Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009

Duben 2010

MPO – odbor ekonomických analýz

2

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO – za rok 2009



OBSAH EXECUTIVE SUMMARY............................................................................................................5 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ..........................................8 I.1 Výkonnost ekonomiky...................................................................................................................... 8 I.2 Trh práce........................................................................................................................................ 11 I.3 Cenová politika .............................................................................................................................. 15 I.4 Přímé zahraniční investice .............................................................................................................. 19 I.5 Kapitálový trh ................................................................................................................................ 22

II. PRŮMYSL.............................................................................................................................28 II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita ......................................................................................... 28

III. STAVEBNICTVÍ ..................................................................................................................43 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení............................................................ 43 III.2 Bytová výstavba .......................................................................................................................... 49

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ...................................................................................................51 IV.1 Souhrnné výsledky ..................................................................................................................... 51 IV.2 Teritoriální struktura................................................................................................................... 56 IV.3 Komoditní struktura.................................................................................................................... 58 IV.4 Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v roce 2009........................ 63 IV.5 Situace v zahraničí...................................................................................................................... 63 IV.6 Výhled na rok 2010 .................................................................................................................... 64

V. VNITŘNÍ OBCHOD.............................................................................................................65 VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮ ..........................................70 VI.1 Metodika ..................................................................................................................................... 70 VI.2 Nefinanční sféra celkem .............................................................................................................. 71 VI.3 Průmysl ....................................................................................................................................... 76 VI.4 Stavebnictví................................................................................................................................. 81

Tabulková příloha

3



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31.3.2010

4



EXECUTIVE SUMMARY Rok 2009 byl rokem globální hospodářské recese, které nebyla ušetřena ani česká ekonomika. Po desetiletém období nepřetržitého růstu poklesl její hrubý domácí produkt meziročně o 4,1 %, což byl nejhlubší propad v novodobé historii České republiky. Tomuto vývoji napovídaly už výsledky 4. čtvrtletí roku 2008, kdy se plně projevily odbytové potíže exportně orientovaného průmyslu, vyvolané dramatickým oslabením zahraniční poptávky. Důsledkem bylo výrazné zpomalení meziročního růstu produktu, po kterém v roce 2009 následoval jeho propad do červených čísel. Tendence meziročního poklesu ekonomického výkonu trvala po celý rok, přesto zhruba od jeho poloviny lze pozorovat určité prvky stabilizace vývoje. Jejich projevem bylo nejprve zpomalování propadu zahraničního obchodu a průmyslu a následně i obnovení jejich mírného růstu. Exportní odvětví těžila především ze zlepšení podnikatelského klimatu v Německu, které bylo v případě výroby dopravních prostředků zvýrazněno zvýšenou poptávkou po zavedení šrotovného1. Hrubý domácí produkt od 3. čtvrtletí (v porovnání s předchozím čtvrtletím) dokonce mírně rostl, čímž se česká ekonomika zařadila do druhé vlny zemí Evropské unie, které vystoupily z recese. Vývoj české ekonomiky se od celkové hospodářské situace v Evropě výrazně nelišil. Platí to zejména o míře meziročního poklesu hrubého domácího produktu, která v zemích eurozóny činila rovněž 4,1 %. Eurozóna jako celek překonala recesi také ve 3. čtvrtletí,ale ve 4. čtvrtletí její ekonomika pouze stagnovala. Pokles postihl všechny země EU-27 s výjimkou Polska. Jeho relativní odolnost vůči krizi, obdobně jako u Francie, která si vedla z velkých ekonomik nejlépe, odrážela pozitivní vlivy velkého domácího trhu a nižší závislosti na vývozu. Naopak hlavní obchodní partner tuzemské ekonomiky, Německo, na oživení domácí poptávky zatím čeká a jeho výkonnost ve 4. čtvrtletí stanovala na úrovni 3. čtvrtletí. Slovenská ekonomika zrychlovala mezičtvrtletní růst již od 2. čtvrtletí, přesto byl její propad výkonnosti o 4,7 % v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008) hlubší než u české ekonomiky. Na nižší úrovni produktu EU-27 se podepsaly všechny výdajové položky, s výjimkou veřejných výdajů, což odráželo charakter globálního ekonomického prostředí a přijatá stimulační opatření na úrovni vlád. S tím v zásadě korespondoval také vývoj české ekonomiky, ve které se k nepříznivému dopadu vnějšího sektoru a nižší investiční aktivity připojil ve druhé polovině roku rovněž pokles konečné spotřeby domácností. Ta byla v předchozích třech letech hlavním zdrojem růstu, ale s rostoucí napjatostí na trhu práce její pozitivní vliv slábl a následně přešel do záporných hodnot (výsledkem čehož byl

1

Šrotovné je finanční příspěvek státu za nákup nového osobního automobilu při současném odevzdání starého na vrakoviště. Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize, promítající se mimo jiné do klesajícího zájmu o nové automobily. 5



v celoročním vyjádření v zásadě neutrální příspěvek). Naopak pozitivní obrat zaznamenal vývoj čistého vývozu, který se v posledním čtvrtletí roku (po roční přestávce) opět stal faktorem hospodářskému růstu. Projevem recese světové ekonomiky byla nejen slabá poptávka, ale také pokles cen téměř všech komodit (a tím zlevnění cen výstupů). Oba tyto faktory se promítly v razantním zpomalování růstu domácí cenové hladiny v průběhu roku, jehož reálným výsledkem byla 1%-ní průměrná roční míra inflace (která je druhou nejnižší hodnotou tohoto ukazatele od roku 1989). K příznivému cenovému vývoji přispělo rovněž odeznění vlivu značných administrativních zásahů realizovaných v roce 2008. Hospodářská recese naopak velmi negativně poznamenala trh práce. Zaměstnanost v průměru za rok meziročně klesla o 68,2 tis osob (tj. téměř o 1,4%) a míra registrované nezaměstnanosti se na konci roku vyšplhala na 9,2 % (za rok se tak zvýšila o 3,2 p.b.). Uvedený vývoj byl doprovázen zhoršením také dalších charakteristik pracovního trhu, zejména výrazným poklesem volných pracovních míst. V oblasti mezd byl jejich vyplacený objem meziročně nižší, ale protože propouštěním byli nejvíce postiženi zaměstnanci s nízkou kvalifikací, a tedy nejnižší mzdou, průměrná mzda nadále rostla. Ve srovnání s předchozím rokem však její nominální růst výrazně zpomalil, zatímco v reálném vyjádření (vlivem zmírnění inflace) dokonce zrychlil. Ekonomické prostředí zásadně ovlivnilo vývojové tendence odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (jejich podrobné hodnocení obsahují samostatné kapitoly analýzy). Výkonnost průmyslu se meziročně snížila o 13,4 %, když v prvních pěti měsících (s výjimkou března) přesahovala ztráta hranici 20 %. Poté začal pokles zmírňovat a v prosinci se produkce (po čtrnácti měsících) vrátila k růstu. K celoročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení a dále výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Citelně byl postižen rovněž automobilový průmysl, tj. odvětví jehož zhruba dvě třetiny produkce jsou určeny na export. Vzhledem k silné provázanosti tuzemské a německé ekonomiky bylo proto zásadní událostí zavedení šrotovací prémie v Německu a následné oživení tamní poptávky po automobilech, ze kterého významně profitovali vedle automobilek také výrobci dílů a příslušenství motorových vozidel z ostatních dodavatelských odvětví (výroba pryžových plášťů a duší apod.). Růst produkce zaznamenala jako jediná výroba potravinářských výrobků. Lépe si vedlo stavebnictví, jehož výroba byla meziročně nižší pouze o 1,0 %. Celý rok se nesl v duchu poklesu pozemního stavitelství při současném růstu inženýrského stavitelství. Výrazně však klesl objem stavebních zakázek, zejména těch, které jsou financovány ze soukromých zdrojů. Bytová výstavba se potýkala s poklesem počtu nově zahájených a modernizovaných bytů, naopak počet dokončených bytů se meziročně mírně zvýšil. V zahraničním obchodě se zbožím se hodnota obratu meziročně snížila o 16 %. Pokles tempa vývozu i dovozu ve druhé polovině roku zvolnil (vývoz v listopadu a prosinci dokonce rostl), protože vedle

6



částečného zlepšení vnějšího prostředí se projevil i vliv nižší srovnatelné základny. Výsledkem hlubší míry poklesu dovozu než vývozu byl rekordní přebytek obchodní bilance (152 mld. Kč), který se meziročně zvýšil téměř o 85 mld. Kč. Na tomto příznivém výsledku se projevil jak přínos šrotovného (vývoz na německý trh klesl podstatně méně než celkový vývoz), tak zejména kladné směnné relace, která odrážela nižší míru růstu cen vývozu než poklesu cen dovozu. Tržby maloobchodu celkově klesly o 4,3 %, přičemž ve všech měsících zaostávaly za úrovní předchozího roku. Největším propadem prošel segment obchodu s osobními automobily a dalším zbožím dlouhodobé spotřeby, protože domácnosti odkládaly především nákupy zbytnější povahy. Krize naopak nahrávala velkým obchodním řetězcům a internetovým obchodům, které jsou schopny dosahovat nízkých prodejních cen. Další hospodářský vývoj je zatížen značnou mírou nejistoty, protože bude významně závislý na intenzitě a udržitelnosti oživení u hlavních obchodních partnerů. Nicméně za reálné považujeme očekávání, že česká ekonomika se v roce 2010 vrátí k růstu, který bude oscilovat kolem 1 %.

7



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Ekonomika se propadla do recese,…

Nepříznivý globální hospodářský vývoj, spojený s výrazným útlumem poptávky, který dolehl na českou ekonomiku v závěru roku 2008 jako externí šok, pokračoval také v roce 2009. Jeho projevem bylo další oslabení exportních trhů, což se nezbytně promítlo do úrovně tuzemského ekonomického výkonu. Hrubý domácí produkt v roce 2009 poklesl meziročně reálně o 4,1 %, zatímco ještě v předchozím roce vzrostl o 2,3 %.

…kterou překonala ve druhé polovině roku

Ekonomika dosáhla svého dna v 1. čtvrtletí, ve kterém produkt (ve stálých cenách) ve srovnání s předchozím čtvrtletím propadl o 4,1 %. Následně, ještě v první polovině roku, však míru mezičtvrtletního hospodářského poklesu výrazně korigovala a počínaje 3. čtvrtletím se vydala na dráhu mírného růstu. Závěr roku potvrdil pokračující oživení, když úroveň produktu ve 4. čtvrtletí vzrostla (ve srovnání s předchozím čtvrtletím) o 0,7 %. Technické hledisko recese (mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě) bylo naplněno po tři čtvrtletí (ve 4. čtvrtletí 2008 a v 1. pololetí 2009).

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0

stejné čtvrtletí předchozího roku

IV.

II.

III.

IV.

I./09

II.

III.

IV.

I./08

II.

III.

IV.

I./07

II.

III.

IV.

I./06

II.

III.

IV.

I./05

II.

III.

IV.

I./04

II.

III.

IV.

I./03

II.

III.

IV.

I./02

II.

III.

I./01

-6,0

předchozí čtvrtletí

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Pokles výkonnosti reagoval na slabou poptávku,…

8

Vývoj české ekonomiky vcelku věrně korespondoval s ekonomickou situací vyspělé Evropy. Také země eurozóny jako celek překonaly počínaje 3. čtvrtletím hospodářskou recesi (která však trvala pět čtvrtletí) a stejně jako v České republice poklesl jejich hrubý domácí produkt meziročně o 4,1 %.



Graf č. I.1.2 Vývoj hrubého domácího produktu ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %, stálé ceny) 6 4 2 %

0 -2 -4 -6 -8 EU-27

eurozóna

Belgie

Rakousko Německo 2008

Finsko

ČR

Slovenko

Polsko

Maďarsko

2009

Pramen: Eurostat, ČSÚ

… se kterou zápolila celá EU

Pokles produktu byl především odrazem nízké investiční aktivity a propadu vnější poptávky. Tyto vlivy působily v jednotlivých zemích s různou intenzitou. V případě největší evropské ekonomiky, Německa, převládl negativní dopad vnějšího sektoru, který se na meziročním snížení výkonnosti o 5,0 % podílel 3,4 procentního bodu, zatímco hrubá tvorba kapitálu 2,4 p.b. Naopak pozitivní příspěvek vykázala konečná spotřeba, která v sobě zahrnovala významný impuls ve formě šrotovného. Jedinou zemí EU, která si udržela meziroční růst, bylo Polsko. Její relativně uzavřená ekonomika vzrostla o 1,7 %, protože velký domácí trh pozitivně působil na spotřebu. Z dalších zemí středoevropského regionu byl propad výkonnosti na Slovensku (-4,7 %) a v Maďarsku (-6,3 %) hlubší než u tuzemské ekonomiky.

Ve struktuře českého produktu…

Také v české ekonomice se na meziročním poklesu hrubého domácího produktu jednotlivé výdajové položky podílely rozdílně. Po celý rok byl určující propad tvorby hrubého kapitálu, zatímco vnější sektor táhl ekonomiku dolů pouze v prvních třech čtvrtletích.

…byl pokles tvorby hrubého kapitálu…

Tvorba hrubého kapitálu negativně ovlivnila hospodářský růst 4,5 proc. body, z toho fixního kapitálu 2,0 p.b. a zásob 2,5 p.b. Nepříznivý vývoj výdajů do fixního kapitálu se datuje už od 2. čtvrtletí 2008, vlivem prohlubující se recese se však tendence jejich meziročního poklesu v roce 2009 dále zvýraznila. Nižší investiční aktivita souvisela především s úspornými opatřeními firem, které při nízkém využití stávajících kapacit byly nuceny přehodnocovat a odkládat své investiční záměry. Zostřené ekonomické podmínky vedly také ke snížení stavu zásob, zejména hotových výrobků a obchodního zboží.

…a čistého vývozu…

Vnější sektor snížil výkonnost ekonomiky o 0,4 p.b., při poklesu reálného vývozu a dovozu (zboží a služeb) shodně o 9,9 %. Na straně vývozu se významně projevilo oslabení exportních trhů, zatímco útlum dovozu souvisel s poklesem investiční aktivity a spotřeby domácností. Zahraniční obchod negativně

9



ovlivňoval hospodářský růst již od 4. čtvrtletí 2008 a teprve po roce došlo k obratu, když se ve výsledcích posledního čtvrtletí 2009 projevil efekt nižší srovnatelné základy. …částečně kompenzován růstem konečné spotřeby

Na druhé straně příznivý dopad na vývoj produktu měly výdaje na konečnou spotřebu, jejichž příspěvek dosáhl 0,9 procentního bodu. Veškerý přírůstek přitom zabezpečil veřejný sektor. Vliv spotřebních výdajů domácností, které byly v předchozích třech letech hlavní růstovou položkou, značně oslabil. S rostoucí nezaměstnaností a složitější příjmovou situací obyvatelstva kladný příspěvek konečné spotřeby domácností oslaboval a ve 2. pololetí 2009 přešel dokonce do záporných hodnot (takže v celoročním vyjádření byl jeho dopad v zásadě neutrální). Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Ekonomiku táhl dolů zejména exportně orientovaný průmysl,…

Na straně nabídky poklesla hrubá přidaná hodnota meziročně o 4,4 %. Slabá poptávka postihla zejména výkon zpracovatelského průmyslu, jehož hrubá přidaná hodnota se snížila meziročně o 14,7 %. Vzhledem k jeho vysokému váhovému zastoupení na celkové hrubé přidané hodnotě tak zpracovatelský průmysl v rozhodující míře ovlivnil propad produktu. Oproti průmyslu byl dopad krize ve službách pozvolnější a v souhrnu pokles hrubé přidané hodnoty v tomto sektoru zřetelně mírnější. Rozdíly ve vývoji hrubé přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích jsou patrné z následující tabulky.

Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v roce 2009 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna v% NH celkem v tom: Průmysl v tom: Zpracovatelský Stavebnictví

Příspěvek ke změně v p.b.

Podíl odvětví v%

-4,4

-4,4

100,0

-14,6

-4,5

30,1

-14,7

-3,6

23,3

1,1

0,1

7,2

Obchod a doprava

-5,4

-1,1

24,2

Peněžnictví a podnikat. služby

-1,3

-0,2

18,4

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

…který má v její struktuře rozhodující úlohu

Citlivost české ekonomiky na úroveň zahraničí poptávky vyplývá z vysokého podílu průmyslu (který realizuje rozhodující část tuzemského exportu) ve struktuře produktu. V roce 2009 se jeho podíl snížil na 30,1 % (z 30,9 % v roce 2008), což je ale zřejmě stále nejvyšší úroveň mezi zeměmi Evropské unie. Z mezinárodního srovnání (k dispozici jsou údaje za rok 2007) vyplývá, že ve vyspělých ekonomikách se podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě pohyboval mezi 9 % (Lucembursko) až 26 % (Německo, Finsko). Na rozdíl od české ekonomiky je zde více rozvinut sektor služeb.

10



Graf.č. I.1.3 Odvětvová struktura HPH ve vybraných zemích EU (rok 2007, podíl v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ČR

Slovensko

Finsko

Polsko

Zemědělství

Maďarsko Rakousko Průmysl

SRN Stavebnictví

EU-27

Nizozemí

Belgie

Francie

Služby celkem

Pramen: Eurostat –European Statistics from A to Z, září 2009

Na poklesu výkonnosti se více podílela nižší produktivita práce

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) se meziročně snížila o 3,2 % a na nižším výkonu ekonomiky se podílela větším dílem (téměř ze tří čtvrtin) než pokles zaměstnanosti. V ekonomice bylo zaměstnáno 5 226 tis. osob, tj. meziročně o 1,2 % méně (v metodice národních účtů).

I.2 Trh práce Krize redukovala zaměstnanost…

Redukce zaměstnanosti, vyvolaná dopady světové hospodářské krize, v roce 2009 výrazně zesílila. Počet zaměstnaných osob se meziročním srovnání s rokem 2008 snížil o 68,2 tisíce, to je téměř o 1,4 %, na 4934,3 tisíc osob2. Při meziročním poklesu počtu zaměstnanců vč. členů produkčních družstev o 88,8 tisíc rostl počet podnikatelů. Jejich počet v hlavním zaměstnání vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti roku 2008 zvýšil o 15,9 tis. na 643,7 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti představuje cca 13 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Tento fakt může poukazovat na sílící tlak zaměstnavatelů na využívání tzv. „Švarc systému“3 či na volbu zaměstnanců v reakci na sílící krizi „přejít“ do privátního sektoru a podnikat.

…a nezaměstnanost v průběhu roku rostla

2

3

Nižší poptávka po pracovní síle se odráží i ve vývoji míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce (graf.č. I.2.1).

Podle Výběrového šetření pracovních sil, které provádí ČSÚ Švarc systém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný (zejména s ohledem na daňové zatížení, sociální pojištění nebo i příliš svazující zákoník práce). Běžně se lze setkat se Švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů (www.wikipedia.cz). 11



Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 11 10 9,8

9,9

9,2

9

8,4

8,0

8,5

8,6

8,5

8,6

8

9

10

11

8 7,7

7,4

7

7,9

7,9

4

5

6,8

6 5 4 1

2

3 2006

6

7

2007

2008

2009

12

2010

Pramen: MPSV, graf MPO

Strmý růst nezaměstnanosti, vyvolaný dopady hospodářské krize byl až do konce 2. čtvrtletí nesrovnatelný s předchozími léty. Vývoj ve 3. čtvrtletí naznačoval, že by se tato diskrepance mohla začít mírnit. Růst v červenci a srpnu byl i v předchozích letech ovlivňován nástupy absolventů škol na trh práce. V říjnu se poprvé rozdíl proti předchozímu roku nezvětšil a meziměsíčně míra nezaměstnanosti mírně klesla. Tempo růstu nezaměstnanosti se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 významně snížilo. Rok 2009 se přesto nadále vyznačuje prudkým vzestupem úrovně nezaměstnanosti v České republice. Zejména poslední měsíc v roce potvrdil tuto tendenci, míra nezaměstnanosti se v prosinci zastavila na hodnotě 9,2 % (tabulka č. I.2.1). Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v % leden

Únor

březen duben květen červen červenec

srpen

září

říjen

2008

6,1

5,9

5,6

5,2

5,0

5,0

2009 meziroční změna v p.b.

6,8

7,4

7,7

7,9

7,9

0,7

1,5

2,1

2,7

2,9

listopad

prosinec

5,3

5,3

5,3

5,2

5,3

6,0

8,0

8,4

8,5

8,6

8,5

8,6

9,2

3,0

3,1

3,2

3,3

3,3

3,3

3,2

Pramen: MPSV

Říjnový vývoj byl pozitivní, konec roku přinesl vystřízlivění…

Při zvyšující se nezaměstnanosti bylo potěšující zprávou, že úřady práce přijaly do evidence v říjnu o 21,2 tisíce nových uchazečů o zaměstnání méně než v září, celkem 59,6 tisíc. Evidenci opustilo 61,6 tisíc osob. I když to představovalo o 12,2 tisíc osob méně než v předchozím měsíci, klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání proti září o 2 tisíce, na 498,8 tisíc. V následujícím měsíci bylo však na úřadech práce nově zaevidováno o 5 073 osob více, než v předcházejícím měsíci a v prosinci pak o 7 714 více než v listopadu, celkem tedy 72 350 osob. Za celý rok 2009 klesla míra nezaměstnanosti právě jednou, z celoročního pohledu to však nepředstavovalo obrat ve vývoji. Navíc v podzimních měsících klesala vždy i v předchozích letech. O napjatosti na trhu práce ke konci roku 2009 vypovídal pokračující pokles počtu volných pracovních míst, z 35,8 tisíc

12



v říjnu na 30,9 tisíce v prosinci. Zvýšil se proto počet uchazečů připadajících na jedno volné místo z 13,9 v říjnu na 17,4 v posledním měsíci roku. (graf č. I.2.2). Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo 18,0 16,0

počet uchazečů

14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

12

2009/1

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

2008/1

0,0

Pramen: MPSV, graf MPO

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti4 v EU 27, jako celku, v průměru vzrostla z 9,2 % koncem 3. čtvrtletí na 9,7 % za čtvrtý kvartál roku 2009. V tomtéž časovém rozmezí se v ČR zvýšila markantněji, a to o jeden celý p.b. na 8,0 %. V kontextu zemí EU zaujímala ČR v závěru roku dvanáctou pozici, oproti září si pohoršila o čtyři místa, koncem 2. čtvrtletí byla sedmá. Pro ČR je příznivou skutečností, že v Německu, které je naším největším obchodním partnerem, klesla o 0,4 p.b, na 7,2 %. Naopak v sousedním Rakousku se zvýšila bezmála o jeden p.b. na 5,7.

Nezaměstnanost pod průměrem EU

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU 27 (prosinec 2009) 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 %

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 Lotyšsko

Španělsko

Estonsko

Litva

Slovensko

Irsko

Maďarsko

Portugalsko

Francie

Řecko

Polsko

Itálie

Švédsko

Belgie

Bulharsko

Česká republika

Finsko

Spojené království

Malta

Německo

Dánsko

Slovinsko

Rumunsko

Lucembursko

Kypr

Rakousko

Nizozemsko

0,0

Pramen: http://nui.epp.eurostat.ec.europa.eu, graf MPO

4

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 13



Vývoj v roce 2009 - začátkem roku 2009 zpomalila hospodářská krize růst mezd především v podnikatelské sféře, v souhrnu dosáhla průměrná mzda v prvním čtvrtletí 22 328 Kč, v polovině roku pak stoupla na 22 992 Kč. Poté v důsledku strukturálních vlivů, zejména propouštění zaměstnanců s nižšími mzdami a poklesu nemocnosti mzdy relativně vzrostly. V posledním kvartálu roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců oproti předchozímu čtvrtletí po očištění sezónních vlivů o 1,4 %, celkově na 25 752 Kč, meziročně se oproti 4. čtvrtletí roku 2008 zvýšila o 5,2 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se za 4. čtvrtletí 2009 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily pouze o 0,4 %, reálná mzda tedy vzrostla o 4,8 % a to představuje nejvyšší růst reálné mzdy za posledních devět čtvrtletí.

Krize paradoxně způsobila nárůst mezd…

Celkově dosáhla průměrná nominální mzda v národním hospodářství 23 598 Kč,což představuje meziroční růst o 4% (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy 22 691 Kč). Průměrná nominální mzda vztažená k fyzickým počtům pracovníků rostla pomaleji než mzda na přepočtené počty (na plně zaměstnané). Ve 4. čtvrtletí dosáhl její meziroční růst 4,8 %. Nejvyšší nominální mzda (odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“) byla v posledním kvartálu zhruba 3,6krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“). Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře dosáhla v roce 2009 celkově 23 411 Kč a meziročního nárůstu o 3,8 % (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře 22 559 Kč). Průměrná nominální mzda v nepodnikatelské sféře dosáhla v roce 2009 celkově 24 433 Kč a meziročního nárůstu o 4,7 % (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře 23 337 Kč). …reálná mzda neklesla ani koncem roku 2009

Po prudké změně ve vývoji nominální mzdy začátkem roku byl vlivem zpomalování růstu cen v roce 2009 výrazně tlumen dopad na reálnou mzdu (graf č. I.2.4).

Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků 12,0 nominální mzda

meziroční změny v %

10,0 8,0 6,0 4,0 reálná mzda 2,0 0,0 2008/1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2009/1.Q

2.Q

3.Q

4.Q


Růst reálné mzdy v roce 2009 byl zhruba od poloviny roku vyšší než v předchozím roce. Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn úrovní inflace, která byla v roce 2009 mimořádně nízká (viz kapitola 14



I.3). Krize na trhu práce však rozhodně nekončí, spíše se nyní dostává do druhé fáze, kdy se dopady přesunují na terciární sektor hospodářství.

I.3 Cenová politika Přesto, že inflace výrazně klesala,…

Vývoj domácí cenové hladiny v roce 2009 poznamenala příznivě recese světové ekonomiky, která srazila ceny téměř všech komodit a zlevnila tak ceny výstupů. Slabá domácí poptávka při rostoucí nezaměstnanosti držela na nízké úrovni mzdovou inflaci, také vývoj v zahraničí a slabší kurz koruny nehrály významnou roli ve prospěch dovozu inflace. Kumulace působení těchto faktorů přispěla k tomu, že míra inflace, která měla od ledna 2009 výrazně klesající tendenci, dosáhla na druhou nejnižší průměrnou roční hodnotu (1,0 %) od roku 1989, nižší byla pouze v roce 2003 (0,1 %). Vliv měla i vysoká srovnávací základna roku 2008 (v průměru 6,3 %). Důsledky celosvětové krize, se kterou se potýkaly všechny země, vyústily v razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v celé EU. V tuzemsku se přidalo i odeznění vlivu výrazných administrativních zásahů realizovaných v roce 2008 a inflace tak byla v ČR ve srovnání s EU poloviční, viz graf č I.3.1.

Graf č. I.3.1 Vývoj HICP od roku 2001 (v%) 7 6 5 4

%

3 2 1 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-1 ČR míra inflace

EU míra inflace *

ČR meziroční změna

Pramen: ČSÚ, graf MPO *EU25, od roku 2007 EU 27 … tuzemský HICP se stále držel nad průměrem eurozóny, ale pod průměrem EU 27

Zpomalováním cenového růstu přešla řada zemí EU v průběhu roku až na meziroční pokles. Růst cen v závěru roku byl způsoben zejména zvýšením cen energií, pohonných hmot a některých služeb, protiinflačně stále působil meziroční pokles cen potravin. Domácí HICP, pod vlivem poklesu ekonomické aktivity a nižšího příspěvku tuzemských administrativních opatření, se hodnotou 100,6 % držel o cca 0,4 p.b. pod průměrem EU 27 (ale stále o 0,3 p.b. nad průměrem zemí eurozóny). Na nejvyšší hodnoty HICP dosáhl v roce 2009 Island 116,3 %, Turecko 106,3 % a Rumunsko 105,6 %, na nejnižší naopak Irsko 98,3 %, Portugalsko 99,1 % a Švýcarsko 99,3 %. Přehled o vývoji HICP ve vybraných zemích je uveden v příloze. Z administrativních opatření působily na cenový vývoj obousměrně v jednotlivých měsících roku 2009 následující úpravy regulovaných cen:

15



 od ledna vzrostly ceny elektřiny o 11,6 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, vodného a stočného o 8,7 % a regulovaného nájemného o 22,8 %;  od března se zvýšilo nájemné v bytech s regulovaným nájmem o 1,2 %, ceny cigaret o 0,9 %;  v dubnu se snížily ceny v oddíle zdraví v souvislosti se zrušením regulačních poplatků u dětí do 18 let, snížením doplatků léků o regulační poplatek, snížením ročního limitu u dětí do 18 let a seniorů nad 65 let. Ceny doplatků léků předepsaných lékařem vč. poplatků se snížily o 12,5 %, ceny lékařské ambulantní péče o 9,1 %; v oddíle bydlení se snížily ceny zemního plynu o 3,0 %;  v květnu vzrostly ceny léčiv o 0,6 %;  v červenci klesly ceny zemního plynu o 6,3 %; zvýšilo se regulované nájemné o 1,7 %;  v říjnu došlo k dalšímu snížení cen zemního plynu o 2,8 %; v prosinci klesly ceny telefonických a telefaxových služeb o 0,6 %. Na počátku 4. čtvrtletí se zastavil deflační trend, korekci v závěru roku způsobily vysoké ceny pohonných hmot

Výrazné zpomalování dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen skončilo v září na nulové hodnotě a v říjnu dosáhlo svého dna (0,2 % pod úrovní předchozího roku). Deflační vývoj tak definitivně skončil a inflace začala mírně narůstat. Prosincové údaje potvrdily obrat, ale zároveň i ukončení právě nastoupeného trendu, protože inflační tlaky v ekonomice zůstaly i v závěru roku minimální. Prosincové zrychlení tempa růstu (meziročně na 1,0 %, z 0,5 % v listopadu) bylo vyvolané vývojem cen v dopravě (vzrostly o 4,5 %), resp. pohonných hmot, které meziročně vyskočily o 15,7 % (z 4,2 % v předchozím měsíci). Do cen pohonných hmot se velmi rychle promítlo oživení růstu cen ropy na světových trzích, dalším důvodem byl efekt nízké srovnávací základny, protože právě před rokem začaly ceny dopravy razantně meziročně klesat. V úhrnu za rok 2009 klesly tržní ceny v průměru o 0,7 % (z 2,6% růstu v roce 2008) a současně zpomalil i meziroční růst administrativně ovlivňovaných cen (v průměru na 8,1 % z 22,4 % v roce 2008).

Hlavním tahounem inflace zůstal sektor bydlení…

Hlavním zdrojem domácí inflace (také vzhledem k váze ve spotřebním koši) zůstal i v roce 2009 sektor bydlení, kde vzrostlo především nájemné (v bytech s regulovaným nájemným v průměru za rok o 27,1 %, s tržním o 5,2 %), dále ceny elektřiny (o 11,6 %) a tepla a teplé vody (o 7,1 %). Naopak zemní plyn v průběhu roku třikrát zlevnil, což vedlo ke změně trendu jeho předchozího vývoje (z meziročního růstu o 24,3 % v 1. čtvrtletí v meziroční pokles o 11,6 % ve 4. čtvrtletí). Cenovou hladinu směrem vzhůru táhly i ceny alkoholických nápojů a tabáku, jejichž růst byl důsledkem zvýšení spotřební daně u cigaret v roce 2008 (v průběhu roku 2009 však její vliv slábl).

… protiinflačně působily hlavně ceny potravin

Nízké ceny zemědělských výrobců i konkurence ze zahraničí stlačily ceny potravin, které po velmi výrazném růstu v roce 2008 zaznamenaly ve všech měsících roku 2009 meziroční pokles, který se zmírnil až ve 4. čtvrtletí, v průměru za rok na 3,9 % (ceny pekárenských výrobků byly meziročně nižší o 10,1 %, výrobky ve skupině mléko, sýry a vejce o 7,9 %, oleje a tuky o 5,6 %, ovoce o 8,5 %). Významný protiinflační vliv měly i ceny v dopravě, kde se od října 2008 do října 2009 nepřetržitě meziročně snižovaly ceny pohonných hmot (za rok 2009 v úhrnu o 11,8 %), a klesly i ceny automobilů (o 9,2 %). Vliv jednotlivých oddílů spotřebního koše na výši cenové hladiny ukazuje tabulka č. I.3.1:

16



Tabulka č. I.3.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p. b.) Stálé váhy Průměr roku 2005 za rok v% 2008 Leden Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

2009 Únor Březen Duben Květen červen červenec srpen

Průměr 2010 za rok listopad prosinec 2009 leden únor

září

říjen

100,0

6,3

2,2

2,0

2,3

1,8

1,3

1,2

0,3

0,2

0,0

-0,2

0,5

1,0

1,0

0,7

0,6

16,3 8,2 5,2 24,8

1,4 0,9 -0,1 2,7

-0,2 0,8 0,0 2,7

-0,2 0,7 -0,1 2,5

-0,2 0,9 -0,1 2,5

-0,4 0,8 -0,1 2,3

-0,7 0,8 -0,1 2,2

-0,8 0,8 -0,1 2,2

-1,1 0,7 -0,2 1,8

-1,0 0,5 -0,2 1,7

-1,0 0,3 -0,2 1,7

-1,0 0,3 -0,2 1,2

-0,8 0,2 -0,1 1,2

-0,6 0,2 -0,1 1,2

-0,1 0,0 0,0 0,1

-0,6 0,3 -0,1 0,3

-0,4 0,3 -0,1 0,3

5,8 1,8 11,4 3,9 9,9 0,6 5,8 6,3

0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,0 0,0 -1,2 -0,1 -0,1 0,0 0,2 0,1

0,0 0,0 -1,0 -0,1 -0,1 0,0 0,2 0,1

0,0 0,0 -0,9 -0,1 -0,1 0,0 0,2 0,1

0,0 -0,1 -0,8 -0,1 -0,1 0,0 0,2 0,1

0,0 -0,1 -0,9 -0,2 0,0 0,0 0,2 0,1

0,0 -0,1 -0,8 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 -0,1 -0,7 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 -0,1 -0,6 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 -0,1 -0,6 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 -0,1 -0,3 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 -0,1 0,1 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 -0,1 0,4 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,8 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

0,0 0,0 0,5 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

Pramen: ČSÚ

Na počátku roku 2010 růst cen opět zvolnil

O další pokles spotřebitelských cen se v prvních měsících roku 2010 zasloužila nízká spotřebitelská poptávka, která tlačila řadu cen dolů, a to i přesto, že se od počátku roku zvedly daně (základní i snížená sazba DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a spotřební daň na tabák, alkohol a pohonné hmoty), k níž se přidal i nižší příspěvek regulovaných cen v sektoru bydlení a ceny potravin. Růst naopak nejvíce podpořily ceny pohonných hmot, které ze 4,2 % v listopadu 2009 skočily až na 28,1 % v lednu 2010 (v únoru zmírnily na 21,8 %).

Inflace zůstává nadále stabilně nízká, inflační tlaky z domácí ekonomiky nejsou patrné. I když by měla v průběhu roku 2010 pozvolna růst, půjde především o důsledek administrativních zásahů v podobě regulovaných cen a daňových změn, kdežto růst tržních cen bude narážet na stále slabou spotřebitelskou poptávku. Protiinflačně působily dovozní ceny …

Dovozní ceny na počátku 2. čtvrtletí klesly pod úroveň předchozího roku. Jejich pokles, odrážející útlum světové hospodářské aktivity a s ní i poptávky, vytvářel podmínky ke snižování nákladů na vstupy pro výrobce, s dopadem na jejich výrobní ceny a následně na spotřebitelský trh. Poté, co se v září jejich meziroční pokles prohloubil až na 9,3 %, znatelně zeslábl, v prosinci až na 3,2 % (v průměru za celý rok 2009 se snížily o 3,5 %, v roce 2008 o 3,3 %). Odvíjel se od výrazného oživení růstu cen ropy na světových trzích, které v prosinci vzrostly již o téměř 80 %, zatímco v září ještě klesaly o více než 30 %. Dalším faktorem růstu byl obrat ve vývoji dovozních cen minerálních paliv, které vzrostly v prosinci oproti září o více než 40 p.b., tj. na 4,6 % (v průměru za rok 2009 však vykázaly ještě 26% propad). Na zvolnění poklesu dovozních cen působilo i oslabení koruny vůči euru a dolaru. V propadu skončily v průměru za rok 2009 i ceny chemikálií o 4,0 %, polotovarů o 3,4 % a ceny ostatních surovin o 3,2 %. Naopak rostly ceny průmyslového spotřebního zboží o 3,8 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 2,2 %.

… které se promítly do cen průmyslových výrobců

V podmínkách nízké světové i domácí poptávky a klesajících cen většiny dovážených vstupů také ceny průmyslových výrobců setrvávaly pod úrovní minulého roku (od prosince 2008). Jejich pokles dosáhl svého dna v září (-5,4 %), a v závěru roku 2009 byl již nevýrazný (-0,8 %). K jeho zvolnění přispělo oživení růstu cen klíčových surovin na světových trzích, které se začalo postupně promítat do cen výrobců, zejména na počátku výrobního cyklu, a od prosince hluboce postihlo odvětví primárního zpracování ropy. V průměru za rok 2009 se snížily o 3,1 %, což byl nejvyšší meziroční pokles cen od začátku sledování v roce 1991.

17


… a které nejvíce poznamenaly ceny rafinérských produktů


Změny cen komodit se nejvýrazněji odrazily v odvětví koksárenských a rafinovaných ropných produktů, které propadly v průměru za rok o 29,1 %, především pak v prvních třech čtvrtletích roku (o více než 35 %), v posledním již pouze (o 3,9 %). Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, které klesly v průměru za rok o 10,8 %, svůj propad naopak prohloubily až ve 3. a 4. čtvrtletí roku (o 18,5 %, resp. o 16,6 %), z toho zejména ceny surového železa oceli a feroslitin o 38,0 % ve 3. čtvrtletí a 33,5 % ve 4. čtvrtletí. Ceny potravinářských výrobků klesly v průměru o 4,5 %, zmírnění jejich poklesu v závěru roku korespondovalo s oslabováním poklesu domácích cen zemědělských producentů a s vývojem světových cen potravin. Nejvíce naopak vzrostly ceny elektřiny, plynu a páry v průměru za rok o 10,9 % a vody, její úpravy a rozvodu o 6,9 %. Počátkem roku 2010 pokračovaly ceny průmyslových výrobců v dalším poklesu, který se v lednu i v únoru znovu prohloubil (o 1,5 %, resp. o 2,0 %). Pokles celkového indexu byl vyvolán zejména snížením cen obecných kovů, kovodělných a potravinářských výrobků i dopravních prostředků, proti němu působil růst cen koksárenských a rafinovaných ropných produktů.

Ceny průmyslových výrobců klesaly ve všech zemích EU. Celoročně s větší razancí padaly proti tuzemským cenám jak v EU 27, tak i v eurozóně. Pokles cen na počátku roku byl v zemích eurozóny ještě shodný s vývojem cen u nás, a to na úrovni -0,8 % (v EU27 ještě ceny dosahovaly 0,1% růstu), během roku se však téměř ve všech zemích dále prohluboval. Korekce v závěru roku propad snížila, ale rozdíl mezi tuzemskými cenami (-0,8 %) a cenami v EU 27 i v eurozóně (-1,6 %, resp. -2,9 %) se přesto prohloubil. Při posuzování dosažených indexů je však nutno přihlížet k odlišné struktuře ekonomik (k různé váze jednotlivých odvětví v indexu a jejich náročnosti na vstupy, apod.). Nejvíce klesaly ceny koncem roku v Lotyšsku (o 10,1 %), na Maltě (o 8,8 %) a v Lucembursku (o 8,6 %). Přehled o vývoji cen průmyslových výrobců ve vybraných zemích poskytuje tabulka v příloze.

Domácí ceny v průmyslu se snižovaly pomaleji než v eurozóně i v EU 27

Graf č. I.3.2 Vývoj cen energetických surovin,dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100) 300 250

Index

200 150 100 50

Spotřebitelské


18

Průmyslových výrobců

9

Kovy

1/2010

5

9

Zemní plyn

1/2009

5

9

1/2008

5

9

Ropa Brent

1/2007

5

9

1/2006

5

9

Dovozní

1/2005

5

9

1/2004

5

9

1/2003

5

9

1/2002

5

9

1/2001

5

9

1/2000

5

1/1999

0



Dříve dynamické ceny stavebních prací zvolnily tempo růstu

Ceny stavebních prací na počátku roku nastoupily trend rychlého zpomalování růstu, který vyvrcholil v listopadu, kdy se téměř přiblížil nule (dosáhl pouze 0,2 %, což je nejnižší meziroční růst za dobu sledování). V průměru za rok vzrostly o pouhé 1,2 % (v roce 2008 ještě o 4,5 %). V minulosti nejdynamičtější ceny v rámci produkční sféry dostihla finanční a následná hospodářská krize a její dopady na hypoteční a realitní trh a poptávku po novém bydlení, které se projevily zpřísněním parametrů pro poskytování úvěrů a celkově obezřetnějším chováním spotřebitelů. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v průměru nižší o 4,7 % (v roce 2008 vzrostly o 2,2 %). V prvních měsících roku 2010 stagnovaly ceny stavebních prací na úrovni 0,3% růstu a vypovídaly o stále výrazném vlivu slabé domácí poptávky na vývoj cen v tomto odvětví.

