.2.2004 7.6.2004 30.9.2004 26.1.2005 19.5.2005 12.9.2005 9.1.2006 3.5.2006 28.8.2006 20.12.2006 17.4.2007

100

Pramen: BCPP, graf MPO

Český akciový trh se vyvíjel v prvních měsících roku 2007 následovně : y první polovinu měsíce ledna 2007 na BCPP negativně ovlivnily akcie ČEZu, které v důsledku vybírání zisků propadly o 4,1 % a stáhly tak celý index. Koncem měsíce ale burza přidala a index PX nakonec vykázal meziměsíční přírůstek 4,7 %. Nejúspěšnější byly akcie CME růstem 28,1 %, dařilo se i akciím realitní společnosti Orco (+18,3 %) a Telefónica O2 (+10,9 %). Oba nové tituly SPADu - Pegas a ECM - stagnovaly. Hlavními událostmi měsíce bylo zahájení obchodování s novými deriváty (pražská burza nabídla tříměsíční a šestiměsíční futures kontrakty na emisi ČEZ a Erste Bank v elitním segmentu SPAD) a udělení licence energetickému trhu; Koncem ledna 2007 udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novému subjektu - Energetické burze Praha, založené Burzou cenných papírů Praha - licenci, která jí umožní organizovat trh s elektrickou energií. Záměrem této nové komoditní burzy je dosažení větší transparentnosti cenotvorby na domácím trhu s elektřinou.

y v závěru února burza svůj dlouhodobý růst korigovala a celkově propadla (meziměsíčně o 2,1 %), když v meziročním srovnání byl index PX stále o 5,2 % vyšší. Propad souvisel s vývojem ve světě, kdy ztratily burzy v Asii a především v Číně, přidaly se obavy o situaci v Iránu, spekulace o růstu cen ropy a především méně příznivé údaje o ekonomice USA a o vývoji tamního akciového trhu. V únoru tak vzrostly pouze tři tituly - nejvíce ECM (o 11,9 %), Komerční banka (o 8,5 %) a Telefónica O2 CR (o 4,9 %), největší propad zaznamenaly akcie firmy Pegas (-9,9 %), CME (-7,5 %) a Zentivy (-7,5 %). Velký pokles zasáhl i nejdůležitější titul indexu PX, ČEZ (-6,8 %). Únorové objemy obchodování meziměsíčně silně vzrostly (na 89 mld. Kč z 71,3 mld Kč v lednu a 58,9 mld. Kč v prosinci 2006), nejobchodovanějšími byly akcie ČEZ; y v březnu se pražská burza vrátila k růstu, bez ohledu na nepříliš jednoznačný vývoj světové a především americké ekonomiky. Index PX uzavíral na hodnotě 1 712,2 bodů, což byl meziměsíční růst o 5,2 % a o 7,8 % od počátku roku. Po únorovém propadu téměř všechny tituly posilovaly - stejně jako v únoru nejvíce posílilo ECM (o 21,9 %, od počátku roku o 36,5 %), následováno Zentivou 42

a ČEZ (s 20 %, resp. s 9,7 %). Výrazný pokles však zaznamenaly akcie Philip Morris ČR (-13,4 %), jehož příčinou byly horší než očekávané výsledky za rok 2006, zvyšování spotřebních daní na cigarety a tabák s vlivem na finanční situaci společnosti, i tlak konkurenčních firem; y v dubnu index PX poskočil o dalších 5,5 %, přičemž od počátku roku si připsal již 20,9 %.V tomto měsíci se nedařilo realitním společnostem - ECM skončilo oproti minulému měsíci se ztrátou (-2,6 %), což se dalo předpokládat po růstech v předchozích měsících a Orco s -2 %. Největšími růstovými tituly byly překvapivě Telefónica O2 CR (13,0 %) a Pegas Nonwovens (15,2 %). Duben znamenal první pokles v objemu obchodování od počátku roku, meziměsíčně klesla aktivita o 24,0 %. Z celkového objemu obchodů za 405,9 mld. Kč, realizovaných na českém kapitálovém trhu, zprostředkovala BCPP 99,3 % transakcí ve výši 402,9 mld. Kč, zbytek připadl na RM-Systém a SCP.

Většinu obchodů zprostředkovala BCCP ...

Co se týče obchodování, byl počátek roku 2007 pro pražskou burzu úspěšný a tržní kapitalizace dále stoupala. Objemy obchodů na akciovém trhu dosáhly v 1. čtvrtletí 261,6 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 16,8 %), s podílem 64,9 % na celkovém objemu obchodů. Objem obchodů s dluhopisy naopak klesl na 141,3 mld. Kč, tj. meziročně o 29,9 %. Přehled o struktuře a vývoji obchodů na BCCP podává tabulka č. I.5.1.

... nadále na ní převažují obchody s akciemi

Tabulka č. I.5.1 Objemy obchodů na BCPP

Objemy obchodů (mld. Kč) A + PL

Podíl na celkovém objemu (v %)

Obligace

A + PL

Obligace

Tržní kapitalizace (mld. Kč, stav ke konci období) A + PL

Počet emisí (stav ke konci období)

Obligace

A + PL

Obligace

1. čtvrtletí 2003 2. ˝ 3. ˝ 4. ˝

44,0 57,9 77,0 78,5

341,0 279,5 272,4 217,2

11,4 17,2 22,0 26,5

88,6 82,8 78,0 73,5

508,2 546,7 595,1 644,5

411,8 443,6 483,0 505,5

76 73 69 65

79 79 83 81

1. čtvrtletí 2004 2. ˝ 3. ˝ 4. ˝

121,5 110,6 105,1 142,6

214,2 190,7 135,7 151,9

36,2 36,7 43,6 48,4

63,8 63,3 56,4 51,6

785,5 778,9 845,7 975,8

543,7 561,3 561,2 577,0

64 62 59 55

84 79 80 79

1. čtvrtletí 2005 2. ˝ 3. ˝ 4. ˝

262,8 264,5 271,1 242,8

164,4 121,8 98,2 148,9

61,5 68,5 73,4 62,0

38,5 31,5 26,6 1 38,0

1 086,0 1 143,1 304,2 1 330,8

572,0 605,3 631,5 655,5

54 52 42 39

79 81 85 93

1. čtvrtletí 2006 2. ˝ 3. ˝ 4. ˝

224,0 261,7 169,4 193,8

201,5 153,1 102,0 142,3

52,6 63,1 62,4 57,7

47,4 36,9 1 37,6 42,3

1 485,8 350,8 1 408,8 1 592,0

708,3 -

39 36 33 32

96 100 102 110

1. čtvrtletí 2007

261,6

141,3

64,9

35,1

1 660,7

-

31

112

Pramen: BCPP

V roce 2006 zahájila burza obchodování s deriváty. Objemy obchodů s futures dosáhly za první tři měsíce tohoto roku 393,2 mil. Kč, s certifikáty 393,9 mil. Kč a s warranty 3,7 mil. Kč.

Mezi hlavní tituly na pražské burze patřily akcie společností: y ČEZ, a.s., která pokračovala v uskutečňování své vize stát se jedničkou na trzích s energií ve střední a jihovýchodní Evropě. Získala další zahraniční společnosti 43

- polské elektrárny Skawina a Elcho, čímž vstoupila na strategický polský trh (v únoru 2007 se stala součástí indexu varšavské burzy WIG 20), dále získala majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech a bulharské elektrárně ve Varně, k rozšíření ČEZu přispěly i další společnosti založené v Srbsku, Kosovu, firma se dále angažuje např. v Rumunsku, Makedonii, Bosně, Srbsku, Albánii. V tuzemsku rozšířila svoje působení i v regionálních distribučních energetických společnostech a navýšila účast např. v Severočeských dolech či Škodě Praha. V lednu 2007, kdy byla založena Energetická burza Praha, se ČEZ přihlásila k plnění funkce tvůrce trhu (market maker) a předpokládá též prostřednictvím burzy prodat většinu své produkce (obchodování má být zahájeno v červenci 2007). Akciím ČEZu se však v 1. čtvrtletí 2007, zvláště v lednu a v únoru, v porovnání s ostatnímu tituly, příliš nedařilo. Příčinu lze spatřovat v mírné zimě, která vedla ke snížené poptávce po elektřině, dále ve zprávách o možnosti zastavení dodávek ropovodem Družba (důsledek ruskoběloruského sporu o cenu ropy), na akcie nepříznivě dopadla i snaha, prezentovaná Evropskou komisí, více regulovat trh s energií; y Telefónica 02 CR - firma, která je nejvíce preferovanou telekomunikační společností ve střední a východní Evropě, zvýšila odhad zisku a spolu s velmi nízkou zadlužeností a velkými zadrženými zisky lze její akcie považovat za perspektivní; y Unipetrol, kterou v rámci privatizace státního podílu získal polský ropný koncern PKN Orlen. Prodala firmu Kaučuk další polské dceřiné společnosti Dwory, protože do budoucna se chce koncentrovat na petrochemii, rafinérství, prodej paliv a klást velký důraz na zvýšení efektivnosti, přičemž Kaučuk stál mimo tyto obory. Dwory však nadále zůstávají důležitým odběratelem výrobků Unipetrolu. Klíčový se však stane v dalším období vývoj cen ropy, petrochemických marží a další restrukturalizace Unipetrolu. V letošním roce by měla být dokončena fáze segmentace a modernizace společnosti Benzina. Vzhledem k růstu cen ropy, ovlivněnými negativními zprávami o zásobách v USA a přetrvávajícím napětím kolem Íránu a Iráku, velkou poptávkou po ropě z Číny, rostou i marže rafinérií, a to je pro firmu pozitivní; y Zentiva - vývoj společnosti ovlivnily dobré výsledky firmy v Rumunsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině, kde dosahuje dynamického růstu především díky zavádění nových produktů a pokračujícím investicím do kapacit v oblasti prodeje a marketingu. V 1. čtvrtletí 2007 oznámila akvizici společnosti Eczacibasi Generic Pharmaceuticals, jedné z největších farmaceutických firem v Turecku a výrazně se tak přiblížila naplnění svého cíle stát se největší farmaceutickou společností ve střední a východní Evropě, vstoupila i na maďarský trh s generickými léčivy. Akcie Zentivy byly přijaty i na Londýnské burze. Největšími akcionáři jsou Sanofi-Aventis (24,9 %) a Česká pojišťovna (12,3 %). Obchody v RM-S a v SCP výrazně vzrostly

44

RM-Systém s obchody akcií a podílových listů za 1,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 123,3 %) zajistil 0,4 % transakcí. Index RM dosáhl na konci března hodnoty 2 689,14 a od počátku roku vzrostl o 3,6 % (meziročně o 7,8 %). Objemy obchodů, připadající na Středisko cenných papírů, ve výši 1,3 mld. Kč, meziročně vzrostly o 195,1 %.

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

Od roku 2007 změnil Český statistický úřad sledování finančních ukazatelů, když došlo k rozdělení výkazu P 3-04 na čtvrtletní samostatné sledování některých tokových ukazatelů (P3-04 - termín zaslání výkazu do 18 dnů po skončení čtvrtletí) a stavových ukazatelů (P 6-04 - termín zaslání výkazu do 30 dnů po skončení čtvrtletí). Výkaz tokových ukazatelů byl zkrácen o některé dříve sledované položky, a to: hospodářský výsledek před zdaněním, výnosy, náklady, odpisy, zůstalo sledování účetní přidané hodnoty, tržeb za prodej zboží, nákladů na prodané zboží, tržeb za vlastní produkci, výkonové spotřeby. Na druhé straně šetření těchto ukazatelů bylo rozšířeno na organizace s 10 a více zaměstnanci (plošné v kombinaci s výběrovým). Naproti tomu výkaz P 6-04 (stavové ukazatele) je určen pro velké organizace s 250 a více zaměstnanci.

Změny ve sledování finančních ukazatelů

Tokové finanční ukazatele za organizace s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj: y Ve většině čtvrtletích v minulých obdobích byl růst výkonů pomalejší než růst výkonové spotřeby. Situace se obrátila v 1. čtvrtletí 2007, kdy výkony vč. obchodní marže vzrostly meziročně o 9,6 % a předstihly růst výkonové spotřeby o 0,3 p.b. Rozhodující položku výkonů (93 %) tvoří tržby za vlastní produkci, které meziročně vzrostly o 8,8 %, obchodní marže (5 % výkonů) vzrostla o 17,4 %. Předstih růstu výkonů před výkonovou spotřebou se odrazil v příznivém růstu účetní přidané hodnoty (10,2 %). Z hlediska odvětvové struktury nefinanční sféry došlo ke změně v meziroční dynamice, kdy průmysl přestal být „tahounem“ růstu. V 1. čtvrtletí 2007 rostly výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota rychleji v neprůmyslových odvětvích, mimořádně pak ve stavebnictví, díky velmi příznivým klimatickým podmínkám. Srovnání meziročních růstů vybraných ukazatelů podle odvětví vyplývá z tabulky č. I.6.1.

Výkony rostly rychleji než výkonová spotřeba

Tabulka č. I.6.1 Meziroční změny vybraných finančních ukazatelů (organizace s 50 a více zaměstnanci)

Meziroční změna v %

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov

výkony vč. obchod. marže

výkonová spotřeba

účetní přidaná hodnota

9,6

9,3

7,3 33,7 12,4 11,3 11,5 17,0 6,7 12,3

7,2 29,4 14,5 6,9 8,4 26,0 0,2 15,6

Účetní přidaná hodnota na zaměstnance tis. Kč

mez. změna v %

10,2

174,2

8,2

7,6 53,8 9,7 18,8 15,7 7,3 13,7 6,5

204,1 117,2 146,6 87,7 185,7 133,0 123,9 80,5

6,4 54,4 3,4 17,6 16,1 -0,9 7,9 13,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

y Naproti tomu mimořádně příznivé klimatické podmínky se projevily negativně ve finančních ukazatelích průmyslu, které ovlivnila energetika. Zároveň se zde nepříznivě projevila restrukturalizace v energetice a plynárenství. y Na růst výkonů, resp. tržeb za vlastní produkci, působil příznivě i růst cen vý45

robců4 a také vývozní ceny (meziroční růst o 1,9 %). Naopak ve výkonové spotřebě se pozitivně projevil pokles dovozních cen (meziročně o 1,7 %), když nejvíce klesly ceny nerostných paliv (vliv světových cen a kurzů). Rostla produktivita práce při růstu zaměstnanosti

y Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 8,2 % při růstu zaměstnanosti o 1,8 %,5 která nejvíce rostla ve službách, obchodě a v průmyslu. K jejímu poklesu došlo v zemědělství, lesnictví a rybolovu, ve stavebnictví a v dopravě, skladování a spojích. Nejvyšší úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty stále drží průmysl (204,1 tis. Kč/zam. - růst o 6,4 %), nejnižší úroveň byla v zemědělství, lesnictví a rybolovu (80,5 tis. Kč/zam. - růst o 13 %). y Na finanční výsledky organizací nefinanční sféry má stále svou vahou rozhodující vliv průmysl, viz tabulka. I.6.2.

Tabulka č. I.6.2 Podíly odvětví na výsledcích nefinanční sféry (organizace s 50 a více zaměstnanci)

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov

Prům. ev. počet zaměst. přepoč.

Výkony vč. obchod. marže

Výkonová spotřeba

Účetní přidaná hodnota

1.Q.06

1.Q.07

1.Q.06

1.Q.07

1.Q.06

1.Q.07

1.Q.06

1.Q.07

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

53,7 5,7 11,0 1,6 11,5 7,7 4,3 4,5

53,3 5,6 11,4 1,6 11,2 8,2 4,5 4,2

74,1 4,3 6,2 0,6 7,7 3,8 1,8 1,6

72,6 5,3 6,3 0,6 7,8 4,0 1,8 1,6

78,0 5,0 4,8 0,5 6,2 2,7 1,3 1,4

76,6 5,9 5,0 0,5 6,2 3,1 1,2 1,5

64,0 2,7 9,7 0,7 11,4 6,4 3,1 2,0

62,5 3,8 9,6 0,8 12,0 6,2 3,2 1,9

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Růst aktiv (pasiv) se zpomalil

y Ve srovnání s dynamikou v průběhu roku 2006 se meziroční růst aktiv (pasiv) ve velkých organizacích nefinanční sféry výrazněji zpomalil. Úhrnný majetek podniků nefinanční sféry (aktiva) meziročně vzrostl o 5,6 %, přičemž jejich růst zaznamenala všechna odvětví s výjimkou dopravy, skladování a spojů. Ve struktuře aktiv nejvíce rostly poskytnuté úvěry a půjčky (o 63,8 %, tvořily 3,8 % celkových aktiv), dále přijaté dluhopisy a směnky (o 22,3 %, s podílem 1,4 % v aktivech). Překvapivě klesl objem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (o 0,9 %), jeho podíl v aktivech pak z 51,5 % (v 1. čtvrtletí 2006) na 48,3 %. Druhý největší podíl v aktivech měly pohledávky z obchodního styku (17,6 %), jejich objem meziročně vzrostl o 18,1 %. y Ve zdrojích krytí úhrnného majetku (pasivech) nejvíce meziročně vzrostly vydané dluhopisy a směnky (o 15,4 % s podílem 2,1 %), následovaly závazky z obchodního styku (růst o 14,1 % , jejich podíl vzrostl ze 14,8 % na 16 %) a dále přijaté úvěry a půjčky (růst o 10,4 %, jejich podíl se zvýšil o 0,5 p.b. na 10,9 %). Nejméně vzrostl vlastní kapitál (o 4,1 %), jeho podíl v pasivech klesl z 56,1 % na 55,3 %. 4

Meziročně vzrostly ceny: nejvíce zemědělských výrobců (o 13,3 %), průmyslových výrobců (o 3,2 %), stavebních prací (o 3,4 %) a tržních služeb (o 1,8 %). 5 Průměrný evidenční počet zaměstnanců nezahrnuje počet osob dočasně přidělených pracovními agenturami. V 1. čtvrtletí 2007 organizace nefinanční sféry využily služeb agentur v rozsahu 61,6 tis. osob, nejvíce pak průmysl (48,7 tis. osob).

46

y Zásoby nefinanční sféry meziročně vzrostly o 7,2 % na 318,9 mld. Kč, v jejich struktuře rostly více zásoby materiálu (9,4 %) na 109,2 mld. Kč, zásoby výrobků (6,7 %) na 58,8 mld. Kč, zásoby nedokončené výroby (6,1 %) na 79,7 mld. Kč a zásoby zboží (5,4 %) na 71,2 mld. Kč. Meziroční růst zásob ovlivnil hlavně průmysl, kde rostly shodně s nefinanční sférou (o 7,2 %) na 232,6 mld. Kč. Na více jak dvojnásobek vzrostly zásoby v podnikatelských službách (z 1,5 mld. Kč na 2,9 mld. Kč), podíl tohoto odvětví na celkových zásobách nefinanční sféry činil 0,9 %. K jejich meziročnímu poklesu došlo ve třech odvětvích: v dopravě, skladování a spojích (o 6,9 %), v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 2,8 %) a ve stavebnictví (o 2,4 %). Obrátka zásob (měřená k celkovým tržbám) se zkrátila o 0,8 dne na 29,3 dne. Zpomalila se v podnikatelských službách (o 4,9 dne) na 14 dnů a v průmyslu (o 0,2 dne) na 32 dnů. *

*

Zásoby pokračovaly v růstu

*

S prosperitou podnikatelské sféry souvisí také informace o vývoji konkurzních řízení. V oblasti konkurzních řízeních pokračovaly v 1. čtvrtletí 2007 tendence z minulého čtvrtletí, když návrhy na konkurz a vyrovnání pokračovaly v růstu, který trvá dva roky. Rovněž prohlášené konkurzy udržely rostoucí tendenci, kterou nastoupily až v posledním čtvrtletí loňského roku.

Návrhy na konkurz pokračovaly v růstu

Počet návrhů na konkurz a vyrovnání se meziročně zvýšil o 7,7 % na 1 148. Jejich růst se projevuje ve zvyšování počtu jak prohlášených konkurzů, tak i návrhů na konkurz zamítnutých pro nedostatek majetku. Za 1. čtvrtletí 2007 bylo prohlášeno 311 konkurzů (z toho 3 vyrovnání), v meziročním porovnání o 10,6 % méně, ale oproti 4. čtvrtletí 2006 je zřetelný růst (4,7 %). Meziroční růst počtu vyřízených konkurzů se zpomalil z 25,3 % na 2,4 % na 1 377. V tom je však zahrnuto také 498 návrhů zamítnutých pro nedostatek majetku na úhradu nákladů konkurzu, kterých bylo o 32,1 % meziročně více. Většina návrhů

Rostl počet návrhů zamítnutých pro nedostatek majetku

Graf č. I.6.1 Vývoj konkurzů a vyrovnání podle čtvrtletí od roku 2004 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1.Q

2.Q

3.Q.

4.Q.

1.Q.

2004

návrhy na konkurz a vyrovnání vyřízeno

2.Q.

3.Q.

2005

4.Q.

1.Q.

2.Q.

3.Q.

2006

4.Q.

1.Q. 2007

prohlášené konkurzy návrhy zamítnuté pro nedostatek majetku

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti, graf MPO

47

na konkurz je podána až v době, kdy ve firmě už není žádný nebo minimální majetek. Zatímco prohlášené konkurzy v posledních letech klesaly, tyto zamítnuté návrhy rostly. Celkový počet případů v řízení (návrhy i prohlášené konkurzy) poklesl meziročně z 7 920 na 7 276, z toho bylo 6 499 po prohlášení konkurzu. Dlouhodobě se udržuje vysoký podíl konkurzů v řízení více než 7 let (19,6 % v 1. čtvrtletí 2007). Největší podíl společnosti s ručením omezeným

Z evidence úpadků Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že tradičně největší podíl na konkurzech měly společností s ručením omezeným se 61,7 % s meziročním poklesem o 6,9 p. b. Druhý největší podíl měly fyzické osoby s 22,7 %, který meziročně vzrostl o 6,7 procentních bodů. Akciové společností se na prohlášených konkurzech podílely 11 % při růstu o 2,3 p. b. Podíl ostatních forem (družstva, veřejné obchodní společnosti, státní podniky, komanditní společnosti) se meziročně snížil o 2,1 bodu na 4,5 %. Většina konkurzů se týkala malých firem a živnostníků, přesto se našly i velké firmy, na které byl prohlášen konkurz, v 1. čtvrtletí 2007 např. textilní firmy Tiba a textilní skupina Texlen.

48

II. PRŮMYSL

II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Průmyslová výroba 1. čtvrtletí 2007 dosáhla dvouciferného meziročního růstu o 12,4 %, obdobně jako v 1. čtvrtletí 2006 (14,8 %), přičemž v průměru za rok 2006 vzrostla o 9,7 %.

Dvouciferný růst průmyslové produkce od začátku roku

Za tímto vývojem byl růst výroby na nových výrobních kapacitách zahraničních investorů, zejména v elektronickém a automobilovém průmyslu a subdodávky navazujících odvětví jako gumárenský a plastikářský průmysl a další. Došlo k oživení energetického strojírenství, výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (příznivé klimatické podmínky umožnily provádění veškerých stavebních prací) a zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků (řešení kalamitní situace). Vývoj byl ovlivněn silnou zahraniční poptávkou našich nejdůležitějších obchodních partnerů (SRN a Slovensko), která byla uspokojována především podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 61,1 %. Graf č. II.1.1 Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a tržeb z přímého vývozu (meziroční změna v %) 25

20

15

10

5

0 1Q/04 2Q/04 3Q/04 4Q/04 1Q/05 2Q/05 3Q/05 4Q/05 1Q/06 2Q/06 3Q/06 4Q/06 1Q/07 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (s.c.)

Tržby z přímého vývozu (s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, projevující se postupným růstem odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou. 49

Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 13,4 % a předstihly růst produkce, což ukazuje na schopnost podniků realizovat svoji produkci. Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) zaznamenaly nárůst o 19,4 %, na celkových tržbách se podílely 57,4 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části). Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a jejich sekcí v roce 2007 (organizace s 20 a více pracovníky, meziroční změna v %) leden

únor

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

10,8 -2,9 12,8 -5,3

13,6 2,7 15,6 -4,3

12,7 6,8 14,2 -4,3

12,4 2,3 14,2 -4,7

14,0 2,5 15,0 5,3

12,2 2,4 13,7 -2,5

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

12,1 0,3 13,4 -0,6

15,1 -0,2 17,3 -7,2

13,2 3,8 14,9 -7,7

13,4 1,4 15,2 -5,1

14,4 7,8 15,1 6,0

13,1 3,3 14,6 -3,2

Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin*) D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

březen leden- duben březen

ledenduben

19,0

22,7

17,0

19,4

22,0

19,1

108,3 18,5 38,8

105,6 22,4 8,0

118,8 16,5 18,1

111,3 19,0 21,9

130,2 21,5 3,1

117,7 18,7 16,9

Pramen: ČSÚ *) Vliv změny organizace obchodu u významného výrobce (červen 2006), kdy došlo ke změně z nepřímého vývozu na přímý vývoz

Dynamický vývoj výroby pro dlouhodobou spotřebu, investice a mezispotřebu

V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se v souvislosti s pokračujícím růstem příjmů a spotřebitelské nálady obyvatelstva po předmětech dlouhodobé spotřeby, rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu meziročně o 26,8 % (malá váha 3,1 %). Přes pokles investiční aktivity v ČR se výroba výrobků investičního charakteru zvýšila o 17,7 % (váha 23,6 %), což si lze vysvětlit tím, že produkce této skupiny byla směřována převážně na vývoz. Výroba pro mezispotřebu byla vyšší o 12,2 % (váha 40,7 %), v ostatních výrobních seskupení byl zaznamenám mírnější růst, u výroby pro krátkodobou spotřebu o 5,6 % a pro výrobu energií o 2,1 %.