Pokles cen zemědělských výrobců ve 2. pololetí zpomalil tempo

Ceny zemědělských výrobců v průběhu 2. pololetí zřetelně zmírnily svůj meziroční pokles, i ten byl však stále hluboký. V úhrnu za celý rok 2009 propadly v průměru o 24,9 %, na nejvyšší meziroční pokles od začátku sledování (v roce 2008 byly naopak meziročně vyšší o 8,8 %). Jednosměrně působily jak ceny rostlinných výrobků, které klesly o 32,2 %, tak i živočišných (poklesem o 15,2 %). Jejich pokles byl ovlivněn především oslabením poptávky po potravinách, v kombinaci s celosvětově nadprůměrnou úrodou v roce 2008 a vyššími zásobami potravinářských komodit. Obrat ve vývoji cen zemědělských výrobců ve druhé polovině roku souvisel s očekáváním oživení poptávky po potravinách a následného růstu cen na světových trzích, méně úspěšnou úrodou v roce 2009, i se sezónním zvyšováním cen. Ceny zemědělských výrobců pokračovaly v meziročním poklesu i v roce 2010 (v lednu o 6,3 %, v únoru zmírnily na 5,6 %).

Tabulka č. I.3.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní

2006 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2007 2008 2009 prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr 4,0 3,9 4,1 4,7 0,6 1,8 1,0 0,1 2,8 2,8 2,2 1,9 1,7 2,5 5,4 2,8 3,6 6,3 1,0 1,0 5,0 4,9 0,8 2,9 -0,7 -0,5 0,9 -0,3 7,7 5,7 -0,3 3,0 2,6 1,6 5,3 4,1 -0,2 4,5 -0,8 -3,1 4,7 4,0 3,4 4,1 2,1 2,7 2,3 2,2 4,3 3,7 2,5 3,0 3,2 2,9 4,4 3,9 3,8 4,5 0,3 1,2 9,0 9,2 1,8 8,4 -15,6 -9,5 8,0 -2,9 2,4 8,1 -5,2 -9,2 4,9 2,2 26,6 16,5 -22,8 8,8 -12,7 -24,9 4,9 3,4 1,7 3,9 3,9 3,2 0,4 1,6 2,8 2,3 1,6 1,9 3,9 3,7 1,6 1,6 4,0 3,8 0,8 1,5 6,8 12,0 -7,0 -1,5 -4,4 -8,5 -0,3 -0,3 0,1 1,6 2,9 0,3 -2,0 0,8 -1,3 -1,0 -2,2 -3,3 -3,2 -3,5

Pramen: ČSÚ

I.4 Přímé zahraniční investice Objem PZI do ČR spadl více než o polovinu

V roce 2009 přiteklo do ČR ve formě přímých zahraničních investic (PZI) necelých 52,2 mld. Kč. Přitom ještě v roce 2008 přesáhl objem jejich přílivu 110,1 mld. Kč. Na celkovém toku PZI se podepsal rozdílný vývoj v první a druhé polovině roku. Zatímco první pololetí se neslo ve znamení obvyklé investiční aktivity, druhá polovina roku dílčí dobré výsledky podstatně zhoršila. Do základního kapitálu bylo investováno 25,8 mld. Kč (v roce 2008 19,7 mld. Kč) a reinvestovaný zisk firem se zahraničními vlastníky dosáhl 75,5 mld. Kč (v předchozím roce 41,2 mld. Kč). Tok ostatního kapitálu činil - 49,4 mld. Kč a zapříčinil tak podstatné snížení celkové kladné sumy PZI do ČR (znaménko ovlivňuje směr peněžních toků). Na pozadí tohoto vývoje kategorie ostatního kapitálu stojí vysoké splátky dříve poskytnutých půjček českým firmám jejich zahraničními matkami. Tento odliv finančních prostředků se ve statistikách PZI podepsal významnou měrou, protože jinak docházelo k vyšším investicím do základního kapitálu i vyšším reinvesticím zisků. Struktura PZI je znázorněna v grafu č. I.4.1.

19



Celkový stav PZI do ČR dosáhl ke konci roku 2009 úrovně 2 052,9 mld. Kč. Graf č. I.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR 300,0 250,0 200,0

mld. Kč

150,0 100,0 50,0 0,0 -50,0 -100,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu Pramen: ČNB, graf MPO Struktura přílivu PZI podle zemí se mění. Do základního kapitálu investovaly nejvíce subjekty z USA

Celkově během roku 2009 uskutečnily v ČR nejvíce investic rakouské společnosti (25,2 mld. Kč), o necelé 2 mld. Kč méně pak proinvestovali Belgičané, kteří v ČR významně reinvestovali své zisky. Třetí hlavní investorskou zemí se staly USA, když jejich investice v Česku dosáhly 14,2 mld. Kč (nejvíce od roku 2000). Nejvíce investic do základního kapitálu pak v ČR uskutečnily subjekty z USA (11,8 mld. Kč), následované rakouskými firmami, které investovaly 10,5 mld. Kč. Podíl nizozemských investic klesl, když v průběhu roku došlo k velkému stahování peněz ze základního kapitálu českých firem. Nizozemské subjekty tak během roku odčerpaly z českých společností základní kapitál v objemu 24,2 mld. Kč. Pozici nejaktivnější investorské země opustilo Německo, které zejména díky neobvykle nízkým investicím do základního kapitálu (2,2 mld. Kč) spadlo na sedmou příčku (podle investic do Z.K.). Relativní podíly dalších investorských zemí názorně ukazuje graf č. I.4.2.

Prudký propad byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu

20

Zpracovatelský průmysl ztrácí investory. PZI směřované do základního kapitálu tuzemských firem působících v tomto sektoru klesly z 16,3 mld. Kč v roce 2008 na 3,8 mld. Kč v roce 2009. Pokles investic postihl téměř všechna odvětví. K největšímu úbytku došlo v odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (-7,8 mld. Kč). V posledních letech dochází k trendu směřování investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou při současném poklesu jejich objemu. Zpracovatelský průmysl patří právě mezi odvětví s nižší přidanou hodnotou, což se vlivem hospodářské krize ještě zvýraznilo.



Graf č. I.4.2 Podíly zemí na PZI do ČR 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% 2005

2006

Belgie Itálie Kanada

2007

Dánsko Nizozemí USA

2008

Francie Rakousko Japonsko

2009

Německo Švédsko Ostatní

Velká Británie Švýcarsko

Pramen: ČNB, graf MPO

Výraznější příliv PZI se odehrál pouze ve dvou odvětvích

Stagnace, pokles přílivu nebo dokonce odliv PZI do základního kapitálu postihl téměř všechna odvětví. Světlou výjimku tvoří segment nemovitostí a služeb pro podniky, do kterého přiteklo během roku 22,5 mld. Kč (v roce 2008 6,5 mld. Kč), dále obchod a opravy, kde bylo do základního kapitálu společností investováno 8,7 mld. Kč (v roce 2008 2,6 mld. Kč). Meziroční srovnání PZI do jednotlivých odvětví znázorňuje graf č. I.4.3.

I.4.3 PZI do základního kapitálu v ČR podle odvětví (v mld. Kč) 30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 OSTATNÍ SLUŽBY

NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY

FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE

POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ

2008

OBCHOD A OPRAVY

STAVEBNICTVÍ

ELEKTŘINA, PLYN, VODA

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV

-30,0

2009

Pramen: ČNB, graf MPO

Suma reinvestovaného zisku se zvýšila o více než 83 %

Zisk firem se zahraničními vlastníky, který byl v ČR opět investován, dosáhl 75,5 mld. Kč, což znamená významný nárůst oproti roku 2008, kdy bylo reinvestováno 41,2 mld. Kč. Nejvýznamnější částka (přes 43,7 mld. Kč) byla v roce 2009 reinvestována v odvětví finančního zprostředkování.

21



PZI českých investorů v zahraničí vlivem nízkého reinvestovaného zisku klesly téměř na třetinovou úroveň roku 2008

PZI českých firem v zahraničí dosáhly celkového objemu 25,5 mld. Kč. Investice do základního kapitálu činily 16,5 mld. Kč a téměř se vyrovnaly úrovni minulého roku. Reinvestovaný zisk českých investorů v zahraničí se propadl téměř o 50 mld. Kč na 8,3 mld. Kč. V roce 2008 totiž za vysokou úrovní reinvestovaného zisku stál jediný subjekt, který v roce 2009 již tyto aktivity nevyvíjel. Ostatní kapitál představoval 0,7 mld. Kč.

Investice z ČR byly směřovány především do odvětví elektřina, voda, plyn a dobývání nerostů

Rozhodující transakce se odehrály na počátku roku. V odvětví elektřina, voda a plyn byla v tomto období investována většina z celkových 18,5 mld. Kč. V odvětví dobývání nerostů proběhly veškeré loňské investice v prvním čtvrtletí roku (celkem téměř 6,0 mld. Kč směřovaných do základního kapitálu). Nejvíce PZI plynulo do Turecka (více než 9,0 mld. Kč), Německa (6,3 mld. Kč) a Rumunska (5,9 mld. Kč). Největší objemy investic z ČR realizovala energetická společnost ČEZ, která působí zejména v Turecku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku (zde ČEZ buduje největší park větrných elektráren v Evropě). Díky akvizicím a unboundingu došlo během roku 2009 k nárůstu počtu zahraničních společností skupiny ČEZ o dvě třetiny na 65. Celkově české subjekty v zahraničí investovaly od vzniku samostatné republiky do konce roku 2009 263,5 mld. Kč

I.5 Kapitálový trh Ve 2. čtvrtletí se na globální akciové trhy konečně dostavil pozitivní sentiment a příznivě ovlivnil i vývoj v našem regionu

Globální akciové trhy, ovlivněné přetrvávajícími problémy celého finančního sektoru a následnou světovou ekonomickou krizí, byly ještě v prvních měsících roku 2009 poznamenány pesimismem, zvýšenou nervozitou a averzí k riziku. Ekonomika USA byla již rok v recesi, také v Evropě pokračoval trend rychlého zhoršování stavu ekonomiky. Spirála ekonomického zpomalení se roztáčela stále rychleji, bylo třeba razantně zasáhnout a přesvědčit investory, že se ekonomika opět zvedne. To se po masivních fiskálních stimulech podařilo a na vyspělé zahraniční akciové trhy se ve 2. čtvrtletí začala vracet optimistická nálada, podporovaná určitými známkami zlepšování výkonu zejména americké ekonomiky, relativně dobrými výsledky podnikové sféry a s tím související avizovanou možností vymanění se z recese. Výrazné oživení spolu s poklesem rizikové averze zasáhly postupně s různou intenzitou téměř všechny regiony. Po negativním prvním čtvrtletí ceny akcií konečně nastoupily trend růstu, který vrcholil ve třetím čtvrtletí 2009. Koncem roku však znovu zvolnil a přinesl mírnou korekci předchozích zisků, když trhy zareagovaly přehnaně na Dubaj (jeho problémy se splátkami dluhu změnily náhled na celý region v oblasti Perského zálivu, který se stal daleko rizikovějším, než byl v minulosti). Ústup investorů z rizikovějších aktiv poslal ceny jak komodit, tak i akcií opět dolů. Výsledky amerických kapitálových trhů se v závislosti bázi indexů výrazně rozešly - technologický index Nasdaq Composite vzrostl meziročně o 53,5 %, zatímco burzovní index S&P 500 o „pouhých“ 23,5 % a Dow Jones IA o 18,8 %. Hlavní evropské akciové trhy zaznamenaly rovnoměrný více než 20% růst (pařížský CAC 40 o 22,3 %, německý DAX posílil o 23,9 % a londýnský FTSE přibral o 22,1 %). Trhy středoevropského regionu přidaly ještě výrazněji, a to index maďarské burzy Budapest SE až 73,4 %, index varšavské burzy WIG 20, charakteristický širokou investorskou retailovou základnou, posílil o 46,9 %. Ještě lépe dopadlo Rusko, kde

22



mimořádný růst indexu RTS o 128,6 % souvisel mj. i s jeho těžkým propadem v roce 2008 (o 72 %) v důsledku poklesu cen ropy a dalších paliv, které země vyváží.

Graf č. I.5.1 INDEX PX 50, PX (5. dubna 1994 - 29.ledna 2010) 2 100 1925,5 1 900

1708,9

1 700 1471,3 Index PX 50

1 500

1597,5

1 300 1 100 900 700

1021 750,9

561,3 488,2

854,3

691,0

629,0

610,2

500 300

1398,6

1255,8

515,1

1176,6

1044,6 744,8 631,0

581,3

456,7

387,2

1190,0

320,1

5.4.1994 4.10.1994 13.2.1995 19.6.1995 12.10.1995 22.2.1996 18.6.1996 9.10.1996 7.2.1997 4.6.1997 24.9.1997 23.1.1998 20.5.1998 10.9.1998 7.1.1999 30.4.1999 24.8.1999 15.12.1999 11.4.2000 8.8.2000 30.11.2000 27.3.2001 24.7.2001 14.11.2001 13.3.2002 9.7.2002 31.10.2002 27.2.2003 24.6.2003 14.10.2003 13.2.2004 7.6.2004 30.9.2004 26.1.2005 19.5.2005 12.9.2005 9.1.2006 3.5.2006 28.8.2006 20.12.2006 17.4.2007 13.8.2007 4.12.2007 2.4.2008 25.7.2008 18.11.2008 17.3.2009 13.7.2009 4.11.2009

100

Pramen: BCPP, graf MPO Pražská burza posílila za rok 2009 o více než 30 % a od svého únorového minima o více než 70 %

Pražská burza se hned na počátku roku 2009 svezla na vlně negativního naladění investorů na region střední a východní Evropy. Až příznivá nálada na hlavních světových trzích a poté v celém regionu přinesla oživení i na český akciový trh, který začal od března 2009 (po několikaměsíčních propadech) silně růst. Zatímco v 1. čtvrtletí hlavní index pražské burzy PX ještě oslabil o 13 %, díky pozitivním impulsům ze zahraničí ve druhém naopak přidal 20 %, ve třetím kvartále vzrostl dokonce o 29 % a čtvrtém však opět oslabil o 3,4 %. Extrémně volatilní rok 2009, kdy index PX začínal na 858,2 bodech (na těchto hodnotách byl naposledy v prosinci 2003) a skončil na 1 117,3 bodech, takže meziročně vzrostl o 30,2 % (a o 77,8 % od svého únorového minima), přinesl silný růst, nicméně index PX se pohyboval stále cca 42 % pod historickým maximem, kterého bylo dosaženo v říjnu 2007.

V lednu 2010 byla burza již opět úspěšnější

Zatímco v prosinci 2009 ještě burza nevybočila z určitého konsolidačního trendu a zakončila pouze v 0,1% růstu, v lednu 2010 se již mírně zotavila a přidala o více než 5 %. Nejlépe si vedly akcie mediální skupiny CME, které posílily o více než 25 % a těžební společností NWR, která si polepšila o více než 23 %. Začalo se obchodovat ve vyšším tempu, objemy obchodů dosáhly více než 50% nárůst oproti prosinci 2009, nicméně ve srovnání s lednem 2008 se jedná o téměř 71% pokles. V únoru na kapitálovém trhu panoval klid a měsíční objemy obchodů s akciemi a dluhopisy proti lednu klesly, také index PX ubral o 3,2 %

23



Graf č. I.5.2 Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) 2500

80 60

2000 40 1500 mld. Kč

20

v% 0

1000

-20 500 -40 0

-60 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

akcie a podílové listy

obligace

index PX

Pramen: BCPP, graf MPO

Přesto, že téměř všechny tituly BCPP (mimo tří) rostly, …

Tuzemské akcie primárně kopírují zahraniční trhy, ale důvodem posilování pražského burzovního indexu může být také to, že emise s největší vahou v indexu PX dosud nebyly hospodářsky nijak silně zasaženy probíhající a stále připomínanou ekonomickou krizí. O tom svědčí fakt, že většina společností zůstala v roce 2009 v plusu (za poslední tři měsíce roku však pouze Komerční banka), nejlépe si vedly akcie těžební společnosti NWR, které více než 4krát překonaly výkonnost celého indexu PX. Dařilo se i finančním titulům Erste bank (+66 %), VIG (+46 %) a Komerční bance (+34 %). Naopak akcie petrolejářské společnosti Unipetrol propadly o téměř 7 % (kvůli svým špatným finančním výsledkům), developerské společnosti ORCO o 1,3 % (stále trpí obavami z možného bankrotu), TO2 ČR o 1,2 % a výrazně tak zaostávaly za indexem PX.

… obchodní aktivita na akciovém trhu zůstala extrémně nízká …

Zobchodované průměrné měsíční objemy byly v roce 2009 velmi nízké, činily pouhých 38,7 mld. Kč, což představuje 33% meziroční pokles (nad 55 mld. Kč dosáhly pouze v srpnu, nejhorším měsícem roku byl z tohoto pohledu listopad). Objemy obchodování akcií jednotlivých společností zůstaly téměř stejně rozložené. Nejvíce se obchodovaly akcie ČEZ, v průměrném měsíčním objemu 16,8 mld. Kč, Komerční banka za 5,3 mld. Kč a Erste Bank s 4,7 mld. Kč.

... nejvíce propadly obchody s akciemi

Rozkolísaná atmosféra na trhu ovlivnila výrazně likviditu, zejména akciového trhu, a vedla k poklesu celkového objemu obchodů na BCPP o téměř 30 %. Pod jejím vlivem se změnil podíl cenných papírů na celkových obchodech ve prospěch stabilnějších a méně rizikových dluhopisů. Objem obchodovaných dluhopisů proto propadl méně, na 585,7 mld. Kč (meziročně o 9 %). Objem akciových obchodů činil v roce 2009 463,9 mld. Kč, proti předchozímu roku zaostal o téměř 50 % a vrátil se tak zhruba na úroveň roku 2004. Téměř polovinu obchodů zajistily akcie ČEZ (202,4 mld. Kč). Na burze se obchodovalo i s deriváty (o objemu 201,6 mil. Kč) a se strukturovanými produkty (261,1 mil. Kč). Tržní kapitalizace, po poklesu v roce 2008, díky růstu cen akcií, opět vzrostla (viz tabulka č. I.5.1).

24



Tabulka č. I.5.1 Vývoj obchodování na BCPP Rok

Celkový objem obchodů (v mld. Kč)

Počet emisí (stav ke konci období)

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

62,0 195,4 393,2 679,5 860,2 1187,5 1222,8 1987,2 1793,1 1367,5 1172,1 1574,4 1447,9 1521,9 1495,1 1049,6

1055 1764 1750 412 402 290 245 186 153 146 134 135 142 164 149 141

Tržní kapitalizace (v mld. Kč, stav ke konci období) A + PL dlouhopisy 353,1 478,6 539,2 495,7 416,2 479,6 442,9 340,3 478,0 644,5 975,8 1330,8 1592,0 1841,7 1091,7 1293,5

50,0 87,8 136,9 174,0 198,1 231,1 280,1 319,4 372,5 505,5 577,0 x x x x x

Pramen: BCPP

V září 2009 Vídeňská burza, která vlastní burzovní parkety v Budapešti, Lublani a Praze, spojila všechny do společné skupiny pod názvem CEE Stock Exchange Group. Změnila také burzovní indexy - CEE Stock Exchange Group bude mít také nové dva společné indexy:

 CEETX je obchodní cenový index vážený podle tržní kapitalizace složený z 25 nejvíce obchodovaných akcií členů CEE Stock Exchange Group s nejvyšší kapitalizací. Tento index bude počítán a zveřejňován v reálném čase v eurech a amerických dolarech. Díky vynikající likviditě jeho složek lze index využít jako podklad pro strukturované produkty a pro standardizované derivátové nástroje (futures a opce);

 Složený index CEESEG je cenový index vážený podle tržní kapitalizace, zahrnující největší akciové indexy členů CEE Stock Exchange Group. Tento index tak zahrnuje akcie ATX, BUX, PX a SBITOP. Tento index bude počítán a zveřejňován v reálném čase v eurech a amerických dolarech. Složený index CEESEG slouží jako srovnávací měřítko pro investory a vyjadřuje vývoj kapitálových trhů celé skupiny.

Mezi hlavní tituly pražské burzy v roce 2009 patřily akcie firem: ČEZ, který je považován za stabilní a nejatraktivnější titul, s vysokým dividendovým výnosem (nad 6 %) a výhledem stabilní dividendové politiky. Díky vysokým cenám elektrické energie jsou její zisky stále extrémně vysoké proti dalším oborům. ČEZ v polovině roku získal licenci k obchodování na francouzské energetické burze EPEX Spot (sdružuje 73 účastníků ze třinácti evropských zemí převážně ze západní Evropy). Přestože společnost v současné době nemá vnitřní růstový potenciál ziskovosti, její perspektivu lze spatřovat v probíhající akviziční strategii (v roce 2009 dokončila tři významné akvizice), podpořené nízkou zadlužeností. Firma zatím prokázala odolnost proti jakékoliv korekci růstu na globálních akciových trzích. Akcie ČEZ meziročně vzrostly o 9,7 %;

25



Unipetrol, petrochemická firma patřící pod PKN Orlen, neprožila dobrý rok. Její hospodaření propadlo do ztráty, když ho negativně ovlivnily vývoj cen ropy, nízké petrochemické a hlavně rafinérské marže, a pokles prodejů. Nejvíce firmu táhl dolů rafinérský segment (Česká rafinérská a Paramo). Společnost by měla v roce 2010 začít těžit z nízkého zadlužení, ze zotavení petrochemického segmentu a ze zavedených úsporných opatření. Akcie firmy meziročně propadly o 6,7 %; Telefónica O2, která i v roce 2009 čelila úbytku pevných linek. I když se jí stále daří zvyšovat počet zákazníků s mobilními telefony, výnosy v tomto segmentu však nerostou adekvátním tempem. Výsledkem je roční propad akcií o 1,2 %; Bankovní segment - Komerční banka a Erste Bank - se potýkal zejména s nárůstem nesplácených úvěrů. Avšak ve srovnání s konkurencí v regionu si tuzemské banky udržují největší ziskovost a tím i mimořádné výkony akcií (za celý rok 33,5 %, resp. 66,4 %). Výsledky v roce 2010 by měly být podpořeny zlepšováním portfolia těchto společností; Philip Morris ČR, jejíž akcie si vedly velmi dobře, s perspektivou růstu dividendy. V roce 2009 zaznamenal nárůst objemu dodávek, velkou měrou k výsledku ale přispěla nízká srovnávací základna z roku 2008. Společnost hodlá dále rozšířit kapacitu své kutnohorské továrny a tím i prodejů mimo tuzemský trh. Její akcie vzrostly meziročně o 44,3 %; NWR v první polovině roku 2009 tlačila krize do ztráty. Akcie této těžařské firmy začaly růst poté, co zaznamenala oživení poptávky ocelářského sektoru a tím vyšší prodeje koksu, koksovatelného i energetického uhlí, než plánovala. Akcie se posouvaly na nová maxima a za celý rok si připsaly 121,9 %. BCPP tradičně zrealizovala většinu obchodů, …

BCPP zprostředkovala tradičně většinu transakcí (1 049,6 mld. Kč, tj. 99,2 %) z celkového objemu obchodů (1 057,8 mld. Kč), uskutečněných na českém kapitálovém trhu. Zbytek připadl na RM-Systém a Středisko cenných papírů. Středisko cenných papírů zrealizovalo obchody za 0,4 mld. Kč a zaznamenalo tak 90% meziroční propad.

… obchody RMSystému naopak vzrostly

Na rozdíl od BCPP, jejíž obchody prudce propadly, RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., uskutečnil v roce 2009 obchody o objemu 7,9 mld. Kč (tj 0,8 % celého trhu), což představuje oproti předchozímu roku nárůst o 14,6 %. Index RM dosáhl ke konci roku 2 340,7 bodu, takže meziročně přidal 20,4 % a byl naopak méně úspěšný než index BCPP.

Ceny elektřiny na PXE si sáhly na dno

Power Exchange Central Europe, a.s., (původní název Energetická burza Praha, k jehož změně i statutu burzy došlo k 1. 7. 2009) se lépe vedlo v 1. pololetí 2009, kdy u českých futures zaznamenala jak nejvyšší měsíční objem obchodů, tak jejich hodnotu (v dubnu 3,1 TWh za 0,15 mld. EUR). Ceny elektřiny u kontraktů na 1 rok klesly z rekordních 90 EUR/MWh v červenci 2008 na 40,40 EUR/MWh v roce 2009 (jeho roční maximum činilo 58,85 EUR/MWh). Přesto, že PXE v roce 2009 rozšířila trhy a nabídku produktů, bylo na PXE zobchodováno celkem 28,9 TWh za více než 1,4 mld. EUR, takže objem obchodů meziročně klesl o 11,6 %, ale hodnotový objem vlivem cenového propadu spadl o 42,8 %. Cena elektřiny na tuzemské energetické burze však pravděpodobně dosáhla v roce 2009 svého dna.

26



Graf č. I.5.3 Vývoj cen elektrické energie na PXE a EEX (Base Load, 1 Year) 90

70

60

50

40

1.6.07 21.6.07 11.7.07 31.7.07 20.8.07 7.9.07 27.9.07 17.10.07 6.11.07 26.11.07 14.12.07 10.1.08 30.1.08 19.2.08 10.3.08 31.3.08 18.4.08 9.5.08 29.5.08 18.6.08 8.7.08 28.7.08 15.8.08 4.9.08 24.9.08 15.10.08 4.11.08 24.11.08 12.12.08 8.1.09 28.1.09 17.2.09 9.3.09 27.3.09 17.4.09 8.5.09 28.5.09 17.6.09 7.7.09 27.7.09 14.8.09 3.9.09 23.9.09 13.10.09 2.11.09 20.11.09 10.12.09 4.1.10 22.1.10

EUR/MWh

80

Germany Power, Phelix Futures

French Power

PXE

Pramen: EEX, PXE, graf MPO

Jednou z nejvýznamnějších událostí roku 2009 je spojení dvou dosavadních trhů - Energetické burzy Praha (PXE) a Operátora trhu s elektřinou (OTE) v denním obchodování s elektřinou. V ČR tak je od 1. dubna jen jeden trh s elektřinou. Energetická burza Praha rozšířila 1. března 2009 nabídku produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku. Maďarsko se tak stalo třetí zemí střední a východní Evropy, kde budou moci obchodníci s elektrickou energií využívat platformu PXE pro obchodování. ČNB udělila Energetické burze Praha licenci na organizování trhu s komoditními deriváty. Licence umožní PXE organizovat trh nejen s deriváty s fyzickým vypořádáním tak jako doposud, ale nově umožní vypsání produktů s finančním vypořádáním. Dalším přínosem je fakt, že je licence uznávána na celém území EU. Díky tomu může energetická burza flexibilně řešit otázky další expanze v regionu CEE. Od 22. září 2009, byl zahájen výpočet Indexu PXE. Index PXE byl vytvořen Power Exchange Central Europe a slouží k informačním účelům. Jeho cílem je číselně vyjádřit dění na trhu s elektrickou energií v ČR a následně umožnit porovnávání historického vývoje cen.

27



II. PRŮMYSL II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Oživování ekonomik zemí EU se ve druhé polovině roku projevilo snižováním poklesu průmyslové produkce

Výkonnost českého průmyslu se v důsledku světové finanční krize a následného oslabení zahraniční i domácí poptávky začala kontinuálně snižovat v říjnu 2008. Na počátku roku 2009 se propad průmyslové produkce značně prohloubil. V prvních pěti měsících (s výjimkou března) přesahovala meziroční ztráta hranici 20 %. Poté začal pokles výroby zmírňovat a v prosinci se produkce (po čtrnácti měsících) vrátila do černých čísel, když meziročně posílila o 1,8 %. Celkově se v roce 2009 výkonnost českého průmyslu snížila meziročně o 13,4 %. Zvlášť citelně byl postižen automobilový průmysl. V lednu roku 2009 zaznamenal více než 40% propad. Ke zmírnění dopadů globální recese na toto významné odvětví českého průmyslu (jeho podíl na průmyslové produkci dosahuje 20,6 %) přispělo zahraniční šrotovné, ze kterého těžili kromě domácích automobilek také výrobci dílů a příslušenství motorových vozidel z navazujících odvětví zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl). Od druhé poloviny roku se na domácím průmyslu začalo pozitivně projevovat (formou zvolňujícího poklesu výroby) oživení největší evropské ekonomiky, která je pro ČR klíčovým trhem, a zlepšující se nálada tamních podnikatelů. Hospodářská situace v Německu je vzhledem k silné provázanosti našich ekonomik pro vývoj českého průmyslu zásadní. Příznivé zprávy signalizující hospodářské zotavení začaly v druhé polovině roku přicházet i z dalších významných evropských ekonomik. Podíl zpracovatelského průmyslu na celkové průmyslové výrobě se oproti roku 2008 snížil o 1,5 p.b. na 87,8 %. K meziročnímu poklesu průmyslové produkce v roce 2009 přispěla nejvíce výroba strojů a zařízení (pokles odvětví o 27,2 %), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (pokles o 21,8 %) a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (pokles o 10,2 %). Růst produkce zaznamenala jako jediná výroba potravinářských výrobků (růst o 5,3 %). Tržby průmyslových podniků (v b.c.) se v roce 2009 meziročně snížily o 12 %, tržby z přímého vývozu (v b.c.) klesly o 15,6 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 46,8 %). Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části. Mezi vývojem výkonnosti průmyslu, měřené indexem průmyslové produkce, a dalšími sledovanými ukazateli existují relativně úzké vzájemné závislosti. Propočty (za období leden 2002 až prosinec 2009) ukázaly na nejužší vazbu mezi indexem průmyslové produkce a tržbami. Hodnota korelačního koeficientu v tomto případě dosahuje 0,95. Vývozní zaměření průmyslu potvrzuje vysoký stupeň závislosti mezi indexem průmyslové produkce a vývozem (hodnota korelačního koeficientu činí 0,85). Zhruba stejně vysoká závislost platí mezi indexem průmyslové produkce a celkovým dovozem (hodnota korelačního koeficientu rovna 0,83). Menší korelační závislost byla zjištěna mezi indexem průmyslové produkce a vývojem zaměstnanosti (zde korelační koeficient vykazuje hodnotu 0,67).

28



Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce, tržeb z přímého vývozu a zaměstnanosti vč. trendů (meziroční změny v %) 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20

Index průmyslové produkce

Tržby z přímého vývozu (b.c.)

4Q/09

3Q/09

2Q/09

1Q/09

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

-25

Zaměstnanost

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

Světová finanční krize a následná recese se projevila poklesem průmyslové produkce u všech kategorií členěných podle hlavních průmyslových seskupení. Hluboký propad spotřebitelské poptávky, ovlivněný nižším růstem průměrných mezd a zvyšující se nezaměstnaností, se odrazil ve snížení výroby pro dlouhodobou spotřebu o 22,4 %. Omezení kooperace v rámci nadnárodních společností bylo jedním z důvodů poklesu výroby pro mezispotřebu o 16,7 %. Snížila se i investiční aktivita podniků, výroba pro investice byla meziročně nižší o 14,1 %. Produkce pro krátkodobou spotřebu oslabila o 4,1 % a výroba energií o 3,9 %. Příznivým signálem pro vývoj průmyslu bylo postupné oživování produkce v průběhu roku ve všech sektorech (viz tabulka č.II.1.1). Ve 4. čtvrtletí vzrostla výroba energií (o 1,3 %) a výroba pro krátkodobou spotřebu (o 0,1 %). Výroba pro investice vykázala mírný pokles (o 1,8 %). Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %) Váhy Průmysl celkem v tom: pro mezispotřebu pro investice pro dlouhodobou spotřebu pro krátkodobou spotřebu pro výrobu energií

Rok

2009

roku 2005

2005

2006

2007

2008

2009

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

100,0

6,7

11,2

9,0

0,4

-13,4

-19,1

-18,5

-12,8

-2,1

35,5 21,3 2,1 19,9 21,2

1,5 17,0 22,5 1,7 3,1

8,7 20,5 31,5 1,0 2,3

6,0 17,4 21,9 1,5 -1,0

0,1 0,8 13,3 -5,6 1,4

-16,7 -14,1 -22,4 -4,1 -3,9

-23,8 -23,9 -30,9 -7,0 -3,1

-22,6 -19,3 -28,8 -7,1 -10,4

-16,5 -14,7 -20,9 -2,5 -3,2

-3,9 -1,8 -8,9 0,1 1,3

Pramen: ČSÚ

29


Průmyslová produkce v EU klesla o 13,9 %


Průmyslová výroba v zemích EU se v roce 2009 (dle údajů Eurostatu) propadla meziročně o 13,9 %. V jednotlivých čtvrtletích přitom pokles produkce postupně zpomaloval. Nejmírnější pád průmyslové výroby v rámci evropské sedmadvacítky zaznamenalo v roce 2009 (dle propočtů MPO na základě dat Eurostatu) Irsko (-2,5 %), Portugalsko (-8,4 %) a Holandsko (-7,8 %). Německo, nejdůležitější obchodní partner ČR, evidovalo pokles produkce o 16,8 %. Při porovnání ČR se sousedními zeměmi byl pokles produkce nižší jen v Polsku (-3,8 %). Na Slovensku se výroba snížila o 14,6 % a v Maďarsku o 17,9 %. Nejhlubší propad průmyslové výroby v rámci zemí EU utrpělo Estonsko (-25,7 %) a Finsko (-21,2 %).

Tabulka č. II.1.2 Průmyslová produkce a tržby v roce 2009 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

2. Q

3. Q

říjen

listopad

prosinec

4. Q

ROK 2009

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody

-19,1 -9,0 -21,9 -1,2

-18,5 -4,7 -20,0 -8,0

-12,8 -12,7 -13,7 -1,8

-6,2 1,0 -8,7 3,7

-0,1 -3,7 0,0 1,5

1,8 -3,1 1,8 3,6

-2,1 -2,0 -2,7 2,9

-13,4 -7,0 -15,0 -1,8

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody

-16,0 -15,8 -19,3 16,7

-17,4 -14,9 -18,5 -2,3

-13,4 -12,7 -14,1 -3,1

-7,3 -7,9 -8,6 9,6

1,6 -6,5 1,5 5,7

6,1 -8,3 7,2 2,7

-0,3 -7,6 -0,7 -5,6

-12,0 -12,6 -13,6 5,4

Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody

-21,5 -31,0 -22,3 104,2

-21,0 -23,9 -21,1 -22,4

-15,5 -9,7 -15,4 -42,7

-8,1 2,7 -8,6 43,6

-1,2 -3,5 -1,2 -3,8

4,5 5,5 5,1 -39,7

-2,3 1,3 -2,3 -7,5

-15,6 -15,9 -15,9 23,2

Pramen: ČSÚ

Nejmenší pokles produkce evidoval sektor LOW- TECH

30

Z hlediska sledování zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby byl v roce 2009 zaznamenán pokles produkce ve všech sektorech. Sektor HIGH-TECH využívající vyspělé technologie a vytvářející vyšší přidanou hodnotu zaznamenal nižší produkci (měřeno tržbami) o 5,8 % (při zvýšení meziročního podílu na celkové produkci zpracovatelského průmyslu o 0,9 p.b. na 11,4 %). Další dva sektory dosáhly výraznějšího snížení produkce. Rozhodující sektor MEDIUM HIGH-TECH (zde je zahrnut automobilový průmysl a strojírenství) poklesl o 12,5 % (jeho podíl se zvýšil o 0,5 p.b. na 43,8 %). U sektoru MEDIUM LOW-TECH (zahrnující hutnictví) produkce poklesla nejvýrazněji, a to o 22,9 % (při poklesu podílu o 3,2 p.b. na 26,7 %). Nejmenší pokles produkce zaznamenal sektor s nízkou technologickou náročností LOW- TECH o 4,3 % (při zvýšení podílu o 1,8 p.b. na 18,2 %).



Tabulka č. II.1.3 Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbách činnosti (meziroční zpracov. průmyslu zpracov. průmyslu změna v %) v roce 2008 (%) v roce 2009 (%)

CZ-NACE HIGH-TECH 21 Výroba zákl. farmac. Výr. a farmac. přípravků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 303 Výr. letadel a jejich motorů, kosmic. lodí a souvis. zařízení 325 Výroba lékařských a dentálních nástrojů Celkem MEDIUM HIGH-TECH 20 Výroba chemických látek a chem. přípravků 254 Výroba zbraní a střeliva 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení 29 Výroba motor. vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výr. ostat. dopr. prostř. – 303 Výroba letadel, motorů atd. */ 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Celkem MEDIUM LOW-TECH 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 24 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství 25 Výroba kov. konstrukcí – 254 Výroba zbraní a střeliva */ Celkem LOW-TECH 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě výr. nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 31 Výroba nábytku 32 Ostat. zprac. prům. – 325 Výr. lékařských a dentál. nástr. */ Celkem Zpracovatelský průmysl celkem

2,8 -6,6 -23,9 -3,6 -5,8

1,0 9,2 0,1 0,1 10,4

1,2 10,0 0,1 0,1 11,4

-21,0 -8,2 -18,0 -22,8 -7,6 8,0 2,5 -12,5

4,6 0,0 5,4 8,5 21,9 1,2 1,6 43,2

4,2 0,0 5,1 7,6 23,4 1,5 1,9 43,8

-36,1 -5,7 -20,4 -39,1 -11,9 -22,9

4,5 6,4 4,6 8,1 6,3 29,9

3,3 6,9 4,2 5,7 6,5 26,7

-3,4 1,2 . -13,5 -16,2 -3,6 -4,5 -11,3 1,8 -9,5 -6,5 -4,3 -13,6

6,5 2,2 0,3 1,3 0,3 0,1 1,4 1,8 0,8 0,7 0,9 16,4 100,0

7,3 2,6 0,4 1,3 0,2 0,1 1,5 1,9 1,0 0,8 1,0 18,2 100,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO */ Rozdíly mezi CZ-NACE (např. CZ-NACE 30 - výroba ostatních dopravních prostředku je zahrnuta do MEDIUM HIGH-TECH, její součástí je CZ-NACE 303 - výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, která je zařazená podle vyšší technologické náročnosti do HIGH-TECH) Propad zahraniční poptávky ovlivnil výkonnost vývozně orientovaných odvětví

Úpadkem zahraniční poptávky byla ve zpracovatelském průmyslu zasažena především odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Ze zbožové struktury zahraničního obchodu podle SITC patřila (z hlediska objemu vývozu) k nejvýznamnějším silniční vozidla. Jejich export se meziročně snížil o 5,9 % (celkový vývoz průmyslu se snížil o 14,1 %) a jejich podíl na celkovém vývozu naopak posílil o 1,5 p.b. na 17,3 %. Pozitivní vliv na export silničních vozidel mělo zavedení šrotovného v zahraničí. Např. do Německa vzrostl jejich vývoz o 12,5 %, do celé EU oslabil o 2,5 %. Druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem byla elektrická zařízení, přístroje

31



a spotřebiče s podílem 8,8 % na celkovém vývozu, jejichž export se snížil o 17,7 %. Dalším významným vývozní oborem byla výroba zařízení kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat, která vykázala pokles vývozu o 11,7 % (podíl 7,1 %). Strojírenství zaznamenalo propad exportu o 21,9 % (podíl 6,2 %). Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila pouze výroba potravinářských výrobků, výrazně se zvedla produkce olejů a tuků a mlýnských výrobků

Ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenala v roce 2009 růst produkce jako jediná výroba potravinářských výrobků, a to o 5,3 %. Vedle potřeb obyvatelstva zabezpečuje i nepotravinářské využití. Na celkové průmyslové produkci se podílí 6,4 % (meziroční zvýšení o 0,6 p.b.). Z jednotlivých oborů dynamicky rostla výroba olejů a tuků o 64,9 % (s podílem 1,9 %) a výroba mlýnských výrobků o 40,8 % (podíl 2,5 %). Z významnějších oborů se zvýšilo zpracování a konzervování masa o 11,8 % (podíl 9,8 %). Vývoj oboru ovlivnily zvýšené dovozy produkce masa ze zemí západní Evropy směřující na trhy nových členských zemí. Domácí producenti nejsou schopni těmto dovozům konkurovat nižší cenou (tuzemská výroba masa se meziročně snížila o 7,2 %, z toho vepřového o 10,2 % a hovězího o 3,7 %). U rozhodujícího oboru, kterým je zpracování mléka, výroba mléčných výrobků, poklesla produkce o 9,4 % (podíl 20,2 %). Nákup mléka se meziročně snížil o 3,2 % (průměrné ceny výrobců mléka meziročně propadly o 29,3 %). V porovnání s rokem 2008 se změnila struktura zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky. Dovoz konzumního mléka klesl o 11,8 % a zakysaných mléčných výrobků o 11,6 %, naopak import másla vzrostl o 37,5 %. Produkce potravinářských výrobků dlouhodobě dosahuje pomalého tempa růstu. Poměrně značná nabídka na tuzemském trhu s potravinami neotvírá příliš velký prostor k rychlejšímu růstu odvětví. Sílí i konkurence jak ze strany agrárních zemí (např. Polsko), jež produkují potraviny z agrárních komodit s nízkými výrobními náklady, tak ze strany průmyslově vyspělých zemí nabízejících velké šarže výrobků k dalšímu zpracování.

U ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu byl zaznamenán pokles produkce. Nejvýrazněji přitom bylo světovou finanční krizí a následnou recesí postiženo: strojírenství (pokles o 27,2 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 23,8 %), výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství (pokles o 23,6 %) a výroba kovových konstrukcí (pokles o 21,8 %). V další části se budeme věnovat vývoji v odvětvích, které mají významnější podíl na průmyslové produkci. Propad automobilového průmyslu byl tlumen zahraničním šrotovným

V rozhodujícím odvětví českého průmyslu, ve výrobě motorových vozidel, byl zaznamenán pokles produkce o 10,2 %. Podíl tohoto vývozně orientovaného odvětví (zhruba dvě třetiny produkce je určeno na export) na celkových tržbách průmyslu meziročně stoupl o 1 p.b. na 20,6 %. Po výrazném propadu výroby na začátku roku (v lednu o více než 40 %) následovalo zmírnění poklesu podpořené zavedením šrotovací prémie v zahraničí, zejména v Německu, které je největším obchodním partnerem ČR (např. nová Fabia patřila v první polovině roku na německém trhu k nejprodávanějším modelům od zahraničního výrobce). Z následného oživení tamní poptávky po automobilech významně profitovali vedle tuzemských automobilek také výrobci dílů a příslušenství motorových vozidel z ostatních dodavatelských odvětví (např. výroba pryžových plášťů a duší vzrostla ve 3. čtvrtletí o 24,6 % a ve 4. čtvrtletí o 33,1 %). V roce 2009 byl v ČR vyroben téměř jeden milión (970 410) osobních a malých užitkových vozidel, což znamená meziroční nárůst o 3,2 %. Produkce největší tuzemské automobilky Škoda Auto, která se na celkové výrobě osobních aut v ČR podílí 53,6 %, poklesla o 13,9 %, což částečně souviselo s přesunutím výroby do zahraničí (nejvýznamnější pobočky Škody Auto se nacházejí v Číně,

32



Rusku a Indii). Nižší produkce mladoboleslavské automobilky byla kompenzována zvýšenou výrobou kolínské automobilky TPCA (nárůst o 2,5 %) a produkcí automobilky Hyundai, jež v roce 2009 činila 118 000 vozů. Nošovická automobilka zahájila provoz v listopadu 2008, do konce roku 2008 sjelo z jejích výrobních linek 12 050 vozů. V prodejích se automobilce Škoda Auto (i přes krizi a pokles její produkce v ČR) dařilo. Celosvětově prodala nejvíce aut v celé své historii (684 226 vozů, což představuje meziroční nárůst o 1,4 %, z toho prodeje do zahraničí vzrostly o 1,8 %). Na rekordním odbytu Škody Auto, za kterým stojí především zahraniční šrotovné, se podílel také výprodej zásob a prodej vozů montovaných v zahraničí. Např. u čínské pobočky se zvýšil odbyt o 107 %, příznivé prodejní výsledky byly dosaženy i v jiných zahraničních pobočkách, např. v Rusku a Indii. Výrazný propad produkce (o 39,9 %) evidovali výrobci nákladních automobilů. Např. kopřivnická automobilka TATRA ohlásila meziroční pokles výroby na 35,9%. Produkce automobilky AVIA se propadla dokonce na 58,4 %. Graf č. II.1.2. Výroba osobních automobilů v ČR v letech 2005 – 2009 (počet vozidel) 1 000 000 900 000 800 000

118 000

332 489

970 410 12 050

324 289

603 981

940 334

931 298

849 876

622 811

308 478

100 000

293 537

200 000

103 819

300 000

492 948

400 000

596 774

500 000

556 433

600 000

519 910

700 000

0 2005

2006 Automobilky celkem

2007 Škoda Auto

2008 TPCA

2009 Hyundai

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu, graf MPO Poznámka: v celkovém počtu vyrobených automobilů je zahrnuta produkce malé automobilky KAIPAN se zaměřením na výrobu sportovních roadsterů (např. v roce 2009 bylo vyrobeno celkem 11 vozů určených pro domácí trh)

Výraznější pokles poptávky po spotřební elektronice

Dalším významným odvětvím zpracovatelského průmyslu byla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, která se snížila o 14,8 %. Její podíl na celkových tržbách průmyslu činí 8,8 % (meziroční zvýšení o 1 p.b.). Dominantní postavení v odvětví má FOXCONN CZ, s.r.o., který vyrábí především počítače, servery, obrazovky a všechny součásti osobních počítačů s výjimkou čipů. Za devět let své existence v ČR se stal jednou z největších společností, podle výše exportu se řadí hned za mladoboleslavskou Škoda Auto. Své výrobní provozy má v Pardubicích a v Kutné Hoře. Z jednotlivých oborů odvětví v roce 2009 dynamicky rostla především výroba elektronických součástek o 16,2 % (podíl 9,3 %). Výroba počítačů a periferních zařízení s rozhodujícím podílem v odvětví (50,3 %) posílila o 7,2 %. Mírně se zvýšila i výroba měřících, zkušebních a navigačních přístrojů o 0,8 % (podíl 3,6 %). Naproti tomu produkce spotřební elektroniky, jež má významný podíl v odvětví (31,3 %), se propadla o 22,6 %. Svoji produkci výrazně omezila např.

33



IPS Alpha, s.r.o. zaměřující se na výrobu LCD obrazovek. V březnu 2009 ukončil svoji činnosti v ČR výrobce plazmových televizorů japonská společnost Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. Svoje prostory pronajala do května společnosti Panasonic (přestěhovala se do haly IPS). Do konce roku 2009 se majiteli nepodařilo sehnat nového nájemce a výrobní haly nebyly využívány. Výroba počítačů patří podle technologické náročnosti do sektoru HIGH-TECH, kde má také rozhodující podíl (viz tabulka č. II.1.3). Více než 50 % vývozu produkce tohoto sektoru tvoří vývoz počítačů. ČR se stává jedním z největších výrobců počítačů v Evropě. K jejich montáži využívá i dílů vyrobených mimo EU. Toto proexportně orientované odvětví významně přispívá k aktivní obchodní bilanci ČR.. Snížená investiční aktivita podniků ovlivnila vývoj strojírenství

Výroba strojů a zařízení zaznamenala v roce 2009 v rámci zpracovatelského průmyslu největší meziroční pokles, a to o 27,2 %. Na celkových tržbách průmyslu se podílela 6,7 % (meziroční snížení o 0,9 p.b.). Produkce tohoto odvětví s dlouholetou tradicí je nepostradatelná pro investice do výrobní technologie. Snížená investiční aktivita podniků, způsobená finanční krizí a následnou celosvětovou recesí, se projevila propadem výroby kovoobráběcích strojů o 33,5 % (podíl 7,9 %), výroby průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 32 % (podíl 11,9 %), výroby ostatních kovoobráběcích strojů (dělící a upínací hlavy pro obráběcí stroje, výroba lisů, výroba strojů pro pokovování) o 42,7 % (podíl 1,2 %). Naopak růst vykázala výroba motorů a turbín, a to o 3,6 % (podíl 6,7 %). Vývoj zakázek v závěru roku 2009, kdy zahraniční objednávky rostly o více než 10 %, může signalizovat oživení výroby. Např. brněnský Siemens Industrial Turbomachinery by měl vyrobit a dodat v roce 2010 jedenáct turbín do čtyř zemí (z toho sedm do Číny) v hodnotě 1,3 mld. Kč. Plzeňská Škoda Power získala zakázku na modernizaci nízkotlakých turbín Jaderné elektrárny Temelín za 3,2 mld. Kč. Modernizace by měla být zahájena v roce 2010 a dokončena v roce 2014. Významná je také zakázka na dodávku dvou dieselgenerátorových stanic do slovenské JE Mochovce (kontrakt za 880 mil. Kč), jejichž výrobu zahájí strojírny ČKD Praha DIZ na začátku roku 2010. Další vývoj odvětví bude záviset na obnovení investiční poptávky doma i v zahraničí.

Výroba pryžových a plastových výrobků kopíruje vývoj automobilového průmyslu

V rámci zpracovatelského průmyslu má výroba pryžových a plastových výrobků významnou pozici pro své těsné vazby zejména na automobilový, elektrotechnický, obalový průmysl a stavebnictví. Ani tomuto odvětví se nevyhnuly dopady globální recese, které však byly změkčeny zahraničním šrotovným. V roce 2009 produkce odvětví poklesla o 8,1 %, na celkových tržbách průmyslu se podílela 6,1 % (meziroční zvýšení o 0,4 p.b.). Z jednotlivých oborů byl evidován nejvýraznější pokles tržeb ve výrobě ostatních pryžových výrobků (lepené a lisované pryžové výrobky pro vozidla, podlahové krytiny, pryžové dopravníky) o 26,1 % (podíl 10,9 %), ve výrobě ostatních plastových výrobků (plastové díly a příslušenství vozidel, izolační díly pro elektrické stroje z plastů, výrobky z plastů využívané ve stavebnictví) o 15,3 % (podíl 22,2 %) a ve výrobě plastových desek, folií, hadic, trubek a profilů o 9,6 % (podíl 13 %). Výroba pneumatik a vzdušnic zaznamenala naopak 13% růst (podíl 35,2 %), na kterém se podepsal efekt šrotovného (ve 3. čtvrtletí se výroba zvedla o 24,6 % a ve 4. čtvrtletí o 33,1 %). To bylo sice v září 2009 ukončeno v Německu, ale v dalších zemích jeho platnost pokračovala. Do konce března 2010 má platit v Británii, do října ve Španělsku a do konce roku 2010 v Nizozemsku a Francii. Nově bylo zavedeno v Rusku v březnu 2010. Další vývoj odvětví bude záležet na tom, jak se ekonomika dokáže vypořádat s dopady globální hospodářské recese a jak se bude vyvíjet poptávka v navazujících zpracovatelských odvětvích. Na podnikové úrovni je nutné zaměřit

34



se na snižování nákladů, zjednodušení výroby a na vývoj nových produktů mimo dosavadní zaměření produkce. Krize významně postihla hutnictví a výrobu kovových konstrukcí

Důsledky světové finanční krize a následné recese se výrazně projevily na poklesu výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství o 23,6 %. Dané odvětví, jehož podíl na celkových tržbách průmyslu spadl meziročně o 2,2 p.b. na 5 %, je silně závislé na hospodářské situaci v EU, zejména v Německu, kam míří více než čtvrtina českého vývozu. Na domácím trhu byli hlavními spotřebiteli oceli v roce 2009 strojírenství včetně automobilového průmyslu a stavebnictví. Z významných oborů se krize nejcitelněji odrazila na výrobě surového železa, oceli a plochých výrobků poklesem o 44,4 % (podíl 52,7 %), na výrobě odlitků z oceli snížením o 37,3 % (podíl 5,7 %) a na výrobě ocelových trubek a dutých profilů propadem o 31,9 % (podíl 12,3 %). Vedle hutnictví se výrazně snížila i výroba kovových konstrukcí, a to o 21,8 %. Její podíl na celkových tržbách průmyslu činil (stejně jako v roce 2008) 5,7 %. Odvětví navazuje na rozvinutou hutnickou výrobní základnu a zabezpečuje finalitu sofistikovanějších strojů a zařízení jak v investičním, všeobecném a dopravním strojírenství, tak i v elektrotechnickém průmyslu. Z významnějších oborů se snížila výroba kovových konstrukcí a jejich dílů o 21,8 % (podíl 17,5 %), výroba ostatních kovodělných výrobků (vany, výlevky, umyvadla, žlaby a háky pro stavebnictví) o 21 % (podíl 9,8 %) a obrábění (soustružení kovových dílů pro pozemní vozidla, soustružení dílů pro stroje a mechanické přístroje) pokleslo o 8,3 % (podíl 10,5 %). Celosvětová výroba oceli se dle údajů Světového sdružení pro ocel (WSA) v roce 2009 propadla meziročně o 8 % a dosáhla tak nejnižší úrovně od roku 2005. Čínský ocelářský sektor, který má na světové produkci oceli největší podíl, naopak posílil o více než 10 %, a to především díky vládním opatřením na podporu ekonomiky. Postupné zotavování světového hospodářství v druhé polovině roku se projevilo i na oživení ocelářského průmyslu (v prosinci výroba oceli stoupla o 30 %). Díky pokračujícímu růstu v Číně se pro rok 2010 očekává zvýšení poptávky a celosvětové produkce o zhruba 10 %, čímž by se výroba vrátila na úroveň roku 2008.

Výroba elektrických zařízení poklesla o pětinu, do budoucna má však silný růstový potenciál

Hluboký pokles produkce zaznamenala výroba elektrických zařízení, která propadla o 20,3 % při podílu na celkových tržbách průmyslu 4,5 % (meziroční snížení o 0,3 p.b.). Odvětví je zaměřeno na výrobky určené k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě, ve stavebnictví, ale i ve spotřebitelské sféře. Z významnějších oborů byla zaznamenána nižší produkce ve výrobě elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 26,7 % (podíl 23,2 %), výrobě elektrických vodičů a kabelů o 18,3 % (podíl 15,1 %) a ve výrobě elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 15,3 % (podíl 25,5 %). Toto odvětví má v české ekonomice silný růstový potenciál díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. V příštích letech se očekává silný nárůst poptávky po těchto technologiích. V Evropě a Asii bude totiž nutné v následujících desetiletích investovat do rozsáhlé obnovy a nové výstavby elektráren a tepláren, jež budou nezbytné k pokrytí rostoucí poptávky po energiích.

Hluboký pokles produkce vykázala i výroba chemických látek a přípravků

Vývoj výroby chemických látek a chemických přípravků v roce 2009 nebyl v důsledku globální ekonomické recese, stejně jako v případě většiny ostatních odvětví, nikterak příznivý. Tržby odvětví meziročně poklesly o 21 %, jejich podíl na celkových tržbách průmyslu se snížil o 0,4 p.b. na 3,7 %. Nejvýraznější meziroční úbytek tržeb přitom vykázaly subobory, které se největší měrou podílely na celkovém objemu tržeb: výroba plastů v primární formě evidovala

35



pokles tržeb o 32 % (podíl 44,7 %), výroba základních organických látek o 25 % (podíl 12,9 %), výroba základních anorganických látek o 20 % (podíl 5,1 %) a výroba chemických vláken o 27 % (podíl 1,8 %). V dalších oborech a suboborech (např. výroba mýdel a detergentů či výroba nátěrových hmot) se meziroční pokles tržeb pohyboval mezi 7 a 10 %. Meziroční růst tržeb byl zaznamenán pouze u výroby ostatních chemických výrobků (CZ NACE 2059) a výroby pesticidů a agrochemikálií (CZ NACE 2020). Na citelném poklesu tržeb odvětví se největší měrou podílel petrochemický holding UNIPETROL, a.s., jehož tržby (vč. rafinérského zpracování ropy) v důsledku slabé poptávky na trhu a nepříznivých petrochemických marží klesly oproti roku 2008 o více než 30 %. Negativní vývoj zaznamenal i obrat obchodu s chemikáliemi, který meziročně oslabil o více než 18 %. Schodek zahraničního obchodu s chemikáliemi se meziročně snížil o 22,7 mld. Kč (export klesl o více než 12 %, zatímco dovoz se propadl o více než 22 %). Ačkoli celosvětová recese odvětví významně poznamenala, jeho vyhlídky jsou z dlouhodobého hlediska dobré, neboť se jedná o klíčové subdodavatelské odvětví pro velké množství navazujících oborů. Oživení české ekonomiky tak může význam chemického průmyslu, jehož podíl na HDP je v ČR nižší než ve vyspělých západoevropských zemích, v příštích letech posílit. U farmaceutických výrobků byl vývoj ovlivněn vyšší spotřebou léků

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, jejíž podíl na celkové průmyslové produkci se meziročně zvýšil o 0,2 p.b. na 1 %, v roce 2009 meziročně poklesla o 6,5 %. Nicméně z hlediska tržeb skončilo toto odvětví, jako jedno z mála v rámci zpracovatelského průmyslu, v černých číslech. Tržby odvětví se meziročně zvýšily o 2,8 %, a to při nižším počtu zaměstnanců (o 2 %), takže ukazatel měsíčních tržeb na zaměstnance (v b.c.) oproti roku 2008 stoupl o 4,9 %. Odvětví farmacie je rovněž jedním z mála ve zpracovatelském průmyslu, jehož záporné saldo obchodní bilance se meziročně zhoršilo, a to téměř o 5,2 mld. Kč (dovoz meziročně stoupl o 10,8 %, zatímco vývoz vzrostl jen o 8,5 %). Výroba léčiv patří dlouhodobě k velmi perspektivním odvětvím. Kromě očekávaného demografického vývoje v České republice (nárůst počtu starších osob v populaci přinese větší poptávku po léčivech) ji posiluje i trend růstu spotřeby léků celé populace, který se s velkou pravděpodobností v příštích letech nezastaví. Novým impulsem pro farmaceutické společnosti může být otevření velkých trhů ve východní Evropě a v Asii, proniknutí na tyto trhy však bude vyžadovat zlepšení manažerských, organizačních a procesních dovedností.

36



Tabulka č. II.1.4 Vývoj průmyslové produkce podle ekonomických činností (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

B C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 D

Průmysl celkem Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

1.Q.

2.Q.

3.Q.

4.Q.

Rok 2009

-19,1 -9,0 -21,9 1,2 -15,8 . -17,7 -10,4 -22,4 -14,3 -17,1 -10,3 -3,4 -17,8 -6,6 -18,1 -31,9 -36,1 -25,2 -18,6 -21,9 -27,8 -30,9 8,3 -19,8 -16,9 6,9 -1,2

-18,5 -4,7 -20,0 4,0 -8,2 . -17,2 -19,8 -17,2 -12,3 -18,0 -16,2 -28,0 -16,3 -11,5 -15,7 -22,4 -39,2 -28,5 -23,2 -27,1 -28,6 -16,9 1,8 -19,9 -23,9 -6,5 -8,0

-12,8 -12,7 -13,7 5,7 -5,3 . -10,7 -8,5 -19,8 -8,1 -5,8 -14,5 -6,4 -8,5 -8,1 -5,6 -20,8 -23,4 -22,6 -17,1 -20,1 -29,9 -4,4 -8,2 -14,5 -19,0 -16,7 -1,8

-2,1 -2,0 -2,7 10,6 -4,8 . -0,3 -25,4 -11,4 -9,1 8,0 -12,8 -2,9 16,4 0,4 5,8 -19,3 2,9 -9,4 -1,6 -12,3 -22,3 20,3 -19,0 -8,5 -18,5 -11,8 2,9

-13,4 -7,0 -15,0 5,3 -8,5 . -11,4 -15,9 -17,7 -10,9 -8,0 -13,4 -10,1 -5,6 -6,5 -8,1 -23,8 -23,6 -21,8 -14,8 -20,3 -27,2 -10,2 -4,2 -15,6 -19,5 -7,2 -1,8

Pramen: ČSÚ

Nové průmyslové objednávky v závěru roku ožily

Klíčovým indikátorem průmyslové produkce, vypovídajícím o dalším směřování průmyslu, jsou nové zakázky. Po hlubokém propadu na začátku roku následovalo pozvolné zmírňování jejich poklesu a v závěru roku se průmyslové objednávky vrátily do kladných hodnot. Celkové nové zakázky vzrostly ve 4. čtvrtletí meziročně o 1,8 % a zakázky ze zahraničí o 6,5 %. Na těchto výsledcích se odrazil vliv nízké srovnávací základny z předchozího roku (ve 4. čtvrtletí 2008 se průmyslové zakázky propadly o více než 20 %). Na vývoji zahraničních zakázek, jež se na celkových objednávkách podílely 62,1 %, se příznivě projevily pozitivní signály přicházející ze země našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera (např. zlepšující se důvěra německých podnikatelů, růst tamních zásob, oživení exportu apod.). Hodnota nových celkových průmyslových objednávek v roce 2009 poklesla meziročně o 16,4 %, přičemž hodnota zakázek ze zahraničí se snížila o 15,3 %. Výrazný růst nových zakázek vykázala výroba ostatních dopravních zařízení (celkové zakázky se zvedly o 71,4 %, zahraniční o 27,3 %). Vyšší zahraniční zakázky zaznamenala také výroba oděvů (o 20,1 %). Naopak mírný pokles byl evidován u výroby chemických látek a u výroby papíru (o 0,4 %, resp. o 0,7 %).

37



Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly celkem (sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,20,21,24 – 30, meziroční změna v %, b.c.) 30 trend vývoje celkových zakázek

20 10 0 -10 -20

Zakázky celkem

Zakázky ze zahraničí

4Q/09

3Q/09

2Q/09

1Q/09

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

-30

Tržby za vybrané oddíly


Zhoršení ekonomické situace se projevilo v klesající spotřebě domácností a odrazilo se v roce 2009 na vývoji domácích zakázek meziročním snížením o 10,6 %. Stejně jako u zahraničních došlo i u domácích zakázek k jejich růstu ve 4. čtvrtletí (o 7,8 %). Propočty korelačních koeficientů ukazují na vysoký stupeň závislosti mezi nově uzavřenými celkovými zakázkami a tržbami u vybraných oddílů (hodnota korelačního koeficientu v tomto případě činí 0,87) a dále mezi indexem průmyslové produkce a tržbami za nově uzavřené celkové zakázky (zde hodnota korelačního koeficientu dosahuje 0,92). Menší stupeň závislosti platí mezi novými zakázkami a zaměstnaností (hodnota korelačního koeficientu rovna 0,65).

Graf č. II.1.4 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v roce 2009 (sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,20,21,24 – 30, meziroční změna v %, b.c.) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20

Zakázky ze zahraničí


38

Domácí zakázky

prosinec

listopad

říjen

září

srpen

červenec

červen

květen

duben

březen

únor

-30

leden

-25



Pokles zakázek a zhoršená platební morálka stála za výrazným růstem insolvenčních návrhů

Do 31.12.2009 bylo v ČR podáno celkem 9 492 insolvenčních návrhů, což představuje meziroční nárůst o 77,3 %. Z toho 5 255 návrhů představovaly insolvenční návrhy podané na podniky (na obchodní společnosti a podnikající fyzické osoby), které tak meziročně stouply o 53,7 %. Hlavní podíl na tomto nepříznivém vývoji měl propad zakázek a zhoršená platební morálka obchodních partnerů. Výrazné narušení cash flow a celkové ekonomické stability, způsobené výše uvedenými atributy ekonomické krize, postihlo předně podniky, které neměly dostatečné finanční rezervy. Otřesy se objevovaly nejprve v tradičně slabých odvětvích (např. oděvní a sklářský průmysl) a následně postupovaly napříč ekonomikou. Záhy je začala pociťovat i další odvětví, jako např. strojírenství, hutnictví, dodavatelé automobilového průmyslu apod. Nezřídka však byl úpadek firem a jejich následný konkurz důsledkem špatných manažerských rozhodnutí.

Nízká poptávka a propad výroby se odrazily v poklesu zaměstnanosti

Nejsilnější dopad měla světová finanční krize a následující recese na zaměstnanost. Propad zahraniční poptávky a následné snížení výroby se projevily v roce 2009 na meziročním poklesu celkové zaměstnanosti v průmyslu (v podnicích s 50 a více zaměstnanci) o 11,3 % (tj. o 114,6 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11,8 %. Na počátku roku byl vývoj nezaměstnanosti zmírňován tím, že byli uvolňováni nejprve zahraniční a agenturní zaměstnanci a dále zaměstnanci s nárokem na starobní důchod (kvalifikované zaměstnance se podniky snažily udržet co nejdéle). Nejhlubšího poklesu zaměstnanosti bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí (o 13,8 %), kdy se zvýšil počet nezaměstnaných z řad absolventů středních a vysokých škol, kteří v letních měsících využívali dočasných brigád. V závěru roku, kdy došlo k růstu zakázek, podniky nabíraly nové zaměstnance na dobu určitou (podniky měly obavy, zda oživení z přelomu roku vydrží, a z případných nákladů na odstupné). Velkým snížením zaměstnanosti byla v roce 2009 postižena výroba oděvů (pokles o 23,9 %), výroba textilií (o 22,2 %) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 21,3 %). Mírný růst zaměstnanosti zaznamenaly opravy a instalace strojů a zařízení (o 2,6 %) a výroba nápojů (o 1,2 %). Podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se v roce 2010 nedá předpokládat zlepšení situace na pracovním trhu. Míra nezaměstnanosti by se mohla pohybovat kolem deseti procent a nezaměstnanost by mohla kulminovat v podzimních a zimních měsících a počátkem roku 2011. Odhad se opírá o dotazníkové šetření, které SP ČR uspořádal ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2009 mezi 1600 členskými firmami a svazy. Z průzkumu vyplynulo, že 15 % tuzemských podniků očekává v roce 2010 nárůst počtu svých pracovníků (většinou jen mírný), 32 % firem předpokládá další snižování počtu pracovníků a téměř polovina (49 %) se změnou počtu svých zaměstnanců oproti roku 2009 nepočítá.

39



Tabulka č. II.1.5 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci v roce 2009 (meziroční změna v %, Kč) Rok 2009 / Rok 2008 prům. tržby z tržby z evid. prod. průměr. mzda prod. prodeje přím. počet práce mzda přepočt.

Ukazatel

(IPP)

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Těžba a dobývání Výr. a rozv. el., plynu, tepla a klim. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárens. Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem

-7,0 -1,8 -15,0 5,3 -8,5 . -11,4 -15,9 -17,7 -10,9 -8,0 -13,4 -10,1 -5,6 -6,5 -8,1 -23,8 -23,6 -21,8 -14,8 -20,3 -27,2 -10,2 -4,2 -15,6 -19,5 -7,2 -13,4

vl. výr. vývozu zaměst. z tržeb nomin. indexem a služeb v b.c. cen ve b.c. -12,6 5,4 -13,6 -3,4 1,2 . -13,5 -16,2 -3,6 -4,5 -11,3 1,8 -36,1 -21,0 2,8 -5,7 -20,4 -39,1 -11,9 -6,6 -18,0 -22,7 -7,6 5,7 -9,5 -6,3 2,5 -12,0

-15,9 23,2 -15,9 -1,2 -10,6 . -17,5 -17,0 3,8 6,9 -3,0 11,3 -8,1 -18,1 2,3 -6,3 -17,1 -33,1 -14,1 -9,3 -21,6 -22,1 -18,5 7,9 -3,0 -23,3 -11,8 -15,6

-6,0 -7,1 0,7 4,7 -11,8 -1,9 -2,7 -0,7 1,2 0,0 . . -22,2 11,2 -23,9 10,2 -19,7 20,1 -7,4 3,2 -9,4 -2,1 -0,5 2,3 -3,9 -33,5 -2,3 -19,1 -2,0 4,9 -13,6 9,2 -21,3 1,1 -17,6 -26,0 -5,0 -7,2 -13,8 8,4 -16,7 -1,6 -14,9 -9,3 -15,6 9,5 -2,6 8,5 -11,7 2,5 -3,4 -3,0 2,6 0,0 -11,3 -0,8

-4,9 7,7 3,6 4,2 1,3 . 7,9 3,1 3,6 1,3 6,4 7,7 3,9 0,5 0,5 5,1 5,0 -2,9 2,5 7,0 6,9 1,4 2,7 7,7 8,6 -0,2 5,3 3,6

jednotkové mzdové

Skutečnost průměrná mzda

náklady

výrobců nomin.. reálné -1,0 2,4 6,5 -2,9 2,9 -7,2 9,7 5,6 11,9 12,0 4,9 12,8 0,2 1,3 0,2 . . . 7,8 -3,0 -3,1 3,0 -6,4 -6,5 2,9 -13,7 -14,3 4,4 -1,8 1,2 12,5 8,7 14,9 7,4 5,3 5,0 46,5 56,2 120,4 8,9 24,2 34,6 -3,7 -4,2 -8,2 8,8 -3,8 -0,4 7,1 3,9 6,0 16,7 31,2 57,7 5,8 10,5 14,0 6,8 -1,3 -1,5 10,3 8,6 12,1 -0,3 11,8 9,9 2,2 -6,2 -6,7 5,8 -0,7 -2,5 6,3 6,0 3,7 -2,2 2,9 0,9 0,9 5,3 0,9 6,9 4,4 7,8

Kč

EUR

28556 40106 23219 20007 30400 . 17664 13172 14674 19052 23921 25182 35743 25600 28756 22374 25021 23598 22344 24279 22278 23515 25419 27599 18639 18175 27473 23931

1080 1517 878 757 1150 . 668 498 555 720 905 952 1352 968 1087 846 946 892 845 918 842 889 961 1044 705 687 1039 905

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců, přepočet průměrné mzdy - 1 EUR = 26,445 Kč (průměrný kurz za rok 2009).

Produktivita práce mírně poklesla, reálné mzdy vzrostly

Pokles tržeb (o 12 %) a snížení zaměstnanosti (o 11,3 %) se projevily mírným poklesem produktivity práce o 0,8 %. Tento vývoj neodpovídá tempu růstu reálných mezd. Při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců se reálné mzdy zvýšily o 6,9 %, při přepočtu indexem spotřebitelských cen reálné mzdy vzrostly o 2,5 %. Jednotkové mzdové náklady v nominálním vyjádření byly vyšší o 4,4 % a v reálném vyjádření o 7,8 %, což dává nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti. Mezi produktivitou práce a nominálními mzdami ukazují propočty korelačních koeficientů na vzájemnou závislosti, hodnota koeficientu v tomto případě činí 0,50. Podobná vzájemná závislost byla zjištěna mezi produktivitou práce a reálnou mzdou přepočtenou indexem spotřebitelských cen ( hodnota korelačního koeficientu rovna 0,54). Těsnější vzájemná závislost panuje mezi produktivitou práce a celkovým vývozem (hodnota korelačního koeficientu 0,88) a mezi produktivitou práce a celkovým dovozem ( hodnota koeficientu 0,81).

40



Graf č. II.1.5 Vývoj produktivity práce a mezd v průmyslu vč. trendů (meziroční změna v %) 25000

20,0 15,0

20000

10,0 15000

5,0

10000

0,0

Kč

%

-5,0 5000

-10,0

Průměrná nominální mzda (Kč)

Reálná mzda

4. Q. 09

3. Q. 09

2. Q. 09

1. Q. 09

4. Q. 08

3. Q. 08

2. Q. 08

1. Q. 08

4. Q. 07

3. Q. 07

2. Q. 07

1. Q. 07

4. Q. 06

3. Q. 06

2. Q. 06

1. Q. 06

4. Q. 05

3. Q. 05

2. Q. 05

-15,0

1. Q. 05

0

Produktivita práce

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Poznámka: mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců

Dařilo se veřejným podniků a podnikům pod zahraniční kontrolou

Ve struktuře průmyslových podniků členěné podle institucionálních sektorů zaznamenaly v roce 2009 nejvýraznější pokles produkce (o 48,7 %) podniky soukromé národní, jejichž podíl se na celkové průmyslové produkci snížil meziročně o 13,1 p.b. na 18,4 %. Téměř padesátiprocentní propad výroby se odrazil na masivním poklesu zaměstnanosti (o 31,1 %). Postupné oživování ekonomik v druhé polovině roku se nejdříve projevilo u vývozně orientovaných podniků. U rozhodujících podniků soukromých pod zahraniční kontrolou se produkce v roce 2009 zvýšila o 2,6 %, při růstu podílu na celkových tržbách o 10,6 p.b. na 74 %. Vedle podniků pod zahraniční kontrolou nabídl relativní jistotu i veřejný sektor, u kterého produkce vzrostla o 34,2 % (podíl 7,6 %) a zaměstnanost o 36 %. Ve veřejném sektoru jsou zastoupeny např. podniky ČEZ, vojenské opravny, městské teplárny, ČEPS (řídí provoz zařízení přenosové soustavy a systémových zdrojů na území České republiky).

Tabulka č. II.1.6 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v roce 2009 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Tržby za prodej Prům. vlastních Tržby z počet výrobků a služeb přímého podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

Podniky s 100 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné nestátní sféra z toho: 11002 - soukr. národní 11003 - soukr. pod zahr. kontr. 14000 - zaměstnavatelé*/

v%

Počet zaměstnanců v tis.

změna meziroč. osob b.c. změna b.c.

Průměrná měsíční

podíl meziroč. v%

změna

tržba / zaměst.

mzda

v Kč meziroč. úroveň b.c. změna prům=100 b.c.

v Kč meziroč. změna

2 667 2450,4 100,0 87 185,1 7,6 2754 2635,5 92,4

-12,1 34,2 -14,5

-16,9 814,5 100,0 -27,6 38,5 4,7 -16,8 776,0 95,3

-10,0 250705 36,0 400209 -11,5 243382

-2,3 -1,4 -3,4

100,0 23663 159,6 32457 97,1 18707

2,9 2,6 -0,7

1 297 451,9 1 271 1812,4 11 1,2

-48,7 2,6 -32,0

-38,4 271,8 -11,5 502,9 58,6 1,3

-31,1 138535 4,7 300330 -12,8 75506

-25,5 -2,0 78,0

55,3 20501 75,0 25754 30,1 14902

-2,2 1,6 -1,5

18,4 74,0 0,0

33,4 61,7 0,2

Pramen: ČSÚ Poznámka: nestátní sféra součet 11002, 11003 a 14000 * / fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 100 a více zaměstnanci

41



Ve struktuře průmyslových podniků členěných dle krajů byl zaznamenán růst tržeb pouze v kraji Hlavní město Praha, a to o 7,4 %. Podíl tohoto kraje na celkových tržbách průmyslu ČR se zvýšil meziročně o 2,6 p.b. na 14,2 %. Z hlediska objemu produkce v hlavním městě dominovala výroba potravinářských výrobků, jež má na produkci zpracovatelského průmyslu v kraji zhruba čtvrtinový podíl. Vedle růstu produkce byl v hlavním městě Praha, rovněž jako v jediném kraji, zaznamenán i růst zaměstnanosti (o 9,1 %).

Produkce a zaměstnanost rostla pouze v kraji Hlavní město Praha

Tabulka č. II.1.7 Přehled základních ukazatelů podle krajů v roce 2009 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z počet

výrobků a služeb

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

Počet zaměstnanců

Průměrná měsíční

přímého

změna

meziroč.

v tis.

podíl meziroč.

osob

v%

změna

změna

tržba / zaměst. v Kč b.c.

meziroč.

úroveň

změna prům=100

mzda meziroč v Kč . změna

b.c. Podniky s 100 a více zaměstnanci celkem

2 667

2450,4 100,0

-12,1

-16,9

814,5 100,0

-10,0

250705

-2,3

100,0

23663

2,9

Hlavní město Praha

252

347,1 14,2

7,4

-2,5

83,7

Středočeský

258

439,5 17,9

-6,5

-20,0

96,1

10,3

9,1

345583

-1,6

137,8

31850

2,1

11,8

-6,6

381117

0,2

152,0

26959

Jihočeský

177

103,8

4,2

-18,4

-12,9

2,0

47,3

5,8

-7,8

182620

-11,5

72,8

22506

Plzeňský

170

154,6

6,3

-15,3

2,2

-17,7

52,8

6,5

-11,7

243802

-4,1

97,2

24122

93

34,1

1,4

3,5

-13,8

-20,3

21,2

2,6

-17,1

134039

3,9

53,5

22482

8,5

v tom:

Karlovarský Ústecký

199

247,8 10,1

-20,7

-15,7

60,2

7,4

-9,9

343086

-12,0

136,8

24263

3,5

Liberecký

123

102,5

4,2

-10,3

-11,8

41,8

5,1

-15,9

204268

6,7

81,5

23976

4,6

Královéhradecký

159

76,5

3,1

-15,2

-20,2

41,8

5,1

-13,3

152441

-2,3

60,8

21582

4,5

Pardubický

155

161,8

6,6

-10,6

-16,3

43,7

5,4

-14,5

308225

4,6

122,9

21842

4,6

Vysočina

149

90,1

3,7

-22,9

-26,6

44,9

5,5

-17,0

167257

-7,1

66,7

22485

0,5

Jihomoravský

296

161,9

6,6

-15,8

-23,8

73,1

9,0

-10,2

184527

-6,2

73,6

22541

3,3

Olomoucký

170

89,4

3,6

-21,8

-25,6

45,7

5,6

-15,8

163000

-7,1

65,0

21117

2,7

Zlínský

204

128,8

5,3

-9,8

-13,3

48,0

5,9

-12,9

223752

3,5

89,2

21488

0,5

Moravskoslezský

259

312,7 12,8

-17,8

-11,3

114,1

14,0

-10,6

228355

-8,1

91,1

24067

-2,6

Pramen: ČSÚ

V ostatních krajích průmyslová produkce poklesla, nejmírněji ve Středočeském kraji (o 6,5 %), jehož podíl se zvýšil o 1,1 p.b. na 17,9 %. V tomto kraji má významné zastoupení výroba motorových vozidel se zhruba 60% podílem na produkci kraje. Výroba potravinářských výrobků se podílela na produkci kraje přibližně šesti procenty. Druhý nejnižší pokles produkce vykázal v roce 2009 Zlínský kraj, kde byla výroba meziročně nižší o 9,8 %, při růstu podílu o 0,1 p.b. na 5,3 %. Značný význam v kraji mají subjekty napojené na automobilový průmysl. Největším tamním zaměstnavatelem je výrobce pneumatik Barum Continental. Naopak nejhlubší propad produkce evidoval kraj Vysočina (-22,9 %), následovaný Olomouckým (-21,8 %) a Ústeckým krajem (-20,7 %).

42



III. STAVEBNICTVÍ III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Graf č. III. 1.1 Stavební výroba (meziroční změna v %, s.c.) 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

-15,0%

2009


Stavebnictví se téměř vyrovnalo úrovni předchozího roku

České stavebnictví v roce 2009 zaznamenalo ve srovnání s předchozím rokem pokles o 1,0 % (ve s.c.). Dlouhodobý vývoj indexu stavební produkce znázorňuje graf č. III.1.1. Během celého roku procházel index stavební produkce značnými výkyvy. Do meziročně růstových hodnot se index výrazněji přehoupl až v listopadu, kdy již byla stavební produkce porovnávána se slabými výsledky posledních měsíců roku 2008 ovlivněnými krizí. Jistý vliv měly také příznivé klimatické podmínky. V listopadu stavebnictví zaznamenalo růst ve výši 5,9 % a v prosinci si polepšilo o 3,5 %. Výrazný meziroční pokles byl zaznamenán pouze v prvním čtvrtletí (o 11,4 %). Naopak nejvyššího růstu bylo dosaženo v posledním čtvrtletí roku (o 2,7 %). Podrobněji popisuje vývoj v letošním roce graf č. III.1.2.

Hlavní zásluhu na relativně dobrých výsledcích má inženýrské stavitelství

Na udržení relativně dobrých výsledků české stavební produkce mělo rozhodující vliv inženýrské stavitelství (zejména stavby dopravní infrastruktury financované z veřejných zdrojů a z fondů EU). Inženýrské stavitelství tak dosáhlo průměrného meziročního růstu ve výši 14,3 %. S problémy se naopak potýká pozemní stavitelství, které meziročně kleslo o 7,0 % (více viz graf č. III.1.2).

V prosinci pozemní stavitelství mimořádně převýšilo inženýrské stavitelství

Výrazně vyšší růsty inženýrského stavitelství ve srovnání s pozemním stavitelstvím se již staly dlouhodobou charakteristikou českého stavebnictví. Tento rozdíl byl ještě zvýrazněn hospodářskou krizí, kdy inženýrské stavitelství podporovaly probíhající stavby financované z veřejných zdrojů. Po většinu roku 2009 dosahovalo inženýrské stavitelství dvouciferných procentuálních růstů oproti stabilním poklesům pozemního stavitelství. Výjimku z tohoto trendu tvoří prosinec 2009, kdy pozemní stavitelství s meziročním zlepšením o 4,6 % překonalo 0,9% růst inženýrského stavitelství. 43



Podobná situace nastala naposledy v prosinci 2007. Zásadní vliv má v tomto směru omezování výdajů ze státního rozpočtu. V roce 2009 nebyl zahájen žádný významnější projekt dopravní infrastruktury, která představuje klíčový segment inženýrského stavitelství. Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) předpokládá v roce 2010 pokles českého stavebnictví o 8 %, přičemž podle sdružení jde o realistickou variantu. SPS je ovšem ve svých výhledech často přehnaně pesimistické (pro rok 2009 odhadovalo propad stavební výroby až o 2,5 % oproti skutečnému poklesu o 1 %) Samotné stavební firmy odhadují pokles odvětví v roce 2010 o 3 %.

V roce 2010 klesne stavební produkce o 8%

(Vyplývá to z Kvartální analýzy stavu a vývoje českého stavebnictví 01/2010, kterou připravil CEEC Research ve spolupráci se společnostmi KPMG v České republice a Ipsos na základě údajů získaných začátkem ledna 2010 od zhruba stovky klíčových představitelů vybraných stavebních společností.)

Graf č. III.1.2 Vývoj stavebnictví u roce 2009 (meziroční změna v %, s.c.) 40,0 30,0 20,0 %

10,0 0,0 -10,0 -20,0 -30,0 1

2

3

4

5

Stavebnictví celkem

6

7

8

Pozemní stavitelství

9

10

11

12

Inženýrské stavitelství


Mzdy ve stavebnictví rostou, zaměstnanců ubývá

Počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci v roce 2009 meziročně klesl o 0,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla ve srovnání s rokem 2008 o 5,5 % na 28 091 Kč, což převyšuje celostátní průměr 23 598 Kč. Ve stavebnictví se totiž vyplácejí nemalé motivační složky mzdy, které například v prosinci zvedly průměrnou měsíční mzdu o 29,0 % na 38 534 Kč.

Tabulka č. III.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změny v %) Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda* Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.) Nominální jedn. mzdové náklady Reálné jedn. mzdové náklady

1 2 3 1/3 2/3

2000 4,9 0,9 7,6 -2,5 -6,2

2001 7,0 2,8 1,1 5,8 1,7

2002 6,4 3,7 -1,0 7,5 4,7

2003 6,1 3,9 6,6 -0,5 -2,5

2004 6,2 2,8 2,4 3,7 0,4

2005 3,8 0,8 6,3 -2,4 -5,2

2006 7,3 4,3 6,3 0,9 -1,9

2007 7,9 3,8 7,4 0,5 -3,4

2008 11,6 4,9 3,1 8,2 1,7

2009 5,5 4,2 -0,8 6,4 5,1

* průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací ** ZSV = základní stavební výroba Pozn.: Do roku 2008 jsou údaje platné pro podniky s 20 a více zaměstnanci, od roku 2009 jsou údaje uváděny za podniky s 50 a více zaměstnanci. Pramen: ČSÚ, dopočty MPO Produktivita práce klesá, jednotkové mzdové náklady se zvyšují

44

V roce 2009 klesla produktivita práce ve srovnání s rokem 2008 o 0,8 %. Současně došlo ke zvýšení nominálních jednotkových mzdových nákladů o 6,4 %, což v reálném vyjádření činí růst o 5,1 %.Více viz tabulka č. III.1.1.


Stavitelům pomáhá nízký růst cen stavebních prací a pokles cen vstupů


Ceny stavebních prací se v roce 2009 zvýšily pouze o 1,2 % (nejméně od začátku sledování indexu cen stavebních prací v roce 1994). Současně o 4,1 % klesly ceny materiálů a dalších výrobků, které stavebnictví svou činností spotřebovává. Stavebním firmám se tak daří přenášet cenový tlak na své dodavatele. Největší hodnotu představuje v tomto směru pro stavební firmy i nadále kvalitní pracovní síla.

Graf č. III.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb 50000

140000

45000

počet

35000

100000

30000

80000

25000 20000

60000

15000

40000

10000

mil. Kč

120000

40000

20000

5000

0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

0

2002

2003

2004

2005

2006

Počet vydaných SP

2007

2008

2009

Orientační hodnota (mil. Kč)


Tabulka č. III.1.2 Vývoj počtu a hodnot povolených staveb Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet vydaných SP

169 574 149 244 140 822 149 339 153 622 142 941 135 391 117 384 122 242 112 674

Orient. hodnota povol. staveb (mil. Kč)

229 955 236 375 242 212 286 228 315 072 325 824 360 945 357 708 390 800 407 600

Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč)

1 356

1 584

1 720

1 917

2 051

2 279

2 666

3 047

3 197

3 618

Pramen: ČSÚ, dopočty MPO

Počet vydaných stavebních povolení meziročně klesl

V roce 2009 bylo vydáno celkem 112 674 stavebních povolení, což ve srovnání s rokem 2008 představuje pokles o 7,8 %. Z celkového počtu připadá 63 150 stavebních povolení na novou výstavbu (pokles o 10,5 %) a 49 524 povolení na změnu již existujících staveb (pokles o 4,2 %). Více viz tabulky č. III.1.2 a III.1.3.

45



Tabulka č. III.1.3 Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb (meziroční indexy) Vydaná stavební povolení 1.Q 2009

2.Q 2009

3.Q 2009

Orientační hodnota staveb (b.c.) 4.Q 2009

1.Q 2009

2.Q 2009

3.Q 2009

4.Q 2009

Celkem nová výstavba změna dokončených staveb

94,8 95,9 93,5

90,3 86,1 95,9

90,4 86,1 96,4

94,0 91,8 97,0

96,5 96,7 96,2

94,0 77,4 141,9

112,2 113,6 109,6

115,4 110,2 127,0

Celkem bytové budovy nebytové budovy

94,8 91,2 99,8

90,3 86,5 95,3

90,4 90,2 99,1

94,0 86,6 101,2

96,5 96,1 81,1

94,0 86,1 94,5

112,2 99,4 79,1

115,4 86,3 98,0

Pramen: ČSÚ, úpravy MPO

Orientační hodnota staveb povolených v roce 2009 vzrostla meziročně o 4,3 % na 407,6 mld. Kč. Hlavní zásluhu na tom má pozitivní vývoj ve druhé polovině roku (více viz tabulka č. III.1.3).

Předpokládaná hodnota povolených staveb je vyšší než v roce 2008

Zásadní vliv na tyto výsledky mělo několik stavebních povolení vydaných pro velké stavby právě ve druhé polovině roku, kdy bylo povoleno celkem 24 projektů, jejichž předpokládaná hodnota převyšuje 1 mld. Kč. Jednalo se především o stavby dopravní infrastruktury a stavby solárních elektráren. V roce 2009 byly uvedeny do provozu solární elektrárny o výkonu 350 MW. Celková kapacita tohoto druhu elektráren v ČR tak vzrostla na 580 MW. Dalších 3000 MW povolených staveb ještě čeká na uvedení do provozu.

Graf č. III.1.4 Vývoj stavebních zakázek 250 000

80 000

Celkové zak. (tis. Kč)

60 000 50 000

150 000

40 000 100 000

30 000 20 000

50 000

Nové zak (tis. Kč)

70 000 200 000

10 000 0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

0 1999

2000

2001

2002

2003

Celkové zakázky

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Nové zakázky


Hodnota nových stavebních zakázek klesla o více než čtvrtinu

46

Během roku 2009 uzavřely české stavební firmy s 50 a více zaměstnanci celkem 33 720 nových stavebních zakázek, což je o 7,3 % více než v roce 2008. Objem (celková hodnota) zakázek však klesl meziročně o 26,4 % na 183,6 mld. Kč. Pokles hodnoty nových stavebních zakázek v oblasti pozemního stavitelství dosáhl 35,7 % (na 76,0 mld. Kč) a v oblasti inženýrského stavitelství 18,1 % ( 107,6 mld. Kč).



Při rostoucím počtu zakázek a současném poklesu jejich hodnoty klesla průměrná hodnota jedné zakázky na 5,4 mil. Kč (snížení o 31,4 %). Podrobnější informace jsou k dispozici v tabulce č. III.1.5, vývoj v oblasti stavebních zakázek demonstruje rovněž graf č. III.1.4. Tabulka č. III.1.5 Vývoj stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců) Nové zakázky v tuzemsku celkem v tom: pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

1. čtvrtletí 2009

Meziroční index 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 2009 2009

4. čtvrtletí 2009

67,6 60,9

86,4 63,4

76,4 65,7

64,7 67,1

74,7

109,6

88,2

63,3

Pramen: ČSÚ

Stav nasmlouvaných zakázek se snížil o pětinu

Celková hodnota zásoby zakázek ve stavebnictví klesla na konci roku 2009 na 173,7 mld. Kč (meziročně o 19,3 %).

Objem klíčových veřejných zakázek nadále klesá

Veřejné zakázky zaujímaly z celkového objemu domácích zakázek 116,8 mld. Kč. Na soukromé zakázky potom připadá 37,8 mld. Kč. Veřejných zakázek meziročně ubylo 20,6 %, soukromých 32,8 %.

Domácí zakázky realizované v tuzemsku, jejichž objem se snížil o 24,0 %, představují 154,6 mld. Kč. Nejvýraznější pád postihl domácí zakázky soukromých subjektů, jejichž propad sahal (s výjimkou prvního kvartálu) za hranici 30 %. Více viz tabulka č. III.1.6.

V poklesu veřejných zakázek se odráží skutečnost, že v roce 2009 nebyly uzavírány žádné další smlouvy na zhotovení projektové dokumentace ani na realizaci staveb dopravní infrastruktury. Dopravní infrastruktura se bude stavět formou PPP

V budoucnu čeká ČR nutnost dalšího rozšíření dálniční sítě. Konkrétně u dálnic D3 a D11 se uvažuje o realizaci formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž jen cena plánovaného úseku D3 má dosáhnout 80 mld. Kč.

Tabulka č. III.1.6 Stav stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců) Stav ke konci období celkem v tom:

tuzemsko v tom: veřejné soukromé zahraničí

1. čtvrtletí 2009 105,2 104,6 112,1 88,4 116,7

Meziroční index 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 2009 2009 92,7 92,1 103,1 68,9 103,7

85,0 84,0 93,4 63,9 99,5

4. čtvrtletí 2009 80,7 76,0 79,4 67,2 162,0

Pramen: ČSÚ, úpravy MPO

Zahraničí představuje vysoký potenciál

Z tabulky č. III.1.6 je patrný také vývoj zahraničních zakázek. Na rozdíl od ostatních kategorií klesala hodnota těchto zakázek pouze ve třetím čtvrtletí. Na konci roku pak vzrostla zásoba v zahraničí nasmlouvaných neprovedených stavebních prací meziročně dokonce o 62,0 %.

47



Tabulka č. III.1.7 Objem a počet poskytnutých hypoték Období

1. Q

Objem sjednaných hypoték (mil. Kč) 2.Q 3.Q

Celkem 4. Q

2006 2007 2008

18 255 28 588 26 426

26 347 47 151 34 605

25 598 33 120 31 517

28 743 36 623 24 733

98 943 145 482 117 281

2009 2009/2008

17 674 66,9%

22 459 64,9%

16 870 53,5%

17 386 70,3%

74 389 63,4%

Pramen: FINCENTRUM HYPOINDEX (http://www.hypoindex.cz/), úpravy MPOz

Financování nemovitostí skomírá

Nejsilnějším instrumentem financování nemovitostí zůstávají se 74,4 mld. Kč hypoteční úvěry, i když v meziročním srovnání jich ubylo 36,6 %. Podrobnější informace jsou uvedeny v tabulce č. III.1.7. Dalším běžným zdrojem financování jsou úvěry ze stavebního spoření. Jejich celkový objem dosáhl v roce 2009 částky 66,4 mld. Kč, což znamená pokles oproti roku 2008 o více než 11 %. Klesla také celková cílová částka nových stavebních spoření uzavřených v roce 2009, a to o 40 mld. Kč na 271 mld. Kč. Státní podpora stavebního spoření se během roku snížila o 1 mld. Kč na 13,2 mld. Kč. Méně častou formu financování nemovitostí představuje leasing. Objem leasingu nemovitého majetku dosáhl v roce 2009 celkem 3 mld. Kč, což znamená pokles o 72,2 %.

Investice do komerčních nemovitostí ožívají

V ČR vedou mezi komerčními nemovitostmi kancelářské prostory následované logistickými objekty a obchodními prostory. Investice do těchto nemovitostí prošly během krize prudkým pádem. V roce 2009 dosáhly výše 450 mil. eur a meziročně tak klesly o 58 %. Z celkového objemu investic v ČR bylo 72 % realizováno právě v posledním čtvrtletí, což znamená v porovnání se zbytkem roku výrazné oživení. Podobné tendence jsou patrné v celé Evropě. V době krize se domácí trh komerčních nemovitostí omezil na nákupy celých objektů, přičemž hlavními kupujícími byly domácí subjekty, případně německé fondy. Většina zahraničních investorů se orientuje na svůj domácí trh, který pro ně představuje nižší riziko. Očekává se však jejich postupný návrat na český trh. Stavby komerčních nemovitostí se tedy pravděpodobně stanou zajímavým artiklem. V ČR má být během roku 2010 dokončeno pouhých 30 až 40 tis. m2 těchto objektů a zájemci si tedy budou významně konkurovat. Poradenská společnost DTZ předpokládá pro rok 2010 nárůst investic v EU až o 80 % na 100 mld. eur.

Stavebnictví stojí před nelehkými úkoly. Cestou mohou být zahraniční zakázky nebo originální a zajímavé projekty

Podle indexu stavební produkce si stavebnictví v ČR vede ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně dobře. Existují však obavy, že díky dlouhodobým kontraktům přichází krize do tohoto sektoru pomaleji než do jiných segmentů ekonomiky a pomaleji také odezní. Znepokojivě působí především vývoj stavebních zakázek (viz výše) a omezování státních financí plynoucích do tohoto odvětví. Východiskem by mohly být zahraniční zakázky, především z východní části Evropy, jejichž objem se zvyšuje.

48



Další možnost nabízejí alternativní formy výstavby jako například u nás zatím málo rozšířené dřevostavby. V roce 2009 se jich na našem území postavilo meziročně přibližně o 12 % více (843 domů) a tržby stavitelů, kteří tento typ staveb nabízejí (registrovaní v Asociaci dodavatelů montovaných domů), dosáhly 2,25 mld. Kč.

III.2 Bytová výstavba Počet nově zahájených bytů v průběhu roku kolísal

V ČR byla v roce 2009 zahájena stavba celkem 37 319 bytů, což představuje meziroční pokles ve výši 14,3 %. Počty zahájených bytů v jednotlivých čtvrtletích roku nedokázaly překročit bytovou výstavbu z roku 2008. V prvním a třetím čtvrtletí zaznamenala výstavba bytů relativně mírný pokles nepřesahující úroveň 10 %. Poté ale vždy následovalo zvýraznění propadu (ve druhém a čtvrtém kvartálu), a to za hranici 20 %.

Developerská činnost prochází útlumem

Developerské společnosti působící v ČR mají v současnosti problémy se získáváním financí pro své projekty. Banky požadují pro poskytnutí úvěru vysokou míru předprodaných bytů, což je vzhledem ke slabé poptávce velice obtížné.

Graf č. III.2.1 Bytová výstavba 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2007

3.Q

4.Q

1.Q

2008 Zahájené byty

2.Q

3.Q

4.Q

2009 Dokončené byty


Počet dokončených bytů se mírně zvýšil

Hospodářská krize nutí developery a stavitele ke zvyšování likvidity svých aktiv, což omezuje zahajování nových staveb, ve kterých jsou finance vázány dlouhou dobu, a naopak podporuje snahu o uvolňování finančních prostředků dokončováním a prodejem již zahájených bytů. Dalším trendem je přepracovávání projektů velkých resp. nadstandardních bytů (o které klesl v důsledku krize zájem) na cenově dostupnější malometrážní byty. V roce 2009 bylo dokončeno 38 526 bytů, což je ve srovnání s rokem 2008 o 0,4 % více. Pouze ve třetím čtvrtletí bylo dokončeno méně bytů než ve stejném období předchozího roku. Poprvé po patnácti letech tak počet dokončených bytů přesáhl počet bytů zahájených.

49


Počet modernizovaných bytů nadále klesá

50


Počet modernizovaných bytů osciloval během roku přibližně kolem 90 % počtu bytů modernizovaných v roce 2008.



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod dosáhl rekordního přebytku

Zahraniční obchod České republiky skončil v roce 2009 rekordním přebytkem 152 mld. korun, tedy o 84,7 mld. korun více než v roce 2008. Jedná se o nejvyšší přebytek od roku 2005, od kdy je kladné saldo charakteristickým znakem zahraničního obchodu ČR. Hodnota obratu zahraničního obchodu (4 110,7 mld. Kč) se oproti předchozímu roku propadla (o 769,3 mld. Kč) a vrátila se přibližně na úroveň roku 2006 (4 249 mld. Kč). Hnacím motorem zahraničního obchodu byl v roce 2009 především automobilový průmysl, jenž byl spolu s dalšími subdodavatelskými sektory příznivě stimulován zavedením šrotovací prémie v okolních státech (zejména v Německu, Francii a na Slovensku). Přebytku zahraničního obchodu pomohl také pokles cen dovozu (především ropy a plynu), nízká domácí spotřeba (tlumící dovoz) a meziročně slabší koruna proti euru (pomáhající vývozu).

35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30 -35

27,6

25,7

23,4 13,1

15,0

21,4 9,2

11,6 -1,0

8,5 4,6 38,6

8,7

14,8 39,8

87,9 15,6

67,2

13,6 0,6 -0,2

-4,3 -70,8 -120,8

-117,4

2000

2001

-26,4 -69,8

Vstup do EU

2002 saldo

2003

2004

160 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 -40 -13,8 -60 -80 -17,8 -100 -120 -140 -160 2009 152,0

2005 vývoz

2006

2007

2008

Saldo obchodní bilance v mld.Kč

Meziroční změna vývozu a dovozu v %

Graf. č. IV.1.1 Meziroční změny vývozu a dovozu (v %), saldo obchodní bilance (v mld. Kč)

dovoz


Vývoz se v listopadu vrátil na úroveň roku 2008

Čeští vývozci čelili po celý rok 2009 snížení vnější koupěschopné poptávky a poklesu ekonomického výkonu na všech klíčových zahraničních trzích. V důsledku toho vývoz v roce 2009 oslabil meziročně o 13,8 %. Kontinuální pokles exportu, jež započal v říjnu 2008, se v listopadu zastavil a v prosinci se export vrátil do kladných hodnot, když meziročně posílil o 4,8 %. Naproti tomu se dovoz během roku 2009 nepřetržitě snižoval a v kumulaci za celý rok klesl o 17,8 %.

51



Graf. č. IV.1.2 Meziroční změny vývozu a dovozu v % a mld. Kč v jednotlivých měsících roku 10

4,8

0,7

0 -8,5

-8,9

-10 -20 -30

-15,1 -22,5

-22,0

-23,2

-25,0

-23,3

Leden

Únor

-13,2 -19,3

-25,8

-23,0

-7,8 -2,6

-17,1

-21,1

-14,9

-10,4 -12,7

-16,4 -19,8

-20,1

-40 -50 -60 Březen

Duben

Květen

Červen Červenec

Vývoz (meziroční změna v mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %)

Srpen

Září

Říjen

Listopad Prosinec

Dovoz (meziroční změna v mld. Kč) Dovoz (meziroční změna v %)


Míra otevřenosti domácí ekonomiky již druhým rokem klesá

Globální hospodářská krize se v roce 2009 projevila zhoršením míry otevřenosti české ekonomiky (podíl obratu zahraničního obchodu na HDP). Podíl vývozu na HDP meziročně klesl o 7,7 p. b. na 59,1 %. Ještě více klesl podíl dovozu na HDP, a to o 10 p. b. na 54,9 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla v roce 2009 57 %, což je meziročně o 8,8 p. b. méně. Z důvodu většího oslabení dovozu (-17,7 %) než vývozu (-13,8 %) došlo k vylepšení krytí dovozu vývozem, a to o 4,9 p. b. na 107,7 %.

Saldo obchodní bilance meziročně výrazněji rostlo od 2. čtvrtletí

Negativní vliv stávající hospodářské krize na obchodní bilanci ČR byl patrný především v 1. kvartále roku 2009, kdy přebytek obchodní bilance meziročně vzrostl pouze o 0,5 mld. Kč. Změna k lepšímu nastala ve 2. čtvrtletí, kdy saldo obchodní bilance vykázalo meziroční růst (o 15,3 mld. Kč) a v růstové tendenci, zejména díky zavedení šrotovací prémie v okolních zemích, pokračovalo i ve zbývajících čtvrtletích roku.

Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změny vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v jednotlivých kvartálech roku 2009 (v b.c.) 2008 Vývoz (změna v %) Dovoz (změna v %) Saldo v mld. Kč Meziroční změna salda v mld. Kč

2009

1.-4.Q.

1.Q.

2.Q.

3.Q.

4.Q.

1.-4.Q.

-0,2 0,6 67,2 -20,7

-19,1 -20,2 34,2 0,5

-19,4 -22,8 45,6 15,3

-13,0 -16,7 37,7 19,1

-2,4 -10,9 34,6 50,0

-13,8 -17,8 152,0 84,9

Pramen: ČSÚ

Základní složkou vývozu byl automobilový průmysl

52

Klíčovou roli na poli exportu již tradičně sehrál automobilový průmysl, jenž byl v roce 2009 ovlivněn zavedením šrotovného v zahraničí, zejména v Německu, jehož trh je pro všechny evropské výrobce stěžejní. V roce 2009 se v celé EU prodalo 14,6 mil. osobních aut, z toho 3,8 mil. právě v SRN. Export automobilů



do Německa, který ještě v lednu meziročně zaostával o 32,8 %, vyskočil v únoru po zavedení šrotovací prémie oproti stejnému období 2008 o 33,7 % a v březnu dokonce o 124,4 %. Celkový export motorových vozidel za rok 2009 vzrostl (ve srovnání s rokem 2008) o 12,54 %. Tabulka č. IV.1.2 Meziroční změny vývozu automobilů v roce 2009 (SITC 781) 2008 v mil. Kč

2009 v mil. Kč

meziroční změna v %

Německo (leden) Francie (leden) Německo (únor) Francie (únor) Německo (březen) Francie (březen)

3 418 1 321 3 967 1 442 3 567 1 680

2 298 419 5 305 1 649 8 003 2 468

-32,77 -68,28 33,73 14,36 124,36 46,90

Německo celkem Francie celkem

39 716 17 342

63 014 20 064

58,66 15,70

Pramen: ČSÚ, tabulka MPO

Z hlediska největších výrobců osobních a malých užitkových automobilů v ČR se nejvíce zvýšil export vozidel automobilky HYUNDAI, a to téměř 10krát (z 11 945 v roce 2008 na 114 664 v roce 2009), dále TPCA Czech o 2,61 % a ŠKODA AUTO o 1,81 %. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu. Tabulka č. IV.1.3 Výroba a prodej automobilů v roce 2009 podle SAP, meziroční změny v % rok 2009 v ks Celkem osobní a užitková vozidla Nákladní Autobusy motocykly a mopedy

meziroční změny v %

výroba

tuz. prodej

vývoz

výroba

tuz. prodej

vývoz

975 111 969 650 1 073 3 023

62 009 60 285 564 631

1 078 242 1 073 498 755 3 019

2,85 3,2 -60,14 -12,24

1,62 2,51 -38,73 -11,37

12,54 12,86 -50,03 -13,68

585

87

431

-65,28

-37,93

-68,08

Pramen: SAP, únor 2010, tabulka MPO Poznámka: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2009 i zásoby dříve vyrobených aut.

Stroje a dopravní prostředky udržely i přes výrazný pokles největší obchodní přebytek

Saldo obchodní bilance u strojů a dopravních prostředků meziročně pokleslo o 15,8 mld. Kč (největší pokles ze všech SITC tříd), a tím negativně ovlivnilo celkovou bilanci zahraničního obchodu. Ale i přes toto snížení si stroje a dopravní prostředky uchovaly pozici držitele největšího přebytku ve výši 320,4 mld. Kč. Pozitivně výsledné saldo ovlivnil především pokles deficitu u minerálních paliv a maziv (o 61 mld. Kč), chemikálií a příbuzných výrobků (o 13,2 mld. Kč) a růst přebytku u tržních výrobků tříděných dle materiálu (+19,4 mld. Kč).

Přebytek salda obchodní bilance se zeměmi EU klesl

Aktivní saldo se zeměmi EU meziročně pokleslo o 14,2 mld. Kč na 482,4 mld. Kč. U všech ostatních seskupení států, se kterými skončil obchod ČR v roce 2008 v deficitu, došlo v roce 2009 k jeho snížení. Výjimkou jsou země označované jako „nespecifikované“, u kterých schodek vzrostl o 6,6 mld. Kč, neboť dovoz z těchto zemí se meziročně zvýšil o 55,7 % a vývoz naproti tomu klesl o 79,1 %. Největšího aktiva dosáhla ČR již tradičně při obchodování s Německem (162,6 mld. Kč), Slovenskem (84,1 mld. Kč) a Velkou Británií (61,9 mld. Kč). Naopak největší deficit

53



byl zaznamenán při obchodování s Čínou (-183,1 mld. Kč), Ruskem (-52,8 mld. Kč) a Japonskem (-54,4 mld. Kč). Podrobněji viz subkapitola Teritoriální struktura. Detailní číselné údaje o obratu, vývozu, dovozu a saldu v teritoriálním členění jsou uvedeny v tabulkových přílohách č. IV.1.

Výsledky zahraničního obchodu v roce 2009 byly ovlivněny zejména: 

Poklesem zahraniční poptávky, který se reálně projevil strmým propadem zakázek v průmyslu. Nové průmyslové objednávky ze zahraničí klesaly nepřetržitě do října 2009, přičemž zhruba od 3. čtvrtletí byly zaznamenávány první signály o zotavování ekonomiky našeho největšího obchodního partnera Německa. Pozitivní zprávy začaly přicházet rovněž z Francie a USA (které jsou hlavním vývozním teritoriem Německa) a v posledním kvartále roku také z Velké Británie. V důsledku tohoto příznivého vývoje vzrostly ve 4. čtvrtletí nové průmyslové zakázky ze zahraničí meziročně o 6,4 % (v listopadu posílily o 11,0 % a v prosinci dokonce o 17,0 %). Nutno ovšem v této souvislosti zdůraznit také vliv nízké srovnávací základny z předchozího roku, kdy v tomtéž období propad zakázek výrazně přesahoval hranici 20 %. Vztah zahraničních zakázek v průmyslu a exportu ukazuje následující graf. Koeficient korelace dosáhl stejně jako v roce 2008 hodnoty 0,9.

Graf č. IV.1.3 Korelace exportu a zahraničních zakázek průmyslových podniků v letech 2008 a 2009 130,0 120,0

meziroční index

110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2008 Nové zakázky pro průmysl ze zahraničí Polynomický (Nové zakázky pro průmysl ze zahraničí)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2009 Vývoz v b.c. Polynomický (Vývoz v b.c. )


54



Růstem exportu nových osobních automobilů. Za celý rok 2009 se podle ČSÚ zvýšil zahraniční odbyt nových osobních automobilů (oproti roku 2008) o 8,1 %. V 1. čtvrtletí meziročně ještě klesal (o 21,4 %), ale ve 2. čtvrtletí již posílil o 2 %, ve 3. čtvrtletí o 24,1 % a ve 4. čtvrtletí dokonce o 44,5 %. Z teritoriálního hlediska stoupl nejvýrazněji vývoz osobních automobilů do Německa o 58,7 %, Rakouska o 27,8 % a Nizozemí o 27 %.



Meziročně nižším dovozem ropy o 11,3 % (-918,8 tis. tun) a jejími klesajícími cenami (v průměru o 30,8 %). Celkem bylo do ČR v roce 2009 dovezeno 7,2 mil. tun ropy v celkové hodnotě 60,3 mld. Kč, což je o 37,96 mld. Kč méně než v roce 2008.





Vývojem směnných kurzů koruny, která v průměru za celý rok 2009 oslabila vůči euru o zhruba 6 % (roční  26,45 Kč/EUR) a vůči americkému dolaru o cca 11,7 % (roční  19,05 Kč/USD). V prvních třech čtvrtletích koruna oslabovala jak proti euru, tak proti dolaru. Ve 4. čtvrtletí vůči americkému dolaru poprvé posílila, a to o 8,9 %.



Cenami zahraničního obchodu. Vývozní ceny v průměru za celý rok 2009 vzrostly o 0,2 % a dovozní ceny klesly o 3,5 %, což oproti roku 2008, kdy vývozní ceny klesaly rychleji (-4,6 %) než ceny dovozní (-3,3 %), představuje obrat k lepšímu. V roce 2009 dosáhly směnné relace hodnoty 103,8, což bylo meziročně o 5,1 p. b. více.

Graf č. IV.1.4 Čtvrtletní meziroční změny cen vývozu a dovozu (v %), směnné relace (v mld. Kč) 5,2

6 5

0,3

2,3

1,3

1,6

1,9

0,5

0,2 0,5

0,2

3,5

2,4

1,9

1,3

1,7

2,1

0,6

1,3

0,1

Procentní změna

1

2,8

3 2

3,2

3,0

4

5,2

4,3

3,7

0,3

Dovozní ceny

Směnné relace

-3,5

-2,9

-5,7 -7,0

Vývozní ceny

-6,6

-7

-6,2

-4,8

-6

-4,0

-4,4

-4,3

-2,2

-1,3 -1,6 -2,7

-4,3

-3,3

-5

-1,9

-1,2 -1,5

-0,5

-0,4 -1,7

-1,6

-1,3

-3,0

-3,0

-4

-2,0

-3

-2,7

-2,4

-2

-0,3

-0,9

-1,9

-1,2

-1

-0,7

0

-8 1Q

2Q

3Q

4Q

1Q

2005

2Q

3Q

4Q

1Q

2006

2Q

3Q

4Q

1Q

2Q

2007

3Q

4Q

1Q

2008

2Q

3Q

4Q

2009


Tabulka č. IV.1.4 uvádí přehled vývozních a dovozních cen v jednotlivých komoditních skupinách za posledních šest let. Tabulka IV.1.4 Indexy cen vývozu a dovozu, směnné relace jednotlivých komodit (z cenových indexů) Skupiny SITC Celkem

Indexy cen vývozu 2004 2005 2006 2007 2008 2009 103,7 98,6 98,8 101,3 95,4 100,2

Indexy cen dovozu Směnné relace 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2004 2005 2006 2007 2008 2009 101,6 100,3 100,3 99,0 96,7 96,5 102,07 98,3 98,5 102,3 98,7 103,8

0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné 7 stroje a dopr.prostředky

103,5 90,1 102,1 120,1 101,4 107,3 108,2 100,3

96,9 105,8 98,0 116,5 94,4 101,4 99,3 96,0

99,2 94,1 112,4 105,8 99,6 99,6 98,2 98,2

112,2 101,2 112,6 106,3 111,8 101,0 103,7 99,2

99,0 97,2 96,6 115,6 114,2 95,2 98,3 92,8

91,0 104,6 82,1 89,2 89,1 93,0 98,3 104,0

102,5 105,1 109,1 106,5 102,8 101,7 104,3 98,6

99,2 100,5 101,1 129,2 89,3 98,1 99,1 96,0

99,2 94,5 93,7 112,6 94,5 98,4 104,2 98,1

102,8 99,8 107,1 98,7 114,4 100,9 102,0 96,3

100,1 97,0 108,2 117,3 107,3 95,4 95,4 91,8

8 průmysl. spotř. zboží

100,2

97,5

97,4

99,2

93,4 104,2

99,4

92,7

93,9

97,0

93,8 103,8 100,8 105,2 103,7 102,3

99,1 98,8 96,8 74,0 100,0 96,0 96,6 102,2

101,0 85,7 93,6 112,8 98,6 105,5 103,7 101,7

97,7 105,3 96,9 90,2 105,7 103,4 100,2 100,0

100,0 99,6 120,0 94,0 105,4 101,2 94,2 100,1

109,1 101,4 105,1 107,7 97,7 100,1 101,7 103,0

98,9 100,2 89,3 98,6 106,4 99,8 103,0 101,1

91,8 105,9 84,8 120,5 89,1 96,9 101,8 101,8

99,6 100,4

Pramen: ČSÚ

Ve stálých cenách klesl vývoz o 14 % na 2129,2 mld. Kč a dovoz o 15,5 % na 2031,1 mld. Kč. Obchodní bilance ve s. c. vykázala hodnotu 97,2 mld. Kč, což je o 54,8 mld. korun méně než v běžných cenách (152 mld. Kč).

55



IV.2 Teritoriální struktura Zahraniční obchod ČR se zeměmi EU tvořil v roce 2009 76,1 % celkového obratu. I když přebytek obchodní bilance s těmito zeměmi meziročně klesl o téměř 14,2 mld. Kč na 482,4 mld. Kč, pokryl schodky obchodní bilance, které Česká republika vykázala s mimoevropskými zeměmi (-186,8 mld. Kč), SNS (-58,7 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (-42,8 mld. Kč).

Přebytek obchodní bilance s EU v roce 2009 klesl

V roce 2009 se mírně změnila struktura prvních deseti zemí, se kterými Česká republika dosahuje největších přebytků obchodní bilance. Oproti roku 2008 z této skupiny vypadlo Polsko, u kterého došlo k poklesu salda obchodní bilance z 19,3 mld. Kč v roce 2008 na –2,6 mld. Kč v roce 2009. A naopak se mezi tyto země zařadilo Španělsko, a to i přesto, že saldo obchodní bilance s touto zemí oproti roku 2008 kleslo o téměř 200 mil. korun. Tabulka č. IV.2.1 Největší aktivní salda obchodní bilance ČR v roce 2009 dle zemí Země

Dosažené Meziroč. aktivum změna v mld. Kč v mld. Kč

Celkem ČR

152,0

Německo Slovensko V.Británie Francie Rakousko Nizozemsko Belgie Švédsko Rumunsko Španělsko

162,6 84,1 61,9 43,4 27,9 16,0 13,9 14,4 13,6 12,0

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč

84,7 stroje a dopr. prostř. 320,4 tržní výrobky 46,3 -10,1 0,8 6,3 0,3 -8,0 -5,5 -6,0 -10,5 -0,2

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

155,8 35,2 55,2 53,5 22,1 27,3 25,5 14,1 4,8 18,1

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží suroviny průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží tržní výrobky průmysl.spotř.zboží

27,4 průmysl.spotř.zboží

14,6 suroviny nepoživatelné

12,0

35,9 16,4 8,0 7,1 6,9 4,3 1,8 3,7 3,7 2,8

10,3 13,9 4,2 0,4 3,4 3,4 0,01 0,8 2,5 0,3

10,1 10,7 1,4 0,07 2,4 0,01

suroviny potraviny tržní výrobky suroviny minerální paliva tržní výrobky komodity nápoje a tabák chemikálie suroviny

minerální paliva chemikálie potraviny minerální paliva průmysl.spotř.zboží komodity potraviny potraviny minerální paliva

0,1 1,6 0,0

Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

K růstu salda obchodní bilance došlo pouze u Německa, Francie, Rakouska a Velké Británie

56



Navzdory krizi se České republice podařilo zvýšit aktivum obchodní bilance s jejím největším obchodním partnerem Německem o 46,3 mld. Kč. To bylo způsobeno dvakrát rychlejším poklesem dovozu (-18,2 %) než vývozu (-9,3 %). Růst kladného salda ovlivnilo především zvýšení aktiva u strojů a dopravních prostředků o 36 mld. Kč, průmyslového spotřebního zboží o 4,6 mld. Kč a dále minerálních paliv a maziv o 5 mld. Kč. Naopak nejvýraznější propad salda obchodní bilance byl zaznamenán u surovin označovaných jako „nepoživatelné, s výjimkou paliv“ (-4,1 mld. Kč), jenž byl způsoben téměř 7krát větším poklesem vývozu než dovozu.



Druhý největší meziroční nárůst salda obchodní bilance (+6,3 mld. Kč) vykázala ČR s Francií, a to zejména díky obchodu se stroji a dopravními prostředky, jehož kladné saldo meziročně vzrostlo o 4,5 mld. Kč, a obchodu s minerálními palivy a mazivy, který přechodem z pasiva (-5 mil. Kč) do aktiva (+66 mil. Kč) vykázal meziroční zlepšení o 71 mil. Kč.



Nečekaný vývoj měla obchodní bilance s Polskem, která přešla z aktiva 19,3 mld. Kč v roce 2008 do pasiva -2,6 mld. Kč (v roce 2008 ČR zdvojnásobila přebytek obchodní bilance s Polskem oproti roku 2007 zejména v důsledku vyššího vývozu minerálních paliv). Přechod salda z aktiva do pasiva v roce 2009 byl způsoben především nižším vývozem strojů a dopravních prostředků (-16,5 mld. Kč).





Mezi prvních deset zemí, se kterými ČR vykazuje nejlepší saldo obchodní bilance, se v roce 2009 nově zařadilo Španělsko, a to především díky obchodu s tržními výrobky (růst salda o 811 mil. Kč) a obchodu s minerálními palivy a mazivy, který přešel z pasiva do aktiva a jeho saldo posílilo o 29,9 mil. Kč.



Přebytek obchodní bilance se Slovenskem sice meziročně klesl o 10,1 mld. Kč, to však nijak neohrozilo jeho druhou pozici z hlediska výše kladného salda obchodní bilance. Zhoršení výsledku vyplynulo především z poklesu vývozu strojů a dopravních prostředků o 14 mld. Kč a zhoršení vývozu minerálních paliv a maziv o 3,2 mld. Kč. Podrobnější komoditní členění zahraničního obchodu s Německem a Slovenskem uvádí přílohové tabulky č. IV.2.1 a IV.2.2.

U většiny zemí, se kterými Česká republika dosahuje největšího deficitu obchodní bilance, došlo v roce 2009 k meziročnímu zlepšení. Výjimkou bylo pouze Irsko (prohloubení schodku o 1 mld. Kč), Thajsko (o 1,6 mld. Kč) a Singapur (o 0,3 mld. Kč). Naopak nejznatelnějšího meziročního zmírnění deficitu bylo dosaženo při obchodování s Ruskem (o 34,5 mld. Kč), Čínou (o 16,3 mld. Kč) a Japonskem (o 16,2 mld. Kč).

Největšího deficitu bylo již tradičně dosaženo při obchodování s Ruskem a asijskými zeměmi

Tabulka č. IV.2.2 Největší pasivní salda obchodní bilance ČR v roce 2009 dle zemí Země Čína Japonsko Rusko Jižní Korea Thajsko Tchaj-wan Malajsie Singapur Ázerbájdžán Irsko

Celkový Meziroč. deficit změna v mld. Kč v mld. Kč -183,1 -54,4 -52,8 -20,7 -20,5 -16,6 -13,2 -11,9 -11,2 -11,1

16,3 16,2 34,5 0,2 -1,6 4,2 0,5 -0,3 13,6 -1,0

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. minerální paliva chemikálie

-119,8 -43,1 -89,0 -15,9 -16,5 -12,9 -11,3 -11,9 -12,8 -5,0

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží suroviny tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží chemikálie stroje a dopr.prostř.

-40,1 -8,7 -1,6 -2,3 -1,5 -2,4 -1,0 -0,2

tržní výrobky tržní výrobky průmysl.spotř.zboží tržní výrobky tržní výrobky suroviny průmysl.spotř.zboží

-3,7 průmysl.spotř.zboží

-10,5 chemikálie -2,9 chemikálie -2,0 -1,0 -1,1 -0,6 -0,1

chemikálie potraviny suroviny tržní výrobky potraviny

-2,3 potraviny

-1,9 -0,9 -0,5 -0,4 -0,05 -0,3 0,0 -0,5

Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO



Na meziročním zlepšení obchodní bilance s Čínou o 16,3 mld. Kč se nejvíce podílel pokles deficitu v obchodě s tržními výrobky (o 5,6 mld. Kč), průmyslovým spotřebním zbožím (o 4,3 mld. Kč) a stroji a dopravními prostředky (o 4 mld. Kč).



Jako druhé se umístilo Japonsko, třetí největší deficit (52,8 mld. Kč) dosáhla ČR již tradičně při obchodování s Ruskem, a to i přesto, že v roce 2009 se schodek ztenčil meziročně o 34,5 mld. Kč. Na tomto výsledku se především odrazilo meziroční snížení deficitu u minerálních paliv a maziv o 39,2 mld. Kč, způsobené dvakrát rychleji slábnoucím dovozem oproti vývozu a poklesem dovozních cen. Zároveň došlo ke zhoršení pokrytí dovozu vývozem (vývoz pokryl dovoz jen ze 2,3 %).



Nejvýrazněji nabobtnal schodek obchodní bilance při obchodování s Thajskem (meziročně o 1,6 mld. Kč) a Irskem (meziročně o 1 mld. Kč). U Irska to bylo způsobeno prohloubením deficitu chemikálii a příbuzných výrobků (o 595 mil. Kč), strojů a dopravních prostředků (o 295,3 mil. Kč, když vývoz klesal dvakrát rychleji než dovoz) a průmyslového a spotřebního zboží.

57



Podrobnější údaje o zahraničním obchodě s vybranými zeměmi uvádí v příloze tabulka č. IV.3.

IV.3 Komoditní struktura Tabulka č. IV.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v roce 2009 Celkem

0

1

Vývoz (podíl v %) Dovoz (podíl v %) Saldo 2008 (v mld. Kč) Saldo 2009 (v mld. Kč)

100,0 100,0 67,3 152,0

3,6 5,4 -27,3 -30,8

0,8 0,7 3,7 2,8

Meziroční změna salda

84,8

-3,5

-0,9

0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 – suroviny 3 – minerální paliva 4 – živočišné a rostlinné tuky

2

4

5

6

7

8

9

2,6 3,6 2,2 9,2 0,5 -165,9 12,0 -104,9

3

0,1 0,3 -1,7 -2,8

6,3 11,2 -99,8 -86,6

17,8 17,7 8,0 27,4

53,3 41,2 336,2 320,4

11,8 11,9 14,2 14,6

0,1 0,1 -0,7 -0,2

11,5

-1,1

13,2

19,4

-15,8

0,4

0,5

61,0

5 – chemikálie 6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Pramen: ČSÚ

Stroje a dopravní prostředky udržely dominantní postavení

Dominantní postavení si z hlediska komoditní struktury vývozu a dovozu udržely stroje a dopravní prostředky (SITC 7), a to i přesto, že přebytek jejich obchodní bilance meziročně klesl o 15,8 mld. Kč na 320,4 mld. Kč. Zároveň si tato skupina udržela prioritní postavení z hlediska podílu na vývozu (53,3 %) a dovozu (41,2 %). V důsledku po většinu roku přetrvávající hospodářské krize klesla hodnota vývozu této SITC skupiny oproti rok 2008 o 14,6 % a hodnota dovozu o 18 %.

Tabulka č. IV.3.2 Stroje a dopravní prostředky v roce 2009 Vývoz 2009 meziroč. podíl na mld. Kč změna vývozu v% skup. SITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

podíl na celkovém vývozu

Dovoz 2009 meziroč. podíl na mld. Kč změna dovozu v% skup.

podíl na celkovém dovozu

Obchodní bilance 2009 mezir. mld. Kč změna mld. Kč

1136,3

-14,6

100,0

53,3

815,9

-18,0

100,0

41,2

320,3

-15,9

62,5 50,1 19,1 134,9 155,7 127,8 186,9 367,4 31,9

-17,0 -34,5 -24,0 -20,4 -9,1 -23,6 -17,5 -5,8 7,5

5,5 4,4 1,7 11,9 13,7 11,2 16,4 32,3 2,8

2,9 2,4 0,9 6,3 7,3 6,0 8,8 17,2 1,5

54,8 41,5 12,8 90,8 143,2 103,5 194,2 160,2 14,8

-11,4 -38,5 -46,0 -25,3 -4,6 -26,2 -7,4 -20,5 -19,5

6,7 5,1 1,6 11,1 17,6 12,7 23,8 19,6 1,8

2,8 2,1 0,6 4,6 7,2 5,2 9,8 8,1 0,7

7,7 8,6 6,3 44,1 12,4 24,3 -7,4 207,1 17,2

-5,8 -0,4 4,9 -3,8 -8,6 -2,7 -24,1 18,9 5,8

Pramen: ČSÚ

Ačkoliv vývoz v roce 2009 meziročně klesl u všech skupin výrobků této SITC třídy, s výjimkou ostatních dopravních a přepravních prostředků (růst o 7 %), můžeme říci, že saldo obchodní bilance pozitivně ovlivnily: 

58

Silniční vozidla, která v důsledku více než trojnásobně rychlejšího poklesu dovozu než vývozu zvýšila aktivum svého salda o 18,9 mld. Kč na 207,1 mld. Kč. Na tomto výsledku mělo svůj podíl zavedení šrotovného v zahraničí, jež podpořilo domácí export osobních automobilů.



Položku silniční vozidla tvoří z 85 % osobní automobily, díly a příslušenství k nim. Oproti roku 2008 vzrostl vývoz osobních automobilů o 8,1 % na 199,7 mld. Kč a dovoz naopak klesl o 19,9 % na 45,4 mld. Kč. To způsobilo zvýšení přebytku obchodní bilance o 26,3 mld. Kč na 154,3 mld. Kč. U dílů a příslušenství motorových vozidel došlo v důsledku poklesu vývozu o 16 % a dovozu o 5,5 % ke zhoršení aktivního salda bilance o 22,2 mld. Kč na konečných 52,4 mld. Kč.