Růst produkce a tržeb v surovinové a pokles v energetické sekci

V surovinové sekci byl zaznamenán meziroční růst produkce o 2,3 %, v jejím rámci se v důsledku příznivého počasí a vývoje ve stavebnictví zvýšila těžba ostatních nerostných surovin o 24,8 % (podíl 15,3 %), zatímco těžba energetických surovin (rovněž vlivem počasí) poklesla o 4,1 % (podíl 84,7 %). Tržby surovinové sekce byly vyšší (ve s.c.) o 1,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 111,3 %. Ve hmotných jednotkách těžba hnědého uhlí celkem vzrostla o 1,9 %, z toho hnědého průmyslového uhlí (důsledek zvýšené výroby elektřiny v parních elektrárnách) o 5,8 % (podíl 96,5 %), zatímco u tříděného uhlí byl hluboký pokles o 45 %. Těžba černého uhlí byla nižší o 8,3 %, z toho u energetického o 23,9 % (podíl 38 %), přitom u těžby uhlí vhodného pro koksování bylo zvýšení o 4,9 %. V energetické sekci se produkce a tržby (ve s.c.) snížily o 4,7 %, resp. o 5,1 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 21,9 %. Rostoucí ekonomika se projevila v růstu čisté výroby elektrické energie v naturálních jednotkách o 1,5 %, z toho v parních elektrárnách o 9,2 % (růst podílu o 4,7 p.b. na 66,5 %) a ve vodních elektrárnách o 15,1 % (růst podílu o 0,5 p.b. na 3,7 %). V důsledku

50

Graf č. II.1.2 Vývoj čisté výroby, tuzemské spotřeby a vývozu a trendy jejich vývoje (GWh) 25000

20000

15000

10000

5000

Čistá výroba elektrické energie

Čistá tuzemská spotřeba

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

0

Vývoz celkem (vč. tranzitu)

Pramen: ČSÚ

odstávek se naopak snížila produkce jaderných elektráren o 14,8 % (snížení podílu o 5 p.b. na 26,1 %). Čistá tuzemská spotřeba elektrické energie byla nižší o 2,6 %, u velkoodběratelů o 0,5 % (podíl 54,3 %) a u maloodběratelů o 4,8 %, z toho u domácností o 27,9 % (podíl na celkovém maloodběru 50,7 %), zatímco podnikatelský maloodběr zaznamenal nárůst o 42 %. Celkový vývoz elektrické energie včetně tranzitu se zvýšil o 16,1 % (33,2 % čisté výroby elektřiny), u dovozu bylo snížení o 15,7 %. Nejvyšší růst v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala odvětví s vysokým podílem zahraničních investic, jejíž produkce na zakázku renomovaných společnosti je určená na vývoz. Produkce zpracovatelského průmyslu vzrostla o 14,2 %, tržby (ve s.c.) o 15,2 %. Orientace na vývoz se projevila na vyšších tržbách z přímého vývozu (ve s.c.) o 19 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 56,7 % a na tržbách zpracovatelského průmyslu 61,6 %).

Vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou

Příznivé klimatické podmínky umožnily stavbařům provádění veškerých stavebních prací, což se projevilo v realizaci developerských stavebních projektů zahraničních investorů, zaměřenou na výstavbu administrativních budov a multifunkčních center a inženýrského stavebnictví (výstavba dálnic a rekonstrukce železničních tratí). Ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků se produkce a tržby (ve s.c.) zvýšily shodně o 30,5 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,4 %. Z jednotlivých výrobkových skupin dynamický růst zaznamenala výroba transportního betonu o 166 % (podíl 6,2 %), výroba jiných produktů z betonu, sádry a cementu o 155,1 % (podíl 0,5 %), výroba stavebních prvků z betonu o 95,6 % (podíl 14,5 %) a výroba cihel, krytiny a keramiky o 75,8 % (podíl 4,6 %).

Příznivý vývoj stavebnictví ovlivnil výrobu ostatních nekovových, minerálních výrobků

Vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou přispěl k dynamickému růstu výroby elektrických a optických přístrojů, kde produkce vzrostla o 28,8 %, tržby (ve s.c.) o 23,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 27,3 %. Dominantními oblastmi byla výroba počítačů a přístrojů digitální spotřební elektroniky (zakázky pro renomované společnosti a produkcí určenou na vývoz do evropských distribučních center nadnárodních společností), s růstem produkce o 27,3 % (podíl

Dynamický růst výroby počítačů, digitálních přístrojů spotřební elektroniky a elektrických strojů

51

30,7 %) a výroba elektrických strojů a zařízení o 26,7 % (podíl 37,7 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů o 25,9 % (podíl 8,9 %), výroba radiových, televizních a spojových zařízení byla vyšší o 15 % (podíl 22,7 %). Odvětví těží z rostoucí poptávky po subdodávkách ze strany strojírenství a automobilového průmyslu. Dynamicky se vyvíjel vývoz počítačů o 40 % (produkce počítačů v ČR dosáhla již čtyřiceti procent produkce počítačů EU) a vývoz televizních přijímačů (náběhem nových výrobních kapacit v projektech realizovaných na zelené louce bude dynamický vývoj produkce a vývozu dále pokračovat). Další dominantní oblastí byl vývoz kabelů s růstem vývozu o 5 %. Příznivý vývoj odvětví se projevil zvýšením nově uzavřených zakázek celkem i ze zahraničí (viz samostatný oddíl o zakázkách). Výroba pryžových a plastových výrobků ovlivňována růstem elektronického a automobilového průmyslu

Ve výrobě pryžových a plastových výrobků produkce a tržby (ve s.c.) vzrostly shodně o 27,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 22,7 %. Příznivý vývoj odvětví byl ovlivněn pokračujícím vstupem zahraničního kapitálu do společností vyrábějících pryžové a plastové výrobky určené pro elektrotechnický, automobilový a ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu a pro stavebnictví při zvýšené poptávce. Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba pryžových výrobků, která se zvýšila téměř čtyřnásobně (nízký podíl 1,9 %), výroba zboží z plastů o 56 % (podíl 6,1 %) a výroba výrobků z plastů pro stavebnictví o 45,8 % (podíl 9 %). V rozhodující výrobkové skupině - ve výrobě pneumatik a vzdušnic, vzrostla meziročně produkce o 22,5 % (podíl 31,7 %). Stále širší možnosti využití pryže a plastů v jednotlivých odvětvích, včetně jejich uplatnění jako obalového materiálu vytváří příznivé předpoklady pro další dynamický rozvoj.

Rostoucí poptávka a oživení energetického strojírenství

Uvedení nových výrobních kapacit do provozu v průmyslových zónách a zvýšená poptávka spolu s oživením energetického strojírenství se projevily ve výrobě a opravách strojů a zařízení růstem produkce a tržeb (ve s.c.) shodně o 26,3 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 25,6 %. Dynamicky se vyvíjela výroba spalovacích motorů vč. turbin a výroba čerpadel a kompresorů, s více než dvojnásobným růstem (s podílem 6,1 %, resp. 10,1 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba ostatních kovoobráběcích strojů o 77,5 % (podíl 4,8 %) a výroba chladícího, větracího a klimatizačního zařízení o 33,2 % (podíl 15,5 %). Příznivý vývoj odvětví se projevil nárůstem celkových nově uzavřených zakázek o 14,7 %, z toho ze zahraničí o 14,1 %.

Růst produkce rafinerií ovlivněn zvýšeným zpracováním ropy

Ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy produkce v 1. čtvrtletí 2007 vzrostla o 19,9 % (ve stejném období předcházejícího roku byl pokles o 2,3 %), tržby (ve s.c.) o 28,8 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 35 %. Příznivý vývoj byl ovlivněn zvýšeným dovozem ropy (v naturálních jednotkách o 9,5 %) a jejím zpracováním o 18,6 %, při poklesu zásob. Vývoz ropy se snížil téměř o polovinu, jeho podíl je ovšem velmi nízký, neboť představuje pouze 0,3 % z celkového objemu dovozu.

Dřevařský průmysl ovlivněn růstem poptávky a kalamitní situací na počátku roku

Růst poptávky a zvyšování výroby v souvislosti s řešením kalamitní situace po uragánu „Kyrill“ na počátku roku se projevily růstem produkce a tržeb (ve s.c.) ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků shodně o 16,9 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,8 %. Produkce odvětví, zejména v sortimentu s nižším stupněm zpracování, je převážně zaměřena na vývoz (SRN a Rakouska). Z jednotlivých výrobkových skupin byl rychlý růst vykázán u výroby dřevěných obalů vč.palet o 41,8 % (podíl 5,3 %), výroby dýh, překližkových výrobků o 35,6 % (podíl 27,6 %) a u výroby pilařské, impregnace dřeva o 22,5 % (podíl 34,5 %). V souvislosti s příznivým vývojem ve stavebnictví se zvýšila výroba stavebně-truhlářská o 13,1 % (podíl 26,6 %).

Dynamický růst recyklace druhotných surovin

Ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném produkce vzrostla o 13,8 %, tržby (ve s.c.) o 11 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 7,7 %. Z jednotlivých oddílů dynamicky rostla recyklace druhotných surovin o 26,1 % (podíl 12,8 %), zatímco výroba nábytku a ostatní zpracovatelský průmysl stoupla o 9 % (podíl

52

87,2 %). V jejím rámci rostla zejména výroba sportovního zboží o 25,4 % a výroba hraček a her o 24,6 % (společným podílem 13 %), přičemž výroba nábytku s rozhodujícím podílem 61,8 zaznamenala nárůst o 5 %. V rozhodujícím odvětví ekonomiky, ve výrobě dopravních prostředků, produkce a tržby (ve s.c.) vzrostly shodně o 12,9 % (v 1. čtvrtletí 2006 byl růst produkce 36,3 %, díky náběhu nové výroby v TPCA Kolíně na plný výkon), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,6 %. Příznivě se vyvíjela poptávka po jednotlivých modelech Škody Auto, což se projevilo rekordním meziročním růstem prodeje všech modelových řad o 15,5 % na 149 926 vozů. Z pohledu odbytových oblastí dokázala Škoda Auto posílit ve všech regionech, v západní Evropě se prodej jejich modelů zvýšil o 14,7 %, ve střední Evropě o 7,8 % a ve východní Evropě o 50,4 %.

Růst poptávky a prodeje Škody Auto a produkce TPCA Kolín ovlivnily automobilový průmysl

V porovnání s minulým rokem se v 1. čtvrtletí 2007 příznivě vyvíjela výroba chemických látek, přípravků a chemických vláken, která vzrostla o 6,9 %, tržby (ve s.c.) o 7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 9,5 %. Hlavní hybnou silou zůstával i nadále segment petrochemie, který vykazoval vysoké využití výrobních kapacit a trvaly zde příznivé podmínky pro odbyt jeho výrobků, především v suboboru výroby plastů v primární formě (růst produkce o 6,1 % a při podílu 38,4 %).

Příznivý vývoj chemického průmyslu

Ve výrobě usní a výrobků z usní byl zaznamenán mírný meziroční pokles produkce a tržeb (ve s.c.) shodně o 3,6 %, při mírném růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 1,5 %. Odvětví je dlouhodobě negativně ovlivňováno vysokými dovozy obuvi z Číny, kterým nemohou domácí výrobci cenově konkurovat. Z jednotlivých výrobkových skupin se meziročně snížily činění a úpravy usní o 10,5 % (podíl 4,5 %), výroba obuvi o 4,8 % (podíl 56,7 %) a výroba brašnářského a sedlářského zboží o 0,8 % (podíl 38,6 %).

Produkce poklesla pouze ve výrobě usní a výrobků z usní

Graf č. II.1.3 Celkový vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly OKEČ zpracovatelského průmyslu (sleduje se u OKEČ 17, 18, 21, 21, 24, 27-35, meziroční změna v %) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1/04 2/04 3/04 4/04 5/04 6/04 7/04 8/04 9/04 10/04 11/04 12/04 1/05 2/05 3/05 4/05 5/05 6/05 7/05 8/05 9/05 10/05 11/05 12/05 1/06 2/06 3/06 4/06 5/06 6/06 7/06 8/06 9/06 10/06 11/06 12/06 1/07 2/07 3/07

-5

Nové zakázky celkem

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Pokračující růst nově uzavřených zakázek signalizuje dobré růstové možnosti průmyslové produkce. Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů byly v 1. čtvrtletí 2007 vyšší o 11,6 %, z toho zakázky ze zahraničí o 14,9 %, jejich tržby (ve s.c.) byly vyšší o 14,6 %. Z jednotlivých oddílů OKEČ nejvý-

Vysoký růst nově uzavřených zakázek průmyslových podniků pokračoval

53

raznější nárůst nově uzavřených zakázek celkem zaznamenala výroba kancelářských strojů a počítačů o 47,4 %, z toho ze zahraničí byl růst téměř dvojnásobný. Z dalších oddílů byl vysoký růst u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 34,6 %, z toho ze zahraničí o 43,2 % a u výroby zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů o 32,5 %, ze zahraničí o 35,4 %. Za zmínku stojí i vysoký nárůst zahraničních zakázek u výroby základních kovů a hutní výroby o 53,2 %. Pokles celkových zakázek nebyl zaznamenán, u zakázek ze zahraničí byl mírný pokles pouze u výroby radiových, televizních a spojových zařízení o 1,9 %. Tabulka č. II.1.2 Struktura tržeb z průmyslové činnosti (organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %, ze s.c.) 2004

2005

2006

1. Q. 2006

1. Q. 2007

Rozdíl 1.Q. 07 1.Q. 06

100,0 2,4

100,0 2,1

100,0 2,1

100,0 2,0

100,0 1,8

0,0 -0,2

z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl

1,9 0,4 6,5 91,2

1,7 0,4 6,4 91,5

1,7 0,5 5,9 92,0

1,7 0,2 7,4 90,6

1,5 0,3 6,2 92,1

-0,2 0,0 -1,2 1,4

z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií., textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracov. prům. jinde neuvedený

9,8 2,6 0,2 1,8 4,0 2,5 5,5 6,1 4,8 12,1 7,1 14,8 16,9 2,9

8,8 2,3 0,2 1,7 3,9 2,3 5,4 6,3 4,6 11,3 7,5 14,9 19,3 2,9

8,1 2,1 0,2 1,8 3,5 2,0 4,9 6,6 4,2 11,1 8,0 15,7 21,0 2,8

7,8 2,2 0,2 1,6 3,6 1,8 5,2 6,3 3,4 11,2 7,2 14,9 22,6 2,8

7,1 2,0 0,1 1,6 3,4 2,0 4,9 7,1 3,9 10,4 8,0 16,3 22,5 2,7

-0,7 -0,2 0,0 0,0 -0,2 0,2 -0,3 0,8 0,5 -0,8 0,8 1,4 -0,1 -0,1

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování

Růst podílu technologicky náročnějších výrob s vyšší přidanou hodnotou

Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu, který má rozhodující postavení v rámci tržeb průmyslu, se promítl do strukturálních změn a zaznamenal růst odvětví vyrábějící technologicky náročnější výrobky s vyšší úrovní přidané hodnoty. Podíl zpracovatelského průmyslu na průmyslu celkem vzrostl o 1,4 p.b. na 92,1 %, zatímco energetická sekce poklesla o 1,2 p.b. na 6,2 % a surovinová o 0,2 bodu na 1,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu byl zaznamenán vysoký růst podílu u výroby elektrických a optických přístrojů o 1,4 p.b. na 16,3 %, u výroby pryžových a plastových výrobků a výroby a oprav strojů a zařízení shodně o 0,8 p.b. na 7,1 %, resp. na 8 %. Ke snížení podílu došlo u poloviny z celkového počtu čtrnácti odvětví, výrazněji ve výrobě základních kovů a kovodělných výrobků o 0,8 p.b. na 10,4 % a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 0,7 p.b. na 7,1 %.

Rozšiřování výrob a uvádění nových výrobních kapacit za růstem zaměstnanosti

Rostoucí poptávka spojená s novými zakázkami se projevila u průmyslových podniků v rozšiřování výroby a uvádění nových výrobních kapacit do provozu a projevila se náborem nových pracovníků. Celková zaměstnanost v průmyslových

54

organizacích se zvýšila o 2,8 % (o 31 206 zaměstnanců). Z jednotlivých průmyslových sekcí zaznamenal zpracovatelský průmysl nárůst o 3,2 % (o 33 558 zaměstnanců), v jeho rámci nejvíce výroba pryžových a plastových výrobků o 7,9 % (5 507 zaměstnanců, odvětví je významný subdodavatel automobilového a elektrotechnického průmyslu), výroba dopravních prostředků o 7,8 % (9 554 zaměstnanců) a výroba elektrických a optických přístrojů o 7,4 % (10 965 zaměstnanců). Ke snížení zaměstnanosti došlo v sedmi odvětvích zpracovatelského průmyslu, výrazněji ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 6,6 % a ve výrobě usní a výrobků z usní o 6,5 % (odvětví s nejnižší úrovní průměrné mzdy). V surovinové sekci zaměstnanost klesla o 5 %, mírný pokles byl v energetické sekci 0,4 %. V průmyslových organizacích bylo zaměstnáno 39 206 zaměstnanců pracovních agentur a jiných firem, zejména ve výrobě dopravních prostředků 10 403 zaměstnanců, ve výrobě elektrických a optických přístrojů 10 006 zaměstnanců, ve výrobě základních kovů a kovodělných výrobků 5 830 zaměstnanců a ve výrobě a opravách strojů a zařízení 5 254 zaměstnanců (agenturní zaměstnanci nejsou zařazeni do celkového stavu zaměstnanců, jejich zařazení slouží pro výpočet produktivity práce).

Pokračující rychle rostoucí průmyslová produkce a objem tržeb, při zvýšení celkové zaměstnanosti, se projevil růstem produktivity práce o 9,6 %. Z jednotlivých průmyslových sekcí zaznamenal zpracovatelský průmysl nárůst 10,7 % a surovinová sekce 6,8 % (dynamický vývoj byl v těžbě ostatních nerostných surovin s růstem o více než třetinu). V energetické sekci byl zaznamenán pokles o 4,7 %. V rámci zpracovatelského průmyslu byla vysoká produktivita práce dosažena ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 33,7 %, ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 29,8 %, ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 19,4 % a ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 17,9 %.

Produktivita práce rostla rychleji než reálné mzdy

Předstihu růstu produktivity práce před dynamikou reálných mezd (přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců) bylo dosaženo v průmyslu celkem o 5,2 p.b., z toho ve zpracovatelském průmyslu o 5,6 p.b. a v surovinové sekci o 0,6 p.b., zatímco v energetické sekci nebylo předstihu dosaženo. V rámci zpracovatelského průmyslu předstihu nebylo dosaženo ve čtyřech odvětvích, nejvíce ve výrobě usní a výrobků z usní o 3,9 p.b. Rychle rostoucí produkce a produktivita práce umožnily průmyslovým podnikům zvýšení celkové průměrné nominální mzdy o 7,7 %, z toho v surovinové sekci o 9,8 %, v energetické sekci o 7,1 % a ve zpracovatelském průmyslu o 7,7 %. V jeho rámci byl vysoký růst mezd ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 9,7 %, ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 8,6 % a výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 8,5 %. Relativně nejnižší nárůst naopak zaznamenala výroba dopravních prostředků o 5,6 %, výroba elektrických a optických přístrojů a výroba chemických látek, přípravků a léčiv, shodně o 6,5 %.

Růst nominálních i reálných mezd byl adekvátní růstu produkce

Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) vzrostla o 6 %, přitom v surovinové sekci o 8,1 %, ve zpracovatelském průmyslu 6 % a v energetické sekci 5,4 %. V rámci zpracovatelského průmyslu dosáhla nejvyššího nárůstu reálných mezd výroba ostatních nekovových, minerálních výrobků o 8 %, k jejímu poklesu nedošlo v žádném odvětví. Rostoucí produktivita práce předstihující růst nominálních mezd, se projevila ve snížení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 1,7 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostly v pěti odvětvích, výrazněji ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 6,5 %. Reálné jednotkové mzdové náklady byly nižší o 4,8 %, přičemž k jejich zvýšení došlo ve čtyřech odvětvích, nejvíce ve výrobě usní a výrobků z usní o 3,8 %.

55

56

Tabulka č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci

Ukazatel

Těžba nerostných surovin

Průmysl. produkce

Tržby z prodeje

Tržby z přímého

Evid. počet

Produkt. práce

Průměrná mzda

Mzda přepočt.

(IPP)

vl. výrobků a služeb ve s. c.

vývozu ve s. c.

zaměst.

z tržeb

nominál.

indexem cen výrobců

Jednotkové mzdové náklady

Průměrná mzda Kč

nominální

reálné

2,3

1,4

111,3

-5,0

6,8

9,8

6,0

2,8

-0,8

-4,1 24,8 -4,7 14,2

-2,4 30,1 -5,1 15,2

149,2 14,3 21,9 19,0

-5,3 -3,0 -0,4 3,2

3,0 34,0 -4,7 10,7

9,6 11,4 7,1 7,7

5,0 9,2 -0,4 5,1

6,4 -16,9 12,4 -2,7

1,9 -18,5 4,5 -5,1

z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků

3,3 5,6

3,2 4,7

25,8 4,8

0,3 -6,6

2,4 12,1

6,7 7,3

5,0 6,6

4,2 -4,3

2,6 -4,9

17 746 13 273

Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků

-3,6 16,9

-3,6 16,9

1,5 10,8

-6,5 -2,2

2,6 19,4

6,6 7,7

6,5 0,8

3,9 -9,8

3,8 -15,5

12 963 15 691

Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípr. a léčiv

7,5 19,9 6,9

7,0 28,8 7,0

12,0 35,0 9,5

2,7 -3,7 -2,0

4,3 33,7 7,9

7,9 6,7 6,5

5,1 13,3 2,1

3,5 -20,2 -1,3

0,7 -15,3 -5,4

21 489 27 306 23 123

Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr.

27,7 30,5 0,3

27,7 30,5 5,0

22,7 16,4 13,2

7,9 0,3 2,9

17,9 29,8 1,9

8,6 9,7 8,5

7,3 5,7 0,6

-7,9 -15,5 6,5

-9,0 -18,6 -1,2

18 748 20 361 19 737

Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů

26,3 28,8

26,3 23,9

25,6 27,3

6,3 7,4

17,9 12,9

7,7 6,5

5,1 4,1

-8,7 -5,7

-10,9 -7,8

20 360 18 824

Výroba dopravních prostředků Zprac. průmysl jinde neuvedený

12,9 13,8

12,9 11,0

17,6 7,7

7,8 -2,2

3,8 13,4

5,6 8,1

6,5 4,5

1,7 -4,7

2,6 -7,8

21 877 15 695

12,4

13,4

19,4

2,8

9,6

7,7

4,4

-1,7

-4,8

19 679

z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl

Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (vč. agenturních zaměstnanců).

23 557 23 21 25 19

810 780 640 243

Tabulka č. II.1.4 Vývoj relace mezd a produktivity práce (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Číslo

Průměrná nominální mzda Průměrná mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady Nominální Reálné

1. čtvrtletí

řádku

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1

6,7

4,6

8,4

3,7

6,4

7,7

2 3

6,6 3,4

5,2 9,3

6,6 10,1

-3,0 5,1

6,1 12,4

4,4 9,6

1/3 2/3

3,2 3,1

-4,3 -3,8

-1,5 -3,2

-1,3 -7,7

-5,3 -5,6

-1,7 -4,8

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Poznámka: produktivita práce počítána jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu počtu zaměstnanců (vč. agenturních zaměstnanců).

Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů pokračoval vysoký růst soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž tržby (ve s.c.) se zvýšily o 17,4 % (růst podílu o 2,2 p.b. na 61,1 %). Přílivem zahraničního kapitálu se zvyšovala výkonnost podniků a prostřednictvím mateřských zahraničních společností zlepšoval přístup na zahraniční trhy, což se odrazilo ve zvýšeném růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 20,2 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílejí 69,7 %). Růst tržeb (v b.c.) byl zaznamenán i v ostatních sektorech, u zaměstnavatelů o 20,9 % (s nepatrným podílem 0,7 %), podniků soukromých národních o 7,1 % (pokles podílu o 2 p.b.) a veřejného o 1,8 % (podíl nižší o 0,2 p.b.).

Pokračoval vysoký růst soukromých podniků pod zahraniční kontrolou

Příznivý vývoj soukromých podniků pod zahraniční kontrolou a uvádění nových výrobních kapacit do provozu se projevil ve zvýšení zaměstnanosti o 12 % (na celkové zaměstnanosti průmyslu se podílí 45 %, meziroční růst o 3,7 p.b.). Průmyslová produkce v dubnu 2007 pokračovala ve dvouciferném růstu a dosáhla 14 %, tržby (ve s.c.) byly vyšší o 14,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 22 %. Z jednotlivých průmyslových sekcí rostl zpracovatelský průmysl o 15 %, mírněji energetická sekce o 5,3 % a surovinová sekce o 2,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu bylo vysokého nárůstu (o více než dvacet procent) dosaženo ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 28,6 %, ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 25,4 %, ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků o 24 % a ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 22,6 %. Pokles produkce nebyl zaznamenán v žádném odvětví. Příznivě se vyvíjely nové uzavřené zakázky celkem zvýšením o 6,3 %, z toho ze zahraničí o 13,6 %. Největší hodnoty nových zakázek byly uzavřeny ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení o 120,2 %, z toho ze zahraničí o 19,6 %.

Dvouciferný růst průmyslové produkce v dubnu pokračoval

Konjunkturální průzkum pravidelně prováděný ČSÚ ve vybraných průmyslových organizacích, zaměřený na hodnocení situace v dubnu 2006 a krátkodobý výhled pro příští tři měsíce, ukazuje na očekávaný růst výrobní činnosti u 29,3 % organizací, z toho ve zpracovatelském průmyslu 32,2 % organizací, naopak snížení předpokládá 6,7 % organizací, z toho ve zpracovatelském průmyslu 3,9 % organizací. Ostatní se změnami své výrobní činnosti neuvažují. Příznivě se vyvíjel i názor na očekávaný export, s jehož zvýšením uvažuje 35,7 % organizací, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 39,6 % organizací a s poklesem 4,2 %, z toho zpracovatelského průmyslu 4,3 %. Z hlediska zaměstnanosti předpokládají její zvýšení 19,3 %, naopak snížení 15,1 % organizací.

Necelá třetina organizací očekává v příštích třech měsících růst výroby

V příštích šesti měsících očekává zlepšení celkové ekonomické situace 30,8 %, zhoršení pouze 1,3 % organizací, ostatní předpokládají neměnnost.