Tabulka č. IV.3.3 Největší odběratelé osobních automobilů v roce 2009 Poř.*) Země

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Vývoz v mld. Kč 2009

Celkem z toho: Německo Francie Velká Británie Itálie Polsko Belgie Rakousko Španělsko Holandsko Slovensko Švýcarsko Švédsko

Meziroční změna v %

Podíl 2009

199,7

8,1

100%

63,0 20,0 15,2 13,7 9,4 9,3 6,9 7,0 6,4 5,7 5,4 4,4

58,7 15,4 7,3 -13,2 1,0 -4,0 27,8 8,7 27,0 -24,5 12,3 -16,3

31,5 10,0 7,6 6,9 4,7 4,7 3,5 3,5 3,2 2,9 2,7 2,2

*) Pořadí dle výše hodnoty vývozu v roce 2009 Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO



Ostatní stroje a dopravní prostředky, které zvýšily své aktivní saldo o 5,8 mld. Kč, a to v důsledku meziročního růstu vývozu o 7,5 % při současném poklesu dovozu o 19,5 %. Největší podíl na tomto vývoji měla letadla a zařízení související (SITC 792), u kterých došlo k růstu aktiva o 5 mld. Kč (vývoz vzrostl meziročně o 24,6 % a dovoz klesl o 18,3 %).



Kovozpracující stroje, u kterých došlo v důsledku téměř dvakrát rychlejšího poklesu dovozu (-46 %) než vývozu (-24 %) k růstu aktiva o 4,9 mld. Kč.

U všech ostatních podskupin strojů a dopravních prostředků došlo ke zhoršení salda obchodní bilance. Nejvíc negativně však působil přechod z aktiva (16,7 mld. Kč) do pasiva (-7,4 mld. Kč) u elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (SITC 77), způsobený dvakrát rychlejším poklesem vývozu než dovozu. Vývoz se přitom propadl nejvýrazněji u prostředků k rozvodu elektrické energie (o 31,3 %), elektrických strojů a jejich dílů (o 20,6 %) a přístrojů elektrických jn. (o 15,2 %). Největší meziroční změny salda dosáhly minerální paliva a maziva

V důsledku většího poklesu dovozních než vývozních cen došlo ke snížení deficitu obchodní bilance u minerálních paliv a maziv (SITC 3) o 61 mld. Kč na -104,9 mld. Kč. Vývoz minerálních paliv a maziv oproti roku 2008 klesl o 8,3 % a dovoz o 27,2 %. Cena ropy Brent dosáhla v průměru za celý rok 2009 hodnoty 62,5 USD/barel a byla tak o 36,5 % nižší než v roce 2008, kdy byla průměrná cena na úrovni 98,55 USD/barel.

59



Podle energetické statistiky MPO, která odpovídá skutečným, fyzicky realizovaným dovozům, bylo v roce 2009 do České republiky dovezeno celkem 10,1 mil. tun ropy a rafinérských produktů v celkové hodnotě 94,2 mld. Kč. Z toho import ropy činil 7,2 mil. tun (tedy o 12,78 % méně než v roce 2008) v hodnotě 60,3 mld. Kč (tj. oproti roku 2008 o 37,9 mld. Kč méně).

Pokles hodnoty dovozu minerálních paliv byl způsoben po celý rok klesajícími cenami dovozu, které vykázaly první meziroční růst až v prosinci, a to o 4,6 %. V průměru za celý rok klesly dovozní ceny minerálních paliv o 25,2 %. Jak se ceny ropy vyvíjely na světových burzách během posledních dvou let znázorňuje graf č. IV.3.1.

Graf IV.3.1 Vývoj cen ropy na světových burzách dle jednotlivých měsíců roku 2008 a 2009 (průměry z denních záznamů) Ropa Brendt (v USD/barel)

150

100

50

0 1

2

3

4

5

6

7

2008

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2009

Pramen: kurzy.cz, graf MPO

Hodnota dovozu elektrické energie v roce 2009 vzrostla meziročně o 13,6 % na 20 mld. Kč a hodnota vývozu se zvýšila o téměř 50 % na 34,5 mld. Kč. To způsobilo zvýšení aktiva obchodní bilance o 9,1 mld. Kč na 14,5 mld. Kč. Elektrické energie se nejvíce vyvezlo do Německa (19,5 mld. Kč, podíl na celkovém vývozu 56,5 %) a Slovenska (7,8 mld. Kč, podíl 22,6 %). Dovoz byl taktéž nejvyšší z Německa (8 mld. Kč, podíl 40 %), dále pak z Velké Británie (2,8 mld. Kč, podíl 14 %) a ze Slovenska (2,5 mld. Kč, podíl 12,5 %). Do ČR bylo dle záznamů bilančního centra v roce 2009 celkem dovezeno 8 669,9 mil. m3 plynu, což je oproti roku 2008, kdy bylo do Česka dovezeno 8 692,5 mil. m3, o 0,26 % méně. Druhého největšího přírůstku salda obchodní bilance dosáhly tržní výrobky

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (SITC 6) opět dosáhly druhého nejvyššího nárůstu aktiva obchodní bilance, a to o 19,4 mld. Kč. To bylo způsobeno především větším poklesem dovozu (-26 %) než vývozu (-21,6 %). U této skupiny výrobků došlo také ke snížení jejího podílu jak na celkovém vývozu (o 1,7 p. b. na 17,8 %), tak na celkovém dovozu (o 1,6 p. b. na 17,7 %). Nejvíce klesl dovoz železa a oceli (o 42,4 %), především u skupiny 676 – Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové a největší pokles vývozu z celé SITC 6 (o 39,9 %) zaznamenaly opět železo a ocel následované kovovými výrobky, jejichž export oslabil o 20,7 %.

60


Chemikálie a komodity snížily svůj schodek


Vývoz i dovoz chemikálii (SITC 5) v roce 2009 meziročně klesal. Vývoz klesl o 8,6 % a dovoz o 10,5 %. To mělo za následek vylepšení schodku obchodní bilance této skupiny o 13,2 mld. Kč na -86,6 mld. Kč. Zlepšilo se také krytí dovozu vývozem o 0,3 p. b. na 60 %. Dovoz se výrazněji snížil především u plastů v prvotní formě (o 13,1 %) a naopak vzrostl u léčiv a farmaceutických výrobků (o 10,9 %). Export posílil jen u léčiv a farmaceutických výrobů (o 7,5 %,), u všech ostatních skupin vývoz v roce 2009 klesl.

Ke zmírnění schodku obchodní bilance došlo i u komodit a předmětů obchodu jinde nezatříděných (SITC 9), a to o 0,5 mld. Kč. Největší vliv na toto vylepšení měl zřejmě vývoz zlata a zvláštních předmětů obchodu, který meziročně vzrostl o 33,3 %, resp. o 71,4 %. Schodek zvýšily potraviny a živá zvířata, živočišné a rostlinné oleje a tuky

Z hlediska výše deficitu obsadily třetí místo (za minerálními palivy a chemikáliemi) potraviny a živá zvířata (SITC 0), které v roce 2009 zvýšily schodek obchodní bilance o 3,5 mld. Kč na 30,8 mld. Kč. To bylo způsobeno růstem dovozu o 1,5 % a současným poklesem vývozu o 2,4 %. Rostl především dovoz zvířat (+30 %) a masa a masných výrobků (+12,7 %). Tradičně nejvyšší schodek ve skupině (-19,2 mld. Kč) mělo ovoce a zelenina.

Živočišné a rostlinné oleje a tuky (SITC 4) zvýšily deficit obchodu o 1,1 mld. Kč na –2,8 mld. Kč. Suroviny zlepšily výsledné saldo obchodní bilance o11,5 mld. Kč

Dovoz surovinových materiálů, označovaných jako „nepoživatelné, s výjimkou paliv“ (SITC 2) se meziročně snížil o 30,7 % a jejich vývoz klesl o 12,6 %. Saldo obchodní bilance vzrostlo o 11,5 mld. Kč na 12 mld. Kč. Nadprůměrně klesl zejména dovoz rud kovů a kovového odpadu (o 48,5 %). Na zlepšení salda této skupiny působil i meziroční růst vývozu korku a dřeva o 0,7 mld. Kč (tj. o 4,5 %).

V důsledku nepatrně většího poklesu dovozu (-5,9 %) než vývozu (-5,8 %) zvýšilo aktivum obchodní bilance také průmyslové spotřební zboží (SITC 8), a to o 0,4 mld. Kč na 14,6 mld. Kč. Dovoz klesl zejména u tzv. různých výrobků (SITC 89), a to o 8 %. Naopak růst dovozu o 20 % zaznamenaly fotografické přístroje, optické výrobky, hodiny. Tato skupina zároveň evidovala růst vývozu o 24,7 % na 9,6 mld. Kč. Poklesu vývozu dosáhly prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické a instalační (-28,31 %) a nábytek a jeho díly (-13,2 %).

Nápoje a tabák (SITC 1), které se podílely na obratu celkové bilance necelým jedním procentem, snížily přebytek obchodu o 0,9 mld. Kč na 2,8 mld. Kč. Pokles přebytku způsobil růst dovozu o 7,6 % a nepatrný růst vývozu o 0,1 %. Struktura importu dle předpokládaného užití

Struktura importu dle předpokládaného užití dokladuje hospodářský vývoj země. Téměř 47 % dovozů do České republiky směřuje již tradičně do výroby. Negativem, které přinesla hospodářská krize, byl v roce 2009 pokles podílu dovozu pro investiční užití z 30 % na 24 %. Podíl dovozů pro osobní spotřebu se i přes hospodářskou krizi držel téměř na 1/5 celkového importu (napomáhaly tomu hlavně levné dovozy z Asie).

61



Tabulka č. IV.3.4 Struktura dovozů dle předpokládaného užití 2008 mld. Kč Dovozy pro: osobní spotřebu investiční užití výrobní užití

2009

Změna v %

%

mld. Kč

%

2008/2009

495,3 742,9

20,6 30,9

475,7 573,0

24,1 29,1

-3,7 -22,8

1 168,2

48,5

923,3

46,8

-20,7

Pramen: MPO, vč. dopočtů (rok 2008 – definitivní údaje dle závěrky 28.8.2009; rok 2009 dle závěrky k 29.1.2010)

Obchod s HI-TECH výrobky

Podíl HI-TECH výrobků na celkovém vývozu ČR dosáhl v roce 2009 15,1 % a podíl na dovozu 17,5 %. Vývoz i dovoz HI-TECH výrobků v roce 2009 meziročně klesl (vývoz o 12,5 %, dovoz o 6,8 %). Dvakrát rychlejší pokles vývozu než dovozu měl za následek zhoršení salda obchodní bilance o 20,5 mld. Kč na -25,2 mld. Kč. Největší vliv na tento vývoj měla elektronika a telekomunikace (deficit -21,4 mld. Kč), vědecké přístroje (-15,6 mld. Kč) a farmacie (-12,6 mld. Kč). Naopak aktivního salda bylo dosaženo při obchodování s výpočetní technikou (přebytek +17,8 mld. Kč), s leteckou technikou (+6,2 mld. Kč), neelektrickými stroji (+4,3 mld. Kč) a elektrotechnikou (+2,6 mld. Kč).

Z hlediska stupně zpracování nedošlo u vývozu a dovozu k výrazným změnám

Vývoz všech skupin výrobků jak s nižším, tak vyšším stupněm zpracování meziročně klesl. Dovoz rostl pouze u potravin a surovin na výrobu potravin. Majoritní podíl na celkovém vývozu a dovozu drží i nadále výrobky s vyšším stupněm zpracování. Oproti roku 2008 vzrostl jejich podíl na vývozu o 0,2 p. b. a na dovozu o 0,73 p. b.

Tabulka č. IV.3.5 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování podíl v % vývoz

dovoz

2008

2009

2008

2009

A. výrobky s nižším stupněm zpracování * potraviny a suroviny pro výrobu potravin * suroviny vč. energetických a druhotné odpady * polotovary

12,56 4,22 2,72 5,62

12,82 4,84 2,8 5,18

21,98 5,25 9,49 7,24

21,25 6,56 7,88 6,81

B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování * strojírenské a elektrotechnické výrobky * ostatní finální výrobky

87,36 60,45 24,78

87,56 59,8 25,56

78,02 46,88 27,41

78,75 46,52 28,46

Pramen: MPO, vč. dopočtů (rok 2008 – definitivní údaje dle závěrky 28.8.2009; rok 2009 dle závěrky k 29.1.2010)

62



IV.4 Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v roce 2009 Ruská federace (RF) Přestože v důsledku hospodářské krize došlo v roce 2009 k poklesu vývozu do Ruské federace zhruba o 34 %, pokračovala realizace významných projektů a smlouvy na další nové projekty byly uzavírány. Společnost PSG International dokončila realizaci výstavby plynové elektrárny Krasavino za 90 mil. eur a pokračuje v projektu Kurganská TEC za 260 mil. eur. Běží také realizace projektu Uralvagonzavod (původní rámcový objem 300 mil. eur byl rozšířen na 1 mld. eur) a dále byl zahájen projekt Magnitogorský metalurgický kombinát. V roce 2009 byly s RF podepsány významné kontrakty. Např. firma ECM uzavřela smlouvu na investiční projekt obchodního centra v Rjazani za 120 mil. eur a firma Block podepsala kontrakt na výstavbu farmaceutického závodu v Leningradské oblasti za 34 mil. eur. Latinská Amerika Úspěšným vývozcem na tyto trhy je společnost Linet, která v roce 2009 pokračovala v plnění dlouhodobého kontraktu na dodávku zdravotnických lůžek do Venezuely (v roce 2006 firma podepsala smlouvu na dodání 5 tis. lůžek v hodnotě 234 mil. Kč). Dále např. společnost Aircraft Industiries a.s. podepsala v roce 2009 smlouvu o dodávce 2 letounů za 102 mil Kč. USA Firma INEKON dodala v prosinci do Washingtonu 3 tramvajové soupravy TRIO (dopravní podnik města počítá s dalšími 6 až 8 kusy tohoto typu tramvaje). Asie, Austrálie a Tichomoří Mezi země, u kterých se dařilo udržovat nebo dokonce navyšovat vývoz v roce 2009, patří např. Čína, Turecko, Hongkong a Vietnam. Například do Vietnamu bylo dodáno společností Alta Brno české důlní zařízení a na Tchaj-wanu zahájila prodej osobních automobilů společnost Škoda Auto. Afrika a Blízký východ Tesla Holding a.s. uzavřela kontrakt v hodnotě 19 mil. eur na dodávku 183 km produktovodu pro dopravu nafty z Homsu do Damašku (později došlo k navýšení hodnoty kontraktu o dalších 5 mil. eur). Společnost Plynostav Pardubice vyhrála tendr na realizaci první části II. fáze arabského plynovodu v délce 63 km za 25 mil. eur.

IV.5 Situace v zahraničí Zahraniční obchod Evropské unie (EU 27) skončil v roce 2009 deficitem 105,5 mld. eur (v roce 2008 schodkem 258,4 mld. eur), oproti tomu samotná eurozóna (EU 16) vykázala přebytek zahraničního obchodu 22,3 mld. eur (v roce 2008 deficit 54,7 mld. eur). Sezóně neočištěný export EU 27 dle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) meziročně oslabil o 16 % a import o 23 %. Export Slovenské republiky, která je po Německu druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, se dle předběžných údajů slovenského statistického úřadu (platných k 11.2.2010) meziročně propadl (v b.c., v paritě FOB) o 19,9 % na 39,7 mld. eur a import klesl o 23,6 % na 38,4 mld. eur. V důsledku toho dosáhlo saldo obchodní bilance hodnoty 1,3 mld. eur. Celkový vývoz Polska (v b.c.) dosáhl v roce 2009 (dle údajů polského statistického úřadu) hodnoty 96,3 mld. eur, což je o 17,1 % méně než v roce 2008, přičemž 76,4 mld. eur z této částky připadlo na země EU. Hodnota dovozu země se meziročně snížila o 26,3 % na 105 mld. eur. Zahraniční obchod Polska tak skončil ve schodku 8,7 mld. eur. Nejvíce zboží Polsko vyvezlo do Německa, Itálie, Francie, Velké Británie a České republiky. Největší objem dovezeného zboží pocházel rovněž z Německa a dále pak z Číny, Ruska, Itálie a Francie.

63



IV.6 Výhled na rok 2010 Vývoj českého zahraničního obchodu je závislý na vývoji světové ekonomiky, tj. na hospodářské situaci v Evropě (zejména u našeho hlavního obchodního partnera Německa) i v USA. Dobrou zprávou je, že poslední signály přicházející ze zahraničí (v době uzávěrky této analýzy tj. začátek dubna 2010) hovoří o postupném celosvětovém zotavování klíčových světových ekonomik (např. HDP Spojených států vzrostl ve 4. čtvrtletí 2009 mezikvartálně o 5,7 %, tj. nejvýrazněji za posledních šest let). Pozitivní vývoj potvrzuje i rostoucí nálada podnikatelů v eurozóně, která se dle indexu podnikatelského klimatu (Business Climate Indicator BCI) od dubna 2009 nepřetržitě zvedá. Nálada domácích podnikatelů se soustavně zlepšuje od listopadu 2009. Dle posledních dostupných údajů (zveřejněných 24.2.2010) posílil indikátor podnikatelské důvěry v únoru 2010 meziměsíčně o 2,5 bodu a meziročně o 17 bodů. Indikátor ekonomického sentimentu, měřící celkovou náladu v ČR (tj. náladu podnikatelů i spotřebitelů), si v únoru 2010 polepšil meziměsíčně o 2,4 bodu (meziročně pak o 17,1 bodu) a zaznamenal tak čtvrtý růst v řadě. Výraznému zlepšení se těší i celosvětové ekonomické klima. Indikátor klimatu světového hospodářství posílil v 1. čtvrtletí 2010 počtvrté v řadě, když vzrostl na 99,5 bodu a poprvé po dvou letech překonal svůj dlouhodobý průměr. Ekonomické klima se zlepšilo především v Asii, v ostatních hlavních ekonomických regionech zůstává sice hodnota indikátoru pod úrovní dlouhodobého průměru, nicméně k viditelnému zlepšení dochází i v Severní Americe a západní Evropě. Indikátor světového ekonomického klimatu sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo ve spolupráci s Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. K jistému optimismu nás opravňují i převážně pozitivní prognózy většiny významných institucí. Např. Evropská komise (EK) ve své předběžné prognóze z 25.2.2010 očekává, že evropské hospodářství poroste v roce 2010 o 0,7 %, přičemž výkonnost největších ekonomik EU, Německa a Francie, posílí shodně o 1,2 %. Globální HDP bez EU by mělo podle EK vzrůst o 4,25 %. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá (ve své poslední prognóze z 26.1.2010) růst celosvětového produktu v roce 2010 o 3,9 %, HDP Spojených států by se měl přitom zvednout o 2,7 % a HDP Evropské unie o 1,0 %. Světová banka (v prognóze z 21.1.2010) odhaduje, že světová ekonomika poroste v roce 2010 o 2,7 %. Výrazný hospodářský růst přitom banka očekává zejména u rozvíjejících se ekonomik (o 5,2 %), průmyslově vyspělým zemí m předpovídá mírnější oživení, a to o 1,8 %. Světový obchod podle banky poroste v roce 2010 o 4,3 %. Na začátku roku 2010 došlo k růstu vývozu i dovozu

64

Podle předběžných údajů ČSÚ vydaných v březnu 2010 vzrostl v lednu 2010 vývoz meziročně v běžných cenách o 9,1 % a dovoz o 3,5 %, což představovalo první meziroční přírůstek dovozu od září 2008. Bilance zahraničního obchodu vykázala meziroční zlepšení o 9,2 mld. Kč a dosáhla hodnoty 13,1 mld. korun (lednová bilance je kladná nepřetržitě od roku 2004). Příznivě ovlivnil saldo obchodní bilance především vzestup přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky o 6,3 mld. Kč. Na výsledky zahraničního obchodu měla vliv také nízká srovnávací základna ledna 2009, kdy meziročně klesl vývoz o 25 % a dovoz o 22,6 %



V. VNITŘNÍ OBCHOD Tržby v českém maloobchodu, jejichž trvalý pokles v důsledku hospodářské recese započal v říjnu 2008, se v roce 2009 reálně (ve stálých cenách, s.c.) meziročně snížily o 4,3 %. V běžných cenách (b.c.) tržby maloobchodníků klesly o 8,6 %, tedy více než objem prodejů5, což jen potvrzuje sílící tlaky na snižování cen. Vývoj obou indexů zobrazuje graf č. V.1.

Maloobchodní tržby zůstaly celý rok v červených číslech

Graf č.V.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny) 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0% -15,0% 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2007

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2008 B.C.

2.Q

3.Q

4.Q

2009 S.C.

Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Největší propad zaznamenal prodej luxusního zboží. Segment základních potravin si naopak polepšil

Spotřeba luxusního zboží se zvyšuje s rostoucím blahobytem populace. Hospodářská krize bohužel v roce 2009 tento efekt obrátila. Významná část spotřebitelů byla v důsledku poklesu příjmů nebo jejich ohrožení nucena omezit, resp. odložit nákupy dražšího a luxusnějšího zboží. Propad postihl zejména prodeje osobních automobilů, které se meziročně snížily o 11,1 % (ve s.c.). Většina populace omezila také využívání služeb, které nejsou nezbytně nutné. V oblasti pohostinství, ubytování a stravování došlo ke stejnému poklesu jako u osobních automobilů. Naopak spotřeba potravin, jako nepostradatelného druhu zboží, vzrostla. Tržby maloobchodu s potravinami se zvýšily meziročně o 0,9 % (ve s.c.) a tržby v maloobchodě s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách stouply o 1,7 %. Do této skupiny maloobchodů spadá většina mezinárodních řetězců (více viz níže).

U spotřebitelů je v těžké době rozhodující cena

Podobně jako spotřeba luxusního zboží klesá s úrovní blahobytu také kvalita nakupovaného zboží. Rozhodujícím faktorem se přitom stává cena. Schopnost držet nízké ceny je typická zejména pro internetové obchody a silné obchodní řetězce. V segmentu internetových a zásilkových obchodů vzrostly průměrné roční tržby o 0,2 %. Internetové obchody lidé využívali především k vánočním nákupům, v prosinci vzrostly tržby těchto obchodů meziročně o 20,8 %.

5

Objem prodejů koresponduje s objemem tržeb ve stálých cenách (tj. po očištění od vlivu změn cen). 65


Mezi obchodními řetězci dosáhl nejvyšších tržeb Kaufland následovaný Tescem a Aholdem


Řetězec hypermarketů Kaufland dosáhl v roce 2009 ve srovnání s předešlým rokem 100% růstu zisku, jenž se tak vyhoupl na 2 mld. Kč. Za tímto výsledkem pravděpodobně stojí úspěšná obchodní strategie majitele Kauflandu, německé skupiny Schwarz, založené na cenové konkurenci. To potvrzuje i úspěch druhého tuzemského řetězce tohoto majitele, Lidlu, který zvýšil svůj zisk v roce 2009 na 906 mil. Kč při současném růstu tržeb o 12 % (na téměř 19 mld. Kč). Hypermarkety Globus zvýšily své tržby o 620 mil. Kč na 23,3 mld. Kč při současném zisku 286 mil. Kč (meziroční pokles o 135 mil. Kč). Další řetězce byly už v roce 2009 méně úspěšné. Nizozemský řetězec Ahold se v ČR během roku propadl do ztráty 2 mld. Kč (především kvůli svým investičním aktivitám), jeho maloobchodní síť Albert přišla meziročně o 5 % tržeb (celkem činily 43,7 mld. Kč).

Tabulka č.V.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změny v %) 2008 1.Q

2.Q

2009 3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

Maloobchod celkem

5,4

4,8

4,6

-2,6

-4

-4,6

-5,4

-3,8

motorová vozidla

3,5

2,9

3,6

-11,7

-10,5

-10,4

-14,3

-10,5

14,3

14,9

11,4

11,9

-1,1

-4,9

1,2

-1,8

4,9

4,2

3,9

0

-1,2

-1,2

-2,1

-1,1

pohonné hmoty (p.h.) maloobchod kromě p.h.

Pramen: ČSÚ

Lidé podle očekávání odložili nákupy automobilů

Podle tabulky č. V.2 by se mohlo na první pohled zdát, že prodeje automobilů nebyly krizí postiženy a že dokonce vzrostly. Za těmito zdánlivě pozitivními výsledky ovšem stojí přesun užitkových firemních vozidel do segmentu osobních automobilů v důsledku změny zákona o DPH. Po zavedení možnosti odpočtu DPH při koupi nového vozu i u osobních automobilů (v dubnu 2009) došlo k nárůstu prodejů osobních aut, avšak na úkor lehkých užitkových vozů. Celkový odbyt nových osobních a lehkých užitkových vozidel v roce 2009 meziročně oslabil o 11,1 %. Ještě hůře krize poznamenala nákupy nákladních automobilů a autobusů, tedy těžších vozidel jednoznačně využívaných k podnikání, jež se meziročně propadly o 55,0 %, resp. 34,9 %.

Tabulka č.V.2 Počet registrovaných nových motorových vozidel Osobní automobily

Lehká užitková vozidla

Nákladní automobily

Autobusy

Motocykly

2008

143 661

59 986

10 583

1 191

27 222

2009

161 659

19 427

4 760

775

19 741

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu (AUTOSAP)

Rozdíl mezi cenou nových a ojetých automobilů se zmenšil

66

Pořizovací ceny nových osobních automobilů začaly v důsledku hospodářské krize klesat v září 2009. Pod tlakem nízké poptávky byli prodejci nuceni podporovat prodejnost vozů snižováním cen a různými akčními nabídkami. Se snižujícím se rozdílem mezi cenami ojetin a cenami nových automobilů začali spotřebitelé upřednostňovat nové vozy. Tento trend se prohloubil zejména v prosinci 2009 (viz graf č.V.2).



Prodeje osobních automobilů dočasně podpořily také motivační kroky některých evropských států (šrotovné). Ty se však do statistik vnitřního obchodu ČR nepromítají. Graf č.V.2 Prodej osobních a lehkých užitkových vozidel (meziroční změny) 40% 20% 0% -20% -40% -60% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

1

2

3

4

5

6

2008

7

8

9

10 11 12

2009 nová

ojetá

celkem

Pramen: Svaz dovozců automobilů, úpravy a graf MPO

Na prodeji pohonných hmot se nejvíce odráží aktivity velkých přepravců a doprava podnikatelských subjektů. Jejich snížená aktivita se v roce 2009 projevila v poklesu prodeje pohonných hmot. Vliv ceny pohonných látek v tomto případě nebyl významný, neboť cena ovlivňuje spíše chování soukromých osob, které ale zaujímají v celkových prodejích vedlejší postavení.

Nízký prodej pohonných hmot potvrdil slabou přepravní aktivitu

Nárůst prodeje pohonných hmot v závěru roku (viz graf č. V.3.) byl způsoben primárně předzásobováním pohonnými hmotami z důvodu zvýšení spotřební daně od ledna 2010. Nelze jej tedy zatím ještě přisuzovat výraznému oživení přepravních aktivit. Graf č. V.3. Fyzický objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny) 20,0% 10,0% 0,0% -10,0% -20,0% -30,0% 1

2

3

4

1

2006

2

3

4

1

2007

2

3

4

2008 objem prodeje

1

2

3

4

2009 ceny


67



Disponibilní příjem obyvatelstva se po poklesu v první polovině roku vrátil ve druhém pololetí opět k růstu, což napomáhá zvyšování kupní síly obyvatelstva.

Disponibilní příjem obyvatelstva se od poloviny roku opět zvyšoval

Naopak negativní vliv měla na maloobchodní tržby tendence domácností k úsporám, ačkoli úspory domácností se oproti minulým rokům mírně snížily. Jak je patrné z grafu č. V.4, konečná spotřeba domácností reagovala na výši disponibilních příjmů (v porovnání s úsporami) podstatně citlivěji .

Graf č. V. 4 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny) 650

550

450

350

250 1

2

3

4

2007 disponibilní důchod (v mld. Kč)

1

2

3

4

2008 konečná spotřeba (v mld. Kč)

1

2

3

2009 úspory (v 100 x mil. Kč)


Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v závěru roku znatelně posílila

Na základě zlepšující se spotřebitelské nálady, měřené indikátorem důvěry spotřebitelů, která významně posílila zejména v závěru roku, lze očekávat obrat k lepšímu také v oblasti maloobchodních tržeb. Otázkou samozřejmě zůstává, jak stabilní bude tento trend.

Graf č. V.5 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2005) 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% -10,0% -20,0% -30,0% -40,0% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2007 Podnikatelská důvěra


68

2008 Spotřebitelská důvěra

2009 Maloobchodní tržby


Stabilita příjmů a zaměstnanosti se bude navracet pomalu


Výše maloobchodních tržeb z velké části závisí na příjmech spotřebitelů ať už fyzických nebo právnických osob. Nejistota v této oblasti vede k opatrnějšímu spotřebnímu jednání. Současně klesá také ochota k nákupům financovaným z cizích zdrojů. Například celkový objem spotřebitelských úvěrů poskytnutých v roce 2009 klesl meziročně o 24,5 % na 41 mld. Kč a objem leasingu movitých věcí se propadl o 53,3 % na 44 mld. Kč. V případě domácností je zásadní stabilita zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti však během roku vzrostla z lednových 6,8 % na prosincových 9,2 %. Právě rostoucí nezaměstnanost a nejistota zaměstnání představují pro budoucí situaci v maloobchodu vážný problém. Pracovní místa se totiž obnovují velice pomalu. Naopak pozitivní výhled plyne z rostoucí důvěry tuzemských podnikatelů i spotřebitelů v českou ekonomiku (viz výše) a z lepšící se hospodářské situace v USA, největším obchodním partneru Německa, na kterém významně závisí právě česká ekonomika. Pro budoucí vývoj maloobchodu bude zásadní, zda se pozitivní vývoj přelije do ČR dříve, než budou české podnikatelské subjekty donuceny k dalším krizovým krokům.

69



VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮ VI.1 Metodika Pro vyhodnocení ekonomické situace podniků nefinanční sféry byla využita finanční data ČSÚ ze čtvrtletního výkazu P3-04, která včetně dopočtů pokrývají celý soubor nefinančních podniků. Jedná se o výběr tokových ukazatelů v běžných cenách, které charakterizují základní ekonomické proporce. Z nich byl proveden dopočet části výkazu zisků a ztrát tak, aby mohl být zkonstruován ukazatel hrubý operační přebytek: Tržby za prodej zboží - Náklady na prodané zboží = Obchodní marže + Výkony

(= tržby za prodej vlastních výrobků + tržby za prodej služeb + změna stavu zásob vlastní činnosti + aktivace)

- Výkonová spotřeba = Účetní přidaná hodnota - Osobní náklady = Hrubý operační přebytek Hrubý operační přebytek (Gross operating surplus) vyjadřuje, kolik zůstane podniku z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku6. Jeho zařazení do analýzy má význam pro podnikatele především v krizových obdobích. Např. Eurostat tento ukazatel pravidelně používá ve svých publikacích „European business Facts and figures“. Pro vyhodnocení produktivity práce a efektivnosti osobních nákladů byly dále z výkazu P3-04 využity ukazatele o evidenčním průměrném počtu zaměstnanců, o průměrném počtu osob přidělených agenturami a mzdových nákladech. V některých odvětvích byl v minulosti zaměstnán vyšší počet osob prostřednictvím agentur a z tohoto důvodu je v poměrových ukazatelích charakterizujících pracovní sílu uveden součet zaměstnanců v evidenčním počtu a osob přidělených agenturami. Pracovně je tento součet nazván „Zaměstnané osoby“. Kromě absolutního objemu hrubého operačního přebytku, je tento ukazatel propočten ve vztahu k zaměstnaným osobám a k obratu (pracovní název součtu tržeb za prodané zboží a výkonů). Hodnoty obou ukazatelů jsou závislé na předmětu podnikání. První ukazuje, kolik jeden zaměstnanec přinese pro podnik navíc pro další použití a druhý charakterizuje, jakou část z obratu může podnik dále použít. Nad rámec klasifikace CZ-NACE jsou doplněny agregace průmysl, vybrané služby a ostatní služby. V agregaci vybrané služby jde převážně o služby pro podnikatelskou sféru. Ostatní služby zahrnují kromě zdravotnictví, školství, kultury, politických stran atd., také finanční organizace kromě bankovních.

6

V další části výkazu zisku a ztráty se vyskytují i výnosy, např. z prodeje nepotřebného majetku, finanční výnosy atd.

70



VI.2 Nefinanční sféra celkem Produkční výsledky podniků v nefinanční sféře, ovlivněné útlumem zahraniční i domácí poptávky, se promítly do jejich finanční situace. Jedním z důležitých ukazatelů finančního zdraví firem je tvorba účetní přidané hodnoty, která je svým obsahem blízká tvorbě hrubého domácího produktu v běžných cenách. Vývoj tvorby účetní přidané hodnoty v nefinančních podnicích celkem (stupnice vpravo) a hlavní agregace nefinančních podniků (stupnice vlevo) za období posledních dvou let je zobrazen v grafu č. VI.2.1. Čtvrtletní výsledky vypovídají o nižší tvorbě účetní přidané hodnoty v roce 2009, kromě stavebnictví, které spolu se zemědělstvím a ostatními službami tvoří menší podíl na účetní přidané hodnotě nefinanční sféry. Většinu tvorby účetní přidané hodnoty obstarává průmysl a vybrané služby, jejichž podíl je přibližně stejný. Finanční výsledky jsou ovlivněny také sezónností, což je patrné ze čtvrtletních hodnot. Tomu se vymykají data za 4. čtvrtletí 2009 v průmyslu a vybraných službách, jejichž vyšší tvorba účetní přidané hodnoty naznačuje optimistický posun průběhu recese. Výsledky jsou ovlivněny také pohybem ve struktuře odvětví, kdy dochází k útlumu, zániku, či změně činnosti podniků a jejich přeřazení do jiných odvětví. Z vývoje účetní přidané hodnoty v průmyslu a vybraných službách lze pozorovat soupeření těchto agregací o dominantní podíl na nefinanční sféře. Graf č. VI.2.1 Čtvrtletní přidaná hodnota (v mld. Kč) N e fin a n č n í p o d n i k y

Z e m ě d ě l s tv í

Průmysl

Stavebnictví

V y b r a n é služby

O st a t n í s l u ž b y

300

600

250

500

200

400

150

300

100

200

50

100

0

0 1.Q .0 8

2.Q .0 8

3 .Q .0 8

4 .Q .0 8

1 .Q .0 9

2 .Q .0 9

3.Q .0 9

4.Q .0 9

Pramen: Data ČSÚ, propočet MPO

Vliv sezónnosti na hodnoty v jednotlivých čtvrtletích lze z velké části eliminovat pomocí meziročních změn (viz graf č. VI.2.2). Po jejich odfiltrování je patrný vliv domácí a především zahraniční poptávky na podniky. Významné jsou výsledky za 4. čtvrtletí 2009, kdy všechny sledované agregace za nefinanční sféru zaznamenaly meziroční zlepšení tvorby účetní přidané hodnoty. Přitom ve stavebnictví a v průmyslu došlo k růstu, u ostatních ke zmírnění meziročního poklesu. Vysoký růst ve stavebnictví byl dán zakázkami při budování infrastruktury, mírný růst v průmyslu oživením zahraniční poptávky, což obojí působilo jako multiplikační faktor na zmírnění poklesu v ostatních odvětvích. Velké výkyvy v zemědělství jsou dány úrovní základny předchozího roku a specifickým charakterem tohoto odvětví. V grafu VI.2.3. je znázorněna relace mezi dynamikou obratu a dynamikou nákladů vstupů. Kladné hodnoty znamenají, že dynamika tržeb (za prodané zboží a výkony) měla předstih před dynamikou nákladů 7 7

V našem propočtu se neprojeví vliv některých významných fixních nákladů, jako například odpisů. Projeví se zde pouze vliv fixních nákladů vstupujících do výkonové spotřeby. 71



(za prodané zboží a výkonovou spotřebu). Největší předstih vykázala agregace „ostatní služby“ a vysoký byl také ve stavebnictví. V průmyslu a vybraných službách byl předstih velmi mírný, nicméně svědčí o tom, že podniky mají schopnost adaptace na zhoršené podmínky v období recese. V zemědělství byla tato relace nepříznivá, když dynamika nákladů předstihla dynamiku tržeb (kromě druhého čtvrtletí). Při nižší poptávce klesá obrat a snižují se i náklady, ale pokles nákladů může být rozdílný od poklesu obratu, a to jednak vlivem rozdílného cenového vývoje, ale především nárůstem podílu fixních nákladů z výkonové spotřeby v nákladech celkem na výrobek. Graf č. VI.2.2 Čtvrtletní přidaná hodnota (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

1 5 .0 1 0 .9

1 0 .5

9.3

1 0 .0

5 .0 0.8

1 .7

2.0

0 .0 - 0 .6 - 5 .0

- 1 0 .0

-3 .7 - 7.2

- 5.9 - 8 .4

- 7.6

- 8.0 - 1 0 .0

- 1 0 .9 - 1 5 .0

- 5.8

-6 .9 - 6.7

- 4.5

-7 .5 - 1 0 .1

-1 3 .5

- 2 0 .0 - 2 0 .0 - 2 5 .0

- 3 0 .0

- 3 5 .0

- 3 3 .5

- 4 0 .0 Nefinanční podniky

Zemědělství

Průmysl

Stavebnictví

Vybrané služby



Nefinanční sféra jako celek se s problémem rozdílné dynamiky obratu a vstupních nákladů vypořádala relativně dobře. Pokles vstupních nákladů byl vyšší asi o 1 procentní bod než pokles obratu. Zemědělství, i přes nárůst ve 2. čtvrtletí, zaznamenalo jako jediné odvětví zápornou dynamiku, kdy pokles jeho obratu byl vyšší než pokles vstupních nákladů. Mírně pozitivní dopad dynamiky vykazuje průmysl, se znatelným meziročním zlepšením ve 4. čtvrtletí 2009. Přispěl k tomu zejména pokles cen ropy na vstupních nákladech, zatímco prostor na zvyšování cen vlastní produkce u obratu byl držen na uzdě tvrdými konkurenčními podmínkami na zahraničním i domácím trhu. O něco lepší situace je ve vybraných službách, které navazují na podnikatelské aktivity, avšak zde došlo ve 4. čtvrtletí ke zmírnění předstihu. Situace stavebnictví a především ostatních služeb je velmi dobrá. Podmínky na domácím trhu, na rozdíl od ostatních odvětví, dovolovaly zvyšování cen jejich produkce. Výsledky naznačují, že tato relace se hierarchicky zlepšuje podle produkčního řetězce: od nejhorších hodnot v zemědělství, dále průmysl, přes vybrané služby a nejlepší hodnoty ve stavebnictví a ostatních službách, které vykazují nejvyšší předstih tohoto ukazatele. Přehled o vývoji úrovně produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c., viz graf VI.2.4) ukazuje sezónní výkyvy v zemědělství a stavebnictví a nižší úroveň v zemědělství, danou z velké části charakterem odvětví. Meziroční vývoj produktivity práce (viz graf č. VI.2.5) naznačuje, že v souhrnu za nefinanční sféru se podniky snaží čelit tvrdým podmínkám recese a v jednotlivých čtvrtletích produktivitu práce meziročně zlepšují, s nejvyšším nárůstem ve 4. čtvrtletí 2009. Pozitivní je, že průmysl a stavebnictví byly schopny produktivitu práce zvyšovat. Průmysl při poklesu tvorby účetní přidané hodnoty zvyšoval produktivitu především poklesem zaměstnaných osob, a to především „propouštěním“ pracovníků najatých prostřednictvím agentur. Po vyčerpání tohoto „polštáře“ podniky přistoupily k propouštění kmenových zaměstnanců. Stavebnictví zvyšovalo produktivitu práce především prostřednictvím nárůstu tvorby účetní přidané hodnoty.

72



Graf č. VI.2.3 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v proc. bodech) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

2 0 .0 1 7 .2 1 5 .0 1 5 .0

1 3 .6 1 2 .3

1 0 .0

4 .9

5 .0

4.0 3 .0

3.4

2.0 0 .9

1.1

1 .1

1.1

0 .6

0.1

0 .4

0.9

0 .8

1 .2

1 .0

0 .3

0 .0 -0 .2

- 3.8

- 5 .0 -6 .1


Zemědělství

Průmysl

Stavebnictví

Vybrané služby



Graf č. VI. 2. 4 Čtvrtletní produktivita práce (v tis. Kč) N e fin a n č n í p o d n i k y


Průmysl

Stavebnictví

4 .Q .0 8

1.Q .0 9



2 2 5 .0

2 0 0 .0

1 7 5 .0

1 5 0 .0

1 2 5 .0

1 0 0 .0

7 5 .0

5 0 .0

2 5 .0

0 .0 1 .Q .0 8

2 .Q . 0 8

3 .Q .0 8

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9


O tvorbě disponibilních zdrojů podniků vypovídá hrubý operační přebytek, který vyjadřuje účetní přidanou hodnotu po odečtení osobních nákladů. Jakýkoliv pokles hrubého operačního přebytku je pro podnikatele špatná zpráva. Zbude jim méně na pokrytí dalších fixních nákladů (např. odpisů), bankovních úroků a poplatků (banky si svůj díl vezmou přednostně). Výsledkem bude dopad všech těchto faktorů do zisku. V konečném zúčtování celý pokles hrubého operačního přebytku zůstane na podnikatelích. Vývoj jeho objemu ukazuje graf č. VI.2.6, a to celkem za nefinanční sféru (stupnice vpravo) a v jednotlivých odvětvích (stupnice vlevo). Všechny agregáty, až na zemědělství, kde v některých čtvrtletích objem osobních nákladů převýšil tvorbu přidané hodnoty, dosáhly kladné hodnoty tohoto ukazatele (viz příloha Tab. č. VI.3). Hrubý operační přebytek za nefinanční sféru zmírňoval svůj meziroční pokles (viz graf č. VI.2.7) a ve 4. čtvrtletí 2009 dosáhl meziročního růstu.