57

58

Tabulka č. II.1.5 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. čtvrtletí 2007

Ukazatel

Prům. počet podniků

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč b.c.

podíl v%

Tržby z přímého

vývozu meziroč. změna mezir. zm. s.c. s.c.

Počet zaměstnanců v tis. osob

Průměrná měsíční

podíl

meziroč.

v%

změna

mzda

tržba/zaměst. v Kč

meziroč.

s.c.

změna s.c.

úroveň prům = 100

v Kč

meziroč. změna

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné nestátní sféra z toho:

8 601 124 8 477

783,6 36,1 746,6

100,0 4,6 95,3

13,4 1,8 13,9

19,4 11,6 19,5

1161,0 32,4 1128,5

100,0 2,8 97,2

2,8 -2,0 2,9

211 953 262 809 210 755

9,6 3,5 10,2

100,0 124,0 99,4

19 679 26 353 18 556

7,7 7,8 6,8

11002 - soukr. národní 11003 - soukr. pod zahr. kontr. 14000 - zaměstnavatelé*)

5 781 2 082 613

262,1 478,8 5,6

33,4 61,1 0,7

7,1 17,4 20,9

16,4 20,2 46,1

585,6 522,5 20,5

50,4 45,0 1,8

-4,0 12,0 0,7

129 339 306 676 86 046

11,4 4,6 19,9

61,0 144,7 40,6

17 708 21 665 14 778

7,0 6,6 9,6

Pramen: ČSÚ *) Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci

II.2. Finanční situace průmyslových podniků

Od roku 2007 změnil Český statistický úřad čtvrtletní sledování finančních ukazatelů ve výkaze P 3-04, když došlo k jeho rozdělení na tokové a stavové ukazatele (podrobněji viz strana 45).

Změny ve sledování finančních ukazatelů v roce 2007

Meziroční srovnání vývoje finančních ukazatelů v průmyslu bylo mimo výše uvedenou změnou dále ovlivněno: y restrukturalizací v a.s. ČEZ, rozvodných energetických společnostech a plynárenství, kde byly vykazovány vysoké meziroční růsty v roce 2006, y přesunem dat a.s. RWE Transgas z dopravy do dat v průmyslu, ale pouze za rok 2006, data za rok 2005 zůstala v dopravě, y pokračující restrukturalizací v rozvodných plynárenských společnostech v roce 2007, y klimatickými podmínkami, kdy nižší spotřeba plynu, el. energie a tepla se odrazila v růstu fixních nákladů a tím ve zhoršení finančních ukazatelů v roce 2007 v energetické sekci.

Finanční výsledky v průmyslu celkem (vč. odhadu za subjekty do 9 zaměstnanců) se meziročně zlepšily, ve srovnání s dynamikou 2006/2005 se jejich růst (viz výše uvedené vlivy) zpomalil: účetní přidaná hodnota vzrostla o 8,8 % (ve srovnatelném období o 13,8 %) při rychlejším růstu výkonů (7,5 % proti 20,5 % v roce 2006) než výkonové spotřeby (7,1 % proti 23 % v roce 2006).

Finanční výsledky se zlepšily, jejich meziroční růst však zpomalil

Oficiální výstupy tokových finančních ukazatelů jsou k dispozici za organizace s 50 a více zaměstnanci, které měly skoro 90 % podíl na základních finančních ukazatelích za průmysl celkem, a to: 87 % na výkonech, 88 % na výkonové spotřebě, 83 % na účetní přidané hodnotě a 79 % na zaměstnanosti. Finanční výsledky tokových ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj: y Meziroční vývoj tokových finančních ukazatelů v 1. čtvrtletí 2007 ukazuje na zpomalení jejich meziročního růstu, které nejvíce zapříčinil vývoj v energetické sekci, kde došlo k meziročnímu zhoršení finančních výsledků. Zatímco v roce 2006 byla dynamika finančních ukazatelů v energetice nejvyšší, v roce 2007 došlo ke změně (viz výše uvedené vlivy transformace, apod.). Růst finančních ukazatelů v průmyslu zabezpečil zpracovatelský průmysl, kde rostly výkony rychleji než výkonová spotřeba, což se promítlo do vyššího růstu účetní přidané hodnoty, viz tabulka č. II.2.1.

Rozdílný vývoj finančních ukazatelů v průmyslových sekcích

y Vysoký růst účetní přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu příznivě ovlivnily rychleji rostoucí výkony (o 0,9 p.b.) proti růstu výkonové spotřeby. Ve výkonech se promítl vysoký růst exportu vč. růstu vývozních cen a rostoucí domácí poptávka. Na výkonovou spotřebu pozitivně působil pokles dovozních cen.

Mimořádný růst účetní přidané hodnoty v některých odvětvích

y Z hlediska odvětvové struktury zpracovatelského průmyslu (22 oddílů podle 2-místné klasifikace OKEČ6) se účetní přidaná hodnota vyvíjela takto: ¾ mimořádně vzrostla ve 4 odvětvích, a to: ve výrobě počítačů (o 68,2 %), ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (o 55 % - vývozní ceny železa a oceli vzrostly meziročně o 15,1 %), ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků o 39,5 % (vliv výrobců stavebních hmot - vysoký růst stavební produkce), ve výrobě dřevařských výrobků (o 37,2 % - vliv stavební výroby, rostly exportní ceny o 13 %), 6

Výroba tabákových výrobků (OKEČ 16) sloučena s oddílem 15 do subsekce DA (výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků).

59

60

Tabulka č. II.2.1 Účetní přidaná hodnota a produktivita práce v průmyslu (organizace s 50 více zaměstnanci)

Výkony vč. obch. marže mld. Kč

meziroční

Výkonová spotřeba mld. Kč

změna v % Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody Pramen: ČSÚ, propočty MPO

meziroční

Účetní přidaná hodnota mld. Kč

změna v %

Prod. práce z přidané hodnoty

meziroční

na zaměst.

meziroční

změna v %

tis. Kč

změna v %

858,1

7,3

648,4

7,2

209,9

7,6

204,3

6,4

18,6 692,1 147,3

3,9 12,1 -10,1

8,2 529,3 110,6

4,4 11,2 -8,1

10,4 162,9 36,7

3,5 15,1 -15,6

261,4 173,3 751,3

10,6 13,0 -11,8

¾ v sedmi odvětvích se její meziroční růst pohyboval mezi 27 % a 15 %, z toho nejvíce ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 27,4 %) a dále ve výrobě strojů a zařízení (o 23,9 %), nejméně z těchto odvětví ve výrobě motorových vozidel (o 15,2 %), ¾ v šesti odvětvích se její růsty pohybovaly mezi 0,3 % (vydavatelství a tisk) až po 11,2 % (výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru), ¾ meziročně klesla ve čtyřech odvětvích, nejvíce ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (o 43,4 %, kde výkonová spotřeba vzrostla skoro o čtvrtinu a výkony jen o necelých 10 %), ¾ ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy byla záporná (3,6 mld. Kč).

y V odvětvích s nadprůměrnými růsty účetní přidané hodnoty byly výraznější předstihy růstu výkonů před výkonovou spotřebou, největší ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (při růstu výkonů klesla výkonová spotřeba). y Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c,.) v průmyslu meziročně vzrostla o 6,4 % při vyšší zaměstnanosti o 1,1 %. Růst produktivity práce v těžbě surovin (o 10,6 %) ovlivnila nižší zaměstnanost (o 6,4 %), v energetice se produktivita zhoršila o 11,8 %, zaměstnanost klesla o 4,4 %. Produktivita práce ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 13 %, při zvýšení zaměstnanosti o 1,8 %. V rámci odvětví zpracovatelského průmyslu byla její nejvyšší úroveň ve výrobě chemických látek, přípravků a léčiv (323 tis. Kč/zam. - meziroční růst o 16,8 %), následovala výroba motorových vozidel (275,9 tis. Kč/zam. růst o 9,9 %) a na třetím místě byla výroba základních kovů a hutních výrobků (273,2 tis. Kč/zam., růst o 56,9 %).

Vysoký růst produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu

Z hlediska institucionálních sektorů podniky pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu v organizacích s 50 a více zaměstnanci, když se: na zaměstnanosti podílely 49 %, na výkonech 62 % a na účetní přidané hodnotě 58 %. V tomto sektoru růst výkonů předstihl výkonovou spotřebu o 0,6 p.b. viz tabulka č. II.2.2.

Nejvíce vzrostla účetní přidaná hodnota v zahraničních podnicích

Růst finančních ukazatelů v zahraničním sektorů táhl zpracovatelský průmysl, zatímco energetická sekce měla velké poklesy ukazatelů, např. výkony klesly skoro o čtvrtinu, účetní přidaná hodnota téměř o 41 % (vliv a.s. RWE Transgas). Mimořádný růst výkonové spotřeby a nadprůměrný růst výkonů byl, stejně jako v předcházejícím období ve veřejném sektoru. Výsledky tohoto sektoru zásadně ovlivňuje a.s. ČEZ, kde o téměř dvojnásobek vzrostla meziročně výkonová spotřeba. V sektoru soukromých podniků národních naopak výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota rostly jen minimálně, nízký růst těchto ukazatelů zapříčinila energetická sekce (dceřinné společnosti a.s. ČEZ a některé rozvodné plynárenské společnosti jsou v sektoru soukromých podniků národních). Při trvalém růstu zaměstnanosti v sektoru pod zahraniční kontrolou v něm nejvíce vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty. Ve srovnání se sektorem soukromých podniků národních došlo k větší diferenciaci mezi produktivitami, v sektoru pod zahraniční kontrolou byla o 79 % nad úrovní domácího sektoru. Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci měl následující průběh: y Meziroční růst úhrnného majetku podniků (aktiva) v průmyslu výrazněji zpomalil na 5,7 %. Stojí za tím hlavně energetika,7 kde růst v 1. čtvrtletí 2007 zpomalil na 3,1 %. Nižší růst v energetické sekci ovlivnily probíhající organizační změny v rozvodných plynárenských společnostech, kde došlo k oddělení některých činností. Ve zpracovatelském průmyslu aktiva meziročně vzrostla o 7,6 %, v těžbě surovin zůstala nezměněna (růst jen o 0,1 %). Ve struktuře 7

Zpomalil se růst aktiv (pasiv) v energetické sekci

Vliv restrukturalizace v a.s. ČEZ a pěti distribučních energetických společností.

61

62

Tabulka č. II.2.2 Meziroční změny ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci) Podíly sektorů na výkonech průmyslu (v %)

Průmysl v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukr. pod zahr. kontrolou Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ

Meziroční změny v %

Prod. práce z přid. hod.

Počet

Počet

Úč. přidaná

Výkony

Výkon. spotřeba

tis.

mez. změna

Kč

v%

2005

2006

jed.

zaměst.

hodnota

vč. marže

100,0

100,0

1,0

1,1

7,6

7,3

7,2

204,1

6,4

4,9

5,7

0,0

-1,0

3,5

26,6

54,7

723,8

4,6

34,1

32,5

0,6

-1,0

3,2

2,3

2,0

134,9

4,2

60,9

61,6

1,8

3,5

11,0

8,5

7,9

242,0

7,3

aktiv nejvíce meziročně vzrostly poskytnuté úvěry a půjčky (o 78,5 %, jejich podíl o 2,2 p.b. na 5,4 %), dále přijaté dluhopisy a směnky (o 12,7 %, jejich podíl o 0,1 p.b. na 1,4 %), následovaly pohledávky z obchodního styku (o 11,9 %, podíl se zvýšil o 0,9 p.b. na 16,9 %) a dále akcie, podíly a účasti (o 11 %, jejich podíl vzrostl z 10,6 % na 11,2 %). Struktura aktiv je zobrazena v následujícím grafu č. II.2.1. Graf č. II.2.1 Struktura aktiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci)

6%

dlouh.hmotný a nehmot. maj. zásoby

17%

peníze a účty v bankách 45%

přijaté dluhopisy poskytnuté úvěry a půjčky

11%

akcie, podíly a účasti pohl. z obchod. styku

5% 1% 5%

ost. pohledávky

10%

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

y Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek meziročně klesl o 2,4 % (vliv energetiky), jeho podíl o 3,6 p.b. na 45 %. y Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) nejvíce meziročně vzrostl objem přijatých úvěrů a půjček (o 16,5 %, jejich podíl o 1 p.b. na 11,2 %) a dále objem závazků z obchodního styku (o 10,4 %, podíl vzrostl z 13,7 % na 14,3 %). Meziroční růst zaznamenaly další položky pasiv, objem rezerv vzrostl o 8,8 %, Graf č. II.2.2 Struktura pasiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci)

12% vlastní kapitál 14%

rezervy vydané dluhopisy 56%

11%

přijaté úvěry a půjčky závazky z obchod. styku ostatní závazky

2% 5%

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

63

vydané dluhopisy a směnky o 5,9 %, nejméně vzrostl objem vlastního kapitálu (o 5 %). Meziroční pokles zaznamenaly ostatní závazky (o 5,8 %). Struktura pasiv vyplývá z grafu č. II.2.2. Zásoby vzrostly, obrátka se zpomalila

64

y Objem zásob ve velkých průmyslových organizacích meziročně vzrostl o 7,2 % na 232,6 mld. Kč, při jeho růstu v energetice o 73,8 % (na 12,9 mld. Kč) a ve zpracovatelském průmyslu o 5 % (na 216,3 mld. Kč), zatímco v těžbě surovin klesl o 3,4 % (na 3,4 mld. Kč). Nejvíce rostly zásoby materiálu (o 8,9 %) na 96,6 mld. Kč, následované nedokončenou výrobou (o 8,3 %) na 66,3 mld. Kč a zásoby výrobků (o 7,6 %) na 57,1 mld. Kč. Zásoby zboží klesly o 10,1 % na 12,5 mld. Kč. Z hlediska odvětvové struktury zpracovatelského průmyslu rostly zásoby ve většině odvětví (subsekcích), jejich růsty se pohybovaly od 4 % (výroba koksu, rafinérské zpracování ropy) až po 65,9 % (výroba usní a výrobků z usní). Nejvyšší přírůstky objemu zásob byly: ve výrobě strojů a zařízení (4,8 mld. Kč), ve výrobě dopravních prostředků (3,4 mld. Kč) a ve výrobě elektrických strojů a zařízení (3 mld. Kč). Zásoby klesly ve třech subsekcích, nejvíce ve výrobě potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (o 27,6 %). Obrátka zásob ve vztahu k celkovým tržbám se mírně zpomalila (o 0,2 dne) na 32 dnů.

III. STAVEBNICTVÍ

III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Vývoj odvětví v 1. čtvrtletí 2007 výrazně ovlivnily mimořádně příznivé klimatické podmínky, které umožnily provádět bez omezení veškeré stavební práce. V kombinaci s nízkou srovnávací základnou stejného období předchozího roku (růst o 0,5 %) tak podpořily výrazné dvouciferné růsty celkové stavební produkce v letošních zimních měsících (v lednu o 29,2 %, v únoru o 32,5 % a v březnu o 26,4 %). Celková stavební produkce meziročně vzrostla ve stálých cenách o 28,9 % na 90,2 mld. Kč (viz graf č. III.1.1).

Dvouciferný růst stavebních prací umožnilo hlavně příznivé počasí

Graf č. III.1.1 Sstavební výroba v letech 2002 - 2007 (meziroční změna v %) 35 30 25 20 %

15 10 5 0 -5 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2002

2003 Stavební výroba

2004

2005

2006

2007

trend stavební výroba

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Ve srovnání se stejným obdobím 2006 se zvýšily objemy stavebních prací ve všech směrech výstavby, k růstu pak nejvíce přispělo pozemní stavitelství.

Pozemní stavitelství rostlo nejrychleji

Příznivou dynamiku stavební produkce ovlivňují faktory, které dominantně podporovaly vysoký růst odvětví i v předchozích obdobích. Byly to zejména rozsáhlé developerské stavební projekty zahraničních investorů zaměřené především na výstavbu administrativních a multifunkčních center. Růst inženýrského stavitelství i nadále ovlivňuje zejména pokračující výstavba dálnic a rekonstrukce hlavních železničních tratí a uzlů. V neposlední řadě pokračoval růst bytové výstavby, 65

který dlouhodobě podporovaly také relativně levné a dostupné hypotéky a úvěry na bydlení ze stavebního spoření. Stavební výroba v malých firmách rostla rychleji ...

V malých firmách (do 19 zaměstnanců) vzrostla stavební produkce o 29,4 % (ve srovnatelném období předchozího roku o 3,0 %). I zde platí, že firmy využily velmi příznivého počasí začátkem roku k nepřetržité stavební aktivitě. Tyto firmy se na celkovém objemu stavebních prací podílely 38,4 % (ve stejném období předchozího roku 38,1 %), což ukazuje na jejich stabilní pozici ve stavebnictví. Kromě tradičních zakázek v oblasti bytové výstavby a oprav a údržby působí malé firmy i v roli subdodavatelů velkých stavebních společností.

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce (v mld. Kč, b.c.) 2006 celkem Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí

2007

1. Q.

1.Q.

Meziroční změna (v %, s.c.) 2006 celkem

2007

1.Q.

1.Q.

Podíl (v %,b.c.) 2006

2007

celkem

1.Q.

1.Q.

320,8

42,0

55,6

6,6

-0,9

28,7

100,0

100,0

100,0

312,7 272,9 164,5 108,4 37,8 17,7 20,1 2,0 8,1

41,1 36,6 24,9 11,7 4,1 2,7 1,4 0,4 0,9

53,9 48,7 35,3 13,4 4,8 3,0 1,8 0,4 1,7

5,3 6,0 9,0 1,6 6,3 -11,0 28,6 -48,2 73,7

-2,0 -1,7 -1,0 -3,1 0,8 -5,0 14,6 -43,4 72,9

27,1 29,0 37,3 10,8 11,0 5,2 22,5 17,0 91,4

97,5 85,0 51,2 33,8 11,8 5,5 6,3 0,7 2,5

97,9 87,1 59,2 27,9 9,8 6,4 3,4 1,0 2,1

96,9 87,6 63,5 24,1 8,6 5,4 3,2 0,7 3,1

Pramen: ČSÚ

... než ve větších firmách

Ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které zajišťovaly 61,6 % celkového objemu stavebních prací, vzrostly stavební práce meziročně o 28,7 % (ve stejném období předchozího roku pokles o 0,9 %) - viz tabulka č. III.1.1.

V nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích rostlo pozemní stavitelství nadprůměrně

Rozhodující objem stavebních prací u těchto firem (87,6 %) byl realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (s meziročním růstem o 29,0 %), v jejímž rámci vzrostlo zejména pozemní stavitelství o 37,3 %, inženýrské o 10,8 %.

Také na opravách a údržbě se projevily příznivé klimatické podmínky

Opravy a údržba vzrostly o 11,0 %, a to zejména díky vysokému růstu (o 22,5 %) v části inženýrského stavitelství, které je nutné pro fungování infrastruktury, ale také (i když mírnějšímu) nárůstu pozemního stavitelství (o 5,2 %). Také zde je zřejmý vliv příznivých klimatických podmínek, které umožnily nepřetržité provádění venkovních stavebních prací. Opravy a údržba se podílely na celkovém objemu stavebních prací firem s 20 a více zaměstnanci 8,6 %. Ostatní práce, které tvořily 0,7 % celkového objemu stavebních prací větších firem, vzrostly o 17,0 %.

Export stavebních prací mírně vzrostl

U stavebních prací v zahraničí bylo dosaženo meziročního nárůstu o 91,4 %, a mírně se zvýšil jejich podíl (3,1 %) na celkovém objemu stavební výroby. Ten však i tak svědčí o zásadním zaměření stavebnictví na tuzemský trh.

Příznivý vývoj jednotkových mzdových nákladů byl dosažen díky vysoké produktivitě práce

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se oproti stejnému období předchozího roku nezměnila (153,8 tis. osob).8 Vysoké meziroční nárůsty

66

8

V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují přes agentury práce. Dále není podchycen počet cizinců pracujících ve stavebnictví.

Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda*) Produktivita práce ze S (v s.c.) Produktivita práce ze ZSV (v s.c.) Nominální jedn. mzdové náklady Reálné jedn. mzdové náklady

Řádek

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 2 3 4

4,9 0,9 10,8 7,6

7,0 2,8 8,5 1,1

6,4 3,7 0,7 -1,0

6,1 3,9 7,8 6,6

6,2 2,8 5,3 2,4

3,8 0,8 0,2 6,3

7,3 4,3 6,3 6,3

1.Q. 06 1.Q. 07 6,3 ,8 -2,1 2,6

13,1 9,2 28,7 26,6

1/3 2/3

-5,3 -8,9

-1,4 -5,3

5,7 3,0

-1,6 -3,6

0,9 -2,4

3,6 0,6

0,9 -1,9

8,6 6,0

-12,1 -15,2

Pramen: ČSÚ *) průměrná nominální mzda přepočetná indexem cen stavebních prací

jak průměrné nominální mzdy ve stavebnictví o 13,1 %, tak i průměrné reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) o 9,2 % však svým tempem překonala produktivita práce ze stavebních prací (S), která meziročně vzrostla o 28,7 %. Tento příznivý vývoj výrazně ovlivnil pokles jednotkových mzdových nákladů nominálních (-12,1 %), tak i reálných (-15,2 %) - (viz Tabulka č. III.1.2). Podobný vývoj zaznamenal také ukazatel produktivity práce ze ZSV (základní stavební výroba)9 s meziročním růstem o 26,6 % - (viz tabulka č. III.1.2).

V členění podniků podle institucionálních sektorů (viz tabulka č. III.1.3) vytvořily soukromé národní společnosti většinu (80,9 %) stavebních prací a podílely se také nejvýznamnějším způsobem (84,7 %) na zaměstnanosti ve stavebnictví. Jejich počet zaměstnanců se oproti stejnému období předchozího roku mírně snížil (-0,6 %) a při vysokém meziročním nárůstu produkce (o 27,4 %) tak výrazně vzrostla produktivita práce (o 28,2 %) při růstu průměrné nominální mzdy o 12,3 %.

Soukromé národní podniky se nejvíce podílely na celkovém objemu stavebních prací

V soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou (s podílem 16,7 % na celkovém objemu stavebních prací) vzrostla stavební produkce meziročně (o 34,2 %) a při současném zvýšení počtu zaměstnanců (o 8,8 %) vzrostla produktivita práce (S) o 23,3 %. Firmy pod zahraniční kontrolou však i přes tento „nižší“ (v relaci k soukromým národním podnikům) meziroční nárůst produktivity práce (S) udržují svůj vysoký náskok v její úrovni (506,9 tis. Kč) před národními firmami (345,4 tis. Kč). Průměrná nominální mzda, která zde byla ze všech sektorů nejvyšší (26 210 Kč), rostla rychleji (o 14,5 %) než v soukromých národních společnostech.

Firmy pod zahraniční kontrolou byly stále nejproduktivnější

Mimořádný meziroční růst produktivity práce (S) v postupně mizejícím sektoru veřejných podniků (o 66,9 %) byl vyvolán vysokým nárůstem stavební produkce (o 64,7 %) (s podílem 0,9 %) podpořený stagnující (-1,3 %) zaměstnaností ve veřejných podnicích (s podílem 0,4 %) - po masivním snížení počtu zaměstnanců v předchozích obdobích. Mimořádně příznivé klimatické podmínky 1. čtvrtletí 2007 umožnily stavebním podnikům pracovat na sjednaných zakázkách bez přerušení i v zimních měsících bez obvyklého snížení stavební aktivity.

Podíl veřejných podniků a fyzických osob je zanedbatelný

Obdobný vývoj zaznamenaly také firmy fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, tj. růst stavebních prací o 21,6 % (s podílem 1,5 %) a pokles zaměstnanosti o 12,4 % (s podílem 3,0 %). Produktivita práce (S) meziročně vzrostla o 38,8 %. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 2,6 % na 26 020, orientační hodnota staveb vzrostla o 25,1 % na 81,1 mld. Kč. Průměrná hodnota na

Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla

9 Ukazatel „Základní stavební výroba (ZSV)“ - meziročně vzrostl o 26,7 % - neobsahuje stavební práce provedené pro firmy formou subdodávek a tedy přesněji vyjadřuje výkonnost.

67

68

Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů v 1. čtvrtletí 2007 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem v členění podle sektorů) Ukazatel

Stavební podniky celkem z toho: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukr. pod. zahr. kontrol. 14000 - zaměstnavatelé *)

Počet podniků

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) celkem v mil. Kč (b.c.)

meziroční změny (%, v s.c.)

2 355

55 581

5 2 072 126 151

podíl v%

Produktivita práce (S)

Kč

tis. Kč (b.c.)

osob tis.

28,7

100,0

153,8

0,0

100,0

20 161

13,1

361,5

28,7

494 44 977

64,7 27,4

0,9 80,9

0,6 130,3

-1,3 -0,6

0,4 84,7

21 193 19 520

-10,8 12,3

766,7 345,4

66,9 28,2

9 286 824

34,2 21,6

16,7 1,5

18,3 4,6

8,8 -12,4

11,9 3,0

26 210 14 058

14,5 16,8

506,9 180,1

23,3 38,8

fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více

meziroční změny (%, v s.c.)

Průměrná nominální mzda

podíl v%

Pramen: ČSÚ )

Průměrný počet zaměstnanců

meziroční změny (%, v s.c.)

meziroční změny (%, v s.c.)

Graf č. III.1.2 Stavební povolení, orientační hodnota staveb a průměrná hodnota na 1 stav. povolení 3 117

2007 1.Q.

2 559

2006 1.Q.

25 349

64 862

2 666

2006

360 945 135 391

2 279

2005 období

81 114 26 020

325 824 142 941

2 051

2004

315 072 153 622

1 917

2003

286 228 149 339

1 720

2002

242 212 140 822

1 584

2001

236 375 149 244 1 356

2000

229 955 169 547

0

50000 Vydaná SP (počet)

100000

150000

200000

Orient. hodnota staveb (mil. Kč)

250000

300000

350000

400000

Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

1 stavební povolení vzrostla o 21,8 % na 3 117 tis. Kč, což ukazuje na zahajování větších nových projektů. Z hlediska struktury stavebních povolení bylo nejvíce stavebních povolení (10 573) uděleno na výstavbu bytových budov (meziročně došlo k nárůstu o 18,9 %), a dále na výstavbu ostatních staveb (6 485) s meziročním poklesem (o 1,9 %). Orientační hodnota staveb rostla nejvyšším tempem u nebytových budov o 59,8 % na 29,9 mld. Kč, u ostatních staveb o 13,6 % na 21,7 mld. Kč. Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ u vybraných stavebních organizací zaměřeného na hodnocení situace v dubnu 2007 a krátkodobý výhled na příští tři měsíce očekává růst stavební činnosti 52,1 % podniků, naopak snížení pouze 1,4 %.

Stavební podniky předpokládají pokračování dosažené úrovně

V dubnu 2007 byla stavební produkce meziročně vyšší o 17,6 %. V kumulaci za čtyři měsíce pak růst představoval 25,1%.

III.2. Bytová výstavba

Bytovou výstavbu v 1. čtvrtletí 2007 charakterizovala stagnace dynamiky růstu zahájených bytů doprovázená rekordním nárůstem dokončených bytů a nadále rostoucí rozestavěnost, protože absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených (viz graf č. III.2.1).

Stavební firmy se zaměřily na dokončování bytů v rodinných a bytových domech

Růstovou dynamiku bytové výstavby v 1. čtvrtletí 2007 ovlivnila dlouhodobě příznivá situace na trhu stavebního spoření a hypoték (v 1. čtvrtletí 2007 bylo uzavřeno 17,8 tis. hypotečních úvěrů v hodnotě 35,0 mld. Kč), rekordně teplá zima (umožňující vyšší nasazení technických a pracovních kapacit), ale také očekávaná změna DPH na stavební práce v bytové výstavbě od 1. 1. 2008 spojená se schválením definitivního statutu tzv. sociálního bydlení. 69

Zahajovaly se byty v kategorii rodinných domů

V 1. čtvrtletí 2007 byla zahájena výstavba 9 165 bytů. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy byl zaznamenán nárůst (o 5,5 %), došlo k výraznému meziročnímu zpomalení dynamiky růstu na 0,5 % (+48 bytů). Nejvýznamnější meziroční nárůst byl dosažen v kategorii zahajovaných bytů v rodinných domech o 27,4 % (+969 bytů), s nejvyšším podílem na celkové bytové výstavbě (49,2 %). V nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům došlo k minimálnímu růstu o 1,6 % (+8 bytů). Všechny zbývající kategorie výstavby zaznamenaly pokles zahájených bytů. Nejvýznamnější byl vzhledem k vysokému podílu na celkovém objemu bytové výstavby (31,1 %) pokles u zahajovaných bytů v bytových domech o 17,5 % (-606 bytů). Nejvyšší meziroční pokles nastal v kategorii bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách o 42,2 %, kde však absolutní pokles bytů (-135) ovlivnil velmi nízký podíl na celkové bytové výstavbě (2,0 %), jakož i v domech s pečovatelskou službou a v domovechpenziónech, kde vysoký meziroční pokles o 36,5 % znamenal, v kombinaci s nízkým podílem (2,2 %), snížení počtu zahájených bytů o 114. Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v letech 2000 - 2007 (meziroční změny v %)

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 %

0,0 -5,0 -10,0 -15,0 2000

2001

2002

dokončené byty

2003

2004 zahájené byty

2005

2006

2006 1. 1. Q. rozestavěné byty

2007 1. 1.Q.

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Rekordní přírůstky dokončených bytů

Počet dokončených bytů se v 1. čtvrtletí 2007 meziročně zvýšil o 20,3 % na 8 337, což představuje rekordní počet bytů dokončených v 1. čtvrtletí od roku 1996 (+1 408 bytů). Nejvýznamnějšími byly nárůsty dokončených bytů v kategoriích bytových domů s nárůstem o 30,8 % (+788 bytů) a rodinných domů o 27,2 % (+788 bytů), jejichž podíly na celkové bytové výstavbě převažovaly (40,2 % resp. 44,2 %). Nejvyšší nárůst o 43,4 % u domů s pečovatelskou službou a domovech-penziónech však vlivem nízkého podílu (1,9 %) nezpůsobil dramatický přírůstek počtu dokončených bytů (+49). Pokles nastal pouze u bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách o 49,2 % (-184 bytů) a nástavbách, přístavbách a vestavbách o 8,0 % (-69 bytů) s nízkými podíly (2,3 % resp. 9,5 %).

Dlouhodobý růst rozestavěnosti pokračuje

Celkový počet 169 653 rozestavěných bytů10 se v 1. čtvrtletí 2007 meziročně zvý-

70

10

Od 1.1.2006 je výpočet rozestavěných bytů prováděn jako součet rozestavěných bytů ke konci předchozího období a zahájených bytů ve sledovaném období, od kterého je odečten počet bytů, které byly dokončeny ve sledovaném období.

šil o 7,8 % (+12 263). Nejvyšší podíl na rozestavěnosti (48,6 %) byl u rodinných domů (s růstem o 10,1 %), dále v bytových domech (20,4%) (s růstem o 9,8 %) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům (18,5 %) (s růstem o 2,4 %). Naopak nejnižší podíl na rozestavěnosti (1,5 %) byl zaznamenán v domovech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech (s růstem o 3,3 %). Nejrychleji rostla rozestavěnost v nebytových stavbách (o 27,3 %), které se však na bytové výstavbě podílely pouze nepatrně (4,1 %), k poklesu (o 21,4 %) došlo pouze u stavebně upravených nebytových prostor (podíl 2,0 %). Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. V 1. čtvrtletí 2007 byla dokončena (na základě stavebního povolení) modernizace 5 312 bytů, což je o 2,6 % více než ve stejném období předchozího roku.

III.3. Finanční situace ve stavebnictví

Finanční ukazatele11 se v 1. čtvrtletí 2007 vyvíjely příznivě. Ve stavebnictví celkem (vč. odhadu za malé subjekty do 9 zaměstnanců) vzrostla meziročně účetní přidaná hodnota vysoko o 43,6 % na 28,8 mld. Kč. Projevil se tu růst stavební produkce, která po celé období rostla dvouciferným číslem. Dynamika byla ovlivněna jednak příznivými klimatickými podmínkami a také stále vysokou poptávkou po stavebních pracích. Výkony stavebních podniků rostly rychleji (29,4 %) než výkonová spotřeba (25,8 %). Podíl přidané hodnoty na výkonech se tak meziročně zvýšil o 2,2 p.b. na 22,2 %.

Finanční výsledky ve stavebnictví se významně zlepšily

Tokové ukazatele se nově vykazují za organizace s 50 a více zaměstnanci. Oproti předchozím rokům soubor sledovaných podniků zahrnuje všechny středně velké a velké firmy. Tyto podniky se podílely na výkonech za stavebnictví celkem cca 48 %. V tomto odvětví mají významnou roli malé podniky, které zajišťují podstatnou část stavební produkce. Tokové ukazatele za organizace s 50 a více zaměstnanci se meziročně významně zlepšily. Účetní přidaná hodnota se zvýšila meziročně o 53,8 % na 12,6 mld. Kč. Výkony vzrostly meziročně o jednu třetinu a výkonová spotřeba o 29,4 %. Na jedné straně firmy díky lepšímu počasí ušetřily náklady na zimní opatření, na straně druhé rostly ceny stavebních prací (v průměru meziročně o 3,4 %) a rychleji ceny vstupů (5,2 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se zvýšila meziročně o 54,4 % na 117,2 tis. Kč. Počet zaměstnanců se mírně snížil o 0,4 % na 107,6 tis. Celkové tržby se zvýšily o 33,4 % na 61,9 mld. Kč. Přibližně 60 % tržeb tvořily tržby za prodej služeb, cca 37 % tržby za prodej vlastních výrobků, které rostly nadprůměrně (36,9 %). Malý podíl mají ve stavebnictví tržby za zboží. Na výsledcích podle institucionálních sektorů si udržely sektory stejné podíly na výkonech. Soukromé národní podniky měly 80 % a podniky pod zahraniční kontrolou 18,5 %, tento sektor ale posílil podíl na účetní přidané hodnotě o 2,9 p. b. na 17,8 %. Veřejné podniky se podílely na výkonech pouze 1 %. 11

Od 1. čtvrtletí 2007 došlo ke změnám ve sledování čtvrtletních finančních ukazatelů, blíže viz str. 45.

71

Podniky pod zahraniční kontrolou měly vyšší růst účetní přidané hodnoty

Podniky pod zahraniční kontrolou dosáhly vyššího růstu výkonů a zároveň nižšího růstu výkonové spotřeby než soukromé podniky národní. Jejich účetní přidaná hodnota tak vzrostla meziročně o 84 %, zatímco u soukromých podniků národních o 50,1 %. Z toho vyplývá i vyšší růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) u podniků pod zahraniční kontrolou o 77,4 % na 137 tis. Kč. Soukromé podniky národní zaznamenaly růst produktivity o 51,3 % na 113,9 tis. Kč. Rychlejší růst účetní přidané hodnoty (66,5 %) i produktivity práce (60,4 %) vykázaly také velké podniky s 250 a více zaměstnanci. Tato skupina podniků měla vyšší podíl tržeb za vlastní výrobky a také jejich rychlejší meziroční růst a naopak nižší růst tržeb za prodej služeb. U velkých podniků narostl meziročně počet zaměstnanců o 3,8 %.

Aktiva v organizacích s 250 a více zaměstnanci

Stavové ukazatele jsou k dispozici za organizace s 250 a více zaměstnanci. Celková aktiva meziročně vzrostla o 8 % na 124,4 mld. Kč. Růst aktiv způsobilo zvýšení pohledávek z obchodního styku, ostatních pohledávek a ostatních aktiv. Naopak poklesl stav dlouhodobého majetku, zásob nedokončené výroby a peněz a účtů v bankách. Ve struktuře aktiv se více než polovinou (55,9 %) podílely pohledávky, dále 18,6 % dlouhodobý majetek a 5,7 % peníze. Stejný podíl 9,9 % měly zásoby a ostatní pasiva. Na straně pasiv rostl rychleji vlastní kapitál (17,8 %) než cizí zdroje (3 %). Růst cizích zdrojů ovlivnilo zvýšení rezerv a krátkodobých úvěrů a půjček. Závazky z obchodního styku a ostatní pasiva se meziročně mírně snížily.

Podíl vlastního kapitálu vzrostl

72

Ve struktuře pasiv narostl podíl vlastního kapitálu o 3 p. b. na 36,4 %, stejným rozdílem se snížil podíl cizích zdrojů na 63,6 %. Největší část cizích zdrojů tvořily závazky z obchodního styku s podílem 36,4 % na celkových pasivech a ostatní pasiva s 15,6 %.

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

IV.1. Souhrnné výsledky

Pozitivní hodnocení zahraničního obchodu vychází především z dalšího navyšování vývozu a rostoucích přebytků obchodní bilance. V 1. čtvrtletí dosáhl přebytek 34,5 mld. Kč a byl o 9,2 mld. Kč meziročně vyšší. Příznivě na obchodní výměnu působil:

Zahraničnímu obchodu se daří i v prvních měsících roku 2007

y pokračující růst průmyslové výroby, zejména ve zpracovatelském průmyslu (rostl zejména export automobilů a telekomunikačních zařízení), y růst ekonomiky ve světě, zejména oživení v některých zemí EU (HDP v EU 27 vzrostlo o 3,2 %), především v Německu (o 3,3 %). y posílení koruny zejména vůči dolaru (meziročně o 10,1 %), které zlevnily dovozy, y vývoj směnné relace, která dosáhla příznivých 103,7 v důsledku růstu vývozních cen při současném poklesu cen dovozních. Podíly vývozu i dovozu zboží na HDP dále vzrostly, podíl vývozu o 4,3 p.b. na 73,4 % a dovozu o 3,3 bodu na 68,2 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně zlepšilo o 0,9 bodu na 106,1 %. Tabulka č. IV.1.1 Podíl vývozu, dovozu a salda obchodní bilance na HDP Ukazatel Vývoz (v % HDP) Dovoz (v % HDP) Saldo OB (v % HDP)

1-3/2006

2006

1-3/2007

mezir. změna v p.b.

69,1 64,9 4,2

66,9 64,5 2,1

73,4 68,2 5,2

4,3 3,3 1,0

Pramen: ČSÚ

Obrat zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí meziročně vzrostl o 16,2 % a dosáhl 1 162,8 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 162 mld. Kč měl převažující podíl vývoz 52,8 %. Meziroční dynamiky vývozu i dovozu byly ve všech měsících dvouciferné (viz tabulka č. IV.1.2). Kromě ledna, kdy převažoval dovoz, byl pro zbylé měsíce charakteristický rychlejší vývoz.

Vývoz i dovoz udržely dvouciferný růst z předchozího období

Celkový vývoz se meziročně zvýšil o 16,7 % a dosáhl 598,6 mld. Kč. Hodnota dovozu činila 564,1 mld. Kč v důsledku meziročního růstu o 15,7 %. Přebytek obchodní bilance 34,5 mld. Kč byl rovnoměrně rozložen do jednotlivých měsíců. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru v 1. čtvrtletí o 10,1 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření zhruba dvojnásobný než v korunách (vzrostl o 29,8 %, resp. o 28,6 %). Vývoz dosáhl 28 mld. USD, dovoz 26,4 mld. USD, takže přebytek činil 1,6 mld. USD (meziročně více o 0,5 mld. USD). K EUR

Dynamiky vývozu a dovozu v USD dvojnásobné než v korunách, v EUR jen mírně vyšší

73

Tabulka č. IV.1.2 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2007 (v b.c.) Ukazatel Vývoz v % Dovoz v % Saldo 2006 v mld.Kč Saldo 2007 v mld.Kč Meziroční změna salda v mld. Kč

Leden

Únor

březen

1. čtvrtletí

15,0 18,3 11,6 13,5 1,9

20,9 16,0 4,9 13,5 8,6

14,5 13,2 8,8 12,6 3,8

16,7 15,7 25,3 34,5 9,2

Pramen: ČSÚ

koruna posílila o 2 % a tempa růstu vývozu i dovozu byla jen mírně vyšší než v korunách (19 % ku 17,9 %), vývoz představoval 21,3 mld. EUR a dovoz 20,1 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 1,2 mld. EUR (tj. meziročně více o 0,3 mld. EUR). Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle čtvrtletí (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) 40

40,0 34,5

35,0

30

30,0 25,3

23,7

25 20

20,0 %

15,0

15

13,6

10,0

10

8,2 4,0

5,0 0,1

0,0

mld. Kč

25,0

35

5,4

5

1,2

0 -5

-5,0 I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

2005

Obchodní bilance

I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

2006

Vývoz

I.Q. 2007

Dovoz

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Směnné relace ovlivnily zahraniční obchod příznivě

Vývozní ceny vzrostly meziročně o 1,9 %, zatímco dovozní poklesly o 1,7 %. Směnná relace v důsledku tohoto vývoje dosáhla 103,7 a byla tak příznivější než v 1. čtvrtletí 2006, kdy byla nevýhodná 95,2. Zlepšení směnných relací se projevilo výrazněji u paliv, surovin a potravin. Ke zhoršení směnné relace došlo u průmyslového spotřebního zboží, tuků, nápojů a tabáku. Vývoj cen a směnných relací celkem i v jednotlivých komoditních skupinách je zachycen v tabulce č. IV.1.3. Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu (14,9 %) pomalejší než v běžných cenách (16,7 %) a naopak dovozu rychlejší (17,7 % proti 15,7 % v b.c.). Cenový vývoj měl pozitivní dopad na výši přebytku obchodní bilance v rozsahu 19 mld. Kč (vypočteno z cenových deflátorů).

74

Tabulka č. IV.1.3 Indexy cen v zahraničním obchodě a směnné relace Skupiny SITC

Celkem 0 1 2 3 4

potraviny nápoje a tabák suroviny minerální paliva t uky

5 6 7 8

chemikálie tržní výrobky tříděné stroje a dopr. prostř. průmysl. spotř. zboží

Pramen: ČSÚ

Indexy cen vývozu

Indexy cen dovozu únor

Směnné relace z cenových indexů

1. Q. 06

leden

únor

březen

1. Q. 07

1. Q. 06

leden

březen

1. Q. 07

leden

únor

březen

1. Q. 07

98,1

101,0

102,8

102,0

101,9

103,0

98,1

98,7

98,2

98,3

1. Q. 06 95,2

103,0

104,2

103,9

103,7

98,5 99,2 104,4 107,9 102,6

105,4 93,7 118,8 99,8 104,7

108,5 97,9 121,0 102,6 108,2

109,0 99,9 119,3 104,7 109,9

107,6 97,1 119,7 102,4 107,6

99,9 97,3 97,4 138,6 93,3

98,5 96,5 101,2 90,0 105,2

99,3 96,2 103,6 89,3 109,9

100,5 98,9 103,7 92,4 109,3

99,4 97,2 102,8 90,6 108,1

98,6 102,0 107,2 77,8 110,0

107,0 97,1 117,4 110,9 99,5

109,3 101,8 116,8 114,9 98,5

108,5 101,0 115,0 113,3 100,5

108,2 99,9 116,4 113,0 99,5

98,6 94,4 98,4 99,1

103,2 103,7 99,0 98,6

103,3 105,5 100,8 100,4

101,8 104,7 100,1 99,3

102,8 104,6 100,0 99,4

98,0 100,3 99,1 93,1

100,8 105,1 96,3 95,7

102,7 106,1 96,3 97,5

101,5 104,5 95,5 96,3

101,7 105,2 96,0 96,5

100,6 94,1 99,3 106,4

102,4 98,7 102,8 103,0

100,6 99,4 104,7 103,0

100,3 100,2 104,8 103,1

101,1 99,4 104,2 103,0

75

IV.2. Teritoriální struktura

Vyvážíme především do zemí s vyspělou tržní ekonomikou

Podíl vyspělých tržních ekonomik posílil na celkovém vývozu o 0,5 bodu na 92 % v důsledku růstu o 17,3 %. Na dovozu se podíl zvýšil jen nepatrně na 80,1 %, když jeho hodnota vzrostla o 15,7 %. Vývoz vzrostl meziročně do všech teritoriálních uskupení s výjimkou evropských tranzitivních ekonomik, kam poklesl o 13,4 %.

Na meziročním přírůstku vývozu se nejvíce podílely země EU

Nejvíce se podílely na přírůstku celkového vývozu (79,5 mld. Kč) i dovozu (58,5 mld. Kč) země EU. Na vývozu jejich podíl činil 86,3 % a dovozu 71,7 %. Celkové saldo bylo ovlivněno zejména meziročním růstem aktiva se zeměmi EU o 20,9 mld. Kč na 111,9 mld. Kč.

Nejvýrazněji se zvýšil přebytek se sousedními zeměmi

Z jednotlivých zemí se nejvíce zvýšilo kladné saldo se Slovenskem o 7,7 mld. Kč a Německem o 5,1 mld. Kč; s Polskem o 3,1 mld. Kč změnou pasiva na aktivum. Přehled zemí, se kterými dosahujeme největší přebytky, je uveden v tabulce č. IV.2.1.

Tabulka IV.2.1 Země s největším přebytkem obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2007 Dosažené aktivum v mld. Kč

Meziroč. změna v mld. Kč

Celkem ČR

34,5

9,2

Německo Slovensko Vel. Británie Rakousko Belgie Španělsko Rumunsko Švédsko Francie Itálie Polsko

28,7 20,3 16,3 8,0 6,5 5,8 4,7 4,5 3,2 2,7 2,4

5,1 7,7 3,0 0,6 -0,4 0,5 1,4 1,4 -2,1 0,4 3,1

Země

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř.

88,0

průmysl. spotř. zboží

6,7

suroviny

2,3

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

30,4 11,3 14,1 7,0 9,0 6,9 2,4 4,9 6,0 6,9 4,5

průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží suroviny průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží chemikálie průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží suroviny chemikálie

7,7 3,1 2,4 2,0 2,0 0,8 0,7 0,9 1,2 0,9 0,7

minerální paliva potraviny tržní výrobky minerální paliva

3,6 2,5 1,9 1,5

tržní výrobky tržní výrobky

0,3 0,8

tržní výrobky

0,6

Pramen: ČSÚ

Nejrychleji rostl dovoz z mimoevropských zemí

Na přírůstku celkového dovozu o 76,4 mld. Kč se z 80 % podílely vyspělé tržní ekonomiky a ze 16 % mimoevropské země, odkud dovoz vzrostl zhruba o polovinu (především z Číny). Naproti tomu hodnota dovozu poklesla o 7,3 % ze Společenství nezávislých států. Podrobný číselný přehled je uveden v příloze tabulka č. IV.1.

Snížení deficitu se Společenstvím nezávislých států,...

V důsledku růstu vývozu o více než desetinu při současném poklesu dovozu se podařilo snížit deficit se Společenstvím nezávislých států z 24,4 mld. Kč na 19,6 mld. Kč. Tento pozitivní jev ovlivnil o 10,6 % nižší dovoz minerálních paliv. Téměř tři čtvrtiny dovozu ze SNS tvoří dovoz z Ruska.

... naopak prohloubení pasiva s ostatními zeměmi ...

K největšímu zhoršení obchodu došlo s ostatními zeměmi, tzv. mimoevropskými (Čína, Kuba, Laos, Mongolsko, Severní Korea, Vietnam) růstem deficitu z 25,1 mld. Kč na 36,4 mld. Kč, když hodnota dovozu vzrostla o 46 %. Více než 97 % dovozu z těchto zemí je uskutečňováno z Číny, odkud se zvýšil dovoz strojů a dopravních prostředků o 5,8 mld. Kč, průmyslového spotřebního zboží o 3,6 mld. Kč a tržních výrobků o 1,3 mld. Kč. Přehled zemí s nejvyšším pasivem je uveden v tabulce č. IV.2.2.

76

Tabulka č. IV.2.2 Země s největším deficitem obchodní bilance v roce 2007

Země Čína Rusko Japonsko Tchajwan Jižní Korea Ázerbajdžán Malajsie Thajsko

Celkový deficit v mld. Kč -34,7 -17,2 -13,2 -5,7 -4,1 -4,2 -2,9 -2,8

Meziroč. změna v mld. Kč -10,1 4,3 -0,8 0,0 -1,4 0,9 0,1 -0,3

Největší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. minerální paliva stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. troje a dopr. prostř. minerální paliva stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

-22,1 -23,8 -11,1 -4,4 -3,7 -4,4 -2,4 -1,7

průmysl. spotř. zboží suroviny tržní výrobky průmysl. spotř. zboží chemikálie

-9,1 -0,5 -1,6 -1,0 -0,2

tržní výrobky tržní výrobky průmysl. spotř. zboží tržní výrobky tržní výrobky

-3,2 -0,3 -0,6 -0,3 -0,2

suroviny průmysl. spotř. zboží

-0,3 -0,5

průmysl. spotř. zboží tržní výrobky

-0,2 -0,4

Pramen: ČSÚ

V důsledku výrazného předstihu dovozu před vývozem (19,1 % ku 3,3 %) se zvýšilo záporné saldo s rozvojovými ekonomikami o 4,5 mld. Kč (na 15 mld. Kč). Nejvyšší deficity byly dosaženy s Tchajwanem, Jižní Koreou, Malajsií a Thajskem.

...a rozvojovými ekonomikami

IV.3. Komoditní struktura

Největší komoditní skupina stroje a dopravní prostředky dále upevnila své postavení ve vývozu i dovozu. Strojírenské výrobky dosáhly z celé komoditní struktury nejvyššího přebytku obchodní bilance, a to 88 mld. Kč, což je o 8,7 mld. Kč meziročně více. Vývoz byl o 17,8 % meziročně vyšší a dosáhl 324,9 mld. Kč, hodnota dovozu vzrostla o 20,6 % a činila 236,9 mld. Kč. Podíl strojírenské skupiny na vývozu posílil o 0,5 p.b. na 54,3 % a v dovozu o 1,7 p.b. na 42 %. Nadprůměrná dynamika zejména dovozu, která souvisela s dovozem komponentů pro průmyslovou výrobu, ovlivnila meziroční růst přebytku jen o 8,7 mld. Kč (v 1. čtvrtletí 2006 se aktivum zvýšilo o 20,8 mld. Kč).

Strojírenská skupina ve vývozu již překročila 54 %, ale roste i dovoz

Pozitivně na celkový přebytek obchodní bilance působil rovněž obchod s minerálními palivy (pokles deficitu o 5,5 mld. Kč), surovinami (přechod pasiva 2,1 mld. Kč do aktiva 2,3 mld. Kč) a průmyslovým spotřebním zbožím (zvýšení kladného salda o 1,4 mld. Kč), nápoji a tabákem (snížení pasiva o 1,4 mld. Kč). Zbožová struktura obchodu je znázorněna v grafu č. IV.3.1.

Zlepšení výsledků paliv, surovin, průmyslového spotřebního zboží, nápojů a tabáku

Na rozdíl od minulých období k meziročnímu zlepšení výsledků strojírenské skupiny nejvíce přispěla druhá největší vývozní položka elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, které v důsledku růstu vývozu o 11,7 %, když dovoz se zvýšil o 1 %, změnily pasivum 1,3 mld. Kč na aktivum 3,9 mld. Kč (o třetinu poklesl dovoz v položce obrazovky, kondenzátory, diody a tranzistory).

V SITC 7 si nejlépe vedly elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

U největší vývozní položky, silničních vozidel, rostl rychleji dovoz než vývoz (17,2 % ku 10,1 %), a tak se přebytek obchodní bilance zvýšil jen o 2,4 mld. Kč na 56,5 mld. Kč. Vývoz dosáhl hodnoty 106,1 mld. Kč, i když jeho podíl oslabil o 1,1 p.b., přesto se podílel téměř třetinou na vývozu strojírenské skupiny. Hodnota dovozu činila 49,6 mld. Kč, když podíl se zvýšil jen mírně na 8,8 %). Snížení tempa exportu bylo ovlivněno vysokou srovnávací základnou, když od počátku roku 2006 zahájila produkci automobilka TPCA v Kolíně.

Vývoz silničních vozidel zpomalil, ...