73



Graf č. VI.2.5 Čtvrtletní produktivita práce (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

2 0 .0

1 7 .1

1 6 .3 1 4 .6 1 2 .9 8.7

1 0 .0

5 .8

5.5 3 .3

2 .0

1 .4

2 .0

0.4

0 .0 - 0 .6 - 2.3 - 4.4

-5 .5

-3 .0

- 1.9 - 4.7 - 6.7

- 1 0 .0

-9 .0 - 1 2 .3 - 1 4 .7

- 2 0 .0

- 3 0 .0 - 3 0 .5


Zemědělství

Průmysl

Stavebnictví

Vybrané služby



Stavebnictví zaznamenalo ve všech čtvrtletích nárůst tvorby hrubého operačního přebytku. V průmyslu, po meziročních poklesech v prvních třech čtvrtletích 2009, jeho tvorba ve 4. čtvrtletí podstatně vzrostla. V zemědělství byl vývoj opět odlišný, s výraznými výkyvy. Pro benchmarkingové porovnání na různých stupních podnikatelské sféry jsou důležité relativní ukazatele. Z tohoto důvodu jsou do analýzy zařazeny ukazatele:  podíl čtvrtletního hrubého operačního přebytku na zaměstnaných osobách a  podíl hrubého operačního přebytku na obratu. Graf č. VI.2.6 Čtvrtletní hrubý operační přebytek (v mld. Kč) N e fin a n č n í p o d n i k y

Zemědělství

Průmysl

Stavebnictví

V y b r a n é slu ž b y

O s tatn í s l u ž b y

160

300

140 250 120

100

200

80 150 60

40

100

20 50 0

-2 0

0 1 . Q .0 8

2 . Q .0 8

3 .Q .0 8

4 .Q .0 8

1 .Q .0 9

2 .Q .0 9

3 .Q .0 9

4 . Q .0 9


V grafu č. VI.2.8 je čtvrtletní vývoj absolutního objemu hrubého operačního výsledku na zaměstnanou osobu. Tento ukazatel vypovídá o podílu příspěvku každé zaměstnané osoby k tvorbě hrubého operačního přebytku. Vývoj v jednotlivých odvětvích připomíná vývoj produktivity práce, která je hlavním zdrojem tvorby hrubého operačního přebytku. Vývoj osobních nákladů nevykazuje tak velkou variabilitu. V zemědělství má tento ukazatel sezónní výkyv ve 4. čtvrtletí v obou letech, kdy se jeho hodnota ukazatele dostala do záporu. Zaměstnanci si nebyli schopni vydělat ani na svou mzdu.

74



Graf č. VI.2.7 Čtvrtletní hrubý operační přebytek (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

1 5 0 .0 1 3 3 .3

1 0 0 .0

5 0 .0 2 3 .9

1 8 .6 1 1 .5

5 .4

4.3

5 .5

2.4

0.0 - 1 3 .6 -1 2 .6

-9 .8

- 1 0 .4

- 1 5 .8

- 4 .7

- 1 0 .2 -1 6 .6

- 1 3 .5 - 1 1 .3

-1 8 .1 - 2 9 .9 - 2 7 .5

- 2 1 .5

-4 2 .3

- 5 0 .0

- 8 6 .2 - 1 0 0 .0 Nefinanční podniky

Ze m ě d ě l s tv í

Průmysl

Stavebnictví

Vybrané služby



Graf č. VI.2.8 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (v tis. Kč) N e fin a n č n í p o d n i k y


Průmysl

Stavebnictví

4 .Q .0 8

1.Q .0 9



1 2 5 .0

1 0 0 .0

7 5 .0

5 0 .0

2 5 .0

0 .0

-2 5 .0 1 .Q .0 8

2 .Q . 0 8

3 .Q .0 8

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9


V grafu č. VI.2.9 jsou meziroční změny hodnot hrubého operačního přebytku na zaměstnané osoby. Většina sledovaných agregací vykázala v průběhu roku 2009 zlepšující se trend tohoto ukazatele s tím, že ve 4. čtvrtletí dosáhla kladných hodnot, kromě ostatních služeb. To je pozitivní pro podnikatele, ale negativní pro zaměstnance. Zlepšení hodnot, při trvajících problémech s odbytem, je dosahováno snižováním počtu zaměstnaných osob (kromě stavebnictví). Druhý relativní ukazatel, pracující s hrubým operačním přebytkem, je jeho podíl na obratu (viz graf č. VI.2.10). Jedná se o ukazatel struktury výkazu zisků a ztrát. Obdobně jako v předchozím ukazateli, projevují se zde odvětvová specifika. Hodnoty u agregace ostatní služby (finanční poradenství, zdravotnictví, školství) jsou výrazně vyšší než u průmyslu, stavebnictví a vybraných služeb. Velmi rozkolísané čtvrtletní hodnoty vykazuje zemědělství.

75



Graf č. VI.2.9 Hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

2 0 0 .0

1 4 4 .4

1 5 0 .0

1 0 0 .0

5 0 .0 3 0 .8

2 8 .6 2 1 .2

1 4 .0

1 1 .9

5 .6

0.0

0.0 -9 .0

- 5 .2

-1 .7

7 .2

6.0

0.9

- 2.3 -1 5 .2

- 9.9 -6 .7 - 3 1 .6 - 2 8 .6

-3 8 .5

- 5 0 .0

-1 8 .9 - 2 1 .7

- 8 5 .6

- 1 0 0 .0 Nefinanční podniky

Ze m ě d ě l s tv í

Průmysl

Stavebnictví

Vybrané služby



Podobně jako je diferencovaný vývoj hodnot tohoto ukazatele mezi odvětvími, tak je patrná ještě větší diferenciace uvnitř jednotlivých odvětví a především mezi jednotlivými podniky. V době recese se tato diferenciace mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky dále zvýrazňuje. Graf č. VI.2.10 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat (v %) N e fin a n č n í p o d n i k y


Průmysl

Stavebnictví

4.Q .0 8

1 .Q .0 9



2 5 .0 0

2 0 .0 0

1 5 .0 0

1 0 .0 0

5 .0 0

0 .0 0

- 5 .0 0

- 1 0 .0 0 1 .Q .0 8

2 .Q .0 8

3 .Q .0 8

2 .Q .0 9

3.Q .0 9

4 .Q .0 9


V příloze jsou v tabulkách č. VI.1 až VI.6 podrobné hodnoty za dvou místné CZ-NACE.

VI.3 Průmysl Průmysl se dle CZ-NACE skládá ze čtyř sekcí:  B - těžba a dobývání (dále Dobývání),  C - zpracovatelský průmysl (Zprac.prům.),  D - výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (Energetika),  E - zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanace (Voda). Hodnocení jednotlivých sekcí průmyslu je provedeno na pozadí průmyslu celkem.

76



V grafu č. VI.3.1 je vývoj čtvrtletních hodnot účetní přidané hodnoty v běžných cenách a v grafu č. VI.3.2 je její meziroční změna. Ve všech čtvrtletích roku 2009 zaznamenalo nejvyšší propad účetní přidané hodnoty Dobývání, které ve 4. čtvrtletí 2009 zastavilo jeho prohlubování. Neutěšenou situaci v dobývání charakterizuje také největší negativní dopad dynamiky relace obratu a vstupních nákladů (viz graf č. VI.3.3). Z pohledu tvorby přidané hodnoty je Dobývání ze sekcí průmyslu v nejhorší situaci. Problémem je vysoký podíl fixních nákladů v nákladech na vstupy, daný tím, že se jedná o odvětví na začátku produkčního řetězce. Graf č. VI.3.1 Čtvrtletní účetní přidaná hodnota (v mld. Kč) Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

Energetika

300

250

200

150

100

50

0 1.Q .0 8

2.Q .0 8

3.Q .0 8

4 .Q .0 8

1 .Q . 0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9


Graf č. VI.3.2 Čtvrtletní účetní přidaná hodnota (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

3 0 .0 2 6 .8

2 6 .3

2 0 .0

1 0 .6 1 0 .0

0.8

0 .8

0 .0 -1 .0 - 2.8

- 3.7 - 1 0 .0

-8 .0

- 8 .8

- 1 0 .0

-1 0 .8

-1 3 .5 - 1 5 .9 - 2 0 .0

- 9.8

- 1 5 .0 - 1 4 .4

- 1 9 .5 - 2 4 .3 -2 6 .0

- 3 0 .0 Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

Energetika


Negativní vývoj tvorby účetní přidané hodnoty vykazuje Zpracovatelský průmysl, avšak s mírně příznivým trendem. U tohoto odvětví jde o očekávaný vývoj, protože je výrazně vývozně orientované a zahraniční poptávka vykazovala největší propady. Z pohledu relace dynamiky obratu ke vstupním nákladům se Zpracovatelskému průmyslu dařilo více stlačit náklady na vstupy, než byl pokles obratu. Důvodem byla zejména nižší cena ropy a také nižší podíl fixních nákladů vstupů než v dobývání. Ve 4. čtvrtletí 2009 se tato relace zhoršila, ale zůstala v kladných číslech, když na straně vstupů začaly narůstat ceny surovin a energie.

77



Graf č. VI.3.3 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

8 .0 6.3 6 .0 4 .7

4 .3

4 .0

3.4 2 .5

2 .0

1 .4 0.9

0 .6 0.1

1 .1

1.4 0 .5

0 .4

0 .0

-2 .0 -2 .3 -4 .0 -4 .5

-2 .5

- 3.9

- 4 .1

- 4 .3

-6 .0

- 7.3

-8 .0 Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

Energetika


Zajímavý vývoj je v agregacích, kde působí přirozené monopoly a velké podniky s dominantním postavením. Podniky ze sekce Voda, po počátečním velkém propadu účetní přidané hodnoty, tento propad rychle vyrovnávaly a ve 4. čtvrtletí 2009 zaznamenaly výrazný růst s tím, že se jim dařilo ze všech sekcí průmyslu nejvíce promítnout pokles v odbytu do ještě většího snížení nákladů vstupů. Druhé odvětví s přirozenými monopoly, Energetika, dokázalo jako jediné ze sekcí průmyslu dosáhnout růstu účetní přidané hodnoty (se sezónními výkyvy), ale naopak oproti Vodě eliminovat růst vstupních nákladů k růstu obratu se mu podařilo až ve 4. čtvrtletí. Graf č. VI.3.4 dává obraz o čtvrtletní úrovni produktivity práce a graf č. VI.3.5 o její meziroční změně. Produktivita práce v Energetice vykazuje velmi vysokou úroveň a velkou závislost na sezónnosti. Je to dáno předmětem podnikání. Vyšší hodnoty produktivity práce vykazuje také Dobývání oproti Zpracovatelskému průmyslu a Vodě. Z hlediska vývoje produktivity práce je důležitý zlepšující se trend v průběhu roku a její meziroční růst ve druhé polovině roku ve všech agregacích průmyslu, kromě Dobývání. V grafech č. VI.3.6 a VI.3.7 je vývoj čtvrtletních hodnot hrubého operačního přebytku a jeho meziročních změn. Vysoké hodnoty operačního přebytku za průmysl celkem v 1. a 4. čtvrtletí 2009 byly dány sezónním výkyvem v Energetice v závislosti na počasí. Z hlediska meziročních změn si nejlépe vedla Energetika, nejhůře Dobývání. Pozitivní trend byl ve Zpracovatelském průmyslu, kdy se podnikům dařilo snižovat propad a ve 4. čtvrtletí vykázaly růst. Podíl hrubého operačního přebytku na zaměstnaných osobách ukazuje graf č. VI.3.8 (absolutní objem) a graf č. VI.3.9 (meziroční změna). Všechny agregace v průmyslu dosáhly ve 4. čtvrtletí 2009 růstu, když se tento ukazatel v předchozích čtvrtletích ve všech agregacích zlepšoval, kromě Dobývání. To zřejmě nemohlo při poklesu tvorby účetní přidané hodnoty propustit tolik pracovníků, aby tento trend zvrátilo, jako Zpracovatelský průmysl a Voda. Nejlepší výsledky měla opět Energetika. Podíl hrubého operačního přebytku na obratu znázorňuje graf č. VI.3.10. Kromě sezónnosti je zde patrná poměrně velká odvětvová diferenciace hodnot.

78



Graf č. VI.3.4 Čtvrtletní produktivita práce (v tis. Kč) Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

E n e r g e ti k a

2 0 0 0 .0

1 8 0 0 .0

1 6 0 0 .0

1 4 0 0 .0

1 2 0 0 .0

1 0 0 0 .0

8 0 0 .0

6 0 0 .0

4 0 0 .0

2 0 0 .0

0.0 1.Q .0 8

2 .Q .0 8

3.Q .0 8

4 .Q .0 8

1 .Q .0 9

2 .Q .0 9

3 .Q .0 9

4.Q .0 9



2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

4 0 .0

3 0 .0 3 0 .0 2 5 .9

2 0 .0 1 6 .3

1 5 .7 1 2 .2

1 0 .0 6.3

5 .8 2.0

3 .3 0.4

1 .1

0 .4

0 .0 - 2.8

- 4.5

- 5.0 - 6 .7

- 1 0 .0 - 9.8 - 1 5 .2 - 2 0 .0

- 1 9 .4

-2 0 .8

- 3 0 .0 Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

Energetika


Graf č. VI.3.6 Čtvrtletní hrubý operační přebytek (v mld. Kč) Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

E n e r g e ti k a

160

140

120

100

80

60

40

20

0 1 .Q .0 8

2.Q .0 8

3.Q .0 8

4 .Q .0 8

1 .Q . 0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9


79




2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

4 0 .0 3 2 .2

3 0 .4

2 9 .3

3 0 .0

2 0 .0 1 1 .5 1 0 .0 3 .9 0 .0 -1 .0

-1 .2

- 2.4

- 4.6 - 1 0 .0

-9 .8

- 1 0 .2

-1 0 .7

-1 5 .8

- 1 7 .6

- 2 0 .0

-1 8 .7 -2 0 .9

- 2 3 .2

- 2 5 .0

- 2 5 .1

- 3 0 .0

-3 4 .7 - 4 0 .0 Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

Energetika


Graf č. VI.3.8 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (v tis. Kč) Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

E n e r g e ti k a

2 5 0 .0

1 7 5 0 .0

1 5 0 0 .0 2 0 0 .0

1 2 5 0 .0

1 5 0 .0 1 0 0 0 .0

7 5 0 .0 1 0 0 .0

5 0 0 .0 5 0 .0 2 5 0 .0

0 .0

0 .0 1 .Q .0 8

2 .Q .0 8

3 .Q .0 8

4 .Q .0 8

1 .Q .0 9

2 .Q .0 9

3.Q .0 9

4 .Q .0 9


Graf č. VI.3.9 Hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

5 0 .0

3 8 .4

4 0 .0

3 2 .6 3 0 .0

2 8 .6

3 0 .0

2 1 .1 2 0 .0

1 0 .0 5 .6

6.3

4 .7

3 .0

0.0 0 .0 -0 .7

- 2.3

-3 .3

- 4.5

- 1 0 .0

-1 6 .8 -1 6 .2

- 1 6 .4

- 2 0 .0

- 1 9 .1 - 2 0 .1

- 3 0 .0 -3 0 .0 - 4 0 .0 Průmysl

Dobývání


80

Zprac.prům.

Voda

Energetika



Graf č. VI.3.10 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat (v %) Průmysl

Dobývání

Zprac.prům.

Voda

E n e r g e ti k a

3 5 .0 0

3 0 .0 0

2 5 .0 0

2 0 .0 0

1 5 .0 0

1 0 .0 0

5 .0 0

0 .0 0 1 .Q .0 8

2 .Q . 0 8

3 .Q .0 8

4 .Q .0 8

1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9


VI.4 Stavebnictví Stavebnictví se člení na tři dvoumístné CZ-NACE:  41 Výstavba budov  42 Inženýrské stavitelství  43 Specializované stavební činnosti. Graf č. VI.4.1 zobrazuje vývoj čtvrtletní hodnoty účetní přidané hodnoty za 2místné CZ-NACE (stupnice vlevo) na pozadí stavebnictví celkem (stupnice vpravo). Na vývoji čtvrtletních dat je patrná sezónnost, která může být, kromě jinými faktory, výrazně ovlivněna mimořádně příznivými povětrnostními podmínkami, o čemž svědčí vysoké hodnoty ve 4. čtvrtletí 2009. Graf č. VI.4.1 Čtvrtletní účetní přidaná hodnota (v mld. Kč) Stavebnictví

Výstavba budov

In že n ý r s k é stavite lství

Specializované stavební činnosti

25

60

50 20

40 15

30

10 20

5 10

0

0 1.Q .0 8

2 .Q .0 8

3.Q .0 8

4 .Q .0 8

1.Q .0 9

2 .Q .0 9

3 .Q . 0 9

4.Q .0 9


Podíl jednotlivých stavebních oborů dle 2místné CZ-NACE se u finančních ukazatelů liší od produkčních ukazatelů, které zahrnují soubor od 50 zaměstnanců a více, zatímco finanční ukazatele jsou včetně dopočtu od 0 zaměstnanců (vč. živnostníků). Ve specializované stavební činnosti je tak mnoho malých podniků,

81



zatímco v inženýrském stavitelství málo. Proto podíl na účetní přidané hodnotě u specializované stavební činnosti je nejvyšší a u inženýrského stavitelství nejnižší. V grafu č. VI.4.2 jsou meziroční změny přidaných hodnot v jednotlivých čtvrtletích. Nejvyšší nárůsty vykazuje inženýrské stavitelství. Jde o vliv nárůstu státních zakázek, a to nejen v jejich objemu, ale pravděpodobně i co se týče cen a struktury prací. Vliv optimalizace finančního řízení lze částečně dokumentovat na grafu č. VI.4.3, který vyjadřuje relaci dynamiky obratu a vstupních nákladů, kdy všechna odvětví stavebnictví vykázala výrazný pozitivní vývoj. Např. ve 4. čtvrtletí 2009 vykázala výstavba budov absolutní propad vstupních nákladů o 21 %, při pomalejším snížení obratu o 15 %, s kladným saldem relace 6 procentních bodů. Graf č. VI.4.2 Čtvrtletní přidaná hodnota (meziroční změna v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

3 5 .0 3 0 .2 3 0 .0

2 5 .0

2 3 .9 2 0 .4

2 0 .0

1 4 .9

1 5 .0 1 2 .7 1 0 .9

1 0 .5 1 0 .0

5 .0 1 .7

2 .0

3 .0 1.1

0.5

0 .5

0 .0

-2 .8

- 5 .0

- 3.1 - 4.5

- 1 0 .0 Stavebnictví

Výstavba budov

In že n ý r s k é stavitelství

S p e c i a li z o v a n é s t a v e b n í č i n n o s t i


Grafy č. VI.4.4 a č. VI.4.5 ukazují čtvrtletní úroveň produktivity práce a její meziroční změnu. Pozoruhodný je výrazný meziroční nárůst produktivity práce u všech stavebních oborů ve 4. čtvrtletí. Z obou grafů je vidět měnící se rozdíly v úrovni a dynamice produktivity práce, ovlivněné strukturou prováděných prací v jednotlivých etapách výstavby, ale pravděpodobně také cenovou politikou stavebních firem. Objemy čtvrtletních hrubých operačních přebytků (viz graf č. VI.4.6) a jejich meziroční změny (viz graf č. VI.4.7) mají podobný charakter jako čtvrtletní účetní přidaná hodnota. V grafech č. VI.4.8, č. VI.4.9 a č. VI.4.10 jsou relativní ukazatele, poměřující čtvrtletní hrubý operační přebytek k zaměstnaným osobám a k obratu. Nejlepší hodnoty čtvrtletního hrubého operačního přebytku na zaměstnanou osobu vykazovalo v roce 2008 odvětví specializovaných stavebních činností, ale od 2. čtvrtletí 2009 je přechodně dosáhlo inženýrské stavitelství, zřejmě v návaznosti na uvolňování prostředků z Fondu dopravní infrastruktury. Specializované stavební činnosti, díky vysoké základně a vysoké úrovni tohoto ukazatele, vykazují mírný pokles, resp. nižší růst, hrubého operačního přebytku na zaměstnanou osobu, při jeho vysokých nárůstech v inženýrském stavitelství a výstavbě budov. Zlepšení se týká zjevně především větších podniků.

82



Graf č. VI.4.3 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v %) 1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

7.0

6 .0

6.0

4.9

5.0

4 .9 4 .6 4 .5

4 .0

4.0

4 .1

4 .0

3 .9

3 .4

3 .4 3.0 3.0

2 .6

2 .7

2.7

2.0

0 .9

1.0

0.0 Stavebnictví

Výstavba budov




Graf č. VI.4.4 Čtvrtletní produktivita práce (v tis. Kč) Stavebnictví

Výstavba budov



2 5 0 .0

2 0 0 .0

1 5 0 .0

1 0 0 .0

5 0 .0

0 .0 1 .Q .0 8

2 .Q . 0 8

3 .Q .0 8

4 .Q .0 8

1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9



2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

3 0 .0

2 5 .8 2 4 .4

2 5 .0

2 3 .0

2 0 .0 1 7 .9

1 7 .1

1 6 .9

1 5 .0 1 2 .9

1 0 .0 7 .8

7 .3

5 .5 5 .0

3 .3

3.2 1.2

0 .0 -0 .8

- 0 .2

- 0.1

-5 .0 Stavebnictví

Výstavba budov




83



Graf č. VI.4.6 Čtvrtletní hrubý operační přebytek (v mld. Kč) Stavebnictví

Výstavba budov



14

35

12

30

10

25

8

20

6

15

4

10

2

5

0

0 1.Q .0 8

2 .Q .0 8

3.Q .0 8

4 .Q .0 8

1.Q .0 9

2 .Q .0 9

3 .Q . 0 9

4.Q .0 9



2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

6 0 .0 5 2 .9 5 0 .0 4 3 .0

4 1 .9 4 0 .0 3 1 .0

2 9 .5

3 0 .0 2 3 .9 1 8 .6

2 0 .0

1 3 .7 1 0 .0

6 .6

5 .5 2 .4

2.4

0 .0 - 4.4

-5 .5

- 1 0 .0

- 4.7

-1 7 .1

- 2 0 .0


Výstavba budov




Graf č. VI.4.8 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (v tis. Kč) Stavebnictví

Výstavba budov



1 6 0 .0

1 4 0 .0

1 2 0 .0

1 0 0 .0

8 0 .0

6 0 .0

4 0 .0

2 0 .0

0 .0 1 .Q .0 8

2 .Q . 0 8

3 .Q .0 8


84

4 .Q .0 8

1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9



Graf č. VI.4.9 Hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (meziroční změna v %) 1 .Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9

6 0 .0 5 3 .6 5 0 .0

4 7 .8 4 1 .9

4 0 .0 3 5 .5 3 0 .8 3 0 .0

2 7 .2 2 1 .2

1 9 .0

2 0 .0

1 3 .8 1 0 .0

7 .2

6.0 3 .1 0 .3

0.0 - 1.6

- 0.4

- 1 0 .0

- 2 0 .0

- 1 8 .7


Výstavba budov




Graf č. VI.4.10 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat (v %) Stavebnictví

Výstavba budov



1 8 .0 0

1 6 .0 0

1 4 .0 0

1 2 .0 0

1 0 .0 0

8 .0 0

6 .0 0

4 .0 0

2 .0 0

0 .0 0 1 .Q .0 8

2 .Q . 0 8

3 .Q .0 8

4 .Q .0 8

1.Q .0 9

2.Q .0 9

3 .Q .0 9

4 .Q .0 9


Podíl hrubého operačního přebytku na obratu je nejvyšší u specializovaných činností, kde se kombinují dva vlivy, a to jiný předmět činnosti (struktura prací, sezónnost) a výrazně vyšší podíl menších podniků.

85

Přílohová část

OBSAH

Strana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

8

III. STAVEBNICTVÍ

10

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

12

V. VNITŘNÍ OBCHOD

17

VI. FINANČNÍ UKAZATELE

18

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel x/

xx/

HDP (objem v běžných cenách , změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Měrná jednotka

2008

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

Strana 1

1.Q

2.Q

1. pol.

2009 3.Q

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q

3 687,3 2,3 1 802,9 3,5 753,2 1,0 30,3 5,3 883,2 -1,5 50,0 2 840,6 5,7 2 672,9 4,3 167,7

908,3 -4,0 453,9 0,8 195,7 3,4 7,8 3,2 210,3 -8,1 -2,1 634,4 -18,5 591,8 -17,4 42,6

904,0 -4,9 452,7 0,0 197,7 3,4 8,1 8,2 206,7 -7,7 -11,5 613,1 -15,6 562,7 -15,0 50,4

1 812,3 -4,4 906,6 0,4 393,5 3,4 15,9 5,7 417,0 -7,9 -13,6 1 247,5 -17,0 1 154,5 -16,2 93,0

902,8 -4,5 449,6 -0,5 203,2 5,5 8,2 10,3 201,9 -10,4 -12,9 638,8 -6,6 586,0 -4,9 52,8

2 715,1 -4,4 1 356,2 0,1 596,6 4,1 24,1 7,2 618,8 -8,7 -26,5 1 886,3 -13,6 1 740,5 -12,5 145,8

915,3 -3,1 449,0 -1,2 205,1 5,2 8,4 10,9 203,2 -7,0 -12,6 640,1 2,5 578,0 -1,5 62,1

3 630,4 -4,1 1 805,2 -0,2 801,7 4,4 32,6 8,2 822,1 -8,3 -39,1 2 526,4 -9,9 2 318,5 -9,9 207,9

22 691

22 321

23 067

22 690

23 319

22 896

25 752

23 598

8,3 1,9

3,1 1,0

3,1 1,7

3,1 1,3

4,7 4,6

3,6 2,4

5,2 4,8

4,0 3,0

MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců Pramen: ČSÚ, MPSV

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

Měrná 2008 jednotka

Strana 2

leden

únor

březen 1. - 3.

duben květen červen

%

-

5,9

5,4

5,0

-

4,6

4,1

3,7

%

6,3

2,2

2,0

2,3

2,1

1,8

1,3

1,2

% % % % % % % % % % % %

8,1 9,9 -1,1 10,3 0,5 31,4 2,3 -2,7 0,8 2,7 7,0 4,7

-1,5 8,9 -0,2 10,6 0,1 0,7 -11,1 -4,6 -0,7 3,5 3,8 1,7

-1,3 8,4 -1,3 9,6 0,1 -1,4 -9,3 -4,0 -1,1 3,3 3,0 2,0

-1,1 9,9 -1,5 9,4 -0,1 -0,4 -8,8 -4,2 -0,9 3,3 3,0 2,0

-1,3 9,1 -1,2 9,9 0,0 -0,4 -8,7 -4,2 -0,9 3,4 3,3 1,9

-2,2 9,4 -2,1 8,6 -0,4 -3,9 -7,7 -4,4 -0,8 3,3 2,7 2,0

-3,9 9,4 -2,4 8,4 -0,5 -3,7 -8,3 -4,4 -0,3 3,3 2,5 1,9

-4,6 9,1 -2,6 8,2 -0,6 -3,8 -7,3 -4,5 -0,7 3,1 2,2 1,6

3,9 4,3 4,5

3,4 4,2 -0,2

2,7 3,9 -4,8

-

2,1 3,7 -9,5

1,4 3,4 -14,1

0,6 3,1 -18,2

-1,2 2,7 -27,8

-2,5 1,9 -29,2

-3,8 1,3 -31,4

-4,4 1,0 -27,9

7,9

7,9

8,0

-53,3

-15,8

3,2

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

4,5 4,5 8,8

-0,8 3,2 -26,8

-0,6 2,5 -28,1

-2,0 2,3 -28,6

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

6,0

6,8

7,4

7,7

-20,0

0,5

4,9

-7,7

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF

MPO - odbor ekonomických analýz

-2,3

2009 1.pol. červenec srpen -

září

3,1

2,6

2,1

1,8

0,3

0,2

0,0

-2,4 9,2 -1,8 9,1 -0,2 -2,1 -8,7 -4,3 -0,7 3,3 2,9 1,9

-6,5 7,6 -3,7 6,5 -1,1 -4,6 -6,8 -5,8 -0,8 3,1 1,9 2,3

-6,1 5,7 -3,8 6,3 -1,1 -4,7 -5,7 -5,7 -0,9 3,1 1,9 2,0

-5,8 3,4 -3,5 6,2 -0,9 -4,6 -5,6 -4,9 -1,2 1,5 1,7 1,8

-

-0,3 2,7 -21,7

-1,2 2,4 -23,8

-2,1 2,1 -25,1

-2,4 2,0 -28,6

-4,9 0,7 -26,7

-5,1 0,5 -23,5

-5,4 0,4 -21,2

8,4

8,5

8,6

-7,9

-13,4

2,3

-68,3

1.-9.

říjen -

listopad prosinec 2009

1,6

1,3

1,0

-

1,2

-0,2

0,5

1,0

1,0

-3,7 7,9 -2,4 8,2 -0,5 -2,9 -7,9 -4,7 -0,8 3,1 2,5 1,9

-6,2 3,0 -3,3 4,6 -0,8 -4,4 -3,3 -4,5 -1,4 1,5 1,5 1,9

-4,9 2,5 -2,7 4,5 -0,7 -4,3 1,6 -4,1 -1,1 1,5 1,5 1,9

-3,5 2,0 -2,8 4,4 -0,9 -4,0 4,5 -4,0 -0,9 1,5 1,5 1,8

-3,9 6,5 -2,5 7,2 -0,6 -3,2 -5,8 -4,6 -0,9 2,7 2,3 1,9

-

-2,8 1,8 -25,6

-3,1 1,5 -25,5

-3,1 1,2 -24,9

-

-3,3 1,5 -27,2

-4,6 0,3 -19,3

-2,4 0,2 -16,0

-0,8 0,3 -12,7

-3,1 1,2 -24,9

8,5

8,6

9,2

-50,8

-31,3

-22,8

-87,3

-192,4

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka

2008

leden

únor

březen

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2 639,1 6,5 2 301,0 9,1 1 283,7 13,1 1 017,3 4,4 1 783,9 14,8 807,8 20,9 976,0 10,2

2 640,8 0,1 2 418,1 5,1 1 319,3 2,8 1 098,8 8,0 1 787,1 0,2 812,3 0,6 974,8 -0,1

2 650,4 0,4 2 408,1 4,7 1 335,5 4,0 1 072,6 5,4 1 790,2 0,4 818,1 1,3 972,2 -0,4

2 643,0 0,1 2 397,1 4,2 1 342,6 4,6 1 054,5 3,7 1 792,1 0,5 827,6 2,4 964,5 -1,2

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD -1 255,1 mil. USD 6 332,6 mil. USD 3 913,2 mil. USD -10 515,8 mil. USD 3 594,8 mil. USD 2 262,1 mil. USD 6 579,8 mil. USD -41,8 mil. USD -1 502,9 mil. USD 3 680,9

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

37,0

Zahraniční zadluženost

mld. USD

83,1

Pramen: ČNB

Strana 3 1.Q

duben

květen

červen

2 661,5 0,9 2 421,7 5,2 1 367,0 6,5 1 054,7 3,7 1 808,6 1,4 835,9 3,5 972,7 -0,3

2 678,6 1,5 2 472,6 7,5 1 370,6 6,8 1 102,0 8,3 1 808,4 1,4 843,4 4,4 965,0 -1,1

2 633,5 -0,2 2 472,5 7,5 1 367,3 6,5 1 105,2 8,6 1 823,4 2,2 852,7 5,6 970,7 -0,6

1 176,9 1 965,8 695,4 -1 689,9 -410,7 693,5 1 059,4 -49,1 -170,4 -708,8 35,0

35,7

36,9

2.Q

2009 červenec

srpen

září

2 635,6 -0,1 2 462,1 7,0 1 369,5 6,7 1 092,6 7,4 1 819,3 2,0 861,3 6,6 957,9 -1,9

2 636,0 -0,1 2 470,2 7,4 1 371,3 6,8 1 098,9 8,0 1 825,1 2,3 868,4 7,5 956,7 -2,0

2 622,6 -0,6 2 481,9 7,9 1 371,4 6,8 1 110,5 9,2 1 829,6 2,6 875,3 8,4 954,3 -2,2

-1 569,0 2 677,1 478,3 -4 678,5 1 346,5 -16,8 673,2 3 788,5 139,8 -2 373,9 37,0

75,6


38,6

38,4 82,9

3.Q

říjen 2 648,7 0,4 2 511,9 9,2 1 372,6 6,9 1 139,2 12,0 1 830,2 2,6 882,3 9,2 947,9 -2,9

listopad prosinec 2 676,8 1,4 2 454,3 6,7 1 375,7 7,2 1 078,6 6,0 1 831,7 2,7 888,1 9,9 943,7 -3,3

40,1

41,1 85,3

2009

2 755,5 4,4 2 457,5 6,8 1 402,2 9,2 1 055,3 3,7 1 820,1 2,0 897,4 11,1 922,7 -5,5

-1 325,7 2 469,4 148,7 -3 332,2 1 503,6 -1 001,7 -225,8 1 338,3 443,7 762,1 38,9

4.Q

-428,2 -2 146,0 2 407,9 9 520,2 12,0 1 334,4 ####### -12 196,1 2 882,6 5 322,0 1 708,9 1 383,9 1 160,0 2 666,8 952,6 6 030,3 1 002,2 1 415,3 -805,8 -3 126,4 41,4

41,5

41,6 86,5


Strana 4

Nezaměstnanost podle krajů

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

k 31.12.2008 k 31.12.2009 k 28.2.2010 počet počet míra počet počet míra míra uchazečů volných nezaměst- uchazečů volných nezaměst- nezaměsto zaměst- pracovních nanosti o zaměst- pracovních nanosti nanosti nání míst v % nání míst v% v% 17 433 25 002 2,1 29 865 8 508 3,7 3,9 31 220 11 399 4,5 49 144 3 296 7,0 7,6 17 505 4 188 4,8 27 530 1 516 7,8 8,7 16 757 7 562 5,0 26 802 2 078 8,2 8,7 13 437 2 087 7,6 19 337 830 11,1 11,8 45 657 4 485 10,3 59 976 1 721 13,6 14,3 16 605 2 279 7,0 26 273 1 201 11,2 11,6 14 728 4 052 4,8 23 373 1 333 8,0 8,7 16 998 3 654 6,0 26 817 1 813 9,6 10,6 17 874 2 414 6,3 28 566 762 10,3 11,2 43 063 8 253 6,8 65 944 3 040 10,6 11,4 23 470 2 747 6,9 41 092 821 12,2 13,2 20 048 4 272 6,1 33 836 1 252 10,8 11,7 57 455 8 795 8,5 80 581 2 756 12,1 12,9

Celkem ČR

352 250

Kraj

Pramen: MPSV

91 189

6,0


539 136

30 927

9,2

9,9


Strana 5

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR, EU a ve vybraných zemích eurozóny (meziroční změna v %) 2001 12 0,8

2002 12 -0,7

2003 12 0,9

2004 12 7,7

2005 12 -0,4

2006 12 2,6

2007 12 5,2

2008 12 -0,1

1 -0,8

2 -0,6

3 -2,0

4 -2,5

5 -3,8

6 -4,4

7 -4,9

8 -5,2

9 -5,4

10 -4,6

11 -2,4

12 -0,8

Eurozóna EU (27 zemí)*

-0,7 -0,7

1,3 1,4

0,9 1,2

3,6 4,4

4,7 6,7

4,1 3,4

4,4 4,7

1,2 1,9

-0,8 0,1

-1,9 -0,9

-3,2 -2,1

-4,8 -4,1

-5,9 -5,4

6,5 -6,3

-8,4 -8,0

7,5 -6,8

-7,6 -6,9

-6,6 -5,5

-4,4 -3,2

-2,9 -1,6

Belgie Německo Řecko Španělsko Irsko Maďarsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko

-1,7 0,1 1,3 -0,9 0,5 3,7 -2,3 1,6 0,6 7,5 2,2 -1,4 1,2

2,6 0,6 3,3 2,0 3,2 3,5 0,0 0,8 1,3 3,7 2,3 0,0 5,4

-0,2 1,8 2,0 1,1 -0,7 7,6 0,3 2,3 0,0 2,1 8,7 0,3 -1,1

6,2 2,9 3,0 5,0 1,1 7,1 2,5 7,9 4,7 5,0 4,3 -0,8 3,1

1,5 5,2 9,1 5,2 3,3 7,2 3,3 0,4 4,0 1,8 7,0 3,2 5,4

5,3 4,4 2,7 3,6 0,5 9,2 1,9 3,1 3,4 2,9 5,4 5,9 4,5

5,9 2,5 9,0 5,9 4,0 6,1 5,0 4,4 5,4 6,2 2,9 1,7 5,1

1,3 4,0 -3,2 0,4 2,5 8,7 1,7 2,3 -1,1 3,5 5,9 0,3 3,0

-1,5 2,1 -3,4 -0,5 2,0 4,0 0,4 4,2 -2,4 2,3 3,7 -2,8 1,9

-4,6 1,0 -5,3 -1,1 1,5 6,1 0,3 4,8 -2,8 1,2 1,8 -3,7 1,3

-7,6 -0,3 -6,8 -2,5 0,5 4,6 -1,3 4,0 -3,8 0,8 0,5 -5,0 1,5

-7,9 -2,5 -7,8 -3,4 -0,4 2,5 -2,2 3,5 -4,1 0,2 -0,8 -6,0 0,3

-8,6 -3,3 -9,4 -4,4 -1,1 1,8 -2,6 1,9 -4,9 -0,7 -2,6 -8,2 0,1

-9,2 -4,3 -9,0 -4,9 -1,3 2,1 -3,1 1,8 -5,6 -0,7 -3,2 -8,8 -0,9

-10,2 -7,5 -11,1 -6,7 -1,2 -0,5 -4,1 0,6 -6,7 -1,3 -4,3 -10,1 -1,4

-8,5 -6,8 -8,2 -5,5 -2,6 -0,8 -2,5 1,0 -5,5 -1,7 -4,7 -8,4 -1,4

-9,3 -7,5 -7,9 -5,4 -1,8 -1,2 -2,8 0,6 -5,2 -1,6 -5,2 -9,6 -2,4

-8,2 -7,5 -3,8 -4,2 -2,6 -2,8 -2,5 1,6 -4,2 -1,4 -5,8 -7,6 -1,1

-5,8 -5,9 0,8 -1,8 -2,4 -1,0 -1,3 1,9 -1,5 -1,1 -5,7 -3,8 0,9

-2,7 -5,2 4,5 0,4 -1,4 0,7 0,2 2,8 0,8 -0,7 -5,1 -0,2 0,9

Česká republika

Pramen: EUROSTAT *od roku 2007 vykazováno nově za EU 27


2009


Strana 6

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, EU, ve vybraných zemích eurozóny a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 2001

2002

2003

2004

2005 2006

2007

2008

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

2009 1

2

3

4

5

2009

6

7

8

9

10

11

12

průměr

ČR Eurozóna EU 25 *

4,6 2,3 x

1,4 2,3 x

-0,1 2,1 1,9

2,6 2,1 2,1

1,6 2,2 2,2

2,1 2,2 2,2

3,0 2,1 2,4

6,3 3,3 3,7

1,4 1,1 1,7

1,3 1,2 1,8

1,7 0,6 1,4

1,3 0,6 1,3

0,9 0,0 0,8

0,8 -0,1 0,6

-0,1 -0,7 0,2

0,0 -0,2 0,6

-0,3 -0,3 0,3

-0,6 -0,1 0,5

0,2 0,5 1,0

0,5 0,9 1,5

0,6 0,3 1,0

Belgie Irsko Maďarsko Německo Polsko Portugalsko Rakousko Finsko Švédsko Lotyšsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko USA

2,4 4,0 9,1 1,9 5,3 4,4 2,3 2,7 2,7 2,5 3,7 7,2 8,6 2,8 2,8

1,6 4,7 5,2 1,3 1,9 3,7 1,7 2,0 2,0 2,0 3,9 3,5 7,5 3,6 1,6

1,5 4,0 4,7 1,0 0,7 3,3 1,3 1,3 2,3 2,9 3,4 8,5 5,7 3,1 2,3

1,9 2,3 6,8 1,8 3,6 2,5 2,0 0,1 1,0 6,2 3,0 7,4 3,6 3,1 2,7

2,5 2,2 3,5 1,9 2,2 2,1 2,1 0,8 0,8 6,9 3,5 2,8 2,5 3,4 3,4

2,3 2,7 4,0 1,8 1,3 3,0 1,7 1,3 1,5 6,6 3,3 4,3 2,5 3,6 3,2

1,8 2,9 7,9 2,3 2,6 2,4 2,2 1,6 1,7 10,1 3,0 1,9 3,8 2,8 2,8

4,5 3,1 6,1 2,8 4,2 2,6 3,2 3,9 3,4 15,3 4,2 3,9 5,6 4,1 3,8

2,1 1,1 2,4 0,9 3,2 0,1 1,2 2,5 2,0 9,7 2,0 2,7 1,4 0,8 0,2

1,9 0,1 2,9 1,0 3,6 0,1 1,4 2,7 2,2 9,4 1,8 2,4 2,1 0,7 0,5

0,6 -0,7 2,8 0,4 4,0 -0,6 0,6 2,0 1,9 7,9 1,5 1,8 1,6 -0,1 -0,1

0,7 -0,7 3,2 0,8 4,3 -0,6 0,5 2,1 1,8 5,9 1,1 1,4 1,1 -0,2 -0,5

-0,2 -1,7 3,8 0,0 4,2 -1,2 0,1 1,5 1,7 4,4 0,7 1,1 0,5 -0,9 -0,9

-1,0 -2,2 3,7 0,0 4,2 -1,6 -0,3 1,6 1,6 3,1 0,7 0,7 0,2 -1,0 -0,9

-1,7 -2,6 4,9 -0,7 4,5 -1,4 -0,4 1,2 1,8 2,1 0,7 0,6 -0,6 -1,4 -1,6

-0,7 -2,4 5,0 -0,1 4,3 1,2 0,2 1,3 1,9 1,5 1,0 0,5 0,1 -0,8 -1,1

-1,0 -3,0 4,8 -0,5 4,0 -1,8 0,0 1,1 1,4 0,1 0,7 0,0 0,0 -1,0 -1,0

-0,9 -2,8 4,2 -0,1 3,8 -1,6 0,1 0,6 1,8 -1,2 1,2 -0,1 0,2 -0,6 -0,1

0,0 -2,8 5,2 0,3 3,8 -0,8 0,6 1,3 2,4 -1,4 2,1 0,0 1,8 0,4 2,0

0,3 -2,6 5,4 0,8 3,8 -0,1 1,1 1,8 2,8 -1,4 2,6 0,0 2,1 0,9 3,0

0,0 -1,7 4,0 0,2 4,0 -0,9 0,4 1,6 1,9 3,3 1,3 0,9 0,9 -0,3 -0,4

Pramen: Eurostat, BLS USA


Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné. * od roku 2007 EU 27


Strana 7

Indexy cen průmyslových výrobců (meziroční indexy průměrných hodnot)

Průmysl celkem Nerostné suroviny Uhlí, lignit, rašelina Ostatní nerostné suroviny Výrobky zpracovatelského průmyslu Potravinářské výrobky a nápoje, tabák Textilní a oděvní výrobky Usně a výrobky z usní Dřevo upravené, dřevěné výrobky Vláknina, papír; tisk Koks, rafinérské ropné výrobky Chemické výrobky, vlákna Pryžové a plastové výrobky Základní kovy, hutní a kov. výrobky Stroje a zařízení Elektrické a optické přístroje a zařízení Dopravní prostředky Elektřina, plyn a voda Pramen: ČSÚ

1993 113,1 110,1 108,7 120,6 114,1 118,0 114,1 105,0 114,8 101,1 148,4 105,6 109,2 107,6 115,4 116,4 111,3 104,2

1994 105,3 100,1 97,5 118,4 105,4 105,6 104,4 101,4 104,1 103,2 97,7 103,0 105,7 104,5 111,7 106,4 107,8 108,4

1995 107,6 102,1 100,6 111,3 108,4 106,6 106,2 111,8 114,3 123,0 99,2 116,3 112,2 109,8 106,2 106,0 105,9 102,9

1996 104,8 104,2 104,0 106,0 104,9 108,6 104,4 104,1 104,8 98,5 106,2 99,5 106,4 103,1 107,5 103,5 105,4 103,8

1997 104,9 108,2 107,6 111,5 104,8 107,7 104,1 101,9 106,0 95,2 114,5 104,2 103,9 103,5 105,2 105,1 101,8 104,2

1998 104,9 106,1 105,6 109,0 104,5 105,7 105,7 106,3 106,8 105,8 88,9 99,8 104,9 108,5 104,7 103,5 103,3 106,7

1999 101,0 106,5 106,9 104,8 100,1 97,1 101,8 102,4 99,9 99,5 112,6 100,1 100,6 96,9 102,1 102,2 100,1 105,3

2000 104,9 96,3 95,4 101,5 105,7 103,4 100,8 99,9 100,6 111,5 150,0 114,9 103,4 102,2 101,6 103,0 101,0 104,2


2001 102,9 102,0 102,1 101,2 102,6 106,3 102,7 103,7 100,0 103,8 89,3 100,6 101,0 102,5 101,6 101,4 104,9 105,4

2002 99,5 100,4 99,7 102,5 98,7 99,0 98,6 102,0 101,7 98,3 86,6 95,5 98,2 97,4 101,7 99,7 100,7 104,6

2003 99,7 100,6 100,3 101,6 99,7 98,9 99,0 100,1 100,8 99,0 102,6 101,4 97,3 99,9 100,4 99,4 99,7 99,3

2004 105,7 104,1 105,5 100,1 106,0 104,8 100,3 99,7 101,1 100,0 127,0 106,7 99,8 118,5 101,5 99,5 99,7 103,9

2005 103,0 113,4 117,3 101,3 102,0 98,9 99,2 101,4 101,6 99,9 116,4 103,2 100,7 106,8 102,8 99,1 97,9 107,2

2006 101,6 100,0 99,3 102,1 100,7 98,6 100,2 100,4 102,3 100,4 107,7 104,3 100,3 99,3 101,7 102,1 98,7 107,5

2007 104,1 106,9 108,8 101,7 103,5 104,4 100,5 100,4 104,9 102,8 104,4 103,0 100,2 106,7 102,9 101,5 98,9 107,4

2008 104,5 114,5 117,8 103,0 103,2 106,8 99,7 102,1 96,2 97,7 114,1 103,5 100,0 105,0 102,5 96,6 94,7 109,9

2009 96,9 98,3 97,6 102,2 94,4 95,5 100,2 100,7 97,0 97,1 70,9 92,3 97,3 89,2 101,7 100,2 100,5 110,9

II. PRŮMYSL

Strana 8

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) index Průměrný evidenční počet zaměstnanců index Průměrná měsíční nominální mzda index

Měrná jedn. % mld. Kč % mld. Kč % tis. osob % Kč %

Index produktivity práce*/

%

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.)