77

Graf č. IV.3.1 Zbožová struktura vývozu, dovozu a saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2007 (dle klasifikace SITC) 360 320 280

mld. Kč

240 200 160

0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží

120 80 40 0 -40 0

1

2 Vývoz

3

4

5

6

Dovoz

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ, graf MPO

...vývoz osobních automobilů se zvýšil jen mírně

Vývoz osobních automobilů v hodnotě 55,4 mld. Kč se meziročně zvýšil o 4,2 % (vývozy poklesly zejména do Itálie, Francie a Velké Británie, na Slovensko a do Německa se naopak zvýšily). Naproti tomu hodnota dovozu vzrostla téměř o čtvrtinu na 13,3 mld. Kč a přebytek obchodní bilance se nepatrně snížil na 42,1 mld. Kč. U dílů a příslušenství motorových vozidel se aktivní bilance zvýšila o 2,8 mld. Kč na 18,4 mld. Kč v důsledku růstu vývozu o 13,7 %. Dovoz dílů se zvýšil o více než desetinu. Společný podíl osobních automobilů a dílů motorových vozidel na celkovém vývozu oslabil o 1,3 p.b. na 16,5 % a na dovozu zůstal stejný 6,8 %.

Vývoj obchodu v jednotlivých položkách strojírenské skupiny vyplývá z tabulky č. IV.3.1. Tabulka č. IV.3.1 Skupina SITC 7 - stroje a dopravní prostředky v 1. čtvrtletí 2007 Vývoz

SITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac. dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Dovoz

1-3/2007 mld. Kč

Meziroč. zm. v %

324,9 17,9 19,6 5,5 40,9 44,5 27,1 55,1 106,1 8,1

17,8 14,1 22,2 23,4 16,3 26,5 49,6 11,7 10,1 49,3

1-3/2007 mld. Kč 236,9 16,8 14,4 4,6 31,1 36,5 25,0 51,2 49,6 7,7

Obchodní bilance

Meziroč. zm. v % 20,6 7,2 18,4 -3,8 20,4 45,2 58,1 1,0 17,2 87,9

1-3/2007 Mezir. zm. mld. Kč mld. Kč 88,0 1,1 5,2 0,9 9,8 8,0 2,1 3,9 56,5 0,4

8,7 1,1 1,4 1,2 0,5 -2,1 -0,2 5,2 2,4 -0,9

Pramen: ČSÚ

Nejvíce si pohoršily kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat poklesem aktiva o 2,1 mld. Kč na 8 mld. Kč, především v důsledku výrazného růstu dovozu (o více než třetinu se zvýšil dovoz dílů k automatickému zpracování dat). 78

Druhý nejvyšší přebytek vytvořily stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 9,8 mld. Kč, na jehož zvýšení působil o čtvrtinu vyšší vývoz zařízení k ohřevu a chlazení vč. dílů. Druhá největší zbožová skupina, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky) již druhým rokem snižuje přebytek. V důsledku předstihu dovozu před vývozem (25,2 % ku 18,5 %) snížila meziročně kladné saldo ze 7,1 mld. Kč na 1,8 mld. Kč, přitom ještě v 1. čtvrtletí roku 2005 dosáhlo 11,3 mld. Kč. Na zhoršení výsledků této skupiny působil zejména výrazný růst hodnoty dovozu železa a oceli a neželezných kovů.

Aktivum tržních výrobků tříděných dále pokleslo...

Kladné saldo průmyslového spotřebního zboží se meziročně zvýšilo z 5,3 mld. Kč na 6,7 mld. Kč vlivem vyššího růstu vývozu než dovozu (10,5 % resp. 8,8 %). Zvýšení přebytku skupiny ovlivnil růst vývozu oděvních výrobků a odborných vědeckých přístrojů. Stagnace vývozu nábytku způsobila pokles nejvyššího aktiva skupiny o 0,6 mld. Kč na 5,6 mld. Kč.

...a naopak průmyslového spotřebního zboží vzrostlo

Nejvyšší deficit 29,7 mld. Kč vytvořily minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, i když byl meziročně nižší o 5,5 mld. Kč. Snížení pasiva ovlivnil zejména meziroční pokles dovozních cen o 9,4 %. V důsledku tohoto poklesu byla hodnota dovozu meziročně nižší o 9,1 % (u ropy a ropných výrobků poklesla o 9,8 % a u zemního plynu o 12,8 %).

Minerální paliva deficit snížily,...

Dle energetické statistiky MPO bylo dovezeno 2,5 mil. tun ropy a ropných produktů za 24,7 mld. Kč, což představovalo množství větší o 2,3 %, zatímco v hodnotě to bylo méně o 11,4 %. Množství dovezené samotné ropy se zvýšilo o 9,5 %, avšak jeho hodnota byla nižší o 13,5 %. Zhruba o 500 tis. MWh se meziročně zvýšil vývoz elektrické energie, což bylo více o 12 % (shodně v hodnotě i množství). Na Slovensko se vývoz více než zdvojnásobil a do Německa poklesl o 30 %. Dovoz elektrické energie se zvýšil o 120 tis. MWh, což je růst o 6,5 %, zatímco jeho hodnota meziročně poklesla o 1,8 % (dovoz vzrostl z Německa a Rakouska, naopak ze Slovenska poklesl). Chemikálie a příbuzné výrobky jsou komoditní skupinou s druhým nejvyšším deficitem. Vývoz meziročně vzrostl o 12,1 %, dovoz o 15,8 % a deficit se zvýšil o 4,5 mld. Kč na 25,6 mld. Kč. Krytí dovozu vývozem se zhoršilo o 1,8 p.b. na 57,7 %. Kromě organických chemikálií všechny položky vykázaly záporné saldo, nejvyšší bylo 9,5 mld. Kč u léčiv a farmaceutických výrobků, což je meziročně více o 0,9 mld. Kč. Z dalších položek v důsledku nadprůměrného růstu dovozu zvýšily záporné saldo plasty v prvotní formě a plastické hmoty v neprvotních formách (shodně o 1,3 mld. Kč).

...chemikálie...

Třetí nejvyšší deficit potravin a živých zvířat se meziročně zvýšil o 2,2 mld. Kč na 7,8 mld. Kč, a to v důsledku dvakrát vyšší dynamiky dovozu než vývozu. Růst pasivní bilance SITC 0 ovlivnil zvýšený dovoz obilovin, cukru, ovoce a zeleniny. O více než třetinu zvýšený vývoz a mírně nižší dovoz surových materiálů, nepoživatelných, s výjimkou paliv způsobil změnu pasiva skupiny 2,1 mld. Kč na aktivum 2,3 mld. Kč (o třetinu se zvýšil vývoz korku a dřeva, naopak o pětinu klesl dovoz rud kovů a kovového odpadu). Zhruba o polovinu vyšší vývoz, když dovoz poklesl o 15,6 % ovlivnil meziroční snížení pasiva SITC 1- nápoje a tabák z 1,9 mld. Kč na 0,5 mld. Kč.

...a potraviny prohloubily

Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě vlivem vysokých temp celkového vývozu i dovozu meziročně mírně oslabil ve vývozu o 0,2 procentního bodu na 12,6 % a v dovozu o 0,6 bodu na 13,6 %. Vývoz předstihl dovoz (14,6 % ku 10,8 %), a tak se deficit HI-TECH meziročně snížil o více než polovinu na 1,6 mld. Kč. Nejsilnější položka vývozu, výpočetní technika, si udržela přebytek 10,1 mld. Kč, když vývoz vzrostl o 18,6 %. Výpočetní technika se stala v důsledku nadprůměr-

Podíl HI-TECH výrobků je stabilizovaný

79

ného růstu (o 26,4 %) i největší dovozní položkou. Výrobky výpočetní techniky se podílejí na vývozu skupiny HI-TECH 54,1 % a dovozu 39,8 %. Dovoz druhé největší položky, výrobků elektroniky a telekomunikace, meziročně poklesl o 7,1 % , a tak se jejich deficit snížil o 2,8 mld. Kč na 5 mld. Kč. Nejrychleji rostly dovozy pro investiční užití

V důsledku meziročního růstu o 18,3 % se zvýšil podíl dovozů pro investiční užití o 2,9 p.b. na 30,2 %, což odpovídá investičním aktivitám. Nízký růst dovozu zboží pro osobní spotřebu souvisí s již dosaženou nasyceností trhu.

Tabulka č. IV.3.2 Rozdělení dovozu dle způsobu užití v 1. čtvrtletí 2005-2007 1. čtvrtletí 2005 mld. Kč Dovozy pro: - osobní spotřebu - investiční užití - výrobní užití

93,5 102,5 211,2

podíl v % 23,0 25,2 51,8

1. čtvrtletí 2006 mld. Kč 103,0 132,9 251,7

1. čtvrtletí 2007

podíl v %

mld.Kč

21,1 27,3 51,6

Změna v %

podíl v %

105,0 157,2 258,3

20,2 30,2 49,6

2007/2006 101,9 118,3 102,6

Pramen: ČSÚ, propočty struktury MPO

Ve vývozu se mírně zvýšil podíl výrobků s nižším stupněm zpracování a v dovozu naopak podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování

Z hlediska stupně zpracování si ve vývozu i dovozu udržují dominantní postavení výrobky s vyšším stupněm zpracování. Významnější meziroční změnou je růst podílu náročnější produkce u dovozu (o 1,8 p.b.), kterou lze spojovat s investičními aktivitami zahraničních firem a orientací na kooperaci v náročnějších výrobách.

Tabulka č IV.3.3 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. čtvrtletí 2007 Podíl v % Vývoz

A. Výrobky s nižším stupněm zpracování - potraviny a suroviny pro výrobu potravin - suroviny vč. energetických a druhotné odpady - polotovary B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování - strojírenské a elektrotechnické výrobky - ostatní finální výrobky

Dovoz

1-3/2006

1-3/2007

1-3/2006

1-3/2007

11,4 3,5 2,1 5,8 88,6 60,6 28,0

11,7 3,4 2,4 5,8 88,3 60,9 27,4

22,3 5,4 9,2 7,7 77,7 46,0 31,7

20,5 5,2 7,3 8,0 79,5 47,5 32,0

Pramen: MPO

V dubnu vysoká tempa vývozu i dovozu

80

Dubnové výsledky byly mimořádně příznivé a potvrzují tendenci vzestupu. Dynamika vývozu (19,7 %) byla již třetí měsíc vyšší než dynamika dovozu (16,8 %). Výsledek dubnové bilance ve výši 3 mld. Kč byl první kladný výsledek v tomto měsíci od roku 1994, což je meziročně o 4,4 mld. Kč více. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 17,4 % a dovoz o 16 %, dosažený přebytek obchodní bilance dosáhl 37,5 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 13,6 mld. Kč.

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ

V.1. Odvětví obchodu

Vývoj podnikání a hospodářské výsledky odvětví obchodu12 jsou propojeny s celkovou výkonností ekonomiky. Růst tržeb odvětví a změny v jejich struktuře souvisejí s uspokojováním potřeb domácností i dalších sektorů a zároveň jsou zdrojem poptávkových signálů ovlivňujících podnikatelské aktivity.

Výrazný růst tržeb nezpomaluje

Stabilně vysoký růst tržeb předchozích let, který pokračoval i v roce 2007 lze dávat do souvislosti se souběhem řady vlivů: y Dále sílí sklon domácností ke spotřebě. Vyplývá z růstu příjmů a kupní síly, bohaté nabídky zboží domácího i zahraničního původu, mírného cenového růstu zboží dlouhodobé spotřeby, lákavých nabídek úvěrových forem prodeje i nízkých úrokových sazeb z úsporných vkladů. y Spotřebu urychluje i obchodní politika finančně silných obchodních řetězců, které si vzájemně cenově konkurují a ve snaze upevnit postavení na trhu nabízejí řady atraktivních doprodejových akcí a výrazných slev sezónního zboží. y Vysoká nákupní participace podnikatelského i veřejného sektoru na vnitřním trhu umožněná vysokými tempy růstu ekonomiky. y Stále výhodnými cenovými relacemi pro zahraniční návštěvníky při dále sílícím cestovním ruchu. y Mimořádně rychlý růst prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby, zejména nábytku, bílé techniky a elektroniky, který lze dávat do souvislosti s vybavovacími cykly, inovací sortimentu i výstavbou nových bytů. y Mírný průběh zimy v roce 2007 urychlil sezónní zvýšení nákupu pohonných hmot i motorových vozidel již v prvních měsíců roku. Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 705,5 mld. Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 11,0 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 12,6 %. V maloobchodě vzrostly tržby o 9,1 % a v motoristickém segmentu o 8,1 % (podrobněji viz tabulka č. V.1.1).

Tržby rostly ve všech oblastech obchodu

Výrazné zvýšení meziročního tempa růstu tržeb velkoobchodu i jeho podílu na celkových tržbách odvětví souvisí se zprostředkováním vysokých objemů dovozů a celkovou ekonomickou aktivitou. Za zvýšením tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) stojí růst tržeb za prodej nových a ojetých automobilů i prodej náhradních dílů (viz tabulka č. V.1.2.). Prodej nových automobilů stoupl meziročně o téměř 13 % a prodej ojetých automobilů o více než 56 %, vzrostl rovněž prodej pohonných hmot (vliv teplého počasí). 12 Obchod zahrnuje OKEČ 50- Motorová vozidla a pohonné hmoty, OKEČ 51-Velkoobchod a OKEČ 52-Maloobchod.

81

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu ( běžné ceny bez DPH) mld. Kč 2005 1. Q. Odvětví obchodu(G=OKEČ 50,51,52) Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) Velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52) v tom: velké podniky*) ostatní podniky

růst v %

2006 rok

1. Q.

rok

podíl v %

2007

06/05

07/06

2005

2006

2007

1. Q.

1. Q.

1. Q.

1. Q.

1. Q.

1. Q.

6,9 12,1 6,3 5,3 8,5 2,8

11,0 8,1 12,6 9,1 11,1 7,5

100,0 13,9 59,5 26,6 11,4 15,2

100,0 14,5 59,3 26,2 11,6 14,6

100,0 14,2 60,1 25,7 11,6 14,2

594,3 2750,3 635,3 2 913,2 705,5 82,4 393,1 92,4 422,3 99,9 354,4 1 642,3 376,6 1 732,5 424,0 158,1 714,9 166,4 758,3 181,6 67,7 310,8 73,5 340,2 81,7 90,4 404,1 92,9 418,1 99,9

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření) *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Tabulka č. V.1.2 Vývoj na trhu s osobními a užitkovými automobily do 3,5 t (první registrace) Počet kusů

Rozdíl (v ks)

růst (+), pokles (-) v%

1. Q. 2007 1. Q. 2006

2004

07-06

Osobní a malá užitková vozidla do 3,5 t celkem

nová ojetá

42 929 52 740

38 013 33 695

4 916 19 045

12,93 56,52

z toho osobní z toho zn. Škoda

nová ojetá

30 105 11 595 50 374

27 568 11 412 32 026

2 537 183 18 348

9,20 1,60 57,29

nová ojetá

12 824 2 366

10 445 1 669

2 379 697

22,78 41,76

malá užitková

Pramen: Statistika Svaz dovozců automobilů, Sdružení automobilového průmyslu

Tempo růstu tržeb maloobchodu se meziročně výrazně zvýšilo o 3,8 p. b. Za touto výraznou akcelerací růstu lze kromě již výše uvedených důvodů vidět zejména atypický průběh letošní zimy, která umožňovala provádět v neztenčené míře stavební práce při výstavbě a rekonstrukcích bytového fondu. V maloobchodě se daří se i malým podnikům

V maloobchodě pokračoval rychlý růst tržeb velkých podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 11,1 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Významně o 7,5 % meziročně vzrostly i tržby malých podniků, což jen potvrzuje jejich životaschopnost a nezastupitelnost na vnitřním trhu.

Obchodní marže meziročně poklesla

V celém odvětví se výkony meziročně zvýšily o 6,9 %, při růstu výkonové spotřeby o 7,3 % to vedlo k nárůstu účetní přidané hodnoty o 6,4 %. Hodnota obchodní marže se zvýšila o 5,2 % na 98,4 mld. Kč. Průměrná míra obchodní marže poklesla meziročně o 0,8 p.b. na 15,0 %. Zatímco v motoristickém segmentu stagnovala na 9,8 %, ve velkoobchodě poklesla o 1,3 p.b. na 12,9 % a v maloobchodě o 0,1 p.b. na 22,5 %. Na výkonech odvětví se obchodní marže podílela z 64,0 %, což je o 1,2 p. b. méně než před rokem. Velké rozdíly v úrovni marží vyplývají do značné míry z odlišného charakteru prodeje a z odlišné úrovně průměrných cen zboží nabízeného v prodejnách motorových vozidel a v maloobchodě.

Průměrná mzda v odvětví obchodu výrazně vzrostla

82

Průměrný počet zaměstnanců se meziročně zvýšil, zejména vlivem rostoucích obchodních aktivit, o 4,3 % na 521,1 tis. osob. Vzrostl ve všech oblastech obchodu, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 6,7 %). Průměrná nominální měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 9,8 % (nejvíce ve velkoobchodě, o 9,8 %,

nejméně v motoristickém segmentu, o 8,3 %). Její výše 18 428 Kč dosahuje 95,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Růst tržeb a převážně příznivé finanční výsledky se odrážejí nejen ve zvyšování zaměstnanosti, ale přelévají se i do očekávaného dalšího vývoje. Hospodářské očekávání podnikatelů a manažerů spjatých s obchodem v příštích 3 až 6 měsících zachycuje indikátor důvěry v obchodě,13 jehož zpracování na základě konjunkturálních průzkumů měsíčně zajišťuje ČSÚ. Čtvrtletní průměrné hodnoty indikátoru důvěry včetně jeho trendu zobrazuje graf č. V.1.1.

Obchodníci si věří

Graf č. V.1.1 Vývoj hodnot indikátoru důvěry (sezónně očištěná salda) v obchodě od roku 2000 35,0

30,0

salda v %

25,0 20,0 15,0

10,0

5,0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

0,0

2007

čtvrtletí/rok Pramen: ČSÚ, graf MPO

Proložená polynomická křivka 3. stupně čtvrtletními hodnotami indikátoru důvěry dokládá trend rostoucí důvěry a optimizmu podnikatelů a manažerů v další pozitivní vývoj v roce 2007. Velké obchodní podniky (se 100 a více zaměstnanci) stále zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, a to ve všech segmentech obchodu (tabulka č. V.1.3). Tento postupný proces trvá již řadu let a potvrzuje, že velké organizace mají větší šanci přežít konkurenční boj snadněji než menší obchodníci. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,0 %).

Proces koncentrace obchodní činnosti stále nekončí

V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se trvale rozvíjejí podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem mezi léty 2000 a 2006 vzrostl o téměř 10 % na více než 61 %, v 1. čtvrtletí 2007 na 63,1 %. Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se v 1. čtvrtletí 2007 podílely na tržbách z více než 80 %. Převaha nadnárodních podniků v porovnání s domácími obchodními podniky vyplývá především z jejich finanční síly a ob-

Podniky pod zahraniční kontrolou dále expandují

13 Indikátor důvěry v obchodě je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení současného stavu zásob s opačným znaménkem a očekávaný vývoj ekonomické situace). Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí v jednotlivých variantách. Jednoznačným vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď.

83

Tabulka č. V.1.3 Vývoj tržního podílu obchodních podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách v % (běžné ceny bez DPH) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006 1. Q.

- motor.vozidla, poh.hmoty (OKEČ 50) - velkoobchod (OKEČ 51) - maloobchod (OKEČ 52) Obchod celkem (50, 51, 52)

23,7 24,0 38,0 27,6

26,0 26,3 39,8 29,8

24,9 27,0 39,5 30,2

25,7 28,3 39,5 31,1

29,3 30,0 42,5 33,2

28,3 30,9 43,5 33,8

2007 rok

29,6 32,0 44,2 34,8

30,5 30,3 44,9 34,1

1. Q. 34,1 31,8 45,0 35,5

Pramen: ČSÚ

chodních zkušeností, což se promítá i do vyjednaných nákupních podmínek s dodavateli. Porovnání dostupných charakteristik podniků pod zahraniční kontrolou s domácími se 100 a více zaměstnanci dokládají údaje v tabulce č. V.1.4. Tabulka č. V.1.4 Domácí obchodní podniky a podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci (OKEČ 52, údaje za 1. - 4. čtvrtletí) 2005

2006

2007

1. Q.

1. Q.

1. Q.

06/05

Změna v % 07/06

Podíl na celku v % 1. Q. 05

1. Q. 06

1. Q. 07

Počet zaměstnanců (tis. osob)

celkem domácí nadnárodní

106,0 34,9 71,1

109,9 36,1 73,8

113,6 36,1 77,5

3,6 3,3 3,8

3,4 0,2 5,0

100,0 32,9 67,1

100,0 32,8 67,2

100,0 31,8 68,2

Objem tržeb za zboží v b.c. bez DPH (mld. Kč)

celkem domácí nadnárodní

65,2 14,0 51,2

71,0 14,4 56,6

78,6 14,5 64,2

8,9 3,0 10,5

10,7 0,0 13,4

100,0 21,5 78,5

100,0 20,3 79,7

100,0 18,4 81,6

Tržby za prodej zboží na 1 zam. (v tis. Kč)

domácí nadnárodní

401,9 719,8

400,7 766,3

399,9 828,0

-0,3 6,5

-0,2 8,0

x x

x x

x x

Obchodní marže v %

domácí nadnárodní

22,1 18,8

23,3 22,6

24,0 23,4

x x

x x

x x

x x

x x

Pramen: ČSÚ

Pořadí 10 největších širokosortimentních obchodních firem v roce 2006 z hlediska tržeb (viz tabulka č. V.1.5) vypovídá o dominantní pozici podniků pod zahraniční kontrolou. Po odchodu maloobchodních řetězců Julius Meinl, Edeka, Carrefour a naposledy Delvity se díky fúzím i pokračující expanzi se koncentrace maloobchodního trhu zvýšila u TOP 10 meziročně o 10 % na 63 % podíl z celkového trhu rychloobrátkového zboží. Ke vstupu na český trh se podle předběžných informací připravuje i německý obchodní řetězec Aldi zaměřený na prodej potravin a spotřebního zboží.

84

Tabulka č. V.1.5 Pořadí deseti největších širokosortimentních obchodních společností v ČR v roce 2006 podle velikosti obratu v mld. Kč vč. DPH Pořadí

Společnost/Skupina

Řetězec (počet prodejen)

Tržby (mld. Kč)

1.

Ahold ČR, a.s.

Albert (244), Hypernova (56)

38,5*

2.

Makro Cash&Carry ČR, s.r.o.

Makro (12)

38,3

3.

Tesco Stores ČR, a.s.

Tesco hypermarket (46), Tesco OD (6), Tesco supermarket (32)

36,0*

4.

Kaufland ČR v.o.s.,

Schwarz ČR (skupina). Kaufland (75)

31,0*

5.

Globus ČR, k.s.

Globus (11)

20,5

6.

Penny Market, s.r.o. REWE ČR (skupina)

Penny Market (164), Billa (80)

17,3

7.

GECO

TABAK Tabák - tisk (182)

14,9

8.

Lidl ČR, v.o.s., Schwarz ČR (skupina)

Lidl (152)

14,0*

9.

Plus - Discount, s.r.o., Tengelmann ČR (skupina)

Plus (128)

13,0

Spar Česká obchodní, s.r.o.

Interspar (25)

11,0*

10.

Pramen: INCOMA Research, * odhad

V.2. Konečná spotřeba domácností

Spotřebitelské chování a jeho změny mají významný vliv na ekonomický růst. Spotřebitelská poptávka na vnitřním trhu je nejčastěji charakterizována vývojem fyzického objemu prodeje (ve stálých cenách) v maloobchodě (OKEČ 52) a motoristickém segmentu (OKEČ 50). V souhrnu (OKEČ 50+52) se tento objem v 1. čtvrtletí 2007 meziročně zvýšil o 9,4 %14 což je největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady. Tržby motoristického segmentu vzrostly o 10,7 % (meziroční růst akcelerace o 3,8 proc.bodu) a maloobchodu o 8,8 % (tempo růstu bylo o 2,0 proc. body vyšší než před rokem). Podrobnější číselné údaje jsou uvedeny v tabulce č. V.2.1.

Tempo růstu prodeje v 1. čtvrtletí 2007 ještě zrychlilo

V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 4,7 %, tempo růstu se snížilo oproti 1. čtvrtletí 2006 o 0,5 p.b. Souvisí to patrně s již dosaženou vysokou nasyceností i cenovým růstem potravinářského sortimentu. V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 11,8 %, což představuje meziroční akceleraci růstu o 3,7 p.b. Nejvyššího meziročního růstu o 21,1 %, resp. 20,8 % bylo dosaženo v prodejnách s textilem, oděvy, obuví a koženým zbožím, resp. v prodejnách s nábytkem a elektronikou. Rozdílnému vývoji tržeb v jednotlivých druzích sortimentu odpovídá i rozdílný pohyb cen, když cenový deflátor u potravin meziročně stoupl na 102,5 %, zatímco u nepotravinářského zboží poklesl meziročně na 98,5 %, z toho u textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží na 97,2 % a u nábytku a elektroniky na

Pokračuje růst prodeje nepotravinářského sortimentu

14

Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH), které provádí ČSÚ a zveřejňuje je formou Rychlých informací. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb.

85

Tabulka č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52, meziroční změny v %, stálé ceny včetně DPH) 2001

Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) - maloobchod (OKEČ 52) - motoristický segment (OKEČ 50) z toho: mot. vozidla (OKEČ 50.1-50.4) pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

2002

4,5 3,2 7,4 8,9 4,5

2003

3,0 3,2 2,4 -1,0 8,9

2004

4,9 4,0 6,9 5,6 9,1

2005

2,5 3,0 1,5 0,9 2,6

2006

2007

.

1. Q.

rok

1. Q.

4,0 3,8 4,3 4,9 3,4

6,9 6,8 6,9 10,6 0,9

6,5 6,5 6,5 7,3 5,0

9,4 8,8 10,7 12,2 8,1

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření)

98,7 %. Za meziročním růstem tržeb u pohonných hmot o 8,1 % stojí nejen příznivý průběh letošní zimy, ale též pozitivní cenový vývoj u pohonných hmot v 1. čtvrtletí 2007 (cenový deflátor 96,0 %). Fyzický objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od roku 1999 (graf č. V.2.1). V jednotlivých letech se měnila intenzita růstu, vnitřní struktura i faktory, které jej ovlivňovaly.

Prodej roste devátým rokem

Graf č. V.2.1 Dlouhodobý vývoj tržeb maloobchodu a motoristického segmentu (OKEČ 50, 52, stálé ceny včetně DPH, rok 1996=100) 50,0 45,0 38,9

40,0 35,0 30,0 25,0 19,2 %

20,0

26,9

14,7

15,0 10,0

6,6

5,0

-0,8

11,8

-0,9 3,6

0,0 -5,0 -10,0 1996

-5,0

-7,6

1997

1998

1999

2000

Maloobchod vč.motor.segm.(50+52)

2001

2002

2003

2004

Motor.segment (50)

2005

2006

1.Q 2007

Maloobchod (52)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

V letech 1999 až 2001 růst prodeje kompenzoval předchozí poklesy. Za růstem prodeje v letech 2002 a 2003 stojí jak příznivý cenový vývoj a zvýšený růst příjmů domácností, tak nízké úrokové sazby úvěrových a leasingových produktů bank a leasingových společností. Rok 2003 byl navíc ovlivněn snahou domácností „předzásobit se“, jež vyplynula z obav z dopadů reformy veřejných financí a vstupu ČR do EU na cenový vývoj. Zmírnění tempa růstu v roce 2004 bylo vyrovnáno zrychlením v roce 2005, které v roce 2006 ještě zesílilo. Akcelerace tempa růstu prodeje pokračuje i v 1. čtvrtletí 2007. Na růst prodeje má pozitivní vliv růst reálných příjmů obyvatel, klesající míra nezaměstnanosti, zvyšující se objem spotřebitelských úvěrů a hypoték a v neposlední řadě boom ve stavebnictví spojený se výstavbou nového bydlení. 86

Z hlediska vývoje tržeb maloobchodu v jednotlivých sortimentních skupinách byla nákupní aktivita spotřebitelů v uplynulých 10 letech značně diferencovaná (údaje za 1. čtvrtletí viz graf č. V.2.2). Pokles kupní síly v roce 1997 se promítl do vývoje tržeb jednotlivých druhů sortimentu rozdílnou silou. Zatímco prodej potravin po mírném propadu rovnoměrně roste, prodej nepotravinářského zboží ukazuje u jednotlivých druhů sortimentu rozdílný vývoj. Nejvyšší tempa růstu, která ještě v 1. čtvrtletí 2007 zrychlila, zaznamenaly tržby v sortimentu „textil, oděvy a obuv“ a „nábytek, elektro a železářské zboží“. Rovnoměrně rostly tržby v oblasti „farmacie, zdravotnických potřeb, kosmetiky a drogistického zboží“. Dlouhodobě stagnoval prodej „knih a papírového zboží“, který překonal poklesy až v roce 2006.

Tržby za „textil, oděvy a obuv“ a „nábytek a elektro“ rostou nejrychleji

Graf č. V.2.2 Vývoj tržeb maloobchodu dle sortimentu v letech 1997b - 2007 (údaje za 1. čtvrtletí, OKEČ 52.1 - 52.4, stálé ceny včetně DPH, rok 1997=100) nábytek, elektro žel. zboží

180

textil, oděvy, obuv

160

potraviny farm., zdrav., kosmetika, drog. zboží

140

% 120 knihy, papír, ost. zboží

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Vývoj tržeb je značně odvislý od vývoje příjmu domácností. Bývá spojován především s růstem mezd.

Rostoucí důchody umožnily zvýšení spotřeby i míry úspor

Běžné příjmy sektoru domácností v 1. čtvrtletí 2007 meziročně vzrostly o 8,4 % a dosáhly 620,7 mld. Kč. Tempo růstu bylo nejvyšší od roku 2004. Největší část příjmů tvoří mzdy a platy (41,3 %), dále sociální dávky (cca 18,7 %) a příjmy z podnikání (18,4 %). Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstává domácnostem tak zvaný disponibilní důchod, určený buď k hrazení konečné spotřeby či tvorbě úspor. V 1. čtvrtletí 2007 dosáhl částky 417,1 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 8,2 %, v reálném vyjádření o 7,1 %. Stejně tak jako v letech 2005 i 2006 tak i v 1. čtvrtletí 2007 předběhlo tempo růstu disponibilních příjmů růst spotřeby domácností, když výdaje domácností na konečnou spotřebu se meziročně zvýšily o 7,7 % v b.c. (o 6,7 % ve stálých cenách) a rostly tak o 0,5 p.b. pomaleji než jejich disponibilní příjmy. To umožnilo zvýšení objemu hrubých úspor o 4,0 mld. Kč (o 9,6 %) na 45,0 mld. Kč a míry úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) o 0,12 p.b. na 10,98 %. Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností trvale roste zejména podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Roste počet domácností, které

Podíl výdajů domácností za nákupy na vnitřním trhu trvale klesá

87

splácejí hypotéky a další úvěry v souvislosti s investicemi do zajištění vlastního bydlení, současně roste i podíl ostatních výdajů, které domácnosti realizují mimo vnitřní trh (např. za telekomunikační služby, kabelovou televizi, internet apod.). Tyto změny ve struktuře vydání domácností způsobují, že podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje (viz graf č.V.2.3). Graf č. V.2.3 Vývoj struktury čistých peněžních vydání (spotřebních) domácností v letech 1999 - 2006 v %

100% 12,6

14,7

90% 80%

18,5

19,9

21,8

22,3

22,0

23,3

18,6

18,2

19,4

20,1

20,2

25,6

27,1

20,5

20,7

53,9

52,2

19,6

70% 60% 50% 40%

68,9

65,7

61,5

30%

60,0

58,3

57,9

56,5

20% 10% 0% 1992

1996

1998

2000

Nákupy na vnitřním trhu

2002

2004

2005

Ostatní služby a vydání

2006

1.Q 2007

Bydlení

Pramen: ČSÚ - statistika rodinných účtů, graf MPO

Podíl zboží z dovozu na vnitřním trhu se snížil

Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných MPO odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla nižším tempem (1,9 %) než celkové tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (9,4 %), což se promítlo do meziročního snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 2,7 p. b. na 40,3 %. Ukazuje se, že po dlouhodobém růstu podílu dováženého zahraničního zboží je spotřebitelský trh relativně nasycen a řadu potřeb dokáží již uspokojit domácí producenti. Až další vývoj ukáže, zda je tento jev trvalý, či se jedná o jednorázový výkyv.

V dubnu růst tržeb pokračoval

V dubnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 8,1 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 8,0 % a tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 8,2 %. Celkový růst za období leden až duben o 9,0 % byl výrazně vyšší než ve stejném období předchozího roku, kdy dosahoval 6,6 %. Vývoj růstu tržeb z dlouhodobého hlediska lépe vystihuje sledování průměrného 12 měsíčního tempa růstu tržeb (viz graf V.2.4) Duben potvrdil skutečnost, že rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,5 %) a prodeje potravin (4,3 %) stále narůstá. Z dlouhodobějšího sledování vývoje průměrného 12 měsíčního tempa růstu tržeb potravin i nepotravinářského zboží (viz graf V.2.5) vyplývá, že tento trend trvá již od září roku 2005.

88

Graf č. V.2.4 Tržby maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) (meziroční změna v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 % %

4,0 2,0 0,0 -2,0

4/07

12 měsíční prům. maloobchod

4/07

Maloobchod (OKEČ 52)

12 měsíční prům.motor.segment

3/07

Motoristický segment (OKEČ 50)

3/07

2/07

1/07

12/06

11/06

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

9/05

8/05

7/05

6/05

5/05

4/05

-4,0

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Výrazně vyšší zájem o nepotravinářské zboží při celkovém růstu příjmů i výdajů domácností odráží vysokou, již dosaženou, nasycenost v oblasti potravin a sílící spotřebitelskou náročnost i pohodu. Graf č. V.2.5 Vývoj tržeb maloobchodu s potravinami a s nepotravinářským zbožím (meziroční změny v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 14,0 12,0

10,0 8,0 %

6,0 4,0

2,0

Maloobchod s potravinami

Maloobchod s nepotrav.zbožím

12 měsíční prům. potraviny

12 měsíční prům. nepotrav.zboží

2/07

1/07

12/06

11/06

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

9/05

8/05

7/05

6/05

5/05

4/05

0,0

Pramen: ČSÚ, graf MPO

89

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Tabulky I. Makroekonomické ukazatele II. Průmysl III. Stavebnictví IV. Zahraniční obchod V. Vnitřní obchod VI. Finanční ukazatele

92 96 99 101 105 106

Grafy ke kapitole II. Průmysl Podíl sektorů na zpracovatelském průmyslu

118

91

92

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukaza tel HDP (objem v běžných cenách x/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

2007

jednotka

2006

1.

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

3 220,3 6,4 1 532,0 4,4 689,1 1,1 22,4 4,4 812,9 7,6 60,9 2 448,2 15,9 2 345,3 15,2 102,9

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2007

816,1 6,1 376,8 6,7 163,3 0,4 5,9 6,6 185,3 1,5 37,0 666,6 14,6 618,8 16,5 47,8

%

-

2,4

2,3

2,2

-

2,2

2,1

%

2,5

1,3

1,5

1,9

1,5

2,5

2,4

% % % % % % % % % % % %

0,8 1,2 -6,0 6,3 -1,3 4,7 1,6 6,8 1,4 3,5 2,6 1,9

2,7 1,7 -3,8 2,2 -0,6 4,8 -1,0 2,0 0,8 2,6 2,4 2,0

3,0 3,4 -2,7 2,2 -0,7 4,6 -2,0 3,9 0,5 2,6 2,3 2,2

3,3 5,3 -1,8 2,3 -0,5 3,7 -0,6 3,8 0,7 2,7 2,4 2,4

3,0 3,5 -2,7 2,2 -0,6 4,4 -1,1 3,2 0,7 2,6 2,3 2,2

4,8 6,7 -0,8 2,5 -0,3 6,4 -0,8 5,9 0,8 2,7 2,5 2,3

3,9 8,3 -0,4 2,7 -0,1 5,6 -0,6 0,3 0,4 2,7 2,6 2,3

Pramen: ČSÚ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

x)

6.

MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel

jednotka

2007 2007

1.

2.

3.

1.-3.

4.

5.

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

1,7 3,0 2,7

2,0 3,1 4,1

2,3 3,2 5,7

-

2,5 3,3 6,9

2,8 3,4 7,9

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

1,6 2,9 2,2

2,8 3,4 11,8

3,2 3,6 13,0

3,6 3,7 15,0

3,2 3,5 13,3

3,7 3,6 12,5

4,1 3,5 12,1

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

7,7

7,9

7,7

7,3

6,8

6,4

-28,3

-9,0

Reálné disponibilní příjmy domácností (stejné období předchozího roku = 100) Průměrná měsíční mzda*/ (stejné období předchozího roku = 100) nominální reálná

%

4,2

7,1

% %

6,4 3,8

7,8 6,2

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč

-97,6

5,0

-11,8

18,0

11,3

Pozn.: Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO-Mezinárodní organizace práce) *) organizace s 20 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2007

MPO - odbor analýz a sta tistiky

93

94

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukaza tel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo podniková sféra Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo podniková sféra

2007

jednotka

2006

1.

2.

3.

mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč %

2 188,6 9,9 1 807,2 9,3 1 026,3 8,7 781,0 10,2 1 221,6 19,1 494,4 30,5 727,1 12,4

2 191,6 0,1 1 957,5 8,3 1 039,7 1,3 917,8 17,5 1 231,8 0,8 501,8 1,5 729,9 0,4

2 215,3 1,2 1 979,5 9,5 1 051,0 2,4 928,5 18,9 1 246,1 2,0 509,9 3,1 736,2 1,3

2 222,1 1,5 1 987,0 9,9 1 052,5 2,6 934,4 19,7 1 269,3 3,9 522,9 5,8 746,4 2,7

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD -4 585,0 mil. USD 2 979,3 mil. USD 1 530,7 mil. USD -8 204,1 mil. USD 5 072,1 mil. USD 4 666,5 mil. USD 6 021,4 mil. USD -1 131,5 mil. USD 2 026,6 mil. USD -203,5

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

31,5

Zahraniční zadluženost

mld. USD

58,3

Pramen: ČNB

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2007

2 282,1 4,3 2 033,6 12,5 1 080,1 5,2 953,5 22,1 1 295,0 6,0 535,1 8,2 759,9 4,5 625,7 1 971,5 246,3 -1 432,8 -676,2 1 228,3 1 414,8 -918,4 281,6 -1 452,9

31,4

31,6

31,7

32,1

31,5

58,9 MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Struktura uchazečů o zaměstnání (podle stavu k 31. 12.) 2006 abs.

2007

podíl v %

abs.

změna 2007-2006

podíl v %

abs.

podílu

Věková struktura: do 24 let z toho: do 19 let 25-34 let 35-49 let nad 50 let

92 23 125 164 132

601 789 781 060 317

18,0 4,6 24,4 31,9 25,7

69 18 101 136 123

639 754 265 411 159

16,2 4,4 23,5 31,7 28,6

-22 -5 -24 -27 -9

962 035 516 649 158

-1,8 -0,3 -0,9 -0,2 2,9

Kvalifikační struktura: bez vzdělání a neúplné zákl. vz. základní vzdělání vyučeni a nižší střední střední a vyučeni s maturitou vyšší odborné bakal.,VŠ a doktor.vzdělání

3 156 230 105 2 15

226 929 683 406 562 953

0,6 30,5 44,8 20,5 0,5 3,1

2 135 186 89 2 14

895 560 269 251 166 333

0,7 31,5 43,3 20,7 0,5 3,3

-331 -21 369 -44 414 -16 155 -396 -1 620

0,0 1,0 -1,5 0,3 0,0 0,2

Délka nezaměstnanosti: do 3 měsíců od 3-6 měsíců od 6-12 měsíců. nad 12 měsíců

128 87 89 209

771 176 209 603

25,0 17,0 17,3 40,7

112 71 70 176

341 185 188 760

26,1 16,5 16,3 41,1

-16 -15 -19 -32

430 991 021 843

1,1 -0,5 -1,0 0,3

Celkem uchazečů

514 759

100,0

430 474

100,0

-84 285

0,0

Pramen: MPSV

Nezaměstnanost podle krajů k 31. 3. 2006 Kraj

- Praha - Středočeský - Jihočeský - Plzeňský - Karlovarský - Ústecký - Liberecký - Královéhradecký - Pardubický - Vysočina - Jihomoravský - Olomoucký - Zlínský - Moravskoslezský Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 24 40 24 20 18 70 19 21 22 23 63 37 30 97

246 803 583 494 126 955 145 824 780 211 442 301 136 713

514 759

počet volných pracovních míst 14 9 3 4 1 3 2 3 3 2 8 3 2 4

k 31. 3. 2007 míra nezaměstnanosti v %

894 143 514 949 629 270 974 277 385 861 756 867 975 979

3,1 6,2 6,8 6,3 10,2 15,4 7,8 7,1 8,2 8,3 10,0 10,8 9,3 14,2

70 473

8,8

počet uchazečů o zaměstnání 20 34 19 16 15 61 16 17 18 19 53 29 24 82

329 218 513 932 610 142 745 917 091 241 204 753 910 869

430 474

počet volných pracovních míst 19 15 6 8 2 5 3 4 7 4 9 5 5 8

míra nezaměstnanosti v%

153 250 320 482 858 406 784 915 450 674 966 193 871 387

2,6 5,0 5,4 5,2 8,8 13,2 6,8 5,7 6,3 6,8 8,4 8,4 7,4 12,1

107 709

7,3

MPO - odbor analýz a statistiky

95

96

II. Průmysl (s. c. = stálé ceny - průměr roku 2000 = 100; meziroční změna v %, stejné období min. roku = 100; organizace s 20 a více zaměstnanci) Měrná Ukazatel

jednotka

Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

1.

2.

3.

11,2

10,8

13,6

12,7

12,4

14,0

mld. Kč % mld. Kč %

2 856,4 11,1 2 806,9 11,6

246,7 13,1 240,0 12,1

248,9 17,1 244,8 15,1

285,7 14,4 279,3 13,2

783,6 14,8 763,1 13,4

255,6 17,0 246,7 14,4

tis. osob %

1 148 1,7

1 151 2,6

1 160 2,7

1 168 2,9

1 161 2,8

1 164 2,5

203,8 9,7

202,0 8,5

211,0 11,2

231,0 9,1

219,1 9,6

205,1 10,8

19 388 6,0

19 891 9,1

18 699 6,8

20 443 7,1

19 679 7,7

20 414 8,8

% b.c. s.c.

Průměrný evidenční počet pracovníků Produktivita práce z tržeb

s.c.

tis. Kč %

Průměrná měsíční mzda

b.c.

Kč %

Pramen: ČSÚ

2007 2006

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2007

MPO - odbor analýz a statistiky

II. Průmysl - organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až březen 2007) Počet jedn.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč běžné ceny

OKEČ Název 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostních surovin C

Těžba nerostných surovin

stálé ceny

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč

Meziroční změna

Podíl b.c.

stálé ceny

prům=100

2007

2007

2007

b. c.

s. c.

22 26 63

14 380 15 374 2 230

10 645 11 417 2 062

2,4 1,9 32,7

-2,1 -2,4 30,1

1,8 2,0 0,3

Meziroční změna

Podíl* ) s.c.

Podíl**) s.c.

b.c.

s.c.

prům=100

2 852 2 893 518

172,4 157,4 15,4

164,6 149,2 14,3

0,4 0,4 0,1

26,8 25,3 25,1

89

17 604

13 479

5,0

1,4

2,2

3 411

126,0

111,3

0,4

25,3

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Výroba tabákových výrobků DA Výr. potrav. výrobků a nápojů, tabák. výr. 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textilních a oděvních výr. DC Výroba usní a výrobků z usní DD Z prac. dřeva, výroba dřevařských výrobků 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahran. nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výrobů z papíru DF Výroba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků DJ Výr. zákl. kovů, hutních a kovoděl. výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 Výroba radiov. televiz. a spoj. zařízení a přístr. 33 Výr. zdrav., přesných, opt. a časoměr. přístrojů DL Výroba elektr. a opt. přístrojů a zařízení 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba osta t. dopravních prostředků a zaříz. DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

1 029 3 1 032 290 259 550 88 392 131 297 428 5 220 632 398 167 1 416 1 582 1 117 23 530 128 191 872 259 93 352 507 67 575

55 802 1 889 57 691 12 340 2 380 14 720 1 115 13 146 13 571 11 240 24 811 17 695 38 960 49 910 30 516 49 786 51 278 101 064 63 355 34 583 45 683 21 455 10 238 111 958 142 078 9 130 151 208 17 861 5 279 23 140

51 934 2 202 54 136 12 961 2 411 15 372 1 021 12 404 15 533 10 273 25 806 15 242 37 642 53 986 29 573 35 315 43 890 79 204 61 409 38 211 46 891 28 280 10 951 124 333 163 582 7 982 171 564 18 158 2 674 20 832

4,6 4,5 4,6 8,0 -7,5 5,2 -3,1 26,0 12,8 7,0 10,1 20,9 10,6 28,9 33,5 -1,8 29,3 11,9 27,6 41,6 29,1 2,5 25,2 25,9 9,8 26,9 10,7 8,7 36,3 14,0

2,7 15,1 3,2 8,0 -10,0 4,7 -3,6 16,9 8,5 4,9 7,0 28,8 7,0 27,7 30,5 -12,0 24,2 5,0 26,3 27,3 26,7 15,0 25,9 23,9 12,3 26,2 12,9 9,0 26,1 11,0

7,1 0,2 7,4 1,6 0,3 1,9 0,1 1,7 1,7 1,4 3,2 2,3 5,0 6,4 3,9 6,4 6,5 12,9 8,1 4,4 5,8 2,7 1,3 14,3 18,1 1,2 19,3 2,3 0,7 3,0

11 249 494 11 742 8 946 1 960 10 906 542 6 835 9 140 1 992 11 133 2 661 22 771 27 838 15 115 14 803 25 846 40 649 43 640 19 847 34 480 28 855 8 613 91 795 128 109 5 421 133 529 12 327 1 009 13 336

22,9 122,0 25,6 7,9 -3,5 5,7 2,9 21,2 16,2 18,9 16,8 22,6 12,7 23,4 17,7 17,4 25,0 21,7 26,4 84,0 27,0 3,7 26,6 29,2 14,7 28,2 15,3 3,7 62,5 9,8

23,4 128,0 25,8 8,0 -7,9 4,8 1,5 10,8 9,6 24,9 12,0 35,0 9,5 22,7 16,4 3,1 20,0 13,2 25,6 68,8 23,8 12,6 25,2 27,3 17,1 29,3 17,6 5,2 50,3 7,7

1,5 0,1 1,5 1,2 0,3 1,4 0,1 0,9 1,2 0,3 1,5 0,3 3,0 3,6 2,0 1,9 3,4 5,3 5,7 2,6 4,5 3,8 1,1 12,0 17,5 1,7 17,5 1,6 0,1 1,7

21,7 22,4 21,7 69,0 81,3 70,9 53,1 55,1 58,8 19,4 43,1 17,5 60,5 51,6 51,1 41,9 58,9 51,3 71,1 51,9 73,5 102,0 78,7 56,1 78,3 67,9 77,8 67,9 37,7 64,0

D

8 244

699 289

702 527

16,5

15,2

89,2

432 491

20,1

19,0

56,7

61,6

198 71

61 746 5 002

43 737 3 404

1,7 8,3

-5,6 1,8

7,9 0,6

2 052 3

33,8 -39,0

22,1 -42,7

0,3 0,0

4,7 0,1

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektř., plynu a tepelné ener. 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Průmysl celkem

269

66 747

47 141

2,1

-5,1

8,5

2 055

33,6

21,9

0,3

4,4

8 601

783 640

763 147

14,8

13,4

100,0

437 957

20,9

19,4

57,4

57,4

97

*) Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **) Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, subsekce a oddílu Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a statistiky

98

II. Průmysl - organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až březen 2007) (dokončení) Průměrný evidenční počet zaměstnanců OKEČ Název CA CB C

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostních surovin Těžba nerostných surovin

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Výroba tabákových výrobků DA Výr. potrav. výrobků a nápojů, tabák. výr. 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textilních a oděvních výr. DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výroba dřevařských výrobků 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahran. nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výrobů z papíru DF Výroba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků DJ Výr. zákl. kovů, hutních a kovoděl. výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 Výroba radiov. televiz. a spoj. zařízení a přístr. 33 Výr. zdrav., přesných, opt. a časoměr. přístrojů DL Výroba elektr. a opt. přístrojů a zařízení 34 Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba osta t. dopravních prostředků a zaříz. DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektř., plynu a tepelné ener. 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ

osob 2007

Meziroč. změna

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c.

Podíl prům=100

v Kč 2007

Meziroč. změna

Prům. měsíční mzda

Úroveň prům=100

v Kč 2007

Meziroč. změna

Úroveň prům=100

32 143 35 808 5 094

-5,9 -5,3 -3,0

2,8 3,1 0,4

36 701 35 346 44 770

4,1 3,0 34,0

51,9 50,0 63,4

24 058 23 810 21 780

10,5 9,6 11,4

122,3 121,0 110,7

40 902

-5,0

3,5

36 522

6,8

51,7

23 557

9,8

119,7

102 318 1 067 103 386 38 662 19 121 57 783 7 509 25 888 17 917 24 608 42 525 2 827 36 839 75 210 63 874 54 309 114 300 168 609 142 080 8 292 96 057 27 845 26 403 158 597 111 608 20 722 132 330 47 227 3 812 51 039

0,4 -10,2 0,3 -6,1 -7,5 -6,6 -6,5 -2,2 1,0 3,9 2,7 -3,7 -2,0 7,9 0,3 -1,8 5,3 2,9 6,3 7,0 8,4 1,9 10,3 7,4 7,8 7,9 7,8 -2,9 7,4 -2,2

8,8 0,1 8,9 3,3 1,6 5,0 0,6 2,2 1,5 2,1 3,7 0,2 3,2 6,5 5,5 4,7 9,8 14,5 12,2 0,7 8,3 2,4 2,3 13,7 9,6 1,8 11,4 4,1 0,3 4,4

54 912 214 468 56 626 37 099 14 005 29 475 14 939 52 848 94 839 45 831 66 522 598 448 111 136 77 903 50 853 67 617 41 892 50 450 46 312 375 503 52 752 100 425 44 670 81 937 149 886 41 310 133 555 42 445 75 811 44 987

1,9 20,1 2,4 15,1 -2,8 12,1 2,6 19,4 6,7 1,5 4,3 33,7 7,9 17,9 29,8 -11,2 18,1 1,9 17,9 -1,7 16,8 8,9 12,0 12,9 3,4 15,3 3,8 12,2 17,8 13,4

77,7 303,6 80,1 52,5 19,8 41,7 21,1 74,8 134,2 64,9 94,2 847,0 157,3 110,3 72,0 95,7 59,3 71,4 65,5 531,5 74,7 142,1 63,2 116,0 212,1 58,5 189,0 60,1 107,3 63,7

17 493 42 029 17 746 14 141 11 517 13 273 12 963 15 691 19 875 22 664 21 489 27 306 23 123 18 748 20 361 21 319 18 986 19 737 20 360 18 254 18 335 19 793 19 763 18 824 22 006 21 179 21 877 15 433 18 939 15 695

7,0 3,1 6,7 7,9 5,8 7,3 6,6 7,7 7,9 7,8 7,9 6,7 6,5 8,6 9,7 7,4 9,4 8,5 7,7 5,0 6,4 6,1 7,8 6,5 5,6 5,6 5,6 7,5 13,0 8,1

88,9 213,6 90,2 71,9 58,5 67,4 65,9 79,7 101,0 115,2 109,2 138,8 117,5 95,3 103,5 108,3 96,5 100,3 103,5 92,8 93,2 100,6 100,4 95,7 111,8 107,6 111,2 78,4 96,2 79,8

1 068 495

3,2

92,0

70 476

10,7

99,8

19 243

7,7

97,8

32 555 19 024

-0,7 0,2

2,8 1,6

149 269 19 878

-4,9 1,5

211,3 28,1

29 480 19 069

8,8 3,1

149,8 96,9

51 579

-0,4

4,4

101 543

-4,7

143,7

25 640

7,1

130,3

1 160 975

2,8

100,0

70 651

9,6

100,0

19 679

7,7

100,0

MPO - odbor analýz a sta tistiky

III. Stavebnictví 1. Produkce, zaměstnanost a produktivita (absolutní údaje v b. c., meziroční změny v % ve sr. c.) Měrná Ukazatel

jednotka

Stavební výroba ČR celkem

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

463 060

23 187

28 054

38 936

90 177

40 644

6,6

29,2

32,5

26,4

28,9

17,6

mil. Kč %

320 867 6,6

15 703 28,8

17 163 32,4

22 715 25,9

55 581 28,7

25 263 16,6

mil. Kč %

312 742 5,3

15 420 27,4

16 665 29,9

21 776 24,7

53 861 27,1

24 350 13,5

mil. Kč % mil.Kč % mil. Kč % mil. Kč %

37 832 6,3 272 883 6,0 2 028 -48,2 8 125 73,7

1 298 17,3 13 987 28,4 135 40,1 282 145,3

1 434 6,2 15 096 32,7 136 39,3 498 182,8

2 006 10,8 19 646 26,7 124 -13,8 939 54,7

4 738 11,0 48 729 29,0 395 17,0 1 720 91,4

2 552 14,3 21 703 13,8 95 -33,7 912 182,6

tis. os. %

162,2 0,3

152,1 -0,5

152,9 -0,1

156,3 0,6

153,8 0,0

158,7 -1,0

mil. Kč %

Stavební práce podniků s 20 a více zaměstnanci podle dodavatelských smluv z toho: v tuzemsku v tom: - opravy a údržba - nová výstavba, rekonstrukce, modernizace - ostatní práce v zahraničí Průměrný evidenční počet zaměstnanců staveb. podniků od 20 zaměstnanců

2007 2006

Produktivita práce ze S v organizacích od 20 zaměst.

b.c. sr.c.

tis. Kč %

1978,7 6,3

103,2 29,4

112,3 32,6

145,3 25,1

361,5 28,7

159,2 17,7

Průměrná měsíční mzda ve stavebních podnicích s 20 i a více zaměstnanci

b.c.