%

2009 leden

únor

březen

-22,0 198,1 -20,9 88,9 -29,4 968,0 -5,3 22 722 0,7 -16,5 -27,3 -28,4

-23,0 207,4 -18,5 97,1 -23,9 950,7 -7,0 21 513 0,0 -12,4 -26,3 -27,2

-12,4 233,7 -8,9 112,0 -11,0 931,1 -9,0 23 259 2,1 0,1 -18,3 -18,4

Pramen: ČSÚ

1. - 3.

duben

květen

červen

-19,1 21,6 -21,6 -12,2 639,3 211,8 202,5 229,7 -16,0 -20,4 -20,5 -11,1 298,1 100,1 94,9 112,3 -21,5 -24,9 -25,1 -13,0 949,9 909,4 896,5 889,0 -7,1 -10,7 -12,1 -12,9 22 494 23 568 23 912 23 583 0,9 2,1 1,3 2,2 -9,6 -10,9 -9,6 2,1 -24,1 -26,7 -27,9 -13,5 -24,8 -27,4 -27,3 -9,7 MPO - odbor ekonomických analýz

Poznámka: nové zakázky celkem a ze zahraničí jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

1. - 6.

čevenec

srpen

-18,8 1283,2 -16,7 605,4 -21,3 924,1 -9,5 23 074 1,3 -8,9 -23,3 -23,1

-17,7 199,2 -17,4 91,3 -21,3 880,2 -13,1 24 271 2,3 -4,4 -21,6 -23,0

-8,2 195,9 -9,6 90,6 -10,4 877,3 -13,9 22 874 5,3 5,0 -14,1 -11,3

září

1. - 9.

-11,5 -16,7 228,1 1 906,5 -12,9 -15,6 112,2 899,5 -14,2 -19,5 875,1 908,6 -14,2 -10,6 23 397 23 216 6,6 2,4 1,5 -5,3 -14,1 -21,1 -11,6 -20,5

říjen

listopad

-7,7 237,1 -7,3 114,7 -8,1 875,5 -12,1 24 265 3,4 5,5 -10,5 -3,9

-0,2 234,7 1,6 110,1 -1,2 873,5 -12,5 27 220 7,5 16,1 7,4 10,0

prosinec

1. - 12.

1,8 -13,4 216,6 2 594,9 6,1 -12,0 91,4 1 215,7 4,5 -15,6 869,5 899,6 -12,9 -11,3 27012 23931 10,7 3,6 21,8 -0,8 12,4 -16,4 17,0 -15,3

II. PRŮMYSL

Strana 9

- organizace s 50 a více zaměstnanci (leden - prosinec 2009)

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

CZ-NACE

Počet jedn.

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

53 105 4 352 428 65 1 140 82 37 135 91 86 4 121 34 358 227 134 677 145 263 579 278 52 140 124 153

Průmysl celkem

4 510

Tržby za prodej vlastních Tržby z přímého vývozu Index výrobků a služeb v mil. Kč v mil. Kč prům. b. c. meziroč. Podíl b.c. b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ produkce 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100 -7,0 -12,6 2,8 -15,9 0,7 25,9 73 805 19 082 -1,8 5,4 9,4 23,2 0,5 5,0 243 176 12 246 -15,0 2 277 925 -13,6 87,8 1 184 346 -15,9 45,6 52,0 5,3 -3,4 6,4 -1,2 1,2 18,7 165 795 31 024 -8,5 1,2 2,3 -10,6 0,4 16,7 59 591 9 935 . . . . . . . . -11,4 -13,5 1,2 -17,5 0,8 64,9 30 364 19 716 -15,9 -16,2 0,2 -17,0 0,1 62,5 5 533 3 457 -17,7 -3,6 0,1 3,8 0,1 59,8 3 235 1 936 -10,9 -4,5 1,3 6,9 0,7 53,8 34 825 18 719 -8,0 -11,3 1,6 -3,0 1,0 57,9 42 760 24 768 -13,4 1,8 0,9 11,3 0,3 29,2 22 315 6 508 -10,1 75 418 -36,1 2,9 12 523 -8,1 0,5 16,6 -5,6 -21,0 3,7 -18,1 2,0 52,5 96 611 50 702 -6,5 2,8 1,0 2,3 0,8 72,8 27 213 19 798 -8,1 -5,7 6,1 -6,3 3,0 48,8 158 297 77 314 -23,8 -20,4 3,7 -17,1 1,5 39,0 96 505 37 653 -23,6 -39,1 5,0 -33,1 2,3 45,2 130 084 58 811 -21,8 -11,9 5,7 -14,1 3,4 59,1 148 015 87 491 -14,8 -6,6 8,8 -9,3 4,8 55,2 227 611 125 552 -20,3 -18,0 4,5 -21,6 3,0 66,9 117 078 78 275 -27,2 -22,8 6,7 -22,1 4,5 67,6 173 213 117 026 -10,2 -7,6 20,6 -18,5 13,3 64,5 533 725 344 060 -4,2 5,7 1,3 7,9 0,9 64,0 34 849 22 314 -15,6 -9,5 0,7 -3,0 0,4 56,4 17 704 9 983 -19,5 -6,3 1,0 -23,3 0,6 62,2 25 265 15 703 -7,2 2,5 1,6 -11,8 0,3 16,2 42 375 6 850 -13,4

2 594 906

12,0

100,0

1 215 673

-15,6

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu Pramen: ČSÚ


46,8

46,8

Průměrný evidenční Prům.měs.tržby na 1 zam. počet zaměstnanců ve s.c. osob meziroč. Podíl v Kč meziroč. Úroveň 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100 35 986 -6,0 4,0 2 050 937 -7,1 71,1 26 533 0,7 2,9 9 165 047 4,7 317,7 837 128 -11,8 93,1 2 721 119 -1,9 94,3 70 824 -2,7 7,9 2 340 950 -0,7 81,2 13 625 1,2 1,5 4 373 617 0,0 151,6 . . . . . . 21 076 -22,2 2,3 1 440 708 11,2 49,9 10 748 -23,9 1,2 514 821 10,2 17,8 4 164 -19,7 0,5 776 920 20,1 26,9 16 952 -7,4 1,9 2 054 323 3,2 71,2 15 446 -9,4 1,7 2 768 345 -2,1 96,0 10 658 -0,5 1,2 2 093 778 2,3 72,6 2 545 -3,9 0,3 29 633 891 -33,5 1027,4 24 517 -2,3 2,7 3 940 555 -19,1 136,6 9 110 -2,0 1,0 2 987 109 4,9 103,6 59 287 -13,6 6,6 2 670 019 9,2 92,6 43 684 -21,3 4,9 2 209 159 1,1 76,6 44 373 -17,6 4,9 2 931 607 -26,0 101,6 89 807 -5,0 10,0 1 648 140 -7,2 57,1 39 298 -13,8 4,4 5 791 922 8,4 200,8 61 133 -16,7 6,8 1 915 137 -1,6 66,4 95 395 -14,9 10,6 1 815 744 -9,3 63,0 127 208 -15,6 14,1 4 195 686 9,5 145,5 14 651 -2,6 1,6 2 378 598 8,5 82,5 14 349 -11,7 1,6 1 233 810 2,5 42,8 21 191 -3,4 2,4 1 192 229 -3,0 41,3 26 009 2,6 2,9 1 629 251 0,0 56,5

Průměrná měsíční mzda v Kč meziroč. Úroveň 2009 změna prům=100 -4,9 119,3 28 556 40 106 7,7 167,6 23 219 3,6 97,0 4,2 83,6 20 007 30 400 1,3 127,0 . . . 17 664 7,9 73,8 13 172 3,1 55,0 14 674 3,6 61,3 19 052 1,3 79,6 23 921 6,4 100,0 25 182 7,7 105,2 35 743 3,9 149,4 25 600 0,5 107,0 28 756 0,5 120,2 22 374 5,1 93,5 25 021 5,0 104,6 23 598 -2,9 98,6 22 344 2,5 93,4 24 279 7,0 101,5 22 278 6,9 93,1 23 515 1,4 98,3 25 419 2,7 106,2 27 599 7,7 115,3 18 639 8,6 77,9 18 175 -0,3 75,9 27 473 5,3 114,8

899 647

23 931

-11,3

100,0

2 884 360

-0,8

100,0

3,6

100,0

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 10

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví (u indexů stejné období min. roku = 100) Index stavební produkce (s.c.)

Měrná jedn. %

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

Průměrná měsíční nominální mzda **/ index

Kč %

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

leden 88,7 100,1

únor 85,7 99,8

březen 91,0 100,5

duben 102,1

květen 100,3

2009 červen červenec 100,7

96,2

srpen 100,0

září 103,6

100,3

100,8

101,1

100,4

100,3

99,8

24152 22899 26041 30909 103,7 102,4 88,7 123,7 MPO - odbor ekonomických analýz

26 276 98,6

26 757 103,5

29 189 103,4

25 899 104,2

27 617 106,1

říjen

listopad prosinec 103,5

2009

98,9

105,9

99,0

99,5

98,9

98,3

99,8

27 150 32 670 100,1 105,6

38 534 129,0

28 091 105,5

III. STAVEBNICTVÍ 2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 11

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

počet %

32 377 98,4

28 983 89,5

33 606 116

36 496 108,6

39 037 107

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

8 721 91,1

9 736 78,8

11 234 94,3

7 628 78,8

počet %

25 207 106,2

24 758 98,2

27 291 110,2

27 127 99,4

32 268 119

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138

38 380 92,2

38 526 100,4

9 314 102,7

7 770 105,6

8 720 91,2

12 722 102,6


1. čtvrtletí

2009 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 12

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT 1-12/2009 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

VÝVOZ 1-12/2009 mil.Kč podíl v %


DOVOZ 1-12/2009 mil.Kč podíl v %


BILANCE 1-12/2008 1-12/2009 mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

4 110 681

100,0

-15,8

2 131 339

100,0

-13,8

1 979 342

100,0

-17,7

67 247

151 997

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno

3 420 696 3 127 045 84 401 90 571 227 027 24 498 208 762 220 796 8 900

83,2 76,1 2,1 2,2 5,5 0,6 5,1 5,4 0,2

-15,7 -15,9 -5,0 -63,9 -0,4 -24,4 -34,7 -4,6 -9,8

1 927 721 1 804 699 45 637 77 385 92 099 18 480 75 056 16 978 1 003

90,4 84,7 2,1 3,6 4,3 0,9 3,5 0,8 0,0

-14,0 -14,4 -2,5 -10,7 11,6 -24,2 -29,4 18,5 -79,1

1 492 975 1 322 346 38 764 13 186 134 928 6 018 133 706 203 818 7 897

75,4 66,8 2,0 0,7 6,8 0,3 6,8 10,3 0,4

-17,8 -17,9 -7,8 -92,0 -7,2 -24,9 -37,4 -6,1 55,7

424 035 496 565 4 800 -77 331 -62 838 16 376 -107 239 -202 808 -279

434 746 482 353 6 873 64 199 -42 829 12 462 -58 650 -186 840 -6 894

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

3 356 334

81,6

-15,4

1 868 275

87,7

-13,5

1 488 059

75,2

-17,7

352 089

380 216

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Teritoriální struktura vývozu 1. čtvrtletí podíl v%


522 209

100,0

-18,9

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

477 633 446 392 11 311 19 930 19 306 4 130 17 618 3 321

91,5 85,5 2,2 3,8 3,7 0,8 3,4 0,6


463 596

Ukazatel

mil.Kč


2. čtvrtletí podíl v%


527 439

100,0

-19,1

-19,2 -19,7 -7,9 -14,2 -5,4 -34,7 -23,1 -16,9

476 508 445 531 11 735 19 243 23 366 4 494 18 427 4 413

90,3 84,5 2,2 3,6 4,4 0,9 3,5 0,8

88,8

-18,4

462 115



mil.Kč



524 874

100,0

-12,8

-19,6 -20,2 -5,0 -12,9 7,9 -26,2 -30,3 19,0

472 421 442 477 11 264 18 679 23 302 4 815 19 652 4 377

90,0 84,3 2,1 3,6 4,4 0,9 3,7 0,8

87,6

-19,3

457 900



mil.Kč



556 817

100,0

-2,4

2 131 339

-13,2 -13,7 0,2 -8,4 20,0 -13,8 -34,0 28,7

501 158 470 299 11 328 19 532 26 125 5 040 19 360 4 866

90,0 84,5 2,0 3,5 4,7 0,9 3,5 0,9

-2,2 -2,2 3,4 -6,5 24,0 -21,1 -28,8 50,9

1 927 721 1 804 699 45 638 77 384 92 100 18 479 75 056 16 977

87,2

-12,7

484 664

87,0

-2,0

1 868 275





mil.Kč

Kumulace 2009

1.2 Teritoriální struktura dovozu

mil.Kč

mil.Kč

mil.Kč

Kumulace 2009

Ukazatel

mil.Kč


487 921

100,0

-20,2

481 921

100,0

-22,8

487 228

100,0

-16,7

522 272

100,0

-10,9

1 979 342

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

360 829 314 140 10 551 36 138 35 257 1 755 35 996 52 237

74,0 64,4 2,2 7,4 7,2 0,4 7,4 10,7

-22,6 -24,8 35,1 -11,5 -9,2 -47,3 -31,0 5,0

372 667 330 129 9 007 33 532 31 910 1 325 29 033 44 985

77,3 68,5 1,9 7,0 6,6 0,3 6,0 9,3

-22,7 -23,2 -11,3 -20,1 -5,8 -33,2 -47,5 -9,2

371 146 332 289 9 256 29 601 31 197 1 550 33 472 48 130

76,2 68,2 1,9 6,1 6,4 0,3 6,9 9,9

-15,6 -15,1 3,1 -25,3 -7,8 -4,1 -37,5 -12,2

388 333 345 789 9 950 32 594 36 565 1 388 35 205 58 466

74,4 66,2 1,9 6,2 7,0 0,3 6,7 11,2

-9,6 -7,2 -34,0 -21,5 -5,9 28,9 -32,9 -7,3

1 492 975 1 322 347 38 764 131 865 134 929 6 018 133 706 203 818


359 279

73,6

-22,8

372 273

77,2

-22,0

369 233

75,8

-15,3

387 274

74,2

-9,5

1 488 059

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ



2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel

Vývoz 1-12/2009 mil.Kč podíl v %

Celkový zahraniční obchod v tom:

2 131 339

0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

76 086 16 395 56 494 77 342 2 591 134 639 378 409 1 136 286 251 024 2 074

100,0

Meziroční změna v% -13,8

Dovoz 1-12/2009 mil.Kč podíl v %


Saldo obchodní bilance 1-12/2008 1-12/2009 změna mil. Kč mil. Kč mil. Kč

1 979 342

100,0

-17,7

67 247

151 997

84 750

3,6 -2,4 106 854 0,8 0,1 13 627 2,7 -12,6 44 455 3,6 -8,2 182 159 0,1 -8,0 5 346 6,3 -8,6 221 205 17,8 -21,6 350 995 53,3 -14,6 815 942 11,8 -5,4 236 445 0,1 58,2 2 315 MPO - odbor ekonomických analýz

5,4 0,7 2,2 9,2 0,3 11,2 17,7 41,2 11,9 0,1

1,5 7,6 -30,7 -27,2 18,3 -10,5 -26,0 -18,0 -5,9 13,9

-27 303 3 726 498 -165 920 -1 703 -99 778 8 045 336 195 14 208 -721

-30 768 2 768 12 039 -104 817 -2 755 -86 566 27 414 320 344 14 579 -241

-3 465 -958 11 541 61 103 -1 052 13 212 19 369 -15 851 371 480

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 15

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné





Saldo obchodní bilance 1-12/2008 1-12/2009 mil. Kč mil. Kč

změna mil. Kč

688 907

100,0

-9,3

526 297

100,0

-18,2

116 334

162 610

46 276

16 981 1 710 18 290 30 889 164 28 037 119 203 383 728 89 022 882

2,5 0,2 2,7 4,5 0,0 4,1 17,3 55,7 12,9 0,1

2,7 5,4 -22,0 11,4 -61,1 -13,3 -21,8 -6,9 -3,6 90,9

26 431 1 892 7 814 20 550 1 153 68 689 116 986 228 571 54 170 131

5,0 0,4 1,5 3,9 0,2 13,1 22,2 43,4 10,3 0,0

2,9 27,3 -11,5 -8,2 -28,4 -11,5 -22,2 -22,0 -12,7 -49,6

-9 158 136 14 630 5 347 -1 189 -45 255 2 091 119 242 30 290 202

-9 450 -182 10 476 10 339 -989 -40 652 2 217 155 157 34 852 751

-292 -318 -4 154 4 992 200 4 603 126 35 915 4 562 549

2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné





Saldo obchodní bilance 1-12/2008 1-12/2009 mil. Kč mil. Kč

191 638

100,0

-15,8

107 581

100,0

-19,3

94 234

84 057

-10 177

21 021 3 895 5 139 18 208 1 330 19 493 37 282 61 153 23 658 458

11,0 2,0 2,7 9,5 0,7 10,2 19,5 31,9 12,3 0,2

-6,0 -3,5 -17,6 -15,0 -8,0 -9,0 -25,0 -18,7 -6,4 7,0

8 019 1 322 5 878 15 503 1 174 9 537 29 838 27 393 8 558 359

7,5 1,2 5,5 14,4 1,1 8,9 27,7 25,5 8,0 0,3

-6,6 9,6 -10,3 -33,8 250,4 -22,3 -32,1 -0,7 -4,9 -17,1

13 774 2 830 -316 -2 005 1 111 9 147 5 783 47 633 16 283 -5

13 002 2 573 -739 2 705 156 9 956 7 444 33 760 15 100 99

-772 -257 -423 4 710 -955 809 1 661 -13 873 -1 183 104

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ

změna mil. Kč



3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy Obrat 1-12/2009 Země Německo Slovensko Polsko Čína Itálie Rusko Francie Rakousko Velká Británie Nizozemí Maďarsko Belgie Španělsko USA Japonsko Jižní Korea Norsko Tchaj-wan Malajsie Pramen: ČSÚ

mil. Kč 1 215 204 299 219 250 665 214 853 180 257 152 009 196 938 172 687 147 942 148 980 98 882 94 965 87 261 76 231 70 446 30 697 24 961 18 910 15 395

meziroč.změny v mil. Kč v% -187 786 -61 681 -50 235 -10 858 -42 554 -70 393 -36 945 -33 816 -28 876 -22 915 -36 825 -17 918 -13 710 -16 639 -18 698 622 -69 -4 543 -1 614

-13,4 -17,1 -16,7 -4,8 -19,1 -31,7 -15,8 -16,4 -16,3 -13,3 -27,1 -15,9 -13,6 -17,9 -21,0 2,1 -0,3 -19,4 -9,5

Vývoz 1-12/2009 podíl v % 29,7 7,3 6,1 5,2 4,4 3,7 4,8 4,2 3,6 3,6 2,4 2,3 2,1 1,9 1,7 0,7 0,6 0,5 0,4

mil. Kč 688 907 191 638 124 026 15 855 93 391 49 592 120 156 100 278 104 913 82 475 54 420 54 449 49 637 34 298 8 011 5 067 10 973 1 122 1 088

meziroč.změny v mil. Kč v% -70 755 -35 929 -36 078 2 687 -21 890 -17 967 -15 338 -16 749 -14 052 -15 497 -15 653 -11 710 -6 964 -8 882 -1 264 480 395 -205 -582

-9,3 -15,8 -22,5 20,4 -19,0 -26,6 -11,3 -14,3 -11,8 -15,8 -22,3 -17,7 -12,3 -20,6 -13,6 10,5 3,7 -15,4 -34,9

Dovoz 1-12/(2009 podíl v % 32,4 9,0 5,8 0,7 4,4 2,3 5,7 4,7 4,9 3,9 2,6 2,6 2,3 1,6 0,4 0,2 0,7 0,8 0,7

mil. Kč

meziroč.změny v mil. Kč v%

526 297 107 581 126 639 198 998 86 866 102 417 76 782 72 409 43 029 66 505 44 462 40 516 37 624 41 933 62 435 25 630 13 988 17 788 14 307

-117 031 -25 752 -14 157 -13 545 -20 664 -52 426 -21 607 -17 067 -14 824 -7 418 -21 172 -6 208 -6 746 -7 757 -17 434 142 -464 -4 338 -1 032

Saldo obchodní bilance 1-12/2008 1-12/2009 mezir.změna podíl v %

-18,2 -19,3 -10,1 -6,4 -19,2 -33,9 -22,0 -19,1 -25,6 -10,0 -32,3 -13,3 -15,2 -15,6 -21,8 0,6 -3,2 -19,6 -6,7


26,7 5,5 6,4 10,1 4,4 5,2 3,9 3,7 2,2 3,4 2,3 2,1 1,9 2,1 3,2 1,3 0,7 0,9 0,7

v mil. Kč 116 334 94 234 19 308 -199 375 7 751 -87 284 37 105 27 551 61 112 24 049 4 439 19 435 12 231 -6 510 -70 594 -20 901 -3 874 -20 799 -13 669

162 610 84 057 -2 613 -183 143 6 525 -52 825 43 374 27 869 61 884 15 970 9 958 13 933 12 013 -7 635 -54 424 -20 563 -3 015 -16 666 -13 219

46 276 -10 177 -21 921 16 232 -1 226 34 459 6 269 318 772 -8 079 5 519 -5 502 -218 -1 125 16 170 338 859 4 133 450

Strana 17

V. VNITŘNÍ OBCHOD 1.

2.

3.

1.-3.

4.

5.

6.

2009 1.-6.

7.

8.

9

1.-9.

10.

11.

12.

Rok 2009

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných a opravy motorovýchhmot); vozidelprodej (CZ-NACE 45+47)

a) b)

91,6 96,5

87,2 92,0

94,1 99,3

91,0 96,0

93,8 98,6

87,7 92,5

90,1 95,1

90,8 95,7

90,3 95,4

92,1 97,1

88,2 92,7

90,5 95,5

91,7 95,3

93,3 95,1

96,8 98,1

91,4 95,7

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

a) b)

79,1 90,0

78,3 87,9

86,7 97,2

81,6 91,9

85,6 95,2

77,8 87,3

81,2 90,2

81,5 91,4

82,3 90,9

86,1 94,8

80,0 87,3

81,9 91,2

86,7 92,1

89,5 90,9

93,0 92,3

83,7 91,3

a) b)

78,9 85,1

79,3 86,0

88,8 96,3

82,7 89,5

87,6 94,6

79,1 85,2

83,2 88,4

83,1 89,5

81,2 85,9

85,7 91,1

79,6 84,4

82,7 88,7

87,6 90,6

87,2 89,0

87,1 89,0

83,8 88,9

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

96,5 101,0

90,6 94,7

96,4 100,6

94,6 98,8

96,7 100,6

91,4 95,8

93,3 98,3

94,2 98,5

94,1 99,7

94,4 99,3

91,6 96,3

93,9 98,5

93,3 97,2

95,6 97,7

100,0 101,3

94,6 98,6

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

79,4 103,2

75,4 93,5

80,9 99,9

78,6 98,9

79,9 96,9

74,4 93,1

76,3 95,5

77,6 96,9

84,9 105,0

86,8 103,3

80,9 95,4

80,0 98,4

84,4 96,1

96,1 96,7

111,5 102,3

83,5 98,3

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

99,9 100,6

93,6 94,9

99,5 100,8

97,7 98,8

100,2 101,3

95,1 96,3

97,1 98,8

97,6 98,8

96,2 98,7

96,1 98,5

93,8 96,4

96,8 98,5

95,1 97,4

95,6 97,8

98,7 101,1

96,7 98,6

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

100,9 101,2

94,7 95,8

97,2 98,2

97,6 98,4

103,1 104,7

97,0 98,9

98,7 101,2

98,6 100,0

97,9 101,8

97,4 101,2

97,2 101,3

98,2 100,5

97,2 101,3

97,4 101,1

99,9 103,0

98,2 100,9

v tom: maloobchod s přeahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

101,3 102,0

95,1 96,6

97,3 98,6

97,8 99,0

103,6 105,7

97,5 99,9

99,2 102,1

99,0 100,8

98,5 102,8

97,9 102,1

97,9 102,3

98,7 101,4

98,0 102,4

98,0 101,8

100,5 103,7

98,8 101,7

a) b)

96,8 93,2

90,4 87,2

97,1 93,4

94,8 91,3

97,8 94,4

92,1 89,3

93,4 91,6

94,6 91,5

92,0 91,3

92,4 92,2

90,1 90,7

93,5 91,5

89,4 90,4

91,2 92,8

92,5 94,1

92,8 91,7

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

99,0 100,2

92,6 94,3

101,4 102,7

97,7 99,1

97,9 99,0

93,6 94,4

95,9 97,2

96,7 97,9

94,8 96,3

94,9 96,6

91,4 93,5

95,6 97,1

93,5 94,9

94,3 95,8

97,8 100,0

95,6 97,1

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

95,3 98,0

98,9 101,9

101,5 104,2

98,7 101,5

87,5 90,2

91,4 93,9

96,2 98,8

95,1 97,8

93,3 96,0

100,1 103,1

91,1 93,8

94,9 97,7

93,1 95,6

98,0 100,4

117,6 120,8

97,5 100,2

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

91,3 88,8

87,3 85,6

90,0 87,8

89,6 87,4

93,3 91,7

91,8 90,0

87,3 85,7

90,3 88,4

91,0 89,9

89,9 88,9

88,5 87,3

90,1 88,5

85,3 84,8

94,2 93,2

93,2 92,6

90,2 88,9

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

90,6 90,2

85,0 86,0

80,8 80,6

85,2 85,3

85,6 86,5

84,2 84,2

79,3 79,6

83,9 84,2

90,3 91,2

87,5 88,5

79,3 80,3

84,6 85,1

83,2 84,8

86,7 88,1

92,2 93,8

85,1 85,9

a) b)

91,6 88,1

88,2 85,4

94,2 91,5

91,4 88,4

97,0 94,5

95,9 93,3

91,3 89,1

93,2 90,5

91,3 89,2

91,1 89,0

93,1 91,4

92,7 90,3

86,3 84,8

97,0 95,4

93,5 92,1

92,6 90,4

a) b)

91,6 95,8

87,2 91,5

93,7 98,3

90,9 95,2

93,7 98,0

88,1 92,3

89,8 94,2

90,7 95,0

90,4 94,9

91,9 96,3

88,2 92,2

90,5 94,8

91,1 94,3

93,4 95,0

96,5 97,6

91,3 95,1

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Průměrný počet pracovníků v tisících*/ Průměrný počet zaměstnanců v tisících*/ Průměrná měsíční mzda v Kč*/ - nominální (meziroční změna v %) - reálná (meziroční změna v %)

. . . . .

. . . . .

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: souhrnný vývoj tržeb (NACE 45+47+55+56) není publikován ČSÚ, je vypočten vážením dílčích údajů a = meziroční index tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb včetně DPH ve stálých cenách */ odvětví celkem

. . . . .

. 534,6 19 864 0,5 -1,6

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. 519,5 20 633 0,3 -1,1


. 511,0 20 811 1,7 1,6

VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮ Tabulka č.VI.1 Čtvrtletní přidaná hodnota v mil. Kč CZ-NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D E 41 42 43 F 45 46 47 G

ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Těžba ropy a zemního plynu Těžba a úprava rud Ostatní těžba a dobývání Podpůrné činnosti při těžbě TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti STAVEBNICTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL


1.Q.08

Strana 18a 2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09

Meziroční změna 2.Q.09 3.Q.09 9,35% -20,01% -33,32% -32,78%

10 596 12 296

8 038 10 423

14 128 9 402

5 759 10 597

7 047 9 387

8 790 6 950

11 301 6 320

5 131 8 314

1.Q.09 -33,50% -23,66%

4.Q.09 -10,89% -21,54%

844 263 13 769 13 799 5 110 463 3 476 1 716 673 5 253 4 194 4 190 1 359 7 777 2 295 14 668 12 968 13 144 23 446 6 794 13 095 21 523 33 926 2 789 3 205 4 058 5 542 205 463

2 155 257 13 537 12 247 6 232 658 3 710 2 080 653 5 758 4 242 4 109 1 515 7 468 2 799 15 184 15 374 13 309 24 542 6 995 13 766 23 039 35 199 2 911 3 558 4 442 6 570 216 361

2 107 267 12 649 15 210 5 849 853 3 019 1 532 595 5 210 3 495 3 586 1 330 7 834 2 351 13 840 14 453 12 694 22 164 7 477 12 526 21 326 23 481 2 836 3 410 4 166 7 093 196 332

1 617 278 13 027 14 279 5 102 1 170 2 668 1 410 609 4 868 3 230 4 148 1 128 3 978 3 278 11 832 11 359 8 985 21 455 8 029 13 547 21 249 22 790 3 493 3 344 5 011 7 354 184 320

745 453 11 086 12 891 4 712 770 3 425 2 303 597 5 746 3 590 3 759 823 7 054 2 862 12 298 8 420 6 433 20 693 6 468 11 692 19 162 23 339 3 880 2 857 4 726 6 212 174 712

2 292 439 10 241 12 784 6 319 1 047 3 647 2 207 1 167 5 546 3 137 3 916 -64 5 234 3 133 14 282 12 666 4 751 21 485 4 248 10 648 19 751 31 273 3 629 3 044 4 916 6 337 185 105

2 258 356 9 358 13 643 6 501 1 073 3 157 1 699 650 5 264 3 065 3 569 693 6 291 2 775 14 103 12 852 6 043 19 501 6 231 9 900 17 243 23 414 3 131 2 651 4 775 6 997 175 221

1 569 496 10 958 15 480 5 720 1 143 2 874 1 299 691 4 970 3 085 4 616 863 4 984 3 170 12 986 9 475 5 617 19 911 6 057 12 000 17 911 27 094 2 776 2 768 3 976 8 058 177 523

-11,72% 71,96% -19,48% -6,58% -7,80% 66,35% -1,47% 34,20% -11,34% 9,39% -14,41% -10,28% -39,40% -9,29% 24,71% -16,15% -35,07% -51,06% -11,74% -4,81% -10,72% -10,97% -31,21% 39,09% -10,84% 16,44% 12,11% -14,97%

6,36% 70,82% -24,35% 4,39% 1,40% 59,04% -1,68% 6,06% 78,64% -3,69% -26,05% -4,69% -104,21% -29,92% 11,93% -5,94% -17,61% -64,30% -12,46% -39,26% -22,65% -14,27% -11,15% 24,68% -14,45% 10,68% -3,55% -14,45%

7,15% 33,27% -26,02% -10,30% 11,14% 25,79% 4,56% 10,88% 9,25% 1,04% -12,31% -0,48% -47,86% -19,70% 18,01% 1,90% -11,08% -52,40% -12,01% -16,66% -20,96% -19,15% -0,29% 10,43% -22,27% 14,61% -1,35% -10,75%

-2,98% 77,97% -15,88% 8,41% 12,10% -2,30% 7,73% -7,92% 13,53% 2,09% -4,49% 11,29% -23,49% 25,28% -3,31% 9,76% -16,59% -37,49% -7,19% -24,57% -11,42% -15,71% 18,88% -20,54% -17,24% -20,65% 9,57% -3,69%

46 433

29 372

24 897

37 528

58 644

28 541

25 087

47 573

26,30%

-2,83%

0,76%

26,77%

8 690 13 426 6 518 13 510 33 454 9 629 43 400 26 323

8 967 16 071 10 542 17 912 44 525 10 927 48 533 30 538

8 416 19 556 12 828 21 548 53 932 10 019 47 062 29 209

7 300 16 967 11 779 20 975 49 721 10 659 45 181 33 869

7 922 13 835 6 592 13 581 34 008 7 821 33 843 24 914

8 084 18 104 13 721 17 365 49 191 8 420 37 230 28 333

8 335 19 000 15 439 20 572 55 012 7 848 38 528 27 796

8 073 19 488 14 596 21 082 55 165 8 763 38 575 32 665

-8,84% 3,04% 1,14% 0,53% 1,66% -18,78% -22,02% -5,35%

-9,85% 12,66% 30,16% -3,05% 10,48% -22,94% -23,29% -7,22%

-0,96% -2,85% 20,36% -4,53% 2,00% -21,67% -18,13% -4,84%

10,59% 14,86% 23,91% 0,51% 10,95% -17,79% -14,62% -3,56%

79 353

89 998

86 290

89 709

66 578

73 984

74 172

80 003

-16,10%

-17,79%

-14,04%

-10,82%

Tabulka č.VI.1 (pokračování) Čtvrtletní přidaná hodnota v mil. Kč CZ-NACE 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L 69 70 71 72 73 74 75 M N

Pozemní a potrubní doprava Vodní doprava Letecká doprava Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Poštovní a kurýrní činnosti DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Ubytování Stravování a pohostinství UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ Vydavatelské činnosti Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Tvorba programů a vysílání Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti informačních technologií Informační činnosti INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ Právní a účetnické činnosti Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy Výzkum a vývoj Reklama a průzkum trhu Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Veterinární činnosti PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM Průmysl Vybrané služby Ostatní služby


1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

Strana 18b 4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09

20 780 79 1 365 8 333 4 461 35 018 3 230 5 545 8 774 3 719

21 033 92 2 675 8 918 4 221 36 939 4 602 6 316 10 918 3 799

21 090 80 2 666 9 225 4 021 37 082 4 563 6 650 11 213 3 635

16 539 64 917 7 695 4 052 29 268 3 313 5 549 8 862 4 093

17 701 53 574 8 533 4 416 31 278 2 770 5 971 8 741 3 202

18 886 80 1 205 8 933 4 308 33 412 4 436 6 628 11 064 3 327

20 170 82 1 750 9 512 3 929 35 443 3 674 6 123 9 798 2 655

15 956 70 1 160 8 379 4 005 29 568 3 038 6 578 9 616 3 726

1.Q.09 -14,82% -32,05% -57,97% 2,40% -1,00% -10,68% -14,25% 7,69% -0,38% -13,89%

775 1 343 17 828 11 276 2 082 37 022 11 834 9 420 3 893 11 122 727 4 392 4 391 530 34 475 16 036 568 471 274 354 225 499 24 568

632 1 869 18 289 12 115 2 233 38 937 12 116 10 198 4 174 13 158 937 4 761 4 689 549 38 468 17 477 593 904 268 237 247 848 25 256

850 1 037 18 736 12 178 2 005 38 440 11 904 9 334 3 836 12 790 762 4 389 4 531 612 36 252 19 030 579 456 242 294 243 384 25 717

736 2 019 18 053 16 262 2 362 43 526 13 121 11 251 4 273 15 320 1 195 5 644 5 253 549 43 486 16 593 569 065 242 174 247 629 23 782

1 036 985 17 379 11 594 2 004 36 200 14 698 10 286 4 272 10 897 1 514 3 182 4 215 464 34 830 16 591 527 596 252 365 212 084 22 094

888 1 294 17 890 12 883 2 066 38 348 15 700 10 543 3 809 14 253 1 497 4 242 3 077 510 37 932 17 284 544 146 231 970 230 837 23 358

816 657 18 118 12 705 1 807 36 759 15 282 8 255 4 140 11 465 1 520 3 298 3 444 548 32 669 19 921 535 640 218 001 227 101 24 225

719 1 597 19 001 16 073 2 508 43 625 12 850 11 326 4 738 13 174 1 877 4 765 5 339 587 41 804 17 172 565 586 244 127 238 453 22 709

33,75% -26,66% -2,52% 2,82% -3,71% -2,22% 24,20% 9,19% 9,75% -2,02% 108,22% -27,55% -4,02% -12,46% 1,03% 3,46% -7,19% -8,02% -5,95% -10,07%

Meziroční změna 2.Q.09 3.Q.09 -10,21% -4,36% -12,98% 2,58% -54,95% -34,35% 0,17% 3,11% 2,07% -2,30% -9,55% -4,42% -3,61% -19,47% 4,94% -7,91% 1,34% -12,62% -12,44% -26,95%

4.Q.09 -3,53% 8,22% 26,44% 8,89% -1,17% 1,03% -8,30% 18,55% 8,51% -8,96%

40,41% -30,75% -2,18% 6,34% -7,46% -1,51% 29,58% 3,38% -8,75% 8,32% 59,71% -10,89% -34,38% -7,11% -1,39% -1,10% -8,38% -13,52% -6,86% -7,52%

-2,35% -20,89% 5,25% -1,16% 6,18% 0,23% -2,06% 0,67% 10,88% -14,01% 56,99% -15,57% 1,63% 6,84% -3,87% 3,49% -0,61% 0,81% -3,71% -4,51%

-3,96% -36,67% -3,29% 4,33% -9,86% -4,37% 28,38% -11,56% 7,93% -10,36% 99,50% -24,86% -23,98% -10,34% -9,88% 4,68% -7,56% -10,03% -6,69% -5,80%