Kč %

20 304 7,3

19 462 15,5

17 891 13,0

23 063 11,0

20 161 13,1

20 672 11,2

Stavební výroba v organizacích b.c. do 19 zaměstnanců

mil. Kč %

142 193 6,7

7 484 29,9

10 891 32,7

16 221 27,0

34 596 29,4

15 381 19,3

Vydaná stavební povolení v ČR celk. počet předpokládaná hodnota staveb

ks 135 391 mld. Kč 361,0

8 410 19,8

8 161 25,1

9 449 36,2

26 020 81,1

8 919 32,7

Pramen: ČSÚ

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

10.

11.

12.

2007

MPO - odbor analýz a sta tistiky

99

100

III. Stavebnictví 2. Bytová výstavba (stejné období min. roku = 100) Měrn Počet bytů: zahájených dokončených rozestavěných na konci období Pramen: ČSÚ

2006

2007

jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1. Q.

1. pol.

1. - 3. Q.

1. - 4. Q.

1. Q.

počet % počet % počet %

32 377 -1,6 25 207 6,2 118 785 5,6

28 983 -10,5 24 759 -1,8 121 705 2,5

33 606 16,0 27 292 10,2 129 609 6,5

36 496 8,6 27 127 -0,6 139 132 7,3

39 037 7,0 32 268 19,0 146 801 5,5

40 381 3,4 32 863 1,8 155 202 5,7

9 117 5,5 6 929 7,4 157 390 5,7

20 206 14,2 12 117 -3,2 163 291 7,3

31 905 6,5 18 166 -13,5 168 941 8,3

43 747 8,3 30 190 -8,1 168 825 8,8

9 165 0,5 8 337 20,3 169 653 7,8

MPO - odbor analýz a sta tistiky

IV. Zahraniční obchod 1. Teritoriální struktura

Ukazatel

Obrat

Meziroční

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2006

1 - 3/2007

podíl v %

v%

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 162 767

100,0

16,2

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní * ) Nespecifikováno

1 002 180 921 120 21 083 59 977 51 953 5 940 57 841 42 670 2 184

86,2 79,2 1,8 5,2 4,5 0,5 5,0 3,7 0,2

979 814

84,3

Zahraniční obchod se zeměmi OECD *) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

Bilance

podíl v %

v%

mil. Kč

598 648

100,0

16,7

564 119

100,0

15,7

25 335

16,6 17,6 7,0 5,8 12,6 -6,2 -2,1 46,9 203,8

550 527 516 508 11 515 22 504 19 762 4 481 19 133 3 142 1 603

92,0 86,3 1,9 3,8 3,3 0,7 3,2 0,5 0,3

17,3 18,2 30,1 -3,7 3,3 -13,4 10,3 60,1 667,0

451 653 404 612 9 568 37 473 32 191 1 459 38 708 39 528 581

80,1 71,7 1,7 6,6 5,7 0,3 6,9 7,0 0,1

15,7 16,9 -11,8 12,5 19,1 26,1 -7,3 46,0 13,9

79 033 90 963 -1 999 -9 931 -7 904 4 018 -24 397 -25 115 -301

16,6

532 850

89,0

17,3

446 964

79,2

15,8

59 591

34 529 98 111 1 -14 -12 3 -19 -36 1

874 896 947 969 429 022 575 386 022

85 886

MPO - odbor analýz a sta tistiky

101

102

IV. Zahraniční obchod 2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2006

1 - 3/2007

podíl v %

v%

mil. Kč

mil. Kč

100,0

15,7

25 334

34 529

4,3 0,6 2,4 7,9 0,2 10,7 21,9 42,0 10,0 0,1

17,6 -15,6 -1,9 -9,1 -12,6 15,8 25,2 20,6 8,8 39,3

-5 578 -1 908 -2 125 -35 180 -396 -21 170 7 128 79 325 5 286 -47

-7 817 -511 2 340 -29 698 -444 -25 644 1 757 87 975 6 709 -138

Ukazatel

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

598 648 16 2 15 15 34 125 324 63

320 654 744 119 416 908 356 929 042 160

podíl v %

v%

100,0

16,7

2,7 0,4 2,6 2,5 0,1 5,8 20,9 54,3 10,5 0,0

9,2 44,1 36,5 6,9 -29,3 12,1 18,5 17,8 10,5 -4,2

mil. Kč 564 119 24 3 13 44

137 165 404 817 860 60 552 123 599 236 954 56 333 298

Bilance

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

IV. Zahraniční obchod 2.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2006

1 - 3/2007

v%

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

podíl v %

191 253

100,0

3 183 353 5 954 4 564 257 8 123 40 682 105 083 22 997 57

1,7 0,2 3,1 2,4 0,1 4,2 21,3 54,9 12,0 0,0

v%

Bilance

mil. Kč

podíl v %

14,2

162 571

100,0

13,0

23 548

28 682

-5,5 10,0 62,3 -14,1 -5,9 9,0 16,3 17,7 1,4 -27,8

5 579 405 2 358 4 127 265 19 253 40 617 74 669 15 250 49

3,4 0,2 1,5 2,5 0,2 11,8 25,0 45,9 9,4 0,0

26,5 -45,0 -11,2 10,6 -22,1 17,3 18,1 13,8 -2,1 75,0

-1 041 -415 1 014 1 585 -67 -8 962 587 23 707 7 088 51

-2 396 -52 3 596 437 -8 -11 130 65 30 414 7 747 8

2.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2007

změna

1 - 3/2006

v%

mil. Kč

mil. Kč

Ukazatel

mil. Kč

podíl v %

Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

49 704 4 614 937 1 068 4 808 87 4 643 11 430 16 886 5 202 30

Bilance 1 - 3/2007

v%

mil. Kč

podíl v %

100,0

29,9

29 418

100,0

14,5

12 572

20 286

9,3 1,9 2,1 9,7 0,2 9,3 23,0 34,0 10,5 0,1

18,7 99,8 21,0 35,2 -33,6 9,2 34,0 37,9 22,2 -31,8

2 090 231 1 328 4 853 90 2 651 10 481 5 580 2 069 44

7,1 0,8 4,5 16,5 0,3 9,0 35,6 19,0 7,0 0,1

9,9 11,1 20,0 -7,1 11,1 7,3 18,0 45,5 7,0 22,2

1 984 261 -224 -1 670 50 1 782 -351 8 408 2 324 8

2 524 706 -260 -45 -3 1 992 949 11 306 3 133 -14

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

103

104

IV. Zahraniční obchod 3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy OBRAT Ukaza tel Německo Slovensko Polsko Francie Itálie Rakousko Rusko Nizozemsko Spoj. království Čína Maďarsko Belgie Španělsko USA Japonsko Tchaj-wan Norsko Ázerbájdžán Pramen: ČSÚ

VÝVOZ

DOVOZ

BILANCE

1 - 3/2007

podíl

meziroční

1 - 3/2007

podíl

meziroční

1 - 3/2007

podíl

meziroční

1 - 3/2006

1 - 3/2007

mil. Kč

%

změna v %

mil. Kč

%

změna v %

mil. Kč

%

změna v %

mil. Kč

mil. Kč

30,4 6,8 5,7 5,3 5,0 4,2 3,5 3,8 3,8 3,6 2,9 2,6 2,4 2,1 1,6 0,6 0,5 0,4

13,7 23,7 20,7 18,2 20,9 12,3 1,2 18,7 18,6 47,3 37,2 18,2 12,4 2,9 6,8 5,8 2,8 -15,2

31,9 8,3 5,8 5,4 5,0 4,7 1,9 3,8 5,1 0,5 3,0 3,1 2,8 2,0 0,5 0,1 0,5 0,0

14,2 29,9 26,7 12,9 20,7 11,6 26,5 20,8 19,6 66,3 38,0 12,9 11,9 -3,3 5,4 18,6 75,2 27,0

28,8 5,2 5,7 5,2 4,9 3,6 5,1 3,9 2,5 6,8 2,7 2,1 2,0 2,2 2,9 1,1 0,4 0,8

13,0 14,5 14,9 24,7 21,2 13,3 -6,3 16,6 16,7 46,0 36,4 27,5 13,1 9,8 7,1 5,0 -36,3 -16,7

23 548 12 572 -728 5 269 2 321 7 440 -21 527 -242 13 348 -24 582 1 640 6 944 5 279 1 039 -12 447 -5 652 -1 551 -5 081

353 79 66 61 57 48 40 44 44 41 33 30 28 24 18 6 5 4

824 122 699 518 565 552 278 640 360 345 427 124 045 501 877 809 348 622

191 49 34 32 30 28 11 22 30 2 17 18 16 12 2

253 704 541 358 120 275 559 574 336 907 938 304 917 011 755 465 3 198 235

162 571 29 418 32 158 29 160 27 445 20 277 28 719 22 066 14 024 38 438 15 489 11 820 11 128 12 490 16 122 6 344 2 150 4 387

28 20 2 3 2 7 -17

682 286 383 198 675 998 160 508 16 312 -35 531 2 449 6 484 5 789 -479 -13 367 -5 879 1 048 -4 152

MPO - odbor analýz a statistiky

V. Vnitřní obchod 2007 2006 Tržby maloobchodu vč. mot. vozidel a pohostinství v souhrnu ( OKEČ 50,52,55)

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

a b

6,2 6,0

6,5 7,1

8,9 9,7

10,0 10,0

8,5 9,0

7,9 7,7

a b

6,5 6,5

6,6 7,5

9,1 10,1

10,3 10,5

8,8 9,4

8,2 8,1

a b

7,3 6,5

7,0 9,1

7,4 10,5

10,7 12,2

8,5 10,7

5,7 8,2

Prodej a opravy motorových vozidel (OKEČ 50.1 - 50.4)

a b

6,9 7,3

12,2 13,2

10,9 11,6

11,6 12,0

11,5 12,2

9,6 10,1

Pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

a b

7,7 5,0

0,0 3,1

1,9 8,6

9,1 12,7

3,8 8,1

0,0 4,7

a b a b a b

6,1 6,5 5,3 4,8 6,9 8,0

6,5 6,8 4,6 2,7 7,9 9,7

10,0 9,9 8,4 5,7 11,5 13,3

10,1 9,6 9,0 5,6 11,1 12,8

8,9 8,8 7,4 4,7 10,2 12,0

9,6 8,0 7,3 2,6 11,5 12,2

a b

2,5 0,0

4,6 1,7

5,6 3,3

6,4 3,9

5,6 3,0

3,7 1,7

509,4 17 979 8,4 4,9

-

-

-

521,0 18 429 9,8 8,2

-

10,3 14,5 22,7 16,2

-

-

-

9,6 12,9 22,5 15,0

-

Maloobchod vč. motorových vozidel (OKEČ 50, 52) Prodej a opravy motorových vozidel a pohonné hmoty (OKEČ 50)

Maloobchod (OKEČ 52) z toho: - smíšené zboží s převahou potravin - nepotravinářské zboží Pohostinství a ubytování (OKEČ 55) Průměrný počet pracovníků v tisících*) Průměrná měsíční mzda v Kč*) - nominální (meziroční změna v %) - reálná (meziroční změna v %) Obchodní marže v % OKEČ 50 - automobilizmus OKEČ 51 - velkoobchod OKEČ 52 - maloobchod OKEČ G = (50, 51, 52)

Poznámky: a = meziroční změna tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční změna tržeb včetně DPH ve stálých cenách *) odvětví “Obchod” (OKEČ G = 50 + 51 + 52) Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny)

6.

1. - 6.

7.

8.

9.

1.- 9.

10.

11.

12.

MPO - odbor analýz a sta tistiky

2007

105

VI. Finanční ukazatele Účetní přidaná hodnota (mil. Kč, organizace s 50 a více zaměstnanci)

OKEČ 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

Účetní přid. hodnota

mezir.

Nefinanční sf. = 100 Přid. hodn./zaměst. Kč

mezir.

1. Q. 2006 1. Q. 2007

zm. %

1. Q. 2006 1. Q. 2007 1. Q. 2006 1. Q. 2007

zm. %

8 919 9 699 349

9 130 9 668 732

2,4 -0,3 109,7

2,93 3,18 0,11

2,72 2,88 0,22

257 608 253 762 81 616

286 705 272 790 168 391

11,3 7,5 106,3

236 429

261 379

10,6

162 534 90 987 56 347 80 391 59 376 108 643 194 927 168 044 180 643 120 317 -1 276 610 165 644 141 761 171 956 126 157 144 111 119 499 94 118 114 276 194 900 137 562 130 744 251 030 110 358 228 904 116 455 183 211 120 685

181 104 64 93 67 156 218 158 185 203 322 194 201 273 142 190 142 150 132 96 152 130 275 108 251 110 176 114

153 293

173 288

13,0

1 238 691 1 086 528 166 121 185 443

-12,3 11,6

C

Těžba nerostných surovin

10 048

10 400

3,5

3,30

3,10

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

14 613 3 341 912 4 252 391 2 119 3 122 3 051 6 173 346 9 483 9 769 8 344 9 283 10 562 19 846 14 478 780 9 734 4 736 2 971 18 221 26 088 2 141 28 229 4 770 508 5 278

15 828 3 591 917 4 508 427 2 908 3 472 3 060 6 532 -3 600 11 049 12 450 11 638 14 388 12 711 27 099 17 939 1 312 11 662 2 679 3 554 19 207 30 048 2 024 32 073 4 361 447 4 808

8,3 7,5 0,5 6,0 9,4 37,2 11,2 0,3 5,8 -1139,7 16,5 27,4 39,5 55,0 20,3 36,5 23,9 68,2 19,8 -43,4 19,6 5,4 15,2 -5,4 13,6 -8,6 -11,9 -8,9

4,79 1,10 0,30 1,40 0,13 0,70 1,02 1,00 2,03 0,11 3,11 3,21 2,74 3,05 3,47 6,51 4,75 0,26 3,19 1,55 0,97 5,98 8,56 0,70 9,26 1,56 0,17 1,73

4,71 1,07 0,27 1,34 0,13 0,87 1,03 0,91 1,94 -1,07 3,29 3,71 3,46 4,28 3,78 8,07 5,34 0,39 3,47 0,80 1,06 5,72 8,94 0,60 9,55 1,30 0,13 1,43

D

Zpracovatelský průmysl

141 542

162 866

15,1

46,44

48,48

40 410 3 062

33 309 3 368

-17,6 10,0

13,26 1,00

9,92 1,00

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. po tř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronájmu; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až QOstatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

106

333 11,6 809 15,2 912 15,2 165 15,9 867 14,3 794 44,3 347 12,0 960 -5,4 825 2,9 638 -1 100,4 983 16,8 405 17,4 992 42,5 186 58,9 298 12,8 847 32,4 041 18,9 932 60,4 518 16,0 968 -50,2 577 10,9 113 -0,5 876 9,9 592 -1,6 430 9,8 865 -4,8 621 -3,6 843 -4,8

43 472

36 676

-15,6

14,26

10,92

851 457

751 305

195 062

209 943

7,6

64,00

62,50

191 821

204 132

8 197 29 428 2 227 34 785 19 547 6 138 9 414

12 606 32 272 2 646 40 241 20 975 6 536 10 709

53,8 9,7 18,8 15,7 7,3 6,5 13,7

2,69 9,66 0,73 11,41 6,41 2,01 3,09

3,75 9,61 0,79 11,98 6,24 1,95 3,19

75 141 74 159 134 71 114

117 146 87 185 133 80 123

304 798

335 929

10,2

100,00

100,00

854 738 608 995 240 293 775

160 965

-11,8 6,4

151 559 721 685 023 533 860

54,4 3,4 17,6 16,1 -0,9 13,0 7,9

174 196

8,2

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Výkonová spotřeba, výkony vč. marže, podíl spotřeby na výkonech (v %, organizace s 50 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba OKEČ

CA CB

1. Q. 2007 v mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl

Výkony vč. obch. marže

Výkonová spotř./výkony

1. Q. 2007 v mil. Kč

1. Q. 2007 v%

meziroč. zm. v %

6 116 6 773 1 453

1,1 2,1 16,9

15 247 16 441 2 185

1,9 0,7 37,2

40,12 41,20 66,49

8 226

mezir. zm. bodů -0,30 0,57 -11,58

4,4

18 626

3,9

44,16

0,21

307 280 286 567 614 8 409 9 623 7 142 16 765 19 983 27 766 35 792 18 007 38 598 30 915 69 513 45 799 31 235 35 562 20 463 6 866 94 126 116 899 6 119 123 018 12 837 3 765 16 601

0,4 2,7 -2,1 2,0 2,7 18,3 11,4 12,3 11,8 9,2 8,5 23,4 11,5 -6,7 19,1 3,3 19,6 15,0 21,0 24,8 27,4 20,2 9,2 -4,2 8,4 13,4 22,6 15,4

59 135 11 871 2 203 14 074 1 041 11 317 13 095 10 203 23 297 16 383 38 815 48 242 29 644 52 987 43 625 96 612 63 738 32 547 47 224 23 142 10 420 113 333 146 947 8 144 155 091 17 197 4 212 21 409

2,4 4,1 -1,0 3,2 5,4 22,6 11,4 8,4 10,0 -12,2 10,7 24,4 21,0 4,6 19,5 10,9 20,8 16,5 20,7 9,5 24,6 17,4 10,3 -4,5 9,4 6,9 17,7 8,9

73,23 69,75 58,39 67,97 58,95 74,31 73,48 70,01 71,96 121,97 71,53 74,19 60,74 72,85 70,86 71,95 71,85 95,97 75,31 88,42 65,89 83,05 79,55 75,14 79,32 74,64 89,38 77,54

-1,47 -0,96 -0,65 -0,83 -1,50 -2,74 0,03 2,43 1,12 23,83 -1,43 -0,61 -5,19 -8,82 -0,21 -5,28 -0,71 -1,24 0,19 10,84 1,43 1,93 -0,86 0,25 -0,76 4,29 3,57 4,38

43 8 1 9

529 267

11,2

692 133

12,1

76,47

-0,61

107 270 3 375

-8,4 4,7

140 579 6 743

-10,8 7,3

76,31 50,05

1,95 -1,23

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

110 645

-8,1

147 321

-10,1

75,10

1,63

Průmysl

648 138

7,2

858 080

7,3

75,53

-0,07

49 828 42 744 4 108 52 343 26 595 12 419 10 243

29,4 14,5 6,9 8,4 26,0 15,6 0,2

62 434 75 016 6 754 92 584 47 570 18 956 20 952

33,7 12,4 11,3 11,5 17,0 12,3 6,7

79,81 56,98 60,82 56,54 55,91 65,52 48,89

-2,64 1,05 -2,49 -1,58 3,99 1,87 -3,18

846 418

9,3

1 182 347

9,6

71,59

-0,17

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

meziroč. zm. v %

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronájmu; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a sta tistiky

107

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ

11002 - soukromé podniky národní

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

1. Q. 2006 1. Q. 2007 1. Q. 2006 1. Q. 2007 1. Q. 2006 1. Q. 2007 1. Q. 2006 1. Q. 2007 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

19 22 35

17 20 35

2 3 0

2 3 0

7 8 25

10 11 10

8 9 10

57

55

3

3

33

33

21

19

503 174 105 279 53 156 75 121 196 4 139 309 237 132 571 703 621 20 308 85 90 503 191 63 254 251 29 281

497 167 91 258 47 148 77 123 200 4 144 334 237 131 617 748 636 18 314 85 92 509 191 62 253 245 25 270

5 0 0 0 0 1 1 3 4 0 1 0 1 0 2 2 5 0 1 0 0 1 0 3 3 0 0 0

5 0 0 0 0 1 1 3 4 0 1 0 1 0 2 2 5 0 1 0 0 1 0 3 3 0 0 0

386 112 62 174 36 107 49 79 128 4 83 155 149 93 381 474 434 2 158 41 55 256 80 42 122 179 24 202

379 104 57 161 31 101 52 80 132 4 84 179 147 91 408 499 442 3 164 41 54 262 78 40 118 170 21 191

83 62 36 98 14 42 25 36 61 0 55 148 86 39 178 217 176 18 146 43 35 241 109 18 127 65 6 71

83 62 30 92 13 41 24 38 62 0 59 151 89 39 194 233 182 15 147 44 38 244 112 18 130 64 4 68

4 237

4 285

24

23

2 710

2 730

1 418

1 447

106 54

106 53

29 16

30 16

57 26

56 25

20 12

19 12

160

159

45

46

83

81

32

31

4 455

4 499

72

72

2 826

2 844

1 471

1 497

828

800

5

4

740

717

58

60

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

108

7 8 25

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace s 50 a více zaměstnanci) Výkony vč. obchodní marže C e l k e m* OKEČ 1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

11001 - veřejné podniky 1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

11002 - soukromé podniky národní 1. Q. 2007

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

15 247 16 441 2 185

1,9 0,7 37,2

x 2 733 0

x 6,8 0

C

Těžba nerostných surovin

18 626

3,9

2 733

6,8

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

59 135 11 871 2 203 14 074 1 041 11 317 13 095 10 203 23 297 16 383 38 815 48 242 29 644 52 987 43 625 96 612 63 738 32 547 47 224 23 142 10 420 113 333 146 947 8 144 155 091 17 197 4 212 21 409

2,4 4,1 -1,0 3,2 5,4 22,6 11,4 8,4 10,0 -12,2 10,7 24,4 21,0 4,6 19,5 10,9 20,8 16,5 20,7 9,5 24,6 17,4 10,3 -4,5 9,4 6,9 17,7 8,9

572 0 0 0 0 x x 699 762 0 x 0 x 0 x x 894 0 x 0 0 x 0 852 852 0 0 0

3 0 0 0 0 x x 83 71 0 x 0 x 0 x x 76,7 0 x x 0 x x -23,3 -23,3 0 0 0

471 339 532 871 682 4 095 4 039 3 917 7 956 16 383 11 985 13 650 10 572 24 267 19 564 43 831 28 620 39 9 524 3 169 2 299 15 031 9 926 4 619 14 545 6 578 3 592 10 170

D

Zpracovatelský průmysl

6 544 32 7 1 8

1,4 4,1 31,0

1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

7 954 8 647 702

0,5 -3,0 52,6

9,1

9 349

-0,3

-2,4 0,4 -1,1 0,2 12,7 9,4 10,1 6,2 8,1 -12,2 11,8 26,2 12,4 -8,4 25,3 4,1 19,6 x 18,5 73,6 5,0 24,3 11,0 9,3 10,4 3,9 19,7 9,0

25 720 4 485 635 5 119 284 7 123 8 993 5 566 14 559 0 26 665 34 510 19 046 28 697 23 505 52 202 33 979 32 508 37 662 19 973 8 121 98 264 137 001 2 664 139 665 10 430 620 11 050

8,8 10,1 -1,9 8,5 -13,1 32,1 12,1 5,4 9,4 10,1 23,7 26,5 18,8 14,5 16,8 20,6 16,5 21,3 3,5 31,6 16,4 10,3 -16,6 9,6 7,8 7,4 7,8

692 133

12,1

3 436

20,2

218 860

7,3

468 185

14,3

140 579 6 743

-10,8 7,3

41 459 1 624

29,8 5,6

51 945 1 575

-14,9 6,7

47 172 3 543

-26,9 8,3

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

147 321

-10,1

43 084

28,7

53 521

-14,4

50 715

-25,2

Průmysl

858 080

7,3

49 253

26,6

278 925

2,3

528 249

8,5

62 434

33,7

593

32,6

49 973

33,9

11 571

34,3

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

4 778 5 061 1 484

meziroč. zm. v %

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

Stavebnictví

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a statistiky

109

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace s 50 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ 1. Q. 2007 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

meziroč. zm. v %

1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

11002 - soukromé podniky národní 1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. Q. 2007

9 130 9 668 732

2,4 -0,3 109,7

x 1 527 0

x 22,1 0

2 987 3 169 446

-1,6 2,5 96,3

4 565 4 971 286

meziroč. zm. v % 0,1 -7,2 134,6

C

Těžba nerostných surovin

10 400

3,5

1 527

22,1

3 616

8,9

5 257

-4,0

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

15 828 3 591 917 4 508 427 2 908 3 472 3 060 6 532 -3 600 11 049 12 450 11 638 14 388 12 711 27 099 17 939 1 312 11 662 2 679 3 554 19 207 30 048 2 024 32 073 4 361 447 4 808

8,3 7,5 0,5 6,0 9,4 37,2 11,2 0,3 5,8 -1 139,7 16,5 27,4 39,5 55,0 20,3 36,5 23,9 68,2 19,8 -43,4 19,6 5,4 15,2 -5,4 13,6 -8,6 -11,9 -8,9

237 0 0 0 0 x x 378 395 0 x 0 x 0 x x 185 0 x 0 0 x 0 61 61 0 0 0

4,5 0 0 0 0 x x 57,7 55,8 0 x 0 x 0 x x 30,8 0 x 0 0 x 0 -80,8 -80,8 0 0 0

6 908 2 223 651 2 875 278 1 154 1 035 926 1 961 -3 600 2 710 3 604 4 158 5 592 6 211 11 803 9 348 28 3 364 768 979 5 139 2 737 1 498 4 236 2 082 385 2 467

5,4 1,5 3,2 1,9 8,6 23,2 31,5 -11,1 7,2 -1 139,7 14,4 32,2 16,2 28,1 27,6 27,8 20,7 x 22,6 20,2 -4,4 15,7 9,3 32,3 16,5 1,2 -9,2 -0,6

8 550 1 357 242 1 599 120 1 723 2 421 1 749 4 170 0 8 271 8 818 7 475 8 787 6 335 15 123 8 339 1 284 8 285 1 911 2 575 14 055 27 301 458 27 759 2 219 63 2 281

10,5 18,8 -8,9 13,6 1,9 49,9 4,3 -0,5 2,2 0 17,2 25,7 57,5 78,7 13,5 44,1 27,9 72,2 18,7 -53,3 32,2 2,1 15,8 -33,4 14,4 -17,2 -25,4 -17,5

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

162 866

15,1

983

-3,8

53 041

8,3

108 282

18,8

33 309 3 368

-17,6 10,0

18 553 1 062

2,7 3,9

8 959 805

-21,2 14,1

5 797 1 502

-47,1 12,5

36 676

-15,6

19 614

2,7

9 763

-19,2

7 298

-40,7

209 943

7,6

22 124

3,5

66 420

3,2

120 837

11,0

12 606

53,8

83

-35,2

10 197

50,1

2 241

84,0

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

110

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v Kč, v % (organizace s 50 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota na zaměstnance C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ 1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

1. Q. 2007

11002 - soukromé podniky národní

meziroč. zm. v %

1. Q. 2007

meziroč. zm. v %

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1. Q. 2007

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

286 705 272 790 168 391

11,3 7,5 106,3

x 222 866 0

x 23,1 0

289 622 298 743 136 159

2,2 5,9 86,7

258 548 276 505 266 921

C

Těžba nerostných surovin

261 379

10,6

222 866

23,1

260 374

10,4

275 966

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

181 333 11,6 104 809 15,2 64 912 15,2 93 165 15,9 67 867 14,3 156 794 44,3 218 347 12,0 158 960 -5,4 185 825 2,9 -1 203 638 -1 100,4 322 983 16,8 194 405 17,4 201 992 42,5 273 186 58,9 142 298 12,8 190 847 32,4 142 041 18,9 150 932 60,4 132 518 16,0 96 968 -50,2 152 577 10,9 130 113 -0,5 275 876 9,9 108 592 -1,6 251 430 9,8 110 865 -4,8 176 621 -3,6 114 843 -4,8

238 200 0 0 0 0 x x 494 107 382 909 0 x 0 x 0 0 x 72 205 0 x 0 0 x 0 23 225 23 225 0 0 0

10 0 0 0 0 x x 59 57 0 x 0 x 0 0 x 28,4 0 x 0 0 x 0 -80,4 -80,4 0 0 0

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

115 609 8,4 99 349 14,0 65 827 19,2 89 071 15,4 66 071 8,6 104 437 31,8 122 544 31,7 95 790 -18,3 108 266 2,7 -1 203 638 -1 100,4 176 675 15,4 121 500 18,8 121 656 22,2 196 325 35,5 122 154 20,5 148 786 26,0 128 776 17,8 138 274 x 117 943 25,2 117 431 20,4 113 158 -2,1 117 017 17,9 139 311 3,2 135 693 34,9 138 010 13,1 85 130 6,3 175 322 -4,5 92 558 4,4

345 114 60 100 64 240 336 199 261

115 693 302 935 059 255 621 646 394 0 451 936 258 321 320 378 364 121 172 284 248 297 165 221 151 231 139 720 90 621 175 884 135 775 306 160 93 278 295 056 158 213 185 059 158 845

meziroč. zm. v % 13,5 5,1 154,3 8,4 14,5 15,8 0,2 14,3 17,1 52,3 5,7 -5,1 0,3 0 16,6 17,9 52,9 76,7 5,6 37,4 19,6 64,4 11,7 -60,8 15,0 -6,9 10,7 -26,4 10,3 -13,8 2,3 -13,4

173 288

13,0

117 015

-2,6

115 117

9,1

233 006

13,8

1 086 528 185 443

-12,3 11,6

1 935 397 185 211

4,1 4,4

732 412 141 782

-12,0 15,3

656 548 222 327

-44,6 15,6 -38,4

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

751 305

-11,8

1 280 477

3,8

545 232

-12,4

468 347

Průmysl

204 132

6,4

723 771

4,6

134 850

4,2

241 989

7,3

Stavebnictví

117 151

54,4

139 953

-28,6

113 910

51,3

137 035

77,4

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a statistiky

111

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přep. v osobách) C e l k e m* OKEČ 1. Q. 2007

11001 - veřejné podniky

11002 - soukromé podniky národní

abs. zm. meziroč.

1. Q. 2007

abs. zm. meziroč.

1. Q. 2007

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

31 846 35 441 4 349

-2 778 -2 779 70

x 6 853 0

x -56 0

10 313 10 609 3 277

C

Těžba nerostných surovin

39 790

-2 709

6 853

-56

13 886

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

87 285 34 263 14 121 48 384 6 297 18 545 15 902 19 251 35 153 2 991 34 210 64 044 57 614 52 668 89 326 141 994 126 296 8 694 88 000 27 631 23 293 147 618 108 920 18 641 127 561 39 334 2 533 41 867

-2 621 -2 453 -2 058 -4 511 -284 -956 -113 1 094 980 113 -74 5 066 -1 249 -1 317 5 601 4 284 5 137 407 2 823 3 331 1 695 8 256 4 996 -756 4 240 -1 625 -238 -1 863

996 0 0 0 0 x x 766 1 031 0 x 0 x 0 x x 2 564 0 x 0 0 x 0 2 647 2 647 0 0 0

-48 0 0 0 0 x 0 -8 -8 0 x 0 x 0 x x 47 0 x 0 0 x 0 -61 -61 0 0 0

59 22 9 32 4 11 8 9 18 2 15 29 34 28 50 79 72

D

Zpracovatelský průmysl

939 859

16 519

8 397

-105

30 656 18 161

-1 967 -272

9 586 5 732

-133 -23

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

1. Q. 2007

abs. zm. meziroč.

-391 -352 160

17 657 17 979 1 072

-2 369 -2 371 -90

-192

19 051

-2 461

-1 -2 -1 -4

681 737 527 264 1 -772 -13 787 773 113 -124 2 992 -1 771 -1 645 2 808 1 163 1 715 x -606 -7 -209 -801 1 095 -219 876 -1 232 -113 -1 345

24 774 11 831 4 006 15 837 1 879 7 170 7 192 8 762 15 954 0 18 301 34 135 23 331 24 133 36 772 60 905 50 472 8 493 59 294 21 090 14 638 103 515 89 173 4 907 94 080 14 025 338 14 363

-909 294 -398 -105 -280 -115 -100 406 306 0 95 2 119 673 276 2 554 2 831 3 275 386 3 492 3 381 1 904 9 163 3 899 -520 3 379 -585 -125 -710

460 756

-3 126

464 716

19 723

12 232 5 675

-1 427 -62

8 829 6 754

-416 -187

28 6 8 43 19 11 30 24 2 26

751 378 895 273 210 048 445 665 110 991 338 666 182 484 846 330 595 201 522 541 655 919 648 043 691 457 195 652

48 817

-2 240

15 318

-156

17 907

-1 489

15 583

-603

1 028 466

11 570

30 568

-317

492 549

-4 807

499 350

16 659

107 604

-454

596

-61

89 514

-679

16 356

587

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

112

abs. zm. meziroč.

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Dlouhodovbý hmotný a nehmotný majetek, akcie, podíly a účasti, pohledávky z obchodního styku, ostatní pohledávky (organizace s 250 a více zaměstnanci)

OKEČ

Dlouh. hmot. a nehmot. maj. k 31. 3. 2007

Akcie, podíly a účasti

meziroč. zm. v %

k 31. 3. 2007

meziroč. zm. v %

Pohl. z obchod. styku vč. zál. k 31. 3. 2007

meziroč. zm. v %

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny CB Těžba ostatních nerostných surovin

50 097 56 329 4 121

6,5 6,0 86,9

9 784 10 699 236

-26,3 -24,4 -15,4

8 626 9 394 1 126

-0,7 2,3 294,7

C

Těžba nerostných surovin

60 450

9,2

10 935

-24,2

10 520

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a přístr. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přístr. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

63 16 1 17

4,5 0,5 -11,7 -0,9 103,1 8,9 -1,6 2,5 -0,3 -6,3 -2,6 17,8 -2,3 -2,6 -0,6 -2,0 19,5 -0,5 4,9 -25,8 20,5 -2,9 0,6 -2,4 0,4 -2,3 14,7 -2,0

5 206 1 316 10 1 327 2 216 160 276 1 888 2 164 0 6 689 1 279 9 519 6 261 989 7 250 2 740 14 737 1 505 477 2 732 5 038 339 5 377 484 257 740

-13,3 -31,6 51,8 -31,3 79 671,6 77,7 1,8 0,3 0,5 -70,7 -0,1 56,8 -9,7 -24,1 7,5 -20,9 12,5 3 394,9 37,1 993,0 1,6 138,7 82,8 -53,1 54,6 -39,8 0,3 -30,1

24 531 5 886 793 6 679 267 3 409 7 227 3 264 10 491 5 076 24 173 17 960 18 309 26 464 14 735 41 200 32 165 17 728 24 412 16 229 4 851 63 220 78 885 7 224 86 109 9 510 203 9 712

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podnikat. čin. L až QOstatní služby A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

803 034 889 923 163 9 622 19 718 9 090 28 808 19 208 64 410 32 688 46 403 50 512 19 844 70 356 45 356 3 524 32 425 13 380 8 463 57 791 122 386 8 450 130 836 8 446 180 8 626

Ost. pohl. a čas. rozlišení k 31. 3. 2007

meziroč. zm. v %

2 603 4 615 575

30,5 -11,3 -17,4

11,1

5 190

-12,1

0,1 0,4 3,5 0,8 61,7 0,1 15,9 9,7 13,9 10,9 13,0 15,6 2,4 1,4 21,7 7,8 25,6 4,5 22,9 14,1 8,4 13,9 26,0 31,5 26,5 49,6 39,7 49,4

11 456 686 128 813 146 673 1 628 992 2 621 2 995 8 489 4 123 7 617 4 381 2 855 7 236 5 315 528 4 120 1 840 843 7 330 13 403 1 217 14 619 657 14 671

6,8 26,2 -4,6 20,1 1 263,9 -12,6 16,8 -39,6 -13,7 2,6 23,4 22,2 101,1 -74,4 -18,1 -64,9 9,1 -36,4 11,1 49,6 77,5 17,4 -48,3 22,9 -45,7 -19,3 41,3 -18,6

595 994

1,5

47 399

4,1

343 301

15,5

74 103

-19,1

325 440 42 848

-10,7 -0,2

201 438 523

16,1 -54,8

37 835 2 099

-8,4 -46,7

59 468 5 708

32,3 85,5 35,7

368 288

-9,6

201 961

15,7

39 933

-11,8

65 176

1 024 732

-2,4

260 295

11,0

393 755

11,9

144 469

23 196 105 080 16 141 401 631 29 529 25 535 75 803

-8,4 8,7 14,3 -2,1 46,8 2,6 -0,8

1 701 647

-0,9

8 10 1 15

681 480 325 138 881 4 855 8 360

56,8 5,2 35,5 -58,3 -13,9 45,0 45,6

310 015

4,2

50 68 2 69 10 17 7

619 241 509 494 544 145 126

14,5 31,1 16,5 50,1 38,5 18,4 25,7

619 432

18,1

18 16 1 18 6 3

-0,7

856 173 093 767 762 680 854

23,4 -21,6 -12,6 -0,4 63,2 16,8 -62,6

210 652

-0,2

MPO - odbor analýz a statistiky

113

VI. Finanční ukazatele Pasiva celkem, vlastní kapitál, přijaté úvěry a půjčkye (organizace s 250 a více zaměstnanci) Pasiva celkem OKEČ

CA CB

k 31. 3. 07 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

96 570 109 308 7 911

meziroční změna v%

25 011 25 621 705

305,4 269,7 260,1

55 168

-27,1

26 326

269,4

16 6 1 7

-2,8 4,0 -8,7 0,7 134,6 50,9 -10,9 5,4 -4,7 -17,5 -2,7 40,9 -2,3 12,6 -1,9 6,1 26,3 -32,3 11,1 31,4 31,1 16,3 1,4 -11,2 -0,5 -10,5 44,2 -8,4

117 218

0,1

DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a př. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. př. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

131 248 32 803 5 236 38 039 3 032 18 225 34 982 18 803 53 785 31 461 125 085 95 999 101 674 141 683 54 794 196 478 123 786 28 768 84 521 44 906 18 677 176 873 291 183 29 569 320 752 28 920 745 29 665

-3,9 -1,6 -3,6 -1,9 671,6 8,7 4,3 4,3 4,3 -3,2 5,5 26,6 2,8 6,8 4,9 6,3 22,1 3,4 11,9 -0,9 15,8 7,3 10,3 0,4 9,3 0,3 17,4 0,6

D

Zpracovatelský průmysl

1 446 103 713 475 54 195

DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava,skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronaj.; podnik. čin. L až Q Ostatní služby A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

114

meziroční změna v%

-37,2 -30,8 50,9

Těžba nerostných surovin

21 22

k 31. 3. 07 mil. Kč

39 351 49 965 5 203

DA

DB DC DD

k 31. 3. 07 mil. Kč

Přijaté úvěry a půjčky

meziroční změna v%

-4,2 -3,0 79,9

C 17 18

Vlastní kapitál

71 17 2 19 2 8 20 11 31 21 73 55 53 89 25 114 51 4 37 11 10 63 144 9 154 11

535 949 044 993 528 756 352 640 992 093 653 138 125 682 051 733 909 912 381 149 034 476 739 454 193 553 80 11 634

3,7 -1,0 -4,2 -1,3 -118 834,7 8,5 5,0 6,5 5,6 -1,4 6,8 25,9 4,4 22,0 6,6 18,2 23,7 9,8 6,9 -34,2 10,1 -3,1 19,6 433,4 25,6 -0,2 17,7 -0,1

7,6

733 757

12,6

212 121

8,9

3,4 -0,4

461 426 39 965

0,0 -0,2

19 921 2 718

2,8 -3,8

5 4 3 7 16 22 17 10 7 18 26 1 16 13 3 33 32 5 37 2 2

166 020 861 881 95 012 421 234 656 632 792 135 210 619 421 040 526 487 425 005 003 920 466 021 487 416 153 570

767 670

3,1

501 392

0,0

22 639

2,0

2 330 992

5,7

1 290 317

5,0

261 086

16,5

124 437 279 715 24 562 548 869 56 873 57 604 98 775

8,0 12,0 14,4 -1,2 43,0 11,9 1,6

45 317 98 683 7 725 362 358 28 363 29 792 85 261

17,8 13,7 31,9 -5,8 70,0 7,7 2,7

3 521 826

5,6

1 947 815

4,1

7 58 11 30 7 5 2

003 173 030 073 868 570 704

50,3 -7,2 7,6 -0,7 -6,6 21,7 9,4

383 506

10,4

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Závazky z obchodního styku, ostatní závazky a časové rozlišení (organizace s 250 a více zaměstnanci)

OKEČ

Závazky z obchod. styku vč. záloh k 31. 3. 2007

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů J.N. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a př. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. př. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod,opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podnik. čin. L až Q Ostatní služby A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

meziroč. zm. v %

Ostatní závazky a časové rozlišení k 31. 3. 2007 7 615 8 016 465

meziroč. zm. v %

5 154 5 486 669

4,2 6,8 508,7

-11,6 -12,3 94,2

6 155

17,3

8 480

-9,6

24 411 5 742 814 6 556 187 2 777 5 318 2 184 7 502 2 485 12 970 11 666 8 312 19 287 14 533 33 821 30 425 20 991 20 563 9 797 3 584 54 935 59 322 8 347 67 669 5 478 191 5 668

-4,8 2,7 30,0 5,4 -3,4 -20,6 22,6 -4,3 13,3 15,1 6,1 -0,6 -4,8 -10,1 5,4 -4,1 24,4 33,2 23,6 -13,4 31,7 18,3 0,6 5,1 1,1 24,8 38,3 25,2

14 666 2 464 473 2 937 125 1 427 4 207 1 458 5 664 6 382 19 052 6 248 14 645 18 096 5 079 23 176 11 328 1 286 7 898 9 504 1 189 19 877 33 708 4 498 38 206 8 631 197 8 829

-29,4 -23,5 -23,6 -23,5 61,2 -13,8 1,2 5,4 2,3 -10,8 3,9 80,6 13,4 -22,9 1,6 -18,6 7,6 -74,9 9,4 50,6 -7,3 -0,3 23,8 -61,6 -1,9 -5,2 -13,7 -5,4

269 385

5,8

172 562

-4,6

54 177 2 887

42,3 -15,7

85 789 6 147

-8,5 6,8

57 064

37,5

91 936

-7,6

332 604

10,4

272 977

-5,8

45 76 1 85 7 9 4

285 738 668 007 362 446 897

-0,4 19,3 1,2 32,7 42,9 32,2 9,4

563 006

14,1

19 41 3 47 10 5 3

043 500 273 346 793 253 108

-0,7 28,4 -2,5 -18,3 58,5 -3,2 7,9

403 293

-3,5

MPO - odbor analýz a sta tistiky

115

VI. Finanční ukazatele Zásoby celkem, zásoby materiálu, zásoby nedokončené výroby (organizace s 250 a více zaměstnanci) Zásoby celkem OKEČ

CA CB

k 31. 3. 07 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a př. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. př. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F G H I K L až Q A+B

Stavebnictví Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podnik. čin. Ostatní služby Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb Nefinanční sféra

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

116

2 208 2 985 364 3 350

meziroční změna v%

Zásoby materiálu k 31. 3. 07 mil. Kč

-15,3 -6,4 32,7

1 207 1 449 131

meziroční změna v% -11,6 -4,3 32,7

Zásoby nedokonč. výr. k 31. 3. 07 mil. Kč

meziroční změna v%

127 287 30

-75,7 -50,2 5,1

-3,4

1 581

-2,0

317

-47,6

-27,6 -4,3 -5,2 -4,5 65,9 26,7 17,4 25,4 19,8 4,0 13,2 11,3 -8,1 10,5 3,8 8,0 20,8 -18,2 14,7 13,7 18,6 9,6 15,3 -3,3 10,0 17,1 55,0 17,4

7 552 2 085 459 2 545 79 1 340 1 990 790 2 780 1 275 6 589 3 718 3 401 9 824 4 445 14 269 10 603 2 457 7 452 5 408 1 323 16 640 13 222 3 363 16 585 2 634 16 2 650

-22,2 0,4 0,9 0,5 90,9 36,5 11,5 7,6 10,3 5,4 9,7 4,6 -0,7 17,7 28,1 20,8 27,5 -27,1 13,7 22,2 10,2 7,0 19,5 -5,8 13,3 35,3 -18,5 34,8

2 388 2 898 364 3 262 64 385 495 449 944 375 3 340 1 534 1 934 8 942 5 356 14 298 12 323 274 6 920 1 799 1 236 10 230 6 949 5 658 12 608 1 146 42 1 188

-26,5 -4,8 -4,1 -4,7 82,8 18,9 48,6 88,4 65,2 32,0 10,3 20,2 -0,8 7,7 -3,2 3,3 20,2 -26,9 36,1 7,2 12,5 24,2 11,2 -1,4 5,2 2,4 132,8 4,5

216 345

5,0

90 025

9,4

64 872

8,9

12 596 275

76,9 -4,2

4 812 204

4,2 -11,3

1079 63

9,7 29,8 10,6

19 7 1 9

579 164 944 108 200 2 802 3 735 1 616 5 352 2 290 17 394 9 842 11 096 22 313 12 360 34 673 27 859 3 921 17 727 8 652 3 339 33 639 28 066 9 312 37 378 5 075 58 5 133

12 871

73,8

5 016

3,4

1 142

232 566

7,2

96 622

8,9

66 332

8,3

12 345 59 287 292 7 135 2 939 666 3 714

-2,4 9,4 13,7 -6,9 100,7 10,8 -2,8

2 266 2 973 202 5 048 1 025 506 584

18,5 15,5 17,0 -0,8 313,3 10,4 -6,3

9 423 447 0 138 1 428 23 1 916

-9,1 -21,8 -16,5 64,5 124,7 -0,2

318 944

7,2

109 226

9,4

79 706

6,1

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Zásoby výrobků, zásoby zboží, obrátka zásob (organizace s 250 a více zaměstnanci) Zásoby výrobků OKEČ

CA CB

k 31. 3. 07 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba uhlí, lignitu, rašeliny Těžba ostatních nerostných surovin

743 1 117 200

meziroční změna v% 14,2 8,7 38,1

Zásoby zboží k 31. 3. 07 mil. Kč 132 132 3

Obrátka zásob

meziroční změna v%

k 31. 3. 07 ve dnech

86,3 82,3 34,6

12,1 15,5 37,7

meziroční změna ve dnech -2,6 -1,5 -48,5

C

Těžba nerostných surovin

1 317

12,3

135

80,9

16,5

-1,6

DA

8 038 1 980 340 2 320 39 771 1 184 307 1 491 555 6 746 2 974 4 944 3 268 1 963 5 231 4 162 1 187 2 649 1 021 628 5 486 5 162 192 5 354 1 008 0 1 008

-28,2 -8,7 -15,8 -9,8 3,2 19,0 19,9 21,6 20,3 -10,5 18,6 12,7 -11,4 -1,0 12,3 3,6 11,0 14,2 -18,3 9,6 71,1 -1,7 13,5 -27,4 11,3 2,6

DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. .výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a př. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. př. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

2,6

1 601 201 781 982 18 307 66 71 137 85 719 1 615 817 279 595 874 771 2 705 424 152 1 283 2 733 99 2 832 287 0 287

-44,5 1,6 -3,8 -2,8 178,0 18,2 -11,3 11,3 -0,9 -3,9 12,7 17,8 -27,0 13,9 -48,3 -37,4 5,1 -67,9 22,2 -26,4 1,4 -2,0 9,5 66,4 10,9 0,0 -10,0 0,0

42,7 86,5 124,7 92,6 47,1 41,7 37,3 27,6 33,7 33,6 46,2 25,3 49,5 45,9 59,3 49,9 62,9 12,6 43,4 38,7 40,2 32,8 18,0 119,3 22,9 40,3 12,1 39,2

-16,4 -6,8 -0,7 -6,2 5,4 7,0 3,1 3,4 3,2 -1,0 0,4 -3,8 -16,5 5,6 -4,3 3,3 -3,6 -3,9 -3,0 4,7 -3,1 -0,9 0,6 -4,5 -0,2 4,5 -1,2 4,0

D

Zpracovatelský průmysl

49 120

-2,5

12 328

-10,6

37,5

-2,2

6 705 2

342,4 -26,4

0 7

-6,4 -0,2

10,2 4,5

5,1 -0,4 4,8

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F G H I K L až Q A+B

Stavebnictví Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podnik. čin. Ostatní služby Zeměděl., myslivost, lesnictví, chov ryb Nefinanční sféra

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

6 706

341,9

7

-0,6

9,9

57 143

7,6

12 470

-10,1

32,0

0,2

184 439 1 6 27 4 993

4,1 -42,7 -9,0 -9,3 150,7 341,2 -4,5

472 55 427 89 1 942 460 132 221

150,5 10,2 7,0 -19,2 36,1 0,7 -7,9

31,7 32,0 7,6 7,7 14,0 5,3 44,7

-10,5 -2,4 -0,1 -1,6 4,9 -0,2 -7,7

58 797

6,7

71 214

5,4

29,3

-0,8

MPO - odbor analýz a statistiky

117

Podíl institucionálních sektorů na zpracovatelském průmyslu (organizace s 250 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek

Výkony včetně obchodní marže

700,0

4400 4000

600,0

3600 3200

500,0 v mld. Kč

2800 2400 2000

400,0 300,0

1600 200,0

1200 800

100,0

400 0,0

0 1. Q. 2006

1. Q. 2006

1. Q. 2007

Účetní přidaná hodnota

Průměrný počet zaměstnanců

1 000 000

180,0

900 000

160,0

800 000

140,0

700 000

120,0 v mld. Kč

600 000 osob

1. Q. 2007

500 000 400 000

100,0 80,0 60,0

300 000 200 000

40,0

100 000

20,0

0

0,0

1. Q. 2006

1. Q. 2007

Přidaná hodnota na zaměstnance

250

200

v tis. Kč

150

100

50

0 podniky pod zahr. kontr.

soukr. podniky

1. Q. 2006

podniky pod zahraniční kontrolou

118

soukromé podniky

1. Q. 2007

veřejné podniky

veřejné podniky