Tabulka č.VI.2 Čtvrtletní produktivita práce (Přidaná hodnota/Zaměstnané osoby) v tis. Kč CZ-NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D E 41 42 43 F 45 46 47 G



1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

Strana 19a 3.Q.09

4.Q.09


88,3 429,2

65,3 365,3

113,4 332,9

48,0 373,4

61,4 359,7

74,9 271,3

96,6 251,8

45,4 332,2

1.Q.09 -30,49% -16,19%

4.Q.09 -5,45% -11,04%

134,6 114,6 335,9 130,2 303,7 438,1 95,0 60,8 82,4 114,8 192,2 176,5 489,3 246,4 218,5 157,3 186,1 214,4 147,8 108,9 141,5 144,2 193,5 160,9 102,4 117,3 143,8 156,0

314,4 116,2 327,5 116,4 367,0 576,6 104,7 76,9 81,1 129,5 196,7 177,7 546,1 239,4 264,5 162,9 219,7 218,9 154,3 112,5 148,5 154,7 202,1 166,3 115,8 125,7 170,2 165,1

311,3 123,1 309,2 143,1 338,3 717,0 90,8 61,4 75,9 119,2 165,1 156,6 481,9 250,4 225,7 151,5 210,7 208,5 139,2 120,8 135,1 145,7 136,4 161,1 113,6 119,7 186,2 151,4

251,9 125,7 319,7 137,6 303,9 982,7 83,0 58,6 79,7 113,8 156,4 184,2 410,2 128,9 319,7 134,7 171,3 150,1 137,8 134,9 150,6 148,4 139,7 197,8 113,7 144,4 193,7 146,2

111,0 185,0 284,8 125,1 283,6 647,4 120,0 96,6 82,3 131,3 179,3 169,1 295,2 234,8 283,8 152,4 144,8 118,1 136,9 120,9 141,0 146,4 165,7 226,2 103,1 139,5 161,7 148,2

314,2 195,2 263,9 125,8 386,7 886,6 135,7 99,5 174,0 135,9 164,1 181,3 -23,0 180,0 317,2 186,4 231,7 95,9 152,3 87,6 139,6 162,1 227,5 218,6 116,6 149,4 169,4 165,7

316,6 150,3 245,0 133,3 396,4 887,5 123,6 82,3 98,2 133,0 165,7 172,1 263,3 220,0 280,9 186,3 243,6 130,4 143,2 130,4 134,7 148,2 170,5 194,2 105,8 147,9 191,8 161,0

225,0 202,7 288,4 155,8 362,2 945,9 113,6 64,8 104,6 127,1 166,1 224,1 327,2 178,9 321,8 170,9 185,0 121,1 146,1 122,7 161,4 155,6 196,5 176,2 112,7 124,6 221,3 164,0

-17,49% 61,37% -15,21% -3,88% -6,60% 47,78% 26,35% 58,79% -0,13% 14,40% -6,72% -4,19% -39,68% -4,71% 29,91% -3,13% -22,24% -44,91% -7,35% 11,02% -0,32% 1,58% -14,41% 40,57% 0,62% 18,99% 12,49% -5,01%

-0,05% 67,98% -19,42% 8,01% 5,35% 53,78% 29,69% 29,41% 114,67% 4,93% -16,60% 2,07% -104,21% -24,84% 19,93% 14,43% 5,47% -56,20% -1,31% -22,13% -5,99% 4,77% 12,57% 31,49% 0,67% 18,85% -0,46% 0,37%

1,70% 22,11% -20,75% -6,90% 17,20% 23,78% 36,13% 33,93% 29,32% 11,64% 0,35% 9,90% -45,36% -12,12% 24,45% 22,96% 15,64% -37,45% 2,88% 7,95% -0,29% 1,67% 25,00% 20,53% -6,86% 23,53% 3,04% 6,31%

-10,68% 61,18% -9,79% 13,19% 19,15% -3,75% 36,91% 10,58% 31,28% 11,64% 6,21% 21,65% -20,25% 38,81% 0,66% 26,90% 8,02% -19,30% 6,02% -9,06% 7,15% 4,82% 40,66% -10,92% -0,83% -13,76% 14,22% 12,19%

1 436,2

911,9

774,5

1 161,7

1 808,2

886,7

783,0

1 510,7

25,90%

-2,77%

1,10%

30,04%

170,1 121,1 113,4 131,3 123,3 155,6 213,2 98,9

168,8 145,5 175,2 174,4 162,9 177,5 237,7 115,5

161,9 176,1 210,6 209,8 196,3 163,7 230,1 110,1

140,9 155,5 193,2 206,5 183,0 172,5 220,2 124,7

158,7 130,5 112,5 132,9 127,4 125,4 166,8 91,3

161,2 171,6 220,4 174,1 183,9 140,1 188,0 107,5

167,3 181,6 246,2 209,5 207,2 133,9 198,7 106,8

163,1 193,3 237,6 221,5 214,3 152,0 200,0 126,1

-6,71% 7,81% -0,84% 1,19% 3,34% -19,45% -21,76% -7,70%

-4,49% 17,92% 25,78% -0,17% 12,87% -21,06% -20,91% -6,93%

3,31% 3,16% 16,90% -0,14% 5,53% -18,21% -13,62% -2,96%

15,74% 24,36% 22,97% 7,27% 17,10% -11,91% -9,18% 1,18%

149,3

169,7

162,5

166,5

123,7

141,8

144,7

157,0

-17,13%

-16,46%

-10,95%

-5,72%

Tabulka č.VI.2 (pokračování) Čtvrtletní produktivita práce (Přidaná hodnota/Zaměstnané osoby) v tis. Kč CZ-NACE 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L 69 70 71 72 73 74 75 M N



1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

Strana 19b

4.Q.09

112,1 117,6 231,6 211,5 111,0 128,9 92,4 63,7 71,9 232,7

113,8 138,3 465,5 227,8 105,0 136,5 130,2 72,8 89,4 238,8

120,9 119,9 451,3 233,5 100,6 142,3 128,8 76,9 92,0 229,7

96,2 98,8 153,7 201,4 104,2 114,5 96,3 65,2 74,1 259,0

104,1 82,0 97,3 222,8 113,0 123,1 81,0 64,4 68,9 207,9

114,2 122,7 204,5 242,9 111,2 135,0 135,0 75,2 91,5 217,3

123,6 127,6 299,5 261,8 102,2 145,0 115,2 72,1 83,9 178,8

99,3 111,4 209,7 236,3 104,1 122,8 99,6 81,0 86,1 256,3

1.Q.09 -7,13% -30,24% -57,98% 5,37% 1,77% -4,50% -12,34% 1,13% -4,22% -10,66%

335,7 982,3 816,4 271,9 273,8 408,7 279,3 319,2 278,1 212,7 108,1 233,0 329,1 560,0 254,1 93,7 169,0 190,3 163,2 165,5

274,7 1 310,1 821,6 289,0 292,6 425,8 290,4 351,2 308,5 252,9 138,4 251,1 360,8 566,4 286,4 103,3 176,8 186,6 180,1 168,5

371,9 707,9 843,0 287,4 252,9 417,4 287,5 321,5 289,0 245,6 111,8 230,0 351,1 638,0 270,3 113,9 173,7 170,4 178,3 172,3

327,1 1 299,0 807,4 377,1 300,2 468,2 318,4 385,6 322,0 295,4 176,3 297,1 413,4 581,2 325,2 104,3 173,3 174,8 182,5 159,2

434,2 561,2 780,4 263,4 249,2 385,6 337,4 331,2 307,8 202,8 193,7 162,4 314,7 423,2 247,8 113,5 165,2 194,1 156,0 145,2

376,4 751,5 810,8 296,0 262,4 413,0 379,1 354,0 291,4 271,9 194,5 220,0 240,9 450,5 278,6 119,4 175,7 187,3 174,6 153,4

361,3 400,6 811,5 299,5 234,7 403,1 377,9 283,3 327,5 223,5 199,1 177,6 279,1 503,6 246,2 138,9 176,2 180,4 175,0 160,7

323,5 1 005,3 858,9 373,1 331,2 478,7 326,3 395,3 387,3 260,2 238,3 262,8 436,7 566,6 319,6 120,3 188,3 203,2 186,0 151,7

29,34% -42,87% -4,41% -3,13% -8,99% -5,66% 20,83% 3,79% 10,69% -4,68% 79,18% -30,29% -4,36% -24,43% -2,49% 21,13% -2,28% 1,97% -4,44% -12,27%

Meziroční změna 2.Q.09 3.Q.09 0,33% 2,26% -11,23% 6,46% -56,06% -33,63% 6,61% 12,12% 5,86% 1,57% -1,11% 1,87% 3,73% -10,50% 3,31% -6,27% 2,28% -8,82% -9,02% -22,13%

4.Q.09 3,23% 12,72% 36,46% 17,35% -0,02% 7,29% 3,35% 24,33% 16,12% -1,04%

37,01% -42,64% -1,31% 2,43% -10,32% -3,00% 30,54% 0,81% -5,54% 7,52% 40,54% -12,38% -33,23% -20,47% -2,73% 15,58% -0,61% 0,38% -3,03% -8,98%

-1,11% -22,61% 6,38% -1,06% 10,34% 2,25% 2,50% 2,50% 20,27% -11,94% 35,19% -11,55% 5,63% -2,51% -1,71% 15,39% 8,68% 16,28% 1,96% -4,69%

-2,86% -43,42% -3,73% 4,22% -7,17% -3,42% 31,41% -11,87% 13,32% -9,00% 77,99% -22,81% -20,53% -21,06% -8,92% 22,01% 1,42% 5,84% -1,88% -6,71%

Tabulka č.VI.3 Čtvrtletní hrubý operační přebytek v mil. Kč CZ-NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D E 41 42 43 F 45 46 47 G



1.Q.08

2.Q.08

Strana 20a 3.Q.08

4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09


4.Q.09 5,45% -17,60%

3 925 8 642

668 6 530

6 065 6 043

-2 435 5 782

542 6 051

1 559 3 910

3 501 3 164

-2 568 4 765

1.Q.09 -86,19% -29,98%

-314 77 8 427 6 567 3 313 286 1 216 358 236 2 471 2 299 2 421 991 4 766 1 126 7 320 6 593 7 379 10 859 1 703 5 749 8 358 18 243 1 121 1 150 1 706 1 823 98 054

879 68 7 757 4 937 4 326 460 1 487 743 218 2 920 2 247 2 298 1 079 4 432 1 571 7 453 8 799 7 402 11 630 1 825 6 156 9 572 17 520 1 234 1 485 1 991 2 690 104 480

782 86 7 372 7 845 4 005 674 870 333 172 2 406 1 686 1 770 965 4 870 1 161 6 494 7 957 6 769 9 392 2 455 5 035 8 175 7 743 1 091 1 349 1 726 3 261 88 203

105 77 5 988 6 637 3 258 942 539 183 182 2 045 1 319 2 236 709 720 2 062 4 369 4 543 2 931 8 164 2 586 5 601 7 399 6 596 1 610 1 236 2 462 3 099 71 430

70 250 6 475 5 624 2 862 551 1 458 1 155 219 2 917 1 736 1 954 429 4 067 1 715 5 626 3 106 951 8 401 1 640 4 698 7 330 9 332 2 036 963 2 319 2 304 73 394

1 541 239 5 821 5 333 4 361 840 1 716 1 133 743 2 865 1 394 2 024 -500 2 277 1 989 7 581 7 400 -54 9 817 -324 3 989 8 285 17 336 1 746 1 232 2 500 2 392 86 073

1 471 177 4 816 6 069 4 684 885 1 378 654 227 2 423 1 400 1 746 322 3 345 1 655 7 469 7 694 1 483 7 913 1 792 3 500 6 284 9 941 1 536 880 2 356 3 106 78 741

714 289 5 847 7 555 3 870 919 1 007 253 237 2 174 1 270 2 693 482 1 817 1 833 5 976 4 057 936 7 797 924 4 491 6 497 12 898 669 836 1 257 3 801 74 248

-122,24% 222,90% -23,17% -14,37% -13,62% 92,97% 19,85% 222,66% -6,97% 18,05% -24,49% -19,30% -56,69% -14,66% 52,27% -23,14% -52,89% -87,11% -22,64% -3,69% -18,28% -12,30% -48,85% 81,70% -16,25% 35,94% 26,40% -25,15%

75,41% 251,46% -24,95% 8,02% 0,82% 82,55% 15,35% 52,51% 240,60% -1,89% -37,97% -11,89% -146,38% -48,62% 26,57% 1,71% -15,90% -100,72% -15,59% -117,78% -35,21% -13,45% -1,05% 41,47% -17,09% 25,56% -11,11% -17,62%

88,06% 105,61% -34,67% -22,64% 16,95% 31,41% 58,28% 96,59% 31,91% 0,71% -16,93% -1,35% -66,60% -31,32% 42,54% 15,02% -3,31% -78,09% -15,75% -27,02% -30,48% -23,13% 28,39% 40,72% -34,78% 36,48% -4,76% -10,73%

578,71% 272,71% -2,35% 13,84% 18,78% -2,52% 86,77% 38,69% 30,26% 6,30% -3,74% 20,41% -32,12% 152,51% -11,11% 36,77% -10,70% -68,07% -4,50% -64,27% -19,82% -12,19% 95,54% -58,47% -32,38% -48,94% 22,66% 3,95%

41 422

24 663

20 304

32 043

54 001

23 534

20 097

41 428

30,37%

-4,58%

-1,02%

29,29%

4 405 4 519 867 5 839 11 225 4 266 22 185 9 919

4 387 6 763 4 422 9 743 20 928 5 330 26 502 13 424

3 958 10 300 6 165 13 096 29 561 4 559 25 297 11 936

2 291 6 839 4 552 12 084 23 475 4 745 20 684 14 982

3 579 5 139 718 5 982 11 839 2 201 12 672 7 032

3 472 8 756 6 761 9 312 24 829 2 857 15 919 9 812

3 910 9 728 8 075 12 475 30 279 2 488 17 613 9 802

3 030 9 701 6 510 12 884 29 094 3 212 15 210 14 057

-18,74% 13,72% -17,13% 2,44% 5,47% -48,40% -42,88% -29,11%

-20,86% 29,46% 52,91% -4,42% 18,64% -46,39% -39,93% -26,91%

-1,22% -5,55% 30,97% -4,74% 2,43% -45,43% -30,37% -17,88%

32,23% 41,85% 43,00% 6,62% 23,94% -32,32% -26,46% -6,18%

36 369

45 256

41 793

40 411

21 904

28 589

29 903

32 478

-39,77%

-36,83%

-28,45%

-19,63%

Tabulka č.VI.3 (pokračování) Čtvrtletní hrubý operační přebytek v mil. Kč CZ-NACE 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L 69 70 71 72 73 74 75 M N



1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

Strana 20b 1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09

4 955 31 34 4 364 1 548 10 932 960 1 705 2 665 1 678

4 983 42 829 4 681 401 10 935 2 211 2 398 4 608 1 717

5 857 31 843 4 981 237 11 949 2 136 2 676 4 812 1 581

681 16 -571 2 899 249 3 275 908 1 455 2 363 1 762

3 213 8 -834 4 338 1 089 7 813 619 1 902 2 521 1 159

4 347 32 -285 4 767 688 9 548 2 258 2 662 4 921 1 322

5 520 33 335 5 573 446 11 907 1 489 2 319 3 808 730

995 23 -183 4 091 493 5 419 884 2 793 3 677 1 739

1.Q.09 -35,16% -74,50% -2558,05% -0,60% -29,66% -28,53% -35,54% 11,52% -5,43% -30,90%

501 906 13 686 3 187 987 20 945 8 731 5 763 1 275 5 068 -29 1 869 3 015 439 17 399 5 693 283 986 152 308 104 374 12 153

362 1 585 14 647 4 430 975 23 715 8 890 6 437 1 542 6 744 134 2 113 3 286 452 20 708 7 073 297 984 141 287 122 824 12 277

580 707 14 771 4 093 856 22 588 8 735 5 389 1 774 6 301 -45 1 786 3 146 510 18 861 8 455 287 046 119 837 119 018 12 565

464 1 680 14 311 7 345 907 26 469 9 505 6 959 2 001 7 200 311 2 704 3 642 445 23 262 5 679 255 268 111 753 112 627 9 848

767 686 13 521 3 155 718 20 006 11 100 5 728 738 4 356 528 398 2 593 353 14 694 7 179 245 449 137 450 87 097 8 521

618 1 015 14 031 4 625 779 22 389 11 982 6 457 1 351 7 708 483 1 333 1 551 389 19 273 7 812 260 442 118 901 106 247 8 906

559 382 14 381 4 863 654 21 569 11 743 4 177 1 874 4 831 518 812 1 962 427 14 601 10 258 257 215 107 564 105 577 10 295

447 1 294 15 265 7 141 976 26 863 8 799 7 034 2 298 4 916 794 1 919 3 584 470 21 014 6 631 266 126 124 553 107 318 7 728

53,17% -24,36% -1,20% -1,01% -27,21% -4,48% 27,13% -0,61% -42,06% -14,04% -1903,64% -78,72% -14,02% -19,53% -15,54% 26,10% -13,57% -9,76% -16,55% -29,88%

Meziroční změna 2.Q.09 3.Q.09 -12,77% -5,74% -24,37% 5,62% -134,37% -60,29% 1,84% 11,89% 71,75% 87,86% -12,68% -0,35% 2,15% -30,29% 11,05% -13,34% 6,78% -20,87% -23,04% -53,79%

4.Q.09 46,14% 43,76% -67,90% 41,10% 97,92% 65,49% -2,63% 91,86% 55,56% -1,31%

70,74% -3,56% -35,98% -45,94% -4,20% -2,65% 4,40% 18,82% -20,06% -23,67% -5,59% -4,51% 34,77% 34,44% 0,32% -22,49% -12,36% 5,64% 14,31% -23,32% 261,58% -1250,09% -36,91% -54,53% -52,80% -37,64% -14,05% -16,44% -6,93% -22,59% 10,44% 21,33% -12,60% -10,39% -15,84% -10,24% -13,50% -11,29% -27,46% -18,06%

-3,58% -22,99% 6,67% -2,77% 7,61% 1,49% -7,43% 1,08% 14,85% -31,71% 154,75% -29,04% -1,60% 5,46% -9,66% 16,78% 4,25% 11,45% -4,71% -21,53%

Tabulka č.VI.4 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby v tis. Kč CZ-NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D E 41 42 43 F 45 46 47 G



1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

Strana 21a 1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09


4.Q.09 11,89% -6,57%

32,7 301,7

5,4 228,9

48,7 214,0

-20,3 203,8

4,7 231,9

13,3 152,6

29,9 126,0

-22,7 190,4

1.Q.09 -85,56% -23,13%

-50,1 33,7 205,6 62,0 196,9 270,2 33,2 12,7 28,9 54,0 105,3 102,0 357,0 151,0 107,2 78,5 94,6 120,4 68,5 27,3 62,1 56,0 104,1 64,7 36,8 49,3 47,3 74,4

128,2 30,8 187,7 46,9 254,8 402,7 42,0 27,5 27,1 65,7 104,2 99,3 388,8 142,1 148,5 79,9 125,7 121,8 73,1 29,4 66,4 64,3 100,6 70,5 48,4 56,4 69,7 79,7

115,5 39,6 180,2 73,8 231,6 566,0 26,2 13,4 22,0 55,0 79,7 77,3 349,6 155,7 111,5 71,1 116,0 111,2 59,0 39,6 54,3 55,9 45,0 62,0 45,0 49,6 85,6 68,0

16,4 35,0 147,0 64,0 194,1 791,2 16,8 7,6 23,8 47,8 63,9 99,3 258,1 23,3 201,1 49,7 68,5 48,9 52,4 43,5 62,3 51,7 40,4 91,1 42,0 71,0 81,6 56,7

10,4 102,0 166,3 54,6 172,3 463,1 51,1 48,5 30,2 66,7 86,7 87,9 153,9 135,4 170,1 69,7 53,4 17,5 55,6 30,7 56,7 56,0 66,2 118,7 34,7 68,5 60,0 62,2

211,3 106,5 150,0 52,5 266,9 710,8 63,8 51,1 110,9 70,2 72,9 93,7 -180,0 78,3 201,3 98,9 135,4 -1,1 69,6 -6,7 52,3 68,0 126,1 105,2 47,2 76,0 63,9 77,0

206,2 74,6 126,1 59,3 285,6 732,0 53,9 31,7 34,3 61,2 75,7 84,2 122,4 117,0 167,6 98,7 145,8 32,0 58,1 37,5 47,6 54,0 72,4 95,2 35,1 73,0 85,1 72,3

102,3 118,1 153,9 76,0 245,0 759,9 39,8 12,7 35,8 55,6 68,4 130,7 182,6 65,2 186,1 78,6 79,2 20,2 57,2 18,7 60,4 56,4 93,5 42,4 34,0 39,4 104,4 68,6

-120,79% 203,01% -19,09% -11,89% -12,50% 71,43% 53,69% 281,78% 4,80% 23,46% -17,71% -13,81% -56,89% -10,35% 58,62% -11,20% -43,58% -85,50% -18,78% 12,32% -8,76% 0,06% -36,35% 83,64% -5,50% 38,91% 26,83% -16,39%

64,84% 245,61% -20,06% 11,77% 4,74% 76,51% 52,15% 86,09% 309,30% 6,88% -30,05% -5,64% -146,31% -44,89% 35,61% 23,74% 7,66% -100,89% -4,85% -122,79% -21,25% 5,77% 25,36% 49,21% -2,45% 34,84% -8,27% -3,35%

78,50% 88,40% -30,02% -19,70% 23,32% 29,32% 106,07% 137,47% 56,15% 11,28% -4,94% 8,94% -65,00% -24,85% 50,32% 38,80% 25,74% -71,21% -1,48% -5,46% -12,30% -3,35% 60,95% 53,60% -21,85% 47,09% -0,52% 6,34%

524,88% 237,55% 4,71% 18,86% 26,26% -3,95% 137,37% 66,55% 50,63% 16,24% 7,03% 31,61% -29,25% 179,78% -7,45% 58,14% 15,65% -58,78% 9,09% -56,93% -3,01% 9,20% 131,36% -53,44% -18,97% -44,50% 27,86% 21,09%

1 281,2

765,7

631,7

991,9

1 665,0

731,1

627,3

1 315,6

29,96%

-4,51%

-0,69%

32,62%

86,2 40,7 15,1 56,7 41,4 68,9 109,0 37,3

82,6 61,2 73,5 94,8 76,6 86,6 129,8 50,8

76,1 92,7 101,2 127,5 107,6 74,5 123,7 45,0

44,2 62,7 74,7 119,0 86,4 76,8 100,8 55,1

71,7 48,5 12,3 58,5 44,4 35,3 62,5 25,8

69,3 83,0 108,6 93,3 92,8 47,5 80,4 37,2

78,5 93,0 128,8 127,0 114,0 42,4 90,9 37,7

61,2 96,2 106,0 135,4 113,0 55,7 78,9 54,3

-16,84% 18,97% -18,75% 3,12% 7,22% -48,83% -42,69% -30,86%

-16,15% 35,51% 47,76% -1,58% 21,21% -45,08% -38,06% -26,68%

3,03% 0,29% 27,21% -0,36% 5,97% -43,02% -26,54% -16,26%

38,39% 53,59% 41,92% 13,79% 30,81% -27,48% -21,77% -1,57%

68,4

85,4

78,7

75,0

40,7

54,8

58,3

63,7

-40,51%

-35,81%

-25,88%

-15,03%

Tabulka č.VI.4 (pokračování) Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby v tis. Kč CZ-NACE 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L 69 70 71 72 73 74 75 M N



1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

Strana 21b 3.Q.09

4.Q.09

26,7 46,8 5,8 110,7 38,5 40,3 27,5 19,6 21,8 105,0

27,0 62,9 144,2 119,6 10,0 40,4 62,5 27,6 37,8 107,9

33,6 46,9 142,7 126,1 5,9 45,9 60,3 31,0 39,5 99,9

4,0 24,2 -95,7 75,9 6,4 12,8 26,4 17,1 19,8 111,5

18,9 12,2 -141,5 113,3 27,9 30,8 18,1 20,5 19,9 75,3

26,3 48,5 -48,3 129,6 17,8 38,6 68,7 30,2 40,7 86,3

33,8 51,4 57,3 153,4 11,6 48,7 46,7 27,3 32,6 49,2

6,2 36,2 -33,1 115,4 12,8 22,5 29,0 34,4 32,9 119,6

1.Q.09 -29,31% -73,82% -2557,40% 2,29% -27,69% -23,58% -34,11% 4,72% -9,08% -28,31%

217,1 663,1 626,7 76,8 129,8 231,2 206,0 195,3 91,0 96,9 -4,4 99,1 226,0 463,8 128,2 33,3 84,4 105,7 75,5 81,9

157,2 1 111,0 658,0 105,7 127,7 259,3 213,1 221,7 113,9 129,6 19,7 111,5 252,8 466,1 154,2 41,8 88,7 98,3 89,2 81,9

253,9 482,2 664,6 96,6 108,0 245,2 211,0 185,6 133,7 121,0 -6,6 93,6 243,8 532,5 140,6 50,6 86,1 84,3 87,2 84,2

206,0 1 080,7 640,0 170,3 115,3 284,7 230,6 238,5 150,8 138,8 45,9 142,4 286,7 471,2 174,0 35,7 77,7 80,7 83,0 65,9

321,6 390,7 607,2 71,7 89,3 213,1 254,8 184,5 53,2 81,0 67,6 20,3 193,6 322,2 104,5 49,1 76,8 105,7 64,0 56,0

261,9 589,2 635,9 106,3 98,9 241,1 289,3 216,8 103,4 147,1 62,8 69,1 121,4 343,0 141,6 54,0 84,1 96,0 80,4 58,5

247,7 232,9 644,1 114,6 84,9 236,5 290,4 143,4 148,3 94,2 67,8 43,7 159,0 391,7 110,0 71,5 84,6 89,0 81,3 68,3

201,2 814,2 690,0 165,8 128,9 294,8 223,4 245,5 187,8 97,1 100,8 105,8 293,2 453,4 160,7 46,5 88,6 103,7 83,7 51,6

48,13% -41,08% -3,11% -6,74% -31,20% -7,84% 23,68% -5,53% -41,56% -16,37% -1652,09% -79,52% -14,32% -30,53% -18,49% 47,63% -9,00% 0,04% -15,21% -31,60%

Meziroční změna 2.Q.09 3.Q.09 -2,54% 0,78% -22,86% 9,61% -133,53% -59,86% 8,39% 21,68% 78,13% 95,30% -4,54% 6,21% 9,93% -22,52% 9,32% -11,79% 7,78% -17,43% -20,04% -50,74%

4.Q.09 56,38% 49,73% -65,35% 52,06% 100,21% 75,75% 9,75% 101,22% 66,48% 7,27%

66,61% -46,97% -3,35% 0,56% -22,52% -7,02% 35,77% -2,17% -9,27% 13,47% 218,17% -37,97% -51,98% -26,41% -8,19% 29,07% -5,19% -2,32% -9,93% -28,61%

-2,35% -24,66% 7,81% -2,68% 11,83% 3,53% -3,12% 2,93% 24,57% -30,07% 119,37% -25,66% 2,28% -3,77% -7,64% 30,20% 13,99% 28,56% 0,89% -21,67%

-2,46% -51,70% -3,09% 18,69% -21,39% -3,56% 37,62% -22,76% 10,91% -22,16% -1126,08% -53,29% -34,80% -26,44% -21,76% 41,40% -1,68% 5,58% -6,72% -18,85%

Tabulka č.VI.5 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat v % CZ-NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D E 41 42 43 F 45 46 47 G



1.Q.08

2.Q.08

Strana 22a 3.Q.08

4.Q.08

1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09


4.Q.09 17,38% -1,64%

12,53% 41,00%

1,70% 33,12%

13,84% 33,41%

-7,54% 28,35%

2,25% 36,26%

3,95% 28,05%

9,08% 23,13%

-8,85% 27,89%

1.Q.09 -82,03% -11,55%

-8,93% 12,14% 32,32% 8,71% 19,38% 19,64% 8,62% 6,18% 14,25% 10,82% 14,43% 20,99% 3,40% 13,36% 14,91% 11,65% 16,79% 11,74% 13,65% 2,41% 11,27% 10,17% 10,08% 12,06% 10,14% 15,20% 10,72% 10,70%

15,76% 9,80% 28,09% 6,38% 22,00% 21,38% 10,58% 12,47% 12,99% 12,03% 14,21% 17,91% 3,00% 12,48% 18,50% 11,32% 19,48% 10,89% 13,47% 2,48% 11,67% 10,86% 9,66% 12,38% 12,32% 16,21% 13,62% 10,78%

13,69% 12,19% 28,06% 9,94% 21,17% 27,57% 7,26% 6,69% 11,35% 10,34% 12,17% 16,02% 2,63% 12,84% 15,40% 10,67% 17,68% 10,06% 11,75% 3,36% 10,14% 10,27% 5,28% 11,19% 12,01% 14,72% 16,07% 9,76%

2,15% 10,20% 21,63% 8,59% 18,15% 32,21% 4,66% 3,42% 11,37% 8,95% 10,21% 17,78% 3,06% 2,62% 23,65% 8,32% 11,97% 5,51% 10,57% 3,23% 11,40% 9,43% 5,01% 14,72% 10,53% 18,87% 14,35% 8,48%

2,25% 27,57% 29,40% 8,56% 19,33% 24,57% 13,45% 20,67% 15,65% 14,95% 13,23% 17,09% 2,26% 12,95% 20,39% 12,06% 11,01% 2,39% 12,74% 2,44% 11,26% 12,08% 7,11% 17,48% 10,17% 20,36% 15,13% 10,02%

27,88% 22,47% 26,42% 7,59% 22,78% 32,72% 15,47% 20,85% 30,90% 13,07% 11,14% 14,56% -2,83% 7,12% 23,45% 14,47% 20,17% -0,15% 14,46% -0,53% 10,06% 13,33% 11,21% 16,34% 13,11% 21,39% 14,01% 11,09%

26,11% 17,88% 22,42% 8,51% 24,45% 32,06% 13,09% 15,50% 14,50% 11,57% 11,18% 15,45% 1,27% 10,81% 21,40% 13,92% 21,16% 3,79% 12,53% 2,92% 8,91% 11,33% 6,92% 16,70% 10,17% 20,27% 18,56% 10,41%

15,02% 22,19% 23,73% 10,41% 22,96% 29,94% 9,36% 6,07% 13,81% 11,08% 9,55% 19,65% 1,98% 6,07% 21,04% 11,49% 13,10% 2,53% 11,04% 1,25% 10,06% 10,32% 8,27% 7,28% 8,88% 11,23% 19,87% 9,33%

-125,20% 127,02% -9,04% -1,69% -0,25% 25,13% 55,99% 234,55% 9,83% 38,15% -8,31% -18,58% -33,58% -3,02% 36,81% 3,51% -34,41% -79,62% -6,67% 1,48% -0,05% 18,78% -29,53% 44,98% 0,24% 34,01% 41,19% -6,37%

76,91% 129,36% -5,97% 18,96% 3,54% 53,03% 46,23% 67,19% 137,95% 8,72% -21,60% -18,69% -194,17% -42,92% 26,75% 27,81% 3,51% -101,39% 7,35% -121,52% -13,84% 22,75% 16,02% 31,96% 6,41% 31,99% 2,86% 2,89%

90,80% 46,69% -20,11% -14,39% 15,50% 16,29% 80,22% 131,57% 27,77% 11,86% -8,17% -3,59% -51,51% -15,80% 38,93% 30,54% 19,65% -62,31% 6,61% -13,02% -12,08% 10,27% 31,21% 49,17% -15,33% 37,75% 15,52% 6,72%

600,30% 117,47% 9,72% 21,21% 26,47% -7,07% 100,57% 77,50% 21,49% 23,78% -6,50% 10,50% -35,23% 131,72% -11,02% 38,04% 9,42% -54,08% 4,39% -61,37% -11,76% 9,44% 65,13% -50,55% -15,65% -40,50% 38,47% 9,96%

20,06%

15,12%

12,69%

13,45%

19,47%

12,52%

11,01%

16,00%

-2,93%

-17,18%

-13,23%

18,98%

17,59% 6,51% 2,88% 11,86% 7,55% 4,51% 4,64% 4,57%

15,20% 7,50% 8,27% 14,20% 9,86% 4,90% 4,94% 5,54%

14,43% 10,14% 9,38% 16,40% 11,96% 4,73% 4,87% 5,07%

8,87% 6,66% 6,56% 14,70% 9,23% 4,85% 4,06% 5,94%

17,35% 8,47% 2,41% 12,87% 8,64% 2,80% 3,04% 3,39%

14,89% 10,67% 11,25% 15,12% 12,19% 3,14% 3,53% 4,33%

16,79% 11,48% 11,86% 17,25% 13,45% 3,18% 3,87% 4,33%

11,26% 11,16% 9,27% 17,60% 12,63% 3,67% 3,18% 5,68%

-1,38% 29,95% -16,22% 8,47% 14,50% -37,97% -34,53% -25,85%

-2,05% 42,23% 36,09% 6,45% 23,58% -35,95% -28,47% -21,86%

16,36% 13,15% 26,46% 5,22% 12,43% -32,87% -20,58% -14,56%

26,95% 67,58% 41,21% 19,78% 36,80% -24,41% -21,84% -4,34%

4,60%

5,10%

4,91%

4,70%

3,11%

3,72%

3,93%

3,99%

-32,37%

-27,02%

-19,86%

-15,17%

Tabulka č.VI.5 (pokračování) Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat v % CZ-NACE 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L 69 70 71 72 73 74 75 M N



1.Q.08

2.Q.08

3.Q.08

4.Q.08

Strana 22b 1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09

6,58% 10,13% 0,47% 9,77% 24,35% 8,17% 9,85% 7,31% 8,06% 16,93%

6,08% 11,16% 8,38% 9,39% 6,45% 7,37% 17,28% 8,68% 11,41% 15,86%

7,38% 8,33% 8,01% 9,88% 3,94% 8,15% 17,43% 9,86% 12,22% 15,66%

0,93% 5,20% -7,12% 6,00% 3,76% 2,40% 8,44% 5,83% 6,61% 14,74%

5,07% 3,42% -12,29% 11,07% 16,95% 6,74% 6,73% 8,48% 7,97% 12,05%

6,53% 11,11% -3,30% 12,14% 10,66% 7,88% 19,77% 10,29% 13,19% 12,57%

8,16% 12,37% 3,35% 13,26% 7,08% 9,43% 14,16% 9,78% 11,12% 7,97%

1,47% 9,70% -2,69% 9,44% 6,57% 4,31% 9,45% 11,14% 10,68% 15,57%

1.Q.09 -22,97% -66,28% -2721,92% 13,34% -30,40% -17,52% -31,69% 16,00% -1,10% -28,85%

15,89% 30,53% 39,24% 12,64% 23,46% 26,07% 30,18% 36,83% 15,47% 15,24% -1,74% 8,47% 26,86% 45,25% 18,69% 13,40% 10,81% 12,97% 8,63% 18,69%

10,36% 43,57% 40,33% 15,77% 20,69% 27,23% 28,03% 36,97% 16,94% 16,60% 6,33% 7,91% 26,08% 39,71% 18,88% 14,52% 10,37% 11,89% 9,02% 16,94%

17,19% 25,93% 38,96% 14,90% 19,30% 26,26% 28,58% 33,88% 21,46% 15,06% -2,38% 7,73% 24,82% 50,23% 18,01% 15,91% 10,25% 10,72% 9,02% 17,21%

13,08% 40,86% 37,32% 18,58% 16,47% 25,70% 24,86% 34,82% 19,39% 13,07% 11,89% 8,68% 24,04% 41,89% 17,18% 11,55% 8,93% 9,86% 8,25% 13,51%

26,16% 24,91% 38,45% 11,80% 16,84% 24,55% 33,33% 35,79% 8,55% 13,41% 21,95% 1,89% 21,36% 40,28% 15,71% 18,15% 10,39% 13,06% 7,87% 19,66%

21,26% 32,34% 39,60% 15,26% 17,65% 25,82% 34,48% 38,83% 15,69% 19,25% 18,48% 5,70% 12,67% 37,00% 18,43% 18,10% 10,41% 11,78% 8,82% 19,34%

19,32% 15,40% 39,96% 16,95% 14,89% 25,80% 36,47% 30,75% 22,47% 13,23% 19,00% 4,08% 14,66% 46,26% 15,31% 21,55% 10,38% 10,94% 8,89% 22,96%

13,30% 36,45% 41,37% 17,48% 16,65% 26,41% 23,91% 35,86% 22,89% 9,22% 23,99% 6,88% 23,76% 41,75% 16,12% 14,43% 9,80% 11,26% 8,27% 15,12%

64,69% -18,42% -2,01% -6,66% -28,22% -5,83% 10,43% -2,81% -44,70% -12,00% -1364,33% -77,63% -20,46% -10,98% -15,95% 35,41% -3,88% 0,66% -8,80% 5,17%

Meziroční změna 2.Q.09 3.Q.09 7,48% 10,50% -0,41% 48,56% -139,34% -58,18% 29,30% 34,24% 65,22% 79,84% 6,87% 15,77% 14,38% -18,76% 18,51% -0,85% 15,67% -8,94% -20,72% -49,10% 105,25% -25,76% -1,81% -3,23% -14,69% -5,19% 23,02% 5,03% -7,37% 16,02% 191,81% -27,98% -51,42% -6,82% -2,37% 24,61% 0,38% -0,89% -2,18% 14,16%

12,39% -40,62% 2,58% 13,75% -22,87% -1,76% 27,64% -9,26% 4,69% -12,19% -897,66% -47,14% -40,96% -7,91% -15,02% 35,47% 1,25% 2,01% -1,40% 33,40%

4.Q.09 58,14% 86,64% -62,20% 57,20% 74,75% 79,86% 12,03% 91,08% 61,46% 5,62% 1,70% -10,81% 10,86% -5,91% 1,09% 2,79% -3,80% 2,97% 18,06% -29,46% 101,78% -20,70% -1,16% -0,32% -6,20% 24,88% 9,78% 14,21% 0,25% 11,89%

Tabulka č.VI.6 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v %) CZ-NACE

1.Q.09

A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13

ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Těžba ropy a zemního plynu Těžba a úprava rud Ostatní těžba a dobývání Podpůrné činnosti při těžbě TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií

-6,10% -3,95%

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D

Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti STAVEBNICTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL

E 41 42 43 F 45 46 47 G


2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09

1,98% -4,50%

-3,81% -9,11%

-0,16% -5,75%

-0,14% 20,95% -4,46% 1,47% 1,99% 5,72%

4,18% 10,33% -4,09% 2,50% 1,50% 17,53%

4,73% -4,21% -7,31% -0,16% 4,42% 6,86%

0,05% 3,81% -4,33% 3,28% 7,22% -4,80%

7,08% 16,97% 2,52% 6,76% 1,11% -5,08% -0,23% 0,63% 5,77% 2,28% -3,38% -3,78% 2,66% -0,03% 1,58% 5,60% -0,85% 5,85% 1,96% 7,87% 9,17% 1,38%

6,59% 8,24% 20,51% 3,16% -1,87% -6,25% -2,36% -5,34% 5,90% 3,82% 0,80% -3,99% 3,73% -2,24% -7,62% 5,22% 0,91% 7,05% 3,38% 8,25% 4,12% 1,12%

5,49% 11,75% 3,99% 3,75% -0,97% -1,36% -0,63% -0,51% 6,93% 2,81% 4,09% -2,43% 4,03% -0,12% -1,06% 3,89% 0,41% 5,50% 0,18% 8,51% 6,55% 1,42%

4,38% 5,00% 3,89% 4,39% -2,48% 1,14% -1,45% 2,76% -1,94% 3,11% 0,77% -1,42% 0,51% -1,90% -0,87% 1,50% 0,10% -2,13% 1,03% -4,03% 10,84% 0,50%

-2,27%

-3,90%

-2,46%

3,38%

4,71% 3,95% 0,86% 2,63% 3,03% -0,19% -0,90% 0,42%

4,32% 4,87% 4,45% 2,72% 4,00% -0,65% -0,67% 0,26%

6,34% 3,37% 4,07% 2,69% 3,35% -0,28% -0,70% 0,80%

2,53% 5,98% 4,63% 3,94% 4,95% -0,89% -0,85% -0,25%

-0,41%

-0,35%

-0,19%

-0,65%

Strana 23

49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L 69 70 71 72 73 74 75 M N

CZ-NACE

1.Q.09

2.Q.09

3.Q.09

4.Q.09


0,85% -2,80% -12,03% 3,39% -4,83% 1,21% -4,57% 3,71% 1,44% -6,28%

3,36% 3,64% -15,70% 4,67% -3,95% 3,11% 4,11% 2,49% 2,77% -5,50%

3,67% 9,79% -9,94% 4,46% -13,57% 3,19% -3,05% 1,63% 0,29% -11,53%

1,18% 8,41% 5,36% 3,63% -22,70% 2,46% 2,13% 5,18% 4,01% -1,25%

13,83% -15,81% -3,53% -1,95% -1,49% -2,66% 6,24% 10,74% 4,32% 0,25% 49,82% -5,61% -8,87% -4,82% 0,25% 6,36% 0,85% 0,65% 0,76% 13,62%

11,92% -17,87% 0,34% -0,54% -1,14% -0,74% 11,95% 11,44% -2,83% 4,89% 29,08% -0,05% -17,68% -1,61% 1,87% 5,52% 1,09% 0,10% 1,16% 15,01%

2,74% -16,89% 1,64% 0,16% -6,69% -1,45% 13,77% 4,53% 5,58% 1,35% 37,03% -3,09% -7,75% -1,75% 0,50% 8,68% 1,09% 0,44% 0,95% 17,17%

0,75% -6,98% 8,03% -3,14% -0,20% 1,09% 0,90% 3,22% 9,62% -4,17% 25,80% -1,12% 1,10% 1,13% -0,08% 5,09% 1,10% 0,88% 0,28% 12,28%

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009

Recommend Documents